ZNÁTE MĚSTO PACOV ?
PAPRSEK
NĚCO Z HISTORIE Nejstarší známá historie zasahuje do přelomu 13. – 14. století. První písemné zmínky o městě jsou ze začátku 14. století a hmotné doklady jsou ještě starší. Patří k nim zejména románsko-gotický náhrobek Hrona z Pacova. Obdobím prvního rozkvětu města je 15. a 16. století, kdy Pacov obdržel první městská privilegia. Do té doby spadá i gotická přestavba děkanského kostela. Roku 1519 město získalo právo volby purkmistra, užívání znaku a pečeti. V roce 1597 za Michala Španovského z Lisova byl Pacov povýšen na město panské. Po vládě Jana st. Černína z Chudenic přešel do majetku Zikmunda Myslíka z Hyršova a jeho závětí se panství i město stalo majetkem církevního řádu bosých karmelitánů. pokračování příště
ZPRAVODAJ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY BŘEZEN 2011
AKTUÁLNĚ
CVIČTE SI SVŮJ MOZEK
UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
ČÍSLICE VE RČENÍCH
ZAPOJTE SE DO UNIVERZITY TŘETÍHO VĚKU V PELHŘIMOVĚ. Vzdělávání seniorů, tzv. „Univerzita třetího věku“ je aktivita s již více jak dvacetiletou historií. V současné době probíhá v různých podobách na téměř všech českých univerzitách. Uvádí se, že celkově je 20 univerzitami a vysokými školami nabízeno více jak 400 různých vzdělávacích programů a touto formou studuje v celé České republice zhruba 16 000 seniorů. Výuka je však až na výjimky vázána na univerzitní, tedy především krajská města. I pelhřimovští senioři se mohou nově zapojit do „Univerzity třetího věku“. Hodina H a seniorklub pro všechny zájemce z Pelhřimova a jeho okolí připravila nové konzultační středisko projektu Virtuální Univerzity třetího věku. Ačkoliv název obsahuje slovo „virtuální“, neznamená to, že senioři potřebují počítač či internet. Vše se odehraje za pomoci pracovníka Hodiny H a navíc stačí jen zajít do Centra neformální výchovy a vzdělávání v Hrnčířské ulici 111. Co takové studium zahrnuje? Pilotním semestrem je Astronomie, obsahuje 4 přednášky a vše je vysvětleno opravdu pochopitelně, jednoduše. Druhý semestr si pak skupina může vybrat z dalších témat, a to podle zájmu účastníků. Druhý semestr a další semestry obsahují 6 přednášek. Po ukončení semestru a splnění daných podmínek o studiu proběhne slavnostní ukončení pro všechny seniorské studenty, na kterém senioři obdrží Pamětní list o absolvování daného semestru. Zájemci prosím navštivte Centrum neformální výchovy a vzdělávání Hodiny H v Hrnčířské ulici 111 v Pelhřimově nebo volejte na 602 864 837. www.hodinah.cz
Pokuste se doplnit číslovku do níže uvedených rčení (popř. přísloví) tam, kde je vynechané místo. Můžete doplňovat číslovky různých druhů (základní, řadové, druhové i násobné).
SEDĚL NA……………………………………ŽIDLÍCH. BYL JAKO…………………………….KOLO U VOZU. BYLA V………………………………...................NEBI. ZABILI……………MOUCHY………………..RANOU. MUSÍME TÁHNOUT ZA…………………….PROVAZ. KDYŽ SE……………PEROU,……………...SE SMĚJE. ………………………...VLAŠTOVKA JARO NEDĚLÁ. ……………………ŘEMESEL, …………………..BÍDA. KDO ŠETŘÍ, MÁ ZA……………………………………. ……………………..OD…………………………POJDE. KDYŽ……………..DĚLAJÍ TOTÉŽ, NENÍ TO TOTÉŽ. LEPŠÍ……….VYHOŘET, NEŽ SE………STĚHOVAT. …………………………………..NIC UMOŘILO OSLA. …………………….MĚŘ,………………………….ŘEŽ. ………………………...VYHRÁNÍ Z KAPSY VYHÁNÍ. PRO………………………..KVÍTÍ SLUNCE NESVÍTÍ. ……………….JSI DOLE,……………………NAHOŘE. …………………….NEVSTOUPÍŠ DO STEJNÉ ŘEKY. KAM ŠLÁPNE, TAM………LET TRÁVA NEROSTE. JEDEN ZA………, DRUHÝ BEZ………..ZA………… PO OBĚDĚ SI RÁD DÁVAL……………………………
KALENDÁŘ – BŘEZEN Březen je podle gregoriánského kalendáře třetí měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce pochází z rašení bříz a začátek březosti zvířat. V období kolem 21. března nastává jarní rovnodennost. Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu protíná světový rovník – přechází z jižní polokoule na severní. Březen začíná vždy stejným dnem v týdnu jako listopad a v nepřestupný rok jako únor. Březen – měsíc knihy. 8. 3. Mezinárodní den žen 9. 3. Popeleční středa 12. 3. Den vstupu ČR do NATO 19. 3. Slavnost sv. Josefa 25. 3. Slavnost Zvěstování Páně 27. 3. začíná letní čas MEZINÁRODNÍ DEN ŽEN (MDŽ) Někde bývá uváděn jako socialistický svátek. Vůbec se však nejedná o nějaký svátek uměle vyrobený minulým režimem ale o mezinárodně uznávaný den stanovený k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1909. Od roku 1911, kdy byl poprvé slaven v Německu, Rakousku-Uhersku, Švýcarsku, Dánsku a USA, usiloval o volební právo žen, od roku 1975 pak je připomínán jako den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj. V Česku byl MDŽ v roce 2004 po více než desetileté pauze zařazen mezi významné dny.
UDÁLO SE PŘED LÉTY REKVIZICE ZVONŮ V PACOVĚ (pokračování) Druhý den ráno rozhlaholily se všechny zvony na děkanském kostele naposled. Byly to chvíle plné dojetí.. Před domy na náměstí a na chodnících stály hloučky diváků.. Oči nejednoho z nich byly zality slzami. Pacovské zvony neměly široko daleko sobě rovných. Zvláště velký zvon sv. Michal vynikal. Jeho hluboký a mocný hlas bylo slyšet na hodiny cesty, když se rozezvučel. Podle staré pověsti hlaholil na cestu do vyhnanství Čeřenovi, který starou brankou opouštěl Pacov a vítal jej zase při návratu do rodného města. Vážil 12q. Dalo hodně práce a námahy, než byl pomocí kladek posazen doprostřed věže. V ozdobném reliéfu kolem koruny hlavičky andílků. Nápis na plášti hlásal historii zvonu a v českém překladu zní: „Ke cti a slávě všemohoucího Boha a k úctě sv. Michala archanděla byl jsem ulit 1521. Dostav těžké srdce, pukl jsem 1726. Roztaven 1727. Znovu roztaven 1744. Přelit jsem byl pod ochranou Boží a sv. patronů roku 1752 v Praze od Jana Jiřího Kűlmera, zvonaře malopražského. Svatí patronové, orodujte za nás“. Tento zvon přežil válku třicetiletou, sedmiletou, ale první světovou válku nepřečkal. Byl rozbit na kusy a snesen k ostatním. V Pacově zůstaly ještě čtyři zvony. O rok později Došlo na další zvony. 7. ledna 1918 přijelo vlakem několik vojáků, aby sebrali zbývající dva zvony na věži, a to zvon sv. Václava a malý zvon, který byl sňat 8. ledna pomocí kladky. Desátého ledna byl spuštěn zvon sv. Václav. Byly to poslední oběti první světové války, která vstupovala do svého posledního dějství. Příspěvek poskytl pan L. H.
OZNÁMENÍ SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2011 26. února 2011 Začíná fungovat centrum pro veřejnost, na bezplatnou linku se mohou lidé obracet s dotazy a nejasnostmi ohledně sčítání každý den. Sčítací komisaři začnou zároveň roznášet domácnostem do schránek informační letáky o blížícím sčítání. Zároveň s letákem vhodí komisař do schránky lísteček s návrhem termínu, kdy do dané domácnosti přinese sčítací formuláře. Každá domácnost najde ve schránce letáček nejpozději 6. března. 7. března 2011 Sčítací komisaři začínají navštěvovat domácnosti a roznášet formuláře. Každý občan dostane zelený SČÍTACÍ LIST OSOBY. Majitelé a uživatelé bytů dostanou navíc žlutý BYTOVÝ LIST a majitelé či správci domů ještě oranžový DOMOVNÍ LIST. Roznáška formulářů končí 25. března 2011. 25./26. března 2011 Půlnoc z 25. na 26. března je tzv. rozhodným okamžikem sčítání. Informace do sčítacích formulářů se vyplňují podle skutečnosti platné v tento rozhodný okamžik. 26. března 2011 V tento den je možné začít odevzdávat vyplněné sčítací formuláře. Existují tři základní cesty: - internet - předání sčítacímu komisaři - odeslání poštou v obálce nebo odevzdání na kterékoliv poště 14. dubna 2011 Do tohoto dne mají všichni podle zákona odevzdat formuláře – ať už je budou odesílat přes internet, poštou v obálce nebo osobně předávat sčítacímu komisaři. 20. dubna 2011 Končí činnost centra s bezplatnou linkou. Dále bude k dispozici pro informace o sčítání lidu číslo Českého statistického úřadu 274 057 777, které je v provozu v úředních dnech.
HUMOR LÉČÍ Muž si stěžuje u lékaře: „Pane doktore, všude mě bolí. Když se dotknu hlavy, bolí mě to, když se dotknu tady na břiše, bolí to přímo hrozně, když si přejedu prstem po koleně, bolí a na noze to samé. Co mám dělat? Jak se mám té bolesti zbavit?“ Lékař pacienta důkladně prohlédl a stanovil diagnózu: „S vaším tělem je všechno v pořádku, ale ten prst máte zlomený!“ „Další, prosím!“ volá sestra u ušního lékaře. Z čekárny po chvilce vejde stařík a sestra se ho ptá: „Vy jste teď na řadě, dědo? Před chvílí jsem vás viděla na konci!“ „Ne, nejsem. Ale jsem jediný, kdo vás slyšel!“
DESATERO SILNÝCH JEDINCŮ, KTEŘÍ VĚŘÍ, ŽE DOKÁŽÍ TAKTO JEDNAT A ŽÍT ! 1. Musím dokázat udržet své myšlení čisté, vůči všem lidem a všemu dění kolem nás. 2. Více nevzpomínat nedobrých prožití, ale jen těch krásných. 3. Musím dokázat odpustit všem, kdož mě jakýmkoliv způsobem ublížili, aby i mně mohlo být odpuštěno. 4. Nebudu nic soudit, kritizovat a pomlouvat. 5. Pro každého člověka budu mít jen lásku a porozumění. 6. V každém je dobro i zlo, proto budu o každém hovořit jen to dobré. 7. Musím se stát pánem nad svými slabostmi. Nesmím se hněvat, zlobit či dokonce rozčilovat. 8. Musím se předem se vším smířit, ať přijde jakákoliv bolest či utrpení. 9. Musím každý den kolem sebe rozdávat jen radost. 10. Musím žít doma, v práci, se sousedem i s každým člověkem v harmonii. Příspěvek od paní L.H.
ODPOVÍDÁME NA DOTAZY JAK NA OSTRUHU NA PATĚ? DOMÁCÍ LÉKAŘ Tři hrsti lněného semínka umeleme ve strojku na mák, tři hrsti trhaných krupek uvaříme v mléce – trvá to 10-15 minut, krupky musíme míchat! Potom přidáme dvě hrsti květu černého bezu, dvě hrsti slézových listů a dvě hrsti heřmánku. Přikládáme na noc tak horké, jak nejvíce sneseme – nohu oblékneme do silonové ponožky, na ni dáme igelit a převážeme šátkem. Alespoň 2x za noc vyměníme, vždy znovu směs ohřejeme nad parou. Opakujeme sedm dní. Koupele ve spařené přesličce rolní (až 6x denně, v co nejteplejší vodě). V noci je třeba nohu udržovat v teple. Přiložit obklad z listí černého bezu a chodidlo zabalit do igelitu, aby se noha zapařila. Toto dělat po tři noci.
MASOPUST Masopust bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Masopust byl pro lidi svátkem hodování, během kterého se připravovali na následný půst. Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Na Popeleční středu se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory. Popeleční středa je prvním dnem postní doby. Její termín připadá na 40. den před Velikonocemi (do těchto 40 dnů se nepočítají neděle). Jelikož jsou Velikonoce pohyblivý svátek, i popeleční středa připadá každý rok na jiný datum. Název Popeleční středa pochází ze zvyklostí pálit palmy či kočičky z Květné neděle minulého roku. Takto získaného popela se užívá při bohoslužbě Popeleční středy, kdy jsou věřící znamenáni popelem, tzv. popelcem, na čele. Tento symbol upomíná na blízkovýchodní tradici sypání si popela na hlavu na znamení pokání před Bohem.
KDY KONČÍ PLATNOST BANKOVEK V HODNOTĚ 50 KČ ? Padesátikorunovou bankovkou nebude možné od 1. dubna 2011 platit za zboží a služby. Neplatné bankovky s portrétem Anežky České na lícní straně bude možné od 1. dubna 2011 do 31. března 2012 vyměňovat v pobočkové síti komerčních bank a České národní banky. Od 1. dubna 2012 až do 31. března 2017 bude 50Kč bankovky měnit pouze Česká národní banka.
RECEPTÁŘ MAJOLKOVÉ KOBLIHY 500g hladké mouky, 3 žloutky, špetka soli, strouhaná citrónová kůra, rum, ¼ l mléka, 1 malá majolka, droždí a lžíce cukru na kvásek, olej na smažení Postup: Z hladké mouky, žloutků, soli, citrónové kůry, rumu, mléka, majolky a kvásku zaděláme těsto a necháme vykynout. Pak uděláme koblihy, které smažíme ve větší vrstvě oleje.
ČETBA NA POKRAČOVÁNÍ ROBIN (Zdena Frýbová) . . . Do tohoto jara spadá i aféra, která je nesmazatelně zapsaná v naší rodinné historii jako Robinův Velký útěk. Došlo k němu v podvečer krásného květnového dne, kdy jsme se vraceli z procházky, a na Staroměstském náměstí se Robin rozhodl, že domů ještě nepůjde. Nejdřív s námi laškoval, pobíhaje okolo nás v okruzích, a pak, když správně odhadl, že by mohl nějakou schytat, vlezl si pod zaparkovaný autobus, do kterého právě nastupoval podnikový zájezd z Budějovic. Seděla jsem na bobku u předního kola a sladkými slovy lákala pejska ven. Jenže můj medový hlas se mu asi nezdál dost upřímný, a tak ve zvoleném prostoru setrvával. „Jen klid, paní,“ říkal řidič. „Jak nastartuju, uvidíte, že vyletí.“ Nevyletěl. Účastníci zájezdu se výtečně bavili a průvodce vtipně poznamenal, že tuto mimořádnou atrakci jim závodní výbor ještě doúčtuje. Já byla na mrtvici jako vždycky, když jsme kvůli Robinovi byli středem pozornosti. Řidič s povzdechem natáhl kombinézu a ujištěn Rudolfem, že Robinek jen málokdy někoho pokouše, vnořil se s jakýmsi dlouhým nástrojem pod autobus, kde Robin za účelem znesnadnění akce začal pobíhat. V jistotě, že ho řidič vypudí, odhalila jsem svou skutečnou tvář a velmi podrobně mu líčila - tedy Robinovi, nikoli řidičovi - co ho čeká, až se mi ocitne v ruce. „Měla bys vyzvat výletníky, aby vystoupili a utvořili okolo autobusu pevný kruh,“ podotkl Rudolf. „Divím se, že i při takovéhle ostudě je ti do vtipkování,“ odsekla jsem. „No, já jen aby ses s ním ještě dneska shledala,“ řekl Rudolf prorocky. „To jako myslíš, že ti oddaně vletí do náruče, když tady čtvrt hodiny hučíš pod kola, co ho čeká?“ Z podřepu jsem vyslala další pohrůžku na Robinovu hlavu, řidičovi poradila, aby to vzal víc zleva - - a vzápětí mi Robin, který toho
šikanování měl tak právě dost, přefrčel okolo nohou a nabral kurs Celetná. Chvíli jsme čekali, že se po obvyklém okruhu zas vrátí - jenže nevrátil. Vydali jsme se tedy do Celetné a poslední stopy po Robinovi zjistili v pasáži kina Sevastopol, kde nás hlouček výrostků ochotně informoval, že popsaný pes se tu před chvílí prohlížel v zrcadlech. Výsledek prý zřejmě shledal uspokojivým, protože vzápětí se vydal na bulvár Příkopy. Dělaly se mi mžitky před očima a i Rudolfovi došel humor. Další dvě hodiny jsme autem projížděli křížem krážem celé okolí, rozdávali telefonní číslo, slibovali odměny, vyptávali se příslušníků VB, zastavovali každého, kdo šel se psem, zda Robina nepotkal. Nebylo pravděpodobné, že by na svých toulkách kteréhokoli psa minul bez povšimnutí. Jenže nikde ani stopy. A tak návrat domů se záblesky naděje, že sedí přede dveřmi. Kdepak. Ubrečená jsem volala Alence a Honzovi, Honza promrhal pět minut meziměstského hovoru Praha - Brno na úžas, zda je vůbec možné, aby dospělý, soudný člověk dokázal ztratit psa. „U t e k l nám - nemůžeš to pochopit?“ křičela jsem „Proč jste ho nepřivolali zpátky?“ „Volali jsme až do ochraptění.“ „Jak to, že se tedy nevrátil? Proč ho pořádně nevychováváte?“ Poté nám udělil cenný pokyn, abychom ho šli okamžitě hledat a přivedli ho domů. Rudolf, sedící na doslech, se zmocnil sluchátka a zařval, že to by nás věru nenapadlo, a s prásknutím zavěsil. (Najde se Robinek? To se dozvíte možná už příště.)
