Osteoporosis - tichá pandemie 20. a 21. století

Vysoká škola Polytechnická Jihlava Katedra zdravotnických studií

Osteoporosis - tichá pandemie 20. a 21. století Bakalářská práce

Autor: Michaela Dolíhalová Vedoucí práce: Prof. MUDr. Jozef Novotný, PhD. (in Med.) Jihlava 2015

Annotace: Bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění osteoporózy. Teoretická část popisuje

kvalitu života, anatomii kostní hmoty, novotvorbou kosti,

charakteristiku onemocnění a léčbu osteoporózy. Praktická část popisuje vlastní výzkum. Výzkum byl prováděn na základě dotazníků, které zjišťovaly kvalitu života jedinců s osteoporózou. Výzkum je znázorněn v grafech a tabulkách se slovním hodnocením. Klíčová slova: osteoporóza, kost, kvalita života

Annotation: My bachelor thesis deals with quality of life in people with osteoporosis disease and risk factors.

Theoretical part describes quality of life, anatomy of bones, formation of bones, issue of osteoporosis and treatment of osteoporosis.

Practical part deals with a research. The research was conducted with questionnaires which found out the quality of life in people with osteoporosis.. Research is shown in graphs and charts with verbal scores.

Key words: osteoporosis, bone, quality of life

Poděkování Mé poděkování patří především panu Prof. MUDr. Jozefu Novotnému, PhD (in Med.) za vedení a cenné rady při tvorbě mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala zdravotnickému zařízení za poskytnutí výzkumu a samozřejmě respondentům bez nichž by výzkum nebyl možný. Můj dík patří i mému kamarádovi Martinu Střelci, Dis. za pomoc při formátování textu.

Prohlašuji, že bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též ,,AZ‘‘). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.) Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislostí s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

…………………………………..

Podpis

Obsah 1.

Úvod ................................................................................................................................... 7 1.1. Cíl práce...................................................................................................................... 8 1.2. Hypotézy..................................................................................................................... 8 2. Teoretická část .................................................................................................................. 9 2.1. Kvalita života.............................................................................................................. 9 2.1.1. Rozsah pojetí kvality života ............................................................................... 9 2.1.2. Kvalita života v medicíně a ošetřovatelství ...................................................... 10 2.1.3. Měření kvality života........................................................................................ 10 2.1.4. Hodnocení kvality života.................................................................................. 11 2.1.5. Kvalita života a osteoporóza ............................................................................ 11 2.2. Anatomie kosti.......................................................................................................... 11 2.2.1. Funkce skeletu .................................................................................................. 14 2.2.2. Spojení kostí ..................................................................................................... 15 2.2.3. Vývoj kosti ....................................................................................................... 15 2.2.4. Kostní buňky .................................................................................................... 16 2.2.5. Cévní zásobení kosti ......................................................................................... 17 2.2.6. Nervové zásobení kosti..................................................................................... 17 2.3. Osteoporóza .............................................................................................................. 17 2.3.1. Rizikové faktory ............................................................................................... 18 2.3.2. Patogeneze ........................................................................................................ 19 2.3.3. Formy osteoporózy ........................................................................................... 19 2.3.4. Klasifikace osteoporózy ................................................................................... 20 2.3.5. Primární osteoporóza ........................................................................................ 20 2.3.6. Sekundární osteoporóza.................................................................................... 21 2.3.7. Osteoporóza postmenopauzální ........................................................................ 21 2.3.8. Osteoporóza senilní .......................................................................................... 21 2.3.9. Glukokortikoidy indukovaná osteoporóza ....................................................... 21 2.3.10. Příznaky osteoporózy ....................................................................................... 22 2.3.11. Osteoporóza a zlomeniny ................................................................................. 22 2.3.12. Osteoporóza a hormony.................................................................................... 23 2.3.13. Vyšetření osteoporózy ...................................................................................... 25 2.3.14. Stádia osteoporózy............................................................................................ 27 2.3.15. Léčba osteoporózy ............................................................................................ 27 2.3.16. Prevence ........................................................................................................... 29 2.4. Osteopenie ................................................................................................................ 30 2.5. Osteomalacie ............................................................................................................ 31 3. Praktická část...................................................................................................................... 32 3.1 Metodika výzkumu ........................................................................................................ 32 3.2 Charakteristika výzkumu ................................................................................................ 32 3.3 Průběh výzkumu ............................................................................................................ 32 3.4 Zpracování získaných dat .............................................................................................. 33 3.5 Výsledky výzkumu ........................................................................................................ 33 3.6 Diskuze ........................................................................................................................... 63 3.7. Návrh pro praxi.............................................................................................................. 66 4. Závěr .................................................................................................................................... 67

1. Úvod Pokud nazýváme vysoký krevní tlak tichým zabijákem, pak je osteoporóza tichý zloděj, který okrádá kostru po desetiletí o zásoby ... (Kocián,1997) Tento citát mě velmi zaujal svojí pravdivostí a výstižností. Osteoporóze se po právu přezdívá tichý zloděj kostí, protože pacienti o osteoporóze nemusí po dlouhou dobu vůbec vědět. Své první definice se dočkala až v roce 1994. Tato nemoc postihuje převážně ženy, ale nevyhýbá se ovšem ani mužům. Osteoporóza se častěji vyskytuje ve vyspělých zemích a tak jej lze zařadit mezi civilizační onemocnění, které souvisí s nezdravým životním stylem a moderní civilizací. Osteoporóza se může rozvinout na základě několika rizikových faktorů. A na základě některých rizikových faktorů se dá i osteoporóze předejít. Široká veřejnost by měla být o osteoporóze více informována. Počet lidí s touto diagnózou roste a proto také vznikla v České republice Liga proti osteoporóze ve druhé polovině roku 2000. Impulzem ke vzniku ligy v České republice byl kontakt

s anglickou

Národní

společností

pro

osteoporózu

(v angličtině

International

osteoporosis foundation - IOF). IOF provádí výzkumy a edukace o osteoporóze. IOF vznikla roku 1987. 20. říjen je Světovým dnem osteoporózy. Letos Liga proti osteoporóze zorganizovala pochod proti osteoporóze v Praze, který začal v 14:06 hodin, což symbolizovalo počet kostí v lidském těle (206). Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí a to teoretické a praktické. V teoretické se zabývám kvalitou života, anatomií kosti, problematikou onemocnění, léčbou a prevencí onemocnění.

Praktická popisuje výzkum a hodnotí výzkum. Cílem bakalářské práce je

zjištění kvality života s využitím dotazníku SF-36 o kvalitě života podmíněné zdravím.

7

1.1.Cíl práce Zjistit kvalitu života a rizikové faktory u jedinců s osteoporózou

1.2.Hypotézy Hypotéza 1: Předpokládám, že jedinci s osteoporózou mají omezenou pohyblivou aktivitu Hypotéza 2: Předpokládám, že bolest ovlivňuje kvalitu života u jedinců s osteoporózou Hypotéza 3: Předpokládám, že se osteoporóza vyskytuje ve vyšším věku

8

2. Teoretická část 2.1.Kvalita života Termín kvalita života je velmi frekventovaný.

Na mnoha různých pracovištích po celém

světě je kvalita života studována výzkumnými týmy, které vycházejí z různých koncepčních rámců. Studium kvality života v dnešní době spočívá v hledání a identifikaci faktorů, jenž vedou k dobrému a smysluplnému životu a pocitu štěstí.(Payne, 2005) V běžné komunikaci chápeme termín kvalita života jako něco pozitivního (kvalitní = dobrý). V odborné terminologii se kvalitou života rozumí jak pozitivní tak i negativní aspekty života). (Gurková, 2011). O kvalitě života se mluví v mnoha souvislostech a v různých vědních disciplínách. Především v oblasti psychologie, sociologie, kulturní antropologie, ekologie a medicíny. Sociologové se zabývají kvalitou života u různých sociálních skupin a srovnávají je. Psychologové svou pozornost zaměřují na subjektivní shodu jednotlivců a měří je pomocí různých metod. Ve zdravotnictví se z pohledu kvality života hodnotí především poskytovaná péče a jednotlivé zdravotnické programy. V literatuře je popsána celá řada definic kvality života. Ani jedna z nich nebyla v průběhu v průběhu 30 let všeobecně akceptována. Na té nejobecnější úrovni se kvalita života chápe jako důsledek interakce mnoha faktorů. Kvalita života má dvě dimenze a to subjektivní a objektivní. Subjektivní je spojena s lidskou emocionalitou a spokojenosti se životem vůbec. Objektivní kvalita života je splnění požadavků, které se týkají sociálních a materiálních podmínek života, sociálního postavení i fyzického zdraví. (Payne, 2005)

2.1.1. Rozsah pojetí kvality života Oblasti kvality života se rozdělují do tří hierarchicky různých sfér. Makro – rovina V makro – rovině se jedná o kvalitu života ve velkém společenském celku, např.: daná země, světadíl. Kvality života je zde součástí politických úvah. Příkladem této problematiky je epidemie, hladomor, genocida.

9

Mezo – rovina Tato rovina se zabývá otázkami v malých sociálních skupinách. Například ve škole, nemocnici, domově důchodců. Nejedná se pouze o respekt k morální hodnotě života, ale i o vzájemné vztahy mezi lidmi a uspokojování základních potřeb jedince.

Personální rovina V personální (osobní) rovině se jedná o kvalitu života jednotlivce. Jedná se o osobní hodnocení zdravotního stavu. Každý hodnotí vlastní kvalitu života samostatně.

V popředí

jsou hodnoty jednotlivce. Fyzická (tělesná) existence Čtvrtou rovinou je pozorovatelné chování lidí, které lze objektivně měřit a porovnávat, např.: chůze před a po ortopedické operaci. (Křivohlavý, 2002)

2.1.2. Kvalita života v medicíně a ošetřovatelství V medicíně a zdravotnictví je relevantní definice zdraví WHO. Dle Světové zdravotnické organizace kvalita života vypovídá o vlivu zdravotního stavu a podmínek na člověka. Výzkum kvality života se v lékařství objevil v 70. letech 20. století. Lékaři a zdravotničtí pracovníci by se měli zajímat, jakou kvalitu života má jejich pacient a jaký je dopad na jeho kvalitu života u vybrané léčby. Střed zájmu zkoumání kvality života ve zdravotnictví je v oblasti psychosomatické a v oblasti fyzického zdraví. Nejčastěji se používá pojem, Health Related Quality of Llife‘, což je kvalita života ovlivněná zdravím. Používá se standardní zkratka HRQoL. To znamená, že nesledujeme jen klinické ukazatele úspěchu nasazené léčby, ale i subjektivní a objektivní údaje o fyzickém a psychickém stavu jedince a to výskyt bolesti, zvládnutí chůze, únava, schopnost sebeobsluhy, prožívaná míra úzkosti a napětí. V medicíně bylo sledování kvality života zahájeno u onkologických pacientů. V ošetřovatelství se zaměřuje na jedince v jeho specifické životní situaci ve vztahu ke zdravotnímu stavu. Kvalita života je dlouhodobým cílem ošetřovatelství. (Payne, 2005 Gurková, 2011)

2.1.3. Měření kvality života K zlepšení kvality života pacientů ji musíme nejdřív definovat a poté změřit. Určení kvality života je základním předpokladem úspěšnosti ošetřovatelských činností, které se zaměřují na její zlepšení. K měření kvality života se používají generické nástroje, specifické nástroje, 10

individuální nástroje. O nástroji, který chceme použít ve výzkumu bychom měli vědět základní informace a to validitu, reliabilitu, citlivost. Používají se jen ty nástroje, které jsou schválené na daném pracovišti. (Gurková, 2011)

2.1.4. Hodnocení kvality života Do popředí vystupuje hodnocení kvality života u pacientů s chronickými, nevyléčitelnými nemocemi. Onemocnění vyžadující dodržování režimových zásad a opatření, které omezují každodenní běžné činnosti. Pacient s dlouhodobým onemocněním by mohl prožívat neustálé omezování. Výsledky výzkumů by měly být ukázány v oblasti klinické praxe a vzdělávání v ošetřovatelství. Výzkumy se zaměřovaly na subjektivní vnímání dopadu na onemocnění, interní a externí determinanty kvality života u pacientů s dlouhodobým onemocněním a hodnocení efektivnosti konkrétní terapeutické intervence v rámci klinických prospektivních studií. Výsledky by měly sestrám pomoci pochopit, jak se onemocnění spolu s léčbou promítají do života pacienta. (Gurková, 2011)

2.1.5. Kvalita života a osteoporóza Dotazníky zaměřující se na kvalitu života mají být zaměřené na celkový zdravotní stav a ne jen na jednotlivé onemocnění. Neměly by být časově náročné a hlavně srozumitelné. Dotazníky kvality života pro pacienty s osteoporózou se zabývají denními aktivitami, sociálními aktivitami, změně v životním stylu po zlomenině či zhoršení průběhu nemoci. P.D. Ross a D.J.Cook se podíleli na vytváření dotazníků pro pacienty postižené osteoporózou. Mezi specifické dotazníky, které měří

léčbu osteoporózy patří Osteoporosis Assesment

Questionnaire, Osteoporosis Targeted Quality of Life Questionnaire. (Vyskočil, 2009) Pro bakalářskou práci jsem použila dotazník SF- 36 o kvalitě života podmíněné zdravím.

2.2.Anatomie kosti Kost (latinsky os) je pevný, tvrdý a pružný orgán, žlutobílého zbarvení. Kostra, chrupavky, kloubní a vazivové spojení kostí tvoří pasivní pohybový aparát. Věda o kostech se nazývá osteologie. (Čihák, 2001) Kost je orgán živý a dynamický. Má bohaté cévní zásobení a aktivní metabolismus. (Naňka, 2009)

11

Skelet lidského těla tvoří 220 kostí a tvoří přibližně 15 – 20 % celkové hmotnost a má tři funkce: mechanická opora, krvetvorba a zásobárna vápníku spolu s fosforem. (Blahoš, 1997) Kost se dělí do dvou základních kompartmentů a to axiální skelet (lebka, hrudník, páteř, pánev) a periferní skelet (kosti končetin). (Vyskočil, 2009) Dle tvaru se kosti rozlišují na dlouhé, krátké, ploché a kosti nepravidelného tvaru. Zvláštním typem jsou kosti pneumatizované (v lebce) a kosti sezamské (úpony šlach na kost). Tělo dlouhé kosti se nazývá diafýza. Diafýza je na povrchu složena z mohutné vrstvy k sobě přiléhajících lamel, kompaktou. (Naňka, 2009)

Obrázek 1 Popis dlouhé kosti a rozdíl mezi zdravou kostí a kostí s osteoporózou Zdroj: http://cs.medlicker.com/736-osteoporoza

Dále rozeznáváme dva typy kostní tkáně – kortikální a trabekulární. Lze je rozlišit pouze při RTG vyšetření, CT a MR vyšetření, biopsii nikoliv při denzitometrii. Kortikální (kompaktní) kost je hustá a tvoří zevní vrstvu dlouhých kostí a je z 90% kalcifikovaná. Pod kompaktou

je trámčitá kost tzv. spongióza a v ní je uložena dřeňová

dutina. Trabekulární (spongiózní nebo také trámčitá) kost je více porotická a má vysoký poměr mezi plochou a objemem, úroveň metabolismu je vysoká a úbytek kosti se nejdříve objevuje u spongiózní kosti.

Při postupném zatěžování dochází k přestavbě trámečků ve směru

maximálního zatížení. Axiální skelet má vyšší podíl kosti trabekulární. Skelet lidského těla se

12

skládá z 70 % kompaktní tkáně a 30 % spongiózní tkáně. Obratle jsou složeny z 70-90 % spongiózní tkáně, krček kosti stehenní z 25 % spongiózní tkáně. Tato kost je složena ze tří vrstev: endostální obal, periostální obal, intraoseální obal. (Naňka 2009; Vyskočil, 2009 Dungl, 2014) Lamelární kost (vrstevnatá, lamelózní) tvoří většinu skeletu, především dlouhé a ploché kosti. Rozeznáváme lamely Haversovy, vmezeřené (intersticiální) a povrchové. Fibrilární kost (vláknitá) je u dospělého člověka omezena na výběžky, drsnatiny a místa svalových úponů. Fibrilární kost je postupně nahrazována lamelární v průběhu prvního roku života. (Dylevský, 2009; Dungl, 2014)

Obrázek 2 Struktura kosti Zdroj: http://vyuka.zsjarose.cz/index.php?action=lesson_detail&id=261

Periost (=okostice) je silný, tuhý, vazivový list na povrchu celé kosti kromě kloubních konců. Periost má bohaté cévní a nervové zásobení. Krevní cévy periostu zajišťují výživu kosti. Periost má dvě vrstvy. Zevní (fibrózní) vrstva se skládá z hustšího vaziva se snopci podélně uložených vláken. Hlubší (kambiová) vrstva obsahuje spíše vazivové buňky, nepravidelně uspořádaná vlákna a cévy pronikající z okostice do kosti. (Čihák 2001; Dylevský, 2009) Kostní dřeň (latinsky medulla ossium) vyplňuje prostory houbovité tkáně a Haversovy kanálky v tělech dlouhých kostí. Kostní dřeň je měkkého a rosolovitého charakteru. Stavba je závislá na tom, zda se jedná o žlutou, červenou nebo šedou dřeň.

13

Červená dřeň (medulla ossium rubra) je krvetvorná. Během růstu jí postupně ubývá. Kolem 20. roku věku probíhá krvetvorba hlavně v hrudní kosti, ve spongióze kloubních konců dlouhých kostí a spongióze krátkých kostí. Žlutá kostní dřeň (medulla ossium flava) vzniká z červené dřeně infiltrováním tukových buněk. Žlutá dřeň slouží i jako zásobárna energie. Ve stáří se žlutá kostní dřeň mění v šedou (medulla ossium grisea). Jedná se o vazivo vzniklé po ztrátě tukových buněk. Šedá dřeň se vyskytuje i u podvyživených lidí. (Čihák, 2001; Dylevský, 2009)

Obrázek 3 Stavba kosti Zdroj: http://is.muni.cz/do/1451/e-learning/kineziologie/elportal/pages/zakladni_slozky.html

2.2.1. Funkce skeletu Mechanickou funkcí skeletu je opora, pohyb a ochrana orgánů. Skelet slouží i jako zásobárna minerálů – anorganická složka (99 % Ca, 85 % F, 50 % Mg, Zn, karbonát, citrát, krystaly hydroxyapatitu) a bílkovin – organická složka (90 % kolagenu typu I a 10 % jiné bílkovin: glykoprotein, osteokalcin, osteopontin, fibronektin, proteoglykany). (Gajdoš, 2007; Vyskočil, 2009)

14

2.2.2. Spojení kostí Nauka o spojení kostí je arthrologie nebo syndesmologie. Místa spojení kostí se nazývají juncturae. Spojení plynulé je spojení kosti s pojivem (vazivo, chrupavka, kost). Při spojení dotykem se kosti vzájemně dotýkají styčnými plochami. (Čihák, 2001)

2.2.3. Vývoj kosti Kost se vyvíjí v jednotlivých etapách. Prvně jako primární – vláknitá – fibrilární kost a poté jako sekundární – lamelární. Primární je charakteristická nižší odolností než sekundární kost. Vyskytuje se v ní méně minerálů ale více buněk. Sekundární (lamelární) kost se vytváří hlavně v dospělém věku (Naňka, 2009) Kost, jenž roste je nejcitlivější ke vnějším vlivům jako je například tvarování kloubní jamky kyčelního kloubu při

tlaku hlavice femuru. Růst a vývoj přibližně 90 % skeletu je ukončen

v období puberty, kdy dochází k uzavírání kloubních štěrbin. V dospívání probíhá remodelace kosti připravující skelet na zátěž. V období dospívání a růstu má svalová aktivita a fyziologický vývoj silný vliv na tvarování kostry. Mechanické přetížení v období dětství a dospívání může způsobit vznik osteochondróz a epifyzárních růstových poruch. U dospělých vede trvalé přetížení k zesílení přestavby kosti. Na RTG snímku se objeví zahuštění kosti, tzv. Looserova zóna. Naopak snížené zatížení kosti způsobuje atrofii tkáně. Na RTG snímku se projeví sníženou kostní hustotou. (Vyskočil, 2009; Dungl, 2014) Množství kostní hmoty je zvyšováno i po dokončení tělesného vývinu a maxima dosahuje mezi 25. a 30. rokem věku. Maximum kostní hmoty závisí také na výživě, fyzické aktivitě a hormonálních vlivech. Od 4. dekády ubývá kostní hmoty rychlostí 0,3 – 0,5 %/ rok. U žen během menopauzy ubývá kostní hmota rychlostí 1-2 %/ rok, převážně trabekulární kosti. Je-li během dětství a dospívání vytvořeno málo kostní hmoty, tak je riziko vzniku osteoporózy během dalšího života zvýšené. (Pavelka, 2012). Vychýlení rovnováhy k resorpci má za následek úbytek kostní hmoty a následně vývoj osteoporózy. (Kohout, 2001). Vnější korová kost tvoří přibližně 70 %. Vnitřní trámčitá část tvoří menší procento hmotnosti, ale má větší povrch a tím i přestavbu. Při osteoporóze mizí převážně trámčitá kost, trámce jsou tenčí a může snáze dojít ke zlomenině. V trámčité kosti dochází i k největší látkové výměně. (Blahoš, 1997; Vyskočil, 2009)

15

2.2.4. Kostní buňky Kost jako pojivová tkáň je složena z

kostních buněk, fibril a mezibuněčné hmoty.

Mezibuněčná hmota obsahuje dvě základní složky a to ústrojnou a neústrojnou. Ústrojná složka – ossein je složena ze svazků kolagenních vláken a mezibuněčné hmoty. Neústrojná složka obsahuje hlavně soli vápníku (kalcium fosfát a kalcium karbonát) a udává pevnost a pružnost kosti. Poměr mez i osseinem a mezibuněčnou hmotou se věkem mění. (Čihák, 2001; Naňka, 2009) Kostní buňky jsou odpovědné za reparaci a adaptaci kostní tkáně. (Vyskočil, 2009) Funkce kostních buněk jsou nezbytné pro fyziologii kosti. (Dylevský, 2009)

Osteoblasty Osteoblasty jsou buňky tvořící základ kostní hmoty. (Kohout, 2001) Mají kubický tvar a výběžky se kterými jsou v kontaktu s dalšími osteoblasty. Látková výměna se realizuje pomocí těchto výběžků. Osteoblasty produkují i mezibuněčnou hmotu. Osteoblasty se vyskytují především tam,

kde dochází k novotvorbě.

V dospělosti nejsou rozloženy

rovnoměrně. Okolo 20.- 45. roku života osidlují pouze 2 – 8 % kostní tkáně. (Dylevský, 2009)

Osteocyty Tvoří se z osteoblastů obklopující kostní hmotu. Jsou to buňky aktivní, které citlivě reagují na změny na mechanickou zátěž. Tvoří největší počet ze všech buněk v kosti. (Kohout, 2001 Vyskočil, 2009; Broulík, 2010)

Osteoklasty Velké buňky, které obsahují až 20 – 30 jader. Funkcí osteoklastů je uvolňovat enzymy kyselou fosfatázu a kolagenázu čímž dochází k uvolnění minerálů a rozrušení struktury kostní hmoty. Osteoklasty vytváří prostor pro novotvořenou kost. (Dylevský, 2009) V kosti dospělého jedince tvoří jen 1 %. Zato v rostoucí kosti jsou celkem početné. (Vyskočil, 2009). Osteoklasty mají podíl na resorpci kostní tkáně. (Kohout, 2001)

16

Obrázek 4 Struktura kostní tkáně a její cévní zásobení Zdroj: http://www.remedia.cz/Clanky/Prehledy-nazory-diskuse/Denosumab-v-lecbe-osteoporozyucinek-na-kortikalni-kost/6-F-1vz.magarticle.aspx

2.2.5. Cévní zásobení kosti Arteriae nutricae jsou silnější tepénky vyživující kosti. Dalším zdrojem jsou periostální tepny pronikající z větších cév v blízkosti kostního povrchu. Haversovy lamely vytvářejí okolo cév sloupečky, které se nazývají Haversův systém. Haversův systém neboli osteon je systém stočených lamel, které mají vzhled cylindrů. Haversův systém zajišťuje pevnost kosti. Úplné a pravidelné osteony se vyskytují v kompaktě zřídka. U osteonů jsou zřetelné známky přestavby. (Čihák, 2001; Naňka, 2009)

2.2.6. Nervové zásobení kosti Nejbohatší nervové zásobení je v periostu a proto je velmi citlivé. Je zde mnoho zakončení senzitivních nervů a proto je periost citlivý a bolestivý. (Čihák, 2001; Naňka, 2009)

2.3.Osteoporóza Je definována jako systémové metabolické onemocnění skeletu charakterizované poruchou mechanické odolnosti kosti a následným zvýšením rizika vzniku zlomenin. (Vyskočil, 2009)

17

Metabolické nemoci kostí se také nazývají metabolické osteopatie. (Kopecká, 2007) Pokud se objeví porucha v hormonálním systému, hovoříme o metabolickém onemocnění. Metabolismus kostí je ukazatelem její funkce v rámci endokrinního systému. (Dungl, 2014) Osteoporóza vzniká důsledkem nerovnováhy kostní remodelace ve smyslu převažující resorpce nad novotvorbou. Nastává úbytek kostní hmoty a ztráta kvality hlavně v trabekulární části. (Palička, 2011) Faktory, které určují pevnost skeletu, jsou vlastnosti materiálu a struktura kosti tedy množství a kvalita minerálů a organické matrix, mikroarchitektura a makrogeometrie. (Rob, 2008) Osteoporózu je možné rozeznat v její bezpříznakové fázi, lze ji předcházet a léčit dříve, než se projeví

frakturou.

Toto

onemocnění

má

multifaktoriální

etiologii

a

pacienti

jsou

konfrontováni do ambulancí interního lékařství, gynekologie, chirurgie, praktického lékaře a revmatologie. (Pavelka, 2012) K osteoporóze většinou nevede úbytek kostní hmoty ve spojení s fyziologickými involučními změnami. (Češka, 2010). Mezi rizika zhoršování kvality kostí patří pokles pohlavních hormonů v krvi, onemocnění štítné žlázy a příštítných tělísek, nedostatek vápníku, chronická onemocnění, nedostatek vitaminu D a nedostatek pohybu. (Vyskočil, 2009)

2.3.1. Rizikové faktory Rizikové faktory u osteoporózy se dají rozdělit na neovlivnitelné, částečně ovlivnitelné a ovlivnitelné.

Neovlivnitelné faktory Mezi neovlivnitelné faktory patří genetika, bílá a žlutá rasa, ženské pohlaví, tělesné proporce (štíhlé a drobné osoby). Zmíněné faktory se podílejí až 85 % množství kostní hmoty. Částečně ovlivnitelné Mezi částečně ovlivnitelné rizikové faktory se řadí onemocnění trávicího traktu (idiopatické střevní záněty), nesnášenlivost mléčných výrobků, endokrinologická onemocnění (diabetes, odstranění vaječníků), nedostatek pohlavních hormonů, STH. Zvýšená funkce prolaktinu, štítné žlázy a příštítných tělísek, nadledvin. Zvýšený odpad vápníku do moče. Ale také užívání některých léků jako například antiepileptika, glukokortikoidy, neuroleptika.

18

Ovlivnitelné faktory Mezi ovlivnitelné faktory řadíme přívod vápníku do organismu. Za dostatečný denní přívod se považuje 800 mg/den u dospělého člověka. Zvýšená přívod vápníku je potřebný u dětí a dospívajících. Důležitým faktorem je pohyb. Za řídnutí kostí je zodpovědný nedostatek pohybu. Nejhorším stavem je zcela nepohyblivý člověk. Vědecky byl potvrzen neblahý vliv konzumace alkoholu, černé kávy a nikotinismu na kost. (Kocián 1995; Řehořková 2008)

Obrázek 5 Rozdíl mezi zdravou kostí a osteoporotickou kostí Zdroj: http://www.pijumate.cz/yerba-mate-prostredek-proti-ridnuti-kosti

2.3.2. Patogeneze Osteoporóza se projeví, pokud je poměr resorpce kosti vyšší než novotvorba kosti nebo snížená novotvorba. Fyziologicky dochází k rovnoměrnému odbourávání kosti a novotvorbě kosti. Patologický úbytek neboli atrofie je způsobená zvýšeným odbouráváním kosti. (Kopecká, 2007; Vyskočil, 2009)

2.3.3. Formy osteoporózy Lokalizovaná forma určuje úbytek kostní hmoty v určité oblasti. Generalizovaná forma určuje ztrátu kostní hmoty v celé kostře. Je častější než lokalizovaná forma. (Paulová, 2003)

19

2.3.4. Klasifikace osteoporózy klasifikace osteoporózy používaná v současné praxi. 1. generalizovaná osteoporóza a) primární 1. juvenilní idiopatická 2. postmenopauzální 3. senilní (involuční) b) sekundární 1. endokrinní 2. gastrointestinální 3. nutriční 4. renální 5. genetická 6. iatrogenní 7. imbilizační 1. lokalizovaná a) primární b) sekundární 1. imobilizační 2. Sudeckův syndrom 3. u zánětlivých revmatických onemocnění 4. u hematologických onemocnění 5. u osteolytických kostních metastáz (Vyskočil, 2009 strana 13-14)

2.3.5. Primární osteoporóza Příčina primární osteoporózy je v kosti. Tato forma osteoporózy se vyskytuje v 95 %. Patří sem juvenilní, postmenopauzální a senilní osteoporóza. Juvenilní osteoporóza se vyskytuje přechodně v období zvýšeného růstu. Postmenopauzální osteoporóza postihuje ženy během přechodu a po něm. Je zapříčiněna nízkou hladinou pohlavních hormonů. Zvýšené je riziko vzniku zlomenin obratlů. Senilní osteoporóza se projevuje ve vyšším věku. U senilní osteoporózy dochází ke snížení novotvorby kosti. (Paulová, 2003; Gajdoš, 2007; Mačák, 2012)

20

2.3.6. Sekundární osteoporóza Sekundární osteoporóza je způsobena základním onemocněním Příčina vzniku osteoporózy není přímo v kosti. Sekundární osteoporóza vzniká u endokrinní poruchy, revmatické choroby, renální choroby a gastrointestinální poruchy, dědičná onemocnění, onemocnění jater, iatrogenně navozená osteoporóza. Užívání glukokortikoidů, antiokluzív, antiepileptik, heparinu. (Gajdoš, 2007; Vyskočil, 2009; Marek, 2010)

2.3.7. Osteoporóza postmenopauzální Postmenopauza je klinicky definovaná jako období trvalé amenorey v důsledku nevratné folikulární aktivity vaječníku. Výskyt osteoporózy u žen je v porovnání s muži mnohem vyšší. Při postmenopauzální osteoporóze dochází k převaze resorpce z důvodu nedostatku estrogenů. Estrogeny inhibují resorpci kostní hmoty a zvyšují vstřebávání vápníku z trávicího traktu. Postižená bývá převážně trámčitá kost. Období zvýšeného úbytku kostní hmoty trvá asi 8 –10 let po menopauze, poté dojde ke stabilizaci Dochází k mikrofrakturám spongiózy obratle a zlomeninám zápěstí (Collesova zlomenina). Postmenopauzální menopauza se postihuje ženy ve věku od 55 – 65 let. Převaha je 6:1. vyloučením sekundární osteoporózy.

Diagnostikuje se denzitometrickým vyšetřením a

Cílem terapie je snížení rizika vzniku zlomenin.

Základem léčby je přísun vápníku, vitaminu D. Lékem první volby jsou bisfosfanáty. (Gajdoš, 2007; Fait, 2008; Vyskočil, 2009; Češka, 2010; Mačák, 2012)

2.3.8. Osteoporóza senilní Senilní osteoporóza je typická u jedinců starších 70 let. Muži i ženy jsou postiženy stejnou měrou. Poměr mužů a žen je 2:1. Nastává ztráta trabekulární i kortikální kostní tkáně. Vznik zlomenin páteře a končetin je značně zvýšen. Objevují se zlomeniny jak axiálního tak apendikulárního skeletu (nejčastěji zlomeniny dlouhých kostí a krčku kosti stehenní). Dochází ke snížené resorpci vápníku ze střeva a snížení vitaminu D v séru. U senilní osteoporózy dochází ke snížení novotvorby kosti. (Vyskočil, 2009; Marek, 2010; Mačák, 2012)

2.3.9. Glukokortikoidy indukovaná osteoporóza Glukokortikoidy indukovaná osteoporóza se řadí mezi sekundární osteoporózu. Vyžaduje pozornost z hlediska prevence i léčby. V místech s převahou trabekulární kosti je negativní vliv vyšší než na kortikální. K nejrychlejšímu úbytku dochází na začátku terapie poté se proces zpomaluje. Nastává zúžení trabekul. (Pavelka, 2005)

21

2.3.10.

Příznaky osteoporózy

Osteoporóza je plíživá, progresivní choroba. Klinicky se obvykle projeví až vznikem zlomeniny. Osteoporóza bez zlomenin je bezpříznaková neboli asymptomatická. (Rob, 2008; Dungl, 2014) Často je osteoporóza diagnostikována náhodně, například při RTG snímku plic se zjistí i kompresivní zlomenina obratle. Obratlové deformity se často projevují bolestmi (difúzního charakteru) v oblasti hrudní a bederní páteře. Postupně dochází ke vzniku hrudní kyfózy a snížení tělesné výšky. Na zádech dochází k tvorbě kožní řasy a břišní stěna ochabuje. (Dungl, 2014)

Obrázek 6 Rozdíl mezi zdravou páteří a páteří při osteoporóze Zdroj: http://www.clinic-hq.co.uk/article_61_Cervical+Osteoporosis

2.3.11.

Osteoporóza a zlomeniny

Za osteoporotické zlomeniny jsou považovány zlomeniny, ke kterým došlo po pádu ze stoje nebo atraumaticky čili při každodenní činnosti. Označujeme je jako nízkotraumatické. Za osteoporotické zlomeniny nepovažujeme zlomeniny lebky, prsty rukou a nohou. Mezi hlavní tyto zlomeniny považujeme fraktury obratlů, distálního předloktí, paže a oblasti kyčle. (Fait, 2008; Rob, 2008). Opakované zlomeniny obratlů způsobují deformity páteře a snížení tělesné výšky. Zlomeniny se podílí na zhoršení kvality života a zvyšují morbiditu i mortalitu. (Rob, 2008; Pavelka, 2012) Informace o frekvenci a důsledcích pádů pomáhá zvolit vhodná opatření k prevenci pádů a následných zlomenin. Pády zvyšují riziko zlomeniny o 36 %. Pravděpodobnost pádů se samozřejmě s věkem zvyšuje. (Pavelka, 2012)

22

Obrázek 7 Osteoporóza obratle Zdroj: http://www.procare.sk/individualni-klienti/informacie/detail/osteopor/

2.3.12.

Osteoporóza a hormony

Hormon je produktem žláz s vnitřní sekrecí a slouží k přenosu informací od jedné látky k druhé. Hormony

jsou důležité pro regulaci látkové výměny kosti. (Paulová, 2003;

Dylevský, 2011)

Parathormon Je tvořen v příštítných tělískách. Při malém množství způsobuje odběr vápníku z kosti. Podílí se na aktivaci vitaminu D a odbourávání kostní tkáně. (Paulová, 2003) Normální hodnota je 2,25 - 2,75mmol/l. (Mourek, 2012)

Kalcitonin Je produkován ve štítné žláze. Působí jako antagonista parathormonu. Podílí se na ukládání kalcia do kostí. Zabraňuje odbourávání kostní tkáně a reguluje hladinu vápníku v krvi. Kalcitonin je aktivní ve střevě, ledvinách a kostech. Sekrece kalcitoninu je řízená hladinou vápníku. Podání kalcitoninu způsobí snížení kalcia v séru a má i analgetický účinek u nemocných s osteoporózou. (Paulová, 2003; Dungl, 2014)

23

Hormony štítné žlázy K hormonům štítné žlázy patří trijodtyronin T3 a tetrajodtyronin T4. Zvýšená hladina těchto hormonů stimuluje kostní resorpci i novotvorbu kosti. Resorpce ovšem převládá a to může způsobit osteoporózu. (Dungl, 2014)

Kortikosteroidy K úbytku kosti dochází přímo inhibicí absorpce vápníku a jeho zvýšeným vylučováním močí. Ke značnému úbytku kostní hmoty dochází již při podávání 10 mg denně. Vysoké dávky tlumí jak novotvorbu kostí, tak i resorpci. (Dungl, 2014)

Pohlavní hormony Pohlavní hormony mají vliv na regulaci kostní hmoty jak u žen tak u mužů. Věkem podmíněnou ztrátou kostní tkáně trpí obě pohlaví. Více ohrožené jsou však ženy. Náchylné na osteoporózu jsou i ženy, u nichž dojde k menopauze předčasně. Nedostatek pohlavních hormonů má negativní vliv na přestavbu kostí. K nedostatku dochází například po odstranění vaječníků. Po odstranění vaječníků klesá hladina ženského hormonu o 80 %. Receptory pro estrogen jsou uloženy v osteoblastech a osteoklastech. Obezita je ochranou proti řídnutí kosti, nejspíše pro uložení prekurzoru metabolitu estrogenu v tukové tkáni. (Paulová, 2003; Dungl 2014) Vitamin D Z hlediska endokrinologie je vitamin D prohormonem. (Fait, 2008) Účinek tohoto vitaminu ovlivňuje parathormon. Je nezbytně nutný, aby se vápník dostal ze střeva a uložil se do kostí. (Paulová, 2003; Dungl 2014) Skupině vitaminů D se souhrnně říká kalciferoly. Pokud je v organismu nedostatečné množství kalciferolů, snižuje se i resorpce vápníku ve střevě i v krvi. (Paszková, 2010) Aktivní metabolity vitaminu D posilují účinek střevní absorpce kalcia a regulují mineralizaci kostí. Nízká saturace vitaminem D souvisí s nestabilitou stoje, chůze a rizikem pádu. Doporučuje se provádět suplementaci u seniorů, jedinců s nízkou expozicí slunečního záření a pacientů, kteří musí dlouhodobě užívat glukokortikoidy. Denní příjem 15µg (600IU) vitaminu D3 je důležitý k dosažení průměrných hodnot 25 (OH)D 50 mmol/l. (Fait, 2008) Mnoho vědců, kteří studují problematiku osteoporózy se shodují na tom, že za nedostatkem vitaminu D stojí převážně nedostatek slunečního záření. (Paszková, 2010)

24

2.3.13.

Vyšetření osteoporózy

Vyšetření a léčbu pacientů s chorobami skeletu nelze redukovat pouze na vyšetření zobrazovacími metodami, velmi důležitá jsou i vyšetření endokrinologická a laboratorní.

Anamnéza Pohovorem s pacientem lékař získá rodinnou, osobní a farmakologickou anamnézu od pacienta. (Řehořková, 2008) Fyzikální vyšetření Pohledem lze vyšetřit snížení tělesné výšky, vznik hrudní kyfózy, příčné kožní řasy v bederní oblasti, ochabnutí břišní stěny. (Dungl, 2014) Laboratorní vyšetření Laboratorní vyšetření není pro osteoporózu velmi typické. Provádí se odběr krve na běžný screening. U mužů se vyšetřuje hladina testosteronu. Z biochemického hlediska je významný odpad vápníku a fosfátů moči. Důležitá je u kostního obratu hladina kyseliny karboxyglutamové neboli osteokalcinu v séru a moči. Osteokalcin je protein syntetizovaný v osteoblastech. Vysoká hladina osteokalcinu ukazuje na osteopatii s vysokým obratem. (Pavelka, 2012 Dungl 2014) Rentgenologické vyšetření Na prostém rentgenovém snímku se osteoporóza pozná až při úbytku 20-40 % kostní hmoty. (Kocián, 1995)

Denzitometrie K diagnostice se často využívá denzitometrie. Zlatým standardem je duální fotoabsorpční DXA nebo také DEXA (dual energy X-ray absorptiometry). DEXA měří kostní hustotu pomocí dvou fotonových paprsků a dvou různých energií. Radiační zatížení je až 20 x nižší než při obvyklém snímku plic. DEXA je schopná měřit kostní hustotu v celém těle. Neumí rozpoznat rozdíl mezi kortikální tak trabekulární kostí. (Stevenson 2007; Dungl, 2014) T-skóre je počet směrodatných odchylek od průměrné hodnoty BMD (bone mineral density – hustota minerálů v kosti) u zdravého mladého jedince stejného pohlaví.

25

Z-skóre je počet směrodatných odchylek od průměrné hodnoty BMD u zdravé osoby stejného věku, pohlaví a etnické příslušnosti. (Reid, 2011) Snížení BMD o 1 směrodatnou odchylku zdvojnásobuje riziko vzniku zlomeniny. (Bayer, 2007) Za normální nález se považuje úbytek kostního minerálu o jednu směrodatnou jednotku odchylku pod průměrnou hodnotu prokázanou u zdravých mladých dospělých jedinců téhož pohlaví. (Rob, 2008) Měření se provádí v místech náchylných na osteoporotické zlomeniny. (Řehořková, 2008)

Obrázek 8 Znázornění T-skóre Zdroj:http://www.prolia.cz/odbornik/nove-vnimani-osteoporozy/tize-postmenopauzalniosteoporozy/diagnoza-osteoporozy.html

Obrázek 9 Přístroj na měření kostní hustoty (denzitometr) Zdroj: http://www.arthritisandinfusioncenter.com/blog/do-i-need-a-bone-density-test

26

Počítačová tomografie Jinou vyšetřovací metodou je kvantitativní počítačová tomografie (QCT – z angl. quantitative computed tomography). Tu lze použít jen na bederní páteř. QCT představuje vyšší radiační zátěž a je méně přesná. QCT patří mezi jedinou techniku, která dokáže zvlášť rozlišit spongiózní a kortikální strukturu kosti. A tak umožňuje hodnocení účinku léčby na každé komponentě. (Dungl, 2014)

Ultrazvuková denzitometrie Ultrazvuková denzitometrie se provádí takzvanou vlhkou metodou (ve vodní lázni) nebo suchou. Nejvhodnějším místem k vyšetření je patní kost, protože je kryta jen kůží a z 90 – 95 % je tvořena trabekulární kostí. Ultrazvuková denzitometrie je vhodnou screeningovou metodou ke stanovení rizika zlomenin. Výhodou je nezatížení pacienta zářením. Ke sledování terapie je tato metoda nepoužitelná. U pozitivního nálezu a k přesnému zhodnocení je vhodnější DXA. (Jessel, 2006; Vyskočil, 2009)

2.3.14.

Stádia osteoporózy

U osteoporózy se rozlišují tři základní stádia. U primárního stádia je normální úbytek kosti, který souvisí s věkem jedince. Toto stádium je bez bolesti zad a zlomenin obratlů podmíněných osteoporózou. U sekundárního stádia dochází k zvýšenému úbytku kostní hmoty. Je zde potenciální riziko vzniku zlomeniny. Může docházet k prvním bolestem zad způsobených osteoporózou. U terciálního stádia dochází k manifestní osteoporóze s výrazným snížením kostní hmoty. Dochází k změnám tvaru obratlů viditelných na rentgenovém snímku. (Paulová, 2003)

2.3.15.

Léčba osteoporózy

Cílem úspěšné terapie je zabránit dalšímu úbytku kostní hmoty. Léčba osteoporózy je celkem komplikovaná protože se doporučují různá schémata a mnoho preparátů. Zkušenosti ukazují, že je snazší osteoporóze předcházet než ji léčit. Symptomatická léčba U bolestivých projevů se podávají analgetika (neopiodní a opiodní), nesteroidní antiflogistika. Dlouhodobá imobilizace je nevhodná. K léčbě patří i fyzikální terapie a rehabilitace. Pacient by měl dbát na dostatečnou a pravidelnou pohybovou aktivitu. Přiměřené zatěžování kostry, pohyb a chůze (i bolestivá) je součástí terapie osteoporózy.

27

Medikamentózní léčba Kalcium Podává se ve formě karbonátu anebo citrátu. Terapie není finančně nákladná a podporuje dobrý účinek estrogenu. Vhodná je dávka 500 mg. Kalciumkarbonát

vyžaduje

ke vstřebání normální aciditu v žaludku.

Vstřebání snižuje

nadbytek vlákniny a tučná strava, která způsobuje zácpu. Kalciumcitrát se vstřebává i při snížené aciditě a proto je vhodný u starších osob a má také účinky proti zácpě. Důležité je nezapomínat na kontraindikace (hyperkalcémie). Je důležité zjistit hladinu kalcia v séru před začátkem léčby.

Bisfosfonát Bisfosfonáty

snižují

tvorbu

lyzozomálnách

enzymů

osteoklastů.

První generace

léků

snižovala jak novotvorbu, tak i resorpci. Přibližně 95 % metabolických onemocnění kostí je léčeno bisfosfonáty. Nová generace (alendronát a risendronát) mají vyšší účinek antiresorpční než inhibiční na novotvorbu a to až 1000 krát. Doporučená denní dávka je 10 mg/den anebo nárazově 70 mg/týden. Užívá se nalačno. Zhruba 10-15 % pacientů si stěžovalo na zažívací potíže. Užívání bisfosfonátů po dobu jednoho roku snižuje riziko zlomeniny kosti až o 16 %.

Kalcitonin Podání 200 mg/den subkutánní injekcí nebo ve formě nosního spreje má vliv na snížení rizika kompresů obratlů. Nemá vliv na výskyt zlomenin kolem kyčle. Nemá vliv na kortikální kost. Kalcitonin má značný analgetický účinek

Estrogen Je to hlavní lék u žen s postmenopauzální osteoporózou. Má přímý účinek na osteoblasty, receptory na estrogen a buňky střeva a ledvin. Snižuje činnost esteoklastů. Vysazení estrogenu způsobí rychlý úbytek kostní hmoty. Doporučená denní dávka je 0,625 mg konjugovaného estrogenu spolu s progesteronem a 1 g vápníku. Používají se dva druhy estrogenových

preparátů.

Tamoxifen

k terapii

osteoporózy

vhodný

není

z důvodu

stimulačního vlivu na endometrium. Raloxifen stimuluje estrogenové receptory v kosti a navíc má vliv na snížení rizika vzniku rakoviny prsu až o 50 %. 28

Testosteron Pokud je příčinou nedostatek testosteron, tak je s velkou opatrností podáván u mužů s osteoporózou. Nesmí se zapomínat na je ho negativní vliv (hypertrofie a karcinom prostaty). Testosteron snadno proniká do cílové buňky. Byly provedeny pokusy na zvířatech a ty prokázaly pozitivní vliv testosteronu na pevnost kosti.

Anabolické steroidy Anabolické steroidy (AS) pomáhají předcházet úbytku kosti. Běžně se používají u starších pacientů se svalovou slabostí nebo kachexií. Pacienti často udávají celkové zlepšení zdravotního stavu. AS se častěji užívaly v minulosti, nyní se dává přednost bisfosfonátům. Léčba by neměla trvat déle než tři roky. AS by měla být podpůrným lékem nikoliv základním.

Vertobroplastika Vertebroplastika patří mezi nové metody terapie osteoporotických zlomenin páteře. Léčba spočívá v aplikaci kostního cementu injekční formou. (Jessel 2006; Gajdoš 2007; Kopecká, 2007; Vyskočil 2009; Dungl, 2014)

2.3.16.

Prevence

Primární prevence osteoporózy je dosažení maxima kostní hmoty v období dětství a dospívání a zabránění jejím ztrátám v dospělosti. (Rob, 2008 Paszková 2010) Sekundární prevence má za cíl zabránit akcelerovanému úbytku kostní hmoty při nedostatku estrogenů po menopauze (Rob, 2008) Pravidelné cvičení od dětství je nejdůležitější k prevenci osteoporózy. Do 20-25 roku věku se může vytvořit zásoba kostní hmoty, která působí jako ochrana v dospělosti. Dostatečným pohybem se myslí práce s tělesnou aktivitou. Lidé se sedavým zaměstnáním musí nahradit tělesnou aktivitu. Vhodný pohyb pro kosti je plavání. Dále jízda na kole, chůze, práce na zahradě a běh (po měkkém povrchu). (Kocián, 1995) Dieta v průběhu těhotenství by měla obsahovat dostatek vápníku a vitaminu D. Úplné množství vápníku, které je obsaženo při tvorbě mateřského mléka je přibližně 280-400 mg,

29

ale jsou známy i ztráty vápníku kojením až 1000 mg denně. Seznam potravin s vysokým obsahem vápníku je k nahlédnutí v příloze 1. U mladých žen s nízkou hodnotou vrcholné kostní hmoty jsou náchylné ke vzniku obratlové komprese a to především v posledních měsících gravidity nebo krátce po porodu. Preventivní opatření se má zaměřit na období, jež jsou kritická pro zdravý vývoj kostí, tedy do stádií, v nichž může včasný zásah zabránit nebo zpomalit úbytek kostní hmoty. Porodní hmotnost a hmotnost novorozence určují stav kostní hmoty v dospělém věku. (Fait, 2008) Období menopauzy je ze zdravotního hlediska velice významné. Úbytek ženského hormonu estrogenu vede k akcelerované ztrátě kostní hmoty se zvýšenou úrovní kostní remodelace. Nedlouho po přechodu se u některých žen mohou vyskytnout typické osteoporotické zlomeniny. Perimenopauza je vhodné období pro účinnou prevenci osteoporózy u žen s rizikovými faktory. Praktičtí lékaři a gynekologové by měli identifikovat pacientky, u kterých by pokles kostní hmoty v časné menopauze mohl způsobit rozvoj osteoporózy. U rizikových pacientek lze podat léky užívané k prevenci osteoporózy tj. estrogeny, tibolon, raloxifen. V dospívání je nutné dbát na pravidelný menstruační cyklus (Dungl, 2014) Věk patří k rizikovým faktorům osteoporózy. PBM (peak bone mass) je množství kostního minerálu v období jeho maxima (kolem 25. roku života). Od té doby se již kostní hmota nezvyšuje. (Řehořková, 2008) Nedostatek vitaminu D a snižující se schopnost střeva vstřebávat kalcium způsobuje rozvoj sekundární hyperparatyreózy. Sekundární hyperpaptyreóza je považována za rizikový faktor osteoporotické zlomeniny. Proces stárnutí souvisí s úbytkem svalové tkáně a poklesem pohybové aktivity. (Fait, 2008)

2.4.Osteopenie Slovo osteopenie pochází z řečtiny a skládá se z osteo, což znamení kost a penia

neboli

ztráta. Osteopenie je stav charakterizovaný sníženou kostní hmotou. T- skóre v rozmezí – 1 až – 2,5 SD (standardních odchylek). Ztráta kostní hmoty je nižší než u osteoporózy. Osteopenie a osteoporóza spolu souvisí. Osteopenie se může změnit v osteoporózu.

30

Příčiny vzniku osteopenie jsou stejné jako u osteoporózy. Osteopenie nezpůsobuje bolest, dokud nedojde ke zlomenině Cílem léčby je předejít vzniku osteoporózy. Léčba osteopenie spočívá v podávání Ca, vitaminu D, bisfosfonátů a hormonální terapie (HRT) u žen. Ztráta kostní hmoty může být zpomalena nebo stabilizována změnou životního stylu. Prevencí je dieta bohatá na vápník a pravidelný pohyb. (Vyskočil 2009; Alexander, 2011; Diver, 2014).

2.5.Osteomalacie Osteomalacie je nemoc, kterou je možno pojmenovat jako rachitidu dospělých. Německý patolog Pommer byl první, kdo rozlišil osteoporózu a osteomalacii. Množství kosti je v normě, ale mineralizace nově tvořené kosti je porušena. Resorbovaná kost je u osteomalacie nahrazena nemineralizovanou kostní matrix nebo osteoidní tkání (lamelární). Dochází ke snížení pevnosti kosti.

To

způsobuje vznik deformit v místě zvýšeného

mechanického namáhání. V této oblasti dojde ke zvýšené přestavbě kosti s (plíživými) zlomeninami, tzv. pseudofrakturami, Looserovy zóny přestavby). Osteomalacie má vleklý průběh, který závisí na množství a kvalitě původní kostní hmoty. Ale také na poruše metabolismu vitaminu D. Pacient obvykle udává nespecifické potíže jako svalová slabost, artralgie. Objektivně lze hodnotit varozitu končetin a srdcovitou deformitu pánve.

Osteomalacie se vyskytuje i v rozvojových zemích. V laboratorním nálezu se

vyskytuje zvýšení hladiny alkalické fosfatázy. Do etiologie spadá nedostatek slunečního záření, nedostatek vitaminu D ve stravě nebo snížení vstřebávání vitaminu D ze střeva. Dále selhávání jater, ledvin a užívání léků (antiepileptika), intoxikace těžkými kovy, malignity. . U pacientů s nedostatkem vitaminu D ve stravě se podává vitamin D per os. Parenterálně se vitamin D doplňuje u sníženého vstřebávání ze střeva. Léčba se také zaměřuje na odstranění akutních příznaků a znovuobjevení pevnosti kostry. U výraznějších deformit se provádí korekční osteotomie. (Vyskočil 2009; Dungl, 2014;)

31

3. Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Cílem výzkumu bylo zjistit rizikové faktory a kvalitu života u respondentů s onemocněním osteoporózy. Jako výzkumnou metodu jsem použila kvantitativní výzkum. Výzkumným nástrojem dotazníkového šetření byl standardizovaný dotazník o kvalitě života podmíněné zdravím SF-36. Dotazník SF-36 (Short-Form Healthy Survey) je používaným nástrojem ke zjištění kvality života v souvislosti se zdravím (HRQoL - Helath Related Quality of Life) u širokého spektra onemocnění.

Dotazník

je citlivý ke zdravotním problémům fyzického

i psychického

charakteru. Dotazník byl vytvořen pro respondenty od 14 let. Je to verze generického dotazníku o 36 otázkách, které hodnotí 8 dimenzí - fyzické zdraví, fyzické omezení rolí, fyzické a emoční omezení sociálních funkcí, bolest, všeobecné duševní zdraví, vitalita a všeobecné vnímání vlastního zdraví). V úvodu dotazníku jsou dotazy týkající se věku, pohlaví a dosaženého vzdělání respondenta. Otázky 1, 2, 11 se týkají všeobecného vnímání zdraví. Otázka číslo 3 spadá do domény fyzické omezení rolí, otázka 4 se týká fyzických funkcí, otázka 5 se týká emočního omezení rolí. Otázky číslo 6 a 10 se vztahují k fyzickému a emočnímu omezení sociálních funkcí. Otázky 7 a 8 se vztahují k bolesti respondenta. Otázky 9b, 9c, 9d, 9f, 9h se týkají všeobecného duševního zdraví a 9a, 9e, 9g, 9i se týkají vitality. Otázka číslo 12 se týká medikace respondenta.

3.2 Charakteristika výzkumu Dotazníky jsem rozdala v osteologickém centru v Brně. Dále mé kamarádce, její babičce a kolegyni mé matky z práce.

3.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal v osteologickém centru v Brně od února 2014 do května 2014. Dotazníky jsem s respondenty vyplňovala většinou osobně. Pokud bylo respondentům něco nejasné, pomohla jsem jim porozumět otázkám dotazníku. Rozdala jsem celkem 150 dotazníku, návratnost byla 124 z toho 24 dotazníků nebylo řádně vyplněno.

32

3.4 Zpracování získaných dat Získaná data byla zpracována pomocí programu Microsoft Excel. Tabulky a grafy byly zpracovány v programu Microsoft Excel. Pro přehled některých otázek jsem použila tabulky. Výzkum je znázorněn dohromady ve 20 grafech a 20 tabulkách.

3.5 Výsledky výzkumu Věk respondentů Abs olutní če tnos t 35 29

30

28 25

25 20 13

15 10 5

4 1

0 20-29 let

30-39 let

40-49 let

50-59 let

60-69 let

70-79 let

Vě k re s ponde ntů

Graf 1 Věk respondentů Graf 1 zobrazuje věk respondentů. Výzkumu se zúčastnilo celkem 100 respondentů. Věkové období je v grafu rozděleno po deseti letech. 29 (29 %) respondentů bylo ve věkovém období od 50 – 59 let. Ve věkovém období 70 – 79 let bylo 28 (28 %) respondentů. 25 (25 %) dotázaných bylo ve věku od 60 – 69 let. Věkové rozmezí 40 – 49 let tvořilo 13 (13 %) respondentů. 4 (4 %) dotázaných bylo ve věku od 30 – 39 let a 1 (1 %) respondentka byla ve věku 24 let a je znázorněna ve věkovém období 20 – 29 let. .

33

Pohlaví respondentů abs olutní če tnos t 93

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10

7

0 muži

ženy Pohlaví re s ponde ntů

Graf 2 Pohlaví respondentů Druhý graf znázorňuje pohlaví respondentů. Výzkumu se tedy zúčastnilo celkem 93 žen (93 %) a 7 mužů (7 %).

34

Nejvyšší dosažené vzdělání abs olutní če tnos t 70 60 60 50 37

40 30 20 10

3

0 Základní

Středoškolské

Vysokoškolské

Ne jvyš š í dos aže né vzdě lání

Graf 3 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Graf zobrazuje nejvyšší dosažené vzdělání u respondentů. 60 (60 %) dosáhlo středoškolského vzdělání, 37 (37 %) dosáhlo vysokoškolského vzdělání a 3 (3 %) respondentů dosáhlo vzdělání základního.

35

Otázka 1 a 2 náleží k doméně všeobecného vnímání zdraví a jsou znázorněny v grafech 4 a 5. Otázka č. 1: Řekl(a) byste, že Vaše zdraví je celkově? abs olutní če tnos t 45

40

40 35 30 23

25

21

20 15

12

10 5

4

0 Výborné

Velmi dobré

Dobré

Dosti dobré

Špatné

Hodnoce ní ce lk ové ho zdraví

Graf 4 Hodnocení celkového zdraví Graf 4 znázorňuje, jak respondenti hodnotili své celkové zdraví. 40 (40 %) vnímá své zdraví jako dobré. 23 (23 %) vnímá své zdraví jako velmi dobré. Jako dosti dobré hodnotilo svůj zdravotní stav celých 21 (21 %) respondentů. 12 (12 %) respondentů vnímá své zdraví jako špatné a 4 (4 %) ohodnotilo své zdraví jako výborné.

36

Otázka č. 2: Jak byste ohodnotil(a) své zdraví dnes ve srovnání se stavem před půl rokem? abs olutní če tnos t 45 39

40 35 30 30 25 20

15 15 10

9

7

5 0 Mnohem lepší

Poněkud lepší

Přibližně stejné Poněkud horší Mnohem horší

Zdraví dne s a pře d půl rok e m

Graf 5 Zdraví dnes a před půl rokem Z grafu je patrné, že 39 (39 %) hodnotí svůj zdravotní stav jako stejný ve srovnání se stavem před půl rokem. 30 (30 %) hodnotí svůj stav jako poněkud lepší. 15 (15 %) pacientů uvedlo, že je jejich stav poněkud horší. 9 (9 %) respondentů uvedlo, že je jejich zdravotní stav mnohem lepší než před půl rokem a 7 (7 %) uvedlo, že je jejich stav mnohem horší než před půl rokem.

37

Grafy 6-9 se týkají otázky číslo 3, která má 4 podotázky. Grafy ukazují, zda se u respondentů vyskytly uvedené potíže za poslední 4 týdny. Otázka číslo 3 se týká domény fyzické omezení rolí. Otázka č. 3 Vyskytl se u Vás některý z dále uvedených problémů při práci (nebo při běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím? 3a) Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti? abs olutní če tnos t 70

66

60 50 40

34

30 20 10 0 Ano

Ne

Čas vě novaný práci (ne bo jiné činnos ti)

Graf 6 Čas věnovaný práci (nebo jiné činnosti) Graf 6 znázorňuje odpověď, zda-li se zkrátil čas, který respondenti věnovali práci nebo jiné činnosti za poslední 4 týdny. 66 (66 %) uvedlo, že ano. 34 (34 %) respondentů uvedlo, že se jejich čas věnovaný práci nebo jiné činnosti nezkrátil.

38

3b) Udělal(a) jste méně něž jste chtě(a)? abs olutní če tnos t 56

60 50

44

40 30 20 10 0 Ano

Ne Zvládání výk onu práce

Graf 7 Zvládání výkonu práce Graf 7 znázorňuje odpověď zda pacienti udělali méně, než chtěli kvůli zdravotním potížím. 56 (56 %) uvedlo, že neudělali méně, než chtěli kvůli zdravotním potížím za poslední 4 týdny. 44 (44 %) respondentů uvedlo odpověď ano.

39

3c) Byl(a) jste omezen(a) v druhu práce nebo jiných činnostech? abs olutní če tnos t 56

60 50

44

40 30 20 10 0 Ano

Ne Om e ze ní při práci

Graf 8 Omezení při práci Graf 8 znázorňuje, zda u pacientů došlo k omezení v druhu práce nebo jiné činnosti. 56 (56%) pacientů uvedlo, že nedošlo k omezení v druhu práce nebo jiné činnosti a 44 (44 %) odpovědělo, že bylo omezeno v pracovní činnosti za poslední 4 týdny.

40

3d) Měl(a) jste potíže při práci nebo jiných činnostech (například jste musel(a) vynaložit větší úsilí)? abs olutní če tnos t 60

52

50 38

40 30 20 10 0

Ano

Ne

Vynalože ní vě tš ího ús ilí při práci

Graf 9 Vynaložení většího úsilí při práci Graf 9 zobrazuje zda respondenti museli za poslední 4 týdny vynaložit větší úsilí při práci nebo jiné činnosti. 52 (52 %) respondentů uvedlo, že neměli potíže při práci a 38 (38 %) respondentů zvolilo odpověď ano.

41

Otázka číslo 4 obsahuje 10 podotázek. Tato otázka náleží k doméně fyzické funkce. Respondenti měli uvést, do jaké míry jsou omezeni v určitých činnostech. Otázka č.4: Následující otázky se týkají činností, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Váš zdravotní stav nyní tyto činnost? Jestliže ano, do jaké míry? 4a) Usilovné činnosti jako běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů Otázka Usilovné činnosti jako běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů

Odpověď Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Ne, vůbec neomezuje Celkem

Absolutní četnost 46 29 25 100

Relativní četnost 46 % 29 % 25 % 100 %

Tabulka č. 1 Omezení při usilovné činnosti Z tabulky je patrné, že usilovné činnosti hodně omezují 46 (46 %) dotázaných. 29 (29 %) respondentů uvedlo, že je tyto aktivity omezují trochu. 25 (25 %) respondentů napsalo, že je usilovné činnosti vůbec neomezují. 4b) Středně namáhavé činnosti jako posunování stolu, luxování, jízda na kole Otázka Středně namáhavé činnosti jako posunování stolu, luxování, jízda na kole




Tabulka č. 2 Středně namáhavé činnosti Tabulka znázorňuje, do jaké míry respondenty omezují středně namáhavé činnosti. 39 (39 %) v dotazníku uvedlo, že je středně namáhavé činnosti vůbec neomezují. 38 (38 %) uvedlo, že je tyto činnosti omezují hodně a 23 (23 %) uvedlo, že je středně namáhavé činnosti omezují trochu.

42

4c) Zvedání nebo nesení těžkého nákupu Otázka Odpověď Zvedání nebo nesení Ano, omezuje hodně těžkého nákupu Ano, omezuje trochu Ne, vůbec neomezuje Celkem



Tabulka č. 3 Zvedání nebo nesení těžkého nákupu U této otázky 48 (48 %) osob zaznamenalo, že je zvedání a nesení těžkých nákupů neomezuje. 38 (38 %) osob uvedlo, že je zvedání a nesení těžkých nákupů omezuje trochu. 14 (14 %) dotázaných, že je hodně omezuje zvedání nebo nesení těžkého nákupu. 4d) Vyjít po schodech několik pater Otázka Vyjít po schodech několik pater




Tabulka č. 4 Potíže při chůzi po schodech – několik pater Otázka 4d popisuje, zda se respondenti cítí omezeni při chůzi po schodech několika pater. 42 (42 %) odpovědělo, že je vyjití několika pater hodně omezuje. 37 (37 %) dotázaných je při této činnosti omezeno trochu a 21 (21 %) odpovědělo, že je to vůbec neomezuje.

4e) Vyjít po schodech jedno patro Otázka Vyjít po schodech jedno patro




Tabulka č. 5 Potíže při chůzi po schodech – jedno patro 56 (56 %) uvedlo, že je tato činnost omezuje trochu. 26 (26 %) dotázaných uvedlo že je chůze do schodů neomezuje vůbec. 18 (18 %) dotázaných uvedlo, že je omezuje hodně vyjít jedno patro.

43

4f) Předklon, shýbání, poklek Otázka Předklon, shýbání, poklek




Tabulka č. 6 Potíže při předklonu, shýbání a pokleku 45 (45 %) respondentů uvedlo, že je změna polohy omezuje hodně. 34 (34 %) dotázaných odpovědělo, že je trochu omezuje předklon, shýbání a poklek a 21 (21 %) uvedlo, že je tento pohyb vůbec neomezuje. 4g) Chůze jeden kilometr Otázka Chůze jeden kilometr




Tabulka č. 7 Chůze jeden kilometr Z tabulky lze vyčíst, že chůze asi jeden kilometr omezuje 49 (49 %) dotázaných trochu. 31 (31 %) dotázaných hodně a 20 (20 %) není při chůzi asi jeden kilometr omezeno vůbec. 4h) Chůze po ulici několik set metrů Otázka Chůze po ulici několik set metrů



Relativní četnost 9% 34 % 57 % 100 %

Tabulka č. 8 Chůze několik set metrů Tabulka zobrazuje podotázku týkající se omezení při chůzi po ulici několik set metrů. 57 (57 %) respondentů tato činnost vůbec neomezuje. 34 (34 %) dotázaných chůze několik set metrů omezuje trochu. 9 (9 %) je při této činnosti omezeno hodně.

44

4i) Chůze po ulici sto metrů Otázka Chůze po ulici několik set metrů




Tabulka č. 9 Chůze sto metrů Tabulka znázorňuje do jaké míry chůze sto metrů omezuje respondenty. 65 (65 %) tato činnost neomezuje vůbec. 30 (30 %) chůze sto metrů omezuje trochu a 5 (5 %) chůze sto metrů omezuje hodně. 4j) Koupání doma nebo oblékání bez pomoci další osoby Otázka Koupání doma nebo oblékání bez pomoci další osoby




Tabulka č. 10 Koupání nebo oblékání bez pomoci Z tabulky lze vyčíst, že koupání nebo oblékání bez pomoci další osoby 74 (74 %) dotázaných neomezuje vůbec. 29 (29 %) uvedlo, že je tato činnost omezuje trochu a hodně omezuje 5 (5%) respondentů.

45

Grafy 10 – 12 znázorňují otázku č. 5, která má 3 podotázky. Tyto otázky se vztahují k doméně o emocionálních omezení rolí. Otázka č.5: Vyskytl se u Vás některý z uvedených problémů při práci (nebo běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli emocionálním potížím (například pocit deprese nebo úzkosti)? 5a) Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti? abs olutní če tnos t 70

63

60 50 40

37

30 20 10 0 Ano

Ne Čas vě novaný práci

Graf 10 Čas věnovaný práci První podotázka se týká toho, zda u jednice došlo ke zkrácení doby, který byl věnován práci (nebo jiné činnosti) kvůli emocionálním potížím za poslední 4 týdny. 63 (63 %) respondentů uvedlo, že se čas nezkrátil a 37 (37 %) respondentů uvedlo, že se čas věnovaný práci zkrátil.

46

5b) Udělal(a) jste méně než jste chtěla? abs olutní če tnos t 54

53

53 52 51 50 49 48

47

47 46 45 44 Ano

Ne Sníže ní pracovní výk onnos ti

Graf 11 Snížení pracovní výkonnosti Graf 11 zobrazuje, zda respondenti udělali méně než chtěli kvůli emocionálním potížím za poslední 4 týdny. 53 (53 %) respondentů uvedlo, že se čas věnovaný práci kvůli emocionálním potížím nezkrátil. 47 (47 %) dotazovaných uvedlo, že se tento čas zkrátil,.

47

5c) Byl(a) jste při práci nebo jiných činnostech méně pozorný(á) než obvykla? abs olutní če tnos t 70

64

60 50 36

40 30 20 10 0

Ano

Ne Pozornos t při práci

Graf 12 Pozornost při práci Graf 12 zobrazuje zda byli respondenti méně pozorní při práci (nebo jiných činnostech) méně pozorní kvůli emocionálním potížím za poslední 4 týdny. U 64 (64 %) respondentů je pozornost stejná a 36 (36 %) dotázaných uvedlo sníženou pozornost při práci.

48

Otázka č.6 náleží k doméně fyzické a emoční omezení sociálních funkcí. Otázka č. 6: Uveďte do jaké míry bránily Vaše tělesné nebo emocionální potíže Vašemu normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, ve společnosti v posledních 4 týdnech. abs olutní če tnos t 40 34

35 30

28

25

20

20 15

12

10

6

5 0 Vůbec ne

Trochu

Mírně

Poměrně dost

Velmi silně

Om e ze ní s pole če ns k é ho života

Graf 13 Omezení společenského života Graf 13 zobrazuje do jaké míry bránily tělesné a emocionální potíže společenskému životu v posledních 4 týdnech. 34 (34 %) respondentů bylo trochu omezeno ze společenského života, 28 (28 %) respondentů se necítilo vůbec omezováno, 20 (20%) se cítilo mírně omezeno. Odpověď poměrně dost zvolilo 21 (21 %) dotazovaných. Velmi silně se bylo omezeno 6 (6%) dotazovaných.

49

Otázky 7 a 8 náleží k doméně bolest a jsou znázorněny v grafech 14 a 15. Otázka č.7: Jak velké bolesti jste měl(a) v posledních 4 týdnech? abs olutní če tnos t

28

30

25 25 20

16

14

15

12

10 5 5 0 Žádná

Velm i m írná

Mírná

Střední

Silná

Velm i s ilná

Bole s t

Graf 14 Bolest Z grafu lze vyčíst jak silné bolesti respondenti měli v posledních 4 týdnech. 28 (28 %) pociťovalo velmi mírné bolesti. Mírné bolesti uvedlo 24 (24 %) respondentů. 16 (16 %) odpovědělo, že nemělo žádné bolesti, 14 (14 %) respondentů zaznamenalo střední bolest. 12 (12 %) pociťovalo silnou bolest a velmi silnou bolest mělo 5 (5 %) respondentů.

50

Otázka č. 8: Do jaké míry Vám bolesti bránily v práci (v zaměstnání i doma) v posledních 4 týdnech? abs olutní če tnos t 35

31 28

30

23

25 20

16

15 10 5

2

0 Vůbec ne

Mírně

Trochu

Poměrně dost

Velmi silně

Om e ze ní při bole s ti

Graf 15 Omezení při bolesti V grafu je znázorněno do jaké míry bolesti omezovaly respondenty při práci. 31 (31%) respondentů uvedlo odpověď vůbec ne. Odpověď trochu uvedlo 28 (28 %) respondentů. 23 (23 %) respondentů bylo omezeno mírně.Odpověď poměrně dost zakroužkovalo 16 (16 %) dotázaných a velmi silně pouze 2 (2 %).

51

Tabulky 11 – 19 popisují otázku č. 9, která obsahuje 9 podotázek. Tabulky 11, 15, 17, 19 náleží k doméně vitality a tabulky 12, 13, 14, 16 a 18 náleží k doméně všeobecné duševní zdraví. Otázka č.9: Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho, jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). 9a) Jste se cítila pln(a) elánu Otázka Jste se cítil(a) pln(a) elánu

Odpověď Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Celkem

Absolutní četnost 6 25 11 28 21 9 100

Relativní četnost 6% 25 % 11 % 28 % 21 % 9% 100 %

Tabulka č. 11 Pocit elánu Tabulka vyhodnocuje odpovědi ohledně elánu u respondentů v předchozích týdnech. Občas pociťuje elán 28 (28 %) respondentů. Většinou pociťuje elán 25 (25 %) respondentů. Málokdy pociťuje elán 21 (21 %). 11 (11 %) dotázaných zvolilo odpověď dost často. dotázaných a nikdy 9 (9 %). 6 (6%) odpovědělo, že pociťuje elán pořád.

9b) Jste byl(a) velmi nervózní Otázka Jste byl(a) velmi nervózní



Relativní četnost 7% 16 % 14 % 29 % 24 % 10 % 100 %

Tabulka č. 12 Pocit nervozity Odpověď občas zvolilo 29 (29 %) respondentů. Málokdy se cítí velmi nervózní 24 (24 %) respondentů. 16 (16 %) dotázaných uvedlo, že se cítí nervózní většinou. Odpověď dost často 14 (14 %) zvolilo. Na tuto otázku odpovědělo 10 (10%) respondentů, že se nikdy necítí nervózní. 7 (7 %) respondentů se cítí velmi nervózní pořád v předchozích týdnech.

52

9c) Jste měla depresi, že Vás nic nemohlo rozveselit? Otázka Jste měla depresi, že Vás nic nemohlo rozveselit?



Relativní četnost 1% 6% 10 % 12 % 34 % 37 % 100 %

Tabulka č. 13 Pocit deprese Tabulka zobrazuje, jak často dochází k pocitu deprese u respondentů v předchozích týdnech. 37 (37 %) uvedlo, že se nikdy necítilo depresivně. 34 (34 %) uvedlo, že málokdy se cítí depresivně. Odpověď občas zaznamenalo 12 (12 %) dotázaných. 10 (10 %) dotázaných na otázku odpovědělo dost často. 6 (6 %) dotázaných zvolilo odpověď většinou. Pouze 1 (1 %) respondent(ka) odpověděl(a) pořád. 9d) Jste pociťoval(a) klid a pohodu Otázka Jste pociťoval(a) klid a pohodu



Relativní četnost 13 % 21 % 22 % 20 % 19 % 5% 100 %

Tabulka č. 14 Pocit klidu a pohody Tabulka znázorňuje, zda dotazovaní pociťovali klid a pohodu v posledních týdnech. 22 (22 %) uvedlo dost často. Pro odpověď většinou se rozhodlo 21 (21 %) respondentů. 20 (20 %) občas pociťovalo klid a pohodu v předchozích týdnech a málokdy 19 (19 %) respondentů. 13 (13 %) respondentů pociťovalo klid a pohodu pořád a 5 (5 %) dotazovaných uvedlo odpověď nikdy.

53

9e) Jste byl(a) pln(a) energie Otázka Jste byl(a) pln(a) energie




Tabulka č. 15 Pocit energie K této otázce se 4 (4 %) respondentů vyjádřili, že se pořád cítí plni energie. Odpověď občas zvolilo 36 (36 %) respondentů. 20 (20 %) odpovědělo, že se cítí plni energie většinou, 17 (17 %) dost často. Málokdy se takto cítí 11 (11 %) respondentů a nikdy 2 (2 %). 9f) Jste pociťoval(a) pesimismus a smutek Otázka Jste pociťoval(a) pesimismus a smutek



Relativní četnost 5% 9% 14 % 17 % 35 % 19 % 100 %

Tabulka č. 16 Pocit pesimismu a smutku Nejčastější odpověď byla málokdy. Tuto odpověď zvolilo 35 (35 %) respondentů. 19 (19 %) odpovědělo, že nepociťuje pesimismus a smutek nikdy v předchozích týdnech. 17 (17 %) zvolilo odpověď občas a 14 (14 %) se vyjádřilo, že dost často pociťují pesimismus a smutek. 9 (9 %) zvolilo odpověď většinou a 5 (5 %) pořád.

54

9g) Jste se cítil(a) vyčerpán(a) Otázka Jste se cítil(a) vyčerpán(a)




Tabulka č. 17 Pocit vyčerpání Občas se cítí vyčerpáno 26 (26 %) respondentů, dále 23 (23 %) respondentů odpovědělo málokdy a 21 (21%) se vyjádřilo, že se cítí vyčerpáno dost často. 19 (19 %) respondentů zvolilo odpověď většinou. Nikdy zakroužkovalo 7 (7 %) dotázaných a pořád 4 (4 %). 9h) Jste byl(a) šťastný(á) Otázka Jste se cítil(a) pln(a) elánu




Tabulka č. 18 Pocit štěstí Tabulka zobrazuje, jak často byli dotazovaní šťastní v posledních týdnech. Nejpočetnější odpovědí bylo většinou, kde odpovědělo 28 (28 %) respondentů. 24 (24 %) odpovědělo, že se cítí šťastni dost často. 21 (21 %) respondentů zaznamenalo, že se cítí šťastni občas. Odpověď málokdy zvolilo 15 (15 %) respondentů. 8 (8 %) respondentů uvedlo, že pořád a 4 (4 %) nikdy.

55

9i) Jste se cítil(a) unavený(á) Otázka Jste se cítil(a) pln(a) elánu



Relativní četnost 12 % 17 % 22 % 26 % 18 % 5% 100 %

Tabulka č. 19 Pocit únavy Tabulka znázorňuje pocit únavy u dotázaných v posledních týdnech. 26 (26 %) dotazovaných odpovědělo, že se cítí unaveno občas. Dost často zaznamenalo odpověď 22 (22 %) dotazovaných. 18 (18 %) respondentů se cítí unaveno málokdy. 17 (17 %) pacientů zaznamenalo odpověď většinou. 12 (12 %) se cítí unaveno pořád a nikdy jen 5 (5 %).

56

Graf 16 znázorňuje otázku č.10 a náleží k doméně fyzické a emoční omezení sociálních funkcí. Otázka č.10: Uveďte, jak často v předchozích 4 týdnech bránily Vaše tělesné a emocionální obtíže Vašemu společenskému životu (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.)? abs olutní če tnos t 35

31

30

25

23

25 20 14

15 10

7

5 0 Pořád

Většina času

Občas

Málokdy

Nikdy

Če tnos t om e ze ní s pole če ns k é ho života

Graf 16 Četnost omezení společenského života Z grafu lze zjistit, jak často omezovaly tělesné a emocionální potíže společenskému životu u respondentů. 31 (31 %) bylo omezeno málokdy, 25 (25 %) občas a 23 (23 %) odpovědělo, že nikdy. 14 (14 %) respondentů zvolilo odpověď většinu času a 7 (7 %) pořád.

57

Otázka č.11 je rozdělena do 4 podotázek, které jsou zobrazeny v grafech 17 – 20. tato otázka náleží k doméně všeobecné vnímání zdraví. Otázka č.11: Zvolte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro Vás platí každé následující prohlášení? 11a) Zdá se, že onemocním (jakoukoli nemocí) snadněji než jiní lidé abs olutní če tnos t 35

31 28

30 25 19

20

14

15 10

8

5 0 Jistě ano

Spíše ano

Nejsem si jist

Spíše ne

Určitě ne

Pocit s nazš ího one m ocně ní ve s rovnání s os tatním i

Graf 17 Pocit snazšího onemocnění ve srovnání s ostatními Odpověď spíše ne zvolilo 31 (31 %) respondentů. 28 (28 %) respondentů si není touto otázkou jisto. 19 (19 %) dotázaných se zdá, že spíše onemocní snadněji ve srovnání s ostatními. 14 (14 %) dotázaných je přesvědčeno, že neonemocní snadněji a 8 (8 %) dotázaných je přesvědčeno, že onemocní snadněji než jiní lidé.

58

11b) Jsem stejně zdráv(a) jako kdokoli jiný abs olutní če tnos t 35 29

30 25 25 19

20 15

16 11

10 5 0 Jistě ano

Spíše ano

Nejsem si jist

Spíše ne

Určitě ne

Pocit zdraví ve s rovnání s os tatním i

Graf 18 Pocit zdraví ve srovnání s ostatními Graf zobrazuje to, zda si dotázaní mysli, jestli jsou stejně zdraví ve srovnání s ostatními lidmi. 29 (29 %) odpovědělo spíše ne. 25 (25 %) respondentů si není jisto. 19 (19 %) zvolilo odpověď spíše ano. 16 (16 %) si myslí, že určitě nejsou stejně zdraví ve srovnání s ostatními a 11 (11 %) respondentů je přesvědčeno, že jsou stejně zdraví ve srovnání s ostatními.

59

11c) Očekávám, že se mé zdraví zhorší abs olutní če tnos t 40 34

35

29

30 25 19

20 15

10

8

10 5 0

Jistě ano

Spíše ano

Nejsem si jist

Spíše ne

Určitě ne

Oče k ávání zhorš e ní zdravotního s tavu

Graf 19 Očekávání zhoršení zdraví Odpověď nejsem si jist zvolilo 34 (34 %) respondentů, 29 (29 %) zvolilo odpověď spíše ne. 19 (19 %) dotázaných si myslí, že se jejich zdravotní stav spíše zhorší.10 (10 %) respondentů se domnívá, že se jejich zdravotní stav určitě nezhorší. 8 (8 %) respondentů si myslí, že se jejich zdraví zhorší.

60

11d) Mé zdraví je perfektní absolutní četnost 40

35

35 27

30 25

21

20 15 10

11 6

5 0 Jis tě ano

Spíš e ano

Nejs em s i jis t

Spíš e ne

Určitě ne

Pocit perfektního zdraví

Graf 20 Pocit perfektního zdraví Z grafu lze vyčíst, že odpověď spíše ne zvolilo 35 (35 %) respondentů. 27 (27 %) uvedlo, že jejich zdraví určitě není perfektní. 21 (21 %) respondentů si není jisto perfektním zdravím. 11 (11 %) odpovědělo spíše ano. 6 (6 %) respondentů má pocit, že jejich zdraví je jistě perfektní.

61

Otázka č.12: Během dnešního dne užívám tyto léky: Absolutní četnost 42 24 21 11 8 29 15 16

Léková skupina Stopové prvky – Ca, vitamin D Hormony štítné žlázy Hormonální terapie Bisfosfonáty Analgetika Antihypertenziva Antiulcerózní léky Antidiabetika Tabulka č. 20 Medikace K této

otázce

jsem

vytvořilo

tabulky

s nejčastěji užívanými lékovými skupinami u

respondentů. Nejčastěji užívají stopové prvky (Vápník a vitamin D). Tyto léky bere 42 dotazovaných. Další velmi užívanou lékovou skupinou jsou antihypertenziva. Dále 24 respondentů užívá hormony štítné žlázy. 21 respondentů užívá hormony. 16 dotazovaných užívá antidiabetika.

15

lidí užívá antiulcerózní léky.

11 lidí uvedlo bisfosfonáty. 8

respondentů zapsalo do medikace analgetika.

62

2.6.3.6 Diskuze Osteoporóza je onemocnění látkové výměny, kdy dochází k postupné ztrátě kostní hmoty v důsledku nerovnováhy novotvorby a odbourávání kosti. Osteoporóza se vyskytuje u 7 % obyvatel České republiky, což je asi 850 000 lidí. Osteoporóza se vyskytuje budˇ v lokalizované nebo generalizované formě. Lokalizovaná postihuje jen určitou oblast zato generalizovaná osteoporóza postihuje kostní hmotu v celém skeletu. Osteoporóza postihuje především ženy a to až 3x častěji než muže. Cílem bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života a rizikové faktory u jedinců s osteoporózou. Pacienti s dlouhodobým onemocněním mohou pociťovat určité omezení v kvalitě života. Porušené zdraví má vždy vliv na kvalitu života. K vypracování bakalářské práce jsem použila dotazník SF – 36 o kvalitě života podmíněné zdravím. Výsledky výzkumů o kvalitě života by měly zdravotníkům pomoci pochopit, jak se onemocnění a léčba promítají do života pacienta. Pro vyhodnocení vlastního výzkumu bylo použito 100 dotazníku z celkového počtu 150 rozdaných. Vyskočil ve své publikaci uvádí, že u lidí, kteří se před vznikem zlomeniny věnovali pohybové aktivitě mají kratší období rekonvalescence a bolesti. Stackeová uvádí, že účinné jsou tzv. lokomoční aktivity a silové cviky. Jakékoliv cvičení a s jsou důležité a lepší než inaktivita. Lidé trpící osteoporózou by se rozhodně neměli vyhýbat pohybové aktivitě. Rehabilitační cviky jsou k nahlédnutí v příloze 2. Pohybová aktivita napomáhá zvýšení kostní hmoty.

Cílem cvičení je i dosáhnutí normální individuální pohyblivosti. Pro pacienty

s osteoporózou je nutné přiměřenou pohybovou aktivitu dodržovat. V usilovných činnostech je omezena zhruba polovina respondentů. U osteoporózy se nejčastěji vyskytují bolesti zad. Léčba bolesti je důležitá z hlediska kvality života. U bolestí je důležité zjistit i její příčinu. Vyskočil uvádí, že součástí prevence a terapie bolesti zad je dodržování určitých zásad. Správné držení těla – hlava, krk, hrudník v jedné ose. Pro spánek zvolit vždy pružné, rovné lůžko s minimálním podložením hlavy. Není vhodné spát na břiše a na boku. Pro sezení je vhodná židle s opěradly. Dlouhodobé sezení je nevhodné, protože velmi zatěžuje krční páteř. Výška pracovního stolu by měla být přizpůsobena tak, aby páteř byla co nejvíce napřímená. Je důležité vyhýbat se pohybům v předklonu. Vhodným sportem je plavání. Podle mého výzkumu 84 (84 %) respondentů zažilo bolest různé intenzity a 69 (69 %) respondentů se cítilo omezeno kvůli bolestem.

63

Hypotéza 1: Předpokládám, že jedinci s osteoporózou mají omezenou pohybovou aktivitu. K první hypotéze se vztahuje otázka 4, která má 10 podotázek. Otázka 4 spadá do domény fyzické funkce. Hypotéza 1, kdy jsem se předpokládala, že jedinci mají omezenou pohyblivou aktivitu je ve shodě s výsledky výzkumu (tabulka 1 – 10). Usilovné činnosti omezují hodně 46 (46 %) respondentů. Trochu omezují 29 (29 %) respondentů z celkového počtu 100. Mezi usilovné činnosti jsou dle dotazníku řazeny náročné sporty, běh a zvedání těžkých předmětů. Středně namáhavé činnosti velmi omezují 38 (38 %) dotázaných a 23 (23 %) respondentů uvedlo, že je tyto činnosti omezují trochu. Mezi usilovné činnosti patří například jízda na kole, luxování. Respondenti byli dále omezeni v chůzi po schodech. Vyjít několik pater omezuje hodně 42 (42 %) respondentů a trochu omezuje 37 (37 %) respondentů. Předklon, shyb a poklep omezuje hodně 45 (45 %) jedinců a 34 (34 %) omezuje trochu. Aktivita při které jsou respondenti omezeni nejméně je koupání, oblékání a chůze 100 metrů. Koupání omezuje velmi 5 (5 %) respondentů a trochu 29 (29 %) dotázaných. Chůze 100 metrů omezuje hodně 5 (5 %) respondentů a trochu 30 (30 %). Je patrné, že jedinci s osteoporózou jsou omezeni v pohybu a to především při usilovných činnostech. Hypotéza 2: Předpokládám, že bolest ovlivňuje kvalitu života u jedinců s osteoporózou. K této hypotéze se vztahuje otázka 7 a 8, které patří do domény bolest. Otázka 7 zjišťovala sílu bolesti za poslední 4 týdny. Hypotéza 2, kdy předpokládám, že bolest ovlivňuje kvalitu života u jedinců s osteoporózou je ve shodě s výsledky výzkumu (graf 14, 15). Velmi mírné bolesti uvedlo 28 (28 %). 25 (25 %) respondentů zaznamenalo mírné bolesti. 16 (16 %) respondentů nezaznamenalo žádnou bolest. 14 (14 %) pacientů pocítilo střední bolest. 12 (12 %) respondentů zaznamenalo silnou bolest a 5 (5 %) respondentů zaznamenalo velmi silnou bolest za poslední 4 týdny. Z této otázky vyplývá, že 84 (84 %) respondentů zaznamenalo bolest různé intenzity za poslední 4 týdny. Nejčastěji se jednalo o mírné a velmi mírné bolesti. V tabulce o medikaci uvedlo 8 (8 %) dotázaných, že v den vyplňování dotazníku užilo nějaké analgetikum. Otázka 8 zjišťovala do jaké míry bolesti bránily v práci u respondentů za poslední 4 týdny. 31 (31 %) respondentů se necítilo omezeno z důvodu bolesti. 28 (28 %) respondentů uvedlo, že se cítilo trochu omezeno. 23 (23 %) bylo omezeno z důvodu bolesti jen mírně. 16 (16 %) respondentů zaznamenalo, že se cítilo omezeno v práci poměrně dost z důvodu bolesti. 2 (2 64

%) respondentů se cítilo velmi silně omezeno v práci za poslední 4 týdny. Z výzkumu je patrné, že 69 (69 %) respondentů se cítilo omezeno v práci za poslední 4 týdny. Hypotéza 3: Předpokládám, že osteoporóza se vyskytuje ve vyšším věku Hypotéza 3, kdy se domnívám, že se osteoporóza vyskytuje ve vyšším věku je ve shodě s výsledky výzkumu (graf 1). Nejpočetnější věkovou skupinou byli respondenti ve věku od 50 – 59 let a to 29 (29 %) respondentů. Dále 28 (28 %) respondentů bylo ve věkovém období od 70 – 79 let. Třetí nejpočetnější skupinou byli respondenti ve věku od 60 – 69 let a to v počtu 25 (25 %). Počet respondentů ve věku od 40 – 49 let bylo 13 (13 %). Nejméně početnými věkovými skupinami byli respondenti ve věku od 30 – 39 let a to v počtu 4 (4 %) a 1 (1 %) respondentka ve věku od 20 – 29 let. Výzkum ukazuje, že 29 (29 %) respondentů je ve věku od 50 – 59 let, kdy u žen dochází k menopauze a tím i poklesu hormonu estrogenu. V tomto věkovém období se vyskytuje nejčastěji osteoporóza postmenopauzální. U žen v tomto věkovém období (ale i mladších či starších) mohlo dojít i k poklesu ženských hormonů z důvodu gynekologické operace (hysterektomie, ovarektomie). U jedinců starších 70 let dochází převážně k osteoporóze senilní, která je způsobena involučními změnami. Výzkumu se zúčastnilo 28 (28 %) respondentů a jsou druhou nejpočetnější věkovou skupinou. Věk přispívá i ke vzniku zlomeniny.

65

3.7. Návrh pro praxi Podle mého názoru jedinců s osteoporózou bude stále přibývat. Laická veřejnost by měla být řádně informována o této nemoci a především o rizikových faktorech. S prevencí osteoporózy by se mělo začít už v dětství a v dospívání. V tomto období právě dochází k vrcholu kostní hmoty. Mým návrhem je seznámit veřejnost s osteoporózou ze strany zdravotníků. Není to lehké, protože zdravotníci nemají na delší informativní rozhovory s pacienty dostatek času. Informační letáky Vhodné by byly umístit letáčky především v čekárnách praktických lékařů, gynekologů, ale i pediatrů, kteří by měli upozorňovat na dostatečnou pohybovou aktivitu a příjem kalcia u dětí a dorostu. Dále na kterékoliv oddělení v nemocnici. Informační letáky by měly být barevné a s ilustračními obrázky, aby zaujaly pacienty.

Screeining Lidé mají nárok na screeningové vyšetření rakoviny tlustého střev a prsu, tak stejně by mělo docházet ke screeningovému vyšetření osteoporózy. Toto onemocnění by se tak i dostalo více do podvědomí veřejnosti.

Internetové stránky Dalším mým návrhem je vytvoření internetové stránky, kde by lidé mohli společně sdílet své zkušenosti s nemocí a kde by probíhala diskuze se specialistou v oboru osteologie. Dále by tu byly odkazy na odbornou literaturu a jiné internetové stránky třeba i zahraniční.

66

4. Závěr Osteoporóza je nejčastější metabolické onemocnění skeletu, kdy dochází k nerovnováze mezi odbouráváním kosti a novotvorbou kosti. Osteoporóza je multifaktoriální onemocnění a lidé s rizikem vzniku osteoporózy by měli být řádně informováni. Prevence onemocnění může zabránit mnoha potížím s onemocněním souvisejících a také ušetří i peníze ze zdravotnictví a pacientů samotných. Osteoporóza si opravdu zaslouží své druhé jméno tichý zloděj, neboť pacienti o této nemoci nemusí po dlouhou dobu vůbec vědět. Často bývá diagnostikována až při vzniku zlomeniny. Osteoporóza určitě ovlivňuje kvalitu života, což se potvrdilo i ve výzkumu bakalářské práce. Informovanost pacientů a správná prevence mohou zabránit osteoporóze a tím i snížení kvality života v důsledku tohoto onemocnění. Neboť každý jedince si zajisté přeje míti dobrou kvalitu života. Osteoporóza se řadí mezi civilizační onemocnění a vlivem špatného životního stylu bude počet jedinců s touto diagnózou růst. Důležité je veřejnost informovat o prevenci a vysvětlit jim její důležitost. Je lepší přijít k lékaři z důvodu prevence a ne až člověka něco opravdu trápí. Je stále spousta lidí, kteří preventivní prohlídky podceňují. Bakalářská práce je rozdělena do části teoretické a praktické. Teoretická část popisuje kvalitu života, stavbu kosti a osteoporózu. Praktická část popisuje výzkum s cílem zjistit kvalitu života a rizikové faktory. Výzkum probíhal v osteologické ambulanci v Brně. Praktická část je zobrazena v grafech a pro přehlednost některých otázek i v tabulkách. Vypracování bakalářské práce s názvem osteoporosis – tichá pandemie 20. a 21. století mi byla poučné a přínosné pro mé budoucí povolání. Díky psaní této práce mohu informovat pacienty o osteoporóze a poukázat především na její rizikové faktory. A proto, že je osteoporóza nazývaná tichou pandemií by se o ní mělo nahlas mluvit.

67

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Literární odkazy 1. ALEXANDER, Ivy M. a Karla A. KNIGHT. 100 Questions & Answers About Osteoporosis and Osteopenia. 2. vydání. Sudbury, United states of America: Jones & Bartlett Learning, LLC Publishers, 2011, 330 s. ISBN 13: 9780763777807. 2. BLAHOŠ, Jaroslav. Osteoporóza. 1. vydání. Praha: Makropulos, 1997, 86 s. ISBN 8086003-02-7. 3. ČEŠKA, Richard, Vladimír TESAŘ, Petr DÍTĚ a Tomáš ŠTULC. Interna. 1. vydání. Praha: Triton, 2010, 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0. 4. ČIHÁK, Radomír. Anatomie. 2., upravené a doplněné vydání Praha: Grada, 2001, 497 s. ISBN 80-7169-970-5. 5. DYLEVSKÝ, Ivan. Základy funkční anatomie. Olomouc: Poznání, 2011, 332 s. ISBN 978-80-87419-06-9. 6. DUNGL, Pavel. Ortopedie. 2. přepracované a doplněné vydání Praha: Grada, 2014, 1168 s. ISBN 978-80-247-4357-8. 7. FAIT, Tomáš, Michal VRABLÍK a Richard ČEŠKA. Preventivní medicína. 2. rozšířené a přepracované vydání Praha: Maxdorf, 2011, 770 s. ISBN 978-80-7345237-7. 8. GAJDOŠ, Martin a Gabriela NOSÁĽOVÁ. Vybrané kapitoly z klinickej farmakológie: liečba aterosklerózy : liečba osteoporózy. 1. vydání Bratislava: Vydavateľstvo UK, 2007, 50 s. ISBN 978-80-223-2320-8. 9. GURKOVÁ, Elena. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. 1. vydání Praha: Grada, 2011, 223 s. ISBN 978-80-247-3625-9. 10. JESSEL, Christian. Úspěšně proti osteoporóze: preventivní a bolest zmírňující cvičení. 1. vydání Praha: Beta-Dobrovský, 2006, 95 s. ISBN 80-7306-232-1-. 11. KOCIÁN, Jiří. Osteoporóza: rady lékaře nemocným osteoporózou (prořídnutím kostí). 1. vydání Praha: Erika, 1995, 71 s. ISBN 80-85612-93-3. 12. KOHOUT, Pavel a Jaroslava PAVLÍČKOVÁ. Osteoporóza. Pardubice: Filip trend publishing, 2001, 101 s. Rady od pramene. ISBN 80-86282-16-3. 13. KOPECKÁ, Katarína a Peter KOPECKÝ. Zdravie a klinika chorôb. 3. vydání Martin: Osveta, 2007. ISBN 978-80-8063-243-4. 14. KRASLICKÝ, P. Současné diagnostické metody. Lékařské listy, 2004, č. 33, s. 14-15 15. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie nemoci.1.vydání Praha: Grada, 2002, 198 s. ISBN 80-247-0179-0.

16. MAČÁK, Jiří, Jana MAČÁKOVÁ a Jana DVOŘÁČKOVÁ. Patologie. 2. doplněné vydání Praha: Grada, 2012, 347 s., ISBN 978-80-247-3530-6. 17. MAREK, Josef. Farmakoterapie vnitřních nemocí. 4. zcela přepracované a doplněné vydání Praha: Grada, 2010, 777 s. ISBN 978-80-247-2639-7. 18. MOUREK, Jindřich. Fyziologie: učebnice pro studenty zdravotnických oborů. 2., dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 222 s. ISBN 978-80-247-3918-2. 19. NAŇKA, Ondřej, Miloslava ELIŠKOVÁ a Oldřich ELIŠKA. Přehled anatomie. 2. doplněné a přepracované vydání Praha: Galén, 2009, 416 s. ISBN 978-80-7262-612-0. 20. PALIČKA,

Vladimír,

Jaroslav

BLAHOŠ

a Svatopluk

BÝMA.

Osteoporóza:

doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře 2011. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 2011, 12 s. ISBN 978-80-8699844-2. 21. PASZKOVÁ, Helena. Nedoceněný vitamin D: náš nezbytný celoživotní průvodce : doporučení pro praxi.1. vydání Brno: SurGal Clinic, 2011, 196 s. ISBN 978-80-2544454-2. 22. PAUL, Gudrun a Violetta SCHUBA. Stop osteoporóze!: [snadný a účinný program : vyberte si sami, co vám nejlépe vyhovuje a pomáhá!]. 1. vydání Praha: Ivo Železný, 2003, 121 s. ISBN 80-237-3759-7. 23. PAVELKA, Karel. Farmakoterapie revmatických onemocnění. 1.vydání Praha: Grada, 2005, 434 s. ISBN 80-247-0459-5. 24. PAVELKA, Karel, Jiří VENCLOVSKÝ, Pavel HORÁK, Ladislav ŠENOLT, Heřman MANN a Jan ŠTĚPÁN. Revmatologie. 1. vydání Praha: Maxdorf, 2012, 740 s. ISBN 978-80-7345-295-7. 25. PAYNE, Jan. Kvalita života a zdraví. 1. vydání Praha: Triton, 2005, 629 s. ISBN 807254-657-0. 26. REID, David M. Osteoporosis: handbook of osteoporosis. London, United Kingdom: Springer Healthcare, 201, 131 s. ISBN 978-1-907673-07-8. 27. ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART. Gynekologie. 2. doplněné a přepracované vydání Praha: Galén, 2008, 319 s. ISBN 978-80-7262-501-7. 28. ŘEHOŘKOVÁ, Pavla, Monika ŠPIČKOVÁ a Miroslava ŠPIČKOVÁ. Odvápnění kostí, čili, Osteoporóza: dieta bohatá vápníkem. 1. vydání Praha: Forsapi, 2008, 106 s. ISBN 978-80-87250-00-6. 29. STACKEOVÁ, Daniela. Cvičení na bolavá záda. 1. vydání Praha: Grada, 2012, 137 s. ISBN 978-80-247-4089-8

30. STEVENSON, John C. An Atlas of osteoporosis. 3. vydání London, United Kingdom: Informa healthcare, 2007, 96 s. ISBN 10: 0415404290. 31. VYSKOČIL, Václav. Osteoporóza a ostatní nejčastější metabolická onemocnění skeletu. 1. vydání Praha: Galén, 2009, 507 s. ISBN 978-80-7262-637-3.

Webové odkazy 1. BAYER, M. Minimum o osteoporóze [online]. 2007 [cit. 2014-09-21]. Dostupné z: http://www.smos.cz/osteoporoza.asp 2. International Osteoporosis Foundation [online]. 2014 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.iofbonehealth.org/ 3. DIVER, MD, Catherine Burt. Osteopenia (cont.) [online]. 8/27/2014 [cit. 2014-1105].Dostupné z: http://www.medicinenet.com/osteopenia/page3.htm#how_is_osteopenia_diagnosed

SEZNAM ZKRATEK 1. AS – anabolické steroidy 2. BMD – hustota kostního minerálu, z angličitiny (bone minereal density) 3. Ca – kalcium, vápník 4. DXA, DEXA –dvouenergiová rentgenová absorpciometrie, z angličtiny (dual X- ray absorptiometry) 5. F – fosfor 6. g – gram 7. HRT – hormonální terapie 8. HRQoL – kvalita života podmíněná zdravím, z angličtiny (Health Quality Releated of Life) 9. mg – miligram 10. Mg – magnesium, hořčík 11. MR – magnetická rezonance 12. RTG – rentgen 13. SD – směrodatná odchylka 14. STH – somatotropní hormon 15. tzv. - takzvané 16. QCT – kvantitativní počítačová tomografie, z angličtiny (quantitative computer tomography) 17. Zn – zinek

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Věk respondentů............................................................................................................ 33 Graf 2 Pohlaví respondentů ...................................................................................................... 34 Graf 3 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů ...................................................................... 35 Graf 4 Hodnocení celkového zdraví ......................................................................................... 36 Graf 5 Zdraví dnes a před půl rokem........................................................................................ 37 Graf 6 Čas věnovaný práci (nebo jiné činnosti) ....................................................................... 38 Graf 7 Zvládání výkonu práce .................................................................................................. 39 Graf 8 Omezení při práci .......................................................................................................... 40 Graf 9 Vynaložení většího úsilí při práci ................................................................................. 41 Graf 10 Čas věnovaný práci ..................................................................................................... 46 Graf 11 Snížení pracovní výkonnosti ....................................................................................... 47 Graf 12 Pozornost při práci ...................................................................................................... 48 Graf 13 Omezení společenského života ................................................................................... 49 Graf 14 Bolest........................................................................................................................... 50 Graf 15 Omezení při bolesti ..................................................................................................... 51 Graf 16 Četnost omezení společenského života ....................................................................... 57 Graf 17 Pocit snazšího onemocnění ve srovnání s ostatními ................................................... 58 Graf 18 Pocit zdraví ve srovnání s ostatními............................................................................ 59 Graf 19 Očekávání zhoršení zdraví .......................................................................................... 60 Graf 20 Pocit perfektního zdraví .............................................................................................. 61

SEZNAM TABULEK Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

č. 1 Omezení při usilovné činnosti ............................................................................. 42 č. 2 Středně namáhavé činnosti .................................................................................. 42 č. 3 Zvedání nebo nesení těžkého nákupu .................................................................. 43 č. 4 Potíže při chůzi po schodech – několik pater ...................................................... 43 č. 5 Potíže při chůzi po schodech – jedno patro ......................................................... 43 č. 6 Potíže při předklonu, shýbání a pokleku ............................................................. 44 č. 7 Chůze jeden kilometr ........................................................................................... 44 č. 8 Chůze několik set metrů ...................................................................................... 44 č. 9 Chůze sto metrů ................................................................................................... 45 č. 10 Koupání nebo oblékání bez pomoci .................................................................. 45 č. 11 Pocit elánu ......................................................................................................... 52 č. 12 Pocit nervozity ................................................................................................... 52 č. 13 Pocit deprese ...................................................................................................... 53 č. 14 Pocit klidu a pohody .......................................................................................... 53 č. 15 Pocit energie ...................................................................................................... 54 č. 16 Pocit pesimismu a smutku ................................................................................. 54 č. 17 Pocit vyčerpání .................................................................................................. 55 č. 18 Pocit štěstí .......................................................................................................... 55 č. 19 Pocit únavy ........................................................................................................ 56 č. 20 Medikace ........................................................................................................... 62

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Popis dlouhé kosti a rozdíl mezi zdravou kostí a kostí s osteoporózou .................. 12 Obrázek 2 Struktura kosti ......................................................................................................... 13 Obrázek 3 Stavba kosti ............................................................................................................. 14 Obrázek 4 Struktura kostní tkáně a její cévní zásobení............................................................ 17 Obrázek 5 Rozdíl mezi zdravou kostí a osteoporotickou kostí ................................................ 19 Obrázek 6 Rozdíl mezi zdravou páteří a páteří při osteoporóze .............................................. 22 Obrázek 7 Osteoporóza obratle ................................................................................................ 23 Obrázek 8 Znázornění T-skóre ................................................................................................. 26 Obrázek 9 Přístroj na měření kostní hustoty (denzitometr)...................................................... 26

SEZNAM PŘÍLOH Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha

1 Potraviny s vysokým obsahem vápníku 2 Cviky vhodné při osteoporóze 3 Souhlas s dotazníkovým šetřením 4 Úvod k dotazníku 5 Informovaný souhlas respondenta 6 Dotazník

Příloha 1 Potraviny s vysokým obsahem vápníku Zdroj: (Řehuřková, 2008, s. 47-48) Druh potraviny

Obsah Ca v mg na 100 g potraviny

Mák

1400 – 1961

Parmazán

1200

Zelené fazolové lusky

1026

Sýr pařený (10 % tuku v sušině)

900

Sýr tvrdý (45 % tuku v sušině)

878

Slunečnicová semena

700

Tavený sýr (20 % tuku v sušině)

600

Ovčí sýr (50 % tuku v sušině)

500

Sýr měkký (Brie, camembert, kloster)

400 – 440

Měkké sýry (průměrné)

400

Sardinky v oleji

330

Pažitka

132 – 325

Hrášek čerstvý zelený

117 – 310

Lískové ořechy

220 – 290

Kondenzované mléko

250

Petrželová nať

203 – 244

Čokoláda

215

Zelí dušené

212

Řeřicha

211

Pampeliškové listy

170 – 187

Jogurt

120 – 150

Špenátové listy čerstvé

125

Mléko a smetana

100 – 125

Fenykl

109

Brokolice

105

Mangold

103

Sýr (20 % tuku v sušině)

95

Tvaroh (40 % tuku v sušině)

95

Příloha 2 Vhodné cviky při osteoporóze Zdroj: http://www.osteoporoza.cz/cviky-pro-zdrave-koncetiny

1. V sedu na židli: Záda opřená o opěradlo, horní končetiny svěšené podél těla, prsty rukou natažené. Paže pokrčíme v loktech na ramena, ruce sevřeme do pěsti. Vzpažíme nad hlavu, prsty natáhneme. Zpět pokrčíme na ramena, ruce do pěsti, poté spustíme paže zpět, prsty natáhneme. Cvičíme oběma končetinami zároveň.

2. V sedu na židli: Záda opřeme o opěradlo, horní končetiny v upažení. Provedeme kroužek nejprve v zápěstí, poté v loktech, nakonec v ramenních kloubech. Cvičíme oběma končetinami zároveň.

3. Ve stoji u stěny: Horní končetiny předpažené, napnuté v loktech, ruce opřené o stěnu, prsty natočené

proti sobě, dolní končetiny napnuté v kolenních kloubech, chodidla vzdálená asi 1 m od stěny. Horní končetiny krčíme současně v loktech, zpět napínáme – provádíme kliky. 4. V lehu na zádech: Dolní končetiny pokrčené, chodidla na podložce. Trup v posedu, horní končetiny opřené o pokrčená předloktí. Dolními končetinami provádíme pohyb jako při jízdě na kole. Bederní páteř je přilepená k podložce, neprohýbá se.

5. V lehu na břiše: Dolní končetiny natažené, opřené o špičky, horní končetiny pokrčené, složené pod čelem. S nádechem propneme kolena a stáhneme hýždě, s výdechem povolíme. 6. V lehu na boku: Levá horní končetina pokrčená, složená pod hlavou, pravá horní končetina opřená před tělem. Dolní končetiny pokrčené v kyčelních a kolenních kloubech v úhlu 90 °. Pokrčenou pravou dolní končetinu zvedáme do unožení. Po deseti opakováních cviku provedeme totéž na druhém boku. Varianta cviku je možná s oběma končetinami nataženými.

Příloha 3 Souhlas s dotazníkovým šetřením

Příloha 4 Úvod k dotazníku

Příloha 5 Informovaný souhlas

Příloha 6 Dotazník

Osteoporosis - tichá pandemie 20. a 21. století

Recommend Documents