PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Vládní návrh. na vydání

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období ___________________________________________________________

187

Vládní návrh

na vydání

zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru

ZÁKON ze dne …….. 2007, kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Policii České republiky Čl. I Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 186/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 138/1999 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 325/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 329/1999 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 288/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb., se mění takto: 1. 2.

V § 42j odst. 1 se slovo „bezplatně“ zrušuje. V § 42j odst. 3 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.

CELEX: 42000A0922

3.

V § 42k odstavec 6 včetně poznámky pod čarou číslo č. 17f zní: „(6) Do zahraničí lze předat osobní údaje

a) mezinárodní organizaci Interpol, b) při využívání informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie17f) (dále jen „Schengenský informační systém“), v rozsahu a za účelem stanoveným těmito mezinárodními smlouvami a předpisy Evropské unie17f), nebo c) za podmínek stanovených v odstavci 1 mezinárodní policejní organizaci nebo zahraničnímu bezpečnostnímu sboru, a to i bez žádosti.

17f)

Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích. Rozhodnutí Rady 2005/211/SVV ze dne 24. února 2005 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu. Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí Schengenského informačního systému, také se zřetelem k boji proti terorismu.“.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 17f se označuje jako poznámka pod čarou č. 17g, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. CELEX: 42000A0922, 32005D0211, 32004R0871

4. V § 47a odst. 2 se za slova „evidence cestovních dokladů,18d) vkládají slova „evidence diplomatických a služebních pasů18e),“. Poznámka pod čarou č. 18e zní: „18e) § 29a zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991

Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o cestovních dokladech), ve znění zákona č. 136/2006 Sb.“. CELEX 42000A0922, 32005D0211

5.

Za § 48d se vkládá nový § 48e, který zní: „§ 48e

(1) Policie provádí v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodních smluv o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejících předpisů Evropské unie17f) zpracování informací včetně osobních údajů v Schengenském informačním systému. (2) Policejní prezidium České republiky zřizuje a provozuje národní součást Schengenského informačního systému a plní úkoly orgánu centrálně odpovědného za národní součást Schengenského informačního systému a úkoly orgánu zajišťujícího výměnu doplňujících informací k záznamům v Schengenském informačním systému. (3) Policejní prezidium České republiky provede na základě žádosti soudu, státního zástupce, celního orgánu nebo zpravodajské služby podané v souladu se závazky České republiky vzniklými na základě mezinárodních smluv o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie17f) operaci v Schengenském informačním systému. Operaci učiní bez zbytečného odkladu a v rozsahu vyplývajícím z této žádosti. V odůvodněném případě tak učiní po předchozím projednání s orgánem navrhujícím příslušnou operaci.“.

CELEX: 42000A0922, 32005D0211, 32004R0871

ČÁST DRUHÁ Změna trestního řádu Čl. II Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/199l Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č 253/2006 Sb. a zákona č. 321/2006 Sb., se mění takto: 1.

Za § 378 se vkládá nový § 378a, který včetně nadpisu zní: „ § 378a Schengenský informační systém

(1) Orgány činné v trestním řízení mohou pro účely trestního řízení získávat prostřednictvím Policie České republiky údaje z informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie (dále jen „Schengenský informační systém“). (2) Národní člen České republiky v Evropské jednotce pro soudní spolupráci (dále jen „národní člen v Eurojustu“) a jeho asistent mají prostřednictvím Evropské jednotky pro soudní spolupráci (dále jen „Eurojust“) přístup k záznamům pořízeným v Schengenském informačním systému o a) osobách hledaných za účelem zatčení a předání na základě evropského zatýkacího rozkazu nebo vydání, b) pohřešovaných osobách, c) osobách, po jejichž pobytu se pátrá pro účely doručování písemností v trestním řízení, d) věcech a majetkových hodnotách a důkazních prostředcích hledaných za účelem jejich zajištění, propadnutí nebo zabrání.

(3) Pokud jsou údaje zjišťované národním členem v Eurojustu nebo jeho asistentem zaznamenány v Schengenském informačním systému, vyrozumí národní člen v Eurojustu bez zbytečného odkladu o této skutečnosti stát, který záznam pořídil. (4) Národní člen v Eurojustu a jeho asistent jsou v rámci své činnosti oprávněni zjišťovat údaje uvedené v odstavci 2 a nakládat s takto zjištěnými údaji v rozsahu potřebném k plnění svých úkolů; tyto údaje nesmí použít k jinému účelu, než ke kterému byly zjišťovány. Do státu, který není vázán mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích, může zjištěné údaje předat pouze se souhlasem státu, který záznam v Schengenském informačním systému pořídil.“. CELEX: 32005D0211, 32004R0871

2.

V nadpisu § 379 se za slovo „žádostí“ vkládají slova „a výměna informací“.

3.

V § 379 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 4.

V § 379 odst. 2 se za slova „(dále jen „Interpol“)“ vkládají slova „nebo Policejního prezidia České republiky“.

5.

V § 379 odst. 3 se za slovo „Interpolu“ vkládají slova „nebo Policejního prezidia České republiky“.

6.

V § 386 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Zaslání žádosti o uvalení předběžné vazby na obviněného orgánům cizího státu nahrazuje záznam pořízený v Schengenském informačním systému za účelem zatčení a vydání nebo předání obviněného.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 7.

Za § 404 se vkládá nový § 404a, který včetně nadpisu zní: „§ 404a Pořízení záznamu v Schengenském informačním systému

Záznam pořízený na žádost příslušného justičního orgánu členského státu v Schengenském informačním systému za účelem zatčení a předání osoby, který obsahuje údaje uvedené v § 405, má pro účely předávacího řízení stejné účinky jako evropský zatýkací rozkaz; pořízení takového záznamu zároveň nahrazuje zaslání evropského zatýkacího rozkazu státu, v němž se nachází osoba, o jejíž předání se žádá.“. CELEX: 32002F0584

8.

V § 405 odst. 5 se věta první a druhá nahrazují větami „Evropský zatýkací rozkaz doručí soud, který jej vydal, Policejnímu prezidiu České republiky k pořízení záznamu v Schengenském informačním systému za účelem zatčení a předání osoby, stejnopis evropského zatýkacího rozkazu současně doručí Ministerstvu spravedlnosti. Je-li známo, kde se osoba nachází, doručí soud evropský zatýkací rozkaz příslušnému orgánu předávajícího státu v souladu s právním řádem předávajícího státu v úředním nebo v jednom z úředních jazyků předávajícího státu či v jiném jazyce, v němž je předávající stát ochoten evropský zatýkací rozkaz přijmout.“.

CELEX: 32002F0584

9.

V § 405 odst. 6 větě první se slova „a 5“ nahrazují slovy „až 6“.

10.

V § 405 odst. 6 se za větu první vkládá věta „Byl-li evropský zatýkací rozkaz zrušen, vyrozumí soud o jeho zrušení neprodleně Policejní prezidium České republiky za účelem provedení nezbytných opatření.“.

11.

Za § 408 se vkládá nový § 408a, který zní: „§ 408a

Nejvyšší státní zastupitelství může za účelem přiřazení záznamu zakazujícího zadržení osoby k záznamu pořízenému vyžadujícím státem v Schengenském informačním systému za účelem zatčení a předání vymezit pokynem pro Policejní prezidium České republiky případy stejného druhu, u nichž je předání osoby na základě evropského zatýkacího rozkazu vyloučeno z důvodu zákonné překážky.“. CELEX: 42000A0922

12.

V § 409 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) O vrácení evropského zatýkacího rozkazu podle odstavce 3 státní zástupce neprodleně vyrozumí Policejní prezidium České republiky za účelem provedení nezbytných opatření a následně také Ministerstvo spravedlnosti.“.

13.

V § 411 odst. 11 větě druhé se slova „rovněž příslušnému útvaru Policie České republiky, který zařadil osobu do pátrání v České republice“ nahrazují slovy „Policejnímu prezidiu České republiky, následně také Ministerstvu spravedlnosti.“.

14.

V § 411 odst. 13 větě první se slova „Evropskou jednotku pro soudní spolupráci (Eurojust)“ nahrazují slovy „Eurojust“.

15.

V § 411 odst. 13 větě druhé se slova „České republiky“ zrušují.

16.

V § 427 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Je-li pro účely doručení písemnosti v trestním řízení osobě v cizím státě třeba pátrat po místě pobytu této osoby, požádá soud a v přípravném řízení státní zástupce Policii České republiky o pořízení záznamu v Schengenském informačním systému za tímto účelem.“. CELEX: 42000A0922

17.

Za § 441 se vkládá nový § 441a, který včetně nadpisu zní: „§ 441a Předběžné zajištění věci

(1) Lze-li na základě zjištěných skutečností důvodně očekávat, že cizí stát požádá o zajištění a předání určité věci nacházející se na území České republiky podle § 441, nebo vydá příkaz k jejímu zajištění jako důkazního prostředku nebo pro účely jejího propadnutí či zabrání podle § 460e nebo 460i, a vzhledem k její povaze hrozí nebezpečí, že její pozdější zajištění bude zmařeno nebo ztíženo, může policejní orgán vydat příkaz k předběžnému zajištění této věci. Pro předběžné zajištění věci platí přiměřeně § 79. (2) O vydání příkazu k předběžnému zajištění věci vyrozumí policejní orgán bez zbytečného odkladu státního zástupce nebo soud příslušný k vyřízení žádosti o zajištění a předání věci podle § 441 nebo k uznání příkazu k jejímu zajištění podle § 460e a 460i. (3) Předběžné zajištění věci trvá nezbytně nutnou dobu, nejdéle však 10 dnů od vydání příkazu k předběžnému zajištění věci. O této skutečnosti je třeba neprodleně vyrozumět cizí stát, v jehož zájmu byla věc zajištěna, za účelem neprodleného zaslání žádosti o zajištění a předání této věci nebo za účelem zaslání příkazu k jejímu zajištění.“.

Čl. III Přechodné ustanovení Do doby, než bude možné prostřednictvím Schengenského informačního systému předávat všechny údaje odpovídající náležitostem evropského zatýkacího rozkazu uvedeným v § 405 trestního řádu, má záznam pořízený na žádost vystavujícího justičního orgánu členského státu v Schengenském informačním systému za účelem zatčení a předání osoby stejné účinky jako evropský zatýkací rozkaz. Záznam má tyto účinky pouze do doby doručení písemného originálu evropského zatýkacího rozkazu státu, v němž se nachází osoba, jež má být předána. CELEX: 32002F0584

ČÁST TŘETÍ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. IV Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona 161/2006 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb., se mění takto: 1.

V § 118 odst. 1 větě první se slova „ ,a je-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, i doby pobytu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území smluvních států“ zrušují a na konec odstavce se doplňuje věta „Je-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, informuje policie cizince o skutečnosti, že požádá o zařazení záznamu k jeho osobě do informačního systému smluvních států a poučí tohoto cizince o důsledcích tohoto opatření.“.

2.

V § 154 odst. 5 větě druhé se slova „údaje o jeho jménu a příjmení, ostatních jménech, datu a místu narození, pohlaví, státním občanství a důvod pro označení cizince za nežádoucí osobu do informačního systému smluvních států“ nahrazují slovy „do informačního systému smluvních států údaje v rozsahu stanoveném přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství20a)“.

Poznámka pod čarou č. 20a zní: „20a) Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu.“. CELEX: 32004R0871

3. Za § 160 se vkládá nový § 160a, který zní: „§ 160a Přístup k informačnímu systému smluvních států V souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství20a) a mezinárodní smlouvou o odstraňování kontrol na společných hranicích5a) mají přístup k údajům vedeným v informačním systému smluvních států a) b) c) d) e)

ministerstvo, ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie a jejich dislokovaná pracoviště, Ministerstvo zahraničních věcí, zastupitelský úřad.“.

CELEX: 32004R0871

4.

V § 163 se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena r) a s), která znějí:

„r) rozhoduje o zařazení cizince do informačního systému smluvních států a o jeho vyřazení z tohoto systému, s) provádí v souladu se závazky České republiky vzniklými na základě mezinárodních smluv o odstraňování kontrol na společných hranicích konzultace při vydávání víz. “.

ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o azylu Čl. V V zákoně č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb., se za § 71a vkládá nový § 71b, který včetně poznámek pod čarou č. 12b a 12c zní: „§ 71b Přístup k informačnímu systému smluvních států V souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství12b) a mezinárodní smlouvou o odstraňování kontrol na společných hranicích12c) má ministerstvo

přístup k údajům vedeným v informačním systému vytvořeném státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie. 12b) Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu. 12c) Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 12b a 12c se označují jako poznámky pod čarou č. 12d a 12e, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. CELEX: 32004R0871

ČÁST PÁTÁ Změna zákona č. 217/2002 Sb. Čl. VI V čl. VI odst. 1 zákona č. 217/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., se slova „bodů 4 až 6, 9, 10“ nahrazují slovy „bodů 4 až 6“ a slova „91 v části, kterou se doplňuje text "nebo je nežádoucí osobou zařazenou do informačního systému smluvních států", 96, 97,“ se zrušují a za slova „Českou republiku;“ se vkládají slova „čl. I bodů 9, 10, 91 v části, kterou se doplňuje text "nebo je nežádoucí osobou zařazenou do informačního systému smluvních států" a bodů 96 a 97, které nabývají účinnosti dnem spuštění Schengenského informačního systému v České republice stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o spuštění Schengenského informačního systému v České republice;”. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona č. 428/2005 Sb. Čl. VII V čl. V zákona č. 428/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se v bodě 1 slova „39, bodu 59, pokud jde o § 46a odst. 2 písm. b),“ zrušují a za slova „Českou republiku,“ se vkládají slova „ustanovení čl. I bodů 39 a 59, pokud jde o § 46a odst. 2 písm. b), které nabývá účinnosti dnem spuštění Schengenského informačního systému v České republice stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o spuštění Schengenského informačního systému v České republice,“.

ČÁST SEDMÁ Změna zákona č. 161/2006 Sb. Čl. VIII Zákon č. 161/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se mění takto: 1.

V čl. XVI se na konci bodu 1 slovo „a“ zrušuje.

2.

V čl. XVI bodě 2 se slova „bodu 47, pokud jde o § 46b odst. 2 písm. c), bodu 64, pokud jde o § 75 odst. 2 písm. a), § 75 odst. 3 větu druhou a třetí a § 77 odst. 2 písm. f), bodu 65, pokud jde o § 87e odst. 1 písm. b), § 87e odst. 3, § 87k odst. 1 písm. e) a § 87k odst. 2,“ a slova „bodu 101, pokud jde o § 158 odst. 1 písm. b) bod 9,“ zrušují.

3.

V čl. XVI se na konci bodu 2 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se bod 3, který zní:

„3. čl. I bodu 47, pokud jde o § 46b odst. 2 písm. c), bodu 64, pokud jde o § 75 odst. 2 písm. a), § 75 odst. 3 větu druhou a třetí a § 77 odst. 2 písm. f), bodu 65, pokud jde o § 87e odst. 1 písm. b), § 87e odst. 3, § 87k odst. 1 písm. e) a § 87k odst. 2, a bodu 101, pokud jde o § 158 odst. 1 písm. b) bod 9, které nabývají účinnosti dnem spuštění Schengenského informačního systému v České republice stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o spuštění Schengenského informačního systému v České republice.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona č. 165/2006 Sb. Čl. IX V čl. XXI zákona č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se slova „dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku“ nahrazují slovy „dnem spuštění Schengenského informačního systému v České republice stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o spuštění Schengenského informačního systému v České republice“.

ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o Celní správě Čl. X V zákoně č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb. a zákona č. 575/2006 Sb., se za § 5a vkládají nové § 5b až 5e, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 45 znějí: „Zpracování osobních údajů celními orgány § 5b (1) Celní orgány zpracovávají osobní údaje, o osobách,

včetně sdružování osobních údajů,

a) u kterých je nebo byl prováděn celní dohled podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství 45), služební úkon nebo služební zákrok, b) které porušily právní předpisy, jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny nebo jsou důvodně podezřelé z jejich porušování, anebo které mohou o porušení právních předpisů podat informace, nebo c) které jsou nebo byly účastníky řízení před celními orgány. (2) Celní orgány nejméně jednou za 3 roky ověřují, zda byly zlikvidovány osobní údaje, u nichž pominul účel, pro který byly zpracovány. Zjistí-li, že tomu tak není, tento stav bezodkladně napraví. (3) Předávají-li celní orgány osobní údaje do třetích zemí z důvodu uplatnění důležitého veřejného zájmu vyplývajícího z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, mohou tak učinit bez povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů. § 5c Celní orgány na písemnou žádost sdělí žadateli osobní údaje vztahující se k jeho osobě, a to do 30 dnů od doručení žádosti, s výjimkou údajů, jejichž sdělením by došlo k ohrožení plnění úkolů celních orgánů nebo k ohrožení oprávněných zájmů třetí osoby. § 5d Celní orgány neprodleně po doručení písemné žádosti bezplatně zlikvidují nebo opraví nepřesné osobní údaje. § 5e Přístup k údajům Schengenského informačního systému a zařazování údajů do tohoto systému (1) Celní orgány mají přístup k údajům z informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie (dále jen „Schengenský informační systém“), a oprávnění v těchto údajích vyhledávat, a to pouze pro potřebu plnění úkolů

a) b) c) d)

pověřeného celního orgánu podle § 3 odst. 3 nebo § 4 odst. 3, celního dohledu a celní kontroly, pátrání po zboží protiprávně dovezeném, vyvezeném nebo odňatém celnímu dohledu, v oblasti koordinace činností uvedených v písmenech a) až c).

(2) Údaje určené k zařazení do Schengenského informačního systému předávají celní orgány Policejnímu prezidiu České republiky, které zabezpečí jejich zařazení. _______________ 45) Článek 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.“. CELEX: 42000A0922, 32005D0211

ČÁST DESÁTÁ Změna celního zákona Čl. XI Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 1/2003 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 322/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 187/2004 Sb., zákon č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb. se mění takto: 1. § 4a a 4b se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1a až 1f zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 2.

V § 31 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

„b) která odpovídá popisu hledané nebo pohřešované osoby,“ Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h). 3.

V § 31 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Celník bez zbytečného odkladu předá Policii České republiky osobu, u které při zjišťování její totožnosti vznikne důvodné podezření, že jde o osobu hledanou. Celník bez zbytečného odkladu uvědomí Policii České republiky, pokud se při zjišťování totožnosti zjistí, že se jedná o osobu pohřešovanou.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o silničním provozu Čl. XII Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých

zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb., se mění takto: 1.

V § 116 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , a oznámí zastupitelskému úřadu ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení tohoto řidičského průkazu“.

2.

V § 119 odst. 2 se za písmeno j) vkládají nová písmena k) a l), která znějí:

„k) evidenci ztracených, odcizených, poškozených a zničených řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů, l) evidenci vyrobených a nevydaných tiskopisů mezinárodních řidičských průkazů a vyrobených a nevydaných tiskopisů potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu,“. Dosavadní písmena k) až m) se označují jako písmena m) až o). CELEX: 32005D0211

Čl. XIII Přechodné ustanovení V evidenci ztracených, odcizených, poškozených a zničených řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů a v evidenci vyrobených a nevydaných tiskopisů mezinárodních řidičských průkazů a vyrobených a nevydaných tiskopisů potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu podle § 119 odst. 2 písm. k) a l) zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se evidují pouze doklady nahlášené jako ztracené, odcizené, poškozené nebo zničené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a tiskopisy vyrobené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Čl. XIV Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 478/2001Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb. se mění takto: 1. V § 4 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Součástí registru silničních vozidel je samostatná evidence ztracených, odcizených, poškozených a zničených osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, technických průkazů silničního motorového vozidla a přípojného vozidla a tabulek s přidělenou registrační značkou a evidence vyrobených zúčtovatelných tiskopisů osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla a technického průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla a vyrobených a nevydaných tabulek registrační značky vozidla.“. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11. CELEX: 32005D0211

2. V § 91 odst. 1 se slova „§ 4 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 8“.“. Čl. XV Přechodné ustanovení V evidenci ztracených, odcizených, poškozených a zničených osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, technických průkazů silničního motorového vozidla a přípojného vozidla a tabulek s přidělenou registrační značkou a v evidenci vyrobených zúčtovatelných tiskopisů osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla a technického průkazu a vyrobených a nevydaných tabulek registrační značky vozidla podle § 4 odst. 6 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se evidují pouze doklady nebo tabulky s přidělenou registrační značkou nahlášené jako ztracené, odcizené, poškozené nebo zničené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a tiskopisy nebo tabulky registrační značky vyrobené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o ochraně osobních údajů Čl. XVI Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb. se mění takto: 1.

V § 2 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ,mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, a přímo použitelnými předpisy Evropských společenství“.

CELEX: 42000A0922

2.

V § 2 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Úřad vykonává působnost dozorového úřadu pro oblast ochrany osobních údajů vyplývající z mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu.“. CELEX: 42000A0922

3.

V § 4 písm. b) se slova „ jakýkoliv biometrický nebo“ zrušují.

CELEX: 42000A0922

4.

V § 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ ; citlivým údajem je také biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů“.

CELEX: 42000A0922

5.

V § 9 písm. h) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene ch) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje slovo „nebo“, a doplňuje se písmeno i), které zní:

„i) se jedná o zpracování podle zvláštních zákonů při předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů a pátrání po osobách.“. CELEX:32005D0211, 32004R0871

6.

V § 13 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) V rámci opatření podle odstavce 1 správce nebo zpracovatel posuzuje rizika týkající

se a) plnění pokynů pro zpracování osobních údajů osobami, které mají bezprostřední přístup k osobním údajům, b) zabránění neoprávněným osobám přistupovat k osobním údajům a k prostředkům pro jejich zpracování, c) zabránění neoprávněnému čtení, vytváření, kopírování, přenosu, úpravě či vymazání záznamů obsahujících osobní údaje a d) opatření, která umožní určit a ověřit, komu byly osobní údaje předány. (4) V oblasti automatizovaného zpracování osobních údajů je správce nebo zpracovatel v rámci opatření podle odstavce 1 povinen také a) zajistit, aby systémy pro automatizovaná zpracování osobních údajů používaly pouze oprávněné osoby, b) zajistit, aby fyzické osoby oprávněné k používání systémů pro automatizovaná zpracování osobních údajů měly přístup pouze k osobním údajům odpovídajícím oprávnění těchto osob, a to na základě zvláštních uživatelských oprávnění zřízených výlučně pro tyto osoby, c) pořizovat elektronické záznamy, které umožní určit a ověřit, kdy, kým a z jakého důvodu byly osobní údaje zaznamenány nebo jinak zpracovány a d) zabránit neoprávněnému přístupu k datovým nosičům.“. CELEX: 42000A0922

7.

V § 29 odst. 1 písm. a) se slova „stanovených tímto zákonem“ nahrazují slovy „stanovených zákonem při zpracování osobních údajů“.

8.

V § 29 odst. 1 písm. c) se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „povinností stanovených zákonem při zpracování osobních údajů“.

9.

V § 29 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „,a z přímo použitelných předpisů Evropských společenství“.

ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o zbraních Čl. XVII Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 455/1991 Sb.,o živnostenském podnikáni (živnostenský zákon), ve zněni pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 310/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 46 odst. 3 se slova „a dále fyzickým osobám, které jsou držiteli evropského zbrojního pasu,“ zrušují a za slovo „přechodu“ se doplňují slova „na vnější státní hranici České republiky17a) “. Poznámka pod čarou č. 17a zní: „17a) Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění zákona č. 481/2004 Sb.“.

2. V § 51 odst. 2 větě první se za slovo „přes“ vkládá „vnější“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Tyto povinnosti má i na vnitřní státní hranici České republiky, pokud je zde prováděna ochrana hranic podle zvláštního právního předpisu 17a)“. ČÁST PATNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o spuštění Schengenského informačního systému v České republice, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 3, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, a ustanovení čl. XVII, který nabývá účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady

Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku.

Důvodová zpráva Obecná část Úvod Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru, je předkládán zejména k zajištění národní úpravy právních podmínek pro provozování tzv. Schengenského informačního systému (SIS) ve variantě SISone4all. V následujícím textu je používán výraz SIS ve čtyřech podobách: SIS I – soudobá verze SIS fungujícího ve stávajících schengenských státech (v modifikaci zvané „SIS I+“, která funguje od zapojení Dánska, Švédska, Finska, Norska a Islandu do SIS I v roce 2002; pro účely navrhovaného zákona a důvodové zprávy není nutné rozlišovat mezi původním SIS I a modifikací SIS I+). SISone4ALL – (tzv. portugalská iniciativa) - modifikace SIS I umožňující připojení nových členských států k SIS I; dočasné řešení připojení nových členských států k SIS před spuštěním SIS II. SIS II - v současnosti budovaná druhá generace SIS, s jejímž spuštěním se počítá nejdříve v roce 2008; tato verze bude mít vyšší kapacitu, umožní bezproblémové připojení nových členských států a poskytne uživatelům některé nové funkce (např. zavedení biometrických prvků, možnost propojování záznamů). SIS – obecné označení (použito v případech, kdy rozlišení na jednotlivé verze systému je nevýznamné, resp. v případech, kdy uvedená informace platí pro všechny verze). Zapojení České republiky do schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích bude zásadním přínosem členství České republiky v Evropské unii, a proto představuje jednu z priorit české zahraniční politiky. Česká republika usiluje o vstup do schengenského prostoru k 31. 12. 2007. Rozšíření schengenského prostoru o nové členské státy Evropské unie (s výjimkou Kypru) k tomuto datu bylo potvrzeno na zasedání Rady Evropské unie dne 5. 12. 2006, a to za podmínky splnění všech schengenských standardů včetně zprovoznění SIS v daném státě. Ještě před odstraněním kontrol na vnitřních hranicích bude třeba ve všech zemích usilujících o vstup do schengenského prostoru zahájit rutinní provoz SIS. Datum spuštění SIS bude stanoveno zvláštním rozhodnutí Rady EU, jehož přijetí lze dle harmonogramu Rady očekávat v průběhu června až července 2007. Dle stávajících předpokladů a s ohledem na způsob spuštění SIS ve státech, které vstupovaly do schengenského prostoru v roce 2001 (Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Island), lze předpokládat, že SIS bude v České republice spuštěn v září 2007. Nejpozději k 1. 9. 2007 je tak nezbytné plně implementovat veškeré právní dokumenty související s připojením České republiky k SIS. Česká republika již převážnou část schengenského acquis implementovala. Předkládaný zákon završuje proces implementace stávajícího schengenského acquis tím, že vytváří právní podmínky pro fungování SISone4all v České republice. V této souvislosti se navrhují změny následujících zákonů:

-

zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,

-

zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,

-

zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů,

-

zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů,

-

zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů,

-

zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů,

-

zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů,

-

zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu komunikacích, ve znění pozdějších předpisů,

-

zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů,

vozidel

na

pozemních

Dále se v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru navrhuje novela zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona Č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 455/1991 Sb.,o živnostenském podnikáni (živnostenský zákon) ve zněni pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti s určením data účinnosti bude dále potřeba novelizovat některé zákony novelizující zákon o pobytu cizinců a zákon o azylu a tím dosáhnout souladu těchto úprav s návrhem novely. Předkládaný zákon při úpravách příslušných zákonů dále zohledňuje výsledky schengenských evaluací České republiky. Tyto evaluace představují institucionalizovaný proces hodnocení připravenosti členských států usilujících o přistoupení do schengenského prostoru. Na základě výsledků tohoto hodnocení, resp. na základě doporučení hodnotícího výboru, se navrhují změny zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Aby byla zachována možnost rozšíření schengenského prostoru o nové členské státy alespoň k 31. 12. 2007 (oproti původně schválenému datu říjen 2007), rozhodla Rada Evropské unie dne 5. 12. 2006 o realizaci projektu SISone4ALL, který by měl po technické stránce umožnit připojení nových členských států ke stávajícímu SIS I. Připojení k SIS I, resp. k SISone4all jakožto technické modifikaci SIS I bude předpokládat aplikaci příslušných ustanovení Schengenské prováděcí úmluvy a souvisejících předpisů Evropské unie, následné spuštění SIS II pak aplikaci právních předpisů tvořících právní základ pro SIS II. Texty právního základu pro SIS I a pro SIS II nejsou ve vzájemném rozporu, rozdíl spočívá zejména v odlišné právní formě a v detailnější úpravě SIS II. Změny národní právní úpravy byly proto navrženy tak, aby odpovídaly potřebám SIS I a zároveň vytvářely základ pro budoucí zapojení České republiky do SIS II.

Schengenský informační systém (SIS) SIS je společný informační systém zemí schengenského prostoru, který obsahuje sdílenou databázi: -

osob hledaných za účelem zatčení a předání nebo vydání,

-

pohřešovaných osob,

-

osob požadovaných za účelem zajištění jejich spolupráce v soudním řízení,

-

osob a věcí pořízených pro účely skrytých kontrol nebo zvláštních kontrol,

-

věcí hledaných za účelem zabavení nebo za účelem zajištění důkazů v trestním řízení (např. hledaná vozidla, střelné zbraně, odcizené nebo ztracené doklady totožnosti, odcizená nebo ztracená osvědčení o registraci vozidel a státní poznávací značky, evidované bankovky atd.),

-

nežádoucích osob, kterým má být odepřen vstup a pobyt na území členských států.

K údajům vedeným v tomto informačním systému mají v členských státech přístup příslušné policejní, celní a justiční orgány, orgány odpovědné za ochranu hranic a v omezeném rozsahu také orgány odpovědné za vydávání osvědčení o registraci vozidel a orgány vydávající víza. Ve společném prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích představuje tento informační systém klíčový nástroj pro boj proti kriminalitě a nelegální migraci. Připojení k SIS je nezbytnou podmínkou pro vstup každého státu do schengenského prostoru. Právní úprava SIS I je na evropské úrovni obsažena v „Úmluvě k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích“. Pro Českou republiku se Schengenská prováděcí úmluva stala závaznou na základě Aktu o přistoupení k Evropské unii s tím, že vybraná ustanovení této úmluvy jsou pro Českou republiku aplikovatelná již od jejího vstupu do Evropské unie a ustanovení upravující SIS budou pro Českou republiku aplikovatelná ode dne účinnosti rozhodnutí Rady Evropské unie o spuštění SIS v České republice. V současnosti je Evropskou komisí a jednotlivými členskými státy budován SIS II. Právním základem pro provoz SIS II na evropské úrovni bude

1

-

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS II),

-

rozhodnutí Rady č. …../2006 ze dne ……2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (dále jen „rozhodnutí o SIS II“) 1 a

-

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přístupu subjektů odpovědných za vydávání osvědčení o registraci vozidel v členských státech k SIS II.

Návrh rozhodnutí byl konzultován s Evropským parlamentem a schválen na úrovni Výboru stálých zástupců (COREPER). Znění lze považovat za definitivní a formální schválení Radou Evropské unie se očekává v nejbližší době. Číslo dokumentu a datum schválení bude do důvodové zprávy doplněno.

Tyto tři právní dokumenty zruší a nahradí stávající právní úpravu SIS I v Schengenské prováděcí úmluvě. S účinností těchto předpisů se původně počítalo pro staré členské státy od dubna 2007 a pro nové členské státy od října 2007, což bylo předpokládané datum jejich vstupu do schengenského prostoru. Nové členské státy se tak měly připojit přímo k SIS II bez předchozí účasti na SIS I. Vzhledem ke zpoždění budování SIS II, resp. jeho technického řešení však lze očekávat spuštění tohoto systému nejdříve ve druhé polovině roku 2008. Konkrétní datum účinnosti předpisů pro SIS II bude stanoveno jednomyslným usnesením Rady na základě zhodnocení funkční způsobilosti SIS II. Výše uvedené právní předpisy ES/EU tvořící právní základ pro SIS II tvoří kompaktní celek, který bude, po formálním schválení rozhodnutí o SIS II, implementován do českého právního řádu. Současná právní úprava SIS v České republice Dílčí úprava SIS je v současnosti obsažena pouze v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tato úprava je však zaměřena pouze na budoucí využití SIS v boji proti nelegální migraci. Předkládaný zákon představuje komplexní zakotvení SIS v českém právním řádu. Hlavní principy navrhované úpravy Navrhované změny zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky směřují k zakotvení Policie České republiky, resp. Policejního prezidia České republiky jakožto subjektu s centrální odpovědností za provozování národní součásti SIS, a vybavuje ji odpovídajícími oprávněními. Policie České republiky v současnosti provozuje řadu národních databází, které svým obsahem korespondují s databází SIS a které budou zdrojem údajů poskytovaných do SIS. Na základě předkládaného zákona bude možné tyto údaje předávat do zahraničí v rámci provozu SIS. Zároveň změny směřují k rozšíření práva osob požadovat sdělení osobních údajů, které o nich policie vede. V souvislosti se zapojením České republiky do schengenského prostoru a jejímu plánovanému připojení k SIS vyvstala potřeba přizpůsobit také zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) zejména v tom smyslu, aby byly za účelem využívání SIS pro potřeby trestního řízení zajištěny informační toky mezi justičními orgány a Policejním prezidiem České republiky, které má centrální odpovědnost za provozování SIS. V rámci Policejního prezidia České republiky je příslušným útvarem Národní centrála SIRENE, jež zajišťuje výměnu doplňujících informací, koordinuje ověřování kvality informací zanášených do SIS a pro tyto účely má přístup k údajům zpracovávaným v SIS. V uvedeném smyslu se navrhuje doplnění příslušných ustanovení hlavy dvacáté páté trestního řádu upravující právní styk s cizinou. V zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, který již v současnosti úpravu SIS ve vztahu k boji s nelegální migrací obsahuje, se navrhují formulační změny upřesňující přeshraniční rozměr rozhodnutí o správním vyhoštění, upravující výčet údajů vkládaných do SIS a stanovující působnost ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie k vkládání záznamů o cizincích za účelem odepření vstupu a pobytu do SIS. V tomto zákoně a v zákoně č. 325/1999 Sb. se dále uvádí výčet těch orgánů s právem přístupu k SIS, jejichž konkretizaci komunitární úprava vyžaduje (ostatní orgány s právem přístupu odvozují toto oprávnění z jiných zákonů či z přímo použitelného předpisu ES).

Navrhovaný zákon dále přesouvá problematiku osobních údajů v celní oblasti ze zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon do zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky. Zároveň v zákoně o Celní správě upravuje přístup celních orgánů do SIS. Předkládaný zákon dále mění zákony č. 361/2000 Sb., o silničním provozu a č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích tak, že zavádí do registru řidičů a registru silničních vozidel některé nové kategorie údajů korespondující s SIS. Změna zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů směřuje k zakotvení kontrolních pravomocí Úřadu pro ochranu osobních údajů ve vztahu k SIS. Novela zákona o zbraních je reakcí na vznik vnější hranice. Soulad navrhované úpravy s Ústavou České republiky, mezinárodními smlouvami a evropským právem Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Je také v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Problematika, která je předmětem návrhu zákona, je nyní upravena mezinárodní smlouvou, která je závazná pro Českou republiku, a s ní souvisejícími předpisy Evropské unie. Návrh zákona je slučitelný s následujícími právními předpisy Evropské unie. -

-

Prováděcí úmluva ze dne 19. června 1990 k Schengenské dohodě ze dne 14. června 1985 o společném rušení kontrol na společných hranicích, uzavřené mezi vládami států Hospodářské unie, Beneluxu, Spolkové republiky Německo, Francouzské republiky , Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí Schengenského informačního systému, také se zřetelem k boji proti terorismu, Rozhodnutí Rady 2005/211/SVV ze dne 24. února 2005 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu, Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

Dopad na životní prostředí, sociální dopady, dopady na podnikatelské prostředí Návrh zákona nemá dopady na životní prostředí, sociální dopady nebo dopady na podnikatelské prostředí. Přijetí zákona je však předpokladem pro zajištění volného pohybu osob mezi Českou republikou a dalšími státy schengenského prostoru, což může přispět k dalšímu ekonomickému rozvoji. Posouzení návrhu z hlediska rovnosti mužů a žen Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh neutrální, neboť právní úprava je pro obě pohlaví stejná).

Dopad na státní rozpočet Náklady na financování SISone4all činí 280,951mil. Kč. Tyto prostředky budou uvolněny z kapitoly Všeobecná pokladní správa, položky Vládní rozpočtová rezerva do rozpočtu MV v roce 2007 na základě usnesení vlády ze dne 21. února 2007 č. 169. Část nákladů na SISone4all bude využita i pro provoz SIS II. Z rozpočtu MV bude v letech 2007 a 2008 realizován požadavek na dofinancování částky 187,740 mil. Kč (podle skutečné potřeby) související s realizací projektu SISone4all. Celkové výdaje spojené s dokončením přípravy České republiky ke strategii vlády v oblasti zapojování do Schengenského prostoru pro rok 2007 se předpokládají v objemu 516,691 mil. Kč. Na Úřadu pro ochranu osobních údajů bude v souvislosti se spuštěním SIS, resp. v souvislosti s kontrolní pravomocí Úřadu pro ochranu osobních údajů vůči SIS, vytvořen zvláštní organizační útvar, který se bude zabývat problematikou zpracování osobních údajů v oblasti tzv. III. pilíře Evropské unie (tj. spolupráce v oblasti justice a vnitra), a to jak po stránce legislativně právní, tak aplikační. Proto bude nezbytné navýšit počet zaměstnanců Úřadu pro ochranu osobních údajů o osm a těmto poskytnout náležité vybavení. To bude v prvním roce po účinnosti zákona znamenat celkové náklady cca 8 mil. Kč. Zdůvodnění prvého čtení Vzhledem k tomu, že pro úspěšný vstup České republiky do schengenského prostoru nejpozději k 31. 12. 2007 je nutné, aby se Česká republika zapojila do Schengenského informačního systému již od okamžiku jeho spuštění pro nové členské státy (předpokládaný termín září 2007), navrhuje se, aby návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Zvláštní část K ČÁSTI PRVNÍ – Změna zákona o Policii České republiky K bodům 1 a 2 (§ 42j) Stávající znění ustanovení § 42j odst. 3 omezuje právo přístupu subjektu dat k osobním údajům zpracovávaným Policií České republiky a právo požadovat bezplatnou likvidaci nebo opravu osobních údajů tak, že žádost lze podat pouze jednou ročně. Takové omezení základního práva subjektu údajů - práva na přístup k údajům - bylo předmětem kritiky v rámci schengenského hodnocení a bylo shledáno jako nedůvodné, ač není přímo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky v oblasti ochrany dat. Navrhuje se proto toto omezení zrušit. K zamezení zneužívání tohoto práva podáváním častých, opakovaných a bezdůvodných žádostí se navrhuje změnit znění odstavce 1 tak, aby vyřízení této žádosti nebylo ve všech případech bezplatné. Nadále tak bude aplikována obecná úprava § 12 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů („Správce má právo za poskytnutí informace požadovat přiměřenou úhradu nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí informace“ ).

K bodu 3 (§ 42k) Toto ustanovení stanovuje působnost policie pro zpracování a výměnu informací včetně osobních údajů v SIS. Pro SIS je použit opisný název „informační systém vytvořený státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie“, který byl v modifikované podobě převzat z platné (dosud neúčinné) právní úpravy obsažené v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Podmínky uvedené v § 42k odst. 1 jsou pro výměnu informací v rámci SIS příliš omezující. Navrhuje se proto doplnit v odstavci 6 v rámci písmene b) zvláštní titul pro předávání údajů do zahraničí bez ohledu na podmínky podle odstavce 1. Zbývající obsah odstavce 6 se oproti současnému stavu nemění, dochází pouze k jeho formálnímu rozdělení do jednotlivých písmen. Pořídí-li policie záznam do SIS, je povinna o tom neprodleně informovat ostatní členské státy Evropské unie. K bodu 4 (§ 47a) V rámci SIS budou na základě článku 100 odst. 3 písm. e) Schengenské prováděcí úmluvy zpracovávány též údaje o ztracených, odcizených, neoprávněně užívaných nebo za neplatné prohlášených pasech a cestovních dokladech. Policie bude provádět příslušné záznamy do SIS, k čemuž potřebuje přístup k relevantní evidenci. Evidence diplomatických a služebních pasů je oddělena od evidence (ostatních) cestovních dokladů a vede ji Ministerstvo zahraničních věcí podle § 29a odst. 1 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech. Proto je nutné zakotvit zvláštní oprávnění Policie České republiky k přístupu k této evidenci způsobem shodným s přístupem k dalším relevantním evidencím (například evidenci občanských průkazů). Podmínky přístupu a ochrana údajů budou shodné s režimem přístupu Policie ČR k ostatním obdobným evidencím. Přístup k evidenci diplomatických a služebních pasů má již Ministerstvo vnitra podle § 30 odst. 8 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech. To nicméně nepostačí, protože Policie ČR potřebuje pro přístup k evidenci vlastní oprávnění (v § 47a zákona o policii musí mít zvláštní oprávnění i pro přístup k evidencím, které spravuje samo Ministerstvo vnitra). K bodu 5 (§ 48e) Z právního základu pro SIS I (čl. 108 Schengenské prováděcí úmluvy) vyplývá povinnost členského státu určit „národní úřad pro SIS“, který bude centrálně odpovědný za provoz SIS a jehož prostřednictvím bude členský stát předávat své záznamy do SIS. Obdobně je nutné určit orgán plnící úkoly kanceláře SIRENE (viz níže). Tato povinnost ve vztahu k SIS I nepřímo vyplývá z čl. 92 odst. 4 Schengenské prováděcí úmluvy (ve znění nařízení Rady (ES) č. 871/2004 a rozhodnutí Rady 2005/211/SVV). Kancelář SIRENE (dále jen „SIRENE“) je klíčovým orgánem pro fungování SIS. Hlavními úkoly SIRENE jsou: -

zprostředkování doplňujících informací k záznamům v SIS,

-

zajištění kvality, zákonnosti, odůvodněnosti a aktuálnosti záznamů vložených příslušnými národními orgány do SIS vůči zahraničí,

-

verifikace (posuzování legálnosti) vybraných záznamů ze zahraničí.

Národní úřad pro SIS je v zásadě technický orgán, SIRENE pak výkonný orgán. Policejní prezidium České republiky bude plnit úkoly obou těchto orgánů. Výraz „orgán centrálně odpovědný“ byl doslovně převzat z textu Schengenské prováděcí úmluvy (čl. 108). Z postavení Policejního prezidia České republiky jakožto centrálně odpovědného orgánu vyplývá také úkol metodicky řídit další orgány České republiky oprávněné k přístupu do SIS a vyžadovat jejich součinnost. Součástí odpovědnosti je též povinnost informovat ostatní členské státy Evropské unie o pořízení záznamu v SIS, přičemž rozsah údajů vyplývá z článku 94 odst. 2 a 3 Schengenské prováděcí úmluvy (ve znění nařízení Rady (ES) č. 871/2004 a rozhodnutí Rady 2005/211/SVV). V odstavci 3 se pak zakotvuje možnost pro celní orgán, pro české zpravodajské služby a další subjekty požadovat po Policejním prezidiu České republiky provedení operace (zápis, změna, výmaz údajů) v SIS. Tato operace musí být v souladu s mezinárodními závazky České republiky, konkrétně s ustanovením čl. 99 Schengenské prováděcí úmluvy, resp. čl. 32 rozhodnutí o SIS II. Tato ustanovení umožňují, aby vnitrostátní právní řády stanovily za určitých podmínek pravomoc navrhovat provedení zápisu nebo jiné změny údajů v SIS pro blíže neurčenou kategorii orgánů odpovědných za bezpečnost státu. Podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, zajišťují bezpečnost České republiky všechny ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby. Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby se podílejí na zajišťování bezpečnosti České republiky v rozsahu, který stanoví zákon. Není ovšem věcného důvodu, aby provedení operací v SIS navrhovaly všechny takové orgány, například Hasičský záchranný sbor nebo Hradní stráž (která je také ozbrojenou silou - § 3 odst. 2 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky), vnitrostátně je tedy toto ustanovení omezeno na zpravodajské služby, celní orgány (Celní správa České republiky je bezpečnostním sborem), soud a státního zástupce. Ustanovením odstavce 3 není nijak dotčeno navrhované ustanovení § 408a tr. řádu, které považujeme za ustanovení speciální. Odůvodněným případem ve smyslu odstavce 3 může být např. pochybnost o možnosti realizace operace v souvislosti se závazky České republiky, situace, kdy již obdobný záznam, existuje apod. V odst. 3 je pak zakotvena možnost některých orgánů České republiky požadovat po Policejním prezidiu České republiky provedení operace (zápis, změna, výmaz údajů) v SIS. Tato operace musí být v souladu s mezinárodními závazky České republiky. Oprávněnými orgány jsou kromě policie v prvé řadě orgány oprávněné pracovat se záznamy v SIS, tedy soudy, státní zástupci a celní orgány. Na základě ustanovení čl. 99 Schengenské prováděcí úmluvy, resp. čl. 32 rozhodnutí o SIS II, může vnitrostátní právní řád přiznat za určitých podmínek pravomoc navrhovat provedení zápisu nebo jiné změny údajů v SIS blíže neurčené kategorii orgánů odpovědných za bezpečnost státu. Podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, zajišťují bezpečnost České republiky všechny ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby. Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby se podílejí na zajišťování bezpečnosti České republiky v rozsahu, který stanoví zákon. Není ovšem věcného důvodu, aby provedení operací v SIS navrhovaly všechny takové orgány, například Hasičský záchranný sbor nebo Hradní stráž (která je také ozbrojenou silou - § 3 odst. 2 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky), vnitrostátně tedy byly z tohoto zvláštního důvodu

mezi orgány oprávněné požadovat provedení operace v SIS zařazeny pouze zpravodajské služby. Ustanovením odstavce 3 není nijak dotčeno navrhované ustanovení § 408a tr. řádu, které považujeme za ustanovení speciální. Odůvodněným případem ve smyslu odstavce 3 může být např. pochybnost o možnosti realizace operace v souvislosti se závazky České republiky, situace, kdy již obdobný záznam, existuje apod.

K ČÁSTI DRUHÉ – Změna trestního řádu K bodu 1 (§ 378a) Nově navrhované ustanovení reaguje na plánované připojení České republiky k SIS a na možnost využívat SIS pro účely trestního řízení. Soudy a státní zastupitelství nemají oprávnění k přímému přístupu do SIS, mohou však žádat o poskytnutí informace obsažené v SIS Policii České republiky, která má přímý přístup do SIS, je-li taková informace zapotřebí pro účely trestního řízení. Vymezení SIS používané v odstavci 1 je souladné s vymezením tohoto informačního systému v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a v navrhované změně zákona o Policii České republiky. V odstavcích 2 až 4 je upraveno právo přístupu národního člena působícího v Evropské jednotce soudní spolupráce a jeho asistenta k vybraným údajům vedeným v SIS. Národní člen Eurojustu a jeho asistent nepřistupují k těmto údajům prostřednictvím Policie České republiky, ale prostřednictvím Eurojustu. Oprávnění k vyhledávání vybraných údajů v SIS přiznává národnímu členovi Eurojustu a jeho asistentovi rozhodnutí o SIS II (článek 37B) a článek 101B Schengenské prováděcí úmluvy, který byl doplněn do této úmluvy na základě článku 1 odst. 9 rozhodnutí Rady 2005/211/SVV ze dne 24. 2. 2005 o zavedení některých nových funkcí v SIS, včetně boje proti terorismu. K bodu 2 (nadpis § 379) Vzhledem k obsahu tohoto ustanovení se navrhuje rozšířit stávající nadpis tohoto ustanovení tak, aby vedle doručování žádostí byla pokryta i výměna informací podle odstavce 4, neboť stávající dikce nadpisu je příliš zužující. K bodu 3 (§ 379 odst. 2) Ustanovení § 379 tr. řádu se má týkat zejména doručování žádostí, popř. s ohledem na odstavec 4 také výměny informací. Odstavec druhý je nesprávně systematicky zařazen do tohoto ustanovení, neboť se netýká doručování žádostí, ale obecně doručování jakýchkoli písemností v trestním řízení osobám v cizím státě, tj. systematicky patří do oddílu pátého týkajícího se dožádání. Vzhledem k tomu, že v pátém oddílu již je obdobné ustanovení upravující přímé doručování písemností v cizině poštou obsaženo v § 427 odst. 4, navrhuje se ustanovení § 379 odst. 2 vypustit bez náhrady. K bodům 4 a 5 (§ 379 odst. 2 a 3)

V souvislosti s možností využívat SIS i pro účely trestního řízení se do příslušných ustanovení trestního řádu navrhuje zakotvit možnost vyměňovat informace a písemnosti potřebné pro účely trestního řízení se státy využívajícími SIS prostřednictvím Policejního prezidia České republiky (Národní centrála SIRENE). K bodu 6 (§ 386 odst. 2) K provedení článku 64 Schengenské prováděcí úmluvy je zapotřebí v trestním řádu zakotvit rovnocennost záznamu pořízeného v SIS za účelem zatčení a vydání osoby s žádostí o vzetí osoby do předběžné vazby podle příslušných mezinárodních smluv o vydávání (zejména podle článku 16 Evropské úmluvy o vydávání ze dne 13. 12. 1957). Tuto předběžnou vazbu je zapotřebí odlišit od předběžné vazby uvedené v § 396, kterou se rozumí vazba před prvním rozhodnutím o přípustnosti vydání. Totéž se uplatní u záznamu pořízeného v SIS za účelem zatčení a předání osoby, pokud v dožádaném státě nelze v daném případě (na základě přechodných ustanovení omezujících aplikaci evropského zatýkacího rozkazu nebo proto, že dotčený stát vůbec neprovádí postupy předávání) vést předávací řízení a bude rozhodováno v extradičním řízení. V uvedených případech tedy nebude nutné zasílat do příslušného cizího státu nejprve zvláštní žádost o vzetí do předběžné vazby. Ustanovení trestního řádu upravující postup orgánů České republiky, je-li Česká republika dožádaným státem, není v této souvislosti třeba měnit, neboť současná právní úprava (§ 395) bude pokrývat i situace předpokládané článkem 64 Schengenské prováděcí úmluvy. K bodu 7 (§ 404a) Navrhovaná úprava implementuje článek 9 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV upravujícího evropský zatýkací rozkaz, který stanoví rovnocennost záznamu o vyžádané osobě pořízeného podle článku 95 Schengenské prováděcí úmluvy s evropským zatýkacím rozkazem obsahujícím náležitosti uvedené v § 405, jež odpovídají článku 8 tohoto rámcového rozhodnutí. Po přechodnou dobu, dokud v SIS nebude možné pořídit záznam obsahující všechny údaje obsažené v § 405, bude zapotřebí doručit do státu, v němž se nachází osoba, o jejíž předání se žádá, následně evropský zatýkací rozkaz. Doručením evropského zatýkacího rozkazu ztrácí záznam v SIS svoji rovnocennost s evropským zatýkacím rozkazem. K bodu 8 (§ 405 odst. 5) K pořízení záznamu za účelem zatčení a předání osoby, na kterou byl vydán evropský zatýkací rozkaz, se stanoví povinnost soudu zaslat evropský zatýkací rozkaz Policejnímu prezidiu České republiky (Národní centrála SIRENE). Kromě toho se evropský zatýkací rozkaz zašle na vědomí Ministerstvu spravedlnosti (mezinárodnímu odboru), které takovou informaci potřebuje zejména pro statistické účely, jakož i obecně pro účely monitorování aplikace zákonné úpravy v praxi a jejího vyhodnocování. Zároveň se upravuje znění tohoto ustanovení tak, aby odpovídalo postupu v praxi. K bodům 9 a 10 (§ 405 odst. 6) Navrhuje se rozšířit analogické použití úpravy týkající se náležitostí zatýkacího rozkazu a pozbývání platnosti zatýkacího rozkazu výslovně také na důvody zrušení zatýkacího rozkazu a vyrozumívání o zrušení zatýkacího rozkazu. Také odstavec 6 ustanovení

§ 384 je třeba obdobně použít na evropský zatýkací rozkaz, což je dnes dovozováno pouze nepřímo z jeho návaznosti na odstavec 5 § 384, který upravuje mimo jiné jako důvod pozbytí platnosti zatýkacího rozkazu jeho zrušení. Dále se navrhuje vložit do tohoto odstavce povinnost soudu vyrozumět o zrušení evropského zatýkacího rozkazu Policejní prezidium České republiky (Národní centrála SIRENE) za účelem provedení výmazu záznamu. Systematicky tato úprava náleží do tohoto odstavce v návaznosti na úpravu zrušení evropského zatýkacího rozkazu formou odkazu v § 405 odst. 6 první větě na § 384. K bodu 11 (§ 408a) Předmětná úprava reaguje na článek 95 odst. 3 Schengenské prováděcí úmluvy podle něhož je možné požadovat dle rozhodnutí justičního orgánu, buď na základě obecného pokynu nebo pro konkrétní případ, označení záznamu za účelem zatčení a předání i tehdy, jeli zřejmé, že výkon evropského zatýkacího rozkazu bude odmítnut. V návaznosti na uvedené se stanoví oprávnění Nejvyššího státního zastupitelství vymezit obecně druhy případů, v nichž bude zapotřebí přiřadit k záznamu v SIS označení zakazující zadržení osoby, o jejíž předání se žádá (tzv. vlajky). V úvahu přichází v současné době vydání evropského zatýkacího rozkazu na osobu mladší 15 let nebo na občana České republiky pro skutky spáchané před 1. 11. 2004. V těchto jednoznačných případech, kdy je zřejmé, že evropský zatýkací rozkaz nebude vykonán, by tak Národní centrála SIRENE označila záznam v SIS bezodkladně. Ve všech ostatních případech (např. absence oboustranné trestnosti) je zapotřebí před označením záznamu nechat proběhnout předběžné šetření. K bodu 12 (§ 409 odst. 4) Rovněž o vrácení evropského zatýkacího rozkazu státním zástupcem po skončení předběžného šetření je zapotřebí vyrozumět Policejní prezidium České republiky (Národní centrála SIRENE) za účelem označení záznamu v SIS. O vrácení evropského zatýkacího rozkazu se vyrozumí rovněž Ministerstvo spravedlnosti, které takovou informaci potřebuje zejména pro statistické účely, jakož i obecně pro účely monitorování aplikace zákonné úpravy v praxi a jejího vyhodnocování. K bodu 13 (§ 411 odst. 11) Také rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu je zapotřebí zaslat Policejnímu prezidiu České republiky (Národní centrála SIRENE) za účelem provedení potřebných opatření v SIS. Také o tomto rozhodnutí se navrhuje vyrozumět Ministerstvo spravedlnosti (mezinárodní odbor), které o něm potřebuje být informováno z obdobných důvodů jako jsou uváděny v předchozím bodu. K bodům 14 a 15 (§ 411 odst. 13) V návaznosti na zavedení legislativní zkratky pro Evropskou jednotku soudní spolupráce a národního člena České republiky v Eurojustu v § 378a je třeba tuto legislativní zkratku zohlednit také v tomto ustanovení.

K bodu 16 (§ 427 odst. 5) Navrhovaná úprava nového odstavce 5 vychází z článku 98 Schengenské prováděcí úmluvy, podle něhož se „do SIS zařazují na žádost příslušných justičních orgánů pro účely sdělení místa pobytu nebo bydliště údaje o svědcích, o osobách předvolaných k soudním orgánům v rámci trestního řízení, aby vypovídaly o skutečnostech, pro které jsou stíhány, nebo údaje o osobách, kterým musí být doručen trestní rozsudek nebo obsílka k nástupu trestu odnětí svobody“. V návaznosti na tento článek je třeba v trestním řádu upravit oprávnění soudu a v přípravném řízení státního zástupce žádat Policii České republiky o pořízení záznamu v SIS pro účely pátrání po osobě v cizině za účelem doručení (v tomto případě tedy nebude žádost zasílána Policejnímu prezidiu České republiky, ale přímo příslušným policejním orgánům). Ve všech uváděných případech se pátrá po osobě v cizině za účelem doručení určité písemnosti v trestním řízení vedeném v České republice (v užším slova smyslu, pod tento pojem již tak nelze zahrnout např. řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí, což ostatně není ani cílem schengenského acquis), jedná se o doručování v rámci právní pomoci podle oddílu pátého, které z pohledu České republiky jako dožadujícího státu spočívá v dožádání úkonu v cizině pro účely trestního řízení vedeného v České republice (viz § 425 tr. řádu). Z uvedeného důvodu je tak institut pátrání po osobě v cizině za účelem doručení písemnosti v trestním řízení upraven v § 427 týkajícím se mimo jiné i doručování do ciziny (vnitrostátně je pátrání po pobytu za účelem doručení upraveno v § 62 tr. řádu). K bodu 17 (§ 441a): Zjistí-li podle stávající právní úpravy policejní orgán, že se po určité věci (zpravidla odcizené vozidlo) mezinárodně pátrá – prostřednictvím SIS nebo Interpolu, nemůže takovou věc zajistit, aniž by zároveň bylo vedeno trestní řízení v České republice, nebo aniž by dotčený cizí stát zaslal justičním orgánům České republiky žádost o právní pomoc ve formě zajištění této věci (§ 441 tr. ř.), nebo požádal o uznání vydaného příkazu k zajištění této věci jako důkazního prostředku či za účelem jejího propadnutí či zabrání (§ 460e a § 460i tr. ř.). Není-li splněna jedna ze dvou uvedených podmínek, nemá policejní orgán žádné nástroje, jak by mohl takovou věc předběžně zajistit, a je nucen na zajištění věci rezignovat. Tento závěr je podpořen i judikaturou Ústavního soudu ( nález ÚS 87/97). Tuto situaci nelze považovat za žádoucí, zejména z toho důvodu, že pokud jde o osoby, je možné vzít osobu, o jejíž vydání má být požádáno, předběžně do vazby ještě před doručením žádosti o její vydání; v rámci SIS je pak záznam v SIS postaven na roveň žádosti o předběžné zatčení za účelem vydání nebo předání osoby. Tj. pouze na základě záznamu pořízeného cizím státem v SIS může policejní orgán omezit osobu na svobodě. Jeví se tak být poněkud paradoxním, že ve vztahu k věci obdobná možnost neexistuje. Z tohoto důvodu se navrhuje doplnit do trestního řádu ustanovení umožňující předběžně zajistit věc pro účely mezinárodní pomoci podle hlavy 25. trestního řádu. Předpokládá se zajištění pouze movité věci, zpravidla odcizeného vozidla. U nemovitostí, pohledávek a jiných obdobných hodnot je takový postup vyloučen, neboť u nich nehrozí jejich zašantročení natolik jako u movitých věcí, u peněžních prostředků na účtu lze pak využít např. postup podle zákona o legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Předpokladem pro využití tohoto institutu je skutečně hodnověrná informace, že určitý cizí stát po dotčené věci pátrá za účelem jejího zajištění a předání. Zejména se takovou informaci může dozvědět prostřednictvím SIS nebo Interpolu. Po zvážení všech okolností případu (zejména pravděpodobnost zaslání žádosti o zajištění věci cizím státem a hodnota takové věci) pak policejní orgán může věc předběžně zajistit. O předběžném zajištění policejní orgán vyrozumí justiční orgán příslušný k následnému zajištění věci podle § 441, 460e nebo 460i. Takové vyrozumění provede policejní orgán poté, co od cizího státu zjistí potřebné informace pro účely určení příslušnosti našeho justičního orgánu k zajištění věci (tj. zda jde o členský stát Evropské unie či nikoli, zda je řízení ve fázi před soudním řízením nebo ve fázi řízení před soudem, zda je zajištění věci žádáno za účelem zajištění důkazního prostředku nebo za účelem propadnutí či zabrání věci). Pro účely získání potřebných informací může policejní orgán využít komunikace s Policejním prezidiem České republiky (Národní centrála SIRENE, Národní ústředna Interpolu). Předmětnou věc je možné zajistit nejdéle na dobu 10 dnů, pokud do této doby není doručena žádost o zajištění a předání takové věci nebo příkaz k zajištění této věci, je nezbytné odňatou věc vrátit tomu, komu byla odebrána. Z tohoto důvodu je nezbytné urychleně kontaktovat příslušný orgán cizího státu; pro tyto účely lze využít i SIRENE nebo Interpol. Cizí stát informuje Policii České republiky – tj. buď příslušný policejní orgán nebo Policejní prezidium České republiky. K přechodnému ustanovení Uvedené ustanovení navazuje na článek 9 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV, který stanoví, že po přechodnou dobu, dokud nebude SIS schopen předávat všechny údaje uvedené v článku 8 rámcového rozhodnutí, je pořízení záznamu rovnocenné evropskému zatýkacímu rozkazu až do doby, dokud vykonávající justiční orgán neobdrží v řádné a náležité formě „originál“ evropského zatýkacího rozkazu. Dokud tedy nebude SIS způsobilý předat všechny údaje představující náležitosti evropského zatýkacího rozkazu uvedené v § 405, je zapotřebí, aby soud doručil dodatečně po pořízení neúplného záznamu v SIS příslušnému státu písemný „originál“ evropského zatýkacího rozkazu. K ČÁSTI TŘETÍ – změna zákona o pobytu cizinců K bodu 1 (§ 118 odst. 1) Ze stávajícího znění (dosud nevstoupilo v účinnost) vyplývá, že rozhodnutí o správním vyhoštění bude mít extrateritoriální účinky, tj. bude se vztahovat i na území jiných států než České republiky. Skutečností rozhodnou pro odepření vstupu osoby na území státu v rámci schengenského prostoru nicméně není samotné rozhodnutí o vyhoštění, ale až záznam do SIS. Tento záznam bude na základě navrhovaného ustanovení § 163 písm. r) – viz bod 3 návrhu zákona – vkládán do SIS Ředitelstvím služby cizinecké a pohraniční policie Policie České republiky. V rámci rozhodnutí o vyhoštění se tak navrhuje pouze informovat adresáta rozhodnutí o tom, že bude dán podnět na zařazení jeho osoby do SIS a o důsledcích takového zápisu. K bodu 2 (§ 154 odst. 5)

Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí v SIS, včetně boje proti terorismu, které mění ustanovení Schengenské prováděcí úmluvy upravující výčet údajů zapisovaných do SIS, předpokládají širší rozsah údajů zapisovaných do SIS než je uvedeno v ustanovení § 154. Výslovný výčet údajů zapisovaných do SIS je tak nahrazen odkazem na přímo aplikovatelný právní předpis Evropských společenství. K bodu 3 (§ 160a)) Čl. 101 Schengenské prováděcí úmluvy ve znění nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu, upravuje obecný výčet orgánů s právem přístupu k záznamům vedeným v SIS za účelem boje s nelegální migrací. U některých kategorií orgánů však tyto předpisy předpokládají přístup k záznamům v SIS na základě vnitrostátní právní úpravy. Jedná se o orgány odpovědné za udělování víz, ústřední orgány odpovědné za projednávání žádostí o víza, jakož i orgány odpovědné za vydávání povolení k pobytu a provádění právních předpisů týkajících se státních příslušníků třetích zemí při uplatňování acquis Společenství o pohybu osob. V České republice jsou těmito orgány Ministerstvo vnitra, ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Policie České republiky, oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie včetně dislokovaných pracovišť, Ministerstvo zahraničních věcí a zastupitelské úřady. K bodu 4 (§ 163 písm. r) a s) ) Na základě písmene r) bude o vložení záznamu do SIS o osobách, kterým má být odepřen vstup a pobyt na území zemí schengenského prostoru, rozhodovat Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Policie České republiky jakožto centrální orgán Služby cizinecké a pohraniční policie. Doplněním písmene s) se určuje, že toto ředitelství bude orgánem kompetentním k provádění konzultací VISION , tedy systému konzultací mezi schengenskými státy při vydávání jednotného schengenského víza. K ČÁSTI ČTVRTÉ – změna zákona o azylu Čl. 101 Schengenské prováděcí úmluvy ve znění nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu, upravuje obecný výčet orgánů s právem přístupu k záznamům vedeným v SIS za účelem boje s nelegální migrací. U některých kategorií orgánů však tyto předpisy předpokládají přístup k záznamům v SIS na základě vnitrostátní právní úpravy. V azylové oblasti se jedná o orgány odpovědné za provádění právních předpisů týkajících se státních příslušníků třetích zemí při uplatňování acquis Společenství o pohybu osob. Tím je v České republice Ministerstvo vnitra. K ČÁSTI PÁTÉ AŽ OSMÉ V návaznosti na koncepci určení data účinnosti tohoto návrhu zákona je potřeba upravit účinnost „schengenských“ ustanovení v předchozích, již platných, novelách zákona o pobytu cizinců a zákona o azylu tak, aby den účinnosti byl shodný s navrhovaným dnem účinnosti tohoto zákona.

K ČÁSTI DEVÁTÉ A DESÁTÉ Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, upravuje věcnou působnost celních orgánů a je proto na místě, aby i oblast zpracování osobních údajů celními orgány a přístup celních orgánů k SIS byly zapracovány do tohoto zákona. V této souvislosti je rovněž nezbytné odpovídajícím způsobem novelizovat zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, tj. problematiku zpracování osobních údajů celními orgány z tohoto zákona vypustit. Pověřené celní orgány mají v řízení o trestných činech spáchaných porušením celních předpisů a předpisů o dovozu, vývozu nebo průvozu zboží postavení policejního orgánu podle trestního řádu a postupují v některých oblastech analogicky jako Policie České republiky. Je tedy nezbytné, aby i právní úprava ochrany osobních údajů odpovídala zákonu č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, kde je pojem sdružování použit v § 42g odst. 2. Navržený text novely ve věci zpracování osobních údajů celními orgány vychází z novelizovaného zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a z výsledků jednání s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Z hlediska úhrady nákladů bude aplikována obecná úprava § 12 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů („Správce má právo za poskytnutí informace požadovat přiměřenou úhradu nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí informace“). Novelizační body 2 a 3 části desáté spadají do oblasti tzv. schengenské spolupráce, kdy nemožnost provedení příslušných opatření by byla jak překážkou úspěšné evaluace České republiky, tak problémem součinnosti při pátrání po osobách obecně. Návrh vychází z předpokladu, že nemají být předávány pohřešované osoby, tj. osoby, které nespáchaly trestný čin. V jejich případě jsou jak v celním, tak i policejním zákoně striktně stanoveny důvody pro omezení jejích osobní svobody. Pokud taková osoba např. svým jednáním bezprostředně neohrožuje svůj život anebo život nebo zdraví jiných osob (popř. nesplňuje jiné podmínky), je celník povinen tuto osobu propustit.

K ČÁSTI JEDENÁCTÉ - Změna zákona o silničním provozu K bodu 1 (§ 116 odst. 2) V souladu se Schengenskou prováděcí úmluvou se v případě vydávání řidičského průkazu příslušníkovi jiného členského státu Evropské unie náhradou za jeho ztracený, odcizený, zničený nebo poškozený řidičský průkaz vydaný jiným členským státem Evropských společenství zajišťuje doplněnou úpravou předání informace o nahlášení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení tohoto řidičského průkazu příslušnému členskému státu Evropské unie.

K bodu 2 (§ 119 odst. 2 písm. k) a l)) Ustanovení doplňuje v souladu s úpravou čl. 100 odst. 3 písm. d) a e) Schengenské prováděcí úmluvy ve znění Rozhodnutí Rady 2005/211/SVV do registru řidičů vedle jeho stávajícího obsahu další dvě speciální evidence – evidenci ztracených, odcizených,

poškozených nebo zničených řidičských a mezinárodních řidičských průkazů a evidenci vyrobených a nevydaných tiskopisů, jež by mohly být z pohledu SIS zneužitelné.

K ČÁSTI DVANÁCTÉ – Změna zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích K bodu 1 ( § 4 odst. 6) Navržená změna doplňuje v souladu s čl. 100 odst. 3 písm. f) Schengenské prováděcí úmluvy ve znění Rozhodnutí Rady 2005/211/SVV do registru silničních vozidel jako jeho součást samostatnou evidenci ztracených, odcizených, poškozených a zničených osvědčení o registraci, technických průkazů a tabulek s přidělenou registrační značkou a evidenci vyrobených a nevydaných tiskopisů osvědčení o registraci a technického průkazu a vyrobených a nevydaných tabulek registrační značky.

K bodu 2 (§ 91 odst. 1) Změna navržená v tomto bodě je legislativním důsledkem změny podle bodu 1. Přechodné ustanovení ke změně zákona o silničním provozu a zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích Přechodné ustanovení sleduje cíl eliminovat možné výkladové problémy Pro zaevidování tak bude rozhodná doba nahlášení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení či doba vyrobení. K ČÁSTI TŘINÁCTÉ – změna zákona o ochraně osobních údajů Novelizace zákona o ochraně osobních údajů je jednou z klíčových částí implementace schengenského acquis a její provedení je nezbytným krokem pro bezproblémový vstup České republiky do schengenského prostoru při naplnění převzatých závazků. Navrhovaná novelizace zákona o ochraně osobních údajů zahrnuje pouze ty oblasti, jichž se dotýká „schengenská hodnotící zpráva“. K bodu 1 (§ 2 odst. 2) Doplnění ustanovení § 2 odst. 2 odráží skutečnost, že kompetence dozorového úřadu typu Úřadu pro ochranu osobních údajů jsou již dnes vymezeny také prostřednictvím mezinárodních předpisů a předpisů Evropských společenství, jejichž dodržení je závazkem České republiky vůči Evropské unii, ale současná dikce § 2 odst. 2 by mohla bránit jejich přímé aplikaci. Tímto novelizačním krokem bude kromě uvedeného nyní jednoznačně v zákoně o ochraně osobních údajů zakotveno, že je Úřadu pro ochranu osobních údajů svěřena působnost ústředního správního úřadu pro oblast ochrany osobních údajů, ať už je tato oblast upravena v zákoně o ochraně osobních údajů, anebo v jiných zákonech či v mezinárodních smlouvách, které jsou součástí právního řádu, včetně schengenských úmluv, a že Úřad pro ochranu osobních údajů je v České republice příslušným subjektem kompetentním plnit v nich případně stanovené úkoly pro oblast ochrany osobních údajů, včetně výkonu dozoru.

K bodu 2 (§ 2 odst. 3) Navrhovaným ustanovením bude jednoznačněji doplněna již dříve vyjádřená pozice Úřadu pro ochranu osobních údajů jakožto dozorového úřadu ve smyslu mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu, a v nichž je výslovně zakotven závazek smluvních stran určit dozorový orgán pro oblast ochrany osobních údajů. Existence a tedy nutnost ustanovení takového orgánu, s nezpochybnitelně stanovenou kompetencí vůči údajům zpracovávaným v SIS, je jednou ze základních otázek posuzovaných v rámci připravenosti České republiky na vstup do schengenského prostoru. Navrhovaná dikce současně zajišťuje, že nedojde k omezení působnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů pouze na oblast zpracování osobních údajů v SIS, neboť jeho kompetence již v současné době vyplývají i z jiných mezinárodních smluv, např. o Europolu. K bodům 3 a 4 (§ 4 písm. b)) S přihlédnutím k dosud platné definici citlivých údajů by byly na veškeré biometrické údaje ve všech státních evidencích a registrech, které náleží do agendy SIS, kladeny nepřiměřené požadavky (odlišné od praxe v Evropské unii). Navrhuje se proto upřesnit definici citlivého údaje stále častěji využívaného v oblasti bezpečnosti a policejní praxe, a tím i omezit příslušné povinnosti správce a zpracovatele na užší, skutečně „citlivou“, množinu biometrických údajů. Důvodem pro zpřesnění definice biometrického údaje jako citlivého údaje je skutečnost, že nikoliv každý biometrický údaj sám o sobě umožňuje přímo identifikovat nebo autentizovat subjekt údajů. Tyto biometrické údaje v důsledku uvedeného nemohou být citlivými údaji. Proto podle navrhované právní úpravy je citlivým údajem pouze ten biometrický údaj, který umožňuje bezprostřední identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů bez spojení s jinými údaji, tj. svou kvalitou obvykle slouží k zajištění bezpečnosti či stanovení určité míry důvěry spojených s nositeli těchto údajů. Použití takových údajů v úředních agendách (např. v souvislosti s cestovními pasy) již v současnosti upravují některé předpisy Evropských společenství. K bodu 5 (§ 9 písm. i)) Navrhuje se výslovně stanovit výjimku pro zpracování citlivých údajů pro ucelenou agendu předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů a pátrání po osobách, a to s ohledem na povahu této agendy i bez souhlasu subjektu údajů. Doposud byly některé postupy v uvedené agendě předmětem dílčích právních úprav, svou systematikou se však množina takových jednání nepochybně řadí do oblasti obecné úpravy zpracování citlivých údajů. Úprava současně vychází vstříc požadavku podřadit SIS, v jehož rámci budou zpracovávány i citlivé údaje, nikoliv pod režim výjimek, ale pod režim obecné úpravy ochrany osobních údajů (viz odůvodnění k čl. I bodu 2 a 3). Podobně jako v případě stávajících podmínek pro zpracování citlivých údajů v jiných oblastech podle § 9 zákona č. 101/2000 Sb. navrhované ustanovení nestanoví blíže jednotlivé fáze zpracování citlivých údajů, neboť v oblasti veřejné moci jsou detailní postupy (vč. oprávnění vyžadovat informace a osobní údaje) upravovány příslušnými zvláštními zákony. Zpracování citlivých údajů v rámci agend uvedených v navrhovaném ustanovení bylo dosud umožněno zvláštními předpisy (zákon o Policii ČR, trestní řád). Zejména pro sdružování údajů a související zpracování spojená s využíváním SIS je však nezbytné pro všechny agendy, v nichž je alespoň obecně zákonem stanoven účel zpracování osobních údajů a který poslouží také pro

práci se SIS, výslovně stanovit výjimku z principu zpracování citlivých údajů stanoveného v § 9, tj. umožnit zpracování bez souhlasu subjektu údajů. K bodu 6 (§ 13 odst. 3 a 4) Cílem navrhovaného ustanovení je vyjádření konkrétních povinností správců a zpracovatelů k zajištění plnění dříve příliš obecně vyjádřené povinnosti, a to zejména s ohledem na rozsáhlé databáze osobních údajů, mezi něž patří i SIS, a to dle požadavků na zabezpečení a důvěrnost údajů stanovených pro agendy SIS novými evropskými předpisy. Do ustanovení § 13 se proto navrhuje vložit nové odstavce 3 a 4, jimiž se stanoví přesný obsah opatření v rámci plnění povinnosti správců (a zpracovatelů) pro zabezpečení osobních údajů. Podpůrnými pro tento návrh se jeví i požadavky odborné veřejnosti aplikující předmětné ustanovení v praxi, v nichž bylo požadováno podrobněji vysvětlit, v zákoně o ochraně osobních údajů zakotvit a alespoň rámcově vymezit náležitosti dokumentace technickoorganizačních opatření k zajištění ochrany osobních údajů, a podrobněji stanovit povinnosti v oblasti automatizovaného zpracování osobních údajů, zejména pokud jde o zabezpečení osobních údajů. Posuzování rizik nepřináší nové povinnosti, ani další byrokratickou zátěž, neboť nemusí mít písemnou podobu. Nová ustanovení konkretizují opatření požadovaná již v současné době podle platného a účinného odstavce 1, kterých si každý správce a zpracovatel osobních údajů musí být vědom a které musí vyhodnotit před i v průběhu plnění jednotlivých povinností při zpracování osobních údajů (srov. § 5 odst. 1 zákona). K bodu 7 (§ 29 odst. 1 písm. a)) Jedná se o zpřesnění vyjádření dozorové působnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů odrážející existenci právních ustanovení pro některé specifické postupy při zpracování osobních údajů, jak je i navrhováno pro systém SIS. Úřad pro ochranu osobních údajů je oprávněn provádět dozor nejen nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně osobních údajů, ale i podle zvláštních zákonů, v nichž jsou upraveny postupy při zpracování osobních údajů. Nejedná se o změnu dosavadního přístupu v rámci dozoru, neboť evropský systém ochrany osobních údajů předpokládá dozor v rámci právního systému sestávajícího z předpisů upravujících jak všeobecné zásady pro ochranu osobních údajů a jejich zpracování, tak z právních předpisů obsahujících důvodná zvláštní pravidla (výjimky) pro vybrané (zejm. bezpečnostní) agendy. Návrh tedy nemění dosavadní praxi Úřadu pro ochranu osobních údajů, který v rámci dozoru vždy posuzoval stav zpracování osobních údajů také podle zvláštních předpisů, řeší se však nejasnosti konstatované v hodnotící zprávě. Podle hodnotící zprávy je třeba odstranit takové nejasnosti, které by mohly vést ke zpochybnění dozorové kompetence Úřadu pro ochranu osobních údajů. K bodu 8 (§ 29 odst. 1 písm. c)) Jedná se nejen o formulační změnu dosavadního ustanovení, ale i o zakotvení kompetence Úřadu pro ochranu osobních údajů přijímat podněty a stížnosti na porušení povinností pro zpracování osobních údajů stanovené jak v zákoně o ochraně osobních údajů, tak ve zvláštních zákonech upravujících datové agendy SIS. To proto, že v ustanovení § 2 odst. 2 zákona o ochraně osobních údajů jsou Úřadu pro ochranu osobních údajů svěřeny kompetence pro oblast ochrany osobních údajů, a to i ty, jež jsou stanoveny zvláštním právním předpisem. Navrženou úpravou dochází též ke sladění zmiňovaných ustanovení s § 29 odst. 1 písm. a), neboť dozorová činnost je mj. založena na podnětech a stížnostech

týkajích se podezření z nesprávného zpracování osobních údajů. V této souvislosti jsou pro navrhovanou změnu relevantní také důvody uvedené k bodu 7. K bodu 9 (§ 29 odst. 1 písm. g)) Navrhované ustanovení zohledňuje způsob implementace mezinárodních smluv, a to k plnění závazků, které pro Českou republiku vyplývají z přistoupení k Evropské unii vztahujících se k dozoru v oblasti ochrany osobních údajů. Tímto doplněním předmětného ustanovení se navrhuje jednoznačně stanovit kompetenci Úřadu pro ochranu osobních údajů i k plnění těchto závazků a odstranit tak některé nejasnosti a pochybnosti, které v tomto směru mohou při plnění dozoru nad SIS vzniknout. K ČÁSTI ČTRNÁCTÉ – změna zákona o zbraních Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních, umožňuje vydávat zbrojní průvodní listy pro tranzit zbraně nebo střeliva na hraničních přechodech a současně stanoví povinnost hlásit dovoz, vývoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva na hraničním přechodu. Po zapojení České republiky do schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích nebude v praxi možné výše uvedené činnosti na všech hraničních přechodech provádět, proto je třeba v zákoně upřesnit, že bude možné vydat zbrojní průvodní list pro tranzit zbraně nebo střeliva pouze na vnější státní hranici České republiky. Rovněž dochází k omezení povinnosti hlásit dovoz, vývoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva pouze na případy překročení vnější státní hranice, nebo na případy, kdy jsou rozhodnutím vlády za účelem ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu na přechodnou dobu zavedeny kontroly také na vnitřní státní hranici podle 9 odst. 2 zákona č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic). Zároveň se vypouští pasáž, která umožňovala, aby byl zbrojní průvodní list držitelům evropského zbrojního pasu vydán také na státních hranicích České republiky. Tato změna vychází z toho, že Česká republika jako člen Evropské unie již plně uznává evropský zbrojní pas (viz § 49 zákona o zbraních), který od vstupu České republiky do EU (viz § 87 zákona o zbraních) umožňuje jeho držiteli vstup na území České republiky se zbraní bez nutnosti splnit další požadavky nebo podmínky. Zákon o zbraních byl přijat v roce 2002 a toto ustanovení zavedlo zvýhodněné zacházení s držiteli evropského zbrojního pasu před vstupem České republiky do Evropské unie, pro jeho další existenci ovšem není důvodu.

K ČÁSTI PATNÁCTÉ - Účinnost Skutečností, která vyvolá účinnost této novely, bude den stanovený v rozhodnutí Rady Evropské unie o spuštění Schengenského informačního systému v České republice. Z uvedené účinnosti se navrhuje učinit výjimku pokud jde o oprávnění Policie České republiky předávat

osobní údaje do zahraničí – účinnost se navrhuje dnem vyhlášení, neboť osobní data je nutno poskytnout do centrální databáze SIS v několikatýdenním předstihu před vlastním spuštěním SIS v daném státě (o konkrétním datu rozhodne Evropská komise). Další výjimkou je úprava podle části čtrnácté, kdy tato část má nabýt účinnosti až dnem odstranění kontrol na státních hranicích stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Prováděcí úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku.

V Praze dne

11. dubna 2007

předseda vlády Ing. Mirek Topolánek, v.r.

ministr vnitra a informatiky MUDr., Mgr. Ivan Langer, v.r.