Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2014 7. volební období
ZÁPIS z 9. schůze kontrolního výboru, která se konala ve čtvrtek 4. září 2014 v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 3, 118 26 Praha 1 místnost č. 206 / 2. patro ___________________________________________________________________ ________ čtvrtek 4. září 2014 Přítomni:
posl. L. Hovorka, posl. J. Chalánková, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. S. Pfléger, posl. Š. Stupčuk, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar, posl. V. Votava
Omluveni:
posl. J. Lorencová, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. M. Novotný, posl. A. Rykala
Hosté:
dle prezenční listiny
Tuto schůzi řídil předseda výboru posl. V. Koníček. Předseda výboru posl. V. Koníček zahájil schůzi výboru ve 13.30 hodin a přivítal přítomné poslance a hosty.
1. Schválení programu Předseda výboru posl. V. Koníček navrhl program jednání 9. schůze kontrolního výboru dle pozvánky: 1. Schválení programu 2. Přehled o činnosti cenových kontrolních orgánů za rok 2013 pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR /sněmovní tisk 190/ 3. Financování tkáňových bank, tkáňových center a jejich projektů v České republice z veřejných prostředků v letech 2009 – 2014, podmínky poskytování finančních -1-
prostředků a kontrola účelnosti a efektivity jejich vynaložení v návaznosti na usnesení vlády ČR č. 617 ze dne 4. května 2009 o nákupu státních podílů v soukromých firmách (přerušeno na 7. schůzi KV) 4. Nemocnice Na Homolce, hospodaření dceřiných firem a outsourcing účetnictví 5. Sdělení předsedy, různé 6. Návrh termínu a programu 10. schůze výboru. Nikdo z přítomných poslanců nevznesl návrh na změnu, doplnění nebo vypuštění některého z bodů. Všichni přítomní poslanci souhlasili s navrženým programem ( 7 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. J. Chalánková, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. S. Pfléger, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 1/.
2. Přehled o činnosti cenových kontrolních orgánů za rok 2013 pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR /sněmovní tisk 190/ S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil náměstek ministra financí Jan Gregor. Uvedl, že zpracovaný přehled je shrnutím výsledků cenových kontrol prováděných všemi devíti kategoriemi cenových kontrolních orgánů – Ministerstva financí, Specializovaného finančního úřadu, celních úřadů, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Státní energetické inspekce, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, krajů a obcí. Kontroly Specializovaného finančního úřadu v roce 2013 se zaměřovaly především na věcně usměrňované ceny (např. ceny pitné vody, ceny sběru, ceny služeb krematorií a hřbitovních služeb, ceny zdravotních výkonů atd.). Na úrovni krajů a obcí se kontroly soustřeďovaly zejména na označování zboží cenami a v případě Prahy i kontrola cen taxislužeb. Na cenových kontrolách se podílí též Energetický regulační úřad, který se zaměřoval na dodržování pravidel věcného usměrňování cen zejména v odvětví teplárenství a elektroenergetiky. Těžiště cenových kontrol se přesunulo na tento úřad ze Státní energetické inspekce. V oblasti telekomunikací provádí cenovou kontrolu Český telekomunikační úřad. Dodržování cen u léčiv a zdravotnických prostředků kontroluje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Kontrola prováděná Státním úřadem pro kontrolu léčiv byla opakovaně kritizována kontrolním výborem v rámci projednávání předchozích ročních zpráv o cenové kontrole, kde byl vznesen požadavek na zefektivnění této kontroly. Po provedených personálních změnách na úrovni tohoto ústavu bude možné tuto efektivitu zajistit. Konstatoval, že by bylo účelné, aby se jednoduchou úpravou zákona o působnosti v oblasti cen navrátil výkon cenové kontroly léků a zdravotnických prostředků do resortu Ministerstva financí. Došlo by ke komplexnímu zastřešení cenové kontroly ve zdravotnictví Ministerstvem financí. Se zpravodajskou zprávou vystoupil zpravodaj výboru posl. J. Štětina. Uvedl, že počet kontrol poklesl. Výkon cenové kontroly je příslušnými orgány trvale zajišťován a přispívá k udržování cenové kázně u sortimentů zboží a služeb, kde je uplatňována cenová regulace i v té části neregulované oblasti, pro kterou je charakteristické omezení hospodářské soutěže. Rovněž i v oblasti ochrany spotřebitelů cenová kontrola přispívá k řádnému informování zákazníků při prodeji v maloobchodě o nabídkových cenách zboží a služeb. Obecně se ukazuje, že při cenových kontrolách je nutno výrazněji reagovat na -2-
stávající strukturu tržního prostředí, vzhledem k tomu, že oproti minulým obdobím došlo k nárůstu počtu různých nadnárodních korporací, ekonomických konglomerátů, obchodních řetězců a dalších konkurenčních firem, a tedy i možnosti zvýšeného zneužívání hospodářské soutěže, zneužití hospodářského postavení, resp. dominantního postavení na relevantním trhu. Výsledky kontrolní činnosti i nadále potvrzují nedostatečné respektování cenových předpisů ze strany značné části kontrolovaných subjektů. Např. z celkem 279 provedených kontrolních akcí Specializovaného finančního úřadu bylo ve 113 případech zjištěno porušení cenových předpisů, což představuje cca 41% podíl. Ministerstvo financí vede v současné době 21 soudních sporů o pokuty uložené za porušení cenových předpisů. Jedná se o pokuty, které byly Ministerstvem financí potvrzeny v odvolacím řízení. V souhrnu bylo provedeno v období roku 2013 celkem 3 936 kontrolních akcí. Objem uložených pokut činí 29 517 tis. Kč. Objem pravomocně uložených pokut z uzavřených kontrol byl 8 853 tis. Kč a objem uhrazených pokut byl 7 346 tis. Kč. Přetrvávajícím limitujícím prvkem provádění cenových kontrol jsou omezené kapacitní možnosti všech kontrolních orgánů, zejména Specializovaného finančního úřadu. Při posledním projednávání této tématiky se konstatovalo, že je k dispozici 54 kontrolorů, což je málo. Tento stav je stále na stejné výši. K dalšímu posílení významu cenové kontroly a zvýšení její efektivnosti i k lepší spolupráci při zpracování příslušné zprávy pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR přispívá také pravidelná dozorová činnost Ministerstva financí nad výkonem přenesené působnosti krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy. V obecné rozpravě vystoupili: posl. V. Koníček (Uvedl, že v únoru tohoto roku se přijalo usnesení k přehledu o činnosti cenových kontrolních orgánů za rok 2012 a již nyní jsou dobré výsledky. Kontrolní výbor se tehdy pozastavil nad skutečností, že SÚKL provedl 111 kontrol léčiv a ani v jednom případě nebyly zjištěny nedostatky. Naráz se zjistilo, že skoro třetina až polovina byla problémových. Dotázal se, kde byl problém.), ředitel odboru 16 – Cenová politika MF P. Maštálka (Uvedl, že SÚKL byl upozorněn na kritiku a to způsobilo změnu metodiky. Došlo ke změně celého vedení SÚKL z úrovně ministra zdravotnictví, což by mělo vést k prohloubení kontroly. MF by mělo komplexně kontrolovat vše včetně léků, protože samotné léky často vstupují do cen samotných výkonů. MF má pouze dílčí část, což není úplně ideální.), posl. J. Štětina (Uvedl, že souhlasí s tím, aby cenová kontrola byla opět převedena na MF. Dále konstatoval, že na SÚKL dojde ještě k pracovnímu posílení a to přispěje ke zlepšení kontrol.), posl. V. Koníček (Uvedl, že je každoročně provedeno u mléčných výrobků kolem 50 kontrol a všechny jsou v pořádku již několik let. Dotázal se, zda by nebylo lepší omezit množství těchto kontrol a posílit je v jiných oblastech, kde jsou výsledky podstatně horší.), ředitel odboru 16 – Cenová politika MF P. Maštálka (Uvedl, že směrnice EU, na základě které MF reguluje maximální ceny mléčných výrobků, tak současně úkoluje regulátora, aby prováděl pravidelné kontroly, o kterých MF musí podávat zprávu prostřednictvím stálého zastoupení příslušnému DG AGRI. Na tuto zprávu je navázáno poskytování dotací. Např. na 1 jogurt přijde dotace z EU 1,10 Kč a ze zemědělského fondu skoro 3 Kč. Počet kontrol se tedy může částečně omezit, ale nemůže se vynechat úplně.), posl. S. Pfléger (Uvedl, že v materiálu je uvedeno, že počty kontrol se snížily kromě SEI, kde bylo v roce 2012 provedeno 5 kontrol a v roce 2013 bylo provedeno 329 kontrol. Dotázal se, co bylo důvodem k takto razantnímu navýšení kontrol.), ředitel odboru 16 – Cenová politika MF P. Maštálka (Uvedl, že zde do toho zasáhly různé kontroly fotovoltaiky. Konstatoval, že v letech 2012 a 2013 došlo k objemovému poklesu uložených pokut.), náměstek ministra financí J. Gregor (Konstatoval, že pokud je pokuta pravomocná, tak pak už je vybrána.), posl. V. Votava -3-
(Konstatoval, že počet 54 osob k výkonu kontroly není dostačující. Uvedl, že k porušování cenové kázně bude docházet stále a od toho jsou právě tito kontroloři.), posl. J. Lobkowicz (Uvedl, že některé malé firmy jsou často kontrolovány, pak se tam najde chyba např. za 30 Kč a pošle se to doporučeným dopisem, který stojí 40 Kč. Přitom by úplně stačilo zavolat telefonem a sdělit, kolik se má doplatit.), ředitel odboru 16 – Cenová politika MF P. Maštálka (Uvedl, že mu není známa pokuta ve výši 30 Kč. Konstatoval, že velká část kontrol je na podněty, které dostávají jednotlivá finanční ředitelství.). Zpravodaj výboru posl. J. Štětina navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu náměstka ministra financí Jana Gregora, zpravodajské zprávě poslance Jiřího Štětiny a po rozpravě I. b e r e n a v ě d o m í Přehled o činnosti cenových kontrolních orgánů za rok 2013 pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR /sněmovní tisk 190/; II. d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby přijala následující usnesení: „Poslanecká sněmovna b e r e n a v ě d o m í Přehled o činnosti cenových kontrolních orgánů za rok 2013 pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR /sněmovní tisk 190/“; III. k o n s t a t u j e , že: - stále dochází k porušování cenové kázně u sortimentu zboží a služeb, - počet pracovníků všech kontrolních orgánů není dostatečný; IV. d o p o r u č u j e , aby Ministerstvo financí v rámci své metodické a kontrolní činnosti zpřísnilo svůj vliv na všechny kontrolní orgány; V. z m o c ň u j e zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR. S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 55 ( 10 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. J. Chalánková, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. S. Pfléger, posl. Š. Stupčuk, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar, posl. V. Votava /viz příloha zápisu č. 1, str. 1/.
3. Financování tkáňových bank, tkáňových center a jejich projektů v České republice z veřejných prostředků v letech 2009 – 2014, podmínky poskytování finančních prostředků a kontrola účelnosti a efektivity jejich vynaložení v návaznosti na usnesení vlády ČR č. 617 ze dne 4. května 2009 o nákupu státních podílů v soukromých firmách (přerušeno na 7. schůzi KV) Ministr zdravotnictví S. Němeček na úvod tohoto bodu konstatoval, že je ministrem zdravotnictví od 29. ledna 2014, což znamená, že nebyl u vzniku těchto projektů. Konstatoval, že podle informací, které zjistil v rámci ministerstva, dne 4. května 2009 udělila vláda svůj souhlas, aby Ministerstvo zdravotnictví nabylo akcie obou společností. Ministerstvo zdravotnictví následně dne 29. 6. 2009 nabylo příslušné akcie od zakladatele obou společností – společnosti PrimeCell Therapeutics a.s. Ministerstvo zdravotnictví tak postupovalo zcela v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, který ve svém ustanovení § 12 odst. 7
-4-
stanoví, že ministerstva mohou po předchozím souhlasu vlády nabývat cenné papíry. Ministerstvo zdravotnictví zaplatilo za akcie společnosti Národní Centrum Tkání a Buněk a.s. a 4 MEDi – Centrum buněčné terapie a diagnostiky a.s. 3,36 mil. Kč a 2,4 mil. Kč. Celkem 5,76 mil. Kč. Zdůraznil, že se jednalo o jednorázovou investici za nákup akcií a žádné další finanční prostředky již Ministerstvo zdravotnictví neposkytlo. Dále uvedl, že jeho předchůdci předtím, než ministerstvo akcie nabylo, prosadili určitá opatření, aby byl veřejný majetek dostatečně chráněn a nebylo možné tyto podíly jednoduše znehodnotit. Těmito opatřeními byla provedena změna základních dokumentů obou společností tak, aby stát měl k dispozici určité silné právní záruky. A to především zákaz převodu akcií společností třetím osobám bez souhlasu valné hromady, podmínění vydání nových akcií souhlasem valné hromady, vyplacení zisku pouze se souhlasem valné hromady a změna samotných základních dokumentů jen se souhlasem valné hromady a další. Ministerstvo zdravotnictví má v těchto věcech na jednání valné hromady blokační minoritu, což znamená, že nic z výše uvedeného se nemůže stát bez souhlasu Ministerstva zdravotnictví. Nelze tedy podíl státu tzv. naředit, stát nelze ze společnosti vytěsnit. Činnost obou společností je kontrolována ze strany ministerstva i uvnitř společnosti tím, že Ministerstvo zdravotnictví jmenuje zástupce státu do orgánů obou společností (do představenstev a dozorčích rad). Ministerstvo zdravotnictví si zadalo zpracování znaleckých posudků na ocenění podílu státu v obou společnostech. V současné době ocenění probíhá, nicméně znalec najatý Ministerstvem zdravotnictví již určil interval, v němž se nachází tržní hodnota podílu státu v 4 MEDi – Centrum buněčné terapie a diagnostiky a.s. – horní hranice je 6,828 mil. Kč. V případě Národního Centra Tkání a Buněk a.s. je horním limitem až 23,644 mil. Kč. Hodnota podílu státu od nákupu akcií tedy vzrostla bez ohledu na závěrečný propočet. Důvodem pro vstup státu bylo především to, že regenerativní medicína, tedy manipulace lidských buněk a genů, která má již nyní a může mít v blízké budoucnosti daleko větší vliv na zlepšování zdraví občanů, se rozvíjí slibně a dle světových studií a zpráv bude mít pravděpodobně i vliv na možné snížení rostoucích nákladů na zdravotní péči. Ministerstvo zdravotnictví v současné době přezkoumává i medicínskou stránku nejenom těchto projektů, ale celé oblasti regenerativní medicíny, jejíž význam nelze v tuto chvíli opomíjet. Dále zdůraznil, že v oblasti nakládání s tkáněmi a buňkami platí od platnosti zákona o lidských tkáních a buňkách v roce 2008 přísnější právní úprava vycházející z evropských předpisů, která dopadá na všechna tkáňová zařízení. V důsledku tohoto právního předpisu z původních 27 tkáňových bank v ČR zaniklo 8. Další subjekty po této novele vznikly. V ČR je dnes registrováno v této oblasti 95 subjektů tzv. tkáňových zařízení. Ve světě je obvyklá spolupráce se soukromým sektorem – investorem, který nese rizika aplikovaného a klinického vývoje. V závěru svého vystoupení se zmínil o produktu Národního Centra Tkání a Buněk a.s. Chondrograft, který se připravuje na fázi klinického testování a toto období je z finančního hlediska velmi významné s ohledem na fakt, že neexistuje žádný státní grant, který by klinický výzkum podporoval. Zdůraznil, že obě firmy existují na trhu pět let, z toho laboratoře Národního Centra Tkání a Buněk a.s. fungují teprve tři roky a laboratoře pro 4MEDi – Centrum buněčné terapie a diagnostiky a.s. by měly začít fungovat letos, přičemž průměrná doba vývoje nového léku je 14 let. Jde tedy o strategické rozhodnutí, zda stát chce být prostřednictvím těchto dvou firem účasten na tomto procesu, anebo nikoliv a rozhodne se oblast regenerativní medicíny regulovat pouze prostřednictvím legislativy. Se zpravodajskou zprávou vystoupil zpravodaj výboru posl. L. Hovorka. Uvedl, že ministr zdravotnictví S. Němeček přišel již k hotové věci a tuto záležitost nemohl v podstatě nijak ovlivnit, protože je to projekt, který byl spuštěn v roce 2009 a vytvořila ho vláda pana Topolánka. Oficiálně byl zdůvodněn tím, že se jedná o záchranu biotechnologií v ČR. Vznik tohoto projektu považuje za nestandardní. Na zasedání vlády 4. května 2009, to znamená čtyři dny před tím, než tato vláda -5-
skončila, rozhodla o nákupu akcií dvou založených společností, které byly založeny shodou okolností přesně v den, kdy padla vláda pana Topolánka. V zásadě byly vytvořeny dva podniky, kde má stát v jednom případě 20 % a v druhém případě 24 % akcií. Postupně bylo uvolněno velké množství finančních prostředků na investice jak v Brně, tak v Ostravě. V Brně vyrostlo Národní Centrum Tkání a Buněk a.s. V Ostravě byl vybudován vědeckotechnický park 4Medi – Centrum buněčné terapie a diagnostiky a.s., který byl postaven na pozemcích Fakultní nemocnice Ostrava. Konstatoval, že na investice a na tyto projekty bylo poskytnuto z agentury CzechInvest cca 947 mil. Kč, z Technologické agentury ČR okolo 30 mil. Kč a Ministerstvo zdravotnictví uhradilo náklady na pořízení akcií. Uvedl, že mu není jasné, zda byly ještě nějaké přímé dotace například z Ministerstva financí nebo z jiných zdrojů a požádal o doplnění této informace. Dále uvedl, že byl se zdravotním výborem na základě pozvání na návštěvě v brněnském 4MEDi – Centrum buněčné terapie a diagnostiky a.s. Poslancům byly ukázány prostory i zařízení a podány informace o činnosti zařízení. Konstatoval, že zde stále zůstává nezodpovězená otázka efektivity vynaložených finančních prostředků. Stát vynaložil cca 1 mld. Kč a otázkou je, jak se tyto peníze budou státu vracet. V závěru roku 2013 firma požádala o klinickou studii v projektu Chondrograft. Tuto léčebnou metodu ale vyvíjela už Tkáňová banka při Fakultní nemocnici Brno, takže se v podstatě jedná o převzatý projekt, který dále potom společnost dopracovávala. K ostravské investici, tj. park 4MEDi – Centrum buněčné terapie a diagnostiky a.s., který vznikl na půdě Fakultní nemocnice Ostrava, uvedl, že se jedná o výstavbu nového objektu. Konstatoval, že není zřejmé, jak velká část tohoto objektu bude věnována výzkumu a jak velká část bude pronajímána dalším subjektům. Celá věc působí dojmem, že stát poskytl soukromé firmě dotační prostředky na to, aby si vybudovala nové prostory, které bude využívat na výzkum a dále pronajímat soukromým subjektům. Zdůraznil, že nákup akciových podílů v obou společnostech považuje za velmi nestandardní. V době, kdy se o nákupu rozhodovalo na vládě, zdravotní výbor neměl vůbec žádné informace. Připomínkové řízení bylo zúženo jenom na Ministerstvo financí v délce pěti dnů, takže poslanci se o tom, že vláda schválila nákup akciových podílů v těchto společnostech, dozvěděli až z tisku. Celý projekt je obestřen rouškou tajemství a určitých podezření, zejména z pohledu vyhodnocení efektivity vynaložených finančních prostředků. Uvedl, že ale uznává, že v oblasti biotechnologií se návratnost může velmi těžko hodnotit, protože řada výzkumů trvá delší dobu. V obecné rozpravě vystoupili: posl. V. Koníček (Dotázal se, jakým způsobem je to u jiných investic v gesci Ministerstva zdravotnictví, např. u Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech. V řadě projektů je počáteční investice ze státního rozpočtu, potom následuje investice z evropských peněz, ale provoz zařízení je v režii firmy, kde má stát majetkový podíl.), ministr zdravotnictví S. Němeček (Konstatoval, že nákup těchto akciových podílů 4MEDi – Centrum buněčné terapie a diagnostiky a.s. a Národní Centrum Tkání a Buněk a.s. je jediná investice, kterou zrealizovalo Ministerstvo zdravotnictví. Ministerstvo by mělo kontrolovat, zda se tento majetkový podíl neznehodnocuje. Ostatní kontrola je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, protože dotace na tyto dva projekty byly zrealizovány přes agenturu CzechInvest a přes Ministerstvo průmyslu a obchodu z Operačního programu Podnikání a inovace. Konstatoval, že většina dotací z tohoto operačního programu šla do soukromých subjektů a může se poslancům subjektivně líbit či nelíbit, jestli je správné podporovat soukromé subjekty. Projekty, které se týkají přímo Ministerstva zdravotnictví, jsou dva -6-
projekty z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. A to mediálně slavné Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA – ICRC). Fakultní nemocnice u sv. Anny realizuje z velké části provozní náklady. Ministerstvo zdravotnictví se nyní snaží minimalizovat dopady tohoto projektu, ale schvalovatelem a poskytovatelem těchto dotací bylo a je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podobně jako u Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech. Ministerstvo zdravotnictví spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a s místopředsedou vlády P. Bělobrádkem na minimalizaci škod v případě FNUSA – ICRC. V případě Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech zamítl již dva rozpočty, které mu byly předloženy, protože byly velmi nerealistické. Poskytovatelem a tím, kdo tento projekt kontroluje, je opět Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ministerstvo zdravotnictví odpovídá za dotace na vědu a výzkum v rámci Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví.), náměstek ministra zdravotnictví J. Vymazal (Uvedl, že v tomto roce vzniká nová Agentura pro zdravotnický výzkum ČR, která nahradí Interní grantovou agenturu Ministerstva zdravotnictví. Rozdílem je, že byl eliminován jakýkoliv outsourcing a nyní bude všechno dělat Ministerstvo zdravotnictví nebo jím přímo řízená organizace z vlastních zdrojů. V čele této nové Agentury pro zdravotnický výzkum ČR stojí pan profesor M. Ryska. Finanční prostředky budou rozdělovány transparentním procesem.). V podrobné rozpravě vystoupil posl. L. Hovorka a přednesl návrh usnesení. K předloženému návrhu usnesení se vyjádřil ministr zdravotnictví S. Němeček. Uvedl, že Fakultní nemocnice Ostrava neplánuje přemístění žádných provozů do prostor 4MEDi – Centrum buněčné terapie a diagnostiky a.s. Zdůraznil, že Ministerstvo zdravotnictví není v těchto případech poskytovatelem dotací, neurčovalo podmínky a tedy ani nestanovovalo efektivitu projektů. Toto všechno stanovovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu a agentura CzechInvest. Dále byly v podrobné rozpravě diskutovány jednotlivé body návrhu usnesení a vystoupili: posl. J. Lobkowicz, posl. V. Koníček, posl. J. Štětina, posl. J. Chalánková a posl. L. Hovorka. O všech částech návrhu usnesení, které přednesl zpravodaj výboru posl. L. Hovorka bylo hlasováno a bylo přijato usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po stanovisku ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, zpravodajské zprávě poslance Ludvíka Hovorky a po rozpravě I. ž á d á ministra zdravotnictví, aby do 10. listopadu 2014 předložil kontrolnímu výboru: 1) vyčíslení celkových příjmů z veřejných zdrojů na investice a výzkum společnosti Národní Centrum Tkání a Buněk a.s. v Brně a společnosti 4MEDi – Centrum buněčné terapie a diagnostiky a.s. v Ostravě, 2) vyčíslení výdajů ze zdravotních pojišťoven na produkty a činnost Národního Centra Tkání a Buněk a.s. a 4MEDi – Centrum buněčné terapie a diagnostiky a.s., 3) vyčíslení nákladů fakultních nemocnic na produkty Národního Centra Tkání a Buněk a.s. a 4MEDi – Centrum buněčné terapie a diagnostiky a.s., 4) informaci o využití parku 4MEDi – Centrum buněčné terapie a diagnostiky a.s. v Ostravě; -7-
II.
p o d á v á Nejvyššímu kontrolnímu úřadu podnět podle § 17 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, k prověření procesu vzniku státní účasti v 4MEDi – Centrum buněčné terapie a diagnostiky a.s., Národního Centra Tkání a Buněk a.s. a dotací poskytnutých Národnímu Centru Tkání a Buněk a.s., 4MEDi – Centrum buněčné terapie a diagnostiky a.s. a skupině PrimeCell Therapeutics a.s. z veřejných zdrojů; III. ž á d á ministra průmyslu a obchodu, aby předložil kontrolnímu výboru vyhodnocení efektivity výdajů z veřejných zdrojů na investice, projekty a činnosti Národního Centra Tkání a Buněk a.s., 4MEDi – Centra buněčné terapie a diagnostiky a.s. a skupiny PrimeCell Therapeutics a.s.; IV. z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministra zdravotnictví, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a ministra průmyslu a obchodu. S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 56 ( 8 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. J. Chalánková, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. S. Pfléger, posl. J. Štětina, posl. V. Votava/viz příloha zápisu č. 1, str. 1/.
4. Nemocnice Na Homolce, hospodaření dceřiných firem a outsourcing účetnictví S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil předseda výboru posl. V. Koníček. Uvedl, že dopisem požádal ministra zdravotnictví o poskytnutí informací k provedené kontrole v Nemocnici Na Homolce. Na tento dopis obdržel odpověď, že kontrola není ještě ukončena (probíhá připomínkové řízení). Konstatoval, že tedy očekává aktuální informace od ministra zdravotnictví. Ministr zdravotnictví S. Němeček uvedl, že se jedná o jeden z největších problémů, které zdědil po svých předchůdcích. Řada informací o této kauze je ve sdělovacích prostředcích. Konstatoval, že nejvíce informací o historii těchto procesů v Nemocnici Na Homolce mají v současné době orgány činné v trestním řízení a nikoliv Ministerstvo zdravotnictví. K aktuálnímu stavu uvedl, že je vypsáno výběrové řízení na nového ředitele, které bude zrealizováno do poloviny září. Uvedl, že Nemocnice Na Homolce, jako jediná ze všech přímo řízených organizací, si ponechala i po platnosti nového zákona o majetku státu a i o nových rozpočtových pravidlech založené dceřiné společnosti, které nezrušila. Díky tomu se tyto společnosti dostaly mimo přímou kontrolu kontrolních orgánů Ministerstva zdravotnictví, čímž se zkomplikovala i kontrola odboru kontroly v nemocnici. Byla řešena otázka dostupnosti dalších informací týkajících se přímo nákupů a ekonomických procesů v dceřiných společnostech. Tyto informace byly přislíbeny vedením nemocnice, ale nakonec dodány nebyly. To znamená, že z pohledu Ministerstva zdravotnictví tam již není co dále prověřovat a tato kontrola bude bez ohledu na námitky Nemocnice Na Homolce ukončena do cca 10 dnů. Zdůraznil, že dal příkaz stávajícímu řediteli, aby zahájil proces likvidace těchto dceřiných společností. Tento proces není úplně jednoduchý a opravdu z objektivních důvodů to nelze provést během měsíce nebo dvou, a to proto, že Nemocnice na Homolce využívala institutu tzv. in-house zadávání, kde nemuselo být postupováno transparentní cestou veřejných zakázek (tyto zakázky nebyly vysoutěženy). To znamená, že předtím, než se definitivně zruší tyto dceřiné společnosti, musí být podle zákona o veřejných zakázkách nově vysoutěženo zhruba 20 tisíc položek, které představují dodávky do nemocnice. Tento proces bude trvat více než jeden rok,
-8-
možná až dva roky. Nicméně příkaz ministra k tomu byl vydán. Zdůraznil, že věří, že nové vedení nemocnice bude zárukou, že dojde k odstřižení od všech starých vazeb. Se zpravodajskou zprávou vystoupil zpravodaj výboru posl. L. Hovorka. Uvedl, že chápe, že celá kauza je dílem předchozích vedení Nemocnice Na Homolce a Ministerstva zdravotnictví. Na celé záležitosti je zajímavá konstrukce toho provázaného vlastnictví přes dceřiné společnosti, kdy vlastně tento model neexistuje v žádné jiné přímo řízené organizaci. V roce 1996 byla založena společnost HOLTE s.r.o. a v roce 1998 společnost HOLTE MEDICAL a.s. Není jasné, jak vznikl tento model, kdy Nemocnice Na Homolce vlastní 70 % akcií HOLTE MEDICAL a.s. a současně vlastní HOLTE s.r.o., přes které ovládala dalších 30 % akcií v HOLTE MEDICAL a.s., což zřejmě mělo nějaký svůj vývoj a důvod, že to takto vzniklo. V roce 2010 vznikla dceřiná firma HOLTE s.r.o., a to Homolka Premium Care a.s., která vznikla pravděpodobně v rozporu s pravidly, protože nebyl vyžádán předchozí souhlas vlády. Nemocnice Na Homolce prostřednictvím těchto dceřiných firem vysoutěžila řadu zakázek a v řadě případů byly zakázky předražené. Jedna ze zakázek je i předmětem vyšetřování Policie ČR. Uvedl konkrétní výběrové řízení na audit medicínskoprávních služeb, které vyhrála firma Bialešová s.r.o. ve spolupráci s doktorem R. Žďárkem. Tato firma zajišťovala kompletní účetní služby pro celou nemocnici, tedy veškeré účetnictví, včetně ekonomického ředitele nebo ekonomického náměstka, bylo outsourcováno soukromé společnosti. Byla outsourcována dialýza a byla také snaha outsourcovat IT služby. Došlo k vypsání zakázky na období 4 let za zhruba 440 mil. Kč, která po podání trestního oznámení nebyla realizována. Kromě toho, že jeden právník již byl vysoutěžen a platilo se mu zhruba 500 tis. Kč měsíčně, tak Nemocnice Na Homolce ještě zadala zakázku na právní služby. Tuto zakázku záhy zrušila a zadala právní služby přímo skupině ŠACHTA & PARTNERS, v.o.s. (dnes MSB Legal, v.o.s.) a za právní služby platila ročně zhruba 10–20 mil. Kč, aniž by bylo specifikováno, za jaké právní služby byly odměny vypláceny. Zdůraznil, že za velice závažné považuje, že právníci z této advokátní kanceláře i E. Bialešové působili v orgánech dceřiných společností, takže lidé zvenčí měli kontrolu nad procesy v těchto dceřiných společnostech. Pozastavil se nad tím, že Ministerstvo zdravotnictví se tím v minulých letech vůbec nezabývalo a že ani pracovníci ministerstva, kteří měli na starosti hospodaření přímo řízených organizací, na tyto věci nepřišli. Podivil se, že přes veškeré vyvádění finančních prostředků nemocnice jako matka zůstala v černých číslech. Konstatoval, že zejména od nástupu V. Dbalého do funkce ředitele se děla řada podezřelých věcí, což je samozřejmě předmětem vyšetřování Policie ČR. Bohužel toto vrhá samozřejmě i špatné světlo na Ministerstvo zdravotnictví, zejména na pracovníky, kteří měli na starosti kontrolu přímo řízených organizací. Požádal o vyhodnocení tohoto pilotního projektu (pozn.: předchozí ministryně a ministr zdravotnictví v odpovědích na jeho interpelace uvedli, že se jedná o pilotní projekt Ministerstva zdravotnictví). Požadovaný materiál by měl být v porovnání s náklady, které byly v Nemocnici Na Homolce před a po outsourcingu služeb. Dále zpravodaj výboru posl. L. Hovorka přednesl návrh usnesení: I. KV vzhledem k závažným zjištěním v Nemocnici na Homolce žádá ministra zdravotnictví o: a) vyvození trestněprávní odpovědnosti manažerů a jednatelů Nemocnice Na Homolce a jejích dceřiných firem; -9-
b) vyvození trestněprávní odpovědnosti osob MZ odpovědných za dohled nad přímo řízenými organizacemi MZ, tedy i nad Nemocnicí Na Homolce; c) vykonání hloubkového auditu a následné zrušení dceřiných firem Nemocnice Na Homolce; d) předložení řádného vyhodnocení pilotního projektu MZ na medicínskoprávní služby v Nemocnici Na Homolce dodávaného firmou Bialešová s.r.o.. a JUDr. MUDr. Žďárkem; e) předložení řádného ekonomického vyhodnocení všech outsourcingů realizovaných vedením nemocnice Nemocnice Na Homolce od roku 2006 a vypovězení veškerých smluvních vztahů nevýhodných pro Nemocnici Na Homolce; f) zajištění řádného vedení účetnictví a řádného ekonomického řízení nemocnice a řádného zadávání veřejných zakázek; g) o vykonání hloubkové kontroly dodavatelskoodběratelských vztahů Nemocnice Na Homolce; h) o předání přehledu výše úhrad od zdravotních pojišťoven a dotací Nemocnice Na Homolce v letech 2006 – 2014; i) o zajištění centrálního nákupu a centrálních servisních služeb (včetně právních) pro všechny přímo řízené organizace MZ; j) zajištění účinných kontrolních mechanismů na MZ nad přímo řízenými organizacemi. II. KV žádá NKÚ o vykonání neprodlené hloubkové kontroly v Nemocnici Na Homolce a jejích dceřiných firmách se zvláštním zaměřením na období let 2006 – 2014 (viz příloha zápisu č. 2). V podrobné rozpravě k návrhu usnesení vystoupili: posl. Š. Stupčuk, posl. V. Votava, posl. J. Štětina, posl. R. Kubíček, ministr zdravotnictví S. Němeček, posl. V. Koníček, náměstkyně ministra zdravotnictví L. T. Arnoštová, posl. L. Hovorka a senátorka A. Dernerová. O všech částech návrhu usnesení, které přednesl zpravodaj výboru posl. L. Hovorka bylo hlasováno a bylo přijato usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po stanovisku ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, zpravodajské zprávě poslance Ludvíka Hovorky a po rozpravě I. b e r e n a v ě d o m í informaci ministra zdravotnictví o Nemocnici Na Homolce; II. p o d á v á Nejvyššímu kontrolnímu úřadu podnět podle § 17 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, k provedení neprodlené kontroly v Nemocnici Na Homolce a jejích dceřiných firmách se zvláštním zřetelem na období let 2006 – 2013; III. z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministra zdravotnictví a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 57 ( 9 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. J. Chalánková, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. S. Pfléger, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar, posl. V. Votava /viz příloha zápisu č. 1, str. 2/.
- 10 -
5. Sdělení předsedy, různé V rámci tohoto bodu předseda výboru posl. V. Koníček: • informoval členy výboru o tom, že jim byla rozdána aktuální tabulka s přehledem kontrolních závěrů NKÚ. Požádal členy výboru, aby se nahlásili jako zpravodajové k jednotlivým kontrolním závěrům na sekretariát kontrolního výboru; • informoval členy výboru o tom, že se připravuje zahraniční cesta do Portugalska a navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na základě schváleného záměru (usnesení Organizačního výboru č. 33 ze dne 12. února 2014) I. d o p o r u č u j e organizačnímu výboru schválit vyslání delegace kontrolního výboru do Portugalska za účelem jednání zejména s partnerským výborem, se zástupci nejvyšší kontrolní instituce Portugalska (Tribunal de Contas), se zástupci veřejné samosprávy a se zástupci dalších institucí v termínu 4. – 7. listopadu 2014 ve složení: posl. Vladimír Koníček předseda výboru – vedoucí delegace posl. Roman Kubíček člen výboru posl. Martin Novotný člen výboru posl. Lubomír Toufar člen výboru náhradníci: posl. Ludvík Hovorka posl. Jaroslav Lobkowicz posl. Stanislav Pfléger posl. Štěpán Stupčuk posl. Jiří Štětina s tím, že náklady spojené s vysláním delegace hradí Poslanecká sněmovna; II. p o v ě ř u j e předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny k projednání v organizačním výboru. S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 58 ( 6 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. J. Chalánková, posl. V. Koníček, posl. S. Pfléger, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 2/. •
•
plánovanou zahraniční cestu na Slovensko nebylo možné uskutečnit v podzimním termínu z důvodu vytíženosti partnerského výboru. Tuto cestu je možné uskutečnit v příštím roce společně s rozpočtovým výborem. informoval členy výboru o tom, že prezident NKÚ nominoval na uvolněné místo člena NKÚ paní Hanu Pýchovou.
6. Návrh termínu a programu 10. schůze výboru Po úvodním vystoupení předsedy výboru posl. V. Koníčka a po rozpravě kontrolní výbor stanovil, že se 10. schůze výboru bude konat ve čtvrtek 9. října 2014 v Poslanecké sněmovně a zmocnil předsedu výboru, aby stanovil program 10. schůze výboru na základě dohody s místopředsedy výboru, viz přijaté usnesení č. 59 ( 8 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: - 11 -
posl. L. Hovorka, posl. J. Chalánková, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. S. Pfléger, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 3/. Předseda výboru posl. V. Koníček poděkoval všem přítomným za spolupráci a ukončil devátou schůzi kontrolního výboru. Schůze výboru byla ukončena v 15.50 hodin. Zapsala: M. Hálková – tajemnice výboru
Roman Kubíček v.r. ověřovatel kontrolního výboru
Vladimír Koníček v.r. předseda kontrolního výboru
- 12 -
