Odbor ekonomických analýz Říjen 2013 PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2012

Odbor ekonomických analýz Říjen 2013

PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2012

Za MPO zpracovaly: Sekce průmyslu, Sekce energetiky, Sekce správní. Externí spolupráce: Ministerstvo zemědělství (MZe), Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Recenzenti: odbor ekonomických analýz Autoři jednotlivých komentářů: Kapitola Zpracovatelský průmysl Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 10, 11 Ing. JUDr. Josef Mezera, CSc., ÚZEI; Ing. Václav Lukeš, MZe Kapitola CZ-NACE 13 Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 14 Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 15 Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 16 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 17 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 18 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 19 Ing. Marta Filipová, MPO Kapitola CZ-NACE 20 Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 21 Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 22 Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 23 Ing. Petr Polán, Ing. Pavel Malinský, Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 24 Ing. Martin Karfus, CSc., Ing. Pavel Lang, MPO Kapitola CZ-NACE 25 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Kapitola CZ-NACE 26 Ing. Martina Trkanová, MPO Kapitola CZ-NACE 27 Ing. Martina Trkanová, MPO Kapitola CZ-NACE 28 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Kapitola CZ-NACE 29 Ing. Martin Voříšek, MPO Kapitola CZ-NACE 30 Ing. Tatiana Surková, MPO Kapitola CZ-NACE 31 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 32 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 33 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Metodické vysvětlivky, tabulková a grafická část publikace: Ing. Lucie Gratiasová, MPO Grafická úprava a zlom: Ing. Antonín Havlín, CSc., MPO

Obsah

OBSAH

Seznam použitých zkratek

9

Metodické vysvětlivky

11

I. Zpracovatelský průmysl (sekce C) I.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu I.2 Struktura zpracovatelského průmyslu podle klasifikace CZ-NACE I.3 Hlavní ekonomické ukazatele I.3.1 Cenový vývoj I.3.2 Základní produkční charakteristiky I.3.3 Produktivita práce a osobní náklady I.3.4 Výkonová spotřeba I.4 Ukazatele výzkumu a vývoje I.5 Zahraniční obchod I.5.1 Vývoj zahraničního obchodu I.6 Shrnutí a perspektivy zpracovatelského průmyslu

13 13 14 15 15 16 20 22 23 24 24 25

1. CZ-NACE 10 - Výroba potravinářských výrobků; CZ-NACE 11 - Výroba nápojů 1.1 Charakteristika oddílu 1.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 1.3 Hlavní ekonomické ukazatele 1.3.1 Cenový vývoj 1.3.2 Základní produkční charakteristiky 1.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 1.3.4 Výkonová spotřeba 1.4 Zahraniční obchod 1.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 1.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 1.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

27 27 28 29 29 29 32 34 35 35 36 37

2. CZ-NACE 13 - Výroba textilií 2.1 Charakteristika oddílu 2.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 2.3 Hlavní ekonomické ukazatele 2.3.1 Cenový vývoj 2.3.2 Základní produkční charakteristiky 2.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 2.3.4 Výkonová spotřeba 2.4 Zahraniční obchod 2.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 2.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 2.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

39 39 40 40 40 41 43 45 46 46 47 48

3. CZ-NACE 14 - Výroba oděvů 3.1 Charakteristika oddílu 3.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 3.3 Hlavní ekonomické ukazatele 3.3.1 Cenový vývoj 3.3.2 Základní produkční charakteristiky 3.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek

51 51 51 52 52 52 55 3

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

3.3.4 Výkonová spotřeba 3.4 Zahraniční obchod 3.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 3.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 3.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

56 57 57 58 59

4. CZ-NACE 15 - Výroba usní a souvisejících výrobků 4.1 Charakteristika oddílu 4.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 4.3 Hlavní ekonomické ukazatele 4.3.1 Cenový vývoj 4.3.2 Základní produkční charakteristiky 4.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 4.3.4 Výkonová spotřeba 4.4 Zahraniční obchod 4.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 4.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 4.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

61 61 61 62 62 62 64 66 66 66 67 68

5. CZ-NACE 16 - Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 5.1 Charakteristika oddílu 5.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 5.3 Hlavní ekonomické ukazatele 5.3.1 Cenový vývoj 5.3.2 Základní produkční charakteristiky 5.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 5.3.4 Výkonová spotřeba 5.4 Zahraniční obchod 5.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 5.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 5.5. Shrnutí a perspektivy oddílu

71 71 71 72 72 72 74 75 75 75 76 77

6. CZ-NACE 17 - Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika oddílu 6.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 6.3 Hlavní ekonomické ukazatele 6.3.1 Cenový vývoj 6.3.2 Základní produkční charakteristiky 6.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 6.3.4 Výkonová spotřeba 6.4 Zahraniční obchod 6.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 6.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 6.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

79 79 79 80 80 80 82 83 84 84 84 85

7. CZ-NACE 18 - Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 7.1 Charakteristika oddílu 7.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 7.3 Hlavní ekonomické ukazatele 7.3.1 Cenový vývoj 7.3.2 Základní produkční charakteristiky 7.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 7.3.4 Výkonová spotřeba 7.4 Zahraniční obchod 7.4.1 Vývoj zahraničního obchodu

87 87 87 88 88 88 90 91 91 91

4

Obsah

7.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 7.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

92 93

8. CZ-NACE 19 - Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 8.1 Charakteristika ododdílu 8.2 Pozice odddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 8.3 Hlavní ekonomické ukazatele 8.3.1 Cenový vývoj 8.3.2 Základní produkční charakteristiky 8.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 8.3.4 Výkonová spotřeba 8.4 Zahraniční obchod 8.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 8.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 8.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

95 95 95 96 96 96 98 100 100 100 101 102

9. CZ-NACE 20 - Výroba chemických látek a chemických přípravků 9.1 Charakteristika oddílu 9.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 9.3 Hlavní ekonomické ukazatele 9.3.1 Cenový vývoj 9.3.2 Základní produkční charakteristiky 9.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 9.3.4 Výkonová spotřeba 9.4 Zahraniční obchod 9.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 9.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 9.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

105 105 105 106 106 109 110 111 111 111 112 112

10. CZ-NACE 21 - Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 10.1 Charakteristika oddílu 10.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 10.3 Hlavní ekonomické ukazatele 10.3.1 Cenový vývoj 10.3.2 Základní produkční charakteristiky 10.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 10.3.4 Výkonová spotřeba 10.4 Zahraniční obchod 10.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 10.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 10.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

115 115 115 116 116 116 118 119 120 120 120 121

11. CZ-NACE 22 - Výroba pryžových a plastových výrobků 11.1 Charakteristika oddílu 11.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 11.3 Hlavní ekonomické ukazatele 11.3.1 Cenový vývoj 11.3.2 Základní produkční charakteristiky 11.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 11.3.4 Výkonová spotřeba 11.4 Zahraniční obchod 11.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 11.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 11.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

123 123 123 124 124 124 126 127 128 128 128 129

12. CZ-NACE 23 - Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

131 5


12.1 Charakteristika oddílu 12.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 12.3 Hlavní ekonomické ukazatele 12.3.1 Cenový vývoj 12.3.2 Základní produkční charakteristiky 12.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 12.3.4 Výkonová spotřeba 12.4 Zahraniční obchod 12.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 12.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 12.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

131 132 132 132 133 137 139 139 139 141 141

13. CZ-NACE 24 - Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 13.1 Charakteristika oddílu 13.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 13.3 Hlavní ekonomické ukazatele 13.3.1 Cenový vývoj 13.3.2 Základní produkční charakteristiky 13.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 13.3.4 Výkonová spotřeba 13.4 Zahraniční obchod 13.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 13.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 13.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

143 143 144 144 144 145 147 149 149 149 151 152

14. CZ-NACE 25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 14.1 Charakteristika oddílu 14.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 14.3 Hlavní ekonomické ukazatele 14.3.1 Cenový vývoj 14.3.2 Základní produkční charakteristiky 14.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 14.3.4 Výkonová spotřeba 14.4 Zahraniční obchod 14.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 14.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 14.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

153 153 154 155 155 155 158 159 159 159 160 161

15. CZ-NACE 26 - Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 15.1 Charakteristika oddílu 15.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 15.3 Hlavní ekonomické ukazatele 15.3.1 Cenový vývoj 15.3.2 Základní produkční charakteristiky 15.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 15.3.4 Výkonová spotřeba 15.4 Zahraniční obchod 15.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 15.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 15.5. Shrnutí a perspektivy oddílu

163 163 164 165 165 165 169 170 171 171 172 173

16. CZ-NACE 27 -Výroba elektrických zařízení 16.1 Charakteristika oddílu 16.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 16.3 Hlavní ekonomické ukazatele

175 175 176 177

6

Obsah

16.3.1 Cenový vývoj 16.3.2 Základní produkční charakteristiky 16.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 15.6.4 Výkonová spotřeba 16.4 Zahranični obchod 16.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 16.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 16.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

177 177 180 182 182 182 183 184

17. CZ-NACE 28 - Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 17.1 Charakteristika oddílu 17.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 17.3 Hlavní ekonomické ukazatele 17.3.1 Cenový vývoj 17.3.2 Základní produkční charakteristiky 17.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 17.3.4 Výkonová spotřeba 17.4 Zahraniční obchod 17.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 17.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 17.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

187 187 188 189 189 189 191 193 193 193 194 195

18. CZ-NACE 29 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 18.1 Charakteristika oddílu 18.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 18.3 Hlavní ekonomické ukazatele 18.3.1 Cenový vývoj 18.3.2 Základní produkční charakteristiky 18.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 18.3.4 Výkonová spotřeba 18.4 Zahraniční obchod 18.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 18.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 18.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

197 199 199 200 200 200 203 204 204 204 205 206

19. CZ-NACE 30 - Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 19.1 Charakteristika oddílu 19.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 19.3 Hlavní ekonomické ukazatele 19.3.1 Cenový vývoj 19.3.2 Základní produkční charakteristiky 19.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 19.3.4 Výkonová spotřeba 19.4 Zahraniční obchod 19.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 19.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 19.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

213 213 214 214 214 215 217 219 219 219 221 221

20. CZ-NACE 31 - Výroba nábytku 20.1 Charakteristika oddílu 20.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 20.3 Hlavní ekonomické ukazatele 20.3.1 Cenový vývoj 20.3.2 Základní produkční charakteristiky 20.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 20.3.4 Výkonová spotřeba

223 223 223 223 223 224 225 226 7


20.4 Zahraniční obchod 20.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 20.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 19.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

227 227 227 228

21. CZ - NACE 32 - Ostatní zpracovatelský průmysl 21.1 Charakteristika oddílu 21.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 21.3 Hlavní ekonomické ukazatele 21.3.1 Cenový vývoj 21.3.2 Základní produkční charakteristiky 21.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 21.3.4 Výkonová spotřeba 21.4 Zahraniční obchod 21.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 21.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 21.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

229 229 230 230 230 231 233 234 235 235 235 236

22. CZ-NACE 33 - Opravy a instalace strojů a zařízení 22.1 Charakteristika oddílu 22.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 22.3 Hlavní ekonomické ukazatele 22.3.1 Cenový vývoj 22.3.2 Základní produkční charakteristiky 22.3.3. Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 22.3.4 Výkonová spotřeba 22.4. Shrnutí a perspektivy oddílu

237 237 237 238 238 238 240 241 241

8

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

b. c. běžné ceny BAT (Best Available Techniques) - dosažení nejlepších dostupných technik při provozu velkých průmyslových a zemědělských zařízení; jeden z nejvýznamnějších nástrojů v ochraně životního prostředí BREF (Best Available Techniques Reference Documents) - dokumenty, které souhrnně uvádí informace o evropských nejlepších dostupných technikách. Jsou zpracovávány pro jednotlivá průmyslová odvětví a obsahují údaje o průmyslových procesech, používaných technikách, emisních limitech používaných v členských zemích EU, prioritních materiálových tocích a monitoringu. CEFIC Evropská rada chemického průmyslu CLP Klasifikace, označování a balení látek a směsí - účelem CLP je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a volný pohyb chemických látek, směsí a některých specifických předmětů. CPIV Evropská organizace sklářských průmyslů CZ-CPA Klasifikace produkce (výrobková klasifikace) CZ-NACE Klasifikace ekonomických činností ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka ČSÚ Český statistický úřad EAFRD Evropský zemědělský fond EIA proces posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí - je založen na systematickém zkoumání a posuzování jejich možného působení na životní prostředí. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí. EK Evropská komise ES Evropské společenství EU Evropská unie HCCP Analýza rizik a kritické kontrolní body HDP Hrubý domácí produkt HI-TECH technicky vysoce náročné výrobky HPH hrubá přidaná hodnota HS Harmonizovaný systém - je široce používaná mezinárodní klasifikace zboží CHOP Chráněné označení původu CHZO Chráněné zeměpisné označení IPPC Integrovaná prevence a omezování znečištění j.n. jinde neuvedené KLASA Národní značka kvality KLASA slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických regionálních produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována (od roku 2003) ministrem zemědělství na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání odebráno. Požadovanou kvalitu a složení výrobků mj. posuzuje a po jejím udělení kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MSP malé a střední podnikání MZe Ministerstvo zemědělství OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností ON osobní náklady OPPP Operační program podpory podnikání OPPI Operační program podnikání a inovace 9


PaL p. b. PEFC

Papír a lepenka procentní bod Program pro vzájemné uznávání certifikačních systémů - celosvětově nejrozšířenějším systémem certifikace lesů, který v současnosti zastřešuje 35 členských států a 24 národních systémů na pěti kontinentech. PRV Plán rozvoje venkova ČR pro období 2007-2013 REACH registrace, evaluace a autorizace chemických látek - je zkratka pro chemickou politiku Evropské unie. REACH vstoupil v platnost 1. června 2007 a týká se látek vyráběných v EU nebo do ní dovážených v množství větším než 1 tuna ročně SAP Sdružení automobilového průmyslu SEA proces strategie posuzování vlivů na životní prostředí SEVESO Směrnice o řízení nebezpečí závažných havárií (při nichž jsou přítomny nebezpečné látky) SNS Společenství nezávislých států SZIF Státní zemědělský intervenční fond UPH účetní přidaná hodnota VV a S vlastní výrobky a služby WTO Světová obchodní organizace ZP zpracovatelský průmysl

10

METODICKÉ VYSVĚTLIVKY

Produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu za období 2006 až 2012, uváděné v této publikaci, zahrnují výsledky ekonomické činnosti podnikatelských subjektů, zařazených Českým statistickým úřadem (ČSÚ) dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE do sekce C - Zpracovatelský průmysl, oddíl 10 až 33. Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE nahrazuje již pátý rok Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ), která vycházela z mezinárodního standardu NACE Rev. 1.1. Tento mezinárodní standard byl zásadním způsobem zrevidován a s účinností od 1. ledna 2008 byl pod označením NACE Rev. 2. vydán standard nový. V návaznosti na tuto změnu byla vytvořena klasifikace CZ-NACE. Struktura a kódování Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE první úroveň, sekce, je označena alfabetickým kódem, druhá úroveň, oddíly, je označena dvojmístným číselným kódem, l třetí úroveň, skupiny, je označena trojmístným číselným kódem, l čtvrtá úroveň, třídy, je označena čtyřmístným číselným kódem. l l

Podobně jako u klasifikace činností došlo ke změně i u klasifikace výrobků, kdy Standardní klasifikace produkce (SKP) byla nahrazena klasifikací CZ-CPA. Pro tvorbu publikace Panorama zpracovatelského průmyslu je použito kódování Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE ve struktuře na 3 místa. Základním datovým zdrojem pro zpracování publikace je roční strukturální šetření ekonomických subjektů vybraných produkčních oddílů (výkaz P5-01) doplněné o informace z administrativních zdrojů. Šetření P4-01 (malých ekonomických subjektů vybraných produkčních oddílů), které bylo zdrojem dat za fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku, bylo od roku 2010 zrušeno. Data za fyzické osoby jsou modelována na základě administrativních dat a jsou nyní součástí zmiňovaného roční statistického výkazu P5-01. Základní soubor pro šetření P5-01 tvoří právnické a fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku a vybrané fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku. Výběrový soubor pak tvoří jednotky, které vyplňují statistický výkaz. Zda bude jednotka zařazena do výběrového souboru, záleží na její převažující činnosti a velikosti měřené počtem zaměstnanců, výši tržeb a velikostí celkových aktiv. K výpočtu údajů za rok 2012 je využito aktuálnější čtvrtletní statistické šetření z výkazu P3-04 (subjekty zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku) a z výkazu P6-04 (vybrané subjekty, zapsané v obchodním rejstříku). Výsledná data jsou pak kombinací čtvrtletních a ročních výkazů (P3-04 a P5-01) a jsou v publikaci uváděna jako vlastní odhad Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Tato data budou nahrazena vždy v dalším vydání Panoramy údaji z ročního šetření ČSÚ (P5-01) po jeho zpracování. Pro výpočet produkčních a poměrových ukazatelů zpracovatelského průmyslu byla použita metodika harmonizovaná v maximální míře s definicemi, obsahovým vymezením pojmů a výpočty používanými ČSÚ. Zdrojem informací o zahraničním obchodu jsou data získávaná celními orgány. Sběr a prvotní kontrolu dat zajišťuje Generální ředitelství cel, jejich další zpracování a kontrolu provádí od 1. 1. 2004 Český statistický úřad. Vstupem do EU se podstatně změnil způsob vykazování údajů pro statistiku zahraničního obchodu, metodika jejího provádění i zpracování výsledků. Statistika zahraničního obchodu nyní vzniká spojováním dat ze dvou systémů (Intrastat a Extrastat). Údaje o přijetí nebo odeslání zboží, které je předmětem obchodu s členskými státy Společenství, předávají zpravodajské jednotky na výkazu pro Intrastat. Obchod realizovaný s třetími zeměmi podléhá nadále klasickému celnímu řízení. Údaje o dováženém a vyváženém zboží jsou uváděny v celním prohlášení (Jednotný správní doklad) a jsou zdrojem údajů za Extrastat. Do Intrastatu se nezahrnují obchodní operace realizované osobami, které nejsou zaregistrované k DPH. Povinnost vykazovat nemají ani zpravodajské jednotky, které nedosáhnou hodnotu prahů pro vykazování (do r. 2008 pro dovoz 4 mil. Kč a pro vývoz 2 mil. Kč, od r. 2009 shodně pro dovoz i vývoz 8 mil. Kč), avšak jimi vykazovaný obchod se do statistiky zahrnuje pomocí matematicko-statistických dopočtů. Veškeré údaje, za období 2006 až 2012, uváděné v publikaci vycházejí z dat přebíraných od Českého statistického úřadu. 11


Popis použitých ukazatelů: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) představují tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům. Celkový počet zaměstnaných osob zahrnuje zaměstnance, kteří jsou kvantifikovaní průměrným evidenčním počtem zaměstnanců (přepočteným na plný pracovní úvazek). Osobní náklady (v b.c.) zahrnují veškeré požitky zaměstnanců i osob pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o činnosti, včetně nákladů na zákonné i ostatní sociální pojištění. Účetní přidaná hodnota (v b.c) je rozdílem mezi výkony vč. obchodní marže a výkonovou spotřebou. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) je definována jako poměr účetní přidané hodnoty a celkového počtu zaměstnaných osob (přepočteného). Výkonová spotřeba (v b.c.) je součtem nákladů vynaložených na spotřebované nákupy (materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek) a na nákup služeb. Hrubý operační přebytek (v b.c.) vyjadřuje, kolik zůstane společnosti z přidané hodnoty, po zaplacení osobních nákladů, na pokrytí dalších nákladů a tvorbu zisku. Index cen průmyslových výrobců (uváděn dle klasifikace produkce CZ-CPA) je meziroční změna ročního průměru v časové řadě čtyř let. Vývoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v CZ-CPA 10 - 32 odeslaného do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničnímu odběrateli vč. přímých obchodních nákladů, které vznikají v souvislosti s dopravou odesílaného/vyváženého zboží po území ČR. Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v CZ-CPA 10 - 32, přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničním dodavatelem vč. přímých obchodních nákladů spojených s dopravou přijímaného/dováženého zboží mimo území ČR. Saldo (CZ-CPA) je dáno rozdílem mezi vývozem a dovozem.

12

Zpracovatelský průmysl

I. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL (SEKCE C)

I.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl (ZP) ČR patří v naší ekonomice k nejdůležitějším zdrojům při tvorbě hrubého domácího produktu. V roce 2012 dosáhl jeho podíl na celkové hrubé přidané hodnotě (v běžných cenách, sezonně očištěno) 24,6 %, což je o 0,8 p.b. více než v roce 2011. Od roku 2009 podíl ZP na HPH narostl o dva procentní body. Podíl ZP na celkových tržbách průmyslu ČR v roce 2012 dosáhl 91,2 % a meziročně vzrostl o 0,7 p.b., zatímco podíl těžby a dobývání se ve stejné době snížil o 0,3 p.b. (2,4 %) a podíl výroby a rozvodu elektřiny, plynu a klimatizace vzduchu meziročně klesl o 0,4 p.b. na 6,4 %. Jasným lídrem v celkových tržbách ZP za prodej vlastních výrobků a služeb je výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29), kde loni podíl dosáhl 23,2 %, což je o 0,4 p.b. více než v roce 2012. Žádný z dalších oddílů nepřekročil hranici deseti procent, nejblíže k ní měl oddíl CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení s podílem 8,2 % (o 0,1 p.b. méně než v roce 2011) a oddíl CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (podíl 7,8 %, stejně jako v 2011). Na opačné straně žebříčku tržeb v ZP loni figurovaly tradiční oddíly: CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků (podíl 0,17 %, v roce 2011 to bylo 0,16 %) a CZ-NACE 14 Výroba oděvů (podíl 0,38 %, v roce 2011 to bylo 0,4 %). V roce 2012 tržby za prodej vlastních výrobků a služeb stouply, oproti předchozímu roku, podstatně pomaleji, než v předchozích dvou letech (+ 2,8 %) a v červených číslech skončilo sedm ze 23 oddílů (v roce 2011 byly jen čtyři). Nejvyšší meziroční nárůst tržeb vykázaly tři velké oddíly: CZ-NACE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků (+ 16,6 %), CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení (+ 7,8 %) a CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů, přívěsů a návěsů (+4,9 %), z méně významných meziročních nárůstů to byl CZ-NACE 15 (+10,2 %, ovšem z velmi nízkého základu). Z oddílů, které zaznamenaly meziroční propad lze v prvé řadě uvést CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství (-8,8 %) a CZ-NACE 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (-5,9 %). Nejvyšší podíl na účetní přidané hodnotě byl v roce 2012, stejně jako u tržeb, v oddílu CZ-NACE 29 (17,6 %, o 0,3 p.b. nižší než v roce 2011), v oddílu CZ-NACE 25 (11,5 %, v roce 2011 to bylo 11,1 %) a v oddílu CZ -NACE 28 (10 %, v roce 2011 to bylo 9,7 %). Počet zaměstnaných osob se v roce 2012, oproti předchozímu roku, mírně snížil (-0,2 %) a dosáhl počtu 1 062 585 osob. Přitom v sedmi oddílech tento ukazatel meziročně vzrostl (v roce 2011 to bylo ve 12 oddílech), přičemž největší přírůstky vykázaly oddíly CZ-NACE 29 (+2 318), CZ-NACE 28 (+1 938) a CZ-NACE 27 (+1 557), zatímco úbytky oddíly CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (-3 300) a CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků (-2 402). S ohledem na zhoršení hospodářské situace, a potvrzují to i předběžné výsledky za leden až červen 2013, lze letos očekávat další pokles tohoto ukazatele. Doznívání předchozí konjunktury se příznivě projevilo na vývoji zahraničního obchodu v rámci ZP. Jeho obrat (dovoz + vývoz) v porovnání s předchozím rokem vzrostl o 4,5 % na 5 270 mld. Kč. Protože vývoz rostl trojnásobným tempem (+6,6 %), než dovoz (+2,1 %) kladné saldo ZP meziročně vzrostlo o 37,5 % tj. o 126,5 mld. Kč na 464,3 mld. Kč. Příliv přímých zahraničních investic (PZI) do ČR zaznamenal v roce 2012 podstatný nárůst ve srovnání s rokem 2011. Celkové PZI (zahraniční investice do ZP v nich ovšem představovaly jen menší část) totiž v tuzemsku vzrostly o 166,7 mld. Kč na 207,7 mld. Kč. Tento vývoj potvrdil, že důvěra investorů, přes politické otřesy, nadále trvá a Česká republika se drží mezi dvaceti investorsky nejatraktivnějšími zeměmi světa. Nejvyšší podíl na PZI v tuzemsku měly reinvestované zisky, které dosáhly hodnoty 118,3 mld. Kč. Také PZI do základního kapitálu výrazně stouply a dosáhly hodnoty 63,5 mld. Kč, z toho do samotného zpracovatelského průmyslu činily 12,4 mld. Kč. Z oddílového pohledu šlo nejvíce reinvestic do těch zpracovatelských odvětví, kde společnosti lokalizovaly 50,4 mld. Kč, z toho největší část 42 % (21,2 mld. Kč) do výroby motorových vozidel. Nejvýznamnějším investorem bylo v loňském roce Nizozemsko (89,4 mld. Kč), dále Německo (32 mld. Kč), Rakousko (27 mld. Kč), Belgie, (15,9 mld. Kč) a USA (9,8 mld. Kč). Objem PZI plynoucích z ČR do zahraniční v roce 2012 dosáhl částky 26,2 mld. Kč a z teritoriálního hlediska nejvyšší podíl směřoval do Nizozemska (12,1 mld. Kč), do Rumunska (6,5 mld. Kč), na Slovensko (5 mld. Kč) a na Kypr (3,2 mld. Kč) 13


I.2 Struktura zpracovatelského průmyslu podle NACE-CZ Tabulka I.1 ukazuje, že zpracovatelský průmysl se v souladu s revidovanou klasifikací ekonomických činností dělí na 24 oddílů, jejichž podíly jsou uvedeny v grafu I.1. Tabulka I.1 Zpracovatelský průmysl podle NACE-CZ

Sekce C – Zpracovatelský průmysl

Oddíl

Název

Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových a slaměných výrobků, kromě nábytku Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

23.2

24 %

22 20 18 16 14 12 10 8

8.2 6.6

6 4 2 0

7.0 6.7

6.4 4.0 1.7 0.3

1.2

2.3 0.4 0.2

1.7

1.1

7.8

5.5

4.9 3.5 0.9

1.4

0.9

1.3

2.7

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 oddíly zpracovatelského průmyslu

Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn.: údaje v běžných cenách

Graf I.1 Podíly jednotlivých oddílů ZP na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012

Z grafu I.1 je zřejmé, že jasnou převahu nad ostatními oddíly si nadále udržuje oddíl CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel s podílem na tržbách 23,2 % (v roce 2011 to bylo 22,8 %), jehož podíl na tržbách je téměř třikrát vyšší než podíl druhého oddílu v pořadí CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení s 8,2 % (v roce 2011 to bylo 8,3 %). Na dalších místech 14


se umístily oddíly: CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (podíl 7,8 %), CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (podíl 7 %) a CZ-NACE 27 (podíl 6,7 %). Na konci žebříčku jsou naopak méně významné oddíly ZP tj. CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků (podíl 0,17 %) a CZ-NACE 14 Výroba oděvů (0,38 %).

I.3 Hlavní ekonomické ukazatele I.3.1 Cenový vývoj Tabulka I.2 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2012 Průměr od počátku roku

Název

Kód CZ-CPA

Výrobky zpracovatelského prům.

2008

2009

2010

2011

2012

C 103,2 94,4 101,5 105,8 102,3

Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

Tržby za VV a S

Zaměstnanci

Účetní přidaná hodnota

Výroba potravin Výroba nápojů Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní Zpracování dřeva Výroba papíru Tisk a rozmn. nahraných nosičů Výroba chemických látek Výroba farmaceutických výrobků Výroba pryžových a plast. výr. Výroba minerálních výrobků Výroba kovů, hutní zpracování Výroba kovových konstrukcí Výroba počítačů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů Výroba motorových vozidel Výroba ost. dopravních prostř. Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů

0

5

10

%

15

20

25 0

5

10 %

15

20 0

5

10

15

%


Graf I.2 Porovnání základních produkčních charakteristik jednotlivých oddílů v rámci ZP v roce 2012

Pomalejší růst dovozních cen se projevil i na vývoji cen průmyslových výrobců v roce 2012, což dokumentuje tabulka I.2. Tyto ceny snižovaly svoji růstovou dynamiku fakticky nepřetržitě po celý rok 2012 (meziročně z 4,1 % v lednu na 1,2 % v prosinci) a v průměru meziročně na 2,3 % (5,8 % v roce 2011). Tento vývoj byl způsoben poklesem intenzity působení nákladových tlaků na ceny výrobců (oslabil totiž příspěvek cen dovážených energetických surovin a polotovarů), když se na něm největší měrou podílely ceny výrobků CZ-CPA 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů, které v porovnání s předchozím rokem snížily dynamiku růstu o více než polovinu, v průměru na 10,3 %. Snížení dynamiky růstu bylo zaznamenáno rovněž u cen potravinářských výrobků, nápojů a tabáku v průměru na 3,5 % ze 7,7 %, a u chemických 15


látek a výrobků na 7 % z 8,6 %. Zvýšené tempo cenového růstu se projevilo u výrobků CZ-CPA 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků na 2,7 % z 1,9 %.

I.3.2 Základní produkční charakteristiky I.3

Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2006 až 2012 je patrný z tabulek I.3 až I.6 a z grafu

Z tabulky I.3 lze zjistit, že po celé sledované období počet podniků v rámci zpracovatelského průmyslu (ZP) rostl a za léta 2006 až 2012 se zvýšil celkem o 41 753 jednotek (nárůst o 28,4 %). Samotný meziroční růst 2012/2011 činil 8,7 % tj. zvýšení o 15 127 subjektů na 188 646. Nejvíce nových podniků bylo v roce 2012 zaregistrováno v oddílech: CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (+2 421), CZ-NACE 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných , korkových a slaměných výrobků, kromě nábytku (+2 273) a v CZ-NACE 31 Výroba nábytku (+1 452). Pokles počtu podnikatelských subjektů byl zaznamenán jen ve dvou oddílech, a to u CZ-NACE 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (-110) a u CZ-NACE 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (-33). Tabulka I.3 Počet podniků v rámci zpracovatelského průmyslu v letech 2006 - 2012 CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

ZP celkem

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

5 571 986 2 301 7 936 987 27 060 744 8 469 19 1 503 121 3 355 5 920 657 35 069 3 531 15 300 6 186 1 084 382 4 576 7 863 7 267

5 559 1 001 2 313 7 825 947 27 319 755 9 518 19 1 498 126 3 421 5 961 690 36 006 3 583 15 371 6 203 1 116 378 4 498 8 006 7 461

5 582 1 027 2 296 7 918 926 27 328 762 9 614 22 1 500 128 3 529 5 966 715 37 183 3 609 15 090 6 267 1 155 394 5 213 7 969 7 554

6 082 1 143 2 331 8 375 959 27 875 807 9 611 18 1 560 137 3 654 6 113 800 38 079 3 685 15 262 6 279 1 206 459 5 881 8 161 7 761

6 559 1 341 2 738 9 559 970 29 426 961 9 471 26 1 884 87 4 406 6 597 1 242 39 891 3 871 15 930 7 012 1 391 521 7 114 8 698 9 378

7 099 1 263 2 822 10 326 899 29 575 958 8 757 30 1 786 87 4 073 6 865 1 687 43 342 3 390 15 213 6 165 1 254 541 8 250 8 555 10 577

7 763 1 437 3 301 11 890 906 30 855 1 133 8 647 37 1 990 54 4 828 7 514 2 754 45 763 3 534 15 801 6 757 1 467 578 9 702 9 081 12 850

146 893

149 578

151 753

156 245

169 077

173 519

188 646

Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO

Tabulka I.4 charakterizuje vývoj tržeb za prodej výrobků a služeb a je z ní patrné, že tempo růstu se v roce 2012 v porovnání s předchozím rokem výrazně zpomalilo (+2,8 %) , což lze do značné míry přičíst zhoršování ekonomické situace, zvláště ve druhém pololetí 2012. Meziroční pokles tržeb vykázalo celkem sedm oddílů z dvaceti tří, z toho největší v oddíle CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství (-8,8 %) a dále v oddílech CZ-NACE 13 Výroba textilií (-2 %) a CZ NACE 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (-9 %), zatímco v dalších oddílech byl tento pokles minimální. Naopak v černých číslech skončilo 16 oddílů, mezi nimi všechny s vysokým podílem na celkových tržbách, s výjimkou oddílu CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (-1,7%). Největší meziroční růst tržeb vykázaly oddíly: CZ-NACE 20 (+16,6 %), CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků (+10,2 %) a CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení (+7,8 %). V celostátním žebříčku tržeb CZECH TOP 100 si v roce 2012 vedoucí pozici drží nadále ŠKODA AUTO, a.s. ( 252,6 mld. Kč), následována firmami ČEZ, a.s. (215,1 mld. Kč), RWE Česká republika, a.s. (181,1 mld. Kč), AGROFERT 16


HOLDING, a.s. (132,5 mld. Kč) a UNIPETROL, a.s (107,3 mld. Kč). K tomu ovšem nutno dodat, že tento žebříček není kompletní, neboť nezahrnuje všechny společnosti, které by sem svojí výší tržeb patřily, některé totiž nedodaly pro jeho sestavení potřebné údaje . Tabulka I.4 Tržby za prodej výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

219 059 116 56 820 079 50 345 063 19 796 438 5 962 412 83 371 604 54 518 093 40 868 241 104 821 164 141 556 377 26 217 619 202 498 455 142 915 237 221 039 141 251 137 916

231 873 065 64 370 866 51 167 876 19 312 755 5 777 527 93 677 621 61 011 726 44 941 379 96 506 963 138 992 121 27 550 570 223 725 569 151 678 229 231 934 376 280 900 952

233 336 334 63 375 432 45 122 917 17 815 594 5 371 245 88 612 234 55 854 802 46 952 437 121 176 583 142 937 768 27 242 000 208 958 941 148 750 802 233 123 661 293 115 383

217 045 664 60 839 961 37 454 554 14 211 794 5 076 975 76 585 088 48 753 168 41 548 478 78 732 163 111 875 320 27 207 109 171 825 056 117 964 630 140 292 175 226 471 317

210 555 870 56 751 100 38 295 373 13 099 475 5 010 991 77 597 631 53 871 767 40 690 008 108 705 748 131 040 363 29 362 838 193 926 398 114 208 841 177 196 377 245 066 085

221 372 930 55 588 922 42 803 552 13 177 441 5 187 767 79 895 977 55 467 083 39 001 487 121 913 311 142 541 173 30 559 290 214 920 405 117 545 225 203 412 821 274 047 095

223 866 197 58 264 919 41 939 501 12 960 200 5 715 169 77 087 727 56 609 993 36 715 996 136 973 661 166 159 851 29 226 145 215 376 459 119 886 300 185 556 123 278 914 082

26 27 28 29 30 31 32 33

232 738 403 173 643 088 245 989 287 574 091 354 24 711 398 37 668 593 39 760 568 71 897 757

258 712 421 191 093 378 295 140 754 642 615 717 35 429 008 40 405 055 42 678 358 78 976 478

270 320 095 186 354 077 288 670 511 583224 109 37 557 676 38 609 344 43 101 017 84 958 326

234 294 592 154 447 201 224 944 592 547 624 755 43 070 724 31 596 227 40 184 906 76 430 862

261 517 865 173 472 083 239 388 498 666 551 976 40 954 094 30 498 765 43 739 514 86 561 560

239 784 605 211 732 616 258 265 382 750 777 040 48 776 790 30 969 076 44 116 534 86 581 176

235 765 031 228 262 100 265 989 660 787 467 877 48 630 374 31 320 275 45 234 936 91 462 524

ZP celkem mezir index

3 029 353 956 3 317 853 476 3 271 606 761 2 738 224 010 3 048 245 454 3 299 037 641 3 390 420 676

109,5

98,6

83,7

111,3

108,2

102,8


Vývoj ukazatele účetní přidaná hodnota nabízí tabulka I.5, ze které lze zjistit, že ÚPH rostla v rámci ZP mnohem pomalejším tempem než tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. V tomto případě byl vývoj v jednotlivých oddílech výrazně diferencovaný, přičemž u dvanácti oddílu se objem ÚPH snížil a u jedenácti oddílů naopak zvýšil. Největší podíl na tvorbě ÚPH má dlouhodobě oddíl CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů 17,6 % (v roce 2011 to bylo 17,9%), podílu více než deset procent ještě dosáhly oddíly CZ-NACE 25 (11,5 %) a CZ-NACE 28 (10 %). Naopak nejnižší podíl na ÚPH připadl dvěma nejmenším oddílům: CZ-NACE 15 (0,23 %) a CZ-NACE 14 (0,64 %). Nejvyšší meziroční nárůst tohoto ukazatele v roce 2012 dosáhly oddíly CZ-NACE 26 (+20,8 %), CZ-NACE 27 (+6,6 %), CZ-NACE 25 (+5,2 %) a CZ-NACE 28 (+4,4 %). Naopak citelný meziroční pokles vykázaly oddíly CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků (-8,7 %), CZ-NACE 14 Výroba oděvů (-5,7 %) a CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství (-4,8 %). Jak je vidět z tabulky I.6 největším zaměstnavatelem v rámci ZP byl v roce 2012 oddíl CZ-NACE 29 (147,5 tis. lidí), který se na celkovém počtu pracovníků ZP podílel 13,9 %, těsně následován oddílem CZNACE 25 (podíl 12,8 %). Hranici sto tisíc lidí ještě překročil oddíl CZ-NACE 28 (podíl 10,8 %). U tohoto ukazatele meziročně poklesl počet zaměstnaných osob v 15 oddílech, z toho nejvíce ve dvou poměrně významných oddílech CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků (-2 402 lidí) a CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (-3 300 lidí). Naopak nejvyšší přírůstky pracovních sil v roce 2012 ohlásily oddíly CZ-NACE 29 (+2 318), CZ-NACE 28 (+1 938) a CZ-NACE 27 (+1 557). Podle žebříčku CZECH TOP 100 za rok 2012 nejvíce lidí zaměstnávaly: ČEZ a.s. (31 308 osob) , dále zemědělsko-chemický holding AGROFERT HOLDING, a.s. (28 008 osob) a automobilka ŠKODA AUTO, a.s. (26 404 osob).

17


Tabulka I.5 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

ZP celkem

2006

2007

45 018 109 49 428 705 20 260 497 21 217 745 14 940 277 15 450 798 9 568 075 7 933 414 2 337 219 2 275 067 24 630 381 26 025 663 14 078 267 16 132 456 13 111 552 13 581 516 4 492 066 4 163 835 32 546 864 32 802 394 10 500 528 10 378 107 51 758 466 58 201 139 52 317 889 58 152 287 49 498 910 57 916 002 80 787 265 85 829 488 28 639 072 21 564 849 46 856 706 50 020 406 70 980 050 79 715 755 117 543 348 129 947 916 7 135 384 10 143 438 10 892 734 11 537 992 17 688 341 16 289 087 25 918 754 29 831 978

2008

2009

2010

2011

2012

48 877 251 53 750 900 50 144 292 50 367 926 45 993 379 21 294 002 21 143 934 19 758 594 18 863 414 19 400 184 12 690 613 11 905 754 11 659 691 12 490 559 12 082 156 7 421 624 6 145 542 5 543 588 5 529 428 4 948 416 1 974 398 1 877 339 1 821 429 1 927 469 1 818 629 24 462 782 20 850 520 21 358 582 21 187 548 20 241 763 14 603 063 12 884 956 13 775 139 12 666 415 13 141 625 14 439 200 13 077 551 12 721 574 12 001 722 11 425 554 5 336 474 2 198 987 3 899 836 2 620 207 2 774 831 28 597 109 22 487 576 30 753 734 31 788 278 30 926 454 10 186 846 10 143 510 10 977 990 11 105 833 10 888 445 53 316 065 49 952 573 54 731 319 58 294 057 58 010 061 52 752 680 42 114 309 39 973 796 40 645 089 41 853 663 46 574 634 21 034 365 25 483 043 32 578 078 31 017 679 90 688 726 71 039 050 78 424 200 85 185 182 89 617 903 24 236 230 16 052 600 19 177 219 18 702 603 22 584 589 49 627 039 45 313 520 51 184 496 60 273 648 64 238 002 80 293 222 68 483 399 70 738 305 74 357 553 77 643 912 110 969 843 100 504 976 129 665 802 137 660 221 136 941 314 12 652 899 14 505 467 14 247 190 16 736 084 16 604 671 11 548 727 10 141 852 9 717 204 9 372 136 9 246 683 16 422 671 16 431 387 17 201 874 17 170 989 17 289 163 32 897 229 30 808 063 32 049 116 32 987 313 34 501 178

754 989 335 812 965 759 775 017 614 666 867 397 729 358 869 769 142 333 777 552 413

mezir. index

107,7

95,3

86,0

109,4

105,5

101,1


Tabulka I.6 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2012 (osob) CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

2006

2007

2009

2010

2011

2012

104 132 16 414 39 328 30 381 8 714 44 919 21 066 20 870 3 020 29 782 9 783 81 712 69 775 56 056 137 092 43 408 83 430 128 179 145 347 15 391 29 534 32 914 43 767

102 690 16 480 37 262 27 943 7 657 44 751 21 848 21 451 2 851 30 161 10 009 86 569 68 535 56 513 144 282 45 958 87 773 134 198 153 510 16 133 29 271 32 186 45 802

99 376 16 449 33 520 24 464 7 008 43 844 20 981 21 951 2 866 30 405 9 839 87 104 65 466 55 004 149 708 49 962 87 832 134 948 156 846 16 972 27 453 32 688 45 857

96 587 15 404 25 893 19 922 5 801 39 015 18 769 19 396 2 757 27 729 9 735 74 417 53 349 45 856 128 293 40 960 74 872 113 243 134 641 18 448 24 462 30 352 45 177

92 586 14 924 23 935 18 245 5 955 36 176 18 312 18 511 2 551 27 508 9 350 73 204 49 900 43 902 128 795 35 937 78 309 107 988 137 877 17 834 22 577 30 921 44 106

90 170 13 829 24 124 17 439 5 917 35 237 17 783 18 103 2 333 27 263 9 529 76 878 50 510 45 810 134 059 36 790 84 980 112 772 145 138 19 183 21 413 30 821 43 328

89 914 13 481 23 831 16 843 5 747 34 061 17 972 17 734 2 254 27 031 9 472 74 476 50 873 44 798 135 633 33 490 86 537 114 710 147 456 20 351 20 308 30 450 44 092

1 196 178

1 224 862

1 221 583

1 066 195

1 040 487

1 064 495

1 062 585

mezir. index

102,4

99,7

87,3

97,6

102,3

99,8

ZP celkem


18

2008


115 %

110 105 100 95 90 85

2006

2007

Tržby za VV a S ZP

2008

2009

2010

Počet zaměstnaných osob ZP

2011

2012

Účetní přidaná hodnota ZP


Graf I.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech 2006 - 2012 Tabulka I.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

ZP celkem

2006 26 637 609 6 501 522 9 199 581 5 687 022 1 947 601 10 398 190 6 744 418 6 458 895 1 488 338 11 106 428 4 247 494 25 265 363 23 423 293 21 194 773 41 168 135 14 268 789 24 955 927 42 432 171 52 490 033 5 447 548 7 075 945 8 509 948 16 321 831 373 870 832

mezir. index

2007 28 555 675 7 020 072 9 321 451 5 628 986 1 769 711 11 105 632 7 477 967 7 091 069 1 466 361 11 968 938 4 593 400 28 605 270 24 484 700 21 947 021 46 402 586 16 254 577 27 517 670 48 120 754 60 005 946 6 203 986 7 756 010 8 922 637 18 667 379

2008 30 427 518 7 339 441 8 981 390 5 085 546 1 624 087 11 821 782 7 751 315 7 675 347 1 568 099 12 760 282 4 537 233 30 520 497 25 528 390 22 878 176 52 033 569 18 565 999 30 505 449 52 382 939 64 210 627 7 146 413 7 833 529 9 582 473 21 001 250

2009 30 012 481 7 324 371 7 358 829 3 976 630 1 392 369 10 873 995 7 120 869 6 952 674 1 582 561 11 778 993 4 729 364 26 331 057 21 568 063 19 092 343 44 487 482 15 733 899 27 033 302 44 275 015 56 688 173 8 513 848 6 921 192 9 431 665 20 971 686

411 689 499 442 537 194 395 010 798 110,1

107,5

89,3

2010 29 425 090 7 183 558 7 175 076 3 811 297 1 418 536 10 252 865 7 141 370 6 816 445 1 556 968 12 300 511 4 609 816 27 218 840 20 707 093 18 605 936 46 744 277 14 179 680 29 573 711 43 821 017 62 819 988 7 618 108 6 485 972 10 147 119 20 831 593

2011

2012

28 859 322 6 858 907 7 469 465 3 710 707 1 453 779 9 736 143 7 126 615 6 784 871 1 401 821 12 423 145 4 769 713 29 054 603 21 328 256 20 480 015 50 465 436 14 956 409 33 994 771 47 381 084 67 480 578 8 464 418 6 237 278 10 281 139 21 058 455

29 626 377 6 858 081 7 612 542 3 701 344 1 438 381 10 472 880 7 243 443 6 788 091 1 353 307 12 800 498 4 805 090 28 706 499 21 686 185 20 771 411 52 324 687 14 043 271 36 152 432 50 256 009 70 549 370 9 134 082 5 945 896 10 846 807 22 077 945

401 351 107 422 713 144

436 179 548

101,6

105,3

103,2


Jak je patrné z tabulky osobních nákladů I.7, tento ukazatel rostl v roce 2012 pomalejším tempem než v roce předcházejícím (2012/2011 = 103,2) a stále ještě nedosáhl objemu z roku 2008 , kdy se české ekonomice velmi dobře dařilo. V roce 2012 se osobní náklady zvýšily v 15 oddílech, tyto nárůsty se však většinou pohybovaly v řádu procent. K poklesu naopak došlo v osmi oddílech, většinou v těch případech, kde výroba a tržby stagnovaly nebo se meziročně snížily.

19


I.3.3 Produktivita práce a osobní náklady Tabulka I.8 ukazuje, jak se v posledních sedmi letech vyvíjela produktivita práce z účetní přidané hodnoty. V roce 2012 tento ukazatel v rámci ZP vzrostl jen nepatrně, o 1.2 % na 731 756 Kč/zam., když v 11 oddílech jeho hodnota poklesla a naopak ve dvanácti oddílech vzrostla. Hodnotu jednoho milionu Kč tento ukazatel překročil, stejně jako v roce 2011, ve čtyřech oddílech, přičemž pozici jedničky si udržel oddíl CZ-NACE 11 Výroba nápojů (1439,1 tis. Kč/zam.), před oddílem CZ-NACE 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů (1 231,2 tis. Kč(/zam), CZ-NACE 21 (1 149,5 tis.Kč/zam.) a CZ-NACE 20 (1 144,1 tis.Kč). Naopak nejnižší hodnotu v tomto případě vykazují oddíly, které se již léta nerozvíjejí, patří spíše k útlumovým a jsou náročné na pracovní sílu: CZ-NACE 14 (293,8 tis. Kč/zam), CZ-NACE 15 (316,4 tis.Kč/zam.) a CZ-NACE 31 (455,3 tis. Kč/zam.). Tabulka I.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2012 (Kč/zaměst.) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

432 316 1 234 331 379 887 314 939 268 212 548 325 668 301 628 252 1 487 285 1 092 855 1 073 296 633 428 749 812 883 026 589 292 659 770 561 626 553 757 808 710 463 611 368 820 537 412 592 205

481 337 1 287 503 414 648 283 910 297 133 581 567 738 397 633 131 1 460 427 1 087 593 1 036 837 672 308 848 507 1 024 822 594 874 469 233 569 887 594 015 846 510 628 732 394 180 506 088 651 328

491 840 1 294 560 378 604 303 370 281 724 557 944 696 002 657 802 1 861 735 940 525 1 035 357 612 097 805 802 846 743 605 771 485 091 565 025 594 993 707 508 745 507 420 666 502 410 717 395

556 503 1 372 592 459 802 308 473 323 628 534 422 686 490 674 231 797 635 810 979 1 041 971 671 253 789 413 458 707 553 725 391 911 605 215 604 746 746 467 786 290 414 592 541 355 681 945

541 598 1 323 987 487 132 303 845 305 863 590 410 752 252 687 232 1 528 503 1 117 977 1 174 113 747 652 801 076 580 452 608 908 533 632 653 623 655 058 940 447 798 899 430 394 556 313 726 631

558 586 1 364 052 517 758 317 065 325 748 601 295 712 295 662 981 1 123 172 1 165 971 1 165 499 758 265 804 696 711 150 635 428 508 367 709 271 659 364 948 476 872 437 437 683 557 113 761 347

511 527 1 439 082 506 996 293 799 316 439 594 288 731 218 644 283 1 231 245 1 144 093 1 149 496 778 907 822 709 692 386 660 737 674 369 742 315 676 870 928 692 815 896 455 323 567 786 782 480

631 168

663 720

634 437

625 465

700 978

722 542

731 756

mezir. index

105,2

95,6

98,6

112,1

103,1

101,2

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 ZP celkem


Nedávno zavedený ukazatel hrubého operačního přebytku (HOP) vyjadřuje, kolik zůstane společnosti z přidané hodnoty po zaplacení osobních nákladů, na pokrytí dalších nákladů a tvorbu zisku. V krizových letech 2008 až 2009 jeho hodnota poklesla, avšak v roce 2010 narostla dvojciferným tempem, ale v roce 2011 tempo růstu citelně ochablo a v roce 2012 meziročně kleslo o 1,5 %. Ve dvanácti oddílech HOP vzrostl, zatímco ve zbývajících jedenácti klesl. Největší meziroční pokles byl zaznamenán v oddílech CZ-NACE 10 (-24 %), a v malých oddílech CZ-NACE 14 (-31,4 %), CZ-NACE 15 (-19,8 %) a CZ NACE 13 (-10 %). Naopak meziroční nárůst vykázal oddíl CZ-NACE 26 (+228 %), ovšem z nízkého základu a CZ-NACE 25 (+7,4 %). Jinak ovšem na výši tohoto ukazatele měl značný vliv pokles v oddílu CZ-NACE 29 (5,4 %).

20


Tabulka I.9 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

ZP celkem

2006

2007

18 380 500 13 758 975 5 740 696 3 881 053 389 618 14 232 191 7 333 848 6 652 657 3 003 727 21 440 436 6 253 034 26 493 104 28 894 596 28 304 137 39 619 130 14 370 283 21 900 779 28 547 879 65 053 315 1 687 837 3 816 789 9 178 394 9 596 924

2008

20 873 030 14 197 673 6 129 347 2 304 428 505 356 14 920 032 8 654 488 6 490 447 2 697 474 20 833 456 5 784 706 29 595 870 33 667 587 35 968 980 39 426 903 5 310 273 22 502 736 31 595 001 69 941 970 3 939 452 3 781 981 7 366 450 11 164 599

2009

18 449 733 13 954 560 3 709 223 2 336 078 350 311 12 641 001 6 851 748 6 763 853 3 768 375 15 836 826 5 649 613 22 795 568 27 224 290 23 696 458 38 655 157 5 670 231 19 121 590 27 910 283 46 759 216 5 506 485 3 715 198 6 840 198 11 895 980

23 738 419 13 819 564 4 546 925 2 168 912 484 970 9 976 525 5 764 087 6 124 877 616 426 10 708 583 5 414 147 23 621 515 20 546 246 1 942 022 26 551 568 318 701 18 280 217 24 208 384 43 816 804 5 991 619 3 220 659 6 999 722 9 836 378

2010

2011

20 719 202 12 575 036 4 484 615 1 732 291 402 893 11 105 718 6 633 768 5 905 129 2 342 868 18 453 222 6 368 174 27 512 479 19 266 703 6 877 107 31 679 924 4 997 539 21 610 785 26 917 288 66 845 814 6 629 082 3 231 231 7 054 755 11 217 523

21 508 604 12 004 507 5 021 094 1 818 721 473 690 11 451 405 5 539 800 5 216 851 1 218 385 19 365 132 6 336 120 29 239 454 19 316 833 12 098 063 34 719 746 3 746 193 26 278 877 26 976 469 70 179 643 8 271 666 3 134 858 6 889 850 11 928 858

2012 16 367 002 12 542 102 4 469 614 1 247 072 380 249 9 768 882 5 898 182 4 637 463 1 421 524 18 125 956 6 083 355 29 303 561 20 167 478 10 246 268 37 293 217 8 541 318 28 085 570 27 387 904 66 391 943 7 470 588 3 300 787 6 442 356 12 423 233

381 118 503 401 276 260 332 480 419 271 856 599 328 007 762 346 429 189 341 372 865

mezir. index

105,3

82,9

81,8

120,7

105,6

98,5


120 % 115

110 105 100 95 90 85 80 75 70

2006

2007

2008

Hrubý operační přebytek

2009

2010

2011

2012

Produktivita práce z účetní PH ZP


Graf I.4 Vývoj PP UPH a vývoj hrubého operačního přebytku u ZP v letech 2006 - 2012

21


tis. Kč/zam.

1500 1300 1100 900 700 500 300 100

10

11

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

2011

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

ZP

2012

Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách

Graf I.5 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty do úrovně oddílové struktury ZP v letech 2011/2012

I.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka I.10 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

ZP celkem

2006 185 947 926 38 652 015 36 070 771 11 601 904 3 779 395 60 705 637 41 800 416 28 361 776 99 950 322 111 875 748 16 959 195 158 825 301 95 569 139 175 015 510 177 047 835 208 211 630 132 740 827 188 637 242 470 346 278 19 545 586 28 609 380 23 901 786 50 201 085

2007 200 431 611 45 955 799 36 680 475 12 753 893 3 662 947 69 610 116 46 576 744 31 725 058 92 982 439 110 092 366 18 490 276 173 757 101 100 550 216 181 324 204 203 386 025 239 740 379 148 328 846 229 213 044 526 706 375 24 594 608 30 737 899 28 046 761 54 805 854

2008 203 983 470 45 299 356 32 378 898 11 363 159 3 500 142 66 077 741 42 267 034 32 748 009 116 309 171 116 047 612 18 359 563 162 699 778 102 282 034 194 246 397 209 204 716 249 626 516 139 530 720 221 187 114 486 820 945 27 340 931 28 899 149 28 514 861 58 106 850

2009

2010

180 465 068 42 213 348 25 411 196 8 688 127 3 322 679 56 714 278 36 679 408 29 216 334 77 974 677 90 211 129 18 667 471 125 494 765 78 788 519 117 066 319 158 656 054 218 657 799 111 817 207 157 470 156 456 922 897 30 049 773 22 635 176 25 785 108 50 038 395

177 544 187 39 440 741 27 302 842 8 300 258 3 344 403 57 962 875 41 559 259 28 488 485 104 807 160 103 731 012 19 746 227 145 570 561 78 479 192 157 036 970 175 180 116 243 702 291 129 684 241 175 146 443 551 497 801 31 075 137 22 448 473 28 383 770 58 356 310

2011 189 002 413 39 674 564 31 399 422 8 315 157 3 347 505 60 584 846 44 567 275 27 538 576 120 849 330 116 003 218 21 070 235 164 359 908 81 441 876 175 195 926 197 140 832 224 599 185 159 571 209 194 485 474 628 728 111 33 976 008 22 703 125 29 166 753 56 362 332

2012 194 379 910 41 822 267 29 923 632 8 571 766 3 310 868 58 326 529 45 118 822 25 749 667 134 439 866 138 372 249 20 220 422 163 722 231 83 267 131 158 096 752 192 608 639 214 650 887 170 988 477 195 901 759 666 012 551 33 239 533 22 046 561 30 172 797 58 842 321

2 369 542 085 2 615 361 856 2 601 841 596 2 129 210 724 2 415 139 771 2 637 061 690 2 697 508 679

mezir. index

110,4

99,5

81,8

113,4

109,2

102,3


Tabulka I.10 potvrzuje, že po krizovém roce 2009, kdy tento ukazatel meziročně poklesl o více než 18 %, se v dalších třech letech výkonová spotřeba začala znovu zvyšovat, i když tempo růstu sláblo s tím, jak se postupně zhoršovala hospodářská situace. Ve třinácti oddílech tento ukazatel stoupl, z toho nejvíce v oddílu CZ-NACE 20 (+19,3 %), kde to souviselo s vysokou dynamikou tržeb, a v největším oddílu CZ-NACE 29 (+5,9 %). Pokles byl zaznamenán u deseti oddílů, z toho nejvíce u oddílu CZ-NACE 24 (-9,8 %). 22


I.4 Ukazatele výzkumu a vývoje Výdaje na výzkum a vývoj v oddílech zpracovatelského průmysl v roce 2011 nabízí tabulka I.11. Tabulka I.11 Výdaje na výzkum a vývoj

Výdaje na VaV v oddílech zpracovatelského průmyslu podle zdroje financování za rok 2011 (v mil. Kč)

Z toho podle zdrojů financování

Kód CZ-NACE a název oddílu (upravený)

Výdaje na VV

podnikatel.

veřejné

zahraniční

10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 13 Výroba textilií 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 21 Výroba základních farmac. výrobků a přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výr. 24 Výroba zákl. kovů, hutní zpracování kovů 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výr. 26 Výr. počítačů, elektronických a optických přístrojů 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 29 Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení

324 5 224 197 18 42 32 7 11 1 011 1 076 695 403 294 771 1 149 1 619 2 932 11 923 1 992 72 358 2 306

172 5 196 79 16 27 16 7 11 793 951 606 335 167 552 876 1 301 2 188 11 277 1 751 55 247 1 963

101 0 23 28 2 0 0 0 1 79 60 56 31 106 159 194 112 422 87 203 4 92 302

42 0 4 90 0 15 16 0 0 139 66 33 37 19 60 79 204 322 559 38 13 19 41

C Zpracovatelský průmysl celkem

27 462

23 591

1 971

1 894 7

Pramen: ČSÚ

V porovnání s předchozím rokem stoupl v roce 2011 celkový objem výdajů na VaV o 18,7 %, z toho u podnikatelských zdrojů o více než 19 %, i u veřejných zdrojů stagnoval na předchozí úrovni a u zahraničních zdrojů vzrostl o téměř 40 %. Zdaleka největším příjemcem prostředků na výzkum a vývoj byl jako již tradičně oddíl CZ-NACE 29, kam směřovalo více než 43 % z celkového objemu. Hranici jedné miliardy překročilo ještě dalších sedm oddílů, přičemž se vesměs jednalo o klíčové průmyslové oddíly. Za pozornost stojí, že u sedmi oddílů naopak výdaje nepřekročily hranici 100 milionů korun, z čehož lze usuzovat, že v těchto výrobách je oblasti výzkumu a vývoje věnována nedostatečná pozornost. Platí to především o polygrafickém a rafinérském průmyslu, ale také o výrobě nápojů a o dalších oddílech, které jsou silně závislé na nákupu know-how a technologií ze zahraničí. Jinak ČR i nadále patří k zemím, kde ukazatel celkové investice do vědy jako procento HDP je pod průměrem průmyslově vyspělých států a v roce 2012 činil 1,6 %. Premianty jsou v tomto směru Finsko (podíl 3,9 %), Japonsko (3,5 %), Švédsko (3,4 %) a Dánsko (3,1 %). Z nových členských států EU-12 je na tom lépe než ČR jen Slovinsko (2,1 %), jinak v Maďarsku to bylo 1,2 %, v Polsku 0,7 %, na Slovensku, v Lotyšsku a na Maltě shodně po 0,6 %. V EU se podle zprávy Eurostat daří nejlépe inovovat výrobu a služby v SRN, kde téměř čtyři pětiny společností (79 %) dále pracují na vývoji svého byznysu. V Lucembursku je to 68 %, v Belgii 61 %, ve Švédsku, Irsku a Portugalsku po 60 %. V Česku je to 51,7 % podniků, což se blíží evropskému průměru 53 %. Nepříliš lichotivé je pořadí v hodnocení podle technologického indexu, který od roku 2001 každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum a v jeho rámci se hodnotí desítky kritérií ( ICT technologie, legislativa, školství, státní podpora aj.) a čím vyšší je index, tím vyšší je technologická vyspělost země. Jedničkou je v tomto ukazateli Švédsko (index 5,94), před Singapurem (5,86) a Finskem (5,81). Česko se ze 75 hodnocených zemí umístilo až na 42. místě (index 4,33) a z nových členských států nás předstihly 23


Estonsko, Malta, Litva, Kypr, Slovinsko a Lotyšsko, za ČR skončilo Maďarsko‚(index 4,30), Polsko (4,16) a Slovensko (3,94). Řada zainteresovaných odborníků kritizuje český inovační systém kvůli jeho stagnaci na stejné úrovni. Přitom dynamické inovace by mohly stagnující českou ekonomiku pomoci nastartovat, což si některé firmy již uvědomily. V inovačním potenciálu je Česká republika na 22. místě ve světě, ve výzkumných institucích na 26. místě a v podnikových výdajích na výzkum a vývoj dokonce až 28.místě Podle státní Technologické agentury, která inovativní firmy finančně podporuje, začali podnikatelé, zejména ti menší, sázet v posledních letech na výzkum vlastních nápadů, s nimž se na trhu prosadí snadněji. Nejvíce inovujících firem nalezneme mezi velkými podniky a aktivnější jsou firmy pod zahraniční kontrolou než firmy čistě české. Takové firmy vykazují více než trojnásobné tržby z inovovaných produktů a tento rozdíl neustále roste. Pokud chceme zvýšit inovativnost firem, jedním z omezujících faktorů je spolupráce podniků a výzkumných organizací. Z provedených šetření vyplývá, že nejpozitivněji je hodnocena spolupráce s vysokými školami, kdežto s Akademií věd ČR firmy kooperují nejméně. Dalším důležitým faktorem v této oblasti jsou výdaje, které firmy na výzkum a vývoj alokují. V ČR směřují zhruba tři pětiny celkových výdajů na výzkum a vývoj do podnikatelské sféry, což nás řadí k průměru EU. Pokud bychom se však chtěli přiblížit výsledkům nejinovativnějších států, kam se řadí skandinávské státy, SRN, Švýcarsko, USA a Japonsko, museli bychom se přiblížit hranici 80 %. Tahouny výzkumu a inovací v Česku jsou německé firmy a nadále přibývá těch, které sem přesouvají své výzkumné a inovační aktivity . Polovina podniků s německým podílem disponuje vlastními patenty. Podle průzkumu Eurostat je ale aktivita českých firem v oblasti patentů výrazně nižší než například v sousedním Německu. Zatímco u Evropského patentového úřadu bylo v roce 2012 ze SRN na milion obyvatel podáno 265,5 žádostí o patent, v Česku to bylo desetkrát méně – pouze 25,5 přihlášek na jeden milion obyvatel. Na závěr lze uvést, že celosvětové investice do výzkumu a vývoje se v roce 2012 odhadovaly na 1,4 bilionu USD, přičemž Čína spolu s Indií dosáhly pětinový podíl na globálních investicích do inovací . Rozvíjející se trhy se přitom stále více soustřeďují na vývoj „základních výrobků“ pro lokální trhy a poté je exportují na západ – což je proces tzv. obrácené inovace.

I.5. Zahraniční obchod I.5.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu v posledních čtyřech letech po změně metodiky zachybuje tabulka I.12. Tabulka I.12 Zahraniční obchod s výrobky ZP (CZ-CPA 10 až 32) v b.c. v letech 2009 - 2012 Vývoz celkem (mil.Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 ZP

1 989 293,6

2 363 458,4

2 690 805,7

2 867 328,2

mezir. index

118,8

113,9

106,6

Dovoz celkem (mil.Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 ZP

1 767 353,4

mezir. index

2 129 212,8

2 402 987,4

110,5

102,1

120,5 Saldo (mil. Kč)

2 352 988,8

CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 ZP

221 940,2

234 245,6

337 816,9

464 340,8

Pramen: ČSÚ; údaje k 22. 4. 2013

Z tabulky lze zjisti, že obrat zahraničního obchodu ZP ČR podle CZ-CPA (vývoz + dovoz) vzrostl v roce 2012 v porovnání s rokem předcházejícím o 4,5 % na 5270,3 mld. Kč, z toho vývoz vzrostl o 6,6 % a dovoz o 2,1 %, tedy jen s třetinovou dynamikou. Rok 2012 přitom skončil s nejvyšším přebytkem 464,3 mld. 24


Kč, tedy o 37,5 % vyšším než v roce 2011. V tabulce největších exportérů za rok 2012 je podle CZECH TOP 100 jasnou jedničkou ŠKODA AUTO, a.s. (240,7 mld. Kč), za níž následuje RWE Česká republika, a.s. (135.3 mld. Kč) a hranici sto miliard ještě překročil FOXCONN C, s.r.o. (104,6 mld. Kč). Z dalších klíčových exportérů lze uvést např. AGROFERT HOLDING, a.s. (67,3 mld. Kč) ALPIQ ENERGY SE (65,8 mld. Kč) a UNIPETROL, a.s. (31,1 mld. Kč). Padesáti největším tuzemským vývozcům loni vzrostl export o 16 % na 1,043 bil. Kč, což je vůbec poprvé v historii, kdy překročily tuto hranici. Výsledky zahraničního obchodu v roce 2012 ovlivňovala řada faktorů, z nichž k těm nejvýznamnějším patří tyto: zpomalování tempa růstu evropské a světové ekonomiky a vrcholící evropská dluhová krize, což se nutně projevilo na zhoršujícím se vývoji zahraničního obchodu, především ve druhém pololetí 2012; l přetrvávající slabá poptávka tuzemských domácností, v důsledku negativních spotřebitelských očekávání, což zpomalilo růst dovozu; l snížení průmyslové produkce o 1,2 % vzhledem k nízké zahraniční i domácí poptávce; l vývoj směnných kurzů, neboť česká koruna v průběhu uplynulého roku posílila vůči Euru o 2,3 % na kurz 25,1 CZK za EURO a ještě výrazněji vůči amerického dolaru na 19,6 CZK za USD; l rostoucí ceny vývozu i dovozu; v průměru exportní ceny v roce 2012 stouply o 2,9 %, zatímco dovozní ceny o 4,1 %. Růst cen byl přitom ovlivněn vývojem u minerálních paliv, jejichž dovozní ceny vzrostly o 15,7 %. Naopak na straně exportu nejvíce zdražily nápoje a tabák (+5,1 %). Směnné relace dosáhly v průměru za celý rok negativní hodnoty 98,8 %. l

Přesto lze konstatovat, že zahraniční obchod s výrobky ZP i v obtížné hospodářské situaci v eurozóně dosáhl vcelku velmi příznivých výsledků , což konečně potvrzuje vysoký přebytek obchodní bilance.

I.6. Shrnutí a perspektivy zpracovatelského průmyslu Pozici českého zpracovatelského průmyslu z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti v letech 2012 až 2013 můžeme stručně charakterizovat následovně: Již čtvrtý propad po sobě zaznamenalo Česko v letošním světovém žebříčku konkurenceschopnosti, který každoročně sestavuje švýcarský institut IMD (Institute for Management Development) a to z loňského 33. místa na místo 35. Přitom mezi novými členskými státy EU se ČR umístila až na třetím místě, za Litvou (31. místo) a Polskem (33. místo). Vedoucí místa v tomto respektovaném hodnocení patří USA před Švýcarskem, Hongkongem, Švédskem a Singapurem. Z nečlenských států EU skončily před námi Čína (21. místo), Thajsko (27. místo), Mexiko (32. místo) a Kazachstán (34. místo). V hodnocení jednotlivých faktorů se Česko umístilo nejlépe v základní infrastruktuře (15. místo) a v zahraničním obchodu (25. místo), Naopak až na padesátém místě je ČR zařazeno v hodnocení podle vývoje domácí ekonomiky, která se nachází v nejdelší recesi vůbec. Z výzkumných šetření vyplývá, že nadále přetrvávají tradiční slabší stránky české ekonomiky, které byly zmiňovány již v předchozích letech tj. vysoké příspěvky na sociální zabezpečení, korupce a byrokracie, nedostatek transparentnosti a stability v hospodářské politice apod. Pozitivně je naopak hodnocena otevřenost ekonomiky, sociální stabilita a vysoká finanční stabilita. Prakticky stejně se Česko umístilo v hodnocení podnikatelsky nejpřívětivějších zemí, které připravila agentura Bloomberg. Zde je hodnocena jako jednička HongKong (index 79,6) před USA (index 77,0) a Japonskem (index 75,6 ). V Evropě jsou podnikatelsky nejpřívětivější Nizozemsko (4. místo - index 75,6 %), kam často stěhují svůj byznys čeští podnikatelé, a Německo (5. místo – index 74,6). Česko se v tomto případě umístilo na 33. místě, tedy o jednu příčku lépe než v roce 2011. Hodnocení agentury přitom vycházelo ze šesti kategorií a zkoumala se například ekonomická integrace země, tedy její členství v klíčových světových ekonomických organizacích (např. WTO) náklady na založení a start-up byznysu, včetně produktivity práce nebo výše mezd a nákladů na propouštění, bariéry mezinárodního obchodu či bohatství a kupní síla obyvatelstva té které země. Posledním zkoumaným faktorem pak byla míra korupce a výše zdanění. Poněkud lépe dopadlo Česko v hodnocení indexu kvality života, který zkoumala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v 36 zemích světa podle jedenácti kritérií. V první pětce jsou Austrálie, Švédsko, Kanada, Norsko a Švýcarsko, Česko skončilo na 22. místě. Podle OECD je Česko 25


nadprůměrné ve školství a v oblasti bezpečnosti, průměrné v životním prostředí, ale v ostatních kritériích zaostává. Kupříkladu v Česku činí roční průměr běžné domácnosti zhruba 17 tisíc USD, zatímco průměr OECD je o šest tisíc dolarů vyšší. Nejvyšší náklady na pracovní sílu v rámci EU-27 byly loni ve Švédsku, kde museli zaměstnavatelé za jednu hodinu práce zaplatit v průměru 41,9 EUR, naopak zdaleka nejnižší v Bulharsku, kde jedna hodina stála v roce 2012 jen 3,7 EUR, Česká republika je v EU v tomto ukazateli na 19. místě (10,7 EUR) a za ní následuje Slovensko (8,6 EUR). V SRN, které je největší evropskou ekonomikou stála jedna hodina 31 EUR, průměr EU činil 23,5 EUR. Na závěr tohoto hodnocení stojí za zmínku uvést vývoj ukazatele HDP na obyvatele v paritě kupní síly, v procentech, EU=100. Zde lze konstatovat, že vývoj HDP na obyvatele se v tuzemsku podle údajů ČSÚ v posledních třech letech zhoršoval více než průměr evropských zemí. Hodnota indexu činila v uplynulém roce 79 % průměru celé EU, V rámci postkomunistických zemí sice máme i nadále vyšší životní úroveň než například Maďarsko, Polsko či Slovensko, ale dvě posledně jmenované země nás dohánějí (Slovensko = 75, Polsko = 66). Jasnou jedničkou je v tomto případě Lucembursko (272), před Norskem (195), Švýcarskem (160) a Rakouskem (131), zatímco SRN figuruje až na devátém místě (121). Důvodem nepříznivého vývoje je pokračující recese, která zmenšila blahobyt v Česku a HDP na hlavu tu stále zůstává pod hodnotami z předkrizového roku 2008. Z aktuálních údajů ČSÚ z počátku srpna 2013 vyplývá, že na rozdíl od loňského roku není letos vývoj zpracovatelského průmyslu ČR příznivý (jde o údaje za organizace s 20 a více zaměstnanci). Tržby ZP za prodej vlastních výrobků a služeb se v období leden – červen 2013 propadly oproti stejném období minulého roku o 3,5 p.b. a také tržby z přímého vývozu byly nižší o 0,7 p.b., to vše při poklesu počtu pracovníků o 1,3 p.b. Je tudíž logické, že se oproti roku 2011 zhoršil i ukazatel produktivity – tržby na zaměstnance, a to o 2,3 p.b. Vzhledem k tomu, že ani vyhlídky na zbývající měsíce roku 2013 nejsou příliš optimistické, lze očekávat, že český zpracovatelský průmysl letos skončí v červených číslech a pokles proti loňsku se bude pohybovat kolem dvou až tří procent. Analytici očekávají, že mírné oživení by mohlo nastat až v roce 2014, bude to však hodně záviset na tom, jak se bude vyvíjet ekonomika u našich nejbližších obchodních partnerů, především Německa, Polska a Slovenska.

26

Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů

1. CZ-NACE 10 - VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ CZ-NACE 11 - VÝROBA NÁPOJŮ

1.1 Charakteristika oddílu Výroba potravinářských výrobků a Výroba nápojů jsou jednak tradičními oddíly zpracovatelského průmyslu, ale také relativně samostatnými články potravinového řetězce. Ve větší či menší míře tyto výroby využívají zemědělskou produkci, která je obchodována na agrárním trhu a dále zpracovávána. Prostřednictvím odbytového trhu je zpracovaná produkce – potravinářské výrobky a nápoje, distribuována a nabízena spotřebitelům na domácím trhu a část je exportována na zahraniční teritoria. Oddíly výroby potravinářských výrobků a výroby nápojů pro svou produkci využívá též produkty dalších průmyslových odvětví a oborů, jako je potravinářské strojírenství, výroba obalů, pohonných hmot a energie aj. Potraviny a nápoje musí splňovat zákonné požadavky, především z hlediska zdravotní nezávadnosti a informovanosti spotřebitele a potravinová politika ČR dbá i na jejich kvalitu. Z hlediska ekonomické dimenze se výroba potravin, nápojů a tabákových výrobků v ČR v roce 2012 podílela na HPH v základních b.c. (podle statistiky národních účtů) 2,29 %, což je meziroční pokles neboť v roce 2011 tento podíl činil 2,38 %. Na zaměstnanosti se tento oddíl v ČR podílel v roce 2012 úhrnem 2,76 %, což je meziročně téměř stejně (v roce 2011 tento podíl činil 2,77 %). Propagace prodeje kvalitních potravinářských výrobků na celostátní úrovni probíhala i v roce 2012 prostřednictvím národní značky KLASA, která již pevně vstoupila do povědomí spotřebitelské veřejnosti. Výrobci mnoha potravin se v rámci jednotlivých kategorií výrobků často účastní řady soutěží a získávají ocenění v tuzemsku i v zahraničí. Úspěšným se v posledních letech stal systém podpory zahájený MZe v roce 2010 spolu s AK ČR a PK ČR, pod názvem „Regionální potravina“, který se v jednotlivých krajích zaměřil především na propagaci malých a středních podnikatelů a jejich jedinečné produkce. Výroba potravinářských výrobků a výroba nápojů je podle systému CZ-NACE značně členitá, neboť zpracovává mnohé agrární komodity, a to jak rostlinného, tak živočišného původu a uspokojuje různé skupiny spotřebitelů. Podle systému CZ-NACE jde o následující výrobní skupiny: 10 - Výroba potravinářských výrobků l 10.1 Zpracování a konzervování masa a masných výrobků; l 10.2 Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů, l 10.3 Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny; l 10.4 Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků; l 10.5 Výroba mléčných výrobků; l 10.6 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků; l 10.7 Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků; l 10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků; l 10.9 Výroba průmyslových krmiv. 11 - Výroba nápojů Podíly výše uvedených skupin výrob na tržbách za prodej VV a S za CZ-NACE 10 v roce 2012 uvádí graf 1.1. Z tohoto grafu je patrno, že z hlediska produkční výkonnosti bylo v uvedeném roce pět klíčových skupin výrob s podílem nad 10 %. Jsou to (řazeno sestupně): CZ-NACE – 10.1 Výroba, zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků, 10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků, 10.5 Výroba mléčných výrobků, 10.9 Výroba průmyslových krmiv a 10.7 Výroba pekařských, cukrářských, a jiných moučných výrobků. Podíly dalších výrob byly na celkových tržbách oddílu již nižší, představovaly 27


dohromady zhruba 15,6 % z této struktury, což znamená meziroční zvýšení výkonnosti těchto dalších výrob o 4,3 p. b. 10.8 20,7 % 10.7 13,5 %

10.9 13,9 %

10.6 4,3 % 10.5 17,1 % 10.4 10.3 4,0 % 2,5 %

10.2 0,6 %

10.1 23,5 %

10.1 Zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků 10.2 Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů 10.3 Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny 10.4 Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků 10.5 Výroba mléčných výrobků 10.6 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků 10.7 Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků 10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků 10.9 Výroba průmyslových krmiv Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách

Graf 1.1 Podíly skupin CZ-NACE 10 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012

1.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba potravinářských výrobků patří v rámci zpracovatelského průmyslu stále ke klíčovým oddílům, avšak s klesající tendencí. U tržeb za prodej VV a S činil podíl zmíněné výroby v b. c.v roce 2012 na tržbách ZP 6,6 % a podíl u Výroby nápojů 1,7 %. U ukazatele účetní přidaná hodnota činil podíl CZ-NACE 10 na ZP v roce 2012 jen 5,9 % a u CZ-NACE 11 pak 2,5 %. Podíl CZ-NACE 10 na ZP u zaměstnanosti činil 8,5 % a podíl CZ-NACE 11 dosáhl 1,3 %. Obě sledované výroby s podílem 9,8 % zůstávají tedy v rámci zpracovatelského průmyslu významným zaměstnavatelem. Na podporu rozvoje výroby potravinářských výrobků a nápojů byly určeny některé programy. K rozhodujícím patřily (za rok 2012 jsou uvedeny předběžné údaje): podpory v rámci programu PRV a ze zdrojů EAFRD – Opatření 1.1.3; jde o opatření přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. Podpora v roce 2012 dosáhla 588 mil. Kč, z toho EU se podílela 441 mil. Kč a ČR z národního rozpočtu 147 mil. Kč. V roce 2011 tato podpora činila 575 mil. Kč, z toho EU se podílela 431 mil. Kč a ČR 144 mil. Kč; l národní podpory v rámci Dotačního programu 13 – Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu. Celkový objem dotací v roce 2012 činil 132 mil. Kč, zatímco v roce 2011 bylo poskytnuto jen 121 mil. Kč; l ostatní výdaje MZe – Podpory úvěrů na investice v rámci dobíhajících programů Zpracovatel, Hygiena; jde o subvence úroků z úvěrů na investice vyplácené PGRLF potravinářským podnikům, kdy příjemcem podpory je zpracovatel zemědělských produktů, jehož spotřeba domácích zemědělských výrobků přesahuje 70 % celkových nákladů na suroviny. Podpora v roce 2012 již skočila, v roce 2011 pak činila jen 3 mil. Kč; l programy pro malé a střední podniky poskytované prostřednictvím ČMZRB; jde o podpory cenového zvýhodnění záruk, zvýhodněné úvěry a příspěvky na úhradu úroků z bankovních úvěrů. Podpora v roce 2012 dosáhla objemu pouze 30 mil. Kč, stejně jako v roce 2011; l

28

Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů l

výdaje SZIF (Marketingový fond); jde o propagaci značky KLASA. Podpora v roce 2012 činila 200 mil. Kč, zatímco v roce 2011 pak 196 mil. Kč;

Objem poskytnutých podpor v roce 2012 ve výši 950 mil. Kč je v porovnání s rokem 2011 v objemu 925 mil. Kč vyšší o 25 mil. Kč. Meziroční zvýšení podpor je čerpáno zejména v rámci PRV a v rámci Dotačního programu 13, což je v kontextu s přijatými záměry a opatřeními k podpoře přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. Tato opatření by měla vést ke zvýšení konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu i odvětví zemědělství. Z Centrální evidence projektů vyplývá, že v oblasti vědy a výzkumu v podoboru Potravinářství (kód GM), který je součástí oboru Zemědělství (G) byly v roce 2012 přijaty 3 projekty se státní podporou ve výši 7 213,2 tis. Kč. To představuje z oboru G podíl na státní podpoře 15 % a z celkové částky za všechny obory jen 0,8 %. Údaje o výdajích na V a V (za rok 2011) ukazují, že za CZ-NACE 10 dosáhly výdaje 324 mil. Kč, z toho podnikové 172 mil. Kč. Významné byly i zahraniční výdaje v objemu 142 mil. Kč. Zbývajících 10 mil. Kč bylo z výdajů veřejných. Obdobné údaje za CZ-NACE 11 (2011) představovaly pouze 5 mil. Kč, a to z podnikových zdrojů.

1.3 Hlavní ekonomické ukazatele 1.3.1 Cenový vývoj V roce 2012 již nenastal tak znatelný vzestup cen u skupiny potravinářských výrobků jako v roce předchozím. Ve sledovaném roce index cen průmyslových výrobců dosáhl výše 103,4 (v roce 2011 to bylo 109,6). U skupiny nápojů dosáhl zmíněný index v roce 2012 úrovně 104,0 (v roce 2011 jen 100,4). V roce 2012 ceny meziročně vzrostly nejvíce u ostatních potravin, což je v kontextu zejména s růstem ceny cukru a výrobků, které tuto komoditu obsahují. Naopak pokles cen v roce 2012 byl zaznamenán pouze u mléčných výrobků, u nichž ceny vzrostly v minulých dvou letech (2010 a 2011) a také u mlýnských a škrobárenských výrobků, u nichž se vysoký růst projevil právě v roce 2011. Index cen průmyslových výrobců a nápojů podle skupin výrobků v letech 2008 – 2012 uvádí tabulka 1.1 (údaje za CZ-CPA 10.2 se neuvádějí). Tabulka 1.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2012 Průměr od počátku roku Název

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

2012

Konzerv. maso a masné výr. Zprac., konz. ryby, m. plody Uprav. a konz. ovoce a zel. Rost. a živoč. oleje a tuky Mléčné výrobky Mlýnské a škrob. výrobky Pekařské výrobky a těst. Ostatní potraviny Průmyslová krmiva

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

101,9 100,6 103,5 124,8 104,4 120,9 112,6 99,2 119,8

98,6 100,2 100,1 84,5 89,1 79,5 94,7 100,7 82,8

95,7 99,7 99,8 99,6 106,2 93,6 93,9 96,5 98,1

101,2 103,8 105,2 119,3 106,3 130,2 117,8 106,6 115,0

105,7 x 103,4 103,1 98,1 95,1 103,8 107,4 107,2

Potravinářské výrobky

10

107,6

93,0

97,8

109,6

103,4

Nápoje

11

105,6

101,1

98,5

100,4

104,0


1.3.2 Základní produkční charakteristiky Počet podniků v rámci CZ-NACE 10 a 11 v letech 2006 – 2012 uvádí tabulka 1.2. Z ní je zřejmá tendence k postupnému růstu počtu podniků za Výrobu potravinářských výrobků, což je v kontextu s jejich zvyšováním 29


u většiny potravinářských oborů, zejména u Výroby ostatních potravinářských výrobků a Zpracování a konzervování masa a výroby masných výrobků. Obdobná tendence nastala i u Výroby nápojů, avšak s určitými výkyvy v jednotllivých letech, zejména s ohledem na sezónnost. Naopak ve sledovaném roce 2012 nastal významnější meziroční pokles počtu firem u Výroby pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků, a to s ohledem na méně příznivý ekonomický vývoj u tohoto oboru ve zmíněném roce a také rostoucí konkurenci zejména pokud jde o subjekty, které výrobu těchto výrobků či pouze jejich dopékání, mají jako doplňkovou činnost. Tabulka 1.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 10 a 11 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1 077 24 221 20 188 147 2 711 930 253

1 057 24 216 20 188 147 2 666 992 249

1 062 20 196 17 178 152 2 662 1 033 262

1 115 24 185 21 186 169 2 875 1 198 309

1 347 26 196 24 229 149 2 479 1 716 393

1 691 22 162 21 199 178 2 974 1 442 410

1 969 23 172 27 248 170 2 629 2 041 491

10

5 571

5 559

5 582

6 082

6 559

7 099

7 770

11

986

1 001

1 027

1 143

1 341

1 263

1 437

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9


Jak ukazuje tabulka 1.3, ukazatel tržeb za prodej V V a S v b. c. zaznamenal za CZ-NACE 10, po oživení v roce 2011, ve sledovaném roce 2012 již jen mírný meziroční růst o 1,1 % (odhad). Ten byl docílen i v kontextu se zvýšením cen průmyslových výrobců potravin v posledně zmíněném roce. Meziroční růst v roce 2012 zaznamenaly především skupiny Výroby průmyslových krmiv, Výroby ostatních potravinářských výrobků i Zpracování masa a masných výrobků. Další skupiny vykázaly meziroční pokles výkonnosti. Nízký odhad snížení tohoto ukazatele se uvádí u Výroby pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků, a to s ohledem na redukci počtu podniků, resp. tržní situaci a ekonomické možnosti spotřebitelů. U CZ-NACE 11 je odhadováno v roce 2012 oživení, které je v kontextu jak s růstem počtu podniků, tak cen průmyslových výrobců nápojů v uvedeném roce. Tabulka 1.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10

2006 57 034 305 587 791 7 267 564 17 206 538 40 617 208 9 186 645 31 273 425 37 937 928 17 947 711 219 059 116

mezir. index

2007 57 162 364 544 244 6 901 356 18 709 390 44 046 209 10 338 722 33 810 206 38 860 269 21 500 305

2008 57 053 897 468 179 6 438 174 15 278 006 41 212 726 11 067 434 35 552 590 42 598 525 23 666 802

2009 55 654 559 608 996 6 073 531 8 306 429 36 276 046 8 027 495 31 501 753 44 379 830 26 217 024

2010 51 361 561 594 688 5 539 337 7 663 284 37 040 407 7 420 162 30 188 866 44 542 858 26 204 708

231 873 065 233 336 334 217 045 664 210 555 870

2011 51 662 925 1 882 039 5 641 410 9 342 860 38 880 465 9 110 380 31 598 070 44 734 712 28 520 070

2012 52 500 641 1 383 892 5 524 854 20 006 658 38 348 670 9 567 708 30 252 596 46 231 716 31 083 514

221 372 930 234 900 250

105,8

100,6

93,0

97,0

105,1

106,1

56 820 079

64 370 866

63 375 432

60 839 961

56 751 100

55 588 922

58 264 919

mezir. index

113,3

98,5

96,0

93,3

98,0

104,8

11


Z tabulky 1.4, v níž je zachycen vývoj indikátoru účetní přidané hodnoty v b. c. vyplývá, že u CZ-NACE 10 v roce 2012 nastal výrazný pokles, který je výslednicí nepříznivého vývoje výkonů vč. obchodní marže na straně jedné a současně pokračujícího růstu výkonové spotřeby, vlivem zvyšujících se nákladů na straně druhé. Na tomto vývoji se podílejí všechny skupiny s výjimkou Výroby průmyslových krmiv. U CZ-NACE 11 se nepříznivý trend u účetní přidané hodnoty již zastavil a rok 2012 vykazuje mírné oživení v této výrobě. 30


Tabulka 1.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

8 914 410 116 460 1 793 029 2 179 075 4 461 712 1 818 377 11 650 149 10 130 182 3 954 714

9 537 607 120 176 1 689 830 2 024 014 5 899 776 1 975 504 12 224 281 11 430 651 4 526 866

8 508 309 103 027 1 630 249 1 467 012 5 063 694 2 230 742 13 038 622 11 978 865 4 856 731

9 761 369 134 082 1 681 726 2 592 653 5 899 324 2 084 978 12 806 140 12 803 926 5 986 701

9 281 015 130 507 1 526 083 1 079 305 5 322 627 1 833 105 12 196 579 12 381 678 6 393 393

8 645 339 358 725 1 452 121 1 188 084 5 157 355 1 778 312 12 206 723 13 147 450 6 433 817

8 015 996 344 776 1 388 734 -74 970 5 340 410 1 375 694 11 674 776 10 617 045 6 692 402

45 018 109

49 428 705

48 877 251

53 750 900

50 144 292

50 367 926

45 374 863

mezir. index

109,8

98,9

110,0

93,3

100,4

90,1

20 260 497

21 217 745

21 294 002

21 143 934

19 758 594

18 863 414

19 400 184

mezir. index

104,7

100,4

99,3

93,4

95,5

102,8

11


U vývoje zaměstnanosti (tabulka 1.5) se ukazuje u obou výrob - CZ-NACE 10 i CZ-NACE 11 trend ve snižování počtu zaměstnaných osob v letech 2006 – 2012. Ten nastal u všech potravinářských oborů s výjimkou Výroby ostatních výrobků, kde některé výroby se ještě rozvíjejí – jako např. výroba hotových jídel. Tabulka 1.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2012 (osob) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

25 082 411 3 602 3 062 10 247 3 668 37 063 14 809 6 188

24 205 370 3 328 2 792 9 837 3 645 36 661 15 542 6 311

23 539 333 3 233 2 340 9 263 3 407 35 531 15 423 6 308

22 978 333 3 089 1 933 9 490 3 147 33 705 15 806 6 106

22 147 355 2 837 857 9 081 2 821 32 962 15 584 5 943

21 675 833 2 796 764 8 477 2 806 32 422 15 486 4 912

21 536 780 2 595 759 8 088 2 862 32 320 16 000 4 996

104 132

102 690

99 376

96 587

92 586

90 170

89 937

mezir. index

98,6

96,8

97,2

95,9

97,4

99,7

16 414

16 480

16 449

15 404

14 924

13 829

13 481

mezir. index

100,4

99,8

93,7

96,9

92,7

97,5

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10 11


Z grafu 1.2 je zřejmé, že počet zaměstnaných osob v posuzovaném období u hodnocených oddílů klesal, s výjimkou růstu ve ZP v roce 2011, a to především vlivem těch oddílů, které se rychle vzpamatovaly z recese. U tržeb za prodej VV a S byl ve ZP kritickým rokem 2009 a od roku 2010 prochází zmíněná sekce v tomto ukazateli konjunkturou. U CZ-NACE 10 je vývoj v porovnání se ZP v hodnoceném ukazateli méně vzestupný a u CZ-NACE 11 nastalo oživení opět až v roce 2012. U účetní přidané hodnoty se v roce 2009 výrazně rozevřely nůžky mezi ZP a CZ-NACE 10, kde se ukázal růst oddílu, na rozdíl od CZ-NACE 11, u kterého se projevil výrazný propad. Podle odhadu za rok 2012 se vývoj za CZ- NACE 10 při poklesu tohoto ukazatele přiblížil k úrovni sektoru ZP, kde se vývoj naopak zlepšil a přibližuje se k tendenci oddílu CZ-NACE 11. Vývoj osobních nákladů v letech 2006 – 2011 u CZ-NACE 10 a CZ- NACE 11 uvedený v tabulce 1.6 je v podstatě v kontextu s vývojem zaměstnanosti od roku 2009, kdy dochází k úsporám těchto nákladů. Zvýšení nákladů je však odhadováno za CZ-NACE 10 v roce 2012, u CZ-NACE 11 je odhadována stagnace, i když počet zaměstnanců v posledně zmíněném roce klesl.

31

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU %

Počet zaměstnaných osob

Tržby za VV a S

105

%

115

100

110

95

105

90

100

85

95

80

2006

2007

2008

CZ-NACE 10

2009

2010

ZP

2011

90

2012

%

2006

2007

2008

CZ-NACE 10

CZ-NACE 11

2009 ZP

2010

2011

2012

CZ-NACE 11


120 113 106 99 92 85

2006

2007

2008

CZ-NACE 10

2009

2010

ZP

2011

2012

CZ-NACE 11


Graf 1.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2006 - 2012 Tabulka 1.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

5 952 784 77 589 907 534 1 122 898 2 907 196 1 092 228 7 984 630 4 539 581 2 053 169

6 268 122 85 803 913 256 1 101 431 3 118 834 1 168 679 8 557 056 5 108 377 2 234 117

6 384 909 78 793 957 522 1 057 970 3 161 603 1 220 290 9 010 502 6 057 474 2 498 455

6 455 045 76 153 933 923 978 780 3 340 424 1 146 293 8 471 136 5 842 785 2 767 940

6 220 540 83 545 866 947 361 772 3 352 249 1 097 485 8 358 427 6 178 392 2 905 732

6 107 827 268 370 872 735 316 836 3 278 230 1 080 090 8 202 871 6 156 558 2 575 805

6 119 044 285 938 863 734 355 827 3 161 835 1 093 435 8 522 556 6 585 476 2 694 161

26 637 609

28 555 675

30 427 518

30 012 481

29 425 090

28 859 322

29 682 006

mezir. index

107,2

106,6

98,6

98,0

98,1

102,9

6 501 522

7 020 072

7 339 441

7 324 371

7 183 558

6 858 907

6 858 081

mezir. index

108,0

104,5

99,8

98,1

95,5

100,0

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10 11


1.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 1.7 uvádí produktivitu práce z ÚPH v b. c. v letech 2006 – 2012. Vývoj tohoto ukazatele se odvíjel od trendu ÚPH, který v roce 2012 za CZ-NACE 10 zaznamenal výrazný pokles, mírnější již v roce 2010 - v ostatních letech při snižování zaměstnanosti ÚPH rostla. U oddílu CZ-NACE 11 kromě roku 2010, kdy výrazně produktivita poklesla v kontextu se snížením ÚPH, se meziročně zvyšovala a v roce 2012 dosáhla poměrně vysoké úrovně 1 439 tis. Kč/zam. Hrubý operační přebytek, který resultuje z vývoje ÚPH zkrácené o zaplacené osobní náklady a vytváří podmínky pro rozvoj hodnocených výrob, je uveden v tabulce 1.8. U CZ-NACE 10 byl vývoj tohoto indikátoru doprovázen výkyvy s tím, že v roce 2012 je odhadován výrazný propad u této hodnoty. U CZ-NACE 32


11 nastal nepříznivý vývoj u hodnoceného indikátoru již od roku 2008, ale pro rok 2012 je již odhadován jeho růst i když jeho úroveň se teprve přiblíží roku 2010. Tabulka 1.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2012 (Kč/zam.) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

355 406 283 211 497 788 711 609 435 408 495 754 314 335 684 067 639 092

394 035 324 683 507 755 724 902 599 773 541 905 333 442 735 487 717 350

361 457 309 457 504 262 626 995 546 654 654 693 366 968 776 711 769 905

424 816 402 350 544 351 1 341 555 621 662 662 494 379 946 810 093 980 409

419 073 367 896 537 918 1 259 458 586 157 649 856 370 019 794 499 1 075 794

398 862 430 626 519 397 1 555 219 608 377 633 813 376 497 848 992 1 309 863

372 208 442 105 535 130 -98 802 660 271 480 681 361 221 663 554 1 339 583

432 316

481 337

491 840

556 503

541 598

558 586

504 519

mezir. index

111,3

102,2

113,1

97,3

103,1

90,3

1 234 331

1 287 503

1 294 560

1 372 592

1 323 987

1 364 052

1 439 082

mezir. index

104,3

100,5

106,0

96,5

103,0

105,5

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10 11

2011

2012


Tabulka 1.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2 961 626 38 872 885 495 1 056 177 1 554 516 726 149 3 665 519 5 590 601 1 901 545

3 269 485 34 373 776 575 922 583 2 780 942 806 825 3 667 225 6 322 274 2 292 749

2 123 400 24 234 672 727 409 042 1 902 091 1 010 452 4 028 120 5 921 391 2 358 276

3 306 324 57 929 747 803 1 613 873 2 558 900 938 685 4 335 004 6 961 141 3 218 761

3 060 474 46 962 659 136 717 533 1 970 379 735 620 3 838 151 6 203 286 3 487 660

2 537 512 90 355 579 386 871 248 1 879 125 698 222 4 003 852 6 990 892 3 858 012

1 896 952 58 838 525 000 -430 797 2 178 576 282 258 3 152 220 4 031 569 3 998 242

18 380 500

20 873 030

18 449 733

23 738 419

20 719 202

21 508 604

15 692 857

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10

mezir. index

2011

2012

113,6

88,4

128,7

87,3

103,8

73,0

13 758 975

14 197 673

13 954 560

13 819 564

12 575 036

12 004 507

12 542 102

mezir. index

103,2

98,3

99,0

91,0

95,5

104,5

11


%

Produktivita práce z ÚPH

135 127

126

119

112

111

98

103

84

95

2006

2007

2008

CZ-NACE 10

2009 ZP

2010

2011


140

2012

CZ-NACE 11

70

2006

2007

2008

CZ-NACE 10

2009 ZP

2010

2011

2012

CZ-NACE 11


Graf 1.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2006 - 2012

Graf 1.3 ilustruje vývoj vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti, a to – produktivity práce z ÚPH a hrubého operačního přebytku v hodnocených letech v porovnání CZ-NACE 10, CZ-NACE 11 se ZP. Pro 33


toto srovnání jsou charakteristické široce rozevřené nůžky v letech 2009, resp. v roce 2011 u obou indikátorů, a to mezi strmým vzestupným trendem u CZ-NACE 10 a klesající tendencí u CZ-NACE 11. Graf 1.4, který je u produktivity práce z ÚPH doveden až do oborové struktury ilustruje jejich nerovnoměrnou úroveň a změny mezi roky 2011 a 2012. Tyto změny jsou u některých oborů pozitivní a jiných, jak je z grafu patrno, zejména Výroby rostlinných a živočišných tuků a olejů negativní, což je u zmíněného oboru v kontextu s výrazným poklesem ÚPH v roce 2012. tis. Kč/zam.

1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

ZP

10

10.1

10.2

10.3

10.4

2011

10.5

10.6

10.7

10.8

10.9

11

2012


Graf 1.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2011/2012

1.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 1.9 uvádí vývoj výkonové spotřeby v b. c. v hodnocených letech u CZ-NACE 10 ve skupinové struktuře a CZ–NACE 11 celkem. U obou hodnocených výrob byly zaznamenány meziroční výkyvy. Po dosažených úsporách, zejména v letech 2009 a 2010, nastal v roce 2011 růst, který v roce 2012 dále pokračoval u většiny potravinářských skupin, a to především v souvislosti se zvyšováním cen vstupů. Tabulka 1.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10

2006 50 766 022 428 240 5 742 181 16 849 635 37 060 371 7 710 238 21 952 387 29 480 869 15 957 984 185 947 926

mezir. index

2007 51 057 823 470 582 5 523 244 19 088 665 39 488 156 9 045 345 24 352 136 31 810 825 19 594 835

2008 52 096 795 414 661 5 107 513 16 479 913 37 508 394 9 485 778 25 235 146 35 688 008 21 967 262

48 982 769 563 860 4 785 893 8 145 543 30 809 674 6 531 648 21 280 612 36 226 503 23 138 564

2010 45 965 365 537 588 4 248 206 6 722 248 33 032 507 6 165 060 20 796 549 37 494 339 22 582 324

2011 47 049 033 1 588 550 4 554 715 8 222 948 34 906 408 8 034 014 22 091 505 38 097 508 24 457 733

2012 48 996 352 1 165 131 4 449 395 16 844 065 33 389 213 8 641 611 21 418 635 40 823 388 26 930 795

200 431 611 203 983 470 180 465 068 177 544 187 189 002 413 202 658 585 107,8

101,8

88,5

98,4

106,5

107,2

38 652 015

45 955 799

45 299 356

42 213 348

39 440 741

39 674 564

41 822 267

mezir. index

118,9

98,6

93,2

93,4

100,6

105,4

11


34

2009


1.4 Zahraniční obchod 1.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Obrat zahraničního obchodu (vývoz + dovoz) s potravinářskými výrobky a nápoji CZ-CPA 10 a 11, uvedený v tabulce 1.10, dosáhl v roce 2012 při hodnocení od roku 2009 nejnižšího záporného salda. Vývoj salda obchodní bilance u CZ- CPA 10 dosáhl v roce 2012 záporné hodnoty -27,9 mld. Kč, zatímco v roce 2011 tato hodnota činila -33, 7 mld. Kč. Tabulka 1.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 10 a 11 v b.c. v letech 2009 - 2012 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7

7 416,1 826,8 2 448,9 3 287,0 12 133,9 1 902,9 4 078,8

8 096,8 979,7 2 422,5 6 003, 13 046,0 2 248,9 4 721,7

9 755,9 1 054,4 2 886,0 5 5 669,2 15 429,2 2 698,0 5 415,8

11 945,5 1 288,3 3 259,8 10 765,7 16 021,1 3 321,4 6 622,8

10.8 10.9

20 997,0 2 667,0

21 302,7 3 456,9

23 520,3 4 423,0

30 048,1 4 997,5

10

55 758,4

62 278,7

70 851,8

88 270,2

mezir. index

111,7

113,8

124,6

11 972,1

11 016,1

10 856,9

12 738,1

mezir. index

92,0

98,6

117,3

11

Dovoz celkem (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

20 266,5 3 523,9 7 812,4 9 959,6 9 784,6 4 310,3 6 198,5 24 769,4 4 172,0

21 551,9 3 585,2 8 298,8 8 684,7 10 926,1 4 273,6 6 548,4 24 780,0 4 369,7

25 142,2 3 725,3 8 691,8 10 318,0 12 080,0 5 117,2 7 624,1 27 259,7 4 600,9

29 052,3 4 077,5 8 841,1 10 472,2 12 733,7 5 699,1 8 199,8 31 780,7 5 289,5

90 797,2

93 018,4

104 559,2

116 145,9

mezir. index

102,4

112,4

111,1

9 238,4

9 427,9

10 506,4

11 049,0

mezir. index

102,1

111,4

105,2

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10 11

2011

2012

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

-12 850,4 -2 697,1 -5 363,5 -6 672,6 2 349,3 -2 407,4 -2 119,7 -3 772,4 -1 505,0

-13 455,1 -2 605,5 -5 876,3 -2 681,2 2 119,9 -2 024,7 -1 826,7 -3 477,3 -912,8

-15 386,3 -2 670,9 -5 805,8 -4 648,8 3 349,2 -2 419,2 -2 208,3 -3 739,4 -177,9

-17 106,8 -2 789,2 -5 581,3 293,5 3 287,4 -2 377,7 -1 577,0 -1 732,6 -292,0

10

-35 038,8

-30 739,7

-33 707,4

-27 875,7

11

2 733,7

1 588,2

350,5

1 689,1

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9


35


Snížení záporného salda zahraničního obchodu bylo docíleno rychlejším tempem vývozu s výrobky CZCPA 10 (meziroční růst v roce 2012 činil 24,6 %) v porovnání s dovozem ( jehož meziroční růst činil 11,1 %). Výrazný je nárůst vývozu u ostatních potravinářských výrobků, přičemž v této skupině jde především o vývoz cukru, zejména bílého, čokolády i pekařského zboží. Dále jde o zvýšení vývozu u skupiny rostlinných a živočišných tuků a olejů, především o řepkový olej. Tempo vývozu u potravinářských výrobků bylo v roce 2012 meziročně vyšší než u ZP celkem o 18 p. b. Výrazný růst dovozu nastává v posledních letech zejména u výrobků skupiny maso a masné výrobky a u výrobků skupiny ostatní potravinářské výrobky – jde zejména o cukrvinky. Meziroční tempo dovozu v roce 2012 za potravinářské výrobky celkem je v porovnání s výrobky ZP vyšší o 9 p. b. Kladné saldo zahraničního obchodu vykazují po celé hodnocené období ve skupině CZ-CPA 10 mléčné výrobky i když v roce 2012 se toto saldo meziročně mírně snížilo. V roce 2012 bylo objemově nevelké kladné saldo v Kč zaznamenáno i u skupiny rostlinných a živočišných tuků a olejů, v kontextu se zvýšením exportu. U skupiny výrobků CZ-CPA 11, tj. nápojů kladné obchodní saldo v hodnocených letech vykázalo největší pokles v roce 2011 a v roce 2012 se opět výrazně zvýšilo. Tento vývoj je spojen s dynamickým vývojem exportu v roce 2012 (meziroční zvýšení o 17,3 %, při růstu importu o 5,2 %). Typickými vývozními komoditami této skupiny zůstávají pivo a slad. Konkurenceschopné na zahraničních trzích jsou zejména výrobky vysoké kvality, s dobrou pověstí a jejichž surovinová skladba se opírá o domácí suroviny.

1.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu potravinářskými výrobky (CZ-CPA 10) ukazuje graf 1.5. Hlavním vývozním teritoriem v roce 2012, stejně jako v předchozích letech, bylo pro tyto výrobky Slovensko s 31% podílem. Na dalším pořadí v hodnoceném roce se umístilo Německo s podílem 15 %. Třetí v pořadí se zařadila další sousední země, a to Polsko, jehož podíl činil 11 %. U ostatních zemí je podíl na vývozu potravin nižší než 10 %. Vývozní teritoria v roce 2012 Rakousko Maďarsko 5 % 5% Polsko 11 %

Itálie 4%

Německo 15 %

Francie 4% V. Británie 4% Ostatní 21 %

Slovensko 31 % Dovozní teritoria v roce 2012 Nizozemí 5% Rakousko 6% Slovensko 8%

Itálie 5%

Maďarsko 4% Belgie 4% Ostatní 23 %

Polsko 18 %

Německo 27 % Pramen: ČSÚ – údaje k 22. 4. 2013

Graf 1.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2012 - CZ-CPA 10

36


U dovozních teritorií připadl u potravinářských výrobků v roce 2012 největší podíl na Německo s 27 %. Následuje Polsko s podílem 18 % a třetí v pořadí je Slovensko s podílem 8 %. Podíl ostatních zemí v grafu 1.5 jmenovitě neuvedených dosahuje 23 %. Teritoriální strukturu zahraničního obchodu nápoji (CZ-CPA 11) v roce 2012 ilustruje graf 1.6. Pořadí zemí s nejvyšším podílem na vývozu bylo: Slovensko (26 %, s poklesem ze 33 % v roce 2011), Polsko (16 %) a Německo (13 %). U dovozu měla v roce 2012 nejvyšší podíl Itálie a Slovensko (oba státy s podílem 13 %) a tyto země následovaly Německo a Francie (obě teritoria s podílem 11 %). Vývozní teritoria v roce 2012 Maďarsko 5% Rusko 6%

Německo 13 %

V. Británie 4%

Rakousko 3% Švédsko 3% Ostatní 24 %

Polsko 16 % Slovensko 26 % Dovozní teritoria v roce 2012

Maďarsko 5% Španělsko 5%

Rakousko Polsko 6 % Německo 11 %

8%

Ostatní 28 %

Francie 11 % Slovensko 13 %

Itálie 13 %

Pramen: ČSÚ – údaje k 22. 4. 2013


1.5 Shrnutí a perspektivy oddílu V kontextu s rozšířením podnikatelské základny jak u Výroby potravinářských výrobků, tak i u Výroby nápojů, se v roce 2012 podle odhadu meziročně zvýšil u obou těchto oddílů též objem tržeb za prodej VV a S, a to zvláště u Výroby nápojů. Tato změna nastala ve vazbě na meziroční zvýšení indexu cen průmyslových výrobců. U Výroby nápojů se zvýšila v roce 2012 i ÚPH, zatímco u Výroby potravinářských výrobků tento ukazatel zaznamenal značný pokles, což odráží zejména vývoj výkonové spotřeby při růstu cen vstupů. Tendence ve snižování počtu zaměstnaných osob ve sledovaných letech od roku 2006 i v hodnoceném roce 2012 se podle odhadu prosazovala jak u Výroby potravinářských výrobků, tak i u Výroby nápojů. Úbytek počtu zaměstnanců činil za celé období od roku 2006 za oba oddíly 18 151 osob. Snížení zaměstnanosti v roce 2012 je odhadováno i ve zpracovatelském průmyslu. Ve vztahu ke konkurenceschopnosti lze však zaznamenat nepříznivý vývoj u ukazatele produktivity práce z ÚPH u Výroby potravinářských výrobků v roce 2012, a to i při poklesu počtu zaměstnaných osob. Rozhodujícím faktorem, který působil na vývoj produktivity práce, byl propad u ÚPH. Obdobná situace je 37


i u Výroby potravinářských výrobků v roce 2012 u hrubého operačního přebytku, který zaznamenal také značný pokles. Uvedený meziroční úbytek hrubého operačního přebytku byl ovlivněn jak snížením ÚPH, tak současně růstem osobních nákladů. Tento vývoj signalizuje omezené ekonomické podmínky pro další rozvoj u většiny potravinářských skupin, což se stává určitou bariérou dalšího zlepšování konkurenceschopnosti u zmíněného oddílu. Nutno dodat, že zpomalení technologické obměny by vedlo k další stagnaci v produktivitě práce a vzdalovalo by potravinářskou výrobu v ČR od úrovně dosahované v EU. V oblasti ZO se naopak podařilo snížit poměrně vysoké záporné obchodní saldo ve výši téměř -34 mld. Kč u potravinářských výrobků v roce 2011. V roce 2012 toto saldo kleslo zhruba na 28 mld. Kč. Snížení tohoto salda je v kontextu s vysokou dynamikou růstu exportu u této skupiny výrobků v roce 2012. Významně k tomu přispěla skupina ostatních potravinářských výrobků do níž spadá i výroba cukru a dále to byla skupina rostlinných a živočišných tuků a olejů, komoditou řepkový olej. Pozitivní obchodní saldo trvale vykazuje skupina mléčných výrobků. Import se v roce 2012 též meziročně zvýšil, a to zejména u masa a masných výrobků a některých ostatních potravin, jako jsou např. cukrovinky. Obchodní saldo ZO u nápojů je trvale kladné a v roce 2012 se v porovnání s rokem 2011 výrazně zvýšilo. Tato změna je v kontextu s dynamicky rostoucím exportem, a to rychlejším tempem v porovnání s importem. Export u nápojů se především opírá o značková piva. Rok 2012 byl také věnován potravinové legislativě. Výsledkem je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, který byl 2. 5. 2013 schválen vládou a 9. 5. 2013 předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Tato novela zmíněného zákona je spojena s harmonizací s evropskými předpisy. Celkově jde o posílení ochrany zdraví a zvýšení informovanosti spotřebitele. Novela přenáší i zpřesnění kompetencí dozorových orgánů v resortu zemědělství – zajištění jednotného a kontinuálního dozoru v celém potravinovém řetězci. Zefektivnění pravidel a ekonomické výkonnosti by mělo vést k vyšší konkurenceschopnosti tohoto řetězce. To je však žádoucí podpořit strategickými programy k udržení ekonomického růstu a projekty jako je národní značka KLASA či „Regionální potravina“. První z projektů pomáhá s prezentací kvalitním potravinám a další malým a středním podnikům s jejich jedinečnými produkty. Pokračovat by měl i přímý prodej a propojování zemědělství s potravinářstvím. Jde i o evropskou ochranu specialit (CHOP, CHZO či ZTS). Dále také o efektivní využití režimů jakosti zemědělských produktů a potravin. Kvalita a šíře sortimentu čerstvých potravin, určených pro domácí trh v atraktivních a účelných obalech, ale i trvanlivých produktů je základním předpokladem perspektivy a dalšího rozvoje potravinářství v ČR.

38

Výroba textilií

2. CZ-NACE 13 - VÝROBA TEXTILIÍ

2.1 Charakteristika oddílu Výroba textilií se podle druhu zpracovávané suroviny dělí na výrobu bavlnářskou, hedvábnickou, lnářskou a vlnařskou. Výroba většiny textilních podniků má více technologických stupňů. Zahrnuje obory předení, tkaní, konečnou úpravu a výrobu ostatních textilií. Textilní i oděvní průmysl patří k citlivým oddílům zpracovatelského průmyslu, které na globálním trhu čelí velké konkurenci, zejména ze strany třetích zemí. Textilní průmysl ČR je proexportně zaměřený, z celkových tržeb tvoří 71 % tržby z přímého vývozu (u organizací s 20 a více zaměstnanci). V rámci klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) je výroba textilií zařazena do oddílu 13 s následujícími skupinami: 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a příze; 13.2 Tkaní textilií; l 13.3 Konečná úprava textilií; l 13.9 Výroba ostatních textilií. l l

Specifickým rysem jednotlivých výrobních skupin textilního průmyslu je jejich závislost na kooperacích vzhledem k předchozím technologickým stupňům. Část výrobních procesů je zajišťována dovozem či prostřednictvím zušlechťovacího styku. 13.1 6,6 %

13.2 30,9 % 13.9 60,6 %

13.3 1,9 % 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a příze 13.2 Tkaní textilií 13.3 Konečná úprava textilií 13.9 Výroba ostatních textilií Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Podíl výše uvedených skupin na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oddílu CZNACE 13 v roce 2012 ukazuje graf 2.1. Největší zastoupení na tržbách má skupina 13.9 Výroba ostatních textilií, která zahrnuje výrobu pletených a háčkovaných materiálů (13.91), výrobu konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů (13.92), výrobu koberců a kobercových předložek (13.93), výrobu lan, provazů a síťovaných výrobků (13.94), výrobu netkaných textilií a výrobků z nich, kromě oděvů (13.95), výrobu ostatních technických a průmyslových textilií (13.96) a výrobu ostatních textilií jinde neuvedenou (13.99). Skupiny 13.94, 13.95 a 13.96 se řadí do kategorie technických textilií, které patří mezi perspektivní obory textilní výroby a jejich podíl na celkových tržbách CZ-NACE 13 se neustále zvyšuje. V roce 2011 činil podíl CZ-NACE 13.9 na tržbách výroby textilií 58,3 %, v roce 2012 to bylo 60,6 %. Dále následuje skupina CZ-NACE 13.2 Tkaní textilií. Naproti tomu CZ-NACE 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a přízí 39


patří k útlumovým vzhledem k uzavírání přádelen a větší orientaci na dovoz levnějších přízí ze třetích zemí, zejména asijských. V roce 2012 činil podíl této skupiny 6,6 % oproti 6,7 % v roce 2011. Textilní průmysl ČR nedisponuje vlastní surovinovou základnou a tudíž je značně závislý na dovozu surovin, ale i materiálů. V minulých letech u nás zanikly téměř všechny přádelny a mimo jiné k tomu přispěl růst cen elektrické energie, protože přádelny jsou energeticky velmi náročné. Zejména bavlnářské příze se staly textilní komoditou a země produkující bavlnu se snaží vyvážet zhodnocenou surovinu. Některé společnosti nakupují i režné tkaniny, které dále upravují. Pěstování přadného lnu, které mělo v ČR staletou tradici, bylo v roce 2010 definitivně ukončeno, když zemědělci poprvé žádný přadný len nezaseli. Pro ekonomickou nerentabilitu byla ukončena v ČR i výroba většiny textilních chemických vláken, s výjimkou polyesterové střiže a polypropylenových vláken.

2.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu V roce 2012 se textilní průmysl podílel na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 1,2 %, na účetní přidané hodnotě 1,6 % a na počtu pracovníků 2,2 %, což je ve srovnání s předcházejícím rokem o 0,1 p.b. méně. Podíly těchto ukazatelů na zpracovatelském průmyslu v časové řadě od roku 2006 prakticky stále klesají. Hlavní příčinou je vysoká konkurence na světových trzích s textilními a oděvními výrobky, zejména ze strany asijských zemí s levnou pracovní sílou a vlastní surovinovou základnou. To způsobuje nejen potíže v přístupu na trh, ale zvyšuje tlak na ceny výrobků a má za následek přesun výroby nebo její části do zemí s ještě nižšími výrobními náklady. Tento trend se ale v posledních letech začíná zmírňovat a zejména Čína pozvolna ztrácí svou dominantní pozici na světovém trhu s textilními a oděvními výrobky. Ztrácí výhodu nižších cen kvůli rostoucím mzdám, inflaci a zvyšujícím se nákladům na export a dopravu.

2.3 Hlavní ekonomické ukazatele 2.3.1 Cenový vývoj Vývoj cenových indexů průmyslových výrobců v jednotlivých skupinách výrobků CZ-CPA 13 v letech 2008 až 2012 zachycuje tabulka 2.1. Roční cenový index textilních výrobců se pohybuje v intervalu od 84,9 % do 125,9 %. Tabulka 2.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2012 Průměr od počátku roku

Název

Textilní vlákna a příze Tkaniny Konečná úprava textilií Ostatní textilie

Textilie

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

2012

13.1 13.2 13.3 13.9

98,5 99,5 x 99,2

96,5 100,2 x 101,0

109,8 99,7 x 99,0

125,9 107,1 x 103,8

84,9 102,7 x 103,8

13

99,2

100,1

100,6

107,9

100,7


V roce 2012 nebyl nárůst cen, u všech skupin výrobků CZ-CPA 13, tak výrazný jako v roce 2011 a u skupiny CZ-CPA 13.1 Textilní vlákna a příze byl zaznamenán dokonce značný pokles o 15.0 %, což je důsledek zvýšené nabídky bavlny a tím také snížení její ceny. Cena vlny, základní suroviny pro výrobu tkanin na pánské obleky, zůstala v roce 2012 zhruba na stejné úrovni jako v předchozím roce, protože se chovatelé ovcí stále ještě nevyrovnali s dopady výkyvů počasí v roce 2011, zejména u největších producentů vlny v Austrálii a na Novém Zélandě. Dle analytiků cena vlny zůstane vysoká i po několik příštích let než dokážou farmáři zvýšit počet chovaných ovcí. Řada farmářů přestala však chovat ovce na vlnu i kvůli jejím nízkým výkupním cenám. 40

Výroba textilií

Výrobci textilií se snaží eliminovat vysoké ceny bavlny a vlny vyšším využitím levnějších syntetických vláken. Jejich ceny však v posledních letech také rostou z důvodu růstu cen ropy. Také v roce 2012 byli nuceni částečně promítnout zvyšující se ceny vstupů do cen svých výrobků. Cenový index u textilií CZ-CPA 13 v roce 2012 zůstal zhruba na stejné úrovni jako v roce 2011 a vzrostl pouze o 0,7 %.

2.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 13 za období 2006 až 2012 dokumentují tabulky 2.2 až 2.6 a na ně navazující graf 2.2. Přehled o počtu podniků jednotlivých skupin výroby textilií uvádí tabulka 2.2. Trend zvyšujícího se počtu podnikatelských subjektů v CZ-NACE 13 v posledních čtyřech letech se týká především mikropodniků (0-9 zaměstnanců) a podniků do 20 zaměstnanců a je ovlivněn i metodikou dopočtu ČSÚ. Největší počet výrobních subjektů je evidován ve skupině CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, kam spadá i perspektivní a konkurenceschopná výroba technických textilií, včetně netkaných. Pod zahraniční kontrolou se ve výrobě textilií v roce 2012 nacházelo 2,4 % podniků, které se však na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oddílu CZ-NACE 13 podílely 46,8 %. Tabulka 2.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 13 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE

13.1 13.2 13.3 13.9

13

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

81 85 89 2 046

77 81 87 2 068

75 79 93 2 049

71 86 96 2 078

67 74 47 2 550

55 73 51 2 643

51 70 27 3 154

2 301

2 313

2 296

2 331

2 738

2 822

3 301

2010

2011

2012


Tabulka 2.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

5 891 391 17 404 582 1 913 262 25 135 828

4 838 239 17 896 846 1 477 617 26 955 174

3 560 189 14 528 435 1 354 137 25 680 156

2 576 133 12 787 578 1 224 762 20 866 080

2 863 583 12 577 367 1 055 671 21 798 753

3 002 624 13 998 073 1 115 998 24 686 856

2 771 757 12 969 235 799 517 25 398 992

50 345 063

51 167 876

45 122 917

37 454 554

38 295 373

42 803 552

41 939 501

mezir. index

101,6

88,2

83,0

102,2

111,8

98,0

13.1 13.2 13.3 13.9

13

2009


Z tabulky 2.3 vyplývá, že v roce 2012 tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v porovnání s rokem 2011 poklesly o 2,0 %. Rozhodující podíl na tom, že tento propad nebyl ještě vyšší má skupina CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, jejíž tržby se meziročně zvýšily o 2,9 %. V rámci této skupiny pak CZ-NACE 13.92 Výroba konfekčních textilních výrobků (kromě oděvů) kde se tržby (u výrobních podniků s 50 a více zaměstnaci) zvýšily meziročně o 31,5 % a CZ-NACE 13.93 Výroba koberců a kobercových předložek, kde se tržby zvýšily meziročně o 22,8 %. Hlavním důvodem bylo oživení zahraniční a domácí poptávky (zejména v Německu). Rozhodujícími produkdy jsou však stále technické textilie, které nejsou určeny jen pro automobilový průmysl. Produkty vyrobené textilními technologiemi stále více nahrazují výrobky až dosud vyráběné jinými technologiemi a to beton, kov, medicinské náhrady (cévy, vazy, mozková plena, základ umělé ledviny apod.), textilní podklad je i pod každou dálnicí, významně se uplatňují i v zemědělství. Výroba technických textilií patří mezi inovační sektory, které jsou napojeny na high-tech výrobky. Na mezinárodních veletrzích bylo již definováno 12 kategorií technických textilií podle účelu jejich použití. U technických textilií zatím není takový tlak na ceny, protože zboží nejde na pult, ale je určeno k dalšímu průmyslovému využití, není také tak vysoký podíl ruční práce a tudíž nejsou pod extrémním tlakem asijské konkurence. V této oblasti však rychle nastupují státy Středního východu v čele se Saudskou Arábií. Tyto státy se snaží dále zhodnocovat ropu a postupně přešly na výrobu polymerů a v současné době i technických textilií, proti čemuž výrobci v Evropě cenově obtížně bojují. Najatí a dobře zaplacení evropští manažeři jim předávají výrobní 41


know-how a zkušenosti z podnikání. Naproti tomu v Evropě klesá počet oděvních výrobců a textilní firmy vyrábějící oděvní textilie tak ztrácejí odběratele. Nové zakázky (u organizací s 50 a více zaměstnanci) ve výrobě textilií se v roce 2012, ve srovnání s rokem 2011, zvýšily o 4,0 %, hlavní podíl na tomto nárůstu měl zvýšený počet zakázek ze zahraničí o 16,1 %, naopak počet tuzemských zakázek meziročně poklesl o 19,7 %. Tabulka 2.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

1 644 053 4 727 474 506 859 8 061 891

1 498 125 4 729 984 426 949 8 795 740

1 027 041 3 911 236 323 296 7 429 041

949 917 3 520 484 336 916 7 098 437

978 071 3 613 917 224 029 6 843 674

1 075 885 3 622 127 267 983 7 524 563

959 963 3 570 221 183 621 7 368 351

14 940 277

15 450 798

12 690 613

11 905 754

11 659 691

12 490 559

12 082 156

mezir. index

103,4

82,1

93,8

97,9

107,1

96,7

13.1 13.2 13.3 13.9

13

2009

2010

2011

2012


Vývoj účetní přidané hodnoty zachycuje tabulka 2.4. Celkový objem účetní přidané hodnoty v roce 2012 klesl proti minulému roku o 3,3 %, což souvisí s poklesem tržeb o 2,0 %. Na tomto ukazateli se více než 60 % podílela skupina CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, která v roce 2012 vykázala meziroční pokles o 2,1 %. Z toho CZ-NACE 13.95 Výroba netkaných textilií a výrobků z nich (kromě oděvů), kde, u organizací s více jak 50 zaměstnanci došlo k poklesu tržeb o 3,7 %. Tabulka 2.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2012 (osob) CZ-NACE

13.1 13.2 13.3 13.9

13

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

4 929 13 512 2 262 18 625

4 238 12 245 1 812 18 968

3 277 11 000 1 476 17 767

2 429 7 532 1 235 14 696

2 271 6 251 1 003 14 410

2 241 6 213 1 006 14 663

1 975 5 977 840 15 040

39 328

37 262

33 520

25 893

23 935

24 124

23 831

94,7

90,0

77,2

92,4

100,8

98,8

mezir. index


Negativně se na tvorbě účetní přidané hodnoty podílel růst cen vstupů tj. surovin, polotovarů a energií (viz kapitola 2.3.1). Naopak pozitivní vliv na tento ukazatel má modernizace a restrukturalizace výroby a odliv práce ve mzdě, která se na přidané hodnotě podílí minimálně. Tento nepříznivý vývoj má za následek i pokles účetní přidané hodnoty na pracovníka. Hodnota tohoto ukazatele však stále patří v rámci zpracovatelského průmyslu mezi nejnižší, což je dáno charakterem produkce, především vysokým podílem ruční práce na výrobku. Zaměstnanost ve výrobě textilií, po jednoročním výkyvu v roce 2011, kdy došlo k mírnému navýšení pracovníků, opět pokračuje v trendu snižování, protože v roce 2012 došlo k poklesu o 1,2 %. Jak ukazuje výše uvedená tabulka došlo v období 2006 - 2012 k poklesu zaměstnanosti o 39,4 %. Počet zaměstnaných osob se snížil prakticky ve všech skupinách CZ-NACE 13 mimo CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, která vykázala nárůst o 377 osob. Dle statistiky organizací s více jak 50 zaměstnanci byl v roce 2012 největší nárůst zaměstnanců u CZ-NACE 13.96 Výroba ostatních textilních a průmyslových textilií, kde došlo k navýšení o 205 zaměstnanců, tedy o 4,4 %. Snižování zaměstnanosti souvisí s požadavkem na zvyšování konkurenceschopnosti výroby spojené s růstem produktivity práce při redukci nákladů, přesunem výrob, ale i uzavíráním závodů z důvodu nedostatku zakázek. Produktivita práce měřená měsíčními tržbami na zaměstnance, u organizací s 20 a více zaměstnanci, se v textilním průmyslu stále zvyšuje. V roce 2012 oproti roku 2011 vzrostla o cca 2,0 %.

42

Výroba textilií %


105

%

95

110

85

100

75

90

65

80

55

2006

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 13

70

2012

Tržby za VV a S

120

2006

2007

ZP

2008

2009

CZ-NACE 13

2010

2011

2012

ZP

Účetní přidaná hodnota %

110 100 90 80 70

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 13 Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách

2011

2012

ZP



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1 222 306 3 223 245 506 013 4 248 016

1 137 332 3 163 771 416 657 4 603 692

929 136 3 004 402 361 066 4 686 786

681 752 2 324 987 307 698 4 044 392

665 057 2 104 756 256 242 4 149 020

681 373 2 132 069 264 114 4 391 909

635 432 2 090 688 229 821 4 656 601

9 199 581

9 321 451

8 981 390

7 358 829

7 175 076

7 469 465

7 612 542

mezir. index

101,3

96,4

81,9

97,5

104,1

101,9

13.1 13.2 13.3 13.9

13


Z tabulky 2.6 vyplývá, že osobní náklady v textilním průmyslu v roce 2012 meziročně vzrostly o 1,9 %. Vývoj byl ovlivněn především růstem mezd, které v organizacích s 20 a více pracovníky ae v roce 2012 meziročně navýšily o 3,9 % na 19 612 Kč. Přestože osobní náklady na pracovníka rostou, výroba textilií, hned po výrobě oděvů a výrobě usní a souvisejících výrobků, vykazuje dlouhodobě nejnižší mzdy z celého zpracovatelského průmyslu. Průměrná mzda v textilním průmyslu v roce 2012, stejně jako v předcházejícím roce, představovala 77,1 % průměrné mzdy zpracovatelského průmyslu ČR.

2.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti – produktivity práce z účetní přidané hodnoty a hrubého operačního přebytku v letech 2006 až 2012 charakterizují tabulky 2.7 a 2.8 a grafy 2.3 a 2.4. Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v letech 2006 až 2012 je příznivý a vykazuje relativní růst, s výjimkou roku 2008, kdy byla negativně ovlivněna hospodářskou a finanční krizí. Za sledované období vzrostla produktivita práce z účetní přidané hodnoty v textilním průmyslu o 33,5 %. V roce 2012 došlo meziročně k jejímu mírnému poklesu o 2,1 %. Nejvyšší hodnota produktivity práce byla v roce 2012, stejně jako v předcházejících letech, ve skupinách CZ-NACE 13.2 Tkaní textilií a 13.9 Výroba ostatních textilií, kam spadá nejvíce sofistikovaná výroba technických textilií. Ve skupině technických textilií (CZ-NACE 13.94, 13.95 a 13 96) to bylo cca 676 tis. Kč. Z toho ve výrobě netkaných 43


textilií CZ-NACE 13.95 činila v roce 2012 účetní přidaná hodnota na zaměstnance více než 972 tis. Kč a převýšila tak průměrnou produktivitu zpracovatelského průmyslu o téměř 32,9 %. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v roce 2012 za celý oddíl CZ-NACE 13 byla na úrovni 69,3 % průměrné produktivity zpracovatelského průmyslu (v roce 2011 to bylo 73,0 %). Produktivitu práce negativně ovlivňují zvyšující se ceny vstupů tj. přírodních i chemických vláken a polymerů, ale i energií a dalších médiií (voda aj.), které z důvodu ostré konkurence na trzích textilních a oděvních výrobků nemohou textilní výrobci plně promítnout do cen hotových výrobků. Tabulka 2.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2012 (Kč/zam.) CZ-NACE

2006

13.1 13.2 13.3 13.9

2007

2008

2009

2010

2011

2012

333 529 349 882 224 057 432 851

353 537 386 277 235 617 463 719

313 454 355 571 218 999 418 140

391 031 467 384 272 717 483 011

430 657 578 110 223 434 474 914

479 991 582 964 266 373 513 150

486 117 597 324 218 709 489 932

379 887

414 648

378 604

459 802

487 132

517 758

506 996

mezir. index

109,2

91,3

121,4

105,9

106,3

97,9

13



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

421 747 1 504 229 846 3 813 875

360 794 1 566 213 10 292 4 192 048

97 905 906 834 -37 770 2 742 254

268 165 1 195 497 29 218 3 054 045

313 014 1 509 161 -32 214 2 694 654

394 512 1 490 058 3 869 - 3 132 654

324 531 1 479 533 46 200 2 711 750

5 740 696

6 129 347

3 709 223

4 546 925

4 484 615

5 021 094

4 469 614

mezir. index

106,8

60,5

122,6

98,6

112,0

89,0

13.1 13.2 13.3 13.9

13


Z tabulky 2.8 lze zjistit, že celkový objem hrubého operačního přebytku ve sledovaném období 2006 až 2012 kolísá. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2007, který lze pro textilní průmysl považovat za úspěšný. V roce 2008 došlo k jeho poklesu v důsledku nastupující krize, která se projevila značným úbytkem zakázek, zejména zahraničních, což mělo za následek nízké využití výrobních kapacit a pokles tržeb. Po růstu tohoto ukazatele v roce 2009 dochází v roce 2010 i přes růst tržeb k jeho meziročnímu poklesu o 1,4 %, zejména v důsledku zvýšení cen již zmiňovaných nakupovaných vstupů. V roce 2012 výrobci textilií promítli vysoké náklady na suroviny a materiály do cen hotových výrobků, došlo i k poklesu ceny bavlny. Došlo také k výraznému poklesu nových zakázek z tuzemska, a to o 20,0 %. Tyto skutečnosti přispěly k poklesu hrubého operačního přebytku. %


140

%

130

108

120

96

110

84

100

72

90

2006

2007

2008

CZ-NACE 13

2009

2010

2011

2012

ZP


120

60

2006

2007

2008

CZ-NACE 13



44

2009

2010

2011 ZP

2012

Výroba textilií

Vývoj hrubého operačního přebytku vedle toho ovlivňuje modernizace strojního zařízení a zavádění nových technologií, ale i zaměstnanost. V roce 2012 se ve výrobě textilií CZ-NACE 13 podílel hrubý operační přebytek na účetní přidané hodnotě 37,0 % a zbytek, 63,0 %, tvořily osobní náklady. Pro textilní, ale zejména oděvní průmysl, je typický vysoký podíl ruční práce na výrobku. Z těchto důvodů tyto oddíly velice obtížně konkurují zemím s výrazně nižší úrovní mezd (Indie, Pakistán, Čína, Bangládeš aj.) při srovnatelné produktivitě. Textilní průmysl se v roce 2012 podílel 1,3 % na celkovém objemu hrubého operačního přebytku zpracovatelského průmyslu. tis. Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

13

13.1

13.2

2011

13.3

13.9

2012



2.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 2.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

4 125 159 12 884 226 1 336 354 17 725 032

3 293 610 13 392 629 1 044 511 18 949 724

2 505 036 10 323 482 958 714 18 591 666

1 521 208 9 071 232 862 346 13 956 409

1 824 145 9 112 580 801 439 15 564 679

1 951 847 10 635 077 870 909 17 941 588

1 796 354 9 551 819 608 020 17 967 438

36 070 771

36 680 475

32 378 898

25 411 196

27 302 842

31 399 422

29 923 632

mezir. index

101,7

88,3

78,5

107,4

115,0

95,3

13.1 13.2 13.3 13.9

13


Vývoj výkonové spotřeby v období 2006 až 2012 dokumentuje tabulka 2.9. V roce 2012 se výkonová spotřeba snížila o 4,7 %. Toto snížení bylo ovlivněno již výše uvedeným snížením nákladů vynaložených na spotřebované nákupy (materiály, energie), vlivem nižších tuzemských zakázek a také snížením tržeb. Zároveň však také zavádění nových technologií méně náročných na spotřebu materiálu, energií a jiných médií působí na snižování výkonové spotřeby. Největší podíl ve skladbě nákladů na výkonovou spotřebu tvoří materiálové náklady (cca 3/4), dále náklady na služby a na energie. Nejnáročnější ve skladbě nákladů na materiál je CZ-NACE 13.3 Konečná úprava textilií, nejnáročnější na služby je CZ-NACE 13.92 a 13.95 Výroba konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů a nejnáročnější náklady na energie má CZ-NACE 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken.

45


2.4 Zahraniční obchod 2.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s textilními výrobky CZ-CPA 13 v letech 2009 až 2012, zachycený v tabulce 2.10, zahrnuje údaje o celkovém zahraničním obchodu, včetně kooperací, reexportů a obchodního zboží. Celkový vývoz textilních výrobků ve sledovaném období byl příznivý a vykazuje růst. V roce 2012 stoupl oproti roku 2011 o 1,8 % na 49,4 mld. Kč, ve srovnání s rokem 2009 dokonce o 24,8 %. Přitom lze příznivě hodnotit, že roste vývoz textilních výrobků s vyšší přidanou hodnotou, zejména technických textilií a náročnějších výrobků určených i pro konfekční zpracování. Jedná se o sortimenty, kde byly v ČR realizovány významnější zahraniční i domácí investice, oblast vlnařské výroby, ale i bavlnářské (africké brokáty) nebo výrobkové skupiny určené pro technické využití (netkané textilie, tkaniny z vysokopevnostních přízí pro výrobu pneumatik, dopravníkové pásy apod.). Nejvyšší hodnota vývozu byla v roce 2012, stejně jako v předcházejících letech, realizována ve skupině výrobků CZ-CPA 13.9 Ostatní textilie, včetně subdodavatelských vztahů. Jedná se o výrobky jak pro přímou tak i výrobní spotřebu. Z toho technické textilie (CZCPA 13.94, 95 a 96) tvořily 54,4 %. Oproti roku 2009 se ve skupině výrobků CZ-CPA 13.9 zvýšil vývoz v roce 2012 o více než 20,8 %. V roce 2012 byly do ČR dovezeny textilní výrobky za cca 40,8 mld. Kč, což ve srovnání s rokem 2011 znamená pokles o 0,5 %. Mezi hlavní dovozní položky patřila produkce CZ-CPA 13.9 Ostatní textilie, včetně subdodavatelských vztahů. Ve struktuře dovozu převládají dodávky ze zemí EU. Přitom se jedná vesměs o textilní výrobky s vyšší přidanou hodnotou nebo výrobky, kde byla výroba utlumena jako např. koberce a textilní podlahové krytiny. V dovozu ze třetích zemí převládají spíše standardní výrobky s nižší přidanou hodnotou. Tabulka 2.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 13 v b.c. v letech 2009 - 2012 CZ-CPA

13.1 13.2 13.3 13.9

2009

Vývoz celkem (mil. Kč) 2010

2011

2012

5 326,6 11 990,3 x 22 254,1

7 216,7 12 060,2 x 23 377,4

8 293,2 13 643,5 x 26 571,1

8 481,3 14 010,5 x 26 878,9

39 571,0

42 654,3

48 507,8

49 370,7

mezir. index

107,8

113,7

101,8

13

Dovoz celkem (mil.Kč)

CZ-CPA

2009

2010

4 454,3 6 461,4 x 22 150,1

5 421,0 6 580,9 x 24 685,3

6 490,3 7 232,4 x 26 920,9

6 598,2 6 376,8 x 27 890,3

33 065,8

36 687,2

40 643,6

40 865,3

mezir. index

111,0

110,8

100,5

Saldo (mil. Kč)

13.1 13.2 13.3 13.9

13

2009

872,3 5 528,9 x 104,0

1 795,7 5 479,3 x -1 307,9

1 802,9 6 411,1 x -349,8

1 883,1 7 633,7 x -1 011,4

6 505,2

5 967,1

7 864,2

8 505,4

13

2011

2012

CZ-CPA 13.1 13.2 13.3 13.9

2010

2011

2012


Pozitivně lze hodnotit, že saldo celkového zahraničního obchodu s textilními výrobky je aktivní a proti roku 2011 představuje zvýšení o 8,2 %. Záporné saldo zahraničního obchodu trvale vykazuje produkce CZCPA 13.9, kam se dováží výrobky, jejichž výroba byla utlumena (podlahové textilie), nebo speciální 46

Výroba textilií

výrobky technického charakteru s využitím v high-tech oborech, kde se v ČR nabízí perspektiva dalšího rozvoje výroby. V textilním průmyslu, stejně jako v oděvním, tvoří část exportu vývoz k aktivnímu zušlechtění. Tento podíl ale neustále klesá z důvodu odlivu práce ve mzdě do zemí s nižšími náklady a omezování zakázek. Tento trend bude pokračovat i v budoucnu.

2.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu s textilními výrobky v roce 2012 uvádí graf 2.5. V posledních letech je struktura našeho vývozu a dovozu v podstatě stabilní, pouze se nepatrně mění podíly hlavních obchodníchch partnerů. Největší podíl v zahraničním obchodu s textilem zaujímají země EU-27. V roce 2012, stejně jako v roce 2011, se vývoz do EU podílel na celkovém vývozu těchto výrobků cca 70 %. Naším největším obchodním partnerem s textilními výrobky je Německo, s nímž obrat v roce 2012 činil 25,8 mld. Kč (meziroční pokles o 2,3 %) a kam jsme dodali výrobky za cca 13,0 mld. Kč tj. celkem 26,4 % z celkového objemu vývozu textilních výrobků. Oproti předchozímu roku došlo ke snížení tohoto podílu o dva procentní body. Druhým naším největším partnerem byla i v roce 2012 Itálie, kam bylo vyvezeno textilní zboží za 6,0 mld. Kč. Podíl Itálie na celkových dovozech i vývozech v roce 2012 zůstal stejný jako v roce 2011. Na dalším místě, stejně jako v předcházejícím roce, figuruje Polsko, kam bylo v roce 2012 umístěno 8,7 % textilních výrobků za více než 4 mld. Kč a Slovensko se 6% podílem (což představuje pokles o 1,0 %). Vývozní teritoria v roce 2012 Francie Slovensko 4 % Polsko 6 % 9%

Rakousko 4%

Itálie 12 %

Nizozemí 3% V. Británie 3%

Ostatní 32 %

Německo 27 % Dovozní teritoria v roce 2012 Turecko Rakousko 4 % 4% Belgie 5% Čína 9% Itálie 10 %

V. Británie 3% Francie 3% Ostatní 30 %



Také v dovozu zboží do ČR zaujímá první místo Německo, odkud se v roce 2012 dovezlo textilní zboží za více než 12,7 mld. Kč tj. 31,3 % z celkového objemu dovozu. Podíl dovozu z Německa proti roku 2011 mírně klesl. Druhým naším největším dovozním teritoriem byla, stejně jako v roce 2011, Itálie, která dodala do ČR zboží za 4,0 mld. Kč. Třetí místo zaujímá Čína s dodávkami textilních výrobků za 3,6 mld. Kč, její podíl na celkových dovozech meziročně zůstal na 9 %. 47


2.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Textilní průmysl EU, stejně jako v ČR, patří mezi tradiční výrobní oddíly zpracovatelského průmyslu. Je zároveň oddílem citlivým, který na globálním trhu čelí silné konkurenci ze strany třetích zemí, zejména asijských, ale i nepříznivé hospodářské situaci, protože textilní i oděvní firmy se řadí mezi subjekty, které zpravidla bývají recesí nejvíce ohroženy. Textilní a oděvní výrobky jsou přítomny ve všech oblastech života. Ve srovnání s rokem 2011 se zaměstnanost ve výrobě textilu v EU snížila o 2,4 %, naopak obrat vykázal růst o 5 %. Nové zakázky ve výrobě textilií v EU se v roce 2012 meziročně zvýšily o 3,0 %. Celkový vývoz textilních výrobků EU-27 v roce 2012 činil 21,8 mld. €, oproti roku 2011 vzrostl o 2,9 %. Dovoz textilních výrobků EU-27 v roce 2012 meziročně poklesl o 7,7 % na 24,4 mld. €. Zahraniční obchod EU-27 tak vykázal záporné saldo ve výši 2,7 mld. € oproti 5,3 mil. € v roce 2011. Mezi pěti největšími odběrateli textilních výrobků EU-27 v roce 2012 figurovaly USA, Turecko, Čína, Švýcarsko a Tunisko. Ve srovnání s rokem 2010 si o jedno místo polepšila Čína, Švýcarsko a Rusko. Pořadí největších dovozců do EU-27, Čína, Turecko, Bangladeš, Pakistán a Indie. Čína se jako obchodní partner EU-27 dostala na 7 místo, přičemž v roce 2005 byla na cca 20 místě. Z výše uvedeného vyplývá, že textilnímu průmyslu EU jako celku i textilnímu průmyslu ČR se v roce 2012 relativně dařilo. Ve srovnání s ČR je oživení textilní výroby v EU pomalejší. Úroveň tržeb ovšem stále nedosahuje hodnoty před krizí v roce 2008 a 2009. Předpovědi vývoje textilní a oděvní výroby pro další období jsou méně příznivé a jsou spojeny zejména s vnějšími riziky. Podle průzkumu HK ČR malí a střední podnikatelé zhoršují prognózu svého budoucího vývoje. Jedná se především o vývoj globální a evropské ekonomiky, řešení předluženosti států eurozóny zvyšuje riziko znovu vypuknutí finanční krize a jejího přelití do reálné ekonomiky, včetně průmyslu. S novou vlnou recese přijde i oslabení poptávky. Účinnou obranou proti recesi je intensivní tvorba rezerv, snižování zadluženosti v období růstu, výdajové restrikce, tlak na zvyšování produktivity práce a kvality všech činností a aktivní hledání nových cest ke zvýšení konkurenceschopnosti. Dlouhodobá vize do roku 2020 – transformace současného evropského textilního a oděvního průmyslu ve stabilního a konkurenceschopného hráče je obsažena v materiálu EU „Evropská technologická platforma pro budoucnost textilního a oděvního průmyslu ETP“. Uvádí tři hlavní vývojové trendy této výroby v Evropě: přechod od komodit k výrobě specialit za pomoci high-tech procesů, využití nových vláken a textilií s vysokou funkčností přizpůsobenou účelu použití, s využitím vysoce flexibilních technologií; l využití a rozšiřování textilií jako nových (konstrukčních) materiálů v různých průmyslových sektorech a uživatelských oblastech; l konec éry masové produkce textilních výrobků a přesun k průmyslové produkci orientované na zákazníka, jeho potřeby, flexibilní reakce na poptávku s využitím inteligentní logistiky, distribuce a servisu. l

Textilní a oděvní průmysl ČR se k této platformě přihlásil a v roce 2008 založil „Českou technologickou platformu pro textil ČTPT“. Její program vycházi z Evropské technologické platformy. Soustřeďuje se na dva nosné inovační cíle: inovace na straně vstupů do textilního a oděvního průmyslu: inovace v oblasti textilních materiálů (vláken, přízí, textilních struktur aj.), inovace v oblasti textilních technologií, procesů, multidisciplinární přístup k výzkumu a vývoji textilních materiálů; l inovace na straně výrobkových výstupů: na základě výstupů z cíle 1 a spolupráce s dalšími obory vývoj nových textilních výrobků; rozvoj uplatnění výrobků v medicíně, dopravě a dalších netradičních oblastech a hledání nových oblastí uplatnění textilu. l

Pro rychlejší zavádění inovací a zlepšení ekonomické efektivnosti výzkumu a vývoje v textilním a oděvním průmyslu je nutné se soustředit na spolupráci s navazujícími uživatelskými obory, jako je stavebnictví, vybavení pro armádu, ochranné prostředky (osobní i profesní), zdravotnictví a sportovní i outdoorové vybavení. Ve všech jmenovaných oblastech jsou požadavky na zajištění nových funkčních vlastností textilií, případně zajištění jejich kombinací. Problém však je v dostatečném zajištění finančních prostředků na výzkum a vývoj. V roce 2011 bylo v této oblasti investováno pouze 224 mil. Kč, což předstvuje pouze cca 0,8 % z celkových výdajů na výzkum a vědu ve zpracovatelském průmyslu. Potěšující je to, že z uvedené částky bylo 87,5 % finančních prostředků z podnikatelské sféry a pouze 1,8 % ze zahraničí. 48

Výroba textilií

Mezi členy ČTPT je i CLUTEX – klastr technických textilií, které, jak již bylo zmíněno, patří mezi perspektivní obory textilního průmyslu, nejen v ČR, ale i v EU. Tento klastr byl založen v roce 2006 s cílem změnit orientaci výroby členských firem směrem k produktům s vyšší přidanou hodnotou, efektivnějšímu využití výsledků vědy a výzkumu a posílit jejich prestiž zapojením do výroby speciálních druhů technických textilií. Jeho činnost je úspěšná, o čemž svědčí i to, že byl za Českou republiku nominován na ocenění European Business Awards (EBA) 2012/13 v kategorii „UKTI Award for Innovation“.

49

Výroba oděvů

3. CZ-NACE 14 - VÝROBA ODĚVŮ

3.1 Charakteristika oddílu Oděvní výroba je náročná na pracovní síly a převažuje zde stále vysoký podíl ruční práce na výrobku. Pro výrobu oděvů je typická tvorba módních kolekcí podle ročních období a dle požadavků zákazníků. Převažuje výroba v malých sériích a stále více se uplatňuje zakázková konfekční výroba (konfekce na míru – „mass customization“), včetně souvisejících služeb, jako jsou módní poradenství nebo úpravy oděvů. Oděvní, stejně jako textilní průmysl ČR, je proexportně zaměřený, z celkových tržeb oddílu tvoří téměř 71 % tržby z přímého vývozu (společností s více jak 50 zaměstnanci). V rámci klasifikace ekonomických činností CZ-NACE je oděvní výroba zařazena v oddílu 14 s následujícími skupinami: l l l

14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků; 14.2 Výroba kožešinových výrobků; 14.3 Výroba pletených a háčkovaných oděvů. 14.2 0,9 % 14.3 8,8 %

14.1 90,3 %

14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků; 14.2 Výroba kožešinových výrobků; 14.3 Výroba pletených a háčkovaných oděvů Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Z hlediska tržeb je nejvýznamnější skupina CZ-NACE 14.1, která zahrnuje výrobu svrchních oděvů včetně pracovních oděvů, kožených oděvů, osobního prádla, ostatních oděvů a oděvních doplňků a připadá na ni více než 90 % z celkového objemu. Po ní následuje skupina CZ-NACE 14.3, kam patří punčochové výrobky a ostatní pletené a háčkované oděvy jako jsou svetry, pulovry, trička, vesty, roláky apod. Oproti roku 2011 se podíl skupiny 14.3 snížil o 0,5 % ve prospěch skupin 14.1. a 14.2. Podíl těchto tří skupin na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oděvní výroby CZNACE 14 v roce 2012 ukazuje graf 3.1.

3.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu V roce 2012 se oděvní průmysl podílel na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 0,4 %, stejně jako v roce 2011. Na účetní přidané hodnotě 0,6 % a na počtu pracovníků 1,6 %, což je u obou ukazatelů, ve srovnání s předcházejícím rokem, o 0,1% méně. Zastoupení oděvního průmyslu ve zpracovatelském průmyslu, stejně jako textilního, v časové řadě od roku 2006 neustále klesá. Ještě v roce 2006 se oděvní výroba podílela na tržbách zpracovatelského průmyslu 0,7 %, na přidané hodnotě 1,3 % a na počtu pracovníků 2,5 %. Hlavním důvodem je vysoká konkurence na globálním trhu, zejména ze strany třetích zemí 51


s nízkými mzdovými náklady. Po skončení platnosti dokumentu „Dohoda o textilu a ošacení WTO“ tato konkurence dále zesílila. To způsobuje potíže nejen v přístupu na trh, ale zvyšuje tlak na ceny výrobků, který má za následek odliv práce ve mzdě a přesun výroby do zemí s nižšími náklady či rušení neefektivních výrob. Pozitivně lze ocenit, že i nadále se oděvní průmysl podílí na udržení zaměstnanosti žen, zejména v regionech s dlouholetou tradicí oděvní výroby.

3.3 Hlavní ekonomické ukazatele 3.3.1 Cenový vývoj Vývoj cenových indexů průmyslových výrobců v jednotlivých skupinách výrobků dle klasifikace CZCPA 14 v letech 2008 až 2012 uvádí tabulka 3.1. Roční cenový index oděvních výrobců se pohybuje v intervalu od 99,2 % do 101,0 %, což je pod úrovní inflace. V roce 2012 došlo k meziročnímu růstu cenového indexu v CZ-CPA 14 o 0,4 %, z toho ve skupině CZ-CPA 14.1 Oděvy, kromě kožešinových výrobků o 0,5 % a ve skupině CZ-CPA 14.3 Pletené a háčkované oděvy k poklesu o 0,6 %. Důvodem je zachování vysokých cen vstupů, které stouply až o několik desítek procent. Růst cen polymerů, chemických i přírodních vláken (bavlny, vlny) započal v roce 2010 a výrobci přízí a metráže byli nuceni rostoucí ceny vstupů částečně promítnout i do cen konečných výrobků (viz CZ-NACE 13 Výroba textilií). Cenový vývoj svědčí o trvale rostoucí konkurenci na trzích s textilními a oděvními výrobky. Cenové indexy výrobců CZ-CPA 14.2 nejsou samostatně sledovány. Tabulka 3.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2012

Průměr od počátku roku

Název

Kód CZ-CPA

Oděvy, kromě kožešinových výrobků Kožešinové výrobky Pletené a háčkované oděvy

2008

2009

2010

2011

2012

14.1 14.2 14.3

100,1 x 99,2

100,2 x 99,3

99,7 x 100,2

100,5 x 100,9

101,0 x 100,3

14

100,0

100,1

99,8

100,5

100,9

Oděvy Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

3.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 14 za období 2006 až 2012 dokumentují tabulky 3.2 až 3.6 a graf 3.2. Tabulka 3.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 14 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

14.1 14.2 14.3

7 215 129 592

7 104 122 599

7 224 135 559

7 656 153 566

8 565 174 820

9 148 160 1 018

10 243 202 1 445

14

7 936

7 825

7 918

8 375

9 559

10 326

11 890


Přehled o počtu podniků jednotlivých skupin výroby oděvů ukazuje tabulka 3.2. V posledních třech letech tento ukazatel stoupá. V roce 2012 vzrostl meziročně počet podnikatelských subjektů ve skupině CZ-NACE 14 o více než 15 %, z toho v největší skupině CZ-NACE 14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků o 1 095 společností. Ve skupinách CZ-NACE 14.2 a 14.3 došlo také k nárůstu, ale o výrazně nižší počty. Tyto zvýšené počty se týkají především mikropodniků (0-9 zaměstnanců) a podniků do 20 zaměstnanců, vzhledem k tomu, že počet organizací s 20 a více zaměstnanci v roce 2012 vzrostl pouze 52

Výroba oděvů

o 7 subjektů, přičemž u organizací s 50 a více zaměstnanci došlo dokonce k poklesu o 2 společnosti. Řada oděvních společností pracuje v tzv. „severském“ podnikatelském modelu tj. že si ponechávají vývoj, design a marketing a vlastní výrobu, která je nejnáročnější na pracovní sílu přesouvají do zemí s nižšími náklady práce, zejména asijských. Údaje o počtu podniků jsou ovlivněny i metodikou dopočtu ČSÚ. Tabulka 3.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

14.1 14.2 14.3

17 089 329 198 829 2 508 280

16 882 566 178 426 2 251 764

15 640 746 133 033 2 041 815

12 675 653 94 979 1 441 162

11 556 745 140 728 1 402 002

11 692 305 137 974 1 347 162

11 705 556 120 256 1 134 388

14

19 796 438

19 312 755

17 815 594

14 211 794

13 099 475

13 177 441

12 960 200

mezir. index

97,6

92,2

79,8

92,2

100,6

98,4


Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v letech 2006 až 2012 ukazuje tabulka 3.3. Z ní vyplývá, že celkový objem tržeb v oděvním průmyslu, po výkyvu v roce 2011, nadále klesá. V roce 2012 došlo k jeho meziročnímu poklesu o 1,6 %. Nejvyšší podíl na snížení tržeb v roce 2012 měly zřejmě oděvní podniky velikostní skupiny 0-19 zaměstnanců, vzhledem k tomu, že u organizací s 20 a více zaměstnanci v roce 2012 ve srovnání s rokem 2011 stouply tržby o 1,8 % a u organizací s 50 a více zaměstnanci došlo k poklesu o 0,1 %. Jedním z faktorů tohoto snížení byl pokles tržeb skupiny CZ-NACE 14.31 v roce 2012. Výroba pletených a háčkovaných punčochových výrobků, u společností s více jak 50 zaměstnanci, o 26,0 %. S tím také koresponduje skutečnost, že v roce 2012 došlo, u společností s 50 a více zaměstnanci k poklesu nových zakázek celkem o 3,4 % proti roku 2011. Tržby oděvního průmyslu v roce 2012 tak dosáhly 67,1 % úrovně tržeb předkrizového roku. Krize se projevila v textilním a oděvním průmyslu již ve druhé polovině roku 2008, kdy se nové zakázky snížily o více než 14 % a tento trend pokračoval i v dalších letech. Na vývoj mělo značný dopad ukončení sériové výroby ve zkrachovalém OP Prostějov v srpnu 2010, kde bylo ponecháno jen šití obleků na míru tzv. měřenek – „mass customization“. OP Prostějov v minulosti patřil k největším výrobcům oděvů, jak podle výše tržeb, tak podle počtu zaměstnanců, nejen v ČR, ale i v celé Evropě. V roce 2005 jeho tržby dosahovaly kolem 2,5 mld. Kč. Výrobu obleků na míru se v roce 2012 podařilo prodat, jejím majitelem se stala společnost AMF Reece CR, bývalá Minerva Prostějov, která vyrábí průmyslové šicí stroje a chce tradici oděvního průmyslu v Prostějově zachovat. Uzavřenou pobočku OP Prostějov v Jeseníku koupila švédská společnost Cavaliere AB, světoznámý výrobce pánské a dámské konfekce. Jesenický závod šil pro Cavaliere AB špičkové obleky řadu let. Na druhou stranu ekonomické ukazatele tržeb a nových zakázek, jak ze zahraničí tak i z tuzemska z počátku roku 2013, naznačují, že, u společností s více jak 50 zaměstnaci, dochází k oživení v oděvní výrobě. Tabulka 3.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

14.1 14.2 14.3

8 418 024 94 043 1 056 008

6 942 488 75 483 915 442

6 551 436 56 620 813 567

5 436 558 43 068 665 915

4 835 780 55 811 651 996

4 839 251 51 408 638 769

4 369 903 41 884 536 629

14

9 568 075

7 933 414

7 421 624

6 145 542

5 543 588

5 529 428

4 948 416

mezir. index

82,9

93,5

82,8

90,2

99,7

89,5


Vývoj účetní přidané hodnoty v běžných cenách je zachycen v tabulce 3.4. Celkový objem účetní přidané hodnoty ve výrobě oděvů CZ-NACE 14 od roku 2007 do roku 2012 vykazuje soustavný pokles. Ten souvisí se snižováním výroby, tržeb a počtu zaměstnanců. V roce 2012 účetní přidaná hodnota, ve srovnání s rokem 2011, poklesla o 10,5 %. Negativně se na tvorbě přidané hodnoty podílel růst cen vstupů tj. přízí a plošných metrových textilií, ale i energií, které oděvní výrobci, v důsledku vysoké konkurence na světových trzích, nemohly plně promítnout do finálních cen oděvních výrobků. Naopak pozitivní vliv na vývoj účetní přidané hodnoty má modernizace a restrukturalizace výroby, zaměřená na vlastní modelovou tvorbu a na výrobky s vysokou přidanou hodnotou, ale i odliv práce ve mzdě, která se na tvorbě účetní přidané hodnoty podílí minimálně. V zájmu zachování konkurenceschopnosti je však třeba tyto procesy urychlit. Za 53


příznivý trend lze považovat růst účetní přidané hodnoty na pracovníka. V rámci zpracovatelského průmyslu je však nejnižší, což je částečně ovlivněno i charakterem oděvní výroby s vysokým podílem ruční práce. Tabulka 3.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2012 (osob) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

14.1 14.2 14.3

26 302 329 3 749

24 413 251 3 279

21 364 205 2 895

17 476 121 2 325

16 117 111 2 017

15 517 101 1 821

15 122 91 1 630

14

30 381

27 943

24 464

19 922

18 245

17 439

16 843

mezir. index

92,0

87,5

81,4

91,6

95,6

96,6


Z tabulky 3.5 vyplývá, že zaměstnanost ve výrobě oděvů trvale klesá a v roce 2012 byla na úrovni 55,4 % roku 2006. Největší pokles zaměstnanosti nastal v letech 2008 a 2009, kdy byl oděvní i textilní průmysl nejvíce postižen hospodářskou a finanční krizí a vzhledem k ukončení výroby v největší oděvní společnosti OP Prostějov. Hlavním důvodem snižování počtu zaměstnanců je nutnost zvyšovat produktivitu práce restrukturalizací a modernizací výroby či přesunem její části do zemí s levnějšími náklady tj. přechodem na již zmiňovaný „severský“ podnikatelský model, ale i zavírání závodů kvůli nedostatku zakázek. Trend poklesu počtu zaměstnanců se ale zmírňuje. V roce 2012, ve srovnání s rokem 2011, činil 3,4 %. Největší pokles zaměstnanosti ve výši 8,6 % vykázaly organizace s 50 a více zaměstnanci. Produktivita práce měřená měsíčními tržbami na zaměstnance v roce 2012 se, v organizacích s 20 a více zaměstnanci meziročně zvýšila o 6,8 %. %


110

Tržby za VV a S %

100

108

90

96

80

84

70

72

60 50

120

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 14

2011

60

2012

2006

ZP

%

2007

2008

CZ-NACE 14

2009

2010

2011

2012

ZP

110 98 86 74 62 50

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 14

2010

2011

2012

ZP


Graf 3.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2006 - 2012

Z tabulky 3.6 je zřejmé, že objem osobních nákladů ve výrobě oděvů ve sledovaném období 2006 až 2012 neustále klesá. Souvisí to s trvalým snižováním zaměstnanosti a s vývojem mezd. V roce 2012 objem osobních nákladů meziročně klesl o 0,3 %, což ovšem nesouvisí pouze se snížením zaměstnanosti o 3,4 %, ale také se zachováním průměrných mezd. Průměrná mzda u organizací s 20 a více zaměstnanci se v roce 2012, oproti stejnému období předchozího roku, zvýšila pouze o 0,9 % a u organizací s 50 a více zaměstnanci o 1,2 %. I když osobní náklady na zaměstnance rostou, (v roce 2012 se, proti roku 2006, zvýšily 54

Výroba oděvů

o 17,4 %), oděvní průmysl vykazuje nejnižší mzdy v rámci celého zpracovatelského průmyslu. Průměrná měsíční mzda v CZ-NACE 14 Výroba oděvů v roce 2012 činila u organizací s 20 a více zaměstnanci 13 880 Kč, u organizací s 50 a více zaměstnanci 13 875 Kč a byla o více než 12 tis. Kč nižší, než průměrná mzda zpracovatelského průmyslu, která dosáhla 25 900 Kč. Zatímco ve zpracovatelském průmyslu se průměrná mzda zvýšila o 3,5 %, tak v oděvním průmyslu (u společností s více než 20 zaměstnanci) to bylo pouze o 0,9 % proti roku 2011. Tabulka 3.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

14.1 14.2 14.3

4 856 711 58 429 771 883

4 873 055 46 518 709 413

4 390 645 40 742 654 159

3 442 114 22 010 512 506

3 301 639 24 259 485 399

3 236 427 22 866 451 414

3 261 174 21 000 419 169

14

5 687 022

5 628 986

5 085 546

3 976 630

3 811 297

3 710 707

3 701 344

mezir. index

99,0

90,3

78,2

95,8

97,4

99,7


3.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti – produktivity práce z účetní přidané hodnoty a hrubého operačního přebytku v letech 2006 až 2012 je uveden v tabulkách 3.7 a 3.8 a grafech 3.3 a 3.4. Tabulka 3.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2012 (Kč/zam.) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

14.1 14.2 14.3

320 051 285 736 281 645

284 381 300 281 279 153

306 657 276 792 280 998

311 085 354 548 286 428

300 048 501 281 323 285

311 863 507 946 350 781

288 977 459 939 329 249

14

314 939

283 910

303 370

308 473

303 845

317 065

293 799

mezir. index

90,1

106,9

101,7

98,5

104,4

92,7


Produktivita práce z účetní přidané hodnoty, jak je uvedeno v tabulce, vykazuje v průběhu sledovaného období let 2006 až 2012 kolísavý vývoj. Přičemž v roce 2012 byla jedna z nejnižších (kromě roku 2007) za celé sledované období a proti roku 2011 (kdy byla nejvyšší) poklesla o více než 7,0 %. Tato skutečnost byla poznamenána nižšími tržbami a také nižším počtem zakázek. V oděvní výrobě nadále přetrvává vysoký podíl standardních výrobků, u kterých existuje vysoká konkurence ze třetích zemí, zejména asijských a práce ve mzdě, která se na přidané hodnotě podílí minimálně. Dochází však k postupnému odlivu práce ve mzdě dále na východ do zemí s nižšími mzdovými náklady. Tabulka 3.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

14.1 14.2 14.3

3 561 313 35 614 284 125

2 069 433 28 965 206 029

2 160 791 15 879 159 408

1 994 445 21 058 153 409

1 534 142 31 552 166 598

1 602 824 28 542 187 355

1 108 728 20 883 117 461

14

3 881 053

2 304 428

2 336 078

2 168 912

1 732 291

1 818 721

1 247 072

mezir. index

59,4

101,4

92,8

79,9

105,0

68,6


Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách dosažená v roce 2012 v CZ-NACE 14 činila pouze 40,1 % průměrné produktivity zpracovatelského průmyslu, kde byla více než 731 tis. Kč na zaměstnance. Finanční ukazatel hrubého operačního přebytku vytvořeného ve sledovaném období kolísal. Nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 2006 a od roku 2008 byl negativně ovlivněn ekonomickou recesí a s tím spojeným poklesem tuzemských i zahraničních zakázek a tím i tržeb. Hrubý operační přebytek v roce 2012 vykázal 55


výrazný pokles o 31,4 % a to zásluhou všech tří skupin oddílu. V roce 2012 hrubý operační přebytek dosáhl pouze 32,1% úrovně roku 2006. Vývoj tohoto ukazatele ovlivňuje zejména zaměstnanost, úroveň mezd, ale i ceny vstupů tj. plošných metrových textilií, ale i přízí, které rostou jednak v důsledku růstu cen přírodních i chemických vláken, ale i využíváním textilií s vyššími užitnými vlastnostmi. Dále má na vývoj vliv též modernizace strojního zařízení a zavádění nových technologií.

Produktivita práce z ÚPH %


120

%

115

120 105

110

90

105

75

100

60

95

45

90

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 14

2011

30

2012

2006

ZP

2007

2008

2009

CZ-NACE 14

2010

2011

2012

ZP



tis. Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

14

14.1 2011

14.2

14.3

2012



V roce 2012 se ve výrobě oděvů podílel hrubý operační přebytek na účetní přidané hodnotě 25,1 % a zbytek 74,9 % tvořily osobní náklady. Z tohoto poměru vyplývá vysoký podíl ruční práce, který je pro oděvní výrobu charakteristický. Oděvní průmysl se v roce 2012 podílel 0,37 % na celkovém objemu hrubého operačního přebytku zpracovatelského průmyslu.

3.3.4 Výkonová spotřeba Vývoj výkonové spotřeby v letech 2006 až 2012 v CZ-NACE 14 zachycuje tabulka 3.9. V roce 2012 vzrostla o 3,1 %, což bylo ovlivněno zejména růstem nákladů na spotřebované nákupy (materiály tj. metráž, příze aj. a energie) v důsledku růstu cen textilních vláken (bavlna, vlna, polymery), ale i nákupu materiálu se specifickými vlastnostmi na výrobu oděvů vysokých užitných vlastností tj. výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Největší podíl ve skladbě nákladů na výkonovou spotřebu tvoří náklady na spotřebu materiálu (50 %), dále náklady na služby a na energie. Spotřeba materiálu na výrobu oděvů je z převážné části kryta dovozem. 56

Výroba oděvů

Tabulka 3.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

9 928 690 118 171 1 555 042

11 224 052 113 688 1 416 153

10 045 310 78 087 1 239 762

7 805 826 54 076 828 225

7 399 067 95 186 806 006

7 425 094 90 990 799 072

7 799 380 84 797 687 590

11 601 904

12 753 893

11 363 159

8 688 127

8 300 258

8 315 157

8 571 766

mezir. index

109,9

89,1

76,5

95,5

100,2

103,1

14.1 14.2 14.3 14

2006

2009

2010

2011

2012


3.4 Zahraniční obchod 3.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s oděvními výrobky CZ-CPA 14 v letech 2009 až 2012 ukazuje tabulka 3.10 (včetně kooperací, reexportů a obchodního zboží). Celkový vývoz oděvních výrobků v roce 2012 dosáhl 26,9 mld Kč a ve srovnání s rokem 2011 vzrostl o 7,0 %. Na tomto navýšení se podílely všechny tři skupiny výrobků CZ-CPA 14. Největší zastoupení na vývozu oděvních výrobků měla skupina CZ-CPA 14.1 Oděvy, kromě kožešinových výrobků, z toho, CZCPA 14.13 Ostatní svrchní oděvy (svrchníky, pláště, kabáty, bundy, obleky, kostýmy, šaty, sukně, kalhoty apod.) a CZ-CPA 14.14 Osobní prádlo (včetně košil, halenek, pyžam, županů, koupacích plášťů apod.) a CZ-CPA 14.19 Ostatní oděvy a oděvní doplňky vykázaly meziroční nárůst vývozu, naopak ve třídách CZ-CPA 14.11 Kožené oděvy a CZ-CPA 14.12 Pracovní oděvy došlo k poklesu jejich vývozu (index 94,7 a 99,7). Pro oděvní průmysl má i nadále význam práce ve mzdě na vývozu tzv. aktivní zušlechťovací styk i když se její podíl neustále snižuje. S přechodem na již zmiňovaný „severský“ model podnikání se uplatňuje i práce ve mzdě na dovozu tzv. pasivní zušlechťování. Význam práce ve mzdě na dovozu nemá zatím podstatnější vliv na hodnotu celkového dovozu oděvních výrobků. Přesun výroby či zadávání výroby do zemí s nižšími náklady na pracovní sílu (zejména Číny) využívají české oděvní firmy, např. Pietro Filipi, Blažek Praha, ale i outdoorové firmy jako Bushman Company, Alpine Pro, Direct Alpine, Humi Outdoor, Hannah Czech a další. Podle posledních studií čínský cyklus nyní končí a značný růst z posledních desetiletí se bude snižovat. Některá průmyslová odvětví, včetně oděvního a textilního průmyslu, už překonala vrchol a Čína ztrácí tržní podíl. Rostoucí náklady přitom snižují konkurenční výhodu Číny z hlediska nízkých nákladů. Politika jednoho dítěte, rychle stárnoucí populace, zmenšující se pracovní síla a rostoucí mzdy vedou ke zvyšování nákladů na pracovní sílu. Další faktory, jako inflace, zhodnocování čínského juanu, vysoké náklady na export a dopravu také hrají významnou roli. Podle posledních zpráv čínské oděvní a textilní podniky realizují na rychle rostoucím domácím trhu vyšší výnosy než v exportu již jen tím, že nejsou pod tak velkým tlakem zahraničních odběratelů. Zahraniční společnosti, včetně českých, které outsourcovaly části své výroby do Číny začínají postupně přehodnocovat tuto strategii a zvažují přesun do okolních států. Mezi nové/staronové destinace patří Vietnam, Indie, Pakistán, Bangládeš, Tchaj-wan, Indonésie, ale i Turecko, ale i návrat do Evropy. O tomto vývoji svědčí i skutečnost, že po překonání globální krize v roce 2008, se zakázky v Číně plně nevrátily na předkrizovou úroveň. I přes výše uvedený trend ústupu z Číny, tato země zůstavá i nadále hlavním hráčem na světovém oděvním trhu. Neznamená to také renesanci oděvního průmyslu v průmyslově vyspělých zemích, ale jeho možnou stabilizaci. V roce 2012 celková hodnota dovezeného oděvního zboží činila cca 36,8 mld. Kč a oproti roku 2011 poklesla o 3,0 %. Největší dovozní skupinou výrobků je CZ-CPA 14.1 Oděvy, kromě kožešinových výrobků, která se na celkovém dovozu oděvních výrobků podílela z 87 %. Z toho první místo zaujaly výrobky CZCPA 14.13 Ostatní svrchní oděvy, kterých se v roce 2012 dovezlo do ČR za více jak 15,3 mld. Kč, za nimi následuje dovoz osobního prádla CZ-CPA 14.14 v celkové hodnotě necelých 10,0 mld. Kč a třetí místo patřilo dovozu CZ-CPA 14.19 Ostatní oděvy a oděvní doplňky ve výši cca 5,5 mld. Kč. Ve struktuře převládají dovozy ze třetích zemí, zejména Číny. Asijští výrobci se na trhu EU, tedy i ČR, prosazují především nízkými dovozními cenami, naproti tomu v importech z vyspělejších zemí EU jsou realizovány převážně značkové a módní výrobky ve vyšších cenových relacích. 57


Saldo zahraničního obchodu s oděvními výrobky je dlouhodobě záporné. V roce 2012 zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 14 vykázal záporné saldo ve výši 9,9 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2011 došlo k poklesu o 22,5 % a dostalo se tak na úroveň roku 2009. Tabulka 3.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 14 v b.c. v letech 2009 - 2012 Vývoz celkem (mil.Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

14.1 14.2 14.9

22 883,6 103,4 2 238,0

21 931,6 119,1 2 345,0

22 266,1 149,9 2 686,0

23 937,5 150,1 2 769,6

14

25 225,0

24 395,7

25 102,0

26 857,2

mezir. index

96,7

102,9

107,0


CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

14.1 14.2 14.3

30 185,0 114,4 4 760,9

29 974,5 123,8 4 780,2

32 580,1 108,7 5 228,1

32 015,1 143,3 4 631,8

14

35 060,3

34 878,5

37 916,9

36 790,2

99,5

108,7

97,0

mezir. index CZ-CPA

Saldo (mil. Kč) 2009

2010

2011

2012

14.1 14.2 14.3

-7 301,4 -11,0 -2 522,9

-8 042,9 -4,7 -2 435,2

-10 314,0 41,2 -2 542,1

-8 077,6 6,8 -1 862,2

14

-9 835,3

-10 482,8

-12 814,9

-9 933,0


3.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu s oděvními výrobky je zachycena v grafu 3.5. V posledních letech je stabilní a mění se pouze podíly hlavních obchodních partnerů. Naším jasně největším obchodním partnerem v obchodu s oděvními výrobky zůstává nadále Německo, se kterým v roce 2011 náš obrat s produkcí CZ-CPA 14 dosáhl 9,5 mld Kč a kam jsme vyvezli zboží za 6,7 mld. Kč tj. 25 % z celkového objemu vývozu oděvních výrobků. Podíl vývozu do Německa na celkovém exportu oděvů se meziročně snížil o 2 % a u dovozu z Německa do ČR na celkovém dovozu oděvních výrobků zůstal stejný tj. 7%. Druhým naším největším obchodním partnerem, bylo stejně jako v předchozích letech, Slovensko, kam jsme vyvezli 14 % oděvního zboží, což je meziroční pokles o 1 %. Na třetím místě figuruje Polsko a Itálie shodným 10% podílem, kam byly dodány výrobky za 2,8 mld Kč, resp. 2,6 mld. Kč. Páté místo si udržuje Francie, kam bylo v roce 2012 realizováno 6 % celkových vývozů oděvů. K dalším významějším vývozním partnerům pak dále patří Rakousko, Velká Británie a Švédsko. Vývoz našich oděvních výrobků CZ-CPA je realizován především do zemí EU, kam v roce 2012 bylo vyvezeno 90,5 % a oproti roku 2011 tento podíl klesl o 0,3 % a to i přesto, že vývoz do zemí EU27 meziročně vzrostl o 6,7 %. Tak jako již tradičně, v oblasti konfekční výroby v roce 2012, byly nejvýznamnější vývozy do EU v následujících výrobkových kódech CZ-CPA: 14.13 Ostatní svrchní oděvy, včetně subdodavatelských prací, kde se jedná o náročnou pánskou nebo chlapeckou, dámskou nebo dívčí konfekci (svrchníky, pláště, kabáty, bundy, obleky, kostýmy, šaty, sukně, kalhoty aj.); l 14.14 Osobní prádlo, včetně subdodavatelských prací,(včetně halenek, košil, nočních košil, pyžam, županů, koupacích plášťů aj.); l 14.19 Ostatní oděvy a oděvní doplňky, včetně subdodavatelských prací, (kojenecké oděvy, tepláky, plavky, lyžařské oděvy, rukavice, šály, šátky, kapesníky, vázanky, kravaty, pokrývky hlavy, pásky a opasky aj.). l

58

Výroba oděvů

Podíl svrchních oděvů CZ-CPA 14.13 činil v roce 2012 více než 46 % z celkových vývozů oděvních výrobků do EU. U dovozů do ČR převládají dodávky ze třetích zemí, zejména asijských, jejich podíl v roce 2012 činil necelých 75 % z celkového dovozu, zatímco zbytek připadl na importy z EU. Dovoz oděvních výrobků ze třetích zemí se v roce 2012 meziročně snížil o 4,5 %. Největším dovozcem oděvů do ČR také v roce 2012 zůstala Čína, která na náš trh dodala zboží za více než 13,2 mld. Kč, což je pokles o 11,1 % proti roku 2011, přesto však jeho podíl je na úrovni 35,9 % z celkových dovozů. Naše obchodní saldo s výrobky CZ-CPA 14 je stále záporné a v roce 2012 jeho hodnota dosáhla více než -9,9 mld. Kč (náš vývoz do Číny v roce 2012 činil cca 13,5 mil. Kč, což je meziroční nárůst o 232,2 % proti roku 2011). Druhým největším dovozním teritoriem, stejně jako v roce 2011, bylo Turecko jehož podíl byl zhruba na stejné úrovni 10,3 % jako v roce 2011, zatímco Německo a Itálie si zachovaly stejné podíly jako v roce 2011. Mezi dovozci se stále více prosazují i další asijské země, jako např. Bangládeš, jehož podíl na dovozech se meziročně zvýšil o 2,0 % a dosáhl výše 9,5 %. Na druhou stranu bylo z Indie v roce 2012 dovezeno o 19,0 % zboží méně než v roce 2011. Vývozní teritoria v roce 2012

Itálie 10 %

Polsko 10 %

Francie 6%

Rakousko 4%

Slovensko

V. Británie 2% Švédsko 2% Ostatní 25 %

14 %

Německo 25 % Dovozní teritoria v roce 2012

Bangladéš 9% Turecko 10 %

Německo 7%

Itálie Indie 6% 3%

Slovensko 2% Vietnam 2% Ostatní 25 %

Čína 36 % Pramen: ČSÚ – údaje k 22. 4. 2013


3.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Oděvní a textilní průmysl EU, tedy i ČR, je důležitou součástí evropského zpracovatelského průmyslu a ovlivňuje hospodářskou i sociální situaci v mnoha regionech EU-27. Četné studie EU prokazují, že evropský oděvní průmysl je odvětvím s největším stupněm kreativity a bude i v budoucnu ovlivňovat životní styl EU. Oblečení a móda patří mezi největší kategorie spotřebního zboží, i z těchto důvodů si všechny členské země EU, včetně ČR, zachovávají oděvní i textilní výrobu. Oblečení má také svůj strategický význam a do jeho vývoje jsou investovány značné finanční prostředky, zvláště na trhu s pracovním a vojenským ošacením. V rámci české výroby investují více zahraniční firmy, jejichž podíl na celkových investicích do vědy a výzkumu v oděvním průmyslu byl v roce 2011 45,7 %, přesto však to bylo pouze 4,7 % z celkových investic zahraničních společností do zpracovatelského průmyslu. Podle údajů Euratexu v roce 2012 existovalo v oděvním průmyslu EU více než 100 tisíc firem, které 59


zaměstnávaly přes jeden mil. osob a dosáhly celkového obratu více než 85,4 mld. €. Oproti roku 2011 se zaměstnanost ve výrobě oděvů v EU snížila o 2,7 % a také obrat klesl o 4,9 %. Objem nových zakázek v oděvním průmyslu EU v roce 2012 vzrostl o 10 %. Celkový vývoz oděvních výrobků EU-27 v roce 2012 činil 120,3 mld. € a ve srovnání s předcházejícím rokem vzrostl o 10,1 %. Naopak dovoz oděvů EU-27 poklesl o 4,8 % na hodnotu 65,2 mld. €. Obchodní bilance EU-27 s oděvními výrobky je vysoce záporná, v roce 2012 saldo zahraničního obchodu činilo -44,9 mld. €, což představuje meziroční pokles o 10,2 %. Z hlediska teritoriální struktury zahraničního obchodu EU-27 se v roce 2012 zařadilo mezi pět hlavních odběratelů: Švýcarsko, USA, Rusko, Turecko a Čína. Většina odběratelů oděvního průmyslu EU27 zaznamenala nárůst obratu, s výjimkou Švýcarska a Turecka, jejichž obrat stagnoval. Nejzásadnější nárůst zaznamenala Čína, kde se objem dovozů z EU-27 zvýšil meziročně o 33,0 %. Čína se tak dostala na pozici 7. největšího zákazníka EU v roce 2012, když v roce 2005 ještě byla na 20. místě. To také naznačuje, že se může stát perspektivním trhem pro české výrobce. Jak již bylo zmíněno, oděvní průmysl ČR je proexportně orientovaný a z exportu realizuje vyšší tržby než na domácím trhu. V roce 2012 u organizací s 20 a více zaměstnanci se tržby z přímého vývozu podílely více než 69 % (nárůst o 4,0 % proti roku 2011) na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb CZNACE 14. S velkým odstupem za nejdůležitějším trhem, kterým je Německo s 25% podílem z celkového exportu oděvních výrobků, následuje Itálie se 14 % a Polsko s 10 %. Proto další vývoj oděvního průmyslu ČR bude záviset především na vývoji v německém oděvním obchodě, ale i v dalších zemích EU, jejichž ekonomiky v současné době zpomalují. Důležité rovněž bude, zda se našim oděvním podnikům podaří výrobky vyvážet i na mimoevropské trhy. Na konci roku 2012 provedla HK ČR průzkum mezi malými a středními podnikateli, který byl zaměřen na jejich podnikatelskou náladu. Z tohoto průzkumu vyplynulo, že čeští podnikatelé procházejí složitým obdobím a že nehýří optimismem. Další vývoj hodnotilo pozitivně pouze 20,5 % z dotázaných podnikatelů, což představuje 6,0% pokles proti předchozímu průzkumu. Na druhou stranu první statistické přehledy výkonů podniků s více než 50 zaměstnanci z počátku roku 2013 naznačují zlepšení situace, včetně navýšení počtu zakázek i ze zahraničí. Budoucnost českého oděvního průmyslu bude hodně záviset na dalším vývoji jeho konkurenceschopnosti. Pro její zvýšení je nutné se především zaměřit na: Produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou prostřednictvím zavádění výsledků výzkumu, vývoje a technologických i netechnologických inovací do výroby v malých sériích, s úpravami podle představ a požadavků zákazníků. U oděvních výrobků je to především dokonalé zpracování, módní aktuálnost, četnost předkládaných kolekcí, vznik nových nabídkových skupin (např. konfekce na míru tzv. „měřenky“, konfekce pro mladé s rychlou obměnou sortimentu, pro plnoštíhlé, ale i zohlednění takových jevů ve společnosti jako je např. prodlužující se délka života apod.). l Speciální oděvy pro náročná povolání a extrémní podmínky (uniformy, ochranné oděvy do různých náročných provozů, ale i outdoorové oblečení pro sport a volný čas, vzhledem k tomu, že přibývá lidí, kteří tráví aktivně svůj volný čas). l Zlepšení marketingových aktivit a dalších aktivit přímého kontaktu s trhem (obchodní činnost). Důležitá je rychlá reakce, neboť ta rozhoduje o marži z přidané hodnoty. Z hlediska marketingu je nutné na straně poptávky umět posoudit realizovatelnost požadavků trhu a na straně nabídky umět pracovat s informacemi o přidané hodnotě výrobků v podobě nových funkčních materiálů a nových aplikací. l Zavádění nových informačních a komunikačních technologií jako např. skenování lidského těla, 3D CAD technologie, RFID (radiofrekvenční) technologie, e-prodej, elektronické systémy řízení dodávek apod., které jsou mimo jiné i předpokladem pohotové reakce na potřeby zákazníka. l Na budování obchodních značek a vlastních obchodních sítí, které umí využít potenciálu výrobků s „vlastním příběhem“, tedy nezbytné legendě doprovázející inovovaný výrobek. l Na vzdělávání a výcvik pracovníků v oděvní i textilní výrobě. Přestože počet zaměstnanců ve výrobě oděvů klesá, poptávka po kvalifikovaných a flexibilních pracovnících roste. l

60

Výroba usní a souvisejících výrobků

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

4.1 Charakteristika oddílu Oddíl kožedělného průmyslu tvoří dle klasifikace CZ-NACE dvě výrobní skupiny: l

15.1 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků; Ø 15.11 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; Ø 15.12 Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků; l 15.2 - Výroba obuvi; Ø 15.20 Výroba obuvi; Ø 15.20.1 Výroba obuvi s usňovým svrškem; Ø 15.20.9 Výroba obuvi z ostatních materiálů.

Kožedělný průmysl si stále zachovává proexportní orientaci, což je důsledkem zaměření se na specializované druhy výrobků a spolupráce se zahraničními firmami. Význam prvovýroby je přímo závislý na výrobě obuvi. Podíl jednotlivých skupin oddílu na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) ukazuje graf 4.1. 15.2 28,2 %

15.1 71,8 % 15.1 Činění a úprava usní (výroba brašnářských a sedlářských výrobků) 15.2 Výroba obuvi Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Ekonomické ukazatele druhovýroby ovlivňují i spolupracující oddíly (CZ-NACE 13 Výroba textilií). Také v roce 2012 se u oddílu kožedělného průmyslu, tak jako v minulosti, projevil výrazný tlak konkurence a zvyšující se dovozy hlavně obuvi. To mělo za následek další pokles výroby obuvi, který pak následně vedl k dalšímu útlumu výroby v koželužnách a ve výrobě polotovarů pro obuvnický průmysl. Při hlubším pohledu zjistíme, že, u výrobců s 50 a více zaměstnanci, činil v roce 2012 podíl třídy 15.12 - Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků cca 64,3 % na celkových tržbách za VV a S skupiny CZ-NACE 15. Ve stejné skupině výrobců obuvi došlo k poklesu tržeb za rok 2012 na úroveň cca 78,3 % proti roku 2011.

4.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Kožedělný průmysl zaznamenal v roce 2012 zlepšení své vykonnosti, ale přesto si zachovává mezi oddíly 61


zpracovatelského průmyslu pozici s nejnižším podílem tržeb za VV a S, účetní přidané hodnoty, počtu zaměstnanců a dalších ekonomických ukazatelů (v roce 2012 činil podíl na tržbách za prodej VV a S v b. c. 0,17 %, účetní přidané hodnotě 0,23 % a počtu zaměstnanců 0,54 %). Podle kvalifikovanného odhadu MPO došlo v roce 2012 meziročně k nárůstu tržeb za prodej VV a S o 10,2 %, poklesu účetní přidané hodnoty o 5,6 % a k poklesu počtu zaměstnanců o 2,9 % proti roku 2011. V roce 2012 se podařilo snížit osobní náklady na úroveň 98,9 % roku 2011 a produktivita práce z účetní přidané hodnoty poklesla o 2,9 % proti roku 2011. V kožedělném průmyslu bylo v roce 2012 zaměstnáno celkem 5 747 osob, což představuje 65,9 % stavu z roku 2006. Průměrná měsíční mzda v oddílu činila v roce 2012 (u organizací s 50 a více zaměstnanci) 15 433 Kč (t.j. o 5,8 % více než v roce 2011), stále však jde o výrobní oddíl s jednou z nejnižších úrovní mzdy, která dosahuje 59,6 % průměrné měsíční mzdy ve zpracovatelském průmyslu.

4.3 Hlavní ekonomické ukazatele 4.3.1 Cenový vývoj Cenový vývoj v roce 2012 se, tak jako v předchozích letech, v obou skupinách výrobků kožedělného průmyslu pohyboval pod úrovní inflace. To je výsledkem skutečnosti, že na trhu dlouhodobě převládá nabídka nad poptávkou. Hlavní tlak na ceny prakticky všech druhů obuvi je zapříčiněn vysokými dovozy z Číny a dalších asijských zemí. Podle statistiky ČSÚ a kvalifikovaného dopočtu MPO byla v roce 2012 deklarována průměrná dovozní cena jednoho páru obuvi z Číny na úrovni cca 112,00 Kč za jeden pár obuvi. Přestože došlo ke zvýšení deklarované dovozní ceny proti předchozím rokům, stále je tato cena výrazně nižší, než je deklarovaná výrobní cena českých výrobců. V CZ-CPA 15.1 jsou zařazeny výrobky (usně), které nejsou určeny k přímému prodeji, ale pro výrobní spotřebu (viz tabulka 4.1). Tabulka 4.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2012 Průměr od počátku roku

Název Činěné a upravené usně Obuv

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

2012

15.1 15.2

102,7 101,4

100,6 100,9

101,6 100,7

102,5 102,4

101,8 101,8

15

102,1

100,7

101,2

102,4

101,8

Useň a související výrobky Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

4.3.2 Základní produkční charakteristiky Podle kvalifikovaného odhadu MPO došlo v roce 2012 ve sledovaném oddíle k celkovému meziročnímu zvýšení tržeb za VV a S o 10,2 % proti roku 2011. I přes vzestupný trend, jak vyplývá z níže uvedené tabulky 4.3, nedosáhly tyto tržby úrovně z roku 2006. Největší měrou se na této skutečnosti podílel výrazný nárůst tržeb ve skupině CZ-NACE 15.1 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků, kde také v roce 2012 vzrostly tržby o 21,0 %. Zásadní podíl na této skutečnosti má rovněž nárůst tržeb ve třídě CZ- NACE 15.12 Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků, kde tržby (u výrobních společností s více jak 50ti zaměstnanci) vzrostly v roce 2012 o 7,7 % proti roku 2011. Na trendu zvyšujících se tržeb má vliv také třída činění usní a zpracování kožešin (CZ-NACE 15.11), kde došlo v roce 2012 k nárůstu tržeb za prodej VV a S o 105,0 % proti roku 2011. Hlavní podíl na tomto zvýšení má zahraniční investice v jednom z výrobních podniků, díky které se také ve třídě CZ-NACE 15.11 meziročně zvýšil počet pracovníků o 15,0 %. Přetrvávající odbytová krize, zapříčiněná nižší koupěschopností obyvatel a přetrvávající vysoká konkurence levné obuvi z Číny a ostatních asijských zemí měla za následek, že nadále pokračuje pokles v prodeji obuvi. V roce 2012 se pokles tržeb v komoditě obuvi odhaduje o 10,3 % proti roku 2011 a proti roku 2006, tedy za posledních 62


6 let, je to dokonce o 45,2 %. Je nutno konstatovat, že negativní výsledky v prodeji obuvi se nedaří zvrátit ani provedenou užší specializací ve výrobě, zvýšením kvality a zlepšením marketingové strategie v oblasti módních doplňků spolu s využitím módních materiálů a trendů a ani snižováním nákladů. Tento nepříznivý vývoj v prodeji obuvi měl negativní vliv na vývoj účetní přidané hodnoty oddílu i na počet zaměstnanců. Jak ukazuje níže uvedená tabulka 4.2, nemá tento kolísavý vývoj v komoditě výroby brašnářských a sedlářských výrobků zásadní vliv na počet podniků v oddílu kožedelného průmyslu. Základní produkční charakteristiky za období let 2006 – 2012 jsou uvedeny v tabulkách 4.2, 4.3, 4.4, 4.5 a grafu 4.2. Tabulka 4.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 15 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

15.1 15.2

716 271

692 255

687 239

714 245

715 255

666 233

665 241

15

987

947

926

959

970

899

906



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

15.1 15.2

3 023 686 2 938 725

3 192 295 2 585 232

3 082 112 2 289 133

2 909 990 2 166 985

3 154 350 1 856 641

3 391 108 1 796 659

4 103 192 1 611 977

15

5 962 412

5 777 527

5 371 245

5 076 975

5 010 991

5 187 767

5 715 169

mezir. index

96,9

93,0

94,5

98,7

103,5

110,2



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

15.1 15.2

1 179 644 1 157 575

1 241 716 1 033 350

1 127 783 846 615

1 035 322 842 017

1 047 747 773 682

1 208 308 719 161

1 118 657 699 973

15

2 337 219

2 275 067

1 974 398

1 877 339

1 821 429

1 927 469

1 818 629

mezir. index

97,3

86,8

95,1

97,0

105,8

94,4


Tabulka 4.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 – 2012 (osob) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

15.1 15.2

3 731 4 983

3 615 4 041

3 562 3 446

2 806 2 995

2 940 3 015

3 070 2 847

3 206 2 542

15

8 714

7 657

7 008

5 801

5 955

5 917

5 747

mezir. index

87,9

91,5

82,8

102,7

99,4

97,1


Grafy a tabulky uvedené za oddíl kožedělného průmyslu dokládají, že i přes různá racionalizační opatření probíhá vývoj v tomto oddíle ve vlnách. Mezi zásadní opatření, která mohou tento vývoj ovlivnit, je snižování počtu zaměstnanců ve výrobě obuvi a zaměření se na užší specializaci ve výrobě galanterie a módních doplňků, módní obuvi a dětské obuvi, stejně tak jako na sportovní a pracovní obuv. I přes veškerou snahu výrobců o propagaci českého výrobku, návrat některých tradičních českých značek na trh a propagaci zdravého obouvání se stálke nedaří zvrátit negativní trend v prodeji obuvi. Hlavním faktorem tohoto negativního trendu je snižující se koupěschopnost obyvatelstva.

63



Tržby za VV a S

110

%

120

100

112

90

104

80

96

70

88

60

2006

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 15

80

2012

2006

2007

%

2008

2009

CZ-NACE 15

ZP

2010

2011

2012

ZP


115 105 95 85 75

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 15

2011

2012

ZP



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

15.1 15.2

827 749 1 119 852

841 676 928 035

860 530 763 557

717 130 675 240

762 845 655 691

804 044 649 736

857 466 580 915

15

1 947 601

1 769 711

1 624 087

1 392 369

1 418 536

1 453 779

1 438 381

mezir. index

90,9

91,8

85,7

101,9

102,5

98,9


Osobní náklady v roce 2012 meziročně poklesly o 1,1 %, na čemž má výrazný podíl meziroční pokles počtu pracovníků hlavně ve třídě výroby obuvi (10,3 %). Na druhou stranu byl tento vývoj ovlivněn také růstem mzdových nákladů. Průměrná měsíční mzda v oddílu kožedělného průmyslu (u výrobců s 50ti a více zaměstnanci) se za sledované období zvýšila o 5,8 %, přesto však stále patří k jedné z nejnižších ve zpracovatelském průmyslu. Osobní náklady v kožedělném průmyslu tvoří 0,3 % z celkových osobních nákladů ve zpracovatelském průmyslu. Vývoj osobních nákladů v časové řadě znázorňuje tabulka 4.6.

4.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 4.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2012 (Kč/zam.) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

15.1 15.2

316 159 232 309

343 462 255 690

316 598 245 675

369 026 281 107

356 339 256 633

393 538 252 630

348 963 275 416

15

268 212

297 133

281 724

323 628

305 863

325 748

316 439

mezir. index

110,8

94,8

114,9

94,5

106,5

97,1


64



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

15.1 15.2

351 895 37 723

400 041 105 316

267 253 83 057

318 193 166 777

284 901 117 992

404 264 69 426

261 191 119 058

15

389 618

505 356

350 311

484 970

402 893

473 690

380 249

mezir. index

129,7

69,3

138,4

83,1

117,6

80,3


I přes výrazný nárůst tržeb za prodej VV a S ve skupině CZ-NACE 15.1 a celkovému poklesu osobních nákladů, došlo v roce 2012, proti roku 2011, ke snížení produktivity práce z přidané hodnoty v kožedělném průmyslu o 2,9 %. Přesto je však produktivita práce, vyjádřena v tis. Kč na zaměstnance, za posledních 5 let vyšší o 18,0 % (viz tabulka 4.7). V průběhu roku 2012 se zlepšila efektivnost podnikání (vyjádřena podílem osobních nákladů na účetní přidané hodnotě), která dosáhla hodnoty 1,26 (v roce 2011 byla hodnota efektivnosti podnikání 1,32). Ukazuje se, že kožedělný průmysl je velmi specifický obor, který je snadno ovlivnitelný (hlavně ve třídě výroby obuvi) i přes veškerou snahu výrobců zvyšovat efektivitu výroby. Stále opakovaným a zásadním je problém vysoké konkurence dovozů hlavně ze zemí Asie. Je nezbytné zachovat orientaci na výrobu kožedělných výrobků pro specifické účely a pokračovat v trendu propagace a výroby dětské obuvi, stejně tak jako obuvi pro volný čas a speciální zdravotnické a pracovní obuvi a některých druhů galanterního zboží.


120 115

130 118 106

110

94

105

82

100 95

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 15

2011

70

2012

ZP

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 15

2010

2011

2012

ZP


Graf 4.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2006 - 2012 800 tis. Kč/zam.

%


125

700 600 500 400 300 200 100

ZP

15

15.1 2011

15.2

2012



65


Ke zvýšení produktivity práce bude také zejména nutné zvýšení investičních prostředků na nákup nových výrobních zařízení a nových technologií. Toho lze také dosáhnout užší spoluprací se zahraničními partnery, jejichž podíl na počtu výrobních společností v kožedělném průmyslu je dlouhodobě velmi malý.

4.3.4 Výkonová spotřeba Výkonová spotřeba (náklady na materiál, energie atd.) zaujímá hlavní podíl ve struktuře celkových nákladů. Výrazný propad tržeb za prodej VV a S ve skupině CZ-NACE 15.2 Výroba obuvi měl v roce 2012 zásadní dopad na snížení výkonové spotřeby celkem v kožedělném průmyslu proti roku 2011 (viz tabulka 4.9). Tabulka 4.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

15.1 15.2

1 931 792 1 847 603

2 017 739 1 645 208

1 995 333 1 504 809

1 981 362 1 341 317

2 183 548 1 160 855

2 260 323 1 087 182

2 370 087 940 780

15

3 779 395

3 662 947

3 500 142

3 322 679

3 344 403

3 347 505

3 310 868

mezir. index

96,9

95,6

94,9

100,7

100,1

98,9


4.4 Zahraniční obchod 4.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Výsledky zahraničního obchodu (viz tabulka 4.10) v roce 2012 ukazují, že se nadále daří udržovat příznivou situaci na trhu s komoditami kožedělné výroby z roku 2011. V celkovém vývozu výrobků CZ-CPA 15 došlo v roce 2012 k nárůstu o 20,5 %, v celkovém dovozu k poklesu o 0,5 % a v celkové obchodní bilanci došlo k poklesu na 47,1 % (v poměru k výsledkům zahraničního obchodu z roku 2011). Tabulka 4.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 15 v b.c. v letech 2009 - 2012 Vývoz celkem (mil.Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

4 236,1 6 909,8

5 219,5 7 772,7

7 713,0 9 736,2

8 269,6 12 758,0

11 145,9

12 992,2

17 449,2

21 027,6

mezir. index

116,6

134,3

120,5

15.1 15.2 15


CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

15.1 15.2

8 165,2 12 099,8

9 176,2 12 378,8

10 284,8 14 182,9

10 242,5 14 092,1

15

20 265,0

21 555,0

24 467,7

24 334,6

mezir. index

106,4

113,5

99,5

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

15.1

-3 929,1

-3 956,7

-2 571,8

-1 972,9

15.2

-5 190,0

-4 606,1

-4 446,7

-1 334,1

15

-9 119,1

-8 562,8

-7 018,5

-3 307,0


Jedním z hlavních důvodů, proč došlo ke zvýšení vývozu je skutečnost, že se českým výrobcům reálně daří většinu své produkce úspěšně exportovat zejména do zemí EU. Je to dáno také tím, že se i nadále rozvíjí 66


výrobní kooperace se západoevropskými partnery a výrobci přecházejí na konstrukčně složitější výrobky s vyšší užitnou hodnotou a moderním designem. I když se v roce 2012 podařilo snížit zápornou bilanci zahraničního obchodu proti roku 2011, je nutno si uvědomit, že ve všech komoditách kožedělného průmyslu je hodnota dovozu výrazně vyšší než hodnota vývozu. Výsledky dovozu v roce 2012, stejně jako v předchozích letech, i přes mírné snížení dovozů obuvi z Číny (v hodnotovém vyjádření o 6,0 %), významně ovlivňuje dovoz z Asie. V průběhu roku 2012 bylo z Číny do ČR dovezeno asi 47,5 miliónů párů obuvi, přičemž průměrná dovozní cena jednoho páru byla na úrovni cca 112,00 Kč. Lze předpokládat, že je to důsledek zvýšené kontroly kvality dováženého zboží, opatření proti dovozu padělků a v neposlední řadě to, že se zvýšila koupěschopnost obyvatelstva v Číně, tudíž v daleko větší míře, než tomu bylo dříve, nacházejí výrobky upladnění na vnitřním trhu. Proti roku 2011 to představuje poměrně značný pokles. Při hodnocení tohoto ukazatele je nutno brát v úvahu také tu skutečnost, že na výši dovozu obuvi se výrazně podílí další reexporty do zemí EU, protože podle dlouhodobě sledovaných statistických údajů činí spotřeba obuvi v ČR cca 3,5-4,5 párů obuvi na jednoho obyvatele a rok. Z toho vyplývá, že jen dovozy z Číny statistiku tuzemské spotřeby převyšují více než trojnásobně.

4.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu V rámci zahraničního obchodu CZ-CPA 15 již dlouhodobě platí, že mezi nejvýznamnější partnery v oblasti vývozu patří Německo, Velká Británie, Slovensko, Rakousko, Polsko a Itálie, v oblasti dovozu pak Čína, Itálie, Německo, Vietnam. Zvýšil se také podíl dovozu z Polska, kde došlo k jeho nárůstu o 44,0 % proti roku 2011 (viz graf 4.5). Vývozní teritoria v roce 2012

Slovensko 11 %

Rakousko 10 %

Itálie 5%

V. Británie 15 %

Polsko 4% Francie 4% Nizozemí 4% Ostatní 23 %

Německo 24 % Dovozní teritoria v roce 2012 Rakousko Polsko 3 % Indie Německo 3% Vietnam 3% 7% Indonésie 7% 2% Itálie 12 % Ostatní 25 %



V celkovém vývozu kožedělného zboží v roce 2012 byl největší objem zboží v hodnotovém vyjádření realizován do Německa ve výši 5,0 mld. Kč (nárůst o 13,9 % proti roku 2011), na Slovensko pak ve výši 2,3 mld. Kč (pokles o 2,6 %), do Rakouska ve výši 2,0 mld. Kč (nárůst o 27,7 %), do Polska ve výši 0,91 mld. Kč (pokles o 29,0 %) a do Itálie ve výši 0,97 mld. Kč (nárůst o 24,2 %). K největšímu nárůstu 67


vývozu došlo u vývozu do Velké Británie, kam bylo v roce 2012 vyvezeno zboží v hodnotě 3,2 mld. Kč. Vyjádřeno v procentech představuje proti roku 2011 tento nárůst vývozu 272,9 %. Na celkovém dovozu do ČR měla v roce 2012, tak jako v minulých letech, největší podíl Čína s více jak 8,99 mld. Kč (pokles o 6,0 % proti roku 2011), dovoz z Itálie se uskutečnil v hodnotě 2,8 mld. Kč (nárůst o 13,0 %), z Německa bylo dovezeno zboží v hodnotě 1,69 mld. Kč (nárůst o 15,0 %), a z Vietnamu v hodnotě 1,8 mld. Kč (nárůst o 14,7 %). K největšímu nárůstu pak došlo u dovozu z Polska, odkud bylo dovezeno zboží v hodnotě 0,85 mld. Kč, což proti roku 2011 představuje zvýšení o 44,2 %. K jednomu z největších problémů zahraničního obchodu podle OECD stále patří, vedle dovozů za dumpingové ceny, padělání značkové obuvi.

4.5 Shrnutí a perspektivy oddílu V rámci EU neexistuje specifická směrnice, která by se týkala oddílu usní a surových kůží, proto jsou zde aplikovány některé směrnice, které se vztahují na průmysl. Jednou z nich je směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), dále pak směrnice č. 76/769/EHS týkající se omezení uvádění výrobků na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků, zejména pak směrnice č. 2002/61/ES. Kůže a kožky jsou surovinami živočišného původu, které jsou používány mimo potravní řetězec a jako takové spadají pod nařízení č. 1774/2002/ES, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu. Nově pak má zásadní důležitost nařízení REACH o chemických látkách. V obuvnickém průmyslu je jednou ze zásadních směrnic, zejména ve vztahu k vnitřnímu trhu, Směrnice 94/11/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. března 1994 o sbližování právních a správních předpisů Členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli, která byla implementována do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 269/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o způsobu označování obuvi. V důsledku vysokých dovozů laciné obuvi a ostatních kožedělných výrobků z asijských zemí v současné době stále přetrvává hlavní problém, kterým je poměrně nízký zájem o české výrobky respektive jejich prosazení do obchodních sítí. Tím zákonitě klesá jejich výroba, která následně způspobuje útlum výroby v koželužnách a dalších dodavatelských oddílech, tzn. snižuje se také výroba dalších polotovarů a komponent např. pro obuvnický průmysl. I přes tyto složité podmínky dnes úspěšně funguje řada menších firem a firem rodinného typu, které se soustředí na specializované výrobky a na dokonalý servis pro zákazníka. Z uvedených přehledů však zároveň vyplývá, že český obuvnický průmysl se může i dnes považovat za dobrého a efektivního exportéra, zvláště při využívání vhodné zahraniční kooperace. Pro budoucnost českého obuvnického průmyslu má velký význam budování distribuční sítě v tuzemsku i v zahraničí. Řada výrobců vybudovala svou vlastní maloobchodní síť, resp. se snažila získat i smluvní prodejny. Pro pokračování těchto snah může vzorem a konkurencí být polský řetězec CCC Czech, který má v současnosti v České republice 63 obchodů a do tří let jich plánuje celkem 100. Výrobci obuvi výrazně restrukturalizovali výrobu a vyrábějí oděvní doplňky a obuv s vyšší přidanou hodnotou zejména v segmentech pracovní obuvi, ochranné a bezpečnostní obuvi, ale i obuvi ortopedické, zdravotní, profylaktické a kvalitní dětské obuvi. V současné době se vyrábí také kvalitní usňová dámská a pánská vycházková obuv. Přes problematickou sociální a ekonovickou situaci v ČR je potěšitelná skutečnost, že mnoho zákazníků se vrací ke kvalitní české obuvi a vyžadují ji u svých prodejců. Nejmarkantněji je tento vývoj vidět v segmentech dětské a zdravotní obuvi. Český obuvnický průmysl tvoří cca 35 firem, které zaměstnávají více jak 20 zaměstnanců. Z toho je pak cca 10 firem se zahraniční účastí. Obuv se však vyrábí i v řadě tzv. mikrofirem s daleko menším počtem zaměstnanců. Jedním ze zásadních problémů je poměrně nízká schopnost investovat do oblasti vědy a výzkumu. V roce 2011 byly v kožedělném průmyslu tyto celkové investice ve výši 18 mil. Kč (o cca 3 mil. Kč více než v roce 2010), což představuje méně jak 0,07% podíl na celkových investicích ve zpracovatelském průmyslu. Většina těchto investic (cca 88,9 %) byla z podnikatelských zdrojů. Podle statistiky zahraniční investoři v oblasti vědy a vývoje v oddílu CZ-NACE 15 nepřinesli žádné investice. Stále přetrvávajícím problémem v kožedělném průmyslu zůstává nedostatek mladých kvalifikovaných pracovníků a z toho vyplývající zvyšující se průměrný věk zaměstnanců. Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti oddílu stále patří: 68


vytváření příznivých podmínek pro vstup zahraničního kapitálu, předložení kvalitních podnikatelských záměrů k získání prostředků ze strukturálních fondů EU a možnosti jejich spolufinancování, l zlepšení osvěty a spolupráce s Ministerstvem školství, která povede ke zvýšenému zájmu o studium v oborech kožedělného průmyslu, l rozšíření spolupráce s domácí a zahraniční vědecko – technickou základnou (výzkumné ústavy, vysoké školy); zavádění nových poznatků do praxe a jejich využívání při inovaci výrobků, l rozvoj marketingových služeb. l l

69

Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku

5. CZ-NACE 16 - ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU

5.1 Charakteristika oddílu Oddíl, který se zabývá zpracováním dřeva, výrobou dřevěných a korkových výrobků, proutěného zboží a slaměných výrobků, kromě výroby nábytku, tedy dřevozpracující průmysl, má v České republice jednu z nejdelších tradicí. Lesy, které jsou dodavatelem trvale obnovitelné suroviny z přírodních zdrojů a ooddíl dřevozpracujícího průmyslu se vzájemně doplňují a podmiňují. V lesích České republiky se ročně vytěží 11 až 16 mil. m3 dřeva, z toho přes 85 % jehličnatého. Více než 90 % vytěženého surového dřeva se dále průmyslově zpracovává. Kulatina je jako surovina určena pro dřevozpracující průmysl a vláknina se využívá při výrobě celulózy a papíru. Dřevo a výrobky ze dřeva se uplatňují prakticky ve všech oblastech života, v mnoha průmyslových sekcích a jejích oddílech, ve stavebnictví a v domácnostech. Méně kvalitní dřevo se uplatňuje také jako ekologické palivo. Dřevo jako takové je materiálem s novou budoucností. 16.1 26,3 %

16.2 73,7 %

16.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva 16.2 Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Začlenění jednotlivých skupin oddílu dřevozpracujícího průmyslu České republiky je v souladu s klasifikací CZ-NACE a zahrnuje následující skupiny: 16.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva; l 16.2 Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě výroby nábytku. l

Graf 5.1 znázorňuje podíly skupin na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb celého oddílu CZNACE 16, z kterého je patrné, že výrazně vyšší podíl má výrobková skupina 16.2 (73,7 %), než výrobková skupina 16.1 (26,3 %).

5.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Dřevozpracující průmysl patří svou velikostí, která činí v podílu na prodeji VV a S 2,3 %, v porovnání s ostatními oddíly českého zpracovatelského průmyslu mezi méně významné. Nemůže se měřit s takovými oddíly, jako je například strojírenský nebo automobilový průmysl. 71


Oddíl má nezanedbatelnou výhodu v tom, že zpracovává především domácí obnovitelnou surovinu, není tedy závislý na dovozu a je rozmístěn po celém území naší republiky. V důsledku stále častěji se opakujících přírodních katastrof, v podobě sněhových přívalů nebo povodní, měl tento oddíl méně příznivé podmínky rozvoje, pokud se jedná o dostupnost surové hmoty i přes to, že zpracovává i přírodními živly poškozenou hmotu. Následkem těchto přírodních pohrom padlo v lesích více než 20 mil. m3 hmoty ke zpracování. Často se jedná o hmotu poškozenou kalamitami (polámanou, ve štěpinách apod.), což méně vadí výrobcům aglomerovaných materiálů a v celulózopapírenském průmyslu, více však pilařskému zpracování. V oblasti využití takto poškozeného dřeva je nutno zmínit i uplatnění biomasy pro energetické účely.

5.3 Hlavní ekonomické ukazatele 5.3.1 Cenový vývoj Tabulka 5.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2012


Název Dřevo, rozřezané a hoblované Dřevěné, kork., prout. a slam. výr. Dřevěné výrobky celkem

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

2012

16.1 16.2

86,6 102,0

99,5 95,7

107,1 100,5

112,0 104,2

99,0 100,7

16

96,2

97,0

102,8

107,1

100,3

Pramen: ČSÚ

Výrobky CZ-CPA 16 vykazují v ukazateli vývoj cen za období 2008 až 2012 nejdříve pokles, následně mírný nárůst (viz tabulka 5.1). V porovnání let 2012/2011 činil meziroční index 100,3 %, z toho ve skupině 16.1 Dřevo, rozřezané a hoblované 99,0 %, ve skupině 16.2 Dřevěné výrobky, proutěné a slaměné 100,7 %. Stagnace cen v roce 2012 byla způsobena především přechodným nadbytkem dřeva a dřevařských výrobků nejen v Evropě, ale i ve světě.

5.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj počtu podniků v rámci oddílu charakterizuje tabulka 5.2. Z ní vyplývá, že od roku 2007 do roku 2012, s výjimkou roku 2011, počet aktivních společností postupně stopupal. Ukazatel tržby za prodej VV a S (tabulka 5.3) v oddíle má v období let 2006 až 2012 kolísavou tendenci. Ke konci roku 2008 se projevil dopad celosvětové krize, který pokračoval i v následujícím roce poklesem o 13,6 %. V roce 2010 propad již nepokračoval, v roce 2011 se tržby zvýšily o 1,3 %, v roce 2012 však znovu poklesly, a to o 3,5 %. Účetní přidaná hodnota od roku 2008, s výjimkou roku 2010, klesá v porovnání let 2012/2011 až o 4,5 %. Kopíruje tak vývoj ukazatele tržby za VV a S. (tabulka 5.4). Tabulka 5.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 16 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

16.1 16.2

2 409 24 651

2 449 24 870

2 548 24 780

2 549 25 326

2 662 26 764

2 273 27 302

2 305 28 549

16

27 060

27 319

27 328

27 875

29 426

29 575

30 855


Vývoj zaměstnanosti v oddíle CZ-NACE 16 kopíruje ukazatel vývoje počtu podniků. V důsledku tlaku ekonomické krize dochází u výrobních společností k restrukturalizaci výroby a její modernizaci. Snížení počtu zaměstnaných osob také souvisí s nasazením výkonnějších zařízení v těchto oborech a potřebou 72


nižšího počtu pracovníků obsluhy. Základní produkční charakteristiky jsou uvedeny v tabulkách 5.2, 5.3, 5.4, 5.5 a v grafu 5.2. Tabulka 5.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

16.1 16.2

23 442 323 59 929 281

26 012 602 67 665 020

23 633 113 64 979 122

19 858 366 56 726 722

20 930 428 56 667 203

21 481 483 58 414 494

20 271 392 56 816 335

16

83 371 604

93 677 621

88 612 234

76 585 088

77 597 631

79 895 977

77 087 727

mezir. index

112,4

94,6

86,4

101,3

103,0

96,5



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

16.1 16.2

5 317 114 19 313 267

5 698 670 20 326 993

5 112 326 19 350 456

4 329 403 16 521 117

4 286 789 17 071 794

4 003 519 17 184 030

3 184 621 17 057 141

16

24 630 381

26 025 663

24 462 782

20 850 520

21 358 582

21 187 548

20 241 763

mezir. index

105,7

94,0

85,2

102,4

99,2

95,5


Tabulka 5.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2012 (osob) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

16.1 16.2

10 386 34 533

10 187 34 564

10 149 33 695

8 949 30 066

8 073 28 103

7 666 27 571

7 113 26 948

16

44 919

44 751

43 844

39 015

36 176

35 237

34 061

mezir. index

99,6

98,0

89,0

92,7

97,4

96,7


%


Tržby za VV a S

105

%

100

115 110

95

105

90

100

85

95

80

90

75

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 16

2011

85

2012

2006

ZP

2007

2008

CZ-NACE 16

2009

2010

2011

2012

ZP


110 105 100 95 90 85 80

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 16

2010

2011

2012

ZP



73


Ukazatel osobních nákladů ve sledovaném období let 2006 až 2012 vykazoval v letech 2007 a 2008 nárůst, avšak v letech 2009 až 2011 výrazně poklesl, což bylo způsobeno především dopadem krize, nižším počtem pracovníků a z toho plynoucích nižších nákladů. Nárůst osobních nákladů byl zaznamenán v roce 2012, a to o 7,6 % jako důsledek mírného oživení trhu (tabulka 5.6). Tabulka 5.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

16.1 16.2

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2 379 654 8 018 536

2 551 532 8 554 100

2 645 365 9 176 417

2 455 863 8 418 132

2 281 297 7 971 568

2 165 303 7 570 841

2 241 530 8 231 350

10 398 190

11 105 632

11 821 782

10 873 995

10 252 865

9 736 143

10 472 880

mezir. index

106,8

106,4

92,0

94,3

95,0

107,6

16


5.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty dokladuje tabulka 5.7. V hodnoceném období vykazuje oddíl CZ-NACE 16 pokles v roce 2008 a 2009 o cca 4 %. V roce 2010 byl oproti roku 2009 naopak zaznamenán prudký nárůst (o 10,5 %), a to díky oživení trhu. V příznívých číslech se oddíl CZ-NACE 16 držel i v roce 2011 (nárůst o 1,8 % oproti roku 2010). Rok 2012 vykazuje oproti předchozímu roku mírný pokles produktivity práce (o 1,2 %), což je způsobeno poklesem produktivity práce ve skupině pilařských výrobků. Tabulka 5.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2012 (Kč/zam.) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

16.1 16.2

511 929 559 271

559 423 588 093

503 711 574 280

483 808 549 487

530 998 607 478

522 262 623 269

447 743 632 967

16

548 325

581 567

557 944

534 422

590 410

601 295

594 288

mezir. index

106,1

95,9

95,8

110,5

101,8

98,8



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

16.1 16.2

2 937 460 11 294 731

3 147 138 11 772 893

2 466 961 10 174 039

1 873 540 8 102 985

2 005 492 9 100 226

1 838 216 9 613 189

943 091 8 825 791

16

14 232 191

14 920 032

12 641 001

9 976 525

11 105 718

11 451 405

9 768 882

mezir. index

104,8

84,7

78,9

111,3

103,1

85,3




120

%

115

115

105

110

95

105

85

100

75

95

2006

2007

2008

CZ-NACE 16

2009

2010

2011

2012

ZP

65

2006

2007

2008

CZ-NACE 16



74

2009

2010

2011 ZP

2012


Ukazatel hrubý operační přebytek v období 2006 – 2012 kopíruje vývoj ukazatele produktivita práce z účetní přidané hodnoty, což dokládá tabulka 5.8 a graf 5.3 a 5.4. tis. Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

16

16.1 2011

16.2

2012



5.3.4 Výkonová spotřeba Vývoj výkonové spotřeby, což je jeden z hlavních nákladových ukazatelů (náklady na energii, materiál apod.), probíhal ve sledovaném období v souladu s oběma předchozími ukazateli. Tuto skutečnost dokladuje tabulka 5.9. Tabulka 5.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

16.1 16.2

18 794 276 41 911 360

20 838 636 48 771 479

19 096 380 46 981 360

16 107 472 40 606 806

17 170 264 40 792 611

18 260 739 42 324 108

17 775 683 40 550 846

16

60 705 637

69 610 116

66 077 741

56 714 278

57 962 875

60 584 846

58 326 529

mezir. index

114,7

94,9

85,8

102,2

104,5

96,3


5.4 Zahraniční obchod 5.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod s komoditami dřevozpracujícího průmyslu (viz tabulka 5.10) vykazoval v letech 2009 až 2012 kladné obchodní saldo, které v roce 2012 dosáhlo hodnoty 15,246 mil. Kč. Tento trend potvrzuje negativní stránku vývozu surového dřeva bez přidané hodnoty.

75


Tabulka 5.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 16 v b.c. v letech 2009 - 2012 Vývoz celkem (mil.Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

16.1 16.2

10 040,8 16 283,1

10 194,6 18 258,8

9 569,2 20 192,4

9 519,4 20 652,1

16

26 323,9

28 453,4

29 761,6

30 171,5

mezir. index

108,1

104,6

101,4


CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

4 950,5 9 555,8

4 485,7 10 035,5

4 247,2 10 418,3

4 562,6 10 362,1

14 506,3

14 521,2

14 665,5

14 924,7

mezir. index

100,1

101,0

101,8

16.1 16.2 16

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA 16.1 16.2 16

2009

2010

2011

2012

5 090,3 6 727,3

5 708,9 8 223,3

5 322,0 9 774,1

4 956,8 10 290,0

11 817,6

13 932,2

15 096,1

15 246,8


5.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2012

Slovensko 9%

Itálie 7%

Švýcarsko Polsko 3 % 5%

Nizozemí 2% Japonsko 2% Ostatní 18 %

Rakousko 14 %


Slovensko 10 % Polsko 12 %

Čína Rusko 5% 4%

Ukrajina 3% Belgie 2% Ostatní 22 %

Rakousko 16 % Německo 26 % Pramen: ČSÚ; údaje k 22. 4. 2013


Výrobci v CZ-CPA 16 vyváží nejvíce produktů do členských zemí EU, především do sousední SRN (40 %), Rakouska (14 %), Slovenaska (9 %) a Itálie (7 %). Do SRN se dodává hlavně řezivo, výrobky stavebního truhlářství a palety. V Rakousku je zájem zejména o kulatinu, řezivo, dýhy, aglomerované výrobky 76


a překližky. Celkově do zemí EU vyváží ČR cca 80 % z celkové produkce CZ-CPA 16. Jedničkou v dovozu dřevařských výrobků je SRN (26 %), následují Rakousko (16 %) a Polsko (12 %). Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu se z dlouhodobého pohledu mění jen minimálně (graf 5.5).

5.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Český dřevozpracující průmysl je schopen produkovat vysoce konkurenceschopné výrobky v obou dvou skupinách oddílu. Velkou konkurenční výhodou jsou domácí zdroje obnovitelné ekologické suroviny, které jsou předpokladem k dalšímu rozvoji a zvyšování objemu a kvality výroby, a to i v kategoriích sofistikovaných výrobků. Zvyšuje se podíl dřevařských výrobků s označením jakosti a pokračuje provádění certifikace spotřebitelského řetězce dřevařských výrobků dle systému PEFC a FCI. ČR i nadále zaostává ve využívání dřeva za vyspělými zeměmi EU, a to ve stavebnictví. Především se jedná o růst spotřeby dřeva a výrobků z něho v příslušných oddílech zpracovatelského průmyslu, zvýšení výstavby nízkoenergetických dřevěných rodinných domů a dalších aplikací dřevěných prvků jako jsou složité střešní konstrukce, atypické okenní rámy, podlahy a obklady vnějších stěn s cílem dosažení vyšší konkurenceschopnosti vůči stavbám z klasických stavebních materiálů. Bude nutné zvýšit také podíl využití odpadů z výroby formou např. pelet. Tomuto cíli by mělo také pomoci rozšiřování činnosti tzv. dřevařských klastrů, které byly zakládány s perspektivou účasti zahraničních subjektů. Modernizaci výroby v oddíle by pak měla pomoci nová prorůstová opatření na podporu malého a středního podnikání ale také podpory v rámci Operačního programu podnikání a inovací financovaného se spoluúčastí prostředků ze strukturálních fondů EU. Klíčovou otázkou dalšího rozvoje dřevařského průmyslu je zvyšování konkurenceschopnosti našich výrobců a to cestou zavádění nejnovějších technik a technologií a v uplatňování moderních metod řízení. Čeští výrobci v dřevozpracujícím průmyslu patří kvalitou svých produktů i jejich cenou k žádaným dodavatelům nejen na tuzemském trhu, ale rovněž na trzích ostatních zemí v EU i jinde ve světě. Příznivé předpoklady zde existují i v oblasti posílení spolupráce ve vědě a výzkumu se zahraničními partnerskými organizacemi.

77

Výroba papíru a výrobků z papíru

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6.1 Charakteristika oddílu Výroba buničiny, papíru a výrobků z papíru patří k důležitým oddílům zpracovatelského průmyslu ČR s dobrou environmentální výkonností. Je založena na obnovitelných surovinách (dřevní hmota) a druhotných surovinách (sběrový papír), především tuzemského původu. Její výrobky nacházejí uplatnění ve všech ostatních oddílech zpracovatelského průmyslu, především však v polygrafickém průmyslu a ve výrobě obalů včetně recyklovatelných, ale rovněž například při výrobě lehkých reklamních regálů. Výroba vlákniny a papíru probíhá v uzavřeném cyklu a je investičně velmi náročná. Vysoká spotřeba energie je z velké části kryta z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla z výroby. Podle klasifikace ekonomických činností se oddíl CZ-NACE 17 člení na dvě skupiny: l l

17.1 Výroba buničiny, papíru a lepenky; 17.2 Výroba výrobků z papíru a lepenky.

Podíly skupin oddílu 17 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) v roce 2012 ukazuje, že významnější zastoupení v rámci oddílu má skupina 17.2 Výroba výrobků, z papíru a lepenky, jejíž podíl činí 62,3 % (2011 to bylo 61,2 %). Také z dlouhodobého pohledu se podíly jednotlivých skupin v oddíle mění meziročně jen minimálně. 17.1 37,7 %

17.2 62,3 %

17.1 Výroba buničiny, papíru a lepenky 17.2 Výroba výrobků z papíru a lepenky Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


6.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu v roce 2012 činil 1,66 % a celulózopapírenský průmysl se jím řadí mezi méně významné zpracovatelské oddíly. Zpracovává především domácí obnovitelnou surovinu a jeho rozhodující výrobní kapacity jsou lokalizovány v severomoravském, severočeském a jihočeském kraji. Jeho podíl na ÚPH zpracovatelského průmyslu dosáhl v uplynulém roce 1,7 %, stejně jako v počtu pracovníků. Souhrnně lze konstatovat, že v roce 2012 se v průmyslu papíru a celulózy zvýšila produkce u papírů a vlnitých lepenek, zatímco u papírenských vláknin a výrobků z nich meziročně poklesla. Sekce papíru a lepenky zaznamenala solidní nárůst o 7 %. Meziročně se snížila jen výroba hygieckých a tissue papírů (-22 %) na 4 518 tun, zatímco naopak vzrostla výroba grafických papírů (+9 %) na 67 329 tun a výroba ostatních papírů a lepenek (+7 %) na 712 572 tun. Celkově se výroba této sekce zvýšila o 7 % na 784 419 tun. Výroba 79


vláknin v roce 2012 mírně poklesla, zhruba o jedno procento na 692 474 tun, z toho výroba chemické buničiny rovněž o jedno procento na 688 848 tun. U výrobků z papírů a lepenek byl vykázan pokles o 3 % na 447 207 tun, produkce vlnité lepenky přitom stagnovala na loňské úrovni 423 tis. tun. V důsledku stále častěji se opakujících přírodních katastrof, v podobě sněhových kalamit, polomů a nebo povodní, měl tento oddíl méně příznivé výrobní podmínky, hlavně pokud se jedná o dostupnost surové hmoty a zpracovává i přírodními živly poškozenou hmotu.

6.3 Hlavní ekonomické ukazatele 6.3.1 Cenový vývoj Cenový vývoj v oddíle dle klasifikace CZ-CPA dokladuje tabulka 6.1. Ve sledovaném období došlo v roce 2009 k meziročnímu poklesu cen výrobců o 5,4 %. Do období růstu se ceny výrobců vrátily v roce 2010, a to nárůstem o 2 %, zatímco v roce 2011 činil meziroční nárůst 4,6 %. V roce 2012 ceny výrobců znovu poklesly a to o 1,5 %. Tabulka 6.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2012


Název Buničina, papír a lepenka Výrobky z papíru a lepenky

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

2012

17.1 17.2

95,8 100,7

93,2 95,1

113,0 98,4

105,8 104,2

95,5 99,3

17

99,5

94,6

102,0

104,6

98,5

Papír a výrobky z papíru Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

6.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v oddíle celulózopapírenského průmyslu za období let 2006 - 2012 ukazují tabulky 6.2, 6.3, 6.4, 6.5 a graf 6.2. Tabulka 6.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 17 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

17.1 17.2

128 616

144 611

148 614

166 641

183 778

203 775

223 910

17

744

755

762

807

961

958

1 133



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

17.1 17.2

23 968 882 30 549 212

26 348 158 34 663 567

21 508 467 34 346 335

18 822 726 29 930 442

21 547 121 32 324 646

21 602 084 33 865 000

21 314 107 35 295 887

17

54 518 093

61 011 726

55 854 802

48 753 168

53 871 767

55 467 083

56 609 993

mezir. index

111,9

91,5

87,3

110,5

103,0

102,1


Vývoj počtu podniků v rámci oddílu naznačuje tabulka 6.2, ze které vyplývá, že od roku 2006 do roku 2012 se počet aktivních společností v oddíle plynule zvýšoval a v roce 2012 byl meziroční nárůst o 18,3 % na současných 1 133 subjektů, přičemž šlo většinou o malé a mikropodniky, neboť jen 191 subjektů mělo 20 a více zaměstnanců. 80

Výroba papíru a výrobků z papíru


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

5 678 865 8 399 402

6 751 940 9 380 515

4 621 403 9 981 660

3 973 989 8 910 967

4 871 492 8 903 647

4 068 358 8 598 057

3 917 155 9 224 470

14 078 267

16 132 456

14 603 063

12 884 956

13 775 139

12 666 415

13 141 625

mezir. index

114,6

90,5

88,2

106,9

92,0

103,8

17.1 17.2 17



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

17.1 17.2

5 684 15 382

5 570 16 278

5 013 15 968

4 395 14 375

3 949 14 362

3 669 14 113

3 291 14 681

17

21 066

21 848

20 981

18 769

18 312

17 783

17 972

mezir. index

103,7

96,0

89,5

97,6

97,1

101,1


Ukazatel tržby za prodej VV a S v období posledních sedmi let vykázal v roce 2008 meziroční pokles o 8,5 %, který pokračoval i v roce 2009 (-12,7 %), což bylo způsobeno celoevropskou hospodářskou recesí. V následujících letech, především díky zvýšené poptávce po jeho výrobcích, se tento ukazatel znovu postupně zvyšoval. V rámci CZECH TOP 100 jako jediný papírenský podnik figuroval v roce 2012 na 61. místě Mondi Štětí, a.s. s tržbami 8,8 mld. Kč. Ukazatel účetní přidané hodnoty vykázal v letech 2008/2009 rovněž výrazný meziroční pokles, a to o 11,8 %, v roce 2010 však stoupl o 6,9 %. Po opětovném propadu v roce 2011 o 8 % znovu ÚPH vzrostla v roce 2012 o 3,8 %. %


105

Tržby za VV a S %

115

100

109

95

103

90

97

85

91

80

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 17

2011

85

2012

2006

2007

2008

CZ-NACE 17

ZP

2009

2010

2011

2012

ZP


117 109 101 93 85

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 17

2010

2011

2012

ZP



Vývoj počtu zaměstnanců v oddíle je ve sledovaném období 2006 - 2012 charakteristický tím, že od roku 2008 jejich počet neustále klesá. V roce 2011 dosáhl svého minima 17 783 osob, v roce 2012 však znovu 81


mírně vzrostl (+1,1 %). Ke snížení počtu pracovníků oproti výchozímu roku 2006 došlo především ve skupině 17.1, a to o 42 %. Tento stav souvisí mimo jiné i s nasazením výkonnějších výrobních zařízení v rámci oddílu a tudíž i s potřebou nižšího počtu pracovníků obsluhy. Ve skupině 17.2 ve stejném období počet zaměstnanců klesl pouze o 4,6 %. Ukazatel osobní náklady měl do roku 2008 rostoucí tendenci, v roce 2009 vykázal pokles 8,1 % v důsledku úsporných opatření vynucených hospodářskou krizí. V dalších letech jeho hodnota stagnovala, což souvisí zejména s klesajícím počtem pracovníků. Tabulka 6.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

17.1 17.2

1 971 486 4 772 932

2 113 324 5 364 643

2 155 559 5 595 756

1 803 492 5 317 377

1 698 648 5 442 723

1 624 776 5 501 839

1 563 424 5 680 019

17

6 744 418

7 477 967

7 751 315

7 120 869

7 141 370

7 126 615

7 243 443

mezir. index

110,9

103,7

91,9

100,3

99,8

101,6


6.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj podílových ukazatelů v období 2006 až 2012 je zřejmý z tabulek 6.7, 6.8 a grafu 6.3 a 6.4. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty má ve sledovaném období kolísavý trend. V roce 2007 vykázala nárůst o 10,5 %, v následujícím roce pak pokles o 5,7 %, v roce 2010 opět vzrostla o 9,6 %, s následným propadem v roce 2011 o 5,3 %. Rok 2012 je však opět ve znamení mírného růstu (o 1,6 %). Značné výkyvy v tomto ekonomickém ukazateli jsou jednoznačně důsledkem hospodářské recese, hlavně v letech 2008 - 2009. Oddíl celulózopapírenského průmyslu se však kromě toho, díky přírodním katastrofám v letech 2006 – 2012, potýkal s nepravidelným přísunem dřevní hmoty (vlákniny), což mělo vliv na plynulost výroby a na produktivitu práce. Pro další růst tohoto ukazatele je důležité dodržování a zvyšování špičkové kvality výrobků. Při zadávání zakázek jsou proto preferovány společnosti, které jsou držiteli ISO norem řízení a kvality. Vývoj hrubého operačního přebytku v letech 2006 - 2012 dokladuje tabulka 6.8, která v podstatě kopíruje výsledky ukazatele produktivity práce z účetní přidané hodnoty. Zatímco v roce 2010 tento ukazatel vykázal výrazný nárůst o více než 15 %, v roce 2011 naopak poklesl o 16,5 %. V roce 2012 však znovu vzrostl o 6,5 %. Kolísání tohoto ukazatele bylo způsobeno druhotným dopadem následků hospodářské recese. Oživení trhů nastalo v roce 2012. Tabulka 6.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2012 (Kč/zam.) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

17.1 17.2

999 162 546 049

1 212 110 576 285

921 815 625 105

904 270 619 909

1 233 484 619 923

1 108 725 609 223

1 190 174 628 328

17

668 301

738 397

696 002

686 490

752 252

712 295

731 218

mezir. index

110,5

94,3

98,6

109,6

94,7

102,7



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

17.1 17.2

3 707 379 3 626 469

4 638 616 4 015 872

2 465 844 4 385 904

2 170 497 3 593 590

3 172 845 3 460 924

2 443 582 3 096 218

2 353 731 3 544 451

17

7 333 848

8 654 488

6 851 748

5 764 087

6 633 768

5 539 800

5 898 182

mezir. index

118,0

79,2

84,1

115,1

83,5

106,5


82

Výroba papíru a výrobků z papíru %


120

%

115

113

110

101

105

89

100

77

95

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 17

2011


125

65

2012

2006

2007

ZP

2008

2009

CZ-NACE 17

2010

2011

2012

ZP



tis. Kč/zam.

1300 1100 900 700 500 300 100

ZP

17

17.1 2011

17.2

2012




2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

17.1 17.2

18 544 564 23 255 851

19 871 406 26 705 339

16 859 051 25 407 983

14 683 679 21 995 729

16 875 628 24 683 631

17 888 817 26 678 457

17 532 649 27 586 173

17

41 800 416

46 576 744

42 267 034

36 679 408

41 559 259

44 567 275

45 118 822

mezir. index

111,4

90,7

86,8

113,3

107,2

101,2


Výkonová spotřeba v oddíle CZ-NACE 17 vykázala v rámci sledovaného období výrazný pokles v letech 2008 a 2009 (o 13,2 %), poté se však díky oživení začala zvyšovat o 13,3 % v roce 2010 a tento trend s nižší dynamikou pokračoval i v letech 2011 a 2012 (tabulka 6.9).

83


6.4 Zahraniční obchod 6.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 6.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 17 v b.c. v letech 2009 - 2012 Vývoz celkem (mil.Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

17.1 17.2

15 957,4 20 599,2

17 788,2 21 677,8

18 804,0 22 722,0

18 592,6 24 144,0

17

36 556,6

39 466,0

41 526,0

42 736,6

mezir. index

108,0

105,2

102,9

CZ-CPA

Dovoz celkem (mil.Kč) 2009

2010

2011

17.1 17.2

23 700,7 17 205,2

25 647,4 19 531,8

26 420,7 20 806,6

25 988,5 20 900,5

17

40 905,9

45 179,2

47 227,3

46 889,0

mezir. index

110,4

104,5

99,3

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2012

2009

2010

2011

2012

17.1 17.2

-7 743,3 3 394,0

-7 859,2 2 146,0

-7 616,7 1 915,4

-7 395,9 3 243,5

17

-4 349,3

-5 713,2

-5 701,3

-4 152,4


Vývoj zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 17 v letech 2009 - 2012 dokumentuje tabulka 6.10. V zahraničním obchodě s výrobky CZ-CPA 17 převyšuje dovoz nad vývozem, tudíž záporná obchodní bilance, zejména vlivem vysokého objemu dovozu speciálních druhů papírů s vyšší přidanou hodnotou pro polygrafický průmysl. V důsledku toho celulózopapírenský průmysl vykázal záporné obchodní saldo ve všech sledovaných letech, v roce 2012 to bylo ve výši 4,15 mld. Kč. Přitom zatímco ve skupině CZ-CPA 17.1 se záporné saldo pohybuje kolem 7,4 až 7,9 mld. Kč, ve skupině CZ-CPA 17.2 je vždy kladné – v roce 2012 to bylo 3,2 mld Kč.

6.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu ukazuje graf 6.5. Teritoriální rozdělení obchodní výměny s výrobky CZ-CPA 17 je již řadu let téměř neměnné a v roce 2012 zaznamenalo jen nepatrné změny oproti předcházejícímu roku. Největším naším odběratelem papíru je tradičně Německo (pětinový podíl na našem vývozu), Polsko (12 %), Slovensko (11 %) a Itálie (6 %). Na straně dovozců je největším dodavatelem do ČR rovněž Německo (31 %), Polsko (12 %) a Rakousko shodně se Slovenskem (8 %). Tyto čtyři naše sousední země se na dovozu do ČR v roce 2012 dohromady podílely 59 % ( v roce 2011 to bylo 58 %).

84

Výroba papíru a výrobků z papíru Vývozní teritoria v roce 2012 Rakousko Itálie 5 % 6%

Slovensko 11 %

Maďarsko 4%

V. Británie 4% Nizozemí 4%

Polsko 12 % Ostatní 34 %


Slovensko 8% Rakousko 8%

USA Itálie 4 % 5%

Polsko 12 %

Švédsko 4% Francie 4% Ostatní 24 %

Německo 31 % Pramen: ČSÚ - údaje k 22. 4. 2013


6.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Český papírenský průmysl je dlouhodobě nedílnou součástí celoevropského papírenského průmyslu, který má jako zastřešující organizaci CEPI (Konfederace evrospkých papírenských průmyslu ) a sdružuje 18 evropských zemí, 16 z EU a dále Norskoa a Švýcarsko. V roce 2012 bylo v Evropě vyrobeno 99,1 mil. tun papíru a lepenky (PaL) tj. o 2 % méně než v roce předcházejícím. Je to o 10 % méně že v předkrizovém roce 2008. Nicméně odborníci soudí, že tento propad výroby nebyl zdaleka tak citelný, jako u některých dalších zpracovatelských oddílů. Přitom vývoj v jednotlivých zemích byl diferencovaný. Zatímco v Rakousku, Polsku a částečně i ve Švédsku produkce PaL meziročně vzrostla, ve Francii, Finsku a Itálii naopak poklesla o 5 – 6 %. Německo, které je v Evropě produkční jedničkou a tvoří z evropského objemu zhruba jednu čtvrtinu, zaznamenalo meziroční pokles pouze o 0,4 %. Náš celulózopapírenský průmysl přitom patří v Evropě k těm méně význaným, neboť jedo podíl na výrobě buničiny byl v roce 2012 necelých 0,8 %, v případě vlákniny to bylo téměř 1,8 %. Naše zapojení do evropského papírenského průmyslu významně ovlivňuje současné výrobní možnosti a především krytí reálných potřeb z tuzemských zdrojů, ale také exportní možnosti, neboť převážná část našich produktů putuje do zemí EU-28. V zájmu zvýšení konkurencescopnosti českého papírenského průmyslu bude naším hlavním cílem zajistit takové podmínky, které by předešly odrazování zahraničních investorů od výstavby nových moderních papírenských kapacit na našem území. Jedná se kupříkladu o zajištění dostupnosti základní suroviny – dřevní hmoty pro papírenský průmysl, kde hrozí její možný přesun do výroby energie z obnovitelných zdrojů a zajistění efektivního zpracování do podoby žádaných průmyslových výrobků včetně výrobků pro zdravotnictví a hygienu. Závažným problémem jsou v posledních letech prudké klimatické výkyvy, které znemožňují souvislou těžbu základní suroviny pro oddíl dřeva. Zároveň nutno zabránit snižování konkurenceschopnosti českých firem na evropském trhu vytvářením nerovných podmínek oproti potenciálním konkurentům a zbytečným zpřísňováním ekologických limitů EU, bez odpovídajícího prospěchu pro životní prostředí. 85


Environmentální cíle v papírenském průmyslu je třeba posuzovat s ohledem na jejich ekonomické a sociální dopady. Tento přístup zohledňuje princip trvale udržitelného rozvoje, založeného na dynamické vyváženosti tří pilířů – ekonomického, sociálního a ekologického. Uvedený přístup hájí český papírenský průmysl společně se všemi členskými zeměmi CEPI. Předběžné výsledky oddílu CZ-NACE 17 za první pololetí 2013 ukazují, že tržby (organizace s 20 a více zaměstnanci) se pohybují zhruba na úrovni přechozího roku (meziroční nárůst o 0,2 %) a počet pracovníků se zvýšil o necelé jedno procento. Vzhledem k tomu, že v současné době probíhá insolvenční řízení se společností JIP – Papírny Větřní, jejíž problémy nastaly zhruba před pěti lety, lze očekávat, že v lepším případě bude výroba PaL v Česku stagnovat na úrovni 2012. Spíše je možno však předpokládat její pokles, což souvisí také s tím, že ani v evropském papírenském průmyslu se v roce 2013 situace zatím nezlepšila.

86

Tisk a rozmnožování nahraných nosičů

7. CZ-NACE 18 - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ

7.1 Charakteristika oddílu Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (dále polygrafický průmysl) zpracovává informace do podoby hmotného výrobku jako novin, knih, časopisů, merkantilu a nahraných nosičů zvuku a obrazu a charakterem výroby se liší od ostatních oddílů zpracovatelského průmyslu. Jeho výrobky se uplatňují ve všech oddílech zpracovatelského průmyslu a zasahují do oblasti vzdělávání a kultury. Tisk a rozmnožování nahraných nosičů se v souladu s klasifikací ekonomických činností CZ-NACE 18 člení na dvě skupiny: l 18.1 Tisk l 18.2

a činnosti související s tiskem; Rozmnožování nahraných nosičů.

Podíly jednotlivých skupin CZ-NACE 18 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 znázorňuje graf 7.1. 18.2 8,4 %

18.1 91,6 %

18.1 Tisk a činnosti související s tiskem 18.2 Rozmnožování nahraných nosičů Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


V roce 2012, v porovnání s předchozími roky, se podíly jednotlivých skupin na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb výrazně neměnily. Podíl skupiny 18.1 činil 91,6 % (v roce 2011 to bylo 91 %), skupina 18.2 se na tržbách oddílu podílela 8,4 % (v roce 2011 činil podíl 9 %).

7.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Polygrafický průmysl je charakteristický značnou investiční náročností a potřebou vysoce kvalifikované pracovní síly. Investice zahraničního kapitálu do odvětví a využívání investičních pobídek, umožňují dynamický rozvoj digitalizace výrobní techniky a technologických postupů. V důsledku těchto změn se mění zařazení jednotlivých skupin, dochází k fúzím vydavatelských společností s tiskařskými kapacitami a k rozvoji nových alternativních médií, především MP 3, MP 4, 3D tisku a HD a 3D TV obrazu, ale také tzv. cross médií, on-line publikování atd.

87


7.3 Hlavní ekonomické ukazatele 7.3.1 Cenový vývoj Vývoj cen produkce CZ-CPA 18 ve sledovaném období vykazuje mírně kolísavou tendenci. Výjimkou byl rok 2010, kdy byl oproti roku 2009 zaznamenán značný pokles cen, a to o 7,9 % v důsledku opožděných dopadů ekonomické recese. Obrat nastal v roce 2011 a 2012, kdy cenový index klesl meziročně jen nepatrně. Stejně jako v předchozích letech se ceny pohybovaly pod úrovní celostátního průměru inflace. Na cenový vývoj výrobků CZ-CPA 18 mají, vedle zmiňovaného dopadu krize, vliv další faktory, především je to přebytečná nabídka výrobních kapacit a tudíž velká konkurence mezi tiskárnami. Vývoj cen v CZ-CPA 18 dokladuje tabulka 7.1. Skupina 18.2 není statisticky sledována. Tabulka 7.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2012


Název Tisk a služby související s tiskem Rozmnožování nahraných nosičů

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

2012

18.1 18.2

98,0 x

100,3 x

92,1 x

99,6 x

99,8 x

18

98,0

100,3

92,1

99,6

99,8

Tiskařské a nahrávací služby Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

7.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj počtu podniků v rámci CZ-NACE 18 v letech 2006 - 2012 ukazuje, že od roku 2008, kdy byl počet společností maximální, nastal od následujícího roku postupný pokles tohoto ukazatele. V roce 2012 se snížil počet podniků oproti předchozímu roku o 110 subjektů na 8 647, přičemž převážnou část tvoří malé společnosti a mikropodniky. Tabulka 7.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 18 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

18.1 18.2

7 873 596

8 908 610

9 008 606

8 996 615

8 785 686

7 977 780

7 800 847

18

8 469

9 518

9 614

9 611

9 471

8 757

8 647



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

18.1 18.2

37 708 347 3 159 894

40 084 885 4 856 494

41 138 592 5 813 845

37 396 263 4 152 216

36 945 304 3 744 704

35 098 632 3 902 855

33 643 731 3 072 265

18

40 868 241

44 941 379

46 952 437

41 548 478

40 690 008

39 001 487

36 715 996

mezir. index

110,0

104,5

88,5

97,9

95,9

94,1



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

18.1 18.2

12 065 174 1 046 379

12 088 820 1 492 695

12 738 675 1 700 526

11 602 173 1 475 378

11 425 443 1 296 131

10 704 511 1 297 210

10 341 114 1 084 441

18

13 111 552

13 581 516

14 439 200

13 077 551

12 721 574

12 001 722

11 425 554

mezir. index

103,6

106,3

90,6

97,3

94,3

95,2


88


Tržby za prodej VV a S ve stejném období vykazovaly od roku 2009 trvalý pokles, a to nejen v důsledku hospodářské recese, ale i z důvodu změny zájmu o portfolio výrobků. Celosvětový i domácí pokles výroby se projevil především u skupiny 18.2. Rozmnožování nahraných nosičů obrazu a zvuku. U účetní přidané hodnoty nastal rovněž od roku 2009 trvalý pokles a svým vývojem v podstatě kopíruje ukazatel tržeb za prodej VV a S. Tabulka 7.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2012 (osob) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

18.1 18.2

19 482 1 388

19 817 1 635

20 294 1 657

17 847 1 549

16 953 1 558

16 513 1 590

16 089 1 644

18

20 870

21 451

21 951

19 396

18 511

18 103

17 734

mezir. index

102,8

102,3

88,4

95,4

97,8

98,0


Obdobný trend, jako u tržeb za VV a S a UPH, můžeme v letech 2006 – 2012 vysledovat také u počtu zaměstnaných osob. I zde byl zaznamenám v roce 2009 výrazný pokles počtu zaměstnaných osob (o 11,6 %). Počet zaměstnanců je ovlivněn zaváděním nových tiskárenských kapacit do provozu, průběžnou modernizací výroby CD a DVD nosičů, ale také poptávkou po populárních titulech a s tím související počty prodaných kusů. %


110

%

105

110

100

105

95

100

90

95

85

90

80

2006

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 18

85

2012

Tržby za VV a S

115

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 18

ZP

2010

2011

2012

ZP


115 110 105 100 95 90 85

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 18

2011

2012

ZP



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

18.1 18.2

6 013 964 444 931

6 579 588 511 481

6 935 970 739 377

6 279 959 672 715

6 187 550 628 895

6 173 530 611 341

6 128 566 659 525

18

6 458 895

7 091 069

7 675 347

6 952 674

6 816 445

6 784 871

6 788 091

mezir. index

109,8

108,2

90,6

98,0

99,5

100,0


89


Osobní náklady se až do roku 2008, kdy nárůst činil 8,2 % oproti předchozímu roku, zvyšovaly. V letech 2009 - 2012 však začaly mírně klesat, což souviselo s poklesem počtu pracovníků, úsporami vynucenými celosvětovou hospodářskou krizí, ale i tvrdým konkurenčním bojem.


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

18.1 18.2

619 292 754 048

610 027 913 242

627 704 1 026 512

650 093 952 274

673 953 831 676

648 267 815 783

642 727 659 504

18

628 252

633 131

657 802

674 231

687 232

662 981

644 283

mezir. index

100,8

103,9

102,5

101,9

96,5

97,2


Ukazatel produktivita práce z účetní přidané hodnoty vykazoval ve sledovaném období až do roku 2010 růst, v roce 2011 následně pokles o 3,5 % a v roce 2012 tento pokles pokračoval (tabulka 7.7 a graf 7.3 a 7.4). Ukazatel hrubý operační přebytek vykazoval ve sledovaném období let 2006 - 2012, vyjma roku 2008, výrazný pokles, který v letech 2011 a 2012 činil meziročně 10,0 % (tabulka 7.8). Tabulka 7.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

18.1 18.2

6 051 210 601 447

5 509 233 981 214

5 802 704 961 149

5 322 214 802 663

5 237 893 667 236

4 530 982 685 869

4 212 548 424 915

18

6 652 657

6 490 447

6 763 853

6 124 877

5 905 129

5 216 851

4 637 463

mezir. index

97,6

104,2

90,6

96,4

88,3

88,9


%


120

%

115

105

110

95

105

85

100

75

95

2006

2007

2008

CZ-NACE 18

2009

2010

2011


115

2012

ZP

65

2006

2007

2008

CZ-NACE 18



90

2009

2010

2011 ZP

2012


tis. Kč/zam.

900 800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

18

18.1 2011

18.2

2012




2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

18.1 18.2

26 224 693 2 137 083

28 340 490 3 384 569

28 853 070 3 894 939

26 527 511 2 688 823

25 922 731 2 565 755

24 891 976 2 646 600

23 737 052 2 012 615

18

28 361 776

31 725 058

32 748 009

29 216 334

28 488 485

27 538 576

25 749 667

mezir. index

111,9

103,2

89,2

97,5

96,7

93,5


Výkonová spotřeba do roku 2008 rostla, v krizovém roce 2009 se snížila o téměř 11,0 % a v dalších letech tento pokles pokračoval.

7.4 Zahraniční obchod 7.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 18 v letech 2009 - 2012 ukazuje tabulka 7.10, přičemž skupina 18.2 není statisticky sledována. Produkce CZ-CPA 18 dosáhla ve všech letech sledovaného období kladné obchodní saldo, které však kolísalo a v roce 2012 činilo pouze 54,4 mil. Kč.

91


Tabulka 7.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 18 v b.c. v letech 2009 - 2012

Vývoz celkem (mil.Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

18.1 18.2

350,1 x

337,2 x

530,2 x

607,2 x

18

350,1

337,2

530,2

607,2

mezir. index

96,3

157,2

114,5 2012


CZ-CPA

2009

2010

2011

18.1 18.2

202,6 x

260,5 x

525,6 x

552,8 x

18

202,6

259,4

525,6

552,8

128,0

202,6

105,2

mezir. index

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

18.1 18.2

147,5 x

76,7 x

4,6 x

54,4 x

18

147,5

77,8

4,6

54,4


7.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2012 Švýcarsko 2% Švédsko 2% Rakousko 1% Ostatní 5%

Maďarsko 3% Polsko 3% Slovensko 5% Nizozemí 13 %


Belgie 12 %

Švýcarsko Čína 5 % 8%

USA 4%

Rakousko 4% Polsko 2% Ostatní 5%

Německo 20 % Japonsko 40 % Pramen: ČSÚ – údaje k 22. 4. 2013


Teritoriální struktura zahraničního obchodu s výrobky polygrafického průmyslu v roce 2012 je uvedena v grafu 1.5. 92


Jasně největším obchodním partnerem ČR je tradičně SRN, která se v roce 2012 podílela na našem vývozu 66 %. Dalšími významnými obchodními partnery jsou Nizozemsko (13 %) a Slovensko (5 %). V dovozu jsou největšími obchodními partnery Japonsko (40 %), SRN ( 20 %), dále Belgie (12 %), Čína (8 %) a Švýcarsko (5 %). Z uvedeného grafu vyplývá, že zahraniční obchod se uskutečńuje především se zeměmi EU a s tradičními zámořskými partnery (Japonsko, USA).

7.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Pozice polygrafického průmyslu v rámci průmyslu zpracovatelského není z ekonomického hlediska nikterak významná, a to platí jak pro Českou republiku, tak pro další země v EU. Dlouhodobě je vývoj v polygrafickém průmyslu charakterizován úzkou spoluprací českých subjektů s partnery v EU, především Německem, což se týká zejména velkých společností. Několik velkých firem, s účastí zahraničních partnerů, vyrábí na průmyslové bázi značnou část tištěných produktů, jako jsou noviny, knihy, časopisy, merkantil a jsou úzce propojeny se zahraničními odběrateli. Středně velké společnosti jsou formou kooperace schopny vyrobit všechny běžné polygrafické produkty. Celosvětový dlouhodobý pokles výroby zaznamenalo rozmnožování nahraných nosičů. Zatímco výroba klasických LP desek se v roce 2012, v porovnání s předchozím rokem, zvýšila, prodej CD a DVD nosičů včetně Blue ray dále klesal. Ani nadějná novinka, formát 3D určený pro domácí kino, nezaznamenala očekávaný růst a je na ústupu, především v důsledku nedostatku titulů a vysoké pořizovací ceny. Vysoké ztráty v tomto zpracovatelském oddílu způsobuje přetrvávající pirátské kopírování zvukových a obrazových záznamů z internetu, stahování hudby na přehrávače MP 3 a šíření hudby dalšími nosiči. Samostatnou kapitolou je vydávání knih, kde sice roste počet titulů, ale jejich náklady klesají. Tento obor také vážně ohrožuje nástup rychle se šířících e-knih. Roste počet prodaných čteček, které jsou populární především pro snadný přenos a rostoucí počet digitalizovaných titulů, které lze „stahovat“ přes internet. Nejdůležitější skupinu v rámci polygrafického průmyslu tvoří novinové tiskárny. Všichni významní vydavatelé novinových titulů, deníků i periodik si v průběhu posledních let vybudovali vlastní tiskárenské kapacity vybavené moderními digitálními technologiemi. Technické vybavení našich velkých tiskáren je na úrovni srovnatelné s jejich konkurenty v nejvyspělejších zemích. Relevantním trhem se pro špičkové české tiskárny stala celá Evropa, přičemž dominantním partnerem pro naše firmy je jednoznačně SRN.

93

Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků

8. CZ-NACE 19 - VÝROBA KOKSU A RAFINOVANÝCH ROPNÝCH PRODUKTŮ 8.1 Charakteristika oddílu Charakteristickým rysem oddílu CZ-NACE 19 (výroba koksu a rafinovaných ropných produktů) je zpracování ropy a uhlí a jejich přeměna na produkty určené ke konečné spotřebě. Oddíl CZ-NACE 19 zahrnuje jak výrobu charakteristických produktů na vlastní účet (např, koksu, butanu, propanu, benzinu, petroleje – ke svícení, topného oleje), tak i činnosti zpracovatelské (např. rafinace na zakázku). Tento oddíl zahrnuje výrobu plynů jako jsou etan, propan a butan jako produktů rafinace ropy. Převládající výrobní skupinou tohoto oddílu je rafinerské zpracování ropy, která v roce 2012 zaujímala ve vztahu k dosaženým tržbám 97,0% podíl v rámci celého oddílu. Zbylé 3 % tržeb pak připadla na výrobu koksárenských produktů. 19.1 3%

19.2 97 %

19.1 Výroba koksárenských produktů 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


V rámci klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) je výroba koksu a rafinerských produktů z ropy zařazená do oddílu 19 dále členěna do následujících skupin (v závorce je uvedena výše zastoupení skupiny v oddíle z hlediska dosažených tržeb): 19.1 Výroba koksárenských produktů (3,0%); l 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů (97,0%). l

Z hlediska dosažených tržeb pokračuje i nadále trend posilování skupiny 19.2 na úkor skupiny 19.1. V roce 2010 činil podíl skupiny 19.2 na tržbách oddílu 92,5 %, v roce 2011 došlo k posílení skupiny 19.2 na tržbách oddílu o 3,3 % a skupina 19.2 tak generovala 95,8 % tržeb oddílu. Oproti roku 2011 pak posílila skupina 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů o další 1,2 % a zaujala tak 97% podíl na tržbách oddílu CZ-NACE 19.

8.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Oddíl CZ-NACE 19 je v porovnání s ostatními oddíly zpracovatelského průmyslu poměrně malý, do oddílu je zařazeno „pouze“ 37 podniků (stav v roce 2012), zatímco v celém zpracovatelském sektoru je vedeno 188 646 podniků. Počet podniků v oddíle Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů od krizového roku 2009 každoročně roste, stejně jako počet podniků v rámci celého zpracovatelského průmyslu. 95


Rovněž z hlediska generování pracovních míst je v rámci celého zpracovatelského průmyslu oddíl CZNACE 19 poměrně nevýznamný. Ve sledovaném oddíle bylo v roce 2012 zaměstnáno 0,2 % zaměstanců (tj. 2 254 lidí) z celého zpracovatelského sektoru (1 062 585 lidí), což znamená, že je zde zaměstnáno nejméně lidí v rámci celého zpracovatelském sektoru. S počtem zaměstnaných osob souvisí i nejnižší celková výše osobních nákladů v rámci oddílu vzhledem k ostatním oddílům zpracovatelského sektoru. Celkové dosažené tržby odddílu CZ-NACE 19 jsou oproti oddílu s největšími tržbami (výroba motorových vozidlel) sice výrazně nižší a v roce 2012 činily tržby v tomto oddílu pouze 4 % z celkových dosažených tržeb ve zpracovatelském sektoru, přesto je oddíl z hlediska dosahovaných tržeb poměrně významým sektorem zpracovatelského průmyslu. Podle předběžných odhadů dosáhly tržby oddílu CZ-NACE 19 v roce 2012 výše 136,97 mld. Kč, což z hlediska celkových tržeb ZP řadí oddíl na 10. místo (z 23 oddílů). Oproti roku 2011 došlo navíc k mírnému zlepšení postavení sledovaného oddílu v rámci zpracovatelského sektoru, kdy se na tržbách oddíl CZ-NACE 19 podílel „pouze“ 3,7 % (tj. zlepšení o 0,3 %). Tato skutečnost je dána pokračujícím trendem růstu tržeb oddílu CZ-NACE 19 od roku 2009 - ty rostou rychleji než činí růst tržeb v celém zpracovatelském sektoru. Dosahovaná výše účetní přidané hodnoty řadí oddíl CZ-NACE 19 v rámci zpracovatelského průmyslu na předposlední místo v rámci zpracovatelského sektoru. Dosahovaná UPH je velmi nízká i s přihlédnutím k velikosti oddílu dané dosaženými tržbami. Význam sledovaného oddílu však tkví nikoli v jeho velikosti, ale především ve skutečnosti, že produkty tohoto oddílu jsou využívány prakticky ve všech ostatních oddílech zpracovatelského průmyslu.

8.3 Hlavní ekonomické ukazatele 8.3.1 Cenový vývoj Cenový vývoj zachycuje tabulka 8.1, která vychází z údajů klasifikace produkce CZ-CPA (klasifikace podle činnosti). Cenový vývoj oddílu CZ-CPA 19 je výraznou měrou ovlivňován cenou vstupní suroviny, která pochází téměř výhradně z dovozu (domácí produkce se podílí cca okolo 2 %). Na dovozní cenu ropy tak mají vliv nejen tržní mechanismy nabídky a poptávky jako v případě jiných surovin, ale mezi další faktory patří spekulační nákupy pro dodání s časovým odkladem a zejména geopolitické vlivy projevující se v oblastech těžby, vnášející do obchodování prvek nestability. Vzhledem ke kotaci cen ropy na mezinárodních burzách pak i kurz amerického dolaru vůči ostatním měnám včetně CZK. Ceny od roku 2009, ve kterém vlivem krize došlo k výraznému cenovému poklesu produktů CZ-CPA 19 oproti roku 2008, zaznamenávají každoroční růst. Po razantním nárůstu cen produkce v roce 2010 však dochází v dalších letech k postupnému zpomalování růstu. Pohyby ceny koksu a rafinerských produktů z ropy však ve velké míře ovlivňují celý zpracovatelský průmysl. Tabulka 8.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2012 Název Koks a rafin. ropné produkty

Průměr od počátku roku Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

2012

19

114,1

70,9

130,7

122,9

110,3


8.3.2 Základní produkční charakteristiky Oddíl CZ-NACE 19 je specifickým oddílem zpracovatelského průmyslu, v rámci kterého je evidován jen velmi omezený počet podniků. Nízký počet podniků zařazený do oddílu vyplývá ze specifik rafinérského průmyslu (vysoké bariéry vstupu). V roce 2012 bylo evidováno 37 podniků, což znamená, že od roku 2009, kdy bylo evidováno „pouze“ 18 subjektů (nejméně od roku 2006), dochází ke každoročnímu nárůstu subjektů v tomto oddíle (nárůst 2012/2011 o 23,3% a více jak dvojnásobný nárůst oproti roku 2008). Rok 2012 zaznamenal nejvyšší počet podniků zařazených do sektoru od roku 2006. 96


Tabulka 8.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 19 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE 2006 19

19

2007

2008

2009

2010

2011

2012

19

22

18

26

30

37


Specifičnost oddílu CZ-NACE 19 spočívá i ve výši generovaných tržeb vzhledem k počtu podniků, jež těchto tržeb dosahují. Zatímco z hlediska počtu subjektů se jedná o malý oddíl, z hlediska dosahovaných tržeb se řadí k těm významným. Od roku 2009, kdy se v oddíle projevila krize (z důvodu ekonomického poklesu, došlo i k poklesu poptávky po ropě a ropných produktech a tento vývoj se odrazil i ve výrazném poklesu cen minerálních paliv a maziv), dochází v následujících letech k opětovnému postupnému růstu tržeb sledovaného oddílu a již v roce 2011 bylo dosaženo výše tržeb z předkrizového roku 2008. V roce 2012 již tržby dosáhly 136,97 mld. Kč, což představuje navýšení o 12,4 % oproti roku předchozímu, resp. navýšení o 26 % oproti roku 2010. Za zmínku však stojí skutečnost, že těchto tržeb je dosaženo za přispění výrazně vyššího počtu subjektů než v letech předchozích. Tabulka 8.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

104 821 164

96 506 963

121 176 583

78 732 163

108 705 748

121913 311

136 973 661

mezir. index

92,1

125,6

65,0

138,1

112,1

112,4

19


Účetní přidaná hodnota, jako jeden z významných produkčních ukazatelů, vykazuje výrazné meziroční kolísavé trendy. Zatímco v předkrizovém roce 2008 dosahovala ÚPH 5,3 mld. Kč, v letech následujících se k této hodnotě oddíl CZ-NACE 19 ani zdaleka nepřibližuje. Od roku 2008 bylo dosaženo nejvyšší ÚPH v roce 2010 (3,9 mld Kč), poté ale tento ukazatel opět razantně poklesl a v roce 2012 dosáhl hodnoty 2,8 mld. Kč, což představuje 5,9 % navýšení oproti roku 2011, avšak pouze 52 % hodnoty z roku 2008 a 71,2 % hodnoty z roku 2010. Tato situace odráží fakt, že na růstu tržeb oddílu se stále výrazněji podílí růst ceny ropy. Tabulka 8.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

4 492 066

4 163 835

5 336 474

2 198 987

3 899 836

2 620 207

2 774 831

mezir. index

92,7

128,2

41,2

177,3

67,2

105,9

19


Výroba paliv je z hlediska zaměstnanosti málo významné odvětví. Vzhledem k vysokému stupni automatizace výrobních provozů je zaměstnanost jen málo závislá na objemu produkce a tak případný nárůst nebo naopak pokles poptávky v příštích letech nebude mít na počet pracovníků v oddíle velký vliv. Naopak vzhledem k nízké produktivitě práce (vztažené k úrovni produktivity práce ve vyspělých zemích EU) je pravděpodobné, že i přes růst produkce bude poptávka po pracovnících spíše klesat - to se týká zejména zaměstnanců v koksárenství a rafinérském zpracování ropy. Tabulka 8.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2012 (osob) CZ-NACE 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

19

3 020

2 851

2 866

2 757

2 551

2333

2 253

mezir. index

94,4

100,5

96,2

92,5

91,4

96,6


Vývoj základních produkčních charakteristik (počet zaměstnanců, dosažené tržby za prodej vlastních výrobků a služeb a účetní přidané hotnoty) v letech 2006-2012 ukazuje graf 8.2.

97



106

%

100

130

94

118

88

106

82

94

76

82

70

2006

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 19

70

2012

Tržby za VV a S

142

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 19

ZP

2010

2011

2012

ZP


135 120 105 90 75 60 45

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 19

2011

2012

ZP



Vývoj osobních nákladů vykazovaných v oddíle CZ-NACE 19 odpovídá vývoji počtu zaměstnaných osob, tj. od roku 2009 dochází k jejich snižování. V roce 2012 osobní náklady poklesly o 3,5 % proti roku 2011 a o 13,1 % oproti roku 2010. Jejich výše je uvedena v tabulce 8.6. Pokud bychom chtěli zohlednit výši osobních nákladů k počtu zaměstnanců pracujících v oddíle (2 254 zaměstnanců v roce 2012), má výroba koksárenských a rafinerských produktů z ropy nejvyšší osobní náklady na pracovníka z celého zpracovatelského průmyslu (600 402,4 Kč v roce 2012, přičemž průměr ve zpracovatelském průmyslu činil v tomtéž období 410 489,1 Kč). Tabulka 8.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1 488 338

1 466 361

1 568 099

1 582 561

1 556 968

1401 821

1 353 307

mezir. index

98,5

106,9

100,9

98,4

90,0

96,5

19


8.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj ukazatele produktivity práce z účetní přidané hodnoty (vyjádřeno v Kč na zaměstnance) ukazuje 8.7. Lze konstatovat, že hodnoty tohoto ukazatele jsou v oddíle CZ-NACE 19 (i vzhledem k nízkému počtu zaměstnanců) vysoké (v rámci zpracovatelského průmyslu to byl v roce 2012 druhý nejvyšší po oddíle 11 výroba nápojů), avšak meziroční hodnoty ukazatele vykazují poměrně výrazné kolísání. Ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty mezi lety 2006 až 2012 dosáhl dvou vrcholů, v roce 2008 činila produktivita práce z účetní přidané hodnoty 1,86 mil. Kč/zaměstnance, v roce 2010 pak činila 1,53 mil. Kč/zaměstnance. V krizovém roce 2009 poklesl ukazatel nejvýrazněji (o 57,2 % oproti roku předchozímu a dosáhl hodnoty 0,8 mil. Kč), jako negativní se však jeví skutečnost, že ani v letech 2011 a 2012 nebylo stále dosaženo úrovně před rokem 2008, a to i při pokračujícím trendu snižování počtu osob zaměstaných v oddílu. Mírný obrat k lepšímu naznačují odhady pro rok 2012, kdy došlo k mírnému zvýšení hodnoty ukazatele, a to o 9,6 %. 98


Tabulka 8.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2012 (Kč/zam.) CZ-NACE 2006

2007

2008

1 487 285

1 460 427

1 861 735

mezir. index

98,2

127,5

19

2009

2010

2011

2012

797 635

1 528 503

1 123 172

1 231 245

42,8

191,6

73,5

109,6


Podobý vývoj a trend vykazuje i ukazatel hrubého operačního přebytku ve sledovaných letech, kdy rok 2008 zaznamenal výrazný nárůst hodnoty ukazatele a dosažení hodnoty 3,8 mld. Kč a krizový rok 2009 naopak výrazný propad (o 83,6 % oproti roku 2008). V roce 2010, kdy došlo k růstu ekonomiky, vzrostl i hrubý operační přebytek (o 280,1 %) a hodnota se přiblížila úrovni z roku 2007. K přiblížení se k hodnotám z roku 2008 však nedošlo (hodnota se pohybovala na 62,2 % hodnoty z roku 2008). V následujících letech však opět výše dosaženého hrubého operačního přebytku výrazně poklesla (v roce 2011 o 48 %) a následně v roce 2012 mírně rostla (růst o 16% oproti roku předchozímu). Dosažených hodnot hrubého operačního přebytku z předchozích let (kromě krizového roku 2008) se však v posledních dvou letech nepodařilo dosáhnout ani vzdáleně. Hodnota ukazatele hrubého operačního přebytku u oddílu CZ-NACE 19 je na rozdíl od ukazatele produktivity práce z ÚPH vztažené na zaměstance v porovnání s ostatními oddíly zpracovatelského průmyslu velmi nízká (sledovaný oddíl se v roce 2012 v tomto ukazateli pohyboval na 21. místě zpracovatelského průmyslu z 23 oddílů ZP a dosáhl pouze 0,42 % hrubého operačního přebytku z celého ZP). Tabulka 8.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE 2006

2007

2008

3 003 727

2 697 474

3 768 375

mezir. index

89,8

139,7

19

2009

2010

2011

2012

616 426

2 342 868

1218 385

1 421 524

16,4

380,1

52,0

116,7




130

%

115 100

120 90

85

60

70

30

55 40

150

2006

2007

2008

CZ-NACE 19

2009

2010

2011

2012

ZP

0

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 19

2010

2011

2012

ZP



99


tis. Kč/zam.

1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200

ZP

19

19.1 2011

19.2

2012



8.3.4 Výkonová spotřeba Vývoj výkonové spotřeby oddílu CZ-NACE 19 v letech 2006 až 2012 (odhad) zobrazuje tabulka 8.9. Vývoj výkonové spotřeby, která je ve sledovaném oddíle ovlivňována zejména nákupem vstupní suroviny (ropy), kopíruje vývoj tržeb oddílu. Celkově lze konstatovat, že po většinu sledovaného období výkonová spořeba rostla (stejně jako tržby). Výjimkou však byly roky 2007 a 2009, kdy došlo k poklesu výkonové spotřeby (stejně jako k poklesu dosažených tržeb). Tento pokles byl nejrazantnější v krizovém roce 2009, kdy výkonová spotřeba poklesla o 33 % oproti roku 2008. Od roku 2010 opět výkonová spotřeba roste, ale velikost přírůstku se meziročně snižuje. V roce 2012 se výkonová spotřeba zvýšila o 11,2 % oproti roku předchozímu, přičemž tržby v tomto období se zvýšili oproti roku 2011 o 12,4 %. Tabulka 8.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE 2006 19

99 950 322

mezir. index

2007

2008

92 982 439 116 309 171 93,0

125,1

2009

2010

2011

2012

77 974 677

104 807 160

120849 330

134 439 866

67,0

134,4

115,3

111,2


8.4 Zahraniční obchod 8.4.1. Vývoj zahraničního obchodu Kapitola o vývoji zahraničího obchodu hodnotí produkci rozdělenou dle klasifikace CZ-CPA a hodnotí dovoz, vývoz a celkové saldo obchodní bilance. Zásadní vliv na zahraniční obchod s produkty CZ-CPA 19 má hlavně obchod s výrobky skupiny CZCPA 19.2 (rafinerské produkty z ropy, vč. subdodavatelských prací). Obchodování se skupinou produktů CZ-CPA 19.1 (koksárenské produkty, vč. subdodavatelských prací) tvoří výrazně nižší podíl, a to zejména v dovozu této produkce. V roce 2012 činil dovoz produkce skupiy 19.1 pouze 9,0 % z celkového dovozu oddílu CZ-CPA 19, ve stejném období činil vývoz produkce této skupiny 13,67 %. Za poslední čtyři sledované roky vykazuje Česká republika záporné saldo zahraničního obchodu s produkty oddílu CZ-CPA 19. Na této skutečnosti se negativně podílí hlavně obchod s rafinovanými ropnými produkty, který vykazuje záporné obchodní saldo po celé sledované období, neboť obchod s koksárenskou produkcí po celé sledované období vykazuje pozitivní saldo zahraničního obchodu. Nejpříznivějšího 100


výsledku zahraničního obchodu bylo dosaženo v roce 2010 (saldo zahraničního obchodu činilo -11,03 mld. Kč). Tohoto výsledku však bylo dosaženo nikoli kvůli vysokému vývozu produkce oddílu, ale díky nižšímu dovozu rafinérských produktů. Rok 2012 vykázal zlepšení oproti roku 2011, když záporné obchodní saldo pokleslo o 15,4 % na hodnotu -16,4 mld. Kč. Tabulka 8.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 19 v b.c. v letech 2009 - 2012 Vývoz celkem (mil.Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

19.1 19.2

3 477,1 12 005,7

7 605,3 22 501,9

6 113,0 28 539,3

5 314,3 33 551,0

19

15 482,8

30 107,2

34 652,3

38 865,3

mezir. index

194,5

115,1

112,2

CZ-CPA


2010

2011

2012

19.1 19.2

2 484,7 34 987,0

6 010,7 35 124,3

5 031,0 49 024,0

4 976,7 50 302,7

19

37 471,7

41 135,0

54 055,0

55 279,4

mezir. index

109,8

131,4

102,3

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

19.1 19.2

992,4 -22 981,3

1 594,6 -12 622,4

1 082,0 -20 484,7

337,6 -16 751,7

19

-21 988,9

-11 027,8

-19 402,7

-16 414,1


Lze tvrdit, že na obchod s rafinérskou produkcí, která je v rámci sledovaného oddílu dominantní, má vliv situace na evropském trhu, kde se obchodní ceny rafinérských produktů a ropy odvíjí od kotovaných cen rafinérských produktů a ceny ropy na burze v Londýně a Rotterdamu. Jelikož největší obchod s ropou a rafinérskými produkty probíhá v amerických dolarech, má na zahraniční obchod vliv i vývoj kurzu české koruny vůči americkému dolaru.

8.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vzhledem k výrazně nižšímu podílu koksárenské produkce na zahraničním obchodu s výrobky CZ-CPA 19 se bude následující komentář týkat převáženě zahraničního obchodu s rafinérskými produkty. Jak ukazuje graf 8.5, je hlavním zahraničním obchodním partnerem pro obchodování České republiky s rafinérskou produkcí Slovensko, kam v roce 2012 směřovalo 25 % vývozu a odkud bylo dovezeno 34 % sledované produkce. Nepatrně vyšší vývoz rafinérských a koksárenských produktů směřuje do Rakouska (27 %), dovoz z této destinace je však výrazně nižší (11 %). Stejný objem vývozu produkce CZ-CPA 19 jako na Slovensko (tj. 25 %) směřoval v roce 2012 i do Německa, dovoz z této země v témže období byl vyšší než vývoz a činil 26 %. Mezi další významná vývozní teritoria patří Polsko, kam v roce 2012 směřovalo 9 % vývozu výrobků CZ-CPA 19. Polsko patří rovněž mezi významná dovozní teritoria, dovoz z tohoto státu představuje 15 % celkového objemu dovozu produkce do ČR. Jak již bylo zmíněno, celkový vývoz produkce CZ-CPA 19 v roce 2012 se oproti roku 2011 zvýšil (nárůst o 12,2 %). Kromě Německa, kde došlo k mírnému poklesu vývozu, rostly vývozy do všech ostatních významných destinací, nevyšší nárůst objemu vývozu pak byl do Rakouska (nárůst o cca 44,5 %). Oproti loňskému roku došlo i k mírnému nárůstu dovozu sledované produkce (nárůst o 2,27 %), největší nárůst dovozu byl z Ukrajiny (o 13,86 %), Německa (o 12,56 %) a Maďarska (o 11,71 %). Výrazně se zvýšily i dovozy z Běloruska.

101

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2012 Nizozemí Francie 2% Maďarsko 1% Polsko 2% Rumunsko 9% 1% Ostatní 8%

Slovensko 25 %

Rakousko 27 %


Bělorusko 2% Nizozemí Rakousko 3 % 11 %

Maďarsko 2% Ukrajina 2% Ostatní 5%

Polsko 15 % Slovensko 34 % Německo 26 % Pramen: ČSÚ – údaje k 22. 4. 2013


8.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Z důvodu zásadního významu skupiny CZ-NACE 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů, je pro posuzování celého oddílu CZ-NACE 19 tato závěrečná kapitola ve stručnosti zaměřena pouze na perspektivy této skupiny. Ropný, rafinerský a petrochemický průmysl má v každém státě, tedy i v České republice, značný strategický význam. V České republice je navíc tento průmysl těsně propojen s navazujícím průmyslem chemickým, který je významným průmyslovým odvětvím v ČR. Pro rafinérský a petrochemický průmysl je typické, že se jedná o oddíl s vysokými bariérami vstupu, což je reprezentováno vysokými investičními náklady, dostupností efektivních rafinérských technologií a v neposlední řadě i logistickými náklady na zajištění dodávek klíčové suroviny (ropy) i distribuci produktů zákazníkům. Podobně vysoké jsou náklady na výstup z oddílu (uzavírání rafinérií). Tyto skutečnosti ovlivňují rafinérský průmysl nejen v ČR, ale i v celé EU. Rafinérský průmysl v oblasti pohonných hmot je ovlivňován evropskou legislativou a jeho rozvoj probíhá plně v souladu s pravidly a podmínkami EU. Základním předpisem EU pro pohonné hmoty, které jsou jedním z významných segmentů rafinérského zpracování ropy, je Směrnice EP a Rady č. 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS, ve znění Směrnice EP a Rady č. 2009/30/ES. Tento předpis, který mimo jiné stanovuje technické specifikace paliv určených pro motorová vozidla, prošel od svého zavedení již několika novelami. Transpozice částí směrnice, spadajících do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu, byla do tuzemské legislativy realizována prováděcím předpisem k zákonu č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), v platném znění, tj. vyhláškou č. 133/2010 Sb., o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných 102


hmot a o jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot), v platném znění. Oblast pohonných hmot je ovlivňována i další evropskou legislativou zaměřenou na podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů (Směrnice 2009/28/ES EP a Rady ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES). Směrnice 2009/30/ ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2009 pak vyžaduje do konce roku 2020 minimálně 6% snížení emisí skleníkových plynů ze spalování paliv používaných v silniční dopravě proti stavu roku 2010. Výše uvedené směrnice byly transponovány do národní legislativy zejména zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, jež stanovuje mj. povinnost náhrady části fosilních složek pohonných hmot odpovídajícími biopalivy (v současné době 4,1 % v/v pro automobilové benziny a 6,0 % v/v pro motorovou naftu). Mísení biopaliva do fosilních pohonných hmot je v České republice prováděno od 1. září 2007, resp. od června 2006 (v rámci pilotního projektu ČEPRO, a.s.). Specifika rafinérského průmyslu v ČR spočívají v téměř 100% závislosti na dovozu vstupní suroviny – ropy, a na skutečnosti, že zatímco dopravní cesty ropy, potrubní síť produktovodů a skladů, velkoobchodní prodej a jedna z významných sítí čerpacích stanic pohonných hmot jsou ve vlastnictví státu, rafinerie, a na ně navazující petrochemický průmysl a převážná část sítí čerpacích stanic, je v privátním vlastnictví. Dalším typickým znakem rafinérií v České republice je skutečnost, že pracují v tzv. přepracovatelském režimu. Ten je charakteristický tím, že akcionáři rafinerií (Unipetrol/PKN Orlen, ENI,Shell) až do výše svých akcionářských podílů využívají provozní kapacitu rafinerií pro zpracování ropy, kterou nakupují na vlastní účet nezávisle na ostatních. Současně pak na vlastní účet zobchodovávají z této ropy vyrobenou produkci. Společně, dle objemů zpracované ropy, hradí provozní náklady rafinerie, která není ziskovým, ale pouze nákladovým střediskem, čili prioritně není provozována za účelem vytváření zisku. Společně se také podílejí na případných investičních nákladech. Celý sektor rafinérského průmyslu, a to nejen v České republice, ale po celé Evropě, prochází od roku 2009 silnou ekonomickou krizí, kterou se doposud nepodařilo překonat. Od roku 2008 ukončilo v evropském regionu činnost už 15 rafinerií, což je zhruba desetina celkových kapacit, dvanáct procent zpracovatelů ropy změnilo majitele (často však tyto rafinérie přecházejí do rukou vlastníků bez zkušeností v této oblasti) a další tři procenta jsou na prodej. Hlavní příčinu představuje dlouhodobý přebytek rafinérských kapacit. Navíc tato zařízení byla převážně technologicky koncipována na produkci benzinu na úkor nafty a dalších produktů, které jsou výchozími produkty pro petrochemii. Situace na trhu se však od doby výstavby těchto zařízení výrazně změnila. Poptávka po benzinu neustále klesá (v současně době jsou jeho prodeje v ČR zhruba na dvou třetinách prodejů z období před cca 10 lety, přičemž v posledních třech letech poklesl prodej automobilových benzinů o 10 % a lze očekávat další pokračování tohoto trendu). Na vině jsou jednak úspornější spalovací motory v automobilech, pak i orientace spotřebitelů při obnově vozového parku na dieselové agregáty, jejichž původní provozní nevýhody byly v průběhu let odstraněny, zatímco daňové zvýhodnění nafty zůstalo. Vliv na velikost produkce pohonných hmot z ropy má i povinnné přimíchávání biosložek a rozvoj alternativních paliv. V neposlední řadě jsou pociťovány i důsledky ekonomické krize, které vedou k omezování spotřeby pohonných hmot. Oproti situaci ve výrobě automobilových benzinů je produkce motorové nafty v evropském regionu nedostatečná a proto je nutné ji ve velkých objemech dovážet, zejména z USA a Ruské federace. Nutno však podotknout, že pouhá změna orientace výroby na tento produkt, jakkoli je technologicky možná, i když investičně nákladná, by samostatně sektor nezachránila. Dalším nepříznivým faktorem majícím negativní vliv na ekonomické výsledky rafinérií byla záporná nebo malá rafinérská marže daná vysokou cenou ropy a tlakem na prodejní ceny finálních produktů. Rafinerie v České republice, jež byly historicky konsolidovány do větších produkčních celků (Česká rafinérská, a.s. a Paramo, a.s.), jsou tak v současné době pod silným konkurenčním tlakem středoevropských rafinérií, které mají vyšší kapacitu i efektivnost (např. rafinerie PKN Orlen v Plocku, TOTAL v Leuna, MOL v Bratislavě a OMV ve Schwetatu). Nízká konkurenceschopnost rafinerie Paramo, daná technologickou platformou, na které byla vybudována, vyústila v rozhodnutí jejího akcionáře PKN Orlen v roce 2012 zastavit zpracování ropy a orientovat Paramo na výrobu omezeného sortimentu produktů ze vstupních surovin přicházejících z ostatních rafinerií. Portfolio by mělo zahrnovat zejména výrobu speciálních olejů a dále asfaltů a asfaltových výrobků. Negativně situaci výroby a trh s pohonnými hmotami ovlivňují aktivity některých podnikatelských subjektů, které svou činností za hranou zákona deformují daňovými úniky tržní prostředí v ČR a tím i výnosy z řádné podnikatelské činnosti tohoto odvětví. Ve snaze omezit tyto daňové úniky byla navržena novela zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, jež by měla vést ke zpřehlednění obchodování s pohonnými hmotami a potažmo k omezení daňových úniků. Tato novela již byla schválena Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu ČR a podepsána prezidentem dne 18.7.2013. Za stejným účelem (omezení daňových úniků v oblasti pohonných hmot) jsou ze strany státu připravována i další opatření. 103


V minulých letech učiněná částečná modernizace tuzemských rafinérií byla zaměřená (v souladu s požadvky EU) na realizaci programu „čistá paliva“ a umožnila tak od ledna 2009 dodávat na trh pouze tzv. bezsirné benziny a naftu. Na výrazné investiční aktivity však tuzemské rafinérie stále čekají. A ačkoli tuzemské rafinérie vyrábějí standardní sortiment rafinérských výrobků v kvalitě dle platných evropských norem, nelze do budoucna bez dalších investic (vzhledem ke konfiguraci jejich výrobních jednotek) předpokládat v tomto směru jejich plnou konkurenceschopnost. Riziko okolní konkurence ještě umocňuje přetrvávající krize, která vede k omezování rafinérských kapacit, jichž je v EU nadbytek. Určitou výhodou ČR je zcela ojedinělá distribuční síť produktovodů (s přímým napojením na rafinérie) a výdejních terminálů, jež provozuje státem vlastněná společnost ČEPRO, a.s. Dlouhodobou perspektivou tuzemského trhu je bez větších rizik prodej pohonných hmot na čerpacích stanicích, jejichž stávající síť je v ČR, ve srovnání s podobnými státy Evropy, velmi hustá (k 31.12.2012 bylo 6 790 čerpacích stanic, z toho veřejných bylo 3 728). Přesto došlo během uplynulého roku k jejich dalšímu mírnému nárůstu (index 2001/2012 činí 101,5% u celkového počtu čerpacích stanic a 100,3 % u veřejných čerpacích stanic). Závěrem lze konstatovat, že český rafinérský průmysl se do blízké budoucnosti neobejde bez výrazných investic privátního sektoru do modernizace výroby. Modernizace by si měla v následujících třech až pěti letech vyžádat minimálně dvanáct až šestnáct miliard korun a to nejen do tuzemských raifinérií, ale i do navazujících provozů.

104

Výroba chemických látek a chemických přípravků

9. CZ-NACE 20 – VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

9.1 Charakteristika oddílu Výroba chemických látek a chemických přípravků CZ-NACE 20 patří mezi nejvýznamnější oddíly zpracovatelského průmyslu a s jejími produkty se setkáváme prakticky ve všech oblastech naší ekonomiky. Od roku 2009 tento oddíl zahrnuje šest výrobkových skupin, farmacie je vedena samostatně. Jak je patrné z grafu 9.1 rozhodující váhu má skupina CZ-NACE 20.1 Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku, jejíž podíl meziročně vzrostl o 1,7 % na 81,9 % , zatímco podíly dalších pěti výrobkových skupin se většinou snížily. K tomu ovšem nutno dodat, že graf nevyjadřuje skutečný stav v tomto oddílu, neboť tu nejsou v plném rozsahu podchyceny tržby největšího výrobce v ČR – společnosti Procter and Gamble, což konečně potvrzuje tabulka tržeb 9.3 (hlavně mezi léty 2006 – 2008). 20.2 1,3 %

20.3 4,4 %

20.4 5,6 %

20.5 5,2 % 20.6 1,7 %

20.1 81,9 % 20.1 Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku 20.2 Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků 20.3 Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů 20.4 Výroba mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků, parfémů a toaletních přípravků 20.5 Výroba ostatních chemických výrobků 20.6 Výroba chemických vláken Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Chemický průmysl se v rámci EU-27 podle Cefic (Rada evropského chemického průmyslu) dělí na tři velké výrobkové skupiny: základní chemikálie (CZ-NACE 20), chemické speciality a kvalifikovvaná chemie (CZ-NACE 20.2, CZ-NACE 20.3, CZ-NACE 20.5 a CZ-NACE 20.6) a spotřební chemie (CZ-NACE 20.4). Rozdělení tržeb podle této struktury je odlišné od situace v českém chemickém průmyslu, neboť podle posledních dostupných údajů Cefic (European Facts and Figures 2012) za rok 2011 činil v EU podíl CZ-NACE 20.1 na celkových tržbách 62,4 %, podíl chemických specialit a kvalifikované chemie 25,3 % a podíl spotřební chemie 12,3 %. Z toho lze usuzovat, že v chemickém průmyslu EU-27 se, na rozdíl od stavu v ČR, produkuje vyšší podíl výrobků s vyšší přidanou hodnotou.

9.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Rok 2012 byl pro oddíl CZ-NACE 20 z pohledu tržeb velmi úspěšný, tempo jejich růstu se zrychlilo na 105


dvojnásobek a bylo by ještě vyšší, pokud by byl do tržeb započten reálný objem skupiny CZ NACE 20.4 (viz poznámka v kapitole 9.1). Počet zaměstatnaných osob klesl ve stejném období téměř o jeden procentní bod. Naopak negativně lze hodnotit meziroční pokles účetní přidané hodnoty o 2,7 p.b. a to i při výrazném nárůstu tržeb. V oddílu CZ-NACE 20 mají i nadále dominantní pozici velké společnosti s 250 a více pracovníky, které se na celkových tržbách oddílu podílejí více než 70 %. V žebříčku CZECH TOP 100 za rok 2012, publikovaném v červnu 2013, figuruje celkem pět firem z oddílu CZ-NACE 20: UNIPETROL a.s. na pátém místě (zde však jsou tržby uvedeny včetně rafinérské části a z celkového objemu tvoří chemické produkty jen 35 %, což by společnost řadilo v žebříčku na 12. místo ), na 59. místě DEZA, a.s. (9,5 mld. Kč), na 88. místě Lovochemie, a.s. (5,7 mld. Kč), na 95. místě SPOLANA, a.s. (5,6 mld. Kč) a stovku uzavírá výrobce technických plynů LINDE GAS, a.s. (5,5 mld. Kč). V žebříčku CZECH TOP 100 chybí společnosti SYNTHOS, a.s. ( tržby 16,2 mld. Kč), BUTADIEN, a.s. (tržby 6,5 mld. Kč) a PREOL, a.s. (6 mld. Kč), které nedodaly pro jeho sestavení potřebné údaje. Největší chemické společnosti jsou tradičně soustředěny v třech regionech – Ústeckém , Středočeském a Moravskoslezském. Naopak ve čtyřech krajích podíl na celkových tržbách oddílu nepřekračuje 2 %. Objem investic v rámci oddílu CZ-NACE 20 se v porovnání s předchozím rokem 2011 zvýšil o 20 % na 6,7 mld. Kč, což souvisí s příznivým hospodářským vývojem v tomto oddílu. Z významnějších investic dokončených v roce 2012 lze uvést spuštění závodu na přepracování raketového paliva v Bochemia, a.s. a zprozovnění nové granulační linky v Polymer Institute Brno na výrobu širokého spektra koncentrátů aditiv. Naopak uzavřena byla výroba čistících prostředků u firmy Jesey v Kadani, výrobna močoviny v UNIPETROL RPA, s.r.o. v Litvínově a výrobna fenolické speciální pryskyřice u firmy Momentive Specialty Chemicals v Pardubicích.

9.3 Hlavní ekonomické ukazatele 9.3.1 Cenový vývoj Tabulka 9.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2012 Průměr od počátku roku

Název

Základní chem. látky, hnojiva. plasty Pesticidy a jiné agrochemické přípravky Nátěrové, tiskařské barvy, laky a tmely Mýdlo a detergenty, čistící příp., parfémy Ostatní chemické výrobky Chemická vlákna

Chemické látky a chem. přípravky

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

2012

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

103,5 x 100,8 102,6 107,3 x

90,2 x 103,4 97,9 93,3 x

119,9 x 100,3 94,3 99,7 x

110,2 x 106,2 100,8 105,2 x

108,7 x 107,0 103,7 99,9 x

20

103,5

92,3

113,5

108,6

107,0


Tabulka 9.1 potvrzuje, že díky trvajícímu zájmu o chemické produkty ceny průmyslových výrobců v roce 2012 rostly, s výjimkou výrobkové skupiny CZ NACE 20.5, ve všech skupinách, z toho nejvíce v CZ-NACE 20.1. Stejně jako v předchozím roce, i tentokrát byly hlavním důvodem vysoké ceny ropy, ropných produktů a navazujících derivátů a polymerů.

9.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 20 od roku 2006 dokumentují tabulky 9.2 až 9.5 a graf 9.2. Jelikož od roku 2009, díky změně mezinárodní klasifikace NACE Rev.2, se do tohoto oddílu již nezapočítává farmaceutická výroba (viz samostatná kapitola CZ-NACE 21), tyto údaje nelze porovnávat s daty publikovanými v dřívějších ročnících Panoramy. Z tabulky 9.2 je zřejmé, že počet podnikatelských subjektů v rámci oddílu CZ-NACE 20 přiblížil hranici 106


dvou tisíc a proti roku 2011 meziročně vzrostl o více než 11 %. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán ve výrobkových skupinách CZ-NACE 20.1 (+8,7 %) a CZ-NACE 20.5 (+13,5 %) i když šlo většinou o malé a mikropodniky. Z dlouhodobého vývoje lze zjistit, že za posledních sedm let se počet podnikatelských subjektů v oddílu CZ-NACE 20 zvýšil o 487 jednotek. Tabulka 9.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 20 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE 20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6 20

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

912 19 103 218 237 14

894 18 96 214 266 10

904 17 96 210 263 10

962 19 102 210 258 9

1 147 42 122 244 318 11

1 094 44 112 212 311 13

1 189 75 122 236 353 16

1 503

1 498

1 500

1 560

1 884

1 786

1 990


Tabulka 9.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč)

CZ-NACE 20.1 20.2

20.3 20.4 20.5 20.6

20

2006 100 874 882 1 352 060 7 117 763 18 544 461 11 583 375 2 083 836

2007

2008

2010

78 497 714 101 223 992 1 584 787 1 863 866

7 504 799 20 082 164 10 715 167 2 184 335

6 350 799 14 086 516 9 590 800 1 764 704

7 618 105 19 569 831 10 768 988 2 397 537

141 556 377 138 992 121 142 937 768

mezir. index

2009

96 898 889 101 177 274 1 606 768 1 406 033

98,2

6 853 827 9 015 860 9 994 810 2 088 007

2011

2012

111 154 238 1 942 592

136 110 532 2 100 186

7 616 897 9 164 807 10 553 922 2 108 717

7 338 534 9 244 131 8 562 036 2 804 432

111 875 320 131 040 363 142 541 173 166 159 851

102,8

78,3

117,1

108,8

116,6


Tabulka 9.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč)

CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

22 276 529 544 653 1 940 503 3 249 180 3 872 711 663 287

22 365 014 605 849 2 041 717 3 478 641 3 599 815 711 358

19 034 443 539 813 1 849 856 3 261 962 3 240 162 670 873

14 125 828 541 607 1 874 551 2 650 597 2 740 092 554 900

21 604 068 661 882 1 809 788 3 042 255 3 107 994 527 745

22 116 229 657 465 2 000 681 3 130 821 3 304 623 578 459

21 224 209 762 686 2 120 857 3 122 549 3 001 565 694 590

32 546 864

32 802 394

28 597 109

22 487 576

30 753 734

31 788 278

30 926 454

mezir. index

100,8

87,2

78,6

136,8

103,4

97,3

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20


Tabulka 9.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2012 (osob)

CZ-NACE

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

16 331 775 2 733 4 167 4 648 1 127

15 905 792 2 742 4 545 5 088 1 088

15 812 782 2 728 4 902 5 078 1 104

14 600 742 2 550 4 598 4 332 907

14 121 802 2 557 4 741 4 362 925

13 817 831 2 585 4 689 4 446 895

13 737 900 2 537 4 445 4 453 959

29 782

30 161

30 405

27 729

27 508

27 263

27 031

mezir. index

101,3

100,8

91,2

99,2

99,1

99,1

20


107


Tabulka 9.3 charakterizuje vývoj tržeb v letech 2006 - 2012 a je z ní patrné, že největší krizi zažil tento zpracovatelský oddíl, ve shodě s celkovými vývojem české i evropské ekonomiky, v roce 2009, kdy objem tržeb meziročně klesl o více než 22 %. Od roku 2010 prožívá český chemický průmysl období konjunktury, s meziročními nárůsty tržeb dosahujícími většinou dvouciferných hodnot. Tento trend v roce 2013 s velkou pravděpodobností končí, což konečně potvrzují červená čísla, ve kterých se tento oddíl pohybuje od začátku letošního roku. Z jednotlivých výrobkových skupin loni dosáhla nejlepších výsledků CZ-NACE 20.1 (nárůst tržeb o 22,5 %) a CZ-NACE 20.6 (+33 %). Naopak poměrně výrazně (o 19 %) klesly tržby ve skupině chemických specialit CZ-NACE 20.5. K dynamickému růstu tržeb do značné míry přispěla největší chemická společnost, UNIPETROL RPA, s.r.o. (tržby za 45,8 mld. Kč), přestože petrochemický holding skončil se záporným hospodářským výsledekem a dále většina velkých podniků, které již byly zmíněny v kapitole 9.2. %


Tržby za VV a S

105

%

125 115

100

105

95

95

90

85

85

2006

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 20

75

2012

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 20

ZP

2010

2011

2012

ZP


115 105 95 85 75 65

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 20

2011

2012

ZP



Naopak nepříznivě nutno hodnotit vývoj dalšího důležitého ukazatele – účetní přidané hodnoty (viz tabulka 9.4), která přes výrazný nárůst tržeb meziročně v hodnotovém vyjádření poklesla o 2,7 p.b. Její nárůst byl zaznamenán jen ve třech méně významných výrobkových skupinách: CZ-NACE 20.2 (+16 %), CZ-NACE 20.3 (+6 %) a CZ-NACE 20.6 (+33 %), zatímco ve výrobkových skupinách s nejvyšší váhou v tržbách její objem klesl: v CZ-NACE 20.1 (-4 %), v CZ-NACE 20.4 (-0,3 %) a v CZ-NACE 20.5 (-9,2 %). Tabulka 9.6 Osobní náklady v b. c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč)

CZ-NACE

2006

2007

2008

6 665 603 268 862 933 601 1 352 720 1 560 026 325 616

6 957 486 295 385 989 641 1 560 390 1 820 379 345 658

7 317 032 301 662 1 126 007 1 729 127 1 914 355 372 099

6 676 747 307 368 1 088 769 1 739 455 1 636 107 330 547

6 876 263 362 096 1 124 843 1 773 393 1 806 038 357 879

6 913 951 380 464 1 118 909 1 810 162 1 860 002 339 657

7 053 232 408 797 1 159 415 1 832 505 1 938 570 407 979

11 106 428

11 968 938

12 760 282

11 778 993

12 300 511

12 423 145

12 800 498

mezir. index

107,8

106,6

92,3

104,4

101,0

103,0

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20


108

2009

2010

2011

2012


Počet zaměstnaných osob v oddílu CZ-NACE 20 v roce 2012 vzrostl, podobně jako v případě účetní přidané hodnoty, jen ve skupinách s nízkým podílem na celkových tržbách: CZ NACE 20.2 (+ 8,3 %), CZ NACE 20.5 (+0,7 %) a CZ NACE 20.6 (+7,2 %), zatímco v dalších třech skupinách byl zaznamenán pokles od jednoho do pěti procent. Tabulka 9.6 dokumentuje, že v posledních třech letech objem osobních nákladů v tomto oddílu mírně roste a k výraznějšímu zvýšení loni došlo jen ve skupině CZ-NACE 20.5 (+4,2 %) , zatímco v dalších skupinách se meziroční nárůst pohyboval kolem 1 – 3 %.

9.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 9.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2012 (Kč/zam.)

CZ-NACE

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1 364 048 702 716 709 956 779 822 833 206 588 311

1 406 163 765 018 744 626 765 387 707 443 653 669

1 203 794 690 191 678 103 665 441 638 099 607 920

967 514 730 277 735 037 576 524 632 533 611 545

1 529 945 825 359 707 702 641 687 712 466 570 518

1 600 638 791 070 773 829 667 734 743 350 646 050

1 545 037 847 212 835 881 702 455 674 060 724 486

1 092 855

1 087 593

940 525

810 979

1 117 977

1 165 971

1 144 093

mezir. index

99,5

86,5

86,2

137,9

104,3

98,1

20


Z tabulky 9.7 je patrné, že v porovnání s rokem 2011 se hodnota ukazatele zhoršila o necelé 2 p.b., přičemž výsledky jednotlivých výrobkových skupin byly rozdílné. Ve čtyřech skupinách byl totiž zaznamenán meziroční nárůst o 5 - 12 % (nejvyšší ve skupinách CZ- NACE 20.6 (+12,1 %) a CZ-NACE 20.3 (+8 %), zatímco ve zbývajících dvou došlo k poměrně citelnému poklesu: v CZ-NACE 20.1 o 3,5% a ve skupině CZ-NACE 20.5 o více než 8 %. Přes tento propad však oddíl CZ-NACE 20 nadále patří ke čtyřem zpracovatelským odvětvím s hodnotou ukazatele převyšující jeden milion korun na zaměstnance. Tabulka 9.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč)

CZ-NACE

2006

2007

2008

2010

2011

2012

15 610 926 275 792 1 006 902 1 896 460 2 312 684 337 672

15 407 528 310 464 1 052 077 1 918 251 1 779 436 365 700

11 717 411 238 151 723 849 1 532 835 1 325 807 298 774

7 449 081 234 238 785 783 911 142 1 103 985 224 353

14 727 805 299 787 684 945 1 268 862 1 301 956 169 866

15 202 278 277 001 881 772 1 320 659 1 444 621 238 802

14 170 978 353 888 961 442 1 290 043 1 062 994 286 611

21 440 436

20 833 456

15 836 826

10 708 583

18 453 222

19 365 132

18 125 956

mezir. index

97,2

76,0

67,6

172,3

104,9

93,6

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

2009


Nedávno zavedený finanční ukazatel – hrubý operační přebytek po mimořádném nárůstu v roce 2010 a mírném zvýšení v roce 2011 v roce 2012 vykázal citelný pokles (-6,4 %). Také zde byly výsledky jednotlivých skupin rozdílné, přičemž na meziročním poklesu se nejvíce podílely klíčové skupiny CZ-NACE 20.1 (meziroční pokles o 6,8 %) a CZ-NACE 20.5 (-26,4 %), zatímco ve třech skupinách s nižší vahou byl naopak meziroční nárůst výrazný: v CZ-NACE 20.2 o 27,8 %, v CZ- NACE 20.6 o 20 % a v CZ-NACE 20.3 o 9 %.

109




120

%

110

115 100

100

85

90

70

80

55

70

2006

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 20

40

2012

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 CZ-NACE 20

ZP

ZP



tis. Kč/zam.

1700 1500 1300 1100 900 700 500 300 100

ZP

20

20.1

20.2

20.3

2011

2012

20.4

20.5

20.6



9.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 9.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2006 - 2012 (tis. Kč)

CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

79 866 854 857 764 5 534 284 15 615 983 8 379 367 1 621 495

76 954 290 1 029 482 6 024 567 16 887 182 7 638 754 1 558 092

82 907 102 948 738 6 120 365 16 354 071 8 086 910 1 630 427

64 324 234 1 026 206 5 115 655 11 205 692 7 289 621 1 249 722

81 594 743 1 248 495 5 602 946 6 330 776 7 462 927 1 491 125

92 125 468 1 343 568 6 243 445 6 588 395 8 167 922 1 534 421

115 940 918 1 473 658 5 774 009 6 691 787 6 324 218 2 167 657

111 875 748

110 092 366

116 047 612

mezir. index

98,4

105,4

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

Pramen: předbě žné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO

90 211 129 103 731 012 77,7

115,0

116 003 218 138 372 249 111,8

119,3

Dynamický růst tržeb se logicky projevil na vývoji ukazatele výkonové spotřeby (viz tab. 9.9), která v porovnání s rokem 2011 vzrostla o více než 19 %. Lví podíl na tom měla zejména hlavní výrobková skupiny CZ-NACE 20.1 (+25,9 %) a částečně také skupina CZ-NACE 20.6 (+11,2 % ), zatímco významný propad vykázala skupina chemických specialit a kvalifikované chemie CZ-NACE 20.5 (-22,6 %), které se v roce 2012, na rozdíl od předchozích let, nedařilo. 110


9.4 Zahraniční obchod 9.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu v posledních čtyřech letech (po změně metodiky od roku 2009) zachycuje tabulka 9.10. Tabulka 9.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 20 v b.c. v letech 2009 - 2012 Vývoz celkem (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

52 222,2 1 779,1 3 342,8 22 012,2 10 883,7 2 734,6

68 649,3 1 482,1 4 163,8 23 215,3 16 425,9 3 241,3

79 809,1 1 590,6 4 510,6 23 096,7 26 876,2 3 431,7

86 561,3 1 762,6 4 559,0 23 128,8 31 622,8 3 424,2

92 974,6

117 177,7

139 314,9

151 058,7

mezir. index

126,0

118,9

108,4

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

2011

2012


CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

70 583,0 4 661,3 11 705,0 17 871,7 20 326,5 5 910,8

95 585,6 4 243,7 14 340,4 20 199,0 26 251,3 7 068,2

118 979,3 4 626,7 15 078,9 22 253,8 32 317,5 7 916,4

123 306,9 5 302,7 14 871,9 24 194,9 36 446,8 7 481,2

131 058,3

167 688,2

201 172,6

211 604,4

mezir. index

127,9

120,0

105,2

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

2009

2010

2011

2012

-18 360,8 -2 882,2 -8 362,2 4 140,5 -9 442,8 -3 176,2

-26 936,3 -2 761,6 -10 176,6 3 016,3 -9 825,4 -3 826,9

-39 170,2 -3 036,1 -10 568,3 842,9 -5 441,3 -4 484,7

-36 745,6 -3 540,1 -10 312,9 -1 066,1 -4 824,0 -4 057,0

-38 083,7

-50 510,5

-61 857,7

-60 545,7

Pramen: ČSÚ; údaje k 22.4.2013

Z tabulky 9.10 lze zjistit, že se v roce 2012 podařilo mírně snížit vysoké záporné saldo zahraničního obchodu o 1,3 mld. Kč, hlavně díky meziročnímu poklesu salda ve skupině výrobků CZ-CPA 20.1 (-2,4 mld. Kč). V dalších dvou skupinách výrobků záporné saldo narostlo: v CZ-CPA 20.2 o (+504 mil. Kč) a v CZ-CPA 20.4 (+223 mil. Kč), zatímco ve zbývajících třech naopak pokleslo: CZ-CPA 20.3 (-255 mil. Kč), v CZ-CPA 20.5 (-617 mil. Kč) a v CZ-CPA 20.6 (-428 mil. Kč). Rozšíření obchodní výměny se pozitivně projevilo na obratu této produkce (vývoz + dovoz), který meziročně vzrostl o 6,5 % na 362,7 mld. Kč. Export produkce CZ-CPA 20 meziročně stoupl ve všech skupinách výrobků, s výjimkou CZ- CPA 20.6 (-0,2 %), celkem to bylo o 8,4 %. Hlavní zásluhu na tomto nárůstu měly výrobky CZ-CPA 20.1 (+8,4 %), na které připadlo z celkového vývozu přes 57 % a dále skupina CZ- CPA 20.5, kde meziroční nárůst vývozu činil 17,7 % . Import chemikálii rostl pomalějším tempem (+5,2 %) než export (+8,4 %), což se projevilo v poklesu záporného salda. Meziroční nárůst vykázaly čryři skupiny výrobků: CZ-CPA 20.1 (+3,6 %), CZ-CPA 20.2 (+14,6 %), CZ-CPA 20.4 (+8,7 %) a CZ-CPA 20.5 (+12,8 %), zatímco zbývající dvě skupiny vykázaly naopak pokles: CZ-CPA 20.3 (-1,4 %) a CZ-CPA 20.6 (-5,5 %). 111


9.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2012

Maďarsko 6% Slovensko 9%

Itálie 5%

Francie 3%

Rakousko 3% USA 3% Ostatní 31 %

Polsko 12 %


Itálie 5% Nizozemí 6% Francie 6% Polsko 7%

Rusko 5%

Slovensko 5% Belgie 5% Ostatní 32 %


Graf 9.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2012 - CZ-CPA20

Teritoriální strukturu zahraničního obchodu s chemikáliemi naznačuje graf 9.5 a pokud ji chceme srovnávat s předcházejícími léty, zjistíme že podíl rozhodujících zemí se změnil jen nepatrně. Pozice jasného lídra jak v dovozu, tak ve vývozu chemikálií dloudodobě patří Spolkové republice Německo, s níž obrat zahrančiního obchodu v roce 2012 dosáhl 104,1 mld. Kč (vývoz 41,9 mld., dovoz 62,2 mld., záporné saldo 20,3 mld. Kč) a proti roku 2011 stoupl o více než 9 %. Druhou příčku si udrželo Polsko s obratem 34,5 mld. Kč (vývoz 18,8 mld, dovoz 15,7 mld., kladné saldo 3,1 mld. Kč), před Slovenskem (obrat 24,8Nmld. Kč, vývoz 14 mld. , dovoz 10,8 mld., kladné saldo 3,2 mld. Kč). Našimi dalšími významnými obchodními partnery jsou v exportu Maďarsko (8,7 mld. Kč), Itálie (7,4 mld. Kč) a Francie (5,2 mld. Kč), zatímco v importu Nizozemsko (11,5 mld. Kč) Itálie (11,1 mld. Kč) a Ruská federace (11 mld. Kč). S většinou těchto států máme zápornou obchodní bilanci, nejvyšší, kromě SRN, s Nizozemskem a Francií, kladnou bilanci vedle Polska a Slovenska jen s Maďarskem.

9.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Chemický průmysl ČR patří v rámci EU-27, respektive z globálního hlediska k méně významným. Jak vyplývá z posledních dostupných dat Cefic za rok 2011 (European Facts and Figures 2012) tržby EU-27 dosáhly 539 mld. EUR (bez farmacie) a v porovnání s rokem 2010 vzrostly o 9,8 %. Z toho připadlo na Česko zhruba 1,3 %, zatímco na Polsko 2,5 %. Tržby světového chemického průmyslu podle Cefic činily v roce 2011 celkem 2 744 mld. EUR, což představuje proti roku 2010 nárůst o 16,6 % a na EU-27 z tohoto objemu připadlo 19,6 %, zatímco v roce 2010 to bylo necelých 21 %. Evropský chemický průmysl, myšleno včetně nečlenských zemí, se na světových tržbách chemie v roce 2011 podílel 23,4 % (642 mld. EUR). 112


Protože je však světová konkurence stále silnější, Evropa ztratila svoji vedoucí pozici ve prospěch Číny (tržby 735 mld. EUR). Přes tuto ztrátu patří EU-27 spolu s Asií (včetně Číny a Japonska) a sdružením NAFTA i nadále k rozhodujícím regionům v obchodu s chemickými produkty. V rámci globálního chemického průmyslu byla v roce 2011 EU-27 světovou jedničkou ve vývozu (podíl na celkovém objemu dosáhl 43 %), i v dovozu (37 %) a na celkovém obratu (vývoz + dovoz) se podílela 40 %. EU-27 přitom v roce 2011 generovala kladné saldo v celkové výši 41,6 mld. EUR, což představovalo třetí největší přebytek od roku 1999. Vývoj zahraničního obchodu v EU za období 1998 až 2011 však ukazuje, že indikátor konkurenceschopnosti obchodu (TDI), který porovnává obchodní bilanci (vývoz minus dovoz) k celkovému obrat (dovoz+vývoz) se od roku 2003 postupně zhoršuje, což oslabuje konkurenceschopnost evropského chemického průmyslu a znamená to, že dovoz chemikálií roste rychlejším tempem než vývoz. Čína je přitom jedinou zemí světa, s níž má EU-27 obchodní deficit ve všech výrobkových subsektorech, kromě polymerů. Obchodní pozice EU-27 v některých důležitých subsektorech vykazuje známky postupného zhoršování, což platí zejména o surovinách a energeticky náročných chemikáliích, kde je globální konkurenceschopnost EU ohrožena. Jmenovitě jde o základní organiku (petrochemikálie) a anorganiku (např. hnojiva). Výsledky chemického průmyslu ČR CZ-NACE 20 za rok 2012 lze hodnotit příznivě, přičemž výrazný nárůst tržeb (index 2012/2011 = 116,6) byl způsoben vysokou poptávkou jak v tuzemsku, tak v zahraničí, a to především díky vysokým cenám vstupů, které se přiznivě promítly i do finální produkce chemikálií. Tento trend se však bohužel neprojevil odpovídajícím růstem účetní přidané hodnoty, což následně vedlo ke zhoršení ukazatelů produktivity práce a konkurenceschopnosti. Přes uvedené problémy však vykázala většina společností meziroční nárůst tržeb a některým se podařilo (např. Spolchemii, a.s.) překonat vážné finanční problémy z posledních let. Letošní vyhlídky unijního chemického průmyslu, který se od července 2013 rozšířil o Chorvatsko na EU-28, nejsou příliš příznivé. Podle zprávy Cefic Chemicals Trends Report z července 2013 totiž klesla chemická výroba v EU za období leden až duben 2013 oproti stejnému období roku 2012 o 2,5 %, přičemž v samotném dubnu byl tento pokles ještě vyšší (o 3,9 %). Hlavním důvodem je propad výroby petrochemikálií, polymerů a chemických specialit, zatímco výroba spotřební chemie vzrostla jen minimálně. Podle Cefic je důvera v chemický průmysl EU pod dlouhodobým průměrem a ani v příštích měsících nelze očekávat zlepšení. Lze očekávat, že tento nepříznivý vývoj se promítne i do celkových letošních výsledků českého chemického průmyslu, který je úzce navázán na chemický průmyslu v EU ( podíl na vývozu a dovozu kolem 80 %). Tuto prognózu částečně potvrzují předběžné výsledky oddílu CZ-NACE 20 za leden až květen 2013 (organizace s 20 a více zaměstnanci) v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb totiž ve sledovaném období se snížil o 0,7 p.b., zatímco počet pracovníků klesl o jedno procento. Nižší poptávka se projevuje i na výsledcích zahraničního obchodu, kde za leden až březen obrat oddílu vzrostl meziročně jen o 0,6 % a záporné saldo za CZ-CPA 20 stouplo o 950 mil. Kč. Z uvedených důvodů lze proto očekávat, že oddíl CZ-NACE 20 nejspíše skončí v roce 2013 v červených číslech, přičemž jak bude tento propad velký ukáže vývoj ve zbývajících měsících roku. Snad jedinou dobrou zprávou je vývoj v oblasti zahraničního obchodu, kde byl zaznamenán mírný nárůst přebytku obchodní bilance proti stejnému období 2012 a dokonce kladné saldo s Čínou. Pozitivně lze hodnotit, že nepříznivý vývoj se zatím významněji neprojevil na investiční aktivitě uvnitř oddílu. Dokazují to některé vyhlášené investiční záměry pro období 2013 – 2015, kupříkladu miliardová investice do membránové elektrolýzy ve Spolchemii, a s., rozšíření výroby kyseliny sírové a titanové běloby ve společnosti Precheza, a.s., výstavba výrobny termosetických práškových nátěrových hmot v a.s. Jotun Powder Coatings, rozšíření výroby a zkapalnění technických plynů v s.r.o. Air Products, připravovaná výstavba nové jednotky na polytehylen v UNIPETROL RPA, s.r.o., rozšíření výroby hnojiv v Loochemie, a.s. a další akce.

113

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků

10. CZ-NACE 21 – VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A FARMACEUTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

10.1 Charakteristika oddílu Farmaceutický průmysl byl dlouhá léta zařazen jako jedna ze sedmi výrobkových skupin v rámci chemického průmyslu (OKEČ 24.4), od roku 2009 je však podle revidované mezinárodní klasifikace NACE Rev. 2 veden jako samostatný oddíl CZ-NACE 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků. Dělí se na dvě skupiny, z nichž rozhodující váhu má CZ-NACE 21.2, jejíž podíl na celkových tržbách oddílu se dlouhodobě pohybuje mezi 86 - 88 % (graf 10.1). 21.1 12,6 %

21.2 87,4 %

21.1 Výroba základních farmaceutických výrobků 21.2 Výroba farmaceutických přípravků



Farmaceutický průmysl patří k high-tech zpracovatelským oddílům nejnáročnějším na vědu a výzkum a do vývoje nových léčiv se každoročně vkládají velké prostředky (většinou 15 až 20 % z ročních tržeb, ale i více). Produkční portfoĺio je velmi široké a tvoří jej jednak originální léky, které jsou patentově chráněné, jednak generické léky, kterým patentová ochrana skončila. U nás se rozhodující výrobci soustřeďují, hlavně z důvodů vysokých nákladů, převážně na generika, kde patříme díky některým firmám (Zentiva, Teva aj.) k absolutní světové špičce. Náš farmaceutický průmysl je převážně v cizích rukou a v současné době tu působí přes dvacet firem se zahraniční účastí, které se na celkových tržbách oddílu podílejí zhruba ze čtyř pětin.

10.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Farmaceutický průmysl v ČR patří k malým výrobním oddílům, což lze doložit jeho podílem na hlavních průmyslových ukazatelích zpracovatelského průmyslu v roce 2012. Podíl na tržbách totiž činil 0,9 %, stejně tak jako na počtu zaměstnaných osob, a podíl na účetní přidané hodnotě dosáhl 1,4 %. Oddíl CZ-NACE 21 patří v ukazateli produktivity práce z UPH dlouhodobě k nejvýše hodnoceným v rámci celého zpracovatelského průmyslu. V roce 2012 dosáhla jeho hodnota 1 149 496 Kč na pracovníka a byla třetí nejvyšší v rámci ZP. V CZECH TOP 100 za rok 2012 byla zařazena jediná společnost Sanofi.Aventis (Zentiva), a to na 76. místo s tržbami 7,2 mld. Kč, ovšem vedle toho sem patří TEVA Czech Ind., s.r.o., jejíž tržby v roce 2012 byly o ještě 200 milionů Kč vyšší . Investice v tomto oddílu každoročně přesahují 2 mld. Kč. V roce 2012 činily 2,164 mld.Kč a byly o 12 % 115


nižší než v roce předcházejícím. Největší investici v posledních letech realizuje společnost TEVA, která rozšiřuje výrobu léčivých látek, tablet v Komárově u Opavy, nákladem více než 2,1 mld. korun. Nový komplex navazuje na výrobní halu, kterou Teva zprovoznila v roce 2010 čímž zvýšila svou produkci na dvojnásobek. Společnost Favea v říjnu 2012 podepsala s Ruskou federaci smlouvu na výstavbu dvou farmaceutických komplexů v Semeji a Pavlodaru nákladem 36,5 mil. EUR, což výrazně přispěje k modernizaci ruského farmaceutického průmyslu.



Název Základní farmaceutické výrobky Farmaceutické přípravky

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

2012

21.1 21.2

x 102,4

x 104,4

x 96,8

x 101,9

x 102,7

21

102,4

104,4

96,8

101,9

102,7

Základní farmac. výr. a přípravky Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

Cenový vývoj v oddílu CZ-NACE 21 v roce 2012 lze hodnotit jako vcelku příznivý. Trh léků na předpis v hodnotě a počtu balení v posledních letech stagnuje, až mírně klesá. Tento stav je vyvoláván trvalým tlakem na ceny a úhrady léků a velmi limitovaným vstupem nových medikamentů na trh.

10.3.2 Základní produkční charakteristiky Tabulka 10.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 21 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE 21.1 21.2 21

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

29 92

30 96

27 101

31 106

20 67

22 65

13 41

121

126

128

137

87

87

54



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

21.1 21.2

2 308 383 23 909 236

2 390 536 25 160 033

2 987 483 24 254 517

3 351 056 23 856 052

3 797 403 25 565 435

3834 832 26724 458

3 689 987 25 536 158

21

26 217 619

27 550 570

27 242 000

27 207 109

29 362 838

30559 290

29 226 145

mezir. index

105,1

98,9

99,9

107,9

104,1

95,6



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1 067 182 9 433 346

1 099 453 9 278 654

1 513 469 8 673 377

1 716 256 8 427 254

1 846 865 9 131 125

1583 304 9 522 529

1 545 670 9 342 775

10 500 528

10 378 107

10 186 846

10 143 510

10 977 990

11 105 833

10 888 445

mezir. index

98,8

98,2

99,6

108,2

101,2

98,0

21.1 21.2 21


116

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

21.1 21.2

1 130 8 654

1 072 8 938

1 146 8 693

1 280 8 455

1 286 8 064

1323 8206

1 386 8 086

21

9 783

10 009

9 839

9 735

9 350

9 529

9 472

mezir. index

102,3

98,3

98,9

96,0

101,9

99,4


Vývoj hlavních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 21, zachycený v tabulkách 10.2 – 10.5 a v grafu 10.2 naznačuje následující: Počet podnikatelských subjektů (tabulka 10.2 ) začal od roku 2010 postupně klesat a v roce 2012 se snížil na 54, přičemž na deset největších hráčů s tržbami od 700 mil. do 7,4 nld. korun připadlo téměř 80 % z celkového objemu tržeb. Meziročně klesl tento ukazatel poměrně výrazně o 38 %, z toho ve skupině CZNACE 21.1 o 40 % a ve skupině CZ-NACE 21.2 o 38 %. Přitom většinou jde o malé společnosti a mikrofirmy. Počet subjektů s 20 a více zaměstananci dosáhl na konci uplynulého roku 49 jednotek. Rozhodujícími společnostmi jsou dva subjekty: Sanofi-Aventis, s.r.o. (Zentiva), která díky výrobním závodům v Česku, Rumunsku a Turecku produkuje ročně na 500 mil. balení léků, nabízí přes 500 produktů v 800 lékových formách a zaměstnává na 1 600 lidí. Její tržby loni dosáhly 204 mil. EUR (proti 2011 pokles o 19,1 mil. EUR) a zisk se přiblížil 70 mil. EUR. Dalším klíčovým hráčem je TEVA Czech Industries, dceřiná firma izraelského majitele s globálním zastoupením ve více než 60 zemích světa, která patří k největším světovým producentům generik. Tržby přesahující miliardu korun v roce 2012 vykázalo ještě dalších šest společností Lonza Biotec. s.r.o., Hartmann Rico, a.s., Moelnlycke Health Care, Lohman and Kraus, s.r.o., Walmark, a.s. a Pro MED, a.s. %


106

%

102

114

98

108

94

102

90

96

86

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 21

2011

90

2012

Tržby za VV a S

120

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 21

ZP

2010

2011

2012

ZP


110 105 100 95 90 85

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 21

2010

2011

2012

ZP



Z tabulky 10.3 je zřejmé, že po postupném růstu tržeb, který nenarušila ani recese v letech 2008 – 2009, bylo dosavadní maximum dosaženo v roce 2011. V roce 2012 následoval propad, tržby oddílu CZ-NACE 21 meziročně poklesly o 4,6 % a tento trend by měl podle odhadu většiny výrobců pokračovat i letos. Podobně příznivě se od roku 2010 vvyvíjel též ukazatel účetní přidané hodnoty (tabulka 10.4) a jeho meziroční pokles o dvě procenta přinesl až loňský rok. Poměrně stabilně se v posledních třech letech vyvíjel ukazatel 117


počtu zaměstnaných osob (tabulka 10.5), který se v roce 2012 snížil oproti předchozímu roku u 0,6 p.b. a zatímco ve skupině CZ-NACE 21.1 vzrostl o necelých 5 %, v CZ-NACE 21.2 klesl o 1,5 procent. Vývoj ukazatele osobní náklady dokumentuje tabulka 10.6. Je z ní patrné, že jeho dynamika v posledních letech kolísá, což do značné míry souvisí s tím, kolik v oddílu momentálně pracuje lidí. Výraznější nárůst byl zaznamenán v roce 2011, kdy tržby v oddílu dosáhly maximální hodnoty, v roce 2012 se pak tempo růstu zpomalilo na 0,7 p.b. a tato tendence by měla pokračovat i v roce letošním. Tabulka 10.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

21.1 21.2

467 921 3 779 574

497 572 4 095 829

528 640 4 008 593

608 183 4 121 181

623 223 3 986 593

706276 4 063 438

761 309 4 043 781

21

4 247 494

4 593 400

4 537 233

4 729 364

4 609 816

4769 713

4 805 090

mezir. index

108,1

98,8

104,2

97,5

103,5

100,7


10.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj ukazatelů produktivita práce z účetní přidané hodnoty, hrubého operačního přebytku a konkurenceschopnosti je uveden v tabulkách 10.7 a 10.8 a v grafech 10.3 a 10.4. Z tabulky 10.7 je vidět, že zatímco do roku 2010 se ukazatel produktivita práce z ÚPH vyvíjel příznivě a v roce 2010 se jeho meziroční nárůst přiblížil třinácti procentům, v dalších dvou letech došlo k poklesu, což platí hlavně pro skupinu CZ-NACE 21.1, kde během dvou let jeho hodnota klesla o více než 22 %. Přes to se výše tohoto ukazatele za celé období sledování trvale pohybuje nad hranicí jednoho milionu korun na zaměstnance, což ji v roce 2013 zařadilo na třetí nejvyšší příčku, hned za CZ-NACE 12 Výroba tabákových výrobků a CZ-NACE 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů. Ukazatel hrubý operační zisk v posledních letech rovněž dost kolísal a vysokého meziroičního růstu dosáhl jen v roce 2010 (+17,6 %), kdy se našemu farmaceutickému průmyslu mimořádně dařilo. V dalších dvou letech však jeho hodnota klesla a tento propad byl výraznější především v roce 2012 (-4 %). Tabulka 10.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2012 (Kč/zam.) CZ-NACE

2006 944 693

2007

2008

2009

2010

2011

2012

21.1 21.2

1 090 083

1 025 841 1 038 156

1 320 604 997 751

1 340 720 996 739

1 435 969 1 132 349

1 196 578 1160 487

1 155 365

1 115 256

21

1 073 296

1 036 837

1 035 357

1 041 971

1 174 113

1165 499

1 149 496

mezir. index

96,6

99,9

100,6

112,7

99,3

98,6


Tabulka10.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

21.1 21.2

599 261 5 653 773

601 881 5 182 825

984 829 4 664 784

1 108 073 4 306 073

1 223 642 5 144 532

877 028 5 459 091

784 361 5 298 994

21

6 253 034

5 784 706

5 649 613

5 414 147

6 368 174

6336 120

6 083 355

mezir. index

92,5

97,7

95,8

117,6

99,5

96,0


118

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků %


120

Hrubý operační přebytek %

115

110 102

110

94

105

86

100

78

95

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 21

2011

70

2012

2006

2007

ZP

2008

2009

CZ-NACE 21

2010

2011

2012

ZP



tis. Kč/zam.

1300 1100 900 700 500 300 100

ZP

21

21.1 2011

21.2

2012



10.3.4 Výkonová spotřeba Vývoj výkonové spotřeby je vyjádřen v tabulce 10.9 a lze konstatovat, že v jednotlivých letech v zásadě kopíroval dynamiku růstu u souvisejících ukazatelů. Propad o 4 % v roce 2012 souvisí s loňským vývojem tržeb, které poklesly podobným tempem (tabulka 9.3). Tabulka 10.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

21.1 21.2

1 513 090 15 446 105

1 606 720 16 883 556

1 696 599 16 662 964

1 924 745 16 742 726

1 889 411 17 856 816

2 313 851 18756 384

2 304 269 17 916 153

21

16 959 195

18 490 276

18 359 563

18 667 471

19 746 227

21 070 235

20 220 422

mezir. index

109,0

99,3

101,7

105,8

106,7

96,0


119


10.4 Zahraniční obchod 10.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 10.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 21 v b.c. v letech 2009 - 2012 Vývoz celkem (mil.Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

21.1 21.2

3 321,1 24 043,7

3 913,6 28 976,6

3 745,3 29 442,7

4 066,8 29 244,5

21

27 364,8

32 890,2

33 188,0

33 311,3

mezir. index

120,2

100,9

100,4

CZ-CPA


2010

2011

2012

21.1 21.2

3 013,3 70 094,0

4 160,3 69 301,7

4 483,4 71 942,4

4 957,8 71 918,7

21

73 107,3

73 462,0

76 425,8

76 876,5

100,5

104,0

100,6

mezir. index

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA 21.1 21.2 21

2009

2010

2011

2012

307,8 -46 050,3 -45 742,5

-246,7 -40 325,1 -40 571,8

-738,1 -42 499,7 -43 237,8

-891,0 -42 674,2 -43 565,2


Jak je patrné z tabulky 10.10 produkce CZ-CPA 2l vykazuje tradičně vysoké záporné saldo zahraničního obchodu, které v rámci celého zpracovatelského průmyslu patří k vůbec nejvyšším. V roce 2012 dosáhlo 43,6 mld. Kč, oproti roku 2011 však stouplo jen nepatrně, a to o 327,4 mil. Kč (nárůst o necelých 0,8 %). Obrat zahraničního obchodu (dovoz + vývoz) v roce 2012 dosáhl 110,2 mld. Kč a proti předchozímu roku se zvýšil o půl procenta. Samotný dovoz meziročně stoupl o 0,6 % na 76,9 mld. Kč, a to jen díky nárůstu dovozu v CZ-CPA 21.1 (+10,6 %), zatímco v případě CZ-CPA 21.2 jeho objem nepatrně klesl (-0,3 %). Vývoz v roce 2012 rostl ještě pomaleji (+0,4 %) a činil 33,3 mld. Kč.

10.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Graf 10.5 prezentuje významná vývozní a dovozní teritoria pro rok 2012 a potvrzuje, že našimi rozhodujícími obchodními partnery nadále zůstávají ve vývozu SRN, Slovensko, USA a v dovozu rovněž SRN , Francie a Nizozemsko. Za zmínku stojí, že jak u dovozu, tak u vývozu připadá vysoký podíl na ostatní země, což potvrzuje, že výrobky CZ-CPA 21 jsou v zahraničním obchodu silně diversifikované. Podobně jako v chemii a v gumárenském a plastikářském průmyslu, je u produkce CZ-CPA 21 naším jasně největším obchodním partnerem SRN, s níž náš obrat v roce 2012 dosáhl objemu 23,5 mld. Kč (dovoz 17,4 mld., vývoz 6,1 mld., záporné saldo 11,3 mld, Kč). Poté následuje Slovensko (obrat 8,6 mld, dovoz 3,5 mld., vývoz 5,1 mld. kladné saldo 1,6 mld. Kč) a na třetí příčce figuruje USA (obrat 7,2 mld., dovoz 3,8 mld., vývoz 3,4 mld., záporné saldo 400 mil. Kč). Nejvíce léčiv do ČR v roce 2012 bylo dovezeno, kromě SRN, také z Francie (6,2 mld. Kč), z Nizozemska (5,6 mld. Kč), z Švýcarska (4,5 mld. Kč) a z Irska (3,9 mld. Kč). Naopak nejvíce léčiv jsme v uplynulém roce vyvezli, kromě SRN, na Slovensko, do USA a dále do Ruské federace (za 3,1 mld. Kč), Rakouska (2,1 mld. Kč), Belgie (1,7 mld. Kč) a do Polska (1,1 mld. Kč) .

120

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Vývozní teritoria v roce 2012 Rakousko Rusko 6 %

Belgie 5%

9% USA 10 %

Polsko 3% V. Británie 3% Ostatní 29 %

Slovensko 15 % Německo 18 % Dovozní teritoria v roce 2012 Švýcarsko 6% Nizozemí 7% Francie 8%

Irsko 5%

Německo 23 %

USA 5%

Itálie 5% Slovensko 4%

Ostatní 37 %



10.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Světový farmaceutický trh odhadem představuje v současné době přes 300 mld. USD a experti tvrdí, že během několika let vzroste o jednu čtvrtinu. Deset největších světových farmaceutických firem kontroluje více než jednu třetinu trhu, většina z nich má roční tržby přes 10 mld. USD. Jde o globální sektor, který v rámci EU patří k největším (v objemu tržeb je v rámci ZP na pátém místě) a zaměstnává cca 650 tisíc lidí, většinou vysoce kvalifikovaných odborníků, z nichž zhruba dvacet procent pracuje ve výzkumu a vývoji. Některé velké farmaceutické firmy (GlaxoSmithKline, Merck, Johson and Johnson, Sanofi Aventis) v současné době volí jiné obchodní modely pro bohaté západní státy a jiné pro rozvojové země. Důvodem je, aby určité očkovací látky, jež mohou být klíčové pro záchranu mnoha lidských životů, byly lépe dostupné i v nejchudších státech světa. Firmy prezentují tyto nové obchodní modely jako součást svých společensky zodpovědných aktivit. Dostupnost zdravotní péče v nejchudších částech světa je součástí společensky odpovědného podnikání všech farmaceutických gigantů. V ČR se v současné době potvrzuje, že léky již nejsou tak lukrativním byznysem, jako tomu bylo ještě nedávno. Dokládá to nejlépe loňský pokles tržeb o 4,4 % a snížení dalších průmyslových a finančních indikátorů. Letošní předběžné výsledky naznačují pokračující stagnaci tohoto oddílu, neboť tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v organizacích s 20 a více zaměstnanci za leden až květen vzrostly proti stejnému období 2012 pouze o 0,4 % a počet pracovníků o 0,8 % , zatímco ukazatel produktivity - měsíční tržby na zaměstnance - se snížil o 0,4 p.b. Většina farnaceutických firem, např. GlaxoSmithKline ČR, Sanofi-Aventis, Teva a další očekávají, že pokles tržeb bude nadále pokračovat, vzhledem ke snižování regulovaných cen léků, na které přispívají zdravotní pojišťovny. V této souvislosti představitelé České asociace farmaceutických firem upozorńují na přílišnou regulovanost na trhu s léčivy, například na to, že cenu léčiv pro pacienty určuje stát, stanoví maximální cenu, za níž může být lék prodáván a stanovuje zároveň úhradu pojišťovnami, a tím do značné míry určuje doplatky za léky aj. Poněkud jiná je situace u volně prodejných léků, jejichž ceny stát nijak nereguluje. Ani v této oblasti ale firmy nečekají růst, který by pokles celkových tržeb mohl zastavitl. Firmy tvrdí, že budou i nadále stahovat neprofitabilní léky z trhu a motivace pro vstup nových léků bude velmi nízká. 121


Nicméně investiční aktivita v tomto oddílu zatím trvá, což potvrzuje již zmíněná obří investice společnosti Teva, záměr společnosti Nutradent (přední tuzemský výrobce potravinových doplňků a sportovní výživy) investovat 150 mil. Kč do rozšíření výrobního závodu na okraji Olomouce, průběžná investiční činnost Sanofi -Aventis v ČR apod. Náklady na výzkum a vývoj se v této oblasti pohybují v průměru kolem 1,1 mld. Kč a jsou mírně vyšší než v samotném chemickém průmyslu (CZ-NACE 20), přičemž plných 88 % připadá na podnikatelskou sféru. ČR v posledních letech dosáhla v této oblasti několika mezinárodních úspěchů, kupříkladu výsledky Výzkumného ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde prof. A. Holý a jeho kolektiv objevili léky pro pacienty trpící AIDS a virovou hepatitidou, nebo vítězný projekt v soutěži inovací roku 2013 firmy Ella-CS „degradibilní jícnový stent s degradibilním potahem“, který se s úspěchem využívá k léčbě v 50 zemích světa.

122

Výroba pryžových a plastových výrobků

11. CZ-NACE 22 – VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ

11.1 Charakteristika oddílu Výroba pryžových a plastových výrobků CZ-NACE 22 patří k rozhodujícím zpracovatelským oddílům a řadu let vykazuje vysokou dynamiku v růstu tržeb, účetní přidané hodnoty i počtu zaměstnanců. Na základě mezinárodní klasifikace ekonomických činností NACE Rev.2 zahrnuje tento oddíl dvě velké skupiny: 22,1 Výroba pryžových výrobků; l 22.2 Výroba plastových výrobků. l

22.1 44,9 %

22.2 55,1 %

22.1 Výroba pryžových výrobků 22.2 Výroba plastových výrobků Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Relaci v tržbách mezi oběma výrobkovými skupinami nabízí graf 11.1, přičemž jeho podíly se od roku 2009 postupně mění ve prospěch skupiny CZ-NACE 22.1. Jestliže v roce 2009 to bylo 37,3:62,7, v roce 2011 již 42,7: 57,3 a v roce 2012 je to 44,9: 55,1. Rozhodující vliv na tento vývoj má třída CZ-NACE 22.11 Výroba pryžových plášťů a duší, protektorování pneumatik , která patří k nejvíce konkurenceschopným v rámci Evropy, ale i ve světě. Skupina CZ-NACE 22.2 se zase vyznačuje velmi širokou sortimentní nabídkou produktů, které nalézají uplatnění prakticky ve všech oblastech naší ekonomiky.

11.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Oddíl CZ-NACE 22 patří v rámci zpracovatelského průmyslu k nejvýznamnějším. Jeho podíl na tržbách ZP v roce 2012 činil 6,4 % tj. sedmé místo (v roce 2011 šesté místo, podíl 6,3 %), v objemu vytvořené účetní přidané hodnity figuroval se 7 % na šesté příčce ( v roce 2011 čtvrté místo, podíl 8,1 %) a v počtu zaměstnanců to bylo šesté místo se 7 % (2011 páté místo, 7,1 %). Počet podnikatelských subjektů od roku 2006 do roku 2012 vzrostl o 1 453 na 4 828 jednotek, i když šlo většinou o mikropodniky a malé firmy. Koncem května 2013 bylo u ČSÚ zaregistrováno 627 organizací s 20 a více zaměstnanci ( koncem roku 2011 to bylo 630 subjektů). Suverénní jedničkou v rámci oddílu CZ-NACE 22 je Barum Continental, s.r.o., největší evropská výrobna osobních plášťů, jejíž tržby v roce 2012 dosáhly částky 37,1 mld. Kč, což by jí v žebříčku Czech TOP 100 zařadilo na čtrnácté místo. V žebříčku CZECH TOP 100 nenajdete ani další dvě významné společnosti Continental, s.r.o. Otrokovice (tržby 12,6 mld. Kč) a Continental HT, s.r.o., Otrokovice (tržby 11,7 mld. Kč), a tak jediným zástupcem je zde MITAS, a.s. Praha na 52. místě s tržbami přesahujícími 10 mld.Kč. Tržby 123


přes jednu miliardu v tomto oddílu v roce 2012 překročila třicítka gumárenských a plastikářských společností a z dalších klíčových hráčů lze jmenovat Fatra, a.s., Grupo Antolin, s.r.o. , Gumotex, a.s., Semperflex Optimit a další. V oddílu je přitom vysoký počet firem se zahraniční účastí (kolem 250), které se na celkových tržbách podílejí zhruba ze čtyř pětin. Zlínský kraj je regionem s jasně největší koncentrací podniků tohoto zpracovatelského oddílu, neboť tu nacházíme tři největší tuzemské firmy a má tu své sídlo „Plastikářský klastr“, který sdružuje většinou místní společnosti. Od roku 2011 působí při Svazu chemického průmyslu ČR Česká technologická platforma „PLASTY“. Investiční aktivita oddílu se v roce 2012 poměrně výrazně zvýšila, když hmotné investice v oddílu CZNACE 22 dosáhly objemu 10,3 mld. Kč a v porovnání s rokem 2011 vzrostly o téměř 20 %. Nesporně největší akcí bylo v dubnu 2012 dokončení amerického závodu na výrobu zemědělských a průmyslových pneumatik v Charles City (stát Iowa, USA), který produkuje sortiment určený výhradně pro americký trh. Čínská společnost YAPP Automotive Parts začala v Mladé Boleslavi vyrábět plastové nádrže na pohonné hmoty pro automobily závodu Škoda Auto, zatímco firma Rehau rozšířila výrobu dílů pro sutomobilový průmysl v Jevíčku u Moravské Třebové. Korejská Hanwha rozšířila svůj výrobní závod na plastové autodíly v Chlebovicích u Frýdku-Místku, německá firma Behr vybudovala v Ostravě novou vstřikovnu plastových dílů, společnost Grammer v Tachově zahájila výrobu kompletních sedadel do nákladních automobilů DAF a Daimler, společnost WITTE Automotive v Nejdku uvedla do plného provozu progresivní technologii MuCell, díky níž budou její plasty ekologičtější a lehčí. Náklady na výzkum a vývoj se v tomto oddílu pohybují ročně kolem 700 mil. Kč, neboť řadu technologií a inovací dodali zahraniční majitelé. V roce 2011 zde bylo vynaloženo celkem 695 mil. Kč, z toho 72 % bylo financováno z podnikatelské sféry, 8,6 % z veřejné sféry a zbytek ze zahraničí.



Název Pryžové výrobky Plastové výrobky

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

2012

22.1 22.2

97,2 97,8

97,9 96,0

98,1 99,0

108,9 102,0

107,3 101,3

22

97,7

96,6

98,7

104,0

103,2

Pryžové a plastové výrobky Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

Jak je patrné z tabulky 11.1 v roce 2012 byl růst indexu cen průmyslových výrobců daleko výraznější ve skupině CZ-NACE 22.1, což je dáno trvale vysokou cenou přírodního kaučuku na mezinárodním trhu. Oproti předchozímu roku však tempo růstu cen mírně zpomalilo.

11.3.2 Základní produkční charakteristiky Tabulka 11.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 22 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

22.1 22.2

666 2 689

660 2 761

703 2 826

744 2 910

936 3 470

856 3 217

1 067 3 761

22

3 355

3 421

3 529

3 654

4 406

4 073

4 828


124


Z tabulky 11.2 je patrné, že ve sledovaném období sedmi let významně vzrostl v rámci CZ-NACE 22 počet podnikatelských subjektů, a to o celkem 1473 jednotek , z toho ve skupině CZ NACE 22.1 o téměř dvě třetiny a ve skupině CZ-NACE 22.2 o více než 36 %. Jelikož v kategorii podniků s 20 a více zaměstnanci bylo koncem roku 2012 registrováno 630 subjektů znamená to, že převážná část spadá do kategorie mikrofirem, rodinných podniků apod. Tabulka 11.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

22.1 22.2

82 915 382 119 583 073

85 564 704 138 160 864

76 259 158 132 699 783

64 036 669 107 788 387

79 034 804 114 891 593

89 555 348 125 365 057

96 625 995 118 750 464

22

202 498 455

223 725 569

208 958 941

171 825 056

193 926 398

214 920 405

215 376 459

mezir. index

110,5

93,4

82,2

112,9

110,8

100,2


Tabulka 11.3 dokumentuje, že po výrazném poklesu v letech 2008 a 2009, kdy tržby byly poznamenány hlubokou recesí a finanční krizí, se další dva roky vyvíjely velmi příznivě a meziroční růsty tržeb byly dvouciferné. Rok 2012 však přinesl v souvislosti s vážnými problémy u největších odběratelů (automobilový a elektronický průmysl) útlum tržeb. Ty stagnovaly na úrovni předchozího roku a stále ještě nedosáhly dosavadního maxima z roku 2007 (223,7 mld. Kč). Hlavní zásluhu na tom měl vývoj ve skupině CZ-NACE 22.2 (vliv automobilového průmyslu), kde tržby meziročně klesly o 5,3 %, zatímco skupině CZ-NACE 22.1 se i přes problémy odběratelů vedlo mnohem lépe a tržby zde dosáhly nového maxima tj. 96,6 mld. Kč. Tabulka 11.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

22.1 22.2

20 325 019 31 433 447

21 303 638 36 897 501

18 495 850 34 820 215

17 888 465 32 064 107

22 063 851 32 667 467

23173 976 35 120 082

27 069 345 30 940 716

22

51 758 466

58 201 139

53 316 065

49 952 573

54 731 319

58 294 057

58 010 061

mezir. index

112,4

91,6

93,7

109,6

112,9

99,5


Podobným trendem se vyvíjela účetní přidaná hodnota (tabulka 11.4), jejíž objem meziročně klesl o půl procenta. Také zde byl vývoj skupin značně odlišný, neboť ve skupině CZ-NACE 22.1 objem ÚPH stoupl na nové maximum, o téměř 17 %, zatímco ve skupině CZ-NACE 22.2 byl naopak zaznamenán citelný pokles o více než 11 %. Tabulka 11.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2012 (osob) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

22.1 22.2

21 791 59 921

21 639 64 930

21 547 65 557

17 784 56 633

17 976 55 228

18 904 57974

18 591 55 885

22

81 712

86 569

87 104

74 417

73 204

76878

74 476

mezir. index

105,9

100,6

85,4

98,4

105,0

96,9


Oddíl CZ-NACE 22 patří k největším zaměstnavatelům v rámci českého zpracovatelského průmyslu. V roce 2012 figuroval v žebříčku oddílů ZP na šestém místě. Dosud nejvyšší počet zaměstnanců oddíl vykázal v roce 2008, tedy v době vrcholící konjunktury. Od té doby stav pracovníků kolísá v rozmezí kolem 2 až 3 tisíc lidí a v roce 2012 vykázal poměrně významný pokles o více než 3 % na 74,5 tisíc pracovníků. Dosavadní výsledky letošního roku naznačují, že tento sestupný trend bude i nadále pokračovat. Vývoj v tržbách a účetní přidané hodnotě kopíruje vývoj v tabulce osobních nákladů (tabulka 11.6). Z té je vidět, že po prudkém propadu tohoto ukazatele v roce 2009 přišel vzestup v letech 2010 a 2011 a následně znovu pokles o 1,2 % v roce 2012, což je v přímém vztahu k vývoji počtu zaměstnaných osob.

125



110

Tržby za VV a S %

115

105

108

100

101

95

94

90

87

85

2006

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 22

80

2012

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 22

ZP

2010

2011

2012

ZP


115 109 103 97 91 85

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 22

2011

2012

ZP



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

22.1 22.2

7 484 862 17 780 501

7 873 650 20 731 620

8 190 966 22 329 531

6 717 978 19 613 079

7 324 101 19 894 739

7 814 245 21 240 358

7 798 899 20 907 600

22

25 265 363

28 605 270

30 520 497

26 331 057

27 218 840

29 054 603

28 706 499

mezir. index

113,2

106,7

86,3

103,4

106,7

98,8


11.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Jak je zřejmé z tabulek 11.7 produktivita práce z účetní přidané hodnoty se od roku 2009 vyvíjí vcelku příznivě, i když tempo růstu se po úspěšných letech 2010 a 2011 značně zpomalilo a nadále zůstává mírně nad průměrem zpracovatelského průmyslu (731,8 Kč/zam.). Úroveň produktivity v tomto případě určuje skupina CZ-NACE 22.1, která vykazuje nejvyyšší hodnoty v rámci zpracovatelského průmyslu (1456 tis. Kč /zam) a meziročně vzrostla o téměř 19 %. Hluboko pod průměrem je výše produktivity ve skupině CZNACE 22.2, kde naopak došlo k meziročnímu poklesu o 8,7 %. Tabulka 11.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2012 (Kč/zam.) CZ-NACE

2006

2007

2008

2010

2011

2012

22.1 22.2

932 730 524 584

984 496 568 265

858 384 531 147

1 005 878 566 174

1 227 389 591 501

1 225 856 605 792

1 456 036 553 649

22

633 428

672 308

612 097

671 253

747 652

758 265

778 907

mezir. index

106,1

91,0

109,7

111,4

101,4

102,7


126

2009


Obdobně se od roku 2009 vyvíjel ukazatel hrubého operačního přebytku, který po vysokých nárůstech v letech 2010 a 2011 vzrostl v roce 2012 jen nepatrně, a také v tomto případě výhradně zásluhou skupiny CZ-NACE 22.1. Tabulka 11.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

22.1 22.2

12 840 157 13 652 946

13 429 988 16 165 881

10 304 884 12 490 684

11 170 487 12 451 028

14 739 750 12 772 729

15 359 731 19 270 446 13 879 723 1000 033 116

2011

2012

22

26 493 104

29 595 870

22 795 568

23 621 515

27 512 479

29 239 454

29 303 561

mezir. index

111,7

77,0

103,6

116,5

106,3

100,2


%


125

%

120

110

115

102

110

94

105

86

100

78

95

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 22

2011


118

70

2012

ZP

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 22

2010

2011

2012

ZP


Graf 11.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2006 - 2012 tis. Kč/zam.

1300 1100 900 700 500 300 100

ZP

22

22.1 2011

22.2

2012



11.3.4 Výkonová spotřeba Podobně, jako u ukazatelů v kapitolách 11.2 a 11.3, se měnila také výkonová spotřeba a po dvou letech dvojciferného růstu loni nepatrně poklesla (index 2012/2011 = 99,6).

127


Tabulka 11.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

66 663 189 92 162 112

68 173 542 105 583 558

60 487 118 102 212 660

46 729 443 78 765 322

58 710 986 86 859 575

69 220 235 95 139 673

70 954 052 92 768 178

158 825 301

173 757 101

162 699 778

125 494 765

145 570 561

164 359 908

163 722 231

mezir. index

109,4

93,6

77,1

116,0

112,9

99,6

22.1 22.2 22

2006

2009

2010

2011

2012


11.4 Zahraniční obchod 11.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj obchodní výměny výrobky CZ-CPA 22 v časové řadě od roku 2009 ukazuje tabulka 11.10. Vyplývá z ní, že za poslední čtyři roky export vzrostl o 45 % a v samotném roce 2012 se zvýšil o 6,7 %. Vyšší dynamiku přitom vykázal vývoz ve skupině CZ-CPA 22.2 (+7,8 %) než ve skupině CZ-CPA 22.1 (+5,6 %), když jejich celkové objemy se v minulém roce prakticky vyrovnaly. V případě dovozu byla dynamika růstu nižší (+1,4 %) a za čtyři roky se zvýšil o více než jednu třetinu. V tomto případě dovoz ve skupině CZ-CPA 22.1 meziročně poklesl o 2 %, zatímco dovoz ve skupině CZ-CPA 22.2 vzrostl o 3 %. Díky tomu kladné saldo tohoto oddílu, jediné v rámci velké chemie, vzrostlo meziročně téměř dvojnásobně, a to na 14,9 mld. Kč. Obrat (dovoz + vývoz) se oproti roku 2011 zvýšil o 4,1 % na 271,5 mld. Kč. Tabulka 11.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 22 v b.c. v letech 2009 - 2012 Vývoz celkem (mil.Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

22.1 22.2

48 070,6 50 722,1

59 446,7 58 982,4

68 155,6 66 068,8

71 966,1 71 246,2

22

98 792,7

118 429,1

134 224,4

143 212,3

mezir. index

119,9

113,3

106,7

Dovoz celkem (mil.Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

22.1 22.2

30 425,7 65 052,3

36 050,5 76 153,2

43 937,0 82 630,2

43 103,6 85 181,1

22

95 478,0

112 203,7

126 567,2

128 284,7

mezir. index

117,5

112,8

101,4

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA 22.1 22.2 22

2009

2010

2011

2012

17 644,9 -14 330,2

23 396,2 -17 170,8

24 218,6 -16 561,4

28 862,5 -13 934,9

3 314,7

6 225,4

7 657,2

14 927,6


11.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničníhio obchodu v rámci CZ-CPA 22 je zachycena v grafu 11.5 a povrzuje se, že naším jasně největším obchodním partnerem je Spolková reoublika Německo. S touto průmyslovou velmocí dosáhl náš obrat v roce 2012 objemu 94,9 mld. Kč (dovoz 48,6 mld., vývoz 46,3 mld., záporné saldo 2,3 mld.), tedy 35 % z celkového objemu. Na dalších dvou místech figurují se shodným obratem Polsko a Slovensko, oba 19,7 mld. Kč, přičemž v případě Polska (dovoz 10,5 mld., vývoz 9,2 mld.) máme záporné saldo 1,3 mld. Kč, zatímco se Slovenskem (dovoz 6,2 mld., vývoz 13,5 mld.) naopak vysoce kladné saldo 128


7,3 mld. Kč. S Itálií dosáhl obrat loni 12,7 mld. (dovoz 7,3 mld., vývoz 5,4 mld., záporné saldo 1,9 mld.), zatímco s Francií činil obrat 13,6 mld. (dovoz 5,9 mld., vývoz 7,7 mld.) a saldo bylo naopak kladné částkou 1,8 mld. Kč. V dovozu jsou našimi dalšími významnými obchodními partnery Čína (4,9 mld. Kč), Maďarsko (4,2 mld. Kč) a Belgie (4,1 mld. Kč), ve vývozu to v roce 2012 byly: Velká Británie (6 mld. Kč), Rakousko (5,5 mld. Kč) a Ruská federace (4,9 mld. Kč). V roce 2012 se země EU-27 podílely na celkovém obratu zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 22 plnými 82 %, zatímco na zbytek světa připadlo jen 18 %. V rámci EU-12 bylo naše saldo v tomto oddílu kladné (vývoz 31,9 mld. Kč, dovoz 23,1 mld. Kč, saldo 8,8 mld. Kč). Vývozní teritoria v roce 2012 V. Británie 4% Francie 5% Polsko 6% Slovensko 9%

Rakousko 4% Itálie 4% Rusko 3%

Ostatní 32 %

Německo 33 % Dovozní teritoria v roce 2012 Francie Slovensko 5 % 5% Itálie 6% Polsko 8%

Čína 4%

Maďarsko 3% Belgie 3% Ostatní 28 %



11.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Z předchozí analýzy je patrné, že oddíl CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků si v rámci našeho zpracovatelského průmyslu postupně vybudoval pozici jednoho z klíčových hráčů a již několik let vykazoval vyšší tržby než příbuzný oddíl chemického průmyslu. Postavení tohoto oddílu v české ekonomice je o to významnější, že jeho podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu je vyšší, než je tomu v Evropské unii. Globální produkce plastů se v roce 2011 odhadovala na 280 mil. tun. Z toho asi 84 % bylo zpracováno na plastové výrobky a zbytek představovala výroba povrchových úprav, lepidel, laků a barev. Pro srovnání v roce 1950 bylo ve světě vyrobeno pouze 1,5 mil. tun plastů, takže současná produkce odpovídá průměrnému ročnímu růstu za celé období o 9 %. V samotné Evropě se v roce 2011 vyrobilo 58 mil. tun plastů a jejich spotřeba dosáhla 47 mil. tun, což je asi jedna pětina celosvětového objemu. Současná spotřeba plastů na obyvatele se v západní Evropě odhaduje na cca 120 - 125 kilogramů a do roku 2015 by měla stoupnout na 136 kg. V zemích EU-12 tento ukazatel 129


nedosahuje 100 kg a v Asii (bez Japonska) je to pouze kolem 30 kg. Z toho je patrné, že v aplikaci plastů nadále existují značné rezervy a lze usuzovat, že se tato výroba bude i nadále rychle rozvíjet, především ve třetím světě. Jak již bylo zdůrazněno, gumárenský a plastikářský průmysl patří v ČR zhruba deset let k tahounům zpracovatelského průmyslu. Během té doby k nám masivně vstoupil zahraniční kapitál, desítkám firem byly poskytnuty investiční pobídky, vznikly stovky zpracovatelských jednotek a oddíl CZ-NACE 22 stabilně zaměstnává kolem 70 – 80 tisíc lidí. Jestliže tržby tohoto odddílu, s výjimkou krizových let 2008-2009, většinou rostly dvouciferným tempem, v roce 2012 se tento trend zastavil a také předběžné výsledky za leden –květen 2013 naznačují, že letošní rok bude nejspíše horší než předchozí. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb u organizací s 20 a více zaměstnanci za leden až květen totiž proti stejnému období loňského roku poklesly o 3,2 % , počet zaměstnanců se snížil o 2,7 % a mírně se zhoršil i ukazatel produktivity – měsíční tržby na zaměstnance v b.c. Horších výsledků dosahuje i zahraniční obchod. Obrat za první čtvrtletí 2013 v rámci CZ-CPA 22 klesl proti stejnému období roku 2012 o jedno procento a jak dovoz, tak vývoz se mírně snížily. Vzhledem k dosavadním hospodářským výsledkům největších odběratelů tj. výrobců automobilů a počítačů lze očekávat, že oddíl CZ-CPA 22 skončí v roce 2013 nejspíše v červených číslech. Ohlašované nebo již realizované investiční záměry však naznačují, že v nejbližších letech by se toto zpracovatelské odvětví mohlo znovu začít dynamicky rozvíjet, bude to však hodně záležet na tom, jak se bude vyvíjet jeho největší odběratel, automobilový průmysl. Zvýšenou aktivitu v oddílu lze doložit na několika konkrétních příkladech: společnost Saar Gummi Czech v Červeném Kostelci hodlá postavit závod na vývoj a výrobu nových typů gumárenských směsí. Mitas, a.s. v Otrokovicích vybudovala nákladem 900 mil. Kč novou výrobní halu na zemědělské pneumatiky, kam do konce tohoto roku přestěhuje výrobu ze starého provozu. Současně tato firma podepsala koncem listopadu 2012 memorandum o záměru postavit v Tatarstánu továrnu na výrobu radiálních zemědělských pneumatik s kapacitou 60 tisíc kusů ročně (předpokládaná investice za 50 – 60 mil. USD) a hodlá rozšířit výrobu zemědělských a průmyslových pneumatik v americkém státě Iowa. Smělé plány má také břeclavský Gumotex, a.s., který chce do roku 2016 zvýšit tržby o 60 % na 3,4 mld. Kč a ještě letos rozšířit divizi Auto v odštěpném závodě Tanex Plasty v Jaroměři o efektivní linku na výrobu polyuretanových výplní sedadel. Dále pak Koh-i-noor Ponas z Poličky na Svitavsku plánuje zřídit provoz na vstřikování plastů v bulharském Burgasu, zatímco výrobce plastových hraček Playmobil CZ počítá s rozšířením výrobního areálu v Chebu. Další investicí je také výstavba závodu firmy Hargo v žatecké zóně Triangle na recyklaci pneumatik nákladem 200 mil. Kč.

130

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

12. CZ-NACE 23 - VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ

12.1 Charakteristika oddílu Oddíl CZ-NACE 23 zahrnuje průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot a podle nové klasifikace je tvořeno následujícími skupinami: 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků; 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků; l 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů; l 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků; l 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry; l 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků; l 23.7 Řezání, tvarovaní a konečná úprava kamenů; l 23.9 Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. l l

K nejvýznamnějším skupinám, které vykazují za oddíl 23 dlouhodobě nejvyšší podíl na tržbách a nejvyšší zaměstnanost, patří skupiny: Výroba skla a skleněných výrobků a Výroba betonářského zboží. V důsledku přetrvávající hospodářské krize ve stavebnictví došlo i v roce 2012 u čtyřech rozhodujících skupin k poklesu podílu tržeb o 0,4 –1,3 %. Tak tomu bylo například u skupin: CZ-NACE 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků (o 1,2 %), CZ-NACE 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků (o 0,8 %) a CZ-NACE 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry (o 1,3 %). U zbývajících čtyř skupin se naopak, v důsledku nižší výchozí základny v roce 2011 a díky i exportu, podíl tržeb v roce 2012 navýšil o 0,1 – 2,8%, a to jmenovitě u skupin: CZ-NACE 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků (o 2,8 %), CZ-NACE 23.3 Výroba stavebních výrobků (o 0,3 %), CZ-NACE 23.4 Výroba ostatních porcel. a keramic. výrobků (0,1 %) a CZ-NACE 23.7 Řezání a úprava kamenů (o 0,7 %). 23.7 2,5 %

23.9 9,8 % 23.1 35,0 %

23.6 29,6 %

23.5 8,2 %

23.4 4,1 %

23.3 6,6 %

23.2 4,2 %

23.1 Výroba skla a skleněných výrobků 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků 23.7 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 23.9 Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


131


U všech výrobkových skupin oddílu však dosažený podíl tržeb výrazně zaostává za obdobím stavebního a ekonomického boomu v letech 2007 a 2008. Výrobky oddílu CZ-NACE 23 jsou určeny pro domácí i zahraniční trhy. Hlavním vývozním artiklem zůstávají sklo, keramické a porcelánové zboží a vybraný sortiment výrobků betonové prefabrikace. Obory stavebnin strategického významu z hlediska fungování národního hospodářství, které disponují v ČR dobrou surovinovou základnou a moderními výrobními jednotkami: 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů; 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků; l 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry; l 23.6 Výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků. l l

12.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Tržby oddílu CZ-NACE 23 se podílely v roce 2012 na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 3,5 %, což je stejná úroveň jako v roce 2011, ale oproti roku 2009 je to pokles zhruba o 0,8 % a o 1,2 % proti roku 2006. Počet zaměstnanců oddílu se podílel na celkovém počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu 4,8 %, což je nepatrný nárůst (o 0,1 %) proti roku 2011, ale je to o 1,1 % méně proti roku 2006. Při hodnocení vývoje průmyslu výroby stavebních hmot za rok 2012 je potřeba mít na zřeteli jeho bezprostřední vazbu na sektor stavebnictví. Stavební výroba klesla v roce 2012 oproti roku 2011 o 6,5 %. Stavební úřady vydaly o 8,8 % stavebních povolení méně. Celková hodnota nově uzavřených stavebních zakázek v ČR meziročně poklesla o 18,4 % a bytová výstavba je rovněž v útlumu. Počty zahájených staveb bytů klesají již pátým rokem. Pokles ve stavebnictví je způsoben slabou poptávkou v důsledku opatrného přístupu soukromých investorů v kombinaci s omezenými možnostmi státního rozpočtu. Zatímco v roce 2008 tvořilo stavebnictví 12 % HDP, v současné době už je to jen kolem 7 %. Je to začarovaný kruh: stát nevypisoval a zatím nevypisuje soutěže na žádné velké zakázky a privátní investoři šetřili, šetří a méně stavějí. Díky tomu mají stavební firmy minimální výnosy a to se přímo odráží v příjmech do státní pokladny. Stále se snižují možnosti investovat do veřejně prospěšných staveb, stát už nemá prostředky ani na spolufinancování projektů z fondů Evropské unie. V důsledku toho také došlo v roce 2012 k ohrožení hlavních výrobních kapacit produkce technického a plochého skla, technické a sanitární keramiky, cementu, cihel, betonových prefabrikátů, tvárnic apod. Někteří výrobci byli nuceni i v roce 2012 pokračovat v restrukturalizaci výroby, v odstávkách ve výrobě zejména v zimních měsících, a ve snižování počtu zaměstnanců. Jednou z ohrožených skupin je i výroba plochého skla, která je ovlivňována řadou navazujících průmyslových oddílů, pro které dodává své výrobky, zejména pro stavebnictví a automobilový průmysl. Jako příklad můžeme uvést, že výroba vozidel měla výrazný vliv na zvýšení tržeb ve třídě CZ-NACE 23.12 Tvarování a zpracování plochého skla, kde se tržby, po výrazném navýšení v roce 2011 u organizací s 50 a více zaměstnanci (o 25,0 % proti roku 2010), v roce 2012 opět zvýšily o 17,8 %. Umrtvení investic do infrastruktury a s tím spojené nižší výkony stavebnictví zejména v inženýrském a pozemním stavitelství nejvíce poznamenaly vedle výroby cementu a transportbetonu pak zejména výrobu cihlářského zboží.

12.3 Hlavní ekonomické ukazatele 12.3.1 Cenový vývoj Podle indexů cen výrobců, uvedených v tabulce 12.1, je zřejmé, že v roce 2012 se vývoj cen u všech rozhodujících výrobků (s vyjímkou u nekovových minerálních výrobků) pohyboval pod úrovní inflace (3,5 %). 132


Dlouhodobě má na vývoj cen produkce vliv jak trend zdražování energií a lidské práce, tak především prohlubující hospodářská a finanční krize, kdy řada výrobců při „nadvýrobě“ tlačí ceny svých výrobků dolů kvůli dosažení alespoň „nějaké prodejnosti“. Tabulka 12.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2012 Průměr od počátku roku

Název

Sklo a skleněné výrobky Žáruvzdorné výrobky Stavební výrobky z jílovitých mat. Ostatní porcelánové a keramické výr. Cement, vápno a sádra Betonové, cementové a sádrové výr. Řezaný, tvarovaný a upravený kámen Ostatní nekovové minerální výrobky

Ostatní nekovové minerální výrobky

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

2012

23.1 98,1 93,6 97,9 101,5 99,4 23.2 103,3 102,9 97,7 101,2 102,1 23.3 97,0 87,6 89,6 100,0 103,1 23.4 105,5 104,1 98,1 100,7 x 23.5 104,9 102,4 94,4 94,5 98,0 23.6 103,8 100,8 99,0 99,4 99,4 23.7 107,0 96,7 100,6 98,5 97,0 23.9 107,7 96,9 98,7 102,4 107,8 23

102,4

98,0

97,3

99,6

100,2


12.3.2 Základní produkční charakteristiky V rámci zpracovatelského průmyslu se oddíl CZ-NACE 23 podílel v roce 2012 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) 3,5 % (dosažená úroveň roku 2011), účetní přidané hodnotě 5,4 % (nárůst o 0,3 %) a na počtu zaměstnanců 4,8 % (pokles cca o 0,1 %). Na druhou stranu však produktivita práce a osobní náklady oddílu CZ-NACE 23 byly v roce 2012 na úrovni průměrné produktivity práce a osobních nákladů zpracovatelského průmyslu. Z pohledu statistických ukazatelů, jak je vykazují organizace s 20 a více zaměstnanci, došlo v oddílu CZ-NACE 23 v roce 2012 (proti roku 2011) k poklesu tržeb za vlastní výrobky a služby (VV a S) o 2,5 %, přičemž počet zaměstnanců zůstal zhruba na stejné úrovni. Průměrná mzda se v roce 2012 zvýšila o 1,9 % proti roku 2011 a byla tak o 6,3 % vyšší než průměrná mzda zpracovatelského průmyslu. Přestože dále uvedené statistické tabulky a grafy vývoje ekonomických ukazatelů v období 2006 - 2012 naznačovaly, že v roce 2011 došlo už k částečnému zlepšení proti roku 2010, pak opět horší výsledky roku 2012 signalizují, že pokračující vliv finanční a ekonomické recese, především ve stavebnictví) je nutné brát vážně. Ve stavebním průmyslu, i přes veškerou snahu o restrukuralizaci, se stále nedaří dosáhnout úrovně let 2007 a 2008, kdy byly vykázány zatím nejlepší výsledky. V roce 2012 dosáhlo stavebnictví více jak 25% poklesu v tržbách, ale pokles byl zaznamenán rovněž v účetní přidané hodnotě a v počtu zaměstnanců. Na druhou stranu se nadále projevuje příznivý vývoj ve skupině CZ-NACE 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků, kde provedená restrukuralizace, změna vlastnických vztahů a snížení počtu zaměstnaců, která proběhla v krizových letech 2008-2009, vede ke zlepšení ekonomických výsledků prakticky ve všech ukazatelích. Proti roku 2011 došlo v této skupině ke zvýšení tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) o 13,1 % a zvýšení počtu zaměstnanců o 7,4 %. V roce 2012 se také podařilo zvrátit negativní trend ve skupině CZ-NACE 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků kde, proti roku 2011, došlo v roce 2012 ke zvýšení tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) o 12,3 % (nejlepší výsledek za poslední čtyři roky), účetní přidané hodnoty o 13,4 % a snížení počtu pracovníků o 1,9 %. Spotřeba stavebních hmot není však závislá jen na finančních objemech stavebních prací, ale především na věcné náplni prací, fyzických objemech staveb a použité technologii. Nejmarkantněji je tato závislost zřejmá u spotřeby cementu, která je takovým nepsaným barometrem o vývoji stavebnictví a investiční výstavby. Z nejnovějších údajů Svazu výrobců cementu ČR vyplývá, že pokles ve výrobě cementu se v roce 2012 nezastavil a že zatím významně zaostává za nejúspěšnějšími roky 2007 a 2008. Podle poznatků společnosti Českomoravský cement se potvrdilo, že v uplynulých dvou letech došlo k výraznému zastavení či odložení téměř všech projektů financovaných soukromými prostředky. Pokles výroby cementu byl způsoben nižší poptávkou po betonu a betonových produktech. Mezi největší výrobce cementu v Česku patří společnost Českomoravský cement z německé skupiny Heidelberg Cement, francouzský koncern Lafarge produkující cement v Čížkovicích u Lovosic, výrobu 133


cementu ve východočeských Prachovicích má švýcarský Holcim, v Hranicích na Moravě vyrábí firma z německé skupiny Dyckerhoff. Tabulka 12.2 Výroba cementu v ČR v letech 2005 až 2012 Rok

Výroba v mil. tun

2005 3,850 2006 4,105 2007 4,767 2008 4,710 2009 3,637 2010 3,345 2011 3,800 2012 3,433 Pramen: Svaz výrobců cementu ČR

Velký vliv na stavebnictví jako celek bude mít dostupnost financování, zvláště potom ochota finančních ústavů financovat projekty developerských společností. Infrastrukturní stavby budou přímo závislé na čerpání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Tabulka 12.3 Počet podniků v rámci CZ-NACE 23 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1 915 51 183 1 367 59 718 1 510 117

1 897 51 212 1 360 51 723 1 546 121

1 899 51 213 1 326 56 737 1 574 110

1 913 54 212 1 337 67 765 1 639 126

1 990 59 384 1 453 64 1 083 1 424 140

2 095 52 345 1 449 9 1 328 1 437 150

2 174 60 587 1 519 9 1 787 1 218 160

5 920

5 961

5 966

6 113

6 597

6 865

7 514


V tabulce 12.3 Počet podniků v rámci CZ-NACE 23 jsou uvedeny všechny (nejen výrobní) společnosti a subjekty, které jako hlavní předmět podnikání uvádějí CZ-NACE 23. Pro získání lepšího přehledu o počtu výrobců stavebnin uvádíme v tabulce 12.4 počty rozhodujících podniků výroby stavebních hmot s 50 a více zaměstnanci v jednotlivých třídách oddílu CZ-NACE 23 . Tabulka 12.4 Počet podniků výroby stavebních hmot podle oborů* NACE

0800 2320 2331 2332 2351 2352 2361 2363 2364 2365 2370 2399

Podniky ostatní těžba a dobývání výroba žáruvzdorných výrobků výroba keramických obkladaček a dlaždic výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic výroba cementu výroba vápna a sádry výroba betonových výrobků pro stavební účely výroba betonu připraveného k lití výroba malt výroba vláknitých cementů řezání, tvarování a konečná úprava kamenů výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n.

Celkem Pramen: ČSÚ; * za organizace s 50 a více zaměstnanci,

134

2012

2011

27 14 2 6 4 5 40 7 6 5 5 11

30 14 2 7 4 5 41 7 6 4 5 13

132

138


Nižší poptávka po výrobcích a krize donutila i některé velké výrobce radikálně omezovat výrobu a uzavírat úplně nebo jen načas (přes zimu) některé výrobní závody. Počet podniků v loňském roce poklesl celkem o 6 (především u těžby a dobývání, výroby zdících materiálů a u výroby betonových výrobků). Pro srovnání v roce 2009 bylo o 50 podniků více (evidováno celkem 182 podniků). Tabulka 12.5 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23

2006

2007

2008

49 058 731 5 508 211 12 748 573 6 646 041 12 272 058 41 043 086 2 580 187 13 058 349

48 676 812 6 181 193 11 933 370 7 082 973 13 414 414 47 698 588 2 814 477 13 876 401

45 103 549 6 135 329 10 118 976 6 439 544 14 227 007 49 443 883 2 910 736 14 371 780

34 897 248 4 571 139 7 647 285 4 742 334 11 836 406 39 838 483 2 784 225 11 647 509

36 527 832 5 262 285 6 886 697 4 783 330 10 570 694 34 941 680 2 398 217 12 838 107

37 160 837 5 315 097 7 446 489 4 348 372 10 912 853 37 877 081 2 186 386 12 298 110

42 013 936 5 011 940 7 866 026 4 885 298 9 849 892 35 498 160 2 972 040 11 789 010

142 915 237 151 678 229 148 750 802

117 964 630

114 208 841

117 545 225

119 886 300

79,3

96,8

102,9

102,0

mezir. index

106,1

2009

98,1

2010

2011

2012



2006

2007

2008

2010

2011

2012

19 004 864 2 416 344 4 762 323 2 839 957 6 052 133 12 500 003 1 006 818 3 735 448

18 769 934 2 789 559 5 190 848 3 230 851 6 642 906 15 425 380 914 533 5 188 277

16 142 808 2 657 146 3 721 443 2 883 134 6 912 840 15 546 984 908 042 3 980 281

12 493 576 2 120 594 2 759 026 2 070 373 5 527 380 12 684 395 896 695 3 562 270

13 368 450 2 280 354 2 379 365 2 197 526 4 682 045 10 728 074 895 823 3 442 161

13 409 514 2 227 511 2 618 244 2 041 818 4 835 078 11 457 636 861 012 3 194 275

15 842 625 1 959 625 2 573 603 2 315 474 4 176 474 10 783 327 1 234 420 2 968 116

52 317 889

58 152 287

52 752 680

42 114 309

39 973 796

40 645 089

41 853 663

mezir. index

111,2

90,7

79,8

94,9

101,7

103,0

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23

2009



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

23.1 23.2 23.3 23.4

29 813 3 144 6 002 8 097

28 635 3 506 4 702 8 139

25 886 3 469 4 514 7 605

19 096 2 911 3 888 5 866

18 562 3 006 3 324 5 199

19 740 3 159 3 312 4 649

21 207 2 968 3 351 4 561

23.5 23.6 23.7 23.9

2 176 14 789 1 583 4 172

2 198 15 764 1 637 3 955

2 259 16 133 1 579 4 022

2 149 14 743 1 505 3 191

2 014 13 209 1 381 3 207

1 936 13 263 1 353 3 098

1 835 12 932 1 336 2 683

69 775

68 535

65 466

53 349

49 900

50 510

50 873

98,2

95,5

81,5

93,5

101,2

100,7

23 mezir. index


Jak ukazuje tabulka 12.7 Počet zaměstnaných osob, situace ve sklářském průmyslu (skupina CZ-NACE 23.1) se stabilizuje a v rámci rozšiřování výroby došlo i v roce 2012 k poměrně značnému nárůstu počtu zaměstnanců o 7,4 %. Naproti tomu u rozhodujích velkých podniků výroby stavebních hmot pokračoval trend dalšího snižování počtu zaměstnanců i v roce 2012. U devíti výrobních skupin byly zaznamenány nepatrné poklesy počtu zaměstnanců. Nárůsty byly zaznamenány jen u výroby malt (o 17,8%, resp. 272 zaměstnanců). Celkově ale počet zaměstnanců za průmyslovou výrobu stavebních hmot poklesl v loňském roce o 3,7 %, resp.o 852 osob (z 22 767 na 21 915 zaměstnanců). 135


Tabulka 12.8 Průměrné evidenční počty zaměstnanců výroby stavebních hmot podle oborů NACE

0800 2320 2331 2332 2351 2352 2361 2363 2364 2365 2370 2399

Podniky

ostatní těžba a dobývání výroba žáruvzdorných výrobků výroba keramických obkladaček a dlaždic výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic výroba cementu výroba vápna a sádry výroba betonových výrobků pro stavební účely výroba betonu připraveného k lití výroba malt výroba vláknitých cementů řezání, tvarování a konečná úprava kamenů výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n.

Celkem

2012

2011

4 222 2 825 x 1 372 1 265 666 5 487 1 551 1 802 693 277 1 755

4 524 2 992 x 1 443 1 270 670 5 779 1 557 1 530 711 271 2 020

Index 12/11 93,3 94,4 x 95,1 99,6 99,4 94,9 99,6 117,8 97,5 102,2 86,9

21 915

22 767

96,3

Pramen: ČSÚ (za organizace s 50 a více zaměstnanci); x pro malý počet respondentů v r. 2012 nehodnocena

%


Tržby za VV a S

110

%

115

102

107

94

99

86

91

78

83

70

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 23

2011

75

2012

2006

2008

2009

CZ-NACE 23

ZP

%

2007

2010

2011

2012

ZP


115 107 99 91 83 75

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 23

2010

2011

2012

ZP



Objem tržeb v průmyslu výroby stavebních hmot za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 ve výši 60,9 mld. Kč byl proti předchozímu roku nižší o 6 027 mil. Kč. Největší relativní i absolutní pokles v loňském roce zaznamenaly skupiny Výroba betonových výrobků (15,1 %, resp. o 1 728 mil. Kč), Výroba cementu (12,6 %, resp. o 948 mil. Kč) a Výroba zdících materiálů (17 %, resp. o 501 mil. Kč). Objemy tržeb se zvýšily nepatrně jen u jedné skupiny, kterou je Výroba malt (o 5,7 %, resp. o 347 mil. Kč), a to zejména v důsledku probíhajícího zateplování stavebních objektů. Zatím proto nelze s určitostí tvrdit, že stavebnictví a průmysl stavebních hmot už dosáhly na dno a že mají krizi za sebou. Nárůst byl v roce 2012 zaznamenán u rozhodující třídy oddílu. Na uvedeném nárůstu ve výrobě malt se projevilo ve větším počtu prováděné zateplování budov v rámci programu Zelená úsporám. U ostatních tříd oddílu byly zaznamenány poklesy. V důsledku pokračujícího snižování počtu zaměstnanců dosáhla průměrná mzda v roce 2012 v průmyslu výroby stavebních hmot výše 30 952 Kč a byla oproti roku 2011 o 1,7 % vyšší. Nižší než průměrná mzda zaměstnanců byla dosažena u 3 skupin oddílu. Naopak v průmyslu výroby skla CZ-NACE 23.1 došlo, díky 136


zlepšující se situaci, ke zvýšení mezd v průměru o 1,8 % na úroveň 26 197 Kč, což je o 1,1 % více než je průměrná mzda zpracovatelského průmyslu v roce 2012 (u výrobních organizací s více jak 50 zaměstnanci). Tabulka 12.9 Objem tržeb a podíl jednotlivých tříd na celkové produkci za leden - prosinec 2012

Podíl na celkové NACE Obor produkci

0800 2320 2331 2332 2351 2352 2361 2363 2364 2365 2370 2399

ostatní těžba a dobývání výroba žáruvzdorných výrobků výroba keramických obkladaček a dlaždic výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic výroba cementu výroba vápna a sádry výroba betonových výrobků pro stavební účely výroba betonu připraveného k lití výroba malt výroba vláknocementových výrobků řezání, tvarování a konečná úprava kamenů výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n.

Celkem

Tržby v b.c. (v mil.Kč) 2012

2011

%

18,1 7,7 x 4,0 10,8 4,5 15,9 12,6 10,6 2,9 3,5 12,5

11 039 4 676 x 2 437 6 571 2 727 9 676 7 677 6 475 1 794 213 7 642

11 808 4 905 x 2 938 7 519 2 894 11 404 8 387 6 128 1 907 214 8 850

93,5 95,3 x 83,0 87,4 94,2 84,9 91,5 105,7 94,1 99,4 86,4

100

60 927

66 954

91,0

Pramen: ČSÚ; za organizace s 50 a více zaměstnanci, x pro nedostatečný počet respondentů údaje neuváděny

Tabulka 12.10 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 – 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

9 353 299 1 106 273 2 219 829 2 108 843 1 252 890 5 505 227 405 570 1 471 361

9 514 801 1 291 101 1 839 875 2 225 316 1 316 403 6 282 663 444 190 1 570 352

9 571 044 1 379 880 1 839 810 2 131 519 1 450 861 7 023 382 486 292 1 645 603

7 330 094 1 158 507 1 574 345 1 764 141 1 438 679 6 463 639 470 307 1 368 352

7 302 802 1 302 868 1 404 953 1 581 759 1 338 515 5 901 092 414 285 1 460 820

7 762 917 1 338 575 1 447 173 1 469 269 1 367 974 6 138 318 398 458 1 405 571

8 571 995 1 311 073 1 436 822 1 481 293 1 356 410 5 924 956 371 601 1 232 034

23 423 293

24 484 700

25 528 390

21 568 063

20 707 093

21 328 256

21 686 185

mezir. index

104,5

104,3

84,5

96,0

103,0

101,7

23



2006

2007

2008

637 465 768 646 793 464 350 760 2 781 805 845 236 636 131 895 315

655 493 795 734 1 104 053 396 967 3 022 040 978 510 558 788 1 311 860

623 601 766 059 824 479 379 115 3 060 753 963 672 575 253 989 562

654 242 728 456 709 657 352 975 2 571 787 860 375 595 665 1 116 421

749 812

848 507

805 802

mezir. index

113,2

95,0

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23

2009

2010

2011

2012

720 220 758 627 715 832 422 685 2 324 730 812 200 648 885 1 073 490

679 300 705 030 790 576 439 233 2 497 713 863 863 636 276 1 031 229

747 058 660 303 767 944 507 710 2 275 427 833 830 923 953 1 106 334

789 413

801 076

804 696

822 709

98,0

101,5

100,5

102,2


Produktivitu práce z účetní přidané hodnoty na zaměstnance výrazně ovlivňují tržby za prodej VV a S, snižování počtu pracovníků, výkonová spotřeba (zejména náklady na energii), změna vnitropodnikových zásob a nákup služeb. Ke snížení produktivity práce z přidané hodnoty proti roku 2011 došlo jen u skupin 137


CZ-NACE 23.2 (o 6,3 %), u CZ-NACE 23.3 (o 2,9 %), u CZ-NACE 23.5 (o 8,9 %) a u CZ-NACE 23.6 (o 3,5 %). Tabulka 12.12 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

2007

2008

2009

2010

2011

2012

9 651 565 1 310 071 2 542 495 731 113 4 799 242 6 994 776 601 247 2 264 087

9 255 133 1 498 458 3 350 974 1 005 535 5 326 503 9 142 717 470 343 3 617 925

6 571 764 1 277 266 1 881 634 751 615 5 461 979 8 523 602 421 750 2 334 679

5 163 481 962 087 1 184 681 306 232 4 088 702 6 220 756 426 388 2 193 918

6 065 648 977 485 974 412 615 767 3 343 529 4 826 983 481 538 1 981 341

5 646 597 888 936 1 171 071 572 549 3 467 104 5 319 318 462 554 1 788 704

7 270 630 648 552 1 136 781 834 180 2 820 063 4 858 371 862 819 1 736 083

28 894 596

33 667 587

27 224 290

20 546 246

19 266 703

19 316 833

20 167 478

mezir. index

116,5

80,9

75,5

93,8

100,3

104,4

23




120

%

115

120 108

110

96

105

84

100

72

95

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 23

2011

60

2012

2006

2007

ZP

2008

2009

CZ-NACE 23

2010

2011 ZP


tis. Kč/zam.

Graf 12.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2006 - 2012 2700 2500 2300 2100 1900 1700 1500 1300 1100 900 700 500 300 100

ZP

23

23.1

23.2

23.3 2011

23.4

23.5

23.6

23.7

23.9

2012



138

2012


12.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 12.13 Výkonová spotřeba v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23

2006

2007

2008

31 276 648 3 552 611 8 266 116 4 341 252 6 422 100 30 087 495 1 548 196 10 074 721

31 503 146 4 044 026 7 248 427 4 481 178 7 049 076 34 336 831 1 916 353 9 971 180

30 265 205 4 040 849 6 837 912 4 208 667 7 614 732 36 084 016 2 058 436 11 172 217

22 681 252 2 857 374 4 903 598 3 068 425 6 516 538 28 445 827 1 944 001 8 371 503

24 595 848 3 449 544 4 704 566 2 945 169 6 040 020 25 443 062 1 527 973 9 773 009

25 542 027 3 440 140 5 105 637 2 683 202 6 322 734 27 631 167 1 353 530 9 363 439

28 091 550 3 307 394 5 716 667 3 041 308 5 963 524 26 243 665 1 793 865 9 109 159

95 569 139 100 550 216 102 282 034

78 788 519

78 479 192

81 441 876

83 267 131

77,0

99,6

103,8

102,2

mezir. index

105,2

101,7

2009

2010

2011

2012


Vývoj výkonové spotřeby v období 2006 až 2012 dokumentuje tabulka 12.13. V roce 2012 se výkonová spotřeba zvýšila o 2,2 %. Tento růst byl ovlivněn růstem nákladů vynaložených na spotřebované materiály - hlavně energie, ale i růstem tržeb. Naopak zavádění nových technologií, méně náročných na spotřebu materiálu, energií a jiných médií, působí na snižování výkonové spotřeby. Největší podíl ve skladbě nákladů na výkonovou spotřebu tvoří náklady na energie, materiálové náklady a náklady na služby. Nejnáročnější ve skladbě nákladů, hlavně na energii, jsou skupiny CZ-NACE 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků a CZ-NACE Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků. Svůj podíl na zvyšování výkonové spotřeby má také snižování objemu jednotlivých zakázek a značná druhová obměna.

12.4 Zahraniční obchod 12.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Produkce CZ-CPA 23 je prakticky ve všech svých skupinách proexportně orientovaná. Jak ukazuje tabulka 12.14 došlo v roce 2012, proti roku 2011, k navýšení vývozu výrobků CZ-CPA 23 o celkem 4,0 % a dovozu o celkem 6,5 %. Zároveň došlo ke snížení celkového kladného salda zahraničního obchodu o 0,8 %. Na zahraničním obchodu zpracovatelského průmyslu v roce 2012 byl podíl CZ-CPA 23 2,07 % (i přes zvýšený objem vývozu se jedná o pokles o cca 0,05 % proti roku 2011) na celkovém vývozu a na celkovém dovozu 1,65 % (cca 0,07 % více než v roce 2011). Na celkově kladném saldu zahraničního obchodu zpracovatelského průmyslu se produkty CZ-CPA 23 podílely 4,22 % ( pokles o 1,85 % proti roku 2011 ). Z pohledu výrobkové struktury, konkrétně sklářských, domácenských keramických a sanitárních výrobků, je nutno konstatovat, že se daří udržovat vzestupný trend exportu na kterém má hlavní podíl zvyšující se produkce a nové investice řady významných výrobců sklářských a keramických výrobků. Návrat ke stabilitě výroby přináší také zvyšující se počet zakázek, ale zároveň se zde projevuje vysoká konkurence zvláště z Číny. Celkový vývoz uvedených skupin výrobků (CZ-CPA 23.1 a 23.4) v roce 2012 byl cca 38,5 mld. Kč. Meziročně tak vzrostl o 1,8 %. Celkový dovoz výrobků sklářského a keramického průmyslu v roce 2012 meziročně poklesl o 0,4 %. Také v roce 2012 se, díky zvýšení celkového obratu zahraničního obchodu s komoditami zařazenými pod kód 23, výsledky celkového obratu zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 23.1 a CZ-CPA 23.4, podílely na celkovém saldu zahraničního obchodu 99,8 % (zvýšení o 13,0 % proti roku 2011). Menší poptávku po stavebninách na domácím trhu se výrobci stavebnin snažily kompenzovat také v loňském roce jejich exportem (především do Německa, Polska, Rakouska a Slovenska). Vývoz stavebnin do zahraničí byl nižší v roce 2012 oproti roku 2011 o 5,7 %, resp. o 1 001 mil. Kč. Největší pokles vývozu zaznamenaly třídy výrobků: výroba cementů, výroba vápna a sádry a výroba betonových výrobků. Naproti tomu největší nárůst vývozu zaznamenala výroba malt. 139


Tabulka 12.14 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 23 v b.c. v letech 2009 - 2012 CZ-CPA

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

Vývoz celkem (mil. Kč) 2009

2010

2011

2012

29 157,4 2 915,0 2 787,8 4 590,7 1 401,3 5 093,9 790,2 4 764,0

31 050,1 31 772,5 3 484,6 3 579,7 2 936,5 3 218,2 4 722,4 4 808,4 1 317,2 1 654,6 5 213,2 5 540,7 502,1 1 067,5 5 174,3 5 404,5

32 773,6 3 492,9 3 262,7 5 692,0 1 336,8 5 635,1 1 056,2 6 075,3

51 500,3

54 400,4

57 046,1

59 324,6

mezir. index

105,6

104,9

104,0

23


CZ-CPA

2009

2010

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5

13 100,4 1 934,0 2 927,8 2 576,1 2 189,1

14 803,6 2 742,3 2 783,3 2 962,7 2 039,4

15 599,2 3 152,2 3 018,3 3 370,5 2 009,8

15 204,6 3 178,6 3 220,6 3 681,4 1 932,8

23.6 23.7 23.9

1 898,4 942,6 4 306,6

2 117,3 774,7 5 303,7

2 314,5 1 714,9 6 100,7

2 665,7 3 244,3 6 590,7

29 875,0

33 527,0

37 280,1

39 718,7

mezir. index

112,2

111,2

106,5 4

23

2012

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2011

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23

2009

2010

2011

2012

16 057,0 981,0 -140,0 2 014,6 -787,8 3 195,5 -152,4 457,4

16 246,5 742,3 153,2 1 759,7 -722,2 3 095,9 -272,6 -129,4

16 173,3 427,5 199,9 1 437,9 -355,2 3 226,2 -647,4 -696,2

17 569,0 314,3 42,1 2 010,6 -596,0 2 969,4 -2 188,1 -515,4

21 625,3

20 873,4

19 766,0

19 605,9


Tab. 12.15 Tržby z přímého vývozů stavebnin v b.c. (mil. Kč) NACE

0800 2320 2331 2332 2351 2352 2361 2363 2364 2365 2370 2399

Podniky

ostatní těžba a dobývání výroba žáruvzdorných výrobků výroba keramických obkladaček a dlaždic výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic výroba cementů výroba vápna a sádry výroba betonových výrobků pro stavební účely výroba betonu připraveného k lití výroba malt výroba vláknitých cementů řezání, tvarování a konečná úprava kamenů výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n.

Celkem

2012

2011

3 152 3 352 x 337 844 343 1 256 35 992 1 561 23 4 596

3 182 3 526 x 325 1 141 401 1 582 27 665 1 620 21 5 002

99,0 95,1 x 103,7 74,0 85,7 79,4 128,2 149,2 96,4 110,5 91,9

16 491

17 492

94,3

Pramen: ČSÚ ; za organizace s 50 a více zaměstnanci, x pro malý počet respondentů v r. 2012 nehodnoceno

140

Index 12/11


12.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tradičně patří mezi naše nejvýznamnější obchodní partnery v rámci CZ-CPA 23 země EU-27 a mezi nimi pak Německo. Celkový obrat se SRN v roce 2012 dosáhl 23,8 mld. Kč, což bylo o 0,5 mld. více než v roce 2011. Zároveň bylo dosaženo aktivního obchodního salda ve výši 5,4 mld., což bylo o 22,7 % více než v roce 2011. Druhým největším obchodním partnerem je Slovensko, se kterým činil v roce 2012 celkový obrat 12,0 mld. Kč (nárůst proti roku 2011 o 21,2 %), po značně dlouhé době však převýšil dovoz nad vývozem (záporné obchodní saldo ve výši 0,8 mld. Kč). Mezi významné obchodní partnery se dále řadí Polsko, se kterým dosáhl v roce 2012 celkový obrat 9,6 mld. Kč (meziroční pokles o 0,2 mld. Kč). Také zde bylo dosaženo záporného obchodního salda ve výši 0,2 mld. Kč. Stejně jako v roce 2011 mezi obchodní partnery resp. odběratele mimo trh EU-27 patří Spojené Arabské Emiráty a mezi největší dodavatele Čína, ze které byly dovezeny do ČR výrobky CZ-CPA 23 v celkové hodnotě 2,6 mld. Kč, tedy o 0,1 mld. Kč méně než v roce 2011. Vývozní teritoria v roce 2012

Rakousko Polsko 5 % Slovensko 9%

Itálie 4%

8%

Arabské Emiráty 4% Rusko 4% Francie 4%

Německo 25 %

Ostatní 36 %

Dovozní teritoria v roce 2012

Polsko 12 %

Čína 7%

Belgie 6%

Slovensko 16 %

Itálie 6%

Rakousko 5% Francie 3% Ostatní 22 %



12.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Oddíl CZ-NACE 23 neprodukuje nebezpečné odpady, které by bylo nutno dále zpracovávat ve speciálních výrobních zařízeních. Většina odpadů je určena k dalšímu zpracování, a to jak ve sklářském a keramickém průmyslu (střepy), tak i v průmyslu stavebních hmot (cihly, kamenina, beton apod.). Ve snaze o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek bylo v roce 2006 vydáno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, nazývaného nařízením REACH. Realizací uvedeného nařízení by mělo být do roku 2020 dosaženo stavu, že v Evropské unii budou vyráběny a používány pouze chemické látky se známými vlastnostmi, a to způsobem, jehož bezpečnost bude prověřena. Toto nařízení sice představuje dosti vysoké vícenáklady na ochranu životního prostředí, ale zásadně konkurenceschopnost oddílu neovlivní. 141


Finanční prostředky vynaložené v roce 2011 na výzkum a vývoj v oddílu představovaly částku 403 mil. Kč (o 12 mil. Kč více než v roce 2010), tedy 1,47 % celkové částky vynaložené na výzkum a vývoj v celém zpracovatelském průmyslu. Z podnikatelských zdrojů bylo investováno celkem 335 mil. Kč, tj. 83,1 %. Podniky se zahraniční účastí se na celkové výši investic do výzkumu a vědy podílely 9,18 % (což představuje navýšení o 8,5 % proti roku 2010). Z veřejných prostředků bylo investováno celkem 31 mil. Kč což předstvuje 7,7 % celkových nákladů na vědu a výzkum. Dosažené hospodářské výsledky u výrobců stavebnin nejsou dobré. Výrobci stavebních materiálů v ČR musí reagovat nejen na zpomalení ekonomického růstu, ale zároveň reagovat i na další rizika. Mezi ně patří zvyšující se cena lidské práce, vysoká energetická náročnost, často absence silné značky a slabá vyjednávací pozice vůči odběratelům, když propad stavebnictví zatím stále pokračuje. Zásoba dosud neprovedených stavebních prací na přelomu loňského a letošního roku meziročně klesla o 12 %. K tomu je třeba připočíst značný úbytek rozpracovaných staveb z předchozích období, a tak se s dalším poklesem stavební produkce bude zvětšovat počet stavbařů bez práce. Stavební firmy se budou muset kvůli utlumení nové výstavby také více zaměřovat na provádění rekonstrukcí, oprav, modernizací a údržby. Tyto komplikovanější, pracnější činnosti se dnes na výkonu stavebnictví podílí přibližně 15 %, v příštích letech by to však mělo být až 35 %, tak jak je tomu ve vyspělých zemích EU. Úpadek stavebnictví má velmi nepříznivé důsledky pro ekonomiku státu. Oživení investic by prokazatelně mělo bezprostřední vliv na příjmovou stránku státního rozpočtu. Také ve sklářském a keramickém průmyslu přetrvávaly v roce 2012 některé problémy z předchozího období. Projevuje se to hlavně ve výrobě plochého skla, kde je vysoká závislost na situaci odběratelských společností, hlavně stavebního a automobilového průmyslu. Na druhou stranu můžeme říci, že se situace zlepšuje. Tomu nasvědčuje skutečnost, že, zvláště ve skupinách domácenského a užitkového skla, došlo v roce 2012 k rozšíření další výroby v některých provozech a byl plánován vznik nových výrobních společností. Nicméně stále platí, že tyto skupiny zpracovatelského průmyslu jsou hospodářským vývojem a zvyšující se zahraniční konkurencí velmi ohroženy a nejen tím, že jsou proexportně orientovány. Pro svoji vysokou energetickou náročnost jsou do budoucna ohroženy zejména stále se zvyšujícími cenami energií. Pro zvýšení konkurenceschopnosti musí proto výrobní společnosti hledat cesty, jak se orientovat na produkci s vysokou přidanou hodnotou, zaměřit se na kvalitní výrobky, jak posílit inovace ve výrobě a jak zlepšovat manažerské a obchodní strategie. Sklářský průmysl je poměrně vyspělým oddílem zpracovatelského průmyslu, jehož úsilí v oblasti technologií by se mělo zaměřit na následující: Vývoj procesů tavení, zušlechťování a tvarování skla s vyšší výtěžností a nižšími náklady na energii a dalšími výrobními náklady, kampaně za prodloužení životnosti pece; l Rozvoj energeticky účinnějších výrobních procesů a technologií k dosažení významných energetických úspor; l Snížení emisí a odpadů ve sklářském průmyslu prostřednictvím racionálnějšího, čistšího zpracování. Větší využívání přírodních zdrojů a snížení množství tuhého odpadu. Větší recyklace v rámci oddílu; l Širší využívání skla na stávajících trzích a podpora výzkumu za účelem vytvoření zcela nových a inovativních způsobů využití skla prostřednictvím zkoumání zaměřeného na nové složení skla, pomocí lepšího pochopení vlastností a interakcí skla, úpravy a zlepšování základních procesů výroby skla. l

Směřování českého sklářského průmyslu bude značně záviset na ochotě vlastníků sklářských firem investovat do výroby, nových technologií, vzdělání zaměstnanců a výzkumu a jak se ukazuje také na možnostech propojení prvotního výzkumu s výrobní praxí. Ukazuje se také, že úspěšný bude prodej profesionálních výrobků, jejich kvalita a zaměření se na tvorbu vlastních značkových kolekcí a na speciální zakázky. V neposlední řadě pak bude záviset na propagaci výroby skla a keramiky mezi mladými lidmi a tím jejich ochotě zvolit si tyto obory jako své budoucí povolání.

142

Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství

13. CZ-NACE 24 - VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ

13.1 Charakteristika oddílu Hutnictví patří mezi základní průmyslové oddíly, neboť výroba kovů je prvním důležitým předcházejícím krokem v řetězci přidané hodnoty mnoha odvětví vyrábějících investiční a spotřební zboží (strojírenství, automobilový průmysl, stavba lodí, letecký a kosmický průmysl, stavebnictví). Současně se jedná o oddíl s mimořádnou fondovou náročností, vyžadující alokaci velkého objemu finančních prostředků. Obor vyžaduje rozsáhlé investice do technologií, vybavení a environmentálního zajištění hutnických procesů, které mají velmi dlouhou dobu užití (obecně nejméně 20–30 let), proto investiční rozhodnutí potřebují podpůrný a předvídatelný regulační rámec. Hutní výroba v České republice je závislá na dovozech vstupních surovin. Hutnictví a zpracování kovů patří rovněž k největším spotřebitelům energie v rámci zpracovatelského průmyslu. Hlavními spotřebiteli oceli jsou kovodělný průmysl a výroba konstrukcí, dále strojírenský průmysl, vč. výroby dopravních prostředků a stavebnictví, které je však dlouhodobě v útlumu. Podíly jednotlivých skupin na tržbách oddílu jsou dlouhodobě vyrovnané a jsou uvedeny na grafu 13.1. 24.4 11,4 %

24,5 13,0 %

24.3 6,6 % 24.2 10,4 %

24.1 58,5 % 24.1 Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků 24.2 Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů 24.3 Výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli 24.4 Výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů 24.5 Slévárenství Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách

Graf 13.1 - Podíly skupin CZ-NACE 24 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012

Z hlediska CZ-NACE 24 je hutní výroba tvořena těmito skupinami: 24.1 Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla; l 24.2 Výroba litinových a ocelových trub a trubek; l 24.3 Jiné hutní zpracování železa a oceli; l 24.4 Výroba a hutní zpracování neželezných kovů; l 24.5 Odlévání kovů - slévárenství. l

Společnosti ve skupinách hutnictví železa CZ-NACE 24.1 a 24.2 jsou zaměřeny převážně na základní hutní produkci. Výroba v ČR zůstává dlouhodobě koncentrována do zejména dvou dominantních společností - ArcelorMittal Ostrava a.s., Třinecké železárny, a.s. Částečně k nim patří i EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s., který se ale v poslední době potýká se značnými odbytovými problémy. Ve skupině hutnictví neželezných kovů CZ-NACE 24.4 je základním nosným programem výroba polotovarů a hotových výrobků z mědi, hliníku, olova, zinku, niklu, drahých kovů a jejich slitin. Převážná část hutních výrobků jsou polotovary a výrobky určené pro výrobní spotřebu. Finální produkci tvoří zejména Al 143


fólie, lakované a profilované Al plechy, Cu plechy, svařovací špičky, pájky, olověné a zinkové tyče a trubky apod. Hutnictví neželezných kovů je z pohledu technologických i výrobkových parametrů diverzifikovanější. Výrobní program obstarává v ČR z 90 % jen několik kovohutnických společností, pro které je základní surovinou dovezený primární kov, různé druhy předslitin a v neposlední řadě odpady neželezných kovů. Vzhledem k materiálové a sortimentní různorodosti zaměření odvětví neželezných kovů je obtížné přijímat závěry a formulovat komentáře. Slévárenská skupina CZ-NACE 24.5 zahrnuje výrobu odlitků z šedé litiny (LLG), ocelolitiny, tvárné litiny (LKG), temperované litiny a slitin z neželezných kovů. Jen malá část jejich výrobků má finální charakter. Výroba je materiálově i energeticky náročná, s nepříznivým vlivem na životní prostředí, a náročná na investiční prostředky. Je diverzifikovaná do velkého počtu subjektů. Vzhledem ke skutečnosti, že resortní statistické zjišťování v oboru slévárenství bylo zrušeno, nemáme dnes aktuální ucelené informace o dané výrobní skupině.

13.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Produkce ocelářských výrobků z pohledu minulých let meziročně rostla až do konce 3. čtvrtletí 2008, kdy se v ČR projevily důsledky světové finanční a odbytové krize. V průběhu roku 2009 se produkce ocelářských výrobků meziročně snížila v rozmezí 27 až 35 % a recese ocelářské výroby dosáhla svého dna. V roce 2010 se objem výroby meziročně zvýšil v jednotlivých sortimentech o 13 až 24 %. Růstový trend pokračoval i v průběhu roku 2011, ale s mnohem vyšší meziroční dynamikou v 1. pololetí 2011, zatímco ve 2. pololetí dochází ke snížení objemů produkce, a to v důsledku ochlazení poptávky po oceli, vyvolané finančními problémy v některých zemích Eurozóny, a tím snížením dynamiky ekonomického růstu ve většině zemí EU. Vývoj produkce ocelářských výrobků v roce 2012 ovlivnily zrealizované objemy tuzemského a zahraničního odbytu. Výraznější snížení poptávky po oceli, a tím i odbytu ve 2. pololetí 2012 dále prohloubilo negativně nepříznivé výsledky docílené za 1. pololetí 2012 a tím i celého roku 2012. Výsledný meziroční pokles objemu finální hutní produkce o 5,3 % byl ovlivněn na jedné straně nárůstem objemu vývozu o 1,9 %, který však jen částečně eliminoval snížený objem dodávek na tuzemský trh od tuzemských výrobců o 6,2 %. Nepříznivé výsledky roku 2012 negativně ovlivnily i porovnání s rokem 2007, tj. před počátkem odbytové krize, kdy objem tuzemské finální produkce roku 2012 je stále o 24,6 % nižší, v důsledku nižšího tuzemského odbytu o 30,6 % a zahraničního odbytu o 8,8 %. Pozitivnější výsledky byly dosaženy v celkové zjevné spotřebě, kde je objem zjevné spotřeby ocelářských výrobků roku 2012 jen o 11,8 % nižší než v roce 2007, a to v důsledku vyšší dynamiky růstu objemu dovozu na tuzemský trh. Dominantní postavení mezi odběrateli ocelářských výrobků si stále udržuje oddíl kovodělné výroby (CZNACE 25) a jeho podíl postupně roste. Dalším odběratelským oddílem v pořadí je automobilový a dopravní průmysl (CZ-NACE 29-30), jehož podíl v průběhu sledovaného období taktéž vzrůstá, a dále strojírenství (CZ-NACE 28), kde jeho podíl na celkovém objemu zjevné spotřeby mírně roste; částečně také stavebnictví (CZ-NACE 41-43). Celkově tyto odběratelské oddíly zaujímají v roce 2012 cca 84 % celkové zjevné spotřeby a jejich celkový podíl postupně roste.

13.3 Hlavní ekonomické ukazatele 13.3.1 Cenový vývoj Celosvětová ekonomická krize v letech 2008-2009 znamenala citelný pokles poptávky po oceli a její cena klesla pod dlouhodobě udržitelnou úroveň. To vedlo k výraznému omezení produkce a některé provozy musely být uzavřeny. Ani v roce 2010 a 2011, nedosahovaly úrovně výrobních marží zdaleka předkrizových úrovní. S druhou polovinou roku 2011 přišlo rychlé ochlazení poptávky po oceli (zvláště ze strany stavebního průmyslu), které bylo doprovázeno snížením ceny oceli s opětovným tlakem na výrobní marže ocelářů. To, že došlo k nejvyššímu snížení poptávky i ceny oceli v Evropě, mělo své příčiny v probíhající dluhové 144


krizi a v obavách o její další zhoršení. V prvé polovině roku 2012 došlo k určité stabilizaci a meziročnímu růstu, který byl od druhé poloviny opět vystřídán poklesem. S tím souviselo opětovné zastavování výroby, redukce kapacit apod. V roce 2011 vzrostly ceny ve skupinách ocelářské výroby CZ-NACE 24.1 až 24.3 o více než 13%. Růst cen byl v tomto období vyvolán nejen postupným růstem poptávky, ale i růstem cen energií a materiálů. V porovnání s tím v roce 2012 meziročně klesly světové ceny železné rudy v průměru o 24,4 %, ceny energetického uhlí se snížily o 21 %, ceny koksovatelného uhlí vzrostly o 3,6 %, ceny zemního plynu se zvýšily o dalších 13 % a ceny šrotu se po výrazném růstu v roce 2011 (27,4 %) snížily o 9 %. Ceny elektrické energie se mírně snížily (-2,5 %). V roce 2012 se ceny průmyslových výrobců v ČR celkem zvýšily meziročně o 2,1 %. Ve stejném období poklesly ceny v rámci oddílu CZ-NACE 24 meziročně o 2,2 %. Ceny ve skupinách ocelářské výroby CZNACE 24.1 až 24.3 meziročně klesly v průměru o stejné procento (produkce rozhodující skupiny CZ-NACE 24.1 Surové železo, ocel, feroslitiny se snížila meziročně o 2,7 %). Mírný pokles cen v tomto období tak korigoval předchozí růst v roce 2011. Tlak na růst cen nebyl vyvolán ani růstem cen vstupních surovin. Ceny ocelářských výrobků tak klesaly od počátku roku, tendence k růstu se rýsuje až na počátek roku 2013. Pohyb indexu cen tohoto oddílu je zřejmý z následující tabulky 13.1. Tabulka 13.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2012 Průměr od počátku roku

Název

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

2012

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

111,8 102,9 101,6 90,7 103,6

76,7 92,2 89,8 83,7 99,9

107,1 99,1 99,1 113,7 97,1

118,3 109,5 106,3 113,8 104,3

97,3 98,0 97,8 97,0 102,5

24

106,7

83,2

104,2

113,7

97,8

Surové železo, ocel a feroslitiny Ocelové trouby, trubky, duté profily Ostatní výrobky získané zprac.oceli Drahé a jiné neželezné kovy Odlévání kovů a práce s tím souvis.

Základní kovy Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

13.3.2 Základní produkční charakteristiky Tuzemský trh je v porovnání se sousedními trhy EU poměrně malý, takže každá změna na trzích EU se následně projeví na našem tuzemském trhu. Obecně platí ze zkušeností posledních let, že oživení trhu (zvýšení poptávky) vyvolá zvýšené dodávky, které končí nárůstem zásob a následným tlakem na snižování cen ocelářských výrobků. Vzhledem k tomu, že náš zpracovatelský průmysl je značně proexportně orientován vedla odbytová krize ve světě i k výraznému snížení poptávky po ocelářských výrobcích od 2. pololetí 2008. V průběhu 1. pololetí 2009 sice došlo k určitému oživení poptávky, ale zrealizované objemy dodávek byly podstatně nižší než v období před krizi, ale další snížení poptávky nastalo koncem roku 2009. Nárůst poptávky a tím i růst objemu tuzemského trhu ocelářských výrobků nastal až v průběhu 1. pololetí 2010, ale ve 2. pololetí opět dochází k poklesu objemu poptávky a tuzemského trhu. Výraznější růst poptávky po oceli nastal v průběhu 1. pololetí 2011, kdy se objem tuzemského trhu meziročně zvýšil o 14 %. V důsledku dalšího zintenzivnění dluhové krize v řadě zemí Evropy se postupně snižovala v průběhu 2. pololetí 2011 poptávka po ocelářských výrobcích. Přesto celkový objem poptávky tuzemského trhu byl za rok 2011 meziročně o 3,1 % vyšší. Tabulka 13.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 24 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

24.1

100

114

124

126

176

97

128

48 41 60 408

50 44 70 412

50 44 77 420

45 53 88 488

52 61 99 854

35 44 83 1 428

41 53 98 2 434

657

690

715

800

1 242

1 687

2 754

24.2 24.3 24.4 24.5

24

2011

2012


145



24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2006

2007

2008

139 288 848 131 583 705 136 685 062 18 606 035 24 879 404 24 608 460 17 379 029 20 987 461 20 480 920 19 063 619 21 299 433 18 149 880 26 701 610 33 184 374 33 199 339 221 039 141 231 934 376

mezir. index

2009

2010

2011

2012

79 921 390 103 158 803 122 994 955 108 632 060 17 540 863 21 185 010 19 970 468 19 352 122 12 307 982 14 880 677 15 288 662 12 313 728 14 311 183 18 797 319 21 315 018 21 206 367 16 210 757 19 174 568 23 843 719 24 051 845

233 123 661 140 292 175 177 196 377 203 412 821 185 556 123

104,9

100,5

60,2

126,3

114,8

91,2



2006

2007

2008

31 687 294 3 572 734 3 565 522 2 950 770 7 722 591

35 560 132 5 503 163 3 707 882 3 512 413 9 632 412

26 707 442 4 595 559 3 616 392 2 510 242 9 144 999

8 571 463 3 361 599 2 149 232 2 059 068 4 893 003

49 498 910

57 916 002

46 574 634

mezir. index

117,0

80,4

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2009

2010

2011

2012

9 427 004 4 146 363 3 023 931 2 961 873 5 923 872

14 458 841 4 705 419 2 654 470 3 171 168 7 588 181

12 836 092 4 691 328 1 932 558 3 385 873 8 171 828

21 034 365

25 483 043

32 578 078

31 017 679

45,2

121,1

127,8

95,2


V průběhu 1. čtvrtletí 2012 dochází k opětovnému růstu objemu poptávky v rámci tuzemského trhu, ovšem záhy dochází k dalšímu snižování poptávky v důsledku dalšího prohlubování dluhové krize zemí Eurozóny. Celkově se objem tuzemského trhu v průběhu 1. pololetí 2012 meziročně snížil o 8,2 %. Koncem 3. čtvrtletí sice dochází k růstu objemu tuzemského trhu, ale následuje další pokles až do konce roku 2012. Objem tuzemského trhu za 2. pololetí 2012 byl sice meziročně o 0,3 % vyšší, ale v porovnání s objemem 1. pololetí 2012 byl o 7,4 % nižší. Celkově se objem tuzemského trhu ocelářských výrobků v průběhu roku 2012 meziročně snížil o 4,3 %. Výraznější meziroční snížení výroby surové oceli bylo ovlivněno zastavením výroby surové oceli v Evraz Vítkovice Steel ve 2. pololetí 2012, což ovlivnilo i snížení výroby surového železa v ArcelorMittal Ostrava. Na snížení výroby válcovaného materiálu mělo vliv výrazné snížení produkce plochých výrobků (meziroční pokles o 24 %). Prostudováním níže uvedených tabulek lze získat solidní přehled o počtu podniků, tržbách, účetní přidané hodnotě, počtech pracovníků a osobních nákladech za období od roku 2006 až 2012, v členění dle jednotlivých skupin oddílu. Tabulka 13.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2012 (osob) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

22 927 5 264 5 234 4 015 18 617

21 529 6 004 5 517 4 013 19 450

21 612 5 601 4 977 3 799 19 016

20 365 4 632 3 835 3 425 13 599

19 997 3 842 3 712 3 179 13 172

19 306 4 428 3 637 3 241 15 199

19 053 4 517 2 337 3 193 15 699

56 056

56 513

55 004

45 856

43 902

45 810

44 798

mezir. index

100,8

97,3

83,4

95,7

104,3

97,8

24


Porovnáním meziročních indexů zjišťujeme významný pokles u tržeb z vlastních výrobků; výrazný je i propad účetní přidané hodnoty. Počátkem roku 2012 sice vzrostla jak zjevná, tak reálná spotřeba vlivem doplňování zásob ocelářských výrobků v jednotlivých odběratelských oddílech ZP, ale realizovanými vládními úspornými investičními opatřeními, došlo k postupnému snižování celkového objemu jak zjevné, tak reálné spotřeby. Celkově se zjevná spotřeba meziročně snížila o 4,5 % a reálná spotřeba o 4,4 %. V dalším období se předpokládá, že dynamika růstu zjevné spotřeby bude vyšší než reálné, ale úroveň dynamiky růstu bude nižší, než v období 2010 a 2011. 146

Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství %


Tržby za VV a S

105

%

100

120 108

95

96

90

84

85

72

80 75

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 24

2011

60

2012

2006

ZP

2007

2008

2009

CZ-NACE 24

2010

2011

2012

ZP


140 120 100 80 60 40

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 24

2011

2012

ZP



24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

10 479 715 1 867 244 1 761 630 1 424 733 5 661 451

9 781 802 2 253 413 1 915 601 1 519 249 6 476 956

10 341 117 2 340 539 1 920 237 1 543 179 6 733 104

9 644 876 1 996 952 1 486 945 1 373 644 4 589 926

9 178 319 1 773 639 1 499 257 1 401 551 4 753 170

9 610 028 2 083 229 1 512 366 1 507 928 5 766 463

10 001 906 2 156 068 1 043 484 1 517 739 6 052 214

21 194 773

21 947 021

22 878 176

19 092 343

18 605 936

20 480 015

20 771 411

mezir. index

103,5

104,2

83,5

97,5

110,1

101,4

24


13.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Sledujeme-li časovou řadu tempa růstu produktivity práce od roku 2006, nacházíme maximum v roce 2007. Pokles výroby a tržeb nastal v roce následném. Křivky ukazatelů v dalším období stagnují. Ještě v 1. pololetí roku 2008 výše naznačený trend pokračoval a tempo růstu produktivity i průměrných výdělků dále klesalo, stále si však zachovávalo růstový trend. Zlom nastává od 2. pololetí roku 2008 a zejména v průběhu roku 2009, kdy ze známých důvodů (pokles výroby a tržeb) klesá tempo růstu produktivity pod úroveň tempa růstu mezd. Oživení výroby a růst tržeb při výrazných úsporách v oblasti zaměstnanosti opět v od 1. pololetí 2010 vrací tempo růstu produktivity práce do potřebných relací. V roce 2011 lze v meziročním srovnání stále ještě hovořit o růstu dynamiky výroby a zakázek. Nicméně 3. čtvrtletí a 4. čtvrtletí roku přispělo k hodnocení celého období spíše negativně (graf 13.3). Klesla rentabilita a míra zisku, prodloužila se obrátka zásob, což signalizuje i problémy se zakázkovou náplní. Úroveň předkrizové výroby a zejména tržeb dosažena prozatím nebyla a nelze to předpokládat ani v nastávajícím období. Pokles tržeb a zakázek, který akceleroval zejména v prvé polovině roku 2009 a znovu se objevuje v závěru roku 2012, měl a má svůj dopad v oblasti produktivity práce a vyžádal si v minulých letech postupně i odpovídající redukci v oblasti zaměstnanosti. V roce 2010 klesl průměrný evidenční počet pracovníků (bez agenturních pracovníků) meziročně o 6,5 %, v roce 2011 došlo ke snížení o 5 % a v roce 2012 o dalších 147


7,3 %. Snížení zaměstnanosti bylo fakticky vyšší, neboť v uplynulých letech (zejména v roce 2011) došlo k výraznému snížení zaměstnávání agenturních pracovníků. Obdobně jako v roce 2011 se i v loňském roce 2012 meziroční snížení počtu pracovníků částečně promítlo do růstu průměrných výdělků. Výsledkem byl meziroční růst průměrných výdělků o 2,8 %. Stejně jako v případě růstu průměrné mzdy v ČR celkem (+2,7 %) však tento růst znamenal vzhledem k výši inflace (+3,3 %) pokles reálných výdělků. Tabulka 12.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč/zam.) CZ-NACE

2006

2007

2008

1 382 106 678 767 681 206 735 023 414 815

1 651 693 916 629 672 105 875 187 495 243

1 235 768 820 462 726 605 660 836 480 922

420 889 725 722 560 477 601 146 359 816

471 426 1 079 273 814 604 931 686 449 723

748 945 1 062 557 729 885 978 474 499 266

673 707 1 038 697 827 101 1 060 271 520 538

883 026

1 024 822

846 743

458 707

580 452

711 150

692 386

mezir. index

116,1

82,6

54,2

126,5

122,5

97,4

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2009

2010

2011

2012



2006

2007

2008

21 207 579 1 705 489 1 803 891 1 526 038 2 061 140

25 778 330 3 249 750 1 792 281 1 993 164 3 155 456

16 366 325 2 255 020 1 696 155 967 063 2 411 895

-1 073 413 1 364 647 662 287 685 424 303 077

248 685 2 372 724 1 524 674 1 560 321 1 170 702

4 848 812 2 622 189 1 142 104 1 663 240 1 821 717

2 834 186 2 535 260 889 074 1 868 134 2 119 614

28 304 137

35 968 980

23 696 458

1 942 022

6 877 107

12 098 063

10 246 268

mezir. index

127,1

65,9

8,2

354,1

175,9

84,7

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2009

2010

2011

2012




140

%

120

120

100

80

80

40

60 40

160

2006

2007

2008

CZ-NACE 24

2009

2010

2011

2012

ZP

0

2006

2007

2008

CZ-NACE 24



148

2009

2010

2011 ZP

2012

tis. Kč/zam.


1000 850 700 550 400 250 100

ZP

24

24.1

24.2 24.3 2011 2012

24.4

24.5




24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2006

2007

109 518 831 100 206 921 14 987 260 20 024 262 14 083 610 17 620 968 16 813 877 18 521 734 19 611 931 24 950 319

2008 115 735 700 20 333 255 17 378 596 15 596 929 25 201 917

175 015 510 181 324 204 194 246 397

mezir. index

103,6

107,1

2009 69 706 189 13 921 503 9 866 541 12 281 840 11 290 247

2010

96 770 847 109 725 076 18 009 990 16 072 315 11 993 405 12 942 659 16 313 960 18 992 021 13 948 768 17 463 855

117 066 319 157 036 970 60,3

2011

134,1

2012 96 259 959 15 404 637 10 498 890 18 738 349 17 194 916

175 195 926 158 096 752 111,6

90,2


13.4 Zahraniční obchod Údaje o vývozech a dovozech pochází z celních statistik ČSÚ, a to jak v hmotnostním, tak hodnotovém vyjádření. Pod pojmem vývoz a dovoz jsou uvažovány veškeré dodávky mezi ČR a zahraničím (tj. jak ze zeměmi EU, tak s třetími zeměmi). Hodnotové vyjádření udává tzv. celní hodnotu. Tímto se rozumí cena obchodní parity (fakturovaná cena vývozcem, resp. dodavatelem), která vychází z ceny sjednané v kupní smlouvě a odpovídá dohodnutým předacím a platebním podmínkám. V této položce nejsou zásadně zahrnuty jakákoliv cla či daně. Proto celní hodnotu vztaženou na hmotnostní jednotku (Kč/t) nelze označit jako skutečnou cenu. Tato hodnota je vždy menší než skutečná cena, neboť v ní nejsou obsaženy cla, DPH, marže a případně jiné dodatečné náklady.

13.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Objemy zrealizované produkce ocelářských výrobků jsou velice úzce spjaté s objemem tuzemské a zahraniční poptávky. Produkce dané společnosti je totiž výsledkem odbytových možností, konkurenceschopnosti výrobků na straně výstupů a dostatečným provozním kapitálem a zdroji surovin na straně vstupů. Je tedy důležité znát přehled o vývoji objemů vývozu a dovozu ocelářských výrobků (tabulka 13.10). 149


Tabulka 13.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 24 v b.c. v letech 2009 - 2012 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA

2009

2010

41 862,8 16 768,0 11 444,7 18 667,9 799,0

56 713,5 18 667,9 14 441,4 23 099,5 955,2

70 149,6 21 915,9 18 083,6 28 591,6 972,0

67 719,5 22 734,4 18 622,6 37 385,3 881,8

89 542,4

113 877,5

139 712,7

147 343,6

mezir. index

127,2

122,7

105,5

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2011

2012


CZ-CPA

2009

2010

58 847,5 13 343,5 13 359,7 46 709,8 728,3

83 311,1 15 761,7 17 534,6 64 342,7 616,9

99 385,0 19 729,7 20 213,4 71 075,1 684,2

100 386,7 17 722,3 19 782,8 72 948,7 764,0

132 988,8

181 567,0

211 087,4

211 604,5

mezir. index

136,5

116,3

100,2

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2012

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2011

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2009

2010

2011

2012

-16 984,7 3 424,5 -1 915,0 -28 041,9 70,7

-26 597,6 2 906,2 -3 093,2 -41 243,2 338,3

-29 235,4 2 186,2 -2 129,8 -42 483,5 287,8

-32 667,2 5 012,1 -1 160,2 -35 563,4 117,8

-43 446,4

-67 689,5

-71 374,7

-64 260,9


Objem vývozu se v roce 2012 meziročně zvýšil o 1,9 % a na nárůstu vývozu se podílely všechny sortimentní skupiny ocelářských výrobků, s výjimkou plochých výrobků za tepla válcovaných, ingotů a polotovarů. Nejvýrazněji se na tomto celkovém zvýšení objemu vývozu podílel vývoz dlouhých výrobků, taženého drátu a ocelových trubek. V porovnání s rokem 2007, tj. před počátkem odbytové krize, je však celkový objem vývozu stále o 8,8 % nižší, na čemž se podílí nižší objemy vývozu především plochých výrobků za tepla válcovaných (ZTV), polotovarů a ocelových trubek, zatímco objemy vývozu ostatních ocelářských výrobků již překročily úroveň vývozu roku 2007. Objem dovozu se v roce 2012 meziročně zvýšil o 3 %. Nejvýrazněji se na tomto celkovém zvýšení objemu dovozu podílel dovoz plochých výrobků ZTV, dlouhých výrobků a polotovarů. Na druhé straně ke snížení objemu dovozu došlo především u ocelových trubek, plochých výrobků za studena válcovaných a tažených tyčí za studena. V porovnání s rokem 2007, tj. před počátkem odbytové krize, je celkový objem dovozu již o 5 % vyšší, na čemž se podílí především nárůst dovozu dlouhých výrobků a plochých výrobků ZSV a ZTV. Stále nižší objem vývozu byl v roce 2012 v porovnání s rokem 2007 dosažen u tyčové oceli tvářené za studena, profilů tvářených za studena a ingotů a polotovarů. V roce 2012 se objem pasivního salda zahraničního obchodu ocelářských výrobků meziročně prohloubil v hmotnostním vyjádření, ale v hodnotovém vyjádření se objem pasivního salda ZO mírně snížil, což souvisí s vyšší meziroční dynamikou poklesu dovozních cen než cen vývozních. Z hlediska hmotnostního vyjádření se na prohloubení pasivního salda podílel jednak dynamičtější meziroční růst celkového objemu dovozu oproti vývozu, a také sortimentní skladba dovozu a vývozu. Jde především o ploché výrobky ZTV (prohlubování úrovně pasivního salda) a přechod z aktivní do pasivní úrovně salda ingotů a polotovarů. Pozitivně naopak působilo jednak zvýšení aktivního salda u dlouhých výrobků, ocelových trubek a tažených výrobků za studena, ale také snížení úrovně pasivního salda plochých výrobků za studena válcovaných a profilů tvářených za studena. Aktivní formu salda zahraničního obchodu si tak stále uchovávají dlouhé výrobky, ocelové trubky a tažené výrobky za studena.

150


13.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z grafu 13.5 je patrné, jaká byla vývozní a dovozní teritoria našeho zahraničního obchodu. Vývozní teritoria v roce 2012 USA 6%

Slovensko 14 %

Itálie 5%

Rakousko 4%

Maďarsko 3% Francie 3% Ostatní 21 %

Polsko 17 %


Slovensko 12 %

Itálie 5%

Polsko 17 %

Rakousko 5%

Francie 4%

Rusko 3% Belgie 2% Ostatní 27 %



Z hlediska meziročního vývoje salda zahraničního obchodu (teritoriální pohled) s ocelářskými výrobky v hmotném vyjádření má na zvýšení pasivního salda ZO negativní vliv vzájemná obchodní bilance s novými zeměmi EU. Pozitivně na výsledné saldo ZO působil vzájemný obchod s „ostatními“ zeměmi světa a Evropy, a také se zeměmi SNS. Z hlediska hodnotového vyjádření má na meziroční nárůst pasivního salda ZO rozhodující vliv růst pasivní bilance obchodu jak s novými, tak starými zeměmi EU. Naopak pozitivně zde působí především obchodní bilance s ostatními zeměmi světa. Při porovnání s rokem 2007 je možno konstatovat, že na prohloubení celkového salda ZO měl vliv především vzájemný obchod se zeměmi EU. Závěrem k zahraničnímu obchodu je možno konstatovat, že v průběhu roku 2012 došlo k meziročnímu zvýšení objemu vývozu o 1,9 %, ale snížení hodnoty vývozu o 1,3 %, a to v důsledku snížení vývozních cen o 3,2 %. Zvýšení celkového objemu vývozu bylo dosaženo u všech sortimentních skupin, s výjimkou vývozu plochých výrobků ZTV, ingotů a polotovarů. Z hlediska jakostí bylo výraznější zvýšení vývozu u výrobků z nelegovaných oceli, čímž se zvýšil jejich podíl na celkovém objemu vývozu. Nárůst vývozu byl realizován především do nových zemí EU. Na snížení vývozu v hodnotovém vyjádření se podílel především vývoz plochých výrobků ZTV, ingotů a polotovarů. Proti roku 2007 je celkový objem vývozu stále o 8,8 % nižší, hodnota vývozu je nižší o 10,2 % a průměrné vývozní ceny jsou nižší o 1,5 %. Snížení vývozu bylo dáno především v důsledku sníženého objemu vývozu plochých výrobků ZTV, ingotů, polotovarů a ocelových trubek. Objem vývozu ostatních sortimentních skupin se proti roku 2007 zvýšil. Z hlediska meziročního srovnání mělo na snížení celkové hodnoty vývozu vliv především snížení průměrných vývozních cen, zatímco při porovnání s rokem 2007 působil na snížení celkové hodnoty vývozu především snížený objem celkového vývozu. Objem dovozu se meziročně zvýšil o 3,0 %, ale hodnota dovozu se meziročně snížila o 1,3 % v důsledku meziročního snížení dovozních cen o 4,1 %. Vzhledem k nižší dynamice snižování vývozních cen než dovozních, se snížil poměr průměrných dovozních a vývozních cen na úroveň 1,7 % (v roce 2011 byly dovozní ceny o 2,7 % vyšší než vývozní). Zvýšil se především objem dovozu plochých válcovaných výrobků ZTV a dlouhých válcovaných výrobků. Z hlediska jakostí dovážených ocelových výrobků měly výraznější vliv 151


na nárůst objemu dovozu výrobky z nelegovaných oceli a nárůst dovozu byl realizován především z nových zemí EU. Proti roku 2007 je celkový objem dovozu již o 5,0 % vyšší, ale hodnota dovozu je nižší o 4,0 %, a to v důsledku snížení dovozních cen o 8,6 %. Zvýšení celkového objemu dovozu je dáno především zvýšením objemu dovozu plochých výrobků ZSV a dlouhých válcovaných výrobků, zatímco na snížení celkové hodnoty dovozu měla vliv snížená hodnota dovozu plochých výrobků ZTV, ocelových trubek, tažených ocelových tyčí, ingotů a polotovarů. Z hlediska meziročního srovnání mělo na snížení celkové hodnoty dovozu vliv především snížení průměrných dovozních cen, zatímco při porovnání s rokem 2007 působil na snížení celkové hodnoty vývozu jak snížený objem celkového dovozu, tak snížení průměrných dovozních cen.

13.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Pro evropské i naše výrobce je pro zachování ocelářské výroby důležitá cesta od tunového pohledu k hodnotovému pohledu. Dobrou spoluprací s odběrateli roste tlak na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Výsledky se projevují nejen širším uplatněním ocelářských výrobků, ale také ve zvyšování ekonomických ukazatelů a v ziskovosti. Novým elementem v tomto směru, se kterým musí ocelářský průmysl počítat je změna cen i dostupnosti vstupních materiálů, zejména pak železné rudy a uhlí. Cestou ke zlepšení situace v této oblasti je vytváření dodavatelských řetězců a to nejen ve vstupech, ale i v následném zpracování ocelářských výrobků. Na základě dříve uvedených aspektů, které mohou ovlivňovat vývoj ekonomiky řady zemí Evropy v roce 2013 je očekáván jen mírný nárůst objemů výrob základních sortimentních skupin hutní produkce ČR cca do 1 %. V roce 2014 lze očekávat návrat k růstovému trendu objemu produkce (v rozmezí 3 až 4 %) a obdobně i v roce 2014. Evropský i český ocelářský průmysl nemá jinou šanci než vyrábět výrobky s vysokou přidanou hodnotou, technologií vstřícnou k životnímu prostředí, které budou dosahovatjak vyšších užitných parametrů, tak nižší zátěže životního prostředí. Splnění tohoto cíle bez aplikací výzkumu a vývoje téměř není možné. Celosvětově narůstají požadavky na aplikovaný výzkum, nutným faktorem je v tomto směru potřebná spolupráce s vysokými školami a technickými univerzitami. Výsledky se projevují jak ve zvýšení konkurence-schopnosti, tak ve vztahu k jiným konkurenčním materiálům. V současné napjaté finanční situaci v řadě zemí Evropy a prognózovanému ochlazení ekonomik zemí EU bude nutno hledat nová odbytiště tuzemské produkce v jiných regionech, které nebudou očekávanou odbytovou „krizi“ ovlivněny, aby byl zachován alespoň mírný meziroční růst tuzemské produkce i v dalších letech. Cestou pro dosažení a udržení konkurenční schopnosti ocelářství v ČR jsou: výzkum, vývoj, inovace; optimalizace portfolia kapacit (z pohledu trhu, zakázek a koncentrace výrob na nejprogresivnější technologie); l směr vertikální integrace (k surovinám, energiím) má dnes vyšší prioritu než cesta horizontální spolupráce a kapitálového propojení. l l

Další úspěšný vývoj ocelářství vyžaduje věnovat zvláštní pozornost problematice ekologie. V některých aspektech by mohlo jít o samou existenci ocelářského průmyslu v ČR. Pro rovnocenné podmínky je nezbytné: nepřipustit do legislativy zvyšování daní a poplatků, zavádění nových poplatků pro oblast ekologie, energetiky; l v tomto smyslu prosazovat taková řešení, která nebudou poškozovat a existenčně ohrožovat průmyslové podniky; l nepřipustit přijetí legislativy, která nepostihuje všechny zdroje znečišťování (ovzduší, odpady, vody) a je diskriminující k průmyslovým oddílům. l

152

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení

14. CZ-NACE 25 - VÝROBA KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

14.1 Charakteristika oddílu Oddíl CZ-NACE 25 zahrnuje výrobu „čistě“ kovových výrobků, které mají zpravidla statickou funkci a nově také výrobu zbraní a střeliva. Výrobní činnost oddílu, kterou bychom mohli označit, jako kovovýroba, je sledována v následujících osmi skupinách: 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků; l 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků; l 25.3 Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení; l 25.4 Výroba zbraní a střeliva; l 25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie; l 25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění; l 25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků; l 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků. l

Šíře výrobků a technologií, které zahrnujeme do tohoto oddílu je ohromná - od špendlíků až k jaderným reaktorům. V podstatě téměř vše, s čím běžně přicházíme do styku a je kovové, pochází z tohoto oddílu. Přes různorodost výrobků oddílu CZ-NACE 25 je ale pro všechny výrobní skupiny v oddílu sjednocující charakteristikou skutečnost, že původním materiálovým vstupem jsou tradiční kovové polotovary vyrobené v oddílu CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství. Vzhledem k šíři činností spadajících do tohoto oddílu je výrobek buď již finální anebo dále vstupuje do zpracování v oddílech dalších, především do strojírenské a elektrotechnické výroby, stavebnictví a automobilového průmyslu. Při bližší analýze produkce jednotlivých výrobních podniků, zařazených do kovovýroby, je u mnohých podniků patrná snaha o další zvyšování přidané hodnoty svých výrobků tím, že se zabývají i navazující kompletací svých kovodělných výrobků do strojírenských zařízení a tyto podniky tak získávají v daleko větší míře charakter strojírenské výroby. Skupina 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků - zahrnuje výrobu konstrukčních výrobků a jejich dílů (např. nosných konstrukcí nebo rámů) z kovu. Skupina 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků - vzhledem k potřebám modernizace výrobních technologií v průmyslu v ČR a k úspěchům ve vývozu investičních celků měla, do nástupu globální hospodářské krize, výroba v této skupině stále zvyšující trend. Na tento trend má vliv i odbyt výrobků jako jsou radiátory a kotle ústředního topení, což souvisí s potřebou modernizace způsobu vytápění. Skupina 25.3 Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení - parní kotle a pomocná zařízení, kondenzátory, jaderné reaktory se uplatňují především při výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích energetických celků. Většinou se jedná o subdodávky. V této skupině je velká konkurence, výroba je energeticky, časově i finančně velmi nákladná. Výkyv v některém roce v časové řadě proto nelze vnímat jako neúspěch dané výrobní skupiny. Skupina 25.4 Výroba zbraní a střeliva – tato skupina, původně zařazená do všeobecného strojírenství, má bohatou tradici. V minulosti patřila Česká republika, resp. Československo mezi světové zbrojařské velmoci. Skupina 25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie – zahrnuje základní technologické procesy pro výrobu především strojírenských součástí dílů. S úspěšným rozvojem 153


strojírenského a automobilového průmyslu roste poptávka po těchto procesech. Úroveň těchto procesů ovlivňuje konkurenceschopnost výsledných výrobků v navazujících výrobních oddílech. Skupina 25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění - skupina s podstatným vlivem na konečnou kvalitu a úroveň strojírenského výrobku. S oblibou užití kovů i v běžném životě, s rozvojem průmyslu a všudypřítomnou konkurencí vzrůstají nároky na mechanické a povrchové (vzhledové) vlastnosti výrobků z kovů. Skupina 25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků - je skupinou, která v konkurenčním boji musí kromě důrazu na kvalitu výrobku u některých z těchto výrobků (jako jsou např. nožířské výrobky, kování) sledovat i módní trendy. Skupina 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků – produkce této skupiny zahrnuje širokou škálu výrobků jako např. ocelové sudy a nádoby do 300 l, drobné kovové obaly, spojovací materiál (řetězy, pružiny, lanka, elektrody), drátěné výrobky apod. Skupina dosud vykazovala příznivé výsledky. Podíly jednotlivých výrobních skupin oddílu na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 jsou patrné z grafu 14.1. O přední postavení v rámci oddílu se již tradičně dělí výrobní skupiny CZ-NACE 25.9, 25.6 a 25.1. 25.1 19,9 %

25.2 6,5 %

25.3 4,2 %

25.4 1,8 % 25.5 6,0 %

25.6 20,6 %

25.9 21,2 %

25.7 19,9 % 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků 25.3 Výroba parních kotlů 25.4 Výroba zbraní a střeliva 25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie 25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění 25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


14.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků má trvale významné místo ve sféře celého zpracovatelského průmyslu. Především pro strojírenský a automobilový průmysl je tento oddíl jedním z nejdůležitějších dodavatelů komponentů pro kompletaci konečných výrobků a zařízení. Oddíl CZ-NACE 25 se v rámci zpracovatelského průmyslu v roce 2012 řadí na druhé místo podílem 8,2 % na tržbách za vlastní výrobky a služby. Na průměrném počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu se CZ-NACE 25 podílel téměř 12,8 %. Velmi významnou roli hraje také svým 11,5% podílem na celkové účetní přidané hodnotě celého zpracovatelského průmyslu. V prestižním žebříčku CZECH TOP 100 (dle tržeb) za rok 2012 se umístily společnosti tohoto oddílu: MORAVIA STEEL a.s. na 9. příčce - tvoří skupinu s firmou TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., které jsou na 14., ArcelorMittal Ostrava a.s. na 15. místě (je třeba dodat, že ekonomické činnosti jmenovaných společností spadají do dvou oddílů CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství a CZNACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení) a ŠKODA PRAHA Invest, s.r.o. (dodavatel energetických celků a jejich technologických částí) zaujímá 29. místo. 154



Název

Kód CZ-CPA

Konstrukční kovové výrobky Kovové nádrže, zásobníky a podobné nádoby Parní kotle, kromě kotlů k ústř. topení Zbraně a střelivo a jejich díly Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalur. Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění Nožířské výrobky, nástroje a železářské výrobky Ostatní kovodělné výrobky

2008

2009

2010

2011 2012

25.1 25.2

105,0 105,6

91,9 98,2

93,8 99,6

104,5 98,3

103,0 98,3

25.3 25.4 25.5

x x 99,2

x x 101,7

x x 96,9

x x 101,1

x x 101,5

25.6

x

x

x

x

x

25.7

101,9

101,2

99,0

102,2

100,3

25.9

104,4

92,3

100,9

102,9

101,7

25

103,0

96,9

98,1

102,7

101,8

Konstrukční kovové výrobky Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

Jak je patrné z tabulky 14.1, nejsou uvedeny cenové indexy výrobků skupiny CZ-CPA 25.3, 25.4 a 25.6, neboť tyto Český statistický úřad nevykazuje. Indexy zbývajících skupin výrobků byly v posledních třech letech bez výrazných výkyvů. Rostoucí tendenci zaznamenává v roce 2008 výroba kovových nádrží, aby však v letech následujících došlo k postupnému mírnému poklesu. V roce 2009, 2010 již cenový vývoj vykazuje dopad recese světové ekonomiky, který se projevuje se zpožděním obzvláště u produkce, jejíž výrobky jsou dodávkami pro investiční celky (konstrukční kovové výrobky, ostatní kovodělné výrobky a kovové nádrže, zásobníky a podobné nádoby). Rok 2011 představuje pro výrobky CZ-CPA 25 opětovné oživení o téměř tři procentní body, v roce 2012 došlo opět k mírnému poklesu. Vývoj indexu cen oddílu v tabulce přehledně promítá vliv cen vstupujícího materiálu, kdy u skupin výrobků CZ-CPA 25.1, 25.2 (s relativně vysokými hmotnostmi zpracovávaného materiálu - většinou ocelí) se projevuje nestabilita, na rozdíl od skupin s vyšším podílem různých technologií (CZ-CPA 25.5, 25.7).

14.3.2 Základní produkční charakteristiky Počet podniků (tabulka 14.2) v rámci kovovýroby vykazuje v průběhu sledovaného období let 2006 až 2012, na nepatrné výkyvy, postupný nárůst, který nebyl narušen ani kritickým obdobím 2008 - 2010. Tabulka 14.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 25 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

25.1 2 290 2 328 2 464 2 644 3 099 2 986 3 462 25.2 674 679 711 733 746 600 592 25.3 141 131 128 142 164 170 195 25.4 96 109 111 112 119 108 124 25.5 1 114 1 147 1 199 1 250 1 541 1873 2 232 25.6 9 019 10 092 10 711 11 074 11 497 12 166 13 129 25.7 19 751 19 527 19 829 20 002 20 470 23 384 23 882 25.9 1 984 1 993 2 030 2 122 2 255 2 055 2 145 25

35 069

36 006

37 183

38 079

39 891

43 342

45 763


155


Výhodou podniků tohoto oddílu je vysoká míra „univerzálnosti“, která umožňuje firmám bez drastických opatření pružně reagovat na okamžité potřeby trhu. Nejvyšší nárůst počtu podniků proti roku 2006 se v roce 2012 projevuje právě u firem zařazených do skupiny 25.5, a to o více než 100 %, dále u skupiny 25.1, kde je nárůst vyšší o 51,2 % a také u skupiny 25.6, ve které vzrostl počet podniků o 45,6 %. Tyto společnosti jsou schopny nedostatek zakázek vlastní výroby rychle kompenzovat poskytováním kooperací a služeb (navíc, firmy skupiny 25.1, vzhledem ke statistickým sledováním ČSÚ, mohou - právě z důvodu své univerzálnosti - v průběhu období měnit klasifikaci svých hlavních ekonomických činností, kupř. CZNACE 25 – CZ-NACE 28 a naopak). Tabulka 14.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25

2006 52 087 561 20 495 030 5 952 273 3 353 664 15 500 745 53 310 439 46 590 366 53 847 839

2007 59 575 874 21 497 094 7 396 124 3 807 530 15 539 786 60 780 049 51 016 556 61 287 938

251 137 916 280 900 952

mezir. index

2008 65 963 567 20 908 342 8 675 631 3 436 435 17 054 223 64 552 408 51 947 390 60 577 387

2009 48 803 643 16 616 979 7 871 876 3 561 501 10 870 242 48 326 283 42 308 514 48 112 278

2010 48 687 371 17 531 742 9 852 514 3 824 835 13 143 761 51 977 316 45 940 489 54 108 056

293 115 383 226 471 317 245 066 085

111,9

104,3

77,3

108,2

2011 53 993 144 18 646 528 11 413 549 4 253 067 15 921 714 57 988 372 52 967 016 58 863 705

2012 55 399 043 18 080 694 11 814 476 5 040 653 16 677 178 57 475 542 55 375 293 59 051 204

274 047 095 278 914 082 111,8

101,8


Tabulka 14.3 udává tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, tabulka 14.4 účetní přidanou hodnotu, tabulka 14.5 počet zaměstnaných osob, vše v časové řadě let 2006 až 2012. Grafické znázornění vývoje těchto výše jmenovaných produkčních charakteristik ve vztahu ke zpracovatelskému průmyslu je přehledně uspořádáno v grafu 14.2. Z grafu je patrný průběh sledovaných ekonomických ukazatelů oddílu v porovnání s vývojem těchto ukazatelů za celý zpracovatelský průmysl (ZP). Křivky průběhů základních produkčních charakteristik oddílu vykazují proti ukazatelům zpracovatelského průmyslu shodně mírný posun doprava. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že ještě v části roku 2009 byly v podnicích oddílu CZ-NACE 25 realizovány dlouhodobě nakontrahované zakázky, převážně investičního charakteru, a proto poklesy hodnot těchto charakteristik vlivem ekonomické recese proběhly se zpožděním. Tabulka 14.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

13 586 112 6 332 125 661 745 1 563 000 4 701 605 20 186 958 18 011 468 15 744 254

14 365 500 5 961 760 1 889 806 1 814 943 4 265 556 21 083 199 18 876 124 17 572 601

16 525 424 5 929 233 2 473 896 1 579 522 4 628 874 23 657 404 19 077 900 16 816 473

13 365 232 5 263 473 1 875 399 1 661 328 3 291 314 16 119 927 14 996 022 14 466 356

12 932 719 4 958 004 2 400 252 1 956 450 4 185 301 18 760 100 17 235 861 15 995 513

13 766 229 4 825 237 2 599 270 2 210 110 4 698 041 20 617 131 19 632 667 16 836 497

15 106 023 5 178 200 2 253 133 2 572 113 4 785 720 21 193 326 21 258 202 17 271 186

80 787 265

85 829 488

90 688 726

71 039 050

78 424 200

85 185 182

89 617 903

mezir. index

106,2

105,7

78,3

110,4

108,6

105,2

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25


156



2007

2008

2009

2010

2011

2012

26 721 10 295 3 162 3 212 7 367 32 476 25 282 28 576

27 597 10 533 3 154 3 304 7 345 34 830 26 736 30 783

29 814 10 564 3 272 3 281 7 867 36 339 27 777 30 795

26 190 8 939 3 110 3 172 6 235 29 809 24 157 26 681

25 171 8 950 3 012 3 262 6 574 30 173 24 932 26 721

25 961 9 008 2 763 3 267 7 556 32 067 25 720 27 716

26 314 8 716 2 803 3 459 7 574 32 437 26 741 27 589

137 092

144 282

149 708

128 293

128 795

134 059

135 633

mezir. index

105,2

103,8

85,7

100,4

104,1

101,2

2006

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25


Tabulka 14.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

7 830 328 3 265 033 1 227 858 932 176 2 622 653 9 326 560 7 399 153 8 564 374

8 818 803 3 511 329 1 428 830 1 030 763 2 522 229 10 472 171 8 802 343 9 816 118

10 272 879 3 755 563 1 573 666 1 119 238 2 892 603 12 623 721 9 284 870 10 511 028

9 076 891 3 306 954 1 618 715 1 087 623 2 252 421 10 134 157 7 783 667 9 227 055

9 116 595 3 393 063 1 733 463 1 198 052 2 599 686 10 660 778 8 210 360 9 832 280

9 901 101 3 632 198 1 743 754 1 316 368 3 014 078 11 547 887 9 004 879 10 305 171

10 364 912 3 674 518 1 559 415 1 542 696 3 108 613 11 868 512 9 621 185 10 584 834

41 168 135

46 402 586

52 033 569

44 487 482

46 744 277

50 465 436

52 324 687

mezir. index

112,7

112,1

85,5

105,1

108,0

103,7

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25


%


Tržby za VV a S

115

%

110

121 115

105

109

100

103

95

97

90

91

85

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 25

2011

85

2012

2006

ZP

%

2007

2008

2009

CZ-NACE 25

2010

2011

2012

ZP


115 109 103 97 91 85

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 25

2010

2011

2012

ZP



157


14.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v letech 2006 až 2012 je uveden v tabulce 14.7. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty je ovlivňována řadou faktorů. Je obtížné vzájemně porovnávat jednotlivé skupiny, kdy např. produkce skupiny 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků, resp. 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků je většinou součástí dodávek investičních celků. V této skupině jsou zahrnuty navíc i nehmotné dodávky, realizující současně výstupy výzkumu a vývoje, projekční práce, montáže a další formy poskytované technické pomoci. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty u ostatních skupin, na jejíž výši má vliv m.j. též strojní vybavení, vykazuje zpravidla růst, daný ustálenou poptávkou po výrobcích, či efektivním využíváním strojního zařízení a lidských zdrojů. Tabulka 14.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2012 (Kč/zam.) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

508 436 615 065 209 294 486 542 638 162 621 593 712 417 550 966

520 552 566 016 599 107 549 285 580 761 605 322 706 010 570 856

554 291 561 272 756 125 481 385 588 426 651 022 686 832 546 074

510 313 588 789 602 959 523 799 527 908 540 776 620 784 542 195

513 787 553 979 796 880 599 698 636 683 621 755 691 309 598 619

530 268 535 632 940 586 676 416 621 736 642 934 763 330 607 466

574 071 594 112 803 893 743 664 631 834 653 359 794 960 626 018

589 292

594 874

605 771

553 725

608 908

635 428

660 737

mezir. index

100,9

101,8

91,4

110,0

104,4

104,0

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25



2006

2007

2008

2009

5 755 783 3 067 091 -566 113 630 824 2 078 952 10 860 398 10 612 315 7 179 880

5 546 697 2 450 431 460 976 784 179 1 743 328 10 611 028 10 073 781 7 756 483

6 252 545 2 173 670 900 230 460 283 1 736 271 11 033 682 9 793 031 6 305 445

4 288 342 1 956 519 256 684 573 705 1 038 893 5 985 770 7 212 355 5 239 301

39 619 130

39 426 903

38 655 157

mezir. index

99,5

98,0

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25

2010

2011

2012

3 816 124 1 564 940 666 789 758 398 1 585 615 8 099 322 9 025 501 6 163 234

3 865 128 1 193 039 855 516 893 743 1 683 963 9 069 244 10 627 788 6 531 326

4 741 111 1 503 682 693 718 1 029 417 1 677 107 9 324 814 11 637 017 6 686 351

26 551 568

31 679 924

34 719 746

37 293 217

68,7

119,3

109,6

107,4




120

%

114

115 105

108

95

102

85

96

75

90

2006

2007

2008

CZ-NACE 25

2009

2010

2011

2012

ZP

65

2006

2007

2008

CZ-NACE 25



158

2009

2010

2011 ZP

2012


tis. Kč/zam.

1000 850 700 550 400 250 100

ZP

25

25.1

25.2

25.3

25.4

2011

2012

25.5

25.6

25.7

25.9




25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25

2006 39 844 099 14 941 941 5 490 336 1 996 392 11 498 228 34 461 929 29 344 356 39 470 554

2007 46 437 044 16 098 698 6 368 562 2 429 971 11 792 030 40 931 167 33 426 375 45 902 177

177 047 835 203 386 025

mezir. index

2008 50 097 893 15 432 896 6 896 066 2 406 706 12 837 192 41 969 171 34 346 395 45 218 396

2009 35 486 481 11 635 303 6 463 824 2 197 071 7 581 554 32 925 556 27 962 924 34 403 341

209 204 716 158 656 054

114,9

102,9

75,8

2010 37 468 540 13 329 115 7 901 034 2 530 116 9 416 447 34 479 549 30 075 087 39 980 228

2011 42 687 868 14 410 212 8 697 546 2 857 106 11 723 976 38 272 306 34 861 757 43 630 061

2012 42 744 911 13 053 148 7 433 925 3 281 777 12 026 863 36 870 777 34 463 219 42 734 019

175 180 116 197 140 832 192 608 639 110,4

112,5

97,7


14.4 Zahraniční obchod 14.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Do nástupu krize se příznivě projevila rostoucí výkonnost a konkurenceschopnost jednotlivých výrobkových skupin produkce CZ-CPA 25. Ta je závislá na dostatku zakázkové náplně a firmám produkujícím výrobky CZ-CPA 25 se do roku 2008 postupně dařilo získávat zakázky na výstavbu nebo modernizaci (např. tepelných elektráren) jak v zahraničí, tak doma a tím profitovat z kladných referencí. Po dramatickém snížení dovozu výrobků CZ-CPA 25 do České republiky v roce 2009, oproti roku 2008 (o cca 20 %), dochází k obnovení a jeho opětovnému meziročnímu růstu, kdy dovoz CZ-CPA 25 v roce 2010 vzrostl oproti roku 2009 o více než 17 %. Následující léta přináší zmírnění předchozí skokové změny, je však zachován mírný meziroční nárůst. Obdobně, jako u dovozu produkce CZ-CPA 25, též u vývozu výrobků došlo v období 2009 – 2010 k meziročnímu zvýšení o více, než 14 %, dokonce mezi roky 2010 a 2011 je prokázán meziroční nárůst vývozu o 18,2 %. V roce 2011 byl urychlen již předem signalizovaný útlum německé jaderné energetiky. Paradoxně dochází ze strany českých firem k očekávání nárůstu příležitostí pro dodávky výrobků právě z produkce CZCPA 25 směrem do Ruska a dalších postsovětských států. Je ralizována ještě řada dalších kontraktů českých 159


dodavatelů investičních celků, např. ŠKODA PRAHA a.s. v období 2009 – 2012 realizuje kontrakty JE J. Bohunice V2 (projekt, montáž a dodávka turbogenerátorů pro zvýšení výkonu a životnosti provozovaných bloků) ve Slovenské republice, projekty a dodávky technologických zařízení, včetně montáží a uvedení do provozu dvou 750 MW plynových elektráren v Egyptě (New Talkha a El Kureimat II), apod. Saldo zahraničního obchodu bylo ve všech létech 2009 - 2012 kladné, v roce 2012 přesáhlo 60 mld. Kč. Tabulka 14.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 25 v b.c. v letech 2009 - 2012 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA

2009

2010

23 363,3 10 173,5 2 460,4 2 925,9 x x 28 254,0 54 159,9

23 487,7 10 380,5 2 925,7 3 670,8 x x 33 716,4 64 647,5

28 106,8 12 103,7 1 704,2 3 098,3 x x 39 132,3 79 978,7

29 642,0 12 731,1 3 678,4 4 185,9 x x 39 330,5 84 273,0

121 337,0

138 828,6

164 124,0

173 840,9

mezir. index

114,4

118,2

105,9

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25

CZ-CPA 25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25

2009

2010

6 914,3 3 172,6 532,5 1 122,5 x x 25 815,5 46 652,6

7 794,0 3 431,1 677,9 2 313,4 x x 29 416,3 55 248,1

9 572,9 3 834,5 843,3 2 107,5 x x 32 948,4 63 875,5

8 556,6 3 888,3 424,1 1 664,1 x x 34 450,1 64 798,3

84 210,0

98 880,8

113 182,1

113 781,5

117,4

114,5

100,5

mezir. index

2011

2012

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2012


2011

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25

2009

2010

2011

2012

16 449,0 7 000,9 1 927,9 1 803,4 x x 2 438,5 7 507,3

15 693,7 6 949,4 2 247,8 1 357,4 x x 4 300,1 9 399,4

18 533,9 8 269,2 860,9 990,8 x x 6 183,9 16 103,2

21 085,4 8 842,8 3 254,3 2 521,8 x x 4 880,4 19 474,7

37 127,0

39 947,8

50 941,9

60 059,4


14.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Jak ve vývozu, tak v dovozu výrobků je dlouhodobě největším obchodním partnerem České republiky nejbližší soused – Německo. Podíly na celkovém dovozu i vývozu se v průběhu let u tohoto partnera v podstatě nemění a ustálily se řádově na čtyřech desítkách procent. Tento stav je dán řadou příznivých faktorů, počínaje vzájemnou příznivou geografickou polohou obou zemí a konče ekonomickými vazbami (působení stejných nadnárodních společností na území obou sousedících států).

160

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Vývozní teritoria v roce 2012 Francie Polsko 4 % Rakousko 5 % 5% Slovensko 7%

Belgie 3% Nizozemí 3% V. Británie 3%

Ostatní 31 %


Polsko Čína 6 % 7%

Itálie 6%

Slovensko Rakousko 6% 5%

Německo 41 %

Francie 3% Jižní Korea 2%

Ostatní 25 %



14.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Kovodělná výroba v České republice má dlouhodobou tradici stejně jako strojírenská výroba. Potřeba užití kovů ve výrobě komponentů pro kompletaci konečných výrobků a při výrobě výrobků stoupá. Důvodem jsou užitné vlastnosti kovů. S rozvojem strojírenského průmyslu a s podporou především automobilového průmyslu v České republice dále vzrůstá poptávka po kovových komponentech do těchto oddílů. Dalším velkým odběratelem produkce oddílu kovovýroby je stavebnictví. Kovové konstrukce a prefabrikáty získávají ve stavebnictví stále větší oblibu. Oddíl CZ-NACE 25 nepatří mezi výrazné znečišťovatele životního prostředí (i když do oddílu patří technologie povrchových úprav a zušlechťování kovů, kde jsou využívány pro životní prostředí nebezpečné chemikálie), podniky mají odpady a jejich zpracování zvládnuty v souladu s platnou legislativou. S růstem životní úrovně, různorodosti nabídky a kvality finálních výrobků v České republice, se zvýšil též odbyt kovové produkce pro běžné spotřebitele. V globálním konkurenčním prostředí se daří především v posledních letech znovu získávat zakázky většího, či menšího rozsahu i v rámci investičních celků, mnoho společností si trhy udrželo a dále úspěšně expandují. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků v České republice má z uvedených důvodů velmi dobré vyhlídky na další rozvoj v náročném konkurenčním prostředí.

161

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení

15. CZ-NACE 26 - VÝROBA POČÍTAČŮ, ELEKTRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ

15.1 Charakteristika oddílu Česká republika patří k těm zemím Evropské unie, ve kterých pozice elektrotechnického průmyslu podle základních ukazatelů průmyslové výroby překračuje průměr Unie. V našem hospodářství zaujímá oddíl elektrotechnického průmyslu významnou pozici, neboť je jedním z nejvýznamnějších a rozhodujících výrob v rámci zpracovatelského průmyslu. Soustřeďuje se zde velké množství oborů a celková obchodní, kapitálová i výrobní provázanost dělá z elektrotechnických koncernů velmi silné společnosti. Rozvoj našeho elektrotechnického průmyslu byl podmíněn vstupem přímých zahraničních investic nadnárodních společností, které zajistily transfer high-tech, včetně výrobní základny, do země s výhodnou teritoriální pozici, dostatečně vybudovanou infrastrukturu a dostupnými lidskými zdroji s odpovídající kvalifikací. Elektrotechnický průmysl je také významným dodavatelem pro ostatní průmyslové výroby, zejména se jedná o automobilový průmysl, strojírenství, administrativu. Závislost současné společnosti na počítačích je stále větší. Produkce elektrotechnického průmyslu se skládá ze širokého spektra výrobků. Na jedné straně zahrnuje pracovně náročné výroby a na druhé straně i vysoce produktivní automatizované výroby. Výrobky elektrotechnického průmyslu patří kvalitativní úrovní struktury své produkce do kategorie vysoké technologie (výroba počítačových, elektronických a optických výrobků) a středně náročné technologie. Výrobní sortiment oddílu CZ-NACE 26 zahrnuje výrobu počítačů, periferních zařízení, komunikačních zařízení a podobných elektronických výrobků, stejně jako výroby komponentů pro tyto výrobky. Pro výrobní procesy této divize je charakteristický návrh a použití integrovaných obvodů a použití vysoce specializovaných miniaturizovaných součástek. Oddíl rovněž obsahuje výrobu spotřebitelské elektroniky; měřících, testovacích, navigačních a kontrolních zařízení; ozařovacích, elektromedicínských a elektroterapeutických zařízení; optických přístrojů a zařízení a výrobu magnetických a optických médií. Oddíl CZ-NACE 26 zahrnuje dle klasifikace ekonomických činností 8 základních skupin: 26.1 Výroba elektronických součástek a desek; 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení; l 26.3 Výroba komunikačních zařízení; l 26.4 Výroba spotřební elektroniky; l 26.5 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů; l 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů; l 26.7 Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení; l 26.8 Výroba magnetických a optických médií. l l

Největší podíl na tržbách v roce 2012 měla v rámci CZ-NACE 26 skupina Výroba počítačů a periferních zařízení s 53,2 %, na druhém místě byla skupina Výroba spotřební elektroniky s 24,9 %, která oproti roku předchozímu téměř o polovinu stoupla, a třetí místo zaujímá skupina Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů s 8,5 %. Největšími výrobci dle tržeb v jednotlivých skupinách jsou: 26.1 SCHOTT Solar CZ, s.r.o. je dceřinou společností německé firmy SCHOTT Solar AG (přední světový výrobce v oblasti solárních panelů). Pro českou pobočku ve Valašském Meziříčí, která v minulém roce ukončila výrobu fotovoltaických modulů v ČR, jsou hlavními trhy zejména evropské země. 26.2 Foxconn CZ je registrovaná obchodní značka společnosti Hon Hai Precision Industry Co., Ltd. Hon Hai Industry Co., Ltd. poskytuje kompletní řešení v oblasti IT a produkci spotřební elektroniky až po výrobu součástek pro komunikační a elektronická zařízení. Výrobní závody se nachází v Pardubicích a v Kutné Hoře. 163


26.3 Wistron INfocomm, s.r.o. je významnou společností z pohledu tržeb. Původně se jednalo o divizi Aceru. Tchajwanská společnost Wistron vyrábí notebooky pro HP/Compaq a také LCD televizory. 26.4 Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o., která je jedním z klíčových výrobních závodů japonské firmy Matsushita, se soustřeďuje na naplňování požadavků evropského trhu s televizory. 26.5 Fei Czech, s.r.o, sídlící v Brně je celosvětově druhé největší vývojové a technologické centrum společnosti FEI Company. FEI vévodí výrobě rastrovacích elektronových mikroskopů a je vedoucím dodavatelem elektronově a iontově optických zařízení pro širokou škálu výzkumníků, vývojářů i výrobců pracujících v nanometrech. 26.6 UJP PRAHA a.s. vznikla v roce 1996 pod původním názvem ŠKODA - ÚJP, Praha, a.s. v rámci procesu tzv. velké privatizace jako nástupce zaniklého Ústavu jaderných paliv, jenž byl odštěpným závodem státního podniku DIAMO. Realizuje v této skupině projekty, mimo jiné budování centra zdravotnické techniky pro radiační onkologii. 26.7 Meopta – optika, s.r.o. je světovým výrobcem optiky specializujícím se na návrh, vývoj, konstrukci, výrobu a montáž optických, optomechanických a optoelektronických systémů. 26.7 1,3 % 26.8 26.6 26.5 0,1 % 0,3 % 8,5 % 26.1 26,4 24,9 %

7,9 %

26.3 4,1 % 26.2 53,2 % 26.1 Výroba elektronických součástek a desek 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení 26.3 Výroba komunikačních zařízení 26.4 Výroba spotřební elektroniky 26.5 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů 26.7 Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení 26.8 Výroba magnetických a optických médií



15.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Pro oddíl CZ-NACE 26 je charakteristický doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení. A právě pro svůj kompletační charakter je celé elektrotechnické odvětví nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu. Dopad finančních krizí na tento oddíl je, díky vysoké otevřenosti české ekonomiky, mimořádné citlivosti sektoru na krizové jevy v hospodářství a výrazné orientaci na exportní trhy západní Evropy (hlavně Německa), poměrně výrazný. Potvrzuje se, že oddíl je mimořádně citlivý na krytí zakázek, kvalifikovanou pracovní sílu, kvalitní infrastrukturu, technickou podporu, servis, design, výzkum a vývoj. Elektrotechnický průmysl mohl doposud těžit z široké základny kvalifikovaných pracovníků a kapacity a kvality odborného školství, stejně jako komparativně nízkých nákladů a systému investičních pobídek. Je ale do značné míry závislý na kvalitě technického vzdělávání v zemi. V elektroprůmyslu České republiky se navíc projevuje dvojkolejnost daná lepšími výsledky zahraničních firem nejen v produktivitě, ale i v tempu tržeb na zahraničních trzích i na domácím trhu. Přínosy firem pod zahraniční kontrolou v ČR spočívají především v oblasti zaměstnanosti. Právě obchodní vazba na mateřské země umožňuje v době krize - s prudkým počátečním 164


propadem zahraniční poptávky - zmírnit ve výsledku její dopady. Navíc některé firmy pod zahraniční kontrolou vyrábějí v ČR na zařízeních špičkové světové úrovně. Především v roce 2011 se výroba počítačů, elektroniky a optických přístrojů musela vyrovnávat s prudkým propadem tržeb, nejhorším výsledkem v rámci zpracovatelského průmyslu (-13,5 %). Tržby zpracovatelského průmyslu celkově rostly o 7,8 %. V roce 2012 propad v tržbách dále pokračoval, projevilo se to zejména v CZ-NACE 26.1 Elektronické součástky a desky a ve skupině CZ-NACE 26.3 Komunikační zařízení. V letech 2011 - 2012 si tento oddíl udržel v rámci zpracovatelského průmyslu s podílem 6,9 % páté místo (v roce 2010 to bylo druhé místo). Nižší počet zaměstnaných byl doprovázen i nižším objemem vyplacených mezd o 6,1 % (bez ostatních osobních nákladů). Opět se snížila výkonová spotřeba, o 4,4 %. Ale o téměř 22 % vzrostla účetní přidaná hodnota, po poklesu z roku 2011 (2,5 %).

15.3 Hlavní ekonomické ukazatele 15.3.1 Cenový vývoj S ohledem na zhoršování ekonomické situace jsme opět zaznamenali celkový pokles cen; v rámci této produkce to souvisí s vývojem kurzu koruny k USD a €. Cena stoupla oproti předchozímu roku jen u CZCPA 26.3 (o 1 %) a u CZ-CPA 26.5 (o 1,6 %). Tabulka 15.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2012


Název

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

2012

Elektronické součástky a desky Počítače a periferní zařízení Komunikační zařízení Spotřební elektronika Měřicí, zkušební a navigační a časoměr. př. Ozařovací, elektroléčebné a elektroterap. př. Optické a fotografické přístroje a zařízení Magnetická a optická média

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

99,0 94,2 x x 100,4 98,2 95,3 95,3 95,4 103,4 x x 103,3 100,5 x x

99,3 x 99,3 98,2 98,2 x 102,5 x

98,8 x 98,2 101,0 99,0 x 94,2 x

94,5 x 101,0 100,1 101,6 x x x

Počítače, elektronické a optické př. a zař.

26

96,6 100,2

98,2

97,7

99,5


15.3.2 Základní produkční charakteristiky Tabulka 15.2 ukazuje přehled počtu podniků v posledních sedmi letech. Nejvíc podniků z celkového počtu, cca 28 %, připadá na skupinu CZ-NACE 26.3, která zahrnuje výrobu telefonních a datových telekomunikačních zařízení pro přenos signálů kabelem nebo vzdušnou cestou, např. rozhlasové a televizní vysílací přístroje a bezdrátová komunikační zařízení. Významný je i podíl skupiny CZ-NACE 26.1 (23 %), do které patří výroba polovodičových komponentů a ostatních součástek a dílů pro elektronické přístroje a například i výroba interních a externích počítačových modemů. V roce 2012 působilo v oddílu CZ-NACE 26 celkem 3 534 podniků (na základě šetření ČSÚ), jejichž tržby dosáhly 235,7 miliard Kč, zaměstnávaly 33 490 osob a byla vytvořena účetní přidaná hodnota ve výši téměř 22,6 miliard Kč. Indikátorem budoucího vývoje je objem celkových nových zakázek, které v tomto oddíle (u organizací s 50 a více zaměstnanci) meziročně poklesly o 4,6 %, zakázky ze zahraničí oslabily o 6,6 %, domácí zakázky posílily o 2 %. Z celkového objemu zakázek ale tvoří právě ty zahraniční bezmála 76 %. Z tabulky 15.3 je zřejmé, že v roce 2011 došlo k propadu tržeb o 8,3 %, což je asi 21 mld. Kč, v roce 2012 165


propad dále pokračoval o další 4 mld., tj. o 1,7 %. Po roce 2010, ve kterém došlo k celkovému meziročnímu nárůstu o více jak 50 mld. Kč a ekonomika překonala první krizové roky 2008 až 2009 a pomalu se dostávala do lepších čísel, je důvodem propadu klesající spotřeba domácností v ČR. Nepředpokládá se změna tohoto trendu ani v roce 2013. Spotřebitelská důvěra je stále nízká, lidé váhají nad každým významnějším nákupem. Tato situace má pak nepříznivý dopad na prodeje technického spotřebního zboží. Tabulka 15.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 26 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE 2006

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26

2007

2008

2009

2010

826 499 944 468 512 49 130 103

831 511 960 463 503 54 140 121

821 483 1 007 480 495 50 144 129

813 478 1 036 491 545 42 138 142

875 449 1 115 475 579 48 171 159

763 360 937 387 587 42 158 156

812 341 993 376 615 54 185 159

3 531

3 583

3 609

3 685

3 871

3 390

3 534


2011

2012

Pokud srovnáme tržby za rok 2012 s rokem 2006, vidíme, že tržby vzrostly pouze o necelá 2 %. Největší nárůst tržeb oproti roku 2006 je u skupiny 26.6 Výroby ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapetických přístrojů o 128 %, o 12 % oproti roku 2011. Dále ve skupině 26.7 o téměř 50 %, ale oproti roku 2011 v roce 2012 tržby mírně poklesly. V této skupině je zařazená produkce zařízení na solární výrobu elektřiny, která se v celosvětovém měřítku dostala do těžkých problémů v důsledku dovozů levných panelů z Číny. Od června toku 2013 je import do Evropské Unie sice zatížen clem, od srpna 2013 může vzrůst ještě výrazněji, pokud Čína nevyřeší problém s dumpingovými cenami. Jen loni zkrachovalo více jak 20 evropských výrobců solárních panelů a také SCHOTT Solar v České republice. Číňané již ovládají více jak 80 % evropského trhu. V objemovém měřítku se výše zmiňované skupiny nemůžou rovnat CZ-NACE 26.2 (Výroba počítačů a periferních zařízení), která má největší tržby i v roce 2012 (po výrazném propadu v roce 2011), meziročně utržila o 4 mld. Kč více, tj. vzrůst o 3,4 %. Z přenosných počítačů ztrácely na českém trhu netbooky a klasické notebooky, na druhé straně si zákazníky postupně získávaly ultratenké notebooky či výrobky typu „desktop replacement“. Za tímto vývojem stojí fakt, že stolní a nepřenosná zařízení jsou stále více nahrazována přenosnými. IT sektor je momentálně vysoce rozvinutý a velmi nasycený trh. Tržby dále poklesly oproti roku 2006 ve skupinách 26.3 (Komunikační zařízení), 26.8 (Výroba magnetických a optických médií) a 26.5 (Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů), ale skupina 26.5 oproti roku 2011 utržila o téměř 22 % více. V této kategorii je druhým největším v tržbách brněnský výrobce elektronických mikroskopů (pátý největší na světě) Tescan, který v roce 2012 překonal miliardový obrat. Recept na současnou recesi vidí hlavně v širokém celosvětovém portfoliu zákazníků (exportuje více jak 90 % produkce), sází na mladé nadějné odborníky spoluprací s VUT v Brně i ČVUT v Praze. Loni také firma Tescan vyhrála žebříček nejdynamičtěji rostoucích tuzemských firem - Štiky českého byznysu. Tabulka 15.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE 2006

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26

2007

2008

17 733 932 29 371 776 31 286 202 122 969 228 122 030 632 121 702 619 21 763 394 15 264 603 13 841 726 44 666 491 76 367 213 87 537 646 22 823 686 12 242 725 12 440 204 353 247 498 943 591 636 1 977 001 2 401 662 2 229 532 451 423 534 868 690 531 232 738 403 258 712 421

mezir. index

111,2

2010

104,5

86,7

2011

2012

30 664 204 25 713 322 18 517 876 143 103 111 121 401 847 125 489 026 17 652 088 12 034 054 9 778 456 55 274 824 60 795 879 58 671 449 11 197 776 15 853 086 19 266 614 611 400 716 209 806 685 2 624 697 2 962 874 2 959 067 389 764 307 333 275 858

270 320 095 234 294 592 261 517 865


166

2009 25 175 278 113 074 031 13 749 651 69 256 839 10 111 082 576 065 1 894 724 456 923

111,6

239 784 605 235 765 031 91,7

98,3


Skupina výroby spotřební elektroniky (26.4) zaznamenala pokles oproti předcházejícímu roku. Segment televizorů, který je z hlediska tržeb nejdůležitější, pociťuje nejsilněji důsledky nasycení trhu; ani například Mistrovství světa ve fotbale se neprojevilo zvýšením prodejů televizorů. Prostor k růstu představují například nové modely chytrých televizorů. Nicméně aktuálně spotřebitelská poptávka v oblasti spotřební elektroniky je podle GfK orientována spíše na audio. Svědčí tomu třeba i dobré výsledky prodejů doplňkových reproduktorů typu soundbar pro ploché televizory. Zajímavé je, že stoupá i podíl 10 největších společností na tržbách. V roce 2008 to bylo 73,2 %, v roce 2011 dokonce 79 %. Tento podíl je dokonce vyšší v některých skupinách jako CZ-NACE 26.2, 26.4 nebo 26.6. Oddíl je vysoce koncentrovaný, nejvíce jej ovlivňují velké podniky a podniky pod zahraniční kontrolou. Ty jsou součástí globálních řetězců a i mnoho firem pod českou kontrolou je na tyto řetězce navázáno. V hlavním žebříčku nejvýznamnějších firem „TOP 100 českých firem“ ročníku 2012 z hlediska tržeb získal Foxconn CZ (skupina CZ-NACE 26.2) šesté místo s tržbami v přibližné hodnotě 105 miliard Kč. Dále se může pochlubit svým 3. místem v kategorii exportérů, protože téměř veškerá jeho výroba jde na vývoz. Tabulka 15.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2009

2010

4 768 354 4 904 103 6 889 025 3 760 439 7 118 214 131 119 934 589 133 228

4 849 575 3 065 954 3 483 050 4 502 399 4 281 933 139 677 1 086 861 155 401

6 662 720 3 258 327 4 411 138 4 046 670 4 372 203 97 948 1 180 690 206 535

4 437 338 4 046 678 4 276 097 -1 102 371 3 232 040 87 621 974 574 100 623

5 623 124 5 597 937 4 441 899 -1 915 930 3 941 231 119 658 1 309 029 60 271

4 876 942 2 411 954 3 967 056 885 350 4 816 300 198 532 1 474 027 72 441

4 102 076 3 659 993 3 197 741 4 441 655 5 644 733 245 381 1 231 858 61 153

28 639 072

21 564 849

24 236 230

16 052 600

19 177 219

18 702 603

22 584 589

mezir. index

75,3

112,4

66,2

119,5

97,5

120,8

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26

2006

2007

2008

2011

2012


Vývoj přidané hodnoty a souvisejících ukazatelů výkonnosti a efektivnosti podniků je jedním ze základních ekonomických projevů působení zahraničních investorů v české ekonomice. Účetní přidaná hodnota tedy vyjadřuje, kolik podnik „přidal“ k nakoupeným vstupům tj. materiálům, zboží a službám. Tohoto zvýšení je dosahováno efektivním využitím pracovních a kapitálových zdrojů podnikání ve výrobních a obchodních procesech. Účetní přidaná hodnota se zvýšila u poloviny skupin, zejména skupin 26.4 Výroba spotřební elektroniky a 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení, což zapříčinilo celkový růst pro celý oddíl CZ-NACE 26. V těchto skupinách převažují firmy se zahraniční účastí, které svoje zisky nemusí investovat v ČR, ale dochází k jejich částečné repatriaci matkám v zahraničí. Při srovnání s ostatními oddíly zpracovatelského průmyslu je účetní přidaná hodnota pod průměrem. Porovnáním roku 2012 s rokem 2006 zjistíme, že celkový počet zaměstnanců v CZ-NACE 26 klesl o 23 %, což je cca 10 000 zaměstnanců. Důsledkem ekonomické krize došlo v letech 2008 -2010 k většímu propouštění a tlumení či zefektivňování výroby. Tabulka 15.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2012 (osob) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6

9 179 8 806 6 696 4 828 10 568 236

10 418 7 780 6 201 10 108 7 725 278

10 783 9 658 5 746 12 357 7 617 287

8 292 7 918 5 595 9 812 6 150 295

7 979 7 793 5 625 5 231 5 817 306

7 946 6 324 4 884 7 770 6 150 320

7 774 5 632 4 059 6 122 6 176 372

26.7 26.8

2 963 131

3 317 131

3 390 124

2 788 111

3 076 112

3 313 84

3 276 78

43 408

45 958

49 962

40 960

35 937

36 790

33 490

mezir. index

105,9

108,7

82,0

87,7

102,4

91,0

26


167


Toto pokračovalo, po mírném zlepšení v roce 2011, i v roce a 2012. Oproti roku 2008 klesl výrazně počet zaměstnanců v roce 2012 u oboru CZ-NACE 26.1 (a to o 27 %), který zaměstnává asi 23 % zaměstnanců celého oddílu. Opětovné celkové snížení počtu zaměstnanců v roce 2012 s meziročním poklesem o 9 p.b. bylo ovlivněno jednak probíhající dluhovou krizí eurozóny, také vlivem snižování domácích investic a dumpingových cen výrobků z asijských zemí, zejména z Číny. Navíc konkurenční země východní Evropy nabízejí pro investory stále atraktivnější podmínky než ČR, zejména co se týká nákladů na pracovní sílu. Účetní přidaná hodnota patří mezi faktory významně ovlivňující produktivitu práce. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady, jejichž velikost také závisí na průměrném platu v oboru. Osobní náklady v roce 2012 meziročně poklesly o 0,5 %, počet pracovníků se snížil, ale mírně vzrostly mzdové náklady. Průměrná měsíční mzda v oddíle CZ-NACE 26 (u organizací s 20 a více pracovníky) vzrostla ve sledovaném období o 2,8 % na 24 700 Kč, je nad průměrem celého zpracovatelského průmyslu, kde mzdy rostly o 3,5 %. Vývoj osobních nákladů v časové řadě znázorňuje tabulka č. 15.6. %


Tržby za VV a S

123

%

115

120 115

107

110

99

105

91

100

83

95

75

2006

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 26

90

2012

2006

ZP

2007

2008

2009

CZ-NACE 26

2010

2011 ZP


115 105 95 85 75 65 55

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 26

2011

2012

ZP



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2 673 342 2 776 748 2 796 985 1 498 553 3 632 676 88 015 754 263 48 207

3 339 753 2 472 202 2 947 098 3 854 978 2 574 935 92 512 926 462 46 636

3 715 576 3 145 216 2 909 457 4 765 491 2 803 950 117 597 964 965 143 746

2 965 521 2 662 847 2 827 891 4 003 170 2 300 221 116 758 809 833 47 657

2 954 559 2 779 891 2 795 215 2 087 885 2 418 165 124 252 984 738 34 975

3 248 568 2 324 029 2 495 513 2 901 372 2 708 134 142 281 1 107 362 29 151

2 992 992 2 186 569 2 197 741 2 544 238 2 828 192 157 680 1 110 223 25 636

14 268 789

16 254 577

18 565 999

15 733 899

14 179 680

14 956 409

14 043 271

mezir. index

113,9

114,2

84,7

90,1

105,5

93,9

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26


168

2012


15.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Produktivita práce z ÚPH pro celé CZ-NACE 26 vzrostla oproti roku 2011 o více jak 32 % (pouze o 2,2 % ve srovnání s rokem 2006). Ve skupině 26.4 Výroba spotřební elektroniky a 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení je výrazně vyšší, než v předchozích letech. Zvýšení produktivity práce z účetní přidané hodnoty ovlivnilo snížení výkonové spotřeby. I přesto například ve výrobě CZ-NACE 26.4 a 26.2 produktivita práce z ÚPH značně stoupla, což je, mimo jiné, zapříčiněno zvýšením tržeb (u 26.2), pokleslou výkonovou spotřebou (u 26.4) a snížením počtu zaměstnanců. Tabulka 15.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2012 (Kč/zam.) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

519 465 556 878 1 028 755 778 961 673 577 554 705 315 422 1 018 762

465 490 394 068 561 665 445 448 554 325 503 312 327 631 1 187 812

617 893 337 368 767 724 327 472 574 029 340 958 348 271 1 664 927

535 161 511 065 764 225 -112 355 525 538 297 355 349 591 907 604

704 750 718 344 789 711 -366 266 677 590 391 227 425 630 539 019

613 797 381 399 812 234 113 951 783 145 621 271 444 948 862 149

527 657 649 885 787 816 725 533 913 920 659 094 375 978 783 289

659 770

469 233

485 091

391 911

533 632

508 367

674 369

mezir. index

71,1

103,4

80,8

136,2

95,3

132,7

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26

2011

2012


V celkovém hodnocení zpracovatelského průmyslu je oddíl CZ-NACE 26 v produktivitě práce z ÚPH podprůměrný. Zpracovatelský průmysl celkově má produktivitu práce z ÚPH 731 756 Kč na zaměstnance. Tabulka 15.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2 095 012 2 127 355 4 092 041 2 261 886 3 485 538 43 104 180 326 85 021

1 509 822 593 752 535 953 647 420 1 706 998 47 164 160 398 108 765

2 947 144 113 111 1 501 681 -718 822 1 568 253 -19 650 215 725 62 789

1 471 817 1 383 832 1 448 206 -5 105 541 931 819 -29 137 164 741 52 966

2 668 565 2 818 046 1 646 684 -4 003 816 1 523 066 -4 593 324 292 25 296

1 628 374 87 925 1 471 543 -2 016 022 2 108 166 56 252 366 665 43 291

1 109 084 1 473 423 1 000 000 1 897 417 2 816 541 87 701 121 635 35 517

14 370 283

5 310 273

5 670 231

318 701

4 997 539

3 746 193

8 541 318

mezir. index

37,0

106,8

5,6

1 568,1

75,0

228,0

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26


Hrubý operační přebytek vyjadřuje, kolik zůstane podniku na pokrytí dalších nákladů včetně zisku. Jeho zařazení do analýzy má význam pro podnikatele zejména v krizových obdobích. Hrubý operační přebytek se po poklesu v roce 2011 skokově zvýšil, a to o 128 % celkově, což značí, že firmy, které jsou v zahraničním vlastnictví (jejich tržby v roce 2012 dělají cca 90 % celkových), zřejmě tolik nevyvážejí zisk do zahraničí, ale investují ho dál v ČR. V roce 2012 je celková kladná hodnota tohoto ukazatele ovlivněna hlavně skupinami 26.2 a 26.5, kde se operační přebytek zněkolikanásobil. Porovnání vývoje PP z ÚPH a podílu hrubého operačního přebytku oddílu CZ-NACE 26 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu 15.3. Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty pro roky 2011 a 2012 je uvedena v grafu 15.4. Nejnižší úroveň produktivity práce z ÚPH v roce 2011 zaznamenala skupina CZ-NACE 26.4 Výroba spotřební elektroniky.

169



130

%

115

100

100

70

85

40

70

10

55

2006

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 26


130

-20

2012

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 26

ZP

2010

2011

2012

ZP



tis. Kč/zam.

1000 900 800 700 600 500 400 300 200

ZP

26

26.1

26.2

26.3 2011

26.4 2012

26.5

26.6

26.7

26.8




26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26

2006

2007

13 107 265 118 847 757 15 488 028 42 251 055 16 822 943 262 275 1 104 933 327 374

24 420 624 118 983 057 12 444 508 73 433 956 8 287 484 407 978 1 383 406 379 367

2008

2009

2010

24 765 816 20 794 964 25 323 944 119 222 433 109 553 967 137 857 945 9 863 049 9 746 588 13 221 902 84 879 144 69 644 227 57 157 926 8 625 166 7 125 630 7 794 298 536 100 471 951 472 114 1 240 186 953 333 1 522 302 494 622 367 139 351 861

2011

2012

21 798 487 15 267 586 119 464 288 122 381 230 8 290 813 5 922 046 60 832 846 54 248 598 11 689 331 14 181 250 551 045 624 251 1 721 656 1 808 811 250 717 217 115

208 211 630 239 740 379 249 626 516 218 657 799 243 702 291 224 599 185 214 650 887

mezir. index

115,1

104,1

87,6

111,5

92,2

95,6


Dalším ukazatelem nepříznivého trendu je výkonová spotřeba a nákup služeb. Pokles tržeb a ostatních ekonomických ukazatelů se promítl do výkonové spotřeby. V tabulce 15.9 je zaznamenáno snížení u poloviny výrobkových skupin, z toho nejvíce ve skupinách: CZ-NACE 26.1 Výroba elektronických součástek a desek (o cca 30 %), Výroba komunikačních zařízení CZ-NACE 26.3 (cca 28 %) a CZ-NACE 26.4 Výroba spotřební elektroniky (cca 10 %), které ale neovlivňují celkový průměr oddílu tolik jako např. skupina 170


CZ-NACE 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení, jež vykázala minimální vzrůst výkonové spotřeby. Vyšší růst tohoto ukazatele (78 %) vykázala skupina výroby měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů (o 21 %). Domácnosti v ČR stále omezují spotřebu stejně tak jako v zemích s dluhovou krizí. Konkurenceschopnost na světových trzích je dána téměř ve všech skupinách tím, že je ovládají globální řetězce. Silnou stránkou je „zaručený“ odbyt a slabou stránkou to, že o lokalizaci výroby rozhodují globální řetězce.

15.4 Zahraniční obchod 15.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 15.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 26 v b.c. v letech 2009 - 2012 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

32 796,5 159 575,0 42 834,3

44 056,7 210 142,2 50 420,9

49 218,6 227 076,5 74 925,6

40 465,9 246 732,3 77 283,7

73 971,7 26 328,9 965,6 4 735,4 974,5

87 685,0 29 883,8 1 205,3 3 839,8 679,8

84 408,7 37 759,0 1 195,2 4 532,9 641,9

73 313,8 41 833,1 1 332,1 4 240,4 587,0

342 181,9

427 913,5

479 758,4

485 788,3

mezir. index

125,1

112,1

101,3

26.1 26.2 26.3

26.4 26.5 25.6 25.7 25.8

26


CZ-CPA

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26

2009

2010

2011

2012

73 204,8 139 968,7 58 232,8 30 338,9 31 262,1 5 863,5 12 969,1 1 226,8

114 160,9 185 332,1 85 205,4 34 222,9 37 338,6 5 389,5 10 967,6 1 157,4

76 683,8 206 619,5 94 707,3 31 936,4 42 325,8 4 920,0 9 010,4 990,6

74 843,4 196 537,1 91 165,8 28 376,5 43 209,2 4 426,5 6 857,2 810,7

353 066,7

473 774,4

467 193,8

446 226,4

134,2

98,6

95,5

mezir. index

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26

2009

2010

2011

2012

-40 408,3 19 606,3 -15 398,5 43 632,8 -4 933,2 -4 897,9 -8 233,7 -252,3

-70 104,2 24 810,1 -34 784,5 53 462,1 -7 454,8 -4 184,2 -7 127,8 -477,6

-27 465,2 20 457,0 -19 781,7 52 472,3 -4 566,8 -3 724,8 -4 477,5 -348,7

-34 377,5 50 195,2 -13 882,1 44 937,3 -1 376,1 -3 094,4 -2 616,8 -223,7

-10 884,8

-45 860,9

12 564,6

39 561,9


Tabulka 15.10 ukazuje výsledky zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 26 za rok 2009 až 2012. Kladné saldo obchodní bilance v roce 2012 měla pouze skupina výrobků CZ-CPA 26.2 tj. počítače a periferní zařízení (50,2 mld. Kč) a výrobky spotřební elektroniky CZ-CPA 26.4 (44.9 mld. Kč). Mezi největší 171


vývozní země s produkty 26.2 patří Německo, které má v této výrobě dominantní postavení, dále Velká Británie a Nizozemí. U spotřební elektroniky je to Německo a Francie. Celkový obrat CZ-CPA 26 za rok 2012 představoval částku 932 mld. Kč, s kladným saldem 39,6 mld. Kč. V porovnání s rokem 2011 se obchodní bilance zlepšila, a to především díky vývozu počítačů. Jak vyplývá z tabulky 15.10, největší vývoz i dovoz zboží má skupina výrobků CZ-CPA 26.2.

15.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Exportní a importní orientaci CZ-CPA 26 znázorňuje graf č. 15.5, z něhož je patrné, že naším největším obchodním partnerem v oblasti dovozuje Čína. V roce 2012 dosáhl obrat s touto zemí 193,5 mld. Kč (v roce 2011 dokonce 227,7 mld. Kč), ale saldo je stále záporné -183,9 mld. Kč (dovoz 188,8 mld Kč, vývoz 4,9 mld. Kč). Nejvýznamnějším vývozním obchodním partnerem je Německo, náš nejdůležitější obchodní partner v EU, s obratem 215 mld. Kč (z toho dovoz 55,7 mld. Kč, vývoz 159,3 mld. Kč a kladné saldo 103,5 mld. Kč), na třetím místě je Nizozemí s obratem 79,3 mld. Kč (dovoz 38,7 mld a vývoz 40,6 mld a kladným saldem 1,9 mld. Kč). Na dalších místech ve výši obratu a s kladným saldem stojí Velká Británie (45,4 mld. Kč), Francie (30,7 mld. Kč) a Slovensko (25,5 mld. Kč). Větší záporná salda máme také s jinými zeměmi Asie, například s Japonskem, Malajsií, Thajskem, Jižní Koreou nebo Tchaj-wanem. Vývozní teritoria v roce 2012 Slovensko V. Británie 8% Nizozemí 8%

Francie 7%

5%

Polsko 4% Rusko 3% Itálie 3%

Ostatní 29 %


Jižní Korea 3% Japonsko 3% Nizozemí 8% Německo 13 %

Malajsie 3% Tchaj-wan 3% Thajsko 3%

Ostatní 19 %



Celkový dovoz dle klasifikace CZ-CPA 26 byl 446,2 mld. Kč, mírně poklesl, z toho z Asie kolem 268,5 mld. Kč, ale pravděpodobně velká část dovozu z Německa a Nizozemí v rámci Evropské unie je také původem z Asie. V procentech je podíl Asie na dovozu více jak 60%. Podíl Číny na celkovém dovozu CZCPA 26 do ČR poklesl z 47,8 % v roce 2011 na 42,3 % v roce 2012. Dováží se přímo do výrobních podniků v ČR, prostřednictvím obchodních organizací a prostřednictvím tzv. zahraničních identifikačních čísel, což znamená, že dovoz zprostředkovává podnik, který není českým rezidentem. Z největší části jde o podniky, které patří do globálních řetězců a z tohoto důvodu je těžké 172


odhadnout, jaká část jejich dovozu je určena jako komponenty do výroby ostatních divizí CZ-NACE. To také platí o dovozu obchodními organizacemi. Vývoz CZ-CPA 26 byl v roce 2012 celkem 485,8 mld. Kč, z toho převážná většina do států EU (přes 80 %). Riziko plynoucí z velmi vysoké koncentrace elektrotechnického průmyslu na trhy EU se ani v roce 2012 nezmenšilo. Obecně v rámci elektrotechnického průmyslu dováží ČR komponenty z Asie a pak prodává výrobky či komponenty do EU.

15.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Elektrotechnický průmysl je spolu se strojírenským průmyslem výrobou, která byla nejvíce zasažena celosvětovou hospodářskou recesí, což se prijevilo značným propadem výroby, tržeb, zaměstnanosti atd. V posledním období došlo k poklesu cen elektrotechnických výrobků a spotřební elektroniky i ke snižování objemu zakázek. Celý loňský rok byl ve znamení přetrvávající recese, nicméně řada firem se dokázala s nepříznivou ekonomickou situací vyrovnat. Jde zejména o společnosti, které včas čelily nepříznivé ekonomické situaci restrukturalizací, úspornými opatřeními a posílením své proexportní strategie. Obnovení růstu naší ekonomiky musí stát na jiném základě, než na extenzivních faktorech. Na výrobě s vyšší přidanou hodnotou nebo na posílení efektivity vzniku nových výrobků či služeb. Toto se do značné míry kryje s termínem inovace. Právě vlivem vlekoucí se dluhové krize, došlo a dochází k další restrukturalizaci ve prospěch oborů, které mají delší inovační obrátku a vyšší přidanou hodnotu. Česká republika by proto měla nadále podporovat rozvoj tohoto oddílu, více motivovat zahraniční i domácí firmy k investicím do výroby s vyšší přidanou hodnotou a zároveň do výzkumu a vývoje s ní spojeného. Jedním z prvořadých úkolů je proto vytváření podmínek pro uplatnění inovací a výsledků VaV v českém průmyslu. Za rok 2011 byly výdaje na výzkum a vývoj do tohoto oddílu ve srovnání s jeho důležitostí nízké, dokonce nižší, než rok předchozí - 1,149 mld. Kč, z toho podle zdrojů financování tvořily podnikatelské výdaje 876 milionů Kč, veřejné 194 miliónů Kč a zahraniční 79 miliónů Kč (ty jediné vzrostly). Mezi hlavní investory v oblasti výzkumu a vývoje patří AMI Semiconductors, Behr, Bosch, Continental Teves, Flextronics, Honeywell, Ricardo, Rockwell Automation. Budoucí vývoj v některých skupinách oddílu CZ-NACE 26 bude záviset na vývoji ekonomiky celé EU. Své dopady má i přechod k „mobilitě“ (od klasických stolních počítačů k notebookům a dále k tabletům a smartphonům). Již v současnosti sledujeme značný dopad rostoucí obliby tabletů na trh notebooků. Tablety a jiná mobilní zařízení jsou významným zdrojem generování „nestrukturovaných dat“ – multimediálního obsahu, který uživatelé ve velké míře ukládají na sociálních sítích. Tato zařízení tedy mají vliv na trh úložných zařízení, serverů a na samotné sociální sítě, které tyto služby poskytují. Výrazně zasažen „mobilitou“ byl i trh fotoaparátů – tablety a smartphony jsou vybaveny digitální kamerou, většinou se snímačem s vysokým rozlišením. Podle Gartneru bude mít zásadní vliv na svět IT spojení sociálních, mobilních, cloudových a informačních sil. Společnosti rozdělí na ty, které budou spatřovat hodnotu ve zkoumání stále stejných (starých) dat o zákaznících a v udržování jejich co nejvyšší kvality, a na firmy objevující nové obchodní příležitosti díky využití nových dat. Firmy, které dokážou nové informace zpracovat a odhalit v nich nové příležitosti, se stanou tržními lídry. Lidé si začnou vybírat vlastní sítě a výpočetní prostředí, ve kterých budou chtít konzumovat digitální obsah, a bude na organizacích, aby tomu uzpůsobily svůj obsah, aplikace i služby. Organizace budou podle Gartneru poskytovat webové služby svým zákazníkům a zaměstnancům pro osobní využití a umožní jejich vlastní konfiguraci. To jim silně ztíží přehled nad všemi zdroji, které takové služby dokážou zajistit. Odůvodnitelnou cestou pro pružné poskytování rozličných systémů při nízkých nákladech mohou být cloudové platformy. Vliv spotřebitelů bude mít zásadní dopad na privátní sektor. Z obchodního modelu B2C se tak stane C2B. Zaměstnanci začnou používat od čtyř do šesti zařízení a budou sdílet data v cloudu. IT již nebude rozhodovat o použitém hardwaru a platformách a žádné z nich tedy nebudou převažovat. Bezdrátové sítě budou významným faktorem rozvoje internetu věcí. Široká škála sítí (Wi-Fi, DSL, mobilní, bluetooth atd.) bude vstupovat do hry podle požadavku konkrétní aplikace. Na spotřebitelském trhu se tak může objevit chytrý nábytek, interaktivní displeje, vzdáleně ovládané elektrické zásuvky či odpadkové 173


koše hlásící nutnost vysypání. Řada z nich bude dostupná přes mobilní aplikace a cloudové služby. Ve světě internetu věcí, kde jsou všechna zařízení připojena do sítě a sdílejí mezi sebou informace, může vzniknout úplně odlišný způsob nakupování, respektive marketingové komunikace, než známe dnes. Český trh PC v roce 2012 Český trh osobních počítačů v roce 2012 meziročně mírně poklesl. Zatímco počet notebooků dodaných na trh byl nižší, než v předchozím roce, trhu stolních počítačů se dařilo lépe a zaznamenal růst. Za tímto růstem stojí výrazně kladné výsledky v prvním čtvrtletí a mírný růst na konci roku. Jedním z důvodů je odložená realizace některých obchodů z předchozího období způsobená nedostatkem pevných disků v důsledku povodní v Thajsku. Mezi faktory, které determinovaly trh osobních počítačů v roce 2012 lze zařadit také vývoj směnného kursu. Ke zpomalení trhu, ke kterému došlo tou dobou, přispěla navíc příprava prodejního kanálu na nový operační systém. Ustálila se průměrná cena notebooků, před koncem roku 2011 stlačená hojně zastoupenými mini-notebooky až pod průměrnou cenu klasických stolních počítačů. Předním pěti dodavatelům stolních počítačů náležel téměř dvoutřetinový kumulovaný tržní podíl. Dlouhodobě je ale zřejmý rostoucí trend koncentrace trhu v rukách klíčových dodavatelů. V segmentu notebooků ovládá pět klíčových dodavatelů dokonce 86 % českého trhu. Prvenství na českém trhu již posedmé zopakovala společnost HP. Lenovo vykázalo dvouciferný růst a posunulo se ze čtvrtého na druhé místo. Společnost Asus zůstává dlouhodobě na třetím místě a svůj tržní podíl vrátila na úroveň roku 2010 po slabším roce 2011, kdy ji poznamenal výpadek způsobený sezónními vlivy. Český trh osobních počítačů v roce 2012, v kusovém vyjádření Dodavatel

Hewlett-Packard Lenovo ASUS Acer Group Dell Ostatní

Celkem

tis. ks

tržní podíl

mezir. růst

253 177 165 157 113 255

22,6 % 15,8 % 14,7 % 14,0 % 10,1 % 22,8 %

-11,5 % 47,4 % 23,6 % -26,0 % -5,3 % -8,6 %

1 121

100,0 %

-2,6 %

Pramen: IDC EMEA PC Tracker

I přes mírný pokles většiny analyzovaných ukazatelů představuje elektrotechnický průmysl jeden z hlavních pilířů českého hospodářství a poskytuje množství příležitostí pro jeho další rozvoj a upevnění pozice v průmyslové výrobě v Česku.

174

Výroba elektrických zařízení

16. CZ-NACE 27 - VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

16.1 Charakteristika oddílu Do oddílu výroby elektrických zařízení zahrnujeme velice široké spektrum nabídky výrobků, které mají využití jak ve zpracovatelském průmyslu (výroba a rozvod elektrické energie, doprava apod.), tak i ve spotřebitelské sféře. Tato výroba zahrnuje produkty, které generují, dodávají a využívají elektrickou energii, ale také výrobu elektrického osvětlení, signalizačního zařízení a elektrických spotřebičů pro domácnost. Výroba elektrických zařízení patří svým podílem na celkových tržbách průmyslu (5,6 %) k důležitým oddílům s kompletačním charakterem výrobků. Výrobní oddíl CZ-NACE 27 tvoří tyto skupiny: 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení (např. výroba regulátorů přenosového a rozvodného napětí, výroba dynam a alternátorů); l 27.2 Výroba baterií a akumulátorů (např. výroba galvanických článků a elektrických akumulátorů - nenabíjecích a nabíjecích baterií); l 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení (např. výroba kabelů z optických vláken pro přenos dat a přímý přenos obrazu, výroba izolovaných elektrokabelů, výroba napájecích vozidlových kolejnic, elektrických vodičů, proudových chráničů); l 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení (např. žárovek a zářivek, jejich dílů a komponentů kromě skleněných polotovarů pro žárovky, výroba svítidel a jejich dílů a komponentů - kromě vodivého elektrického instalačního materiálu); l 27.5 Výroba spotřebičů převážně pro domácnost (např. ventilátory, vysavače, elektrické stroje na ošetřování podlah, kuchyňské spotřebiče, pračky apod.); l 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení (např. akumulátorových nabíječek, výroba elektrických zařízení pro otevírání a zavírání dveří, výroba elektrických zvonků, bzučáků, sirén, výroba ultrazvukových čisticích přístrojů (kromě přístrojů pro zubní a jiné laboratoře)). l

27.4 11,4 %

27.3 13,8 %

27.5 5,6 % 27.9 9,4 %

27.2 3,9 %

27.1 55,9 % 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů, rozvodných a kontrolních zařízení 27.2 Výroba baterií a akumulátorů 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, vodičů a elektroinstalačních zařízení 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení 27.5 Výroba spotřebičů převážně pro domácnost 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení



Z grafu 16.1 je zřejmé, že největší zastoupení v tomto oddíle tvoří výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení (55,9 %, v roce 2011 to bylo 48,2 %). 175


Na druhém místě s 13,8% zastoupením je výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení, která je velmi důležitá pro stavebnictví. V roce 2011 měla podíl o něco vyšší (16,7 %). Na třetím místě výroba elektrických osvětlovacích zařízení s 11,4 %, která předčila skupinu výroby ostatních elektrických zařízení s 9,4 %. Ze 7,1 % na 5,6 % se snížil podíl skupiny výroby spotřebičů převážně pro domácnost a na posledním místě se opětovně umístila skupina výroby baterií a akumulátorů, jejíž podíl klesl z 5,5 % na 3,9 %.

16.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Pro tento oddíl je charakteristický zejména doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení. A právě pro svůj kompletační charakter je celý oddíl nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu. Podíl oddílu CZ-NACE 27 na tržbách celého zpracovatelského průmyslu byl v roce 2012 6,7 % (v roce 2011 5,8 %), což znamená 8. místo na žebříčku podílu jednotlivých oddílů ZP. Produktivitu práce měl tento oddíl o trochu vyšší než zpracovatelský průmysl průměrně, a to o cca 1,5 %. Na počtu zaměstnanců se tento oddíl podílel približně 8,1 %, což je o 0,1 % více než v roce 2011. V roce 2012 se průmyslová produkce snížila o 1,2 %. Za nepříznivým vývojem byly prohlubující se problémy vyvolané slabou zahraniční poptávkou a propadem domácí poptávky. Průmysl ještě v prvním pololetí fungoval jako motor ekonomiky, v druhé polovině však obory dosahující růst výroby již nedokázaly kompenzovat výkonnost u ostatních odvětví, která byla ovlivněna klesající poptávkou. Například problémy evropského automobilového průmyslu se projevily u rozhodujícího domácího automobilového průmyslu nižší výrobou, což nepříznivě ovlivnilo produkci dodavatelských oddílů a skupin, mezi které patří i elektrická zařízení. V rámci zpracovatelského průmyslu se produkce zvýšila pouze v pěti oddílech, ve výrobě elektrických zařízení byl nárůst o 5,8 %. CZ-NACE 27 má proexportní charakter, který potvrzuje jeden z nejvyšších podílů tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách CZ-CPA 27, a to 75,9 %. Podniky pod zahraniční kontrolou se na celkových tržbách CZ-CPA 27 podílely 86,3 %. Podle velikosti tržeb představujeme významné společnosti v jednotlivých skupinách oddílu CZ-NACE 27: 27.1 l Siemens s.r.o. a jeho odštěpné závody Elektromotory patří mezi přední světové dodavatele nízkonapěťových asynchronních elektromotorů. Hlavními zákazníky jsou výrobci čerpadel, kompresorů a klimatizačních zařízení. V ČR působí odštěpné závody v Mohelnici a Frenštátu, mateřskou společností je německý Siemens AG. l ABB s.r.o má hlavní sídlo v Praze, jinak je v sedmi dalších lokalitách (Brno, Ostrava, Jablonec n.Nisou, Trutnov, Plzeň, Most, Teplice). Hlavní oblastí podnikání je 5 divizí: výrobky pro energetiku, systémy pro energetiku, automatizace výroby a pohony, výrobky nízkého napětí, procesní automatizace. Centrála je v Curychu ve Švýcarsku. 27.2 l Johnson Controls Autobaterie, s.r.o. v České Lípě vyrábí elektrochemické zdroje (převážně olověné startovací akumulátory) včetně jejich příslušenství. Mateřská společnost Johnson Controls Inc. sídlí v USA. 27.3 l NKT Cables s.r.o. výrábí rozvaděče, baterie, kabely, vodiče a televizní antény v Kladně. Ovládajícími společnostmi jsou NKT Holding A/S, NKT Cables Group A/S a NKT Cables Group GmbH. l Prakab a.s je z Prahy, výrobní sortiment je v převážné míře orientován na výrobu holých vodičů, instalačních ovládacích vodičů, energetických kabelů, železničních zabezpečovacích kabelů, sdělovacích kabelů a bezhalogenových energetických a zabezpečovacích kabelů. Výrobky společnosti jsou důležitými komponenty pro výrobu silnoproudé elektrotechniky, pro odvětví spojů a energetiky. Vlastníkem je německý SKB Industrieholding. 27.4 l Automotive Lighting, s.r.o., výroba světelných zařízení pro dopravní prostředky sídlí v Jihlavě. Stoprocentním vlastníkem je Automotive Lighting Reutlingen GmbH Německo. l Hella Autotechnik Nova, s.r.o. sídlí v Mohelnici a hlavním předmětem činnosti je výroba, instalace 176


a opravy elektrických strojů a přístrojů, orientace na vývoj světelné techniky pro osobní a nákladní automobily. Vlastníkem je Hella Corporate Center Central and Eastern Europe, s.r.o. 27.5 l Miele technika s.r.o. je součástí nadnárodní skupiny Miele, německého výrobce elektrických přístrojů pro domácnost i pro profesionální využití (výroba praček a sušiček pro domácnost i pro profesionální využití a výroba myček nádobí pro domácnost). Sídlo je v Uničově. l Mora Moravia s.r.o. sídlí v Hlubočkách-Mariánském Údolí, člen Gorenje Group, je významným výrobcem bílé techniky. 27.9 l AVX Czech Republic s.r.o , v Lanškrouně vyrábí tantalové a niobové kondenzátory. Je součástí nadnárodní společnosti AVX, která je předním světovým výrobcem pasivních elektronických součástek se sídlem v USA. l VISHAY ELECTRONIC spol. s r.o. je dceřinnou firmou holdingu Vishay, jehož mateřská firma Vishay Intertechnology, Inc. má sídlo v USA. Je jedním z největších světových výrobců elektrotechnických součástek. Sídlí v Přešticích, ale závody má v Dolním Rychnově a v Blatné.

16.3 Hlavní ekonomické ukazatele 16.3.1 Cenový vývoj Tabulka 16.1 zobrazuje přehled indexů cen průmyslových výrobců v letech 2008-2012. V roce 2012 došlo ke snížení cen u průmyslových výrobců, vývoj cen se tedy pohyboval pod úrovní inflace, která byla 1,9 %. Tento pokles cen zapříčinila především skupina výrobků CZ-CPA 27.3 Výrobky optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení, která zlevnila v tomto roce o 3 %. V roce 2010 ale byl u těchto produktů zaznamenaný velký nárůst cen (o 16,2 %). Skupina výrobků CZ-CPA 27.2 Výrobky baterií a akumulátorů opětovně zaznamenala pokles cen, tentokrát o 1,9 %. Moderní technologie totiž dovolují snižovat náklady na výrobu baterií do elektroniky, a přirozeně tím klesá i jejich prodejní cena. Ceny baterií tlačí dolů také vysoká konkurence v této oblasti. Ve skupině produktů CZ-CPA 27.4 Výrobky elektrických osvětlovacích zařízení, se v posledních letech také plně projevuje silná konkurence na trhu (dovozy z Číny), která vede výrobce k provádění častějších inovací a snižování cen starších výrobků. Ceny výrobků CZ-CPA 27.5 Spotřebiče převážně pro domácnost za posledních pět let vzrůstají konstantně o půl procenta. Důvodem je cenová „válka“ mezi prodejci i kolísavý kurz koruny. Tabulka 15.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2012 Průměr od počátku roku

Název

Elektrické motory, generátory apod. Baterie a akumulátory Elektrické vedení a elektroinstal. zař. Elektrická osvětlovací zařízení Spotřebiče převážně pro domácnost Ostatní elektrická zařízení

Elektrická zařízení

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

2012

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

100,3 109,9 91,6 98,4 100,4 104,0

101,6 84,9 88,5 98,9 100,5 104,1

99,9 96,6 116,2 97,1 100,5 98,3

101,5 94,9 104,0 98,6 100,5 100,4

100,7 98,1 96,8 99,4 100,6 100,0

27

98,3

96,9

103,4

101,5

99,3


16.3.2 Základní produkční charakteristiky V letech 2006 - 2008 docházelo k postupnému snižování počtu podniků, které se zastavilo v roce 2009 a 2010, v následujícím roce ale opět počet podniků poklesl. V oddíle bylo v roce 2012 přibližně 98,4 % malých podniků, (t.j podniky do 49 zaměstnanců), 1,2 % středních (50 až 249 zaměstnanců) a 0,4 % velkých 177


podniků (nad 250 zaměstnanců). Pro rok 2011 a 2012 se však změnil systém vykazování, data u tohoto ukazatele tedy nejsou zcela určující. Tabulka 16.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 27 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

11 980 72 291 411 525 2 021

11 830 72 303 409 519 2 238

11 424 66 316 416 521 2 347

11 344 65 323 409 534 2 587

11 275 62 495 540 606 2 952

10 871 54 417 424 643 2 804

10 736 52 593 551 715 3 155

15 300

15 371

15 090

15 262

15 930

15 213

15 801


Z tabulky 16.3 je zřejmé, že tržby za prodej vlastních výrobků do roku 2007 rostly. Od roku 2008 až 2009 došlo k velkému poklesu tržeb celého oddílu. Pokles tržeb byl zapříčiněn především snížením domácí poptávky a celkovou hospodářskou recesí. Důležitým indikátorem budoucího vývoje jednotlivých skupin tohoto oddílu je objem celkových nových zakázek, které u organizací s 50 a více zaměstnanci meziročně vzrostly o 13,3 %, z toho zakázky ze zahraničí posílily o 19,3 %, ale domácí zakázky poklesly o 1,6 %. Objemově však tvoří zahraniční zakázky 75,5 % celkových. To se projevilo v růstu tržeb i v roce 2012 u jednotlivých skupin CZ-NACE 27, které souhrnně zaznamenaly o 7,8 % vyšší tržby. Nejlépe si vedla CZ-NACE 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení, kde se meziročně zvedly tržby o 27,4 %, tzn. o cca 5,6 mld. Kč (zakázky ze zahraničí stouply o 29,1 %), ale objemově se nejvíce zvýšily tržby skupině 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení, a to o 10,9 mld. Kč. Vývoj v oddíle byl naopak zpomalován nižší domácí koupěschopnou poptávkou obyvatelstva, kdy např. v oboru vyrábějící spotřebiče určené pro domácnost se zakázky ve 4. čtvrtletí 2012 snížily (o 3,4 %). I přes neustálý tlak na konkurenceschopnost, cenovou dostupnost výrobků, zvyšování cen vstupů a další negativní vlivy se společnostem v tomto oddílu dařilo dosáhnout pozitivních výsledků hospodaření. K tomu je nejen zapotřebí optimální řízení zásob, aktivní přístup k eliminaci kurzových rizik, ale i schopnost flexibilně reagovat na požadavky trhu. Tabulka 16.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27

2006

2007

2008

2009

2010

78 584 586 7 422 017 30 024 849 20 042 793 17 243 623 20 325 221

86 553 218 8 420 403 32 346 315 22 582 847 17 513 003 23 677 592

88 846 299 9 586 345 28 309 090 19 801 311 16 261 164 23 549 867

73 011 104 7 089 685 24 656 554 16 285 109 13 819 468 19 585 282

81 152 811 8 607 081 30 616 145 18 027 152 13 222 048 21 846 846

116 589 448 127 536 755 9 382 187 8 830 140 29 637 279 31 580 761 20 425 843 26 030 445 13 127 512 12 812 454 22 570 347 21 471 544

154 447 201 173 472 083

211 732 616 228 262 100

173 643 088 191 093 378 186 354 077

mezir. index

110,0

97,5

82,9

112,3

2011

122,1

2012

107,8


Podíl 10 největších společností na celkových tržbách oddílu CZ-NACE 27 se v letech 2008 až 2012 příliš nemění a je kolem 30 %. V hlavním žebříčku „Českých 100 nejlepších“ firem ročníku 2012, který prezentuje veřejnosti hospodářské výsledky zúčastněných společností, se nejlépe umístila společnost ABB s.r.o., která skončila dokonce na 44. místě. Do stovky nejlepších se také dostala společnost NKT Cables (60. místo) a Automotive Lightning s.r.o. se 77. místem. Přidaná hodnota je mimořádně důležitý ukazatel, neboť jde o hodnotu vytvořenou vlastní činností konkrétní firmy. Za sledované období 2006 až 2012 vzrostla účetní přidaná hodnota o více jak 37 %, tj. o 17,3mld. Kč, a to i přes krizový rok 2009. Prohlubující se recese se v tomto oddíle tolik neprojevila. Nárůst, i přes nejistý hospodářský vývoj, způsobilo zejména efektivnější využívání pracovních a kapitálových zdrojů podnikání ve výrobních a obchodních procesech. Účetní přidaná hodnota klesla nejvíce ve skupině 27.2 Výroba 178


baterií a akumulátorů (o 12 %) a 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení (asi o 9 %), což souvisí i se snížením tržeb. Tabulka 16.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

23 217 779 1 409 165 5 567 879 5 013 032 4 380 926 7 267 926

23 201 236 1 317 329 6 339 808 6 943 902 4 267 216 7 950 914

24 726 312 1 635 298 5 614 663 5 283 792 3 848 994 8 517 979

22 431 611 1 634 411 5 614 002 4 857 502 3 692 900 7 083 093

27 151 988 1 617 994 6 258 388 5 218 109 3 427 440 7 510 577

35 927 200 1 505 763 5 788 133 5 824 920 3 487 710 7 739 923

39 262 690 1 323 718 5 653 304 7 550 260 3 388 954 7 059 076

46 856 706

50 020 406

49 627 039

45 313 520

51 184 496

60 273 648

64 238 002

mezir. index

106,8

99,2

91,3

113,0

117,8

106,6

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27


V roce 2012 došlo k mírnému nárůstu počtu zaměstaných osob o téměř 2 % v rámci celého oddílu CZNACE 27 (tabulka 16.5). Ke snížení počtu zaměstnanců došlo jen ve skupině CZ-NACE 27.3 (o 6,2 %, o 785 zaměstnanců méně) a ve skupině CZ-NACE 27.9 (4,6 %, o 631 osob méně). Velké zvýšení zaznamenala zejména skupina CZ-NACE 27.4, a to o 16 % (nárůst o 1 190 zaměstnanců), a také skupina CZ-NACE 27.1 (nárůst o 3,9 %, tedy o 1 722 osob), což je ovlivněno přeřazením dvou významnějších společností z jiných oddílů podle převažující činnosti. Tabulka 16.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2012 (osob) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

37 217 1 500 12 833 8 969 8 682 14 230

39 191 1 571 14 156 8 815 8 718 15 321

39 996 1 570 14 455 8 762 7 913 15 135

34 608 1 439 12 127 7 225 6 448 13 025

37 527 1 439 12 740 7 180 5 815 13 607

44 213 1 259 12 673 7 420 5 806 13 609

45 935 1 210 11 888 8 610 5 917 12 978

83 430

87 773

87 832

74 872

78 309

84 980

86 537

mezir. index

105,2

100,1

85,2

104,6

108,5

101,8

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27


Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 27 s celým zpracovatelským průmyslem je uveden v grafu 16.2. Účetní přidaná hodnota patří mezi faktory, které významně ovlivňují produktivitu práce. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady, jejichž velikost závisí také na průměrném platu v oboru. Osobní náklady v roce 2012 meziročně vzrostly o 6,3 %, což souvisí s meziročním nárůstem počtu pracovníků (o cca 2 %) a růstem mzdových nákladů. V roce 2012 byla průměrná mzda v oddíle CZ-NACE 27 u organizací s 20 a více pracovníky 25 648 Kč, o rok dříve to bylo 24 442 Kč (nárůst téměř o 5 %). Průměrná mzda je již o trochu vyšší, než průměrná mzda ve zpracovatelském průmyslu, která činí 25 431 Kč.

179



110

Tržby za VV a S %

105

138 130 122

100

114

95

106

90

98

85

2006

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 27

90

2012

2006

ZP

2007

2008

2009

CZ-NACE 27

2010

2011

2012

ZP


145 133 121 109 97 85

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 27

2011

2012

ZP



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

11 848 418 558 338 3 594 734 2 633 414 2 350 462 3 970 561

12 915 909 661 844 3 993 949 2 918 993 2 554 829 4 472 145

14 556 706 789 097 4 509 808 3 248 674 2 443 763 4 957 402

13 080 694 745 582 4 090 770 2 709 946 2 091 101 4 315 209

15 002 585 796 837 4 476 166 2 833 235 1 969 306 4 495 581

18 878 392 748 251 4 505 545 3 092 297 2 047 739 4 722 547

20 738 813 723 617 4 405 979 3 648 783 2 095 757 4 539 484

24 955 927

27 517 670

30 505 449

27 033 302

29 573 711

33 994 771

36 152 432

mezir. index

110,3

110,9

88,6

109,4

114,9

106,3

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27


16.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Produktivita práce z účetní přidané hodnoty pro celé CZ-NACE 27 stoupla oproti roku 2011 o 4,7 %, rok 2006 překonala o 32,2 %. Od roku 2009 má vývoj produktivity vzestupnou tendenci. Její zvyšování výrazně ovlivňuje zvyšování výkonů včetně tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb rychlejším tempem než externí náklady na jejich dosažení (výkonová spotřeba včetně nákladů na prodané zboží) a mzdové náklady. Produktivita práce z ÚPH poklesla jen ve skupinách CZ-NACE: 27.2 (o 8 %), 27.5 a 27.9 (zhruba o 4 %). V celkovém hodnocení zpracovatelského průmyslu je oddíl CZ NACE 27 v produktivitě práce z ÚPH lehce nadprůměrný. Celkový hrubý operační přebytek v roce 2012 podle odhadů MPO meziročně vzrostl o 6,9 %, což je zhruba 1,8 mld. korun. Pokles byl zaznamenán u skupin CZ-NACE: 27.2 (o 20,8 %), 27.5 (o 10,2 %) a 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení (o 16,5 %), což, jak již bylo řečeno výše, souvisí se snížením účetní přidané hodnoty či vzrůstem osobních nákladů. V průběhu roku 2012 se v souhrnném hodnocení lehce zlepšila efektivnost podnikání (vyjádřená podílem osobních nákladů na účetní přidané hodnotě), která dosáhla hodnoty 0,562 (v roce 2011 hodnota efektivnosti podnikání 0,554). 180


Tabulka 16.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2012 (Kč/zam.) CZ-NACE

2008

2009

2010

2011

2012

623 851 939 436 433 872 558 932 504 623 510 745

592 005 838 389 447 849 787 708 489 451 518 972

618 216 1 041 748 388 412 603 053 486 396 562 793

648 170 1 135 526 462 948 672 290 572 732 543 805

723 523 1 124 495 491 234 726 723 589 393 551 969

812 597 1 196 204 456 740 785 016 600 714 568 721

854 752 1 094 114 475 533 876 951 572 715 543 947

561 626

569 887

565 025

605 215

653 623

709 271

742 315

mezir. index

101,5

99,1

107,1

108,0

108,5

104,7

2006

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27

2007



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

11 369 361 850 826 1 973 144 2 379 618 2 030 464 3 297 365

10 285 327 655 486 2 345 859 4 024 909 1 712 387 3 478 768

10 169 606 846 201 1 104 855 2 035 119 1 405 231 3 560 578

9 350 917 888 829 1 523 232 2 147 556 1 601 799 2 767 884

12 149 403 821 156 1 782 222 2 384 874 1 458 134 3 014 996

17 048 808 757 512 1 282 587 2 732 622 1 439 971 3 017 376

18 523 877 600 100 1 247 325 3 901 478 1 293 198 2 519 592

21 900 779

22 502 736

19 121 590

18 280 217

21 610 785

26 278 877

28 085 570

mezir. index

102,7

85,0

95,6

118,2

121,6

106,9

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27


Porovnání vývoje produktivity práce a podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě oddílu CZNACE 27 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu 16.3. %


135

%

127

130

119

115

111

100

103

85

95

2006

2007

2008

CZ-NACE 27

2009

2010

2011

2012

ZP


145

70

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 27

2010

2011

2012

ZP



Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty pro roky 2011 a 2012 je uvedena v grafu 16.4. Nejvyšší úroveň produktivity práce z ÚPH opět zaznamenala skupina CZ-NACE 27.2 Výroba baterií a akumulátorů.

181


tis. Kč/zam.

1300 1100 900 700 500 300 100

ZP

27

27.1

27.2

27.3

2011

27.4

27.5

27.9

2012




27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27

2006

2007

2008

2009

2010

58 447 713 6 069 946 25 331 180 15 418 573 13 477 052 13 996 363

67 019 716 7 285 497 26 539 839 16 908 813 14 022 695 16 552 285

65 489 274 7 931 719 22 433 137 15 536 676 12 437 251 15 702 662

51 499 094 5 550 600 19 374 651 12 423 163 10 124 197 12 845 503

58 530 905 7 059 165 25 057 545 14 115 608 10 003 843 14 917 176

132 740 827 148 328 846 139 530 720

mezir. index

111,7

94,1

2011 85 533 520 8 062 959 24 301 935 16 255 648 9 822 069 15 595 079

2012 91 242 280 7 607 747 26 189 040 20 927 273 9 763 625 15 258 512

111 817 207 129 684 241 159 571 209 170 988 477 80,1

116,0

123,0

107,2


Výkonová spotřeba (náklady na materiál, energie, služby atd.), která zaujímá hlavní podíl ve struktuře celkových nákladů, vykazuje v oddíle CZ-NACE 27 od roku 2010 opět rostoucí trend. Rok 2008 a 2009 vzhledem k celosvětovému hospodářskému útlumu znamenal snížení výkonové spotřeby. Zvýšení tržeb odpovídá i vývoj výkonové spotřeby, která téměř u poloviny skupin oddílu CZ-NACE 27 vzrostla (celkem o 7,2 %), nejvýrazněji u skupiny 27.4 (o 28,7 %), dále pak u skupiny 27.1 (o 6,7 %). Mírně poklesla výkonová spotřeba u skupiny 27.2 Výroba baterií a akumulátorů.

16.4 Zahraniční obchod 16.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Celkový obrat zahraničního obchodu CZ-CPA 27 v roce 2012 byl 465,8 mld. Kč, což je o 36,8 mld. více než rok předcházejíci. Saldo zahraničního obchodu tohoto oddílu přispívá 17,2 % do celkového kladného salda zpracovatelského průmyslu. Skupiny výrobků CZ-CPA 27.1 a 27.4 příspívají dohromady do kladného salda oddílu 64,6 %. Jak vyplývá z tabulky 16.10, největší vývoz a dovoz zboží má skupina výrobků CZ-CPA 27.1. Mezi největší vývozní země ve skupině 27.1 patří Německo, které má v tomto oboru dominantní postavení, dále je to Francie a Rakousko. U skupiny výrobků 27.5 Spotřebiče převážně pro domácnost již není v roce 182


2012 zaznamenáno záporné saldo zahraničního obchodu. V této skupině se mnoho výrobků dováží z Asie a v Evropě se nevyrábí. Tabulka 15.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 27 v b.c. v letech 2009 - 2012

Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA

2009

2010

68 026,9 10 716,4 40 282,6 22 262,0 15 142,3 17 949,6

82 942,3 12 864,9 54 550,6 26 000,4 15 091,5 23 813,5

99 654,0 13 908,8 58 306,1 31 114,0 15 719,4 27 378,4

105 100,5 14 491,1 67 629,7 35 224,3 23 504,3 26 816,0

174 379,8

215 263,2

246 080,7

272 765,9

mezir. index

123,4

114,3

110,8

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27

2011

2012


CZ-CPA

2009

2010

52 449,0 6 469,4 30 863,6 8 593,1 16 183,8 14 165,0

67 712,6 7 922,2 45 345,9 9 527,7 16 310,7 19 347,5

73 349,0 8 197,1 49 119,4 11 605,8 16 037,1 24 606,9

75 231,6 8 009,3 50 874,6 13 610,1 20 687,1 24 649,0

128 723,9

166 166,6

182 915,3

193 061,7

mezir. index

129,1

110,1

105,5

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27

2012

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2011

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27

2009

2010

2011

2012

15 577,9 4 247,0 9 419,0 13 668,9 -1 041,5 3 784,6

15 229,7 4 942,7 9 204,7 16 472,7 -1 219,2 4 466,0

26 305,0 5 711,7 9 186,7 19 508,2 -317,7 2 771,5

29 868,9 6 481,8 16 755,1 21 614,2 2 817,2 2 167,0

45 655,9

49 096,6

63 165,4

79 704,2


16.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu V teritoriálním rozdělení vývozu a dovozu nedochází k velkým změnám (graf 16.5). Dominantní postavení ve vývozu má i nadále Německo, což je způsobeno především vlastnickými vztahy firem pod zahraniční kontrolou, kde převládají velké nadnárodní firmy z Německa (např. Siemens, Miele a Bosch). U skupiny výrobků Cz-CPA 27.4 je to dáno něměckými automobilkami, které v roce 2012 vyrobily více jak 30 % všech motorových vozidel v EU. Mateřské firmy potom často zajišťují dodávky polotovarů a materiálů pro výrobce v ČR. Zpětně odebírají hotové výrobky, a to i pro distribuci do ostatních zemí. Mezi největší dovozní teritorium rovněž patří Německo následované Čínou, Rakouskem, Maďarskem a Itálií. V roce 2012 dosáhl obrat s Německem 168,6 mld. Kč, kladné saldo s touto zemí je 43,7 mld. Kč (dovoz 62,5 mld. a 106,2 mld. vývoz). Podíl ostatních zemí, do kterých Česká republika exportuje, je přibližně stejný jako v roce 2011. Velké pozitivní saldo obchodní bilance, u velkých trhů, máme kromě Německa rovněž s Nizozemím, Velkou Británií, Francií, a Slovenskem. Naopak více dovážíme, než vyvážíme zejména z Číny s obratem 34,5 mld. Kč (z toho dovoz 29,6 mld. Kč, vývoz 4,9 mld. Kč a záporné saldo 24,7 mld. Kč). Záporné saldo s Čínou v roce 2012 oproti roku 2011 dokonce o 4 mld. Kč vzrostlo. Dovoz podle CZ-CPA 27 byl 193 mld. Kč, z toho z EU asi 132,4 mld. Kč, z Asie kolem 43,5 mld. Kč, což je přes 22,5 %. V procentech je podíl EU na dovozu asi 69 %. Vývoz CZ-CPA 27 byl v roce 2012 celkem 272,8 mld. Kč, z toho převážná většina do států EU (přes 80 %). Z toho je zřejmé, že naše ekonomika je velmi závislá na hospodářském cyklu Evropské unie. 183

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2012 V. Británie 5% Slovensko 5% Francie 6%

Rakousko 4% USA 4%

Polsko 4% Maďarsko 3%

Ostatní 30 % Německo 39 % Dovozní teritoria v roce 2012

Maďarsko 5% Rakousko 5%

Polsko Itálie 4 % 4%

Čína 15 %

Francie 3% Japonsko 3% Ostatní 29 %


Graf 16.5 – Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2012 – CZ-CPA 27

16.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Oddíl CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení má v české ekonomice velmi silný růstový potenciál, zejména díky know-how v oblasti dodávek technologií pro energetiku. Vývoj tohoto oddílu je také podpořen stále rostoucí důležitostí v rámci zpracovatelského průmyslu. Dnes již téměř nenajdeme stroj nebo zařízení, ve kterém by nebylo použito nějaké elektrické zařízení. Trh v České republice je plně srovnatelný s trhy zahraničními, kde silná konkurence nutí výrobce stále inovovat svoje výrobky, hledat výrobní úspory a nové trendy v oboru. V průběhu let se zdokonalily a zefektivnily výrobní technologie, což je provázeno soustavným snižováním cen pro spotřebitele. Trend k přechodu na nové sofistikovanější výrobky je podpořen i budováním nových nebo rozšiřováním stávajících vývojových kapacit. Mezi konkurenční výhody České republiky patří strategická poloha ve střední Evropě, snadný přístup na trh Evropské unie, členství v EU a NATO, rozvinutá dopravní a telekomunikační infrastruktura, vyvinutá technologická základna, vysoká úroveň vzdělání a kvalifikace pracovní síly, silný inovační potenciál pracovníků, velký potenciál pro výzkumné a vývojové projekty, pozitivní přístup české vlády, investiční podpora pokrývající až 60 % uznatelných nákladů, a to pomocí transparentního systému investičních pobídek, a podpora ze strany CzechInvestu. Právě v rámci své organizace CzechInvest podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu 228 projektů v rozmezí let 1993-2012 týkajících se sektoru elektroniky a elektrotechniky, s investicemi vyššími než 79 mld. Kč, díky kterým našlo zaměstnání 51 897 osob. Podíl tohoto sektoru na investicích je 10,7 % s 22 % pracovních míst. Objem investic byl celkově dle země původu společnosti v pořadí Japonsko, Německo, Česká republika, USA. Nejvíce projektů bylo z České republiky, dále z Číny, Japonska a Německa. Například v lednu 2012 oznámila společnost Eaton Corporation otevření svého pátého „Globálního inovačního centra“, které je jediným svého druhu v Evropě. Inovační centrum se bude věnovat výzkumu a vývoji v rámci energeticky efektivních pohonných systémů, elektrifikace dopravy, či 184


aplikací ve vozidlech a letadlech. Centrum bude úzce spolupracovat se svými partnery na ČVUT v Praze a chystá zde zaměstnat během prvního roku na 50 inženýrů. V horizontu čtyř až pěti let má však tento počet vzrůst až na 300 vysokoškolsky kvalifikovaných pracovníků. Budoucí úroveň oddílu je již v předstihu zakládána při vývoji nových progresivních výrobků a budováním nových ekonomicky výhodných technologií. Stále více je vyvíjen tlak na zvyšování výkonnosti výrobků při současném snižování jejich dopadů na životní prostředí. Příklady současného proudu inovace jsou interaktivita s elektronickou komunikační technologií, zvyšování výkonu při současném snižování spotřeby energie. Rozvoj oboru je závislý na několika faktorech a jedním z nich je i velikost investic do nových výrobních kapacit a nových technologií výroby. Výdaje na výzkum a vývoj v roce 2011 byly o 15 % větší, než rok předchozí, a to 1 619 mil. Kč (5,9 % sumy celého zpracovatelského průmyslu), z toho z podnikatelských zdrojů 1 301 mil. Kč, z veřejných zdrojů 112 mil. Kč a ze zahraničí 204 mil. Kč. Na další pozitivní vývoj tohoto oddílu ukazuje i růst zahraničních zakázek, který je v roce 2012 více než dvojnásobný (o 19,3 %). O příznivém vývoji svědčí i nové investice, např. trutnovský závod Siemens na výrobu nízkonapěťové techniky začal stavět novou výrobní halu, mohelnický závod, největší svého druhu v Evropě, otevřel novou halu na výrobu speciálních elektromotorů. Společnost ABB v roce 2012 získala historicky nejvyšší zakázku v hodnotě 35 mil. USD na komplexní dodávku elektrozařízení a automatizace pro tepelnou elektrárnu Yunes Embre v Turecku. Její brněnská pobočka získala zakázku pro sociální síť Facebook a její nové datové centrum, které vyroste ve Švédsku. Výše dodávky se pohybuje v řádech statisíců EUR. Společnost Mora Moravia (člen Gorenje Group) rozšířila svou výrobní kapacitu přesunutím výroby z Finska (60 000 sporáků). Celková zaměstnanost v oddíle by v budoucích letech měla vzrůstat. Navíc náklady na pracovní sílu jsou stále ještě nižší, než v sousedním Německu nebo Rakousku. Určujícím pro další rozvoj a rozšiřování tohoto odvětví je právě dostatek kvalifikovaných technických pracovníků. Nedostatek konstruktérů, mechaniků a techniků, který se nyní projevuje v některých oblastech ČR, a úbytek výzkumných kapacit v dřívějších letech se v současné době obtížně nahrazuje také proto, že mezi mladými lidmi je malý zájem o studium technických oborů. V dalších letech bude oddíl elektrických zařízení stále více ovlivňovat vývoj naší ekonomiky. Neustále se zkracující inovační výrobní cykly nutí výrobce trvale reorganizovat společnosti a realizovat řadu projektů na zvýšení efektivity firemních procesů a snižování nákladů. Podniky, pokud chtějí odolávat konkurenci, se musí více zaměřovat na vývoj a výrobu zboží s vyšší přidanou hodnotou a výroba jednodušších výrobků bude převáděna do zemí s nižšími mzdovými náklady.

185

Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených

17. CZ-NACE 28 - VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ JINDE NEUVEDENÝCH

17.1 Charakteristika oddílu Významným oddílem českého zpracovatelského průmyslu je výroba strojů a zařízení CZ-NACE 28. Tento oddíl zahrnuje velmi širokou paletu zařízení, která mechanicky nebo tepelně působí na materiály nebo na materiálech provádějí výrobní procesy (např. manipulaci, postřikování, vážení nebo balení), včetně výroby jejich mechanických komponentů, které produkují a využívají sílu. Patří sem také speciálně vyrobené díly na tyto stroje a zařízení. Do tohoto oddílu dále patří pevná, pohyblivá nebo ručně ovládaná zařízení bez ohledu na to, zda jsou určená pro průmysl, řemesla, stavebnictví, zemědělství nebo pro použití v domácnostech. Oddíl zahrnuje rovněž výrobu speciálních zařízení pro cestující nebo nákladní dopravu. Vývoj, výroba a prodej těchto zařízení je indikátorem stavu a dalšího vývoje českého hospodářství. Oddíl výroby strojů a zařízení se, dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE, dělí dále na následujících pět skupin: 28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely; 28.2 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely; l 28.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů; l 28.4 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů; l 28.9 Výroba ostatních strojů pro speciální účely. l l

28.3 5,9 %

28.4 8,8 % 28.9 25,3 %

28.2 35,2 %

28.1 24,8 % 28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely 28.2 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely 28.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů 28.4 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů 28.9 Výroba ostatních strojů pro speciální účely Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Již tradičně největší podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oddílu zaujímají tři velmi široké skupiny, uplatňující výrobní činnosti s relativně vysokou přidanou hodnotu. Jedná se o CZ-NACE 28.2 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely (jako jsou pece a hořáky pro topeniště, zdvihací a manipulační zařízení, průmyslová chladicí a klimatizační zařízení, atd.) s podílem 35,2 %. Jasné prvenství v této skupině, ale též prvenství v celém oddílu výroby strojů a zařízení v tržbách zaujímá třída 28.25 Výroba průmyslových chladících a klimatizačních zařízení. V této třídě je 60 organizací s 50 a více zaměstnanci, mezi kterými figurují velké nadnárodní společnosti, které v České republice nalezly příznivé prostředí pro investice a kvalifikovanou pracovní sílu. Neopomenutelným přínosem pro tuto třídu je členství ČR v Mezinárodním ústavu chladírenském, jehož nespornou výhodou je bezprostřední příliv nejnovějších 187


vědeckých poznatků v oboru a možnost pro české podniky participovat na významných projektech organizací, jako je kupř. CERN. Další dvě skupiny, jejichž podíl na tržbách se každoročně liší zpravidla v řádech desetin procenta, a to CZ-NACE 28.9 Výroba ostatních strojů pro speciální účely (zařízení pro metalurgii, těžní a stavební stroje, stroje pro potravinářský, sklářský, textilní průmysl, atd.) s podílem 25,3 % a CZ-NACE 28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely (kupř. motory, turbíny, hydraulická a pneumatická zařízení, kompresory, potrubní armarury, ložiska, atd. apod.) s podílem 24,8 %. Ostatní skupiny oddílu vykazují přibližně stejný podíl jako v minulých obdobích (graf 17.1).

17.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba strojů a zařízení zaujímá v rámci zpracovatelského průmyslu významnou pozici. Tento oddíl se v roce 2012 podílel 7,8 % na tržbách za vlastní výrobky a služby celého zpracovatelského průmyslu (ZP), čímž - v těsném závěsu za CZ-NACE 25 (8,2 %) - obsadil pomyslné třetí místo v rámci ZP. Podíl 10,8 % na počtu zaměstnanců řadí tento oddíl rovněž na třetí pozici. Oproti předchozímu roku 2011 došlo k navýšení průměrného počtu zaměstnanců v oddíle o 2,1 %. V roce 2000 se všeobecné strojírenství podílelo 10,1 % na účetní přidané hodnotě celého ZP. Tento podíl, kulminující kolem 10 %, si oddíl dlouhodobě udržuje – v roce 2012 byl podíl na účetní přidané hodnotě 10,0 %. V prestižním žebříčku CZECH TOP 100 (dle tržeb) za rok 2011 se umístily společnosti, jejichž výrobní činnosti lze alespoň zčásti zahrnout do tohoto oddílu: TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. na 14. místě (s tržbami 37 100 709 Kč), ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. na 29. (17 463 736 Kč), Vítkovice Holding a.s. na 34. místě (16 212 000 Kč), DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. na 65. místě (8 566 898 Kč) a společnost Daikin Industries Czech Republic s.r.o.obsadila 66. pozici (8 480 468 Kč). Příznivý vliv na výsledky, které oddíl CZ-NACE 28 vykazuje, má mimo jiné systém podpory podnikání, jenž probíhá v rámci MPO a je rozpracován do různě zaměřených programů (např. v průběhu roku 2012 bylo MPO vydáno rozhodnutí o příslibu investičních pobídek třem společnostem, které v růběhu tří let proinvestují 703,3 mil. Kč na území České republiky). V zájmu udržení kroku se zahraničními konkurenty a zvyšování konkurenceschopnosti jsou strojírenské podniky nuceny řešit řadu projektů v rámci aplikovaného výzkumu a vývoje a využívat možností v rámci vyhlašovaných veřejných soutěží na získání účelové podpory (kupř. program ALFA Technologické agentury ČR). Do strojírenství pronikají nové technologie, jako jsou nanotechnologie, mechatronika, probíhá intenzivní výzkum a uplatňování nových materiálů. V neposlední řadě stojí elektronika a aplikace nových softwarových produktů. V oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací byla v roce 2012 cca 102 projektům podoborů JQ (strojní zařízení a nástroje) a JR (ostatní strojírenství) poskytnuta státní podpora v celkové výši 441 063 tis. Kč.

188



Název

Kód CZ-CPA

Stroje a zařízení všestranně použitelné Ostatní všestranně použitelné stroje Zemědělské a lesnické stroje Kovoobráběcí a ostatní obráběcí stroje Ostatní stroje pro speciální účely

2008

2009

2010

2011

2012

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

100,4 104,2 100,1 101,0 102,8

100,8 102,4 102,4 100,4 101,6

97,6 98,4 99,9 100,0 98,3

100,7 100,4 101,1 99,6 99,5

103,2 100,0 100,3 100,0 99,7

28

102,5

101,7

98,5

100,2

100,8

Stroje a zařízení j. n. Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

17.3.2 Základní produkční charakteristiky Tabulka 17.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 28 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

483 3 633 402 343 1 325

493 3 642 411 341 1 316

492 3 685 413 362 1 315

511 3 694 418 355 1 301

757 3 994 525 366 1 370

675 3 592 367 301 1 230

952 3 800 414 319 1 273

6 186

6 203

6 267

6 279

7 012

6 165

6 757

2011

2012



CZ-NACE

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28

2006

2007

2008

55 560 425 67 584 659 69 294 892 90 372 808 107 240 180 101 720 699 13 397 370 17 602 369 16 200 565 22 385 659 26 162 304 28 644 265 64 273 025 76 551 241 72 810 090 245 989 287 295 140 754

mezir. index

288 670 511

120,0

2009 57 943 533 86 657 514 10 510 883 18 942 015 50 890 646

2010 65 442 801 90 750 898 11 852 457 18 322 872 53 019 471

64 147 792 98 001 845 13 984 011 20 753 383 61 378 352

65 956 588 93 698 550 15 770 144 23 336 995 67 227 382

224 944 592 239 388 498 258 265 382 265 989 660

97,8

77,9

106,4

107,9

103,0



CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

15 474 674 25 697 529 3 555 126 7 020 902 19 231 818

18 152 156 28 912 527 4 099 758 8 306 382 20 244 931

19 285 866 29 571 331 3 564 479 8 781 727 19 089 819

18 258 918 26 541 018 2 685 262 6 070 965 14 927 236

21 195 926 25 516 828 3 321 352 5 716 450 14 987 748

19 286 148 26 945 500 3 751 456 6 566 041 17 808 407

21 451 398 25 482 394 4 382 683 7 166 118 19 161 320

28

70 980 050

79 715 755

80 293 222

68 483 399

70 738 305

74 357 553

77 643 912

mezir. index

112,3

100,7

85,3

103,3

105,1

104,4


189



CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

28 487 41 453 7 365 14 389 36 486

30 084 43 294 7 504 14 633 38 683

29 863 43 774 7 782 15 002 38 526

25 994 39 035 6 554 12 138 29 522

26 520 36 901 6 194 10 630 27 743

128 179

134 198

134 948

113 243

107 988

112 772

114 710

mezir. index

104,7

100,6

83,9

95,4

104,4

101,7

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28

2011 27 716 38 644 6 669 10 761 28 981

2012 29 301 39 206 6 818 10 984 28 401


Pokles počtu zaměstnaných osob jako důsledek recese je od roku 2009 patrný jak u oddílu CZ-NACE 28, tak u celého zpracovatelského průmyslu. V tabulce 17.3 lze sledovat vývoj tržeb za vlastní výrobky a služby v letech 2006 až 2012. Vzestupný trend se dařilo udržet do roku 2007. Skupině 28.1, která v převážné míře svou produkcí zajišťuje subdodávky do vyšších investičních celků, jež jsou dlouhodobě kontrahovány, se dařilo pokračovat v růstovém trendu ještě do roku 2008. U ostatních skupin oddílu se začíná – hlavně v průběhu druhého pololetí 2008 - projevovat vliv hospodářské krize. Dramatický pokles tržeb se projevil u všech skupin hlavně v roce 2009. Ke zlomu ve vývoji tržeb, ale též ostatních sledovaných produkčních charakteristik, dochází v průběhu roku 2010. Největší propad tržeb v období let 2008 – 2010 zaznamenaly především dvě skupiny oddílu: CZNACE 28.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů (-26,5 %), která byla, po významné ztrátě zahraničních odbytišť a přílivu vyspělé zahraniční konkurence, velmi citlivá na jakékoliv nepříznivé vlivy provázející hospodářskou krizi (některé podniky skupiny eliminují ztráty vzniklé nedostatkem zakázek pro vlastní produkci rozšířením sortimentu a poskytováním kooperací. Kupř. Agrostroj Pelhřimov rozšířil svou tradiční výrobu o další komponenty zemědělských strojů, jež dodává jiným výrobcům zemědělských strojů, vyrábí přídavná zařízení pro evropské výrobce nákladních automobilů). A dále skupina CZ-NACE 28.4 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů (-36 %). Tato skupina má v ČR dlouholetou tradici. Po letech útlumu začíná vykazovat skupina obráběcích a tvářecích strojů postupné oživení, neboť z hlediska celkového vývozu byl v letech 2010, 2011 zaznamenán velmi příznivý meziroční nárůst o 20,1%, na který navazuje meziroční nárůst (2011/2012) o dalších 10,5 %. Pokračování tohoto trendu lze očekávat i v letech následujících. Vývoz obráběcích a tvářecích strojů z ČR v roce 2012 dosáhl hodnoty 14 074 mil. Kč. Tento výsledek jasně potvrdil růst u této skupiny výrobků. U obráběcích strojů vývoz dosáhl hodnoty 13 154 mil. Kč a oproti roku 2011 vzrostl o 10,7 %; u tvářecích strojů dosáhl v roce 2012 vývoz 920 mil. Kč a růst činil 6,6 %. Struktura českého strojírenství se v posledních pěti letech příliš nemění, do relativně pozitivního vývoje zasáhla léta 2008-2010, ale růstový trend strojírenství v současnosti navázal na předchozí období a pokračuje.1

Pramen: Svaz strojírenské technologie – zájmové sdružení, působící v České republice od roku 1990. Sdružuje téměř 50 významných výrobních a dodavatelských organizací, které se zabývají převážně výrobou a dodávkami obráběcích a tvářecích strojů, dřevoobráběcích strojů, nástrojů a měřidel, hydraulických prvků a agregátů. 1

190

Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených %


110

%

105

120

100

114

95

108

90

102

85

96

80

2006

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 28

Tržby za VV a S

126

90

2012

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 28

ZP

2010

2011

2012

ZP


115 110 105 100 95 90 85

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 28

2011

2012

ZP


Graf 17.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2006 - 2012 Tabulka 17.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč)

CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

9 648 542 13 640 646 2 203 438 4 924 807 12 014 737

11 106 937 15 262 722 2 443 391 5 583 861 13 723 843

12 014 138 16 898 757 2 744 129 6 140 513 14 585 402

10 629 912 15 198 650 2 199 982 4 823 444 11 423 027

11 202 394 14 948 917 2 189 231 4 296 793 11 183 682

11 789 667 16 132 553 2 441 150 4 587 743 12 429 972

12 379 266 17 352 347 2 714 239 5 111 872 12 698 284

42 432 171

48 120 754

52 382 939

44 275 015

43 821 017

47 381 084

50 256 009

mezir. index

113,4

108,9

84,5

99,0

108,1

106,1

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28


17.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 17.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2012 (Kč/zam.)

CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

543 218 619 925 482 737 487 926 527 105

603 374 667 824 546 344 567 630 523 358

645 805 675 539 458 019 585 366 495 506

702 422 679 923 409 705 500 175 505 634

799 245 691 488 536 220 537 764 540 244

695 852 697 270 562 488 610 150 614 493

732 115 649 966 642 814 652 387 674 660

553 757

594 015

594 993

604 746

655 058

659 364

676 870

mezir. index

107,3

100,2

101,6

108,3

100,7

102,7

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28


Průběh produktivity práce z účetní přidané hodnoty v období let 2006 až 2012 (i přes určité zbrzdění v období recese) vykazoval vzestupnou tendenci. Růst produktivity pozitivně ovlivnily nákupy a modernizace výrobních zařízení společně s realizací výsledků průmyslového výzkumu a vývoje, a to jsou právě 191


faktory, které jsou ze strany státu podporovány formou investičních pobídek a podporou průmyslového výzkumu a vývoje (ze strany MPO - program TIP, ze strany Technologické agentury ČR - program ALFA). Přesný průběh v období zaznamenává tabulka 17.7. Z tabulky je patrná relativní vyrovnanost jednotlivých skupin v dosažené produktivitě. Tabulka 17.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč)

CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

5 826 132 12 056 883 1 351 688 2 096 095 7 217 081

7 045 220 13 649 805 1 656 367 2 722 521 6 521 088

7 271 728 12 672 574 820 349 2 641 214 4 504 417

7 629 006 11 342 368 485 280 1 247 521 3 504 209

9 993 532 10 567 912 1 132 121 1 419 657 3 804 066

7 496 482 10 812 947 1 310 307 1 978 298 5 378 436

9 072 132 8 130 047 1 668 443 2 054 246 6 463 036

28 547 879

31 595 001

27 910 283

24 208 384

26 917 288

26 976 469

27 387 904

mezir. index

110,7

88,3

86,7

111,2

100,2

101,5

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28




125

%

120 115

120 110 100

110

90

105

80

100 95

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 28

2010

2011

70

2012

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 28

ZP

2010

2011 ZP



tis. Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

28

28.1

28.2 2011

28.3

28.4

28.9

2012



192

2012


17.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 17.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2006 - 2012 (tis. Kč)

CZ-NACE

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28

2006

2007

48 863 903 67 002 163 10 361 049 16 044 623 46 365 503

2008

56 084 363 80 866 448 14 224 314 18 958 527 59 079 391

188 637 242 229 213 044

mezir. index

2009

54 569 884 75 262 499 13 244 282 21 343 010 56 767 439

2010

2011

2012

40 853 453 60 463 851 7 938 360 12 770 770 35 443 723

46 651 018 67 309 238 9 064 713 12 687 421 39 434 053

49 465 677 72 711 005 10 828 325 15 450 935 46 029 532

46 986 852 70 382 149 12 068 174 16 956 162 49 508 423

221 187 114 157 470 156

175 146 443

194 485 474

195 901 759

111,2

111,0

100,7

121,5

96,5

71,2


17.4 Zahraniční obchod 17.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 17.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 28 v b.c. v letech 2009 - 2012 Vývoz celkem (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

81 530,5 93 605,5 8 124,2 17 815,3 43 017,2

96 917,0 107 573,8 9 505,7 16 791,4 50 833,8

112 070,9 125 133,7 11 693,2 21 604,6 65 293,9

122 324,0 120 850,0 14 547,0 22 598,1 69 918,0

244 092,7

281 621,7

335 796,3

350 237,1

mezir. index

115,4

119,2

104,3

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28


CZ-CPA

2009

2010

54 422,6 60 075,6 9 593,2 11 272,7 35 552,5

71 497,9 68 617,3 9 733,6 10 677,3 36 371,6

83 661,6 80 195,5 13 670,1 16 224,8 46 598,3

93 087,0 78 558,1 15 418,5 15 969,0 43 430,3

170 916,6

196 897,7

240 350,3

246 462,9

mezir. index

115,2

122,1

102,5

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28

2012

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2011

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28

2009

2010

27 107,9 33 529,9 -1 469,0 6 542,6 7 464,7

25 419,1 38 956,5 -227,9 6 114,1 14 462,2

28 409,3 44 938,2 -1 976,9 5 379,8 18 695,6

2011

29 237,0 42 291,9 -871,5 6 629,1 26 487,7

2012

73 176,1

84 724,0

95 446,0

103 774,2


Zahraniční obchod vykazoval do roku 2002 záporné saldo. Vlivem přílivu zahraničních investorů, využitím nových know–how, efektivních technologií, atd., dochází ke zlepšení konkurenceschopnosti výrobků CZ-CPA 28 a po vstupu ČR do EU též podmínek exportu do členských zemí Unie. Celní opatření, která brání dovozu zboží s dumpingovými cenami do EU, zlepšují podmínky pro vývoz českého zboží. Dochází ke zvýšení kladného salda zahraničního obchodu i přes postupné zpevňování kurzu koruny, které přináší 193


zhoršení exportních podmínek. Pokračuje pozitivní vývoj exportní výkonnosti, která je podmíněna investicemi do výzkumu a vývoje, zvyšováním kvalifikace pracovníků a přizpůsobení se podniků stále tvrdšímu konkurenčnímu prostředí. Kladné saldo – přes výrazně se projevující vliv celosvětové hospodářské krize a pokles exportní aktivity – si v roce 2010 v rámci zahraničního obchodu udržely všechny výrobky, až na CZ-CPA 28.3 (zemědělské a lesnické stroje), kde se výrazně projevila expanze zahraničních výrobců jako jsou JOHN DEERE, KRONE, PÖTTINGER apod. na český trh.

17.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z hlediska dovozu i vývozu strojírenských výrobků je již tradičně dominantním partnerem Německo. V posledních pěti letech se podíl vývozu do tohoto teritoria pohyboval okolo 30 %, na dovozu pak kolem 40 %. Též v podílech u ostatních teritorií nedochází k závažným změnám proti již několik let ustálenému rozdělení, kde po 6 % je realizován vývoz do Francie a Ruské federace, dalšími tradičními zeměmi jsou Slovensko, Polsko, V. Británie a Itálie, kam směřují cca 3 až 4 % celkového vývozu. Přibližně 34 % vývozu směřuje do ostatních teritorií. Čeští výrobci mají zájem vyvážet do zemí východní Asie a probíhají jednání o vývozech do zemí Jižní Ameriky. Vývozní teritoria v roce 2012 Slovensko 5% Francie 6% Rusko 6%

Polsko 4%

Itálie 4%

V. Británie 4% USA 3%

Ostatní 34 %

Německo 34 %

Dovozní teritoria v roce 2012 Japonsko 6% Čína 6% Itálie 7%

Polsko 4%

USA 4%

Rakousko 3% Francie 3% Ostatní 26 %



V prvním pololetí roku 2013 proběhlo v Bombaji první zasedání česko-indické pracovní skupiny pro „Sofistikované těžké strojírenství“, jednání bylo výsledkem předchozí dlouhodobé přípravy a zúčastnili se jej zástupci významných čekých strojírenských podniků. Jejich partnery byli představitelé velkých indických strojírenských společností.

194


17.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Jednou z důležitých součástí českého všeobecného strojírenství (jež v současnosti prožívá rozvoj díky zvyšující se celosvětové poptávce po energii) je energetické strojírenství. Energetické strojírenství zahrnuje výrobu a dodávky zařízení mnoha oborů napříč všeobecným strojírenstvím, výrobou turbín počínaje, přes armatury, kompresory, čerpadla, až po zdvihací a manipulační zařízení konče. V posledním období se české energetické strojírenství, jako rozhodující činitel obnovy a rozvoje české energetiky, opět dostává do popředí, přičemž si i nadále udržuje své tradiční zákazníky v Rusku, postsovětských republikách, Číně, Indii, Pákistánu, Egyptě, Turecku, Vietnamu, na Kubě a v dalších státech. Čeští výrobci očekávají podíl na dodávkách pro dostavbu JE Temelín (některé společnosti v souvislosti s výstavbou nového zdroje v Temelíně plánují navýšení výrobní kapacity, investice do výzkumu a vývoje i navýšení počtu zaměstnanců), modernizaci, popř. výstavbu dalšího bloku JE Dukovany. A to zcela oprávněně, neboť zpravidla se mohou prokázat nejen potřebnými referencemi a vysokou kvalifikací svých pracovníků, ale též nezbytnými certifikacemi, které již vlastní, popřípadě je urychleně nabývají. Zapojení českých výrobců energetických zařízení do dodavatelských konsorcií často napomáhá jejich příslušnost k nadnárodním společnostem, jež svým propojením a vlivy otevírají cestu k zahraničním zakázkám. Zároveň řada ryze českých společností jsou úspěšnými exportéry energetických zařízení, právě díky své mnohaleté tradici a bohatým referencím.

195

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

18. CZ-NACE 29 - VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ MOTOCYKLŮ), PŘÍVĚSŮ A NÁVĚSŮ

Český automobilový průmysl se významně podílí na celkových hospodářských výsledcích České republiky. Stále se zvyšuje jeho zastoupení z hlediska tvorby hrubého domácího produktu a zaměstnanosti. V roce 2012 se automobilový průmysl podílel na 23,2 % tržeb zpracovatelského průmyslu (ZP), z hlediska zaměstnanosti činil jeho podíl na ZP 13,9 % a opětovně tak potvrdil své prvenství v rámci oddílů ZP. Zároveň má významný podíl na domácím exportu. Některé podniky vyváží až 100 % své produkce, ať to jsou výrobci motorových vozidel, nástaveb nebo autodílů. Bylo exportováno přes 1,3 mil. ks motorových vozidel. Z hlediska výroby byl rok 2012 opětovně v České republice rekordní - bylo vyrobeno více jak 1,17 milionu motorových vozidel (kategorie M1, M2, M3, N1, N2, N3; druhá nejvyšší roční produkce těchto motorových vozidel v dosavadní historii České republiky), a to zejména díky úspěšnosti automobilek ŠKODA Auto a.s. a Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. (HMMC) na evropských trzích. V kategorii autobusů se jedná o třetí nejvyšší produkci, ale u nákladních vozidel musíme bohužel konstatovat, se jedná o třetí nejnižší produkci v historii ČR. Česká republika si v roce 2012 udržela páté místo co do počtu vyrobených osobních automobilů v EU (za Německem, Francií, Velkou Británií a Španělskem). Vozový park se u nás opětovně rozrostl a počet registrovaných osobních automobilů se výrazně přiblížil další hranici (4,7 mil. ks). Počet autobusů je více méně konstantní necelých 20 tis. ks. U nákladních vozidel se zvýšil počet na 685 tis. ks. Máme dlouholetou tradici v oblasti výroby automobilů a jejich dílů. V roce 2012 proběhla např. tato výročí: 150 let od založení firmy Brano, 115 let od zahájení výroby prvního továrně vyráběného automobilu na území Česka (NW Präsident), 105 let od zahájení provozu první autobusové linky v českých zemích (z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné), 105 let od zahájení výroby v automobilce Reichenberger Automobilfabrik (RAF – později koupena firmou Laurin a Klement, pak LIAZ), 90 let od zahájení výroby automobilů WIKOV, 85 let od vzniku jména společnosti TATRA a.s., 80 let od zahájení výroby pístních kroužků v Komárovských železárnách a.s. (od roku 1949 přejmenovány na BUZULUK Komárov), 65 let od zahájení výroby vozidel Tatra 600 - Tatraplan (v letech 1947 - 1952 celkem 6 342 ks), 60 let od podepsání zřizovací listiny podniku AUTOBRZDY JABLONEC, 45 let od zahájení výroby nákladních vozidel T 813 (vyráběny 1967 - 1982 celkem 11 751 ks). Ale jsou zde i mladší oslavenci – 20 let od založení firem Fehrer Bohemia s.r.o., Johnson Controls Automobilové součástky, k. s., Witte Nejdek spol. s r.o, 15 let od vzniku ČKD Mobilní Jeřáby a.s. a BRISK Tábor a.s (nástupce státního podniku JISKRA), 10 let od zahájení výroby Schwarzmüller s.r.o. a 5 let od zahájení výroby v automobilce Hyundai Motor a u jejích dodavatelů (např. Hanwha L&C Czech, s.r.o., Hysco Czech s.r.o, Sejong, Hyundai Dymos Czech, s.r.o., MOBIS Automotive Czech s.r.o. PLAKOR CZECH s.r.o, SUNGWOO HITECH s.r.o.). Z hlediska výrobních kapacit v roce 2012 Škoda Auto vyrobila již 14 milionů automobilů od roku 1905 (byl vyroben již třímiliontý vůz ŠKODA Fabia) a 750 000 motorů EA 111 1,2 TSI (od zahájení výroby v roce 2009), Iveco Czech Republic, a.s (dříve Sodomka, Karosa a Irisbus) dodala svým zákazníkům 111 111 autobusů, Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o. (TPCA) vyrobila 2 mil. osobních automobilů od zahájení výroby, v CONTINENTALu Automotive Czech Republic, s.r.o., vyrobili stomiliontý brzdový posilovač, v MOTORPALu vyrobili dvoumilionté jednoválcové čerpadlo PC1M. (Na Slovensku KIA Slovakia vyrobila miliontý automobil od zahájení výroby a VW Bratislava třímiliontý automobil). V tomto roce proběhly i premiéry např. ŠKODA Rapid, převodovka DQ 200, hybridní autobus ŠKODA H12 a nová generace Hyundai i30. V Mladé Boleslavi se začal vyrábět Seat Toledo. V rallyové sezóně 2012 získal tovární tým ŠKODA Motorsport s vozy ŠKODA Fabia Super 2000 již potřetí v řadě titul v hodnocení výrobců v mezinárodním seriálu IRC (Intercontinental Rally Challenge). Automobilka Tatra se opětovně účastnila populární soutěže DAKAR Argetina-Chile-Peru 2012 a v kategorie kamionů obsadily posádky jejích vozů 7. 8. a 18. místo. Podle charakteru výrobního programu zahrnuje tento oddíl následující výrobkovou skladbu: osobní, lehké užitkové a nákladní automobily, přívěsy a návěsy, autobusy a trolejbusy, pásová sněhová vozidla, golfové vozíky, obojživelná, požární vozidla, výrobu jejich částí. Dle platné klasifikace ekonomických činností se CZ-NACE 29 člení do následujících výrobních skupin: 197


29.1 Výroba motorových vozidel a jejich motorů; 29.2 Výroba karoserií motorových vozidel; výroba přívěsů a návěsů; l 29.3 Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory. l l

Na koncové výrobce vozidel jsou navázáni výrobci autodílů z dalších oddílů zpracovatelského průmyslu, např. elektrotechnického, hutního, chemického, plastikářského, sklářského, textilního a všeobecného strojírenství, ale i jiné sekce našeho hospodářství – např. služby. V roce 2012 Barum Continental vyrobil 16,75 milionů pneumatik pro osobní a cca 700 tisíc pneumatik pro nákladní vozidla. Automotive Lighting s.r.o. vyrobila 45 miliónů světlometů od zahájení výroby v Jihlavě (v roce 2012 byly z České republiky exportovány světlomety za více jak 27 mld. Kč). S provozem a prodejem vozidel pak souvisí servis a údržba vozidel (v ČR je cca 7,5 mil. vozidel všech kategorií – v roce 2012 dosáhl trh s náhradními díly obratu cca 54 mld. Kč), pojištění vozidel (v roce 2011 pojišťovny vybraly na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla neboli povinného ručení přibližně 20,5 mld. Kč, z toho 10 mld. Kč vyplatily na pojistném plnění, financovaní (firemní zákazníci získali prostřednictvím leasingu a podnikatelských úvěrů cca 45 mld. na nákup osobních a nákladních vozidel; členské společnosti ČLFA uzavřely nejvíce smluv na financování vozidel, když zákazníkům poskytly prostředky na pořízení 43,2 % všech prvně registrovaných nových osobních automobilů v České republice – financovaly nákup přes 75 000 nových osobních vozů) a reklama (automobilky v roce 2012 investovaly v České republice do reklamy cca 3,9 miliardy Kč - meziročně o 6 % méně. Nejvíce inzerovali výrobci osobních aut - největším inzerentem mezi automobilovými výrobci bylo zastoupení automobilky Hyundai - více jak 500 milionů Kč; na druhém místě se umístila Škoda Auto (429 milionů Kč), na třetím místě následuje Kia (297 milionů Kč). Také vyrobci paliv a maziv jsou navázáni na automobilový průmysl (např. s výrobou MEŘO – FAME a bioethanolu je spojeno přibližně 7 100 pracovních míst, z čehož 6 450 spadá pod zemědělskou výrobu). V roce 2012 bylo na trh v ČR dodáno 1 679 tis tun automobilových benzinů a do něj bylo namícháno 87 tis. tun bioethanolu nebo ETBE a 4 073 tis. tun motorové nafty a do ní bylo namícháno 247 tis. tun FAME/MEŘO. Průměrný obsah biopaliv v benzinu byl cca 4,17 % a v motorové naftě 6,05 %. Pokračovala i dodávka směsné nafty B30, které se za uvedené období dodalo na trh 100,9 tis. tun. Hrubá spotřeba FAME byla 242,3 tis. tun, bioethanolu cca 89,6 tis. tun a E85 cca 15,5 tis. tun. Na našem územi je v provozu cca 6,7 tisíce čerpacích stanic. Pro automobilový průmysl je velmi důležitá doprava. Např. tuzemské automobilky (Škoda, TPCA a Hyundai) jsou významnými zákazníky ČD Cargo, a.s. TPCA vyváží 50-60 % své produkce po železnici. Většina autodílů je přepravována po silnici a menší část po železnici. Česká republika je tranzitní zemí, což se samozřejmě projevuje i v přepravách automobilů. Přes území České republiky jsou exportovány např. automobily ze Slovenska (VW Bratislava, PSA Trnava a KIA Slovakia) zejména do zemí EU 15 a naopak automobily VW jsou vyváženy do východní Evropy a zámoří. Přeprava vozidel a jejich dílů představuje i do budoucna sektor s velkým potenciálem, především v oblasti dodávek komponentů do výroby a též exportech do zámoří, zejména Číny a Indie. V širším kontextu můžeme připojit související infrastrukturu, její výstavbu a údržbu. V současnosti zažívá největší boom výstavba infrastruktury pro vozidla na alternativní pohon (elektřina, CNG, LPG, LNG a výhledově vodík). Do budoucna se předpokládají v této oblasti významné investice v návaznosti na „Směrnici Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva“. Po skončení „životnosti“ automobilu se stává „odpadem“, který je zdrojem materiálů pro další využití (železo, plasty, sklo, barevné kovy, vzácné prvky a další). V České republice je ročně ekologicky zlikvidováno přes 130 tisíc motorových vozidel s ukončenou životností a zpracováno 60 tis. tun vyřazených pneumatik. Autovraky se budou muset nejpozději do 1. ledna 2015 zpracovávat tak, aby bylo využito nejméně 95 % jejich průměrné hmotnosti a opětovně použito a recyklováno nejméně 85 % jejich průměrné hmotnosti (v roce 2008 bylo v EU sešrotováno cca 6,34 miliónu motorových vozidel). To představuje pro firmy velký potenciál. Bohužel v současné době je problém, jak využít materiál z těchto vozidel, neboť u nás nejsou dostatečné zpracovatelské kapacity. Do CZ-NACE 29 nespadá: výroba elektromotorů (kromě spouštěcích motorů) CZ NACE 27.11; l výroba osvětlovacích zařízení pro automobily 27.40; l výroba pístů, pístních kroužků a karburátorů 28.11; l výroba terénních vyklápěcích náklaďáků 28.92; l výroba tanků a ostatních bojových vozidel 30.40; l přestavby, opravy a údržba motorových vozidel 45.20; l

198


výroba zemědělskych přívěsů a návěsů 28.30; výroba dopravních prostředků tažených zviřaty 30.99; l výroba baterií do vozidel 27.20; l výroba pneumatik 22.11; l výroba skla 23.11; l výroba plastových komponentů 22.19. l l

18.1 Charakteristika oddílu Podíl výrobců dílů a příslušenství se meziročně snížil o 0,2 % a i nadále tito výrobci participují na větší části tržeb tohoto oddílu. Pokles jejich podílu je dán nižším meziročním růstem tržeb než u výrobců motorových vozidel např. Škoda Auto a.s. (+10 mld. Kč na 263 mld. Kč) a HMMC (+22 mld. Kč na 91 mld. Kč). Snížení podílu výrobců autodílů je také dáno meziročním poklesem výroby osobních automobilů v Německu z 5,871 na 5,388 mil. ks (-8,20 %; -483 tis. ks). Do budoucna je předpoklad, že výrobci autodílů budou mít větší podíl na tržbách, zaměstnanosti i exportu. Nepředpokládáme výrazný nárůst výroby motorových vozidel u nás, který by změnil tento poměr. Kromě toho, z důvodu současného zpomalení světové ekonomiky, se rozhodla společnost Ashok Leyland Limited, mateřská společnost firmy Avia Ashok Leyland Motors, s.r.o., ukončit výrobní aktivity ve výrobním závodě v Praze – Letňanech k 31. červenci 2013. V roce 2012 tato automobilka vykázala tržby ve výši 665 milionů Kč a zaměstnávala cca 200 lidí.

29.1 45,3 % 29.3 53,9 %

29.2 0,8 % 29.1 Výroba motorových vozidel a jejich motorů 29.2 Výroba karoserií motorových vozidel; výroba přívěsů a návěsů 29.3 Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


18.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu V rámci žebříčku CZ TOP 100, i když zde nejsou přihlášeny mnohé firmy z automobilového průmyslu, má tento oddíl hojné zastoupení. Na 1. místě se opětovně umístila automobilka Škoda Auto a.s., 17. Toyota Peugeot Citroen Automobile Czech, s.r.o., 30. BOSCH DIESEL s.r.o., 48. Iveco Czech Republic, a. s., 54. TRW Automotive Czech s.r.o., 56. Robert Bosch, spol. s r.o., 65. DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., 70. Magna Exteriors & Interiors (Bohemia) s.r.o., 77. Automotive Lighting s.r.o., 82. HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o., 89. WITTE Nejdek, spol. s r.o., 96. KIEKERT-CS, s.r.o. V žebříčku nefigurují např. dodavatelé HMMC, Continental Automotive Czech Republic s.r.o. a další. Pro srovnání: na Slovensku v roce 2012 firmy z automobilového průmyslu měly v TOP 200 největších firem výrazné zastoupení např. VW Bratislava obsadil 1. místo, 3. KIA MOTORS Slovakia r.r.o a 8. místo PSA Slovakia s.r.o.

199


18.3 Hlavní ekonomické ukazatele 18.3.1 Cenový vývoj Dle uvedené tabulky 18.1 došlo opět k meziročnímu poklesu cen nových vozidel. Koncem roku 2011 si mohl kupec vybrat z 26 modelů s pořizovací cenou do 200 tisíc Kč. Jejich počet se v roce 2012 prakticky nezměnil. Statistiky maloobchodních tržeb ukazují, že navzdory nepatrně rostoucím prodejům aut, tržby z prodeje nových vozů klesají. Znamená to, oproti předchozímu roku, prodeje levnějších aut či vozů s většími slevami. Marže obchodníků z prodeje nových vozů jsou již nyní na velice nízké úrovni. Další plošný výrazný pokles cen nových vozů není pravděpodobný. Boj o zákazníky zdeformoval ceny trhu tak, že dnes některé značky prodávají vozy jen lehce nad nákupní cenou a všechny peníze pak vydělávají z nabídky doplňkové výbavy a z následného servisu. V návaznosti na změnu sazby DPH očekáváme v roce 2013 mírný nárůst cen. Pro srovnání např. ve Španělsku klesly ceny nových vozidel v roce 2012 o 11,6 %, Tabulka 18.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2012 Průměr od počátku roku

Název

Motorová vozidla (kromě motocyklů) Karoserie mot. vozidel; přívěsy a návěsy Díly a příslušenství pro mot. vozidla (kromě motocyklů)

Motorová vozidla (kr. motocyklů), přívěsy a návěsy

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

2012

29.1

95,3

91,2

95,9

97,0

98,6

29.2

98,4

100,2

97,0

102,0

102,0

29.3

93,5

103,4

94,9

98,1

101,1

29

94,1

100,5

95,2

98,0

100,5


18.3.2 Základní produkční charakteristiky Počty podniků (tabulka 18.2) jsou velmi ovlivněny metodou dopočtů Českého statistického úřadu, tudíž výsledky neodpovídají zcela realitě. V posledních letech podniky spíše rozšiřovaly výrobu a zanikaly než by vznikaly nové. U výrobců nástaveb vzrostl počet podniků ze 190 na 362 v letech 2009 až 2012, přičemž počet zaměstnanců klesl o cca 140 na 3,4 tis. zaměstnanců. U výrobců autodílů došlo za stejné období k nárůstu podniků o 62 jednotek a k nárůstu počtu zaměstnanců o více jak 13 tisíc pracovníků, což svědčí o rostoucí dodavatelské základně zejména pro evropské automobilky a zvyšujícím se podílu středních a velkých podniků na výrobě. Při srovnání roků 2011 a 2012 je zde ještě větší nepoměr. V CZ-NACE 29.2 nárůst o 88 podniků a 99 pracovníků. U výrobců autodílů CZ-NACE 29.3 došlo v roce 2011 k poklesu na 874 firem (meziročně -110 firem) a v roce 2012 k nárůstu na 967 (+93 firem), přičemž se počet zaměstnanců neustále zvyšuje. V roce 2012 došlo opětovně k meziročnímu nárůstu tržeb v tomto oddíle. Nárůst tržeb u CZ-NACE 29.1 je dán zejména růstem tržeb automobilek HMMC a Škoda. U CZ-NACE 29.2 dle statistik Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) došlo u přípojných vozidel kategorie O3 a O4 již druhým rokem k růstu výroby téměř o 40 % na 1 505 ks vozidel daných kategorií. U výrobců autodílů je to dáno zvýšenou výrobou luxusnějších a tedy i dražších typů vozidel, ale i rozšiřováním výrobních kapacit. Došlo k nárůstu vývozu na Slovensko a do Jižní Koreje.

200


Tabulka 18.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 29 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE

2006

2007

2008

29.1 29.2 29.3

82 163 839

80 163 873

90 168 897

111 190 905

120 287 984

126 254 874

138 362 967

1 084

1 116

1 155

1 206

1 391

1 254

1 467

2011

2012

29

2009

2010

2011

2012



CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

29.1 29.2 29.3

242 714 126 8 199 997 323 177 230

268 453 440 242 357 780 250 944 812 296 582 151 341 402 099 356 777 068 11 856 823 10 924 944 4 493 860 5 327 327 5 999 400 6 256 536 362 305 454 329 941 385 292 186 083 364 642 498 403 375 542 424 434 273

29

574 091 354

642 615 717 583 224 109 547 624 755 666 551 976 750 777 040 787 467 877

mezir. index

111,9

90,8

93,9

121,7

112,6

104,9


V roce 2012 nevykázala nárůst účetní přidané hodnoty žádná skupina tohoto oddílu, k čemuž došlo především růstem cen vstupů. Tabulka 18.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč)

CZ-NACE 29.1 29.2 29.3 29

2006

2007

2008

41 483 751 1 743 127 74 316 470

49 047 849 2 367 110 78 532 957

40 307 474 2 208 149 68 454 220

117 543 348 129 947 916

mezir. index

2009 37 628 482 1 182 407 61 694 087

2010 50 740 039 1 356 189 77 569 575

2011 57 803 092 1 558 163 78 298 966

2012 57 692 698 1 441 574 77 807 041

110 969 843 100 504 976 129 665 802 137 660 221 136 941 314

110,6

85,4

90,6

129,0

106,2

99,5


Od roku 2009 roste počet pracovnínků v tomto oddíle. Hlavně v posledních dvou letech byl zaznamenán výrazný nárůst, což je dáno zejména zvyšováním počtu zaměstnanců u výrobců autodílů. Částečně je tato skutečnost ovlivněna příchodem nových investorů, kteří tvorbou nových míst převýšili zrušená pracovní místa. Také některé firmy rozšířily svoji výrobu v návaznosti na nové zakázky. V souvislosti se snižováním výroby motorových vozidel v EU a přesunem výroby do dalších zemí došlo u nás k redukci počtu zaměstnanců řádově o tisíce. Naopak stěhováním výroby ze západní Evropy k nám vznikly rovněž tisíce nových pracovních míst. Pro srovnání na Slovensku v automobilovém průmyslu v roce 2012 bylo zaměstnáno více jak 74 tisíc lidí (meziroční nárůst o 3,5 %). Tabulka 18.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2006 - 2012(osob)

CZ-NACE

2006

2007

2008

29.1 29.2 29.3

31 875 3 708 109 763

32 675 4 378 116 457

35 079 4 541 117 226

29

145 347

153 510

mezir. index

105,6

2009

2010

2011

2012

34 229 3 510 96 903

33 106 2 950 101 822

34 029 3 269 107 841

34 114 3 368 109 974

156 846

134 641

137 877

145 138

147 456

102,2

85,8

102,4

105,3

101,6


Při srovnání ukazatelů (graf 18.2) u automobilového a u zpracovatelského průmyslu je jednoznačně v lepší kondici prvně jmenovaný. Ve všech ukazatelích vykázal vyšší meziroční nárůsty.

201



110

Tržby za VV a S %

140

105

130

100

120

95

110

90

100

85

2006

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 29

90

2012

2006

2007

ZP

2008

2009

CZ-NACE 29

2010

2011

2012

ZP


120 112 104 96 88 80

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 29

2011

2012

ZP



V návaznosti na růst počtu pracovníků v tomto oddíle rostou i mzdové náklady. Tuzemské automobilky zvýšily v roce 2012 mzdy svým zaměstnancům např. v automobilce Škoda Auto o 5 %, TPCA o 490 Kč a Hyundai v průměru o 3,3 %. Informace o zvyšování platů u výrobců autodílů jsou mediálně velmi vzácné. Např. Bosch zvýšil svým zaměstnancům platy o 550 Kč. V návaznosti na klesající prodeje nových motorových vozidel v EU je předpoklad spíše stagnace platů než jejich navyšování. Dle zprávy Sdružení automobilového průmyslu dosáhla průměrná mzda u jeho členů v roce 2012 hodnoty 30 385 Kč, což je meziročně o 1 139 Kč více (+3,90 %). Průměrná mzda u členů AutoSAP je stále o více než 21 % vyšší než průměrná mzda za celou Českou republiku (25 110 Kč). V dělnických profesích je pak průměrná mzda na úrovni celostátního průměru. Pro srovnání: V rámci krajů Slovenska jsou větší platové rozdíly než u nás. Nejnižší průměrné platy v automobilovém průmyslu jsou v Prešovském kraji, dosahují 69 % úrovně v Bratislavském kraji. V Trnavském kraji dosahují 85 % (všeobecně lze konstatovat, že platy na severu Slovenska jsou o 27 % nižší než v Bratislavě); l v USA průměrná hodinová mzda v roce 2012 klesla meziročně o 64 centů na 21,29 USD, což je méně než v roce 2003; l odbory v automobilce Renault přijaly dohodu o platech nových pracovníků, která určuje jejich výši (o 30 % méně než jsou stávající mzdy). Na oplátku, francouzský výrobce přislíbil investovat do svých továren ve městech Valladolid, Palencia a Sevilla a vytvořit 1 300 pracovních míst. l

Tabulka 18.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč)

CZ-NACE

2006

2007

2008

29.1

14 134 685

16 259 745

17 701 273

29.2 29.3

1 142 185 37 213 163

1 477 617 42 268 584

1 619 149 44 890 205

29

52 490 033

60 005 946

mezir. index

114,3

2010

2011

2012

17 596 954

18 947 734

20 074 323

22 163 090

1 182 783 37 908 436

1 010 804 42 861 449

1 216 905 46 189 350

1 335 750 47 050 530

64 210 627

56 688 173

62 819 988

67 480 578

70 549 370

107,0

88,3

110,8

107,4

104,5


202

2009


18.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Produktivita práce (tabulka 18.7) u všech podskupin v roce 2012 meziročně klesla řádově o 2 %. U výrobců autodílů již druhým rokem za sebou. Je to dáno především nevyužitými výrobními kapacitami. Tabulka 18.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2012 (Kč/zam.)

CZ-NACE

2006

2007

2008

1 301 450 470 060 677 061

1 501 066 540 674 674 352

1 149 051 486 253 583 951

808 710

846 510

mezir. index

104,7

29.1 29.2 29.3 29

2009

2010

2011

2012

1 099 328 336 908 636 660

1 532 671 459 800 761 818

1 698 659 476 677 726 060

1 691 185 427 975 707 504

707 508

746 467

940 447

948 476

928 692

83,6

105,5

126,0

100,9

97,9


Také u hrubého operačního přebytku (tabulka 18.8) došlo u všech podskupin v roce 2012 k meziročnímu poklesu. U CZ-NACE 29.2 a 29.3 dokonce druhým rokem za sebou. To znamená že se snižuje přidaná hodnota a zároveň se zvyšují mzdové náklady. Tabulka 18.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč)

CZ-NACE

2006

2007

2008

29.1 29.2 29.3

27 349 066 600 942 37 103 306

32 788 104 889 493 36 264 373

22 606 201 589 000 23 564 015

29

65 053 315

69 941 970

mezir. index

107,5

2009

2010

2011

2012

20 031 529 -376 23 785 651

31 792 304 345 384 34 708 126

37 728 769 341 258 32 109 616

35 529 608 105 825 30 756 511

46 759 216

43 816 804

66 845 814

70 179 643

66 391 943

66,9

93,7

152,6

105,0

94,6


%


125

Hrubý operační přebytek %

117

115 105

109

95

101

85

93

75

85

2006

2007

2008

CZ-NACE 29

2009

2010

2011

2012

ZP

65

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 29

2010

2011

2012

ZP



Úroveň produktivity je u automobilového průmyslu více jak dvojnásobná ve srovnání se zpracovatelským průmyslem. Je to dáno vysokou automatizací a robotizací výroby. Obráběcí centra jsou stále dokonalejší zvládají více operací naráz a zvyšují produktivitu a snižují náklady. Robotizace a automatizace vyžaduje stále větší nároky na znalosti a naopak snižuje počet lidí ve výrobě. V souvislosti s nevyužitými výrobními kapacitami došlo ke snížení úrovně produktivity práce.

203


tis. Kč/zam.

1900 1700 1500 1300 1100 900 700 500 300 100

ZP

29

29.1 2011

29.2

29.3

2012



18.3.4 Výkonová spotřeba V návaznosti na růst tržeb vzrostla i výkonová spotřeba. Oproti tržbám měla vyšší procentní nárůst, což se projevilo u všech podskupin v poklesu úrovně produktivity. Tabulka 18.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2006 - 2012 (tis. Kč)

CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

29.1 29.2 29.3

210 087 087 6 529 830 253 729 361

228 305 338 213 495 915 222 136 382 255 790 147 293 959 546 311 710 603 9 809 689 8 884 491 3 301 437 3 994 645 4 679 563 5 049 131 288 591 348 264 440 539 231 485 078 291 713 009 330 089 002 349 252 817

29

470 346 278

526 706 375 486 820 945 456 922 897 551 497 801

mezir. index

112,0


92,4

93,9

120,7

628 728 111 666 012 551 114,0

105,9

18.4 Zahraniční obchod V roce 2012 došlo opětovně k růstu zahraničního obchodu v automobilovém průmyslu. Vývoz se meziročně zvýšil o necelých 37 mld. Kč, dovoz o 13 mld. Kč a kladné saldo cca o 23 mld. na 284 mld. Kč. Opět se potvrdil význam této produkce pro export České republiky.

18.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Např. firmy sdružené v AutoSAPu vyvezly v roce 2012 výrobky za 680,13 miliardy Kč (meziročně +8,6 %), což představuje podíl 22,18 % na celkovém exportu Česka. Jako největší exportéry můžeme jmenovat společnost Škoda Auto (217,17 miliardy Kč), HMMC (89,25 miliardy Kč), Continetal Automotive Czech Republic s.r.o. (45,52 miliardy Kč), TPCA (33,8 miliardy Kč), Robert Bosch odbytová s.r.o. (27,31 miliardy Kč). Pro srovnání VW Slovakia dosáhl export cca 165 mld. Kč, u KIA 97 mld. Kč a PSA 46 mld. Kč (podíl vývozu na jejich tržbách dosáhl 95-99,7 %). Vozy s okřídleným šípem patří mezi nejprodávanější v Polsku, na Slovensku, Maďarsku, Finsku, Estonsku, na Islandu a v Chorvatsku. Také se daří HMMC vyvážet do zemí EU a Ruska. Hyundai i30 vyráběný 204


v Nošovicích je nejprodávanějším modelem Hyundai v Evropě. Nárůstu vývozu napomohlo i zvýšení výroby v automobilce Kia Motors Slovakia na 292 000 automobilů (meziročně +15 %; z HMMC odebírá převodovky a od dalších českých firem různé autodíly) a VW Bratislava (v roku 2012 vyrobil 419 888 vozidel; meziročně + 99,5 %). U výrobků CZ-CPA 29.1 došlo u dovozu k poklesu díky snížení importu ojetých vozidel o cca 8 tisíc ks a zvýšení podílu tuzemských automobilek na prodejích nových OA u nás. Také byl zaznamenán nižší meziroční prodej nových nákladních vozidel, které jsou převážně ze zahraničí. V návaznosti na pokles výroby některých automobilek došlo ke snížení importu autodílů. Tabulka 18.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 29 v b.c. v letech 2009 - 2012 Vývoz celkem (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

29.1 29.2 29.3

219 816,0 8 674,0 159 688,9

263 077,2 10 359,0 190 330,4

300 922,5 9 692,0 211 810,7

320 614,5 12 378,3 225 377,1

29

388 178,9

463 766,6

522 425,2

558 369,9

mezir. index

119,5

112,6

106,9


CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

29.1 29.2 29.3

83 921,8 3 004,3 105 310,4

93 012,5 4 088,3 130 626,3

103 746,6 5 378,4 151 356,7

98 684,5 5 461,1 169 600,0

29

192 236,5

227 727,1

260 481,7

273 745,6

mezir. index

118,5

114,4

105,1

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

29.1 29.2 29.3

135 894,2 5 669,7 54 378,5

170 064,7 6 270,7 59 704,1

197 175,9 4 313,6 60 454,0

221 930,0 6 917,2 55 777,1

29

195 942,4

236 039,5

261 943,5

284 624,3


18.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z hlediska vývozu došlo k navýšení o 1 % u Ruska (zvýšení vývozu osobních automobilů ŠKODA a druhé největší odbytiště pro nošovické vozy) a Slovenska (vývoz autodílů do VW Bratislava a KIA Slovakia, růst prodejů automobilů Škoda a Hyundai). Vývoz naopak poklesl směrem do Německa a Francie o 1 %, což souvisí u prvně jmenovaného s poklesem výroby motorových vozidel a u druhého zejména se snížením prodejů nových vozidel (např. automobily ze Škodovky a TPCA a autobusy IVECO). Pod 4 % se dostala Itálie ze stejného důvodu jako Francie a naopak nad 4 % se dostala Belgie, a to díky vývozu autodílů. Z hlediska dovozu klesl o 1 % podíl Německa (snížení dovozů nových a ojetých vozidel a autodílů), Francie a Polska (snížení výroby v TPCA – odebírá např. motory) a Itálie. Naopak se o 2 % zvýšil import ze Slovenska (jak nové osobní automobily, tak zejména autodíly) a Jižní Koreje.

205

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2012 Španělsko 4% Polsko 4% Belgie 4%

V. Británie Rusko 6 % 6%

Slovensko 7% Francie 7%

Ostatní 31 %

Německo 31 % Dovozní teritoria v roce 2012 Jižní Korea 9% Slovensko 10 %

Polsko 8%

Německo 35 %

Francie 5%

Maďarsko 4% Španělsko Itálie 4 % 3% Ostatní 22 %



18.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Česká republika V roce 2012 přesáhla výroba silničních vozidel hranici 1,18 milionů kusů. I přes pokles výroby oproti roku 2011 (o 1,6 % - první pokles od roku 2003) se jedná o druhou nejvyšší roční produkci motorových vozidel v dosavadní historii. Osobních automobilů bylo v roce 2012 vyrobeno celkem 1 174 267 ks, což představuje meziroční pokles produkce o 1,7 %. Škoda vyrobila 656 306 vozidel (meziročně -17 tis. ks; snížení prodejů zejména v EU-15), HMMC vyrobila 303 000 vozidel (meziročně +52 tisíc ks; zvýšení prodejů v EU a Rusku) a více než 442 000 převodovek a TPCA 214 915 automobilů (meziročně -56 tis. ks; snížení prodejů zejména ve Francii, Itálii a Španělsku). U nákladních vozidel došlo k nárůstu výroby o 15,1 % a to zejména zvýšením produkce ve společnosti AVIA Ashok Leyland Motors na 1 003 ks (meziročně +67,2 %). U druhého největšího domácího výrobce, firmy TATRA Kopřivnice, došlo k poklesu produkce na 496 ks (meziročně -29,34 %). Celkem bylo v ČR za rok 2012 vyrobeno 1 499 ks nákladních automobilů. Oproti roku 2011 došlo k poklesu výroby autobusů o 9,4 %. IVECO vyrobilo 2 773 ks (meziročně -199 ks), SOR Libchavy s.r.o. 418 ks (meziročně -125 ks) a KH MOTOR CENTRUM s.r.o. 38 ks (meziročně -5 ks). V návaznosti na minimální zájem o autobusy na CNG, TEDOM ukončil výrobu těchto vozidel. Škoda Electric a.s. vyrobila 80 trolejbusů (z toho exportovala 35 trolejbusů - 19 ks typu BredaMenarinibus pro italský Řím, 6 ks typu Trollino 12 pro italské Cagliari a 10 ks stejného typu pro polský Lublin. Na výrobě těchto trolejbusů se Škoda Electric podílela jako subdodavatel). U CZ-NACE 29.2 došlo u přípojných vozidel kategorie O3 a O4 již druhým rokem k růstu výroby téměř o 40 % (mezi lety 2011/2010 byl nárůst o 39,9 % a mezi lety 2012/2011 o 39,4 %). Celkem bylo dvěma rozhodujícími výrobci (PANAV a.s. a SCHWARZMÜLLER s.r.o.) v roce 2012 vyrobeno 1 505 ks vozidel daných kategorií. U firmy PANAV došlo oproti roku 2011 k nárůstu o 59,7 % a u společnosti SCHWARZMÜLLER o 27 %. Přípojných vozidel kategorie O1 a O2 (firma AGADOS) bylo vyrobeno 17 971 ks, což je o 728 přívěsů méně než v roce 2011 (pokles produkce o 3,9 %). Kromě v tabulce uvedených návěsů a návěsů kategorií O3 a O4, bylo ještě vyrobeno přes 19 tisíc přívěsů kategorii O1 a O2. 206


Tabulka 18.11 Výroba vozidel v ČR v letech 2008 - 2012 Kategorie vozidel/rok

Osobní automobily a lehká užitková vozidla Nákladní automobily Autobusy Návěsy, přívěsy O3,O4

2008 940 334 2 737 3 496 1 375/1 049

2009 979 085 1 091 3 067 419/342

2010

2011

2012

1 072 263 1 410 2 711 413/359

1 194 981 1 302 3 562 511/569

1 174 267 1 499 3 229 715/790

Pramen: Sdružení automobilového průmyslu

Nové investice v České republice V roce 2012 více jak 10 firem získalo investiční pobídku na rozšíření výroby u nás, tzn., že investice do rozvoje firmy přesáhne minimálně 50 mil. Kč (např. Česká zbrojovka a.s., IDEAL AUTOMOTIVE Bor, s.r.o., Robert Bosch, spol. s r.o., Hitachi Automotive Systems Czech, s.r.o., Monroe Czechia, s.r.o., Mubea Stabilizer Bar Systems s.r.o., RONAL CR s.r.o., FUJIKOKI CZECH s.r.o., Klein & Blažek spol. s r.o., electric cars s.r.o.). Také další oznámily rozšiřování výroby u nás v návaznosti na nové zakázky. Mezi největší investici můžeme považovat otevření nové výrobní budovy firmy Robert Bosch spol. s r.o. v Českých Budějovicích. Investice ve výši 230 milionů Kč do rozšíření výrobního závodu o zhruba 9 000 m2 vytvořila 300 nových pracovních míst (za posledních 10 let investoval Bosch v ČR skoro 1 mld. €). ŠKODA AUTO získala ocenění „Investor dvacetiletí’ v Česku za rozsáhlé investice ve výši téměř 250 miliard Kč od roku 1991 do roku 2012. Svět Jako zajímavosti roku 2012 můžeme označit například tyto události: Ford oslavil vyrobení 350 milionů motorových vozidel během své 109tileté historie, Toyota oslavila vyrobení 200 miliontého automobilu od zahájení produkce před 76 lety (nejprodávanějším modelem je Toyota Corolla s více než 39 miliony prodanými kusy). Fiat vyrobil v Polsku 10 milionů aut a zároveň miliontý exemplář FIAT 500. Továrna Audi Hungary potvrdila svoji pozici největšího výrobce motorů (na jednom místě), když její brány opustilo přes 1,9 mil. motorů. Čína vyexportovala poprvé v historii více jak milion osobních automobilů. Čínský automobil byl poprvé nejprodávanějším na některém trhu (automobil Geely CK byl v červenci nejprodávanějším autem na Ukrajině). Takový úspěch neslavila čínská auta nikdy ani na domácím trhu. Soud v Kalifornii předběžně schválil dohodu o vyrovnání japonské automobilky Toyota Motor se spotřebiteli ve výši 1,1 miliardy USD (21 miliardy Kč) v případě žaloby spotřebitelů na automobilku kvůli snížení hodnoty automobilů (dosud největší navržená náhrada). Při hurikánu Sandy bylo zaplaveno víc než 230 tisíc aut nových či ojetých. Jihokorejská automobilka Hyundai Motor a její sesterská společnost Kia Motors u více než milionu vozů ve Spojených státech a Kanadě chybně uvedly spotřebu. Majitelům těchto aut vyplatily cca 108 miliónů USD. Byla slavnostně zahájena stavba první čínské továrny na výrobu britských luxusních automobilů Jaguar a Land Rover. Evropská komise odmítla žádost Francie, aby prověřila dovoz aut z Jižní Koreje (důvodem byl prudký růst dodávek aut od července 2011, kdy vstoupila v platnost dohoda o volném obchodu mezi EU a Koreou - což mohlo vést k opětovnému zavedení cel). V Teheránu se konala první tuningová výstava automobilů v historii země. Čínská firma Lingyun koupila výrobce automobilových zámků Kiekert. Byl vyroben poslední Wanklův motor od Mazdy. Byla ukončena výroba luxusních vozidel značky Maybach. Pokračovaly dohody mezi automobilkami o vzájemné spolupráci. Stávky ovlivnily výrobu v Jižní Koreji, Itálii, Francii a USA. Protijaponské protesty v Číně postihly japonské automobilky a jejich dealerskou síť (v roce 2008 dosáhl podíl japonských značek na čínském trhu svého vrcholu, a to 30,6 %; díky protestům kleslo zastoupení v roce 2012 na cca 20 %). Automobilka Suzuki ukončila prodeje v USA. Francouzská automobilka PSA Peugeot Citroën a její americký partner General Motors podepsaly konečné dohody o třech projektech vývoje vozů a o společném podniku v oblasti nákupu. Japonská automobilka Toyota Motor svolala do servisů po celém světě 7,4 milionu vozů (problémy s elektrickým ovládáním oken. Oznámené stažení vozů Toyoty ke kontrole bylo největší jednorázovou kontrolou vozů od roku 1996, kdy americká Ford Motor svolala do servisů 7,9 milionu vozů). Včetně Toyoty a dalších automobilek bylo k prohlídkám svoláno přes 14 mil. vozidel. Týkalo se to např. automobilů Lexus, Honda, General Motors, Lada, BMW, Ford, ŠKODA, Honda, Volkswagen, Mini Cooper, Nissan, Subaru, Dacia, Toyota, Porsche AG, BMW, Lamborghini, General Motors, Toyota a Hyundai. V Itálii bylo prodáno více jízdních kol než automobilů (opakuje se rok 2011, který změnil 48 letou převahu registrací nových osobních automobilů nad bicykly. Rozdíl se zvýšil ve prospěch kol na cca 250 tisíc ks). Čínská automobilka Great Wall Motor zahájila výrobu v Bulharsku – první čínská auta vyráběná v Evropě. 207


Marocký král Mohammed VI slavnostně zahájil provoz v továrně aliance Renault-Nissan v Tangeru (výrobní kapacita je cca 300 tisíc automobilů). Hyundai začala vyrábět v Brazílii. Díky dani z výkonu a kontrolám finančních úřadů se prodeje luxusních automobilů v Itálii výrazně snížily a naopak vzrostl jejich export. Např. Ferrari a Maserati spadly meziročně v některých měsících o více než 50 až o 70 %. Na dani z výkonu majitel Aventadoru zaplatí cca 166 tisíc Kč, u BMW M5 je to cca 115 tisíc, u Porsche 911 cca 55 tisíc Kč anebo Audi R8 V10 cca 100 tisíc Kč. Výroba motorových vozidel Od roku 2010 roste počet vyrobených motorových vozidel. V roce 2012 dosáhl nového rekordu, a to 84,1 miliónu kusů (meziroční nárůst o více jak 5 %). V Japonsku a Jižní Koreji vzrostla výroba o 11 % a dosáhla na 17 % podíl na celosvětové produkci. Čína, Indie a další asijské země zvýšily výrobu o 6 % a jejich podíl je již více jak třetinový (35 %). V zemích NAFTA vzrostla meziroční produkce o 17 %, a podíl se zvýšil na 19 %. V jižní a centrální Americe výroba mírně klesla o 2 % a skončil tak rostoucí trend od roku 2003 (celosvětový podíl cca 5 %). Výroba v EU27 se snížila v roce 2012 meziročně o 8 % a její podíl na celosvětové produkci klesl na 19 %. Další evropské země včetně Ruska a Turecka zvýšily výrobu o 4 % (podíl na celosvětové produkci 4 %). V přepočtu na tisíc obyvatel se v roce 2012 na Slovensku vyrobilo 171 automobilů (meziročně vzrostla produkce automobilů o 45 %). V Česku produkce osobních aut na tisíc obyvatel dosáhla hodnoty 111 vozidel (meziročně se snížila výroba o cca 2 %). Při srovnání roku 2012 a 2011 u 15 největších výrobců můžeme konstatovat, že Čína si upevnila svoji první pozici (pouze u výroby lehkých užitkových vozidel není na prvním místě Čína, ale USA). Největší nárůst, jak procentní tak co do počtu ks, vykázaly USA. Meziroční pokles výroby zaznamenaly Německo, Španělsko, Francie (propad prodejů v EU), Jižní Korea (pokles exportu do EU a nižší domácí poptávka), Brazílie (po deseti letech díky ukončení dočasných daňových úlev). V roce 2012 bylo vyrobeno 63 069 541 osobních automobilů (meziročně +3 171 795 ks, +5,3 %). Podíl Číny na celosvětové produkci OA se zvýšil na 24,2 %, což představuje 15 523 658 ks (meziroční zvýšení o 1 mil. ks, +7,2 %). Na druhém místě se umístilo Japonsko (8 554 219 ks, meziročně +19,5 % a podílem 13,6 %), následováno Německem (5 388 456 ks, meziročně -8,2 % a podílem 8,5 %). Tabulka 18.12 Srovnání výroby motorových vozidel v letech 2007 a 2011 až 2012 Změna Pořadí Stát 2012 2011 2007 2012/2011

Změna 2012/2007

Celkem

84 141 209

79 880 028

73 266 061

4 261 181

10 875 148

19 271 808 10 328 884 9 942 711 5 649 269 4 557 738 4 145 194 3 342 617 3 001 974 2 483 043 2 463 732 2 231 737 1 979 179 1 967 765 1 576 945 1 178 938

18 418 876 8 661 535 8 398 630 6 146 953 4 657 094 3 927 411 3 407 861 2 681 050 1 457 798 2 135 121 1 990 155 2 373 329 2 242 928 1 463 999 1 199 845

8 882 456 10 780 729 11 596 327 6 213 460 4 086 308 2 253 729 2 977 150 2 095 245 1 287 346 2 578 790 1 660 120 2 889 703 3 015 854 1 750 253 937 648

852 932 1 667 349 1 544 081 -497 684 -99 356 217 783 -65 244 320 924 1 025 245 328 611 241 582 -394 150 -275 163 112 946 -20 907

10 389 352 -451 845 -1 653 616 -564 191 471 430 1 891 465 365 467 906 729 1 195 697 -115 058 571 617 -910 524 -1 048 089 -173 308 241 290

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Pramen: OICA

Čína USA Japonsko Německo Jižní Korea Indie Brazílie Mexiko Thajsko Kanada Rusko Španělsko Francie Velká Británie Česká republika

Bylo vyrobeno 16 986 037 lehkých užitkových vozidel (meziročně +1 360 911 ks, +8,7 %. Podíl USA na celosvětové produkci stoupl na 35,1 %, což představuje 5 955 087 ks (meziročně +514 tis. ks, +9,4 %). Druhá je Čína s 1 874 738 ks (meziročně 29 tis. ks, +1,6 % a podílem 11 %) následovaná Kanadou s 1 413 766 ks (meziročně +279 tis. ks,+24,6 % a podílem 8,3 %). Nákladních automobilů bylo vyrobeno 3 743 510 ks (meziročně -263 970 ks, -6,6%; statistika nezahrnuje Německo, Francii a Švédsko data nebyla zveřejněna). Největším celosvětovým výrobcem zůstává Čína s podílem 45, 5 %, když vyrobila 1 704 319 (meziročně -219,5 tis. ks, -11,4 %), následovaná Japonskem 208


(583 074 ks, meziročně +13,8 % a podíl 15,6 %) a Indií (270 266 ks, meziročně -17,0 % a podílem 7,2 %). V kategorii autobusů bylo vyrobeno 342 121 (meziročně -7 555 ks; -2,2 %; statistika nezahrnuje Německo, Francie a Švédsko - data nebyla zveřejněna). Největší podíl na produkci zde má Čína (49,42 %; 169 093 ks), následována Indií (15,6 %; 53 248 ks) a Brazílií (10,7 %; 36 844 ks). Čína i Indie zvýšily výrobu, na rozdíl od Brazílie, kde klesla produkce o čtvrtinu (od roku 2012 Brazílie zpřísnila normy u autobusů na Euro-V, dopravci proto v roce 2011 hodně nakupovali, což se projevilo v poklesu prodejů v roce 2012). Při srovnání roků 2012 a 2007 (největší výroba v EU a USA) dosáhla největšího nárůstu výroby motorových vozidel Čína (více jak zdvojnásobila svoji produkci a zvýšila svůj podíl na celosvětové výrobě z 12 na 23 %. Pouze státy s nižší motorizací navýšily produkci, nejvíce z nich Indie. Také Thajsko pokračovalo ve více jak desetiletém růstu produkce přerušeném v roce 2011 záplavami. Největší propad výroby nastal v Japonsku, což je dáno poklesem exportu i v návaznosti na zvyšování výrobních kapacit japonských automobilek v zahraničí a v roce 2012 výrazným propadem prodejů v Číně. Evropští výrobci jsou poznamenáni pětiletým poklesem prodejů nových vozidel v EU. Např. ve Francii, Španělsku a Itálii, kde klesla výroba celkem o 2,5 mil. ks vozidel a vytíženost automobilek klesla v některých továrnách na 50 %. Z toho důvodu došlo k uzavření několika továren a jsou avizovány další ukončení výroby a propouštění pracovníků jak v automobilkách, tak u jejich dodavatelů. Výroba vozidel dle značek v roce 2012 Toyota se po čtyřech letech stala největším producentem automobilů na světě. Vyrobila rekordních 9,75 mil. aut (včetně jí vlastněné značky DAIHATSU a HINO to bylo přes 10,1 mil. vozidel). Druhý General Motors 9,29 mil. vozů a třetí Volkswagen Group 9,07 mil. automobilů. Všech 20 největších automobilek vyrobilo přes 1 mil. ks motorových vozidel (v roce 2007 vyrobilo stejný počet aut jen 17 automobilek). Nejlepší výsledky v historii výroby oznámily např. Audi, BMW (BMW, MINI a Rolls-Royce), Hyundai Group, Ferrari, Mercedes-Benz, Škoda a Volkswagen. Audi prodala 1 455 123 automobilů (z toho v Číně 405 838 ks). BMW zvýšila prodej o 10,6 % na rekordních 1,8 milionu vozů (z toho v Číně 206 150 ks). BMW je stále největším výrobcem luxusních aut na světě. Ferrari měla nejlepší rok ve své 66leté historii (prodeje jejích aut se meziročně opětovně zvýšil a to o 4,5 % na 7 318 ks). Hyundai a Kia prodaly dohromady 7,12 milionu vozidel (meziročně +8,0 %). Mercedes-Benz prodal 1 320 097 nových aut, což je o 4,7 % více než o rok dříve. Rolls-Royce prodal nejvíce ve své 108leté historii celkem 3 575 automobilů. ŠKODA dodala zákazníkům 939 200 vozů (meziročně +6,8 %). Volkswagen divize Užitkových vozů dodala 550 400 vozidel po celém světě, což představuje meziroční nárůst o 4,1 %. Prodeje nových motorových vozidel Dle statistik OICA bylo v roce 2012 prodáno 81,74 mil. ks motorových vozidel (meziročně o 3,81 mil. ks více; +4,9 %). Největším trhem zůstává Čína s 23,6 % podílem, což představuje 19,3 mil. prodaných vozidel (byl zaregistrován stejný počet osobních automobilů, kolik jich jezdilo na čínských silnicích v roce 1999); 70 % nově prodaných osobních automobilů je vyrobeno automobilkami, které jsou joint venture mezi zahraničním výrobcem a čínským partnerem. Druhé byly USA (předstihly EU-15 po 6 letech, EU-27 poprvé) s podílem18,1 %. Při meziročním srovnání roku 2012 a 2011 klesly prodeje v rámci patnácti největších trhů v Německu, Francii, Itálii a Jižní Koreji. Největší nárůst byl zaznamenán v USA, Japonsku a Thajsku. Američtí zákazníci opětovně získali důvěru v hospodářský vývoj, což se projevilo nárůstem prodejů nových automobilů. V případě Japonska byl rok 2011 poznamenán tsunami a prodeje nových vozidel byly nejnižší za posledních šest let. Mezi země s vysokým růstem HDP a rozvojem silniční dopravy patří Thajsko. U srovnání let 2007 a 2012 je nejmarkantnější rozdíl u Číny. Nárůst prodejů nových vozidel na dvojnásobek. V roce 2012 bylo prodáno tolik vozidel, kolik jich jezdilo v roce 1999. Také další rozvojové země Indie, Brazílie, Thajsko a Indonésie vykázaly výrazný nárůst i díky tomu, že mají velmi nízkou vybavenost osobními automobily. V roce 2010 v Indii připadalo na 1 000 obyvatel 14 automobilů, v Indonésii 34, v Thajsku 67 a v Brazílii 182 (v České republice 427). Pro srovnání v roce 1999 státy BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) představovaly pouze 8 % celosvětových prodejů vozidel a v roce 2012 to již bylo 36 %. Prodej nových aut v Evropské unii se v roce 2012 snížil o 8,2 % na 12 053 904 vozů. Tak málo aut se naposledy prodalo v roce 1995. Propad o 8,2 % je nejvýraznější od roku 1993, kdy se počet registrací nových aut snížil o 16,9 %.

209


Tabulka 18.13 Celosvětové registrace nových motorových vozidel Rozdíl 2012 2011 2007 2012/2011

Čína 19 306 435 USA 14 785 936 Japonsko 5 369 721 Brazílie 3 802 071 Indie 3 576 756 Německo 3 394 002 Rusko 3 141 551 Velká Británie 2 333 763 Francie 2 331 731 Kanada 1 716 178 Itálie 1 534 889 Jižní Korea 1 530 585 Thajsko 1 380 000 Austrálie 1 112 132 Indonésie 1 116 230

Celkem

81 739 096

Rozdíl 2012/2007

18 505 114 13 040 613 4 210 224 3 633 253 3 287 737 3 508 454 2 901 612 2 249 483 2 687 052 1 620 221 1 942 949 1 579 320 790 000 1 008 437 894 164

8 791 528 16 460 315 5 309 200 2 462 728 1 993 721 3 482 279 2 898 032 2 799 619 2 629 186 1 690 345 2 777 175 1 273 253 631 181 1 049 982 433 341

801 321 1 745 323 1 159 497 168 818 289 019 -114 452 239 939 84 280 -355 321 95 957 -408 060 -48 735 590 000 103 695 222 066

10 514 907 -1 674 379 60 521 1 339 343 1 583 035 -88 277 243 519 -465 856 -297 455 25 833 -1 242 286 257 332 748 819 62 150 682 889

77 926 946

71 192 619

3 812 150

10 546 477

Pramen: OICA

Nejprodávanější modely osobních automobilů V roce 2012 byla nejprodávanějším vozidlem Toyota Corolla, kterou si odvezlo z autosalonů 1 097 132 zákazníků. Druhým nejoblíbenějším autem byl Ford Focus s 1 036 683 prodanými vozy následovaný Hyundai Elantra 829 tis. ks. Dále se umístily Toyota Camry 797 tis. ks, Ford F 785 tis. a Chevrolet Cruze 784 tis. ks. Z českých zástupců se v první stovce na 35. místě umístila Škoda Octavia (409 tis. ks) a na 77. místě Škoda Fabia (240 tisíc ks). Pro srovnání na 100. místě se umístil VW Santana/Vista s 203 tis. ks. Význam automobilového průmyslu a export motorových vozidel v 2012 Pro mnoho států patří automobilový průmysl mezi nejvýznamnější oddíly zpracovatelského průmyslu. Slovenský automobilový průmysl se podílí celou čtvrtinou na exportu Slovenské republiky (mezi prvými šesti největšími exportéry jsou tři automobilky) a cca 41 % na celkových tržbách slovenského průmyslu (z toho 30,5 % představuje výroba automobilů) a 10,5 % související odvětví. V Mexiku AP tvoří 3,6 % HDP, 14 % tržeb zpracovatelského průmyslu a 23 % celkového exportu. V USA tvoří 3-3,5 % HDP a zaměstnává přímo cca 800 tisíc lidí (v roce 2003 to bylo přes 1,1 mil. pracovních míst). Tabulka 18.14 Největší vývozci motorových vozidel za rok 2012 (ks) Podíl exportu Export 2012 Výroba 2012 na výrobě (%)

Japonsko Německo* Jižní Korea * Mexiko Velká Británie* Česká republika*** Čína** Slovensko*** Turecko

4 801 191 4 131 279 3 012 584 2 360 000 1 212 031 1 107 181 1 056 100 921 000 729 923

9 942 793 5 388 459 4 167 089 3 001 974 1 464 906 1 178 995 19 271 808 926 938 1 072 978

48,29 76,67 72,29 78,61 82,74 93,91 5,48 99,36 68,03

* Osobní automobily ** Čína se stala čistým vývozcem v roce 2005, kdy prodala v zahraničí více jak 172 tis. motorových vozidel *** Dopočet

Z hlediska vývozu např. Japonsko vyvezlo 4,8 mil. motorových vozidel. (oproti roku 2007 je to o cca 1 mil. ks méně). Německo 4,1 mil osobních automobilů (meziročně o 2,6 % méně, oproti roku 2007 je to o cca 170 tisíc ks méně). Čína 1,056 mil ks motorových vozidel (meziročně +29,7 %, export rostl meziročně v průměru o 46,3% od roku 2001, kdy bylo vyvezeno 19 tis. vozidel). Jako další můžeme zmínit např. Polsko (626 tisíc OA) a Brazílii (442 tisíc OA) a Maďarsko (více jak 1,75 mil. motorů) 210


Největší výrobci motorových vozidel v roce 2011 V tomto roce se opětovně největším výrobcem stala automobilka General Motors (9 146 340 motorových vozidel) následovaná Volkswagen1 (8 157 058 osobních a lehkých užitkových vozidel) a Toyotou (8 050 181 ks). Při srovnání podílu vyrobených vozidel VW v Německu, GM v USA a Toyotou v Japonsku, tak největší podíl „domácí výroby“ má Toyota (43,3 %), druhý VW (31,7 %) a GM (20,6 %). Pokud bychom tento podíl porovnali mezi roky 2007 a 2011, tak u všech došlo k poklesu a to u GM (-9,9 %), Toyota (-6,25 %) a VW (-4,1 %). U posledně jmenovaného je nejmenší pokles dán zvyšováním výroby kromě v zahraničí i v Německu (GM i Toyotě poklesla domácí produkce). Největší nárůst výroby při srovnání let 2007 a 2011v Číně vykázal GM (+1,499 mil. ks motorových vozidel, následovaný VW (+1,087 mil. ks osobních automobilů) a Toyota (+359 tisíc ks). Díky těmto nárůstům se podíl Číny na produkci automobilek zvýšil u VW na 23,82 %, u GM na 27,2 % a u Toyoty na 10 %. Největší vývozci a dovozci autodílů v roce 2011 Největším vývozcem autodílů bylo Německo, které exportovalo komponenty vozidel v hodnotě 123,3 mil. USD, následované Japonskem (81,3 mil. USD), USA (81mil. USD), Čínou (66,8 mil. USD), Mexikem (45 mil. USD), Francií (42 mil. USD) a Jižní Koreou (37,2 mil. USD). Největším dovozce byly USA (125,6 mil. USD), následované Německem (95 mil. USD), Čínou (45 mil. USD), Kanadou (41,1 mil. USD), Francií (36,7 mil. USD), Mexikem (32,3 mil. USD) a Japonskem (20,6 mil. USD). Tabulka 18.15 TOP 10 výrobců autodílů dle tržeb 2012 Mezir. změna Tržby 2012/2011 Pořadí Pořadí Firma (mld. €) (%) 2012 2011

Continental Bosch Denso Bridgestone / Firestone Magna Aisin Hyundai Mobis Michelin Johnson Controls Faurecia

32,69 30,92 30,91 26,77 23,26 22,55 21,75 21,47 20,62 17,37

+7,2 % +1,7 % +3,7 % -11,3 % 4,8 % 3,7 % 24,6 % 3,6 % 0,1 % 7,3%

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

1. 2. 4. 3. 5. 6. 10. 7. 8. 11.

Pramen: Automotive News

Na prvních deseti místech se pořadí měnilo minimálně. Největší nárůst vykázala firma Hyundai Mobis díky zahájení výroby ve třech továrnách v Číně a jedné v Brazílii a úspěšnosti automobilky Hyundai. Té vzrostly prodeje v severní Americe o 24,8 %, v Europě o 20,4 % a v Číně o 13,0 %. Pouze Bridgestone/Firestone meziročně snížil tržby díky nižší výrobě pneumatik v USA (ovlivněno nárůstem dovozů zejména z Číny). Tržby TOP 100 dodavatelů v roce 2012 v automobilovém průmyslu dosáhly 665 mld. € (meziročně cca +2 mld. €, +3,7 %; oproti roku 2010 to je o 85 mld. € více). Největší podíl mají japonské firmy 198 mld. €, následovány německými 158 mld. € a americkými 141 mld. €. Legislativa spojená s ochranou životního prostředí V roce 2012 se začaly projednávat novely Nařízení č. 443/2009 a 510/2011 stanovující emisní normy CO2 u nových osobních a lehkých užitkových vozidel. Byl potvrzen dlouhodobý cíl pro rok 2020 u osobních automobilů na úrovni 95 g CO2/km a 147 g CO2/km u lehkých užitkových vozidel. To představuje spotřebu průměrnou spotřebu 4,1 litry benzinu, resp. 3,6 nafty na 100 km u osobních automobilů. Průměrné emise CO2 produkované v roce 2012 novými vozidly v EU se snížily o 2,6 % na 132,2 g CO2/ km a směřují tak ke splnění krátkodobého cíle 130 g CO2/km do roku 2015. V roce 2012 bylo v EU přes 24 tis. elektromobilů (meziročně + cca 200 %, + 12 tis. ks), což představovalo pouze 0,2 % nově registrovaných nových osobních automobilů. Dle statistik NGVA Europe bylo v EU registrováno 985 tisíc vozidel na CNG což představuje 0,36 % vozového parku v EU. Byl projednáván také návrh nařízení EP a Rady o hladině akustického tlaku „hluku“ motorových vozidel. 1

OICA neuvádí statistiku vyrobených nákladních vozidel (VW vlastní Scaniu a MAN)

211


Ten počítá se snížením maximální povolené hladiny intenzity zvuku ze současných 74 decibelů pro běžná auta na 68 decibelů a naopak aby byli chodci dostatečně informováni o přítomnosti elektromobilu, ty budou vybaveny zařízením vytvářejícím „hluk“. Změnit se má i metodika testování automobilů. CARS 2020 Komise přijala 8. listopadu 2012 sdělení „CARS 2020: Akční plán pro udržitelný a konkurenceschopný automobilový průmysl v Evropě“ (KOM (2012) 636). Představuje akční plán pro automobilový průmysl, v němž se zdůrazňuje odhodlání Komise podporovat konkurenceschopnost a udržitelnost tohoto odvětví. Akční plán obsahuje konkrétní návrhy iniciativ s cílem - podporovat investice do vyspělých technologií a inovací v oblasti čistých vozidel, zlepšit fungování vnitřního trhu EU, podporovat průmysl v přístupu na globální trh a podporovat investice do vzdělání. Pro projednávání výše uvedených opatření byla vytvořena pracovní skupina CARS 2020 za účasti zástupců Evropské komise, 10 členských států (včetně ČR) a asociací a nevládních organizací. Z pohledu České republiky mezi nejdůležitější oblasti patří podpora vzdělávání, financování výzkumu a vývoje a problematika vnitřního trhu a zahraničního obchodu. Predikce Z nejvýznamnějších trhů v prvním pololetí roku 2013 se meziročně snížil prodej nových osobních automobilů v EU, Japonsku, v Rusku, v Jižní Koreji a po více jak deseti letech v Indii. Naopak vzrostl v USA, Číně a Brazílii. V návaznosti na plánovaný růst výroby hodlá investovat např. Audi v Maďarsku, BMW ve Velké Británii (Mini) a v Brazílii, Fiat v Itálii a v Rusku, Ford v USA a v Turecku, v Mexiku a v Číně, GM v Číně a Mexiku, Honda v Mexiku, IVECO ve Španělsku, Jaguar ve Velké Británii, Kamaz a Daimler AG v Rusku, Lifan v Běloruskou, Nissan Motor ve Velké Británii, v Číně a v Rusku, Renault-Nissan v Rusku a ve Španělsku, Volvo ve Švédsku, VW v Číně, v Mexiku, na Thajwanu, v České republice. S výše uvedenými plány automobilek také jejich dodavatelé avizují zvyšování produkce případně výstavbu nových továren. Naopak v souvislosti s klesajícím prodejem nových motorových vozidel oznámily některé automobilky uzavírání výrobních závodů (Ford – ve Velké Británii a Belgii, PSA ve Francii, IVECO v Německu, v Rakousku a ve Francii, Mitsubishi v Nizozemí, GM (Opel) v Německu, AVIA v České republice. Jako odstupné vyplatí Ford zaměstnancům v Belgii v průměru 185 tisíc USD. V návaznosti na nadvýrobní kapacity v evropských automobilkách bude nutné provést restrukturalizaci automobilového průmyslu v EU. Nevyužité výrobní kapacity v rámci EU byly na úrovni cca 1,4 milionu vozů, některé závody v Itálii a Francii byly vytíženy jen z poloviny. Pro dlouhodobě udržitelný provoz továrny je přitom podle studie třeba alespoň tříčtvrtinové vytížení kapacit. Některé automobilky v roce 2012 vykázaly ztrátu na jednom prodaném autě v EU např. Ford 967 €, GM 834 €, Peugeot-Citroën 510 €, Seat 364 € a Renault 241 €. Bude kladen důraz na zvyšování bezpečnosti silničního provozu a automobily budou vybavovány dalšími bezpečnostními prvky, např. čidly proti srážce s chodcem, bezpečnostními kamerami, parkovacími asistenty, atd. Bude se zvyšovat zastoupení vozidel na alternativní pohon. Evropská komise představila, např. „Návrh směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva“. Ten je předkládán za účelem zajistit vytváření infrastruktury pro alternativní paliva a zavedení společných technických specifikací pro tuto infrastrukturu v EU. V oblasti mezinárodního obchodu se státy budou snažit uzavírat Dohody o volném obchodu, např. EU s USA, Indií a Japonskem a USA s Japonskem pro zlepšení podmínek vzájemného obchodu a odbourávání tarifních a netarifních bariér. Další významnou oblastí je harmonizace norem souvisejících s provozem motorových vozidel, kde pokračují jednání zejména v Ženevě. Zde je kladen důraz na sjednocování a mezinárodní platnost jednotlivých norem a s tím i jejich uznávání. Růst prodejů a výroby motorových vozidel bude realizován zejména v zemích, jako je Čína, Indie, Rusko, Brazílie, Malajsie, Thajsko. Celosvětový prodej automobilů do roku 2020 se pravděpodobně zvýší na více než 100 milionů vozů ročně. Odborníci se shodují, že úroveň prodejů v Evropě by se mohla na předkrizovou hodnotu, tedy nějakých 16 milionů aut, vrátit do roku 2019.

212

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení

19. CZ-NACE 30 - VÝROBA OSTATNÍCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ

19.1 Charakteristika oddílu Oddíl ostatní dopravní prostředky a zařízení je charakteristické širokou nabídkou dopravních prostředků. Skladbou výrobního sortimentu patří oddíl mezi převážně proexportní a zároveň zajišťuje i značnou měrou dopravní prostředky pro tuzemsko. Jedná se o oddíl s bohatou historií. V roce 2012 se například oslavilo: 195 let od prezentace parního kolesového člunu Josefem Božkem ve Stromovce, před 185 lety si nechal patentovat lodní šroub Josef Ressel, 160 let od založení továrny na výrobu železničních vagónů na Smíchově Františkem Ringhofferem II. (pozdější ČKD Tatra Smíchov), 150 let od založení železničních dílen společnosti České západní dráhy v Plzni (MOVO spol. s r.o.), 140 let od vzniku „Zařízení strojní služby pro údržbu železničních vozů“ (od roku 1992 Krnovské opravny a strojírny s.r.o.), 130 let od zahájení výroby železničních vagónů v podniku Tatra Kopřivnice, 115 let výroby klikových hřídelů pro lodní motory ve Vítkovicích, 115 let od zavedení tramvajové dopravy v Liberci, 90 let od vzniku Československé plavební společnosti labská, 60 let od položení základního kamene ke stavbě závodu ČSD dílen (nyní Pars nova a.s.), 60 let od vzniku společnosti Jihlavan, a.s. (výrobce hydraulických přístrojů, komponentů a systémů pro letectví), 60 let od založení společnosti MESIT (vlastní vývoj a výroba leteckých přístrojů), 55 let od vzniku podniku Mechanizace traťového hospodářství Praha, 45 let od zahájení výroby v ČKD Kutná Hora, a.s., 20 let od založení firmy ATEC, v.o.s. (výrobce ultralehkých letadel), AMiT, spol. s r.o. (výrobce kamerových a audio systémů a elektroniky kolejových vozidel), 15 let od vzniku společnosti Honeywell Aerospace Olomouc s.r.o. a OM PROTIVÍN, a.s., 10 let od vzniku AEROSPOOL CZ, spol. s r.o.. Výrobce Pars Nova letos představil prototyp modernizovaného osobního vagonu určeného pro České dráhy. Vyhledavač dopravního spojení IDOS zvítězil mezi 12 projekty v soutěži Evropské komise o nejlepší multimodální plánovač cest. Proběhla prezentační jízda jednopodlažní jednotky řady 650 Regio- Panter z produkce společností ŠKODA. Praha se stala centrem satelitní navigace v Evropě, sídlem ústředí evropské kosmické agentury pro program Galileo. Klasifikace ekonomických činností člení oddíl CZ-NACE 30 do následujících skupin: 30.1 Stavba lodí a člunů; 30.2 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku; l 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení; l 30.4 Výroba vojenských bojových vozidel (údaje nejsou zveřejňovány); l 30.9 Výroba dopravních prostředků a zařízení jinde nezařazených. l l

Významnými podniky v rámci CZ-NACE 30.1 jsou firma Barkmet a.s. (stavba nákladních a rekreačních lodí hlavně pro evropské klienty) a NOVA České Loděnice, a.s. (stavba a opravy lodí). Oddíl CZ-NACE 30.2 je reprezentován firmami Škoda Transportation a.s., Škoda vagonka a.s., Bonatrans Group a.s., LEGIOS a.s., CZ LOKO, a.s., Bombardier Transportation Czech Republic, a.s., IFE-CR, a.s. (výrobce dveří pro kolejová vozidla) aj. Ve skupině CZ-NACE 30.3 největšími firmami jsou Aero Vodochody Aerospace a.s., Honeywell Aerospace Olomouc s.r.o., LETOV LETECKÁ VÝROBA s.r.o., Evektor, spol. s r.o. a Evektor?Aerotechnik a.s., Aircraft Industries, a.s. Za výrobce ultralehkých letadel UL (ultralightů) a lehkých sportovních letadel LSA (Light Sport Aircraft) je, kromě firmy Evektor, spol s r.o., nutné uvést firmy, jako jsou ATEC, v.o.s., Aerospool CZ, spol. s r.o., AirLony, KUBÍČEK AIRCRAFT s.r.o., BRM AERO s.r.o. a, A2 CZ, s.r.o. a Czech Sport Aircraft a.s. V rámci skupiny CZ-NACE 30.9 se musíme zmínit o firmách Shimano Czech Republic, s.r.o., Bike Fun International s.r.o., BPS Bicycle Industrial s.r.o. (všichni tři jsou výrobci jízdních kol a komponentů) a OM PROTIVÍN, a.s. (výroba a prodej ozubených kol převážně pro motocyklový průmysl). Dále jsou známé např. JAWA MOTO spol. s r.o. (výrobce silničních či terénních motocyklů), D-ANA s.r.o. - JRM Divišov 213


(bývalá JAWA Divišov, a.s.), výrobce plochodrážních motocyklů, či firma Blata, s.r.o. (výrobce malých motocyklů - minibiků, motocyklů, motorových koloběžek a čtyřkolek). 30.9 9,2 %

30.1 1,2 %

30.3 28,2 % 30.2 61,4 %

30.1 Stavba lodí a člunů 30.2 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení 30.9 Výroba dopravních prostředků a zařízení jinde nezařazených Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Celkem v daném oddílu zpracovatelského průmyslu v roce 2012 působilo 578 firem (o 37 firem více než v roce předchozím), které realizovaly tržby za téměř 50 mld. Kč. Jak je patrné z grafu 19.1, nejvýznamnější skupinou i v roce 2012 nadále zůstává CZ-NACE 30.2 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku, jejíž podíl na tržbách oddílu překročil 61 %. V porovnání s předchozím rokem se ale tento podíl snížil více než o 6 %. Oproti roku 2011 však vzrostla váha skupin: CZNACE 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení, a 30.9 Výroba dopravních prostředků a zařízení jinde nezařazených. Podíl na tržbách oddílu skupiny CZ-NACE 30.1 Výroba lodí a člunů zůstal v porovnání s rokem 2011 skoro stejný.

19.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Oddíl ostatních dopravních prostředků má v rámci zpracovatelského průmyslu minoritní postavení. Jeho podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu za rok 2012 činil 1,4 %, podíl na účetní přidané hodnotě dosahoval 2,1 %. Podíl oddílu na celkové zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, přestože dlouhodobě narůstá, nedosahuje 2 %. Také z hlediska exportu patří mezi minoritní oddíly. Do žebříčku CZECH TOP 100 za rok 2012 se dostala pouze jedna společnost, a to ŠKODA TRANSPORTATION s.r.o., která se umístila na 37. příčce s hodnotou tržeb přesahující 15 mld. Kč.

19.3 Hlavní ekonomické ukazatele 19.3.1 Cenový vývoj V posledních letech vlivem celkové hospodářské recese dochází v tomto výrobním oddíle ke stagnaci cen výrobců, pouze v oblasti výroby dopravních prostředků jinde neuvedených (motocykly, kola aj.) je patrný velmi slabý růst, pohybující se v průměru kolem 1 %. Vzhledem k tomu, že většina tržeb je inkasována v eurech nebo amerických dolarech, je hodnota tohoto ukazatele ovlivňována měnovým kurzem.

214


Tabulka 19.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2012 Průměr od počátku roku

Název

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

2012

Lodě a čluny Železniční lokomotivy a vozový park Letadla a kosmické lodě Vojenská bojová vozidla Dopravní prostředky a zařízení j. n.

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

x 104,0 x x 100,8

x 102,1 x x 100,3

x 99,6 x x 100,7

x 99,0 x x 102,1

x 99,9 x x x

Ostatní dopravní prostředky a zař.

30

103,4

101,8

99,8

99,6

100,1


19.3.2 Základní produkční charakteristiky Produkční charakteristiky, uvedené v tabulkách 19.2 až 19.5 a v grafu 19.2 přibližují vývoj oddílu CZNACE 30 v posledních sedmi letech. Rok 2012 lze hodnotit jako příznivý. Tabulka 19.2 potvrzuje, že počet podnikatelských subjektů v posledních dvou letech mírně roste a za celé sledované období 2006 až 2012 se zvýšil o jednu třetinu na 578 jednotek v roce 2012. Téměř 60 % všech podnikatelských subjektů spadá do skupiny CZ-NACE 30.9 (výroba motorek, kol, invalidních vozíků a ručních vozíků), přičemž nejvíce firem v rámci této skupiny jsou výrobci jízdních kol a jejích subdodavatelé. Výrobci lodí vykazují druhým rokem pokles tržeb, ale roste počet firem této skupiny. Tato skutečnost je dána především dopočty Českého statistického úřadu, ale také růstem počtu firem, které vyrábějí malé lodě (jachty a příslušenství). Tabulka 19.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 30 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

74 39 54 x 215

79 39 51 x 209

85 41 55 x 213

109 49 59 x 242

138 48 53 x 282

134 48 59 x 300

143 47 52 x 336

382

378

394

459

521

541

578

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30


Tržby v roce 2012 rostly hlavně výrobcům ve skupinách CZ-NACE 30.3 a 30.9. Například, oproti předchozímu roku, o 60 % vzrostly tržby jak společnosti Blata, tak i Shimano Czech Republic. Společnosti Honeywell Aerospace Olomouce (výroba a opravy leteckých motorů) vzrostly tržby meziročně o 587 milionů korun na rekordních 3,4 mld. Kč. Také společnosti Aero Vodochody a.s. a Driessen Aerospace CZ s.r.o. meziročně navýšily své tržby o více jak 500 mil. Kč, resp. o cca 450 mil. Kč. Po velmi úspěšném roce 2011 poklesly firmám v železničním průmyslu meziročně tržby o cca 10 %, což přestavuje skoro 3 mld. Kč. Také Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI) konstatovala, že rok 2012 byl rokem špatným až devastujícím pro firmy českého železničního průmyslu. Celkové tržby členů ACRI klesly o 20 %, v exportu dokonce 30 % a na zaměstnanosti je to 5 %. Konsolidované tržby skupiny Škoda Transportation klesly o cca 400 mil. Kč na 15,3 miliardy Kč. Snížení tržeb také je dáno přesunem firmy SAZ, s.r.o., Hodonín do jiné skupiny (v roce 2011 vykázala tržby přes 3 mld. Kč). Výrobcům lodí se nepodařilo získat významné zakázky, které by obrátily klesající trend tohoto odvětví. Je to také dáno snižujícími se přepravními výkony na Labi. U tuzemských dopravců za posledních sedm let neustále klesá počet motorových nákladních lodí a remorkérů. Vzhledem k jejich hospodářské situaci ani neobjednávají nové lodě. Dlouhodobě příznivý vývoj má i ukazatel účetní přidaná hodnota (tabulka 19.4), jejíž celkový objem, přestože v roce 2012 meziročně poklesl o 0,8 p.b., ve srovnání s rokem 2006 vzrostl téměř o 60 %. Naopak, nejvíce se snížila přidaná hodnota z hlediska tohoto ukazatele skupině CZ-NACE 30.2. Účetní přidaná hodnota oddílu CZ-NACE 30 se v posledních čtyřech letech pohybovala nad průměrem zpracovatelského průmyslu. 215



CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

472 617 13 459 897 7 293 958 x 3 484 926

754 260 21 785 550 8 919 801 x 3 969 396

779 345 22 705 800 10 014 117 x 4 058 413

932 415 30 231 331 8 548 169 x 3 358 810

839 898 25 655 912 10 858 716 x 3 599 567

751 830 32 667 928 11 599 689 x 3 757 343

604 247 29 848 071 13 707 062 x 4 470 995

24 711 398

35 429 008

37 557 676

43 070 724

40 954 094

48 776 790

48 630 374

mezir. index

143,4

106,0

114,7

95,1

119,1

99,7

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30



CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

349 291 3 874 218 1 999 575 x 912 300

-50 143 6 184 028 2 903 779 x 1 105 774

421 609 7 541 417 3 533 995 x 1 155 877

235 911 10 606 978 2 726 377 x 936 201

7 135 384

10 143 438

12 652 899

mezir. index

142,2

124,7

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30

2010

2011

2012

115 818 9 286 771 3 782 392 x 1 062 208

113 750 11 574 432 3 991 436 x 1 056 466

90 073 10 433 979 4 640 550 x 1 440 069

14 505 467

14 247 190

16 736 084

16 604 671

114,6

98,2

117,5

99,2



CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

526 6 240 5 943 x 2 682

366 7 313 5 677 x 2 778

460 7 713 5 895 x 2 905

598 9 718 5 696 x 2 436

15 391

16 133

16 972

mezir. index

104,8

105,2

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30

2011

2012

430 9 246 5 847 x 2 311

338 10 049 6 415 x 2 381

298 10 296 7 313 x 2 445

18 448

17 834

19 183

20 351

108,7

96,7

107,6

106,1


Počet zaměstnaných (tabulka 19.5) během sledovaného období stagnoval nebo mírně rostl, a v roce 2012 dosáhl hodnoty 20 351 zaměstnaných osob. Největší zásluhu na tom mají výrobci letadel a jejich subdodavatelé, kteří díky novým zakázkám nabrali v roce 2012 téměř 900 nových zaměstnanců. Např. společnosti Honeywell Aerospace Olomouc díky novým zakázkám zvýšila počet pracovníků o 138, Aero a.s. o 100. Mezi dalšími můžeme jmenovat např. Driessen Aerospace CZ s.r.o. a LETOV LETECKÁ VÝROBA. Při srovnání ukazatelů v grafu 19.2 lze konstatovat, že vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 30 je s výjimkou počtu zaměstnaných osob odrazem vývoje zpracovatelského průmyslu jako celku. Osobní náklady při srovnání roku 2011 a 2012 v tomto oddíle se zvyšovaly o něco více, než bylo tempo růstu počtu zaměstnanců (tabulky 19.5 a 19.6). Meziroční pokles osobních nákladů, počtu zaměstnaných a mezd, v průměru o 13 %, byl zaznamenán ve skupině CZ-NACE 30.1 Výroba lodí. Souvisí to se snahami společností racionalizovat a zeštíhlovat své výroby a šetřit mzdové náklady v důsledku snížení objednávek od evropských zákazníků. V posledních letech lodní průmysl čelí problémům, vyvolaným ekonomickou krizí, zvýšenou cenou ropy a v neposlední řadě přílišnou regulací rejdařství ze strany EU.

216

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení %


Tržby za VV a S

145

%

215

133

190

121

165

109

140

97

115

85

2006

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 30

90

2012

2006

2007

ZP

%

2008

2009

CZ-NACE 30

2010

2011

2012

ZP


265 235 205 175 145 115 85

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 30

2011

2012

ZP


Graf 19.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2006 - 2012 Tabulka 19.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč)

CZ-NACE

2006

2007

2008

140 744 2 439 971 2 184 353 x 682 479

104 175 3 119 411 2 231 741 x 748 658

70 527 3 657 589 2 612 929 x 805 368

151 492 5 236 321 2 441 874 x 684 162

131 830 4 078 183 2 694 747 x 713 347

90 003 4 545 308 3 091 334 x 737 773

74 755 4 741 670 3 555 662 x 761 995

5 447 548

6 203 986

7 146 413

8 513 848

7 618 108

8 464 418

9 134 082

mezir. index

113,9

115,2

119,1

89,5

111,1

107,9

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30

2009

2010

2011

2012


19.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Produktivita práce z ÚPH se u tohoto oddílu v roce 2012 po delším období růstu poprvé snížila (tabulka 19.7). Může za to hlavně pokles produktivity práce výrobců kolejových vozidel, a také lodí. Celkovou statistiku nezachránil ani značný nárůst produktivity ve skupině CZ-NACE 30.9 (motorky, kola aj.). Tabulka 19.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč)

CZ-NACE

2006

2007

2008

664 467 620 882 336 453 x 340 125

-136 887 845 669 511 538 x 398 090

916 344 977 807 599 510 x 397 932

394 224 1 091 530 478 677 x 384 257

269 209 1 004 412 646 946 x 459 669

336 482 1 151 778 622 204 x 443 725

302 505 1 013 391 634 586 x 589 012

463 611

628 732

745 507

786 290

798 899

872 437

815 896

mezir. index

135,6

118,6

105,5

101,6

109,2

93,5

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30

2009

2010

2011

2012


217


Hrubý operační přebytek vyjadřuje, kolik zůstane podniku na pokrytí dalších nákladů včetně zisku. Ukazatel hrubého operačního přebytku (tabulka 19.8) po téměř 25% nárůstu v roce 2011 vykázal v následujícím roce meziroční pokles o 10 %. Také zde byly loňské výsledky poměrně diferencované. Zatímco v rozhodující skupině CZ-NACE 30.2 hrubý operační přebytek poklesl téměř o 20 % oproti roku 2011, ve skupině CZ-NACE 30.9 byl zaznamenán meziroční růst převyšující 200 %. Porovnání vývoje produktivity práce z ÚPH a podílu hrubého operačního přebytku CZ-NACE 30 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu 19.3. Tabulka 19.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč)

CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

208 547 1 434 247 -184 778 x 229 821

-154 318 3 064 617 672 038 x 357 116

351 082 3 883 828 921 066 x 350 509

84 419 5 370 657 284 503 x 252 040

-16 012 5 208 588 1 087 646 x 348 860

23 747 1 7 029 124 900 102 x 318 693

5 317 5 692 309 1 084 888 x 678 074

1 687 837

3 939 452

5 506 485

5 991 619

6 629 082

8 271 666

7 470 588

mezir. index

233,4

139,8

108,8

110,6

124,8

90,3

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30


%


210

%

190

470

170

370

150

270

130

170

110 90


570

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 30

2011

70

2012

2006

2007

ZP

2008

2009

CZ-NACE 30

2010

2011 ZP


Graf 19.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2006 - 2012 tis. Kč/zam.

1300 1100 900 700 500 300 100

ZP

30

30.1 2011

30.2

30.3

30.9

2012



218

2012


19.3.4 Výkonová spotřeba Mírný pokles tržeb a některých dalších ukazatelů se logicky musel promítnout i do vývoje ukazatele výkonové spotřeby, která se oproti roku 2011 snížila téměř o 2 %, což dokumentuje tabulka 19.9. U dvou prvních skupin oddílu výkonová spotřeba klesla, z toho nejvíce u CZ-NACE 30.1 (-38 %), naopak u skupiny CZ-NACE 30.3 (letecký průmysl) je zřejmý citelný růst přesahující 20 %. Tabulka 19.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2006 - 2012 (tis. Kč)

CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

441 136 10 989 560 5 499 167 x 2 615 723

590 238 15 101 877 5 968 970 x 2 933 523

692 219 16 945 764 6 696 248 x 3 006 700

764 332 20 846 659 5 960 725 x 2 478 057

507 711 20 133 597 7 821 319 x 2 612 511

460 108 22 387 403 8 281 165 x x 2 847 332

287 016 19 694 396 9 946 026

19 545 586

24 594 608

27 340 931

30 049 773

31 075 137

33 976 008

33 239 533

mezir. index

125,8

111,2

109,9

103,4

109,3

97,8

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30

2012

3 312 096


19.4 Zahraniční obchod 19.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Kladné saldo obchodní bilance se u výrobků CZ-CPA 30 zvýšilo oproti roku 2011 o cca 1,5 mld. Kč. Rozhodující měrou se o to zasloužila nejvýznamnější skupina výrobků CZ-CPA 30.2, kde kladné saldo meziročně vzrostlo o 1,3 mld. Kč. Výrazný pokles záporného salda (meziročně o téměř 0,5 mld. Kč) byl zaznamenán ve skupině výrobků CZ-CPA 30.4 Vojenská bojová vozidel. Posílení obchodní výměny se významně promítlo i do obratu oddílu (vývoz + dovoz), který v roce 2012 vzrostl o 27 % na 72 mld. Kč. Vývoz ostatních dopravních prostředků CZ-CPA 30 meziročně stoupl o téměř 24 %, o což se zasloužily převážně dvě skupiny výrobků, a to CZ-CPA 30.2 (+10,3 %) a CZ-CPA 30.3 (+47,7 %), kde je tradičně vysoký podíl sofistikovaných výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Dovoz ostatních dopravních prostředků rostl vyšším tempem než vývoz. Do ČR přitom ze zahraničí směřovaly především produkty výrobkové skupiny CZ-CPA 30.3 (+60 %), a CZ-CPA 30.9 (+17,7 %), zpravidla komponenty vyráběných produktů. Významné zahraniční zakázky výrobců oddílu CZ-NACE 30 v roce 2012 Konsorcium českých firem, mezi nimi např. AŽD Praha, OHL ŽS a Elektrifikace železnic, ukončil v roce 2012 práce na modernizací železniční tratí v Černé Hoře za celkovou cenu 70 mil. €. Společnost AŽD Praha rovněž získala smlouvu na dodávku a instalaci zabezpečovacího a telekomunikačního zařízení pro železniční trať v Turecku v hodnotě 5,3 mil. €. Kontrakt za téměř 500 mil. korun na dodání 20 lokomotiv uzavřela akciová společnost CZ LOKO s národním dopravcem Běloruska. Komponenty pro nové lokomotivy se budou vyrábět v tuzemsku a montovat v Bělorusku. Podobně je konstruována i smlouva mezi CZ LOKO a Běloruskou státní železnici z roku 2011 na dodávku 49 kusů modernizovaných lokomotiv ČME3 v letech 2011 až 2014. Konsorcium Inekon Group a firmy Cegelec získalo zakázku v hodnotě 200 mil. Kč na modernizace 9 příměstských vlaků pro Salcburk. Práce má být dokončena v roce 2013. Rok 2012 byl úspěšným pro největší společnost v rámci oddílu CZ-NACE 30, Škoda Transportation. Podařilo se jí uzavřít následující zahraniční kontrakty: zakázka na dodávku 9 vlakových souprav metra za 2 mld. Kč do Petrohradu v konsorciu s partnerskou ruskou firmou Vagonmaš. Škoda dodá motory, podvozky a řízení. Hlavní výhoda nových vlaků je v tom, že jejich hmotnost bude o polovinu nižší než u stávajících vlaků ruské výroby; l zakázka na modernizaci 21 polských příměstských jednotek EN 57 za celkově 600 mil. Kč v rámci l

219


konsorcia firem Škoda Polska, dceřiné společnosti skupiny Škoda Transportation, a Tabor Szynowy Opole; l kontrakt na dodávku kompletní trakční výzbroje pro 23 pětivozových jednotek metra pro čínské město Su-čou za více než půl miliardy korun. Realizace dodávky proběhne od října 2012 do března 2014; l smlouva na dodávku 31 nízkopodlažních tramvají pro dopravní podnik severomaďarského města Miskolc za téměř 2 mld. korun. Zahrnuje také opci na desetiletý full servis za 175 milionů. Loděnice Barkmet ve Lhotce nad Labem u Lovosic dokončily v říjnu 2012 stavbu víceúčelového remorkéru, určeného pro vody Severního ledového oceánu v Rusku. Cena zakázky se pohybuje kolem 250 milionů korun. Dále společnost Barkmet spustila na konci roku na vodu vysokokapacitní ponton, objednaný nizozemským zákazníkem. Výrobce letadel Aircraft Industries v roce 2012 prodal 15 letounů L 410. Většinu letounů Aircraft Industries přitom pohltí ruský trh. Další významná společnost v leteckém průmyslu, GE Aviation, uzavřela dohodu na dodání svých motorů do Číny (letouny společnosti CAIGA) a USA (letouny společnosti Trush). AERO Vodochody podepsalo kontrakt na dodávku kokpitů pro vrtulník S-70i Black Hawk společnosti Sikorsky. Do roku 2017 jich firma dodá nejméně padesát. Česká společnost TL elektronic a.s. uzavřela s rakouskou firmou BRP-Powertrain GmbH & Co KG, tradičním výrobcem leteckých motorů (Rotax), smlouvu v řádu stovek milionů korun na dodávku jejich řešení motorového monitorovacího systému Integra pro nový motor Rotax 912iS. Šumperská společnost BPS Bicycle Industrial, která se řadí mezi přední tuzemské výrobce jízdních kol, dokončí na začátku roku 2013 výrobu 2 800 kol pro švýcarskou společnost Velobility, která vyhrála tender na dodání kol pro švýcarskou armádu. Tabulka 19.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 30 v b.c. v letech 2009 – 2012

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

663,1 16 420,2 17 186,3 697,6 3 189,1

698,3 15 234,6 11 912,6 527,2 3 513,7

824,4 18 357,2 11 818,7 267,1 4 137,7

269,6 20 254,1 17 452,0 617,4 5 236,9

38 156,3

31 886,4

35 405,1

43 830,0

mezir. index

83,6

111,0

123,8

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30


CZ-CPA

2009

2010

215,7 5 122,6 10 301,0 1 783,8 4 871,2

215,5 4 431,7 14 515,3 762,3 4 850,4

544,5 4 846,4 9 622,8 1 018,0 5 425,2

220,0 5 493,3 15 395,1 896,9 6 386,8

22 294,3

24 775,2

21 456,9

28 392,1

mezir. index

111,1

86,6

132,3

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30

CZ-CPA

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30

2011

2012

Saldo (mil. Kč)

2009

2010

447,4 11 297,6 6 885,3 -1 086,2 -1 682,1

482,8 10 802,9 -2 602,7 -235,1 -1 336,7

279,9 13 510,8 2 195,9 -750,9 -1 287,5

49,6 14 760,8 2 056,9 -279,5 -1 149,9

15 862,0

7 111,2

13 948,2

15 437,9


220

Vývoz celkem (mil. Kč)

2011

2012


19.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu s ostatními dopravními prostředky je patrná z grafu 19.5, a pokud ji budeme porovnávat s předchozím obdobím, můžeme konstatovat, že změny v podílech jednotlivých zemí byly proti roku 2011 jen nepatrné. USA, s nimiž obchodní obrat v roce 2012 dosáhl 15,5 mld. Kč (z toho vývoz 6,1 mld. Kč, dovoz 9,4 mld. Kč, záporné saldo 3,2 mld. Kč), a na našem dovozu ostatních dopravních prostředků se podílely 33 %, zatímco na vývozu 14 %, sesadily Německo z pozice jedničky ve vzájemném obchodu. Z USA se v roce 2012 dovážely především komponenty pro letecký průmysl, a také výrobky skupiny CZ-NACE 30.9, zatímco do USA se vyvážely výrobky leteckého průmyslu, kolejová vozidla a souvisejících zařízení. Německo se posunulo na druhé místo s obratem přesahujícím 8 mld. Kč, dovozem 2,5 mld. Kč, vývozem 5,7 mld. Kč, kladným saldem 3,1 mld. Kč, následované Francií (obrat 6,5 mld. Kč, dovoz 2,5 mld. Kč, vývoz téměř 4 mld. Kč, kladné saldo 1,4 mld. Kč). Do Německa se vyvážejí výrobky skupiny CZ-NACE 30.2, které se rovněž dodávají do Francie. Navíc mezi Českou republikou a Francií probíhá výměna výrobků leteckého průmyslu. Dalšími významnými obchodními partnery jsou ve vývozu Ruská federace, Slovensko, Ukrajina, a v dovozu Slovensko, Rakousko, Čína a Tchaj-wan. Vývozní teritoria v roce 2012 Slovensko 10 % Rusko 10 %

Francie 9%

Ukrajina 6%

Německo 13 % USA 14 %

Rakousko 4% V. Británie 3%

Ostatní 30 %

Dovozní teritoria v roce 2012 Rakousko Slovensko 5 % Německo 6 % 9% Francie 9%

USA 33 %

Tchaj-wan 5% Čína 5% Japonsko 3% Ostatní 25 %



19.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Čeští výrobci v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení patří svojí kvalitou i cenovou nabídkou k žádaným dodavatelům svých výrobků nejen na tuzemský trh, ale i na trhy ostatních zemí v EU i třetích zemí. Hlavními konkurenčními výhodami odvětví jsou bohaté odborné zkušenosti, vysoká kvalita výrobků a zároveň příznivá (v porovnání např. s německou produkcí) cena. Pro zachování této konkurenceschopnosti 221


bude nutno i nadále pokračovat se zaváděním nejnovějších technologií a uplatňováním moderních metod řízení. Stát má možnost stimulace rozvoje oddílu CZ-NACE 30 pomocí různých forem podpory. Jako úspěšný příklad nepřímé podpory výrobců oddílu CZ-NACE 30 ze strany státu lze uvést připravování Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013 – 2020, jejíž přijetí bude znamenat příliv investic do cyklistické infrastruktury a další růst popularity cyklistiky v ČR. Výrobcům v železničním průmyslu pomůže modernizace železniční infrastruktury v souladu s evropskou strategií stavby vysokorychlostních železničních koridorů, která mimo jiné podnítí zájem dopravců o moderní rychlé vlakové soupravy a související zařízení. Stavitelé lodí doufají v realizaci projektu průplavu Dunaj-Odra-Labe, s níž spojují očekávání zvýšení zájmu zákazníků jak o dopravní, tak i rekreační plavidla. Firmy ve všech pododdílech CZ-NACE 30, jakožto výrobci vysoko technologických produktů, jsou omezeny množstvím dostupných technicky kvalifikovaných pracovníků, kterých je v dnešní době nedostatek. I v této oblasti je role státu nezastupitelná. Nehledě na veškeré složitosti legislativního charakteru a vlekoucí se světovou hospodářskou krizi, vyhlídky oddílu CZ-NACE 30 jsou optimistické. Mnoho firem tohoto oddílu pokračuje v realizaci dlouhodobých zakázek nebo má rozpracované vývojové projekty (např. nové typy motorů, letounů apod.), ze kterých již brzy může začít těžit.

222

Výroba nábytku

20. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU 20.1 Charakteristika oddílu K výrobě nábytku se používají aglomerované desky, překližky a dýhy, předem zpracované (upravené) dřevo nebo výrobky z něj, které dodává domácí dřevařský průmysl. Tento výrobní oddíl charakterizuje vysoká materiálová náročnost, která dosahuje až 80 % z celkových nákladů. Používání nových technik a technologií v rámci oddílu CZ-NACE 31, včetně nanotechnologií a respektování požadované legislativy garantuje, že výrobky neobsahují nebezpečné nebo škodlivé látky ohrožující jejich uživatele nebo životní prostředí a proto se nábytek stává plně recyklovatelným. V souladu s klasifikací ekonomických činností obsahuje CZ-NACE 31 Výroba nábytku jedinou výrobní skupinu: l

31.0 Výroba nábytku

Výroba nábytku zahrnuje produkci sedacího nábytku, nábytku do obývacích a dětských pokojů, ložnic a jiných obývacích prostorů, kuchyňského nábytku, nábytku pro vybavení kanceláří, bank, nemocnic, zdravotnických a jiných zařízení, obchodů, ale i ostatního nábytku, jako je kovový, solitérní a doplňkový nábytek.

20.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba nábytku se v roce 2012 podílela na výsledcích zpracovatelského průmyslu minimálně (podíl na tržbách ZP byl 0,92 %) a nezaznamenala v tomto směru výraznou změnu proti předchozímu období. Konkurenční výhodou je, že základní materiály jsou tuzemského původu a plně obnovitelnou surovinou (přířezy, dřevotřískové desky, dýhy, hranoly aj.). Dovoz se omezuje pouze na určité skupiny výrobků (barvy, laky, orientální dýhy, nábytkové kování, další doplňkové materiály a pomocné přípravky). Z hlediska výrobků oddílu představuje špičkovou evropskou úroveň především ohýbaný nábytek a lékařská polohovatelná křesla, v poslední době má rostoucí kvalitu také kuchyňský nábytek.

20.3 Hlavní ekonomické ukazatele 20.3.1 Cenový vývoj Tabulka 20.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2012 Název Nábytek

Průměr od počátku roku Kód CZ-CPA 31

2008

2009

2010

2011

2012

101,3

102,2

99,8

100,7

99,9


Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 až 2012 ukazuje tabulka 20.1, ze které vyplývá, že ceny výrobků CZ-CPA 31 vykazují ve sledovaném období jen minimální odchylky a pohybují se pod úrovní inflace. 223


20.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj počtu podniků, tržeb za prodej VVaS, účetní přidané hodnoty a počtu zaměstnaných osob v letech 2006 až 2012, uvádějí tabulky 20.2, 20.3, 20.4, 20.5 a graf 20.1. Ve sledovaném období 2006 – 2012 se meziročně plynule zvyšoval počet výrobních společností, až na 7 902 v roce 2012. Oproti roku 2011 stoupl o téměř 18 % a za období 2006 až 2012 o 112 %, přičemž šlo z valné části o mikropodniky a podniky rodinného typu. Tržby za prodej VV a S dosáhly v roce 2012 hodnoty 31,3 mld. Kč, což je téměř o 351 mil. Kč více než v roce 2011. Pokles prodeje nábytku v letech 2008 - 2010 byl jedním ze signálů útlumu stavebních činností v ČR, a to především ve výstavbě kanceláří a bytů. Na základě vývoje ukazatele účetní přidané hodnoty CZ-NACE 31 lze posoudit produkční schopnosti oddílu. Pokles účetní přidané hodnoty v období 2009 – 2012 rámcově kopíruje pokles přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu. V oddíle se ve sledovaném období neustále snižoval počet zaměstnanců v důsledku rostoucích konkurenčních tlaků a zvyšování produktivity práce, ale také v důsledku hospodářské recese. V roce 2012 se v porovnání s předchozím rokem snížil počet zaměstnanců o 5,2 %, na 20 308 osob. Přesto je modernizační proces spojený s inovací výroby v tomto oddíle nedostatečný. Hlavní příčinou jsou omezené finanční zdroje výrobců a nepříznivé podmínky pro přístup k nim. Tabulka 20.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 31 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

31

4 576

4 498

5 213

5 881

7 114

8 250

9 702


Tabulka 20.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 –-2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

37 668 593

40 405 055

38 609 344

31 596 227

30 498 765

30969 076

31 320 275

mezir. index

107,3

95,6

81,8

96,5

101,5

101,1

31



2006

2007

2008

2009

2010

10 892 734

11 537 992

11 548 727

10 141 852

9 717 204

9372 136

9 246 683

mezir. index

105,9

100,1

87,8

95,8

96,4

98,7

31

2011

2012



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

29 534

29 271

27 453

24 462

22 577

21 413

20 308

mezir. index

99,1

93,8

89,1

92,3

94,8

94,8

31


Vývoj osobních nákladů v letech 2006 - 2012 ukazuje tabulka 20.6. Podíl osobních nákladů ve srovnání let 2006/2007 vzrostl o 9,6 %, avšak od roku 2009 tento ukazatel trvale klesal v důsledku úsporných opatření vynucených pokračující krizí.

224

Výroba nábytku %


105

Tržby za VV a S %

120

97

112

89

104

81

96

73

88

65

2006

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 31

80

2012

2006

2007

2009

CZ-NACE 31

ZP

%

2008

2010

2011

2012

ZP


130 120 110 100 90 80

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 31

2011

2012

ZP



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

7 075 945

7 756 010

7 833 529

6 921 192

6 485 972

6237 278

5 945 896

mezir. index

109,6

101,0

88,4

93,7

96,2

95,3

31



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

368 820

394 180

420 666

414 592

430 394

437 683

455 323

mezir. index

106,9

106,7

98,6

103,8

101,7

104,0

31


Ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty v letech 2006 až 2012 má, s výjimkou roku 2009, kdy došlo k nepatrnému poklesu, vzestupný trend. Je to dáno stále se zvyšujícím podílem kvalitních výrobků s vyšší přidanou hodnotou při poklesu počtu pracovníků. Dynamika růstu však není dostatečná. V tomto směru by oddílu CZ-NACE 31 pomohla např. výstavba velkého nábytkářského závodu (závodů) s vysoce moderním strojním zařízením, za případné účasti zahraničního kapitálu. V rámci zpracovatelského průmyslu však patří tento ukazatel k nejnižším a je hluboko pod průměrem ZP (731,8 tis. Kč). Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty ukazuje tabulka 20.7 a grafy 20.2 a 20.3. Hrubý operační přebytek v letech 2006 – 2012 vykazuje od roku 2007 pozvolný pokles. V roce 2009 zde došlo ke skokovému snížení o 13,3 %, a teprve v roce 2012 k meziročnímu nárůstu o 5,3%, což dokladá tabulka 20.8.

225



2006

2007

2008

2009

2010

3 816 789

3 781 981

3 715 198

3 220 659

3 231 231

3134 858

3 300 787

mezir. index

99,1

98,2

86,7

100,3

97,0

105,3

31


%


130

%

110 102

116

94

109

86

102

78 2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 31

2012


123

95

2011

2011

70

2012

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 31

ZP

2010

2011

2012

ZP



tis. Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

31 2011

2012



20.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 20.9 Výkonová spotřeba v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

28 609 380

30 737 899

28 899 149

22 635 176

22 448 473

22703 125

22 046 561

mezir. index

107,4

94,0

78,3

99,2

101,1

97,1

31


Vývoj ukazatele výkonové spotřeby v letech 2006 - 2012 ukazuje tabulka 20.9, ze které je patrné, že největšího poklesu dosáhl ukazatel v roce 2009 a to o 21,7 %, v následujících letech však došlo k jeho stabilizaci.

226

Výroba nábytku

20.4 Zahraniční obchod 20.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 31 v roce 2009 až 2012 je uveden v tabulce 20.10, ze které vyplývá, že v roce 2012 bylo dosaženo kladného obchodního salda ve výši 20,0 mil. Kč, což je o necelé procento Kč méně než v předchozím roce a představuje to téměř 64 % z celkových tržeb. Tabulka 20.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 31 v b.c. v letech 2009 - 2012 Vývoz celkem (mil.Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

36 336,0

40 910,0

44 832,2

46 430,0

mezir. index

112,6

109,6

103,6

31


CZ-CPA 31

2009

2010

2011

2012

24 172,4

21 894,8

24 253,3

26 427,6

90,6

110,8

109,0

mezir. index

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA 31

2009

2010

2011

2012

12 163,6

19 015,2

20 578,9

20 002,4


20.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2012 Belgie 8%

Slovensko 9%

V. Británie 6%

Švédsko 4% Francie 4% Rakousko 3%

Polsko 5%

Ostatní 17 %


Slovensko Čína 7 %

Itálie 5%

Rumunsko 4%

9%

Švédsko 3% Jižní Korea 2% Ostatní 23 %

Německo 23 %

Polsko 24 % Pramen: ČSÚ – údaje k 22. 4. 2013


227


Z teritoriálního hlediska směřuje vývoz výrobků oddílu převážně do členských zemí EU, zejména do SRN (44%), na Slovensko (9 %), do Velké Británie (6 %), Polska (5 %) a Rakouska (3 %). Skutečnost, že kategorie nejmenovaných ostatních zemí představuje 16 %, dokládá, že teritoriální umístění výrobků CZCPA 31 je poměrně široké. Obdobně je tomu i u dovozu, kde rozhodujícími dodavateli do ČR jsou SRN (23%), Polsko (24 %), Čína (9 %), Slovensko Rakousko a skupina ostatních zemí představuje 23% podíl. Lze předpokládat, že i výhledově bude hlavní produkce i nadále obchodována především se státy EU, i když se zvyšuje i dovoz z Číny.

20.5 Shrnutí a perspektivy oddílu V oddíle budou v příštím období základem investice do strojů a zařízení, v menším rozsahu se bude jednat o výstavbu nových kapacit resp. o rekonstrukce stávajících budov nebo hal. Oddíl výroby nábytku by potřeboval masivnější vstupy zahraničních investorů, jakož i širší zahraniční kontakty a užší spolupráci jako celek. V tomto směru je a bude důležitá účast českých společností na veletrzích a výstavách, a to zejména zahraničních. Přínosem pro výrobu nábytku je činnost nábytkářského klastru, který vznikl již v roce 2006 a dnes sdružuje cca 40 organizací z krajů Jihomoravský, Vysočina, Pardubický a Královéhradecký. Nově začal pracovat také klastr „Česká peleta“. Pro perspektivní výrobu oddílu CZ-NACE 31 je důležité rozšiřování obchodních a kooperačních vztahů nejen na vnitřním trhu EU, ale i ve vztahu ke třetím zemím, zejména se zaměřením na tradičního odběratele, kterým je Ruská Federace. Díky zvyšování ekonomické síly tohoto státu a růstu životní úrovně obyvatelstva se naskytují našim vývozcům větší možnosti odbytu. Úspěšný je také vývoz ohýbaného nábytku do USA a lékařských lůžek do celého světa. Oddíl bude muset nadále čelit krizi ve stavebnictví, která má negativní dopad jak na výstavby bytů, tak kancelářských prostor. S tímto faktorem souvisí nižší poptávka po novém nábytku všeho druhu, odkládání výměny nábytku opotřebovaného, ale také nákup tzv. generačního nábytku. Českému nábytkářskému průmyslu také neprospívá politika velkých obchodních řetězců s nabídkou sice levného, ale méně kvalitního nábytku z dovozu.

228

Ostatní zpracovatelský průmysl

21. CZ-NACE 32 – OSTATNÍ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

21.1 Charakteristika oddílu Oddíl CZ-NACE 32 zahrnuje různorodé skupiny, které se navzájem liší používanými vstupními surovinami, technologií výroby a konečnými produkty. Některé skupiny jsou charakteristické vysokou materiálovou náročností, která představuje až 80 % z celkových nákladů, jiné se opírají o vysokou zručnost zaměstnanců. Využití moderních technik a technologií znamená, že výrobky jednotlivých skupin prakticky neobsahují nebezpečné nebo škodlivé látky ohrožující životní prostředí. V souladu s platnou klasifikací ekonomických činností CZ-NACE, která odpovídá mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2, se tento oddíl dělí na následující skupiny: l l l l l l

32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků; 32.2 Výroba hudebních nástrojů; 32.3 Výroba sportovních potřeb; 32.4 Výroba her a hraček; 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb; 32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený.

32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků je specifická výrobou zlatnických a šperkařských předmětů ale také ražením mincí a medailí a dalšího sortimentu. 32.2 Výroba hudebních nástrojů zahrnuje výrobu klávesových a strunných nástrojů, klávesových trubkových varhan, harmonií, výrobu akordeonů, foukacích harmonik, dechových a bicích hudebních nástrojů včetně elektronických, hracích skříní, signálních hudebních nástrojů a příslušenství k nim, ladiček, strun a dílů pro tyto hudební nástroje. 32.3 Výroba sportovních potřeb nabízí široké spektrum výrobků potřebných pro sport, provozovaný v tělocvičnách i v přírodě, jako jsou tělocvičné nářadí, hokejové hole, lyže, vázání, plachetnice, nafukovací míče, tenisové rakety, pálky, rybářské, horolezecké a lovecké potřeby, bazény, brusle (včetně kolečkových), luky. 32.4 Výroba her a hraček zahrnuje výrobu stolních nebo společenských her, hracích skříní, kulečníků, stolů pro kasinové hry a zařízení pro ně, stavebnic a skládaček, tříkolek, hračkových hudebních nástrojů, zboží pro lunaparky, kolových hraček, výrobu panenek a jejich oblečení, výrobu hracích karet, elektronických her, video her, šachů, modelů, elektrických vláčků aj. 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb je vysoce specializovaný obor zabývající se výrobou lékařských lůžek, křesel, příslušenství a dalších nástrojů a potřeb. 32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený se zabývá výrobou bižuterie z obecných kovů, ze skla, ze dřeva, z kůže a z jiných materiálů, výrobou košťat a kartáčů, mechanických smetáků, válečků, stěračů a štětců, knoflíků, patentek, zipů, deštníků, slunečníků, dětských kočárků, školních a kancelářských potřeb (kromě papírových), zapalovačů, zápalek, dýmek a hřebenů. Podíl jednotlivých skupin oddílu CZ-NACE 32 na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) v roce 2013 je uveden v grafu 21.1. Z grafu vyplývá, že největší podíl na tržbách za VVaS má skupina CZ-NACE 32.5 (32,9 %), následuje skupina CZ-NACE 32.4 (30,8 % ) a CZ-NACE 32.9 (17,1 %). Ostatní skupiny s nižším podílem na tržbách jsou však pro zpracovatelský průmysl neméně významné, vzhledem ke specializovanému výrobnímu sortimentu, což platí zejména o výrobě sportovních potřeb a hudebních nástrojů.

229

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 32.1 7,0 %

32.9 17,1 %

32.2 2,4 % 32.3 9,8 %

32.5 32,9 %

32.4 30,8 % 32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků 32.2 Výroba hudebních nástrojů 32.3 Výroba sportovních potřeb 32.4 Výroba her a hraček 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb 32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený



21.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Oddíl CZ-NACE 32 se na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu podílí jen malou měrou (1,33 % v roce 2012). Podíl na účetní přidané hodnotě v roce 2012 činil 2,22 % a podíl na počtu pracovníků 2,87 %. Ve všech jeho skupinách jsou však výrobky důležité, nacházejí široké uplatnění v každodenním životě. Oceňují je jak děti, tak hudebníci, sportovci, ale také lékaři. Světoznámé jsou piaana, hudební nástroje, dětské stavebnice a lékařská polohovatelná lůžka.

21.3 Hlavní ekonomické ukazatele 21.3.1 Cenový vývoj Cenové indexy vykazují v posledních letech při meziročním porovnání stabilní tendenci, což je dáno především silnou konkurencí a vysokou nabídkou daného sortimentu na trhu. Nejvyšší cenový pokles zaznamenala skupina výrobků CZ-CPA 32.4 v roce 2009 (-3,5 % proti roku 2008), jako důsledek ekonomické krize. Jeho skupiny jsou dlouhodobě pod úrovní inflace. Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 až 2012 dokumentuje tabulka 21.1 Tabulka 21.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2012 Průměr od počátku roku

Název Klenoty, bižuterie a příbuzné výrobky Hudební nástroje Sportovní potřeby Hry a hračky Lékařské a dentální nástroje a potřeby Výrobky ZP j. n. Ostatní výrobky ZP Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

230

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

2012

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

106,8 104,5 x 100,2 99,5 104,2

100,0 104,4 x 96,5 103,0 104,9

100,0 101,5 x 99,3 100,7 100,4

100,1 x 101,4 x x x 100,4 101,1 100,2 99,5 102,5 100,8

32

102,1

102,0

100,4

100,8

100,2


21.3.2 Základní produkční charakteristiky Počet podniků v oddíle CZ-NACE 32 ve sledovaném období 2006 - 2012, s výjimkou roku 2008 neustále rostl. V roce 2012 dosáhl 9 081 jednotek, což je o 526 (+ 6,1 %) více než v roce 2011. Nejvyšší počet podniků v oddíle mají skupiny CZ-NACE 32.9 a CZ-NACE 32.1. Přitom jde většinou o malé společnosti a mikrofirmy rodinného charakteru, neboť na konci roku 2012 bylo v rámci tohoto oddílu pouze 228 společností s 20 a více zaměstnanci Tržby za prodej VVaS v oddíle dosáhly v roce 2012 hodnoty 45,2 mld. Kč, což bylo téměř o 2,5 % (tj. 1,1 mld. Kč) více než v roce 2011. Pokles tržeb za tržby VVaS byl zaznamenán jen ve skupině CZ-NACE 32.9 (-7,8 %), zatímco u ostatních skupin tržby naopak narostly . Z vývoje účetní přidané hodnoty lze ve sledovaném období posoudit produkční schopnosti samotného oddílu a jeho jednotlivých skupin. Účetní přidaná hodnota se vyvíjela poměrně stabilně, vyjma roku 2010, kdy vzrostla výrazněji, a to o 4,7 %. Pokles ÚPH byl v roce 2012 zaznamenán jen ve skupině CZ-NACE 32.9, kde to ovšem souvisí s meziročním poklesem tržeb. V oddíle v letech 2006 až 2012 postupně klesá počet zaměstnanců, vyjma let 2008 a 2010, a to v průměru o dvě procenta. Přesto lze modernizační proces spojený s inovací výroby v tomto odvětví považovat za nedostatečný. Příčinou jsou ve většině případů omezené finanční zdroje organizací a nízké výdaje na výzkum a vývoj – v roce 2011 to bylo jen 358 mil. Kč, z toho z podnikatelské sféry 247 mil. Kč. V rámci zvyšování produktivity práce se i nadále počítá s uvolňováním nadbytečných zaměstnanců, pro které bude nezbtyné hledat nové uplatnění. Vývoj počtu podniků, tržeb za prodej VVaS, účetní přidané hodnoty a počtu pracovníků v letech 2006 až 2012 uvádějí tabulky 21.2, 21.3, 21.4, 21.5 a graf 21.2. Tabulka 21.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 32 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1 854 361 432 657 2 168 2 391

1 919 374 456 650 2 164 2 443

1 912 360 476 649 2 176 2 396

1 889 360 502 703 2 212 2 495

2 158 393 530 731 2 260 2 626

2 179 369 511 654 2 158 2 684

2 409 397 532 682 2 207 2 854

7 863

8 006

7 969

8 161

8 698

8 555

9 081



CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

3 425 541 1 630 403 3 573 488 9 423 873 13 067 601 8 639 662

3 570 772 1 492 661 3 419 835 10 250 517 15 020 184 8 924 388

3 089 401 1 164 560 3 301 360 11 520 487 15 060 765 8 964 445

2 797 320 967 002 3 158 989 9 716 174 15 382 493 8 162 928

3 135 675 1 065 452 4 166 236 12 011 719 15 014 280 8 346 152

3 047 636 990 118 3 755 246 13 054 402 14 871 253 8 397 880

3 169 527 1 071 261 4 429 918 13 939 937 14 876 542 7 747 751

39 760 568

42 678 358

43 101 017

40 184 906

43 739 514

44 116 534

45 234 936

mezir. index

107,3

101,0

93,2

108,8

100,9

102,5

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32


231



CZ-NACE

2006

2007

2008

1 581 622 717 714 1 513 174 3 191 997 7 040 128 3 643 705

1 532 668 652 719 1 255 060 2 516 852 6 559 315 3 772 473

1 282 476 512 813 1 173 066 3 407 320 6 335 328 3 711 669

1 091 744 452 718 1 171 170 3 375 913 6 995 631 3 344 211

1 080 254 433 096 1 433 558 3 878 921 7 108 357 3 267 688

1 158 734 459 332 1 330 696 3 706 376 7 256 720 3 259 132

1 236 182 500 144 1 536 555 3 390 692 7 438 347 3 187 242

17 688 341

16 289 087

16 422 671

16 431 387

17 201 874

17 170 989

17 289 163

mezir. index

92,1

100,8

100,1

104,7

99,8

100,7

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32

2009

2010

2011

2012



CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

3 349 2 244 2 916 4 177 11 679 8 549

3 069 1 842 2 857 3 894 11 832 8 694

3 027 1 518 2 670 4 560 12 347 8 566

2 616 1 080 2 283 4 534 12 215 7 625

2 548 936 2 663 5 026 12 301 7 447

2 527 915 2 657 5 418 12 256 7 049

2 418 883 3 010 5 400 12 333 6 408

32 914

32 186

32 688

30 352

30 921

30 821

30 450

mezir. index

97,8

101,6

92,9

101,9

99,7

98,8

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32


%


Tržby za VV a S

105

%

115

101

110

97

105

93

100

89

95

85

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 32

2011

90

2012

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 32

ZP

2010

2011

2012

ZP


110 105 100 95 90 85

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 32

2010

2011

2012

ZP



Vývoj osobních nákladů v letech 2006 - 2012 naznačuje tabulka 21.6. Objem osobních nákladů se ve sledovaném období zvyšoval, s malým poklesem pouze v roce 2009.

232


Tabulka 21.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč)

CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

756 475 592 379 699 890 1 107 614 3 303 519 2 050 070

728 037 503 661 703 844 1 128 742 3 679 238 2 179 115

684 401 438 214 702 372 1 494 743 4 019 466 2 243 278

624 280 371 868 636 844 1 556 846 4 192 726 2 049 101

618 621 310 789 844 708 1 748 013 4 525 574 2 099 415

627 596 317 468 829 921 1 937 566 4 550 538 2 018 051

661 044 303 477 1 002 239 1 968 277 5 028 935 1 882 836

8 509 948

8 922 637

9 582 473

9 431 665

10 147 119

10 281 139

10 846 807

mezir. index

104,8

107,4

98,4

107,6

101,3

105,5

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32


21.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v období 2006 až 2012 prezentuje tabulka 21.7 a grafy 21.3 a 21.4. Nejvyšší propad tohoto ukazatele byl zaznamenán v roce 2007 a to o 5,8 % oproti roku 2006. Od roku 2009 však lze zaznamenat každoroční nepatrný růst, maximálně o 3%. Významný pokles ukazatele zaznamenala skupina CZ-NACE 32.4. Produktivita práce z UPH u oddílu CZ-NACE 32 (567,8 tis. Kč/ zam.) je však značně pod průměrem zpracovatelského průmyslu (731,8 tis.Kč/zam.) a také dynamika růstu v oddíle zůstává i nadále nedostatečná. Tabulka 21.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2006 - 2012 (Kč/zam.)

CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

472 272 319 862 518 987 764 119 602 790 426 219

499 436 354 355 439 369 646 375 554 394 433 933

423 639 337 770 439 290 747 287 513 119 433 323

417 370 419 091 512 999 744 542 572 727 438 612

423 912 462 590 538 288 771 817 577 860 438 815

458 528 502 136 500 787 684 108 592 110 462 365

511 232 566 707 510 543 627 954 603 147 497 404

537 412

506 088

502 410

541 355

556 313

557 113

567 786

mezir. index

94,2

99,3

107,8

102,8

100,1

101,9

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32

2006


Tabulka 21.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč)

CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

825 147 125 335 813 285 2 084 383 3 736 609 1 593 635

804 631 149 058 551 215 1 388 110 2 880 077 1 593 359

598 074 74 599 470 694 1 912 577 2 315 862 1 468 391

467 464 80 850 534 325 1 819 067 2 802 905 1 295 110

461 633 122 308 588 850 2 130 908 2 582 783 1 168 273

531 138 141 864 500 775 1 768 810 2 706 181 1 241 080

575 138 196 667 534 316 1 422 416 2 409 413 1 304 406

9 178 394

7 366 450

6 840 198

6 999 722

7 054 755

6 889 850

6 442 356

mezir. index

80,3

92,9

100,8

97,7

93,5

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32

102,3


Ukazatel hrubého operačního přebytku přibližuje tabulka 21.8. Ve sledovaném období došlo k výraznému poklesu ukazetele v roce 2007 o 19,7 %, v následujícím roce pak o 7,1 %. Po nepatrném nárůstu v dalších dvou letech se v roce 2012 znovu hrubý operační přebytek propadl v roce 2012 o 6,5 %

233



120

%

114

105

108

95

102

85

96

75

90

2006

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 32


115

65

2012

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 32

ZP

2010

2011

2012

ZP



tis. Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

32

32.1

32.2

32.3

2011

32.4

32.5

32.9

2012



21.3.4 Výkonová spotřeba Vývoj ukazatele výkonová spotřeba v letech 2006 - 2012 ukazuje tabulka 21.9. Z té vyplývá, že největší propad ukazatele nastal v roce 2009 (o 9,6 %), v dalších letech však jeho hodnota opět narůstala, z toho nejvyšší nárůst vykázala v roce 2012 skupina CZ-NACE 32.4, naopak k propadu došlo ve skupině CZNACE 32.9. Tabulka 21.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2006 - 2012 (tis. Kč)

CZ-NACE

2006

2007

2008

2 182 887 980 085 2 178 796 6 582 780 6 597 232 5 380 006

2 384 037 849 739 2 237 160 8 144 404 8 888 842 5 542 578

2 145 733 683 949 2 261 687 8 588 962 9 162 883 5 671 647

2 131 258 526 719 2 061 368 6 934 155 8 928 067 5 203 541

2 348 719 637 023 2 805 698 8 661 601 8 477 536 5 453 192

2 294 930 519 151 2 483 119 9 956 104 8 288 844 5 624 605

2 417 499 560 311 2 859 848 11 102 541 8 260 874 4 971 724

23 901 786

28 046 761

28 514 861

25 785 108

28 383 770

29 166 753

30 172 797

mezir. index

117,3

101,7

90,4

110,1

102,8

103,4

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32


234

2009

2010

2011

2012


21.4 Zahraniční obchod 21.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky odvětví v roce 2009 - 2012 je zachycen v tabulce 21.10. Ve sledovaném období dosahovala skupina výrobků CZ-CPA 32 trvale vysoce kladné obchodní saldo, přičemž v roce 2012 to představovalo 27,3 mld. Kč což, je o 7,8 mld. Kč více než v roce 2011. Výrobky na vývoz byly v roce 2012 určeny především pro vnitřní trh zemí EU, přičemž se u exportu výrazně zvýšil podíl skupiny výrobků CZ-CPA 32.4 tj. her a hraček (podíl 52,6 %) a výrobků CZ-CPA 32.5 výroba lékařských a dentálních nástrojů (podíl 24,1 %). Tabulka 9.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 32 v b.c. v letech 2009 - 2012 Vývoz celkem (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

1 344,9 729,1 6 888,9 21 724,6 16 396,5 8 177,2

1 683,3 858,2 7 363,9 32 787,7 16 620,7 7 715,5

1 961,9 884,6 7 735,5 35 626,7 16 700,0 8 363,0

2 297,3 1 034,9 7 080,3 42 918,6 19 740,7 8 576,9

55 261,2

67 029,3

71 271,7

81 648,7

mezir. index

121,3

106,3

114,6

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32


CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2 281,1 515,8 4 023,8 12 535,5 18 248,5 6 964,1

3 033,2 616,6 3 984,2 16 979,9 19 255,3 6 615,8

3 823,4 600,4 4 260,8 17 399,1 18 752,3 6 891,1

4 481,6 654,2 4 089,8 18 288,3 19 675,9 7 118,4

44 568,8

50 485,0

51 727,1

54 308,2

mezir. index

113,3

102,5

105,0

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32

2009

2010

2011

2012

-936,2 213,3 2 865,1 9 189,1 -1 852,0 1 213,1

-1 349,9 241,6 3 379,7 15 807,8 -2 634,6 1 099,7

-1 861,5 284,2 3 474,7 18 227,6 -2 052,3 1 471,9

-2 184,3 380,7 2 990,5 24 630,3 64,8 1 458,5

10 692,4

16 544,3

19 544,6

27 340,5


21.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu naznačuje graf 21.5. Z teritoriálního hlediska směřuje vývoz výrobků oddílu převážně do členských zemí EU, zejména do SRN (29 %), Rakouska (8 %), Slovenska(6 %), do Velké Británie (6 %) a Francie (5 %). Skutečnost, že kategorie ostatních zemí představuje 33 % dokládá, že teritoriální lokalizace výrobků CZ-CPA 32 je poměrně široká. Obdobně je tomu i u dovozu, kde jsou rozhodujícími obchodními partnery ČR především Čína (19 %), SRN (18%), Rakousko a Dánsko (shodně 8 %) a skupina ostatních zemí, jejíž podíl dosáhl 29 %. Výhledově lze předpokládat, že produkci CZ-CPA 32 budeme dodávat nadále především do států EU, což platí hlavně o exportu hudebních nástrojů, které budou navíc směřovat i do USA a Kanady. 235

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2012 V. Británie 6% Slovensko 6% Rakousko 8%

Rusko 5%

Francie 5%

Polsko 4% Itálie 4%

Ostatní 33 % Německo 29 % Dovozní teritoria v roce 2012 Dánsko Rakousko 8 % 8%

USA 6%

Německo 18 %

Maďarsko 5%

Polsko 4% Itálie 3%

Ostatní 29 % Čína 19 %



Vážným problémem produkce CZ CPA 32 je rostoucí podíl dovozu čínského nekvalitního až jednorázově použitelného zboží, které nesplňuje zdravotní a kvalitativní normy EU a bývá občas předmětem zákazu.

21.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Součástí tohoto oddílu je šest navzájem rozdílných výrobních skupin, které vyrábějí výrazně odlišné produkty, a to technicky, technologicky i svým konečným určením v rámci trhu. Jsou vyráběné většinou z kvalitních domácích surovin, včetně těch obnovitelných, s vysoce kvalifikovanými pracovníky, což je základním předpokladem pro další rozvoj oddílu jako celku. Možnostem dalšího růstu v oddílu nebrání ani problémy spojené s ochranou životního prostředí. Pro tento oddíl je trvale aktuální zavádění nejmodernější techniky a technologií, přestože, v některých oborech je ruční práce nenahraditelná, především při výrobě klenotů, bižuterie a hudebních nástrojů. V oddíle budou v příštích letech základem investice do moderních strojů a technologií, v menším rozsahu se bude jednat o výstavbu nových kapacit resp. o stavební rekonstrukce stávajících budov nebo hal. Dalšímu rozvoji výroby by nepochybně velmi pomohl vstup významných zahraničních investorů (např. Lego na Kladně), včetně využití investičních pobídek, jakož i obnova obchodních kontaktů s bývalými partnery z východních států a vztahů s třetími zeměmi. V tomto směru je a bude důležitá aktivní účast našich firem a prezentace jejich výrobků na oborově zaměřených veletrzích a výstavách, zejména v zahraničí. Dalším neméně důležitým trvalým úkolem oddílu CZ-NACE 32 a také legislativy je a bude nutnost úspěšně čelit neustále rostoucímu dovozu levné, avšak nekvalitní a někdy zdravotně závadné, zejména čínské produkce, která masivně utočí nejen na český, ale i na evropský trh. Platí to prakticky o všech výrobkových skupinách v rámci oddílu CZ-NACE 32, především pak o skupinách CZ-NACE 32.2, 32.3 a 32.4

236

Opravy a instalace strojů a zařízení

22. CZ-NACE 33 – OPRAVY A INSTALACE STROJŮ A ZAŘÍZENÍ 22.1 Charakteristika oddílu Oddíl s kódem CZ-NACE 33 vznikl převážně převedením ekonomických činností z Odvětvové klasifikace ekonomických činností OKEČ 29, jež zahrnovala výrobu a opravy strojů a zařízení. Tento oddíl zahrnuje odborné opravy výrobků vyráběných ve zpracovatelském sektoru, prováděné za účelem obnovy funkčnosti strojů, zařízení a jiných výrobků. Obsahuje rovněž provádění všeobecných nebo rutinních údržbářských prací (servisu) výrobků pro zajištění optimálního fungování a také práce zabraňující provozním poruchám těchto výrobků. Jsou zde zahrnuty pouze odborné opravy a údržbářské práce. Významnou část oprav provádějí výrobci strojů, zařízení a jiných výrobků - v tomto případě se činnost výrobních jednotek, podílejících se na těchto opravách a údržbářských pracích, klasifikuje dle principu tvorby přidané hodnoty, který tyto kombinované činnosti často přiřazuje k výrobním činnostem. Obdobné platí pro kombinaci obchodu a oprav. Do tohoto oddílu spadá rovněž odborná instalace strojů. Oddíl CZ-NACE 33 se dělí na následující dvě skupiny: l l

33.1 Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení; 33.2 Instalace průmyslových strojů a zařízení.

33.2 40,4 % 33.1 59,6 %

33.1 Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení 33.2 Instalace průmyslových strojů a zařízení Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Skupina CZ-NACE 33.1 Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení zahrnuje odborné opravy prováděné za účelem obnovy funkčnosti kovodělných výrobků, strojů a zařízení a jiných výrobků. Skupina CZ-NACE 33.2 Instalace průmyslových strojů a zařízení zahrnuje odborné instalace strojů. Oddíl neobsahuje instalace zařízení, která tvoří pevnou součást budovy nebo podobné struktury, např. instalace eskalátorů, elektrického vedení, systémů alarmů nebo klimatizačního zařízení (jsou zařazena ve stavebnictví).

22.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Vývoj ekonomických ukazatelů oddílu do roku 2009 musel být dopočítán, neboť dosud byla tato ekonomická činnost nedílnou součástí jiných oddílů. Avšak dále přímo navazuje na činnost těchto oddílů produkujících opravovaná nebo instalovaná zařízení, resp. je na ní závislá. Na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se CZ-NACE 33 v roce 2012 237


podílí 2,7 % (91 462 524 tis. Kč), což je pomyslným dvanáctým místem z dvacetičtyř oddílů zpracovatelského průmyslu (ZP). Na celkové účetní přidané hodnotě ZP se podílí 4,4 % a počet pracovníků oddílu tvoří 4,1 % celkového počtu pracovníků ZP.



Název

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

2012

Opravy kovod. výr., strojů a zaříz. Instalace prům.strojů a zařízení

33.1 33.2

106,9 107,6

104,2 104,6

101,8 100,7

102,3 101,7

100,8 101,0

Opravy, instalace strojů a zaříz.

33

107,2

104,4

101,3

102,0

100,9


Jak je patrné z tabulky 22.1, indexy obou výrobkových skupin byly v posledních pěti letech (2008 – 2012) bez dramatických výkyvů, avšak zaznamenávají mírný pokles v řádu jednotek procent. Cenový vývoj produkce CZ-CPA 33 je závislý na vývoji a trendech související produkce zpracovatelského průmyslu. Vzhledem ke skutečnosti, že do činnosti oddílu vstupují zpravidla již vyrobené náhradní díly, nezpracovává suroviny a je relativně energeticky nenáročné, bude jeho cenový vývoj méně citlivý (nebo s určitým zpožděním) na skokové změny cen komodit, energií nebo kurzu koruny.

22.3.2 Základní produkční charakteristiky Tabulka 22.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 33 v letech 2006 - 2012 CZ-NACE 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

33.1 33.2

7 000 267

7 178 283

7 237 317

7 240 521

8 405 973

8 795 1 782

10 013 2 837

33

7 267

7 461

7 554

7 761

9 378

10 577

12 850


Rozčlenění podniků oddílu CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů na skupiny CZ-NACE 33.1 Opravy strojů a zařízení a CZ-NACE 33.2 Instalace strojů a zařízení ukazuje na výraznou převahu podniků z 33.1. V letech 2006 až 2009 byl celkový počet podniků přibližně stejný. V letech 2009 došlo k jeho nárůstu. Příčiny mohou být dvě: změna dopočtu na malé podniky ze strany ČSÚ nebo skutečný nárůst počtu podniků. Z hlediska kontroly zcela jasně převažují podniky pod domácí kontrolou. V porovnání podle velikosti výrazně převažují malé podniky, u kterých je vykazován nárůst v roce 2012. Počet velkých se drží od 23 do 32 podniků a středních od 114 do 125. Tabulka 22.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

33.1 33.2

46 946 266 24 951 491

52 035 975 26 940 502

55 656 740 29 301 586

48 779 456 27 651 406

50 377 498 36 184 063

53 240 635 33 340 541

54 467 972 36 994 552

33

71 897 757

78 976 478

84 958 326

76 430 862

86 561 560

86 581 176

91 462 524

mezir. index

109,8

107,6

90,0

113,3

100,0

105,6


238



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

33.1 33.2

16 997 397 8 921 357

19 590 127 10 241 851

21 603 034 11 294 195

19 477 750 11 330 313

21 135 758 10 913 358

21 477 498 11 509 815

21 936 144 12 565 034

33

25 918 754

29 831 978

32 897 229

30 808 063

32 049 116

32 987 313

34 501 178

mezir. index

115,1

110,3

93,6

104,0

102,9

104,6



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

33.1 33.2

31 990 11 777

33 306 12 496

33 102 12 754

30 650 14 527

30 308 13 798

29 331 13 996

29 632 14 460

33

43 767

45 802

45 857

45 177

44 106

43 328

44 092

mezir. index

104,7

100,1

98,5

97,6

98,2

101,8


Pro vývoj základních produkčních charakteristik je u tohoto oddílu charakteristický posun změny dlouhodobého trendu vyvolaný zhoršenou globální ekonomickou situací. Ekonomická krize v letech 2008 až 2009 se projevila v následujících letech. Je to dáno charakterem ekonomické činnosti obou výrobních skupin oddílu, neboť se jedná převážně o stroje a zařízení, jež náleží zpravidla k dodávce investičního celku. Kontrakt byl tudíž uzavřen před započetím krize, výroba probíhala v průběhu let 2008/2009, kdy však investoři redukovali výdaje a neuzavírali další kontrakty. Montáže již vyrobených zařízení se realizovaly v dalších letech. Postupné snižování hodnot některých produkčních charakteristik v letech 2010 a 2011 je tedy v tomto případě opožděným dopadem krize na tento oddíl, který je však vzápětí, již v průběhu 2011/2012, postupně eliminován. %


110

%

105

122

100

114

95

106

90

98

85

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 33

2011

90

2012

Tržby za VV a S

130

2006

ZP

%

2007

2008

2009

CZ-NACE 33

2010

2011

2012

ZP


145 133 121 109 97 85

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 33

2010

2011

2012

ZP



239


Tabulka 22.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2006 - 2012 (tis. Kč) CZ-NACE

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

33.1 33.2

10 635 588 5 686 242

12 309 317 6 358 062

13 799 187 7 202 063

13 145 878 7 825 807

13 433 241 7 398 352

13 650 436 7 408 019

14 106 349 7 971 596

33

16 321 831

18 667 379

21 001 250

20 971 686

20 831 593

21 058 455

22 077 945

mezir. index

114,4

112,5

99,9

99,3

101,1

104,8



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

33.1 33.2

531 339 757 536

588 182 819 641

652 616 885 519

635 485 779 973

697 359 790 930

732 234 822 359

740 287 868 943

33

592 205

651 328

717 395

681 945

726 631

761 347

782 480

mezir. index

110,0

110,1

95,1

106,6

104,8

102,8



2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

33.1 33.2

6 361 809 3 235 115

7 280 810 3 883 789

7 803 847 4 092 133

6 331 872 3 504 506

7 702 517 3 515 005

7 827 062 4 101 796

7 829 794 4 593 439

33

9 596 924

11 164 599

11 895 980

9 836 378

11 217 523

11 928 858

12 423 233

mezir. index

116,3

106,6

82,7

114,0

106,3

104,1




135

%

127

145 130

119

115

111

100

103

85

95

2006

2007

2008

CZ-NACE 33

2009

2010

2011

2012

ZP

70

2006

2007

2008

CZ-NACE 33



240

2009

2010

2011 ZP

2012


tis. Kč/zam.

1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

33

33.1 2011

33.2

2012




2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

33.1 33.2

32 223 220 17 977 865

34 308 798 20 497 056

36 491 060 21 615 790

30 428 926 19 609 469

32 056 920 26 299 391

33 233 488 23 128 844

34 053 522 24 788 799

33

50 201 085

54 805 854

58 106 850

50 038 395

58 356 310

56 362 332

58 842 321

mezir. index

109,2

106,0

86,1

116,6

96,6

104,4


22.4 Shrnutí a perspektivy oddílu Oddíl CZ-NACE 33 má přímé vazby (a také přímou závislost) na oddíly zpracovatelského průmyslu, které se zabývají výrobní činností a zajišťují dodávky strojů, zařízení a dílů pro instalaci, montáže i opravy. Převážně se jedná o oddíly CZ-NACE 25 a CZ-NACE 28. Z praxe je známo, že činnosti definované oddílem CZ-NACE 33 vykonávají – jako další ekonomickou činnost - převážně firmy, jejichž hlavní činností je výroba (hlavně CZ-NACE 25 a CZ-NACE 28), i když vznikla řada subjektů, které se zaměřily na výkup, střední a generální opravy, přestavby a modernizace použitých strojů a zařízení, jež se následně vrací do výrobních provozů, kde jsou opětovně instalovány. Z výše uvedeného vyplývá, že oddíl CZ-NACE 33 má velmi dobré vyhlídky na další rozvoj v náročném konkurenčním prostředí.

241

Odbor ekonomických analýz Říjen 2013 PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2012

Recommend Documents