PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období ___________________________________________________________
1065
Vládní návrh
na vydání
zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi
Zákon ze dne ………………2005 kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ Změna trestního řádu Čl. I V § 47 odst. 5 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (soudní řád), ve znění zákona č. 279/2003 Sb., se v úvodní části ustanovení za slovo „péče“ vkládají slova „, dávky v hmotné nouzi a z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení“ a v závěrečné části ustanovení se za slovo „do“ vkládají slova „výše součtu měsíčních skutečných započitatelných nákladů na bydlení stanovených zvláštním právním předpisem prokázaných obviněným a“ a slova „, jeho domácnost“ se zrušují. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o rodině Čl. II Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 72/1995 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 301/2000 Sb., zákona č. 109/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 321/2002 Sb. a zákona č. 315/2004 Sb., se mění takto: 1.
V § 85a odst. 1 se slova „patnáctinásobek částky životního minima potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb tohoto rodiče podle zákona o životním minimu.9)“ nahrazují slovy „12,7 násobek životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu 9).“.
Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) § 2 zákona č. /2005 Sb., o životním a existenčním minimu.“.
2.
V § 101 odst. 1 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 11 zrušuje.
3.
§ 102 se zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna občanského soudního řádu Čl. III
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb. a zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb. a zákona č. 216/2005 Sb., se mění takto: 4.
V § 9 odst. 2 písm. j) se za slova „státní sociální podpory“ vkládají slova „a dávce pomoci v hmotné nouzi“ a slovo „osobu“ se nahrazuje slovem „osobou“.
5.
V § 133a odst. 2 se za slova „sociální péče“ vkládají slova „ , pomoci v hmotné nouzi“.
6.
V § 317 odst. 2 se za slova „sociální péče“ vkládají slova „ , dávky pomoci v hmotné nouzi“.
ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o sociálním zabezpečení Čl. IV Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 589/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 133/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 155/1998 Sb., zákona č. 350/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 213/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 426/2002 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb. a zákona č. 218/2005 Sb., se mění takto: 7.
V § 70 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 55a zní:
„(1) Je-li důchodce trvale tak bezmocný, že potřebuje ošetření a obsluhu jinou osobou, zvyšuje se mu důchod z důchodového pojištění, popřípadě úhrn těchto důchodů a) při částečné bezmocnosti o 472 Kč, b) při převážné bezmocnosti o 944 Kč, c) při úplné bezmocnosti o 1 770 Kč. (2) Vláda zvýší částky uvedené v odstavci 1 stejným způsobem a ve stejných termínech, v jakých bude zvýšena procentní výměra starobního důchodu z důchodového pojištění podle předpisů důchodového pojištění přiznaného v kalendářním roce, do něhož spadá den, od kterého byly částky zvýšení důchodu pro bezmocnost naposledy stanoveny. 55a)
8.
§ 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“.“. V § 83 odst. 1 se slova „2,5 násobek částky na osobní potřeby občana stanovenou zákonem o životním minimu.55)“ nahrazují slovy „2,1 násobek částky životního minima jednotlivce stanovené zvláštním právním předpisem55).“.
Poznámka pod čarou č. 55 zní: „55) § 2 zákona o životním a existenčním minimu.“. 9.
V § 83 odst. 2 písm. a) a písm. b) se slova „2,5 násobek částky na osobní potřeby občana“ nahrazují slovy „2,1 násobek částky životního minima jednotlivce55)“.
10.
V § 84 se slova „2,25 násobku částky na osobní potřeby“ nahrazují slovy „1,89 násobku částky životního minima jednotlivce55)“ a číslo „3,85“ se nahrazuje číslem „3,24“.
ČÁST PÁTÁ Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení Čl. V Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 125/1990 Sb., zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 459/1990 Sb., zákona č. 9/1991 Sb., zákona č. 144/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 155/1998 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb. a zákona č. 501/2004 Sb., se mění takto: 11.
V § 14 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
12.
V § 15 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
13.
§ 16 a 19 se zrušují.
14.
V § 32 odst. 2 se písmeno a) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene b).
15.
V § 33 se písmeno b) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a).
16.
V § 37 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
17.
§ 38, 40a a 41 se zrušují.
18.
V § 43 se písmeno a) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene b).
19.
V § 54 odst. 1 písm. d) se slova „§ 37 odst. 2 písm. b),“ a slova „a o příspěvku na společné stravování podle § 32 odst. 2 písm. a) a § 37 odst. 2 písm. a)“ zrušují.
20.
V § 56 odst. 1 se písmena b) a c) zrušují.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno b).
ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Čl. VI § 10 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, se včetně poznámky pod čarou č. 10 zrušuje. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o kolektivním vyjednávání Čl. VII Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., se mění takto: 21.
V § 24 odst. 4 se slova „a služeb sociální péče sociálně potřebným občanům34)“ nahrazují slovy „pomoci v hmotné nouzi34) a sociálních služeb34a)“.
Poznámky pod čarou č. 34 a 34a znějí: „34) Zákon č. /2005 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. 34a) Zákon č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“. 22.
V § 30 odst. 3 se slova „a služeb sociální péče sociálně potřebným občanům“ nahrazují slovy „pomoci v hmotné nouzi34) a sociálních služeb34a)“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. VIII
V § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb. a zákona č. 628/2004 Sb., se za slova „sociální péče“ vkládají slova „ , pomoci v hmotné nouzi“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. IX Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb.,
zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 168/2005 Sb., se mění takto: 23.
V § 1 se za slova „sociální podpory“ vkládají slova „ , pomoci v hmotné nouzi“.
24.
V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „sociální podpory“ vkládají slova „ , pomoci v hmotné nouzi“.
25.
V § 14 odst. 3 písm. j) se za slova „služby sociální péče“ vkládají slova „a dávky pomoci v hmotné nouzi“ a za slova „provádění sociální péče“ se vkládají slova „a pomoci v hmotné nouzi“.
26.
V § 16 odst. 1 se za slova „služeb sociální péče“ vkládají slova „a dávek pomoci v hmotné nouzi“.
27.
V § 16b se za slova „ sociální podpory“ vkládají slova „ , pomoci v hmotné nouzi“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o dani z nemovitostí Čl. X
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto: 28.
V § 9 odst. 1 písm. n) se slova „dávky sociální péče na základě zákona o sociální potřebnosti18b)“ nahrazují slovy „příspěvek na živobytí nebo jsou osobou společně posuzovanou s osobou, která příspěvek na živobytí pobírá18b)“.
Poznámka pod čarou č. 18b zní: „18) Zákon č. /2005 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.“ 29.
V § 9 odst. 1 písm. o) se slova „dávky sociální péče na základě zákona o sociální potřebnosti“ nahrazují slovy „příspěvek na živobytí nebo jsou osobou společně posuzovanou s osobou, která příspěvek na živobytí pobírá18b)“.
ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. XI Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto: 30.
V § 4 odst. 1 písm. i) se za slova „sociální péče“ vkládají slova „ , dávky pomoci v hmotné nouzi“.
31.
V § 15 odst. 1 písm. b) se za slova „sociální péče“ vkládají slova „ , dávky pomoci v hmotné nouzi“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1993 Čl. XII
V zákoně č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, se část třináctá zrušuje.
ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující zákony Čl. XIII V zákoně č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující zákony, se články I a IV zrušují. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Čl. XIV V zákoně č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se čl. IV zrušuje. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona, kterým se zvyšuje státní vyrovnávací příspěvek nezaopatřeným dětem a některé další sociální dávky Čl. XV V zákoně č. 182/1994 Sb., kterým se zvyšuje státní vyrovnávací příspěvek nezaopatřeným dětem a některé další sociální dávky, se čl. VI zrušuje. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. XVI Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb. a zákona č. 218/2005 Sb., se mění takto: 32.
V § 5 odst. 1 písm. b) se bod 2 zrušuje.
Dosavadní body 3 až 7 se označují jako 2 až 6.
33.
V § 5 odst. 3 písm. b) se slova „až 6“ nahrazují slovy „až 5“.
34.
V § 5 odst. 4 písm. c) se slova „až 6“ nahrazují slovy „až 5“.
35.
§ 8 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8 zní: „§ 8 Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši
(1) Pro nárok na dávky nebo jejich výši se částkou životního minima rozumí částka životního minima stanovená zákonem o životním a existenčním minimu8). Závisí-li stanovení částky podle věty první na počtu osob, berou se v úvahu osoby společně posuzované uvedené v § 7 . Nestanoví-li tento zákon jinak, rozumí se částkou životního minima posuzované osoby částka, která by příslušela této osobě též s ohledem na pořadí osoby při posuzování podle zákona o životním a existenčním minimu.8) (2) Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním a existenčním minimu8) pro stanovení částek podle odstavce 1 je věk, kterého dítě dosáhne v kalendářním měsíci, za který dávka náleží. ---------------------------------8) Zákon č. …/2005 Sb. o životním a existenčním minimu.“. 36.
§ 17 a 18 včetně nadpisů znějí: „§ 17 Podmínky nároku na přídavek na dítě
Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60, b) v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,60, c) ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,60, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 4,30. a)
§ 18 Výše přídavku na dítě a)
Výše přídavku na dítě podle § 17 činí za kalendářní měsíc ve zvýšené výměře součin částky životního minima dítěte ve třetím pořadí a koeficientu 0,44,
b) v základní výměře součin částky životního minima dítěte ve třetím pořadí a koeficientu 0,38, c) ve snížené výměře součin částky životního minima dítěte ve třetím pořadí a koeficientu 0,19.“. 37.
V § 20 odst. 1 se číslo „1,60“ nahrazuje číslem „2,45“.
38.
V § 21 odst. 1 se slova „na osobní potřeby“ nahrazují slovy „životního minima“ a číslo„1,60“ se nahrazuje číslem „2,45“.
39.
V § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „na osobní potřeby“ nahrazují slovy „životního minima“.
40.
V § 22 odst. 1 písm. a) se číslo „2,70“ nahrazuje číslem 3,70“.
41.
V § 22 odst. 1 písm. b) se číslo „2,40“ nahrazuje číslem „3,30“.
42.
V § 22 odst. 1 písm. c) se číslo „1,20“ nahrazuje číslem „1,65“.
43.
V § 22 odst. 1 písm. d) se číslo „1,10“ nahrazuje číslem „1,50“ a na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) dítě, které studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia ve studijním programu poskytujícím vysokoškolské vzdělání, koeficientem 1,30.“. 44.
V § 22 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „příplatku se částka na osobní potřeby“ nahrazují slovy „příplatku se částka životního minima“, slova „součet částek na osobní potřeby rozhodný pro stanovení životního minima rodiny uvedený“ nahrazují slovy „částka životního minima rodiny uvedená“.
45.
V § 22 odst. 2 písm. a) se číslo „1,40“ nahrazuje číslem „1,50“.
46.
V § 22 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 47.
V § 22 odst. 2 písm. b) se číslo „1,10“ nahrazuje číslem „1,15“ a na konci se čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
48.
V § 24 odstavec 1 zní:
„(1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže a)
jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a b) součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35 není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.“. 49.
V § 24 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Za nájemce bytu se považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení podle zvláštního právního předpisu47a).“.
50.
§ 25 včetně nadpisu zní: „§ 25 Náklady na bydlení (1) Náklady na bydlení tvoří
a)
u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, nejsou-li tyto náklady zahrnuty do nájemného, b) u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 6 jedna dvě tři čtyři a více
c)
Kč 651 890 1 164 1 404
u bytů uvedených v písmenech a) a b) náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva; náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 6 jedna dvě tři čtyři a více
Kč 475 650 850 1 050
(2) Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje. (3) Pro zjištění nákladů na bydlení za kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny, a to i za období delší než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují. Byla-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na
bydlení zjišťují, vrácena částka jako přeplatek na nákladech na bydlení, snižuje se částka nákladů na bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí.“.
51.
Za § 25 se vkládají nové § 26 až 28, které včetně nadpisů znějí: „§ 26 Normativní náklady na bydlení (1) Normativní náklady na bydlení činí pro
a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy Počet osob v rodině podle § 7 odst. 6 jedna dvě tři čtyři a více
Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce Praha 3 399 4 926 6 764 8 545
více než 100 000
50 000-99 900
2 893 4 233 5 858 7 453
2 659 3 913 5 440 6 948
10 000-49 999 2 518 3 721 5 188 6 644
do 9 900 2 460 3 640 5 083 6 517
b) byty v družstevních bytech a bytech vlastníků Počet osob v rodině podle § 7 odst. 6 jedna dvě tři čtyři a více
Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce Praha 2 236 3 362 4 730 5 978
více než 100 000
50 000-99 900
2 236 3 362 4 730 5 978
2 236 3 362 4 730 5 978
10 000-49 999 2 236 3 362 4 730 5 978
do 9 900 2 236 3 362 4 730 5 978
(2) Pro nárok na příspěvek na bydlení v období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku je pro stanovení měsíčních nákladů na bydlení rozhodný počet obyvatel obce k 1. lednu kalendářního roku, do něhož spadá 1. červenec jako počátek uvedeného období. (3) Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení uvedené v odstavci 1 jsou platné pro období od účinnosti tohoto zákona do 30. září 2007. § 27 Výše příspěvku na bydlení (1) Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny, vynásobeným koeficientem 0,30 a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.
(2) Pokud jsou náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny, vynásobeným koeficientem 0,30 a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35. (3) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení výše příspěvku na bydlení, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny. § 28 Vláda nařízením stanoví vždy k 1. říjnu pro období do 30. září následujícího kalendářního roku výši a) nákladů srovnatelných s nájemným podle sdělení Českého statistického úřadu o imputovaném nájemném, b) částek, které se započítávají za pevná paliva podle změny spotřebitelských indexů pevných paliv, c) částek normativních nákladů na bydlení podle nárůstu nájemného a nákladů srovnatelných s nájemným a změny indexů spotřebitelských cen pro část nákladů na bydlení, uvedených v § 25 odst. 1 písm. c), popřípadě rozdělení obcí podle počtu obyvatel pro stanovení normativních nákladů na bydlení.“. 52.
V § 32 odstavec 1 zní:
„(1) Výše rodičovského příspěvku činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 1,30.“.
53.
V § 37 odstavec 2 zní:
„(2) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležejícího podle odstavce 1 činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima dítěte ve třetím pořadí a koeficientu 1,65. Jde-li o nezaopatřené dítě, použije se koeficientu 2,75.“.
54.
V § 37 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „na osobní potřeby“ nahrazují slovy „životního minima dítěte ve třetím pořadí“.
55.
V § 37 odst. 3 písm. a) se číslo „2,10“ nahrazuje číslem „2,90“.
56.
V § 37 odst. 3 písm. b) se číslo „2,60“ nahrazuje číslem „3,50“.
57.
V § 37 odst. 3 písm. c) se číslo „2,80“ nahrazuje číslem „3,80“.“.
58.
V § 40 odstavec 2 zní:
„(2) Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc za každé dítě svěřené do pěstounské péče součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 0,42.“.
59.
V § 40a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „na osobní potřeby pěstouna“ nahrazují slovy „životního minima jednotlivce“.
60.
V § 40a odst. 1 písm. a) se číslo „3,00“ nahrazuje číslem „2,50“ a číslo „0,60“ se nahrazuje číslem „0,50“.
61.
V § 40a odst. 1 písm. b) se číslo „3,30“ nahrazuje číslem „2,80“, číslo „0,60“ se nahrazuje číslem „0,50“ a číslo „0,90“ se nahrazuje číslem „0,80“.
62.
V § 40a odst. 2 se za slovo „jednoho“ vkládá slovo „kalendářního“.
63.
V § 41 odstavec 2 zní:
„(2) Výše příspěvku při převzetí dítěte činí součin částky životního minima dítěte ve třetím pořadí a koeficientu 5,40.“.
64.
Na konci textu § 43a se doplňují slova „na základě rozhodnutí soudu“.
65.
V § 43b se slova „na ostatní potřeby dítěte a koeficientu 9,00“ nahrazují slovy „životního minima dítěte ve třetím pořadí a koeficientu 11,00“.
66.
V § 46 odstavec 1 zní: „(1) Výše porodného činí,
a)
narodilo-li se jedno dítě, součin částky životního minima dítěte ve třetím pořadí a koeficientu 6,70, b) narodily-li se zároveň dvě děti, součin úhrnu částek životního minima dětí ve třetím pořadí a koeficientu 8,10, nebo c) narodily-li se zároveň tři nebo více dětí, součin úhrnu částek životního minima dětí ve třetím pořadí a koeficientu 13,40.“. 67.
V § 51 odst. 2 se za větu šestou vkládá věta „Jde-li o příspěvek na bydlení, ustanovení věty třetí až šesté se vztahuje také na prokazování nákladů na bydlení.“.
68.
V § 64 odst. 3 písm. a) se slova „a obecním úřadům údaje“nahrazují slovy „ , orgánům pomoci v hmotné nouzi a obecním úřadům údaje“ a za slova „ sociální péče,“ se vkládají slova „obcím poskytujícím doplatek na bydlení údaje potřebné pro rozhodování o této dávce,“.
69.
V § 68 odst. 1 písm. g) se za slovo „nemovitosti“ vkládají slova „ , doklad o výši nájemného, nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu a nákladů uvedených v § 25 odst. 1 písm. c)“.
70.
V § 68 odst. 1 se písmeno h) zrušuje.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h). 71.
V § 68 odst. 2 písm. a) bodu 3 a v § 68 odst. 3 písm. a) bodu 1 se text k), zrušuje. Čl. XVII Přechodné ustanovení
1.
2. 3.
Výše dávek státní sociální podpory, na něž vznikne nárok přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se přepočtou podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona od splátky náležející za červenec 2006. Příspěvek na bydlení náležející podle dosavadních právních předpisů se vyplatí naposledy, jde-li o nárok vzniklý podle dosavadních právních předpisů. Při stanovení rozhodného příjmu se pro účely státní sociální podpory podle části šestnácté čl. XVI bodů 1 až 3 postupuje nejdříve, jde-li o sociální příplatek a příspěvek na bydlení ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a jde-li o nárok na přídavek na dítě, ode dne 1. října 2006. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře Čl. XVIII
V zákoně č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře, se články XI a XII zrušují. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. XIX V § 46 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb. se slova „dvanáctinásobek částky životního minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu,22)“ nahrazují slovy „18,57 násobek částky životního minima jednotlivce22),“.
Poznámka pod čarou č. 22 zní: „22) § 2 zákona č. /2005 Sb., o životním a existenčním minimu.“. Čl. XX Přechodné ustanovení Podle článku XIX se poprvé postupuje při posuzování nároku na výplatu částečného invalidního důchodu a jeho výše ode dne 1. ledna 2007. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění Čl. XXI V zákoně č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, se článek V zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Čl. XXII V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 198/2002 Sb. a zákona č. 222/2003 Sb., písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „f) osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované10), a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního, plného invalidního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě, ------------------------------------------------------------
10)
Zákon č. /2005 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.“.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů Čl. XXIII V zákoně č. 133/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, se článek III zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákon č. 1/1991Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Čl. XXIV V zákoně č. 289/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, se článek III zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o zajišťování obrany České republiky Čl. XXV V § 37 odst. 2 písm. a) zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, se za slova „sociální péče“ vkládají slova „ a pomoci v hmotné nouzi“. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o azylu Čl. XXVI Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb. a zákona č. .../2005, se mění takto: 72.
V § 42 odst. 4 se slova „životního minima stanoveného zvláštním právním předpisem9)“ nahrazují slovy „životního minima9) žadatele a společně s ním posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu“.
Poznámka pod čarou č. 9) zní: „9) § 2 a 3 zákona č. …/2005 Sb., o životním a existenčním minimu.“. 73.
V § 42 odst. 5 se slova „životního minima podle zvláštního právního předpisu9)“ nahrazují slovy „životního minima9) žadatele a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 4)“.
74.
V § 43 odst. 2 se slova „až do výše životního minima;9) to neplatí“ nahrazují slovy „až do výše
a)
1,5násobku částky životního minima žadatele o azyl stanovené zvláštním právním předpisem9), je-li posuzován bez společně posuzovaných osob (§ 42 odst. 4), b) 1,5násobku částky životního minima žadatele o azyl a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 4), jsou-li společně posuzovány 2 až 3 osoby, c) 1,4násobku částky životního minima žadatele o azyl a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 4), jsou-li společně posuzovány 4 osoby, d) 1,3násobku částky životního minima žadatele o azyl a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 4), je-li společně posuzováno 5 a více osob; Finanční příspěvek se neposkytne“. 75.
V § 43 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 76.
V § 50a odst. 1 se slova „životního minima9)“ nahrazují slovy „životního minima9) osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 42 odst. 4)“.
77.
V § 78d odst. 2 se slova „až do výše životního minima.9) “ nahrazují slovy „až do výše
a)
1,5násobku částky životního minima žadatele o azyl stanovené zvláštním právním předpisem9), je-li posuzován bez společně posuzovaných osob (§ 42 odst. 4), b) 1,5násobku částky životního minima žadatele o azyl a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 4), jsou-li společně posuzovány 2 až 3 osoby, c) 1,4násobku částky životního minima žadatele o azyl a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 4), jsou-li společně posuzovány 4 osoby, d) 1,3násobku částky životního minima žadatele o azyl a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 4), je-li společně posuzováno 5 a více osob;“. 78.
V § 78d se odstavec 6 zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů Čl. XXVII
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. …/2005 Sb. a zákona č. /2005 Sb., se mění takto:
79.
V § 13 odst.1 písm.a) bodu 1 se slova „životního minima stanovené podle zvláštního právního předpisu6) jako potřebné k zajištění výživy a ostatních základních potřeb (dále jen „částka životního minima na osobní potřeby“)“ včetně poznámky pod čarou nahrazují slovy „existenčního minima stanovené zvláštním právním předpisem6) (dále jen „částka existenčního minima“)“.
Poznámka č. 6 zní: „ 6) § 5 odst. 1 zákona č. /2005 Sb., o životním a existenčním minimu.“
80.
V § 13 odst. 1 písm.a) bod 2 se slova „životního minima na osobní potřeby“ nahrazují slovy „existenčního minima“ a slova „2násobek částky životního minima“ se nahrazují slovy „2násobek částky existenčního minima“.
81.
V § 13 odst.1 písm.a) bod 3 se slova „životního minima na osobní potřeby“ nahrazují slovy „existenčního minima“.
82.
V § 13 odst.3 se v prvé a druhé větě slova „životního minima na osobní potřeby“ nahrazují slovy „existenčního minima“
83.
V § 42b odst. 1 písm. d) včetně poznámek pod čarou č. 9c) a 9i) zní:
„d) doklad prokazující, že úhrnný příjem rodiny po sloučení nebude nižší než součet 1. částek životních minim9c) členů rodiny a 2. nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9i) nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení rodiny.“. __________ 9c) 9i)
84.
§ 2 a 3 zákona č. /2005 Sb., o životním a existenčním minimu. § 26 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.“.
V § 42c odst. 3 větě první se slova „možnost vynaložit měsíčně peněžní prostředky dostatečné k zajištění výživy a ostatních základních potřeb žadatele a jím vyživovaných osob a nezbytných nákladů na domácnost podle zvláštního právního předpisu 9c)“ nahrazují slovy „ , že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob nebude nižší než součet částek životních minim9c) žadatele a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9i) nebo částky, kterou žadatel věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v §4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu,“
85.
V § 42c odstavec 5 se slova „možnost vynaložit měsíčně peněžní prostředky dostatečné k zajištění výživy a ostatních základních potřeb žadatele a společně vyživovaných osob a nezbytných nákladů na domácnost podle zvláštního právního předpisu 9c)“ nahrazují slovy „ , že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob (§ 42c odst. 3) nebude nižší než součet částek životních minim9c) žadatele a s ním společně posuzovaných osob (§ 42c odst. 3) a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9i) nebo částky, kterou žadatel věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob (§ 42c odst. 3);“.
86.
V § 46b odst. 2 písmeno g) zní:
„g) držitel tohoto povolení neprokázal, že úhrnný měsíční příjem jeho a společně s ním posuzovaných osob (§ 42c odst. 3) nebude nižší než součet částek životních minim9c) společně posuzovaných osob (§ 42c odst. 3) a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9i) nebo částky, kterou držitel povolení věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob, nebo“. 87.
V § 48a odst. 1 větě první se slova „životního minima9c)“ nahrazují slovy
„a) 1,5násobku částky životního minima žadatele stanovené zvláštním právním předpisem9c), je-li posuzován bez společně posuzovaných osob (§ 42c odst. 3), b) 1,5násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob (§ 42c odst. 3), jsou -li společně posuzovány 2 až 3 osoby, c) 1,4násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob (§ 42c odst. 3), jsou -li společně posuzovány 4 osoby, d) 1,3násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob (§ 42c odst. 3), je-li společně posuzováno 5 a více osob “. 88.
V § 71 odst. 1 větě první se slova „možnost vynaložit měsíčně peněžní prostředky dostatečné k zajištění výživy a ostatních základních potřeb cizince a jím vyživovaných osob a nezbytných nákladů na domácnost podle zvláštního právního předpisu 9c)“ nahrazují slovy „ , že úhrnný měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob(§ 42c odst. 3) nebude nižší než součet částek životních minim9c) cizince a s ním společně posuzovaných osob(§ 42c odst. 3) a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9i) nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob (§ 42c odst. 3)“.
89.
V § 87d odst.1 písm. b) se slova „sociální péče“ nahrazují slovy „pomoci v hmotné nouzi“.
90.
V § 87d odst. 2 písm.a) se slova „sociální péče“ nahrazují slovy „pomoci v hmotné nouzi“.
91.
V § 106 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 15a) zní:
„(3) Orgán pomoci v hmotné nouzi15a) je povinen neprodleně písemně oznámit policii, že se občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území stal neodůvodnitelnou zátěží systému pomoci v hmotné nouzi. ____________ 15a) Zákon č. /2005 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.“. 92.
V § 180 odst.6 písm. b) se slova „životního minima na osobní potřeby“ nahrazují slovy „existenčního minima6)“. Čl. XXVIII Přechodné ustanovení
Řízení o žádostech o udělení víza, vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadní právní úpravy. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. XXIX Zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb. a zákona č. …/2005 Sb., se mění takto: 93.
V § 45 odst. 2 písm. g) se slova „jedné třicetiny částky, která se považuje za potřebnou podle zvláštního právního předpisu k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb 40) (dále jen „částka na osobní potřeby“)“ nahrazují slovy „jedné pětatřicetiny částky životního minima jednotlivce stanovené zvláštním právním předpisem 40) “.
Poznámka pod čarou č. 40 zní: „40) § 2 zákona č. /2005 Sb., o životním a existenčním minimu.“. 94.
V § 46 odst. 2 se věty první a druhá nahrazují větami „Odměna náleží ve výši 2,04násobku částky životního minima jednotlivce40) při péči o jedno až tři děti. Za každé další dítě se odměna zvyšuje o 0,51násobek uvedené částky a při péči o zdravotně postižené dítě nebo o dítě, které vyžaduje mimořádnou individuální péči, se odměna zvyšuje o 0,26násobek této částky na každé dítě.“.
95.
V § 51 odst. 5 písm. a) bodu 3 se za slova „sociálního zabezpečení“ vkládají slova „ , orgánu pomoci v hmotné nouzi“.
ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti Čl. XXX V § 7 písm. c) zákona č. 98/2000 Sb., o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., se za slova „sociální péče“ vkládají slova „ , dávek pomoci v hmotné nouzi“. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů Čl. XXXI V § 9 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 439/2004 Sb., se za slova „sociální péče“ vkládají slova „ , pomoci v hmotné nouzi“. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna rozpočtových pravidel Čl. XXXII Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb, se mění takto: 96.
V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „dávky sociální péče,“ zrušují.
97.
V § 7 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) dotace územním samosprávným celkům na dávky sociální péče, na příspěvek na živobytí a na mimořádnou okamžitou pomoc,“. Dosavadní písmena c) až v) se označují jako písmena d) až y). 98.
V § 7 odst. 2 se text „k) až n)“ nahrazuje textem „l) až m)“.
ČÁST TŘICÁTÁ Změna krizového zákona Čl. XXXIII V § 6 odst. 2 písm. g) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), se za slova „sociální podpory“ vkládají slova „ , dávky pomoci v hmotné nouzi“. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o Probační a mediační službě Čl. XXXIV V § 5 odst. 2 zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), se slova „sociální péče“ nahrazují slovy „dávek pomoci v hmotné nouzi“. ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Čl. XXXV V zákoně č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část pátá zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Čl. XXXVI V zákoně č. 271/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část čtvrtá zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů Čl. XXXVII Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 563/2004 Sb., se mění takto:
99.
V § 27 odst. 1 se věta třetí a pátá zrušují.
100. V § 27 se vkládá nový odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 15 zní: „(8) Za příjmy a za společně posuzované osoby se pro účely tohoto zákona považují započitatelné příjmy a společně posuzované osoby podle zvláštního právního předpisu15). ------------------15) § 4, 6 a násl. zákona č. /2005 Sb., o životním a existenčním minimu.“. 101. V § 28 odstavec 1 zní: „(1) Pokud rodič doloží, že jeho příjem nebo příjem společně s ním posuzovaných osob po zaplacení příspěvku bude nižší než 1,5 násobek životního minima15), stanoví se příspěvek v takové výši, aby 1,5 násobek životního minima zůstal zachován. Pokud by takto stanovený příspěvek byl nižší než 100 Kč, příspěvek se nestanoví.“. ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna soudního řádu správního Čl. XXXVIII Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., se mění takto: 102. V § 31 odst. 2 se za slova „sociální péče“ vkládají slova „ , pomoci v hmotné nouzi“.
103. V § 60 odst. 2 se za slova „ozbrojených silách“ vkládají slova „ , pomoci v hmotné nouzi“. ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o dočasné ochraně cizinců Čl. XXXIX Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, se mění takto: 104. V § 31 odst. 1 se slova „životního minima13)“ nahrazují slovy „až do výše 1,5násobku částky životního minima13) žadatele stanovené zvláštním právním předpisem, je-li posuzován bez společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v §4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu, b) 1,5násobku částky životního minima13) žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou -li společně posuzovány 2 až 3 osoby, a)
1,4násobku částky životního minima13) žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou -li společně posuzovány 4 osoby, d) 1,3násobku částky životního minima13) žadatele a společně s ním posuzovaných osob, je-li společně posuzováno 5 a více osob. c)
Poznámka pod čarou č. 13 zní: „13) § 2 a 3 zákona č. …/2005 Sb., o životním a existenčním minimu.“. 105. § 43 zní: „§ 43 S ohledem na možnosti humanitárního střediska lze ubytovanému cizinci na místo stravovacích služeb poskytnout finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima13) žadatele a společně s ním posuzovaných osob (§ 31 odst. 1).“. ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů Čl. XL V § 3 odst. 2 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, se v úvodní části ustanovení za slovo „péče“ vkládají slova „, dávky pomoci v hmotné nouzi a z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení“ a v závěrečné části ustanovení se za slovo „do“ vkládají slova „výše součtu měsíčních skutečných započitatelných nákladů na bydlení stanovených zvláštním právním předpisem2a) prokázaných obviněným a“ a slova „jeho domácnost“ se zrušují“. Poznámka pod čarou č. 2a zní: „2a) § 33 odst. 1 zákona č. .../2005 Sb., o hmotné nouzi.“.“. ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. XLI V zákoně č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, se část patnáctá zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Čl. XLII V zákoně č. 438/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část čtvrtá zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. XLIII Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb. a zákona č. 202/2005 Sb., se mění takto: 106. V § 8 odst. 1 písm. b) se za slova „sociálního zabezpečení“ vkládají slova „ , orgány pomoci v hmotné nouzi“.
107. V § 8 odst. 1 písmeno j) včetně poznámky pod čarou č. 12 zní: „j) poskytuje na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi12) údaje 1. o vedení fyzické osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání, včetně důvodu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, 2. o tom, zda je uchazeči o zaměstnání poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a o její výši, 3. o tom, zda jde o osobu, která vyžaduje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, 4. o tom, zda osoba nastoupila k výkonu veřejně prospěšných prací nebo krátkodobého zaměstnání nebo odmítla vykonávat veřejně prospěšné práce nebo krátkodobé zaměstnání zprostředkované úřadem práce, 5. o tom, zda bylo zahájeno řízení o vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání, 6. o tom, že uchazeč o zaměstnání vykonává činnost uvedenou v § 25 odst. 3 a údaj o ukončení této činnosti, -----------------------------12) Zákon č. /2005 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.“. 108. V § 50 odstavec 6 zní: „(6) Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,62 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,69 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.“.
109. V § 51 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání stanoví za první 3 měsíce ve výši 0,12 násobku a za zbývající měsíce ve výši 0,11 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže a)
splnil podmínku doby předchozího zaměstnání (§ 39 odst. 1 písm. a)) započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,
b) bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo c) nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ. (2) Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání v případech uvedených v odstavci 1 stanoví ve výši 0,15 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Stejně se postupuje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání před zahájením rekvalifikace vykonával výdělečnou činnost, která nezakládala povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.“.
110. V § 114 odstavec 2 zní: „(2) Příspěvek se poskytuje nejdéle po dobu 3 měsíců, v měsíční výši rovnající se výši 0,12 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda. O poskytnutí příspěvku lze požádat nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody podle § 113 odst. 1.“.
111. V § 122 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Výše náhrady škody způsobené provozovateli činnosti dítětem nesmí přesáhnout v jednotlivém případě 0,74 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až čtvrté čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém vznikla škoda.“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti Čl. XLIV V zákoně č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, se část desátá a jedenáctá zrušují. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů Čl. XLV V příloze 2 bodu 2 písm. h) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, se za slova „sociální péče“ vkládají slova „ a pomoci v hmotné nouzi“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ Změna školského zákona Čl. XLVI V § 27 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), se slova „sociálně potřebným.14)“ nahrazují slovy „v hmotné nouzi14).“. Poznámka pod čarou č. 14 zní: „14) Zákon č. /2005 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. XLVII Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, se mění takto: 112. V § 8 odst. 2 písm. a) se za slova „sociální péči“ vkládají slova „ , pomoci v hmotné nouzi“.
113. V příloze položce 3 se za slova „sociální péče“ vkládají slova „ a pomoci v hmotné nouzi“.
114. V příloze položce 4 se za slova „sociální péče“ vkládají slova „ a pomoci v hmotné nouzi“.
115. V příloze položce 5 se za slova „sociální péče“ vkládají slova „ a pomoci v hmotné nouzi“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Čl. XLVIII V zákoně č. 669/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část třetí a čtvrtá zrušují.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Čl. XLIX V zákoně č. 124/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, se část druhá zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ Účinnost Čl. L Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2006.
Důvodová zpráva Obecná část A. Zhodnocení platného právního stavu Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi, provádí nezbytné změny v řadě dalších zákonů. Prvním okruhem úprav jsou změny vyvolané novou konstrukcí životního minima, neboť institutu životního minima je využíváno v řadě jiných právních předpisů, a to buď přímým odkazem na životní minimum (zpravidla jednotlivce, popřípadě částky na výživu jednotlivce), nebo formou násobků životního minima k zajištění různých nároků, popřípadě jako příjmových hranic pro určitá plnění apod. V těch předpisech, kde životní minimum vyjadřuje příjmovou situaci osob, by mělo dojít k přepočtům stávajících částek, avšak při zachování určité logiky takové vazby, neboť nově již životní minimu nezahrnuje částku považovanou za nezbytnou k úhradě nákladů na bydlení. Mimoto částky životního minima se liší nejen podle věku a nezaopatřenosti dětí, ale též podle pořadí osob při jejich společném posuzování. Nejrozsáhlejší změna právní úpravy je prováděna v zákoně o státní sociální podpoře, neboť systém státní sociální podpory je v zásadě závislý jak z hlediska okruhu oprávněných osob, tak ve výši dávek, na institutu životního minima. Zákon o pomoci v hmotné nouzi navazující na zákon o životním minimu je novou právní úpravou, která nahradí zákon o sociální potřebnosti, podle něhož se dosud dávky osobám v hmotné nouzi poskytují. V souvisejících zákonech jsou nutné především terminologické změny. Dosud byly v mnohých právních předpisech dávky poskytované podle zákona o sociální potřebnosti zahrnuty v souhrnném pojmu „dávky sociální péče“, který je přitom nutné zachovat s ohledem na dávky poskytované zdravotně postiženým. B. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku Související právní předpisy je nutné novelizovat, neboť po změně institutu životního minima, které je spojeno nejen s vyloučením částek na bydlení, ale též s odstupňování částek životního minima podle pořadí posuzovaných osob při jejich společném posuzování souvisejícím se společným užíváním bytu, by mnohé právní úpravy byly zcela nesrozumitelné, popřípadě by jejich aplikace vedla k nežádoucím účinkům, zpravidla k poškození osob v jejich nárocích, ale někde též k neodůvodněnému zvýhodnění. Obdobně je nutné provést úpravy související se zrušením zákona o sociální potřebnosti a jeho nahrazením zákonem o pomoci v hmotné nouzi zrušením příslušných článků v novelách těchto zákonů.
C. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy Cílem změn souvisejících navazujících právních předpisů je v zásadě zachování nároků podle jiných právních předpisů v rozsahu před uvedenou změnu životního minima.
Nejrozsáhlejší je změna zákona o státní sociální podpoře, který je nutné upravit jak ve vztahu k zákonu o životním a existenčním minimu, tak ve vztahu k zákonu o pomoci v hmotné nouzi. V souvislosti se zákonem o pomoci v hmotné nouzi se navrhuje provést ve státní sociální podpoře úpravy směřující ke změně příspěvku na bydlení s cílem promítnout do této dávky do určité míry též skutečné náklady na bydlení a že v Praze je výše nákladů na bydlení výrazně odlišná. Do návrhu zákona byly zapracovány některé novelizace právních předpisů předložených jinými resorty v působnosti těchto resortů, které používají institutu životního minima, a to v návaznosti na plnění usnesení vlády č. 138. Návrhy byly v některých případech upraveny, aby korespondovaly s navrženou právní úpravou zpracovanou MPSV. D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Navrhované řešení je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Úprava navazuje na čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. E. Zhodnocení navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a její slučitelnosti s právními akty Evropských společenství Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Navrhované změny nejsou v rozporu s právem Evropských společenství, neboť toto právo problematiku životního minima neupravuje a přenechává ji vnitrostátnímu právu. F. Předpokládané hospodářské a sociální důsledky navrhované právní úpravy a zhodnocení dopadu ve vztahu k rovnosti žen a mužů Změny by po úpravě příslušných parametrů neměly mít podstatnější ekonomický dopad ve vztahu k dalším právním předpisům, kde má životní minimum druhotnou roli. V dohodě s resorty, do jejichž kompetence změny právní úpravy též patří (Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo zdravotnictví), byly úpravy prováděny tak, aby byly rozpočtově neutrální. V rozpočtově nejnáročnějším systému dávek státní sociální podpory se v roce 2006 předpokládá zvýšená potřeba finančních prostředků o cca 395 mil. Kč, která souvisí s předpokládaným růstem spotřebitelských cen v oblasti výživy a ostatních základních osobních potřeb od října 2004 do září 2005, tj. v rozhodném období pro zvýšení částek životního minima od 1. ledna 2006. Celkově by výdaje ze státního rozpočtu na dávky státní sociální podpory měly v roce 2006 dosáhnout cca 36,8 mld. Kč.
Náklady na dávky SSP v jednotlivých letech v mil Kč jsou následující: (od 1.7. 2006 počítány podle nové konstrukce životního minima)
přídavek na dítě sociální příplatek porodné rodičovský příspěvek dávky pěstounské péče v tom: a) přísp. na úhradu potřeb dítěte b) odměna pěstouna c) příspěvek na převzetí dítěte d) přísp. na zakoup.motor.vozidla příspěvek dítěti v zařízení pohřebné příspěvek na bydlení celkem potřebné navýšení z důvodů: valorizace a změny konstrukce ŽM změny příspěvku na bydlení
2005 (odhad) 11 020 5 007 866 12 616 459 336 112 8 3 13 561 2 558 33 100
2006 (odhad) 11 047 5 804 883 13 529 466 0 331 124 8 3 55 561 3 233 35 578
2007 (odhad) 10 908 6 686 907 14 232 487 345 130 8 3 53 561 4 787 38 622
354 133 9 3 55 563 5 134 39 579
46 578
174 1 845
189 2 117
2008 (odhad) 10 977 6 848 932 14 571 499
Poznámka v odhadnutých celkových nákladech na roky 2006-2008 jsou již zahrnuty změny dávek přijaté v průběhu roku 2005, a to: změny podmínek rodičovského příspěvku (od 1.2.2006) 816 863 883 zavedení nových dávek příspěvek dítěti v zařízení (od 1.10.2005) 13 52 53 55 zvláštní odměny pěstouna (1.6.2005) 11 22 22 22
Předpokládá se, že ze státního rozpočtu je třeba zajistit do kapitoly 313 – MPSV pro nárokové dávky státní sociální podpory v roce 2006 zhruba 35,6 mld Kč, v roce 2007 38,6 mld Kč a v roce 2008 zhruba 39,6 mld. Kč V tomto směru je třeba upravit i střednědobý výhled výdajů ze státního rozpočtu. Zvláštní část K části první Vzhledem k tomu, že nová částka životního minima má být nižší než dosavadní částka o částku sloužící k úhradě nákladů na bydlení, je zapotřebí upravit trestní předpisy tak, aby nedošlo k zhoršení situace obviněného, kterému je zajišťován majetek v trestním řízení. Nová právní úprava zajištění nároku poškozeného (§ 47 t.ř.) a zajištění majetku obviněného (§ 3 odst. 2 zákona č. 279/2003 Sb.) v trestním řízení by měla co do způsobu výpočtu částky určené na uspokojování životních potřeb obviněného vycházet ze základní zásady spočívající v zajištění srovnatelného postavení obviněného a řadového občana. Jde především o to, aby obviněný nebyl znevýhodněn z hlediska vymezení minimálních životních podmínek pro jeho osobu a osoby, o jejichž výchovu a výživu je povinen pečovat, nebo naopak zvýhodněn proti občanům, kteří žijí na úrovni životního minima. Na druhou stranu orgány činné v trestním
řízení na sebe nemohou přebírat sociální úlohu a posuzovat sociální situaci a potřebnost obviněného, ani provádět složité výpočty, které by v konečném důsledku mohly vést ke zmaření rychlého a účinného zajištění majetku obviněného. V trestních předpisech je zapotřebí ošetřit dvě situace, a to případy, kdy je obviněný příjemcem dávek pro účely zajištění jeho základních životních potřeb, a dále případy, kdy obviněný není příjemcem takových dávek. Pro první situaci se navrhuje doplnit do výčtu dávek nepodléhajících zajištění v trestním řízení dávky v hmotné nouzi a příspěvek na bydlení, takže u obviněných, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi (zahrnující doplatek na bydlení) a příspěvek na bydlení, jsou jejich základní životní potřeby (včetně osob na nich závislých) zajištěny těmito dávkami. V případě, že je obviněný ve vazbě a tato skutečnost trvá celý kalendářní měsíc, nepovažuje se za osobu společně posuzovanou. K těmto osobám lze uvést, že v praxi téměř nedochází k případům, kdy by byly v trestním řízení zajišťovány příjmy osob, jejichž základní životní potřeby jsou zajišťovány formou dávek od státu. V případě, že obviněný není příjemcem dávek v hmotné nouzi a příspěvku na bydlení (nebo jsou jeho potřeby kryty částečně dávkami a částečně vlastními příjmy), se navrhuje, aby v takovém případě zajištění nepodléhaly pohledávky obviněného na výplatu odměny z pracovněprávního nebo obdobného poměru, výživného a dávek nemocenského a důchodového pojištění až do výše, která odpovídá součtu částky životního minima obviněného a osob, o jejichž výchovu a výživu je povinen pečovat, a částky měsíčních skutečných započitatelných nákladů na bydlení těchto osob, které obviněný prokáže. Skutečné započitatelné náklady na bydlení budou posuzovány podle zákona o hmotné nouzi, v jehož § 31 jsou vymezeny. Jedná se zejména o náklady na úhradu nájemného, el. energie, plynu, vodného a stočného. Při zajištění se vychází z výše skutečných (započitatelných) nákladů, které obviněný doloží. K části druhé V zákoně o rodině se upravuje výše fiktivního minimálního příjmu osob samostatně výdělečně činných, které neprokáží svůj příjem z výdělečné činnosti, v návaznosti na změnu v konstrukci životního minima – skutečná výše zůstává po změně koeficientu stejná jako dosud. Dále se zrušují ustanovení upravující příspěvek na výživu, neboť tuto dávku se zákonem o pomoci v hmotné nouzi navrhuje zrušit. K části třetí V občanském soudním řádu se v ustanovení o příslušnosti krajských soudů při řešení sporů při vypořádání přeplatků doplňují též dávky v hmotné nouzi. Dále se mezi skutečnosti, u nichž má soud za to, že došlo k diskriminaci, neprokáže-li se opak, zařazují též věci poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi. Doplňuje se též ustanovení vymezující okruh plnění, která nepodléhají výkonu rozhodnutí, o dávky pomoci v hmotné nouzi. K části čtvrté V zákoně o sociálním zabezpečení je nutné upravit ta ustanovení, která používají institutu životního minima, a to ustanovení o zvýšení důchodu pro bezmocnost a ustanovení upravující výši příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu. Zvýšení důchodu pro bezmocnost není důchodem z důchodového pojištění, ale vyplácí se spolu s důchodem pouze z praktických důvodů s tím, že se připravuje jeho převedení do systému sociálních služeb a transformace na příspěvek podle zákona o sociálních službách, k němuž by mělo dojít od 1.1.2007. Podle současné právní úpravy náleží zvýšení důchodu pro bezmocnost při částečné bezmocnosti ve výši 20 %, při převážné bezmocnosti ve výši 40 % a
při úplné bezmocnosti ve výši 75 % částky, která se podle zákona o životním minimu považuje za potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb osoby, která není nezaopatřeným dítětem. V souvislosti se zrušením dosavadního institutu životního minima a přijetím nového zákona o životním minimu, který konstrukci výše životního minima zásadním způsobem mění s účinností od 1. července 2006, je třeba nově stanovit i výši částek zvýšení důchodu pro bezmocnost. Upravuje se též způsob valorizace částek, a to shodně jako u procentní výše starobních důchodů. Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu byl dosud vázán na výši životního minima osoby zahrnující též náklady na domácnost. Koeficient byl upraven tak, aby byla výše dávky stejná, jakou schválil v květnu t.r. Parlament Poslanecké sněmovny. Obě dávky budou zrušeny zákonem o sociálních službách a nahrazeny příspěvkem na péči od 1. ledna 2007. K části páté V zákoně o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení se zrušují ustanovení, která upravovala organizaci poskytování dávek sociální péče z důvodu sociální potřebnosti. Ponechávají se ustanovení, která se týkají sociálních služeb, dávek pro zdravotně postižené občany a příspěvku při péči o osobu blízkou. K části šesté V zákoně o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi se pro nadbytečnost zrušuje ustanovení, které zajišťuje dávky pomoci v hmotné nouzi osobám závislým na alkoholu nebo jiné návykové látce. K části sedmé V zákoně o kolektivním vyjednávání se stanoví, že při stanovení výše příjmu pro účely poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi se nepřihlíží ke ztrátě nebo poklesu příjmů z důvodu účasti na stávce nebo z důvodu výluky. K části osmé V zákoně o soudních poplatcích se od poplatku osvobozují řízení ve věcech pomoci v hmotné nouzi. K části deváté V zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení se upravují ustanovení související s prováděním pomoci v hmotné nouzi. K části desáté V zákoně o dani z nemovitostí se zachovává osvobození od daně ze staveb u domů a chat pro osoby, které jsou držiteli mimořádných výhod druhého nebo třetího stupně pro těžce zdravotně postižené občany a současně pobírají dávku pomoci v hmotné nouzi. K části jedenácté V zákoně o daních z příjmů se stanoví, že dávky pomoci v hmotné nouzi jsou od daně z příjmů osvobozeny. V úpravě nezdanitelné části daně se mezi příjmy, které se nezahrnují do vlastního příjmu manželky, doplňují dávky pomoci v hmotné nouzi.
K částem dvanácté až patnácté, části sedmnácté, části devatenácté, části dvacáté první, části dvacáté druhé, části třicáté druhé, části třicáté třetí, části třicáté osmé, části třicáté deváté, části čtyřicáté první, části čtyřicáté páté, části čtyřicáté šesté Zrušují se části zákonů, kterými byl novelizován zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti nebo zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, protože oba zákony se zrušují. K části šestnácté Navrhovaný zákon o pomoci v hmotné nouzi, společně se souběžně navrhovaným novým zákonem o životním a existenčním minimu, který by měl nabýt účinnosti současně, vyvolává nutnost změn v zákoně o státní sociální podpoře. Kromě úpravy úvodních ustanovení a úprav u jednotlivých dávek vázaných dosud na životní minimum v jiné podobě si vyžaduje změna konstrukce životního minima společně s novou dávkou doplatek na bydlení i novou konstrukci příspěvku na bydlení. Jde o novou koncepci a konstrukci této dávky vycházející ze změny konstrukce životního minima, kdy dojde k vypuštění částek na domácnost. Nově konstruovaný příspěvek na bydlení vychází se ze zásady, že každá osoba či rodina může za bydlení vynaložit část svých příjmů. Hraniční hodnotou jsou tzv. sociálně únosné náklady na bydlení, které tvoří 30% (v Praze 35 %) příjmů osoby či rodiny. Na příspěvek na bydlení má nárok nájemce bytu, uživatel družstevního bytu a vlastník bytu, tak jako dosud, pokud jeho sociálně únosné náklady na bydlení nebudou stačit k pokrytí skutečných nákladů na bydlení. Pro výpočet výše příspěvku na bydlení jsou stanoveny tzv. normativní náklady na bydlení, stanovené pro příslušný počet osob v domácnosti a velikost obce. Tyto normativní náklady na bydlení zahrnují pro nájemní byty částky nájemného v souladu se zákonem o nájemném a pro družstevní byty a byty vlastníků obdobné náklady, které vychází z propočtů ČSÚ (tzv. imputovaného nájemného). Dále u všech typů bydlení jsou do normativních nákladů zahrnuty ceny služeb a energií propočítané podle průměrné spotřeby na počet osob v domácnosti. Normativní náklady na bydlení jsou propočítány na přiměřené velikosti bytů pro patřičný počet osob v nich trvale bydlících, které byly stanoveny podle platné technické normy ČSN 73 4301 Obytné budovy a statistického šetření o velikosti bytů a jsou následující: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 6 jedna dvě tři čtyři a více
Velikost užitkové plochy bytu (v m2) 38 52 68 82
Zákon obsahuje zmocnění pro vládu provádět nařízením změny normativních nákladů podle nárůstu nájemného, nákladů srovnatelných s nájemným a změn spotřebitelských indexů příslušných komodit. Tak bude výše vyplácené dávky reagovat na změnu vývoje nájemného i změnu cen služeb a energií. Na tuto dávku bude navazovat nová dávka v navrhovaném zákoně o pomoci v hmotné nouzi, a to doplatek na bydlení, který by měl korigovat odůvodněně vyšší náklady na bydlení v individuálních případech. Podmínky pro příspěvek na bydlení (a navazující doplatek na bydlení) jsou konstruovány tak, aby nedošlo u sociálně slabších skupin osob ke ztrátě bydlení, ale zároveň
tak, aby byly motivací uživatelů bytů zajistit si bydlení na úrovni odpovídající jejich finančním možnostem. Do znění § 64 se vkládají pouze nově vzniklé pojmy s cílem zakotvit povinnost orgánů uvedených v § 64 odst. 1 sdělovat orgánům pomoci v hmotné nouzi a obcím potřebné údaje k rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi. V § 68 se doplňuje další náležitost žádosti o příspěvek na bydlení – potvrzení o skutečných nákladech. Přechodné ustanovení řeší otázky vzniku nároku a stanovení výše dávky před a po nabytí účinnosti zákona o životním a existenčním minimu. K části osmnácté V zákoně o důchodovém pojištění je nutné upravit ustanovení o hranici výdělku poživatele částečného invalidního důchodu. Výše možného výdělku poživatele částečného invalidního důchodu byla upravena tak, aby při použití jiného násobku životního minima než dosud nedošlo ke zhoršení situace těchto osob. K části dvacáté V zákoně o veřejném zdravotním pojištění se mezi pojištěnce, za které je plátcem pojistného stát, doplňují osoby, které pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi, avšak pouze tehdy, nejsou-li plátci pojistného sami z důvodu výdělečné činnosti nebo jim nesvědčí jiný titul pro to, aby za ně byl plátcem pojistného stát (např. důchodci, nezaopatřené děti). K části dvacáté třetí V zákoně o zajišťování obrany České republiky se stanoví, že vojenský újezd zabezpečuje potřeby obyvatel újezdu také v oblasti pomoci v hmotné nouzi. K části dvacáté čtvrté V zákoně a o azylu se nově upravuje výše finančního příspěvku, který je možno poskytnout žadateli o udělení azylu hlášenému k pobytu mimo pobytové středisko s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny. Obdobně se navrhuje upravit nově výši finančního příspěvku, který je možné poskytnout cizinci, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny. K části dvacáté páté V zákoně o pobytu cizinců se upravují ustanovení upravující dosud ve vazbě na životní minimum výši finančních prostředků, které musí mít cizinci ve stanovených situacích k dispozici; nově se tyto částky stanoví též v závislosti na nákladech na bydlení stanovených v návrhu zákona o pomoci v hmotné nouzi. Dále se v novele zákona upravuje ustanovení, které stanoví náležitosti žádosti o povolení k přechodnému pobytu a to tak, že se doplňuje jako náležitost prohlášení, že žadatel o pobyt nebude žádat o dávky pomoci v hmotné nouzi a do ustanovení, které upravuje odejmutí oprávnění k pobytu doplňuje situaci, kdy držitel oprávnění k pobytu požádal o dávky pomoci v hmotné nouzi. Doplňují se ohlašovací povinnosti pro orgány pomoci a hmotné nouzi a obce poskytující doplatek na bydlení. K části dvacáté šesté V zákoně o sociálně-právní ochraně dětí se upravují koeficienty pro výpočet některých plnění v návaznosti na změnu konstrukce životního minima s tím, aby se skutečná částka nezměnila, a dále se do povinností orgánu sociálně-právní ochrany přidává povinnost na žádost poskytovat údaje pro systém pomoci v hmotné nouzi.
K části dvacáté sedmé V zákoně o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti se do výjimek ze sankčního režimu doplňuje, že se tento předpis nevztahuje na poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi. K části dvacáté osmé V zákoně o ochraně osobních údajů se stanoví, že citlivé údaje je možné zpracovávat také, jestliže se jedná o údaje, které jsou podle zákona o pomoci v hmotné nouzi nezbytné pro provádění pomoci v hmotné nouzi. K části dvacáté deváté V rozpočtových pravidlech se určuje, že výdaje na příspěvek na živobytí a mimořádnou okamžitou pomoc se hradí ze státního rozpočtu, formou dotace a výdaje na doplatek na bydlení z příspěvku ze státního rozpočtu. K části třicáté V krizovém zákoně se stanoví, že v době trvání nouzového stavu je vláda oprávněna zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi. K části třicáté první V zákoně o Probační a mediační službě se zakotvuje součinnost Probační a mediační služby a orgánů pomoci v hmotné nouzi. K části třicáté čtvrté V zákoně o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních je reagováno na změnu životního minima změnou koeficientu. K části třicáté páté Soudní řád správní stanoví, že ve věcech pomoci v hmotné nouzi rozhoduje specializovaný samosoudce. Orgán pomoci v hmotné nouzi nenáleží právo na náhradu nákladů vynaložených před soudem. K části třicáté šesté V zákoně se provádí nezbytné změny vyvolané změnou konstrukce životního minima s tím, že faktická částka zůstává zachována. K části třicáté sedmé V zákoně o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení se doplňuje ustanovení podle kterého dávky pomoci v hmotné nouzi nepodléhají zajištění. K části čtyřicáté V návaznosti na změnu konstrukce životního minima se upravují v zákoně o zaměstnanosti ustanovení, která jsou konstruována s použitím tohoto institutu, a to nově vazbou na průměrnou mzdu v národním hospodářství. Navrhovanou úpravou zákona o zaměstnanosti se dále v návaznosti na návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi do povinností úřadů práce včleňují povinnosti spolupracovat s orgány pomoci v hmotné nouzi a na jejich žádost jim poskytovat údaje o uchazečích o zaměstnání, které jsou potřebné pro rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi.
K části čtyřicáté druhé V zákoně o archivnictví a spisové službě se mezi dokumenty, které budou podle obsahu vždy vybrány za archiválie, zařazují ty dokumenty, které obsahují zásadní informace o sociální péči a pomoci v hmotné nouzi. K části čtyřicáté třetí Upravuje se bezplatné zapůjčování učebnic sociálně znevýhodněným žákům a žákům, kteří se nacházejí v hmotné nouzi. K části čtyřicáté čtvrté Od správních poplatků jsou osvobozeny úkony související s prováděním pomoci v hmotné nouzi. K části čtyřicáté sedmé Účinnost se navrhuje shodná jako u zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi.
V Praze dne 20. července 2005
předseda vlády
místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí