PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období ___________________________________________________________
1004
Vládní návrh
na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů
9
ZÁKON ze dne ……………………..2005, kterým se mění zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně práv k odrůdám
Čl. I Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb. a zákona č. 219/2003 Sb., se mění takto:
1. § 1 včetně poznámek pod čarou č. 1 a 1a zní: „§ 1 (1) Tento zákon upravuje a) práva a povinnosti k odrůdám rostlin chráněným podle tohoto zákona, b) pravomoc a působnost orgánů vykonávajících státní správu v oblasti ochranných práv odrůdám, c) řízení o udělení ochranných práv, d) kontrolu udržování odrůd, a e) ukládání sankcí za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem,
k
které přímo použitelný předpis Evropských společenství1) svěřuje do působnosti jednotlivým členským státům Evropské unie (dále jen „členský stát“). (2) Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství1a) ukládání sankcí za porušení odrůdových práv Evropských společenství1a) (dále jen „odrůdové právo Společenství“). 31994R2100 ___________
10
1)
1a)
Čl. 3 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 2100/94.“.
2. V § 2 se vkládá nové písmeno a), které včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „a) odrůdou odrůda vymezená Mezinárodní úmluvou na ochranu nových odrůd rostlin 2), _________ 2)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 109/2004 Sb.m.s., o přístupu České republiky k Mezinárodní úmluvě na ochranu nových odrůd rostlin, z 2. prosince 1961, ve znění revidovaném v Ženevě 10. listopadu 1972, 23. října 1978 a 19. března 1991.“.
Dosavadní písmena a) až g) se označují jako písmena b) až h). 3. V § 2 písm. h) se slova „stanovené v příloze č. 2 k tomuto zákonu“, nahrazují slovy „22 hektarů“. 4. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ochranná práva nelze udělit k odrůdě, které je uděleno odrůdové právo Společenství1a).“. 31994R2100 5. Poznámky pod čarou č. 3 a 6 znějí: „3) § 2 písm. b) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby). 6)
§ 22 zákona č. 219/2003 Sb.“.
6. § 6 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4 zní: „§ 6 Uniformita a stálost odrůdy Odrůda splňuje podmínky uniformity a stálosti, jestliže vyhovuje požadavkům na uniformitu a stálost odrůdy, stanoveným zvláštním právním předpisem4). ___________________ 4)
§ 26 zákona č. 219/2003 Sb.“.
7. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Pro stejnou odrůdu se v České republice užije shodný název, jaký se pro ni užívá v jiném členském státu, nebo jiným členem Unie.“.
11
8. V § 7 odst. 2 písmeno b) zní: „b) shodný nebo zaměnitelný s názvem používaným pro jinou odrůdu téhož nebo příbuzného druhu v České republice, v jiném členském státu nebo v jiném členu Unie,“. 9. § 8 zní: „§ 8 (1) K podání žádosti o udělení ochranných práv k odrůdě (dále jen „žádost“) je oprávněn šlechtitel, který je občanem České republiky, jiného členského státu nebo jiného člena Unie nebo osobou usazenou na území České republiky, jiného členského státu nebo jiného člena Unie (dále jen „žadatel“). Žádost může podat i více žadatelů společně. (2) Žádost může rovněž podat fyzická osoba, která je občanem státu nebo je usazená na území státu, který poskytuje osobám z členského státu nebo z členů Unie obdobnou ochranu pro odrůdy téhož stupně botanického třídění, jakož i právnická osoba, mající sídlo na území takového státu.“. 31994R2100 10. V § 9 písmeno a) zní: „a) jméno, popřípadě jména, příjmení a trvalý pobyt žadatele, je-li občanem České republiky, adresu bydliště v jiném členském státě nebo ve státu, který je členem Unie, je-li občanem jiného členského státu nebo státu, který je členem Unie, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky, označení právní formy, jde-li o právnickou osobu,“. 11. V § 12 odst. 1 se slova „v kterémkoli členském státu“ nahrazují slovy „v kterémkoli státu, který je členem Unie“. 12. V § 12 odstavec 2 zní: „(2) Podá-li žadatel před podáním žádosti v České republice žádost v jiném členu Unie, požívá po podání žádosti k téže odrůdě v České republice po dobu 12 měsíců od podání dřívější žádosti v jiném členu Unie právo přednosti2), jestliže toto právo uplatnil v žádosti podané Ústavu. K právu přednosti Ústav nepřihlédne, pokud žadatel do 3 měsíců od podání žádosti Ústavu nedoloží úředně ověřenou kopii dřívější žádosti podané v jiném státu, který je členem Unie.“. 13. V § 17 odstavec 2 zní: „(2) Název chráněné odrůdy nebo odrůdy chráněné v jiném členském státu nebo v jiném státu, který je členem Unie, anebo název s tímto názvem zaměnitelný, nesmí být používán pro jinou odrůdu stejného nebo příbuzného druhu.“. 14. V § 19 odst. 1 se za slova „chráněné odrůdy“ vkládají slova „na území České republiky“. 15. V § 19 odst. 1 písmena e) a f) znějí:
12
„e) uvedení na trh do členských států a vývoz do třetích zemí, f) uvedení na trh z členských států a dovoz ze třetích zemí,“. 16. V § 19 se odstavce 10 až 16 zrušují. 17. Za § 19 se vkládají nové § 19a a 19b, které včetně poznámek pod čarou č. 10, 10a až 10c a 11a znějí: „§ 19a (1) Osoba podnikající v zemědělské výrobě10) (dále jen „pěstitel“) je oprávněna u druhů rostlin uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu využívat bez souhlasu držitele šlechtitelských práv k zemědělské výrobě ve vlastním podniku 10a) na orné půdě, kterou má ve vlastnictví, nájmu nebo podnájmu, materiál, který získala na této půdě pěstováním rozmnožovacího materiálu3) chráněné odrůdy, jestliže tento rozmnožovací materiál pochází z uznaného rozmnožovacího materiálu10b), a to buď bezprostředně nebo z opakovaného rozmnožování, s výjimkou odrůdy hybridní nebo syntetické (dále jen „farmářské osivo, popřípadě sadba“). Farmářskou sadbou brambor se rozumí rozmnožovací materiál chráněné odrůdy, získaný bezprostředně z pěstování uznaného rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdy. (2) Při využívání farmářského osiva, popřípadě sadby podle odstavce 1 pěstitel a) není množstevně omezen v rozsahu své pěstitelské činnosti na jím užívaných pozemcích pro potřeby jeho podniku, b) může farmářské osivo, popřípadě sadbu upravit pro další výsev a výsadbu buď sám nebo prostřednictvím osoby, která provádí úpravu takového materiálu podnikatelsky10) (dále jen „zpracovatel“); zpracovatel musí úpravu provést tak, aby zajistil totožnost produktu daného k úpravě s produktem vzešlým z úpravy, c) je povinen za využití farmářského osiva, popřípadě sadby výsevem nebo výsadbou zaplatit držiteli šlechtitelských práv přiměřenou úhradu 10c), která zpravidla činí 50 % z obvyklé ceny licence certifikovaného rozmnožovacího materiálu příslušné odrůdy; přiměřenou úhradu uhradí pěstitel nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku povinnosti. Povinnost zaplatit přiměřenou úhradu za užití farmářského osiva, popřípadě sadby, se nevztahuje na malého pěstitele.
(3) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn od pěstitele a zpracovatele požadovat potřebné informace, které se vztahují k jimi využívanému nebo upravovanému farmářskému osivu, popřípadě k sadbě odrůdy, k níž byla držiteli šlechtitelských práv udělena ochranná práva, a to písemně. 31994R2100
13
(4) Pěstitel i zpracovatel je povinen sdělit držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno a právní formu, jde-li o právnickou osobu, a to písemně. (5) Zpracovatel je dále povinen sdělit držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost množství farmářského osiva, popřípadě sadby, které mu bylo dodáno k úpravě, jakož i výsledné množství takto upraveného osiva, popřípadě sadby, a údaje o datu, místu úpravy a identifikační údaje o osobě, pro kterou byla úprava provedena, a to písemně. (6) Pěstitel je povinen sdělit písemně držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost b) údaje o rozsahu použití farmářského osiva, popřípadě sadby, včetně údajů o rozsahu použití certifikovaného rozmnožovacího materiálu dotčené odrůdy, b) údaje o zpracovateli, který pro něj provedl úpravu podle odstavce 2 písm. b) v případě, že neupravoval farmářské osivo, popřípadě sadbu sám. (7) Držitel šlechtitelských práv je povinen poskytnout pěstiteli na jeho žádost písemnou informaci o výši a) úhrady, kterou bude požadovat podle odstavce 2 písm. c), b) obvyklé ceny licence v příslušném kalendářním roce u dané odrůdy. (8) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn požadovat od Ústavu, Státní rostlinolékařské správy nebo Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“) informace, které se vztahují k výrobě, k úpravě nebo k využívání farmářského osiva, popřípadě sadby u odrůdy, u níž je držitelem šlechtitelských práv; poskytnutí informace může být odepřeno, pokud by a) informaci nebylo možno získat v rámci běžné činnosti příslušného správního úřadu, b) informaci bylo možno získat pouze s vynaložením dodatečných nákladů, nebo c) jejím poskytnutím byl porušen zvláštní právní předpis 11a ). (9) Rozmnožovací materiál chráněné odrůdy nesmí být přemístěn od pěstitele za účelem jeho zpracování bez předchozího souhlasu držitele šlechtitelských práv; souhlasu není třeba, jedná-li se o přemístění rozmnožovacího materiálu za účelem úpravy farmářského osiva ke zpracovateli, který je zapsán podle § 19b odst. 2. (10) Pěstitel i zpracovatel je povinen poskytnout držiteli šlechtitelských práv na jeho písemnou žádost doklad, kterým potvrzuje jím sdělenou informaci podle odstavců 4 až 6. (11) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn vyžadovat informace podle odstavců 3 až 6 a 8 a plnění povinnosti podle odstavce 10, v běžném kalendářním roce a za nejvýše 3 předcházející kalendářní roky . (12) Držitel šlechtitelských práv, který obdrží informaci podle odstavců 3 až 6 a 8, není oprávněn bez předchozího souhlasu toho, kdo mu ji poskytnul, postoupit ji jiné osobě nebo ji využít k jinému účelu než k výkonu práva chráněného tímto zákonem.
14
31995R1768 § 19b Ohlašování (1) Zpracovatel, který hodlá provádět úpravu rozmnožovacího materiálu chráněných odrůd podle § 19a odst. 2 písm. b), musí tuto činnost před jejím zahájením písemně ohlásit Ústavu. (2) Ústav vede seznam zpracovatelů podle odstavce 1 na základě písemného ohlášení, které obsahuje a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, místo trvalého pobytu, popřípadě adresu bydliště v zahraničí a místo podnikání, b) u právnických osob obchodní firmu nebo název, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a sídlo. (3) Ústav každoročně zveřejňuje seznam zpracovatelů ve Věstníku. 31995R1768 ________________________ 10) 10a) 10b) 10c) 11a)
§ 2 odst. 2 písm. d) obchodního zákoníku. § 5 obchodního zákoníku. § 4 zákona č. 219/2003 Sb. Čl. 14 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 350/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 439/2004 Sb.“.
18. V § 20 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Jestliže bylo k odrůdě chráněné podle tohoto zákona uděleno odrůdové právo Společenství, nemohou být po dobu trvání platného odrůdového práva Společenství uplatňována ochranná práva udělená podle tohoto zákona.“. 31994R2100 19. V § 21 odst. 1 se slova „(dále jen „ministerstvo“)“ zrušují. 20. V § 21 se doplňují odstavce 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 11b znějí: „(5) Nemůže-li majitel patentu na biotechnologický vynález11b) tento patent využívat, aniž by porušil dříve přiznané právo k chráněné odrůdě, může požádat o nucenou licenci na nevýlučné využívání této odrůdy. Ministerstvo nucenou licenci udělí, jestliže majitel patentu neúspěšně žádal držitele šlechtitelských práv o souhlas k využívání chráněné odrůdy a jestliže vynález chráněný patentem představuje důležitý technický pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s chráněnou odrůdou. Důvody, proč daný vynález v porovnání s chráněnou odrůdou představuje významný technický pokrok značného ekonomického významu, mohou být zejména zlepšení kultivačních postupů, životního prostředí, postupů usnadňující využití genetické 15
rozmanitosti, zlepšení kvality, výnosu, rezistence, nebo zlepšení přizpůsobení se specifickým klimatickým podmínkám anebo podmínkám životního prostředí. Výši odpovídajícího licenčního poplatku určí ministerstvo. V tomto případě má držitel šlechtitelských práv právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání biotechnologického vynálezu11b). (6) Byla-li držiteli šlechtitelských práv udělena nucená licence k využívání biotechnologického vynálezu, má majitel patentu právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání chráněné odrůdy. 31998L0044 _____________ 11b)
Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. Čl. 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES ze dne 6. července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů.“.
21. § 22 včetně nadpisu zní:
„§ 22 Správní delikty (1) Pěstitel nebo zpracovatel se dopustí správního deliktu tím, že a) b)
nesdělí držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19 odst. 4, nebo neposkytne držiteli šlechtitelských práv doklady uvedené v § 19a odst. 10.
(2) Zpracovatel se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19a odst. 5. (3) Zpracovatel, který provádí úpravu rozmnožovacího materiálu chráněných odrůd podle § 19a odst. 2 písm. b) se dopustí správního deliktu tím, že tuto činnost neohlásí Ústavu. (4) Pěstitel se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí písemně držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19a odst. 6. (5) Držitel šlechtitelských práv se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne pěstiteli písemně informace uvedené v § 19a odst. 7. (6) Za správní delikt podle odstavců 1 až 5 se uloží pokuta do výše 500 000 Kč.“.
22. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 12 zní:
16
„ § 22a Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Ústav.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby 12) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuty vybírá Ústav a vymáhá místně příslušný územní finanční úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. 12)
__________________ § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“.
23. V § 23b se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 24. V § 30 větě druhé a třetí se slova „členském státu“ nahrazují slovy „členu Unie“. 25. Nadpis přílohy č. 1 zní: „Seznam druhů rostlin (§19a odst. 1)“. 26. Příloha č. 2 se zrušuje. Dosavadní příloha č. 3 se označuje jako příloha č. 2.
ČÁST DRUHÁ Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Čl. II Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin (zákon o ochraně práv k odrůdám), jak vyplývá ze zákonů jej měnících.
17
ČÁST TŘETÍ Účinnost Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2005.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA Obecná část 1. Zhodnocení platného právního stavu Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně práv k odrůdám) s účinností od 1. února 2001, upravuje a) práva a povinnosti k novým odrůdám rostlin, b) pravomoc a působnost orgánů vykonávajících státní správu v oblasti ochranných práv k odrůdám, c) řízení o udělení ochranných práv, d) kontrolu udržování odrůd, a e) ukládání sankcí za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem. V první novele citovaného zákona [zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském)] došlo ke změně v § 13 odst. 1, ve kterém se skutečnosti obsažené v pododstavcích a) a b) uveřejňují nikoliv ve Věstníku Ministerstva zemědělství, ale ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. S tím souvisí i druhá změna zakotvená v § 26 odst. 1, ve kterém se uvedené skutečnosti neuveřejňují ve Věstníku Ministerstva zemědělství, ale opět ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního 18
ústavu zemědělského. Druhá rozsáhlejší novela [zákon č. 149/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně práv k odrůdám) a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů] a) za § 23 vložila § 23a až 23j, zakotvující poplatky za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě, sazby udržovacích poplatků, dále vymezila poplatníka udržovacích poplatků, stanovila jejich splatnost, placení udržovacích poplatků a způsob jejich placení, včetně rozpočtového určení udržovacích poplatků, b) V § 25 odst. 1 zavedla pojem „udržovací poplatek“ místo původního pojmu „správní poplatek“, a c) za přílohu č. 2 doplnila přílohu č. 3, ve které je sazebník udržovacích poplatků. Třetí a poslední novela [zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby)] zavedla nový pojem „člen Unie“ místo původního pojmu „členská země“, a v této souvislosti zavedla legislativní zkratku „členský stát“. Uvedená změna je tak promítnuta do jednotlivých ustanovení citované novely. 2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy; vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy Ochrana práv k odrůdám rostlin je významnou oblastí soukromoprávních vztahů, s přímým dopadem na rozvoj rostlinné výroby. Nová odrůda je vždy nositelkou nových žádoucích vlastností, které umožňují zemědělci hospodařit efektivnějším a k životnímu prostředí šetrnějším způsobem. Nová odrůda vzniká v procesu šlechtění a šlechtitel svou práci financuje hlavně z poplatků vázaných na prodej osiva odrůd již vyšlechtěných. Pouze princip vymahatelnosti podílu na přínosu z pěstování odrůdy umožňuje šlechtiteli – majiteli práv k odrůdě - pokračovat ve šlechtitelské práci. Proto vyspělé státy zákonem stanovují princip právní ochrany odrůd zákonem. Význam nových odrůd přesahuje hranice států a proto se státy sdružují do Mezinárodní unie na ochranu nových odrůd rostlin, aby zajistily ochranu i v mezinárodním měřítku na bázi nejpokrokovějších postupů, zakotvených v Mezinárodní úmluvě na ochranu nových odrůd rostlin (dále jen „Úmluva“). Členy UPOV se mohou stát pouze ty státy, které mají odpovídající legislativní úpravu. Potřebný zákon přijala bývalá ČSFR jako zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat a na jeho základě se stala v roce 1991 členem UPOV podle Úmluvy ve znění z r. 1978. V r. 1991 přijala mezivládní konference UPOV novelu Úmluvy – která byla publikována pod č. 109/2004 Sb.m.s., o přístupu České republiky k Mezinárodní úmluvě na ochranu nových odrůd rostlin z 2. prosince 1961, ve znění revidovaném v Ženevě 10. listopadu 1972, 23. října 1978 a 19. března 1991, která zakotvila některé významné nové prvky systému. Zákon odpovídající těmto změnám byl přijat v České republice pod č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin. Na základě tohoto zákona přistoupila Česká republika v roce 2002 k Úmluvě z r. 1991.
19
V Evropské unii existují vlastní právní předpisy na ochranu práv k odrůdám, založené principiálně rovněž na bázi Úmluvy z r. 1991. Základem je nařízení Rady (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství, doplněné návaznými předpisy. Přesto naprostá většina členských zemí Evropské unie má vlastní zákon k témuž účelu. Důvodů pro ponechání duálního systému jednotné evropské ochrany i národních zákonů na právní ochranu odrůd je několik. Především všechny tyto země měly založenu právní ochranu před rokem 1994, kdy byl přijat základní předpis ES. Nelze ale převést právní ochranu odrůd, založenou sice podle stejných principů, ale různými zákony na jednu společnou formu. Není také ekonomicky přijatelné nutit každého šlechtitele, aby si založil právní ochranu pouze na celém území Evropské unie, což je pochopitelně finančně nákladnější. Proto zůstává i v dnešní Evropské unii jednak unijní systém právní ochrany, a s výjimkou Řecka a Malty, i národní systémy pro tuto ochranu. Tento duální systém – patrně unikátní v evropském regionu – se musí vypořádat s dvěma základními problémy. Především musí zajistit, aby podmínky zabezpečující funkčnost obou systémů byly pokud možno identické, a aby nedocházelo ke zbytečným problémům při naplňování poslání právní ochrany odrůd v každém z uvedených systémů. Dále musí národní systémy naplnit požadavky dotčených nařízení ES, kde vyžadují opatření na národní úrovni. V současné době má Česká republika právní ochranu odrůd založenou zákonem č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin, který vyžaduje novelizaci za účelem - definování vztahu práva unijního a právních předpisů České republiky a reagovat tak na přistoupení České republiky k Evropské unii, - upravení českého právního předpisu tak, aby systém ochrany práv k odrůdám byl pokud možno identický se systémem unijním, aby pro jeden právní fenomén neexistovaly dva systémy, které by se lišily v méně významných maličkostech, protože oba systémy v podstatě vycházejí a respektují Úmluvu z roku 1961, ve znění revidovaném v Ženevě 10. listopadu 1972, 23. října 1978 a 19. března 1991, - upravení zákonem těch oblastí, které právní předpisy ES ponechávají národní úrovni, - zavedení vlastní definice odrůdy, která bude respektovat definici z právních předpisů ES resp. Úmluvy, - dokompletování principu křížové licence při respektování právní ochrany odrůd a právní úpravy využívání biotechnologických vynálezů transpozicí čl. 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/44/ES, - upřesnění kontrolních mechanismů a oprávnění držitele práv k odrůdě tak, aby mohl shromáždit věcné podklady pro stanovení výše náhrady za využití jeho chráněné odrůdy pěstitelem v případě, kdy zákon povoluje pěstiteli za stanovených podmínek využít chráněnou odrůdu bez předem uzavřené smlouvy, - jednoznačně vymezit povinnost státních institucí v dotčené oblasti soukromoprávních vztahů, - vymezit kategorii „malý pěstitel“ v situaci, kdy původní právní předpis, který byl základem pro dřívější vymezení, byl zrušen, - zajištění identity chráněné odrůdy při úpravě rozmnožovacího materiálu, který byl vyroben a bude využit pěstitelem bez zákonem povoleného smluvního vztahu,
20
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky s mezinárodními smlouvami a s právními akty Evropských společenství Navrhovaná právní úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky a naplňuje požadavky mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s - Nařízením Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech společenství, - Nařízením Komise (ES) 1768/95 ze dne 24. července 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro odchylku podle čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství, - Nařízením Komise (ES) č. 2605/98 ze dne 3. prosince 1998, kterým se mění nařízení (ES) č. 1768/95, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro odchylku podle čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství, - Čl. 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES ze dne 6. července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů, 4. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah právní úpravy; sociální dopady a dopady na životní prostředí Přijetí novely zákona nebude mít dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele a nebude mít dopad do sociální oblasti, ani na životní prostředí. Novou úpravou se nezavádějí nové poplatky ani neruší stávající. Zatížení soukromého podnikatelského sektoru se nezmění, pouze se zlepší podmínky pro přesnější vymezení licencí a pro jejich vymahatelnost. Tím se současně zvýší právní jistota v dotčeném oboru podnikaní a může se takto přispět i ke zlepšení „image“ ČR v zahraničí. Zvláštní část K ČÁSTI PRVNÍ K bodu 1 Navrhovaná úprava je zpřesněním původního textu, zákon totiž upravuje práva a povinnosti k odrůdám chráněným podle tohoto zákona, nikoliv obecně k novým odrůdám. Původní odkaz na vymezení pojmu odrůdy uváděnému zvláštním zákonem je vypuštěn v souvislosti s novým vymezením v § 2. Nová úprava, umožňující provádění ustanovení článku 107 nařízení Rady (ES) č. 2100/94, o odrůdových právech Společenství, ukládající členským státům zajistit, že se při sankcích za porušení odrůdových práv Společenství použijí stejná opatření jako pro vnitrostátní ochranná práva. K bodu 2 21
Jde o zavedení definice odrůdy, jak je vymezena Mezinárodní úmluvou na ochranu nových odrůd rostlin, ze dne 2. prosince 1961, ve znění revidovaném v Ženevě dne 10. listopadu 1972, 23. října 1978 a 19. března 1991, kterou je Česká republika vázána. Tuto definici přejala i příslušná legislativa EU a členských států. K bodu 3 Bylo nutné vymezit kategorii „malý pěstitel“ v situaci, kdy byl zrušen právní předpis (vyhláška č. 215/1995 Sb.), který byl základem pro dosavadní vymezení pojmu. Nové vymezení vychází ze stejného principu jako dosavadní úprava (maximální výměra je stanovena na základě kritéria plochy, která by byla zapotřebí pro produkci 92 t obilovin, podle čl. 14 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 a podle nařízení Komise č. 1768/95/ES). Uvedená maximální výměra 22 ha (zaokrouhleno na celé ha) byla stanovena jako hodnota podílu zmíněné produkce 92 t obilovin a průměrného výnosu obilovin 4,09 t/ha. Průměrný výnos obilovin 4,09t/ha byl vypočítán jako vážený průměr z hodnot celkových sklizňových ploch a celkové sklizně základních obilovin (ječmen, oves, pšenice, tritikale, žito) v ČR v letech 1998 až 2003. Výchozí údaje pro tento výpočet uvádí tabulka v příloze. K bodu 4 Nové ustanovení, kterým se provádí ustanovení o zákazu dvojí ochrany podle článku 92 nařízení Rady (ES) č. 2100/94. K bodu 5 Jedná se o formální úpravu. Odkaz na zákon č. 92/1996 Sb., byl nahrazen odkazem na platný zákon č. 219/2003 Sb. K bodu 6 Jde o zpřesnění původního textu a aktualizaci odkazu na poznámku pod čarou na zákon, kterým byl nahrazen zákon původně uvedený. K bodu 7 Ustanovení se doplňuje o podmínku používání stejného názvu jako v jiném členském státě Evropských společenství a s ohledem na zavedení legislativní zkratky „členský stát“ do § 1, byla v této souvislosti legislativní zkratka zrušena. K bodu 8 Ustanovení se upravuje ve shodě s úpravou ustanovení v bodu 7. K bodu 9 Ustanovení se upravují ve shodě s úpravou ustanovení v bodu 7 a ve smyslu článku 12 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 byl doplněn pojem „usazení“. K bodu 10 Jedná se o novelu § 9 písm a), neboť jsou-li k podání žádosti oprávněni i šlechtitelé, kteří jsou občany jiných členských států EU nebo člena Unie, nelze u nich zároveň požadovat trvalý pobyt na území ČR.
22
K bodu 11 Ustanovení se upravuje ve shodě s úpravou ustanovení v bodu 7. K bodu 12 Ustanovení se upravuje ve shodě s úpravou ustanovení v bodu 7. K bodu 13 Ustanovení se upravuje ve shodě s úpravou ustanovení v bodu 7. K bodu 14 Navrhovaná úprava je formulačním zpřesněním dosavadního znění, zdůrazňujícím omezenou teritoriální působnost ochranných práv udělených podle tohoto zákona oproti odrůdovému právu Společenství, platnému na celém území Evropských společenství. K bodu 15 Ustanovení se upravuje ve shodě s úpravou ustanovení bodu 14. K bodu 16 Odstavce 10 až 16 původního § 19 se zrušují v souvislosti s jejich přeformulováním a přesunem do následujících vložených paragrafů. K bodu 17 Nově vkládaný § 19a upravuje podrobnějším způsobem podmínky využívání tzv. farmářského osiva chráněných odrůd. V odstavcích 1 až 7 uvádí z části doplněná ustanovení odstavců 10 až 16 původního § 19. Ustanovení odstavce 1, vymezujícího pojem „farmářské osivo, popřípadě sadba“, je z důvodu zajištění lepší identifikace takto využité chráněné odrůdy a zdravotního stavu farmářského osiva a následně i porostů a sklizeného materiálu doplněno o podmínku výchozího použití uznaného rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdy. V odstavci 2 (původní odstavec 11) je doplněno upřesnění výše a termínu platby úhrady, kterou jsou pěstitelé povinni platit za využívání farmářského osiva. Uvedená výše úhrady odpovídá výši úhrady, stanovené za takové využití odrůdy chráněné odrůdovým právem Společenství nařízením Komise (ES) 2605/98. (Nařízení Komise (ES) 2605/98, kterým se mění nařízení (ES) č. 1768/95, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro odchylku podle čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství). Ustanovení odstavce 6 (původní odstavec 15) o informacích, které jsou pěstitelé povinni sdělovat držiteli šlechtitelských práv, se z důvodů zajištění lepší ověřitelnosti poskytovaných údajů doplňuje o povinnost sdělit i rozsah použití certifikovaného osiva dané odrůdy a údaj o zpracovateli, který pro ně provádí úpravu farmářského osiva a sadby. Nové odstavce 8 až 12 zahrnují ustanovení, která dále přispívají ke zlepšení pozice držitele šlechtitelských práv uplatňovat udělená práva. Jedná se zejména o oprávnění požadovat informace související s využíváním farmářského osiva chráněné odrůdy od vyjmenovaných úředních orgánů, o podmínku předchozího souhlasu držitele s přemísťováním materiálu chráněné odrůdy ke zpracování na farmářské osivo a o povinnost pěstitelů a zpracovatelů doložit sdělované informace. Dále se stanovuje, za jaké období je držitel oprávněn informace požadovat a vylučuje se postupování takto obdržených informací dalším osobám bez souhlasu poskytovatele. V novém § 19b se pro účely kontroly dodržování zákonem stanovených podmínek využívání 23
farmářského osiva chráněných odrůd stanovuje povinnost ohlašování pro zpracovatele, provádějící jako službu úpravu materiálu chráněných odrůd na farmářské osivo. Uvedená ustanovení jsou formulována ve shodě s odpovídajícími ustanoveními nařízení (ES) č. 1768/95, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro odchylku podle čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství. K bodu 18 V § 20 se doplňuje nový odstavec 3, který řeší situaci, která by nastala, jestliže by nejdříve byla přiznána ochrana odrůdě podle národního předpisu a teprve poté podle práva Společenství. K bodu 19 Zrušuje se legislativní zkratka v § 21, v důsledku jejího zavedení v nově vloženém § 19a. K bodu 20 Pro účely transpozice článku 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES o právní ochraně biotechnologických vynálezů se do § 21 vkládají nové odstavce 5 a 6, upravující podmínky poskytování nucené licence k chráněné odrůdě majiteli patentu na biotechnologický vynález, jehož využívání je podmíněno využíváním chráněné odrůdy a podmínky udělování křížových licencí. K bodu 21 a 22 Do § 22 a nově vloženého § 22a jsou promítnuty Zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů, upravující výkon státní správy, schválené usnesením vlády ČR č. 162 ze dne 20. února 2002, které upravují koncepci reformy správního trestání. K bodu 23 Jedná se o formální úpravu v souvislosti se změnou vymezení pojmu „malý pěstitel“ a zrušením přílohy č. 2 (Maximální výměra orné půdy 22 ha). K bodu 24 Ustanovení se upravuje ve shodě s úpravou ustanovení v bodu 7. K bodu 25 Změna názvu nadpisu přílohy č. 1 s ohledem na přečíslování paragrafů (vložení nového § 19a). K bodu 26 S ohledem na změnu uvedenou v bodě 3. návrhu, se zrušuje příloha č. 2 a dosavadní příloha č. 3 se označuje jako příloha č. 2. K ČÁSTI DRUHÉ
24
Část druhá zmocňuje předsedu vlády, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin, (zákon o ochraně práv k odrůdám), jak vyplývá ze zákonů jej měnících. K ČÁSTI TŘETÍ Účinnost zákona je navržena dnem 1. září 2005. V Praze dne 25. května 2005 předseda vlády
ministr zemědělství
25
Příloha/Tabulka Výnosy základních obilovin v ČR - výpočet maximální výměry orné půdy vymezující "malého pěstitele" 1998
1999
2000
Celková sklizeň t
847 900
3 637 835
4,29
744 577
3 549 670
4,77
886 562
3 848 694
4,34
870 016
4 305 486
4,95
796 2
Pšenice jarní
64 401
206 906
3,21
122 526
478 601
3,91
83 873
235 413
2,81
53 220
170 594
3,21
52 6
Žito
71 861
261 167
3,63
55 069
202 373
3,67
43 881
150 052
3,42
40 129
149 298
3,72
35 3
Ječmen ozimý
186 196
725 412
3,90
164 083
664 112
4,05
141 846
561 460
3,96
156 311
695 011
4,45
142 9
Ječmen jarní
391 498
1 367 689
3,49
378 827
1 473 264
3,89
352 891
1 067 912
3,03
338 817
1 270 600
3,75
345 1
Oves
57 688
179 671
3,11
53 988
179 130
3,32
50 117
135 858
2,71
47 802
136 363
2,85
61 0
Triticale
20 308
79 137
3,90
25 953
107 433
4,14
37 001
138 468
3,74
49 499
191 771
3,87
53 0
Druh
Sklizňová plocha ha
Pšenice ozimá
Celkem t Celkem ha
Sklizňová plocha ha
6 457 817
Sklizňová plocha ha
6 547 150
1 639 852
Vážený průměr
Celková sklizeň t
Průměr ný výnos t/ha
2001
Průměr ný výnos t/ha
Sklizňová plocha ha
5 999 389
1 545 023 3,94
Celková sklizeň t
Průměr ný výnos t/ha
Průměr ný výnos t/ha
Sklizňo ploch ha
6 727 352
1 596 171 4,31
Celková sklizeň t
1 555 794 3,85
Pramen: MZe
Poznámky: 1.Průměrné výnosy obilovin jsou počítány jako vážené průměry z let 1998 až 2003. Pro celkovou názornost je uvedena celá tabulka, kde součet celkových sklizní všech druhů (36 777 056 t) dělený součtem jimi osetých hektarů (9 186 791 ha) dává právě vážený průměr. 2. Průměrný výnos obilovin za roky 1998 - 2003 je 4,09 t/ha. 3. Výměra vypočtená jako ekvivalent plochy potřebné pro produkci 92 t obilovin při průměrném výnosu 4,09 t/ha je 22,493887 ha, zaokrouhleno 22 ha.
1 486 3 4,45
