Úvodník ředitele Milí obyvatelé,
Přátelství …
zamysleli jste se někdy nad tím, jaký by byl váš život bez přátel? Já ano. Když mám mnoho práce, nebo mne zastihla nemoc, nemohl jsem se sejít se svými přáteli. Proto jsem často přemýšlel o tom, jak bych bez nich vůbec žil. Nejspíš bych trávil celé dny doma u televize a počítače a nudil se, nebo si četl knížky. Ty se také dají považovat za přátele, ale ne na celý život. Stejně tak je to se psy, které máme doma. Nepopovídáte si s nimi, neprožijete nezapomenutelné chvíle a ani neprovedete žádnou lumpárnu. Prostě to není to pravé. Pravé přátelství je nesmírně důležité. Kamarádů má člověk mnoho, ale přítele máme tak jednoho, maximálně dva. Rozlišujete kamaráda od přítele? Možná se ptáte, jaký je mezi nimi rozdíl. I já jsem se kdysi na to ptal, než jsem poznal své přátele. Opravdoví přátelé jsou jako andělé bez křídel. Podají nám pomocnou ruku a dokážou nás rozesmát, i když nám zrovna do smíchu není. Každý z nás má své anděly – přátele. Anebo by měl mít. Nyní už rozlišuji kamaráda od přítele. Kamarády jsou pro mě ti, jež občas potkám na ulici, v hospodě, na zábavě, v kině nebo na nějaké té oslavě. Jsou to lidé, které neznám tak důvěrně, pozdravím se s nimi a „prohodíme“ pár slov.
–1–
časopis DRACHTINKA
Každý z nás má své anděly – přátele. Anebo by měl mít.
Přátelé jsou však jako moje rodina. Trávím s nimi volné chvíle. Můžu se jim svěřit s čímkoliv a vím, že od nich se to nikdo nedoví. Můžu jim zavolat o půlnoci a oni mě vyslechnou, povzbudí a pomohou. Stačí se na sebe podívat a víme, co si kdo z nás myslí. Pochytili jsme od sebe gesta, mluvu i grimasy. Dokážeme společně „prokecat“ hodiny nesmyslnými konverzacemi. S přáteli jsme prostě naladění na stejné vlně. Máte i vy svého přítele? Věřím, že ano. A kdo odpověděl ne, toho mi je srdečně líto. Život bez přátel je, jako kdyby ryba žila bez vody. Už od školky si přeci každý z nás hledá kamarády a už v tak útlém věku je rozdělujeme na ty lepší a horší, tedy na přátele a kamarády. Některá přátelství jsou tak silná, že nám vydrží dokonce až do dospělosti nebo do stáří. Přátelství si hodně cením, možná nejvíce na světě. Jsem rád, že jsem našel své anděly, kteří pro mě mají pochopení. Vím, že někdy to se mnou není jednoduché, proto jim patří můj dík za trpělivost a za to, že mě mají rádi takového, jaký jsem.
„
Přeji Vám hezké podzimní dny Marek Bíško
–2–
Toulky naším krajem V minulém dílu našeho časopisu jsme se věnovali malebné vísce Zalíbené, dnes se přesuneme o kousek dále. Obec Studnice leží jižně od města Hlinska a je z jedné strany chráněna dvěma vrcholky památných kopců zvaných Hradiště, z protější strany je ohraničena vodní nádrží, která se může pochlubit tím, že je první přehradou se sypanou hrází v Čechách. Ačkoliv nese název Hamerská, rozkládá se převážně na pozemcích obce Studnice. Obec patří mezi nejstarší lidská sídliště v celé oblasti Českomoravské vysočiny. Nejstarší objevená písemná zpráva nám říká, že již v roce 1303 daroval Beneš z Vartenberka panu Mikoláši soud r ychtářský v Hlinsku, kam patřilo také několik osad, mezi kterými byla i Studnice. Další doklady o Studnici jsou ze 4. listopadu 1350, ve kterých pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic zařadil do biskupství litomyšlského mezi jinými osadami i osadu Studnice. Právo rychtářské dostala Studnice v roce 1485 a udělil jí ho Vilém Paradus, pán Rychmburku. První školní budova zde byla zřízena v roce 1787 ve stavení č. p. 69. Později v roce 1861 byla postavena samostatná škola a v roce
1884 přistaveno první poschodí. Škola sloužila svému účelu až do roku 1978, kdy bylo vyučování dětí převedeno do Hlinska. Školní stavení od té doby chátralo. Teprve v roce 1993 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce. Převážná většina obyvatel ve Studnici je věřících. Ti postrádali svůj svatostánek. Dočkali se v roce 1995, kdy byla na podnět KDU-ČSL zahájena výstavba moderní kaple ve tvaru kříže. Kaple byla zdárně dokončena a 11. 10. vysvěcena biskupem Dominikem Dukou z Hradce Králové. Součástí této obce jsou obecní části Košinov a Zalíbené. Připravila Zuzana Petrlíková prac. v soc. službách - asistentka
Studnice
–3–
časopis DRACHTINKA
Co potřebuje chrup seniorů
Otvíráme krátký seriál „Péče o zuby a zubní protézu v pozdějším věku.“ Především senioři mívají nejrůznější problémy a potíže se svými zuby. Připomeňme si, jak o zuby nebo zubní náhradu pečovat, i to, jak předcházet bolestivým zánětům dásní. Zuby – naše perličky nad zlato Ty hrůzné chvíle se mi vryly do paměti natolik, že i dnes, po tolika desítkách let, míjím onu budovu s výhledem na vltavský jez s chvěním. Vysvětlím: právě tady sídlilo zubní středisko, kam jsme pravidelně dvakrát do roka mířili se školní třídou. Vrtalo se, vrtalo a zase vrtalo. Nepříjemný zvuk bolestivé vrtačky pronikal do čekárny, kde vadla i ta nejdivočejší třídní kvítka. A také mám před očima plakátek s heslem: «Chci mít život celičký zoubky jako perličky» Podařilo se? I přes školní prevenci trpí dnes 80 procent obyvatelstva nad 55 let parodontózou, 42 procent má částečnou a 16 procent úplnou náhradu chrupu. Možná, že zkušenost z dětství vedla k tomu, že jsme se vyhýbali zubařům jak čert kříži. Vrtačku jsme znali, ale veškeré znalosti zubní hygieny začínaly a končily poučením, že zuby se čistí dvakrát denně. Večer pro zdraví a ráno pro krásu. Dokonalé čištění zubů má přitom rozhodující vliv na jejich kazivost. Na vině této nejčastější lidské choroby je měkká, takřka neviditel-
ná vrstva, která pokrývá zuby a okraje dásní. Plak. V plaku se vyskytují bakterie, z nichž nejškodlivější je Streptococcus mutant. Produkuje kyselinu, která spolu s kyselinami, vznikajícími kvašením cukrů z potravy,
www.i.dnes.cz a www.profimedia.cz vyvolává odvápnění skloviny. Zpočátku se projevuje nepatrnou bílou skvrnkou, časem ale dochází k rozpadu skloviny a zuboviny a vzniká kaz. V plaku se ale také usazují minerální látky ze slin a vytvářejí zubní kámen.
Chci mít život celičký zoubky jako perličky
–4–
Mnozí lidé jsou přesvědčení, že zubní kámen zuby zpevní a uchrání. Kdepak! Zubní kámen dráždí dásně. Jak stárneme, dásně ustupují, odhalují se zubní krčky a zub je citlivý na teplo, chlad, sladké a kyselé. Mnohokrát za život jsem se setkala s názorem, že je lepší nechat si zuby zkazit a vytr-
Chrup seniorů hat, než chodit na stresující prohlídky u zubaře. Ti z vás, kteří už třetí zuby mají, jistě potvrdí, že není o co stát. Člověk si na ně těžko zvyká. U někoho vzniká dávivý efekt, jiný si stěžuje na prapodivnou chuť jídla, bolestivé otlaky dásní, dalšímu vyvolávají nadměrné slinění. Častým projevem je i to, že se vám se zubní
Existují čistící tablety, které umělé zuby dokonale očistí od bakterií, praktické jsou schránky se sítky, kam můžete zubní protézu uložit v čase, kdy ji nepotřebujete. Nezapomínejte ale na slova, která v ordinaci uslyšíte asi nejčastěji. Zubní protéza se musí používat, aby si na ni ústa zvykla. Vítr, který vám v peněžence léčba nemocných zubů a jejich náhrada udělá, jen potvrzuje známou pravdu, že zdravé zuby mají hodnotu luxusního auta. Pamatujte na to. Pokud jim dáte náležitou péči, vydrží do pozdního věku.
protézou špatně mluví. Pomůže malý trénink ‒ časté mluvení a hlasité čtení! Odpovědný stomatolog vám věnuje maximální péči, pomůže nepříjemnosti «vychytat» a poradí, jak o zubní náhradu pečovat.
článek převzat z www.idnes.cz Rubrika: Zdraví, Autor: Zdena Tomášová
www.lidovky.cz
Zdravé zuby mají hodnotu luxusního auta. –5–
Povídka
časopis DRACHTINKA
Léta s protézou Na malém nočním stolku u babiččiny postele stojí sklenička naplněná vodou. Z ní na mě zírá protéza připravená kdykoli skousnout. Vzpomínám na všechny chvíle, které jsem s těmi zuby zažila a uvědomuji si, že jsem je vlastně nikdy neměla moc v oblibě. Když mi bylo kolem pěti let, babička si z legrace vyndávala zuby z pusy a rukou s nimi cvakala. Připadaly mi jako příšera, která mě chce sežrat. Nic pěkného. Takže místo, aby u mě babička vyvolala smích, spíš mě rozplakala. Kolem mých sedmnáctých let, když babička začala ztrácet paměť, přišla vždycky úplně bezmocná a bezzubá, podívala se na mě žalostnýma očima a řekla: „Malkétko, já jsem stratila svoje subi.“ Už jsem ji ani neopravovala, že nejsem má matka, a že se jmenuji Adéla, a podala babičce skleničku s uschovanými zuby. Třesoucími se prsty si protézu nandávala asi půl hodiny a pak řekla: „Děkuju, Lubošku.“ Nakonec začala být protéza babiččiným mazlíčkem. Byla pro ni tak důležitá, že už si ji ani nedávala do pusy, stále ji jen opatrovala u sebe a nespouštěla ji z očí. Někdy jsem ji zahlédla, jak putuje po bytě se zuby pevně přitisknutými k hrudi a mumlá si: „Milášku, půjteme se plojít a pak tě tám sase to votišky, jó?“ Problém je však v tom, že má milovaná babička si díky své děravé paměti zapomene dát zuby do vody a spí s nimi v posteli. Když se jí pokouším vysvětlit, že je tak trochu nechutné spát s protézou, brání se, že spolu přece nic nemají, že jsou jen kamarádi. A pak mi říkejte, že staroušci jsou moudřejší než my mladí. Jak na ty zuby koukám, je mi najednou docela líto se jich zbavovat. Byly tu se mnou a s babičkou dlouhou dobu. Mají v sobě uschovanou historii a vzpomínky na chvíle s tou drobnou stařenkou. Snad mi ale babička promine, když jí řeknu, že jsem jí koupila zbrusu novou protézu a k tomu fixační krém Blendadent… převzato z www.piste-povidky.cz
–6–
Soutěž ve Světlé nad Sázavou V Domově seniorů ve Světlé nad Sázavou se ve čtvrtek 5. září 2013 uskutečnil soutěžní den pro klienty i okolních domovů seniorů. Soutěžním tématem bylo téma „Film“. Za náš Domov seniorů Drachtinka soutěžily paní Jaroslava Cempírková, Eliška Drahošová a paní Anna Pižlová. Soutěžním dnem provázel v kostýmu vojáka Švejka pan ředitel místního domova seniorů. K dobré náladě zahrálo několik místních hudebníků. Soutěžního dne se jako patronka zúčastnila herečka paní Květa Fialová, která svou přítomností celé akci přidala glanc, lesk a dobrou pohodu. Vzhledem k tomu, že naše zástupkyně pravidelně soutěží v rubrice našeho časopisu Drachtinka „Filmy nejen pro pamětníky“, byly na soutěž výborně připravené a obsadily krásné druhé místo. Velmi pěkně jim děkujeme za vzornou reprezentaci našeho Domova! Výhercům gratulujeme. Soutěžní den si připomeňme několika fotografiemi.
–7–
Hmotná depozita
časopis DRACHTINKA
Hmotná depozita Vážení čtenáři, všichni vlastníme osobní věci, ke kterým máme citový vztah, které jsou pro nás důležité. Nástup do Domova seniorů je velkou životní změnou a náročným obdobím. Adaptovat se na prostředí Domova mnohým usnadní možnost přinést si do nového bydliště své osobní věci s sebou a tím, alespoň částečně, navodit atmosféru prostředí, které bude připomínat domov. Osobní věci, jako jsou například oblečení, elektrospotřebiče, vlastní kompenzační pomůcky, obrazy apod. je třeba zapisovat do tzv. hmotných depozit. Povinností každého obyvatele je tedy řádné nahlášení jakéhokoliv nového předmětu zaměstnanci Domova (nejlépe sociálním pracovnicím). S ohledem na zdravotní stav některých klientů, prosíme o účinnou spolupráci rodinné příslušníky, kteří věci přinášejí a odnášejí. V případě odnesení osobních věcí je třeba řádné odhlášení a odepsání z hmotných depozit. Pokud je to možné, je vhodné osobní věci řádně označit jménem. Sociální pracovnice DsD
–8–
Filmy nejen pro pamětníky Hádanka pro televizní diváky Filmová hvězda, na kterou se dnes ptáme, hrála především energické, hovorné a temperamentní dámy z vyšší společnosti. U filmu začínala velmi brzy již v roce 1914 hluboko v éře němého filmu. Od doby zavedení zvukového filmu v roce 1930 až do konce Druhé světové války v roce 1945, natočila zhruba 60 filmů. V převážné míře se ale jednalo pouze o vedlejší role. Jedinou velkou hereckou úlohu ztvárnila v roli paní Štěpánkové v komediálním snímku Paní Morálka kráčí městem z roku 1940. Mezi její nezapomenutelné role patří bezesporu paní Rézi ve filmu Anton Špelec, ostrostřelec z roku 1932, kde si zahrála po boku Vlasty Buriana. Tak jako mnoha jiným hvězdám stříbrného plátna z předválečných let však budovatelské prostředí znárodněného filmu naší paní herečce příliš nepřálo a ve filmu se po roce 1945 objevovala již jen sporadicky v malých rolích. Jak se herečka jmenovala? Svoje odpovědi můžete předat na recepci Domova do 30. 11. 2013. Na výherce čeká drobná odměna. Herec, na kterého jsme se vás ptali v jarním čísle 2/2013, se jmenoval Raoul Schránil. Výherci, kteří byli vylosováni na Radě obyvatel, jsou: 1. místo paní Marie Koubová 2. místo paní Jaroslava Cempírková www.osobnosti.cz
www.wikipedia.cz
Člověk se musí neustále učit. Když začínal zvukový film, musela jsem se učit mluvit. A když začínal barevný film, musela jsem se učit červenat. Bojím se, co všechno ještě přijde! Marlene Dietrichová
–9–
Rozhovor
časopis DRACHTINKA
Máte nějaké koníčky kromě hudby? Pro rozhovor do tohoto vydání našeho časopisu jsem měla možnost oslovit člověka, který se u nás v Domově v posledním čase několikrát objevil. Naši klienti měli možnost se s vámi setkat při narozeninovém posezení, MDŽ a zahradní slavnosti. Je na vás, zda nám o sobě řeknete něco víc, kromě toho, že váš život provází hlavně hudba. Jmenuji se Jaroslav Klinecký, pocházím z Blatna, což je část Hlinska. Rozvedl jsem se a znovu oženil. Mám tři děti, nejstarší se jmenuje Jakub, je mu 29 let, pracuje na Seči v hotelu Jezerka. Prostřední je Jan, tomu 28 let a pracuje v hlineckém lomu. Třetí a nejmladší je dcera Terezka, té je 21 let a třetím rokem studuje speciální pedagogiku v Litomyšli. Než jsem se naplno začal věnovat hudbě, pracoval jsem v dělnické profesi. Posléze jsem začal studovat dálkově konzervatoř v Hradci a současně jsem pracoval jako školník na Resslově škole v Hlinsku. V 92. roce jsem nastoupil do ZUŠ, jelikož jsem nebyl vedený jako kmenový zaměstnanec, pracoval jsem mezi tím ještě v Technolenu jako dělník. Po dvou letech jsem začal řádně vykonávat na hlavní pracovní poměr učitele v ZUŠ, a to do roku 2007. Od té doby také vyučuji soukromě.
– 10 –
Je to hlavně rodina, se kterou trávím hodně času a věnujeme se společně letní turistice, tedy na horách. Rád luštím křížovky a věnuji se vědomostním soutěžím … Odpočinek je pro nás důležitý a součást života každého z nás, jak vy odpočíváte? Jsem vyloženě otočený člověk, tedy noční pták. Začínám být aktivní až kolem poledne a jsem schopný pracovat dlouho do noci. Bývám hodně pracovně vytížený, ale to je prostě můj život. Tak většinou relaxuji v mezičase tak, jak se dá …
V podstatě koníčky, o kterých jsem se zmiňoval, jsou pro mě určitý způsob relaxu. Máte nějaké své oblíbené místo, které rád navštěvujete a kam se můžete často vracet? Rád jezdím a také se rád vracím do Teplicko-Adršbašských skal. Toto krásné místo
rád navštěvuji již od svých šestnácti let a je mým nejoblíbenějším.
Povězte nám, s jakými lidmi se setkáváte na vašich cestách za muzikou. Jezdíte hrát na svatby, večírky, zkrátka různé oslavy …
Vaše životní motto je? Celoživotní vzdělávání. Stále je co se učit. Máte nějakou představu o svém stáří? Byl bych moc rád, kdybych mohl své stáří strávit s těmi nejbližšími, kteří mě podpoří v tom, co již nebudu moci jak se tak říká „ na stará kolena zvládnout“. Nerad bych je zatěžoval, tak pokud to nebude v jejich silách a možnostech, budu rád, když se budu moci uchýlit do Domu s pečovatelskou službou či Domova seniorů …
Řeknu vám, že právě při těchto příležitostech se setkávám opravdu se spoustou hlavně zvláštních lidí, zajímavé jsou jejich povahy…Zkrátka mezi lidmi je nepřímá úměra….
Děkuji vám za rozhovor, jsem moc ráda, že jsem našim klientům a čtenářům mohla představit i někoho jiného než z řad našich zaměstnanců. Budeme A ještě na závěr neopomenu některý z mých oblíbených citátů. se těšit na příští setkání s vámi, které bude jistě Kdo vnímá každý svůj den, onen kouzelný okamžik objeví. v brzké době… Může to být zrovna ta chvíle, kdy ráno zamykáme dveře, ticho po večeři, bezpočet věcí, které se nám zdají být stejné. Ptala se asistentka Existuje však a když nastane, soustředíme v sobě sílu hvězd Zuzana Petrlíková a jsme připraveni činit zázraky. Mějte krásný podzim se spoustou slunečních paprsků … Zuzana Petrlíková
– 11 –
Zdravotní okénko
Speciální druhy diet ZÁCPA je definována jako obtížné vyprazdňování tuhé stolice, spojené se sníženou frekvencí vyprazdňování.
Jaký je normální počet stolic denně? Za normální se většinou pokládá, pokud se frekvence stolic pohybuje v intervalu až do tří stolic za den, nebo jedna stolice za dva až tři dny za předpokladu, že dochází k vyprázdnění bez problému a bez nutnosti používat projímadla. Co vede ke vzniku zácpy? Zácpa patří k civilizačním nemocem, způsobuje ji sedavý způsob života, nedostatek pohybu, špatná výživa, nedostatek vlákniny, nedostatek tekutin. Na vzniku zácpy se také podílí potlačování defekačního reflexu a nesprávný denní režim. Lze zácpě předcházet? Prevence zácpy spočívá v odstranění možných příčin zácpy, to znamená především nepotlačovat defekační reflex, zvýšit množství vlákniny a tekutiny ve stravě, zvýšit pohybovou aktivitu.
– 12 –
časopis DRACHTINKA
Jak se zácpa léčí ? Léčba zácpy by měla být léčbou komplexní. Léčebná opatření jsou v první fázi shodná s preventivními opatřeními, pokoušíme se upravit nesprávné dietní a stravovací návyky. Pokud se jedná o zácpu jako příznak jiné choroby, je nutné nejprve odstranit primární příčinu. Léčba projímadly by měla být pouze pro zácpu akutní nebo pro zácpu způsobenou požíváním léků, které nelze vysadit. Dlouhodobé užívání projímadel, může vést ke snížení jejich účinnosti, k návyku na ně, případně ke vzniku komplikací. V čem spočívá dietní léčba? Hlavním doporučením v dietě patří dostatečný příjem tekutin, a to v množství 30 ml na 1 kg tělesné hmotnosti (např. při váze 60 kg je nutné vypít za den minimálně 1800 ml tekutin). Dále zvýšením obsahu vlákniny ve stravě na 30-40 gramů za den. Toho lze dosáhnout zvýšením konzumace ovoce a zeleniny na 1/2 kg denně. Možné je popíjet projímavé minerálky. Pokud máte problémy s vyprazdňováním, můžete se obrátit na zdravotní sestru, která hodnotí četnost a formu vyprazdňování, ale i individuálně podává pomocné přípravky.
WARFARIN je lék užívaný k prevenci vzniku krevních sraženin (trombů) v cévním řečišti a v srdci. Jeho účinek je založený na blokování účinku vitamínu K v orgamismu. Vitamín K je látka rozpustná v tucích s vlivem na srážení krve, na stavbu kostí a ukládání glukózy do zásoby v játrech. Pokud příjem vitamínu K potravou kolísá, mění se srážlivost krve, což je situace, která pacienta léčeného warfarínem může vážně ohrozit. Hlavní zásadou je stálý příjem vitamínu K. K = každý den sníst přibližně stejné (malé) množství potravin s vyšším obsahem vitamínu K. POZOR! Účinek warfarinu, heparinu významně zvyšuje horečka, průjem, zvracení, náhlé snížení příjmu potravy (nechutenství, razantní redukční dieta).
POTRAVINY ZCELA ZAKÁZANÉ: ALKOHOL, potravinové doplňky GINKO BILOBA, JÁTRA. POTRAVINY NEVHODNÉ: ZELÍ KYSANÉ, BROKOLICE, ŠPENÁT, KAPUSTA, KVĚTÁK, FENYKL, NAKLÍČENÁ PŠENICE, ZELENÝ ČAJ, KUŘE. Článek připravila Ludmila Dostálková, DiS. nutriční terapeutka
– 13 –
Vtipný koutek – vše na P
časopis DRACHTINKA
Poněkud prostý popis pátečního popoledne Prší. Počertech pošmourné počasí. Pápěří pampelišky poletuje promáčeným pátečním podvečerem. Promoká pohozený, plnícím perem popsaný papír. Provlhlo pověšené prádlo paní Průchové, párek pěnkav, podroušený pekař Pávek. Povětřím přilétá precisně přehrané preludium pro piano. Píseň pěkně podbarvuje pianissimem pikola. Parádně propracováno. Potlesk, prosím! Pětistup parašutistů prošel pokoseným pšeničným polem. Potřebují přejít potok. Pozor! Před přemostěním přerušit pochod! Překročení provedeno. Pokračují podle palouku pozorováni pěticí popelářů propíjejících prémie pod přístřeškem pohostinství „Pod pařezem”. Popíjejí Plzeňský prazdroj, peprmintku, punč - prostě praví požitkáři. Projíždějící povoz porazil pomalého psíka. Poraněn pomateně pobíhá po písčité pěšince. Příště pospěš, pse! Proslulý proutník Peterka provází podél podloubí pihovatou Petru, přefalešně pískaje podmanivou píseň. Proč právě plachá Petra podlehla proradnému prostopášníkovi? Povalena pod prastarý platan poodhalila pihami pokrytý pupík. Penzista Potůček pod půjčeným parazolem překrmuje překrásné pávy promenádující parkem. Přisypává přinejmenším pátý pytlík prosa. „Pšá potvory, puknete!”, přichází pokárat pávy polesný Páběra. Přináší postřik proti přerostlému puškvorci. Páběra předpovídá přemnožení potkanů. Pouze poštolek přibude pomálu. Pokud povídá pravdu, přijde pravá pohroma. Porybný Pazdera pečlivě prohlíží potěr. Poté půjde překontrolovat přehradu. Prý potřebuje poopravit proti prolomení. Právě přichází pohřební průvod. Paní Prouzová podlehla příušnicím. Prostoduchý policista Poulík pokukuje po plačících pozůstalých. (Pětadvacetileté poroučení praporčíka Pešty poznamenalo provždy Poulíkovu psychiku.) Přitom pojídá pečeného, předevčírem polapeného pstruha. „Pěkná pochoutka”, pyšně pomlaskává. Pýcha předchází pád, pravívaly prabáby. Poláškův pětiletý Petříček plačky prohrabuje prosáklé pískoviště. Pod přesátým pískem pozapomněl plyšového pašíka. „Příšerná patálie”, povykuje Petříkova pedantní prateta, „pojď pro pláštěnku!”, přísně poroučí. Petr pratetou poněkud pohrdá. Postrádá přece prasátko. Podívejme, pomaloučku přestává pršet. První pichlavý paprsek prozářil prostranství. Pojďte, přátelé, půjdeme posedět „Pod pařez”. Pardon? Plánujete procházku? Prosím, popijeme příště. Pozdrav Pánbůh! www.kytara.cz
– 14 –
Lichořeřišnice
Lichořeřišnice – zázračný zabiják bakterií Dnes Vám představujeme další bylinku z naší zahrádky Domova seniorů Drachtinka. Lichořeřišnice větší je rostlinou, jejíž léčivé účinky jsou nanejvýš pozoruhodné. Je to přírodní antibiotikum, které nás mnohdy může ušetřit užívání syntetických preparátů. V některých případech ničí dokonce i zlatého stafylokoka!
Lichořeřišnici můžeme běžně najít jako rostlinu pěstovanou pro okrasu, často se lze setkat s tím, že její pěstitel ani netuší, že má na zahradě rostlinné antibiotikum. Je to většinou plazivá jednoletá rostlina se zářivě žlutooranžovými, někdy i červenými květy. Kvete od začátku léta až po první mrazíky, které však nepřestojí a uhyne. Ze zanechaných plodů se však často opakovaně vysemeňuje na stejném místě i další rok. Je velice zdobná a navíc obdivuhodně léčivá. Lichořeřišnice je silné přírodní antibiotikum. Jak ve své literatuře uvádí známý český bylinář Pavel Váňa, lichořeřišnice působí proti všem ze
46 kmenů bakterií Staphylococcus pyogenes aureus, které jsou častými původci zánětlivých onemocnění močových cest a ledvin. Někteří léčitelé a lékaři zaznamenali úspěchy použití lichořeřišnice i v boji s těžko vyléčitelným zlatým stafylokokem, který často odolává i jiným silným antibiotikům a ohrožuje zdraví nakažených i po mnoho let. Tato bylina však ničí nejen stafylokoky, působí i například proti salmonele nebo streptokokům. Její užívání nás může v mnoha případech ušetřit syntetických antibiotických preparátů, nebo významně podpořit a zkrátit léčbu nemoci. Lichořeřišnici je vhodné aplikovat jak při výše zmíněných zánětech močových cest a ledvin, tak i například při zánětech dýchacích cest. Jejím včasným užíváním můžeme infekční nákazu zlikvidovat nebo omezit už v jejím začátku. Působí i jako prevence nebo je skvělá pro doléčení zánětů. Tato bylina se dříve často používala proti vypadávání vlasů a proti lupům. Listy lichořeřišnice lze také – 15 –
časopis DRACHTINKA sušit pro pozdější užití. Připravujeme z nich nálev, který v případě potíží užíváme jako čaj. V našich lékárnách dnes už běžně seženeme tinktury a tablety s výtažkem lichořeřišnice. Tato okrasná rostlina obývá i naši zahradu Domova, tak tedy neváhejte ji ochutnat. Lichořeřišnici můžete jemně pokrájet a nasypat na chléb s máslem, je to občerstvující léčivá pochoutka. použito z: Volvox Globator Připravte si léčivý salát z lichořeřišnice
Semena se dají v čerstvém stavu konzumovat přímo z rostliny, pokud by se nám zdála příliš pálivá, můžeme je také přidat do salátů nebo pokrájená např. do pomazánek, nebo na chléb s máslem. Mladší, nedozrálá semena lze též nakládat do octa a používat místo kapari. Pomazánka s lichořeřišnicí Do bílého jogurtu dáme majonézu, nakrájenou cibuli, čerstvě nastrouhanou mrkev a celer, lichořeřišnici a trochu posekané pažitky.
Nespornou výhodou této rostliny je, že jak list, tak květ i plod (semeno) jsou v čerstvém stavu jedlé. Listy a květy jsou výborné na-
Podle chuti přisolíme, připepříme a promícháme. Namažeme na chlebíčky a zdobíme nasekanou pažitkou, popřípadě květy lichořeřišnice. Jsou také jedlé a výborně chutnají. příklad do salátu, mají zvláštní kořeněnou chuť, trochu připomínající křen nebo řeřichu. Čerstvé utržené listy omyjeme vodou a pokrájíme na tenčí plátky, květy můžeme do salátu přidávat celé, jsou chuťově méně výrazné. Lichořeřišnice dodá salátu opravdu jedinečnou chuť, kterou si mnozí rychle oblíbí. Výtečná je také např. ve vaječné nebo sýrové pomazánce. – 16 –
Fotografie z www.ireceptar.cz www.tchibo.cz
Cyklovýlet 70. a 80. let
70. a 80. léta
ět
Kv
Již tradičně pořádá DsD cyklovýlet pro své zaměstnance. Rádi se při něm pobavíme a zasmějeme. Minulé téma bylo „pirátské“, letos jsme výlet pojali na téma 70. a 80. léta a květinové děti. Start byl odmáván před naším Domovem s cílem určení ve Vortové. Cestou nás provázela malebná příroda okolo Hamerské nádrže. Přálo i počasí, ZÁVAZNÁ PREZENČNÍ LISTINA protože Jméno a příjmení Podpissnad jediné odpoledne (právě naše páteční) z celého týdne nepršelo, a tak jsme cestu absolvovali místy i se sluníčkem. Cestou městem jsme především na křižovatkách působili oprávněný rozruch, vždyť takový pestrobarevný peleton se v Hlinsku nevidí každý den! Určitě mohu za všechny účastníky cyklovýletu poděkovat organizátoo k rům. Výlet si připomeňme několika y n fotografiemi. Fe
é ov
in
1.
!
ti
dě
2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
o n a
il
M . J
D
Uzávěrka přihlášek do 6. 9. 2013!
Pohoštění za mírný poplatek – gulášek a obložené mísy. (pití každý za své) – 17 –
časopis DRACHTINKA
– 18 –
Trénování paměti Do každého kolečka na obrázku napište jedno číslo od 1 do 12 (každé z čísel můžete použít jen jednou), a to v takovém pořadí, aby byl stejný součet čísel v každé čtveřici koleček, která jsou spojena přímou čarou.
☺☻
Vzpomeňte si na nejméně deset … … rčení a přísloví, ve kterém se objevuje: – zvíře (např. Vrána k vráně sedá) – jídlo (např. Odříkaného chleba největší krajíc) – součást oděvu (např. Bližší košile než kabát) … názvů knih, které obsahují: – barvu (např. Černí baroni) – zvíře (např. Pes baskervilský) – číslo (např. Bylo nás pět) … názvů filmů, které obsahují: – zvíře (např. Tři dny kondora) – jméno (např. Zabil jsem Einsteina, pánové) – číslo (např. Čtyři svatby a jeden pohřeb) Text převzat od lektorky Jitky Suché – 19 –
Pranostiky podzimní STUDENÝ ŘÍJEN – ZELENÝ LEDEN TEPLÝ ŘÍJEN – STUDENÝ ÚNOR ŘÍJEN HODNĚ VĚTRŮ, DEŠŤŮ MÍVÁ, NĚKDY PŘECE VESELE SE DÍVÁ SNĚŽÍ-LI V ŘÍJNU, BUDE MOKRÁ ZIMA. DIVOKÉ HUSY NA ODLETU – KONEC I BABÍMU LÉTU. NA SVATÉHO VÁCLAVA KAŽDÁ PLAŇKA DOZRÁVÁ.
TEPLÉ ZÁŘÍ – ŘÍJEN SE MRAČÍ. BOUŘKY V ZÁŘÍ – SNÍH V PROSINCI. JAK NA VŠE SVATÉ, TAK MĚSÍC PO NICH. DEN VŠECH SVATÝCH JE POSLEDNÍ, KTERÝ LÉTO ZAHÁNÍ. NA SVATÉHO MARTINA BÝVÁ DOBRÁ PEŘINA. PŘIŠLA-LI SVATÁ KATEŘINA, NEVZDALUJ SE OD KOMÍNA.
– 20 –
časopis DRACHTINKA
Vydává: Domov seniorů Drachtinka Adresa redakce: Domov seniorů Drachtinka, Erbenova 1631, 539 01 Hlinsko Email:
[email protected] Šéfredaktor: Bc. Marek Bíško Zástupce šéfredaktora: Jana Malá Přispěvatelé: Bc. Marek Bíško, Alena Loubová, Miluše Štiková, Zuzana Petrlíková, Lenka Dopitová, Jana Malá Tisk: DsD vlastními prostředky Vychází: Čtyřikrát do roka Autor obálky: Jana Malá Sazba, grafická úprava: Jana Malá Veškeré příspěvky zasílejte na adresu redakce nebo na email:
[email protected]. Vydavatel si vyhrazuje právo příspěvky vrátit, případně upravovat tak, aby odpovídaly charakteru časopisu DsD. Fotografie, které nejsou konkrétně označeny jménem autora, jsou pro časopis poskytnuty autory, kteří pracují v DsD, nebo jsou získány z volně dostupných zdrojů i z internetových stránek.
