panelový dům
OBLÁ 15-19 V BRNĚ – NOVÉM LÍSKOVCI
ENERGETICKÝ AUDIT PRO ÚČELY
zařazení do dlouhodobého programu oprav bytových domů MMR ČR a žádosti o státní podporu v rámci programu ČEA
Zpracovatel :
Ústav technických zařízení budov Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební
BRNO - září 2000
OBSAH 1.
Shrnutí............................................................................................................. 5
2.
Identifikační údaje projektu............................................................ 6
3.
Základní údaje o předmětu energetického auditu............. 7
3.1.
Charakteristika předmětu energetického auditu........................................ 7
3.2.
Podklady pro zpracování energetického auditu........................................... 7
4.
Legislativní a technické normy...................................................... 8
5.
Popis výchozího stavu............................................................................. 9
5.1.
Obecná charakteristika budovy...................................................................... 9
5.2.
Všeobecné podmínky........................................................................................... 9
5.3.
Stavební konstrukce........................................................................................ 10
5.4.
Systém vytápění................................................................................................ 12
5.5.
Větrání............................................................................................................... 13
5.6.
Příprava a rozvod TUV.................................................................................... 13
5.7.
Osvětlení............................................................................................................ 15
5.8.
Různá zařízení.................................................................................................. 16
5.9.
Chlazení............................................................................................................. 16
5.10.
Venkovní systémy.............................................................................................. 16
5.11.
Způsob provozu a údržby................................................................................. 16
6.
základní údaje o energetických vstupech do předmětu Energetického Auditu 17
6.1.
Naměřená spotřeba energie............................................................................ 17
6.1.1.
Vnější energetické vstupy................................................................................. 17
6.1.2.
Vlastní energetické zdroje................................................................................ 18
6.1.3.
Rozvody energie v předmětu energetického auditu......................................... 18
6.1.4.
Spotřebiče energie............................................................................................ 19
6.2.
Zhodnocení výchozího stavu........................................................................... 20
6.3.
Položková energetická bilance výchozího stavu a alternativ úsporných řešení
7.
Potenciál energetických úspor s ekonomickými ukazateli 22
8.
Tepelná charakteristika budovy.................................................. 25
9.
Návrh opatření ke snížení spotřeby energie......................... 26
9.1.
Nízkonákladová opatření............................................................................. 26
9.1.1.
Provozní řád, energetický management.......................................................... 26
9.2.
Vysokonákladová opatření........................................................................... 27
9.2.1.
Snížení infiltrace (Varianta 1).......................................................................... 27
9.2.2.
Úsporné sprchové hlavice (Varianta 1)........................................................... 28
9.2.3.
Úsporné perlátory (Varianta 1)....................................................................... 28
21
9.2.4.
Tepelná izolace rozvodů a armatur TUV, snížení teploty TUV (Varianta 1)... 29
9.2.5.
Vyregulování otopné soustavy a termostatické ventily................................... 30
9.2.6.
Tepelná izolace rozvodů a armatur vytápění................................................... 30
9.2.7.
Modernizace rozvodů a ohřevu TUV (Varianta 2).......................................... 31
9.2.8.
Úsporné výtokové armatury (Varianta 2)....................................................... 32
9.2.9.
Zateplení oken (Varianta 1)............................................................................. 32
9.2.10.
Výměna oken (Varianta 5).......................................................................... 33
9.2.11.
Zateplení obvodových stěn........................................................................... 34
9.2.12.
Úsporné zdroje světla (Varianta 2)............................................................ 38
9.2.13.
Zateplení střechy........................................................................................... 38
9.2.14.
Zateplení podlahy nad sklepy (Varianta 2)................................................... 39
10.
enviromentální vyhodnocení variant..................................... 40
11.
Realizace....................................................................................................... 41
12.
Financování................................................................................................. 41
13.
Provoz a údržba........................................................................................ 42
14.
Energetický management................................................................. 42
15.
Závazné výstupy energetického auditu.................................... 43
15.1.
Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství.......................... 43
15.2.
Celkový potenciál úspory energie.................................................................. 44
15.3. 44
Návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu s ekonomickým hodnocením
15.4.
Závěrečná doporučení...................................................................................... 45
16.
evidenční list energetického auditu......................................... 46
seznam tabulek Tabulka č. 1 - Základní geometrické údaje částí budovy - Bytového domu............................. 12 Tabulka č. 2 – Celkový přehled energetických vnějších vstupů............................................... 17 Tabulka č. 3 - Spotřeba energie v objektu............................................................................ 18 Tabulka č. 4 – Celková bilance vlastních energetických zdrojů............................................... 18 Tabulka č. 5 – Přehled rozvodů energie................................................................................. 19 Tabulka č. 6 – Přehled nejvýznamnějších elektrických spotřebičů v 36 bytech (odhad dle průzkumů) 19 Tabulka č. 7 – Celková roční energetická bilance výchozího stavu.......................................... 20 Tabulka č. 8 - Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje........................... 20 Tabulka č. 9 - Energetická bilance spotřeby energie v objektu před ENCON........................ 21 Tabulka č. 10 - Energetická bilance spotřeby energie v objektu po ENCON......................... 21 Tabulka č. 11 - Potenciál energetických úspor (1. Varianta)................................................... 23 Tabulka č. 12 - Potenciál energetických úspor (2. Varianta)................................................... 24 Tabulka č. 13 - upravená energetická bilance 2. varianty:...................................................... 24 Tabulka č. 14 - Měrná tepelná charakteristika budovy........................................................... 25 Tabulka č. 15 - Parametry zateplení oken.............................................................................. 33 Tabulka č. 16 - Parametry nových oken................................................................................ 33 Tabulka č. 17 - Parametry zateplení stěn na doporučenou hodnotu dle ČSN 73 0540............ 35 Tabulka č. 18 - Parametry zateplení stěn na nízkoenergetickou hodnotu................................. 36 Tabulka č. 19 - Parametry zateplení střechy na doporučenou hodnotu dle ČSN 73 0540....... 38 Tabulka č. 20 - Parametry zateplení střechy na nízkoenergetickou hodnotu............................. 39 Tabulka č. 21 - Parametry zateplení podlahy......................................................................... 39 Tabulka č. 22 - Kvantifikace snížení zátěže životního prostředí............................................... 40 Tabulka č. 23 - Finanční zdroje pro realizaci úsporných zařízení............................................. 41 Tabulka č. 24 - Hotovostní tok - Cash Flow (v tis. Kč)......................................................... 42 Tabulka č. 25 (dle tab.9) - Energetická bilance spotřeby energie v objektu před ENCON...... 43 Tabulka č. 26 (dle tab.10) - Energetická bilance spotřeby energie v objektu po ENCON....... 43
1. Shrnutí Celoroční spotřeba energie v bytovém domě Oblá 15-19 v Brně dosahuje za dobu posledních tří let přibližně pro ÚT 385 200 kWh/rok (1387 GJ), pro ohřev TUV 110 850 kWh/rok (399 GJ), elektřina (průzkum mezi nájemníky) 50 000 kWh/rok (180 GJ) a plyn (průzkum mezi nájemníky) 18 200 kWh/rok (1920 m3) . Celkem 240 kWh/m2. Vytápěná plocha celkem 2274 m2. Objekt má v oblasti spotřeby tepla následující potenciál energetických úspor : V 1. variantě (zateplení na doporučené hodnoty a úspory TUV) :
¡
Energetické úspory (51 %)
280 800
kWh/rok (1011 GJ/rok)
¡
Úsporu provozních nákladů
256,8
tis. Kč/rok
¡
Celkové investice
3 330,25
tis. Kč/rok
¡
Celkovou návratnost (Pay Back)
13,0
roku
¡
Celková tepelná charakteristika
0,459
W.m-3.K-1
Ve 2. variantě (zateplení na nízkoenergetické hodnoty, úsporné osvětlení a regenerace TUV) :
¡
Energetické úspory (61 %)
331 100
kWh/rok (1192 GJ/rok)
¡
Úsporu provozních nákladů
307,9
tis. Kč/rok
¡
Celkové investice
7 197,5
tis. Kč/rok
¡
Celkovou návratnost (Pay Back)
23,4
roku
¡
Celková tepelná charakteristika
0,365
W.m-3.K-1
Jednotlivá úsporná opatření se týkají předloženého projektu úspor energií v bytovém domě Oblá 1519 v Brně v Novém Lískovci.
2. Identifikační údaje projektu Projekt
Bytový dům Oblá 15-19 v Brně
Statutární zástupce Kontaktní osoba Adresa Telefon Fax
Ing Jiří Střechovský - starosta Ing. Jan Sponar Oblá 75a 634 00 Brno 05/4721 1337 05/4721 1334
Majitel budovy
Město Brno – městská část Brno - Nový Lískovec
statutární zástupce Kontaktní osoba Adresa Telefon Fax
Ing Jiří Střechovský - starosta Ing. Jan Sponar Oblá 75a 634 00 Brno 05/4721 1337 05/4721 1334
Auditor
Ing. Jiří Hirš
autorizovaný inženýr v oboru technika prostředí, specializace technická zařízení ¡ Poradenství v oboru : Technická zařízení budov ¡ Organizování kurzů, seminářů, školení a konferencí ¡ Prodej ENSI® softwaru pro výpočty v energetických auditech ¡
Energetický auditor vyškolený Asociací energetických auditorů (AEA) Osvědčení č.: 61-97 Energetický poradce pověřený Českou energetickou agenturou (ČEA) Osvědčení č.: 0132/99, 147/2000 Kontaktní osoba: Spolupracoval: Adresa
Ing. Jiří Hirš – vedoucí ústavu TZB Ing. Ladislav Bárta Ing. Radka Tichavská Ústav technických zařízení budov
Telefon Fax
Údolní 53 602 00 Brno 05/43 16 72 34 05/43 21 14 65
3. Základní údaje o předmětu energetického auditu 3.1. Charakteristika předmětu energetického auditu Energetický audit je zpracován ve formě jednoduchého energetického auditu pro účel přiznání a projednání státní podpory na demonstrační projekt v rámci státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2001 a zároveň pro potřebu majitele budovy k získání přehledu o kvalitě vnitřního prostředí budovy (environmentu), o energetické bilanci objektu a o možnostech úspor energie včetně základních technicko ekonomických ukazatelů potřebných pro plánování realizace. Objekt bytového domu Oblá 15-19 je samostatně stojící panelový dům se třemi samostatnými vstupy. Vstupní podlaží je technické a v nadzemních podlažích jsou vždy 4 třípokojové byty a prostory pro komory. Ve vstupním podlaží jsou : kočárkárna, místnost pro kola, prádelna, sušárna, žehlírna (mandl), sklepní boxy), a místnost se zásobníkem TUV. V objektu byla provedena v září 2000 prohlídka zpracovatelem energetického auditu. Dotazníkovou akcí byl proveden průzkum mezi nájemníky zaměřený na energetickou spotřebu, způsob provozu energetických zařízení a nedostatky technických zařízení budov a techniky prostředí.
3.2. Podklady pro zpracování energetického auditu Přehled zapůjčené dokumentace, poskytnuté objednatelem: ¡
Stavebně technický průzkum „QUALIFORM a.s.“ (1999)
¡
Výpisy spotřeb energií včetně cen
¡
Údaje ze smlouvy o dodávce tepla
¡
Nekompletní projektová dokumentace
¡
Zateplení štítových stěn (EMPRO s.r.o.) - dokumentace
4. Legislativní a technické normy Tepelně technické a technicko ekonomické údaje uvedené v tomto energetickém auditu byly vypočteny na základě podkladů poskytnutých objednatelem, informací odpovědných pracovníků správy budov, prohlídky jednotlivých budov a s využitím platných zákonů, předpisů, vyhlášek, vládních nařízení a technických norem týkajících se spotřeby energie. Ekonomické vstupy byly převzaty z referenčních staveb, ceníků a statistických údajů. Nedostupné údaje byly stanoveny odborným odhadem. Těmto údajům odpovídá také přesnost výpočtů. Přehled základních norem, předpisů, programů a odborné literatury : ¡
ČSN 06 0210 - Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění (5/94)
¡
ČSN 06 0310 - Ústřední vytápění. Projektování a montáž. (1/98)
¡
ČSN 06 0320 - Ohřívání užitkové vody. Navrhování a projektování. (98)
¡
ČSN 06 0830 - Zabezpečovací zařízení pro ústřední vytápění a ohřívání užitkové vody
¡
ČSN 73 0540 - Tepelná ochrana budov (5/94) včetně změn (11/97)
¡
ČSN 73 0548 - Výpočet tepelné zátěže klimatizovaných prostorů
¡
prEN 832 - Energy Requirements for Heating - Calculation Method
¡
Software - ENSI Klíčová čísla (verze 2.1)
¡
Software - ENSI Ekonomie (verze 3.1)
¡
Dahlsveen, Petráš - Energetický audit budov (1996)
¡
ČEA - Metodický pokyn ke zpracování energetického auditu (2000)
¡
ČEA - Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (2000)
5. Popis výchozího stavu 5.1. Obecná charakteristika budovy Bytový dům je navržen jako samostatně stojící, o čtyřech obytných podlažích a jednom technickém podlaží vstupním. Jedná se o stavební soustavu T 06 B –KDU. Dům obsahuje 36 b.j
5.2. Všeobecné podmínky Vytápěná plocha -
2274 m2
Rok výstavby -
1979 - 1981
Vnitřní klima -
v zimě se objevují problémy s průvanem způsobeným netěsnostmi oken a především balkónových dveří. Nejchladnějšími místnostmi jsou místnosti s balkony, zejména potom byty v nejvyšším a nejnižším patře (t = 15°C). V topném období dochází k přetápění veškerých prostor (až 26° C) způsobenému nevyregulováním topné soustavy. Maximální teploty v letních měsících dosahují až 35°C. Odsavač par a odsávání v bytovém jádře je nefunkční - výskyt plísní v koupelnách
Čištění -
v domě se jedenkrát týdně umývá podlaha ve společných prostorách, byty se uklízí individuálně
Provoz a údržba -
v domě nejsou manuály provozu a údržby pro žádný z technických systémů budovy
Stávající
nejsou podepsané dohody o žádných smluvních službách a servise některých systémů v budově ,mimo výtahu
Servisní smlouvy Měření spotřeb energií -
v budově je instalována centrální měřicí souprava spotřeby tepla ze systému dálkového vytápění na hlavní větvi vodoměr Sontex DN 50, odporové teploměry a vyhodnocovací člen Supercal . Centrální měřič spotřeby tepla pro ohřev TUV tvoří měřící souprava – vodoměr Sontex DN 40, odporové teploměry a vyhodnocovací člen Supercal. Elektroměry jsou osazeny pro jednotlivé byty a pro měření společné spotřeby el.energie, plynoměry pro jednotlivé byty, a podružné vodoměry pro měření spotřeby teplé a studené vody v jednotlivých bytech a v prádelně. Centrální vodoměr studené vody je Premex DN 25
Energetický management -
objekt nemá managementu
zaveden
žádný
systém
energetického
Personál provozu a údržby -
o provoz se pravidelně nestará žádná konkrétní osoba, jednou za čas provádí kontroly zástupce samosprávy bytového družstva
5.3. Stavební konstrukce Stěnový systém -
stávající nosnou konstrukcí jsou vnitřní stěnové panely konstrukční soustavy T-06B-KDU o tl.140mm a modulu 3600 mm. Obvodový plášť je ze struskokeramzit-betonových panelů tl. 300 mm (Viditelné svislé trhliny v obvodovém plášti ve spárách mezi panely) Skladbu tvoří: dle protokolu Qualifrmu - vyztužený beton ¨ - struskokeramzitbeton
tl.25-50 mm tl.165-240 mm
- vnitřní líc-vyztužený beton
tl.35-85mm.
V roce 1997 byly štítové stěny zatepleny kontaktním způsobem obkladu na vnějším líci budovy. Skladba nového větraného obkladu je: -
tepelná izolace Orsil L(mezi dř.rošt)
-
kontralatě 2/4cm
-
provětrávaná vzduch.mezera
-
pohledový skladebný lamelový obklad RIGID (Belgie) z PVC
tl.6cm tl.4cm tl.1cm
Na základě stavebně technického průzkumu firmy QUALIFORM v roce 1999 byla zjištěna skutečná hodnota „k“ zateplených štítových stěn nižší než původní-navržená! k – čelních stěn = 1,70 W.m-2. K-1 k – štítových stěn = 0,60 W.m-2.K-1 Výplně otvorů -
okna jsou dřevěná zdvojená 1200,2100 /1600 mm , těsněná kovotěsem s nedostatečnou úrovní nátěrů. Viditelné tepelné mosty v místech styku rámu okna a okenního ostění. Balkónové dveře 900/2400 velmi průvzdušné. Sklepní okna - kovová se dvěma skly, netěsná, 800/500 mm. Vstupní prosklená stěna- kovová s jednoduchým zasklením, 2400/2100 mm, bez těsnění k - okna = 2,8 W.m-2. K-1
k – vstupní stěna = 6,5 W.m-2. K-1 iw = 1,2 . 10-4 [ m3.m-1.s-1.Pa-n ] Střecha -
nosnou konstrukci ploché jednoplášťové střechy tvoří typové železobetonové panely tl. 120 mm. Skutečná skladba střešního pláště není známa Skladba pláště dle původní dokumentace: ¡
ochranný posyp, výsivky D 8-16mm 5.0 cm
¡
hydroizolace Sklobit + 2x IPA
1.5 cm
¡
dílce POLSID
5.0 cm
¡
spád.vrstva kameniva D 16-30mm 3–16 cm
k - střechy = 0,70 W.m-2. K-1 Podlaha -
v budově je částečně vytápěný suterén, povrch podlahy suterénu je cementový potěr potažený plastbetonem proti prašnosti, místy je již tato vrstva narušena a sloupaná vlivem špatného provedení; schodišťový prostor má povrchovou úpravu lité teraco, podlaha 1.NP má tepelnou izolaci polystyrénem v tloušťce 20 mm k - podlahy = 1,4 W.m-2. K-1
Viditelné tep. mosty -
na obvodovém plášti jsou viditelné svislé trhliny ve spárách mezi panely, jež jsou zřejmě způsobeny změnami objemu strusko-keramzitbetonu v závislosti na vlhkosti a teplotě. Tepelné mosty v místech styku rámu okna a okenního ostění
Stínění slunečního záření - okna pod převislými balkóny jsou jimi částečně stíněna, v obytných místnostech jsou záclony nebo žaluzie Viditelná poškození -
podlahy na balkónech jsou vlivem mrazu a vlhkosti narušeny, drolí se a způsobují zatékání vod do všech nosných styků a spar
místy narušená těsnící výplň mezi panely,tím je obnažena výztuž Geometrická charakteristika budovy : Na základě zapůjčené projektové dokumentace byly vypočteny pro budovu základní geometrické charakteristiky potřebné k výpočtům tepelné bilance. Jedná se především o stanovení ploch venkovních ohraničujících konstrukcí, kterými dochází k únikům tepla. Vnitřní prostor je počítán včetně konstrukcí (stěny, příčky, vodorovné konstrukce). Výsledné plochy a další údaje (včetně průměrné světlé výšky) jsou přehledně uvedeny pro jednotlivé budovy v tabulce č.1. Tabulka č. 1 - Základní geometrické údaje částí budovy - Bytového domu
1 dům
plocha stěn
Plocha oken
Vytápěná plocha
plocha střechy
plocha podlahy
vytápěný objem
m2 1090
m2 430
m2 2274
m2 568
m2 568
m3 5979
sv. výška m 2,63
5.4. Systém vytápění Dodávka tepla -
objekt je napojen na předávací stanici a ta na výtopnu Kamenný vrch. Vytápění je teplovodní (92,5/67,5 oC). Přípojka prochází 1.PP Samostatná větev je pro vytápění a pro TUV. Objektová směšovací stanice je po rekonstrukci, je osazen měřič spotřeby tepla na vytápění a osazeny regulační armatury na vstupu, zařízení je v dobrém stavu.
Topný systém -
systém vytápění je teplovodní dvoutrubkový s nuceným oběhem. Topnou plochu tvoří 86 ocelových deskových těles VSŽ Košice a 25 litinových článkových radiátorů Kalor převážně u balkonů, ve vytápěných částech suterénu jsou otopné žebrové registry - vše bez termostatických ventilů. Vodorovné rozvody v suterénu jsou částečně izolované čedičovou vatou v tloušťce 2 až 3 cm, armatury jsou neizolované, ostatní jsou bez izolace systém není bez netěsností a není hydraulicky vyregulovaný. Většina stávajících radiátorových kohoutů je nefunkčních; plechové radiátory jsou v některých místech napadeny korozí. Průměrná teplota v obytných místnostech je 24o C, na chodbách 19 o C
Automatické řízení -
teplota vody je centrálně regulovaná v předávací stanici
5.5. Větrání Systém větrání -
systém větrání objektu je přirozený okny. Větrání bytového jádra tvoří systém shuntový –odsávání WC , koupelen a par a pachů z kuchyní je vedeno společným sběrným kanálem do tlumící komory umístěné na střeše. Na komoře je umístěna nástřešní větrací jednotka DVJ–A 450-7 PL 127 331 s elektro-motorem N=180, 380/220 V, 50 HZ. Vzhledem ke svému stáří jsou tato zařízení většinou nefunkční a systém je tedy provozován pouze jako samotížný bez nuceného pohybu vzduchu. Zajištění navržené (předpokládané) výměny vzduchu (WC-11x/h, lázeň-4x/h, kuchyň-6x/h) není splněno, což umožňuje velké riziko výskytu plísní větrání komor, přístupných z prostoru schodiště, je řešeno jako šachtové větrání s přívodem a odvodem(odsávání) vzduchu
v objektu nejsou instalována vzduchotechnická zařízení s požadavkem na spotřebu tepelné energie a není instalován systém zpětného získávaní tepla
5.6. Příprava a rozvod TUV Základní parametry -
Teplota TUV - ohřívač (nastavená):
60 oC
Teplota TUV - výstup z ohřívače (dle měření): 58 oC Objem ohřívače: Teplosměnná plocha: Zdroj -
4,0 m3 6,3 m2
zdrojem tepla pro ohřev užitkové vody je výměníková stanice VS 6. Parametry topné vody jsou stanoveny ve smlouvě o dodávce tepla pro topné období na 90/70 oC a pro mimotopné období na 70/50 oC. Užitková voda je ohřívána v ležatém zásobníkovém ohřívači o objemu 4,0 m3 pomocí topné vložky o teplosměnné ploše 6,3 m2. Ohřívač je původní, ocelový a je umístěn v samostatné místnosti v nejnižším podlaží budovy spolu s regulací otopné soustavy. Pitná voda vstupující do ohřívače není upravována.
Distribuce TUV -
z ohřívače umístěného v nejnižším podlaží budovy je TUV dodávána do jednotlivých bytů v nadzemních podlažích. Distribuční systém sestává z rozvodného potrubí TUV a cirkulačního potrubí TUV, které má zajistit stálou teplotu vody u všech odběratelů v budově. Obě tato potrubí jsou vedena ve společné trase s rozvodem pitné (studené) vody. Cirkulace vody je zabezpečována cirkulačním čerpadlem Wilo s nepřetržitým provozem. Ležatá potrubí jsou vedena podzemním podlažím a jsou uložena pod stropem na společných nosnících s potrubími pitné vody a domovního plynovodu. Stávající rozvody z trubek závitových pozinkovaných jsou nahrazeny plastovými z polypropylenových trubek (1998). Uzavíracími armaturami jsou kulové kohouty v plastovém provedení. Regulační armatury na cirkulačním potrubí TUV chybí. Důsledně není provedeno uchycení potrubí a jeho sklon. Stoupací potrubí jsou vedena instalačními šachtami jednotlivých bytů a jsou provedena rovněž z plastových polypropylenových trubek v jednotné dimenzi D 40 pro TUV a D 25 pro cirkulaci TUV. Celkově lze konstatovat, že ležatá i stoupací potrubí jsou předimenzována, zejména potrubí cirkulační. Připojovací potrubí k zařizovacím předmětům vedou ze šachty přímo k výtokovým armaturám v kuchyni a koupelně. Materiálové provedení je shodné se stoupacími potrubími. Na připojovacích potrubích jsou osazeny vodoměry pro teplou i studenou vodu. Výtokové armatury jsou převážně standardní, tj. se dvěmi ovládacími rukojetěmi, v části bytů jsou jednopákové. V kuchyních jsou u většiny bytů výtoková ramena armatur opatřena běžnými perlátory. TUV je dodávána uživatelům nepřetržitě. Při průzkumu budovy byla změřena teplota TUV na výstupu z ohřívače a činila 58 oC. Během noci teplota TUV postupně klesá.
Tepelná izolace -
Ohřívač TUV je opatřen tepelnou izolací z minerální plsti tl. 20 - 25 mm s povrchovou úpravou Al-fólií s pletivem. Potrubí otopné vody je částečně opatřeno tepelnými izolacemi různého materiálového provedení, armatury nejsou izolovány vůbec. Potrubí TUV a cirkulace TUV jsou opatřena trubicovými izolacemi z pěnového polyetylénu tloušťky 10 mm. Účinnost tepelné izolace je však velmi nízká, protože jednotlivé díly izolace nejsou v řadě případů slepeny, chybí také slepení trubic v podélném směru.
Měření a regulace -
Stávající systém regulace ohřevu užitkové vody zabezpečuje automatický případně ruční ohřev vody na nastavenou teplotu (60 oC) v době od 5:30 do 22:00 hod (časový spínač). Čidlo teploty je osazeno v teploměrné jímce v horní třetině ohřívače. Dodávka tepla pro ohřev vody je měřena samostatným měřičem tepla osazeným na přípojce topné vody (vodoměr, dva odporové teploměry a vyhodnocovací jednotka). Samostatně je také měřena dodávka pitné vody na přívodu do ohřívače (vodoměr).
5.7. Osvětlení Zdroje světla -
hlavní zdroje osvětlení jsou standardní žárovky a v kuchyních (90%) zářivky; z menší části jsou zde použity úsporné zdroje světla
Čištění -
Osvětlovací tělesa ve společných prostorách nejsou čištěna
Instalace -
stáří instalace je 20 let; ve schodišťovém prostoru je osvětlení časově řízeno; Horizontální rozvod v bytech je proveden v drážkách v podlaze (pod zárubněmi uloženo v pancéř.trubkách ). Vertikální rozvod, k vypínačům, přepínačům, zásuvkám, stropním vývodům a zaústění vývodů z bytové rozvodnice do rozvodu v podlaze, je proveden v panelových dutinkách . Rozvod ve stropě (přívod ke stropním svítidlům) je v panel.dutince. Elektorozvody jsou provedeny hliníkovými vodiči a je nutno je (po provedení revizí) při rekonstrukci vyměnit za rozvody v mědi.
Venkovní osvětlení -
vchody do jednotlivých domů jsou osvětleny žárovkou ovládanou časovým vypínačem, elektrické vedení je napojeno na vnitřní
5.8. Různá zařízení Prádelna -
v místnosti suterénu objektu je umístěna prádelna; vzhledem ke stáří zařízení je nefunkční; využívá se částečně sušárna některé podlahové vpusti jsou ucpané
Jiné -
V kuchyních jsou plynové sporáky (40% s elektrickou troubou). V bytech je běžné vybavení elektrickými přístroji (televize, rádia, kuchyňské roboty, pračky, chladničky , atd.), které se svojí produkcí tepla podílí na vnitřních tepelných ziscích i v zimním období a zvyšují teplotu vnitřního vzduchu.
5.9. Chlazení V objektu není centrální chladící zařízení. V jednotlivých bytech jsou mrazící boxy a chladničky.
5.10.
Venkovní systémy
Na vnitřní měření energií není napojen žádný venkovní systém osvětlení ani rozmrazovací vytápěcí systém pro venkovní plochy.
5.11.
Způsob provozu a údržby
Budova je zařazena mezi obytné a je provozována celý rok (168 hodin týdně, 52 týdnů v roce). Všechny byty jsou obsazeny.
6. základní údaje o energetických vstupech do předmětu Energetického Auditu 6.1. Naměřená spotřeba energie Investorem byly poskytnuty údaje o roční spotřebě energie a fakturované částky za energii v letech 1997 až 1999. Spotřeba jednotlivých energií a ceny jsou v tabulce č.2.
6.1.1.
Vnější energetické vstupy
Tabulka č. 2 – Celkový přehled energetických vnějších vstupů
Pro rok: před realizací projektu Vstupy
Jednotka
Množství
paliv a energie Nákup el.energie
Výhřevnost GJ/jednotku
Přepočet
Roční náklady
na GJ
v Kč
MWh
50,0
3,6
180
130 500
Nákup tepla
GJ
1728,0
-
1728
466 560
Zemní plyn
tis.m3
1,92
33, 84
65
21 060
Hnědé uhlí
t
0
-
0
Černé uhlí
t
0
-
0
Koks
t
0
-
0
Jiná pevná paliva
t
0
-
0
TTO
t
0
-
0
LTO
t
0
-
0
Nafta
t
0
-
0
tis.m3
0
-
0
GJ
0
-
0
GJ (MWh)
0
-
0
GJ
0
-
0
Jiné plyny Druhotná energie* Obnovitelné zdroje** Jiná paliva
Celkem vstupy paliv a energie
1973
Změna stavu zásob paliv (inventarizace)
618 120
0
Celkem spotřeba paliv a energie
1973
618 120
Tabulka č. 3 - Spotřeba energie v objektu Dálkové
Elektrick Jin á é energie
vytápění
Ohřev TUV
GJ/rok
1392
336
180
65
1965
realizací úsporných opatření
Kč/rok
375 840
90720
-
-
-
Současná cena energie
Kč/GJ
270
270
-
-
-
Měrná spotřeba energie
kWh/m2,ro k
170
41
22
8
240
Průměr 1997 až 1999
Jednotka
Celkem energie
Spotřeba energie před realizací úsporných opatření Náklady na energii před
6.1.2.
Vlastní energetické zdroje
Tabulka č. 4 – Celková bilance vlastních energetických zdrojů Pro rok: před realizací projektu ř. Ukazatel
Jednotka
Roční hodnota
MW
0
MWtep
0
3 Dosažitelný elektrický výkon celkem
MW
0
4 Pohotový elektrický výkon celkem
MW
0
5 Výroba elektřiny
MWh
0
6 Prodej elektřiny (z ř.5)
MWh
0
7 Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu energie
MWh
0
8 Spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny
GJ
0
9 Výroba dodávkového tepla
GJ
0
10 Prodej tepla (z ř.9)
GJ
0
11 Spotřeba tepla v palivu na výr.tepla
GJ
0
12 Spotřeba tepla v palivu celkem (ř.8 + ř.11)
GJ
0
1 Instalovaný elektrický výkon celkem 2 Instalovaný tepelný výkon celkem
Pozn.: V objektu nejsou instalovány a provozovány vlastní zdroje tepla.
6.1.3.
Rozvody energie v předmětu energetického auditu
Spotřeba energie je měřena na patě objektu. Rozvod tepla pro vytápění je veden pod stropem v suterénu částečně vytápěným a částečně nevytápěným prostorem. Tabulka č. 5 – Přehled rozvodů energie Úsek Suterén
6.1.4.
Délka cca
220 m
Kapacita 112 kW
Průměr DN 40
65
-
Provedení Ocelové potrubí s izolací
Stáří
Tech. stav
20 let
Zachovalý, izolace částečně poškozená
Spotřebiče energie
V bytech jsou instalovány především elektrické spotřebiče (kuchyňská zařízení, chladničky a
mrazničky, spotřební elektronika, automatické pračky, částečně infrazářiče v koupelnách a elektrické trouby) a plynové a kombinované sporáky. Původní elektroinstalace neodpovídá požadavkům současného vybavení domácností elektrickými spotřebiči (malý počet zásuvkových okruhů a také nedostatečná kapacita původních hliníkových vodičů). Provozní doba jednotlivých spotřebičů byla stanovena na základě odborného odhadu. Spotřeba elektrické energie je předmětem ochrany soukromých dat nájemců a vlastníků bytů. V průzkumu uvedlo spotřebu elektrické energie v bytě pouze necelých 32% dotázaných, průměrná spotřeba byla 1780 kWh/byt. Vzhledem k tomu, že není měřena spotřeba energie pro jednotlivé typy spotřebičů není v následující tabulce uváděna hodnoty ročního časového využití ani roční spotřeba energie dle spotřebičů. Tabulka č. 6 – Přehled nejvýznamnějších elektrických spotřebičů v 36 bytech (odhad dle průzkumů) Počet
Elektrický příkon
(ks)
(kW/ks)
Infrazářič v koupelně
24
0,8
Automatická pračka
30
0,9 až 1,1
Pračka
2
1,1 až 1,5
Mikrovlnná trouba
17
0,6 až 1,0
Varná konvice
16
0,8 až 2,4
Elektrická trouba
12
2,0
Lednička
32
0,1
Mraznička
16
0,1
Televize, PC
44
0,1
Rádio, přehrávač, …
42
0,1
Název spotřebiče
Roční časové využití
Spotřeba elektřiny (kWh/r)
(hod/r)
6.2. Zhodnocení výchozího stavu Objekt bytového domu nevykazuje zásoby paliv, neprodává energii dalším subjektům, nemá vlastní zdroj energie a do položky 8 je zahrnuta spotřeba energie na osvětlení, elektrické spotřebiče v domácnostech a společná elektrická zařízení. Tabulka č. 7 – Celková roční energetická bilance výchozího stavu ř.
Ukazatel
GJ/r
tis. Kč/r
1973
618 120
0
0
1973
618 120
0
0
1973
618 120
6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5)
0
0
7 Spotřeba energie na vytápění a TUV (z ř.5)
1728
466 560
1 Vstupy paliv a energie 2 Změna zásob paliv 3 Spotřeba paliv a energie 4 Prodej energie cizím 5 Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3-ř.4)
8 Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř.5)
245
151 560
Zdrojem tepla pro vytápění a ohřev TUV je systém dálkového vytápění s objektovou směšovací stanicí a měřením spotřeby na patě objektu. Účinnost dodávky energie je uvažována 100%. Tabulka č. 8 - Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje Název ukazatele
Výpočet
Vypočtená hodnota
(z tabulky zdroje) Roční energetická účinnost zdroje
(ř.5 x 3,6 + ř.9) : ř.12
100%
ř.5 x 3,6 : ř.8
100%
Roční energetická účinnost výroby tepla
ř.9 : ř.11
-
Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny
ř.8 : ř.5
-
Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu dodávkového tepla
ř.11 : ř.9
-
Roční využití instalovaného elektrického výkonu
ř.5 : ř.1
-
Roční využití dosažitelného elektrického výkonu
ř.5 : ř.3
-
Roční využití pohotového elektrického výkonu
ř.5 : ř.4
-
Roční využití instalovaného tepelného výkonu
(ř.9 : 3,6) : ř.2
-
Roční energetická účinnost výroby elektrické energie
6.3. Položková energetická bilance výchozího stavu a alternativ úsporných řešení Roční energetická bilance byla vypočtena s pomocí výpočetní techniky a výše uvedených vstupních údajů. Celkový přehled průměrných hodnot je z důvodu jednoduchého porovnání uváděn v měrných hodnotách vztažených na 1 m2 vytápěné plochy. Vypočtené a naměřené hodnoty spotřeby energie před a po realizaci úsporných opatření (ENCON) jsou uvedeny v tabulce. Tabulka č. 9 - Energetická bilance spotřeby energie v objektu před ENCON Před realizací úsporných Bilanční položka 1. Vytápění 2. Větrání 3. TUV
opatření vypočtená naměřená kWh/ m2 , rok 170 0 40
kWh/ m2 , rok 170 0 41
4. Ventilátory/čerp. 5. Osvětlení 6. Různé 7. Chlazení Celkem
1 18 11 0 240
neuvedeno 0
Tabulka č. 10 - Energetická bilance spotřeby energie v objektu po ENCON Bilanční položka 1. Vytápění 2. Větrání
Po realizací úsporných opatření vypočtená 1. Varianta 2. Varianta kWh/ m2 , rok 60 0
3. TUV 4. Ventilátory/čerp. 5. Osvětlení
28 1 17
6. Různé 7. Chlazení Celkem
11 0 117
kWh/ m2 , rok 47 0 24 1 13 11 0 96
7. Potenciál energetických úspor s ekonomickými ukazateli Celoroční spotřeba energie v bytovém domě Oblá 15-19 v Brně dosahuje za dobu posledních tří let přibližně pro ÚT 385 200 kWh/rok (1387 GJ), pro ohřev TUV 110 850 kWh/rok (399 GJ), elektřina (průzkum mezi nájemníky) 50 000 kWh/rok (180 GJ) a plyn (průzkum mezi nájemníky) 18 200 kWh/rok (1920 m3) . Celkem 240 kWh/m2. Vytápěná plocha celkem 2274 m2. Objekt má v oblasti spotřeby tepla následující potenciál energetických úspor : V 1. variantě (zateplení na doporučené hodnoty a úspory TUV) :
¡
Energetické úspory (51 %)
280 800
kWh/rok (1011 GJ/rok)
¡
Úsporu provozních nákladů
256,8
tis. Kč/rok
¡
Celkové investice
3 330,25
tis. Kč/rok
¡
Celkovou návratnost (Pay Back)
13,0
roku
¡
Celková tepelná charakteristika
0,459
W.m-3.K-1
Ve 2. variantě (zateplení na nízkoenergetické hodnoty, úsporné osvětlení a regenerace
TUV) :
¡
Energetické úspory (61 %)
331 100
kWh/rok (1192 GJ/rok)
¡
Úsporu provozních nákladů
307,9
tis. Kč/rok
¡
Celkové investice
7 197,5
tis. Kč/rok
¡
Celkovou návratnost (Pay Back)
23,4
roku
¡
Celková tepelná charakteristika
0,365
W.m-3.K-1
Jednotlivá úsporná opatření týkající se předloženého projektu úspor energií v bytovém domě Oblá 15-19 v Brně v Novém Lískovci jsou v tabulkách seřazena dle ukazatele ziskovosti - koeficientu čisté současné hodnoty (NPVQ). Úspory jsou vztahovány k vypočtenému stavu, který respektuje ustanovení hygienických předpisů, požadavků norem na technické parametry a související zákony. Tzn. že byla-li energetická zařízení provozována v rozporu s požadavky na interní mikroklima, v rozporu s požadavky na ochranu životního prostředí a nebo v rozporu s dalšími ustanoveními, byla naměřená spotřeba energie přepočtena na standardní požadované hodnoty odpovídající správnému chodu zařízení a teprve k tomuto stavu byla kalkulována úsporná opatření. Tabulka č. 11 - Potenciál energetických úspor (1. Varianta) Potenciál energetických úspor - energetický audit Budova :
Bytový dům – Oblá 15-19 v Brně Energeticky úsporné opatření
Vytápěná plocha :
1. Varianta Investice tis. Kč
2274 m2 PB NPVQ
Úspory kWh/rok
tis.Kč/ rok
roky
(*)
1. Těsnění oken
52,7
41 600
38,0
1,4
5,59
2. Tep. izol TUV
70,0
17 100
14,0
5,0
3,67
152,1
81 900
77,0
2,0
3,62
20,0
9 100
10,0
2,0
2,71
5. Tepelné izolace UT
125,0
18 200
15,0
8,3
1,80
6. Zateplení oken
344,0
22 300
19,6 17,6
0,33
86,0
9 600
1.580,5 852,0
3. Zaregulování, TRV 4. Management
7. Úsporné sprchové hlavice 8. Zateplení pláště 9. Zateplení střechy
9,0
9,6
-0,05
53 200
49,6 31,9
-0,27
24 300
21,6 39,4
-0,41
10. Úsporné perlátory Celkem
48,0
3 600
3,0 16,0
3.330,3
280 800
256,8 13,0
-0,43
(*) Reálná úroková míra = 1,7 %
Tabulka č. 12 - Potenciál energetických úspor (2. Varianta) Potenciál energetických úspor - energetický audit Budova :
Bytový dům – Oblá 15-19 v Brně Energeticky úsporné opatření
Investice tis. Kč
1. Zaregulování TRV 2. Management 3. Tepelné izolace ÚT 4. Úsporné žárovky 5. Modernizace TUV 6. Zateplení pláště 7. Výměna oken 8. Zateplení střechy 9. Zateplení podlahy 10 Úsporné armatury TUV Celkem
Vytápěná plocha :
2. Varianta
2274 m2 PB NPVQ
Úspory kWh/rok
tis.Kč/ rok
roky
(*)
152,1
78 500
74,0
2,1
3,44
20,0 125,0 85,0 330,0 1.744,0 3.010,0 1.022,4 284,0 425,0 7.197,5
10 000 12 100 10 000 23 000 60 500 89 400 25 700 6 400 15 700 331 100
10,7 10,0 8,0 20,0 56,7 84,7 22,9 6,0 14,9 307,9
1,9 12,5 10,6 16,5 30,8 35,5 44,7 47,3 28,5 23,4
2,97 0,87 0,24 -0,20 -0,24 -0,34 -0,48 -0,51 -0,54
(*) Reálná úroková míra = 1,7 %
Tabulka č. 13 - upravená energetická bilance 2. varianty: Před realizací projektu
Varianta 2 Ukazatel ř. 1 Vstupy paliv a energie 2 Změna zásob paliv 3 Spotřeba paliv a energie 4 Prodej energie cizím 5 Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3-ř.4)
Po realizaci projektu
Energi Náklady Energi Náklady e e GJ
Kč
GJ
Kč
1973
618 120
958
325 270
0
0
0
0
1973
618 120
958
325 270
0
0
0
0
1973
618 120
958
325 270
6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5)
0
0
0
0
7 Spotřeba energie na vytápění a TUV (z ř.5)
1728
466 560
753
203 310
8 Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř.5)
245
151 560
205
121 960
8. Tepelná charakteristika budovy Pro budovu byla vypočtena dle ČSN 73 0540-2 požadovaná hodnota celkové tepelné charakteristiky obytné budovy. Z vypočtené celkové tepelné ztráty budovy, obestavěného prostoru a teplotních údajů vnitřního a vnějšího prostředí byla dle ČSN 73 0540-4 vypočtena celková tepelná charakteristika obytné budovy. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce : Tabulka č. 14 - Měrná tepelná charakteristika budovy Měrná tepelná charakteristika obytné budovy dle ČSN 73 0540 Požadovaná hodnota q c, N 0,398 celkové tepelné charakteristiky Redukovaná hodnota q c, N 0,286 celkové tepelné charakteristiky qc Celková tepelná charakteristika (1. Var) 0,459 Celková tepelná charakteristika (2. Var)
qc
0,365
W.m-3.K-1 W.m-3.K-1 W.m-3.K-1 W.m-3.K-1
9. Návrh opatření ke snížení spotřeby energie 9.1. Nízkonákladová opatření 9.1.1.
Provozní řád, energetický management
Organizační opatření zahrnují vytvoření detailního manuálu pro provoz a údržbu, zaškolení obsluhy jednotlivých zařízení a systémů a zavedení systému energetického managementu (pravidelného sledování a vyhodnocování spotřeby energie). Cílem těchto navrhovaných opatření je především: • • •
Zajišťovat vhodné podmínky pro aktivity v budově Udržet provozní náklady (včetně nákladů na energii) co nejnižší a dlouhodobě na stálé úrovni Předcházet velkým a nákladným opravám
Manuál pro provoz a údržbu by měl obsahovat dokumentaci skutečného stavu technických zařízení budovy; kontakty a adresy; přehled instalovaných systémů a zařízení, základní provozní schémata; aktuální nastavení parametrů; roční, měsíční a týdenní plány; evidenční a kontrolní listy zařízení; firemní dokumentaci výrobce zařízení, protokoly o vyregulování; přehled instalovaných měřičů spotřeby energie; evidenci oprav a závad a další potřebné údaje. Navrhovaná úsporná opatření předpokládají vypracování výše uvedených dokumentů odbornou firmou, vyškolení pracovníků pro provoz a údržbu budovy a jejích systémů, prověření stávajících servisních smluv a jejich případné doplnění, rozšíření nebo změnu. Uvažuje s opakováním školení v případě příchodu nových pracovníků, s doplňujícím školení při instalaci nových zařízení a s pravidelným periodickým vzdělávacím školením. V oblasti energetického managementu předpokládá zavedení systému buď formou smluvního vztahu s externí firmou nebo vytvořením vlastního specializovaného pracoviště.
9.2. Vysokonákladová opatření 9.2.1.
Snížení infiltrace (Varianta 1)
Snížením hodnoty objemové spárové průvzdušnosti iLV [m3.m-1.s-1.Pa-n ] oken, venkovních dveří a panelových styků. Stávající těsnění kovotěs je již zastaralé. Jeho těsnost je třeba po určité době nastavit, což se neprovádí. Možnost dokonalého utěsnění celé spáry po obvodu křídla je omezena místy, kudy prostupují prvky uzavření ap. Umístění kování znásobuje špinění povrchu rámů. V případě svěšení křídla, které nelze prakticky vyloučit způsobuje kovotěs drhnutí a špatné otevírání křídla. V žádném případě není splněna podmínka na lehkost otevírání křídla pouze silou 10 N, jak předpisuje státní zkušebna na okna. Pro zlepšení těsnosti lze doporučit demontáž těsnění kovotěs, provedení vyfrézování drážky do vnitřního křídla okna v místě nalehávky na pevný rám a vsazení silikonového trubičkového těsnění velikosti profilu dle velikosti spáry v okně (tj. ∅ 6,8,10 atd.) Toto těsnění má životnost cca 25 let,
lze ho kdykoliv vyměnit, dobře drží, lépe jak těsnící profily se samolepící vrstvou. Toto těsnění: ¡
těsní po celém obvodu
¡
nešpiní rám
¡
nezatěžuje žádnými silami způsob otvírání a manipulace křídla.
Je zde nutno připomenout, že ČSN 73 0540 (94) “ Tepelná ochrana budov” představuje hygienicky nutnou výměnu vzduchu v obyt.místnostech parametrem nN = 0,5 (h-1) tj. že polovina objemu vzduchu místností se musí za hodinu vyměnit.(pochopitelně pokud jsou v ní lidé). Tento požadavek lze zajistit i úpravou navrhovaného trubičkového těsnění. Vysoká těsnost oken a nezajištění větrání by mohla způsobit vznik plísní na obvodových stěnách ap. V rámci provedení zateplení obvodového pláště objektu, budou utěsněny spáry mezi rámy oken a balkonových dveří a jejich ostěním pomocí polyuretanové pěny.
9.2.2.
Úsporné sprchové hlavice (Varianta 1) (renovace výtokových armatur)
Stávající vanové výtokové armatury jsou vybaveny převážně standardními sprchovými hlavicemi. Náhradou těchto hlavic za úsporné hlavice lze uvažovat se snížením spotřeby vody při sprchování v průměru o 50 %. Instalovaná hlavice musí kromě uvedené úspory vody zaručit srovnatelný komfort při sprchování a musí mít dlouhodobou funkčnost a životnost. Úspornou hlavici lze obvykle namontovat na stávající sprchovou hadici. Protože však při omezení průtoku vody dochází ve sprchové hadici ke zvýšení tlaku, je vhodné instalovat hadici v tlakovém provedení. V opatření je zahrnuta dílčí renovace vybavení stávajícího bytového jádra, spočívající ve výměně standardních výtokových armatur za jednopákové. Z tohoto důvodu je započtena další přibližně 20 % úspora vody. Do nákladů je započtena renovace 75 % výtokových armatur.
9.2.3.
Úsporné perlátory (Varianta 1) (renovace výtokových armatur)
Stávající výtokové armatury v kuchyních jsou vybaveny většinou běžnými perlátory, v některých bytech jsou bez perlátorů. Standardní perlátor provzdušní proud vody a částečně také sníží spotřebu. Úsporný perlátor kromě provzdušnění proudu výrazně omezí průtok vody armaturou. Dle našich experimentálních měření může toto snížení průtoku přesáhnout 50%. U všech výtokových armatur budou instalovány úsporné perlátory, v případě potřeby včetně výtokového ramena.
Tato opatření zahrnuje také dílčí renovaci vybavení stávajícího bytového jádra spočívající v náhradě klasických výtokových armatur za jednopákové. Z tohoto důvodu je započtena další přibližně 20 % úspora vody. Do nákladů je započtena renovace 75 % výtokových armatur.
9.2.4.
Tepelná izolace rozvodů a armatur TUV, snížení teploty TUV (Varianta
1) Stávající tepelné izolace rozvodů TUV, provedené z pěnového polyetylénu tloušťky 10 mm vykazují řadu nedostatků (malá tloušťka, mezery mezi díly, neslepení trubic v podélném směru). Takto tepelně izolovaný systém vykazuje vysoké nevyužitelné tepelné ztráty, které přesahující 50% vypočtené potřeby energie pro ohřev TUV. Tepelné ztráty lze výrazně snížit tak, že stávající tepelné izolace budou z potrubí odstraněny a nahrazeny novými tepelnými izolacemi. Před provedením nových izolací je třeba provést opravy stávajících plastových potrubí (uchycení, sklony a pod), před každé stoupací potrubí cirkulace TUV instalovat regulační armatury a provést hydraulické vyvážení systému. Po provedení oprav doporučujeme provést tlakovou zkoušku. Pro nové izolace ležatých rozvodů TUV doporučujeme trubicové tepelné izolace na bázi skelných nebo minerálních vláken s povrchovou úpravou hliníkovou fólií. Doporučené minimální tloušťky izolací jsou následující: do D20 mm
20 mm
pro D25 až 32 mm
30 mm
pro větší D se tloušťka rovná D trubky Tyto tloušťky byly uvažovány v energetických výpočtech. Současně s veškerými trubkami je nezbytné izolovat rovněž tvarovky a armatury. Tepelné izolace stoupacích potrubí budou pouze opraveny (slepení dílů, izolace tvarovek). Definitivní zaizolování dle výše uvedeného doporučení je třeba provést v rámci výměny bytových jader. Dále je třeba doplnit izolace potrubí otopné vody k ohřívači včetně všech armatur. Tepelnou izolaci stávajícího ohřívače lze rovněž opravit a doplnit, novou izolaci doporučené tloušťky 100 mm doporučujeme provést až v rámci jeho výměny. Při montáži izolací je nutné dodržovat přesně stanovené technologické postupy a zajistit návaznost jednotlivých dílů včetně jejich řádného spojení, což je nezbytným předpokladem pro dosažení úspory energie uvedené v energetických bilancích. Součástí tohoto opatření je rovněž snížení teploty TUV na výstupu z ohřívače na 55 oC Ekonomická životnost 30 let.
9.2.5.
Vyregulování otopné soustavy a termostatické ventily
Bude provedena výměna stávajících radiátorových kohoutů za termostatické ventily. Celý vytápěcí systém bude přepočítán na nový stav po zateplení budovy a bude vyregulován nově osazenými vyvažovacími ventily na stoupačkách. Nastavení armatur bude provedeno dle výpočtu uvedeného v projektu.
V rámci těchto prací budou provedeny i výměny nefunkčních armatur, poškozených těles a opravy stávajících rozvodů. Na radiátorech v jednotlivých bytech budou osazeny poměrné měřiče tepla. Tímto opatřením bude zajištěna optimální teplota v místnostech a sníží se průměrná teplota ve vytápěných prostorách. Tímto budou k dispozici přesné odečty spotřeby tepla a bude možná pravidelná kontrola. Předpokládaná ekonomická životnost je minimálně 10 let.
9.2.6.
Tepelná izolace rozvodů a armatur vytápění
Toto úsporné opatření zahrnuje odstranění starých izolací z rozvodů topné vody uvnitř budovy v nevytápěných prostorech. Ošetření potrubí a instalaci nové tepelné izolace z minerální vlny v tloušťce 40 mm na potrubí včetně armatur. Předpokládaná ekonomická životnost je minimálně 15 let.
9.2.7.
Modernizace rozvodů a ohřevu TUV (Varianta 2)
Toto opatření počítá s úplnou renovací ohřevu a částečnou renovací distribuce TUV, zahrnující výměnu ohřívače vody, provedení nových připojovacích potrubí (v rámci uvažované výměny bytového jádra), nové tepelné izolace potrubí a armatur a instalaci úpravy vody. Pro úsporu energie jsou rozhodující zejména tepelné izolace. Stávající potrubí TUV a cirkulace TUV jsou opatřena tepelnými izolacemi z pěnového polyetylénu, které vykazují řadu nedostatků. V rámci modernizace proto doporučujeme provedení nových tepelných izolací celého systému ohřevu a distribuce TUV. Doporučené provedení izolací potrubí je uvedeno v opatření Tepelné izolace rozvodů a armatur TUV. Ohřívač doporučujeme izolovat rohožemi z minerální vlny tloušťky 100 mm. Do tohoto opatření je dále zahrnuto snížení teploty TUV na výstupu z ohřívače na 55 oC Základní technické a hygienické požadavky pro renovaci zařízení a potrubí : - vzhledem k úsporám vody posoudit velikost nového zásobníku TUV, - stávající systém regulace ohřevu vody lze ponechat, cirkulační čerpadlo připojit přes ruční spínač, - pro rozvody vody volit materiály odolné proti korozi a inkrustaci, požadovaná životnost 50 let, možnost zvýšit teplotu vody na min. 70 oC (termická desinfekce systému), - hydraulicky posoudit stávající cirkulační potrubí a čerpadlo, požadovaný rozdíl mezi teplotami TUV na výstupu z ohřívače a cirkulace TUV na vstupu do ohřívače je maximálně 5 oC, - před stoupacími potrubími TUV navrhnout regulační armatury, které umožní přesné hydraulické vyregulování systému TUV (možnost měření tlaků a průtoků), - správně fungující cirkulace je podmínkou pro dodávku TUV stabilní teploty v celé budově a základním předpokladem ochrany před bakteriálním znečištěním TUV (legionely), - na vstupu pitné vody do ohřívače instalovat zařízení pro fyzikální úpravu vody, - navrhnout odkalení celého systému,
- současně s modernizací rozvodů a ohřevu TUV modernizovat rozvody pitné vody, na vstupu do objektu doporučujeme instalovat mechanický filtr a redukční ventil (nezahrnuto do nákladů).
9.2.8.
Úsporné výtokové armatury (Varianta 2)
Ve stávajících bytových jádrech jsou osazeny standardní případně jednopákové výtokové armatury. Průtok a teplota odebírané vody, které jsou rozhodující pro spotřebu energie, jsou dány stupněm otevření armatury. Jako významné úsporné opatření navrhujeme instalovat úsporné výtokové armatury, u kterých je možné předem nastavit nižší průtok a teplotu vytékající vody. Provedením se jedná o úsporné armatury jednopákové, případně termostatické. V energetickém hodnocení je uvažováno s armaturami jednopákovými (nižší cena).
9.2.9.
Zateplení oken (Varianta 1)
U oken lze provést na základě podrobné diagnostiky zlepšení Snížením součinitele prostupu tepla okna k (W.m-2.K-1) Zlepšením stávající konstrukce oken výměnou vnitřního skla za sklo tepelně izolační ¡
původní okno k = 2,8 [ W.m-2.K-1 ]
¡
upravené okno k = 2,1 [ W.m-2.K-1 ]
Stávající dřevěná zdvojená okna jsou stará cca 20 let. I přes minimální údržbu, která byla prováděna lze tato okna dále provozovat. Předpokládaná životnost těchto oken při prováděné údržbě byla odhadnutá na cca 50 let. Lze doporučit seřízení kování oken, výměnu stávajícího těsnění kovotěs za těsnění funkčně dokonalejší a provedení nových nátěrů. V případě úpravy stávajícího okna provedením výměny vnitřního zasklení za sklo tepelně izolační – PLANIBELG ap. lze docílit těchto parametrů. Tabulka č. 15 - Parametry zateplení oken 1. požadovaný součinitel prostupu tepla
kN
2,1 [Wm-2K-1]
2. stávající součinitel prostupu tepla 3. rozdíl součinitele prostupu tepla
k
2,8 [Wm-2K-1]
∆k Z
0,7 [Wm-2K-1]
4. cena zateplení na 1 m2
9.2.10.Výměna oken (Varianta 5)
800 [Kč m-2]
Stávající okna budou demontována a v plném rozsahu budou nahrazena novými plastovými okny s tepelně izolačními skly „Heat Mirror“ s širokým rámem umožňujícím izolaci vnějšího ostění okna minimálně 6 cm kontaktní izolace v rámci zateplení vnějších stěn. Tabulka č. 16 - Parametry nových oken 1. požadovaný součinitel prostupu tepla
kN
1,3 [Wm-2K-1]
2. stávající součinitel prostupu tepla 3. rozdíl součinitele prostupu tepla
k
2,8 [Wm-2K-1]
∆k Z
1,6 [Wm-2K-1]
4. cena výměny okna na 1 m2
7000 [Kč m-2]
9.2.11.Zateplení obvodových stěn Varianta 1 Stávající hodnotu tepelného odporu obvodového pláště je vhodné upravit na: RN = 2,9 [ m2.K.W-1 ] doporučenou hodnotu dle ČSN 73 0540 – 2 (1994) Navržen je systém vnějšího zateplení obvodových stěn, jež vede, oproti vnitřnímu zateplení, k optimálnímu způsobu zvýšení tepelného odporu stěn dané budovy. Vnějším zateplením budova získá zvýšenou odolnost proti nepříznivým klimatickým vlivům dešti, sněhu, vlhkosti, nízké i vysoké teplotě, a eliminuje časté tepelné vady panelových konstrukcí jako jsou tepelné mosty v místě styku obvodových panelů, v koutech (rozích) budovy, v úrovni stropních železobetonových věnců apod. Původní zdivo zvenku chráněné izolací tak bude působit jako akumulátor tepla s vyrovnávacím účinkem proti kolísání venkovní teploty, což má vliv na mikroklima v místnostech, v zimě bude déle teplé, v létě naopak déle chladné. Díky vnějšímu zateplení se sníží infiltrace budovy obvodovým pláštěm, což je zahrnuto v energetických výpočtech snížením infiltrace budovy o hodnotu 0,1 h-1. Doporučenou technologií , vzhledem k ekonomické efektivnosti a velké variabilitě architektonického řešení ( barva, struktura, členitost fasády, atd.), je kontaktní zateplení. Montovaný systém zateplení s provětrávanou vzduchovou vrstvou nebo sendvičové provedení (s přizdívkou) nebyly ve výpočtech posuzovány. Pouze omítkovým způsobem není možno efektivně dosáhnout požadovaného zvýšení tepelného odporu stěn dané budovy. Technologie kontaktního zateplení obvodových stěn: Tepelný izolant je mechanicky upevněn hmoždinkami, lepením nebo kombinací obojího k vnější stěně a je opatřen armovací vrstvou tmelu s výztužnou tkaninou. Pro tepelně izolační vrstvy kontaktních obkladů se používají výrobky z polystyrénu (stabilizovaný samozhášivý pěnový, nebo extrudovaný polystyrén) nebo minerálních vláken (tuhé hydrofobizované-vodoodpudivé bez povrchové úpravy nebo desky s jádrem z minerální vlny, které je oboustranně kryté dřevovláknitou cementem pojenou vrstvou). Povrchové úpravy jsou obvykle vytvořeny z tenkovrstvých disperzních nebo minerálních omítek, nanášených na armovací vrstvy za použití vhodných penetračních nátěrů.
Tabulka č. 17 - Parametry zateplení stěn na doporučenou hodnotu dle ČSN 73 0540 1. požadovaný tepelný odpor požadovaný součinitel prostupu tepla 2. stávající tepelný odpor stávající součinitel prostupu tepla
RN
2,9 [m2KW-1]
kN
0,33 [Wm-2K-1]
R
0,43 [m2KW-1]
k
0,98 [Wm-2K-1]
0,65 [Wm-2K-1] ∆k 3. rozdíl součinitele prostupu tepla 4. cena zateplení na 1 m2 Z 1450 [Kč m-2] Čelní stěny je třeba zateplit min 11 cm pěnový polystyren PSB (min. 9 cm desky z minerální plsti – podélné vlákno! ). Výpočtem bylo stanoveno, že obvodové stěny daného objektu musí být zatepleny kontaktním způsobem: -
s tepelně izolačními deskami minimální tl. 11cm (pěnový polystyren PSP, apod.)
Při zateplení objektu na doporučenou hodnotu dle ČSN 73 0540 je nezbytné stávající obklad štítových stěn ( k – štítových stěn = 0,60 W.m-2.K-1 ) odborně demontovat až na úroveň tepelně izolační vrstvy, zjistit a odstranit případné poruchy systému (zatékání nebo zkondenzovaná vlhkost v oblasti tepelné izolace v důsledku nedostatečného provětrávání vzduchové vrstvy, atd), provést přídavnou tepelně izolační vrstvu, a systém znovu smontovat se zachováním provětrávané vzduchové mezery. Dřevěné nosné laťování, mezi které se budou instalovat nové tepelně izolační desky, by mělo být provedeno křížem (kontra) na laťování stávající – eliminace tepelného mostu. Minimální tloušťka nové-přídavné tepelně izolační vrstvy je 6 cm (tj. celkem 12cm). Nezbytným požadavkem pro realizaci je také včasné vyřešení konstrukčního detailu rohového napojení nového kontaktního zateplení s montovaným zateplením štítových stěn ! Systém musí být komplexně posouzen z hlediska statiky a stavebně-tepelné techniky. Tato varianta je investičně méně náročná, s nižší pracností (vyloučení mokrého procesu - omítky), rychlým pracovním postupem (výhoda montovaných systémů), než varianta odstranění stávajícího tepelného obkladu a provedení zcela nového kontaktního zateplení jako na stěnách čelních-nezateplených. Ve výpočtech je proto počítáno s využitím stávajícího tepelného obkladu, realizovaného v roce1997. Varianta 2 Stávající hodnotu tepelného odporu obvodového pláště je třeba upravit na tepelný odpor: RN ≅ 4,0 [ m2.K.W-1 ] Součinitel prostupu tepla: k = 0,24 [ W. m-2.K -1 ] Tabulka č. 18 - Parametry zateplení stěn na nízkoenergetickou hodnotu
RN
4,0 [m2KW-1]
kN
0,24 [Wm-2K-1]
2. stávající tepelný odpor stávající součinitel prostupu tepla
R
0,43 [m2KW-1]
k
0,98 [Wm-2K-1]
3. rozdíl součinitele prostupu tepla 4. cena zateplení na 1 m2
∆k Z
0,74 [Wm-2K-1]
1. navržený tepelný odpor navržený součinitel prostupu tepla
1600 [Kč m-2]
Uvedeného tepelného odporu lze dosáhnout 16 cm tepelné izolace v kontaktním provedené zateplení fasády z vnější strany obvodového pláště. Předpokládá se odstranění stávající tepelné izolace štítových stěn. Při použití kontaktního zateplení doporučujeme zvýšenou kontrolu technologické kázně: ¡
před započetím obkládání je nutno odstranit v závislosti na tloušťce systému parapetní a atikové plechy, hromosvody, apod, prohlédnout podklad a poškozená místa vhodným způsobem vyspravit (penetrační, fixační a zpevňovací nátěry ; systémy pro opravy betonových konstrukcí.);
¡
povrchové trhlinky mohou být překryty zateplovacím systémem, ale trhliny vzniklé statickým působením konstrukcí se mohou přemostit pouze v případě ukončení jejich pohybu.(odborné posouzení);
¡
při výšce budovy větší než 10 m se požaduje z důvodu vysokého krátkodobého zatížení sáním větru zvýšit počet kotvících hmoždinek na min.8 ks/m2;
¡
nutno dodržet, aby spáry izolačních desek neprobíhaly v místech s velkou koncentrací napětí ve fasádě (rohy otvorů ve fasádě –okna,dveře ; podél trhlin ve fasádě, atd); je vhodné klást izolaci ve více vrstvách s překrýváním spar,
¡
desky je nutno lepit na sraz, případné mezery vyplnit izolačními klíny. Do spár mezi deskami se nesmí dostat lepidlo, neboť by to vedlo ke vzniku tepelného mostu s možností kondenzace, která by se projevila také na povrchu omítky. Veškeré hrany a rohy je nutno chránit před poškozením rohovými lištami.
¡
vzhled hotového zateplovacího systému musí být jednotný, bez viditelných spár a nerovností, s kvalitně provedenými detaily ( ukončení systému po obvodu, stejná konečná šířka okenních a dveřních rámů po provedeném zateplení okenního ostění, apod.).
Před každou realizací musí být systém komplexně posouzen z hlediska statiky a stavebnětepelné techniky. Při předání zkontrolována rovinnost a vzhled zateplovacího systému (pozor na detaily – ostění otvorů, napojení na atikové a okapní plechy, zábradlí balkónů, apod). Předání prací se provede formou předávacího protokolu. Zateplovací systém musí splňovat všechny požárně-
technické podmínky dle ČSN 73 08 63, odolnost proti zatížení větrem, propustnost pro vodní páry, odolnost rychlým extrémním změnám teploty (den-noc), chemická a biologická odolnost, trvanlivost – životnost systému (způsoby údržby). Nezbytným požadavkem je také splnění zákonné podmínky pro uplatnění systému na českém trhu (prohlášení o shodě) a využití certifikovaných materiálů. Systém bude odpovídat požadavkům technických pravidel TPZ 200 01 pro vnější kontaktní zateplovací systémy (31.5.2000 – Cech pro zateplování budov).
9.2.12.Úsporné zdroje světla (Varianta 2) Opatření zahrnuje zpracování přehledu stávajícího stavu světelných zdrojů a návrh výměny všech žárovek za úsporné kompaktní zářivky s ELP. Dále bude provedeno vyčištění svítidel a výměna nevyhovujících zářivek. Předpokládaná ekonomická životnost nových zdrojů světla je 6 let.
9.2.13.Zateplení střechy Varianty 1 Hodnoty tepelného odporu střechy je vhodné upravit na: RN = 4,35 [m2.K.W1 ] doporučenou hodnotu dle ČSN 73 0540 – 2 (1994) Tabulka č. 19 - Parametry zateplení střechy na doporučenou hodnotu dle ČSN 73 0540 RN
4,35 [m2KW-1]
kN
0,22 [Wm-2K-1]
2. stávající tepelný odpor stávající součinitel prostupu tepla
R
1,5 [m2KW-1]
k
0,79 [Wm-2K-1]
3. rozdíl součinitele prostupu tepla 4. cena zateplení na 1 m2
∆k Z
0,57 [Wm-2K-1]
1. požadovaný tepelný odpor požadovaný součinitel prostupu tepla
1800 [Kč m-2]
Zastřešení je upraveno z původní jednoplášťové ploché střechy na plochou střechu dvouplášťovou s průlezovým prostorem mezi oběma plášti s možností kontroly funkčnosti hydroizolace, umístěné na horním plášti. Tepelnou izolaci střechy je třeba doplnit o 14 cm tl.tepelnou izolaci. Varianta 2 Nízkoenergetická varianta vychází z předchozí pouze je doplněna tepelnou izolací tak, aby bylo dosaženo tepelného odporu RN = 5,0 [m2KW-1].
Tabulka č. 20 - Parametry zateplení střechy na nízkoenergetickou hodnotu 1. navržený tepelný odpor navržený součinitel prostupu tepla 2. stávající tepelný odpor stávající součinitel prostupu tepla
RN
5,0 [m2KW-1]
kN
0,19 [Wm-2K-1]
R
1,5 [m2KW-1]
k
0,79 [Wm-2K-1]
0,6 [Wm-2K-1] ∆k 3. rozdíl součinitele prostupu tepla 4. cena zateplení na 1 m2 Z 2000 [Kč m-2] Zastřešení je upraveno z původní jednoplášťové ploché střechy na plochou střechu dvouplášťovou s průlezovým prostorem mezi oběma plášti s možností kontroly funkčnosti hydroizolace, umístěné na horním plášti (dle Varianty 1). Tepelnou izolaci střechy je třeba doplnit o cca 16 cm tl.tepelnou izolaci.
9.2.14.Zateplení podlahy nad sklepy (Varianta 2) Vytápěnou část objektu je třeba dobře tepelně zaizolovat. I přes některé vytápěné místnosti 1.PP jde většinou o prostory, kdy není třeba zajišťovat tepelnou pohodu uživatelů, poněvadž tam lidé trvale nebydlí. Proto doporučujeme zateplení stropu nad suterénem. Zateplení lze provést přidáním tepelné izolace nalepením na spodní líc stropních panelů nad 1.PP . Nebude nutno otevírat podlahy v bytech a tím omezovat užívání bytů. Tabulka č. 21 - Parametry zateplení podlahy
RN
1,2 [m2KW-1]
kN
0,63 [Wm-2K-1]
2. stávající tepelný odpor stávající součinitel prostupu tepla
R
0,54 [m2KW-1]
k
1,41 [Wm-2K-1]
3. rozdíl součinitele prostupu tepla 4. cena zateplení na 1 m2
∆k Z
0,78 [Wm-2K-1]
1. požadovaný tepelný odpor navržený součinitel prostupu tepla
500 [Kč m-2]
Podhled je třeba doplnit min. o 3 cm tepelné izolace, která se nalepí na podhled stropu v suterénu. Lze doporučit výměnu kovových sklepních oken, která jsou funkčně nevyhovující, netěsní, mají vysokou infiltraci a způsobují zbytečně ochlazování sklepních prostor za okna nová. Nejvýhodnější by byly okna z PVC s vysokou těsností, která v prostoru sklepního podlaží není na závadu. Současně s tímto problémem je třeba řešit zateplení vstupní stěny, která má jednoduché zasklení a dveře jsou bez těsnění. Tento stav způsobuje komínový efekt ve schodišti a nadměrnou infiltraci, či exfiltraci v jednotlivých bytech po podlažích. Nejhorší efekty jsou v posledním podlaží. Úspora stávající stěny je možná. Současně je třeba posoudit i variantu s výměnou stávajících dveří, či celé vstupní stěny.
10.
enviromentální vyhodnocení variant
Snížením spotřeby energie v bytovém objektu dojde ke snížení potřeby spalování paliva v centrálním zdroji tepla pro vytápění a ohřev TUV. Stav po realizaci úsporných opatření je v následující tabulce vyjádřen pro doporučenou variantu pouze rozdílem, protože předmětem energetického auditu není posouzení centrálního zdroje dálkového vytápění. Tabulka č. 22 - Kvantifikace snížení zátěže životního prostředí Výchozí stav
Stav po realizaci
Rozdíl
Znečišťující látka
(t/rok)
(t/rok)
(t/rok)
Tuhé látky
-
-
0
SO2
-
-
0
NOx
-
-
0,00198
CO
-
-
0,00107
CO2
-
-
0
11.
Realizace
Během realizace projektu se předpokládá následující harmonogram postupu prací. 11/2000 - 04/2001 komerční příprava realizace, dodavatelské zajištění 05/2001 - 10/2001 dodávky, montáže, uvedení systémů do provozu 11/2001 - 12/2001 zkušební provoz celého systému
12.
Financování
Investor uvádí následující formy financování projektu realizace úsporných opatření : Tabulka č. 23 - Finanční zdroje pro realizaci úsporných zařízení Zdroj financování
Investice
Úroková míra
Splatnost
tis. Kč
%
roky
Vlastní kapitál Státní podpora Celkem
7 197,5
Státní podpora je poskytována formou nenávratné finanční výpomoci ze státních prostředků.
Tabulka č. 24 - Hotovostní tok - Cash Flow (v tis. Kč) Hotovostní tok je přiložen v přílohách k auditu.
13.
Provoz a údržba
V rámci dokončovacích prací se provede zkušební provoz a uvedení zařízení do provozu. Toto zajistí, že objekt a technické instalace jsou schopné zabezpečit projektem specifikované podmínky při budoucím provozu. Aby se zamezilo a předcházelo velkým a neočekávaným drahým opravám, je třeba zpracovat manuál pro provoz a údržbu. Dále se musí zabezpečit, aby všechny systémy pracovaly efektivně a správně. To je možné zabezpečit zaškolením pověřené osoby pro pravidelnou kontrolu provozu a funkčnosti zařízení. Pravidelná údržba povede ke zlepšení kvality vnitřního prostředí. Pro kvalitní provozování a údržbu je nutné vytvořit ze strany majitele objektu vhodné podmínky v bytovém domě pro správný provoz.
14.
Energetický management
Z hlediska udržování spotřeby energie permanentně na nízké úrovni (bez snižování tepelné pohody v interiérech) je nutné provádět pravidelnou kontrolu spotřeby energie v průběhu roku a zapisovat ji. Kontrola spotřeby se provádí zavedením tzv. energetického managementu. Ten spočívá v pravidelném (týdenním) odečítání spotřeby energií v objektu a současně průměrné (týdenní) venkovní teploty. Tyto údaje se vyhodnocují pomocí grafu závislosti měrné spotřeby energie na venkovní teplotě tzv. E-T křivky, kterou je možno vygenerovat pro budovu. Výsledkem pravidelné kontroly spotřeby je včasné odhalení výkyvů z pásma “běžné” spotřeby a tím rychlé provedení nápravy způsobené nějakou závadou v systému. Tak je možné předejít neočekávaným nárůstům účtu za spotřebu energie na konci účetního období. Energetický management spolu s kvalitní obsluhou je zárukou, že vynaložené prostředky na realizaci úsporných opatření budou přinášet předpokládané úspory.
15.
Závazné výstupy energetického auditu
15.1. hospodářství
Hodnocení stávající úrovně energetického
Roční energetická bilance byla vypočtena s pomocí výpočetní techniky a výše uvedených
vstupních údajů. Celkový přehled průměrných hodnot je z důvodu jednoduchého porovnání uváděn v měrných hodnotách vztažených na 1 m2 vytápěné plochy. Vypočtené a naměřené hodnoty spotřeby energie před a po realizaci úsporných opatření (ENCON) jsou uvedeny v tabulce. Tabulka č. 25 (dle tab.9) - Energetická bilance spotřeby energie v objektu před ENCON Před realizací úsporných opatření vypočtená naměřená
Bilanční položka
kWh/ m2 , rok 170 0
1. Vytápění 2. Větrání 3. TUV 4. Ventilátory/čerp. 5. Osvětlení 6. Různé 7. Chlazení Celkem
40 1 18 11 0 240
kWh/ m2 , rok 170 0 41 neuvedeno 0
Tabulka č. 26 (dle tab.10) - Energetická bilance spotřeby energie v objektu po ENCON Bilanční položka 1. Vytápění 2. Větrání
Po realizací úsporných opatření vypočtená 1. Varianta 2. Varianta kWh/ m2 , rok 60 0
3. TUV 4. Ventilátory/čerp. 5. Osvětlení
28 1
6. Různé 7. Chlazení Celkem
11 0 117
kWh/ m2 , rok 47 0 24 1
17
13 11 0 96
Z výše uvedených tabulek je patrný celkový potenciál energetických úspor v rozsahu 51 % až 61 % převážně v oblasti spotřeby tepla.
15.2.
Celkový potenciál úspory energie
Celkový potenciál úspory energie je přehledně uveden v kapitole 7. Ve 2. variantě (zateplení na nízkoenergetické hodnoty, úsporné osvětlení a regenerace TUV) :
¡
Energetické úspory (61 %)
331 100
kWh/rok (1192 GJ/rok)
¡
Úsporu provozních nákladů
307,9
tis. Kč/rok
¡
Celkové investice
7 197,5
tis. Kč/rok
¡
Celkovou návratnost (Pay Back)
23,4
roku
15.3. Návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu s ekonomickým hodnocením Předložený energetický audit dává celkový přehled o základním rozdělení spotřeby energií v objektu. Prokazuje hlavní možnosti úsporného provozu bytového domu vyčíslením celkové tepelné charakteristiky budovy. Informuje o orientačních investičních nákladech na realizaci úsporných systémů. Celkový potenciál energetických úspor navrhovaného projektu včetně ekonomických ukazatelů je uveden v kapitole 7. v tabulce č. 12. Popis navrhovaných úsporných opatření je uveden v kapitole 9.
15.4.
Závěrečná doporučení
Stanovisko auditora: Úsporná opatření navržená ve 2. variantě řeší energetické úspory komplexně a s maximálním využitím modernizace a renovace panelového domu. Vypočtená celková tepelná charakteristika posuzovaného domu vychází menší než požadovaná celková tepelná charakteristika pro daný typ budovy dle ČSN 73 0540-2 (viz. kapitola 8). Celková návratnost vynaložených finančních prostředků vychází vzhledem k zahrnutí renovací obvodových konstrukcí poměrně dlouhá. Navržená úprava renovace oken, stěn a střechy vychází z potřeby úpravy těchto konstrukcí a provádí je cestou výměny nebo úpravy za energeticky úsporný prvek stavby. Energetický auditor a kolektiv zpracovatelů doporučuje přidělení státních dotací v maximální výši.
Ing. Jiří Hirš energetický auditor (za kolektiv zpracovatelů)
16.
evidenční list energetického auditu
Předmět EA
Bytový panelový dům
Adresa
Oblá 15-19, 634 00 Brno
Zadavatel EA
Městská část Brno
Adresa zadavatele
Oblá 75a, 634 00 Brno
Telefon
05/4721 1337
Charakteristika předmětu EA
– Nový Lískovec
Zástupce
Fax 05/4721 1334
Ing. Sponar
E-mail
Obytný panelový dům a systémy technických zařízení budov
Výchozí stav Stručný popis energetického hospodářství
Stavba z roku 1980, konstrukční soustava T-06B, dálkové vytápění, zásobníkový ohřev TUV, bez úprav vytápěcí soustavy v domě, dílčí zateplení (neefektivní)
(vč. budov) Instal. tep. výkon (MW)
Instal. el. výkon (MW)
Vlastní energetický zdroj není
není
Typ energosoustrojí (protitlaká, odběrová, kondenzační, Dálkové vytápění spalovací, vodní, větrná turbína, spalovací motor, atd.) Objektová směšovací stanice Teplo
Elektřina
Výroba ve vlastním zdroji (GJ/r)
0
Nákup (GJ/r)
1728
Prodej (GJ/r)
0
Výroba ve vlastním zdroji (MWh/r)
0
Nákup (MWh/r)
50
Prodej (MWh/r)
0
Spotřeba paliv a energie (GJ/r) 1973 Spotřebič energie Plynové sporáky
z toho přímá technologická spotřeba (GJ/r)
Příkon (tep. ztráta)
Spotřeba energie
(kW)
(GJ/r, kWh/r) 65 GJ/r
65 Nositel energie
Zemní plyn
Energeticky úsporný projekt Manegement Stručný popis
Zateplení na nízkoenergetickou variantu :
doporučené
zateplení stěn
varianty
okna – výměna
zateplení střechy
Modernizace vytápění – TRV, izolace, vyregulování, opravy Komplexní renovace systému TUV – úsporné armatury, izolace, ohřev Úsporné žárovky
Investiční náklady (tis. Kč)
7 197,5
z toho technologie (tis. Kč)
0
před realizací projektu
po realizaci projektu
energie
náklady
energie
náklady
(GJ/r)
(tis. Kč/r)
(GJ/r)
(tis. Kč/r)
1973
618,1
958
325,3
Konečná spotřeba paliv a energie
Potenciál
GJ/r
MWh/r
energetických úspor
teplo
elektřina
975
9
Environmentální přínosy Znečišťující látka
Výchozí stav
Stav po realizaci (t/r)
Rozdíl
(t/r)
(t/r)
Tuhé látky SO2 NOx
0,00198
CO
0,00107
CO2 Ekonomická efektivnost Cash - Flow projektu (tis. Kč/r) Prostá doba návratnosti (roky) Reálná doba návratnosti (roky)
23,4
Doba hodnocení (roky)
25
Diskont (%)
1,7
NPV (tis. Kč)
IRR (%)
Energetický auditor Podpis
Ing. Jiří Hirš
Č. osvědčení
147/2000
Datum
10/2000
