OHROŽENÍ POPULACE SKOKANA ŠTÍHLÉHO (Rana dalmatina BONAPARTE, 1839) V PRAŽSKÉ PR KLÁNOVICKÝ LES
Exposure of Agile frog s (Rana dalmatina BONAPARTE, 1839) population in protected landscape region Klánovický les, Prague.
Martin ČIHAŘ
Úvod Z hlediska zachování přirozeného genofondu a druhové ochrany na území ČR a SR patří obojživelníci právem na jednu z předních příček zájmu. Obzvlášť ceněna je jejich bioindikační funkce. Z celkového počtu 18 žijících původních druhů je jich 13 pokládáno za ohrožené nebo kriticky ohrožené, to představuje plných 72,2 % (BARUŠ a kol., 1989). Jedním ze dvou druhů hnědých skokanů, zařazených do československé Červené knihy, je skokan štíhlý (Rana dalmatina), potřebu a podmínky jeho ochrany zmiňují i některé další publikace (např. ČAPUTA a kol., 1982, PECINA a ČEPIČKÁ, 1979). Základní součástí praktické ochrany tohoto druhu je zachovávání přirozeného charakteru listnatých a smíšených lesů, které obývá, zvláště pak vodních nádrží a tůněk, v nichž probíhá velmi časně z jara krátkodobé rozmnožování (OLIVA a kol., 1968). K tomuto cíli by měla sloužit vyhlášená chráněná území, zahrnující výše zmíněné biotopy s prokázaným výskytem uvedeného druhu. Předložená práce se zabývá ohrožením populace R. dalmatina, která nastala v důsledku neuváženého antropogenního zásahu do jejího biotopu. Negativně ovlivnila životní prostředí druhu v části přírodní rezervace Klánovický les a jejím bezprostředně přiléhajícím území, příměstském lese Vidrholec.
93
94
Popis lokality Sledované místo se nachází ve východním výběžku PR Klánovický les na levé straně železniční trati Kolín - Praha mezi Úvaly a Klánovicemi, bezprostředně pod náspem. Zhruba ve vzdálenosti jednoho kilometru od západního okraje Úval se nalézá nápadnější tůň (viz. obr.l), vzniklá při výstavbě trati. Tůň zvyšuje ekologickou diversitu celé oblasti, slouží k rozmnožování poměrně pestré fauny obojživelníků z okolního lesa. V minulém desetiletí zde byl například autorem zaznamenán výskyt Triturus cristatus, T. vulgaris, Rana temporaria, R. dalmatina. Je však třeba poznamenat, že prostředí tůně se rok od roku horší v důsledku postupného zazemňování, smyvů a průsaků z náspu i ze samotného lesa. Svoji úlohu nepochybně sehrává také atypické sucho v několika posledních letech. Výskyt T. cristatus (1 ex. samice) byl naposledy zjištěn v roce 1982, několik jedinců T. vulgaris obývalo tůň ještě na jaře roku 1988. Vlastní tůň je protáhlého tvaru, její délka činí asi 40 metrů, maximální šířka 5 metrů a hloubka vody nepřesahuje 1 metr.
Obr. č. 2 - Situační nákres lokality Na podzim roku 1990 byl ČSD paralelně s tratí ve vzdálenosti asi 8 - 1 0 metrů od tůně vyhlouben výkop pro uložení kabelů. Prakticky bez přerušení oddělil tůň i ostatní biotopy pod náspem od vlastní lesní plochy. Rozměry výkopu byly následující: délka okolo 4 kilometrů (spojoval železniční zastávky Úvaly a Praha - Klánovice), šířka 30 centimetrů, hloubka 80 centimetrů (místy zborcenými stěnami snížená, nikde však pod 40 cm). Na úseku sousedícím s tůňkou, tzn. v délce asi 15 až 25 metrů, výkop sestoupil pod úroveň hladiny podzemní vody, hloubka takto zvodnělé části se pohybovala mezi 20 a 60 centimetry. Břehy výkopu byly po celé délce kolmé, místy dokonce vyduté, horní okraje byly ostré nebo převislé. Výkop byl zahrnut mezi 6. a 9.5.1991.
95
Materiál a metodika V období mezi 7. dubnem a 9. květnem 1991 bylo uskutečněno celkově 11 pozorování, při nichž byl sledován výskyt druhu R. dalmatina a několika jedinců R. temporaria během rozmnožování prvně jmenovaného druhu. Experimentálně byl využit umělý výkop, sloužící jako „dokonalá past" na žáby, migrující mezi prostranstvím lesa a výše zmiňovanou tůní. Výška stěn výkopu a jejich charakter znemožňoval obojživelníkům únik. Skokani a jejich snůšky vajec byli ve výkopu jednak přímo počítáni, nezávisle na tom byli pak loveni zvlášť upraveným sítkem z plastu. Po určení pohlaví dospělých žab byly tyto a některé ze snůšek přenášeny do tůně. Výsledky a diskuse Číselný přehled o jednotlivých pozorováních je patrný z přiložené tabulky. Pro lepší přehlednost je třeba upřesnit a doplnit průběh pokusu následujícími poznámkami. Číslo
Datum,
pozorování
hodina
Počet exemplářů Rana dalmatina (R. temporaria) ve výkopu v párech
jednotlivě
ΣΣ
Uhynulé Přenesení žáby
jedinci
Evidované snůšky vajec
Prokazatelně
Ponechané
Přenesené
Σ
uniklé při přenášení
1 7.4.,
♀
♂
Σ
♀? ♂ ?
Σ
-
-
24
-
-
-
7
12
10
22
-
1
3
4
(1)
(3)
(4)
1
1
2
1
1
2
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
31
3
-
-
24
-
24
26
-
30
3
-
23
-
5
-
6
3
9
2
11
14.00 2 7.4., 17.30 3 10.4.,
2
-
2
-
2
4
-
4
2
6
1
7
-
3
3
3
-
-
3
9
-
9
-
-
-
-
9
-
9
-
-
-
1
1
1
2
1
-
8
1
9
-
-
-
-
1
1
1
-
-
1
8
-
8
-
-
-
-
-
1
1
-
1
-
8
-
8
-
-
-
-
1
-
-
2
-
2
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
6
42
16.30 4 13.4.,
(4) 1 (1)
3 (1)
16.10 5 17.4., 16.15 6 21.4.,
-
-
-
-
14.30 7 24.4., 17.00 8 28.4., 14.00 9 1.5.,
1
16.00 10 5.5.,
-
-
-
-
17.00 11 9.5.,
-
-
-
-
14.30
96
27
Dne 7.4. bylo při náhodné obchůzce ve výkopu u tůňky zaznamenáno větší množství pářících se i jednotlivě se vyskytujících žab. Některé z nich byly viditelně oslabeny, jiné mrtvé. Orientačně bylo napočítáno 12 párů, 7 jedinců a 3 uhynulé žáby. Snůšek bylo zaznamenáno 24. Téhož dne bylo sčítání zopakováno. Odlovy bylo zjištěno 13 párů. Jako R. dalmatina v nich bylo determinováno 10 samců a 12 samic, jako R. temporaria 3 samci a jedna samice. Tři páry byly složeny z jedinců obou druhů. U jednotlivě se vyskytujících žab se jednalo o jednoho samce R. dalmatina a o další 3 exempláře téhož druhu, jejichž pohlaví se nepodařilo určit. Tři mrtví skokani (R. dalmatina) byli vyloveni na břeh. Do tůně bylo celkem přeneseno 30 exemplářů živých žab, 3 jedince se ulovit nepodařilo. Přemístěno bylo 23 snůšek vajec. O tři dny později (10.4.) byl ve výkopu zaznamenán 1 kopulující pár a 3 jedinci (2 samci a 1 samice), vše R. dalmatina. Kromě nich zde byla jednotlivě zastoupena samice R. temporaria. Všech šest žab bylo přeneseno do tůně, další tři při odlovech unikly. Přeneseny byly 2 snůšky vajec, 9 dalších bylo ve výkopu ponecháno pro případ pozorování dalšího vývoje. Čtvrté pozorování se uskutečnilo 13.4. Byli při něm odloveni a do tůňky přeneseni 4 skokani R. dalmatina (1 pár a dva jednotliví samci), mimoto dva exempláře při lovu unikli zpět do výkopu. Přemístěna do tůně byla 1 snůška vajec, ve výkopu bylo přímo napočítáno 6 snůšek. V období mezi 13. a 17.4. došlo k výrazné změně počasí, silně se ochladilo. Dne 17.4. byli ve výkopu pozorováni 3 skokani, odlovit se však nepodařilo ani jednoho. Napočítáno bylo 9 snůšek vajec. Velmi studené počasí trvalo i nadále a dosáhlo vrcholu 20.4.1991. Patrně v důsledku toho nebyly při 6. pozorování 21.4. žáby ve výkopu pozorovány vůbec, zůstává zde stále 9 snůšek. Při další pochůzce 24.4. začíná mírné oteplování, chycen a přenesen byl 1 exemplář skokana štíhlého, v důsledku silného podchlazení prakticky nepohyblivý. Vedle toho byly z výkopu odstraněni 2 uhynulí skokani téhož druhu. Dne 28.4. se z výkopu nepodařilo ulovit 1 skokana, přenesena byla 1 snůška vajec, 8 jich zůstává ve výkopu. Vzhledem k dlouhotrvajícímu suchu poklesla k tomuto datu od počátku pozorování hladina ve výkopu i v tůni o cca 5 - 7 cm. Příští pozorování bylo provedeno 1.5. Po dešti (přechod teplé fronty) voda přibyla o 5 - 10 cm, byla špatně průhledná, kalná. Chycen a přenesen byl 1 samec R. dalmatina, 8 snůšek zůstává nadále ve výkopu. 5.5. opět asi o 5 cm přibývá voda. Z důvodu silného zakalení je nyní v podstatě neprůhledná (přímo spatřeny pouze 2 snůšky). Odstraněn byl 1 mrtvý exemplář skokana štíhlého. Poslední obhlídka lokality se uskutečnila 9.5.1991. Výkop byl zasypán, pozorování ukončena. Za celé období bylo z výkopu do tůně přeneseno a tím zachráněno 42 skokanů, z toho se jednalo o 37 skokanů štíhlých (20 samic, 13 samců a 4 jedince pohlavně nedeterminované) a o 5 skokanů hnědých (3 samce a 2 samice). Za stejnou dobu ve výkopu prokazatelně uhynulo 6 skokanů štíhlých. Postupně bylo přeneseno 27 snůšek vajec. Na základě uskutečněných pozorování lze učinit následující shrnutí. Část populace R. dalmatina v Klánovickém lese, k rozmnožování aktivně využívající sledovanou tůň lze
97
pro rok 1991 odhadovat na přibližně 50 jedinců. Vzhledem k ojedinělosti této lokality je možné tento údaj chápat jako reprezentativní v měřítcích celé jihovýchodní části Klánovického lesa mezi železnicí a silnicí E 15. Potvrzuje se relativně krátká doba páření druhu R. dalmatina (ČAPUTA a kol., 1982), hlavní fáze rozmnožování proběhla během 1 - 2 dnů. Oproti běžně uváděným údajům (např. BARUŠ a kol., 1989), na sledované lokalitě proběhlo rozmnožování s více než měsíčním zpožděním. Páření R. dalmatina se aktivně účastnilo několik jedinců R. temporaria, Z poměrně nízkého počtu (6 exemplářů) lze usuzovat, že se tak dálo mimo hlavní období rozmnožování populace R. temporaria. Situaci spojenou s neuváženým postupem při hospodaření v chráněném přírodním výtvoru Klánovický les je třeba hodnotit jako závažnou a z hlediska ochrany druhu R. dalmatina kritickou. Neúměrně dlouhá doba, po kterou byl výkop odkryt, vážně ohrozila podstatnou část populace uvedeného druhu. Nepříznivé důsledky odvracela improvizovaná a velmi náhodně uskutečňovaná pozorování. Konkrétně tak byla úmrtnost dospělých žab snížena z 48 jedinců na 6 a z 35 snůšek na 8. V případě, že by ke sledováním nebylo došlo, počet zeminou zahrnutých snůšek by byl nepochybně několikanásobně vyšší.
Závěr V období od 7.4. až 9.5.1991 byla v jihovýchodní Části přírodní rezervace Klánovický les v Praze zaznamenáno ohrožení rozmnožující se populace Rana dalmatina. Jednalo se o prostorově i časově nevhodně provedený výkop, z něhož bylo vyloveno 27 snůšek vajec a 42 skokanů, z toho 37 ex. R. dalmatina a 5 ex. R. temporaria. Vejce i dospělí skokani byli vypouštěni do lokality sloužící k přirozené reprodukci. Konstatováno je zhruba měsíční opoždění rozmnožování R. dalmatina na dané lokalitě, časové rozmezí reprodukce bylo krátké. Pozorování je dobrým podkladem pro odhad velikosti populace, využívající k reprodukci danou tůň, slouží jako dokumentace příkladu neuváženého a nekoordinovaného zásahu v chráněném území se závažným dopadem na celkovou prosperitu ohroženého druhu.
Abstract Population of Rana dalmatina in reproduction phase was endangered in Prag's protected region in period 7.4. - 9.5.1991 by untimely and unspacely hollowed excavation. Altogether 27 egg's congeries and 42 adult frogs (37 specimens of R. dalmatina and 5 specimens of R. temporaria) were catched here. Eggs and frogs were transferred into the suitable locality. These observations are a good base for estimation of population. Our observations are an example of uncoordinated intervention of man into protected region with negative incidence on vulnerable species. Reproduction phase of R. dalmatina was delayed in comparison with data from literature.
98
Literatura BARUŠ, V. a kol.: Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR, 2. SZN, Praha, 1989, 133 s. ČAPUTA, A. a kol.: Atlas chráněných živočíchov Slovenska. Obzor, Bratislava, 1982, 434 s. OLIVA, O. a kol.: Stavovce Slovenska. Vyd. SAV, Bratislava, 1968, 389 s. PECINA, P., ČEPIČKA, A.: Kapesní atlas chráněných a ohrožených živočichů, díl I. SPN, Praha, 1979, 219 s.
Adresa autora: RNDr. Martin Čihař, CSc., Ústav pro životní prostředí PřF UK v Praze, Benátská 2 128 01 Praha 2.
99
100
