ORP SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU

ORP SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU

ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ ORP SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU - 2016

TEXTOVÁ ČÁST A - PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C

- KARTY OBCÍ VČETNĚ URČENÍ OKRUHŮ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ

URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. 602 00 Brno, Příkop 8

Akce:

Úplná aktualizace územně analytických podkladů ORP Světlá nad Sázavou - 2016 III. etapa - návrh k projednání s obcemi

Evidenční číslo zhotovitele:

216 – 002 - 741

Pořizovatel:

Městský úřad Světlá nad Sázavou odbor stavebního úřadu a územního plánování

Zhotovitel:

Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o.

Jednatelé společnosti:

Ing. arch. Vanda Ciznerová Mgr. Martin Novotný

Projektanti:

Ing. arch. Vanda Ciznerová Ing. Pavel Veselý Mgr. Martin Novotný Bc. Lucie Buryšková Bc. Veronika Šindelková

tel.:

54517 5791 – 5799 54517 5890 – 5896 fax: 545 175 892 e-mail: [email protected] prosinec 2016

2

OBSAH DOKUMENTACE:

TEXTOVÁ ČÁST

ÚVOD A)

PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B)

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

C)

OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ

GRAFICKÁ ČÁST 1.

VÝKRES HODNOT ÚZEMÍ

MĚŘ. 1 : 10 000

2.

VÝKRES LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ

MĚŘ. 1 : 10 000

3.

VÝKRES ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

MĚŘ. 1 : 10 000

4.

PROBLÉMOVÝ VÝKRES

MĚŘ. 1 : 10 000

3

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI:

ÚVOD ...................................................................................................................................................... 6 ZÁKLADNÍ ÚDAJE............................................................................................................................... 6 USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTU ............................................................................................................. 6 POJMY ................................................................................................................................................. 7 PODKLADY ......................................................................................................................................... 8 A) PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ, JEHO HODNOT, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ ............................................................ 14 A)1.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ ..................................................... 14

A)1.1. Vymezení řešeného území ..................................................................................................... 14 A)1.2. Základní charakteristika ORP ................................................................................................. 14 A)2.

HODNOTY ÚZEMÍ .................................................................................................................. 14

A)2.1. Kulturní hodnoty ...................................................................................................................... 15 A)2.2. Přírodní hodnoty...................................................................................................................... 27 A)2.3. Civilizační hodnoty .................................................................................................................. 28 A)3.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ......................................................................................................... 29

A)3.1. Ochrana kulturního dědictví .................................................................................................... 29 A)3.2. Ochrana přírody ...................................................................................................................... 34 A)3.3. Ochrana přírodních zdrojů, ochrana ložisek, zemského povrchu........................................... 37 A)3.4. Ochrana veřejné infrastruktury ............................................................................................... 38 A)4.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ.......................... 40

A)4.1. Politika územního rozvoje ČR ................................................................................................. 40 A)4.2. Záměry kraje ........................................................................................................................... 40 A)4.3. Záměry ze schválené územně plánovací dokumentace ......................................................... 41 A)4.4. Jiné záměry ............................................................................................................................. 41 A)4.5. Shrnutí .................................................................................................................................... 42 B)

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ........................................................................ 43

B)1. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM JEHO SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB ............................................................................................ 43 PROSTŘEDÍ .......................................................................................................................................... 43 B)1.1. Horninové prostředí a geologie ............................................................................................... 43 B)1.2. Vodní režim ............................................................................................................................. 45 B)1.3. Hygiena životního prostředí .................................................................................................... 48 B)1.4. Ochrana přírody a krajiny........................................................................................................ 51

4

B)1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................................ 53 SPOLEČNOST ...................................................................................................................................... 57 B)1.6. Dopravní infrastruktura ........................................................................................................... 57 B)1.7. Technická infrastruktura .......................................................................................................... 59 B)1.8. Občanské vybavení................................................................................................................. 66 B)1.9. Sociodemografické podmínky ................................................................................................. 68 B)1.10.Bydlení ................................................................................................................................... 76 B)1.11.Rekreace ................................................................................................................................ 81 HOSPODÁŘSTVÍ .................................................................................................................................. 83 B)1.12.Hospodářské podmínky ......................................................................................................... 83 B)2.

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ....................................... 88

B)2.1. Vyhodnocení vyváženosti vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ....................................................................... 88 B)2.2. Vyhodnocení stavu územních podmínek jednotlivých obcí SO ORP Světlá nad Sázavou podle pilířů udržitelného rozvoje území ............................................................................................. 92 C)

OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ .......................................................................................... 107

C)1.

Vymezené problémy ............................................................................................................. 107

C)2.

Problémy k řešení v rámci ÚPD vyplývající z RURU za jednotlivé obce .............................. 117

5

Úplná aktualizace ÚAP Světlá nad Sázavou - 2014

Úvod

ÚVOD ZÁKLADNÍ ÚDAJE Územně analytické podklady pro obec s rozšířenou působností (dále jen ORP) Světlá nad Sázavou byly vypracovány v období 08 - 12 2008. Čtvrtá úplná aktualizace územně analytických podkladů byla zpracována k datu prosinec 2016.

USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTU ČÁST A PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ: 

stav a vývoj území



hodnoty území, jejich základní charakteristika a ochrana, která by měla být zakotvena v územním plánu



limity využití území – výčet jevů s legislativní ochranou zasahujících do ORP



záměry na změnu využití území vyplývající především z polohy ve struktuře osídlení (záměry státu, kraje, širších vztahů), záměry vyplývající z platných ÚPD a jiné záměry (záměry z rozpracovaných ÚPD a další dokumentace, záměry vyplývající z požadavků obcí)

ČÁST B ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ: 

prostředí (horninové prostředí, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond, pozemky určené k plnění funkce lesa) + SWOT analýzy



společnost (veřejná infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace) + SWOT analýzy



hospodářství (hospodářské podmínky) + SWOT analýza

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ: 

vyhodnocení - vzájemná vyváženost tří pilířů



dosažený stupeň rozvoje jednotlivých obcí



vyhodnocení stavu územních podmínek jednotlivých obcí SO ORP Světlá nad Sázavou podle pilířů udržitelného rozvoje území

ČÁST C OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ 

vymezené problémy



problémy k řešení v rámci ÚPD vyplývající z rozborů udržitelného rozvoje území (RURU) za jednotlivé obce

6


Úvod

POJMY Legislativa Základní pojmy jsou převzaty ze zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon). Jsou respektovány pojmy z vyhlášky č. 500 „O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“ ze dne 10. 11. 2006 a vyhlášky č. 501 „O obecných požadavcích na využívání území“ ze dne 10. 11. 2006. Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je členěn na tři základní pilíře: –

hospodářský rozvoj

–

kvalitní životní podmínky

–

sociální soudržnost

Hodnoty území Dosavadním vývojem byly vytvořeny v území tyto hodnoty: –

kulturní

–

přírodní

–

civilizační

Pojmy index růstu věkový index index stáří index vzdělanosti koeficient ekologické stability

změna počtu obyvatel - poměr počtu obyvatel v r. 2001/počtu obyvatel v r. 1991 poměr počtu obyvatel v předproduktivním věku k počtu obyvatel v poproduktivním věku (nad 60 let) poměr počtu obyvatel nad 65 let k počtu obyvatel v předproduktivním věku 1*procentuální zastoupení obyvatelstva se středoškolským vzděláním + 2*procentuální zastoupení obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním poměr ekologicky stabilních a nestabilních společenstev (sledovaná hodnota ČSÚ)

Zkratky Seznam používaných zkratek PÚR ČR ÚAP UO ÚPD ÚPO ÚP VÚC SÚ US SEA ÚSES vvn vn

Politika územního rozvoje ČR územně analytické podklady urbanistický obvod - statistická jednotka územně plánovací dokumentace územní plán obce územní plán velký územní celek sídelní útvar územní studie/urbanistická studie strategické posouzení koncepce z hlediska životního prostředí územní systém ekologické stability vedení el. energie s velmi vysokým napětím vedení el. energie s vysokým napětím

7

EA ČS ÚV AT stanice ČOV PHO VKP PP TR HG PS RG JÚ ZPF PUPFL

ekonomicky aktivní obyvatelstvo čerpací stanice úpravna vody automatická tlaková stanice čistírna odpadních vod pásmo hygienické ochrany významný krajinný prvek přírodní památka trafostanice hromadná garáž parkovací stání řadová garáž jímací území zemědělský půdní fond lesní půdní fond – pozemky


Úvod

Seznam používaných zkratek nn VVTL VTL STL NTL RS SKAO VDJ

vedení el. energie nízkého napětí velmi vysokotlaký plynovod vysokotlaký plynovod středotlaký plynovod nízkotlaký plynovod regulační stanice stanice katodové ochrany vodojem

ČHMÚ k.ú. ZSJ RD

určené k plnění funkcí lesa Český hydrometeorologický ústav katastrální území základní sídelní jednotka rodinný dům

PODKLADY Mapové podklady název

zdroj

datum

Digitální mapy ve formátu .dgn

MěÚ Světlá nad Sázavou

poznámky

2014

data z pravidelné aktualizace dat ČUZK a Kr.ú. V rámci Aktualizace územně analytických podkladů byla aktualizována i podkladová mapa katastru nemovitostí dostupnou datovou sadou poskytovanou příslušným katastrálním úřadem. Data poskytovatelů jsou digitalizována nad různými mapovými podklady, tak mohou vykazovat drobné odchylky od mapového podkladu aktuálního. Zákres jevů v ÚAP má pouze informativní charakter.

Územně plánovací dokumentace (schválená) název Územní plán obce Dolní Město

Zhotovitel

datum schválení (vydání)

Urbanistické středisko Brno

datum schválení 30.12.2005

REGIO s.r.o.


DRUPOS-PROJEKT v.o.s.

datum schválení 7.7.2011 nabytí účinnosti 29.12.2011

Územní plán Bělá

REGIO s.r.o.

vydání ÚP 2.4.2009 nabytí účinnosti 18.4.2009

Územní plán Bojiště

REGIO s.r.o.


Územní plán sídelního útvaru Ledeč nad Sázavou Územní plán Světlá nad Sázavou

Územní plán Druhanov


Územní plán Hněvkovice


Územní plán Horní Paseka

SURPMO, a.s.

vydání ÚP 28.11.2008 nabytí účinnosti 16.12.2008 vydání ÚP 2013 nabytí účinnosti 2013 vydání ÚP 21.11.2008 nabytí účinnosti 18.12.2008

REGIO s.r.o.

datum vydání 5.11.2008 nabytí účinnosti 20.11.2008

SURPMO, a.s.




Územní plán Kamenná Lhota

REGIO s.r.o.


Územní plán Kouty

REGIO s.r.o.


Územní plán Hradec Územní plán Chřenovice Územní plán Jedlá

8

Úplná aktualizace ÚAP Světlá nad Sázavou - 2014 název

Úvod

Zhotovitel

datum schválení (vydání)



REGIO s.r.o.


Územní plán Kunemil



Územní plán Kynice



Územní plán sídelního útvaru Leština

ATELIER DRUPOS v.o.s. PARDUBICE

schválení ÚPNSÚ 25.10.1998

Územní plán Malčín

ATELIER AVM s.r.o.

vydání 19.9.2012

Územní plán Ostrov

REGIO s.r.o.


ATELIER AVM s.r.o.

vydání 27.5.2011 nabytí účinnosti 14.6.2011

Územní plán Pavlov

REGIO s.r.o.


Územní plán Pohleď

REGIO s.r.o.


Územní plán Prosíčka



Územní plán Příseka



Územní plán Sázavka



Územní plán Služátky

REGIO s.r.o.


Územní plán Trpišovice

REGIO s.r.o.


Územní plán obce Vilémovice



Územní plán Vlkanov



Územní plán Kozlov Územní plán Kožlí

Územní plán Ovesná Lhota

Územně plánovací dokumentace (rozpracovaná) Číhošť Dolní Město

nemá ÚP Ing. arch. Martin Dobiáš

společné jednání 5/2016

Ledeč nad Sázavou

zadání 12/2016

Leština u Světlé

REGIO s.r.o.

společné jednání 2008

Nová Ves u Světlé

A-PROJEKT, Pardubice

společné jednání 2008

Ostatní podklady název

zdroj

datum

poznámky

2008

schváleno usnesením vlády ČR č. 929 dne 20.7.2009

22.11.2008

SCHVÁLENO USNESENÍM

DOKUMENTACE ZPRACOVANÁ V RÁMCI ČR A KRAJE Politika územního rozvoje České republiky

MMR ČR

ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE

9


Úvod

zdroj

datum

KRAJE VYSOČINA

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (PRVK)

poznámky 0290/05/2008/ZK ZE ZASTUPITELSTVA KRAJE VYSOČINA Č. 5/2008 DNE 16.9.2008

AQUAPROCO N Brno Hydrosoft Veleslavín s.r.o., Praha

1.AKTUALIZACE ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRAJE VYSOČINA

2004 2015

23.10.2012

Komplexní aktualizace PRVKUK schválena zastupitelstvem kraje dne 15.12.2015 usnesením č. 0646/07/2015/ZK SCHVÁLENO USNESENÍM

0468/05/2012/ZK ZASTUPITELSTVA KRAJE VYSOČINA DNE 18.9.2012

2. AKTUALIZACE ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRAJE VYSOČINA

7.10.2016

Aktualizace č. 2 byla vydána na základě usnesení ze dne 13.9.2016 č. 0463/05/2016/ZK, a to opatřením obecné povahy č. 1/2016 s nabytím účinnosti dne 7.10.2016.

3. AKTUALIZACE ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRAJE VYSOČINA

7.10.2016

Aktualizace č. 3 byla vydána na základě usnesení ze dne 13.9.2016 č. 0464/05/2016/ZK, a to opatřením obecné povahy č. 2/2016 s nabytím účinnosti dne 7.10.2016

DOKUMENTACE ZPRACOVANÁ V RÁMCI MIKROREGIONŮ A MĚST Strategie rozvoje mikroregionu Světelsko

Regionální rozvojová agentura Vysočina

2003

Integrovaná rozvojová strategie MAS Melechov 2007 - 201

Grant plus s.r.o.

2007

Strategický plán rozvoje města Světlá nad Sázavou na období 2016-2026

RNDr. Radim Perlín, PhD.

2016

Ing. arch. Vít Rýpar

Schválen usnesením č. 1/2016 ze dne 27.1.2016 Zastupitelstva města Světlá nad Sázavou

Mgr. Jiří Hrabák DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Zásady územního rozvoje kraje Vysočina 1. aktualizace Zásad územního rozvoje kraje Vysočina

DHV ČR, Praha DHV ČR, Praha

2012

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Údaje objednatele VODNÍ REŽIM Směrný vodohospodářský plán Hydroekologický informační systém

1976 VÚV TGM

2016

ČSÚ

1991, 2001, 2011

ČGS -

06/2010

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Sčítání lidu a bytů HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE ložiska nerostných surovin

10

http://www.heisvuv.cz


Úvod

zdroj

datum

poznámky

Geofond Sesuvy, důlní díla

ČGS Geofond

2012

Registr svahových nestabilit

ČGS

2016

http://mapy.geology.cz/svahove_ne stability/

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA BPEJ

VUMOP

2012

Statistická ročenka půdní služby

VÚMOP, v.v.i.

2016

Data pro územně analytické podklady

ČSÚ

216

MPSV

2016

http://statistiky.vumop.cz

OBČANSKÉ VYBAVENÍ Registr poskytovatelů sociálních služeb Webové stránky obcí

2016

Webové stránky středních škol a VOŠ v regionu

2016

http://iregistr.mpsv.cz/socreg http://www.akademie-svetla.cz/ http://www.gvi.cz/

KULTURNÍ HODNOTY Databáze nemovitých kulturních památek MonumNet

Národní památkový ústav

2016

11

http://monumnet.npu.cz/pamfond/hl edani.php


Úvod

Seznam jevů obsažených v ÚAP (dle přílohy vyhlášky č. 500/2006) a jejich umístění v textové a grafické části dokumentace (slouží pro jednoduché vyhledávání). číslo

sledovaný jev

1.

zastavěné území

2.

plochy výroby

x - jev - zpracován v textové nebo grafické části

3.

plochy občanského vybavení

4.

plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území

5.

památková rezervace včetně ochranného pásma

6.

památková zóna včetně ochranného pásma

7.

krajinná památková zóna

8.

nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma

x

9.

nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor,včetně ochranného pásma

10.

Památka UNESCO včetně ochranného pásma

11.

urbanistické hodnoty

12.

region lidové architektury

13.

historicky významná stavba, soubor

14.

architektonicky cenná stavba, soubor

15.

významná stavební dominanta

16.

území s archeologickými nálezy

17.

oblast krajinného rázu a její charakteristika

18.

místo krajinného rázu a jeho charakteristika

19.

místo významné události

20.

významný vyhlídkový bod

x x x x x

územní systém ekologické stability

22.

významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou

23.

významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou

24.

přechodně chráněná plocha

25.

národní park včetně zón a ochranného pásma chráněná krajinná oblast včetně zón

27.

národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma

28.

přírodní rezervace včetně ochranného pásma

29.

národní přírodní památka včetně ochranného pásma

30.

přírodní park

31.

přírodní památka včetně ochranného pásma

32.

památný strom včetně ochranného pásma

x x x

biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO

34.

NATURA 2000 - evropsky významná lokalita

35.

NATURA 2000 - ptačí oblast

36.

lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem

37.

lesy ochranné les zvláštního určení

39.

lesy hospodářské

40.

vzdálenost 50 m od okraje lesa

41.

bonitovaná půdně ekologická jednotka

42.

hranice biochor

x

43.

investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

44.

vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranného pásma

45.

chráněná oblast přirozené akumulace vod

46.

zranitelná oblast

47.

vodní útvar povrchových, podzemních vod

48.

vodní nádrž

49.

povodí vodního toku, rozvodnice

50.

záplavové území

51.

aktivní zóna záplavového území

x x x x

x x

33.

38.

x x x

21.

26.

x x x x

x x x x x x x x x x x x x x

12


číslo

sledovaný jev

52.

území určené k rozlivům povodní

Úvod


x

53.

území zvláštní povodně pod vodním dílem

54.

objekt/zařízení protipovodňové ochrany

55.

přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem

56.

lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa

57.

dobývací prostor

58.

chráněné ložiskové území

59.

chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry

60.

ložisko nerostných surovin

61.

poddolované území

62.

sesuvné území a území jiných geologických rizik

63.

staré důlní dílo

64.

staré zátěže území a kontaminované plochy

65.

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

x x x x x x x

66.

odval, výsypka, odkaliště, halda

67.

technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma

68.

vodovodní síť včetně ochranného pásma

69.

technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma

70.

síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma

71.

výrobna elektřiny včetně ochranného pásma

72.

elektrická stanice včetně ochranného pásma

73..

nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma

74.

technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma

75.

vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma

76.

technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma

77.

ropovod včetně ochranného pásma

78.

produktovod včetně ochranného pásma

79.

technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma

80.

teplovod včetně ochranného pásma elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma

82.

komunikační vedení včetně ochranného pásma

83.

jaderné zařízení

84.

objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami skládka včetně ochranného pásma

86.

spalovna včetně ochranného pásma

x

87.

zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma

88.

dálnice včetně ochranného pásma

89.

rychlostní silnice včetně ochranného pásma

90.

silnice I.třídy včetně ochranného pásma

91.

silnice II.třídy včetně ochranného pásma

92.

silnice III.třídy včetně ochranného pásma

93.

místní a účelové komunikace

94.

železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma1

95.

železniční dráha regionální včetně ochranného pásma

96.

koridor vysokorychlostní železniční trati

97.

vlečka včetně ochranného pásma

98.

lanová dráha včetně ochranného pásma

99.

speciální dráha včetně ochranného pásma (lyžařský vlek)

100.

tramvajová dráha včetně ochranného pásma

101.

trolejbusová dráha včetně ochranného pásma

102.

letiště včetně ochranných pásem

103.

letecká stavba včetně ochranných pásem

104.

vodní cesta

105.

hraniční přechod

x x x x

x x

81.

85.

x x x x

x x x x x x

x x

13


číslo

sledovaný jev

106.

cyklostezka, cyklotrasa, hipo a turistická stezka

107.

objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma

108.

vojenský újezd

109.

vymezené zóny havarijního plánování

110.

objekt civilní ochrany

111.

objekt požární ochrany

112.

objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky

113.

ochranné pásmo hřbitova, krematoria

114.

jiná ochranná pásma

115.

ostatní veřejná infrastruktura

116.

počet dokončených bytů k 31.12. každého roku

117.

zastavitelná plocha (dle schválené ÚPD)

118.

jiné záměry

119.

Úvod


x

x x

další dostupné informace (např. průměrná cena stavebního pozemku, průměrná cena

x x x x

zemědělské půdy a pod)

A) PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ, JEHO HODNOT, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A)1.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ

A)1.1. Vymezení řešeného území Správní obvod obce s rozšířenou působností Světlá nad Sázavou zahrnuje obce Bělá, Bojiště, Číhošť, Dolní Město, Druhanov, Hněvkovice, Horní Paseka, Hradec, Chřenovice, Jedlá, Kamenná Lhota, Kouty, Kozlov, Kožlí, Kunemil, Kynice, Ledeč nad Sázavou (POÚ), Leština u Světlé, Malčín, Nová Ves u Světlé, Ostrov, Ovesná Lhota, Pavlov, Pohleď, Prosíčka, Příseka, Sázavka, Služátky, Světlá nad Sázavou (ORP, POÚ), Trpišovice, Vilémovice, Vlkanov.

A)1.2. Základní charakteristika ORP Správní obvod s 32 obcemi ORP Světlá nad Sázavou se nachází v severozápadní členité části kraje Vysočina na území okresu Havlíčkův Brod, severní část obvodu sousedí se Středočeským krajem (okresem Kutná Hora). Na rozloze 290 km2 žilo 19 892 obyvatel (k 31.12.2015), což je o cca 162 obyvatel méně oproti roku 2013. Průměrná hustota osídlení je 69 obyvatel na 1 km2. Průměrný věk obyvatel v území dosahuje 43,5 let, index stáří má pro rok 2015 hodnotu 145,2. Míra nezaměstnanosti ke konci roku 2009 dosahovala 13,4 %, což je ve srovnání s předchozími lety poměrně výrazný nárůst. Od r. 2013 je sledován podíl nezaměstnaných osob, který k 31.12.2015 činil 6,8 %. Přirozenými centry jsou města Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou, ve kterých žije 60,1 % obyvatel správního obvodu. Území je poměrně řídce osídleno, hustota osídlení (69 obyv./km2) je nižší jak průměr kraje Vysočina (75 obyv./km2), tak i celé ČR (134 obyv./km2). Uvnitř obvodu existují značné rozdíly v hustotě osídlení. Nejhustěji jsou osídlena města (158,3 pro Světlou nad Sázavou a 311,5 pro Ledeč nad Sázavou) a obce Příseka (125,1), Nová Ves u Světlé (71,3) a Vilémovice (63,2). Naproti tomu je minimálně osídleno katastrální území Horní Paseky (7,4), Kozlov (11,9) a Jedlá (12,6).

A)2.

HODNOTY ÚZEMÍ

V grafické části jsou vyznačené ve výkrese č. 1 Výkres hodnot území.

14


část A

A)2.1. Kulturní hodnoty Kromě kulturních hodnot chráněných legislativou (viz. kap. A)3. Limity využití území) jsou v řešeném území vymezeny tyto kulturní hodnoty: poř. č. ÚAP 6 11

sledovaný jev dle ÚAP památková zóna ochranného pásma urbanistické hodnoty

hodnoty území včetně

 

urbanistické hodnoty – městská památková zóna (MPZ) MPZ Ledeč nad Sázavou

urbanistické hodnoty - prostory urbanisticky cenné – prostory s geniem loci, které jsou dokladem historického vývoje obce (vymezené zpracovatelem ÚAP) o prostory původních návsí s okolní zástavbou část obce Hněvkovice, západně pod kostelem náves v Dolním Městě náves v Dobré Vodě Lipnické náves v Dobré Vodě u Jedlé náves v Jedlé náves v Leštině u Ledče nad Sázavou náves v Kochánově náves v Kozlově náves v Kynici náves v Lipničce náves v Mstislavicích náves v Nové Vsi u Světlé n.S. náves v Obrvani náves v Pohledi náves v Sázavce náves ve Vlkanově

poř. č. ÚAP 13

sledovaný jev dle ÚAP

hodnoty území

historicky významná stavba, soubor



14

architektonicky cenná stavba, soubor

15

významná stavební dominanta

o o 



historicky významná stavba – jedná se o stavby spjaté s historií sídla, které jsou dokladem stavitelského umění kraje a v obrazu sídla a krajiny mají svou estetickou hodnotu. Jedná se převážně o sakrální stavby situované v obci i krajině, objekty připomínající historické události drobná architektura – kříže, boží muka, smírčí kameny… pomníky architektonicky cenná stavba – jedná se o hodnoty stavitelského umění které se uplatňují v kompozici sídla a krajiny významná stavební dominanta regionálního významu – objekty určující urbanistickou kompozici sídel - stavební dominanta, která umocňuje a komponuje prostor sídla a krajiny a uplatňuje se nejenom v obrazu sídla, ale i při dálkových pohledech

o zámek Ledeč nad Sázavou 

významná stavební dominanta místního významu – stavební dominanta, která umocňuje a komponuje prostor sídla – v obcích obvykle střed, kde je důležitým kompozičním a orientačním prvkem návsi. Ve městě je místní dominanta důležitým prvkem náměstí nebo částí města

o kostely, kapličky…

15

Úplná aktualizace ÚAP Světlá nad Sázavou - 2016 poř. č. ÚAP 20

část A


hodnoty území

významný vyhlídkový bod



významný vyhlídkový bod – jedná se o místa ze kterých je možno shlédnout zajímavé partie sídla, dále místa dálkových pohledů a vyhlídkové body, ze kterých lze sledovat sídlo a krajinu, často více směry

Jevy č.11, 13,14 a 15 vymezené v roce 2008 průzkumem byly aktualizovány na základě dokumentace pořízené Městským úřadem Světlá nad Sázavou v roce 2010. Dokumentace rozšiřuje seznam urbanistických hodnot, historicky významných staveb a souborů, architektonicky cenných staveb a významných stavebních dominant o další objekty. Pro výrazný významový překryv jednotlivých objektů je přehled uveden v následující tabulce:

obec

katastrální území

jev č.13 historicky název

soubor

Bělá

Bělá u Jedlé

kaple v Bělé

Bělá

Bělá u Jedlé

huť Jakub v Tasicích

Bojiště

Bojiště

kostelík sv. Vojtěcha na Bojišti

Bojiště

Mstislavice

kaple v Mstislavicích

Bojiště

Mstislavice

dům č.p. 18 v Mstislavicích

Bojiště

Mstislavice

kaple v Meziklasí

Bojiště

Veliká

kaple v obci Veliká

Číhošť

kostel Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti

Číhošť

Číhošť

cenná stavba,

Číhošť

fara v Číhošti

Číhošť

Číhošť

dům č. p. 9 v Číhošti, pouze hospodářská část a zeď s vraty

Číhošť

Číhošť

špýchar u domu č.p. 56 v Číhošti

Číhošť

Hroznětín u Číhoště

Číhošť

Hroznětín u

jev č.14 architektonicky

jev č.15 významná

cenná stavba, soubor

stavební dominanta dominantní svým charakterem

sklárna v Tasicích byla prohlášena technickou a kulturní památkou, funguje jako skanzen postavený v r. 1768 na místě, kde kostel již předtím stával; místo významné bitvou v r. 1420 mezi uherskou jízdou a přívrženci husitského hnutí

barokní kostelík, ve své formě velmi jednoduchý; stávající odstín fasády není vhodný

dominantní svým charakterem a architektonickou hodnotou dominantní svým charakterem a polohou na návsi

cenný pro své měřítko, kompozici obou čelních fasád, barevnost omítky a jemnou štukaturu dominantní svým charakterem a polohou na návsi dominantní svým charakterem první zmínka 1350, farář kostela Josef Toufar umučen státní bezpečností v r. 1950 po tzv. Číhošťském zázraku.

gotický kostel ze 14. stol., oltář postaven na žulovém základě původního románského oltáře

dominantní svým charakterem, polohou v obci a architektonickou kvalitou

klasicistní budova, forma odpovídající reprezentativnímu významu, přes značný stupeň poškození štukatura a profilace fasád dodnes patrná stavba jejíž součástí je i zeď s vjezdem vytváří uliční čáru a vymezují tak veřejný prostor, stavba je hodnotná pro své měřítko a minimalistickou kompozici uliční stěny tradiční roubená konstrukce, nevhodně použitá střešní krytina

špýchar u domu č.p. 1 v Hroznětíně kaple

tradiční roubená konstrukce dominantní svým

16


obec

katastrální území Číhoště

Číhošť

Tunochody

Číhošť

Tunochody

Číhošť

Tunochody

Číhošť

Zdeslavice

část A






stavební dominanta

v Hroznětíně

charakterem

špýchár u domu č.e.18 v Tunochodech kaple v Tunochodech dům č.p. 10 v Tunochodech kaple ve Zdeslavicích

tradiční roubená konstrukce dominantní svým charakterem tradiční roubená konstrukce

gotický kostel z 1.pol. 14. stol. se zvonicí a hřbitovem; renesančně a barokně upravován

Dolní Město

Dolní Město

kostel sv. Martina v Dolním Městě

Dolní Město

Dolní Město

soubor staveb z 20.let 20.stol v Dolním Městě

hodnotné jako drobného měřítka

Dolní Město

Dolní Město

dům č. p. 5 v Dolním Městě

hodnotný svým měřítkem a kompozicí čelní fasády s jemnou štukaturou

Dolní Město

kaple v Dobré Vodě Lipnické

Dolní Město

Meziklasí

kostel sv. Markéty v Loukově

Dolní Město

Rejčkov

kaple v Rejčkově

Dolní Město

Dolní Město

samota Rohule

Hněvkovice

Hněvkovice u Ledče nad Sázavou

kostel sv. Bartoloměje v Hněvkovicích

Hněvkovice

Chotěměřice

Horní Paseka

Horní Paseka

Horní Paseka

Horní Paseka

Horní Paseka

Horní Paseka

kostel sv. Víta v Zahrádce

Hradec

Hradec u Ledče nad Sázavou

kaple v Hradci u Ledče

Chřenovice

Chřenovice

nádražní budova č.p. 62 Chřenovice

Chřenovice

Chřenovice

kostel sv. Václava v Chřenovicích

Chřenovice

Chřenovice

dům č.p. 32 ve Chřenovicích dříve fara

Chřenovice

Chřenovice

dům č.p. 3 ve Chřenovicích

kaple v Chotěměřicích kaple v Horní Pasece kaple Křížná Studánka u Horní Paseky

první zmínka z r. 1346

dominantní svým charakterem dominantní svým charakterem a architektonickou hodnotou

skupina

dominantní svým charakterem první zmínka z r. 1352

první zmínka z r. 1262

gotický kostel z pol. 14. stol., 2. pol. 17. stol. přestavba věže

pouze starší ze dvou domů, stavba hodnotná pro svůj původní objem a kompozici čelní fasády původně pozdně románský kostel ze 13. stol., gotické úpravy stavby, dnes částečně zrestaurované gotické malby na stěnách, interiér neogotický

dominantní svým charakterem, architektonickou hodnotou a měřítkem dominantní svým charakterem

dominantní svým charakterem, měřítkem a architektonickou hodnotou dominantní svým charakterem dominantní svým charakterem

místo liturgického významu stavba z 13. stol. přežila zatopení obce v r. 1976

výrazná svým umístěním v lese původně románský kostel z 13. stol, barokně přestavován, hodnotné fresky v interiéru

dominantní svým charakterem, měřítkem a polohou dominantní svým charakterem

jedna z nejstarších památek na vysočině, věž z 1. pol. 12.stol.

17

hodnota je v autentickém výrazu stavby

dominantní svým charakterem

románsko-gotický kostel přistavený v letech 12261236 k románské věži z let 1134-1139 pravděpodobně barokní, svým objemem jednoduchá stavba, hodnotná pro svůj původně reprezentativní účel, patrná původní štukatura a stylová čistota, zanedbaná údržba hodnotný svým drobným měřítkem, zachovalou štukaturou a kompozicí čelní

dominantní svým charakterem, měřítkem a architektonickou hodnotou


obec


část A






stavební dominanta

fasády

Chřenovice

Chřenovice

dům č.p. 55 ve Chřenovicích

Chřenovice

Chřenovice

špýchar u domu č.p. 20 ve Chřenovicích

Chřenovice

Chřenovice

zřícenina hradu u Chřenovic

Jedlá

Dobrá Voda u Jedlé

kaple v Dobré Vodě u Jedlé

Jedlá

Jedlá

kaple v Jedlé

Jedlá

Dobrá Voda u Jedlé

hájovna č.p. 23 K horečkám u Jedlé

Kamenná Lhota

Kamenná Lhota

hospodářské stavení č.p.13 v Kamenné Lhotě

Kamenná Lhota

Kamenná Lhota Kouty u Bojiště Kozlov u Ledče nad Sázavou

Kouty Kozlov

až bizarně působící štukatura má svoji hodnotu, drobné měřítko, dům tvoří uliční čáru tradiční roubená konstrukce, současný stav je kvůli nefunkčnímu systému památkové péče kritický původně strážní hrad na skalním ostrohu byl pravděpodobně vystavěn kolem r. 1289 dominantní svým charakterem dominantní svým charakterem stavba je hodnotná svým drobným měřítkem, kompozicí uličních fasád a použitými materiály především dřevem, kterým je modelován reliéf stěn v kontextu zdevastované obce se jedná o hodnotný objekt; náleží k výstavbě začátku 20. stol.; hodnota je v uspořádání jednotlivých objektů a malém měřítku

kaple v Kamenné Lhotě tvrz Melechov

dominantní svým charakterem zřícenina tvrze z 15. stol. dominantní svým charakterem a polohou v obci

kaple v Kozlově

Kozlov

Kozlov u Ledče nad Sázavou

dům č. p. 17 v Kozlově

Kozlov

Kozlov u Ledče nad Sázavou

hospodářské stavení č.p. 15 v Kozlově

Kozlov

Olešná u Ledče nad Sázavou

kaple v Olešné

Kožlí

Kožlí

dům č.p. 29 na návsi v Kožlí

Kožlí

Kožlí


Kožlí

Kožlí

kostel Proměnění Páně v Kožlí

Kožlí

Kožlí

dům č.p. 52 v Kožlí

Kožlí

Kožlí


hodnotný pro kompozici a plasticitu čelní fasády, nevhodné přístavky k původnímu objemu hodnotný je objem pro vzájemné uspořádání objektů a polohou vůči terénu, fasáda poškozena instalací nevhodných oken stavba je hodnotná svou jednoduchou formou, jasně odpovídající svému účelu nezvyklé, ale harmonické uspořádání čelní fasády, vhodná proporce domu, výraz kazí plechová vrata v kontextu obce je hodnotné drobné měřítko domu a kompozice čelní fasády původně gotický kostel ze 14. stol., přestavěn neogoticky po požáru v r. 1868 hospodářské stavení vhodného měřítka a kompozice čelní fasády, západní strana vymezuje uliční čáru v kontextu obce je hodnotné drobné měřítko domu, kompozice čelní fasády

18

dominantní svým charakterem a architektonickou kvalitou

dominantní svým charakterem, polohou na návsi a architektonickou hodnotou


obec


část A






stavební dominanta

a tradiční forma Kožlí

Kožlí

smírčí kříž, Kožlí

Kožlí

Kožlí

pomník, Kožlí

Kožlí

Sechov

hospodářské stavení č.p. 67, Přemilovsko

dům je hodnotný svým měřítkem a kompozicí čelní fasády, i přes poškození fasády je štukatura stále patrná

Kunemil

Kunemil

Vlčkův Mlýn č.p. 21 u obce Kunemil

tradiční roubená konstrukce

Kynice

Kynice

Kynice

Kynice

Kynice

Kynice

Ledeč nad Sázavou

Habrek

dominantní svým charakterem, významově zastíněna nevhodně umístěnou budovou obecního úřadu a objektem autobusové zastávky

kaple v Kynici

dům č.p. 1 v Kynici, pouze část u silnice dům č.p. 5 v Kynici

hodnotný svým měřítkem a členěním uličních fasád hodnotný svým měřítkem a členěním fasád dominantní svým charakterem

kaple v Habreku

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

hrad, Ledeč n. S.

vystavěn v pol. 13. stol.

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Thunovský letohrádek, Ledeč n. S.

stavba z konce 17. stol.

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

kostel Nejsvětější Trojice na hřbitově, Ledeč n. S.

nápis uvnitř kostela dokládající rok jeho vzniku - 1585

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

židovská synagoga, Ledeč n. S.

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

dům č.p. 1 na náměstí, Ledeč n. S.

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

kostel sv. Petra a Pavla, Ledeč n. S.

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

dům č.p. 145 v Mlýnské ul, Ledeč n. S.

stavba z r. 1739

první zmínka o kostele z r. 1350 - zapsán na seznam kostelů

19

původně gotický hrad z pol. 13. stol., upravován renesančně, barokně, 1879 velký požár po kterém už hrad nebyl obnoven do původní podoby původně raně barokní stavba z konce 17. stol., přestavěna na přelomu 18. a 19. stol. klasicistně renesanční stavba postavená ve 2.pol. 16. stol. na dnešním starém hřbitově budova byla postavena v r. 1739 náhradou za synagogu z r. 1606, která shořela, po dalším požáru v 19. stol. byla původně jednopodlažní barokní stavba upravena klasicistně, stavba má po architektonické stránce cenný interiér reprezentativní neobarokní stavba z počátku 20.stol. vyniká řádovostí a bohatou zdobností uličních fasád kaple Panny Marie je gotická kolem r. 1400, stavba v 16. stol. dokončena a přistavěna věž, v evropském kontextu unikátní síťová klenba - bez nosné funkce, pouze dekorativní budova bývalého špitálu, hodnotná svým měřítkem a jednoduchou kompozicí fasád

dominantní svým charakterem, měřítkem, rozsahem komplexu, architektonickou kvalitou, polohou na skále dominantní architektonickou kvalitou, reprezentativní formou a polohou dominantní svým charakterem a architektonickou kvalitou


dominantní architektonickou kvalitou

dominantní svým charakterem, měřítkem a architektonickou kvalitou


obec


část A






stavební dominanta

objekt značně zdevastovaný jednak zanedbanou údržbou jednak nevhodnými úpravami vstupních otvorů, přesto zachována hodnota v původním drobném měřítku stavby dům pravděpodobně z 1. pol. 20. stol. hodnotný pravidelnou kompozicí uličních fasád a jejich jemnou plasticitou fara - stavba je hodnotná svým jednoduchým objemem, měřítkem odpovídajícím účelu stavby a jednoduchou rytmickou kompozicí čelní fasády dům je v kontextu náměstí hodnotný svou jednoduchou symetrickou kompozicí a fasádním detailem

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou


Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou


Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou


Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou


Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Husův sbor, ul. Koželská, Ledeč n. S.

stavba z r. 1928, projektovaná ledečským rodákem J. Svobodou

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

dům č.p. 21 ul. Hrnčíře, Ledeč n. S. dům č.p. 33 v ul. Pod Šeptouchovem, Ledeč n. S.

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou


Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou


Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou


Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou


Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou


Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

dům č.p. 76 Mlýnská ul., Ledeč n. S.

hodnotný svým drobným měřítkem a dochovanou formou hodnotný svým drobným měřítkem a kompozicí čelní fasády, zajímavý svou polohou dům původně dívčí obecné školy postavený v r. 1838 je v současnosti v kritickém stavu, hodnota spočívá v jeho prostorotvorné funkci - ukončuje Husovo náměstí a odděluje ho od autobusového nádraží a drasticky znehodnoceného veřejného prostranství před objektem bývalého kina budova bývalého pivovaru, hodnotný svou dochovanou formou, nepatřičným dojmem působí soudobé vikýře, vhodnější by bylo k prosvětlení podkroví požít tzv. volská oka neorenesanční stavba, hodnotná svou dochovanou fasádou 2.NP, fasáda 1.NP je značně poškozená barokní dům se sochou Merkura, hodnotný svou dochovanou formou kvalitně zrekonstruovaný dům, prefabrikovaná štukatura působí původním dojmem renesanční dům se čtverhranným arkýřem, neseným mohutným kamenným sloupem, fasáda domu je značně poškozena, odpadávající omítka odkrývá pravděpodobně původní sgrafito

20


dominantní svým měřítkem


obec


část A






stavební dominanta

dům č.p. 613 Mlýnská ul., Ledeč n. S.

mlýn - stavba hodnotná svou industriální formou

dům č.p. 77 Čechova ul., Ledeč n. S. dům č.p. 267 Nádražní ul., Ledeč n. S.

klasicistní stavba hodnotná svou řádovostí a detailem uličních fasád dům ze začátku 20. stol., s dochovanou čelní fasádou symetrické kompozice

Ledeč nad Sázavou

dům č.p. 450 Habrecká ul., Ledeč n. S.

funkcionalistická stavba z r. 1932 s charakteristickou čtvercovou věží

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

kaple v Komenského ul., Ledeč n. S.

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

dům č.p. 249 Čechova ul., Ledeč n. S.

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

hotel Sázava v Čechově ul. č.p. 115, Ledeč n. S.

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

dům č.p. 119, Pivovarská ul., Ledeč n. S.

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

dům č.p. 436 Nádražní ul., Ledeč n. S.

hodnotný plasticitou a kompozicí fasád

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

dům č.p.713, Zahradní ul., Ledeč n. S.

hrázděná vila inspirovaná dílem Dušana Jurkoviče, v současnosti opatřená velmi nevhodnými okny

Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

dům č.p. 146, Ledeč n. S.

Ledeč nad Sázavou

Obrvaň

kaple v Obrvani

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

dominantní svým charakterem, architektonickou hodnotou a polohou u řeky

dominantní svým měřítkem a v kontextu města slohovou ojedinělostí dominantní svým charakterem

stavba ze začátku 20. stol. s dochovanou fasádou 2.NP, fasáda 1.NP znehodnocena, nevhodná barva omítky funkcionalistická stavba architektonicky hodnotná díky vynikající kompozici uliční fasády, která je tvořena působivými velkoformátovými okny v původním členění a věžicí zdůrazňující vstup do budovy hodnotný svým drobným měřítkem, původní formou a jednoduchou kompozicí fasád

židovský hřbitov, Ledeč n. S. boží muka, Ledeč n. S. sousoší sv. Jana Nepomuckého, Ledeč n. S. sloup se sochou P. Marie, Ledeč n. S. pomník mistra Jana Husa, Ledeč n. S. pomník obětem I. a II. Světové války, Ledeč n. S. kaple na židovském hřbitově, Ledeč n. S.

dominantní svou architektonickou kvalitou

dominantní svou polohou a ojedinělým architektonickým výrazem

stavba drobného měřítka, hodnotná jednoduchou kompozicí fasád a jejich nenápadnou plasticitou dříve budova školy, nyní bytový dům, z původních hodnot zbyla jenom hrubá hmota dominantní svým charakterem a polohou v obci

21


obec


část A






stavební dominanta

Ledeč nad Sázavou

Obrvaň

dům č.p. 9 v Obrvani

hodnotný svým měřítkem a kompozicí čelní fasády

Ledeč nad Sázavou

Obrvaň

dům č.p. 2 v Obrvani


Ledeč nad Sázavou

Vrbka u Ledče nad Sázavou

kostel sv. Jana Křtitele v Sačanech

První zmínka z r. 1397, osada Sačany byla vypálena za husitských válek v r. 1421, obnoven pouze kostel s farou a hřbitovem

původně gotický kostel, přestavěn do dnešní podoby ve 20. stol., věž přistavěna v r. 1753


stavba je hodnotná svou jednoduchou formou, jasně odpovídající svému účelu


Ledeč nad Sázavou

Souboř

kaple v Souboře

Ledeč nad Sázavou

Sychrov u Ledče nad Sázavou

kaple v Sychrově

Ledeč nad Sázavou


kaple ve Vrbce

architektonicky hodnotná stavba pro svou výrazovou jednoduchost - harmonické proporce, symetricky komponovaný celek

Ledeč nad Sázavou


dům č.p. 5 ve Vrbce


Dobrnice

hřbitovní kostel Všech svatých v Dobrnicích

Leština u Světlé

stavba z konce 17. stol.

družstevní lihovar v Dobrnicích č.p. 9, severní křídlo bloku, dva domy vč. komína kaple v Leštině u Světlé

Leština u Světlé

Dobrnice

Leština u Světlé

Leština u Světlé

Leština u Světlé

Leština u Světlé

špýchar domu č.p. 22 v Leštině u Světlé

Leština u Světlé

Štěpánov u Leštiny

dům č.p. 12 ve Śtěpánově

Leština u Světlé


Vrbice u Leštiny

kaple ve Vrbicích

Malčín

Malčín

dvojice obytných domů č.p. 4 a 5 bývalé sklárny v Dobré Vodě u Světlé

Ovesná Lhota

Ovesná Lhota

kaple v Ovesné Lhotě

Ovesná Lhota

Ovesná Lhota

Rýmesův Mlýn u Sázavky

Pavlov

Pavlov u Ledče nad Sázavou

dům č.p. 12 v Pavlově


barokní stavba ve své formě jednoduchá, pravděpodobně postupem času zbavená štukatury

dominantní svým měřítkem a charakterem

hodnotné pro jednoduchou kompozici čelních fasád

komín - výšková dominanta

tradiční roubená konstrukce, současný stav je kvůli nefunkčnímu systému památkové péče kritický původní objem nenarušen dalšími přístavky, dále hodnotný pro kompozici fasád její význam je radikálně utlumen nevhodným umístěním hasičské zbrojnice v bezprostřední blízkosti kaple vila - po architektonické stránce kvalitní objekt pro jasnou kompozici fasád a celkový reprezentativní výraz daný hlavně objemem domu a velikostí oken dominantní svým charakterem hodnotný vzájemným uspořádáním objektů a jejich původní formou hodnotný pro kompozici čelní fasády bohatou štukaturu a polohu vůči domu č.p.10 se kterým tvoří vnitřní hospodářský dvůr, štukatura v kritickém stavu, přesto patrná

22


obec




Pavlov


kaple v Pavlově

Pavlov



Pavlov



Pohleď

Pohleď

obecní úřad, dům č.p. 26 v Pohledi

Pohleď

Pohleď

zvonice v Pohledi

Pohleď

hospodářské stavení sestávající se z domů č.p 24 a č.p.31 v Pohledi

Pohleď

část A

hospodářské stavení v Pohledi - Michalův statek

Prosíčka

Nezdín

kaple v lesích u Nezdína

místo liturgického významu

Příseka

Příseka u Světlé nad Sázavou

kaple v Přísece

Sázavka

Sázavka

kostel sv. Jana Křtitele v Sázavce

Sázavka

Sázavka

škola č.p. 55, dříve fara v Sázavce

Sázavka

Sázavka

márnice v Sázavce

Služátky

Služátky

kaple ve Služátkách

Dolní Březinka

Světlá nad Sázavou

Dolní Dlužiny


Kochánov u Lipničky


tradiční roubená konstrukce drobného měřítka, hodnotné vzájemné uspořádání staveb

Pohleď


stavební dominanta

hodnotný svým měřítkem, kompozicí čelní fasády a jemnou štukaturou skupina hospodářských staveb, hodnotná svým vzájemným uspořádáním, obytný dům kompozicí čelní fasády hodnotný svým měřítkem, původním členěním fasády, nevhodná přístavba na JZ straně, nevhodný odstín omítky nově zbudovaná zvonice v tradiční formě, tradiční je i šindelové opláštění

Pohleď

Benetice u Světlé nad Sázavou



dominantní svým charakterem, po architektonické stránce nepříliš zdařilá

původní rod Michalů usazen na statku od r. 1591 do r. 1997, v současnosti skanzen



jedna z prvních zmínek z r. 1352 (zmínka o papežském desátku)

tradiční roubená konstrukce drobného měřítka, hodnotné vzájemné uspořádání staveb - dvůr ze všech stran uzavřen hospodářskými nebo obytnými stavbami

původně gotický kostel, pravděpodobně z 14. stol.

výrazná svým umístěním v lese dominantní svým charakterem a polohou v obci dominantní svým charakterem, polohou v obci a architektonickou kvalitou

klasicistní stavba s patrnou řádovostí, pravděpodobně z 19. stol., značně poškozená pozdějšími stavebními zásahy hodnotná svou jednoduchou formou a jednoduchou kompozicí fasád dominantní svým charakterem a polohou v obci hodnota spočívá ve vzájemné poloze domů a v poloze vůči komunikaci vytváří uliční čáru, dům č.p. 5 má navíc zachovalou kompozici oken na čelní fasádě

dvojice domů č.p 5 a č.p.15 v Beneticích hřbitov z napoleónských válek v Dolní Březince kaple v Dolních Dlužinách tovární vila č.p. 11 ve Františkodole

dominantní svým charakterem stylově čistá stavba, znehodnocená drobnými přístavbami a úpravami

23


obec Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou

katastrální území Horní Dlužiny

Lipnička



dům č.p. 5 v Horních Dlužinách kaple v Kochánově dům č.p. 6 v Lipničce


Lipnička

kaple v Lipničce


Leštinka u Světlé nad Sázavou

kaple v Leštince


Mrzkovice

kaple v Mrzkovicích


dům č.p.283 v ul. Pěšinky, Světlá n.S.



dům č.p. 231, mateřská škola u zimního stadionu, Světlá n.S.



dům č.p. 596, nádražní budova, Světlá n.S.



dům č.p. 305 v Kolovratově ul., Světlá n.S.



dům č.p .7 v Zámecké ul., Světlá n.S.



zámek, Světlá n.S.








část A




stavební dominanta

hodnotný svým měřítkem a jednoduchou kompozicí fasád dominantní svým charakterem cenný pro své měřítko a kompozici čelní fasády dominantní svým charakterem a polohou v širším těžišti návsi dominantní svým charakterem, příklad neodborně provedených úprav stavby, hrubé zacházení s jemnou hmotou - nevhodně umístěné okapní svody, nemístná dlažba, pohledově se uplatňující nopová folie,... dominantní svým charakterem

vznikl mnohými přestavbami z původní tvrze, zásadní přestavba v letech 1869-73

dům č.p. 108 v Haškově ul., Světlá n.S. dům č.p 130 v Haškově ul., Světlá n.S. dům č.p. 13 pod kostelem, Světlá n.S.

reprezentativní secesní vila odpovídajícího měřítka, stylově čistý dům s dochovanou štukaturou, nevhodně použitá střešní krytina na domě je hodnotný především dochovaný štít, pravděpodobně z konce 19. stol., celkově dům utrpěl dodatečnými úpravami klasicistní stavba s patrnou řádovostí, zachovalá bosáž a dekorativní rámy stavebních otvorů, hodnotné je pohledově se uplatňující zdivo z plných cihel, bohužel opatřeno nátěrem, krajně nevhodné jsou výplně jak dveřních tak okenních otvorů poplatné době rekonstrukce objektu dům z poloviny 20. stol. je hodnotný v kontextu města pro zachování svého původního objemu a střízlivého fasádního dekoru pravidelně členěný celek i jednotlivé fasády, hodnotné jsou pohledově se uplatňující režné zdivo a jednoduché rámy oken, budova chátrá neorenesanční stavba reprezentativního významu, z architektonického hlediska nejhodnotnější stavba ve Světlé nad Sázavou hodnotný svým měřítkem a zachovalou formou hodnotný svým měřítkem a zachovalou formou hodnotný svým měřítkem a zachovalou formou

24

dominantní svým charakterem a v kontextu města architektonickou hodnotou

dominantní díky svému objemu

dominantní svým charakterem a měřítkem


obec Světlá nad Sázavou

katastrální území Světlá nad Sázavou

část A






stavební dominanta dominantní svým charakterem, polohou a výraznou formou

altán na nábřeží, Světlá n.S.



dům č.p. 22 na náměstí, Světlá n.S.



městská radnice, č.p. 18, Světlá n.S.



kostel sv. Václava, Světlá n.S.



dům č.p. 240 v Nádražní ul., Světlá n.S.



kaple na sídlišti, Světlá n.S.



skupina původních domů v Dolní ul. č.p. 146,189 a 190, Světlá n.S.







dům č.p 84 v ul. Nové město, Světlá n.S.



dům č.p. 67 v ul. Nové město, Světlá n.S.



dům č.p. 94 na náměstí - fara, Světlá n.S.



dům č.p. 100 v Jelenově ul., Světlá n.S.

písemné 14. stol.

zmínky ze

dům č.p. 127 v Dolní ul., Světlá n.S. skupina domů v Dolní ul. č.p. 90 a 141, Světlá n.S.

dům, který byl při rekonstrukci drasticky zbaven původní fasádní štukatury, z původního honosného výrazu zbyly pouze štíty a geometrie střechy reprezentativní budova z přelomu 18. a 19. stol., přestavovaná v r. 1926, výrazově čistá stavba utrpěla umístěním střešních oken na pohledově exponovaný střední trakt budovy kostel založen pravděpodobně v pol. 12. stol., následně několikrát přestavěn, zásadní přestavba v r. 1722 kvalitně zrekonstruovaná reprezentativní stavba, měřítkem odpovídající svému účelu, zachovalý původní fasádní dekor, nevhodně provedeno pouze zastřešení hlavního vchodu v prostředí sídliště zvláště cenná stavba svou tradiční formou zvlášť brutálním způsobem znehodnocena architektonická kvalita původních staveb, přesto zůstává hodnota v dochovaném drobném měřítku těchto objektů hodnotný drobným měřítkem a původním objemem bez přístavků hodnotné měřítkem

svým

dominantní svým charakterem, měřítkem a typickou věží

dominantní svým výrazem a polohou

dominantní ostrým kontrastem s okolím

drobným

hodnotný svým drobným měřítkem, původní formou, členěním a kompozicí čelní fasády dochovaný původní objem domu, hodnotný řádovostí a plasticitou čelní fasády v kontextu města po architektonické stránce vysoce kvalitní stavba, hodnotná svou proporcí, úměrným měřítkem, kompozicí fasád a geometrií střechy neorenesanční dům vymezující spodní část náměstí, hodnotný pro svou řádovost a zdobnost uličních fasád

25

dominantní svým charakterem a měřítkem

dominantní architektonickou kvalitou


obec








část A



dům č.p. 101 v Jelenově ul. špitál, Světlá n.S.

budova stojí na místě původního špitálu, který dal postavit Burian Trčka z Lípy v r. 1578




stavební dominanta

v r. 1877 byla budova špitálu zbořena a podle architekta Linsbauera postavena budova nová, sloužící jako škola (otevřená v r. 1879), nevhodnými úpravami se z fasády této stavby do současnosti nedochovalo téměř nic

kaple ve skále při příjezdu do Světlé z Ledče židovský hřbitov, Světlá n.S.


Závidkovice

hospodářské stavení č.p.5 v Závidkovicích


Žebrákov u Světlé nad Sázavou

kaple v Žebrákově



dům č.p. 14 v Žebrákově



dům č.p. 2 v Žebrákově

Trpišovice

Dobrovítova Lhota

kaple v Dobrovítově Lhotě

Trpišovice

Dobrovítova Lhota

hospodářské stavení č.p. 13 v Dobrovítově Lhotě

Trpišovice

Dobrovítova Lhota

dům č.p.21 v Dobrovítově Lhotě

Trpišovice

Koňkovice

hospoda č.p. 2 na návsi v Koňkovicích

Trpišovice

Koňkovice

dům č.p. 12 na návsi v Koňkovicích

Trpišovice

Koňkovice

soubor hospodářských stavení č.p. 7 v Koňkovicích

Trpišovice

Koňkovice

kamenný most v osadě Remuta

Trpišovice

Koňkovice

venkovská usedlost ve Smrčné, č. p. 2 + 7

dominantní svým charakterem a polohou

cenný pro své měřítko, kompozici čelní fasády a vzájemné uspořádání obou domů dominantní svým charakterem a polohou na návsi bez přístaveb; hodnotná stavba svým drobným měřítkem a původní kompozicí čelní fasády bez přístaveb; hodnotná stavba svým měřítkem a původní kompozicí severní a východní fasády dominantní svým charakterem jednotlivé objekty jsou rozmístěny tak, že společně se sousedním domem č.p.14 vytváří ve svém středu obytnou zahradu zdařilá rekonstrukce dřevěná okna i dveře v původním členění a velikosti, kamenné zápraží, vhodně použité barvy pouze původní objekt bez hospodářských přístaveb; nejcennější jihovýchodní fasáda, pro proporci oken a štukaturu pouze původní hmota bez dalších přístaveb; dochovala se pouze štukatura na západní fasádě, zbylé fasády jsou poničené. hodnotný pro vzájemné uspořádání jednotlivých staveb a jejich drobné měřítko; prostor vnitřního dvora dotváří vzrostlá lípa hodnota spočívá v původní klenuté kamenné konstrukci mostku; z architektonického hlediska nevhodně doplněn současnou železobetonovou vozovkou hodnotná pro své měřítko a kompozici fasád

26


obec

část A

jev č.13 historicky

katastrální

název

území





stavební dominanta

Vilémovice

Vilémovice u Ledče nad Sázavou

hospodářské stavení ve Vilémovicích, č.p. 13

Vilémovice


zámek ve Vilémovicích

barokní zámek byl postaven v letech 1743-1746, 1825 vyhořel, ihned opraven

Vilémovice


kaple sv. Jana Nepomuckého na okraji Vilémovic

barokní kaple z r. 1727, stylově čistá stavba odpovídajícího drobného měřítka

Vlkanov

Vlkanov

Vlkanov

Vlkanov

Vlkanov

Vlkanov

špýchar u domu č.p. 23 ve Vlkanově špýchar u domu č.p. 22 ve Vlkanově

hodnotné svým vzájemným uspořádáním, drobným měřítkem, použitými materiály dominantní svým charakterem a architektonickou hodnotou dominantní svým charakterem, polohou a architektonickou hodnotou

tradiční roubená konstrukce tradiční roubená konstrukce hodnotný svým měřítkem, kompozicí fasád a jemnou štukaturou

dům č.p. 7 ve Vlkanově

V rámci Aktualizace územně analytických podkladů 2016 nebyly v rámci kulturních hodnot vymezeny nové jevy.

A)2.2. Přírodní hodnoty Kromě přírodních hodnot chráněných legislativou (viz. kap. A)3. Limity využití území) jsou v řešeném území vymezeny tyto přírodní hodnoty: poř. č. ÚAP 21

22


hodnoty území

územní stability



systém

ekologické

významný krajinný prvek registrovaný významný krajinný prvek ze zákona

23

37 38 39

lesy ochranné les zvláštního určení lesy hospodářské

Územní systém ekologické stability

o nadregionální biokoridor, nadregionální biocentrum o regionální biokoridor, regionální biocentrum  významné krajinné prvky registrované 

významné krajinné prvky ze zákona

o významné krajinné prvky ostatní o biotopové lokality o evidované lokality  Pozemky určené k plnění funkce lesa o kompaktní a fragmentované lesní porosty v území

V rámci Úplné aktualizace územně analytických podkladů 2016 nebyly v rámci přírodních hodnot vymezeny nové jevy. Aktualizovány byly vrstvy pozemků určených k plnění funkcí lesa (jevy 37 – 39) a biotopové a evidované lokality. 

Vodní toky



Vodní zdroje

Mimo sledované jevy dle ÚAP jsou vymezeny další přírodní hodnoty: 

Přírodní dominanty o

Melechov (707 m n.m.)

27




část A

Významná soliterní zeleň o

Vzrostlá zeleň utvářející obraz a charakter území – charakteristickým prvkem jsou významné soliterní dřeviny na celém území - lípy, javory, jírovce, které utvářejí charakter kulturní krajiny a zastavěných částí obcí

A)2.3. Civilizační hodnoty Jedná se o hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení veřejnou infrastrukturou (dopravní a technickou infrastrukturou, občanským vybavením), dále v možnosti jeho dalšího rozvoje, možností pracovních příležitostí, v dopravní dostupnosti obcí, v dostupnosti veřejné dopravy, ve vlastnostech či různorodosti obytného prostředí, v možnosti využívání krajiny k zemědělským účelům a pod. V řešeném území jsou vymezeny tyto civilizační hodnoty: poř. č. ÚAP 2


hodnoty území

plochy výroby

3


106

cyklostezka, cyklotrasa, hipo a turistická stezka

 Plochy výroby - plochy a areály zajišťující pracovní příležitosti o výrobní a průmyslové areály o zemědělské areály o drobné provozovny  Plochy občanského vybavení - plochy a areály občanského vybavení o veřejné občanské vybavení (např. úřady státní správy, školská zařízení, zdravotní a sociální zařízení, hřbitovy, hasičské zbrojnice…) a vybavení zajišťující základní služby (např. obchodní zařízení, služby, stravování) o hřbitovy o občanské vybavení zajišťující možnost sportovního vyžití (rekreační a sportovní areály) o cyklostezky, cyklotrasy o turistické trasy

Dále jsou v grafické části vymezeny tyto civilizační hodnoty: 

Investice do zemědělské půdy: o meliorace



Dopravní a technická infrastruktura: Napojení na nadřazený dopravní skelet a hromadnou dopravu, na inženýrské sítě: o

čistírny odpadních vod

o

základní komunikační skelet (silnice I. – III. třídy, železnice…)

Ochrana těchto hodnot je daná legislativou a je popsána v kapitole A)3. Limity využití území. Zhodnocení viz. příslušné kapitoly.

28


A)3.

část A

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

V grafické části jsou vyznačené ve výkrese č. 2 Výkres limitů využití území.

A)3.1. Ochrana kulturního dědictví Národní kulturní památky ani památkově chráněná území se v řešeném území nenacházejí. A)3.1.1. Nemovité kulturní památky poř. č. ÚAP 8


limity využití území

nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma



viz. seznam nemovitých kulturních památek zapsaných v ÚSKP

Seznam nemovitých kulturních památek: Číslo rejstříku

Obec

26921 / 6-130 29599 / 6-4512 38058 / 6-137 29006 / 6-206 14646 / 6-227 29835 / 6-229

Číhošť Dobrnice Dolní Město Hněvkovice Chřenovice Chřenovice

33086 / 6-228 34275 / 6-238

Chřenovice Kouty

49692 / 6-6065 47235 / 6-239 14401 / 6-267 15511 / 6-265 10203 / 6-5804 47082 / 6-266

Kožlí Kožlí Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou

46431 / 6-257

čp.

Památka

Ulice,nám./umístění

kostel Nanebevzetí P. Marie kostel Všech svatých kostel sv. Martina kostel sv. Bartoloměje hrad, zřícenina kostel sv. Václava čp.20

V strana obce

nad želez. zastávkou

venkovská usedlost, z toho jen: špýchar tvrz Melechov, zřícenina pravá strana silnice do Hněvkovic Kobylí důl

smírčí kříž pomník kostel Nejsvětější Trojice kostel sv. Petra a Pavla sbor Husův židovský hřbitov

Koželská V hrnčířích

Ledeč nad Sázavou

boží muka

U Stínadel

32979 / 6-260 15724 / 6-264 102012

Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou

sousoší sv. Jana Kostelní Nepomuckého sloup se sochou P. Marie nám. pomník mistra Jana Husa

17356 / 6-5074 46616 / 6-258 45581 / 6-259 45217 / 6-263 22852 / 6-261 24607 / 6-262

Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou

pomník obětem I. světové války pivovar měšťanský dům měšťanský dům bývalý městský špitál škola

37757 / 6-5508 18882/6-256 19808 / 6-255

Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou

čp.252 čp.701

synagoga Letohrádek Thunovský hrad

30383 / 6-270

Leština u Světlé

čp.22

venkovská usedlost, z toho jen: špýchárek

čp.62 čp.72 čp.76 čp.145 čp.146

29

a

II. v parčíku pod Šeptouchov nám. nám. Mlýnská Kostelní Kostelní Na potoce Hradní

skalou

Úplná aktualizace ÚAP Světlá nad Sázavou - 2016 Číslo rejstříku 29533 / 6-138 31011 / 6-333 32082 / 6-342 11364 / 6-5943 21081 / 6-341

Obec Loukov Sázavka Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou

čp.

10167 / 6-5846


104233 50174/6-6122 102227 21421 / 6-5500 34937 / 6-359 33687 / 6-360 14421 / 6-361

Světlá nad Sázavou Trpišovice Trpišovice Tasice Vilémovice Vrbka Zahrádka

čp.? čp.?

100217

Pohleď

čp.16

část A Památka kostel sv. Markéty kostel sv. Jana Křtitele kostel sv. Václava židovský hřbitov zámek

čp.1

čp.569

Ulice,nám./umístění

Nad starou cihelnou Zámecká

hřbitov z napoleonských válek železniční stanice - výpravní budova venkovská usedlost lávka – mostek sklárna zámek kostel sv. Jana Křtitele kostel sv. Víta

Nádražní přes Meziklaský potok

při vsi Náves

zemědělský dvůr - Michalův statek

V rámci Aktualizace územně analytických podkladů 2014 byly v rámci nemovitých kulturních památek provedena aktualizace dle podkladů Národního památkového ústavu. Byla doplněna vrstva bodového charakteru vymezující jednotlivé objekty památkové ochrany, včetně konkrétních dílčích památek. V rámci aktualizace 2015 byl seznam aktualizován na základě databáze nemovitých kulturních památek Monumnet. A)3.1.2. Archeologie poř. č. ÚAP 16



území nálezy



s archeologickými

viz. seznam stávajících archeologických nalezišť

Řešené území je územím archeologického zájmu ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s vysokou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů a z hlediska památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu. Stávající archeologická naleziště: Typ

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

i.č. v mapě

Název

Obec

13-34-19/1 13-34-19/2 13-34-20/1 13-34-20/2 13-34-20/3 13-34-24/1 13-34-24/2 13-34-24/3 13-34-24/4 13-34-24/5 13-34-25/1 13-34-25/2 13-34-25/3

Tasická (sklářská) huť, jinak "Tasická sklárna". tvrziště Sačany - kostel sv. Jana Křtitele. tvrziště tvrziště trať V pásmi (Nad pásmem) polní trať U skalky (U vršku) zaniklá tvrz? (dvorec?) kostel sv.Václava. zřícenina hradu Chřenovice. Lacembok (jinak Zíkev) - zřícenina hradu jádro obce hradiště (?) Kočičí Hrádek, event. Kočičí Zámek

Bělá Bělá Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Kozlov Chřenovice Chřenovice Chřenovice Chřenovice Chřenovice Ledeč nad Sázavou Číhošť Hradec

30

Úplná aktualizace ÚAP Světlá nad Sázavou - 2016 Typ

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

část A

i.č. v mapě

Název

Obec

13-43-16/1 13-43-16/2 13-43-16/3 13-43-16/4 13-43-16/5 13-43-21/3 13-43-22/1 23-12-04/1 23-12-04/2 23-12-04/3 23-12-04/5 23-12-04/6 23-12-05/1 23-12-05/2 23-12-05/5 23-12-05/6 23-12-09/1 23-12-09/2 23-12-09/3 23-12-10/1 23-12-10/2 23-12-10/3 23-12-10/4 23-12-10/7 23-12-14/1 23-12-15/1 23-12-15/2 23-21-01/2 23-21-01/3 23-21-01/3 23-21-01/4 23-21-01/5 23-21-01/6 23-21-02/1 23-21-02/1 23-21-02/2 23-21-02/3 23-21-06/1 23-21-06/15 23-21-06/16 23-21-06/16 23-21-06/2 23-21-06/3 23-21-06/4 23-21-06/5 23-21-06/7 23-21-06/8 23-21-07/1 23-21-07/1 23-21-07/7 23-21-07/8

obec Stará Chraňbože - zaniklá sklárna obec, depoty mincí tvrziště. zaniklý zámek, resp. tvrz tvrziště středověké a novověké jádro obce polní trať K předním lukám Bohumilice - tvrziště kostel sv.Bartoloměje. místní část Podolí - tvrz, zaniklá papírna Přemilovsko (Přemelovsko) - tvrziště hrad, zámek zámek, tvrz (?) středověké a novověké jádro města židovský hřbitov p. trať V Hradišti (V Hradištích) kostel Proměnění Páně tvrziště Kouty Melechov - tvrz (historicky Nelechov) vrch Melechov Mrázova Lhota (ev. Bilantova Lhota) - tvrziště kostel sv.Vojtěcha Zahrádka u Ledče nad Sáz.- kostel sv.Víta zaniklá sklárna Rohule - zaniklá sklárna Benetice - ZSV Pavlíkov - ZSV Pavlíkov - ZSV Svatojánské Hutě - zaniklá sklárna Svatojánské Hutě - zaniklá sklárna zaniklá sklárna severně od kopce Malá homole severně od kopce Malá homole Hejtice - zaniklá sklárna tvrziště (v poloze "Na parkánu") polní trať "Na Bradle" Smrčensko - tvrziště zaniklá samota zaniklá samota Černý vír; Malá a Velká Skála střed obce Radkovec - ZSV Mrzkovice - jádro obce zaniklá sklářská huť novověké pohřebiště mezi zámkem a samotou Rozinov mezi zámkem a samotou Rozinov středověké a novověké jádro města zaniklá hornická šachta

Číhošť Leština u Světlé Leština u Světlé Číhošť Leština u Světlé Číhošť Sázavka Ledeč nad Sázavou Kožlí Hněvkovice Ledeč nad Sázavou Kožlí Ledeč nad Sázavou Vilémovice Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Kožlí Kožlí Kožlí Kouty Kouty Trpišovice Trpišovice Bojiště Horní Paseka Kouty Dolní Město Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Vilémovice Pavlov Pavlov Světlá nad Sázavou Příseka Služátky Malčín Kunemil Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Trpišovice Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Trpišovice Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Nová Ves u Světlé Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou

31


1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

část A

i.č. v mapě

Název

Obec

23-21-08/1 23-21-08/3 23-21-11/1 23-21-11/2 23-21-11/3 23-21-11/4 23-21-11/9 13-34-19/3 13-34-20/4 13-34-24/6 13-34-24/6 13-34-24/7 13-34-24/8 13-34-25/10 13-34-25/4 13-34-25/4 13-34-25/5 13-34-25/6 13-34-25/7 13-34-25/8 13-34-25/9 13-43-16/6 13-43-17/3 13-43-17/4 13-43-21/1 13-43-21/2 13-43-21/4 13-43-21/5 13-43-22/4 13-43-22/5 23-12-03/1 23-12-03/2 23-12-04/10 23-12-04/7 23-12-04/8 23-12-04/9 23-12-05/3 23-12-05/4 23-12-09/4 23-12-10/10 23-12-10/5 23-12-10/6 23-12-10/8 23-12-10/9 23-12-15/3 23-12-15/4 23-12-15/5 23-21-01/1 23-21-01/10 23-21-01/7 23-21-01/8

Dobrá Voda - zaniklá sklárna Dobrá Voda - zaniklá sklárna ("Haberské hutě") Loukov-kostel sv.Markéty Dolní Město, před domem č.p.5 cesta ke Kulíkovu mlýnu Loukov - zaniklá sklárna kostel sv.Martina novověké jádro obce novověké jádro obce novověké jádro obce novověké jádro obce novověké jádro obce novověké jádro obce středověké a novověké jádro osady Hořeslavsko osada Hamry - zaniklý hamr osada Hamry - zaniklý hamr středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce novověké jádro obce Štičí novověké jádro obce novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce novověké jádro obce Horní Paseka středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce novověké jádro obce novověké jádro obce novověké jádro obce Horní Březinka středověké a novověké jádro obce

Malčín Malčín Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Ledeč nad Sázavou Číhošť Jedlá Bělá Jedlá Ledeč nad Sázavou Hradec Hradec Kozlov Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Kozlov Kozlov Prosíčka Číhošť Leština u Světlé Leština u Světlé Vlkanov Ovesná Lhota Kynice Prosíčka Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Hněvkovice Hněvkovice Kožlí Hněvkovice Hněvkovice Hněvkovice Hradec Ostrov Hněvkovice Trpišovice Kamenná Lhota Kouty Bojiště Bojiště Horní Paseka Dolní Město Dolní Město Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Pavlov

32


i.č. v mapě

2 23-21-01/9 2 23-21-02/4 2 2 2 2 2 2 2 2

23-21-02/5 23-21-02/6 23-21-03/2 23-21-03/4 23-21-06/10 23-21-06/11 23-21-06/12 23-21-06/13

2 23-21-06/14 2 23-21-06/6 2 23-21-06/9 2 2 2 2 2 2 2

23-21-07/2 23-21-07/3 23-21-07/4 23-21-07/5 23-21-07/6 23-21-12/4 23-21-12/4

část A

Název

Obec

středověké a novověké jádro obce Mezilesí středověké a novověké jádro obce novověké jádro obcí Dolní Bohušice, Horní Bohušice novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce novověké jádro obce Komárov středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce Bilantova Lhota tvrziště středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce Dobrá nad Sázavou středověké a novověké jádro obce novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce

Světlá nad Sázavou Druhanov Světlá nad Sázavou Služátky Malčín Malčín Dolní Město Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Trpišovice Trpišovice Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Nová Ves u Světlé Světlá nad Sázavou Příseka Pohleď Nová Ves u Světlé Dolní Město Světlá nad Sázavou

V rámci aktualizace územně analytických podkladů 2010 byla provedena aktualizace archeologických lokalit dle podkladů poskytovatele. V rámci aktualizace v roce 2016 nebyly vymezeny nové jevy.

33


část A

A)3.2. Ochrana přírody A)3.2.1. Obecná ochrana přírody Významné krajinné prvky poř. č. ÚAP 22

sledovaný jev dle ÚAP významný krajinný prvek registrovaný


                                       

Čertovy díry Na struhách Meze u Ostrova Šeptouchov Vachty u Vilémovic Ledečské Vápence Farářství Háj za papírnou Klučeniny Lomy u Kožlí Na vinici Prosíčka Studénky V Houpačkách Vápence u Zdeslavic Prameniště Nezdínského potoka Rašeliniště u Radostovic Rákosiny u Radostovic Pod studnami Vstavače "V Polích" Mezi lesy Louka u Žebrákova Louky u Opatovic Rybník u Služátek Pod Rejčkovem Kunický rybník Žlab u Dobrnic Baniska Bledule u Nové Vsi Leštinský potok Prameniště Žebrakovského potoka Louka u Vlkanova Meziklaský potok Kobylí důl Pivovarské údolí Vlčí hůra Rybník Homole Rybník Obecňák Boroviny Údolí Jestřebnice

34


část A

Registrované VKP na ORP Světlá nad Sázavou název VKP Popis Čertovy díry Lokalita tvořena nejvýraznějším útvarem ledečského krasu. Výskyt vzácných rostlinných taxonů: konvalinka vonná, kopytník evropský, náprstník velkokvětý, kokořík mnohokvětý. Ze zoologického hlediska: výr velký a ulity slávičky mnohotvaré Na struhách Lokalita s hojným výskytem květnatce Archerova Meze u Ostrova Významná ornitologická lokalita. Z chráněných druhů ptáků se zde vyskytuje například ťuhýk obecný Šeptouchov Výskyt vápenců na východním svahu vrchu. Výskyt: kokořík mnohokvětý, tolita lékařská, zvonek kopřivolistý, sleziník červený, kokořík vonný, zvonek broskvolistý, břečťan vždyzelený, bojínek Boehmerův, rozrazil ožankolistý, světlík tuhý, dřín Vachty u Vilémovic VKP s rozptýlenou zelení a rybníkem v J části lokality. Výskyt: kosatec žlutý, vachta třílistá a starček potoční Ledečské Vápence Významný ekologický prvek s výskytem vzácných květen: tolita lékařská, devaterník penízkový, prvosenka jarní. Ornitologie: pěnice hnědokřídlá, zvonohlík zahradní, konopka obecná, budníček větší a ťuhýk obecný Farářství Luční rašeliniště s pramennými vývěry, větší část je neobhospodařována. Výskyt: kozlík dvoudomý, prstnatec májový, vachta třílistá Háj za papírnou Habřina se zastoupením břízy a lípy. výskyt: kokořík vonný, kruštík širokolistý, podbílek šupinatý, pižmovka morušová, zvonečník klasnatý, aj. Lokalita je významná i z ornitologického hlediska. Klučeniny Jedná se o cenný typ přípotoční olšiny s četnými pramennými vývěry. V podrostu výskyt bledule jarní, prstenec májový, vrba, atd. Hnízdiště zpěvného ptactva. Lomy u Kožlí Vápencové lomy s výskytem řady vzácných teplomilných rostlinných taxonů: bolehlav plamatý, válečka prapořitá, hlaváč bledožlutý, sléz léčivý, řepík lékařský, lnice květel, sléz velkokvětý, řešetlák počistivý, brslen evropský. Na vinici Několik vápencových lomků s výskytem typické květeny na vápencovém podloží: válečka prapořitá, řepík lékařský, brslen evropský, sesel roční, devaterník penízkovitý, tařice zední. Prosíčka Zbytky vlhkých luk po provedeném odvodnění na okolních pozemcích. Rostlinné taxony: všivec lesní, prstnatec májový, kozlík dvoudomý Studénky Vlhké rašelinné louky zarostlé olšovým náletem s malým rybníčkem. Rostliny: jalovec obecný, prstnatec májový, kozlík dvoudomý, škarda bahenní, vachta třílistá. Lokalita je zároveň útočištěm zpěvného ptactva, hmyzu a obojživelníků V Houpačkách Rašelinné louky s výskytem prstnatce májového, violky bahenní, kozlíku dvoudomého, aj. Významný ekologický prvek-remízy, protierozní meze, rybníček, rozptýlená zeleň Vápence u Zdeslavic Lokalita s vápencovým podložím s výskytem typické květeny: vratička měsíční, zběhovec ženevský, konvalinka vonná, tařice kalištní, hořeček brvitý, kruštík širokolistý, jalovec obecný aj. Z ornitologického hlediska: káně lesní, budníček menší, sýkora uhelníč Prameniště Komplex luční a prameništní vegetace. Rostlinné druhy: starček potoční, Nezdínského potoka pampeliška Nordstedtova, kozlík dvoudomý, zdrojovka potoční Rašeliniště Rybníčky a vlhké louky po obouch stranách silnice S od obce Radostovice. Výskyt u Radostovic vzácných rostlin: vachta trojlistá, zábělník bahení, suchopýr úzkolistý, kozlík dvoudomý, prstnatec májový, kosatec žlutý. Živočich: ještěrka živorodá Rákosiny Vlhké vstavačové louky s výskytem chráněných a ohrožených rostlinných u Radostovic a živočišných taxonů. V jižní části lokality rozsáhlá rákosina - významné ornitologické stanoviště. Les smíšený, převládá olšový porost. Významné druhy: kozlík dvoudomý Pod studnami Zamokřené louky, částečně zarostlé, navazující na ochranné pásmo vodního zdroje s rybníčkem. Výskyt chráněných a ohrožených rostlinných taxonů: prstnatec májový, vachta třílistá, ornitologické zhodnocení: bramborníček hnědý, linduška luční, rak říční Vstavače "V Polích" Vlhká louka s hojným výskytem prstnatce májového. Mezi lesy Vlhké louky s hojným výskytem vachty trojlisté Louka u Žebrákova Rašelinná louka s bohatým výskytem vachty trojlisté a prstnatce májového

35


název VKP Louky u Opatovic Rybník u Služátek Pod Rejčkovem Kunický rybník

Baniska Bledule u Nové Vsi Leštinský potok Žlab u Dobrnic Prameniště Žebrakovského potoka Louka u Vlkanova Meziklaský potok Kobylí důl Pivovarské údolí Vlčí hůra Rybník Homole Rybník Obecňák Boroviny Údolí Jestřebnice

část A

Popis Vlhké louky se vzácnou květenou. Roste zde například prstenec májový, kozlík dvoudomý, starček potoční Rybník s panelovou hrází a náletovým břehovým porostem. V roce 1989 zde byl údajně pozorován rak bahenní. Na jaře roku 1991 byla lokalita pověřena, avšak nález nebyl potvrzen. Bylo zde však nalezeno několik exemplářů raka říčního Rašelinné louky, z větší části neobhospodařované. Ze vzácných rostlin zde roste například vachta trojlistá, rosnatka okrouhlolistá, starček potoční a jiné Chovný rybník se starou hrází, která je dnes osázena převážně lipami. Z původních dubů zbývá 15 ks. Ost. stromoví tvoří borovice, bříza, olše, javor, líska, habr. Podél lesa roste vemeník dvoulistý, úpolín nejvyšší, zbytky bledule jarní Přirozené meandrující koryto potoka. Výskyt vydry, skorce, ledňáčka, mihule, raků Vlhké louky po pravém i levém břehu Vranidolského potoka s výskytem bledule jarní, prstnatce májového, kozlíku dvoudomého, aj. Přirozený meandrický tok s hojným výskytem raka říčního a velevruba tupého (nadmutého) Vlhké nivní louky – bledule jarní Prameniště Žebrakovského potoka, na části lokality rákosina, část, mokřadní louky. Výskyt: vachta třílistá, prstnatec májový, aj. Louky částečně sečeny, výrazné botanické a zoologické taxony: prstnatec májový, všivec lesní, starček potoční, vachta třílistá, kozlík dvoudomý, violka bahenní, bramborníček hnědý, linduška luční Významná ornitologická lokalita. Z chráněných druhů ptáků se zde vyskytuje například ťuhýk obecný Významná botanická lokalita. Meandrující tok Lešenského potoka s přilehlými nivními loukami. Kamenná mísa a kamenné moře na vrcholu kóty, smíšený lesní porost s převahou buku. Kaskáda tří rybníků s hojným výskytem raka říčního. Přechodně se zde vyskytuje i vydra říční. Rybník s přilehlými rašelinnými loukami s výskytem vzácných rostlin. Borový les s podrostem náletových dřevin. Výskyt řady vzácných rostlinných taxonů. Lesní údolí se zbytky svahových bučin

V rámci 3. úplné aktualizace 2014 byly aktualizovány registrované VKP, jejich hranice, a to dle aktuálních podkladů poskytovatele. Mimo registrované VKP jsou dle zákona významnými krajinnými prvky v obecné poloze i údolní nivy, lesy, rybníky, vodní toky. Jedná se o tyto lokality, které nebyly dosud registrovány. Přírodní parky poř. č. ÚAP 30



Přírodní park



Melechov

A)3.2.2. Zvláště chráněná území poř. č. ÚAP 28

31



přírodní rezervace ochranného pásma

včetně

přírodní památka ochranného pásma

včetně

    

PR Stvořidla PR Velká a Malá olšina PR Hroznětínská louka a olšina PP Čertův kámen PP Amerika

36

Úplná aktualizace ÚAP Světlá nad Sázavou - 2016 poř. č. ÚAP 34

část A



NATURA 2000 - evropsky významná lokalita

  

CZ0214016 Želivka CZ0213067 Sázava CZ0610145 Hroznětínská louka a olšina

A)3.2.3. Památné stromy poř. č. ÚAP 32

sledovaný jev dle ÚAP památný strom ochranného pásma

limity využití území včetně

               

Panuškův dub Lípa v Opatovicích Dobrnický dub Lípa ve Vrbici Dub a jilm v Horní Březince Dřezovec u Kožlí Vilémovický tis Duby u Pavlíkovy hájovny Tři buky u Tvrze Melechov na svahu vrchu Melechov Lípa u Vlčkova mlýna Buk na Rohuli Lípa u Thunovského letohrádku Lípa u Leštiny Javor v Dolním Městě Lípa sv. Vojtěcha Lípa v Horní Ledči

Od 3. úplné aktualizace přibyly dva památné stromy – lípa sv. Vojtěcha, lípa v Horní Ledči (oba prohlášeny za památné roku 2012). Lípa u Thunovského letohrádku byla vyvrácena v roce 2008 vichřicí a rozhodnutí o zrušení dosud nebylo vydáno. A)3.2.4. Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů Na území SO ORP nejsou evidovány lokality s výskytem zvláště chráněných druhů nebo nerostů. V rámci 3. aktualizace územně analytických podkladů byla provedena aktualizace seznamu památných stromů, zvláště chráněných území dle podkladů poskytovatelů (AOPK ČR a Mě.ú. Světlá nad Sázavou).

A)3.3. Ochrana přírodních zdrojů, ochrana ložisek, zemského povrchu poř. č. ÚAP 37 38



lesy ochranné les zvláštního určení

 

39 40

lesy hospodářské vzdálenost 50m od okraje lesa

 

41

bonitovaná půdně ekologická jednotka vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranného pásma



pozemky určené k plnění funkce lesa – lesy ochranné pozemky určené k plnění funkce lesa – les zvláštního určení pozemky určené k plnění funkce lesa – lesy hospodářské vzdálenost 50m od okraje lesa – Dle zákona č.289/1995 Sb. je nutno respektovat území v návaznosti na pozemky určené k plnění funkcí lesa - do 50 m musí být v podrobnější dokumentaci projednány se státní správou lesů, zástavba musí být obrácena k lesnímu porostu nezastavěnou částí pozemku zemědělská půda I. a II. třídy ochrany

  

ochranné pásmo vodního zdroje 1. stupně ochranné pásmo vodního zdroje 2. stupně – vnitřní ochranné pásmo vodního zdroje 2. stupně – vnější

44

37

Úplná aktualizace ÚAP Světlá nad Sázavou - 2016 poř. č. ÚAP


47

vodní útvar povrchových, podzemních vod

48 57

vodní nádrž dobývací prostor

58 60

chráněné ložiskové území ložisko nerostných surovin výhradní

61

poddolované území plošného charakteru

61

poddolované území bodového charakteru

62

sesuvné území a území jiných geologických rizik staré důlní dílo

63

část A

limity využití území       

ochranné pásmo vodního zdroje 3. Stupně Vodárenská nádrž Švihov Sázava po soutok s tokem Želivka (Hejlovka) Sázavka po ústí do toku Sázava Pstružný potok po ústí do toku Sázava Olešenský potok po ústí do toku Sázava Ostrovský potok po ústí do toku Sázava



Švihov

                                     

DP Dolní Město I, GŘ ČSK, zn. DP-38/72 ze dne 4.9.1972 DP Dolní Město "Březek", MSv, 30.4.1960 DP Dolní Březinka,MSv zn. 2-22 ze dne 20.11.1959 DP Kamenná Lhota CHLÚ Dolní Město Dolní Město-Březek Dolní Březinka Kamenná Lhota Kamenná Lhota Dobrá Voda u Jedlé-Habrek Habrek-Souboř Ledeč nad Sázavou-Jih Ledeč nad Sázavou-Horní Ledeč Hradec u Ledče n.Sáz. - Hor.Prosíčka Zdeslavice-Vodákův Mlýn Nezdín-Dolní Nezdín Prosíčka Dobrnice-Chraňbože 1 Dobrnice-Kynice 2 Nová Ves u Dol.Kralovic Hněvkovice u Ledče n.Sázavou Zahájí Kožlí-Přemelovsko Bohumilice Souboř-Ostojovka Souboř Vrbka u Ledče n. Sáz.-Sačany Ostrov u Ledče Nad Sázavou Hradec u Ledče n.Sázavou-Hořeslavsko Ovesná Lhota-Vlkanov Dolní Březinka Vlkanov Kynice Dobrnice 3 Světlá nad Sázavou Vrbice u Leštiny Číhošť Světlá n. Sáz.-Lány



Ledeč nad Sázavou



SDD Hrad - Zámecká štola (Leština nad Sázavou)

A)3.4. Ochrana veřejné infrastruktury číslo jevu 67. 68. 69. 70.

limity využití území – dle ÚAP



limity využití území – řešené území

technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma vodovodní síť včetně ochranného pásma technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma



vodojem včetně ochranného pásma – ochranné pásmo=oplocení vodovodní síť včetně ochranného pásma čistírna odpadních vod čerpací stanice odpadních vod síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma

   

38

Úplná aktualizace ÚAP Světlá nad Sázavou - 2016 číslo jevu 72.

limity využití území – dle ÚAP



limity využití území – řešené území

elektrická stanice včetně ochranného pásma

                

trafostanice zděná/sloupová včetně ochranného pásma rozvodna včetně ochranného pásma nadzemní vedení VVN 400, 110 kV včetně OP nadzemní vedení 22kV včetně OP podzemní vedení 22kV regulační stanice plynu včetně ochranného a bezpečnostního pásma zařízení SKAO ochranné pásmo SKAO VVTL plynovod ochranné a bezpečnostní pásmo VVTL plynovodu VTL plynovod ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodu vysílací zařízení ČRa radioreléové paprsky ČRa radioreléové paprsky O2 základnová stanice Vodafone, T Mobile optický kabel

  

silniční ochranné pásmo silnice II.Itřídy silniční ochranné pásmo silnice III. Itřídy železnice



železnice

     

vlečka vzdušný prostor pro létání v malých a přízemních výškách ochranné pásmo přehledových systémů (OP RLP) ochranné pásmo okolo veřejných pohřebiśť ostatní ochranná pásma

73..

nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma

74.

technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma

75.

vedení plynovodu a bezpečnostního pásma

81.

elektronické komunikační ochranného pásma

82. 91. 92 94.

komunikační vedení včetně ochranného pásma silnice II.třídy včetně ochranného pásma silnice III.třídy včetně ochranného pásma železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma železniční dráha regionální včetně ochranného pásma koridor vysokorychlostní železniční trati vlečka včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem letecká stavba včetně ochranných pásem ochranné pásmo hřbitova, krematoria jiná ochranná pásma

95 96 97 102. 103. 113. 114.

část A

včetně

ochranného

zařízení

včetně

A)3.5. Ochrana veřejných zájmů poř. č. ÚAP 119

sledovaný jev dle ÚAP Další dostupné informace

limity využití území – řešené území 

území vymezené Ministerstvem obrany – celé správní území ORP

Všeobecně pro územní a stavební činnost v řešeném území platí, že předem bude s MO-ČR, jejímž jménem jedná Sekce ekonomické a majetkové, Odbor ochrany územních zájmů a řízení programů nemovité infrastruktury, oddělení ochrany územních zájmů Pardubice, projednány níže uvedené stavby (viz ÚAP – jev 119):  výstavba objektů a zařízení tvořící dominanty v území;  stavby vyzařující elektromagnetickou energii (ZS radiooperátorů, mobilních operátorů, větrných elektráren apod.);  stavby a rekonstrukce dálkových kabelových vedení VN a VVN;  výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy a rušení objektů na nich včetně silničních mostů, čerpací stanice PHM;  nové dobývací prostory včetně rozšíření původních;  výstavba nových letišť, rekonstrukce ploch a letištních objektů, změna jejich kapacity;  zřizování vodních děl (přehrady, rybníky);  vodní toky – výstavba a rekonstrukce objektů na nich, regulace vodního toku a ostatní stavby, jejichž výstavbou dojde ke změnám poměrů vodní hladiny;  říční přístavy – výstavba a rekonstrukce kotvících mol, manipulačních ploch nebo jejich rušení;  železniční tratě, jejich rušení a výstavba nových, opravy a rekonstrukce objektů na nich;

39


  

část A

železniční stanice, jejich výstavba a rekonstrukce, elektrifikace, změna zařazení apod.; stavby vyšší než 30 m nad terénem pokud nedochází k souběhu s jiným vymezeným územím MO a je zde uplatňován přísnější požadavek ochrany; veškerá výstavba dotýkající se pozemků, s nimiž přísluší hospodařit MO.

ČR - MO si vyhrazuje právo změnit pokyny pro civilní výstavbu, pokud si to vyžádají zájmy resortu MO.

A)4.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

V grafické části viz. výkres č.3. Výkres záměrů na provedení změn v území.

A)4.1. Politika územního rozvoje ČR Rozvojové oblasti a rozvojové osy navržené na základě „Politiky územního rozvoje České republiky“ jsou vymezeny v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. Do řešeného území nezasahuje žádná vymezená rozvojová oblast. Z hlediska ploch a koridorů pro dopravu je nutno v ÚPD prověřit: o

Koridor vysokorychlostní dopravy VR1 (hranice SRN/ČR – Praha – Brno – hranice ČR/Rakousko)

o

Koridor konvenční železniční dopravy C-E 61 (Děčín–Nymburk–Kolín, Kolín–Havlíčkův Brod– Brno )

o

Koridor elektroenergetiky E18 (pro dvojité vedení 400 kV Hradec–Mírovka)

A)4.2. Záměry kraje ZÚR KRAJE VYSOČINA: Kraj Vysočina má vydané opatřením obecné povahy Zásady územního rozvoje (říjen 2008), které byly v září 2012 a v září 2016 aktualizovány. Na území ORP vymezují následující záměry: o

územní rezerva vysokorychlostní trasy (VRT) železnice

o

koridor pro homogenizaci tratě č. 230 – plocha pro územní studii

o

rozvojová osa krajského významu OSK4

o

specifická oblast krajského významu SOBk1

o

záměr vodní nádrže Štěpánov

o

homogenizace silnic II. třídy

o

zdvojení vedení 400 kV Hradec – Mírovka (koridor v šířce 300 m pro umístění stavby dvojité vedení 400 kV Hradec – Mírovka).

o

regionální a nadregionální územní systém ekologické stability

PLÁN ROZVOJE VODOVODU A KANALIZACÍ KRAJE VYSOČINA (PRVK): PRVK v SO ORP vymezuje tyto záměry: o

čistírna odpadních vod

o

kanalizace

o

vodojem

o

vodovod

40


část A

A)4.3. Záměry ze schválené územně plánovací dokumentace V území SO ORP Světlá nad Sázavou jsou z platných ÚPD obcí vymezeny funkční plochy a plochy s rozdílným způsobem využití. Od zpracování územně analytických podkladů v r. 2008 do období aktualizace v r. 2012 bylo na území ORP Světlá nad Sázavou vydáno několik územních plánů (viz tab. na str. 9). Rozvojové záměry z těchto územních plánů byly zahrnuty do aktualizace ÚAP a vyhodnoceny v rámci rozboru udržitelného rozvoje území. poř. č. ÚAP 117


záměry na provedení změn v území

Zastavitelná plocha

 

hranice – zastavitelné území, zastavitelné plochy plochy – funkční plochy, plochy s rozdílným způsobem využití (viz Přehled ploch)

Dále jsou z platných ÚPD obcí vymezeny územní rezervy pro plochy bydlení a plochy smíšené výrobní.

A)4.4. Jiné záměry Jedná se o záměry z rozpracovaných ÚPD obcí a další záměry na rozvoj sídel uplatněné zástupci obcí. poř. č. ÚAP 118


záměry na provedení změn v území

Jiné záměry

 

záměry z rozpracovaných ÚPD obcí (viz Přehled jiných záměrů) další záměry na rozvoj sídel uplatněné zástupci obcí (viz Přehled jiných záměrů)

PŘEHLED JINÝCH ZÁMĚRŮ: o

plochy bydlení

o

plochy smíšené obytné

o

plochy výroby

o


o

plochy vodní a vodohospodářské

o

plochy veřejné zeleně

o

plochy rekreace

o

plochy krajinné zeleně, zalesnění

o

plochy pro dopravu

o

železniční doprava - trasa VRT z rozpracované ÚPD - územní rezerva

o

železniční doprava - plocha pro VRT z rozpracované ÚPD - územní rezerva

o

komunikace, účelové cesty

o

trasa pro VTL plynovod

o

trasa pro dálkový optický kabel - Sitel

o

záměr na vybudování lyžařského svahu

o

záměr na revitalizaci toku

o

další dopravní propojení

o

pěší propojení, cyklotrasy, účelové komunikace (obnova cest)

o

záměr na vybudování rozhledny

41


část A

A)4.5. Shrnutí Na základě výše uvedených záměrů lze konstatovat priority v rozvoji: 

do ÚPD obcí zapracovat a upřesnit záměry z Politiky územního rozvoje, Zásad územního rozvoje a dalších dokumentací Kraje Vysočina



posoudit a zkoordinovat jiné záměry na rozvoj sídel, uplatněné zástupci obcí, se záměry z platných ÚP a nadřazené ÚPD



pro udržitelný rozvoj je důležité stabilizovat velikost měst Světlé nad Sázavou a Ledče nad Sázavou, vymezením strategických ploch pro bydlení zamezit úbytku obyvatelstva, vytvořením dobrých podmínek pro mladé rodiny, zlepšit věkovou strukturu obyvatelstva, vytvořit podmínky pro život seniorů

42


B)

část B

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B)1. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB

JEHO

PROSTŘEDÍ 

Horninové prostředí a geologie



Vodní režim



Hygiena životního prostředí



Ochrana přírody a krajiny



Zemědělský půdní fond



Pozemky určené k plnění funkce lesa

B)1.1. Horninové prostředí a geologie B)1.1.1. Geologický a geomorfologický profil území Základní charakteristika: Geomorfologie a geologie: Řešené území ORP Světlá nad Sázavou je součástí Hercynského geomorfologického systému. provincie České vysočiny a přísluší do subprovincie Česko – moravské soustavy a oblasti Českomoravské vrchoviny. Z hlediska členění nižších geomorfologických jednotek se pak území dále dělí na: 

jihovýchodní část území (obce Chřenovice, Ledeč, Kožlí, Hněvkovice, Bojiště, Trpišovice, Kouty, Kamenná Lhota, Horní paseka a Dolní Město přísluší ke geomorfologickému celku Křemešnická vrchovina. celek Křemešnická vrchovina, podcelek Želivská pahorkatina (východ) v rámci podcelku jsou vymezeny dva geomorfologické okrsky podcelek Humpolecká vrchovina (jihovýchod) v rámci podcelku jsou vymezeny tři geomorfologické okrsky



střední a severovýchodní část území přísluší ke geomorfologickému celku Hornosázavská pahorkatina celek Křemešnická vrchovina, podcelek Světelská pahorkatina (střední a severní část území) vymezen jeden okrsek na území ORP podcelek Havlíčkobrodská pahorkatina (východní a jihovýchodní část území) vymezen jeden okrsek na území ORP podcelek Kutnohorská plošina (severovýchodní část katastru obce Leština u Světlé) vymezen jeden okrsek na území ORP

43


část B

Geologické složení území je poměrně monotónní. Území je tvořeno horninami moldanubika. Ve střední části území převažují horniny pestré série moldanubika (svorovéruly, pararuly až migmatity s vložkami vápenců, erlanu, kvarcitu, grafitu a amfibolitu). Severní část je tvořena horninami jednotvarné série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity). Jižní část území (Melechov) je tvořena žulami. Údolí vodních toků jsou vyplněna kvarterními usazeninami. B)1.1.2. Těžba nerostných surovin Na území ORP je těžba zaměřena výhradně na žulu pro kamenickou výrobu ve dvou lokalitách (Dolní Město a Březinka (Světlá n.S.). V aktualizaci ÚAP 2010 byl doplněn zákres dobývacího prostoru Kamenná Lhota. B)1.1.3. Sesuvná a poddolovaná území, hlavní důlní díla Zemský reliéf – svahy, registrované sesuvy, zóny zvýšeného rizika sesuvů, hlavní důlní díla: Na území ORP Světlá nad Sázavou jsou evidována hlavní důlní díla po důlní činnosti. OBEC Kožlí Číhošť Prosíčka

Ovesná Lhota Leština u Světlé

Ledeč nad Sázavou

MÍSTNÍ ČÁST (K.Ú.) Kožlí Kožlí Číhošť Zdeslavice Prosíčka – „Valy“ Prosíčka Prosíčka Prosíčka Nezdín – „ Olšinky“ Nezdín Nezdín Ovesná Lhota Dobrnice – „Hora“

Ledeč nad Sázavou – „ Ložek“

Ledeč nad Sázavou – „pod hradem“

DRUH DÍLA štola úpadnice šachta šachta šachta šachta šachta šachta šachta štola šachta šachta štola štola šachta šachta šachta šachta

NÁZEV DÍLA Kobylí důl 1 Kobylí důl 2 U Vodáckého mlýna Na kozím vrchu V trejbu 1 V trejbu 2 V trejbu 3 Důl sv. J.Nepomuka Starý důl 1 pomocná štola Starý důl 2

štola šachta štola štola štola

Štola sv. Ignáce větrací šachta dělnická štola Nové štěstí Zámecká štola

Dělnická štola Dobrnická škola Dobrnické pásmo 1-4 Hornokynické pásmo Vrátková štola Šachta sv. Ignáce

Vymezená důlní díla jsou převážně soustředěna do lokalit vymezených jako poddolovaná území, která jsou součástí grafické části ÚAP – výkresu limitů. Nepředstavují na území ORP hrozbu, nebo riziko, zastoupeny jsou okrajově. Na území ORP jsou zastoupena v relativně velké četnosti poddolovaná území. Jedná se o pozůstatky historické důlní a prospektorské činnosti. Poddolovaná území nepředstavují pro rozvoj výrazné omezení. K územnímu zásahu poddolovaného území a zastavěného území obcí, kdy je nutno řešit případná omezení, dochází výrazněji v katastrech obcí Ledeč nad Sázavou, Světlá nad Sázavou a Prosíčka.

44


část B

Sesuvná území podle registru svahových nestabilit nejsou zaznamenána, jediná lokalita se nachází v Ledči nad Sázavou – jedná se o odval s potenciální aktivitou, revidován v roce 2001.

SWOT analýza: Silné stránky 

kvalitní surovina pro kamenickou výrobu



ochrana ložiska nerostných surovin zajištěna legislativně

Slabé stránky 

provoz ložiska a činného lomu v Dolním Městě zatěžuje území provozem, včetně hlavní přístupové komunikace napojení Světlé n.S na dálnici D1

Příležitosti 

zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů



následné využití ploch po těžbě - rekultivace (rekreace, různé formy zeleně, vodní plochy…)

Hrozby 

výstavba v územích s nepříznivými geologicko inženýrskými podmínkami – poddolovaná území



rozsah ploch těžby přesáhne měřítko krajiny, lom v Dolním Městě se nachází v blízkosti Lipnice

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ: 

řešení využití ploch po těžbě nerostných surovin



eliminace negativního dopadu těžby na životní prostředí, zejména hluk, prašnost



řešit případná omezení z důvodů většího výskytu poddolovaných územní v katastrech obcí Ledeč nad Sázavou, Světlá nad Sázavou a Prosíčka

B)1.2. Vodní režim Vodní režim území SO ORP Světlá nad Sázavou zasahuje do povodí Vltavy. Hlavními toky na území SO ORP jsou Sázava a Pstružný potok, Sázava je pravostranným přítokem Vltavy (Davle). Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch, z nichž nejvýznamnější je Vodárenská nádrž Švihov. Podle podkladů ze Zásad územního rozvoje kraje Vysočina je zakreslena v grafické části plocha pro vodní nádrž Štěpánov. Do území SO ORP nezasahují žádné chráněné oblasti přirozené akumulace vod - CHOPAV. Hydrogeologické poměry jsou poměrně stálé na celém území, jenž patří geologicky do krystalinika Českého masívu s vysokou puklinatostí a vyznačují se velkým množstvím drobných zdrojů podzemní vody. Prakticky zde neexistují významné zdroje podzemní vody situované běžně v údolních nivách řek. Charakteristickým negativem pro zásobování obyvatelstva z těchto drobných zdrojů téměř na celém území okresu je existence radonu v podzemní vodě, který musí být, a také je, odvětráván. B)1.2.1. Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství převážně povrchové vody. Tato schopnost krajiny je výrazně snížena především velkovýrobními způsoby hospodaření v krajině, jež se projevují vysokým zorněním půdy, velkými půdními bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech) atd. Důsledkem negativních projevů takového hospodaření je nižší stabilita krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém

45


část B

území. Dle metodik je z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu považován za kritický sklon nad 7° - pak dochází ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy B)1.2.2. Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci – nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Situace na území SO ORP Světlá nad Sázavou - stav povrchových vod z hlediska čistoty je částečně nevyhovující. B)1.2.3. Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv. rizikové vodní útvary - útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. B)1.2.4. Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv. rizikové vodní útvary - útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. B)1.2.5. Vodní eroze, extravilánové vody Vodní eroze Vodní eroze je jev, na jehož vzniku a průběhu se podílí celá řada faktorů, např. náchylnost půdy k erozi, délka a sklon svahu, ochranný vliv vegetace, odolnost půdy proti destrukční činnosti vody (obsah humusu, složení a vlhkost půdy), protierozní opatření. V zemědělsky využívané části krajiny řešeného území převládá intenzivní zemědělská činnost s velkovýrobními způsoby obhospodařování a s nimi spojené negativní zásahy do krajiny (meliorace, rušení rybníků, mezí, mokřadů, regulace a zatrubňování vodních toků). Zemědělská půda tak vykazuje nízké procento zeleně a malou retenční schopnost, dochází k nežádoucím vlivům na vodní režim – rychlý odtok, vodní eroze, splachy půdy, zanášení vodních toků a svodnic. Problém vodní eroze se v řešeném území vyskytuje: 

na velkých nečleněných blocích zemědělské půdy



nadměrně sklonitých pozemcích s ornou půdou, ohrožených vodní erozí

Extravilánové vody, lokální záplavy Problém s extravilánovými vodami a přívalovými dešti se vyskytuje zejména na okraji sídel při přechodu zástavby do krajiny kde dochází k ohrožení majetku, narušení systému kanalizace apod. Dále v krajině s vazbou na plochy orné půdy nečleněných velkých bloků, nebo s rizikovým sklonem. kde při přívalových deštích dochází k zanášení vodních toků, rybníků, svodnic B)1.2.6. Záplavové území Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Na základě jejich výskytu jsou stanovována záplavová území v rozsahu přirozené povodně. V řešeném území jsou stanovena tato záplavová území: 

Sázava



Sázavka

46




Pstružný potok



Žebrákovský potok

část B

Na návrh správce vodního toku vymezil vodoprávní úřad na základě nebezpečnosti povodňových průtoků aktivní zónu záplavového území: 

Sázava



Sázavka



Pstružný potok



Žebrákovský potok


část území má vyšší retenční schopnost (lesní porosty, trvalé travní porosty)

Slabé stránky 

velkovýrobní způsoby obhospodařování zemědělské krajiny, nízké procento zeleně – malá retenční schopnost zemědělské krajiny



narušení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na pozemcích s rizikovým sklonem



malé zastoupení vodních ploch v krajině



znečištění vodních toků v důsledku zemědělské činnosti

Příležitosti 

podpora zpracování pozemkových úprav - řešení protierozních opatření



hospodařením s dešťovými vodami, zvýšením retence vody v krajině a snížením vodní eroze se sníží riziko záplav a zlepší hospodaření s vodou v řešeném území

Hrozby 

ohrožení území záplavou



lokální záplavy způsobené extravilánovými vodami při extrémních srážkách


identifikovat pozemky s rizikovým sklonem a navrhnout protierozní opatření



řešit opatření na eliminaci extravilánových vod v ÚPD navržením např. záchytných příkopů po obvodu zastavěných částí sídel, poldrů,…



zvýšit podíl vodních ploch v krajině



vytvořit podmínky pro zvýšení podílu ekostabilizačních prvků do zemědělské krajiny (biokoridory, větrolamy, remízky, meze, soliterní stromy, mokřady. zatravňování ploch výrazně narušených vodní erozí, obnova přirozeného stavu malých a středně velkých vodních toků,....)

47


část B

B)1.3. Hygiena životního prostředí B)1.3.1. Klimatické poměry Řešené území se nachází převážně v mírně teplé klimatické oblasti (dle QUITT, 1975). Severovýchodní část území přísluší k chladné oblasti CH7. Z mírně teplých oblastí jsou zastoupeny MT3, MT5, MT 7 a MT 10. Na území ORP je poměrně častý výskyt lokálních inverzí, které jsou vázány na údolí vodních toků. B)1.3.2. Ovzduší, hluk Ovzduší je velmi podstatnou složkou životního prostředí a míru jeho znečištění je nutno zodpovědně sledovat a ovlivňovat. Sledují se zejména tyto složky znečištění

- oxidy dusíku (NOx, zvláště NO a NO2) - oxid siřičitý (SO2) - polétavý prach - přízemní ozón (O3)

Imisní limity pro znečišťující látky se stanovují dle nařízení vlády ČR 350/2002Sb. Dle vyhodnocení kvality ovzduší a případného překročení imisního limitu, zvýšeného o mez tolerance (SO2, CO, PM10, Pb; benzen a NO2 i s mezí tolerance MT) se území ORP Světlá nad Sázavou nachází v oblasti bez překročení limitů. Dominantním zdrojem znečišťování ovzduší v řešeném území je stále se zvyšující osobní a nákladní automobilová doprava, zemědělské a průmyslové provozy. Jedná se však o lokální zdroje. Mezi nejvýznamnější patří Sklárny Světlá nad Sázavou, které rozšiřují výrobu, budují nové výrobní linky a sklady. Dalšími potenciálními zdroji znečištění ovzduší jsou domácnosti používající jako topné médium uhlí (negativní dopady na lidské zdraví, vegetaci a ekosystémy – znečištění ovzduší PM10 a PM2,5 a polycyklickými aromatickými uhlovodíky). Tyto zdroje jsou zatěžující zejména v území s častým výskytem inverzí (hluboká údolí). Hluk – území v dosahu významných zdrojů (železnice, silnice II. třídy) jsou zasažena zvýšenou hladinou hluku. Železniční doprava – řešeným územím prochází trať č. 230 Havlíčkův Brod – Světlá nad Sázavou – Čáslav – Kolín. Negativní ovlivnění zástavby hlukem se dotýká obcí na trati, kde dráha prochází obytným územím, popřípadě v bezprostřední návaznosti na něj. Silniční doprava - míra ovlivnění je závislá na intenzitě dopravy a složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy, podíl tranzitní dopravy). Výroba - v řešeném území nejsou známy významné stacionární zdroje hluku nadmístního významu. B)1.3.3. Voda Srážkové poměry: Průměrné roční srážky - 600 - 650 mm srážek Odtokové poměry: Přímým recipientem vyčištěných odpadních vod pro Světlou nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou (největší města s ČOV v řešeném území) je Sázava, která vtéká do Vltavy (Davle). Jakost povrchových vod: Znečištění vodního toku je dáno převážně zemědělskou činností a chybějícími systémy pro likvidaci odpadních vod.

48


část B

B)1.3.4. Půda Zatížení půd cizorodými látkami: V území se nenachází plochy zemědělské půdy zatížené nadlimitními hodnotami cizorodých látek. B)1.3.5. Radioaktivita zemského povrchu Dle map radonového indexu převažuje v rámci území ORP střední riziko výskytu radonu z podloží. V jižní a jihozápadní části území ORP (Dolní Město, Horní Pasek, Kouty, Trpišovice a Světlá nad Sázavou převažuje vysoké riziko výskytu radonu z podloží. Riziko se zvyšuje v západní části řešeného území. V místech údolnic a lokalit s vyšším podílem čtvrtohorních usazených hornin se riziko výskytu snižuje. B)1.3.6. Nakládání s odpady Svoz komunálního odpadu zajišťuje pro jednotlivé obce oprávněná osoba. Odpad je pravidelně svážen, odstraňování odpadů probíhá dle smluvních vztahů s provozovateli odstraňování odpadů. Průmyslové podniky si likvidaci svého odpadu zajišťují samy smluvně s oprávněnými osobami. V řešeném území se nachází staré ekologické zátěže:

o

skládka Čihošť–na st.důlní dílo

o

o

Horní Hradec - skládka odpadu

SKLO BOHEMIA, a.s.skládka skláren

o

FOX TRADE s.r.o.

o

Kožlí - U Vápenek

o

Caesar Crystal Bohemiae

o

skládka Kožlí

o

Bohemia I, II

o

KOVOFINIŠ, s.p. - Horní Hradec, skládka

o

Skládka TKO - Rozinov

o

Světlá nad Sázavou - Jaklovka

o

Skládka Ledeč nad Sázavou

o

o

Ledeč nad Sázavou - Rašovec

Světlá nad Sázavou – Dolní Březinka – bývalý lom na žulu

o

skládka Souboř

o

o

skládka Leština u Světlé

Světlá nad Sázavou – Horní Březinka – bývalý lom na žulu

o

Mrzkovice - dříve Chema

o

Bělá - Tasice-sklárna

o

skládka Sázavka

o

skládka Kynice

o

Čepro a.s. -ČS PHM

o

další skládky z evidence ČGS

o

APS, Světlá nad Sázavou a.s.

49


část B


dlouhodobě se zlepšující kvalita životního prostředí



emise hlavních znečišťujících látek trvale pod celostátním průměrem



zavedený systém odpadového hospodářství

Slabé stránky  riziko hluku podél železnice v zastavěném území sídel 

okolí výrobních a zemědělských areálů (sousedících s obytnou zónou) je obtěžováno hlukem a těžkou nákladní dopravou



sídelní bariéra a hluk od železnice



lokálně negativní vlivy zemědělských areálů rušící provozy



střední až vysoké riziko výskytu radonu z podloží

Příležitosti  národní program snižování emisí (06/2007) – např. nové emisní parametry na spalovací zdroje – výměna nevyhovujících kotlů na tuhá fosilní paliva, podpora využití obnovitelných zdrojů, podpora vozidel environmentálně šetrnějších, osvěta týkající se dopadů na zdraví 

budování kanalizačních systémů



zvýšení míry separace a využití odpadu

Hrozby 

trvalé zvyšování podílů liniových zdrojů (automobilová doprava) na zhoršování kvality ovzduší a hlukové zátěže



riziko nárůstu dopravního zatížení u rozvojových ploch pro výrobu



riziko narušení životního prostředí okolo ploch výroby



rizika spojená s intenzivní živočišnou výrobou v zemědělských areálech



přechod na vytápění domácností fosilními palivy a odpadky v důsledku zdražování plynu a elektřiny



výskyt starých ekologických zátěží


v ÚPD stanovit maximální hranice negativního vlivu okolo výrobních a zemědělských areálů



nové rozvojové plochy (chráněný venkovní prostor) neumisťovat v územích negativních vlivů na životní prostředí (hluku, znečištění ovzduší), u stávající zástavby nacházející se ve vazbě na negativních vlivů hluku řešit protihluková opatření



vyhodnotit potřebu ploch nutných k zajištění fungujícího odpadového hospodářství (skládkovací kapacity, kapacity pro sběr, třídění a recyklaci odpadů…)



rozvojové plochy pro výrobu umisťovat přednostně ke kapacitním komunikacím a železnici



zajistit plochy a koridory technické infrastruktury především v sídlech se zhoršenou kvalitou ovzduší, zajistit plochy pro výsadbu zeleně různých forem za účelem zachycení prašnosti, hluku (např. podél komunikací, areálů výroby, návětrných stranách)



na základě průzkumu stanovit protiradonovou ochranu zejména v obcích s vyšší hodnotou indexu radonového rizika - Dolní Město, Horní Paseky, Kouty, Trpišovice a Světlá nad Sázavou

50


část B

B)1.4. Ochrana přírody a krajiny B)1.4.1. Základní charakteristika Řešené území je charakteristické harmonií přírodního a kulturního prostředí s významnými prvky kulturně-historických hodnot. Území se vyznačuje vysokou kvalitou přírodního prostředí, tak i znaky kvalitního krajinného rázu, jako je například vysoká horizontální členitost, dynamika terénu, strukturovanost ploch a pestrost krajinných formací. Na území se nachází přírodní park Melechov, maloplošná zvláště chráněná území i významné krajinné prvky. Zejména Melechov a jeho okolí se vyznačuje vysokými přírodními a krajinářskými hodnotami. B)1.4.2. Oblasti a místa krajinného rázu Na území kraje Vysočina je zpracována Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina. Zpracována je z důvodu zachování a ochrany vysoké kulturní a společenské potřeby kvalitního krajinného prostoru jako místa pro obývání a odpočinek. Na území ORP Světlá nad Sázavou jsou vymezeny následující oblasti krajinného rázu: 

Chotěbořsko – Golčojeníkovsko



Havlíčkobrodsko



Humpolecko



Střední Posázaví

Součástí dokumentace Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina jsou základní charakteristiky oblastí krajinného rázu i opatření k ochraně pozitivních hodnot krajinného rázu a jejich ochranné podmínky, které je nutno respektovat a zapracovat v územně plánovací dokumentaci obcí. B)1.4.3. Územní systém ekologické stability Koncepce územního systému ekologické stability vychází z územně technického podkladu Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj – Regionální a nadregionální ÚSES ČR, z roku 1996. Na lokální úroveň byl podklad dopracován oborovými dokumentacemi - generely lokálního ÚSES. Koordinace proběhla na regionální úrovni v rámci zpracování územně plánovací dokumentace kraje Vysočina. Regionálními a nadregionálními systémy v území reprezentovány převládající typy ekosystémů – na území ORP Světlá nad Sázavou jsou vymezena regionální biocentra, biokoridory, nadregionální ÚSES je zastoupen nadregionálním biocentrem a biokoridory. Většina skladebných částí regionální a nadregionální úrovně je existujících a funkčních, vymezených v rámci stabilních krajinných formací. Biogeografické členění: Na území lze vymezit celkem tři bioregiony. 1.22 Posázavský bioregion – západní část území 1.46 Pelhřimovský bioregion – jihozápadní část území - Melechov 1.48 Havlíčkobrodský bioregion – převažující bioregion v území B)1.4.3.1. Regionální a nadregionální systém Zastoupen je nadregionálními a regionálními biocentry a biokoridory, které na území ORP zasahují. Koordinace vymezení byla na regionální úrovni provedena v Zásadách územního rozvoje kraje Vysočina. V rámci 1. aktualizace ZUR kraje Vysočina byly provedeny úpravy vymezené v rozsahu NRBC Chrabonožský les, RBC 1905 Melechov a RBK 406. Tyto úpravy jsou již v rámci 2. aktualizace ÚAP 2012 respektována.

51


část B

B)1.4.3.2. Místní (lokální) systém Základní větve místního územního systému ekologické stability jsou vymezeny oborovými dokumentacemi lokálního ÚSES pro jednotlivá správní území. V rámci zpracování územních plánů obcí se projevuje problém koordinace a návaznosti vymezení, popřípadě upřesnění do podrobnosti řešené územním plánem. Chybí koordinační dokumentace ÚSES navazující na vymezené regionální a nadregionální prvky v Zásadách územního rozvoje kraje Vysočina.


pestrost a členitost ploch s přírodním potenciálem (vody, lesy, remízy, liniové polní prvky atp.)



existující hierarchická koncepce vymezení ÚSES jako aktivního krajinotvorného prvku



vysoký podíl stabilních krajinných formací v území a tím zajištěná funkčnost skladebných částí ÚSES



vysoký podíl soliterní zeleně v zastavěných územích



vysoký podíl krajinotvorných prvků - alejí

Slabé stránky  negativní důsledky kolektivizace a skokové změny hospodaření v II. pol. 20. stol. na krajinu (prvky geometrizace) 

upřesnění a koordinace prvků ÚSES v územně plánovací dokumentaci obcí chybí prvky ÚSES v nelesní krajině, kde by mohly plnit více funkcí (krajinotvorné, ekologické, protierozní)

Příležitosti  vysoký rekreační potenciál 

historická tradice krajinného cítění, tradice doprovodných alejí podél cest, soliterů v rámci volné krajiny i zastavěného území

Hrozby  geometrizace krajiny 

riziko snížené prostupnosti krajiny



zalesňování lokalit druhově pestrých



urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny liniovými dopravními stavbami


vytvářet podmínky pro realizaci ÚSES, rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině



podporovat prvky a opatření zajišťující posilování ekologické stability území - vodní prvky, rozptýlená zeleň atd.



zalesňování hůře dostupných a technikou obhospodařovatelných míst a tím způsobená likvidace potenciálně botanicky cenných lokalit

52


část B

B)1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond v obcích SO ORP Světlá nad Sázavou k 31.12.2015 zdroj: ČSÚ Celková výměra (ha)

Zemědělská půda (ha)

Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)

Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)

Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)

29 017,5

16 072,1

55,4

73,5

23,1

Bělá

406,9

323,5

79,5

80,8

16,1

Bojiště

726,0

341,4

47,0

72,2

24,0

Číhošť

1 626,9

1 128,0

69,3

86,0

12,1

Dolní Město

1 880,4

1 146,8

61,0

64,3

32,9

391,8

193,2

49,3

79,2

18,6

1 517,4

818,4

53,9

84,2

11,7

Horní Paseka

934,8

400,1

42,8

71,4

25,2

Hradec

566,8

310,0

54,7

71,2

24,8

Chřenovice

698,1

426,8

61,1

83,6

14,1

Jedlá

626,0

239,0

38,2

82,0

14,4

Kamenná Lhota

597,8

239,9

40,1

35,9

59,5

Kouty

372,1

160,0

43,0

49,4

45,0

Kozlov

1 265,9

762,4

60,2

73,4

24,5

Kožlí

1 428,5

850,1

59,5

79,9

16,6

Kunemil

449,7

299,1

66,5

77,9

20,2

Kynice

390,3

281,7

72,2

63,4

34,5

Ledeč nad Sázavou

1 701,1

930,7

54,7

69,1

23,2

Leština u Světlé

1 818,8

947,9

52,1

77,6

19,8

Malčín

1 273,9

464,1

36,4

80,5

17,1


759,1

515,9

68,0

83,2

14,6

Ostrov

252,6

191,0

75,6

72,0

25,8

Ovesná Lhota

559,5

340,1

60,8

77,0

21,2

Pavlov

495,1

283,5

57,3

31,9

65,2

Pohleď

434,6

288,0

66,3

80,3

17,8

Prosíčka

550,4

295,1

53,6

78,1

19,4

Příseka

320,6

206,5

64,4

74,6

21,1

Sázavka

1 101,4

729,5

66,2

76,1

21,5

Služátky

307,6

135,7

44,1

53,1

42,7

4 207,0

2 065,8

49,1

74,4

20,6

Trpišovice

699,8

317,7

45,4

32,9

63,0

Vilémovice

384,5

234,6

61,0

68,9

28,0

Vlkanov

271,9

205,5

75,6

80,6

17,9

SO ORP Světlá nad Sázavou

Druhanov Hněvkovice


Zemědělská půda tvoří přibližně polovinu celkového území správního obvodu. Vysoké zastoupení vykazují obce Bělá (79,5 %), Ostrov (75,6 %) a Vlkanov (75,6 %), nízké zastoupení obce Malčín (36,4 %) a Jedlá (38,2 %). Podíl orné půdy je nejvyšší v Číhošti (86,0 %) a nejnižší v Pavlově (31,9 %). Zastoupení trvalých travních porostů je relativně vysoké, vysoký podíl je v Pavlově (65,2 %), Trpišovicích (63,0 %) a Kamenné Lhotě (59,5 %), nízký podíl je v Hněvkovicích (11,7 %).

53


část B

Pedologické poměry: V území jsou zastoupeny bonitované půdní ekologické jednotky 5. až 8. vegetačního stupně. Dominují hnědě půdy a hnědé půdy kyselé (kambizemě) – hlavní půdní jednotky 50 a 29. Produkční schopnost zemědělských půd je relativně vysoká. Hlavní půdní jednotky: HPJ 29. Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry HPJ 34. Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu HPJ 37. Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách HPJ 40. Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici HPJ 50. Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření HPJ 67. Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné HPJ 68. Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim HPJ 75. Kambizemě oglejené, kambizemě glejové, pseudogleje i gleje, půdy dolních částí svahů, zamokření výraznější než u HPJ 74, obtížně vymezitelné přechody, na deluviích hornin a svahovinách, až středně skeletovité Kvalita zemědělské půdy: plocha ZPF název obce

podíl ploch v I. nebo II. třídě ochrany z celkové výměry ZPF v I. nebo II. tř. ochrany (%)

I. nebo II. tř ochrany celkem (ha) (ha)

(%)

Bělá

407

243

59,71

2,97

Bojiště

727

122

16,78

1,49

Číhošť

1628

594

36,49

7,27

Dolní Město

1881

343

18,23

4,20

391

85

21,74

1,04

1517

477

31,44

5,84

Horní Paseka

935

123

13,16

1,50

Hradec

567

160

28,22

1,96

Chřenovice

698

114

16,33

1,39

Jedlá

626

215

34,35

2,63

Kamenná Lhota

598

144

24,08

1,76

Druhanov Hněvkovice

54


část B

plocha ZPF název obce

podíl ploch v I. nebo II. třídě ochrany z celkové výměry ZPF v I. nebo II. tř. ochrany (%)

I. nebo II. tř ochrany celkem (ha) (ha)

Kouty

(%)

372

Kozlov Kožlí

43

11,56

0,53

743

383

51,55

4,69

1429

570

39,89

6,97

450

223

49,56

2,73 1,54

Kunemil Kynice

391

126

32,23

Ledeč nad Sázavou

2225

686

30,83

8,39

Leština u Světlé

1819

328

18,03

4,01

Malčín

1273

342

26,87

4,18


759

358

47,17

4,38

Ostrov

253

13

5,14

0,16

Ovesná Lhota

560

191

34,11

2,34

Pavlov

495

131

26,46

1,60

Pohleď

435

162

37,24

1,98

Prosíčka

551

138

25,05

1,69

Příseka

321

63

19,63

0,77

Sázavka

1101

388

35,24

4,75

Služátky

308

35

11,36

0,43 13,03


4208

1065

25,31

Trpišovice

699

43

6,15

0,53

Vilémovice

385

134

34,81

1,64

272

132

48,53

1,62

29024

8174

Vlkanov

100

Investice do půdy: V řešeném území jsou vybudovány investice do půdy zejména jihovýchodní, severovýchodní a jihozápadní části řešeného území. Vývojem a nárůstem urbanizace dochází k redukci odvodněných ploch zejména na hranici zastavěných území. Eroze: Vodní eroze je potenciálním ohrožením pro většinu zemědělských půd v rámci SO ORP. Projevuje zejména na nejohroženějších lokalitách konvexních svahů, bez bariérových prvků (cesty, střídání kultur, vodní plochy. Drobné protierozní prvky, které snižovaly negativní důsledky přívalových dešťů (cesty, meze, rozhraní drobných polností...) z území výrazně vymizely. Uplatněním kombinace tří přístupů lze omezit vodní erozi a to technickými protierozními opatřeními průlehy, případně organizací obdělávání zemědělské půdy jako je např. hrázkování, vrstevnicové obdělávání, protierozními osevními postupy a pásovým střídáním plodin. Kategorie erozní ohroženosti vodní erozí na ZPF dle DZES 5 v SO ORP Světlá nad Sázavou

zdroj:

VÚMOP, v.v.i.

silně erozně ohrožená

mírně erozně ohrožená

erozně neohrožená

Bělá

0,18

12,57

87,25

Bojiště

0,56

27,39

Číhošť

0,52

Dolní Město

0,73

Druhanov

0,96

36,55

obec




Ledeč nad Sázavou

1,8

41,48

56,72

72,05

Leština u Světlé

0,13

11,85

88,02

16,7

82,78

Malčín

0,5

20,85

78,65

22,68

76,59


0,08

17,1

82,82

62,49

Ostrov

0,7

40,75

58,54

obec

55





Hněvkovice

0,68

28,53

70,79

Horní Paseka

0,56

28,64

Hradec

1,48

Chřenovice

obec

část B




Ovesná Lhota

1,37

16,5

82,13

70,8

Pavlov

0,23

33,2

66,57

36,01

62,52

Pohleď

1,83

33,11

65,07

obec

0,43

25

74,57

Prosíčka

0

7,21

92,79

Jedlá

0

30,94

69,06

Příseka

0,45

40,33

59,22

Kamenná Lhota

0

35,9

64,1

Sázavka

0

15,55

84,45

Kouty

2,24

31,88

65,88

Služátky

0,67

41,86

57,47

Kozlov

2,37

45,99

51,64


0,75

17,21

82,04

Kožlí

0,65

33,13

66,22

Trpišovice

0,56

28,64

70,8

Kunemil

0,1

22,78

77,11

Vilémovice

0,44

36,85

62,71

0

8,97

91,03

Vlkanov

0

4,27

95,73

Kynice

Ve správním obvodu se vyskytuje poměrně značný podíl zemědělské půdy, která je mírně erozně ohrožená (podíl nad 30 % vykazuje 14 obcí, tedy téměř polovina). Nejvíce je erozí ohrožena půda v Kozlově, nejméně ve Vlkanově, kde podíl neohroženého ZPF tvoří 95,7 %. Pozemky určené k plnění funkce lesa Na správním území obce s rozšířenou působností jsou lesní pozemky zastoupeny rovnoměrně po celém území. Charakter lesních porostů je smíšený, s převahou jehličnatých porostů. Nejvyšší lesnatost vykazuje obec Malčín (60,3 %), nejmenší obec Bělá (12,7 %). Mimo hospodářskou základnu, plní lesní prosty i důležitou funkci rekreační. Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou stabilizované, navrhované záměry v území nenavrhují zásah do jejich struktury. Výhledově je ve východní části SO ORP navržena trasa pro realizaci vysokorychlostní železnice, která bude mít do porostl výrazný dopad. Lesnatost v obcích SO ORP Světlá nad Sázavou zdroj: ČSÚ lesní půda (ha)

podíl lesních pozemků z celkové výměry (%)

lesní půda (ha)

podíl lesních pozemků z celkové výměry (%)

10 516,1

36,2

Ledeč nad Sázavou

501,2

29,5

Bělá

51,7

12,7

Leština u Světlé

744,5

40,9

Bojiště

340,8

46,9

Malčín

768,1

60,3

Číhošť

422,7

26,0


185,8

24,5

Dolní Město

587,2

31,2

Ostrov

33,6

13,3

Druhanov

181,6

46,4

Ovesná Lhota

190,7

34,1

Hněvkovice

497,0

32,8

Pavlov

185,4

37,4

Horní Paseka

414,0

44,3

Pohleď

121,5

27,9

Hradec

225,6

39,8

Prosíčka

233,3

42,4

Chřenovice

211,5

30,3

Příseka

81,8

25,5

Jedlá

361,2

57,7

Sázavka

286,5

26,0

Kamenná Lhota

309,4

51,8

Služátky

153,5

49,9

1716,2

40,8

obec SO ORP

obec

Kouty

173,5

46,6


Kozlov

442,2

34,9

Trpišovice

317,4

45,4

Kožlí

420,8

29,5

Vilémovice

108,6

28,2

Kunemil

107,1

23,8

Vlkanov

51,4

18,9

Kynice

90,2

23,1

56


část B

SWOT analýza: Silné stránky  vyšší podíl lesních porostů – kompaktní celky v jižní části území 

vysoký podíl přirozených druhů dřevin posilujících stabilitu a odolnost porostů



vysoká kvalita zemědělské půdy

Slabé stránky  vysoký urbanizační tlak na rozvoj území 

téměř polovina obcí (14 z 32) má značný podíl (nad 30 %) mírně erozně ohroženého ZPF

Příležitosti  vysoký potenciál rekreace Hrozby  narušení melioračních soustav výstavbou na okraji zastavěného území a riziko následného zamokření pozemků 

zvýšené riziko eroze zemědělské půdy v území



omezení rozvoje obcí s ohledem na ochranu vysoce produkčních půd


ochrana zemědělské a lesní půdy

SPOLEČNOST 

Dopravní infrastruktura



Technická infrastruktura



Občanské vybavení



Sociodemografické podmínky



Bydlení



Rekreace

B)1.6. Dopravní infrastruktura B)1.6.1. Železniční doprava Železniční doprava je významnou součástí dopravní soustavy ČR, podle významu, účelu a technických podmínek se člení do jednotlivých kategorií: 

dráha celostátní, která slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě



dráha regionální, tj. dráha místního významu, která slouží veřejné železniční dopravě a je zaústěna do celostátní nebo jiné regionální dráhy



vlečka, která slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele, a je zaústěna do celostátní, jiné regionální dráhy nebo do jiné vlečky

Územím SO ORP Světlá nad Sázavou prochází dvojkolejná elektrifikovaná trať č. 230 Havlíčkův Brod – Světlá nad Sázavou – Čáslav – Kolín s rychlíkovým provozem. Železniční tratí regionálního významu je trať 212 Světlá nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou – Zruč nad Sázavou – Čerčany. V řešeném území se dále nachází vlečky (Světlá nad Sázavou, Leština).

57


část B

Přehled železničních tratí na území SO ORP Světlá nad Sázavou Č. tratě

Trasa

kategorie

230

Havlíčkův Brod – Světlá nad Sázavou – Čáslav – Kolín

celostátní

212

Světlá nad Sáz. – Ledeč nad Sáz. – Zruč nad Sáz. – Čerčany

regionální

Přehled nejvýznamnějších železničních zastávek na území SO ORP Světlá nad Sázavou Obec

druh

Typy zastavujících vlaků


stanice

O, Sp, R, N

Leština u Světlé

stanice

O

Pohleď

zastávka

O

Sázavka

zastávka

O

Stvořidla

zastávka

O

(Trpišovice) Ledeč nad Sázavou

stanice

O

Chřenovice

zastávka

O

Vilémovice

zastávka

O

Rozvoje železniční dopravy na území SO ORP Světlá nad Sázavou se dotýkají koncepční záměry: 

vysokorychlostní trať (VRT) Praha – Brno – Vídeň, jižní varianta

B)1.6.2. Silniční doprava Pozemní komunikace jsou stávající legislativou kategorizovány následovně: 

dálnice, které jsou v majetku ČR (na ORP Světlá nad Sázavou nezasahují)



silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR a silnice II. nebo III.třídy, které jsou v majetku krajů



místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí



účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob

Územím SO ORP Světlá nad Sázavou neprocházejí nadřazené komunikace. Dálnice D1 je vzdálena cca 16 km z Ledče nad Sázavou s napojením u Lokte (směr Praha) nebo v Koberovicích (směr Brno). Nejvýznamnějšími silnicemi procházejícími ORP Světlá nad Sázavou jsou: - silnice č.II/150 Havlíčkův Brod – Světlá nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou – dálnice D1 - silnice č.II/347 Světlá nad Sázavou – Humpolec - silnice č.II/130 Golčův Jeníkov – Ledeč nad Sázavou – Koberovice (dálnice D1) Silnice III.třídy mají pouze lokální význam, propojují jednotlivá sídla na území ORP. Nejzatíženější komunikací je silnice II/150 na úseku Světlá nad Sázavou – spojnice s komunikací II/347 (6.569 vozidel/den) a silnice II/130 v Ledči nad Sázavou (7.927 vozidel/den), na ostatních komunikacích II.tř. intenzita nepřesáhne 5.000 vozidel/den, zatížení ostatních silnic III.třídy nepřesáhne 1.000 vozidel/den. B)1.6.3. Veřejná doprava Území SO ORP Světlá nad Sázavou je obsluhováno veřejnou autobusovou dopravou, kterou zajišťuje především firma Connex Východní Čechy, a.s. Během pracovních dnů je zajištění dopravní obslužnosti obcí na relativně dobré úrovni, o víkendech však u většiny menších obcí chybí jakékoliv

58


část B

dopravní spojení s okolím. Vzhledem k finanční ztrátovosti většiny spojů veřejné dopravy je rozsah zajišťování dopravní obslužnosti závislý na dotacích poskytnutých státem a obcemi. B)1.6.4. Nemotorová doprava Územím prochází řada turistických značených tras a tématických naučných stezek. Síť cyklotras je vedena v převážné míře po silnicích II. a III. třídy a účelových komunikacích, v terénu jsou jednotlivé trasy značeny barevným pásovým značením. V rámci aktualizace byla aktualizována síť turistických tras dle aktuálního podkladu poskytovatele (klub českých turistů) a byla doplněna síť cyklostezek o návrhy na území města Světlá nad Sázavou. Podkladem byla dokumentace návrhu cyklostezek na území města.


dobré dopravní napojení na dálnici D1



poměrně dobrý technický stav silnic II.třídy



značené cyklotrasy, turistické trasy



pozitivní trend rozvoje a návrhy na nové cyklostezek na území města Světlá nad Sázavou

Slabé stránky 

nedostatečná dopravní obslužnost zejména o víkendech



stav silnic III. třídy a místních komunikací

Příležitosti 

naplňování záměrů ze schválených strategických materiálů



omezení tranzitní a nákladní dopravy v průtazích obcemi



zlepšení dopravní infrastruktury včetně rekonstrukcí místních komunikací

Hrozby 

trvalý nárůst automobilové dopravy



další snižování počtu spojů veřejné dopravy


doplnit chybějící dopravní propojení, cyklotrasy a pěší trasy



ve vazbě na místa koncentrací obyvatel a návštěvníků (dopravní uzly, turistické atraktivity…) řešit plochy pro odstavení vozidel

B)1.7. Technická infrastruktura Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení 100 % bytového fondu také v řadě obcí nelze zajistit z důvodu existence odlehlých malých osad či samot a dostupnosti vlastní sítě. Pro ÚAP ORP jsou sledovány: 

zásobování vodou



odkanalizování a čištění odpadních vod



zásobování plynem



zásobování elektrickou energií



zásobování teplem



spoje, telekomunikace

59


část B

Vybavenost obcí (r. 2011) zdroj: ČSÚ ORP Světlá nad Sázavou

okres Havlíčkův Brod

veřejným vodovodem

34,4

25,8

kanalizací

93,8

88,3

plynofikací

78,1

79,2

podíl obcí vybavených (%)

B)1.7.1. Vodní hospodářství Zásobování vodou Pro zpracování této kapitoly byla využita zejména studie „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina“ (PRVK) zpracovaná firmou AquaProcon Brno v roce 2004 a její průběžná aktualizace. Z této studie vyplývá skutečnost, že v převážné míře je v jednotlivých obcích SO ORP Světlá nad Sázavou zásobování vodou vyhovující, většina obyvatel je napojena na veřejné vodovody, jen malá část obyvatel je odkázána na individuální zásobování pomocí studní. Podíl osob využívajících veřejný vodovod dosahuje 87,75 %. Napojení na veřejný vodovod se dotýká především „střediskových“ obcí, v místních částech pak je převážně zásobování vodou individuální. Obce bez veřejného vodovodu: Horní Paseka (probíhá příprava projektové dokumentace pro stavební povolení), Bělá, Jedlá, Kynice. Místní části bez veřejného vodovodu: Tasice (Bělá), Mstislavice (Bojiště), Hlohov, Hroznětín, Rejčkov, Dobrá Voda Lipnická, Meziklasí, Smrčensko, Loukov (Dolní Město), Nová Ves, Chotěměřice, Zahají, Štičí, Budeč, Habrovčice (Hněvkovice), Dolní Paseka (Kamenná Lhota), Sechov (Kožlí), Dobrá Voda (Malčín), Dolní Prosíčka, Horní Prosíčka, Nezdín (Prosíčka), Dobrovítova Lhota, Koňkovice, Remuta, Smrčná (Trpišovice), Kochánov, Radostovice, Závidkovice (Světlá nad Sázavou). Kvalita vyrobené vody odpovídá, až na malé výjimky – u lokálních zdrojů, požadavkům vyhlášky MZ č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah její kontroly. Ve většině případů zjištěných překročení limitů ukazatelů, se jedná o dusičnany, železo, mangan a radon, v ojedinělých případech o chloridy a sírany. Hlavním provozovatelem vodovodů na území ORP je Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod a.s. Hlavní zdroj vody: vodárenská nádrž Švihov (Želivka), podzemní vody severovýchodně od Chotěboře Hlavní skupinový vodovod: SV Želivka - Podmoklany Rozvoj skupinového vodovodu Želivka – Podmoklany:  rozšíření systému propojením s vodovodem Přibyslav – prodloužením řadu DN 300 od Pohledu přes Stříbrné Hory do Přibyslavi s rozšířením o její místní části (propojením na stávající lokální vodovody) Samostatné vodovody V rámci rozvoje vodního hospodářství se plánuje zejména zkvalitnění stávajících vodovodů formou rekonstrukce zařízení (řady, vodojemy, čerpací stanice), zřizování nových zdrojů vody i výstavba nových zařízení. Rovněž je plánováno vzájemné propojení samostatných vodovodů do společného skupinového vodovodu. Přehled plánovaných staveb je uveden v PRVK.

60


část B


dostatečné zdroje pitné vody



dostatečná akumulace vody



stabilizovaná vodovodní síť (pouze dílčí úpravy)

Slabé stránky 

zaokruhování a rozšíření vodovodní sítě



v některých případech technický stav vodovodní sítě

Příležitosti 

budování nových veřejných vodovodů



doplnění vodovodních systémů



propojení stávajících systémů

Hrozby 

kontaminace povrchových a podzemních zdrojů vody

Odkanalizování a čištění odpadních vod V oblasti kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je nutné zajistit naplňování Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. Obce s produkcí znečištění pod úroveň 2 000 EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. V řešení problému odpadních vod není situace tak příznivá jako u zásobování vodou. První část výše zmíněné směrnice je v zásadě plněna, neboť obce nad 2000 obyvatel – Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou - má k dispozici kanalizace a vybudované ČOV. Horší situace je u menších obcí. Ve většině z nich není vybudována kanalizace vůbec nebo pouze umožňuje odvádění dešťové vody do některé z místních vodotečí. Tyto místní kanalizace bývají často ve velmi špatném technickém stavu. Odkanalizování individuálních objektů je obvykle řešeno jímkami s vyvážením nebo dokonce provozem septiků s přepadem do dešťové kanalizace. Jejich další provoz není v souladu se stávající legislativou a je tedy nutná úprava kanalizačního systému. Vlastní ČOV mají vybudovány obce: Světlá nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Kožlí Hněvkovice Dolní Město Kouty Kamenná Lhota U všech ostatních obcí se až na výjimky uvažuje s vybudováním splaškové kanalizace zakončené malou čistírnou odpadních vod, případně převedením odpadních vod na již stávající čistírnu. V případě odlehlých objektů, kde by vedení kanalizačního řadu nebylo ekonomické se budou budovat domovní ČOV. Nadmístní systémy se navrhují pro obce: Přivedení odpadních vod do ČOV Světlá nad Sázavou:  Nová Ves u Světlé  Příseka, Josefodol, Služátky, Druhanov  místní části města

61


část B

Přivedení odpadních vod do ČOV Ledeč nad Sázavou:  Bojiště  Obrvaň, Habrek, Souboř  Hradec  Bohumilice Pro obce s rozptýlenou zástavbou a u odloučených lokalit se předpokládá řešení lokálními systémy.


fungující systém kanalizace s odvodem odpadních vod na čistírnu odpadních vod

Slabé stránky 

chybějící systémy odkanalizování a čištění odpadních vod (80 % obcí)



špatný stavební stav některých kanalizačních sběračů



vypouštění odpadních vod do recipientů

Příležitosti 

zlepšení čistoty vody v tocích



budování nových kanalizací převážně splaškové kanalizace



doplnění kanalizačních sběračů



vybudování čistíren odpadních vod

Hrozby 

špatné hospodaření s dešťovými vodami snižuje účinek odvádění odpadních vod na čistírnu a zvyšuje riziko znečištění toku (Sázava, Pstružný potok)



odvádění odpadních vod z místních částí přímo do místních recipientů

B)1.7.2. Energetika, spoje Řešeným územím prochází trasa zvláštní inženýrské sítě – koridor VVTL plynovodů. Další sítě – produktovod a ropovod – řešeným územím neprocházejí. Zásobování plynem Zásobování plynem je třetí důležitou položkou v oblasti technické infrastruktury. Řešené území ORP je dostatečně protkáno trasami VTL plynovodů, čímž je dosaženo poměrně vysoké procento plynofikace jednotlivých obcí. V současnosti je plynofikováno 23 obcí + 16 místních částí. Postupná plynofikace dalších obcí probíhá podle zájmu a finančních možnostech obcí a dostupnosti napojení do systému rozvodu zemního plynu. Plynofikace obcí je realizovaná středotlakým plynovodem, a to buď přes vysokotlakou regulační stanici plynu, nebo v návaznosti na již vybudovaný středotlaký systém sousedící obce. Jednotlivý odběratelé jsou pak napojeni přes regulátory plynu. Pouze ve Světlé nad Sázavou je provozován i nízkotlaký systém. Pro obec Hněvkovice je navržen koridor pro VTL plynovod. Plynofikované obce: Světlá nad Sázavou (místní část Závidkovice, Radostovice u Lipničky), Ledeč nad Sázavou (Obrvaň, Habrek, Souboř), Dolní Město, Nová Ves u Světlé, Pohleď, Malčín, Služátky, Kunemil, Druhanov, Vlkanov, Ovesná Lhota, Sázavka, Leština u Světlé (Štěpánov u Leštiny, Dobrnice), Kynice, Prosíčka (Nezdín), Číhošť (Zdeslavice, Hroznětín u Číhoště, Tunochody, Hlohov), Kozlov (Leština u Ledče nad Sázavou, Olešná u Ledče nad Sázavou), Pavlov, Vilémovice, Ostrov, Hradec, Bojiště (Mstislavice,

62


část B

Veliká), Kožlí.


poměrně vysoké procento plynofikace



dobrý stav sítě

Slabé stránky 

omezení ve využití území stávajícími VTL plynovody (ochranná a bezpečnostní pásma)



chybějící plynofikace



nízký podíl využívání alternativních zdrojů energie pro vytápění

Příležitosti 

zvyšování životní úrovně s možností výběru topného média (dle lokality), zlepšení životního prostředí



doplnění VTL a STL plynovodu pro zastavitelná území



možnost plynofikace dalších obcí



využití alternativních zdrojů

Hrozby 

výbušná směs – hlavně zastavěné území

Zásobování elektrickou energií Řešeným územím ORP prochází nadřazená síť nadzemního vedení zvn 400 kV. V rámci 2. aktualizace Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina byl doplněn koridor pro nadzemní vedení zvláště vysokého napětí 400vV Hradec – Mírovka. Koridor je vyznačen ve výkrese záměrů. Na území SO ORP se nenacházejí klasické zdroje elektrické energie a proto je celé území charakteristické importem elektrické energie z jiných regionů. V řešeném území ORP je vybudovaná rozvodna 110/22 kV umístěná jihozápadně od Světlé nad Sázavou a je napojena nadzemním vedením vvn 110 kV. Území ORP je zásobované systémem nadzemních vedení vn 22 kV, které distribuuje elektrickou energii na jednotlivé trafostanice. V zastavěném území Světlé nad Sázavou a Ledče nad Sázavou je zrealizováno podzemní vedení vn 22 kV.


zásobování el. energií je stabilizované

Slabé stránky 

nadzemní vedení v zastavěném území – omezení výstavby

Příležitosti 

rozšíření stávajících rozvodů






při nedostatku výkonu budování nových trafostanic

Hrozby 

přerušení dodávky z hlavního distribučního bodu

63


část B

Zásobování teplem Na území ORP jsou pro vytápění využívány hlavně dva zdroje tepelné energie: 

zemní plyn



pevná paliva, elektrická energie, topné oleje

Plynofikované obce z 80 % využívají pro vytápění zemní plyn, ostatní pak ostatní zdroje. Světlá nad Sázavou má vybudovaný systém tepelného hospodářství.


teplovodní síť Světlé nad Sázavou

Slabé stránky 

využívání pevných paliv



bez alternativních zdrojů – tepelná čerpadla, solární energie

Příležitosti 




plynofikace obcí



využití alternativních zdrojů

Hrozby 

havárie na zdrojích tepla

Spoje, telekomunikace V oblasti telekomunikací je důležité zajistit ochranu radioreléových spojů, pro jejichž provoz je nutné zajistit přímou viditelnost spolupracujících stanic. Proto jsou tyto stanice umisťovány zejména na terénní dominanty (nejvyšší kóty v terénu). Ochrana těchto spojů je prováděna vyhlašováním ochranných pásem procházejících paprsků a kruhových ochranných pásem kolem spojových objektů v poloměru 500 m, které mají za úkol zabránit stínění a rušení těchto spojů. Na území SO ORP Světlá nad Sázavou se žádný takový vysílač nenachází. Nad řešeným územím ORP Světlá nad Sázavou procházejí paprsky radioreléových tras ve správě Českých radiokomunikací a.s. a Telefónica O2 - ochrana paprsku přichází v úvahu pouze v případě extrémně vysokých staveb, např. větrných elektráren, situovaných ve vzdálenosti do 200 m od osy paprsku. V těchto případech je nezbytně nutné předkládat záměry takových staveb k posouzení provozovateli. Dále řešeným územím procházejí trasy optických kabelů – net4gas, Telefónica O2, ČD Telematica, DIAL Telecom, kabelové rozvody televizní sítě. Do území ORP je začleněn návrh trasy dálkového optického kabelu (Sitel). Na území se nacházejí zařízení mobilních operátorů – Telefónica O2, T mobile, Vodafone.

64


část B

SWOT analýza: Silné stránky  stabilizovaná síť Slabé stránky  Vzhledem k okrajové poloze špatná kvalita pokrytí datovými sítěmi v některých lokalitách. Příležitosti  Zlepšení kvality pokrytí mobilními sítěmi a internetem. Hrozby  bez hrozeb

65


část B

B)1.8. Občanské vybavení Vybavenost jednotlivých obcí je úměrná počtu obyvatel, velikosti, významu a umístění sídel v rámci SO ORP, případně ve vazbě na významná sídla sousedních regionů. B)1.8.1. Veřejná vybavenost, služby Veřejná vybavenost obcí v rámci SO ORP Světlá nad Sázavou je v rozhodujících oblastech (školství, zdravotnictví, sociální péče) ve většině případů v porovnání s krajem Vysočina nadprůměrná. Převážná část veřejného vybavení je soustředěna do center ORP – Světlé nad Sázavou a Ledče nad Sázavou, v ostatních sídlech převládá základní vybavenost. Vybavenost nadmístního významu se nachází v Havlíčkově Brodě a v krajském městě Jihlavě. Sociální služby v SO ORP Světlá nad Sázavou zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV obec

typ služby

Ledeč nad Sázavou

denní stacionáře

Ledeč nad Sázavou

sociálně terapeutické dílny

název poskytovatele Oblastní charita Havlíčkův Brod Oblastní charita Havlíčkův Brod

zařízení poskytovatele Centrum sociálních služeb Petrklíč Sociálně terapeutická dílna Centrum denních služeb Barborka Domov Háj, příspěvková organizace

Ledeč nad Sázavou

centra denních služeb

Háta, o.p.s.

Ledeč nad Sázavou

domovy pro osoby se zdravotním postižením

Ledeč nad Sázavou

chráněné bydlení

Domov Háj, příspěvková organizace Oblastní charita Havlíčkův Brod

Ledeč nad Sázavou

pečovatelská služba

Město Ledeč nad Sázavou

Dům s pečovatelskou službou


denní stacionáře

Sociální centrum města Světlá nad Sázavou

Denní stacionář


domovy pro seniory


nízkoprahová zařízení pro děti a mládež


odborné sociální poradenství


domovy pro osoby se zdravotním postižením


pečovatelská služba

Chráněné bydlení Petrklíč

Sociální centrum města Sociální centrum města Světlá nad Sázavou - domov Světlá nad Sázavou důchodců eNCečko - nízkoprahové Oblastní charita Havlíčkův centrum pro děti a mládež Brod Světlá nad Sázavou Oblastní charita Havlíčkův Občanská poradna Havlíčkův Brod Brod Domov ve Zboží, příspěvková Domov ve Zboží, příspěvková organizace organizace Sociální centrum města Sociální centrum města Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou pečovatelská služba

V Ledči nad Sázavou se nachází jeden dům s pečovatelskou službou, ve Světlé nad Sázavou jeden dům pro seniory, v obou obcích jsou domovy pro osoby se zdravotním postižením. Nabídka sociálních služeb je široká. Mateřská škola se nachází v deseti obcích z 32, základní škola v osmi. V Ledči nad Sázavou jsou dvě základní školy (z toho jedna umělecká), gymnázium, střední odborná škola a VOŠ. Ve Světlé nad Sázavou jsou tři základní školy (z toho jedna rovněž umělecká), VOŠ, gymnázium a střední odborná škola uměleckoprůmyslová. Služby v oblasti obchodu a prodeje, ubytování a stravování jsou většinou záležitostí právnických nebo fyzických osob a jsou realizovány v rámci ploch občanského vybavení, smíšených ploch, popř. v obytných zónách. Do aktualizace ÚAP 2014 byly zahrnuty i nově vydané územní plány obcí a aktualizovány plochy občanského vybavení (sledovaný jev č. 3 dle Vyhl. č. 500/2006 Sb.) vymezené v těchto dokumentacích. B)1.8.2. Sport Pro sportovní vyžití obyvatel v sídlech slouží místní hřiště, dětská hřiště, hasičská cvičiště, výletiště, apod. Kvalitně vybavená sportovní centra pro organizovanou tělovýchovu i volnočasové aktivity se nachází v centrech ORP - městech Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou (sportovní hala, zimní

66


část B

stadion, plánuje se krytá plavecká hala). B)1.8.3. Veřejná pohřebiště Veřejná pohřebiště se nacházejí v obcích Bojiště, Číhošť, Dolní Město, Hněvkovice, Horní Paseka, Chřenovice, Kožlí, Ledeč nad Sázavou, Leština u Světlé, Sázavka a Světlá nad Sázavou (celkem 19 hřbitovů). V rámci aktualizace ÚAP 2010 byl aktualizován rozsah ochranných pásem hřbitovů a veřejných pohřebišť.

SWOT analýza: Silné stránky  relativně dobrá nabídka veřejného vybavení v rámci kraje Vysočina 

dobrá dostupnost vybavenosti nadmístního významu

Slabé stránky  chybějící zařízení pro seniory a zdravotně postižené občany (vzhledem k vysokému indexu stáří) 

nedostatek vybavených dětských hřišť

Příležitosti  integrace občanského vybavení (zejména sociálních zařízení) do ploch bydlení a ploch se smíšeným využitím 

využití rezervních kapacit stávajících objektů občanského vybavení

Hrozby  tlak investorů na výstavbu kapacitních komerčních zařízení – hrozba narušení hodnot území 

zvýšený nárůst poproduktivního obyvatelstva bude klást nároky na kapacity zařízení sociální péče a zdravotnictví


v ÚPD upřednostňovat smíšené využití ploch umožňující integraci občanského vybavení



řešit problematiku chybějících zařízení sociální péče, dětských hřišť

67


část B

B)1.9. Sociodemografické podmínky B)1.9.1. Sociodemografická analýza Správní obvod obce s rozšířenou působností Světlá nad Sázavou je lokalizován v severozápadní části kraje Vysočina.Celkově je ve správním obvodě 32 obcí, což je průměrný počet Kraje Vysočina. Na celkovém počtu obyvatel Kraje Vysočina se správní obvod ORP Světlá nad Sázavou podílí necelými čtyřmi procenty. Celkově je ve správním obvodě Světlá nad Sázavou 19 892 obyvatel, z toho je 9 945 žen. Hustota obyvatel je 69 obyvatel na kilometr čtvereční, což je hustota o 65 obyvatel na kilometr čtvereční nižší, než je celorepublikový průměr. Celkový vývoj obyvatel probíhá nepříznivě, což dokladují níže uvedené tabulky poukazující na mírný, ale setrvalý pokles počtu obyvatel. Většina obyvatel správního obvodu je lokalizována do měst. K 31.12.2015 žilo ve městech cca 60 % všech obyvatel správního obvodu. Základní charakteristiky SO ORP Světlá nad Sázavou k 31.12.2015 zdroj: ČSÚ Počet obyvatel k 31.12.2015

Průměrný věk k 31.12.2015

Obec

Počet katastrů

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

ORP Světlá nad Sázavou

76

19 892

9 947

9 945

43,5

42,2

44,8

Bělá

1

221

116

105

45,5

47

43,9

Bojiště

3

270

142

128

41,7

40,8

42,7

Číhošť

5

326

172

154

43,9

42,6

45,4

Dolní Město

4

892

457

435

44,1

42,8

45,5

Druhanov

1

151

70

81

39,1

38,4

39,6

Hněvkovice

6

575

293

282

41,1

38,9

43,4

Horní Paseka

1

69

39

30

53,2

46,9

61,4

Hradec

1

239

121

118

43,5

42,9

44,2

Chřenovice

1

157

80

77

47,2

46,6

47,8

Jedlá

2

79

41

38

41,2

43,1

39

Kamenná Lhota

1

263

130

133

38,4

36,7

40,2

Kouty

1

190

95

95

42,9

39,8

45,9

Kozlov

3

151

78

73

44,5

41,9

47,3

Kožlí

3

806

419

387

42,7

40,6

45

Kunemil

1

112

59

53

43,8

39,6

48,6

Kynice

1

86

42

44

44,6

43

46,1

Ledeč nad Sázavou

6

5 299

2 591

2 708

45,4

44,4

46,4

Leština u Světlé

4

578

293

285

42,8

41,5

44,1

Malčín

1

212

113

99

42,4

40,4

44,6


1

541

271

270

37,9

38,3

37,4

Ostrov

1

139

73

66

38,9

36,3

41,8

Ovesná Lhota

1

185

97

88

42,4

39,9

45,3

Pavlov

1

142

79

63

37,4

37

37,8

Pohleď

1

72

31

41

48,9

48,6

49,2

68


část B

Počet obyvatel k 31.12.2015

Průměrný věk k 31.12.2015

Počet katastrů

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

Prosíčka

2

139

69

70

39

38,1

40

Příseka

1

401

203

198

41,2

39,3

43

Sázavka

1

325

169

156

41,6

39,9

43,5

Služátky

1

163

81

82

44,6

44

45,2


15

6 659

3 294

3 365

43,4

42

44,8

Trpišovice

3

153

78

75

44,4

42,4

46,6

Vilémovice

1

243

122

121

40,3

41,6

38,9

Vlkanov

1

54

29

25

40,2

38,1

42,7

Obec

Počet obyvatel v obcích SO ORP Světlá nad Sázavou - časová řada zdroj: ČSÚ data k 31.12.

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

rozdíl 20152006

Bělá

198

202

208

208

206

211

211

212

219

221

23

Bojiště

236

232

233

236

242

267

275

271

272

270

34

Číhošť

333

334

332

337

335

325

315

308

310

326

-7

Dolní Město

900

914

895

894

913

911

922

902

898

892

-8

Druhanov

146

152

155

156

155

160

164

165

159

151

5

Hněvkovice

547

550

546

552

549

572

574

572

572

575

28

Horní Paseka

71

66

68

69

69

70

70

69

68

69

-2

Hradec

214

213

210

205

202

232

239

229

239

239

25

Chřenovice

151

152

151

145

144

160

164

165

161

157

6

Jedlá

65

67

68

71

73

81

80

82

85

79

14

Kamenná Lhota

243

251

253

256

258

252

252

254

255

263

20

Kouty

186

183

185

187

188

197

190

192

194

190

4

Kozlov

137

135

134

139

136

144

149

143

151

151

14

Kožlí

737

735

725

734

735

756

774

795

804

806

69

Kunemil

108

107

113

111

112

108

104

109

109

112

4

Kynice

93

94

96

95

94

92

97

94

93

86

-7

Ledeč nad Sázavou

5881

5845

5831

5760

5715

5480

5486

5482

5 346

5299

-582

Leština u Světlé

604

603

614

614

600

601

607

608

590

578

-26

Malčín

203

198

195

191

189

198

201

203

210

212

9


462

477

470

464

477

488

512

505

532

541

79

Ostrov

134

133

136

134

139

128

125

126

131

139

5

Ovesná Lhota

210

200

202

193

190

184

187

188

193

185

-25

Pavlov

119

108

109

119

119

111

115

140

145

142

23

Pohleď

79

81

78

80

79

74

73

72

68

72

-7

Prosíčka

112

118

123

117

117

130

131

133

139

139

27

Příseka

332

353

369

364

382

396

400

401

403

401

69

Sázavka

291

294

298

300

308

328

330

330

326

325

34

Služátky

159

154

156

158

162

154

157

159

161

163

4

Světlá nad

6965

6956

6972

6957

6888

6845

6791

6779

6 734

6659

-306

69


část B

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

rozdíl 20152006

Trpišovice

160

160

159

157

158

156

162

157

152

153

-7

Vilémovice

210

209

210

210

217

229

227

234

236

243

33

Vlkanov

47

51

48

49

50

52

52

55

51

54

7

SO ORP

20333

20327

20342

20262

20201

20092

20136

20134

20 006

19892

-441

data k 31.12. Sázavou

Celkově je správní obvod tvořen relativně malými obcemi (obcemi s počtem obyvatel do 1000). Nejmenšími obcemi, co do počtu obyvatel, jsou obce Vlkanov, Horní Paseka, Jedlá, Pohleď a Kynice. Počet obyvatel v těchto obcích nepřekračuje 100 obyvatel. Z hlediska celkového počtu je však zastoupení obyvatel stabilizované. Pozitivním jevem v některých obcích je dlouhodobý mírný trend zvyšování počtu obyvatel, některé ovšem naopak vykazují mírný pokles v posledních letech. Obě dvě města Ledeč a Světlá nad Sázavou zaznamenaly za období 2006-2015 pokles počtu obyvatel stejně jako celé ORP, v Ledči byl pokles vyšší. Největší nárůst za toto období vykazuje Nová Ves u Světlé, kde počet obyvatel se neustále zvyšuje. Hustota obyvatelstva, jakožto strukturální demografický znak poukazující na rozmístění obyvatel, je vysoce variabilní a pohybuje se od 7 obyvatel na kilometr čtvereční v obci Horní Paseka až po 312 obyvatel na kilometr čtvereční v obci Ledeč nad Sázavou, což je hustota více než dvojnásobně překračující celorepublikový průměr. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích k 31.12.2015 zdroj: ČSÚ obec

hustota obyvatelstva

hustota obyvatelstva

obec

Bělá

54

Ledeč nad Sázavou

312

Bojiště

37

Leština u Světlé

32

Číhošť

20

Malčín

17

Dolní Město

47


71

Druhanov

39

Ostrov

55

Hněvkovice

38

Ovesná Lhota

33

Horní Paseka

7

Pavlov

29

Hradec

42

Pohleď

17

Chřenovice

22

Prosíčka

25

Jedlá

13

Příseka

125

Kamenná Lhota

44

Sázavka

30

Kouty

51

Služátky

53

Kozlov

12


158

Kožlí

56

Trpišovice

22

Kunemil

25

Vilémovice

63

Kynice

22

Vlkanov

20

Vývoj zastoupení ploch a hustoty obyvatel v SO ORP Světlá nad Sázavou časové řadě 2004 – 2015 (k 31.12.) zdroj: ČSÚ Výměra v ha zemědělská půda

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2013

2014

2015

29 021

29 020

29 020

29 022

29 020

29 019

29 019

29 018

29 019

29 019

29 018

16 160

16 157

16 143

16 135

16 130

16 121

16 109

16 100

16 084

16 079

16 072

70


lesní pozemky zastavěné plochy Hustota zalidnění 2 (osoby/km )

část B

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2013

2014

2015

10 485

10 486

10 494

10 497

10 496

10 499

10 502

10 502

10 515

10 519

10 516

402

403

403

402

403

401

399

394

394

388

388

70,3

70,1

70,0

70,1

69,8

69,6

69,4

69,4

69,3

68,9

68,6

S postupným úbytkem celkového počtu obyvatel klesá i průměrná hustota zalidnění ORP. Pokračuje postupný trend úbytku zemědělské půdy a to i na úkor zalesnění. Živě narození

Zemřelí

Přirozený přírůstek

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Přírůstek stěhováním

Celkový přírůstek

Index přirozeného přírůstku

Index salda migrace

Základní demografické údaje k obcím k 31.12.2015 zdroj: ČSÚ

182

204

-22

257

349

-92

-114

-0,11

-0,46

Bělá

3

2

1

2

1

1

2

0,45

0,45

Bojiště

5

2

3

8

13

-5

-2

1,11

-1,85


Číhošť

4

2

2

18

4

14

16

0,61

4,29

Dolní Město

5

8

-3

24

27

-3

-6

-0,34

-0,34

Druhanov

0

3

-3

0

5

-5

-8

-1,99

-3,31

Hněvkovice

4

7

-3

14

8

6

3

-0,52

1,04

Horní Paseka

0

0

0

1

0

1

1

0,00

1,45

Hradec

1

2

-1

9

8

1

0

-0,42

0,42

Chřenovice

0

1

-1

2

5

-3

-4

-0,64

-1,91

Jedlá

0

2

-2

0

4

-4

-6

-2,53

-5,06

Kamenná Lhota

5

0

5

10

7

3

8

1,90

1,14

Kouty

0

2

-2

1

3

-2

-4

-1,05

-1,05

Kozlov

2

2

0

2

2

0

0

0,00

0,00

Kožlí

4

11

-7

22

13

9

2

-0,87

1,12

Kunemil

4

1

3

0

0

0

3

2,68

0,00

Kynice

0

2

-2

0

5

-5

-7

-2,33

-5,81

Ledeč nad Sázavou

44

51

-7

93

133

-40

-47

-0,13

-0,75

Leština u Světlé

4

10

-6

18

24

-6

-12

-1,04

-1,04

Malčín

1

3

-2

5

1

4

2

-0,94

1,89


10

5

5

18

14

4

9

0,92

0,74

Ostrov

3

1

2

8

2

6

8

1,44

4,32

Ovesná Lhota

2

2

0

4

12

-8

-8

0,00

-4,32

Pavlov

3

0

3

2

8

-6

-3

2,11

-4,23

Pohleď

0

0

0

4

0

4

4

0,00

5,56

Prosíčka

1

1

0

3

3

0

0

0,00

0,00

Příseka

4

0

4

1

7

-6

-2

1,00

-1,50

Sázavka

4

4

0

7

8

-1

-1

0,00

-0,31

Služátky

0

4

-4

10

4

6

2

-2,45

3,68


62

70

-8

106

173

-67

-75

-0,12

-1,01

Trpišovice

2

4

-2

9

6

3

1

-1,31

1,96

Vilémovice

5

2

3

6

2

4

7

1,23

1,65

Vlkanov

0

0

0

4

1

3

3

0,00

5,56

Pohyb obyvatelstva v SO ORP Světlá nad Sázavou je tvořen dvěma druhy pohybů a to pohybem přirozeným (rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými) a dále pak pohybem mechanickým (rozdíl mezi

71


část B

přistěhovalými a vystěhovalými). V případě přirozeného přírůstku bylo možné v roce 2004 v SO ORP Světla nad Sázavou hovořit o kladných hodnotách pouze u 8 obcí. V roce 2015 má kladnou nebo vyrovnanou bilanci přirozené měny obyvatel asi 17 obcí z celkových 32 obcí správního obvodu. Tento nárůst souvisí s vyšším počtem silných ročníků (70.-80. léta 20. stol.) zakládající rodiny. Celkově se počet obyvatel v SO ORP Světlá nad Sázavou snižuje, což je důsledkem nejen přirozeného úbytku, ale zejména vysokého počtu vystěhovalých ze správního obvodu. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve správním obvodu ORP Světlá nad Sázavou zdroj: ČSÚ - SLDB Počet obyvatel ORP Světlá nad Sázavou

SLDB 1961

1970

1980

1991

2001

2011

19 714

19 681

21 013

21 414

20 848

Bělá

367

301

279

222

191

20 092 211

Bojiště

294

308

252

229

253

267

574

481

418

347

335

325

1 999

1 685

1 022

876

856

911

Druhanov

140

129

126

103

123

160

Hněvkovice

819

722

639

588

571

572

Horní Paseka

133

110

116

90

71

70

Číhošť Dolní Město

Hradec

278

269

266

237

232

232

Chřenovice

310

245

208

196

172

160

Jedlá

196

148

119

86

61

81

Kamenná Lhota

261

255

258

248

249

252

Kouty

246

241

205

175

195

197

Kozlov

256

230

206

172

139

144

Kožlí

859

796

787

716

748

756

Kunemil

208

182

157

112

109

108

Kynice Ledeč nad Sázavou Leština u Světlé

154

146

124

125

96

92

4 073

5 195

6 202

6 540

6 127

5480

813

756

694

635

636

601

Malčín

288

251

235

225

207

198


534

508

430

436

461

488

Ostrov

109

101

102

107

115

128

Ovesná Lhota

227

221

250

225

212

184

Pavlov

214

184

159

134

125

111

Pohleď

177

166

123

98

70

74

Prosíčka

192

176

157

127

126

130

Příseka

305

329

321

334

319

396

Sázavka

453

418

381

335

311

328

121

161

147

127

142

154

4 468

4 363

6 116

7 147

7 188

6845

Trpišovice

344

328

223

171

158

156

Vilémovice

204

185

204

204

205

229

98

91

87

47

45

52

Služátky Světlá nad Sázavou

Vlkanov

Tabulka udává vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích správního obvodu ORP Světlá nad Sázavou. Při porovnání roku 1961 a 2011 došlo celkově ve správním obvodě k navýšení počtu obyvatel, nicméně v posledních letech dochází k mírnému snižování celkového počtu obyvatel, což je důsledek vyšší mortality než natality a emigrace ze správního obvodu. Rozdíl počtu obyvatel mezi lety 2011 a 1961 je u převažujícího počtu obcí záporný. Největší vzestup počtu obyvatel zaznamenala Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou, což poukazuje na stěhování obyvatel do měst v období posilování průmyslu ve městech.

72


část B

Graf.č.2 Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Světlá nad Sázavou v rozmezí let 1869-2015 zdroj: ČSÚ

Vývoj počtu obyvatel 24 000 23 000

počet obyvatel

22 000 21 000 20 000 19 000 18 000 17 000 16 000 15 000

2015

2014

2013

2011

2009

2001

1991

1980

1970

1960

1950

1930

1921

1910

1900

1890

1880

1869

rok

Vývoj počtu obyvatel v rozmezí let 1869 - 2015 poukazuje na vysoký počet obyvatel do roku 1910 a následný úbytek způsobený jednak světovými válkami, ale zejména odsunem německého obyvatelstva. Od roku 1950 je pak patrný razantní nárůst, který vrcholí v roce 1991 a následně dochází opět k poklesu počtu obyvatel v SO ORP Světlá nad Sázavou. V posledních deseti letech dále úbytek obyvatel trvá, i když tempo poklesu je mírnější. B)1.9.2. Struktura obyvatelstva Struktura obyvatelstva patří mezi hlavní charakteristiky poukazující na strukturální údaje. Mimo to, že struktura podle věku poskytuje důležité informace, a to o samotném obyvatelstvu studované oblasti, odvíjí se od ní i další demografické charakteristiky. Struktura obyvatelstva v SO ORP Světlá nad Sázavou k roku 2015 zdroj: ČSÚ 0 - 14

Kraj Vysočina celkem SO ORP Světlá nad Sázavou

15 - 64

65 +

Index stáří

Průměrný

1991

2015

1991

2015

1991

2015

1991

2015

věk 2015

22,2

15,1

65,3

66,3

12,5

18,7

56,0

122,1

42,1

22,8

13,4

65,3

67,0

11,9

19,5

52,2

145,2

43,5

Věková struktura obyvatelstva v SO ORP Světlá nad Sázavou poukazuje na vyšší zastoupení obyvatel ve složce poproduktivní než ve složce předproduktivní. Index stáří je vysoký, oproti roku 2013 však došlo k jeho snížení. Průměrný věk se zvýšil. Struktura obyvatelstva v obcích SO ORP Světlá nad Sázavou k roku 2015 zdroj: ČSÚ Věková skupina v % 2011

rozdíl 2015-2011

2015

0-14

15-64

65+

0-14

15-64

65+

0-14

65 a více


13,1

69,7

17,2

13,4

67,0

19,5

0,3

2,3

Bělá

12,3

65,4

22,3

10,0

63,3

26,7

-2,3

4,4

Bojiště

14,2

69,4

16,4

13,7

66,7

19,6

-0,5

3,2

Číhošť

11,4

72,1

16,5

11,7

69,3

19,0

0,3

2,5

73


část B

Věková skupina v % 2011

rozdíl 2015-2011

2015

0-14

15-64

65+

0-14

15-64

65+

0-14

65 a více

Dolní Město

14,4

66,2

19,4

13,0

64,7

22,3

-1,4

2,9

Druhanov

15,9

73,7

10,4

14,6

73,5

11,9

-1,3

1,5

Hněvkovice

15

68,4

16,6

15,3

67,1

17,6

0,3

1,0

Horní Paseka

4,3

72,8

22,9

2,9

65,2

31,9

-1,4

9,0

Hradec

13

69,8

17,2

13,0

68,6

18,4

0,0

1,2

Chřenovice

13,4

67,7

18,9

11,5

65,0

23,6

-1,9

4,7

Jedlá

16,3

63,7

20

17,7

63,3

19,0

1,4

-1,0

Kamenná Lhota

15,1

74,2

10,7

18,6

69,2

12,2

3,5

1,5

Kouty

17,4

62,1

20,5

17,9

58,4

23,7

0,5

3,2

Kozlov

14,1

61,7

24,2

17,2

58,3

24,5

3,1

0,3

Kožlí

12,7

69,2

18,1

13,5

68,1

18,4

0,8

0,3

Kunemil

9,6

69,2

21,2

11,6

68,8

19,6

2,0

-1,6

Kynice

16,5

64,9

18,6

15,1

58,1

26,7

-1,4

8,1

Ledeč nad Sázavou

11,4

68,2

20,4

12,0

65,0

23,1

0,6

2,7

Leština u Světlé

13,8

68,2

18

11,8

69,6

18,7

-2,0

0,7

Malčín

15,4

66,7

17,9

16,0

64,6

19,3

0,6

1,4


16,2

67,8

16

20,0

66,2

13,9

3,8

-2,1

Ostrov

13,6

71,2

15,2

15,8

71,9

12,2

2,2

-3,0

Ovesná Lhota

17,1

66,9

16

19,5

61,1

19,5

2,4

3,5

Pavlov

14,8

70,4

14,8

22,5

65,5

12,0

7,7

-2,8

Pohleď

16,4

54,8

28,8

13,9

50,0

36,1

-2,5

7,3

Prosíčka

18,3

67,2

14,5

19,4

64,7

15,8

1,1

1,3

Příseka

13

73,2

13,8

14,0

70,1

16,0

1,0

2,2

Sázavka

17,6

64,2

18,2

15,7

66,5

17,8

-1,9

-0,4

Služátky

17,8

61,8

20,4

17,8

59,5

22,7

0,0

2,3


12,8

73,1

14,1

12,9

69,6

17,5

0,1

3,4

Trpišovice

16

62,4

21,6

14,4

64,1

21,6

-1,6

0,0

Vilémovice

12,8

70,5

16,7

19,8

65,8

14,4

7,0

-2,3

Vlkanov

19,2

65,4

15,4

16,7

70,4

13,0

-2,5

-2,4

Nejvyšší zastoupení předproduktivní složky, která poukazuje na počet dětí, bylo v roce 2015 v obcích Pavlov (22,5 %) a Nová Ves u Světlé (20,0 %). Nárůst podílu předproduktivní složky zaznamenalo 19 obcí, nárůst podílu poproduktivní složky 24 obcí. Nárůst počtu obyvatel ve věku 65+ je vyšší než nárůst předproduktivní složky, tedy index stáří dosahuje vysokých hodnot. Extrémně vysoký index stáří (1100) má obec Horní Paseka s 22 obyvateli ve věku 65+ a pouhými dvěma obyvateli ve věku do 14 let. Nízký index stáří pod 100 je pouze u osmi obcí, nejnižší v Kamenné Lhotě a Nové Vsi u Světlé. Aktualizovaná data za rok 2007 až 2015, případně vývoj stavových a tokových jevů je patrný z následujících tabulek. Vybrané charakteristiky SO ORP Světlá nad Sázavou zdroj: ČSÚ Data za území ORP Světlá nad Sázavou - trend vývoje Sledovaný jev

2007

2008

2009

2011

2013

2014

2015

Přirozený přírůstek

-19

-52

-55

9

-40

-13

-22

Saldo migrace

34

-28

-6

40

-40

-35

-92

Počet dokončených bytů Počet dokončených bytů v rodinných domech

56

58

58

19

48

41

44

46

41

45

19

47

37

44

74


část B

Data za území ORP Světlá nad Sázavou - trend vývoje Sledovaný jev

2007

2008

2009

2011

2013

2014

2015 182

Živě narození

191

163

173

194

202

185

Zemřelí

210

215

228

185

242

198

204

Přistěhovalí

347

294

244

354

279

383

257

Vystěhovalí

313

322

250

314

319

418

349

Migrační saldo se od roku 2007 stále drží na záporných hodnotách (kromě roku 2007 a 2011), za poslední rok se jeho hodnota výrazně navýšila. Přirozená měna je taktéž dlouhodobě nepříznivá (s výjimkou roku 2011), v posledních dvou letech se hodnota snížila na zhruba poloviční hodnotu roku 2013. Počet dokončených bytů se dlouhodobě pohybuje mezi přibližně 40 až 50 byty (kromě roku 2011, kdy nastal strmý propad). Převážná většina je postavena v rodinných domech. Vybrané charakteristiky SO ORP Světlá nad Sázavou zdroj: ČSÚ Data za území ORP Světlá nad Sázavou – trend vývoje Sledovaný jev

2007

2008

2009

2011

2013

2014

2015

Počet obyvatel

20 342

20 262

20 201

20 136

20 134

20 006

19892

Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Počet obyvatel ve věku 65 let a více Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%)

2 686

2 606

2 600

2 631

2 662

2 671

2 674

13,2

12,9

12,9

13,1

13,3

13,4

13,4

3 133

3 207

3 303

3 458

3 643

3 763

3882

15,4

15,8

16,4

17,2

18,2

18,8

19,5

4,7

9,1

13,4

9,9

-

7

6,8

Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní

487

947

1 397

1 027

1053)*

992

922

Počet uchazečů o zaměstnání

520

1 038

1 422

1 047

1073)*

1 003

925

Počet uchazečů - absolventů

34

67

74

59

55)*

46

43

Počet uchazečů - evidence nad 12 měsíců Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem Průměrný věk

202

161

318

434

422)*

414

378

18

16

15

25

22

18

19

41,1

41,4

41,7

42,3

42,8

43,1

43,5

)* - údaje k 31.3.2014 Počet obyvatel vykazuje za celé ORP dlouhodobě mírný pokles. Pokles obyvatel je dán přirozenou obnovou. Dlouhodobě se zvětšuje poměr mezi narozenými a zemřelými. Tento trend koresponduje s nárůstem počtu obyvatel ve věkové skupině poproduktivních (65+). Přirozený pohyb obyvatel v obcích SO ORP Světlá nad Sázavou (rok 2015)zdroj: ČSÚ OBEC Bělá

počet obyvatel

saldo migrace

přirozený přírůstek

podíl obyv. 0 - 14

podíl obyv. nad 65

dokončené byty

221

1

1

10,0

59

0

Bojiště

270

-5

3

13,7

53

0

Číhošť

326

14

2

11,7

62

0

Dolní Město

892

-3

-3

13,0

199

2

Druhanov

151

-5

-3

14,6

18

0

Hněvkovice

575

6

-3

15,3

101

2

Horní Paseka

69

1

0

2,9

22

0

Hradec

239

1

-1

13,0

44

1

Chřenovice

157

-3

-1

11,5

37

0

Jedlá

79

-4

-2

17,7

15

0

Kamenná Lhota

263

3

5

18,6

32

2

Kouty

190

-2

-2

17,9

45

0

Kozlov

151

0

0

17,2

37

0

Kožlí

806

9

-7

13,5

148

3

75


OBEC Kunemil Kynice

část B

počet obyvatel

saldo migrace

přirozený přírůstek

podíl obyv. 0 - 14

podíl obyv. nad 65

dokončené byty

112

0

3

11,6

22

0

86

-5

-2

15,1

23

0

Ledeč nad Sázavou

5299

-40

-7

12,0

1222

6

Leština u Světlé

578

-6

-6

11,8

108

3

Malčín

212

4

-2

16,0

41

0


541

4

5

20,0

75

4

Ostrov

139

6

2

15,8

17

0

Ovesná Lhota

185

-8

0

19,5

36

1

Pavlov

142

-6

3

22,5

17

1

Pohleď

72

4

0

13,9

26

1

Prosíčka

139

0

0

19,4

22

1

Příseka

401

-6

4

14,0

64

2

Sázavka

325

-1

0

15,7

58

2

Služátky

163

6

-4

17,8

37

0


6659

-67

-8

12,9

1167

11

Trpišovice

153

3

-2

14,4

33

1

Vilémovice

243

4

3

19,8

35

1

Vlkanov

54

3

0

16,7

7

0

SWOT analýza Silné stránky  nižší míra úmrtnosti než na úrovni kraje 

snížení intenzity poklesu počtu obyvatel

Slabé stránky  nárůst hodnoty indexu stáří - postupný nárůst skupiny obyvatel ve věku 65+ a úbytek podílu skupiny obyvatel ve věku 0-14. 

nízká porodnost



vyšší úbytek obyvatel v důsledku migrace



rozdrobená sídelní struktura

Příležitosti  zvýšení bytové výstavby a dostupnosti bytů pro mladé rodiny 

vytváření nových pracovních příležitostí



zlepšování vzdělanostní struktury

Hrozby  migrace mladých vzdělaných občanů 

stárnutí obyvatelstva bude klást větší nároky na sociální péči o osoby v poproduktivním věku

B)1.10. Bydlení Základní údaje o domovním a bytovém fondu Oblast bydlení úzce souvisí se sociodemografickými a hospodářskými podmínkami s nimiž se navzájem ovlivňuje.

76


část B

Podíl obydl.bytů v rodinných domech na obydl.byty celkem(%)

79

89.9

3.8

8.9

37

79

87

93.1

10.3

10.3

22

Počet neobydlených bytů sloužících k rekreaci

Počet obydlených bytů

67

Podíl obydl.bytů postavených v letech 2001-2011 (%)

Počet obydlených domů

Bělá Bojiště

Podíl obydl.bytů postavených do roku 1919 (%)

OBEC

Domovní a bytový fond zdroj: ČSÚ - SLDB 2011

Číhošť

94

111

87.4

9.0

6.3

59

Dolní Město

274

323

90.4

6.8

11.8

93

Druhanov

48

52

100.0

3.8

21.2

9

Hněvkovice

179

189

96.3

7.9

7.4

68

Horní Paseka

24

26

100.0

23.1

7.7

21

Hradec

70

81

92.6

6.2

11.1

19

Chřenovice

53

59

89.8

20.3

10.2

26

Jedlá Kamenná Lhota Kouty

29

29

100.0

10.3

6.9

17

66

79

83.5

1.3

15.2

39

56

63

100.0

7.9

7.9

27

Kozlov

47

48

100.0

16.7

18.8

13

Kožlí

230

254

94.9

6.3

7.9

63

Kunemil

38

42

100.0

16.7

9.5

16

Kynice Ledeč nad Sázavou Leština u Světlé Malčín Nová Ves u Světlé Ostrov

24

31

96.8

0.0

9.7

10

1052

2198

45.3

3.5

4.0

180

168

205

91.2

11.2

2.4

57

54

73

91.8

4.1

5.5

16

147

176

92.0

11.9

15.3

35

35

36

100.0

8.3

8.3

9

Ovesná Lhota

56

62

100.0

8.1

3.2

16 20

Pavlov

38

41

92.7

2.4

4.9

Pohleď

29

33

97.0

9.1

3.0

5

Prosíčka

37

42

100.0

4.8

19.0

10

Příseka

123

139

98.6

4.3

15.8

11

Sázavka

91

110

94.5

9.1

10.0

22

Služátky Světlá nad Sázavou Trpišovice

44

51

100.0

0.0

21.6

6

1183

2597

46.3

3.8

13.4

194

49

53

98.1

11.3

0.0

49

Vilémovice

72

76

98.7

3.9

14.5

19

Vlkanov SO ORP Světlá nS.

16

17

100.0

11.8

23.5

6

4572

7462

92,5

8,1

10.4

1194

77


část B

Bělá

99.5

4.2

13.7

206

194

8

28

Bojiště

100.0

20.2

0.0

268

247

51

0

přípojem na

Číhošť

98.9

23.4

39.0

308

271

64

117

Dolní Město

100.0

42.1

61.3

845

766

331

514

Druhanov

100.0

93.6

23.3

159

156

146

37

Hněvkovice

99.8

1.7

54.6

581

487

9

303

Horní Paseka

100.0

7.3

0.0

60

54

4

0

Hradec

100.0

26.3

0.0

227

212

55

0

Chřenovice

100.0

2.8

34.7

149

140

4

51

Jedlá

100.0

8.1

0.0

80

69

6

0

Kamenná Lhota

100.0

1.7

9.2

241

230

4

22

Kouty

100.0

2.2

31.3

196

177

4

61

Kozlov

100.0

27.5

0.0

142

138

39

0

Kožlí

99.7

12.7

68.1

761

692

92

507

Kunemil

100.0

69.0

0.0

109

100

69

0

Kynice

100.0

45.3

0.0

86

86

39

0

Ledeč nad Sázavou

100.0

16.4

86.1

5262

5026

788

4512

Leština u Světlé

99.0

63.5

41.5

568

512

324

233

Malčín

100.0

50.8

71.4

196

192

96

140


100.0

41.2

61.0

480

450

186

293

Ostrov

100.0

23.3

80.5

125

117

27

99

Ovesná Lhota

100.0

51.7

82.1

179

173

91

147

Pavlov

97.1

6.3

0.0

117

102

7

0

Pohleď

100.0

46.3

0.0

75

62

31

0

Prosíčka

100.0

20.5

0.0

125

109

23

0

Příseka

100.0

41.7

39.3

413

395

164

158

Sázavka

100.0

37.7

38.9

309

301

113

119

Služátky

100.0

76.6

14.1

149

142

111

21


99.9

44.2

85.8

6523

6230

2662

5294

Trpišovice

100.0

3.0

0.0

146

132

4

0

Vilémovice

100.0

51.5

25.5

214

199

106

54

Vlkanov

100.0

72.9

5.7

53

36

35

3

kanalizační síť

obydl.bytech s

do bytu

Počet obyvatel v

obydl.bytech s

plynem zavedeným

Počet obyvatel v

vodovodem

obydl.bytech s

Počet obyvatel v

Počet obyvatel v

obydlených bytech

přípojem na

kanalizační síť (%)

obydl.bytech s

Podíl obyvatel v

do bytu (%)

obydl.bytech s

plynem zavedeným

Podíl obyvatel v

obydl.bytech s

vodovodem (%)

Obec

Podíl obyvatel v

Vybavenost bytového fondu zdroj: ČSÚ - SLDB 2011

V rodinných domech je situováno 92,5 trvale obydlených bytů. Dle stáří tvoří bytový fond postavený do r.1919 a nejmladší, od r. 2001 cca 10,5 %. Většina domů je ve vlastnictví soukromé osoby (92,5 %). Neobydlené domy v řadě případů slouží k rekreačním účelům, kdy kvalita místního přírodního prostředí má značný vliv na chalupaření v území. Bytová výstavba v obcích SO ORP Světlá nad Sázavou k 31.12.2015 zdroj: ČSÚ počet dokončených bytů

index dokončených bytů

Bělá

0

0,00

Bojiště

0

obec

počet dokončených bytů


Ledeč nad Sázavou

6

0,11

0,00

Leština u Světlé

3

0,52

obec

Číhošť

0

0,00

Malčín

0

0,00

Dolní Město

2

0,22


4

0,74

78


část B





Druhanov

0

0,00

Ostrov

0

0,00

Hněvkovice

2

Horní Paseka

0

0,35

Ovesná Lhota

1

0,54

0,00

Pavlov

1

0,70

Hradec

1

0,42

Pohleď

1

1,39

Chřenovice

0

0,00

Prosíčka

1

0,72

Jedlá

0

0,00

Příseka

2

0,50

Kamenná Lhota

2

0,76

Sázavka

2

0,62

Kouty

0

0,00

Služátky

0

0,00

11

0,17

obec

obec

Kozlov

0

0,00


Kožlí

3

0,37

Trpišovice

1

0,65

Kunemil

0

0,00

Vilémovice

1

0,41

Kynice

0

0,00

Vlkanov

0

0,00

V roce 2015 není bytová výstavba nikterak intenzivní, v 15 obcích nebyl dokončen žádný byt. Index bytové výstavby vykazuje nejvyšší obec Pohleď, ovšem v absolutních hodnotách je zde dokončen pouze jeden byt. Vyšší indexu jsou dále zaznamenány u obcí Kamenná Lhota, Prosíčka, Nová Ves u Světlé a Pavlov. V absolutních hodnotách bylo nejvíce bytů dokončeno ve Světlé nad Sázavou a v Ledči nad Sázavou.

SWOT analýza: Silné stránky  příznivé přírodní podmínky pro bydlení 

převážná část bytů je v kvalitním prostředí s dostatkem zeleně v kompaktní zástavbě, v izochroně zastávek hromadné dopravy a základního občanského vybavení



disponibilní plochy pro bydlení vymezené v ÚPD obcí



vyšší podíl domovního a bytového fondu v osobním vlastnictví



existence přirozených středisek regionu (Světlá nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou)

Slabé stránky  20 % obyvatel v rámci ORP není napojeno na ČOV 

domy postavené před r. 1945 většinou nesplňují požadavky na úsporu energií



zvyšování počtu bytů neprobíhá v koordinaci se zvýšením počtu pracovních míst, což vyvolává tlaky na vyjížďku za prací



chátrající a neobydlené domy



marginální poloha území ORP (okraj kraje)

Příležitosti  nabídkou kvalitního bydlení stabilizovat obyvatele, zvláště mladé rodiny 

trend zkvalitňování bydlení v důsledku ekonomického růstu



revitalizace panelových domů

Hrozby 

vysídlování některých obcí, zejména těch se špatnou dopravní obslužností a infrastrukturou



tlak na vytváření monofunkčních lokalit satelitního bydlení



intenzivní rozvoj bydlení bez vazby na veřejnou infrastrukturu (občanské vybavení, veřejná doprava…)

79


část B


plochy pro bydlení řešit s vazbou na veřejnou infrastrukturu



vymezením smíšeného využití umožnit rozvoj pracovních příležitostí v místě bydliště



preferovat využití neobydlených domů před rozšiřováním zastavitelných ploch

80


část B

B)1.11. Rekreace B)1.11.1. Turistická atraktivita Území SO ORP Světlá nad Sázavou se nachází v atraktivní rekreační oblasti jak z hlediska kulturně historického, tak z hlediska přírodně turistického. Kulturně historická atraktivita spočívá ve výskytu nemovitých kulturních památek, rozptýlených v rámci jednotlivých sídel. Dále se v řešeném území nachází množství kulturních hodnot bez legislativní ochrany (historicky a architektonicky významné stavby, stavební dominanty, apod.). V převážně části sídel je hlavní kulturní hodnotou náves s dominantou církevní stavby (kostel, kaple), obklopená původní urbanistickou strukturou (prostory urbanisticky cenné). Krajina je doplněna řadou drobných sakrálních staveb (kapličky, křížky, boží muka). Přírodně turistická atraktivita – kulturní krajina zahrnující množství významných přírodních lokalit (přírodní park Melechov, přírodní rezervace Stvořidla), k atraktivitě přispívá i geomorfologie terénu. Sportovně turistická atraktivita – území je protkáno celou řadou cyklotras, turistických tras a naučných stezek ve vazbě na kulturní a přírodní hodnoty. Cykloturistické trasy vedou zajímavými oblastmi s využitím silnic s menším provozem lesních a polních cest. Nejvýznamější je cyklotrasa č.19 tzv. „Posázavská cyklotrasa“, která vede od obce Lísek (cca 10 km východně od Nového Města na Moravě) přes Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Světlou nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou, Zruč nad Sázavou, Sázavu, Týnec nad Sázavou až k soutoku Sázavy s Vltavou (Davle). Na území ORP Světlá nad Sázavou prochází tato trasa kromě měst Ledeč nad Sázavou a Světlá nad Sázavou ještě obcemi Dolní Město, Trpišovice, Bojiště, Chřenovice, Kožlí a Jedlá. Celá trasa byla realizována společnými silami Sdružení obcí Posázaví (nyní Sdružení Posázavská cyklotrasa). Dalšími cyklotrasami, které se dotýkají sledované oblasti jsou: - „Zbraslavská“ cyklotrasa, která začíná v obci Jedlá (zde se napojuje na Posázavskou cyklotrasu) - spojka Posázavské cyklotrasy z Ledče nad Sázavou přes obce Ostrov, Pavlov dále do Světlé nad Sázavou - trasa č.4156 (tzv. Haberská cyklotrasa) z Ledče nad Sázavou přes Ostrov, Pavlov a dále pak do Habrů (Dolní Mlýn) - cyklotrasa Světlá nad Sázavou – Opatovice – Vlkanov – Číhošť B)1.11.2. Hromadná rekreace Největší ubytovací kapacity poskytuje Světlá nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou a Kouty, dále se v území ORP nachází několik penzionů, ubytování v soukromí a kemp v rekreačním areálu Stvořidla (Trpišovice). Z hlediska vývoje počtu hromadných ubytovacích zařízení se projevuje klesající tendence vývoje. Vybrané charakteristiky hromadné rekreace v SO ORP Světlá nad Sázavou zdroj: ČSÚ

SO ORP Ledeč nad Sázavou Světlá nad Sázavou

počet zařízení

pokoje

lůžka

hosté

z toho nerezidenti

přenocování

z toho nerezidenti

průměrný počet přenocování (noci)

19

316

1 044

21 042

1 042

56 178

2 408

2,7

4

38

154

3 710

512

12 631

1 024

3,4

6

113

384

3 816

302

12 897

722

3,4

V rámci Kraje Vysočina patří ORP mezi ty méně navštěvované z hlediska vícedenních pobytů, počet hostů v ubytovacích zařízení je pátý nejmenší v porovnání s ostatními správními obvody kraje. Průměrný počet přenocování je ovšem vysoký, převyšuje jak krajský, tak i celorepublikový průměr. B)1.11.3. Rekreace rodinná (individuální) V území ORP je chalupaření poměrně silně zastoupeno. K úbytku trvale bydlícího obyvatelstva a jeho částečné výměně za chalupáře došlo pravděpodobně vzhledem k poměrně řídkému osídlení území ORP, zhoršení dopravní dostupnosti center a omezování možností pracovních příležitostí.

81


část B

SWOT analýza: Silné stránky  kvalitní přírodní zázemí (přírodní park Melechov, přírodní rezervace Stvořidla) 

stabilizované a fungující plochy rekreačních a sportovních areálů



dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku, naučné stezky



pobytová rodinná rekreace (chalupy, zahrady)



průměrný počet přenocování vyšší než krajský a celorepublikový průměr

Slabé stránky  malá nabídka ubytovacích kapacit 

klesající tendence hromadných ubytovacích zařízení v území



dosud nerozvinutý cestovní ruch v zimních měsících



síť pro pěší a cyklisty bez doprovodné infrastruktury



krátká doba pobytu návštěvníků (velký podíl jednodenní turistiky)

Příležitosti  využití prostředků z rozvojových programů pro podporu rekreace a cestovního ruchu 

rozšiřování nabídky služeb (ubytování, jezdectví…) a budování infrastruktury pro pěší a cyklisty



možnost dalšího rozvoje a budování naučných a tematických stezek

Hrozby  přesun turistů a návštěvníků do regionů s kvalitnější rekreační infrastrukturou, stagnace cestovního ruchu PROBLÉMY K ŘEŠENÍ: 

vytvořit podmínky pro vymezení vhodných ploch pro rozvoj rekreační a turistické infrastruktury



vytvořit podmínky pro zlepšení průchodnosti krajiny (letní a zimní turistika) s vazbou na okolní regiony a budování doprovodné infrastruktury (odpočívadla, dětská hřiště, rekreační louky, přírodní koupaliště, občerstvení…)

82


část B

HOSPODÁŘSTVÍ 

Hospodářské podmínky

B)1.12. Hospodářské podmínky Hospodářský rozvoj (možnost obživy obyvatelstva) v řešeném území jsou posuzovány z těchto hledisek: B)1.12.1. Pracovní příležitosti Pracovní příležitosti jsou v řešeném území soustředěny zejména do centra ORP Světlé nad Sázavou, další významnější ekonomické subjekty se nacházejí v Ledči nad Sázavou a Dolním Městě. Na území ORP se v roce 2012 otevřela průmyslová zóna ve Světlé nad Sázavou, zasíťovaná a dopravně napojená je i průmyslová zóna u věznice ve Světlé nad Sázavou. V dalších sídlech území ORP jsou pracovní příležitosti zastoupeny převážně areály zemědělských družstev, jejichž využití se v některých případech mění na smíšené - zemědělství v kombinaci s drobnou výrobou. Mezi nejvýznamnější zemědělské společnosti sídlící na území regionu patří ZEMKO Kožlí, a.s., FADOM, s.r.o. Dolní Město, VRCHA, a.s. Jedlá a KLAS a.s. Číhošť. Podnikatelská aktivita je nejvýraznější v terciárním sektoru, především ve službách, s podílem 50,5 % ekonomicky aktivních subjektů. Sekundér tvoří 34,1 % a primér 10,5 %. Primární sektor - zemědělství, lesnictví – vzhledem k charakteru krajiny, která je tvořena zemědělskou půdou a lesními komplexy, má tento sektor významný podíl na hospodářství řešeného území. Sekundární sektor je zastoupen drobnými provozovnami, které jsou soustředěny hlavně v Světlé nad Sázavou a Ledči nad Sázavou a dále v některých sídlech jako samostatné provozovny nebo jsou provozovány v rámci areálů zemědělských družstev. Terciální sektor - díky privatizaci a možnosti soukromého podnikání se rozvíjí především v komerční sféře - obchodu a služeb, které jsou soustředěny ve Světlé nad Sázavou a Ledči nad Sázavou. Aktivní ekonomické subjekty dle sektorů v obcích SO ORP Světlá nad Sázavou zdroj: ČSÚ počet aktivních ekonomických subjektů obec

primární sektor

sekundární sektor

terciární sektor

celkem

převažující sektor

Bělá

5

8

11

26

terciární

Bojiště

8

13

10

35

sekundární

Číhošť

16

21

16

54

sekundární

Dolní Město

6

35

44

88

terciární

Druhanov

1

7

8

16

terciární

Hněvkovice

14

18

26

61

terciární

Horní Paseka

2

0

6

8

terciární

Hradec

5

14

14

33

sekundární a terciární

Chřenovice

1

1

9

11

terciární

Jedlá

2

1

5

9

terciární

Kamenná Lhota

6

12

10

28

sekundární

Kouty

2

4

13

20

terciární

Kozlov

3

4

7

14

terciární

Kožlí

14

23

40

79

terciární

83


část B

počet aktivních ekonomických subjektů obec

primární sektor

sekundární sektor

terciární sektor

celkem

převažující sektor

Kunemil

3

3

5

11

terciární

Kynice

4

6

3

13

sekundární

Ledeč nad Sázavou

23

225

378

655

terciární

Leština u Světlé

13

17

24

57

terciární

Malčín

8

9

9

27

sekundární a terciární


6

20

25

55

terciární

Ostrov

6

4

8

20

terciární

Ovesná Lhota

2

12

5

19

sekundární

Pavlov

3

2

6

13

terciární

Pohleď

4

3

4

11

primární a terciární

Prosíčka

9

7

5

21

primární

Příseka

7

15

24

51

terciární

Sázavka

9

17

14

42

sekundární

Služátky

6

1

5

15

primární


39

261

382

720

terciární

Trpišovice

2

6

16

26

terciární

Vilémovice

9

8

18

37

terciární

Vlkanov

3

2

4

9

terciární

Ve většině obcí správního obvodu převažuje terciární sektor, v šesti obcích je dominantní sekundér, ve dvou primér. Několik obcí má stejný počet ekonomicky aktivních subjektů ve dvou sektorech. Zaměřené na primér jsou obce Služátky a Prosíčka. Většina obcí s převažujícím počtem aktivních subjektů v sekundéru se nachází severně od Náměště nad Oslavou (kromě Bojiště a Kamenné Lhoty). B)1.12.2. Ekonomická aktivita Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity zdroj ČSÚ 2011 SO ORP Světlá nad Sázavou %

ČR %

Podíl obyvatel ve věkové skupině 0-14 let

14,4

16,4

Podíl obyvatel ve věkové skupině 65 let a více

18,0

13,7

Podíl ekonomicky aktivních obyvatel

71,5

69,9

Ekonomická aktivita – jedná se o podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva k obyvatelstvu celkem, ten činí v rámci SO ORP 71,5 %, což je mírně nad průměrem v ČR (69,9 %). B)1.12.3. Dojížďka za prací a do škol Dle údajů ze SDLB (r. 2011) je podíl vyjíždějících z ekonomicky aktivních obyvatel, za prací z obcí SO ORP Světlá nad Sázavou 14,5 %, což je výrazně pod průměrem ČR (35,7 %). Malá sídla jsou po stránce pracovních příležitostí závislá na sídlech větších, v rámci SO ORP především na obcích s velkými ekonomickými subjekty (Světlá nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou). Obecně platí, že pracovní funkce obcí klesá s jejich velikostí.

84


část B

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dle sektorů a vyjížďka/dojížďka do zaměstnání a do škol

zdroj:

ČSÚ - SLDB 2011

Bělá

12.9

Podíl ekonomicky aktivních zaměstaných v sekundéru (%) 48.2

41

21

0

0

Bojiště

18.8

34.8

49

37

1

0

Číhošť

20.6

45.8

49

31

11

0

Dolní Město

8.5

48.3

122

61

51

5

Druhanov

8.1

54.1

46

29

5

0

Hněvkovice

12.2

44.8

117

37

19

10

Horní Paseka

10.7

32.1

16

4

3

0

Obec

Podíl ekonomicky aktivních zaměstnaných v priméru (%)

Zaměstnaní vyjíždějící do zaměstnání mimo obec

Žáci a studenti vyjíždějící do škol mimo obec

Zaměstnaní dojíždějící do zaměstnání do obce

Žáci a studenti dojíždějící do škol do obce

Hradec

6.3

50.9

47

27

35

0

Chřenovice

26.2

29.5

29

12

4

0

Jedlá

16.7

27.8

18

6

18

0

Kamenná Lhota

4.8

53.2

83

38

2

0

Kouty

15.6

42.2

41

26

16

0

Kozlov

21.2

48.1

32

10

1

0

Kožlí

9.8

35.1

139

67

48

5

Kunemil

15.9

27.3

22

16

0

0

Kynice Ledeč nad Sázavou

25.7

42.9

20

8

6

0

2.9

44.2

497

197

749

431

Leština u Světlé

7.3

43.5

107

62

25

1

Malčín Nová Ves u Světlé

21.0

34.6

24

14

7

0

4.6

53.0

121

43

11

1

Ostrov

14.3

39.3

32

21

1

0

Ovesná Lhota

21.4

40.0

30

7

6

0

Pavlov

15.6

37.8

21

3

13

0

Pohleď

20.0

48.0

8

4

2

0

Prosíčka

14.0

41.9

15

11

0

0

Příseka

5.1

46.4

97

38

13

0

Sázavka

22.0

38.6

52

25

13

6

Služátky Světlá nad Sázavou

3.4

45.8

26

19

0

0

2.6

46.2

921

282

613

409

Trpišovice

15.8

28.1

21

20

5

0

Vilémovice

14.4

40.2

51

23

7

0

Vlkanov

22.7

40.9

8

3

1

0

B)1.12.4. Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti v SO ORP Světlá nad Sázavou činila ještě k 30. 6. 2007 5,1 %, což byla v porovnání s krajem Vysočina (5,56 %) a ČR (6,60%) hodnota průměrná. Po začátku hospodářské recese a krachu hlavních regionálních zaměstnavatelů se od r. 2009 podíl nezaměstnaných výrazně zvýšil. Míra registrované nezaměstnanosti činila k 31.12. 2009 13,4 % a byla tak výrazně nad průměrem ČR. Nejvyšší hodnoty dosáhla míra nezaměstnanosti v regionu v r. 2010, a to i 20 %. V období let 2010 – 2012 došlo k částečné obnově průmyslové výroby, její restrukturalizaci a obnově části původně zrušených pracovních míst. K 31.12. 2011 činila míra nezaměstnanosti 12,2 %. I přes příznivější trend vývoje registrované míry nezaměstnanosti byla hodnota výrazně nad průměrem jak ČR (6,3%), tak kraje Vysočina (6,0%). Od roku 2013 se namísto míry nezaměstnanosti udává tzv. podíl nezaměstnaných osob, který se v posledních letech snižoval a k 31.12. 2015 činil 6,8 %, což je

85


část B

stále hodnota nadprůměrná jak v rámci kraje, tak v rámci ČR. Podíl nezaměstnaných osob (%) v obcích SO ORP Světlá nad Sázavou zdroj: ČSÚ podíl nezaměstnaných osob (%)

obec 2013

2014

2015

rozdíl 2015-2013

SO ORP

7,6

7,3

6,8

-0,8

Bělá

6,3

4,3

5,8

-0,6

Bojiště

8,6

7,1

7,1

-1,5

Číhošť

8,9

8,9

8,4

-0,5

Dolní Město

6,4

7,6

8,0

1,6

Druhanov

7,6

4,4

6,1

-1,4

Hněvkovice

3,0

6,1

5,3

2,2

Horní Paseka

15,7

13,0

13,0

-2,6

Hradec

8,2

8,0

6,8

-1,4

Chřenovice

10,9

12,3

6,6

-4,3

Jedlá

9,4

5,7

5,7

-3,8

Kamenná Lhota

5,9

8,4

5,1

-0,9

Kouty

8,3

9,5

9,5

1,1

Kozlov

9,2

7,9

13,5

4,3

Kožlí

6,1

5,7

5,2

-0,9

Kunemil

6,5

9,1

6,5

0,0

Kynice

6,9

5,2

3,4

-3,4

Ledeč nad Sázavou

6,5

5,9

5,8

-0,7

Leština u Světlé

10,7

10,3

8,8

-1,9

Malčín

9,5

7,4

8,1

-1,3


7,9

10,1

8,1

0,2

Ostrov

7,9

5,1

6,1

-1,7

Ovesná Lhota

9,8

7,5

9,2

-0,7

Pavlov

10,6

8,2

9,2

-1,5

Pohleď

10,5

17,6

0,0

-10,5

Prosíčka

13,6

15,4

20,9

7,2

Příseka

6,1

5,6

5,9

-0,2

Sázavka

5,1

3,7

4,1

-1,0

Služátky

9,6

14,1

12,0

2,4


8,1

7,6

6,7

-1,3

Trpišovice

15,7

18,6

17,5

1,8

Vilémovice

8,4

8,0

5,5

-2,9

Vlkanov

16,7

14,7

17,6

1,0

Za poslední tři roky klesla nezaměstnanost téměř ve všech obcích, pouze u 9 byl zaznamenán její nárůst, přičemž nejvyšší byl u obce Prosíčka (v současnosti činí podíl nezaměstnaných osob 20,9 %, což téměř čtyřnásobně převyšuje celorepublikový a krajský průměr). Na druhé straně tohoto extrému stojí obec Pohleď, u které od roku 2013 došlo k radikálnímu snížení nezaměstnanosti na nulovou hodnotu. I přes pokles v posledních letech převyšuje podíl nezaměstnaných osob u většiny obcí krajský a celorepublikový průměr.

86


část B

B)1.12.5. Cestovní ruch Cestovní ruch je svým prostorovým rozsahem a intenzitou významným společenským jevem. Kvalita a nabídka poskytovaných služeb významně ovlivňuje spokojenost návštěvníků a rozhoduje o jejich dalších návštěvách regionu. Pro návštěvnost území je důležitá jeho účelná prezentace a propagace. Cestovní ruch se v současné době profiluje ve významné hospodářské odvětví, jehož rozvoj je možno značně ovlivnit aktivitou veřejného sektoru. S ohledem na skutečnost, že řešené území nabízí svým návštěvníkům širokou škálu turistických cílů a atraktivit se stabilizovanou sítí cyklotras a turistických tras, není infrastruktura pro cestovní ruch v současnosti příliš rozvinutá. Chybí zejména ubytovací kapacity a plochy, zařízení a aktivity ve vazbě na cyklistické trasy.


poloha ORP v blízkosti dálnice D1



potenciální plochy pro rozvoj pracovních příležitostí - výroby, občanského vybavení zakotvené v ÚPD obcí



poměrně fungující veřejný dopravní systém



míra nezaměstnanosti je nad celostátním průměrem

Slabé stránky  vysoká vyjížďka za prací 

vysoký podíl zemědělského sektoru na hospodářství regionu



nízký počet zaměstnavatelů v malých sídlech



vysoká orientace na velké regionální zaměstnavatele – nárůst nezaměstnanosti v období recese.



velice nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků



nedostatečný rozvoj cestovního ruchu, sezónnost cestovního ruchu, převažují jednodenní návštěvníci



chátrající areály výroby – brownfields

Příležitosti 

realizovaná průmyslová zóna ve Světlé nad Sázavou a příprava průmyslové zóny u věznice a v Ledči nad Sázavou



využití prostředků z rozvojových programů pro podporu podnikání



využití atraktivit v řešeném území pro zvýšení cestovního ruchu - příležitost pro rozvoj pracovních příležitostí v oblasti služeb

Hrozby  riziko narušení hodnot území a zdravých životních podmínek výstavbou kapacitních areálů výroby na okraji sídel a v krajině 

snižování kvality podnikatelského prostředí nekoordinováním zájmů podnikatelů a záměrů jednotlivých obcí



ekonomické problémy významných zaměstnavatelů – nízká diverzifikace zaměření



rostoucí závislost malých obcí na větších sídlech – riziko vylidňování


vymezením ploch se smíšeným využitím v ÚPD umožnit podnikání na pozemcích vlastníků



vytipovat areály brownfields (chátrající areály) a řešit jejich budoucí využití

87

Úplná aktualizace ÚAP Světlá nad Sázavou – 2016

B)2.

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B)2.1. Vyhodnocení vyváženosti vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních pilířů: 1. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů (PROSTŘEDÍ) 2. Soudržnost společenství obyvatel (SPOLEČNOST) 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti (HOSPODÁŘSTVÍ) B)2.1.1. Prostředí VYHODNOCENÍ: Území je z hlediska přírodních podmínek velmi stabilní. Nedostatky

Pozitiva



velkovýrobní způsoby obhospodařování zemědělské krajiny, malá retenční schopnost zemědělské krajiny



vysoký podíl stabilních krajinných formací a tím zajištěná funkčnost skladebných částí ÚSES



narušení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na pozemcích s rizikovým sklonem



vysoký podíl krajinotvorných prvků (alejí) a soliterní zeleně v zastavěných územích



vyšší podíl lesních porostů



část území má vyšší retenční schopnost (lesní porosty, trvalé travní porosty)



dlouhodobě se životního prostředí



emise hlavních znečišťujících látek trvale pod celostátním průměrem



zavedený hospodářství



znečištění vodních zemědělské činnosti



riziko emisí a hluku podél zatížených komunikací v zastavěném území sídel



okolí výrobních a zemědělských areálů (sousedících s obytnou zónou) je obtěžováno hlukem a těžkou nákladní dopravou

toků

v důsledku



sídelní bariéra a hluk od železnice



negativní vlivy zemědělských areálů



téměř polovina obcí (14 z 32) má značný podíl mírně erozně ohroženého ZPF

88

zlepšující

systém

kvalita

odpadového


B)2.1.2. Společnost Nedostatky

Pozitiva

 nedostatečná dopravní obslužnost (zejména o víkendech)  stav silnic III. třídy a místních komunikací  zaokruhování a rozšíření vodovodní sítě  v některých případech vodovodní sítě

technický

stav

 chybějící systémy odkanalizování a čištění odpadních vod  špatný stavební stav některých sběračů  nekapacitní stávající ČOV  vypouštění odpadních vod do recipientů  omezení ve využití území stávajícími VTL plynovody (ochranná a bezpečnostní pásma)  chybějící plynofikace  kapacita NTL plynovodů  nízký podíl využívání alternativních zdrojů energie pro vytápění  nadzemní vedení v zastavěném území – omezení výstavby  využívání pevných paliv  bez alternativních zdrojů – tepelná čerpadla, solární energie  rozšíření datových sítí  chybějící zařízení pro seniory a zdravotně postižené občany

 dobré dopravní napojení na dálnici D1  poměrně dobrý technický stav silnic II.třídy  značené cyklotrasy, turistické trasy  dostatečné zdroje pitné vody  dostatečná akumulace vody  stabilizovaná vodovodní síť (pouze dílčí úpravy)  fungující systém kanalizace s odvodem odpadních vod na čistírnu odpadních vod či na kanalizaci zakončenou ČOV (obce s čistírnou odpadních vod)  dobrý stav plynovodní sítě  zásobování el. energií je stabilizované  vysoké procento plynofikace (80 %)  systém CZT Světlá nad Sázavou  stabilizovaná síť (spoje, telekomunikace)  relativně dobrá nabídka veřejného vybavení v rámci kraje Vysočina  dobrá dostupnost vybavenosti nadmístního významu  příznivé přírodní podmínky pro bydlení  převážná část bytů je v kvalitním prostředí s dostatkem zeleně v kompaktní zástavbě, v izochroně zastávek hromadné dopravy a základního občanského vybavení

 nedostatek vybavených dětských hřišť

 disponibilní plochy pro bydlení vymezené v ÚPD obcí

 80 % obcí v rámci ORP není napojeno na ČOV

 stabilizované a fungující plochy rekreačních a sportovních areálů

 domy postavené před r. 1945 většinou nesplňují požadavky na úsporu energií

 dobré podmínky pro pěší a cykloturistiku, naučné stezky

 zvyšování počtu bytů neprobíhá v koordinaci se zvýšením počtu pracovních míst, což vyvolává tlaky na vyjížďku za prací

 pobytová rodinná rekreace (chalupy, zahrady) 

 chátrající a neobydlené domy  malá nabídka ubytovacích kapacit  dosud nerozvinutý cestovní ruch v zimních měsících  síť pro pěší a cyklisty bez doprovodné infrastruktury  krátká doba pobytu návštěvníků (převažuje jednodenní turistika)

89

turistiku

stabilizace rozvojových koncepcí obcí vysoký podíl schválené územně plánovací dokumentace


VYHODNOCENÍ: Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území lze hodnotit v celkovém kontextu jako průměrné. V rámci sídelní struktury jsou dobře dostupná centra ORP Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou i nadmístní centra Havlíčkův Brod, případně Humpolec, funguje veřejný dopravní systém. Na druhé straně čekají území zásadní změny v oblasti dopravy v souvislosti se záměry železniční dopravy a to jak s pozitivními, tak i negativními dopady. Zásah do krajiny a případné narušení hodnot budou vyváženy zkvalitněním dopravní infrastruktury. V případě realizace jižní varianty VRT bude dotčena část území, avšak z hlediska dopravní obsluhy nebude mít trasa VRT pro SO ORP žádný význam. Dosažená vybavenost sídel veřejnou infrastrukturou odpovídá počtu obyvatel, velikosti, významu a umístění jednotlivých obcí v rámci SO ORP. Veřejné občanské vybavení je v rámci kraje Vysočina nadprůměrné, dobrá je dostupnost vybavenosti nadmístního významu. Chybí zařízení pro seniory a zdravotně postižené občany, zejména v menších sídlech. Z hlediska technického vybavení lze konstatovat, že vodovodní síť je stabilizovaná, plynofikováno je 80 % obcí, 20 % obcí v rámci ORP je napojeno na ČOV. Negativním jevem je pokles počtu obyvatel, zároveň se projevuje celorepublikový trend stárnutí populace. Průměrný věk je ve správním obvodě vyšší než krajský průměr, podprůměrný je počet vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Počet domů a bytů v rámci SO ORP má stoupající tendenci, nárůst počtu bytů ovšem neprobíhá v koordinaci se zvýšením počtu pracovních míst a vyvolává tlaky na vyjížďku za prací. Pro rekreaci a odpočinek obyvatel i návštěvníků má velký význam kvalitní přírodní zázemí a stabilizované a fungující plochy rekreačních a sportovních areálů. V území jsou dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku, chybí ale doprovodná infrastruktura a ubytovací kapacity. B)2.1.3. Hospodářství Nedostatky  vysoká vyjížďka za prací  vysoký podíl zemědělského sektoru na hospodářství regionu  nedostatečný rozvoj cestovního ruchu, sezónnost cestovního ruchu, převažují jednodenní návštěvníci  chátrající areály výroby – brownfields  marginální poloha území ORP (okraj kraje)

Pozitiva  potenciální plochy pro rozvoj pracovních příležitostí - výroby, občanského vybavení zakotvené v ÚPD obcí  napojení na dopravní infrastrukturu  poměrně fungující veřejný dopravní systém  míra nezaměstnanosti je pod celostátním průměrem  stabilizace rozvojových koncepcí obcí vysoký podíl schválené územně plánovací dokumentace

VYHODNOCENÍ: Zjištěné podmínky pro hospodářský rozvoj jsou v porovnání s celým krajem na dobré úrovni. Území je dobře napojeno na dálnici D1. Sídla v rámci SO ORP mají stávající i potenciální plochy pro rozvoj pracovních příležitostí zakotvené v ÚPD. Míra nezaměstnanosti je pod celostátním průměrem, vysoká vyjížďka za prací je kompenzována poměrně dobře fungujícím veřejným dopravním systémem. Rezervy jsou v nedostatečném využití potenciálu cestovního ruchu a ve využití chátrajících areálů výroby – brownfields.

90


SHRNUTÍ: Vzájemnou dynamickou vyváženost územních podmínek ve vztahu pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a sociální soudržnost vykazuje v udržitelném rozvoji ORP Světlá nad Sázavou tyto hlavní nedostatky: životní prostředí o

negativní vlivy na prostředí (hluk, vibrace, exhalace) železnice a zanedbané dopravní infrastruktury v zastavěných územích

o

staré ekologické zátěže

sociální soudržnost o

problém vymezení trasy VRT

o

problém řešení vodní nádrže Štěpánov

o

chybějící systémy odkanalizování a čištění odpadních vod

o

zvyšující se počet obyvatel v poproduktivní kategorii, chybějící zařízení pro seniory a zdravotně postižené občany

o

úbytek obyvatelstva v malých sídlech

hospodářský rozvoj o

chybějící dopravní propojení mezi sídly

o

nedostatečně vyvinutý potenciál cestovního ruchu

o

chátrající areály výroby – brownfields

Řešením těchto nedostatků se podaří v přijatelné míře udržet kvality hodnot území.

91


B)2.2. Vyhodnocení stavu územních podmínek jednotlivých obcí SO ORP Světlá nad Sázavou podle pilířů udržitelného rozvoje území Zařazení jednotlivých obcí do kategorií dosaženého stupně rozvoje bylo provedeno na základě kombinace přístupu – vyhodnocení jednotlivých obcí dle zvolených indikátorů a následná korekce a konečné zařazení dle dalších dostupných kritérií. Tato kombinovaná metoda hodnocení využívá možnosti posouzení každé obce dle stejných indikátorů a tím nastavení jisté stejné srovnávací linie. Následné individuální empirické vyhodnocení pak zohlední další skutečnosti, které je velmi obtížné nebo nemožné, posoudit formou kategorizace dosažených hodnot. Při prvním stupni hodnocení byly například zvoleny následující indikátory: indikátor

význam a zařazení

Míra registrované nezaměstnanosti Podnikatelská aktivita

podíl nezaměstnaných (dříve míra registrované nezaměstnanosti) v obci v %. Hodnoceno v rámci hospodářského pilíře. index vyjadřuje počet ekonomických subjektů (ES) v obci na 1000 obyvatel. Hodnoceno v rámci hospodářského pilíře. index vyjadřuje tzv. motor ekonomiky – do součtu jsou zahrnuty pouze aktivní ekonomické subjekty od 6 do 250 zaměstnanců (dle významu pro ekonomiku se jedná o nejaktivnější a nejprogresivnější podniky) – tento počet je vztažen na celkový počet ES a 1000 obyvatel. Hodnoceno v rámci hospodářského pilíře. index přirozeného přírůstku vyjadřuje podíl obyvatel v celkovém ročním součtu přibylo nebo ubylo na 100 obyvatel v obci. Hodnoceno v rámci sociálního pilíře. počet dokončených bytů za rok přepočtených na 100 obyvatel. Hodnoceno v rámci sociálního pilíře. index přirozeného přírůstku vyjadřuje, zda se do obce lidé v celkovém ročním součtu přistěhovali nebo vystěhovali. Vztaženo 100 obyvatel v obci. Hodnoceno v rámci sociálního pilíře. index vyjadřuje kolik obyvatel ve věku 65 a více (poproduktivním) připadá na 100 obyvatel ve věku předproduktivním (0-14) v dané obci. Hodnoceno v rámci sociálního pilíře. kolik % ZPF je zorněno. Hodnoceno v rámci enviromentálního pilíře. kolik % PUPFL je na území obce. Hodnoceno v rámci enviromentálního pilíře. koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi ekologicky stabilními a nestabilními plochami na území obce. Hodnoceno v rámci enviromentálního pilíře.

Index - „Motoru“ podnikatelské aktivity

Index přirozeného přírůstku Index dokončených bytů Index salda migrace

Index stáří

zornění lesnatost KES

Na základě dosažených hodnot byly obce vyhodnoceny dle nastavených kritérií a zařazeny do jedné z osmi kategorií, dle požadovaného zařazení dle Ministerstva pro místní rozvoj ČR. V druhém stupni bylo provedeno vyhodnocení a posouzení stavu územních podmínek jednotlivých obcí podle pilířů udržitelného rozvoje území. Do hodnocení byly zahrnuty mimo jiné zjištěné informace dle provedené SWOT analýzy, údaje zjištěné v rámci provedených průzkumů. Konečné vyhodnocení vyváženosti vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území je uvedeno v následujíc tabulce:

92


ICOB

ZHS

kategorie

vyjádření v kartogramu

Bělá

573566

-++

2c

Z

Bojiště

568457

+-+

2b

H

Číhošť

568520

+-+

2b

H

Dolní Město

568601

+-+

2b

H

Druhanov

568619

+++

1

Hněvkovice

568694

+-+

2b

H

Horní Paseka

548243

++-

2a

S

Hradec

568724

++-

2a

S

Chřenovice

573574

--+

3c

ZH

Jedlá

568783

+++

1

Kamenná Lhota

568848

+-+

2b

Kouty

548189

+++

1

Kozlov

568899

--+

3c

ZH

Kožlí

568902

+-+

2b

H

Kunemil

548570

--+

3c

ZH

Kynice

568970

-++

2c

Z

Ledeč nad Sázavou

568988

++-

2a

S

Leština u Světlé

569011

+--

3a

HS

Malčín

569071

+-+

2b

H


555266

--+

3c

ZH

Ostrov

548359

+++

1

Ovesná Lhota

569232

+--

3a

HS

Pavlov

569241

+-+

2b

H

OBEC

93

H


ICOB

ZHS

kategorie

vyjádření v kartogramu

Pohleď

573591

+--

3a

HS

Prosíčka

569313

+-+

2b

H

Příseka

569348

+-+

2b

H

Sázavka

569429

-++

2c

Z

Služátky

573604

+-+

2b

H


569569

+-+

2b

H

Trpišovice

569623

+--

3a

HS

Vilémovice

569721

+-+

2b

H

Vlkanov

569739

+-+

2b

H

OBEC

94


95


Zdůvodnění kategorizace Vyhodnocení stavu územních podmínek rozvoje jednotlivých obcí zůstává u jednotlivých obcí ve srovnání s rokem 2014 beze změny. I přes mírné zlepšení zejména v případě nezaměstnanosti u většiny obcí, nebylo s výjimkou několika málo obcí výrazné. I přesto, je za období podlesních cca 5-ti jet možno sledovat zřejmý stabilizovaný stav až mírný pokles nezaměstnanosti od období drastického dopadu hospodářské krize na regionální zaměstnavatele. S tím souvisí hodnocení hospodářského pilíře. Jeho hodnocení koreluje s vývojem nezaměstnanosti. Současná hospodářská struktura regionu svým charakterem neumožňuje rychlou obnovu a pružnost nabídky pracovních míst. Z tohoto důvodu je hodnota hospodářského pilíře jednotlivých obcí beze změny oproti hodnocení v r. 2014. Podmínky životního prostředí jsou dlouhodobě stabilizované. Bělá – obec zařazena do kategorie 2c s vyhovujícím hospodářským a sociálním pilířem a nevyhovujícím environmentálním pilířem. Obec s nejnižším koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Na katastr obce však navazují větší lesní komplexy, chybí drobné prvky krajinné zeleně, krajina je geometrizovaná. Obec Bělá má v období hospodářské recese nejnižší míru nezaměstnanosti z obcí ORP Světlá nad Sázavou, v roce 2015 je podíl nezaměstnaných osob pod průměrem ORP (ve srovnání s ostatními obcemi nízký), ale nad průměrem kraje i ČR. Vysoká společenská aktivita v obci. V obci není školské zařízení. Přirozený přírůstek obyvatel i migrační saldo jsou kladné, index stáří je druhý nejvyšší v rámci ORP. Obec má vydaný územní plán, navrženy jsou rozvojové plochy pro bydlení a smíšené funkce obytné. Funkce obce je obsluhovaná, leží mimo hlavní dopravní tahy, nemá dostatečnou občanskou vybavenost. Obec pořádá kulturní a společenské akce pro široké okolí, pro všechny věkové skupiny, má zázemí velkého kulturního domu, vybudovaná hřiště pro děti v obci i v místní části a sportoviště pro dospělé (tenisová hřiště, fotbalové hřiště), soudržnost obyvatel je dobrá. Na základě projednání s obcemi je doplněno odůvodnění hodnocení sociálního pilíře. Hodnocení vychází z požadavku vyhodnotit rozbor udržitelného rozvoje za jednotlivé pilíře (sociální soudržnosti, životního prostředí a hospodářství). Při prvním pořízení územně analytických podkladů byl proveden rozbor udržitelného rozvoje na celé území ORP a byly zpracovány katalogové listy s vybranými ukazateli (indikátory), které by při dlouhodobém sledování poskytovaly rámcové informace např. o věkové struktuře, vybavenosti atd. Tyto indikátory byly vyhodnoceny vždy za příslušný pilíř. Od 1. úplné aktualizace (rok 2010) je Ministerstvem pro místní rozvoj požadováno jednotné vyhodnocení pilířů, avšak nebyl stanoven jednotný metodický postup. Zveřejněny byly výsledné podoby kartogramů, včetně možných hodnot (+/-) a jejich vzájemné kombinace (viz přiložený kartogram ke kap. B)2.2. Pro toto vyhodnocení byla zvolena metoda indikátorů (viz tabulka v úvodní části kapitoly B)2.2) a poté případná korekce na základě dalších údajů o území. Hodnocení pomocí kartogramu Ministerstva pro místní rozvoj bylo vyžadováno i v následujících aktualizacích ÚAP. Při porovnání těchto indikátorů vycházely data za obec Bělou ve srovnání s dalšími obcemi ORP Světlá nad Sázavou průměrné nebo výrazně podprůměrně. Při posuzování přirozeného přírůstku a salda migrace je jejich bilance vyrovnaná až mírně kladná – od r. 2004 až po rok 2015 mírně narostl počet obyvatel v obci z 194 na 221 obyvatel (data z Českého statistického úřadu).

96


Dalším hodnotícím kritériem je počet dokončených bytů. V předchozí aktualizaci ÚAP (2012) nebyl zaznamenán za rok 2011 žádný dokončený byt, v roce 2013 a 2014 je v obci evidován 1 dokončený byt, v roce 2015 žádný dokončený byt evidován není. Do roku 2013 byl zaznamenán trend poklesu podílu obyvatel ve věku 0-14 a nárůstu podílu poproduktivního obyvatelstva. Od roku 2013 podíl předproduktivního obyvatelstva roste, podíl poproduktivního obyvatelstva se mezi roky 2013 a 2014 zvýšil, ale mezi roky 2014 a 2015 snížil. V současnosti předproduktivní obyvatelstvo tvoří 10 %, což je druhý nejnižší podíl v rámci obcí ORP, a poproduktivní obyvatelstvo tvoří 26,7 %, což je třetí nejvyšší podíl. Pro srovnání, v r. 2011 byl vzájemný poměr obou věkových kategorií 12,3 % a 22,3 %. V předchozích aktualizacích bylo, jak je výše zmíněno, zpracováno jednotné metodické vyhodnocení. Při vyhodnocení statistických dat a zvolené metodice vychází celková hodnota sociálního pilíře mírně podprůměrná, avšak lze přihlédnout k aktuálním statistickým datům (dokončený byt v r. 2013) a empiricky vyhodnotit klady společenského života v obci jako příznivého činitele na pilíř sociální soudržnosti a ten tedy vyhodnotit k danému období jako kladný. Bojiště – obec zařazena do kategorie 2b s vyhovujícím environmentálním pilířem a pilířem sociální soudržnosti, nevyhovujícím pilířem hospodářským. Obec s průměrným až mírně nadprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Jihozápadní část území obce je součástí přírodního parku Melechov. Obec Bojiště má k 31.12.2009 vysokou míru nezaměstnanosti spojenou s problémem celého Světelského regionu s vazbou na velké zaměstnavatele postižené recesí hospodářství. V r. 2014 je sledovaný podíl nezaměstnaných mírně pod průměrem regionu, ale v roce 2015 mírně nad průměrem (hodnota pro obec se za oba roky nezměnila). Sociální soudržnost je hodnocena kladně, přirozený přírůstek obyvatel je kladný, saldo migrace záporné, index stáří je průměrný až mírně podprůměrný ve srovnání s průměrem ORP Světlá nad Sázavou. Hospodářský pilíř je hodnocen záporně. Obec má vydaný územní plán, navrženy jsou rozvojové plochy pro bydlení a smíšené funkce obytné, těžiště rozvoje je v místní části Bojiště. Funkce obce je obsluhovaná, s dobrou dostupností Ledče nad Sázavou. Využívá všech výhod blízkosti většího střediska osídlení, jako jsou pracovní příležitosti, občanské vybavení a služby. Číhošť - obec zařazena do kategorie 2b s vyhovujícím pilířem sociální soudržnosti a environmentálním, nevyhovujícím pilířem hospodářským. Obec s celkovým podprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Na katastr obce ale navazují větší lesní komplexy zejména na severu, ve východní části chybí drobné prvky krajinné zeleně, krajina je geometrizovaná a je silně podřízena zemědělskému využití. Na území obce zasahuje významné nadregionální biocentrum, částečně i lokalita evropského významu Hroznětínská louka. V jižní části se nacházejí dvě lokality registrovaných významných krajinných prvků. Obec vykazuje ve srovnání let 2006 a 2009 vysoký nárůst míry nezaměstnanosti, v roce 2014 a 2015 dosahuje podíl nezaměstnaných nadprůměrné hodnoty regionu. Sociální soudržnost je také díky dobré vybavenosti (voda, plynofikace, kanalizace, ČOV) hodnocena kladně. V obci je provozována prodejna smíšeného zboží a dvě restaurace. V místních částech funguje pojízdná prodejna. Hospodářský pilíř je hodnocen záporně. Přirozený přírůstek obyvatel je kladný, index salda migrace je třetí nejvyšší. Index stáří je nadprůměrný ve srovnání s průměrem ORP Světlá nad Sázavou. Obec nemá vydaný územní plán. Funkce obce je obsluhovaná, leží mimo hlavní dopravní tahy, nemá dostatečnou občanskou vybavenost. Budou zahájeny pozemkové úpravy.

97


Dolní Město - obec zařazena do kategorie 2b s vyhovujícím pilířem environmentálním a sociální soudržnosti a nevyhovujícím pilířem hospodářským. Obec s celkovým průměrným až velmi mírně nadprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Na katastr obce ale navazují větší lesní komplexy, západní část území obce je součástí přírodního parku Melechov. Obec vykazuje ve srovnání let 2006 a 2009 velmi velký nárůst míry nezaměstnanosti, nárůst je zaznamenán i v letech 2013 až 2015, podíl nezaměstnaných osob je nad průměrem ORP. Sociální soudržnost je také díky dobré vybavenosti hodnocena kladně. Přirozený přírůstek i migrační saldo jsou záporné, počet dokončených bytů kladný. V obci se nachází jedna základní a jedna mateřská škola. Obec má dobrou návaznost na nadřazený komunikační systém. Obec má schválený územní plán. Funkce obce je obsluhující, přestože leží v blízkosti většího centra, na hlavním dopravním tahu směrem ke Světlé nad Sázavou, má dostatečný potenciál v občanské vybavenosti a pracovních příležitostech k tomu, plnit funkci střediska pro okolní obce. Druhanov - obec zařazena do kategorie 1 s vyhovujícím pilířem environmentálním, hospodářským i pilířem sociální soudržnosti. Obec s celkovým průměrným koeficientem až mírně nadprůměrným ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Na katastr obce navazují větší lesní komplexy v západní, jižní i východní části. Obec vykazuje ve srovnání let 2006 a 2009 nárůst míry nezaměstnanosti spojenou s problémem celého Světelského regionu. Míra nezaměstnanosti je pod průměrem ORP v roce 2015. Sociální soudržnost je také díky dobré vybavenosti hodnocena kladně. Obec má příznivou věkovou skladbu obyvatel, na čemž se podílí i dlouhodobá podpora výstavby domů obcí. Přirozený přírůstek i migrační saldo jsou záporné, ve srovnání s ostatními obcemi jsou hodnoty velmi nepříznivé. Dokončený byt nebyl zaznamenán žádný. Obec má dobrou návaznost na nadřazený komunikační systém. Obec má vydaný územní plán. Funkce obce je obsluhovaná, s dobrou dostupností Světlé nad Sázavou. Využívá všech výhod blízkosti většího střediska osídlení, jako jsou pracovní příležitosti, občanské vybavení a služby. Hněvkovice - obec zařazena do kategorie 2b s vyhovujícím pilířem environmentálním a sociální soudržnosti a nevyhovujícím pilířem hospodářským. Obec s celkovým podprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Na katastr obce navazují větší lesní komplexy v západní, jižní i východní části. Obec vykazuje ve srovnání let 2006 a 2009 nárůst míry nezaměstnanosti. V r. 2014 (k 31.3.) je podíl nezaměstnaných v obci nejnižší z celého regionu, 3 %. V roce 2015 činil podíl 5,3 %, což je stále podprůměrná hodnota v rámci ORP i ČR. Sociální soudržnost je také díky relativně dobré vybavenosti hodnocena kladně. V obci se nachází jedna základní a jedna mateřská škola. Index přirozeného přírůstku je záporný, index salda migrace kladný. Obec má dobrou návaznost na nadřazený komunikační systém. Obec má rozpracovaný územní plán. Funkce obce je obsluhující, přestože leží v blízkosti většího centra (na hlavním dopravním tahu směrem k Ledči nad Sázavou), tak má dostatečný potenciál v občanské vybavenosti a pracovních příležitostech k tomu, aby plnila funkci střediska pro okolní obce. Horní Paseka – obec zařazena do kategorie 2a s vyhovujícím environmentálním, hospodářským pilířem, nevyhovujícím pilířem sociální soudržnosti. Obec s nadprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Jihovýchodní část území obce je součástí přírodního parku Melechov. Obec Horní Paseka má k 31.12.2009 míru nezaměstnanosti na úrovni cca 12,5 %, což je mírně nad průměrem ČR. V roce 2014 je podíl nezaměstnaných, spolu s Vlkanovem (20 %) a Trpíšovicemi

98


15,7 %, nejvyšší v celém regionu. Dosahuje 15,7 %. Poté následuje snížení na 13,0 % v roce 2015, což je však stále pátá nejvyšší hodnota v ORP. Pilíř sociální soudržnosti je hodnocen záporně, a to zejména vzhledem k nepříznivé věkové skladbě obyvatel. Index stáří je nejvyšší v rámci SO ORP (v obci je 6 obyvatel ve věku 0-14 a 22 obyvatel ve věku 65+). Přirozený přírůstek je vyrovnaný, index salda migrace kladný. Obec má vydaný územní plán, navrženy jsou především rozvojové plochy pro bydlení a smíšené funkce obytné, těžiště rozvoje je v místní části Horní Paseka. Je zpracován návrh na územní rozhodnutí pro realizaci vodovodu pro centrální část obce. Funkce obce je obsluhovaná, leží mimo hlavní dopravní tahy, nemá dostatečnou občanskou vybavenost, převažuje rekreační charakter. Hradec – obec zařazena do kategorie 2a s vyhovujícím environmentálním, hospodářským pilířem, nevyhovujícím pilířem sociální soudržnosti. Obec s mírně nadprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Obec má k 31.12.2009 míru nezaměstnanosti na průměru České republiky, což je v regionu příznivá hodnota. K roku 2015 se podíl nezaměstnaných osob snížil na hodnotu rovnou průměru správního obvodu. Pilíř sociální soudržnosti je hodnocen záporně, a to zejména vzhledem k nepříznivé věkové skladbě obyvatel. Index stáří (141,9) je mírně pod průměrem ORP. Index přirozeného přírůstku je záporný, index salda migrace kladný. Obec má vydaný územní plán. Funkce obce je obsluhovaná, s dobrou dostupností Ledče nad Sázavou. Využívá všech výhod blízkosti většího střediska osídlení, jako jsou pracovní příležitosti, občanské vybavení a služby. Chřenovice – obec zařazena do kategorie 3c s vyhovujícím a hospodářským pilířem, nevyhovujícím pilířem sociální soudržnosti.

environmentálním

Obec s podprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Jižní hranice území je významným prvkem v ochraně přírody, a to i v rámci evropsky významných lokalit. Podíl nezaměstnaných je v r. 2014 nad průměrem regionu, v roce 2015 už mírně pod průměrem. Pilíř sociální soudržnosti je hodnocen záporně. Indexy přirozeného přírůstku i salda migrace jsou záporné. Index stáří je nadprůměrný, čtvrtý nejvyšší ve srovnání s průměrem ORP Světlá nad Sázavou. Obec má vydaný územní plán. Funkce obce je obsluhovaná, s dobrou dostupností Ledče nad Sázavou, zejména železniční dopravou. Využívá všech výhod blízkosti většího střediska osídlení, jako jsou pracovní příležitosti, občanské vybavení a služby. Jedlá - obec zařazena do kategorie 1 s vyhovujícím environmentálním, hospodářským pilířem i pilířem sociální soudržnosti. Obec s nadprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Obec vykazovala k 31.12.2006 velmi nízkou míru nezaměstnanosti, k 31.12.2009 narostla trojnásobně, ale v současnosti ve srovnání se světelským regionem je její hodnota podprůměrná. Pilíř sociální soudržnosti je hodnocen kladně, a to z důvodu dlouhodobého nárůstu počtu obyvatel, i přes nepříznivou věkovou skladbu. Index stáří je pod průměrem ORP, ve srovnání s ostatními obcemi patří k těm nižším (107,1). Index přirozeného přírůstku je záporný, nejnižší v rámci ORP, index salda migrace je rovněž záporný, druhý nejnižší v ORP. Obec má vydaný územní plán. Funkce obce - je obsluhovaná, leží mimo hlavní dopravní tahy, nemá dostatečnou občanskou vybavenost. Kamenná Lhota - obec zařazena do kategorie 2b s vyhovujícím pilířem environmentálním a sociální soudržnosti a nevyhovujícím pilířem hospodářským.

99


Obec s celkovým vysoce nadprůměrným koeficientem ekologické stability (druhý nejvyšší) v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Katastr je součástí přírodního parku Melechov s vysoce zachovalými krajinářskými prvky stop historické kolonizační krajiny. Na katastr obce navazují větší lesní komplexy. Obec vykazuje ve srovnání let 2006 a 2009 relativně malý nárůst míry nezaměstnanosti (ve srovnání s hodnotami v regionu), tento trend je patrný i v roce 2014. V roce 2015 je hodnota čtvrtá nejnižší v rámci ORP. Velmi příznivá je věková skladba obyvatelstva, věkový index má druhou nejnižší hodnotu v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Index přirozeného přírůstku je třetí nejvyšší v ORP, index salda migrace je kladný. Obec má dobrou návaznost na nadřazený komunikační systém. Obec má vydaný územní plán. Funkce obce je obsluhovaná, s dobrou dostupností Ledče nad Sázavou. Využívá všech výhod blízkosti většího střediska osídlení, jako jsou pracovní příležitosti, občanské vybavení a služby. Kouty - obec zařazena do kategorie 1 s vyhovujícím pilířem environmentálním, hospodářským i pilířem sociální soudržnosti. Obec s celkovým nadprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Katastr je součástí přírodního parku Melechov s vysoce zachovalými krajinářskými prvky. Na katastr obce navazují větší lesní komplexy v západní, jižní i východní části. Obec nevykazuje ve srovnání let 2006 a 2009 nárůst míry nezaměstnanosti. Podíl nezaměstnaných osob patří k těm vyšším, výrazně převyšuje průměr ORP. Obec měla ještě relativně příznivou věkovou skladbu obyvatel v letech 2013 a 2014 (index stáří mezi 115117), i když z hlediska vývoje na rozmezí. V roce 2015 došlo ovšem k navýšení na 132, což je sice stále pod průměrem ORP, ale jedná se už o hodnotu nadprůměrnou jak v rámci republiky, tak v rámci kraje. Počet dokončených bytů je v roce 2015 nulový. V obci se nachází jedna základní a jedna mateřská škola. Indexy salda migrace i přirozeného přírůstku jsou záporné. Obec má dobrou návaznost na nadřazený komunikační systém. Funkce obce je obsluhovaná, s dobrou dostupností Ledče nad Sázavou. Využívá všech výhod blízkosti většího střediska osídlení, jako jsou pracovní příležitosti, občanské vybavení a služby. Kozlov - obec zařazena do kategorie 3c s nevyhovujícími pilíři environmentálním, hospodářským a kladným pilířem sociální soudržnosti. Obec s podprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Po obvodu katastru navazují lesní komplexy, chybí drobné prvky krajinné zeleně, krajina je geometrizovaná. Místy se projevují problémy s erozí zemědělské půdy a lokálními záplavami. Podíl nezaměstnaných osob je čtvrtý nejvyšší v ORP, od roku 2013 se zvyšoval. Sociální soudržnost je hodnocena kladně, věková skladba obyvatelstva je průměrná, s vyšším podílem poproduktivního obyvatelstva. Přirozený přírůstek i saldo migrace jsou vyrovnané. Obec má vydaný územní plán, navrženy jsou rozvojové plochy pro bydlení a smíšené funkce obytné. Funkce obce je obsluhovaná, s dobrou dostupností Ledče nad Sázavou. Využívá všech výhod blízkosti většího střediska osídlení, jako jsou pracovní příležitosti, občanské vybavení a služby. Budou zahájeny pozemkové úpravy. Kožlí - obec zařazena do kategorie 2b s vyhovujícím pilířem environmentálním a sociální soudržnosti a nevyhovujícím pilířem hospodářským. Obec s celkovým podprůměrnou hodnotou koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Na území obce tvoří prvky ochrany přírody významnou část území. Na katastr obce navazují větší lesní komplexy. Podíl nezaměstnaných osob je pátý nejnižší v ORP. Index stáří je podprůměrný, v obci se projevuje dobrá dostupnost Ledče nad Sázavou rozvojem zástavby pro bydlení. V obci se nachází jedna základní a jedna mateřská škola. Index přirozeného přírůstku je záporný, index salda migrace kladný. Obec má dobrou návaznost na nadřazený komunikační systém. Obec má vydaný územní plán. Funkce obce 100


je obsluhující, přestože leží v blízkosti většího centra, na hlavním dopravním tahu směrem k Ledči nad Sázavou, má dostatečný potenciál v občanské vybavenosti a pracovních příležitostech k tomu, plnit funkci střediska pro okolní obce. Kunemil– obec zařazena do kategorie 3c s vyhovujícím sociálním pilířem a nevyhovujícím environmentálním a hospodářským pilířem. Obec s podprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Po obvodu katastru navazují lesní komplexy, chybí drobné prvky krajinné zeleně, krajina je geometrizovaná. Místy se projevují problémy s erozí zemědělské půdy. Hodnota podílu nezaměstnaných mírně podprůměrná. Sociální soudržnost je hodnocena kladně, věková skladba obyvatelstva je nepříznivá. Index přirozeného přírůstku je nejvyšší v ORP, saldo migrace je vyrovnané. Obec má vydaný územní plán, navrženy jsou rozvojové plochy pro bydlení a smíšené funkce obytné. Funkce obce je obsluhovaná, s dobrou dostupností Světlé nad Sázavou. Využívá všech výhod blízkosti většího střediska osídlení, jako jsou pracovní příležitosti, občanské vybavení a služby. Na základě projednání s obcemi je doplněno odůvodnění hodnocení sociálního pilíře. Hodnocení vychází z požadavku vyhodnotit rozbor udržitelného rozvoje za jednotlivé pilíře (sociální soudržnosti, životního prostředí a hospodářství). Při prvním pořízení územně analytických podkladů byl proveden rozbor udržitelného rozvoje na celé území ORP a byly zpracovány katalogové listy s vybranými ukazateli (indikátory), které by při dlouhodobém sledování poskytovaly rámcové informace např. o věkové struktuře, vybavenosti atd. Tyto indikátory byly vyhodnoceny vždy za příslušný pilíř. Od 1. úplné aktualizace (rok 2010) je Ministerstvem pro místní rozvoj požadováno jednotné vyhodnocení pilířů, avšak nebyl stanoven jednotný metodický postup. Zveřejněny byly výsledné podoby kartogramů, včetně možných hodnot (+/-) a jejich vzájemné kombinace (viz přiložený kartogram ke kap. B)2.2. Pro toto vyhodnocení byla zvolena metoda indikátorů (viz tabulka v úvodní části kapitoly B)2.2) a poté případná korekce na základě dalších údajů o území. Hodnocení pomocí kartogramu Ministerstva pro místní rozvoj bylo vyžadováno i v následujících aktualizacích ÚAP. Při porovnání těchto indikátorů vycházely data za obec Kunemil ve srovnání s dalšími obcemi ORP Světlá nad Sázavou podprůměrně. Přirozený přírůstek je kladný a bilance migrace vyrovnaná (rok 2015). Od r. 2004 do r. 2015 osciluje počet obyvatel mezi 107 a 112 (současná hodnota, data z Českého statistického úřadu). Dalším hodnotícím kritériem je počet dokončených bytů. V předchozí aktualizaci ÚAP (2012) nebyl zaznamenán za rok 2011 žádný dokončený byt, v roce 2013 je v obci evidován 1 dokončený byt, v roce 2015 žádný byt. V obci je, ve srovnání s ostatními obcemi ORP Světlá nad Sázavou, čtvrtý nejnižší podíl (nikoliv počet) dětí (obyvatel 0-14) na celkovém počtu obyvatel v obci. Podíl obyvatel v poproduktivním věku je průměrný. Z hlediska hodnocení trendu vývoje je v obci zaznamenána, ve srovnání s rokem 2011, příznivá vzájemná bilance těchto věkových skupin, tedy nárůst předproduktivní složky obyvatel a pokles podílu poproduktivního obyvatelstva. Index stáří je přesto vysoký (nad průměrem ORP, ČR i kraje). Výrazněji se projevuje podíl produktivního obyvatelstva (v r. 2015 – 68,8 %). Pilíř sociální soudržnosti je hodnocen jako kladný. Kynice - obec zařazena do kategorie 2c s vyhovujícím hospodářským pilířem a sociální soudržnosti, nevyhovujícím pilířem environmentálním. Obec s průměrným až mírně podprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Obec vykazuje druhou nejnižší míru nezaměstananosti (3,4 %, což je i

101


pod průměrem ČR a kraje). Pilíř sociální soudržnosti je hodnocen kladně. Index stáří je nadprůměrný v rámci ORP. Index migračního salda je třetí nejnižší v ORP, index přirozeného přírůstku je nejnižší. Obec má vydaný územní plán. Funkce obce je obsluhovaná, s dobrou dostupností větších center Světlé nad Sázavou, Ledče nad Sázavou i Leštiny. Využívá všech výhod blízkosti většího střediska osídlení, jako jsou pracovní příležitosti, občanské vybavení a služby. Ledeč nad Sázavou - obec zařazena do kategorie 2a s vyhovujícím environmentálním, hospodářským pilířem, nevyhovujícím pilířem sociální soudržnosti. Obec s podprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Obec vykazovala k 31.12.2006 velmi nízkou míru nezaměstnanosti, k roku 2015 je podíl nezaměstnaných osob pod průměrem ORP, ale mírně nad průměrem ČR. Hospodářská základna obce je vyhovující. Pilíř sociální soudržnosti je hodnocen záporně, a to zejména vzhledem k nepříznivé věkové skladbě obyvatel, zápornému indexu přirozeného přírůstku a salda migrace a relativně malém podílu obyvatel předproduktivního věku. V obci se nachází jedna mateřská škola a dvě základní školy (z toho jedna umělecká), gymnázium, střední odborná škola a VOŠ. Co se týče sociálních služeb, nachází se zde dům s pečovatelskou službou a domov pro osoby se zdravotním postižením. Obec zahájila v roce 2011 zpracování nového ÚP, což však došlo pouze do fáze návrhu v roce 2012. V roce 2016 bylo opět zahájeno zpracování nového ÚP. Obec schválila v roce 2015 strategický plán. Funkce obce je obsluhující, je jedním ze dvou hlavních center osídlení ORP Světlá nad Sázavou. Má dostatečně rozvinutou urbanistickou strukturu s dostatečným potenciálem v občanské vybavenosti a pracovních příležitostech k tomu, plnit funkci střediska pro okolní obce. Od obce se od 1.1.2016 oddělily katastry Vrbka u Ledče a Sychrov u Ledče a přešly k obci Kozlov. Leština u Světlé – obec zařazena do kategorie 3a s vyhovujícím pilířem environmentálním, nevyhovujícím pilířem hospodářským a sociální soudržnosti. Obec s mírně nadprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Severní část území obce patří do lesního komplexu Kunického lesa. Hodnota podílu nezaměstnaných je v aktuálním sledovaném období mírně nepříznivá, nadprůměrná. Sociální soudržnost a hospodářský pilíř jsou hodnoceny záporně. Přirozený přírůstek i saldo migrace jsou záporné. Index stáří je nadprůměrný ve srovnání s průměrem ORP Světlá nad Sázavou. V obci se nachází jedna mateřská škola a základní škola, obchod, pohostinství, kadeřnictví, masážní salon, pošta, sběrna druhotných surovin. Obec je zatížena záměry nadřazené dokumentace ZUR – rezerva nádrže Štěpánov. Obec má schválený územní plán, navrženy jsou rozvojové plochy pro bydlení a smíšené funkce obytné, těžiště rozvoje je v místní části Leština s dobrou dostupností nadřazené komunikační sítě. Funkce obce je obsluhující, leží na hlavním dopravním tahu (silničním i železničním) směrem ke Světlé nad Sázavou, má dostatečný potenciál v občanské vybavenosti a pracovních příležitostech k tomu, plnit funkci střediska pro okolní obce. Malčín - obec zařazena do kategorie 2b s vyhovujícím pilířem environmentálním a sociální soudržnosti a nevyhovujícím pilířem hospodářským. Obec s celkovým vysoce nadprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Na území obce je vysoké zastoupení lesů. Obec vykazuje ve srovnání let 2006 a 2009 relativně malý nárůst míry nezaměstnanosti (ve srovnání s hodnotami v regionu). Míra registrované nezaměstnanosti je nadprůměrná jak v rámci ORP, tak v rámci kraje a ČR. Hodnota indexu stáří je podprůměrná. V obci se nachází jedna mateřská škola, dále zde funguje obecní prodejna a knihovna. Na zajištění společenských událostí se podílí sbor dobrovolných hasičů a myslivci. V objektu obecního domu funguje společenský sál pro 102


pořádání kulturních akcí. Index přirozeného přírůstku je záporný, zatímco index migračního salda vykazuje kladné hodnoty. Obec má dobrou návaznost na nadřazený komunikační systém. Obec má vydaný územní plán. Funkce obce je obsluhovaná, leží mimo hlavní dopravní tahy, nemá dostatečnou občanskou vybavenost. Nová Ves u Světlé - obec zařazena do kategorie 3c s vyhovujícím pilířem sociální soudržnosti a nevyhovujícím pilířem environmentálním a hospodářským. Obec s podprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Na katastru obce jsou evidovány staré ekologické zátěže (součást zastavěného území Světlé n.S.). Hospodářský pilíř je hodnocen záporně. Obec má k 31.12.2009 vyšší míru nezaměstnanosti spojenou s problémem celého Světelského regionu ve srovnání s hodnotami z r. 2006 došlo k více jak trojnásobnému navýšení. V r. 2014 (k 31.3.) činil podíl nezaměstnaných v obci 7,9 %, což je pod průměrem regionu, v roce 2015 (k 31.12.) však činil 8,1 %, což je nad průměrem. Přirozený přírůstek i saldo migrace jsou kladné, pohyb obyvatel je ovlivněn silnou vazbou a blízkostí centra Světlé nad Sázavou. Index stáří je velice příznivý (69), třetí nejnižší z obcí v ORP. V obci se nachází jedna základní a jedna mateřská škola. Funkce obce je obsluhující, leží na hlavním dopravním tahu směrem ke Světlé nad Sázavou, má dostatečný potenciál v občanské vybavenosti a pracovních příležitostech k tomu, aby plnila funkci střediska pro okolní obce. Ostrov - obec zařazena do kategorie 2b s vyhovujícím pilířem environmentálním a sociální soudržnosti i pilířem hospodářským Obec s podprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Obec vykazuje ve srovnání let 2006 a 2009 relativně velký nárůst míry nezaměstnanosti (ve srovnání s hodnotami v regionu). V roce 2015 je podprůměrná. Hodnota indexu stáří je čtvrtá nejnižší. Index přirozeného přírůstku je kladný, index salda migrace je rovněž kladný a třetí nejvyšší v rámci ORP. Obec má dobrou návaznost na místní lokální centrum – Ledeč nad Sázavou. Obec má vydaný územní plán. Funkce obce je obsluhovaná, s dobrou dostupností většího centra Ledče nad Sázavou. Využívá všech výhod blízkosti většího střediska osídlení, jako jsou pracovní příležitosti, občanské vybavení a služby. Ovesná Lhota - obec zařazena do kategorie 2b s vyhovujícím pilířem environmentálním a pilířem sociální soudržnosti a s nevyhovujícím pilířem hospodářským. Obec s mírně podprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Po obvodu katastru navazují lesní komplexy, zastoupeny jsou drobné prvky krajinné zeleně. Hodnota podílu nezaměstnaných je v aktuálním sledovaném období (2015) nepříznivá, nadprůměrná. Přirozený přírůstek je vyrovnaný, index salda migrace velmi nepříznivý, záporný. Sociální soudržnost je hodnocena kladně, věková skladba obyvatelstva je nepříznivá. Obec má kladné saldo migrace. Obec má vydaný územní plán. Funkce obce je obsluhovaná, leží mimo hlavní dopravní tahy, nemá dostatečnou občanskou vybavenost. Pavlov - obec zařazena do kategorie 2b s vyhovujícím pilířem environmentálním pilířem sociální soudržnosti a s nevyhovujícím pilířem hospodářským. Obec s vysoce nadprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Po obvodu katastru navazují lesní komplexy, zastoupeny jsou drobné prvky krajinné zeleně. Hodnota podílu nezaměstnaných je v aktuálním sledovaném období (2015) nepříznivá, nadprůměrná. Sociální soudržnost je hodnocena kladně, věková skladba obyvatelstva je velmi příznivá – nejnižší index stáří v rámci ORP, pouhých 53,1. Index přirozeného přírůstku je kladný, index salda migrace je velmi nepříznivý, záporný. Funkce

103


obce je obsluhovaná, leží mimo hlavní dopravní tahy, nemá dostatečnou občanskou vybavenost. Pohleď - obec zařazena do kategorie 3a s vyhovujícím environmentálním pilířem, nevyhovujícím pilířem hospodářským a sociální soudržnosti. Obec s průměrným koeficientem ekologické stability (třetí nejvyšší) v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Hodnota podílu nezaměstnaných je v roce 2015 nulová. Nepříznivá je věková skladba (třetí nejvyšší index stáří). Přirozený přírůstek je vyrovnaný, index salda migrace je kladný, nejvyšší v ORP. Riziko suburbanizace. Obec má vydaný územní plán. Dobrá dostupnost Světlé nad Sázavou. Funkce obce je obsluhovaná, leží mimo hlavní dopravní tahy, nemá dostatečnou občanskou vybavenost. Prosíčka - obec zařazena do kategorie 2b s vyhovujícím pilířem environmentálním a sociální soudržnosti a nevyhovujícím pilířem hospodářským. Obec s celkovým průměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Na katastr obce navazují větší lesní komplexy. Obec vykazuje ve srovnání let 2006 a 2009 velmi vysoký nárůst míry registrované nezaměstnanosti (ve srovnání s hodnotami v regionu). Hodnota podílu nezaměstnaných je v roce 2015 nejvyšší v rámci ORP, dosahuje 20,9 %. Přirozený přírůstek i migrační saldo jsou vyrovnané. Velmi příznivá je věková skladba obyvatelstva, věkový index má velmi nízkou hodnotu (82) v rámci obcí ORP Světlá nad Sázavou. Obec má vydaný územní plán. Funkce obce je obsluhovaná, leží mimo hlavní dopravní tahy, nemá dostatečnou občanskou vybavenost. Příseka - obec zařazena do kategorie 2b s vyhovujícím pilířem environmentálním a sociální soudržnosti a nevyhovujícím pilířem hospodářským. Obec s podprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Na katastr obce navazují na západě katastru větší lesní komplexy. Příznivá je věková skladba obyvatelstva, věkový index má nízkou hodnotu (114) v rámci obcí ORP Světlá nad Sázavou. I hodnota podílu nezaměstnaných (nově sledovaná hodnota nahrazující míru nezaměstnanosti) je příznivá, podprůměrná (průměr SO ORP Světlá n.S. činil k 31.12.2015 6,8 %). Přirozený přírůstek je kladný, migrační saldo záporné. Obec má dobrou dostupnost Světlé nad Sázavou. Obec má vydaný územní plán. Funkce obce je obsluhovaná, s dobrou dostupností většího centra Světlé nad Sázavou. Využívá všech výhod blízkosti většího střediska osídlení, jako jsou pracovní příležitosti, občanské vybavení a služby. Sázavka - obec zařazena do kategorie 2c s vyhovujícím pilířem hospodářským a sociální a soudržnosti a nevyhovujícím pilířem environmentálním. Obec s podprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Míra registrované nezaměstnanosti (ve srovnání s hodnotami v regionu) je relativně příznivá. I hodnota podílu nezaměstnaných (nově sledovaná hodnota nahrazující míru nezaměstnanosti) je v aktuálním sledovaném období velmi příznivá, podprůměrná, třetí nejnižší (průměr SO ORP Světlá n.S. činil k 31.12.2015 6,8 %). Příznivá je věková skladba obyvatelstva, věkový index je podprůměrný. Přirozený přírůstek je vyrovnaný, migrační saldo záporné. V obci se nachází jedna základní škola, jedna mateřská škola, obchod (smíšené zboží), pošta Partner, do obce dojíždí kadeřnice, masérka, pedikérka. Obec má dobrou dostupnost nadřazené komunikační sítě. Obec má vydaný územní plán. Funkce obce je obsluhovaná, leží mimo hlavní dopravní tahy, nemá dostatečnou občanskou vybavenost.

104


Služátky - obec zařazena do kategorie 2b s vyhovujícím pilířem environmentálním a sociální soudržnosti a nevyhovujícím pilířem hospodářským Obec s vysoce nadprůměrným koeficientem ekologické stability (čtvrtý nejvyšší) v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Obec vykazuje ve srovnání let 2006 a 2009 velký nárůst míry registrované nezaměstnanosti (ve srovnání s hodnotami v regionu). Hodnota podílu nezaměstnaných (nově sledovaná hodnota nahrazující míru nezaměstnanosti) je v aktuálním sledovaném období nad průměrem regionu. Hodnota indexu stáří je pod průměrem ORP. Index salda migrace je příznivý, kladný, zatímco index přirozeného přírůstku je nepříznivý, záporný. Obec má dobrou návaznost na Světlou nad Sázavou. Obec má vydaný územní plán. Funkce obce je obsluhovaná, leží mimo hlavní dopravní tahy, nemá dostatečnou občanskou vybavenost. Světlá nad Sázavou - obec zařazena do kategorie 2b s vyhovujícím pilířem environmentálním a sociální soudržnosti a nevyhovujícím pilířem hospodářským Příznivá hodnota koeficientu ekologické stability a kvality prostředí. Z hlediska sociálního pilíře je částečným problémem nepříznivé saldo migrace i přirozený přírůstek, ale ve srovnání s průměrem ORP nad Sázavou má Světlá nad Sázavou mírně podprůměrný index stáří. Nepříznivý je stav hospodářského pilíře, míra registrované nezaměstnanosti v předchozím období nadprůměrná. Hodnota podílu nezaměstnaných (nově sledovaná hodnota nahrazující míru nezaměstnanosti) je v aktuálním sledovaném období téměř průměrná (o 0,1 pod průměrem ORP). V obci se nachází jedna mateřská škola (má dvě pracoviště) a tři základní školy (z toho jedna umělecká). Kromě toho se zde nachází VOŠ, gymnázium a střední odborná škola uměleckoprůmyslová. Co se týče sociálních služeb, nachází se zde domov pro seniory a domov pro osoby se zdravotním postižením. Funkce obce je obsluhující, je jedním ze dvou hlavních center osídlení ORP Světlá nad Sázavou. Má dostatečně rozvinutou urbanistickou strukturu s dostatečným potenciálem v občanské vybavenosti a pracovních příležitostech k tomu, plnit funkci střediska pro okolní obce. Trpišovice - obec zařazena do kategorie 3a s vyhovujícím environmentálním pilířem, nevyhovujícím pilířem hospodářským a sociální soudržnosti. Obec s vysoce nadprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou (nejvyšší ze všech obcí). Území obce je součástí přírodního parku Melechov. Velmi vysoká je míra registrované nezaměstnanosti spojená s problémem celého Světelského regionu s vazbou na velké zaměstnavatele postižené recesí hospodářství. Hodnota podílu nezaměstnaných (nově sledovaná hodnota nahrazující míru nezaměstnanosti) je v aktuálním sledovaném období velmi nepříznivá, nadprůměrná, třetí nejvyšší. Index přirozeného přírůstku je záporný, index salda migrace je kladný. Sociální soudržnost a hospodářský pilíř jsou hodnoceny záporně. Index stáří je nadprůměrný ve srovnání s průměrem ORP Světlá nad Sázavou. Obec má schválený územní plán. Funkce obce je obsluhovaná, leží mimo hlavní dopravní tahy, nemá dostatečnou občanskou vybavenost. Vilémovice - obec zařazena do kategorie 2b s vyhovujícím pilířem environmentálním a sociální soudržnosti a nevyhovujícím pilířem hospodářským Obec s průměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Obec vykazuje ve srovnání let 2006 a 2009 nárůst míry registrované nezaměstnanosti (ve srovnání s hodnotami v regionu). Hodnota podílu nezaměstnaných (nově sledovaná hodnota nahrazující míru nezaměstnanosti) je v aktuálním sledovaném období příznivá, podprůměrná, jedna z těch nižších v rámci ORP. Hodnota indexu stáří je čtvrtá nejnižší, příznivé jsou hodnoty pohybu obyvatel. Index přirozeného přírůstku je kladný, index salda migrace taktéž. Obec má dobrou návaznost na Ledeč nad Sázavou. Obec má vydaný

105


územní plán. Funkce obce je obsluhovaná, s dobrou dostupností většího centra Ledče nad Sázavou. Využívá všech výhod blízkosti většího střediska osídlení, jako jsou pracovní příležitosti, občanské vybavení a služby. Vlkanov - obec zařazena do kategorie 2a s vyhovujícím environmentálním pilířem, pilířem sociální soudržnosti a nevyhovujícím pilířem hospodářským. Obec s podprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP Světlá nad Sázavou. Charakter okolní krajiny je příznivý, území není zatíženo negativními vlivy. Obec vykazovala k 31.12.2006 výrazně nadprůměrnou hodnotu míry registrované nezaměstnanosti ve vztahu k průměrné hodnotě ČR i vzhledem k okolním obcím. Hodnota podílu nezaměstnaných (nově sledovaná hodnota nahrazující míru nezaměstnanosti) je v aktuálním sledovaném období velmi nepříznivá, nadprůměrná, druhá nejvyšší v rámci ORP. Přirozený přírůstek je vyrovnaný, index salda migrace je nejvyšší v ORP. Pilíř sociální soudržnosti je hodnocen kladně, a to z důvodu dlouhodobého nárůstu počtu obyvatel a příznivou věkovou skladbu obyvatel. Obec má vydaný územní plán. Funkce obce je obsluhovaná, leží mimo hlavní dopravní tahy, nemá dostatečnou občanskou vybavenost.

106


C)

OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ

C)1. Vymezené problémy

obec

typ

popis

zdroj význam problému

identifikace v grafické části

problémy technické infrastruktury problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny

chybějící kanalizace a ČOV

SWOT

chybějící vodovod v m.č. Bělá, Tasice

SWOT

problémy dopravní problémy technické infrastruktury problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území

chybějící cyklotrasy a cyklostezky

SWOT


SWOT

chybějící vodovod v m.č. Mstislavice

SWOT

potenciální zdroj negativních vlivů

SWOT

nutnost posílení rekreační a turistické infrastruktury

SWOT

nevhodné rozšiřování zástavby do krajiny

SWOT

Číhošť

problémy dopravní

homogenizace silnic I., II.a III. třídy (II/130)

ZUR

nadmístní D2

Číhošť

problémy dopravní


SWOT

místní

D3

Číhošť

problémy dopravní problémy technické infrastruktury problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny

chybějící dopravní a pěší propojení

SWOT

místní

D8

Bělá Bělá Bělá Bělá Bojiště Bojiště Bojiště Bojiště Bojiště Bojiště

Číhošť Číhošť Číhošť Číhošť Číhošť Číhošť Číhošť Číhošť Číhošť Číhošť Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město

problémy dopravní problémy dopravní problémy dopravní problémy dopravní

rozvojová plocha ve střetu s negativními vlivy výroby problém revitalizace za účelem zvyšování retenčních schopností krajiny

chybějící kanalizace a ČOV v místních částech chybějící vodovod v m.č. Hlohov, Hroznětín, Tunochody

SWOT SWOT

SWOT SWOT


SWOT

chátrající nevyužité areály

SWOT

chybějící rozvojové plochy pro bydlení

SWOT

chybějící rozvojové plochy pro výrobu

SWOT

chybějící rozvojové plochy pro sport a rekreaci chybějící rozvojové plochy pro občanské vybavení problém starých ekologických zátěží – skládek problém revitalizace za účelem zvyšování retenčních schopností krajiny

SWOT SWOT SWOT SWOT

homogenizace silnic I., II.a III. třídy

ZUR


SWOT

chybějící chodníky podél hlavních komunikací SWOT nevhodný průběh hlavní komunikace

107

SWOT

místní místní místní místní místní místní místní místní místní místní

místní místní místní místní místní místní místní místní nadmístní místní nadmístní místní místní nadmístní

T1 T2 U1 ŽP8 D3 T1 T2 U10 U12 U5

T1 T2 U10 U11 U6 U7 U8 U9 ŽP7 ŽP8 D2 D3 D4 D6


obec

typ

popis



Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město Dolní Město

problémy technické infrastruktury problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny

chybějící kanalizace a ČOV v místních SWOT částech chybějící vodovod v m. č. Rejčkov, Dobrá SWOT Voda Lipnická, Meziklasí, Smrčensko, Loukov rozvojová plocha ve střetu s negativními vlivy SWOT výroby

Druhanov

problémy dopravní


SWOT

místní

D3

Druhanov

problémy dopravní problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny

modernizace železniční tratě, VRT

SWOT

místní

D9


SWOT


SWOT

rozvojová plocha ve střetu s ochranou ZPF

SWOT

ohrožení zástavby extravilánovými přívalovými vodami

SWOT

riziko vodní eroze zemědělské půdy

SWOT

problém revitalizace za účelem zvyšování retenčních schopností krajiny

SWOT

rozvojové záměry ve střetu s ÚSES

SWOT

Hněvkovice problémy dopravní


ZUR

nadmístní D2

Hněvkovice problémy dopravní problémy technické Hněvkovice infrastruktury problémy technické Hněvkovice infrastruktury problémy ve využití Hněvkovice území problémy ve využití Hněvkovice území problémy ve využití Hněvkovice území problémy ve využití Hněvkovice území problémy ve využití Hněvkovice území problémy životního Hněvkovice prostředí a krajiny problémy životního Hněvkovice prostředí a krajiny Horní problémy dopravní Paseka Horní problémy dopravní Paseka


SWOT

místní

Druhanov Druhanov Druhanov Druhanov Druhanov Druhanov Druhanov


SWOT


SWOT

rozvojová plocha ve střetu s dopravním záměrem

SWOT


SWOT

problém starých ekologických zátěží – skládek problém revitalizace za účelem zvyšování retenčních schopností krajiny

SWOT SWOT

chybějící kanalizace a ČOV v místních SWOT částech chybějící vodovod v m.č. Nová ves, SWOT Chotěměřice, Zahájí, Štičí, Budeč, Habrovčice potenciální zdroj negativních vlivů

SWOT


SWOT


SWOT

chybějící rozvojové plochy pro sport a rekreaci chybějící rozvojové plochy pro občanské vybavení problém starých ekologických zátěží – skládek problém revitalizace za účelem zvyšování retenčních schopností krajiny

SWOT SWOT SWOT SWOT


ZUR


SWOT

108

místní místní místní místní místní místní místní nadmístní místní

místní místní místní místní místní místní místní

místní místní místní místní místní místní místní nadmístní místní nadmístní místní

T1 T2 U1 U10 U11 U3 U5 ŽP7 ŽP8

T1 U11 U2 ŽP1 ŽP2 ŽP8 ŽP9

D3 T1 T2 U10 U6 U7 U8 U9 ŽP7 ŽP8 D2 D3


obec

typ

popis



Horní Paseka Horní Paseka Horní Paseka Horní Paseka Horní Paseka

problémy technické infrastruktury problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny


SWOT

chybějící vodovod

SWOT

posílit rekreační a turistickou infrastrukturu

SWOT


SWOT


SWOT

Hradec

problémy dopravní


ZUR

nadmístní D2

Hradec

problémy dopravní


SWOT

místní

Hradec

problémy dopravní problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy technické infrastruktury problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny

kapacitně nedostatečná hlavní dopravní trasa

SWOT

nadmístní D7


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT

Hradec Hradec Hradec Hradec Hradec Hradec Hradec Chřenovice Chřenovice Chřenovice Chřenovice Chřenovice Chřenovice Jedlá Jedlá Jedlá Jedlá Jedlá Jedlá Jedlá Kamenná Lhota Kamenná Lhota Kamenná

problémy dopravní problémy dopravní

ohrožení zástavby extravilánovými přívalovými vodami problém revitalizace za účelem zvyšování retenčních schopností krajiny

SWOT SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT

chybějící rozvojové plochy pro sport a rekreaci chybějící rozvojové plochy pro občanské vybavení

SWOT SWOT


SWOT


SWOT

rozvojová plocha ve střetu s negativními vlivy výroby

SWOT


SWOT

nutnost posílení rekreační a turistické infrastruktury problém starých ekologických zátěží – skládek problém revitalizace za účelem zvyšování retenčních schopností krajiny

SWOT SWOT SWOT


ZUR


SWOT

problémy technické chybějící kanalizace a ČOV

109

SWOT

místní místní místní místní místní

místní místní místní místní místní místní místní místní místní místní místní místní místní místní místní místní místní místní nadmístní místní nadmístní místní místní

T1 T2 U12 U5 ŽP8

D3

T1 U10 U2 U3 U5 ŽP1 ŽP8 T1 U10 U6 U7 U8 U9 T1 T2 U1 U10 U12 ŽP7 ŽP8 D2 D3 T1


obec

typ

popis


Lhota

infrastruktury

Kamenná Lhota Kamenná Lhota Kamenná Lhota Kamenná Lhota Kamenná Lhota Kamenná Lhota Kamenná Lhota Kamenná Lhota Kamenná Lhota

problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny

chybějící vodovod v m.č. Dolní Paseka

SWOT


SWOT


SWOT


SWOT

Kouty Kouty

rozvojová plocha ve střetu s dopravním záměrem ohrožení zástavby extravilánovými přívalovými vodami

SWOT SWOT

místní místní místní místní místní místní

identifikace v grafické části T2 U10 U11 U2 U3 ŽP1


SWOT


SWOT


SWOT

problémy dopravní


SWOT

místní

D3

problémy dopravní problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny

chybějící dopravní propojení, obchvat

SWOT

místní

D8


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT

posílit rekreační a turistickou infrastrukturu

SWOT

Kozlov

problémy dopravní


SWOT

místní

Kozlov

problémy dopravní problémy technické infrastruktury problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny

nevhodný průběh hlavní komunikace

SWOT

nadmístní D6


SWOT

chybějící vodovod v m.č. Sechov

SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT

riziko lokálních záplav

SWOT

Kouty Kouty Kouty Kouty Kouty Kouty Kouty

Kozlov Kozlov Kozlov Kozlov Kozlov Kozlov Kozlov Kozlov Kozlov Kozlov

prověřit a řešit ochranu území ve styku s aktivní záplavovou zónou problém revitalizace za účelem zvyšování retenčních schopností krajiny

problém starých ekologických zátěží – skládek problém revitalizace za účelem zvyšování retenčních schopností krajiny

110

ZÚR SWOT

SWOT SWOT

místní místní místní

místní místní místní místní místní nadmístní místní

místní místní místní místní místní místní místní místní nadmístní místní

ŽP2 ŽP8 ŽP9

T1 U1 U10 U11 U12 ŽP6 ŽP8 D3

T1 T2 U10 U2 U5 ŽP1 ŽP2 ŽP3 ŽP7 ŽP8


obec

typ

popis

Kožlí

problémy dopravní

homogenizace silnic I., II.a III. třídy (II/130, II/150) chybějící cyklotrasy a cyklostezky

Kožlí

problémy dopravní

Kožlí

problémy dopravní

zdroj význam problému ZUR

nadmístní

identifikace v grafické části D2

SWOT

místní


SWOT

nadmístní D6

problémy dopravní problémy technické infrastruktury problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny


SWOT

místní


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT

nutnost posílení rekreační a turistické infrastruktury

SWOT


SWOT

Kunemil

problémy dopravní

homogenizace silnic I., II.a III. třídy ( II/347)

ZUR

nadmístní D2

Kunemil

problémy dopravní


SWOT

místní

D3

Kunemil

D5

Kožlí Kožlí Kožlí Kožlí Kožlí Kožlí Kožlí Kožlí Kožlí Kožlí

ohrožení zástavby extravilánovými přívalovými vodami problém starých ekologických zátěží – skládek problém revitalizace za účelem zvyšování retenčních schopností krajiny

SWOT SWOT SWOT

místní místní místní místní místní místní místní nadmístní místní

D3 D8 T1 T2 U1 U10 U12 U5 ŽP1 ŽP7 ŽP8

problémy dopravní

dopravní závady

SWOT

místní

Kunemil

problémy dopravní


SWOT

nadmístní D6

Kunemil

problémy dopravní problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny


SWOT

místní


SWOT


SWOT


SWOT

Kynice

Kunemil Kunemil Kunemil Kunemil Kunemil Kunemil


SWOT SWOT

místní místní místní místní místní

D9 T1 U10 U11 U3 ŽP1


SWOT


SWOT


SWOT

problémy dopravní


ZUR

nadmístní D2

Kynice

problémy dopravní


SWOT

místní

Kynice

problémy dopravní


SWOT

nadmístní D7

Kynice

problémy dopravní problémy technické infrastruktury problémy technické infrastruktury problémy ve využití území


SWOT

místní


SWOT


SWOT


SWOT

Kunemil Kunemil

Kynice Kynice Kynice

111



ŽP3 ŽP8 ŽP9

D3 D8 T1 T2 U10


obec Kynice Kynice Kynice Kynice Kynice Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Leština u Světlé Leština u Světlé Leština u Světlé Leština u Světlé Leština u Světlé Leština u Světlé Leština u Světlé Leština u Světlé

typ problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy dopravní problémy dopravní problémy dopravní problémy dopravní problémy dopravní problémy dopravní problémy technické infrastruktury problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy dopravní problémy dopravní problémy dopravní problémy dopravní problémy dopravní

popis posílit rekreační a turistickou infrastrukturu rozvojová plocha ve střetu s dopravním záměrem ohrožení zástavby extravilánovými přívalovými vodami problém starých ekologických zátěží – skládek ve vytěženém prostoru problém revitalizace za účelem zvyšování retenčních schopností krajiny

zdroj význam problému SWOT SWOT SWOT SWOT SWOT


ZUR


SWOT

dopravní závady

SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT

problém starých ekologických zátěží – skládek ve vytěženém prostoru problém revitalizace za účelem zvyšování retenčních schopností krajiny

SWOT SWOT


SWOT

homogenizace silnic I., II.a III. třídy (II/130 DK08 ZÚR KV)

ZUR


SWOT

dopravní závady

SWOT


SWOT


SWOT

modernizace železniční tratě, VRT problémy dopravní problémy technické chybějící kanalizace a ČOV infrastruktury problémy technické chybějící vodovod infrastruktury

112

SWOT SWOT SWOT

místní místní místní nadmístní místní nadmístní místní místní nadmístní nadmístní místní místní místní místní místní místní místní místní místní nadmístní místní místní nadmístní místní místní nadmístní místní místní místní místní

identifikace v grafické části U12 U3 ŽP1 ŽP7 ŽP8 D2 D3 D5 D6 D7 D8 T1 T2 U1 U10 U2 U3 U5 ŽP3 ŽP7 ŽP8 ŽP9 D2 D3 D5 D6 D8 D9 T1 T2


obec

typ

Leština Světlé Leština Světlé Leština Světlé Leština Světlé Leština Světlé Leština Světlé Leština Světlé Leština Světlé Leština Světlé Leština Světlé Leština Světlé Leština Světlé Leština Světlé Leština Světlé

u problémy technické infrastruktury u problémy ve využití území u problémy ve využití území u problémy ve využití území u problémy ve využití území u problémy ve využití území u problémy životního prostředí a krajiny u problémy životního prostředí a krajiny u problémy životního prostředí a krajiny u problémy životního prostředí a krajiny u problémy životního prostředí a krajiny u problémy životního prostředí a krajiny u problémy životního prostředí a krajiny u problémy životního prostředí a krajiny

Malčín

problémy dopravní problémy technické infrastruktury problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny

Malčín Malčín Malčín Malčín Malčín Malčín Nová Ves u Světlé Nová Ves u Světlé Nová Ves u Světlé Nová Ves u Světlé Nová Ves u Světlé Nová Ves u Světlé Nová Ves u Světlé Nová Ves u Světlé Nová Ves u Světlé

problémy dopravní problémy dopravní problémy dopravní problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území

popis respektovat podmínky ochrany přírody – vodní nádrž Štěpánov rozvojová plocha ve střetu s negativními vlivy výroby

zdroj význam problému ZUR SWOT


SWOT


SWOT

rozvojová plocha ve střetu s dopravním záměrem rozvojové plochy ve střetu se záplavovým územím ohrožení zástavby extravilánovými přívalovými vodami

SWOT SWOT SWOT


SWOT


SWOT

hygienicky závadné provozy

SWOT

záplavové území

SWOT


SWOT SWOT


SWOT


SWOT


SWOT

chybějící vodovod v m.č. Dobrá Voda

SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


ZUR


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT

chybějící rozvojové plochy pro sport a rekreaci chybějící rozvojové plochy pro občanské vybavení

113

SWOT SWOT

nadmístní místní místní místní místní místní místní místní místní místní nadmístní nadmístní místní místní místní místní místní místní místní místní místní nadmístní místní nadmístní místní místní místní místní místní místní

identifikace v grafické části T3 U1 U10 U11 U3 U4 ŽP1 ŽP2 ŽP3 ŽP5 ŽP6 ŽP7 ŽP8 ŽP9 D3 T1 T2 U10 U2 ŽP2 ŽP8 D2 D3 D6 T1 U10 U6 U7 U8 U9


typ

Nová Ves u Světlé Nová Ves u Světlé

problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny

záplavové území

SWOT


SWOT

Ostrov

problémy dopravní problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny


ZUR


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT

záplavové území

SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT

Ostrov Ostrov Ostrov Ostrov Ostrov Ostrov Ostrov Ostrov Ovesná Lhota Ovesná Lhota Ovesná Lhota Ovesná Lhota Ovesná Lhota Ovesná Lhota Ovesná Lhota

problémy dopravní problémy dopravní problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny

popis


obec

nadmístní místní

identifikace v grafické části ŽP6 ŽP9

nadmístní D2 místní místní místní místní místní místní nadmístní místní nadmístní místní místní místní místní místní místní

U1 U10 U2 U3 U5 ŽP1 ŽP6 ŽP8 D6 D9 U10 U2 ŽP1 ŽP2 ŽP9

Pavlov

problémy dopravní


SWOT

místní

D3

Pavlov

problémy dopravní problémy technické infrastruktury problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny

chybějící chodníky podél hlavních komunikací SWOT

místní

D4

Pohleď

problémy dopravní

Pohleď

problémy dopravní nevhodný průběh hlavní komunikace problémy technické chybějící kanalizace a ČOV infrastruktury

Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov

Pohleď


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT

rozvojové plochy ve střetu se záplavovým územím

SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT

místní

SWOT

nadmístní D6

114

SWOT

místní místní místní místní místní místní místní místní

místní

T1 T2 U10 U2 U4 U5 ŽP3 ŽP8 D3

T1


obec

typ

popis



problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT

záplavové území

SWOT

Prosíčka

problémy dopravní


ZUR

nadmístní D2

Prosíčka

problémy dopravní


SWOT

místní

Prosíčka

problémy dopravní problémy technické infrastruktury problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny


SWOT

nadmístní D6


SWOT

chybějící vodovod v m.č. Dolní Prosíčka, Horní Prosíčka, Nezdín

SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT

problém starých ekologických zátěží – skládek

SWOT

Příseka

problémy dopravní


SWOT

místní

D3

Příseka

problémy dopravní problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny


SWOT

místní

D9


SWOT


SWOT

hygienicky závadné provozy, hluk

SWOT



SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT

záplavové území

SWOT

Pohleď Pohleď Pohleď Pohleď Pohleď Pohleď

Prosíčka Prosíčka Prosíčka Prosíčka Prosíčka Prosíčka Prosíčka

Příseka Příseka Příseka Příseka Příseka Sázavka Sázavka Sázavka Sázavka Sázavka Sázavka Sázavka Sázavka


115

SWOT SWOT

místní místní místní místní místní nadmístní

místní místní místní místní místní místní nadmístní

místní místní místní místní místní místní místní místní místní místní místní místní nadmístní

T2 U10 U11 U5 ŽP2 ŽP6

D3

T1 T2 U11 ŽP1 ŽP2 ŽP3 ŽP7

U1 U10 U3 ŽP1 ŽP5 D9 T1 U10 U11 U2 U5 ŽP2 ŽP6


obec Sázavka Sázavka Služátky Služátky Služátky Služátky Služátky Služátky Služátky Služátky Služátky Služátky Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou

typ

popis



problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny


SWOT


SWOT

problémy dopravní


SWOT

místní

D3

problémy dopravní problémy technické infrastruktury problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny


SWOT

místní

D9


SWOT

chybějící vodovod v m.č.

SWOT


SWOT


SWOT


SWOT

záplavové území

SWOT


SWOT


SWOT


ZUR


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT

problémy dopravní problémy dopravní problémy dopravní problémy dopravní problémy technické infrastruktury problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny

chybějící vodovod v m.č. Kochánov, Radostovice, Závidkovice rozvojová plocha ve střetu s negativními vlivy výroby potenciální zdroj negativních vlivů rozvojová plocha ve střetu s dopravním záměrem ohrožení zástavby extravilánovými přívalovými vodami

SWOT SWOT SWOT SWOT SWOT


SWOT

záplavové území

SWOT


SWOT SWOT


SWOT

nadmístní místní

místní místní místní místní místní nadmístní nadmístní místní nadmístní místní místní místní místní místní místní místní místní místní místní nadmístní nadmístní místní místní

ŽP7 ŽP9

T1 T2 U3 U5 ŽP5 ŽP6 ŽP7 ŽP9 D2 D3 D8 D9 T1 T2 U1 U10 U3 ŽP1 ŽP5 ŽP6 ŽP7 ŽP8 ŽP9

Trpišovice

problémy dopravní


SWOT

místní

D3

Trpišovice

problémy dopravní problémy technické infrastruktury problémy technické infrastruktury


SWOT

místní

D8


SWOT

chybějící vodovod v m.č. Dobrovítova Lhota, Koňkovice, Remuta, Smrčná

SWOT

Trpišovice Trpišovice

116

místní místní

T1 T2


obec

typ

Trpišovice Trpišovice Vilémovice

popis

problémy ve využití potenciální zdroj negativních vlivů území problémy životního rozvojové záměry ve střetu s ÚSES prostředí a krajiny

zdroj význam problému SWOT SWOT

místní místní

identifikace v grafické části U10 ŽP9

problémy dopravní


ZUR

nadmístní D2

Vilémovice

problémy dopravní


SWOT

místní

Vilémovice

problémy dopravní


SWOT

nadmístní D7

Vilémovice



SWOT

místní


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT

záplavové území

SWOT

problémy dopravní problémy technické infrastruktury problémy ve využití území problémy ve využití území problémy životního prostředí a krajiny problémy životního prostředí a krajiny


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT


SWOT

Vilémovice Vilémovice Vilémovice Vilémovice Vilémovice Vilémovice Vilémovice Vlkanov Vlkanov Vlkanov Vlkanov Vlkanov Vlkanov

místní místní místní místní místní místní nadmístní místní místní místní místní místní místní

D3 D8 T1 U1 U10 U2 U3 ŽP2 ŽP6 D3 T1 U1 U10 ŽP1 ŽP2

C)2. Problémy k řešení v rámci ÚPD vyplývající z RURU za jednotlivé obce Obec Bělá Problémy vyjádřené v grafické části: 

prověřit a stanovit podmínky pro omezení negativních vlivů výroby



řešit systém zásobování vodou

Všeobecné zásady pro řešení: 

rozvojové plochy pro bydlení řešit s vazbou na veřejnou infrastrukturu

 v ÚPD upřednostňovat smíšené využití ploch umožňující integraci občanského vybavení, vytvořit kvalitní zázemí pro zvyšující se počet seniorů 




ve vazbě na místa koncentrací obyvatel a návštěvníků (dopravní uzly, turistické atraktivity – např. Huť Jakub na severu k.ú.,…) řešit plochy pro odstavení vozidel

117





Obec Bojiště Problémy vyjádřené v grafické části: 

prověřit možnosti doplnění sítě cyklotras a cyklostezek






prověřit možnost řešení nedostatku příležitostí k rekreaci



respektovat plochy a koridory vymezené pro řešení dopravního záměru homogenizace silnice (II/130)



řešit zásobování vodou v místní části Mstislavice v souladu s PRVK Kraje Vysočina



řešit způsob likvidace a odvedení odpadních vod



prověřit možnost rozšíření hřbitova s možností navazujícího parkování v prostoru za současným hřbitovem











rozvojové plochy pro výrobu a v návaznosti na stávající areály






respektovat prvky přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území



chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu v jižní části území a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability



vytvářet podmínky pro realizaci ÚSES na místní úrovni, zejména v severní části katastru



ve vazbě na místa koncentrací obyvatel a návštěvníků rekreačních a turistických center (dopravní uzly, turistické atraktivity…) řešit plochy pro odstavení vozidel



vytvořit podmínky pro zlepšení průchodnosti krajiny (letní a zimní turistika) s vazbou na okolní



regiony a budování doprovodné infrastruktury (odpočívadla, dětská hřiště, rekreační louky, přírodní koupaliště, občerstvení…)



řešit problematiku vodní eroze

umisťovat

přednostně

ke

kapacitním

komunikacím

Obec Číhošť Problémy vyjádřené v grafické části: 










řešit chybějící dopravní a pěší propojení



řešit chybějící vodovodní systémy u místních částí Hlohov, Hroznětín v souladu s PRVK Kraje Vysočina



řešit způsob likvidace a odvedení odpadních vod u místních částí

118


















vytvořit podmínky pro zvýšení podílu ekostabilizačních prvků do zemědělské krajiny (biokoridory, remízky, meze, soliterní stromy, mokřady, revitalizace toků, zatravňování ploch,…)









ve vazbě na místa koncentrací návštěvníků (geografický střed ČR) řešit plochy pro odstavení vozidel

Obec Dolní Město Problémy vyjádřené v grafické části: 

prověřit možnost vymezení ploch pro pěší podél hlavních komunikací






prověřit a stanovit opatření pro ochranu zástavby před negativními vlivy zemědělské výroby






prověřit a stanovit podmínky pro rozvojovou plochu ve střetu s dopravním záměrem (homogenizace silnice, modernizace železnice, VRT)



prověřit možnost jiného řešení průjezdné dopravy



respektovat plochy a koridory vymezené pro řešení dopravního záměru homogenizace silnice II. třídy (II/347)



řešit chybějící vodovodní systémy u místních částí Rejčkov, Dobrá Voda Lipnická, Meziklasí, Smrčensko, Loukov v souladu s PRVK Kraje Vysočina, prověřit varianty jednotného systému zásobování nebo kombinace s individuálním zásobováním, např. vrtů.





















119










chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability







Obec Druhanov Problémy vyjádřené v grafické části: 




prověřit a navrhnout nové využití areálu



prověřit a stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy



prověřit možnost řešení střetu rozvojového záměru s ÚSES



respektovat plochy a koridory vymezené pro řešení dopravního záměru (modernizace železniční tratě č.230, VRT – jižní varianta)






řešit problematiku přívalových vod – riziko zaplavení obce





















Obec Hněvkovice Problémy vyjádřené v grafické části: 










řešit chybějící vodovodní systémy u místních částí Nová Ves, Chotěměřice, Zahají, Štičí, Budeč, Habrovčovice v souladu s PRVK Kraje Vysočina

120
























vytvořit podmínky pro zvýšení podílu ekostabilizačních prvků do zemědělské krajiny (biokoridory, větrolamy, remízky, meze, soliterní stromy, mokřady, zatravňování ploch výrazně narušených vodní erozí, obnova přirozeného stavu malých a středně velkých vodních toků,....)












ve spolupráci se Středočeským krajem zlepšit komunikační síť mezi Ledčí nad Sázavou a Zručí nad Sázavou

Obec Horní Paseka Problémy vyjádřené v grafické části: 







řešit systém zásobování vodou











vymezením smíšeného využití umožnit rozvoj pracovních příležitostí v místě bydliště a vytvořit kvalitní zázemí pro seniory



řešit problematiku chybějící sociální péče










121










je zpracován návrh na územní rozhodnutí pro realizaci vodovodu pro centrální část obce, likvidace odpadních vod je nutné řešit samostatnými ČOV u jednotlivých nemovitostí



v rámci ÚP je bezpodmínečně nutné vymezit plochy pro trvalé bydlení

Obec Hradec Problémy vyjádřené v grafické části: 










prověřit možnost rozšíření dopravní trasy za účelem jejího zkapacitnění


























řešit problematiku chybějících zařízení sociální péče, dětských hřišť zejména ve vazbě na uvažovaný rozvoj ploch bydlení v návaznosti na Ledeč n.S.










Obec Chřenovice Problémy vyjádřené v grafické části: 





Všeobecné zásady pro řešení:

122











































vytvářet podmínky pro realizaci ÚSES













Obec Jedlá Problémy vyjádřené v grafické části: 










řešit chybějící vodovodní systémy v souladu s PRVK Kraje Vysočina















123




















Obec Kamenná Lhota Problémy vyjádřené v grafické části: 






















řešit chybějící vodovodní systémy v místní části v souladu s PRVK Kraje Vysočina

















řešit problematiku chybějících dětských hřišť, vytvořit kvalitní zázemí pro obyvatelstvo v předproduktivním věku



prověřit možnost a potřebu realizace pěší trasy mezi Kamennou Lhotou a obcí Kouty přes pole severně od obce (možnost bezpečného pěšího přesunu dětí do ZŠ Kouty)






vytvořit podmínky pro zlepšení průchodnosti krajiny (letní a zimní turistika) s vazbou na okolní regiony a budování doprovodné infrastruktury




124











Obec Kouty Problémy vyjádřené v grafické části: 

































prověřit možnost a potřebu realizace pěší trasy mezi obcí a Kamennou Lhotou přes pole severozápadně od obce (možnost bezpečného pěšího přesunu dětí z Kamenné Lhoty do ZŠ Kouty)



vytvořit podmínky pro zlepšení průchodnosti krajiny






















Obec Kozlov Problémy vyjádřené v grafické části: 


125













řešit problematiku lokálního záplavového území









řešit problematiku zásobování vodou



řešit chybějící vodovodní systémy v místní části Sychrov v souladu s PRVK Kraje Vysočina






























Obec Kožlí Problémy vyjádřené v grafické části: 
















respektovat plochy a koridory vymezené pro řešení dopravního záměru homogenizace silnice (II/130 a II/150)






řešit chybějící vodovodní systémy v místní části Sechov v souladu s PRVK Kraje Vysočina



řešit způsob likvidace a odvedení odpadních vod v místních částech






126
















řešit využití areálů brownfields

























Obec Kunemil Problémy vyjádřené v grafické části: 
















prověřit možnost řešení dopravní závady






respektovat plochy a koridory vymezené pro řešení dopravního záměru (modernizace železniční tratě č.230, VRT)














127













v ÚPD upřednostňovat smíšené využití ploch umožňující integraci občanského vybavení, vytvořit kvalitní zázemí pro seniory










Obec Kynice Problémy vyjádřené v grafické části: 




















































128








Obec Ledeč nad Sázavou Problémy vyjádřené v grafické části: 










prověřit a stanovit podmínky pro rozvojovou plochu ve střetu s dopravním záměrem (homogenizace silnice, modernizace železnice)















respektovat plochy a koridory vymezené pro řešení dopravního záměru homogenizace silnice II. třídy (II/130, II/150)









řešit způsob likvidace a odvedení odpadních vod v místních částech




































129








Obec Leština u Světlé Problémy vyjádřené v grafické části: 

navrhnout vhodný způsob začlenění vodní plochy do krajiny



prověřit a navrhnout opatření pro omezení negativních vlivů z dopravy (výroby)









prověřit a řešit ochranu území nebo změnu využití ve styku s aktivní záplavovou zónou




































řešit problematiku záplavového území místního významu se zastavitelnou plochou








v ÚPD upřednostňovat smíšené využití ploch umožňující integraci občanského vybavení a vytvoření nových pracovních příležitostí v místě bydliště













130




zajistit plochy a koridory technické infrastruktury především v sídlech se zhoršenou kvalitou ovzduší, zajistit plochy pro výsadbu zeleně různých forem za účelem zachycení prašnosti, hluku

Obec Malčín Problémy vyjádřené v grafické části: 





































Obec Nová Ves u Světlé Problémy vyjádřené v grafické části: 




prověřit a řešit ochranu území ve styku s aktivní záplavovou zónou




















v ÚPD upřednostňovat smíšené využití ploch umožňující integraci občanského vybavení a vytvoření nových pracovních míst v místě bydliště

131







vytvořit kvalitní zázemí pro předproduktivní obyvatelstvo (klubovny,…)






prověřit možnosti modernizace železniční trati č.230 na parametry stanovené „Evropskou dohodou o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované přepravy a souvisejících objektech“ (AGTC)



prověřit možnosti vedení trasy vysokorychlostní trati (VR1 – jižní varianta)



řešit opatření na eliminaci projevů záplavových stavů










Obec Ostrov Problémy vyjádřené v grafické části: 













































vytvořit kvalitní zázemí pro předproduktivní obyvatelstvo

132


Obec Ovesná Lhota Problémy vyjádřené v grafické části: 


















v ÚPD upřednostňovat smíšené využití ploch umožňující integraci občanského vybavení a vytvoření nových pracovních příležitostí v místě bydliště















minimalizovat negativní vlivy vyplývající z provozu dopravní infrastruktury, zejména tranzitní dopravy (např. přeložky silnic, protihluková opatření…)









vytvářet podmínky pro realizaci místního ÚSES









řešit posílení dopravního propojení území - cyklotrasy a pěší trasy

Obec Pavlov Problémy vyjádřené v grafické části: 

prověřit možnost vymezení ploch pro pěší podél hlavních komunikací












řešit problematiku záplavového území místního významu se zastavitelnou plochou







133


































Obec Pohleď Problémy vyjádřené v grafické části: 







prověřit a řešit ve styku s aktivní záplavovou zónou




















v ÚPD upřednostňovat smíšené využití ploch umožňující integraci občanského vybavení, vytvořit kvalitní zázemí pro seniory






řešit homogenizaci tahu silnice II/150



prověřit možnosti modernizace železniční trati č.230 na parametry stanovené „Evropskou dohodou o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované přepravy a souvisejících objektech“ (AGTC)



prověřit možnosti vedení trasy vysokorychlostní trati (VR1 – jižní varianta)




134














Obec Prosíčka Problémy vyjádřené v grafické části: 























































135








Obec Příseka Problémy vyjádřené v grafické části: 





















řešit homogenizaci tahu silnice II/347







Obec Sázavka Problémy vyjádřené v grafické části: 




























136


Obec Služátky Problémy vyjádřené v grafické části: 













































prověřit nutnost doplnění nového dopravního propojení, cyklotrasy a pěší trasy
















Obec Světlá nad Sázavou Problémy vyjádřené v grafické části: 

prověřit a navrhnout opatření pro omezení negativních vlivů z dopravy













137













respektovat plochy a koridory vymezené pro řešení dopravního záměru homogenizace silnice II. třídy (II/150, II/347)



prověřit nutnost doplnění nového dopravního propojení, cyklotrasy a pěší trasy







































Obec Trpišovice Problémy vyjádřené v grafické části: 










prověřit nutnost doplnění nového dopravního propojení a pěší trasy



řešit chybějící vodovodní systémy v místních částech (Trpišovice, Dobrovítova Lhota) v souladu s PRVK Kraje Vysočina








138



















vytvořit podmínky pro zlepšení průchodnosti krajiny

























Obec Vilémovice Problémy vyjádřené v grafické části: 





































139







řešit problematiku chybějících dětských hřišť, vytvořit kvalitní podmínky pro předproduktivní obyvatelstvo


















vytvářet podmínky pro realizaci ÚSES na místní úrovni




Obec Vlkanov Problémy vyjádřené v grafické části: 



























řešit problematiku chybějících dětských hřišť













140

ORP SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU

Recommend Documents