Kardioemboligenní e/ologie ischemické cévní mozkové příhody u pacientů indikovaných k akutní rekanalizační terapii. výsledky studie HISTORY Michal Král, Daniel Šaňák Komplexní cerebrovaskulární centrum Neurologická klinika LF a FN Olomouc
Rozložení příčin ischemické CMP v euroamerické populaci
Hart, RG et al. Lancet Neurol 2014
Nezbytnost správného a včasného určení příčiny iCMP
-‐ pro op/mální sekundární prevenci a pro dobrou prognózu pacientů s akutním iktem -‐ základním předpokladem pro určení správné příčiny iktu je přesná e/ologická klasifikace -‐ v současnos/ jsou nejpoužívanější klasifikační systémy TOAST a ASCO, resp. ASCOD Kernan WN, Stroke 2014; Ueda T, Stroke 1999
Kardioemboligenní ischemické CMP • iden/fikace pacientů s kardioembolizační e/ologií iCMP je velmi důležitá s ohledem na výrazně odlišnou starategii sekundárně preven/vní léčby.
Fuster V, N. Engl. J. Med. 1989
Kardioemboligenní ischemické CMP • předpokládaná incidence 25-‐40% všech iCMP • Většina kryptogenních iCMP (30-‐40% všech iCMP) představuje velmi pravděpodobně kardioembolizaci (paroxysmální fibrilace síní) • Incidence kardioemboligenních iCMP potenciálně > 50%
Albers GW. Chest 2004, Stahrenberg R. Stroke 2010, Liao J. Stroke 2007, Tayal AH. Neurology 2008, Wachter J. J Neurol 2013.
Kardioemboligenní příčiny iktu
Velmi časté
Fibrilace a fluQer síní, trombus v levé síni a v levé komoře
Méně časté
Chlopenní vady a náhrady, spontánní echokontrast, AS změny ascendentní aorty
Vzácné
Intrakardiální tumory, plicní AV malformace, perzistující levostranná horní dutá žíla s anomálním vyústěním do levé síně
Nejisté
Abnormity síňového septa (Patentní foramen ovale, defekty, aneurysma)
Cíl studie • zhodno/t výskyt kardioemboligenní e/ologie ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) u pacientů přijatých do 6 hodin po vzniku i CMP
studie HISTORY
(Heart and Ischemic STrOke Rela/onship studY) • Prospek/vní „single center“ studie ve FNOL • Registrována na www.ClinicalTrials.gov pod číslem NCT01541163
• Zařazování pacien/ s akutní ischemickou CMP do 12hodin od vzniku iCMP (z této populace pro tuto analýzu selektováni pacien/ do 6hodin od vzniku)
Král M, et al. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub 2012
4%*@&,'7)T)!(U%*E%=C) •! 50;:7-.!a"IG!*(%0&%(!a"I!)'-&;'$&-,!-#!bi_! •! JM2!a"INF'+;($G!7'78.7#%S!k%(--.!>&!g;=%(--.!a"INF'+;($!! •! `T&12-&!7#1&(-/!)S+&!59T(;8(-9!04$'54!3#$%&')#$3($9u! –! \+;$#0(-6&/5-.!U$'7'-&-!U!f20!U-UhG!X"N^tG!BUN7$'tB_! –! !3')7+(;-.!*&'12()&13=!#!2()#;'+',&13=!0$((-&-,!5>?!;$')*'Q+-.12!)#$3($
•! a12'3#$%&',$#Q134!59T(;8(-.!u!UaaG!UUa!! •! %:7+(@-.!0'-',$#Q(!3$>-.12!#!&-;$#3$#-&A+-.12!;(7(-?! •! a/'+',&(!145-.!)'63'54!78.2'%9!*9+#!2'%-'1(-#!7')'1.!UEVWU!#!VWXEY! 3+#0&Q3#1(?!!
Výsledky – základní charakterisWky souboru (n = 535) N
muži
Věk; Čas do přijetí do průměr ± nemocnice; SD průměr ± SD (medián); (medián); min let 535 321 68,3 ± 12,7 110,8 ± 62,4 (70) (91) (60 %)
Rekanalizační léčba; n (%)
230 (43%)
Výsledky Parametr
Hodnota
Vstupní NIHSS (medián, interval)
8 (3-‐18)
Duplexní sonografie krčních tepen
434 (81,1%)
Transkraniální barevná duplexní sonografie
261 (48,7%)
EKG
523 (97,9%)
24hodinový Holter EKG monitoring
316 (59,1%)
TTE
110 (20,6%)
TEE
199 (37,2%)
Výsledky – zastoupení kardioemboligenní eWologie n (%) TOAST
228 (42,6%)
ASCOD C1 (potenciálně kauzální)
243 (45,4%)
ASCOD C2 (příčinná souvislost nejistá)
48 (8,9%)
ASCOD C3 (příčinná souvislost je nepravděpodobná)
87(16,2%)
ASCOD C0 (srdeční patologie není detekována)
66 (12,3%)
ASCOD C9 (neúplné došetření)
91 (17%)
Výsledky – zastoupení kardioemboligenní eWologie • Fibrilace síní (FiS) byla detekována u 208 (85,6%) ze 243 pacientů s kardioemboligenní iCMP • Nově zjištěná FiS byla diagnos/kována u 119 (57,2%) pacientůs kardioemboligenní iCMP • Jiné příčiny kardioembolismu byly přítomny u 35 (14,4%) pacientů.
Výsledky – zastoupení kardioemboligenní eWologie • Pacien/ s kardioemboligenní iCMP byli signifikatně starší (72,4 vs 56,1 roků, p <0,001) a byli rychleji přija/ (102 vs. 126 minut, p = 0,005) než pacien/ s non-‐kardioemboligenní e/ologií • Nebyly zjištěny žádné rozdíly v pohlaví (56,5% vs. 63,9% mužů, P = 0,14) a indikace rekanalizační terapie (42,2% vs. 41,0% P = 0,43).
Závěr Extenzivní vyšetřovací proces zvyšuje procento záchytu kardioemboligenní e/ologie ischemické cévní mozkové příhody. Srdeční zdroj embolizace do CNS byl zjištěn u 45% pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodu.
Poděkování • Tato studie byla podpořena granty IGA MZ ČRS č. NT11046-‐6/2010 a NT14288-‐3/2013 a RVO FNOL 00098892. • HISTORY study group: M. Král, D. Šaňák, T. Veverka, A. Bártková, A. Kunčarová, T. Dorňák, D. Franc, P. Kaňovský (Neurologická klinika LF UP a FN Olomouc), M. Hutyra, M. Fedorco, J. Galuzska, D. Vindiš, T. Skála, M. Táborský (1. Interní -‐ kardiologická klinika LF UP a Olomouc), E. Čecháková, Z. Tüdös, M. Černá, M. Köcher, (Radiologická klinika LF UP a FN Olomouc), J. Úlehlová, L. Slavík (Hemato-‐onkologická klinika LF UP a FN Olomouc), J. Zapletalová, K. Langová (Ústav Lékařské biofyziky, biometrie a sta/s/ky, LF UP Olomouc), R. Herzig (Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové), D. Školoudík (Ústav ošetřovatelství, Fakulta Zdravotních věd, UP Olomouc),
