ročník 2010 / červenec / číslo 7
ČD Cargo představuje profese
Tentokrát o strojmistrech
cestování:
Cesta vlakem po Kubě
Oldřich Dudek:
Člověk a vlak tvoří alegorii života
Měsíčník ČD Cargo, a. s.
2
EDITORIAL
Obsah vydání Zajímavosti Oldřich Dudek
3 4–6
ČD Cargo představuje své profese
7
Czech Raildays
8
Za železnici na Kubu
9–11
Rekonstrukce tramvajové tratě
12
Výlet do Hrusic
13
Test – prázdniny jsou za dveřmi
14
Křížovka
15
Vydavatel: ČD Cargo, a. s., www.cdcargo.cz, Šéfredaktor: Karel Houška, Vedoucí redakce: Pavel Hanuška, Adresa redakce: ČD Cargo, a. s., Odbor marketingu a komunikace, Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha 7, Vydavatelský servis: GRAND PRINC a.s., Produkce: Kateřina Žežulková, Grafický design: Studio Marwin CZ, s.r.o. Příští číslo vyjde 17. 7. 2010 .
Vážení čtenáři, toto číslo vychází na začátku prázdnin a tak věříme, že si zpří jemníte dovolenou hezkým a zajímavým čtením v našem časo pise. Tak například se s námi můžete vydat železnicí na Kubě. Autor přináší i málo známé skutečnosti ze zajímavé cesty. A po kud se chcete vydat alespoň s naším časopisem do Ladových Hrusic, najdete tu i milé zastavení v tomto nádherném českém místě. Osobností měsíce je humorista Oldřich Dudek. Svěřil se nám se svým vztahem k železnici, která v jeho životě hraje velmi dů ležitou roli. Jeho osobitý humor se odrazil ve více než 50 000 kreslených vtipech, z nichž některé můžete vidět i v našem časopise. Stal se také tvůrcem televizního seriálu, píše kni hy. Velký ohlas má u vás představování profesí ČD Cargo, tentokráte se zastavíme u strojmistra. Zavedeme vás také na Czech Raildays a podíváme se i do zákulisí symbiózy re konstrukce tramvajové tratě a železniční nákladní dopravy ČD Cargo. Samozřejmě, že jsme nezapomněli na ty, kteří luš tí křížovku o zajímavé ceny, nebo si brousí svůj rozum na ob líbeném testu. Věříme, že si každý z vás najde svůj článek.
Redakce
TEXT a Foto Pavel Hanuška
Zajímavosti
Poklady železniční historie v Chomutově Národní technické muzeum pro chází v současnosti závěrečnou fází rekonstrukce, takže jeho znovuotevření nás čeká až na pod zim letošního roku. Jeho součás tí je také železniční muzeum, které se v hlavní budově NTM představuje v expozici dopravy. Ale samozřejmě ne všechny ex ponáty se do sálu na Letné ve jdou. Většina z nich se nachází v depozitářích. Ten největší z nich si mohla veřejnost prohlédnout v posledních červnových dnech.
NTM otevřelo na čtyři dny brá ny bývalého lokomotivního depa v Chomutově, kde v halách stojí skutečné skvosty.
K vidění byly sbírkové exponáty v různém stupni zachovalosti. Od velkých parních lokomotiv, přes nákladní a osobní vagony,
až po kuriozity, jakými jsou např. inspekční drezíny nebo např. asi nejkratší motorová lokomotiva typu T200 002, dlouhá jen něco přes dvou metry. Slavnostního ceremoniálu zahájení dnů ote vřených dveří se kromě vedení železničního muzea účastnila také hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová, náměstek pro osobní dopravu GŘ ČD Ing. An tonín Blažek a generální ředitel NTM Mgr. Horymír Kubíček.
TEXT REDAKCE Foto Ivan skulina
Slavnostně zahájen provoz kompresní stanice Ostrava-Kunčice
ČD Cargo dokončilo investiční akci „PJ Ostrava: stavba kompresní stanice v ŽST Ostrava-Kunčice“ a přestřižením pásky byl 15. června 2010 slavnostně zahájen její provoz. O výhodách, které kompresní stanice (dále jen KS) přine se v provozu, jsme si povídali s Ing. Ivanem Čimborou, vedou cím skupiny technologie v ost ravské provozní jednotce. Co je kompresní stanice a k čemu slouží? Kompresní stanice je zařízením k provádění úplných zkoušek brzd nákladních vlaků nezávis le na nástupu hnacího vozidla. Její nasazení se obecně před pokládá v odjezdové kolejové skupině z hlediska objemu sestavených výchozích vlaků významných seřaďovacích sta nic. Zkrácením technologic kých dob obsluhy vlaků přispí vá kompresní stanice zejména k rychlejšímu odvozu zátěže, ke zvýšení propustnosti železnič ních uzlů, podstatně se zkracují obraty vlakových hnacích vo zidel s možností jejich dalšího účelnějšího využití v provozu. Doposud byla KS v obvodu PJ Ostrava instalována pouze v žst. Ostrava hl. n. – levém ná draží.
Jaké byly důvody realizace této investiční akce, v čem bude kompresní stanice pro ČD Cargo přínosem? V železniční stanici Ostrava-Kun čice ČD Cargo v současné době denně zpracuje průměrně 11 vý chozích vlaků nákladní dopravy
TAL Ostrava, a. s. (AMO), přičemž zátěž na vlečku vstupuje přes žst. Ostrava-Bartovice a výstup je veden právě do Ostravy-Kunčic. V opakujících se případech zahl cení kapacity kolejiště žst. Ostra va-Kunčice dochází k následují címu dominovému efektu:
s 315 přivěšenými vozy. Před ná stupem ekonomické krize, kdy se investice začala plánovat, byly vý kony zhruba o 40 % vyšší a oče káváme jejich opětovný vzestup. V přípojovém styku je dominantní styk s vlečkou ARCELOR MIT
– Je omezen výstup vozů z vlečky AMO do žst. Ostrava-Kunčice. – Následně dochází k zaplnění kapacity kolejiště vlečky AMO. – Tím je omezen příjem vozů na vlečku AMO z žst. Ostrava-Bar tovice.
– Následně dochází k zahlce ní kapacity kolejiště žst. Ostra va-Bartovice. – Tato skutečnost vede k záka zovým dispozicím před touto žst., popř. rozvazům vlaků v seřaďova cích uzlech a nácestných žel. sta nicích. Od nasazení KS v Ostravě-Kun čicích budou vozmistři nově pro vádět úplné zkoušky brzdy vla ků současně s technickou pro hlídkou soupravy vozidel nezá visle na nástupu lokomotivy. Do jde tak k podstatnému zkrácení technologických dob obsluhy vý chozích vlaků. Následným efek tem bude i zkrácení obratů vlako vých hnacích vozidel s možností jejich dalšího účelnějšího využití v provozu, zrychlení odvozu zátě že z Ostravy-Kunčic, a tím elimi nace případů omezování plynu losti výstupu vozů z vlečky AMO včetně výše popsaných negativ ních dopadů do práce celého os travského uzlu. Předpokládáme, že zavedením nových technolo gických postupů práce se urych lí odjezd každého vlaku v průmě ru o 75 minut.
3
4
člověk a vlak tvoří alegorii života ROZHOVOR
OLDŘICH DUDEK
Člověk a vlak tvoří alegorii života
Spisovatel, scenárista a kreslíř Oldřich Dudek je nepřehlédnutelná osobnost. Třeba už jen tím, že za svůj život zatím vytvořil přes 5 000 kreslených vtipů, nebo se stal tvůrcem svým způsobem nejdelšího televizního seriálu, který Československá televize vysílala dlouhých jedenáct let pod názvem Malý televizní kabaret pro děti. Dodnes mnozí televizní diváci vzpomínají na hlavní protagonisty tohoto kabaretu, kterými byli Josef Dvořák, Jitka Molavcová, Štěpánka Haničincová, Pavel Zedníček, Jiří Lábus, Ondřej Havelka...
Je těžké živit se v České re publice humorem? Těžké to není. Je to téměř ne možné. Novinový a časopisec ký humor ať v kreslené nebo li terární podobě je kapkou na poušti, knižní humor vychází v množství šafránu, jediná pro fese, která vám na úhoru české ho humoru zajistí celkem slušné živobytí, je televizní bavič. O vás je známo, že jste vel kým kritikem televizní zába vy. Proč? Protože televizní zábava má dnes myšlenkovou úroveň auto matické pračky, kde nad vtipný nápad je povýšen škleb, vřískot, vulgárnosti, žvanění, záplava otřepaných anekdot, a to vše se mele donekonečna v jednom bubnu až do úplného zblbnutí
Text Karel Houška Foto Pavel Hanuška
televizního diváka. Tak jako existuje spotřební technika, tak také existuje televizní spotřební zábava. Pitoreskní křiklavá řa chačka bez bázně a hany. Na tak malou zemi, jako je Česká republika, je tady najednou vše ho moc – moc všelijakých muzi kálů, moc všelijakých televizních seriálů, moc všelijakých bavičů a všechno to nějak splývá v pes trobarevnou nudnou kašovitou hmotu. Často si vzpomenu na slova herce Jiřího Sováka, který kdysi řekl památnou větu: „Tele vize? To je jako když se koukáte z okna a nikdo nejde.“ Pojďme k vašemu druhému povolání, kterým je literát. Kolik knih jste dosud napsal? Pokud si dobře pamatuji, tak čtrnáct. A všechny humoristické? Ano. Humor je můj pohled na život. Kdybych tento pohled ne měl, kdybych takto život nevní mal, tak bych se musel zbláznit. Po takzvané sametové revoluci Humor je můj pohled na život.
se obyčejný občan nedostal do ráje, ale do bezohledného ringu. Co krok, to konfrontace, co cvok, to myslitel, co noc, to meditace, co den, to věřitel. A o tom je vlastně moje po slední kniha, kterou jsem nazval Český Kocourkov aneb Malé ohlédnutí před velkým skokem vpřed. Humoristickými povídka mi a kresleným humorem před stavuji život obyčejného občana v Česku. Vím, že křty vašich knih se poněkud vymykají z běžné ho rituálu takových akcí... Především musím říci, že mám radost z kmotrů svých knih, kterými jsou jména jako Karel Gott, Zdeněk Troška, Ivan Mlá dek, či za něžné pohlaví napří klad Jana Švandová. Jelikož je mi „proti srsti“ polévat knihu šampaňským, každý z kmotrů
mé knihy má při sobě vždy krásnou blondýnu s plnými, červeně namalovanými rty, kte rá vtiskne nové knize na úvodní stránku polibek na cestu do literárního života. V případě kmotrovství Jany Švandové za krásnou blondýnu vždy ušetřím, protože Jana obě funkce zvlád ne sama. Otázka, kterou asi slyšíte často – kde berete pořád no vé a nové nápady? Nevím. Ale určitě je nekradu.
Velkou část vaší tvorby tvoří erotika. Skoro bych řekl, že je to vaše hoby. Víte, erotika je jednou z mála radostí ve vteřině světla zva né Život. Já jsem na toto téma dosud napsal pět komedií pro plzeňské divadélko Pluto, a protože jeden můj známý říká, že kdo se nechlubí, jako kdyby ne byl, musím říci, že všechny tyto komedie měly velký divácký úspěch. Sám jsem pak založil První české národní pojízdné postelové divadlo, jehož hlavní
mi hrdiny jsou manželé Ludvík a Marie. Jsou to postavičky z mých kreslených vtipů, které jsem nechal oživit. Takže celá hra je vlastně sestavená z blac koutů. Například Ludvík a Marie leží v posteli. Ludvík chrápe, Ma rie má ruce za hlavou, dívá se do stropu a pro sebe si lakonicky říká: „Ludvíku, ty jsi jako včela. Píchneš a umřeš...“ Teď bych se chtěl dotknout vašeho praktického života. Nestrašte.
5
6
člověk a vlak tvoří alegorii života ROZHOVOR
Jaký dopravní prostředek preferujete? Auto, nebo vlak? Před deseti lety jsem napsal sbírku veršů, takový veršovaný deníček malého kluka. A tam se můžeme dočíst i následují cí: „Jednou ráno máma s tátou vyskočili z postele, uvařili si čaj s mátou a byla tu neděle. Moh´ jsem štěstím zešílet, pojedeme na výlet! Tak jsem si vzal buch tičku, batůžek a čepičku. Nikam jsme však nejeli, čert vem tuhle neděli! Venku bylo sluníčko, nám ukradli autíčko!“ Zatím jezdím jak autem, tak vla Hned po narození nastoupíme do vlaku, který není možné zastavit...
kem, ale čím dál tím víc se od silnice přikláním ke kolejím, protože Elefant vám nikdo ne ukradne. Ve vlaku se zažívají různé pří hody, často způsobené hravou slečnou jménem Náho da. Zkusila to i na vás? Ano, byla převlečená za prů vodčí rychlíku Praha–Brno a já myslel, že jí uškrtím. Stalo se to v minulém století, v roce 1967. Vojenskou prezenční služ bu jsem si odbýval v Brně, jed noho dne mě to přestalo bavit a utekl jsem do Prahy, abych se podíval na pořádný noční ži vot. Když jsem si užil, nasedl jsem do rychlíku směr Brno, kde mě čapla státní průvodčí, pro tože jsem neměl lístek. Musel jsem jí ukázat vojenskou knížku a ona mně mužným hlasem slí bila, že můj přečin oznámí na velitelství brněnského útvaru. Okamžitě jsem v kasárnách na vštívil spisovnu, kde jsem písa ři řekl: „Hele, jestli přijde něja ký dopis od Československých státních drah, tak to musíš ně jak ztopit. Je to udání na moji osobu!“ Za pár dní mě písař za volal na spisovnu. Se smrtelně bledým obličejem mi řekl: „Že jsem tě, ty blbče, poslouchal!“ Dopis od ČSD opravdu přišel
a ačkoliv byl adresován velitel ství útvaru, písař dopis otevřel a omdlel. V dopise nebylo žád né udání na Dudka, ale byl to přísně tajný plán součinnosti že leznice a brněnských kasáren v případě války. Člověk a vlak, není to námět na román? Nejen to. Člověk a vlak tvoří ale gorii života. Hned po narození nastoupíme do vlaku, který není možné zastavit, a čím je člověk starší, tím ten vlak jede rychleji. Mně by to nevadilo, kdyby exis tovalo nebe a vedly tam koleje toho vlaku, protože v tom přípa dě bych spal každou noc v klidu jako dudek...
TEXT dušan pouzar Foto Pavel hanuška
profese
ČD CARGO představuje své profese Strojmistr je králem rozvrhů V dalším díle seriálu o profesích v ČD Cargo se budeme zabývat činností strojmistra, jehož hlavním úkolem je, lidově řečeno, příprava rozvrhů činností provozních zaměstnanců, a to konkrétně lokomotivních čet.
Řadí se mezi ně strojvedoucí a strojvedoucí v přípravě - hlavní zástupci profesí s nepravidel ným nástupem. Strojmistra může vykonávat jen osoba, která splní předepsané zkoušky, ale záro veň má splněnou praxi na pozici strojvedoucího. V ČD Cargo působí strojmistři na provozních pracovištích, což
dem k tomu, že činnost provoz ních zaměstnanců je z velké míry ovlivněna zákoníkem prá ce a také nařízeními podnikové kolektivní smlouvy společnos ti, musí strojmistr při plánování směn a nástupů brát v patrnost i mnoho vedlejších vlivů, kte ré mu kombinace nijak nezleh čují. Strojmistr musí mít přehled
i správné rozvržení plánu dovole ných lokomotivních čet v letních měsících tak, aby byl zachován plynulý provoz nákladních vlaků. Situaci strojmistrovi nijak ne zjednodušuje ani fakt, že ČD Cargo vlastní několik růz ných řad hnacích vozidel, nebo li lokomotiv, které se odlišují ne jenom trakcí, ale mají i odlišný
Strojmistr nemá za úkol pouze organizování lidí, ale musí mít přehled i o vozovém parku.
jsou lokální organizační jednot ky uvnitř osmi provozních jed notek po celé České republice. Najdete je většinou v malé kan celáři s typickým okénkem, skr ze něž sděluje strojmistr lokomo tivním četám místo, čas nástupu na směnu a přidělené hnací vo zidlo. Takto ale působí činnosti strojmistra velice zjednodušeně. Je zapotřebí zdůraznit, že plá nování, prováděné strojmistry, není vůbec jednoduché. Vzhle
o tom, kdy který zaměstnanec byl naposledy ve směně, ko lik má již odpracovaných hodin v měsíci a jestli má splněný zá konný odpočinek mezi směnami. Vzhledem k tomu, že provozní zaměstnanci jsou povinni něko likrát do roka absolvovat i dopl ňující školení, musí při plánování směn na tzv. vyrovnávací období počítat nejenom s jejich účastí, ale i rozsahem hodin těchto ško lení. Důležité je pro strojmistra
způsob řízení. Strojmistr tudíž při plánování výkonů musí zohled nit několik faktorů: zda vybraný strojvedoucí splňuje výše zmíně né podmínky, je-li způsobilý ovlá dat konkrétní typ hnacího vozidla (lokomotivy) a má písemně po tvrzenou znalost pojížděných tra ťových úseků na daném výkonu. Údaje o znalostech konkrétního
zaměstnance k tratím a druhům lokomotiv zjistí strojmistr v tzv. kartě seznání. Strojmistr nemá za úkol pou ze organizování lidí, ale musí mít přehled i o vozovém parku, který je v dislokaci daného provozní ho pracoviště, potažmo provoz ní jednotky. Nasazení lokomo tiv pak musí připravit dle zpra covaných oběhů hnacích vozi del od grafistů vlakové dopra vy, a to u pravidelných výkonů, a zároveň musí připravit loko motivy na případné mimořád né výkony, jako např. vojenská přeprava, nebo různé zkušební a pracovní vlaky, které zajišťuje jeho provozní pracoviště, případ ně provozní jednotka. Ve svých povinnostech má i sle dování kilometrických proběhů přidělených lokomotiv na svém provozním pracovišti a jejich pří stavbu na plánované prohlíd ky do údržby v servisních stře discích (střediscích oprav kole jových vozidel nebo depech ko lejových vozidel provozovaných Českými dráhami). V případě náhlé závady na lokomotivě řeší s DA a příslušným DP-ND v ob vodu (vedoucím směny) mož nost vystavení náhradního hna cího vozidla na výkon tak, aby byl co nejméně narušen grafikon vlakové dopravy a převoz porou chané lokomotivy na opravu. V souhrnu tak lze říci, že stroj mistrovi by záviděl schopnosti kdejaký ředitel základní nebo střední školy při plánování rozvr hů jednotlivých tříd na celý škol ní rok. Strojmistr ovšem směny na celý rok předem „namalovat“ nemůže. Jeho výhled je podstat ně kratší a nikdy neví, jaká mi mořádná událost mu celý plán zhatí.
7
8
TEXT a FOTO redakce
Aktualita
Czech Raildays pojedenácté V komerčním obvodu nákladového nádraží železniční stanice Ostrava hl. n. se konal již 11. ročník mezinárodního veletrhu drážní techniky, výrobků a služeb pro potřeby železniční a městské kolejové dopravy Czech Raildays 2010.
Veletržní areál na ostravském hlavním nádraží.
Pro ČD Cargo, jež je tradičním účastníkem ostravského veletr hu, byl Czech Raildays neopo menutelným článkem prezen tace služeb společnosti pro ši rokou odbornou i laickou veřej nost. Kromě komplexní nabídky služeb prezentovaných v rám ci společné expozice Skupiny České dráhy byl pro železnič ní odborníky i vhodnou příleži tostí pro představování novinek a také jedinečným fórem pro setkávání osobností drážního prostředí a výměnu zkušeností. V zahajovací den veletrhu slav nostně převzal generální ředitel společnosti ČD Cargo Ing. Jo sef Bazala od generálního ře ditele společnosti CZ LOKO Ing. Josefa Bárty poslední třicá tou lokomotivu řady 753 ze za kázky na modernizaci celkem 30 kusů lokomotiv. Lokomoti vy řady 753 modernizací získaly nový ekologický úspornější spa lovací motor Caterpillar, nové
pomocné pohony, nový vlako vý zabezpečovač a radiostanice, nový řídicí a diagnostický sys tém, byly dosazeny elektrodyna mické brzdy a zmodernizováno stanoviště strojvedoucího. Obdobně byla na veletrhu spo lečností CZ LOKO slavnostně předána do užívání společnosti ČD Cargo lokomotiva 742 701. Jedná se o zkušební prototyp, který vznikl modernizací původ ní lokomotivy řady 742. Loko motiva projde zkušebním pro vozem, po jehož vyhodnoce ní ČD Cargo zváží případné modernizace dalších lokomo tiv této řady. Po modernizaci má lokomotiva nový ekologický a úspornější spalovací mo tor Caterpillar se zvýšeným vý konem, nové pomocné poho ny, nový vlakový zabezpečovač a radiostanice, nový řídicí a diagnostický systém, byly dosa zeny elektrodynamické brz dy a zmodernizováno stanoviš
tě strojvedoucího. Lokomoti va 742 701 prošla rekonstruk cí kabiny strojvedoucího, došlo ke snížení kapot, byl dosazen systém automatické regulace rychlosti, měření spotřeby nafty a vedení deníku poruch. Hlavním přínosem modernizací
plynem (CNG). Společnost ČD Cargo poskytla v rámci projektu vhodné drážní vozidlo k odprodeji s potřebnou doku mentací, společnost VÍTKOVI CE Doprava realizovala přebu dování a Výzkumný ústav želez niční prováděl nezbytné konzul tační činnosti. Kromě montáže plynových lahví a výměny pů vodního motoru Tatra za mo tor CNG Tedom došlo k rozší ření kabiny, ochozu a krytu mo toru lokomotivy. Cílem přestav by je dosažení snížení nákladů na spotřebu pohonných hmot, snížení emisí výfukových ply nů a snížení hlučnosti vozidla; projekt sledoval ekonomické i ekologické přínosy. ČD Cargo se dlouhodobě podílí i na pod poře středoškolského vzdělá vání v oborech dopravy, spedi ce a logistiky a jejím propoje ní s praxí. Příkladem je i pod pora Nadačního fondu Mladý speditér, který každoročně po řádá pro studenty soutěž „Mla dý speditér“. Šestnáct čtyřčlen ných družstev z osmi vybra ných škol také letos zpraco vávalo teoretické otázky z ob
ČD Cargo se dlouhodobě podílí i na podpoře středoškolského vzdělávání v oborech dopravy, spedice a logistiky.
je zvýšení životnosti původních lokomotiv nejméně o 20 let, zvý šení jejich spolehlivosti a zlep šení většiny provozních para metrů. V neposlední řadě došlo modernizací ke zlepšení kom fortu obsluhujícího personálu. Společnost ČD Cargo se po dílela ve spolupráci se spo lečnostmi VÍTKOVICE Do prava a Výzkumný ústav že lezniční také na projektu pře stavby lokomotivy 703 na po hon se stlačeným zemním
lasti spedice a logistiky a ře šilo konkrétní případy z praxe. Ti nejlepší převzali v zahajova cí den veletrhu Czech Raildays 2010 ocenění z rukou generál ního ředitele ČD Cargo Ing. Jo sefa Bazaly. Ten také zástup cům Nadačního fondu Mladý speditér předal i darovací šek v hodnotě 55 000 Kč. Účast ČD Cargo na veletrhu, podtrženou tradičně vysokou návštěvností, nelze hodnotit ji nak než pozitivně.
cestování
TEXT a Foto Jiří maurenz
9
Za železnicemi na Kubu Každý člověk má svou vysněnou touhu, kam se chce podívat a těší se na zážitky, které si přiveze z cestování, a na krásy, které uvidí. Mojí dlouhodobou touhou bylo navštívit Kubu.
Po státní dráze do stanice Melena přijíždí náklad MINAZU.
Chtěl jsem poznat historii a pří tomnost železniční a silniční do pravy. Protože Kuba – to je snad jediné místo, kde se setkává historická americká a sovětská dopravní technika, i když dnes je doplňována čínskou. Kolem roku 2000 se Kuba stala rájem přá tel železnic, protože na poměrně malém prostoru bylo možno vi dět vidět nejen historické parní lokomotivy různých rozchodů, ale i historické motorové lokomotivy v normálním provozu. Bohudík, individuální cesta na Kubu je poměrně jednoduchá – – vízum je vlastně jen placená vstupenka do země, kterou lze získat na počkání na velvysla nectví. Při poslední návštěvě bylo třeba zakoupit dva noclehy v hotelu, což v cestovní kance láři nebyl problém. Doba, kdy na
Kubu pravidelně létaly ČSA s le tadly pronajatými Bristol Brita nia, později vlastními Il 18, Il 62, je minulostí. Dnes na Kubu létá dost společností, vybrat si je těž ké. My jsme byli nejvíce spokoje ni s cestou přes Španělsko, kde nám letecké společnosti zajistily nocleh při přestupu v Madridu.
jsme se těšili na provoz na cuk rovarských drahách. Mimo ho telu v Havaně jsme spali a jedli v soukromých penzioncích (casa partikular) rozdílné kvality – ně kde nám podstrojovali vynikající večeře z mořských plodů, jinde byla úroveň značně nižší. Kubu jsem se svými přáte
Na cesty jsme vyráželi koncem března, tedy tehdy, kdy na Kubě bylo počasí jako u nás v létě.
Byla to velmi příjemná aklima tizace. Povinností železničních fandů je v Madridu navštívit že lezniční muzeum ve stanici Mad rid Delicias. Na cesty jsme vyrá želi koncem března, tedy tehdy, kdy na Kubě bylo počasí jako u nás v létě. A hlavně – probíha la sklizeň cukrové třtiny, a tak
li navštívil třikrát – v roce 2001, 2003 a 2005. S normální mě nou, tedy kubánskými pesety, by se turisté-cizinci neměli setkat. Turisté musejí platit konvertibil ní měnou – při prvních dvou ná vštěvách jsme platili americkými dolary. V roce 2005 již americké dolary „neplatily“, platilo jen kon
vertibilní peso, které se rovnalo jednomu dolaru. Ale vyměnit do lary za konvertibilní peso nám nebylo doporučováno, protože při výměně byla desetiprocent ní srážka. Takže jsme měnili za eura. Za konvertibilní pesa jsme kupovali benzin, potraviny, nápo je a hradili ubytování. Jen jed nou za tři návštěvy jsme v ban ce vyměnili „obyčejná pesa“, kte rá jsme tudíž získávali jiným způ sobem. Ta sloužila především na koupi chleba, banánů, jen málo kdy se za ně dalo koupit pivo. Ač jsme jeli za železnicí, přemíš ťovali jsme se autem z půjčov ny, kterých je na havanském le tišti poměrně dost. Auta v půj čovně jsou nová, a mohli jsme si vybrat i naši fabii. S ohledem na snížení kurzu šla cena ben zinu rapidně dolů. V roce 2001
10
cecstování
stál benzin 0,75 dolaru, tedy 30 Kč, v roce 2005 sice 0,90 dolaru, ale s ohledem na přepo čet pouze 20 Kč. Železnicí jsme mnoho necestovali, jen občas jsme se projeli vlakem po cukro varské dráze, což byl neopako vatelný zážitek. Kolegovi stroj vedoucímu bylo umožněno řídit parní lokomotivu, což pro něho bylo dosti náročné. Je totiž velký rozdíl mezi americkou mazutkou a naší šlechtičnou. Cizinci by měli používat jen určené veřej né dopravní prostředky – dál kové vlaky a klimatizované au tobusy, kde je nutné platit kon vertibilním pesem. Do místního autobusu, který vznikl přestav
mátkami ze španělského ko loniálního období, tak překrás nou přírodou, plážemi a exo tickým ptactvem. Blankyt ně průzračné moře a věhlas né pláže k potápění přímo vy bízejí. Kuba je obklopena více než 4000 korálovými ostrůvky a atoly, teplota vody celoročně neklesá pod 24 °C. Hlavní měs to Havana je na seznamu světo vých památek UNESCO. Nejen zde je mnoho krásných pamá tek z koloniální doby, bohužel jen některé se opravují, jiné chátrají. Na Kubě se střídají pouze dvě roční období. Od května do října trvá období dešťů, od listopadu do dubna následuje suchá zim
dopravní technikou – autobu sy, lokomotivami a železničními vozy. Pak je naše Česká republi ka, která kdysi dodávala na Kubu především nákladní automobily a autobusy (které jsme tam stále potkávali, i když v malém množ ství) a zařízení cukrovarů, dnes je hospodářská spolupráce ome zena na dodávky osobních aut Škoda.
Kubánské železnice Síť kubánských železnic je po měrně rozsáhlá, na přelomu 20. a 21. století měřila kolem 5000 km. První dokončený úsek z Havany do Bajucal byl předán do provozu v roce 1837. Kuba
Původní elektrické vozy dráhy Hershey vozí turisty po legendární dráze.
bou nákladních automobilů roz todivných značek, by cizince vzít neměli. Na legendární karibský ostrov, při jehož vyslovení se vybaví me tropole Havana, doutníky Co hiba, vyhlášený rum (čím star ší, tím tmavší) a míchané nápoje Cuba libre či daiquiri, se jezdí dí vat miliony turistů ročně. Ostrov ní stát Kuba můžeme směle za řadit mezi perly Karibiku. Dých ne na vás tady pohoda a klid tro pické země, kde lidé sice nemají lehký život, ale jsou velmi pohos tinní, temperamentní a možná i spokojení. Země se může pochlubit jak dochovanými pa
ní sezona. Moře je celoročně pří jemně teplé. V období od června do listopadu se mohou na ostro vě objevit hurikány, které pácha jí velké škody. Ještě pár slov ke spolupráci Kuby se světem – jsou země, které Kubu natolik nemají rády, že jejich občané tam musejí jez dit přes jinou zemi – například přes Kanadu nebo Mexiko. Jsou země, které investují do Kuby a jsou připraveny na větší vstup – – Kanada rozšiřuje těžbu ropy, kvůli které zmizelo mnoho pláží, Španělsko ovládá část hotelové sítě, Japonsko se prosazuje do dávkami automobilů. Dravá Čína
tudíž měla první železnici v Latin ské Americe. Ale spojení Havany a Santiaga de Cuba bylo dokon čeno až v roce 1903. Tato dráha, dlouhá kolem 860 km, je páteřní tratí kubánských drah. V letech 1974–1984 byla komplexně přestavěna a měla být repre zentativní magistrálou Kuby. Ale vývoj po roce 1990 neumožnil dokončení všech plánovaných úprav tratě – především nebyla postavena všechna křižování se silnicemi, doděláno zabezpečo vací zařízení a nebyla zahájena plánovaná elektrizace tratě. Od této páteřní tratě odbočují další dráhy kubánských želez
nic – Ferrocarries de Cuba. Na některých však je provoz zasta ven (například trať z Placetas do historického města Trinidad, kde byl zničen uprostřed trati most), nebo je velmi slabý. Na tratích kubánských železnic parní lokomotivy nejezdí, s vý jimkou původně cukrovarských lokomotiv, které vozí vlaky pro turisty (např. na krátkém úseku v okolí Trinidadu). Motorizace, a tím i náhrada parních loko motiv, začala již v padesátých letech minulého století. Loko motivy G8 GM/EMD o výkonu 662 kW byly pro ještě soukromé kubánské dráhy Cuba Northern a Cuba RR dodávány v letech 1954–1955 v počtu 51 kusů a v době naší návštěvy byla jejich převážná část v provozu. Těmto strojům v pravidelném provozu se obdivují přátelé železnic pře devším ze Severní Ameriky, kteří přijíždějí prostřednictvím kanad ských cestovních kanceláří. Po kubánské revoluci přicháze jí dodávky sovětských lokomo tiv – od roku 1964 TEM 4, poz ději TEM 2TK a TEM 15K – tyto šestinápravové stroje vycháze jí konstrukčně z amerických lo komotiv ALCO. V roce 1974 při cházejí sergeje M 62K a v roce 1978 tropická úprava raguli nů – TE 114K. Samozřejmě, že jsou dodávány i lokomotivy z ji ných zemí, ale jejich význam není tak velký. Po roce 1990 jsou do dávány ojeté kanadské lokomo tivy MX 624 a později z Mexika americké C 30. Stav tratí a lokomotiv se na pře lomu 20. a 21. století zhoršuje, a tak několikahodinová zpoždě ní jsou pravidlem i na magistrá le. A to i přesto, že provoz není příliš silný. V lednu 2006 dochází k převrat né události v dodávkách moto rových lokomotiv – jsou dodány čínské stroje DF 7G-C o výkonu 1870 kW. K původním dvanác ti lokomotivám má být dodáno v průběhu let 2008–2010 sto dalších lokomotiv této řady. Sa mozřejmě, že tyto lokomotivy jsou nasazeny především na magist rále Havana–Santiago de Cuba.
11
Ale dochází k náhradě i zastara lých lokomotiv americké či so větské výroby i na dalších tratích.
Elektrická dráha Hershey Mezi největší lákadla milovníků železničních kuriozit patří snad poslední Interurbans – mezi městská elektrická dráha – na americkém kontinentě. Dráha původně nazývaná Hershey Cu ban Railway byla později začle něna do FCC. V roce 1918 byl zahájen provoz na prvních úse cích dráhy, jejíž páteřní trať vede z Havany do Matanzasu. Poměr ně brzy byl parní provoz nahra zen elektrickým o napětí 1 200 voltů. Délka sítě dosahovala po dokončení 200 km. Pro osob ní dopravu bylo dodáno od roku 1920 firmou Brill deset elektric kých osobních vozů a další kom binované pro přepravu zavaza del a pošty. Později byl park vozi del rozšiřován o další nové či re konstruované vozy. V roce 1998 bylo dodáno ze španělské Bar celony asi 30 rekonstruovaných elektrických vozů z dráhy Talla res de Ferrorarril de la Gene ralitat de Catalunya. Šlo také o vozy původně americké prove nience, ale přestavěné ve Špa nělsku k nepoznání od původ ního vzoru. Ty vozí cestující na Hershey dodnes. Soupravu tvo ří tři vozy, ale prostřední je již bez elektrické výzbroje. Původ ní vozy 306 a 308 tvoří historic kou soupravu k jízdám pro zá padní turisty. Ke svozu cukrové třtiny sloužily elektrické lokomo tivy, k dálkové nákladní dopravě pak sovětské motorové TEM 2 a TEM 4, běžné na síti kubán ských železnic. Podobných drah – Interurbans – bylo na Kubě více, i když jejich síť neměla takový rozsah jako síť Hersey. Všechny vycházely z Havany a podobně jako městské tramvaje byly po stupem času zrušeny.
Kubánské cukrovarské dráhy Dráhy na přepravu cukrové třti ny měřily v roce 1937 úctyhod ných 12 000 km, jejich síť byla
časem podstatně redukována, kolem roku 2000 bylo v pro vozu asi 7 000 km a redukce stále pokračuje. Cukrovarské dráhy mají především normál ní rozchod, ale velké množství jich bylo úzkorozchodných (roz chody 699 mm, 762 mm, 914 mm). Doprava cukrové třtiny mezi nákladišti a cukrovarem je
devším šlo o cukrovary s úzko rozchodnou železniční sítí. Pokud je někde uzavřen cukrovar, tak vlaky MINAZu vozí třtinu na po měrně dlouhé vzdálenosti, a tudíž používají i síť státních drah. Někde se tratě FCC a MINAZ dokonce úrovňově křižují. Na cukrovarských drahách slou ží především parní lokomotivy
parních lokomotiv. Ve zrušeném cukrovaru Toledo (toto jmé no je známější než nové jméno Manuel Martinez Prieto) je mu zeum, jehož sbírka lokomotiv je stále rozšiřována a je možné si objednat turistické jízdy parním vlakem. Podobně se v dalších cukrovarech tvoří muzejní sbírky či provozují muzejní vlaky.
Před odjezdem
Vyfešákovaná lokomotiva v dnes muzejním cukrovaru Jose Smith Comos
stále výhodná, protože v želez ničních vozech může být třtina skladována před zpracováním v cukrovaru. Proto jsou některá nová nákladiště otevírána velmi blízko cukrovarů a doprava na nákladiště je zajišťována přede vším sovětskými nákladními au tomobily. Na začátku 21. století bylo na Kubě asi 80 cukrovarů,
americké výroby – zejména od firem Baldwin, Alco a Vulcan. Motorové lokomotivy sovětské výroby byly dodávány do cukro varů od sedmdesátých let minu lého století, především dieselhydraulické lokomotivy TGM – – TGM 4, TGM 8K a TGM 6, kterých bylo dodáno kolem 600 strojů.
Úzkorozchodné depo na dnes již muzejní dráze v cukrovaru Marcelo Salado
které patřily ministerstvu cukro varnického průmyslu – MINAZ. Během prvního desetiletí tohoto století však bylo několik desítek cukrovarů zrušeno, nebo alespoň v nich byl zastaven provoz. Pře
Každý rok se dělá přehlídka par ních cukrovarských normálněrozchodných lokomotiv, na které jednotlivé cukrovary vyšlou své nablýskané skvosty. Před ně kterými cukrovary jsou pomníky
Poslední dny trávíme vždy v Ha vaně. Obdivujeme se nádherné historické budově nádraží Ha vana Central a estakádě, kterou do nádraží jezdí vlaky. Nelze zapomenout na návštěvu želez ničního muzea ve stanici Hava na-Cristina. Jsme zde jedinými návštěvníky. Prohlížíme nejstarší kubánskou lokomotivu č.1 „Lan Junta“ a cukrovarské parní loko motivy. Z motorových především maďarskou 61038 (typ DMV 9) a sovětského sergeje 61602, dar Leonida Brežněva Fidelu Castrovi, a elektrickou z dráhy Hershey. Pak odjíždíme do Leni nova parku. Tam se scházejí oby vatelé Havany odpočívat. Parkují zde desítky amerických veteránů – křižníků silnic z padesátých let, o které Kubánci vzorně pečují, především proto, že nové auto je pro ně nedosažitelné. Ale my jsme sem nepřijeli odpočívat, ale podívat se na pionýrskou dráhu, kde jsou v čele vlaků nasazeny parní úzkorozchodné lokomotivy. Dělají radost nejen mladým Ku báncům, ale i českým přátelům železnic. Pocházejí z různých kubánských cukrovarů. Na sou běžně vedoucí státní dráze však na vlak čekáme marně, provoz je zde značně omezen. Takže zbývá ještě jednou dojet k moři, aby chom se pochlubili, že jsme se na Kubě koupali v krásném moři, i když u Havany není nejčistější. A pak již na letiště, vrátit zpět automobil, vyzvednout kauci (bo hužel při poslední návštěvě sní ženou o pokutu, kterou policie zapsala do výpůjční smlouvy). Pozor – při odletu zaplatíte ještě odletový poplatek 25 konvertibil ních peset, bez kterého vás do letadla nepustí.
12
TEXT a Foto Martin Boháč
investice
Rekonstrukce tramvajové tratě a železniční nákladní doprava ČD Cargo
K zajímavé symbióze dvou různých druhů kolejové dopravy – železniční nákladní a městské tramvajové – dochází v těchto týdnech v západní části Prahy. Dopravní podnik hlavního města Prahy zde realizuje kompletní rekonstrukci tramvajové trati na Plzeňské třídě, a to v téměř celém úseku od křižovatky Anděl až po konečnou na sídlišti v Řepích. Rozpočet na tuto akci je okolo 650 milionů korun a část z něj bude hrazena formou dotace z evropského programu Konku renceschopnost. Přesná výše dotace ale zatím není známá. Půjde o kompletní rekonstruk ci trati včetně smyčky v Řepích, ale například také zastávek. Akce odstartovala začátkem června. Od Anděla do Řep bu dou tramvaje nejdříve jezdit pouze do Vozovny Motol, od prvního července pak bude trať uzavřena celá. 1. září by měl být úsek z Anděla do Vozovny Mo tol v provozu a v průběhu září by měl být dokončen úsek do Řep. Jedna z nejvytíženějších tratí v Praze je totiž v bídném sta vu. Tramvaje musí v některých úsecích jet doslova krokem, Dopravní podnik tomu musel dokonce přizpůsobit i jízdní řád a prodloužit jízdní dobu. Čás tečné opravy kratších úseků již nepomáhaly, a DP se proto roz hodl trať zcela zrekonstruovat. Úsek mezi Klamovkou a Sídliš těm Řepy v délce 6,5 kilomet ru budou opravovat společnos ti Skanska a Eurovia, které zví tězily ve vypsaném výběrovém řízení. Dopravní podnik bude sám opravovat křižovatku An
Rekonstrukce tramvajové tratě na Plzeňské třídě je v plném proudu.
děl, Radlická–Plzeňská, vymě ní trať mezi oběma křižovatka mi a několik dalších úseků. Ná klady se odhadují na desítky mi lionů korun. Ve všech úsecích dojde k demontáži panelů, kte ré tam dnes jsou a trať bude ře šena novou technologií. V úse ku mezi Andělem a Tomáško vou ulicí bude pod kolejemi be tonová deska a na ní asfalt. Od Klamovky dál bude trať v železo betonových pražcích s tím, že po Kavalírku budou zaasfaltovány a dál bude otevřená, ve štěrku.
V Řepích pak krátký úsek pove de v trávě, o kterou se bude sta rat městská část. Opravou tratě se podstatě zvý ší rychlost tramvají. Tím pádem jich DP nebude muset nasazo vat tolik. Všechny zastávky bu dou bezbariérové. Provoz by měl být podstatně méně hlučný, a to i díky instalaci kolejnic bez žlábku mezi Kotlářkou a Síd
ska montuje kompletní kolejo vá pole, která nákladními auto mobily převáží přímo na stavbu. Návozy kolejnic pro DP jsou ale poměrně tradičními přepravami, ČD Cargo pravidelně do Pra hy přiváží nové kolejnice jak pro tramvajové tratě, tak i pro metro. Zajímavostí této akce je hlavně odvoz vytěžených kolejnic, které jsou demontovány v celém re
Půjde o kompletní rekonstrukci trati včetně smyčky v Řepích, ale například také zastávek.
lištěm Řepy. Zastávky by také měly být vybaveny světelnými tabulemi s informačním systé mem. Životnost trati je vypočítá na na třicet let. Tolik tedy k vlastní rekonstrukci tramvajové tratě. Pro ČD Cargo přinesla tato zajímavá stavba několik obchodních příležitos tí: jednak návozy nových kolej nic z Třineckých železáren, které jsou naváženy do stanice Rudná u Prahy, kde z nich firma Skan
konstruovaném úseku z původ ních panelů BKV. Díky obchodní aktivitě ČD Cargo byly získány i tyto přepravy, kte ré znamenají odvoz celkem 1200 tun vytěženého kovového odpadu k dalšímu zpracování. Celá akce ukazuje, že i v dneš ní době lze pro železnici získat zcela nové a netradiční přepra vy, které díky jejich úspěšnému zvládnutí slibují významný po tenciál i do budoucna.
TEXT Jiří teper Foto autor
Zajímavost
Výlet do Hrusic
Někde jsem četl, že nejznáměj ší a nejprodávanější čeští malíři v cizině vůbec nejsou Lada a Mi koláš Aleš, jak by si snad něja ký zastydlý vlastenec mohl mys let, ale tvůrci moderního čes kého výtvarného umění Kupka, Filla, Čapek a další. Bude to asi pravda a buďme rádi, že má ci zina zájem. Ale taky mi někde v koutku paměti utkvělo, že pan Picasso se prý jednou zmínil, že největší z našich malířů je právě pan Lada. Jestli to opravdu řekl, buďme také rádi, i když v umění jsou všechny žebříčky velikosti moc a moc vachrlaté. Vlastně se chci svěřit, jak jsem se prvně v životě vypravil do Hrusic na výlet. Byl takový pěk ný letní den a mně se najednou zastesklo po těch známých ob rázcích: na vrbě sedí starý has trman, na stráni pod kostelí kem se pasou kravky a v pozadí se černá les. Pan Lada každo pádně dokázal jednu ohromnou věc. Jeho dětství se jaksi sta lo dětstvím mnoha z nás, i když jsme se s ním minuli v čase i prostoru o mnoho let.
Jenže návraty do dětství býva jí ošidné. Do Hrusic jsem přijel pozdě. Nebýt stále malebného kostelíku a stále fungující hos pody U Sejků, asi bych ani ne věřil, že jsem na správném mís tě. Ladovy chaloupky zmizely do jedné a místo nich tam sto jí upravená stavení s vodopády barevných muškátů pod okny a taky obecní úřad s praporci obce a Evropské unie. Co jsem mohl čekat! Bydlet v doškové chalupě s jedinou světnicí, kde je podlaha z udu sané hlíny, jak bydlíval v dětství pan malíř, to už dneska nemů žete po nikom chtít. Ale proto že Ladovy Hrusice jsou pořád pojem, vybavili místní svou ves aspoň barevnými informačními cedulemi, na kterých se může te dočíst, že tady kdysi stávala pastouška strejčka Malinovské ho, tady zas rodný dům Josefa Lady, tady byla Jedličkova lou že… Přiznávám, že po cedulích jsem dlouho nechodil. To by bylo, abych kousek toho opravdov ského ladovského dětství ještě
v Hrusicích nezahlédl! Pod kos telíkem, u plaňkového plotu do polí, začalo přihořívat. Z lískové ho keře tam na mě z ničeho nic vykoukla bradatá hlava. „Šman kote,“ ulevil jsem si staromilsky, „Bobeš!“ Ten slavný kozel, kte rého do nerozlučného hrusické ho trojlístku doplňovali kocour Mikeš a čuník Pašík! Ale už druhý pohled na to zvířát ko tlumil mé nadšení. Venkov ský kluk jako Franta Kuldanů sice nejsem, ale tolik jsem po
znal, že Bobeš má pěkné veme no. „No dobrá,“ říkám si, „aspoň mě v Hrusicích přivítala paní Bobešová.“ Pravé přivítání však mělo teprve přijít. Odněkud z hromady dříví a prken náhle vystartoval na pě šinku přímo proti mně černý ko courek. Potom se zarazil upro střed běhu a několik dlouhých vteřin se mi díval do očí. A pak se docela pomalu otočil, ještě zaváhal – popoběhl a zmizel. Znám kočky dost dobře a snad no jsem odhadl, co se v té černé hlavičce odehrávalo. Ty jsi, milý Mikeši, také přiběhl pozdě. Už už se ti zdálo, že na pěšince sto jí ten, na kterého jsi tak dlouho čekal, že tam přichází tvůj nejmi lejší kamarád Pepík Ševců, kte rý se snad konečně vrací, a pře ce v té Praze nezapomněl… Ale pardyje kopyto, byl jsem to je nom já, neznámý turista... Chystám se do Hrusic ještě v zimě. Tuším, že sníh zakryje vše nepodstatné a bude to tam zas vypadat jako na těch zná mých obrázcích. A možná se mi podle drobných kočičích stop podaří najít i kocourka Mikeše, abych ho potěšil aspoň zprávou, že Pepík Ševců se už dávno stal velkým českým malířem a že to říkal i pan Picasso. A jestli ješ tě budou Mikešovi držet ty staré botky, půjdeme se spolu sklouz nout na Jedličkovu louži našeho společného dětství…
13
14
KVÍZ
Prázdniny jsou za dveřmi Tak je to tu zas, doba dovolených, mořský vánek, opalovací krémy, vůně horských borovic, rozkvetlé zahrádky na chalupách a chatách, zkrátka relax a jedno z nejkrásnějších období v roce vůbec. Doufáme, že si ho užijete naplno a k vaší pohodě přispěje i česká železnice, po které budete cestovat. 1) Jaká místa si nejraději vybíráte pro dovolenou? a) P rázdninová letoviska. b) O puštěná místa na koncích
7) Čím za dovolenkovým pobytem cestujete nejraději a proč? a) L etadlem, protože je
světa. c) Nejlépe si odpočinu na chalupě. d) Snažím se poznat pokaždé jiný kout světa.
rychlé. b) Autem, protože si určuji rytmus. c) Vlakem, protože je to romantické. d) Autobusem, protože je to levné.
2) Kdy nejčastěji jezdíte za sluncem? a) K aždoročně o prázdninách. b) V předsezonních nebo
8) Jakému ubytování dáváte přednost? a) V hotelu. b) V apartmánu. c) V e stanu. d) V soukromí.
posezonních termínech. c) Obvykle když je u nás chladné roční období. d) Jednou za dva až za tři roky.
3)Podle čeho si vybíráte dovolenou? a) P odle ceny poukazu. b) P odle kvality nabízených služeb. c) Podle své finanční a časové situace. d) Především podle nálady a chuti.
b) S partnerem či partnerkou. c) S rodinou. d) Sami.
4) S kým byste nejraději strávili volný týden? a) S kamarádem či
5) Jak dlouhá dovolená vám vyhovuje? a) 7 dní i s cestou. b) 1 0 dní i s cestou. c) 1 4 dní i s cestou.
kamarádkou.
9) Co ve vás evokuje slovo „dovolená“? a) O dpočinek. b) P oznání. c) V zrušení. d) S tarosti.
d) Více jak dva týdny.
6) Co si rozhodně musíte z dovolené přivézt? a) B ronzovou kůži. b) K ufr suvenýrů. c) A lbum plné fotografií. d) K upu dobrodružných
10) Jak vypadá vaše prázdninová noční můra? a) Z atoulané kufry. b) Ú pal, úžeh. c) B odlina z mořského ježka ve vaší patě. d) Špatné počasí.
vzpomínek.
Soutěž K létu patří i poetika, a proto dnes soutěžíme o čtyři knihy básní hudebního textaře Pavla Cmírala, nazvané UNISEX. Získá je ten, kdo uhádne, pro koho napsal Pavel Cmíral text k hitu Milujem se čím dál víc. a) Pro Petra Koláře.
b) Pro Petru Janů.
c) Pro Petra Kotvalda.
Nabito či vybito? 36–25 bodů Posloucháte svůj biorytmus a odpoč íváte tehdy, je -li potřeba, a proto není divu, že na dovolenou v létě jezdí téměř každý, ovšem kromě vás. Nikdo vás proto nedonutí nahlašovat letní dovolenou už v únoru. Dokážete si naordinovat odpočinek a dodat tak svému tělu i duši přísun čerstvé energie. Zkuste to naučit i lidi kolem vás.
24–13 bodů Nuda k relaxaci rozhodně nepatří. Pokud své volné dny prokombinujete s pobytem v přírodě, u moře a sportem, uděláte pro sebe maximum. Nezapomínejte na své blízké, na kamarády, ale hlavně sami na sebe a na své vlastní pocity štěstí. Dopřejte si minimálně dva, avšak nejlépe tři týdny relaxace.
12 a méně bodů Přeplněné letní pláže, neustálé hlídání hodinek, abyste neprošvihli oběd, shánění suvenýrů atd. Tak takhle si tedy vážně opravdu neodpočinete. Dovolená je od slova „dovolit si“, a tak si dovolte to, na co přes rok nemáte čas. Zapomeňte na realitu všedních dní a dejte odpočinout duchu i tělu. Myslete na to aspoň těch pár slunných dní.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
A
0
1
0
2
0
2
2
0
1
1
B
3
2
1
3
2
0
1
1
2
3
C
1
3
2
1
1
1
3
3
3
2
D
2
0
3
0
3
3
0
2
0
0
PŘIPRAVIL BUP
Výherci čtyř knih od Janice Y.K. Lee – Učitelka klavíru: Josef Luxemburg, Milevsko, František Brejcha, Praha 7, Eva Hauftová, Praha 6, Renata Varšavová, Sezemice
15
KŘÍŽOVKA
Křížovka o ceny Správné znění tajenky z č. 6/10: Vozit s ČD CARGO zboží? To je nápad přímo boží.
Výherci z minulého čísla Oldřiška Bláhová, Praha 10 Jiří Görner, Milovice Stanislav Hrubý, Karlovy Vary
Vyluštěnou tajenku z č. 7/10 zasílejte do 3. srpna 2010. GRAND PRINC, SPECIÁL ČD CARGO, Vinohradská 174, 130 00 Praha 3.
Libor Hlaváček, Hradec Králové Iveta Andrýsková, Kopřivnice
