INFORMACE PRO ČLENY A PŘÁTELE SPORTOVNÍHO KLUBU ČECHIE SMÍCHOV – PODZIM 2016 Na úvod…
Před pár dny jsme vstoupili do nového roku. Mnoho z vás se zamýšlí nad tím, jak proběhl ten rok předchozí, co se povedlo, co nikoli, co vás potěšilo, nebo zarmoutilo a to ať již v pracovní nebo soukromé části života. Bilancování probíhá i v našem klubu. Celkové shrnutí práce všech lidí v klubu a z toho plynoucích výsledků nelze prozatím udělat, účetní je ještě zavalená množstvím informací, které musí správně rozčlenit a až za nějaký čas nám předloží závěrečný účet našeho fungování. Částečně však můžeme bilancovat, protože podzimní část soutěží je již nějakou chvíli ukončená a trenéři si již analyzovali statistiku za uplynulé období a srovnali myšlenky. Na následujících stránkách vám přinášíme pár slov o tom, co se v klubu dělo, jak se dařilo hráčům jednotlivých kategorií v podzimní části soutěžního ročníku 2016/2017, jak spokojení byli trenéři s výkony svých hráčů a zároveň co chtějí a plánují a přejí si atd. Ať již tyto řádky budete číst v teple domova, nebo někde na cestách pod štíty vyšších či nižších hor, doufáme, že vás potěší a zároveň ve vás vzbudí zvědavost a podpoří chuť se na Čechii vracet. V roce 2017 pohodu, zdraví a štěstí vám přeje Sportovní klub Čechie Smíchov. 1
P F 2 0 1
7
Lidé… Čechie Smíchov má letos obsazené všechny věkové kategorie, počínaje minipřípravkou, přes obě přípravky, žákovské i dorostenecké kategorie, dva mužské týmy a i „vysloužilé“ pamětníky z týmu gardy. Něco nám přeci jenom chybí, zastoupení něžného pohlaví. Pravdou však je, že je několik „ale“, které nám brání zaměřit se na rozvoj i v této oblasti. Mezi ty nejproblematičtější patří zejména nedostatek místa a nedostatek lidí. Naše největší herní plocha, velké travnaté hřiště, bylo kdysi vybudováno s omezenými finančními prostředky a to sebou nese vleklé problémy s jeho kvalitou a někdy až přehnanou, avšak nevyhnutnou snahu šetřit ho pro zápasy. Největším problémem, který nás trápí rok co rok je však něco jiného – NEJSOU LIDI… Neustálým nedostatečným počtem nadšenců na amatérské úrovni trpí celý český fotbal. Optimálně by měl mít trenér k sobě jednoho až dva asistenty, aby v průběhu tréninku bylo na jednoho trénujícího 5 až 7 hráčů. Částečně se nám to daří u těch nejmenších kategorií angažováním dorostenců. U kategorie MINI takto Mirkovi Tošnerovi a Danovi Kúdelovi pomáhali v podzimní části střídavě Jirka Telvak, Lukáš Chaloupka a Filip Mrštík. Čas od času se do týmu trenérů zapojí rodič nově příchozích dětí, tak tomu bylo letos u mladší přípravky, které se ujal Václav Paroubek za pomoci zkušeného Mirka Tošnera. Ve své práci a se svými kluky nadále pokračují všichni ostatní trenéři – u starší přípravky tandem Mirek Tošner mladší s Honzou Prchlým, u mladších žáků sehraná dvojice Petr Bartoš a František Sibera, dvojitou porci letos mají na krku David Anděl a Radek Justa pečující o starší žáky a mladší dorost, do staršího dorostu dovedli své hráče Mirek Fišer a Petr Zenker. To jsou lidé, kteří se obětavě věnují týden co týden prckům, starším dětem nebo již mladým mužům a kterým patří náš dík za jejich čas a odvedenou práci. Výčet trenérů doplňuje u A týmu mužů Martin Tomrle a dění v B týmu zastřešují Jirka Vrbický a Michal Pavec. Tým Gardy, věkově i služebně nejstarší zastoupení Čechie Smíchov ve fotbalovém světě, je v rukou Jana Votavy.
2
Hodnocení týmů amatérského fotbalu je otázkou přístupu. Kritériem může být samozřejmě, stejně jako u profesionálních týmů, umístění v tabulce. Ano, od žákovských kategorií je toto kritérium použito i u amatérského fotbalu, takže jak skončily jednotlivé týmy optikou tohoto hodnocení, i to se dočtete níže. Sport na amatérské úrovni je však zejména zábava jak pro dospělé, tak pro děti. Důležitým pro mnoho hráčů a trenérů je i fakt, jestli si zápasy a tréninky užili, jestli se u toho bavili a měli radost ze svého výkonu, byť zrovna neodcházeli domů se třemi body v kapse. Nebo jestli se vraceli rádi ke svým spoluhráčům či svěřencům, jestli je to táhlo zpět do šaten a na hřiště. A i tento pohled je patrný z hodnocení připravených trenéry jednotlivých týmů, což je skvělé. Hlavně na tom je založené fungování sportovních klubů, jako je Čechie Smíchov. Naštěstí… Podívejme se tedy, jak hodnotí ukončenou podzimní část ročníku oni. Jen připomínám, že jsme do textů trenérů zasahovali minimálně, každý je tudíž „typickým“ rukopisem příslušného trenéra nebo dvojice trenérů, propisujícím se i do přístupu k danému týmu.
3
Mladší přípravka, trenéři Václav Paroubek a Mirek Tošner st. První polovinu soutěže kategorie mladší přípravky musíme z hlediska dosažených výsledků hodnotit pozitivně, neboť kluci v 6 utkáních zvítězili, ve 2 případech se rozešli se svými soupeři smírně a jen 3x odcházeli ze hřiště jako poražení. Co se týče proher, byly naprosto zasloužené. Soupeři nás v těchto utkáních převyšovali ve všech herních činnostech a rovněž jsme se v nich dopustili značného množství individuálních chyb. Ve zbývajících 8 mistrovských utkání, které kluci odehráli, se jednalo v zásadě o zcela vyrovnané zápasy, co se fotbalových dovedností a herního umu aktérů na obou stranách hřiště týče, ve kterých hrála značnou roli bojovnost, nasazení, agresivita a fyzická připravenost. A těmito herními atributy se naši kluci na hřišti vyznačovali. Není asi náhoda, že se jim v druhých polovinách ve 4 utkáních podařilo otočit nepříznivé skóre v poločase, v jednom případě i šesti gólové manko (v případě našeho vedení v poločase utkání jsme si udrželi tento náskok až do závěrečného hvizdu). Za tento přístup v utkáních a za ochotu „poprat se za svůj klub“ je zapotřebí kluky pochválit. Lze konstatovat, že u hráčů, kteří pravidelně nastupovali v mistrovských utkáních, nastal určitý progres, neboť individuálních chybiček postupně ubývalo a v závěru podzim už jsme nehráli tzv. hurá‐fotbal (všichni hráči shluknutí v blízkosti míče), přičemž hráči na hrací ploše si víceméně drželi svoje posty a vesměs dodržovali udělené taktické pokyny. Ve hře kluků je ovšem i nadále co zlepšovat, ale vzhledem k tomu, že jsou teprve ve svých fotbalových počátcích, je to zcela pochopitelné. Je jen na nich, jaký v budoucnu zvolí přístup k fotbalu, a jak na sobě budou v rámci tréninků pracovat. Nakonec musíme vyzdvihnout i stmelení kolektivu jak hráčů, tak pozitivní přístup rodičů. Starší přípravka, trenéři Mirek Tošner ml. a Honza Prchlý Sezona nebyla úplně nejlepší a z pohledu dosažených výsledků jsem nebyl úplně spokojen. Nicméně kluci se snažili od začátku až do konce, ale každý druhý zápas byli demotivováni tím, že nastupovali proti o hlavu větším kluků, měli strach a báli se. To je samozřejmě nebavilo a neměli z takových zápasů téměř žádný pozitivní zážitek. 4
Snad jediným hráčem, který s takovými soupeři držel krok a dal i většinu našich branek byl Navrátil. Věřím však tomu, že časem se kluci otrkají a budou zvládat hrát vyrovnané partie i se staršími kluky. Snažíme se hráče motivovat a hledat pro ně zábavu a snad bude pro ně novým impulzem posílení našeho týmu o nového trenéra, kterým je jeden z rodičů, mající jakožto aktivní fotbalista, zkušenosti a cit pro hru, pan Červenka. Velkým pozitivem týmu je snaha porvat se o výsledek a týmovost všech hráčů. Mladší žáci, trenéři Petr Bartoš a František Sibera Na úvod hodnocení bychom rádi poděkovali všem, a to obzvlášť rodičům a klukům za předvedené výkony v dosavadní části sezóny, tak i za velmi dobrou docházku, a to jak na tréninky, tak na utkání. Za to velké Díky!!! Hodnocení: I když výsledky nebyli zrovna uspokojivé, tak jsme odvedli jako realizační tým tak i hráči dobrou práci. V minulém ročníku jsme se teprve nesměle seznamovali s hrou 7+1 na půlku hřiště a více jsme se tehdy soustředili na obranu a následné brejky v systému 1:3‐3‐1. Do letošní části se však prezentujeme ofenzivní hrou, a to pro tento způsob hry optimálním rozestavením např. 1:2‐3‐2 nebo 1:2‐1‐3‐1. Jak to celé zhodnotit? Co se nám dařilo a co se nám naopak zase až tak nedařilo? Povedlo se nám hodně zapracovat na herním projevu našeho týmu a hře jako takové. Blažilo nás, že jsme ve své podstatě nebyli nikdy horší než týmy v horní polovině tabulky. Jen v jedné věci jsme vždy totálně vyhořeli. A to v té nejpodstatnější!!! V gólech!!! Soupeři byli v produktivitě i efektivitě proměněných šancí proti nám úplně někde jinde. My zkrátka potřebujeme sto šancí na jeden gól, zatímco soupeřům stačilo šancí mnohem méně. Toto se nám vymstilo v několika zápasech, kdy jsme soupeře jasně herně přehrávali a i přestříleli, ale gól prostě ne a ne dát. Následně pak soupeř dokázal ukázat o čem je produktivita, když z minima dokázal vytěžit maximum. Dokonalý příklad v zápase proti Aritmě, kdy soupeř 6x vystřelil a dal 5 gólů. Konečný stav 5:4 pro Aritmu. Ale na šance to bylo minimálně 16:6 pro nás, a to se prosím bavíme o šancích gólových. Další pozitivum letošní části je to, že jsme mohli přivítat nové hráče a postupně je seznámit s věcmi kolem fotbalu a pomalu jsme je zapracovali do hry. 5
A co bychom potřebovali zlepšit? Oproti uplynulé části sezóny chceme zlepšit obzvlášť koncentraci a důraz na správné provedení herní činnosti jednotlivce a herní činnosti celého týmu. To je hlavně správně provedená práce s míčem i bez míče pod tlakem soupeře a dále zkvalitnit hru směrem dopředu v již zmíněné koncovce, která nás tolik trápí. Dále zrychlit přechod ze hry s míčem do defenzivní činnosti bez míče, jako např.: zrychlit napadání protihráčů, následně zrychlit přesun do zhuštění středu hřiště. Nezbytná nutnost zimní přípravy je také napravit klukům pošramocené sebevědomí, a aby si více dovolili ve hře jeden na jednoho a aby i VÝRAZNĚ přitvrdili hru. Pakli‐že toto vše dokážeme, nebudeme se pak následně zbytečně sami dostávat do zbytečných problémů před naší brankou a ty tolik těžce vstřelené branky nám pak budou stačit k výhře.
Starší žáci a mladší dorost, trenéři David Anděl a Radek Justa Starší žáci Podzimní část sezony mají starší žáci již za sebou. Ale bohužel ne úspěšně a to hned z několika důvodů. Největším problémem u starších žáků bylo velké množství zranění a onemocnění. Díky tomuto se nepovedlo, aby se starší žáci sešli na zápas v plné síle. Vždy chybělo pár klíčových hráčů. Přišlo mi, že jsme s tímto měli problém jen my, jelikož ostatní týmy byly skoro vždy v plné síle (informace od trenérů soupeřů). 6
Dalším problémem bylo to, že hráči ročníku 2001 přešli do mladšího dorostu, přišli nějací noví hráči a tak se teprve všichni sehrávají. Ovšem i tak jsme byli vždy vyrovnanými soupeři a často jsme soupeře přehrávali. Bohužel jsme nedokázali dávat góly a tak jsme většinu zápasů prohráli o gól. Tedy potenciál starší žáci mají. Věřím, že na jaře, až se všichni hráči uzdraví, zotaví se ze zranění a všichni se více sehrají, tak soupeře budeme přehrávat a budeme vyhrávat. Všichni soupeři byli hratelní a věřím, že když bychom byli v plné síle, tak většinu zápasů vyhrajeme. To bylo vidět i v posledním zápase, kdy byla nejsilnější sestava = výhra 11:0. Jinak chválím docházku na tréninky, kdy by si ze starších žáků mohli vzít mladší dorostenci příklad. Ještě bych rád vyzdvihl zlepšení všech hráčů ročníku 2003. Na jarní část sezony musíme zlepšit hlavně zakončení, důraz a fyzičku.
Mladší dorost U mladších dorostenců musím být hodně kritický. Jelikož občas jsem měl chuť tým rozpustit. Co se týče tréninků, tak vesměs na tréninky přišli vždy maximálně 4 dorostenci, což na sehrání se a natrénování různých akcí a kombinací určitě nestačí. Co se týče zápasů, tak mi občas přišlo, že musím hráče přemlouvat, aby si šli zahrát. Celkově se sešla silná sestava na 3 zápasy, kdy z toho bylo 9 bodů. Na ostatní zápasy dorazilo jen torzo hráčů a téměř pokaždé museli být doplňováni i hráči ročníku 2002 a 2003. Samozřejmě nás opět trápila zranění, kdy na začátku sezony vypadli hned 2 klíčoví hráči a na větší množství zápasů vypadli další 3 hráči. Je to velká škoda, protože 7
bylo vidět, že když je plná sestava, tak jsme porazili i první celek tabulky. Dále bylo i vidět, že někteří hráči nemají fyzičku a nejsou moc sehraní. Doufám, že se to změní. Že se nám zimní příprava povede, hráči začnou chodit na tréninky a povede se nám přivést i nové hráče. Tedy prostor pro zlepšení je určitě, ale musí chtít hlavně hráči. V této kategorii bych rád vyzvedl 3 hráče. Adama Klášterského a Jiřího Telvaka za výpomoc ze staršího dorostu. Adam byl na každém zápase (jako jediný hráč), Jirka byl vždy, když nebyl nemocný (vlastně byl, i když nemocný byl). Občas měli i 2 zápasy za den a patřili vždy mezi nejlepší hráče. A rád bych pochválil i Matěje Kerlického, který chodí téměř na všechny tréninky a chyběl pouze jednou na zápas. U něj je vidět obrovské zlepšení a díky tomu již hrál i za starší dorostence s hráči ročníku 1998.
Starší dorost, trenéři Mirek Fišer a Petr Zenker Premiérová sezona hráčů ročníků 1999 a 2000 v kategorii staršího dorostu začala letním soustředěním v krásném prostředí Krkonoš. Odrazem vydařeného soustředění byl i vydařený vstup do sezony. Vyhráli jsme první tři zápasy soutěže i vyhráli v prvním kole poháru a hlavně jsme většinou předváděli „koukatelný“ fotbal. Po slibném vstupu do sezony ovšem přišel říjen a v tomto měsíci začali naše problémy. Takovou marodku náš tým za 11 let ještě nezažil! Bohužel přišly i zranění či nemoci vážné a dlouhodobé (Lukáš Chaloupka, Oliver Tauberest) a při spojení s ostatními zraněnými a nemocnými jsme začali lepit sestavu, jak se dalo. Jestli jsme říjen jakž takž "přežili", tak listopad byl v tomto ohledu ještě horší. Bez pomoci kluků z mladšího dorostu 8
bychom nemohli některé zápasy ani odehrát. V těchto podmínkách jsme těžko pomýšleli na dobrý výkon a výsledek (i když oboje se nám občas povedlo). Vyvrcholením našich zdravotních lapálií byli poslední dva zápasy podzimu. V tom prvním na střídačce seděl jediný hráč a to ještě k tomu ze starších žáků David Klášterský. Přesto jsme porazili Suchdol 5:3. V tom druhém v Bohnicích, nám museli pomoci tři hráči z mladší kategorie, jinak bychom nedali dohromady ani základní jedenáctku. Výsledek byl krutý ‐ porážka 8:1. Se zdravotními problémy se nedá nic dělat, nemohli jsme je ovlivnit ‐ prostě jsme měli smůlu. Snad se dáme přes zimu dohromady, pořádně potrénujeme a na jaře se vrátíme k výkonům z úvodu sezony.
Muži A, trenér Martin Tomrle Výkladní skříň klubu, A tým mužů, prošel podzimní částí ročníku poměrně hladce. Alespoň výsledkově. Získal povinné tři body ve všech utkáních, kde se to předpokládalo. Uhrál remízy v těch dvou nejtěžších zápasech a díky tomu přezimuje na první příčce. 9
Horší to je s kádrem – zranění, nemoci, neúčast z pracovních důvodů, neustále zaskakování hráčů z dorostu nebo z B týmu, i to je obraz A týmu. Žel, tým prořídl i díky finanční nekázni hráčů a jejich neschopnosti plnit si i tyto závazky vůči klubu. Na druhou stranu došlo i k výraznému posílení příchodem nových hráčů. Výchozí situace pro jaro je výborná a doufejme, že se kvalita v průběhu jarní části udrží, případně zlepší. Nebudeme zastírat cíl – postup do 1.B třídy.
Muži B, vedoucí týmu Jirka Vrbický a Michal Pavec Když jsem (Jirka Vrbický) dostal tento úkol, tak jsem dlouho nevěděl jak začít. Pohled na tabulku jasně ukazuje, že výsledky jsou katastrofální a jsme nejhorší klub v Praze. Na druhou stranu, když se ohlédnu zpět za podzimem, tak to tak špatně nevidím. Odehráli jsme výborný zápas s prvním, kde to bylo ještě 2 minuty před konce nerozhodně, a soupeř se bál o remízu. Co bych na nás jako týmu vyzdvihl je to, že jsme postavili partu a někteří naši kmenoví hráči se stali posilou A‐týmu. Celý podzim jsme odchodili v podobné sestavě, nemuseli jsme „lovit lidi z ulice“, aby nás bylo alespoň jedenáct a táhli jsme za jeden provaz. Naopak mě velmi mrzí, že za nás nechodí více mladých z dorostu. Vždy když přišli, tak byli oživením a posilou. Určitě by mohli chodit pravidelně 2‐3 hráči a to by nám „zkušenějším“ pomohlo. Škoda… Doufám také, že na jaře bude víc kmenových hráčů A‐týmu, aby si někteří mohli přijít zahrát i za nás a posílili nás v boji o opuštění posledního místa. Když bych měl ohodnotit i některé jednotlivce, tak musím 10
vyzdvihnout určitě gólmana – Pavel nám vychytal spousty dalších gólů a dal nám možnost bojovat až do konce. Obrana je velmi zkušená a občas nestíhá, ale Milan to tam zachraňuje, i když občas hudruje. Nemyslím si ale, že to je náš největší problém. Ten vidím kromě jiného v záloze, kde bývá Robin často osamocen. Nebýt jeho poslední neúčasti, tak jsem ho snad pochválil za jeho stabilní výkony, kdy se i vrací pomoci obraně. Ovšem naší největší slabinou je útok a hlavně neproměňování šancí. Soupeř má 2‐3 šance za zápas a bezpečně je promění a my jich máme kolikrát 5‐6 a nic. To se ovšem nedá nic dělat, přes zimu potrénujeme a věřím, že na jaře v odvetách soupeřům nadělíme pořádné rance.
Stará Garda, vedoucí Jan Votava, Stará Garda – pro mnoho z nás pojem hodně vzdálený a jen těžko uchopitelný. Stejně tak jako všechny ostatní týmy je to skupina lidí úzce spjatá s klubem a zaslouží si naši pozornost a stejně tak poděkování šíření dobrého jména klubu ve věkových kategoriích, které mladí spíš vidí u televize při sledování fotbalových přenosů… není tomu tak, fotbal se dá hrát v každém věku a pánové ze Staré Gardy jsou toho důkazem. 11
Stará Garda Sportovního klubu Čechie Smíchov začala vyvíjet svoji činnost v roce 1994 zásluhou bývalého sekretáře oddílu kopané Štěpána Strašíka. Po úspěšném sestavení kádru složeného z bývalých hráčů Čechie přišlo období hledání adekvátních soupeřů pro sehrání přátelských zápasů, zejména na území Prahy. Záhy se zapojil v té době ještě aktivní Jan Votava a pomohl se stabilizací kádru a zajištěním všech týmových aktivit. Tým posléze absolvoval několik turnajů starých gard na Slivenci, mimo jiné od roku 1998 i „Memoriálu Josefa Smažíka“, bývalého fotbalisty a sekretáře klubu a výborného kamráda. Žel, v roce 2001 byl realizační tým Staré Gardy v důsledku úmrtí pana Strašíka oslaben. I přes tuto ztrátu však tým fungoval dál. Letos tým SG absolvoval již 18. ročník „Memoriálu Josefa Smažíka“ a 14.ročník „memoriálu Štěpána Strašíka“ pořádaný v Hostivicích. Velmi čilý život týmu SG potvrzují i aktivity roku 2016 – v jarní části tým sehrál 9 přátelských zápasů, zúčastnil se již zmíněných dvou memoriálů a na závěr jarní části i Turnaje SG v Čisté u Rakovníka. V podzimní části roku 2016 to bylo 8 přátelských zápasů, mezi soupeři byl i tým Slavie Praha, jenž si pozval Čechii na UMT do Edenu. Na závěr sezony tým odehrál Turnaj SG v malé kopané pořádaný Střešovicemi, dříve se tento turnaj hrál v hale, loni se povedlo SG skončit na skvělém 2.místě. Kromě aktivit v Praze si dvakrát do roka vyrazí SG i do vzdálenějších končin republiky a sice zjara na východ, k Náchodu, kde odehraje zápasem s týmem SG Sokol Stárkov díky kontaktu Jardy Franka. Na podzim se vydává na Šumavu do Velhartic, kde odehraje zápas s týmem Arbo Velhartice. Je skvělé, že součástí Čechie je tým SG více než 20 let. Nutno poděkovat všem hráčům o aktivní přístup přes všechny povinnosti a zdravotní omezení přicházející věkem a zejména vedoucímu týmu panu Janu Votavovi za skvělou organizaci aktivit a propojení týmu SG s oběma seniorskými týmy Čechie, kde se již pomalu uvolňují hráči vhodní na doplnění řad týmu SG. Stejně tak nemalý podíl na zdárném fungování týmu mají Pavel Nikitin, Zdeněk Votava a Láďa Vyčítal. Je nutné uvézt i sponzory, kteří usnadňují fungování týmu – Václav Grund a Michal Košťál. Za výbor klubu můžu určitě vyslovit podporu týmu Staré Gardy jako nedílné součásti Sportovního klubu Čechie Smíchov. Areál … 12
Změnami prochází nejen členská základna Čechie, nýbrž i zázemí. Každým rokem se daří zlepšovat podmínky, v kterých se odehrává velká část aktivit jednotlivých hráčů. Pečlivá příprava žádostí o granty a jednotlivých podkladů přináší své ovoce v podobě získaných finančních prostředků. Velká část z těchto prostředků se investuje do areálu. Změny jsou viditelné na první pohled. Avšak nejedná se pouze a jen o vizuální stránku věci, tyto změny pomáhají lépe hospodařit s financemi, šetří náklady a umožňují ušetřené peníze znova investovat. Již při příjezdu do areálu je patrné, že část opláštění budovy prošla renovací, což na jednu stranu zlepšuje kvalitu budovy co do ekonomiky, tak samozřejmě se podepsalo i na jejím vzhled. Další zlepšení udělá radost hráčům a trenérům přímo u hřiště. Je jim instalace nových střídaček. Původně jsme měli v plánu toto rozšířit ještě o novou tribunu, aby byli i fanoušci chráněni v případě nepřízně počasí, ale to se nám letos již nepovedlo. Nicméně vyřešili jsme to dočasným řešením, kdy se staré střídačky spojili a vzniklo tak alespoň částečně chráněné místo pro fanoušky. Bližší informace o všech realizovaných opravách, úpravách či investicích se dočtete ve Výroční zprávě za rok 2016, kterou vám předložíme v zákonem stanovené lhůtě.
S výraznou pomocí všech členů realizačního týmu klubu připravil Ivan Senci. 13
