ZNÁTE MĚSTO PACOV ?
PAPRSEK VI. ROČNÍK
TJ Slavoj Pacov – oddíl kopané Fotbalové hřiště se nachází u základní školy Za Branou. Jeho délka je 103 m a šířka je 64 m. Součástí stadionu je krytá tribuna pro 200 sedících diváků, kabiny, střídačky, elektronická časomíra, občerstvení. Vedle travnaté plochy je umístěna tělocvična s kabinami, které jsou pro některé fotbalové zápasy využívány. Součástí areálu je i umělá tráva II. generace s rozměry 52 x 37 m. Zdroj: www.tjslavojpacov.cz
ZPRAVODAJ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SRPEN 2012
CVIČTE SI SVŮJ MOZEK PROCVIČOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY. V následujících známých rčeních a úslovích se pokuste doplnit číslovku tam, kde je vynechané místo.
Ponechal si obě funkce, takže seděl na …………………… židlích. Vsadil vše na …………………………………………………. kartu. Chci ti něco říct jen mezi ……………………………… očima. Pouštěl to ……………….. uchem tam a ……………….. ven. Je jako …………………………………………………. kolo u vozu. Byl v ……………………………………………………………….. nebi. Zabil …………………… mouchy …………….. jednou ranou. Musíme táhnout za …………………………………….. provaz. Bylo to zboží z ………………………………………………… ruky. Všechno smažme a začněme úplně od ……………………. U …………………………………………… hromů, kde to jsme ? Jde to s ním od ……………………………… k ……………………. Ty nemáš všech ………………………………….. pohromadě. Do …………………………………………………. všeho dobrého. Plete …………………………………… přes ………………………… Chytil …………………………………………………………….. dech. To jste si vzpomněli za …………. minut …………………….
KALENDÁŘ 10. 8. 12. 8. 13. 8. 15. 8. 20. 8. 24. 8. 29. 8.
sv. Vavřinec Mezinárodní den mládeže Den leváků Nanebevzetí Panny Marie „ 20 let“ založení Farní charity Pacov sv. Bartoloměj Evropská noc pro netopýry
POUTĚ A POSVÍCENÍ Pouť – putování někam, většinou na nějaké místo související s některým z celé řady světců. Tato místa se stala známá tím, že se zde stalo něco mimořádného, nějaký zázrak nebo se zde zjevil nějaký svatý. Celé zástupy lidí se tam pak vypravovaly a modlily se zde, protože věřily, že modlitby v těchto místech budou vyslyšeny. Na těchto místech se často za přispění štědrých dárců stavěly kapličky nebo i honosné kostely, které byly světcům zasvěceny. Cesty do těchto mnohdy i velmi vzdálených míst nebyly většinou nijak značeny. Proto je organizoval někdo ze vsi, kdo již cestu znal. Celou skupinu poutníků často doprovázel povoz, na němž se vezlo jídlo a přikrývky. Poslední část poutě se často absolvovala po kolenou, přičemž se věřící modlili za zdraví, úspěch a další, pro jejich život důležité věci. Posvícení byla výroční slavnost na počest zasvěcení místního kostela. Slavila se v neděli před nebo po svátku světce, jemuž byl kostel zasvěcen. V každé farnosti nebo vesnici se posvícení konalo v jinou dobu, každý týden se veselilo, a proto prý trpěla pracovní morálka. V roce 1787 vydal císař Josef II. nařízení, kterým chtěl tyto slavnosti sjednotit v jeden čas. A tak se od té doby slavily třetí neděli v říjnu tzv. „císařské hody“ nebo také „havelské posvícení“, protože má svátek Havel. Zdroj: Lidové tradice
AKTUÁLNĚ NOVÉ ELEKTRONICKÉ SLUŽBY NEMOCNIC KRAJE VYSOČINA
eAmbulance ve všech krajských nemocnicích způsob objednávání klientů nemocnic Kraje Vysočina k lékaři, který šetří váš čas a nabízí pohodlí rychlého ošetření.
Výhody elektronického objednávání jednoduché ovládání přes internet, telefon, popřípadě možnost osobní návštěvy Kontaktního centra možnost objednávat se 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce výběr ideální hodiny pro ošetření, zkrácení doby čekání výběr nemocnice i konkrétního lékaře úplný přehled dostupných ordinačních hodin a volných termínů automatické připomenutí termínu ošetření 24 hodin předem (SMS zprávou) Objednat se do vybraných ordinací je možné přes internetovou adresu www.eambulance.cz. Pacient může dále využít služby operátorky na telefonu, která podle jeho instrukcí provede celé objednání. Službu tak mohou pohodlně využít i spoluobčané bez přístupu na internet. V případě zájmu je možné objednání provést i osobně při návštěvě Kontaktního centra. Konkrétní nabídka ordinační doby a typy všech vyšetření ve specializovaných ordinacích jsou k dispozici na www.eambulance.cz.
? OTAZNÍKY ? PROČ JE TAK NEPŘÍJEMNÉ, KDYŽ KOUSNU DO HLINÍKOVÉ FÓLIE ? Pokud jste někdy zkoušeli baterii tím, že jste se jazykem dotkli obou jejích kontaktů, měli jste docela podobné pocity – dostali jste totiž do jazyka ránu elektrickým proudem o nízkém napětí. Nejspíš zároveň máte v ústech aspoň jednu amalgamovou plombu, kovovou korunku, případně můstek. Mezi dvěma rozdílnými kovy – například hliníkem ve fólii a rtutí v amalgamu – totiž vzniká elektrické napětí podobně jako v baterii. V ústech přitom zároveň máte slaný roztok, který je dobrým vodičem elektřiny, takže výsledkem je sice slabý elektrický proud, který ale zřetelně zaznamenáte.
HUMOR LÉČÍ Dva pejskaři se trumfují, čí chlupáč je chytřejší. „Můj pes je tak šikovný,“ říká první, „že každé ráno čeká na pošťáka, dá mu spropitné a přinese mi noviny do křesla i s šálkem kávy!“ „Já vím,“ odtuší nevzrušeně druhý.“ „Jak to?“ „Můj pes mi o tom vyprávěl.“
VÝROČÍ „ 20 LET MEZI VÁMI „ Srdečně Vás zveme v sobotu 18. srpna na oslavu výročí založení Farní charity Pacov. 14.00 15.00 16.30
mše svatá v kostele sv. Michaela koncert Evy Henychové v kostele sv. Michaela posezení s pohoštěním a hudbou na farním dvoře
SENIOŘI V OHROŽENÍ: JAK NENALETĚT PODVODNÍKŮM V tomto příspěvku se chceme věnovat ohrožení, které je aktuální zejména pro seniory bydlící osaměle v bytě nebo rodinném domku. Chceme vás upozornit na rafinované způsoby, jak v současné době můžete přijít o své celoživotní úspory nebo cennosti. Jedná se zejména o krádeže v domácnosti, podvodné vylákání peněz a vydírání. Trestní zákoník rozlišuje přestupek (je-li zaviněná škoda do 5 tisíc Kč) nebo trestný čin (přesahuje-li zaviněná škoda 5 tisíc Kč). Ačkoliv se nemusí vždy jednat o velkou sumu peněz, může takováto událost znamenat pro seniory velkou psychickou zátěž doprovázenou nespavostí, úzkostí nebo depresemi. Pachatelé mají vše pečlivě promyšlené, vědí, co seniory zajímá a čemu těžce odolávají. Bývají to nejčastěji ženy (muž – komplic většinou čeká v autě za rohem). Osaměle bydlící senior je rád, když s ním někdo promluví, i když se jedná o cizího člověka. V rozhovoru pak na sebe prozradí hodně (pro pachatele) cenných informací (např. že už špatně vidí/chodí, že syn přijede až zítra, že vrátka se nezamykají). Oblíbené triky: Trik: „Nesu vám peníze“ – vratku za elektřinu, doplatek důchodu… Pravidlo: Nikdy žádná pojišťovna, elektrárna ani jiná firma neposílá peníze v hotovosti. Proto platí: neotvírat, neodpovídat, všimnout si pachatele, volat 158. Trik: „Vnouček“ – volá osoba, která se vydává za vašeho vnuka a chce peníze s tím, že pro ně pošle kamaráda k vám domů. Pravidlo: Do telefonu nesdělovat žádné informace, peníze přes prostředníka neposílat, ověřit si u někoho z rodiny pravdivost informací, rodina musí pro peníze poslat svého člena. Trik: „Instalatér“ – přichází muž v montérkách a žene se do vaší koupelny. Pravidlo: Každý řemeslník musí být předem písemně ohlášen a vámi objednán. Proto, nejde-li o havárii, vždy si telefonicky ověřte, zda firma, kterou uvádí, jej skutečně k vám vyslala. Trik: „dejte mi napít“ – u vašeho domu zastaví auto, prosí vás o podání vody (popř. vody do chladiče). Pravidlo: Existuje více možností, jak si opatřit vodu. Proto, pokud jste doma sami, odkažte na sousedy, obchod, hospodu. Buďte opatrní! Nevěřte všemu, co slyšíte, nepřeceňujte své schopnosti!
DOBRÉ RADY NA KAŽDÝ DEN NEKLOUZAVÁ RAMÍNKA Trička či halenky už vám z ramínka nesklouznou, když na konec každého ramínka navlečete gumičku a několikrát jí kolem něj obtočíte. Je to jednoduché a účinné. JAK NA TŘÍSKU Někdy si zarazíme třísku tak hluboko, že nejde ani pinzetou. Kousek mýdla zvlhčete vodou tak, aby bylo měkké a smíchejte ho se špetkou hnědého cukru. Směs dejte na náplast a přiložte na zraněné místo. Nechte přes noc působit. Ráno náplast sundejte a tříska bude venku. LOUPÁNÍ ČESNEKU Abyste si práci při loupání česneku usnadnili, dejte stroužky na chvíli do vařící vody. Potom už půjdou slupky dolů jedním pohybem.
LIDOVÉ HÁDANKY Nejdřív šaty zelené, potom nosí červené. A když už modré má, s dobrou chutí jíst se dá. (ŠVESTKA) Sedí panna v zeleném, v kabátečku červeném. Zatlačíš na ni – pláče, v srdci kámen skáče. (TŘEŠEŇ) Po lese se potulují, černá očka vykukují. (BORŮVKY) Mám pěknou hlavičku a jednu nožičku, hovím si v mechu v lesíčku. (HŘIB) V létě chodí v kožichu a v zimě je nahý. (OŘECH)
PŘÍBĚHY ČTENÁŘŮ PROČ PRACUJI NA CHARITĚ Jako malá jsem toužila být veterinářkou. Co já se nanosila domů všeliké havěti, která buď byla v našem malém pražském bytě mými rodiči s notnou dávkou odolnosti trpěna (kuřata, brouci, rybky, králík, pulci, andulky, žížaly atd.) nebo nekompromisně vyexpedována (několik toulavých psů, kočky, myši a vše větší než králík). Veterinární fakulta byla až v Brně, a tam naše finanční možnosti nesahali. A tak jsem se vrhla na druhý svůj koníček - malování a rýsování a stala se ze mě projektantka. V Praze stojí několik „mých“ staveb, a tak po téhle mé práci zůstala alespoň nějaká památka. Asi to mělo tak být, že jsem musela po deseti letech kvůli zdravotním problémům (oči, krční páteř) projektařiny nechat a začít si shánět úplně jiné zaměstnání. Zase se ve mně vzedmuly ty moje pečovatelské vlny a já jsem začala pracovat jako zdravotní sestřička. Musela jsem si sice doplnit odborné vzdělání, ale to mně nevadilo, jelikož mě práce s lidmi chytla za srdíčko a já zjistila, že jsem v životě ještě včas našla to pravé povolání. Odstěhovali jsme se z Prahy a já nějakou dobu pracovala u dětí. A pak (po zavření ozdravovny v Černovicích) našla práci na Charitě v Pacově. Dědečkové a babičky, o které se na Charitě staráme, se stali záhy mými nejlepšími přáteli. Tahle práce se možná může někomu zdát namáhavá, a to jak fyzicky, tak i psychicky. Pravda je, že někdy jedu domů utahaná jako kotě, ale vždycky s pocitem něčeho, co se nedá pořádně napsat. Je to teplo v srdci a duši, je to krásný stav naplnění a potřebnosti, který je u každého povolání tak důležitý. Nemůže každý tuhle práci dělat a podle mě se ani nedá naučit. Myslím si, že člověk má empatii už vrozenou a je mu dána do vínku. Jeho jediná zásluha je v rozhodnutí, že využije tohoto daru ve prospěch jiných a je na každém takovém, zda si tuto práci zvolí jako svoje životní poslání. Tak se totiž může bez nadsázky pečovatelská práce nazvat. To není žádná rutina, ani řemeslnická dovednost. Ani to není žádná výdělečná činnost, zbohatnout se na ní určitě nedá. Pokud tedy nazýváte bohatstvím peníze. Pokud je pro vás
bohatstvím naplněné srdce, tak jste se rozhodli správně. A to říkám bez nadsázky, protože to tak denně cítím. Nemusí to každý pochopit, ale to je mi jedno, protože není každému dáno cítit duši jiného. Mockrát jsem si vyslechla od svých bývalých spolužaček ze stavební fakulty, které mají vysoké platy a zajištěná dobrá pracovní místa, proč si nenajdu jiné, lukrativnější povolání. Kdo to nezažije, nepochopí. Stála jsem tuhle s kamarádkou v Penny a během našeho krátkého rozhovoru mě radostně a s úsměvem pozdravilo několik babiček. „Koukám, jak tě všichni mají rádi“, povídá moje známá a asi ani netušila, jak mi v té chvíli bylo dobře, protože právě tohle je ta naše největší „odměna“. Možná si myslíte, že práce se starými lidmi je smutná. Ale není to pravda. Starý člověk dokáže tak poutavě vyprávět, jeho vzpomínky jsou samozřejmě občas smutnější, ale většinou jsou veselé a někdy se spolu zasmějeme tak, že mi skutečně až tečou slzy. A na nás je, abychom v té naší uspěchané době věnovali babičkám a dědečkům (ale i dětem a všem ostatním lidem) pro ně to nejdůležitější a nejpotřebnější, a to je náš čas. Ten si starý člověk nejvíce žádá a toho se mu nedostává. Posedět, trpělivě naslouchat, přečíst knížku, probrat staré fotografie nebo jen pohladit a držet za ruku - nic to není, nic nás to nestojí, a přeci to pro každou babičku nebo dědu znamená moc. A o tom je také naše práce. A věřili byste, že se trochu plní i můj dětský sen. Hodně staroušků má totiž doma pejska nebo kočičku a já je všechny znám a všechny jsou mými kamarády a těší se na mě stejně jako jejich majitelé. Vítají mě při každé návštěvě a já nikdy nezapomenu každého zvířecího kamaráda pořádně podrbat za ouškem a na bříšku a pochválit ho, jak je dneska hodný, poslušný a roztomilý, a tím zase udělám radost jejich páníčkům. Pokud to vím, poradím i se zvířecím neduhy, občas vytáhnu nějaké to klíště, a tak jsem vlastně kromě pečovatelky i tak trošku veterinářkou. To víte, že přijdou i smutné chvíle, když se naplní babičce nebo dědečkovi jeho čas a já se s ním musím rozloučit. Zůstanou mi vzpomínky, které mně už nikdo nesebere a také vědomí, že jsem starouškovi posloužila i v jeho posledních dnech. A zase budu spěchat k dalším, kteří mě potřebují a jsou ještě mezi námi, pomohu, poradím, povyprávím, vyslechnu moudra i bolístky, někdy si popláču, někdy se zasměju. A budu šťastná. A proto pracuji na Charitě a neměnila bych. Tak to je a to mi věřte.
SLAVNÍ ČECHOVÉ Antonín HOLÝ - objevitel antivirotik (1936-2012)
Po dlouhé nemoci zemřel v pondělí 16. července 2012 profesor Antonín Holý, jeden z nejvýznamnějších českých vědců 20. století. Letos 1. září by oslavil 76. narozeniny. Antonín Holý, jehož profesní dráha byla spjata zejména s Ústavem organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR, objevil nová antivirotika, která pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Tyto látky jsou základem pro výrobu dosud nejúčinnějších dostupných léků proti AIDS, stejně tak léků proti pravým neštovicím, pásovému oparu, virovému zánětu oční sliznice či proti virové hepatitidě typu B. Přes všechen mezinárodní věhlas vynikajícího chemika zůstal prof. Holý skromným člověkem, jenž celý život kladl důraz zejména na poctivou vědeckou práci. Cítil se být hlavně vědeckým pracovníkem, a to i během doby, kdy vedl ÚOCHB AV ČR „Osobně bych v jiné instituci než v Akademii věd těžko pokročil ve své práci až tam, kde jsem dnes,“ prohlásil před lety. Do ÚOCHB AV ČR Antonín Holý nastoupil v roce 1960 s červeným diplomem za chemii z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Začínající vědec po třech letech přešel do vznikající laboratoře chemie nukleových kyselin. Toto oddělení pak dvacet let vedl. Za osudové je možné označit setkání prof. Holého s mladým belgickým virologem Erikem de Clercqem z univerzity v Lovani v roce 1976, kdy se začala odvíjet mimořádně produktivní spolupráce laboratoří ÚOCHB AV ČR a Rega Instituutu v Belgii na nové skupině potenciálních antivirotik. Svou pozornost badatelé zaměřili na skupinu tzv. acyklických fosfonátů nukleosidů, které se ukázaly být slibné. Ve spolupráci s americkou farmaceutickou firmou Gilead Sciences se jim podařilo úspěšně převést do lékové formy hned několik látek (Vistide, Hepsera, Viread, Truvada, Atripla). Prof. Holý tedy nejenže dokázal připravovat účinné látky, ale uměl též získat partnery pro jejich biologické testování a posléze i komerční partnery pro přípravu léků. Tak se „jeho“ látky staly základem pro moderní terapii mnoha závažných onemocnění. Odchod prof. Holého je nesmírnou ztrátou nejen pro Akademii věd ČR, ale pro celou českou a bez nadsázky i světovou vědu.
RECEPTÁŘ Borůvky plné vitamínů Malé modrofialové plody z divoké přírody patří mezi jedny z nejoblíbenějších. Malé keříky borůvky jsou v našich klimatických podmínkách velmi rozšířené. Nejenže výborně chutnají, ale jsou také velkým zdrojem vitaminu C, betakarotenu, minerálních látek jako je železo či stopových prvků, například manganu a mědi. Významný je i obsah vlákniny - pektinu, třísloviny taninu a modrého barviva. Konzumace borůvek je vhodná u mnoha zdravotních problémů. Například proti průjmu či na zanícené dásně, působí proti volným radikálům a choroboplodným zárodkům. Také dokáže ochránit jemné vlásečnice v očích nebo buňky proti rakovinovým a srdečně cévním onemocněním. Čerstvé borůvky poznáte tak, že jsou potaženy bílým povlakem. V kuchyni je upotřebíte zejména na koláče, do knedlíků a jiných teplých moučníků, pohárů, ovocných dortů, žahouru nebo domácí zmrzliny. Dají se také mrazit a zavařovat jako kompot, džem nebo marmeláda. Recept na výborný borůvkový koláč na vrch: 400 g borůvek, 200 g smetany, 2 vejce, 200 g cukru, 400 g tvarohu na těsto: 250 g másla, 4 žloutky, 1 vanilkový cukr, ½ kg hladké mouky, citrónová kůra na drobenku: hrubá mouka, cukr, máslo (v poměru 1:1:1) Postup: Nejprve si připravte linecké těsto. K tomu je potřeba nechat nejdříve máslo změknout, poté k němu přidejte žloutky, cukr, mouku a citrónovou kůru. Z těchto surovin vypracujte hladké těsto, které rozválejte a vložte na plech či do kulaté koláčové formy. Poté smíchejte tvaroh s cukrem a vajíčkem, naneste ho do formy na těsto a uhlaďte. Na vrch nasypte borůvky. Nakonec smíchejte smetanu s vajíčkem a zalijte tím borůvky. Koláč dejte do trouby a pečte ho při teplotě 160°C po dobu 40 minut. V polovině pečení přidejte drobenku a pečte do zlatova.
