PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období. Vládní návrh. na vydání. zákona

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období ___________________________________________________________

806

Vládní návrh

na vydání

zákona kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony

-2Vládní návrh ZÁKON ze dne ....………...... 2009, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. I Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., se mění takto: 1.

V § 1 odst. 1 se slova „společenství1) a upravuje“ nahrazují slovy „společenství1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropských společenství1a) a upravuje“.

Poznámky pod čarou č. 1 a 1a znějí: „ Směrnice Rady 76/768/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/15/ES ze dne 27. února 2003, kterou se mění směrnice Rady 76/768/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků. Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS. Směrnice Rady 93/43/EHS ze dne 14. června 1993 o hygieně potravin. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení environmentálního hluku. 1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. 1)

-3Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS.“. 2.

V § 2 odst. 8 se za slovo ,,(družka),“ vkládá slovo ,,partner3a), “ a slova ,,nebo družky (druha)“ se nahrazují slovy ,,,družky (druha) nebo partnera“.

Poznámka pod čarou č. 3a zní: „3a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.". 3.

V § 2 se za odstavec 8 vkládá odstavec 9, který zní:

,,(9) Výrobkem se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoliv věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh jako nová.“.

4.

V § 2 odst. 10 se věta první nahrazuje větou „Uvedením výrobku na trh pro účely tohoto zákona se rozumí držení výrobku za účelem jeho prodeje nebo jiné formy převodu, nabízení výrobku k prodeji nebo jiné formě převodu, úplatné nebo bezúplatné předání, distribuce a další formy převodu výrobku na trh Evropských společenství jeho výrobcem nebo dovozcem, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenství3b) nebo zvláštní právní předpis4b) jinak.“.

Poznámka pod čarou č. 3b zní: „3b) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004.“. Poznámka pod čarou č. 4a včetně odkazu na poznámku pod čarou se zrušuje. CELEX 32004R1935

5.

V § 2 se za odstavec 11 vkládá odstavec 12, který zní:

„(12) Za distributora se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která po uvedení výrobku na trh provádí v dodavatelském řetězci následnou obchodní činnost s výrobkem, při které nemění vlastnosti výrobku, nestanoví-li zvláštní právní předpis4b) jinak.“.

-46.

V § 3 odst. 1 větě druhé se slova „nebo určeny“ zrušují.

7.

V § 3 odst. 2 písm. c) se slovo „nebo“ nahrazuje slovy „, a není-li provozovatelem, pak“.

8.

V § 3 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větami „Výrobce teplé vody je povinen zajistit dodržení hygienických limitů ukazatelů jakosti teplé vody. Pro kontrolu jakosti teplé vody a postup v případě nedodržení hygienického limitu ukazatele jakosti teplé vody se použije § 4 odst. 1, 2 a 5 obdobně.“.

9.

V § 3 odst. 4 větě třetí, § 4 odst. 4 písm. a) a b), § 5 odst. 5 a 8, § 26 odst. 4 a 8, § 37 odst. 6, § 41a odst. 2 a 3, § 82 odst. 2 písm. c) se slovo „návrh“ nahrazuje slovem „žádost“.

10.

V § 3a odst. 1 větě první se slovo „určení“ nahrazuje slovem „povolení“, ve větě druhé se slovo „určit“ nahrazuje slovem „povolit“ a ve větě třetí se slovo „Určení“ nahrazuje slovem „Povolení“.

11.

V § 3a odst. 6 se věty první až pátá zrušují.

12.

V § 3a odst. 7 úvodní části ustanovení a v odstavci 8 větě první se slovo „určení“ nahrazuje slovem „povolení“.

13.

V § 3a odst. 8 větě první se za slovo „informovat“ vkládají slova „odběratele6b) a další osoby v obdobném postavení“, slovo „určení“ se nahrazuje slovem „povolení“, slova „,odběratele6a) a další osoby v obdobném postavení, kterých se opatření týká“ se nahrazují slovy „; v případě ohrožení veřejného zdraví v informaci uvedou i možná opatření k omezení nebo odstranění rizika“ a věta poslední se zrušuje.

Poznámka pod čarou č. 6b zní: „6b) Například zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. CELEX 31998L0083

14.

V § 3b odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Ministerstvo zdravotnictví informuje Komisi Evropských společenství o rozhodnutí podle § 3a, které se týká vodovodů a dalších zdrojů pitné vody s průměrnou spotřebou nad 1 000 m3 denně nebo využívaných více než 5 000 fyzickými osobami, a to do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci takového rozhodnutí.“.

CELEX 31998L0083

-515.

V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „o akreditaci“ nahrazují slovy „o akreditaci, vydaného podle zákona o technických požadavcích na výrobky7)“ a slovo „laboratoře4c)“ se nahrazuje slovy „oprávněné laboratoře, vydaného podle vodního zákona7a)“.

Poznámky pod čarou č. 7 a 7a znějí: „7) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7a) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 16.

V § 4 odst. 1 písm. a) se slova ,,kontrolu, zda voda má jakost pitné vody“ nahrazují slovy ,,odběr vzorků pitné vody a jejich laboratorní kontrolu“.

17.

V § 4 odst. 2 se věta první zrušuje.

18.

V § 4 odst. 3 větě první se slova „místa odběru surové, popřípadě pitné“ nahrazují slovy „zdroj surové“ a slova „způsob stanovení míst“ se nahrazují slovy „trvalá místa a způsob stanovení variabilních míst“ a ve větě poslední se slova „odběratelům6a) a dalším osobám, kterým dodávají pitnou vodu,“ nahrazují slovem „odběratelům6b)“.

19.

V § 4 odst. 4 písm. a), § 37 odst. 6, § 41a odst. 3, § 82 odst. 2 písm. c) a n) se slova „vlastního podnětu“ nahrazují slovy „moci úřední“.

20.

V § 4 odst. 4 písm. b) se věta druhá zrušuje a ve větě poslední se slovo „opatření“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“.

21.

V § 4 odst. 5 větě první se slova „nebo určeného“ zrušují, ve větě třetí se slovo „určení“ nahrazuje slovem „nařízení“, ve větě čtvrté se slova „odběratele,6a) popřípadě“ nahrazují slovem „odběratele6b) a“ a ve větě páté se slova „mají odběratelé6a)“ nahrazují slovy „má odběratel6b)“.

CELEX 31998L0083

22.

V § 4 odstavec 6 zní:

„(6) Zjistí-li osoba uvedená v § 3 odst. 2 v pitné vodě výskyt látky neuvedené v prováděcím právním předpise, která může ovlivnit veřejné zdraví, je povinna neprodleně podat žádost o povolení jejího výskytu nebo dodávku takové pitné vody zastavit. V žádosti uvede látku, její koncentraci v pitné vodě, návrh hygienického limitu, hodnocení zdravotních rizik výskytu této látky a navrhovaného hygienického limitu a způsob, rozsah a četnost kontroly dodržení navrženého hygienického limitu. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolení vydá, jestliže osoba uvedená v § 3 odst. 2 prokáže, že za navržených podmínek nedojde k ohrožení veřejného zdraví; přitom příslušný orgán ochrany veřejného zdraví přihlédne i k ohrožení veřejného zdraví, ke kterému by mohlo dojít přerušením dodávky pitné

-6vody nebo omezením jejího používání. Před uplynutím platnosti vydaného povolení může osoba uvedená v § 3 odst. 2 požádat o prodloužení jeho platnosti, nejpozději však 5 měsíců před uplynutím doby jeho platnosti. Nebude-li žadateli povolení vydáno, je povinen dodávku pitné vody zastavit. Zjistí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na základě nových poznatků a informací, že látka nebo její koncentrace ovlivňuje veřejné zdraví, povolení z moci úřední změní nebo odejme.“. CELEX 31998L0083

23.

V § 4 odstavec 7 zní:

„(7) Žádost podle odstavce 4 písm. a) nebo b) musí obsahovat návrh úpravy rozsahu a četnosti kontroly pitné vody a její dodávky, popis zásobované oblasti, v případě žádosti o snížení rozsahu a četnosti kontroly průkaz stálé jakosti vody a jejího zdroje s výsledky kontrol; rozsah požadovaných údajů stanoví prováděcí právní předpis.“.

24.

V § 5 odst. 2 větě první se za slova „před jeho“ vkládá slovo „prvním“, slova „o akreditaci“ se nahrazují slovy „o akreditaci vydaného podle zákona o technických požadavcích na výrobky7)“ a slova „autorizované podle zvláštního právního předpisu,“ se nahrazují slovy „autorizované podle zákona o technických požadavcích na výrobky7)“.

25.

V § 5 odst. 6 se věta druhá nahrazuje větou „Žádost podle odstavce 5 písm. a) musí obsahovat popis výrobku a technologie, důvod jejího použití, použití výrobku, údaje o jeho vlastnostech a podmínkách zkoušek, metody stanovení navrhovaných přísad, dostupnou zahraniční dokumentaci a údaje o toxicitě navrhované látky a žádost podle odstavce 5 písm. b) musí v rozsahu prováděcího právního předpisu obsahovat složení chemického přípravku, popis technologie výroby, údaje o koncentraci v konečném chemickém přípravku, návod k použití včetně aplikační dávky, metody stanovení, dostupnou zahraniční dokumentaci a údaje o toxicitě navrhovaného chemického přípravku; rozsah požadovaných údajů stanoví prováděcí právní předpis.“.

26.

V § 5 odst. 8 se věta poslední nahrazuje větou „Žádost podle věty první musí obsahovat popis technologie, jejího účelu a použití, návod k použití, údaje o změnách jakosti upravené vody, doklad, že jsou splněny hygienické požadavky na jakost pitné a teplé vody, metody kontroly funkčnosti a účinnosti technologie a bezpečnosti upravené vody a dostupnou zahraniční dokumentaci; rozsah požadovaných údajů stanoví prováděcí právní předpis.“.

27.

V § 5 odst. 10 se slovo „odběratelé6a)“ nahrazuje slovem „ odběratelé6b)“.

28.

Nad § 6 se vkládá nadpis, který zní: „Přírodní a umělá koupaliště a sauny“.

-729.

§ 6 zní: „§ 6 V tomto zákoně se rozumí

přírodním koupalištěm stavba povolená k účelu koupání nebo nádrž ke koupání, v nichž je voda ke koupání obměňována řízeným přítokem a odtokem pitné vody nebo trvalým přítokem a odtokem chemicky neupravované podzemní nebo povrchové vody7a) (dále jen „nádrž ke koupání“), stavba povolená k účelu koupání vybavená systémem přírodního způsobu čištění vody ke koupání (dále jen „přírodní biotop“), a povrchová voda7a), ve které nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a, umělým koupalištěm plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště. Za koupaliště podle odstavce 1 se nepovažují lázeňské a léčebné bazény a voda sloužící k léčebným účelům. Velký počet osob se pro zařazení povrchové vody mezi přírodní koupaliště posuzuje s ohledem na hustotu osídlení, infrastrukturu, lokální význam koupacího místa a opatření přijatá na podporu koupání.“. Poznámky pod čarou č. 8a a 8b včetně odkazů na poznámky pod čarou se zrušují. CELEX 32006L0007

30.

Za § 6 se vkládají nové § 6a až 6g, které včetně poznámky pod čarou č. 8a znějí: „§ 6a

(1) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny je povinen zajistit, aby koupající se osoby nebyly vystaveny zdravotním rizikům plynoucím ze znečištění vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování. Provozovatelem se rozumí právnická nebo podnikající fyzická osoba, která poskytuje nebo nabízí saunování nebo koupání v přírodním nebo umělém koupališti. Ke splnění povinnosti podle věty první je provozovatel umělého koupaliště nebo sauny povinen zajistit, aby voda ke koupání, sprchování nebo ochlazování vyhovovala hygienickým limitům mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti, přírodního koupaliště povinen monitorovat jakost vody ke koupání nebo sprchování zajištěním laboratorní kontroly ukazatelů znečištění podle odstavce 3 písm. a) a c), prováděním vizuální kontroly znečištění vody ke koupání makroskopickými řasami nebo odpady a hodnocením znečištění vody ke koupání z hlediska možného ovlivnění zdraví koupajících se osob. Obdobnou povinnost má krajská hygienická stanice v případě povrchových vod ke koupání, uvedených v seznamu podle § 6g v případě, že tuto povinnost nemá provozovatel nebo osoba uvedená v § 6d. Povinnost podle odstavce 1 písm. a) nebo b) při zajištění vody ke sprchování provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny nemá, je-li voda ke sprchování dodávána postupem podle § 3 odst. 3. Znečištěním vody ke koupání nebo ochlazování se rozumí

-8překročení hygienického limitu mikrobiologického ukazatele jakosti vody ke koupání v přírodním koupališti nebo překročení hygienického limitu fyzikálního ukazatele vody ke koupání v nádrži ke koupání nebo přírodním biotopu, překročení hygienického limitu mikrobiologického, fyzikálního nebo chemického ukazatele jakosti vody ke koupání v umělém koupališti nebo ochlazování v sauně, překročení limitní hodnoty ukazatele rozmnožení sinic ve vodě ke koupání v přírodním koupališti; rozmnožením sinic se rozumí nahromadění sinic ve formě květu, koberce nebo pěny, nebo výskyt odpadů nebo makroskopických řas v rozsahu, který ovlivňuje jakost vody ke koupání v přírodním koupališti a představuje riziko pro zdraví koupajících se osob. Znečištění vody ke sprchování se posuzuje podle hygienických limitů ukazatelů jakosti vody ke koupání, jde-li o přírodní nebo umělé koupaliště, nebo podle hygienických ukazatelů vody k ochlazování, jde-li o saunu. Hygienické limity ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém koupališti a ochlazování v sauně se stanoví jako mezní hodnoty nebo nejvyšší mezní hodnoty. Mezní hodnotou je hodnota, jejíž překročení signalizuje nedodržení některého ukazatele nebo hygienického požadavku, které mohou vést k ohrožení zdraví koupajících se osob. Nejvyšší mezní hodnotou je hodnota, při jejímž překročení je ohroženo zdraví koupajících se osob. Mezní a nejvyšší mezní hodnoty mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém koupališti a ochlazování v sauně, hygienické limity mikrobiologických a fyzikálních ukazatelů jakosti vody v přírodním koupališti, ukazatele a limitní hodnoty rozmnožení sinic, pravidla sledování výskytu sinic, pravidla vizuální kontroly znečištění vody makroskopickými řasami a odpady a způsob hodnocení znečištění vody v přírodním koupališti upraví prováděcí právní předpis. CELEX 32006L0007

§ 6b (1) Dojde-li ke znečištění vody ke koupání nebo sprchování, je provozovatel přírodního koupaliště povinen informovat o této skutečnosti veřejnost, a to po celou dobu trvání znečištění. Informace musí být umístěna v blízkosti koupaliště, a to na viditelném místě, musí být snadno čitelná a v nesmazatelné formě a nesmí obsahovat jiné údaje než údaje týkající se znečištění vody. Tuto povinnost má provozovatel přírodního koupaliště i v případě obdržení informace podle § 4 odst. 5 věty čtvrté od dodavatele teplé vody ke sprchování. CELEX 32006L0007

Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je povinen v případě překročení mezní hodnoty ukazatele jakosti vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování provést kontrolu dodržení požadavků stanovených tímto zákonem k provozování umělého koupaliště. V případě překročení nejvyšší mezní hodnoty ukazatele jakosti vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování je povinen provoz nebo oddělitelnou část provozu umělého koupaliště nebo sauny do doby odstranění závady zastavit. Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je povinen o zastavení provozu umělého koupaliště nebo sauny nebo jejich části po dobu trvání znečištění vody informovat veřejnost; pro provedení a umístění informace se použije odstavec 1 věta druhá obdobně.

-9Povinnosti podle odstavce 2 věty druhé a odstavce 3 má provozovatel umělého koupaliště nebo sauny i v případě obdržení informace podle § 4 odst. 5 věty poslední od dodavatele teplé vody ke sprchování. § 6c (1) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny je dále povinen zajistit u držitele osvědčení o akreditaci vydaného podle zákona o technických požadavcích na výrobky7), držitele osvědčení o správné činnosti oprávněné laboratoře, vydaného podle vodního zákona7a) nebo u držitele autorizace vydané podle tohoto zákona (§ 83c) odběr vzorků vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, včetně dalších a dodatečných vzorků, a jejich laboratorní kontrolu podle prováděcího právního předpisu, nestanoví-li tento zákon jinak; pokud jde o vodu ke sprchování provozovatel tuto povinnost nemá, jeli voda dodávána postupem podle § 3 odst. 3, zajistit u osoby uvedené v písmeni a) vystavení protokolu o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody v elektronické podobě, protokol o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody uchovávat po dobu 5 let ode dne jeho vyhotovení, protokol o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody předat příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, splnit hygienické požadavky pro členění, vybavení a provoz přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny, vypracovat provozní řád, ve kterém uvede obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu nebo jméno a příjmení a místo podnikání, jde-li o podnikající fyzickou osobu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, umístění přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny, způsob zajištění vody ke sprchování, způsob úpravy vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, pokud je voda upravována, popis míst odběru vzorků vody a způsob manipulace s prádlem, pokud je spotřebiteli půjčováno v rámci služby, návrh provozního řádu podle písmene f) a jeho změn předložit ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Metody, pravidla, četnost, termíny a rozsah laboratorní kontroly vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, termíny předání protokolu o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody, náležitosti protokolu podle odstavce 1 písm. b), formu jeho elektronické podoby a datové rozhraní, hygienické požadavky na členění, vybavení a provoz přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny upraví prováděcí právní předpis. CELEX 32006L0007

§ 6d Povinnosti uvedené v § 6a odst. 1 písm. b), § 6b odst. 1 a § 6c odst. 1 písm. a) až d) má i osoba, která provozuje podle živnostenského zákona8a) ve stavbách nebo zařízeních na pozemcích využívaných v souvislosti s povrchovými vodami nebo vodními plochami, vzniklými těžební činností, využívanými ke koupání osob, činnost provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici, poskytování tělovýchovných a sportovních služeb, hostinskou činnost, v jejímž rámci jsou poskytovány ubytovací služby, nebo ubytovací služby v turistických ubytovnách, kempech, chatových osadách nebo obdobných ubytovacích zařízeních, a v nabídce svých služeb

- 10 spotřebiteli nebo v reklamě výslovně nabízí možnost koupání nebo využívání těchto povrchových vod. § 6e Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může na žádost provozovatele přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny, osoby uvedené v § 6d nebo osoby, která je držitelem osvědčení o akreditaci vydaného podle zákona o technických požadavcích na výrobky7), držitelem osvědčení o správné činnosti oprávněné laboratoře, vydaného podle vodního zákona7a) nebo držitelem autorizace podle tohoto zákona (§ 83c) povolit použití jiné metody laboratorní kontroly vody než stanoví prováděcí právní předpis. Žádost musí obsahovat navrhovanou metodu, pravidla pro její použití a zhodnocení jejich rovnocennosti metodě a pravidlům upraveným prováděcím právním předpisem. CELEX 32006L0007

§ 6f (1) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je dále povinen při výběru zdroje vody posoudit jeho vydatnost, jakost, možnost jeho úpravy a provést laboratorní rozbory vody ve zdroji, vodu ke koupání, sprchování nebo ochlazování dezinfikovat, upravovat, obměňovat a dodržovat hygienické požadavky na recirkulační systém, jeho vybavení a intenzitu recirkulace, kontrolovat chod úpravny vody včetně dezinfekčního zařízení a provádět orientační kontrolu jakosti vody ke koupání, dodržovat hygienické požadavky na vlastnosti materiálů vybavení umělého koupaliště nebo sauny, vlastnosti pomůcek, které přicházejí do styku s vodou ke koupání, jejich údržbu a ukládání, a jde-li o provoz bazénu pro kojence a batolata, i hygienické požadavky na oblečení kojenců a batolat při koupání, dodržovat hygienické požadavky na teplotu vody umělého koupaliště a provádět její kontrolu, dodržovat hygienické požadavky na mikroklimatické podmínky umělého koupaliště nebo sauny a způsob jejich měření, vyznačit údaj o naměřené teplotě vody ke koupání a teplotě vzduchu umělého koupaliště a zveřejnit ho na viditelném místě v prostoru ke koupání, vést provozní deník a evidenci o výsledcích kontrol a měření provedených podle písmen c), e) a f) a uchovávat ji po dobu 6 měsíců. Zjistí-li osoba uvedená v odstavci 1 ve vodě ke koupání, sprchování nebo ochlazování výskyt látky neuvedené v prováděcím právním předpise, která může ovlivnit veřejné zdraví, je povinna neprodleně podat žádost o povolení a stanovení podmínek jejího výskytu nebo provoz umělého koupaliště nebo sauny nebo jejich části zastavit. V žádosti uvede látku a její množství nebo koncentraci ve vodě, návrh hygienického limitu, hodnocení zdravotních rizik výskytu této látky a jejího limitu a způsob, rozsah a četnost kontroly dodržení navrženého hygienického limitu. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví výskyt látky rozhodnutím povolí, pokud navržená koncentrace nebo množství neohrožuje veřejné zdraví. Nebude-li žadateli povolení vydáno, je povinen provozování umělého koupaliště nebo sauny zastavit.Zjistí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na základě nových poznatků a informací, že látka nebo její koncentrace ovlivňuje veřejné zdraví, povolení z moci úřední změní nebo odejme.

- 11 Hygienické požadavky na vydatnost, jakost, úpravu a laboratorní rozbor zdroje vody pro umělé koupaliště a sauny, desinfekci, úpravu, obměnu a teploty vody ke koupání, hygienické požadavky na recirkulační systém, jeho vybavení a intenzitu recirkulace, vlastnosti pomůcek a materiálů vybavení umělého koupaliště a sauny, jejich údržbu a ukládání, oblečení kojenců a batolat při koupání, mikroklimatické podmínky umělého koupaliště a sauny a způsob jejich měření upraví prováděcí právní předpis. Způsob a rozsah kontroly jakosti vody ke koupání, náležitosti provozního deníku a způsob a rozsah evidence výsledků kontrol a měření v provozním deníku upraví prováděcí právní předpis. § 6g (1) Do 31. března kalendářního roku sestaví Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství seznam, ve kterém uvede přírodní koupaliště provozovaná na povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6a a další povrchové vody, kde lze očekávat, že se v nich bude koupat velký počet osob a nebyl pro ně vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý zákaz koupání nebo trvalé varování před koupáním (dále jen „další povrchové vody ke koupání“). Přírodní koupaliště provozovaná na povrchových vodách podle § 6a se do seznamu zařadí jen v případě, že lze u nich očekávat, že se v nich bude koupat velký počet osob a nebyl pro ně vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý zákaz koupání nebo trvalé varování před koupáním, koupací sezónu. Koupací sezónou se rozumí období, během něhož lze očekávat velký počet koupajících se osob, a při jejím stanovení se zohledňuje zejména hustota osídlení, infrastruktura, lokální význam koupacího místa a opatření přijatá na podporu koupání. Seznam podle odstavce 1 zpřístupní Ministerstvo zdravotnictví na dobu 10 kalendářních dnů na své úřední desce a úředních deskách krajských hygienických stanic a jejich územních pracovišť veřejnosti k připomínkám. Za den, od kterého počíná plynout lhůta podle věty první, se považuje den, ve kterém byl seznam vyvěšen nejpozději. Seznam upravený na základě vyhodnocení uplatněných připomínek uveřejní na úřední desce ve svém sídle, na úředních deskách v sídle krajských hygienických stanic a na Portálu veřejné správy. Ministerstvo životního prostředí předloží tento seznam každoročně před zahájením koupací sezóny Komisi Evropských společenství s uvedením důvodů jeho změn, pokud k nim došlo oproti předchozímu roku. Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví dále předloží Komisi Evropských společenství do 31. prosince kalendářního roku za uplynulou koupací sezónu zprávu o výsledcích monitorování a posouzení jakosti povrchových vod uvedených v seznamu podle odstavce 1 spolu s informací o pozastavení monitorovacího kalendáře a jeho důvodech a s popisem významných opatření, která byla podle tohoto zákona a vodního zákona7a) přijata příslušnými správními úřady k řízení jakosti vody ke koupání. Ministerstvo zdravotnictví dále informuje Komisi Evropských společenství o povolení podle § 6e k provedení mikrobiologického rozboru vod ke koupání uvedených v seznamu podle odstavce 1 včetně hodnocení rovnocennosti metodám a pravidlům stanoveným prováděcím právním předpisem. ____________________

- 12 8a)

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností.“.

CELEX 32006L0007

31.

V § 7 odst. 1 větě poslední se slovo „živnost“ nahrazuje slovy „ podle živnostenského zákona8a) v provozovně činnost“ a slova „živnost výchova a mimoškolní vzdělávání, je-li živnost provozována v provozovně“ se nahrazují slovy „podle živnostenského zákona8a) činnost ve výchově dětí starších 3 let a mimoškolní výchovu a vzdělávání, nejde-li o vedení zotavovacích akcí a činnosti na nich“.

32.

V § 9 odst. 1 se slova ,,Mateřská škola a základní škola“ nahrazují slovem ,,Škola“ a za slovo ,,dítě“ se vkládají slova ,,do splnění povinné školní docházky“.

33.

V § 9 odst. 4 se slova ,,Mateřská škola a základní škola“ nahrazují slovem ,,Školy“ a za slovo ,,děti“ se vkládají slova ,,do splnění povinné školní docházky“.

34.

V § 10 odst. 2 větě druhé se slova „jeden rok“ nahrazují slovy „po dobu 2 let“.

35.

V nadpise § 11 se slova ,,základní a mateřské školy“ nahrazují slovem ,,škol“ a za slovo,,děti“ se vkládají slova ,,do splnění povinné školní docházky“.

36.

V § 11 odst. 1 se slova ,, Základní nebo mateřská škola“ nahrazují slovem ,,Školy“ a za slovo ,,dítě“ se vkládají slova ,,do splnění povinné školní docházky“.

37.

V § 11 odst. 1 písm. b) se slova „kontrole zdravotních průkazů fyzických osob uvedených v § 10 odst. 3, při“ zrušují.

38.

Na konci § 12 se doplňuje věta ,,V případě organizovaného pobytu 15 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 48 hodin musí být dále zajištěna ohlašovací povinnost podle § 8 odst. 3.“.

39.

V § 13 odst. 1 větě první se slova „ústavů sociální péče“ nahrazují slovy „zařízení sociálních služeb“ a věta druhá se zrušuje.

Poznámka pod čarou č. 16 včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje.

- 13 40.

V § 13 odst. 2 se slovo „, chemicky“ zrušuje.“.

41.

V části první hlavě II nadpisu dílu 3 se slova „ústavů sociální péče“ nahrazují slovy „zařízení sociálních služeb“.

42.

V § 15 odst. 1 větě první se slova „nebo ústav sociální péče17)“ zrušují, slova ,,anebo ústav sociální péče státu“ se nahrazují slovy ,,nebo poskytovatel sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb17)“ a slovo „povinny“ se nahrazuje slovem „povinni“. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) § 34 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.“.

43.

V § 15 odst. 1 větě druhé se slova „ústavu sociální péče“ nahrazují slovy „v zařízeních sociálních služeb, ve kterých je poskytována ošetřovatelská péče17a), (dále jen „vybraná zařízení sociálních služeb“)“. „17a) § 36 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 17a se označuje jako poznámka pod čarou č. 17b, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

44.

V § 16 odst. 2 písm. b) se za slovo „úmrtí“ vkládají slova „, a dále výskyt každé nemocniční nákazy uvedené v prováděcím právním předpisu“.

45.

V § 17 odst. 1 a v § 18 odst. 1 se slova „ústavu sociální péče“ nahrazují slovy „vybraného zařízení sociálních služeb“.

46.

V § 18 odst. 2 větě první se slova „a v ústavu sociální péče“ nahrazují slovy „nebo ve vybraných zařízeních sociálních služeb“, ve větě druhé se za slova „§ 3 odst. 3“ vkládají slova „, vodu jakosti stanovené pro umělá koupaliště nebo sauny nebo vodu z přírodního léčivého zdroje podle lázeňského zákona6)“ a ve větě třetí se slova „návrhu osoba poskytující péči“ nahrazují slovy „žádosti osoba uvedená ve větě první“.

47.

V § 18 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Pro provoz bazénu nebo sauny jako součásti služeb poskytovaných zdravotnickým zařízením nebo poskytovatelem vybraných sociálních služeb se použijí § 6a, § 6b odst. 2 a § 6c odst. 1 písm. a) až d), pokud upravují hygienické požadavky na umělá koupaliště nebo sauny, obdobně. To neplatí, pokud osoba uvedená ve větě první přivádí do bazénu vodu z přírodního léčivého zdroje. Při použití vody z přírodního léčivého zdroje musí osoba uvedená ve větě první zajistit dodržení hygienických limitů mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti stanovené prováděcím právním předpisem; pro kontrolu jakosti této vody se použije § 6c odst. 1 písm. a) až d) obdobně.“.

- 14 48.

V § 19 odst. 2 větě první se slova „zdravotní průkaz a“ zrušují.

49.

V § 19 odst. 2 se věty druhá a třetí zrušují.

50.

V § 19 odst. 3 se za větu čtvrtou vkládá věta „O úspěšném složení zkoušky vydá orgán ochrany veřejného zdraví fyzické osobě osvědčení.“.

51.

V § 19 odst. 3 větě poslední se za slovo „komise“ vkládají slova „, vzor osvědčení“.

52.

V § 20 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 53.

V § 21 odst. 1 písm. a) se slova „, pokud se sama účastní výkonu činností uvedených v § 19 odst. 2 větě první“ nahrazují slovy „a povinnosti podle § 20, pokud se sama účastní výkonu činnosti epidemiologicky závažné“.

54.

V § 21 odst. 1 písm. b) se slovo „kontrolovat“ nahrazuje slovem „zajistit“ a slova „písm. d)“ se nahrazují slovy „písm. c)“.

55.

V § 21 odst. 2 větě třetí se slova „návrhu na zahájení řízení“ nahrazují slovem „žádosti“.

56.

V § 21 odstavec 3 zní:

,,(3) Osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby, živnost, při níž je porušována integrita kůže, nebo službu, při které se používají speciální přístroje k péči o tělo, je povinna vypracovat provozní řád a zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru poskytované služby. V provozním řádu se uvádí zásady prevence vzniku infekčního onemocnění v souvislosti s poskytovanou službou, včetně zásad osobní hygieny zaměstnanců, zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny. K zamezení vzniku infekčního onemocnění v souvislosti s poskytovanou službou je osoba uvedená ve větě první povinna provést nebo zajistit provedení sterilizace, dezinfekce a mechanické očisty nástrojů a pomůcek pro poskytnutí služby, kontrolu průběhu a účinnosti dezinfekce a sterilizace a kontrolu sterilizačních přístrojů. O průběhu a kontrole sterilizace je povinna vést dokumentaci.“.

- 15 57.

V § 21 se za odstavec 3 vkládá odstavec 4, který zní:

,,(4) Jiný způsob sterilizace nebo dezinfekce může osoba uvedená v odstavci 3 větě první používat jen na základě povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví; v žádosti o povolení uvede způsob sterilizace nebo dezinfekce a průkaz jejich účinnosti.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 58.

V § 21 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Prováděcí právní předpis upraví způsoby provedení mechanické očisty, dezinfekce a sterilizace nástrojů a pomůcek s ohledem na provozovanou činnost, druh nástroje nebo pomůcky a povahu možného rizika plynoucího z poskytované služby a rozsah dokumentace o sterilizaci.“. 59.

V § 21a větě první se za slovo „poskytující“ vkládají slova „podle živnostenského zákona8a)“, slovo „živnosti“ se nahrazuje slovem „činnosti“ a slovo „živnost“ se nahrazuje slovy „podle živnostenského zákona8a)“.

60.

V § 21a se věta třetí zrušuje.

61.

V § 22 za slovo „provozující“ vkládají slova „podle živnostenského zákona8a)“ a slova „a službu“ se nahrazují slovy „, činnost při níž je porušována integrita kůže nebo činnost“.

62.

V § 23 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 20 zní:

„(1) Stravovací službou je činnost provozovatele potravinářského podniku, kterou upravují přímo použitelné předpisy Evropských společenství upravující obecné zásady a postupy týkající se bezpečnosti potravin20), jejímž cílem je výroba, příprava, podání nebo dodání pokrmu konečnému spotřebiteli. _____________ 20) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.“. CELEX 32004R0852, 32002R0178

63.

V § 23 odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 21 znějí:

„(3) Registraci provozovny stravovacích služeb podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o hygieně potravin21) provede provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu oznámením podaným krajské hygienické stanici. Oznámení podá v listinné podobě nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem, a to vždy nejdéle do 5 kalendářních dnů ode dne, kdy zahájil provoz v provozovně stravovací služby, kdy došlo k významné změně činnosti nebo kdy ukončil provoz

- 16 v provozovně stravovací služby21). V každém oznámení uvede identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a dále obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu a místo podnikání, jde-li o podnikající fyzickou osobu. V oznámení o zahájení provozu dále uvede rozsah a předmět činnosti a adresu provozoven; v oznámení o změně provozu uvede povahu změny a datum jejího provedení a v oznámení o ukončení provozu uvede adresu provozovny, v níž ukončil provoz a datum ukončení provozu. Požadavek na registraci se vztahuje také na pojízdné nebo přechodné prostory. Krajská hygienická stanice vede registr provozovatelů potravinářských podniků provozujících stravovací služby obsahující údaje podle vět třetí a čtvrté. CELEX 32004R0852

(4) Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu je povinen zajistit, aby fyzické osobě se zdravotním postižením byl umožněn vstup do stravovací části provozovny v doprovodu vodícího nebo asistenčního psa. Fyzická osoba se zdravotním postižením je povinna na požádání provozovatele potravinářského podniku provozujícího stravovací službu, jeho zaměstnance nebo jiné fyzické osoby, která vykonává v provozovně činnost pro tohoto provozovatele, předložit doklad o výcviku psa. ______________ 21) Čl. 6 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.“. 64.

V § 24 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „Osoba“ nahrazuje slovy „Provozovatel potravinářského podniku“ a slovo „povinna“ se nahrazuje slovem „povinen“.

CELEX, 32004R0852

65.

V § 24 odst. 1 písm. a) se slova „zvláštními právními předpisy23) nebo na základě právních předpisů“ nahrazují slovy „přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími obecné zásady a postupy týkající se bezpečnosti potravin20), zvláštními právními předpisy23) nebo na jejich základě“.

CELEX 32004R0852, 32002R0178

66.

V § 24 odst. 1 se písmeno c) zrušuje

Dosavadní písmena d) až l) se označují jako písmena c) až k). CELEX 32004R0852

67.

V § 24 odst. 1 písm. c) se slova „a uvádění pokrmů do oběhu“ nahrazují slovy „, podávání a dodávku pokrmů“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, pokud přímo použitelné předpisy Evropských společenství upravující obecné zásady a postupy týkající se bezpečnosti potravin20) nestanoví jinak“.

CELEX 32005R2073

- 17 68.

V § 24 odst. 1 písm. d) se slova „vyhovovaly mikrobiologickým a chemickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem,“ zrušují.

CELEX 32005R2073

69.

V § 24 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) až k) se označují jako písmena f) až j). CELEX 32005R2073

70.

V § 24 odst. 1 písm. g) se slova „a uvádění pokrmů do oběhu“ nahrazují slovy „, podávání nebo dodávce pokrmu“.

71.

V § 24 odst. 1 se písmeno h) zrušuje.

Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena h) a i). CELEX 32004R0852

72.

V § 24 odst. 1 se na konci písmene h) čárka nahrazuje tečkou a písmeno i) se zrušuje.

CELEX 32004R0852

73.

V § 24 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 74.

V § 24 odst. 2 větě první se slovo „osoba“ nahrazuje slovy „provozovatel potravinářského podniku“ a věta druhá se zrušuje.

75.

V § 24 odst. 3 se slovo „Osoba“ nahrazuje slovy „Provozovatel potravinářského podniku“, slovo „která“ se nahrazuje slovem „který“ a slova „nebo pěstované“, „nebo pěstování“ a „za podmínek těchto zvláštních právních předpisů“ se zrušují.

76.

V nadpisu § 26 se slova „, prodávajícího“ zrušují.

- 18 77.

V § 26 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání uvedených v § 25 odst. 1 písm. a), c) a d) je povinen zajistit, aby jím vyráběné nebo dovážené předměty běžného užívání při uvedení na trh, kromě hledisek bezpečnosti upravených zákonem o chemických látkách a chemických přípravcích29d) nebo přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím tuto oblast, splňovaly zejména tato hlediska bezpečnosti26a):“.

78.

V § 26 odst. 1 písm. b) a v odstavci 2 úvodní části ustanovení se za slova „§ 25“ vkládají slova „odst. 1“.

79.

V § 26 odst. 4 větě druhé se za slova „materiály uvedeny,“ vkládají slova „s výjimkou přísad pro výrobu plastů a předmětů z plastů29g),“ a ve větě třetí se slovo „návrhů“ nahrazuje slovem „žádostí“.

Poznámka pod čarou č. 29g zní: „29g) Směrnice Komise 2004/19/ES ze dne 1. března 2004, kterou se mění směrnice 2002/72/ES týkající se plastů a výrobků z plastů přicházejících do styku s potravinami.“. CELEX 32004L0019, 32002L0072

80.

V § 26 odst. 5 větě první se slovo „návrhu“ nahrazuje slovem „žádosti“.

81.

V § 26 odst. 7 se slova ,,se podává u Státního zdravotního ústavu se sídlem v Praze (§ 86 odst. 2)“ nahrazují slovy „a dále žádost o povolení přísady pro výrobu plastů a předmětů z plastů neuvedených v Seznamu přísad, které smějí být v Evropském společenství použity pro výrobu materiálů a předmětů z plastů, upraveném směrnicí Evropských společenství o materiálech a předmětech z plastů29g), se podávají u Státního zdravotního ústavu“.

CELEX 32004L0019

82.

V § 26 odst. 8 větě druhé se věta třetí nahrazuje větou ,,Žádost musí v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem obsahovat popis materiálu nebo látky, její složení a koncentraci v hotovém výrobku, důvod použití, známé údaje o materiálu nebo látce, podmínky zkoušek, metody stanovení navrhovaných látek, dostupnou zahraniční dokumentaci.“.

- 19 83.

V § 26 odst. 10 se věta první nahrazuje větou „Hygienické požadavky uvedené v odstavci 1 písm. a), b) části textu před středníkem a v odstavci 1 písm. c) se vztahují i na výrobky určené pro styk s potravinami a předměty běžného užívání uvedené v § 25 odst. 1 písm. d), které jsou nabízeny jako použité.“ a věta druhá se zrušuje.

84.

V nadpisu nad § 27 se slova „, distribuci a dovoz“ nahrazují slovy „a distribuci“.

85.

V § 27 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Výrobce nebo dovozce kosmetického prostředku je povinen před jeho prvním uvedením na trh oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu a místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu, adresu místa výroby nebo dovozu, místo, kde uchovává údaje stanovené v prováděcím právním předpise, je-li odchylné od sídla nebo místa podnikání, a seznam kosmetických prostředků, které hodlá vyrábět nebo dovážet, jakož i změny těchto údajů.“.

CELEX 31993L0035

86.

V § 27 odst. 2 větě první se slovo „uschovávat“ nahrazuje slovem „uchovávat“ a věta poslední se zrušuje.

87.

V § 28 odst. 4 písm. b) a v § 29 odst. 2 větě první se za slovo „před“ vkládá slovo „prvním“.

88.

V § 29 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 30a a odkazů na poznámku pod čarou zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 89.

V § 29 odst. 3 se věta poslední zrušuje.

90.

V § 30 se odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 31, 32 a 32a a odkazů na poznámku pod čarou zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

- 20 91.

V § 30 odst. 1 se za slova ,,jehož“ a ,,jejichž“ vkládá slovo ,,imisní“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Tento zákon se nevztahuje na hluk působený hlasovým projevem fyzické osoby ve venkovním prostoru, zvířetem, akustickým výstražným signálem souvisejícím s bezpečnostním opatřením, na ojedinělé a krátkodobé expozice hluku a na hluk z vodního díla7a), s výjimkou hluku působeného instalovanou technologií k využití vodní energie a energetického potenciálu a čistíren odpadních vod, a dále na hluk a vibrace působené v přímé souvislosti s činností při řešení mimořádných událostí a krizových situací podle zvláštních zákonů30b) a přípravě jejich řešení nebo prováděním vojenských akcí.“.

Poznámka pod čarou č. 30b zní: ,,30b) Např. zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 92.

V § 30 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 31 zní:

,,(2) Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou určeny a užívány k rekreaci, léčení nebo výchově a vzdělávání, s výjimkou venkovních pracovišť a lesních a zemědělských pozemků31), a dále o zahrady bezprostředně související se stavbami pro bydlení nebo stavbami pro rodinnou rekreaci. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m před částí jejich obvodového pláště významnou z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru bytových domů, rodinných domů, staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí pobytové místnosti15) ve stavbách zařízení pro výchovu a vzdělávání, ve stavbách pro zdravotní a sociální účely a ve funkčně obdobných stavbách a obytné místnosti15) ve všech stavbách. ____________________ 31)

Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

Poznámka pod čarou č. 32b včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje. 93.

V § 31 se vkládá nový odstavec 1, který zní:

„(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jsou povinny zajistit, aby příspěvek k hlukovému zatížení z jimi používaného nebo provozovaného stroje, zařízení, provozovny nebo jiného objektu, které jsou nebo mohou být zdrojem hluku nebo vibrací (dále jen „zdroj hluku nebo vibrací“), nezpůsobil překročení hygienických limitů pro chráněné prostory uvedené v § 30 odst. 2 a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby v chráněném vnitřním prostoru stavby. Tuto povinnost má i pořadatel veřejné produkce hudby, sportovní nebo kulturní akce přístupné veřejnosti; nelze – li pořadatele zjistit, má tuto povinnost osoba, která k tomuto účelu stavbu, jiné zařízení nebo pozemek poskytla. Jde-li o provádění stavby, má povinnost podle věty první právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je stavebníkem podle stavebního zákona.“. Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.

- 21 94.

V § 31 odst. 2 se věta první nahrazuje větami „Pokud při používání nebo provozu zdroje hluku nebo vibrací a při pořádání veřejné produkce hudby, sportovní nebo kulturní akce přístupné veřejnosti nelze z vážných důvodů zajistit, aby hygienické limity nebyly překročeny, nejde-li o ojedinělou a krátkodobou expozici hluku, může osoba uvedená v odstavci 1 zdroj hluku nebo vibrací provozovat, veřejnou produkci hudby, sportovní nebo kulturní akce přístupné veřejnosti pořádat jen na základě časově omezeného povolení vydaného na žádost této osoby příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Žádost musí obsahovat popis zdroje hluku nebo vibrací, naměřené hodnoty popřípadě měřením ověřené vypočtené hodnoty jeho hluku nebo vibrací v chráněných prostorech podle § 30 odst. 2, odhad počtu fyzických osob vystavených nadlimitnímu hluku nebo vibracím, důvod nedodržení hygienického limitu, návrh nadlimitní hodnoty hluku nebo vibrací a doby trvání povolení, návrh protihlukových nebo antivibračních opatření, rámcový harmonogram jejich provedení, hodnocení zdravotních rizik a odhad účinnosti protihlukových nebo antivibračních opatření.“.

95.

V § 31 odstavec 3 zní:

„(3) Podrobnější obsahové náležitosti žádosti a postup pro stanovení rozumně dosažitelné míry podle odstavce 2, včetně výpočtových vztahů a hodnocení jejich výsledků, stanoví prováděcí předpis.“. Poznámka pod čarou č. 33 se včetně odkazů na tuto poznámku pod čarou zrušuje. 96.

V § 31 se odstavec 4 zrušuje.

97.

Za § 31 se vkládají nové § 31a a 31b, které včetně poznámek pod čarou č. 32 a 33 znějí: „§ 31a

(1) Vlastník pozemní komunikace32), jde-li o hluk nebo vibrace z provozu pozemní komunikace, a vlastník dráhy33), jde-li o hluk nebo vibrace z provozu dráhy, jsou povinni zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity pro chráněné prostory uvedené v § 30 odst. 2 a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací z provozu pozemní komunikace nebo dráhy (dále jen „zdroj dopravního hluku“) na fyzické osoby v chráněném vnitřním prostoru stavby. Splnění povinnosti k ochraně před hlukem podle věty první v chráněném venkovním prostoru stavby se považuje i za splnění této povinnosti v jejím chráněném vnitřním prostoru. (2) Pokud osoba uvedená v odstavci 1 nemůže z vážných důvodů zajistit, aby hygienické limity hluku nebo vibrací ze zdroje dopravního hluku nebyly překročeny, se použije § 31 odst. 2 obdobně s tím, že v žádosti bude uveden druh a charakter protihlukových a antivibračních opatření. § 31b (1) Osoba, která provozuje letiště, je povinna zajistit, aby hluk z leteckého provozu vztažený k charakteristickému letovému dni nepřekračoval hygienické limity pro chráněné

- 22 prostory uvedené v § 30 odst. 2 a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací z leteckého provozu na fyzické osoby v chráněných vnitřních prostorech staveb. (2) Charakteristickým letovým dnem se rozumí průměrné provozní podmínky na letišti odvozené pro posouzení dlouhodobého působení hluku. Definuje se počtem vzletů a přistání všech letadel na daném letišti za 24 hodin dne. Počet vzletů a přistání za 24 hodin dne se stanoví jako průměrná hodnota z celkového počtu vzletů a přistání letadel všech uživatelů letiště od 1. května do 31. října kalendářního roku ve všech provozních směrech vzletových a přistávacích drah; přitom se oddělí počet pohybů pro dobu denní a dobu noční. ___________________ 32) 33)

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.“.

98.

§ 32 zní: „§ 32

(1) Při překročení hygienických limitů hluku pro chráněné prostory uvedené v § 30 odst. 2 z provozu na veřejných mezinárodních letištích zajišťujících ročně více než 50 000 vzletů nebo přistání nebo z provozu na vojenských letištích je osoba, která provozuje takové letiště povinna podat příslušnému stavebnímu úřadu žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu. Dále je povinna obstarat na svůj náklad vypracování odborného posudku o úrovni zasažení chráněných prostor podle § 30 odst. 2 v ochranném pásmu hlukem a o možných protihlukových opatřeních. (2) U bytových domů, rodinných domů, staveb pro výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobných staveb umístěných v ochranném pásmu letiště je osoba uvedená v odstavci 1 na základě odborného posudku povinna provést nebo zajistit provedení protihlukových opatření v takovém rozsahu, aby nebyly alespoň v chráněném vnitřním prostoru těchto staveb hygienické limity hluku překročeny.“. Poznámka pod čarou č. 33c včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje. 99.

V § 32a se slovo „akreditaci4a)“ nahrazuje slovem „akreditaci7)".

100. V § 33 větě první se za slovo „prostorech“ vkládá slovo „staveb“, a ve větě druhé se slova „pro školní a předškolní“ nahrazují slovy ,,zařízení pro“ za slovo „výchovu“ se vkládají slova „a vzdělávání“.

101. V § 34 odst. 1 se za slovo „vibrací“ vkládají slova „pro chráněné prostory uvedené v § 30 odst. 2 zvlášť“ a slova ,,způsob jejich měření a hodnocení“ se nahrazují slovy ,,způsob měření hluku a vibrací a jejich hodnocení a způsob stanovení ojedinělých a krátkodobých expozic hluku“.

- 23 102. V § 35 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 103. V § 35 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Osoba provozující službu4d), při které se používá k péči o tělo zdroj neionizujícího záření, je povinna vést evidenci, ve které uvede pro každý zdroj neionizujícího záření délku časového úseku, po který je denně v provozu; evidenci je povinna uchovávat po dobu životnosti zdroje neionizujícího záření. Po vyčerpání doby provozu zdroje neionizujícího záření určené nebo doporučené jeho výrobcem je osoba provozující službu povinna provoz zdroje neionizujícího záření ukončit.“. 104. V § 37 odst. 1 se za větu první vkládá věta ,,Kategorie, do které má být práce zařazena, se v případě, že jde o práci spojenou s expozicí více faktorům, stanoví podle nejméně příznivého faktoru.“.

105. V § 37 odst. 2 větě druhé se slovo „Návrh“ nahrazuje slovem „Žádost“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „nebo skončení zkušebního provozu podle odstavce 1“.

106. V § 37 odst. 2 větě třetí se za slova „odstavce 6 písm.“ vkládají slova „a) nebo“.

107. V § 37 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „návrhu na“ nahrazují slovy „žádosti o“.

108. V § 37 odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „včetně doby trvání této expozice; za charakteristickou směnu se pro tyto účely považuje směna, v jejímž průběhu jsou zpravidla ustáleny technologický proces, náplň, rozsah a způsob provádění práce, podmínky pracovního prostředí, provoz technických zařízení a rozložení doby výkonu práce a přestávek v práci“.

109. V § 37 odst. 4 se slovo „neprodleně“ nahrazuje slovy „do 10 kalendářních dnů písemně“.

110. V § 37 odst. 5 se slova „návrh, který“ nahrazují slovy „žádost, která“ a na konci odstavce 5 se doplňuje věta „O žádosti se rozhodne v novém řízení.“.

111. V § 37 odst. 6 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „tom, že“.

- 24 112. V § 37 odstavec 6 písmeno a) zní: „a) práce první nebo druhé kategorie je prací jiné kategorie,“. 113. V § 37 odst. 6 písm. b) až d) se slova „tom, že“ zrušují.

114. V § 38 se slova „o akreditaci“ nahrazují slovy „o akreditaci vydaného podle zákona o technických požadavcích na výrobky7)“ a na konci § 38 se doplňuje věta „Protokol o měření a vyšetření zaměstnavatel předá příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví jako součást žádosti podle § 37 odst. 2, 5 nebo 6 nebo oznámení podle § 37 odst. 4.“.

115. V § 39 odst. 2 písm. a) se slova „nebo pokud tak stanoví rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví“ zrušují.

116. V § 40 písm. a) úvodní části ustanovení se za slovo „vést“ vkládají slova „v listinné nebo elektronické podobě“.

117. V § 40 písm. a) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „a o provedení biologického expozičního testu“ a bod 4 se zrušuje.

118. Za § 40 se vkládá nový § 40a, který včetně poznámky pod čarou č. 33c zní: „40a (1) Povinnosti zaměstnavatele podle § 37, 38 a 40 má právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, na jejímž pracovišti jsou vykonávány práce zaměstnancem jiného zaměstnavatele, agentury práce nebo odsouzeným zařazeným do práce podle zvláštního právního předpisu33c) u jiného subjektu než věznice. (2) Evidenci rizikových prací podle § 40 písm. a) vede právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, na jejímž pracovišti jsou tyto práce vykonávány; poté předá evidenci jinému zaměstnavateli, agentuře práce nebo věznici, která odsouzeného do práce zařadila. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nebo věznice též plní povinnosti podle § 40 písm. c) a d). _____________ 33c) § 29 a 30 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 346/2007 Sb.“. 119. V § 41 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Jde-li však o laboratoře provádějící diagnostickou službu pro biologické činitele skupiny 4, ohlásí zaměstnavatel pouze záměr používat tyto biologické činitele33d).“. Poznámka pod čarou č. 33d zní: „33d) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/54/ES ze dne 18. září 2000, o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci.“.

- 25 -

Dosavadní poznámka pod čarou č. 33d se označuje jako poznámka pod čarou č. 33e, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. CELEX 32000L0054

120. V § 41 odst. 2 se slova „osoba jím určená“ nahrazují slovy „odborně způsobilá osoba34), která plní pro zaměstnavatele úkoly v hodnocení a prevenci rizik,“. Poznámka pod čarou č. 34 zní: „34) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb.“. 121. V § 41a odst. 2 větě druhé se slovo „návrhu“ nahrazuje slovem „žádosti“.

122. § 43 zní: „§ 43 Povinnosti stanovené v § 37, 38, § 39 odst. 2 písm. b) části textu před středníkem a v § 40, 41 a 42 se vztahují i na fyzickou osobu, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu, a spolupracující rodinné příslušníky.“. 123. V části první nadpisu hlavy II dílu 8 se za slovo „a“ vkládá slovo „nebezpečnými“.

124. § 44a včetně poznámek pod čarou č. 35a až 35c zní: ,,§ 44a (1) Nakládáním s nebezpečnými chemickými látkami a nebezpečnými chemickými přípravky35a) se v tomto zákoně rozumí jejich výroba, dovoz, vývoz, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava. (2) Osoby, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami a nebezpečnými chemickými přípravky, jsou povinny dodržovat požadavky k zajištění opatření k ochraně zdraví jiných osob a k ochraně životního prostředí. Přitom jsou povinny se řídit výstražnými symboly nebezpečnosti, standardními větami označujícími specifickou rizikovost a standardními pokyny pro bezpečné zacházení podle zvláštních právních předpisů upravujících chemické látky a chemické přípravky35a). (3) Pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky v uzavřených, neporušených obalech se použije ustanovení odstavce 2 v rozsahu předpokládaného rizika.

- 26 (4) Právnické a podnikající fyzické osoby nesmějí prodávat nebo jinak předat chemické látky nebo chemické přípravky klasifikované jako toxické nebo vysoce toxické35b) osobám mladším 18 let a osobám mladším 15 let látky klasifikované jako žíravé 35c). (5) Právnické a podnikající fyzické osoby nesmějí prodávat chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako vysoce toxické35b), toxické nebo žíravé v prodejních automatech a do přinesených nádob. (6) Právnické a podnikající fyzické osoby smějí nakládat s chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické jen tehdy, jestliže nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou podle § 44b. Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila. Opakované proškolení se provádí nejméně jedenkrát za rok. O zaškolení a proškolení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická nebo podnikající fyzická osoba povinna uchovávat po dobu 3 let. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace. (7) Zaměstnavatel je povinen vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s chemickou látkou nebo chemickým přípravkem klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 nebo toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61 písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s touto chemickou látkou nebo chemickým přípravkem. Pravidla musí být volně dostupná zaměstnanci na pracovišti a musí obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech chemické látky nebo chemického přípravku, se kterými zaměstnanec nakládá, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí, pokyny pro první předlékařskou pomoc a o doporučených opatřeních v případě ohrožení zdraví osob a o doporučených opatřeních při nehodě. Pravidla pro chemické látky nebo chemické přípravky klasifikované jaké žíravé musí obsahovat i seznam chemických látek nebo chemických přípravků klasifikovaných jako žíravé, s nimiž se na pracovišti nakládá. Zaměstnavatel je povinen vždy informovat zaměstnance o tom, že do seznamu chemických látek nebo chemických přípravků klasifikovaných jako žíravé se zařazuje nová chemická látka nebo chemický přípravek. (8) Text pravidel je zaměstnavatel povinen předložit ke schválení orgánu ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti. Tuto povinnost zaměstnavatel nemá, půjdeli o rozšíření sortimentu prodeje chemických látek nebo chemických přípravků klasifikovaných jako žíravé, k nimž byla písemná pravidla již schválena. (9) Právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny skladovat chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako vysoce toxické v prostorách, které jsou uzamykatelné, zabezpečené proti vloupání a vstupu nepovolaných osob. Při skladování musí být vyloučena záměna a vzájemné škodlivé působení uskladněných chemických látek a chemických přípravků a zabráněno jejich pronikání do životního prostředí a ohrožení veřejného zdraví. (10) Právnické a podnikající fyzické osoby, které nakládají s chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, jsou povinny vést jejich evidenci. Evidence se vede pro každou z těchto chemických látek nebo chemických přípravků odděleně. Evidence musí obsahovat údaje o jejich přijatém a vydaném množství, stavu zásob

- 27 a označení osoby, které byly chemická látka nebo chemický přípravek podle věty první vydány. Evidence se uchovává nejméně po dobu 5 let ode dne vyčerpání zásob chemické látky nebo chemického přípravku podle věty první. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace. _____________ 35a) § 2 odst. 5 zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů. 35b) § 2 odst. 5 písm. f) zákona č. 356/2003 Sb. 35c) § 2 odst. 5 písm. g) a i) zákona č. 356/2003 Sb.“. 125.

V § 44b odst. 1 se slovo „nebezpečnými“ zrušuje.

126. V § 44b odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 35d zní: „a) absolventi vysokých škol, kteří získali vysokoškolské vzdělání v akreditovaném magisterském studijním programu lékařství, zubního lékařství nebo farmacie, nebo v akreditovaných magisterských studijních programech v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, 2. v oblasti technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví, pedagogických věd nebo přírodních věd se zaměřením na chemii nebo mají doklad o absolvování odborného specializačního programu v oboru toxikologie v rámci celoživotního vzdělávání, nebo v bakalářském studijním oboru pro přípravu asistentů ochrany veřejného zdraví nebo v akreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programu pro přípravu odborného pracovníka v ochraně veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu o nelékařských zdravotnických povoláních35d), _____________ 35d) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámky pod čarou č. 35e, 35f a 35g včetně odkazů na poznámky pod čarou se zrušují. 127. V § 44b se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6. 128. V § 44b odst. 2 se slovo ,,nebezpečnými“ zrušuje

129. V § 44b se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 35j a odkazů na poznámku pod čarou zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.

- 28 130. V § 44b odst. 4 větě první se slovo „nebezpečnými“ zrušuje.

131. V § 45 se věta druhá nahrazuje větami: ,,Náklady spojené s takovou činností, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, hradí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem zdravotnickému zařízení, které tuto činnost na podnět orgánu ochrany veřejného zdraví zajistilo, stát, a to prostřednictvím orgánu příslušného k registraci, jde-li o nestátní zdravotnické zařízení, nebo prostřednictvím zřizovatele, jde-li o zdravotnické zařízení státu. Nemá-li zdravotnické zařízení státu zřizovatele, hradí náklady organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace, jejíž je zdravotnické zařízení součástí35j). Podkladem k úhradě těchto nákladů jsou doložené výdaje za uplynulé kalendářní čtvrtletí, které nestátní zdravotnické zařízení doloží orgánu příslušnému k registraci a zdravotnické zařízení státu svému zřizovateli do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí doby, za kterou se úhrada poskytuje.“. Poznámka pod čarou č. 35j zní: „35j)

Například zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.

132. V § 47 odstavec 1 zní: „(1) K pravidelnému, zvláštnímu a mimořádnému očkování může zdravotnické zařízení použít jen očkovací látky podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle § 80 odst. 1 písm. e). To neplatí, jde-li o pravidelné očkování a fyzická osoba požádá o jeho provedení jinou registrovanou očkovací látkou.“.

133. V § 47 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 134. V § 47a se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí: ,,(4) Očkování proti žluté zimnici může provádět jen zdravotnické zařízení, pro které toto očkování zabezpečuje lékař se specializovanou způsobilostí v oborech hygiena a epidemiologie, epidemiologie nebo infekční lékařství. Ministerstvo zdravotnictví vede registr zdravotnických zařízení, která provádějí očkování proti žluté zimnici. Zdravotnické zařízení, které provádí očkování proti žluté zimnici, je povinno oznámit Ministerstvu zdravotnictví v listinné podobě nebo elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem zahájení tohoto očkování. Zdravotnické zařízení v oznámení uvede obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobou, nebo jméno, příjmení, státní občanství a místo trvalého pobytu nebo bydliště, nemá-li fyzická osoba trvalý pobyt na území České republiky, je-li provozovatelem zdravotnického zařízení fyzická osoba. Zdravotnické zařízení je povinno Ministerstvu zdravotnictví oznámit i ukončení očkování proti žluté zimnici nebo změny údajů uvedených ve větě čtvrté. Oznámení

- 29 se podává do 7 kalendářních dnů ode dne zahájení nebo ukončení očkování proti žluté zimnici, nebo ode dne, kdy nastaly změny údajů podle věty čtvrté. (5) Provedení očkování proti žluté zimnici zapíše zdravotnické zařízení do zdravotnické dokumentace očkovaného a dále do očkovacího průkazu nebo zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého. O provedení očkování proti žluté zimnici zdravotnické zařízení vydá mezinárodní osvědčení v českém a anglickém jazyce; vzor osvědčení upraví prováděcí právní předpis. (6) Seznam zdravotnických zařízení vedených v registru podle odstavce 4 zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 135. § 49 zní: ,,§ 49 (1) Ze státního rozpočtu se hradí očkovací látky pro zvláštní a mimořádná očkování. Ze státního rozpočtu se dále hradí očkovací látky pro pravidelná očkování fyzických osob, které nejsou pojištěnci veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního zákona11).“.

136. V § 50 se slova „nebo předškolní zařízení“ nahrazují slovy „ ,mateřská škola nebo základní škola do přípravné třídy“.

137. V § 51 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: ,,(2) Zdravotní pojišťovny jsou povinny sdělovat Ministerstvu zdravotnictví počet očkovaných pojištěnců v členění podle očkovacího kalendáře stanoveného prováděcím právním předpisem, a to vždy do 30. dubna kalendářního roku za uplynulý kalendářní rok.“. 138. V § 52 se věta první nahrazuje větou „Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči36d), jakož i poskytovatelé sociálních služeb37), kteří uvedenou činnost poskytují v denních stacionářích, týdenních stacionářích, domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc10a), jsou povinni oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, že fyzická osoba ve věku do 18 let, umístěná v tomto zařízení, se nepodrobila pravidelnému očkování nebo že jsou pochybnosti o splnění této povinnosti.“. Poznámky pod čarou č. 36d a 37 znějí: „36d) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 37) § 46 až 48 zákona č. 108/2006 Sb.“.

- 30 139. V § 53 odst. 1 písm. e) a v § 69 odst. 1 písm. b) se slova „sociální péče“ nahrazují slovy „sociálních služeb“.

140. V § 53 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 141. V § 53 odst. 2 a v § 61 odst. 2 se slova „vlastního nebo jiného podnětu“ nahrazují slovy „moci úřední“.

142. V § 53 odst. 3 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.

143. V § 56 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 37a zní: „a) musí dodržet návod k použití biocidních přípravků37a) stanovený výrobcem, _____________ 37a) Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

144. V § 58 odst. 1 písm. b), odstavci 2 písm. a) a odstavci 3 písm. b) se za slovo „znalosti“ vkládají slova „a praktické dovednosti“.

145. V § 59 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a na konci textu odstavce se doplňují slova ,,; tato osoba je povinna zajistit obsah a rozsah kurzů v souladu s prováděcím právním předpisem.“.

146. V § 59 se doplňuje odstavec 2, který zní: „(2) Prováděcí právní předpis upraví počet hodin teoretické a praktické výuky kursů k získání znalostí pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace a jejich odbornou náplň, a to zvlášť pro odborný kurs, speciální mistrovský kurs a odborný kurs pro práci s chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako toxické a vysoce toxické.“.

147. V § 60 odstavec 2 zní: „(2) Osvědčení o odborné způsobilosti vydá orgán ochrany veřejného zdraví; toto osvědčení je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání.“.

- 31 148. § 60a se zrušuje.

149. V § 61 odst. 4 větě první se slovo „nebezpečnými“ zrušuje a ve větě poslední se za slova „látkami nebo“ vkládá slovo „nebezpečnými“.

150. V § 61 odstavec 5 zní: „(5) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může k ochraně veřejného zdraví pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace oznámené podle odstavce 4 stanovit podmínky jejího provedení.“. 151. V § 62 odst. 4 písm. b) se za slovo „vyplnit“ vkládají slova „údaji o identifikaci pacienta a čísla pojištěnce upraveném zákonem o veřejném zdravotním pojištění a dalšími“.

152. V § 67 odst. 2 se věty třetí až sedmá včetně poznámky pod čarou č. 38 a odkazů na poznámku pod čarou zrušují.

153. V § 67 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 7, které znějí: „(3) Prozatímní opatření je závazné ode dne jeho prokazatelného předání fyzické osobě. Záznam o sdělení prozatímního opatření, proti němuž nebyl podán návrh na přezkoumání, je součástí zdravotnické dokumentace. (4) Má-li fyzická osoba, které bylo nařízeno protiepidemické opatření za to, že prozatímní opatření je nesprávné, může podat do 3 dnů ode dne jeho prokazatelného obdržení návrh na jeho přezkoumání vedoucímu zdravotnického zařízení, a to prostřednictvím lékaře, který prozatímní opatření vydal. Ve zdravotnickém zařízení provozovaném lékařem, který poskytuje zdravotní péči vlastním jménem, se návrh podle věty první podává tomuto lékaři. (5) Pokud vedoucí zdravotnického zařízení nebo lékař uvedený v odstavci 4 větě druhé návrhu na přezkoumání prozatímního opatření nevyhoví, postoupí návrh do 5 dnů od jeho doručení, orgánu ochrany veřejného zdraví příslušnému podle odstavce 1. (6) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, kterému byl podle odstavce 5 návrh postoupen, a) návrh zamítne a napadené prozatímní opatření potvrdí, nebo napadené prozatímní opatření zruší nebo změní. (7) Proti rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví vydanému podle odstavce 6 se nelze odvolat.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 8 a 9.

- 32 154. V § 67 odst. 9 větě první se číslo“ 3“ nahrazuje číslem „8“.

155. V § 68 odst. 1 větě druhé se slova „nařídí a rozhodne o jejich ukončení“ nahrazují slovy „a jejich ukončení se stanoví opatřením obecné povahy, které vydá“ a věta poslední se zrušuje.

156. V § 68 odst. 3 se věta poslední zrušuje.

157. V § 69 odst. 1 písm. c) se slova „§ 6“ nahrazují slovy „§ 6a“.

158. Za § 70 se vkládá nový § 70a, který zní: ,,§ 70a Antibiotická střediska (1) Za účelem ochrany veřejného zdraví k zajištění účelného používání antimikrobiálních přípravků a k jejich ochraně před ztrátou účinnosti může zdravotnické zařízení jako své pracoviště zřídit antibiotické středisko. (2) Zdravotnické zařízení, které zřídilo antibiotické středisko a) provádí pro potřeby zdravotnických zařízení vyhodnocení ukazatelů spotřeby antibiotik, konzultační činnost v otázkách účelného používání antimikrobiálních léčivých přípravků, včetně vydávání doporučení pro předepisování nebo používání vázaných antibiotik, b) provádí specializovaná laboratorní vyšetření k racionalizaci antimikrobiální terapie, včetně vyšetření citlivosti pro cílenou antibiotickou léčbu s vysokou klinickou účinností a minimálním rizikem vzestupu antibiotické rezistence, c) podílí se na mezioborové přípravě lokálních doporučených postupů pro správné používání antibiotik v léčbě a profylaxi, d) doporučuje používání antibiotik v nemocniční, primární a ambulantní péči podle zaměření zdravotnického zařízení, e) usměrňuje spotřebu antibiotik podle epidemiologické situace a podle jejich dostupnosti. (3) Zdravotnické zařízení oznamuje Ministerstvu zdravotnictví zřízení antibiotického střediska do 30 kalendářních dní ode dne jeho zřízení. (4) Zásady antibiotické politiky a seznam antibiotických středisek Ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

- 33 159. V § 72 odst. 1 písm. b) bod 2 se slova „zřízené Ministerstvem zdravotnictví“ nahrazují slovy „schválené Ministerstvem zdravotnictví podle § 83f“.

160. V nadpisu pod § 75a se slovo ,,bdělosti“ nahrazuje slovy ,,kontroly infekčních onemocnění“.

161. V § 75a odst. 1 větě první se slova „bdělosti (surveillance)“ nahrazují slovy „kontroly infekčních onemocnění41)“. Poznámka pod čarou č. 41 zní: „41) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2119/98/ES ze dne 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství. Rozhodnutí Komise ze dne 22. prosince 1999 o přenosných nemocích, které musí být postupně podchyceny sítí Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES. (2000/96/ES) Rozhodnutí Komise ze dne 19. března 2002, kterou se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES. ( 2002/253/ES) Rozhodnutí Komise ze dne 17. července 2003, kterým se mění rozhodnutí č. 2119/98/ES Evropského parlamentu a Rady a rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o přenosné nemoci uvedené v těchto rozhodnutích, a kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, pokud jde o definice případů pro přenosné nemoci. (2003/534/ES) Rozhodnutí Komise ze dne 17. července 2003, pokud jde o fungování specializovaných sítí epidemiologického dozoru. (2003/542/ES). Rozhodnutí komise ze dne 28. dubna 2008, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES. ( 2008/426/ES).“. 162. § 76 zní: „§ 76 (1) Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou nebo předmětu běžného užívání je povinen doložit orgánu ochrany veřejného zdraví na jeho žádost schválení výrobku, který uvádí na trh, pokud tak stanoví tento zákon v § 5 odst. 5 písm. a) nebo § 26 odst. 4 nebo 8, písemně informovat podnikatele, který od něj odebral výrobek, o tom, že předběžným opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví bylo pozastaveno jeho uvádění na trh, a to ihned po oznámení vykonatelného předběžného opatření orgánu ochrany veřejného zdraví, písemně informovat podnikatele, který od něj odebral výrobek, o tom, že výrobek byl uvolněn k uvedení na trh, a to ihned po oznámení vykonatelného rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví o zrušení předběžného opatření nebo poté, kdy předběžné opatření pozbylo účinnosti, písemně informovat podnikatele, který od něj odebral výrobek, o tom, že bylo zakázáno uvádění výrobku na trh, a to ihned po obdržení vykonatelného rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví.

- 34 (2) Distributor, který distribuuje výrobek přicházející do přímého styku s vodou nebo předmět běžného užívání, je povinen ihned po obdržení informace podle odstavce 1 písm. b) pozastavit jeho další distribuci, a to až do doby obdržení informace podle odstavce 1 písm. c). Po obdržení informace podle odstavce 1 písm. d) je povinen ihned vyřadit výrobek z distribuce.“.

163. V § 79 odst. 3 se za slova „ohrožení nemocí z povolání“ vkládají slova „nemocí z povolání,“.

164. V § 79 odst. 6 se slova „státního odborného dozoru nad bezpečností práce“ nahrazují slovy „inspekce práce53) a orgánu státní báňské správy54)“. Poznámka pod čarou č. 54 zní: ,,54) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.“. 165. V § 80 odst. 1 písmena e) a f) znějí: ,,e) stanoví antigenní složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování a zveřejní je ve formě sdělení ve Sbírce zákonů, a to vždy do 1. března kalendářního roku. f) rozhoduje ve věcech podle § 5 odst. 5, § 6e, § 26 odst. 4, 5 a 8, § 28, § 68 odst. 2, § 72 odst. 1 a 2, § 73 a § 83e odst. 6; je oprávněno povolit prodloužení mírnějšího hygienického limitu podle § 3a odst. 3; plní úkoly podle § 3a odst. 4, § 3b, 6g, § 26 odst. 6, § 27 odst. 1, § 28a, § 47a odst. 1 a 3, § 72 odst. 3, § 75a odst. 1 a 3, § 79 odst. 5, § 83a odst. 2, § 83c odst. 3 a § 83e odst. 7; na návrh krajských hygienických stanic rozhoduje za podmínek § 37 o kategorizaci prací vykonávaných na jejich pracovištích,“. 166. V § 80 odst. 1 písm. g) se slovo „nařizuje“ nahrazuje slovy „vydává opatření obecné povahy, kterým stanoví“ a slova „rozhoduje o“ se nahrazují slovem „k“.

167. V § 80 odst. 1 písm. h) se slovo „nařizuje“ nahrazuje slovy „vydává opatření obecné povahy, kterým stanoví“, slova „rozhoduje o“ se nahrazují slovem „k“ a slova „a ve věcech podle § 68 odst. 2“ se zrušují.

168. V § 80 odst. 1 písmeno j) zní: „j) vydává opatření obecné povahy, kterým stanoví další infekční onemocnění vyvolaná vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny, které se považují za nebezpečnou nemoc podle zákona o pohřebnictví43c),“. Poznámka pod čarou č. 43b včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje. 169. V § 80 odst. 1 se na konci textu písmene q) doplňují slova „; zpřístupňuje veřejnosti výsledky strategického hlukového mapování,“. CELEX 32002L0049

- 35 170. V § 80 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena v) a w), která znějí: „v) usměrňuje řízení jakosti vod v povrchových vodách uvedených v seznamu podle § 6g krajskými hygienickými stanicemi, zejména určuje v souladu s podmínkami upravenými právem Evropských společenství1) počet koupacích sezón, na jejichž základě sestaví krajské hygienické stanice soubory údajů pro posuzování jakosti vod, a to po předchozím informování Komise Evropských společenství v rozsahu upraveném právem Evropských společenství1), w) schvaluje národní referenční laboratoře za účelem a sjednocování laboratorní a diagnostické činnosti.“.

prohlubování,

koordinace

CELEX 32006L0007

171. V § 80 odst. 2 větě první se slova „q) až u)“ nahrazují slovy „q), s), t ) a u)“.

172. V § 80 odst. 4 se věty druhá až šestá zrušují.

173. V § 80 odst. 5 se slova „dočasně zakázat“ nahrazují slovy „vydat opatření obecné povahy, kterým dočasně zakáže“ a slovo „rozhodnutí“ se nahrazuje slovem „opatření“.

174. V § 80 odst. 7 větě první se za slovo „stanovit“ vkládají slova „opatřením obecné povahy“, věty druhá až pátá se zrušují a ve větě šesté se slovo „vyhlásí“ nahrazuje slovy „a ukončení jejich platnosti je opatřením obecné povahy, které vydá“.

175. V § 80 se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8. 176. V § 80 odst. 8 se slova ,,na návrh ministra zdravotnictví ze státních zaměstnanců zástupce generálního ředitele státní služby“ nahrazují slovy ,,ministr zdravotnictví“ a věta třetí se zrušuje. Poznámka pod čarou č. 43a včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje. 177. V § 81c se na konci textu úvodní části ustanovení doplňují slova „v přenesené působnosti“.

- 36 178. Za § 81c se vkládají nové § 81d a 81e, které včetně nadpisů znějí: „§ 81d Epidemiologické komise krajů a hlavního města Prahy (1) Hejtmani krajů zřizují pro výkon přenesené působnosti jako zvláštní orgány kraje krajskou epidemiologickou komisi a primátor hlavního města Prahy zřizuje pro výkon přenesené působnosti jako zvláštní orgán epidemiologickou komisi hlavního města Prahy (dále jen „krajská epidemiologická komise“) a jsou jejími předsedy. Členy krajské epidemiologické komise jsou zejména zástupci Hasičského záchranného sboru, Krajské hygienické stanice, Policie České republiky, Krajské veterinární správy, Zdravotní záchranné služby, nemocnice s infekčním oddělením. (2) Krajská epidemiologické komise kontroluje a koordinuje v rozsahu své působnosti řízení ochrany veřejného zdraví a akceschopnost subjektů v kraji v případě výskytu závažných infekčních onemocnění a dále se podílí na aktualizaci Krajského pandemického plánu. V rámci plnění úkolů ochrany veřejného zdraví a zajištění akceschopnosti subjektů důležitých pro zajištění chodu kraje v případě výskytu závažných infekčních onemocnění informuje hejtmana kraje a tajemníka bezpečnostní rady kraje o průběhu a důsledcích výskytu závažných infekčních onemocnění a o přijatých opatřeních, vyhodnocuje vývoj epidemiologické situace v kraji, informuje Ústřední epidemiologickou komisi o průběhu a důsledcích epidemiologické situace, rozhoduje v rozsahu stanoveném právními předpisy o příjímání příslušných protiepidemických opatřeních s krajskou působností, prostřednictvím předsedy může vyžádat potřebné podklady ke své činnosti a pro plnění svých úkolů, rozhoduje o shromažďování potřebných údajů ke stanovení protiepidemických opatření v kraji. § 81e Ústřední epidemiologická komise (1) Ústřední epidemiologickou komisi zřizuje vláda, která schvaluje její statut. Předsedou Ústřední epidemiologické komise je ministr zdravotnictví a místopředsedou hlavní hygienik. (2) Ústřední epidemiologická komise řídí, kontroluje a koordinuje v rozsahu své působnosti řízení ochrany veřejného zdraví a akceschopnost rezortů včetně jejich kritické infrastruktury v případě výskytu závažných infekčních onemocnění, pokud epidemiologické komise krajů a hlavního města Prahy vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření. Ústřední epidemiologická komise se dále podílí na aktualizaci Pandemického plánu České republiky. (3) V rámci plnění úkolů ochrany veřejného zdraví a zajištění akceschopnosti ministerstev a jiných správních úřadů v případě výskytu závažných infekčních onemocnění a) informuje vládu o průběhu a důsledcích výskytu závažných infekčních onemocnění, koordinuje a kontroluje činnost epidemiologických komisí krajů a hlavního města Prahy,

- 37 vyhodnocuje vývoj epidemiologické situace, rozhoduje v rozsahu stanoveném právními předpisy o přijímání příslušných protiepidemických opatření s celostátní působností, v rámci své činnosti předkládá vládě zprávy o vývoji epidemiologické situace a navrhuje nezbytná opatření na úseku ochrany veřejného zdraví a k zajištění akceschopnosti resortů včetně jejich kritické infrastruktury. Ústřední epidemiologická komise podle potřeby vyžaduje prostřednictvím svého předsedy od všech ministrů a vedoucích správních úřadů podklady potřebné pro plnění svých úkolů. Ústřední epidemiologická komise rozhoduje o rozsahu shromažďování potřebných údajů ke stanovení protiepidemických opatření na území České republiky.“.

179. V § 82 odst. 1 větě druhé se slovo ,,mají“ nahrazuje slovy ,,mohou po předchozím souhlasu Ministerstva zdravotnictví zřizovat nebo rušit“, slova ,,v místech stanovených v příloze č. 3 k tomuto zákonu“ se zrušují a na konci odstavce 1 se doplňuje věta ,,Krajské hygienické stanice jsou účetními jednotkami.“.

180. V § 82 odst. 2 písm. a) se slovo „povolení“ nahrazuje slovem „stanoviska“ a na konci textu písmene a) se doplňují slova ,, ,Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany“.

181. V § 82 odst. 2 písm. b) se slovo „duševní“ nahrazuje slovem „psychické“ a slova „; státní zdravotní dozor nad ochranou zdraví při práci je státním odborným dozorem nad ochranou zdraví při práci ve smyslu zvláštního právního předpisu44)“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 44 včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje. 182. V § 82 odst. 2 písm. e) se slova „a jejích spolupracujících rodinných příslušníků“ zrušují a za slovo „podmínek“ se vkládají slova „vymezeným zákonem o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci34)“.

183. V § 82 odst. 2 se na konci textu písmene g) doplňují slova „nebo změn zdravotního stavu pro účely posuzování ohrožení nemocí z povolání včetně odebrání kontrolního vzorku výrobku“.

184. V § 82 odst. 2 se na začátek písmene n) vkládají slova „z moci úřední nebo na žádost zaměstnavatele anebo osoby uvedené v § 43“, za slovem „zaměstnanců“ se čárka zrušuje a vkládá se slovo „nebo“ a slova „a jejich spolupracujících rodinných příslušníků“ se zrušují.

- 38 185. V § 82 odst. 2 písmeno p) zní: „p) rozhodovat o návrhu na přezkoumání prozatímního opatření nařízeného zdravotnickým zařízením poskytujícím závodní preventivní péči podle § 67 odst. 2,“. 186. V § 82 odst. 2 písm. q) se slova „osobě provozující“ nahrazují slovy „provozovateli potravinářského podniku provozujícímu“ a slova „; postup při odběru a uchovávání vzorků pokrmů upraví prováděcí právní předpis“ se zrušují.

187. V § 82 odst. 2 písm. t) se slova „a podílet se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek; kontrolovat a řídit místní programy ochrany a podpory veřejného zdraví“ zrušují.

188. V § 82 odst. 2 písm. u) se za slovo „spolupracovat“ vkládají slova „v rozsahu své působnosti“ a slova „při tvorbě zdravotní politiky příslušného regionu“ se zrušují.

189. V § 82 odst. 2 se druhé v pořadí písmeno v) označuje jako písmeno w) a na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno x), které včetně poznámky pod čarou č. 48 zní: „x) provádět v případě přeshraniční spolupráce státní zdravotní dozor a postupovat přitom podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele48) v rozsahu věcné působnosti zvláštních právních předpisů, kterými jsou promítnuty směrnice uvedené v bodě 16 přílohy k tomuto přímo použitelnému předpisu Evropských společenství. _____________________ 48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).“. CELEX 32004R2006

190. Za § 82 se vkládá nový § 82a, který včetně nadpisu zní „§ 82a Úkoly krajské hygienické stanice na úseku řízení jakosti vod ke koupání (1) K řízení jakosti vod ke koupání v přírodních koupalištích provozovaných na povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6a a dalších povrchových vodách ke koupání podle § 6g krajské hygienické stanici náleží v souladu s pravidly monitorování jakosti povrchových vod ke koupání vydat do 1. května kalendářního roku monitorovací kalendář; v monitorovacím kalendáři určit četnost odběrů vzorků vody, jejich rozložení na dobu koupací sezóny a místa odběru vzorků vody z dalších povrchových vod ke koupání; monitorovací kalendář vydá krajská hygienická stanice jako opatření obecné povahy,

- 39 b) rozhodnout z moci úřední nebo na žádost osoby uvedené v § 6a odst. 1 písm. b) nebo v § 6d o pozastavení monitorovacího kalendáře z důvodů výjimečné nebo neočekávané situace a o jeho pokračování, vydat opatření obecné povahy, kterým stanoví dočasný nebo trvalý zákaz koupání nebo dočasné nebo trvalé varování před koupáním, nařídit odběr a vyšetření dodatečného vzorku vody ke koupání v případě pozastavení monitorovacího kalendáře nebo krátkodobého znečištění vody nebo dalšího vzorku vody v případě možného ohrožení zdraví koupajících se osob, podle pokynu Ministerstva zdravotnictví vydaného podle § 80 odst. 1 písm. v) a na základě výsledků monitorování jakosti povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g sestavit soubor údajů o jakosti těchto vod, provádět jejich posuzování a klasifikaci a informovat o jakosti povrchové vody ke koupání veřejnost v blízkosti koupacího místa a na Portálu veřejné správy. Pro účely posuzování jakosti povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g se znečištěním této vody rozumí výskyt mikrobiologické kontaminace překračující hodnoty při kterých se voda klasifikuje jako přijatelná, rozmnožení sinic, rozmnožení makroskopických řas nebo znečištění vody ke koupání v přírodním koupališti odpady v rozsahu, který ovlivňuje její jakost a představuje riziko pro zdraví koupajících se osob. Pro účely řízení jakosti vody ke koupání se rozumí monitorovacím místem dalších povrchových vod ke koupání místo, kde se očekává většina koupajících se osob nebo místo, kde se podle profilu těchto vod sestaveného podle vodního zákona7a) očekává největší riziko znečištění vody, výjimečnou situací událost nebo kombinace událostí ovlivňujících jakost vody ke koupání na dotyčném místě, u nichž se neočekává výskyt častěji než jednou za 4 roky, neočekávanou situací situace, která má nebo u níž se dá důvodně předpokládat, že bude mít nepříznivý dopad na jakost vody ke koupání nebo na zdraví koupajících se osob, krátkodobým znečištěním vody mikrobiologická kontaminace překračující hodnoty, při kterých se voda ke koupání klasifikuje jako přijatelná, která má jasně zjistitelné příčiny, u níž se obvykle neočekává, že zhorší jakost vody po dobu delší než přibližně 72 hodin poté, co došlo k prvnímu ovlivnění jakosti vody, dodatečným vzorkem vzorek, kterým se nahrazuje vzorek neprovedený podle monitorovacího kalendáře, dalším vzorkem vzorek odebraný z důvodu možného ohrožení zdraví koupajících se osob, trvalým zákazem zákaz trvající nejméně jednu celou koupací sezónu; trvalým varováním před koupáním se rozumí varování trvající nejméně jednu celou sezónu. Krajská hygienická stanice může podle odstavce 1 písm. d) vydat trvalý zákaz koupání nebo trvalé varování před koupáním pouze tehdy, pokud v 5 po sobě následujících letech byla voda klasifikována jako nevyhovující nebo před skončením pětiletého období je důvod se domnívat, že dosažení klasifikace vody jako přijatelné není proveditelné nebo by bylo nepřiměřeně nákladné. Krajské hygienické stanice jsou povinny informovat Ministerstvo zdravotnictví o pozastavení monitorovacího kalendáře a jeho důvodech a o dalších významných opatřeních přijatých na úseku řízení jakosti vody ke koupání. Dále jsou krajské hygienické stanice povinny předávat správcům povodí na jejich žádost podklady nezbytné pro sestavení, přezkoumání a aktualizaci profilů povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g v rozsahu stanoveném vodním zákonem7a).

- 40 Hygienické limity mikrobiologických ukazatelů jakosti vody v dalších povrchových vodách ke koupání, ukazatele a limitní hodnoty rozmnožení sinic, pravidla sledování výskytu sinic, pravidla vizuální kontroly znečištění vody makroskopickými řasami a odpady a způsob hodnocení znečištění vody v dalších povrchových vodách ke koupání, pravidla monitorování jakosti povrchových vod ke koupání, pravidla pro posuzování jakosti těchto vod, kritéria jejich klasifikace a způsob, termíny, a rozsah informování veřejnosti upraví prováděcí právní předpis.“. CELEX 32006L0007

191. V § 83 odst. 1 a 2 se za slovo “včetně“ vkládají slova „zvláštního a mimořádného očkování a“.

192. V § 83 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Specializované činnosti pro účely státního zdravotního dozoru v působnosti Ministerstva obrany vykonává Ústřední vojenský zdravotní ústav.“. Poznámky po čarou č. 47a až 47c včetně odkazů na poznámky pod čarou se zrušují. 193. V § 83 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova ,,a organizační složka státu jím zřízená“.

194. V § 83a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „, kraje nebo obce“ zrušují a slova „vymezeném rozsahu“ se nahrazují slovy „vymezené oblasti“.

195. V § 83a odst. 1 písm. a) se za slova „vody v“ vkládají slova „umělých nebo přírodních“ a slova „pro bazén“ se zrušují.

196. V § 83a odst. 1 písm c) se slovo ,,chemického“ zrušuje.

197. V § 83a odst. 1 písm. e) se slovo „desinfekce“ nahrazuje slovem „dezinfekce“ a slova „(§ 17)“ se zrušují.

198. V § 83a odst. 1 písm. f) se slova „[§ 24 odst. 1 písm. e)]“ zrušují.

199. V § 83a odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) zjišťování a měření zrakové zátěže pro účely hodnocení rizika pracovních podmínek,“. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena i) a j).

- 41 200. V § 83a odst. 1 písm. i) se slova „intenzit osvětlení a“ zrušují.

201. V § 83a odst. 1 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) odběry vzorků a ověřování chemického složení, fyzikálních, mikrobiologických a radiologických vlastností přírodní minerální vody, plynu nebo peloidu pro potřeby vydání osvědčení o zdroji nebo pro ověřování kvality zdroje a kvality výtěžku uživatelem v rozsahu a četnosti určené v povolování k využívání zdroje podle lázeňského zákona6) .“.

202. V § 83a odst. 2 se věta třetí zrušuje.

203. V § 83b odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „kraje nebo obce,“ zrušují.

204. V § 83b odst. 3 a 4 a v § 83d odst. 1 písm. d) se slova „, kraje nebo obce“ zrušují.

205. V § 83b odst.1 a 4 , § 83d odst. 1 písm. b) se slova „o autorizaci“ nahrazují slovy „podle § 83a odst. 1“.

206. V § 83c odstavec 1 zní: „(1) Osvědčení podle § 83a odst. 1 vymezuje předmět, rozsah a podmínky činnosti a dobu, na kterou bylo vydáno. Náklady spojené s autorizací včetně vydání osvědčení hradí žadatel. Cena se sjednává podle zákona o cenách53a).“. 207. V § 83c odstavec 2 zní: „(2) Osvědčení podle § 83a odst. 1 je nepřenosné na jinou osobou, uděluje se na dobu nejvýše 5 let a jeho platnost může být prodloužena vždy o dalších nejvýše 5 let. Žádost o prodloužení platnosti osvědčení musí osoba, které bylo osvědčení podle § 83a odst. 1 vydáno (dále jen „držitel osvědčení“), podat autorizující osobě nejméně 6 měsíců před skončením platnosti osvědčení.“.

208.

V § 83c odst. 3 a 4, v § 83d odst. 1 a 2 se slovo „autorizace“ nahrazuje slovem „osvědčení“ a v § 83d odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „Autorizace“ nahrazuje slovy „Osvědčení podle § 83a odst. 1“.

209. V § 83c odstavec 5 zní: „(5) Autorizující osoba provádí kontrolu nad dodržováním podmínek, za kterých bylo vydáno osvědčení podle § 83a odst. 1 a kontrolu výsledků mezilaboratorních zkoušek. Za tím

- 42 účelem je oprávněna vstupovat do objektů držitele autorizace, ověřovat splnění podmínek autorizace a požadovat předložení dokumentace včetně výsledků mezilaboratorních zkoušek. Ke kontrole si může autorizující osoba přizvat odborníka pro příslušnou oblast. Zjistí-li při kontrole autorizující osoba nedostatky, podle závažnosti nedostatků pozastaví účinnost osvědčení nebo je odejme. Dále je autorizující osoba oprávněna odejmout osvědčení, zjistí-li, že držitel autorizace uvedl v žádosti o vydání osvědčení nesprávné údaje. 210. V § 83d odst. 1 písm. a) se slova „byla udělena“ nahrazují slovy „bylo uděleno“.

211. V § 83e odstavec 1 zní: „(1) Fyzická osoba, která je držitelem osvědčení v příslušné oblasti, je oprávněna provádět hodnocení zdravotních rizik v oblastech expozice fyzických osob, které se týkají hluku, prachu, neionizujícímu záření, chemickým látkám v prostředí, biologickým agens v prostředí, chemickým látkám v potravinách včetně pokrmů, biologickým agens v potravinách včetně pokrmů. 212. V § 83e se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba může provádět hodnocení podle odstavce 1 pouze prostřednictvím osoby, která je držitelem osvědčení v příslušné oblasti.“. Dosavadní odstavce 2 až 10 se označují jako odstavce 3 až 11. 213. V § 83e odst. 3 větě první se slovo „Autorizaci“ nahrazuje slovy „Osvědčení podle § 83a odst. 1“ a ve větě druhé se slova „starší 23 let,“ zrušují.

214. V § 83e se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 6 až 10. 215. V § 83e odst. 6 se věta poslední zrušuje.

216. V § 83e odst. 8 větě první se slova „o autorizaci“ nahrazují slovy „podle § 83a odst. 1“ a za slova „trvalý pobyt“ se vkládají slova „, a oblast, pro kterou žádá o vydání osvědčení“ a ve větě druhé se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“.

217. V § 83e odstavec 9 zní: „(9) Pro udělení osvědčení podle § 83a odst. 1, dobu jeho platnosti a prodloužení jeho platnosti, pro sjednání a úhradu ceny autorizace, jakož i pro provádění kontroly dodržovaní podmínek, za kterých bylo vydáno osvědčení, a pro odnětí osvědčení platí § 83c.“.

- 43 218. V § 83e odst. 10 se slovo „Autorizace“ nahrazuje slovy „Oprávnění provádět činnost podle odstavce 1“ a slova „o autorizaci“ se nahrazují slovy „podle § 83a odst. 1“.

219. § 83f včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 48a zní: „§ 83f Národní referenční laboratoře (1) Národní referenční laboratoře v oblasti složek životních podmínek upravených tímto zákonem, fyzikálních, chemických nebo biologických faktorů pracovních podmínek, mikroklimatických podmínek pracovišť, fyzické zátěže zaměstnanců, předmětů běžného užívání nebo výrobků určených pro styk s pitnou vodou jsou specializovaná odborná pracoviště provádějící laboratorní, posudkovou a monitorovací činnost v některé z těchto oblastí. Žádost o schválení laboratoře jako národní referenční laboratoře podle věty první může podat právnická nebo podnikající fyzická osoba anebo organizační složka státu. Národní referenční laboratoře v oblasti infekčních onemocnění jsou specializovaná odborná pracoviště provádějící laboratorní, diagnostickou, posudkovou a monitorovací činnost v oblasti infekcí upravených rozhodnutím orgánu Evropských společenství o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí v rámci Evropských společenství41). Žádost o schválení laboratoře jako národní referenční laboratoře podle věty první může podat zdravotnické zařízení, pokud je oprávněno k poskytování příslušného druhu zdravotní péče, vysoká škola poskytující vysokoškolské vzdělání v akreditovaném magisterském studijním programu zdravotnického zaměření nebo organizační složka státu zřízená k plnění úkolů v oboru působnosti Ministerstva zdravotnictví. Žádost o schválení laboratoře jako národní referenční laboratoře podle odstavce 1 musí obsahovat údaje o přístrojovém a materiálním vybavení, odborné způsobilosti zaměstnanců, dosavadní době a rozsahu činnosti v oblasti, která je předmětem žádosti, doklad o podílu laboratoře na výzkumu na vnitrostátní úrovni a úrovni Evropských společenství nebo doklad o účasti v mezilaboratorních zkouškách na národní úrovni nebo úrovni Evropských společenství nebo zkouškách prováděných pro účely systému rychlé výměny informací Evropských společenství. Žádost o schválení laboratoře jako národní referenční laboratoře v oblasti infekčních onemocnění podle odstavce 2 musí obsahovat údaje o přístrojovém a materiálním vybavení, odborné způsobilosti zaměstnanců, dosavadní době a rozsahu činnosti v oblasti, která je předmětem žádosti a doklad, že laboratoř je zapojena do systému včasného varování a reakce v oblasti kontroly infekčních onemocnění podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí48a) nebo že se zúčastňuje mezinárodních srovnávacích testů organizovaných na úrovni Evropských společenství nebo Světové zdravotnické organizace. Národní referenční laboratoře předkládají Ministerstvu zdravotnictví roční zprávy o své činnosti, a to vždy k datu 1. února kalendářního roku. Prováděcí právní předpis stanoví požadavky zaměření, organizaci a metody činnosti národních referenčních laboratoří. Ministerstvo zdravotnictví uveřejňuje schválené národní referenční laboratoře s uvedením oblasti činnosti ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a na Portálu veřejné správy.

- 44 ________________ 48a)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.“.

220. V § 84 odst. 1 písm. a) se slovo „či“ nahrazuje slovy „, opatřením obecné povahy nebo jiným závazným“.

221. V § 84 odst. 1 písmeno c) zní: „c) mohou u výrobků, u nichž je podezření, že nejsou bezpečné26a), předběžným opatřením pozastavit jejich uvedení na trh4a) nebo do oběhu4c) nebo jejich distribuci; u výrobků, které nesplňují požadavky stanovené tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropských společenství nebo zákonem o chemických látkách a chemických přípravcích29d), pokud upravují obsah chemických látek ve výrobku přicházejícím do přímého styku s vodou, v předmětu nebo výrobku určeném pro styk s potravinami, v hračce, v kosmetickém prostředku nebo ve výrobku pro děti ve věku do 3 let, mohou nařídit jejich vyřazení z distribuce nebo zakázat jejich uvádění do oběhu nebo na trh,“. 222. V § 84 odst. 1 písm. e) se slova „a § 21 odst. 2“ nahrazují slovy „ , §21 odst. 2 a § 41a“.

223. V § 84 odst. 1 písm. f) se za slova „vody v“ vkládají slova „ bazénu provozovaném podle § 18 odst. 3, sauně, nádrži ke koupání, přírodním biotopu nebo v umělém“ a slova „§ 6“ se nahrazují slovy „§ 6e“.

224. V § 84 odst. 1 písmeno g) a písmeno i), které se vkládá za písmeno h), znějí: „g) mohou zakázat používání vody v bazénu provozovaném podle § 18 odst. 3, sauně, nádrži ke koupání, povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6a nebo 6d, přírodním biotopu nebo v umělém koupališti, a to i jen pro některé skupiny obyvatel, nebo zakázat zdroj vody pro umělé koupaliště nebo saunu, pokud je voda ke koupání, sprchování nebo ochlazování znečištěna, a to do doby odstranění závady, i) mohou nařídit osobě provozující přírodní nebo umělé koupaliště nebo saunu, jakož i osobě uvedené v § 6d přijetí opatření k ochraně veřejného zdraví před zdravotním rizikem plynoucím ze znečištění vody ke koupání, ochlazování nebo sprchování nebo změnit opatření přijaté k tomuto účelu osobou provozující přírodní nebo umělé koupaliště nebo saunu,“. Dosavadní písmena i) až p) se označují jako písmena j) až q).

- 45 225. V § 84 odst. 1 písm. j) se slova „§ 6 odst. 3 písm. c),“ nahrazují slovy „§ 6c odst. 1 písm. f),“.

226. V § 84 odst. 1 písm. l) se slova „§ 6 odst. 5,“ nahrazují slovy „§ 6e, § 6f odst. 2,“ a slova „§ 31 odst. 1“ se nahrazují slovy „§ 31 odst. 2, § 31a odst. 2“.

227. V § 84 odst. 1 písm. m) se slova „je-li to nezbytné k ochraně veřejného zdraví“ nahrazují slovy „pokud při jejich používání nebo provozu byly porušeny povinnosti stanovené tímto zákonem“. 228. V § 84 odst. 1 písm. n) se za slova „ zvláštními právními předpisy23)“ vkládají slova „, přímo použitelnými předpisy Evropských společenství o potravinách20)“ a slova „a značení,“ se nahrazují slovy „nebo značení“.

229. V § 84 odst. 1 písm. o) se slova „ústavu sociální péče“ nahrazují slovy „vybraného zařízení sociálních služeb“.

230. V § 84 odst. 1 písm. s) se slovo „duševní“ nahrazuje slovem „psychické“ a za slovo „zaměstnavatelem“ se vkládají slova „nebo osobou uvedenou v § 43“.

231. V § 84 odst. 1 písm. t) se slova „mladistvých zaměstnanců, studentů, spolupracujících mladistvých rodinných příslušníků nebo žáků na výukových pracovištích“ nahrazují slovy „mladistvých zaměstnanců, spolupracujících mladistvých rodinných příslušníků nebo žáků a studentů při praktickém vyučování nebo odborné praxi, které je součástí jejich přípravy na budoucí povolání“.

232. V § 84 odst. 1 písm. u) se slova „zdravotně závadné nebo při zjištění, že potraviny uváděné do oběhu48) jsou zjevně zdravotně závadné,“ se nahrazují slovy „nevhodné k lidské spotřebě20) nebo jiné než zdravotně nezávadné nebo při zjištění, že potraviny uváděné do oběhu jsou zjevně nevhodné k lidské spotřebě20) nebo zjevně jiné než zdravotně nezávadné,“. CELEX 32004R0852

- 46 233. V § 84 odst. 1 písm. w) se slova „, jde-li o výkon rizikových prací,“ zrušují.

234. V § 84 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které včetně poznámek pod čarou č. 48d a 48e zní: „z) mohou v případě zjištění protiprávního jednání48d), kterého se kontrolovaná osoba dopustila na území členského státu Evropských společenství nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a které poškozuje nebo může poškodit společný zájem spotřebitelů48e) rozhodnutím takové jednání zakázat.“. _______________ 48d) Čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004. 48e) Čl. 3 písm. k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004.“. CELEX 32004R2006

235. V § 84 odst. 2 ve větách druhé a třetí se slova „o akreditaci“ nahrazují slovy „o akreditaci vydaného podle zákona o technických požadavcích na výrobky7)“ a slovo „praxe30)“ se nahrazuje slovy „praxe vydané podle zákona o chemických látkách a chemických přípravcích29d)“.

236. V § 84 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Na žádost mohou orgány ochrany veřejného zdraví uvedené v § 78 odst. 1 písm. a) až c) vydat osvědčení o skutečnosti, která náleží do jejich působnosti, týká se výhradně práv a povinností osoby, která žádost podala, není-li třeba zkoumat skutkový stav ani opatřovat údaje z evidence jiného správního úřadu.“. 237. V § 86 odst. 1 se za větu první vkládají věty ,,Ministerstvo zdravotnictví může zdravotní ústavy uvedené ve větě první z důvodu racionalizace činností a systémových změn rušit a slučovat. Zrušení zdravotního ústavu nebo sloučení zdravotních ústavů Ministerstvo zdravotnictví zveřejní ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí do 30 dnů od zrušení nebo sloučení.“.

238. V § 86 se za odstavec 1 vkládá odstavec 2, který zní: ,,(2) Ministerstvo zdravotnictví může rušit nebo slučovat zdravotní ústavy pouze tehdy, bude–li zajištěna potřebná kapacita laboratorních a ostatních činností prováděných zdravotními ústavy pro potřeby státu. Ministerstvo zdravotnictví v případě zrušení zdravotního ústavu může zároveň určit, že s majetkem, s nímž byl zdravotní ústav příslušný hospodařit ke dni svého zániku, hospodaří nadále organizační složka státu či státní organizace v působnosti Ministerstva zdravotnictví. V případě závazků zrušovaného zdravotního ústavu může Ministerstvo zdravotnictví určit nositele těchto závazků; převezmeli tyto závazky Česká republika, určí Ministerstvo zdravotnictví zároveň, která organizační složka státu je bude za Českou republiku jako nositele závazků vykonávat. V případě sloučení zdravotních ústavů Ministerstvo zdravotnictví vždy určí, který ze slučovaných zdravotních ústavů je organizací nástupnickou. Nástupnická organizace je příslušná hospodařit s majetkem zdravotního ústavu zanikajícího nebo zdravotních ústavů zanikajících a

- 47 přecházejí na ni veškerá práva a závazky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů zdravotního ústavu zanikajícího nebo zdravotních ústavů zanikajících.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 239. V § 88 odst. 1 větě první se za slova „podle tohoto zákona“ vkládají slova „ , přímo použitelných předpisů Evropských společenství“.

240. V § 88 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Státní zdravotní dozor mohou zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví vykonat i v obydlí, které je užíváno pro podnikání.“, ve větě poslední se za slova ,,z povolání“ vkládají slova ,,nebo změn zdravotního stavu pro účely posuzování ohrožení nemocí z povolání“.

241. V § 88 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Státní zdravotní dozor lze zahájit i nákupem výrobku, a to v případech šetření výrobku nebezpečného nebo podezřelého z nebezpečnosti nebo podmínek poskytování služby4d). V těchto případech oznámí zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví osobě uvedené v odstavci 2 větě první zahájení státního zdravotního dozoru až po provedení nákupu.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 242. V § 88 odst. 5 větě druhé se slova „§ 88 odst. 2“ nahrazují slovy „odstavci 2“ a věta třetí se zrušuje.

243. V § 88 odst. 6 se za větu první vkládá věta „Zdravotnické zařízení je povinno v rozsahu podle odstavce 4 písm. d) umožnit zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví nahlížet do zdravotnické dokumentace a činit si z ní výpisy.“.

244. V § 88 odst. 6 větě poslední se číslo „4“ nahrazuje slovy „5 nebo v přímo použitelných předpisech Evropských společenství50b)“. Poznámka pod čarou č. 50b zní: „50b) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.“.

- 48 245. V § 88 odst. 7 větě první se slovo ,,a“ nahrazuje slovy „ přímo použitelného předpisu Evropských společenství nebo“ a za slova ,,zdravotního ústavu“ se vkládají slova ,,nebo Státního zdravotního ústavu“.

246. V § 88 odst. 7 větách druhé a čtvrté se za slova „zdravotního ústavu“ vkládají slova ,,nebo Státního zdravotního ústavu“.

247. V § 88a odst. 1 písm. d) se slovo ,,nákaz,“ se nahrazuje slovy ,, nákaz a“ a slova ,,a jinými poškozeními zdraví z práce“ se zrušují.

248. V § 89 odst. 1 větě první se za slova „podle tohoto zákona,“ vkládají slova „přímo použitelného předpisu Evropských společenství,“.

249. V § 90 větě první se slova “§ 4 odst. 1 a § 6 odst. 3 písm. a)“ nahrazují slovy“ § 3 odst. 3, § 4 odst. 1, § 6c odst. 1 písm. d), § 6d, § 18 odst. 3 nebo § 38“, ve větě druhé se za slovo „odebrané“ vkládají slova „nebo nakoupené postupem podle § 88 odst. 3“, a ve větě poslední se za slova „právními předpisy,“ vkládají slova „přímo použitelnými předpisy Evropských společenství,“ a za slova „nebo opatřením“ se vkládají slova „obecné povahy příslušného“.

250. V § 90 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Za kontrolní vzorek výrobku odebraného pro účely ověření podmínek vzniku onemocnění pro posuzování nemoci z povolání nebo ověření změn zdravotního stavu pro posouzení ohrožení nemocí z povolání zaplatí orgán ochrany veřejného zdraví zaměstnavateli nebo osobě uvedené v § 43, u kterých vzorek odebral, částku ve výši ceny, za kterou zaměstnavatel nebo osoba uvedená v § 43 výrobek pořídili, pokud o náhradu požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byl seznámen se skutečností, že bylo lékařským posudkem vydaným zdravotnickým zařízením poskytujícím závodní preventivní péči nebo vykonatelným rozhodnutím příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumal stanoveno, že na pracovišti zaměstnavatele nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nevzniklo. (3) Částku ve výši ceny podle odstavce 2 orgán ochrany veřejného zdraví neposkytne, jestliže podle lékařského posudku vydaného zdravotnickým zařízením poskytujícím závodní preventivní péči příslušným k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání nebo vykonatelného rozhodnutí příslušného správního úřadu, který tento lékařský posudek přezkoumal, byla nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání uznáno.“.

- 49 251. § 91 včetně poznámek pod čarou č. 53b, 53c a 54 zní: „§ 91 (1) Krajská hygienická stanice zajistí uskladnění výrobků zajištěných a předaných jí celními orgány podle zvláštního právního předpisu26a). O převzetí postoupených výrobků sepíše zaměstnanec krajské hygienické stanice s předávajícím celním orgánem protokol. Náklady na skladování hradí osoba, která je podle dokumentace výrobku nebo jiného zjištění jeho příjemcem na území České republiky (dále jen „příjemce výrobku“). Jejich výši stanoví krajská hygienická stanice rozhodnutím. Příjemce výrobku není povinen uhradit náklady na toto uskladnění jestliže se prokáže, že výrobky jsou bezpečné. V tomto případě a dále nelze-li příjemce výrobku zjistit, hradí náklady skladování krajská hygienická stanice. Pokud krajská hygienická stanice zjistí, že výrobky podle odstavce 1 jsou bezpečné, vydá je, s výjimkou výrobků použitých pro vyšetření, bezodkladně a v neporušeném stavu příjemci výrobku. Pokud krajská hygienická stanice zjistí, že výrobky podle odstavce 1 jsou nebezpečné, rozhodne o propadnutí výrobků a jejich zničení. Není-li příjemce výrobku znám, rozhodne krajská hygienická stanice o zabrání výrobků; toto rozhodnutí se doručuje veřejnou vyhláškou. Výrobky zabrané na základě rozhodnutí, které nabylo právní moci, které jsou využitelné pro humanitární účely, mohou být poskytnuty k humanitárním účelům za podmínek stanovených zákonem o ochraně spotřebitele53b). O poskytnutí výrobku k humanitárním účelům uzavře krajská hygienická stanice s přejímající organizací písemnou smlouvu v rozsahu stanoveném zákonem o ochraně spotřebitele53c). Nebudou-li výrobky poskytnuty k humanitárním účelům, rozhodne krajská hygienická stanice o jejich zničení; toto rozhodnutí se doručuje veřejnou vyhláškou. Vlastníkem propadlých nebo zabraných výrobků se stává stát54). Je-li rozhodnutí podle odstavce 2 věta poslední nebo odstavce 3 vykonatelné, zničení výrobků se provede pod dohledem tříčlenné komise jmenované ředitelem krajské hygienické stanice. O zničení sepíše komise protokol, který podepíší všichni členové komise. Zničení se provede na náklad vlastníka výrobku, je-li znám; jinak na náklady krajské hygienické stanice. ______________ 53b) § 23c odst. 9 až 14 zákona č. 634/1992 Sb., ve znění zákona č. 229/2006 Sb. 53c) § 23c odst. 11 zákona č. 634/1992 Sb., ve znění zákona č. 229/2006 Sb. 54) § 11 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.“. 252. V části první nadpisu hlavy V dílu 2 se slovo „Sankce“ nahrazuje slovy „Správní delikty“ a nadpis nad § 92 se zrušuje.

253. § 92 včetně nadpisu zní: „§ 92 Porušení povinností k ochraně bezpečnosti výrobků (1) Výrobce, dovozce nebo distributor výrobků se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost stanovenou mimořádným opatřením k ochraně zdraví fyzických osob před nebezpečnými nebo z nebezpečnosti podezřelými výrobky podle § 82 odst. 2 písm. m) nebo

- 50 stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. c) nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropských společenství na úseku potravin, výrobků přicházejících do přímého styku s vodou nebo předmětů běžného užívání. Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou nebo výrobce nebo dovozce chemického přípravku určeného k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí, aby složení, značení a úprava povrchu výrobku nebo chemického přípravku odpovídaly hygienickým požadavkům podle § 5 odst. 1 nebo je nevybaví návodem k použití podle § 5 odst. 3. Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou nebo předmětu běžného užívání se dopustí správního deliktu tím, že nedoloží schválení výrobku, který uvedl na trh podle § 76 odst. 1 písm. a), nebo neinformuje podnikatele, který od něho odebral výrobek, podle § 76 odst. 1 písm. b), c) nebo d). Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí, aby jím vyráběné nebo dovážené předměty běžného užívání uvedené v § 25 odst. 1 písm. a), c) nebo d) splňovaly hlediska bezpečnosti podle § 26 odst. 1 písm. a) až d), nebo v rozporu s § 26 odst. 1 písm. b) nezkouší a nehodnotí dodržování hygienických požadavků na složení a vlastnosti výrobků a materiálů uvedených v § 25 odst. 1 písm. a) a d) nebo o zkouškách a hodnocení nevede dokumentaci. Výrobce nebo dovozce hraček se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 26 odst. 9 nezabezpečí splnění hygienických požadavků na složení a vlastnosti hraček nebo dodržování těchto hygienických požadavků nehodnotí. Distributor se dopustí správního deliktu tím, že distribuuje výrobek přicházející do přímého styku s vodou nebo chemický přípravek v rozporu s § 5 odst. 1 a 3, distribuuje předmět běžného užívání uvedený v § 25 odst. 1 písm. c) nebo d) v rozporu s § 26 odst. 3, v rozporu s § 26 odst. 3 nezajistí v případě, kdy nelze výrobce nebo dovozce předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 odst. 1 písm. a), c) nebo d) určit, aby tyto předměty splňovaly hlediska bezpečnosti podle § 26 odst. 1 písm. a) až c), nezajistí značení předmětu běžného užívání, který není zabalen v obalu určeném pro spotřebitele a je balen v místě prodeje na přání spotřebitele, nebo neumístí výrobek s prošlým datem minimální trvanlivosti odděleně nebo ho zřetelně neoznačí údajem o skončení doby minimální trvanlivosti, nebo nabízí k uvedení do provozu použité předměty běžného užívání uvedené v § 25 odst. 1 písm. a) nebo d) v rozporu s § 26 odst. 10, v rozporu s § 76 odst. 2 nepozastaví distribuci nebo z distribuce nevyřadí výrobek přicházející do přímého styku s vodou nebo předmět běžného užívání. Za správní delikt se uloží pokuta do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, 2, 4, 5 nebo odstavce 6 písm. a), b) nebo odstavce 6 písm. c) bodu 1 nebo 2 nebo odstavce 6 písm. e), 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3,

- 51 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6 písm. c) bodu 3 nebo odstavce 6 písm. d).“. 254. Za § 92 se vkládají § 92a až 92n, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 54a a 54b znějí: „§ 92a Porušení povinností k ochraně bezpečnosti kosmetických prostředků (1) Výrobce nebo dovozce kosmetického prostředku se dopustí správního deliktu tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 27 odst. 1 nebo § 28 odst. 4, neuvede nebo neuchová údaj podle § 27 odst. 2, nezajistí dostupnost údaje veřejnosti podle § 27 odst. 3, nebo údaj o pokusu na zvířeti uvede v rozporu s § 29 odst. 4. Výrobce kosmetického prostředku se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 29 odst. 1 vztahující se k výrobě kosmetických prostředků, nebo v rozporu s § 29 odst. 3 nezajistí snadnou dostupnost údajů nebo neoznačí místo kde uchovává stanovenou dokumentaci. Za správní delikt se uloží pokuta do a) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 2, b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c). § 92b Porušení povinností k ochraně jakosti vod (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 3 odst. 2 dopustí správního deliktu tím, že nezajistí, aby dodaná pitná voda splňovala hygienické požadavky na jakost pitné vody stanovené v § 3 odst. 1 nebo povolené příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví podle § 3 odst. 4 nebo § 3a nebo dodá pitnou vodu v rozporu s rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. e), v rozporu s § 3a odst. 2 nedoloží, zda a v jakém rozsahu byla zjednána náprava jakosti pitné vody v případech, kdy byl dočasně povolen mírnější hygienický limit, nesplní informační povinnost podle § 3a odst. 8 nebo nezajistí aktuální informace o jakosti dodávané pitné vody a látkách použitých k úpravě vody podle § 4 odst. 3, nezajistí kontrolu jakosti pitné vody podle § 4 odst. 1 nebo 2 nebo podle § 4 odst. 4, nesplní povinnost podle § 4 odst. 5, nebo nedodrží požadavek na vodárenskou úpravu surové vody podle § 5 odst. 7 nebo použije vodárenskou technologii v rozporu s rozhodnutím vydaným podle § 5 odst. 8. Výrobce teplé vody se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 3 odst. 3 dodá teplou vodu, která nesplňuje hygienické limity ukazatelů jakosti, nebo neinformuje o nedodržení hygienického limitu ukazatele jakosti teplé vody podle § 4 odst. 5 nebo dodá teplou vodu v rozporu s rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. e), nezajistí kontrolu jakosti pitné vody podle § 4 odst. 1 nebo 2, nebo

- 52 použije chemický přípravek při úpravě teplé vody v rozporu s § 5 odst. 9. Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 3 odst. 2 nebo výrobce teplé vody se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost stanovenou k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nejakostní nebo z porušení jakosti podezřelé vody rozhodnutím vydaným podle § 82 odst. 2 písm. m). Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 3 odst. 2, výrobce teplé vody nebo odběratel pitné vody nebo odběratel teplé vody se dopustí správního deliktu tím, že k jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření dodávky surové nebo pitné vody a pro obdobné účely použije výrobek, který nevyhovuje hygienickému požadavku podle § 5 odst. 10. Odběratel pitné nebo teplé vody nebo osoba v obdobném postavení, odebírá-li pitnou nebo teplou vodu ve stavbě, kde se taková voda dodává veřejnosti, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 4 odst. 5 neprošetří nebo nezjistí příčinu nedodržení hodnoty ukazatele jakosti pitné nebo teplé vody nebo nepřijme účinné nápravné opatření. Za správní delikt se uloží pokuta do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), d), e) nebo f), odstavce 2, 3, 4 nebo 5, 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo c). § 92c Porušení povinností k ochraně koupališť a saun (1) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny anebo osoba uvedená v § 6d se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost stanovenou k ochraně zdraví osob při výskytu nejakostní nebo z porušení jakosti podezřelé vody rozhodnutím vydaným podle § 82 odst. 2 písm. m) nebo stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. h), nesplní povinnost k ochraně zdraví koupajících se osob stanovenou v § 6a odst. 1, v rozporu s § 6c odst. 1 písm. a) nezajistí laboratorní kontrolu vody ke koupání nebo nezajistí protokol o výsledku této kontroly podle § 6c odst. 1 písm. b) nebo jej v rozporu s § 6c odst. 1 písm. d) nepředá, nebo neuchovává protokoly podle § 6c odst. 1 písm. c). Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 6c odst. 1 písm. e) nesplní hygienický požadavek pro členění, vybavení nebo provoz přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny, nebo nesplní povinnost stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. f) nebo g). Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost k ochraně zdraví koupajících se osob podle § 6b odst. 2, nesplní povinnost podle § 6f odst. 1 písm. a), b) nebo c), v rozporu s § 6f odst. 1 písm. h) nevede provozní deník nebo evidenci o výsledcích kontrol nebo měření, nedodrží hygienický požadavek podle § 6f odst. 1 písm. d) nebo e),

- 53 v rozporu s § 6f odst. 2 nebo rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. k) nezastaví provoz nebo jeho část anebo nepodá žádost o povolení látky, která může ovlivnit veřejné zdraví, nebo nevyznačí údaj podle § 6f odst. 1 písm. g) nebo jej nezveřejní. Provozovatel přírodního koupaliště se dopustí správního deliktu tím, že neinformuje veřejnost o znečištění vody ke koupání podle § 6b odst. 1. Provozovatel přírodního koupaliště provozovaného na povrchových vodách se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost stanovenou opatřením obecné povahy podle § 82a odst. 1 písm. a) nebo d) nebo rozhodnutím vydaným podle § 82a odst. 1 písm. e). Za správní delikt se uloží pokuta do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c), odstavce 2 písm. b), odstavce 3 písm. a) nebo b), odstavce 4 nebo 5, 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. d) nebo e), 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 3 písm. c), 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. f). § 92d Porušení povinností k ochraně zdraví při výchově, vzdělávání a zotavení dětí a mladistvých (1) Zařízení pro výchovu a vzdělávání nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba provozující podle živnostenského zákona činnost péče o dítě do 3 let věku v denním režimu nebo činnost ve výchově dětí starších 3 let nebo mimoškolní výchovu a vzdělávání, s výjimkou vedení zotavovacích akcí a činnosti na nich, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 7 odst. 1 nebo rozhodnutím vydaným podle § 14 nesplní hygienické požadavky na provoz, prostorové podmínky, vybavení, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid nebo nakládání s prádlem. Zařízení pro výchovu a vzdělávání se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí oddělení nemocného dítěte nebo mladistvého od ostatních nebo nezajistí dohled podle § 7 odst. 3. Škola nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pořádá zotavovací akci dětí podle § 8, školu v přírodě podle § 9 nebo organizovaný pobyt dětí podle § 11a se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 8 odst. 3 a 4 nebo podle § 9 odst. 4, b) vyšle nebo přijme dítě na zotavovací akci, školu v přírodě nebo organizovaný pobyt dětí v rozporu s § 9 odst. 1 a 2, nebo c) nesplní některou z povinností podle § 11 odst. 1 nebo nesplní povinnost stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. k). Škola nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pořádá zotavovací akci podle § 8, školu v přírodě podle § 9 nebo organizovaný pobyt dětí podle § 11a nebo osoba, která pořádá organizovaný pobyt dětí v počtu menším nebo po dobu kratší než stanoví § 8 odst. 1, s výjimkou akcí pořádaných pro děti v poměru rodinném a obdobném, se dopustí správního deliktu tím, že přijme k činnosti na zotavovací akci, jiné podobné akci, výchovně rekreačním táboře nebo škole v přírodě fyzickou osobu jako dozor, zdravotníka nebo osobu činnou při stravování v rozporu s § 10 odst. 1 a 3.

- 54 Škola nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pořádá zotavovací akci podle § 8 nebo organizovaný pobyt dětí podle § 11a se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 8 odst. 2 nedodrží hygienický požadavek pro umístění zotavovací akce nebo výchovně rekreační akce, jejich členění, vybavení, osvětlení, zásobování pitnou vodou, odstraňování odpadků nebo splaškových vod, pro ubytování, úklid, stravování nebo režim dne, nebo nedodrží zákaz nebo podmínku podávání potravin nebo jejich používání při přípravě pokrmu na zotavovací akci nebo výchovně rekreační akci, nebo v rozporu s § 11 odst. 2 nezajistí instruktáž fyzické osoby činné na zotavovací akci nebo výchovně rekreační akci. Škola nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pořádá organizovaný pobyt dětí v počtu menším nebo po dobu kratší než stanoví § 8 odst. 1, s výjimkou akcí pořádaných pro děti v poměru rodinném a obdobném, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 12 nezajistí hygienicky nezávadný stav zařízení nebo zásobování akce pitnou vodou. Škola nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pořádá organizovaný pobyt dětí v počtu menším nebo po dobu kratší než stanoví § 8 odst. 1, s výjimkou akcí pořádaných pro děti v poměru rodinném a obdobném, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 12 nesplní v případě organizovaného pobytu 15 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 48 hodin ohlašovací povinnost podle § 8 odst. 3. Za správní delikt se uloží pokuta do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 3 písm. c), odstavce 4, 5 písm. a) nebo odstavce 6, 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. b), 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. b), 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, odstavce 3 písm. a) nebo odstavce 7. § 92e Porušení povinností k ochraně vnitřního prostředí stavby (1) Uživatel stavby uvedené v § 13 se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí, aby vnitřní prostředí pobytových místností v těchto stavbách odpovídalo hygienickým limitům chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů. Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 2 000 000 Kč. § 92f Porušení povinností při výkonu činností epidemiologicky závažných (1) Provozovatel činnosti epidemiologicky závažné se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 21 nebo poruší zákaz výkonů podle § 22, nesplní při používání kosmetického prostředku povinnost stanovenou opatřením obecné povahy podle § 80 odst.. 5 nebo 7 nebo rozhodnutím vydaným podle § 82 odst. 2 písm. m), nebo

- 55 nesplní povinnost stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. b), c), e) nebo k). Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu se dopustí správního deliktu tím, že nezaregistruje provozovnu podle § 23 odst. 3, v rozporu s § 23 odst. 4 nezajistí, aby byl fyzické osobě se zdravotním postižením umožněn vstup do stravovací části provozovny v doprovodu vodícího nebo asistenčního psa, nesplní povinnost podle § 24 odst. 1, podá pokrm v rozporu s § 24 odst. 2 nebo nesplní povinnost provést znehodnocení nebo likvidaci pokrmu, suroviny, polotovaru nebo potraviny stanovenou opatřením vydaným podle § 84 odst. 1 písm. u), k výrobě nebo přípravě pokrmu použije volně rostoucí jedlou houbu v rozporu s § 24 odst. 3, nesplní povinnost pozastavit používání látky, suroviny, polotovaru nebo potraviny nebo poruší zákaz jejich používání stanovený opatřením obecné povahy vydaným podle § 80 odst. 7 nebo rozhodnutím vydaným podle § 82 odst. 2 písm. m) nebo § 84 odst. 1 písm. n), nebo nesplní povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím obecné zásady a postupy, týkající se bezpečnosti potravin nebo hygienu potravin nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství upravujícího úřední kontrolu na úseku potravinového práva. Za správní delikt se uloží pokuta do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2 písm. c), d), f) nebo g), 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. e), 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a) nebo b). § 92g Porušení povinností k ochraně před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, které používají nebo provozují zdroj hluku nebo vibrací nebo jako vlastník zdroje dopravního hluku, pořadatel veřejné produkce hudby, sportovní nebo kulturní akce nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby, sportovní nebo kulturní akce poskytla stavbu, jiné zařízení nebo pozemek se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 31 odst. 1 nebo § 31a odst. 1 nezajistí, aby při provozu nebo používání zdroje hluku nebo vibrací, nejde-li o ojedinělou a krátkodobou expozici hluku, nebo zdroje dopravního hluku, nebyl překročen hygienický limit hluku nebo vibrací, v rozporu s § 31 odst. 2 nebo § 31a odst. 2 nebo rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. l) provozuje zdroj hluku nebo vibrací, nejde-li o ojedinělou a krátkodobou expozici hluku, nebo zdroj dopravního hluku, bez povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nebo v rozporu s tímto povolením, nebo nesplní povinnost pozastavit výkon činnosti nebo pozastavit provoz nebo používání zdroje hluku nebo vibrací stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. b) nebo m). Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba, která provozuje letiště, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 31b odst. 1 nezajistí, aby hluk nebo vibrace z leteckého provozu nepřekračovaly hygienický limit.

- 56 Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba, která provozuje veřejné mezinárodní letiště zajišťující ročně více než 50 000 vzletů nebo přistání nebo vojenské letiště se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 32 odst. 1 nepodá žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu nebo neobstará vypracování odborného posudku o úrovni zasažení chráněných prostor a o možných protihlukových opatřeních, nebo neprovede protihlukové opatření podle § 32 odst. 2. Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 33 instaluje v chráněném vnitřním prostoru stavby stroj nebo zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz. Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nebo provozuje zdroj neionizujícího záření se dopustí správního deliktu tím, že používá nebo provozuje zdroj neionizujícího záření v rozporu s § 35 odst. 2 písm. a), b) nebo c), v rozporu s § 35 odst. 3 nebo 4 nezastaví nebo neukončí provoz nebo používání zdroje neionizujícího záření nebo nesplní povinnost pozastavit výkon činnosti nebo pozastavit provoz nebo používání zdroje neionizujícího záření stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. b) nebo m), nebo v rozporu s § 35 odst. 4 nevede evidenci. Za správní delikt se uloží pokuta do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, 2, 4 nebo odstavce 5 písm. a) nebo b), 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3, 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. c). § 92h Porušení povinnosti k ochraně zdraví při práci (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel nebo osoba uvedená v § 43 se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 37 nebo § 38 nesplní povinnost stanovenou ke kategorizaci práce, v rozporu s § 39 odst. 2 nezjistí příčinu překročení limitní hodnoty ukazatele biologického expozičního testu nebo nezajistí její odstranění nebo neinformuje zaměstnance, v rozporu s § 40 nevede nebo neuloží evidenci o rizikové práci nebo ji nepředá příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví anebo nepodá oznámení o skutečnostech, které by mohly mít vliv na zvýšení expozice zaměstnance faktorům pracovních podmínek, nepodá hlášení podle § 41 odst. 1, nedodrží rozhodčí metodu stanovenou podle § 80 odst. 4, nesplní povinnost stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 82 odst. 2 písm. e) nebo n) nebo § 84 odst. 1 písm. o), s), v) nebo w), předem neprojedná opatření s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví podle § 41 odst. 3, nebo, nesplní povinnost podle § 40a odst. 2. Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí správního deliktu tím, že nezajistí, aby v teplé vodě, kterou vyrábí z individuálního zdroje pro účely osobní hygieny zaměstnanců, byly dodrženy hygienické limity podle § 41a,

- 57 nevydá písemná pravidla a neinformuje zaměstnance o zařazení nové chemické látky nebo chemického přípravku do seznamu podle § 44a odst. 7, nepředloží ke schválení text pravidel podle § 44a odst.8, v rozporu s § 82 odst. 4 neposkytne kopii rozhodnutí o stanovené lékařské preventivní prohlídce nebo neinformuje fyzickou osobu o nařízení následné lékařské preventivní prohlídky, nesplní povinnost stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 82 odst. 2 písm. f) nebo § 84 odst. 1 písm. e) nebo t), nebo nesplní povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek54b). Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel nebo osoba uvedená v § 43 se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu se zákonem o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci54a) nezajistí, aby pracoviště nebo pracovní podmínky pro zaměstnance odpovídaly stanovenému hygienickému požadavku, nezajistí, aby stroj, technické zařízení, dopravní prostředek nebo nářadí byly z hlediska ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům, nedodrží stanovený bližší požadavek na pracovní postup nebo organizaci práce, při které je zaměstnanec vystaven rizikovému faktoru, při zjišťování rizikového faktoru pracovních podmínek, hodnocení jeho zdravotního rizika nebo expozice zaměstnance rizikovému faktoru nedodrží stanovený postup, neomezí působení rizikového faktoru přijetím stanoveného minimálního opatření k ochraně zdraví při práci, nezjistí příčiny překročení hygienického limitu rizikového faktoru pracovních podmínek, neinformuje zaměstnance o tom, že výskyt biologického činitele skupin 2, 3 nebo 4 nebo překročení hygienického limitu rizikového faktoru nelze odstranit, nevyřadí zdroj rizikového faktoru z provozu nebo nezastaví práci, není-li možné zajistit ochranu zdraví zaměstnance, nezajistí, aby práce s azbestem, chemickým karcinogenem, biologickým činitelem skupin 2, 3 nebo 4 nebo pracovní proces s rizikem chemické karcinogenity byly ve stanoveném případě vykonávány v kontrolovaném pásmu, kontrolované pásmo neoznačí nebo nezajistí tak, aby do něj nevstupoval zaměstnanec, který v něm nevykonává práci, opravu, údržbu, zkoušku, revizi, kontrolu nebo dozor, nevede evidenci o kontrolovaném pásmu nebo zaměstnanci, který do kontrolovaného pásma vstupuje nebo v něm koná práci nebo nezajistí dodržování zákazu stanoveného pro kontrolované pásmo, nebo měřením nezjišťuje a nekontroluje hodnotu rizikového faktoru. Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel nebo osoba uvedená v § 43 se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu se zákoníkem práce neprovede takové opatření, aby práce zařazená jako riziková mohla být zařazena do kategorie nižší, nevede dokumentaci o vyhledání a vyhodnocení rizika plynoucího z fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické zátěže, nebo nesplní podmínku poskytování ochranného nápoje nebo osobního ochranného prostředku včetně pracovního oděvu nebo obuvi nebo nekontroluje jeho používání.

- 58 Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu se zákoníkem práce nezařadí bezpečnostní přestávku, nezajistí ochranu zdraví fyzické osoby zdržující se s jeho vědomím na jeho pracovišti před rizikem plynoucím z fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek nebo fyzické anebo psychické zátěže, připustí, aby zaměstnanec vykonával zakázanou práci nebo práci, jejíž náročnost neodpovídá jeho zdravotní způsobilosti, neinformuje zaměstnance do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena, nezajistí, aby práci ve stanoveném případě vykonával pouze zaměstnanec, který se podrobil zvláštnímu očkování nebo má doklad o odolnosti vůči nákaze, nesplní povinnost zajistit závodní preventivní péči, nesdělí zaměstnanci, které zdravotnické zařízení mu poskytuje závodní preventivní péči nebo jakým druhům očkování, jakým preventivním prohlídkám anebo vyšetřením souvisejícím s výkonem práce je povinen se podrobit, neumožní zaměstnanci podrobit se stanovenému očkování, preventivní prohlídce nebo vyšetření, nezajistí svému zaměstnanci nebo zaměstnanci jiného zaměstnavatele, který vykonává práci na jeho pracovišti, pokyn nebo informaci o ochraně zdraví před rizikem plynoucím z fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické zátěže, o informaci nebo pokynu, které vydal k ochraně zdraví před rizikem plynoucím z fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické zátěže nevede dokumentaci, nezajistí školení svého zaměstnance o riziku plynoucím z fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické zátěže nebo zajistí školení, které nemá stanovený obsah, nesplní povinnost v souvislosti s výskytem nemoci z povolání na jeho pracovišti, nezabezpečí, aby mladistvý zaměstnanec byl ve stanovených případech vyšetřen lékařem závodní preventivní péče nebo se při ukládání pracovních úkolů mladistvému zaměstnanci neřídí lékařským posudkem vydaným zdravotnickým zařízením poskytujícím závodní preventivní péči, zaměstná zaměstnankyni, těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí nebo zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu prací nebo na pracovišti, které jsou zakázané nebo pro které nejsou podle lékařského posudku zdravotně způsobilé zaměstná mladistvého zaměstnance prací, která podle lékařského posudku vydaného zdravotnickým zařízením poskytujícím závodní preventivní péči ohrožuje jeho zdraví nebo prací anebo na pracovišti, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, nebo nedodrží podmínku, za níž může mladistvý zaměstnanec výjimečně tuto práci konat z důvodu přípravy na povolání, nebo nevede seznam mladistvých zaměstnanců. Za správní delikt se uloží pokuta do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), nebo f), odstavce 2 písm. e), odstavce 3 písm. a), b) c), e) f), h), i) nebo k), odstavce 4 písm. a) nebo c), odstavce 5 písm. a), b), c), e), f), h) i), l), m), n) nebo o),

- 59 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), d), e), g) nebo h), odstavce 2 písm. a), b) nebo d), odstavce 3 písm. d, g) nebo j), odstavce 4 písm. b), odstavce 5 písm. k) nebo p), 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c) a f), odstavce 5 písm. d), g) nebo j). § 92i Porušení povinností k ochraně před nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že nakládá s nebezpečnou chemickou látkou nebo nebezpečným chemickým přípravkem v rozporu s § 44a odst. 2, poruší zákaz prodeje nebo jiného předání chemické látky nebo chemického přípravku podle § 44a odst. 4 nebo 5, nakládá s chemickou látkou nebo s chemickým přípravkem klasifikovanými jako vysoce toxické v rozporu s § 44a odst. 6 nebo nevede nebo neuchovává záznam o školení nebo opakovaném proškolení, skladuje chemickou látku nebo chemický přípravek klasifikované jako vysoce toxické v rozporu s § 44a odst. 9, nevede evidenci v souladu s § 44a odst. 10 nebo ji v souladu s § 44a odst. 10 neuchovává. Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo d), 1 000 000, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e).

§ 92j Porušení povinností k ochraně provozu zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb (1) Osoba poskytující péči se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 15 nebo § 16 nebo rozhodnutím vydaným podle § 82 odst. 2 písm. 1) neučiní opatření k předcházení vzniku nebo šíření nemocniční nákazy, neeviduje nemocniční nákazu, neohlásí ji nebo o ní neposkytne údaj příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, nedodrží hygienické požadavky podle § 17 odst. 1, nevede evidenci o provedené sterilizaci podle § 17 odst. 5, neprovede nezbytné opatření nebo ohlášení k zamezení šíření infekčního onemocnění podle § 62 odst. 1 a 2, nesplní povinnost podle § 62 odst. 4 nebo § 75a odst. 4, používá vodu v rozporu s § 18 odst. 2 nebo rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. e) nebo g), provozuje bazén nebo saunu v rozporu s § 18 odst. 3, nebo při kontrole jakosti teplé vody nebo vody pro léčebné bazény nedodrží podmínky stanovené v § 4 odst. 1 nebo 2. Osoba poskytující péči nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující prádelnu, ve které se pere zdravotnické prádlo, se dopustí správního deliktu tím, že pere prádlo v rozporu s § 18 odst. 1 nebo rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. n).

- 60 Za správní delikt se uloží pokuta do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), f) nebo g), 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d), e) nebo h), 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2. § 92k Porušení povinnosti k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a předcházení vzniku jiného ohrožení zdraví (1) Zdravotnické zařízení se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 45 odst. 2 neprovede očkování, pasivní imunizaci nebo jiné opatření k předcházení vzniku nebo šíření infekčního onemocnění, provede očkování v rozporu s § 47 nebo § 47a, nesplní povinnost podle § 51 odst. 1 nebo § 54, neprovede povinné vyšetření podle § 71 odst. 1 nebo nesplní některou z povinností podle § 74 odst. 1, 3 nebo 4 stanovenou pro vyšetřování nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu, provádí laboratorní vyšetřování na virus lidského imunodeficitu bez povolení vydaného podle § 72 odst. 1 nebo v rozporu s § 72 odst. 3 nehlásí počet vyšetření na virus lidského imunodeficitu nebo jeho výsledek, nevyhoví žádosti orgánu ochrany veřejného zdraví podle § 46 odst. 5, § 53 odst. 3, § 67 odst. 9 nebo § 70 odst. 4, nebo neprovede karanténu nebo izolaci nařízenou podle § 68 odst. 2, jako zdravotnické zařízení, kterému bylo vydáno povolení podle § 72 odst. 1, se v rozporu s § 73 odst. 1 nezúčastní systému externího hodnocení kvality diagnostiky viru lidského imunodeficitu, nebo neprovede opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění, nařízené podle § 82 odst. 2 písm. l). Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že dopravuje nebo skladuje očkovací látky v rozporu s § 48. Jesle se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 50 přijmou dítě, které se nepodrobilo stanoveným pravidelným očkováním. Školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči nebo poskytovatelé sociálních služeb, kteří uvedenou činnost poskytují v denních stacionářích, týdenních stacionářích, domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 52 neoznámí, že fyzická osoba ve věku do 18 let se nepodrobila pravidelnému očkování nebo že jsou pochybnosti o splnění této povinnosti. Za správní delikt se uloží pokuta do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d), e) nebo f) nebo odstavce 2, 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b), odstavce 3 nebo 4, 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), g) nebo h). § 92l Porušení povinnosti při dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

- 61 provede ochrannou dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci v rozporu s § 56, v rozporu s § 57 odst. 1 neprovádí běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci, v rozporu s § 62a nesdělí orgánu ochrany veřejného zdraví okolnosti důležité v zájmu epidemiologického šetření. Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je oprávněna provozovat speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí výkon těchto činností fyzickou osobou splňující požadavky podle § 58 odst. 1 až 4, nesplní povinnost stanovenou § 61 odst. 1 nebo povinnost stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 61 odst. 2 nebo 5, nebo nepodá oznámení podle § 61 odst. 4. Právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 57 odst. 2 se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí provedení speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace. Za správní delikt se uloží pokuta do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a) nebo b), 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo odstavce 3, 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c). §92m Porušení povinností k dodržování provozních řádů (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že vykonává činnost, k níž je třeba podle tohoto zákona vypracovat provozní řád, bez takového provozního řádu nebo své zaměstnance a další osoby, které pracují na jejích pracovištích, s provozním řádem neseznámí anebo nezajistí jeho dodržování. Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 2 000 000 Kč. § 92n Porušení povinností stanovených orgánem ochrany veřejného zdraví (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 84 odst. 2 obnoví činnost, která byla pozastavena, zakázána nebo omezena příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, bez obstarání důkazu o odstranění závady, v rozporu s rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. p) neurčí faktor životních podmínek nebo neprovede jeho měření, v rozporu s rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. q) nezajistí zpracování hodnocení zdravotních rizik, nesplní povinnost stanovenou právním předpisem krajské hygienické stanice vydaným podle § 85, nesplní povinnost stanovenou opatřením obecné povahy vydaným podle § 80 odst. 1 písm. g), h) nebo j) nebo mimořádným opatřením k ochraně zdraví fyzických osob při epidemii, nebezpečí jejího vzniku, živelní pohromě nebo jiné mimořádné události vydaným podle § 82 odst. 2 písm. m), nebo nesplní povinnost stanovenou opatřením při mimořádných okolnostech vydaným podle § 95. Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.

- 62 ______________________ 54a) 54b)

Zákon č. 309/2006 Sb. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES.".

255. § 93 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 55 zní: ,,§ 93 Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává krajská hygienická stanice, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra správní delikt projedná, jestliže pachatel správního deliktu spadá do jeho působnosti podle § 83. Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby55) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. _________________ 55) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“. 256. V § 94 odst. 2 větě první se slova „§ 6 odst. 3 písm. c) a odst. 5,“ nahrazují slovy „§ 6c odst. 1 písm. g),“, slova „a 4“ se zrušují, slova „§ 31 odst. 1“ se nahrazují slovy „§ 31 odst. 2, § 31a odst. 2“ a slovo „navrhovatel“ se nahrazuje slovem „žadatel“.

- 63 257. V § 94 odst. 2 větě druhé se slova „, § 39 odst. 2 písm. a)“ zrušují a slova „m) a n)“ se nahrazují slovy „n) a o)“.

258. V § 94 odst. 3 se slova „§ 53 odst. 3,“ nahrazují slovy „§ 53 odst. 2,“, slova „odst. 1 a 3,“ se nahrazují slovy „odst. 1, 5 a 8,“ a za slova „písm. v)“ se vkládají slova „a y)“.

259. V § 94 odstavec 4 zní: ,,(4) Prvním úkonem v řízení podle § 46 odst. 3, § 53 odst. 2, § 61 odst. 2, § 67 odst. 1, 6 a 8, § 68 odst. 2, § 70 odst. 2. § 82 odst. 2 písm. l) a m) a § 84 odst. 1 písm. c) části textu před středníkem, § 84 odst. 1 písm. e), m) části textu před středníkem a § 84 odst. 1 písm. y) může být vydání rozhodnutí. Místní příslušnost orgánu ochrany veřejného zdraví se v případě postupu podle § 53 odst. 2 řídí místem, kde se fyzická osoba v době zahájení řízení zdržuje.“.

260. Za § 94 se vkládá nový § 94a, který včetně nadpisu zní: „§ 94a Opatření obecné povahy (1) Opatření obecné povahy podle § 80 odst. 1 písm. g), h) a j), § 80 odst. 5 a 7, § 82a odst. 1 písm. d) nabývají účinnosti před jejich projednáním, a to dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření obecné povahy oznamuje. Ve lhůtě do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti opatření podle věty první může kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být tímto opatřením dotčeny, uplatnit písemné námitky u orgánu ochrany veřejného zdraví, který opatření vydal; tento orgán o námitkách rozhodne. (2) Projednání opatření obecné povahy podle odstavce 1 je veřejné a koná se v den, který příslušný orgán ochrany veřejného zdraví oznámí na úřední desce ve svém sídle nejméně 5 dnů před tímto dnem. Vypořádání ústních připomínek zveřejní příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na úřední desce ve svém sídle. (3) Opatření obecné povahy podle § 82a odst. 1 písm. a) nabývá účinnosti desátým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky v sídle krajské hygienické stanice. Jeho projednání je veřejné. (4) Opatření obecné povahy po dni nabytí jeho účinnosti opatří příslušný orgán ochrany veřejného zdraví záznamem o jeho účinnosti. (5) Opatření obecné povahy podle § 80 odst. 1 písm. g), h) a j) je závazné pro každého. Opatření obecné povahy podle § 80 odst. 5 a 7 je závazné pro výrobce, dovozce a distributory výrobku. Opatření obecné povahy podle § 82a odst. 1 písm. a) a d) je závazné pro provozovatele přírodních koupališť s výjimkou provozovatelů nádrží ke koupání a přírodních biotopů.“.

- 64 261. V § 95 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Opatření se vyvěsí na úřední desku na dobu jeho trvání, kterou sdělí obcím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví; odvolání přijatých mimořádných opatření se vyvěsí na dobu 15 dnů.“.

262. V § 96 větě první se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“ a na konci § 96 se doplňuje věta „Krajská hygienická stanice poskytne obci na její žádost součinnost při hodnocení naplnění podmínek pro nařízení speciální ochranné dezinsekce nebo deratizace.“.

263. V § 97 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 58a a 58b zní: „(2) V případech stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství je provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu povinen nahradit náklady dodatečného státního zdravotního dozoru58a). Tuto povinnost má podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství58b) i výrobce nebo dovozce výrobku uvedeného v § 25 odst. 1 písm. a). Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů dodatečné kontroly. Povinnost nahradit náklady dodatečné kontroly uloží osobě uvedené ve větách první nebo druhé orgán ochrany veřejného zdraví, kterému je svěřen výkon státního zdravotního dozoru. Náhrada nákladů dodatečného státního dozoru je příjmem státního rozpočtu; vybírá ji orgán ochrany veřejného zdraví, který ji uložil, a vymáhá ji celní úřad. _____________ 58a)

Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004. Čl. 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004. Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 58b)

CELEX 32004R0882, 32004R1935

264. V § 98 se slova „uložené podle“ nahrazují slovy „stanovené tímto zákonem nebo na základě“ a slova “zařízením sociální péče“ se nahrazují slovy „poskytovatelům sociálních služeb“.

265. § 99 se zrušuje.

266. § 99a se včetně poznámky pod čarou č. 59 zrušuje.

- 65 267. V § 100 větě druhé se za slova „jejich pracovištích,“ vkládají slova „zajistit jeho aktualizaci v případě změn provozu“.

268. § 100a a 100b se zrušují .

269. V § 100c odst. 1 se slova „§ 63 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 67 odst. 1“.

270. V § 100c odst. 2 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.

271. V § 100e větě první se slova „nad koupališti (§ 6 odst. 2), zotavovacími akcemi a jinými podobnými akcemi pro děti, pískovišti venkovních hracích ploch, ubytovacími a stravovacími službami“ zrušují a za slova ,,kontrolovaného objektu“ se vkládají slova ,,včetně výsledků měření nebo vyšetření“.

272. § 107 se zrušuje.

273. V § 108 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášky k provedení § 3 odst. 1, 3 a 5, § 4 odst. 1 písm. a) a odst. 2, 4, 5 a 7, § 5 odst. 1, 2, 6 až 9, § 6a odst. 6, § 6c odst. 2, § 6e, § 6f odst. 3, § 6g odst. 5, § 7 odst. 1, § 8 odst. 2 a 4, § 9 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 12, § 13, § 16 odst. 2 písm. b), § 17 odst. 1 a 5, § 18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 3, § 20 písm. a) a c), § 21 odst. 1 písm. a), § 21 odst. 6, § 24 odst. 1 písm. c) a f), § 26 odst. 1 písm. b) a d) a odst. 3, 4, 8 a 9, § 27 odst. 1 a 3, § 28 odst. 1, § 29 odst. 1 a 3, § 31 odst. 3, § 37 odst. 1, § 39 odst. 3 a 4, § 41 odst. 1 a 2, § 41a odst. 1, § 44b odst. 2, § 45, § 46 odst. 1, 2 a 6, § 47 odst. 2, § 47a odst. 5, § 58 odst. 1 písm. b), § 58 odst. 2 písm. a), § 58 odst. 3 písm. b), § 59 odst. 1 a 2, § 60 odst. 1 a 3, § 62 odst. 1 a 4 písm. a) a b), § 70 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a), § 75a odst. 1 a 4, § 80 odst. 1 písm. s) a odst. 3, § 82a odst. 5, § 83e odst. 3 a § 97 odst. 2.“.

274. V § 108 odst. 3 se slova „§ 30, 32“ zrušují.

275. Příloha č. 3 se zrušuje. Čl. II 1.

Přechodná ustanovení Správní řízení pravomocně neukončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ukončí podle dosavadní právní úpravy. Obdobně se postupuje v řízeních, jejichž cílem není vydání rozhodnutí a která nebyla skončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

- 66 2. 3. 4. 5.

6. 7.

8.

9. 10.

11. 12.

13.

14.

Řízení podle § 4 odst. 3 nebo § 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zastavují. Provozní řády podle § 4 odst. 3 nebo § 6c odst. 1 písm. f) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží právnická nebo podnikající fyzická osoba nejdéle do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V řízení o námitkách proti prozatímnímu opatření zdravotnického zařízení vydanému podle § 67 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadní právní úpravy. Oznámení o zahájení provozování stravovací služby podaná podle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za oznámení podle § 23 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žádosti o zařazení prací do kategorií, o nichž bylo zahájeno řízení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadní právní úpravy. Osvědčení o autorizaci vydané podle § 83a nebo 83e zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za osvědčení o autorizaci vydané pro příslušnou oblast podle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Povolení vydaná příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví podle § 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za časově omezená povolení podle § 31 odst. 2 nebo § 31a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Územní pracoviště krajských hygienických stanic upravená v příloze č. 3 k zákonu č. 258/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za územní pracoviště zřízená se souhlasem Ministerstva zdravotnictví. Národní referenční laboratoře v oblasti infekčních onemocnění, složek životních podmínek upravených tímto zákonem, fyzikálních, chemických nebo biologických faktorů pracovních podmínek, mikroklimatických podmínek pracovišť, fyzické zátěže zaměstnanců, předmětů běžného užívání nebo výrobků určených pro styk s pitnou vodou, které Ministerstvo zdravotnictví zřídilo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za národní referenční laboratoře zřízené podle § 83f zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. První klasifikace vod podle § 82a odst. 1 písm. f) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede nejpozději do konce koupací sezóny v roce 2015. Informace o vodách ke koupání podle § 82a odst. 1 písm. f) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zveřejní příslušný orgán ochrany veřejného zdraví prostřednictvím Portálu veřejné správy poprvé od zahájení koupací sezóny v roce 2012. Informace podle § 6g odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, budou předány poprvé v roce 2012. Do této lhůty poskytuje Ministerstvo životního prostředí Komisi Evropských společenství zprávy podle dosavadní právní úpravy. Zdravotní pojišťovny sdělí Ministerstvu zdravotnictví údaje podle § 51 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé do 30. dubna 2010.

CELEX 32006l0007

- 67 Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST DRUHÁ Změna vodního zákona Čl. IV Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb. a zákona č. 181/2008 Sb., se mění takto: 1.

§ 34 včetně poznámek pod čarou č. 21 a 21a zní: „§ 34 Povrchové vody využívané ke koupání

(1) Správci povodí ve spolupráci s vodoprávními úřady a příslušnými krajskými hygienickými stanicemi sestavují, přezkoumávají a aktualizují profily vod uvedených v seznamu přírodních koupališť provozovaných na povrchových vodách využívaných ke koupání a dalších povrchových vod, kde lze očekávat, že se v nich bude koupat velký počet osob. Způsob sestavení profilu vody, podmínky jeho přezkumu a aktualizace stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou. Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod pro účely povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových uvedených v seznamu stanoveném podle zákona o ochraně veřejného zdraví21) a program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění těchto vod stanoví vláda nařízením. Pokud povrchové vody uvedené v seznamu stanoveném podle zákona o ochraně veřejného zdraví21) přestanou trvale nebo opakovaně odpovídat požadavkům na jakost vody pro koupání, které jsou stanoveny zvláštním právním předpisem21a) nebo v nařízení vlády podle odstavce 2, uloží nebo přijme vodoprávní úřad k nápravě tohoto stavu odpovídající opatření, a to po projednání s orgány ochrany veřejného zdraví a správcem povodí. _____________ 21) § 6g zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. 21a) Vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění vyhlášky č. 292/2006 Sb.“. CELEX 32006L0007

- 68 2.

V § 104 odst. 1 se věta druhá zrušuje.

3.

V § 108 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 4.

§ 113 se zrušuje. Čl. V

Přechodné ustanovení Poprvé se profily vod ke koupání podle § 34 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vytvoří do 24. března 2011. CELEX 32006l0007

ČÁST TŘETÍ Změna zákona o přestupcích Čl.VI Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., a zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 213/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb. zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb. a zákona č. 314/2008 Sb., se mění takto: 1.

V § 29 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) až o) se označují jako písmena b) až n).

- 69 2.

V § 29 odst. 1 písm. c) se slova „zdravotní průkaz anebo“ zrušují.

3.

V § 29 odst. 1 se písmeno h) zrušuje.

Dosavadní písmena i) až n) se označují jako písmena h) až m). 4.

V § 29 odst. 1 písm. m) se za slova „produkce hudby“ vkládají slova „ , sportovní nebo kulturní akce přístupné veřejnosti“ a za slova „produkci hudby“ se vkládají slova „ , sportovní nebo kulturní akci přístupné veřejnosti,“.

5.

V § 29 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až h) a písmen j) až l) lze uložit pokutu až do výše 10 000 Kč a za přestupek podle písmene i) a m) lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč.“.

6.

V § 29 odst. 2 větě druhé se slova „k) a l)“ nahrazují slovy „i) a j)“.

7.

V § 86 písm. c) se slova „c), d), jde-li o padělání nebo úmyslné neoprávněné změnění zdravotního průkazu,“ zrušují, slova „písm. e)“ se nahrazují slova „písm. d)“ a slova „§ 29 odst. 1 písm. f), h) až j), n) a o)“ se nahrazují slovy „§ 29 písm. e), g), h) a l)“.

Čl. VII Přechodné ustanovení Pravomocně neukončená řízení ve věcech podle § 29 odst. 1 písm. b), i) a o) zákona č. 200/1990 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se zastavují. Pravomocně neukončená řízení podle § 29 odst. 1 písm. a), c), d), e), f), g), h), j), k), l), m) a n) zákona č. 200/1990 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadní právní úpravy.

ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 274/2003 Sb. Čl. VIII V čl. II zákona č. 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., se bod 17 zrušuje.

- 70 ČÁST PÁTÁ Změna krizového zákona Čl. IX Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb., se mění takto: 1.

V § 11 odst. 1 se slova „přenosných nemocí14)“ nahrazují slovy „infekčních onemocnění14)“.

Poznámka pod čarou č. 14 zní: „14) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2.

V § 36 odst. 1 se číslo ,,5“ nahrazuje číslem ,,6“.

3.

V § 39 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Dále se tento zákon vztahuje na případy výskytu zvláště nebezpečných infekcí, které ohrožují život a zdraví osob a vzniklé ohrožení má povahu mimořádné události, jejíž následky vedou nebo mohou vést ke vzniku krizové situace; v těchto případech se stává krajská epidemiologická komise a epidemiologická komise hlavního města Prahy součástí krizového štábu kraje a Ústřední epidemiologická komise součástí Ústředního krizového štábu.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. ČÁST ŠESTÁ Změna zákoníku práce Čl. X V § 103 odst. 1 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, se slova „kteří mají platný zdravotní průkaz,“ zrušují. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci Čl. XI V § 4 odst. 1 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i) až m) se označují jako písmena h) až l).

- 71 ČÁST OSMÁ Změna zákona o rostlinolékařské péči Čl. XII V § 33 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 131/2006 Sb., odstavec 4 zní: „(4) Ministerstvo zdravotnictví vydává závazné stanovisko pro potřebu registračního řízení, a to na základě vypracovaného toxikologického posudku. Žadatel může Ministerstvu zdravotnictví předložit k vydání závazného stanoviska také toxikologický posudek vypracovaný příslušným orgánem členského státu Evropských společenství nebo příslušným orgánem Evropských společenství. Pro účely vypracování hodnocení podle odstavce 1 předloží žadatel příslušnému orgánu dokumentační soubor údajů o přípravku a o účinné látce nebo dalšímu prostředku.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o obcích Čl. XIII V § 10 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb., se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) k ochraně před hlukem a vibracemi stanovením konce veřejné produkce hudby, provozní doby hostinských provozoven, heren a obdobných provozoven služeb,“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).

ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. XIV V § 44 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) k ochraně před hlukem a vibracemi stanovením konce veřejné produkce hudby, provozní doby hostinských provozoven, heren a obdobných provozoven služeb,“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).

- 72 ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Čl. XV V § 11 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 12a zní: „f) s výrobky propadlými nebo zabranými z rozhodnutí krajské hygienické stanice12a) přísluší krajské hygienické stanici. _______________ 12a) § 91 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. /2009 Sb.“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. XVI Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 30 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 2. V § 30 odstavce 2 a 3 znějí: ,,(2) Hrazená péče dále zahrnuje očkování včetně očkovacích látek pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zvláštního právního předpisu o ochraně veřejného zdraví35), proti vzteklině,

- 73 proti tetanu při poraněních a nehojících se ranách, proti stafylokokovým infekcím, proti chřipce u pojištěnců nad 65 let věku, u pojištěnců po splenektomii nebo po transplantaci krvetvorných buněk, u pojištěnců, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, dýchacích cest nebo ledvin, nebo diabetem, u pojištěnců umístěných v léčebnách dlouhodobě nemocných, nebo v domovech pro seniory, anebo v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, a proti pneumokokovým infekcím, bylo-li zahájeno mezi třetím a pátým měsícem věku pojištěnce a pokud 3 dávky očkovací látky byly aplikovány do sedmého měsíce věku pojištěnce; hrazená péče zahrnuje též přeočkování ve druhém roce věku pojištěnce, b) odběry materiálů prováděné v zařízeních léčebné péče na mikrobiologické, imunologické a parazitologické vyšetření pro klinické účely a v souvislosti s výskytem nákaz, c) vyšetření materiálů uvedených pod písmenem b) laboratořemi smluvních zdravotnických zařízení, d) diagnostiku HIV, anti HCV a HBsAG u dárců krve, tkání, buněk, orgánů a gamet a diagnostiku HIV prováděnou v zařízeních léčebně preventivní péče v případech léčebně preventivních postupů a v případech, kdy si to vyšetřovaný pojištěnec vyžádal, s výjimkou: 1. anonymních vyšetření, 2. vyšetření při soukromých a pracovních cestách do zahraničí. (3) Hrazená péče nezahrnuje a) poskytnutí očkovacích látek, s výjimkou uvedenou v odstavci 2 písm. a), odběry materiálů a jejich vyšetření prováděné pro účely státního zdravotního dozoru.“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Čl. XVII Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb.zákona č. 227/2003 Sb., zákona č.3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., se mění takto: 1. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který zní: „§ 36a Výbušniny podle tohoto zákona se nepovažují za nebezpečné chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako vysoce toxické ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví. Na osoby odborně způsobilé nakládat s výbušninami podle báňských předpisů se při nakládání s výbušninami nevztahují požadavky na odbornou způsobilost pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví.“.

- 74 -

2. V § 44a odst. 2 písmeno l) zní: ,,l) nesplní závazný příkaz nebo opatření báňského inspektora podle § 42, opatření báňského úřadu podle § 40 nebo § 41, požadavek stanovený podle § 6 odst. 6 anebo nedodržuje zákaz práce přesčas, práce v noci nebo práce žen nebo mladistvých, nebo nezajistí, aby pracovní podmínky odpovídaly požadavkům na bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanoveným pracovněprávními předpisy.“. ČÁST ČTRNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVIII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. I bodu 134 a čl. IV bodu 2, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2010, a čl. I bodu 200, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.

- 75 -

DŮVODOVÁ ZPRÁVA A. Obecná část 1. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, s účinností od 1. ledna 2001 nahradil tu část právní úpravy obsažené v zákoně o péči o zdraví lidu (zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů), která stanovila povinnosti osob na úseku ochrany zdravých životních a pracovních podmínek a prevence vzniku a šíření přenosných onemocnění, strukturu, působnost a pravomoc orgánů hygienické služby (okresních a krajských hygieniků) a úkoly zařízení hygienické služby (okresních a krajských hygienických stanic). V návaznosti na citovaný zákon Ministerstvo zdravotnictví v r. 2001 zrušilo téměř padesát podzákonných vyhlášek, směrnic a výnosů Ministerstva zdravotnictví hlavního hygienika ČR, kterými byly ukládány povinnosti osobám v uvedené oblasti. Soustavu orgánů a zařízení hygienické služby transformoval zákon o ochraně veřejného zdraví do soustavy orgánů a zařízení ochrany veřejného zdraví; zachoval však funkce okresních hygieniků jako orgánů okresních úřadů, krajských hygieniků jako orgánů státní správy nadřízených ve věcech výkonu státní správy okresním hygienikům a podřízených Ministerstvu zdravotnictví, a soustavu okresních a krajských hygienických stanic. Zaměstnancům těchto hygienických stanic svěřil oprávnění provádět kontrolní činnosti a připravovat podklady pro rozhodnutí a jiná opatření příslušných okresních nebo krajských hygieniků. V souvislosti se zrušením okresních úřadů došlo zákonem č. 320/2002 Sb. k transformaci shora uvedené soustavy orgánů ochrany veřejného zdraví. Byly zrušeny funkce okresních a krajských hygieniků i krajské a okresní hygienické stanice jako zdravotnická zařízení, podílející se na výkonu státní správy svěřené krajským/okresním hygienikům. Krajské hygienické stanice byly s účinností od 1. ledna 2003 zřízeny jako správní úřady vykonávající státní správu na úseku ochrany veřejného zdraví na I. stupni. Z laboratorních složek původních okresních a krajských hygienických stanic byly zákonem zřízeny zdravotní ústavy k zabezpečení laboratorních a jiných odborných výkonů, souvisejících s úkoly prvostupňových správních úřadů na úseku ochrany veřejného zdraví. Druhý stupeň státní správy na tomto úseku vykonává od 1. ledna 2003 Ministerstvo zdravotnictví. Zákon o ochraně veřejného zdraví je v oblastech pitné vody, vody ke koupání, materiálů a předmětů přicházejících do styku s potravinami, kosmetických prostředků, ochrany zdraví při práci a na úseku epidemiologické bdělosti transformací práva Evropských společenství. Oblast stravovacích služeb je převážně upravena nařízeními Evropských společenství. V roce 2006 byla vydána nová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS. Transpozice této směrnice se provádí předloženým návrhem, a to v části první a druhé. Z důvodu neprovedení včasné transpozice směrnice 2006/7/ES do českého právního řádu bylo dne 23. května 2008 ze strany Komise ES zahájeno proti České republice řízení č. 2008/0382 pro porušení Smlouvy podle čl. 226 Smlouvy o založení ES formou formálního upozornění.

- 76 Protože však z důvodu následně vyvstalé nutnosti zapracování dalších věcných změn bylo nutné provést opakované meziresortní připomínkové řízení, nedošlo k včasné transpozici výše uvedené směrnice. Řízení z května 2008 pro porušení Smlouvy podle čl. 223 Smlouvy o založení Evropských společenství zahájené proti České republice ze strany Komise ES bylo 19. března 2009 převedeno z I. fáze formálního upozornění do II. fáze, a to odůvodněného stanoviska, po kterém může následovat v případě dalšího prodlení podání žaloby proti České republice k Evropskému soudnímu dvoru. V roce 2002 bylo vydáno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Na toto nařízení navázala v r. 2004 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin a nařízení Evropského parlamentu a nařízení Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat. Adaptace zákona o ochraně veřejného zdraví na tato nařízení Evropských společenství se provádí předloženým návrhem. Návrhem zákona se dokončuje transpozice směrnice Komise č. 2004/19/ES ze dne 1. března 2004, kterou se doplňuje směrnice 2002/72/ES o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami. Zrušuje se oprávnění Ministerstva zdravotnictví rozhodovat o povolení použití přísad pro výrobu plastů a předmětů z plastů, neupravených právním předpisem. Toto schvalování náleží od 1. ledna 2007 Komisi Evropských společenství. Zákon pouze stanoví, která osoba je oprávněna přijímat žádosti podnikatelů o vydání povolení v této oblasti. Dokončuje se i transpozice směrnice č. 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci, a to návrhem ustanovení, které omezuje rozsah povinnosti laboratoře, provádějící diagnostickou službu pro biologické činitele skupiny 4, oznámit používání těchto biologických činitelů. Návrhem zákona se provádějí rozsáhlejší změny na úseku ochrany veřejného zdraví před hlukem. Rozsah povinných subjektů se omezuje na osoby podnikající nebo právnické osoby, které používají nebo provozují zdroj hluku, nejde-li o pořádání veřejné produkce hudby nebo kulturní nebo sportovní akci přístupnou veřejnosti. Zákonná úprava se člení podle povahy zdroje hluku. V r. 2004 byl vyhlášen nový správní řád, který upravil výkon veřejné správy. Zákon o ochraně veřejného zdraví se předloženým návrhem uvádí do souladu se správním řádem a zavádí některé instituty veřejné správy, například institut opatření obecné povahy. Pokud jde o správní trestání, zákon o ochraně veřejného zdraví dosud obsahuje jedinou skutkovou podstatu formulovanou jako porušení jakékoli povinnosti stanovené na úseku svěřeném do dozorové působnosti orgánů ochrany veřejného zdraví. Návrhem se upravují skutkové podstaty správních deliktů pro jednotlivé úseky právní úpravy (včetně přímo použitelných předpisů Evropských společenství) a navrhuje se maximální výše pokuty, kterou lze za správní delikt uložit, a to i s ohledem na maximální výši pokuty upravenou jinými právními předpisy na úseku bezpečnosti výrobků. Dále návrh přináší některé změny, jejichž cílem je snížení byrokratické zátěže podnikatelů a fyzických osob, a to zrušením zdravotních průkazů, zrušením povinnosti předložit provozní řád ubytovacích služeb ke schválení příslušnému orgánu ochrany

- 77 veřejného zdraví, zrušením povinnosti před zahájením provozu zdroje neionizujícího záření vypracovat a předložit dokumentaci, nahrazením schvalovacího řízení podle § 18 odst. 2 právní úpravou a zrušením části evidence o výkonu rizikových prací v § 40 zákona. Návrhem se zpřesňují některá ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví s ohledem na ustálenou praxi na úseku ochrany veřejného zdraví. Návrhem se mění systém zajištění financování očkovacích látek na pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování. Dosud tyto očkovací látky byly hrazeny ze státního rozpočtu. Navrhuje se nadále hradit ze státního rozpočtu pouze náklady na zvláštní a mimořádná očkování. Pokud jde o pravidelná očkování, což je převaha tzv. povinných očkování, navrhuje se, aby byly hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Pokud jde o osoby, které nejsou pojištěnci podle zákona o veřejném zdravotním pojištění zůstává ponecháno hrazení ze státního rozpočtu. K zajištění jednoty výkonu očkování, které je důležité z hlediska sledování odezvy organismu na očkování, se navrhuje upravit působnost Ministerstva zdravotnictví, které na návrh jím zřízené komise, vyhlásí ve Sbírce zákonů antigenní složení očkovacích látek. Jako dosud se připouští, aby osoby na svůj náklad žádaly provedení pravidelného očkování jinou očkovací látkou, která ale z veřejného zdravotního pojištění hrazeny není, tj. hradí ji osoba, která si takové provedení očkování objednala. Znovu se stanoví povinnost, že taková očkovací látka musí být látkou registrovanou podle předpisů o léčivech. Pokud jde o zdravotní ústavy, které již jsou zřízeny přímo zákonem, navrhuje se upravit jejich postavení tak, aby ke sloučení, popřípadě zrušení některého z nich z důvodu zefektivnění, racionalizace a postupného omezování jejich činností, nebylo pokaždé zapotřebí novelizovat zákon. Návrh také upravuje možnost Krajské hygienické stanici zřizovat nebo rušit svá územní pracoviště po předchozím souhlasu Ministerstva zdravotnictví z důvodu racionalizace její činnosti a při zajištění potřebné dostupnosti. Úkoly krajských úřadů na úseku hodnocení a řízení hluku byly upraveny již v roce 2006, a to zákonem č. 222/2006 Sb., kterým byl v souvislosti s novelou zákona o integrované prevenci novelizován i zákon o ochraně veřejného zdraví. Zákon č. 222/2006 Sb. však opomněl výslovně vyřešit to, že úkoly krajských úřadů na úseku hodnocení a řízení hluku jsou úkoly, které krajský úřad plní v přenesené působnosti. Novelou krizového zákona se naplňuje usnesení vlády 1271/2006 o Pandemickém plánu ČR v případě pandemie chřipky vyvolané novou variantou chřipkového viru. Novela krizového zákona navazuje na navrženou změnu zákona o ochraně veřejného zdraví v § 81d, kde je upraveno zřízení krajských epidemiologických komisí a epidemiologické komise hlavního města Prahy. Stejně jako je tomu u nákazových komisí stávají se krajské epidemiologické komise v případě krizového stavu součástí krizových štábů krajů a Ústřední epidemiologická komise, zřízená tímto zákonem jako stálý orgán vlády na základě výše uvedeného usnesení vlády, součástí Ústředního krizového štábu. V návaznosti na navrhované změny zákona o ochraně veřejného zdraví se mění i skutkové podstaty přestupků na úseku zdravotnictví stanovené přestupkovým zákonem. S ohledem na to, že služební zákon dosud nenabyl účinnosti a připravuje se nová koncepce státní služby, a dále vzhledem k tomu, že zastupování vedoucích zaměstnanců zpravidla řeší organizační předpisy úřadů, se navrhuje zrušit bod 17 čl. II zákona č. 274/2003

- 78 Sb., který upravuje způsob jmenování a odvolání hlavního hygienika ČR a jeho zástupce a dále obsazení funkcí ředitelů krajských hygienických stanic. Způsob obsazení těchto funkcí je upraven části první čl. I (§ 80 odst. 9 a v § 82 odst. 1) návrhu zákona. Dále se navrhují novely zákoníku práce a zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, a to v návaznosti na navrhované zrušení zdravotních průkazů. Novela zákona o obcích a zákona o hlavním městě Praze doplňuje oprávnění obcí řešit specifickou problematiku ochrany občanů před neúměrným obtěžováním hlukem obecně závaznou vyhláškou. Novela zákona o rostlinolékařské péči uvádí do souladu proces registračního řízení u přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin se současnou praxí v Evropské unii, ve které se užívá proces vzájemného uznávání registrace. Novela zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě upřesňuje oprávnění orgánů státní báňské správy kontrolovat a ukládat sankční opatření za neplnění závazného příkazu nebo opatření báňského inspektora nebo opatření báňského úřadu ve věcech práce žen nebo mladistvých, pracovních podmínek a požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, stanovených pracovněprávními předpisy na pracovištích, na nichž se vykonává hornická činnost. Současně se v tomto zákoně upřesňuje způsob a oprávnění osob při nakládání s výbušninami. Novela zákona o majetku České republiky souvisí s nově zařazeným § 91, který upravuje způsob nakládání s výrobky, které podle zákona o obecné bezpečnosti výrobku celní orgány mohou předat orgánům státní kontroly. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad se neuvádí, protože příprava návrhu zákona započala v r. 2006, kdy pravidla pro toto hodnocení vydána nebyla. 2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána Návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví i návrhy novel souvisejících zákonů je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh se dotýká čl. 2 odst. 3 a čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť upravuje působnost a pravomoc Ministerstva zdravotnictví a dalších orgánů ochrany veřejného zdraví, správců povodí a dále správních úřadů působících na úseku řízení a hodnocení hluku. Návrh dále vymezuje povinnosti osob na úseku ochrany veřejného zdraví a dotýká se tedy čl. 2 odst. 1 Ústavy ČR a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Navržené ustanovení § 88 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví se dotýká čl. 12 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Návrh není v rozporu s mezinárodními smlouvami na úseku poskytování a úhrady zdravotní péče. 3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie Navrhovaná novela je plně slučitelná se směrnicemi Evropských společenství vydanými na úseku pitné vody, a to se směrnicí Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě; na úseku vod ke koupání, a to se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS; na úseku materiálů a předmětů přicházejících do styku s potravinami, a to se směrnicí Komise č. 2004/19/ES ze dne 1. března 2004, kterou se doplňuje směrnice 2002/72/ES o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami; na úseku

- 79 kosmetických prostředků, a to se směrnicí Rady 76/768/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/15/ES ze dne 27. února 2003, kterou se mění směrnice Rady 76/768/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků technickému pokroku; na úseku ochrany zdraví při práci, a to se směrnicí č. 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci a s rozhodnutími orgánů Evropských společenství na úseku epidemiologické bdělosti, a to rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 2119/98/ES ze dne 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství a rozhodnutím Evropské komise ze dne 17. července 2003, kterým se mění rozhodnutí 2000/96/EC ve věci stanovení surveillance vybraných infekcí. A rozhodnutím komise 2008/426/ES ze dne 28.4.2008, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES (definice infekcí). Návrhem se dokončuje adaptace zákona o ochraně veřejného zdraví na nařízení Evropských společenství v oblasti potravinového práva, a to nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, a dále v oblasti materiálů a předmětů přicházejících do styku s potravinami, a to nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS. Vymahatelnost práva EU je zajištěna úpravou státního zdravotního dozoru a správních deliktů. Předkladateli není znám judikát Evropského soudního dvora, s nímž by byl návrh zákona v rozporu. Návrh je plně slučitelný s právem Evropské unie. Transpozice provedená návrhem zákona nepřekračuje rámec směrnic Evropských společenství. 4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a dopady na životní prostředí Státní zdravotní ústav a zdravotní ústavy jsou nyní státními příspěvkovými organizacemi, k nimž funkci zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví. Podle návrhu se jejich postavení nezmění, neboť budou i nadále státními příspěvkovými organizacemi. V roce 2007 uvolnilo Ministerstvo zdravotnictví na jejich provoz částku 835 milionů Kč. Z této sumy byl příspěvek na provoz Státního zdravotního ústavu cca 300 milionů Kč a na provoz 14ti zdravotních ústavů cca 535 milionů Kč. V rozpočtu na rok 2008 byl stanoven příspěvek na provoz Státního zdravotního ústavu ve výši 290 milionů Kč a stejný příspěvek 290 milionů je stanoven i pro rok 2009. V rámci restrukturalizace a racionalizace práce na 14ti zdravotních ústavech byl jednotlivým zdravotním ústavům v roce 2008 přidělen pouze příspěvek ve výši cca 23,6 milionů Kč a prostředky na krytí potřeb nákupu služeb od zdravotních ústavů pro státní zdravotní dozor krajských hygienických stanic byly zohledněny v rámci rozpočtu

- 80 jednotlivých krajských hygienických stanic. Pro rok 2009 nebyl v návrhu rozpočtu zdravotním ústavům poskytnut již žádný příspěvek a prostředky na krytí potřeb nákupu služeb od zdravotních ústavů pro státní zdravotní dozor krajských hygienických stanic byly rovněž zohledněny v rámci rozpočtu jednotlivých krajských hygienických stanic na rok 2009. Podle připravené novely zákona budou náklady na očkovací látky pro pravidelné očkování hrazeny po nabytí účinnosti tohoto zákona z prostředků veřejného zdravotního pojištění. V současné době činily náklady ze státního rozpočtu na zajištění tohoto očkování v rozsahu stanoveném platnou vyhláškou o očkování proti infekčním nemocem ročně cca 650 milionů Kč. Ministerstvo zdravotnictví dále připravilo novelu vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem, která zavádí do pravidelného očkování dětí další přeočkování proti dávivému kašli a současně rozšiřuje zdravotní indikace podání konjugované pneumokokové vakcíny a ruší přeočkování proti TBC v jedenácti letech dítěte; tato vyhláška vstoupila v platnost dne 12. března 2009 uvedením ve Sbírce zákonů pod č. 65/2009 Sb. V důsledku změny očkovacího kalendáře navrhované citovanou vyhláškou a s ohledem k výraznému zvýšení počtu nově narozených dětí v roce 2008 a předpokládanému zvýšení počtu nově narozených dětí i v roce 2009 se předpokládají počínaje rokem 2009 finanční náklady na zajištění očkovacích látek celkem cca 760 milionů Kč ročně. Připravovanou změnou legislativy na úseku financování očkovacích látek pro pravidelná očkování dojde ročně k úspoře 760 milionů Kč ze státního rozpočtu. V rozpočtu Ministerstva zdravotnictví je pro rok 2009 vyčleněna částka 30 milionů Kč na zajištění mimořádného očkování podle ustanovení zákona. S výjimkou dopadů na veřejné zdravotní pojištění navrhovaná novela nepřináší nové dopady na ostatní veřejné rozpočty. Pokud jde o dopady návrhu na podnikatelské prostředí v oblasti koupání ve volné přírodě se transpozicí směrnice ES 2006/7/ES zužuje okruh sledovaných ukazatelů jakosti koupacích vod ve volné přírodě. Transpozice v oblasti koupání na povrchových vodách nepřekračuje rámec citované směrnice. Dosud byly sledovány hodnoty ukazatelů fyzikálněchemických a mikrobiologických. Novelou budou nadále sledovány jen hodnoty ukazatelů fyzikálních a mikrobiologických. Dojde tedy k úsporám nákladů v podnikatelské sféře. U provozovatelů umělých koupališť, se náklady na sledování jakosti vody ke koupání, sprchování a ochlazování v zásadě nemění. Na úseku činností epidemiologicky závažných se navrhuje zrušit zdravotní průkaz a v rámci úpravy podmínek účasti osob činných na zotavovacích akcích nebo školách v přírodě jako dozor se navrhuje prodloužit dobu platností posudků o zdravotní způsobilosti z jednoho na dva roky. Tím dojde k úsporám na straně fyzických osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné. Za vydání zdravotního průkazu byla vybírána částka cca 150 Kč. Dále se navrhuje zrušit povinnost provozovatelů vybraných živností předložit ke schválení orgánu ochrany veřejného zdraví provozní řád. Tím dojde ke zrychlení možnosti zahájit provozování této služby, které bylo podle platné právní úpravy vázáno na vydání rozhodnutí příslušné krajské hygienické stanice. Pokud jde o možné náklady provozovatelů holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby, služby péče o tělo a živnosti, při níž je porušována integrita kůže související s povinností sterilizovat nástroje a provádět jejich očistu, plyne tato povinnost z platné právní úpravy, a to zásad provozní hygieny obsažených ve vyhlášce č. 137/2004 Sb. Vzniká tedy nově pouze povinnost provedenou sterilizaci evidovat.

- 81 Dále se nahrazuje schvalovací řízení při použití vody jiné jakosti než má voda pitná, voda teplá, voda z přírodního léčivého zdroje nebo voda bazénů umělých koupališť pro použití ve zdravotnických zařízeních a sociálních službách pozitivní právní úpravou. Stejně jako v případě ubytovacích služeb pozitivní právní úprava zrychlí možnost zahájit poskytování předmětné služby, které bylo vázáno na vydání rozhodnutí příslušné krajské hygienické stanice. Výslovně se nově uvádí povinnost kontroly jakosti vody v bazénech provozovaných poskytovatelem zdravotních služeb nebo zařízením sociálních služeb; tato povinnost však již byla v zákoně obsažena, neboť režim kontroly vody jiné jakosti byl součástí rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. V tomto smyslu tedy nejde o novou povinnost poskytovatelů zdravotních služeb a vybraných zařízení sociálních služeb. Zavádí se nahlašovaní povinnost pro provozovatele o konání jiných akcí pro děti od počtu 15 dětí s délkou trvání delší než 2 dny z důvodu zajištění evidence a přehledu o těchto akcích vzhledem k situacím, že dochází ke konání těchto akcí na nevhodných a někdy i nebezpečných místech a v případě vzniku krizové situace při živelných a jiných pohromách není v současné době o těchto akcích žádný přehled. Ministerstvo zdravotnictví má v současné době dohodu o spolupráci s Generálním ředitelstvím hasičského záchranného sboru ke společnému provozování internetového evidenčního programu, kde je mimo potřebné kontaktní údaje a další informace i přesná lokalizace místa konání zotavovacích akcí pro možnost využití např. pro složky integrovaného záchranného systému. Nahlášením vzniká provozovatelům minimální náklad týkající se dopisu s oznámením, neboť ostatní povinnosti stanovené tímto zákonem se nemění. Ruší se povinnost zaměstnavatele v evidenci každého zaměstnance vést údaje o výsledcích měření rizikových faktorů pracovních podmínek a sledování zátěže zaměstnance těmito faktory. Na úseku výroby, dovozu a distribuce kosmetických prostředků se v souladu se směrnicí ES 76/768/ES doplňuje dosavadní povinnost notifikace o povinnost v rámci dosud oznamovaných údajů sdělit i adresu místa výroby nebo dovozu kosmetického prostředku. Návrh je v souladu s právem ES, transpozice nepřekračuje rozsah práva ES, a návrh nepřináší novou ekonomickou zátěž podnikatelských subjektů. Na úseku ochrany před nepříznivými účinky hluku a vibrací se platná právní úprava upravuje v souladu s potřebami zajištění ochrany zdraví osob před hlukem a vibracemi v co možná největší míře při respektování součastných technických možností a efektivity provádění příslušných ochranných opatření. Odstraňuje se možnost výkonu státního zdravotního dozoru nad činností občana při používání zdroje hluku nebo vibrací. V oblasti ochrany před nepříznivými účinky neionizujícího záření se nově zavádí povinnost provozovatele služby péče o tělo vést evidenci o provozu zdroje neionizujícího záření a po vyčerpání doby provozu určené výrobcem zdroj neionizujícího záření z provozu vyřadit. Cílem právní úpravy je ochránit zdraví spotřebitele. Obě povinnosti logicky souvisí s provozem zdroje neionizujícího záření, pokud podnikatel má splnit povinnost nepoškodit zdraví spotřebitele. V případě vyřazení z provozu zdroje, který vyčerpal podle návodu výrobce dobu provozu, tedy nelze hovořit o nové finanční zátěži podnikatelských subjektů. Současně se navrhuje zrušit povinnost provozovatelů veřejné telekomunikační sítě předkládat před zahájením používání nebo provozu zdroje dokumentaci dokládající dodržení nejvyšších přípustných hodnot. Tím dojde k úsporám na straně osob provozujících tyto zdroje a částce cca 6 000 Kč. V zájmu zajištění co nejefektivnější léčby nemocných antibiotiky se zakotvuje institut vzniku antibiotických středisek a stanoví se podmínky pro jejich činnost. Nepředpokládá se navýšení čerpání finančních prostředků proti současnému stavu, neboť tímto krokem se pouze legalizuje již stávající stav a tato střediska budou vždy součástí příslušných zdravotnických

- 82 zařízení. Rovněž je zde stanovena povinnost zdravotnických zařízení oznámit vznik těchto antibiotických středisek včetně způsobu jejich zveřejnění ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Ostatní navrhované změny nepřinesou pro podnikatelskou sféru zvýšení ani snížení dosud vynakládaných nákladů. Novela zákona nepřinese také žádné nové negativní sociální dopady nebo dopady na životní prostředí; nemá dopady na rovnost žen a mužů.

B. Zvláštní část K části první – změna zákona o ochraně veřejného zdraví K bodu 1 Jedním z hlavních cílů návrhu zákona je provedeni transpozice směrnice Evropských společenství o řízení jakosti vody ke koupání (2006/7/ES). V textu poznámky pod čarou č. 1 je ovšem uvedena již zrušená směrnice ES č. 76/160/EHS. Proto se část textu úvodní části ustanovení nahrazuje a dále se doplňuje, že zákonem se provádí i adaptace zákona na přímo použitelné předpisy ES, a to v oblasti hygieny potravin, materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami a úřední kontroly na těchto úsecích potravinového práva; v části správních deliktů pak na nařízení (ES) č. 2006/1907 (REACH). V poznámce pod čarou č. 1 se nadále ponechává směrnice 93/43/EHS, a to s ohledem na obsah čl. 17 nařízení (ES) č. 852/2004. Ten připouští, aby si členské státy ponechaly do doby přijetí úplné legislativy na úseku potravinového práva, právní předpisy přijaté na základě této směrnice. Prováděcí vyhláška na úseku stravovacích služeb taková ustanovení, zejména pro oblast podávání nebo dodávku pokrmů a jejich označování včetně označování dalších výrobků ve stravovacích službách obsahuje. K bodu 2 Návrhem se rozšiřuje okruh osob, které se považují za rodinné příslušníky pro účely tohoto zákona, o osoby žijící v partnerském vztahu podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. K bodu 3 Navrhuje se vymezení pojmu „výrobek“, neboť zvláštní zákony, např. zákon o technických požadavcích na výrobky nebo zákon o obecné bezpečnosti výrobku, pod tento pojem zahrnují i výrobky uvedené na trh jako použité, zatímco zákon o ochraně veřejného zdraví řeší otázku použitých výrobků pouze v případě použitých výrobků pro děti ve věku do 3 let ve smyslu § 25 odst. 1 písm. d) zákona, přičemž požadavky na tyto výrobky výslovně specifikuje. K bodům 4 až 5 Upravuje se vymezení pojmu uvedení výrobku na trh. Dosud byl tento pojem vymezen v souladu se zákonem o technických požadavcích na výrobky. Tento zákon však sleduje jiné cíle než zákon o ochraně veřejného zdraví. Zatímco zákon o technických požadavcích na výrobky řeší pouze otázku posouzení shody výrobku s požadavky na něj kladenými před jeho uvedením na trh, zákon o ochraně veřejného zdraví řeší bezpečnost výrobku po celou dobu jeho dodávání ze strany výrobce nebo dovozce na trh ES. Navrhuje se proto upravit text tak, že uvedením na trh je držení, nabízení nebo předání výrobku na trhu Evropských společenství výrobcem nebo dovozcem. Dále se navrhuje vymezit i pojem „distributor“, neboť jde o

- 83 pojem, který zákon o ochraně veřejného zdraví užívá frekventovaně a neexistence vymezení tohoto pojmu v zákoně přináší aplikační potíže. K bodům 6, 10 a 12 Změna je legislativně technické povahy a souvisí s tím, že návrhem se odstraňují odchylky od správního řádu. V dalším textu návrhu zákona se navrhuje, aby limity jakosti vody byly nadále stanoveny na základě zákona prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím vydaným ve správním řízení. K bodu 7 Návrhem se zpřesňuje určení osoby, která nese povinnost v případě dodávky pitné vody. Vlastník není alternativně odpovědný s provozovatelem veřejné studny, ale je osobou povinnou pouze tehdy, pokud studnu sám i provozuje. K bodu 8 Dodavatel pitné vody měl dosud výrazně širší povinnosti, než dodavatel teplé vody. Dodavatel teplé vody, který může dodávat i vodu do sprch přírodních nebo umělých koupališť a saun, měl výrazně méně povinností než provozovatelé těchto služeb. Proto se navrhuje upravit povinnosti dodavatele teplé vody tak, aby postavení všech skupin dodavatelů a provozovatelů bylo vyvážené a právní úprava skýtala vyšší garance ochrany odběratele. K bodům 9 a 11 Ustanovení je legislativně technické povahy; návrhem se dává zákon do souladu se správním řádem. K bodům 13, 21 a 27 Podle platné právní úpravy je pojem „odběratel“ užíván jen ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích. Povinnosti výrobců vody se však týkají širšího okruhu osob, a to i osob, které odebírají vodu ze studny, z individuálního zdroje zásobujícího veřejné objekty. Tedy pojem „odběratel“ musí být užit v širším smyslu. Proto se odkaz na dosavadní zákon o vodovodech uvádí jen příkladmo. Dále navrhovaná změna spočívá v převedení obsahu včetně upřesnění formulace obsažené v § 3a odst. 8 větě druhé do věty první. K bodu 14 Text se doplňuje o vymezení počátku běhu dvouměsíční lhůty pro informování Komise ES o rozhodnutích ve věcech vodovodů. K bodu 15 Změna je legislativně technické povahy. K bodu 16 Upřesňuje se formulace povinnosti osoby uvedené v § 3 odst. 2. K bodům 17 a 18 Upravuje se obsah provozního řádu s ohledem na to, že místa odběru surové vody jsou upraveny v zákoně o vodovodech a kanalizacích. Provozní řád podle navrhované úpravy bude muset obsahovat trvalá místa a pravidla pro způsob stanovení variabilních míst odběru vzorků vody.

- 84 -

K bodům 19 a 20 Ustanovení je legislativně technické povahy a souvisí s tím, že návrh dává zákon do souladu se správním řádem. K bodům 23, 25, 26 a 82 Zákonná úprava se doplňuje o vymezení obsahu a rozsahu prováděcího právního předpisu, který upravuje obsah žádosti. K bodu 22 Návrh vychází z pravidla, že podnikatel má znát a ovládat rizika plynoucí z jeho podnikatelské činnosti. Z platného znění nebylo zřejmé, zda výrobce pitné vody vedle oznámení látek neupravených prováděcím předpisem má podat žádost o určení hygienického limitu. Proto se návrh upravuje, a to tak, že povinnost podat oznámení se ruší a stanoví se, že v případě výskytu těchto látek je nutno podat žádost o povolení nebo dodávku vody zastavit. V souvislosti s tím se zákonná úprava návrhem omezuje jen na látky, které mohou ovlivnit veřejné zdraví. K bodu 24 Úprava textu souvisí se změnou pojmu „uvedení na trh“. Jestliže uvedením na trh je každá dodávka výrobku ze strany výrobce nebo dovozce, pak povinnost ověření výrobku se vztahuje jen k prvnímu uvedení výrobku na trh. Dále se vymezuje, že akreditací a autorizací se rozumí akreditace a autorizace udělená podle zákona č. 22/1997 Sb. Českým institutem pro akreditaci. K bodům 28, 29 a 30 Text je částečně národní úpravou, která však přímo souvisí se směrnicí ES o řízení jakosti vod ke koupání (2006/7/ES). Ta upravuje podmínky koupání v povrchových vodách, a to počínaje monitorováním jakosti vod až po povinnost členského státu zabezpečit informovanost veřejnosti o jakosti vod ke koupání. Na povrchových vodách, na kterých jsou provozována přírodní koupaliště zajišťuje splnění těchto podmínek osoba provozující přírodní koupaliště, nebo osoba uvedená v § 6d. Pokud jde o ostatní koupací místa, na kterých sice nikdo neprovozuje koupání, navštěvuje je však velký počet osob ve smyslu směrnice č. 2006/7/ES, plní úkoly vyplývající z uvedené směrnice Evropských společenství příslušná krajská hygienická stanice. Pokud provozovatel ukončí provozování živnosti nebo přeruší provoz koupaliště na povrchových vodách uvedených v seznamu podle § 6g, s ohledem na závazky České republiky vůči Evropské unii, bude v monitorování jakosti povrchových vod uvedených v seznamu pokračovat po dobu koupací sezóny, stanovené postupem podle § 6g, příslušná krajská hygienická stanice. S ohledem na obsah citované směrnice bylo nutno text vztahující se ke koupání ve volné přírodě zásadně přepracovat. Nadto byl doplněn výklad pojmů souvisejících s problematikou koupání, které byly dosud obsaženy jen v prováděcím právním předpisu. Dále právní úprava vychází z rozdílných povinností provozovatelů přírodních a umělých koupališť. Zatímco vodu v umělých koupalištích lze upravovat tak, aby byly dodrženy hygienické limity ukazatelů jakosti vody ke koupání, v přírodních koupalištích vodu upravovat nelze nebo jen výjimečně. Proto provozovatel umělého koupaliště je povinen zajistit, aby voda ke koupání splňovala stanovené hygienické limity a dodržovat další podmínky její údržby a kontroly; provozovatel přírodního koupaliště však kvalitu vody jen monitoruje a je povinen informovat veřejnost o případném znečištění vody.

- 85 Obecně pro koupání v přírodních a umělých koupalištích se zavádí pojem upravený směrnicí č. 2006/7/ES, a to „znečištění vody“. V návaznosti na něj se pak stanoví povinnosti osoby, která provozuje koupaliště, ochránit koupající se fyzické osoby před zdravotními riziky plynoucími ze znečištěné vody. V § 6c se, stejně jako v platné úpravě, vychází z povinnosti osoby provozující koupaliště nebo saunu zajistit kontrolu jakosti vody u osoby autorizované nebo akreditované a povinnost předat výsledky kontroly příslušné krajské hygienické stanici (KHS). Na základě těchto informací a dozorové činnosti KHS jsou pak u přírodních koupališť v době koupací sezóny předávány informace veřejnosti a zpracovávány zprávy pro Komisi ES. Oproti platné právní úpravě se podle směrnice č. 2006/7/ES monitorování vody ke koupání v povrchových vodách, ve kterých se koupe velký počet osob, řídí monitorovacím kalendářem, který sestaví členské státy pro každou koupací sezónu. Monitorovací kalendář (§ 82a) stanoví termíny a rozložení odběrů vzorků vody ke koupání v průběhu koupací sezóny a monitorovací místa. Podle monitorovacího kalendáře postupuje i část provozovatelů přírodních koupališť zřízených na povrchových vodách. Provozovatelé ostatních přírodních koupališť, (tj. provozovatelé malých koupališť lokálního významu a přírodních biotopů, a provozovatelé umělých koupališť a saun) postupují, pokud jde o četnost a rozložení odběrů vzorků vody a monitorovací místa, podle prováděcí vyhlášky, jejíž pracovní návrh je připojen, a schváleného provozního řádu. Povinnost osob, provozujících ve stavbách nebo zařízeních na pozemcích sousedících s povrchovými vodami využívanými ke koupání osob stanovené živnosti, odpovídá platné zákonné úpravě. Stejně tak odpovídají platné zákonné úpravě povinnosti osob obsažené v § 6d a 6f. Text §6e a 6g je transpozicí směrnice 2006/7/ES. K bodu 31 Text § 7 odst. 1 se mění s ohledem na změnu názvu živností a jejich vymezení a přihlíží se ke změně živnostenského zákona a nařízení vlády č. 278/2008 Sb. K bodům 32, 33, 35 a 36 Text § 9 a § 11 se mění, tak, aby se příslušná ustanovení vztahovala též na děti, které plní základní povinnou školní docházku v nižších stupních gymnázií a v odpovídajících ročnících konzervatoře. K bodu 34 Navrhuje se prodloužit dobu platnosti posudku praktického lékaře o zdravotní způsobilosti osoby činné při škole v přírodě nebo na zotavovací akci jako dozor nebo zdravotník. Nadále zůstává v platnosti ustanovení, které stanoví, že prodloužení platnosti posudku lékaře platí jen v případě, že nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci. K bodům 37, 48, 49 a 52 S cílem snížit byrokratickou, ale i finanční zátěž osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, se navrhuje zrušit institut zdravotních průkazů. Z platného znění zákona totiž plyne, že zdravotní průkaz nenahrazuje vstupní prohlídku, při které je nutno znovu posoudit způsobilost osoby vykonávat práci, tj. činnost epidemiologicky závažnou. Tedy před nástupem do zaměstnání, jehož předmětem je činnost epidemiologicky závažná, musí být posouzena zdravotní způsobilost osoby celkem dvakrát. Jednou pro účely vydání zdravotního průkazu a podruhé při vstupní lékařské preventivní prohlídce. Zdravotní průkaz je vydán na časově neomezenou dobu. I časově omezená doba jeho vydání by však neřešila aktuální zdravotní stav osoby. Přitom zcela nezávisle na existenci zdravotního průkazu má

- 86 fyzická osoba vykonávající činnost epidemiologicky závažnou povinnost navštívit lékaře vždy při hnisavém nebo průjmovém onemocnění vlastním nebo v rodině a povinnost sdělit lékaři povahu vykonávané práce. Ten pak posoudí, zda osoba vzhledem ke svému zdravotnímu stavu může činnost epidemiologicky závažnou konat. To nemá vliv na vlastnictví zdravotního průkazu. K bodu 38 Přidává se povinnost nahlašovaní údajů o konání jiné podobné akce pro děti od počtu 15 dětí a trvající déle než 2 dny. Jedná se o minimální zátěž pro provozovatele a je tímto zajištěn přehled o konání těchto akcí pro možnost jejich kontroly a ovlivnění výběru místa pobytu v případě zvolení nevhodné nebo rizikové lokality. Zohledněna je tím i skutečnost že v rámci spolupráce orgánů ochrany veřejného zdraví se složkami hasičského záchranného sboru je zajištěn přehled a evidence o konání a umístění těchto akcí v případě nutnosti řešení krizové situace, např. při živelných pohromách, povodních a podobně. K bodu 40 Ke snížení zátěže provozovatelů se navrhuje zrušit problematickou chemickou kontrolu písku na venkovních hracích plochách. Obce a školy, které zpravidla tuto službu nabízejí, nejsou schopny ovlivnit kvalitu ovzduší po stránce chemické, která navíc ovlivňuje kvalitu písku pouze v minimální míře. Zákonná úprava na tomto úseku je provedena vyhláškou č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění vyhlášky č. 292/2006 Sb. a vlastní zrušení chemických hygienických limitů písku v pískovištích venkovních hracích ploch tak bude provedeno nahrazením cit. vyhlášky vyhláškou novou. K bodům 39, 41 až 43 a 45 až 47 Zákon o sociálních službách zrušil pojem „ústav sociální péče“. Platná právní úprava na úseku prevence nemocničních nákaz se týká těch typů zařízení sociálních služeb, které podle přechodných ustanovení zákona o sociálních službách odpovídají dosavadním ústavům sociální péče a poskytují ošetřovatelské služby podle zákona o sociálních službách. Podle platného právního stavu zdravotnické zařízení nebo vybrané zařízení sociálních služeb jsou povinna používat k poskytování služeb vodu pitnou, pokud charakter služby neumožňuje používat vodu jiné jakosti. Přitom pokud tato voda jiné jakosti nevyhovovala požadavkům na vodu teplou podle § 3 odst. 3, bylo třeba podat žádost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Ke snížení byrokratické zátěže se právní úprava doplňuje o vymezení požadavků na vodu léčebných bazénů. S ohledem na ochranu zdraví populace se dále stanoví povinnost poskytovatele zdravotních služeb, popř. provozovatele vybraného zařízení sociálních služeb, pokud v rámci jimi poskytovaných služeb provozují bazén, aby prováděli kontrolu jakosti vody ve stejném režimu jako provozovatelé obdobných služeb. K bodu 44 Dosavadní systém sledování výskytu nemocničních nákaz je nezbytné vzhledem k požadavkům evropské Komise rozšířit, neboť tato problematika je nedílnou součástí diskutovaného tématu – bezpečnosti pacientů ve státech EU a připravuje se rozhodnutí Komise pokrývající problematiku nemocničních nákaz. K bodům 50 a 51 Podle platného znění o úspěšném vykonání zkoušky znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví (dříve tzv. hygienického minima) nevystavila krajská hygienická stanice žádný doklad.

- 87 Proto se zákonná úprava doplňuje s tím, že pro osvědčení se navrhuje jednotná forma upravená vyhláškou. K bodu 53 V souvislosti se zrušením zdravotních průkazů mají osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné podle návrhu pouze povinnost mít znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví. Jejich rozsah je vymezen vyhláškou č. 490/2000 Sb. Tyto znalosti by měly mít všechny osoby, které vykonávají činnosti epidemiologicky závažné, proto se stejná povinnost týká i provozovatele služby, pokud je sám při jejím výkonu činný. K bodu 54 Státní kontrolou lze zjistit, zda podnikatel uplatňování zásad osobní a provozní hygieny zajistil, nikoli, zda jejich uplatňování kontroloval, i když nezajistil. Proto se návrhem platná úprava zpřesňuje. K bodu 55 Ustanovení je legislativně technické povahy a souvisí s tím, že návrh dává zákon do souladu se správním řádem. K bodům 56 a 57 Pro živnost, při níž je porušována integrita kůže, se navrhuje doplnit povinnost obstarat lékárničku první pomoci. Dále se z důvodů prevence závažných infekcí vedoucích až k nevratnému poškození zdraví, jako je virová hepatitida typu C, vymezuje povinnosti provádět očistu, dezinfekci nebo sterilizaci nástrojů a vedení evidence o provedené sterilizaci. K bodu 58 Doplňuje nový odstavec 6, která obsahuje zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu, který upraví rozsah a způsoby povinnosti provádět očistu, dezinfekci nebo sterilizaci nástrojů a vedení evidence o provedené sterilizaci. K bodům 59 a 60 Zákon se upravuje tak, aby text vztahující se k vymezení živností byl obecnější a nemusel být měněn při změnách označení živností. Dále se navrhuje zrušit povinnost schvalování provozních řádu pro ubytovací služby s tím, že pokud v provozním řádu provozovatelem stanovené podmínky nepovedou k ochraně zdraví fyzických osob, může orgán ochrany veřejného zdraví nařídit jeho změnu. K bodu 61 Výkony na nemocné kůži, manipulace s jizvami a mateřskými znaménky, výkony na sliznicích, oční spojivce a rohovce nelze připustit ani při výkonu živnosti, při níž je porušována integrita kůže. Zákon se navrhuje v tomto smyslu doplnit. K bodu 62 Většinu požadavků na stravovací služby upravují od 1. ledna 2006 přímo použitelné předpisy ES. Ty upravují povinnosti všech provozovatelů potravinářských podniků, kteří vyrábějí potraviny nebo je uvádějí na trh včetně pokrmů. Výčet možných provozoven stravovacích služeb, jak ho uvádí platný zákon, tedy není důvodný a nadto nemusí být ani úplný s ohledem na různost forem nově vznikajících provozoven. Proto se navrhuje vymezit stravovací službu pouze obecně ve vztahu k předmětu činnosti, který je užší než výroba potravin podle přímo

- 88 použitelných předpisů ES. Z přímo použitelných předpisů ES současně plyne, které činnosti jsou z jejich působnosti vyloučeny (viz srovnávací tabulka s právem ES). K bodu 63 Navržená úprava je adaptací zákona na nařízení (ES) č.178/2002 a nařízení (ES) č. 852/2004. V čl. 6 tohoto nařízení se ukládá provozovatelům potravinářských podniků povinnost registrovat provozovnu a případy, kdy je nutno oznámení o registraci doplnit. Návrh z hlediska právní jistoty adresáta povinnosti vymezuje lhůtu pro podání registrace a základní náležitosti identifikace subjektu. Zrušením některých ustanovení vyhlášky č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných provedených vyhláškou č. 602/2006 Sb. byla zároveň zrušena ustanovení, která garantovala občanům s těžkým zdravotním postižením, kteří jako doprovod využívají vodící nebo asistenční psy, vstup do zařízeních stravovacích služeb. Proto se navrhuje stanovit provozovateli potravinářského podniku provozující stravovací službu povinnost zajistit, aby uvedeným osobám byl vstup do zařízeních stravovacích služeb umožněn. K bodům 64 a 65 Text zákonné úpravy se mění s ohledem na postupné vydávání přímo použitelných předpisů Evropských společenství, které stanoví požadavky na bezpečnosti potravin včetně pokrmů. K bodu 66 Podmínky pro stanovení kritických kontrolních bodů upravují výhradně přímo použitelné předpisy Evropských společenství. Proto se národní ustanovení v rámci adaptace na právo ES zrušuje. K bodům 67 a 70 Změna vyplývá z navržené úpravy § 23 odst. 1, který byl změněn s ohledem na text nařízení (ES) č.178/2002. Evropské potravinové právo pojem „uvedení do oběhu“ neužívá. Dále se terminologie návrhu zákona přizpůsobuje terminologii nařízení (ES) č. 178/2002, neboť řada povinností provozovatelů potravinářských podniků poskytujících stravovací služby již plyne z přímo použitelných předpisů ES na úseku potravinového práva. K bodu 68 Mikrobiologické a chemické požadavky na potraviny upravují směrnice a nařízení Evropských společenství, proto se národní úprava obsažená v § 24 odst. 1 písm. d) zrušuje. K bodu 69 Ustanovení písmene f) se zrušuje, protože přímo použitelné předpisy připouštějí volbu metody vyšetření výrobku. K bodu 71 Národní ustanovení se v rámci adaptace zrušuje. Otázky osobní čistoty řeší přímo použitelný předpis Evropských společenství. K bodu 72 Povinnost zajistit školení zaměstnanců potravinářského podniku upravuje nařízení Evropských společenství, stejně jako většinu požadavků na výrobu, přípravu, skladování a oběh potravin.

- 89 -

K bodu 73 Národní úprava týkající se bezpečnosti pokrmů obsažená v dosavadním § 24 odst. 2 se zrušuje. Na tomto úseku se aplikují nařízení Evropských společenství a dále směrnice Evropských společenství transponované do národní právní úpravy stanovící požadavky na zdravotní nezávadnost a jakost potravin. K bodu 74 Omezení obsažené v § 24 odst. 2 se zrušuje s tím, že podávání pokrmů z tepelně neopracovaných vajec a syrového masa včetně ryb zůstává vyloučeno ve společném stravování, jakým jsou závodní a školní jídelny, stravování ve zdravotnických zařízeních a sociálních službách apod. K bodu 75 Zákonná úprava přímo souvisí s § 3 zákona o potravinách. Vzhledem k tomu, že tento zákon nestanoví speciální podmínky pro získání osvědčení jiné osoby než provozovatele potravinářského podniku, část textu odstavce 3 se navrhuje zrušit. K bodu 76 Vzhledem k doplnění zákona o vymezení pojmu „distributor“ se výraz „prodávajícího“ zrušuje. K tomu též odůvodnění bodu 5. K bodu 77 Požadavky obecné bezpečnosti všech výrobků obsahuje zákon o obecné bezpečnosti výrobků. Ten také stanoví pravidla pro užití v něm obsažené úpravy. Z hlediska těchto pravidel je použití slova „zejména“ v souvislosti s vymezením hledisek bezpečnosti předmětů běžného užívání nedůvodné. Nadto se v této souvislosti navrhuje změna dozorové působnosti orgánů ochrany veřejného zdraví, z níž se navrhují vyjmout hlediska bezpečnosti výrobků určených pro styk s potravinami, kosmetických prostředků a výrobků pro děti ve věku do 3 let, neupravená v § 26 odst. 1. Jde o hlediska technické a chemické bezpečnosti upravená zvláštními právními předpisy na základě zákona o technických požadavcích na výrobků, svěřená do dozorové působnosti České obchodní inspekce. Navrženou úpravou se odstraní nejasnosti a duplicity ve výkonu státní kontroly. K bodům 78 a 80 Změny jsou pouze legislativně technické povahy a dále se jimi zákon uvádí do souladu se správním řádem. K bodům 79 a 81 Směrnice č. 2004/19/ES vyjímá plasty a předměty z plastů, které přicházejí do přímého styku s potravinami, ze schvalování národních orgánů členských států. Návrhem se určuje osoba, která přijímá žádosti o schválení těchto materiálů a předmětů pro styk s potravinami Komisí ES. K bodu 83 Navrhuje se doplnit text, který upravuje podmínky pro uvádění na trh použitých výrobků pro děti ve věku do tří let o předměty určené pro styk s potravinami upravené přímo použitelným předpisem ES. Řada těchto výrobků je distribuována jako použité. Je tedy namístě vztáhnout na tyto výrobky požadavky bezpečnosti upravené v § 26.

- 90 K bodu 84 S ohledem na vymezení pojmu „uvedení na trh“, které zahrnuje i dovoz se slovo „dovoz“ v nadpisu nad § 27 zrušuje. K bodu 85 V návaznosti na změnu pojmu „uvedení na trh“ se stanoví, že povinnost notifikovat výrobu nebo dovoz kosmetických prostředků má podnikatel jen před prvním uvedením výrobku na trh. Ve smyslu směrnice č. 1993/35/ES se dále doplňuje povinnost uvést v notifikaci adresu místa výroby nebo prvního dovozu. K bodu 86 Provádí se gramatická úprava. Zrušením poslední věty § 27 odst. 2 se zákon uvádí do souladu se správním řádem. K bodu 87 V návaznosti na změnu pojmu „uvedení na trh“ se stanoví, že předmětné povinnosti má výrobce nebo dovozce kosmetických prostředků jen před prvním uvedením výrobku na trh. K bodu 88 Navrhuje se zrušit odstavec 3, jehož obsah je pouze informativní, neboť problematika uznávání odborné kvalifikace je upravena zvláštním zákonem (zákon č. 18/2004 Sb.), podle kterého je třeba postupovat bez ohledu na to, zda je či není na něj odkazováno v zákoně o ochraně veřejného zdraví. K bodu 89 Ustanovení je legislativně technické povahy a souvisí s tím, že návrh dává zákon do souladu se správním řádem. K bodu 90 Problematika upravená v tomto ustanovení je řešena nově v § 31 až 31b. K bodu 91 Navrhuje se upravit druh hluku, který není předmětem ochrany podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Nejde o nový přístup k ochraně zdraví před hlukem, protože většina zdrojů hluku, uváděných v tomto bodu, byla vyjímána z předmětné úpravy nařízeními vlády vydanými k uvedené problematice (č. 502/2000 Sb. a č. 88/2004 Sb.). Rozsah vyjímané problematiky je vztažen k právní úpravě obsažené v § 31 až 31b, která řeší ochranu před nepříznivými účinky hluku při podnikání, jiné činnosti právnických osob, hluku působeného provozem pozemních komunikací, dráhy a letišť. Návrhem se vyjímá hluk netechnické povahy, který je proměnlivý v intenzitě a výskytu a tedy obtížně měřitelný a hodnotitelný jako je hluk působený zvířaty, hluk působený ve venkovním prostoru nebo venkovním prostoru provozovny hlasovými projevy fyzických osob (např. na předzahrádkách stravovacích provozoven) a ojedinělé krátkodobé expozice hluku (vyjmuty též nařízeními vlády č. 502/2000 Sb. a č. 88/2004 Sb.), což jsou události, kdy osoby v chráněných prostorech uvedených v § 30 odst. 2, tohoto zákona jsou vystaveny výsledným nadlimitním hladinám akustického tlaku, které však svou nízkou četností, dobou výskytu nebo krátkou dobou trvání nemohou přímo poškodit zdraví exponovaných osob. Četnost výskytu těchto událostí bude upravena v prováděcím právním předpisu. Dále se vyjímá hluk působený signály souvisejícími s bezpečnostními opatřeními a hluk vznikající v přímé souvislosti s činností při

- 91 řešení mimořádných událostí a krizových situací podle zvláštních zákonů a přípravě na jejich řešení, který nelze ovlivnit. K bodu 92 Nově se namísto pojmu „výuka“ navrhuje zavést pojem „zařízení pro výchovu a vzdělávání“, a to v souladu se školskými zákony. Dále se stanoví, že zahrady bezprostředně související se stavbami pro bydlení nebo stavbami pro rodinnou rekreaci jsou chráněným venkovním prostorem, ačkoli jsou z hlediska katastrálního zákona zemědělskými pozemky. Z hlediska měření hluku se upravuje vymezení chráněného venkovního prostoru stavby tak, že se tímto prostorem rozumí obvodový plášť významný z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru stavby. Platná úprava ze tento prostor považovala prostor 2 m okolo stavby, což vyžadovalo měření nepřinášející rozhodné informace pro hodnocení ochrany stavby. K bodu 93 Upravuje se problematika ochrany před hlukem tak, že se zavádí dozor jen nad podnikáním a jinou činností právnických osob. Platná právní úprava připouštěla vykonat dozor i nad činností občanů, pokud je zdrojem hluku. Povinnost pro pořadatele veřejné produkce hudby uvedená v § 32 se vkládá do § 31 odst. 1. Problematika pořádání veřejné produkce hudby, je obdobná jako v případě pořádání dalších akcí, při nichž bývá okolí exponováno nadměrnému hluku. Přitom, stejně jako v případě pořádání hudebních akcí, nelze pořadatele jednoznačně ztotožnit s povinnou osobou definovanou v první části věty, tedy jako provozovatele nebo uživatele zdroje hluku. Jedná se o akce typu letecký den, motoristické akce konané na veřejných pozemních komunikacích (závody do vrchu, závody na městských okruzích), kulturní akce pořádané obcemi, které organizují činnost jednotlivých provozovatelů zdrojů hluku (poutě, festivaly, slavnosti). Dále se odděluje problematika hluku z provozu pozemních komunikací, drah a letišť. Změnou se dále zdůrazňuje, že povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví je pouze časově omezené, a zákon se uvádí do souladu se správním řádem. K bodu 94 Nově se stanoví náležitosti žádosti o povolení provozu zdroje hluku, který překračuje hygienické limity. K bodu 95 V § 31 se doplňuje odstavec 3 obsahující zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu, který upraví obsahové náležitosti žádosti a postup pro stanovení rozumně dosažitelné míry, včetně výpočtových vztahů a hodnocení jejich výsledků. K bodu 96 Problematika řešená v odstavci 3 a 4 je upravena v § 32. K bodu 97 Samostatně je řešena problematika hluku z dopravy včetně možnosti vydání časově mezeného povolení k provozu zdroje hluku, který překračuje hygienické limity hluku. Ochrana před hlukem z leteckého provozu odpovídá dosavadní zákonné úpravě. Návrhem se vymezuje pojem „charakteristický letový den“, který užívá nařízení vlády č. 148/2006 Sb. v souvislosti s hygienickými limity hluku z leteckého provozu.

- 92 K bodu 98 Návrhem se odděluje problematika ochrany před hlukem, který pochází z pozemních komunikací a dráhy a problematika ochrany před hlukem z leteckého provozu. S tímto oddělením právní úpravy souvisí změna číslování odstavců a odstranění odstavců 3 a 4 v § 31, které jsou obsahem navrhovaného § 32. K bodu 99 Jde o legislativně technickou úpravu týkající se číslování poznámky pod čarou. K bodu 100 Návrhem se pouze vymezuje, že jde o prostory staveb a namísto pojmu „školní a předškolní“ se zavádí pojem „zařízení pro výchova a vzdělávání“, a to v souladu se školským zákonem, který stanoví podmínky pro výchovu a vzdělávání realizované v typech předškolního, základního, středního a vyššího odborného a jiného vzdělávání a výchovy. K bodu 101 Zpřesňuje se zmocňovací ustanovení, které se pokud jde o hygienické limity váže k chráněným prostorům. Současné znění není zcela srozumitelné, neboť hygienické limity se neměří ani nehodnotí; měří se stanovené hlukové ukazatele, jejichž výsledná hodnota se posuzuje z hlediska dodržení hygienických limitů. K bodu 102 Navrhuje se zrušit požadavek vypracování specifické dokumentace k provozu veřejné telekomunikační sítě v obytné zástavbě. Neionizující záření je pouze jedním z faktorů, které mohou při překročení stanovených hygienických limitů ohrozit veřejné zdraví. Zákonem o ochraně veřejného zdraví je též upravena problematika hluku a vibrací, kde se však obdobná podmínka nestanoví. Vypuštěním tohoto ustanovení není dotčen stavební zákon, ani oprávnění orgánu ochrany veřejného zdraví, uložit provozovateli za podmínek stanovených zákonem provést stanovená měření, či provést státní zdravotní dozor ke zjištění, zda povinná osoba plní povinnosti stanovené zákonem. K bodu 103 S ohledem na ochranu zdraví spotřebitelů se stanoví povinnost poskytovatele služby, který používá zdroj neionizujícího záření, vést evidenci o provozu zdroje a po vyčerpání životnosti zdroje stanovené výrobcem provoz zdroje zastavit. K bodu 104 Upřesňuje se systém použití nejméně příznivé situace pro zařazování práce do kategorie při expozici několika škodlivým faktorům. K bodům 105 až 107 Ustanovení je pokud jde o nahrazení pojmu „návrh“ pojmem „žádost“ legislativně technické povahy a souvisí s tím, že návrh dává zákon do souladu se správním řádem. Doplňuje se způsob, jak má být práce zařazena v případě, že jde o práci spojenou s expozicí několika faktorům. Práce na pracovištích užívaných ke zkušebnímu provozu nepřekračujícímu jeden rok se nekategorizují. Doplňuje se lhůta pro kategorizaci po jeho uplynutí. Práce kategorie 2 zařazuje zaměstnavatel. Pokud příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne, že práce kategorie 3 nebo 4 již není práce této kategorie a má být provedeno její zařazení zaměstnavatelem, platí pro postup zaměstnavatele rovněž 10 denní lhůta počítaná ode dne vykonatelnosti rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

- 93 -

K bodu 108 Doplňuje se povinnost zaměstnavatele v žádosti o kategorizaci prací uvést i dobu trvání expozice zaměstnance faktoru pracovních podmínek, což je podstatný údaj pro posouzení míry zátěže zaměstnance a úroveň opatření přijatých k jeho ochraně. Dále se doplňuje vymezení pojmu „charakteristická směna“. K bodu 109 Návrhem se upřesňuje, že oznámení je nutno podat v písemné podobě, a stanoví se lhůta pro podání oznámení. K bodu 110 Ustanovení je legislativně technické povahy a souvisí s tím, že návrh dává zákon do souladu se správním řádem. K bodům 111 až 113 Platné znění ustanovení nereflektovalo skutečnost, že předmětem rozhodnutí může být práce, která je zařazena do kategorie první, jde však o práci kategorie druhé, o jejímž zařazení rozhoduje zaměstnavatel. Návrhem je dále provedena legislativně technická úprava odstavce. K bodu 114 Pro práce, o jejichž zařazení rozhoduje zaměstnavatel, zákon stanoví oznamovací povinnost zaměstnavatele, jejíž součástí je i předání údajů rozhodných pro toto zařazení (§ 37 odst. 5 platného znění zákona). Vzhledem k tomu, že řada zaměstnavatelů v této souvislosti nepředá příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví výsledky měření, které jsou zásadním dokumentem v této věci, stanoví se předmětná povinnost výslovně v návaznosti na § 38. K bodu 115 Zrušované ustanovení ukládalo zaměstnavateli provést měření faktorů pracovních podmínek, pokud tak stanoví rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Tato povinnost však nemůže plynout ze zákona, nýbrž přímo z individuálního správního aktu, jímž se povinnost stanoví. Ze shora uvedených důvodů se navrhuje ustanovení části písmene a) zrušit. K bodu 116 Vymezuje se způsob vedení evidence. K bodu 117 Expoziční test je způsobem jak zjistit úroveň vystavení zaměstnance rizikovému faktoru pracovních podmínek. Jeho provedení je podstatným údajem v evidenci rizikových prací. Dále se navrhuje v rámci snížení byrokratické zátěže zaměstnavatelů zrušit bod 4 evidence. K bodu 118 Navrhovaná změna reaguje na fakt, že zákoník práce v § 2 odst. 5 upravuje závislou práci i pro případy, kdy zaměstnavatel na základě povolení podle zvláštního právního předpisu ("agentura práce") dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti, kterým se agentura práce zaváže zajistit svému zaměstnanci dočasný výkon práce dle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti u jiného zaměstnavatele ("uživatel") a zaměstnanec se zaváže tuto práci konat podle pokynů uživatele a na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, uzavřené mezi agenturou práce a

- 94 uživatelem. Z hlediska působnosti Vězeňské služby České republiky bylo také nutné, aby do znění nově vloženého § 40a byla zahrnuta i problematika zaměstnávání odsouzených osob, která vychází z právní úpravy v zákoně č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon provádí úpravu zařazování odsouzených do práce v § 29 a 30, podle jejichž dikce „věznice vytvářejí podmínky pro zaměstnávání odsouzených buď v rámci svého provozu, vlastní výroby nebo podnikatelské činnosti, anebo smluvně u jiných subjektů. Povinnost vytvářet podmínky pro zařazování odsouzených do práce je zvláštním právním předpisem výslovně uložena věznicím, a to taktéž smluvně u jiných subjektů (§ 30 odst. 1 zákona o výkonu trestu). Z tohoto důvodu se navrhuje, aby povinnosti upravené v § 37, 38 a § 40 byly plněny tou osobou, na jejímž pracovišti budou vykonávány práce zaměstnanci jiného zaměstnavatele, agentury práce nebo odsouzenými a disponuje informacemi o výskytu i úrovni faktorů pracovních podmínek a zná další podmínky práce včetně požadavků na zdravotní způsobilost zaměstnance. Těmito informacemi jiný zaměstnavatel nedisponuje v takovém rozsahu, stejně tak, jako jimi nedisponuje agentura práce nebo věznice a navíc zaměstnanec nebo odsouzený, kterého věznice vysílá, bude pracovat na pracovišti dočasně. Tento postup zaručuje rovnost v přístupu k ochraně zdraví při práci i pro zaměstnance, kteří budou zaměstnáváni dočasně nebo budou vykonávat práce na pracovišti s různými druhy a úrovní faktorů pracovních podmínek. Současně se touto úpravou zpřehledňuje u těchto zaměstnanců skutečná doba expozice těmto faktorům, která je relevantní pro kvalitní preventivní lékařské prohlídky, pro účely možných šetření vzniku nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání a v neposlední řadě i sledování toho, zda zaměstnanec dosáhl na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice. Evidovat rizikovou práci bude osoba, na jejímž pracovišti budou vykonávány práce zaměstnanci jiného zaměstnavatele, agentury práce nebo odsouzenými, avšak jen po dobu jejich zaměstnávání; poté evidenci rizikových prací předá jinému zaměstnavateli, agentuře práce nebo věznici. Pro případy, kdy bude zaměstnanec vykonávat práce s chemickými karcinogeny stanovenými zvláštním právním předpisem, s azbestem, v riziku fibrogenního prachu, a s biologickými činiteli, které mohou vyvolat latentní onemocnění, onemocnění, která mají velmi dlouhou inkubační dobu nebo způsobují onemocnění, která se opakovaně projevují remisemi či mohou mít závažné následky a jde o práce, která se musí evidovat po dobu 40 let od ukončení expozice, se navrhuje, aby jiný zaměstnavatel, agentura práce nebo věznice předaly při svém zániku bez právního nástupce, neuplynula-li dosud lhůta 40 let, tuto evidenci příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, na jejímž pracovišti jsou vykonávány práce zaměstnancem jiného zaměstnavatele, agentury práce nebo odsouzeným, je povinna oznamovat příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví všechny skutečnosti, které by mohly mít vliv na zvýšení expozice zaměstnance faktorům pracovních podmínek. K bodu 119 Ustanovení je transpozicí směrnice č. 2000/54/ES. K bodu 120 Změnou se uvádí zákon do souladu s novým zákoníkem práce a zákonem č. 309/2006 Sb. K bodu 121 Změna je legislativně technické povahy; zákon se uvádí do souladu se správním řádem.

- 95 K bodu 122 Nově se stanovuje, že povinnosti zaměstnavatele, které platí ve vztahu k zaměstnanci, jsou závazné i pro osobu samostatně výdělečně činnou a její spolupracující rodinné příslušníky z důvodu ochrany jejich zdraví. K bodům 123 až 125, 128, 130 a 149 Upravuje se text nadpisu dílu 8 a text § 44a a 44b tak, aby nevznikaly pochybnosti o rozsahu právní úpravy. Podle chemického zákona se rozlišují chemické látky a chemické přípravky obecně a dále nebezpečné chemické látky a nebezpečné chemické přípravky, které mají jednu nebo více vlastností, pro které jsou klasifikovány podle § 2 odst. 5 zákona č. 356/2003 Sb. jako výbušné, hořlavé, extrémně oxidující atd. Použitím pojmu „nebezpečná chemická látka“ a „chemický přípravek“ lze zákonnou úpravu vyložit tak, že jde o nebezpečné chemické látky (pro některou z vlastností uvedených v zákoně č. 356/2003 Sb.) a o všechny, tedy nikoli jen nebezpečné, chemické přípravky. Proto se celý díl 8 včetně jeho nadpisu upravuje v tom smyslu, že pokud je uvedena konkrétní vlastnost chemické látky nebo chemického přípravku uvedená v § 2 odst. 5, má se z definice nebezpečné chemické látky nebo přípravku automaticky za to, že jde o látku či přípravek „nebezpečný“ a není to třeba výslovně uvádět. Problematiku nakládání s chemickými látkami, pokud jde o povinnost řídit se výstražnými symboly a bezpečnostními listy, upravuje nařízení (ES) č. 2006/1907/ES (REACH). Obsah odstavce 2 se vztahuje na všechny osoby, které nakládají s chemickými látkami nebo chemickými přípravky, tedy i na ty, které mohou být sankcionovány podle zákona o přestupcích. Odstavec 3 upravuje šíři aplikace odst. 2 pro případy, kdy se jedná o nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, které jsou ale v uzavřených a neporušených obalech, a proto při běžné manipulaci není nutné, aby zaměstnanec, který s nimi nakládá byl povinen vždy používat požadované osobní ochranné pracovní prostředky, jak je doporučuje výrobce nebo dovozce. Znalost výstražných symbolů nebezpečnosti, standardních vět označujících specifické rizikovosti a standardních pokynů pro bezpečné zacházení je součástí povinného školení zaměstnanců, a proto se v této věci nic nemění, stejně jako se nemění povinné vybavení zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky ze strany zaměstnavatele. Mění se však způsob a doba jejich užívání, a to s přihlédnutím k rozsahu předpokládaného rizika, které přichází do úvahy jen při poškození obalu nebo jeho rozbití. V takovém případě jde o mimořádnou událost, která je součástí požadované znalosti zaměstnance o standardních pokynech pro bezpečné zacházení. Povinnost právnických osob mít k nakládání odborně způsobilou osobu stanoví § 44b, proto ve vztahu k nim byl obsah odstavce 3 nadbytečný. Obsah dosavadního § 44a odst. 6 je předmětem právní úpravy obsažené v podmínkách práce mladistvých podle zákoníku práce a ve školském zákoně. Podle dosavadního odstavce 7 se kontrolovanými osobami staly osoby starší 10 let věku, které nejsou odpovědné ani na základě přestupkového zákona. Nadto zákon řeší problematiku hraček, která je předmětem zvláštní právní úpravy (zákona č. 22/1997 Sb. a prováděcího nařízení vlády). Protože povinnou osobou v navrhovaném odstavci 7 není kterýkoli podnikatel, ale podnikatel, který zaměstnává jiné osoby, navrhuje se změnit označení povinné osoby na „zaměstnavatele“. S ohledem na změny související s úpravou stávajících odstavců 1 a 2 je text přepracován jako úplný. Věcně zůstává v rozsahu platné zákonné úpravy a část změn je legislativně technické povahy. K bodu 126 Doplňuje se text odstavce 1 o osoby se stanoveným vysokoškolským vzděláním, které se navrhuje považovat za odborně připravené k nakládání s chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické.

- 96 K bodu 127 V souvislosti se změnami v živnostenském zákoně se vypouští text odstavce 2. K bodu 129 Stejné odůvodnění jako k bodu 90. K bodu 131 Návrhem se upřesňuje způsob úhrady nákladů spojených s prevencí vzniku infekčních onemocnění, kterou stát poskytuje zdravotnickým zařízením, a to tak, že úhrada bude poskytnuta za ty výkony, které v souvislostí s prevencí vzniku a šíření infekčních onemocnění stanoví zákon nebo na základě zákona uloží příslušný orgán ochrany veřejného zdraví a jsou upraveny v prováděcím právním předpisu. K bodům 132 a 133 Změnou dosavadního financování očkovacích látek pro pravidelná očkování je třeba zabezpečit jednotné antigenní složení používaných očkovacích látek v ČR a umožnit i použití alternativních v ČR registrovaných očkovacích látek. Z praxe je známo, že Ministerstvo zdravotnictví stanoví například k očkování proti MMR (spalničky, příušnice, zarděnky) Trivivac, nicméně na trhu je i Priorix proti MMR, který je dosti kupován rodiči pro očkování dětí. K bodu 134 Světová zdravotnická organizací vydala v roce 2005 Mezinárodní zdravotní řád s cílem zamezit mezinárodnímu šíření chorob, chránit proti nim, kontrolovat je a zajistit reakce v oblasti veřejného zdraví na ně způsoby, které odpovídají riziku pro veřejné zdraví. V rámci toho nově upravila v příloze č. 7 problematiku očkování proti žluté zimnici. Řád stanoví, že smluvní státy určí na svém území konkrétní střediska očkování proti žluté zimnici. Navrhuje se řešit transpozici uvedeného ustanovení cestou určení oboru specializačního vzdělávání a zavedením povinnosti zdravotnického zařízení zaregistrovat se u Ministerstva zdravotnictví. K bodu 135 Zrušuje se část ustanovení, která upravuje hrazení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování. Úhrada se neřeší výslovně, ale odkazem na zákon o veřejném zdravotním pojištění. Zákon o veřejném zdravotním pojištění pak stanoví, která očkování jsou hrazenou péčí, a dále se stanoví, která očkování a v jakých případech očkovací látky pro zmíněná očkování hradí stát. K bodu 136 Změna je pouze legislativně technické povahy, kterou se terminologie uvádí do souladu se školským zákonem. K bodu 137 Nově se do § 47 zařazuje odstavec 2, který umožní Ministerstvu zdravotnictví přesnější kontrolu proočkovanosti. K bodu 138 Návrh se uvádí do souladu se zákonem o výkonu ústavní výchovy, zákonem o sociálních službách a zákonem o sociálně-právní ochraně dětí. Jedná se o výčet zařízení, ve kterých pobývají děti a mladiství delší časový úsek a je potřeba zajistit jejich ochranu před zavlečením infekčních nemocí. Dále se ustanovení vztahuje na kolektivy dětí ve věku do 18 let, protože

- 97 do tohoto věku se v kategorii 15 – 18 let vyskytuje početná skupina dětí – cizinců bez doprovodu zákonných zástupců, která se ve většině případů nepodrobila pravidelnému očkování. K bodu 139 Změna je legislativně technické povahy a navazuje na zákon o sociálních službách. K bodu 140 V souvislosti s navrhovaným zrušením zdravotního průkazu se ruší související ustanovení, upravující jeho odebrání ve stanovených případech. Ochrana veřejného zdraví je v takovém případě zajištěna povinnostmi fyzických osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné upravenými v § 20. K bodu 141 Změna je pouze legislativně technické povahy. Text se uvádí do souladu se správním řádem. K bodu 142 Změna je pouze legislativně technické povahy. Souvisí se zrušením § 53 odst. 2 a přečíslováním následujících odstavců. K bodu 143 Navrhuje se upravit text v souvislosti se zákonem o biocidech. Jeho novela upravuje podmínky používání, a to zákaz používání biocidních přípravků, které nebyly povoleny nebo oznámeny. Proto se v ustanovení ponechává jen ta jeho část, která stanoví povinnost dodržovat návod k použití biocidního přípravku. K bodu 144 Podle platné právní úpravy osoby, které chtějí pracovat v oblasti speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, buď navštěvují kurs, nebo získají příslušné znalosti pro tuto práci jinak. Pokud navštěvují kurs, musí nabýt teoretické i praktické znalosti, neboť to stanoví vyhláška pro obsah kursu. Osoby, které získají odborné znalosti jinak než účastí v kursu, si musí být vědomy povinnosti mít i praktické dovednosti, které bude třeba při zkoušce prokázat. K bodům 145 až 147 Podle platného živnostenského zákona již není živnost ,,Pořádání kurzů k získání znalostí pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace“ koncesovanou živností. Z tohoto důvodu je stanovena pořádající osobě povinnost zajistit stanovený rozsah a obsah kurzu v souladu s prováděcím právním předpisem. K bodu 148 Navrhuje se zrušit § 60a, jehož obsah je pouze informativní, neboť problematika uznávání odborné kvalifikace je upravena zvláštním zákonem (zákon č. 18/2004 Sb.), podle kterého je třeba postupovat bez ohledu na to, zda je či není na něj odkazováno v zákoně o ochraně veřejného zdraví. K bodu 150 V režimu mimo správní řád se svěřuje příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví oprávnění nařídit osobě provádějící speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci chemickými látkami nebo přípravky klasifikovanými jako toxické nebo vysoce

- 98 toxické podmínky pro výkon této činnosti. Vzhledem k tomu, že nejde o postup podle správního řádu, je třeba doplnit povinnost osoby postupovat v souladu s takovým opatřením. K bodu 151 Návrhem se stanoví základní údaje, které je třeba na žádance o vyšetření biologického materiálu uvést. Údaje o čísle pojištěnce jsou podstatné pro hodnocení vývoje výskytu infekčních onemocnění. K bodům 152 a 153 Toto ustanovení upravuje procesní podmínky přezkumu rozhodnutí zdravotnického zařízení vydaného při posuzování zdravotního stavu. K bodu 154 Změna je pouze legislativně technické povahy. K bodům 155 a 156 Ochranná opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí vydává podle § 80 Ministerstvo zdravotnictví. Navrhuje se vydávat tato opatření jako opatření obecné povahy ve smyslu správního řádu. Současně se doplňuje i způsob rozhodování o ukončení takových opatření. S ohledem na zrušení hraničních přechodů se zrušuje v odstavci 3 věta poslední. K bodu 157 Změna je pouze legislativně technické povahy. K bodu 158 Do zákona je nově vložena možnost zřizování antibiotických středisek jako pracovišť zdravotnických zařízení, včetně stanovení náplně jejich činností ve vztahu k ochraně veřejného zdraví. Rovněž je zde stanovena povinnost oznámení vzniku těchto antibiotických středisek včetně způsobu jejich zveřejnění ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. K bodu 159 Vzhledem k návrhu úpravy podmínek pro vznik národních referenčních laboratoří v § 83f se upravuje v návaznosti na tuto úpravu dikce § 72. Národní referenční laboratoř je podle návrhu laboratoř, která byla jako taková schválena Ministerstvem zdravotnictví podle § 80 odst. 1 písm. w). K bodům 160 a 161 Změna je pouze legislativně technické povahy. Současně se odborný výraz surveillance zavádí v jazyce českém. K bodu 162 V návaznosti na navržené změny a skutečnost, že některé předměty nebo materiály nadále nenáleží schvalovat před uvedením na trh Ministerstvu zdravotnictví, ale Komisi ES (například přísady do plastů a předmětů z plastů přicházející do přímého styku s potravinami) se upravuje § 76. Současně se upřesňuje v návaznosti na úpravu pojmu „uvedení na trh“, které povinnosti náleží výrobcům a dovozcům a které distributorům. Text obsahově navazuje na zákon o obecné bezpečnosti výrobků, který stanoví některé další povinnosti výrobců, dovozců a distributorů v případě výskytu nebezpečných výrobků.

- 99 K bodu 163 Zohledňuje se zavedení kategorie „ohrožení nemocí z povolení“, které provedl zákoník práce. K bodu 164 Text se dává do souladu se zákoníkem práce a zákonem o inspekci práce. Rozšiřuje se sdělování údajů o výskytu prací zařazených do kategorií třetí a čtvrté a práce kategorie druhé, stanovené příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví jako rizikové, orgánům státní báňské správy, jako dalšímu dozorovému orgánu, a to v souvislosti kontroly dodržování zásad ochrany zdraví při práci. K bodu 165 Změna je pouze legislativně technické povahy. S ohledem na velké množství změn a přehlednost novely se ustanovení písmene f) uvádí v plném znění. Nově se jako poradní orgán Ministerstva zdravotnictví zřizuje Národní imunizační komise, která svým zřízením reflektuje doporučení světové zdravotnické organizace. K bodům 166 až 168 Z platné úpravy plyne, že předmětná opatření Ministerstvo zdravotnictví přijímá v případě, mají-li být celostátní povahy nebo se mají týkat území několika krajů. Navrhuje se v těchto věcech vydávat opatření obecné povahy podle správního řádu. K bodu 169 Obsah navrženého ustanovení § 80 odst. 1 písm. q) byl do zákona o ochraně veřejného zdraví vložen již zákonem č. 222/2006 Sb., a to jako písmeno r). Ustanovení je podstatné z hlediska transpozice směrnice č. 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. Zákonem č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění však byl obsah písmena r) změněn a v platném znění zákona nyní upravuje oprávnění Ministerstva zdravotnictví uplatňovat stanovisko k politice územního rozvoje. V platném znění § 80 odst. 1 se tak transpozice směrnice č. 2002/49/ES týkají pouze písmena q) a s) a t). Obsah původního písmena r) v zákoně chybí. Návrhem se tedy tento obsah do zákona vrací do písmena q). K bodu 170 Ustanovení § 80 odst. 1 písm. v) je transpozicí směrnice Evropských společenství o řízení jakosti vody ke koupání (2006/7/ES). K bodu 171 Změna je pouze legislativně technické povahy a navazuje na doplnění § 80 odst. 1 písm. q). K bodu 172 Změna je pouze legislativně technické povahy; navazuje na správní řád.

- 100 K bodům 173 a 174 Navrhuje se uvést § 80 odst. 5 a 7 do souladu se správním řádem. Platný text ustanovení odstavců 5 a 7 je transpozicí směrnic ES týkajících se kosmetických prostředků a dalších výrobků, zejména výrobků přicházejících do přímého styku s potravinami. Navazuje na zákon o obecné bezpečnosti výrobků a systémy rychlého varování RAPEX a RASSF. Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno přijímat opatření celostátní povahy, pokud se ukáže, že kosmetický prostředek nebo jiný výrobek je nebezpečný. Navrhuje se v takových případech vydávat opatření obecné povahy podle správního řádu. K bodu 175 Změna je pouze legislativně technické povahy a navazuje se navrhovanou změnu financování očkovacích látek na pravidelná očkování. K bodu 176 S ohledem na to, že funkce zástupce hlavního hygienika České republiky nemá praktický význam, navrhuje se tuto funkci zrušit. Hlavní hygienik ČR jako náměstek ministra může být podle organizačních předpisů Ministerstva zdravotnictví zastupován zaměstnancem, kterého ad hoc určí. Dále se navrhuje, aby hlavního hygienika mohl jmenovat nebo odvolat ministr zdravotnictví. K bodu 177 Zákonem č. 222/2006 Sb. byla provedena transpozice směrnice č. 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. V této souvislosti byly uloženy úkoly související s vytvářením strategických hlukových map a navazujících akčních plánů i krajským úřadům. Ač jde o úkoly, které mají povahu úkolů plněných v přenesené působnosti, výkladem zákona o krajích lze dospět k názoru, že tento úkol plní krajský úřad v samostatné působnosti. Proto se text upřesňuje. K bodu 178 Podle usnesení vlády č. 1271/2006 bylo uloženo ministru zdravotnictví a vnitra zpracování legislativní provázanosti zákona o ochraně veřejného zdraví a krizového zákona a dále zřízení krajských epidemiologických komisí a epidemiologické komise hlavního města Prahy jako pomocných orgánů k přípravě na výskyt závažných infekcí, které mohou vést ke krizovému stavu. Na základě výše uvedeného usnesení vlády se ze zákona zřizuje Ústřední epidemiologická komise, jako stálý orgán vlády s uvedením jejich práv a kompetencí v rámci své činnosti. Pokud jde o začlenění do Ústředního krizového štábu v případě krizové situace, je příslušná úprava vložena do návrhu změny § 39 krizového zákona. K bodu 179 Navrhuje se zrušit zákonem stanovenou povinnost zřizovat v téměř všech okresech územní pracoviště krajských hygienických stanic s tím, že dosud zřízená pracoviště se považují podle přechodných ustanovení za pracoviště zřízená se souhlasem zřizovatele. Dále se navrhuje upravit výslovně, že krajská hygienická stanice je účetní jednotkou. K bodu 180 Vzhledem k tomu, že povolení je správním rozhodnutím a není tedy důvod uvádět ho vedle rozhodnutí, doplňuje se text o oprávnění vydat stanovisko, které navazuje i na § 77 zákona. Jsou upřesněny další ústřední správní úřady, jichž se toto týká.

- 101 K bodu 181 Nahrazení pojmu „duševní zátěž“ pojmem „psychická zátěž“ je změnou pouze legislativně technické povahy. Uvedený pojem je užíván v souvislosti s ochranou zdraví při práci a změnou uvedené terminologie se zákon uvádí do souladu se zákoníkem práce. Dále se zrušuje část ustanovení, která vymezuje obsah pojmu „státní odborný dozor nad ochranou zdraví při práci“. Zákoník práce již tento pojem neužívá. K bodu 182 Dozor nad ochranou zdraví při práci je vykonáván nejen nad dodržením povinností zaměstnavatele podle § 37 a násl. zákona o ochraně veřejného zdraví, ale především podle zákoníku práce (§ 101 a násl.) a zákona č. 309/2006 Sb. Zákon o ochraně veřejného zdraví v této souvislosti používá pojem „rizikový faktor“, jehož obsah je vymezen zákonem č. 309/2006 Sb. K bodu 183 Podle § 347 zákoníku práce ohrožením nemocí z povolání se rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání. Tyto podmínky ověřuje pro účely nemocí z povolání příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice). Oprávnění krajské hygienické stanice se proto rozšiřuje i na ověřování podmínek vzniku změn zdravotního stavu pro účely posuzování ohrožení nemocí z povolání. K bodu 184 Změnou se ustanovení zpřesňuje v návaznosti na správní řád. Slova „a jejich spolupracujících rodinných příslušníků“ se vypouštějí, neboť je dosavadní dikce „osob uvedených v § 43“ již sama o sobě zahrnuje. K bodu 185 V návaznosti na úpravu § 67 se doplňuje oprávnění krajské hygienické stanice rozhodovat o odvolání proti prozatímnímu opatření nařízenému zdravotnickým zařízením. K bodu 186 V návaznosti na změny v hmotněprávní části zákona a v návaznosti na přímo použitelné předpisy ES na úseku potravinového práva se pojem „osoba provozující stravovací služby“ nahrazuje pojmem „provozovatel potravinářského podniku“. K bodu 187 Navrhuje se zrušit v činnosti krajských hygienických stanic činnost spočívající v podílu na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek a úkol kontrolovat a řídit místní programy ochrany a podpory veřejného zdraví. Tento úkol bude nadále zabezpečovat v modifikované podobě Státní zdravotní ústav. Jeho hlavní činnost upravuje § 86 zákona. K bodu 188 Navrhuje se upravit dikci ustanovení, které stanoví, že spolupráce krajských hygienických stanic a orgánů územní samosprávy se týká pouze zdravotní politiky regionu. Text se převádí do obecné podoby, a to v návaznosti na rozsah působnosti krajských hygienických stanic.

- 102 K bodu 189 Uvedenou změnou se napravuje stávající stav, kdy jsou v § 82 odst. 2 dvakrát uvedena písmena v) vždy s odlišným textem. Druhé v) v pořadí se přejmenovává na w). Doplňuje se nové písmeno x), kterým se realizuje adaptace zákona na nařízení (ES) 2004/2006 o spolupráci vnitrostátních orgánů příslušných pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele. Příloha tohoto nařízení byla rozšířena směrnicí 2005/29ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o nový bod 16. Tato směrnice byla transponována zákonem o ochraně spotřebitele. Realizace uvedeného nařízení (ES), upravující podmínky spolupráce příslušných orgánů ES chránících zájmy spotřebitele, se týká řady dozorových orgánů a byla již promítnuta do právního řádu ve vztahu k některým správním orgánům zákonem č. 160/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany spotřebitele. Navržená úprava doplňuje tento právní stav o oprávnění orgánů ochrany veřejného zdraví a odpovídá adaptaci provedené zákonem č. 160/2007 Sb. K bodu 190 Ustanovení je transpozicí směrnice č. 2006/7/ES o řízení jakosti vody ke koupání. Týká se povrchových vod využívaných velkým počtem osob ke koupání, pro které nebyl vyhlášen trvalý zákaz nebo trvalé varování před koupáním. Citovaná směrnice Evropských společenství ukládá úkoly členským státům na úseku řízení jakosti povrchových vod ke koupání. Především jde o povinnost monitorovat jakost povrchové vody ke koupání tak, aby byla zajištěna ochrana zdraví koupajících se osob. Podle citované směrnice řízení jakosti vody ke koupání probíhá na základě seznamu koupacích vod (§ 6g), stanovení koupací sezóny (§ 6g), sestavení monitorovacího kalendáře a opatření řízení jakosti vod v případě neočekávané situace, výjimečné situace nebo krátkodobého znečištění vody ke koupání (§ 82a a § 84). Dále citovaná směrnice Evropských společenství vychází z klasifikace koupacích vod na základě dlouhodobého monitorování jejich jakosti a povinnosti členského státu pečovat o povrchové vody, využívané k tomuto účelu, cestou sestavení profilu koupacích vod a jejich ochranou (uvedená část směrnice ES je transponována novelou vodního zákona obsaženou v části druhé návrhu zákona). Monitorovací kalendář se navrhuje vydat jako opatření obecné povahy, které je podle § 94a závazné pro provozovatele přírodních koupališť na povrchových vodách. Monitorovací kalendář stanoví závazné termíny zajištění odběrů vzorků vody ke koupání a jejich vyšetření (podle návrhu vyhlášky, která transponuje směrnici Evropských společenství, musí být zajištěny do 4 dnů ode dne stanoveného v monitorovacím kalendáři) a monitorovací místa. Pokud má provozovatel za to, že v důsledku neočekávané nebo výjimečné situace nebo krátkodobého znečištění vod, je vhodné monitorovací kalendář pozastavit, podá návrh na vydání rozhodnutí krajské hygienické stanice v této věci. Jinak musí v monitorování podle monitorovacího kalendáře pokračovat. Krajská hygienická stanice může o pozastavení monitorovacího kalendáře rozhodnout i z úřední moci. Dále krajská hygienická stanice může provozovateli z moci úřední nařídit odběr dodatečného nebo dalšího vzorku vody ke koupání. Znečištění vody je vymezeno pro účely posuzování jakosti koupací vody uvedené v seznamu podle § 6g. Posuzování jakosti provádí krajská hygienická stanice podle pravidel stanovených směrnicí Evropských společenství a transponovaných do prováděcí vyhlášky. Posouzení jakosti se provádí na základě monitorování upraveného v § 6a odst. 1 písm. b) návrhu, pro účely klasifikace podle směrnice Evropských společenství. Klasifikace pak vede k upřesňování seznamu koupacích míst a usměrnění péče o povrchové vody. Znečištění vody je definováno v § 6a odst. 3 jako parametr ochrany veřejného zdraví; definice uvedená v tomto ustanovení se týká povrchových vod využívaných ke koupání; byla však

- 103 využita i pro označení stavu překračujícího stanovené hygienické limity jakosti vody v umělých koupalištích, vody k ochlazování a sprchování v sauně. K bodům 191 a 193 Jedná se o úpravu úkolů státní správy v ochraně veřejného zdraví pro Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany v důsledku změny financování očkování. K bodu 192 Úkoly zdravotních ústavů plní pro Ministerstvo obrany Ústřední vojenský zdravotní ústav. V tomto smyslu se navrhuje zákon doplnit. K bodům 194, 203 a 204 Organizační složky kraje a obce nemohou na sebe brát práva a povinnosti. I s ohledem na to dosud žádné osvědčení o autorizaci těmto složkám dosud vydáno nebylo. Navrhuje se tedy příslušná část ustanovení o autorizaci zrušit. K bodu 195 Uvádí se jednotlivé typy koupališť, neboť návrh nadále legislativní zkratku „koupaliště“ neužívá. Dále se s ohledem na vymezení pojmů v § 6 slovo „bazén“ novelou zrušuje. Podle § 6 jsou pojmy „plavecký bazén“, „koupelový bazén“, „bazén pro kojence a batolata“ používány pro označení typů umělých koupališť nikoli pro součást umělého koupaliště jako doposud. K bodu 196 Změna je pouze legislativně technické povahy a navazuje na změnu § 13. K bodu 197 Změna je pouze legislativně technické povahy. K bodu 198 V návaznosti na změny § 24 zákona a přímo použitelné předpisy, které upravují limity a metodiky vyšetřování potravin včetně pokrmů, se zrušuje odkaz na § 24 zákona. K bodům 199 a 200 Zrušuje se autorizace pro měření intenzit osvětlení a doplňuje se autorizace pro účely zjišťování a měření zrakové zátěže pro účely hodnocení rizika pracovních podmínek. Měření intenzit osvětlení není z hlediska právních předpisů na úseku ochrany zdraví při práci (zákoník práce a nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) dostatečně vypovídající, neboť sama intenzita osvětlení není faktorem jediným, který zrakovou zátěž ovlivňuje. S ohledem na to, že podle seznamu osob, kterým bylo vydáno osvědčení o autorizaci, byla v oblasti měření osvětlení vydána dvě osvědčení, a to jedno na konci roku 2006 a druhé na počátku r. 2007, a osvědčení ze zákona zaniká uplynutím pětiletého období, navrhuje se odložit účinnost bodu, kterým se ruší autorizace pro měření intenzit osvětlení do 1. 1. 2011. K bodu 201 Doplňuje se oblast, ve které je osoba způsobilá provádět činnosti pro potřeby vydávání osvědčení podle lázeňského zákona.

- 104 K bodům 202 a 217 Změna je legislativně technické povahy. Navrhuje se zrušit úpravu specifického režimu vydání osvědčení a tím uvést zákon do souladu se správním řádem. K bodům 205, 208, 216 a 218 Změna je legislativně technické povahy a upřesňuje, kdy se jedná o osvědčení o autorizaci a kdy o postup, na jehož základě se vydává osvědčení o způsobilosti provádět činnosti ve vymezené oblasti. K bodu 206 Upřesňuje se rozsah vydaného osvědčení a způsob hrazení nákladů spojených s udělením autorizace. K bodu 207 Upřesňuje se doba platnosti vydaného osvědčení a postup při žádosti o prodloužení platnosti. K bodu 209 Ustanovení se upravuje s ohledem na správní řád a dále se doplňuje oprávnění autorizující osoby k odejmutí osvědčení v případě, že se zjistí, že držitel osvědčení uvedl v žádosti o vydání osvědčení nesprávné údaje, které jsou podstatné pro vydání osvědčení. K bodu 210 Změna je pouze legislativně technické povahy. K bodu 211 a 212 Návrhem se pojmenovávají oblasti, pro které se vydává osvědčení o autorizaci k hodnocení zdravotních rizik. Návrh vychází z dikce § 2 odst. 3, který vymezuje pojem hodnocení zdravotních rizik a dále z § 80 odst. 1 písm. l), které svěřuje Ministerstvu zdravotnictví úkol stanovit zásady a postupy hodnocení a řízení zdravotních rizik. Autorizace pro hodnocení rizik se navrhuje pro oblasti expozice fyzických osob hluku, prachu, neionizujícímu záření, chemickým látkám a biologickým agens v komunálním prostředí a potravinách včetně pokrmů. Hodnocení zdravotních rizik upravené § 83e nezahrnuje hodnocení zdravotních rizik plynoucích z pracovního prostředí, jak plyne z § 2 odst. 3 věta poslední, neboť odbornou způsobilost pro hodnocení rizik na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci řeší zejména zákon č. 309/2006 Sb. Vložením odstavce 2 se upřesňuje, kdo může provádět hodnocení v dané oblasti. K bodu 213 Pro udělení osvědčení se stanoví vysokoškolské vzdělání. Stanovení přesného věku však není v souladu s právem Evropských společenství, proto se navrhuje vypustit. K bodům 214 a 215 Ustanovení se navrhuje zrušit. Důvodem pro zrušení úpravy předmětné problematiky v zákoně o ochraně veřejného zdraví je skutečnost, že problematika uznávání odborné kvalifikace je upravena zvláštním zákonem (zákon č. 18/2004 Sb.), nadto je obsáhlá a prochází podstatnými změnami, na které nemůže zvláštní zákon včas a správně reagovat. Pro případ dočasného výkonu regulované činnosti zákon č. 18/2004 Sb. vychází z toho, že osoba, která je usazena v jiném členském státě je oprávněna vykonávat tuto činnost, aniž požádá o uznání odborné kvalifikace podle tohoto zákona. Uznávací orgán je pak oprávněn

- 105 přezkoumat odbornou kvalifikaci a jinou způsobilost poskytovatele služby, jen pokud existuje důvodné podezření, že dochází k závažným nedostatkům v poskytování služby. K bodu 219 Stejně jako v oblasti veterinárních nákaz se navrhuje i pro oblast infekčních onemocnění a vyšetřování složek životních a pracovních podmínek, výrobků určených pro styk s pitnou vodou a předměty běžného užívání upravit podmínky zřizování referenčních laboratoří. Jejich existenci předvídají i přímo použitelné předpisy Evropských společenství (nařízení (ES) 882/2004), které vybrané referenční laboratoři, notifikované u Komise ES svěřuji specifická oprávnění. Dosud byly tyto laboratoře zřizovány převážně ve Státním zdravotním ústavu nebo na některých vysokých školách. Navrhuje se, aby o schválení referenční laboratoře mohla požádat v případě infekčních onemocnění osoba, která provádí specifická vyšetření a další zákonem stanovené činnosti na úseku infekcí vymezených rozhodnutím Komise ES na úseku epidemiologické bdělosti, tj. poskytovatelé zdravotních služeb, pokud poskytují stanovený druh péče, vysoké školy zdravotnického směru a organizační složky státu zřízené v působnosti Ministerstva zdravotnictví. Pokud jde o schválení referenčních laboratoří v ostatních oborech činnosti navrhuje se, aby žádost mohla podat každá právnická nebo podnikající fyzická osoba. K bodu 220 Navrhuje se změnit dikci § 84 odst. 1 písm. a) v tom smyslu, aby krajská hygienická stanice v rámci dozorové činnosti a v rámci své působnosti byla oprávněna provádět dohled nad plněním opatření obecné povahy, které vyplývají zejména z přímo použitelných právních předpisů, nebo nad dalšími možnými závaznými opatřeními vydanými orgány ochrany veřejného zdraví. K bodu 221 Ustanovení je legislativně technické povahy a souvisí s vymezením pojmu „distributor“ v § 2. Protože tento pojem zahrnuje i pojem „prodej“, je třeba tuto skutečnost promítnout i v navazujících ustanoveních zákona. Dále se doplňuje oprávnění orgánu ochrany veřejného zdraví pozastavit uvedení na trh, vyřadit z distribuce nebo zakázat uvádění výrobků do oběhu nebo na trh, které nesplňují požadavky stanovené tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropských společenství nebo zákonem o chemických látkách a chemických přípravcích pro stanovené typy výrobků. K bodu 222 Navrhuje se umožnit orgánu ochrany veřejného zdraví zakázat nebo omezit i používání nejakostní vody z individuálního zdroje určené zaměstnavatelem k osobní očistě zaměstnanců, a to do doby odstranění závady. K bodům 223 a 224 Změna v písmenech f) a g) je legislativně technické povahy a navazuje na změny v hmotněprávní části zákona. Obdobná oprávnění krajských hygienických stanic pro koupání v povrchových vodách, tj. nařízení odběru dalšího nebo dodatečného vzorku vody a trvalý nebo dočasný zákaz koupání nebo varování před koupáním upravuje § 82a, který je transpozicí směrnice Evropských společenství č. 2006/7/ES. Pokud jde o přírodní koupaliště navazuje text písmena h) na transpozici směrnice č. 2006/7/ES. Předmětná opatření souvisejí s povinností státu přijímat opatření k ochraně zdraví koupajících se osob. Text písmene i) umožňuje osobám provozujícím zařízení pro

- 106 koupání osob nařídit přijetí nebo změnit opatření k ochraně veřejného zdraví před zdravotním rizikem plynoucím ze znečištění vody ke koupání, ochlazování nebo sprchování. K bodům 225 a 226 Jde o legislativně technickou úpravu. K bodu 227 Pro používání a provoz zdrojů hluku, vibrací a neionizujícího záření se stanoví povinnosti v § 31, 33 a v § 35 zákona. Při jejich porušení se navrhuje - stejně jako v případě ostatních povinností osob podle tohoto zákona - upravit oprávnění krajských hygienických stanic pozastavit provoz takového zdroje do doby odstranění závady. Tím se nahrazuje platný právní stav, podle něhož porušení povinností musí dosáhnout takové míry, že pozastavení provozu zdroje hluku, vibrací nebo neionizujícího záření je k ochraně zdraví populace nebo jejích skupin nezbytné. Navrženým textem se posiluje vymahatelnost zákonem stanovených povinností na úseku ochrany veřejného zdraví před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření. K bodu 228 S ohledem na postupné nahrazování směrnic Evropských společenství v oblasti potravinového práva nařízeními Evropských společenství se navrhuje rozšířit dikci o odkaz na tyto akty ES. V současné době jsou již upraveny například požadavky na mikrobiologickou čistotu potravin. K bodu 229 Změna je pouze legislativně technické povahy; navazuje na zákon o sociálních službách. K bodům 230 a 231 Změna je pouze legislativně technické povahy. Provádí se v návaznosti na zákoník práce, jehož dodržení v části ochrany zdraví při práci krajské hygienické stanice kontrolují. K bodu 232 Dikce se rozšiřuje v návaznosti na předpisy Evropských společenství v oblasti potravinového práva, které stanoví, že potraviny musí být vhodné pro lidskou výživu. K bodu 233 Navrhuje se ustanovení upravit tak, aby k předcházení ohrožení zdraví bylo možné nařídit mimořádné prohlídky nejen, jde-li o zaměstnance vykonávající rizikové práce, ale i jiné zaměstnance, kteří jsou při práci vystavení rizikovému faktoru. Co se považuje za rizikový faktor stanoví § 7 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. K bodu 234 V návaznosti na zákon č. 160/2007 Sb. a k adaptaci nařízení (ES) 2004/2006, které upravuje spolupráci příslušných orgánů členských států EU při ochraně spotřebitele se navrhuje upravit zmocnění orgánů ochrany veřejného zdraví k zákazu jednání, kterým je poškozen zájem spotřebitele na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. K bodu 235 Jde o legislativně technickou úpravu.

- 107 K bodu 236 Zejména na úseku předmětů běžného užívání, ale i k bezpečnosti potravin jsou orgány ochrany veřejného zdraví žádány o vydání certifikátů zejména pro usnadnění vývozu výrobků. Zakládá se tedy související oprávnění orgánů ochrany veřejného zdraví a stanoví se jeho rozsah. K bodu 237 Změna se navrhuje z důvodu zefektivnění a racionalizace činnosti stávajících zdravotních ústavů tak, aby bylo možno beze změny zákona postupně omezovat jejich činnost, popřípadě i jejich počet. K bodu 238 Úprava se navrhuje proto, aby v případě rušení příspěvkové organizace mohlo Ministerstvo zdravotnictví současně rozhodnout, na koho přechází majetek a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů ze zrušené příspěvkové organizace, aby nemuselo vždy docházet k přechodu na zřizovatele tak, jak je upraveno v § 54 zákona 219/2000 Sb. Úprava se navrhuje proto, že pro případ sloučení příspěvkových organizací není v současně platném ustanovení § 54 zákona 219/2000 Sb. řešena. K bodu 239 Na úseku stravovacích služeb nebo předmětů a materiálů pro styk s potravinami již řadu povinností stanoví přímo použitelné předpisy Evropských společenství. Přímo použitelné předpisy ES upravují i výkon úřední kontroly v oblasti potravin a předmětů určených pro styk s potravinami. Proto se tato skutečnost vyjadřuje i v textu ustanovení, který řeší způsob prokazování zaměstnanců pověřením k výkonu státního zdravotního dozoru nad povinnostmi upravenými zákonem o ochraně veřejného zdraví, zvláštními právními předpisy a přímo použitelnými předpisy ES. K bodu 240 Podle Listiny základních práv a svobod obydlí, které je užíváno k podnikání, může být podrobeno státní kontrole, pokud tak stanoví zákon. Osoby, které provozují podnikatelskou činnost v obydlí by neměly být, na rozdíl od ostatních osob, které ji provozují v provozovně, z výkonu státní kontroly vyňaty. Jde například o poskytování zdravotní péče zubního lékaře v obydlí. Přitom orgánu ochrany veřejného zdraví náleží dozor nad dodržováním hygienických požadavků při poskytování zdravotní péče, zejména požadavků zaměřených na prevenci vzniku a šíření nozokomiálních nákaz. K bodu 241 Bezpečnost výrobku nebo dodržování podmínek poskytování služby lze v některých případech objektivizovat pouze kontrolním nákupem výrobku. Například jde-li o ověření, zda nedochází ke klamání spotřebitele v jakosti podávaných pokrmů nebo jde-li o dozor nad dodržováním podmínek omezení prodeje výrobků s obsahem nebezpečných látek. Navrhuje se proto doplnit podmínky výkonu státní kontroly o možnost zahájit výkon státní kontroly kontrolním nákupem výrobku. K bodu 242 Rozhodování o námitkách upravuje zákon o státní kontrole. Proto se odchylná úprava zrušuje.

- 108 K bodu 243 Podle § 88 odst. 4 písm. d) platného znění zákona mají zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví oprávnění při výkonu státního zdravotního dozoru a plnění dalších úkolů (například šetření pracovních podmínek v souvislosti s šetřením nemoci z povolání) oprávnění nahlížet do zdravotnické dokumentace a činit si z ní výpisy. Zdravotnická zařízení však nemají tomu odpovídající povinnost jim toto nahlížení a pořizování výpisů umožnit. Proto se navrhuje zákon v tomto smyslu doplnit. K bodům 244 a 245 Oprávnění krajských hygienických stanic při výkonu státního zdravotního dozoru zakládá i přímo použitelný předpis Evropských společenství, například nařízení (ES) č. 852/2004. Tato skutečnost se navrženou změnou zohledňuje. K dobu 246 Rozšiřuje se okruh vymezených osob o zaměstnance Státního zdravotního ústavu. K dobu 247 Jedná se o legislativní technickou úpravu. K bodu 248 Změnou se v zákoně zohledňuje skutečnost, že státní zdravotní dozor (úřední kontrola podle terminologie nařízení (ES) č. 882/2004) je vykonáván i nad dodržením povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropských společenství. K bodu 249 Změna je pouze legislativně technické povahy. Navazuje na úpravu hmotněprávní části zákona a zavedení institutu opatření obecné povahy ve smyslu správního řádu. K bodu 250 V praxi činí problém absence úpravy náhrady za vzorky odebrané pro účely ověření podmínek vzniku nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. Šetření provádějí krajské hygienické stanice na žádost pracovně lékařského pracoviště. Ustanovení se doplňuje tak, aby bylo zřejmé,kdo a za jakých podmínek náhradu za odebrané vzorky poskytuje. K bodu 251 Podle zákona o obecné bezpečnosti výrobku (zákon č. 102/2001 Sb.) pokud celní orgány v rámci své kontrolní činnosti zjistí výrobky, u kterých pojaly podezření, že jsou nebezpečné nebo nebyly vybaveny dokumentací a je prokázáno, že se nejedná o výrobky pod celním dohledem, jsou oprávněny na základě tohoto zjištění výrobky zajistit. Zjištění a zajištěné výrobky postoupí příslušnému orgánu dozoru k provedení dalších opatření. Takovým orgánem může být i krajská hygienická stanice. Proto se novelou upravuje postup KHS v takovém případě. K bodům 252 až 254 V zákoně byl dosud vymezen pouze jeden správní delikt, a to porušení kteréhokoli ustanovení zákona nebo zákoníku práce, event. zákona č. 309/2006 Sb. Tato úprava se nahrazuje vymezením správním deliktů podle základních oblastí hmotněprávní úpravy a vymezením horní hranice sankce. V rámci správních deliktů na úseku bezpečnosti výrobků (§ 92) je upraven správní delikt na úseku bezpečnosti výrobků, nad nimiž vykonává orgán ochrany veřejného zdraví dozor (vedle

- 109 předmětů běžného užívání a výrobků pro styk s vodou především potraviny), přičemž skutková podstata spočívá v nedodržení opatření obecné povahy, vydaného Ministerstvem zdravotnictví zejména v případech ochrany spotřebitele před nebezpečnými výrobky, které byly zařazeny do systému rychlého varování RASSF nebo RAPEX. Dále jde o správní delikty spočívající v nedodržení přímo použitelných předpisů ES nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví vydaného na základě přímo použitelného předpisu ES (například čl. 54 nařízení (ES) č. 882/2004). Přímo použitelné předpisy ES v současné době upravují požadavky na potraviny a předměty běžného užívání; připravují se přímo použitelné předpisy ES na úseku bezpečnosti kosmetických prostředků. K bodu 255 Nově se zavádí možnost, aby se osoba odpovědná za správní delikt (právnická osoba a fyzická osoba podnikající) vyvinila. Návrh odpovídá úpravě obsažené již v právním řádu v souvislosti se správními delikty na ostatních úsecích veřejné správy. Upravuje se oprávnění pro orgány ochrany veřejného zdraví prvního stupně (krajské hygienické stanice, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra a Ministerstva obrany) projednávat správní delikty. V dosavadní právní úpravě se toto oprávnění odvozovalo z § 82, který stanoví, že krajské hygienické stanice plní všechny úkoly podle zákona o ochraně veřejného zdraví, které nejsou výslovně svěřeny Ministerstvu zdravotnictví. Správní delikty vyplývající ze zákona č. 309/2006 Sb. upřesňují pouze ty oblasti, na které se váží požadavky na pracoviště, pracovní postupy, organizaci práce nebo pracovní podmínky z hlediska zajištění ochrany zdraví, například požadavky ergonomické, kontrolovaná pásma apod. K bodům 256 až 258 a 261 Změna je legislativně technické povahy a vyjadřuje změny provedené v hmotněprávní části zákona. K bodu 259 Změnou se ustanovení uvádí do souladu s terminologií správního řádu a dále se upravuje text podle změn provedených v ostatních částech zákona, v nichž byly zrušeny podmínky specifických řízení. Vzhledem k tomu, že se navrhuje, aby ve věcech podle § 80 odst. 1 písm. g) Ministerstvo zdravotnictví vydávalo opatření obecné povahy, je třeba úpravu vztahující se ke správnímu rozhodnutí vypustit. K bodu 260 V souvislosti s návrhem na zavedení opatření obecné povahy a specifické povaze případů, kdy se jeho vydání předpokládá (nařízení opatření k zamezení šíření infekčních onemocnění, vyhlášení nebezpečných výrobků) se navrhuje upravit specifický a zejména rychlejší postup vyhlášení takového opatření. Současně se stanoví závaznost opatření pro fyzické a právnické osoby. K bodu 262 Podle § 96 obec může vyhláškou nařídit pro území obce nebo jeho část provedení speciální ochranné dezinsekce a deratizace. Pojem speciální ochranná dezinsekce a deratizace je vymezen v § 55 písm. b) jako odborná činnost cílená na likvidaci původců a přenašečů infekčních onemocnění. Podle § 57 speciální ochrannou dezinfekci nebo deratizaci je povinna provést osoba při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. Podle zkušeností Ministerstva vnitra na úseku přijímání

- 110 vyhlášek obcí obce neumějí hodnotit shora uvedené okolnosti pro vyhlášení speciální ochranné dezinsekce a deratizace. Proto se doplňuje povinnost orgánů ochrany veřejného zdraví poskytnout jim v této věci součinnost. K bodu 263 Náklady státního zdravotního dozoru jako formy státní kontroly hradí stát. Nařízení (ES) č. 882/2004 však zavádí povinnost kontrolovaných osob hradit náklady dodatečného státního zdravotního dozoru pro oblast potravin a předmětů běžného užívání. Text je adaptací na tento přímo použitelný předpis Evropských společenství. Současně se zrušuje dosavadní znění odstavce 2, a to s ohledem na úpravu podmínek financování služeb vyšetřování a měření pro účely státního zdravotního dozoru. Tyto náklady ponese ode dne účinnosti navrženého zákona orgán státního zdravotního dozoru, tj. krajská hygienická stanice, a podle zákona o státní kontrole se nepředpokládá, že by stát ukládal náhradu nákladů státní kontroly kontrolovaným osobám. Nařízení (ES) č. 882/2004 ve věcech dodatečné státní kontroly upravuje specifickou oblast kontroly a její úhrady, a toto úprava má s ohledem na Smlouvu o založení ES a Ústavu ČR přednost před národní úpravou. K bodu 264 Dosavadní dikce vychází z toho, že povinnosti jsou osobám, uvedeným v § 98 ukládány toliko na základě zákona, nikoli zákonem. Tak tomu však není. Převaha povinností je těmto osobám uložena přímo zákonem. Proto se text § 98 doplňuje. Změna pojmu „zařízení sociální péče“ vychází ze zákona o sociálních službách. K bodu 265 Změna je legislativně technické povahy a vyjadřuje změny provedené v hmotněprávní části zákona. K bodu 266 Ruší se ustanovení, které do doby platnosti zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních bránilo privatizaci zdravotnických zařízení. Toto ustanovení je s ohledem na uvedenou podmínku již neúčinné. K bodu 267 Doplněním ustanovení se osobám, které mají povinnost vypracovat provozní řád, ukládá zajistit i jeho aktualizaci v případě změn provozu. K bodu 268 Ustanovení se navrhuje zrušit pro možný rozpor s právem Evropských společenství, které nepřipouští, aby osoby pocházející z členských států ES byly nuceny zajišťovat překlady základních dokladů. Dále se návrh uvádí do souladu se správním řádem. K bodům 269 a 270 Ustanovení se upřesňuje vzhledem k hmotněprávní části zákona. K bodu 271 Navrhuje se zrušit výběr oblastí, v nichž o závěrech státního zdravotního dozoru lze informovat veřejnost. Dále se navrhuje učinit pro veřejnost přístupné i výsledky měření nebo vyšetření, a to zejména v návaznosti na služby, regulované tímto zákonem (například provozování koupání).

- 111 K bodu 272 K § 19 se navrhuje zrušit institut zdravotních průkazů. V závěrečných ustanoveních zákona č. 258/2000 Sb. se k datu 1. ledna 2001 uvádělo, že zdravotní průkazy vydané podle dosavadních právních předpisů (vyhlášky č. 91/1984 Sb.) se považují za zdravotní průkaz vydané podle zákona. Byť věcný obsah tohoto ustanovení již po šesti letech ztratil význam, je ustanovení ve vztahu k § 19 matoucí. Proto se navrhuje ho zrušit. K bodům 273 a 274 Změna je legislativně technické povahy a vyjadřuje změny provedené v hmotněprávní části zákona. Souhrnné zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu na úseku hluku je obsaženo v § 34. Proto se zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu podle § 30 a 32 zrušuje. K bodu 275 V návaznosti na změnu § 82 odst. 1, kterou se ruší územní pracoviště zřízená přílohou zákona č. 3, se navrhuje zrušit i tato příloha. K čl. II V bodech 1 až 9 se navrhují se přechodná ustanovení, která řeší postup ve správních řízeních a stanoví přechodné lhůty pro předložení návrhů podle navržené právní úpravy. Dále se upravují podmínky posouzení oznámení o zahájení provozování stravovacích služeb podaných podle platných právních předpisů. V souvislosti s návrhem na zrušení územních pracovišť, stanovených dosud přílohou č. 3 se upravuje přechodné ustanovení, kterým se dosud zřízená územní pracoviště považují za pracoviště zřízená se souhlasem Ministerstva zdravotnictví. Dále se v bodu 10 stanoví, že národní referenční laboratoře zřízené přede dnem účinnosti navrhovaného zákona se považují za národní referenční laboratoře zřízené podle § 83f zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne účinnosti navrženého zákona. V bodech 11 až 13 se stanoví přechodná právní úprava problematiky koupání v povrchových vodách, která je transpozicí směrnice Evropských společenství o řízení jakosti vody ke koupání. V bodě 14 se stanoví povinnost zdravotním pojišťovnám poskytnout orgánům ochrany veřejného zdraví potřebná data vzhledem k potřebě sledování proočkovanoasti. K čl. III Vzhledem k rozsahu změn se navrhuje vyhlásit úplné znění zákona. K části druhé – změna vodního zákona K čl. IV K bodům 1, 2 a 4 Směrnice č. 2006/7/ES ukládá vedle zajištění ochrany zdraví koupajících se osob, zabezpečit i ochranu povrchových vod využívaných ke koupání. Vodní zákon v platném znění upravoval způsob sestavení seznamu takových vod a navazující úkoly krajských hygienických stanic. Tato úprava nevyhovuje obsahu shora citované směrnice. Po projednání s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí byla problematika vymezení vod ke koupání v povrchových vodách a úkoly orgánů ochrany veřejného zdraví související s touto problematikou přesunuty do zákona o ochraně veřejného zdraví a upraveny nově. Ve vodním zákoně se transponuje ta část směrnice č. 2006/7/ES, která upravuje povinnost stanovit, přezkoumávat a aktualizovat profily vod ke koupání.

- 112 -

K bodu 3 S ohledem na převedení oprávnění k sestavení seznamu koupacích míst na povrchových vodách z vodního zákona do zákona o ochraně veřejného zdraví se zrušuje postavení Ministerstva zdravotnictví jako ústředního vodoprávního úřadu. K čl. V Přechodné ustanovení je transpozicí směrnice č. 2006/7/ES stanoví datum, k němuž budou poprvé vytvořeny profily vod ke koupání. K části třetí - změna zákona o přestupcích K čl. VI. K bodům 1 až 4 Změna navazuje na změny zákona o ochraně veřejného zdraví, a to návrh na zrušení institutu zdravotního průkazu a změnu problematiky ochrany před nepříznivými účinky hluku. Povinnosti při provozu koupaliště nese pouze provozovatel koupaliště; cílem novely je zrušit skutkovou podstatu přestupku podle § 29 odst. 1 písm. h), která nemá základ v odpovídající povinnosti fyzické osoby. K bodům 5 a 6 Změny jsou pouze legislativně technické povahy a souvisí s přečíslováním písmen v textu odstavce 1. K bodu 7 V návaznosti na změnu § 29 se mění ustanovení § 86, které upravuje řešení přestupků v blokovém řízení. K čl. VII. V rámci přechodných ustanovení se navrhuje zastavit řízení o přestupcích, jejichž trestnost podle návrhu zaniká. V ostatních řízeních se navrhuje postupovat podle dosavadní právní úpravy.

K části čtvrté - změna zákona č. 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví Navrhuje se zrušit funkci zástupce hlavního hygienika ČR. Zástupce hlavního hygienika ČR není vedoucí pracovní místo, zástupce hlavního hygienika ČR neřídí vnitřní organizační jednotku a proto bude v organizačním řádu Ministerstva zdravotnictví zastupování hlavního hygienika ČR kumulováno s jiným vedoucím pracovním místem. Zastupování hlavního hygienika ČR se tedy bude řídit vnitřními předpisy Ministerstva zdravotnictví. Dále se navrhuje, aby jmenování nebo odvolání hlavního hygienika náleželo do působnosti ministra zdravotnictví. V návaznosti na navrženou změnu § 80 odst. 9 zákona o ochraně veřejného zdraví se navrhuje zrušení článku II bodu 17.

- 113 K části páté - změna krizového zákona K bodu 1 Změna je pouze legislativně technické povahy. Zákon č. 258/2000 Sb., který upravuje problematiku prevence vzniku a šíření infekčních nemocí, nahradil s účinností od 1. ledna 2001 pojem „přenosná nemoc“ pojmem „infekční nemoc“. K bodu 2 a 3 V návaznosti na usnesení vlády č. 1271/2006 o Pandemickém plánu ČR v případě pandemie chřipky vyvolané novou variantou chřipkového viru bylo zapracováno do zákona o ochraně veřejného zdraví (§ 81d) oprávnění hejtmanů krajů a primátora hlavního města Prahy zřídit krajské epidemiologické komise a epidemiologickou komisi hlavního města Prahy. Stejně jako v případě krajských nákazových komisí nebo povodňových komisí se navrhuje, aby se i krajské epidemiologické komise a epidemiologická komise hlavního města Prahy, jako jejich pracovní orgán, staly v případě krizové situace součástí krizového štábu kraje a Ústřední epidemiologická komise, zřízená tímto zákonem jako stálý orgán vlády, součástí Ústředního krizového štábu. K části šesté - změna zákoníku práce V návaznosti na změnu § 19 zákona o ochraně veřejného zdraví, v němž se zrušuje institut zdravotního průkazu, se navrhuje zrušit povinnost zaměstnavatele zajistit, aby práce vykonával pouze pracovník, který má platný zdravotní průkaz. K části sedmé - změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci V návaznosti na změnu § 19 zákona o ochraně veřejného zdraví, v němž se zrušuje institut zdravotního průkazu, se navrhuje zrušit oprávnění inspektorů Státní zemědělství a potravinářské inspekce kontrolovat, zda pracovník přicházející do přímého styku s potravinami má zdravotní průkaz. K části osmé - změna zákona o rostlinolékařské péči Změna § 33 odst. 4 odráží současný proces registračního řízení u přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin do souladu se současnou praxí v EU, kdy se využívá proces vzájemného uznávání registrace podle Článku 10 Směrnice Rady 91/414/EHS a kdy žadatelé o registraci mohou požádat o převzetí hodnocení provedeného jinou členskou zemí. Zejména tato změna umožňuje zapojení se České republiky do systému zonálního hodnocení, který je používán u tzv. reregistrací přípravků na bázi starých účinných látek, kde jednotlivé kapitoly dokumentačního souboru k přípravku hodnotí různé země téže geografické zóny EU. Změna také reflektuje možnost vypracování toxikologického posudku nebo jeho části Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. Kompetence Ministerstva zdravotnictví jakožto orgánu, který se vyjadřuje k použití přípravku nebo dalšího prostředku ochrany rostlin z hlediska ochrany zdraví, zůstává zachována. Změna je v souladu s ustanoveními zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, kdy vydáním závazného stanoviska Ministerstvem zdravotnictví jsou zákonem jasně definovány jeho účinky.

- 114 -

K části deváté - změna zákona o obcích Navrhuje se upravit specifické zmocnění k vydání obecně závazné vyhlášky obcí ve věcech ochrany před hlukem a vibracemi. Jde o oprávnění vydat vyhlášku, kterou by obec stanovila konec veřejné produkce hudby, provozní doby hostinských provozoven, heren a obdobných provozoven služeb. Toto zmocnění obsahoval do r. 2005 zákon o ochraně veřejného zdraví. S ohledem na obsah § 10 zákona o obcích vznikaly výkladové obtíže při řešení poměru § 10 k dříve platnému § 96 zákona o ochraně veřejného zdraví. Proto se navrhuje specifické oprávnění zakomponovat přímo do zákona o obcích. K části desáté - změna zákona o hlavním městě Praze Vzhledem k tomu, že Praha jako obec má specifické postavení hlavního města České republiky, kraje a zvláštní zákon upravuje její hospodaření, rozpočet, orgány a úkoly, doplňuje se ve stejném smyslu, jako je tomu u ostatních obcí v části deváté návrhu, ustanovení § 44 o oprávnění upravit konec veřejné produkce hudby, provozní doby hostinských provozoven, heren a obdobných provozoven služeb. K části jedenácté - změna zákona o majetku České republiky S ohledem na návrh § 91, který upravuje podmínky, za nichž krajská hygienická stanice naloží s výrobky podezřelými z nebezpečnosti, které jí předají celní orgány, doplňuje se na dobu, než dojde ke zničení výrobků nebo jejich využití pro humanitární účely, oprávnění krajských hygienických stanic hospodařit s těmito výrobky. K části dvanácté - změna zákona o veřejném zdravotním pojištění V návaznosti na změny ve financování očkovacích látek na pravidelná očkování se navrhuje změna zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou se do hrazené péče zahrnují i náklady na očkovací látky na tato očkování. K části třinácté - změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Navrhuje se, aby orgány státní báňské správy, které nepatří mezi orgány ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, mohly ukládat sankční opatření za nesplnění závazného příkazu nebo opatření báňského inspektora k odstranění zjištěné závady a nedostatku v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, bezpečnosti provozu a technických zařízení apod. a za neplnění opatření báňského úřadu ve věcech práce žen nebo mladistvých, pracovních podmínek a požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, stanovených pracovněprávními předpisy na pracovištích, na nichž se vykonává hornická činnost. Pro nakládání s výbušninami klasifikovanými jako látky toxické, ne však ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví, se navrhuje upřesnění, že jde o osoby se zvláštní odbornou způsobilostí podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.

- 115 -

K části čtrnácté - účinnost Účinnost zákona se navrhuje k prvnímu dni druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Odkládá se nabytí účinnosti bodu 200, kterým zaniká autorizace v oblasti měření intenzit osvětlení, a to z důvodů uvedených k tomuto bodu. Dále se odkládá účinnost zavedení odchylných podmínek pro očkování proti žluté zimnici, aby nebylo ohroženo zajištění tohoto očkování.

V Praze dne 30. března 2009

- 116 Platná znění zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některých souvisejících zákonů, s vyznačením navrhovaných změn (vypouštěný text je přeškrtnut, nově navrhovaný text je napsán tučně) Platné znění zákona č. 258/2000 Sb., zákon o ochraně veřejného zdraví s vyznačením navrhovaných změn ČÁST PRVNÍ PRÁVA A POVINNOSTI OSOB A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ §1 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje společenství1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropských společenství1a) a upravuje 1)

1a)

1)

1a)

Směrnice Rady 76/768/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/15/ES ze dne 27. února 2003, kterou se mění směrnice Rady 76/768/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků. Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS. Směrnice Rady 93/43/EHS ze dne 14. června 1993 o hygieně potravin. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení environmentálního hluku. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS.

Směrnice Rady 76/768/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/15/ES ze dne 27. února 2003, kterou se mění směrnice Rady 76/768/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků. Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS. Směrnice Rady 93/43/EHS ze dne 14. června 1993 o hygieně potravin. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení environmentálního hluku. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin.

- 117 -

a) práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví, b) soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc, c) úkoly dalších orgánů veřejné správy v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí. §2 Vymezení základních pojmů (1) Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. (2) Ochrana a podpora veřejného zdraví je souhrn činností a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací, vzniku nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch zdraví a dozoru nad jejich zachováním. Ohrožením veřejného zdraví je stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví.

(3) Hodnocením zdravotních rizik je posouzení míry závažnosti zátěže populace vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a způsobu života. Podkladem pro hodnocení zdravotního rizika je kvalitativní a kvantitativní odhad rizika [§ 80 odst. 1 písm. l)]. Výsledek hodnocení zdravotního rizika je podkladem pro řízení zdravotních rizik, čímž se rozumí rozhodovací proces s cílem snížit zdravotní rizika. Hodnocení rizik na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a povinnosti zaměstnavatele v prevenci rizik pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanoví zvláštní právní předpisy2). (4) Infekčním onemocněním se rozumí příznakové i bezpříznakové onemocnění vyvolané původcem infekce nebo jeho toxinem, které vzniká v důsledku přenosu tohoto původce nebo jeho toxinu z nakažené fyzické osoby, zvířete nebo neživého substrátu na vnímavou fyzickou osobu. (5) Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických osob. Podmínky izolace musí s ohledem na charakter přenosu infekce zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické osoby, které by mohly infekční onemocnění dále šířit. (6) Karanténními opatřeními jsou Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS. 2)

Zákoník práce. Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb.

- 118 a) karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále jen "fyzická osoba podezřelá z nákazy"), od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit, b) lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením zdravotnického zařízení státu3), osoby provozující nestátní zdravotnické zařízení4) nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, c) zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocnění. (7) Mladistvým se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku. (8) Rodinným příslušníkem se pro účely tohoto zákona rozumí manžel (manželka) nebo druh (družka), partner3a), děti, osvojenci, děti svěřené do pěstounské nebo poručnické péče a rodiče podnikatele (podnikatelky), jeho manželky (jejího manžela) nebo družky (druha) , družky (druha) nebo partnera. (9) zrušen Výrobkem se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoliv věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh jako nová. (10) Uvedením výrobku4a) na trh se rozumí okamžik, kdy je výrobek na trhu Evropského společenství poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak4b). Uvedením výrobku na trh pro účely tohoto zákona se rozumí držení výrobku za účelem jeho prodeje nebo jiné formy převodu, nabízení výrobku k prodeji nebo jiné formě převodu, úplatné nebo bezúplatné předání, distribuce a další formy převodu výrobku na trh Evropských společenství jeho výrobcem nebo dovozcem, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenství3b) nebo zvláštní právní předpis4b) jinak. (11) Za výrobce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která vyrábí výrobek nebo i jen navrhla či objednala výrobek, který hodlá uvést na trh nebo do oběhu oběhu4c) pod 3)

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 3a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3b) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004. 4a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4c) § 2 písm. p) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 316/2004 Sb. 4)

- 119 svým jménem, jakož i osoba, která jako výrobce uvede na výrobku svou obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení fyzické osoby, ochrannou známku nebo jiný rozlišovací znak, nebo osoba, která výrobek upraví za účelem jeho uvedení na trh nebo do oběhu, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenství nebo zvláštní právní předpis jinak4b). (12) zrušen Za distributora se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která po uvedení výrobku na trh provádí v dodavatelském řetězci následnou obchodní činnost s výrobkem, při které nemění vlastnosti výrobku, nestanoví-li zvláštní právní předpis4b) jinak. (13) Za dovozce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která uvede na trh nebo do oběhu výrobek z jiného než členského státu Evropské unie nebo uvedení takového výrobku na trh nebo do oběhu zprostředkuje, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak4b). HLAVA II PÉČE O ŽIVOTNÍ A PRACOVNÍ PODMÍNKY DÍL 1 Voda a výrobky přicházející do přímého styku s vodou, chemické přípravky a vodárenské technologie, koupaliště a sauny §3 Hygienické požadavky na vodu (1) Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání5). Hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody (dále jen "jakost pitné vody") se stanoví hygienickými limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem, nebo jsou povoleny nebo určeny podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Hygienické limity se stanoví jako nejvyšší mezní hodnoty, mezní hodnoty a doporučené hodnoty. Doporučené hodnoty jsou nezávazné hodnoty ukazatelů jakosti pitné vody, které stanoví minimální žádoucí nebo přijatelnou koncentraci dané látky, nebo optimální rozmezí koncentrace dané látky. Za pitnou vodu se nepovažuje přírodní léčivý zdroj a přírodní minerální voda, o níž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního právního předpisu6). (2) Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu6a) je povinen zajistit, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody podle odstavce 1. Povinnost podle věty první mají, není-li 5)

6)

6a)

Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu. Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

- 120 dále stanoveno jinak, i vlastník vodovodu pro veřejnou potřebu, který je nositelem práv a povinností provozovatele6a), osoba, která zajišťuje náhradní zásobování pitnou vodou, osoba, která vyrábí pitnou vodu z individuálního zdroje jako součást své podnikatelské činnosti, pro jejíž výkon musí být používána pitná voda, a osoba, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu. Za osobu, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu, se považuje a) vlastník, a není-li provozovatelem, pak provozovatel vodovodu, u něhož je průměrná denní produkce menší než 10 m3, nebo počet fyzických osob trvale využívajících vodovod je menší než 50, pokud vodovod provozuje jako součást své podnikatelské činnosti nebo jako součást jiné činnosti právnické osoby, b) osoba dodávající pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti právnické osoby z výdejních automatů, akumulačních nádrží, ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích, c) vlastník nebo , a není – li provozovatelem, pak provozovatel veřejné studny, která byla označena jako zdroj pitné vody, d) osoba zásobující pitnou vodou z individuálního zdroje veřejné objekty (například školy, zdravotnická zařízení, zařízení stravovacích služeb). (3) Teplá voda dodávaná jako součást podnikatelské činnosti osoby nebo jiné činnosti právnické osoby musí splňovat hygienické limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem; za splnění této povinnosti odpovídá výrobce teplé vody. Teplou vodu dodávanou potrubím užitkové vody nebo vnitřním vodovodem6a), které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vody, může výrobce vyrobit jen z vody pitné. Je-li nedodržení hygienického limitu teplé vody způsobeno vnitřním vodovodem6a) nebo jeho údržbou a jde o stavbu, v níž je teplá voda dodávána veřejnosti, postupují výrobce teplé vody, odběratel a další osoby v obdobném postavení obdobně podle § 4 odst. 5 vět čtvrté a páté. Výrobce teplé vody je povinen zajistit dodržení hygienických limitů ukazatelů jakosti teplé vody. Pro kontrolu jakosti teplé vody a postup v případě nedodržení hygienického limitu ukazatele jakosti teplé vody se použije § 4 odst. 1, 2 a 5 obdobně. (4) Na žádost osob uvedených osoby uvedené v odstavci 2 může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolit na časově omezenou dobu užití vody, která nesplňuje mezní hodnoty ukazatelů vody pitné, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů. Orgán ochrany veřejného zdraví povolení vydá, jestliže zásobování pitnou vodou nelze zajistit jinak a nebude ohroženo veřejné zdraví. Jde-li o ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na návrh žádost osoby uvedené v odstavci 2, s výjimkou osob uvedených v písmenu b), takové povolení vydat, jestliže dodávku pitné vody nelze zajistit jinak, nebude ohroženo veřejné zdraví, nápravná opatření jsou dostačující k odstranění závady do 30 dnů a nedodržení hygienického limitu jakéhokoli ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou netrvalo během posledních 12 měsíců déle než 30 dnů. (5) V povolení podle odstavce 4 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví určí maximální hodnotu dotčeného ukazatele a dobu odstranění závady. Náležitosti žádostí upraví prováděcí právní předpis.

- 121 -

§ 3a (1) Zjistí-li osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. b), že nápravnými opatřeními není možné dodržení ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, dosáhnout postupem podle § 3 odst. 4 věty třetí, může požádat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o určení povolení mírnějšího hygienického limitu, než stanoví prováděcí právní předpis. Orgán ochrany veřejného zdraví může na časově omezenou dobu určit povolit mírnější hygienický limit ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, jestliže používání vody takové jakosti po stanovenou dobu nepovede k ohrožení lidského zdraví a pitnou vodu není možné zabezpečit jiným přiměřeným způsobem. Určení Povolení mírnějšího hygienického limitu omezí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na dobu co nejkratší, která nesmí přesáhnout dobu 3 let. Na žádost osoby uvedené ve větě první může být tato doba prodloužena, nejdéle však na další 3 roky. (2) Před uplynutím doby, na kterou byl mírnější hygienický limit podle odstavce 1 omezen, je osoba uvedená v odstavci 1 povinna doložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, zda a v jakém rozsahu byla zjednána náprava. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví tuto skutečnost ověří. (3) Za mimořádných okolností může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví [§ 80 odst. 1 písm. f)] na žádost osoby uvedené v odstavci 1 podanou nejpozději 5 měsíců před uplynutím lhůty prodloužené podle odstavce 1 povolit další prodloužení mírnějšího hygienického limitu, a to nejdéle na období 3 let. (4) Povolení podle odstavce 3 může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví vydat, jen pokud prodloužení mírnějšího hygienického limitu povolí Komise Evropských společenství na žádost podanou jménem České republiky příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví [§ 80 odst. 1 písm. f)]. (5) Při postupu podle odstavců 1, 3 a 4 a § 3 odst. 4 a 5 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví přihlédne i k ohrožení lidského zdraví, ke kterému by mohlo dojít přerušením dodávky pitné vody nebo omezením jejího používání. (6) Na řízení o povolení výjimky podle § 3 odst. 4 a na řízení o určení mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení podle odstavců 1 a 3 se nevztahuje správní řád. Proti zamítnutí žádosti, s výjimkou žádosti o prodloužení lhůty podle odstavce 3, může osoba podat do 3 dnů ode dne doručení zamítnutí písemně námitky. O podaných námitkách rozhoduje nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví. Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání. Jsou-li pro to důvody, nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a opatření orgánu ochrany veřejného zdraví potvrdí. Žádost podle odstavců 1 a 3 musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 7 písm. a) až e) a hodnocení zdravotních rizik podle § 2 odst. 3. (7) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví v určení povolení mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení podle odstavců 1 a 3 stanoví a) ukazatel, kterého se povolení týká, výsledky kontrol jakosti pitné vody předchozího období, maximální povolenou hodnotu tohoto ukazatele a dobu, na kterou se určuje mírnější hygienický limit,

- 122 -

b) zeměpisnou oblast, množství dodávané vody za den, rozsah zasaženého obyvatelstva a informaci o tom, zda se povolení týká i podniků v oboru výroby a oběhu potravin, c) schéma kontroly jakosti pitné vody, podle potřeby se zvýšenou četností, d) souhrn plánu nezbytných nápravných opatření včetně časového rozvrhu prací, odhadu nákladů a zajištění revizí, e) odůvodnění. (8) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny neprodleně v přiměřeném rozsahu informovat odběratele6b) a další osoby v obdobném postavení o povolení podle § 3 odst. 4 vět první a druhé a o jeho podmínkách, o určení povolení mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení, jakož i o rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, kterým se podle tohoto zákona zakazuje nebo omezuje používání pitné vody [§ 84 odst. 1 písm. e)] a jeho podmínkách, odběratele6a) a další osoby v obdobném postavení, kterých se opatření týká ; v případě ohrožení veřejného zdraví v informaci uvedou i možná opatření k omezení nebo odstranění rizika. Pokud z těchto opatření nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví plyne pro některé skupiny obyvatelstva možné ohrožení zdraví, jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny do informace zahrnout i postup k ochraně zdraví. (9) O postupu podle odstavců 1, 2 a 7 a podle § 3 odst. 4 a 5 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví neprodleně informuje nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví. Ten sdělí Komisi Evropských společenství výsledky ověření podle odstavce 2 a důvody pro prodloužení mírnějšího hygienického limitu podle odstavce 1. § 3b (1) Ministerstvo zdravotnictví je vždy do 2 měsíců povinno informovat Komisi Evropských společenství o opatřeních podle § 3a, jestliže se týkají vodovodů a dalších zdrojů pitných vod s průměrnou spotřebou nad 1 000 m3 denně nebo využívaných více než 5 000 fyzickými osobami. Ministerstvo zdravotnictví informuje Komisi Evropských společenství o rozhodnutí podle § 3a, které se týká vodovodů a dalších zdrojů pitné vody s průměrnou spotřebou nad 1 000 m3 denně nebo využívaných více než 5 000 fyzickými osobami, a to do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci takového rozhodnutí. V informaci uvede údaje v rozsahu podle § 3a odst. 7 písm. a) až e). (2) Každé 3 roky Ministerstvo zdravotnictví vypracuje zprávu o jakosti pitné vody, v níž uvede nejméně informace o všech jednotlivých zdrojích pitné vody uvedených v odstavci 1. Zprávu uveřejní do jednoho kalendářního roku po skončení příslušného tříletého období ve svém sídle na místě všeobecně přístupném a dále způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zprávu zašle Ministerstvo zdravotnictví do 2 měsíců od jejího uveřejnění Komisi Evropských společenství. §4 Povinnosti osob při kontrole pitné vody, podmínky dodávky pitné vody

6b)

Například zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

- 123 (1) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny za podmínek upravených prováděcím právním předpisem zajistit u držitele osvědčení o akreditaci4a) o akreditaci vydaného podle zákona o technických požadavcích na výrobky7), držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře4c) oprávněné laboratoře, vydaného podle vodního zákona7a) nebo u držitele autorizace (§ 83c) a) kontrolu, zda voda má jakost pitné vody odběr vzorků pitné vody a jejich laboratorní kontrolu, a to nejméně v rozsahu a četnosti, stanovené prováděcím právním předpisem, a za použití metody, která splňuje požadavky upravené prováděcím právním předpisem, a b) pořízení protokolu o této kontrole v elektronické podobě; protokol jsou povinny neprodleně předat v elektronické podobě příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. (2) Způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody určí na návrh osoby uvedené v § 3 odst. 2 nebo z vlastního podnětu příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Protokol podle odstavce 1 písm. b) jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny uchovávat po dobu 5 let ode dne odběru vzorku pitné vody. Náležitosti protokolu, formu jeho elektronické podoby a datové rozhraní upraví prováděcí právní předpis. (3) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny vypracovat provozní řád, ve kterém uvedou místa odběru surové, popřípadě pitné zdroj surové vody, základní údaje o technologii úpravy vody, používaných chemických přípravcích, podmínky údržby, plán kontrol provozu a technického stavu vodovodu nebo jiného zařízení pro dodávku pitné vody, způsob stanovení míst trvalá místa a způsob stanovení variabilních míst odběru vzorků pitné vody, rozsah a četnost kontrol a počet zásobovaných osob. Provozní řád a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob zajišťujících náhradní zásobování pitnou vodou a osob dodávajících pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti, právnické osoby ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích, povinny zajistit, aby odběratelům6a) a dalším osobám, kterým dodávají pitnou vodu, odběratelům6b) byly k dispozici aktuální informace o jakosti dodávané pitné vody a látkách použitých k úpravě vody. (4) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozsah a četnost kontroly pitné vody stanovené prováděcím právním předpisem a) z vlastního podnětu moci úřední nebo na návrh žádost osoby uvedené v § 3 odst. 2 rozšířit o ukazatele, jejichž hodnota se blíží nejvyšší mezní hodnotě nebo mezní hodnotě, nebo o další ukazatele, jejichž výskyt lze předpokládat z důvodů geologického složení, havárie nebo jiných mimořádných událostí, jakož i zvýšit četnost kontrol pitné vody, b) na návrh žádost osoby uvedené v § 3 odst. 2 snížit v případě prokazatelně stálých a vyhovujících hodnot ukazatelů jakosti dodávané pitné vody a jejího zdroje, a ukončit platnost těchto opatření. Náležitosti návrhů podle písmen a) a b) upraví prováděcí právní předpis. Při postupu podle písmene b) může orgán ochrany veřejného zdraví pro vybrané ukazatele kráceného rozboru v určité zásobované oblasti četnost kontroly upravenou prováděcím právním předpisem snížit, pokud lze důvodně předpokládat, že nedojde ke zhoršení jakosti pitné vody. Nejnižší povolená četnost kontroly však nesmí být nižší než 50 % počtu vzorků 7) 7a)

Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

- 124 stanovených v prováděcím právním předpisu. U mikrobiologických ukazatelů a mikroskopického obrazu lze četnost kontroly snížit jen v případě, že je navrhovatelem prokázáno, že vyhovují všechny jejich ukazatele. Pro vybrané ukazatele úplného rozboru, s výjimkou ukazatele enterokoky a ukazatelů, které jsou předmětem kráceného rozboru, může orgán ochrany veřejného zdraví v určité zásobované oblasti četnost kontroly upravenou prováděcím právním předpisem snížit, jestliže má za to, že se předmětný ukazatel nevyskytuje v pitné vodě v hodnotách, které by mohly vést k nedodržení příslušného hygienického limitu, a lze odůvodněně předpokládat, že nedojde ke zhoršení jakosti pitné vody; orgán ochrany veřejného zdraví nesmí v tomto případě vydat opatření rozhodnutí na dobu delší než 2 roky a u zdrojů uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) na dobu delší než 3 roky. (5) Nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty jakéhokoli ukazatele, stanoveného prováděcím právním předpisem nebo povoleného nebo určeného podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, je povinna osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodleně prošetřit, zjistit jeho příčinu a přijmout účinná nápravná opatření. O těchto skutečnostech je povinna neprodleně informovat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví postupuje při šetření příčiny nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a určení nařízení nebo změně nápravných opatření podle § 82 a 84. Je-li nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty ukazatelů pitné vody způsobeno vnitřním vodovodem6a) nebo jeho údržbou, je osoba uvedená v § 3 odst. 2 povinna informovat o tom odběratele6a), popřípadě odběratele6b)) a další osoby v obdobném postavení, kterým dodává pitnou vodu; v informaci uvede i možná nápravná opatření, kterými by se omezilo nebo odstranilo riziko, že v dodávané vodě nebudou hygienické limity dodrženy. Jde-li v takovém případě o stavbu, v níž se voda dodává veřejnosti, mají odběratelé6a) má odběratel6b) a další osoby v obdobném postavení, kterým je dodávána pitná voda, má odběratel6b) po obdržení informace podle věty čtvrté povinnost neprodleně prošetřit a zjistit příčinu nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a přijmout účinná nápravná opatření. (6) Zjistí-li osoba uvedená v § 3 odst. 2 výskyt dalších látek nebo součástí pitné vody neupravených prováděcím právním předpisem, neprodleně oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví na základě oznámení osoby nebo z vlastního podnětu určí hygienický limit pro výskyt takových látek nebo součástí, jsou-li ve vodě obsaženy v koncentraci nebo množství, které neohrožuje veřejné zdraví. Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna kontrolovat dodržení hygienického limitu v četnosti stanovené prováděcím právním předpisem pro výskyt ostatních ukazatelů pitné vody, neurčí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví postupem podle věty druhé jinak. Zjistí-li osoba uvedená v § 3 odst. 2 v pitné vodě výskyt látky neuvedené v prováděcím právním předpise, která může ovlivnit veřejné zdraví, je povinna neprodleně podat žádost o povolení jejího výskytu nebo dodávku takové pitné vody zastavit. V žádosti uvede látku, její koncentraci v pitné vodě, návrh hygienického limitu, hodnocení zdravotních rizik výskytu této látky a navrhovaného hygienického limitu a způsob, rozsah a četnost kontroly dodržení navrženého hygienického limitu. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolení vydá, jestliže osoba uvedená v § 3 odst. 2 prokáže, že za navržených podmínek nedojde k ohrožení veřejného zdraví; přitom příslušný orgán ochrany veřejného zdraví přihlédne i k ohrožení veřejného zdraví, ke kterému by mohlo dojít přerušením dodávky pitné vody nebo omezením jejího používání. Před uplynutím platnosti vydaného povolení může osoba uvedená v § 3 odst. 2 požádat o prodloužení jeho platnosti, nejpozději však 5 měsíců před uplynutím doby jeho platnosti. Nebude-li žadateli povolení vydáno, je povinen dodávku pitné vody zastavit. Zjistí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na základě nových poznatků

- 125 a informací, že látka nebo její koncentrace ovlivňuje veřejné zdraví, povolení z moci úřední změní nebo odejme. (7) Na řízení o vydání opatření, kterým se stanoví způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody, opatření podle odstavce 4 a opatření, kterým orgán ochrany veřejného zdraví určuje hygienický limit podle odstavce 6, se nevztahuje správní řád. Proti opatření může osoba uvedená v § 3 odst. 2 podat do 3 dnů ode dne jeho doručení písemně námitky. O podaných námitkách rozhoduje nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví. Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání. Jsou-li pro to důvody, nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a opatření potvrdí. Náležitosti návrhů podle odstavců 2 a 4 a náležitosti oznámení podle odstavce 6 upraví prováděcí právní předpis. Žádost podle odstavce 4 písm. a) nebo b) musí obsahovat návrh úpravy rozsahu a četnosti kontroly pitné vody a její dodávky, popis zásobované oblasti, v případě žádosti o snížení rozsahu a četnosti kontroly průkaz stálé jakosti vody a jejího zdroje s výsledky kontrol; rozsah požadovaných údajů stanoví prováděcí právní předpis. §5 Výrobky přicházející do přímého styku s pitnou, teplou a surovou vodou, chemické přípravky, úprava vody a vodárenské technologie (1) Výrobce nebo dovozce výrobku určeného k přímému styku s pitnou, teplou nebo surovou vodou6a) při jejich jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování, měření dodávky a dalších obdobných účelech (dále jen "výrobek přicházející do přímého styku s vodou") a výrobce nebo dovozce chemického přípravku určeného k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou jsou povinni zajistit, aby jejich složení a značení na obale, visačce, v průvodní dokumentaci nebo v návodu k použití odpovídalo hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem. Výrobky, které nevyhovují těmto hygienickým požadavkům, nesmí distributor4a) distribuovat. Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou jsou dále povinni zajistit, aby úprava povrchu výrobku vyhovovala hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem. (2) Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou je povinen před jeho prvním uvedením na trh zajistit u držitele osvědčení o akreditaci4a) o akreditaci vydaného podle zákona o technických požadavcích na výrobky7) nebo u držitele autorizace (§ 83c) podle tohoto zákona a, jde-li o stavební výrobky u osoby autorizované podle zvláštního právního předpisu4a) autorizované podle zákona o technických požadavcích na výrobky7), způsobem upraveným prováděcím právním předpisem ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné nebo teplé vody; o ověření je povinen mít záznam. Způsob hodnocení tohoto ověření a způsob a rozsah záznamu o ověření upravuje prováděcí právní předpis. (3) Výrobce a dovozce musí výrobek přicházející do přímého styku s vodou a chemický přípravek, které by při nesprávném použití mohly způsobit zdravotní poškození fyzických osob nebo znehodnotit pitnou, teplou nebo surovou vodu vždy vybavit návodem k použití, a je-li to potřebné, i návodem k odstranění následků nesprávného použití. Návod musí být v českém jazyce, popřípadě v jazyce slovenském. Distributor4a) je povinen distribuovat takový výrobek nebo chemický přípravek spotřebiteli nebo jinému uživateli vždy s návodem k použití, popřípadě s návodem k odstranění následků nesprávného použití.

- 126 (4) Jinak se při hodnocení bezpečnosti výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou, který je podle zvláštního právního předpisu stavebním výrobkem8), postupuje podle zvláštního právního předpisu4a). (5) Na návrh žádost výrobce nebo dovozce příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhoduje o a) přípustnosti, obsahu, popřípadě migračním limitu látek, které nejsou upraveny v prováděcím právním předpisu pro výrobky přicházející do přímého styku s vodou; to neplatí, jde-li o výrobky uvedené v odstavci 4, b) přípustnosti chemického přípravku určeného k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou, neupraveného v prováděcím právním předpisu. (6) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví vydá povolení podle odstavce 5, jestliže navrhovatel prokáže, že nedojde k negativnímu ovlivnění jakosti pitné nebo teplé vody. Náležitosti žádostí podle odstavce 5 upraví prováděcí právní předpis. Žádost podle odstavce 5 písm. a) musí obsahovat popis výrobku a technologie, důvod jejího použití, použití výrobku, údaje o jeho vlastnostech a podmínkách zkoušek, metody stanovení navrhovaných přísad, dostupnou zahraniční dokumentaci a údaje o toxicitě navrhované látky a žádost podle odstavce 5 písm. b) musí v rozsahu prováděcího právního předpisu obsahovat složení chemického přípravku, popis technologie výroby, údaje o koncentraci v konečném chemickém přípravku, návod k použití včetně aplikační dávky, metody stanovení, dostupnou zahraniční dokumentaci a údaje o toxicitě navrhovaného chemického přípravku; rozsah požadovaných údajů stanoví prováděcí právní předpis. (7) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 mohou při vodárenské úpravě surové vody6a) používat jen vodárenské technologie upravené prováděcím právním předpisem a chemické přípravky upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené podle odstavce 5 písm. b). (8) Na návrh žádost osoby uvedené v § 3 odst. 2 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne o přípustnosti vodárenské technologie neupravené v prováděcím právním předpisu. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví k použití vodárenské technologie povolení vydá, jestliže navrhovatel prokáže, že vodárenská technologie vede k dodržení jakosti pitné vody a nedojde k jejímu negativnímu ovlivnění. Náležitosti návrhu upraví prováděcí právní předpis. Žádost podle věty první musí obsahovat popis technologie, jejího účelu a použití, návod k použití, údaje o změnách jakosti upravené vody, doklad, že jsou splněny hygienické požadavky na jakost pitné a teplé vody, metody kontroly funkčnosti a účinnosti technologie a bezpečnosti upravené vody a dostupnou zahraniční dokumentaci; rozsah požadovaných údajů stanoví prováděcí právní předpis. (9) Osoby vyrábějící teplou vodu (§ 3 odst. 3) mohou při úpravě této vody používat jen chemické přípravky upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené podle odstavce 5 písm. b). (10) K jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření dodávky surové, pitné a teplé vody a pro obdobné účely mohou osoby uvedené v § 3 odst. 2 a 3 a odběratelé6a) odběratelé6b) používat jen výrobky, které vyhovují hygienickým požadavkům podle odstavců 1 až 3, odstavce 5 písm. a) a odstavce 6.

- 127 Přírodní a umělá koupaliště a sauny §6 Koupaliště a sauny (1) Koupalištěm ve volné přírodě se rozumí přírodní nebo umělá vodní plocha, která je označena jako vhodná ke koupání pro veřejnost, a související provozní plochy s vybavením, nejde-li o umělé koupaliště. Umělým koupalištěm je krytá nebo nekrytá stavba nebo zařízení určené ke koupání a přístupné veřejnosti a související provozní plochy s vybavením. Podmínky koupání fyzických osob v povrchových vodách užívaných pro tyto účely větším počtem fyzických osob s ohledem na vyhovující jakost vody stanoví zvláštní právní předpis8a). (2) Osoba, která provozuje koupaliště ve volné přírodě, umělé koupaliště nebo saunu (dále jen "koupaliště"), je povinna splnit podmínky stanovené tímto zákonem. Je-li koupaliště provozováno jako bezplatná služba, pak osobou, která odpovídá za splnění povinností podle tohoto zákona, je osoba, která je jako takové označila. (3) Osoba uvedená v odstavci 2 je povinna a) zajistit u držitele osvědčení o akreditaci4a), držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře4c) nebo u držitele autorizace (§ 83c) způsobem, v četnosti a rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem kontrolu jakosti vody ke koupání upravené prováděcím právním předpisem a protokol o výsledku kontroly v elektronické podobě; protokol v elektronické podobě neprodleně předat příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví; náležitosti protokolu, formu jeho elektronické podoby a datové rozhraní upraví prováděcí právní předpis, b) zajistit splnění podmínek upravených prováděcím právním předpisem pro vybavení koupaliště, jeho čištění a úklid, c) vypracovat provozní řád, ve kterém stanoví podmínky provozu včetně způsobu úpravy vody umělého koupaliště nebo sauny, popřípadě koupaliště ve volné přírodě, je-li v něm voda upravována, zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví návštěvníků a způsob očisty prostředí; návrh provozního řádu a jeho změn předloží ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, d) vést evidenci o výsledcích kontrol provedených v rozsahu podle písmene a) a ukládat ji po dobu 5 let. (4) Osoba, která provozuje umělé koupaliště nebo saunu, je dále povinna a) zajistit, aby voda v bazénu umělého koupaliště nebo sauny vyhovovala hygienickým limitům ukazatelů jakosti upraveným prováděcím právním předpisem a voda ve sprchách umělého koupaliště nebo sauny splňovala požadavky podle § 3 odst. 3,

8a)

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

- 128 b) vodu v bazénu umělého koupaliště a sauny způsobem a v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem dezinfikovat, upravovat a obměňovat a dodržovat hygienické požadavky na intenzitu její recirkulace upravené v prováděcím právním předpise, c) zajistit, aby voda ve zdroji pro bazén umělého koupaliště a sauny měla jakost stanovenou prováděcím právním předpisem, d) splnit hygienické požadavky upravené prováděcím právním předpisem pro jejich konstrukční a prostorové řešení, e) zajistit mikroklimatické podmínky upravené prováděcím právním předpisem. (5) Zjistí-li osoba uvedená v odstavci 2 výskyt dalších látek nebo součástí vody v koupališti nebo ve vodě ve zdroji pro bazén umělého koupaliště nebo sauny neupravených prováděcím právním předpisem, neprodleně oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví na základě oznámení osoby nebo z vlastního podnětu stanoví rozhodnutím hygienický limit pro výskyt takových látek nebo součástí, jsou-li ve vodě obsaženy v koncentraci nebo množství, které neohrožuje veřejné zdraví. Osoba uvedená v odstavci 2 je povinna kontrolovat dodržení hygienického limitu způsobem a v četnosti upravené prováděcím právním předpisem pro výskyt ostatních ukazatelů vody, nestanoví-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodnutím podle věty druhé jinak. Náležitosti oznámení upraví prováděcí právní předpis. (6) Osoba provozující koupaliště ve volné přírodě je povinna v případě, že jakost vody ke koupání nevyhovuje stanoveným hygienickým limitům, zřetelně označit koupaliště informací o této skutečnosti. Osoba provozující umělé koupaliště nebo saunu je povinna v případě, že voda v umělém koupališti nebo sauně nevyhovuje stanoveným hygienickým limitům, provoz umělého koupaliště nebo sauny do doby odstranění závady zastavit. (7) Povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a d) a v odstavci 5 má i osoba, která provozuje ve stavbách a zařízeních na pozemcích sousedících s povrchovými vodami využívanými ke koupání fyzických osob živnost provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici, poskytování tělovýchovných a sportovních služeb, hostinskou živnost, v jejímž rámci jsou poskytovány ubytovací služby, nebo ubytovací služby v ubytovacích zařízeních, s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech, v rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci8b), a v reklamě nebo jiné nabídce svých služeb spotřebiteli uvádí tuto možnost koupání v povrchových vodách využívaných ke koupání. (8) Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví předloží Komisi Evropských společenství v pravidelných intervalech zprávu o koupalištích ve volné přírodě podle odstavce 1 a o povrchových vodách využívaných ke koupání osob pro vyhovující jakost vody podle zvláštního právního předpisu8a) a jejich nejvýznamnějších charakteristikách. (2) V tomto zákoně se rozumí (3) přírodním koupalištěm stavba povolená k účelu koupání nebo nádrž ke koupání, v nichž je voda ke koupání obměňována řízeným přítokem a odtokem pitné vody nebo 8b)

Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností.

- 129 trvalým přítokem a odtokem chemicky neupravované podzemní nebo povrchové vody7a) (dále jen „nádrž ke koupání“), stavba povolená k účelu koupání vybavená systémem přírodního způsobu čištění vody ke koupání (dále jen „přírodní biotop“), a povrchová voda7a), ve které nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a, (4) umělým koupalištěm plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště. (5) Za koupaliště podle odstavce 1 se nepovažují lázeňské a léčebné bazény a voda sloužící k léčebným účelům. (6) Velký počet osob se pro zařazení povrchové vody mezi přírodní koupaliště posuzuje s ohledem na hustotu osídlení, infrastrukturu, lokální význam koupacího místa a opatření přijatá na podporu koupání. § 6a (7) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny je povinen zajistit, aby koupající se osoby nebyly vystaveny zdravotním rizikům plynoucím ze znečištění vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování. Provozovatelem se rozumí právnická nebo podnikající fyzická osoba, která poskytuje nebo nabízí saunování nebo koupání v přírodním nebo umělém koupališti. Ke splnění povinnosti podle věty první je provozovatel. (8) umělého koupaliště nebo sauny povinen zajistit, aby voda ke koupání, sprchování nebo ochlazování vyhovovala hygienickým limitům mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti, (9) přírodního koupaliště povinen monitorovat jakost vody ke koupání nebo sprchování zajištěním laboratorní kontroly ukazatelů znečištění podle odstavce 3 písm. a) a c), prováděním vizuální kontroly znečištění vody ke koupání makroskopickými řasami nebo odpady a hodnocením znečištění vody ke koupání z hlediska možného ovlivnění zdraví koupajících se osob. Obdobnou povinnost má krajská hygienická stanice v případě povrchových vod ke koupání, uvedených v seznamu podle § 6g v případě, že tuto povinnost nemá provozovatel nebo osoba uvedená v § 6d. (10) Povinnost podle odstavce 1 písm. a) nebo b) při zajištění vody ke sprchování provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny nemá, je-li voda ke sprchování dodávána postupem podle § 3 odst. 3. (11) Znečištěním vody ke koupání nebo ochlazování se rozumí (12) překročení hygienického limitu mikrobiologického ukazatele jakosti vody ke koupání v přírodním koupališti nebo překročení hygienického limitu fyzikálního ukazatele vody ke koupání v nádrži ke koupání nebo přírodním biotopu, (13) překročení hygienického limitu mikrobiologického, fyzikálního nebo chemického ukazatele jakosti vody ke koupání v umělém koupališti nebo ochlazování v sauně, (14) překročení limitní hodnoty ukazatele rozmnožení sinic ve vodě ke koupání v přírodním koupališti; rozmnožením sinic se rozumí nahromadění sinic ve formě květu, koberce nebo pěny, nebo

- 130 (15) výskyt odpadů nebo makroskopických řas v rozsahu, který ovlivňuje jakost vody ke koupání v přírodním koupališti a představuje riziko pro zdraví koupajících se osob. (16) Znečištění vody ke sprchování se posuzuje podle hygienických limitů ukazatelů jakosti vody ke koupání, jde-li o přírodní nebo umělé koupaliště, nebo podle hygienických ukazatelů vody k ochlazování, jde-li o saunu. (17) Hygienické limity ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém koupališti a ochlazování v sauně se stanoví jako mezní hodnoty nebo nejvyšší mezní hodnoty. Mezní hodnotou je hodnota, jejíž překročení signalizuje nedodržení některého ukazatele nebo hygienického požadavku, které mohou vést k ohrožení zdraví koupajících se osob. Nejvyšší mezní hodnotou je hodnota, při jejímž překročení je ohroženo zdraví koupajících se osob. (18) Mezní a nejvyšší mezní hodnoty mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém koupališti a ochlazování v sauně, hygienické limity mikrobiologických a fyzikálních ukazatelů jakosti vody v přírodním koupališti, ukazatele a limitní hodnoty rozmnožení sinic, pravidla sledování výskytu sinic, pravidla vizuální kontroly znečištění vody makroskopickými řasami a odpady a způsob hodnocení znečištění vody v přírodním koupališti upraví prováděcí právní předpis. § 6b (19) Dojde-li ke znečištění vody ke koupání nebo sprchování, je provozovatel přírodního koupaliště povinen informovat o této skutečnosti veřejnost, a to po celou dobu trvání znečištění. Informace musí být umístěna v blízkosti koupaliště, a to na viditelném místě, musí být snadno čitelná a v nesmazatelné formě a nesmí obsahovat jiné údaje než údaje týkající se znečištění vody. Tuto povinnost má provozovatel přírodního koupaliště i v případě obdržení informace podle § 4 odst. 5 věty čtvrté od dodavatele teplé vody ke sprchování. (20) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je povinen v případě překročení mezní hodnoty ukazatele jakosti vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování provést kontrolu dodržení požadavků stanovených tímto zákonem k provozování umělého koupaliště. V případě překročení nejvyšší mezní hodnoty ukazatele jakosti vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování je povinen provoz nebo oddělitelnou část provozu umělého koupaliště nebo sauny do doby odstranění závady zastavit. (21) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je povinen o zastavení provozu umělého koupaliště nebo sauny nebo jejich části po dobu trvání znečištění vody informovat veřejnost; pro provedení a umístění informace se použije odstavec 1 věta druhá obdobně. (22) Povinnosti podle odstavce 2 věty druhé a odstavce 3 má provozovatel umělého koupaliště nebo sauny i v případě obdržení informace podle § 4 odst. 5 věty poslední od dodavatele teplé vody ke sprchování. § 6c (23) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny je dále povinen

- 131 (24) zajistit u držitele osvědčení o akreditaci vydaného podle zákona o technických požadavcích na výrobky7), držitele osvědčení o správné činnosti oprávněné laboratoře vydaného podle vodního zákona7a) nebo u držitele autorizace vydané podle tohoto zákona (§ 83c) odběr vzorků vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, včetně dalších a dodatečných vzorků, a jejich laboratorní kontrolu podle prováděcího právního předpisu, nestanoví-li tento zákon jinak; pokud jde o vodu ke sprchování provozovatel tuto povinnost nemá, je-li voda dodávána postupem podle § 3 odst. 3, (25) zajistit u osoby uvedené v písmeni a) vystavení protokolu o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody v elektronické podobě, (26) protokol o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody uchovávat po dobu 5 let ode dne jeho vyhotovení, (27) protokol o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody předat příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, (28) splnit hygienické požadavky pro členění, vybavení a provoz přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny, (29) vypracovat provozní řád, ve kterém uvede obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu nebo jméno a příjmení a místo podnikání, jde-li o podnikající fyzickou osobu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, umístění přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny, způsob zajištění vody ke sprchování, způsob úpravy vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, pokud je voda upravována, popis míst odběru vzorků vody a způsob manipulace s prádlem, pokud je spotřebiteli půjčováno v rámci služby, (30) návrh provozního řádu podle písmene f) a jeho změn předložit ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. (31) Metody, pravidla, četnost, termíny a rozsah laboratorní kontroly vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, termíny předání protokolu o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody, náležitosti protokolu podle odstavce 1 písm. b), formu jeho elektronické podoby a datové rozhraní, hygienické požadavky na členění, vybavení a provoz přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny upraví prováděcí právní předpis. § 6d Povinnosti uvedené v § 6a odst. 1 písm. b), § 6b odst. 1 a § 6c odst. 1 písm. a) až d) má i osoba, která provozuje podle živnostenského zákona8a) ve stavbách nebo zařízeních na pozemcích využívaných v souvislosti s povrchovými vodami nebo vodními plochami, vzniklými těžební činností, využívanými ke koupání osob, činnost provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici, poskytování tělovýchovných a sportovních služeb, hostinskou činnost, v jejímž rámci jsou poskytovány ubytovací služby, nebo ubytovací služby v turistických ubytovnách, kempech, chatových osadách nebo obdobných ubytovacích zařízeních, a v nabídce svých služeb spotřebiteli nebo v reklamě výslovně nabízí možnost koupání nebo využívání těchto povrchových vod. § 6e Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může na žádost provozovatele přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny, osoby uvedené v § 6d nebo osoby, která je držitelem osvědčení o akreditaci vydaného podle zákona o technických požadavcích na výrobky7), držitelem osvědčení o správné činnosti oprávněné laboratoře vydaného podle

- 132 vodního zákona7a) nebo držitelem autorizace podle tohoto zákona (§ 83c) povolit použití jiné metody laboratorní kontroly vody než stanoví prováděcí právní předpis. Žádost musí obsahovat navrhovanou metodu, pravidla pro její použití a zhodnocení jejich rovnocennosti metodě a pravidlům upraveným prováděcím právním předpisem. § 6f (32) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je dále povinen (33) při výběru zdroje vody posoudit jeho vydatnost, jakost, možnost jeho úpravy a provést laboratorní rozbory vody ve zdroji, (34) vodu ke koupání, sprchování nebo ochlazování dezinfikovat, upravovat, obměňovat a dodržovat hygienické požadavky na recirkulační systém, jeho vybavení a intenzitu recirkulace, (35) kontrolovat chod úpravny vody včetně dezinfekčního zařízení a provádět orientační kontrolu jakosti vody ke koupání, (36) dodržovat hygienické požadavky na vlastnosti materiálů vybavení umělého koupaliště nebo sauny, vlastnosti pomůcek, které přicházejí do styku s vodou ke koupání, jejich údržbu a ukládání, a jde-li o provoz bazénu pro kojence a batolata, i hygienické požadavky na oblečení kojenců a batolat při koupání, (37) dodržovat hygienické požadavky na teplotu vody umělého koupaliště a provádět její kontrolu, (38) dodržovat hygienické požadavky na mikroklimatické podmínky umělého koupaliště nebo sauny a způsob jejich měření, (39) vyznačit údaj o naměřené teplotě vody ke koupání a teplotě vzduchu umělého koupaliště a zveřejnit ho na viditelném místě v prostoru ke koupání, (40) vést provozní deník a evidenci o výsledcích kontrol a měření provedených podle písmen c), e) a f) a uchovávat ji po dobu 6 měsíců. (41) Zjistí-li osoba uvedená v odstavci 1 ve vodě ke koupání, sprchování nebo ochlazování výskyt látky neuvedené v prováděcím právním předpise, která může ovlivnit veřejné zdraví, je povinna neprodleně podat žádost o povolení a stanovení podmínek jejího výskytu nebo provoz umělého koupaliště nebo sauny nebo jejich části zastavit. V žádosti uvede látku a její množství nebo koncentraci ve vodě, návrh hygienického limitu, hodnocení zdravotních rizik výskytu této látky a jejího limitu a způsob, rozsah a četnost kontroly dodržení navrženého hygienického limitu. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví výskyt látky rozhodnutím povolí, pokud navržená koncentrace nebo množství neohrožuje veřejné zdraví. Nebude-li žadateli povolení vydáno, je povinen provozování umělého koupaliště nebo sauny zastavit.Zjistí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na základě nových poznatků a informací, že látka nebo její koncentrace ovlivňuje veřejné zdraví, povolení z moci úřední změní nebo odejme. (42) Hygienické požadavky na vydatnost, jakost, úpravu a laboratorní rozbor zdroje vody pro umělé koupaliště a sauny, desinfekci, úpravu, obměnu a teploty vody ke koupání, hygienické požadavky na recirkulační systém, jeho vybavení a intenzitu recirkulace, vlastnosti pomůcek a materiálů vybavení umělého koupaliště a sauny, jejich údržbu a ukládání, oblečení kojenců a batolat při koupání, mikroklimatické podmínky umělého koupaliště a sauny a způsob jejich měření upraví prováděcí právní předpis. Způsob a rozsah kontroly jakosti vody ke koupání, náležitosti provozního deníku a způsob a rozsah evidence výsledků kontrol a měření v provozním deníku upraví prováděcí právní předpis.

- 133 § 6g (43) Do 31. března kalendářního roku sestaví Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství seznam, ve kterém uvede (44) přírodní koupaliště provozovaná na povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6a a další povrchové vody, kde lze očekávat, že se v nich bude koupat velký počet osob a nebyl pro ně vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý zákaz koupání nebo trvalé varování před koupáním (dále jen „další povrchové vody ke koupání“). Přírodní koupaliště provozovaná na povrchových vodách podle § 6a se do seznamu zařadí jen v případě, že lze u nich očekávat, že se v nich bude koupat velký počet osob a nebyl pro ně vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý zákaz koupání nebo trvalé varování před koupáním, (45) koupací sezónu. (46) Koupací sezónou se rozumí období, během něhož lze očekávat velký počet koupajících se osob, a při jejím stanovení se zohledňuje zejména hustota osídlení, infrastruktura, lokální význam koupacího místa a opatření přijatá na podporu koupání. (47) Seznam podle odstavce 1 zpřístupní Ministerstvo zdravotnictví na dobu 10 kalendářních dnů na své úřední desce a úředních deskách krajských hygienických stanic a jejich územních pracovišť veřejnosti k připomínkám. Za den, od kterého počíná plynout lhůta podle věty první, se považuje den, ve kterém byl seznam vyvěšen nejpozději. Seznam upravený na základě vyhodnocení uplatněných připomínek uveřejní na úřední desce ve svém sídle, na úředních deskách v sídle krajských hygienických stanic a na Portálu veřejné správy. Ministerstvo životního prostředí předloží tento seznam každoročně před zahájením koupací sezóny Komisi Evropských společenství s uvedením důvodů jeho změn, pokud k nim došlo oproti předchozímu roku. (48) Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví dále předloží Komisi Evropských společenství do 31. prosince kalendářního roku za uplynulou koupací sezónu zprávu o výsledcích monitorování a posouzení jakosti povrchových vod uvedených v seznamu podle odstavce 1 spolu s informací o pozastavení monitorovacího kalendáře a jeho důvodech a s popisem významných opatření, která byla podle tohoto zákona a vodního zákona7a) přijata příslušnými správními úřady k řízení jakosti vody ke koupání. (49) Ministerstvo zdravotnictví dále informuje Komisi Evropských společenství o povolení podle § 6e k provedení mikrobiologického rozboru vod ke koupání uvedených v seznamu podle odstavce 1 včetně hodnocení rovnocennosti metodám a pravidlům stanoveným prováděcím právním předpisem. ________________ 8a)

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností.

DÍL 2 Podmínky pro výchovu, vzdělávání a zotavení dětí a mladistvých, podmínky vnitřního prostředí stavby a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy pro hry dětí

- 134 -

§7 Hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních a školských zařízení, zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (1) Školy a školská zařízení9) zapsaná do školského rejstříku10), s výjimkou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování, a dále zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc10a) (dále jen "zařízení pro výchovu a vzdělávání") jsou povinny zajistit, aby byly splněny hygienické požadavky upravené prováděcím právním předpisem na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid a nakládání s prádlem. Povinnost uvedenou ve větě první má i osoba provozující živnost podle živnostenského zákona8a) v provozovně činnost péče o dítě do 3 let věku v denním režimu a osoba provozující živnost v provozovně činnost výchova a mimoškolní vzdělávání, je-li živnost provozována v provozovně20) podle živnostenského zákona8a) činnost ve výchově dětí starších 3 let a mimoškolní výchovu a vzdělávání, nejde-li o vedení zotavovacích akcí a činnosti na nich. (2) Režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a mladistvých, podmínky jejich pohybové výchovy a otužování, podmínky odborného výcviku a učební praxe, režim stravování včetně pitného režimu upraví zařízení pro výchovu a vzdělávání v provozním řádu.

(3) K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění je zařízení pro výchovu a vzdělávání povinno zajistit oddělení dítěte nebo mladistvého, kteří vykazují známky akutního onemocnění, od ostatních dětí a mladistvých a zajistit pro ně dohled zletilé fyzické osoby. §8 Zotavovací akce (1) Zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat specifické znalosti nebo dovednosti. (2) Osoba, která přijala děti na zotavovací akci (dále jen "pořádající osoba"), je povinna zajistit její umístění, zásobování vodou a odstraňování odpadků a splaškových vod v souladu s hygienickými požadavky upravenými prováděcím právním předpisem. Pořádající osoba je dále povinna dodržet hygienické požadavky na prostorové a funkční členění staveb a zařízení, jejich vybavení a osvětlení, ubytování, úklid, stravování a režim dne, které upraví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis stanoví, které potraviny nesmí pořádající osoba na zotavovací akci podávat ani používat k přípravě pokrmů, ledaže budou splněny podmínky upravené tímto prováděcím právním předpisem. (3) Pořádající osoba je povinna jeden měsíc před zahájením zotavovací akce ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví

9)

§ 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 10) § 7 odst. 6 a § 141 zákona č. 561/2004 Sb. 10a) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

- 135 a) termín a místo jejího konání, b) počet dětí zúčastněných na zotavovací akci, c) způsob jejího zabezpečení pitnou vodou a d) způsob zajištění stravování účastníků zotavovací akce. (4) Jako součást ohlášení podle odstavce 3 předloží pořádající osoba v případě, že pitná voda není zabezpečena osobami uvedenými v § 3 odst. 2, protokol o kráceném rozboru jakosti pitné vody. Rozsah kráceného rozboru jakosti pitné vody stanoví prováděcí právní předpis. Protokol nesmí být starší než 3 měsíce. §9 Podmínky účasti dětí ve škole v přírodě a na zotavovací akci (1) Mateřská škola a základní škola Škola může na školu v přírodě vyslat jen dítě do splnění povinné školní docházky, které a) je zdravotně způsobilé k účasti na ní a podrobilo se stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci, b) nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu), a c) ve 14 kalendářních dnech před odjezdem do školy v přírodě nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy ani mu není nařízeno karanténní opatření. (2) Pořádající osoba může na zotavovací akci přijmout jen dítě, které splňuje požadavky stanovené v odstavci 1. (3) Zdravotní způsobilost dítěte pro účast na škole v přírodě nebo zotavovací akci posuzuje a posudek vydává praktický lékař pro děti a dorost, který dítě registruje11). Praktický lékař pro děti a dorost, který dítě registruje, v posudku dále uvede, zda se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. Vzor posudku upraví prováděcí právní předpis. Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte má platnost po dobu jednoho roku od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti dítěte. Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) potvrzuje v písemném prohlášení zákonný zástupce dítěte12); toto potvrzení nesmí být starší než jeden den. Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte a písemné prohlášení předá zákonný zástupce pořádající osobě, vysílající základní škole nebo mateřské škole pro účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a f).

11) 12)

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.

- 136 (4) Mateřská a základní škola Školy, které vysílají děti do splnění povinné školní docházky na školu v přírodě, jsou povinny ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví jeden měsíc před jejím zahájením údaje v rozsahu podle § 8 odst. 3 a poskytnout mu doklad podle § 8 odst. 4.

§ 10 Podmínky účasti fyzických osob činných při škole v přírodě a zotavovací akci (1) Fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci jako dozor nebo zdravotník musejí být k této činnosti zdravotně způsobilé. (2) Zdravotní způsobilost posuzuje a posudek vydává praktický lékař, který fyzickou osobu registruje11). Tento posudek má platnost jeden rok po dobu 2 let od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti fyzické osoby. Posudek o zdravotní způsobilosti předají fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci, s výjimkou pedagogických13) a zdravotnických pracovníků14), vysílající mateřské škole, základní škole nebo pořádající osobě pro účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a f). (3) Fyzické osoby činné při stravování musí splňovat požadavky stanovené pro výkon činností epidemiologicky závažných (v § 19 odst. 2 a odst. 3 větě první). Při prověřování znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví postupuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle § 19 odst. 3. § 11 Povinnost základní a mateřské školy škol, které vysílají děti do splnění povinné školní docházky na školu v přírodě, a pořádající osoby 1) Základní nebo mateřská škola Školy, které vysílají děti do splnění povinné školní docházky na školu v přírodě, a pořádající osoba jsou povinny zajistit a) základní péči o zdraví všech účastníků po dobu konání zotavovací akce nebo školy v přírodě, kontrolu dodržování hygienických požadavků stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a kontrolu dodržování zásad osobní hygieny fyzickými osobami uvedenými v § 10 odst. 3 způsobilou fyzickou osobou (zdravotníkem); za způsobilou se pro účely tohoto zákona považuje fyzická osoba, která má alespoň úplné střední odborné vzdělání v oborech všeobecná sestra, dětská sestra nebo porodní asistentka, fyzická osoba, která absolvovala kurs první pomoci se zaměřením na zdravotnickou činnost při škole v přírodě nebo zotavovací akci, a student lékařství po ukončení třetího ročníku; náplň kursu první pomoci upraví prováděcí právní předpis, b) účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10; účast zdravotníka při kontrole zdravotních průkazů fyzických osob uvedených v § 10 odst. 3, při převzetí posudků a prohlášení podle § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2, při sestavování jídelníčku a režimu dne; dosažitelnost zdravotníka 24 hodin denně po celou dobu konání zotavovací akce nebo školy v přírodě; pořízení výpisu z posudků o zdravotní způsobilosti (§ 9 odst. 3 a § 10 odst. 2) zdravotníkem; ve výpisu zdravotník uvede závěr posudku a které zdravotnické zařízení posudek vydalo, 13) 14)

§ 13 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. § 53 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb.

- 137 -

c) vrácení posudků o zdravotní způsobilosti po ukončení školy v přírodě nebo zotavovací akce zákonným zástupcům dětí a fyzickým osobám činným při škole v přírodě nebo zotavovací akci, d) vybavení lékárničky pro školu v přírodě nebo zotavovací akci podle druhu akce; nejmenší obsah lékárničky pro školy v přírodě a zotavovací akce upraví prováděcí právní předpis, e) péči praktického lékaře dostupného z místa konání školy v přírodě nebo zotavovací akce, s výjimkou putovní zotavovací akce, f) vedení zdravotnického deníku a seznamu účastníků, prohlášení podle § 9 odst. 3 věty páté, výpisů z posudků o zdravotní způsobilosti dětí a fyzických osob činných při škole v přírodě nebo zotavovací akci a následné uchovávání těchto dokumentů po dobu 6 měsíců od skončení školy v přírodě nebo zotavovací akce, g) informovanost osoby, která má dítě v péči, o zdravotních potížích, které dítě v průběhu školy v přírodě nebo zotavovací akce prodělalo, a o případném kontaktu s infekcí. (2) Pořádající osoba je dále povinna zajistit instruktáž všech fyzických osob činných na zotavovací akci, s výjimkou zdravotníka, o hygienických požadavcích na tyto akce a o předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jiných poškození zdraví včetně základů první pomoci, pokud se takové instruktáže dosud nezúčastnily. § 11a Za zotavovací akci se považuje i výchovně rekreační tábor pro děti10a), a to i v případě, že se ho účastní mladiství. Na pořádání výchovně rekreačních táborů se vztahují podmínky upravené pro pořádání zotavovacích akcí v § 8 až 11. Povinnosti pořádající osoby splní pověřená osoba, která tábor zřídila10a), a není-li taková osoba, splní tyto povinnosti ten, kdo výchovně rekreační tábor pro děti zřídil. § 12 Jiné podobné akce pro děti Při organizovaném pobytu dětí v počtu menším nebo po dobu kratší, než stanoví § 8 odst. 1, s výjimkou akcí pořádaných pro děti v poměru rodinném a obdobném, musí osoba, která akci pořádá, zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení, zásobování akce pitnou vodou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem pro zotavovací akce a účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10 odst. 1 a 3. V případě organizovaného pobytu 15 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 48 hodin musí být dále zajištěna ohlašovací povinnost podle § 8 odst. 3. § 13 Vnitřní prostředí staveb a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy (1) Uživatelé staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání, vysokých škol, škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb zdravotnických zařízení, ústavů sociální péče zařízení

- 138 sociálních služeb, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a pro shromažďování většího počtu osob jsou povinni zajistit, aby vnitřní prostředí pobytových místností15) v těchto stavbách odpovídalo hygienickým limitům chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů, upravených prováděcími právními předpisy. Tím není dotčena povinnost vlastníka stavby podle zvláštních právních předpisů udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu16) . (2) Provozovatel venkovní hrací plochy určené pro hry dětí je povinen zajistit, aby písek užívaný ke hrám dětí v pískovištích nebyl mikrobiálně, chemicky a parazitárně znečištěn nad hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem. Podmínky provozu takové hrací plochy s pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění stanovených hygienických limitů upraví provozovatel v provozním řádu. § 14 Výjimky z hygienických požadavků stanovených v § 7 odst. 1 je možné povolit, jen pokud tím nebude ohrožena ochrana veřejného zdraví. O povolení výjimky rozhoduje na žádost osoby příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. DÍL 3 Hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče zařízení sociálních služeb § 15 (1) Osoba provozující nestátní zdravotnické zařízení nebo ústav sociální péče17), zdravotnické zařízení státu anebo ústav sociální péče státu nebo poskytovatel sociálních služeb v zařízení sociálních služeb17), (dále jen "osoba poskytující péči") jsou povinny povinni činit hygienická a protiepidemická opatření k předcházení vzniku a šíření nemocničních nákaz. Nemocniční nákazou je nákaza vnitřního (endogenního) nebo vnějšího (exogenního) původu, která vznikla v příčinné souvislosti s pobytem nebo výkony prováděnými ve zdravotnickém zařízení nebo ústavu sociální péče v zařízeních sociálních služeb, ve kterých je poskytována ošetřovatelská péče17a), (dále jen „vybraná zařízení sociálních služeb“) v příslušné inkubační době. (2) Osoba poskytující péči je povinna stanovit opatření podle odstavce 1 v provozním řádu. Osoby provozující nestátní zvláštní dětská zařízení a zvláštní dětská zařízení státu3) jsou povinny v provozním řádu dále upravit režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a režim stravování. Návrh provozního řádu a změnu provozního řádu schvaluje rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. § 16

15) 16) 17)

17a)

Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. § 45 a 46 zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. § 34 zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. § 36 zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

- 139 (1) Osoba poskytující péči je při výskytu nemocniční nákazy nebo při podezření na její výskyt povinna neprodleně provést protiepidemická opatření k odhalení zdroje nákazy, způsobu jejího šíření, zamezení jejího dalšího šíření a léčbě nakažených a z nákazy podezřelých fyzických osob. (2) Osoba poskytující péči je dále povinna a) evidovat každou nemocniční nákazu a na vyžádání poskytovat údaje o ní příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, b) neprodleně hlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví hromadný výskyt nemocniční nákazy, nemocniční nákazu, která vedla k těžkému poškození zdraví nebo k úmrtí, a dále výskyt každé nemocniční nákazy uvedené v prováděcím právním předpisu; způsob hlášení upraví prováděcí právní předpis. § 17 (1) Osoba poskytující péči je povinna dodržet hygienické požadavky pro příjem fyzických osob do zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče vybraného zařízení sociálních služeb a jejich ošetřování, zásobování vodou, úklid a výkon a kontrolu dezinfekce, sterilizace a vyššího stupně dezinfekce upravené prováděcím právním předpisem. (2) Dezinfekcí je soubor opatření ke zneškodňování mikroorganismů pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů, které mají přerušit cestu nákazy od zdroje ke vnímavé fyzické osobě. (3) Vyšším stupněm dezinfekce jsou postupy, které zaručují usmrcení bakterií, virů, mikroskopických hub a některých bakteriálních spór, nezaručují však usmrcení ostatních mikroorganismů (například vysoce rezistentních spór) a vývojových stadií zdravotně významných červů a jejich vajíček. (4) Sterilizací je proces, který vede k usmrcování všech mikroorganismů schopných rozmnožování včetně spór, k nezvratné inaktivaci virů a usmrcení zdravotně významných červů a jejich vajíček. (5) O provedené sterilizaci a jejím výsledku je osoba poskytující péči povinna vést evidenci v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem. Jiný způsob sterilizace může osoba poskytující péči použít jen na základě povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. V žádosti o povolení uvede osoba poskytující péči způsob sterilizace a průkaz jeho účinnosti. § 18 (1) Osoba poskytující péči a osoba provozující prádelnu jsou povinny zdravotnické prádlo17a 17b) ze zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče ukládat podle povahy znečištění, převážet, prát ho a zacházet s ním způsobem upraveným prováděcím právním předpisem. Osoba provozující prádelnu, ve které se pere zdravotnické prádlo17a)17b) ze zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče vybraného zařízení sociálních služeb, je povinna tuto prádelnu vybavit způsobem upraveným prováděcím právním předpisem. 17a)17b)Vyhláška č. 440/2000 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.

- 140 -

(2) Osoba poskytující péči je povinna ve zdravotnickém zařízení a v ústavu sociální péče nebo ve vybraných zařízeních sociálních služeb používat vodu, která má jakost vody pitné, pokud druh poskytované péče nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3 odst. 3, vodu jakosti stanovené pro umělá koupaliště nebo sauny nebo vodu z přírodního léčivého zdroje podle lázeňského zákona6), je třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. V návrhu osoba poskytující péči žádosti osoba uvedená ve větě první uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty a způsob zabezpečení dodržování hodnot těchto ukazatelů s ohledem na způsob užití vody. (3) Pro provoz bazénu nebo sauny jako součásti služeb poskytovaných zdravotnickým zařízením nebo poskytovatelem vybraných sociálních služeb se použijí § 6a, § 6b odst. 2 a § 6c odst. 1 písm. a) až d), pokud upravují hygienické požadavky na umělá koupaliště nebo sauny, obdobně. To neplatí, pokud osoba uvedená ve větě první přivádí do bazénu vodu z přírodního léčivého zdroje. Při použití vody z přírodního léčivého zdroje musí osoba uvedená ve větě první zajistit dodržení hygienických limitů mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti stanovené prováděcím právním předpisem; pro kontrolu jakosti této vody se použije § 6c odst. 1 písm. a) až d) obdobně. DÍL 4 Hygienické požadavky na výkon činností epidemiologicky závažných a ubytovací služby § 19 Předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných (1) Za činnosti epidemiologicky závažné se považují provozování stravovacích služeb (§ 23), výroba potravin18), uvádění potravin do oběhu18), výroba kosmetických prostředků, provozování úpraven vod a vodovodů6a), provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže, a provozování živnosti, ve které se používají k péči o tělo speciální přístroje (například solária, myostimulátory). (2) Fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech ve stravovacích službách (§ 23) při výrobě potravin nebo při uvádění potravin do oběhu18) do přímého styku s potravinami, pokrmy, zařízením, náčiním nebo plochami, které jsou ve styku s potravinami nebo pokrmy, fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech v úpravnách vod a při provozování vodovodů6a) do přímého styku s vodou a fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech v ostatních činnostech podle odstavce 1 do přímého styku s kosmetickými prostředky, jejich ingrediencemi (§ 28 odst. 1) nebo tělem spotřebitele (dále jen "fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné") musí mít zdravotní průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví. Zdravotní průkaz před zahájením činnosti podle věty první vydává praktický lékař, který fyzickou osobu registruje11), nebo zdravotnické zařízení státu vykonávající závodní preventivní péči nebo osoba provozující nestátní zdravotnické zařízení vykonávající závodní preventivní péči3) (dále jen "zařízení vykonávající 18)

Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

- 141 závodní preventivní péči"). Vydání zdravotního průkazu nenahrazuje vstupní lékařskou preventivní prohlídku. (3) Rozsah znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví podle odstavce 2 upraví prováděcí právní předpis. Tyto znalosti je u fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné oprávněn při výkonu státního zdravotního dozoru prověřit příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Pokud podle rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví fyzická osoba znalosti nemá, nemůže vykonávat činnosti epidemiologicky závažné, a to do doby úspěšného složení zkoušky před komisí zřízenou příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví je povinen umožnit fyzické osobě vykonání zkoušky nejdéle do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy mu byla žádost fyzické osoby o přezkoušení doručena. O úspěšném složení zkoušky vydá orgán ochrany veřejného zdraví fyzické osobě osvědčení. Složení komise, vzor osvědčení a podmínky provedení zkoušky upraví prováděcí právní předpis. § 20 Povinnosti fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné Fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné je povinna a) podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví lékařským prohlídkám a vyšetřením, která provede praktický lékař, který fyzickou osobu registruje11), b) informovat ošetřujícího lékaře11) o druhu a povaze své pracovní činnosti, c) mít u sebe zdravotní průkaz a na vyzvání ho předložit orgánu ochrany veřejného zdraví, d) c) uplatňovat při pracovní činnosti znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví a dodržovat zásady osobní a provozní hygieny v rozsahu upraveném v prováděcím právním předpise. § 21 Podmínky provozování činností epidemiologicky závažných (1) Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné je povinna a) dodržovat zásady provozní hygieny upravené prováděcím právním předpisem, 19a) jakož i zásady osobní hygieny upravené prováděcím právním předpisem, 19a) pokud se sama účastní výkonu činností uvedených v § 19 odst. 2 větě první a povinnosti podle § 20, pokud se sama účastní výkonu činnosti epidemiologicky závažné, b) kontrolovat zajistit uplatňování znalostí a zásad osobní a provozní hygieny podle § 20 písm. d) písm. c) zaměstnanci a spolupracujícími rodinnými příslušníky a c) zajistit, aby výkonem činností epidemiologicky závažných nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním. (2) K výkonu činností epidemiologicky závažných je osoba, která je provozuje, povinna používat jen vodu pitnou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak nebo druh činnosti nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejdeli o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného

- 142 zdraví. Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné v návrhu na zahájení řízení žádosti o udělení povolení k užití takové vody uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty a způsob zabezpečení dodržování hodnot těchto ukazatelů s ohledem na způsob užití vody. Kosmetické prostředky používané k výkonu činností epidemiologicky závažných musí odpovídat požadavkům upraveným v § 26. (3) Osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby a služby, při nichž se používají speciální přístroje k péči o tělo, je povinna zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru poskytované služby a vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvede podmínky činnosti, použití strojů, přístrojů a dalších zařízení, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, ke kterým by mohlo dojít nesprávně poskytnutou službou, včetně podmínek dezinfekce a sterilizace, zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitele, způsob zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny. Osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby, živnost, při níž je porušována integrita kůže, nebo službu, při které se používají speciální přístroje k péči o tělo, je povinna vypracovat provozní řád a zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru poskytované služby. V provozním řádu se uvádí zásady prevence vzniku infekčního onemocnění v souvislosti s poskytovanou službou, včetně zásad osobní hygieny zaměstnanců, zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny. K zamezení vzniku infekčního onemocnění v souvislosti s poskytovanou službou je osoba uvedená ve větě první povinna provést nebo zajistit provedení sterilizace, dezinfekce a mechanické očisty nástrojů a pomůcek pro poskytnutí služby, kontrolu průběhu a účinnosti dezinfekce a sterilizace a kontrolu sterilizačních přístrojů. O průběhu a kontrole sterilizace je povinna vést dokumentaci. (4) Jiný způsob sterilizace nebo dezinfekce může osoba uvedená v odstavci 3 větě první používat jen na základě povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví; v žádosti o povolení uvede způsob sterilizace nebo dezinfekce a průkaz jejich účinnosti. (4) (5) Provozní řád podle odstavce 3 a jeho změny předloží osoba uvedená v odstavci 3 před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Schválený provozní řád vyvěsí při zahájení činnosti v provozovně. Provozní řád je osoba uvedená v odstavci 3 povinna změnit vždy při změně podmínek pro výkon činností epidemiologicky závažných. (6) Prováděcí právní předpis upraví způsoby provedení mechanické očisty, dezinfekce a sterilizace nástrojů a pomůcek s ohledem na provozovanou činnost, druh nástroje nebo pomůcky a povahu možného rizika plynoucího z poskytované služby a rozsah dokumentace o sterilizaci. § 21a Ubytovací služby Osoba poskytující podle živnostenského zákona8a) ubytování v ubytovacích zařízeních v rámci jí provozované hostinské živnosti činnosti a osoba provozující živnost podle živnostenského zákona8a) ubytovací služby8b), s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech, v rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci, jsou povinny vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvedou podmínky činnosti, zásady

- 143 prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, způsob zacházení s prádlem a způsob očisty prostředí ubytovacího zařízení. Provozní řád a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Provozní řád je osoba povinna změnit vždy při změně podmínek pro poskytování služby. § 22 Zákaz výkonů Osoba provozující podle živnostenského zákona8a) kosmetické, masérské a regenerační služby, kadeřnictví, holičství, pedikúru, manikúru a službu, činnost, při níž je porušována integrita kůže, nebo činnost, při které se používají speciální přístroje k péči o tělo, nesmí provádět výkony na nemocné kůži, manipulace s jizvami a mateřskými znaménky, výkony na sliznicích, oční spojivce a rohovce. Další podmínky provozování stravovacích služeb § 23 (1) Stravovací službou je výroba, příprava nebo rozvoz pokrmů za účelem jejich podávání v rámci provozované hostinské živnosti20), ve školní jídelně21), menze, při stravování osob vykonávajících vojenskou činnou službu, fyzických osob ve vazbě a výkonu trestu, v rámci zdravotních a sociálních služeb včetně lázeňské péče, při stravování zaměstnanců, podávání občerstvení a při podávání pokrmů jako součásti ubytovacích služeb a služeb cestovního ruchu. Stravovací službou je činnost provozovatele potravinářského podniku, kterou upravují přímo použitelné předpisy Evropských společenství upravující obecné zásady a postupy týkající se bezpečnosti potravin20), jejímž cílem je výroba, příprava, podání nebo dodání pokrmu konečnému spotřebiteli. (2) Pokrmem je potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací služby. (3) Stravovací službu může osoba, která ji provozuje, poskytovat pouze v provozovně, která vyhovuje hygienickým požadavkům na umístění, stavební konstrukci, prostorové a dispoziční uspořádání, zásobování vodou, vytápění, osvětlení, odstraňování odpadních vod, větrání a vybavení upraveným prováděcím právním předpisem. Registraci provozovny stravovacích služeb podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o hygieně potravin21) provede provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu oznámením podaným krajské hygienické stanici. Oznámení podá v listinné podobě nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem, a to vždy nejdéle do 5 kalendářních dnů ode dne, kdy zahájil provoz v provozovně stravovací služby, kdy došlo k významné změně činnosti nebo kdy ukončil 20)

21)

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Zákon č. 76/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Čl. 6 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.

- 144 provoz v provozovně stravovací služby21). V každém oznámení uvede identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a dále obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu a místo podnikání, jde-li o podnikající fyzickou osobu. V oznámení o zahájení provozu dále uvede rozsah a předmět činnosti a adresu provozoven; v oznámení o změně provozu uvede povahu změny a datum jejího provedení a v oznámení o ukončení provozu uvede adresu provozovny, v níž ukončil provoz a datum ukončení provozu. Požadavek na registraci se vztahuje také na pojízdné nebo přechodné prostory. Krajská hygienická stanice vede registr provozovatelů potravinářských podniků provozujících stravovací služby obsahující údaje podle vět třetí a čtvrté.

(4) Osoba, která hodlá provozovat stravovací službu, je povinna nejpozději v den jejího zahájení písemně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví den zahájení činnosti, její předmět a rozsah a umístění provozoven, jakož i den ukončení provozu stravovací služby. Právnická osoba v oznámení dále uvede obchodní firmu, sídlo a právní formu; fyzická osoba oprávněná k podnikání podle zvláštních právních předpisů obchodní firmu a bydliště. Tato povinnost se nevztahuje na osobu, která hodlá provozovat stravovací službu v jiných zařízeních stravovacích služeb, s výjimkou stálých a sezonních stánků19a). Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu je povinen zajistit, aby fyzické osobě se zdravotním postižením byl umožněn vstup do stravovací části provozovny v doprovodu vodícího nebo asistenčního psa. Fyzická osoba se zdravotním postižením je povinna na požádání provozovatele potravinářského podniku provozujícího stravovací službu, jeho zaměstnance nebo jiné fyzické osoby, která vykonává v provozovně činnost pro tohoto provozovatele, předložit doklad o výcviku psa. § 24 (1) Osoba Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu je dále povinna povinen a) k výrobě a přípravě pokrmů používat jen látky, suroviny, polotovary a potraviny, které vyhovují požadavkům stanoveným zvláštními právními předpisy23) nebo na základě právních předpisů přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími obecné zásady a postupy týkající se bezpečnosti potravin20), zvláštními právními předpisy23) nebo na jejich základě vydaným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví; látky, suroviny, polotovary a potraviny skladovat za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy23), b) používat jen technologické a pracovní postupy, které zajistí zdravotní nezávadnost podávaných pokrmů, c) určit ve výrobě, přípravě, skladování, přepravě a uvádění do oběhu technologické úseky (kritické body), ve kterých je největší riziko porušení zdravotní nezávadnosti pokrmů, provádět jejich kontrolu a vést evidenci o kritických bodech, termínech a závěrech jejich kontrol; při stanovení kritických bodů a jejich evidenci postupovat způsobem upraveným prováděcím právním předpisem,

- 145 d) c) dodržovat podmínky upravené prováděcím právním předpisem pro výrobu, přípravu, rozvoz, přepravu, značení, skladování a uvádění pokrmů do oběhu podávání a dodávku pokrmů, včetně zmrazených a zchlazených pokrmů, pokud přímo použitelné předpisy Evropských společenství upravující obecné zásady a postupy týkající se bezpečnosti potravin20) nestanoví jinak, e) d) zajistit, aby podávané pokrmy vyhovovaly mikrobiologickým a chemickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem, měly odpovídající smyslové vlastnosti a splňovaly výživové požadavky podle skupiny spotřebitelů, pro které jsou určeny, f) e) provádět opatření proti vzniku a šíření infekčních onemocnění a otrav z podávaných pokrmů, g)f) dodržovat při odběru a uchovávání vzorků pokrmů postup upravený prováděcím právním předpisem,

h) f) v rozsahu a za podmínek upravených zvláštním právním předpisem pro potraviny25) vypočítat a označit výživovou hodnotu podávaných pokrmů, u kterých uvádí na jídelním lístku výživové tvrzení 26), i) g) při výrobě, přípravě, balení, rozvozu, přepravě, skladování a uvádění pokrmů do oběhu , podávání nebo dodávce pokrmu používat pouze bezpečné26a) materiály a předměty (§ 25), j) h) zajistit, aby fyzické osoby činné při výrobě, přípravě, balení, rozvozu, přepravě a skladování pokrmů a při jejich uvádění do oběhu používaly po celou dobu výkonu práce čisté osobní ochranné pracovní prostředky,

k) i) h) zajistit dodržování zákazu kouření v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem27), . l) j) i) zajistit pro zaměstnance vykonávající činnosti epidemiologicky závažné pravidelné proškolování k získání a udržení znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví; o provedených školeních vést záznam.

(2) Pokrmy, s výjimkou cukrářských výrobků, nesmí osoba provozující stravovací služby chemicky konzervovat a přibarvovat. Cukrářské výrobky lze pouze přibarvovat, a to za podmínek upravených prováděcím právním předpisem19a). (3) (2) Ve školní jídelně, v menze, při stravování osob vykonávajících vojenskou činnou službu, fyzických osob ve vazbě a výkonu trestu, v rámci zdravotních a sociálních služeb včetně lázeňské péče a při stravování zaměstnanců osoba provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací služby nesmí podávat pokrmy z tepelně neopracovaných vajec a syrového masa včetně ryb. V ostatních stravovacích službách lze tyto pokrmy připravovat a podávat pouze na základě jednotlivé objednávky spotřebitele.

25) 26) 26a) 27)

Vyhláška č. 293/1997 Sb., o způsobu výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty potravin a značení údaje o možném nepříznivém ovlivnění zdraví. § 3 vyhlášky č. 293/1997 Sb. Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb. § 4 odst. 1 písm. f) bod 6 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů.

- 146 (4) (3) Osoba Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací služby, která který používá k výrobě nebo přípravě pokrmů volně rostoucí nebo pěstované jedlé houby z vlastního sběru nebo pěstování, musí mít osvědčení prokazující znalost hub podle zvláštních právních předpisů27a) nebo za podmínek těchto zvláštních právních předpisů ustanoveného odpovědného zástupce, který má osvědčení prokazující znalost hub. DÍL 5 Hygienické požadavky na předměty běžného užívání § 25 Vymezení předmětů běžného užívání (1) Předměty běžného užívání se pro účely tohoto zákona rozumějí a) materiály a předměty určené pro styk s potravinami upravené přímo použitelným předpisem Evropských společenství27b), b) hračky28), c) kosmetické prostředky a d) výrobky pro děti ve věku do 3 let, s výjimkou výrobků uvedených v písmenech a) až c) a potravin. (2) Kosmetickým prostředkem je látka nebo prostředek určený pro styk se zevními částmi lidského těla (pokožka, vlasový systém, nehty, rty a zevní pohlavní orgány), zuby a sliznicí dutiny ústní s cílem výlučně nebo převážně je čistit, parfémovat, měnit jejich vzhled, chránit je, udržovat je v dobrém stavu nebo korigovat lidské pachy, nejde-li o léčivo29). § 26 Povinnosti výrobce, dovozce, prodávajícího a distributora předmětů běžného užívání (1) Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání uvedených v § 25 odst. 1 písm. a), c) a d) je povinen, pokud přímo použitelný předpis Evropských společenství nestanoví jinak, zajistit, aby jím vyráběné nebo dovážené předměty běžného užívání byly při uvedení na trh bezpečné26a), zejména aby 26a) Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání uvedených v § 25 odst. 1 písm. a), c) a d) je povinen zajistit, aby jím vyráběné nebo dovážené předměty běžného užívání při uvedení na trh, kromě hledisek bezpečnosti upravených zákonem o 27a)

27b) 28) 29)

Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 475/2002 Sb., kterou se stanoví rozsah znalostí pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení (vyhláška o zkoušce znalosti hub). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS. Nařízení vlády č. 171/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

- 147 chemických látkách a chemických přípravcích29d) nebo přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím tuto oblast, splňovaly zejména tato hlediska bezpečnosti26a):

a) za obvyklých nebo běžně předvídatelných podmínek nezpůsobily poškození zdraví fyzických osob nebo nepříznivé ovlivnění potraviny nebo pokrmu, b) vyhovovaly prováděcím právním předpisem stanoveným hygienickým požadavkům na jejich složení, vlastnosti a mikrobiologickou čistotu; dodržení hygienických požadavků naM složení a vlastnosti výrobků a materiálů uvedených v § 25 odst. 1 písm. a) a d) je výrobce nebo dovozce povinen zkoušet a hodnotit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a o provedení a výsledcích stanovených zkoušek a o hodnocení vést dokumentaci, c) byly baleny, pokud to jejich charakter vyžaduje, do bezpečných26a) obalů, d) byly s ohledem na svou povahu a způsob použití značeny a vybaveny písemným prohlášením a návodem k použití, popřípadě obsluze a čištění. Ve značení předmětu běžného užívání musí uvést i údaje upravené prováděcím právním předpisem, a to způsobem, který tento předpis upravuje, nebo stanovené rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podle odstavce 5. Rozsah vybavení předmětů běžného užívání písemným prohlášením a návody a jejich náležitosti upraví prováděcí právní předpis. (2) Pokud přímo použitelný předpis Evropských společenství nestanoví jinak, dovozce nemá povinnost zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků uvedených v § 25 odst. 1 písm. a) a d) a vést o tom dokumentaci podle odstavce 1 písm. b) a povinnost vybavit předmět běžného užívání písemným prohlášením podle odstavce 1 písm. d), jsou-li splněny tyto podmínky: a) povinnosti zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků, vést o tom dokumentaci a vydat písemné prohlášení splnil v rozsahu podle tohoto zákona a prováděcího právního předpisu výrobce v zahraničí a b) dovozce zajistí pro kontrolní účely na žádost příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví předložení dokumentace o zkouškách a hodnocení složení a vlastností těchto výrobků ve lhůtě, rozsahu a jazyce určeném příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a vybaví stanovené výrobky ověřeným českým překladem prohlášení podle odstavce 1 písm. d), vydaného výrobcem v zahraničí. Na postup orgánu ochrany veřejného zdraví podle písmene b) se nevztahuje správní řád. Dovozce může proti opatření příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví vydanému podle písmene b) podat do 3 dnů ode dne jeho doručení nebo ústního oznámení písemně námitky; o ústním oznámení opatření učiní orgán ochrany veřejného zdraví zápis, jehož kopii vydá dovozci. O podaných námitkách rozhodne nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví do 30 dnů ode dne jejich doručení. Na základě námitek nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví vydané opatření změní nebo zruší anebo námitky zamítne a opatření potvrdí. Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání. (3) Distributor4a) nesmí distribuovat ty předměty běžného užívání podle § 25 odst. 1 písm. c) a d) uvedené na trh, které nejsou v souladu s tímto zákonem značeny a vybaveny písemným prohlášením, návodem k použití, popřípadě obsluze a čištění. Pokud nelze výrobce nebo dovozce předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 odst. 1 písm. a), c) a d) určit,

- 148 odpovídá za splnění povinností podle odstavce 1 distributor4a). Distributor je povinen v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem zajistit značení předmětu běžného užívání, který není zabalen v obalu určeném pro spotřebitele a je balen v místě prodeje na přání spotřebitele. Předměty běžného užívání s prošlým datem minimální trvanlivosti je prodávající29a) povinen umístit odděleně a zřetelně označit údajem o skončení doby minimální trvanlivosti; tyto výrobky smí prodávat jen, jsou-li bezpečné26a). (4) O přípustnosti a obsahu látek, které nejsou v prováděcím právním předpise uvedeny v seznamech látek povolených v kosmetických prostředcích, rozhoduje na návrh žádost výrobce nebo dovozce kosmetického prostředku příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví dále rozhoduje na návrh žádost výrobce nebo dovozce materiálu k výrobě předmětu určeného pro styk s potravinami (dále jen "výrobek určený pro styk s potravinami"), o přípustnosti, obsahu, popřípadě migračním limitu látek, které nejsou v prováděcím právním předpisu pro tyto materiály uvedeny, s výjimkou přísad pro výrobu plastů a předmětů z plastů29g), pokud přímo použitelný předpis Evropských společenství nestanoví jinak. Náležitosti návrhů žádostí upraví prováděcí právní předpis, pokud přímo použitelný předpis Evropských společenství nestanoví jinak. Složení kosmetického prostředku podle věty první může orgán ochrany veřejného zdraví povolit nejdéle na dobu 3 let; jde-li o přípustnost, obsah, popřípadě migrační limit látek v materiálu k výrobě výrobku určeného pro styk s potravinami, nejdéle na dobu 2 let. (5) Orgán ochrany veřejného zdraví povolí látku neuvedenou v prováděcím právním předpisu pro materiál k výrobě výrobku určeného pro styk s potravinami nebo kosmetický prostředek, jestliže výrobce nebo dovozce v návrhu žádosti uvede skutečnosti prokazující, že navrhované složení neohrozí zdraví fyzických osob. V rozhodnutí orgán ochrany veřejného zdraví stanoví i způsob a rozsah značení přítomnosti látky na obalu konečného výrobku, popřípadě i způsob užití látky. Výrobce materiálu k výrobě výrobku určeného pro styk s potravinami je povinen s takto stanoveným způsobem a rozsahem značení a způsobem užití látky seznámit výrobce výrobku určeného pro styk s potravinami, který od něj materiál odebírá; ten je povinen dodržet způsob užití látky a způsob a rozsah jejího značení na obalu konečného výrobku. (6) O povoleních vydaných podle odstavců 4 a 5 informuje Ministerstvo zdravotnictví nejdéle do 2 měsíců ode dne jejich vykonatelnosti ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství. Před uplynutím období, na které bylo povolení uděleno, může Ministerstvo zdravotnictví podat Komisi Evropských společenství žádost o zahrnutí látky do seznamu povolených látek. V žádosti uvede podklady, na jejichž základě vydalo povolení. Nevyhoví-li Komise Evropských společenství žádosti o zahrnutí látky do seznamu povolených látek, zaniká povolení Ministerstva zdravotnictví vydané podle odstavců 4 a 5 dnem, kdy bylo rozhodnutí Komise Evropských společenství oznámeno Ministerstvem zdravotnictví výrobci nebo dovozci uvedenému v odstavci 4. Týká-li se takové rozhodnutí Komise Evropských společenství i použití látky, postupuje Ministerstvo zdravotnictví při stanovení nebezpečnosti výrobku podle § 80 odst. 6. (7) Žádost podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství27b) o povolení nové látky dosud neuvedené na seznamu látek, jejichž užití při výrobě materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami je povoleno, jakož i žádost o změnu povolení vydaného 29g)

Směrnice Komise 2004/19/ES ze dne 1. března 2004, kterou se mění směrnice 2002/72/ES týkající se plastů a výrobků z plastů přicházejících do styku s potravinami.

- 149 podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropských společenství se podává u Státního zdravotního ústavu se sídlem v Praze (§ 86 odst. 2) a dále žádost o povolení přísady pro výrobu plastů a předmětů z plastů neuvedených v Seznamu přísad, které smějí být v Evropském společenství použity pro výrobu materiálů a předmětů z plastů, upraveném směrnicí Evropských společenství o materiálech a předmětech z plastů29g), se podávají u Státního zdravotního ústavu. (8) Výjimku z hygienických požadavků stanovených v odstavci 1 písm. b) pro výrobky uvedené v § 25 odst. 1 písm. d) je možné povolit, jen pokud navrhovaným složením nebude ohroženo zdraví příslušné skupiny spotřebitelů. O povolení výjimky rozhoduje na návrh žádost výrobce nebo dovozce příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Náležitosti návrhu upraví prováděcí právní předpis. Žádost musí v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem obsahovat popis materiálu nebo látky, její složení a koncentraci v hotovém výrobku, důvod použití, známé údaje o materiálu nebo látce, podmínky zkoušek, metody stanovení navrhovaných látek, dostupnou zahraniční dokumentaci. (9) Výrobce nebo dovozce hraček upravených prováděcím právním předpisem je povinen zabezpečit, aby migrace látek upravených prováděcím právním předpisem nepřekročila stanovené hygienické limity a byly splněny další hygienické požadavky na složení těchto hraček upravené prováděcím právním předpisem. Dodržení hygienických požadavků na složení a vlastnosti je výrobce nebo dovozce povinen hodnotit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Jinak se při posuzování bezpečnosti hraček postupuje podle zvláštního právního předpisu7). (10) Hygienické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 3 se vztahují i na předměty běžného užívání uvedené v § 25 písm. d) nabízené jako použité. Hygienické požadavky uvedené v odstavci 1 písm. a), b) části textu před středníkem a v odstavci 1 písm. c) se vztahují i na výrobky určené pro styk s potravinami a předměty běžného užívání uvedené v § 25 odst. 1 písm. d), které jsou nabízeny jako použité. Na tyto předměty běžného užívání se však nevztahují požadavky uvedené v odstavci 1 písm. b) části textu za středníkem a písm. d). Jen výrobky splňující tyto požadavky může prodávající29a) prodávat spotřebiteli nebo distributor nabízet k uvedení do provozu4a). Další ustanovení pro vývoj, výrobu, uvedení na trh, distribuci a dovoz a distribuci kosmetických prostředků § 27 (1) Výrobce nebo dovozce kosmetického prostředku je povinen před uvedením kosmetického prostředku na trh oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví obchodní firmu, sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu, místo výroby, místo, kde uchovává údaje stanovené v prováděcím právním předpise, je-li odchylné od sídla nebo místa podnikání (dále jen "identifikační údaje"), datum zahájení výroby nebo dovozu a seznam kosmetických prostředků, které hodlá vyrábět nebo dovážet, jakož i změny identifikačních údajů. Výrobce nebo dovozce kosmetického prostředku je povinen před jeho prvním uvedením na trh oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu a místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu, adresu místa výroby nebo dovozu, místo, kde uchovává údaje stanovené v prováděcím

- 150 právním předpise, je-li odchylné od sídla nebo místa podnikání, a seznam kosmetických prostředků, které hodlá vyrábět nebo dovážet, jakož i změny těchto údajů. Výrobce nebo dovozce je dále povinen v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely poskytnutí první pomoci informace o látkách obsažených v kosmetickém prostředku, které mohou ohrozit zdraví některých fyzických osob; tyto informace může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví využít pouze ke stanovenému účelu. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn zajistit sběr a poskytování těchto informací o látkách obsažených v kosmetickém prostředku prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby nebo organizační složky státu. (2) Výrobce nebo dovozce je pro kontrolní účely povinen uschovávat uchovávat na adrese uvedené podle prováděcího právního předpisu na obalu kosmetického prostředku29b) údaje o kosmetickém prostředku, a to v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem29c). Jsou-li tyto údaje uchovávány na území České republiky, musí být uvedeny v českém jazyce. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví však může na žádost výrobce nebo dovozce povolit, aby dokumentace byla v jiném, tomuto orgánu srozumitelném jazyce. Pro tento postup neplatí správní řád. (3) Výrobce nebo dovozce je dále povinen, bez dotčení ochrany obchodního tajemství a práva duševního vlastnictví, zajistit, aby na adrese uvedené podle prováděcího právního předpisu na obalu kosmetického prostředku29b) byly veřejnosti snadno dostupné údaje o a) kvalitativním složení kosmetického prostředku; u parfémů a parfémových kompozic i údaje o složení, názvu, kódovém čísle složení a dodavateli, b) kvantitativním složení, pokud jde o obsah nebezpečných chemických látek29d), a c) o nežádoucích účincích kosmetického prostředku na fyzické osoby plynoucích z používání kosmetického prostředku; snadný přístup veřejnosti k těmto údajům může být zajištěn jakýmikoli prostředky, včetně elektronických29e). § 28 (1) Na žádost výrobce nebo dovozce, jde-li o první dovoz finálního kosmetického prostředku, podanou z důvodu ochrany obchodního tajemství může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolit ve značení finálního kosmetického prostředku neuvedení jedné nebo více látek použitých ve složení finálního kosmetického prostředku (dále jen "ingredience"). Náležitosti žádosti upraví prováděcí právní předpis. 29b)

29c) 29d)

29e)

§ 2 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 26/2001 Sb., o hygienických požadavcích na kosmetické prostředky, o náležitostech žádosti o neuvedení ingredience na obalu kosmetického prostředku a o požadavcích na vzdělání a praxi fyzické osoby odpovědné za výrobu kosmetického prostředku (vyhláška o kosmetických prostředcích), ve znění vyhlášky č. 268/2001 Sb. a vyhlášky č. 444/2004 Sb. § 3 vyhlášky č. 26/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 444/2004 Sb. Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů. Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/15/ES ze dne 27. února 2003, kterou se mění směrnice Rady 76/768/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků technickému pokroku.

- 151 -

(2) Pokud orgán ochrany veřejného zdraví žádosti vyhoví, stanoví v rozhodnutí i registrační číslo, které žádosti přidělil a které výrobce nebo dovozce uvedený v odstavci 1 uvede na obalu finálního kosmetického prostředku na místě značení ingredience. Registrační číslo tvoří 7 číslic, z nichž první dvě číslice označují rok povolení, druhé dvě číslice kód přiřazený České republice jako členskému státu Evropské unie a poslední tři číslice přidělí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. (3) Rozhodnutí podle odstavce 1 má platnost po dobu 5 let. Na žádost výrobce nebo dovozce uvedeného v odstavci 1 může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, po zhodnocení bezpečnosti ingredience a důvodů pro její utajení, platnost rozhodnutí výjimečně prodloužit nejdéle o 3 roky. V žádosti výrobce nebo dovozce uvedený v odstavci 1 uvede důvody prodloužení doby utajení ingrediencí kosmetického prostředku. (4) Výrobce nebo dovozce uvedený v odstavci 1 je povinen oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví, který rozhodl o povolení žádosti o neuvedení ingredience, a) změny v údajích obsažených v žádosti podle odstavce 1, b) změnu názvu finálního kosmetického prostředku s obsahem ingredience, pro jejíž značení bylo povoleno utajení, a to nejpozději 15 dnů před prvním uvedením výrobku s novým názvem na trh. (5) Orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn, po posouzení změn podle odstavce 4, jestliže to vyžaduje ochrana veřejného zdraví nebo tak rozhodne příslušný orgán Evropských společenství, výrobci nebo dovozci uvedenému v odstavci 1 povolení podle odstavce 1 odejmout. § 28a (1) Ministerstvo zdravotnictví informuje o svých rozhodnutích podle § 28, kterými povolilo neuvedení ingredience ve složení finálního kosmetického prostředku nebo prodloužilo platnost takových rozhodnutí, ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství. V informaci uvede obchodní firmu žadatele a jeho sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu oprávněnou k podnikání, název kosmetických prostředků, obsahujících přísadu, pro niž bylo neuvedení ingredience ve značení povoleno, a registrační číslo podle § 28 odst. 2. Na žádost Komise Evropských společenství nebo členského státu Evropské unie jim Ministerstvo zdravotnictví zašle kopii spisového materiálu obsahujícího žádost o utajení a vydaná rozhodnutí. (2) Ministerstvo zdravotnictví informuje dále ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství o svých rozhodnutích, kterými zamítlo žádost podle § 28 odst. 1 nebo odňalo povolení podle § 28 odst. 5. (3) Ministerstvo zdravotnictví je povinno zajistit, aby údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 nebyly nepřípustným způsobem zveřejněny. Orgány ochrany veřejného zdraví uznávají rozhodnutí o povolení neuvedení ingrediencí kosmetických prostředků nebo o prodloužení doby utajení ingrediencí přijatá příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie.

- 152 § 29 (1) Výrobce kosmetického prostředku je povinen určit výrobní metodu vyhovující správné výrobní praxi, která zajistí výrobu bezpečných26a) finálních kosmetických prostředků, stanovit fyzickou osobu odpovědnou za jejich výrobu a při značení finálního kosmetického prostředku dodržovat názvosloví ingrediencí upravené prováděcím právním předpisem. Fyzická osoba odpovědná za výrobu kosmetických prostředků musí mít ukončené střední nebo úplné střední vzdělání v oboru chemie nebo příbuzném oboru nebo ukončené vysokoškolské vzdělání v oblasti lékařství, farmacie nebo chemie nebo v příbuzných oborech. Fyzickou osobu s touto odbornou způsobilostí musí stanovit i dovozce, který hodlá uvést na trh dovezený finální kosmetický prostředek. (2) Výrobce nebo dovozce je povinen před prvním uvedením finálního kosmetického prostředku na trh zajistit hodnocení jeho bezpečnosti pro zdraví fyzických osob. K tomuto účelu musí vzít v úvahu všeobecný toxikologický profil ingrediencí, jejich chemickou strukturu a hladinu expozice fyzických osob; zejména musí zohlednit specifické expoziční charakteristiky míst, na které bude finální kosmetický prostředek aplikován, a specifické expoziční charakteristiky populace fyzických osob, pro které je finální kosmetický prostředek určen. Dále musí provést specifické zhodnocení bezpečnosti finálních kosmetických prostředků určených pro děti ve věku do 3 let a finálních kosmetických prostředků určených výhradně pro vnější intimní hygienu. Hodnocení musí být provedeno podle zásad správné laboratorní praxe pro zkoušení chemických látek30). Hodnocením finálního kosmetického prostředku může výrobce nebo dovozce pověřit pouze fyzickou osobu, která má ukončené vysokoškolské vzdělání v oblasti lékařství, farmacie nebo chemie nebo v příbuzných oborech a zaměření na toxikologii; to neplatí, je-li výrobce nebo dovozce sám fyzickou osobou s touto kvalifikací. (3) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti, kterou státní příslušníci České republiky nebo členských států Evropské unie nebo jejich rodinní příslušníci získali v jiném členském státě Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu 30a). (4) (3) Je-li stejný kosmetický prostředek vyráběn na více místech v rámci území Evropských společenství, může výrobce zvolit jediné místo výroby, kde budou údaje o hodnocení bezpečnosti finálního kosmetického prostředku v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem29c) uchovávány. Výrobce je povinen označit takto zvolené místo, bude-li o to pro kontrolní účely příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví požádán. Údaje musí být snadno dostupné, a je-li zvoleným místem území České republiky, musí být uvedeny v českém jazyce. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví však může na žádost výrobce povolit, aby dokumentace byla dostupná v jiném, tomuto orgánu srozumitelném jazyce. Na postup orgánu ochrany veřejného zdraví podle tohoto ustanovení se nevztahuje správní řád. (5) (4) Výrobce nebo dovozce může využít možnosti uvést na obalu finálního kosmetického prostředku nebo v jakémkoli dokumentu, poznámce, na etiketě, kroužku nebo 30)

30a)

Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 305/1998 Sb., kterou se stanoví zásady správné laboratorní praxe, postup při ověřování jejich dodržování, postup při vydávání osvědčení a postup kontroly dodržování zásad správné laboratorní praxe (zásady správné laboratorní praxe). Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

- 153 límcové etiketě, které finální kosmetický prostředek doprovázejí, skutečnost, že nebyly prováděny pokusy na zvířatech29f) pouze tehdy, pokud výrobce ani jeho dodavatelé neprováděli ani nezadali žádné pokusy na zvířatech u prototypu kosmetického prostředku, finálního kosmetického prostředku nebo jeho ingrediencí, ani nepoužili ingredience, které byly pro účely vývoje nových kosmetických prostředků zkoušeny na zvířatech třetími osobami29e). (6) (5)Výrobce, dovozce ani distributor nesmí při značení finálních kosmetických prostředků, jejich propagaci nebo nabízení k prodeji použít texty, názvy, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly, které by přisuzovaly finálním kosmetickým prostředkům vlastnosti, které nemají. DÍL 6 Ochrana před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením Hluk a vibrace § 30 (1) Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, provozovatel letiště31), vlastník, popřípadě správce pozemní komunikace32), vlastník dráhy 32a) a provozovatel dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk (dále jen "zdroje hluku nebo vibrací"), jsou povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby. (2) (1) Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož imisní hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Vibracemi se rozumí vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž imisní hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Tento zákon se nevztahuje na hluk působený hlasovým projevem fyzické osoby ve venkovním prostoru, zvířetem, akustickým výstražným signálem souvisejícím s bezpečnostním opatřením, na ojedinělé a krátkodobé expozice hluku a na hluk z vodního díla7a), s výjimkou hluku působeného instalovanou technologií k využití vodní energie a energetického potenciálu a čistíren odpadních vod, a dále na hluk a vibrace působené v přímé souvislosti s činností při řešení mimořádných událostí a krizových situací podle zvláštních zákonů30b) a přípravě jejich řešení nebo prováděním vojenských akcí. (3) (2) Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků32b) a 29f)

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 32) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 32a) Z ákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. 30b ) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Např. zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, 31)

- 154 venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí obytné a pobytové místnosti15), s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich. Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou určeny a užívány k rekreaci, léčení nebo výchově a vzdělávání, s výjimkou venkovních pracovišť a lesních a zemědělských pozemků31), nejde-li o zahrady bezprostředně související se stavbami pro bydlení nebo stavbami pro rodinnou rekreaci. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m před částí jejich obvodového pláště významnou z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru bytových domů, rodinných domů, staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí pobytové místnosti15) ve stavbách zařízení pro výchovu a vzdělávání, pro zdravotní a sociální účely a ve funkčně obdobných stavbách a obytné místnosti15) ve všech stavbách. § 31 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jsou povinny zajistit, aby příspěvek k hlukovému zatížení z jimi používaného nebo provozovaného stroje, zařízení, provozovny nebo jiného objektu, které jsou nebo mohou být zdrojem hluku nebo vibrací (dále jen „zdroj hluku nebo vibrací“), nezpůsobil překročení hygienických limitů pro chráněné prostory uvedené v § 30 odst. 2 a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby v chráněném vnitřním prostoru stavby. Tuto povinnost má i pořadatel veřejné produkce hudby, sportovní nebo kulturní akce přístupné veřejnosti; nelze – li pořadatele zjistit, má tuto povinnost osoba, která k tomuto účelu stavbu, jiné zařízení nebo pozemek poskytla. Jde-li o provádění stavby, má povinnost podle věty první právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je stavebníkem podle stavebního zákona. (1) (2) Pokud při používání, popřípadě provozu zdroje hluku nebo vibrací, s výjimkou letišť, nelze z vážných důvodů hygienické limity dodržet, může osoba zdroj hluku nebo vibrací provozovat jen na základě povolení vydaného na návrh této osoby příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Pokud při používání nebo provozu zdroje hluku nebo vibrací a při pořádání veřejné produkce hudby, sportovní nebo kulturní akce přístupné veřejnosti nelze z vážných důvodů zajistit, aby hygienické limity nebyly překročeny, nejde-li o ojedinělou a krátkodobou expozici hluku, může osoba uvedená v odstavci 1 zdroj hluku nebo vibrací provozovat, veřejnou produkci hudby, sportovní nebo kulturní akce přístupné veřejnosti pořádat jen na základě časově omezeného povolení vydaného na žádost této osoby příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Žádost musí obsahovat popis zdroje hluku nebo vibrací, naměřené hodnoty popřípadě měřením ověřené vypočtené hodnoty jeho hluku nebo vibrací v chráněných prostorech podle § 30

31)

ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

- 155 odst. 2, odhad počtu fyzických osob vystavených nadlimitnímu hluku nebo vibracím, důvod nedodržení hygienického limitu, návrh nadlimitní hodnoty hluku nebo vibrací a doby trvání povolení, návrh protihlukových nebo antivibračních opatření, rámcový harmonogram jejich provedení, hodnocení zdravotních rizik a odhad účinnosti protihlukových nebo antivibračních opatření. Orgán ochrany veřejného zdraví časově omezené povolení vydá, jestliže osoba prokáže, že hluk nebo vibrace budou omezeny na rozumně dosažitelnou míru. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková nebo antivibrační opatření a jejich přínosem ke snížení hlukové nebo vibrační zátěže fyzických osob stanovený i s ohledem na počet fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku nebo vibracím. Toto povolení se nevydá, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). (2) (3) Při překročení hygienických limitů hluku z provozu na veřejných mezinárodních letištích zajišťujících ročně více než 50 000 startů nebo přistání a vojenských letištích je provozovatel letiště povinen navrhnout ochranné hlukové pásmo. Ochranné hlukové pásmo zřídí rozhodnutím správní úřad příslušný podle zvláštního právního předpisu33). Podrobnější obsahové náležitosti žádosti a postup pro stanovení rozumně dosažitelné míry podle odstavce 2, včetně výpočtových vztahů a hodnocení jejich výsledků, stanoví prováděcí předpis. (3) (4) U bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu, staveb pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobných staveb umístěných v ochranném hlukovém pásmu je provozovatel letiště na základě odborného posudku vypracovaného na jeho náklad povinen postupně provést nebo zajistit provedení protihlukových opatření v takovém rozsahu, aby byly alespoň uvnitř staveb hygienické limity hluku dodrženy. U staveb uvedených ve větě první, ve kterých by podle odborného posudku protihluková opatření nezajistila dodržování hygienických limitů, může příslušný správní úřad zahájit řízení o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění. § 31a

(1) Vlastník pozemní komunikace32), jde-li o hluk nebo vibrace z provozu pozemní komunikace, a vlastník dráhy33), jde-li o hluk nebo vibrace z provozu dráhy, jsou povinni zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity pro chráněné prostory uvedené v § 30 odst. 2 a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací z provozu pozemní komunikace nebo dráhy (dále jen „zdroj dopravního hluku“) na fyzické osoby v chráněném vnitřním prostoru stavby. Splnění povinnosti k ochraně před hlukem podle věty první v chráněném venkovním prostoru stavby se považuje i za splnění této povinnosti v jejím chráněném vnitřním prostoru.

32) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 33) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb. Zákon č. . 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů

- 156 (2) Pokud osoba uvedená v odstavci 1 nemůže z vážných důvodů zajistit, aby hygienické limity hluku nebo vibrací ze zdroje dopravního hluku nebyly překročeny, se použije § 31 odst. 2 obdobně s tím, že v žádosti bude uveden druh a charakter protihlukových a antivibračních opatření. § 31b (1) Osoba, která provozuje letiště, je povinna zajistit, aby hluk z leteckého provozu vztažený k charakteristickému letovému dni nepřekračoval hygienické limity pro chráněné prostory uvedené v § 30 odst. 2 a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací z leteckého provozu na fyzické osoby v chráněných vnitřních prostorech staveb. (2) Charakteristickým letovým dnem se rozumí průměrné provozní podmínky na letišti odvozené pro posouzení dlouhodobého působení hluku. Definuje se počtem vzletů a přistání všech letadel na daném letišti za 24 hodin dne. Počet vzletů a přistání za 24 hodin dne se stanoví jako průměrná hodnota z celkového počtu vzletů a přistání letadel všech uživatelů letiště od 1. května do 31. října kalendářního roku ve všech provozních směrech vzletových a přistávacích drah; přitom se oddělí počet pohybů pro dobu denní a dobu noční § 32 Hluk z provozoven služeb a hluk z veřejné produkce hudby (například koncert, taneční zábava, artistická produkce s hudbou) nesmí překročit hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněné prostory uvedené v § 3033c). Splnění této povinnosti zajistí osoba provozující službu a, jde-li o veřejnou produkci hudby, pořadatel, a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k tomuto účelu stavbu, jiné zařízení nebo pozemek poskytla. (1) Při překročení hygienických limitů hluku pro chráněné prostory uvedené v § 30 odst. 2 z provozu na veřejných mezinárodních letištích zajišťujících ročně více než 50 000 vzletů nebo přistání nebo z provozu na vojenských letištích je osoba, která provozuje takové letiště povinna podat příslušnému stavebnímu úřadu žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu. Dále je povinna obstarat na svůj náklad vypracování odborného posudku o úrovni zasažení chráněných prostor podle § 30 odst. 2 v ochranném pásmu hlukem a o možných protihlukových opatřeních. (2) U bytových domů, rodinných domů, staveb pro výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobných staveb umístěných v ochranném pásmu letiště je osoba uvedená v odstavci 1 na základě odborného posudku povinna provést nebo zajistit provedení protihlukových opatření v takovém rozsahu, aby nebyly alespoň v chráněném vnitřním prostoru těchto staveb hygienické limity hluku překročeny. § 32a Měření hluku v životním prostředí člověka podle tohoto zákona může provádět pouze držitel osvědčení o akreditaci4a) akreditaci7) nebo držitel autorizace podle § 83c.

33c)

Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb.

- 157 § 33 V chráněných vnitřních prostorech staveb nesmějí být instalovány stroje a zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz. Osoba může instalovat takový stroj nebo zařízení v okolí bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní zařízení pro výchovu a vzdělávání a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb, jen pokud na základě studie o přenosu vibrací příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví prokáže, že nedojde k nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby v těchto stavbách. § 34 (1) Prováděcí právní předpis upraví hygienické limity hluku a vibrací pro chráněné prostory uvedené v § 30 odst. 2 zvlášť pro denní a noční dobu, způsob jejich měření a hodnocení způsob měření hluku a vibrací a jejich hodnocení a způsob stanovení ojedinělých a krátkodobých expozic hluku. (2) Noční dobou se pro účely kontroly dodržení povinností v ochraně před hlukem a vibracemi rozumí doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou. Neionizující záření § 35 (1) Neionizujícím zářením se pro účely tohoto zákona rozumí elektrická a magnetická pole a elektromagnetické záření o frekvenci do 1,7.10E15 Hz. (2) Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroj nebo zařízení, které je zdrojem neionizujícího záření včetně laserů (dále jen "zdroj neionizujícího záření"), je povinna a) činit taková technická a organizační opatření, aby expozice fyzických osob v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem nepřekračovaly nejvyšší přípustné hodnoty neionizujícího záření, b) při zjišťování a hodnocení expozice fyzických osob a úrovně neionizujícího záření postupovat způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, c) před zahájením používání nebo provozu zdroje neionizujícího záření veřejné telekomunikační sítě v obytné zástavbě vypracovat dokumentaci, ve které bude doloženo výpočtem nebo měřením dodržení nejvyšších přípustných hodnot neionizujícího záření z hlediska možné expozice fyzických osob, a předložit tuto dokumentaci příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

d) c) v případech stanovených prováděcím právním předpisem označit výstrahou místa (oblasti, pásma), ve kterých expozice osob neionizujícímu záření může překročit nejvyšší přípustné hodnoty. (3) Pokud dojde k závadě zdroje neionizujícího záření, která by mohla vést k expozici fyzických osob překračující nejvyšší přípustné hodnoty, osoba, která zdroj neionizujícího záření používá, popřípadě provozuje, jeho provoz neprodleně zastaví. Tím nejsou dotčeny její povinnosti podle zvláštních právních předpisů.

- 158 (4) Osoba provozující službu4d), při které se používá k péči o tělo zdroj neionizujícího záření, je povinna vést evidenci, ve které uvede pro každý zdroj neionizujícího záření délku časového úseku, po který je denně v provozu; evidenci je povinna uchovávat po dobu životnosti zdroje neionizujícího záření. Po vyčerpání doby provozu zdroje neionizujícího záření určené nebo doporučené jeho výrobcem je osoba provozující službu povinna provoz zdroje neionizujícího záření ukončit. § 36 Výrobce a dovozce laseru je povinen zajistit a) zařazení laseru do třídy způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem a označení laseru štítkem s uvedením tohoto zařazení, b) opatření laserů zařazených do třídy II. a vyšší výstražným textem a laserů třídy III. a IV. signalizací, a to způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, c) uvedení údajů nezbytných pro ochranu zdraví stanovených prováděcím právním předpisem v technické dokumentaci připojené ke každému laseru. DÍL 7 Ochrana zdraví při práci § 37 Kategorizace prací (1) Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. Kategorie, do které má být práce zařazena, se v případě, že jde o práci spojenou s expozicí více faktorům, stanoví podle nejméně příznivého faktoru. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis; hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví zvláštní právní předpis33b). Do kategorie se nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok. (2) O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis33a) nestanoví jinak. Návrh Žádost předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen "zaměstnavatel"), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací nebo skončení zkušebního provozu podle odstavce 1. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak33a), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany 33a) 33b)

Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákoník práce. Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.

- 159 veřejného zdraví vydaného podle odstavce 6 písm. a) nebo c). Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první. (3) Zaměstnavatel v návrhu na žádosti o zařazení práce do kategorie uvede a) označení práce, b) název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána, c) výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně včetně doby trvání této expozice; za charakteristickou směnu se pro tyto účely považuje směna, v jejímž průběhu jsou zpravidla ustáleny technologický proces, náplň, rozsah a způsob provádění práce, podmínky pracovního prostředí, provoz technických zařízení a rozložení doby výkonu práce a přestávek v práci, d) délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn, e) návrh kategorie, do které má být práce zařazena, f) počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen, g) opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci. (4) Zaměstnavatel je povinen neprodleně do 10 kalendářních dnů písemně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a údaje rozhodné pro toto zařazení. (5) V případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie třetí nebo čtvrté, je zaměstnavatel povinen bezodkladně předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví návrh, který žádost, která má náležitosti uvedené v odstavci 3. O žádosti se rozhodne v novém řízení. (6) Na návrh žádost zaměstnavatele nebo z vlastního podnětu moci úřední je příslušný orgán ochrany veřejného zdraví oprávněn rozhodnout o tom, že a) zařazení práce, o níž má zaměstnavatel za to, že je prací první nebo druhé kategorie, do vyšší kategorie, práce první nebo druhé kategorie je prací jiné kategorie, b) tom, že práce druhé kategorie je prací rizikovou, c) tom, že práce dosud zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie již nejsou pracemi této kategorie, d) tom, že práce druhé kategorie již není ve smyslu § 39 odst. 1 prací rizikovou. § 38 Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může

- 160 zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci4a) o akreditaci vydaného podle zákona o technických požadavcích na výrobky7) nebo držitele autorizace (§ 83c) k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný. Protokol o měření a vyšetření zaměstnavatel předá příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví jako součást žádosti podle § 37 odst. 2, 5 nebo 6 nebo oznámení podle § 37 odst. 4. § 39 Rizikové práce (1) Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis33a). (2) Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je povinen a) zabezpečit neprodleně mimořádná měření faktorů pracovních podmínek, pokud o ně požádá zařízení vykonávající závodní preventivní péči nebo pokud tak stanoví rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, b) zjistit příčinu překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů a zabezpečit její odstranění; neprodleně informovat o těchto skutečnostech zaměstnance. (3) Překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů sdělí zaměstnavateli zařízení vykonávající závodní preventivní péči. Přitom je povinno dodržet mlčenlivost o výsledcích testů jednotlivých zaměstnanců. Při hodnocení míry expozice zaměstnanců faktory pracovních podmínek pomocí biologických expozičních testů provede zdravotnické zařízení odběr biologického materiálu za podmínek upravených prováděcím právním předpisem. (4) Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a podmínky jejich provedení upraví prováděcí právní předpis. § 40 Evidence rizikových prací Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je dále povinen a) u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce vést v listinné nebo elektronické podobě evidenci 1. o jménu, příjmení a rodném čísle, 2. o počtu směn odpracovaných při rizikové práci, s výjimkou rizika infekčního onemocnění, 3. o datech a druzích provedených lékařských preventivních prohlídek a jejich závěrech, o zvláštních očkováních souvisejících s činností na pracovišti zaměstnavatele nebo o imunitě (odolnosti) k nákaze a o provedení biologického expozičního testu,

4. údajů o výsledcích sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek a naměřených hodnotách intenzit a koncentrací faktorů pracovních podmínek a druhu a typu biologického činitele, s výjimkou údajů o zdravotním stavu zaměstnanců,

b) ukládat evidenci podle písmene a) po dobu 10 let od ukončení expozice, a jde-li o práce

- 161 1. s chemickými karcinogeny stanovenými zvláštním právním předpisem, 2. s azbestem, 3. v riziku fibrogenního prachu, a 4. s biologickými činiteli, které mohou vyvolat latentní onemocnění, onemocnění, která mají velmi dlouhou inkubační dobu nebo způsobují onemocnění, která se opakovaně projevují remisemi či mohou mít závažné následky, po dobu 40 let od ukončení expozice, c) evidenci o pracích podle písmene b) bodů 1 až 4 předat při svém zániku bez právního nástupce, neuplynula-li dosud lhůta podle písmene b), příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, d) oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví všechny skutečnosti, které by mohly mít vliv na zvýšení expozice zaměstnance faktorům pracovních podmínek. 40a (1) Povinnosti zaměstnavatele podle § 37, 38 a 40 má právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, na jejímž pracovišti jsou vykonávány práce zaměstnancem jiného zaměstnavatele, agentury práce nebo odsouzeným zařazeným do práce podle zvláštního právního předpisu33c) u jiného subjektu než věznice. (2) Evidenci rizikových prací podle § 40 písm. a) vede právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, na jejímž pracovišti jsou tyto práce vykonávány; poté předá evidenci jinému zaměstnavateli, agentuře práce nebo věznici, která odsouzeného do práce zařadila. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nebo věznice též plní povinnosti podle § 40 písm. c) a d). § 41 Používání biologických činitelů a azbestu (1) Zaměstnavatel je povinen ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, že budou poprvé používány biologické činitele skupin 2 až 4, upravené zvláštním právním předpisem, a změny ve výkonu takové práce a dále takové práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu. Jde-li však o laboratoře provádějící diagnostickou službu pro biologické činitele skupiny 4, ohlásí zaměstnavatel pouze záměr používat tyto biologické činitele33d). Hlášení je zaměstnavatel povinen učinit nejméně 30 dnů před zahájením práce a dále vždy, když dojde ke změně pracovních podmínek, které pravděpodobně budou mít za následek zvýšení expozice azbestového prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují; náležitosti hlášení stanoví prováděcí právní předpis. Povinnost ohlásit práce s expozicí azbestu podle vět první a druhé zaměstnavatel nemá, jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu33d)33e). Práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice azbestu upraví prováděcí právní předpis. 33c)

§ 29 a 30 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 346/2007 Sb. 33d) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/54/ES ze dne 18. září 2000, o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci.“. 33d) 33)e Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. března 2003, kterou se mění směrnice Rady 83/477/EHS o ochraně pracovníků před riziky vystavení azbestu při práci.

- 162 -

(2) Zaměstnavatel nebo osoba jím určená odborně způsobilá osoba34), která plní pro zaměstnavatele úkoly v hodnocení a prevenci rizik, musí při stanovení rizika biologického činitele a azbestu postupovat způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem. (3) Zaměstnavatel je povinen opatření k předcházení a omezení rizik souvisejících s používáním biologických činitelů skupin 2 až 4, jakož i opatření k předcházení a omezení rizik souvisejících s expozicí azbestu předem projednat s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. § 41a Teplá voda pro osobní hygienu zaměstnanců (1) Zaměstnavatel, který z individuálního zdroje vyrábí teplou vodu pro účely osobní hygieny zaměstnanců, je povinen zajistit, aby v této vodě nebyly překročeny hygienické limity mikrobiologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů upravené prováděcím právním předpisem. (2) Nelze-li z individuálního zdroje vyrobit teplou vodu jakosti uvedené v odstavci 1, může na návrh žádost zaměstnavatele příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolit výjimku. V návrhu žádosti zaměstnavatel uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty, průkaz, že nedojde k poškození zdraví zaměstnanců v důsledku použití této vody, a způsob zabezpečení dodržování hodnot navržených ukazatelů. Rozhodnutí může orgán ochrany veřejného zdraví vázat na podmínky. (3) Dodržení hygienických limitů ukazatelů uvedených v odstavcích 1 a 2 je zaměstnavatel povinen kontrolovat v četnosti a rozsahu stanoveném pro krácený rozbor v závislosti na počtu zásobovaných fyzických osob, upravený prováděcím právním předpisem pro pitnou vodu. V případě havárie nebo jiné mimořádné události může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví z vlastního podnětu moci úřední četnost a rozsah kontroly rozhodnutím rozšířit. V případě prokazatelně stálých a vyhovujících ukazatelů jakosti vyráběné vody může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na návrh žádost zaměstnavatele četnost a rozsah kontroly snížit. § 42 Náklady spojené se zajišťováním ochrany zdraví při práci podle tohoto zákona hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. § 43 Povinnosti stanovené v § 37, 38, § 39 odst. 2 písm. b) části textu před středníkem a v § 40 až 42 platí i pro osobu, která podniká podle zvláštního právního předpisu a není zaměstnavatelem ve smyslu zvláštního právního předpisu. Povinnosti stanovené v § 37, 38, § 39 odst. 2 písm. b) části textu před středníkem a v § 40, 41 a 42 se vztahují i na fyzickou 34)

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb.

- 163 osobu, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle předpisu, a spolupracující rodinné příslušníky.

zvláštního právního

§ 44 Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčeny povinnosti zaměstnavatelů a osob uvedených v § 43 stanovené zvláštními právními předpisy. Hlava II DÍL 8 Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a nebezpečnými chemickými přípravky § 44a (1) Nakládáním s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky35a) je jejich výroba, dovoz, vývoz, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava. (2) Při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky je každý povinen chránit zdraví lidí a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, standardními větami označujícími specifickou rizikovost a standardními pokyny pro bezpečné zacházení podle zvláštních právních předpisů35a). (3) Právnické a fyzické osoby nesmějí prodávat, darovat ani jiným způsobem poskytovat nebezpečné chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako vysoce toxické35b) jiným fyzickým nebo právnickým osobám, nejsou-li tyto osoby oprávněny k nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky podle odstavce 8. (4) Právnické a fyzické osoby nesmějí prodávat ani darovat nebezpečné chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako toxické nebo žíravé35c) a) osobám mladším 18 let, b) osobám zcela nebo zčásti zbaveným způsobilosti k právním úkonům. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmějí prodávat nebo jinak předat chemické látky nebo chemické přípravky klasifikované jako toxické nebo vysoce toxické35b) osobám mladším 18 let. (5) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání podle zvláštních právních předpisů nesmějí prodávat nebezpečné chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako vysoce toxické35b), toxické nebo žíravé v prodejních automatech a do přinesených nádob. (6) Fyzické osoby starší 15 let a mladší 18 let smějí nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako toxické nebo žíravé jen v rámci přípravy na povolání a pod přímým dozorem odpovědné osoby. S chemickými 35a) 35b) 35c)

§ 2 odst. 5 zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů. § 2 odst. 5 písm. f) zákona č. 356/2003 Sb. § 2 odst. 5 písm. g) a i) zákona č. 356/2003 Sb.

- 164 látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické mohou nakládat jen v rámci přípravy na povolání a pod přímým dohledem osoby s odbornou způsobilostí podle § 44b odst. 1. (7) Fyzické osoby starší 10 let a mladší 18 let smějí nakládat s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako žíravé, jestliže tyto chemické látky a přípravky jsou součástí výrobků, které splňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy na hračky35d). (8) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání podle zvláštních právních předpisů smějí nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické jen tehdy, jestliže nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou podle § 44b odst. 1, 2 nebo 7. Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila. Opakované proškolení se provádí nejméně jedenkrát za rok. O školení a proškolení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání povinna uchovávat po dobu 3 let. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace (§ 58). (9) Fyzické osoby, které v rámci svého zaměstnání nebo přípravy na povolání nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61, musí být prokazatelně seznámeny s nebezpečnými vlastnostmi chemických látek a chemických přípravků, se kterými nakládají, zásadami ochrany zdraví a životního prostředí před jejich škodlivými účinky a zásadami první předlékařské pomoci. (10) Právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání je povinna vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené Rvětou 60 nebo 61, písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky. Pravidla musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech chemických látek a chemických přípravků, se kterými zaměstnanci nakládají, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí, pokyny pro první předlékařskou pomoc a postup při nehodě. Text pravidel je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání povinna projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti. (11) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání podle zvláštních právních předpisů jsou povinny skladovat nebezpečné chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako vysoce toxické v prostorách, které jsou uzamykatelné, zabezpečené proti vloupání a vstupu nepovolaných osob. Při skladování musí být vyloučena záměna a vzájemné škodlivé působení uskladněných chemických látek a chemických přípravků a zabráněno jejich pronikání do životního prostředí a ohrožení zdraví lidu.

35d)

Nařízení vlády č. 171/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky, ve znění pozdějších předpisů.

- 165 (12) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, jsou povinny vést evidenci těchto chemických látek a chemických přípravků. Evidence se vede pro každou nebezpečnou chemickou látku a chemický přípravek odděleně a evidenční záznamy musí obsahovat údaje o přijatém a vydaném množství, stavu zásob a jméno osoby (název nebo firmu), které byly chemická látka nebo chemický přípravek vydány. Evidenční záznamy se uchovávají nejméně po dobu 5 let po dosažení nulového stavu zásob nebezpečné chemické látky nebo chemického přípravku. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace. (1) Nakládáním s nebezpečnými chemickými látkami a nebezpečnými chemickými přípravky35a) se v tomto zákoně rozumí jejich výroba, dovoz, vývoz, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava. (2) Osoby, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami a nebezpečnými chemickými přípravky, jsou povinny dodržovat požadavky k zajištění opatření k ochraně zdraví jiných osob a k ochraně životního prostředí. Přitom jsou povinny se řídit výstražnými symboly nebezpečnosti, standardními větami označujícími specifickou rizikovost a standardními pokyny pro bezpečné zacházení podle zvláštních právních předpisů upravujících chemické látky a chemické přípravky35a). (3) Pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky v uzavřených, neporušených obalech se použije ustanovení odstavce 2 v rozsahu předpokládaného rizika. (4) Právnické a podnikající fyzické osoby nesmějí prodávat nebo jinak předat chemické látky nebo chemické přípravky klasifikované jako toxické nebo vysoce toxické 35b) osobám mladším 18 let a osobám mladším 15 let látky klasifikované jako žíravé 35c). (5) Právnické a podnikající fyzické osoby nesmějí prodávat chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako vysoce toxické35b), toxické nebo žíravé v prodejních automatech a do přinesených nádob. (6) Právnické a podnikající fyzické osoby smějí nakládat s chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické jen tehdy, jestliže nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou podle § 44b. Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila. Opakované proškolení se provádí nejméně jedenkrát za rok. O zaškolení a proškolení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická nebo podnikající fyzická osoba povinna uchovávat po dobu 3 let. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace. (7) Zaměstnavatel je povinen vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s chemickou látkou nebo chemickým přípravkem klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 nebo toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61 písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s touto chemickou látkou nebo chemickým přípravkem. Pravidla musí být volně dostupná zaměstnanci na pracovišti a

- 166 musí obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech chemické látky nebo chemického přípravku, se kterými zaměstnanec nakládá, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí, pokyny pro první předlékařskou pomoc a o doporučených opatřeních v případě ohrožení zdraví osob a o doporučených opatřeních při nehodě. Pravidla pro chemické látky nebo chemické přípravky klasifikované jaké žíravé musí obsahovat i seznam chemických látek nebo chemických přípravků klasifikovaných jako žíravé, s nimiž se na pracovišti nakládá. Zaměstnavatel je povinen vždy informovat zaměstnance o tom, že do seznamu chemických látek nebo chemických přípravků klasifikovaných jako žíravé se zařazuje nová chemická látka nebo chemický přípravek. (8) Text pravidel je zaměstnavatel povinen předložit ke schválení orgánu ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti. Tuto povinnost zaměstnavatel nemá, půjde-li o rozšíření sortimentu prodeje chemických látek nebo chemických přípravků klasifikovaných jako žíravé, k nimž byla písemná pravidla již schválena. (9) Právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny skladovat chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako vysoce toxické v prostorách, které jsou uzamykatelné, zabezpečené proti vloupání a vstupu nepovolaných osob. Při skladování musí být vyloučena záměna a vzájemné škodlivé působení uskladněných chemických látek a chemických přípravků a zabráněno jejich pronikání do životního prostředí a ohrožení veřejného zdraví. (10) Právnické a podnikající fyzické osoby, které nakládají s chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, jsou povinny vést jejich evidenci. Evidence se vede pro každou z těchto chemických látek nebo chemických přípravků odděleně. Evidence musí obsahovat údaje o jejich přijatém a vydaném množství, stavu zásob a označení osoby, které byly chemická látka nebo chemický přípravek podle věty první vydány. Evidence se uchovává nejméně po dobu 5 let ode dne vyčerpání zásob chemické látky nebo chemického přípravku podle věty první. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace.

§ 44b Odborná způsobilost (1) Za fyzické osoby odborně způsobilé pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, nejde-li o výrobu, dovoz nebo prodej nebezpečných chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a o výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, se považují a) absolventi vysokých škol, kteří 1. získali vysokoškolské vzdělání v akreditovaném magisterském studijním programu všeobecné lékařství nebo farmacie, nebo v akreditovaných magisterských studijních programech v oblasti veterinárního lékařství a hygieny,

- 167 2. získali vysokoškolské vzdělání v oblasti oborů chemie, 3. získali vysokoškolské vzdělání v oblasti skupiny učitelských oborů se zaměřením na chemii, nebo 4. získali vysokoškolské vzdělání a mají doklad o absolvování speciální průpravy pro výkon práce ve zdravotnictví35e) nebo doklad o absolvování celoživotního vzdělávání v oboru toxikologie 35f), 5. získali vysokoškolské vzdělání v akreditovaném magisterském studijním programu rostlinolékařství nebo ochrana rostlin, popřípadě v rámci programu celoživotního vzdělávání v tomto oboru35g),, a) absolventi vysokých škol, kteří získali vysokoškolské vzdělání (50) v akreditovaném magisterském studijním programu lékařství, zubního lékařství nebo farmacie, nebo v akreditovaných magisterských studijních programech v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, 1. v oblasti technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví, pedagogických věd nebo přírodních věd se zaměřením na chemii nebo mají doklad o absolvování odborného specializačního programu v oboru toxikologie v rámci celoživotního vzdělávání, nebo (51) v bakalářském studijním oboru pro přípravu asistentů ochrany veřejného zdraví nebo v akreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programu pro přípravu odborného pracovníka v ochraně veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu o nelékařských zdravotnických povoláních35d), b) fyzické osoby, které mají jiné vzdělání, než je uvedeno v písmenu a), a které se podrobily úspěšné zkoušce odborné způsobilosti a mají osvědčení podle odstavce 5 o odborné způsobilosti k nakládání s chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické. (2) Za fyzické osoby odborně způsobilé pro výrobu, dovoz nebo prodej nebezpečných chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické se považují fyzické osoby odborně způsobilé podle zvláštního právního předpisu20). (3)(2)Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické (dále jen "zkušební místo") zřizuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem způsob zřízení komise a její složení, obsah a formu přihlášky ke zkoušce, základní obsah a podmínky provedení zkoušky. (4) (3) Ke zkoušce se může přihlásit u kteréhokoliv zkušebního místa fyzická osoba starší 18 let, která má trvalý pobyt na území České republiky, popřípadě bydliště, jde-li o fyzickou osobu, která trvalý pobyt na území České republiky nemá (dále jen "uchazeč"). Pozvánku ke zkoušce doručí zkušební místo uchazeči nejpozději 30 dní před termínem konání zkoušky.

35e) 35f)

35g) 35d)

§ 54 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 98 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

§ 82 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.

- 168 (5) (4) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti, kterou státní příslušníci České republiky nebo členských států Evropské unie nebo jejich rodinní příslušníci získali v jiném členském státě Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu30a). Pokud komise pro přezkoušení odborné způsobilosti uzná odbornou kvalifikaci podle odstavce 4 pouze částečně, je uchazeč oprávněn skládat rozdílovou zkoušku. U rozdílové zkoušky není uchazeč zkoušen z těch oblastí, uvedených v prováděcím právním předpisu35j), ve kterých mu byla uznána získaná odborná kvalifikace postupem podle věty první. (6) (5) (4)Orgán ochrany veřejného zdraví vydá uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, nejpozději do 30 dnů ode dne vykonání zkoušky osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické. Za vydání osvědčení se platí správní poplatek35h). Osvědčení je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání. (7) (6) (5) Fyzické osoby, kterým bylo vydáno rozhodnutí o autorizaci35i) pro chemické látky a chemické přípravky vysoce toxické, se považují za odborně způsobilé podle odstavce 1 do doby skončení platnosti rozhodnutí o autorizaci. HLAVA III PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU A ŠÍŘENÍ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ DÍL 1 Očkování a spolupráce orgánů ochrany veřejného zdraví se zdravotnickými zařízeními § 45 (1) K ochraně před vznikem, šířením a k omezení výskytu infekčních onemocnění spolupracují zdravotnická zařízení státu a osoby provozující nestátní zdravotnické zařízení (dále jen "zdravotnické zařízení") s orgány ochrany veřejného zdraví a provádějí opatření stanovená tímto zákonem nebo na základě zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Náklady spojené s takovou činností, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, hradí stát v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Náklady spojené s takovou činností, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, hradí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem zdravotnickému zařízení, které tuto činnost na podnět orgánu ochrany veřejného zdraví zajistilo, stát, a to prostřednictvím orgánu příslušného k registraci, jde-li o nestátní zdravotnické zařízení, nebo prostřednictvím zřizovatele, jde-li o zdravotnické zařízení státu. Nemá-li zdravotnické zařízení státu zřizovatele, hradí náklady organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace, jejíž je zdravotnické zařízení součástí35j). Podkladem k úhradě těchto nákladů jsou doložené výdaje za uplynulé kalendářní čtvrtletí, které nestátní zdravotnické zařízení doloží orgánu příslušnému k registraci a zdravotnické zařízení 35j) 35h) 35i)

35j)

Vyhláška č. 428/2004 Sb., o získání odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické. Položka 22 Sazebníku správních poplatků zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Například zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

- 169 státu svému zřizovateli do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí doby, za kterou se úhrada poskytuje. (2) Zdravotnická zařízení jsou povinna zajistit a provést pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování, očkování při úrazech, poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými výkony, popřípadě pasivní imunizaci fyzických osob, které mají v péči, [například podáním dalších imunobiologických přípravků36)] v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. (3) Při výskytu infekčního onemocnění stanoveného prováděcím právním předpisem nebo při podezření na výskyt takového infekčního onemocnění jsou zdravotnická zařízení povinna Zdravotnická zařízení jsou povinna nařídit izolaci vždy na infekčním oddělení, případně oddělení tuberkulózy nebo venerologickém oddělení nemocnice nebo odborného léčebného ústavu. Nemá-li zdravotnické zařízení zřízeno takové oddělení, je povinno zajistit zdravotní péči o fyzickou osobu v jiném zdravotnickém zařízení a převoz pacienta do tohoto zdravotnického zařízení. V ostatních případech se izolace provádí podle prozatímního opatření zdravotnického zařízení nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví ve zdravotnickém zařízení nebo v místě pobytu fyzické osoby. § 46 (1) Fyzická osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt, cizinec, jemuž byl povolen trvalý pobyt, cizinec, který je oprávněn k trvalému pobytu na území České republiky, a dále cizinec, jemuž byl povolen přechodný pobyt na území České republiky na dobu delší než 90 dnů nebo je oprávněn na území České republiky pobývat po dobu delší než 90 dnů, jsou povinni podrobit se, v prováděcím právním předpisu upravených případech a termínech, stanovenému druhu pravidelného očkování. Prováděcím právním předpisem stanovené fyzické osoby a fyzické osoby, které mají být zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčních onemocnění, jsou povinny podrobit se ve stanoveném rozsahu stanovenému druhu zvláštního očkování. (2) Před provedením pravidelného a zvláštního očkování je fyzická osoba povinna podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem vyšetření stavu imunity (odolnosti). Pravidelné a zvláštní očkování se neprovede při zjištění imunity vůči infekci nebo zjištění zdravotního stavu, který brání podání očkovací látky (trvalá kontraindikace). O těchto skutečnostech zdravotnické zařízení vystaví fyzické osobě potvrzení a důvod upuštění od očkování zapíše do zdravotnické dokumentace. (3) Zjistí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, že se nezletilá fyzická osoba nepodrobila očkování nebo vyšetření podle odstavce 2, a jde-li o nezletilou fyzickou osobu, která nemá zvoleného praktického lékaře, stanoví jí rozhodnutím povinnost podrobit se tomuto očkování nebo vyšetření v určeném zdravotnickém zařízení. (4) Jde-li o osobu, která nedovršila patnáctý rok svého věku, odpovídá za splnění povinností podle odstavců 1 až 3 její zákonný zástupce12).

36)

§ 2 odst. 3 písm. d) zákona č. 79/1997 Sb.

- 170 (5) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle odstavce 3, požádá určené zdravotnické zařízení, aby očkování nebo vyšetření provedlo. Určené zdravotnické zařízení je povinno žádosti vyhovět. (6) Prováděcí právní předpis upraví členění očkování a podmínky provedení očkování, způsoby vyšetřování imunity, pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění a podmínky, za nichž mohou být v souvislosti se zvláštním očkováním fyzické osoby zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění. § 47 (1) K pravidelnému, zvláštnímu a mimořádnému očkování může zdravotnické zařízení použít jen očkovací látky, které zajistí příslušné orgány ochrany veřejného zdraví (§ 80 odst. 8). To neplatí, a) jde-li o očkovací látku proti tuberkulóze a tuberkulín, nebo b) požádá-li fyzická osoba o provedení tohoto očkování jinou očkovací látkou, než zajistily příslušné orgány ochrany veřejného zdraví (§ 80 odst. 7). Při každém očkování musí zdravotnické zařízení dodržet návod k použití a postup stanovený výrobcem.

K pravidelnému, zvláštnímu a mimořádnému očkování může zdravotnické zařízení použít jen očkovací látky podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle § 80 odst. 1 písm. e). To neplatí, jde-li o pravidelné očkování a fyzická osoba požádá o jeho provedení jinou registrovanou očkovací látkou. (2) V případě podle odstavce 1 písm. b) zajistí očkovací látku na pravidelné, zvláštní nebo mimořádné očkování zdravotnické zařízení, které očkování provádí. Tato očkovací látka musí být jako léčivý přípravek registrována a zdravotnické zařízení ji musí použít v souladu s podmínkami registrace. (3) (2) Každé provedené očkování zapíše zdravotnické zařízení v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem do očkovacího průkazu nebo zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého, který vydá při prvním očkování, a do zdravotnické dokumentace očkovaného. Při každém dalším očkování je očkovaný povinen předložit očkovací průkaz nebo zdravotní a očkovací průkaz dítěte a mladistvého k provedení záznamu. § 47a (1) Pravidelná očkování dětí provádějí praktičtí lékaři pro děti a dorost, s výjimkou očkování novorozenců proti tuberkulóze a očkování novorozenců HBsAg pozitivních matek proti virové hepatitidě B, která provádějí na novorozeneckých odděleních porodnic lékaři těchto oddělení. Očkování proti tuberkulóze u dětí, které nebyly očkovány na novorozeneckých odděleních, a přeočkování proti tuberkulóze zajišťují odborní lékaři pneumoftizeologové (pulmologové). Pravidelné očkování zletilých fyzických osob provádějí příslušní praktičtí lékaři pro dospělé; tato očkování mohou provádět i lékaři zdravotních ústavů. U osob umístěných ve zdravotnických zařízeních, ústavech sociální péče a obdobných zařízeních provádějí očkování podle tohoto zákona také lékaři těchto zařízení. (2) Zvláštní a mimořádné očkování provádějí příslušní praktičtí lékaři, lékaři závodní preventivní péče nebo lékaři zdravotních ústavů.

- 171 -

(3) Očkování proti tetanu při poraněních a nehojících se ranách provádějí lékaři, kteří ošetřují poranění nebo nehojící se ránu, popřípadě příslušní praktičtí lékaři nebo lékaři závodní preventivní péče. Očkování proti vzteklině po poranění zvířetem podezřelým z nákazy vzteklinou provádějí lékaři antirabických center při vybraných infekčních odděleních nemocnic. (4) Očkování proti žluté zimnici může provádět jen zdravotnické zařízení, pro které

toto očkování zabezpečuje lékař se specializovanou způsobilostí v oborech hygiena a epidemiologie, epidemiologie nebo infekční lékařství. Ministerstvo zdravotnictví vede registr zdravotnických zařízení, která provádějí očkování proti žluté zimnici. Zdravotnické zařízení, které provádí očkování proti žluté zimnici, je povinno oznámit Ministerstvu zdravotnictví v listinné podobě nebo elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem zahájení tohoto očkování. Zdravotnické zařízení v oznámení uvede obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobou, nebo jméno, příjmení, státní občanství a místo trvalého pobytu nebo bydliště, nemá-li fyzická osoba trvalý pobyt na území České republiky, je-li provozovatelem zdravotnického zařízení fyzická osoba. Zdravotnické zařízení je povinno Ministerstvu zdravotnictví oznámit i ukončení očkování proti žluté zimnici nebo změny údajů uvedených ve větě čtvrté. Oznámení se podává do 7 kalendářních dnů ode dne zahájení nebo ukončení očkování proti žluté zimnici, nebo ode dne, kdy nastaly změny údajů podle věty čtvrté. (5) Provedení očkování proti žluté zimnici zapíše zdravotnické zařízení do zdravotnické dokumentace očkovaného a dále do očkovacího průkazu nebo zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého. O provedení očkování proti žluté zimnici zdravotnické zařízení vydá mezinárodní osvědčení v českém a anglickém jazyce; vzor osvědčení upraví prováděcí právní předpis. (6) Seznam zdravotnických zařízení vedených v registru podle odstavce 4 zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 47b (1) Krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností poskytují zdravotnickým zařízením, oprávněným provádět pravidelná nebo zvláštní očkování podle § 47a, na základě jejich žádosti z informačního systému evidence obyvatel36a) údaje o obyvatelích, kteří jsou povinni podrobit se očkování (§ 46 odst. 1), a to v písemné podobě nebo v elektronické podobě na nosiči informací; obyvatelem se rozumí fyzická osoba podle zvláštního právního předpisu36b). (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 jsou údaje o a) státních občanech České republiky36c) 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení, 36a) 36b) 36c)

Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

- 172 2. rodné číslo, 3. adresa místa trvalého pobytu, 4. počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, b) cizincích, kteří jsou obyvateli, 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení, 2. rodné číslo, 3. státní občanství, popřípadě více státních občanství, 4. druh a adresa místa pobytu, 5. počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu. (3) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. § 48 Osoba, která dopravuje a skladuje očkovací látky, je povinna dodržet podmínky stanovené výrobcem v návodu k jejich použití. § 49 Očkovací látky, zajištěné Ministerstvem zdravotnictví pro pravidelné, zvláštní a mimořádné [§ 69 odst. 1 písm. g)] očkování, s výjimkou těch, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování jinou očkovací látkou, než zajistilo Ministerstvo zdravotnictví [§ 47 odst. 1 písm. b)], jakož i ostatní očkování se provádějí za cenu sjednanou s osobou, která si jejich provedení objednala, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak. (1) Ze státního rozpočtu se hradí očkovací látky pro zvláštní a mimořádná očkování. (2) Ze státního rozpočtu se dále hradí očkovací látky pro pravidelná očkování fyzických osob, které nejsou pojištěnci veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního zákona11). § 50 Jesle nebo předškolní zařízení , mateřská škola nebo základní škola do přípravné třídy mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. § 51 (1) Zdravotnické zařízení je povinno příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví a) neprodleně sdělit neobvyklé reakce po očkování,

- 173 b) na jeho žádost sdělit osobní údaje fyzických osob, které mají ve své evidenci, a to jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt, dále druh a datum očkování, trvalou kontraindikaci či imunitu vůči nákaze, c) umožnit, aby pro potřeby kontroly prevence vzniku a šíření infekčních onemocnění zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví nahlížel do zdravotnické dokumentace a pořizoval z ní výpisy. (2) Zdravotní pojišťovny jsou povinny sdělovat Ministerstvu zdravotnictví počet očkovaných pojištěnců v členění podle očkovacího kalendáře stanoveného prováděcím právním předpisem, a to vždy do 30. dubna kalendářního roku za uplynulý kalendářní rok. § 52 Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovné péče a ústavy sociální péče jsou povinny oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, že fyzická osoba umístěná v tomto zařízení nebo ústavu se nepodrobila pravidelnému nebo zvláštnímu očkování, popřípadě že jsou pochybnosti o splnění této povinnosti. Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči36d), jakož i poskytovatelé sociálních služeb37), kteří uvedenou činnost poskytují v denních stacionářích, týdenních stacionářích, domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc10a), jsou povinni oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, že fyzická osoba ve věku do 18 let, umístěná v tomto zařízení, se nepodrobila pravidelnému očkování nebo že jsou pochybnosti o splnění této povinnosti. Zařízení pro výchovu a vzdělávání (§ 7 odst. 1) je povinno poskytnout orgánu ochrany veřejného zdraví na jeho žádost údaje o očkování dětí nebo mladistvých, kteří do jejich zařízení docházejí, pokud mu je zákonný zástupce dítěte nebo mladistvého na jeho žádost sdělil.

Opatření proti šíření infekčních onemocnění fyzickými osobami, které vylučují choroboplodné zárodky § 53 (1) Fyzické osoby po nákaze vyvolané virem lidského imunodeficitu, fyzické osoby vylučující choroboplodné zárodky břišního tyfu a paratyfu a fyzické osoby s chronickým onemocněním virovým zánětem jater B a C, pokud jim nebo jejich zákonným zástupcům byla tato skutečnost lékařem sdělena (dále jen "nosiči"), jsou povinny a) podrobit se léčení, lékařskému dohledu, potřebnému laboratornímu vyšetření a dalším protiepidemickým opatřením; povinnost podrobit se léčení se nevztahuje na fyzickou osobu po nákaze vyvolané virem lidského imunodeficitu ve stavu těžkého onemocnění, b) dodržovat poučení lékaře o ochraně jiných fyzických osob před přenosem infekčního onemocnění, jehož jsou nosiči, 36d)

37)

Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. § 46 až 48 zákona č. 108/2006 Sb.

- 174 -

c) nevykonávat činnosti, při nichž by vzhledem ke svému nosičství ohrožovaly zdraví jiných fyzických osob, d) informovat lékaře před vyšetřovacím nebo léčebným výkonem a při přijetí do ústavní péče o svém nosičství; pokud má nosič poruchu vědomí, učiní tak ihned, jakmile mu to jeho zdravotní stav umožňuje, e) sdělit své nosičství při přijetí do zařízení sociální péče sociálních služeb, f) oznamovat praktickému lékaři, který je registruje11), osobní údaje (jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého a přechodného pobytu), údaje o zaměstnání a změny v těchto údajích. (2) Nosič břišního tyfu a paratyfu A, B a C nesmí být po dobu nosičství držitelem zdravotního průkazu. Pokud mu byl zdravotní průkaz vystaven, je povinen ihned poté, kdy mu bylo lékařem sděleno, že je nosičem, odevzdat ho praktickému lékaři, který ho registruje. Ten mu zdravotní průkaz vrátí, jakmile pominuly důvody pro jeho odevzdání. (3)(2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, z vlastního nebo jiného podnětu moci úřední rozhodne o rozsahu protiepidemických opatření podle odstavce 1 písm. a), s výjimkou léčení, a stanoví činnosti podle odstavce 1 písm. c); může též fyzické osobě rozhodnutím stanovit, které zdravotnické zařízení opatření podle odstavce 1 písm. a) provede. Odvolání proti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví nemá odkladný účinek. (4) (3) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle odstavce 3 2, požádá určené zdravotnické zařízení, aby opatření podle odstavce 1 písm. a) provedlo. Určené zdravotnické zařízení je povinno žádosti vyhovět. § 54 (1) Zdravotnické zařízení ošetřující nosiče je povinno hlásit neprodleně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví osobní údaje a změny v těchto údajích, skutečnost, že nosič změnil zaměstnání, pokud je mu tato skutečnost známa, a ukončení nařízené izolace. (2) Je-li před propuštěním nosiče z ústavní péče prokázáno vylučování původce infekce, zdravotnické zařízení informuje o této skutečnosti příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. DÍL 2 Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace § 55 Ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací je činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími živočichy. Člení se na

- 175 a) běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, která jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů směřuje k předcházení vzniku infekčních onemocnění a výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů, b) speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, kterou je odborná činnost cílená na likvidaci původců a přenašečů infekčních onemocnění a zvýšeného výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. § 56 Osoba, která provádí ochrannou dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci, a) smí použít jen přípravky, jejichž uvedení na trh bylo povolenoa 37a) musí dodržet návod k jejich použití stanovený výrobcem, a) musí dodržet návod k použití biocidních přípravků37a) stanovený výrobcem, b) může použít přípravky a postupy jen v míře nezbytně nutné tak, aby účelu ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace bylo dosaženo a životní a pracovní podmínky nebyly ohroženy či poškozeny, c) je povinna kontrolovat její účinnost. § 57 (1) Běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby provádět každá osoba, a to jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů. (2) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při likvidaci původců nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. Jde-li o obytné místnosti, pobytové místnosti a nebytové prostory nesloužící k podnikání, má povinnost podle věty první vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků a u nemovitosti v majetku České republiky organizační složka státu nebo příspěvková organizace, které přísluší hospodaření s ní. § 58 (1) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, s výjimkou speciální ochranné dezinfekce prováděné zdravotnickým zařízením v jeho objektech, jakož i speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci v potravinářských nebo zemědělských provozech, může provádět fyzická osoba, která a) dovršila věk 18 let, 37a)

Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů. Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů..

- 176 -

b) absolvovala odborný kurs, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem37c), c) podrobila se před komisí úspěšně zkoušce odborné způsobilosti a má osvědčení o odborné způsobilosti. (2) Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech může být vykonávána jen pod dohledem a řízením fyzické osoby, která a) absolvovala speciální mistrovský kurs, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem37c), b) podrobila se před komisí úspěšné zkoušce odborné způsobilosti a má osvědčení o odborné způsobilosti. (3) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, při které se používají toxické nebo vysoce toxické chemické látky a chemické přípravky30), může provádět fyzická osoba, která a) dovršila věk 18 let, b) absolvovala odborný kurs pro práci s toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami a chemickými přípravky, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem37c), c) podrobila se před komisí úspěšně zkoušce odborné způsobilosti a má osvědčení o odborné způsobilosti. (4) Řídit a dohlížet na výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, při které se používají toxické a vysoce toxické chemické látky a chemické přípravky, může fyzická osoba, která má kvalifikaci podle odstavců 2 a 3. (5) Předpokladem k přijetí do kursu podle odstavce 2 písm. a) je absolvování odborného kursu podle odstavce 1 písm. b) nebo platné osvědčení o odborné způsobilosti v rozsahu odstavce 1 písm. c) a 5 let praxe ve speciální ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci. Předpokladem přijetí do kursu podle odstavce 3 písm. b) je absolvování odborného kursu podle odstavce 1 písm. b) nebo platné osvědčení o odborné způsobilosti v rozsahu podle odstavce 1 písm. c). § 59 (1) Kursy k získání znalostí pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace podle § 58 odst. 1 až 4 může provozovat pouze osoba, která má odbornou způsobilost podle § 58 odst. 1; tato osoba je povinna zajistit obsah a rozsah kurzů v souladu s prováděcím právním předpisem. 37c)

Vyhláška č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví.

- 177 (2) Prováděcí právní předpis upraví počet hodin teoretické a praktické výuky kursů k získání znalostí pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace a jejich odbornou náplň, a to zvlášť pro odborný kurs, speciální mistrovský kurs a odborný kurs pro práci s chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako toxické a vysoce toxické.

§ 60 (1) Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti podle § 58 odst. 1 až 4 zřizuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. K provedení zkoušky odborné způsobilosti podává fyzická osoba příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví přihlášku, jejíž náležitosti upraví prováděcí právní předpis. (2) Osvědčení o odborné způsobilosti vydá orgán ochrany veřejného zdraví; pro jeho vydání neplatí správní řád. V případě, že orgán ochrany veřejného zdraví osvědčení nevydá, je povinen o tom fyzickou osobu písemně vyrozumět. Proti nevydání osvědčení může fyzická osoba do 3 dnů ode dne doručení vyrozumění podat námitky. O námitkách rozhoduje nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví. Jsou-li pro to důvody, námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a nevydání osvědčení potvrdí. Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Osvědčení odborné způsobilosti je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání. Osvědčení o odborné způsobilosti vydá orgán ochrany veřejného zdraví; toto osvědčení je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání. (3) Prováděcí právní předpis upraví složení komise, základní obsah a podmínky provedení zkoušky odborné způsobilosti. § 60a (1) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti, kterou státní příslušníci České republiky nebo členských států Evropské unie nebo jejich rodinní příslušníci získali v jiném členském státě Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu30a). (2) Pokud komise pro přezkoušení odborné způsobilosti uzná odbornou kvalifikaci podle § 58 odst. 1 až 4 pouze částečně, je uchazeč oprávněn skládat rozdílovou zkoušku. (3) U rozdílové zkoušky není uchazeč zkoušen z těch oblastí, uvedených v prováděcím právním předpisu37c), ve kterých mu byla uznána získaná odborná kvalifikace postupem podle odstavce 1. Ustanovení § 60 se použije obdobně. § 61 (1) Osoba, která je oprávněna provozovat speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, je povinna a) evidovat použité přípravky, jejich druh, množství, dobu, místo a účel použití; tuto evidenci ukládat po dobu 5 let, b) informovat dotčené osoby o záměru provést velkoplošnou (území obce nebo městské části) speciální ochrannou dezinsekci a deratizaci.

- 178 (2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může z vlastního nebo jiného podnětu moci úřední rozhodnutím provedení speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace nařídit, pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocnění nebo šíření škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. (3) Orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnutí podle odstavce 2 oznámit ústním vyhlášením, pokud to vyžaduje naléhavost situace. Den ústního vyhlášení rozhodnutí je dnem oznámení rozhodnutí. Vyhlášené rozhodnutí uvede orgán ochrany veřejného zdraví do zápisu; neprodleně však osobě doručí jeho písemné vyhotovení. Proti rozhodnutí lze podat odvolání do 3 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Podání odvolání nemá odkladný účinek. (4) Pokud osoba oprávněná provozovat speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci hodlá provádět speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické nebo toxické, je povinna písemně oznámit tuto skutečnost orgánu ochrany veřejného zdraví a obecnímu úřadu příslušným podle místa provádění činnosti, a to nejpozději 48 hodin před započetím této činnosti. V tomto oznámení musí být uvedeno přesné označení místa, kde bude speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace prováděna, druh a přibližné množství použité chemické látky nebo chemického přípravku, způsob provedení, den zahájení prací a předpokládaná doba trvání prací, název a sídlo provádějící firmy a jméno a spojení na odpovědného pracovníka. Do lhůty 48 hodin se nezapočítávají dny pracovního klidu a pracovního volna. Pro provádění speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace nebezpečnými chemickými látkami nebo nebezpečnými chemickými přípravky, které mohou poškozovat včely, ryby, zvěř a některé další necílové organismy, platí zvláštní právní předpis37b). (5) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může nejpozději 24 hodin před zahájením činnosti oznámené podle odstavce 4 stanovit zvláštní podmínky pro její provádění. Na tento postup se nevztahuje správní řád. Opatření, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro provádění speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, může orgán ochrany veřejného zdraví vyhlásit ústně a učinit o něm písemný zápis. Osoba oprávněná provozovat speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci může proti opatření příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podat do 24 hodin od jeho doručení nebo ústního oznámení písemně námitky. Podání námitek nemá odkladný účinek. O podaných námitkách rozhoduje ředitel příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Na základě námitek opatření změní nebo zruší, anebo námitky zamítne a opatření potvrdí. Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může k ochraně veřejného zdraví pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace oznámené podle odstavce 4 stanovit podmínky jejího provedení. DÍL 3 Postup při zjištění výskytu infekčního onemocnění § 62

37b)

§ 30 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

- 179 Hlášení infekčních onemocnění a zacházení s biologickým materiálem (1) Osoba poskytující péči (§ 15 odst. 1), která zjistí infekční onemocnění, podezření na takové onemocnění nebo úmrtí na ně, vylučování původců infekčních onemocnění nebo se o těchto skutečnostech dozví, je povinna ohlásit toto zjištění neprodleně, způsobem a v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Současně zajistí podle druhu a rozsahu jí poskytované zdravotní péče bezodkladně provedení prvních nezbytných opatření k zamezení šíření onemocnění včetně odběru biologického materiálu a jeho vyšetření. Další opatření provádí podle pokynu orgánu ochrany veřejného zdraví. (2) Osoba poskytující péči je dále povinna ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pozitivní mikrobiologické nálezy původců alimentárních onemocnění, markerů virových hepatitid a pozitivních sérologických vyšetření na infekční onemocnění. (3) Pro vydání pokynu podle odstavce 1 neplatí správní řád. Orgán ochrany veřejného zdraví oznámí tento pokyn osobě poskytující péči ústně a učiní o něm písemný zápis. Proti pokynu může osoba poskytující péči podat námitky, které uvede v zápisu nebo je může podat písemně nejpozději do 3 dnů ode dne sepsání zápisu. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně ředitel příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje osobě poskytující péči. Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. (4) Osoba poskytující péči je dále povinna a) při odběru biologického materiálu a jeho vyšetření postupovat podle hygienických požadavků upravených prováděcím právním předpisem, b) žádanku o vyšetření biologického materiálu vyplnit údaji o identifikaci pacienta a čísla pojištěnce upraveném zákonem o veřejném zdravotním pojištění a dalšími údaji upravenými prováděcím právním předpisem, c) zajistit, aby se s biologickým materiálem při odběru, transportu, laboratorním zpracování, dekontaminaci a likvidaci zacházelo tak, aby nebylo ohroženo zdraví fyzických osob přicházejících s ním do přímého styku. § 62a Epidemiologické šetření Příslušné orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny provádět epidemiologické šetření zaměřené zejména na ověření diagnózy a zjištění ohniska nákazy (§ 65 odst. 2). Osoby jsou povinny sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví na jeho výzvu okolnosti důležité v zájmu epidemiologického šetření. § 63 Spolupráce správních úřadů k zamezení šíření nákazy (1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v rozsahu své působnosti neprodleně informují o výskytu závažných sporadických a hromadně se vyskytujících infekčních onemocnění příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

- 180 -

(2) Orgány ochrany veřejného zdraví a orgány veterinární správy si vzájemně neprodleně hlásí výskyt infekcí přenosných ze zvířete na člověka. Orgány veterinární správy orgánům ochrany veřejného zdraví hlásí i úhyn zvířete na takovou infekci. (3) Při provádění opatření proti infekcím přenosným ze zvířat na člověka spolupracují orgány ochrany veřejného zdraví s orgány veterinární správy. § 64 Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby Fyzická osoba, která onemocněla infekčním onemocněním nebo je podezřelá z nákazy, je podle povahy infekčního onemocnění povinna a) podrobit se izolaci, podání specifických imunologických preparátů nebo chemoprofylaktik, potřebnému laboratornímu vyšetření, lékařské prohlídce a karanténním opatřením, b) dodržovat omezení, popřípadě zákaz užívání zdroje pitné vody, potravin a dalších výrobků podezřelých z toho, že obsahují původce nákazy, c) zajistit provedení nařízené ohniskové ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, d) zdržet se činnosti, která by mohla vést k dalšímu šíření infekčního onemocnění, a je-li běžnou součástí života, vykonávat ji tak, aby se riziko šíření snížilo. § 65 Provedení karantény a ohniskové ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace (1) V případě onemocnění podléhajícího mezinárodnímu zdravotnickému řádu (mor, cholera, žlutá zimnice, hemoragické horečky) a dalších infekčních onemocnění stanovených doporučením Světové zdravotnické organizace je fyzická osoba, které byla nařízena karanténa, umístěna zpravidla ve zdravotnickém zařízení vyčleněném pro případ výskytu těchto onemocnění. U ostatních infekčních onemocnění se, s ohledem na charakter infekčního onemocnění, způsob kontaktu a dobu jeho trvání, odděluje fyzická osoba podezřelá z nákazy od ostatních fyzických osob. (2) Ohniskovou ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací je činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími živočichy v ohnisku nákazy. Ohniskem nákazy je místo, ve kterém se šíří nákaza. Jeho součástí je nebo byl zdroj nákazy, fyzické osoby podezřelé z nákazy a složky jejich prostředí. § 66 Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby podnikající a právnické osoby

- 181 (1) Fyzická osoba, která je podnikatelem, a právnická osoba jsou povinny podrobit se, podle povahy infekčního onemocnění, protiepidemickým opatřením, kterými jsou zejména, a) zákaz provozu zařízení, provozovny nebo jiné činnosti, b) zákaz přepravy určitými dopravními prostředky, c) omezení výroby, pozastavení prodeje a zákaz užívání vody, potravin a dalších výrobků podezřelých z kontaminace. (2) Fyzická osoba, která je podnikatelem, a právnická osoba jsou dále povinny zajistit provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce a deratizace a asanaci (hygienické zabezpečení) vody, půdy a jiných míst a výrobků podezřelých z toho, že obsahují původce onemocnění. § 67 Stanovení druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy (1) Orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa výskytu infekčního onemocnění rozhodne o druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy. Vyžaduje-li to naléhavost situace, může osobě rozhodnutí oznámit ústním vyhlášením. Den ústního vyhlášení rozhodnutí je dnem oznámení rozhodnutí. Vyhlášené rozhodnutí uvede orgán ochrany veřejného zdraví do zápisu; neprodleně však osobě doručí jeho písemné vyhotovení. Proti rozhodnutí je možno podat odvolání do 3 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek. (2) Zdravotnické zařízení, pokud zjistí výskyt infekčního onemocnění nebo podezření na ně, může fyzické osobě nařídit prozatímním opatřením druh a způsob provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy podle § 64 písm. a) až d). Pro vydání prozatímního opatření neplatí správní řád. Zdravotnické zařízení, které nařídí prozatímním opatřením protiepidemické opatření v ohnisku nákazy, neprodleně informuje orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle odstavce 1. Proti prozatímnímu opatření může fyzická osoba, které bylo protiepidemické opatření nařízeno, podat tomuto orgánu ochrany veřejného zdraví námitky, a to do 3 dnů ode dne jeho obdržení; podání námitek nemá odkladný účinek. Orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne o námitkách bezodkladně. V tomto případě se při přezkoumání opatření zdravotnického zařízení nepostupuje podle zvláštního právního předpisu38). Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání. Nařizuje-li zdravotnické zařízení jako protiepidemické opatření karanténu fyzické osobě, která je pojištěncem nemocenského pojištění, použije k tomu předepsaný tiskopis, který vydá Česká správa sociálního zabezpečení v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. (3) Prozatímní opatření je závazné ode dne jeho prokazatelného předání fyzické osobě. Záznam o sdělení prozatímního opatření, proti němuž nebyl podán návrh na přezkoumání, je součástí zdravotnické dokumentace. (4) Má-li fyzická osoba, které bylo nařízeno protiepidemické opatření za to, že prozatímní opatření je nesprávné, může podat do 3 dnů ode dne jeho prokazatelného obdržení návrh na jeho přezkoumání vedoucímu zdravotnického zařízení, a to prostřednictvím lékaře, který prozatímní opatření vydal. Ve zdravotnickém zařízení provozovaném lékařem, který poskytuje zdravotní péči vlastním jménem, se návrh podle věty první podává tomuto lékaři. 38)

§ 77 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

- 182 (5) Pokud vedoucí zdravotnického zařízení nebo lékař uvedený v odstavci 4 větě druhé návrhu na přezkoumání prozatímního opatření nevyhoví, postoupí návrh do 5 dnů od jeho doručení, orgánu ochrany veřejného zdraví příslušnému podle odstavce 1. (6) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, kterému byl podle odstavce 5 návrh postoupen, a) návrh zamítne a napadené prozatímní opatření potvrdí, nebo (52) napadené prozatímní opatření zruší nebo změní. (7) Proti rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví vydanému podle odstavce 6 se nelze odvolat. (3) (8) Orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle odstavce 1, pokud je to třeba, může pro zajištění protiepidemických opatření v ohnisku nákazy podle § 64 písm. a) rozhodnutím fyzické osobě stanovit zdravotnické zařízení, které je provede. Odvolání proti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví nemá odkladný účinek. (4) (9 )Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle odstavce 3 8 , požádá určené zdravotnické zařízení, aby protiepidemické opatření podle § 64 písm. a) provedlo. Určené zdravotnické zařízení je povinno žádosti vyhovět. § 68 Provádění opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí (1) Ochranná opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí se provádějí na místech a v prostorách určených dohodou mezi Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem dopravy a spojů a Ministerstvem financí. Ochranná opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí nařídí a rozhodne o jejich ukončení a jejich ukončení se stanoví opatřením obecné povahy, které vydá příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Na toto řízení se nevztahuje správní řád. (2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může k provedení karantény nebo izolace fyzických osob rozhodnutím stanovit zdravotnická zařízení, která je provedou. Odvolání zdravotnického zařízení proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (3) Ochranným opatřením nařízeným podle odstavce 1 jsou povinny podrobit se ve zdravotnických zařízeních určených podle odstavce 2 fyzické osoby vstupující na území státu ze zahraničí, pokud jeví příznaky infekčního onemocnění nebo jsou podezřelé z nákazy. Ochranná opatření podle odstavce 1 a rozhodnutí o jejich ukončení zveřejní na úřední desce na hraničních přechodech a dalších místech, kde jsou překračovány státní hranice, celní úřady. § 69 Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku (1) Mimořádnými opatřeními při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku jsou a) zákaz nebo omezení výroby, úpravy, úschovy, dopravy, dovozu, vývozu, prodeje a jiného nakládání s potravinami a dalšími výrobky, kterými může být šířeno infekční onemocnění, popřípadě příkaz k jejich zničení,

- 183 -

b) zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami, zejména omezení cestování z některých oblastí a omezení dopravy mezi některými oblastmi, zákaz nebo omezení slavností, divadelních a filmových představení, sportovních a jiných shromáždění a trhů, uzavření lůžkových zdravotnických zařízení, zařízení sociální péče sociálních služeb, škol, předškolních zařízení, školských zařízení, zotavovacích akcí, jakož i ubytovacích podniků a provozoven stravovacích služeb nebo omezení jejich provozu, c) zákaz nebo omezení výroby, úpravy, dopravy a jiného nakládání s pitnou vodou a vodami užívanými k účelům podle § 6 § 6a, zákaz používání vod ze studní, pramenů, vodních nádrží, rybníků, potoků a řek, d) příkaz k vyčlenění lůžek ve zdravotnických zařízeních, e) příkaz k provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce a deratizace na celém zasaženém území; ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci provede zdravotní ústav (§ 86 odst. 1), stanoví-li tak rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Náklady na tuto ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci provedenou zdravotním ústavem jsou hrazeny ze státního rozpočtu, f) příkaz k varovnému označení objektů, v nichž došlo k infekčnímu onemocnění, a text tohoto označení, g) mimořádné očkování a preventivní podání jiných léčiv (profylaxe), h) zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku. (2) Mimořádná opatření podle odstavce 1 nařídí v nezbytně nutném rozsahu a rozhodne o jejich ukončení příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Místní příslušnost orgánu ochrany veřejného zdraví se řídí místem výskytu infekčního onemocnění. Odvolání proti rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nemá odkladný účinek. Osoby jsou povinny se mimořádnému opatření podřídit. § 70 Léčení infekčních onemocnění (1) K ochraně před vznikem a šířením infekčních onemocnění a k omezení jejich výskytu jsou fyzické osoby povinny podrobit se léčení infekčního onemocnění stanoveného v prováděcím právním předpise. (2) Zjistí-li orgán ochrany veřejného zdraví, že se fyzická osoba nepodrobila léčení infekčního onemocnění podle odstavce 1, stanoví jí rozhodnutím zdravotnické zařízení, které toto léčení zajistí. Příslušným k rozhodnutí je orgán ochrany veřejného zdraví v místě, kde se fyzická osoba zdržuje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (3) Jde-li o osobu, která nedovršila patnáctý rok svého věku, odpovídá za splnění povinností podle odstavců 1 a 2 její zákonný zástupce12).

- 184 (4) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle odstavce 2, požádá určené zdravotnické zařízení o zajištění léčby. Určené zdravotnické zařízení je povinno žádosti vyhovět. § 70a Antibiotická střediska (1) Za účelem ochrany veřejného zdraví k zajištění účelného používání antimikrobiálních přípravků a k jejich ochraně před ztrátou účinnosti může zdravotnické zařízení jako své pracoviště zřídit antibiotické středisko. (2) Zdravotnické zařízení, které zřídilo antibiotické středisko a) provádí pro potřeby zdravotnických zařízení vyhodnocení ukazatelů spotřeby antibiotik, konzultační činnost v otázkách účelného používání antimikrobiálních léčivých přípravků, včetně vydávání doporučení pro předepisování nebo používání vázaných antibiotik, b) provádí specializovaná laboratorní vyšetření k racionalizaci antimikrobiální terapie, včetně vyšetření citlivosti pro cílenou antibiotickou léčbu s vysokou klinickou účinností a minimálním rizikem vzestupu antibiotické rezistence, c) podílí se na mezioborové přípravě lokálních doporučených postupů pro správné používání antibiotik v léčbě a profylakci, d) doporučuje používání antibiotik v nemocniční, primární a ambulantní péči podle zaměření zdravotnického zařízení, e) usměrňuje spotřebu antibiotik podle epidemiologické situace a podle jejich dostupnosti. (3) Zdravotnické zařízení oznamuje Ministerstvu zdravotnictví zřízení antibiotického střediska do 30 kalendářních dní ode dne jeho zřízení. (4) Zásady antibiotické politiky a seznam antibiotických středisek Ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a způsobem umožňujícím dálkový přístup. DÍL 4 Podmínky vyšetřování nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu § 71 (1) U dárců krve, tkání, orgánů a spermatu se provádí povinné vyšetřování na virus lidského imunodeficitu při každém darování. U dárkyň mateřského mléka se provádí povinné vyšetřování na virus lidského imunodeficitu jednorázově, před započetím dárcovství. Bez testu na virus lidského imunodeficitu není darování přípustné. (2) Bez souhlasu fyzické osoby je možné provést test na virus lidského imunodeficitu a) u těhotných žen,

- 185 b) u fyzické osoby, která má poruchu vědomí a u níž vyšetření na virus lidského imunodeficitu je významné z hlediska diferenciální diagnostiky a léčení bez provedení tohoto vyšetření může vést k poškození jejího zdraví, c) u fyzické osoby, které bylo sděleno obvinění z trestného činu ohrožování pohlavní nemocí včetně nemoci vyvolané virem lidského imunodeficitu nebo z trestného činu, při kterém mohlo dojít k přenosu této nákazy na jiné fyzické osoby, d) u fyzické osoby, která je nuceně léčena pro pohlavní nemoc (§ 70). (3) V ostatních případech lze vyšetření na virus lidského imunodeficitu provést jen se souhlasem fyzické osoby. § 72 (1) Laboratorní vyšetřování na virus lidského imunodeficitu může provádět zdravotnické zařízení jen na základě povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Ten povolení vydá, jestliže zdravotnické zařízení splní tyto podmínky: a) pracoviště, kde se laboratorní vyšetřování provádí je způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem umístěno a přístrojově a materiálově vybaveno, b) vedoucí laboratoře má 1. vysokoškolské vzdělání s biologickým zaměřením a se specializací v oboru vyšetřovací metody v klinické biochemii nebo vyšetřovací metody v lékařské mikrobiologii39) nebo vysokoškolské vzdělání se specializací v oboru hematologie a transfúzní služba40), a 2. doklad o školení v Národní referenční laboratoři pro nákazu vyvolanou virem lidského imunodeficitu zřízené Ministerstvem zdravotnictví schválené Ministerstvem zdravotnictví podle § 83f . (2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví odejme povolení zdravotnickému zařízení, které nesplňuje podmínky podle odstavce 1. (3) Počet vyšetření na virus lidského imunodeficitu za měsíc a jejich výsledky hlásí zdravotnické zařízení vždy do desátého dne následujícího měsíce příspěvkové organizaci nebo organizační složce státu zřízené k plnění úkolů v oboru působnosti Ministerstva zdravotnictví41), kterou k plnění úkolů v oblasti vyšetřování nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu Ministerstvo zdravotnictví určí, (dále jen "určená organizace"). Název určené organizace uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. § 73 (1) Na vyzvání Ministerstva zdravotnictví nebo určené organizace je zdravotnické zařízení, kterému bylo vydáno povolení (§ 72 odst. 1), povinno účastnit se systému externího hodnocení kvality diagnostiky viru lidského imunodeficitu. Je-li v tomto hodnocení kvalita diagnostiky viru lidského imunodeficitu nevyhovující a zdravotnické zařízení nezajistí bez

39) 40)

Příloha č. 5 část A vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví. Příloha č. 2 vyhlášky č. 77/1981 Sb.

- 186 zbytečného odkladu nápravu, může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolení vydané podle § 72 odst. 1 rozhodnutím odejmout. (2) Povolení vydané podle § 72 odst. 1 může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví dále odejmout v případě, že a) zdravotnické zařízení opakovaně neohlásí počet vyšetření podle § 72 odst. 3, b) se zdravotnické zařízení nezúčastní podle odstavce 1 externího hodnocení kvality diagnostiky. § 74 (1) V případě reaktivního výsledku vyšetření na virus lidského imunodeficitu získaného ve screeningovém (vyhledávacím) testu je zdravotnické zařízení vždy povinno předat biologický materiál k provedení konfirmačního (potvrzujícího) testu. Konfirmační test může provádět jen Národní referenční laboratoř pro nákazu vyvolanou virem lidského imunodeficitu. (2) Fyzická osoba se považuje za nakaženou virem lidského imunodeficitu až v případě potvrzení reaktivního výsledku vyšetření konfirmačním testem. (3) Zdravotnické zařízení, které bylo informováno o pozitivním výsledku konfirmačního testu, sdělí prostřednictvím k tomu pověřeného lékaře tuto skutečnost fyzické osobě nakažené virem lidského imunodeficitu a, jde-li o fyzické osoby nezletilé nebo fyzické osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena, jejich zákonnému zástupci a zajistí speciální péči u odborného lékaře. Sdělení musí doplnit o poučení o předcházení šíření infekce vyvolané virem lidského imunodeficitu. (4) Zdravotnické zařízení informující fyzickou osobu o pozitivním výsledku konfirmačního testu je povinno zajistit, aby fyzická osoba byla podrobně poučena o rozsahu povinnosti počínat si tak, aby jiné fyzické osoby nevystavovala riziku tohoto infekčního onemocnění. Obsah takového poučení zanese do zdravotnické dokumentace fyzické osoby a fyzická osoba, popřípadě její zákonný zástupce podepíší prohlášení, že byli takto informováni. V případě odepření podpisu zdravotnické zařízení nebo zařízení ochrany veřejného zdraví tuto skutečnost a důvody odepření podpisu uvede ve zdravotnické dokumentaci fyzické osoby. § 75 Bez souhlasu fyzické osoby nebo jejího zákonného zástupce může zdravotní ústav, Státní zdravotní ústav, určená organizace, jakož i zdravotnické zařízení, které má povolení k činnosti podle § 72 odst. 1, použít její krev, odebranou za jiným účelem, k vyšetření na virus lidského imunodeficitu pouze pro průřezové studie výskytu infekce virem lidského imunodeficitu; musí však při všech úkonech prováděných k této studii a při této studii zajistit a zachovat anonymitu fyzické osoby. § 75a Systém epidemiologické bdělosti kontroly infekčních onemocnění

- 187 (1) Pro infekce způsobené Haemophilus influenzae b, chřipku, spalničky, dávivý kašel, nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu, legionelózu, meningokokové onemocnění a tuberkulózu se zavádí systém epidemiologické bdělosti (surveillance) kontroly infekčních onemocnění41). Rozsah infekcí může být prováděcím právním předpisem rozšířen. Správním úřadem, který shromažďuje informace na tomto úseku a předává je do sítě Evropských společenství pro epidemiologický dozor a kontrolu infekčních onemocnění (dále jen "síť Společenství"), provádí výměnu nutných informací, organizuje systém včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly a provádí konzultace, je Ministerstvo zdravotnictví. (2) Orgány ochrany veřejného zdraví uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) a c) jsou povinny shromažďovat údaje a) o prvotním nebo opakovaném výskytu infekcí uvedených v odstavci 1 a použitých kontrolních opatřeních, b) o vývoji epidemiologické situace, za kterou odpovídají z hlediska sběru informací, c) o neobvyklých epidemiologických skutečnostech a nových infekčních onemocněních neznámého původu, d) o všech podstatných skutečnostech v souvislosti s 1. infekčními onemocněními uvedenými v odstavci 1, 2. novými infekčními onemocněními neznámého původu v zemích, které nejsou členským státem Evropské unie, e) o existujících nebo navrhovaných mechanismech a postupech pro předcházení a kontrolu infekčních onemocnění, zejména v případech ohrožení veřejného zdraví,

41)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2119/98/ES ze dne 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství. Rozhodnutí Komise ze dne 22. prosince 1999 o přenosných nemocích, které musí být postupně podchyceny sítí Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES. (2000/96/ES) Rozhodnutí Komise ze dne 19. března 2002, kterou se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES. ( 2002/253/ES) Rozhodnutí Komise ze dne 17. července 2003, kterým se mění rozhodnutí č. 2119/98/ES Evropského parlamentu a Rady a rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o přenosné nemoci uvedené v těchto rozhodnutích, a kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, pokud jde o definice případů pro přenosné nemoci. (2003/534/ES) Rozhodnutí Komise ze dne 17. července 2003, pokud jde o fungování specializovaných sítí epidemiologického dozoru. (2003/542/ES). Rozhodnutí komise ze dne 28. dubna 2008, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES. ( 2008/426/ES).

- 188 f) které by mohly pomoci členským státům Evropské unie koordinovat jejich úsilí o předcházení a kontrolu infekčních onemocnění včetně jakýchkoli přijatých opatření a předávat je Ministerstvu zdravotnictví, které je sdělí do sítě Společenství. (3) O charakteru a rozsahu opatření k předcházení infekčních onemocnění uvedených v odstavci 1 informuje Ministerstvo zdravotnictví před jejich přijetím za účelem koordinace úsilí o předcházení a kontrolu infekčních onemocnění síť Společenství a konzultuje prostřednictvím sítě Společenství s dalšími členskými státy Evropské unie a Komisí Evropských společenství charakter a rozsah plánovaných opatření; to neplatí, je-li potřeba chránit veřejné zdraví tak naléhavá, že konzultace znemožňuje. V takovém případě však Ministerstvo zdravotnictví informuje o přijatých opatřeních co nejdříve prostřednictvím sítě Společenství ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství. (4) Osoby poskytující péči (§ 15 odst. 1) jsou povinny v rozsahu prováděcího právního předpisu shromažďovat údaje o infekčních onemocněních zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti a hlásit je způsobem a ve lhůtách upravených prováděcím právním předpisem příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Při laboratorní diagnostice, epidemiologickém šetření a stanovení druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření při výskytu infekčních onemocnění zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti jsou zdravotnická zařízení povinna postupovat podle prováděcího právního předpisu, popřípadě pokynů a opatření příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Prováděcí právní předpis dále upraví základní charakteristiku, klinickou definici a klasifikaci infekčních onemocnění zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti. HLAVA IV DALŠÍ POVINNOSTI OSOB V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ § 76 Osoba je při podnikatelské činnosti povinna a) doložit, že výrobky, které vyrábí, dováží nebo uvádí na trh nebo do oběhu4c) a které mají být podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu schváleny orgánem ochrany veřejného zdraví, byly schváleny, b) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky, o tom, že předběžným opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví bylo pozastaveno uvádění do oběhu4c) nebo na trh, distribuce a prodej jí vyráběných nebo dovážených výrobků a o jejich uvolnění k uvedení na trh nebo do oběhu4c), k distribuci a prodeji, a to ihned po oznámení vykonatelného předběžného opatření orgánu ochrany veřejného zdraví, c) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky, o tom, že výrobky byly uvolněny k uvedení na trh nebo do oběhu4c), k distribuci a prodeji, a to ihned po zrušení předběžného opatření orgánem ochrany veřejného zdraví nebo po oznámení vykonatelného rozhodnutí ve věci, d) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky, o tom, že výrobky byly vykonatelným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví staženy z distribuce a prodeje, nebo bylo zakázáno jejich uvádění do oběhu4c) nebo na trh, a to ihned po obdržení vykonatelného rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví,

- 189 -

e) ihned po obdržení informace podle písmene b) pozastavit další uvádění do oběhu4c) nebo na trh, distribuci a prodej výrobků, a to až do doby obdržení informace podle písmene c) nebo d); po obdržení informace podle písmene d) ihned vyřadit výrobky z distribuce, prodeje nebo oběhu 4c). (53) Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou nebo předmětu běžného užívání je povinen (54) doložit orgánu ochrany veřejného zdraví na jeho žádost schválení výrobku, který uvádí na trh, pokud tak stanoví tento zákon v § 5 odst. 5 písm. a) nebo § 26 odst. 4 nebo 8, (55) písemně informovat podnikatele, který od něj odebral výrobek, o tom, že předběžným opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví bylo pozastaveno jeho uvádění na trh, a to ihned po oznámení vykonatelného předběžného opatření orgánu ochrany veřejného zdraví, (56) písemně informovat podnikatele, který od něj odebral výrobek, o tom, že výrobek byl uvolněn k uvedení na trh, a to ihned po oznámení vykonatelného rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví o zrušení předběžného opatření nebo poté, kdy předběžné opatření pozbylo účinnosti, (57) písemně informovat podnikatele, který od něj odebral výrobek, o tom, že bylo zakázáno uvádění výrobku na trh, a to ihned po obdržení vykonatelného rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví. (2) Distributor, , který distribuuje výrobek přicházející do přímého styku s vodou nebo předmět běžného užívání, je povinen ihned po obdržení informace podle odstavce 1 písm. b) pozastavit jeho další distribuci, a to až do doby obdržení informace podle odstavce 1 písm. c). Po obdržení informace podle odstavce 1 písm. d) je povinen ihned vyřadit výrobek z distribuce. § 77 Orgán ochrany veřejného zdraví je dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech upravených zvláštními právními předpisy42), které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik. Orgán ochrany veřejného zdraví vydává v těchto věcech stanovisko. Souhlas může orgán ochrany veřejného zdraví vázat na splnění podmínek. Stanovisko není rozhodnutím vydaným ve správním řízení. HLAVA V STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ DÍL 1 Státní správa v ochraně veřejného zdraví, právní předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví, oprávnění a povinnosti orgánů ochrany veřejného zdraví, zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav, povinnosti kontrolovaných osob ODDÍL 1 42)

Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

- 190 Orgány státní správy v ochraně veřejného zdraví a jejich úkoly § 78 Orgány ochrany veřejného zdraví a další orgány, které plní některé úkoly v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí (1) Státní správu v ochraně veřejného zdraví vykonávají a) Ministerstvo zdravotnictví, b) krajské hygienické stanice, c) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra, d) Ministerstvo dopravy, e) Ministerstvo pro místní rozvoj, f) Ministerstvo životního prostředí, g) krajské úřady. (2) Soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví tvoří správní úřady uvedené v odstavci 1 písm. a) až c). § 79 Sběr a zpracování osobních údajů (1) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny k zabezpečení povinností týkajících se ochrany a podpory veřejného zdraví zpracovávat a) osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení, rodné číslo, je-li přiděleno, jinak datum narození, místo pobytu fyzických osob, místo jejich podnikání nebo označení jejich zaměstnavatele, údaje související s kategorizací prací a s nařízenými lékařskými preventivními prohlídkami a osobní údaje podle § 40 písm. c); jde-li o mladistvé a studenty, označení zařízení pro výchovu a vzdělávání nebo označení zvláštního dětského zařízení, b) citlivé údaje vypovídající o národnosti a zdravotním stavu fyzických osob, zahrnující diagnózy onemocnění, údaje o rizikovém chování, o splnění povinnosti podrobit se léčení, o počtu, druhu a závěrech lékařských prohlídek, údaje o expozici fyzických osob faktorům pracovního a životního prostředí, údaje o epidemiologii drogových závislostí a citlivé údaje podle § 40 písm. c). (2) Údaje uvedené v odstavci 1 jsou orgány ochrany veřejného zdraví zpracovávány v registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob, které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy a v registru kategorizací prací a expozic faktorům pracovního a životního prostředí (dále jen "registry"). Rozsah zpracovávaných údajů může být rozšířen pouze výjimečně v zájmu splnění povinnosti orgánu

- 191 ochrany veřejného zdraví, stanovené právním předpisem a za podmínek stanovených zvláštním zákonem43). Osobní a citlivé údaje shromážděné podle odstavce 1 se zpětně neopravují ani nedoplňují. (3) Pokud mají být údaje z registrů využívány orgány ochrany veřejného zdraví pro účely přípravy podkladů pro národní zdravotní politiku, vyhodnocení stavu ochrany a podpory veřejného zdraví, ke sledování trendů výskytu infekčních onemocnění, hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení nemocí z povolání, nemocí z povolání, nemocí souvisejících s prací, jiných poškození zdraví z práce a významných poruch zdraví, musí být pro tyto účely anonymizovány za podmínek stanovených zvláštním zákonem43). (4) Orgány ochrany veřejného zdraví mohou pověřit za podmínek stanovených zvláštním zákonem43) zpracováním údajů příspěvkovou organizaci nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění úkolů v působnosti Ministerstva zdravotnictví. (5) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou povinny za podmínek stanovených zvláštním zákonem43) shromažďovat údaje, které je Česká republiky povinna předávat mezinárodním organizacím na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Tyto údaje jsou orgány ochrany veřejného zdraví uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) a c) povinny předávat Ministerstvu zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno předávat uvedené údaje mezinárodním organizacím. (6) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny sdělovat Ministerstvu práce a sociálních věcí a orgánům státního odborného dozoru nad bezpečností práce inspekce práce53) a orgánu státní báňské správy54) údaje o výskytu prací zařazených do kategorií třetí a čtvrté a práce kategorie druhé, stanovené příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví jako rizikové. § 80 Ministerstvo zdravotnictví (1) Ministerstvo zdravotnictví k ochraně veřejného zdraví a) řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví a odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní politiky na úseku ochrany veřejného zdraví, b) řídí a kontroluje krajské hygienické stanice, c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských hygienických stanic, d) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti a plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v ochraně veřejného zdraví, e) řídí očkování,

43) 54)

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

- 192 f) rozhoduje ve věcech podle § 5 odst. 5, § 26 odst. 4, 5 a 8, § 28, § 72 odst. 1 a 2, § 73, § 83e odst. 6 a § 83f a dále o námitkách, rozhoduje-li o nich podle tohoto zákona nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví; je oprávněno povolit prodloužení mírnějšího hygienického limitu podle § 3a odst. 3; plní úkoly podle § 3a odst. 4, § 3b, § 26 odst. 6, § 27 odst. 1, § 27b, 28a, § 72 odst. 3, § 75a, § 79 odst. 5, § 83a odst. 2, § 83c odst. 3 a § 83e odst. 7; na návrh krajských hygienických stanic rozhoduje za podmínek § 37 o kategorizaci prací vykonávaných na jejich pracovištích, e) stanoví antigenní složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování a zveřejní je ve formě sdělení ve Sbírce zákonů, a to vždy do 1. března kalendářního roku, f) rozhoduje ve věcech podle § 5 odst. 5, § 6e, § 26 odst. 4, 5 a 8, § 28, § 68 odst. 2, § 72 odst. 1 a 2, § 73 a § 83e odst. 6; je oprávněno povolit prodloužení mírnějšího hygienického limitu podle § 3a odst. 3; plní úkoly podle § 3a odst. 4, § 3b, 6g, § 26 odst. 6, § 27 odst. 1, § 28a, § 47a odst. 1 a 3, § 72 odst. 3, § 75a odst. 1 a 3, § 79 odst. 5, § 83a odst. 2, § 83c odst. 3 a § 83e odst. 7; na návrh krajských hygienických stanic rozhoduje za podmínek § 37 o kategorizaci prací vykonávaných na jejich pracovištích, g) nařizuje vydává opatření obecné povahy, kterým stanoví mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud mají být provedena celostátně nebo na území několika krajů, a rozhoduje o k jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu, h) nařizuje vydává opatření obecné povahy, kterým stanoví ochranná opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí a rozhoduje o k jejich ukončení a ve věcech podle § 68 odst. 2, i) na žádost krajské hygienické stanice dává povolení k mimořádnému očkování podle § 69 odst. 1 písm. g), j) stanoví vyhlášením v televizním a celoplošném rozhlasovém vysílání43b) a zveřejněním na své úřední desce a úředních deskách ostatních orgánů ochrany veřejného zdraví umístěných v sídlech těchto správních úřadů a na jejich územních pracovištích (příloha č. 3) další infekční onemocnění vyvolaná vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny, které se považují za nebezpečnou nemoc podle zákona o pohřebnictví43c); na toto stanovení se nevztahuje správní řád, vydává opatření obecné povahy, kterým stanoví další infekční onemocnění vyvolaná vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny, které se považují za nebezpečnou nemoc podle zákona o pohřebnictví43c),

k) usměrňuje výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví prováděný Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra, l) sestavuje celorepublikové programy ochrany a podpory veřejného zdraví; sestavuje očkovací programy a programy prevence infekce vyvolané virem lidského imunodeficitu a 43b) 43c)

Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

- 193 řídí jejich realizaci; stanoví zásady a postupy hodnocení a řízení zdravotních rizik a zásady monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek a řídí jejich realizaci; řídí výchovu k podpoře a ochraně veřejného zdraví, m) uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace, organizování a provádění kursů v hodnocení zdravotních rizik, n) přezkoumává kontrolní plány sestavené krajskými hygienickými stanicemi, které určují priority činnosti na úseku státního zdravotního dozoru, o) koordinuje činnost a spolupráci s jinými státními a nestátními orgány a organizacemi, včetně registrovaných občanských sdružení, jakož i se sociálními partnery v oblastech souvisejících s výkonem státní správy na úseku ochrany veřejného zdraví, p) přijímá opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropských společenství, q) pořizuje, a dojde-li k podstatnému vývoji, který významně ovlivňuje stávající hlukovou situaci, aktualizuje, nejdéle však jednou za 5 let, strategické hlukové mapy, jejichž součástí jsou mezní hodnoty hlukových ukazatelů; mezní hodnotou hlukových ukazatelů se rozumí hodnota hlukových ukazatelů, při jejímž překročení dochází ke škodlivému zatížení životního prostředí; zpřístupňuje veřejnosti výsledky strategického hlukového mapování, r) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik, s) prováděcím právním předpisem upraví výpočet hlukových ukazatelů, jejich mezní hodnoty, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů, jejichž součástí jsou návrhy tichých oblastí, podrobnosti týkající se způsobu informování veřejnosti o strategických hlukových mapách, o přípravě návrhů akčních plánů a účasti veřejnosti na této přípravě a o vypracovaných akčních plánech. Akčním plánem se rozumí plán obsahující opatření, jejichž účelem je ochrana před škodlivými a obtěžujícími účinky hluku, včetně snížení hluku, t) pořizuje souhrn akčního plánu na základě akčních plánů předložených krajskými úřady a Ministerstvem dopravy, jejichž součástí jsou tiché oblasti v aglomeraci vymezené krajskými úřady a tiché oblasti ve volné krajině stanovené Ministerstvem životního prostředí. Tichou oblastí v aglomeraci se rozumí oblast, která není vystavena hluku většímu, než je mezní hodnota hlukového ukazatele nebo než je nejvyšší přípustná hodnota hygienického limitu hluku stanoveného podle § 34. Tichou oblastí ve volné krajině se rozumí oblast, která není rušena hlukem z dopravy, průmyslu nebo rekreačních aktivit, u) spolupracuje s příslušnými orgány sousedních členských států Evropské unie na strategickém hlukovém mapování v blízkosti hranic., v) usměrňuje řízení jakosti vod v povrchových vodách uvedených v seznamu podle § 6g krajskými hygienickými stanicemi, zejména určuje v souladu s podmínkami upravenými právem Evropských společenství1) počet koupacích sezón, na jejichž základě sestaví krajské hygienické stanice soubory údajů pro posuzování jakosti

- 194 vod, a to po předchozím informování Komise Evropských společenství v rozsahu upraveném právem Evropských společenství1), w) schvaluje národní referenční laboratoře za účelem prohlubování, koordinace a sjednocování laboratorní a diagnostické činnosti. (2) Za hluk se pro účely postupu podle odstavce 1 písm. q) až u) q), s), t ) a u) a podle § 81, 81a, 81b a 81c považuje hluk, kterému jsou lidé vystaveni v zastavěných územích, ve veřejných parcích a tichých oblastech v aglomeracích, v tichých oblastech ve volné krajině, v blízkosti škol, nemocnic a ostatních oblastech a územích citlivých na hluk. Nepovažuje se za něj hluk způsobený osobou, která je mu vystavena, hluk v domácnostech, sousedský hluk, hluk z rekreačních aktivit, hluk na pracovištích, hluk uvnitř dopravních prostředků a hluk způsobený vojenskou činností v objektech důležitých pro obranu státu. (3) Pro výkon státního zdravotního dozoru je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno stanovit orgánům ochrany veřejného zdraví uvedeným v § 78 odst. 1 písm. b) a c) rozsah a četnost kontrol a konkretizaci kontrolních postupů. Stanovený rozsah a četnost kontrol a kontrolní postupy Ministerstvo zdravotnictví uveřejní ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Analytické metody kontroly složení kosmetických prostředků upraví prováděcí právní předpis. (4) Pro řešení sporů o použití metody vyšetřování faktorů pracovních podmínek a hodnocení zátěže organismu neupravené právními předpisy je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno stanovit rozhodčí metodu zahrnující strategii odběru, transportu, uchovávání a zpracování vzorků, jejich analýzy, hodnocení a kontroly kvality měření. Na toto stanovení se nevztahuje správní řád. Proti stanovené rozhodčí metodě může podat zaměstnavatel nebo osoba uvedená v § 43 do 3 dnů ode dne jejího doručení písemně námitky. O námitkách rozhoduje ministr zdravotnictví do 30 dnů ode dne jejich doručení. Na základě námitek rozhodčí metodu změní nebo zruší, anebo námitky zamítne a rozhodčí metodu potvrdí. Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání. (5) Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví na základě významných důkazů, že kosmetický prostředek, přestože splňuje požadavky práva Evropských společenství, představuje nebezpečí pro zdraví43d), může dočasně zakázat vydat opatření obecné povahy, kterým dočasně zakáže používání takového výrobku, jeho uvádění na trh nebo podrobit tento výrobek zvláštním podmínkám a rozhodnout o ukončení platnosti takového rozhodnutí opatření. (6) O postupu podle odstavce 4 a jeho důvodech uvědomí Ministerstvo zdravotnictví neprodleně ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství. (7) Ministerstvo zdravotnictví je dále oprávněno stanovit opatřením obecné povahy, že výrobky upravené přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy, podle nichž orgány ochrany veřejného zdraví vykonávají nad jejich uvedením na trh, distribucí nebo uvedením do oběhu státní správu, jsou nebezpečné, jestliže byly jako takové označeny orgány Evropských společenství, Světovou zdravotnickou organizací nebo v systémech pro rychlou výměnu informací Evropských společenství. Stanovení nebezpečných výrobků provede Ministerstvo zdravotnictví vyhlášením v televizním a celoplošném rozhlasovém vysílání43b) a zveřejní na své úřední 43d)

Článek 12 směrnice 76/768/EHS.

- 195 desce a úředních deskách krajských hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy) umístěných v sídlech těchto správních úřadů a na jejich územních pracovištích (příloha č. 3). Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit souběžné vysílání zprávy v titulkové podobě. Na toto stanovení se nevztahuje správní řád. Povinnosti osob při výskytu nebezpečných výrobků stanoví zvláštní právní předpis26a) nebo přímo použitelné předpisy Evropských společenství. Dočasné pozastavení nebo omezení uplatňování zvláštních opatření nebo jiných přímo použitelných předpisů Evropských společenství, stanovené Ministerstvem zdravotnictví na základě přímo použitelných předpisů Evropských společenství, vyhlásí a ukončení jejich platnosti je opatřením obecné povahy, které vydá Ministerstvo zdravotnictví zveřejněním na své úřední desce a úředních deskách krajských hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy) umístěných v sídlech těchto správních úřadů a na jejich územních pracovištích. Stanovení a opatření podle tohoto odstavce zpřístupní Ministerstvo zdravotnictví i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Toto stanovení a opatření není rozhodnutím vydaným ve správním řízení. (8) K zabezpečení opatření proti infekčním onemocněním Ministerstvo zdravotnictví a jde-li o fyzické osoby uvedené v § 83, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra, zajišťují pro zdravotnická zařízení očkovací látky na pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování, s výjimkou očkovacích látek proti tuberkulóze a tuberkulinu a jejich výdej. (9) (8) V Ministerstvu zdravotnictví se zřizuje funkce hlavního hygienika České republiky, který ve věcech ochrany veřejného zdraví vystupuje jako orgán Ministerstva zdravotnictví. Hlavního hygienika České republiky jmenuje a odvolává na návrh ministra zdravotnictví ze státních zaměstnanců zástupce generálního ředitele státní služby ministr zdravotnictví. Bude-li jmenován zástupce hlavního hygienika České republiky, řídí se jeho jmenování a odvolání služebním zákonem43a). § 81 Ministerstvo dopravy (1) Ministerstvo dopravy v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí podle údajů ze strategických hlukových map vypracovaných Ministerstvem zdravotnictví pořizuje, a dojde-li k podstatnému vývoji, který významně ovlivňuje stávající hlukovou situaci, aktualizuje, nejdéle však jednou za 5 let, akční plány pro a) hlavní pozemní komunikace, jimiž se rozumí pozemní komunikace, po nichž projede více než 3 000 000 vozidel za rok, a jejichž vlastníkem je stát, b) hlavní železniční tratě, jimiž se rozumí železniční tratě, po nichž projede více než 30 000 vlaků za rok, c) hlavní letiště, jimiž se rozumí civilní letiště, která mají více než 50 000 vzletů a přistání za rok, s výjimkou vzletů a přistání lehkých letadel pro cvičné účely. (2) Ministerstvo dopravy při zpracování a aktualizaci akčních plánů 43a)

Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb.

- 196 -

a) zpřístupňuje návrh akčního plánu veřejnosti, ke kterému má každý právo vyjádřit se do 45 dnů od data jeho zveřejnění, b) zveřejňuje způsob vyhodnocení podnětů a stanovisek k návrhu akčního plánu a zveřejňuje akční plán, který předkládá Ministerstvu zdravotnictví, c) informuje veřejnost o opatřeních přijatých v rámci akčních plánů, d) spolupracuje s příslušnými orgány sousedních členských států Evropské unie při tvorbě akčních plánů v příhraničních oblastech. § 81a Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí stanoví vyhláškou seznam aglomerací. Aglomerací se rozumí urbanizované území městského charakteru s více než 100 000 trvale bydlícími obyvateli, tvořené jednou nebo více obcemi s intenzivními ekonomickými, sociálními a územně technickými vazbami. § 81b Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí upraví vyhláškou tiché oblasti ve volné krajině. § 81c Krajské úřady Krajské úřady v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí v přenesené působnosti. a) předávají Ministerstvu zdravotnictví údaje o zdrojích hluku získané při výkonu své působnosti podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem43b), b) pořizují, a dojde-li k podstatnému vývoji, který významně ovlivňuje stávající hlukovou situaci, aktualizují, nejdéle však jednou za 5 let, akční plány pro územní aglomerace, jejichž součástí je vymezení tichých oblastí v aglomeraci, a akční plány pro hlavní pozemní komunikace, které vlastní kraj, včetně hlavních pozemních komunikací ve vlastnictví obcí ve správním území kraje, a to podle údajů ze strategických hlukových map zpracovaných 43b)

Vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění.

- 197 Ministerstvem zdravotnictví; pro zpracování a aktualizaci akčního plánu platí obdobně § 81 odst. 2.

§ 81d Epidemiologické komise krajů a hlavního města Prahy (1) Hejtmani krajů zřizují pro výkon přenesené působnosti jako zvláštní orgány kraje krajskou epidemiologickou komisi a primátor hlavního města Prahy zřizuje pro výkon přenesené působnosti jako zvláštní orgán epidemiologickou komisi hlavního města Prahy (dále jen „krajská epidemiologická komise“) a jsou jejími předsedy. Členy krajské epidemiologické komise jsou zejména zástupci Hasičského záchranného sboru, Krajské hygienické stanice, Policie České republiky, Krajské veterinární správy, Zdravotní záchranné služby, nemocnice s infekčním oddělením. (58) Krajská epidemiologické komise kontroluje a koordinuje v rozsahu své působnosti řízení ochrany veřejného zdraví a akceschopnost subjektů v kraji v případě výskytu závažných infekčních onemocnění a dále se podílí na aktualizaci Krajského pandemického plánu. (59) V rámci plnění úkolů ochrany veřejného zdraví a zajištění akceschopnosti subjektů důležitých pro zajištění chodu kraje v případě výskytu závažných infekčních onemocnění (60) informuje hejtmana kraje a tajemníka bezpečnostní rady kraje o průběhu a důsledcích výskytu závažných infekčních onemocnění a o přijatých opatřeních, (61) vyhodnocuje vývoj epidemiologické situace v kraji, (62) informuje Ústřední epidemiologickou komisi o průběhu a důsledcích epidemiologické situace, (63) rozhoduje v rozsahu stanoveném právními předpisy o příjímání příslušných protiepidemických opatřeních s krajskou působností, (64) prostřednictvím předsedy může vyžádat potřebné podklady ke své činnosti a pro plnění svých úkolů, (65) rozhoduje o shromažďování potřebných údajů ke stanovení protiepidemických opatření v kraji. § 81e Ústřední epidemiologická komise (1) Ústřední epidemiologickou komisi zřizuje vláda, která schvaluje její statut. Předsedou Ústřední epidemiologické komise je ministr zdravotnictví a místopředsedou hlavní hygienik. (2) Ústřední epidemiologická komise řídí, kontroluje a koordinuje v rozsahu své působnosti řízení ochrany veřejného zdraví a akceschopnost rezortů včetně jejich kritické infrastruktury v případě výskytu závažných infekčních onemocnění, pokud epidemiologické komise krajů a hlavního města Prahy vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření. Ústřední epidemiologická komise se dále podílí na aktualizaci Pandemického plánu České republiky.

- 198 (3) V rámci plnění úkolů ochrany veřejného zdraví a zajištění akceschopnosti ministerstev a jiných správních úřadů v případě výskytu závažných infekčních onemocnění a)

informuje vládu o průběhu a důsledcích výskytu závažných infekčních onemocnění, (66) koordinuje a kontroluje činnost epidemiologických komisí krajů a hlavního města Prahy, (67) vyhodnocuje vývoj epidemiologické situace, (68) rozhoduje v rozsahu stanoveném právními předpisy o přijímání příslušných protiepidemických opatření s celostátní působností, (69) v rámci své činnosti předkládá vládě zprávy o vývoji epidemiologické situace a navrhuje nezbytná opatření na úseku ochrany veřejného zdraví a k zajištění akceschopnosti resortů včetně jejich kritické infrastruktury. (4) Ústřední epidemiologická komise podle potřeby vyžaduje prostřednictvím svého předsedy od všech ministrů a vedoucích správních úřadů podklady potřebné pro plnění svých úkolů. (5) Ústřední epidemiologická komise rozhoduje o rozsahu shromažďování potřebných údajů ke stanovení protiepidemických opatření na území České republiky.

§ 82 Krajské hygienické stanice (1) Zřizují se krajské hygienické stanice, jejichž správní obvody a sídla stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu. Krajské hygienické stanice mají mohou po předchozím souhlasu Ministerstva zdravotnictví zřizovat nebo rušit územní pracoviště v místech stanovených v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Krajské hygienické stanice jsou správními úřady. Krajská hygienická stanice, která působí ve správním obvodu hlavního města Prahy, se označuje jako Hygienická stanice hlavního města Prahy. V čele krajské hygienické stanice je ředitel. Jmenování a odvolání ředitele krajské hygienické stanice se řídí služebním zákonem43a). Krajské hygienické stanice jsou účetními jednotkami. (2) Krajské hygienické stanici náleží a) vydávat rozhodnutí, povolení stanoviska, osvědčení a plnit další úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany, b) vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, tímto zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví včetně ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní psychické zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť, a rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů; státní zdravotní dozor nad ochranou zdraví při práci je státním odborným dozorem nad ochranou zdraví při práci ve smyslu zvláštního právního předpisu44),

- 199 -

c) rozhodovat na návrh žádost zaměstnavatele nebo osoby uvedené v § 43 nebo z vlastního podnětu moci úřední ve věcech kategorizace prací, d) stanovit za podmínek § 37 odst. 6 písm. b) rizikové práce a plnit úkoly podle § 40 písm. c) a d), e) stanovit zaměstnavateli nebo osobě uvedené v § 43 pro výkon rizikových prací, s ohledem na expozici zaměstnanců, nebo osoby uvedené v § 43 a jejích spolupracujících rodinných příslušníků rizikovým faktorům pracovních podmínek vymezeným zákonem o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci34), 1. minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních podmínek a 2. minimální náplň a termíny periodických lékařských preventivních prohlídek a minimální náplň vstupních a výstupních lékařských preventivních prohlídek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis, jakož i 3. lékařské preventivní prohlídky po skončení rizikové práce, jde-li o takové vlivy pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době (dále jen "následné lékařské preventivní prohlídky"); následné lékařské preventivní prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví za podmínek upravených zvláštním právním předpisem33a), f) stanovit zaměstnavateli způsob a minimální četnost sledování zátěže organismu zaměstnanců vykonávajících rizikové práce faktory pracovních podmínek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis, g) provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání45) nebo změn zdravotního stavu pro účely posuzování ohrožení nemocí z povolání včetně odebrání kontrolního vzorku výrobku, h) zřizovat v případech stanovených tímto zákonem komise, i) plnit úkoly dotčeného správního úřadu podle § 77, j) uplatňovat stanoviska k územně plánovací dokumentaci z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik, k) projednávat přestupky na úseku ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu46), l) nařizovat, organizovat, řídit a popřípadě i provádět opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění a v tomto rozsahu též usměrňovat činnost zdravotnických zařízení a kontrolovat ji; určovat, s výjimkou § 68 odst. 2, zdravotnická zařízení, která provedou opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění, a plnit s tím související úkoly,

44

) § 138 zákoníku práce Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají. 46) § 29 písm. a) až f), h) až j) a písm. n) a o) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 45)

- 200 m) nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví, a rozhodovat o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu. Mimořádné očkování podle § 69 odst. 1 písm. g) stanoví jen s předchozím povolením Ministerstva zdravotnictví, n) z moci úřední nebo na žádost zaměstnavatele anebo osoby uvedené v § 43 stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem, a metodu jeho stanovení v pracovních podmínkách; stanovit způsob, minimální rozsah a četnost jeho sledování a opatření k ochraně zdraví zaměstnanců , nebo osob uvedených v § 43 a jejich spolupracujících rodinných příslušníků v riziku takového faktoru; zařadit práci s tímto faktorem z vlastního podnětu moci úřední do kategorie, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, o) vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zajistit závodní preventivní péči uloženou zvláštním právním předpisem47) a nad plněním povinností zaměstnavatele poskytovat zařízením vykonávajícím závodní preventivní péči informace nutné k ochraně zdraví při práci, uložené zvláštním právním předpisem, p) na návrh zaměstnavatele přezkoumávat opatření zařízení vykonávajícího závodní preventivní péči vydané podle § 39; při přezkoumání opatření zařízení vykonávajícího závodní preventivní péči se nepostupuje podle zvláštního právního předpisu38) ani podle správního řádu, rozhodovat o návrhu na přezkoumání prozatímního opatření nařízeného zdravotnickým zařízením poskytujícím závodní preventivní péči podle § 67 odst. 2, q) nařídit osobě provozující provozovateli potravinářského podniku provozujícímu stravovací službu odběr a uchovávání vzorků podávaných pokrmů, je-li to potřebné pro zajištění zdravotní nezávadnosti podávaných pokrmů nebo z důvodů podezření na vznik infekčního onemocnění z pokrmů, a určit rozsah a dobu plnění této povinnosti; postup při odběru a uchovávání vzorků pokrmů upraví prováděcí právní předpis, r) provádět epidemiologické šetření podle § 62a, s) usměrňovat činnost osob poskytujících péči (§ 15 odst. 1) v oblasti hygieny provozu a předcházení nemocničním nákazám a kontrolovat ji, t) provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva a podílet se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek; kontrolovat a řídit místní programy ochrany a podpory veřejného zdraví, u) spolupracovat v rozsahu své působnosti se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky příslušného regionu, v) podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému,

47)

§ 40 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

- 201 v) w)potvrzovat na tiskopisech vydaných orgány nemocenského pojištění pro účely nemocenského pojištění47a), že byla nařízena karanténa nebo mimořádná opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku uvedená v § 69 odst. 1 písm. b) a h) a ukončení karantény nebo mimořádných opatření, popřípadě trvání karantény nebo mimořádných opatření, a to na základě žádosti osob, kterých se karanténa nebo mimořádné opatření týkají., x) provádět v případě přeshraniční spolupráce státní zdravotní dozor a postupovat přitom podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele48) v rozsahu věcné působnosti zvláštních právních předpisů, kterými jsou promítnuty směrnice uvedené v bodě 16 přílohy k tomuto přímo použitelnému předpisu Evropských společenství. (3) Krajská hygienická stanice je povinna o hromadném výskytu infekčních onemocnění a o výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků, které poškodily nebo mohou poškodit zdraví fyzických osob a nevyskytují se v tržní síti pouze ojediněle, informovat okamžitě Ministerstvo zdravotnictví. (4) Zaměstnavatel je povinen zaslat kopii rozhodnutí o stanovených lékařských preventivních prohlídkách, které je vykonatelné, zařízení vykonávajícímu závodní preventivní péči. Zaměstnavatel dále informuje o uložení následné lékařské preventivní prohlídky fyzickou osobu, pro kterou byla nařízena, a to i v případě, že již není jeho zaměstnancem; informaci v tomto případě zašle na poslední místo jejího trvalého pobytu, které je mu známo, popřípadě místo bydliště, neměla-li tato fyzická osoba trvalý pobyt na území České republiky. Toto místo sdělí též zařízení vykonávajícímu závodní preventivní péči. Zařízení vykonávající závodní preventivní péči na základě tohoto sdělení informuje o nařízení následné lékařské preventivní prohlídky zdravotnické zařízení, jehož součástí je oddělení nebo klinika nemocí z povolání nebo pracovního lékařství, které by bylo příslušné následnou lékařskou preventivní prohlídku provést.

§ 82a Úkoly krajské hygienické stanice na úseku řízení jakosti vod ke koupání (6) K řízení jakosti vod ke koupání v přírodních koupalištích provozovaných na povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6a a dalších povrchových vodách ke koupání podle § 6g krajské hygienické stanici náleží (7) v souladu s pravidly monitorování jakosti povrchových vod ke koupání vydat do 1. května kalendářního roku monitorovací kalendář; v monitorovacím kalendáři určit četnost odběrů vzorků vody, jejich rozložení na dobu koupací sezóny a místa odběru vzorků vody z dalších povrchových vod ke koupání; monitorovací kalendář vydá krajská hygienická stanice jako opatření obecné povahy, (8) rozhodnout z moci úřední nebo na žádost osoby uvedené v § 6a odst. 1 písm. b) nebo v § 6d o pozastavení monitorovacího kalendáře z důvodů výjimečné nebo neočekávané situace a o jeho pokračování, (9) vydat opatření obecné povahy, kterým stanoví dočasný nebo trvalý zákaz koupání nebo dočasné nebo trvalé varování před koupáním, (10) nařídit odběr a vyšetření dodatečného vzorku vody ke koupání v případě pozastavení monitorovacího kalendáře nebo krátkodobého znečištění vody nebo dalšího vzorku vody v případě možného ohrožení zdraví koupajících se osob,

47a) 48)

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).

- 202 (11) podle pokynu Ministerstva zdravotnictví vydaného podle § 80 odst. 1 písm. v) a na základě výsledků monitorování jakosti povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g sestavit soubor údajů o jakosti těchto vod, provádět jejich posuzování a klasifikaci a informovat o jakosti povrchové vody ke koupání veřejnost v blízkosti koupacího místa a na Portálu veřejné správy. Pro účely posuzování jakosti povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g se znečištěním této vody rozumí výskyt mikrobiologické kontaminace překračující hodnoty při kterých se voda klasifikuje jako přijatelná, rozmnožení sinic, rozmnožení makroskopických řas nebo znečištění vody ke koupání v přírodním koupališti odpady v rozsahu, který ovlivňuje její jakost a představuje riziko pro zdraví koupajících se osob. (12) Pro účely řízení jakosti vody ke koupání se rozumí (13) monitorovacím místem dalších povrchových vod ke koupání místo, kde se očekává většina koupajících se osob nebo místo, kde se podle profilu těchto vod sestaveného podle vodního zákona7a) očekává největší riziko znečištění vody, (14) výjimečnou situací událost nebo kombinace událostí ovlivňujících jakost vody ke koupání na dotyčném místě, u nichž se neočekává výskyt častěji než jednou za 4 roky, (15) neočekávanou situací situace, která má nebo u níž se dá důvodně předpokládat, že bude mít nepříznivý dopad na jakost vody ke koupání nebo na zdraví koupajících se osob, (16) krátkodobým znečištěním vody mikrobiologická kontaminace překračující hodnoty, při kterých se voda ke koupání klasifikuje jako přijatelná, která má jasně zjistitelné příčiny, u níž se obvykle neočekává, že zhorší jakost vody po dobu delší než přibližně 72 hodin poté, co došlo k prvnímu ovlivnění jakosti vody, (17) dodatečným vzorkem vzorek, kterým se nahrazuje vzorek neprovedený podle monitorovacího kalendáře, (18) dalším vzorkem vzorek odebraný z důvodu možného ohrožení zdraví koupajících se osob, (19) trvalým zákazem zákaz trvající nejméně jednu celou koupací sezónu; trvalým varováním před koupáním se rozumí varování trvající nejméně jednu celou sezónu. (20) Krajská hygienická stanice může podle odstavce 1 písm. d) vydat trvalý zákaz koupání nebo trvalé varování před koupáním pouze tehdy, pokud v 5 po sobě následujících letech byla voda klasifikována jako nevyhovující nebo před skončením pětiletého období je důvod se domnívat, že dosažení klasifikace vody jako přijatelné není proveditelné nebo by bylo nepřiměřeně nákladné. (21) Krajské hygienické stanice jsou povinny informovat Ministerstvo zdravotnictví o pozastavení monitorovacího kalendáře a jeho důvodech a o dalších významných opatřeních přijatých na úseku řízení jakosti vody ke koupání. Dále jsou krajské hygienické stanice povinny předávat správcům povodí na jejich žádost podklady nezbytné pro sestavení, přezkoumání a aktualizaci profilů povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g v rozsahu stanoveném vodním zákonem7a). (22) Hygienické limity mikrobiologických ukazatelů jakosti vody v dalších povrchových vodách ke koupání, ukazatele a limitní hodnoty rozmnožení sinic, pravidla sledování výskytu sinic, pravidla vizuální kontroly znečištění vody makroskopickými řasami a odpady a způsob hodnocení znečištění vody v dalších povrchových vodách ke koupání, pravidla monitorování jakosti povrchových vod ke koupání, pravidla pro

- 203 posuzování jakosti těchto vod, kritéria jejich klasifikace a způsob, termíny, a rozsah informování veřejnosti upraví prováděcí právní předpis.

§ 83 Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra (1) Úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně zvláštního a mimořádného očkování a státního zdravotního dozoru v ozbrojených silách, v Ministerstvu obrany a v jeho působnosti zřízených organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích a nad jimi užívanými objekty47a) vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo obrany. Specializované činnosti pro účely státního zdravotního dozoru v působnosti Ministerstva obrany vykonává Ústřední vojenský zdravotní ústav. (2) Úkoly státní správy v oblasti ochrany veřejného zdraví včetně zvláštního a mimořádného očkování a státního zdravotního dozoru v bezpečnostních sborech47b), s výjimkou Vězeňské služby České republiky, v Ministerstvu vnitra a organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených v jeho působnosti včetně jimi užívaných staveb a zařízení zřízených Ministerstvem vnitra podle zvláštního zákona47c) vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo vnitra a organizační složka státu jím zřízená.

Autorizace § 83a (1) Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí postup zahájený na žádost fyzické osoby, která je podnikatelem, organizační složky státu, kraje nebo obce nebo právnické osoby, na jehož základě se vydává osvědčení o tom, že osoba je způsobilá ve vymezeném rozsahu vymezené oblasti provádět a) odběr vzorků a vyšetření jakosti pitné a teplé vody (§ 3 odst. 1 a 3), vody v umělých nebo přírodních koupalištích a vody ve zdroji pro bazén umělého koupaliště nebo sauny (§ 6), b) zjišťování a měření koncentrací a intenzit faktorů vnitřního prostředí staveb (§ 13 odst. 1), c) odběr vzorků a měření mikrobiálního chemického a parazitárního znečištění písku v pískovištích venkovních hracích ploch (§ 13 odst. 2),

d) odběr vzorků a vyšetření bezpečnosti předmětů běžného užívání, s výjimkou hraček a kosmetických prostředků (§ 25); ověřování výrobků přicházejících do přímého styku s vodou, s výjimkou stavebních výrobků8), podle § 5 odst. 2,

47a) 47b) 47c)

Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. § 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Například zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

- 204 e) kontrolu desinfekce dezinfekce a sterilizace (§ 17), f) odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti pokrmů [§ 24 odst. 1 písm. e)], g) měření intenzit hluku, vibrací a neionizujícího záření v komunálním a pracovním prostředí (§ 30 až 35), h) zjišťování a měření zrakové zátěže pro účely hodnocení rizika pracovních podmínek, h) (i) zjišťování a měření intenzit osvětlení a mikroklimatických podmínek a koncentrací prachu a chemických škodlivin v pracovním prostředí, i) (j) biologické expoziční testy a vyšetření v oboru genetické toxikologie, fyziologie a psychologie práce. , (k) odběry vzorků a ověřování chemického složení, fyzikálních, mikrobiologických a radiologických vlastností přírodní minerální vody, plynu nebo peloidu pro potřeby vydání osvědčení o zdroji nebo pro ověřování kvality zdroje a kvality výtěžku uživatelem v rozsahu a četnosti určené v povolování k využívání zdroje podle lázeňského zákona6). (2) Ministerstvo zdravotnictví pověří prováděním autorizace právnickou osobu nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění úkolů v oboru působnosti Ministerstva zdravotnictví (dále jen "autorizující osoba"). Toto pověření je nepřevoditelné. Na vydání tohoto pověření se nevztahuje správní řád. Při autorizaci se postupuje podle podmínek, které stanoví pro jednotlivé oblasti podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví. Pověření autorizující osoby a zrušení tohoto pověření zveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. § 83b (1) Autorizující osoba vydá organizační složce státu, kraje nebo obce, právnické osobě nebo fyzické osobě, která je podnikatelem, na její žádost osvědčení o autorizaci podle § 83a odst. 1 . Toto osvědčení vydá, pokud žadatel splňuje podmínky autorizace, kterými jsou a) odborná úroveň ve vztahu k navrhované oblasti autorizace podle podmínek stanovených Ministerstvem zdravotnictví na základě § 83a odst. 2, b) vybavení k technickým a administrativním úkonům a přístupnost k zařízením pro speciální šetření, c) existence nezbytného počtu zaměstnanců s odborným výcvikem, znalostmi a schopnostmi, d) existence závazku zaměstnanců k mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dovídají osoby provádějící autorizaci, e) neexistence finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky činnosti osoby provádějící autorizaci, f) bezúhonnost žadatele o autorizaci.

- 205 -

(2) Neexistence finančních nebo jiných zájmů podle odstavce 1 písm. e) se prokazuje čestným prohlášením. (3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání. Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele (fyzické i právnické osoby) si autorizující osoba vyžádá podle zvláštního právního předpisu47d) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba dále dokládá bezúhonnost obdobnými doklady, jako je výpis z Rejstříku trestů, vydanými státy, ve kterých se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce; doklad o bezúhonnosti může být nahrazen dokladem o způsobilosti k výkonu povolání nebo činnosti, pokud prokazuje i splnění podmínky bezúhonnosti. Bezúhonnost za právnickou osobu se prokazuje u všech členů statutárního orgánu; za organizační složku státu, kraje nebo obce u jejího vedoucího. Při uznávání dokladu o bezúhonnosti, který vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu30a). (4) V žádosti o vydání osvědčení o autorizaci podle § 83a odst. 1 žadatel uvede obchodní firmu nebo název právnické osoby nebo organizační složky státu, kraje nebo obce nebo jméno a příjmení fyzické osoby, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu fyzické osoby nebo její bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, sídlo právnické osoby nebo organizační složky státu, kraje nebo obce, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a dále údaje prokazující splnění podmínek podle odstavce 1. Žádost se předkládá autorizující osobě. § 83c (1) Osvědčení o autorizaci vymezuje předmět, rozsah a podmínky činnosti a dobu, na kterou bylo vydáno. Pro vydání osvědčení o autorizaci neplatí správní řád. Žadatel může proti sdělení o neudělení osvědčení o autorizaci podat do 3 dnů ode dne jeho doručení námitky. O námitkách rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví. Jsou-li pro to důvody, námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a neudělení osvědčení potvrdí. Proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o námitkách se nelze odvolat. Autorizující osoba je rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví vázána. Náklady spojené s autorizací včetně vydání osvědčení o autorizaci hradí žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu. Osvědčení podle § 83a odst. 1 vymezuje předmět, rozsah a podmínky činnosti a dobu, na kterou bylo vydáno. Náklady spojené s autorizací včetně vydání osvědčení hradí žadatel. Cena se sjednává podle zákona o cenách53a). (2) Autorizace je nepřenosná na jinou osobu, uděluje se na dobu nejvýše 5 let ode dne udělení. Autorizace může být prodloužena vždy o dalších 5 let. Žádost o prodloužení platnosti osvědčení o autorizaci, musí osoba, které bylo vydáno osvědčení o autorizaci, (dále jen "držitel autorizace") podat autorizující osobě nejméně 6 měsíců před skončením platnosti osvědčení. Náklady spojené s prodloužením platnosti osvědčení o autorizaci hradí žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu. Osvědčení podle § 83a odst. 1 je nepřenosné na jinou osobou, uděluje se na dobu nejvýše 5 let a jeho platnost může být prodloužena vždy o dalších nejvýše 5 let. Žádost o prodloužení platnosti osvědčení musí

- 206 osoba, které bylo osvědčení podle § 83a odst. 1 vydáno (dále jen „držitel osvědčení“), podat autorizující osobě nejméně 6 měsíců před skončením platnosti osvědčení. (3) Seznam držitelů autorizace osvědčení s uvedením obchodní firmy, sídla, popřípadě místa podnikání a identifikačního čísla podle § 83b odst. 4, jakož i změny v těchto údajích uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Tyto údaje sdělí Ministerstvu zdravotnictví autorizující osoba. (4) Držitel autorizace osvědčení je povinen dodržovat podmínky autorizace a účastnit se v termínu a rozsahu stanoveném autorizující osobou mezilaboratorních zkoušek. Doklady o výsledcích mezilaboratorních zkoušek musí držitel autorizace ukládat po dobu 5 let. Náklady spojené s mezilaboratorními zkouškami hradí držitel autorizace. (5) Autorizující osoba provádí kontrolu nad dodržováním podmínek autorizace a výsledků mezilaboratorních zkoušek. Za tím účelem je oprávněna vstupovat do objektů držitele autorizace, ověřovat splnění podmínek autorizace a požadovat předložení dokumentace včetně výsledků mezilaboratorních zkoušek. Ke kontrole si může autorizující osoba přizvat odborníka pro příslušnou oblast. Zjistí-li autorizující osoba nedostatky, podle závažnosti nedostatků pozastaví účinnost osvědčení nebo je odejme. Odejmutím osvědčení autorizace zaniká. Proti odejmutí osvědčení může držitel autorizace podat do 3 dnů ode dne jeho doručení námitky. O námitkách rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví. Jsou-li pro to důvody, námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a odejmutí osvědčení potvrdí. Proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o námitkách se nelze odvolat. Autorizující osoba je rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví vázána. Autorizující osoba provádí kontrolu nad dodržováním podmínek, za kterých bylo vydáno osvědčení podle § 83a odst. 1 a kontrolu výsledků mezilaboratorních zkoušek. Za tím účelem je oprávněna vstupovat do objektů držitele autorizace, ověřovat splnění podmínek autorizace a požadovat předložení dokumentace včetně výsledků mezilaboratorních zkoušek. Ke kontrole si může autorizující osoba přizvat odborníka pro příslušnou oblast. Zjistí-li při kontrole autorizující osoba nedostatky, podle závažnosti nedostatků pozastaví účinnost osvědčení nebo je odejme. Dále je autorizující osoba oprávněna odejmout osvědčení, zjistí-li, že držitel autorizace uvedl v žádosti o vydání osvědčení nesprávné údaje. § 83d (1) Autorizace Osvědčení podle § 83a odst. 1 vedle důvodu podle § 83c odst. 5 dále zaniká a) uplynutím doby, na kterou byla udělena bylo uděleno, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace osvědčení k jejímu prodloužení, b) vzdáním se osvědčení o autorizaci podle § 83a odst. 1; vzdání se osvědčení je účinné ode dne, kdy bylo doručeno autorizující osobě, c) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením držitele autorizace osvědčení za mrtvého, d) dnem zániku organizační složky státu, kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je držitelem autorizace osvědčení,

- 207 e) rozhodnutím o úpadku nebo zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že majetek držitele nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo vstupem držitele autorizace osvědčení do likvidace. (2) Autorizující osoba v případech podle odstavce 1 písm. a) a podle § 83c odst. 5, držitel autorizace osvědčení, popřípadě jeho dědic, právní nástupce právnické osoby, popřípadě její likvidátor, v případech podle odstavce 1 písm. b) až e) jsou povinni informovat Ministerstvo zdravotnictví pro účely podle § 83c odst. 3 o datu zániku autorizace osvědčení. § 83e (1) Provádět hodnocení zdravotních rizik podle tohoto zákona jsou oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli osvědčení o autorizaci. Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, může hodnotit zdravotní rizika jen tehdy, pokud pro ni tuto činnost zabezpečuje fyzická osoba, která je držitelem autorizace. Fyzická osoba, která je držitelem osvědčení v příslušné oblasti, je oprávněna provádět hodnocení zdravotních rizik v oblastech expozice fyzických osob, které se týkají a) hluku, b) prachu, c) neionizujícímu záření, d) chemickým látkám v prostředí, e) biologickým agens v prostředí, f) chemickým látkám v potravinách včetně pokrmů, g) biologickým agens v potravinách včetně pokrmů. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba může provádět hodnocení podle odstavce 1 pouze prostřednictvím osoby, která je držitelem osvědčení v příslušné oblasti. (2) (3) Autorizaci Osvědčení podle § 83 odst. 1 uděluje na žádost fyzické osoby autorizující osoba (§ 83a odst. 2) na základě úspěšného složení zkoušky odborné způsobilosti. Ke zkoušce se může přihlásit fyzická osoba, která je starší 23 let, bezúhonná, má stanovenou odbornou způsobilost a potvrdí čestným prohlášením neexistenci finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky při hodnocení zdravotních rizik. Při zkoušce musí fyzická osoba prokázat znalosti stanovené prováděcím právním předpisem37c). Prováděcí právní předpis dále upraví složení komise a podmínky provedení zkoušky odborné způsobilosti. (3) (4) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin ani za trestný čin, který souvisí s činností, jejíž náplní bylo posuzování složek životního a pracovního prostředí a hodnocení jejich vlivu na zdraví člověka, spáchaný z nedbalosti. Bezúhonnost fyzické osoby se prokazuje obdobně podle § 83b odst. 3. (4) (5) Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání v oblasti lékařství nebo přírodních věd, popřípadě osvědčením o úspěšném ukončení kursu v hodnocení zdravotních rizik absolvovaném v organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci pověřené Ministerstvem zdravotnictví, pokud se ho fyzická osoba za účelem získání odborných znalostí zúčastnila, a nejméně pětiletou praxí na úseku ochrany zdraví a životních podmínek.

- 208 (5) (6) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti, kterou státní příslušníci České republiky nebo členských států Evropské unie nebo jejich rodinní příslušníci získali v jiném členském státě Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu30a). Pokud komise pro přezkoušení odborné způsobilosti uzná odbornou kvalifikaci podle odstavce 4 pouze částečně, je uchazeč oprávněn skládat rozdílovou zkoušku. U rozdílové zkoušky není uchazeč zkoušen z těch oblastí, uvedených v prováděcím právním předpisu37c), ve kterých mu byla uznána získaná odborná kvalifikace postupem podle věty první. Ustanovení odstavce 4 vět druhé a třetí se použije obdobně. (6) (7) (6) Za praxi na úseku ochrany zdraví a životních podmínek se považuje pracovní činnost, jejíž náplní bylo posuzování složek životního a pracovního prostředí a hodnocení jejich vlivu na zdraví člověka, a to podle potvrzení zaměstnavatele nebo předložených výsledků takového posuzování. Do doby praxe se nepočítá základní, náhradní a civilní služba, doba mateřské a rodičovské dovolené. O uznání praxe, jejíž výkon byl přerušen na dobu delší než 5 let, rozhoduje na žádost fyzické osoby Ministerstvo zdravotnictví. Při uznávání dokladu o praxi, který vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu30a). (7) (8) (7) Název organizační složky státu nebo příspěvkové organizace pověřené organizováním a prováděním kursů v hodnocení zdravotních rizik uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. (8) (9) (8) V žádosti o vydání osvědčení o autorizaci podle § 83a odst. 1 k hodnocení zdravotních rizik fyzická osoba uvede jméno, příjmení, nejvyšší dosažené vzdělání a obor studia, akademické hodnosti, místo trvalého pobytu nebo bydliště, nemá-li na území České republiky trvalý pobyt, a oblast, pro kterou žádá o vydání osvědčení. K žádosti připojí doklady osvědčující skutečnosti uvedené v odstavcích 2 až 7 5. (9) (10) (9) Pro udělení osvědčení o autorizaci, námitkové řízení, dobu platnosti autorizace a její prodloužení, pro sjednání a úhradu ceny autorizace a jejího prodloužení, jakož i pro provádění kontroly nad dodržováním podmínek autorizace a pro odnětí osvědčení o autorizaci platí § 83c. Pro udělení osvědčení podle § 83a odst. 1, dobu jeho platnosti a prodloužení jeho platnosti, pro sjednání a úhradu ceny autorizace, jakož i pro provádění kontroly dodržovaní podmínek, za kterých bylo vydáno osvědčení, a pro odnětí osvědčení platí § 83c. (10) (11) (10) Autorizace Oprávnění provádět činnost podle odstavce 1 zaniká a) odnětím osvědčení o autorizaci podle § 83a odst. 1 za podmínek odstavce 9 8 a § 83c odst. 5, b) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti fyzické osoby, která je držitelem osvědčení o autorizaci podle § 83a odst. 1, k jejímu prodloužení, c) smrtí fyzické osoby, která je držitelem osvědčení o autorizaci podle § 83a odst. 1, nebo jejím prohlášením za mrtvou. § 83f

- 209 (1) Osvědčení o autorizaci se nevyžaduje u fyzické osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně vykonávat činnost uvedenou v § 83a nebo § 83e, pokud prokáže, že je a) státním příslušníkem členského státu Evropské unie, b) držitelem oprávnění k výkonu činností uvedených v odstavci 1 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie, pokud se v tomto státě takové oprávnění vyžaduje, c) bezúhonná. (2) V případě činností podle § 83a je tato fyzická osoba povinna předložit Ministerstvu zdravotnictví seznam metod, postupů odběrů a úprav vzorků pro účely měření či vyšetřování včetně konečných analytických metod a postupů, které budou použity. V případě zpracování hodnocení zdravotních rizik podle § 83e je tato fyzická osoba povinna předložit Ministerstvu zdravotnictví dříve zpracovaná hodnocení zdravotních rizik. (3) Doklady podle odstavců 1 a 2 je osoba povinna předložit před zahájením činnosti. (4) O nesplnění požadavků pro výkon činnosti uvedené v § 83a nebo § 83e vydá Ministerstvo zdravotnictví rozhodnutí ve lhůtě 30 dnů. (5) Pokud nebylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 4, může být činnost vykonávána nejdéle po dobu 1 roku ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta pro vydání tohoto rozhodnutí. § 83f Národní referenční laboratoře (1) Národní referenční laboratoře v oblasti složek životních podmínek upravených tímto zákonem, fyzikálních, chemických nebo biologických faktorů pracovních podmínek, mikroklimatických podmínek pracovišť, fyzické zátěže zaměstnanců, předmětů běžného užívání nebo výrobků určených pro styk s pitnou vodou jsou specializovaná odborná pracoviště provádějící laboratorní, posudkovou a monitorovací činnost v některé z těchto oblastí. Žádost o schválení laboratoře jako národní referenční laboratoře podle věty první může podat právnická nebo podnikající fyzická osoba anebo organizační složka státu. (2) Národní referenční laboratoře v oblasti infekčních onemocnění jsou specializovaná odborná pracoviště provádějící laboratorní, diagnostickou, posudkovou a monitorovací činnost v oblasti infekcí upravených rozhodnutím orgánu Evropských společenství o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí v rámci Evropských společenství41). Žádost o schválení laboratoře jako národní referenční laboratoře podle věty první může podat zdravotnické zařízení, pokud je oprávněno k poskytování příslušného druhu zdravotní péče, vysoká škola poskytující vysokoškolské vzdělání v akreditovaném magisterském studijním programu zdravotnického zaměření nebo organizační složka státu zřízená k plnění úkolů v oboru působnosti Ministerstva zdravotnictví.

- 210 (3) Žádost o schválení laboratoře jako národní referenční laboratoře podle odstavce 1 musí obsahovat údaje o přístrojovém a materiálním vybavení, odborné způsobilosti zaměstnanců, dosavadní době a rozsahu činnosti v oblasti, která je předmětem žádosti, doklad o podílu laboratoře na výzkumu na vnitrostátní úrovni a úrovni Evropských společenství nebo doklad o účasti v mezilaboratorních zkouškách na národní úrovni nebo úrovni Evropských společenství nebo zkouškách prováděných pro účely systému rychlé výměny informací Evropských společenství. Žádost o schválení laboratoře jako národní referenční laboratoře v oblasti infekčních onemocnění podle odstavce 2 musí obsahovat údaje o přístrojovém a materiálním vybavení, odborné způsobilosti zaměstnanců, dosavadní době a rozsahu činnosti v oblasti, která je předmětem žádosti a doklad, že laboratoř je zapojena do systému včasného varování a reakce v oblasti kontroly infekčních onemocnění podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí48a) nebo že se zúčastňuje mezinárodních srovnávacích testů organizovaných na úrovni Evropských společenství nebo Světové zdravotnické organizace. (4) Národní referenční laboratoře předkládají Ministerstvu zdravotnictví roční zprávy o své činnosti, a to vždy k datu 1. února kalendářního roku. (5) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky zaměření, organizaci a metody činnosti národních referenčních laboratoří. (6) Ministerstvo zdravotnictví uveřejňuje schválené národní referenční laboratoře s uvedením oblasti činnosti ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a na Portálu veřejné správy. § 84 Státní zdravotní dozor (1) Při výkonu státního zdravotního dozoru orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu své působnosti a) dozírají, zda osoby plní povinnosti stanovené k ochraně veřejného zdraví přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, tímto zákonem, zvláštními právními předpisy a rozhodnutím či, opatřením obecné povahy nebo jiným závazným opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů; státnímu zdravotnímu dozoru nepodléhají podmínky vzniku živností podle § 59, zásady správné laboratorní praxe pro zkoušení chemických látek podle § 29 odst. 2 a povinnosti provozovatele rozhlasového a televizního vysílání podle § 95 odst. 1, b) mohou pozastavit výkon činnosti, pokud při ní byly porušeny povinnosti v ochraně veřejného zdraví, a to do doby odstranění závady, c) mohou předběžným opatřením pozastavit uvedení na trh4a) nebo do oběhu4c), distribuci výrobků podezřelých z nebezpečnosti26a); mohou nařídit vyřazení z distribuce a prodeje 48a)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.

- 211 výrobků, které nesplňují požadavky stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem a na jejich základě vydaným rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví, nebo zakázat jejich uvádění do oběhu4c) nebo na trh, mohou u výrobků, u nichž je podezření, že nejsou bezpečné26a), předběžným opatřením pozastavit jejich uvedení na trh4a) nebo do oběhu4c) nebo jejich distribuci; u výrobků, které nesplňují požadavky stanovené tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropských společenství nebo zákonem o chemických látkách a chemických přípravcích29d), pokud upravují obsah chemických látek ve výrobku přicházejícím do přímého styku s vodou, v předmětu nebo výrobku určeném pro styk s potravinami, v hračce, v kosmetickém prostředku nebo ve výrobku pro děti ve věku do 3 let, mohou nařídit jejich vyřazení z distribuce nebo zakázat jejich uvádění do oběhu nebo na trh, d) mohou prověřovat znalosti podle § 19 odst. 3 a rozhodnout o tom, že fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné nemá znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví, e) mohou zakázat nebo omezit používání nejakostní pitné vody, teplé vody nebo vody jiné jakosti (§ 18 odst. 2 a § 21 odst. 2, § 21 odst. 2 a § 41a), a to do doby odstranění závady, jakož i stanovit účel, pro který lze takovou vodu používat; mohou určit nápravná opatření v případě nedodržení jakosti pitné vody, teplé vody nebo vody jiné jakosti, upravené tímto zákonem, nebo změnit nápravná opatření, stanovená kontrolovanou osobou50), a to do doby odstranění závady, f) mohou nařídit větší četnost kontroly vody v bazénu provozovaném podle § 18 odst. 3, sauně, nádrži ke koupání, přírodním biotopu nebo v umělém koupališti, jestliže jakost vody nedává záruku dodržení požadavků stanovených nebo povolených podle § 6 § 6e, a dobu provádění takových kontrol, g) mohou zakázat používání vody v koupališti a to i jen pro některé skupiny obyvatel nebo zakázat zdroj vody pro bazén umělého koupaliště nebo sauny, která nevyhovuje požadavkům stanoveným nebo povoleným podle § 6, a dále vody, která výskytem dalších látek nebo součástí ve zjištěné koncentraci nebo množství ohrožuje veřejné zdraví, a to do doby odstranění závady, mohou zakázat používání vody v bazénu provozovaném podle § 18 odst. 3, sauně, nádrži ke koupání, povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6a nebo 6d, přírodním biotopu nebo v umělém koupališti, a to i jen pro některé skupiny obyvatel, nebo zakázat zdroj vody pro umělé koupaliště nebo saunu, pokud je voda ke koupání, sprchování nebo ochlazování znečištěna, a to do doby odstranění závady, h) mohou zakázat provoz pískoviště venkovní hrací plochy určené pro hry dětí, nejsou-li dodrženy stanovené hygienické limity nebo provozní řád (§ 13 odst. 2), a to do doby odstranění závady, i) mohou nařídit úpravu provozního řádu podle § 4 odst. 3, § 6 odst. 3 písm. c), § 7 odst. 2, § 13 odst. 2, § 15 odst. 2, § 21 odst. 3 a § 21a, pokud podmínky v něm uvedené nevedou k ohraně veřejného zdraví, mohou nařídit osobě provozující přírodní nebo umělé koupaliště nebo saunu, jakož i osobě uvedené v § 6d přijetí opatření k ochraně veřejného zdraví před zdravotním rizikem plynoucím ze znečištění vody ke koupání, ochlazování nebo sprchování nebo změnit opatření přijaté k tomuto účelu osobou provozující přírodní nebo umělé koupaliště nebo saunu,

- 212 -

i) j) mohou nařídit úpravu provozního řádu podle § 4 odst. 3, § 6 odst. 3 písm. c), § 6c odst. 1 písm. f), § 7 odst. 2, § 13 odst. 2, § 15 odst. 2, § 21 odst. 3 a § 21a, pokud podmínky v něm uvedené nevedou k ochraně veřejného zdraví, j) k) mohou stanovit podmínky konání školy v přírodě, zotavovací akce nebo jiné podobné akce pro děti (§ 12) a v případě ohrožení veřejného zdraví školu v přírodě, zotavovací akci nebo jinou podobnou akci pro děti zakázat, k) l) mohou odejmout povolení vydané podle § 4 odst. 6, § 5 odst. 5 až 8, § 6 odst. 5, § 6e, § 6f odst. 2, § 14, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2, § 31 odst. 1 § 31 odst. 2, § 31a odst. 2, § 41a odst. 2, nesplňuje-li osoba podmínky, za kterých bylo povolení vydáno, nebo je-li ohroženo veřejné zdraví; odejmutí povolení vydaného Ministerstvem zdravotnictví musí být předem projednáno s tímto správním úřadem, l) m) mohou pozastavit provoz nebo používání zdroje hluku, vibrací nebo zdroje neionizujícího záření, je-li to nezbytné k ochraně veřejného zdraví pokud při jejich používání nebo provozu byly porušeny povinnosti stanovené tímto zákonem, a to do doby odstranění závady, m) n) mohou předběžným opatřením pozastavit používání látky, suroviny, polotovaru nebo potraviny určené k výrobě nebo přípravě pokrmu podezřelých z toho, že nevyhovují požadavkům na zdravotní nezávadnost a čistotu stanoveným zvláštními právními předpisy23), přímo použitelnými předpisy Evropských společenství o potravinách20) nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví; mohou rozhodnutím zakázat používání látky, suroviny, polotovaru nebo potraviny určených k výrobě nebo přípravě pokrmu, pokud nevyhovují požadavkům na zdravotní nezávadnost, jakost, čistotu a značení, nebo značení stanoveným zvláštními právními předpisy23) nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví, nebo nejsou za stanovených podmínek skladovány, jakož i nařídit provedení sanitace nebo změnu technologického postupu výroby nebo přípravy pokrmu, n) o) mohou stanovit odchylný způsob zacházení s prádlem ze zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče vybraného zařízení sociálních služeb, je-li to nezbytné pro zamezení vzniku a šíření infekčních onemocnění, o) p) mohou uložit určení a měření faktorů životních a pracovních podmínek ke zjištění, zda není ohroženo veřejné zdraví nebo určení příčiny poškození zdraví, p) q) mohou uložit zajištění zpracování hodnocení zdravotních rizik osobě, jejíž činnost je nebo může být zdrojem takového rizika, r) mohou nařídit okamžité uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti na dobu nejdéle 2 následujících provozních dnů od okamžiku zjištění porušení povinnosti, které může mít za následek ohrožení života nebo zdraví, s) mohou nařídit k ochraně zdraví zaměstnance nebo osoby uvedené v § 43 provedení opatření k omezení rizik plynoucích z fyzikálních, mikroklimatických, chemických nebo biologických faktorů pracovních podmínek, fyzické nebo duševní psychické zátěže a ze souvisejících pracovních podmínek; mohou nařídit změnu opatření přijatých zaměstnavatelem nebo osobou uvedenou v § 43 podle zvláštního právního předpisu k ochraně zdraví při práci,

- 213 -

t) mohou k ochraně zdraví zaměstnavateli stanovit přísnější nejvyšší přípustné hodnoty škodlivých faktorů pracovních podmínek, než stanoví zvláštní právní předpisy, vyskytuje-li se na pracovišti současně více škodlivých faktorů, při vysokém fyzickém zatížení zaměstnanců vystavených na pracovišti působení škodlivých faktorů, při překračování limitních hodnot biologických expozičních testů, nebo pokud to je třeba s ohledem na ochranu zdraví mladistvých zaměstnanců, studentů, spolupracujících mladistvých rodinných příslušníků nebo žáků na výukových pracovištích, mladistvých zaměstnanců, spolupracujících mladistvých rodinných příslušníků nebo žáků a studentů při praktickém vyučování nebo odborné praxi, které je součástí jejich přípravy na budoucí povolání, u) zjištění, že pokrmy, suroviny, polotovary nebo potraviny k jejich výrobě či přípravě jsou zjevně zdravotně závadné nebo při zjištění, že potraviny uváděné do oběhu48) jsou zjevně zdravotně závadné, nevhodné k lidské spotřebě20) nebo jiné než zdravotně nezávadné nebo při zjištění, že potraviny uváděné do oběhu jsou zjevně nevhodné k lidské spotřebě20) nebo zjevně jiné než zdravotně nezávadné, je mohou na místě znehodnotit nebo nařídit jejich znehodnocení či likvidaci, a to na náklad kontrolované osoby, která je povinna způsob a provedení znehodnocení nebo likvidace orgánu ochrany veřejného zdraví prokázat, v) mohou nařídit z protiepidemických důvodů nebo ke zjištění zdravotního stavu fyzických osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné lékařské prohlídky a potřebná laboratorní a jiná vyšetření nutná k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, w) k předcházení ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací mohou, jde-li o výkon rizikových prací, zaměstnavateli nebo osobě uvedené v § 43 nařídit mimořádné lékařské preventivní prohlídky a upravit způsob a rozsah sledování zátěže organismu faktory pracovních podmínek; mimořádné lékařské preventivní prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví příslušný orgán ochrany veřejného zdraví za podmínek upravených zvláštním právním předpisem33a), y) mohou nařídit fyzické osobě, která vylučuje choroboplodné zárodky, ale není nosičem podle § 53 odst. 1, opatření v rozsahu podle § 53 odst. 1 písm. a) a c), s výjimkou léčení., z) mohou v případě zjištění protiprávního jednání48d), kterého se kontrolovaná osoba dopustila na území členského státu Evropských společenství nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a které poškozuje nebo může poškodit společný zájem spotřebitelů48e) rozhodnutím takové jednání zakázat. (2) V případech podle odstavce 1 písm. b), e), g), h) a l) je osoba, které bylo nápravné opatření uloženo neprodleně, povinna informovat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o odstranění závady a, spočívá-li závada ve skutečnosti, kterou lze měřit nebo provést její laboratorní vyšetření, předložit i důkaz o dodržování povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropských společenství a právními předpisy nebo uložených na jejich základě rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Pro účely tohoto důkazu může osoba měření a laboratorní vyšetření provést jen prostřednictvím držitele autorizace (§ 83c), držitele osvědčení o akreditaci4a) o akreditaci vydaného podle zákona o technických 48)

Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

48d)

Čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004. Čl. 3 písm. k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004.

48e)

- 214 požadavcích na výrobky7) nebo osoby, která má osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe30) praxe vydané podle zákona o chemických látkách a chemických přípravcích29d) pro příslušný obor měření a vyšetřování, je-li pro příslušný obor měření a vyšetřování autorizace, akreditace či vydání osvědčení právními předpisy upraveno, pokud není sama takto kvalifikovaná. Určení a měření faktorů životních a pracovních podmínek podle odstavce 1 písm. o) lze provést jen prostřednictvím držitele autorizace (§ 83c), držitele osvědčení o akreditaci4a) o akreditaci vydaného podle zákona o technických požadavcích na výrobky7) nebo osoby, která má osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe30) praxe vydané podle zákona o chemických látkách a chemických přípravcích29d) pro příslušný obor měření a vyšetřování, je-li pro příslušný obor měření a vyšetřování autorizace, akreditace či vydání osvědčení právními předpisy upraveno. Věty druhá a třetí se nepoužijí, stanoví-li tento zákon pro příslušné měření jinak (§ 32a). (3) Pro opatření podle odstavce 1 písm. r) a u) neplatí správní řád. Toto opatření oznámí zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví ústně osobě uvedené v § 88 odst. 2 větě první a učiní o něm písemný zápis. Opatření podle odstavce 1 písm. r) a opatření podle odstavce 1 písm. u), kterým zaměstnanec příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nařídí znehodnocení či likvidaci pokrmu, suroviny, polotovaru nebo potraviny k výrobě či přípravě pokrmu nebo epidemiologicky rizikové potraviny, je účinné okamžikem jeho oznámení. Nedojde-li v případě podle odstavce 1 písm. r) k odstranění zjištěného porušení povinnosti, je ředitel příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví oprávněn tuto lhůtu prodloužit, a to do doby odstranění závady; pro toto opatření neplatí správní řád. Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s opatřením podle odstavce 1 písm. u) nebo s opatřením podle věty čtvrté, může proti nim podat písemně námitky, nejpozději do 3 dnů ode dne sepsání zápisu nebo opatření podle věty čtvrté. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně ředitel příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Jsou-li pro to důvody, námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a opatření potvrdí. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované osobě. Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. (4) Státní zdravotní dozor vykonávají krajské hygienické stanice podle kontrolních plánů, které určují priority činnosti na tomto úseku ochrany veřejného zdraví. (5) Při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů jsou orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu své působnosti oprávněny přijímat opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropských společenství. (6) Na žádost mohou orgány ochrany veřejného zdraví uvedené v § 78 odst. 1 písm. a) až c) vydat osvědčení o skutečnosti, která náleží do jejich působnosti, týká se výhradně práv a povinností osoby, která žádost podala, není-li třeba zkoumat skutkový stav ani opatřovat údaje z evidence jiného správního úřadu. ODDÍL 2 Právní předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví § 85 (1) Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a dále mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti

- 215 podezřelých výrobků a nejakostních a z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, a jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu lze stanovit pro správní obvod krajské hygienické stanice nebo jeho část právním předpisem krajské hygienické stanice. Právním předpisem krajské hygienické stanice lze k ochraně veřejného zdraví nařídit též provedení velkoplošné (území obce nebo městské části) speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace. (2) Krajská hygienická stanice informuje o záměru vydat právní předpis podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví. (3) Právní předpisy podle odstavce 1 se označují názvem nařízení krajské hygienické stanice. Nařízení krajské hygienické stanice musí být vyhlášeno. Vyhlášení se provede tak, že se nařízení vyvěsí na úřední desce krajské hygienické stanice na dobu nejméně 15 dnů. Dnem vyhlášení je první den jeho vyvěšení na úřední desce krajské hygienické stanice. Tento způsob vyhlášení je podmínkou platnosti nařízení krajské hygienické stanice. Nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, pokud v něm není stanoveno jinak. (4) Nařízení krajské hygienické stanice jsou kromě toho povinny vyvěsit na své úřední desce obce určené v nařízení. ODDÍL 3 Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav § 86

(1) K vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek, výrobků, k vyšetřování biologického materiálu a k provádění biologických expozičních testů pro účely výkonu státního zdravotního dozoru a dále ke sledování ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva, monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek, přípravě podkladů pro hodnocení a řízení zdravotních rizik a pro činnost orgánu ochrany veřejného zdraví jako složky integrovaného záchranného systému, k podílení se na provádění místních programů ochrany a podpory zdraví, jakož i k výchově k podpoře a ochraně veřejného zdraví a k poskytování poradenských služeb a dalších služeb na úseku ochrany veřejného zdraví se zřizují zdravotní ústavy se sídlem v Praze, Kolíně, Českých Budějovicích, Plzni, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Brně, Olomouci, Ostravě a ve Zlíně. Ministerstvo zdravotnictví může zdravotní ústavy uvedené ve větě první z důvodu racionalizace činností a systémových změn rušit a slučovat. Zrušení zdravotního ústavu nebo sloučení zdravotních ústavů Ministerstvo zdravotnictví zveřejní ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí do 30 dnů od zrušení nebo sloučení. Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými organizacemi; funkci jejich zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví. Zdravotní ústavy mohou v hlavní činnosti dále poskytovat závodní preventivní péči, specializovanou diagnostickou a ambulantní péči v oblastech mikrobiologie, imunologie, alergologie a parazitologie, provádět genotoxikologická a cytogenetická laboratorní vyšetření, vyšetření anti-HIV protilátek, referenční činnost, klinické hodnocení účinků léčiv, očkovacích látek a zdravotnických prostředků a ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.

(2) Ministerstvo zdravotnictví může rušit nebo slučovat zdravotní ústavy pouze tehdy, bude – li zajištěna potřebná kapacita laboratorních a ostatních činností prováděných zdravotními ústavy pro potřeby státu. Ministerstvo zdravotnictví v případě zrušení zdravotního ústavu může zároveň určit, že s majetkem, s nímž byl zdravotní ústav příslušný hospodařit ke dni svého zániku, hospodaří nadále organizační složka státu či státní organizace v působnosti Ministerstva zdravotnictví. V případě závazků zrušovaného zdravotního ústavu může Ministerstvo zdravotnictví určit nositele těchto závazků; převezme-li tyto závazky Česká republika, určí Ministerstvo zdravotnictví zároveň, která organizační složka státu je bude za Českou republiku jako nositele závazků vykonávat. V případě sloučení zdravotních ústavů Ministerstvo

- 216 zdravotnictví vždy určí, který ze slučovaných zdravotních ústavů je organizací nástupnickou. Nástupnická organizace je příslušná hospodařit s majetkem zdravotního ústavu zanikajícího nebo zdravotních ústavů zanikajících a přecházejí na ni veškerá práva a závazky, včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů zdravotního ústavu zanikajícího nebo zdravotních ústavů zanikajících. (2) (3) K přípravě podkladů pro národní zdravotní politiku, pro ochranu a podporu zdraví, k zajištění metodické a referenční činnosti na úseku ochrany veřejného zdraví, k monitorování a výzkumu vztahů životních podmínek a zdraví, k mezinárodní spolupráci, ke kontrole kvality poskytovaných služeb v ochraně veřejného zdraví, k postgraduální výchově v lékařských oborech ochrany a podpory zdraví a pro zdravotní výchovu obyvatelstva se zřizuje Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze. Státní zdravotní ústav je příspěvkovou organizací; funkci jejího zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví. Státní zdravotní ústav může v hlavní činnosti dále provádět vědeckou a výzkumnou činnost v ochraně a podpoře zdraví, notifikační činnost, činnost uvedenou v odstavci 1 a dále činnost, pro jejíž výkon tento zákon jinak stanoví podmínku autorizace nebo akreditace. (3) (4) Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav jsou zdravotnickými zařízeními. Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav jsou oprávněny zpracovávat za účelem přípravy podkladu pro tvorbu státní zdravotní politiky a sledování dlouhodobých trendů výskytu infekčních a jiných hromadně se vyskytujících onemocnění údaje o zdraví fyzických osob v souvislosti s předcházením vzniku a šíření infekčních onemocnění, ohrožení nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce, o expozici fyzických osob škodlivinám v pracovním a životním prostředí a o epidemiologii drogových závislostí a předávat je orgánům ochrany veřejného zdraví.

(4) (5) Statutárním orgánem zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává na návrh hlavního hygienika České republiky ministr zdravotnictví. Další úkoly zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu stanoví Ministerstvo zdravotnictví statutem. (5) (6) Zdravotní ústavy, uvedené v odstavci 1, mohou vykonávat činnosti, pro jejichž výkon tento zákon stanoví podmínku autorizace nebo akreditace, jen pokud tuto podmínku splňují.

§ 87 zrušen ODDÍL 4 Oprávnění a povinnosti zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví a povinnosti kontrolovaných osob § 88 (1) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví se při plnění úkolů orgánů ochrany veřejného zdraví a výkonu oprávnění podle tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropských společenství a zvláštních právních předpisů prokazují služebním průkazem, jehož vzor upraví prováděcí právní předpis. Služební průkaz je u zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví pověřených výkonem státního zdravotního dozoru dokladem o pověření k této kontrolní činnosti. Pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních

- 217 onemocnění a škodlivých nebo epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů a ke zjištění ohniska nákazy, k nařízení, provedení a kontrole protiepidemických opatření mohou v mimořádných případech hodných zvláštního zřetele vstupovat do obydlí fyzických osob. Fyzické osoby jsou povinny jim tento vstup umožnit a strpět či provést opatření nařízená podle tohoto zákona k zamezení vzniku a šíření infekčních onemocnění. (2) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví mohou po předložení služebního průkazu vykonat státní zdravotní dozor v provozovně, v jiné stavbě nebo zařízení (dále jen "provozovna"), je-li při zahájení jeho výkonu přítomna kontrolovaná osoba50), zaměstnanec kontrolované osoby, člen jejího statutárního orgánu, spolupracující rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby. Státní zdravotní dozor mohou zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví vykonat i v obydlí, které je užíváno pro podnikání. Fyzickou osobu uvedenou ve větě první zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví seznámí s obsahem protokolu o kontrolním zjištění a předá jí jeho stejnopis. Seznámení s protokolem a jeho převzetí potvrzuje fyzická osoba podpisem protokolu o kontrolním zjištění. Odmítne-li fyzická osoba seznámit se s kontrolním zjištěním nebo toto seznámení potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu. V ostatních případech výkonu státního zdravotního dozoru zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví oznámí kontrolované osobě vykonání státního zdravotního dozoru po jeho skončení, a seznámí ji s protokolem o měření nebo jiném vyšetření a s protokolem o kontrolním zjištění50); takto postupuje orgán ochrany veřejného zdraví i při výkonu státního zdravotního dozoru nad dodržováním hygienických limitů hluku, vibrací a neionizujícího záření, a to i v případě, kdy je vykonáván v provozovně. Je-li předmětem státního zdravotního dozoru podle věty první zjištění vyžadující vyšetření odebraného vzorku nebo měření, seznámení kontrolované osoby50) s protokolem o měření nebo jiném vyšetření a s protokolem o kontrolním zjištění50) zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví provede až po skončení státního zdravotního dozoru, kdy je vyhodnocen výsledek měření či vyšetření, který uvede v protokolu o kontrolním zjištění50). Seznámení kontrolované osoby s protokolem o kontrolním zjištění50) a výsledky kontroly podle vět páté a šesté může zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví provést doručením těchto dokladů o kontrolním zjištění kontrolované osobě50) nebo postupem podle vět druhé až čtvrté. Při výkonu státního zdravotního dozoru jsou zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví oprávněni ověřovat podle osobních dokladů (občanský průkaz nebo cestovní pas) totožnost fyzických osob uvedených ve větě první. Fyzické osoby jsou povinny pro tyto účely zaměstnancům ochrany veřejného zdraví osobní doklad předložit. K ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání nebo změn zdravotního stavu pro účely posuzování ohrožení nemocí z povolání jsou zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví oprávněni vstupovat do provozoven. (3) Státní zdravotní dozor lze zahájit i nákupem výrobku, a to v případech šetření výrobku nebezpečného nebo podezřelého z nebezpečnosti nebo podmínek poskytování služby4d). V těchto případech oznámí zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví osobě uvedené v odstavci 2 větě první zahájení státního zdravotního dozoru až po provedení nákupu. (3) (4) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou při výkonu státního zdravotního dozoru a při plnění dalších úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů dále oprávněni 50)

Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

- 218 a) provádět měření a odebírat materiál a vzorky potřebné pro plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví; o provedeném odběru vzorků a měření pořizují protokol, b) pořizovat obrazovou dokumentaci o zjištěných skutečnostech, c) nahlížet do dokladů, dalších písemností a záznamů dat, činit si z nich výpisy a požadovat písemná nebo ústní vysvětlení, d) v rozsahu nezbytném pro výkon zákonem stanovených oprávnění nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené zdravotnickými zařízeními včetně zdravotnické dokumentace zaměstnanců vedené zařízením vykonávajícím závodní preventivní péči a činit si z ní výpisy. (4) (5) Protokoly o kontrolním zjištění50), odběru vzorků a měření, výpisy či kopie z písemností a záznamů dat a obrazová dokumentace, je-li pořízena, jsou dokladem o kontrolním zjištění. Proti protokolu o kontrolním zjištění může fyzická osoba uvedená v § 88 odst. 2 odstavci 2 větě první podat námitky ve lhůtě do 3 dnů ode dne seznámení s protokolem; jde-li však o kontrolní zjištění ve věci bezpečnosti výrobků a jakosti vod, může tato fyzická osoba podat námitky pouze přímo do protokolu. O námitkách rozhoduje ředitel příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. V řízení o námitkách se postupuje podle zvláštního právního předpisu50a). (5) (6) Kontrolované osoby50) jsou povinny vytvořit podmínky k provedení státního zdravotního dozoru, zejména jsou povinny poskytnout součinnost odpovídající oprávněním orgánu ochrany veřejného zdraví podle odstavců 1 až 4. Zdravotnické zařízení je povinno v rozsahu podle odstavce 4 písm. d) umožnit zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví nahlížet do zdravotnické dokumentace a činit si z ní výpisy. Pokud není v odstavcích 1 až 4 5 nebo v přímo použitelných předpisech Evropských společenství50b) stanoveno jinak, mají kontrolované osoby povinnosti a zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví, vykonávající státní zdravotní dozor, oprávnění a povinnosti podle zvláštního právního předpisu50). (6) (7) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou oprávněni přizvat k účasti na plnění úkolů podle tohoto zákona a, přímo použitelného předpisu Evropských společenství nebo zvláštních právních předpisů zaměstnance zdravotního ústavu nebo Státního zdravotního ústavu, popřípadě jiné odborně způsobilé osoby. Tito zaměstnanci zdravotního ústavu nebo Státního zdravotního ústavu a jiné odborně způsobilé osoby mají práva a povinnosti kontrolních zaměstnanců, a to v rozsahu pověření daného jim příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Kontrolované osoby jsou povinny umožnit jim výkon oprávnění v rozsahu pověření. Zaměstnance zdravotního ústavu nebo Státního zdravotního ústavu a jiné odborně způsobilé osoby nelze pověřit oprávněním ukládat opatření nebo sankce podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů. Zaměstnanci Státního zdravotního ústavu, zdravotních ústavů, jakož i zaměstnanci jiné odborně způsobilé osoby jsou povinni zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona dozvěděli. § 88a

50a)

§ 18 a 26 zákona č. 552/1991 Sb., ve znění zákona č. 501/2004 Sb.

- 219 (1) Pouze zaměstnanci s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání51) mohou plnit úkoly orgánů ochrany veřejného zdraví, uvedených v § 78 odst. 1 písm. a) až c), a) při výkonu státního zdravotního dozoru v oblasti prevence vzniku a šíření infekčních onemocnění a nad plněním povinností zdravotnickými zařízeními, b) jejichž předmětem je zjištění zdravotního stavu fyzické osoby včetně nahlížení do zdravotnické dokumentace, c) při hodnocení zdravotních rizik, d) při odborném řízení činnosti zařízení vykonávajícího závodní preventivní péči a usměrňování činnosti zdravotnických zařízení v ochraně před infekčními onemocněními včetně nemocničních nákaz, nákaz a nemocemi podmíněnými prací a jinými poškozeními zdraví z práce, e) při vydávání očkovacích látek, f) při provádění ověření pracovních podmínek pro účely posuzování nemocí z povolání. (2) Činností podle odstavce 1 lékaře, zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání se nepřerušuje výkon zdravotnického povolání51). (3) Lékaři, zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, vykonávající činnosti podle odstavce 1, jsou povinni se celoživotně vzdělávat v rozsahu a za podmínek zvláštního právního předpisu51). (4) Uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání upravují zvláštní právní předpisy51). § 89 (1) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou povinni zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropských společenství, zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu zdraví při práci a zvláštních právních předpisů upravujících působnost orgánů ochrany veřejného zdraví dozvěděli. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není, jestliže takové údaje v nezbytně nutném rozsahu sdělují a) na základě písemného souhlasu fyzické osoby, které se informace přímo týká, b) orgánu ochrany veřejného zdraví, 51)

Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.

- 220 -

c) lékaři v rámci návazné zdravotní péče, d) osobám blízkým52), jedná-li se o údaje o zdravotním stavu, které jsou nezbytné pro ochranu veřejného zdraví, e) zdravotní pojišťovně k vyměření přirážky a pro řízení o náhradě škody a okresní správě sociálního zabezpečení k vyměření přirážky, f) zdravotnickému zařízení oprávněnému podle zvláštního právního předpisu uznávat nemoci z povolání v souvislosti s šetřením nemocí z povolání45), g) orgánu inspekci práce53) v souvislosti se šetřením pracovního úrazu, h) orgánu sociálně-právní ochrany dětí v souvislosti s ochranou zdraví dětí a mladistvých, i) Veřejnému ochránci práv v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona. (2) Na vyžádání státního zástupce a po podání žaloby též předsedy senátu jsou orgány ochrany veřejného zdraví oprávněny sdělit individuální údaje vztahující se k fyzickým osobám a obchodní tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona dozvěděli. (3) Povinnost oznamovat určité skutečnosti uložená zvláštními právními předpisy není dotčena. § 90 (1) Vstupné do budov, provozoven, místností, objektů a zařízení při plnění úkolů v ochraně veřejného zdraví a náklady na pořízení a předání protokolů podle § 4 odst. 1 a § 6 odst. 3 písm. a) § 3 odst. 3, § 4 odst. 1, § 6c odst. 1 písm. d), § 6d, § 18 odst. 3 nebo § 38 orgány ochrany veřejného zdraví nehradí. Za kontrolní vzorky výrobku odebrané nebo nakoupené postupem podle § 88 odst. 3 pro účely státního zdravotního dozoru, s výjimkou vzorků vody a vzorků písku z pískovišť, zaplatí orgán ochrany veřejného zdraví kontrolované osobě50) částku ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba výrobek běžně na trhu prodává, nebo za kterou výrobek pořídila53a), pokud o náhradu požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že výrobek splnil požadavky stanovené právními předpisy, rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví. Částku ve výši ceny však orgán ochrany veřejného zdraví neposkytne, jde-li o výrobek, který nesplňuje požadavky stanovené právními předpisy, přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. (2) Za kontrolní vzorek výrobku odebraného pro účely ověření podmínek vzniku onemocnění pro posuzování nemoci z povolání nebo ověření změn zdravotního stavu pro posouzení ohrožení nemocí z povolání zaplatí orgán ochrany veřejného zdraví zaměstnavateli nebo osobě uvedené v § 43, u kterých vzorek odebral, částku ve výši ceny, za kterou zaměstnavatel nebo osoba uvedená v § 43 výrobek pořídili, pokud o náhradu požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byl seznámen se skutečností, že bylo 52) 53) 53a)

§ 116 občanského zákoníku. Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

- 221 lékařským posudkem vydaným zdravotnickým zařízením poskytujícím závodní preventivní péči nebo vykonatelným rozhodnutím příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumal stanoveno, že na pracovišti zaměstnavatele nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nevzniklo. (3) Částku ve výši ceny podle odstavce 2 orgán ochrany veřejného zdraví neposkytne, jestliže podle lékařského posudku vydaného zdravotnickým zařízením poskytujícím závodní preventivní péči příslušným k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání nebo vykonatelného rozhodnutí příslušného správního úřadu, který tento lékařský posudek přezkoumal, byla nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání uznáno. § 91 (23) Krajská hygienická stanice zajistí uskladnění výrobků zajištěných a předaných jí celními orgány podle zvláštního právního předpisu26a). O převzetí postoupených výrobků sepíše zaměstnanec krajské hygienické stanice s předávajícím celním orgánem protokol. Náklady na skladování hradí osoba, která je podle dokumentace výrobku nebo jiného zjištění jeho příjemcem na území České republiky (dále jen „příjemce výrobku“). Jejich výši stanoví krajská hygienická stanice rozhodnutím. Příjemce výrobku není povinen uhradit náklady na toto uskladnění jestliže se prokáže, že výrobky jsou bezpečné. V tomto případě a dále nelze-li příjemce výrobku zjistit, hradí náklady skladování krajská hygienická stanice. (24) Pokud krajská hygienická stanice zjistí, že výrobky podle odstavce 1 jsou bezpečné, vydá je, s výjimkou výrobků použitých pro vyšetření, bezodkladně a v neporušeném stavu příjemci výrobku. Pokud krajská hygienická stanice zjistí, že výrobky podle odstavce 1 jsou nebezpečné, rozhodne o propadnutí výrobků a jejich zničení. (25) Není-li příjemce výrobku znám, rozhodne krajská hygienická stanice o zabrání výrobků; toto rozhodnutí se doručuje veřejnou vyhláškou. Výrobky zabrané na základě rozhodnutí, které nabylo právní moci, které jsou využitelné pro humanitární účely, mohou být poskytnuty k humanitárním účelům za podmínek stanovených zákonem o ochraně spotřebitele53b). O poskytnutí výrobku k humanitárním účelům uzavře krajská hygienická stanice s přejímající organizací písemnou smlouvu v rozsahu stanoveném zákonem o ochraně spotřebitele53c). Nebudou-li výrobky poskytnuty k humanitárním účelům, rozhodne krajská hygienická stanice o jejich zničení; toto rozhodnutí se doručuje veřejnou vyhláškou. (26)

Vlastníkem propadlých nebo zabraných výrobků se stává stát54).

(27) Je-li rozhodnutí podle odstavce 2 věta poslední nebo odstavce 3 vykonatelné, zničení výrobků se provede pod dohledem tříčlenné komise jmenované ředitelem krajské hygienické stanice. O zničení sepíše komise protokol, který podepíší všichni členové komise. Zničení se provede na náklad vlastníka výrobku, je-li znám; jinak na náklady krajské hygienické stanice. 53b) 53c) 54)

§ 23c odst. 9 až 14 zákona č. 634/1992 Sb., ve znění zákona č. 229/2006 Sb. § 23c odst. 11 zákona č. 634/1992 Sb., ve znění zákona č. 229/2006 Sb. § 11 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

- 222 -

DÍL 2 Sankce Správní delikty a správní řízení Ukládání pokut § 92 (1) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených tímto zákonem, zvláštními právními předpisy nebo na jejich základě vydanými rozhodnutími či opatřeními orgánu ochrany veřejného zdraví, přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, právním předpisem podle § 85 a za nesplnění nebo porušení povinností stanovených zvláštními právními předpisy k ochraně zdraví při práci a k zajištění a výkonu závodní preventivní péče v rozsahu § 82 odst. 2 písm. n) uloží orgán ochrany veřejného zdraví oprávněný vykonávat státní zdravotní dozor fyzické osobě při její podnikatelské činnosti nebo právnické osobě pokutu do výše 2 000 000 Kč. (2) Došlo-li však nesplněním nebo porušením povinností podle odstavce 1 k poškození zdraví fyzických osob, vzniku nebo hrozbě epidemie, může orgán ochrany veřejného zdraví uvedený v odstavci 1 uložit fyzické osobě při její podnikatelské činnosti nebo právnické osobě pokutu až do výše 3 000 000 Kč. (3) Pokutu až do výše 100 000 Kč může uložit orgán ochrany veřejného zdraví uvedený v odstavci 1 fyzické osobě při její podnikatelské činnosti a právnické osobě za uvedení nepravdivých údajů a informací a dále za ztěžování nebo maření výkonu státního zdravotního dozoru. Pokutu až do výše 1 000 000 Kč může tento orgán ochrany veřejného zdraví uložit osobě, která neoprávněně vystupovala jako autorizující osoba nebo držitel autorizace. (4) Uložením pokuty nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o náhradě škody.

- 223 -

Porušení povinností k ochraně bezpečnosti výrobků (1) Výrobce, dovozce nebo distributor výrobků se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost stanovenou mimořádným opatřením k ochraně zdraví fyzických osob před nebezpečnými nebo z nebezpečnosti podezřelými výrobky podle § 82 odst. 2 písm. m) nebo stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. c) nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropských společenství na úseku potravin, výrobků přicházejících do přímého styku s vodou nebo předmětů běžného užívání. (2) Výrobce, Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou nebo výrobce nebo dovozce chemického přípravku určeného k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí, aby složení, značení a úprava povrchu výrobku nebo chemického přípravku odpovídaly hygienickým požadavkům podle § 5 odst. 1 nebo je nevybaví návodem k použití podle § 5 odst. 3. (3) Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou nebo předmětu běžného užívání se dopustí správního deliktu tím, že a) nedoloží schválení výrobku, který uvedl na trh podle § 76 odst. 1 písm. a), nebo b) neinformuje podnikatele, který od něho odebral výrobek, podle § 76 odst. 1 písm. b), c) nebo d). (4) Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání se dopustí správního deliktu tím, že a) nezajistí, aby jím vyráběné nebo dovážené předměty běžného užívání uvedené v § 25 odst. 1 písm. a), c) nebo d) splňovaly hlediska bezpečnosti podle § 26 odst. 1 písm. a) až d), nebo b) v rozporu s § 26 odst. 1 písm. b) nezkouší a nehodnotí dodržování hygienických požadavků na složení a vlastnosti výrobků a materiálů uvedených v § 25 odst. 1 písm. a) a d) nebo o zkouškách a hodnocení nevede dokumentaci. (5) Výrobce nebo dovozce hraček se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 26 odst. 9 nezabezpečí splnění hygienických požadavků na složení a vlastnosti hraček nebo dodržování těchto hygienických požadavků nehodnotí. (6) Distributor se dopustí správního deliktu tím, že (7) distribuuje výrobek přicházející do přímého styku s vodou nebo chemický přípravek v rozporu s § 5 odst. 1 a 3, (8) distribuuje předmět běžného užívání uvedený v § 25 odst. 1 písm. c) nebo d) v rozporu s § 26 odst. 3, (9) v rozporu s § 26 odst. 3 (10) nezajistí v případě, kdy nelze výrobce nebo dovozce předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 odst. 1 písm. a), c) nebo d) určit, aby tyto předměty splňovaly hlediska bezpečnosti podle § 26 odst. 1 písm. a) až c), (11) nezajistí značení předmětu běžného užívání, který není zabalen v obalu určeném pro spotřebitele a je balen v místě prodeje na přání spotřebitele, nebo (12) neumístí výrobek s prošlým datem minimální trvanlivosti odděleně nebo ho zřetelně neoznačí údajem o skončení doby minimální trvanlivosti, nebo

- 224 (13) nabízí k uvedení do provozu použité předměty běžného užívání uvedené v § 25 odst. 1 písm. a) nebo d) v rozporu s § 26 odst. 10, (14) v rozporu s § 76 odst. 2 nepozastaví distribuci nebo z distribuce nevyřadí výrobek přicházející do přímého styku s vodou nebo předmět běžného užívání. (15) Za správní delikt se uloží pokuta do (16) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, 2, 4, 5 nebo odstavce 6 písm. a), b) nebo odstavce 6 písm. c) bodu 1 nebo 2 nebo odstavce 6 písm. e), b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3, c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6 písm. c) bodu 3 nebo odstavce 6 písm. d). § 92a Porušení povinností k ochraně bezpečnosti kosmetických prostředků (17) Výrobce nebo dovozce kosmetického prostředku se dopustí správního deliktu tím, že a) b) c) d)

nesplní oznamovací povinnost podle § 27 odst. 1 nebo § 28 odst. 4, neuvede nebo neuchová údaj podle § 27 odst. 2, nezajistí dostupnost údaje veřejnosti podle § 27 odst. 3, nebo údaj o pokusu na zvířeti uvede v rozporu s § 29 odst. 4. (18) Výrobce kosmetického prostředku se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní povinnost podle § 29 odst. 1 vztahující se k výrobě kosmetických prostředků, nebo b) v rozporu s § 29 odst. 3 nezajistí snadnou dostupnost údajů nebo neoznačí místo kde uchovává stanovenou dokumentaci. (19) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 2, b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c). § 92b Porušení povinností k ochraně jakosti vod (20) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 3 odst. 2 dopustí správního deliktu tím, že a) nezajistí, aby dodaná pitná voda splňovala hygienické požadavky na jakost pitné vody stanovené v § 3 odst. 1 nebo povolené příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví podle § 3 odst. 4 nebo § 3a nebo dodá pitnou vodu v rozporu s rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. e), b) v rozporu s § 3a odst. 2 nedoloží, zda a v jakém rozsahu byla zjednána náprava jakosti pitné vody v případech, kdy byl dočasně povolen mírnější hygienický limit, c) nesplní informační povinnost podle § 3a odst. 8 nebo nezajistí aktuální informace o jakosti dodávané pitné vody a látkách použitých k úpravě vody podle § 4 odst. 3, d) nezajistí kontrolu jakosti pitné vody podle § 4 odst. 1 nebo 2 nebo podle § 4 odst. 4, e) nesplní povinnost podle § 4 odst. 5, nebo

- 225 f)

nedodrží požadavek na vodárenskou úpravu surové vody podle § 5 odst. 7 nebo použije vodárenskou technologii v rozporu s rozhodnutím vydaným podle § 5 odst. 8. (21) Výrobce teplé vody se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 3 odst. 3 dodá teplou vodu, která nesplňuje hygienické limity ukazatelů jakosti, nebo neinformuje o nedodržení hygienického limitu ukazatele jakosti teplé vody podle § 4 odst. 5 nebo dodá teplou vodu v rozporu s rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. e), b) nezajistí kontrolu jakosti pitné vody podle § 4 odst. 1 nebo 2, nebo c) použije chemický přípravek při úpravě teplé vody v rozporu s § 5 odst. 9. (22) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 3 odst. 2 nebo výrobce teplé vody se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost stanovenou k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nejakostní nebo z porušení jakosti podezřelé vody rozhodnutím vydaným podle § 82 odst. 2 písm. m). (23) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 3 odst. 2, výrobce teplé vody nebo odběratel pitné vody nebo odběratel teplé vody se dopustí správního deliktu tím, že k jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření dodávky surové nebo pitné vody a pro obdobné účely použije výrobek, který nevyhovuje hygienickému požadavku podle § 5 odst. 10. (24) Odběratel pitné nebo teplé vody nebo osoba v obdobném postavení, odebírá-li pitnou nebo teplou vodu ve stavbě, kde se taková voda dodává veřejnosti, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 4 odst. 5 neprošetří nebo nezjistí příčinu nedodržení hodnoty ukazatele jakosti pitné nebo teplé vody nebo nepřijme účinné nápravné opatření. (25) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), d), e) nebo f), odstavce 2, 3, 4 nebo 5, b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo c).

§ 92c Porušení povinností k ochraně koupališť a saun (26) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny anebo osoba uvedená v § 6d se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní povinnost stanovenou k ochraně zdraví osob při výskytu nejakostní nebo z porušení jakosti podezřelé vody rozhodnutím vydaným podle § 82 odst. 2 písm. m) nebo stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. h), b) nesplní povinnost k ochraně zdraví koupajících se osob stanovenou v § 6a odst. 1, c) v rozporu s § 6c odst. 1 písm. a) nezajistí laboratorní kontrolu vody ke koupání nebo nezajistí protokol o výsledku této kontroly podle § 6c odst. 1 písm. b) nebo jej v rozporu s § 6c odst. 1 písm. d) nepředá, nebo d) neuchovává protokoly podle § 6c odst. 1 písm. c).

- 226 (27) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 6c odst. 1 písm. e) nesplní hygienický požadavek pro členění, vybavení nebo provoz přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny, nebo b) nesplní povinnost stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. f) nebo g). (28) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní povinnost k ochraně zdraví koupajících se osob podle § 6b odst. 2, b) nesplní povinnost podle § 6f odst. 1 písm. a), b) nebo c), c) v rozporu s § 6f odst. 1 písm. h) nevede provozní deník nebo evidenci o výsledcích kontrol nebo měření, d) nedodrží hygienický požadavek podle § 6f odst. 1 písm. d) nebo e), e) v rozporu s § 6f odst. 2 nebo rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. k) nezastaví provoz nebo jeho část anebo nepodá žádost o povolení látky, která může ovlivnit veřejné zdraví, nebo f) nevyznačí údaj podle § 6f odst. 1 písm. g) nebo jej nezveřejní. (29) Provozovatel přírodního koupaliště se dopustí správního deliktu tím, že neinformuje veřejnost o znečištění vody ke koupání podle § 6b odst. 1. (30) Provozovatel přírodního koupaliště provozovaného na povrchových vodách se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost stanovenou opatřením obecné povahy podle § 82a odst. 1 písm. a) nebo d) nebo rozhodnutím vydaným podle § 82a odst. 1 písm. e). (31) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c), odstavce 2 písm. b), odstavce 3 písm. a) nebo b), odstavce 4 nebo 5, b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. d) nebo e), c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 3 písm. c), d) 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. f).

§ 92d Porušení povinností k ochraně zdraví při výchově, vzdělávání a zotavení dětí a mladistvých (32) Zařízení pro výchovu a vzdělávání nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba provozující podle živnostenského zákona činnost péče o dítě do 3 let věku v denním režimu nebo činnost ve výchově dětí starších 3 let nebo mimoškolní výchovu a vzdělávání, s výjimkou vedení zotavovacích akcí a činnosti na nich, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 7 odst. 1 nebo rozhodnutím vydaným podle § 14 nesplní hygienické požadavky na provoz, prostorové podmínky, vybavení, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid nebo nakládání s prádlem.

- 227 (33) Zařízení pro výchovu a vzdělávání se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí oddělení nemocného dítěte nebo mladistvého od ostatních nebo nezajistí dohled podle § 7 odst. 3. (34) Škola nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pořádá zotavovací akci dětí podle § 8, školu v přírodě podle § 9 nebo organizovaný pobyt dětí podle § 11a se dopustí správního deliktu tím, že d) nesplní ohlašovací povinnost podle § 8 odst. 3 a 4 nebo podle § 9 odst. 4, e) vyšle nebo přijme dítě na zotavovací akci, školu v přírodě nebo organizovaný pobyt dětí v rozporu s § 9 odst. 1 a 2, nebo f) nesplní některou z povinností podle § 11 odst. 1 nebo nesplní povinnost stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. k). (35) Škola nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pořádá zotavovací akci podle § 8, školu v přírodě podle § 9 nebo organizovaný pobyt dětí podle § 11a nebo osoba, která pořádá organizovaný pobyt dětí v počtu menším nebo po dobu kratší než stanoví § 8 odst. 1, s výjimkou akcí pořádaných pro děti v poměru rodinném a obdobném, se dopustí správního deliktu tím, že přijme k činnosti na zotavovací akci, jiné podobné akci, výchovně rekreačním táboře nebo škole v přírodě fyzickou osobu jako dozor, zdravotníka nebo osobu činnou při stravování v rozporu s § 10 odst. 1 a 3. (36) Škola nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pořádá zotavovací akci podle § 8 nebo organizovaný pobyt dětí podle § 11a se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 8 odst. 2 1. nedodrží hygienický požadavek pro umístění zotavovací akce nebo výchovně rekreační akce, jejich členění, vybavení, osvětlení, zásobování pitnou vodou, odstraňování odpadků nebo splaškových vod, pro ubytování, úklid, stravování nebo režim dne, nebo 2. nedodrží zákaz nebo podmínku podávání potravin nebo jejich používání při přípravě pokrmu na zotavovací akci nebo výchovně rekreační akci, nebo b) v rozporu s § 11 odst. 2 nezajistí instruktáž fyzické osoby činné na zotavovací akci nebo výchovně rekreační akci. (37) Škola nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pořádá organizovaný pobyt dětí v počtu menším nebo po dobu kratší než stanoví § 8 odst. 1, s výjimkou akcí pořádaných pro děti v poměru rodinném a obdobném, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 12 nezajistí hygienicky nezávadný stav zařízení nebo zásobování akce pitnou vodou. (38) Škola nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pořádá organizovaný pobyt dětí v počtu menším nebo po dobu kratší než stanoví § 8 odst. 1, s výjimkou akcí pořádaných pro děti v poměru rodinném a obdobném, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 12 nesplní v případě organizovaného pobytu 15 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 48 hodin ohlašovací povinnost podle § 8 odst. 3. (39) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 3 písm. c), odstavce 4, 5 písm. a) nebo odstavce 6,

- 228 b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. b), c) 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. b), d) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, odstavce 3 písm. a) nebo odstavce 7. § 92e Porušení povinností k ochraně vnitřního prostředí stavby (40) Uživatel stavby uvedené v § 13 se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí, aby vnitřní prostředí pobytových místností v těchto stavbách odpovídalo hygienickým limitům chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů. (41) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 2 000 000 Kč. § 92f Porušení povinností při výkonu činností epidemiologicky závažných (42) Provozovatel činnosti epidemiologicky závažné se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní povinnost podle § 21 nebo poruší zákaz výkonů podle § 22, b) nesplní při používání kosmetického prostředku povinnost stanovenou opatřením obecné povahy podle § 80 odst.. 5 nebo 7 nebo rozhodnutím vydaným podle § 82 odst. 2 písm. m), nebo c) nesplní povinnost stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. b), c), e) nebo k). (43) Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu se dopustí správního deliktu tím, že a) nezaregistruje provozovnu podle § 23 odst. 3, b) v rozporu s § 23 odst. 4 nezajistí, aby byl fyzické osobě se zdravotním postižením umožněn vstup do stravovací části provozovny v doprovodu vodícího nebo asistenčního psa, c) nesplní povinnost podle § 24 odst. 1, d) podá pokrm v rozporu s § 24 odst. 2 nebo nesplní povinnost provést znehodnocení nebo likvidaci pokrmu, suroviny, polotovaru nebo potraviny stanovenou opatřením vydaným podle § 84 odst. 1 písm. u), e) k výrobě nebo přípravě pokrmu použije volně rostoucí jedlou houbu v rozporu s § 24 odst. 3, f) nesplní povinnost pozastavit používání látky, suroviny, polotovaru nebo potraviny nebo poruší zákaz jejich používání stanovený opatřením obecné povahy vydaným podle § 80 odst. 7 nebo rozhodnutím vydaným podle § 82 odst. 2 písm. m) nebo § 84 odst. 1 písm. n), nebo g) nesplní povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím obecné zásady a postupy, týkající se bezpečnosti potravin nebo hygienu potravin nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství upravujícího úřední kontrolu na úseku potravinového práva. (44) Za správní delikt se uloží pokuta do

- 229 a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2 písm. c), d), f) nebo g), b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. e), c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a) nebo b). § 92g Porušení povinností k ochraně před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením (45) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, které používají nebo provozují zdroj hluku nebo vibrací nebo jako vlastník zdroje dopravního hluku, pořadatel veřejné produkce hudby, sportovní nebo kulturní akce nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby, sportovní nebo kulturní akce poskytla stavbu, jiné zařízení nebo pozemek se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 31 odst. 1 nebo § 31a odst. 1 nezajistí, aby při provozu nebo používání zdroje hluku nebo vibrací, nejde-li o ojedinělou a krátkodobou expozici hluku, nebo zdroje dopravního hluku, nebyl překročen hygienický limit hluku nebo vibrací, b) v rozporu s § 31 odst. 2 nebo § 31a odst. 2 nebo rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. l) provozuje zdroj hluku nebo vibrací, nejde-li o ojedinělou a krátkodobou expozici hluku, nebo zdroj dopravního hluku, bez povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nebo v rozporu s tímto povolením, nebo c) nesplní povinnost pozastavit výkon činnosti nebo pozastavit provoz nebo používání zdroje hluku nebo vibrací stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. b) nebo m). (46) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba, která provozuje letiště, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 31b odst. 1 nezajistí, aby hluk nebo vibrace z leteckého provozu nepřekračovaly hygienický limit. (47) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba, která provozuje veřejné mezinárodní letiště zajišťující ročně více než 50 000 vzletů nebo přistání nebo vojenské letiště se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 32 odst. 1 nepodá žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu nebo neobstará vypracování odborného posudku o úrovni zasažení chráněných prostor a o možných protihlukových opatřeních, nebo b) neprovede protihlukové opatření podle § 32 odst. 2. (48) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 33 instaluje v chráněném vnitřním prostoru stavby stroj nebo zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz. (49) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nebo provozuje zdroj neionizujícího záření se dopustí správního deliktu tím, že a) používá nebo provozuje zdroj neionizujícího záření v rozporu s § 35 odst. 2 písm. a), b) nebo c), b) v rozporu s § 35 odst. 3 nebo 4 nezastaví nebo neukončí provoz nebo používání zdroje neionizujícího záření nebo nesplní povinnost pozastavit výkon činnosti nebo pozastavit provoz nebo používání zdroje neionizujícího záření stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. b) nebo m), nebo c) v rozporu s § 35 odst. 4 nevede evidenci.

- 230 (50) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, 2, 4 nebo odstavce 5 písm. a) nebo b), b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3, c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. c).

§ 92h Porušení povinnosti k ochraně zdraví při práci (51) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel nebo osoba uvedená v § 43 se dopustí správního deliktu tím, že (52) v rozporu s § 37 nebo § 38 nesplní povinnost stanovenou ke kategorizaci práce, (53) v rozporu s § 39 odst. 2 nezjistí příčinu překročení limitní hodnoty ukazatele biologického expozičního testu nebo nezajistí její odstranění nebo neinformuje zaměstnance, (54) v rozporu s § 40 nevede nebo neuloží evidenci o rizikové práci nebo ji nepředá příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví anebo nepodá oznámení o skutečnostech, které by mohly mít vliv na zvýšení expozice zaměstnance faktorům pracovních podmínek, (55) nepodá hlášení podle § 41 odst. 1, (56) nedodrží rozhodčí metodu stanovenou podle § 80 odst. 4, nebo (57) nesplní povinnost stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 82 odst. 2 písm. e) nebo n) nebo § 84 odst. 1 písm. o), s), v) nebo w). (58) předem neprojedná opatření s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví podle § 41 odst. 3, nebo (59) nesplní povinnost podle § 40a odst. 2. (60) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí správního deliktu tím, že (61) nezajistí, aby v teplé vodě, kterou vyrábí z individuálního zdroje pro účely osobní hygieny zaměstnanců, byly dodrženy hygienické limity podle § 41a, (62) nezajistí, aby v teplé vodě, kterou vyrábí z individuálního zdroje pro účely osobní hygieny zaměstnanců, byly dodrženy hygienické limity podle § 41a, (63) nepředloží ke schválení text pravidel podle § 44a odst.8, (64) v rozporu s § 82 odst. 4 neposkytne kopii rozhodnutí o stanovené lékařské preventivní prohlídce nebo neinformuje fyzickou osobu o nařízení následné lékařské preventivní prohlídky, (65) nesplní povinnost stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 82 odst. 2 písm. f) nebo § 84 odst. 1 písm. e) nebo t), nebo (66) nesplní povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek54b). 54a) 54b)

Zákon č. 309/2006 Sb. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES.

- 231 (67) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel nebo osoba uvedená v § 43 se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu se zákonem o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci54a). (68) nezajistí, aby pracoviště nebo pracovní podmínky pro zaměstnance odpovídaly stanovenému hygienickému požadavku, (69) nezajistí, aby stroj, technické zařízení, dopravní prostředek nebo nářadí byly z hlediska ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům, (70) nedodrží stanovený bližší požadavek na pracovní postup nebo organizaci práce, při které je zaměstnanec vystaven rizikovému faktoru, (71) při zjišťování rizikového faktoru pracovních podmínek, hodnocení jeho zdravotního rizika nebo expozice zaměstnance rizikovému faktoru nedodrží stanovený postup, (72) neomezí působení rizikového faktoru přijetím stanoveného minimálního opatření k ochraně zdraví při práci, (73) nezjistí příčiny překročení hygienického limitu rizikového faktoru pracovních podmínek, (74) neinformuje zaměstnance o tom, že výskyt biologického činitele skupin 2, 3 nebo 4 nebo překročení hygienického limitu rizikového faktoru nelze odstranit, (75) nevyřadí zdroj rizikového faktoru z provozu nebo nezastaví práci, není-li možné zajistit ochranu zdraví zaměstnance, (76) nezajistí, aby práce s azbestem, chemickým karcinogenem, biologickým činitelem skupin 2, 3 nebo 4 nebo pracovní proces s rizikem chemické karcinogenity byly ve stanoveném případě vykonávány v kontrolovaném pásmu, kontrolované pásmo neoznačí nebo nezajistí tak, aby do něj nevstupoval zaměstnanec, který v něm nevykonává práci, opravu, údržbu, zkoušku, revizi, kontrolu nebo dozor, (77) nevede evidenci o kontrolovaném pásmu nebo zaměstnanci, který do kontrolovaného pásma vstupuje nebo v něm koná práci nebo nezajistí dodržování zákazu stanoveného pro kontrolované pásmo, nebo (78) měřením nezjišťuje a nekontroluje hodnotu rizikového faktoru. (79) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel nebo jako osoba uvedená v § 43 se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu se zákoníkem práce (80) neprovede takové opatření, aby práce zařazená jako riziková mohla být zařazena do kategorie nižší, (81) nevede dokumentaci o vyhledání a vyhodnocení rizika plynoucího z fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické zátěže, nebo (82) nesplní podmínku poskytování ochranného nápoje nebo osobního ochranného prostředku včetně pracovního oděvu nebo obuvi nebo nekontroluje jeho používání. (83) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu se zákoníkem práce (84) nezařadí bezpečnostní přestávku, (85) nezajistí ochranu zdraví fyzické osoby zdržující se s jeho vědomím na jeho pracovišti před rizikem plynoucím z fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru

- 232 pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek nebo fyzické anebo psychické zátěže, (86) připustí, aby zaměstnanec vykonával zakázanou práci nebo práci, jejíž náročnost neodpovídá jeho zdravotní způsobilosti, (87) neinformuje zaměstnance do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena, (88) nezajistí, aby práci ve stanoveném případě vykonával pouze zaměstnanec, který se podrobil zvláštnímu očkování nebo má doklad o odolnosti vůči nákaze, (89) nesplní povinnost zajistit závodní preventivní péči, (90) nesdělí zaměstnanci, které zdravotnické zařízení mu poskytuje závodní preventivní péči nebo jakým druhům očkování, jakým preventivním prohlídkám anebo vyšetřením souvisejícím s výkonem práce je povinen se podrobit, (91) neumožní zaměstnanci podrobit se stanovenému očkování, preventivní prohlídce nebo vyšetření, (92) nezajistí svému zaměstnanci nebo zaměstnanci jiného zaměstnavatele, který vykonává práci na jeho pracovišti, pokyn nebo informaci o ochraně zdraví před rizikem plynoucím z fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické zátěže, (93) o informaci nebo pokynu, které vydal k ochraně zdraví před rizikem plynoucím z fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické zátěže nevede dokumentaci, (94) nezajistí školení svého zaměstnance o riziku plynoucím z fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické zátěže nebo zajistí školení, které nemá stanovený obsah, (95) nesplní povinnost v souvislosti s výskytem nemoci z povolání na jeho pracovišti, (96) nezabezpečí, aby mladistvý zaměstnanec byl ve stanovených případech vyšetřen lékařem závodní preventivní péče nebo se při ukládání pracovních úkolů mladistvému zaměstnanci neřídí lékařským posudkem vydaným zdravotnickým zařízením poskytujícím závodní preventivní péči, (97) zaměstná zaměstnankyni, těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí nebo zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu prací nebo na pracovišti, které jsou zakázané nebo pro které nejsou podle lékařského posudku zdravotně způsobilé (98) zaměstná mladistvého zaměstnance prací, která podle lékařského posudku vydaného zdravotnickým zařízením poskytujícím závodní preventivní péči ohrožuje jeho zdraví nebo prací anebo na pracovišti, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, nebo nedodrží podmínku, za níž může mladistvý zaměstnanec výjimečně tuto práci konat z důvodu přípravy na povolání, nebo (99) nevede seznam mladistvých zaměstnanců. (100)

Za správní delikt se uloží pokuta do

(101) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), nebo f), odstavce 2 písm. e), odstavce 3 písm. a), b) c), e) f), h), i) nebo k), odstavce 4 písm. a) nebo c), odstavce 5 písm. a), b), c), e), f), h) i), l), m), n) nebo o),

- 233 (102) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), d), e), g) nebo h), odstavce 2 písm. a), b) nebo d), odstavce 3 písm. d, g) nebo j), odstavce 4 písm. b), odstavce 5 písm. k) nebo p), (103) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c) a f), odstavce 5 písm. d), g) nebo j). § 92i Porušení povinností k ochraně před nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (104) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) nakládá s nebezpečnou chemickou látkou nebo nebezpečným chemickým přípravkem v rozporu s § 44a odst. 2, b) poruší zákaz prodeje nebo jiného předání chemické látky nebo chemického přípravku podle § 44a odst. 4 nebo 5, c) nakládá s chemickou látkou nebo s chemickým přípravkem klasifikovanými jako vysoce toxické v rozporu s § 44a odst. 6 nebo nevede nebo neuchovává záznam o školení nebo opakovaném proškolení, d) skladuje chemickou látku nebo chemický přípravek klasifikované jako vysoce toxické v rozporu s § 44a odst. 9, e) nevede evidenci v souladu s § 44a odst. 10 nebo ji v souladu s § 44a odst. 10 neuchovává. (105)

Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do

a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo d), b) 1 000 000, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e). § 92j Porušení povinností k ochraně provozu zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb (106)

Osoba poskytující péči se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 15 nebo § 16 nebo rozhodnutím vydaným podle § 82 odst. 2 písm. 1) neučiní opatření k předcházení vzniku nebo šíření nemocniční nákazy, neeviduje nemocniční nákazu, neohlásí ji nebo o ní neposkytne údaj příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, b) nedodrží hygienické požadavky podle § 17 odst. 1, c) nevede evidenci o provedené sterilizaci podle § 17 odst. 5, d) neprovede nezbytné opatření nebo ohlášení k zamezení šíření infekčního onemocnění podle § 62 odst. 1 a 2, e) nesplní povinnost podle § 62 odst. 4 nebo § 75a odst. 4, f) používá vodu v rozporu s § 18 odst. 2 nebo rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. e) nebo g), g) provozuje bazén nebo saunu v rozporu s § 18 odst. 3, nebo h) při kontrole jakosti teplé vody nebo vody pro léčebné bazény nedodrží podmínky stanovené v § 4 odst. 1 nebo 2. (107) Osoba poskytující péči nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující prádelnu, ve které se pere zdravotnické prádlo, se dopustí správního deliktu

- 234 tím, že pere prádlo v rozporu s § 18 odst. 1 nebo rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. n). (108)

Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), f) nebo g), b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d), e) nebo h), c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2. § 92k Porušení povinnosti k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a předcházení vzniku jiného ohrožení zdraví (109)

Zdravotnické zařízení se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 45 odst. 2 neprovede očkování, pasivní imunizaci nebo jiné opatření k předcházení vzniku nebo šíření infekčního onemocnění, b) provede očkování v rozporu s § 47 nebo § 47a, c) nesplní povinnost podle § 51 odst. 1 nebo § 54, d) neprovede povinné vyšetření podle § 71 odst. 1 nebo nesplní některou z povinností podle § 74 odst. 1, 3 nebo 4 stanovenou pro vyšetřování nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu, e) provádí laboratorní vyšetřování na virus lidského imunodeficitu bez povolení vydaného podle § 72 odst. 1 nebo v rozporu s § 72 odst. 3 nehlásí počet vyšetření na virus lidského imunodeficitu nebo jeho výsledek, f) nevyhoví žádosti orgánu ochrany veřejného zdraví podle § 46 odst. 5, § 53 odst. 3, § 67 odst. 9 nebo § 70 odst. 4, nebo neprovede karanténu nebo izolaci nařízenou podle § 68 odst. 2, g) jako zdravotnické zařízení, kterému bylo vydáno povolení podle § 72 odst. 1, se v rozporu s § 73 odst. 1 nezúčastní systému externího hodnocení kvality diagnostiky viru lidského imunodeficitu, nebo h) neprovede opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění, nařízené podle § 82 odst. 2 písm. l). (110) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že dopravuje nebo skladuje očkovací látky v rozporu s § 48. (111) Jesle se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 50 přijmou dítě, které se nepodrobilo stanoveným pravidelným očkováním. (112) Školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči nebo poskytovatelé sociálních služeb, kteří uvedenou činnost poskytují v denních stacionářích, týdenních stacionářích, domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 52 neoznámí, že fyzická osoba ve věku do 18 let se nepodrobila pravidelnému očkování nebo že jsou pochybnosti o splnění této povinnosti. (113)

Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d), e) nebo f) nebo odstavce 2,

- 235 b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b), odstavce 3 nebo 4, c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) , g) nebo h). § 92l Porušení povinnosti při dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci (114) tím, že

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu

a) provede ochrannou dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci v rozporu s § 56, b) v rozporu s § 57 odst. 1 neprovádí běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci, c) v rozporu s § 62a nesdělí orgánu ochrany veřejného zdraví okolnosti důležité v zájmu epidemiologického šetření. (115) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je oprávněna provozovat speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, se dopustí správního deliktu tím, že a) nezajistí výkon těchto činností fyzickou osobou splňující požadavky podle § 58 odst. 1 až 4, b) nesplní povinnost stanovenou § 61 odst. 1 nebo povinnost stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 61 odst. 2 nebo 5, nebo c) nepodá oznámení podle § 61 odst. 4. (116) Právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 57 odst. 2 se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí provedení speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace. (117)

Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt nebo odstavce 2 písm. a) nebo b), b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo odstavce 3, c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c). §92m Porušení povinností k dodržování provozních řádů (1)Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že vykonává činnost, k níž je třeba podle tohoto zákona vypracovat provozní řád, bez takového provozního řádu nebo své zaměstnance a další osoby, které pracují na jejích pracovištích, s provozním řádem neseznámí anebo nezajistí jeho dodržování. (2)Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 2 000 000 Kč. § 92n Porušení povinností stanovených orgánem ochrany veřejného zdraví (118) tím, že

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu

- 236 a) v rozporu s § 84 odst. 2 obnoví činnost, která byla pozastavena, zakázána nebo omezena příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, bez obstarání důkazu o odstranění závady, b) v rozporu s rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. p) neurčí faktor životních podmínek nebo neprovede jeho měření, c) v rozporu s rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. q) nezajistí zpracování hodnocení zdravotních rizik, d) nesplní povinnost stanovenou právním předpisem krajské hygienické stanice vydaným podle § 85, e) nesplní povinnost stanovenou opatřením obecné povahy vydaným podle § 80 odst. 1 písm. g), h) nebo j) nebo mimořádným opatřením k ochraně zdraví fyzických osob při epidemii, nebezpečí jejího vzniku, živelní pohromě nebo jiné mimořádné události vydaným podle § 82 odst. 2 písm. m), nebo f) nesplní povinnost stanovenou opatřením při mimořádných okolnostech vydaným podle § 95. (119)

Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.

§ 93 (1) Při rozhodování o uložení pokuty a její výši orgán ochrany veřejného zdraví přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. V případě, kdy došlo k nápravě bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti, orgánu ochrany veřejného zdraví byla poskytnuta účinná součinnost, nedošlo k poškození zdraví fyzických osob ani vzniku nebo hrozbě epidemie, může orgán ochrany veřejného zdraví od uložení pokuty upustit. (2) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do 1 roku ode dne, kdy orgán ochrany veřejného zdraví nesplnění nebo porušení povinnosti zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo. (3) Při opakovaném zjištění, že kontrolovaná osoba50) nesplnila nebo porušila tutéž povinnost do 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení předchozí pokuty může orgán ochrany veřejného zdraví uložit pokutu až do výše desetinásobku stanovených částek. Podmínka podle věty první je splněna i tehdy, jestliže orgán ochrany veřejného zdraví zjistí, že stejná povinnost provozovatele nebyla splněna ve dvou nebo více jeho provozovnách. (4) Orgán ochrany veřejného zdraví pokutu ukládá a vybírá. Vymáhá ji celní úřad podle zvláštního právního předpisu55). (5) Výnos z pokut uložených orgánem ochrany veřejného zdraví je příjmem státního rozpočtu.

55)

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

- 237 § 93 Společná ustanovení ke správním deliktům (120) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (121) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (122) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (123) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává krajská hygienická stanice, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra správní delikt projedná, jestliže pachatel správního deliktu spadá do jeho působnosti podle § 83. (124) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby55) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. § 94 Použití správního řádu a účastníci řízení (1) Na rozhodování podle tohoto zákona se vztahuje správní řád56) , nestanoví-li tento zákon jinak. Stanoviska uplatněná k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby jsou závazným stanoviskem podle správního řádu56a) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení. (2) Účastníkem řízení podle § 4 odst. 3, § 5 odst. 5 a 8, § 6 odst. 3 písm. c) a odst. 5 § 6c odst. 1 písm. g), § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a 4, § 21a, § 26 odst. 4, 5 a 8, § 31 odst. 1 § 31 odst. 2, § 31a odst. 2 a § 72 odst. 1 je pouze navrhovatel žadatel. Účastníkem řízení podle § 37 odst. 2, 5 a 6, § 39 odst. 2 písm. a) a § 82 odst. 2 písm. c) až f), m) a n) n) a o) je pouze zaměstnavatel nebo osoba uvedená v § 43. Účastníkem řízení před orgánem ochrany veřejného zdraví o uložení nápravného opatření (§ 84) nebo sankce v případě porušení právní povinnosti uložené nebo stanovené k ochraně veřejného zdraví tímto nebo zvláštním zákonem nebo rozhodnutím, popřípadě opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví na základě tohoto nebo zvláštního zákona, fyzickou osobou, která je podnikatelem nebo právnickou osobou, je pouze osoba, které tuto povinnost stanoví zákon nebo je jí uložena na základě zákona. 56) 56a)

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

- 238 (3) Účastníkem řízení podle § 46 odst. 3, § 53 odst. 3, § 53 odst. 2, § 67 odst. 1 a 3, odst. 1, 5 a 8, § 70 odst. 2 a § 84 odst. 1 písm. v) a y) je fyzická osoba, které je opatření k předcházení vzniku a šíření infekčního onemocnění nařizováno. (4) Řízení o námitkách podle § 3a odst. 6 věty třetí, § 4 odst. 7 věty třetí a § 61 odst. 5 a řízení podle § 46 odst. 3, § 53 odst. 3, § 61 odst. 2, § 67 odst. 1 a 3, § 68 odst. 2, § 70 odst. 2, § 80 odst. 1 písm. g), § 82 odst. 2 písm. l) a § 84 odst. 1 písm. c), části textu před středníkem, písmene e), písmene m), části textu před středníkem a písmene y) se zahajuje doručením rozhodnutí. Rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví podle § 80 odst. 1 písm. g) se doručuje veřejnou vyhláškou. Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost vyvěsí po dobu 15 dnů na úředních deskách Ministerstva zdravotnictví a krajských hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy) včetně jejich územních pracovišť (příloha č. 3). Místní příslušnost orgánu ochrany veřejného zdraví se v případě postupu podle § 53 odst. 3 řídí místem, kde se fyzická osoba v době zahájení řízení zdržuje. (4) Prvním úkonem v řízení podle § 46 odst. 3, § 53 odst. 2, § 61 odst. 2, § 67 odst. 1, 6 a 8, § 68 odst. 2, § 70 odst. 2. § 82 odst. 2 písm. l) a m) a § 84 odst. 1 písm. c) části textu před středníkem, § 84 odst. 1 písm. e), m) části textu před středníkem a § 84 odst. 1 písm. y) může být vydání rozhodnutí. Místní příslušnost orgánu ochrany veřejného zdraví se v případě postupu podle § 53 odst. 2 řídí místem, kde se fyzická osoba v době zahájení řízení zdržuje. § 94a Opatření obecné povahy (6) Opatření obecné povahy podle § 80 odst. 1 písm. g), h) a j), § 80 odst. 5 a 7, § 82a odst. 1 písm. d) nabývají účinnosti před jejich projednáním, a to dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření obecné povahy oznamuje. Ve lhůtě do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti opatření podle věty první může kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být tímto opatřením dotčeny, uplatnit písemné námitky u orgánu ochrany veřejného zdraví, který opatření vydal; tento orgán o námitkách rozhodne. (7) Projednání opatření obecné povahy podle odstavce 1 je veřejné a koná se v den, který příslušný orgán ochrany veřejného zdraví oznámí na úřední desce ve svém sídle nejméně 5 dnů před tímto dnem. Vypořádání ústních připomínek zveřejní příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na úřední desce ve svém sídle. (8) Opatření obecné povahy podle § 82a odst. 1 písm. a) nabývá účinnosti desátým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky v sídle krajské hygienické stanice. Jeho projednání je veřejné. (9) Opatření obecné povahy po dni nabytí jeho účinnosti opatří příslušný orgán ochrany veřejného zdraví záznamem o jeho účinnosti. (10) Opatření obecné povahy podle § 80 odst. 1 písm. g), h) a j) je závazné každého. Opatření obecné povahy podle § 80 odst. 5 a 7 je závazné pro výrobce, dovozce a distributory výrobku. Opatření obecné povahy podle § 82a odst. 1 písm. a) a d) je závazné pro provozovatele přírodních koupališť s výjimkou provozovatelů nádrží ke koupání a přírodních biotopů.

- 239 -

DÍL 3 Opatření při mimořádných okolnostech § 95 (1) Je-li při epidemii, nebezpečí jejího vzniku nebo jejího zavlečení ze zahraničí, při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních nebo z porušení jakosti podezřelých vod, při živelní pohromě a jiné mimořádné události, bezprostředně ohroženo zdraví fyzických osob, vyhlašuje se mimořádné opatření orgánu ochrany veřejného zdraví podle tohoto zákona v celoplošném rozhlasovém a televizním vysílání43b). Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit souběžné vysílání zprávy v titulkové podobě. Okamžikem vyhlášení je takové mimořádné opatření závazné pro všechny dotčené osoby a ty jsou povinny se mu podrobit. Stejným způsobem se oznamuje i odvolání přijatých mimořádných opatření včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu. (2) Opatření podle odstavce 1 zveřejní orgán ochrany veřejného zdraví, který je vyhlásil, a obce určené v opatření vyvěšením na úředních deskách. Opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí zveřejní na úřední desce na hraničních přechodech a dalších místech, kde jsou překračovány státní hranice i celní úřady. Opatření se vyvěsí na úřední desku na dobu jeho trvání, kterou sdělí obcím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví; odvolání přijatých mimořádných opatření se vyvěsí na dobu 15 dnů. (3) Na rozhodování o těchto opatřeních se nevztahuje správní řád. (4) V případě mimořádných událostí57), přesahujících území kraje nebo je-li vyhlášen krizový stav58), je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno uložit zaměstnancům krajských hygienických stanic s odbornou způsobilostí pro práci ve zdravotnictví (§ 88a) provádění stanovených výkonů zdravotní péče.

HLAVA VI OPATŘENÍ OBCE V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI § 96 Obec může obecně závaznou vyhláškou nařídit pro území obce nebo jeho část k ochraně zdraví před vznikem a nebo šířením infekčních onemocnění provedení speciální ochranné dezinsekce a deratizace. Krajská hygienická stanice poskytne obci na její žádost součinnost při hodnocení naplnění podmínek pro nařízení speciální ochranné dezinsekce nebo deratizace. HLAVA VII USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

57) 58)

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 20/2004 Sb. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

- 240 DÍL 1 Společná ustanovení § 97 (1) Náklady vzniklé plněním povinností v ochraně veřejného zdraví nese osoba, které je povinnost uložena, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpisy nestanoví jinak. Nesení a hrazení nákladů vzniklých při výkonu státního zdravotního dozoru stanoví zvláštní právní předpis50). (2) V případech stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství je provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu povinen nahradit náklady dodatečného státního zdravotního dozoru58a). Tuto povinnost má podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství58b) i výrobce nebo dovozce výrobku uvedeného v § 25 odst. 1 písm. a). Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů dodatečné kontroly. Povinnost nahradit náklady dodatečné kontroly uloží osobě uvedené ve větách první nebo druhé orgán ochrany veřejného zdraví, kterému je svěřen výkon státního zdravotního dozoru. Náhrada nákladů dodatečného státního dozoru je příjmem státního rozpočtu; vybírá ji orgán ochrany veřejného zdraví, který ji uložil, a vymáhá ji celní úřad. (2) (3) Pokud bylo při výkonu státního zdravotního dozoru zjištěno nesplnění či porušení povinnosti, může orgán ochrany veřejného zdraví uložit kontrolované osobě50), u které bylo porušení či nesplnění povinnosti zjištěno, aby uhradila přizvanému zdravotnímu ústavu nebo Státnímu zdravotnímu ústavu náklady vynaložené na zjištění závady. § 98 Povinnosti uložené podle stanovené tímto zákonem nebo na základě tohoto zákona zařízením pro výchovu a vzdělávání, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče poskytovatelům sociálních služeb a jeslím, jakož i dalším organizačním složkám státu, kraje nebo obce, pokud nejsou právnickými osobami, plní jejich zřizovatel. § 99 Vedle ustanovení, která upravují oprávnění orgánu ochrany veřejného zdraví stanovit rozhodnutím nebo opatřením i podmínky, může orgán ochrany veřejného zdraví vázat na podmínky rozhodnutí podle § 4 odst. 3, § 5 odst. 5 a 8, § 6 odst. 3 písm. c) a odst. 5, § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a 4, § 21a, § 26 odst. 5 a 8, § 31 odst. 1, § 72 odst. 1 a § 84 odst. 1 písm. e), o) a r) a opatření podle § 3 odst. 4, § 3a odst. 1 a 3 a § 4 odst. 2, 4 a 6.

§ 99a 58a) 58b)

Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004. Čl. 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004. Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

- 241 -

(1) Zřizovatel zdravotnického zařízení, pokud jím je územní samosprávný celek a takové zdravotnické zařízení je navázáno na rozpočet tohoto územního samosprávného celku (kraje nebo obce), nesmí do přijetí zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních převést toto zdravotnické zařízení do formy obchodní společnosti a ani nesmí jeho provozování svěřit obchodní společnosti jinak vytvořené. (2) Na lůžková zdravotnická zařízení, jejichž zřizovatelem jsou územní samosprávné celky a která mají již podobu obchodní společnosti, nemůže být do přijetí zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních prohlášen konkurs podle zvláštního právního předpisu59). § 100 Činnosti, k nimž je třeba vypracovat provozní řád a předložit ho ke schválení orgánem ochrany veřejného zdraví, lze zahájit až poté, kdy byl provozní řád uvedeným orgánem ochrany veřejného zdraví schválen. Osoby, které mají povinnost vypracovat provozní řád, jsou povinny seznámit s ním své zaměstnance a další osoby, které pracují na jejich pracovištích, zajistit jeho aktualizaci v případě změn provozu a zajistit a kontrolovat jeho dodržování. § 100a Pokud z tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu upravujícího působnost orgánu ochrany veřejného zdraví vyplývá pro zahraniční osobu povinnost předložit doklady potvrzující určité skutečnosti, rozumí se tím předložení dokladů včetně jejich ověřeného českého překladu, pokud ze zvláštního právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pravost podpisů a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů musí být ověřena. § 100b (1) Do lhůty pro podání námitek podle tohoto zákona se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek, sobota, neděle nebo svátek. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u orgánu ochrany veřejného zdraví nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže opak. Orgán ochrany veřejného zdraví může ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty, požádá-li o to účastník řízení do 3 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. (2) Námitky se podávají u orgánu ochrany veřejného zdraví, který opatření vydal. Ten je ve stanovených případech předloží nadřízenému orgánu ochrany veřejného zdraví spolu se spisovým materiálem do 3 dnů ode dne, kdy námitky obdržel. § 100c (1) Nejde-li o řízení podle správního řádu, řídí se místní příslušnost krajské hygienické stanice pro podání oznámení, složení zkoušky a další úkony podle tohoto zákona místem 59)

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

- 242 činnosti osoby, s výjimkou postupu podle § 8 odst. 3, kdy se místní příslušnost řídí místem konání zotavovací akce, a jde-li o putovní zotavovací akci, místem jejího počátku, postupu podle § 54 odst. 1, kdy se místní příslušnost řídí místem, kde se fyzická osoba zdržuje, a postupu podle § 63 odst. 1 § 67 odst. 1, kdy se místní příslušnost řídí místem výskytu infekčního onemocnění. (2) Oznámení podle § 23 odst. 4 3 předloží osoba krajským hygienickým stanicím v místech, kde má jednotlivé provozovny. § 100d Pokud prováděcí právní předpisy vydané podle § 108 stanoví požadavky, které nepřejímají požadavky stanovené příslušnými předpisy Evropských společenství, neuplatní se tyto požadavky na výrobky, které byly vyrobeny anebo uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie nebo mají původ v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, které jsou současně smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, za předpokladu, že takový výrobek odpovídá a) technickým předpisům4a), které jsou pro výrobu nebo uvedení na trh, popřípadě pro používání tohoto výrobku v některém z těchto států závazné, b) technickým normám4a) nebo pravidlům správné výrobní praxe, které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň postaveným, v souladu s právními předpisy a požadavky státu, který je smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, nebo c) mezinárodním technickým normám4a), oprávněně používaným v některém z těchto států, nebo tradičním či inovačním výrobním postupům používaným v některém z těchto států v souladu s jeho právními předpisy, pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento výrobek může být pro daný účel použití posouzen, v případě potřeby i na základě doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek výrobku, pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe nebo postupy zaručují míru ochrany veřejného zdraví odpovídající míře této ochrany v České republice. § 100e Krajské hygienické stanice jsou oprávněny informovat veřejnost o závěrech státního zdravotního dozoru nad koupališti (§ 6 odst. 2), zotavovacími akcemi a jinými podobnými akcemi pro děti, pískovišti venkovních hracích ploch, ubytovacími a stravovacími službami, a to v rozsahu uvedení totožnosti kontrolované osoby, stavu kontrolovaného objektu včetně výsledků měření nebo vyšetření, povaze případného rizika, přijatých nápravných opatření a dalších informací nezbytných k ochraně veřejného zdraví. Na tyto případy se nevztahuje povinnost mlčenlivosti uložená podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů50). § 107 Zdravotní průkazy vydané přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za zdravotní průkazy vydané podle tohoto zákona.

- 243 § 108 (1) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášky k provedení § 3 odst. 1, 3 a 5, § 4 odst. 1, 2, 4 a 7, § 5 odst. 1, 2 a 6 až 9, § 6 odst. 3 písm. a) a b), § 6 odst. 4 písm. a) až e), § 6 odst. 5, § 7 odst. 1, § 8 odst. 2 a 4, § 9 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13, § 16 odst. 2 písm. b), § 17 odst. 1 a 5, § 18 odst. 1, § 19 odst. 3, § 20 písm. a) a d), § 21 odst. 1 písm. a), § 23 odst. 3, § 24 odst. 1 písm. c) až e) a g) a odst. 2, § 26 odst. 1 písm. b) a d) a odst. 4, 8 a 9, § 27, § 28 odst. 1, § 29 odst. 1, § 30 odst. 1 a 2, § 32, § 34 odst. 1, § 35 odst. 2, § 36, § 37 odst. 1, § 38, § 39 odst. 3 a 4, § 41 odst. 1, § 41a odst. 1, § 44b odst. 3, § 45, § 46 odst. 1, 2 a 6, § 47 odst. 3, § 59 odst. 2, § 60 odst. 1 a 3, § 62 odst. 1 a 4 písm. a) a b), § 70 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a), § 75a odst. 1 a 4, § 80 odst. 1 písm. s) a odst. 3 a § 83e odst. 2. Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášky k provedení § 3 odst. 1, 3 a 5, § 4 odst. 1, 2 a 7, § 5 odst. 1, 2, 6 až 9, § 6a odst. 6, § 6c odst. 2, § 6f odst. 3, § 7 odst. 1, § 8 odst. 2 a 4, § 9 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13, § 16 odst. 2 písm. b), § 17 odst. 1 a 5, § 18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 3, § 20 písm. a) a c), § 21 odst. 1 písm. a) odst. 6, § 24 odst. 1 písm. c) a f), § 26 odst. 1 písm. b) a d) a odst. 3, 4, 8 a 9, § 27, § 28 odst. 1, § 29 odst. 1 a 3, § 31 odst. 3, § 37 odst. 1, § 39 odst. 3 a 4, § 41 odst. 1 a 3, § 41a odst. 1, § 44b odst. 4, § 45, § 46 odst. 1, 2 a 6, § 47 odst. 3, § 47a odst. 2, § 58 odst. 1 písm. b), § 58 odst. 2 písm. a), § 58 odst. 3 písm. b), § 59 odst. 2, § 60 odst. 1 a 3, § 62 odst. 1 a 4 písm. a) a b), § 70 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a), § 75a odst. 1 a 4, § 80 odst. 1 písm. s) a odst. 3, § 82a odst. 5, § 83e odst. 2 a § 97 odst. 2. Ministerstvo zdravotnictví může vyhláškou upravit zásady správné výrobní praxe podle § 29 odst. 1. (2) Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou vydanou podle § 7 odst. 1 požadavky na prostory a provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání. (3) Vláda vydá k provedení § 30, 32 § 34 odst. 1, § 35 odst. 2, 36 a § 88 odst. 1 nařízení. (4) Hygienické limity a požadavky, které upraví prováděcí právní předpisy vydané podle tohoto zákona, Ministerstvo zdravotnictví stanoví na základě hodnocení zdravotních rizik vyplývajících z přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobu života, soudobých vědeckých poznatků, mezinárodních závazků České republiky v této oblasti a doporučení Světové zdravotnické organizace. (5) Pokud právní předpisy používají pojem okresní hygienik, rozumí se jím po dni 1. ledna 2003 krajská hygienická stanice. Pokud právní předpisy používají pojem krajský hygienik, rozumí se jím po dni 1. ledna 2003 Ministerstvo zdravotnictví. Úkoly krajského hygienika podle zákona o integrované prevenci však plní příslušná krajská hygienická stanice. § 109 Zrušuje se zákon č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek. Příloha č. 3 k zákonu č. 258/2000 Sb. Územní pracoviště krajských hygienických stanic

- 244 1. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze má územní pracoviště v obcích Benešov, Beroun, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Ml. Boleslav, Kladno, Nymburk, Příbram a Rakovník, 2. Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích má územní pracoviště v obcích Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor, 3. Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni má územní pracoviště v obcích Domažlice, Klatovy, Rokycany, Tachov, 4. Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech má územní pracoviště v obcích Cheb, Sokolov, 5. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem má územní pracoviště v obcích Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, 6. Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci má územní pracoviště v obcích Česká Lípa, Semily, Jablonec nad Nisou, 7. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové má územní pracoviště v obcích Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, 8. Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích má územní pracoviště v obcích Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, 9. Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě má územní pracoviště v obcích Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, 10. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně má územní pracoviště v obcích Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, 11. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci má územní pracoviště v obcích Jeseník, Prostějov, Přerov, Šumperk, 12. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě má územní pracoviště v obcích Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, 13. Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně má územní pracoviště v obcích Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín. ::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: ::::::::::::::::::::::: Platné znění zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon s vyznačením navrhovaných změn

- 245 Díl 3 Ochrana vodních zdrojů § 34 Povrchové vody využívané ke koupání (1) Povrchové vody využívané ke koupání osob pro vyhovující jakost vody, které obvykle používá ke koupání větší počet osob, stanoví Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou. Koupání v nich je povoleno, pokud jakost vody odpovídá požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem21). (2) Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod pro účely povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových, uvedených v odstavci 1, a program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění těchto vod stanoví vláda nařízením. (3) Pokud povrchové vody uvedené ve vyhlášce vydané podle odstavce 1 přestanou odpovídat požadavkům na jakost vody pro koupání stanoveným ve zvláštním právním předpise, 21) nebo v nařízení vlády podle odstavce 2, uloží nebo přijme vodoprávní úřad k nápravě tohoto stavu odpovídající opatření po projednání s orgány ochrany veřejného zdraví a správcem povodí. (1) Správci povodí ve spolupráci s vodoprávními úřady a příslušnými krajskými hygienickými stanicemi sestavují, přezkoumávají a aktualizují profily vod uvedených v seznamu přírodních koupališť provozovaných na povrchových vodách využívaných ke koupání a dalších povrchových vod, kde lze očekávat, že se v nich bude koupat velký počet osob. Způsob sestavení profilu vody, podmínky jeho přezkumu a aktualizace stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou. (2) Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod pro účely povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových uvedených v seznamu stanoveném podle zákona o ochraně veřejného zdraví21) a program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění těchto vod stanoví vláda nařízením. (3)Pokud povrchové vody uvedené v seznamu stanoveném podle zákona o ochraně veřejného zdraví21) přestanou trvale nebo opakovaně odpovídat požadavkům na jakost vody pro koupání, které jsou stanoveny zvláštním právním předpisem21a) nebo v nařízení vlády podle odstavce 2, uloží nebo přijme vodoprávní úřad k nápravě tohoto stavu odpovídající opatření, a to po projednání s orgány ochrany veřejného zdraví a správcem povodí. _____________ 21) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb. § 6g zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. 21a) Vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění vyhlášky č. 292/2006 Sb.“.

- 246 § 104 (1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí. Kontrolu nad jakostí povrchových vod stanovených vyhláškou ke koupání (§ 34) provádí krajská hygienická stanice, pokud zvláštní právní předpis tuto povinnost neukládá jiné osobě. (2) Vodoprávními úřady jsou a) obecní úřady, b) újezdní úřady43) na území vojenských újezdů, c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, d) krajské úřady, e) ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (§ 108). Tímto nejsou dotčena ustanovení o povodňových orgánech. (3) Ministerstvo vnitra poskytuje Ministerstvu zemědělství, popřípadě Ministerstvu životního prostředí, pro účely výkonu působnosti na úseku vodního hospodářství z informačního systému evidence obyvatel 43a) údaje o obyvatelích, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; obyvatelem se rozumí fyzická osoba podle zvláštního právního předpisu43b). (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) adresa místa trvalého pobytu u státních občanů České republiky43c), popřípadě druh a adresa místa pobytu u cizinců, d) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, poskytuje se datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo, f) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí. (5) Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního prostředí, může jemu poskytnuté údaje z informačního systému evidence obyvatel pro účely výkonu státní správy na úseku vodního hospodářství v rozsahu podle odstavce 4 dále předávat, třídit nebo kombinovat43d), popřípadě je blokuje, zjistí-li, že poskytnuté údaje nejsou přesné; o zjištění nepřesného údaje Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního prostředí neprodleně informuje Ministerstvo vnitra, které po prověření údaj opraví, doplní nebo zlikviduje43e).

- 247 (6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. § 108 Ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu Ministerstvo zemědělství. (2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje. (3) Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech a) ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, a to 1. povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních [§ 8 odst. 1 písm. c)], 2. povolení k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)], 3. povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných látek do kanalizací (§ 16), 4. stanovení minimálního zůstatkového průtoku a uložení povinnosti osadit na vodním díle cejch nebo vodní značku a povinnosti pravidelně měřit minimální zůstatkový průtok a podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 36), 5. stanovení minimální hladiny podzemních vod a uložení povinnosti předložit návrh jímacího řádu, popřípadě povinnosti pravidelně měřit hladinu podzemních vod, způsobu měření a povinnosti podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 37), 6. činnosti při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních a přebírání výsledků měření objemu vypouštěných vod a míry jejich znečištění (§ 38), 7. přípravy návrhu prováděcího předpisu, kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod (§ 31, 32, 33, 35 a 38), b) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (§ 21 a 22), c) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod prostřednictvím jím zřízených pověřených odborných subjektů (§ 21), d) tvorby a vedení informačního systému společně s Ministerstvem zemědělství podle tohoto zákona (§ 19 a 22), e) sestavování a schvalování plánů v oblasti vod a sestavování programů opatření společně s Ministerstvem zemědělství (§ 24 až 26), f) posuzování plánů v oblasti vod z hlediska vlivu na životní prostředí (§ 24 a 25), g) chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),

- 248 h) ochrany vodních zdrojů (§ 29 a 30), i) citlivých oblastí (§ 32), j) zranitelných oblastí (§ 33), k) stanovení opatření k nápravě při nevyhovující jakosti povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34 odst. 2), l) stanovení povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů společně s Ministerstvem zemědělství (§ 35), m) ochrany jakosti povrchových nebo podzemních vod před závadnými látkami (§ 39), n) zneškodňování havárií (§ 41) a odstraňování jejich škodlivých následků (§ 42), o) ochrany před povodněmi (§ 63 až 87), p) řízení Českého hydrometeorologického ústavu (§ 73), q) poplatků za odběr podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (§ 88), r) poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních (§ 89 až 100), s) spolupráce s orgány krajů v přenesené působnosti ve věcech ochrany množství a jakosti hraničních vod (§ 107), t) řízení České inspekce životního prostředí (§ 112), u) řízení základního a aplikovaného výzkumu v oblasti ochrany množství a jakosti vod, v) plnění úkolů vyplývajících ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti ochrany vod, podávání zpráv o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinovat převzetí a zavádění legislativy Evropských společenství v oblasti vod, w) zajišťování koordinace plánů v oblasti vod a programů opatření v rámci mezinárodní spolupráce ochrany vod v oblastech povodí Labe, Dunaje a Odry. (4) Ministerstvo zdravotnictví vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech stanovení povrchových vod využívaných ke koupání ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (§ 34). (5) (4) Ministerstvo dopravy a spojů vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě (§ 7). (6) (5) Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle § 105 odst.3. § 113

- 249 -

Krajská hygienická stanice rozhoduje o zákazu koupání v povrchových vodách využívaných ke koupání. Na vydání zákazu se nevztahuje správní řád. Zákaz zveřejní vyvěšením na úřední desce obecního úřadu obce s rozšířenou působností a úředních deskách všech obcí tvořících jeho správní obvod. Platné znění zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích s vyznačením navrhovaných změn § 29 Přestupky na úseku zdravotnictví (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) úmyslně zmaří, ztíží nebo ohrozí poskytnutí zdravotnické služby nebo se nepodrobí povinnému vyšetření nebo léčení, b) nedodrží opatření stanovené nebo uložené ke snížení hluku a vibrací, s výjimkou povinností stanovených pro pořádání nebo poskytnutí prostor a pozemků pro veřejné produkce hudby, c) (b) ohrozí nebo poruší zdravotní nezávadnost pitné vody, d) (c) padělá nebo úmyslně neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo zdravotní průkaz anebo zneužije lékařskou dokumentaci, e) (d) poruší povinnost při zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami nebo jinými látkami škodlivými zdraví, f) (e) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, g) (f) padělá lékařský předpis nebo pozmění jeho obsah v úmyslu, aby ho bylo použito jako pravého, nebo užije takového předpisu jako pravého anebo poskytne tiskopis lékařského předpisu jinému v úmyslu, aby ho bylo použito k padělání, nebo v témže úmyslu odcizí či jinak neoprávněně získá takový tiskopis, h) (g) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k ochraně zdraví před neionizujícím zářením, i) (h) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené pro provoz koupaliště ve volné přírodě, umělého koupaliště nebo sauny, j) (i) (h) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené pro pořádání zotavovací akce, jiné podobné akce pro děti nebo školy v přírodě, k) (j) (i) poruší v rozporu se zvláštním právním předpisem7) zákaz inzerování a reklamy za účelem poptávky nebo nabídky tkání a orgánů,

- 250 -

l) (k) (j) za účelem získání dárce tkáně nebo orgánu pro transplantaci nabídne finanční odměnu nebo jinou výhodu, m) (l) (k) poruší v rozporu se zvláštním právním předpisem8) anonymitu mezi dárcem tkáně nebo orgánu a jeho příjemcem, n) (m) (l) poruší nebo nesplní povinnosti stanovené pro výkon činností epidemiologicky závažných, o) (n) (m) jako pořadatel veřejné produkce hudby, sportovní nebo kulturní akce přístupné veřejnosti nezajistí, že hluk z ní nepřekročí stanovené hygienické limity, nebo poskytne stavbu, jiné zařízení nebo pozemek k veřejné produkci hudby sportovní nebo kulturní akci přístupné veřejnosti nezajistí, aniž by zajistil, že hluk z ní nepřekročí stanovené hygienické limity. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až j) a písmen l) a n) lze uložit pokutu až do výše 10 000 Kč a za přestupek podle písmen k) a o) lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až h) a písmen j) až l) lze uložit pokutu až do výše 10 000 Kč a za přestupek podle písmene i) a m) lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. Zákaz činnosti do 1 roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. k) a l) i) a j). V blokovém řízení (§ 86) může orgán ochrany veřejného zdraví uložit za přestupky pokutu až do výše 5 000 Kč. ____________________ 7) § 28 zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon). 8) § 20 zákona č. 285/2002 Sb. § 86 V blokovém řízení mohou projednávat a) orgány policie též přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle § 22, proti pořádku ve státní správě podle § 23 odst. 1 písm. a), f), g), i), j), § 24 odst. 1 písm. b), § 30 odst. 1 písm. a) až o), § 42 odst. 1 písm. a) až c), § 44 a § 44a, jakož i podle § 46, pokud k nim došlo na úseku státní správy v jejich působnosti nebo na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, přestupky proti veřejnému pořádku podle § 47 písm. b) až d) a 48, přestupky proti občanskému soužití podle § 49 a přestupky proti majetku podle § 50, b) orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 21 odst. 1 písm. b), d) a f), § 30 odst. 1 písm. g), h) a i) a § 46, pokud jimi byly porušeny zvláštní právní předpisy o bezpečnosti práce, dopustil-li se některého z těchto přestupků pracovník organizace nebo podnikatel v jejich prostorách nebo na jejich pracovištích,

- 251 c) orgány ochrany veřejného zdraví přestupky na úseku zdravotnictví podle § 29 odst. 1 písm. a), jde-li o nepodrobení se povinnému vyšetření nebo léčení infekčního onemocnění, § 29 odst. 1 písm. b), c), d), jde-li o padělání nebo úmyslné neoprávněné změnění zdravotního průkazu, § 29 odst. 1 písm. e) písm. d), jde-li o porušení povinnosti při zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, § 29 odst. 1 písm. f), h) až j), n) a o) § 29 písm. e), g), h) a l), d) obecní policie přestupky 1. jejichž projednávání je v působnosti obce, 2. proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích spáchané nedovoleným stáním nebo zastavením vozidla na pozemní komunikaci, vjezdem do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno, porušením pravidel o překročení nejvyšší dovolené rychlosti, porušením pravidel jízdy na zvířatech, vedení a hnaní zvířat na pozemní komunikaci, pohybem chodce na pozemní komunikaci odporujícím pravidlům provozu na pozemních komunikacích, nedovoleným způsobem použití lyží, kolečkových bruslí a podobných prostředků na chodníku a nedovoleným vedením jízdního kola nebo jízdou na něm v rozporu s pravidly provozu na pozemních komunikacích a porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích ostatními řidiči nemotorových vozidel, 3. na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. a), c), g) až i), k) až o), 4. spočívající v neoprávněném stání vozidla na místní komunikaci nebo jejím úseku, které lze podle nařízení obce použít ke stání jen za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy a při splnění podmínek stanovených tímto nařízením. Platné znění zákona č. 274/2003Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví s vyznačením navrhovaných změn Čl.II Přechodná ustanovení 1. Vykonatelná povolení užití vody, která nesplňuje hygienické limity ukazatelů pitné vody, vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti dnem 1. ledna 2004, pokud není v rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví stanovena lhůta kratší. 2. Řízení ve věcech překročení hygienických limitů ukazatelů jakosti pitné vody zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují. 3. Osoby předloží návrhy na způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody podle § 4 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Provozní řády podle § 4 odst. 3 a § 21a zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, a změny provozních řádů, obsahující doplnění podle § 7 odst. 2 a § 15 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, předloží osoby, které zahájily výkon činností, k nimž je třeba provozní řád, nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

- 252 5. Žádost o užití vody jiné jakosti podle § 18 odst. 2 a § 21 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, jsou osoby, které zahájily výkon činnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, povinny předložit do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Oznámení podle § 23 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, jsou osoby, které zahájily činnost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, povinny podat nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Stavby zřízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nesplňují hygienické požadavky stanovené v § 6 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, musí být podle nich upraveny nejpozději do 31. prosince 2004. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnutím tuto lhůtu zkrátit, pokud je to podle povahy provozu nezbytné v zájmu ochrany veřejného zdraví. Ve výjimečných případech může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví lhůtu uvedenou ve větě první rozhodnutím prodloužit. 8. Stavby zřízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nesplňují hygienické požadavky stanovené v § 7 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, a stavby školních jídelen, které nesplňují hygienické požadavky stanovené v § 23 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, s výjimkou požadavků na zásobování vodou, musí být podle nich upraveny nejpozději do 31. prosince 2007. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnutím tuto lhůtu zkrátit, pokud je to podle povahy provozu nezbytné v zájmu ochrany veřejného zdraví. Ve výjimečných případech může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví lhůtu uvedenou ve větě první rozhodnutím prodloužit. 9. Do doby splnění hygienických požadavků podle bodů 7 a 8 se tyto stavby posuzují podle dosavadních právních předpisů. 10. Zdravotní průkazy vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za zdravotní průkazy vydané podle tohoto zákona. 11. Povinnosti podle § 31 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, splní provozovatelé stanovených letišť nejpozději do 31. prosince 2004. 12. Kritické kontrolní body stanoví provozovatelé stravovacích služeb, jejichž výroba je nižší, než stanoví § 38 odst. 2 vyhlášky č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, nejpozději do 7 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Povinnost oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely poskytnutí první pomoci informace o látkách obsažených v kosmetickém prostředku, které mohou ohrozit zdraví některých fyzických osob, jsou výrobci nebo dovozci kosmetických prostředků, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, povinni splnit do 1. července 2005; povinnost uvést v oznámení datum zahájení výroby nebo dovozu v tomto případě neplatí. 14. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují řízení před orgánem ochrany veřejného zdraví o zařazení práce do kategorie druhé. Podle § 37 odst. 3 zákona č. 258/2000

- 253 Sb., ve znění tohoto zákona, se posuzují i návrhy na zařazení prací do kategorií, o nichž správní řízení nebylo pravomocně ukončeno. 15. Práce, zařazené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona orgánem ochrany veřejného zdraví do druhé kategorie, se považují za práce zařazené podle tohoto zákona zaměstnavatelem. 16. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují řízení o schválení výrobků určených pro styk s potravinami [§ 25 odst. 1 písm. a)]. 17. Oprávnění jmenovat a odvolat hlavního hygienika České republiky a jeho zástupce náleží do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona vládě. Návrh předkládá ministr zdravotnictví. 18. Oprávnění jmenovat a odvolat ředitele krajských hygienických stanic náleží do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona ministrovi zdravotnictví. Návrh předkládá hlavní hygienik České republiky. 19. Návrhy na povolení podle § 41a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, podají zaměstnavatelé, kteří zahájili výrobu teplé vody pro účely osobní hygieny zaměstnanců, která nevyhovuje požadavkům podle § 41a odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Platné znění zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) s vyznačením navrhovaných změn § 11 Ministerstvo zdravotnictví (1) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno na území, kde je vyhlášen krizový stav, vyhlásit opatření proti šíření přenosných nemocí14). infekčních onemocnění14), (2) Ministerstvo zdravotnictví je v době krizového stavu oprávněno a) stanovit opatření k ochraně veřejného zdraví a koordinovat činnost orgánů ochrany veřejného zdraví, b) zajistit nákup a distribuci potřebných imunobiologických přípravků, a to i neregistrovaných podle zvláštního právního předpisu15); v tomto případě neplatí povinnost oznámení a zveřejnění výjimky podle tohoto zvláštního právního předpisu, c) zajistit mezinárodní spolupráci k ochraně veřejného zdraví, d) koordinovat činnost zdravotnických zařízení podle zvláštního právního předpisu v souladu s koncepcí krizového řízení zdravotnictví.

- 254 -

14) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 14)

§ 36 Náhrada škody (1) Stát odpovídá za škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 5 6) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. (2) Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody26). (3) Náhrada škody či újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje podle ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu na zdraví v některých zvláštních případech, pokud mu již nevznikl nárok na dávku úrazového pojištění podle zvláštního právního předpisu 28). (4) Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma. (5) Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody. (6) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události. (7) Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření. § 39 (1) Tento zákon se vztahuje i na případy, kdy jsou nařízena mimořádná veterinární opatření podle zvláštních právních předpisů31) a vzniklé ohrožení má povahu mimořádné události, jejíž následky vedou ke vzniku krizové situace; v těchto případech se stává krajská nákazová komise součástí krizového štábu kraje a Ústřední nákazová komise součástí Ústředního krizového štábu.

- 255 (2) V případech, kdy je v době povodní vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, se povodňové komise32) stávají součástí krizového štábu kraje a Ústřední povodňová komise32) součástí Ústředního krizového štábu. (3) Dále se tento zákon vztahuje na případy výskytu zvláště nebezpečných infekcí, které ohrožují život a zdraví osob a vzniklé ohrožení má povahu mimořádné události, jejíž následky vedou nebo mohou vést ke vzniku krizové situace; v těchto případech se stává krajská epidemiologická komise a epidemiologická komise hlavního města Prahy součástí krizového štábu kraje a Ústřední epidemiologická komise součástí Ústředního krizového štábu. (3) (4) Za stavu ohrožení státu podle tohoto zákona a za nouzového stavu se přiměřeně použijí ustanovení o osvobození od dovozního cla33), která se týkají a) léčebných látek lidského původu a činidel k určování krevní skupiny a tkání, b) nástrojů a přístrojů dovážených k lékařské diagnostice nebo léčbě, c) lékařských, chirurgických a laboratorních zařízení, d) zboží dováženého k humanitárním účelům, e) zboží dováženého k provádění záchranných a likvidačních prací, f) zboží dováženého v pohraničním styku, g) darů věnovaných v rámci mezinárodních vztahů. (4) (5) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní orgány krizového řízení i právnické a fyzické osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis1) nestanoví jinak. (5) (6) Připravenost na krizové situace se ověřuje cvičeními obdobně podle zvláštního právního předpisu2).

Platné znění zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn § 103 (1) Zaměstnavatel je povinen a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti,

- 256 b) informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis32) , c) zajistit, aby práce v případech stanovených zvláštním právním předpisem vykonávali pouze zaměstnanci, kteří mají platný zdravotní průkaz, kteří se podrobili zvláštnímu očkování nebo mají doklad o odolnosti vůči nákaze, d) sdělit zaměstnancům, které zařízení závodní preventivní péče jim poskytuje závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, e) nahradit zaměstnanci, který se podrobí preventivní prohlídce, vyšetření nebo očkování podle písmene d), případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem, f) zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů32), zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště, g) zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí, h) jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně. Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají snížení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěže spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte, i) umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, j) zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci, k) nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, l) zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy33).

- 257 Informace a pokyny je třeba zajistit vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci. (2) Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první zaměstnavatel zajistí při nástupu zaměstnance do práce, a dále a) při změně 1. pracovního zařazení, 2. druhu práce, b) při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů, c) v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. (3) Zaměstnavatel určí obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu. (4) Zaměstnavatel je povinen těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu přizpůsobovat na pracovišti prostory pro jejich odpočinek. (5) Zaměstnavatel je povinen pro zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, zajišťovat na svůj náklad technickými a organizačními opatřeními, zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, zřízení chráněných pracovních míst a dílen, zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace při výkonu jejich pravidelného zaměstnání. 32) § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 33) Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. Platné znění zákona č. 146/2002Sb., zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci s vyznačením navrhovaných změn §4

- 258 -

(1) Zaměstnanci inspekce pověření plněním jejích kontrolních úkolů (dále jen "inspektoři") jsou při výkonu kontrolní činnosti mimo oprávnění stanovená zvláštním zákonem15) oprávněni a) odebírat u kontrolovaných osob vzorky zemědělských výrobků, potravin nebo surovin anebo tabákových výrobků k posouzení bezpečnosti9) a ke zjištění, zda tyto zemědělských výrobky, potraviny nebo suroviny anebo tabákové výrobky odpovídají požadavkům stanoveným zvláštními právními předpisy3) a mezinárodními smlouvami7), b) požadovat od kontrolovaných osob odstranění zjištěných nedostatků nebo neprodlené provedení nezbytných opatření k jejich odstranění, c) ověřovat totožnost kontrolovaných fyzických osob, d) ověřovat při kontrole právnických osob totožnost fyzických osob, které je při kontrole zastupují, jakož i oprávnění těchto osob k zastupování, e) provádět na základě vlastního podnětu nebo podnětu jiného státního orgánu, dále na základě podnětu spotřebitele nebo jiné osoby, která prokáže právní zájem ve věci, kontrolu dodržování zákazu klamání spotřebitele8), 16), f) vydávat posudky na místě, g) vydávat osvědčení podle § 3 odst. 4 písm. e), h) požadovat od pracovníků přicházejících do přímého styku s potravinami předložení zdravotních průkazů, i) (h) pořizovat kopie nebo výpisy z písemných materiálů, které jsou jim předkládány ke kontrole, j) (i) pořizovat v souvislosti s prováděnou kontrolou fotodokumentaci, k) (j) odebírat vzorky v rámci své působnosti za účelem monitorování, l) (k) vyzvat majitele práva duševního vlastnictví k předložení dokumentace potřebné k posouzení, zda nedošlo k porušení zákazu klamání spotřebitele, m) (l) při kontrole internetové nebo jiné formy zásilkového prodeje provést na základě pověření inspektorátu kontrolní nákup. (2) Inspektoři se při plnění svých povinností prokazují průkazy inspekce bez vyzvání. Platné znění zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči s vyznačením navrhovaných změn § 33 Registrační řízení

- 259 (1) Při posuzování vlastností přípravku za účelem rozhodnutí o jeho registraci se postupuje v souladu se zásadami hodnocení podkladových údajů a kritérií stanovenými prováděcím právním předpisem. Pokud se v řízení o registraci přípravku posuzují účinky na škodlivé organismy, rozumí se jimi organismy škodící rostlinám nebo rostlinným produktům, které patří do živočišné nebo rostlinné říše, a rovněž viry, bakterie, organismy rodu Mycoplasma a jiné patogeny. (2) Rostlinolékařská správa může řízení o registraci přípravku zastavit, jestliže žadatel, ač k tomu byl písemně vyzván, nedodá ve stanovené lhůtě podklady nezbytné pro rozhodnutí. (3) Rostlinolékařská správa zamítne žádost, jestliže a) účinná látka v přípravku není uvedena v seznamu účinných látek a nejsou splněny podmínky uvedené v předpisu Evropských společenství1), b) není z hlediska současných vědeckých a technických znalostí zjištěno a na základě zhodnocení dokumentačního souboru údajů o přípravku prokázáno, že přípravek, při použití podle § 31 odst. 4 a s ohledem na obvyklé podmínky, za nichž může být použit, a následky jeho použití, 1. je dostatečně účinný, 2. nemá nepřijatelný účinek na rostliny nebo rostlinné produkty, přičemž rostlinami se rozumí živé rostliny a živé části rostlin, včetně čerstvých plodů a semen, 3. nezpůsobuje zbytečné utrpení a bolest obratlovcům, jejichž výskyt má být regulován, 4. nemá škodlivý účinek na zdraví lidí nebo zvířat (např. prostřednictvím pitné vody, potravin nebo krmiva) nebo na podzemní vodu, 5. nemá nepřijatelný vliv na životní prostředí, zejména se zřetelem na jeho rozpad a pohyb v životním prostředí, obzvláště na kontaminaci vody, včetně pitné vody a podzemní vody a na jeho účinek na necílové druhy organismů, c) povahu a množství jeho účinných látek, popřípadě i toxikologicky nebo ekotoxikologicky významných nečistot a přísad, nelze stanovit obecně používanými metodami nebo metodami navrženými v žádosti a schválenými rostlinolékařskou správou, d) jeho toxikologicky nebo ekologicky významná rezidua, vznikající při navrhovaném použití, nelze stanovit vhodnými, obecně používanými metodami, e) nebyly stanoveny jeho fyzikální a chemické vlastnosti nebo tyto vlastnosti nebyly shledány přijatelnými pro účely použití a skladování přípravku, f) nebyly stanoveny dočasné maximální limity reziduí v zemědělských produktech při registračním řízení a tyto nebyly oznámeny Komisi v souladu s předpisem Evropských společenství1), pokud Komise již tyto maximální limity reziduí nestanovila. (4) Posouzení přípravku včetně jeho použití z hlediska ochrany zdraví zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví na základě hodnocení vypracovaného Státním zdravotním ústavem23a). Pro účely vypracování hodnocení předloží žadatel Státnímu zdravotnímu ústavu dokumentační soubor údajů o přípravku a účinné látce. Za vypracování hodnocení uhradí žadatel Státnímu zdravotnímu ústavu cenu, která se stanoví podle zvláštního právního předpisu23b). Na základě hodnocení Státního zdravotního ústavu vydá Ministerstvo zdravotnictví toxikologický posudek přípravku (dále jen "toxikologický posudek").

- 260 Ministerstvo zdravotnictví vydává závazné stanovisko pro potřebu registračního řízení, a to na základě vypracovaného toxikologického posudku. Žadatel může Ministerstvu zdravotnictví předložit k vydání závazného stanoviska také toxikologický posudek vypracovaný příslušným orgánem členského státu Evropských společenství nebo příslušným orgánem Evropských společenství. Pro účely vypracování hodnocení podle odstavce 1 předloží žadatel příslušnému orgánu dokumentační soubor údajů o přípravku a o účinné látce nebo dalšímu prostředku. (5) Žádost o vydání toxikologického posudku včetně podkladů podává žadatel u Ministerstva zdravotnictví. Stejnopis této žádosti předá žadatel současně též rostlinolékařské správě. Posouzení přípravku koordinuje rostlinolékařská správa s Ministerstvem zdravotnictví v rámci řízení o registraci přípravku. (6) Toxikologický posudek je podkladem pro rozhodnutí o registraci přípravku. (7) Prováděcí právní předpis stanoví a) náležitosti toxikologického posudku a další jeho podrobnosti včetně položek, které jsou předmětem posuzování podle odstavce 4, b) náležitosti žádosti o vydání toxikologického posudku včetně obecných náležitostí podání24) a podklady pro jeho vypracování podle odstavce 5.

- 261 -

Platné znění zákona č. 128/2000Sb., o obcích (obecní zřízení) s vyznačením navrhovaných změn § 10 Povinnosti může obec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranství v obci jsou takové činnosti zakázány, b) k ochraně před hlukem a vibracemi stanovením konce veřejné produkce hudby, provozní doby hostinských provozoven, heren a obdobných provozoven služeb, b) (c) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku, c) (d) k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně3) (dále jen "veřejná zeleň") a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti, d) (e) stanoví-li tak zvláštní zákon. Platné znění zákona č. 131/2000Sb., o hlavním městě Praze s vyznačením navrhovaných změn § 44 (1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy může v mezích samostatné působnosti hlavního města Prahy vydávat obecně závazné vyhlášky. (2) Rada hlavního města Prahy může v přenesené působnosti vydávat na základě a v mezích zákona nařízení hlavního města Prahy, je-li k tomu zákonem zmocněno hlavní město Praha, obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje. (3) Povinnosti může hlavní město Praha ukládat v samostatné působnosti jen obecně závaznou vyhláškou a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména lze stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v hlavním městě Praze nebo by mohly být v rozporu s dobrými mravy anebo z důvodu ochrany bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, popřípadě stanovit, že na určitých veřejně přístupných místech v hlavním městě Praze jsou takové činnosti zakázány,

- 262 b) k ochraně před hlukem a vibracemi stanovením konce veřejné produkce hudby, provozní doby hostinských provozoven, heren a obdobných provozoven služeb, b) (c) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku, c) (d) k zajištění udržování čistoty na ulicích a jiných veřejných prostranstvích, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně13) (dále jen "veřejná zeleň") a k užívání zařízení hlavního města Prahy nebo městské části, d) (e) stanoví-li tak zvláštní zákon. Platné znění zákona č. 219/2000Sb., o majetku České republiky a jejím zastupování v právních vztazích s vyznačením navrhovaných změn § 11 (1) Hospodaření a) s majetkem, který v souvislosti s porušením celně právních předpisů anebo na základě těchto předpisů připadl státu 8), s propadlými nebo zabavenými výrobky, které jsou předmětem spotřební daně8a), a dále s dopravními prostředky, které propadly nebo byly zabrány v souvislosti s porušením právních předpisů upravujících správu spotřebních daní8b), přísluší celním orgánům8c), b) s radioaktivními odpady přísluší Správě úložišť radioaktivních odpadů9), c) s věcmi propadlými státu z rozhodnutí územního finančního orgánu11) přísluší územnímu finančnímu orgánu, d) s jedinci (exempláři) rostlin a živočichů odebranými podle zvláštních právních předpisů12) přísluší Ministerstvu životního prostředí, e) s telekomunikační a radiokomunikační technikou, záznamovou technikou, výpočetní technikou a dopravními prostředky, propadlými nebo zabranými v trestním, přestupkovém a jiném obdobném řízení, jakož i s veškerými zbraněmi, střelivem, municí a výbušninami náleží krajskému ředitelství policie9a), v jehož působnosti se nachází sídlo orgánu, jenž o propadnutí nebo zabrání rozhodl; není-li takového orgánu, přísluší tomu krajskému ředitelství policie9a), v jehož územní působnosti se věc nachází., f) s výrobky propadlými nebo zabranými z rozhodnutí krajské hygienické stanice12a) přísluší krajské hygienické stanici. (2) V ostatních případech s majetkem uvedeným v ustanovení § 10 hospodaří Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. 15a) Zjistí-li organizační složka uvedená v odstavci 1, že není příslušná hospodařit s určitým majetkem uvedeným v ustanovení § 10, vyrozumí o takovém majetku jinou organizační složku uvedenou v odstavci 1 nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Zjistí-li Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, že

- 263 v případě určitého majetku uvedeného v ustanovení § 10 přísluší hospodaření organizační složce uvedené v odstavci 1, vyrozumí o takovém majetku tuto organizační složku. (3) Pokud nelze příslušnost podle předchozích odstavců určit anebo budou-li v jednotlivém případě dány závažné důvody pro změnu příslušnosti organizačních složek uvedených v odstavci 1 nebo 2, určí, popřípadě změní příslušnost Ministerstvo financí na žádost anebo z vlastního podnětu svým opatřením (§ 20); ve výjimečném případě může být takto založena příslušnost i organizační složce neuvedené v odstavci 1 nebo 2. Ustanovení § 9 odst. 2 a 3 zde platí obdobně. ____________________ 12a) § 91 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. …/2009 Sb.

Platné znění zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění s vyznačením navrhovaných změn § 30 (1) Hrazená péče zahrnuje vyšetření a prohlídky prováděné v rámci opatření proti infekčním onemocněním34). Prohlídky pojištěnců vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné prováděné v souvislosti s vydáváním zdravotního průkazu se do hrazené péče nezahrnují. (2) Hrazená péče dále zahrnuje: a) stanovená očkování 35) prováděná pracovišti léčebné péče, b) poskytnutí očkovacích látek proti vzteklině, proti tetanu při poraněních a nehojících se ranách, proti tuberkulóze a testování s použitím tuberkulinového testu a poskytnutí očkovacích látek proti chřipce náležejících do skupin léčivých látek podle přílohy č. 2, c) odběry materiálů prováděné v zařízeních léčebné péče na mikrobiologické, imunologické a parazitologické vyšetření pro klinické účely a v souvislosti s výskytem nákaz, d) vyšetření materiálů uvedených pod písmenem c) laboratořemi smluvních zdravotnických zařízení, e) diagnostiku HIV, anti HCV a HBsAG u dárců krve, tkání, orgánů a gamet a diagnostiku HIV prováděnou v zařízeních léčebně preventivní péče v případech léčebně preventivních postupů a v případech, kdy si to vyšetřovaný pojištěnec vyžádal, s výjimkou: 1. anonymních vyšetření, 2. vyšetření při soukromých a pracovních cestách do zahraničí. (3) Hrazená péče nezahrnuje: a) poskytnutí očkovacích látek s výjimkou uvedenou v odstavci 2 písm. b), b) odběry materiálů a jejich vyšetření prováděné pro účely státního zdravotního dozoru Státním zdravotním ústavem a zdravotními ústavy,

- 264 c) diagnostiku HIV včetně vyšetření prováděných ve Státním zdravotním ústavu a zdravotních ústavech na žádost pojištěnce včetně anonymních vyšetření. (2) Hrazené péče dále zahrnuje a) očkování včetně očkovacích látek 1. pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zvláštního právního předpisu o ochraně veřejného zdraví35), 2. proti vzteklině, 3. proti tetanu při poraněních a nehojících se ranách, 4. proti stafylokokovým infekcím, 5. proti chřipce u pojištěnců nad 65 let věku, u pojištěnců po splenektomii nebo po transplantaci krvetvorných buněk, u pojištěnců, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, dýchacích cest nebo ledvin, nebo diabetem, u pojištěnců umístěných v léčebnách dlouhodobě nemocných, nebo v domovech pro seniory, anebo v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, a 6. proti pneumokokovým infekcím, bylo-li zahájeno mezi třetím a pátým měsícem věku pojištěnce a pokud 3 dávky očkovací látky byly aplikovány do sedmého měsíce věku pojištěnce. Hhrazená péče zahrnuje též přeočkování ve druhém roce věku pojištěnce, b) odběry materiálů prováděné v zařízeních léčebné péče na mikrobiologické, imunologické a parazitologické vyšetření pro klinické účely a v souvislosti s výskytem nákaz, c) vyšetření materiálů uvedených pod písmenem b) laboratořemi smluvních zdravotnických zařízení, d) diagnostiku HIV, anti HCV a HBsAG u dárců krve, tkání, buněk, orgánů a gamet a diagnostiku HIV prováděnou v zařízeních léčebně preventivní péče v případech léčebně preventivních postupů a v případech, kdy si to vyšetřovaný pojištěnec vyžádal, s výjimkou: 1. anonymních vyšetření, 2. vyšetření při soukromých a pracovních cestách do zahraničí. (3) Hrazená péče nezahrnuje a) poskytnutí očkovacích látek, s výjimkou uvedenou v odstavci 2 písm. a), b) odběry materiálů a jejich vyšetření prováděné pro účely státního zdravotního dozoru. ____________________ 34) Hlava III díl 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. 35) Zákon č. 258/2000 Sb.

Platné znění zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní správě s vyznačením navrhovaných změn

- 265 § 36a Výbušniny podle tohoto zákona se nepovažují za nebezpečné chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako vysoce toxické ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví. Na osoby odborně způsobilé nakládat s výbušninami podle báňských předpisů se při nakládání s výbušninami nevztahují požadavky na odbornou způsobilost pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví. § 44a Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) provádí hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem bez oprávnění podle § 5 odst. 2, b) neoprávněně získá, přechovává nebo použije výbušninu anebo jinak neoprávněně nakládá s výbušninami, c) neoprávněně vyrábí nebo zpracovává výbušniny anebo provádí výzkum, vývoj nebo pokusnou výrobu výbušnin anebo sobě nebo jinému opatřuje prostředky k výrobě, výzkumu nebo vývoji výbušnin, d) v rozporu s § 22 odst. 10 neoznámí bezodkladně odcizení, ztrátu nebo nález výbušniny anebo porušení nákladu či přepravního obalu výbušniny Policii České republiky nebo organizaci, jde-li o výbušninu, s kterou organizace nakládá, e) uvede výbušninu nebo pomůcku na trh v rozporu s § 24, nebo f) jako vlastník nebo provozovatel podzemních objektů uvedených v § 37 odst. 1 nezajistil báňskou záchrannou službu, pokud Český báňský úřad tuto povinnost podle § 7 odst. 4 uložil. (2) Organizace se dopustí správního deliktu tím, že a) provádí hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem bez povolení nebo ohlášení podle § 5 odst. 2, b) provádí hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem v rozporu s podmínkami hornické činnosti stanovenými v povolení vydaném podle § 5 odst. 2, c) v rozporu s § 6 odst. 1 neustanoví závodního dolu nebo závodního lomu nebo ho podřídí ve věcech bezpečného nebo odborného řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem jinému vedoucímu zaměstnanci organizace, d) v rozporu s § 6 odst. 2 neučiní včas preventivní nebo zajišťovací opatření nebo neodstraní nebezpečný stav anebo neučiní opatření v rámci havarijní prevence, e) nesplní povinnost podle § 6 odst. 3,

- 266 -

f) nevyhoví žádosti o poskytnutí pomoci podle § 7 odst. 5, g) v rozporu s § 6 odst. 2 neučiní opatření k předcházení vzniku požárů a výbuchů, průvalů vod a bahna, průtrží hornin, uhlí a plynů, jakož i vzniku důlních otřesů a erupcí, h) při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem použije technické zařízení nebo pomůcky v rozporu s § 8 odst. 1, i) v rozporu s § 8 odst. 3 a 4 použije poprvé vybraný důlní stroj, zařízení, přístroj nebo pomůcku v podzemí bez povolení nebo neprovede jeho zkoušku, j) v rozporu s § 8a odst. 3 písm. a) a c) a vyhláškou vydanou podle § 8a odst. 8 písm. a) nebo b) nezajistí při uvádění do provozu a při provozování vyhrazených technických zařízení provedení prohlídek, revizí a zkoušek odborně způsobilými osobami, k) montuje, opravuje nebo provádí revize, zkoušky a prohlídky vyhrazených technických zařízení, plní nádoby plyny nebo vyrábí vyhrazená tlaková zařízení v rozporu s § 8a odst. 3 písm. b) a vyhláškou vydanou podle § 8a odst. 8 písm. a) nebo b), nebo l) nesplní závazný příkaz nebo opatření báňského inspektora podle § 42 odst. 2 písm. b) anebo nedodržuje zákaz práce přesčas, práce v noci nebo práce žen a mladistvých podle § 42 odst. 2 písm. c). nesplní závazný příkaz nebo opatření báňského inspektora podle § 42, opatření báňského úřadu podle § 40 nebo § 41, požadavek stanovený podle § 6 odst. 6 anebo nedodržuje zákaz práce přesčas, práce v noci nebo práce žen nebo mladistvých, nebo nezajistí, aby pracovní podmínky odpovídaly požadavkům na bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanoveným pracovněprávními předpisy. (3) Organizace se dopustí správního deliktu dále tím, že a) v rozporu s § 22 odst. 5 neohlásí zpracování, ničení a zneškodňování, skladování, výzkum, vývoj a zkoušení výbušnin nebo neohlásí přerušení anebo ukončení těchto činností, b) nezajistí objekty a prostory, v nichž se nakládá s výbušninami, proti odcizení výbušnin a jejich výbuchu podle § 22 odst. 6, c) skladuje výbušniny způsobem nebo v prostoru nebo objektu v rozporu s požadavky stanovenými podle § 22 odst. 6, d) v rozporu s § 22 odst. 9 neoznámí odcizení, ztrátu nebo porušení nákladu či přepravního obalu výbušniny, se kterou nakládá, e) poruší zákaz předávat, nabývat, přepravovat, dovážet, vyvážet nebo uvádět na trh plastické trhaviny, které neobsahují detekční látky, nebo vyrábět a zpracovávat plastické trhaviny, které nejsou značkovány pro účely detekce podle § 22 odst. 13, f) jako organizace, která vyrábí, zpracovává, zhotovuje nebo dováží výbušniny nebo pomůcky nesplní povinnost podle § 23 odst. 2,

- 267 g) předá výbušninu bez povolení podle § 25 odst. 1, nebo ji předá přesto, že platnost tohoto povolení byla podle § 25e odst. 2 pozastavena, h) vyveze nebo doveze výbušninu bez povolení podle § 25c odst. 1, anebo ji vyveze nebo doveze přesto, že platnost povolení byla podle § 25e odst. 2 pozastavena, i) uskuteční tranzit výbušniny přes území České republiky bez povolení podle § 25d odst. 1, nebo v rozporu s podmínkami stanovenými v povolení podle § 25d odst. 4 písm. c, d), f) nebo g), anebo tranzit výbušniny přes území České republiky uskuteční přesto, že platnost povolení byla podle § 25e odst. 2 pozastavena, j) nesplní oznamovací povinnost podle § 25f odst. 2, k) jako organizace, které bylo uděleno povolení k opakovanému předávání výbušnin na území České republiky nesplní oznamovací povinnost podle § 25f odst. 4, l) v rozporu s § 25g odst. 1 písm. a) nezajistí, aby při přepravě výbušniny bylo na požádání předloženo příslušné povolení, m) nevede průkaznou evidenci podle § 25g odst. 1 písm. b), nebo evidence neuchovává podle § 25g odst. 1 písm. c), n) v rozporu s § 25g nevede průkaznou evidenci výbušnin nebo neohlásí zjištěné rozdíly v evidenci výbušnin Policii České republiky, o) určí k nakládání s výbušninami osoby, které nesplňují požadavky podle § 34, p) určí k přivádění výbušnin k výbuchu, k jejich zneškodňování a ničení osoby v rozporu s § 35 odst. 1 a 4 nebo v rozporu s § 35 odst. 2 a 4 určí k přípravě, odpálení, zneškodnění nebo zničení výbušniny určené k ohňostrojným pracím jinou osobu, než je odpalovač ohňostrojů nebo střelmistr, anebo k ničení nebo zneškodňování výbušnin v procesu jejich výroby nebo zpracování včetně výzkumu, vývoje nebo pokusné výroby určí osobu v rozporu s § 35 odst. 3 a 4. (4) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c), d), f), i), j) nebo k), b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) nebo f), nebo podle odstavce 3 písm. a), b), c), d), f), j), k), l), m), n), o) nebo p), c) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo e), podle odstavce 2 písm. a), b), e), g), h) nebo l) nebo podle odstavce 3 písm. e), g), h) nebo i). (5) Za správní delikt lze samostatně nebo spolu s pokutou uložit propadnutí výbušniny.

- 268 předseda vlády

ministryně zdravotnictví