LISTY Z AURA – PONTU 3/2016 PODZIM
1
Obsah: Vá žen í p ř á te lé..................................................................................................................…..3 Ko n t akt y.........................................................................................................................….....4 Čes ká a slo v en sk á d r am at ika . .. .. .. . .. .. . .. .. . .. .. . .. . .. .. . .. .. . .. .. .. . .. .. . .. .. . .. .. . . .. .. . .. 5 Vojtěch Štěpánek Lenka Gajarová Petra Johansson
Marek Hejduk J.Jankovský/A.Lindgren(ová)
N o vé p ř ek l ad y …………...........................................................................................................7 Anglicky psaná dramatika Wodehouse, Goodal - Sloupová Adams – Hanzlíčková Lewis, Sayer - Jerie
Bartlett - Sloupová Crouch - Kosáková
Německy psaná dramatika Klaus - Semotamová Bernhart - Kotrouš
Glattauer - Kotrouš
A další... Be - Gonzálesová Zeller - Zahálka
Ahlfors - Černík
Hr y, kt er é je p o d o h o d ě m o žn o z ísk at jen za tan tiém y ........................................12 N ep ř e lo ž en é t ext y...............................................................................................…...…....13 Anglicky psaná dramatika Bovell Lewis/Sayer Huff Chadwick Oglesby(ová) Ridley Placey Smith(ová)
Bixby Doran(ová) Falco Pierpan Beissel Odets Winters
Německy psaná dramatika Schirach Köck Fassbinder/Fengler Hauptmann Bukowski
Hargesheimer Heinersdorff Heidenreich Nolte
A další... Vyrypajev (Rusko) Erlands/Karhulahti (Švédsko)
Nurmelin(ová) (Finsko)
2
Vážení a milí přátel é, připravili jsme pro Vás podzimní čtení - další Listy z Aura-Pontu s nabídkou aktuálních textů za poslední období. Kromě tuzemských novinek a nových překladů naleznete v nabídce i zatím nepřeložené novinky zejména anglosaské a německojazyčné oblasti, ale i z jiných zemí. Aktuální číslo Listů z Aura-Pontu je vždy k nahlédnutí na našem webu (www.aura-pont.cz), včetně aktuálních Novinek z Aura-Pontu, kde se dozvíte o dalším dění v naší agentuře. Máte-li zájem o starší čísla Listů, napište nám a my Vám je zašleme elektronicky či poštou. Jejich obsah průběžně ukládáme do naší internetové Rukověti dramaturga, kde je k dispozici úplný přehled nabízených textů. Nyní v ní naleznete informace o více než 5000 textech původních českých a slovenských her, překladů i textů zahraničních autorů v originále, aktualizace databáze probíhá průběžně. Připomínáme, že Vašim zájmům vycházíme vstříc dalšími službami: na požádání Vám zašleme text námi zastoupených autorů a překladatelů, rozhodnete-li se některý z nich inscenovat, získáme pro Vás souhlas autora, vystavíme provozovací smlouvu. Rovněž Vám texty zahraničních autorů (nabízené i Vámi vyžádané): obstaráme, v případě Vašeho zájmu doporučíme překladatele, dojednáme smlouvu se zahraniční agenturou, dojde-li k provozování, je naší odměnou provize z autorských honorářů, nedojde-li k provozování, vyúčtujeme Vám předem dohodnuté vynaložené náklady. Díky našim bohatým zkušenostem a kontaktům v zahraničí Vám můžeme nabídnout vyřízení práv k provozování děl autorů z mnoha zemí celého světa: vlámské části Belgie, Bulharska, Holandska, Chorvatska,
Maďarska, Německa, Polska, Rakouska,
Rumunska, Ruska, Skandinávie a Pobaltí Slovinska,
Srbska, Švýcarska, USA, Velká Británie a Irska
a mnoha dalších (kromě Francie, Itálie a Španělska, kde jsou v současné době tamní monopolní agentury vázány exkluzivními smlouvami). Můžete nás však kontaktovat i v případě, kdy si nejste jisti, kam se obrátit. Vždy Vám alespoň poradíme. Rádi Vám taktéž pomůžeme při výběru titulu, vhodného právě pro Vás. Vaše případné jednodušší dotazy zodpovíme telefonicky, složitější pak písemně. Naše produkční oddělení Vám v případě potřeby pomůže při výběru interpretů. Dále Vám můžeme doporučit například režiséra, choreografa, případně výtvarníka nebo autora hudby. Těšíme se na Vaše reakce. Michal Kotrouš, Michal Zahálka
3
Kontakty VEDENÍ AGENTURY: Petra Marková, výkonná ředitelka – tel.: 251 554 938,
[email protected] DIVADELNÍ ODDĚLENÍ: Petra Marková, vedoucí – tel.: 731 184 896,
[email protected] Texty a agentáž Michal Kotrouš – tel.: 603 265 067,
[email protected] Michal Zahálka – tel.: 702 044 531,
[email protected] Zahraniční práva Anna Pýchová – tel.: 739 652 531,
[email protected] FINANČNÍ ODDĚLENÍ: Martin Chramosil – tel.: 603 195 199,
[email protected] Markéta Kotrbová – tel.: 731 555 949,
[email protected] Hana Ondřichová – tel.: 731 520 528,
[email protected] PRODUKČNÍ ODDĚLENÍ: Jiří Havel – tel.: 603 466 399,
[email protected] Markéta Mayerová – tel.: 602 644 630,
[email protected] SEKRETARIÁT: Lucie Štěpánová – tel.: 251 554 938, 251 553 992,
[email protected]
Najdete nás na adrese: Veslařský ostrov 62 147 00 Praha 4 - Podolí tel. ústředna: 251 554 938 e-mail:
[email protected] www.aura-pont.cz
4
Česká a slovenská dramatika Vojtěch Štěpánek NEVIM 2ž "Se projdi po Náplavce - defilé ženichů, že by sis nejradši vyrvala rodidla... a namlela jim je do těch jejich veganskejch hamburgrů...!" Znaky generace současných třicátníků jsou Nevázanost, Nezávislost, Individualita a Svoboda... Ale není to ve skutečnosti Nedospělost a Nepřipravenost...? Kristýna a Anička: Dvě třicátnice různých generací. Kristýna je v kómatu, Anička je zbouchnutá. Jedna bez druhé svou životní situaci nepochopí, nevyřeší, nepřežije. Komediální dialog na vážné téma. Premiéra v A studiu Rubín v květnu 2016. Astrid Lindgrenová, Jan Jankovský RONJA, DCERA LOUPEŽNÍKA 7 m, 3 ž dramatizace - hra pro děti Úspěšná dramatizace kultovní švédské dětské knihy, která byla také zfilmována, byla uvedena v Činoherním studiu Ústí nad Labem v prosinci 2013. Ronja se narodila loupežnickému hejtmanovi Mattisovi a jeho ženě Lovise. Ti spolu s tlupou dvanácti loupežníků žijí ve hradě na vysoké skále uprostřed divokých švédských lesů. Té noci, kdy se Ronja narodila, byla strašlivá bouře. Najednou uhodil do hradu blesk a celý hrad i se skálou praskl vejpůl. Když byla Ronja větší, objevila svět kolem hradu. Každý den chodila do lesa plného skřítků, poznávala zvířata i život v přírodě. Naučila se lézt na stromy i plavat a byla silnější a mrštnější než leckterý kluk… Marek Hejduk JEDINEČNÁ PŘÍLEŽITOST 8 m, 5 ž (možnost zdvojení rolí) Hra o šmejdech. Blíží se další předváděcí akce. Prodejci se chystají na seniory, senioři se chystají na dárky zdarma. Mezi ně se ale vloudil novinář, který má za úkol udělat z celé akce reportáž. A aby toho nebylo málo, ještě je tu jeden podvedený zákazník, jenž chce na místě všechny vyzvat k tomu, aby nic nekupovali. Prodejci budou tentokrát ještě pod větším tlakem než obvykle. I proto, že jeden dnes začíná, další má dluhy a třetí náročnou milenku. Lze takovou kombinaci okolností vůbec zvládnout? A kdo dopadne jako kanárek Pepíček? Petra Johansson EMMA A TROLLÍ SEN 1 m, 3 ž krátká hra pro děti Veselý příběh se odehrává na venkově ve Švédsku. Městem rozmazlená Emma tráví své prázdniny u babičky Alice, protože rodiče odletěli na vykopávky do Peru. Šíleně se bez internetu nudí, mobil nemá na venkově u babičky signál… Jednoho dne přeci jen vyrazí do lesa, kde se setká s malým divným klukem, trollem Morganem. Morgan bydlí v jeskyni se svou babičkou Evelínou. Té vypráví, že potkal mladou a krásnou dívku a půjčil jí kouzelný hrneček na maliny. Evelína poté potká v lese Alice a považuje ji
5
úsměvně za onu mladou a krásnou dívku (Evelíně je čtyři sta let). Společně se pak v lese setkají a babička Alice v jeskyni Morgana a Evelínu po mnoha letech, kdy nespali, ukolébavkou uspí. Emmě je to líto – konečně si našla kamaráda a ten teď bude sto let spát. Ve městě opravdové kamarády nemá, jen samé online hry a povídání si u kompu na chatu… Ze smutku vytrhne Emmu místní chlapec Morten, který je navlas podobný trollovi Morganovi. Zazvoní u Alice na zvonek a po skořicovém koláči a krátkém seznámení s Emmou vyběhnou oba nadšeně do lesa na maliny… Lenka Gajarová (Slovensko) HOSTEL TCHEKHOV 5 m, 7 ž tragikomedie Hra je volně inspirovaná čechovovskými mladými postavami a fenoménem nomádství současné mladé generace na pozadí společenského kontextu Evropy. Ten je zde vykreslený prostřednictvím kultu silného vůdce, rozpínavosti Ruska a falešné jistoty pramenící z konzervatismu a názorovému zkostnatění. Potkáváme zde mozaiku novodobých mladých idealistů, poutníků, turistů, které však citová, ale i společenská preměnlivost přivádí do stavu frustrace a nečinnosti. Jedenáct mladých lidí se potkává v moskovském hostelu v nedaleké budoucnosti, aby tu přečkali čas hledání sebe sama, svých vztahů a názorů. Tragikomická neschopnost konat a cítit provází i ty nejzapálenější rozhovory o tom, jaký by svět měl být. Ola se pokouší najít práci a Boha, zatímco v hostelu usilovně pracuje Iri a talent roku Ivan jí předčítá ze své zatím jediné knížky. Přichází Kosťa – vrací se z cesty stopem po Evropě. Je odhodlaný něco změnit – ale co? Ve vlaku na sebe narazí Nina a Fimov. Zjišťují, že jejich životní postoj je rozdílný, ale cíl mají společný – citový úspěch v Moskvě. Charlotta, opotřebovaná aupairka, hledá v Moskvě dům po starých rodičích. Slétávají se kolem něj čajky, jako supi. Vrací se domů, protože si myslí, že založit si rodinu je stále větší věc než si založit na webu profil. Politický Pochod neustále venku připomíná podezřele vitálního Vladimíra P., který má narozdíl od vyčkávajících mladých postav svůj koncept. Mladý branec Saša vnímá Pochod jako příslib lepší budoucnosti. V jeho manželce Máše naopak nečinnost vyvolává pochybnosti o tom, či láska a dobrý pocit ze života opravdu stačí ke štěstí. Davem pošlapaná Jena, už Berlíňanka, se ocitá v hostelu nechtíc a velmi touží, aby se jí něco stalo poprvé. Astrov, medik junior copywriter, se jí snaží pomoct. Je však skutečným doktorem? Víme, jaké je skutečné poslání naší zmatené generace? Kdy pochopíme, co je to utrpení, a jak zareagujeme?
6
Nové překlady
Anglicky psaná dramatika P.G.Wodehouse, R. a D. Goodalovi (Velká Británie) DOKONALÁ PITOMOST (JEEVES AND WOOSTER in PERFECT NONSENSE) přeložila Jitka Sloupová 3m crazy komedie Bertie Wooster a jeho komorník Jeeves (do značné míry předobraz Jirotkova Saturnina) jsou hrdiny nové hry bratrské autorské dvojice bratří Goodalových. Pánové se inspirovali slavnou sérií novel a her klasika P.G.Woodehouse, zejména jeho The Code of the Woosters (Zákon Woosterů), a přivedli znovu na scénu neodolatelnou dvojici (zde posílenou o dalšího sluhu Seppingse), aby zde divákům formou trochu šíleného divadla na divadle předvedli jedno z Bertieho dobrodružství. Tato trojice zde totiž ztělesňuje všechny role včetně tří ženských. Někdy uprostřed bláznivých dvacátých let je Bertie pověřen svou tetičkou Dahlií, aby pro svého strýce za každou cenu sehnal starožitnost, která mu chybí do sbírky: stříbrnou konvičku na smetanu ve tvaru kravičky. Kvůli této pitomosti musí Bertie svést skrytý souboj se sirem Bassettem, který Bertieho u starožitníka předešel, ucházet se naoko o jeho neteř, zachraňovat zasnoubení svého kamaráda Gussieho s jeho dcerou, krýt tetičku, která nakonec vzala věc do svých rukou a kravičku prostě ukradla, a to vše zatímco jsou mu neustále na stopě podezíravý papaláš Roderick Spode a přitroublý konstábl Oates. Vedle bláznivého děje kořeněného neustálými převleky a Bertieho komentáři k divákům sázejí autoři především na neodolatelný způsob vyjadřování Wodehousových hrdinů, jen drobně nadsazující britskou korektnost, což ke komickému účinu plně dostačuje. Dokonalá pitomost, premiérovaná 30. října 2013 v divadle Duke of Yorks s Matthew Macfadyenem v roli Jeevese, získala v roce 2014 Cenu Laurence Oliviera za nejlepší komedii roku na londýnském West Endu. Johnna Adams (USA) GEDEONŮV UZEL (GIDION´S KNOT) přeložila Jarmila Hanzlíčková 2ž drama Učitelka Heather přijme nečekanou návštěvu matky jednoho z žáků své páté třídy. Schůzka s Corryn byla řádně domluvena, Heather přesto překvapí, že k ní dojde. Corrynin syn, který byl dočasně vyloučen ze školy, totiž mezitím spáchal sebevraždu. A Corryn se namísto truchlení chce dopátrat příčin této tragédie. Bolestný, ale snad očistný rozhovor se dotýká řady problémů výchovy v současném světě. Po premiéře v newyorském Access Theater v říjnu 2011 se hra masivně uvádí po celých Spojených státech. U nás toto dojemné napínavé drama uvedlo s úspěchem Divadlo Prkno z Veverské Bitýšky - hra je skutečnou výzvou pro dvě silné herecké ženské osobnosti.
7
Mike Bartlett (Velká Británie) KLÍNEM DO HLAVY (BULL) přeložila Jitka Sloupová 3 m, 1 ž Krátká hra z kanceláře. Název tvoří jazyková hříčka odkazující ke slovu bully – šikanovat. Thomas, Isabel a Tony čekají na šéfa. Svolal si je na krátkou schůzku, na níž oznámí, koho ze zmíněné trojice v rámci úsporných opatření vyhodí. Thomas je na první pohled otloukánek, outsider. Nejrůznější možné způsoby, jak ho šikanovat (os těch nejrafinovanějších a ž po úplně primitivní), jsou hlavním hybatelem děje. Fatální prohra, s níž se Thomas snaží celou hru bojovat, je jeho nevyhnutelným osudem, spása nepřichází ani s nadřízeným Carterem a Thomas se před očima diváka změní v nejpodřadnější stvoření na světe, které nemá ani cenu kusu hadru. Fascinující, deprimující studie kapitalistického konkurenčního boje, v němž možná má místo lítost, ale rozhodně ne soucit. Autor za hru v říjnu 2013 získal ocenění za nejlepší hru (The National Theatre Awards). Hra měla premiéru v divadle Crucible Studio v britském Sheffieldu v únoru 2013, záhy byla přenesena do New Yorku (divadlo 59E59) a do londýnského Young Vic v lednu 2014.
Německy psaná dramatika Händl Klaus (Rakousko) PRŮSEK (EINE SCHNEISE) přeložila Tereza Semotamová 3 m, 1 ž hudební hra se zpěvy Text je jakýmsi libretem, je psán jako součást zamýšleného „gesamtkunstwerku“, téměř opery. Jak je u autora zvykem, repliky nejsou ani tak dialogy, jako spíš koláže slov nesoucí neklid a evokující temné tajemství lidského nitra. Útržkovité repliky se navzájem ruší, doplňují a tvoří melodický celek. Silnou stránkou Klausových textů je právě jejich tíživá atmosféra, precizní práce s jazykem a kafkovské tápání v nejasném světě plném absurdních jevů. Temný příběh bez jasných kontur nás zavádí do lesa, který nedávno vyhořel – všude je cítit zápach spáleniště, vše je opálené a temné... V těchto kulisách se objeví Lukas, jakýsi mladičký Siegfried, bájný archaický hrdina, který nezná své kořeny a svého otce. V barbarské a nelítostné přírodě jej vychovala učitelka Kathrin, odešla tam s ním z města. Je stylizována jako lesní víla, s vlajícími šaty a rozpuštěnými vlasy. Do téměř orestéovské zápletky hledání otce a viny vstoupí ještě policista Peter, pátrající po pachateli požáru, mezi ním a Kathrin vzniká náklonnost, jež zřejmě upomíná na nejasnou společnou minulost. „Musíme zachovat místo činu,“ říká Peter záhadně. Ještě je tu tajemný ahasverský potulný včelař Wim s temnou a taktéž nejasnou minulostí... Wima s Lukasem spojuje jedna věc – hluboká nenávist k přírodě... Z příběhu se stává hudební melodrama a tíživá balada - je jeden z nich otcem Lukase? Podtitul hry zní „hudební hra“. Při premiéře v rámci Festspiele v Salcburku v srpnu 2012 produkci doprovázela dechová kapela Musicbanda Franui, herci své party dílem mluvili a dílem zpívali, experimentální a precizní produkce na hranici opery sklidila pochvalné recenze, zejména pak výkon třináctiletého představitele Lukase.
8
Toni Bernhart (Rakousko) FILIÁLKA LÁSKY (LIEBESKONTOR) přeložil Michal Kotrouš 3ž komedie Karin a Silvia, dvě třicátnice a akademičky, jsou už léta bez práce. Jediná cesta z krize je prostituce. Specializují se na intelektuální sexuální služby a založí si živnost, jež nazvou Filiálka lásky a která se brzy stane globálním hráčem - přiberou i třetí společnici. Brzy se ženy dostanou do kontaktu s ruskou mafií. Sídlo firmy je vypleněno požárem a Karin je zavražděna. Politiky a médii je Karin stylizována jako mučednice inovativního podnikání, takže reputace a úspěch Filiálky lásky se ještě více zvýší. Silvia si připravuje smuteční projev. Jenže v tom se údajně mrtvá Karin vrací. Její smrt byla nedorozumění. Byla již znuděna životem bohaté ženy a spontánně odcestovala – s neprůhledným Rusem Vladimírem. Chce rychle znovu odjet a vyhnout se tak ministryni, která má přijít kondolovat. Aby se živnost dál rozvíjela a obě byly bohaté, je potřeba udržovat mystifikaci dál… Tématem této provokativní satiry je nezaměstnanost, výpovědi, úsporná opatření – a cesta, jež může vést z hospodářské krize. Autor (*1971) pochází z Alp, žije v Berlíně, je např. držitelem jihotyrolské divadelní ceny. Píše prózy, rozhlasové a divadelní hry. Daniel Glattauer, Ulrike Zemme (Rakousko) DOBRÝ PROTI SEVERÁKU (GUT GEGEN NORDWIND) přeložil Michal Kotrouš 1 m, 1 ž dramatizace / romantická tragikomedie Dramatizace stejnojmenného Glattauerova populárního románu z roku 2006 (česky 2010 v nakladatelství Host v překladu Ivy Kratochvílové), který si získal srdce miliónu čtenářů. Jde o variaci na epistolární román, román je psán v emailech. Emmi Rothnerová si chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Díky překlepu ale její email dostane Leo Leike. Protože mu Emmi dál posílá emaily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak mezi nimi nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou – mj. proto, že jeho emaily jsou kromě jiného dobré proti severáku, který jí nedává spát. Časem se oba víc a víc sbližují, Emmi má rodinu, manžela Bernarda a dvě děti (čtrnáctiletého syna a devatenáctiletou dceru). Leo žije, po rozchodu s Marlene, sám. Jejich emailový vztah ústí v osobní setkání, oba se ale zdráhají, hlavně Leo se osobního setkání obává, nechce si tím zničit představu o „virtuální“ Emi. Nakonec se sice střetnou ve veletržní kavárně Huber, ale nepoznají se, Leo totiž přišel se svou sestrou, a tak ho Emmi nemohla poznat, neviděli se totiž ani na fotce. Po tomto (ne)shledání si dopisují o tom, zda se poznali, či nepoznali. Virtuální vztah se stává téměř až poněkud komplikovaným „milostným vztahem", do kterého se později vloží i Bernard (s Emmi mají vcelku nudné manželství), napíše Leovi, ať se s Emmi setká, protože poté, co Leo přestal Emmi psát, je Emmi nešťastná a zoufalá. Manželovi o svém „vztahu“ pochopitelně neřekla, Bernard si s velkými výčitkami přečetl její emaily. Leo o ničem Emmi neřekne a domluví se na setkání u Lea v bytě, Emmi si to ale na poslední chvíli rozmyslí a k setkání nedojde. Na což Leo zareaguje tak, že zruší emailovu schránku a Emmi už ho nemá šanci kontaktovat, I když si vše rozmyslela…
9
A další překlady... Carlos Be (Španělsko) MARGARITĚ (A MARGARITA) přeložila Iveta Gonzálezová 1ž Margarita má dnes narozeniny a nikdo z jejích dětí, natož bývalý manžel si na ni ani nevzpomněl. Jen od svého lékaře dostává nečekaný dárek – zprávu o tom, že má rakovinu žlučníku a posledních šest měsíců života. Monolog pro jednu herečku je jakýmsi deníkovým průletem těmito dny, a ačkoliv se to vzhledem k danému tématu zdá nemožné, hra je plná optimismu, laskavého i černého humoru a naděje. Dojemná i silná hra se dostala mezi finálové texty španělské soutěže tvůrčího psaní Premi Born de Teatre 2013. V rámci letošního ročníku Měsíce autorského čtení, který byl věnován španělským autorům, absolvoval Carlos Be s touto hrou velmi úspěšná a divácky hojně navštívená scénická čtení v Brně, Ostravě, Košicích, polské Vratislavi a Lvově. Bengt Ahlfors (Finsko) RANNÍ DAR (MORGONGÅVAN) přeložil Zbyněk Černík 1 m, 1 ž aktovka Rickard se jednoho rána probudí v posteli u cizí ženy. Z noci si toho moc nepamatuje, jen to, že ji strávil s Laurou. Chce Lauru lépe poznat, ale Laura se chce Rickarda očividně co nejdřív po snídani zbavit. Po delším naléhání mu prozrazuje, že se s ním vyspala jen proto, aby otěhotněla. Co ji k tomu vedlo? Je to zoufalá workoholička, která si uvědomila, že jí odtikávají biologické hodiny, jak se zdá na první pohled? A komu patří druhý kartáček na zuby v koupelně. Manželovi? Kamarádce? Hra byla poprvé uvedena roku 1989 v helsinském divadle Pikku-Lillan. V rozhlasové úpravě, ke které se přímo nabízí, ji ve více reprízách uvedl Švédský rozhlas. Florian Zeller (Francie) DRUHÁ STRANA KULIS (L’ENVERS DU DÉCOR) přeložil Michal Zahálka 2 m, 2 ž komedie Daniel má problém. Jeho kamarád Patrick nedávno opustil svou dlouholetou ženu pro mnohem mladší dívku Emmu – a teď se ji chystá přijít představit Danielovi a jeho ženě Isabelle. Isabelle je ale nejbližší přítelkyně Patrickovy zhrzené ženy a vařit večeři pro jeho milenku se jí ani trochu nechce. Když ke společné večeři nakonec přeci jen dojde, všechno se tak nějak komplikuje: Patrick se dost předvádí a Daniel začíná tak nějak žárlit na jeho nový život. A k tomu je Isabelle dost podrážděná – a Emma tak přitažlivá... Komedie o bilancování, životní krizi a upřímnosti využívá dvě roviny promluv: vedle dialogu, který postavy vedou mezi sebou, slyšíme i to, co si každá z nich myslí. Florian Zeller (*1979) je jedním z nejúspěšnějších a nejoceňovanějších francouzských prozaiků a dramatiků, britský deník The Independent jej označil za „jeden z nejžhavějších francouzských literárních
10
talentů.“ U nás jsou z jeho her známy tituly Ten třetí (přel. Julek Neumann; Klicperovo divadlo, 2006, r. Petr Štindl; Buranteatr, 2009, r. Zetel), Kdybys umřel… (přel. J. Neumann; Klicperovo divadlo, 2008, r. P. Štindl), Kolotoč (přel. J. Neumann; Západočeské divadlo, 2009, r. Jiří Honzírek), Otec a Matka (oba přel. Michal Zahálka; Městské divadlo Kladno, 2015, r. P. Štindl; Otce posléze uvedlo i Slovácké divadlo, 2016, r. Tomáš Pavčík). Pravdu uvede v roce 2017 Západočeské divadlo Cheb. Jeho tituly Otec, Matka a Pravda aktuálně sklízejí velký úspěch na West Endu, Otec také na Broadwayi. Florian Zeller (Francie) LEŽ (LE MENSONGE) přeložil Michal Zahálka 2 m, 2 ž komedie ALICE: Takže zbývá jenom lhát? MICHEL: Zvolit mlčení, řekněme. Po veleúspěšné Pravdě rozvíjí Florian Zeller podobné motivy v nové komedii Lež. Manželé Alice a Michel čekají hosty k večeři, své dlouholeté přátele Laurence a Pierra, kteří jsou také svoji. Alice je ale celá nesvá, protože o chvíli dříve zahlédla ve městě Pierra, jak se líbá s cizí ženou. To ji staví před morální dilema: udělá přítelkyni větší službu, když jí to řekne, nebo když to naopak zamlčí? Večeře dopadne tak nějak všelijak, a když hosté odejdou, začnou se Alice a Michel přít o upřímnosti v partnerském životě a Michel se nakonec nechá dotlačit, aby se coby „důkaz lásky“ přiznal k nevěře. „Důkaz lásky“ samozřejmě málem rozvrátí jejich vztah – ale všechno není tak jednoduché, jak se zdá... Mimořádně úspěšnou inscenaci ve slavném pařížském Divadle Eduarda VII, režíroval ji Bernard Murat a stejně jako v Pravdě si hlavní roli zahrál Pierre Arditi.
11
HRY, JEŽ JE PO DOHODĚ MOŽNO ZÍSKAT JEN ZA TANTIÉMY Zahraniční tituly, u nichž je možno získat provozovací práva k profesionálnímu uvedení jen za tantiémy (%). Autor David Adjmi Richard Bean Terry Johnson Neil LaBute Tracy Letts Long/Singer/Winfiel d J.P.Shanley Penelope Skinner Stephens/Haddon
Titul Marie Antoinetta Sám na dva šéfy Absolvent Proč být hezká Srpen v zemi indiánů Souborné dílo W. Shakespeara (zkrácená verze) Pryč z Mullingaru Léto na kole Podivný případ se psem
Smlouva do: % 14.2.2017 7 30.6.2018 9 29.11.2019 8 20.4.2017 7,7 30.6.2018 7,7 29.11.2017
7,7
12.11.2018 28.1.2018 18.11.2018
7 9 8
12
Nepřeložené texty Dílo I. Bergmana Rádi připomínáme, že cesta k inscenování Bergmanových děl je po mnoha letech volná! Autorská práva vám rádi zprostředkujeme!
Anglicky psaná dramatika Andrew Bovell (Austrálie) WHEN THE RAIN STOPS FALLING (AŽ PŘESTANE PRŠET) 5 m, 4 ž Alice Springs v australském vnitrozemí, v roce 2039. Z nebe spadne velká ryba a přistane u nohou Gabriela Yorka. Stále ještě voní mořem. Už celé dny prší a Gabriel ví, že něco je špatně. Padesát let předtím předpovídá v Londýně jeho dědeček Henry Law, že z nebe budou padat ryby jako předzvěst velké potopy, která ukončí život na zemi, jak ho známe. V komplikovaném příběhu vyprávěném v několika časových rovinách (často přítomných na jevišti zároveň) sledujeme osudy čtyř generací dvou rodin na dvou kontinentech, které spojila tragická událost… Zrady, útěky, ničení, ale i odpuštění a láska hrdinů se odvíjí na pozadí živelných i politických katastrof let 1959 – 2039. Mysteriózní hra známého australského dramatika je už dnes považována za budoucí klasiku. Po světové premiéře v rámci Adelaidského festivalu umění 28.2.2008 uvedla hru divadla po celém světě včetně těch nejprestižnějších – v roce 2010 to bylo newyorské Lincoln Center, o rok dříve pak londýnská Almeida. Připravujeme český překlad. Henry Lewis, Jonathan Sayer, Henry Shields (Velká Británie) THE COMEDY ABOUT A BANK ROBBERY (KOMEDIE O BANKOVNÍ LOUPEŽI) 10 m, 2 ž (hra předepisuje několik desítek postav – vč. zvířat, v londýnském uvedení ji hrál tento počet herců) Text vznikl jako kolektivní dílo zakladatelů mladé divadelní skupiny Mischief Theatre. Hra patří do kategorie bláznivých komediálních textů postavených na slovním humoru a situačních gagách – pro překladatele bude znamenat nejeden „překladatelský oříšek“, pro herce je to pak příležitost rozvíjet vlastní humor. Komedie o bankovní loupeži vychází ze stylu hollywoodských komedií z padesátých let a její zápletka je banální – kanadský gang se rozhodne vyloupit banku v Minneapolisu. O to, zda se partičce podaří nebo nepodaří získat vysněný diamant, vůbec nejde, zábavné jsou spíš situace, které jim přicházejí postupně do cesty, a zákruty, které musí průběžně vybírat. Autoři střídají nejbizarnější prostředí, kladou hercům (tedy sami sobě) největší nástrahy – z vězení se přesouváme do banky a tak dále (není možné nevzpomenout hru P.Barlowa 39 stupňů). Skupina Mischief Theatre vznikla v Londýně v roce 2008 ze skupiny studentů a absolventů London Academy of Music and Art. Za hru The Play That Goes Wrong (Hra, která se pokazí) dostali Cenu Oliver za Nejlepší novou komedii, úspěšný byl i jejich kus Peter Pan Goes Wrong (Petr Pan se kazí). Skupinu vede umělecký ředitel Henry Lewis a kmenovým režisérem je Jonathan Sayer. Text měl premiéru v březnu 2016 v divadle Criterion.
13
Keith Huff (USA) PURSUED BY HAPPINESS (PRONÁSLEDOVÁNI ŠTĚSTÍM) 2 m, 2 ž hořká komedie Julii a Frankovi bylo nedávno čtyřicet, ale pořád jsou sami. Setkají se na Juliině přednášce, kam nikdo kromě Franka nedorazí. Ona je z něj trochu nervózní, on se do ní až autisticky zamiluje. Následuje schůzka a nabídky k sňatku. Julie má však dvě podmínky: kvalitní sex a seznámení s rodiči. Sex nevidíme, ale rodinná setkání tvoří jádro hry. Dvě nefunkční manželství odhalují, co asi stojí za frustracemi dnes už dospělých dětí (které by dávno měly mít své vlastní rodiny). Obě scény rodinných setkání jsou naprosto bizarní a Julie s Frankem de facto soutěží o to, kdo pochází ze zoufalejšího prostředí. Největší triumf drží Frank, protože ten kdysi nepřímo zabil svého bratra. To, co začíná jako romantická komedie, má řadu nečekaných žánrových zvratů. Hra se vyznačuje živým, vtipným jazykem a je příležitostí pro dvě herecké dvojice - ve hře vystupuje ústřední pár dvou čtyřicátníků plus jejich rodiče, ale rodičovské páry se nepotkávají, autor předepisuje, aby je hrála jedna dvojice 60+; v textu se ještě mihnou číšníci – i ty mohou hrát stejní herci jako rodičovské dvojice. Hru poprvé uvedlo divadlo Road Theater (North Hollywood, Kalifornie) v březnu 2011 - americké recenze na první uvedení byly velice pozitivní. Keith Huff vystudoval tvůrčí psaní na University of Iowa. Je nositelem řady ocenění (Jeff Award, a DramaLogue Award, the Cunningham Prize, the John Gassner Award, the Berrilla Kerr Award). Psal pro velké množství amerických scén, např. O'Neill Theatre Center National Playwrights Conference, The Public Theater, New York Theatre Workshop, New York Stage and Film, Steppenwolf… Jeho hry byly uvedeny na Off-Broadwayi, ale i v zahraničí. Jeho hra Steady Rain sklízela úspěch i na Broadwayi, v hlavních rolích s Danielem Craigem a Hughem Jackmanem, u nás byla uvedena taktéž s velkým úspěchem pod názvem Deštivé dny (Ungelt 2012). Kefi Chadwick (Velká Británie) MATHEMATICS OF THE HEART (MATEMATIKA SRDCE) 2 m, 2 ž Dva bratři, kteří bývali údajně jako malí úplně stejní, nemohou být odlišnější. Suchý matematik, dvaačtyřicetiletý Paul, se zabývá modely počasí a jeho svět racionálně určuje neomylná věda. Proto ho zvlášť vykolejí, když se k němu opět nastěhuje jeho o tři roky mladší bratr Chancer, bohémský muzikant, neúspěšný v osobním životě i v profesi, ale s mimořádným kouzlem osobnosti. Paulova přítelkyně Emma čeká, když už konečně dostane nabídku k sňatku, a nepatrně žárlí na Paulovu doktorandku Zainab, kterou ale stejně nakonec „dostane“ Chancer. Vypadá to jako běžná životní situace, ale je to křižovatka: bratrům nedávno umřel otec, Paul třídí jeho pozůstalost a nachází loďku určenou k domácímu sestavení, skrze niž de facto kulminují rodinné (a vztahové) problémy. Koho z bratrů měl otec raději? Kdo ji dokáže sestavit a vyplout? Komu náleží rozhodovat o tom, co se s otcovými věcmi stane? Nakonec ti dva možná tak úplně rozdílní nejsou, jenom se tytéž povahové rysy projevují naprosto jinak. Když Paul překoná svou nepraktičnost a loď skutečně dokončí, vypadá to na happy end – jenže Emma si k narozeninám nepřála bárku, ale zásnubní prsten… Nakonec Paula opouští. Zainab dostane zahraniční stipendium a Chancer přece jen možná vyjede na koncertní turné. Paul zůstává sám se svým vědeckým přístupem k životu – a neochotou se změnit… Britská dramatička a scénáristka za tuto hru získala cenu za Nejlepší novou hru na festivalu v Brightonu v roce 2011 a také cenu Argus Angel za mimořádné umělecké dílo; text se hrál v londýnském divadle Theatre 503 v roce 2012. Její hry byly uvedeny v Edinburghu, Londýně, Walesu, Dublinu a na Novém Zélandu. Vyučuje na londýnské filmové akademii.
14
Tamsine Oglesby(ová) (Velká Británie) REALLY OLD, LIKE 45 (OPRAVDU STARÝ, TAK PĚTAČTYŘICET) 4 m, 6 ž komedie Děj se odehrává ve dvou úrovních, jednak v rodině, jejíž základ tvoří trojice starých sourozenců – bratr Robbie a sestry Lyn a Alice, a jednak v prostředí vědecko-politickém, kde se tým odborníků snaží vymyslet schůdné strategie, jak společnost zbavit ekonomicky neefektivní přestárlé populace. Staří mají své místo na světě, dokud jsou užiteční. Proto byl přijat systém adopce vnoučat, který zároveň řeší další problém, radikální nárůst opuštěných dětí – rodiče totiž ztrácí schopnost postarat se o ně. Přebývající staří, kterým vypoví službu myšlení, jsou povinně umísťováni do speciálních zařízení, kde jim společníky dělají krásní empatičtí roboti a kde „léčba“ postupně vede ke smrti. Robbie dlouho zakrývá svůj opravdový věk překotnou činorodostí, stylem oblékání a mladými přítelkyněmi, Lyn se dostane do povinné péče, ale přes svou zmatenost nakonec prokáže nejvíc rozumu a zodpovědnosti ze všech, a Alice kvůli pochroumanému kolenu přijde o nohu a stane se objektem blíže nevysvětlených pokusů. Monroe, politik, který prosazoval vývoj a implementaci opatření k redukci starých se stane obětí své vlastní strategie, když pomůže prosadit testy, které dokáží s předstihem mnoha let určit, kdo onemocní Alzheimerem. Z toho, kdo rozhoduje, se vmžiku stane jeden ze sledovaných pacientů a vzápětí i smířeným příjemcem euthanasie. Naše populace stárne, málo se množíme a lékařská věda je na příliš vysoké úrovni, takže neumíráme včas. Je nutné přestat uctívat dlouhověkost, umět si přiznat, že jsem už vykonal, co bylo třeba, a naučit se vyjít smrti vstříc. Tamsine Oglesbyová se pokusila domyslet příští vývoj situace a na dané téma napsala mírně fantastickou komedii, kterou v roce 2010 uvedlo londýnské Royal National Theatre. Philip Ridley (Velká Británie) TONIGHT WITH DONNY STIX (DONNY STIX A JEHO VEČER) 1m monodrama Vypadá to jako pořad skvělého entertainera, brilantního, úspěšného a okouzlujícího kouzelníka Donnyho Stixe, který byl od dětství předurčen pro kariéru v showbusinessu --- a vyvine se z toho noční můra. Philip Ridley v tomto monodramatu navazuje na předchozí Vanilkovou džungli (monodrama pro herečku); zde je hlavním hrdinou (a jediným protagonistou) mladík Donny, jemuž divák nemůže věřit ani slovo… Nejmilovanější osoba jeho života, matka-krasavice Yvonne předčasně umírá, a když otce stihne infarkt, o Donnyho se začne starat obětavá teta Jess. Všichni Donnyho ujišťují, že je brilantní kouzelník, podporují ho v jeho dětské kariéře, teta mu šije kostýmy. Podle toho, jak Donny mluví, jak asociálně a sobecky se projevuje, však divák tuší, že to nebude jen tak. Po tristním vystoupení v nákupním centru se Donny dozví pravdu: publikum se nesměje jeho trikům, ale jemu! Na další „show“ v hospicu si pořídí zbraň, aby předvedl trik, jemuž nikdo neodolá a jenž mu zajistí věčnou (internetovou) slávu. Místo toho, aby zabil sebe, jak má původně v plánu, však pistoli obrátí proti svému publiku. Hra končí upřímnou zpovědí – od narození fyzicky deformovaný Donny poprvé odhalí, jaké bylo jeho skutečné dětství. Stejně jako ve Vanilkové džungli autor znejišťuje diváka v tom, co je pravda; jeho postava vyvolává odpor i soucit zároveň, způsob Ridleyho psaní neoznačuje viníka – a z individuálního příběhu vždy vyplývá i zpráva pro celou společnost. Hra byla poprvé uvedena v roce 2015 na Fringe Festivalu v Edinburghu. SHIVERED (ROZTŘESENÍ) 5 m, 2 ž Příběh se odehrává ve fiktivním novém městě v Essexu, postaveném kolem japonské automobilky. Mickey je autodělník a odborář a se svou ženou Lyn má dva syny. Jak ti dorůstají, továrna se postupně
15
zavírá a město upadá. Starší syn Alec se dá proto naverbovat do armády. Mladší Ryan se narodil s deformovanými prsty, což Mickey přičítá vlivu chemikálií z jedné autobarvy. Dojde k tragédii. Alec je zajat a posléze popraven džihádisty a videozáznam této krutosti se ocitne na internetu. Dvanáctiletý Ryan se pohledu na něj vyhýbá do chvíle, než se seznámí s Jackem, šikanovaným míšencem žijícím se svou matkou Evie, která má problémy s nadváhou. Při vší odlišnosti – Ryan je inteligentní, zatímco Jack trochu zaostalý – je to táhne k sobě. Ryan je posedlý ufóny a věří, že jeho ruce znetvořil zásah mimozemšťanů, a tak chlapci ve volném čase chytají kanálovou příšeru a sledují oblohu. Lyn zasáhne nejen ztráta syna, navíc ji opouští i Mickey. Na místním hřišti se seznámí s mladíkem Gordym, drobným podvodníkem, který hledá sexuální dobrodružství a nové způsoby jak vydělat. Oba se chtějí sejít v opuštěné automobilce, na stejném místě, kde se potloukají i Ryan a Jack. Když se Jack pokusí přinutit Ryana, aby se díval na videozáznam Alekovy smrti na mobilu, spustí sérii událostí, které jsou tragické, groteskní a možná znamenají vykoupení. Ridley tento děj nevypráví chronologicky, rozstříhal ho a takto „roztřesený“ na emocionální fragmenty znovu uspořádal a předložil divákovu voyerismu. Premiéru v londýnském Southwark Playhouse v březnu 2012 provázely výborné recenze. Evan Placey (Velká Británie) GIRLS LIKE THAT (JEDNA Z HOLEK) variabilní obsazení (5 – 24 herců) Působivá hra popisuje mobbing, tj. jak funguje rafinovaná šikana a jak fungují temné mechanismy, jež se vynoří, když se cítíme v bezpečí v anonymní skupině lidí, které nás schovávají v davu a nenutí nás používat vlastní morální uvažování. V tomto případ se to týká Scarlett a fotek, na kterých je nahá – ty kolují po škole a přes noc z ní udělají vítanou oběť svých spolužáků. Hra přibližuje na základě tohoto příběhu svůdnou přitažlivost a iracionální logiku stáda, ukazuje mladé lidi, kteří by měli samostatně myslet, jsou však vtaženy do masy dalších lidí. Přesně vypozorují a analyzují situaci, avšak výsledky nevztáhnou na sebe. I když vědí o stádnosti za časů nacismu, přesto se od Scarlett odvracejí. Kdyby to neudělali, schvalovali by přece její chování. Je to logické? Hra pokládá nemilosrdné otázky a odpovědi nechává na publiku. Hra byla poprvé uvedena v Birminghamu v divadle Old Rap v červenci 2013. Sue Smith(ová) (Austrálie) MACHU PICCHU 3 m, 3 ž Příběh Paula a Gabby, páru ve středním věku, který má zdánlivě všechno. Po hrozivé autonehodě Gabby zůstává bez následků, ale Paul je těžce raněný a životy se jim navždy změní. Cesta na Machu Picchu zdá se být odložena. Oba si musí přerovnat priority a znovu se zamyslet nad dávnými sny. Také se musí snažit, aby si udrželi vzájemné pouto, a v mnoha ohledech se naučit nejen znovu milovat, ale také jak zkrátka být. Hra o ohleduplnosti, empatii a o tom, jak těžké je zůstat sebou samým, vypráví tento obyčejně neobyčejný milostný příběh v mnoha časových rovinách. Je divadelně nosná, hluboce lidská a s jízlivým smyslem pro humor. Hra byla uvedena v Dunstan Playhouse v australském Adelaide v srpnu 2016.
16
Jerome Bixby, Richard Schenkman (USA) MAN FROM EARTH (POZEMŠŤAN) 8 m, 3 ž adaptace filmu Dramatizace scénáře filmu z roku 2007. “Poté, co se uznávaný vysokoškolský profesor historie John Oldman rozhodne k nečekané rezignaci na svůj post, schyluje se k rozlučkovému večírku na odlehlé chatě na samotě. Právě na této party chce také profesor svým nejbližším přátelům vysvětlit příčiny zkratkovitého počínání. Jak se ale záhy ukáže, odůvodnění není zdaleka tak prozaické, a už vůbec ne snadno stravitelné. Oldmanova slova všechny zaskočí. Profesor totiž tvrdí, že hlavním důvodem jeho odchodu je nesmrtelnost. Prý je na světě již čtrnáct tisíc let a každých deset roků musí měnit své působiště, aby jej nevypátrali nesprávní lidé. Nikdo mu pochopitelně nevěří, a tak brzy začne intelektuální, emocemi nabitá historiografická přestřelka vedená ve snaze prokázat profesorovu lež. Jenže trhliny nepřicházejí. A všechny dosavadní jistoty se začínají pomalu hroutit.” (csfd.cz). Bathsheba Doran(ová) (USA) MYSTERY OF LOVE AND SEX (KOUZLO LÁSKY A SEXU) 2 m, 2 ž komedie Komediální drama o dlouholetých přátelích, jejichž vztah začíná komplikovat láska, která přináší řadu odhalení a nepříjemností. Charlotte a Jonny, mladí zmatení lidé, židovka a černoch, jsou přátelé od svých devíti let, znají se navzájem skrz na skrz. Co ovšem přinese vzplanutí platonické lásky? Mnoho komplikací, odhalení tajemství a složitostí. S tím vším se snaží vypořádat nejen Charlotte a Jonny, ale i Charlottini rodiče Lucinda a Howard. A jaká tajemství z minulosti Charlotte, Jonnyho a jejich rodin přijdou na přetřes? Trápení se sexualitou, se sexuální orientací, závislost na cigaretách, marihuaně nebo třeba rozvod. Celý příběh vyvrcholí na svatbě, ovšem ne na běžné svatbě a nepůjde o úplně tak očekávané vyvrcholení… Ed Falco (USA) POSSUM DREAMS (SNY VAČNATCE) 1 m, 1 ž Intimní hra o tom, co všechno může během jednoho večera vyplout na povrch po osmnácti letech zdánlivě šťastného manželství. Divoké dětství s alkoholickými rodiči, snaha být za každou cenu tím „správným“ člověkem, k tomu utajené sny, touhy a obavy dokáží spolu s několika sklenkami martini převrátit život naruby… Vynikající příležitost pro dva temperamentní čtyřicátníky. Hra, kterou kritici přirovnávají k mladšímu a sexuálně otevřenějšímu sourozenci hry Kdo se bojí Virginie Wolfové?, měla premiéru v červnu 2014 v divadle None Too Fragile Theatre v Ohiu, premiéra na Broadwayi proběhla v březnu 2015. Americký autor Ed Falco je u nás známý díky románu Corelone, který byl předchůdcem světoznámé série Maria Puza Kmotr a v češtině vyšel v roce 2012. Nicholas Pierpan (Velká Británie) YOU CAN STILL MAKE A KILLING (POŘÁD SE DÁ VYDĚLAT BALÍK) 6 m, 5 ž tragikomedie o byznysu Londýnské City je to jediné a pravé místo pro chlapy, kteří stojí u kormidla. Buď jsi in (egoista a cynik s ostrými lokty), nebo vyřízená nula. Inspirován nedávnou historií napsal britský dramatik lehce ironický,
17
lehce komický thriller o vzestupu a pádu. Edward a Jack jsou přátelé, oba investiční bankéři. Teď ale přišel rok 2008 a s ním krize. Edwardova společnost zkrachovala. Následoval finanční i společenský pád, nucený prodej domu, marné vysedávání v místní kavárně s vidinou možného kontaktu s některou s manželek jiných bankéřů ze City a stěhování do „podřadné“ čtvrti. Edward nakonec přetrpí ponižující přijímací pohovor v regulačním úřadě, ve státní sféře, kterou dřív považoval za přístav neschopných zkrachovalců, a začne pracovat na druhé straně. Jeho nový život ale přináší mnoho dobrého. Syn najednou nemá kázeňské problémy ve škole, Edwardovi zbývá čas na rodinu a svou práci začne brát jako poslání, chce finanční trh zbavit praktik, které způsobily jeho kolaps a osobní bankrot. Nadšení pro fair play mu ale vydrží přesně do chvíle, kdy jsou jeho děti vyloučeny ze soukromé školy, protože dál nemůže platit. Jack se krizí nenechá zaskočit, a přestože na něho taky čekal vyhazov, přitlačí ke zdi svého šéfa Sira Rogera, vydírá ho prozrazením některých firemních tajemství a místo si udrží. Projeví se jako pravý žralok a v době krize vydělá ohromné peníze na akvizicích skomírajících firem stylem „účel světí prostředky“. Státní aparát ale potřebuje vykazovat efektivitu, na velké ryby nemá, ale ty menší čas od času lapí. Exemplární obětí se stane Jack a tak jako u něj Edward před časem žebral o místo, tak teď Jack žebrá o milost. Té se mu ale nedostane. Edward se naopak s radostí přihlásí na Jackovo uvolněné místo a svému přijetí pomůže kompromitujícími dokumenty, které během své úřednické kariéry vyhrabal na Sira Rogera. Jack je ve vězení a bez peněz, Edward na koni, rodina se mu rozpadla, ale má úspěch a moc a po šéfově smrti na něj čeká prázdný trůn šéfa podniku, vrchol úspěchu. Hru uvedlo londýnské divadlo Southwark Playhouse v říjnu 2013. Henry Beissel (Kanada) NOOSE (DVOJČE) 1m monodrama „Přetoč si to prosím zpátky a poslechni si, co je tam nahraný, pak pochopíš.“ Mike se oběsil. Jeho dvojče Mickey, jemuž zavolal bezprostředně před sebevraždou, ho najde – Mickey je konfrontován s podrobnou zprávou na záznamníku, kterou mu bratr zanechal. Zatímco poslouchá poslední slova, znovu prožívá minulé události, dumá o různých konceptech života a čelí démonům minulosti. Zatímco Mickey již jako mladý unikl nátlaku společnosti a začal žít na venkově, chtěl Mike dostát přáním svého otce a běžným normám. Jeho sny ovšem přišly zkrátka a než na to přišel, bylo již pozdě něco měnit. Hra se noří do lidské duše a je záznamem toho, čeho jsou lidé schopni vůči sobě i vůči druhým. Jde o filozofický i poetický text, ale i o sociální satiru, která ostře vykresluje tragikomický charakter lidí. Hra byla poprvé uvedena v říjnu 1985 na univerzitě v kanadském Winnipegu. Autor (1929) se narodil v Německu, žije v Kanadě. Clifford Odets (Velká Británie) BIG KNIFE (VELKÝ NŮŽ) 8 m, 4 ž Hra z konce čtyřicátých let o nekalých praktikách v Hollywoodu. Charlie Castle je filmová hvězda první velikosti, podle své idealistické manželky Marion se ale zahazuje v béčkových filmech. Podpis smlouvy se studiem, které ho do takových snímků obsazuje, Marion považuje za definitivní zradu Charlieho uměleckých ideálů a postaví ho proto před dilema: buď ona, nebo smlouva. Charlie se nedokáže vzepřít, a tak Marion ztrácí. Později se ukáže, že majitel studia má Charlieho v hrsti: kryje jeho autonehodu, při níž došlo ke smrtelnému zranění. Když Charlieho začne vydírat jedna jeho fanynka, která zná pravdu,
18
Charlie se naposledy – také aby znovu získal Marion – „pochlapí“: rozhodne se přiznat. Nakonec pod tíhou všech událostí (a ostatně i vlivem vlastního selhání) spáchá sebevraždu. Hru poprvé režíroval Lee Strasberg, byla uvedena na Broadwayi v zimě a na jaře 1949 a dosáhla závratných 109 repríz. Díky jejímu úspěchu se autor vrátil zpět na Broadway (po šestileté pauze, během níž se živil jako scénárista a režisér v Hollywoodu). V roce 1955 byla hra převedena na plátno, stejnojmenný film režírovat Robert Aldrich. Velkého broadwayského comebacku se dočkala v roce 2013, kdy ji divadelní společnost Roundabout Theatre Company uvedla v divadle American Airlines Theatre. Na repertoáru se udržela po dobu 29 předpremiér a 56 repríz. Richard Kind byl za roli slizkého majitele studia Marcuse Hoffa nominován na Tony Award. Clifford Odets (1906-1963) byl americký dramatik, scénárista a režisér, obecně bývá považován za následovatele Eugena O´Neilla. Jeho hry měly zvlášť silný účin za ekonomické krize ve třicátých letech a Odets svým psaním ovlivnil řadu mladších autorů (Arthur Miller, Neil Simon, David Mamet). Do Hollywoodu odešel na začátku čtyřicátých let a k divadlu se vrátil po téměř dekádě – alegorickou hrou o Hollywoodu. Frank Winters (USA) STUDENT BODY (STUDENTSKÁ RADA) 3 m, 7 ž Skupina středoškoláků se za chladné bouřlivé noci setkává v potemnělém školním divadle. Sarah svolala své přátele, protože se potřebuje poradit. Po večírku, který se minulý týden konal v domě jejích rodičů, našla na kameře znepokojivé video. Nahrávka zachytila souložící pár, který obklopuje skupina pozorovatelů. Nedá se s určitostí říct, jestli je dívka při vědomí. Stejně jako ve hře Dvanáct rozhněvaných mužů se studenti se pustí do disputace, ve které nejdřív jasně vítězí většina, která chce video postoupit policii. Postupně se ale od tohoto řešení odklánějí, když se zjišťuje, že jsou do věci zataženi jejich nejlepší kamarádi, sourozenci nebo přítelkyně. Máme zde zastánce tvrdé linie, který za každou cenu žádá spravedlnost, máme zde relativistu, který tvrdí, že provokativní oblečení je poloviční omluvenkou sexuálnímu násilníkovi. Máme zde i očité svědkyně, z nichž jedna je přesvědčená, že šlo o krásný akt lásky, a druhou, která říká, že se bála cokoli říct, ale bylo to strašné. Nečekaný problém prověřuje pevnost jejich postojů i jejich vzájemných vztahů.
Německy psaná dramatika Ferdinand von Schirach (Německo) TERROR (TEROR) 4 m, 2 ž drama Scéna: soud, diváci jsou soudci z lidu. Major Lars Koch je pilotem německého bojového letadla a čeká na rozsudek soudu. Jednal tehdy správně, když obdržel rozkaz změnit kurs teroristy uneseného civilního letadla? Na palubě letadla z Berlína do Mnichova bylo 164 lidí. Letadlo však změnilo kurs k velkému fotbalovému stadiónu, kde onen večer sledovalo vyprodaný fotbalový zápas Německo – Anglie sedmdesát tisíc diváků. Major Koch musí reagovat. Jak zněly jeho rozkazy? Má, nebo smí sestřelit civilní letadlo, když teroristé nechtějí ustoupit? Hodiny tikají a Lars Koch se musí rychle rozhodnout… Autor staví do popředí otázku důstojnosti lidí. Může být utracen jeden život za jiný život, jedno v jakém počtu? Z jakých příčin se smí odvrátit větší zlo menším zlem? A kdo za to nese zodpovědnost? Nebo je to Lars Koch samotný, kdo tu stojí před soudem? Soudci z lidu v publiku mají rozhodnout…
19
Naléhavá hra o těžkých rozhodnutích a ceně lidského života byla uvedena v říjnu 2015 v Schauspiel Frankfurt a Deutsches Theater Berlin. Thomas Köck (Rakousko) PARADIES FLUTEN (RÁJ: POVODNĚ) variabilní obsazení Hra s podtitulem „zbloudilá symfonie“ (verirrte sinfonie) je první částí „trilogie o klimatu“ (zatím druhou částí je hra paradies hungern / ráj: hladovění). Hlavní téma povodní jakožto ekologické katastrofy je vtěleno do záplavy slov a obrazů, které autor obratně propojuje do působivého textu. Pocházejí povodně, které se na zemi rozmáhají, z ráje? Jsou pro Zemi prokletím, mstou nebo požehnáním? Nebo bude zaplaven a učiněn neobyvatelným sám pozemský ráj? Text je prostoupen melancholickou komikou, autor mistrně klene oblouk od počátků globalizace do dneška: od počátků kaučukových plantáží pozdního 19. století, kterým padli za oběť celé krajiny a národy, přes šílený export měšťansko-evropské kultury pomocí stavby operního domu Teatro Amazonas, až k příběhu jedné tanečnice, která pocítí na vlastní kůži nahé násilí dnešního pracovního světa – plně flexibilního, založeného na projektech a sebemarketingu. Spláchnou povodně poslední zbytky lidstva jako příboj stopy v písku? Autor (1986) se narodil v Horním Rakousku, studoval ve Vídni a Berlíně filozofii a literární vědu, od roku 2012 scénické psaní (Berlín, Lipsko). V sezóně 2015/16 je domácím autorem divadla Nationaltheater Mannheim. Hra mj. pro „tonoucí taneční soubor, vyčerpaný symfonický orchestr, dva přeživší v klimatických pouzdrech a průměrnou bílou středoevropskou rodinu“ oslovila svou poetikou odborníky a získala prestižní cenu pro nastupující dramatiky Kleist-Förderpreis 2016. Zároveň byla nominována na přehlídku nových německojazyčných her Heidelberger Stückemarkt 2015. PARADIES HUNGERN (RÁJ: HLADOVĚNÍ) 1 m, 2 ž Druhý díl „trilogie o klimatu“ (prvním dílem je hra paradies fluten, která získala ocenění KleistFörderpreis 2016). Zatímco v díle prvním šlo o velké povodně a proudění, která vedou k sociálním, ekonomickým a ekologickým změnám, zde potkáváme trojici protagonistů Bena, Maggie a Caro, kteří hladovějí po společnosti, komunikaci, lidské blízkosti. Benova osamělost provokuje souseda do té míry, že na něho zavolá policii. Maggie se vypracuje a dostává se z periferie do městského centra, jenže žije ve strachu, že se zase ocitne na periférii. A konečně válečná reportérka Caro, která sedí v luxusním hotelu kdesi v poušti a hledá nějaký nosný obraz či příběh. Tato tři místa – prázdný byt, zpustlá městská periférie a poušť – se stávají dějišti, v nichž se zrcadlí ztráta společenských utopií. Lidé jsou díky traumatizujícím zážitkům konfrontováni se sledem násilných obrazů ve svých hlavách a ty lze jen stěží vtělit do řeči. Rainer W. Fassbinder, Michael Fengler (Německo) WARUM LÄUFT HERR R. AMOK? (PROČ POSEDL AMOK PANA R.) filmový scénář 5 m, 5 ž / variabilní obsazení Pan R. má ženu a dítě, středně velký byt v malém činžáku, podíl na zahrádce, televizi a veškeré komfortní zařízení středostavovské rodiny. Jeho práce doma i v zaměstnání ho naplňuje, koníčky nabízejí příjemnou změnu, kromě toho má pan R. rád klid. Stroj každodenních úkonů funguje jako promazaný, v podniku – pan R. pracuje jako technická kreslíř – jsou příjemní kolegové, spokojený šéf, žena ho každý den vyzvedává z práce autem. Zkontroluje domácí
20
úkoly svého syna, přivítá v neděli odpoledne na návštěvu tchýni a tchána či svého starého kamaráda, na dohled má v práci povýšení, všichni jsou šťastní… Seberealizace pana R. se zdá být možná bez známek duševních či tělesných potíží. Jenže pak se jednoho dne staví na skok sousedka – a pana R. posedne zničehonic amok. Zaútočí nejen na sousedku, nýbrž i na ženu a dítě… Stejnojmenný film z roku 1970 patří k třiceti pěti filmům, které stačil za svůj krátký život (zemřel v 37 letech) v rychlém tempu Fassbinder natočit (zde režíroval spíše jeho kolega M. Fengler). V 70. letech působil Fassbinder v mnichovském divadelním spolku, což je znát i na jeho filmech z tohoto období – působí jako divadelní adaptace. I když mezinárodního uznání se Fassbinder jako filmař dočkal až mezi lety 1977 – 1982, jsou i jeho ranější filmy pozoruhodné a provokativní. Dramatizace filmu byla uvedena v Schauspiel Frankfurt v květnu 2003. Další výrazné dramatizace se filmový scénář dočkal např. v mnichovské Kammerspiele v dubnu 2016. Gerhard Hauptmann (Německo) BAHNWÄRTER THIEL (HRADLAŘ THIEL) 2 m, 2 ž dramatizace novely Autorova význačná naturalistická novela vyšla v roce 1888. Tato dramatizace pochází od režiséra Stephana Dehlera a je upravena pro čtyři herce, přičemž postava faráře posunuje děj dopředu, vypráví a komentuje děj a zastupuje i další postavy. Zbylé postavy jsou Thiel a jeho osudové ženy, Minna a Lene. Hlídač na trati železnice Thiel je statný, zbožný a svědomitý muž, jenž je ve službě již deset let. Rok po smrti své milované ženy Minny si vezme z rozumu místní děvče Lene. S ní má své druhé dítě, zatímco to první je Lenou znevýhodňováno. I sám Thiel je čím dál víc na Lenne závislý, i sexuálně, to ona je v podstatě hlavou rodiny a Thiel již je vzpomíná na svou zesnulou ženu, která je naopak ztělesněním duchovna a ideálů. Lenne jeho syna zneužívá, ale Thiel se tomu nebrání – miluje ho však a věnuje mu veškerou péči, zatímco své druhé dítě spíše ignoruje. Začne se utíkat do svého železničního domečku, kde má vize, v nichž se nad kolejemi vznáší jeho mrtvá žena a ukazuje mu jeho ubohost. Lene nedává na jeho syna pozor, čímž se přihodí neštěstí – jeho syn spadne pod projíždějící rychlík. Zhrzený a duševně zničený Thiel se rozhodne Lene, s níž má malého kojence, pomstít. Když dělníci z dráhy přinesou do Thielova domu jeho mrtvého prvorozeného syna, najdou kojence s prořízlým hrdlem a zabitou Lene. Thiela najdou na místě železničního neštěstí, jak bezmyšlenkovitě sedí na kolejích, čeká, až ho přejede vlak a hladí synovu čepici. A tato čepice je to jediné, co mu zbyde poté, co je odvezen do blázince… Oliver Bukowski (Německo) LETZTE MENSCHEN (POSLEDNÍ LIDÉ) 4 m, 2 ž Tom Schildhauer a jeho bojovná rodina chtějí společnost „bez těch nahoře a dole, bez vůdců a vedených“. Schildhauer, stárnoucí revoluční vůdce, který téměř zemřel po výstřelu do hlavy, se musí pracně znovu učit chodit a psát a konečně se mu vede líp. Na jedné z prvních procházek po útoku jde do vězení navštívit člověka, jenž ho málem zastřelil. Chce od Bachlera zjistit, jaké měl k tehdejšímu útoku pohnutky. Bachler však nechce z pravdou ven, což Schildhauera nejprve frustruje a znovu a znovu řeší, proč to Bachler udělal. Mezitím revoluční protest pokračuje – pro jeho ženu Karen, dceru Fari a jeho kamaráda Hermanna, přidává se i nová tvář, Sascha. Schildhauerovo zranění mnohé změnilo, avšak on sám zůstává nekompromisní, dokonce odmítne finančně dotované ocenění za občanskou odvahu, protože se nenechá koupit. Hra analyzuje, jak daleko může jít člověk v boji „o dobrou věc“. S odkazem na Nietzscheho dílo Tak pravil Zarathustra a na jeho myšlenku posledních lidí se řeší otázka, za jakou cenu je možná občanská rovnost.
21
Hra byla uvedena nejprve v květnu 2016 na přehlídce Ruhrfestspiele Recklinghausen, v koprodukci s Zimmertheater Tübingen, kde byla uvedena na podzim 2016. Sascha Hargesheimer (Německo) DIE EUROPÄISCHE WILDNIS – EINE ODYSSEE (EVROPSKÁ DIVOČINA aneb ODYSSEA) variabilní obsazení Mohl by to být archetyp noční můry – prázdné letadlo letí střemhlav k zemi, v kokpitu nikdo není a v sedadlech sedí jako v Noemově arše zvířata. Tento sen končí a z příšer se stávají cestující čekající v letištní hale. „Už se zase něco stalo“ – nervózní turistka, které došla trpělivost, vidí za zpožděním letem to nejhorší. Že by byl příčinou její hysterie vousatý muž s turbanem na hlavě? Otevřená společnost, obnažené slabiny. Muž v obleku je kvůli smluvní události na cestě ke tragédii, která se odehrála na středomořské pláži. Mezi oběťmi jsou i Němci, houfy novinářů, pytle na mrtvé v písku. Nicméně tato tragické nehoda jachty se vyvine ve středně těžkou PR katastrofu. Pár metrů od německých amatérských jachtařů, kteří evidentně přecenili své síly, leží v písku utonulí uprchlíci. Kvůli nim ovšem pán z Berlína nepřijel. Situace se vyhrotí, když se standardizovaný projev upřímné soustrasti pronáší nad špatnými mrtvými. Smrt oděná v tomto případě do roucha z černého pytle si nevybírá, ovšem německá soustrast se projevuje v tomto případě pouze mrtvým s německou státní příslušností. Ve sledu scén a obrazů nám autor nemilosrdně ukazuje stále se zmenšující prostor pro naše jednání, jsme neustále konfrontováni s politickou korektností, citovou vyprahlostí, přepracovaností, autocenzurou a dalšími tabu. Potkáváme se navzájem na poblikávajících moderních místech, kde nejde o setkávání: na letištích, ve vlacích, na ulicích, v nemocnicích. Domov se někam ztrácí tím víc, čím víc si chráníme vlastní teritorium a stahujeme se za hranice. Z toužebné cesty se stal ochromený klid. Autor si šikovně pohrává s motivy Odyssey a popisuje různé osudy lidí hledajících útočiště a domov v kontextu naší vykolejené doby. Vzniká tak obraz evropských mravů, za nějž se stydíme a v němž se sami poznáváme. Obraz společnosti, která je přetížena sama sebou a hrozí, že ztratí oporu. Autor (1982) dělal od roku 2006 asistenta v berlínském Maxim Gorki Theater, studoval scénické psaní, je režisérem a autorem na volné noze. Za své hry získal i ocenění (Polen ist mein Italien, Münchner Förderpreis für deutschsprachige Dramatik, 2013 – Archiv der Erschöpfung, Osnabrücker Dramatikerpreis, 2014). Hra Europäische Wildnis vznikla pro Ruhrfestspiele Recklinghausen v roce 2016 a v květnu 2016 byla uvedena v Schauspiel Frankfurt. René Heinersdorff (Německo) FREMDE VERWANDTE (CIZÍ PŘÍBUZNÍ) 3 m, 3 ž kabaretní komedie Inteligentní komedie na kabaretní úrovni o stárnutí a hledání vhodného partnera. Pokud je syn starší než jeho (nevlastní) matka a milenec mladší než dcera, může se přihodit, že bratr je považován za vnuka otce a sestra za babičku syna. Ale naštěstí je tu ještě „životní poradce“ se státním certifikátem, Kai, který se v tomto postmoderním vztahovém zmatku s přehledem pohybuje – anebo taky ne? Heinz je již prošedivělý a jeho čtyřletý syn umí s Iphonem lépe než jeho otec, Marita opouští svého o dvacet let mladšího milence, protože je na ni ve svých třiapadesáti moc starý. Nicole si připadá se svými devětačtyřiceti kily moc tlustá a Soňa učí ve školce a chce najednou dítě. Každý za sebe a přece všichni spolu – takový je základ bláznivého příběhu. Šestice postav stojí před bodem zlomu svého života a ptá se jak dál. V bizarních situacích se vynořují lidské slabosti, polopravdy, podvádění, postavy se ženou za štěstím a sarkasticky reagují, probíhají rozchody a vyměňují se pleny… Komedie s hořkými pointami byla poprvé uvedena v düsseldorfském Theater an der Kö v únoru 2015.
22
Gert Heidenreich (Německo) ENDGEIL (MEGA HUSTÝ) 2m Sedmnáctiletý Mick Stemmer se ocitne v pracovně svého dědečka Georga Stemmera, publicisty na volné noze. Mickovi rodiče odjeli na dovolenou. Sejdou se tak dvě osobnosti, jejichž názory nemohou být protichůdnější. Mezi dědem a vnukem vzniká dusný dialog – Georg, jenž zažil období revolty v roce 1968 a pro něhož jsou knihy a filozofie životní nutností, nemůže pochopit dítě konzumní společnosti, které vyrostlo ve světě televize a počítačových her a jež nemá o literatuře, dějinách a politice ani potuchy. Nicméně Mickovi to dobře myslí a umí pohotově a vtipně svému dědovi oponovat – je zde mj. využita slangová mluva teenagerů. V momentě, kdy oba pochopí, že spolu budou muset strávit hodně času, začíná nejprve hravý, poté vážný a nakonec agresivní boj mezi autoritou a vzdorem. Nakonec se však oba naučí spolu vycházet. Gert Heidenreich napsal v 80. letech hru Strafmündig (na padesát uvedení doma i v cizině), kde se postava Teda stala parádní rolí pro mladé herce. Ve hře Endgeil ztvárnil autor roli Micka, která na představitele klade vysoké nároky a zároveň dává šanci ukázat a přiblížit mladou generaci; v postavě dědečka Georga ukázal Heidenreich osmašedesátníka, který těžce nese, že revolta jeho generace je pro vnoučata již pouhou historií. Jakob Nolte (Německo) GESPRÄCH WEGEN DER KÜRBISSE (ROZHOVOR KVŮLI DÝNI) 2ž konverzační komedie Hra na půdorysu absurdní grotesky. Dvě kamarádky, obě prožívající životné krize, si zajdou na kávu. Znají se už dlouho a dobře. Po chvíli bezstarostného klábosení o novinkách dochází k prvnímu konfliktu kvůli zdánlivé maličkosti – historka z dovolené o zvuku vydlabané dýně u Egejského moře je záminkou ke stále se stupňující, absurdně groteskní výměně úderů. Afektované ženy začnou ztrácet hranice mezi realitou a vychloubačstvím, fakta a vzpomínky se mísí s představami. Jeden otec má být zavražděn Mossadem, druhý prý spáchal sebevraždu v severní Číně… Je zde zpřítomňován státní projekt odstraňování mrtvol do vesmíru, reálné životní koncepty se šmahem a rázně smétají ze stolu. Autor vytvořil pro dvě skvělé herečky výstižnou miniaturu dnešní neurotické společnosti, v níž může být pod každou palmou zahrabána mrtvola. Hra patří ke třem vítězným textům, které byly vybrány na přehlídku nových autorů Autorentheatertage Berlin 2016. Jakob Nolte (1988) studoval v Berlíně scénické psaní, jeho krátká hra Agnes byla uvedena na jaře 2013 v Landestheater Salzburg, poté byly jeho krátké hry uvedeny na mnoha scénách, hra Das Tierreich získala v roce 2013 ocenění Brüder-Grimm-Preis, se hrou Helmut Kohl läuft durch Bonn byl pozván na Autorentheatertage 2014.
23
A další jazyky... Ivan Vyrypajev (Rusko) NEVYNOSIMO DOLGIJE OBJATIJA (NEÚNOSNĚ DLOUHÁ OBJETÍ) 2 m, 2 ž Hra o ztracencích, kteří hledají své štěstí. Monika a Charli, čerstvě sezdaný, leč ne moc šťastný pár v New Yorku. Zatímco Charli na jednom nočním tahu potká bývalou lásku Emmi a vyspí se s ní, Monika málem umírá na následky potratu. Charli o ničem nevěděl a vzteky bez sebe a s úsporami Moniky odlétá do Berlína. Tam v jakémsi „předstupni předpeklí“ prohýří za jednu noc všechny peníze a málem ho to stojí život, protože je přepaden, zmlácen a okraden. V nemocnici pochopí, že stále miluje Moniku… Oproti tomu se Čech Kryštof, další hledač štěstí své generace, vydává jinou cestou – odlétá do New Yorku, města svých snů. Ve veganské restauraci potkává Emmi, která ho u sebe nechá bydlet a spí s ním, kdy se mu zachce. Emmi si chce zkrátit cestu za štěstím zpolykáním většího množství prášků, nicméně přežije a skončí v pekle života. Kryštof odlétá zpět do Berlína. Vnitřní hlas z univerza sdělí Kryštofovi telefonní číslo Moniky a on jí před jejich odletem z New Yorku zavolá… V letadle si povídají o svém povrchním životě, kde se vše smí, ale nic k ničemu nevede, skončí v objetí bez sexu v berlínském bytě. A Emmi leží v nemocnici, vnitřní hlas jí sdělí telefonní číslo bývalého přítele Charliho a ona pochopí, že ho stále miluje… K postavám mluví jejich vnitřní hlasy, vydávající se za hlasy z jiné galaxie a navádějí je k dalším životním krokům – ať již v drogovém opojení, ve snu či ve stadiu klinické smrti. Cesta k věčnému štěstí dle nich vede peklem života. A tak Emmi v nemocnici a Kryštof opilý a zmrzlý pod mostem opouštějí každý jinde tento svět a míří do mírumilovné galaxie, zatímco Monika a Charli společně v berlínském hotelu zpolykají prášky a míří tamtéž. Štěstí mohou najít pouze někde jinde – ve velkoměstech pro něj není místo… Další ze vztahových melancholických her I. Vyrypajeva byla uvedena v březnu 2015 v Deutsches Theater Berlin. Hra se právě překládá do češtiny. Stefan Erlands, Johanna Karhulahti (Švédsko) REA PÅ BURK (KONZERVY VE SLEVĚ) 6 m, 6 ž komedie Děj se odehrává v malém venkovském obchůdku v šedesátých letech 20. století. Syn Jörgen se chystá převzít obchod po své matce Věře. Jörgen je velmi zodpovědný a chce dál poctivě vést rodinný obchůdek v přímořském městečku. Musí se ale ještě vyrovnat se spoustou problémů, než se tak může stát. Například ženy, které dokáží obchůdek převrátit vzhůru nohama, advokátka z města, která vtrhne dovnitř jako velká voda, anebo nehoda s plechovkami, která Jörgena a pokladní Betku dostane do pěkné šlamastyky. Rychlé konverzační tempo, vtipné odpovědi a změny nálad dokáží vykouzlit nejeden úsměv na tvářích diváků. Minna Nurmelin(ová) (Finsko) REMEMBER ME (MUISTA MINUT – VZPOMÍNEJ NA MĚ) 2ž Třicátnice Anna a o dvacet let starší realitní agentka Helena se sejdou v Annině bytě, aby domluvily podmínky prodeje. Místo o přednostech bytu se hovor čím dál tím víc dostává do osobní roviny, nejprve spíš konfrontační, jak do sebe narážejí protichůdné povahy obou žen, k závěru ale dojde ke zlomu a setkání končí intimně přátelsky. Anna je plná své osobní tragédie, rozvodu, který jí manžel oznámil smskou. Helena bojuje s nastupující
24
chorobou, jež ji postupně připravuje o paměť. Jako fotografka vidí Anna svět v jeho jedinečnostech, ovšem Heleně je něco takového úplně cizí, žije si ve svých rituálech a každodenních frázích, které vidí život z té uspokojivější stránky. Jedna je matkou, druhá našla smysl své existence v nacházení krásného nového domova pro druhé. Dialog Anny a Heleny střídají retrospektivy a dialogické pohledy do vnitřního světa postav. Autorka postavám přiřkla smysl pro neobvyklý, lehce posmutnělý humor a zpomalila čas. Výsledkem je intenzivní, a přitom křehký dvojportrét. Máme k dispozici anglický překlad.
25
LISTY Z AURA - PONTU 3/2016 © Aura - Pont s.r.o., Praha 2016 Redakčně připravil Michal Kotrouš. Spolupracovali: Alena Bjačková, Lada Halounová, Petra Johansson, Marta Ljubková, Petra Marková, Anna Pýchová, Jitka Sloupová, Michal Zahálka.
26
