Closing the health gap in European Union Country Profile: Czech Republic
Odstraňování rozdílů ve zdraví v Evropské unii Profil země: Česká republika
Odstraňování rozdílů ve zdraví v Evropské unii Profil země: Česká republika
Autoři: Witold Zatoński, Marta Mańczuk, Uruszula Sulkowska a tým projektu HEM (Health Evolution Monitoring = monitorování vývoje zdraví) Editace: Ivana Holcátová Překlad: Šárka Adamčíková
Tato publikace vychází z projektu HEM – Snížení nerovnosti zdraví – který získal fi nancování z Evropské unie (smlouva grantu č.: 2003121) a z polského Ministerstva vědy a vysokého školství (smlouva grantu č.: 167/PUBLIC HEALTH/2006/7) Názory vyjádřené autory nebo editory nutně nepředstavují rozhodnutí nebo uvedené postoje Evropské komise nebo polského Ministerstva vědy a vysokého školství
HEM – odstranění rozdílů ve zdraví – snižování předčasné úmrtnosti. Základ pro monitorování vývoje zdraví při rozšiřování EU. Tříletý projekt číslo 2003121 předložen v rámci Programu veřejného zdraví 2003-2008, DG Sanco (60% poskytnuto Evropskou komisí, 40% dodáno polskou vládou – Ministerstvem vědy a vyššího školství). Smlouva o grantu číslo 2003121 byla podepsána 1. prosince 2004.
Celá myšlenka projektu vznikla na sympoziích a seminářích, které byly organizovány v devadesátých letech v Cancer Epidemiology and Prevention Division, �e Maria Skłodowska-Curie Memorial, Cancer Center and Institute of Oncology (Varšava, Polsko), profesorem Witoldem Zatońskim a jeho spolupracovníky. Hlavní analýzy a vědecké zprávy byly vytvořeny týmem z výše uvedené instituce, ve spolupráci s organizačním výborem, pracovní skupinou, skupinou expertů a spoluřešitelů, které se skládají z vědců a odborníků z různých států. Tato široká síť spolupracovníků byla základem a integrální součástí realizovaného projektu.
Projektový tým HEM Vedoucí projektu a hlavní řešitel: Witold Zatoński Oddělení epidemiologie zhoubných novotvarů: Magdalena Cedzyńska, Joanna Didkowska, Zofia Dzik, Jakub Gumkowski, Wioletta Knapik, Kinga Janik-Koncewicz, Marta Mańczuk, Krzysztof Przewoźniak, Urszula Sulkowska, Joanna Szwechowicz, Wojciech Tarkowski, Ewa Tarnowska, Urszula Wojciechowska, Katarzyna Żmijewska Hlavní spoluřešitelé: Paolo Boffetta, Hannia Campos, Carlo La Vecchia, John Powles, Jürgen Rehm, Walter Willett Řídící výbor: Předseda: Eva Negri Leif Aarø, Peter Boyle, Anna Gilmore, Eric Jougla, Albert Lowenfels, Jose Maria Martin-Moreno, Fred Paccaud, Richard Peto, Vesna Kerstin Petrič, Pekka Puska Koordinátoři zemí: Bulharsko: Plamen Dimitrov Česká republika: Ivana Holcátová, Alexandra Pilipcincova, Rudolf Poledne Estonsko: Ain Aaviksoo, Raul Kiivet Maďarsko: Csilla Kaposvári Litva: Jūratė Klumbienė Lotyšsko: Iveta Pudule Slovensko: Eleonóra Fabiánová Slovinsko: Tit Albreht Rumunsko: Florentina Furtunescu Spolupracovníci: Vincenzo Bagnardi, Dolly Baliunas, Monika Bene, Gabriella Bohm, Jana Brozova, Esteve Fernandez Munoz, Sylvano Gallus, Lydia Gisle, Ewa Halicka, Martin Jarvis, Luk Joossens, Ann-Sofie Karlsson, Michael Kunze, Tiina Laatikainen, Johan Lund, Jacek Moskalewicz, Jayadeep Patra, Gérard Pavillon, Svetlana Popova, Trudy Prins, Sylviane Ratte, Lorenza Scotti, Hans Storm, Benjamin Taylor, Rene �yrian, Hana Vrbanova, Robert West, Jeal-Jouis Wilquin, Tarquinia Zeegers Editování dodatečné kopie: Robin Room, Mateusz Zatoński
Obsah Předmluva
7
Profil země: Česká republika
9
Rozdíly
11
Kardiovaskulární úmrtnost
13
Zranění
15
Další příčiny předčasných úmrtí
15
Alkohol
15
Tabák
16
Strava
17
Závěry
18
Klíčové body
18
Literatura
19
Zdravotní indikátory
21
Doplňkové tabulky
29
Souhrn HEM projektu
45
EU: Evropská unie EU15: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, VB – členské státy Evropské unie před květnem 2004 EU10: Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko – nové členské státy Evropské unie ze střední a východní Evropy po rozšíření v květnu 2004
7
Předmluva Hlavním cílem HEM (Health Evolution Monitoring = monitorování vývoje zdraví) projektu Odstranění nerovnosti ve zdraví byla charakteristika předčasné úmrtnosti v Evropské unii a nerovnosti ve zdraví mezi novými členskými státy EU ze střední a východní Evropy a EU15. Za tím účelem jsme vybrali mladé dospělé (20-44) a dospělé středního věku (45-64) a zaměřili jsme se na ty skupiny nemocí a rizikové faktory, které významně přispívají k nerovnosti ve zdraví mezi východem a západem EU, měřeno průměrnou délkou života. Profil země popisuje míru nerovnosti mezi Českou republikou a zeměmi EU15, včetně rozdílů v průměrné délce života, rozdělených podle věku a skupiny onemocnění. Analyzované skupiny nemocí, které nejvíce přispěly k nerovnosti, byly kardiovaskulární nemoci a zranění. Krátce byly zmíněny i další příčiny předčasných úmrtí. Mimoto jsme charakterizovali zátěž alkoholem, včetně úmrtnosti související s pitím alkoholu; poškození zdraví tabákem, včetně úmrtnosti související s tabákem a krátkou charakteristiku stravy s jejími zdravotními důsledky. Nakonec jsme formulovali závěry a klíčové body shrnující nejdůležitější fakta o zdravotním stavu v České republice. Na konci Profilu země prezentujeme výběr literatury o daném předmětu a doplňková schémata: hodnocení analyzovaných ukazatelů pro všechny země Evropské unie. Česká republika je zemí, ve které bylo zlepšení zdraví nejvýznamnější mezi všemi zeměmi EU10. Obecně jsou zdravotní ukazatele předčasné úmrtnosti v analyzovaných kategoriích trochu horší než ve Slovinsku. Česká republika je jednou z několika zemí střední a východní části Evropské unie, kde je zlepšení zdraví znatelně vyšší než průměr EU15. Zvláště významné je snížení úmrtnosti na rakovinu plic u mužů z jedné z nejvyšších v roce 1990 na jednu z nejnižších v roce 2002.
Profil země: Česká republika
Profil země
11
Česká republika Česká republika má rozlohu okolo 79,000 km2 a 10 milionů obyvatel. V letech 1990-2002 zažila nepatrný populační pokles. Česká republika měla vždy silnou ekonomiku. Po radikálních změnách v socio-politickém systému (demokratická „sametová“ revoluce v roce 1989 a rozdělení Československa na dva nezávislé státy v roce 1993), Česká republika zažívá stálý ekonomický růst, ačkoliv mírně pomalejší než Slovensko a Slovinsko.
Rozdíly Předčasná úmrtí dospělých (smrt mezi 20-64 rokem života) dosáhla vrcholu v roce 1990, kdy činila 731 úmrtí na 100,000 obyvatel u mužů a 284/100,000 u žen. Od té doby Česká republika zažívá jeden z nejvýraznějších poklesů předčasných úmrtí v Evropské unii, u obou pohlaví. Mezi lety 1990 a 2002 poměr úmrtnosti mezi Českou republikou a EU15 poklesl u mužů z 1.7 na 1.5 a ze 1.4 na 1.3 u žen. Tento vývoj vedl ke zmenšení rozdílu předčasné úmrtnosti oproti EU15. Po Slovinsku vykazuje Česká republika nejnižší předčasnou úmrtnost mezi zeměmi EU10: v roce 2002 byla 500/100,000 u mužů (EU10 průměr: 682/100,000, EU15 průměr: 333/ 100,000) a 207/100,000 u žen (EU10 průměr: 261/100,000, EU15 průměr: 162/100,000). U žen byla předčasná úmrtnost dospělých nižší v České republice než v Dánsku a u mužů to bylo nejméně v zemích EU10.
Profil země
12
Tabulka 1. Střední délka života (v letech) v 2002 v EU15, EU10 a České republice
2002
muži muži
ženy
EU15
76.0
81.8
EU10
69.1
77.2
Česká republika
72.1
78.7
Průměrná délka života mužů i žen byla v České republice v roce 2002 (72.1, respektive 78.7 let) uprostřed mezi zeměmi EU15 (76.0 a 81.8 let) a EU10 (69.1 a 77.2 let). U obou pohlaví byly hlavní příčinou rozdílu v průměrné délce života v zemích EU15 a Českou republikou kardiovaskulární nemoci, jako ve všech dalších zemích EU10. Tabák je odpovědný za 51% rozdílu v průměrné délce života v zemích EU15 a Českou republikou u mužů ve věkové skupině 35-64 let. Ve věkové skupině 20-64 let odpovídá za 21% rozdílu v průměrné délce života u mužů alkohol (u žen se neuplatňuje, jelikož s alkoholem související předčasná úmrtnost žen byla nižší v České republice než v zemích EU15). Tabulka 2. Rozdíl ve střední délce života v 2002 mezi EU15 a Českou republikou podle věkové skupiny muži Věková skupina 0-1 1-19 20-44 45-64 65+ Součet
Rozdíl v předpokl. délce života (roky)
Podíl na rozdílu
-0.03 0.06 0.27 1.72 1.89 3.91
-1% 1% 7% 44% 48% 100%
ženy Věková skupina 0-1 1-19 20-44 45-64 65+ Součet
Rozdíl v předpokl. délce života (roky)
Podíl na rozdílu
-0.02 0.03 0.06 0.62 2.48 3.18
-1% 1% 2% 20% 78% 100%
Profil země
13
Tabulka 3. Rozdíl ve střední délce života v 2002 mezi EU15 a Českou republikou podle příčin úmrtí (v letech) muži Věková skupina
CVD
Nádory
Infekce
Ostatní onem.
Úrazy
20-64
0.88
0.57
-0.07
0.12
%
44%
29%
-4%
6%
25%
2.61
1.05
-0.11
-0.29
0.64
67%
27%
-3%
-7%
16%
celkem %
0.49
ženy Věková skupina 20-64 % celkem %
CVD
Nádory
0.30
0.27
Infekce -0.03
Ostatní onem. 0.05
Úrazy 0.10
44%
39%
-4%
7%
14%
2.86
0.71
-0.08
-0.56
0.24
90%
23%
-2%
-18%
8%
Riziko úmrtí mužů i žen v Česká republika leží mezi zeměmi EU15 a EU10. V roce 2002 měli muži ve věku 20 až 64 lety v České republice riziko úmrtí 24.6%, v zemích EU15 16.8% a 31.6% v EU10; odpovídající čísla u žen byla 11.1%, 8.6% a 13.6%. Velké snížení úmrtnosti, které zažívá Česká republika během poslední dekády, se odráží také v těchto ukazatelích: riziko úmrtí u mužů ve věkové kategorii 20-64 lety se mezi lety 1990 a 2002 snížilo o 9.3 procentních bodů, ve srovnání se snížením o 4.6 procentních bodů v zemích EU15 a 3.8 procentních bodů v zemích EU10, snížení u žen bylo 3.9, 2.0 a 2.4 procentních bodů, ve stejném pořadí.
Kardiovaskulární nemoci Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění se mezi lety 1990 a 2002 v České republice snížila; pokles se pohyboval mezi 40 a 50% u mladších dospělých a u mužů i žen středního věku. Tento pokles byl větší než pokles zaznamenaný v zemích EU15. Důsledkem bylo to, že rozdíl mezi úmrtností v České republice a zeměmi EU15 na kardiovaskulární onemocnění byl v roce 2002 menší než v roce 1990 (například u mužů mezi 20-64 lety se poměr snížil z 165/ 100,000 na 77/100,000). Dramatický pokles úmrtnosti na kardiovaskulární choroby pozorovatelný od začátku devadesátých let u obou pohlaví a u všech věkových skupin dospělých v České republice je velmi významný z hlediska zdraví, zvláště z hlediska předčasných úmrtí. V několika publikovaných dokumentech je tento pokles hypoteticky spojený s dramatickými změnami ve složení stravy, které nastaly v České republice na konci osmdesátých a na začátku devadesátých let. Zdá se, že zvláště významnou roli mohly hrát změny ve spotřebě tuků. Čeští vědci signalizují,
Profil země
14
že zlepšení lékařské péče o nemocné s kardiovaskulárními chorobami nastalo především ve druhé polovině devadesátých let. Nicméně význam snížení rizikových faktorů a zlepšení kardiovaskulární péče by měl být předmětem řádného výzkumu. Dalším významným prvkem je pokles frekvence kouření, ale jen u mužů, který v roce 2002 vyústil v druhou nejnižší prevalenci kouření u mužů v zemích EU10. Předčasná úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění u českých mužů a žen v roce 2002 byly 156/100,000, respektive 53/100,000, po Slovinsku druhé nejnižší míry v zemích EU10, a dvakrát vyšší než průměrné míry zemí EU15. Avšak stojí za zmínku, že ve věkové skupině 20-44 let je kardiovaskulární úmrtnost v České republice jen o 34% vyšší než průměr zemí EU15 u mužů a o 3% vyšší u žen.
Graf 1. Trendy úmrtnosti z vybraných příčin úmrtí
Standardizované míry úmrtnosti na 100,000 obyvatel
muži věku 20-64
ženy věku 20-64
300
300
250
250
200
200
150
150
100
100
50
50
0
0 ‘68
‘75 CVD
‘82
‘89
‘96 Nádory
‘03
‘68
‘75 Infekce
‘82
‘96
‘89 Úrazy
‘03
15
Profil země
Zranění V posledních letech se úmrtnost související se zraněním snižovala v České republice podobnou rychlostí, jako tomu bylo v zemích EU15 (například u mužů mezi 20-64 lety, během let 1990 a 2002, klesla o 15% v České republice a o 22% v zemích EU15). U obou pohlaví byly sebevraždy a dopravní zranění hlavními příčinami předčasné úmrtnosti související se zraněními, podobně jako v zemích EU15. Předčasná úmrtnost na zranění v roce 2002 byla nižší u mužů a žen v České republice (93/100,000, respektive 22/100,000), než ve většině jiných zemí EU10 (průměr zemí EU10 129/100,000 a 26/100,000), ačkoli byla vyšší než v zemích EU15 (ve věkové skupině 20-64 let byl poměr úmrtnosti na zranění mezi Českou republikou a zeměmi EU15 1.6 u mužů a 1.3 u žen). Je zajímavé, že u starších mužů (65+) a žen je méně příznivý (například pro muže: 232/ 100,000 v České republice, 210/100,000 v zemích EU10 a 134/100,000 v zemích EU15).
Další příčiny předčasné úmrtnosti Úmrtnost na infekční onemocnění se nepodílela na vyšší úmrtnosti v České republice než v zemích EU15. Ve skutečnosti byla v roce 2002 úmrtnost na infekční onemocnění před 65. rokem nižší u obou pohlaví než průměr zemí EU15. Na druhou stranu, rakovina byla druhou nejdůležitější příčinou (po kardiovaskulárních nemocích) vyšší předčasné úmrtnosti v České republice ve srovnání se zeměmi EU15; to vysvětlilo snížení průměrné délky života o 29% u mužů mezi 20-64 lety a o 39% u žen. Další zdravotní problémy se podílely jen na 6% rozdílu mezi průměrnou délkou života u českých mužů mezi 20-64 lety a jejich protějšky v zemích EU15; u žen byl tento rozdíl 7%.
Alkohol Historicky je Česká republika zemí, kde se pije pivo. Spotřeba alkoholu české dospělé populace v roce 2003 byla odhadnuta na 13.0 l/rok/osobu. Pivo přispělo 58% k celkové konzumaci alkoholu, víno 14% a lihoviny 28%. Spotřeba se zvyšovala až do počátku devadesátých let a od té doby zůstává stabilní. U mužů ve věku 20-64 let se úmrtnost na cirhózu jater zvyšovala v České republice až do roku 1990, ale od té doby neustále kleslá. U žen stejného věku se úmrtnost na cirhózu jater zvyšuje od sedmdesátých let (s 8% zvýšením mezi lety 1990 a 2002). Úmrtnost na cirhózu jater u 65-ti letých a starších, u obou pohlaví, klesá od sedmdesátých let a v roce 2002 byla nižší než ve většině jiných zemí EU10, blízká průměru zemí EU15. V roce 2002 byla úmrtnost na cirhózu jater ve věkové skupině 20-64 let v České republice 26/100,000 u mužů a 9/100,000 u žen; u obou pohlaví byla míra nižší než průměr zemí EU10 (42/100,000, respektive 14/ 100,000), ale vyšší (o 60% u mužů a o 30% u žen) než průměr zemí EU15 (17/100,000, respektive 7/100,000).
Profil země
16
Tabulka 4. Rozdíl ve střední délce života v 2002 mezi EU15 a Českou republikou podle spotřeby alkoholu muži Věková skupina
Rozdíl v předpokl. délce života (roky)
Rozdíl související s alkoholem (roky)
Podíl na rozdílu
20-64
1.99
0.42
21%
ženy Věková skupina
Rozdíl v předpokl. délce života (roky)
Rozdíl související s alkoholem (roky)
Podíl na rozdílu
20-64
0.68
–
–
V České republice byla předčasná úmrtnost související s pitím alkoholu v roce 2002 95/100,000 u mužů a 14/100,000 u žen. Počty u mužů jsou nižší než průměr zemí EU10 (136/100,000), ale vyšší než průměr zemí EU15 (55/100,000). U žen byla předčasná úmrtnost související s pitím alkoholu nižší než ve většině jiných zemí EU10 a pod průměrem zemí EU15.
Tabák V roce 2002 byla prevalence kouření u českých mužů mezi 20-64 lety 35%, po Slovinsku druhá nejnižší mezi zeměmi EU10 a nižší než průměr zemí EU15. U žen mezi 20-64 lety byla prevalence relativně nízká (22.6%). Jako v dalších evropských zemích, nejvyšší prevalence kouření byla pozorována ve věkové skupině mezi 20-44 lety (37% u mužů, 23% u žen), ale také v této skupině byla prevalence nižší než ve většině jiných zemí EU10 a EU15. Podle údajů projektu MONICA klesá prevalence kouření tabáku u mužů od roku 1985, zatímco u žen zůstává stejná. Úmrtnost na rakovinu plic v České republice v roce 2002 byla 49/100,000 u mužů ve věku 20-64 let a 11/100,000 u žen; u obou pohlaví se země řadí k průměru EU10 a u žen je mírně vyšší než průměr zemí EU15. Situace je však odlišná, pokud je analýza omezena na mladší dospělé (20-44 let), protože v této skupině Česká republika vykázala v roce 2002 nejnižší mortalitu u mužů ze všech zemí EU10 (a nižší než ve většině zemí EU15), právě tak relativně nízkou mortalitu u žen. To je v ostrém kontrastu s pozorováním u starších (65-ti letých a starších) mužů a žen, kde je mortalita mezi nejvyššími v Evropě. Příznivý vývoj předčasné úmrtnosti na rakovinu plic v České republice je shodný s úmrtností v zemích EU15 u osob mladších 65 let. Ve všech věkových skupinách u obou pohlaví se mezi lety 1990 a 2002 snížila úmrtnost; pokles byl zvláště evidentní mezi mladšími dospělými muži (20-44 let: z 1.8 v roce 1990 na 0.8 v roce 2002).
Profil země
17
Úmrtnost související s tabákem ve věkové skupině mezi 35-64 lety dosáhla 361/100,000 u mužů a 55/100,000 u žen. Hlavním důvodem byla rakovina (46% u mužů, 47% u žen) a kardiovaskulární nemoci (41 a 42%). Úmrtnost související s tabákem u českých mužů byla po Slovinsku druhá nejnižší mezi zeměmi EU10, zatímco ženy se pohybovaly blízko průměru této skupiny zemí. Tabulka 5. Rozdíl ve střední délce života v 2002 mezi EU15 a Českou republikou podle tabáku muži Věková skupina
Rozdíl v předpokl. délce života (roky)
Rozdíl související s alkoholem (roky)
Podíl na rozdílu
35-64
1.90
0.97
51%
ženy Věková skupina
Rozdíl v předpokl. délce života (roky)
Rozdíl související s alkoholem (roky)
Podíl na rozdílu
35-64
0.66
–
–
Strava Pozorované změny ve stravování v České republice během poslední dekády byly podobné jako ve většině zemí EU10. Například, mezi lety 1993 a 2002 se snížila spotřeba vepřového masa -nejčastěji konzumovaného – z 58 na 42 kg/hlavu/rok. Velký pokles z 21 na 8 kg/hlavu/ rok byl také zaznamenán u hovězího. V souladu s obecným vzorcem sledovaným v EU10 se zvýšila spotřeba drůbeže z 12 na 31 kg/hlavu/rok a spotřeba ovoce z 61 na 75 kg/hlavu/rok. Ale Česká republika je také charakterizovaná významným zvýšením konzumace ryb, z 8 na 14 kg/hlavu/rok. Spotřeba těchto produktů patřila mezi nejvyšší v EU10 v roce 2002. Spotřeba řepkového oleje byla v roce 2002 nejvyšší v EU10 (10 kg/hlavu/rok). Odbyt oleje ze sojových bobů vzrostl z 1.2 na 3.4 kg/hlavu/rok, zatímco slunečnicového oleje poklesl z 2.2 na 1.8 kg/hlavu/rok. V České republice v roce 2002 byla prevalence nadváhy mezi nejvyššími v EU10, u mužů mezi 20-64 lety 44% a u žen 27%. Prevalence obezity byla podobná u mužů i žen (13%), řadila ČR do středu zemí EU10.
Profil země
18
Závěry Česká republika patří v některých aspektech mezi země s nejnižší předčasnou úmrtností v zemích EU10. To je v ostrém kontrastu se situací před politickými změnami na konci osmdesátých let, kdy úmrtnost v České republice byla na podobné úrovni jako ostatní bývalé socialistické země. Česká republika je, společně se Slovenskem a Polskem, zemí EU10, ve které pokles předčasné úmrtnosti začal ihned po socio-politických a ekonomických změnách v roce 1989. Největším úspěchem ve zlepšení zdraví v České republice v devadesátých letech byl jeden z nejstrmějších poklesů kardiovaskulární úmrtnosti v Evropě. Předpokládá se, že tento pokles, přinejmenším na počátku devadesátých let, je silně spjat se změnami ve stravování; dramatickým zvýšením konzumace řepkového oleje, poklesem ve spotřebě másla a plnotučného mléka a dalších živočišných tuků. Zároveň byl zaznamenán významný nárůst odbytu ryb. Data z dokumentů CZ-MONICA studie také signalizují pokles sérového cholesterolu. Dalším důležitým faktorem bylo významné snížení prevalence kouření u mužů; to je potvrzeno podobně významným poklesem rakoviny plic u mužů všech věkových skupin, včetně těch nad 65 let. Další ukazatele zdraví, jako úmrtnost na úrazy a úmrtnost související s alkoholem, jsou také v České republice relativně příznivé. V mnoha ohledech se rozdíly ve zdraví v České republice a v zemích EU15 stírají rychleji, než v dalších zemích EU10: jediná země EU10 s lepší situací, Slovinsko, těžilo z příznivější situace zdravotního stavu populace před rokem 1990.
Klíčové body Česká republika má jednu z nejvyšších předpokládaných délek života a druhou nejnižší předčasnou úmrtnost mezi zeměmi EU10 u mužů i žen; ČR zaznamenala od poloviny roku 1990 asi jeden z nejrychlejších poklesů úmrtnosti na kardiovaskulární choroby v Evropě; Prevalence kouření v České republice, podíl úmrtnosti související s tabákem a rakovina plic jsou mezi nejnižšími v EU10 u mužů; ČR má jednu z nejnižších úmrtností související se zraněním mezi zeměmi EU10, zvláště u mužů.
19
Profil země
Literatura 1. Bobak M, Brunner E, Miller NJ, Skodova Z, Marmot M. Could antioxidants play a role in high rates of coronary heart disease in the Czech Republic? Eur J Clin Nutr 1998 Sep;52(9):632-6. 2. Bobak M, Feachem RGA. Health status in the Czech and Slovak Federal Republic. Health Policy and Planning 1992; 7: 234-242. 3. Bobak M, Hertzman C, Skodova Z, Marmot M. Socioeconomic status and cardiovascular risk factors in the Czech Republic. Int J Epidemiol 1999 Feb;28(1):46-52. 4. Bobak M, Skodova Z, Pisa Z, Poledne R, Marmot M. Political changes and trends in cardiovascular risk factors in the Czech Republic, 1985-92. J Epidemiol Community Health 1997 Jun;51(3):272-7. 5. Bruthans J, Štika L. Vývoj zdravotnich služeb v České republice v letech 1989-1997. [Development of health care services in Czech Republic 1989 – 1997 and assumed effect to cardiovascular mortality.] Zdravotnictvi České Repu 1999;2:16 6. Highlights on Health in Czech Republic. European Communities and World Health Organization 2001. Available from: http://www.euro.who.int/countryinformation 7. Koupilova I, McKee M, Holcik J. Neonatal mortality in the Czech Republic during the transition. Health Policy 1998 Oct;46(1):43-52. 8. Kralikova E, Podmaniczky E, Stypulkowska-Misiurewicz H, Kavcova E, Veryga A, Muller T. Making the transition to action. BMJ 2005 Jul 23;331(7510):191-2. 9. Kubicka L, Csemy L, Duplinsky J, Kozeny J. Czech men’s drinking in changing political climates 1983-93: a three-wave longitudinal study. Addiction 1998 Aug;93(8):1219-30. 10. Kubicka L, Csemy L, Kozeny J. Prague women’s drinking before and after the ‘velvet revolution’ of 1989: a longitudinal study. Addiction 1995 Nov;90(11):1471-8. 11. Poledne R, Skodova Z. Changes in nutrition, cholesterol concentration, and cardiovascular disease mortality in the Czech population in the past decade. Nutrition & Epidemiology 2000 Sep;16(9):785-6. 12. Rokosová M, Háva P, Schreyögg J, Busze R. Health care systems in transition: Czech Republic. Copenhagen, WHO Regional Office for Europe on behalf of the European Observatory on Health Systems and Policies, 2005, Available from: http://www.euro.who.int/countryinformation
Zdravotní indikátory
Zdravotní indikátory
22
Jak číst výsledkové kartičky země Zdravotní indikátor Míry jsou věkově standardizovány s použitím světové standardní populace.* Změna Velmi dobrá Indikátor se zlepšil významně.
Zlepšení Indikátor se zlepšil mírně.
Velmi špatná Indikátor se zhoršil.
RPZ (Roční percentuální změna) Pro poměry – celková percentuální změna v období 1990-2002 krát 12. Pro průměrnou délku života – absolutní rozdíl mezi roky 1990 a 2002. Pro riziko úmrtí – rozdíl mezi hodnotami v letech 2002 a 1990, vyjádřeno v procentních bodech. Hodnocení RPZ Hodnocení v rámci EU10, kde 1 je nejlepší a nejhorší je 10.
*
Více metodologických detailů na web stránce projektu: www.hem.waw.pl
23
Zdravotní indikátory
Hodnocení (posledních 10 sloupců) Velmi dobré V letech 1990-2002 se zlepšilo její hodnocení v rámci EU10 a je považována za zlepšený indikátor zdraví. Zlepšení V letech 1990-2002 se zlepšilo její hodnocení v rámci EU10, nicméně je považována za zhoršený indikátor zdraví; NEBO V letech 1990- 2002 se nezměnilo její hodnocení v rámci EU10 a je považována za zlepšený indikátor zdraví. Zhoršení V letech 1990-2002 se zhoršilo její hodnocení v rámci EU10, nicméně je považována za zlepšený indikátor zdraví; NEBO V letech 1990-2002 se nezměnilo její hodnocení v rámci EU10 a je považována za zhoršený indikátor zdraví. Velmi špatné V letech 1990-2002 se zhoršilo její hodnocení v rámci EU10 a je považována za zhoršený indikátor zdraví.
Hodnocení indikátoru země se nemusí pohybovat ve stejném směru jako absolutní změna indikátoru. Například pokud se země zlepšuje pomaleji než další země ve skupině, její hodnocení se může stát méně příznivé navzdory absolutnímu zlepšení.
Zdravotní indikátory
24
Česká republika, muži INDIKÁTOR ZDRAVÍ
Nejlepší v EU10
Nejhorší v EU10
Česká republika
1990
69.8
64.2
67.6
2002
72.6
64.7
72.1
1990
29.4
41.0
33.9
2002
23.8
43.1
24.6
Všechny příčiny úmrtí, věková skupina 20-64 (std. míry/100,000 obyv.-r)
1990
618.2
967.9
731.3
2002
486.5
1039.8
500.0
Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění, věková skupina 20-64 (std. míry/100,000 obyv.-r)
1990
163.4
371.5
287.1
2002
104.4
370.6
156.3
Úmrtnost na zranění, věková skupina 20-64 (std. míry/100,000 obyv.-r)
1990
107.0
278.2
109.4
2002
86.6
333.3
93.0
Úmrtnost na sebevraždy, věková skupina 20-64 (std. míry/100,000 obyv.-r)
1990
17.7
70.9
32.6
2002
23.2
112.2
27.5
Úmrtnost na cirhózu jater, věková skupina 20-64 (std. míry/100,000 obyv.-r)
1990
9.1
85.3
35.8
2002
22.4
96.5
26.3
Úmrtnost na rakovinu plic, věková skupina 20-64 (std. míry/100,000 obyv.-r)
1990
48.4
85.1
77.7
2002
41.5
81.5
48.7
Předpokládaná délka života (roky)
Riziko úmrtí, věková skupina 20-64 (%)
Změna
RPZ*
Stupeň RPZ
4.5**
1
-9.3***
1
-2.6%
1
-3.8%
1
-1.2%
6
-1.3%
2
-2.2%
2
-3.1%
3
*RPZ – Roční percentuální změna v období 1990-2002 ** pro předpokládanou délku života je to rozdíl mezi hodnotami pro rok 2002 a 1990 vyjádřený v letech *** pro riziko úmrtí je to rozdíl mezi hodnotami pro rok 2002 a 1990 vyjádřený v procentních bodech
Zdravotní indikátory
25
Hodnocení v rámci EU10
NEJLEPŠÍ 1
2
Velmi dobré
3
4
Zlepšení
5
6
NEJHORŠÍ 7
Zhoršení
8
9
Velmi špatné
10
Zdravotní indikátory
26
Česká republika, ženy INDIKÁTOR ZDRAVÍ
Nejlepší v EU10
Nejhorší v EU10
1990
77.8
73.2
75.5
2002
80.5
74.7
78.7
1990
12.2
19.2
15.0
2002
10.1
16.7
11.1
Všechny příčiny úmrtnosti, věková skupina 20-64 (std. míry/100,000 obyv.-r)
1990
232.3
383.2
283.7
2002
189.4
326.9
207.4
Úmrtnost na zranění, věková skupina 20-64 (std. míry/100,000 obyv.-r)
1990
54.8
127.4
95.4
2002
32.9
122.2
53.1
Mirstība no ārējiem nāves cēloņiem vecuma grupā 20-64 gadi (stand. rādītāji/ 100,000 iedz. gadā)
1990
22.3
54.5
25.2
2002
19.6
63.1
21.8
Úmrtnost na sebevraždy, věková skupina 20-64 (std. míry/100,000 obyv.-r)
1990
5.3
19.7
9.9
2002
4.1
12.1
5.9
Úmrtnost na cirhózu jater, věková skupina 20-64 (std. míry/100,000 obyv.-r)
1990
3.4
33.3
8.0
2002
4.5
29.0
8.7
Úmrtnost na rakovinu plic, věková skupina 20-64 (std. míry/100,000 obyv.-r)
1990
5.5
16.4
9.5
2002
3.8
26.2
11.0
Předpokládaná délka života (roky)
Riziko úmrtí, věková skupina 20-64 (%)
Česká republika
Změna
RPZ*
Stupeň RPZ
3.2**
2
-3.9***
1
-2.2%
1
-3.7%
2
-1.1%
6
-3.4%
2
0.7%
5
1.3%
5
*RPZ – Roční percentuální změna v období 1990-2002 ** pro předpokládanou délku života je to rozdíl mezi hodnotami pro rok 2002 a 1990 vyjádřen v letech *** pro riziko úmrtí je to rozdíl mezi hodnotami pro rok 2002 a 1990 vyjádřen v procentních bodech Ačkoliv se míra úmrtnosti na úrazy v České republice v období 1990-2002 snížila, v roce 2002 byla tato míra vyšší než ve všech zemích EU10. To značí, že v ostatních zemích EU10 byly poklesy vetší. Podobně, ačkoliv se míry mortality na cirhózu jater a rakovinu plic zvýšily v období 1990-2002, v roce 2002 byly tyto míry nižší ve všech zemích EU10 než v roce 1990. To značí, že v ostatních zemích byla zvýšení vetší.
Zdravotní indikátory
27
Hodnocení v rámci EU10
NEJLEPŠÍ 1
2
Velmi dobré
3
4
5
Zlepšení
6
NEJHORŠÍ 7
Zhoršení
8
9
Velmi špatné
10
Doplňkové tabulky
Doplňkové tabulky
30
Tabulka 1. Obyvatelstvo a ukazatele populačního vývoje – 2002
Populace (milliony) Země
Plocha (km2) 1990
2002
Celková plodnost
Populační růst v období 1990-2002
1990
2002
Přirozený přírůstek
Změny v letech 1990-2002
1990
2002
Bulharsko
110 910
9.0
7.9
-12.5%
1.81
1.21
-33%
-0.4
-5.9
Česká republika
78 866
10.4
10.2
-1.6%
1.89
1.17
-38%
0.1
-1.5
Estonsko
45 226
1.6
1.4
-13.4%
2.04
1.37
-33%
1.8
-3.9
Maďarsko
93 030
10.4
10.2
-2.1%
1.87
1.30
-30%
-1.9
-3.5
Lotyšsko
64 589
2.7
2.3
-12.4%
2.01
1.24
-38%
1.1
-5.3
Litva
65 200
3.7
3.5
-6.2%
2.03
1.24
-39%
4.6
-3.2
Polsko
312 679
38.1
38.2
0.3%
2.04
1.24
-39%
4.2
-0.1
Rumunsko
238 392
23.2
21.8
-6.1%
1.83
1.26
-31%
3.0
-2.7
Slovensko
49 037
5.3
5.4
1.5%
2.09
1.19
-43%
4.8
-0.1
Slovinsko
20 273
2.0
2.0
-0.2%
1.46
1.21
-17%
1.9
-0.6
Data o obyvatelstvu z Databáze mortality WHO Data o celkové míře porodnosti z EUROSTAT Populační statistiky 2004 Data o přirozeném přírůstku pro rok 1990 z Demografické ročenky z Polska 2005, pro rok 2002 z EUROSTAT Populační statistiky 2004 Data o HDP PKS z Mezinárodního měnového fondu a Data z Lotyšska, Litvy a Slovinska pro rok 1992, pro Estonsko a Slovensko pro rok 1993 b Poměr přihlášených k vysokoškolskému vzdělání, počet zapsaných k akademickému vzdělání, Světová banka c Data vztahující se k poslednímu roku, který je k dispozici, během období 1990-2004; Studie lidského vývoje 2005 d Data pro Estonsko a Polsko pro rok 2004, pro další země pro rok 2005 (http://www.who.int/whosis) Data o Zdravotních výdajích na hlavu (PKS US$) ze Studie lidského vývoje 2005 Data o Indexu vývoje zdraví z 2002 ze Studie lidského vývoje 2004
Doplňkové tabulky
31
Lidé začínající vyskokoškolské studiumb (%)
Hrubý domácí produkt na hlavu (založený na paritě kupní síly (PKS)) (US$)
1990
2005
1990a
32
44
6 765
6 948
0.2%
0.796
338
64
499
17
48
12 500
17 147
3.1%
0.868
343
84
1 118
27
66
5 803
11 684
11.3%
0.853
316
58
604
14
65
9 645
14 694
4.4%
0.848
316
79
1 078
26
74
5 121
9 583
8.7%
0.823
291
77
477
34
76
7 316
10 443
4.3%
0.842
403
81
549
22
63
5 925
11 217
7.4%
0.850
220
53
657
10
45
5 511
6 974
2.2%
0.778
189
66
469
16
41
7 588
12 737
7.5%
0.842
325
69
723
25
81
10 369
18 601
7.9%
0.895
219
48
1 547
2002
Roční změny 1990 vs. 2002
Dostupnost zdravotní péče Index lidského vývoje 2002
Lékařů na 100,000 obyvatelc
Nemocničních Zdravotní výdaje na hlavu lůžek na (PKS US$) 10,000 2002 obyvateld
Doplňkové tabulky
32
Graf 1. Střední délka života – 2002
muži
ženy
77.7
Švédsko
77.1
Itálie
76.3
Španělsko
76.2
Řecko
76.0
Nizozemí
76.0
EU15
75.9
Velká Británie
75.8
Rakousko
• Belgie
83.2
Itálie
83.1
Francie
83.0
Švédsko
82.1
EU15
81.8
Rakousko
81.6
Finsko
81.6
Lucembusko
81.6
75.7
Francie
75.7
Německo
75.1
Lucembusko
75.0
Dánsko
74.9
Irsko
74.9
Finsko
Velká Británie
80.6
74.1
Belgie
Slovinsko
80.5
73.7
Portugalsko
72.6
Slovinsko
72.1
Česká rep.
Německo
81.3
Řecko
81.1
Nizozemí
80.7
Belgie
80.6
Portugalsko
80.6
Irsko
80.3
Dánsko
79.3
Polsko
78.8
70.3
Polsko
Česká rep.
78.7
69.8
Slovensko
Slovensko
77.7
69.1
EU10
Litva
77.5
68.8
Bulharsko
EU10
77.2
68.3
Maďarsko
Estonsko
77.0
67.3
Rumunsko
Maďarsko
76.7
66.2
Litva
Lotyšsko
76.0
65.3
Estonsko
Bulharsko
75.5
64.7
Lotyšsko
Rumunsko
74.7
Rusko
58.9
100
Španělsko
80
60
1997, Dánsko 2001
40
20
Rusko
71.9
20
40
60
80
100
Doplňkové tabulky
33
Graf 2. Riziko úmrtí 20-64 let – 2002
muži
ženy
12.9
Švédsko
14.3
Itálie
14.7
Nizozemí
15.9
Řecko
16.0
Velká Británie
16.7
7.3 8.1
Rakousko
8.4
Irsko
Francie
8.5
16.7
Španělsko
Finsko
8.6
16.8
EU15
EU15
8.6
17.1
Rakousko
Německo
9.0
17.6
Německo
Portugalsko
9.2
17.7
Dánsko
Irsko
9.3
18.3
Lucembusko
Lucembusko
9.5
18.9
Finsko
Nizozemí
10.0
18.9
Belgie
Velká Británie
10.0
18.9
Francie
20.5
Portugalsko
Slovinsko
10.1
Belgie
10.1
23.8
Slovinsko
Česká rep.
11.1
24.6
Česká rep.
Dánsko
11.9
29.5
Polsko
Polsko
12.0
30.2
Slovensko
Slovensko
12.1
31.1
Bulharsko
EU10
13.6
31.6
EU10
Bulharsko
14.2
Rumunsko
Litva
14.7
Maďarsko
Estonsko
15.6
Litva
Maďarsko
15.8
41.8
Estonsko
Rumunsko
16.3
43.1
Lotyšsko
Lotyšsko
16.7
39.7
Rusko
57.3
• Belgie
6.9
Itálie
35.6
80%
6.8
Řecko Švédsko
34.3
100%
Španělsko
60%
1997, Dánsko 2001
40%
20%
%
Rusko
23.7
%
20%
40%
60%
80%
100%
Doplňkové tabulky
34
Graf 3. Změny v riziku úmrtí 20- 64 (v procentních bodech), 1990 vs. 2002
muži
ženy
Česká rep.
Česká rep.
-3.88
-7.52
Slovensko
Slovensko
-3.58
-7.29
Finsko
Irsko
-3.51
-6.81
Polsko
Polsko
-3.47
-9.31
-5.68 -5.60
-3.38
Dánsko
-3.19
-5.55
Slovinsko
Lucembusko
-2.82
Maďarsko
Německo
-2.68
Velká Británie
-2.66
-5.37
Itálie
-5.27
Dánsko
-5.08
Rakousko
-2.51
Irsko
EU10
-2.41
Portugalsko
-2.34
Slovinsko
-2.15
-4.58
EU15
-4.43
Velká Británie
-4.39
Švédsko
-4.06
Portugalsko
-3.88
Francie
-3.83
Španělsko
-3.77
EU10
-3.67
Lucembusko
-3.57
Nizozemí
-1.88
Belgie
-1.57
Řecko
10
-1.96 -1.95
Itálie
-1.90
Finsko
-1.84
Švédsko
-1.65
Řecko
-1.59
Francie
-0.96
Litva
-0.90
Belgie
-0.85
Bulharsko
Estonsko
-0.68 -0.55
1.81
Rumunsko
Bulharsko
Estonsko
Lotyšsko
-0.49
2.12
Litva
Rumunsko
-0.48
2.31
Lotyšsko Rusko
15
EU15 Španělsko
1.91
15.36
• Belgie
Maďarsko
Rakousko
-5.46
0.61
20
Německo
5
1997, Dánsko 2001
0
-5
-10
-15
Nizozemí
-0.29
Rusko
6.27
20
15
10
5
0
-5
-10
-15
Doplňkové tabulky
35
Graf 4. Všechny příčiny úmrtí 20-64 let – 2002
muži
ženy
Rusko
1594
Lotyšsko
1008
Estonsko
Rumunsko
316
Litva
Maďarsko
309
Maďarsko
Estonsko
308
Rumunsko
Litva
287
790 756 682
EU10
665
Bulharsko
639
Slovensko
628
Polsko Česká rep.
500
Slovinsko
487
Portugalsko
429
1500
1000
1997, Dánsko 2001
327
Bulharsko
273
EU10
261
Polsko
227
Slovensko
226
Dánsko
223
Česká rep.
207
Belgie
193
Slovinsko
189
385
Francie
382
Finsko
Nizozemí
188
381
Belgie
Velká Británie
187
366
Lucembusko
Portugalsko
177
347
Dánsko
Lucembusko
177
345
Německo
Irsko
174
339
Rakousko
Německo
169
334
Španělsko
Finsko
163
333
EU15
Francie
162
331
Irsko
314
Velká Británie
314
Řecko
281
Nizozemí
278
Itálie
248
Švédsko
EU15
162
Rakousko
158
Švédsko
150
Itálie
136
Řecko
130
Španělsko
129
500
500
Standardizované míry na 100,000 obyvatel • Belgie
495
Lotyšsko
939
2000
Rusko
1040
1000
1500
2000
Doplňkové tabulky
36
Graf 5. Úmrtnost na kardiovaskulární choroby 20-64 let – 2002
muži
ženy
Rusko
575 371 324
278 271
Rumunsko
Estonsko
88
Litva
Maďarsko
84
EU10
81
Litva
76
300
Slovensko Polsko Česká rep.
111
Finsko
104
Slovinsko
104
Řecko
100
Irsko Velká Británie
200
90
Německo
88
Belgie
87 82 81
Rakousko
80
Dánsko
79
EU15
74
Slovensko
62
Polsko
58
Česká rep.
53
Lucembusko
41
Velká Británie
37
Portugalsko
34
Nizozemí
34
Belgie
33
Slovinsko
33
Irsko
32
Portugalsko
Řecko
32
Lucembusko
Německo
32
Dánsko
31
Finsko
30
Rakousko
29
Nizozemí
EU15
28
68
Švédsko
Švédsko
27
67
Španělsko
Itálie
24
66
Itálie
60
Francie
Španělsko
21
Francie
19
100
100
Standardizované míry na 100,000 obyvatel
1997, Dánsko 2001
112
EU10
94
• Belgie
119
Lotyšsko
Maďarsko
156
400
Rumunsko
229
192
500
Estonsko
188 122
241
213
600
Bulharsko
Bulharsko
320
Rusko
Lotyšsko
200
300
400
500
600
Doplňkové tabulky
37
Graf 6. Úmrtnost na úrazy 20-64 let – 2002
muži
ženy
Rusko
505
600
500
400
Rusko Lotyšsko
318
Lotyšsko
Estonsko
62
314
Estonsko
Litva
59
300
129
EU10
125
Maďarsko
123
Rumunsko
121
Polsko
113
Slovinsko
112
Finsko
111
Slovensko
200
94
Lucembusko
93
Česká rep.
87
Belgie
87
Bulharsko
85
Portugalsko
1997, Dánsko 2001
63
Belgie
30
Maďarsko
30
Finsko
30
Lucembusko
26
Rumunsko
26
EU10
26
Slovinsko
24
Francie
23
Česká rep.
22
Polsko
21
Bulharsko
21
Dánsko
20
77
Francie
Slovensko
20
72
Rakousko
Rakousko
19
68
Irsko
Švédsko
19
62
Dánsko
59
Řecko
59
Švédsko
58
Španělsko
Německo
15
58
EU15
Nizozemí
14
51
Německo
49
Itálie
45
Velká Británie
37
Nizozemí
Portugalsko
18
EU15
16
Irsko
16
Španělsko
14
Velká Británie
13
Řecko
13
Itálie
12
100
100
Standardizované míry na 100,000 obyvatel • Belgie
106
Litva
333
200
300
400
500
600
Doplňkové tabulky
38
Graf 7. Úmrtnost na sebevraždy 20-64 let – 2002
muži
ženy
112 88 64 60
Lotyšsko
Litva
12
Estonsko
Lotyšsko
12
Rusko
12
Slovinsko
Maďarsko
11
Finsko
Francie
11
37
EU10
Slovinsko
10
37
Belgie
Lucembusko
10
Polsko
Estonsko
31
Rakousko
Švédsko
31
Francie
60
40
1997, Dánsko 2001
10 8
Rakousko
8
30
Rumunsko
Dánsko
7
30
7
Slovensko
Nizozemí
27
Česká rep.
EU10
7
27
Lucembusko
Bulharsko
6
Německo
6
EU15
6
Česká rep.
6
Polsko
6
26
Irsko
23
Bulharsko
22
Švédsko
21
Dánsko
21
Německo
19
EU15
18
Portugalsko
16
Nizozemí
15
Velká Británie
12
Španělsko
11
Irsko
6
Rumunsko
5
Portugalsko
5
Slovensko
4
Velká Británie
4
Španělsko
4
Itálie
Itálie
3
Řecko
Řecko
1
20
20
Standardizované míry na 100,000 obyvatel • Belgie
14 13
Maďarsko
5
80
Finsko
49
34
100
Belgie
Rusko
51
41
120
Litva
40
60
80
100
120
Doplňkové tabulky
39
Graf 8. Úmrtnost související s alkoholem 20-64 let – 2002
muži
ženy
Rusko
381
Estonsko
259
Litva
246 241 213 159 138
Lotyšsko
33
Rumunsko
Dánsko
27
Slovensko
Slovensko
23
Finsko
22
Rumunsko
21
Finsko
Slovinsko
20
98
Slovinsko
Německo
20
95
Česká rep.
EU10
19
78
Dánsko
Francie
18
76
Francie
Lucembusko
15
75
Bulharsko
72
Lucembusko
70
Německo Portugalsko
57
Rakousko
55
EU15
51
Irsko
51
Velká Británie
50
Belgie
44
200
Lotyšsko
Španělsko
37
Itálie
36
Švédsko
30
Řecko
23
Nizozemí
Rakousko
14
EU15
14
Česká rep.
14
Belgie
14
Velká Británie
13
Portugalsko
13
Irsko
12
Polsko
10
Nizozemí
9
Itálie
8
Španělsko
8
Švédsko
6
Řecko
5
Bulharsko
3
100
100
Míra na 100,000 obyvatel • Belgie
1997, Dánsko 2001
42 39
Polsko
67
300
Litva Estonsko
99
102
400
56 52
Maďarsko
EU10
136
Rusko Maďarsko
200
300
400
Doplňkové tabulky
40
Graf 9.Úmrtnost na cirhózu jater 20-64 let – 2002
muži
ženy
96 68
80
Maďarsko
Rumunsko
Rumunsko
Slovensko
42
Rusko
42
EU10
40
Slovinsko
Slovensko
36
Estonsko
EU10
34
Litva
Litva
13
26
Česká rep.
Lotyšsko
10
25
Rakousko
Německo
24
Bulharsko
Dánsko
24
Německo
Česká rep.
23
Lotyšsko
Rakousko
8
22
Polsko
Velká Británie
8
22
Portugalsko
Belgie
8
22
Lucembusko
Finsko
22
Dánsko
22
60
40
Rusko
1997, Dánsko 2001
22
Slovinsko
16
Estonsko
16 16 14
10 9 9
8
Lucembusko
7
Finsko
Francie
7
18
Francie
Portugalsko
7
17
EU15
16
Velká Británie
16
Belgie
EU15
7
Polsko
5
Bulharsko
4
14
Španělsko
Itálie
4
12
Itálie
Irsko
4
Irsko
Španělsko
3
6
Řecko
Nizozemí
3
6
Švédsko
Švédsko
2
6
Nizozemí
Řecko
1
20
20
Standardizované míry na 100,000 obyvatel • Belgie
29 28
44
7
100
Maďarsko
40
60
80
100
Doplňkové tabulky
41
Graf 10. Stávající kuřáci 20-64 let – 2002
muži
ženy
Rusko
66.2
Lotyšsko
56.2
Bulharsko
52.8 51.0 48.4
44.1 42.7
Estonsko
Nizozemí
31.0
Polsko
30.9
Velká Británie
29.2
Litva
Španělsko
29.1
EU10
Dánsko
28.8
Itálie
27.8
39.3
Španělsko
EU15
27.4
39.2
Slovensko
Francie
27.2
37.6
Rumunsko
37.3
Nizozemí
36.0
Rakousko
EU10
24.8
36.0
Německo
Rakousko
24.7
35.8
Francie
Belgie
23.7
35.5
EU15
Slovensko
23.2
35.4
Česká rep.
Česká rep.
22.6
35.3
Lucembusko
Irsko
22.0
33.6
Itálie
Slovinsko
21.9
32.7
Velká Británie
Lotyšsko
21.7
32.2
Belgie
Estonsko
32.0
Dánsko
Finsko
30.3
Finsko
Rusko
20.4
30.1
Slovinsko
Švédsko
19.2
Irsko
25.7
Švédsko
16.5
60%
31.9 31.0
Maďarsko
41.4
70%
Řecko Maďarsko
Polsko
46.0
32.5 32.0
Řecko Portugalsko
47.2
Bulharsko Portugalsko
50%
40%
30%
20%
10%
%
Německo
25.5
Lucembusko
25.4
21.6 20.7
Litva
13.2
Rumunsko
12.5
%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
• Pro některé země byla data přizpůsobena zatížením populace; Pro Řecko je prevalence ve skutečnosti pro věkovou skupinu 25-64let
Doplňkové tabulky
42
Graf 11. Úmrtnost související s tabákem 35-64 let – 2002
muži
ženy
Lotyšsko
653 627 567
523 499
Nizozemí
83
Polsko
83
Litva
EU10
78
EU10
Velká Británie Rumunsko
483
Polsko
Česká rep.
55
Švédsko
51
Slovensko Česká rep. 284 278 238
300
Belgie
Rakousko
45
Francie
Německo
45
Belgie
44
EU15
39
Německo
191
EU15
191
Lucembusko
37
Estonsko
37
Portugalsko
Bulharsko
36
184
Rakousko
Slovensko
36
183
Lucembusko
174
Dánsko
170
Nizozemí
158
Velká Británie
157
Irsko
Řecko
16
157
Itálie
Portugalsko
12
Finsko 66
400
48 47
197
129
500
Irsko Slovinsko
Řecko
206
200
Švédsko
Francie
28
Lotyšsko
26
Finsko
21
Itálie
21
Španělsko Litva
100
11 5
100
Míry na 100,000 obyvatel
1997, Dánsko 2001
59
Slovinsko
Španělsko
219
• Belgie
71
Bulharsko
361
600
Estonsko
114
485
434
700
167
Dánsko
Rumunsko
530
Maďarsko
Maďarsko
200
300
400
500
600
700
Doplňkové tabulky
43
Graf 12. Úmrtnost na rakovinu plic 20-64 let – 2002
muži
ženy
Maďarsko
82
Dánsko
57
EU10
Nizozemí
55
Rusko
Polsko
54
Lotyšsko
54
Rumunsko
Velká Británie
15
Švédsko
13
Litva Estonsko
49
Česká rep.
Rakousko
49
Belgie
Německo
11
Slovinsko
13
EU10
12 12
47
Bulharsko
Irsko
11
44
Slovensko
Česká rep.
11
42
Francie
EU15
42
Slovinsko
Belgie
Španělsko
Francie
9
32
EU15
Lucembusko
8
31
Itálie
31
Německo
31
Rakousko
40
Itálie
8
Slovensko
7
Finsko
7
Bulharsko
7
30
Nizozemí
28
Lucembusko
Řecko
7
26
Portugalsko
Estonsko
6
26
Dánsko
24
Velká Británie
24
Irsko Finsko Švédsko
Španělsko
6
Portugalsko
5
Rusko
5
Lotyšsko
5
Litva
4
20
20
Standardizované míry na 100,000 obyvatel
1997, Dánsko 2001
9
Rumunsko
13
60
11 10
Řecko
19
• Belgie
19 15
49
37
80
26 23
50
40
100
Maďarsko
Polsko
60
40
60
80
100
Doplňkové tabulky
44
Graf 13. Prevalence BMI ve státech EU10 20-64 let – 2002
muži 59.8
13.6
46.2
Slovensko
Bulharsko
29.3
13.2
44.2
Česká rep.
Estonsko
28.2
Maďarsko
26.5
57.4
15.3
44.6
44.1
15.9
56.5
17.8
38.7
Polsko
56.5
18.1
38.4
Maďarsko
Lotyšsko
25.0
15.1
40.1
Slovinsko
Česká rep.
26.9
13.2
40.1
Litva
24.3
14.0
38.3
37.6
55.8
55.4
13.3
53.9
42.5
38.1
Bulharsko
14.9
39.2
EU10
Slovensko
23.0
14.6
Litva
EU10
24.6
12.1
Slovinsko
25.5
10.8
Polsko
24.2
13.5
16.5
53.1
46.0
42.6
60%
• Subjektivní
40.4
50%
9.1
10.1
40%
36.6
Estonsko
36.9
Rumunsko
Lotyšsko
32.5
30%
20%
10%
%
data kromě Bulharska, kde byla výška i váha naměřena Pro Estonsko jsou kategorie BMI pro věkovou skupinu 25-64
%
Nadváha
10.7
21.5
Rumunsko
10%
42.2
15.7
17.3
54.1
70%
ženy
9.8
20%
30%
Obezita
36.7
36.3
34.9
31.3
40%
50%
60%
70%
Souhrn HEM projektu
47
Souhrn HEM projektu Snížení ‚východo-západního rozdílu ve zdraví‘ je dnes jednou z největších výzev pro Evropskou unii. Stoupající trend ve zdraví dospělých, který nastal v zemích východní Evropy po druhé světové válce, se zastavil a potom začal klesat, se špatnými důsledky pro blaho těchto zemí. V letech 1960-1990 průměrná délka života mužů ve věku 20-ti let klesla, u žen se udržovala na stejné úrovni, na rozdíl od velké většiny rozvinutých zemí světa. Předčasná úmrtnost dospělých (smrt mezi 20-64 roky života), zvláště u mužů, včetně úmrtí na kardiovaskulární nemoci, rakovinu plic a zranění, dosáhla úrovně, kdy byla mezi nejvyššími na světě. Rozdíl mezi trendy předčasné úmrtnosti dospělých v západní Evropě a v bývalých socialistických zemích vedly k velkým rozdílům v indikátorech zdraví. Pokles ve zdraví a jeho nepříznivé ekonomické důsledky byly jedním z důležitých faktorů stagnace ekonomiky těchto zemí. Nicméně ne všechny zprávy z východní Evropy jsou špatné. V některých z bývalých socialistických zemí, zvláště markantně ve skupině zemí, které mohou být nazývány střední a východní Evropou (Polsko, Česká a Slovenská republika, Maďarsko, Slovinsko), se zdravotní trendy začaly měnit už od převratu (po téměř dvě dekády). Průměrná délka života začala rychle růst ve všech těchto zemích, zvyšujíce se během období let 1990-2002 v průměru o 3.5 roku u mužů a o 2.8 roku u žen. Nejvíce fascinující fenomén v těchto zemích je dramatický pokles v morbiditě a mortalitě na kardiovaskulární choroby. Tento trend byl zaznamenán u mužů i žen všech věkových skupin dospělých. Rychlost tohoto vývoje patří mezi nejrychlejší pozorované v Evropě, ale příčiny tohoto nápadného zvratu nejsou zcela jasné. Zdá se, že nejdůležitějšími činiteli jsou změny stravování zapříčiněné zavedením tržního hospodářství a změny v cenách různých výrobků potravinářského průmyslu. Nejvýznamnějším faktorem by mohla být zvýšená spotřeba polynenasycených mastných kyselin, jako kyseliny alfa-linolenové, která zaplnila nedostatek omega- 3. Ve druhé polovině devadesátých let se zhoršování indikátorů zdraví zastavilo také ve zbývajících 5 členských státech EU, které byly zeměmi střední a východní Evropy (Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Rumunsko); ačkoliv ukazatele zdraví tam ještě nevykazují trvalé zlepšení. Ve srovnání s EU15 v období 1990-2002, jsou rozdíly ve zdraví buď statické (hlavně u žen), nebo se mírně zvyšují (hlavně u mužů). Další důležité fenomény charakterizují rozdílů ve zdraví: Fatální zranění jsou zodpovědná za téměř polovinu předčasných úmrtí u dospělých mužů v Baltských státech (Estonsko, Lotyšsko a Litva). Na rozdíl od zbytku nových členských států EU, kde byl v poslední dekádě pozorován sestupný trend podobný trendu EU15, v Pobaltských státech setrvávají smrtelná poranění na velmi vysoké úrovni. Naše analýza signalizuje, že bezprostřední příčinou vedoucí k vysokému počtu smrtelných zranění je alkohol. Alkohol, diskutovaný v západní Evropě jako faktor s potenciálem pro ochranu zdraví (zvláště ve středomořských zemích), má obecně záporný dopad na zdravý ve východní Evropě. Zdá se, že výše zmíněná velmi vysoká míra neúmyslných a úmyslných smrtelných poranění silně souvisí s konzumací alkoholu. Podobně je vysoký počet cirhózy jater
48
a dalších s alkoholem souvisejících nemocí (některé rakoviny) mezi nejvyššími v Evropě – dosahujíce zvláště vysoké úrovně v Maďarsku a Rumunsku, ale také na Slovensku a ve Slovinsku. Dva faktory mohou způsobovat vyšší újmu související s alkoholem ve východních částech Evropské unie ve srovnání s částmi západními. První je vzorec pití; v baltských státech nebo Polsku je převládajícím způsobem konzumace alkoholu pití při tzv. flámech. Denní spotřeba malého množství alkoholu prakticky neexistuje (v polské studii potvrzuje pití tímto způsobem méně než 1% obyvatelstva). Druhým faktorem je složení produktu. V jižní části regionu (v první řadě Slovinsko a Maďarsko, ale také Slovensko, Rumunsko a Bulharsko) je velká část konzumovaného alkoholu vyrobena doma. Existuje několik studií, ukazujících, že alkohol vyrobený doma obsahuje alkoholy s dlouhým řetězcem, charakterizované vysokou hepatotoxicitou. Pobaltské země mají problém s náhražkovým alkoholem (pití alkoholu/produktů neurčených ke konzumaci). Otázka kontroly alkoholu je zvláště důležitá v těch zemích, ve kterých vstup na trh EU vedl k redukci dohledu nad výrobou a prodejem a nižším cenám méně kvalitního alkoholu. Tabák je hlavní příčinou předčasné smrti ve všech částech EU, ale s tabákem související úmrtnost u mužů je nyní vyšší na východě. U žen je obrázek více různorodý; na východě jsou země s nejnižší úmrtností související s tabákem v EU (Litva a Rumunsko) i země s nejvyšší úmrtností související s tabákem (Maďarsko). Kontrola tabáku ve východní části Evropské unie má podobný rozsah jako v EU15, nicméně je pozorována časová prodleva. V EU10 nastal v poslední dekádě velký pokrok v kontrole tabáku, částečně kvůli politickým změnám nutným pro přistoupení k Evropské unii. Zdravotní zlepšení ve střední a východní Evropě právě začíná a cesta ke snížení rozdílů mezi východem a západem je ještě dlouhá. Dramatické ‚přírodní experimenty‘, které se odehrávají v tomto regionu, se dotýkají celého kontinentu a klíčová role evropských odborníků na veřejné zdravotnictví by měla být v jejich vysvětlení a iniciaci zásahů na tomto poli.
49
Vybraná literatura k tématu 1. Bobak M, Skodova Z, Pisa Z, Poledne R, Marmot M. Political changes and trends in cardiovascular risk factors in the Czech Republic, 1985-92. J Epidemiol Community Health 1997;51:272-7. 2. Feachem R. Health decline in eastern Europe. Nature 1994;367:313–4. 3. Ginter E. �e epidemic of cardiovascular disease in Eastern Europe. N Engl J Med 1997;336:1915-6. 4. Kesteloot H, Sans S, Kromhout D. Dynamics of cardiovascular and all-cause mortality in Western and Eastern Europe between 1970 and 2000. Eur Heart J 2006;27:107-13. 5. Leon DA, Chenet L, Shkolnikov VM, Zakharov S, Shapiro J, Rakhmanova G, Vassin S, McKee M. Huge variation in Russian mortality rates 1984–94: artefact, alcohol, or what? Lancet 1997;350:383–8. 6. Poledne R, Skodova Z. Changes in nutrition, cholesterol concentration, and cardiovascular disease mortality in the Czech population in the past decade. Nutrition & Epidemiology 2000;16:785-6. 7. Szucs S, Sarvary A, McKee M, Adany R. Could the high level of cirrhosis in central and eastern Europe be due partly to the quality of alcohol consumed? An exploratory investigation. Addiction 2005 April;100(4):536-42. 8. Zatonski W, Boyle P. Health transformations in Poland after 1988. J Epidemiol Biostat 1996;1:183–97. 9. Zatonski W, Jha P. �e Health Transformation in Eastern Europe after 1990: A Second Look. Cancer Center and Institute of Oncology, Warsaw; 2000. Available form: http://www.hem.home.pl/index.php?idm=58,59&cmd=1 10. Zatonski W, McMichael AJ, Powles JW. Ecological study of reasons for sharp decline in mortality from ischaemic heart disease in Poland since 1991. BMJ 1998;316:1047-51. 11. Zatonski W. A Nation’s Recovery. Case Study of Poland’s Experience in Tobacco Control. Warsaw: Health Promotion Foundation; 2003. Available form: http://www.hem.home.pl/index.php?idm=58,59&cmd=1s
50
Publikace z projektu HEM 1. Bagnardi V, Zatonski W, Scotti L, La Vecchia C, Corrao G. Does drinking pattern modify the effect of alcohol on the risk of coronary heart disease? Evidence from a meta-analysis. (Journal of Epidemiology and Community Health – in press 2008) 2. Bosetti C, Levi F, Lucchini F, Zatonski WA, Negri E, La Vecchia C. Worldwide mortality from cirrhosis: An update to 2002. J Hepatol 2007;46:827-39. 3. Didkowska J, Manczuk M, McNeill A, Powles J, Zatonski W. Lung cancer mortality at ages 35-54 in the European Union: ecological study of evolving tobacco epidemics. BMJ 2005;331:189-91. 4. Jha P, Peto R, Zatonski W, Boreham J, Jarvis MJ, Lopez AD. Social inequalities in male mortality, and in male mortality from smoking: indirect estimation from national death rates in England and Wales, Poland, and North America. Lancet 2006 Jul 29;368(9533):367-70. 5. Popova S, Rehm J, Patra J, Zatonski W. Comparing alcohol consumption in central and eastern Europe to other European countries. Alcohol Alcohol 2007;42(5):465-73 6. Powles JW, Zatonski W, Vander HS, Ezzati M. �e contribution of leading diseases and risk factors to excess losses of healthy life in eastern Europe: burden of disease study. BMC Public Health 2005;5:116. 7. Rehm J, Sulkowska U, Manczuk M, Boffetta P, Powles J, Popova S, Zatonski W, Alcohol accounts for a high proportion of premature mortality in central and eastern Europe. Int J Epidemiol 2007;36:458-67. 8. West R, Zatonski W, Przewozniak K, Jarvis MJ. Can we trust national smoking prevalence figures? Discrepancies between biochemically assessed and self-reported smoking rates in three countries. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2007 Apr;16(4):820-2. 9. Zatonski W, Mikucka M, La Vecchia C, Boyle P. Infant mortality in Central Europe: effects of transition. Gac Sanit 2006;20:63-6. 10. Zatonski W. �e East-West Health Gap in Europe--what are the causes? Eur J Public Health 2007 Apr;17(2):121. 11. Zatonski WA, Willett W. Changes in dietary fat and declining coronary heart disease in Poland: population based study. BMJ 2005;331:187-8. 12. Zatonski WA, Manczuk M, Powles J, Negri E. Convergence of male and female lung cancer mortality at younger ages in the European Union and Russia. Eur J Public Health 2007 Oct;17(5):450-4. 13. Zatonski W, Didkowska J. Closing the gap: cancer in Central and Eastern Europe. In: Coleman MP, Alexe D-M, Albreht T, McKee M, editors. Responding to the challenge of cancer in Europe. Ljubljana: Institute of Public Health of the republic of Slovenia; 2008. p. 253-78. 14. Zatonski W, Didkowska J. Closing the gap: Cancer in Central and Eastern Europe (CEE). Eur J Cancer 2008, doi:10.1016/j.ejca.2008.02.014
51
15. Zatonski W, Campos H, Willett W. Rapid declines in coronary heart disease mortality in Eastern Europe are associated with increased consumption of oils rich in alphalinolenic acid. Eur J Epidemiol 2008;23(1):3-10. 16. Zatonski W, Sulkowska U, Manczuk M, Rehm J, Boffetta P, Lowenfels A, La Vecchia C. Liver cirrhosis mortality: time trends in Europe. (In preparation) 17. Zatonski W, Przewozniak K, Sulkowska U, West R. and the HEM project collaborative team. Tobacco smoking in European Union countries. (In preparation) 18. Zatonski W, Manczuk M, Lund J, Rehm J. Premature Mortality from Injuries in the European Union and Russia. (In preparation)
Tato publikace vychází z projektu HEM – Snížení nerovnosti zdraví – který získal fi nancování z Evropské unie (smlouva grantu č.: 2003121) a z polského Ministerstva vědy a vysokého školství (smlouva grantu č.: 167/PUBLIC HEALTH/2006/7) Názory vyjádřené autory nebo editory nutně nepředstavují rozhodnutí nebo uvedené postoje Evropské komise nebo polského Ministerstva vědy a vysokého školství Copyright: Cancer Epidemiology and Prevention Division, the Maria Skłodowska-Curie Memorial Cancer Center and Institute of Oncology, Warsaw, Poland, 2008 Všechna práva vyhrazena. Prosím adresujte žádosti o povolení k reprodukci nebo překladu této publikace na: Profesor Witold Zatoński Cancer Epidemiology and Prevention Division �e Maria Skłodowska-Curie Memorial Cancer Center and Institute of Oncology 5, Roentgen St, 02-781 Warsaw Poland E-mail:
[email protected] Elektronická verze této publikace je k dispozici na: www.hem.waw.pl Design: rzeczyobrazkowe.pl ISBN: 9788388681516
www.hem.waw.pl
