Přeshraniční spolupráce v Evropě
Pavel Branda Vedoucí Zastoupení Libereckého kraje v Bruselu
Obsah přednášky • Úvod do problematiky studia přeshraniční spolupráce - teoretická východiska • Role přeshraniční spolupráce v rámci regionální politiky EU – podpora CBC na vnitřní hranici – Podpora CBC na vnějších hranicích – Podpora přeshraniční spolupráce v České republice
• Euroregiony v České republice
Úvod do problematiky studia přeshraniční spolupráce - teoretická východiska
Teoretické vymezení hranice a její kategorizace • Obecná definice hranice • Politiko-geografické vymezení hranice – „konvenčně stanovená linie na mapách a v terénu, která odděluje území jednoho suverénního státu od území jiného suverénního státu nebo od oblasti nepodléhající suverénní moci žádného státu (volné moře)“ (Šindler 1996) • Přírodní (fyzickogeografické) vs. umělé (antropogenní) • Liniové vs. zonální (dle rozsahu) • Symetrické vs. asymetrické (ekon.vyspělost)
Hraniční region a jeho typologie • oblast, která se nachází v bezprostřední blízkosti hranice a na které hranice působí • terminologie: Grenzregion, Border Region, příhraniční či pohraniční region • Souvislý pás při hranici se pak nazývá pohraničím či příhraničím (něm. Grenzgebiet, Grenzraum, angl. Borderland) • Vymezení: – Objektivními vlastnostmi – Subjektivními přístupy (tzv. percepční regiony) – Pragmaticky vymezené (deklaratorně)
Hraniční region a jeho typologie • Typologie dle prostupnosti hranice: – Uzavřené – Částečně otevřené – systém mostu mezi sousedními státy – Značně otevřené – systém kontaktního území – Otevřené
Hraniční region a jeho typologie • Typologie dle prostupnosti hranice: – Uzavřené – Částečně otevřené – systém mostu mezi sousedními státy – Značně otevřené – systém kontaktního území – Otevřené
Filosofie přeshraniční spolupráce • Dva úhly pohledu na hraniční regiony a hranice (závisejí zejména na propustnosti hranice a ochotě ke spolupráci): – rozdělující faktor (nástroj separace) – kontaktní místo
Filosofie přeshraniční spolupráce • Znevýhodnění hraničních regionů • Přeshraniční spolupráce jako způsob překonání znevýhodnění – „Tak jak vznik problémů byl zapříčiněn polohou u státních hranic – přesněji řečeno jejich uzavřeností těchto hranic, musí podstata řešení problémů spočívat ve spolupráci přes hranice (jejich překonáním).“
Přidaná hodnota EU • odbourávání a překonávání státních hranic = základní myšlenkou evropské integrace
• „Přestože z geografického hlediska stojí na periferii, tvoří
hraniční regiony v našem epochálním projektu centrální prvek. Byly důvodem mnoha krvavých válek v minulosti, a musí se proto stát hnací silou našeho vývoje v budoucnosti. Přeshraniční spolupráce se ukázala jako ideální nástroj pro posílení ekonomického růstu těchto regionů a současně vytvoření vpravdě evropského ducha, který dokáže z kdysi kritických čar zlomu vybudovat pevná pouta integrace”. – Romano Prodi
Definice přeshraničního regionu • Přeshraniční region (Grenzüberschreitende Region, Crossborder Region) je regionem složeným z regionů na protilehlých stranách hranice. • V průběhu pokračující integrace může začít získávat i vlastní identitu (subjektivní). • Přeshraničnost - důležitým aspektem vnímání spolupráce regionů – vs. jednostrannost – předpokladem pro rozvoj opravdové přeshraniční spolupráce a potažmo rozvoj celého přeshraničního regionu – kvalitativně pokročilé stádium spolupráce – jen málo regionů vnímáno obyvateli jako přeshraniční
Hraniční efekt • Vliv hranice na region – bariérový – kontaktní – difúzní – potencionálně diferenční • O.J. Martinez: – efekt odcizení – efekt koexistenční – efekt kooperační – efekt integrační
Vývoj přeshraniční spolupráce v Evropě • V roce 1958 byl založen první euroregion jako vyspělá institucionální forma přeshraniční spolupráce – EUREGIO • První doporučení Rady Evropy, které se týkalo přeshraniční spolupráce a později přispělo k vzniku Madridské rámcové úmluvy bylo vydáno v roce 1966 • Největší rozvoj přeshraniční spolupráce zaznamenala od devadesátých let minulého století
Vývoj přeshraniční spolupráce v Evropě Hlavními faktory byly následujíc skutečnosti: • Politické změny v zemích SVE otevřely cestu k postupnému odstraňování rozdělujícího vlivu hranic a rovněž vedly k novému druhu komunální a regionální politiky • Prohlubující se integrace uvnitř Evropské unie, kde přeshraniční spolupráce hrála významnou roli v regionální politice EU snižující rozdíly mezi evropskými regiony. • Postupné rozšiřování EU, v rámci kterého přeshraniční spolupráce hrála velmi důležitou úlohu v procesu přípravy nových členských zemí na vstup do EU a následně i jejich integrace. • Přeshraniční spolupráce rovněž byla významným nástrojem v rozvoji vztahů se sousedními zeměmi bez statutu kandidátských zemí.
Vývoj přeshraniční spolupráce v ČR • poptávka „jakýchkoliv kontaktech přes hranici“ • řešení společných problémů • rozvoj „mostů“ přes hranice – prostupnost hranice • finanční podpora této spolupráce ze strany EU
Aktéři přeshraniční spolupráce • Přeshraniční spolupráce se týká především místních a regionálních orgánů – subnacionální úroveň • další relevantní subjekty
Podpora přeshraniční spolupráce • Rada Evropy – Vytváří mezinárodní legislativu podporující přeshraniční spolupráci. Jedná se především o Madridskou rámcovou úmluvu a její dva protokoly (příprava třetího) – Podporuje koncept přeshraniční spolupráce organizováním konferencí, seminářů – Poskytuje poradenství a pomoc ve formě školení subjektům na národní i regionální úrovni • Evropská unie – Především finanční zdroje (změny v posl. letech – i legislativa)
Intenzita přeshraniční spolupráce • žádné vztahy • výměna informací • konzultace • negativní koordinace (zaměřené na omezení problémů) • pozitivní koordinace (sledující společný cíl) • kooperace • integrace
Formy spolupráce • Neformální spolupráce. • Podepsané dohody o spolupráci - začátek formalizace spolupráce, 2 druhy smluv: – Krátkodobé ad hoc smlouvy především uzavírané pro účely projektu (některé programy vyžadovaly resp. vyžadují tento písemný závazek k projektové spolupráci). – Dlouhodobé smlouvy zakládající např. konzultační nebo koordinační mechanismy mezi různými subjekty - většinou místními či regionálními orgány
• Společné subjekty (struktury) bez právní subjektivity. Jedná se o vyšší formu spolupráce, která již není krátkodobá a začíná být systematicky podporována a rozvíjen. • Společné subjekty s právní subjektivitou. Některé subjekty mohou mít svoji právní subjektivitu a to buď podle soukromého nebo veřejného práva.
Obsah spolupráce a motivy • Obsah velmi různorodý – od konkrétních ad hoc problémů až ke spolupráci ve všech oblastech lidského života • Motivy: Spolupráce vs. finance
Struktury přeshraniční spolupráce • Typologie přeshraničních struktur dle AEBR • V Evropě existuje velké množství struktur a jejich hlavním společným znakem je různorodost zapříčiněná různými kulturami, charakterem hranice, historickými, hospodářskými či sociálními souvislostmi. Struktury jsou rovněž ovlivněny charakterem státní správy, právním prostředím či ekonomicky. Struktury se tedy liší co do svého zaměření, kompetencí či kapacity. – Euroregiony a podobné struktury – Pracovní společenství a další subjekty – Struktury specifické pro INTERREG a další programy EU
Role přeshraniční spolupráce v rámci regionální politiky EU - podpora CBC na vnitřní hranici
Iniciativa INTERREG • Na vnitřních hranicích • Na vnitřních částí vnějších hranic • Spuštění INTERREGu ještě předcházela pilotní fáze financovaná podle článku 10 nařízení k ERDF v letech 19881989 • Od roku 1990 • 3 generace (1990-1993, 1994-1999, 2000-2006) • Následná přeměna v samostatný cíl politiky soudržnosti (2007-2013)
Téma
INTERREG I (1990-1993)
INTERREG II (1994-1999)
INTERREG III (2000-2006)
Evropská územní spolupráce (20072013)
Celkem
31 programů
79 programů
72 programů
70 programů
INTERREG I
INTERREG IIA
INTERREG IIIA
Programy přeshraniční spolupráce
59 programů (16 přímořských), z kterých: 31 programů na vnitřní hranici 28 programů na vnější hranici
53 programů (14 přímořských), z kterých: 24 programů na vnitřní hranici 29 programů na vnější hranici (12 z nich s novými členskými státy, čili vnitřní hranice od roku 2004)
52 programů (17 přímořských), všechny na vnitřní hranici kromě programů s Norskem, Švýcarskem,Lichtenšt ejnskem, Brazílií a Surinamem (všechny ostatní vnější hranice pod IPA nebo ENPI)
Přeshraniční spolupráce
Cíle regionální politiky
31 programů (4 přímořské) z kterých: 22 programů na vnitřní hranici 9 programů na vnější hranici
INTERREG I (1990-1993) • počátek systematické podpory CBC Evropskou unií • zaměřena pouze na podporu přeshraniční spolupráce • cíl přispět ke zrychlení integrace vnitroevropských hraničních oblastí do jednotného vnitřního trhu a omezit izolaci odlehlých hraničních oblastí • INTERREG I představil novou mezinárodní dimenzi v programování strukturálních fondů • 31 operačních programů financovaných společně ERDF, ESF a EAGGF
INTERREG I (1990-1993) • pokrýval vnitřní hranice (22 programů) i vnější hranice EU (9 programů) • 4 z těchto programů přímořské • velmi různorodé regiony (programy tvořené zdola i shora) • realizováno zhruba 2500 projektů z nichž dvě třetiny by se bez podpory INTERREGu vůbec nerealizovalo a dalších 20% bylo díky této pomoci rozšířeno jak rozměrově tak časově
INTERREG II (1994-1999) • INTERREG I velmi úspěšný • v dalším programovacím období jak rozšířen tak diversifikován • tři různé typy vícenárodních programů: – Podpora přeshraniční spolupráce byla zachována ve směru A – INTERREG IIB - doplnění a dokončení vybraných energetických sítí a jejich spojení s evropskými sítěmi – INTERREG IIC - počátek nadnárodní spolupráce
INTERREG IIA (1994-1999) • výrazný nárůst programů na 79 (přistoupení Rakouska, Švédska a Finska) • INTERREG IIA poprvé obsáhl všechny hraniční regiony jak na vnitřních hranicích EU tak na jejích hranicích vnějších: 35 programů fungovalo na vnitřních hranicích a 24 na vnějších EU. (Země Střední Evropy, Rusko , Norsko, Švýcarsko, Kypr a Maroko). • snaha EU o vyšší provázanost programu INTERREG s kandidátskými zeměmi EU přijímajících podporu z programu Phare. – V roce 1994 byl zřízen speciální program Phare CBC - pro přeshraniční spolupráci, který byl koncipován jako zrcadlový obraz programu INTERREG IIA. V roce 1996 byl zřízen program Tacis CBC.
INTERREG IIA (1994-1999) • Silnější důraz na spolupráci přes mořské hranice. – zvýšení počtu přímořských z původních 4 na 16. Většina z těchto programů (11) se týkalo vnitřní hranice.
• Zaměření programů vícesektorové • důraz na společné plánování, toky informací přes hranice a budování spolupráci podporujících struktur.
INTERREG III (2000-2006) • INTERREG IIIA podporoval přeshraniční spolupráci • INTERREG IIIB podporoval nadnárodní spolupráce podporující spolupráci národních, regionálních i místních úřadů za cílem dosažení vyššího stupně územní integrace v Evropě (integraci všech dílčích složek prostorového plánování). Navázal na směr IIC předchozího cyklu. • INTERREG IIIC poprvé představil podporu meziregionální spolupráci. Umožňoval vzájemnou spolupráci i regionům, které spolu nesousedí (networking – síťování). • INTERACT • ESPON
INTERREG III A (2000-2006) • Programy na vnitřní hranici EU-15 • Programy na vnější hranici se „sousedními“ zeměmi (se Švýcarskem, Norskem a Lichtenštejnskem) • Programy na vnější hranici s novými členskými zeměmi. • Programy na vnější hranici s třetími zeměmi (se státy Balkánu, Bulharskem, Marokem a Ruskem)
INTERREG III A (2000-2006) Změny v roce 2004: • rozšířením unie o deset nových členských států • 3 významné změny: – Přeměna programů na vnější hranici s EU10 na programy vnitřní (společné) – Došlo k vytvoření nových vnitřních programů na všech hranicích mezi novými členskými zeměmi (v případě ČR šlo o programy na hranicích s Polskem a Slovenskem) – Došlo k vytvoření vnějších programů na nových vnějších hranicích EU (např. Polsko-Bělorusko či Ukrajina)
INTERREG III A (změny v roce 2004)
INTERREG III A (změny v roce 2004) Změny v roce 2004: • představení Evropské politiky sousedství (European Neighbourhood Policy - ENP) • cílem bylo rozvíjet vztahy se sousedními třetími zeměmi – tzv. „novými sousedy“ – V první fázi postupného přechodu na nový jednotný nástroj (ENPI) koncept tzv. Programů sousedství – cílem harmonizovat různé nástroje obou stranách hranice
Evropská územní spolupráce (EÚS) - 2007-2013 • Začlenění celé iniciativy INTERREG do samostatného cíle hlavního proudu politiky soudržnosti s názvem Evropská územní spolupráce (politický signál o rostoucím významu především přeshraniční spolupráce) • Další rozšíření EU o Bulharsko a Rumunsko s tím spojená změna režimu jejich programů přeshraniční spolupráce. • Zavedení Evropského nástrojem sousedství a partnerství (ENPI) – především ENPI CBC na hranicích se zeměmi Evropské politiky sousedství • Zavedení Nástroje předvstupní pomoci (IPA) –části podporující přeshraniční spolupráci - IPA CBC na hranicích s kandidátskými a potencionálními kandidátskými zeměmi
Evropská územní spolupráce (EÚS) - 2007-2013 • Přeshraniční spolupráce je podporována v regionech (úrovně NUTS 3) podél pozemních vnitřních hranic a některých pozemních vnějších hranic, jakož i regionů podél námořních hranic, které od sebe nejsou vzdáleny více než 150 km. V těchto regionech žije přes 1/3 (37,5 %) všech obyvatel unie: 181,7 milionů lidí. • Nadnárodní spolupráce. V rámci celoevropské spolupráce existuje 13 programů. Spolupráce se odehrává v oblasti inovací, životního prostředí, dostupnosti a udržitelného urbánního rozvoje. • Meziregionální spolupráce. Existuje 1 celoevropský program pro meziregionální spolupráci (INTERREG IVC) a 3 programy podporující síťování (URBACT II, INTERACT II a ESPON 2013).
Analýza vývoje INTERREG I
INTERREG II
INTERREG III
Evropská územní spolupráce
(1990-1993)
(1994-1999)
(2000-2006)
(2007-2013)
programy celkem za iniciativu (cíl)
31
79
72
89
celková finanční alokace (v mld. EUR)
1
3,6
5,8
8,7
programy přeshraniční spolupráce
INTERREG I
INTERREG IIA
INTERREG IIIA
Programy přeshraniční spolupráce v rámci EÚS
počet programů přeshraniční spolupráce
31
59
53
71
počet přímořských programů
4
16
14
17
počet programů na vnitřní hranici
22
31
24
44
počet programů na vnější hranici
9
28
29
27
1
2,6
4
5,6
finanční alokace na přeshraniční spolupráci
Analýza vývoje – počet programů Vývoj počtu programů přeshraniční splupráce v jednotlivých programovacích obdobích
80 70 60 50 40 59
30 20
71 53
31
10 0 INTERREG I INTERREG IIA
INTERREG IIIA
Programy přeshraniční spolupráce v rámci EÚS
Analýza vývoje Vývoj finančních alokací na iniciativy INTERREG (resp. cíle EÚS) v jednotlivých obdobích 9 8 7 6 5
8,7
4 5,8
3 3,6
2 1
1
0 INTERREG I INTERREG II INTERREG III Evropská (1990(1994(2000územní 1993) 1999) 2006) spolupráce (20072013)
Celková finanční alokace (v mld. EUR)
Role přeshraniční spolupráce v rámci regionální politiky EU - podpora CBC na vnějších hranicích a ve třetích zemích
PHARE CBC • PHARE spuštěn v roce 1989 (hospodářské a sociální reformy v Polsku a Maďarsku) • postupně rozšířen na všech 10 kandidátských zemí SVE a Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Makedonii a Chorvatsko. Od roku 2001 přešly poslední 4 jmenované země pod program CARDS • Program PHARE CBC - v roce 1994 s cílem rozvinout a posílit přeshraniční spolupráci členských států EU, kde fungovaly programy INTERREG IIA, s regiony z druhé strany hranice - se zeměmi střední Evropy. • Programy PHARE CBC si kladly za cíl vytvořit jakýsi zrcadlový obraz programům INTERREG IIA na hranicích se státy střední Evropy, takže například byly programovány na stejnou periodu 1994-1999. Této zrcadlovosti však bylo dosaženo pouze v omezené míře. • V období 1994-1999 pokrývaly programy PHARE CBC 15 národních hranic, fungovalo 17 programů. Finanční alokace, která byla pro programy PHARE CBC vyčleněna dosahovala 1 miliardy eur .
PHARE CBC • financována především infrastruktura (dopravní i v oblasti životního prostředí) a hospodářský rozvoj. • Některé programy rovněž podporovaly malé měkké projekty v oblasti setkávání tzv. people-to-people projekty či jiné projekty menšího rozsahu. • roce 1998 představila Komise nařízení, kterým se řídilo PHARE CBC v období 2000-2004 • Hlavními změny oproti minulému období představovalo:
• Rozšíření geografické způsobilosti: Rozšíření podpory z vnější hranice EU se státy střední a východní Evropy i na hranice mezi těmito desíti kandidátskými zeměmi • Redefinice možných oblastí podpory • Představení nových plánovacích a implementačních nástrojů: společné programové dokumenty (Joint Programming Document – JPD), Společný kooperační výbory (JCC) a Společné fondy malých projektů (JSPF)
PHARE CBC • V deseti kandidátských zemích SVE pokračovalo PHARE až do jejich přistoupení k EU: • do roku 2003 pro země přistoupivší k 1.5.2004, které po svém vstupu přešli pod INTERREG IIIA (2004-2006). Jednalo se o Českou republiku, Estonsko, Maďarsko, Litvu, Lotyšsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko. • do roku 2006 pro Bulharsko a Rumunsko přistoupivší k 1.1.2007, které pak přešly přímo pod cíl Evropská územní spolupráce. • Ve vztahu k dalším kandidátským zemím pak byly programy PHARE CBC nahrazeny programy IPA CBC
PHARE CREDO • • • • •
•
přestaven roku 1996 cíl podporovat přeshraniční spolupráci na hranicích mezi zeměmi Střední Evropy a na hranicích zemí Střední Evropy se zeměmi bývalého Sovětského svazu. podobné cíle jako Program PHARE CBC Přispěl k nastartování spolupráce na mnoha hranicích. považován za ne příliš optimální především následujících důvodů: – Poměrně malé alokace na program – Chybějící postup programování obvyklý u INTERREGu či PHARE CBC – Značná byrokratická náročnost Evropská Komise proto rozhodla nahradit CREDO programem PHARE CBC.
PHARE CREDO
TACIS CBC • •
zaveden v roce 1996 k podpoře přeshraniční spolupráce na západních hranicích zemí, které byly příjemci z programu TACIS (západní hranice Ruské federace, Ukrajiny, Běloruska a Moldávie) • součástí širšího programu TACIS (Technical Aid to the Commonwealth of Independent States) poskytující pomoc ekonomickým reformám a obnově Sdružení nezávislých států a Mongolsku • Na konci devadesátých let přeshraniční spolupráce rozšířena i na vzájemné hranice mezi státy SNS • nevykazoval programový přístup a postrádal další nastavení, která by umožňovala větší koordinaci s odpovídajícími programy INTERREG A či PHARE CBC z druhé strany hranice • V současném období je program TACIS nahrazen v zemích Politiky nového sousedství a Ruska Evropským nástrojem sousedství a partnerství (ENPI CBC)
CARDS •
• • •
Program CARDS (Community Assistance for Reconstruction, Development and Stability in the Balkans) určen na podporu zemí bývalé Jugoslávie (Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko a Černá hora (tenkrát ještě Svazová republika Jugoslávie) a Bývalá jugoslávská republika Makedonie). Hlavním cílem byla obnova a demokratická stabilizace regionu CARD podporoval i spolupráci mezi zeměmi CARDS navzájem, jimi a EU a rovněž se kandidátskými zeměmi střední Evropy. Od roku 2001 podporoval i přeshraniční spolupráci.
MEDA • •
• • •
podpora reforem hospodářských a sociálních struktur v rámci Euro-Středomořského partnerství (EUROMED) definovaného Barcelonskou deklarací v roce 1995. začala fungovat v roce 1996 (MEDA I) s cílem poskytovat finanční a technickou podporu zemím Jižního Středomoří (Alžírsko, Kypr, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Malta, Maroko, Palestinská autonomie, Sýrie, Tunisko a Turecko) Nahradila bilaterální úpravu vztahů EU s těmito zeměmi (inspirovala se programem PHARE a TACIS) hlavním cílem podporovat vytvoření zóny volného obchodu a udržitelný hospodářský a sociální rozvoj podporovala rovněž regionální, subregionální a přeshraniční spolupráci a to jak mezi těmito zeměmi navzájem tak jejich spolupráci s členskými státu EU.
Změny v novém programovacím období 2007-2013 2 nové nástroje upravující mimo jiné i přeshraniční spolupráci: • Nástroj předvstupní pomoci (IPA - Instrument for Preaccession Assistance) pro kandidátské země a potenciální kandidátské země nahrazující programy PHARE, PHARE CBC, ISPA, SAPARD a CARDS a finanční nástroj pro Turecko • Evropský nástroj sousedství a partnerství (ENPI – European Neighborgood and Partnership Instrument) pro spolupráci se třetími zeměmi, které se účastní evropské politiky sousedství a země Jižního Kavkazu. Podporuje rovněž spolupráci s Ruskem odehrávající se na základě strategického partnerství. Tento nový nástroj nahradil programy MEDA a TACIS.
Nástroj předvstupní pomoci (IPA) – IPA CBC • Kandidátské země – Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Turecko • Potencionální kandidátské země západního Balkánu – Albánie, Bolena a Hercegovina, Srbko a Černá hora včetně Kosova •
Pomoc je poskytována v rámci následujících pěti složek: – 1. pomoc při transformaci a budování institucí; – 2. přeshraniční spolupráce (s členskými státy EU a s ostatními zeměmi, které jsou příjemci v rámci IPA) – IPA CBC; – 3. regionální rozvoj (doprava, životní prostředí a hospodářský rozvoj); – 4. rozvoj lidských zdrojů (rozvoj lidského kapitálu a boj proti sociálnímu vyloučení); – 5. rozvoj venkova.
IPA CBC: – mezi členskými státy EU a kandidátskými zeměmi – mezi kandidátskými zeměmi
Evropský nástroj sousedství a partnerství (ENPI) – ENPI CBC • od roku 2007 v rámci Evropské politiky sousedství • Alžírsko, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Gruzie, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Moldavsko, Maroko, Palestinské území, Sýrie, Tunisko a Ukrajina (Rusko) • Vč. přeshraniční spolupráce • vyvinutí takového specifického nástroje, který by netrpěl potížemi vzájemné koordinace (dříve programy, ve kterých se kombinovalo financování z iniciativy INTERREG, PHARE, TACIS a MEDA) • zavedení tohoto nového nástroje - Evropského nástroje sousedství a partnerství (ENPI) vč. ENPI CBC
Evropský nástroj sousedství a partnerství (ENPI) – ENPI CBC • Pro období 2004-2006 Komise představila pro podporu přeshraniční spolupráce koncept tzv. Programů sousedství, které byly založené na existujících programech INTERREG na vnějších hranicích EU • Pro období 2007-2013 tyto kombinované programy byly nahrazeny jednotným instrumentem, který by fungoval jednotně - ENPI CBC. • V období 2007-10 je financováno 9 programů na pozemní hranici, 3 moře přesahující programy (sea-crossings programmes) a 3 přímořské programy (Sea Basin programmes)
Podpora přeshraniční spolupráce v České republice
PHARE CBC • •
zahájen v roce 1994 Druhy podpory – Grantová podpora jednotlivých projektů (v počátku PHARE CBC jen tato forma podpory), velké investiční projekty (v oblasti dopravy a životního prostředí) – Fondová podpora Od ročníku 1996 se používá v rámci PHARE CBC Fond malých projektů (FMP) resp. Společný fond malých projektů (SFMP), decentralizace, podporováno velké množství malých neinvestičních projektů především v oblasti kultury, sportu, cestovního ruchu, a vzdělávání, zjednodušená procedura.V roce 1997 byl také fondový způsob podpory použit na podporu malých investičních projektů při odstraňování povodňových škod a budování protipovodňových opatření. Horní hranice na jeden projekt byla 300 tis. EUR. – Grantová schémata od programů roku 1997, sloužila na podporu menších investičních akcí (od 50 tis. do 300 tis. EUR), v podstatě také na fondovém principu.
Program PHARE CBC na hranicích (v mil. EUR)
Programy
Trilaterální progra my ČR SRN Polsko
ČR Rakous ko
ČR - SRN
Trilaterální progra my ČR Rakous ko Slovens ko
ČR Slovens ko
ČR - Polsko
1994
25,0
-
-
-
-
-
1995
25,0
6,0
1,5
0,5
-
-
1996
25,0
9,0
1,5
0,75
-
-
1997
25,0
-
-
-
-
-
1998
7,00
11,9
-
-
-
-
1999
29,4
10,6
-
-
3,0
2,0
2000
10,0
4,0
-
-
5,0
2001
10,0
4,0
-
-
5,0
2002
10,0
4,0
-
-
5,0
2003
10,0
4,0
-
-
5,0
Celkem
176,4
53,5
3,0
1,25
23,0
2,0
Fond malých projektů • již od ročníku 1995 • flexibilní a decentralizovaný implementační mechanismus • pro svoji zjednodušenou implementaci a blízkost k žadatelům byl velmi oblíbený u místních a regionálních aktérů • Role euroregionů v implementaci
INTERREG IIIA • po vstupu do EU • Pět samostatných programů členěných geograficky podle jednotlivých hranic • Formálně společný program na každé hranici • faktické jednoty programu nebylo dosaženo – společné implementační orgány – rozlišovány projekty české a projekty z druhé strany hranice
INTERREG IIIA • Česká republika ve zkráceném období let 2004 – 2006 disponovala na celou iniciativu INTERREG III 68, 67 mil. EUR, ročně tedy šlo o cca 22 mil. EUR. • Přeshraniční spolupráce podporována ve směru A (ČR alokovala 80 % přislíbené částky, což představovalo cca 55 mil. EUR). • Rozdělení finanční prostředků na pět příhraničních oblastí proběhlo následovně: – – – – –
pro česko-polské příhraničí 16,5 mil. EUR (30%) pro česko-rakouské 11,0 mil. EUR (20%) pro česko-saské 9,9 mil. EUR (18,00%) pro česko-bavorské 8,6 mil EUR (15,64%) pro česko-slovenské příhraničí 9,0 mil. EUR (16,36)
Programy přeshraniční spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Cíl 3)
Finanční význam (alokace) Program
Alokace EUR za ČR
Podíl alokací na jednotlivé hranice
Česká republika - Polská republika
103 680 000
29,49%
Česká republika - Slovenská republika
56 552 727
16,08%
Česká republika - Rakousko
69 120 000
19,66%
Česká republika - Svobodný stát Bavorsko
55 037 599
15,65%
Česká republika - Svobodný stát Sasko
67 199 631
19,11%
Alokace celkem:
351 589 957
100,00%
Euroregiony v České republice
Úhel pohledu (vnímání euroregionu)
Geografický
Národní
území, kde působí národní část euroregionu (z něhož pocházejí členové národní části euroregionu)
samotný právní subjekt sdružující členy národní části euroregionu – většinou sdružení mající právní subjektivitu
Přeshraniční
přeshraniční území ve kterém se odehrává přeshraniční spolupráce (skládající se ze všech národních částí)
přeshraniční organizace/instituce sdružující národní sdružení – se společnými orgány (často bez právní subjektivity)
Institucionální
Euroregion
Datum vzniku
Partnerský stát
NISA
21.12.1991 Polsko, Německo
LABE
24.6.1992 Německo (Sasko)
KRUŠNOHOŘÍ EGRENSIS
18.12.1992 Německo (Sasko) 3.2.1993 Německo (Sasko)
ŠUMAVA
20.9.1993 Německo, Rakousko
GLACENSIS
5.12.1996 Polsko
PRADĚD
2.7.1997 Polsko
TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
22.4.1998 Polsko
SILESIA
20.9.1998 Polsko
POMORAVÍ
23.6.1999 Rakousko, Slovensko
BESKYDY
9.6.2000 Slovensko, Polsko
BÍLÉ KARPATY
30.7.2000 Slovensko
SILVA NORTICA
28.5.2002 Rakousko
Právní postavení •
• •
• • •
České části euroregionů mají právní formu zájmového sdružení právnických osob dle paragrafu § 20 písm. f) občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů nebo sdružení obcí podle § 49 zákonu o obcích č. 128/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů (především v závislosti na tom, zda jsou členy sdružení pouze obce nebo i jiné subjekty). I když jsou většinou členy české části euroregionu obce a města, tedy veřejnoprávní subjekty, sdružení, která tvoří českou část euroregionu jsou subjekty soukromoprávními. Z této skutečnosti vyplývá slabé právní postavení českých částí euroregionů, jelikož se tak staví na úroveň dalších sdružení. Vzhledem k úloze, kterou většina euroregionů hraje v rozvoji příhraničního území či v implementaci evropských podpůrných programů, je to právní postavení ne zcela odpovídající jejich významu. Národní části euroregionu tvoří společný euroregion na základě dohody o spolupráci s částmi z druhé strany hranice. Tyto dohody mají většinou psanou podobu a popisují fungování euroregionu vč. společných struktur. Tyto dohody nezakládají na přeshraniční úrovni právní subjekt a euroregion jako takový tedy nemá právní subjektivitu. Tu mají pouze jednotlivé národní části.
Právní postavení •
Zhruba polovina euroregionů uvažuje o vytvoření společného právního subjektu – ovšem míra intenzity těchto úvah se značně liší.
•
Ty euroregiony, které uvažují o vytvoření přeshraničního právního subjektu většinou plánují využití právního nástroje ESÚS.
•
Ve vztahu k ESÚS je většina euroregionů ve fázi vyčkávání. Jen některé již podnikají přípravné (většinou analytické) kroky.
Členství v euroregionu •
Základ členské základy každého euroregionu tvoři města a obce z předem definovaného území euroregionu. Ta jsou členy buď samostatně (častější varianta) či jsou členy jejich sdružení v podobě svazků obcí nebo mikroregionů (méně častí varianta – např. Bílé Karpaty či Těšínské Slezsko). • Většina umožňuje členství dalším subjektům (pouze Euroregion Labe je výhradně sdružením obcí) • Existují euroregiony, které členství jiných subjektů umožňují, ale tato možnost nebyla zatím využita (např. Euroregion Praděd či Egrensis). • Kromě obcí a jejich svazků jsou členy euroregionů v ČR především: – – – – –
Hospodářské komory (Silva Nortica, Silesia, Egrensis, Nisa) Vysoké školy (Bílé Karpaty, Silesia, Krušnohoří) či střední školy (Bílé Karpaty) Kraje (Nisa, Glacensis) – zvláštní statut Silva Nortica, Šumava – viz dále) Firmy (nejvíce Krušnohoří, Silva Nortica) Subjekty zabývající se ochranou přírody - správa NP či CHKO – (Silva Nortica, Krušnohoří) – Občanská sdružení (Silesia, Krušnohoří)
Organizační struktura •
tři organizační úrovně: – členská základna – národní část euroregionu – samotný euroregion jako přeshraniční společná struktura
• společnými orgány obvykle jsou: – Rada euroregionu (někdy generální či valné shromáždění ) složená buď z některých nebo ze všech členů rad národních částí. Jedná se o nejvyšší společný orgán. – Presidium většinou složené z předsedů národních částí euroregionu. V některých případech existuje jen jeden společný president . Někdy má tento orgán větší obsazení a jsou do něj zapojeni i jednatelé . – Sekretariát. Ten je většinou složený ze sekretariátů národních částí. – Pracovní skupiny složené z expertů z obou stran hranice.
Oblast
Cestovní ruch
Euroregiony Nisa (speciální skupina pro Cykloturistiku), Labe, Krušnohoří, Egrensis, Šumava (speciální podskupina pro propagační materiály), Glacensis, Těšínské Slezsko, Bílé Karpaty, Silva Nortica, Šumava
Počet euroregionů 10
Doprava
Labe, Krušnohoří, Glacensis (zaměření i na hraniční přechody), Těšínské Slezsko (infrastruktura a překračování hranic), Silva Nortica (vč. infrastruktury)
6
Životní prostředí
Labe, Nisa (rozděleno na problematiku vod (čistá Nisa) a lesů), Krušnohoří, Těšínské Slezsko, Bílé Karpaty, Silva Nortica
6
Kultura
Nisa (speciální PS zaměřená na památky), Labe Krušnohoří (subkomise pro muzea a kulturní památky), Těšínské Slezsko, Silva Nortica, Šumava
6
Hospodářství
Nisa, Labe, Krušnohoří, Těšínské Slezsko (vč. zaměření na trh práce), Silva Nortica
5
Sport
Krušnohoří, Labe , Těšínské slezsko, Silva Nortica, Šumava
5
Školství
Nisa, Labe, Těšínské Slezsko, Šumava (vč. problematiky mládeže)
4
Krizový management, bezpečnost
Nisa (vč. existence ústranného Fóra bezpečnosti – FORBES), Labe, Krušnohoří, Silva Nortica
3
Veřejné zdraví/zdravotnictví
Nisa, Těšínské Slezsko, Silva Nortica
3
Lidské zdroje
Krušnohoří, Bílé Karpaty, Silva Nortica
3
Historie
Nisa, Glacensis
2
Územní rozvoj/územní plánování
Labe, Glacensis (vč. další skupiny pro regionální rozvoj)
2
Sociální věci
Krušnohoří, Silva Nortica
2
Zemědělství
Krušnohoří, Silva Nortica
2
Knihovny
Nisa
1
Statistika
Nisa
1
Financování euroregionů •
Členské příspěvky
•
Platby za administrování Fondu malých projektů v rámci programů přeshraniční spolupráce
•
Financování některých aktivit z vlastních předkládaných projektů do programů přeshraniční spolupráce
•
Prostředky z dalších evropských projektů
•
Příspěvky od krajů či velkých měst
•
Platby za vykonávání služeb (poskytování informací,…)
•
Prostředky poskytnuté jednorázově na konkrétní akce
D ěkuji za pozornost Děkuji
Ing. Pavel Branda Vedoucí zastoupení Libereckého kraje v Bruselu Representation of the Liberec Region in Brussels Av. d´Auderghem 84 B-1040 Brussels
[email protected] www.liberec-region.cz
