PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období ___________________________________________________________
848
Návrh poslanců Petra Nečase a Zdeňka Škromacha
na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
-2-
Návrh ZÁKON ze dne …….. 2009, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 61 písmeno e) zní: „e) odeslat příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, a to nejpozději v třetí pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti, a na předepsaném tiskopisu hlášení o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce; tato povinnost je splněna i předáním těchto hlášení v uvedených lhůtách tomuto orgánu,“. 2. V § 61 písm. u) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 3. V § 68 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , a to dnem, kdy tuto skutečnost zjistil, nebo nejpozději třetím kalendářním dnem od tohoto vyšetření“. 4. V § 68 odst. 4 větě druhé se slova „Část těchto tiskopisů, která je určena pro zaměstnavatele,“ nahrazují slovy „Tyto tiskopisy“. 5. V § 69 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena d) až i). 6. Na konci § 72 se doplňuje věta „Dal-li zaměstnavatel podle věty první podnět ke kontrole, je povinen na žádost orgánu nemocenského pojištění sdělit mu údaje potřebné pro provedení této kontroly.“. 7. V § 138 odst. 1 písm. b) se slova „podle § 69 písm. d) anebo“ zrušují. 8. V § 138 odst. 1 písm. c) se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm.d)“. 9. V § 138 odst. 1 písm. h) se slova „písm. h)“ nahrazují slovy „písm. g)“.
-3Čl. II Přechodná ustanovení 1. O ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, o jejímž vzniku bylo rozhodnuto přede dnem účinnosti tohoto zákona, se rozhodne na tiskopisech platných před tímto dnem; tyto tiskopisy se odešlou nebo předají příslušnému orgánu nemocenského pojištění ve lhůtách platných ode dne účinnosti tohoto zákona. 2. O zániku potřeby ošetřování nebo péče, o jejímž vzniku bylo rozhodnuto přede dnem účinnosti tohoto zákona, se rozhodne na tiskopisech platných před tímto dnem; tiskopisy určené pro hlášení o ukončení potřeby ošetřování nebo péče příslušnému orgánu nemocenského pojištění se nepoužijí.
Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
-4-
Důvodová zpráva Obecná část Dnem 1. ledna 2009 nabyl účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. I když je tento zákon účinný krátkou dobu, lze již vyhodnotit některé aktuální poznatky z jeho aplikace. Toto vyhodnocení ukazuje, že v praxi je velkým problémem rozhodování ve věcech dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování nebo péče a uplatňování nároků na nemocenské a ošetřovné prostřednictvím předepsaných tiskopisů. Lze konstatovat, že počet dílů tiskopisů pro uplatňování nároku na výplatu nemocenského a ošetřovného považuje veřejnost (především ošetřující lékaři) za neodůvodněně vysoký. Ošetřující lékaři upozorňují dále na skutečnost, že šestidílný tiskopis „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ je obtížně propsatelný, resp. při použití některých prostředků až nepropsatelný. Při podrobném rozboru situace bylo zjištěno, že některé díly lze považovat za zbytné. Navrhuje se proto, aby v zákoně o nemocenském pojištění byly provedeny změny umožňující snížit počet dílů tiskopisů pro uplatňování nároků na výplatu nemocenského a ošetřovného. Další navrhovanou změnou je prodloužení lhůty pro zasílání tiskopisů rozhodnutí o vzniku a o ukončení dočasné pracovní neschopnosti orgánům nemocenského pojištění ošetřujícími lékaři a zrušení tiskopisů rozhodnutí o vzniku a zániku potřeby ošetřování nebo péče, které ošetřující lékaři odesílají orgánům nemocenského pojištění, čímž dojde ke snížení počtu zásilek těchto tiskopisů a sníží se též administrativní náročnost a správní náklady ošetřujících lékařů. Dalším navrhovaným zjednodušením je možnost ukončení potřeby ošetřování do budoucna, tj. nejvýše tři kalendářní dny dopředu. Tato možnost se navrhuje především z důvodu administrativní jednoduchosti, neboť pak bude při rozhodování o ukončení potřeby ošetřování stejný režim, jako při rozhodování o vzniku potřeby ošetřování, kde může ošetřující lékař již podle současné právní úpravy rozhodnout, že potřeba ošetřování vznikla i dřívějším dnem, než dnem, kdy ji zjistil, nejdříve však 3 kalendářní dny přede dnem, kdy ji zjistil; obdobně je tomu i při ukončování dočasné pracovní neschopnosti, kterou může ošetřující lékař také ukončit až tři dny dopředu. Soulad s ústavním přádkem ČR Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Soulad s mezinárodními smlouvami a právem EU Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Předmět úpravy zákona není právem EU upraven a není s ním tudíž v rozporu. Ekonomické dopady Změny podle návrhu zákona si vyžádají nové tiskopisy týkající se dočasné pracovní neschopnosti, karantény a potřeby ošetřování nebo péče; tisk těchto tiskopisů zabezpečuje Česká správa sociálního zabezpečení. Vzhledem k tomu, že koncem roku 2009 by stejně
-5musely být vytištěny nové tiskopisy, neboť zásoba dosavadních tiskopisů bude vyčerpána, nebudou zde vznikat nové náklady; určité zvýšené náklady budou vznikat pouze s přípravou vzorů nových tiskopisů, budou však zanedbatelné. Návrh zákona nebude mít dopad na rozpočty územně samosprávných celků. Ostatní dopady Návrh zákona není v rozporu s principem rovného zacházení s muži a ženami. Návrh zákona nemá dopady na životní prostředí ani na podnikatelské prostředí. Návrh zákona bude mít příznivý dopad na ošetřující lékaře, jimž se sníží administrativní náročnost související se zasíláním hlášení a dále se jim sníží náklady na toto odesílání cca o třetinu. Odůvodnění návrhu projednat návrh zákona v prvém čtení Navrhuje se, aby s návrhem zákona na základě § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vyslovila Poslanecká sněmovna souhlas již v prvém čtení. Tento návrh je odůvodněn časovou naléhavostí, neboť problémy vzniklé při posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění a při uplatňování nároků na dávky nemocenského pojištění je účelné vyřešit co nejdříve; návrh zákona je dále co do obsahu jednoduchý a jeho rozsah je malý. Zvláštní část K čl. I K bodu 1 Rozhodnutí o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti je podle platné právní úpravy povinen ošetřující lékař odeslat nebo předat orgánu nemocenského pojištění nejpozději v pracovním dnu následujícím po dni vydání takového rozhodnutí. Za měsíc tedy musí odeslat či předat okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) nejméně 10 až 11 zásilek. V prvních 14 dnech trvání pracovní neschopnosti poskytuje náhradu mzdy zaměstnavatel, a OSSZ proto nepotřebuje zaznamenat ve své evidenci vznik dočasné pracovní neschopnosti ihned po jejím uznání. Navrhuje se proto prodloužení této lhůty na tři pracovní dny. Tím by se počet zásilek sníží (vzhledem k obecným pravidlům pro běh lhůt) v zásadě na 1 až 2 týdně (oproti stávajícímu zasílání těchto tiskopisů obden) a v důsledku toho by se snížily náklady lékařů. I nadále bude ošetřující lékař povinen odesílat hlášení o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce orgánu nemocenského pojištění nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy o takové změně rozhodl. K bodu 2 Lékař, který pro účely nemocenského pojištění posuzuje zdravotní stav pojištěnce, je povinen vydávat ve věci rozhodnutí na předepsaných tiskopisech. Vydávání předepsaných tiskopisů zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“). Ta vydala
-6tiskopis „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ s 6 díly. Jejich počet se bude redukovat na 5, a to z důvodu obtížné průpisnosti všech 6 dílů. Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, které slouží pojištěnci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti jako „průkaz“, bude po odevzdání lékaři sloužit ke splnění povinnosti lékaře uložené mu v § 61 písm. e), tj. k odeslání příslušnému orgánu nemocenského pojištění jako hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce. Je proto třeba zrušit povinnost lékaře zakládat do zdravotnické dokumentace pojištěnce „průkaz práce neschopného“; lékař má ve své dokumentaci všechny údaje uváděné na „průkazu práce neschopného“, a proto nepotřebuje tento díl tiskopisu ještě zakládat do své evidence. Jestliže ošetřující lékař rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle § 59 písm. j) nebo k) a nemá od pojištěnce rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, bude muset oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění své rozhodnutí na předepsaném „náhradním“ tiskopisu, který bude muset ČSSZ vydat jako nový předepsaný tiskopis. ČSSZ tak vyhoví i požadavkům lékařů na vydání „náhradních“ tiskopisů i pro případ ztráty některého dílu předepsaného tiskopisu. K bodu 3 Umožňuje se lékaři, aby rozhodl o ukončení potřeby ošetřování vzniklé v případech uvedených v § 68 odst. 1 písm. a) až d) do budoucna, jestliže při kontrole pacienta dojde k závěru, že v krátké době (limitováno 3 dny) zanikne potřeba ošetřování. I v případě ukončení dočasné pracovní neschopnosti může ošetřující lékař ukončit dočasnou pracovní neschopnost až 3 dny dopředu. K bodu 4 Všechny části tiskopisu budou předkládány pouze zaměstnavateli (jeho prostřednictvím teprve orgánu nemocenského pojištění), a proto tiskopis nesmí obsahovat statistickou značku diagnózy nebo jiný údaj, z něhož lze diagnózu odvodit. Jde o zpřesnění dosavadního textu. K bodu 5 Ruší se povinnost ošetřujícího lékaře hlásit příslušnému orgánu nemocenského pojištění svá rozhodnutí týkající se potřeby ošetřování. Důvodem návrhu je snížení administrativní zátěže jak lékařů, tak OSSZ. Rozhodnutí o vzniku a zániku potřeby ošetřování člena domácnosti předává lékař pojištěnci, popř. osobě s potřebou ošetřování nebo jejímu průvodci v den, kdy byly vydány. Pojištěnec předložením těchto rozhodnutí zaměstnavateli, které je zaměstnavatel povinen neprodleně s potřebnými údaji a doklady předat OSSZ, uplatňuje nárok na ošetřovné a jeho výplatu. Navrhovaná změna umožní snížení počtu dílů tiskopisu „Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče)“ z 5 na 2 s tím, že budou zachovány pouze ty díly, které předává zaměstnanec zaměstnavateli a jimiž uplatňuje nárok na ošetřovné. I když zaměstnanec uplatňuje nárok na dávku prostřednictvím svého zaměstnavatele, budou mít orgány nemocenského pojištění přehled o všech případech potřeby ošetřování, neboť okresní správa sociálního zabezpečení vyplácí ošetřovné již od prvého dne potřeby ošetřování. Vzhledem ke krátkosti podpůrčí doby pro tuto dávku je navíc možnost průběžné kontroly správnosti postupu ošetřujícího lékaře a ošetřované osoby velmi malá; tato možnost je dále snížena tím,
-7že ošetřující lékař při rozhodování o vzniku potřeby ošetřování v řadě případů ani neví, kdo z okruhu oprávněných vlastně nárok na dávku uplatní. Pro následnou kontrolu správnosti celkového postupu ošetřujícího lékaře při posuzování potřeby ošetřování budou OSSZ postačovat ty části tiskopisů, kterými se uplatňuje nárok na výplatu ošetřovného. K bodu 6 OSSZ podle § 84 odst. 3 písm. e) přešetřují podněty zaměstnavatelů ke kontrole důvodnosti též potřeby ošetřování. Protože se navrhuje zrušit povinnost ošetřujícího lékaře oznamovat příslušnému orgánu nemocenského pojištění své rozhodnutí o vzniku a ukončení potřeby ošetřování, bude mít orgán nemocenského pojištění potřebné údaje až při uplatnění nároku na ošetřovné, tj. později, než je obdrží zaměstnavatel. Orgán nemocenského pojištění bude zmocněn tyto údaje si od zaměstnavatele vyžádat, přičemž forma žádosti se nepředepisuje. K bodům 7 až 9 Jedná se o legislativně-technické úpravy reagující na vypuštění písmene d) v § 69 (bod 5). K čl. II Tiskopis, který byl použit při vzniku dočasné pracovní neschopnosti před účinností tohoto zákona, bude použit i pro rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Na lhůtu pro odeslání takového tiskopisu se však již vztahuje lhůta navrhovaná v tomto zákoně. Totéž platí i pro rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování nebo péče s tím rozdílem, že předepsaný tiskopis sloužící k oznámení této skutečnosti příslušnému orgánu nemocenského pojištění se nepoužije.
K čl. III Vzhledem k potřebě přijmout navrhovaná opatření co nejdříve se navrhuje jen minimální legisvakance. V Praze 13. května 2009 Petr Nečas, v.r. Zdeněk Škromach, v.r.
