ZNÁTE MĚSTO PACOV ?
PAPRSEK VI. ROČNÍK
Píše se rok 1876. V té době přichází do Pacova ještě ne třicetiletý Josef Hradecký, mědikovecký tovaryš vyučený ve Vídni. Spolu se svým bratrem Eduardem vytušil v Pacově vhodné místo pro svůj podnikatelský záměr, a proto podává 8. září 1876 žádost na okresní hejtmanství o povolení kotlářské živnosti se sídlem v Pacově. Vzhledem k zvětšujícímu se počtu zemědělských lihovarů rozvíjela se příznivě dílna zakladatele a její působnost se rozšiřuje do stále větších oblastí rakousko-uherské monarchie. Kotlářské a mědikovecké řemeslo prožívá v té době nevídaný rozkvět. Před II. světovou válkou zaměstnávala firma již 80 pracovníků. Od roku 1876 do roku 1936 vyrobila firma Hradecký základní výrobu zařízení pro 376 lihovarů. Temným místem v historii firmy bylo nucené vystěhování rodiny Hradeckých v 50. letech do Leskovic a uvěznění majitele firmy ve vykonstruovaném procesu. Po roce 1989 byl ing. Josef Hradecký posmrtně plně rehabilitován. Po znárodnění v roce 1948 prošel pacovský závod řadou reorganizací. V roce 1992 získali potomci majitele firmy v rámci restituce zpět své prostory a v roce 1993 společně s dalšími společníky obnovili tradici založením společnosti J. HRADECKÝ, spol. s. r. o. s emblémem JHP.
ZPRAVODAJ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY KVĚTEN 2012
CVIČTE SI SVŮJ MOZEK Rozluštěte následující přesmyčky (slova, kde byla zpřeházena písmenka) označující různé dopravní prostředky.
KALENDÁŘ
BRULEJSOT………………………………………………
1. 5. 2. 5. 3. 5.
VLANKOA…………………………………………………..
5. 5. 8. 5.
TUABOSU…………………………………………………..
13. 5. 15. 5. 17. 5.
TRVÍLNUK………………………………………………….. PETCHALECIN……………………………………………. SĚNA……………………………………………………….. DÁKDOVA………………………………………………….. KROTRAT………………………………………………….. VJARTAM…………………………………………………... RÍKLYCH…………………………………………………… ÓNIMAK…………………………………………………….. BŽOLOKĚKA………………………………………………. CREMAPI…………………………………………………...
24. 5. 25. 5. 27. 5. 29. 5. 31. 5.
Svátek práce Mezinárodní den ptačího zpěvu Den slunce Světový den svobody tisku Květnové povstání českého lidu Den vítězství – Státní svátek Panna Maria, Prostřednice všech milostí Svátek matek Mezinárodní den rodiny Světový den telekomunikace Nanebevstoupení Páně Evropský den parků Den Afriky Seslání Ducha Svatého, Boží hod svatodušní Mezinárodní den ochránců míru Světový den bez tabáku Den otvírání studánek
AKTUÁLNĚ Upozornění pro příjemce příspěvků na péči. V souvislosti s jednáním poskytovatelů sociálních služeb informoval ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, že vydal pokyn Úřadu práce, aby při každé návštěvě klienta na ÚP byl příjemce příspěvku na péči požádán, aby prokázal využívání příspěvku na péči na poskytování služeb. To znamená, že každý příjemce příspěvku na péči by si měl vést deník, ve kterém velmi stručně napíše úkony, které mu osoba poskytující péči poskytla a jakým způsobem byla provedena úhrada za tuto službu. U rodinných příslušníků je nezbytné mít alespoň výčet služeb, které jsou prováděny. Způsob platby asi není tak důležitý, neboť je zřejmé, že rodinný rozpočet je společný. Pokud je péče poskytována jinou osobou, v takovém případě je nezbytné, aby byl zřejmý i způsob platby za službu. „ Považuji za důležité, aby příjemci příspěvku na péči si tyto věci dali urychleně do pořádku, neboť úřady práce tuto činnost začnou vykonávat.“ Řekl Václav Krása. Zdroj: NRZP ČR
? OTAZNÍKY ? PROČ JE DALEKO VÍC PRAVÁKŮ NEŽ LEVÁKŮ ? S rozvojem ručních prací a řeči musel lidský mozek řídit čím dál jemnější pohyby, jejichž koordinace se – nejspíš z úsporných důvodů – už před mnoha tisíci lety soustředila do jedné, totiž levé poloviny mozku. A ta řídí i pravou část těla, tedy i pravou ruku. Tak aspoň zní dnes nejčastěji přijímaná hypotéza. Nepřímo ji podporuje i to, že lidoopi jako naši nejbližší příbuzní většinou používají pravou ruku stejně jako levou, protože jejich levá mozková hemisféra ještě není specializovaná pro tak náročné úkoly. PROČ SE NÁRAMKOVÉ HODINKY NOSÍ PŘEVÁŽNĚ NA LEVÉ RUCE ? Hlavně proto, že pravou ruku většina z nás víc zaměstnává, takže zároveň víc trpí hodinky, které jsou na jejím zápěstí. S tím souvisí další praktický důvod: pokud jsou hodinky na více zahálející levé ruce, můžeme bez přerušení činnosti lépe odečíst, kolik vlastně je. Nezapomínejme také, že pravačka bývá šikovnější, takže si s ní hodinky snáze připevníme na zápěstí levačky a s menšími obtížemi ovládáme natahovací korunku.
UŽITEČNÉ RADY BOJUJEME S VLHKOSTÍ Do vlhkých místností umístíme mísy se solí. Navlhlou sůl často vyměňujeme. Před opětovným použitím ji sušíme na pekáči buď při nízké teplotě v troubě, nebo na sluníčku.
FARNÍ CHARITA PACOV vás zve na poutní zájezd na Svatou Horu u Příbrami V PÁTEK 25. KVĚTNA 2012.
NA PLÍSEŇ MODROU SKALICÍ Plísně na zdech se můžeme zbavit tak, že ji kartáčem odstraníme a potom místo ošetříme roztokem vody a modré skalice. Ředíme 1:10 (na 1 l vlažné vody přidáme 10 dkg modré skalice). Tímto roztokem zeď natřeme a nátěr opakujeme o den později ještě jednou.
POLICIE RADÍ
Jak se chránit před okradením. Peníze, doklady i klíče noste v příruční uzavřené tašce nebo kabelce vždy odděleně. Berte si jen tolik peněz, kolik skutečně potřebujete. Peněženku vložte na dno nebo do spodní části kabelky nebo nákupní tašky. Kabelku nebo tašku přes rameno nenechávejte viset na zádech, ale mějte ji stále na očích a chraňte ji rukama na boku nebo na břiše. Kabelku nebo tašku nepokládejte v obchodech na police a nenechávejte je v nákupním vozíku. Nikdy je neodkládejte s oděvem např. v čekárně u lékaře či na úřadech. Vyhýbejte se návalům mnoha lidí, tlačenice nahrává zlodějům a okradení může proběhnout bez povšimnutí. Při výběru peněz z bankomatu si hlídejte soukromí. Dávejte pozor, jestli vás někdo nesleduje příliš zblízka. Vybírání z bankomatů uvnitř bank či spořitelen je spolehlivější. Na ulici si vybírejte peníze za asistence někoho, koho znáte a důvěřujete mu. Nikdy se před nikým nechlubte svými úsporami nebo cennostmi, nepůjčujte cizím lidem peníze, neplaťte žádné zálohy podomním prodejcům. Čtete-li si v dopravním prostředku MHD, mějte své příruční zavazadlo pořád pod kontrolou. Ve vlaku si vybírejte kupé, kde už sedí další cestující a nenechávejte svá zavazadla bez dozoru.
HUMOR LÉČÍ Sejdou se Čech, Rus a Američan a řeší, co udělá jejich auto, když ho zapomenou zamknout. Rus: „Moje auto za chvíli začne nahlas pípat.“ Američan: „Moje auto, když ho zapomenu zamknout, se za chvíli zamkne samo.“ Čech: „Moje auto, když ho zapomenu zamknout, za chvíli zmizí!“ Manželský pár kolem šedesáti, slaví 35. výročí svatby v romantické restauraci. Náhle se na jejich stole objeví drobounká víla a říká: „Protože jste byli takový vzorný manželský pár a celou dobu jste se milovali, splním každému z vás jedno přání.“ Žena zamilovaně řekne: „Já chci cestovat po světě se svým milovaným manželem.“ Víla mávla kouzelnou hůlkou a v ruce se jí objevily dva lístky na loď Queen Marry. Muž se po chvíli zamyslel a pak řekl: „Tohle je samozřejmě velmi romantické, ale příležitost jako tahle už nepřijde. Je mi líto, má lásko, ale mým přáním je mít ženu o třicet let mladší než jsem já.“ Žena i víla byly sice zklamané, ale přání je přání… Víla mávla kouzelnou hůlkou a…manželovi bylo najednou 92 let.
CVIČTE SI SVŮJ MOZEK – řešení : trolejbus, lanovka, autobus, vrtulník, plachetnice, saně, dodávka, traktor, tramvaj, rychlík, kamión, koloběžka, pramice.
NÁPAD OSLAVY Dne matek do Československa přišel kolem roku 1918, kdy zemi navštěvovalo hodně lidí z USA, mezi nimi i sociální pracovnice. Ideu šířila Čs. ochrana matek a dětí, Červený kříž, Sokol, Orel, katolické spolky i některé ženské komise při politických stranách. „Maminku máme každý jen jednu a je jediná, která nás nesobecky milovala. Dětmi se cítíme ve dvou stejně jako ve čtyřiceti letech, proto půjdeme slavit pod heslem Hold matkám," tak začínala výzva v Českém slově z roku 1924. Noviny zvaly na oslavu do Stromovky, kde se konal jeden z prvních Dnů matek u nás.
NEJVÍCE se o oslavu Dne matek v bývalém Československu zasloužila Alice Masaryková. Ostatně není divu, protože její otec T. G. Masaryk na svou matku vzpomínal takto: „Matka na mne měla větší vliv než otec... Matka byla chytrá a moudrá... Matka byla zbožná. Ráda chodila do kostela, ale neměla k tomu kdy, protože musela dřít na rodinu..."
MATKA, která vychovala a vypěstovala ve svých dětech ušlechtilé vlastnosti, zůstávala v minulosti často v pozadí a nepovšimnuta. Proto od samého zrodu tohoto svátku nikdo nepopíral, že by matkám měly být více nakloněny zákony a že stát by měl matkám a dětem hmotně pomáhat. Nejen v tento sváteční den by si každý měl připomenout úctu ke každodenní neviditelné péči matek o novou generaci, pěstovat smysl pro cenu dobrých vztahů mezi mužem a ženou a vytvořit ovzduší dobré vůle, které toto tisíciletí tolik postrádá.
A na závěr malá vzpomínka na naše školní léta:
MATIČCE Jan Neruda Proto mně drahá tak A kdyby byla snad milá má matička, chudší než oblázek, že je tak maličká, přec bych ji v srdci svém že je tak chudičká. choval co obrázek.
A kdyby byla snad svázána v uzlíčku, přec bych ji miloval tu drahou matičku.
PŘÍBĚHY ČTENÁŘŮ PŘÁNÍČKO Na svoji paní učitelku z první třídy nikdy nezapomenu. Tenkrát nás bylo ve třídě skoro čtyřicet žáčků, a přesto nás všechny zvládla a naučila číst, psát a počítat bez křiku a hubování. Byla hodná a laskavá, pro každého z nás si našla vždycky čas a pochvalu za každý i sebemenší úspěch. Dodnes obdivuji její přirozenou profesionalitu a troufám si tvrdit, že takové učitelky se už teď v té naší uspěchané době nepotkávají. Vzpomněla jsem si na ni asi proto, že se mi vybavila jedna příhoda, kterou jsme zažili právě při svátku matek a která byla důkazem neskonalé trpělivosti naší zlaté paní učitelky. V první třídě se totiž tehdy psalo dlouho obyčejnou tužkou, myslím, že skoro do vánoc, a jen ti nejlepší postupně zkoušeli tvořit písmenka plnicím inkoustovým perem. Na jaře jsme už psali inkoustem všichni, ale žádná sláva to nebyla. Inkoust jsme měli všude, v sešitě plno kaněk, holt ta první plnicí pera byla ještě hodně nedokonalá. Jakmile se nám udělala kaňka, inkoust jsme rychle z papíru slízli a paní učitelka plivla na gumu a kaňku vygumovala. Byla na to odborník, nikdy neudělala do sešitu díru jako my, když jsme to zkoušeli sami. Na svátek matek, to už všichni uměli jakž takž psát perem, nám paní učitelka napsala dlouhé přáníčko pro maminky na tabuli. Na konci bylo „přeje tvoje Anička“ - to si pamatuji přesně. Samozřejmě to mělo být jako příklad, ale my - poslušní žáčkové jsme to všichni pečlivě s vypětím všech sil opsali až do konce, a tak bylo ve třídě skoro čtyřicet „Aniček“. Vzpomínám si, že jsem ten den poprvé viděla naší paní učitelku mírně „rozhozenou“. Ale nehnula ani brvou, plivla na gumu a všech čtyřicet Aniček vygumovala, a tak každý z nás mohl napsat pod přáníčko to svoje správné jméno. Moje maminka měla dlouho uložené tohle moje přáníčko (ostatně jako i všechna další) v kredenci a čas od času jsme se jimi probírali a s nostalgií prohlíželi to první s vydřenou „skorodírou“ po Aničce a ušmudlaným podpisem - tvoje Jaruška.
SLAVNÍ ČECHOVÉ OTTO WICHTERLE (1913 - 1998) „Chemik, který vyrobil první tzv. měkké kontaktní čočky.“ Otto Wichterle, český chemik, vynálezce měkkých kontaktních čoček, zakladatel Ústavu makromolekulární chemie ČSAV a dlouholetý profesor Vysoké školy chemickotechnologické, se narodil 27. října 1913 v Prostějově. Vystudoval prostějovské gymnázium, pak chemickou fakultu pražského ČVUT, doktorát získává v roce 1936 jako odborný asistent (u profesora Votočka - kde pracoval až do zavření vysokých škol v roce 1939). Od roku 1940 byl zaměstnán v Baťově výzkumném ústavu ve Zlíně, kde vedl pracovní skupinu, zabývající se výzkumem polyamidů. Vypracoval technologii výroby kaprolaktamu a již v roce 1941 připravoval ve své laboratoři vlákna polyamidu, která byla možno spřádat. Po řadě komplikací souvisejících s utajením před německými okupanty a poté s problémy poválečného průmyslu, byla průmyslová výroba těchto polyamidů s označením Silon zahájena až za deset let. V roce 1945 se Wichterle vrátil na VŠCHT a přednášel obecnou a anorganickou chemii. Od roku 1952 se zde začal zabývat syntézou síťovaných hydrofilních gelů, které vodou bobtnají, s cílem najít vhodný materiál pro oční implantáty. Podařilo se mu připravit HEMA gel, který pohlcoval až 40% vody, měl vhodné mechanické vlastnosti a byl průhledný. Při politické čistce, kterou provedlo v roce 1958 komunistické vedení VŠCHT, byl profesor Wichterle spolu s řadou dalších vynikajících učitelů ze školy vyhozen. Výzkum nitroočních čoček na VŠCHT byl zlikvidován. V roce 1957 proběhlo v Praze mezinárodní sympozium o makromolekulární chemii, které vedení státu přesvědčilo o potřebě zřízení pracoviště zaměřeného na výzkum syntetických polymerů. Ředitelem v roce 1958 vzniklého Ústavu makromolekulární chemie Československé akademie věd byl jmenován profesor Wichterle.
Rozhodující pokusy se zpracováním hydrogelů do vhodného tvaru oční kontaktní čočky ale provedl profesor Wichterle doma. Na vánoce 1961 si sestavil pomocí dětské kovové stavebnice Merkur první prototyp odstředivého odlévacího zařízení, které poháněl dynamem z jízdního kola, zapojeným na zvonkový transformátor. Na něm odlil první čtyři velmi pravidelné čočky, které nedráždily oko. Za několik let se sen o nápravě oční vady, který poprvé popsal v roce 1508 Leonardo da Vinci a který k realizaci dovedl profesor Otto Wichterle, rozšířil do celého světa. Dnes užívá kontaktní čočky, které lze rychle a jednoduše aplikovat, asi 100 000 000 obyvatel naší planety. Konflikty s vládnoucí mocí, kdy režim bez Wichterleho vědomí odprodává patent na výrobu měkkých kontaktních čoček do zahraničí (za zlomek jeho skutečné hodnoty), jeho aktivní občanské postoje v období tzv. pražského jara a brzy po něm (Wichterle podepisuje 2000 slov a při svém vystoupení v parlamentu otevřeně kritizuje postup vládnoucí moci po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968) pak vedou k tomu, že je na počátku husákovské normalizace v roce 1970 zbaven všech svých vedoucích postů. V roce 1990 byl profesor Otto Wichterle, člen mezinárodních společností, držitel řady zahraničních cen a čestný doktor zahraničních univerzit, autor více než dvou set odborných publikací, a přes 150 vynálezů a patentů, zvolen předsedou Československé akademie věd a tuto funkci vykonával až do rozdělení Československa v roce 1993. V roce 1993 byla jedna z planetek naší sluneční soustavy pojmenována Wichterle. Otto Wichterle, největší osobnost československé chemie v období po druhé světové válce a vědec, díky němuž jsou dnes široce dostupné a levné měkké (hydrofilní) kontaktní čočky, umírá 18. srpna roku 1998.
RECEPTÁŘ
Tentokrát zkuste rychlé šlehačkové rolády.
13. května oslavíme DEN MATEK
Višňová roláda 5 vajíček, 10dkg cukru krupice 3 lžíce hořkého kakaa, trochu rumu vanilkový cukr 2 šlehačky, moučkový cukr 2 ztužovače šlehačky višňový kompot strouhaná hořká čokoláda Postup: Oddělené žloutky pořádně vyšleháme s cukrem, rumem a kakaem, až se cukr rozplyne. Lehce vmícháme ušlehaný tuhý sníh z bílků. Hmotu naneseme na pečící papír. Pečeme na 22O°C 8 minut. Neotvíráme troubu! Po upečení svineme do rolky a necháme zchladnout. Mezitím si vychlazené šlehačky vyšleháme se ztužovačem a cukrem do tuha. Natřeme rozvinutou vychladlou rolku a poklademe višněmi. Nakonec posypeme nahrubo strouhanou čokoládou, svineme a dáme do chladu.
Lehká obláčková roláda 1/2 hrnku pískového cukru, 3 lžíce kakaa, 5 vajec, kypřící prášek náplň: 1 šlehačka, 1 vanilkový cukr, kompotované mandarinky Postup: Žloutky utřeme s cukrem do pěny, přidáme sníh, kakao a prášek do pečiva. Těsto nalijeme na plech vyložený pečícím papírem. Pečeme asi 6-10 minut. Poté ještě horkou roládu zarolujeme i s pečícím papírem. Jakmile těsto vychladne, natřeme ho ušlehanou šlehačkou s mandarinkami a zarolujeme do rolády. Necháme vychladit a můžeme si smlsnout. Místo mandarinek můžete dát kterékoliv jiné ovoce.
PRVNÍ ZPRÁVY o „předchůdci" Svátku matek sahají do Anglie 16. století. Tehdy se tomuto dni říkalo Mateřská neděle nebo Neděle matek (Mothering Sunday) a slavil se na počest všech anglických matek v období zvaném Lent (tj. čtyřicetidenní postní období od Velikonoc). V USA poprvé Den matek navrhla v roce 1872 Julia Ward Howeová a věnovala tento den míru. Na sklonku 19. století se Anna Reevers Jarvisová z Philadelphie, matka 11 dětí, začala angažovat za práva matek. Když zemřela, pokračovala v jejím započatém úsilí její dcera, která požádala pastora metodistické církve ve městě Grafton v Západní Virginii, aby vykonal zvláštní bohoslužbu na počest paní Jarvisové a všech matek světa.
V ROCE 1907 Anna Jarvisová (zemřela v r. 1948 bez prostředků a zcela opuštěná ve starobinci) zahájila kampaň za ustavení Dne matek jako národního svátku. Dočkala se v roce 1911. V roce 1914 byl Den matek prohlášen oficiálně za národní svátek - den veřejného vyjádření lásky a úcty matkám. Druhou květnovou neděli matky nepracovaly, nevařily, neuklízely. Všechno obstarávaly děti, které navíc maminky ochotně obsluhovaly. Dospělí posílali matkám pozdravy a blahopřání. Občané USA se zdobili květinou - bílou ten, kdo maminku už neměl, a červenou ti ostatní.
Přímluvná modlitba za dobré stáří podle sv. Františka Saleského. Bratři, den ze dne stárneme. Pojďme prosit našeho Pána, abychom se jeho duchem nechali vést k stáří moudrému a laskavému. • Pane, chraň nás pokušení, abychom se snažili každému vykládat, co o čem víme. K stáří by to byla stařecká žvanivost, a ta obtěžuje všechny kolem. • Pomáhej nám, abychom se nesnažili radit těm, kdo se nás na radu neptají, abychom nebyli poroučiví – a tak si uchovali pár přátel. • Pomáhej nám, abychom dokázali nemluvit o svých zdravotních potížích. Rok od roku roste chuť, kdekomu stále podrobněji popisovat své zdravotní potíže. Dej nám sílu, abychom dokázali o svých nemocech nemluvit. • O dobrou paměť prosit, to si již netroufáme, ale prosíme Tě o to, abychom si na svou zapomětlivost vzpomněli pokaždé, když se nám zdá, že druzí nemají pravdu. • Moc Tě také prosíme, Pane, abychom si dokázali po celý život zachovat vlídnou a laskavou tvář, podobu Božích dětí. Vždyť mrzoutský pohled je obrazem ďábla. • I když naše oči slábnou, ať si zachováme dobrý zrak pro vše, co je na bližním dobrého a nejsme líní mu to říci a pochválit. • Až se náš obličej začne plnit vráskami, až naše prsty budou neobratné a nohy těžké, ať si více připomínáme, co ještě zmůžeme, než abychom vzdychali nad tím, co již nemůžeme. • Ať se proti bázni před stářím ochráníme štítem víry, že kdo v Tebe věří, tomu narostou křídla jako orlovi. Bože, dej nám sílu, abychom své stáří přijali s důvěrou v Tebe. Ne naříkavě, ne mrzutě, ale vděčně. Vděčně za vše dobré, co v našem životě bylo, za to, co teď dobré je, ale i za to, v co důvěřujeme, že bude navždy dobré v Tobě, jenž jsi Pánem všeho života po všechny věky věků. Amen. Příspěvek od paní L. H.
LIDOVÉ TRADICE MÁJE Jedná se o velmi starou tradici známou především z Jižních Čech a Slovácka. Staví se každoročně 30. dubna před domy svobodných dívek nebo na návsi. Aby co nejdéle vydržel, byl zhotoven z jehličnanu – nejčastěji ze smrku nebo borovice. Z listnáčů se nejvíce používala bříza. Spodní část musela být silná, pevná, rovná a také vysoká. Horní část byla napevno spojena se spodním kůlem, který byl nejčastěji zbaven kůry. Zelená část byla ozdobena různobarevnými stuhami, proužky papíru, šátky, střapci, krepovými růžemi a květy. K tomuto zelenému vršku byl na fáborech připevněn věnec z chvojí. Zdobení máje byla spíše ženská starost, ale postavit jej nebyla jednoduchá záležitost, to byla práce pro chlapy. Čím byl máj vyšší, tím musel být bezpečnější, aby se nezřítil, a proto pro něj museli vykopat hlubokou jámu, dobře ho podepřít a zajistit. A pak následovaly dlouhé dny a noci někde až do svatodušních svátků, kdy se střídali v hlídání, aby jim ho někdo nepodřezal nebo neukradl věnec z máje. To byla největší potupa, která mohla mužskou část vesnice postihnout. Která chasa si máj nechala ukrást, nemohla pořádat muziku u příležitosti kácení máje. LÁSKY ČAS Měsíc květen se stal symbolem pro čas lásky. Tradovalo se, že každá dívka musí být na 1. máje políbena mužem pod kvetoucím stromem, jinak že do roka „uschne“. Které se to nepodařilo do půlnoci, musela aspoň obejmout a políbit mladý strom, nejlépe břízu. ČISTĚNÍ STUDÁNEK Nevinné a čisté dívky se vydávaly ke studánkám a k pramenům, aby je po zimě vyčistily a otevřely. Odedávna se věřilo, že dívčí nevinnost má „očistnou moc“. Na okraj studánky pokládaly věnečky z brusinek a zimostrázu a do vody házely drobečky ze svátečního pečiva. Čistou vodu pak nabíraly do malovaného džbánku a rozlévaly ji do všech světových stran.
