ZNÁTE MĚSTO PACOV ?
PAPRSEK VI. ROČNÍK
Barokní selské domy ve Spálené ulici. Spálená ulice je velmi významnou součástí městské památkové zóny. Nachází se zde zástavba lidových staveb, z nichž historicky hodnotné jsou též zapsány jako nemovité kulturní památky v Ústředním seznamu kulturních památek. Jedná se o lidové stavby charakteru hospodářských zemědělských usedlostí s barokními štíty a neoklasicistními fasádami.
ZPRAVODAJ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY ČERVENEC 2012
CVIČTE SI SVŮJ MOZEK PROCVIČENÍ KONCENTRACE POZORNOSTI V následujících slovech je vždy část slova nahrazena číslicí. Pokuste se tato slova rozluštit.
pa 3 t
=
patřit
20 ikoruna……………………………………………………………… z 5 ný……………………………………………………………………… mě 100…………………………………………………………………… 100 lice……………………………………………………………………. 100 nat……………………………………………………………………. vy 1 t……………………………………………………………………….. 1 ta………………………………………………………………………….. 4 lístek…………………………………………………………………….. 100 ckholm……………………………………………………………… 1 tit………………………………………………………………………….. 5 iboj……………………………………………………………………….. 100 upat………………………………………………………………….. 100 matolog……………………………………………………………. o 2 r…………………………………………………………………………. k 8 etika…………………………………………………………………… po 100 upit……………………………………………………………….
KALENDÁŘ 1. 2. 5. 6.
7. 7. 7. 7.
7. 7. 9. 7. 11. 7.
Světový den architektury Světový den UFO Cyril a Metoděj (státní svátek) Mistr Jan Hus (státní svátek) Světový den polibku Den čokolády Světový den veterinárních lékařů Světový den populace Mezinárodní slavnosti Labe Sv. Prokop – 4. července Podle legend se narodil kolem roku 985 v zemanské rodině v Chotouni u Kouřimi. Byl vysvěcen na kněze a útulek našel v jeskyni u řeky Sázavy. Roku 1032 založil u Sázavy klášter slovanské liturgie, v němž byla škola.
Sv. Cyril a Metoděj – 5. července Bratři původem z makedonského města Soluně, roku 863 na žádost knížete Rastislava vyslal na Velkou Moravu byzantský císař Michal III. Přinesli slovanskou liturgii a písmo, jež dalo základ slovanskému písemnictví.
Sv. Anna – 26. července S manželem sv. Joachimem nemohla mít děti, teprve ve vysokém věku vyslyšel Bůh její modlitby a obdařil ji dcerou Marií, matkou Ježíše Krista.
AKTUÁLNĚ Nevyužívejte kartu sociálních systémů jako bankovní kartu, radí NRZP ČR. Úřad práce oznámil, že karty sociálních systémů, tzv. S-karty, budou postupně vydávány od července letošního roku. Národní rada osob se zdravotním postižením, která s jejich zavedením nesouhlasila, vyzývá občana, kterým bude karta přiznána, aby při jejím přebírání podepsali prohlášení, že jim mají být příslušné dávky posílány poštovní poukázkou nebo na bankovní účet. Podle NRZP ČR karta sociálních systémů nepřinese žádnou hodnotu navíc pro lidi se zdravotním postižením, naopak jim může řadu věcí znepříjemnit. NRZP ji považuje pouze za peněžní produkt, kterým má přinést zisk bankám a případně těm, kteří prosadili tuto myšlenku. Zákon jednoznačně stanoví, že každý občan, který potřebuje nějakou sociální dávku, musí zároveň být držitelem této S-karty. To znamená, že pokud by si někdo nevyzvedl kartu sociálních systémů, tak mu nebudou poskytovány dávky. Jedná se o všechny dávky kromě dávek nemocenských a důchodových, které nebudou zatím poskytovány prostřednictvím S-karty. Je důležité, abychom si všichni uvědomili, že jakmile budeme vyzváni příslušným pracovištěm Úřadu práce, že si máme vyzvednout kartu sociálních systémů, abychom tak neprodleně učinili. Na této kartě bude zároveň poznamenáno, zda držitel karty má přiznanou průkazku TP, ZTP nebo ZTP/P a bude zde uveden symbol osoby neslyšící, případně nevidomé. NRZP ČR všem doporučuje, abyste při přebírání karty zároveň odevzdali prohlášení: „Žádám, na základě §19, odst. 3, zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a odst. 3, § 58, zákona č. 117/ 1995 Sb., o státní sociální podpoře, aby dávky pro osoby se zdravotním postižením, které pobírám a dávky státní sociální podpory, které pobírám, byly trvale odesílány poštovní poukázkou na moji adresu.“ Pokud budete chtít dostávat peníze na váš účet, tak místo poštovní poukázky napíšete číslo vašeho bankovního účtu. Toto prohlášení je potřeba podepsat a napsat datum a adresu. Na základě tohoto prohlášení vám musí být peníze poskytovány stejně jako doposud. To znamená buďto poštovní poukázkou nebo na váš bankovní účet. Bc. Václav Krása
předseda NRZP
? OTAZNÍKY ? Jsme jediný národ, který tak vášnivě sbírá houby? Určitě ne. Houby náruživě sbírají nejen všichni Slované, stejně jako obyvatelé pobaltských zemí, ale do jisté míry také Němci, Rakušané, Italové nebo Francouzi. Houbaření se věnují také Japonci a další Asiaté. V poslední době prý tomuto koníčku propadají i Finové a Švédové, naopak Norové nechávají bohatou úrodu hub skoro ležet ladem. Nedůvěru k divoce rostoucím houbám chovají anglosaské národy, zejména Britové. Naopak v severní Americe obliba houbaření pomalu, ale jistě roste.
HUMOR LÉČÍ Jak jste spokojený s novým bydlením v paneláku? Skvělé! Přímo bez vady! Manželka je spokojena, protože slyší všechno, co si sousedé povídají, a já proto, že se bojí na mne dupnout. Ptá se soused souseda: Proč na vás paní v noci tak křičela? Ale, pustila mě do hospody na jedno pivo, abych se vrátil v osm. Já to popletl, vypil jsem jich osm a vrátil jsem se v jednu…
VÝROČÍ Farní charita Pacov je nestátní neziskovou organizací a patří mezi složky Diecézní charity České Budějovice, která spolu s ostatními charitami Čech a Moravy tvoří Sdružení Charita Česká republika. Charita Pacov byla založena 20. 8. 1992. V sobotu 18. 8. 2012 oslavíme tedy dvacáté výročí založení naší Charity. Jste srdečně zváni. Program bude upřesněn na pozvánkách.
UPOZORNĚNÍ POLICIE RADÍ • • • • • •
• • •
• •
JAK PŘEDCHÁZET RIZIKU PŘEPADENÍ Vyhýbejte se odlehlým, nepřehledným a neosvětleným místům. Choďte raději frekventovanějšími ulicemi. Kabelku nebo tašku noste v ruce či na rameni směrem od ulice, aby vám ji z vozovky nemohl někdo vytrhnout nebo ukrást. Chce-li vám někdo kabelku ukrást, nebraňte se za každou cenu. Zdraví nebo dokonce život jsou cennější než peníze. Po chodníku choďte raději dále od vchodů domů, kde by mohl číhat případný pachatel a mohl by vás vtáhnout dovnitř. Při vstupování do domu se pozorně rozhlédněte a nevcházejte tam s někým neznámým. Také ve výtahu nejezděte s někým, koho neznáte. Raději počkejte na výtah prázdný. Nepřijímejte doprovod nabízený neznámými lidmi, i kdyby vypadali důvěryhodně. Ochota „pomocníka“ může být jen záminkou k tomu, aby se dostal do vašeho bytu a tam vás okradl třeba i za použití násilí. Kdybyste měli pocit, že vás někdo sleduje, snažte se co nejrychleji dostat na místo, kde je nějaký obchod nebo více lidí, mezi nimiž budete bezpečnější. Kdyby vás někdo napadl, křičte i tehdy, když v blízkosti nikoho nevidíte. Mohl by vás uslyšet někdo za rohem a přispěchat na pomoc. V případě nutnosti můžete pro svou ochranu použít sprej (deodorant, lak na vlasy nebo slzný plyn), který nosíte v tašce či kabelce. Pachatele tím překvapíte, možná i odradíte a sami tak získáte čas na přivolání pomoci. Snažte se vyhnout čekání na liduprázdné zastávce hromadné dopravy, především v časně ranních nebo pozdních večerních hodinách. V autobuse si sedejte co nejblíže k řidiči. Jeho blízkost může případného lupiče od zlého úmyslu odradit nebo vám v případě obtěžování či napadení řidič rychleji pomůže.
PŘEDRAŽENÉ HRNCE Lidové noviny (LN) přinesly příběh, který se v různých podobách opakuje už 20 let: vylákají seniory na levný zájezd, nabídnou jim oběd, sklenku alkoholu a pak je podvodnými praktikami přinutí ke koupi předraženého zboží. LN píší o firmách pořádajících předváděcí prodejní akce. Lidovky. cz vám ve spolupráci s Českou obchodní inspekcí přinášejí přehled firem, které si za své praktiky „vysloužily“ nemalé pokuty, v podnikání ale pokračují. Podnikatelé dostávají pokuty za to, že buď vícekrát porušili povinnosti, které stanovuje zákon o ochraně spotřebitele, nebo je porušili opakovaně. Nejčastěji se jedná o užití nekalých obchodních praktik a porušení informačních povinností v průběhu předváděcích akcí. Firmy, kterým byly uděleny nejvyšší pokuty v období od 1. 1. 2011 do 20. 5. 2012: PRODUCTS EXCLUSIVE s.r..o., J.O.B. s.r.o., Top-live s.r.o., GastromediaHolding s.r.o., HOMECOOK s.r.o., JINOX s.r.o., Ladislav Krempl, Beck Czech s.r.o., VERDANO s.r.o., Richard Mirga, Swiss Natur Solution s.r.o., MERPEX TRADE s.r.o., VELON TRADE s.r.o., TOP MORAVIA Q, s.r.o., UNIPRODEX s.r.o., MIKELA spol.s.r.o., PROFI CZECH s.r.o., Martin Suchánek Zdroj: Česká obchodní inspekce KONOPÍ MÁ BÝT K DOSTÁNÍ V LÉKÁRNĚ NA PŘEDPIS Lidé, kterým pomáhá marihuana jako lék, ji budou moci sehnat v lékárně na předpis. Čeští politici mění pohled na konopí a marihuanu, která se z něj získává. Poslanci projednali zákon, který uznává marihuanu jako vhodný lék ke zmírnění bolesti a který by měl být pacientům k dispozici. Zpřístupnění konopí pacientům pro léčebné účely požadují již delší dobu lékaři a na podporu této věci vznikla i Petice za léčebné konopí. Konopí se má pacientům vydávat výhradně na elektronický recept. Nebude možné je předepsat mladistvým ani dětem. Zdroj: www.pecujdoma.cz
SLAVNÍ ČECHOVÉ Eliška JUNKOVÁ (1900 - 1994)
Eliška Junková se narodila jako Alžběta Pospíšilová do rodiny olomouckého zámečnického mistra. V šestnácti letech nastoupila do tamější pobočky Pražské úvěrové banky na pozici korespondentky. Tehdy se poprvé setkala se svým budoucím mužem Čeňkem Junkem, který v roce 1916 olomouckou pobočku vedl a byl Alžbětiným nadřízeným. Po konci 1. světové války (ještě v roce 1918) odchází mladá Alžběta do Francie a posléze do Ženevy, aby nasbírala nějaké zkušenosti. Při jedné ze svých návštěv doma se Alžběta rozhodla pro složení zkoušky z řízení motorového vozidla. Musíme si uvědomit, že na počátku minulého století se ženy řidičky počítaly na desítky. Dost možná toužila po „řidičáku" právě kvůli Čeňkovi, který byl pro automobily zapálený snad odjakživa a se kterým se stále stýkala. Čeněk si Alžbětinu nepřítomnost krátil tím, že začal závodit, což bylo to, po čem celý život toužil. Jak se později ukázalo, nebyl sám, koho závodění baví… 24. června 1922 mu jednadvacetiletá Eliška řekla své „ano". Od tohoto dne se tedy už nejedná o Alžbětu Pospíšilovou, nýbrž o Elišku Junkovou (ve světě došlo ke zkomolení jména Alžběta na Elisabette, a to pak do češtiny přeložili jako Eliška). Novomanželé měli vskutku originální svatební cestu. Zasvětili ji totiž přípravám na závod Karlovy Vary - Mariánské Lázně. Bohužel jediným výsledkem těchto příprav byla Čeňkova havárie a zničený vůz. Z tohoto důvodu se Junkovi vydali do Francie na podzimní pařížský autosalon, kde se seznámili s Ettore Bugattim. Slovo dalo slovo a ještě před koncem roku 1922 se Junkovi mohli pyšnit svým novým aerodynamicky tvarovaným Bugatti 30, který byl osazen dvoulitrovým osmiválcem. Ještě na jaře 1923 jej vezli zpět do Molsheimu k přestavbě na závodní vůz. Svůj první závod Zbraslav - Jíloviště absolvovala Eliška na konci dubna 1923. Sice ještě jako spolujezdkyně svého muže, ale vítězství po boku jejího chotě jí bylo napoprvé více než dostatečnou odměnou. Následovaly další úspěchy v podobě prvenství závodu v Plzni, u Rumburku aj. Junkovi byli dokonale sehraný tým.
7. září 1924 v Lochotíně si dojela Eliška na voze Bugatti 30 při svém prvním samostatném závodě pro své první vítězství ve třídě sportovních automobilů. 9. května 1926 na jubilejním desátém závodě Zbraslav - Jíloviště porazila celé startovní pole, včetně svého manžela, a získala tak svoji první medaili za celkové prvenství. A o pár týdnů později vyhrála první zahraniční závod v Klausenpasse ve Švýcarsku. Také rok 1927 byl pro Junkovi významný. Eliška s Čeňkem se účastnili veleslavného závodu Targa Florio. Eliška tentokrát seděla za volantem lehčího speciálu Bugatti 37. První kolo závodu se vyvíjelo velmi dobře, ve druhém ji však postihla závada řízení a po následující kolizi mohla být vůbec ráda, že zůstala naživu. I přes své odstoupení ze závodu se po návratu do cíle dočkala nečekaně bouřlivých ovací diváků a především proseb od samotného organizátora závodu Floria, aby se nevzdávala a zúčastnila se i další rok. 6. května 1928 se Eliška opět objevuje na Targa Florio. Ve druhém kole vede celé závodní pole se slušným náskokem kolem 20 sekund, avšak ve třetím už bylo všemu jinak. Nejprve se projevily problémy s přehřívajícím se motorem, pak se v zatáčce nečekaně objevily dva balvany. Defekt pneumatiky byl nevyhnutelný a následná oprava ji stála pád o čtyři místa. Zhrzená Eliška přesto dojela do cíle na velmi pěkném pátém místě celkové klasifikace. 15. července 1928 při závodě na německém okruhu Nürburgring tragicky zahynul její manžel Čeněk. Pro Elišku byla smrt manžela velkou ránou a je tedy pochopitelné, že se horkého závodního volantu navždy vzdala. Nevzdala se však volantu úplně. Spojila se s Ettore Bugattim, který jí poskytl zcela nový kabriolet, se kterým se vydala na náročnou cestu do Indie a na Srí Lanku, aby propagovala značku Bugatti. To byla Eliščina předposlední jízda. Tou poslední byla účast na vzpomínkové jízdě Targa Florio v roce 1966, kdy se Elišce podařilo i přes tehdejší politické machinace vycestovat za hranice. Ještě než nás chvíli po svých třiadevadesátých narozeninách 5. ledna 1994 opustila, byla v listopadu 1993 založena Nadace Elišky Junkové, která se především snaží uchovávat bohatou historii československého motorismu.
RECEPTÁŘ
PŘÍBĚHY ČTENÁŘŮ SKLÁDAČKA
Pečeme a vaříme z třešní Rychlá bublanina 200g cukru krupice, 270g hladké mouky, prášek do pečiva, 250 ml šlehačky, 4 vejce, třešně podle chuti Postup: Veškeré ingredience v míse vymícháme (mixérem nebo ručně, jak je kdo zvyklý). Plech vymažeme olejem nebo máslem a vysypeme moukou nebo strouhankou či kokosem. Nalijeme do něj těsto a poklademe celými třešněmi (obalenými v hladké mouce, aby nepropadly na dno). Pečeme v předehřáté troubě asi při 150 - 170°C do zlatova. Necháme chvilku vychladnout, poté pocukrujeme a můžeme podávat.
Třešňové knedlíčky 250g měkkého tvarohu, 4 lžíce strouhanky, 4 lžíce dětské krupice, 1 vejce, špetka soli, asi 300g třešní, tvrdý tvaroh nebo osmažená strouhanka, máslo Postup: Z tvarohu, strouhanky, krupice, rozpuštěného másla, vejce a soli, připravíme těsto. Pokud je husté přidáme trochu mléka. Těstem obalíme třešně a dáme vařit do vroucí osolené vody. Když vyplavou, vaříme je ještě 4-5 minut. Uvařené polijeme rozpuštěným máslem, sypeme tvarohem nebo osmaženou strouhankou a moučkovým cukrem. Můžeme také udělat ze zbylých třešní omáčku: Vypeckované třešně dáme krátce povařit s cukrem dle chuti, citronovou šťávou, lžičkou másla a zahustíme 1 dl mléka smíchaným s 1 lžící solamylu a ještě krátce povaříme. Kdo má rád jemnou omáčku, může směs rozmixovat.
Jakmile jsem odmaturovala na střední škole, nastoupila jsem hned na začátku července do svého prvního zaměstnání. Tenkrát to nebyl problém, o absolventy byl velký zájem, ne jako teď, kdy je nikdo nechce. Práce mě hodně bavila, a tak jsem byla šťastná a spokojená. Z první výplaty jsem nakoupila nějaké dárky domů, ale hlavně jsem se těšila, že si splním svůj dávný sen - mít nové kolo. Doma na to nikdy nezbývaly peníze a já po kole marně toužila od dětství. Už žádné půjčování a prošení movitějších kamarádů, konečně budu mít kolo vlastní a budu se na něm prohánět dosytnosti. Tedy prohánět, to bylo silné slovo, spíš se pořádně učit jezdit, protože jsem si toho do té doby moc neužila a tudíž jsem žádný zdatný cyklista nebyla. S našetřenými penízky jsem tehdy letěla do Labutě (obchodní dům) a odtud si hrdě domů odvezla zbrusu novou červenou skládačku. Opatrně jsem ji uložila do kočárkárny (bydleli jsme v paneláku) a navečer pak natěšená vyjela na svou první jízdu. A ta tedy dopadla! Přesvědčená o svých nesporných cyklistických kvalitách jsem vyrazila hned na silnici do husté pražské dopravy. Zmateně jsem kličkovala mezi auty a snažila se být právoplatným účastníkem silničního provozu. Teď se teprve ukázalo, že moje zkušenosti z jízd okolo hřiště na půjčených kolech jsou jaksi nedostačující. K rozhodující kolizi došlo, když jsem se snažila vyhnout autobusu. Řidič, přinejmenším překvapený mým podivným manévrování, se snažil uhnout co nejblíže chodníku. Ale marně. Trochu o mě zavadil a já letěla z kola rovnou po nose. Nestalo se nic hrozného. Tedy hlavně kolu - to zůstalo vlastně úplně v pořádku. Ne tak ovšem já. Měla jsem rozpáranou nohu od utržené šlapky. Což, nohu mi zašili na chirurgii, šlapku spravil tatínek, ale moje dušička zůstala na dlouho poznamenaná. Strach z jízdy na kole mě opustil až dlouho po svatbě, kdy mě můj muž dokázal přemluvit ke koupi nového kola. Ale to už je zase jiná historka, o té někdy příště. A kde skončila moje skládačka? Prodala jsem ji kolegyni v práci a té kolo vzápětí ukradli ze sklepa. Možná dobře. Peníze jí zaplatila pojišťovna a ten zloděj si určitě také někde nabil kokos. Protože jsem přesvědčená, že ta moje červená skládačka byla stejně nějaká očarovaná a přinášela svým majitelům jenom smůlu.
