PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období. Vládní návrh. na vydání

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období ___________________________________________________________

1055

Vládní návrh

na vydání

zákona o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů

-2-

ZÁKON ze dne …….2005 o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ NĚKTERÉ DRUHY PODPORY KULTURY §1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje některé druhy podpory poskytované státem, jehož jménem jedná Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“), v oblasti kultury, práva a povinnosti poskytovatelů a příjemců této podpory, jakož i některé další vztahy související s jejím poskytováním. §2 Veřejné kulturní služby Veřejnými kulturními službami jsou služby spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchování a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti. §3 Státní kulturní politika (1) Státní kulturní politika stanoví priority státu v oblasti rozvoje a uchování národní kultury, včetně kultur národnostních menšin, a kulturního dědictví a jejich prezentace, vymezí veřejné kulturní služby, které budou státem podporovány především a určí nástroje k jejich zajištění, harmonogram plnění a způsob kontroly. Při stanovení priorit se přihlíží k potřebné péči o kulturní dědictví a podpoře rozvoje umění a jeho rozmanitosti. (2) Návrh státní kulturní politiky zpracovává ministerstvo ve spolupráci zejména s příslušnými profesními organizacemi, příslušnými ústředními odborovými orgány a s příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a předkládá jej vládě ke schválení. Schválenou státní kulturní politiku předkládá vláda na vědomí Poslanecké sněmovně. Realizaci schválené státní kulturní politiky zabezpečuje ministerstvo. Státní kulturní politiku zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.

-3Státní příspěvkové organizace v oblasti kultury §4 (3) Ministerstvo může pro potřeby podpory kultury a k zajištění poskytování veřejných kulturních služeb zřídit státní příspěvkovou organizaci. Za obdobných podmínek může ministerstvo rozhodnout též o rozdělení, sloučení, případně splynutí dosavadních státních příspěvkových organizací, anebo o jejich zrušení. Ministerstvo rozhoduje rovněž o změnách v údajích uvedených ve zřizovací listině. (4) Zřizovací listina musí obsahovat zejména označení zřizovatele státní příspěvkové organizace, název, sídlo a identifikační číslo státní příspěvkové organizace; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných státních příspěvkových organizací, den, měsíc a rok vzniku státní příspěvkové organizace, určení doby, na kterou se státní příspěvková organizace zřizuje, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou, vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje, a tomu odpovídajícího předmětu hlavní činnosti, vymezení majetku, který ministerstvo svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení, označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury státní příspěvkové organizace, datum vydání zřizovací listiny; nastanou-li změny v uvedených údajích, vydá ministerstvo dodatek ke zřizovací listině. (5) Ke vzniku státní příspěvkové organizace, k jejímu rozdělení nebo ke splynutí či sloučení státních příspěvkových organizací dochází dnem stanoveným ve zřizovací listině nebo jejím dodatku. (6) Jestliže byla zrušena státní příspěvková organizace, ministerstvo zruší i její zřizovací listinu. Státní příspěvková organizace zaniká dnem, kdy byla zrušena její zřizovací listina. §5 (7) V případě rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení státní příspěvkové organizace ministerstvo zároveň rozhodne, v jakém rozsahu a která jím zřízená nebo řízená státní příspěvková organizace převezme závazky zrušované nebo rozdělované či slučované státní příspěvkové organizace nebo státní příspěvkové organizace, která splývá s jinou, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, jejichž nositelem byla, popřípadě rozhodne, že uvedené závazky nebo práva a povinnosti převezme ministerstvo. Ministerstvo dále rozhodne, která jím zřízená nebo řízená státní příspěvková organizace bude příslušná hospodařit s majetkem, s nímž byla příslušná hospodařit rozdělovaná či slučovaná státní příspěvková organizace nebo státní příspěvková organizace, která splývá s jinou, nebo zrušovaná státní příspěvková organizace; popřípadě rozhodne, že příslušnost hospodaření s tímto majetkem přechází na ministerstvo. (8) Vznik, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení státní příspěvkové organizace oznamuje ministerstvo do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo, v Ústředním věstníku České republiky. Oznámení obsahuje označení zřizovatele státní příspěvkové organizace, její název, sídlo, identifikační číslo a den, měsíc a rok vzniku, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zániku.

-4Pojištění majetku vypůjčeného státní příspěvkovou organizací pro výstavní činnost §6 (9) Státní příspěvková organizace, jejímž předmětem hlavní činnosti je výstavní činnost (dále jen „vypůjčitel“), může pojistit umělecká díla a další kulturní statky1) (dále jen „vypůjčený předmět“), která nejsou ve vlastnictví České republiky nebo jsou ve vlastnictví České republiky, ale hospodaří s nimi jiná státní příspěvková organizace nebo organizační složka státu, pokud je to nezbytné pro realizaci stálé expozice nebo přechodné výstavy (dále jen „výstava“) pořádané vypůjčitelem. V případě, kdy výstavu pořádá stát, jehož jménem jedná organizační složka státu, může pojistit vypůjčený předmět podle tohoto zákona jménem státu tato organizační složka státu. (10) Vypůjčitel může pojistit vypůjčený předmět pouze po předchozí písemné dohodě s vlastníkem vypůjčeného předmětu (dále jen „půjčitel“), v níž je sjednána hodnota, na níž má být vypůjčený předmět pojištěn, doba od převzetí vypůjčeného předmětu vypůjčitelem do doby, kdy je vypůjčený předmět předán vypůjčitelem na místo dohodnuté s půjčitelem (dále jen „doba výstavy“), a bezpečnostní, dopravní a jiné podmínky ochrany vypůjčeného předmětu. Vypůjčitel nesmí pojistit vypůjčený předmět ve větším rozsahu, než vyplývá z uvedené dohody. Je-li půjčitelem územní samosprávný celek, považuje se za půjčitele příspěvková organizace, která vypůjčený předmět spravuje. Pokud je vypůjčený předmět pojištěn půjčitelem i po dobu výstavy, může se vypůjčitel s půjčitelem dohodnout, že mu nahradí část pojistného, která odpovídá době výstavy. V dohodě o náhradě části pojistného musí vypůjčitel a půjčitel dále dohodnout způsob a místo převzetí vypůjčeného předmětu vypůjčitelem, způsob a místo, na které má být vypůjčený předmět předán vypůjčitelem po skončení výstavy, jakož i bezpečnostní, dopravní a jiné podmínky ochrany vypůjčeného předmětu. Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se způsob a podmínky pojištění zvláštním právním předpisem2). Náhrada za vypůjčený předmět §7 (11) Vypůjčitel se může s půjčitelem dohodnout, že namísto pojištění vypůjčeného předmětu mu nahradí škodu vzniklou v souvislosti s jím pořádanou výstavou na vypůjčeném předmětu v rozsahu a za podmínek stanovených podle tohoto zákona. Vypůjčitel je oprávněn takovou dohodu uzavřít pouze, má-li uzavřenu dohodu se státem, v níž se stát zaváže, že mu za podmínek stanovených v tomto zákoně poskytne částku odpovídající škodě, která na vypůjčeném předmětu vznikne po dobu výstavy jeho poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením, a to i v případech, kdy škoda vznikne v důsledku skutečností nastalých nezávisle na vůli vypůjčitele, včetně stávky, terorismu, vandalismu, živelní pohromy, nepředvídatelné ekologické události nebo průmyslové havárie (dále jen „náhrada za vypůjčený předmět“). Dohoda mezi státem a vypůjčitelem o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět vyžaduje 1)

2)

Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, ve znění zákona č. 180/2003 Sb., zákon č. 214/2002 Sb., o vývozu některých kulturních statků z celního územní Evropských společenství. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).

-5schválení Ministerstvem financí. Je-li půjčitelem územní samosprávný celek, považuje se za půjčitele příspěvková organizace, která vypůjčený předmět spravuje. (12) Dohoda mezi státem a vypůjčitelem o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět může být uzavřena jen pro vypůjčený předmět, který není ve vlastnictví České republiky, jehož hodnota dohodnutá mezi půjčitelem a vypůjčitelem přesahuje 100 000 Kč, a který není v rozsahu uvedeném v odstavci 1 pojištěn. Náhrada za vypůjčený předmět nesmí být poskytnuta v případech, kdy je škoda způsobena ozbrojeným konfliktem nebo vypůjčitelem, nebo kdy dojde ke změně vypůjčeného předmětu v důsledku jeho stárnutí. §8 (13) Vypůjčitel předkládá ministerstvu žádost o uzavření dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět nejpozději 10 měsíců před zahájením výstavy, na níž má být vypůjčený předmět vystaven. Žádost předkládá vypůjčitel na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze k tomuto zákonu. K žádosti vypůjčitel přiloží písemný souhlas půjčitele s náhradou škody vzniklé na vypůjčeném předmětu namísto pojištění a s nejvyšší možnou částkou, kterou bude půjčitel jako náhradu škody požadovat na vypůjčiteli. (14) Pokud žádost neobsahuje veškeré požadované údaje nebo k ní není přiložena požadovaná příloha, vyzve ministerstvo vypůjčitele k odstranění nedostatků a stanoví mu pro to přiměřenou lhůtu. (15) Ministerstvo posoudí žádost vypůjčitele a pokud jí hodlá vyhovět, předloží vypůjčiteli ve lhůtě 2 měsíců ode dne jejího doručení ministerstvu návrh dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět. Pokud ministerstvo nehodlá žádosti vyhovět, vyrozumí o tom vypůjčitele ve stejné lhůtě. Ministerstvo může dohodu o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět s vypůjčitelem uzavřít, pokud z žádosti předložené vypůjčitelem vyplývá, že vypůjčené předměty budou po dobu výstavy dostatečně chráněny před poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením. §9 (16) Dohoda mezi ministerstvem a vypůjčitelem o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět může obsahovat ujednání týkající se více půjčitelů a více vypůjčených předmětů, musí mít písemnou formu a musí obsahovat zejména název, sídlo a identifikační číslo ministerstva, název, sídlo, identifikační číslo a bankovní spojení vypůjčitele, označení zřizovatele vypůjčitele, název výstavy, místo a termín konání výstavy, rozsah náhrady za vypůjčený předmět podle § 7 odst. 1 a dobu výstavy, na něž se dohoda vztahuje, celkovou výši náhrady za vypůjčené předměty, na které se dohoda vztahuje, včetně uvedení počtu vypůjčených předmětů, ujednání o povinnosti vypůjčitele informovat ministerstvo o uzavření jednotlivých dohod mezi ním a půjčitelem podle § 7 odst. 1. Nedílnou součástí dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět je seznam vypůjčených předmětů, v němž jsou uvedeny jejich identifikační údaje a částky, které

-6půjčitelé požadují jako náhradu škody pro jednotlivé vypůjčené předměty, názvy nebo jména a příjmení jednotlivých půjčitelů a jejich sídla nebo místa trvalého pobytu či bydliště. Ke dni převzetí vypůjčeného předmětu vypůjčitelem jsou vypůjčitel a půjčitel povinni vyhotovit a podepsat protokol o jeho stavu. Ke dni předání vypůjčeného předmětu na místo dohodnuté s půjčitelem jsou povinni sepsat a podepsat záznam k protokolu o jeho stavu. § 10 (17) Půjčitel, který se dohodl s vypůjčitelem, že mu vypůjčitel namísto pojištění vypůjčeného předmětu nahradí škodu vzniklou na vypůjčeném předmětu (§ 7 odst. 1), musí oznámit vypůjčiteli vznik škody na vypůjčeném předmětu, na nějž se vztahuje dohoda o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět, písemně bez zbytečného odkladu poté, kdy se o vzniku škody dozvěděl, nejpozději však do 30 dnů ode dne uplynutí doby výstavy, jinak jeho právo na náhradu škody podle tohoto zákona zaniká. O oznámení vzniku škody vypůjčitel neprodleně informuje ministerstvo. (18) Výše náhrady za vypůjčený předmět se určuje takto: dojde-li ke ztrátě, odcizení nebo zničení vypůjčeného předmětu a tato skutečnost byla vypůjčitelem a ministerstvem uznána, odpovídá náhrada za vypůjčený předmět příslušné částce uvedené v dohodě o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět, dojde-li k poškození vypůjčeného předmětu odpovídá náhrada za vypůjčený předmět výši ceny restaurování vypůjčeného předmětu, o jehož rozsahu a ceně se dohodnou vypůjčitel, půjčitel a ministerstvo, a rozdílu mezi hodnotou vypůjčeného předmětu uvedenou v dohodě o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět a hodnotou, kterou vypůjčený předmět má v důsledku poškození a restaurování, pokud se vypůjčitel, půjčitel a ministerstvo dohodnou, že ke snížení hodnoty došlo. (19) Ministerstvo má vůči tomu, kdo škodu na vypůjčeném předmětu způsobil jeho poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením, právo na náhradu částky odpovídající částce, kterou poskytlo jako náhradu za vypůjčený předmět; tím není dotčeno právo půjčitele jako poškozeného na náhradu škody v rozsahu převyšujícím částku, kterou mu na náhradu podle odstavce 2 zaplatil vypůjčitel. Příspěvek na tvůrčí nebo studijní účely § 11 (20) Ministerstvo může poskytnout fyzické osobě, která není žákem střední školy nebo konzervatoře nebo studentem vyšší odborné nebo vysoké školy (dále jen „žadatel“), příspěvek ze státního rozpočtu3) na tvůrčí nebo studijní účely (dále jen „stipendium“). Tvůrčí účely podle odstavce 1 zahrnují tvůrčí činnost nebo tvůrčí pobyt v délce od 6 měsíců do 2 let s možností prodloužení nejdéle o 1 rok, jejichž výsledkem je vytvoření uměleckého díla. Studijní účely podle odstavce 1 zahrnují studijní pobyt v délce nejméně 1 měsíce u významného uměleckého, vědeckého nebo jiného specializovaného pracoviště,

3)

§ 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 479/2003 Sb.

-7jehož výsledkem je získání zkušeností a podkladů pro další uměleckou, vědeckou nebo jinou odbornou činnost, popřípadě nastudování nebo vytvoření díla. Stipendium lze stejnému žadateli poskytnout nejvýše dvakrát. Na poskytnutí stipendia není právní nárok. Stipendium na studijní účely lze poskytnout pouze žadateli, který v roce poskytnutí stipendia nepřesáhne věk 35 let. § 12 (21) Stipendia mohou být poskytována z prostředků státního rozpočtu pouze na základě programu prováděného podle zvláštního právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla4). (22) Ministerstvo vyhlásí nejméně jedenkrát ročně pro následující rozpočtový rok prostřednictvím tisku a způsobem umožňujícím dálkový přístup výběrové řízení pro poskytnutí stipendií, včetně jeho pravidel a lhůty pro podání žádosti o stipendium a pro vyhlášení výsledků výběrového řízení. § 13 (23) Stipendium lze poskytnout na základě písemné žádosti podané ministerstvu, která obsahuje jméno, příjmení a místo trvalého pobytu či bydliště žadatele, název projektu a jeho stručný obsah včetně odůvodnění a předpokládaného výsledku, harmonogram a místo realizace projektu, rozpočet projektu, požadovanou výši stipendia. K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží a) prohlášení žadatele, že nemá ke dni podání žádosti nedoplatky po lhůtě splatnosti ve vztahu ke státnímu rozpočtu, státnímu fondu, rozpočtu územního samosprávného celku nebo ke zdravotní pojišťovně, b) prohlášení žadatele, že v případě poskytnutí stipendia jeho účasti na realizaci projektu nic nebrání, přehled dosavadní umělecké nebo odborné činnosti, v případě žádosti o poskytnutí stipendia na studijní účely nabídku a podmínky pracoviště, u něhož se má studijní pobyt uskutečnit. Jde-li o studijní pobyt vyhlašovaný ministerstvem, žádost neobsahuje náležitosti podle odstavce 1 písm. c) až e) a přílohu podle odstavce 2 písm. d). Pokud žádost neobsahuje některou z náležitostí podle odstavce 1 nebo některou z příloh podle odstavce 2, vyzve ministerstvo žadatele k odstranění nedostatků v přiměřené lhůtě. Neobsahuje-li žádost některou z náležitostí podle odstavce 1, některou z příloh podle odstavce 2 nebo neodstraní-li žadatel nedostatky ve lhůtě podle odstavce 4, ministerstvo ji odmítne a žadatele o tom vyrozumí. 4)

§ 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb.

-8Po podání žádosti je žadatel povinen písemně informovat ministerstvo o případné změně údajů uvedených v žádosti, které mohou mít vliv na její posouzení, a to do 5 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové změně dozvěděl. Zjistí-li ministerstvo, že žadatel tuto povinnost porušil, vyzve jej k odstranění nedostatků v přiměřené lhůtě a pokud v této lhůtě nedostatky neodstraní, ministerstvo žádost odmítne a žadatele o tom vyrozumí. § 14 (24) Podané žádosti o stipendium posuzuje poradní orgán jmenovaný ministerstvem, který vždy hodnotí kvalitu projektu a jeho společenskou potřebnost, přínos pro daný obor a dosavadní výsledky činnosti žadatele, popřípadě další kriteria stanovená ministerstvem při vyhlášení výběrového řízení podle § 12 odst. 2. Poradní orgán předkládá ministerstvu výsledný návrh pořadí žadatelů doporučených k poskytnutí stipendia. (25) Složení poradních orgánů a způsob jejich činnosti upraví jednací řády vydané ministerstvem. § 15 (26) Stipendium se poskytuje na základě smlouvy o poskytnutí stipendia uzavřené mezi ministerstvem a žadatelem, která musí mít písemnou formu a musí obsahovat zejména název, sídlo a identifikační číslo ministerstva, jméno, příjmení a místo trvalého pobytu či bydliště žadatele, název a popis projektu, účel, na který je stipendium poskytováno, včetně cíle projektu, předpokládaného výsledku a způsobu ověření jeho dosažení, rozpočet celkových nákladů na realizaci projektu, harmonogram a místo realizace projektu, výši poskytnutých prostředků, dobu jejich splatnosti, formu poskytnutí prostředků, bankovní spojení žadatele, závazek žadatele zpracovat a předložit ministerstvu zprávu o realizaci projektu a jeho výsledcích, včetně rozsahu a termínu předložení, způsob vyúčtování stipendia, způsob kontroly ze strany ministerstva, včetně kontroly využití poskytnutých prostředků, způsob zveřejnění údajů o projektu a jeho výsledcích, způsob řešení sporů, sankce za porušení smlouvy, datum nabytí a ukončení platnosti a účinnosti smlouvy, podpisy smluvních stran. Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouva o poskytnutí stipendia ustanoveními občanského zákoníku. § 16 Podmínky použití stipendia, jeho vyúčtování, kontrola a uplatňování sankcí se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu5).

5)

Zákon č. 218/2000 Sb.

-9ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů § 17 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 217/2005 Sb. se mění takto: 1.

V § 4 odst. 1 písm. f) větě první se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu věty se doplňují slova „ , a ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů12a)“.

Poznámka pod čarou č. 12a zní: „12a) Například nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, udělovaných Ministerstvem kultury, zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.“. 2.

V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene zg) doplňují slova „a darů poskytnutých fyzickým osobám pro poskytování veřejných kulturních služeb,“.

3.

V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zn), které zní:

„zn) ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů12a).“.

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.

- 10 ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů § 18 V zákoně č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. 483/2004 Sb., se § 15a zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o státní památkové péči § 19 Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., a zákona č. 3/2005 Sb., se mění takto: 1.

V § 1 odst. 1 větě druhé se za slovo „zachování“ vkládá slovo „ , zpřístupňování“.

2.

V § 1 odst. 2 větě první se za slovo „ochranu“ vkládá slovo „ , zpřístupňování“.

3.

V § 26 odst. 2 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena e) až i).

4.

V § 26 odst. 2 písm. f) se slova „a pro ocenění jejich práce, jedná-li se o mimořádné pracovní výsledky, uděluje cenu za památkovou péči“ zrušují. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 20 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.

- 11 Příloha k zákonu č. …/2005 Sb.

Žádost o uzavření dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět podle § 8 odst. 1 zákona č. …../2005 Sb. Vypůjčitel: Název: Sídlo:

IČ:

Statutární orgán, jméno a funkce: Bankovní spojení: Telefon:

Fax:

e-mail:

Zřizovatel vypůjčitele: Název: Sídlo:

Výstava: Název: Místo konání: Jméno odborného komisaře:

Termín konání: Jméno pracovníka odpovědného za registr:

Charakteristika obsahu výstavy a jejího významu:

Předpokládaný počet všech vystavených předmětů:

- 12 Celková charakteristika všech vystavených předmětů:

Počet předmětů, pro které je požadováno uzavření dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět:

Celková výše náhrady za předměty, pro které je požadováno uzavření dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět (v Kč):

Připojeny jednotlivé identifikace předmětů, pro které je požadováno uzavření dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět, číslované průběžně, řazené podle půjčitelů, v počtu stran: Požadovaná doba výstavy, na níž se má dohoda o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět vztahovat:

Popis prostor, kde budou vypůjčené předměty vystaveny: Výstavní prostory jsou samostatnou budovou:

ANO*) NE *)

*(nehodící se škrtněte)

Stavební materiál budovy: Podlaží, ve kterém jsou výstavní místnosti umístěny:

Počet m2 výstavních prostor:

Členění výstavních prostor, popřípadě způsob členění:

Počet vstupů do výstavních prostor a jejich režim:

Počet oken: Klasická ochrana (zámky, mříže): Elektrická zabezpečovací signalizace (EPZ): Připojení na Pult centralizované ochrany PČR: Možnost přídavné lokální elektrické signalizace: Vnější kamerový systém:

Vnitřní kamerový systém:

- 13 Elektrická protipožární signalizace (EPS):

Hasicí přístroje (typ, počet):

Počet dozorců ve výstavních prostorách v návštěvní době: Způsob zabezpečení výstavních prostor mimo návštěvní provoz:

Systém předávání služeb dozorců:

Oprávnění k přístupu do výstavních prostor během instalace a demontáže výstavy a způsob provádění kontroly:

Způsob vytápění prostor: Klimatizace:

Přídavné klimatizační přístroje (typ a počet):

Přístroje na měření teploty a vlhkosti (typ a počet):

Teplota ve výstavních prostorách stabilní 18 – Vlhkost ve výstavních prostorách stabilní  55 %: 22 ºC: Způsob osvětlení výstavních prostor:

Běžná hladina světelnosti ve výstavních prostorách:

Typ umělého osvětlení: Je možno vyloučit zcela přístup denního světla a redukovat světelnost na 50 luxů pro vystavení vypůjčených předmětů na papíru, nebo na hodnotu požadovanou půjčiteli?

Jsou k dispozici uzamykatelné vitríny pro vystavení drobných vypůjčených předmětů?

Mají tyto vitríny klimatizační vybavení nebo vybavení podle požadavků půjčitelů?

- 14 -

Popis prostor, kde budou vypůjčené předměty přechodně uloženy (depozitář): Umístění prostor pro přechodné uložení vypůjčených předmětů: Systém zabezpečení: Klimatické podmínky: Režim vstupu do těchto prostor:

Datum:

Místo:

Podpis a funkce statutárního orgánu vypůjčitele:

- 15 Identifikace předmětu, pro který je požadováno uzavření dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět Půjčitel: Název nebo jméno a příjmení: Sídlo nebo místo trvalého pobytu či bydliště: Předmět, pro který je požadováno uzavření dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět: Jméno autora (atribuce, provenience, dílna, výroba apod.): Technika:

Název a datování:

Materiál:

Značení (kde, jak):

Rozměry v cm: Inventární číslo:

Nejvyšší možná částka, kterou bude půjčitel požadovat jako náhradu škody na vypůjčeném předmětu (v Kč): Zvláštní požadavky půjčitele na vystavení: Způsob přepravy: Název a sídlo přepravce: Způsob balení: Adresa místa, kde bude převzat k přepravě: Adresa místa, kam bude dopraven k výstavě: Adresa místa, kam bude vrácen: Kurýrní doprovod: Zvláštní požadavky půjčitele týkající se přepravy:

Zvláštní bezpečnostní opatření při přepravě:

Datum:

Místo:

Podpis statutárního orgánu vypůjčitele a úřední razítko:

- 16 Důvodová zpráva Obecná část Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k rovnosti mužů a žen Právní úprava úseku kultury je výsledkem vývoje právního řádu v posledním desetiletí dvacátého století. Některé oblasti kultury, především oblast umění, se staly v období po roce 1948 nástroji propagandy, která se promítala i do zákonů přijímaných od padesátých do sedmdesátých let 20. století. V souvislosti s politickými změnami v r. 1989 proto vzešel požadavek umělecké obce na zrušení reglementujících právních předpisů v kultuře. Zákonem č. 165/1992 Sb., kterým se zrušují některé předpisy z odvětví kultury, byl zrušen zákon č. 52/1959 Sb., o osvětové činnosti (osvětový zákon), změněny a posléze zákonem č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů, zrušeny zákon č. 81/1957 Sb., o hudební a jiné koncertní činnosti, zákon č. 82/1957 Sb., o estrádách, artistických produkcích a lidové zábavě, zákon č. 33/1978 Sb., o divadelní činnosti (divadelní zákon), v oblasti kinematografie byl zrušen § 1, § 3 odst. 2 a § 4 dekretu presidenta republiky č. 50/1945 Sb., o opatřeních v oblasti kinematografie, zákon č. 56/1957 Sb., o umělecké řemeslné práci a lidové umělecké výrobě, a řada podzákonných předpisů. V současné době neexistuje v oblasti umění žádný tzv. oborový zákon, který by stanovil specifický způsob podpory profesionální a neprofesionální umělecké tvorby, lidové umělecké výroby a uměleckých řemesel státem, srovnatelný s ostatními oblastmi, jež jsou oborovými zákony upraveny (státní památková péče, péče o movité kulturní dědictví, veřejné informační služby knihoven aj.). Platná právní úprava vedle Ústavy, zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, které se oblasti kultury dotýkají spíše zprostředkovaně, zahrnuje i řadu speciálních předpisů, které blíže upravují některé vztahy v oblasti kultury. Jedná se o zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, zákon č. 101/2000 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních

- 17 děl, zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech) a zákon č. 214/2002 Sb., o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropských společenství. Úseku kultury, a sice zejména zachování kulturních hodnot nebo podpory kultury, se dotýkají i další zákony, např. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, nebo zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Zatímco zákony upravující působnost územních samosprávných celků výslovně stanoví, že kraje a obce pečují o uspokojování potřeb svých občanů a především také o uspokojování potřeby celkového kulturního rozvoje včetně zmocnění pro orgány samosprávy rozhodovat o bezúplatném převodu movitých věcí včetně finančních prostředků věnovaných tuzemským fyzickým a právnickým osobám na podporu rozvoje kultury, pro Českou republiku, resp. její orgány obdobná působnost založena není. Podle kompetenčního zákona sice Ministerstvo kultury má založenu působnost pro výkon státní správy v jednotlivých oblastech kultury, kterou podrobněji upravují jednotlivé zvláštní právní předpisy, nicméně některé žádoucí průřezové činnosti a potřeby nemají oporu v platné právní úpravě a nelze je ani zahrnout do stávajících právních předpisů právě pro tento jejich průřezový charakter. Nejvýraznějším případem jsou stipendia. Další problematikou týkající se působnosti Ministerstva kultury ve svém celku je i v návaznosti na předpisy o majetku státu a rozpočtová pravidla zakotvení oprávnění pro Ministerstvo kultury zřizovat, měnit, popřípadě rušit své příspěvkové organizace. Rovněž zakotvení kulturní politiky a definování veřejných kulturních služeb je komplexní otázkou a nelze je proto zařadit do úzce specializovaného předpisu, tím spíše, že pro oblast umění žádný takový v současné době není. Platná právní úprava v dané oblasti nerozlišuje postavení mužů a žen. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen K zajištění účinnější podpory kultury, zvláště pak umění, se navrhuje přijetí nového zákona o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů, který vymezuje veřejné kulturní služby a konkrétní formy podpory v oblasti kultury státem. Návrh upravuje rovněž změny některých dalších zákonů. -

-

Hlavním principem navrhované právní úpravy je založit pravidlo tvorby koncepčních dokumentů v oblasti kultury Ministerstvem kultury, doplnit existující typy podpory o systémová opatření, která spočívají ve zmocnění Ministerstva kultury poskytovat stipendia k rozvoji tvůrčích schopností občanů a zřizovat další státní příspěvkové organizace za účelem zajistit poskytování veřejných kulturních služeb, pokud si to vyžádá naléhavý celospolečenský zájem, doplnit existující soubor veřejných kulturních služeb vymezený zvláštními právními předpisy o služby z oblasti umělecké tvorby a umění.

Hlavním cílem navrhovaného zákona je upravit některé druhy podpory poskytované státem v oblasti kultury, resp. veřejných kulturních služeb, práva a povinnosti příjemců této podpory, některé vztahy související s jejím poskytováním, včetně oprávnění Ministerstva kultury zřizovat, měnit a rušit příspěvkové organizace. Zákon vymezuje veřejnou kulturní službu jako veřejnou prezentaci umělecké tvorby a kulturního dědictví a získávání,

- 18 zpracování, ochranu, uchování a zpřístupňování informací pro vymezené účely ve vztahu k oblasti kultury. Navrhuje se, aby veřejnými kulturními službami byly výše uvedené činnosti bez ohledu na to, zda jde o výsledky práce jednotlivce či organizace za úplatu nebo o aktivitu v rámci volného času občanů. Navrhovaná právní úprava je vůči rovnosti mužů a žen neutrální. Rámec podpory kultury stanoví postup přípravy, schvalování a realizace státní kulturní politiky Ministerstvem kultury a dalšími orgány státu. Státní kulturní politika se stane dokumentem obsahujícím mj. analýzu stavu kultury a úrovně veřejných kulturních služeb v České republice, srovnání se zahraničím, základní cíle v oblasti uchování národní kultury a kulturního dědictví a jeho tuzemské i zahraniční prezentace, posilování národní integrace, podpory, uchování, rozvoje a prezentace kultur národnostních menšin, základní cíle v oblasti podpory umělecké tvorby, celoživotního vzdělávání v oblasti umělecké tvorby a péče o kulturní dědictví a zprostředkování informací, možnosti finanční podpory rozvoje veřejných kulturních služeb, na kterých má stát zájem, a to nejen v České republice, ale i při prezentaci v zahraničí, náměty legislativní činnosti vlády, stejně jako harmonogram plnění státní kulturní politiky a způsob kontroly jejího plnění. Předpokládá se, že v rámci zpracování návrhu státní kulturní politiky bude Ministerstvo kultury spolupracovat tak, jako dosud s profesními uměleckými svazy, vysokými školami, územní samosprávou a příslušnými odborovými orgány a organizacemi zaměstnavatelů. Státní kulturní politika bude zejména podporovat ochranu svobody tvorby umělců a tvůrců a vytvářet podmínky pro využívání této svobody, garantovat rovnost přístupu občanů ke kulturnímu bohatství a usnadňovat tento přístup znevýhodněným společenským skupinám (menšiny, osoby se zdravotním postižením), garantovat ochranu kulturního dědictví a podporovat péči o ně, podporovat výchovu a osvětu v systému tvorby i užívání kulturních statků a realizace veřejných kulturních služeb, brzdit negativní vlivy komercionalizace a globalizace kultury a přispívat k sociální soudržnosti a zachovávat a podporovat svébytné postavení české kultury a její osobitost v kulturně rozmanitém prostředí Evropské unie a přispívat tak k uchování této rozmanitosti. Jedním z cílů navrhované právní úpravy je stanovení oprávnění pro zřizování, změnu či zrušení kulturních institucí jako příspěvkových organizací Ministerstva kultury. Po reformě veřejné správy je zřejmé, že je nutno v právním řádu zakotvit zmocnění pro Ministerstvo kultury zřizovat, měnit a rušit kulturní instituce jakožto státní příspěvkové organizace. Takovéto oprávnění ke zřízení státní příspěvkové organizace bude Ministerstvo kultury využívat pouze v případech nutných k zajištění poskytování veřejné kulturní služby výjimečné kvality nebo péče o unikátní kulturní bohatství nebo v případech, kdy rozsah i zaměření služby bude přesahovat území kraje či regionu. Ministerstvo kultury takto zřídilo podle předchozích rozpočtových pravidel státní příspěvkovou organizaci Památník Lidice, protože zkušenost ukázala, že jiné postupy vedoucí k zajištění odpovídající péče o národní kulturní památku a zhmotnělé memento dějin nejsou účinné. Z obdobných důvodů zřídilo v nedávné době Muzeum romské kultury v Brně. V některých vybraných případech se jako efektivní jeví i změna státních příspěvkových organizací formou splynutí nebo sloučení s jinou státní příspěvkovou organizací. Navrhuje se umožnit státním příspěvkovým organizacím a organizačním složkám státu pojistit umělecká díla a další kulturní statky, s nimiž nejsou příslušné hospodařit, pokud jsou nutné pro realizaci veřejné kulturní služby. Možnost pojištění je nezbytná i s ohledem na skutečnost, že po převodech majetku v rámci restitucí a reformy veřejné správy byla

- 19 odstátněna podstatná část národního kulturního pokladu a většina veřejných kulturních služeb, které mají povahu prezentace kulturního dědictví, je nutně založena na výpůjčkách od jiných vlastníků. Státní příspěvkové organizace i organizační složky státu jsou v nevýhodě oproti příspěvkovým organizacím územní samosprávy nebo soukromoprávním subjektům. Ti totiž mohou státní majetek pojistit z vlastních prostředků. Reciprocita ze strany státních kulturních institucí není možná. Veřejnost přitom očekává, že průřezové výstavy zajišťované např. Národní galerií v Praze budou prezentovat výběr uměleckých děl zvoleného tématu bez ohledu na jejich vlastnictví. Zákon rovněž definuje nový institut náhrady za vypůjčený předmět, podle něhož bude stát oprávněn podle zákonem stanovených podmínek a postupů hradit vypůjčiteli – státní příspěvkové organizaci – ve prospěch půjčitele částku odpovídající případné škodě na vypůjčeném předmětu vzniklé v souvislosti s realizací výstavy. Tento institut bude připadat v úvahu u významných výstavních projektů, u nichž bude v daném rozsahu nahrazovat komerční pojištění, čímž dojde ke značným úsporám prostředků státního rozpočtu. Navrhovaná právní úprava vytváří dále právní základ k zajištění příspěvků státu na stipendia vyhlašovaná pro umělce a odborné pracovníky v oblasti kultury a umění, kteří již nestudují, a to v návaznosti na právní prostředí, které umožňuje poskytovat v oblasti kultury a umění stipendia studentům, doktorandům, pedagogickým pracovníkům a vědcům. Zákonným zmocněním poskytovat stipendia i umělcům a v případě studijních stipendií i mladým vědcům a odborným pracovníkům v oblasti kultury se vyřeší nadále neúnosný stav, kdy lze poskytovat podporu při vzniku vědeckých děl a nelze podporovat vznik autorských uměleckých děl. Umělci nemají totiž při svém tvůrčím procesu žádné možnosti získat přímou podporu státu ať už na tvorbu či další umělecké studium, pokud nejsou studenty, doktorandy, pedagogy či vědci. Před r. 1989 vyhlašovaly umělecká a další oborová stipendia kulturní fondy, které však na základě transformačního zákona č. 318/1993 Sb. přestaly jako nadace disponovat právním předpisem danými výnosy z příspěvků příjemců autorských odměn a odměn výkonných umělců, dále z příspěvků za užití volných děl a z příspěvků uživatelů děl a stipendia poskytují jen ve velmi úzce omezené oblasti. Podpora umělců soukromoprávními subjekty, především nadacemi, v rámci vyhlašovaných programů stipendií je v současné době nepatrná a zaměřuje se především na částečnou úhradu cestovného spojeného s pobytovým stipendiem. Stipendia budou poskytována v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 písm. r) rozpočtových pravidel jako příspěvky na tvůrčí či studijní účely, a to na základě předložené žádosti. Stipendia budou udělována fyzickým osobám – autorům, kteří vytvářejí literární a jiná díla umělecká, i teoretikům v oblasti umění a kultury. Dle své povahy jsou stipendia rozdělena na tvůrčí a studijní na základě typických znaků jako je délka stipendia, výsledek i věkové omezení vázané na studijní stipendium. Charakteristickým rysem tvůrčích stipendií je jejich trvání v obvyklé délce jednoho roku s tím, že výsledkem je vždy vytvořené dílo. Studijní stipendia jsou poskytována dle typu vyhlašovaných stáží v ČR a zahraničí. Ministerstvo kultury předpokládá, že v budoucnosti bude mít možnost dlouhodobě pronajímat prostory v ČR i v zahraničí (na základě závazků z mezinárodních smluv) u uměleckých a odborných pracovišť, která jsou významná ve svém oboru a poskytují další zvyšování umělecké i odborné kvalifikace. Stipendii tvůrčími se rozumí především příspěvky na tzv. rezidenční pobyty, jejichž výsledkem je vznik uměleckého díla. Stipendii studijními se rozumí především příspěvky na studijní cesty a stáže u významných institucí, jejichž výstupem je získání zkušeností a podkladů pro další práci v daném oboru nebo nastudování či vznik díla. Oba typy stipendií mohou být uskutečněny v České republice i v zahraničí. Navrhuje se, aby možnost poskytnutí

- 20 studijního stipendia byla omezena věkovou hranicí 35 let, obvyklou pro stipendia vyhlašovaná v zemích Evropské unie. Zakládá se povinnost předkládat žádost o poskytnutí stipendia, která obsahuje obvyklé náležitosti a povinné přílohy. Ministerstvo kultury bude při posuzování umělecké nebo odborné úrovně předloženého projektu využívat za tím účelem jím jmenované poradní orgány složené z nezávislých odborníků. Veškeré posuzování bude založeno na hlasování, přičemž bude vyloučen konflikt zájmů. Konečné rozhodnutí bude náležet Ministerstvu kultury, které je odpovědno za nakládání s prostředky státního rozpočtu. Nová právní úprava si vyžádá změnu zákona č. 586/1992 Sb. týkající se osvobození ocenění udělovaných Ministerstvem kultury podle zvláštních právních předpisů a darů fyzickým osobám v souvislosti s jimi poskytovanými veřejnými kulturními službami. Nezbytné je rovněž sladit obsah zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v části týkající se zřizování muzeí, a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, ve vymezení zpřístupnění kulturních památek, udělování ceny za památkovou péči a zrušení ustanovení o zřizování a změnách odborné organizace památkové péče, s předmětným návrhem zákona. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku Navrhovaná právní úprava je předkládána na základě usnesení vlády ze dne 28. dubna 2004 č. 388 k návrhu věcného záměru zákona o veřejné podpoře kultury a o změně některých zákonů, kterým vláda schválila věcný záměr zákona a uložila ministru kultury zpracovat a předložit vládě návrh zákona o veřejné podpoře kultury a o změně některých zákonů s tím, že při zpracování návrhu zákona budou využity připomínky uvedené ve stanovisku Legislativní rady vlády. Opírá se o kulturní politiku, jejíž realizaci uložila vláda ministru kultury na základě usnesení vlády České republiky ze dne 10. ledna 2001 č. 40 o aktualizaci Strategie účinnější státní podpory kultury (kulturní politika). Rozpočtovými pravidly byla příspěvkovým organizacím státu odňata možnost pojistit jiný majetek než majetek státu, se kterým hospodaří, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Tímto ustanovením byla kromě jiného vyloučena možnost pojišťovat umělecká díla a další kulturní statky, vypůjčované státními muzei a galeriemi pro svou výstavní činnost nejen od fyzických a nestátních právnických osob, ale dokonce od jiných státních příspěvkových organizací. Tím byla zcela ochromena realizace výstavních projektů, neboť žádný vlastník nepůjčí umělecká díla nebo jiné kulturní statky bez pojištění na náklady vypůjčitele nebo bez předem procedurálně upravené náhrady ze strany státu za případné škody vzniklé na těchto předmětech v rámci výpůjčky. Pro zajištění bezproblémové realizace výstavní činnosti jako jedné ze stěžejních činností některých příspěvkových organizací v působnosti Ministerstva kultury se proto navrhuje v návaznosti na ustanovení § 70 rozpočtových pravidel právní úprava pojišťování uměleckých děl a jiných kulturních statků některými státními příspěvkovými organizacemi, s nimiž tyto příspěvkové organizace nejsou příslušné hospodařit, popřípadě organizačními složkami státu. Navrhované pojištění bude přicházet v úvahu, nepůjde-li o rozsáhlé a významné výstavní projekty, nebude-li půjčitel požadovat, resp. souhlasit s náhradou za vypůjčený předmět garantovanou ze strany státu a místo ní např. požadovat právě komerční pojištění, nebude-li cena vypůjčeného předmětu dosahovat zákonem stanovené hranice pro případnou náhradu za vypůjčený předmět garantovanou státem nebo nebude-li pro zamýšlené účely použití tohoto institutu ze strany státu shledáno vhodným. Z uvedených důvodů tedy nebude docházet k souběhu pojištění a náhrady za stejný vypůjčený předmět v zákonem vymezeném rozsahu náhrady za vypůjčený předmět.

- 21 Předkladatel přistoupil ke zvláštní úpravě náhrady za vypůjčený předmět garantované smluvně státem proto, aby srovnatelně s ostatními evropskými státy zajistil realizaci výstavní činnosti v praxi i jiným způsobem než jen komerčním pojištěním. Náhradu za vypůjčený předmět, resp. uzavření dohody o takové náhradě, bude vypůjčitel navrhovat ministerstvu, resp. půjčiteli, namísto pojištění, pouze půjde-li o rozsáhlý a významný výstavní projekt, a to navíc na předměty, jejichž cena bude dosahovat nejméně zákonem stanovené hranice, a pro zákonem vymezené škodní události. Zákonná úprava pojišťování uměleckých děl a dalších kulturních statků státními příspěvkovými organizacemi, popřípadě organizačními složkami státu, které si je vypůjčují pro vlastní výstavní činnost patřící k jejich hlavním činnostem, se jeví jako nezbytná, stejně jako konkrétní zákonná úprava možnosti převzít ze strany státu po dohodě s vypůjčitelem ve prospěch půjčitele povinnost uhradit případnou škodu vzniklou na předmětech vypůjčených pro výstavní činnost státních příspěvkových organizací. Příspěvkové organizace musí mít možnost volby, resp. nabídky obou způsobů – pojištění i náhrady za vypůjčený předmět. Institut náhrady za vypůjčený předmět bude používán zejména pro významné výstavní projekty a vypůjčované předměty, jejichž cena je vyšší než 100 000 Kč. I v případě výpůjček pro významné výstavní projekty, pro které bude upřednostňován institut náhrady za vypůjčený předmět, nemusí někteří půjčitelé tento způsob náhrady na své předměty akceptovat a budou naopak požadovat komerční pojištění jako podmínku realizace výpůjčky, což je jejich nezadatelné právo. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Navrhované řešení je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a současně naplňuje ustanovení čl. 34 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s akty práva Evropské unie a odůvodnění případných odchylek Navrhovaná zákonná úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Jde zejména o Úmluvu, jíž se zřizuje Organisace Spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu (č. 196/1947 Sb.) a úmluvy, popř. doporučení, z činnosti této organizace vyplývající, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (č. 120/1976 Sb.), Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.), Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin (č. 96/1998 Sb.). Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s právními předpisy Evropského společenství. Předmětu navrhované právní úpravy se z hlediska práva Evropského společenství dotýkají zejména článek 151 Amsterodamské smlouvy, který v odstavci 1 uvádí, že „Společenství přispívá k rozkvětu kultur členských států a přitom respektuje jejich národní a regionální rozmanitost a zároveň zdůrazňuje společné kulturní dědictví“ a článek 87 bod 3 písm. d) a násl., které upravují podpory poskytované státy. S ohledem na nově zaváděné podpory bude podle Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (Článek 2, bod 1.) navrhovaná právní úprava oznámena Evropské komisi k notifikaci. Článek III-280 nejvyššími představiteli 25ti zemí Evropské unie 29. října 2004 podepsané Evropské Ústavy v odstavci 1 stanovuje, že Unie přispívá k rozkvětu kultur členských států a přitom respektuje jejich národní a regionální různorodosti a zároveň zdůrazňuje společné kulturní dědictví. Odstavec 2, písm. a) – d) Článku III-280 Ústavy zaměřuje Unii k podpoře zlepšování znalostí a šíření kultury a dějin evropských národů, zachování a ochrany kulturního dědictví evropského významu, nekomerční kulturní výměny a k podpoře umělecké a literární tvorby, včetně tvorby v audiovizuální oblasti. Unie bude též dle odstavce 3 Článku III-280 ve své činnosti podle ostatních ustanovení Ústavy přihlížet ke kulturním hlediskům, zejména s cílem zachovávat

- 22 a podporovat rozmanitost svých kultur a nebude, dle odstavce 5 a), usilovat o harmonizaci právních předpisů v kultuře jednotlivých členských států. Ostatní upravované oblasti nespadají do pravomoci Evropských společenství, nýbrž do pravomoci členských států. V zemích Evropské unie je nejméně 10 zemí, které mají oblast kultury včetně umění zákonem upravenou (např. Finsko má státní kulturní politiku založenu zvláštním zákonem, Rakousko má zákon o podpoře umění, Švédsko se opírá o zákon o správě a financování umění, Irsko má zákon o umění). Z přehledu, který má Ministerstvo kultury k dispozici, je zřejmé, že téměř všechny země EU na základě daného právního prostředí vyhlašují podpory v oblasti kultury a umění i formou stipendií. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele, dále sociální dopady a dopady na životní prostředí Proces přípravy a schvalování kulturních politik nebude mít dopad na státní rozpočet, jejich realizace nepochybně ano, ale jeho výši nelze v této chvíli předvídat. Předkladatel vychází ze své vlastní zkušenosti, že Kulturní politiku, schválenou vládou, realizuje podle možností státního rozpočtu. Pokud dojde ke zřízení nové státní příspěvkové organizace, bude to ve zcela výjimečných případech, kdy význam, kulturní kvalita či odbornost a zaměření činnosti přesahuje rámec regionu nebo kdy jedinečné kulturní dědictví určitého regionu zároveň tento region přesahuje. Prostředky na zřízení a chod takové státní příspěvkové organizace bude představovat částku cca 11 až 12 mil. Kč. Výše této částky se opírá o finanční údaje státní příspěvkové organizace Památník Lidice, zřízené Ministerstvem kultury od 1. 1. 2001 z obdobných důvodů. Obdobně zřízení státní příspěvkové organizace Muzeum romské kultury od 1. 1. 2005 představuje finanční dopad 7 500 tis. Kč na zajištění provozu muzea. Prostředky budou použity na částečnou úhradu věcné činnosti a na úhradu mzdových nákladů omezeného počtu pracovníků cca od 15 do max. 20 osob. Pojišťování vypůjčovaných uměleckých děl a dalších kulturních statků pro výstavní účely by nemělo mít žádný přímý dopad na státní rozpočet, protože pojištění bude součástí rozpočtů výstavních projektů v rámci rozpočtů příslušných příspěvkových organizací, které i dnes náklady na pojištění zahrnují, resp. zahrnují různé formy úhrad půjčitelům, kterými se kompenzuje pojištění půjčitelem. Bude-li pro výstavu aplikován institut náhrady za vypůjčený předmět, náklady na pojištění by měly nižší, než jsou odpovídající výdaje v současné době. V současné době se výjimečné výstavní projekty řeší řádným pojištěním, které dosahuje částek v řádu desítek miliónů Kč a o které tímto stát přichází. Při navrhovaném řešení náhrady za vypůjčený předmět s vyloučením škod způsobených vypůjčitelem je riziko přímého dopadu takové náhrady na státní rozpočet minimální. Případný dopad však nelze vyčíslit, protože by byl závislý na jednotlivých škodních případech. Přijetí institutu náhrady za vypůjčený předmět za škody vzniklé na uměleckých dílech a dalších kulturních statcích za účelem realizace výstav přinese státnímu rozpočtu značné úspory, neboť jen pojištění uměleckých předmětů zapůjčených na výstavy „Rudolf II. a jeho doba“ přišlo na cca 9 milionů Kč a „Střed Evropy kolem roku 1000“ na cca 28 milionů Kč, přičemž žádná pojistná událost a následné plnění nenastaly. Navrhovaná právní úprava bude mít dopad na činnost pojišťoven, které ztratí cca 20 klientů. Z hlediska úspor výdajů státního rozpočtu je však úprava významná. Dopad navrhované právní úpravy na prostředky státního rozpočtu vychází z předpokladu, že Ministerstvo kultury bude každoročně vyhlašovat stipendijní program, do kterého se budou hlásit umělci – fyzické osoby o příspěvek na tvůrčí stipendium, dále umělci a odborní pracovníci v oblasti kultury a umění o příspěvek na stipendium studijní. Prostředky na účel vyhlašovaného programu budou představovat přibližně 10 milionů Kč na příspěvky

- 23 tvůrčím stipendiím a 10 milionů Kč na příspěvky stipendiím studijním. Výše těchto částek u tvůrčích stipendií vychází z dlouho monitorované potřeby umělců, kteří od devadesátých let minulého století pociťují deficit tohoto druhu veřejné podpory ve srovnání s obdobnou podporou vědců a ve srovnání s praxí v řadě evropských států. Předpokládá se vyhlášení tvůrčích stipendií v cca 10 uměleckých oborech s možným výběrem až 6 projektů v každém oboru s průměrnou dobou trvání jeden kalendářní rok. U stipendií studijních se výše částky opírá o údaje a podmínky vyhlašovaných stáží v České republice a především v zahraničí, kde nejvyšší položkou je kursovné a nezbytnými položkami náklady za stravné a ubytování. Příspěvky fyzickým osobám budou poskytovány za vynikající umělecké a tvůrčí výsledky a na podporu prohlubování znalostí a dovedností v České republice a v zahraničí na vybrané účely. I když návrh právní úpravy nevyžaduje podstatné navýšení prostředků státního rozpočtu, výrazně kladně se projeví v sociální oblasti – možností tvůrčí činnosti umělců srovnatelnou s možnostmi vědecké práce. Navrhovaná právní úprava bude mít mírný negativní dopad na podnikatelské prostředí, a sice na pojišťovny. Nepředstavuje žádný dopad na životní prostředí. Předpokládá se, že navrhovaná úprava bude mít finanční dopad na státní rozpočet sekundárně, a to v osvobození od daně z příjmu u ocenění poskytovaných Ministerstvem kultury, stipendií a u příjmů plynoucích z darů poskytovaných fyzickým osobám na poskytování veřejných kulturních služeb. Přesný celkový finanční objem dopadů z této úpravy do státního rozpočtu nelze vyčíslit, lze jej odhadnout v řádu několika set tisíc Kč ročně. Uvedené předpokládané finanční dopady navrhované právní úpravy na státní rozpočet budou hrazeny v rámci limitu výdajů rozpočtové kapitoly 334 - Ministerstvo kultury. Podobně pozitivní dopad v sociální oblasti bude mít zavedení institutu stipendií. Dopady na životní prostředí ve smyslu negativních dopadů na kvalitu vody, ovzduší, půdy a ochrany přírody a krajiny se nepředpokládají. Zvláštní část K§1 Národní kultura má specifické postavení v systému hodnot, tvořících základ občanské identity. Veřejná správa na tomto úseku se od výkonu veřejné správy na úsecích jiných liší zejména tím, že téměř není vázána akty Evropských společenství a nemá vždy povahu výkonu státní správy, ale naopak je zajišťována v samostatné působnosti. Smyslem navrhovaného zákona je upřesnění postavení státní správy v oblasti kultury. Proto se stanoví předmět úpravy zejména jako souhrn zákonem dále vymezených institutů, jimiž jsou veřejné kulturní služby, státní kulturní politika a některé další konkrétní formy podpory kultury poskytované ze státního rozpočtu. K§2 Vymezují se veřejné kulturní služby jednak tak, že se zakládají nové veřejné kulturní služby v oblasti umělecké tvorby a umění a jednak se současně vytváří obecná kategorie veřejných kulturních služeb, zahrnující již existující a zvláštními právními předpisy blíže upravené veřejné kulturní služby. Za veřejnou kulturní službu se považuje pouze taková umělecká tvorba (např. divadelní, symfonická, výtvarná, literární činnost aj.) a taková péče o kulturní dědictví (sbírková činnost, ochrana, obnova), jejichž výsledky, popř. proces tvorby či péče o kulturní dědictví, jsou zpřístupněny veřejnosti. Veřejné kulturní služby může

- 24 poskytovat kterákoli právnická či fyzická osoba. Vymezení pojmu veřejné kulturní služby tímto způsobem je důležité pro vymezení předmětu, na nějž se zaměří podpora. K§3 Upravuje se státní kulturní politika jako dokument, zpravidla zpracovávaný na řádné volební období, který určí veřejné kulturní služby, na jejichž podpoře a rozvoji v daném období bude mít stát přednostní zájem, a stanoví se postup jeho zpracování a schvalování. Státní kulturní politika bude zejména podporovat ochranu svobody tvorby umělců a tvůrců a vytvářet podmínky pro využívání této svobody, garantovat rovnost přístupu občanů ke kulturnímu bohatství, usnadňovat tento přístup znevýhodněným společenským skupinám a zachovávat a podporovat svébytné postavení české kultury a její osobitost v kulturně rozmanitém prostředí Evropské unie a přispívat tak k uchování této rozmanitosti. Tento dokument bude zároveň obsahovat i časový rozvrh plnění včetně kontrolních mechanismů. Pro zajištění informovanosti veřejnosti a pro možnost i případného provázání s aktivitami územních samospráv v oblasti kultury se navrhuje zveřejnit státní kulturní politiku prostřednictvím internetu. K§4a5 K odstranění disproporcí právní úpravy příspěvkových organizací v oblasti kultury se zakotvuje obecné zmocnění pro Ministerstvo kultury ve výjimečných případech pro potřeby kultury, mezi jaké patří mimořádná kulturní kvalita nebo péče o unikátní kulturní bohatství, k plnění úkolů v jeho věcné působnosti zřizovat či měnit příspěvkové organizace. V některých vybraných případech se jako efektivní jeví i změna státních příspěvkových organizací formou splynutí nebo sloučení s jinou státní příspěvkovou organizací a v návaznosti na obecnou právní úpravu se zakotvuje i možnost příspěvkovou organizaci zrušit. V této souvislosti se upravuje i povinnost rozhodnout o vypořádání příslušného majetku, práv a závazků, včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů a povinnost oznámit zákonem stanovené skutečnosti a údaje do Ústředního věstníku. K§6 Upravuje se možnost určitých státních příspěvkových organizací či organizačních složek státu pojišťovat i jiný majetek než majetek České republiky, se kterým hospodaří, a stanoví se postup a podmínky tohoto pojištění. Tato možnost se omezuje pouze na umělecká díla a jiné kulturní statky, které si příslušná příspěvková organizace či organizační složka státu vypůjčí za účelem pořádání výstavy či své stálé expozice. Příspěvková organizace či organizační složka státu, která pořádá výstavu a vypůjčuje si pro její realizaci umělecká díla a další kulturní statky, odpovídá vlastníkovi, resp. půjčiteli, za jejich stav od okamžiku, kdy je před výstavou převezme u vlastníka nebo na místě jím určeném k přepravě, do okamžiku, kdy je vlastníkovi nebo na místo jím určené vrátí. Při sjednávání výpůjčky vlastník určuje podmínky realizace výpůjčky. K těm vedle přepravních, klimatických, světlených, instalačních a dalších podmínek patří vždy sjednání pojištění, nebude-li požadovat způsob úhrady případně vzniklých škod prostřednictvím institutu náhrady za vypůjčený předmět podle tohoto zákona. Na těchto podmínkách, včetně výše pojistné hodnoty, která bude předmětem pojistné smlouvy, se vlastník písemně dohodne s vypůjčitelem. Návrh umožňuje i běžně muzei akceptovanou praxi pro případy výpůjček ze zahraničních muzeí a galerií, kdy se stává poměrně často, že tyto instituce mají uzavřenu vlastní obecnou pojistnou smlouvu a požadují, aby vypůjčovaná díla byla pojištěna k této smlouvě s vystavením pojistného certifikátu, případě uhrazena částka odpovídající pojistnému vypůjčitelem půjčiteli. Tyto

- 25 případy zákon umožňuje za předpokladu uzavření dohody půjčitele s vypůjčitelem, včetně sjednání stanovených podmínek. Stanoví se, že v případech, kdy vypůjčený předmět spravuje příspěvková organizace územního samosprávného celku, se považuje za půjčitele tato příspěvková organizace a může tedy jednat přímo, bez prostřednictví vlastníka samotného, kterým je územní samosprávný celek. K § 7 až 10 Smyslem navrhovaného institutu náhrady za vypůjčený předmět je zavedení srovnatelné právní úpravy s řadou především evropských států v oblasti muzejnictví při pořádání výstav a současně i úspora prostředků státního rozpočtu, které by jinak byly vynaloženy na komerční pojištění vypůjčených předmětů. Institut náhrady za vypůjčený předmět bude přicházet v úvahu pouze u významných výstavních projektů, a to pouze pro předměty, jejichž cena bude splňovat zákonem stanovenou minimální hranici a nebudou v rozsahu této náhrady pojištěné. Náhrada za vypůjčený předmět by měla být aplikována podle tohoto zákona jen v případech, kdy vypůjčitel zaručuje všestrannou ochranu vypůjčených předmětů a splnění podmínek stanovených jednotlivými půjčiteli, aby bylo naprosto minimalizováno riziko vzniku škody. Z hlediska právní jistoty jak půjčitelů (tzn. vlastníků uměleckých děl nebo jiných kulturních statků nebo příspěvkových organizací, které s takovými díly hospodaří nebo je spravují), tak vypůjčitelů, se podrobně upravují pravidla náhrady za vypůjčený předmět. Předpokladem použití tohoto institutu je souhlas půjčitele, který předchází uzavření dohody mezi ministerstvem a vypůjčitelem, jejímž předmětem je závazek státu uhradit vypůjčiteli částku odpovídající škodě případně vzniklé na vypůjčeném předmětu v souvislosti s konkrétní výstavou, a podmínkou její platnosti je jednak schválení Ministerstvem financí a jednak následné uzavření jednotlivých dohod mezi vypůjčitelem a půjčiteli, zpravidla výpůjčních smluv. Zákon požaduje podání žádosti vypůjčitele o uzavření dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět v závazné formě a stanoví její náležitosti (viz příloha k tomuto zákonu) a rovněž stanoví náležitosti uvedené dohody. Předměty, na něž se náhrada za vypůjčený předmět vztahuje, jsou pak definitivně určeny výpůjčními smlouvami. Nebude-li na některé předměty uvedené v seznamu podle § 9 odst. 2 výpůjční smlouva uzavřena, náhrada za vypůjčený předmět se na ně vztahovat nebude, což ovšem neovlivní vznik závazku státu vztahujícího se k ostatním vypůjčeným předmětům. Protože institut náhrady za vypůjčený předmět nahrazuje komerční pojištění, musí být jejich rozsah srovnatelný a obdobně s řešením pojistné události musí být řešeno uplatnění škody a její náhrady z titulu náhrady za vypůjčený předmět. Z náhrady je nutno vyloučit škody vzniklé zaviněním vypůjčitele. Takové škody mohou vzniknout např. vypnutím elektrické zabezpečovací signalizace, nedbalostí pracovníků ostrahy při provozu výstavy, nedbalou manipulací s vypůjčenými předměty nebo jejich nedbalým uložením při instalaci a desinstalaci výstavy apod. Stanoví se mechanismus uznání výše náhrady za vypůjčený předmět, přičemž úhrada se bude poskytovat vždy ze státního rozpočtu; pokud se ovšem vypůjčitel s půjčitelem, popřípadě s ministerstvem nedohodnou na vzniku škody, případně na jejím rozsahu, bude rozhodovat soud. Současně se upravuje možnost regresu ze strany ministerstva bez omezení práv půjčitele jako poškozeného. Navrhovaná právní úprava je tedy novým institutem, který se odchyluje od úpravy ručení dle občanského zákoníku zejména tím, že se nejedná o přistoupení k již existujícímu závazku, ale naopak o závazek k úhradě částky odpovídající případné škodě vzniklý ještě před uzavřením příslušné výpůjční smlouvy.

- 26 K § 11 až 16 Upravuje se poskytování tvůrčích nebo studijních stipendií jako zvláštního příspěvku poskytovaného fyzickým osobám na základě zvláštního právního předpisu podle § 7 odst. 1 písm. r) rozpočtových pravidel. Vymezuje se okruh osob, kterým může Ministerstvo kultury stipendium poskytnout. Dále se vymezují účely na základě doby trvání a cíle, kterých se má stipendiem dosáhnout, přičemž se umožňuje opakované poskytnutí stipendia jednomu žadateli. Zároveň se stanoví, že na stipendium není právní nárok. Stanovují se podmínky předkládání žádosti o stipendium včetně povinnosti žadatele oznamovat změny v žádosti uvedených údajů ve vymezené lhůtě, postup poskytování stipendií na základě výběrového řízení, způsob posuzování žádostí a způsob oznamování výsledků hodnocení těchto žádostí. Dále se stanoví náležitosti smlouvy, na jejímž základě budou stipendia poskytována. Použití stipendia na jiný než stanovený účel bude považováno za neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu, což bude sankcionováno jako porušení rozpočtové kázně. Pro kontrolu použití finančních prostředků i pro uplatňování sankcí se použijí příslušná ustanovení rozpočtových pravidel a zákona o finanční kontrole. K § 17 Navrhuje se, aby byla veškerá ocenění, která uděluje Ministerstvo kultury, osvobozena od daně z příjmu, a to jak pro fyzické osoby, tak i pro právnické osoby. Některá ocenění udělovaná Ministerstvem kultury jsou cenami z veřejné soutěže podle občanského zákoníku, a proto již jsou dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, od daně z příjmu osvobozena. Ostatní ocenění by vzhledem ke svému významu pro rozvoj kultury rovněž měla být osvobozena od daně z příjmu tak, aby daňový režim u všech ocenění byl stejný a nebyla některá z nich zvýhodněna, čímž stát zdůrazňuje svou podporu oceněným poskytovatelům veřejných kulturních služeb. Dále se jakožto další druh podpory kultury navrhuje osvobodit dary fyzickým osobám v souvislosti s jimi poskytovanými veřejnými kulturními službami K § 18 Vzhledem k ustanovení § 4 a 5 tohoto návrhu zákona, podle nichž se Ministerstvu kultury umožňuje v některých případech zřizovat, měnit a rušit příspěvkové organizace, se navrhuje zrušit ustanovení § 15a zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, které Ministerstvu kultury toto umožňuje pouze v případě muzeí a galerií. Ustanovení zrušovaného § 15a zákona č. 122/2000 Sb. by tedy bylo v případě muzeí a galerií duplicitní. K § 19 Navrhuje se novelizovat zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, tak, aby byl provázán s ustanovením § 2 tohoto návrhu zákona, tedy s vymezením veřejných kulturních služeb. Proto se v § 1 zákona č. 20/1987 Sb. navrhují doplnit funkce státu a vymezení činností státní památkové péče o zpřístupňování kulturních památek. Dále se navrhuje zrušit zmocnění pro Ministerstvo kultury rozhodovat o zřízení, rozdělení, sloučení, splynutí a jiných změnách odborné organizace na úseku státní památkové

- 27 péče, a to vzhledem k ustanovením § 4 a 5 tohoto návrhu zákona, která se vztahují na všechny příspěvkové organizace v působnosti Ministerstva kultury. Rovněž se navrhuje zrušit ustanovení, podle něhož Ministerstvo kultury uděluje cenu za památkovou péči, neboť toto oprávnění je již obsaženo v § 9 a 10 nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, udělovaných Ministerstvem kultury, podle nichž může Ministerstvo kultury udělovat Cenu Ministerstva kultury za památkovou péči. K § 20 Navrhuje se nabytí účinnosti zákona od 1. ledna 2006.

V Praze dne 20. července 2005

předseda vlády Ing. Jiří Paroubek v. r.

ministr kultury v z. JUDr. Pavel Zářecký v. r.

Úplné znění částí zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění §4 Osvobození od daně (1) Od daně jsou osvobozeny a) příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Obdobně se postupuje také u příjmů z projede rodinného dobu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby. Pro osvobození příjmů plynoucích manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí, a z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v době do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku, b) příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. V případě, že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor včetně nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku. V případě prodeje pozemku nabytého prodávajícím od pozemkového úřadu výměnou v rámci pozemkových úprav podle zvláštního právního předpisu,87) se doba 5 let zkracuje o dobu, po kterou prodávající vlastnil původní pozemek, který byl směněn, a tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení směněného pozemku z obchodního majetku,

- 29 c) příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, d) přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době vzniku škody, nebo přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku sloužícím v době vzniku škody k pronájmu a kromě plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností poplatníka a za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem, e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen "zařízení"), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považuje i uvedení zařízení do zkušebního provozu, na základě něhož plynuly nebo plynou poplatníkovi příjmy, a dále případy, kdy malá vodní elektrárna do výkonu 1 MW byla rekonstruována, pokud příjmy z této malé vodní elektrárny do výkonu 1 MW nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování, f) cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii podle zvláštního právního předpisu12), a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8), ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů12a). Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 5, g) náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů,2) příjmy z prodeje nemovitostí, movitých věcí nebo cenných papírů vydaných podle zvláštních právních předpisů2) a úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd. Příjmy z prodeje nemovitostí vydaných v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů2) jsou osvobozeny i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovitosti došlo k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením nemovitosti podle velikosti jejích podílů1d) nebo jestliže byly byty nebo nebytové prostory vymezeny jako jednotky podle zvláštního právního předpisu, h) příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění (nemocenské péče),42) důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění,43) státní sociální podpory,44) peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona,44a) sociálního zabezpečení,45) plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti46) a všeobecného zdravotního pojištění47) a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí), je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 162 000 Kč ročně, ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,

- 30 i) dávky a služby sociální péče, dávky státní sociální podpory a státní dávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisy nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, j) odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu, k) stipendia2a) ze státního rozpočtu z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy, stipendia z prostředků právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy anebo obdobná plnění ze zahraničí, podpory a příspěvky z prostředků nadací, nadačních fondů a občanských sdružení48) včetně obdobných plnění poskytovaných ze zahraničí a nepeněžního plnění, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb2b) nejbližším pozůstalým a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociálního fondu (zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9, l) plnění z pojištění osob s výjimkou plnění pro případ dožití z pojištění pro případ dožití, plnění pro případ dožití z pojištění pro případ smrti nebo dožití a plnění pro případ dožití z důchodového pojištění a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům v základní (náhradní) službě,3a) žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě,3) vojákům v záloze povolaným na cvičení a vojákům v aktivní záloze dobrovolné podle zvláštních právních předpisů,3a) n) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů,3) o) výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů,3) p) plnění poskytovaná občanům v souvislosti s výkonem civilní služby,4) r) příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu13) nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let. Doba 5 let mezi nabytím a převodem členských práv družstva, majetkových podílů na transformovaném družstvu13) nebo účasti na obchodní společnosti, nejde-li o prodej cenných papírů, se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před přeměnou této společnosti nebo družstva. Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c, doba 5 let mezi nabytím a převodem se nepřerušuje při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti. Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do pěti let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího převodu členských práv družstva, z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu nebo z převodu účasti na obchodních společnostech v době do pěti let od nabytí a z budoucího převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech pořízených z jeho obchodního majetku, pokud příjmy z tohoto převodu plynou v době do pěti let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, s) úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona,4a) t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, krajů, státních fondů, Národního fondu, podpor z Vinařského fondu, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle zvláštního právního předpisu13c) a nebo dotace, granty a příspěvky z prostředků Evropských společenství, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické

- 31 zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy (§ 24 odst. 10), s výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,20) u) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu, a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, vyplacená uživateli bytu za podmínky, že náhradu (odstupné) použil nebo použije na uspokojení bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal. Tento příjem je osvobozen i v případě, že částku odpovídající náhradě (odstupnému) vynaložil na obstarání bytových potřeb4e) v době jednoho roku před jejím obdržením. Přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo. Obdobně se postupuje i u příjmů z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby; obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby, v) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 2 odst. 3, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou, w) příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kupónové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji nebo vrácení dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Doba 6 měsíců mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (§ 8). Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodej cenných papírů, které nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost podle zvláštního zákona,13a) a to do 5 let od nabytí těchto cenných papírů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení34c) podílového fondu nebo při změně investičního podílového fondu na otevřený podílový fond, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7). Doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenného papíru se zkracuje o dobu, o kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před přeměnou této společnosti nebo družstva na akciovou společnost. Při výměně akcií emitentem za jiné akcie o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenných papírů u téhož poplatníka nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c. Osvobození se nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje cenných papírů, uskutečněného v době do 6 měsíců od nabytí, a z budoucího prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), i když kupní smlouva bude uzavřena až po 6 měsících od nabytí nebo po 6 měsících od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),

- 32 x) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání nebo při nuceném vyrovnání provedeném podle zvláštního právního předpisu, upravujícího konkurs a vyrovnání,19a) y) úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů,4d) z) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně,49) orgánem správy sociálního zabezpečení50) a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,51) za) příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč, zb) příjmy nabyvatele bytu, garáže a ateliéru, popřípadě spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru, přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků podle § 24 odst. 7 a 8 zákona o vlastnictví bytů,60) zc) příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu64a) a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským, zd) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu,4c) ze) kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na burze, zf) plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu,4h) zg) příjmy plynoucí ve formě darů poskytnutých pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence,4i) a dále příjmy plynoucí ve formě darů poskytnutých fyzickým osobám pro poskytování veřejných kulturních služeb, zh) příjmy z reklam umožněných prostřednictvím provozování zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence,4i) zi) příjmy vlastníka bytu nebo nebytového prostoru 1. plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví bytů60) ve věcném plnění, pokud tak vyplývá ze smlouvy o výstavbě dalšího bytu, nebo nebytového prostoru, popřípadě jejich částí za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zvláštní právní předpis,60) 2. plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví bytů60) jiným vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru v domě ve věcném plnění, a to ve výši rozdílu převyšujícího povinnost vlastníka bytu nebo nebytového prostoru v domě hradit uvedené náklady a výdaje podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zvláštní právní předpis,60) zj) příjem plynoucí z doplatku na dorovnání70a) při přeměně, výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v souladu se zvláštním právním předpisem,70a) je osvobozen, vztahuje-li se k 1. akciím, u nichž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 6 měsíců. Osvobození se

- 33 nevztahuje k akciím, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), 2. podílu na obchodní společnosti, u něhož doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 5 let. Osvobození se nevztahuje k podílům, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 5 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), zk) náhrady (příspěvky) pobytových výloh poskytované orgány Evropské unie zaměstnancům (národním expertům) vyslaným k působení do institucí Evropské unie, zl) renta, náhrady a naturální plnění poskytované bývalému prezidentu republiky podle zvláštního právního předpisu, zm) příjem plynoucí ve formě daňového bonusu (§ 35c), zn) příspěvky poskytované poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, z rozpočtu Evropské unie. (2) Doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo a) k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky domu včetně příslušné poměrné části společných prostor nebo rodinného domu včetně souvisejících pozemků, rozdělením podle velikosti jejich podílů, b) k tomu, že v budově byly byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,60) c) k zániku nebo vypořádání společného jmění manželů.4g) (3) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka. (4) Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno anebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů (dále jen "daňová evidence"). Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval nebo jej naposledy uváděl v daňové evidenci.20) -----------------------------------------------------------------1d) § 141 a 142 občanského zákoníku. 2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. 2a) Např. vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád), vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia. 2b) § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

- 34 3) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb. a zákona č. 254/2002 Sb. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 3a) Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2002 Sb. 4) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě. 4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb. 4c) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 4d) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona ČNR č. 591/1992 Sb. 4e) § 6 zákona č. 96/1993 Sb. 4f) Rámcová dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou komisí o účasti České republiky na programu pomoci Evropského společenství, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 207/1997 Sb. 4g) § 149 a násl. občanského zákoníku. 4h) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č. 436/2004 Sb. 4i) Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách). 12) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. 12a) Například nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, udělovaných Ministerstvem kultury, zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13a) § 69 a 256 obchodního zákoníku. 13c) § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 141/2001 Sb. 19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 20e) § 13 odst. 5 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. 34c) § 35d odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 124/1998 Sb. 42) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů. Část šestá zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 44) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. 44a) Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů. 45) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 47) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 48) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. 49) § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 50) § 17 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 51) § 14 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 60) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. 64a) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování večejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). 69) § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). 70a) Například § 220a odst. 5 a § 220k odst. 1 obchodního zákoníku.

- 35 87) Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.

§ 19 Osvobození od daně (1) Od daně jsou osvobozeny a) členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím,18a) občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími, b) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností, c) příjmy 1. z cenově regulovaného18d) nájemného z bytů, z nájemného z garáží a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních právních předpisů,18e) 2. z nájemného z bytů a garáží v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva,18f) a z nájemného z bytů a garáží užívaných společníky nebo členy poplatníků, vzniklých proto, aby se stali vlastníky domů, a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním uvedených bytů a garáží, a to za předpokladu, že u nájemného z bytů budou dodržena pravidla regulace nájemného z bytů platná do 17. prosince 2002 týkající se uvedených bytů, pokud zvláštní právní předpis nestanoví pravidla jiná, d) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen "zařízení"), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považuje i uvedení zařízení do zkušebního provozu, na základě něhož plynuly nebo plynou poplatníkovi příjmy, a dále případy, kdy malá vodní elektrárna do výkonu 1 MW byla rekonstruována, pokud příjmy z této malé vodní elektrárny do výkonu 1 MW nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování, e) příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,19) f) příjmy Fondu dětí a mládeže, g) příjmy z loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, h) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání nebo při nuceném vyrovnání,19a) pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtovány ve prospěch výnosů, ch)příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, které jim plynou jako odvod části výtěžku loterií a jiných podobných her povolených podle zvláštního právního předpisu,92)

- 36 i) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 17 odst. 4, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou, j) příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., plynoucí z prodeje cenných papírů v majetku fondu, k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše, l) úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů,4d) m) příjmy spořitelních a úvěrních družstev18c) z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank, n) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně49) a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního zabezpečení,50) o) příjmy Fondu pojištění vkladů, Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, Zajišťovacího fondu družstevních záložen a Zajišťovacího fondu podle § 22a zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 48/1997 Sb., p) výnosy z prostředků vázaného účtu a z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle § 18 odst. 1 písm. h) a § 27 odst. 1 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., r) příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku, úrokové příjmy a jiné výnosy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, a příjmy z jejich prodeje, příjmy plynoucí z úroků z peněžních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky nebo pobočky zahraniční banky působící na území České republiky a číslo tohoto účtu je zapsáno v nadačním rejstříku, a veškeré výnosy z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a které jsou smlouvou o správě cenných papírů podle zvláštního zákona13b) spravovány k tomu oprávněnou osobou, a za podmínky, že údaje o této smlouvě jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku; osvobození se nevztahuje na příjmy, které byly nadací použity v rozporu se zvláštním zákonem,57) s) příjmy Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, t) příjmy z úroků plynoucí zdravotní pojišťovně zřízené zvláštním právním předpisem nebo podle zvláštního právního předpisu17e) z vkladů u bank, pokud jsou vložené prostředky získány ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění, u) příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí, příjmy z účasti v akciové společnosti a příjmy z podílu na zisku z podílového listu (dále jen "dividendové příjmy") a úrokové příjmy z vkladů u bank plynoucí odborovým organizacím, a to jen do výše, v jaké budou ve zdaňovacím období jejich dosažení a 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích prokazatelně použity k úhradě výdajů nezbytných k uskutečňování činností spočívajících v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem,82) v) příjmy fondu Energetického regulačního úřadu z příspěvku na úhradu prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky nad rámec licence,85) w) úrokové příjmy Česko-německého fondu budoucnosti, x) úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu pověřenému Ministerstvem financí zabezpečováním realizace programů pomoci Evropských společenství, a to z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Evropskými společenstvími, a dále úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy a samosprávy z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých

- 37 České republice Světovou bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Evropskou investiční bankou, y) úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky14e) pořádané k účelům vymezeným v § 15 odst. 5 a § 20 odst. 8, z) zrušeno za) příjmy Vinařského fondu stanovené zvláštním právním předpisem,57a) zb) příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle zvláštního právního předpisu,4h) zc) příjmy plynoucí ve formě darů poskytnutých pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence,4i) zd) příjmy z reklam umožněných prostřednictvím provozování zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence,4i) ze) příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, vyplácené dceřinou společností, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, mateřské společnosti. Toto se nevztahuje na podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci, zf) příjmy mateřské společnosti při snížení základního kapitálu dceřiné společnosti, a to nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti podle zvláštního právního předpisu,70) byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku, zg) zisk převáděný řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, jedná-li se o příjmy plynoucí od dceřiné společnosti mateřské společnosti, zh) příjem mimo stojícího společníka z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, pokud je tento mimo stojící společník mateřskou společností ve vztahu k ovládané nebo řízené osobě, zi) Příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, a stálé provozovně mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 4 a je umístěna na území České republiky. Toto se nevztahuje na podíly na likvidačním zůstatku, vypořádací podíly a podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci, zj) licenční poplatky plynoucí společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, od obchodní společnosti nebo družstva, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, nebo od stálé provozovny společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie na území České republiky, zk) úroky z úvěrů, půjček, dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postavených a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky, a obdobných právních vztahů vzniklých v zahraničí (dále jen "úvěry a půjčky") plynoucí společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, od obchodní společnosti nebo družstva, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, nebo od stálé provozovny společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie na území České republiky. Toto se nevztahuje na úroky z úvěrů a půjček, které jsou považovány za podíly na zisku podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3, a dále na úroky z úvěrů a půjček, pokud věřitel má právo 1. podílet se na zisku dlužníka z titulu úvěrového vztahu, nebo 2. změnit právo na úroky z úvěrů a půjček na právo podílet se na zisku dlužníka, zm) příjmy Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv plynoucí z úkonů vykonávaných podle zvláštního právního předpisu.112)., zn) ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů12a).

- 38 (2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka. (3) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, společnost, která není poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a 1. má některou z forem uvedených v předpisech Evropských společenství;93) tyto formy uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem a 2. podle daňových zákonů členských států Evropské unie je považována za daňového rezidenta a není považována za daňového rezidenta mimo Evropskou unii podle ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění s třetím státem a 3. podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství,93) které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů. Seznam těchto daní uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem. Za společnost podléhající těmto daním se nepovažuje společnost, která je od daně osvobozena nebo si může zvolit osvobození od daně, b) mateřskou společností obchodní společnost nebo družstvo, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo družstva nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, a která má nejméně po dobu 24 měsíců nepřetržitě alespoň 20% podíl na základním kapitálu jiné společnosti, c) dceřinou společností obchodní společnost nebo družstvo, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo družstva nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, na jejímž základním kapitálu má mateřská společnost nejméně po dobu 24 měsíců nepřetržitě alespoň 20% podíl, d) třetím státem stát, který není členským státem Evropské unie. (4) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) až zi) lze uplatnit při splnění podmínky 20% podílu na základním kapitálu, i před splněním podmínky 24 měsíců nepřetržitého trvání podle odstavce 3, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Nebude-li splněna minimální výše podílu 20 % na základním kapitálu nepřetržitě po dobu nejméně 24 měsíců,posuzuje se osvobození od daně podle a) odstavce 1 písm. zf) až zh) uplatněné poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 jako nesplnění jeho daňové povinnosti ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které bylo osvobození od daně uplatněno, b) odstavce 1 písm. ze) až zh) uplatněné plátcem daně jako nesplnění povinnosti plátce daně a postupuje se podle § 38s. (5) Osvobození podle odstavce 1 písm. zj) a zk) lze uplatnit, pokud 1. plátce úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků a příjemce úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků jsou osobami přímo kapitálově spojenými po dobu alespoň 24 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích a 2. příjemce úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků je jejich skutečným vlastníkem a

- 39 3. úroky z úvěrů a půjček nebo licenční poplatky nejsou přičitatelné stálé provozovně umístěné na území České republiky nebo třetího státu a 4. příjemci úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků bylo vydáno rozhodnutí podle § 38nb. Osvobození lze uplatnit i před splněním podmínky uvedené v bodě 1, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Při nedodržení této podmínky se postupuje přiměřeně podle odstavce 4. (6) Příjemce úroků z úvěrů a půjček a licenčních poplatků je jejich skutečným vlastníkem, pokud tyto platby přijímá ve svůj vlastní prospěch a nikoliv jako zprostředkovatel, zástupce nebo zmocněnec pro jinou osobu. (7) Licenčním poplatkem se rozumí platba jakéhokoliv druhu, která představuje náhradu za užití nebo za poskytnutí práva na užití autorského nebo jiného obdobného práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně filmu a filmových děl, počítačového programu (software), dále práva na patent, ochrannou známku, průmyslový vzor, návrh nebo model, plán, tajný vzorec nebo výrobní postup, nebo za výrobně technické a obchodní poznatky (know-how). Licenčním poplatkem se rozumí také příjem za pronájem nebo za jakékoliv jiné využití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení. -----------------------------------------------------------------4d) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona ČNR č. 591/1992 Sb. 4h) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě). 4i) Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách). 12) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. 13b) § 8 odst. 2 písm. b) a § 8 odst. 3 písm. a) a f) zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 362/2000 Sb. 14e) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách). 17e) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. 18a) Např. zákon ČNR č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. 18c) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 18d) § 3 a 4 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. 18e) Např. vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČSR, Ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů. 18f) Zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a o družstevních organizacích, ve znění zákonného opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb., a následující předpisy. 19) Např. zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky. 19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 49) § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 50) § 17 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 57) Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech). 57a) § 18f odst. 1 zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 70) Obchodní zákoník. 82) § 18 a násl. zákoníku práce.

- 40 85) § 14 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). 86) § 24 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). 92) § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. 93) Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23.července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2003/123/ES, směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech majetku a výměnách podílů a Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi spojenými osobami. 112) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

- 41 -

Úplné znění části zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, v platném znění, s vyznačením navrhované změny Společná a přechodná ustanovení § 15 Vztah ke zvláštním právním předpisům (1) Na rozhodování podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Pokud jsou součástí sbírek archiválie,1) zůstává způsob jejich evidence, ochrany a nakládání s nimi podle zvláštního právního předpisu tímto zákonem nedotčen. (3) Na postup při inventarizaci podle tohoto zákona se nevztahuje zákon o účetnictví. (4) Pokud jsou součástí sbírek kulturní památky nebo národní kulturní památky, zůstává způsob jejich ochrany a nakládání s nimi podle zvláštního právního předpisu tímto zákonem nedotčen. -----------------------------------------------------------------1) § 2 zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.

§ 15a Ministerstvo může v případech hodných zvláštního zřetele, odůvodněných veřejným zájmem, rozhodnutím zřídit muzea a galerie jako příspěvkové organizace. Za obdobných podmínek může ministerstvo takovou příspěvkovou organizaci rozdělit, sloučit s jinou příspěvkovou organizací s obdobným předmětem činnosti nebo zrušit. Dále může ministerstvo za obdobných podmínek převzít od jiného zřizovatele s jeho souhlasem již existující muzeum či galerii včetně jejich věcí, práv a závazků a zřídit je jako příspěvkovou organizaci. § 16 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti trvalého uchovávání sbírek, vedení sbírkové evidence, inventarizace, vyřazování ze sbírkové evidence, vývozu sbírek a vzory tiskopisů podle § 4 odst.1, § 5 odst. 1 a § 11odst. 2. § 17 Přechodná ustanovení (1) U organizací, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona spravují sbírky ve vlastnictví České republiky nebo územního samosprávného celku, se jejich dosavadní sbírková evidence považuje za sbírkovou evidenci podle tohoto zákona. Neobsahuje-li jejich dosavadní sbírková

- 42 evidence všechny údaje stanovené v § 9 odst.1 písm. d), jsou tyto organizace povinny chybějící údaje doplnit nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Sbírky, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví státu nebo územního samosprávného celku, ministerstvo zapíše do centrální evidence na základě žádosti organizací, které sbírky spravují. (3) Organizace uvedené v odstavci 2 podají po splnění povinnosti podle odstavce 1 ministerstvu žádost o zápis do centrální evidence na stejném tiskopisu, jehož vzor je stanoven pro žádosti podle § 3 odst. 2, a to ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) U sbírek podle odstavce 2 se do doby jejich zápisu do centrální evidence postupuje podle dosavadních právních předpisů.

- 43 -

Úplné znění části zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení §1 Účel zákona (1) Stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životného prostředí a nenahraditelné bohatství státu. Účelem zákona je vytvořit všestranné podmínky pro další prohlubování politickoorganizátorské a kulturně výchovné funkce státu při péči o kulturní památky, o jejich zachování, zpřístupňování a vhodné využívání, aby se podílely na rozvoji kultury, umění, vědy a vzdělávání, formování tradic a vlastenectví, na estetické výchově pracujících a tím přispívaly k dalšímu rozvoji společnosti. (2) Péče státu o kulturní památky (dále jen "státní památková péče") zahrnuje činnosti, opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a odborná organizace státní památkové péče (§ 25 až 32) v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek. Ostatní orgány státní správy a organizace spolupracují v oboru své působnosti s orgány a odbornou organizací státní památkové péče a pomáhají jim při plnění jejich úkolů. § 26 Ministerstvo kultury (1) Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy pro kulturní památky v České republice. (2) Ministerstvo kultury a) zpracovává prognózy, koncepce a návrhy dlouhodobých výhledů rozvoje státní památkové péče, b) sestavuje, vyhlašuje a provádí programy komplexní péče o kulturní památky a vytváří pro ni všestranné podmínky, posuzuje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů obnovy kulturních památek, c) usměrňuje kulturně výchovné využívání národních kulturních památek a kulturně výchovné využívání ostatních kulturních památek v souladu se zájmy státní kulturní politiky, d) koordinuje vědeckovýzkumnou činnost v oboru státní památkové péče, e) rozhoduje o zřízení, rozdělení, sloučení, splynutí a jiných změnách organizace na úseku státní památkové péče, f) e) zřizuje jako svůj odborný poradní orgán vědeckou radu pro státní památkovou péči,

- 44 g) f) spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a vysokými školami při výchově pracovníků v oboru státní památkové péče, podílí se na jejich dalším vzdělávání a pro ocenění jejich práce, jedná-li se o mimořádné pracovní výsledky, uděluje cenu za památkovou péči, h) g) zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oboru státní památkové péče, i) h) vydává statut odborné organizace státní památkové péče, která je státní příspěvkovou organizací s celostátní působností, j) i) plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem.