OSNOVA. o znaky. o architektura. o malířství

o

OSNOVA o znaky architektura o malířství

 

    

vášnivý cit, revolta, svoboda, individualismus inspirace v historismu – napodobování středověkých slohů reakce proti racionalitě klasicismu zrod v Anglii dramatičnost v námětech, kompozici i barvě sblížení s přírodou propojení s literaturou

 

 

 



historizující slohy 2. poloviny 19. století obliba gotiky, renesance, baroka – vznik novogotiky či neorenesance souvisí s restaurováním památek „purismus“ = pokus o vytvoření ideálního slohového prototypu pro restaurování všech památek „pseudoslohy“ = čerpaly z více slohů, nepravé památky: westminsterský chrám v Londýně, londýnský parlament, parlament v Budapešti parky doplňované drobnou architekturou – altány, rozhledny, umělé zříceniny a jeskyně (i orientálního rázu)

Hluboká nad Vltavou romantická novogotická přestavba  novostavby jízdárny a zimní zahrady  Franz Beer (projektant)  Damian Deworecky (stavitel) 

Krveprolití na Chiu Eugéne Delacroix    

boj Řecka za nezávislost tragický příběh na plátně „zápas paprsků a stínů“ malíř mimořádného temperamentu

Dante a Vergilius v pekle Eugéne Delacroix 





Dante, Shakespeare, Byron a Goethe se stali oblíbenci mladých romantiků obrazy vystaveny v Salónu 1824 vyvolal nadšení i pohrdání

Svoboda vedoucí lid Eugéne Delacroix 







heroická alegorie moderní skutečnost (civilní oblečení postav) zvěčňuje tři slavné dny roku 1830 dramatická hra barev

Důstojník myslivců císařské gardy dává povel k útoku Théodore Géricault  typický pohyb koně, stočení

jezdcova těla, působivé světlo, barvy  zájem o vše neobvyklé  vášnivý zájem o koně a jezdecké umění

Vor medúzy Theodore Géricault ztroskotání fregaty Méduse, vyvolalo skandál – vina kapitána  malíř se vyptával přeživších, maloval si mrtvoly, nechal si zhotovit model voru  obraz – manifest romantismu - byl napaden konzervativními kritiky 

Hraběnka de Vilches Federico de Madrazo 



půvab a vybraný vzhled ženy z kruhů madridské aristokracie protiklad k odlišnému romantickému světu drobných obchodníků, zlodějů a žebráků

Ofélie John Everett Millais 

 

člen Prerafaelistického bratrstva - Anglie Shakespearova hrdinka dramatické a emotivní

Slepá dívka John Everett Millais 



zářivé barvy, precizní kresba, křehká něha postav charakteristické pro prerafaelisty

Vlastní podobizna Francisco Goya 





autor namaloval celou řadu autoportrétů v různých obdobích života zachytil svou tvář se všemi stopami životních útrap malby dokazují psychologické schopnosti

Květinářky Francisco Goya 







jeden ze třiačtyřiceti kartónů k tapisériím pro Královskou manufakturu v Santa Bárbara jasné barvy , lidový výjev, půvabná krajina obraz pohody a radosti ze života obliba u dvora

Doňa Franscisca Sabasa García Francisco Goya 

 

citlivě a vnímavě namalovaná dáma ode dvora smyslovost a ženskost portrétům oficiálních osob dodával nelítostné vzezření hloupých a zlých lidí

Nahá maja Oblečená maja Francisco Goya 







námět nezvyklý v dobovém španělském malířství autor byl předvolán před inkviziční tribunál majo a maja – šviháci a elegantní děvčata z nižších vrstev lidé z lepší společnosti pro pobavení napodobovali jejich oděv

Sv. František Borgiáš u lože umírajícího Francisco Goya 



v pozadí plátna poprvé ohyzdné a děsivé přízračné obličeje o něco později propukla u malíře nemoc plná bolesti a osamění

Saturnus Fransisco Goya       

jedna ze čtrnácti „černých maleb“ v Goyově Domě hluchého děsivé výjevy ďábelské, čarodějnických praktik či mytologických epizod vytvořil grafický cyklus Hrůzy války Goya po mrtvici ohluchl , později těžce onemocněl, ztratil řeč a téměř ochrnul neustále maloval je spojován s klasicismem, romantismem, expresionismem sestoupil postupně do největších temnot lidského nitra



PIJOAN, José. Dějiny umění / 8. Praha: Odeon, 1981. ISBN 80-207-0432-9.



PROKOP, Vladimír. Kapitoly z dějin výtvarného umění pro výuku dějin umění na středních školách. Sokolov: O.K.-Soft, 2000.



Kolektiv autorů. Dějiny českého výtvarného umění III/1. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0735-0.