Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období ZÁPIS. z 10. schůze kontrolního výboru, která se konala ve čtvrtek 9

Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2014 7. volební období

ZÁPIS z 10. schůze kontrolního výboru, která se konala ve čtvrtek 9. října 2014 v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 3, 118 26 Praha 1 místnost č. 206 / 2. patro ___________________________________________________________________ ________ čtvrtek 9. října 2014 Přítomni:

posl. L. Hovorka, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. S. Pfléger, posl. Š. Stupčuk, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar, posl. V. Votava

Omluveni:

posl. J. Chalánková, posl. J. Lorencová, posl. M. Novotný, posl. A. Rykala

Hosté:

dle prezenční listiny

Tuto schůzi řídil předseda výboru posl. V. Koníček. Předseda výboru posl. V. Koníček zahájil schůzi výboru v 9.00 hodin a přivítal přítomné poslance a hosty.

1. Schválení programu Předseda výboru posl. V. Koníček navrhl program jednání 10. schůze kontrolního výboru dle pozvánky: 1. Schválení programu

-1-

2. EU REPORT 2014 – Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu o finančním řízení prostředků Evropské unie v ČR 3. Návrh rozpočtu kapitoly 381 – Nejvyšší kontrolní úřad na rok 2015 4. Informace prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu o řešení dislokace sídla Nejvyššího kontrolního úřadu 5. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 12/18 – Peněžní prostředky určené na výstavbu dálnic a rychlostních komunikací 6. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 12/12 – Příjmy z výkonových poplatků (mýtného) a příjmy z časového zpoplatnění pozemních komunikací (časových kupónů), včetně souvisejících výdajů 7. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 12/01 – Příjmy státního rozpočtu plynoucí z pokut ukládaných územními finančními orgány podle zákona o účetnictví, včetně prověření daňových řízení, a z pokut ukládaných soudy v souvislosti s vedením sbírky listin 8. Informace ministra financí o aktuálním stavu Integrovaného informačního systému Státní pokladny 9. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 13/27 – Peněžní prostředky určené na akce oprav a údržby pozemních komunikací 10. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 13/30 – Peněžní prostředky určené na vybrané programy Ministerstva obrany a jím zřízených organizací a prodej nepotřebné části nemovitého majetku 11. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 13/32 – Peněžní prostředky určené na rozvoj cestovního ruchu 12. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 13/28 – Podpora rybářství v České republice podle operačního programu Rybářství 2007–2013 13. Sdělení předsedy, různé 14. Návrh termínu a programu 11. schůze výboru. Nikdo z přítomných poslanců nevznesl návrh na změnu, doplnění nebo vypuštění některého z bodů. Všichni přítomní poslanci souhlasili s navrženým programem ( 10 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. S. Pfléger, posl. Š. Stupčuk, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 1/.

2. EU REPORT 2014 – Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu o finančním řízení prostředků Evropské unie v ČR S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že tuto Zprávu o finančním řízení prostředků EU v ČR vydal NKÚ v červnu letošního roku a není tedy úplně aktuální, protože se od té doby řada skutečností změnila. Konstatoval, že Evropský účetní dvůr vydal k legalitě a správnosti plateb z rozpočtu EU na rok 2012 opět záporný výrok. Z meziročního porovnání výsledků auditů vyplynulo, že odhadovaná míra chyb se u kontrolovaných plateb zvýšila z průměrné hodnoty 3,9 % v roce 2011, na 4,8 % v roce 2012. Systém dohledu a kontroly je Evropským účetním dvorem hodnocen pouze jako částečně účinný. ČR v roce 2012 nahlásila Evropskému úřadu pro boj proti podvodům 36 případů podezření na

-2-

podvody týkající se výdajů v úhrnné částce 55 mil. Euro. Ve finančním objemu nahlášených podezření na podvod zaujala ČR druhé místo mezi členskými státy. Podle finančního objemu oznámených nesrovnalostí, který dosáhl částky 1 036 mil. Euro, se ČR na souhrnné částce nesrovnalostí vyčíslené u rozpočtových výdajů za celou EU podílela 42 %. Vůči ČR byly za rok 2012 v rámci sdíleného řízení vypořádány finanční korekce ve výši 125 mil. Euro, což v absolutní částce představuje sedmou pozici mezi členskými státy EU. Zároveň ČR oznámila korekce provedené do konce roku 2012 v oblasti strukturální politiky z vlastní iniciativy ve výši 228 mil. Euro. Jedná se o třetí nejvyšší oznámenou částku mezi všemi členskými státy. Uplatněné korekce mají přímý dopad na státní rozpočet. Evropský parlament vykonal ve dnech 26. a 27. března 2014 v ČR zjišťovací misi zaměřenou na systematické chyby v řízení a kontrole fondů EU. Jedním z důvodů návštěvy byla vysoká míra chybovosti při užití prostředků ze strukturálních fondů, kterou zjistily audity Evropského účetního dvora a Evropské komise v ČR v roce 2012. Výsledkem jednání s odpovědnými národními orgány bylo navzdory vznesené kritice konstatování, že „věci se vydaly správným směrem“. Zpráva o výsledku mise byla již předběžně zveřejněna, ale dosud nebyla projednána Rozpočtovým a kontrolním výborem EP. Dále uvedl, že dle aktuálních informací Ministerstva pro místní rozvoj se podařilo zlepšit v absolutním objemu čerpání z fondů EU. Ale i přes tuto pozitivní informaci NKÚ identifikuje riziko nedočerpání finančních prostředků z fondů EU ve výši více než 60 mld. Kč. Se zpravodajskou zprávou vystoupil předseda – zpravodaj výboru posl. V. Koníček. Zdůraznil, že největší problém vidí v tom, že zjištěné nedostatky a problémy se opakují a bohužel je vláda a jednotlivé resorty neřeší. Jako příklad uvedl oblast účetnictví, kde byla v roce 2010 zahájena účetní reforma. Právě oblast financování z EU a s ní související vztahy nebyly nastaveny dostatečným způsobem a do dnes nejsou předpisy v této oblasti upraveny tak, aby dostatečně pokrývaly všechny vztahy související s financováním projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU. Tímto problémem v oblasti účetnictví a zejména výkaznictví (ministerstva volila různý přístup při vykazování souvisejících pohledávek a závazků z důvodu nejednoznačnosti způsobu účtování) se kontrolní výbor opakovaně zabýval (viz dříve přijatá usnesení), ale bohužel jen s malým výsledkem. Ministerstvy byla přijímána neúčinná nápravná opatření nebo nápravná opatření nebyla přijata vůbec. V obecné rozpravě vystoupili: prezident NKÚ M. Kala (Souhlasil s tím, že oblast výkaznictví je velkým problémem, a to zejména v oblasti transferů. Tento problém ve výkaznictví může vést ke zkreslení vládní statistiky, které by pak mohlo mít vliv na výši státního deficitu. V současné době je příslušná vyhláška již účinná a účetní standardy jsou v připomínkovém řízení, takže bude od 1. 1. 2015 tento problém v oblasti účetnictví vyřešen. Prezident NKÚ zdůraznil, že je velice smutné, že nedošlo k nápravě ani na základě usnesení členů kontrolního výboru Poslanecké sněmovny a že tato náprava byla přijata až na základě avizované návštěvy Eurostatu v listopadu tohoto roku.), posl. L. Hovorka (Dotázal se, jak postupovat při práci s kontrolními protokoly z kontrolních akcí NKÚ ve vztahu k mlčenlivosti. Informace uvedené v kontrolních závěrech jsou sice veřejné, ale pro práci poslanců často nedostatečné. Bylo by vhodné, aby i kontrolní protokoly byly veřejné.), prezident NKÚ M. Kala (Přislíbil, že zašle poslancům studii, jak je to s veřejností kontrolních závěrů a protokolů v jiných evropských zemích. Uvedl, že je připraven vést diskuzi na toto téma s členy KV.), posl. R. Kubíček (Pozastavil se nad tím, že často neproběhne náprava pochybení zjištěných kontrolou NKÚ. Jako příklad uvedl nejednotné

-3-

monitorovací indikátory a neexistenci metodiky v této oblasti.), posl. K. Matušovská (Uvedla, že by velice přivítala, kdyby součástí kontrolních závěrů NKÚ byly i konkrétní návrhy legislativních změn v paragrafovém znění.), posl. Š. Stupčuk (Konstatoval, že NKÚ je zjišťovací orgán, který nalezne a popíše problém, ale nemá pravomoc vynucovat plnění nápravných opatření. Tím, kdo může a i musí tlačit na vládu, aby byla sjednána náprava, je právě Poslanecká sněmovna a tedy i kontrolní výbor.), posl. V. Koníček (Uvedl, že na webových stránkách vlády nenašel informaci o tom, zda se vláda zabývala EU Reporty NKÚ v předchozích letech.), prezident NKÚ M. Kala (Uvedl, že vlády se v předchozích letech EU Reporty nezabývaly a neprojednávaly je.), posl. Š. Stupčuk (Konstatoval, že kontrolní funkci směrem k vládě má Poslanecká sněmovna, a především kontrolní výbor musí vládu tlačit k přijetí a dodržování nápravných opatření.) a prezident NKÚ M. Kala (Uvedl, že se NKÚ může podílet i na návrzích legislativních změn na základě zjištěných nedostatků. Tyto legislativní návrhy by mohly být součástí kontrolních závěrů. Zdůraznil, že NKÚ je nezávislý nalézací orgán a kontrolní pravomoc vůči vládě má Parlament. Poslanci mají tedy pravomoc a sílu vymáhat po vládě přijetí nápravných opatření a změn.). Předseda – zpravodaj výboru posl. V. Koníček navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Vladimíra Koníčka a po rozpravě I. b e r e n a v ě d o m í Zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu o finančním řízení prostředků Evropské unie v ČR – EU REPORT 2014; II. ž á d á předsedu vlády, aby předložil do 30. 11. 2014 kontrolnímu výboru informaci o přijatých opatřeních k odstranění zjištění uvedených ve Zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu o finančním řízení prostředků Evropské unie v ČR – EU REPORT 2014; III. z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a předsedu vády. S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 60 ( 10 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. S. Pfléger, posl. Š. Stupčuk, posl. L. Toufar, posl. V. Votava /viz příloha zápisu č. 1, str. 1/.

3. Návrh rozpočtu kapitoly 381 – Nejvyšší kontrolní úřad na rok 2015 S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že návrh výdajů NKÚ na rok 2015 je vyšší o 7 mil. Kč oproti roku 2014, což je cca o 1,5 %. Je to způsobeno nárůstem prostředků na platy zaměstnanců a příslušenství o 3,5 % podle usnesení vlády č. 779. Dle usnesení bylo mimo jiné schváleno posílení prostředků na platy včetně příslušenství v souvislosti s předpokládaným navýšením tarifních tabulek podle nařízení vlády od 1. 11. 2014 o 3,5 %. Toto navýšení bude realizováno v rámci úspor, kterých se podařilo v tomto roce dosáhnout. Konstatoval, že ukazatele celkových výdajů a příjmů schválilo Kolegium NKÚ a následně rozpočtový výbor svým usnesení č. 105 ze dne 12. 6. 2014. Příjmy jsou navrženy ve výši 340 tis. Kč. V oblasti kapitálových výdajů NKÚ akceptovalo návrh MF vyřadit částku 3 mil. Kč, která byla předpokládána na řešení sídla NKÚ (např. studie). Dále NKÚ akceptovalo snížení počtu zaměstnanců o 10 osob. MF původně požadovalo 16 osob, ale

-4-

NKÚ zřídilo nový analytický odbor a potřebuje posílit kontrolní sekci o tyto zaměstnance, takže MF vyšlo NKÚ vstříc. Nedošlo ke snížení prostředků na platy, což je velmi významné. Průměrný plat na NKÚ by tak mohl vzrůst o více než předpokládané 3,5 %. Upozornil, že nejvyšší absolutní hodnota schváleného rozpočtu výdajů dosáhla u NKÚ v roce 2009 částky 645 mil. Kč. Pro rok 2015 jsou celkové výdaje rozpočtovány ve výši 507 mil. Kč. Došlo tedy ke snížení celkových výdajů o téměř 140 mil. Kč, což svědčí o tom, že se NKÚ snaží šetřit. Se stanoviskem za Ministerstvo financí vystoupil ředitel odboru Financování kapitol státního rozpočtu I MF J. Kubišta. Uvedl, že návrh rozpočtu byl zpracován v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb. a byl předložen v souladu s vyhláškou č. 133/2013 Sb. Dále uvedl, že NKÚ dodržel schválená čísla přijata usnesením rozpočtového výboru. Se zpravodajskou zprávou vystoupil předseda – zpravodaj výboru posl. V. Koníček. Uvedl, že příjmy jsou navrženy ve výši 339 tis. Kč a výdaje ve výši 507 428,172 tis. Kč. Dále uvedl, že se vynakládají nemalé finanční prostředky na provoz a opravy školícího střediska Přestavlky. Dotázal se, zda má toto školící středisko pro NKÚ do budoucna perspektivu. Konstatoval, že NKÚ má na svých webových stránkách zveřejněn podrobný návrh rozpočtu na rok 2015. Uvedl, že v návrhu rozpočtu v položce 516 – nákup služeb je rozpočtováno na ostatní služby ESIS 3,2 mil. Kč a na servis ESIS je rozpočtováno 3,5 mil. Kč. V této souvislosti se dotázal, zda opravdu tolik stojí připojení organizačních složek státu do systému Státní pokladny. Ministr financí kdysi kontrolní výbor ubezpečil, že připojení organizačních složek státu bude stát jen malou částku. A přitom připojení NKÚ k systému Státní pokladny dle předloženého návrhu rozpočtu stojí více než 6 mil. Kč za rok, což nelze považovat za malou částku. Konstatoval, že v návrhu je na str. 13 uveden servis ochranné zdi ve výši 450 tis. Kč a na str. 14 je uveden servis přístupové ochranné zdi ve výši 500 tis. Kč. Dotázal se, zda se jedná o dvě ochranné zdi nebo zda se používá jen jeden firewall. Uvedl, že náhradní plnění je v roce 2015 rozpočtováno ve výši 1,013 mil. Kč. Dotázal se, zda je náhradní plnění tou nejlepší cestou a zda by nebylo možné raději zaměstnat lidi se zdravotním postižením. V obecné rozpravě vystoupili: prezident NKÚ M. Kala (Uvedl, že školící středisko Přestavlky je využíváno, ale problém je přes prázdniny. NKÚ nabídlo středisko školám, ale právní stav to příliš neumožňuje. Finanční prostředky investované do školícího střediska za minulého prezidenta byly vysoké a není možné je získat zpět ani prodejem střediska. V současné situaci je nejvhodnější středisko co nejvíce využívat a udržovat v přiměřeném technickém stavu. Současné investice do školícího střediska jsou tedy vynucené.), vrchní ředitel správní sekce NKÚ R. Haubert (K dotazu zpravodaje uvedl, že se jedná o dvě položky. Jedna položka jsou licence. Jedná se o licence SAPu, ale i KISu, což je kontrolní informační systém NKÚ. Jsou tam i licence navazujících systémů, které předávají vzájemně data, jak mezi sebou, tak mezi jádrem a Státní pokladnou. Co se týká částky, která je na služby, tak se jedná o veškeré úpravy způsobené legislativními změnami, které vyvolají nutnost změn v informačních systémech a týkají se tedy nejen přístupu do systému Státní pokladny. Dále uvedl, že se jedná opravdu o dvě ochranné zdi (firewally). Jedna je určena k ochraně informačního systému jako takového a druhá je určena pro ochranu přístupu kontrolorů NKÚ z regionů při kontrole u kontrolovaných osob. Jsou to opravdu dvě různé ochranné zdi na různých technologiích. Obě ochranné zdi mají význam. Konstatoval, že NKÚ by dle zákona mělo po přepočtu dle stupně postižení zaměstnávat 19,08 osob se zdravotním postižením. Ve skutečnosti NKÚ zaměstnává

-5-

po přepočtu dle stupně postižení 8,73 osob. Konstatoval, že ideální by bylo zaměstnávat lidi s handicapem rovnou a neřešit to náhradním plněním. Pravdou ale je, že takoví lidé se na pozice, které nabízí NKÚ, málokdy hlásí kvůli požadavkům na vzdělání.), posl. R. Kubíček (Uvedl, že služby IT a telekomunikační služby jsou v ČR mnohem vyšší než v okolních evropských státech. Je potřeba se podívat na monopoly firem v těchto oblastech.), posl. Š. Stupčuk (Dotázal se, jaký je průměrný plat kontrolora NKÚ. Jestliže má být kontrolní činnost efektivní, tak tomu musí odpovídat platové ohodnocení. Dále se dotázal, zda vedení NKÚ neplánuje rychlejší růst platů kontrolorů.) a prezident NKÚ M. Kala (Uvedl, že rozpočtovaný průměrný plat na NKÚ v roce 2014 je 37 555 Kč. Díky schválenému navýšení o 3,5 % a o 1,5 % by měl průměrný plat na NKÚ dosáhnout přes 40 tis. Kč. Dle jeho názoru je to plat pro špičkové odborníky nedostatečný a mělo by dojít k systémovému řešení.). Předseda – zpravodaj výboru posl. V. Koníček navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, stanovisku ředitele odboru 14 Ministerstva financí Jiřího Kubišty, zpravodajské zprávě poslance Vladimíra Koníčka a po rozpravě I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby návrh rozpočtu kapitoly 381 – Nejvyšší kontrolní úřad na rok 2015 s c h v á l i l a ve výši příjmů 339 tis. Kč, ve výši výdajů 507 428, 172 tis. Kč; II. z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil schůzku zpravodajů výborů na jednání rozpočtového výboru; III. z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 61 ( 10 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. S. Pfléger, posl. Š. Stupčuk, posl. L. Toufar, posl. V. Votava /viz příloha zápisu č. 1, str. 1/.

4. Informace prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu o řešení dislokace sídla Nejvyššího kontrolního úřadu S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že za dob vlád minulých i nynější se nepodařilo najít pro NKÚ vhodné sídlo. Dne 30. 9. 2014 uplynul první termín automatické opce, což znamená, že kdyby se NKÚ chtělo přestěhovat k 30. 9. 2015, tak by musela být nyní podána výpověď ze současného nájmu. Konstatoval, že zaslal dopis 1. místopředsedovi vlády a ministru financí A. Babišovi, že přes veškeré úsilí se nenašel vhodný objekt. Včera obdržel z Úřadu vlády dlouhý seznam objektů, ve kterém je například uvedeno, že v objektu Národní galerie je volných 300 m², což mu připadá až nedůstojné. Zdůraznil, že pokud se má NKÚ přestěhovat do státní budovy, musí do 30. 9. 2016 vypovědět stávající nájemní smlouvu, respektive oznámit, že neuplatňuje automatickou opci a pak 30. 9. 2017 se musí mít kam NKÚ přestěhovat. Jestliže do 30. 9. 2016 nebude nalezen vhodný objekt, opět se datum stěhování posune o tři roky. A pak by se blížilo datum úplného ukončení současné smlouvy o pronájmu. Dále konstatoval, že v rozpočtu byly Kolegiem NKÚ schváleny 3 mil. Kč na provedení studie, ale ty byly Ministerstvem financí odebrány. Uvedl, že NKÚ má k dispozici

-6-

pozemek v ulici Komunardů na Praze 7 v hodnotě 100 mil. Kč. Na tento pozemek by šel udělat společný projekt s Poslaneckou sněmovnou, která požaduje vybudování parlamentní knihovny a archivu. V této věci proběhla jednání s předsedou Poslanecké sněmovny a vedoucím Kanceláře Poslanecké sněmovny. Dále uvedl, že na seznamu, který obdržel z Úřadu vlády, byl i objekt v ulici U půjčovny 955/10 na Praze 1, který využívá Úřad průmyslového vlastnictví. Tento objekt však potřebuje investice. Pokud by se to mělo stihnout do 30. 9. 2017, tak by se muselo rychle přijmout rozhodnutí a začít s rekonstrukcí. Uvedl, že jednal s ÚZSVM, které chce zrušit nájem Českým drahám, které nyní sídlí v budově MD na Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12 na Praze 1. Do této budovy by se mělo přestěhovat MPO a pak by budova MPO mohla být dána NKÚ k užívání. Dále poděkoval předsedovi rozpočtového výboru za schválení pozměňovacího návrhu na zvýšení rozpočtu kapitoly NKÚ o 6 mil Kč a to na řešení sídla NKÚ (usnesení rozpočtového výboru č. 182). Prezident NKÚ M. Kala na závěr zdůraznil, že je opravdu nezbytné již konat konkrétní kroky, aby se v roce 2017 tato situace neopakovala. Předseda – zpravodaj výboru posl. V. Koníček uvedl, že prezident NKÚ M. Kala v této věci nemůže nic víc konat. Rozhodnutí musí učinit vláda. Dále uvedl, že dnes byla před schůzí kontrolního výboru schůze jeho podvýboru PVLKS, kde byl pozván generální ředitel ÚZSVM F. Dittrich, který jako variantu sídla pro NKÚ zmínil budovu Ministerstva průmyslu a obchodu Na Františku 1039/32 na Praze 1. Činit by měla Vládní dislokační komise, protože to je v její náplni. Buď by měla vyhledat vhodný objekt, nebo předložit vládě nějaké řešení. V obecné rozpravě vystoupili: posl. L. V. Votava (Uvedl, že NKÚ musí z řady důvodů sídlit v objektu ve vlastnictví státu. To co na kontrolním výboru předvedl minulý šéf Vládní dislokační komise bylo strašné. Když Vládní dislokační komise nemá údaje o budovách ve vlastnictví státu, tak by měla být rozpuštěna. Ministerstvo financí slibovalo, že systém CRAB bude naplněn a bude funkční, ale není tomu tak. Dále uvedl, že čeká, jak se vyjádří ministr financí do 2. čtení vládního návrhu státního rozpočtu, protože ve 2. čtení se může v této věci ještě něco dělat. Konstatoval, že dle jeho názoru je vzhledem k tomu, že má NKÚ k dispozici pozemek, lepší postavit pro NKÚ nový objekt. A jak se ukázalo, asi není k dispozici vhodný objekt ve vlastnictví státu. Spojení výstavby nové budovy pro NKÚ s knihovnou a archivem PS se nevylučuje.), posl. R. Kubíček (Uvedl, že spojení výstavby nového sídla NKÚ s archivem PS je dobrý nápad, kterým by se daly ušetřit finanční prostředky.), posl. S. Pfléger (Dotázal se, zda již byla vypracovaná alespoň hrubá studie, kolik je potřeba m² kancelářské plochy, aby se dalo předběžně spočítat, kolik by výstavba nové budovy stála.), prezident NKÚ M. Kala (Uvedl, že jedna studie byla vypracována za dob prezidenta NKÚ L. Volejníka, kdy se rozhodlo o zakoupení zmiňovaného pozemku, ale ta je již neaktuální. Novou představu NKÚ má, protože do systému CRAB byl dán požadavek na nové sídlo pro NKÚ – 400 zaměstnanců a 15 m² kancelářské plochy na jednoho zaměstnance. Kancelářské prostory na jednoho zaměstnance by měly stát cca od 700 tis. Kč do 1 mil. Kč (tedy celkově okolo 400 mil. Kč). Pokud by se současně budovaly i prostory pro knihovnu a archiv PS, tak by investiční náklady byly vyšší. Studie se ještě nedělaly, protože vláda stále nerozhodla, jestli se bude stavět nový objekt nebo renovovat stávající budova. Např. budova Úřadu průmyslového vlastnictví v centru Prahy není kancelářskou budovou, byly v ní sklady a není dlouho využívána. Rekonstrukce této budovy by byla tedy velice nákladná a vyvstává otázka, jestli je efektivní touto cestou jít. Zdůraznil, že je chyba, že nefunguje Vládní dislokační komise. Rozhodnutí, zda stát opraví státní budovu, aby třeba zachránil památku v centru Prahy, nebo postaví novou budovu, nemůže dělat prezident NKÚ. Dle jeho názoru má NKÚ být v budově ve vlastnictví státu. Uvedl, že za sebe preferuje to nejefektivnější řešení.), posl. J. Lobkowicz (Dotázal se, do kdy NKÚ může pobývat v pronajaté budově.), prezident NKÚ M. Kala (Uvedl, že NKÚ má čtyři dvouleté opce, tzn. vždy po dvou

-7-

letech se může nájemní smlouva vypovědět a rok od data vypovězení tam NKÚ může zůstat. Celkově je pronájem na deset let.) Předseda – zpravodaj výboru posl. V. Koníček navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Vladimíra Koníčka a po rozpravě I. b e r e n a v ě d o m í informaci prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu o řešení dislokace sídla Nejvyššího kontrolního úřadu; II. ž á d á Vládní dislokační komisi, aby se řešením sídla Nejvyššího kontrolního úřadu zabývala a do 30. 11. 2014 podala kontrolnímu výboru informaci; III. z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a předsedu Vládní dislokační komise. S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 62 ( 10 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. S. Pfléger, posl. Š. Stupčuk, posl. L. Toufar, posl. V. Votava /viz příloha zápisu č. 1, str. 2/.

5. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 12/18 – Peněžní prostředky určené na výstavbu dálnic a rychlostních komunikací S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že kontrola probíhala od dubna 2012 do února 2013. Kontrolu řídil člen Kolegia NKÚ J. Adámek. Kolegium schválilo tento kontrolní závěr 24. června 2013. Kontrola výstavby dálnic a rychlostních komunikací byla pojata globálněji. Kontrolní zjištění vycházela z analýzy 74 staveb v celkové hodnotě 215 mld. Kč. Podrobně bylo kontrolováno 29 staveb o celkových nákladech 83 mld. Kč. NKÚ chtěl zjistit auditované číslo celkových nákladů na pořízení 1 km dálnic a 1 km rychlostních komunikací. U dálnic je to 416 mil. Kč za 1 km a u rychlostních komunikací se jedná o 378 mil. Kč za 1 km. Uvedl, že dle koncepčních dokumentů, které byly z konce 90. let, měla být páteřní síť dálnic a rychlostních komunikací již dokončená. Dle dosavadního vývoje to bude trvat minimálně ještě 32 let. Přitom na dokončení bude vynaloženo přes 520 mld. Kč, což je o 64 % více, než bylo předpokládáno v roce 1999. Dle zjištění NKÚ je to důsledek nedostatků a problémů, které NKÚ zjistil v koncepční řídící činnosti v oblasti nákladů na přípravu a realizaci staveb. Dále konstatoval, že dle názoru NKÚ lze dosáhnout snížení celkových nákladů staveb o 12–20 %. Pro ověření tohoto odhadu NKÚ spolupracovalo s Bundesrechnungshofem v Německu. Při srovnání nákladů na výstavbu jednoho průměrného kilometru dálnic v ČR a v Německu vyšlo, že cena v ČR byla 355 mil. Kč a v Německu 260 mil. Kč, což je o 27 % nižší. Projednávání tohoto kontrolního závěru na vládě bylo náročné. NKÚ konstatoval, že MD v materiálu uvádí celou řadu nápravných opatření vycházejících z předchozích kontrolních závěrů z kontrol jiných subjektů. Některá tato opatření jsou formulována ve vnitřních předpisech. Nicméně přetrvává zásadní problém – nebyl předložen koncepční materiál dopravní sektorové strategie, který měl být klíčový pro období 2014–2020. NKÚ se tedy nemohl vyjádřit a nemohl posoudit do jaké míry nová sektorová strategie bude zajišťovat stabilní financování výstavby dopravní infrastruktury. Dále uvedl, že MD nevytvořilo podmínky pro účinné naplňování zákonné odpovědnosti SFDI za efektivní využití prostředků z

-8-

rozpočtu SFDI. K zabezpečení hospodárného a účelného financování staveb nemělo ŘSD ani SFDI vytvořeny účinné mechanismy pro kontrolu a posuzování cen. Účinnost opatření k zefektivnění výstavby dopravní infrastruktury přijatých MD v letech 2010–2012 se zatím významněji neprojevila. Uplatňovaný systém financování umožňoval, aby ŘSD zahajovalo přípravu staveb a často i jejich realizaci bez závazného pokrytí předpokládaných nákladů. Navyšování předpokládaných nákladů v průběhu přípravy a realizace problém financování dále umocňovalo. Stanovisko za Ministerstvo dopravy přednesl náměstek ministra dopravy K. Rudolecký. Uvedl, že v ČR je problém s výstavbou komunikací již po celá desetiletí. Konstatoval, že MD podniklo celou řadu nápravných opatření. Jako zásadní považuje kontrolu nad celým procesem přípravy a výstavby infrastruktury. Byly přijaty nové metodické pokyny, které se soustředí na to, aby MD pomocí své Centrální komise mělo pod kontrolou záměry a další přípravu. Centrální komise je orgán, který posuzuje koncepčnost a finanční stránku jednotlivých záměrů. Posuzuje se i ekonomická výhodnost stavby. Uplatňuje se metoda HDM4. V případě, že ekonomika nevyjde, tak se musí celý projekt předělat. Uvedl, že problematika financí bude především v letech 2016 a 2017, kde není systémová stabilizace rozpočtu SFDI. Na rok 2015 je rozpočet SFDI cca 94,4 mld. Kč. Tento rozpočet by měl pokrýt potřeby, které v roce 2015 budou, ale systémově to vyřešeno není. Je nutná politická vůle, aby se tento problém řešil, např. formou větších odvodů ze spotřební daně do SFDI. Dále uvedl, že od roku 2007 se doprava příliš neřídila žádnými koncepcemi. Zpracovávány byly pouze dílčí koncepce. Na základě doporučení NKÚ byla zpracována koncepce, tzv. sektorová strategie 2. fáze. Tento dokument je velmi obsáhlý (cca 800 stran) a vznikl jako reakce na zjištění NKÚ. Dokument je soubor jednotlivých staveb nejenom v oblasti silniční sítě, ale i v oblasti železniční sítě a sítě vodních cest. Tento dokument říká, co se má do budoucna dělat a jaké jsou priority. Momentálně není problém ve finančních zdrojích, ale v připravenosti silničních staveb. Konstatoval, že některé předpoklady ohledně finančních nákladů nebyly naplněny a to z toho důvodu, že byly spočítány před mnoha lety a v dnešní době jsou díky inflaci ceny jiné. Uvedl, že zákon o urychlení výstavby silniční, železniční a vodní infrastruktury určitým způsobem umožňuje urychlovat přípravu staveb, ale bohužel tento zákon je nedostatečný. MD připravilo věcný záměr zákona o liniových stavbách, který by měl mít dvě fáze. První fáze je vytvoření plánu potřeb, což bude základní strategický dokument, který bude jasně specifikovat, které dálnice a silnice jsou prioritou. Druhou fází je integrované povolovací řízení, kde bude sloučeno stavební řízení, územní řízení a proces EIA, což by mělo urychlit stavby. Dále konstatoval, že vstoupil v platnost zákon, který zvyšuje výkupní ceny pozemků na osminásobek a v některých případech lze vyplatit až šestnáctinásobek běžné ceny. Stanovisko za ŘSD ČR přednesla pověřena řízením ŘSD S. Křítková. Uvedla, že ke většině zjištění NKÚ nebylo nutné přijímat opatření, neboť ta byla přijata již před zahájením kontroly NKÚ a nebo v jejím průběhu. Přijata byla dvě opatření – jedno bylo splněno a druhé je před dokončením. Po ukončení kontroly byla ve spolupráci s MD zpracována a vydána směrnice generálního ředitele ŘSD ČR č. 18/2013 – Změny staveb. Druhé opatření, které nebylo z důvodu personálních změn zatím splněno, se týká výběru dodavatele systému spisové služby. Výběrové řízení bylo vypsáno a včera proběhlo otevírání obálek. Pokud půjde vše podle plánu, tak systém spisové služby by měl fungovat v první čtvrtletí roku 2015.

-9-

Stanovisko za SFDI přednesl náměstek sekce pro realizaci zdrojů SFDI T. Blecha. Uvedl, že NKÚ ve svých kontrolních závěrech opakovaně konstatuje, že SFDI vytvořilo nedostatečné podmínky, ale není konkrétně řečeno, co SFDI dělá špatně. Konstatoval, že jsou vytvořeny normativy pro tvorbu cen, kterými jsou příjemci povinni se řídit. Tyto normativy se aktualizovaly. Následuje ohodnocení efektivnosti, které se předkládá Centrální komisi MD, která vše posoudí. U velkých projektů v hodnotě nad 1 mld. Kč je zadána ještě expertíza, kterou zadává SFDI, která kontroluje projekt i samotný výpočet efektivnosti. Po tomto schvalovacím procesu proběhne příprava a výkup pozemků. Zadávací dokumentace je vytvářena na základě normativu. Výběrové řízení probíhá podle zákona a jeho kontrola je prováděna v rámci SFDI, případně MD u projektů OPD. Není tedy prostor pro úpravu ceny. Při samotné realizaci probíhá kontrola SFDI na místě. Kontroluje se, co bylo postaveno, vícepráce i dodržování cen. Uvedl, že pokud v závěru NKÚ konstatuje, že je to nedostatečné, tak by mělo být řečeno konkrétně, co má ještě SFDI dělat navíc. Uvedl, že SFDI si v tuto chvíli myslí, že dělá vše dostatečně. Se zpravodajskou zprávou vystoupila zpravodajka výboru posl. K. Matušovská. Uvedla, že cílem kontroly bylo prověřit plnění záměrů při budování dálnic a rychlostních komunikací. Konstatovala, že od roku 2007 neexistuje žádný schválený koncepční materiál. V současné době byl členům hospodářského výboru PS PČR předložen harmonogram výstavby dopravní infrastruktury, který se nazývá Návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2014 a střednědobý výhled na roky 2015–2016. Dotázala se, zda má MD připravenou ke schválení nějakou koncepci dopravy, která by měla přesně říci, co se bude budovat, kdy a jak. Dále konstatovala, že NKÚ v kontrolním závěru uvedl, že SFDI účinně nenaplňuje zákonem stanovenou odpovědnost, ale zároveň uvádí, že SFDI není schopen v nastavených podmínkách naplňovat danou odpovědnost, neboť to vyžaduje aktivní součinnost účastníků při schvalování jeho rozpočtu. Dotázala se, zda by se nedalo SFDI vybavit více pravomocemi, s kterými by měl větší možnost do toho zasahovat. Dále se dotázala, co by ještě mohli poslanci legislativně změnit, aby se příprava staveb ještě zrychlila a zjednodušila. Uvedla, že je SFDI vytýkáno, že nezadával veřejné zakázky na vícepráce, ale chápe, že by to mohlo být technicky a organizačně problematické, kdyby soutěž na vícepráce vyhrála jiná firma než ta, která provádí celou stavbu atd. Dotázala se, zda by nebylo vhodné dát do zákona o veřejných zakázkách, že se např. do 20 % víceprací nemusí vypisovat výběrové řízení. Dále uvedla, že financování výstavby negativně ovlivňuje růst nákladů v průběhu přípravy realizace. Nekoncepčnost a ustupování ve stavebních řízeních, nebo těsně před realizací vidí jako slabost státu. Dále se dotázala, zda normativy vycházejí z reálných cen nebo jsou v nich započítány i vícenáklady. Pozastavila se nad tím, že v ČR je 1 km dálnice dražší o 30 % než v Německu. Uvedla, že SFDI nemá na svém webu uvedeny současné cenové normativy, jsou tam pouze normativy z roku 2013. Dotázala se, zda se vychází z normativů pro rok 2014 či pro rok 2013. V obecné rozpravě vystoupili: posl. L. Hovorka (Uvedl, že v roce 2012 uzavřel SFDI rámcové smlouvy na posouzení připravovaných projektů staveb. Do doby kontroly nechal SFDI posoudit jen investiční záměr souboru staveb rekonstrukcí úseku na D1, přičemž projektové dokumentace a otázky efektivity a hospodárnosti nebyly posuzovány. Toto zjištění považuje za velice zásadní, protože pokud je projekt nekvalitně připraven, tak se to projeví na růstu nákladů atd. Je to i otázka zodpovědnosti projektantů a tvrdosti ŘSD ČR v případě, že se zjistí rozpory mezi skutečností a tím, co se na stavbě v průběhu vyskytne a co je potřeba financovat jako

- 10 -

vícepráce. NKÚ kladně hodnotil, že SFDI zadal veřejnou zakázku, která se týkala aktualizace cenových normativů MD s termínem do března 2013. Dotázal se, zda jsou tyto zakázky již nějak vyhodnoceny a zda někdy v historii na projektantech vyžadoval SFDI či MD sankce za chyby v projektech. Konstatoval, že dle jeho názoru jsou ceny v Německu nižší, protože je v Německu větší konkurenční prostředí, zatímco v ČR je malý počet firem, které dle jeho názoru pravděpodobně uzavírají kartelové dohody. V řadě případů soutěží i konsorcia dodavatelů, kdy se v podstatě dodavatelé mezi sebou dohodnou a způsobí tím vysoké realizační ceny.), posl. J. Štětina (Uvedl, že kdysi bylo řečeno, že dálnice do Hradce Králové bude postavena do roku 2006. Konstatoval, že situace v oblasti dopravy je strašná. Uvedl, že se k němu dostaly informace, že každá stavba silnice je předražena o 15–30 %. Dotázal se, zda je to pravda.), náměstek ministra dopravy K. Rudolecký (Uvedl, že celá příprava dopravní stavby v ČR trvá v průměru 12 let, což je znepokojující údaj. MD připravilo věcný záměr zákona o liniových dopravních stavbách, což může zkrátit dobu přípravy stavby o 5 až 6 let. Každý rok, co se stavba oddálí, stojí v průměru 8,5 % z ceny stavby. MMR připravuje novelu stavebního zákona, na které se podílí i MD. Společným záměrem je integrovat procesy do jednoho /EIA, územní řízení a stavební řízení/. Konstatoval, že dopad transpozice evropských pravidel na životní prostředí bude obrovský /od 1. ledna 2015/. Vyslovil obavu, že proces EIA bude asi velkým problémem. V novele zákona o veřejných zakázkách bude řešena oblast víceprací a nově bude upraveno, že pokud projektant či zadavatel postupoval s rozumnou mírou pečlivosti, tak předvídatelnost či nepředvídatelnost bude jasná. MD chce uzákonit, aby změny do 15 % objemu byly automaticky změnami akceptovanými. Dále MD chce uzákonit, aby šlo vyřadit firmy ze zadávacího procesu z důvodu závažného pochybení v nějaké předchozí zakázce. MD chce dále uzákonit možnost započítávání méněprací a víceprací, což dnes dle ÚOHS nejde. Konstatoval, že v současné době jsou ceny stavebních prací na trhu o mnoho procent nižší a to z důvodu krize ve stavebnictví.), posl. R. Kubíček (Dotázal se, jaká opatření a jaké nástroje se použijí k tomu, aby se začalo efektivně pracovat, aby se vypořádávaly nálezy NKÚ a aby nějakým způsobem začaly fungovat identifikátory, které budou poměřovat ceny jednotlivých prací. Chápe, že problém EIA a ekologických aktivistů je velký, ale očekával by mnohem větší aktivitu MD a SFDI.), posl. S. Pfléger (Uvedl, že v návrhu novely je tzv. black list, což znamená, že firma, která pochybí, se již nebude moci účastnit dalšího výběrového řízení. Dotázal se, jak budou v tomto systému ošetřeny subdodávky.), náměstek sekce pro realizaci zdrojů SFDI T. Blecha (Uvedl, že příprava staveb není v rámci SFDI. Domnívá se, že pravomoci SFDI jsou nastaveny poměrně dobře. Problémem je otázka financování a stability SFDI v příštích letech. Rozpočet SFDI je schvalován na jeden rok s tím, že je schvalován i střednědobý výhled na dva roky, který je pravidelně v dalším roce porušován a v podstatě nemá žádnou váhu. Stabilita v této oblasti je zásadní i ve vztahu k investorům. K problematice víceprací uvedl, že je velice obtížné stanovit předem cenu na korunu přesně. Před stavbou se dělají geologické průzkumy, které se nedělají metr po metru, ale jsou normou stanoveny určité délky. Může se stát, že se bude stavět na trochu jiném podloží, než které odhalil průzkum. Dále uvedl, že aktualizace normativů se neprovádí každý rok. Konstatoval, že v minulosti nebyly vůči projektantům uplatněny sankce, což i SFDI kritizovalo.), posl. J. Štětina (Konstatoval, že není normální, aby každý úsek dálnice D11 byl dražší než plán.), posl. Š. Stupčuk (Uvedl, že by inflací moc neargumentoval, protože inflace byla za poslední roky enormně nízká. Konstatoval, že oblast dopravy utrpěla díky personální nestabilitě v resortu. Jestliže se mění management, tak se mění i koncepce. Dále konstatoval, že zákony byly vypracovány bez analýzy judikatury Ústavního soudu, což je velký problém. V ČR se staví pomalu a draze.), náměstek ministra dopravy K. Rudolecký (Konstatoval, že výstavba dálnice D11 se opravdu protahuje, např. problém s výkupem pozemků paní Havránkové. Uvedl, že judikatura Ústavního soudu se studovala při přípravě zákona. Neomezuje se okruh účastníků, ale integrují se procesy.) a manažer správy rizik ŘSD K. Skoupil (Uvedl, že v minulosti ŘSD ukázalo kontrolnímu výboru výstavbu Pražského okruhu, dálnice D8 a Dobrovského tunelů

- 11 -

v Brně. Nabídl členům výboru, aby si vybrali jednotlivé stavby, které chtějí osobně navštívit a setkat se tak i s odborníky přímo na místě. Konstatoval, že dle údajů EUROSTATu je ČR na 84 % průměrných evropských cen v oblasti dopravy. Dále konstatoval, že dálnici D11 prodražuje blokování výstavby ze strany ekologických aktivistů a soukromých vlastníků. Na prodražení stavby má vliv mnoho faktorů a to nejen problémy s výkupem pozemků od soukromých vlastníků, ekologičtí aktivisté, nároky obcí atp. Uvedl, že je velice špatně nastavena legislativa, která má ohromný vliv na konečné ceny staveb.). V podrobné rozpravě zpravodajka výboru posl. K. Matušovská navrhla usnesení, které navrhli modifikovat posl. L. Hovorka a posl. S. Pfléger. A bylo navrženo usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, stanovisku náměstka ministra dopravy Kamila Rudoleckého, stanovisku pověřené řízením Ředitelství silnic a dálnic ČR Soni Křítkové, stanovisku náměstka ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Tomáše Blechy, zpravodajské zprávě poslankyně Květy Matušovské a po rozpravě I. p ř e r u š u j e projednávání tohoto bodu; II. ž á d á ministra dopravy, aby do 31. 12. 2014 předložil kontrolnímu výboru: a) zkrácenou verzi sektorové strategie a informaci o přípravě závazné koncepce dopravy, b) přehled konkrétních opatření ke zkvalitnění přípravy a realizace staveb, c) informaci o jednání s Ministerstvem pro místní rozvoj z důvodů úpravy stavebního zákona, d) metodiku, podle které se v současnosti vypočítávají cenové normativy, e) stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o výkladu, že nelze při realizaci staveb započítávat vícepráce a méněpráce dohromady a Příkaz generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic ČR č. 16/2010 – Postup při zadávání víceprací u projektů realizovaných Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, f) směrnici generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic ČR č. 18/2013 Změny staveb; III. z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministra dopravy, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, vedení Ředitelství silnic a dálnic ČR, ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury. S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 63 ( 10 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. S. Pfléger, posl. Š. Stupčuk, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 2/.

6. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 12/12 – Příjmy z výkonových poplatků (mýtného) a příjmy z časového zpoplatnění pozemních komunikací (časových kupónů), včetně souvisejících výdajů S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že cílem kontroly bylo prověřit plnění příjmů získávaných vybíráním a vymáháním peněžních prostředků z mýtného a vybíráním peněžních prostředků za časové kupony a prověřit výdaje související

- 12 -

s těmito příjmy, prověřit výkon správy pokut ukládaných, vybíraných a vymáhaných celními orgány v systému elektronického mýtného. Kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ R. Němeček. Konstatoval, že kontrolou bylo zjištěno, že za pět let provozu mýtného systému dosáhlo inkaso mýtného 31 mld. Kč a celkové náklady činily 15,5 mld. Kč, což bylo 50 % z inkasa. Inkaso z časových poplatků za rok 2009–2011 činilo něco přes 9 mld. Kč při celkových nákladech 680 mil. Kč, což bylo 7,5 % z inkasa. Konstatoval, že NKÚ chtěl upozornit na to, že nákladovost zvoleného systému a jeho připravenost nebyla uspokojivá. V kontrolním závěru je uvedená celá řada nedostatků, např. náklady na 1 Kč uložené blokové pokuty byly 4,60 Kč, neinvestiční náklady dodavatele služeb významně rostly a to z 910 mil. Kč v roce 2007 na více než 2,5 mld. Kč za rok 2011 atd. Zdůraznil, že je nyní důležité zabývat se tím, jaká jsou poučení se zavedením systému výkonového zpoplatnění a co bude v okamžiku, kdy se současným dodavatelem skončí platná smlouva. Dále uvedl, že se zvolil systém, který za pět letech provozu stál 15–16 mld. Kč a kdyby se toto vědělo dopředu, tak by tento systém nebyl určitě vybrán. Stanovisko za MD přednesl náměstek ministra dopravy K. Rudolecký. Uvedl, že je potřeba se dívat na systém výběru mýtného jako na celek. Veřejná zakázka, která se zadávala v roce 2006 byla na deset let a toto období uplyne na konci roku 2016. A s tímto úhlem pohledu je potřeba se dívat na celou tuto zakázku. Pokud NKÚ zkoumal náklady oproti výběrům, tak to zkoumal někdy v prostředku tohoto celého cyklu. Největší investiční náklady byly vynaloženy v prvním období desíti let. Musely se vybudovat mýtné brány, celý hardware, software, veškeré další konexe na výběr poplatků atd. V současné době jsou investiční náklady minimalizovány a rok od roku klesají. Dále uvedl, že když se zvýšilo mýtné, tak došlo k razantnímu zvýšení tržeb, zatímco provozní náklady jsou neustále stejné. Konstatoval, že když podíl nákladů byl 49 %, tak v závěru tohoto období se MD dostane hluboce pod 30 %. Uvedl, že dle jeho názoru je hlavním cílem kontroly funkce kontrolně preventivní. Systém je nastaven tak, aby se zpětně dalo dokumentovat, že daný provozovatel nezaplatil dané mýtné a poté ho lze i zpětně vymáhat. Primární funkce je preventivní, nikoliv výdělečná a nelze počítat, kolik se vybralo na pokutách. Samotné mýto je zdroj peněz, kterým jsou zajištěny prostředky na dopravní stavby. Stanovisko za ŘSD ČR přednesla pověřena řízením ŘSD S. Křítková. Uvedla, že kontrola NKÚ probíhala na ŘSD od dubna do listopadu 2012 a k výsledkům kontroly se nepřijímala žádná opatření. Ředitelka dohledu a kvality elektronického mýta ŘSD H. Hellová dodala, že kontrola NKÚ probíhala v době, kdy se zaváděl systém slev na mýtném, takže některé náklady, které byly ve správě NKÚ uvedeny, byly informativní. Tento systém se ŘSD podařilo na základě úsporných opatření zlevnit o několik milionů korun. Uvedla, že další navazující projekty jako je např. vymáhání dlužného mýta souvisí se slevami na mýtném, protože těm, kteří neuhradili mýto žádná sleva vyplacena není. V roce 2012, kdy probíhala kontrola NKÚ, ŘSD předpokládalo, že slevy na mýtném za rok 2012 budou činit okolo 200 mil. Kč, ale tento předpoklad se nenaplnil. Za rok 2012 bylo vyplaceno cca 32,5 mil. Kč. Za rok 2013 ŘSD předpokládá výplatu slev na mýtném v objemu 147 mil. Kč. Stanovisko za GŘC přednesl 1. zástupce generálního ředitele GŘC K. Mojžíš. Uvedl, že Celní správa vystupuje jako obslužný útvar, tzn. že do mýtného

- 13 -

systému investuje Celní správa lidské zdroje, kde náklady jsou konstantní. Jedná se přibližně o 35 tis. Kč na jednoho celníka, který je zařazen na mýtném, což je náklad ze mzdových prostředků včetně odvodů. Celní správa pracuje s vybavením a technikou, které poskytuje ŘSD. Personálně systém zabezpečuje 350 tabulkových míst a v současné době je obsazeno cca 330 míst. Dále uvedl, že v rámci přijatých opatření, se podařilo GŘC podepsat s ŘSD dodatek ke smlouvě, který umožňuje celníkům na dálnici, pokud již zastaví dopravní prostředek, provést kontrolu i z hlediska plnění úkolů, které vyplývají z celního zákona tzn. provádět celní dohled – kontrola je efektivnější a pokud bude zjištěn nějaký problém třeba na nákladu, tak v této chvíli je rozjetý pilotní projekt, který zabezpečuje, že si tento problém převezme jiný celní útvar a ten pokračuje v řešení zjištěného deliktu. Náměstek ministra dopravy K. Rudolecký dodal, že výběrové řízení, které se vypsalo na systém výběru mýta, bylo napadeno a čas na podpis smlouvy byl pak velmi krátký. Konstatoval, že to se pravděpodobně odrazilo i na vlastní smlouvě, která není dostatečně vyvážená ve prospěch státu. V republice jsou zpoplatněny dálnice a část silnic první třídy. U dálnic, kde není příliš odboček, je mikrovlnný systém velmi výhodný. Vstupní investice jsou sice vysoké, ale provoz je velmi levný. Kdyby se ŘSD rozhodlo zpoplatnit silnice první třídy, případně i dalších tříd, tak přichází do úvahy samozřejmě i satelitní systém, jehož provoz je dražší, ale pořízení je levnější. Se zpravodajskou zprávou vystoupila zpravodajka výboru posl. K. Matušovská. Uvedla, že v materiálech, které má KV dostupné, je uvedeno, že od roku 2015 je možné zvýšit sazby mýtného pro emisní třídy Euro 5 a vyšší, které se mají přiblížit ostatním. Dotázala se, jak moc se bude mýtné zvyšovat a jestli jsou již k dispozici nějaká čísla. Uvedla, že MD ve svém stanovisku zmiňuje, že dodavatel musí předat provozovateli mýtný systém plně funkční po skončení smlouvy. Konstatovala, že tento dotaz začíná být aktuální a dotázala se, jestli je na obzoru jiný dodavatel, který by mohl převzít výkonové zpoplatnění kromě firmy Kapsch CarrierCom s.r.o. (dříve Kapsch s.r.o.) a zdali probíhají jednání v této věci. Dále konstatovala, že by se v rámci smlouvy s dodavatelem mělo dohlédnout na úpravu všeobecně smluvních podmínek, aby např. jak zjistil NKÚ, poplatky za použití platebních karet nešly k tíži ŘSD, ale soukromému dodavateli. Dále by se měly upravit vyplývající benefity, jako vyplácená odměna za služby, které NKÚ řešil. Pokud má dodavatel minimální úspěšnost mýtných transakcí zaznamenány branami více jak 95 %, tak má dodavatel nárok na zvýšení odměny za služby o částku odpovídající 50 % mýtných poplatků z těchto transakcí. ŘSD uvádí, že je to tak nastaveno a nejde s tím nic dělat. Uvedla, že časový rámec rozvoje výkonového zpoplatnění, který má KV k dispozici, uvádí, že je potřeba rozhodnout o cílové variantě zpoplatnění pozemních komunikací do června 2014. Dle tohoto rámce mělo MD navrhnout úpravy právních předpisů a vybrat projektového manažera, na kterého se v materiálech MD odkazuje. Tento projektový manažer by měl připravovat zadávací dokumentaci pro výběrové řízení na nového dodavatele. Do konce roku 2014 má být zahájeno výběrové řízení na nezávislého inženýra. Dotázala se, jaké jsou zadávací podmínky na tyto dvě funkce, jestli MD má již projektového manažera a jaký bude jejich plat. Uvedla, že v materiálech vlády se hovoří o řídícím výbor, ve kterém jsou zástupci ministerstev a asociace krajů. Dotázala se, jestli tito zástupci budou mít dostatečnou odbornou a personální kapacitu pro řešení zadaného úkolu. Dále se dotázala zástupců GŘC ve věci pokut a uvedla, že v kontrolovaném období bylo vymoženo 50 % pokut nezaplacených cizími státními příslušníky. V materiálech se GŘC odkazuje na zákon o mezinárodní pomoci, který upravuje podmínky, za kterých orgány ČR mohou požádat o mezinárodní pomoc v daném případě. Ale toto v daném případě nelze, protože nejsou uvedeny

- 14 -

v taxativním vymezení pohledávek. Dotázala se, jak toto mají upravené jiné státy, zda mají povinnost nám toto sdělovat. Konstatovala, že by bylo dobré toto legislativně upravit. K problematice mobilních hlídek, které spadají pod MF, se dotázala, zda by nebyla vhodnější úprava, kterou zmiňuje MD, že by po vzoru Rakouska a Polska prováděl kontrolu provozovatel mýtného. K tomuto by se muselo přijmout legislativní opatření, nebo jít cestou navýšení kapitoly GŘC a tím posílit tuto kontrolu. V obecné rozpravě vystoupili: posl. L. Hovorka (Uvedl, že ho překvapila nákladovost, systému, která je 50 % toho, co se vybere. Nákladovost se předpokládala v rozmezí 10–40 %, ale je 50%, což by měl někdo zdůvodnit.), posl. V. Koníček (Uvedl, že usnesení vlády č. 652 z 21. 8. 2013 uložilo ministrovi dopravy předložit vládě do 30. 9. 2013 návrh ekonomického vyhodnocení systémových opatření, která významně sníží náklady na provoz výkonového zpoplatnění a vymáhání nedoplatků a na základě tohoto vyhodnocení připravit novely příslušných právních předpisů. Dotázal se, kdy bude tento materiál vládě předložen.), náměstek ministra dopravy K. Rudolecký (Uvedl, že nákladovost systému bude hluboce pod 30 %. Konstatoval, že u emisní třídy Euro 5 se právě zvyšují sazby mýtného a u Euro 6 se zavádí motivační systém. S touto sazbou nebylo původně počítáno a tak se musí systém softwarově upravit, což přinese i nějaké finanční náklady, ale motivační efekt je důležitý z hlediska životního prostředí. Uvedl, že si MD uvědomuje, že není moc času, protože od 1. 1. 2017 musí být již vybrán nový realizátor a provoz musí být plynule navázán. Výpadek ve funkčnosti mýtného systému by měl velký dopad na příjmy státního rozpočtu. Dále konstatoval, že MD vypsalo výběrové řízení na projektového manažera, což je subjekt, který MD poskytne odborné podklady, aby se MD dokázalo odborně rozhodnout ohledně rozsahu a způsobu výběru mýta. Na trhu jsou k dispozici různé systémy a MD zná i konkurenční subjekty, které dokáží kombinovat mikrovlnný a satelitní systém. Konkurenční prostředí bude tedy k dispozici. Nyní končí svou práci hodnotící komise na výběr projektového manažera a brzy bude znám vítězný uchazeč. Vyhlášení zakázky na projektového manažera bylo o měsíc zpožděno, ale bylo to saturováno tím, že projektový manažer (odborný subjekt) bude administrovat výběrové řízení na vlastního realizátora mýtného systému. Konstatoval, že řídící výbor má obecnou kontrolní a řídící funkci. Uvedl, že se cena může pohybovat různě. Nabídky byly předloženy v rozmezí od cca 20 mil. Kč až do 80 mil. Kč za práci na 29 měsíců. V zadávacích podmínkách je uvedeno, že nabídka nesmí překročit 100 mil. Kč. Dále uvedl, že je potřeba řídící výbor brát jako řídící organizaci. Projektový manažer je odborný subjekt, který by měl říci základní informace, které ale nebudou pro MD a vládu závazné. Vláda rozhodne o způsobu, jak bude zpoplatněna síť, v jakém rozsahu a v jakém systému.), posl. V. Koníček (Uvedl, že nebylo ještě řečeno, kdy MD předloží vládě návrh opatření.), zaměstnanec odboru pozemních komunikací J. Brouček (Uvedl, že MD předložilo vládě na základě usnesení vlády č. 652 z 21. 8. 2013 koncepční materiál Rozvoj systému elektronického mýta, který v závěru obsahoval konkrétní opatření, která měla snížit náklady na provoz systému vymáhání nedoplatků apod. Dále uvedl, že návrh vyšších sazeb mýtného prošel meziresortním připomínkovým řízení, byl projednán v Legislativní radě vlády a vláda by měla tento návrh schválit příští týden s účinností od 1. 1. 2015. U emisní třídy Euro 3 a 4 se budou zvyšovat sazby o 8,2 %, u Euro 5 a vyšších o 9,8 %, u autobusů to bude o 15 % respektive o 30 %. Současně se jako částečná kompenzace budou rušit páteční zvýšené sazby od 15 do 20 hodin, neboť se zjistilo, že mají velice malý dopad na zvýšenou tržbu. Rovněž bylo zjištěno oproti předpokladům, že páteční zvýšené sazby nemají výraznější regulační vliv na dopravní kongesce.), posl. L. Hovorka (Uvedl, že považuje za zásadní pochybení, že MD, jako správce kapitoly, nestanovilo kritéria pro hodnocení cílů systému výkonového zpoplatnění. MD plnilo legislativní a metodickou funkci, ale nemělo nastaveno tok informací nezbytných pro soustavné hodnocení systému výkonového zpoplatnění z hlediska souvisejících výdajů. Z podkladů a vyjádření MD vyplynulo, že MD sledovalo a vyhodnocovalo pouze inkaso.

- 15 -

Náklady z pohledu jejich výše, předmětu a věcné opodstatněnosti nesledovalo, což je zásadní informace. Dotázal se, jak dlouho se budou náklady splácet.), náměstek ministra dopravy K. Rudolecký (Uvedl, že materiál Rozvoj systému elektronického mýta v ČR je v rozsahu cca 200 stran. Dále uvedl, že software i mýtné brány jsou ve vlastnictví státu. Vlastní obhospodařování tohoto softwaru je velice složitou záležitostí. MD se snaží proniknout do softwaru – do instalačních modů tak, aby se nestalo, že firma Kapsch CarrierCom s.r.o. ukončí svoji činnost k 31. 12. 2016 a MD nebude mít k dispozici žádný software a systém by mohl zkolabovat. MD z 90 % ví, jaké náklady během desetiletého období jsou. Nyní se mohou vyskytnout další vícenáklady, ale již pouze v nižších částkách. MD může do budoucna velmi dobře predikovat, jaké budou zisky. Historicky jsou zisky kolem 8,5 až 8,7 mld. Kč a do budoucna se může očekávat navýšení zisků v důsledku navýšení mýtných sazeb. Konstatoval, že s velkou jistotou budou náklady pod 30 % výnosu.), posl. L. Hovorka (Dotázal se, zdali to znamená, že MD nebo SFDI nemá zajištěn software, který dosud spravuje firma Kapsch CarrierCom s.r.o. a který přejde do správy MD a to si zajistí jeho provoz. Konstatoval, že nechápe smluvní vztah, tzn. firma vybudovala systém, který k 31. 12. 2016 předá kompletně státu. Dotázal se, kolik stojí provoz softwaru a udržování a jak zajistit jeho fungování.), náměstek ministra dopravy K. Rudolecký (Uvedl, že software je ve vlastnictví státu a od 1. 1. 2017 zde bude možná již jiný poskytovatel mýtného systému vzešlý z nového výběrového řízení. MD musí zvážit, co se dá do zadávacích podmínek, tzn. zdali součástí bude využití stávajících mýtných bran, stávajícího systému atd. Dále uvedl, že chce zmírnit obavy, že stát by neuměl tento software obhospodařovat. Konstatoval, že na začátku roku 2016 již bude vybraný realizátor, který provoz systému bude zkoušet v neostré verzi a poté plynule přejde na ostrou verzi.), zaměstnanec odboru pozemních komunikací J. Brouček (Uvedl, že do září 2014 již bylo celkově vybráno 55,7 mld. Kč na mýtném. Je to podstatný nárůst oproti kontrolnímu zjištění NKÚ plus avizované navýšení sazeb.), posl. V. Koníček (Dotázal se, zda bude MD schopno po skončení k 31. 12. 2016 předložit vyčíslení, kolik bylo vybrané mýtné celkem, kolik činily investiční náklady, provozní náklady a kolik byl zisk firmy Kapsch CarrierCom s.r.o.), náměstek ministra dopravy K. Rudolecký (Uvedl, že zisk firmy Kapsch CarrierCom s.r.o. na území ČR je interní záležitost a je předmětem obchodního tajemství. Nicméně se zisk firmy dá dopočítat – vynaložené peněžní prostředky ČR, jaký ČR měla zisk ze systému a když se bude znát číslo, které vynaložila firma Kapsch CarrierCom s.r.o., tak se může požadované číslo matematicky vypočítat.), 1. zástupce generálního ředitele GŘC K. Mojžíš (Uvedl, že posílení represivně preventivní části správy mýtného (tj. posílení hlídek) je vždy otázka z hlediska poptávky. Celkem 350 funkčních míst bylo spočítáno na základě dohody s ŘSD, kdy byl požadavek na zabezpečení 24 hodin 365 dní v roce nad komunikacemi. GŘC nevidí možnost, že by z vlastních zdrojů, bez finančního navýšení rozpočtu, mohlo posílit tuto kontrolní činnost.), ředitelka Odboru dohledu GŘC V. Samsonová (Uvedla, že princip mezinárodního vymáhání je stejný jako insolvenční nebo konkurzní řízení, tzn. vzájemně se pokuty nevymáhají. Vždy mají přednost daně, poplatky, dávky. Je to nastaveno stejně recipročně jako ostatní zahraniční subjekty nebo státy, tzn. pokuty se nevymáhají vzájemně. Dále uvedla, že v době sepsání kontrolního protokolu NKÚ koncem roku 2012 byl systém kaucí teprve na začátku a byl přidán do zákona o pozemních komunikací nově. Je to možnost celníka vybrat kauci ve výši 5–50 tis. Kč, pokud dojde k podezření, že by se subjekt mohl vyhýbat přestupkovému právnímu řízení a úhradě sankce. Celní správa začala tento institut intenzivně využívat, např. v letošním roce byly do konce září vybrány kauce ve výši 2,32 mil. Kč.), posl. Š. Stupčuk (Navrhl přerušení tohoto bodu a doporučil požádat MD o podklady o ekonomice systému.), náměstek ministra dopravy K. Rudolecký (Uvedl, že čísla, která jsou požadována od MD, budou známa až na konci roku 2016. Přerušení tohoto bodu by bylo na dlouhou dobu a to až do roku 2017.), posl. Š. Stupčuk (Uvedl, že systém je v provozu od roku 2007 a MD musí znát investiční, provozní náklady a výnosy.), náměstek ministra dopravy K. Rudolecký

- 16 -

(Uvedl, že čísla MD má, ale systém je možné vyhodnotit až po celých 10 letech jeho fungování. Jde o to, zda dílčí čísla za každý rok mají vypovídací hodnotu, když ještě není ukončen systém jako celek po dobu desíti let.), posl. Š. Stupčuk (Konstatoval, že považuje za nejdůležitější vyhodnotit efektivitu a účelnost ve vazbě na jednotlivé provozní náklady, které jsou fixní, pravidelně se každý rok opakují a je důležité se zaměřit na jejich účelnost.) a posl. R. Kubíček (Zdůraznil, že projektový manažer musí také pracovat s údaji ze systému a nemůže čekat až do konce roku 2016. A jaká bude zadávací dokumentace, tak takový bude výsledek.) Zpravodajka výboru posl. K. Matušovská navrhla usnesení, které navrhl doplnit posl. Š. Stupčuk a bylo hlasováno o návrhu následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, stanovisku náměstka ministra dopravy Kamila Rudoleckého, stanovisku pověřené řízením Ředitelství silnic a dálnic ČR Soni Křítkové, stanovisku zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Karla Mojžíše, zpravodajské zprávě poslankyně Květy Matušovské a po rozpravě I. p ř e r u š u j e projednávání tohoto bodu; II. ž á d á ministra dopravy, aby do 9. 11. 2014 předložil kontrolnímu výboru: a) informaci o vybraném mýtném, o provozních nákladech, investičních nákladech a odvodech pro firmu Kapsch CarrierCom s.r.o. (dříve Kapsch s.r.o.), b) zprávu o výběrovém řízení na projektového manažera a o výběrovém řízení nezávislého technického inženýra, c) zprávu o přípravě výběrového řízení na dodavatele systému výkonového zpoplatnění; III. z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministra dopravy, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, vedení Ředitelství silnic a dálnic ČR, generálního ředitele Generálního ředitelství cel. S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 64 ( 9 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. S. Pfléger, posl. Š. Stupčuk, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 2/.

7. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 12/01 – Příjmy státního rozpočtu plynoucí z pokut ukládaných územními finančními orgány podle zákona o účetnictví, včetně prověření daňových řízení, a z pokut ukládaných soudy v souvislosti s vedením sbírky listin S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že kontrola byla prováděna od ledna do září 2012. Kontrolované období bylo od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2011. Kontrolovanými osobami bylo Generální finanční ředitelství a 17 finančních úřadů. U rejstříkových soudů NKÚ kontroloval, jak a zda vyzývají podnikatelské subjekty k doplnění sbírky listin o výroční zprávy, účetní závěrky a zda pokutují neuposlechnutí výzvy. Finanční úřady ukládají ve správním řízení pokuty za nedostatky v účetnictví a za nezveřejnění výroční zprávy a účetní závěrky ve sbírce listin. Správci daně upřednostňují daňové řízení a podle svých možností udělují pokuty ve správním řízení. NKÚ prověřil u kontrolovaných finančních úřadů

- 17 -

480 zpráv z daňové kontroly, ve 144 případech správci daně konstatovali porušení zákona o účetnictví a správní řízení o uložení pokuty finanční úřady zahájily jen v 66 případech. Pokud kontrolované finanční úřady pokutu uložily, tak se jim nepodařilo ji vymáhat. V letech 2009– 2011 uložily ve správním řízení 225 pokut v celkové výši 12,5 mil. Kč. Do konce dubna 2012 bylo vymoženo 156 sankcí ve výši necelých 7 mil. Kč. Dále uvedl, že rejstříkové soudy vedou sbírku listin, ale nemají stanovenou povinnost provádět pravidelné kontroly její úplnosti. Konstatoval, že problémem je, že podle testovací verze softwaru, kterou tehdy testovalo GFŘ, nezveřejnilo ve sbírce listin účetní závěrku nebo výroční zprávu za rok 2008 70 % podnikatelských subjektů, za rok 2009 to bylo 73 % a za rok 2010 dokonce 81 % subjektů. Uvedl, že dle názoru NKÚ je právní úprava neúčinná. Z výsledku kontroly je zřejmé, že by bylo vhodné vyřešit, kdo a jak má kontrolovat a zda je tato povinnost plněna. Jednou z možností by bylo předkládat účetní závěrky a výroční zprávy pouze v rámci daňového řízení a finanční úřady zmocnit k zakládání těchto dokumentů do sbírky listin. Uvedl, že tento kontrolní závěr projednala vláda na svém jednání 2. 5. 2013 a přijala usnesení č. 316, které NKÚ akceptoval. Stanovisko za MF přednesla náměstkyně ministra financí S. Hornochová. Uvedla, že kontrola proběhla již v roce 2012 a kontrolovala roky 2009–2011, tzn. období, kdy v letech 2009 a 2010 existovalo Ústřední finanční a daňové ředitelství, které bylo součástí MF a v roce 2011 vzniklo GFŘ. Došlo k velkému vývoji a od roku 2014 je nová právní úprava. Konstatovala, že GFŘ v roce 2011 vydalo jednotnou metodiku pro FÚ tak, aby docházelo k sjednocení FÚ po celé republice, protože metodika byla v rámci republiky roztříštěná. Bylo dohodnuto, že to, aby byl naplněn obchodní rejstřík, je kompetence Ministerstva spravedlnosti. MS je tedy subjekt, který by měl plnění rejstříku vymáhat a proto byla přijata novela s účinností od roku 2014. Novelou došlo ke zvýšení pokut, uložila se povinnost kontroly a zvýšily se i sankce. V případě, kdy subjekty ani na výzvu nedoplní předmětné dokumenty, jim hrozí zahájení řízení o zrušení osoby, která je zapsána v obchodním rejstříku a její likvidace. Vzhledem k tomu, že tato právní úprava je účinná až od roku 2014, tak nebylo dostatek času, aby se tato novela razantně projevila v praxi. Uvedla, že FÚ kontrolují povinnost uložení ve sbírce listin, především v rámci daňových kontrol, protože primární kompetencí FÚ je vybírat daně a vést daňová řízení, takže neotvírají speciální řízení, která by prověřovala naplnění sbírky listin. Tyto dokumenty dostávají FÚ jako součást daňového přiznání. Konstatovala, že v této oblasti FÚ vyměřily pokuty ve výši 12 mil. Kč a obchodní rejstříky vyměřily 11 mil. Kč. Je tedy potřeba, aby obchodní rejstříky byly v této oblasti aktivnější. Dále zmínila, že EU do tohoto zasáhla směrnicí o účetnictví, která byla transponována do zákona a říká, že členské státy nemohou tzv. mikro a malým podnikům ukládat povinnost zveřejňování účetních závěrek, ale FÚ je stále potřebují. Dochází tak tedy k určité disproporci v daňovém řízení. Závěrem svého vystoupení zhodnotila vývoj této problematiky za pozitivní. Se zpravodajskou zprávou zpravodajky výboru posl. J. Lorencové vystoupil v zastoupení posl. R. Kubíček. Uvedl, že kontrolní akce probíhala od ledna do září roku 2012. Kontrolovány byly vybrané územní finanční orgány a rejstříkové soudy v období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2011. Cílem kontroly bylo prověřit, zda finanční úřady ukládají a vymáhají pokuty uložené daňovým subjektům za porušení povinností stanovených zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Jedná se zejména u právnických osob o nesprávně vedené účetnictví či jeho nevedení a dále povinnost zasílání účetní závěrky a dalších listin do veřejné sbírky listin u rejstříkových soudů. V obdobné věci – při ukládání pořádkových pokut dle zákona č. 99/1963 Sb.,

- 18 -

občanský soudní řád, za neuposlechnutí výzvy k předložení listin náležejících do sbírky listin – byl kontrolován i postup rejstříkových soudů. Dále uvedl, že z kontroly NKÚ vyplývá, že pokuty za porušení povinností dle zákona o účetnictví jsou finančními úřady ukládány v rámci daňové kontroly. Objevují se i případy jejich nevymáhání, pokud nejsou včas uhrazeny. Podstatně významnějším však bylo zjištění, že právní úprava týkající se správního deliktu – nezveřejnění účetní závěrky včetně dalších listin podle zákona o účetnictví ve veřejné sbírce listin u rejstříkového soudu – je zcela neúčinná. Dle informací Generálního finančního ředitelství v roce 2010 více než 80 % povinných subjektů neplnilo tuto povinnost. Uvedl, že posl. J. Lorencová doporučuje vládě ČR zabývat se dodržováním právních předpisů upravujících povinnost právnických osob a fyzických osob zapsaných v obchodním rejstříku naplňovat veřejně dostupnou sbírku listin u rejstříkových soudů, neboť účelem je zvýšit transparentnost podnikání. Dále zpravodajka doporučuje uložit zákonnou povinnost těmto subjektům podávat daňové přiznání k dani z příjmů včetně příloh (výkaz zisku a ztrát, rozvaha, příloha k účetní závěrce) Finanční správě ČR v elektronické podobě obdobně jako u daňových přiznání k dani z přidané hodnoty od 1. 1. 2014 a uložit Finanční správě ČR povinnost převést přílohy uvedené v bodě 1 v elektronické podobě do sbírky listin u rejstříkových soudů. Za tím účelem bude nutné vyřešit problematiku prolomení mlčenlivosti finanční správy vůči rejstříkovým soudům ohledně vyjmenovaných příloh k daňovému přiznání k dani z příjmu získaných v daňovém řízení. V obecné rozpravě vystoupili: náměstkyně ministra financí S. Hornochová (Uvedla, že novelou došlo k posunu v této oblasti. Nyní má obchodní rejstřík pravomoc zahájit řízení a zrušit společnost likvidací. Dále uvedla, že finanční správa je tu proto, aby vybírala daně. Konstatovala, že je třeba respektovat směrnici EU, která zveřejňování údajů velice omezuje a v ČR až 97 % ze všech podniků tvoří podniky malé. MF kategorie podniků upravilo.), posl. V. Koníček (Uvedl, že je překvapen tak vysokým procentem malých podniků, které by nemuselo mít v rejstříku uvedené údaje. Pozastavil se nad tím, že obchodní rejstřík nefunguje a MS s tímto problémem nic nedělá.), prezident NKÚ M. Kala (Uvedl, že je rád, že tato kontrolní akce ukázala, že existuje zákonem uložená povinnost, kterou velká část subjektů nedodržuje a nikdo za to neukládá sankce.), náměstkyně ministra financí S. Hornochová (Uvedla, že MF se maximálně snaží tuto situaci řešit a šlo při transformaci směrnice až na její hranu, aby se zachovala povinnost subjektům zveřejňovat účetní závěrky. Zároveň chápe, že u malých podniků může být toto zveřejňování určitým způsobem problém. Nyní je to v procesu připomínkování.), posl. L. Hovorka (Dotázal se, zda MF neuvažuje zavést do zákona sankce za nezveřejňování informací v obchodním rejstříku.) a náměstkyně ministra financí S. Hornochová (Uvedla, že sankce jsou stále v zákoně o účetnictví, takže FÚ je mohou udělovat a při zjištění pochybení je i udělují. Sankci je možné uložit až do 3 % rozvahy, ale výše musí odpovídat míře provinění. Z kontrolní akce vyplynulo, že sankce nebyly uděleny ve všech případech. Pokud se jedná o společnost, která je normálně funkční, komunikativní a plní své povinnosti, tak FÚ nesahá ihned k pokutám.). Posl. R. Kubíček navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, stanovisku náměstkyně ministra financí Simony Hornochové, zpravodajské zprávě poslankyně Jany Lorencové přednesené v zastoupení poslance Romana Kubíčka a po rozpravě I. bere na vědomí

- 19 -

a)

II.

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 12/01 – Příjmy státního rozpočtu plynoucí z pokut ukládaných územními finančními orgány podle zákona o účetnictví, včetně prověření daňových řízení, a z pokut ukládaných soudy v souvislosti s vedením sbírky listin (dále jen „Kontrolní závěr č. 12/01“), b) Stanovisko Ministerstva financí ke Kontrolnímu závěru č. 12/01, obsažené v části III materiálu vlády č.j. 269/13; z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministra financí a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 65 ( 9 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. S. Pfléger, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar, posl. V. Votava /viz příloha zápisu č. 1, str. 3/.

8. Informace ministra financí o aktuálním stavu Integrovaného informačního systému Státní pokladny S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil náměstek ministra financí L. Wagenknecht. Uvedl, že při jednáních se Státní tiskárnou cenin ve věci zajištění provozu Státní pokladny se podařilo uzavřít dodatek a ušetřit tak každoročně 60 mil. Kč bez DPH. Úspora je na podpoře IISSP v oblasti hardwaru, v oblasti service desku a dalších věcí, které poskytuje Státní tiskárna cenin. Dále uvedl, že byla uzavřena smlouva na základě veřejné zakázky na provozovatele podpory IISSP a drobného rozvoje, kde je nyní sleva 70 % na jeden člověkoden. Zástupce ředitele odboru Řízení a provozu ICT resortu a vedoucí oddělení Strategie a rozvoj ICT resortu MF R. Platzer uvedl, že materiál, který obdrželi členové kontrolního výboru shrnuje informace o IISSP. Systém se sestává z jednotlivých modulů. V předloženém materiálu je popis modulů a jejich funkcionalit. Jedná se o moduly: Centrální systém účetních informací státu, Rozpočtový informační systém – příprava rozpočtu, Rozpočtový informační systém – realizace rozpočtu, Ekonomický informační systém Úřadu vlády a Manažerský informační systém Úřadu vlády. Jsou to klíčové oblasti, které obsahuje IISSP. Dále uvedl, že celý IISSP je licencován cca 5 800 licencemi. To je číslo, z kterého se v zadávání soutěže vycházelo jako z předpokladu uživatelů, kteří budou přistupovat do IISSP. V současné době je určité penzum nevyužitých licencí, protože v průběhu implementace došlo k prodloužení doby vlastní implementace a tím nedošlo k takovému objemu využití licencí a jednotlivé resorty si zařídily vlastní rozhraní. A resorty přistupují do IISSP nikoli formou licencí, ale formou vlastních systémů. Z tohoto důvodu došlo k nevyužití původního plánovaného počtu licencí. Konstatoval, že podrobné údaje k licencím jsou uvedeny v dodaném materiálu. Náměstek ministra financí L. Wagenknecht uvedl, že na této oblasti MF také pracuje a chce jí posunout dál. Licence jsou zasmluvněné, částky za jejich nákup jsou relativně vysoké a prodávají se za vyšší částky. MF se na základě dohody s jednotlivými resorty, po schválení vládou, snaží veškeré licence SAP dát pod jednu novou smlouvu, aby se dosáhlo množstevních slev. Předpokládaná sleva u MF by byla cca 12 mil. Kč. Konstatoval, že smlouva by se měla

- 20 -

podepsat během týdne. Zároveň jedná MF o sdružení další smlouvy na podporu – na maitenace těchto licencí, kde očekávají obdobnou částku úspory v desítkách milionů korun. Zástupce ředitele odboru Řízení a provoz ICT resortu a vedoucí oddělení Strategie a rozvoj ICT resortu MF R. Platzer uvedl, že v současné době se MF snaží zefektivnit fungování IISSP, využít volné licence a zcentralizovat vlastní řízení procesů, které s tím souvisí, tzn. není to jen o údržbě systému, ale jsou tu plány na jeho další rozvoj a využití. Náměstek ministra financí L. Wagenknecht uvedl, že ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu se uvádí nějaká zjištění – primárně v oblasti nesprávného účtování záloh v rámci IISSP. Ve zprávě bylo také uvedeno zjištění špatného zasmluvnění. Dále uvedl, že MF dostalo platební výměr od finančního úřadu, první ve výši 226 876 496 Kč za porušení rozpočtové kázně a druhý výměr na penále s tím související příslušenství, které je ve výši 222 884 584 Kč. MF ještě čeká další platební výměr na související příslušenství, protože MF požádalo o odklad a případné prominutí určité částky tohoto odvodu. V tomto kontextu se řeší primárně dvě části – první se týká částky cca 74 mil. Kč (plus penále), která je za porušení zákona o veřejných zakázkách. Dle metodiky finančního úřadu v této fázi ho není možné prominout, proběhne samotné řízení. Druhá část se týká větší částky za špatné účtování. Zde bylo požádáno o prominutí a dle metodiky by snad i prominuto mohlo být, ale závisí to na rozhodnutí finančního úřadu. Konstatoval, že je to velice negativní zpráva, problém je historický, ale musí se řešit. Se zpravodajskou zprávou vystoupil předseda – zpravodaj výboru posl. V. Koníček. Uvedl, že zpráva o platebních výměrech je závažná. Předpokládá, že konečná částka nebude tak vysoká, protože si MF v rámci resortu samo sobě nějakou částku odpustí, nicméně o určitou částku půjde. Dotázal se, kdo tuto škodu zaplatí. Určitě to není jediná škoda, která na tomto projektu vznikla. Konstatoval, že kontrolní výbor se otázkou počtu licencí zabývá opakovaně (původně bylo v materiálech 6 800 licencí). Zástupci MF opakovaně kontrolní výbor ujišťovali, že tento počet licencí je potřeba. V roce 2012 ubezpečoval náměstek ministra financí, že sice bylo využito cca 2 000 licencí, ale do dvou let budou využity všechny licence. A dle předloženého materiálu se toho do dnešního dne moc nezměnilo. Konstatoval, že považuje materiál, který poslal ministr financí A. Babiš na základě usnesení č. 66 z 10. schůze KV, za nedostačující. Kontrolní výbor v usnesení požadoval vyčíslení vzniklých škod nevyužitím všech nakoupených licencí. Licence byly zakoupeny v roce 2008 za cca 300 mil. Kč, ročně se platí 22 % maintenance a tam tedy již vznikla škoda MF – státu, která se stále zvyšuje. Informaci o vyčíslení škod, kdo je způsobil a jak s touto skutečností bude naloženo, MF nedodalo. Dále konstatoval, že kontrolní výbor v usnesení požádal o předložení konečné struktury IISSP s vazbami na jiné systémy, ale MF opět zaslalo informace, které již byly dodány v únoru k usnesení č. 28. Jen se změnila čísla v závěrečné tabulce, která přibyla v průběhu roku 2014. Diskutovalo se o nákladech organizačních složek státu, které jsou spojené se zabezpečením přístupu do IISSP. Dále uvedl, že náměstek ministra financí J. Gregor uvedl, že projekt byl ukončen a k 30. 6. 2014 bude MF schopno předložit vyčíslení přínosů. Toto v materiálech dodaných MF též není. V systému ISPROFIN musí následovat po ukončení projektu jeho vyhodnocení a to v termínu dle pravidel pro projektové financování. Pozastavil se nad tím, že z MF není nikdo schopen říct, že v roce 2008, kdy se začínalo, nás všechny informační systémy stály tolik a tolik na provozu. Dále, že MF mělo investovat celkem 2,4 mld. Kč na IISSP, investovalo 4,5 mld. Kč a roční provoz všech systémů, které fungovaly v roce 2008, bude stát tak velký obnos. Dotázal se, zda někdo na MF vypracoval vyhodnocení, zda to, co teď provozuje MF, odpovídá zadávací dokumentaci IISSP a provedl kontrolu funkcionalit, které měly dle zadávací dokumentace již být součástí IISSP.

- 21 -

V obecné rozpravě vystoupili: posl. J. Štětina (Uvedl, že současné vedení MF nese následky za rozhodnutí předchozího vedení MF. Dotázal se, které konkrétní osoby za pochybení mohou, protože je velice závažné, že MF obdrželo platební výměry na 450 mil. Kč.), posl. R. Kubíček (Uvedl, že se zabýval systémem SAP a domnívá se, že tento systém není úplně vhodný pro implementaci do státní správy. Dále uvedl, že existují lepší systémy, které existují v oblasti kontrolních systémů.), posl. V. Koníček (Konstatoval, že IISSP měl dle zadávací dokumentace umět sestavit netextovou část státního závěrečného účtu a zda byl v tomto systému již sestaven státní závěrečný účet roku 2013.), referentka sekce Veřejné rozpočty MF I. Weischerová (Uvedla, že dle zadávací dokumentace je v roce 2013 netextovou část státního závěrečného účtu v IISSP možné sestavit.), posl. V. Koníček (Konstatoval, že se nedotazoval, jestli je možné dle zadávací dokumentace netextovou část státního závěrečného účtu roku 2013 sestavit, ale na to, jestli byl v reálu v IISSP sestaven.), referentka sekce Veřejné rozpočty MF I. Weischerová (Uvedla, že v roce 2013 ještě netextová část státního závěrečného účtu nebyla v IISSP sestavena, ale v roce 2014 bude sestavena.), náměstek MF L. Wagenknecht (Uvedl, že na nevyužívaných licencí je ztráta cca 100 mil. Kč. Současné vedení MF se snaží věci posunout k lepšímu a např. zkonsolidováním licencí systému SAP se ušetří 24 mil. Kč. MF se snaží maximálně napravit chyby a efektivně využívat funkcionality, které IISSP umožňuje, dojednávat slevy s dodavateli, např. 1 člověkoden stál dříve 48 tis. Kč a nyní stojí 17,5 tis. Kč. Konstatoval, že se současnému vedení MF podařilo ušetřit nemalé finanční částky. Licence jsou zasmluvněné do roku 2019 a MF smlouvu nemůže vypovědět. MF se musí zabývat tím, co s licencemi bude dál a jak je využít ve státní správě. Dále konstatoval, že pro účetnictví a vykazování není systém SAP jediné řešení, ale byl vysoutěžen a zakoupen. Nyní doběhla smlouva s dodavatelem IBM na podporu IISSP a MF má nového dodavatele. Aktuálně se řeší zákonné změny a legislativní úpravy. Konstatoval, že na příští schůzi kontrolního výboru MF dodá informaci, co bude s nevyužitými licencemi, které zakoupilo předchozí vedení MF. Dále dodal, že v materiálu, který předložilo MF kontrolnímu výboru, je celkové vyčíslení nákladů na IISSP. MF provedlo tzv. prověrku hospodaření a kontrolnímu výboru budou dodány její výstupy. Nicméně je velice těžké oddělit náklady na přístupová rozhraní od ostatních nákladů resortů v oblasti IT. Konstatoval, že IISSP je v tuto chvíli kritický infrastrukturní systém státní správy – jeden z těch páteřních systémů.), posl. V. Votava (Dotázal se, kdo konkrétně nevyužil tyto licence a z jakého důvodu je nevyužil. Někdo byl přece za licence v IISSP zodpovědný.), posl. V. Koníček (Uvedl, že škoda za nevyužité licence je nyní 100 mil. Kč, ale neustále se zvětšuje, protože se za nevyužité licence platí maintenance. Škoda se tedy zmenšovat nemůže, může jen narůstat. Ve vztahu k odpovědnosti konkrétních osob, se dotázal, za co tedy bylo manažerovi projektu vyplaceno celkem 73 mil. Kč. Konstatoval, že ještě neobdržel od zástupců MF odpovědi na vznesené dotazy týkající se vyhodnocení projektu po jeho ukončení. A opakovaně se dotázal, zda existuje v rámci systému ISPROFIN dokument, ve kterém jsou údaje o vyhodnocení programu č. 112 090.), posl. V. Votava (Konstatoval, že chápe, že problémy ve spojitosti s IISSP pocházejí od minulého vedení MF, ale mělo by být v zájmu současného vedení MF, aby se problémy okolo IISSP vyřešily.), referentka sekce Veřejné rozpočty MF I. Weischerová (Konstatovala, že MF v době přípravy zadávací dokumentace nevědělo, jaké subjekty v IISSP budou zapojeny a nevědělo se, jak budou vypadat finální rozpočtová pravidla. V roce 2010 došlo novelou rozpočtových pravidel k omezení subjektů v IISSP /nebyly tam zahrnuty vysoké školy, kraje a obce/. V roce 2008 se počítalo, že do IISSP budou přistupovat i kraje a obce. Dále konstatovala, že MF neví, kdo přesně licence nevyužil a proč, ale jistě se to dá zjistit. MF k tomu vypracuje analýzu.), posl. V. Koníček (Opakovaně se dotázal, zda existuje vyhodnocení programu výstavba, obnova a provozování IISSP.), referentka sekce Veřejné rozpočty MF I. Weischerová (Uvedla, že takový dokument existuje a toto má na starosti na MF Odbor 12. MF může v elektronické podobě poslat zadání projektu i jeho vyhodnocení.), posl.

- 22 -

V. Votava (Dotázal se, zda se mohou zbylé licence ještě využít.), náměstek MF L. Wagenknecht (Uvedl, že není pouze 2 000 nevyužitých licencí na IISSP, ale řada nevyužitých licencí je i v jiných systémech. MF tyto nevyužité licence mapuje a je připraveno tuto situaci řešit. Nyní MF pracuje na interní analýze, jak licence využít. Konstatoval, že více subjektů se do IISSP nezapojí, pokud na tom nebude politická shoda, což je věcí Poslanecké sněmovny. Konstatoval, že MF pracuje na věcném záměru zákona o Státní pokladně. MF má zájem touto novelou zapojit do IISSP více subjektů. Jinou variantou je cesta rozšíření funkcionalit IISSP.), posl. V. Koníček (Citoval z usnesení KV č. 382 ze dne 28. 4. 2010, které v této věci výbor přijal – MF nezvládlo zadání projektu ani nastavení podmínek cílového konceptu. Průběh projektu ukazuje, že systém SAP není zcela vyhovující pro specifické potřeby rozpočtování v České republice. Potřeby zadavatele jsou odlišné od předávaného řešení. MF neprokázalo hospodárnost, efektivnost a účelnost výdajů na projekt IISSP. MF neprokázalo žádný ekonomický přínos pro státní rozpočet ze zavedení IISSP. Zavedení IISSP zvýší mandatorní výdaje státního rozpočtu v řádech stovek milionů korun ročně. MF nepředložilo návrh zákona, který by projekt IISSP legalizoval a upravil podmínky reálného provozu projektu. Chybějící legislativa bude mít za následek problémy při celoplošném zavádění projektu v rámci státní správy i samosprávy. Za smlouvy na uzavření dodávky IISSP je odpovědný bývalý ministr financí M. Kalousek. Za schválení cílového konceptu je odpovědný bývalý ministr financí E. Janota. Konstatoval, že toto vše KV konstatoval již před čtyřmi roky. Dále doporučil, aby KV tento bod přerušil.) a referentka sekce Veřejné rozpočty MF I. Weischerová (Nabídla členům KV představení toho co IISSP umí, např. na kapitole Poslanecké sněmovny.). Předseda – zpravodaj výboru posl. V. Koníček navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu 1. náměstka ministra financí Lukáše Wagenknechta, zpravodajské zprávě poslance Vladimíra Koníčka a po rozpravě I. p ř e r u š u j e projednávání tohoto bodu; II. ž á d á ministra financí, aby do 17. 10. 2014 předložil kontrolnímu výboru: a) konečnou strukturu Integrovaného informačního systému Státní pokladny s vazbami na jiné systémy, b) vyčíslení vynaložených nákladů na nevyužité licence, c) vyhodnocení programu ISPROFIN č. 112 090 – Výstavba, obnova a provozování Státní pokladny; III. z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministra financí. S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 66 ( 10 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. S. Pfléger, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar, posl. V. Votava /viz příloha zápisu č. 1, str. 3/.

9. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 13/27 – Peněžní prostředky určené na akce oprav a údržby pozemních komunikací Se zpravodajskou zprávou vystoupil zpravodaj výboru posl. S. Pfléger. Uvedl, že kontrolní závěr projednalo a přijalo Kolegium NKÚ dne 28. 4. 2014. Po vypořádání námitek s MD a MF je tento kontrolní závěr připraven bez rozporu pro

- 23 -

jednání vlády, včetně návrhu usnesení vlády. Cílem kontroly bylo prověřit poskytování, čerpání a použití peněžních prostředků určených na akce oprav a údržby pozemních komunikací. Kontrolováno bylo období od roku 2010 do září 2013, v případě věcných souvislostí s časovým přesahem. Kontrolovanými osobami byly MD, SFDI a ŘSD ČR. Konstatoval, že MD zabezpečovalo koncepční a koordinační činnost. V případě zimní a letní údržby uzavíralo a financovalo část smluv s dodavateli. Schvalovalo investiční záměry nad 20 mil. Kč. SFDI zajišťoval financování a odpovídal za efektivní využití finančních prostředků. ŘSD ČR zabezpečovalo výkon správy a údržby silnic 1. třídy a dálnic. Dále uvedl, že na opravy a údržbu silnic 1. třídy a dálnic byly v letech 2010 až 2012 poskytnuty ze SFDI a státního rozpočtu, kapitoly MD, prostředky ve výši 23,157 mld. Kč. Na rok 2013 bylo předpokládáno vynaložit 8,402 mld. Kč. Kontrolováno bylo celkem 45 akcí v hodnotě 2,324 mld. Kč, z nichž 35 akcí bylo ukončeno, 4 akce byly v přípravě a u 6 akcí nebyla ještě dokončena realizace. Konstatoval, že průběh zadávacích řízení byl kontrolován u 100 veřejných zakázek s objemem 4,487 mld. Kč. U více než třetiny z nich byly zjištěny nedostatky, které mohou mít dopad na hospodárnost užití finančních prostředků. U 30 veřejných zakázek v objemu 1,096 mld. Kč bylo zjištění nedodržení zákona č. 137/2006 Sb. – nesplnění podmínek pro zadání v JŘBU (jednací řízení bez uveřejnění), nesprávné zadání víceprací atd. U 15 veřejných zakázek ŘSD ČR omezovalo počty zájemců kvalifikačními podmínkami, které nebyly odůvodnitelné povahou zakázek. Uvedl, že nedostatečným objemem prostředků nebylo zamezeno zhoršování stavu dálnic a silnic 1. třídy. Dosažení výhodných cen bylo negativně ovlivňováno postupy jak MD tak ŘSD ČR. Konstatoval, že byl vysoký, až dvojnásobný rozptyl jednotkových cen údržbových prací mezi smlouvami. Docházelo k prodlužování termínů přípravy a realizace. Uvedl, že oproti kontrole NKÚ č. 08/27 nedošlo k významné změně v oblasti odstraňování zjištěných závad na silnicích 1. třídy a dálnicích, nedošlo k uspokojivému posunu v zajišťování zimní a letní údržby a k zhoršení došlo v oblasti zadávání veřejných zakázek. V obecné rozpravě nikdo z přítomných nevystoupil. V podrobné rozpravě zpravodaj výboru posl. S. Pfléger navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po zpravodajské zprávě poslance Stanislava Pflégera a po rozpravě I. bere na vědomí a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 13/27 – Peněžní prostředky určené na akce oprav a údržby pozemních komunikací (dále jen „Kontrolní závěr č. 13/27“), b) Stanovisko Ministerstva dopravy ke Kontrolnímu závěru č. 13/27, obsažené v části IV materiálu vlády č.j. 917/14, c) návrh usnesení vlády ke Kontrolnímu závěru č. 13/27, obsažené v části I materiálu vlády č.j. 917/14, d) Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu ke Stanovisku Ministerstva dopravy ke Kontrolnímu závěru č. 13/27, e) Připomínky Ministerstva financí ke Stanovisku Ministerstva dopravy ke Kontrolnímu závěru č. 13/27; II. z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministra dopravy a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

- 24 -

S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 67 ( 9 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. J. Lobkowicz, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. S. Pfléger, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 3/.

10. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 13/30 – Peněžní prostředky určené na vybrané programy Ministerstva obrany a jím zřízených organizací a prodej nepotřebné části nemovitého majetku Se zpravodajskou zprávou vystoupil zpravodaj výboru posl. S. Pfléger. Uvedl, že kontrolní závěr projednalo a přijalo Kolegium NKÚ dne 9. 7. 2014. Po následném vypořádání připomínek s Ministerstvem obrany je kontrolní závěr připraven bez rozporu pro jednání vlády, včetně návrhu usnesení vlády. Dále uvedl, že cílem kontroly bylo prověřit použití peněžních prostředku v rámci programů Rozvoj a obnova majetku příspěvkových organizací a správních částí MO a Výstavba a rekonstrukce nemovité infrastruktury MO a ověřit správnost prodeje nepotřebné části nemovitého majetku. Kontrolováno bylo období od roku 2010 do roku 2013, v případě věcných souvislostí s časovým přesahem. Kontrolovanými osobami byly MO a Armádní Servisní, příspěvková organizace, Praha. Konstatoval, že kontrole byly podrobeny programy: program 107V180 – Obnova a rozvoj majetku příspěvkových organizací a správních částí MO, program 107V200 – Výstavba a rekonstrukce nemovité infrastruktury MO, program 107V660 – Zabezpečení služby a rozvoje nemovité infrastruktury AČR, program 107V730 – Zabezpečení služeb státními příspěvkovými organizacemi MO a rozvoj jejich infrastruktury. Ze dvou těchto programů bylo dále kontrole podrobeno 13 akcí v objemu 1,208 mld. Kč (včetně DPH) a prodej devíti souborů nemovitostí s dosaženou cenou celkem 566,4 mil. Kč. Uvedl, že po vydání Bílé knihy o obraně v roce 2011 byly definovány základní principy nakládání s nemovitým majetkem AČR: - redukovat majetek MO přehodnocením dislokace vojenských útvarů a zařízení, - revidovat bytovou a ubytovací politiku, - realizovat opatření ke snížení energetické náročnosti perspektivních nemovitostí (zateplování, plynofikace), - redukce nepotřebného majetku prodejem, - reinvestice výnosů z prodeje do perspektivních nemovitostí. Tyto principy byly v zásadě od přijetí Bílé knihy a navazujících směrnic dodržovány. Konstatoval, že řada nápravných opatření již byla provedena (např. výměna vedení AS-PO, byl přijat interní protikorupční program AS-PO a zásady jednotného postupu MO při výkonu zřizovatelské funkce). Byla podána i trestní oznámení. V obecné rozpravě nikdo z přítomných nevystoupil. V podrobné rozpravě zpravodaj výboru posl. S. Pfléger navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po zpravodajské zprávě poslance Stanislava Pflégera a po rozpravě I. bere na vědomí

- 25 -

II.

a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 13/30 – Peněžní prostředky určené na vybrané programy Ministerstva obrany a jím zřízených organizací a prodej nepotřebné části nemovitého majetku (dále jen „Kontrolní závěr č. 13/30“), b) Stanovisko Ministerstva obrany ke Kontrolnímu závěru č. 13/30, obsažené v části IV materiálu vlády č.j. 1088/14, c) Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu ke Stanovisku Ministerstva obrany ke Kontrolnímu závěru č. 13/30; z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministra obrany a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 68 ( 8 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. S. Pfléger, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 4/.

11. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 13/32 – Peněžní prostředky určené na rozvoj cestovního ruchu Se zpravodajskou zprávou vystoupil zpravodaj výboru posl. R. Kubíček. Uvedl, že předmětem kontroly NKÚ, která probíhala v období od 17. 9. 2013 do 26. 3. 2014, byla činnost Ministerstva pro místní rozvoj jako řídícího orgánu Integrovaného operačního programu ve vazbě na cestovní ruch, činnost MMR jako příjemce peněžních prostředků z IOP a činnost MMR jako správce programu Národní program cestovního ruchu. Kontrolovaným obdobím byla léta 2007–2013, v případě věcných souvislostí i období související. Dále uvedl, že materiál byl v září 2014 projednán v rámci zúženého připomínkového řízení NKÚ, MF a Úřadu vlády ČR, přičemž veškeré připomínky byly do materiálu zapracovány a ten byl do vlády předkládán bez rozporu. Konstatoval, že cílem kontrolní akce bylo prověřit poskytování, čerpání a užití peněžních prostředků určených pro rozvoj cestovního ruchu. Stanovisko MMR bylo zpracováno společně s Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism a reakce jsou zpracovány vždy k jednotlivým bodům kontrolního závěru NKÚ. Uvedl, že MMR zaujalo k závěrům NKÚ stanovisko a objasnilo tato zjištění, k některým zjištěním přijalo okamžitá nápravná opatření. Zároveň MMR navrhlo dlouhodobá systémová opatření, která bude postupně realizovat ve stanovených termínech. Tato opatření se týkají zejména zkvalitnění činnosti ministerstva jako orgánu státní správy ve věcech cestovního ruchu a jsou součástí nové schválené Koncepce státní politiky cestovního ruchu do roku 2020. V obecné rozpravě nikdo z přítomných nevystoupil. V podrobné rozpravě zpravodaj výboru posl. R. Kubíček navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka a po rozpravě I. bere na vědomí

- 26 -

a)

II. III.

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 13/32 – Peněžní prostředky určené na rozvoj cestovního ruchu (dále jen „Kontrolní závěr č. 13/32“), b) Stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ke Kontrolnímu závěru č. 13/32, obsažené v části III materiálu vlády č.j. 1156/14, c) návrh usnesení vlády ke Kontrolnímu závěru č. 13/32, obsažené v části I materiálu vlády č.j. 1156/14, d) Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu ke Stanovisku Ministerstva pro místní rozvoj ke Kontrolnímu závěru č. 13/32, e) Připomínky Ministerstva financí ke Stanovisku Ministerstva pro místní rozvoj ke Kontrolnímu závěru č. 13/32, ž á d á ministryni pro místní rozvoj, aby věnovala zvýšenou pozornost zlepšení systému vykazování peněžních prostředků určených na cestovní ruch. z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministryni pro místní rozvoj a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 69 ( 7 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. S. Pfléger, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 4/.

12. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 13/28 – Podpora rybářství v České republice podle operačního programu Rybářství 2007–2013 Se zpravodajskou zprávou vystoupil zpravodaj výboru posl. R. Kubíček. Uvedl, že cílem kontrolní akce NKÚ č. 13/28 bylo ověřit, zda peněžní prostředky určené na podporu rybářství v rámci operačního programu Rybářství 2007–2013 byly poskytnuty a použity v souladu s právními předpisy a stanovenými podmínkami. Dále bylo cílem kontroly ověřit plnění opatření přijatých v této oblasti na základě předchozích kontrol. Kontrolovanými osobami byly MZe, SZIF a vybraní příjemci podpor. Kontrolovaným obdobím byly roky 2009 až 2013. Námitky proti kontrolnímu protokolu podaly kontrolované osoby MZe a SZIF. Tyto námitky byly vypořádány vedoucími skupin kontrolujících rozhodnutími o námitkách. Následná odvolání MZe a SZIF proti rozhodnutí o námitkách byla vypořádána usneseními Kolegia NKÚ. Ze strany MZe a SZIF byly podrobně analyzovány nedostatky uvedené v kontrolním závěru. V předloženém stanovisku se MZe a SZIF k jednotlivým zjištěním NKÚ vyjádřily a současně navrhly nápravná opatření. Řada nápravných opatření byla přijata již v průběhu kontrolní akce NKÚ č. 13/28. S některými kontrolními zjištěními NKÚ však MZe nesouhlasí. Konstatoval, že Kolegium NKÚ upozornilo na to, že se tyto nedostatky již několikrát opakovaly. NKÚ konstatoval, že zjištění popsaná v kontrolním závěru, která ve většině případů MZe akceptovalo, jsou závažná, neboť v jednotlivých oblastech došlo k selhání implementace programu. NKÚ konstatuje, že se jedná o opakované chyby, na které bylo již MZe upozorněno v předchozí kontrole (kontrolní akce NKÚ č. 09/12). V obecné rozpravě nikdo z přítomných nevystoupil.

- 27 -

V podrobné rozpravě zpravodaj výboru posl. R. Kubíček navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka a po rozpravě I. bere na vědomí a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 13/28 – Podpora rybářství v České republice podle operačního programu Rybářství 2007– 2013 (dále jen „Kontrolní závěr č. 13/28“), b) Stanovisko Ministerstva zemědělství a Státního zemědělského intervenčního fondu ke Kontrolnímu závěru č. 13/28, obsažené v části IV materiálu vlády č.j. 920/14, c) návrh usnesení vlády ke Kontrolnímu závěru č. 13/28, obsažené v části I materiálu vlády č.j. 920/14; II. ž á d á ministra zemědělství, aby přijal opatření v následujícím programovém období při nastavování systému monitorování, což se týká především oblasti nastavení relevantních monitorovacích indikátorů; III. z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministra zemědělství a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 70 ( 7 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. S. Pfléger, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 4/.

13. Sdělení předsedy, různé

•

• •

V rámci tohoto bodu předseda výboru posl. V. Koníček: informoval členy výboru o tom, že obdržel od prezidenta NKÚ žádost o přijetí delegace Komise pro vyšetřování zneužití pravomoci (CIAA) Nepálu v čele s nejvyšším komisařem p. Lok Man Singh Karkim. Požádal zájemce o toto setkání, které se uskuteční 25. 11. 2014, aby se nahlásili na sekretariát výboru, požádal členy výboru, aby se přihlásili k jednotlivým kontrolním závěrům, aby mohly být zařazeny na program schůze výboru, informoval členy výboru o tom, že odeslal dopis ministru zdravotnictví, ve kterém ho upozornil, že doposud nedodal písemnou informaci o výsledku veřejnosprávní kontroly hospodaření Nemocnice Na Homolce, kterou členům výboru přislíbil.

Posl. L. Hovorka uvedl, že ministra zdravotnictví v této věci několikrát interpeloval, ale neobdržel odpověď. Byly tam zadány další zakázky na právní služby za 60 mil. Kč na 4 roky. Zakázka vyhodnocena nebyla, ale i přesto tři právní kanceláře dodávají nemocnici své služby. Na místo ředitele Nemocnice Na Homolce bylo sice vypsáno výběrové řízení, ale to bylo zrušeno a byl jmenován nový ředitel, který nevzešel z řádného výběrového řízení. Dceřiné firmy pokračují dál a dodávají kompletní systém účetnictví, jednatelkou je stále E. Bialešová a stále dodává kompletní systém účetnictví.

- 28 -

Posl. R. Kubíček sdělil členům výboru, že ho posl. Š. Stupčuk informoval, že Český telekomunikační úřad otevřel výběrové řízení pro prodej licencí na dalšího operátora v České republice. Dle informací to vypadá, že zadávací řízení je připraveno nestandardním způsobem, takže by si kontrolní výbor měl pozvat na další schůzi předsedu ČTÚ. Navrhl, aby výbor pořádal po každé své schůzi tiskovou konferenci tak jako ostatní výbory. Posl. J. Štětina konstatoval, že obdržel písemnou informaci o hospodaření ÚSTR. Navrhl, aby dal kontrolní výbor podnět NKÚ k provedení kontroly hospodaření ÚSTR. S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 71 ( 8 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. S. Pfléger, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 5/. Usnesení č. 71 zní: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR I. p o d á v á Nejvyššímu kontrolnímu úřadu podnět podle § 17 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, k provedení kontroly hospodaření Ústavu pro studium totalitních režimů; II. z m o c ň u j e předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Posl. L. Hovorka konstatoval, že se využitelnost informací z kontrol NKÚ velmi snižuje, když není možné využít informace, které jsou obsaženy v kontrolních protokolech. Předseda výboru posl. V. Koníček uvedl, že členové Kolegia NKÚ jsou připraveni prodiskutovat toto téma se členy výboru. Dále by bylo vhodné prodiskutovat podobu stanoviska NKÚ k státnímu závěrečnému účtu. Posl. R. Maxová konstatovala, že by se ráda podívala na systém IISSP v reálu a využila tak nabídku MF.

14. Návrh termínu a programu 11. schůze výboru Po úvodním vystoupení předsedy výboru posl. V. Koníčka a po rozpravě kontrolní výbor zmocnil předsedu výboru, aby stanovil termín a program 11. schůze výboru na základě dohody s místopředsedy výboru, viz přijaté usnesení č. 72 ( 8 ; 0 ; 0 ). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Hovorka, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. R. Maxová, posl. S. Pfléger, posl. J. Štětina, posl. L. Toufar /viz příloha zápisu č. 1, str. 5/.

- 29 -

Předseda výboru posl. V. Koníček poděkoval všem přítomným za spolupráci a ukončil desátou schůzi kontrolního výboru. Schůze výboru byla ukončena v 15.25 hodin. Zapsala: M. Hálková – tajemnice výboru

Roman Kubíček v.r. ověřovatel kontrolního výboru

Vladimír Koníček v.r. předseda kontrolního výboru

- 30 -