ODBORNÁ ANALÝZA NÁMĚSTÍ MÍRU V TIŠNOVĚ. analýza života na veřejném prostranství a zajištění komunikace s veřejností

ODBORNÁ ANALÝZA NÁMĚSTÍ MÍRU V TIŠNOVĚ analýza života na veřejném prostranství a zajištění komunikace s veřejností

Nadace Partnerství pomáhá lidem, aby chránili a zlepšovali svoje životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné znalosti i služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje výsadbu stromů, ochranu přírody, šetrnou dopravu a turistiku, využívání obnovitelných zdrojů energie a kvalitní veřejná prostranství. Během 20 let své existence podpořila prostřednictvím nadačních příspěvků ve výši přes 273 miliónů korun 2 858 projektů. Společně se čtyřmi sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí asociace Environmental Partnership Association. w w w.n a dac epart nerst vi.cz

Obecně prospěšná společnost Partnerství byla založena Nadací Partnerství v roce 2001 za účelem poskytování služeb pro trvale udržitelný rozvoj komunit, obcí a jejich partnerů z neziskového a podnikatelského sektoru. Nabízí zajištění služeb při přípravě a vedení projektů zaměřených především na oblast životního prostředí a udržitelného rozvoje. w w w.part n ers tvi-ops.cz

OBJEDNATEL:

ZPRACOVATEL:

ZPRACOVATELSKÝ TÝM:

Město Tisnov

Partnerství, obecně prospěšná společnost

Mgr. Martin Nawrath

nám. Míru 111,

založená Nadací Partnerství

Ing. Marie Římanová, MSc.

666 01 Tišnov

Údolní 33, 602 00 Brno

Ing. arch. Robert Sedlák

Kontaktní osoba:

IČ: 26268817

Bc. Kristián Škoda

Ing. Tomáš Komprs

www.partnerstvi-ops.cz

Ing. arch. Michal Veselý

starosta města

[email protected]

Bc. Pavla Kilnarová

www.tisnov.cz

Bc. Euginia Kuznetsova Fotografie: archiv Partnerství o.p.s. říjen 2014

OBSAH úvod ................................................................................................................................ 5 1. Úvod 2. Obsah a smysl dokumentu 3. Harmonogram zpracování 4. Metodika

I. ODBORNÁ ANALÝZA VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ......................................................... 7 1. Řešené území a širší vztahy 2. Analýza parteru 3. Bariéry 4. Možnosti pro pobyt a aktivity 5. Analýza parkování 6. Sčítání chodců, cyklistů a aut 7. Trasování - pěší trasy vedoucí náměstím 8. Pobytové aktivity

II. VÝSLEDKY KOMUNIKACE S VEŘEJNOSTÍ ......................................................................... 29 1. Souhrn zjištění z osobních rozhovorů 2. Anketní průzkum 3. Veřejné plánovací setkání

III. DOPORUČENÍ A ZÁVĚRY ................................................................................................... 39

ÚVOD

Odborná analýza náměstí Míru v Tišnově a zajištění komunikace s veřejností: příprava zadání pro urbanisticko-architektonickou soutěž / Partnerství, o.p.s.

RESUMÉ

úvod

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ – výzvy a potenciáL

OBSAH A SMYSL DOKUMENTU

Veřejná prostranství města - zvláště v jeho centru – jsou nepostradatelným prostorem zejména pro společenský život, kulturu a volný čas.

Předkládaná analýza náměstí Míru v Tišnově je součástí přípravy rekonstrukce tohoto náměstí a má dva základní cíle: ǟǟ poskytnout kvalitní podklad účastníkům architektonické soutěže ǟǟ pomoci definovat objektivní kritéria pro hodnocení kvality soutěžních návrhů

Způsob užívání veřejných prostranství se proměňuje. Dříve byla přítomnost lidí ve veřejném prostoru nutností spojenou se získáváním informací, obstaráváním věcí denní potřeby nebo společenskými kontakty. V současné době se přítomnost ve veřejném prostoru stává volbou – množství kontaktů se totiž vlivem technologií odehrává ve virtuálním světě, mobilita umožňuje rychlé přesuny mezi vybranými cíli. Reakcí na individualizaci společnosti je zvýšená poptávka po sociálních kontaktech a trávení volného času ve veřejném prostoru. Rozhodujícím kritériem pro to, jestli jej lidé budou nebo nebudou využívat, je nyní jeho kvalita. Rekonstrukcí náměstí Míru by měl vzniknout prostor v první řadě bezpečný, bez pocitu ohrožení z dopravy nebo i jiných vlivů. To ale nestačí. Chceme vytvořit podmínky pro pohodlné pobývání. Hlavní náměstí by spolu s podmínkami pro všednodenní život mělo nabízet také možnosti pro reprezentaci, kulturní a společenské akce.

Případné opakování obdobné analýzy v budoucnu umožní porovnání výsledků, případně lze údaje z Tišnova srovnávat s jinými veřejnými prostory. Shromáždění podrobných informací a dat o současném využívání náměstí i názoru obyvatel na něj dává představu o tom, co od náměstí očekávají, k čemu má být prostor využíván a jak dosáhnout toho, aby náměstí bylo vyhledávaným a oblíbeným cílem. Analýzy sestávají z těchto dílčích částí: I. Odborná analýza prostranství II. Vyhodnocení komunikace s veřejností Obsah a metodika analýz jsou podrobněji popsány v následující kapitole Metodika.

Harmonogram zpracování Pokud chceme vytvořit náměstí, na kterém se lidé rádi zdržují a kam se rádi vrací, musíme cílevědomě usilovat o kvalitu prostoru, ve kterém je vedle estetické stránky kladen důraz zejména na nabídku využití jak v domech vymezujících náměstí, tak i lákavým prostředím samotného prostranství.

ǟǟ červen 2014: analýzy života na veřejném prostranství ǟǟ červenec 2014: anketa a kvalitativní rozhovory s místními a klíčovými partnery ǟǟ září 2014: plánovací setkání s veřejností ǟǟ říjen 2014: závěrečná zpráva

Cílem je náměstí nejen krásné, ale i živé!

5


metodika

I. Odborná analýza prostranství Pravidlo „Nejprve diagnóza, potom léčba“ je platné také při práci s veřejným prostorem. Jedním ze základních měřítek kvality veřejného prostoru je způsob a četnost jeho využití. Systematická analýza fyzického prostředí i života na náměstí je důležitým zdrojem informací o místě, jeho nedostatcích a příležitostech ke zlepšení. Se znalostí předností a limitů současného náměstí a s přesným přehledem probíhajících aktivit v prostoru a čase je možné mnohem lépe uzpůsobit budoucí podobu náměstí potřebám uživatelů. V případě opakovaných pozorování bude možné vyhodnotit úspěšnost rekonstrukce, resp. porovnat výsledky s analýzami jiných prostranství.

analýza širších vztahů Bylo provedeno vyhodnocení vazeb náměstí Míru a jeho okolí s pojmenováním limitů a nedostatků se vztahy mimo samotný prostor náměstí a nastíněny příležitosti pro jejich zlepšení.

II. VÝSLEDKY komunikace s veřejností Komunikace s místními klíčovými partnery a zjištění názorů veřejnosti formou rozhovorů Důležitými partnery pro diskusi o budoucí podobě náměstí jsou vlastníci přilehlých nemovitostí, podnikatelé, obchodníci nebo zástupci institucí. Jejich názory byly zjišťovány přímou osobní komunikací. Město touto cestou omezí riziko pozdější nespokojenosti a nepřijetí nového řešení náměstí ze strany těchto zainteresovaných skupin a získá spojence pro optimální péči o život na náměstí. Rozhovory s kolemjdoucími jsou vhodnou formou pro doplnění informací o názoru uživatelů na současný stav i budoucnost náměstí. Celkově bylo provedeno X rozhovorů.

Hodnocení fyzického prostředí

Zjištění názorů veřejnosti formou ankety

Terénním průzkumem byly vyhodnoceny jednotlivé aspekty fyzického uspořádání prostoru. Zhodnocen je vztah parteru budov k životu na náměstí, existující bariéry pro volný pohyb, resp. pocit bezpečí a podmínky pro pobyt na náměstí.

Anketa posloužila jako osvědčený způsob zjištění názorů občanů. Dotazník byl distribuován jako příloha městského zpravodaje a souběžně bylo možné vyplnění ankety na webových stránkách města. Ankety se zúčastnilo celkem 504 respondentů.

Mapování aktivit ve vymezeném území Jeden všední a jeden úřední den byl v čase od 6 do 22 hodin systematicky sledován a zaznamenáván život na náměstí. Sčítáním byl získán přehled o pohybu chodců, cyklistů a aut na 10 profilech, každou hodinu byl proveden „snímek“ pobytových aktivit (poloha a aktivita lidí, kteří náměstím pouze neprochází/neprojíždí). Pravidelně byly zaznamenávány přesné trasy pěších a údaje o počtu a poloze parkujících vozidel.

Fotodokumentaci sledovaných jevů Mapová schémata a grafy jsou doplněna fotografiemi dokumentujícími prostor i užívání náměstí. Pozn.: Mapování pohybu lidí a jejich chování bylo v souladu s metodikou prováděno za podmínek, kdy ani počasí ani jiné okolnosti nebrání lidem v přirozeném užívání prostranství.

6

Plánovací setkání s veřejností Odborně vedené setkání s veřejností je vhodnou formou, jak získat náměty pro úpravu prostranství přímo od jeho uživatelů. S více než 40 účastníky byly diskutovány otázky silných a slabých stránek náměstí, náměty pro zlepšení náměstí a a představy o jeho budoucím využívání.

i. odborná analýza veřejného prostranství


ŘEŠENÉ ÚZEMÍ A ŠIRŠÍ VZTAHY

Vymezení řešeného území

Urbanistické souvislosti

Řešeným územím je prostor náměstí Míru v Tišnově a prostorově i provozně sousedící Komenského náměstí. Území, které bylo předmětem analýz, je v mapovém schématu vyznačeno žlutým obrysem. Červeně jsou vyznačeny linie, na kterých probíhalo sčítání (viz dále.)

Náměstí Míru je součástí přirozeného centra města. Centrální veřejná prostranství tvoří náměstí Míru spolu s navazujícím Komenského náměstím. Významově je s náměstím Míru spojeno také prostranství v okolí kostela sv. Václava, přístupné ulicemi Kostelní a Bezručovou. Významná je vazba mezi náměstím Míru a vlakovým nádražím, před kterým je umístěn také autobusový terminál integrované dopravy. Komunikační vazby mezi náměstím a nádražím vedou několika ulicemi v původní urbanistické struktuře a také novou pasáží navazující na obchodní dům TESCO situovaný bezprostředně za zástavbou náměstí. Území mezi náměstím a dopravním terminálem není stabilizované, je zde řada proluk a neupravených veřejných prostranství. V tomto prostoru se dále nachází supermarkety Albert a Penny Market, které spolu s OD TESCO oslabují obchodní význam náměstí Míru. Město připravuje projekt zpřístupnění Farní zahrady / Parku pod kostelem, který v bezprostřední návaznosti na náměstí Míru doplní možnosti pro rekreaci a trávení volného času v centru města. Zahrada se nachází v bloku vymezeném ulicemi Kostelní, Bezručovou, Hřbitovní, Brněnskou a Radniční). Jedním ze symbolů města je vrch Květnice, uplatňující se i v pohledech z náměstí v průhledu ulice Ráboňovy. Turistická cesta na Květnici vede z ulice Jungmannovy. Pohledovému propojení tak neodpovídá možnost přímé dostupnosti z náměstí.

1

2a 2b

3a

4

Doporučení 6a

3b

5b 5a

8

6b

ǟǟ uvažovat s doplněním urbanistické struktury a úpravou veřejných prostranství v prostoru mezi náměstím Míru a ulicí Nádražní. Okolí ulice Nádražní je východiskem cesty na náměstí jednak pro motorizované návštěvníky, kteří zde najdou parkování, tak i pro cestující veřejnou dopravou, jejíž terminál je zde situován ǟǟ zohlednit Farní zahradu / Park pod kostelem jako nabídku pro rekreaci a volný čas v přímé vazbě na náměstí Míru ǟǟ zvážit pěší nástup na vrch Květnice přímo v prodloužení ulice Ráboňovy s ohledem na návštěvníky města přirozeně vyhledávající osu Květnice - náměstí - kostel


ŘEŠENÉ ÚZEMÍ A ŠIRŠÍ VZTAHY

Doprava a parkování Náměstí Míru bylo dříve zatíženo nadměrnou tranzitní dopravou. Intenzita dopravy na náměstí byla snížena změnou organizace dopravy spočívající v přeložení trasy silnice č. II/377 směr Černá Hora, resp. silnice č. III/3773 do ulic Brněnská – Dvořákova – Riegrova (směr Lomnička, Lomnice u Tišnova) a zjednosměrněním ulice Brněnské v úseku náměstí Míru – Cáhlovská ve směru z náměstí, s výjimkou cyklistů. Značnou část plochy náměstí tvoří plochy dopravy a parkování. Parkovací stání nejsou optimálně uspořádaná. Město Tišnov má zpracovanou Koncepci dopravy v klidu (ADOS, 2012), která navrhuje reorganizaci ploch pro parkování s redukcí počtu parkovacích stání. Tento úbytek je kompenzován návrhem nových parkovacích kapacit v docházkové vzdálenosti od náměstí (ul. Dvořáčkova, ul. Nádražní, prostranství v křížení ulic Brněnské a Cáhlovské).

Doporučení ǟǟ zachovat obousměrný průjezd náměstím ǟǟ využít v prostoru náměstí prvky zklidnění a zpomalení dopravy (redukci šířky vozovky na minimální přípustné parametry, upřednostnění pohybu pěších např. pomocí vyvýšených přechodů pro chodce) ǟǟ nabídnout alternativy pro průjezd centrem mimo náměstí (ulicí Dvořáčkovou) ǟǟ zpoplatněním parkování na náměstí upřednostnit krátkodobé parkování před dlouhodobým a také motivovat automobilisty k využívání parkovacích kapacit mimo náměstí ǟǟ vytvořit nabídku parkování mimo území náměstí (viz schéma) Problematika dopravy je řešena podrobnější dopravní studií.

9


Analýza parteru Kvalita veřejného prostranství – náměstí nebo ulice – je do značné míry spojena s charakterem a využitím budov, které prostor vymezují. Náměstí by pokud možno mělo mít živý parter, tzn. přízemí budov s obchody nebo kavárny a restaurace, nejlépe s venkovním posezením. Přízemí budov vytváří scénu pro chůzi ulicí nebo pro zastavení na náměstí. Živý kontakt domu s okolím souvisí také s pocitem bezpečí. Aktivní parter by měl být co nejsouvislejší. Pokud ulice jako celek není atraktivní, neláká k pěší cestě, lidé buď na prostranství vůbec nepřijdou a nebo volí jiné způsoby dopravy z místa na místo. Ojedinělé obchodní jednotky v ulici nepřilákají dostatečný počet lidí. Aktivní parter: ǟǟ „vyživuje“ prostor náměstí, vymezuje jej a vnáší do něj aktivity ǟǟ je jedním z primárních důvodů návštěvy náměstí ǟǟ dotváří atraktivní prostředí pro chůzi ǟǟ v podobě předzahrádek kaváren a restaurací motivuje k delšímu pobytu ǟǟ přispívá k pocitu bezpečí ve veřejném prostoru ǟǟ přítomností drobných provozoven podporuje lokální ekonomiku

Zjištění ǟǟ pestrá škála typů obchodů a provozoven ǟǟ několik obchodních jednotek bez využití ǟǟ souvislý aktivní parter na severozápadní straně, nedostatečný předprostor ǟǟ aktivní parter také v jihozápadní části řešeného území – na Komenského nám.) ǟǟ vstupy do veřejných budov v severovýchodní části náměstí (městský úřad, poliklinika, škola, pošta) náměstí soustřeďují větší počet lidí ve svém předprostoru ǟǟ budova radnice má tři pasivní fasády, pouze vstupní fasáda je do jisté míry živá ǟǟ novodobé objekty ve východní a jižní části mají obchodní parter, nevýhodou je jejich členitost a slabá vazba na hlavní plochu, resp. bariéry v podobě plošné nebo vzrostlé zeleně

Doporučení ǟǟ zvětšit předprostor před domy zejména na severozápadní straně náměstí ǟǟ potlačením terénní a „zelené“ bariéry zapojit do života náměstí východní část („stodoly“) ǟǟ v komunikaci s obchodníky a majiteli nemovitostí hledat možnosti pro zachování živého parteru, byť i se změnou skladby provozoven, resp. sortimentu

10


Analýza parteru

Budovy Městského úřadu a polikliniky nemají tradičně chápaný živý parter v podobě výloh - vyšší návštěvnost těchto budov se však odráží ve vyšší míře veřejného života i v jejich předprostoru.

Prostranství před obchodním parterem by mělo umožnit pohodlné procházení, zastavení i kulturní formu předsunutého prodeje.

Východní strana náměstí je zcela izolována terénní bariérou a nevhodnou formou zeleně. Tato zeleň zastiňuje budovu, jejíž vzhled je kritizován; větším problémem je ale zřejmě chybějící propojení této části s hlavní plochou náměstí

Mezi letní předzahrádkou a fasádou domů zůstává už jen úzký průchod.

11


BARIÉRY V prostoru náměstí se setkáváme s celou řadou bariér, které ohrožují bezpečnost zejména chodců, snižují pohodu návštěvníků náměstí a také brání žádoucím pobytovým aktivitám. Žádoucí je maximální pocit bezpečí a co možná nejvolnější pěší pohyb náměstím, který umožní pohodlné funkční i pohledové propojení jednotlivých stran náměstí.

Zjištění ǟǟ základní zřejmou bariérou je široká vozovka přetínající náměstí; na celém náměstí jsou pouze dva přechody pro chodce; rychlost aut spolu s nepřehlednou situací na nároží u hotelu Květnice vytváří nebezpečné situace i v okolí přechodu ǟǟ parkující vozidla tvoří neprostupnou hradbu; v kombinaci s vozovkou tak vzniká na velké části prostorová bariéra široká 20 až 25 metrů ǟǟ pro pohyb a aktivity pěších návštěvníků náměstí zbývá defakto jen velmi malý podíl plochy náměstí ǟǟ pohledovou překážkou jsou stromy a keře, které cloní východní a jihovýchodní část náměstí, spolu s neprostupným svahem zde izolují tuto část náměstí ǟǟ travnaté plochy mají svůj estetický a ekologický význam; na hlavním náměstí jsou však překážkou pro volný pohyb a nic dalšího návštěvníkům nenabízí

Doporučení ǟǟ maximum plochy náměstí koncipovat jen pro pěší nebo s jejich předností, a to zejména v „úzkých hrdlech“ v jihozápadní části náměstí ǟǟ propojit všechny strany náměstí místy pro procházení nebo přecházení ǟǟ nezbytné parkování organizovat tak, aby netvořilo souvislé neprostupné pásy ǟǟ charakter zeleně podřídit tomu, aby náměstí bylo pohledově sjednocené, s přehlednou nabídkou aktivit v parteru ǟǟ vhodně narušit nebo odstranit stávající terénní bariéry umístěním více schodišť, rampou, souvislým svažitým povrchem… ǟǟ svažitosti náměstí využít ve prospěch stupňovitého sezení s výhledem na náměstí

12


BARIÉRY

Předminezovaná vozovka, navazujícími bariéry parkujících aut a absence přechodů dělí náměstí na izolované části.

Pohled od východní hrany náměstí směrem k jeho středu ilustruje stav zeleně a její nevhodný bariérový efekt. V pozadí blízký vrch Květnice.

V intenzivně navštěvovaném centru města by měli mít chodci prioritu.

V jednom z hlavních pěších tahů v západní části Komenského náměstí není možné bezpečně a pohodlně překonat vozovku.

13


MOŽNOSTI PRO POBYT A AKTIVITY Část aktivit, které se odehrávají na náměstí, má povahu nutných činností, jako je cesta na úřad, do práce, do školy apod. Jen malé množství návštěvníků se na náměstí zdrží déle, než je nutné. Atraktivní náměstí nabízí příležitosti k zastavení a pobytu – pro aktivity volitelné a společenské. Ty spočívají v zastavení, posezení, pozorování okolního života, rozhovoru nebo účasti na nějaké společenské nebo kulturní události.

Zjištění ǟǟ poměrně velké množství lidí se na náměstí zastavuje při náhodných setkáních se známými a postávají chvíli při krátkém rozhovoru ǟǟ na náměstí je velmi málo možností pro posezení sezení , například v severní části není jediná lavička ǟǟ prostor náměstí obohacuje jen málo letních zahrádek, například posezení restaurace Pěna dní v severozápadní frontě náměstí je situována do zadního traktu, resp. boční ulice ǟǟ do kategorie druhotného sezení (tedy jinde než na lavičkách nebo zahrádkách) můžeme zařadit zídku pod radnicí nebo sokly kašny a morového sloupu; tyto možnosti jsou využívány minimálně ǟǟ nelze opominout poměrně výrazný hluk z dopravy jako faktor, který významně snižuje pohodu a ochotu pobývat na náměstí ǟǟ nejvýraznějším generátorem a aktivit a návštěvnosti je trh, který se koná v soboty dopoledne

Doporučení ǟǟ chodníky by kromě podmínek pro pohodlnou chůzi měly nabízet také prostor k zastavení, a to zejména na frekventovaných trasách, nárožích, před vstupy do úřadů, na poštu apod.) ǟǟ je třeba nabídnout nové možnosti pro posezení; atraktivní budou místa s nabídkou „krytých zad“ a výhledu na život na náměstí ǟǟ podmínky pro letní zahrádky lze vytvořit zejména rozšířením chodníku; variantou je i možnost dočasného záboru parkovacích stání před provozovnou ǟǟ i tzv. druhotné sezení na schodcích a zídkách je atraktivní zejména pro mladé

14


MOŽNOSTI PRO POBYT A AKTIVITY

Veřejné budovy by měly být uvozeny předprostorem, který umožní pohodlné zastavení i posezení.

Snadno dostupné a (možná proto) oblíbené místo pro odpočinek u drobného vodního prvku v blízkosti radnice.

Velmi frekventované prostranství před poštou. V současné době příliš pohodlí nenabízí, má však potenciál i s ohledem na polohu nabízející zajímavý výhled na náměstí.

Živé místo před pekařstvím na Palackého náměstí, kde je třeba sladit požadavky na zásobování se zlepšením podmínek pro pěší a doplněním prostoru pro zastavení.

15


ANALÝZA PARKOVÁNÍ

Dostupnost náměstí motorizovanými návštěvníky je v určité míře nutná. Tišnov je spádovou obcí pro širší okolí; na náměstí je situována veřejná vybavenost. Cílem je najít takovou míru parkovací kapacity, která nebrání jiným žádoucím aktivitám na náměstí. Je vhodné nabídnout možnost parkování mimo prostor náměstí, v jeho pohodlné docházkové vzdálenosti, a tím snížit potřebu parkovacích ploch na náměstí. Je nutné regulovat poptávku a to zpoplatněním parkování, které zabrání dlouhodobému obsazování cenných parkovacích stání.

Zjištění ǟǟ ve sledovaném území se nachází celkem 128 stání (ve schématu vyznačena modrou barvou) ǟǟ při odečtení vyhrazených míst (městský úřad, poliklinika, zásobování) a míst na plochách s regulovaným vjezdem zůstává kapacita 101 parkovací stání ǟǟ parkování na náměstí není zpoplatněno ǟǟ při sčítání bylo zjištěno, že ve špičce ve všední den se blíží vytíženost hranici kapacity, ale většinou není zcela naplněna ǟǟ na základě pozorování (bez přesné evidence) lze uvést, že parkovací stání zaplňují poměrně vyváženě dlouhodobě a krátkodobě parkující ǟǟ stávající plochy užívané pro parkování jsou bariérou –viz schéma; vedle oficiálních parkovacích stání jsou označena a započítána i neoficiální tolerovaná místa užívaná k parkování

Doporučení ǟǟ omezit kapacitu parkování z důvodu uvolnění plochy pro dostatečně dimenzované pěší trasy, pobytové plochy a prostor pro kulturní a společenské aktivity, kromě centrální plochy také na nárožích a v místech přecházení ǟǟ poptávku po parkování přímo na náměstí regulovat poplatkem ǟǟ vhodné bude nabídnout alternativu pro parkování v docházkové vzdálenosti (viz širší vztahy) ǟǟ řešit také potřebu bezpečného parkování jízdních kol

16


ANALÝZA PARKOVÁNÍ

80

86

87

97

98

31 28 20-21

36

31 29 19-20

25

31 27 18-19

27 19

20

19

22

33

34

42

46

40 32

40

51

60

53

70

80

101 PARKOVACÍ STÁNÍ BEZ REGULACE

76

82

95

94 89

100

103

128 PARKOVACÍCH STÁNÍ CELKEM

120

21-22

17-18

16-17

15-16

14-15

13-14

12-13

11-12

10-11

9-10

8-9

7-8

6-7

0

Graf znázorňující vytíženost parkovacích kapacit během všedního dne a soboty

Parkování mimo vyhrazená místa je poměrně časté, zejména v části “pod radnicí”. Takové parkování prakticky znemožňuje jiné využívání prostranství.

V severní části tvoří kolmo parkující vozidla jen obtížně prostupnou bariéru.

Parkoviště s vnitříní oblužnou komunikací zabírá velkou část náměstí.

17


SČÍTÁNÍ CHODCŮ, CYKLISTŮ A AUT

Sčítání chodců, cyklistů a automobilů probíhalo na deseti profilech – devíti vstupech na náměstí a jednom profilu ve střední části náměstí mezi radnicí a Hotelem Květnice (mapové schéma se zobrazením profilů viz kapitola Řešené území. Sčítáním během 15 minut v každou hodinu od 6 do 22 ve všední den a v sobotu byl získán přehled o počtu uživatelů, resp. návštěvníků náměstí.

celkový poměr jednotlivých skupin uživatelů Poměr jednotlivých náměstí ve všední typů návštěvníků den náměstí - všední den

Během všedního dne a soboty byly také sledovány trasy náhodně vybraných chodců s cílem získat představu o používaných trasách. Ve schématech jsou vyznačeny trasy cca 100 chodců procházejících náměstím (viz graf Trasování pěších).

cyklisté ZJISTĚNÍ Celkový poměr jednotlivých typů návštěvníků: ǟǟ podíl chodců a aut je téměř vyrovnaný, resp. o téměř 10 % převažují nemotorizovaní návštěvníci nad automobilisty (údaje všedního dne) ǟǟ cyklisté tvoří pouhá dvě procenta návštěvníků Denní průběh návštěvnosti: ǟǟ nejvíce lidí se vyskytuje na náměstí během sobotních trhů ǟǟ ve všední den je nejvyšší návštěvnost v odpoledních hodinách ǟǟ ve všední den je téměř stabilní počet návštěvníků mezi 8-17 hodinou ǟǟ v sobotu odpoledne návštěvnost klesá na méně než 50 % běžného všedního provozu ǟǟ ve všední den ráno a večer převažuje na náměstí provoz automobilů, mezi 9-16 hodinu dominují náměstí chodci

18

278 2% auta

6466 45%

chodci

7542 53%

1 2 3



denní průběh Počtu chodců a aut - všední den

DENNÍ PRŮBĚH PočtU chodců a aut - sobotA

912

90

164

394 238 260

182

318 374

398 272

320 340

352

314

350 196

170

214

444 268

354

798

810

764 754 226 316 36

200

126

400 80 138

178 272

198 284

280

398

600

216

678

766 798

840

842 800

830

800

478

536

550

848

776 634

768 606

810 654

1000

162

21-22

20-21

19-20

18-19

17-18

16-17

15-16

14-15

13-14

12-13

11-12

10-11

9-10

8-9

21-22

20-21

19-20

18-19

17-18

16-17

15-16

14-15

13-14

12-13

11-12

10-11

9-10

8-9

7-8

6-7

Během všedního dne je frekvence chodců přibližně stabilní mezi 8 a 17 hodinou; v časech před tímto intervalem a po něm se po náměstí pohybuje více aut než chodců

7-8

0

0

6-7

200

364

600

706 684

800

452

734

1000

400

1200

1038

1200

1108

1400

1400

Nejvyšší počet pěších návštěvníků byl zaznamenán v době konání sobotních trhů.

19



počet chodců na sledovaných profilechvšední den

počet chodců na sledovaných profilechsobota

Zjištění

doporučení

ǟǟ nejvíce chodců se pohybuje na Komenského náměstí na západě řešeného území ǟǟ celkově se projevuje hlavní pěší tah v podélné ose náměstí; včetně vstupu do pasáže vedoucí k supermarketu TESCO na JZ straně Komenského náměstí ǟǟ poměr intenzit na jednotl. profilech ve všední den a v sobotu je vyrovnaný, s výjimkou ulice Bezručovy (profil u pošty), kde sobotní nízkou intenzitu ovlivňuje zejména to, že není v provozu škola; a podobně na S vstupu do náměstí, kde je v sobotu uzavřen úřadu a polikliniky

ǟǟ přehled intenzit pěší dopravy je vodítkem pro budoucí dimenzování šířek chodníků, umístění přechodů nebo míst pro přecházení, případně zohlednění intenzivně využívaného vstupu do pasáže TESCO ǟǟ je zřejmé, že v některých úzkých profilech je značná intenzita jak pěší, tak i automobilové dopravy – na náměstí by však mělo být prioritou bezpečí a pohoda chodců

20



počet aut na sledovaných profilech všední den

počet aut na sledovaných profilech sobota

Zjištění

Doporučení

ǟǟ potvrzuje se výrazná intenzita na hlavním průjezdu náměstím a menší provoz v ul. Brněnské a Bezručově ǟǟ podobně jako v případě chodců, také u aut souvisí zřejmě výraznější rozdíl mezi hodnotami všedního dne a soboty v ulici Bezručově s provozem pošty, případně polikliniky a školy; dalším faktorem může být hledání parkování v okolí kostela v době, kdy je kapacita parkování na náměstí téměř obsazena

ǟǟ je třeba hledat možnosti pro omezení tranzitní dopravy přes náměstí (v rámci průzkumu nebyl měřen podíl dopravy tranzitní a cílové, nicméně z pozorování je zřejmé, že tranzitní doprava tvoří značnou část); omezení atraktivity pro průjezd (při existenci alternativní trasy) mohou být pouze prvky dopravního zklidnění (retardéry), ne nutně zákazy

21



srovnání počtu chodců a aut na jednotlivých profilech - všední den

srovnání počtu chodců a aut NA JEDNOTLIVÝCH PROFILECH - sobota

Zjištění

Doporučení

ǟǟ na hlavní dopravní ose je výrazně větší podíl aut než chodců a naopak ve vedlejších ulicích převažuje pěší doprava ǟǟ celkový poměr chodců a aut je ovlivněn sledovaným vstupem do pasáže směr TESCO, který se týká pouze pěších

ǟǟ zjištěné údaje jsou podkladem pro řešení dopravy a členění ploch, ale mohou se promítnout i do širších urbanistických a dopravních vztahů s cílem lépe zpřístupnit, rozvinout a zatraktivnit některé navazující části města

22


TRASOVÁNÍ - PĚŠÍ TRASY VEDOUCÍ NÁMĚSTÍM

pěší trasování (všední den)

pěší trasování (sobota)

Zjištění

Doporučení

ǟǟ ze schémat trasování je zřejmé minimální přecházení mezi SZ a JV stranou náměstí dané bariérami parkujících aut a vozovky bez možnosti pohodlného bezpečného přecházení a také izolace východní strany náměstí ǟǟ velmi frekventované je nároží náměstí Míru a Komenského náměstí ǟǟ i v případě trasování se potvrzuje velká frekvence chodců v podélné ose náměstí ǟǟ viditelná je i chybějící bezpečný pěší prostor mezi radnicí a ulicí Jungmannovou na západní straně Komenského náměstí

ǟǟ maximum plochy náměstí řešit s předností pěších ǟǟ umožnit snadné přecházení mezi jednotlivými stranami náměstí, včetně odstranění terénních bariér ǟǟ frekventované trasy dimenzovat dostatečně komfortně

23


POBYTOVÉ AKTIVITY

Při analýze pobytových aktivit sledujeme ty osoby na náměstí, které pouze neprochází, které se zde při nějaké aktivitě zdrží. Metodou je pomyslný snímek, „vyfotografování“ prostoru náměstí v daný okamžik, dvakrát za hodinu.

Počet a typ pobytových aktivit – všední den 45 40 35 ostatní stojí u bankomatu

30

dítě si hraje 25

Množství a charakter pobytových aktivit nás zajímají především proto, že živé náměstí je dáno zejména delšími pobyty, nikoli pouhým tranzitem.

prohlíží si výlohu jí/pije mimo zahrádku

20

sedí na zahrádce sedí mimo lavičku

15

sedí na lavičce stojí

10 5

Zjištění ǟǟ výrazný podíl pobytových aktivit tvoří pouhé stání, poměrně časté jsou rozhovory při náhodných setkáním známých kolemjdoucích ǟǟ dalšími častějšími aktivitami, jsou sezení na lavičkách a na zahrádkách restaurací ǟǟ potenciál pro zvýšení pobytových aktivit spočívá ve vetší nabídce míst k sezení jak na lavičkách, tak před kavárnami a restauracemi – na oblíbených náměstích tvoří až 90% všech stacionárních aktivit (dle www.gehlarchitects.com)

0 6:00

6:30

7:00

7:30

8:00

8:30

9:00

9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 16:30 17:00 17:30 18:00 18:30 19:00 19:30 20:00 20:30 21:00 21:30

Počet a typ pobytových aktivit – sobota - bez zaznamenání aktivit trhu 45 40 35

ostatní stojí u bankomatu

30

dítě si hraje 25

prohlíží si výlohu jí/pije mimo zahrádku

20

sedí na zahrádce sedí mimo lavičku

15

sedí na lavičce stojí

10 5 0 6:00

24

6:30

7:00

7:30

8:00

8:30

9:00

9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 16:30 17:00 17:30 18:00 18:30 19:00 19:30 20:00 20:30 21:00 21:30


POBYTOVÉ AKTIVITY 140

V sobotní dopoledne se konají na náměstí Míru trhy zaměřené na regionální produkty. Pozorování probíhala i v době konání trhu. Graf ukazuje četnost pobytových aktivit souvisejících s trhem a ostatních pobytových aktivit

Počet a typ pobytových aktivit – sobota - se zaznamenáním aktivit trhu

120

100

Zjištění ǟǟ sobotní trh je jednoznačně nejvýraznějším zdrojem pobytových aktivit na náměstí ǟǟ návštěvníci trhu se však na náměstí nezdrží – v sobotu nebyl zaznamenán nárůst jiných aktivit na náměstí ve srovnání s všedním dnem

80

prod./nakup. na trhu jiné aktivity

60

40

20

popisek 0 6:00

6:30

7:00

7:30

8:00

8:30

9:00

9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 16:30 17:00 17:30 18:00 18:30 19:00 19:30 20:00 20:30 21:00 21:30

25


POBYTOVÉ AKTIVITY

Schémata znázorňují „soutisk“ všech záznamů pobytových aktivit a ukazuje tak, kde se lidé na náměstí nejčastěji zdržují. Sobotní přehled obsahuje i grafické znázornění počtu aktivit zaznamenaných v prostoru trhu

Lokalizace poByTových aktivit (všední den)

Zjištění ǟǟ největší koncentrace pobytových aktivit je zřejmá na letních zahrádkách (ve sledovaném období neměla letní zahrádku restaurace hotelu Květnice, restaurace Pěna dní má zahrádku situovanou mimo prostor náměstí ǟǟ častými místy zastavení jsou nároží u pošty, vývěska smutečních oznámení na jihozápadním okraji náměstí, také u bankomatu (v objektu „pod radnicí) ǟǟ samozřejmým místem pobytu jsou lavičky a okolí vodních prvků, četnost však není příliš vysoká

Doporučení ǟǟ podpořit místa zastavení a setkávání dostatečným prostorem/mobiliářem ǟǟ podpořit zachování a rozvoj předzahrádek restaurací ǟǟ zvýšit nabídku pro sezení i postávání (zábradlí, sloupky)

Všední den: ǟǟ polovinu pobytových aktivit na náměstí tvoří postávání ǟǟ ve srovnání s postáváním tvoří malý podíl sezení na lavičkách a předzahrádkách ǟǟ důležitý je postřeh, že studenti střední školy (na nároží nám. Míru a Bezručovy) tráví volný čas jinde z důvodu zákazu kouření v okolí školy

26


POBYTOVÉ AKTIVITY

Lokalizace poByTových aktivit (sobota)

Poměr typů pobytových aktivit zaznamenaných během všedního dne

stojí u bankomatu dítě si hraje prohlíží si výlohu

stojí

ostatní

sedí na lavičce sedí mimo lavičku sedí na zahrádce

sedí na zahrádce

jí/pije mimo zahrádku

stojí

prohlíží si výlohu dítě si hraje

sedí mimo lavičku

sedí na lavičce

stojí u bankomatu prod./nakup. na trhu ostatní

Poměr typů pobytových aktivit zaznamenaných během soboty ostatní stojí sedí na lavičce sedí mimo lavičku

Sobota: ǟǟ aktivity trhu tvoří téměř tři čtvrtiny všech sobotních aktivit na náměstí ǟǟ další pobytové aktivity zůstávají v podobné proporci jako ve všední den

na trhu

sedí na zahrádce prohlíží si výlohu dítě si hraje stojí u bankomatu

27


POBYTOVÉ AKTIVITY

Zajímavý je pohled na rozmístění a typ pobytových aktivit při rozdělení řešeného území do tří charakteristických částí.

Pobytové aktivity – poměr činností ve všední den stojí

Zjištění

sedí na lavičce sedí mimo lavičku

ǟǟ v severní části (A) není žádná možnost posezení, s výjimkou letní předzahrádky, samostatně je v příslušném grafu zobrazena aktivita nakupování, která souvisí s obchody, a jejich vystaveným zbožím na ulici ǟǟ ve střední části převažuje postávání (dvě třetiny aktivit); je to místo setkávání, čekání, ale bez odpovídajícího vybavení; i když i postávání je přirozené, jistě je tu potenciál pro lepší nabídku sezení ǟǟ v jižní části vidíme vyšší podíl sezení jak na lavičkách (v okolí vodního prvku a na oblíbeném místě pod stromem), tak i v předzahrádkách restaurací

sedí na zahrádce jí/pije mimo zahrádku prohlíží si výlohu dítě si hraje stojí u bankomatu ostatní

stojí sedí na lavičce sedí mimo lavičku sedí na zahrádce jí/pije mimo zahrádku prohlíží si výlohu dítě si hraje

Poměr aktivit v jednotlivých částech řešeného území přepočítaný na 100m2

stojí u bankomatu prod./nakup. na trhu ostatní

stojí sedí na lavičce sedí mimo lavičku

JIH 24%

STŘED 33%

SEVER 43%

Která část náměstí je nejvíce využívanástojí pro upobytové bankomatu aktivity? Zjistíme to při přepočtu zjištěných aktivit na dítě si hraje danou část řešeného území. výlohu Poměrně překvapivě tak vychází jakoprohlíží nevíce si zabydlená část severní – i přes nedostatek vybavení se zde lidé hodně zastavují, před úřadem, poliklinikou, obchody a nebo využívají posezení u prodeje zmrzliny

stojí u bankomatu

sedí mimo lavičku stojí

ostatní

dítě si hraje

sedí na lavičce

stojí u bankomatu ostatní

sedí mimo lavičku sedí na zahrádce

sedí na lavičce

stojí stojí

jí/pije mimo zahrádku prohlíží si výlohu

sedí na lavičce

dítě si hraje

sedí mimo lavičku

stojí u bankomatu

sedí na zahrádce

prod./nakup. na trhu


ostatní

prohlíží si výlohu dítě si hraje

sedí

stojí

prohlíží si výlohu

ostatní

sedí na zahrádce 28


sedí na zahrádce

Graf ukazuje situaci ve všední den.

dítě si hraje prohlíží si výlohu

sedí na zahrádce

ii. výsledky komunikace s veřejností


Souhrn zjištění z osobních rozhovorů

V rámci zjišťování názorů na budoucnost náměstí byly v srpnu 2014 uskutečněny kvalitativní rozhovory s deseti obyvateli a návštěvníky města ve věkovém rozmezí 15 – 70 let a rovněž adresné rozhovory s deseti vytipovanými osobami, jejichž firmy a instituce sídlí přímo na náměstí a mají tudíž každodenní zkušenost s fungováním náměstí i z pohledu organizace, nejen jednotlivce. Rozhovory proběhly polostrukturovaně na základě těchto otázek: 1. Jaké jsou podle Vás hlavní přednosti náměstí (jako adresy pro bydlení či podnikání)? 2. Jaký vidíte na náměstí největší problém? 3. Co Vám na náměstí nejvíce chybí? 4. Chybí v lokalitě nějaké služby? 5. Jaké jsou Vaše vlastní plány týkající se lokality?

ǟǟ Jednosměrné ulice ven z náměstí ǟǟ Velká rychlost a intenzita dopravy – z kopce – kolizní místa s přechody pro chodce ǟǟ Zvlněná vozovka (u pošty a SŠ a ZŠ) ǟǟ Historická část náměstí je málo využívaná ǟǟ Ucpané okolní ulice parkujícími auty ǟǟ Složitá údržba historické dlažby přes zimu ǟǟ Hodně parkovacích míst rezervovaných pro potřeby MěÚ ǟǟ Vzrostlé stromy kolem kašny působí v kontextu zvláštně ǟǟ Vzhled veřejných budov (SŠ a ZŠ, pošta) ǟǟ Vzhled novodobých objektů („Chaloupky“ (nám. Míru 1704-1706)) ǟǟ Během trhů chybí veřejné WC

ODPOVĚDI: Návrhy na změny * Zvýrazněné jsou názory, které se opakovaly

1. Rozhovory se zástupci organizací působících v okolí náměstí ODPOVĚDI: Silné stránky náměstí ǟǟ Jednoznačné centrum, významné místo města ǟǟ Fungující a hodně navštěvované trhy ǟǟ Dostupnost autem – jednoznačně zachovat, důležité pro firmy a jejich zákazníky ǟǟ Pravidelné i příležitostné kulturní akce (zpívání ZUŠ, historické vozy, ohňostroje apod.) ǟǟ Ještě stále se zde relativně dobře podniká, ǟǟ Lidé mají na náměstí řadu cílů (úřad, pošta, poliklinika, škola)

ODPOVĚDI: Slabé stránky a problémy náměstí ǟǟ Nedostatek ploch pro parkování ǟǟ Špatná organizace parkování ǟǟ Velká přetíženost parkujícími auty, včetně těch dlouhodobě parkujících (místní firmy, studenti SŠ aj.) ǟǟ Problematická dlažba pro kočárky, podpadky, starší občany, až s rizikem zranění ǟǟ Náměstí přestává žít po 17 hodině a v sobotu po trzích ǟǟ Tržnice – nevzhledná a málo využívaná

ǟǟ Vyznačení parkovacích míst ǟǟ Zpoplatněné parkování + pro rezidenty a firmy zpoplatněná rezervace míst ǟǟ Více laviček a odpadkových košů v horní části náměstí (při obchodech), zejména starší lidé si nemají kde sednout, lavičky jsou až na hlavní ploše náměstí, kudy se nechodí ǟǟ Více kulturně společenských akcí – regionální kapely apod., nějaké pravidelné akce ǟǟ Využití tržnice pro účely odstavného parkoviště ǟǟ Zvážit možnost každodenních trhů ǟǟ Prostorově vyřešit zpevněnou plochu pro pravidelná vystoupení (prostor pro kapely, taneční soubory, divadla apod.) ǟǟ Více míst pro předzahrádky ǟǟ Zklidnění dopravy – retardéry před ZŠ nám. 28.října, zjednosměrnění – náměstím nahoru, Dvořáčkovou dolů ǟǟ Rozšíření stromů okolo celého náměstí ǟǟ Zvýšení kvality poskytovaných informací (schované infocentrum, nejasné místo veřejného WC, zájem o informace o dobrých restauracích apod.) ǟǟ Odstranění budov nám. Míru 1704-1706 – nevzhledné, ruší atmosféru krásné radnice a kostela (jaký je postoj a pravomoci památkářů?) ǟǟ Otevření náměstí na straně budov 1704-1706 – schody nebo něco podobného


souhrn zjištění z osobních rozhovorů

ǟǟ Podpora podnikatelů ve smyslu iniciace prodejní doby do 18:00, korekce obsahu sortimentu, poskytovaných služeb na náměstí ǟǟ Prezentace Tišnova – historie, minerály, prodej místních produktů

Otázky a další podněty ǟǟ Negativně vnímáno zjednosměrnění Brněnské ulice, ulice jako obchodní třída upadá, problematická je i cyklostezka v protisměru ǟǟ Nutný celkový dopravní a parkovací systém ǟǟ Velký odliv obchodu a služeb v důsledky obchodních center (Penny, Albert, Tesco) ǟǟ Inspirace ze starých fotek ǟǟ Zjednosměrnění Bezručovy ulice ǟǟ Konfliktní doprava těžkých vozů od Lomničky (lom) na ulici Riegerovu ǟǟ Diskutabilní zákazy vjezdu okolo náměstí (například u radnice – výjimky pro MěÚ) ǟǟ V Tišnově chybí MHD ǟǟ Stará dlažba – překážka (nepohodlí) nebo výhoda (tradice, historická hodnota, rarita)?

ǟǟ Zvlněná dlažba před poštou a poliklinikou ǟǟ Nedostatek parkovacích ploch ǟǟ Pocit ohrožení pro pěší (přechody, zatáčky, křižovatky) ǟǟ Bariéry pro průchod např. s kočárkem (schody, zídky apod.) ǟǟ Chybějící informační centrum ǟǟ Málo míst pro posezení ve stínu ǟǟ Tržnice naproti poliklinice ǟǟ Domy oddělené od plochy náměstí (zejm. SV část)

ODPOVĚDI: Návrhy na změny, doplnění ǟǟ Víc kulturních aktivit ǟǟ Doplnit lavičky po levé straně a směrem k poště a poliklinice – náročná cesta pro starší ǟǟ Tržnici naproti polikliniky využít raději pro parkování ǟǟ Více možností pro posezení s výhledem na život na náměstí ǟǟ Prezentace historie a zajímavostí Tišnova, prodej místních produktů

2. Rozhovory s obyvateli a návštěvníky náměstí ODPOVĚDI: Silné stránky náměstí ǟǟ Historický ráz ǟǟ Celkový dojem, vzhled ǟǟ Vzhled radnice a kostela ǟǟ Pořádání trhů ǟǟ Zeleň - stromy ǟǟ Odpovídající rozměr budov – příjemné měřítko ǟǟ Kočičí hlavy na náměstí – historická atmosféra ǟǟ Vkusná kašna – současně magnet pro děti

ODPOVĚDI: Slabé stránky a problémy náměstí ǟǟ Chybějící veřejné WC, lidé neví o tom, zda a kde je. Instituce (poliklinika, MěÚ apod.,) mají WC veřejnosti nepřístupné, zejména mimo úřední hodiny např. v době konání trhu je to problém

31


anketní průzkum Anketní průzkum vnímání náměstí Míru mezi občany proběhl od půlky srpna do půlky září 2014. Anketní lístky s jednoduchou sadou otázek byly distribuované do všech domácností města spolu s Tišnovskými novinami. Anketa byla dostupná také na webovém portálu města. V papírové podobě vyplnilo anketní lístky 174 obyvatel, ve formě elektronické pak 330, celkem tedy odpovědělo více než 500 respondentů. Věková struktura respondentů ukazuje, že o město se zajímají obyvatelé napříč věkovými kategoriemi.

a) Nedostatečné kapacity pro parkování b) Nevyhovující podmínky k pobývání (místa pro sezení apod.) c) Nedostatečná nabídka nákupů a služeb d) Nedostatečná údržba e) Vysoká intenzita dopravy f) Vysoká rychlost dopravy g) Jiné (prosím doplňte)...........................................

Anketa zahrnovala následující otázky: 1. Jaký je nejčastější účel Vaší návštěvy náměstí Míru? a) Nákupy b) Služby na náměstí c) Návštěva místních restaurací d) Odpočinek e) Pracuji zde f) Bydlím zde g) Jiné (prosím doplňte)………………………………………. 2. Jak často navštěvujete náměstí? a) Každý den b) Jednou týdně c) Jednou za měsíc d) Málokdy 3. Co se Vám na náměstí nejvíce líbí? (můžete zvolit i více možností): a) Historická atmosféra místa b) Koncentrovaná nabídka služeb c) Trhy d) Možnost potkat se s lidmi e) Jiné (prosím doplňte).............................................. 4. Jaké vidíte na náměstí problémy?

32

5. Které z aktivit by Vás na náměstí v budoucnu přilákaly? a) Více míst pro posezení na lavičkách b) Více míst pro posezení na zahrádkách restaurací a kaváren c) Trhy d) Kulturní programy f) Jiné (prosím doplňte)... 6. Co Vám na náměstí nejvíce chybí? a) Místo pro parkování b) Místo na sezení c) Zeleň d) Místo pro děti g) Veřejné WC k) Stojany na kola l) Odpadkové koše m)Umělecká díla n) Jiné (prosím doplňte).......................................................................... 7. Historická dlažba na hlavní ploše náměstí je podle Vás: a) Krásná, historicky cenná, je ji třeba zachovat b) Nepraktická až nebezpečná, je ji třeba vyměnit 8. Prosím uveďte Vaše identifikační údaje Věk: 0-15, 16-30, 31-45, 46-60, 61-75, 76 a více Pohlaví: muž, žena


ANKETNÍ PRŮZKUM

Jaký je nejčastější účel návštěvy náměstí Míru? 400 350 300 250 200 150 100 50 0

373

Co se Vám na náměstí nejvíce líbí?

362

91

67

31

24

22

Je zřejmé, že přirozenou funkcí náměstí Míru je soustředěná nabídka obchodu a služeb. Pro odpočinek a společenské události využívají obyvatelé náměstí v menší míře.

Jak často navštěvujete náměstí? Jednou za měsíc 4%

Málokdy 2% Každý den 27%

Jednou týdně 19%

400 350 300 250 200 150 100 50 0

354 267 150

114 35

Obyvatelé Tišnova v odpovědích zdůraznili zejména oblibu historické atmosféry náměstí, zejména centrálně umístěnou kašnu, a pořádání trhů místních produktů. Dále oceňují možnost potkat se s lidmi a také soustředěnou nabídku služeb.

Co vám na náměstí nejvíc chybí? Umělecká díla 4% Stojany na kola 4%

Jiné 3%

Odpadkové koše 9%

Veřejné WC 23%

Místo pro zastavení s dětmi 10%

Několikrát týdně 48%

Více zeleně 20%

Místo pro parkování 11% Místo pro posezení 16%

Více než čtvrtina respondentů navštěvuje Tišnovské náměstí každý den. Několikrát týdně na náměstí zavítají více než tři čtvrtiny respondentů.

Obyvatele na náměstí postrádají blízkost veřejného WC, zejména v souvislosti s pořádáním trhů a kulturních akcí. Lidem dále chybí více stínu vzrostlé zeleně a více možností pro posezení a pro zastavení s dětmi. Menší části respondentů chybí místo pro parkování.

33


anketní průzkum

Jaké vidíte na náměstí problémy? 300 250 200

276

Které z aktivit by Vás na náměstí přilákaly? 350

271 250

300

199

250

98

150

97 72

60

50 0

Většina respondentů označila jako problém nedobré podmínky pro pěší společně s vysokou intenzitou dopravy a nevyhovujícími podmínkami pro pobyt. Velká část dotazovaných vnímá jako problém také nedostatečnou kapacitu pro parkování. Lidé dále poukazují na problematickou tržnici v severní části náměstí a na vzhled budov na východní straně nazývaných místními „stodoly“.

34

262

254

200

150 100

298

133

100 50

53

0

Největší potenciál pro „zabydlení“ náměstí vidí jeho návštěvníci v pořádání kulturních akcí a častějším konání trhů, ale také ve větší nabídce míst pro posezení na lavičkách nebo zahrádkách přilehlých restaurací. Jako předpoklad těchto změn je vnímáno nové řešení dopravní situace náměstí.


ANKETNÍ PRŮZKUM

Historická dlažba na hlavní ploše náměstí je:

Výběr z odpovědí respondentů „Celé náměstí by mělo být pojato jako pěší zóna jak je to v jiných městech.“

Nepraktická až nebezpečná, je ji třeba vyměnit 48%

Krásná, historicky cenná, je ji třeba zachovat 52%

„Historická atmosféra by se mi byla bývala líbila, kdyby se o nějakou jednalo. Kočičí hlavy na silnici v kombinaci s bílými čarami pro parkování a třemi stodolami v pozadí ve mně moc historii nevzbuzují.“ „Lepší podmínky pro pěší - rovná dlažba, kdy se člověk nemusí dívat neustále pod nohy, aby si nevyvrtl na kamenitém terénu kotník.“ „Přechod mezi místy pod Českou poštou a zastávkou autobusu. Prakticky pokaždé při jízdě autem pouštím lidi, kteří jdou mimo přechod.“

Citlivým tématem rekonstrukce náměstí je názor na jeho historickou dlažbu v centrální části. Vzhledem k vyrovnaným názorům na výměnu dlažby a její zachování se nabízí kompromis v zachování charakteristického vzhledu při odstranění nerovnosti, která je hlavním důvodem kritiky.

35


plánovací setkání s veřejností

Veřejné plánovací setkání se uskutečnilo dne 24. 9. 2014 od 17:30 do 20:00 v Tišnově. Úvodem setkání zástupci Partnerství, o.p.s. prezentovali dosavadní postup prací při přípravě podkladů pro zadání architektonické soutěže na rekonstrukci náměstí Míru. Konkrétně postup komunikace s veřejností a některé z předběžných výstupů. Rovněž byly shrnuty základní poznatky o současných problémech a příležitostech pro veřejná prostranství. Poté byl představen program setkání, jehož hlavním cílem bylo analyzovat současnou podobu a fungování náměstí v Tišnově a zamyslet se nad možnými návrhy na případné změny ve využití a podobě náměstí. Analýza i navrhování proběhlo nejprve v menších skupinách (4 skupiny po cca 10 účastnících) a jejich sumarizace poté ve společném fóru. Význam jednotlivých podnětů byl ověřen bodovým hlasováním (každý z účastníků dostal tři body zvlášť pro všechny tři kategorie – pozitiva, negativa a návrhy na změnu, tj. celkem 9 bodů k vyjádření svého názoru).

Výsledky: HODNOTY NÁMĚSTÍ (návrhy seřazeny dle přidělených bodů účastníky) ǟǟ Vodní prvky 19 ǟǟ Vzhled dlažby 16 ǟǟ Pořádání trhů 15 ǟǟ Volný prostor kolem kašny 8 ǟǟ Stromy u kašny i jinde 5 ǟǟ Historická budova hotelu Květnice 3 ǟǟ Hezký vzhled radnice 2 ǟǟ Mariánský sloup 2 ǟǟ Bezpečný prostor kolem kašny 2 ǟǟ Přítomnost veřejných budov 1 ǟǟ Výhled na kostel 1 ǟǟ Vánoční strom 1 ǟǟ Možnost parkování 1 ǟǟ Lípa s posezením (pod radnicí) 0 ǟǟ Pohled na radnici z Brněnské 0

36

Výsledky: NEDOSTATKY NÁMĚSTÍ (návrhy seřazeny dle přidělených bodů účastníky) ǟǟ Nefunkční a nevzhledná tržnice 12 ǟǟ Dopravní řešení jako celek 9 ǟǟ Obousměrná komunikace úsek pošta – hotel Květnice 9 ǟǟ Křížení provozu pěších a aut pod schody před poštou 6 ǟǟ Nerovný povrch dlažby na náměstí a v ul. Radniční 5 ǟǟ Chybí veřejné WC 5 ǟǟ Neregulované parkování 4 ǟǟ Málo zeleně = stromů 4 ǟǟ Ohavný pohled na Stodoly“ 4 ǟǟ Komunikace blízko kašny 4 ǟǟ Stín pro posezení 4 ǟǟ Nesourodá architektura 4 ǟǟ Materiál povrchu na vozovce nebezpečí 2 ǟǟ Nefunkční ostrůvek před hotelem Květnice 2 ǟǟ Bezpečnost pěšího pohybu 1 ǟǟ Schodů k poště – bariéra 1 ǟǟ Parkování před radnicí 0 ǟǟ Nedostatek laviček 0 ǟǟ Bariéry – vysoké obrubníky 0 ǟǟ Chybí propojení dlážděného povrchu a „stodol“ 0 ǟǟ Chybí infocentrum na náměstí 0 ǟǟ Poloha/provedení schodů od radnice ke kostelu 0 ǟǟ Mobiliář bez ducha 0



výsledky: NÁVRHY na zlepšení

Shrnutí

(návrhy seřazeny dle přidělených bodů účastníky)

Je zřejmé, že obyvatelé Tišnova oceňují na náměstí zejména jeho historickou podobu (zejména dlažba, kašna, ale rovněž radnice, hotel, výhledy) a přítomnost vzrostlých stromů. Z hlediska funkčnosti vítězí jednoznačně pořádání trhů, s čímž souvisí i ocenění volného prostoru jako potenciálu pro aktivity další. Klíčovým problémem náměstí je jeho dopravní řešení, tedy vysoká intenzita dopravy, neregulované parkování a nekvalitní povrchy ale také blízkost nevzhledné a nefunkční tržnice. S výše popsaným souvisí zájem o zásadní dopravní přeřešení celého náměstí, včetně parkování a povrchů. Velká shoda se týká rovně návrhu využití terénního uspořádání k vytvoření terasovitého sezení na náměstí, řešení pohledu na nevzhledné budovy („stodoly“) a zřízení veřejného WC.

ǟǟ Od pošty dolů klidová část (bez dopravy), od pošty nahoru parkování + obsluha 13 ǟǟ Výměna povrchu „dlažby“ se zachováním geometrické struktury 11 ǟǟ Stupňovité sezení 8 ǟǟ Parkovací dům v místě tržnice 8 ǟǟ Zastínění pohledu na „stodoly“ 7 ǟǟ Veřejné WC 7 ǟǟ Sjednocení povrchu v celé ploše náměstí 5 ǟǟ Zjednosměrnění Bezručovy + pouze pro obsluhu, propojení pošty a hlavní plochy 5 ǟǟ Potůček mezi oběma vodními prvky 4 ǟǟ Regulace reklam a polepů (stodoly) 2 ǟǟ Zachovat historické výhledy 2 ǟǟ Více míst pro předzahrádky, např. „Pod lípou“ 2 ǟǟ Infocentrum na náměstí (hotel Květnice, stodoly, …) 2 ǟǟ Terénní úprava se stromy 1 ǟǟ Věž kostela jako vyhlídka 1 ǟǟ Více plochy pro pěší na úkol „rohlíku“ 0 ǟǟ Kolmé parkování před elektro… 0 ǟǟ Přemístění stánku s kuřaty 0 ǟǟ Úprava prostoru pod radnicí pro víceúčelové využití 0 ǟǟ Využití prostoru za „stodolami“ 0 ǟǟ Přesun parkování z prostoru před radnicí pod ní 0 ǟǟ Jednotný ráz mobiliáře 0

37



Veřejné plánovací setkání proběhlo 24.září 2014 v sále kulturního domu v Tišnově.

38

iii. doporučení a závěry


doporučení a závěry A/ BEZPEČÍ ǟǟ zklidnit dopravu s cílem umožnit bezpečný pohyb a pobyt pěších v celé ploše náměstí ǟǟ vyřešit kolizní místa, upřednostnit pěší také v úzkých profilech, zejména před poštou a v západní části Komenského náměstí ǟǟ redukovat plochy vozovky, doplnit bezpečné přechody a místa pro přecházení ǟǟ prostor náměstí řešit jako dopravně zklidněnou zónu - podrobněji viz dopravní analýza

schéma doporučení pro rekonstrukci náměstí zklidnit dopravu a umožnit bezpečný pohyb pěších odstranit bariéry ploch parkování odstranit terénní a vizuální bariéry vytvořit spojitý pěší předprostor parteru respektovat přirozená místa zastavení

B/ POHODLÍ

zvážit potenciál prostoru tržnice

ǟǟ umožnit pohodlnou dostupnost a využívání obchodů a služeb na náměstí ǟǟ redukovat plochy parkování, zajistit pohodlnou pěší prostupnost plochami parkování a současně řešit zachování dostupnosti parkování v blízkosti náměstí ǟǟ vytvořit dostatečně dimenzovaný spojitý pěší předprostor parteru celého náměstí, zejména v severní a severozápadní části ǟǟ odstranit terénní bariéry; při umisťování schodišť nabídnout pohodlnou bezbariérovou alternativní trasu ǟǟ vytvořit prostorové podmínky pro přirozená místa zastavení – frekventované nároží u Hotelu Květnice, nároží před poštou, předprostor vstupu do budov městského úřadu a polikliniky, západní nároží Komenského náměstí ǟǟ navrhnout dostatek míst k posezení na lavičkách i druhotných místech k sezení, na místech s atraktivním výhledem, ve všech částech náměstí a dále s možností posezení na slunci i ve stínu s využitím stromové zeleně ǟǟ vizuálně zpřehlednit náměstí zejména ve východní části (zvážit redukci nebo odstranění pohledových bariér zeleně)

C/ AKTIVITY ǟǟ posílit společenský význam náměstí a vytvořit podmínky pro jeho aktivní užívání ǟǟ prostorově umožnit umisťování letních zahrádek kaváren a restaurací ǟǟ vytvořit podmínky pro pořádání trhů a to i častěji než 1x za týden ǟǟ respektovat oblibu vodních prvků (kašny a fontánky) a umožnit kontakt s tekoucí vodou také s ohledem na dětské návštěvníky ǟǟ řešit umístění scény pro pořádání kulturních a společenských akcí ǟǟ zachovat „historickou vrstvu“ prostoru náměstí, tzn. respektovat historické budovy, charakter dlažby a navrhnout harmonické začlenění novodobých objektů ǟǟ zvážit potenciál využití prostoru kritizované tržnice v severní části náměstí

40

Uvedená doporučení shrnují zjištění ze všech částí analýzy. Výsledky komunikace s veřejností jsou v souladu s výsledky odborné architektonické analýzy. Část názorů veřejnosti se týkala spíše organizačních opatření (zřízení infocentra, lepší údržba, zrušení herny apod.) a proto nejsou zahrnuta do závěrečných doporučení, která jsou formulována jako podklad pro zadání architektonické soutěže. Formulovaná doporučení se soustředí na hlavní principy vedoucí k atraktivitě náměstí a současně nezužují prostor pro kreativitu a nové náměty v rámci soutěže.

ODBORNÁ ANALÝZA NÁMĚSTÍ MÍRU V TIŠNOVĚ. analýza života na veřejném prostranství a zajištění komunikace s veřejností

Recommend Documents