PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období ___________________________________________________________
1183
Návrh
poslanců Ladislava Býčka, Ludvíka Hovorky, Miroslava Kapouna, Miroslava Svobody, Antonína Sýkory a Ladislava Urbana na vydání
zákona, kterým se mění zákon č.159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 37/2004 Sb. a zákona č. 39/2004 Sb.
-2ZÁKON ze dne ……. 2005, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 37/2004 Sb. a zákona č. 39/2004 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 37/2004 Sb. a zákona č. 39/2004 Sb. se mění takto: 1.
V § 1 odst. 2 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
2.
V § 2 odst. 1 se za slovo „oprávněn“ vkládá slovo „organizovat,“ a doplňuje se věta „Cestovní kanceláří je také osoba se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, než je Česká republika, která má oprávnění tohoto státu k provozování cestovní kanceláře, a která sjednala pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, nebo je jinak pro tento případ zajištěna, v rozsahu stanoveném tímto zákonem (dále jen „cestovní kancelář usazená na území jiného státu“).“.
3.
V § 2 odst. 2 písm. a) se slova „a na základě individuální objednávky prodávat jejich kombinace" zrušují.
4.
V § 3 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 6a zní:
„(5) Cestovní agentura je dále povinna a) v propagačních, nabídkových a jiných materiálech vždy informovat zákazníka, pro kterou cestovní kancelář je prodej zájezdu zprostředkováván, b) před uzavřením cestovní smlouvy předložit zájemci o uzavření cestovní smlouvy (dále jen „zájemce“) na jeho žádost k nahlédnutí doklad o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, pro kterou zprostředkovává prodej zájezdu,
-3c) před zahájením zprostředkování prodeje zájezdů pro cestovní kancelář usazenou na území jiného státu bezodkladně informovat o této skutečnosti Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“), a to včetně údajů o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů, d) při zprostředkování prodeje zájezdu pro cestovní kancelář usazenou na území jiného státu předložit zájemci na jeho žádost k nahlédnutí opis oprávnění k provozování cestovní kanceláře včetně jeho úředně ověřeného překladu a informovat zájemce o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů, e) při zprostředkování prodeje zájezdu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku6a) poskytnout zájemci s dostatečným předstihem údaje uvedené v § 10. _________ 6a)
§ 53 a 53a občanského zákoníku.“.
5.
V § 5 odst. 1 se slova „Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen "ministerstvo")“ nahrazují slovem „ministerstvo“.
6.
V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Pojistná smlouva musí být sjednána tak, aby se pojištění vztahovalo na veškeré zájezdy prodané v době platnosti pojistné smlouvy, ledaže cestovní kancelář uzavře pojistnou smlouvu novou. Okamžikem prodeje zájezdu se rozumí okamžik uzavření cestovní smlouvy. Ujednání pojistné smlouvy, která jsou v rozporu s podmínkou podle věty prvé, jsou neplatná.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 7.
§ 9 zní: „§ 9 (1) Cestovní kancelář
a) je povinna po celou dobu své podnikatelské činnosti mít uzavřenu pojistnou smlouvu podle § 6 až 8, b) nesmí zprostředkovávat prodej zájezdu podle § 2 odst. 2 písm. d) pro subjekt, který není cestovní kanceláří ve smyslu § 2 odst. 1, c) je povinna označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovi slovy "cestovní kancelář", pokud toto označení neobsahuje již její obchodní jméno; názvy „cestovní kancelář“ nebo „CK“ může používat pouze podnikatel, který je držitelem platné koncese4). (2) Cestovní kancelář je dále povinna a) předložit před uzavřením cestovní smlouvy zájemci na jeho žádost k nahlédnutí doklad o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, b) při zprostředkování prodeje zájezdu pro jinou cestovní kancelář dodržet povinnosti stanovené v § 3 odst. 5.
-4(3) Cestovní kancelář usazená na území jiného státu je povinna před zahájením prodeje zájezdů bezodkladně informovat o této skutečnosti ministerstvo, a to včetně údajů o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 6 (§ 6 odst. 3), které nabývá účinnosti dnem 1. července 2006.
-5-
Důvodová zpráva
I.Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu Podnikání cestovních kanceláří a agentur je v současné době upraveno zákonem č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon je speciální úpravou k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a konkretizuje tak ustanovení tohoto zákona. Samotná úprava aproximuje směrnici Rady z 13. června 1990, o souborných službách pro cestování, pobyty a zájezdy (90/314/EHS). Základním úkolem tohoto zákona je úprava činností cestovních kanceláří, které jsou jako jediné oprávněné prodávat zájezdy. Cílem této právní úpravy byla především zvýšená ochrana spotřebitele, zákazníka cestovní kanceláře, a vytvoření pevnějších mantinelů regulujících činnost cestovních kanceláří. Dále byl tímto zákonem novelizován i zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to zavedením nového smluvního typu, cestovní smlouvy. Vedle provozování cestovní kanceláře upravuje zákon také náplň živnosti cestovní agentury. Na rozdíl od cestovní kanceláře cestovní agentura nesmí prodávat zákazníkům zájezdy vlastním jménem, jejich prodej pouze pro cestovní kanceláře zprostředkovává. Hlavní principy a odůvodnění navrhované právní úpravy Hlavní principy stávající právní úpravy zůstávají zachovány. Cílem navrhované právní úpravy je především reagovat na některé problémy, které se objevily v souvislosti se vstupem České republiky do EU a jejím zapojením do jednotného vnitřního trhu. Nově bude upravena především problematika spojená s volným pohybem služeb, kdy bude stanoven taxativní výčet podmínek, za jakých mohou cestovní kanceláře z ostatních členských států EU a EHP na našem trhu působit. Další výraznou změnu představuje rozšíření výčtu povinností cestovních kanceláří. Toto opatření by mělo lépe postihovat některé případy neetického chování provozovatelů cestovních kanceláří, včetně možného uložení sankce v případě porušení těchto povinností. Nově zákon obsahuje i výčet povinností pro provozování cestovní agentury, který ve stávající právní úpravě víceméně chyběl. Důležitým bodem je i zapracování rozsudku Evropského soudního dvora C-400/00, který nově vykládá definici zájezdu obsaženou ve Směrnici Rady z 13. června 1990, o souborných službách pro cestování, pobyty a zájezdy (90/314/EHS) a tím i de facto
-6novelizuje v tomto bodě definici zájezdu obsaženou v zákoně č. 159/1999 Sb. Tato změna povede k vyšší ochraně zákazníka, neboť povinnost pojištění se bude vztahovat i na kombinace služeb, na něž se tato povinnost za stávajícího stavu zákona nevztahovala. Cílem navrhovaných změn je, jak již z výše uvedeného vyplývá, především zvýšená ochrana zákazníka cestovní kanceláře. Té bude dosaženo vytvořením transparentnějšího podnikatelského prostředí, které zákazníku umožní kvalifikovaně přijmout rozhodnutí o koupi zájezdu. Důraz je kladen na vysokou míru jeho informovanosti, což je v plném souladu se současnými evropskými trendy práva na ochranu spotřebitele. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Předpokládané ekonomické dopady Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty. S ohledem na svůj předmět nebude mít žádné sociální dopady. Předložený návrh bude mít kladný dopad na podnikatelské prostředí v České republice. Přijetím navrhovaných změn a zapracování judikatury Evropského soudního dvora se předejde následným zdlouhavým a finančně náročným soudním jednáním. Návrh je plně slučitelný s právem ES/EU a je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
II. Z v l á š t n í č á s t K čl. I K bodu 1 Zrušení jedné z výjimek z definice zájezdu týkající se kombinací služeb sestavených „na základě individuálního objednávky“ souvisí s rozsudkem Evropského soudního dvora C400/00 Club–Tour, Viagens e Turismo SA proti Alberto Carlos Lobo Gonvalves Garrido, který nově vyložil termín „předem sestavená kombinace služeb“ obsažený ve směrnici 90/314/EHS. Rozsudek stanovil, že směrnice neobsahuje ustanovení, které by vedlo k názoru, že zájezdy organizované na žádost a v souladu se specifikacemi spotřebitele nebo vymezené skupiny spotřebitelů nelze považovat za zájezd (soubor služeb) ve smyslu této směrnice. Do budoucna nebude tedy záležet na tom, zda byl zájezd předem sestaven cestovní kanceláří nebo byl sestaven až na základě individuálních požadavků zákazníka. Ustanovení povede k větší ochraně zákazníka, neboť povinnost pojištění se bude vztahovat i na tuto kombinaci služeb. K bodu 2
-7Slovo „organizovat“ bylo zařazeno z důvodu přizpůsobení se znění definice organizátora – cestovní kanceláře ve směrnici 90/314/EHS, kde organizování zájezdů je uvedeno jako jeden ze tří hlavních znaků činnosti cestovní kanceláře, vedle nabízení a prodeje zájezdů. Dále byla také rozšířena definice cestovní kanceláře i na subjekty ze zemí EU a EHP. Toto ustanovení reaguje na institut volného pohybu služeb v rámci evropského vnitřního trhu a „legalizuje“ tak činnost těchto cestovních kanceláří na českém trhu. Stanoví dále podmínky, které cestovní kancelář musí splňovat, aby mohla na českém trhu působit a zabraňuje tak případnému nerovnému postavení tuzemských cestovních kanceláří na českém trhu. K bodu 3 Zrušení tohoto ustanovení reaguje na výše uvedený rozsudek Evropského soudního dvora C-400/00. Ten v tomto rozsudku odmítl rozlišování mezi kombinací služeb sestavenou předem cestovní kanceláří a kombinací služeb sestavenou až na základě individuálních požadavků zákazníka. V důsledku této skutečnosti je toto ustanovení zákona nadbytečné. Zrušení tohoto ustanovení dále znamená, že cestovní agentura, která je oprávněna vykonávat „vedlejší činnosti“ cestovní kanceláře, nebude moci do budoucna prodávat kombinace služeb sestavené na základě individuální objednávky, neboť se na ni nevztahuje povinnost pojištění záruky pro případ úpadku. K bodu 4 Nově vloženým odstavcem 5 byl značně rozšířen výčet povinností cestovních agentur, především v souvislosti se zprostředkováním prodeje zájezdů, a to jak pro české cestovní kanceláře, tak pro cestovní kanceláře usazené v jiném členském státě EU a EHP. Nová úprava klade důraz především na transparentnost těchto nabídek, což povede k vyšší ochraně zákazníka. Tomu budou muset být poskytnuty relevantní informace mající vliv na jeho rozhodnutí o koupi zájezdu. Nově je také upravena nabídka zájezdů prostřednictvím prostředků komunikace na dálku s opětovným důrazem na transparentnost těchto nabídek. K bodu 5 Jde o technickou úpravu zákona, neboť legislativní zkratku Ministerstva pro místní rozvoj nově zavedena v § 3 odst. 5 písm. c). K bodu 6
-8V § 6 odst. 3 se doplňuje ustanovení upřesňující stávající úpravu pojistné smlouvy. Nově zařazený odstavec stanoví, že uzavřená pojistná smlouva se vztahuje na veškeré zájezdy prodané v době účinnosti pojistné smlouvy, to znamená i na ty, které budou realizovány až po jejím zániku. Toto ustanovení povede k vyšší ochraně spotřebitele kupujícího pojištěný zájezd, který se v důsledku uzavírání pojistných smluv na dobu určitou může poté stát zájezdem nepojištěným. Tato skutečnost vystavuje zákazníka zvýšenému finančnímu riziku. Zákazník bude mít díky zařazení tohoto ustanovení vyšší jistotu úplného vrácení svých peněz v případě úpadku cestovní kanceláře. Ustanovení zároveň upravuje i situaci, kdy cestovní kancelář uzavře novou pojistnou smlouvu, tak aby nedocházelo k souběhu dvou pojistných smluv a z toho vyplývajícím komplikacím v případě pojistného plnění. K bodu 7 V souvislosti se zkušenostmi z praxe a s ohledem na skutečnosti související se vstupem ČR do EU byl rozšířen výčet povinností cestovních kanceláří. Jejich účelem je především lépe postihnout případy nežádoucího chování, které se v praxi v činnosti cestovních kanceláří v minulých letech vyskytovaly. Ustanovení o označení cestovních kanceláří bylo zařazeno z důvodu výskytu zavádějícího označení „CK“ nebo „cestovní kancelář“ u podnikatelů, kteří nejsou držitelé příslušného živnostenského oprávnění k provozování cestovní kanceláře. Tato skutečnost může velmi snadno uvést zákazníka v omyl z hlediska identifikace druhé smluvní strany. Nově jsou upraveny i podmínky činnosti cestovních kanceláří usazených v jiném členském státě EU nebo EHP, které působí v České republice v rámci volného pohybu služeb. Nově se upravují i informační povinnosti, které mají cestovní kanceláře vůči zákazníkům. Odstavec 3 stanoví povinnost cestovní kanceláře z jiného členského státu informovat ministerstvo o zahájení prodeje zájezdů v České republice. Požadovaný údaj je důležitý především z hlediska případné kontroly tohoto podnikatele. K čl. II Snahou předkladatele je, aby navrhovaná právní úprava vstoupila v účinnost co možná nejdříve. Optimální termín je počátek roku, tak aby klienti cestovních kanceláří měli zajištěnu zvýšenou ochranu, a aby cestovní kanceláře a cestovní agentury vymezily, v souladu se zákonem, rozsah své podnikatelské činnosti. Vzhledem ve skutečnosti, že předkládaná novela upřesňuje v § 6 odst. 3 stávající úpravu pojistných smluv, není v silách pojišťoven na tuto změnu obratem zareagovat a upravit – doplnit platné smlouvy. Novela vychází pojišťovnám vstříc a stanovila účinnost od 1. července 2006. Termín je stanoven v dostatečném předstihu a zároveň chrání klienty cestovních kanceláří, neboť účinnost začíná zároveň s hlavní turistickou sezónou.
Ladislav Býček, v.r. Ludvík Hovorka, v.r. Miroslav Kapoun, v.r
-9-
Miroslav Svoboda, v.r. Antonín Sýkora, v.r. Ladislav Urban, v.r.
