ZNÁTE MĚSTO PACOV ?
PAPRSEK VI. ROČNÍK
Společnost Crystalis s.r.o. se zabývá výrobou a distribucí pramenité vody. Pramenitá voda je čerpána z vysoce kvalitního chráněného podzemního zdroje a její stáčení se provádí v našem městě pomocí nejmodernější technologie do 5 galonových barelů (tj. 18,9 l) Zdroj: www.crystalic.cz
ZPRAVODAJ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY BŘEZEN 2012
SLAVNÍ ČECHOVÉ VINCENC PRIESSNITZ (1799 - 1851)
Vypráví se, že tu noc, kdy Vincenc Priessnitz přišel na svět, přespával u nich na chalupě jakýsi voják. Večer stál s hospodářem před chalupou a najednou mu povídá: „Podívejte se na ty hvězdy a jejich rozložení. Syn, který se dnes v noci narodí, je určen pro něco zcela mimořádného a bude jednat s knížaty i králi." Tu noc se v Gräfenberku (dnešní Jeseníky), sestávajícího z pár chalup, narodil v rodině chalupníka Priessnitze jako šesté poslední dítě chlapec Vincenc. Kdo ví, jak by se jeho život odvíjel, kdyby v šestnácti letech neutrpěl vážný úraz, který paradoxně rozhodl o jeho dalším šťastném osudu. Jel tehdy nad ves sít, když se mu splašil kůň a kopl ho do obličeje. Vincenc spadl pod vůz a kola mu přejela přes hruď. Lékařův verdikt zněl: buď chlapec zemře nebo bude mrzákem. Přežil a hlavně - uzdravil se. Traduje se, že v bolestech požádal matku, aby ho balila do plátna namočeného ve studené vodě. Za tři dny slezl z postele, než odkvetly stromy, chodil po dvoře a o žních pomáhal na polích. Zázrak? Sám později vyprávěl, že si v mrákotách vzpomněl, jak kdysi na pastvině u lesa pod Studničním vrchem pozoroval raněného srnečka, který si chodil smáčet zkrvavený bok do studánky a rychle si ho tak zhojil. Inspirovaný moudrostí přírody si Vincenc vyléčil ještě několik zranění a pověst o tom se šířila po okolí. Lidé za ním začali chodit a on jim pomáhal. Takřka se stoprocentní úspěšností. Časem jeho věhlas přeskočil dál do kraje a pacienti se hrnuli. S dnou, revmatismem, bolestmi hlavy, žlučníku, s nervovými problémy. A Priessnitzů chalupa přestávala stačit. V roce 1822 ji strhnul a na jejím místě vystavěl kamenný dům, který stojí dodnes. V jeho přízemí zřídil místnost s dřevěnou vanou, do níž se napouštěla studená voda. Tak vlastně odstartovaly vůbec první vodoléčebné lázně nejen u nás, ale na světě.
Aniž by to tehdy tušil, navázal na starou Hippokratovu zkušenost, že studená voda působí na některé nemoci a zranění hojivě. Byl však první, kdo dříve, než pacienta ponořil do studené lázně, ho dobře rozehřál. Zavedl studené zábaly celého těla i jeho částí. Navíc na každého nemocného pohlížel jako na individuální problém, který je třeba také individuálně léčit. Součástí léčby bylo zdravé jídlo, pohyb na čerstvém vzduchu a hlavně čistá, lehká mysl. Doporučoval odložit všechny starosti a zakázal, aby nemocní mezi sebou o svých neduzích mluvili. Priessnitz byl naprostý samouk, leckdy tvrdohlavý, ale s neuvěřitelným citem pro zákonitosti a síly přírody, které jako venkovský člověk dobře odpozoroval. Horší problémy mu nastaly s lékaři z Frývaldova (dnes Jeseník). Když pomohl několika lidem, s nimiž si profesionálové neporadili, začali jednat. Priessnitze obvinili, že jako laik ohrožuje svými podivnými metodami zdraví a životy lidí, ba dokonce se snažili vyvolat dojem, že důvěřivost pacientů zneužívá předstíráním čarodějných postupů. Žalobou se zabývala policie i medicínští znalci, ale on to nevzdával. Dokazoval, že lidi léčí čistě přírodou, vodou a nikoli pilulkami a mastmi ... a nakonec po letech tahanic vyhrál. V roce 1838 získal konečné povolení vídeňské lékařské komory, aby on, člověk bez medicínského vzdělání, mohl své „očistné lázně" provozovat. Pomohlo mu nejen dobrozdání vyléčených pacientů, mezi nimiž už byla i řada významných jmen, ale i příznivý ohlas, s nímž se jeho vodoléčba setkávala mezi evropskými lékaři. Krátce nato byl postaven nový lázeňský dům, už pro šest set lidí! V roce 1839 se v lázních léčilo již na sedmnáct set pacientů. Časem přibývaly další lázeňské budovy, penziony, medicínští odborníci se vložili do dalších vývojů a dovedli lázně na světovou úroveň. Původní Gräfenberk se proměnil v české lázně Jeseník. Na zakladatele se nikdy nezapomnělo ani doma, ani ve světě. V roce 1999 UNESCO zahrnulo dvousté výročí jeho narození mezi významná data.
TO NEJLEPŠÍ Z PŘÍRODY
PŘÍBĚHY ČTENÁŘŮ
ZEMĚDÝM - na křeče Alkaloidy žaludek a střeva.
obsažené
v zemědýmu
uvolňují
Recept: Dvě lžičky bylinky (z lékárny nebo bylinkářství) spařte 150 ml vody. Přikryté nechte 10 minut louhovat a přeceďte. Pijte 1 šálek čaje před každým jídlem. KOPŘIVA - na klouby Účinné látky kopřivy tlumí tělu vlastní zánětlivé látky. Takže záněty mírní. Recept: Tři lžičky bylinky přelijte 150 ml vroucí vody, nechte 10 minut přikryté louhovat. Pijte 6 šálků v průběhu dne + vodu!
FIALKA - na bolavý krk Saponiny fialky mírní bolest v zaníceném krku. Recept: Dvě lžičky bylinky spařte 250 ml vody, přikryjte a nechte 10 minut louhovat. Potom přeceďte. Čaj oslaďte trochou medu. Pijte až 3 šálky denně.
DOPADENA Tak jsme se snad dočkali. Ty kruté mrazy už jsou za námi. Potrápily jistě všechny, nás řidiče nevyjímaje. Teď v teple u kamen vzpomínám na jednu příhodu, která se stala před léty, také při velkých mrazech. Tenkrát jsem pracovala v ozdravovně v Černovicích a sjížděla denně mrazivý kopec, abych se dostala do práce. Silnice byla úzká, plná sněhových jazyků, okolo hromady vyhrnutého sněhu. Doma jsme tehdy ještě neměli postavený přístřešek na auto, a tak chudáček moje Fabijka stála celou zimu na dvoře, na mrazu a zasypaná sněhem. Služba začínala ráno v šest, a tak jsem se rozespalá a nevrlá ploužila v půl šesté k autu, které nebylo pod sněhem skoro vidět. Jedu jen kousek (4 km), říkám si a kašlu na smetání sněhu. V zamrzlém oknu si vydrbu kolečko velikosti dlaně a sedám za volant. Malým otvůrkem toho moc nevidím, ale statečně sjíždím hlemýždí rychlostí prudký kopec do Černovic. Jsem asi v polovině, když za mnou zaječí policejní siréna. Krve by se ve mně nedořezal, úplně jsem ztuhla strachy. Co teď? Uhnout nemůžu, silnice je příliš úzká. Zrychlit taky nemůžu, protože vidím tak pár metrů před sebe. Zrcátka mám zamrzlá, dozadu taky nevidím, ale domýšlím si ve svých hrozných představách všechno. Jsem dopadena! Moje sněhem a ledem obalené auto s malinkým kolečkem místo předního okna je naprosto nepřizpůsobené jakémukoli pohybu po silnici. To bude pokuta! Snad mi dokonce seberou řidičák. A jak budu jezdit do práce? Asi na běžkách, jestli neskončím v base. To všechno se mi honilo hlavou, když jsem parkovala auto na náměstí a policejní hlídka přisvištěla s kvílením těsně vedle mě. Z auta vyskakují policajti i se psem. Vzdávám to. Zavírám oči a pomalu nastavuji ruce na očekávaná pouta. A ono nic. Odvážím se opatrně podívat. Hlídka i pes letí úplně jinam. Pak jsem se dověděla, že vykradli trafiku. Ale poučena jsem byla důkladně, to mi věřte. Že v zimě auto důkladně před každou jízdou celé pucuji, o tom nepochybujte.
KALENDÁŘ – BŘEZEN RECEPTÁŘ Tentokrát něco ze skromnějších postních jídel. Stále se dohadujeme mezi námi děvčaty i s našimi „babičkami“, jak se správně dělají ŠKUBÁNKY. A tak je zkuste takhle: Potřebujeme: 1 kg brambor, 150 g hrubé mouky, 1 lžičku soli, 100 g sádla (másla), 5 lžic cukru, mák Jak na to: Oloupané a na kostky nakrájené brambory vaříme v mírně osolené vodě, a když jsou téměř měkké, polovinu vody slijeme, odložíme, a do brambor až ke dnu hrnce obrácenou vařečkou uděláme několik otvorů. Brambory zasypeme moukou, je-li třeba, zalijeme je částí bramborového vývaru a vše necháme v zakrytém hrnci chvíli propařit. Poté brambory rozšťoucháme a důkladně prohněteme, až se vytvoří hladké těsto. Lžící namočenou v rozpuštěném sádle vykrajujeme škubánky, které klademe na talíř a sypeme mletým mákem či tvarohem a cukrem. Lehce pokapeme sádlem nebo máslem. A zkuste ještě recept ze staročeské kuchyně: HRACHOVEC Potřebujeme: 140 g hrachu, 140 g krup, 1 cibuli, 50 g tuku, česnek podle chuti, majoránku a sůl. Jak na to: Kroupy a hrách uvaříme a smícháme s osmaženou cibulí. Osolíme, okořeníme česnekem, majoránkou a zapečeme. Podáváme se zelným salátem.
4. 3. – 2. neděle postní 8. 3. – Mezinárodní den žen 11. 3. – 3. neděle postní 12. 3. – Vstup ČR do NATO 18. 3. – 4. neděle postní 19. 3. – sv. Josef 22. 3. – Světový den vody - Mezinárodní den invalidů 23. 3. – Světový den meteorologie 25. 3. – 5. neděle postní - začátek letního času 1. 4. – Květná neděle
ZAČÁTEK LETNÍHO ČASU ZIMNÍ ČAS NA LETNÍ :
NEDĚLE 25. BŘEZNA 2012
2:00 hod. → 3:00 hod.
AKTUÁLNĚ
? OTAZNÍKY ?
ČESKÉ DRÁHY NABÍZEJÍ DŮCHODCŮM NOVÉ SLEVY Podle Výměru Ministerstva financí ČR č.01/2012 skončily od 1. ledna státem garantované důchodcovské slevy ve vlacích. České dráhy nabízí důchodcům od 1. února nové slevy.
Je dobré třít omrzliny sněhem? Určitě ne. Podchlazené tkáně se tím ještě víc prochladí, a to přesto, že v člověku může vzniknout klamný pocit, že silným třením sněhu o pokožku vzniká spousta tepla. Zároveň ovšem také platí, že bychom neměli sahat ani k opačnému extrému a omrzlou pokožku bychom určitě nikdy neměli prohřívat rovnou horkou vodou či postiženého hned posadit k přetopeným kamnům. Jako první pomoc je nejvhodnější třít zasažená místa suchým ručníkem, případně je ponořit do vlažné vody. Ohřívání omrzlin by mělo být vždy pozvolné, abychom neudělali víc škody než užitku.
IN senior Slevová aplikace na In-kartě pro cestující starší 70 let bude zachována, změní se ale výše slevy na dálkové vlaky, která je dnes 25% ze zvláštního jízdného. Držitel této aplikace bude nově i nadále zdarma jezdit osobními a spěšnými vlaky a v ostatních vlacích bude mít nově jízdné se slevou 50% z obyčejného jízdného. Cestujícím, kteří tuto aplikaci aktuálně využívají, bude sleva automaticky a bezplatně upravena. Noví žadatelé zaplatí za In-kartu s roční aplikací IN senior 1 330 Kč. IN 50 pro důchodce K 1. únoru byla slevová aplikace IN 25 pro důchodce bezplatně změněna všem jejím držitelům na aplikaci IN 50, což znamená, že důchodci budou nadále cestovat se slevou 50% z obyčejného jízdného (do změny představovala sleva 25% ze zvláštního jízdného). Noví žadatelé zaplatí za In-kartu s aplikací IN 50 na rok 490 Kč, na dva roky 980 Kč a na tři roky nejvýhodnějších 1 330 Kč. Důchodci, kteří nejezdí vlakem často a nechtějí si pořizovat Inkartu, dostanou od Českých drah slevu 25% z obyčejného jízdného. K nákupu zvýhodněné jízdenky jim stačí předložit známý papírový průkaz s modrým pruhem, který budou České dráhy nadále ověřovat u pokladních přepážek za 50 Kč. Platnost tohoto průkazu je časově neomezená. Seniorům starším 70 let bude stačit k prokázání nároku na tuto slevu pouze občanský průkaz. Zdroj: České dráhy
Proč led plave na vodě? Voda má několik zvláštních vlastností. Jednou z nich je, že když zmrzne na led, má nižší hustotu a tedy i větší objem než ve formě kapaliny. Mimo jiné kvůli tomu pak také popraská skleněná láhev s vodou v mrazničce. A co za tím vším vězí? Molekuly vody vytvářejí se svými sousedkami takzvané vodíkové vazby. Jak voda postupně chladne a mrzne, vzniká těchto vazeb čím dál víc a jsou čím dál kratší, ale vedle nich se zároveň v molekulární struktuře ledu tvoří miniaturní dutinky. A ty celkovou hustotu krystalického ledu snižují. Led proto plave na vodě, kde tvoří dobrou tepelnou izolaci, a třeba zamrzlý rybník díky tomu v zimě nikdy nepromrzne až do dna.
UŽITEČNÉ RADY Usazeniny kávy, čaje se dají odstranit tak, že do hrnků, nebo konvic nalijeme horkou vodu s kypřícím práškem do pečiva. Necháme odstát asi 3 hodiny a vypláchneme.
HUMOR LÉČÍ
POSTNÍ DOBA
Říká pan Novák doktorovi: „Tak mám pocit, že manželka ztrácí sluch.“ Doktor mu poradí, aby vyzkoušel, jak to s ní vypadá. Když žena vaří večeři, pan Novák se postaví čtyři metry od ní a zeptá se: „Miláčku, co je dnes k večeři?“ Žádná odpověď. Pan Novák postoupí o metr dopředu a zeptá se znovu. Opět nic. Postaví se tedy metr za ní a otázku zopakuje. Stále nic. Nakonec si stoupne manželce přímo za záda a vykřikne: „Co bude dneska k večeři?“ Nato se žena otočí a popuzeně odpoví: „Kuře. Říkám ti to už počtvrté!“
CVIČTE SI SVŮJ MOZEK Přiřaďte k sobě vždy přídavné jméno z levé části stránky a podstatné jméno z pravé části stránky tak, aby vzniklo ustálené, běžně užívané slovní spojení.
1. ostnatý 2. ponorný 3. povolávací 4. neprůstřelná 5. přestupný 6. svěrací 7. kruhový 8. redukční 9. krevní 10. houpací 11. plnotučné
A. objezd B. rok C. dieta D. kazajka E. drát F. mléko G. vařič H. skupina I. vesta J. rozkaz K. křeslo
Období čtyřicetidenního půstu, trvající od Popeleční středy do Božího hodu velikonočního. 1. neděle postní V českém prostředí nazývaná černá, pravděpodobně proto, že během postu odkládaly zvláště ženy pestré oděvní součásti a halily se do černých šátků. Jiné označení je neděle pučálka podle pokrmu z namočeného a usmaženého hrachu. 2. neděle postní V lidovém prostředí zvaná pražná podle postního jídla pražma (staroslovanský pokrm, který se zhotovoval pražením nedozrálého obilí). 3. neděle postní V Čechách zvaná kýchavá podle pověry, že kolikrát kdo tuto neděli kýchne, tolik roků bude ještě živ, jinde, že za tolik let umře. 4. neděle postní V náboženství měla zvláštní postavení, neboť toho dne bylo možno uvolnit postní kázeň. Výrazem byla i krátkodobá změna barvy rouch v kostele – dosavadní fialová byla nahrazena růžovou. Od úlev povstal název družná neděle. 5. neděle postní Neděle smrtelná či smutná byla těsně před Velikonocemi. O smrtelné neděli byl obecně ve slovanském světě rozšířen zvyk vynášení smrti. Původ tohoto zvyku je třeba hledat již v pohanských dobách, kdy byl nejspíše spojen s koncem zimy a počátkem jara. 6. neděle postní Neděle květná je dnem, v němž se připomíná památka Kristova vjezdu do Jeruzaléma. Květná neděle nese název od květů, neboť přijíždějícího Krista vítali mnozí palmovými ratolestmi. U nás převzaly tuto funkci větvičky jívy (kočičky). Zdroj: Církevní rok a lidové obyčeje
