Odbor ekonomických analýz Prosinec 2011 PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2010

Odbor ekonomických analýz Prosinec 2011

PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2010

Za MPO zpracovaly: Sekce Evropské unie a mezinárodní konkurenceschopnosti, Sekce průmyslu a energetiky, Sekce správní. Externí spolupráce: Ministerstvo zemědělství (MZe), Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Recenzenti: odbor ekonomických analýz Autoři jednotlivých komentářů: Kapitola Zpracovatelský průmysl Kapitola CZ-NACE 10, 11 Kapitola CZ-NACE 13 Kapitola CZ-NACE 14 Kapitola CZ-NACE 15 Kapitola CZ-NACE 16 Kapitola CZ-NACE 17 Kapitola CZ-NACE 18 Kapitola CZ-NACE 19 Kapitola CZ-NACE 20 Kapitola CZ-NACE 21 Kapitola CZ-NACE 22 Kapitola CZ-NACE 23 Kapitola CZ-NACE 24 Kapitola CZ-NACE 25 Kapitola CZ-NACE 26 Kapitola CZ-NACE 27 Kapitola CZ-NACE 28 Kapitola CZ-NACE 29 Kapitola CZ-NACE 30 Kapitola CZ-NACE 31 Kapitola CZ-NACE 32 Kapitola CZ-NACE 33

Ing. Milan Dráždil, MPO Ing. JUDr. Josef Mezera, CSc., ÚZEI; Ing. Václav Lukeš, MZe Ing. Františka Vránová, MPO Ing. Františka Vránová, MPO Ing. Ladislav Balatka, MPO Ing. Petr Filgas, MPO Ing. Petr Filgas, MPO Ing. Petr Filgas, MPO Věra Kratochvílová, MPO Ing. Milan Dráždil, MPO Ing. Milan Dráždil, MPO Ing. Milan Dráždil, MPO Ing. Václav Knor, Ing. Pavel Malinský, Ing. Ladislav Balatka, MPO Ing. Martin Karfus, CSc., Ing. Pavel Lang, MPO Ing. Ladislav Ondřej, MPO Ing. Martina Trkanová, MPO Ing. Martina Trkanová, MPO Ing. Ladislav Ondřej, MPO Ing. Martin Voříšek, MPO Ing. Martin Voříšek, MPO Ing. Petr Filgas, MPO Ing. Petr Filgas, MPO Ing. Ladislav Ondřej, MPO

Metodické vysvětlivky, tabulková a grafická část publikace: Ing. Lucie Gratiasová, MPO, Ing. Ivan Neumaier, MPO Grafická úprava a zlom: Ing. Antonín Havlín, CSc., MPO

Obsah

OBSAH

Seznam použitých zkratek

9

Metodické vysvětlivky

11

I. Zpracovatelský průmysl (sekce C) I.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu I.2 Struktura zpracovatelského průmyslu podle klasifikace CZ-NACE I.3 Hlavní ekonomické ukazatele I.3.1 Cenový vývoj I.3.2 Základní produkční charakteristiky I.3.3 Produktivita práce a osobní náklady I.3.4 Výkonová spotřeba I.4 Ukazatele výzkumu a vývoje I.5 Zahraniční obchod I.5.1 Vývoj zahraničního obchodu I.5.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu I.6 Shrnutí a perspektivy zpracovatelského průmyslu

13 13 14 16 16 17 21 23 24 26 26 27 28

1. CZ-NACE 10 - Výroba potravinářských výrobků; CZ-NACE 11 - Výroba nápojů 1.1 Charakteristika oddílu 1.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 1.3 Hlavní ekonomické ukazatele 1.3.1 Cenový vývoj 1.3.2 Základní produkční charakteristiky 1.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 1.3.4 Výkonová spotřeba 1.4 Zahraniční obchod 1.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 1.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 1.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

31 31 32 33 33 33 36 37 38 38 39 40

2. CZ-NACE 13 - Výroba textilií 2.1 Charakteristika oddílu 2.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 2.3 Hlavní ekonomické ukazatele 2.3.1 Cenový vývoj 2.3.2 Základní produkční charakteristiky 2.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 2.3.4 Výkonová spotřeba 2.4 Zahraniční obchod 2.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 2.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 2.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

43 43 44 44 44 45 47 49 49 49 50 51

3. CZ-NACE 14 - Výroba oděvů 3.1 Charakteristika oddílu 3.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 3.3 Hlavní ekonomické ukazatele 3.3.1 Cenový vývoj 3.3.2 Základní produkční charakteristiky

53 53 53 54 54 54 3

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

3.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 3.3.4 Výkonová spotřeba 3.4 Zahraniční obchod 3.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 3.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 3.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

57 58 59 59 60 61

4. CZ-NACE 15 - Výroba usní a souvisejících výrobků 4.1 Charakteristika oddílu 4.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 4.3 Hlavní ekonomické ukazatele 4.3.1 Cenový vývoj 4.3.2 Základní produkční charakteristiky 4.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 4.3.4 Výkonová spotřeba 4.4 Zahraniční obchod 4.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 4.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 4.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

63 63 64 64 64 64 66 68 68 68 69 70

5. CZ-NACE 16 -Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 5.1 Charakteristika oddílu 5.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 5.3 Hlavní ekonomické ukazatele 5.3.1 Cenový vývoj 5.3.2 Základní produkční charakteristiky 5.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 5.3.4 Výkonová spotřeba 5.4 Zahraniční obchod 5.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 5.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 5.5. Shrnutí a perspektivy oddílu

73 73 73 74 74 74 76 77 78 78 78 79

6. CZ-NACE 17 - Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika oddílu 6.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 6.3 Hlavní ekonomické ukazatele 6.3.1 Cenový vývoj 6.3.2 Základní produkční charakteristiky 6.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 6.3.4 Výkonová spotřeba 6.4 Zahraniční obchod 6.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 6.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 6.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

81 81 81 82 82 82 84 85 86 86 86 87

7. CZ-NACE 18 - Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 7.1 Charakteristika oddílu 7.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 7.3 Hlavní ekonomické ukazatele 7.3.1 Cenový vývoj 7.3.2 Základní produkční charakteristiky 7.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 7.3.4 Výkonová spotřeba 7.4 Zahraniční obchod 7.4.1 Vývoj zahraničního obchodu

89 89 89 90 90 90 92 93 94 94

4

Obsah

7.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 7.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

94 95

8. CZ-NACE 19 - Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 8.1 Charakteristika ododdílu 8.2 Pozice odddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 8.3 Hlavní ekonomické ukazatele 8.3.1 Cenový vývoj 8.3.2 Základní produkční charakteristiky 8.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 8.3.4 Výkonová spotřeba 8.4 Zahraniční obchod 8.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 8.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 8.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

97 97 97 98 98 98 100 101 101 101 102 103

9. CZ-NACE 20 - Výroba chemických látek a chemických přípravků 9.1 Charakteristika oddílu 9.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 9.3 Hlavní ekonomické ukazatele 9.3.1 Cenový vývoj 9.3.2 Základní produkční charakteristiky 9.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 9.3.4 Výkonová spotřeba 9.4 Zahraniční obchod 9.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 9.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 9.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

105 105 106 106 106 107 109 110 111 111 111 112

10. CZ-NACE 21 - Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 10.1 Charakteristika oddílu 10.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 10.3 Hlavní ekonomické ukazatele 10.3.1 Cenový vývoj 10.3.2 Základní produkční charakteristiky 10.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 10.3.4 Výkonová spotřeba 10.4 Zahraniční obchod 10.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 10.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 10.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

115 115 115 116 116 116 118 119 120 120 120 121

11. CZ-NACE 22 - Výroba pryžových a plastových výrobků 11.1 Charakteristika oddílu 11.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 11.3 Hlavní ekonomické ukazatele 11.3.1. Cenový vývoj 11.3.2. Základní produkční charakteristiky 11.3.3. Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 11.3.4 Výkonová spotřeba 11.4 Zahraniční obchod 11.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 11.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 11.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

123 123 123 124 124 124 126 127 128 128 128 129

12. CZ-NACE 23 - Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 12.1 Charakteristika oddílu

131 131 5


12.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 12.3 Hlavní ekonomické ukazatele 12.3.1 Cenový vývoj 12.3.2 Základní produkční charakteristiky 12.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 12.3.4 Výkonová spotřeba 12.4 Zahraniční obchod 12.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 12.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 12.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

132 133 133 133 137 139 139 139 140 141

13. CZ-NACE 24 - Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 13.1 Charakteristika oddílu 13.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 13.3 Hlavní ekonomické ukazatele 13.3.1 Cenový vývoj 13.3.2 Základní produkční charakteristiky 13.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 13.3.4 Výkonová spotřeba 13.4 Zahraniční obchod 13.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 13.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 13.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

145 145 146 146 147 147 149 151 151 152 153 154

14. CZ-NACE 25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 14.1 Charakteristika oddílu 14.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 14.3 Hlavní ekonomické ukazatele 14.3.1 Cenový vývoj 14.3.2 Základní produkční charakteristiky 14.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 14.3.4 Výkonová spotřeba 14.4 Zahraniční obchod 14.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 14.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 14.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

157 157 158 159 159 159 161 163 163 163 164 165

15. CZ-NACE 26 - Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 15.1 Charakteristika oddílu 15.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 15.3 Hlavní ekonomické ukazatele 15.3.1 Cenový vývoj 15.3.2 Základní produkční charakteristiky 15.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 15.3.4 Výkonová spotřeba 15.4 Zahraniční obchod 14.5.1 Vývoj zahraničního obchodu 14.5.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 15.5. Shrnutí a perspektivy oddílu

167 167 168 169 169 169 172 174 174 174 175 176

16. CZ-NACE 27 -Výroba elektrických zařízení 16.1 Charakteristika oddílu 16.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 16.3 Hlavní ekonomické ukazatele 16.3.1 Cenový vývoj 16.3.2 Základní produkční charakteristiky 16.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek

179 179 180 180 180 180 183

6

Obsah

15.6.4 Výkonová spotřeba 16.4 Zahranični obchod 16.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 16.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 16.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

185 185 185 186 187

17. CZ-NACE 28 - Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 17.1 Charakteristika oddílu 17.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 17.3 Hlavní ekonomické ukazatele 17.3.1 Cenový vývoj 17.3.2 Základní produkční charakteristiky 17.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 17.3.4 Výkonová spotřeba 17.4 Zahraniční obchod 17.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 17.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 17.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

189 189 190 190 190 190 192 194 194 194 194 195

18. CZ-NACE 29 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 18.1 Charakteristika oddílu 18.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 18.3 Hlavní ekonomické ukazatele 18.3.1 Cenový vývoj 18.3.2 Základní produkční charakteristiky 18.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 18.3.4 Výkonová spotřeba 18.4 Zahraniční obchod 18.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 18.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 18.5 Významné události, výroba a registrace vozidel, legislativa 18.6 Shrnutí a perspektivy oddílu

197 197 199 199 199 199 202 203 203 204 204 205 210

19. CZ-NACE 30 - Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 19.1 Charakteristika oddílu 19.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 19.3 Hlavní ekonomické ukazatele 19.3.1 Cenový vývoj 19.3.2 Základní produkční charakteristiky 19.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 19.3.4 Výkonová spotřeba 19.4 Zahraniční obchod 19.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 19.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 19.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

213 213 214 214 214 215 217 218 219 219 219 220

20. CZ-NACE 31 - Výroba nábytku 20.1 Charakteristika oddílu 20.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 20.3 Hlavní ekonomické ukazatele 20.3.1 Cenový vývoj 20.3.2 Základní produkční charakteristiky 20.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 20.3.4 Výkonová spotřeba 20.4 Zahraniční obchod 20.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 20.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu

225 225 225 225 226 227 228 228 229 229 229 7


19.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

230

21. CZ - NACE 32 - Ostatní zpracovatelský průmysl 21.1 Charakteristika oddílu 21.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 21.3 Hlavní ekonomické ukazatele 21.3.1 Cenový vývoj 21.3.2 Základní produkční charakteristiky 21.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 21.3.4 Výkonová spotřeba 21.4 Zahraniční obchod 21.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 21.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 21.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

233 233 234 234 234 235 237 238 239 239 239 240

22. CZ-NACE 33 - Opravy a instalace strojů a zařízení 22.1 Charakteristika oddílu 22.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 22.3 Hlavní ekonomické ukazatele 22.3.1 Cenový vývoj 22.3.2 Základní produkční charakteristiky 22.3.3. Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 22.3.4 Výkonová spotřeba 22.4. Shrnutí a perspektivy oddílu

241 241 241 242 242 242 244 245 245

8

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

b.c. BAT BREF

CEFIC CLP CPIV CZ-CPA CZ-NACE ČMZRB ČSÚ EAFRD EIA

EK ES EU FSC HCCP HDP HI-TECH HS CHOP IPPC j.n. KLASA

MPO MSP MZe OECD OKEČ

běžné ceny (Best Available Techniques) - dosažení nejlepších dostupných technik při provozu velkých průmyslových a zemědělských zařízení; jeden z nejvýznamnějších nástrojů v ochraně životního prostředí (Best Available Techniques Reference Documents) - dokumenty, které souhrnně uvádí informace o evropských nejlepších dostupných technikách. Jsou zpracovávány pro jednotlivá průmyslová odvětví a obsahují údaje o průmyslových procesech, používaných technikách, emisních limitech používaných v členských zemích EU, prioritních materiálových tocích a monitoringu. Evropská rada chemického průmyslu Klasifikace, označování a balení látek a směsí - účelem CLP je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a volný pohyb chemických látek, směsí a některých specifických předmětů. Evropská organizace sklářských průmyslů Klasifikace produkce (výrobková klasifikace) Klasifikace ekonomických činností – nahrazuje Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností; zavedená s účinností 1. ledna 2008 (data podle této klasifikace jsou zveřejňována od roku 2009) Českomoravská záruční a rozvojová banka Český statistický úřad Evropský zemědělský fond proces posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí - je založen na systematickém zkoumání a posuzování jejich možného působení na životní prostředí. Smyslem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů a koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí. Evropská komise Evropské společenství Evropská unie certifikační systém, který vznikl v r. 1993 z iniciativy zástupců mezinárodních ekologických organizací Analýza rizik a kritické kontrolní body Hrubý domácí produkt technicky vysoce náročné výrobky Harmonizovaný systém - je široce používaná mezinárodní klasifikace zboží Chráněné označení původu Integrovaná prevence a omezování znečištění jinde neuvedené Národní značka kvality KLASA slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identif ikaci typických regionálních produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována (od roku 2003) ministrem zemědělství na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání odebráno. Požadovanou kvalitu a složení výrobků mj. posuzuje a po jejím udělení kontroluje Státní zemědělská a inspekce. Značku spravuje od počátku roku 2004 Oddělení marketingu SZIF. Ministerstvo průmyslu a obchodu malé a střední podnikání Ministerstvo zemědělství Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Odvětvová klasifikace ekonomických činností 9


ON OPPP OPPI p.b. PEFC PRV REACH SEA SEVESO SNS SZIF UPH VV a S WTO ZP

10

osobní náklady Operační program podpory podnikání Operační program podnikání a inovace procentní bod Program pro vzájemné uznávání certifikačních systémů - celosvětově nejrozšířenějším systémem certifikace lesů, který v současnosti zastřešuje 35 členských států a 24 národních systémů na pěti kontinentech. Plán rozvoje venkova ČR pro období 2007-2013 registrace, evaluace a autorizace chemických látek - je zkratka pro chemickou politiku Evropské unie. REACH vstoupil v platnost 1. června 2007 a týká se látek vyráběných v EU nebo do ní dovážených v množství větším než 1 tuna ročně proces strategie posuzování vlivů na životní prostředí Směrnice o řízení nebezpečí závažných havárií (při nichž jsou přítomny nebezpečné látky) Společenství nezávislých států Státní zemědělský intervenční fond účetní přidaná hodnota vlastní výrobky a služby Světová obchodní organizace zpracovatelský průmysl

METODICKÉ VYSVĚTLIVKY

Produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu za období 2005 až 2010, uváděné v této publikaci, zahrnují výsledky ekonomické činnosti podnikatelských subjektů, zařazených Českým statistickým úřadem (ČSÚ) dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE do sekce C - Zpracovatelský průmysl, oddíl 10 až 33. Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE nahrazuje již třetí rok Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ), která vycházela z mezinárodního standardu NACE Rev. 1.1. Tento mezinárodní standard byl zásadním způsobem zrevidován a s účinností od 1. ledna 2008 byl pod označením NACE Rev. 2. vydán standard nový. V návaznosti na tuto změnu byla vytvořena klasifikace CZ-NACE. Struktura a kódování CZ-NACE    

první úroveň, sekce, je označena alfabetickým kódem, druhá úroveň, oddíly, je označena dvojmístným číselným kódem, třetí úroveň, skupiny, je označena trojmístným číselným kódem, čtvrtá úroveň, třídy, je označena čtyřmístným číselným kódem.

Podobně jako u klasifikace činností došlo ke změně i u klasifikace výrobků, kdy Standardní klasifikace produkce (SKP) byla nahrazena klasifikací CZ-CPA. Český statistický úřad si vymezuje právo, aby data zveřejněná v této publikaci za rok 2009 byla považována za předběžná, a to až do uzavření statistických šetření za rok 2010. Základním datovým zdrojem pro zpracování publikace jsou jak roční statistické výkazy P5-01 (vyplňují fyzické a právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku), tak roční statistické výkazy P4-01 (vyplňují fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku). Jedná se tedy o spojení dvou statistických šetření, na jejichž základě vznikla časová řada vybraných produkčních ukazatelů za roky 2005 až 2009. Veškeré údaje za uvedené období vycházejí z dat přebíraných od ČSÚ. K výpočtu údajů za rok 2010 je využito aktuálnější čtvrtletní statistické šetření z výkazu P3-04 (subjekty zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku) a z výkazu P6-04 (vybrané subjekty, zapsané v obchodním rejstříku). Výsledná data jsou pak kombinací čtvrtletních a ročních výkazů (P3-04 a P5-01) a jsou v publikaci uváděna jako vlastní odhad Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Tato data budou nahrazena v dalším vydání Panoramy daty z ročního šetření ČSÚ po jeho zpracování. Pro výpočet produkčních a poměrových ukazatelů zpracovatelského průmyslu byla použita metodika harmonizovaná v maximální míře s definicemi, obsahovým vymezením pojmů a výpočty používanými ČSÚ. Zdrojem informací o zahraničním obchodu jsou data získávaná celními orgány. Sběr a prvotní kontrolu dat zajišťuje Generální ředitelství cel, jejich další zpracování a kontrolu provádí od 1. 1. 2004 Český statistický úřad. Vstupem do EU se podstatně změnil způsob vykazování údajů pro statistiku zahraničního obchodu, metodika jejího provádění i zpracování výsledků. Statistika zahraničního obchodu nyní vzniká spojováním dat ze dvou systémů (Intrastat a Extrastat). Údaje o přijetí nebo odeslání zboží, které je předmětem obchodu s členskými státy Společenství, předávají zpravodajské jednotky na výkazu pro Intrastat. Obchod realizovaný s třetími zeměmi podléhá nadále klasickému celnímu řízení. Údaje o dováženém a vyváženém zboží jsou uváděny v celním prohlášení (Jednotný správní doklad) a jsou zdrojem údajů za Extrastat. Do Intrastatu se nezahrnují obchodní operace realizované osobami, které nejsou zaregistrované k DPH. Povinnost vykazovat nemají ani zpravodajské jednotky, které nedosáhnou hodnotu prahů pro vykazování (do r. 2008 pro dovoz 4 mil. Kč a pro vývoz 2 mil. Kč, od r. 2009 shodně pro dovoz i vývoz 8 mil. Kč), avšak jimi vykazovaný obchod se do statistiky zahrnuje pomocí matematicko-statistických dopočtů. Popis použitých ukazatelů: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) představují tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům. 11


Celkový počet zaměstnanců zahrnuje zaměstnance, kteří jsou kvantifikovaní průměrným evidenčním počtem zaměstnanců (přepočteným na plný pracovní úvazek). Osobní náklady (v b.c.) zahrnují veškeré požitky zaměstnanců i osob pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o činnosti, včetně nákladů na zákonné i ostatní sociální pojištění. Účetní přidaná hodnota (v b.c). je rozdílem mezi výkony vč. obchodní marže a výkonovou spotřebou. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) je definována jako poměr účetní přidané hodnoty a celkového počtu zaměstnaných osob (přepočteného). Výkonová spotřeba je součtem nákladů vynaložených na spotřebované nákupy (materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek) a na nákup služeb. Hrubý operační přebytek (v b.c.) vyjadřuje, kolik zůstane společnosti z přidané hodnoty, po zaplacení osobních nákladů, na pokrytí dalších nákladů a tvorbu zisku. Index cen průmyslových výrobců – meziroční změna ročního průměru v časové řadě tří let. Vývoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v CZ-CPA 10 - 32 odeslaného do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničnímu odběrateli vč. přímých obchodních nákladů, které vznikají v souvislosti s dopravou odesílaného/ vyváženého zboží po území ČR. Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v CZ-CPA 10 - 32, přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničním dodavatelem vč. přímých obchodních nákladů spojených s dopravou přijímaného/dováženého zboží mimo území ČR. Saldo (CZ-CPA) je dáno rozdílem mezi vývozem a dovozem.

Produkční charakteristiky: údaje k 17. 8. 2010 Zahraniční obchod: údaje k 21. 4. 2010

12

Zpracovatelský průmysl

I. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL (SEKCE C)

I.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl (ZP) patří v České republice k rozhodujícím zdrojům tvorby hrubého domácího produktu. V roce 2010 činil podíl ZP na hrubé přidané hodnotě (HPH) 23,3 % v běžných cenách (po korekci ČSÚ ze začátku října 2011) a byl tak o 0,6 procentního bodu vyšší než v roce 2009. Podíl ZP na celkových tržbách průmyslu se díky ekonomickému oživení meziročně zvýšil o 2 p.b. na 89,6 %, zároveň o stejný podíl klesl v energetice (na 7,5 %), zatímco podíl v těžbě a dobývání stagnoval na předchozí úrovni (2,9 %). Do těchto strukturálních změn se významnou měrou promítla zvýšená domácí i zahraniční poptávka, přičemž podíly stouply hlavně v exportně orientovaných oddílů, zejména ve výrobě motorových vozidel (CZ-NACE 29) a ve výrobě počítačů (CZ-NACE 26). Tržby ZP, po jejich výrazném propadu v roce 2009 o více než 16 %, v roce 2010 výrazně vzrostly (o 17,1 %) na 3 206,4 mld. Kč, avšak za dosud rekordním rokem 2007 (3 317,9 mld. Kč) zaostaly o 3,4 p.b. Vedoucí postavení v rámci ZP si na tržbách za prodej VV a S v roce 2010, stejně jako v předchozích letech, udržela výroba motorových vozidel s podílem 20,4 %. Podíl žádného z dalších zpracovatelských oddílů však již nepřekročil 10% hranici, přičemž nejvíce se jí přiblížila Výroba počítačů, elektronických a optických zařízení CZ-NACE 26 (podíl 8,9 %), Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených CZ-NACE 28 (podíl 8 %) a Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení CZ-NACE 25 (podíl 7,3 %). Na opačném konci žebříčku v roce 2010 figurovaly oddíly, které patří dlouhodobě k oddílům útlumovým: Výroba usní a souvisejících výrobků CZ-NACE 15 (podíl 0,1 %) a Výroba oděvů CZ-NACE 14 (podíl 0,3 %). V roce 2010 tržby za prodej vlastních výrobků a služeb vzrostly oproti předešlému roku v šestnácti ze třiadvaceti sledovaných oddílů ZP. Nejvyšší meziroční růst vykázaly tyto oddíly: Opravy a instalace strojů a zařízení CZ-NACE 33 (+119,5 %), Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů CZ-NACE 19 (+38,8 %), Výroba elektrických zařízení CZ-NACE 27 (+37,4 %) a Výroba chemických látek a chemických přípravků CZ-NACE 20 (+33,4 %). Přes ekonomické oživení klesly meziročně tržby sedmi oddílů zpracovatelského průmyslu, přičemž velký pokles zaznamenaly: Výroba oděvů CZ-NACE 14 (-22,6 %), Výroba nábytku CZ-NACE 31 (-11,9 %) a Výroba usní a souvisejících výrobků CZ-NACE 15 (-8,4 %). Oddílem s nejvyšším podílem na tržbách je Výroba motorových vozidel CZ-NACE 29, který vykázal velmi solidní meziroční nárůst (+19,4 %). Nejvyšší podíl na vytvořené účetní přidané hodnotě (ÚPH) si dlouhodobě udržuje oddíl Výroba motorových vozidel CZ-NACE 29 (17,1 %, v roce 2009 to bylo 15,1 %). Hranici 10 % ještě překročila Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků CZ-NACE 25 (10,3 %) a nejvíce se jí přiblížila Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených CZ-NACE 28 (9,6 %). Přes příznivý hospodářský vývoj i nadále pokračoval pokles počtu zaměstnaných osob ve ZP. V porovnání s rokem 2009 poklesl o 1,4 % na 1 051 776 osob a byl tak o 14,1 % nižší (173 086 osob), než v dosud rekordním roce 2007, kdy v ZP pracovalo celkem 1 224 862 lidí. Pouze ve čtyřech oddílech se tento ukazatel meziročně zvýšil, z toho nejvíce u oddílu Opravy a instalace strojů a zařízení CZ-NACE 33 (+25 705 osob, tj. nárůst o 57 %), ve Výrobě motorových vozidel CZ-NACE 29 (+5 339 osob) a ve Výrobě elektrických zařízení CZ-NACE 27 (+1 262 osob). Naopak největší pokles počtu zaměstnaných osob vykázaly v roce 2010 oddíly: Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených CZ-NACE 28 (-8 400 osob), Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků CZ-NACE 23 (-5 052 osob) a Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení CZ-NACE 25 (-4736 osob). Tento pokles většinou souvisel s rušením některých podnikatelských subjektů (například ve sklářském průmyslu). Hospodářské oživení se příznivě promítlo i do obchodní výměny, která v porovnání s rokem 2009 výrazně vzrostla. Kladné saldo ZP dosáhlo v roce 2010 rekordního objemu 237,8 mld. Kč a oproti předchozímu roku vzrostlo o 13,7 mld. Kč. Obrat (vývoz + dovoz) ve sledovaném období dosáhl hodnoty 4 462 mld. Kč a v porovnání s rokem 2009 se zvýšil o 721,5 mld. Kč (+19,3 %), přičemž vývoz stoupl o 18,5 % (+367,6 mld. Kč) a dovoz o 20,1 % (+353,9 mld. Kč). Oživení české ekonomiky a také samotného zpracovatelského průmyslu způsobil, že příliv přímých 13


zahraničních investic (PZI) v roce 2010 vzrostl oproti předcházejícímu roku na více než dvojnásobek a do země přiteklo 129,5 mld. Kč. Největší položku PZI představovaly reinvestované zisky (82,6 mld. Kč), naopak výrazně méně bylo investováno do základního kapitálu (27,8 mld. Kč), zatímco do ostatního kapitálu, do něhož spadají přijaté a poskytnuté úvěry, to bylo 19,2 mld. Kč. Rozhodujícím investorem bylo, stejně jako v roce 2009, Rakousko (investice za 28,3 mld. Kč), před Polskem (26,5 mld. Kč) a Nizozemskem (21,7 mld. Kč). Dominantní podíl na PZI měly reinvestované zisky, kde nejvíce investic směřovalo do služeb a výzkumu a výrazný příliv zaznamenal i zpracovatelský průmysl (26,5 mld. Kč). Podle údajů agentury Czechinvest se čtyři investoři z pěti zaměřili na výzkum a vývoj nebo strategické služby a jen každá pátá investice směřovala do výroby, přitom ještě v roce 2007 výrobní projekty dominovaly. Lze tedy konstatovat, že z hlediska konkurenceschopnosti se struktura PZI v ČR vyvíjí v posledních letech příznivě. Objem PZI směřujících z ČR do zahraničí činil v roce 2010 celkem 32,5 mld. Kč, přičemž rozhodující objem směřoval ve formě ostatního kapitálu do Nizozemska ( 87 % z celkové částky). Z hlediska oddílové struktury zpracovatelského průmyslu investovaly naše společnosti nejvíce do oddílů výroby atrozvodu elektřiny, plynu a tepla (21,8 mld. Kč). Zpracovatelský průmysl ČR se v posledních letech díky relativně příznivému hospodářskému klimatu rozvíjel dynamicky, což lze doložit jak na dlouhodobém růstu jeho tržeb, tak jeho obchodní výměny. Zlom v příznivém vývoji nastal v roce 2008, kdy se ve druhé polovině roku začaly projevovat první symptomy ekonomické recese, kdy tržby ve ZP oproti 2007 poklesly o 1,4 %, účetní přidaná hodnota o 4,7 % při mírném snížení počtu zaměstnaných osob. Výrazný propad nastal v následujícím roce 2009, kdy tržby meziročně klesly o 16,3 %, účetní přidaná hodnota o 14 % a počet zaměstnaných osob se snížil rovněž podstatně a to o 12,7 %. Podobný vývoj byl zaznamenán i v drtivé většině členských zemí EU, přičemž podle Eurostatu v roce 2009 v Evropské unii klesla průmyslová výroba meziročně o téměř 14 % (v ČR o 13,4 %). V roce 2010 se ve vývoji zpracovatelského průmyslu projevily výrazné známky oživení, přičemž ČR profitovala zejména z obnovy ekonomického růstu v Evropské unii a z čilého mezinárodního obchodu. To mělo zásadní dopad na domácí ekonomiku, kde podstatné zlepšení přineslo růst tržeb ve ZP oproti roku 2009 o více než 17 %, nárůst objemu účetní přidané hodnoty o 9,2 %, to vše při poklesu zaměstnaných osob o 1,4 %. Tento trend se pozitivně promítl do ukazatele produktivity práce z ÚPH, který meziročně stoupl o téměř 11 % a do hrubého operačního přebytku (v b.c.), který se zvýšil o více než 17 %. Výrazně narostla rovněž obchodní výměna, kde obrat zahraničního obchodu ZP (vývoz + dovoz) stoupl proti roku 2009 o 19,3 %. Obecně lze konstatovat, že ČR se s následky krize dokázala vyrovnat poměrně rychle a klíčovou roli zde sehrál právě zpracovatelský průmysl, jako významný zaměstnavatel a plátce daní. Ukázalo se totiž, že recesi nejrychleji překonaly ty evropské a mimoevropské země, pro něž je typický vysoký podíl průmyslu na tvorbě HDP, mezi něž se řadí i Česko. Také v prvním pololetí roku 2011 v zásadě pokračoval příznivý vývoj z předchozího roku. Z údajů ČSÚ, které jsou k dispozici za organizace s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v 1. pololetí 2011 se meziročně zvýšily o 13 %, tržby z přímého vývozu stouply o necelých 19 %, počet pracovníků vzrostl o necelá 4 %, ukazatel produktivity (měsíční tržby na zaměstnance v b.c.) se zvýšily o necelých 9 %. Dynamický růst ZP táhnou stejně jako v uplynulém roce hlavně klíčové oddíly v čele s výrobou motorových vozidel (nárůst tržeb o 18,3 %), výrobou strojů a zařízení (+16,6 %), zatímco poměrně značný propad tržeb vykazuje výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (–11,8 %). Ve zbytku roku lze očekávat zpomalení, což potvrzují i zářijové odhady Evropské komise (nárůst HDP o 1,7 %) a rovněž slábne optimismus v hodnocení vývoje ve 2. pololetí, kdy podniky více vnímají rizika ve vývoji zakázek a snižují svá očekávání ohledně nových investic, zaměstnanosti a růstu mezd. Přesto lze usuzovat, že meziroční růst tržeb ve ZP ČR dosáhne kolem 8 – 10 % a dostane se tak zhruba na úroveň před nástupem recese.

I.2 Struktura zpracovatelského průmyslu podle klasifikace NACE-CZ V souladu s revidovanou klasifikací ekonomických činností CZ-NACE, podle které se statistické výsledky zveřejňují od roku 2009, se sekce C dělí na celkem 24 oddílů, což je patrné z tabulky I.1. Podíl 14


jednotlivých oddílů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb je uveden v grafu I.1, přičemž oddíl 12 Výroba tabákových výrobků není uveden v důsledku ochrany důvěrných dat. Tabulka I.1 Zpracovatelský průmysl podle oddílů CZ-NACE 2 místa SEKCE C - ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Oddíl

Název

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových a slaměných výrobků, kromě nábytku Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení

Pozn: Oddíl CZ-NACE 12 není do dalšího hodnocení průmyslových a finančních ukazatelů zpracovatelského průmyslu zařazen s ohledem na ochranu důvěrných dat.

20,4

22 % 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2

8,9 7,3

7,0

6,0

5,6

4,7 1,7 1,2

2,6 0,3 0,1

5,2

3,5

3,4 1,7 1,2

8,0 6,6

0,9

1,5

0,9 1,3

0 10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 oddíly zpracovatelského průmyslu Pozn.: údaje na bázi běžných cen Pramen: rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ

Graf I.1Podíly jednotlivých oddílů ZP na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2010

Jak je patrné z grafu I.1 nejvyšší podíl na tržbách ZP připadl v roce 2010, stejně jako v roce předchozím, na oddíl CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel a to 20,4 %. Tento oddíl má v ZP jasnou dominanci. Podíly na tržbách dalších zpracovatelských oddílů nepřekračují deset procent, přičemž další příčky patřily oddílům CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (podíl 8,9 %), CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (podíl 8 %), CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě str ojů a zařízení (7,3 %) a CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků (podíl 7 %). Naopak nejnižší podíl na tržbách v roce 2010 vykazují stagnující 15


nebo útlumové oddíly: CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků, tedy kožedělný průmysl (podíl 0,1 %) a CZ-NACE 14 Výroba oděvů (podíl 0,3 %). Příznivý vývoj v ZP ČR lze konečně dokumentovat i na výsledcích 17. ročníku TOP 100 nejvýznamnějších firem české ekonomiky 2010. V hodnocení podle tržeb se na první místo po roce vrátila Škoda auto, a.s. (tržby v objemu 220 mld. Kč, tj. nárůst o 17,1 %), která vystřídala ČEZ (tržby 198,8 mld. Kč nárůst o 1,2 %), hranici 100 miliard korun ještě překonaly dvě společnosti: RWE Transgas, a.s. (tržby 118,3 mld. Kč - nárůst o 15,8 %) a Foxconn CZ, s.r.o. (tržby 110,2 mld. Kč - nárůst o 30,9 %). Tržby první desítky nejvýznamnějších podniků loni vzrostly o 12 %, přičemž čtyři z nich jsou z oddílů ZP, dva z oblasti energetiky. V žebříčku vývozců v roce 2010 dominovala Škoda Auto, a.s. (198 mil. Kč), před společností Foxconn CZ, s.r.o. (110,1 mld. Kč) a RWE Transgas, a.s. (68,5 mld. Kč). V první desítce se ze zpracovatelských podniků ještě umístily např. Agrofert holding, a.s. (45,9 mld. Kč) automobilka Toyota Peugeot Citroen Automobile Czech, a.s.. (44,7 mld. Kč), Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o. (41 mld. Kč) a UNIPETROL, a.s. (31,7 mld. Kč). V žebříčku podle vytvořené přidané hodnoty je jasným lídrem ČEZ, a.s. (127,5 mld. Kč), před Škoda Auto, a.s. (71,6 mld. Kč) a a.s. České dráhy (21,9 mld. Kč). Ze zpracovatelských firem figurují v první desítce Agrofert Holding, a.s. (18,4 mld. Kč) a Siemens Group ČR (9,1 mld. Kč). V TOP 100 podle počtu zaměstnanců patří první místo s.p. Česká pošta (35 903 osob) a hned za ní na místě druhém až čtvrtém se nacházejí ČEZ, a.s. (32 627 osob), Škoda Auto, a.s. (24 711 osob) a Agrofert Holding, a.s. (24 224 osob) a na osmé příčce Siemens Group ČR (10 708 osob). V žebříčku největších firem regionu střední a východní Evropy, podle výše tržeb v miliardách eur za rok 2010, jsou v první desítce dva naši zástupci a to na třetím místě Škoda Auto, a.s. (8,7 mld. EUR) a na pátém ČEZ, a.s. (7,86 mld. EUR). První dvě příčky patří velkým chemických společnostem a to PKN Orlen Polsko (tržby 20,9 mld. EUR) , jehož součástí je i Unipetrol a.s. a MOL Maďarsko (tržby 15,53 mld. EUR). Tržby v roce 2010 rostly nejvíce průmyslovým firmám v Moravskoslezském kraji (+26,8 %), druhým nejúspěšnějším byl v tomto směru Pardubický kraj (+21 %) a na třetím místě Ústecký kraj (+18,8 %). Naopak ve třech krajích, v Olomouckém, v Jihočeském a v Praze, tržby meziročně poklesly. Jinak se regionální struktura ZP v posledních letech mění jen minimálně. Nejvyšší podíl na tržbách a přidané hodno tě si dlouhodobě drží Středočeský kraj před dalšími regiony s vyspělým průmyslem (Moravskoslezský, Ústecký a hlavní město Praha). Závěr žebříčku tvoří kraje s nejnižší populací a méně rozvinutým průmyslem (Karlovarský, Západočeský, Vysočina a Jihočeský).

I.3 Hlavní ekonomické ukazatele I.3.1 Cenový vývoj Rozhodující roli ve vývoji cen průmyslových výrobců v roce 2010 sehrály nákladové faktory, především drahá ropa, jejíž cena v závěru roku překročila 90 USD za barel. Přenos cen průmyslových výrobců do spotřebitelských cen však byl v podmínkách vlažné spotřebitelské poptávky jen omezený. Ceny průmyslových výrobců rostly celoročně prakticky ve všech státech EU-27, v tuzemsku však bylo toto tempo, pod úrovní EU, tj. nižžší o 2,3 p.b. a oproti eurozoně bylo nižší o 1,7 p.b. Tabulka I.2 - Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 – 2010 Název

Výrobky zpracovatelského průmyslu Pozn: stejné období předchozího roku = 100 Pramen: ČSÚ

16

průměr od počátku roku

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

C

103,2

94,4

101,5

Zpracovatelský průmysl Tržby za VV a S

Účetní přidaná hodnota

Zaměstnanci

Výroba potravin Výroba nápojů Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní Zpracování dřeva Výroba papíru Tisk a rozmn. nahraných nosičů Výroba chemických látek Výroba farmaceutických výrobků Výroba pryžových a plast. výr. Výroba minerálních výrobků Výroba kovů, hutní zpracování Výroba kovových konstrukcí Výroba počítačů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů Výroba motorových vozidel Výroba ost. dopravních prostř. Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů 0

5

10

15 0

%

5

10 %

15

20 0

5

10

15

%

Pozn: údaje na bázi běžných cen Pramen: rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ

Graf I.2 Porovnání základních produkčních charakteristik jednotlivých oddílů ZP v roce 2010

I.3.2 Základní produkční charakteristiky Z tabulky I.3 je zřejmé, že počet podniků v rámci ZP ČR od roku 2006 neustále roste a v roce 2010 dosáhl nového maxima – 159 790 subjektů (+2,3 % proti roku 2009). Nejvíce nových podniků přibylo v oddíle CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (+1 237), výraznější nárůst počtu dále zaznamenaly oddíly CZ-NACE 31 Výroba nábytku (+618), přestože tržby zde meziročně klesly o 12 %, a CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení (+494). V dalších oddílech byly meziroční přírůstky podniků většinou malé, ve čtyřech odvětvích se naopak počet podniků snížil, z toho nejvíce v oddíle CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (-149) a v oddíle CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení (-99). Z tabulky I.4 je vidět, že v roce 2010 celkové tržby za prodej vlastních výrobků a služeb ZP vzrostly, ve srovnání s předchozím rokem, o více než 17 % (v roce 2009 to byl naopak pokles o více než 16 %). Přitom sedm ze 23 oddílů zaznamenalo meziroční snížení tohoto ukazatele, z toho největší v oddílech CZ-NACE 14 Výroba oděvů (-28,4 %), v CZ-NACE 13 Výroba textilií (-22,6 %) a v CZ-NACE 31 Výroba nábytku (-12 %), tedy vesměs v těch oddílech, které musí čelit silné zahraniční konkurenci a mají problémy s odbytem. Váha těchto sedmi oddílů je však v celkových tržbách ZP, s výjimkou výroby potravinářských produktů, nízká a výpadek jejich tržeb více než kompenzují oddíly, jimž se v roce 2010 mimořádně dařilo. Platí to zejména o oddílech: CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení (meziroční růst tržeb o téměř 120 %), CZ-NACE 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů (+38,8 %), CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení (+37,4 %) a CZ-NACE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků (+33,4 %). Ve výrobě motorových vozidel, jejíž podíl na tomto ukazateli je zdaleka nejvyšší, se díky rozmachu automobilového průmyslu zvýšily tržby meziročně o 19,4 %. Dynamický růst tržeb se příznivě promítl i do dalšího finančního ukazatele – účetní přidané hodnoty (viz tabulka I.5), jejíž celkový objem meziročně vzrostl o více než 9 %, ovšem z nižšího základu. V tomto případě nutno mít na zřeteli, že se tento ukazatel ještě zdaleka nepřiblížil dosud rekordnímu objemu z roku 2007 (cca 813 mld. Kč) a byl zhruba o 10 % nižší. Účetní přidaná hodnota se snížila oproti roku 2009 v devíti odvětvích. Citelný meziroční pokles tohoto ukazatele byl zaznamenán v kožedělném prů17


myslu CZ-NACE 15 (-44,5 % ), v oddíle Tisk a rozmnožování nahraných nosičů CZ-NACE 18 (-27 %), ve výrobě oděvů CZ-NACE 14 (-16 %) a ve výrobě nábytku CZ-NACE 31 (-14 %). Tento propad ovšem vyrovnaly oddíly, kterým se v roce 2010 velmi dařilo, zejména CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (nárůst o 24 %), jejíž podíl na celkové ÚPH je nejvyšší (přes 17 %), dále CZ-NACE 20 (+43 %) Výroba chemických látek a chemických přípravků a CZ-NACE 19 (+88 %) Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů. Za celý zpracovatelský průmysl je možno pozitivně hodnotit vývoj ukazatele – počet zaměstnaných osob (viz tabulka I.6). Ten se sice meziročně snížil u většiny oddílů, ale ve čtyřech případech poměrně výrazně stoupl. Zvláště výrazný nárůst byl zaznamenán v oddíle CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení (+25 705 osob). V automobilovém průmyslu vzrostl počet zaměstnanců o 5 339 osob, avšak v oddíle CZ-NACE 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení to bylo pouze +34 osob. V oddíle CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení vzrostl tento ukazatel o 1 262 zaměstnanců. Významný meziroční pokles počtu zaměstnaných osob vykázaly následující oddíly: CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (-8 400 osob), CZ-NACE 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (- 5 052 osob), CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (-4 736 osob), a CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků (-3 828 osob). Tabulka I.3 Počet podniků v rámci zpracovatelského průmyslu v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

ZP celkem

2005

2006

2007

5 1 2 8 1 27

633 006 408 377 030 371 761 859 20 505 125 375 074 644 561 491 611 232 066 391 669 016 225

5 571 986 2 301 7 936 987 27 060 744 8 469 19 1 503 121 3 355 5 920 657 35 069 3 531 15 300 6 186 1 084 382 4 576 7 863 7 267

5 559 1 001 2 313 7 825 947 27 319 755 9 518 19 1 498 126 3 421 5 961 690 36 006 3 583 15 371 6 203 1 116 378 4 498 8 006 7 461

148 458

146 893

149 578

7 1 3 6 35 3 15 6 1 4 8 7

Pramen: ČSÚ; *rok 2009 předběžné údaje ČSÚ; rok 2010 - vlastní odhad MPO

18

2008

2009*

2010

582 027 296 918 926 328 762 614 22 500 128 529 966 715 183 609 090 267 155 394 213 969 554

6 082 1 143 2 331 8 375 959 27 875 807 9 611 18 1 560 137 3 654 6 113 800 38 079 3 685 15 262 6 279 1 206 459 5 881 8 161 7 761

6 225 1 231 2 305 8 421 933 28 323 836 9 811 21 1 732 122 3 697 6 184 854 39 316 3 738 15 163 6 130 1 231 512 6 499 8 241 8 255

151 753

156 245

159 790

5 1 2 7 27 9 1 3 5 37 3 15 6 1 5 7 7

Zpracovatelský průmysl Tabulka I.4 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE

2005 10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

ZP celkem

223 55 49 20 5 73 54 37 97 129 24 168 132 206 225 188 140 209 496 19 37 37 60

2006

493 502 747 029 827 686 643 999 396 467 948 520 072 894 612 400 515 608 789 759 128 175 888

280 786 396 078 132 367 748 507 518 734 819 367 513 898 341 851 359 494 654 060 809 711 228

219 56 50 19 5 83 54 40 104 141 26 202 142 221 251 232 173 245 574 24 37 39 71

059 820 345 796 962 371 518 868 821 556 217 498 915 039 137 738 643 989 091 711 668 760 897

2007 116 079 063 438 412 604 093 241 164 377 619 455 237 141 916 403 088 287 354 398 593 568 757

2008

231 873 64 370 51 167 19 312 5 777 93 677 61 011 44 941 96 506 138 992 27 550 223 725 151 678 231 934 280 900 258 712 191 093 295 140 642 615 35 429 40 405 42 678 78 976

065 866 876 755 527 621 726 379 963 121 570 569 229 376 952 421 378 754 717 008 055 358 478

233 63 45 17 5 88 55 46 121 142 27 208 148 233 293 270 186 288 583 37 38 43 84

2009*

2010

336 334 375 432 122 917 815 594 371 245 612 234 854 802 952 437 176 583 937 768 242 000 958 941 750 802 123 661 115 383 320 095 354 077 670 511 224 109 557 676 609 344 101 017 958 326

217 045 664 60 839 961 37 454 554 14 211 794 5 076 975 76 585 088 48 753 168 41 548 478 78 732 163 111 875 320 27 207 109 171 825 056 117 964 630 140 292 175 226 471 317 234 294 592 154 447 201 224 944 592 547 624 755 43 070 724 31 596 227 40 184 906 76 430 862

213 150 430 54 949 629 38 225 625 11 005 345 3 637 571 82 277 612 55 112 485 37 266 347 109 246 473 149 279 759 28 416 762 193 293 025 111 832 082 179 703 118 233 717 983 284 617 331 212 139 878 257 431 716 653 841 493 47 923 891 27 830 655 43 260 990 167 825 040

2 708 952 009

3 029 353 956

3 317 853 476

3 271 606 761

2 738 224 010

3 206 409 838

x

111,8

109,5

98,6

83,7

117,1

mezir. ind. (b.c.)


Tabulka I.5 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE

2005 10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

ZP celkem mezir. ind. (b.c.)

45 639 19 509 14 833 8 132 2 088 21 198 13 602 11 612 5 661 31 090 9 733 43 935 49 787 42 293 70 428 20 131 39 747 58 508 99 681 6 390 10 986 15 386 20 713

2006

2007

2008

2009*

2010

244 818 776 782 957 195 519 082 952 346 462 138 253 266 474 174 073 748 791 157 066 191 533

45 018 109 20 260 497 14 940 277 9 568 075 2 337 219 24 630 381 14 078 267 13 111 552 4 492 066 32 546 864 10 500 528 51 758 466 52 317 889 49 498 910 80 787 265 28 639 072 46 856 706 70 980 050 117 543 348 7 135 384 10 892 734 17 688 341 25 918 754

49 428 21 217 15 450 7 933 2 275 26 025 16 132 13 581 4 163 32 802 10 378 58 201 58 152 57 916 85 829 21 564 50 020 79 715 129 947 10 143 11 537 16 289 29 831

705 745 798 414 067 663 456 516 835 394 107 139 287 002 488 849 406 755 916 438 992 087 978

48 877 251 21 294 002 12 690 613 7 421 624 1 974 398 24 462 782 14 603 063 14 439 200 5 336 474 28 597 109 10 186 846 53 316 065 52 752 680 46 574 634 90 688 726 24 236 230 49 627 039 80 293 222 110 969 843 12 652 899 11 548 727 16 422 671 32 897 229

53 750 21 143 11 905 6 145 1 877 20 850 12 884 13 077 2 198 22 487 10 143 49 952 42 114 21 034 71 039 16 052 45 313 68 483 100 504 14 505 10 141 16 431 30 808

900 934 754 542 339 520 956 551 987 576 510 573 309 365 050 600 520 399 976 467 852 387 063

50 795 658 19 181 460 11 184 883 5 180 366 1 041 347 21 387 722 14 084 941 9 577 294 4 218 179 32 059 600 9 519 605 52 625 445 39 582 141 24 320 591 75 007 048 20 272 464 57 927 052 69 702 091 124 645 576 15 446 282 8 752 529 16 309 238 41 189 490

667 082 027

754 989 335

812 965 759

775 017 614

666 867 397

728 459 192

x

113,2

107,7

95,3

86,0

109,2


19

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.6 Počet zaměstnaných osob v letech 2005 - 2010 (osob) CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009*

109 218 16 872 41 914 33 729 9 100 44 622 20 850 20 420 3 111 31 216 9 930 75 404 71 415 57 217 134 864 40 899 80 187 123 547 140 212 15 008 29 973 32 681 39 858

104 132 16 414 39 328 30 381 8 714 44 919 21 066 20 870 3 020 29 782 9 783 81 712 69 775 56 056 137 092 43 408 83 430 128 179 145 347 15 391 29 534 32 914 43 767

102 690 16 480 37 262 27 943 7 657 44 751 21 848 21 451 2 851 30 161 10 009 86 569 68 535 56 513 144 282 45 958 87 773 134 198 153 510 16 133 29 271 32 186 45 802

99 376 16 449 33 520 24 464 7 008 43 844 20 981 21 951 2 866 30 405 9 839 87 104 65 466 55 004 149 708 49 962 87 832 134 948 156 846 16 972 27 453 32 688 45 857

96 587 15 404 25 893 19 922 5 801 39 015 18 769 19 396 2 757 27 729 9 735 74 417 53 349 45 856 128 293 40 960 74 872 113 243 134 641 18 448 24 462 30 352 45 177

1 183 683

1 196 178

1 224 862

1 221 583

1 066 195

1 051 776

x

101,1

102,4

99,7

87,3

98,6

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33


2010 92 14 24 17 5 35 18 17 2 27 9 74 48 42 123 36 76 104 139 18 20 29 70

759 298 196 161 220 682 118 618 653 618 291 135 297 362 557 545 134 843 980 482 917 917 882


128 %

120 112 104 96 88 80 2005

2006

Tržby za VV a S ZP

2007

2008

Počet zaměstnaných osob ZP

2009*

2010

Účetní přidaná hodnota ZP

Pozn: údaje na bázi běžných cen Pramen: ČSÚ; *rok 2009 předběžné údaje ČSÚ; rok 2010 - vlastní odhad MPO

Graf I.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2005 – 2010 (v %, meziročně)

Po výrazném zvyšování osobních nákladů (viz tabulka I.7) v letech 2006 až 2008 přinesl nepříznivý rok 2009 logicky pokles tohoto ukazatele (meziročně to bylo o 10,7 %) a pouze ve třech případech meziroční nárůst. V oddílech Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů CZ-NACE 19 a Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků CZ-NACE 21 byl nárůst zanedbatelný a výraznější byl jen v oddíle Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení CZ-NACE 30 (+19,1 %). V roce 2010 se ukazatel osobních nákladů zvýšil celkově o 3,7 %, avšak pouze v šesti z 23 sledovaných oddílů. Nicméně se jednalo o takové oddíly, které jsou pro ZP ČR rozhodující. Platí to zejména o oddílech CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení (+74,4 %) a CZ-NACE 29 (+10,8 %), v dalších čtyřech 20


oddílech byl tento nárůst jen mírný. Ukazatel osobních nákladů poklesl ve zbývajících sedmnácti oddílech, přičemž u většiny se pohyboval kolem 5 až 15 %. Tabulka I.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33


2005

2006

2007

2008

26 897 400 6 307 332 9 129 011 5 882 548 1 759 650 9 663 922 6 258 343 6 019 292 1 437 162 10 796 830 4 157 854 22 282 887 22 350 129 19 581 783 38 065 028 12 200 558 21 752 609 38 352 283 47 237 402 4 915 621 6 822 827 8 014 630 13 863 532

26 637 609 6 501 522 9 199 581 5 687 022 1 947 601 10 398 190 6 744 418 6 458 895 1 488 338 11 106 428 4 247 494 25 265 363 23 423 293 21 194 773 41 168 135 14 268 789 24 955 927 42 432 171 52 490 033 5 447 548 7 075 945 8 509 948 16 321 831

28 555 675 7 020 072 9 321 451 5 628 986 1 769 711 11 105 632 7 477 967 7 091 069 1 466 361 11 968 938 4 593 400 28 605 270 24 484 700 21 947 021 46 402 586 16 254 577 27 517 670 48 120 754 60 005 946 6 203 986 7 756 010 8 922 637 18 667 379

30 427 518 7 339 441 8 981 390 5 085 546 1 624 087 11 821 782 7 751 315 7 675 347 1 568 099 12 760 282 4 537 233 30 520 497 25 528 390 22 878 176 52 033 569 18 565 999 30 505 449 52 382 939 64 210 627 7 146 413 7 833 529 9 582 473 21 001 250

344 966 536

373 870 832

411 689 499

x

108,4

110,1

2009* 30 012 7 324 7 358 3 976 1 392 10 873 7 120 6 952 1 582 11 778 4 729 26 331 21 568 19 092 44 487 15 733 27 033 44 275 56 688 8 513 6 921 9 431 20 971

2010

481 371 829 630 369 995 869 674 561 993 364 057 063 343 482 899 302 015 173 848 192 665 686

29 603 572 6 984 594 7 108 041 3 540 633 1 380 428 9 643 218 7 064 988 6 438 308 1 552 273 12 188 986 4 551 725 27 660 542 20 737 031 17 973 224 45 258 552 13 744 590 28 091 278 42 717 492 62 800 437 7 781 491 5 919 584 9 501 846 36 564 928

442 537 194

395 010 798

409 696 519

107,5

89,3

103,7


I.3.3 Produktivita práce a osobní náklady Z tabulky I.8 je patrné, že ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty se v roce 2010 zvýšil meziročně poměrně výrazně o 10,7 % na 692,6 tis. Kč na zaměstnance. Nárůst byl zaznamenán v šestnácti případech, zatímco pokles ukazatele vykázalo zbývajících sedm oddílů, z toho největší u oddílu CZ-NACE 15 (-38,4 %) a dále u oddílu CZ-NACE 33 (-15 %). Nejvyšší hodnotou tohoto ukazatele se mohou pochlubit čtyři oddíly, kde jeho hodnota přesáhla jeden milion korun na zaměstnance: CZ-NACE 19 (1 590,0 tis. Kč/zam.), CZ-NACE 11 (1 341,5 tis. Kč/zam.), CZ-NACE 20 (1 160,8 tis.Kč/zam.) a CZ-NACE 21 (1 025,6 tis. Kč/zam.). V tabulce I.9 je zachycen vývoj v Panoramě nově zavedeného ukazatele, jímž je hrubý operační přebytek, který vznikne odečtením osobních nákladů od ÚPH. Ten v roce 2010 sice vzrostl meziročně (z nízké základny) o více než 17 %, ovšem do zatím rekordního objemu v roce 2007 mu stále ještě chybí více než 20 %. Tento ukazatel se díky ekonomické recesi vyvíjel v letech 2008 – 2009 nepříznivě a výraznější zlepšení přinesl teprve rok 2010. Přesto se v jedenácti oddílech hrubý operační přebytek oproti roku 2009 snížil, z toho nejvíce v odvětví CZ-NACE 33 (-53 %). Naopak mimořádně velký nárůst tohoto ukazatele vykázaly klíčové oddíly ZP - CZ-NACE 29 (+41 %), CZ-NACE 27 (+83 %) a CZ-NACE 25 (+12 %).

21

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2010 (Kč/zaměst.) CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

ZP celkem

2005

2006

2007

417 873 1 156 310 353 908 241 119 229 566 475 060 652 393 568 650 1 820 156 995 961 980 191 582 664 697 155 739 174 522 219 492 219 495 681 473 576 710 935 425 792 366 534 470 805 519 681

432 316 1 234 331 379 887 314 939 268 212 548 325 668 301 628 252 1 487 285 1 092 855 1 073 296 633 428 749 812 883 026 589 292 659 770 561 626 553 757 808 710 463 611 368 820 537 412 592 205

481 337 1 287 503 414 648 283 910 297 133 581 567 738 397 633 131 1 460 427 1 087 593 1 036 837 672 308 848 507 1 024 822 594 874 469 233 569 887 594 015 846 510 628 732 394 180 506 088 651 328

563 565

631 168

x

112,0

mezir. ind. (b.c.)

2008

2009*

2010

840 560 604 370 724 944 002 802 735 525 357 097 802 743 771 091 025 993 508 507 666 410 395

556 503 1 372 592 459 802 308 473 323 628 534 422 686 490 674 231 797 635 810 979 1 041 971 671 253 789 413 458 707 553 725 391 911 605 215 604 746 746 467 786 290 414 592 541 355 681 945

547 609 1 341 538 462 268 301 865 199 500 599 393 777 393 543 600 1 590 010 1 160 814 1 024 622 709 861 819 549 574 116 607 066 554 733 760 857 664 824 890 452 835 755 418 435 545 155 581 098

663 720

634 437

625 465

692 599

105,2

95,6

98,6

110,7

491 1 294 378 303 281 557 696 657 1 861 940 1 035 612 805 846 605 485 565 594 707 745 420 502 717


Tabulka I.9 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE

2005 10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33


2006

18 13 5 2

18 13 5 3

2007 20 14 6 2

18 13 3 2

2009* 23 13 4 2

873 030 197 673 129 347 304 428 505 356 14 920 032 8 654 488 6 490 447 2 697 474 20 833 456 5 784 706 29 595 870 33 667 587 35 968 980 39 426 903 5 310 273 22 502 736 31 595 001 69 941 970 3 939 452 3 781 981 7 366 450 11 164 599

449 733 954 560 709 223 336 078 350 311 12 641 001 6 851 748 6 763 853 3 768 375 15 836 826 5 649 613 22 795 568 27 224 290 23 696 458 38 655 157 5 670 231 19 121 590 27 910 283 46 759 216 5 506 485 3 715 198 6 840 198 11 895 980

322 115 491

381 118 503

401 276 260

332 480 419

271 856 599

318 762 674

x

118,3

105,3

82,9

81,8

117,3

9 5 6 10 5 23 20 1 26 18 24 43 5 3 6 9

738 819 546 168 484 976 764 124 616 708 414 621 546 942 551 318 280 208 816 991 220 999 836

419 564 925 912 970 525 087 877 426 583 147 515 246 022 568 701 217 384 804 619 659 722 378

2010

380 500 758 975 740 696 881 053 389 618 14 232 191 7 333 848 6 652 657 3 003 727 21 440 436 6 253 034 26 493 104 28 894 596 28 304 137 39 619 130 14 370 283 21 900 779 28 547 879 65 053 315 1 687 837 3 816 789 9 178 394 9 596 924


22

2008

741 845 202 486 704 765 250 234 329 307 11 534 273 7 344 176 5 592 791 4 224 790 20 293 516 5 575 608 21 652 250 27 437 123 22 711 482 32 363 446 7 930 616 17 994 464 20 156 466 52 444 388 1 474 536 4 163 238 7 371 561 6 850 001

21 192 12 196 4 076 1 639 -339 11 744 7 019 3 138 2 665 19 870 4 967 24 964 18 845 6 347 29 748 6 527 29 835 26 984 61 845 7 664 2 832 6 807 4 624

086 866 843 733 080 504 953 986 906 615 880 904 111 367 497 874 773 599 139 791 946 393 562

Zpracovatelský průmysl 130 % 120

110

100

90

80 2005

2006

2007

Hrubý operační přebytek

2008

2009*

2010

Produktivita práce z účetní PH ZP


Graf I.4 Vývoj PP z ÚPH a vývoj hrubého operačního přebytku u ZP v letech 2005 - 2010

Kč/zam.

1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 2009*

2010


Graf I.5 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty podle oddílů ZP v letech 2009 /2010

I.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka I.10 naznačuje, že v roce 2010 výkonová spotřeba vzrostla v porovnání s rokem 2009 o téměř 20 %. Oproti roku 2009, kdy se výkonová spotřeba snížila (s výjimkou CZ-NACE 21 a CZ-NACE 30), ve všech 21 oddílech, poklesl v roce 2010 tento ukazatel pouze ve čtyřech oddílech, především v těch, které vykázaly nižší tržby. Naopak podstatný nárůst vykázaly oddíly, které mají v rámci ZP rozhodující váhu. CZ-NACE 24 (+37,4 %), CZ- NACE 27 (+37 %), CZ-NACE 29 (+19,2 %) a CZ-NACE 19 (+34,4 %).

23

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.10 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE

2005 10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33


2006

192 040 552 37 618 466 35 523 700 13 300 662 3 865 459 54 514 867 42 019 269 26 841 183 92 864 169 101 439 433 16 693 518 130 779 082 87 350 143 172 245 549 159 750 231 170 442 001 105 886 390 159 965 336 409 929 749 16 200 082 27 832 230 23 622 395 44 439 914

185 38 36 11 3 60 41 28 99 111 16 158 95 175 177 208 132 188 470 19 28 23 50

947 652 070 601 779 705 800 361 950 875 959 825 569 015 047 211 740 637 346 545 609 901 201

2007 926 015 771 904 395 637 416 776 322 748 195 301 139 510 835 630 827 242 278 586 380 786 085

200 431 45 955 36 680 12 753 3 662 69 610 46 576 31 725 92 982 110 092 18 490 173 757 100 550 181 324 203 386 239 740 148 328 229 213 526 706 24 594 30 737 28 046 54 805

2008

2009*

2010

611 799 475 893 947 116 744 058 439 366 276 101 216 204 025 379 846 044 375 608 899 761 854

203 983 470 45 299 356 32 378 898 11 363 159 3 500 142 66 077 741 42 267 034 32 748 009 116 309 171 116 047 612 18 359 563 162 699 778 102 282 034 194 246 397 209 204 716 249 626 516 139 530 720 221 187 114 486 820 945 27 340 931 28 899 149 28 514 861 58 106 850

180 465 068 42 213 348 25 411 196 8 688 127 3 322 679 56 714 278 36 679 408 29 216 334 77 974 677 90 211 129 18 667 471 125 494 765 78 788 519 117 066 319 158 656 054 218 657 799 111 817 207 157 470 156 456 922 897 30 049 773 22 635 176 25 785 108 50 038 395

181 739 134 37 993 368 27 769 240 6 454 208 2 532 175 61 477 981 42 789 098 26 496 100 104 829 263 119 617 209 20 120 776 146 384 438 76 627 931 160 825 267 165 272 217 259 027 489 153 219 146 180 644 755 544 564 390 36 860 438 20 852 137 28 499 230 132 275 917

2 131 962 974

2 369 542 085

2 615 361 856

2 601 841 596

2 129 210 724

2 543 371 162

x

111,1

110,4

99,5

81,8

119,5


I.4 Ukazatele výzkumu a vývoje Oproti roku 2008 klesly výdaje na výzkum a vývoj ZP v roce 2009 o 1,3 % na 20 561 mil. Kč. I tentokrát směřoval nejvyšší objem (celkem 39 %) do oddílů CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel. Druhým nejvíce saturovaným oddílem bylo CZ-NACE 28 ( 2 277 mil. Kč) a hranici jedné miliardy korun překročila ještě čtyři zpracovatelské oddíly: CZ-NACE 26 (1 319 mil. Kč), CZ-NACE 30 ( 1 309 mil. Kč), CZ-NACE 21 (1 189 mil. Kč) a CZ-NACE 27 ( 1 070 mil. Kč). Ve dvou oddílech byly výdaje na výzkum a vývoj v roce 2010 nulové: CZ-NACE 12 a CZ-NACE 18 a minimální finanční prostředky směřovaly do oddílů CZ-NACE 17 a CZ-NACE 19. Jak vyplývá z údajů ČSÚ celkové výdaje na výzkum a vývoj (VaV) činily v roce 2009 v běžných cenách 55,3 mld. Kč, což bylo třikrát více než před deseti lety. Tyto výdaje rostly především v letech 2000 až 2007, v posledních letech však naopak klesají, a to především vinou snižování výdajů z podnikatelských zdrojů. Celkové výdaje na VaV vyjádřené procentem HDP klesaly: v roce 2007 to bylo způsobeno především vysokým meziročním nárůstem HDP, v roce 2008 pak poklesem výdajů VaV v poměru k HDP. Pokles HDP v roce 2009 se pak podstatně podílel na opětovném meziročním navýšení o 0,06 procentního bodu. Podnikatelský sektor je v ČR dlouhodobě nejvýznamnějším zdrojem financování VaV (v roce 2009 to bylo téměř 80 %), současně však také jeho výzkumné složky nejvíce těchto zdrojů spotřebovávají, což kritizuje zejména Akademie věd. V roce 2010 šlo na tyto účely 59,1 miliard korun tj. o necelých 7 % více než v krizovém roce 2009. Téměř z poloviny (49 %) se na objemu investovaných prostředků podílel soukromý sektor, který ale zároveň většinu peněz směřujících do vědy spotřebovává, 40ti % veřejné zdroje, 10ti % zahraniční zdroje a 1 % připadá na ostatní. Ve financování VaV , měřeno podílem výdajů na HDP, ČR zaostává za většinou států EU-15. Nejvyšší poměr výdajů na VaV k HDP mají v EU skandinávské země (Švédsko – 3,75 %, Finsko – 3,73 %), z nových 24


členských zemí je na tom nejlépe Slovinsko s 1,66 % HDP. Výdaje na výzkum a vývoj v roce 2010 odpovídaly cca 1,6 % HDP, což je dvakrát více než v Maďarsku a sedmkrát více než na Slovensku, ale v celoevropském srovnání zůstává ČR stále pozadu. Tabulka I.11 Výdaje na výzkum a vývoj Výdaje na VaV v odvětvích zpracovatelského průmyslu podle zdroje financování za rok 2009 (v mil. Kč) Kód CZ-NACE a název oddílu (upravený)

Výdaje na VV

Z toho podle zdrojů financování podnikatelské

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zpracování dřeva Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba základních farmac. výrobků a přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových Výroba zákl. kovů, hutní zpracování kovů Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výr. Výr. počítačů, elektronických a optických přístrojů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení

280 22 0 174 53 21 14 3 0 9 904 1 189 607 326 203 611 1 319 1 070 2 277 8 024 1 309 38 263 1 845

C

Zpracovatelský průmysl celkem

20 56

veřejné

zahraniční

241 16 0 159 48 21 8 2 0 9 600 123 502 301 153 457 038 857 767 423 089 29 188 337

12 6 0 16 5 0 2 0 0 0 120 61 50 22 43 127 204 109 366 112 186 8 74 375

27 0 0 0 0 0 5 0 0 0 183 6 56 2 7 27 76 103 144 489 34 0 1 1 133

16 368

1 898

2 293

1

1 1 7 1

Pramen: ČSÚ; Pozn.: dostupné jsou pouze údaje za rok 2009, data za rok 2010 budou k dispozici v prosinci 2011

V oblasti inovací je Česko jedenáctá nejhorší země v rámci EU-27 a patří tak k podprůměru. Podle zprávy „Innovation Union Scoreboard 2010“, kterou publikovalo Společné výzkumné středisko EK (JRC) a Výzkumné a vzdělávací středisko pro inovace a technologie (UNU-MERIT), se Česko řadí do třetí skupiny ze čtyř, tedy mezi „mírné inovátory“. Mezi nejslabší inovátory, tedy do poslední kategorie, spadají již jen Bulharsko, Litva a Lotyšsko. Komise přitom hodnotila 25 kritérií, například lidské zdroje, financování či podporu inovací apod. Z hlediska technologické náročnosti bylo možno v roce 2010 zaznamenat v ČR změny ve struktuře ZP, které odrážely růst odvětví s vyšší přidanou hodnotou. Nejvíce (o 20 %) rostly tržby v sektoru HIGHTECH (výroba počítačů, farmaceutických výrobků a také lékařských a dentálních nástrojů), avšak jejich podíl na celkových tržbách ZP (necelých 12,6 %) stále výrazně zaostává za sektory technologicky středně náročných výrob. Také u nich rostly tržby nadprůměrně, takže jejich podíl na celkových tržbách, z toho u MEDIUM-HIGH-TECH (automobilový průmysl, strojírenství, elektrotechnický a chemický průmysl) vzrostl na 45,6 % a u MEDIUM-LOW-TECH (hutnictví, rafinérské zpracování ropy, gumárenský a plastikářský průmysl a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků) vzrostl na 26,1 %. Naopak pokles tržeb v sektoru LOW-TECH (potravinářský, oděvní a kožedělný průmysl, výroba nábytku) snížil jeho podíl na 15,7 %.

25


I.5. Zahraniční obchod I.5.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka I.12 Zahraniční obchod s výrobky ZP (CZ-CPA 10 až 32) v b.c. v letech 2009 - 2010 Kód

CZ-CPA

Rok 2009 Dovoz v mil.Kč

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32

Potravinářské výrobky Nápoje Tabákové výrobky Textilie Oděvy Usně Dřevo, dřevěné a korkové výr. Papír a výrobky z papíru Tiskařské a nahrávací služby Koks a rafinované ropné produkty Chemické látky a chem. přípravky Základní farmaceutické výr. Pryžové a plastové výrobky Ostatní nekovové minerál. výr. Základní kovy Kovodělné výrobky PC, elektron. a optické zaříz. Elektrická zařízení Stroje a zařízení j. n. Motor. vozidla, přívěsy a návěsy Ostatní dopr. prostředky a zaříz. Nábytek Ostatní výrobky zprac. průmyslu

ZP

Zpracovatelský průmysl celkem

90 9 3 33 33 19 13 41

816,8 405,0 150,6 674,7 844,2 845,4 886,3 347,4 211,7 36 085,9 130 497,3 71 546,0 96 753,3 30 430,5 130 718,4 84 987,4 350 250,1 127 802,8 170 518,2 192 052,0 22 417,6 23 267,7 44 719,4

Vývoz v mil. Kč 57 11 7 39 25 10 26 37

111,7 920,1 112,3 262,5 127,5 833,4 354,6 018,0 367,8 15 517,9 91 177,2 26 732,6 100 454,8 51 685,0 89 099,3 123 637,6 337 894,2 169 956,7 245 058,4 386 123,0 38 552,7 35 600,8 55 714,6

1 758 228,7 1 982 312,7

ROK 2010 Saldo v mil. Kč -33 2 3 5 -8 -9 12 -4

92 9 3 36 34 21 14 44

62 11 7 43 24 12 28 39

Saldo v mil. Kč 114,1 652,0 262,5 195,4 247,2 614,0 878,0 964,3 83,4 -10 688,7 -48 571,9 -40 816,1 6 831,4 21 602,5 -66 529,0 42 799,8 -58 860,9 50 271,0 87 508,7 237 299,0 7 420,9 19 888,7 17 552,3

224 084,0 2 112 083,6 2 349 923,0

237 839,4

40 166 71 112 33 180 98 470 164 194 224 23 21 51

886,7 466,3 502,0 921,0 828,3 496,2 560,3 747,9 259,4 887,7 418,6 954,2 320,3 447,5 137,4 086,0 681,5 017,3 686,5 089,9 710,5 809,5 168,6

Vývoz v mil. Kč 772,6 118,3 764,5 116,4 581,1 882,2 438,3 783,6 342,8 30 199,0 117 846,7 31 138,1 119 151,7 55 050,0 113 608,4 140 885,8 411 820,6 214 288,3 282 195,2 461 388,9 31 131,4 41 698,2 68 720,9

-20 -39 44 3 21 -41 38 -12 42 74 194 16 12 10

705,1 515,1 961,7 587,8 716,7 012,0 468,3 329,4 156,1 568,0 320,1 813,4 701,5 254,5 619,1 650,2 355,9 153,9 540,2 071,0 135,1 333,1 995,2

Dovoz v mil.Kč

-30 1 4 6 -10 -8 13 -4

Pramen: ČSÚ; údaje k 18.4.2011

Jak je patrné z tabulky I.12 zahraniční obchod ZP ČR skončil v roce 2010 rekordním přebytkem 237,8 mld. Kč, což bylo o 13,6 mld. Kč. více než v roce předcházejícím. Přitom celkový vývoz ZP v roce 2010 vzrostl oproti předchozímu roku o 18,5 %, zatímco dovoz, díky zvýšené domácí poptávce o 20,1 %. Stejně jako v předchozích letech byla ve vývozu hlavním tahounem skupina výrobků CZ-CPA 29, na které připadlo z celkového exportu ZP téměř 20 % (vývoz 461,4 mld. Kč, kladné saldo 237,3 mld. Kč) a CZ-CPA 26 (vývoz 411,8 mld. Kč, záporné saldo 58,9 mld. Kč). Nejvyšší záporné saldo obchodní bilance naopak vykázala skupina výrobků CZ-CPA 24 (-66,5 mld. Kč), již zmiňovaná skupina výrobků CZ–CPA 26, dále CZ-CPA 20 (-48,6 mld. Kč) a CZ-CPA 21 (-40,8 mld. Kč). Z přehledu je patrné, že automobilový průmysl zásadně ovlivňuje zahraničně obchodní bilanci ČR a bez jeho podílu bychom se již několik let pohybovali v záporných číslech. Výsledky zahraničního obchodu přitom byly v roce 2010 ovlivněny zejména těmito faktory:    

26

oživení zahraniční poptávky, zejména v Evropské unii, kam směřuje více než 80 % našeho vývozu, přetrvávající slabší tuzemská poptávka, což dokládá nižší růst importu průmyslového spotřebního zboží, vývoj směnného kursu naší koruny, která v roce 2010 posílila vůči euru o 4,4 % na průměrnou hodnotu 25,3 CZK/EUR, ceny zahraničního obchodu; zatímco vývozní ceny za rok oslabily v průměru o 0,1 %, dovozní ceny posílily o 2 % , což mělo nepříznivý dopad na vývoj směnné relace, která dosáhla hodnoty 97,1 %, tedy o 6,7 p.b. nižší než v roce 2009.


I.5.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2010 V. Británie Francie 5 % Polsko 6% 6% Slovensko 8%

Itálie Rakousko 5% 4% Nizozemí 4%

Ostatní 31 %

Německo 31 % Dovozní teritoria v roce 2010 Itálie Rakousko č% 4% Slovensko 5% Polsko 7% Čína 14 %

Francie 4% Nizozemí 3%

Ostatní 32 % Německo 27 % Pramen: ČSÚ – údaje k 18.4.2011

Graf I.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2010 – CZ-CPA 10 až 32

Z grafu I.6 je patrné, že v rámci obchodní výměny v ZP ČR jasně dominuje Spolková republika Německo. Obrat se SRN v roce 2010 dosáhl rekordní hodnoty 1317,5 mld. Kč (z toho vývoz 739,8 mld. Kč, dovoz 577,7 mld. Kč, kladné saldo 162,1 mld. Kč, podíl na vývozu z ČR 31 %, na dovozu do ČR 27 %) a na celkovém objemu obratu se podílel necelými 30 %. Naším druhým největším obchodním partnerem se v roce 2011 vůbec poprvé stala Čína (obrat 311,5 mld. Kč, z toho vývoz 21,5 mld. Kč, dovoz 290,1 mld. Kč, záporné saldo 268,6 mld. Kč) a předstihla tak Slovensko (obrat 303,2 mld., vývoz 190,4 mld. Kč, dovoz 112,8 mld. Kč, kladné saldo 77,6 mld. Kč). Na dalších místech figurují Polsko (obrat 280,5 mld. Kč), Francie (obrat 210,2 mld. Kč) a Itálie (obrat 197,7 mld. Kč) . Pro ČR je rozhodujícím odbytištěm výrobků ZP SRN (739,8 mld. Kč), dále následují Slovensko (190,4 mld. Kč), Polsko (139,1 mld. Kč), Francie (133,3 mld. Kč), Velká Británie (117,4 mld. Kč) a Itálie (108,1 mld. Kč), tedy vesměs země EU-27. Ze států mimo EU je to Ruská federace (66,2 mld. Kč), USA (43,9 mld. Kč) a Švýcarsko (40,1 mld. Kč). Padesátce největších tuzemských vývozců v roce 2010, po předchozím poklesu způsobeném hospodářskou recesí, stoupl vývoz meziročně o 30 % na 832 mld. Kč, přičemž jasným lídrem byla Škoda Auto, a.s. před Foxconn CZ, RWE Transgas, Agrofert Holding a TPCA. Na podporu exportu byl nedávno založen projekt CzechAccelerator 2011-2014, který umožní malým a středním technologickým firmám v ČR snáze proniknout do takových destinací jako jsou USA (západní a východní pobřeží), Singapur, Izrael a Švýcarsko, tedy vesměs do zemí s vysokým inovačním potenciálem.

27


I.6. Shrnutí a perspektivy zpracovatelského průmyslu Současnou pozici zpracovatelského průmyslu ČR z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti lze charakterizovat na těchto příkladech: Jak vyplývá ze zprávy Světového ekonomického fóra (WEF) „The Global Competitiveness Report 2011-2012“ Česká republika klesla od roku 2010 v žebříčku konkurenceschopnosti zemí o dvě místa, to znamená ze 36. na 38. místo. Přitom ještě v roce 2009 ČR figurovala na 31. místě. Zpráva zkoumá konkurenceschopnost celkem 142 zemí z celého světa. Z nových členských zemí EU-27 ČR byla předstižena, stejně jako v minulém roce, Estonskem, které si naopak proti loňsku polepšilo na 33. místo. I když si ČR zatím udržuje poměrně stabilní pozici a v žebříčku figuruje před Polskem (41. místo), Maďarskem (48. místo) a Slovenskem (69. místo), pokračující sestupný trend konkurenceschopnosti je alarmující. Podle studie WEF patří k nejproblematičtějším oblastem které brzdí naši konkurenceschopnost, zejména korupce, neefektivní činnost institucí, nedostatečná infrastruktura a nevyužitý inovační potenciál. To byl také hlavní důvod, proč se MPO rozhodlo problematiku poklesu konkurenceschopnosti řešit zpracováním Strategie konkurenceschopnosti pro období 2012 – 2020, která byla koncem září 2011 schválena vládou ČR. Žebříčku WEF vévodí Švýcarsko (index 5,74), následují Singapur (5,63), Švédsko (5,61), Finsko (5,47) a USA (5,43). V případě ČR činí tento index 4,52, Polska 4,46, Maďarska 4,36 a u Slovenska je to 4,19. Mírně lépe vyznívá podobné hodnocení konkurenceschopnosti, které zpracoval v květnu 2011 švýcarský institut IMD (Institute for Management Development). Zde ČR klesla o jedno místo na 30. pozici z 59 hodnocených států. V tomto případě jsme mezi postkomunistickými zeměmi nadále nejlepší a v hodnocení je za silnou stránku považována základní infrastruktura a otevřenost ekonomiky, nejen z pohledu obchodní výměny. Pozitivně je též oceňována i otevřenost vůči zahraničním investorům, nicméně i v tomto kritériu již ČR začíná klesat. Lépe dopadla ČR v hodnocení podle indexu ekonomické svobody, který sestavuje americká nadace Heritage Foundation a deník Wall Street Journal. Zatímco v roce 2010 bylo ČR na 34. místě, letos si polepšila na 28. příčku (index 70,4). V Evropě je přitom ČR hodnocena jako 14. nejsvobodnější země ze 43 a v analýze se uvádí, že: „země je otevřená světovému obchodu a investicím, má vysokou úroveň svobody obchodu, fiskální svobody (relativně nízké daně) a svobody finančního sektoru. Soukromý sektor zodpovídá zhruba za 80 % HDP a je zde hlavním tahounem ekonomického růstu“. Nejsvobodnější zemí světa z pohledu ekonomiky je podle tohoto hodnocení Hongkong (index 89,7), před Singapurem, Austrálií a Novým Zélandem. V žebříčku bohatství jsme při hodnocení v rámci EU-27 v roce 2010 „zchudli“. Zatímco ještě v roce 2009 nám v přepočtu HDP na obyvatele patřila 17. příčka, v roce 2010 jsme podle údajů Eurostatu klesli na 19. pozici a přeskočili nás Portugalci a Malťané. Statistici ke srovnání použili takzvané standardy kupní síly (PPS), což je koeficient používaný k mezinárodnímu srovnávání. Bohatství Čechů představuje 80 % průměru EU, zatímco jasně nejvyšší je v Lucembursku index (283). Česku patří 25. místo v žebříčku atraktivnosti zemí podle fúzí a akvizicí, což je nejvyšší pozice ze zemí východní Evropy. Vyplývá to ze žebříčku vypracovaného Cass Business School při Městské universitě v Londýně ve spolupráci s poradenskou firmou Ernst and Young. Porovnávalo se celkem 175 zemí a hodnotilo se regulatorní prostředí, ekonomické a finanční faktory, technologie a sociokulturní aspekty. Skóre se pohybuje od jedné do pěti. Jednička přitom označuje trh, který je pro fúze nejlépe připraven. Nejvyšší hodnocení získala Kanada (index 1,4) před Velkou Británií (rovněž 1,4), USA, Japonskem, Nizozemskem a Francií (všechny země shodně index 1,5) Na dokreslení toho, jak si ČR stojí v konkurenceschopnosti vůči světu ještě jeden ukazatel – hodinová produktivita práce. Ta je konstruovaná jako podíl HDP na odpracovanou hodinu a slouží k vyjádření úrovně výkonnosti ekonomiky. Vypovídací schopnost tohoto ukazatele je vyšší než u tradičně používané produktivity práce na pracovníka, protože lépe zohledňuje skutečně odpracovanou pracovní dobu. Z údajů, které zveřejnila OECD v červenci 2011 plyne, že v roce 2009 byla nejvyšší úroveň ukazatele (HDP/hod; USA= 100) v Lucembursku (131,7), dále v Norsku (129,5) a v překvapivě též v Irsku (102,0). V nových členských zemích byla nejvyšší ve Slovinsku (60,5) a na Slovensku (59,0), zatímco v ČR to bylo pouze 47,8 a ještě méně v Maďarsku (45,5) , Estonsku (44,2) a Polsku (40,7). Podle prognózy, kterou v září 2011 zveřejnil Mezinárodní měnový fond a v podobném duchu se vyjádřilo i ministerstvo financí, by měl HDP ČR v příštím roce stoupnout pouze o 1,8 % (v předchozí prognóze +2,9 %). Také podle Evropské komise (eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn) je 28


nejbližší výhled pro evropskou ekonomiku pesimistický. Dluhová krize se zhoršila a turbulence na finančních trzích ztlumí reálnou ekonomiku. Kupříkladu německá ekonomika, která je tahounem unijního hospodářství, by v posledním čtvrtletí 2011 měla mezičtvrtletně stoupnout jen o 0,2 % a podobný růst očekává Brusel ve Francii nebo Velké Británii. Podle analytiků se sice SRN v příštím roce vyhne propadu do recese, ale růst HDP se zde má zpomalit na pouhých 0,8 % (ještě na jaře 2011 se odhadoval růst o 2 %). Z tohoto lze usoudit, že horší ekonomický vývoj v Německu zasáhne i české hospodářství potažmo zpracovatelský průmysl ČR, který je na německé ekonomice silně závislý.

29

tttttt

Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů

1. CZ-NACE 10 - VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ CZ-NACE 11 - VÝROBA NÁPOJŮ

1.1 Charakteristika oddílu Výroba potravin a nápojů patří mezi největší zpracovatelské sektory v Evropské unii, kde měla v roce 2009 2% podíl na HDP. Téměř polovina obratu potravinářského oddílu je produkována malými a středními podniky, které se také vysokou měrou podílejí na celkové zaměstnanosti v EU. Potraviny a nápoje měly v EU v roce 2009 pozitivní saldo obchodní bilance 3 mld. EUR. V ČR se výroba potravin, nápojů a tabákových výrobků v roce 2010 podílela na HDP 2,65 %, což je méně než v roce 2009, kdy tento podíl činil 2,87 %. Na celkové zaměstnanosti činil podíl oddílu 2,87 % (rok 2010), v roce 2009 to bylo 2,95 %. Obdobně jako v EU patří i v ČR sektor potravin k nosným odvětvím, s poměrně členitou podnikatelskou strukturou a to jak dle velikostí, tak dle právních forem podnikatelských subjektů. Hlavní význam potravinářství spočívá především ve skutečnosti, že trvale zabezpečuje výživu obyvatelstva výrobou zdravotně nezávadných, kvalitních a v širokém sortimentu dostupných produktů, včetně regionálních specialit a biopotravin a zpracovává rozhodující část agrární produkce. Propagace prodeje potravinářských výrobků probíhala i nadále prostřednictvím národní značky KLASA. Jedinečnost a kvalitu mnoha tuzemských potravin dokládají i další označení a ochrané známky. Výrobci nejlepších potravin se v rámci jednotlivých kategorií výrobků účastní řady soutěží a získávají ocenění. Novým systémem podpory, zahájeným MZe v roce 2010 spolu s AK ČR a PK ČR, se stal projekt „Regionální potravina“, který v jednotlivých krajích napomáhá především malým a středním podnikatelům. Výroba potravinářských výrobků a výroba nápojů podle klasifikace CZ-NACE, tj. z hlediska jednotlivých skupin je značně členitá, neboť zpracovává množství agrárních komodit, a to jak rostlinného, tak živočišného původu a uspokojuje různé cílové skupiny spotřebitelů. Jde o následující výrobní obory - oddíly, resp. jejich skupiny podle klasifikace CZ-NACE:         

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

Zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků; Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů; Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny; Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků; Výroba mléčných výrobků; Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků; Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků; Výroba ostatních potravinářských výrobků; Výroba průmyslových krmiv.

A dále o oddíl: 

11 Výroba nápojů

Podíly výše uvedených skupin na celkových tržbách za prodej VV a S oddílu CZ-NACE 10 v roce 2010 uvádí graf 1.1. Z hlediska produkční výkonnosti bylo v uvedeném roce pět klíčových skupin s podílem vyšším než 10 %. Jsou to: CZ-NACE – 10.1 Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků, 10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků, 10.5 Výroba mléčných výrobků, 10.7 Výroba pekařských, cukrářských, a jiných moučných výrobků a 10.9 Výroba průmyslových krmiv. Podíly dalších výrob byly 31


na tržbách odvětví již podstatně nižší, představovaly zhruba jen 9 % z této struktury, avšak z hlediska nabídky sortimentu potravin nacházely plné uplatnění. 10.8 22,5 % 10.7 13,7 %

10,9 11,9 %

10.6 3,8 %

10.5 17,5 % 10.4 2,2 % 10.3 2,6 %

10.2 0,1 %

10.1 25,7 %

10.1 Zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků 10.2 Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů 10.3 Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny 10.4 Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků 10.5 Výroba mléčných výrobků 10.6 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků 10.7 Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků 10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků 10.9 Výroba průmyslových krmiv Pozn.: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ

Graf 1.1 Podíly skupin CZ-NACE 10 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2010

1.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Pozice oddílu Výroby potravinářských výrobků v rámci zpracovatelského průmyslu zůstává stále významná, ale postupně se její pozice oslabuje. U tržeb za prodej VV a S v b. c. činil podíl sledovaného oddílu na zpracovatelském sektoru v roce 2010 jen necelých 7 % a týž podíl u Výroby nápojů necelá 2 %. U ukazatele účetní přidaná hodnota činil podíl CZ-NACE 10 na zpracovatelském průmyslu v roce 2010 též 7 % a u CZ-NACE 11 necelá 3 %. Podíl CZ-NACE 10 na zpracovatelském průmyslu u zaměstnanosti činil necelých 9 % a podíl CZ-NACE 11 dosáhl jen přes 1 %. Na podporu rozvoje výroby potravinářských výrobků a nápojů byly určeny i některé podpůrné programy, kde k rozhodujícím patřily následující: 







32

Podpory v rámci programu PRV a ze zdrojů EAFRD – Opatření 1.1.3; jde o opatření přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. Podpora v roce 2010 dosáhla 476 mil. Kč, z toho EU se podílela 357 mil. Kč a ČR 119 mil. Kč (předběžné údaje). V roce 2009 tato podpora činila 322 mil. Kč, z toho EU se podílela 241 mil. Kč a ČR 81 mil. Kč. Národní podpory v rámci Dotačního programu 13 – Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu; jde o dotace, které činily 22,1 % přijatelných nákladů na projekt (v roce 2010), když v předchozím roce (2009) dosáhly 25,0 %. Celkový objem dotací v roce 2010 však činil 180 mil. Kč, zatímco v roce 2009 bylo poskytnuto 158 mil. Kč. Ostatní výdaje MZe – Podpory úvěrů na investice v rámci dobíhajících programů Zpracovatel, Odbytová organizace, Hygiena; jde o subvence úroků z úvěrů na investice vyplácené PGRLF potravinářským podnikům, kdy příjemcem podpory je zpracovatel zemědělských produktů, jehož spotřeba domácích zemědělských výrobků přesahuje 70 % celkových nákladů na suroviny. Podpora v roce 2010 činila 13 mil. Kč (předběžný údaj), v roce 2009 činila 11 mil. Kč. Programy pro malé a střední podniky poskytované prostřednictvím ČMZRB; jde o podpory cenového




zvýhodnění záruk, zvýhodněné úvěry a příspěvky na úhradu úroků z bankovních úvěrů. Podpora v roce 2010 dosáhla jen 27 mil. Kč, zatímco v roce 2009 dosáhla 56 mil. Kč. Výdaje SZIF (Marketingový fond); jde o propagaci značky KLASA. Podpora v roce 2010 činila 193 mil. Kč, zatímco v roce 2009 dosáhla 208 mil. Kč.

Objem poskytnutých podpor v roce 2010 ve výši 889 mil. Kč (předběžný údaj) je v porovnání s rokem 2009 v částce 755 mil. Kč vyšší o 134 mil. Kč. Meziroční zvýšení podpor je čerpáno zejména v rámci PRV a ze zdrojů EAFRD, což odpovídá přijatým opatřením k podpoře přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům.

1.3 Hlavní ekonomické ukazatele 1.3.1 Cenový vývoj Tabulka 1.1 uvádí index cen průmyslových výrobků (kdy je porovnáván průměr daného roku s průměrem roku předchozího). Jde o zbožovou skupinu potravinářské výrobky CZ-CPA 10, u níž zmíněný index v roce 2008 výrazně vzrostl, zatímco v roce 2009 naopak klesl a v roce 2010 tento sestupný trend, i když mírněji, pokračoval. Cenové snížení v roce 2010 nastalo téměř u všech skupin výrobků a nejvíce u pekařských výrobků a těstovin, při výrazném poklesu cen i mlýnských výrobků. Zvýšení cen v roce 2010, po výrazném propadu v roce 2009, nastalo u mléčných výrobků. Tento vývoj ukazuje poměrně značnou volatilitu cen. U zbožové skupiny nápojů CZ-CPA 11, po růstu cen v předchozích letech, v roce 2010 byl zaznamenán též pokles, i když byl mírnější, než u potravinářských výrobků. Tabulka 1.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2010 Název

Kód CZ-CPA

Průměr od počátku roku 2008

2009

2010

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

101,9 100,6 103,5 124,8 104,4 120,9 112,6 99,2 119,8

98,6 100,2 100,1 84,5 89,1 79,5 94,7 100,7 82,8

95,7 99,7 99,8 99,6 106,2 93,6 93,9 96,5 98,1

Potravinářské výrobky

10

107,6

93,0

97,8

Nápoje

11

105,6

101,1

98,5

Konzerv. maso a masné výr. Zprac., konz. ryby, m. plody Uprav. a konz. ovoce a zel. Rost. a živoč. oleje a tuky Mléčné výrobky Mlýnské a škrob. výrobky Pekařské výrobky a těst. Ostatní potraviny Průmyslová krmiva

Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

1.3.2 Základní produkční charakteristiky Podnikatelská báze, z hlediska počtu podniků obou hodnocených výrob, je zachycena v tabulce 1.2. Počet podniků u obou výrob v období let 2005-2010 při určitém kolísání vzrostl, a to i v posledním uváděném roce 2010. Růst však nastal jen u některých výrob, zejména výroby ostatních potravinářských výrobků (CZ-NACE 10.8), kde jde především o podobory charakteristické vyšším stupněm zpracování produkce, která nachází na trhu stále větší uplatnění. Naopak ubývá firem v oboru Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny (CZ-NACE 10.3) s ohledem na dostatek čerstvých produktů v průběhu roku od domácích i zahraničních zemědělských výrobců. Též ubývá výrobců pečiva z důvodu určité koncentrace této výroby a její zajišťování přímo v maloobchodních řetězcích. 33

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 1.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 10 a 11 v letech 2005 - 2010 2005

2006

2007

2008

2009*

2010

CZ-NACE 10.1 CZ-NACE 10.2 CZ-NACE 10.3 CZ-NACE 10.4 CZ-NACE 10.5 CZ-NACE 10.6 CZ-NACE 10.7 CZ-NACE 10.8 CZ-NACE 10.9

1 092 27 218 18 197 145 2 777 914 245

1 077 24 221 20 188 147 2 711 930 253

1 057 24 216 20 188 147 2 666 992 249

1 062 20 196 17 178 152 2 662 1 033 262

1 115 24 185 21 186 169 2 875 1 198 309

1 189 21 148 28 187 180 2 817 1 332 323

CZ-NACE 10

5 633

5 571

5 559

5 582

6 082

6 225

CZ-NACE 11

1 006

986

1 001

1 027

1 143

1 231


Základní produkční charakteristiky za CZ-NACE 10 a CZ-NACE 11 uvádí tabulky 1.3, 1.4 a 1.5. U tržeb za prodej VV a S nastal v ekonomicky obtížném roce 2009 pokles, a to jak u výroby potravinářských výrobků, tak i u výroby nápojů, kde se snížení projevilo již v roce 2008. Tabulka 1.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 10.1 CZ-NACE 10.2 CZ-NACE 10.3 CZ-NACE 10.4 CZ-NACE 10.5 CZ-NACE 10.6 CZ-NACE 10.7 CZ-NACE 10.8 CZ-NACE 10.9 CZ-NACE 10

2005 58 1 6 16 41 9 32 38 18

147 618 823 873 544 328 419 323 414

2006 973 217 042 008 719 288 589 869 576

57 034 305 587 791 7 267 564 17 206 538 40 617 208 9 186 645 31 273 425 37 937 928 17 947 711

223 493 280

219 059 116

x

98,0

55 502 786 x

meziroční index CZ-NACE 11 meziroční index

2007 57 162 544 6 901 18 709 44 046 10 338 33 810 38 860 21 500

2008 364 244 356 390 209 722 206 269 305

57 053 468 6 438 15 278 41 212 11 067 35 552 42 598 23 666

2009*

2010

897 179 174 006 726 434 590 525 802

55 654 559 608 996 6 073 531 8 306 429 36 276 046 8 027 495 31 501 753 44 379 830 26 217 024

54 675 185 5 531 4 736 37 215 8 069 29 292 48 130 25 313

063 084 828 553 713 334 487 714 653

231 873 065

233 336 334

217 045 664

213 150 430

105,8

100,6

93,0

98,2

56 820 079

64 370 866

63 375 432

60 839 961

54 949 629

102,4

113,3

98,5

96,0

90,3


Tabulka 1.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

9 168 317 1 617 2 149 4 682 1 830 12 048 9 720 4 104

926 550 457 647 567 391 099 272 334

8 914 410 116 460 1 793 029 2 179 075 4 461 712 1 818 377 11 650 149 10 130 182 3 954 714

9 537 120 1 689 2 024 5 899 1 975 12 224 11 430 4 526

607 176 830 014 776 504 281 651 866

8 508 309 103 027 1 630 249 1 467 012 5 063 694 2 230 742 13 038 622 11 978 865 4 856 731

9 761 134 1 681 2 592 5 899 2 084 12 806 12 803 5 986

CZ-NACE 10

45 639 244

45 018 109

49 428 705

48 877 251

53 750 900

50 795 658

x

98,6

109,8

98,9

110,0

94,5

19 509 818

20 260 497

21 217 745

21 294 002

21 143 934

19 181 460

x

103,8

104,7

100,4

99,3

90,7

CZ-NACE 11 meziroční index


369 082 726 653 324 978 140 926 701

2010


meziroční index

34

2009*

8 992 72 1 537 972 5 710 2 151 11 802 13 504 6 051

848 897 369 330 140 161 779 301 834


Z hlediska výkonnosti k potřebnému oživení těchto výrob v roce 2010 nedošlo, na rozdíl od některých jiných oddílů zpracovatelského průmyslu založených na exportu. Důvodem byl pokles cen, v zájmu realizace převážné části nabídky prostřednictvím distribučních řetězců, které část sortimentu získávají za poměrně nízké ceny v zahraničí. Růst tržeb za VV a S v roce 2010 byl dosažen pouze u ostatních potravinářských výrobků, kde se rozšířila podnikatelská základna, a u výroby mléčných výrobků, kde byl, jako u jediné skupiny, zaznamenán cenový růst. Obdobná situace z hlediska trendu nastala též u indikátoru účetní přidané hodnoty a s menšími odchylkami i u počtu zaměstnaných osob, kde však úbytek těchto osob představuje dlouhodobý trend.10 Tabulka 1.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2005 - 2010 (osob)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


26 208 691 3 616 2 873 11 108 3 644 38 754 15 836 6 488

25 082 411 3 602 3 062 10 247 3 668 37 063 14 809 6 188

24 205 370 3 328 2 792 837 3 645 36 661 15 542 6 311

23 539 333 3 233 2 340 9 263 3 407 35 531 15 423 6 308

22 978 333 3 089 1 933 9 490 3 147 33 705 15 806 6 106

22 177 132 2 726 926 9 255 3 083 32 227 16 863 5 371

109 218

104 132

102 690

99 376

96 587

92 759

x

95,3

98,6

96,8

97,2

96,0

16 872

16 414

16 480

16 449

15 404

14 298

x

97,3

100,4

99,8

93,6

92,8

CZ-NACE 10 meziroční index CZ-NACE 11 meziroční index


Tržby za VV a S

Počet zaměstnaných osob

140

112 %

%

130

104

120 96 110 88

100 90

80 2005

2006

2007

CZ-NACE 10

2008

2009*

2005

2010

2007

CZ-NACE 10

CZ-NACE 11

ZP

2006

2008 ZP

2009*

2010

CZ-NACE 11


130 %

120 110 100 90 2005

2006

2007

CZ-NACE 10

2008

2009*

ZP

2010

CZ-NACE 11


Graf 1.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2005 - 2009

Vývoj produkčních charakteristik sledovaných výrob v porovnání se zpracovatelským průmyslem celkem ukazuje graf 1.2. Po roce 2008 je u hodnocených výrob tohoto oddílu zřejmý obdobný trend jako u celého ZP, s výjimkou ukazatele zaměstnanosti, který u ZP v roce 2010 poklesl jen mírně. Odlišný trend 35


u CZ-NACE 10 a CZ-NACE 11 oproti zpracovatelskému průmyslu celkem v loňském roce je patrný u tržeb za VV a S a u účetní přidané hodnoty. Tabulka 1.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 10.1 CZ-NACE 10.2 CZ-NACE 10.3 CZ-NACE 10.4 CZ-NACE 10.5 CZ-NACE 10.6 CZ-NACE 10.7 CZ-NACE 10.8 CZ-NACE 10.9 CZ-NACE 10

2005

2006

2007

5 894 278 170 039 838 425 1 131 577 2 952 367 1 027 764 8 039 160 4 824 931 2 018 858

5 952 784 77 589 907 534 1 122 898 2 907 196 1 092 228 7 984 630 4 539 581 2 053 169

6 268 122 85 803 913 256 1 101 431 3 118 834 1 168 679 8 557 056 5 108 377 2 234 117

26 897 400

26 637 609

28 555 675

30 427 518

30 012 481

29 603 572

x

99,0

107,2

106,6

98,6

98,6

6 307 332

6 501 522

7 020 072

7 339 441

7 324 371

6 984 594

x

103,1

108,0

104,5

99,8

95,4

meziroční index CZ-NACE 11 meziroční index

2008 6 384 78 957 1 057 3 161 1 220 9 010 6 057 2 498

909 793 522 970 603 290 502 474 455

2009* 6 455 76 933 978 3 340 1 146 8 471 5 842 2 767

045 153 923 780 424 293 136 785 940

2010 6 337 20 890 313 3 450 1 174 7 975 6 577 2 863

051 660 593 504 911 680 275 027 870


Jak je zřejmé z tabulky 1.6 objem osobních nákladů výroby potravinářských výrobků i výroby nápojů v hodnoceném roce 2010 meziročně klesl, což je spojeno s trendem snižování zaměstnanosti, avšak při určité diferencovanosti u jednotlivých skupin, a to v obou směrech. 1.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Jak uvádí tabulka 1.7 klesla meziročně v roce 2009/2010 produktivita práce z účetní přidané hodnoty u obou hodnocených výrob. Hlavní důvod tohoto negativního vývoje je právě pokles indikátoru účetní přidané hodnoty. Tabulka 1.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2010 (Kč/zam.)

2005

2006

394 324 507 724 599 541 333 735 717

035 683 755 902 773 905 442 487 350

361 309 504 626 546 654 366 776 769

457 457 262 995 654 693 968 711 905

424 402 544 1 341 621 662 379 810 980

816 350 351 555 662 494 946 093 409

2010

417 873

432 316

481 337

491 840

556 503

547 609

x

103,5

111,3

102,2

113,1

98,4

1 156 310

1 234 331

1 287 503

1 294 560

1 372 592

1 341 538

x

106,7

104,3

100,5

106,0

97,7

meziroční index

406 211 788 609 408 754 335 067 092

2009*

CZ-NACE 10

CZ-NACE 11

355 283 497 711 435 495 314 684 639

2008

349 459 447 748 421 502 310 613 632

meziroční index

851 689 342 190 560 266 886 790 627

2007


405 554 564 1 050 616 697 366 800 1 126

496 040 035 438 977 728 240 821 833


Při propadu ÚPH nastal i sestupný trend u hrubého operačního přebytku hodnocených výrob, což má nepříznivý dopad na další možnosti rozvoje těchto výrob. Vývoj tohoto indikátoru ve skupinové struktuře uvádí tabulka 1.8.

36

Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů Tabulka 1.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005


2006

3 274 648 147 511 779 031 1 018 071 1 730 200 802 627 4 008 939 4 895 341 2 085 476

CZ-NACE 10

18 741 845

meziroční index CZ-NACE 11

2 961 38 885 1 056 1 554 726 3 665 5 590 1 901

626 872 495 177 516 149 519 601 545

18 380 500

2007 3 269 34 776 922 2 780 806 3 667 6 322 2 292

2008

485 373 575 583 942 825 225 274 749

2009*

2010

400 234 727 042 091 452 120 391 276

3 306 324 57 929 747 803 1 613 873 2 558 900 938 685 4 335 004 6 961 141 3 218 761

2 655 797 52 237 646 776 658 826 2 259 229 976 480 3 827 503 6 927 274 3 187 964

18 449 733

23 738 419

21 192 086

2 123 24 672 409 1 902 1 010 4 028 5 921 2 358

20 873 030

x

98,1

113,6

88,4

128,7

89,3

13 202 486

13 758 975

14 197 673

13 954 560

13 819 564

12 196 866

x

104,2

103,2

98,3

9,0

88,3

meziroční index



Produktivita práce z ÚPH

140

130

%

%

132

120

124

110

116

100

108

90

100

80

2005

2006

2007

CZ-NACE 10

2008 ZP

2009*

2010

2005

CZ-NACE 11

2006

2007

CZ-NACE 10

2008 ZP

2009*

2010

CZ-NACE 11


Graf 1.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2005 - 2010

Kč/zam.

1500 1300 1100 900 700 500 300 100 ZP

10

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9 2009*

11

2010


Graf 1.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2009/2010

Graf 1.3 uvádí vývoj vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti, a to produktivity práce z ÚPH a hrubého operačního přebytku u výroby potravinářských výrobků a výroby nápojů v letech 2005 – 2010 v porovnání se zpracovatelským průmyslem celkem. Zatímco do roku 2009 se tato produktivita u obou 37


hodnocených výrob zvyšovala, u zpracovatelského průmyslu po roce 2007 klesala a až v roce 2010 opět výrazně vzrostla. Naopak u výroby potravin a výroby nápojů v roce 2010 meziročně klesla, jako důsledek snížení ÚPH. Úroveň produktivity práce z ÚPH znázorněnou ve skupinové struktuře v letech 2009 a 2010 uvádí graf 1.4, z něhož je zřejmá poměrně značná diferencovanost v obou směrech oproti zpracovatelskému průmyslu celkem. Vyjádřeno propočtenými údaji, produktivita práce ZP celkem dosáhla v roce 2010 úrovně 692 599 Kč na zaměstnance a v roce 2009 jen 625 465 Kč na zaměstnance.

1.3.4 Výkonová spotřeba Zatímco v roce 2009 výkonová spotřeba, představující náklady vynaložené na spotřebované nákupy a služby u výroby potravinářských výrobků výrazně klesla, což se zřetelně projevilo např. u výroby mléčných výrobků, v roce 2010 již opět tato spotřeba mírně vzrostla, na což měl vliv vývoj cen vstupů. U výroby nápojů nastal postupný pokles výkonové spotřeby již od roku 2008 a přiblížil se úrovni roku 2005. Tabulka 1.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2009 (tis. Kč) CZ-NACE 10.1 CZ-NACE 10.2 CZ-NACE 10.3 CZ-NACE 10.4 CZ-NACE 10.5 CZ-NACE 10.6 CZ-NACE 10.7 CZ-NACE 10.8 CZ-NACE 10.9 CZ-NACE 10 meziroční index CZ-NACE 11 meziroční index

2005 52 1 5 16 38 7 22 32 16

190 335 545 440 040 713 459 032 282

2006 951 640 895 203 265 678 135 105 679

192 040 552

50 766 428 5 742 16 849 37 060 7 710 21 952 29 480 15 957

2007 022 240 181 635 371 238 387 869 984

185 947 926

51 057 470 5 523 19 088 39 488 9 045 24 352 31 810 19 594

2008 823 582 244 665 156 345 136 825 835

200 431 611

2009*

2010

795 661 513 913 394 778 146 008 262

48 982 769 563 860 4 785 893 8 145 543 30 809 674 6 531 648 21 280 612 36 226 503 23 138 564

50 796 605 159 883 4 300 324 4 599 223 32 666 566 6 876 399 19 821 837 40 149 201 22 369 096

203 983 470

180 465 068

181 739 134

52 096 414 5 107 16 479 37 508 9 485 25 235 35 688 21 967

x

96,8

107,8

101,8

88,5

100,7

37 618 466

38 652 015

45 955 799

45 299 356

42 213 348

37 993 368

x

102,7

118,9

98,6

93,2

90,0


1.4 Zahraniční obchod 1.4.1 Vývoj zahraničního obchodu V zahraničním obchodu s potravinářskými výrobky se v roce 2010 meziročně podařilo snížit záporné obchodní saldo z téměř -34 mld. Kč na -30 mld. Kč, tedy zhruba o 4 mld. Kč. Většina skupin výrobků, jak ukazuje tabulka 1.10, však vykazuje záporné obchodní saldo ZO, jen u mléčných výrobků zůstalo zachováno i v roce 2010 toto saldo kladné i když se mírně snížilo. Trvale kladné obchodní saldo vykazuje výroba nápojů, a to zejména díky konkurenceschopnosti piva a sladu. Naopak významnou dovozní komoditou zůstává víno. Kladné obchodní saldo u výroby nápojů v roce 2010 se však poněkud meziročně snížilo, zejména vlivem klesajícího exportu. V tomto směru zůstávají nevyužita některá teritoria, především ve třetích zemích.

38

Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů Tabulka 1.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 10 - 11 v b.c. v letech 2009 - 2010 rok 2009

rok 2010

Kód CZ-CPA

Dovoz v mil.Kč

Vývoz v mil. Kč

Saldo v mil.Kč

Dovoz v mil. Kč

Vývoz v mil.Kč

Saldo v mil. Kč

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

20 400,4 3 596,2 7 852,0 9 908,9 9 812,2 4 307,1 6 246,7 24 631,1 4 062,2

7 526,6 925,5 2 646,1 3 245,1 12 270,3 2 102,0 4 195,8 21 464,0 2 736,3

-12 873,8 -2 670,7 -5 205,9 -6 663,8 2 458,1 -2 205,1 -2 050,9 -3 167,1 -1 325,9

21 469,9 3 597,2 8 312,2 8 695,0 10 900,2 4 312,3 6 558,1 24 637,9 4 403,9

8 1 2 5 13 2 4 21 3

283,0 024,7 543,8 549,5 178,5 285,1 805,4 556,7 545,9

-13 186,9 -2 572,5 -5 768,4 -3 145,5 2 278,3 -2 027,2 -1 752,7 -3 081,2 -858,0

10

90 816,8

57 111,7

-33 705,1

92 886,7

62 772,6

-30 114,1

11

9 405,0

11 920,1

2 515,1

9 466,3

11 118,3

1 652,0

Pramen: ČSÚ; údaje k 18. 4. 2011

1.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z teritoriálního pohledu (graf 1.5) patřily k hlavním vývozním destinacím u potravin v roce 2010 země sousedící s ČR, které jsou členy EU. Téměř třetina vývozu směřovala na Slovensko (32 %). Na druhém místě se ve vývozu umístilo Německo (16 %). Pro jednotlivé ostatní země byl podíl na vývozu potravin z ČR v hodnoceném roce nižší než 10 %. Tomuto podílu se přiblížilo Polsko (9 %). Z hlediska dovozu do ČR zaujímalo v roce 2010 nejvyšší podíl Německo (28 %) a dále Polsko (18 %) a Slovensko (8 %). Vývozní teritoria v roce 2010

Rakousko 6% Polsko 9%

Maďarsko 5%

Itálie 4%

Německo 16 %

V. Británie 3% Francie 4% Ostatní 21 %

Slovensko 32 % Dovozní teritoria v roce 2010 Nizozemí Rakousko 5 % 5% Slovensko 8%

Itálie 4%

Belgie 4% Maďarsko 4% Ostatní 24 %

Polsko 18 %

Německo 28 % Pramen: ČSÚ – údaje k 18.4.2011

Graf 1.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2010 - CZ-CPA 10

39


U výroby nápojů bylo v roce 2010 hlavním vývozním teritoriem Slovensko s podílem 29 %, u Německa tento podíl představoval 16 % a u Polska 15 %. Významným dovozcem do ČR byla v uvedeném roce u tohoto odvětví Itálie s podílem 14 %, dále Slovensko s podílem 13 % a Německo s podílem 11 %. Vývozní teritoria v roce 2010 Švédsko 4% Maďarsko 4% Rakousko 3%

V. Británie Rusko 4 % Polsko 15 %

5%

Německo 16 %

Ostatní 20 %

Slovensko 29 % Dovozní teritoria v roce 2010

Francie 9%

Rakousko 5% V. Británie 4%

Maďarsko Polsko 8% 8%

Německo 11 % Slovensko 13 %

Ostatní 28 %

Itálie 14 %

Pramen: ČSÚ – údaje k 18.4.2011


1.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Výkonnost výroby potravin opřená o klíčové skupiny výrazně rostla v období před hospodářskou krizí, které se nevyhnula ani Česká republika. Nepříznivé dopady z recese se projevily již v průběhu roku 2008, kdy u hodnocených výrob v podstatě nastala stagnace a zejména bylo zaznamenáno snížení tržeb za prodej VV a S v roce 2009, i když účetní přidaná hodnota této výroby ještě rostla. U výroby nápojů se důsledky ekonomické recese projevily též v roce 2008 a především v roce 2009. Na rozdíl od některých zpracovatelských oddílů, orientovaných na zahraniční trh, u výroby potravinářských výrobků a výroby nápojů, které dodávají produkci převážně na domácí trh, oživení v roce 2010 nenastalo (měřeno tržbami za prodej VV a S a ÚPH) a pozice těchto výrob se oslabila. Tento nepříznivý trend souvisí s cenovým vývojem, kde ceny průmyslových výrobců potravinářských výrobků, nápojů a tabáku, na rozdíl od výrobců agrárních komodit, meziročně v roce 2010 klesly, s výjimkou skupiny mléčných výrobků, při silném konkurenčním tlaku zahraniční produkce. Indikátory konkurenceschopnosti, jako je produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek se v roce 2010 u hodnocených výrob zřetelně propadly. Počet podnikatelských subjektů ve výrobě potravinářských výrobků i ve výrobě nápojů v roce 2010 však meziročně vzrostl. Rozšiřuje se zejména počet podniků fyzických osob v souvislosti s růstem regionální produkce, která spolu se značkovými výrobky nachází poptávku především u domácích spotřebitelů. Z hlediska další perspektivy oddílu CZ-NACE 10 je důležité, že podnikatelský sektor významně investuje do oblasti výzkumu a vývoje. Také podpůrné programy zaměřené na růst konkurenceschopnosti výrob, na 40


pomoc MSP a další, jako je marketingová podpora produkce, mohou přispět k opětnému růstu výkonnosti výroby potravinářských výrobků a výroby nápojů. Z mezinárodního srovnání z hlediska příštího vývoje zmíněných výrob by bylo žádoucí zvýšit jak dynamiku růstu přidané hodnoty, tak dále snižovat počet zaměstnanců, zejména ve velkých podnicích a tím zvýšit úroveň produktivity práce, ale i konkurenceschopnosti v rámci EU. Důležité bude i využít možností zahraničního obchodu ve vztahu k třetím zemím.

41

tttttt

Výroba textilií

2. CZ-NACE 13 - VÝROBA TEXTILIÍ

2.1 Charakteristika oddílu Výroba textilií se podle druhu zpracovávané suroviny dělí na výrobu bavlnářskou, hedvábnickou, lnářskou a vlnařskou. Výroba většiny textilních podniků má více technologických stupňů. Zahrnuje obory předení, tkaní, konečnou úpravu a výrobu ostatních textilií. Textilní průmysl ČR patří k proexportně orientovaným odvětvím, kdy téměř dvě třetiny tržeb je určeno na vývoz. V rámci klasif ikace ekonomických činností (CZ-NACE) je výroba textilií zařazena do oddílu 13 s následujícími skupinami:    

13.1 13.2 13.3 13.9

Úprava a spřádání textilních vláken a příze; Tkaní textilií; Konečná úprava textilií; Výroba ostatních textilií.

Specifickým rysem jednotlivých výrobních skupin textilního průmyslu je jejich závislost na kooperacích vzhledem k předchozím technologickým stupňům. Část výrobních procesů je zajišťována dovozem či prostřednictvím zušlechťovacího styku. 13.1 6,3 % 13.2 25,4 %

13.3 2,8 %

13.9 65,5 % 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a příze 13.2 Tkaní textilií 13.3 Konečná úprava textilií 13.9 Výroba ostatních textilií Pozn: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ


Jak vyplývá z grafu 2.1 největší podíl na tržbách oddílu CZ-NACE 13 má skupina 13.9 Výroba ostatních textilií, která zahrnuje výrobu pletených a háčkovaných materiálů (13.91), výrobu konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů (13.92), výrobu koberců a kobercových předložek (13.93), výrobu lan, provazů a síťovaných výrobků (13.94), výrobu netkaných textilií a výrobků z nich, kromě oděvů (13.95), výrobu ostatních technických a průmyslových textilií (13.96) a výrobu ostatních textilií jinde neuvedenou (13.99). Čtyři posledně jmenované skupiny (kromě 13.99) se řadí do kategorie technických textilií, které patří k perspektivním oborům textilní výroby a jejich podíl na celkových tržbách oddílu se neustále zvyšuje. V roce 2009 podíl CZ-NACE 13.9 na tržbách výroby textilií činil 62 %, v roce 2010 to bylo 65,5 %. Dále následuje skupina CZ-NACE 13.2 Tkaní textilií. Naproti tomu CZ-NACE 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a přízí patří ke skupinám spíše útlumovým, což je dáno především uzavíráním přádelen a větší orientací na dovoz levnějších přízí z třetích zemí, zejména asijských. Textilní průmysl ČR je silně závislý na dovozu surovin a materiálů, neboť v minulých letech u nás zanikly téměř všechny přádelny. K této skutečnosti přispěl, mimo jiné, růst cen elektrické energie - přádelny 43


jsou energeticky velmi náročné. Některé společnosti nakupují i režné tkaniny, které dále upravují. Pěstování přadného lnu, které mělo v ČR staletou tradici, bylo v roce 2010 ukončeno, když zemědělci poprvé žádný přadný len nezaseli. Pro nerentabilitu byla ukončena v ČR i výroba většiny textilních chemických vláken, s výjimkou polyesterové střiže a polypropylenových vláken.

2.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu V roce 2010 se oddíl textilního průmyslu podílel na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 1,2 %, na přidané hodnotě 1,5 % a 2,3 % na počtu pracovníků. Podíly těchto ukazatelů na zpracovatelském průmyslu v časové řadě od roku 2005 do roku 2010 neustále klesají. Příčinou je vysoká konkurence na světových trzích, zejména ze strany asijských zemí s levnou pracovní silou a vlastní surovinovou základnou. Tento stav způsobuje nejen potíže v přístupu na trh, ale zvyšuje tlak na ceny výrobků a má za následek přesun výroby do zemí s ještě nižšími výrobními náklady. Nicméně tento trend se v posledních letech začíná zmírňovat. Asie totiž zvyšuje ceny produkce, kvalitu však nikoliv. Jüan zpevňuje, dynamicky roste čínský vnitřní trh, stoupají i náklady na přepravu. Evropské firmy, které až dosud kvůli nižším nákladům vyráběly v Asii, se začínají vracet zpět do Evropy.

2.3 Hlavní ekonomické ukazatele 2.3.1 Cenový vývoj Vývoj cenových indexů průmyslových výrobců v jednotlivých skupinách výrobků CZ-CPA 13 v letech 2008 až 2010 zachycuje tabulka 2.1 Roční cenový index textilních výrobců se pohybuje v intervalu od 96,5 % do 109,8 %. V roce 2010 došlo k navýšení cenového indexu u skupiny výrobků 13.1 – Textilní vlákna a příze z důvodu růstu cen přírodních i chemických vláken. V říjnu 2010 dosáhla cena libry bavlny na newyorské komoditní burze 1,198 USD, což bylo zatím nejvíce od roku 1870, kdy burza vznikla. Hlavní producenti bavlny z USA, Indie, Číny a Pakistánu byli postiženi neúrodou kvůli katastrofálním povodním. Podražila i vlna, základní surovina pro výrobu pánských obleků. Důvodem jsou především extrémní výkyvy počasí v Austrálii a na Novém Zélandě, v zemích které jsou největšími světovými producenty vlny. Zvýšení cen pánských obleků se očekává na konci letošního roku. Částečně byl tento vliv kompenzován úsporou celkového objemu mezd (pokles oproti stejnému období o cca 6 %). U zbývajících skupin došlo k mírnému poklesu cenových indexů, což je odrazem silné konkurence na trzích s textilními a oděvními výrobky. Tabulka 2.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2010 Název

Textilní vlákna a příze Tkaniny Konečná úprava textilií Ostatní textilie Textilie Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

44

Kód CZ-CPA


2009

2010

13.1 13.2 13.3 13.9

98,5 99,5 x 99,2

96,5 100,2 x 101,0

109,8 99,7 x 99,0

13

99,2

100,1

100,6

Výroba textilií

2.3.2 Základní produkční charakteristiky Přehled o počtu podniků jednotlivých skupin textilního průmyslu zachycuje tabulka 2.2. Počet podnikatelských subjektů v CZ-NACE 13 v letech 2005 až 2010 poklesl v důsledku restrukturalizace výrobního procesu a rušení neefektivních výrob o více než 4 %. Ekonomická krize tento vývoj ještě urychlila. Největší počet výrobních subjektů je evidován v CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, kam spadá i perspektivní a konkurenceschopná výroba technických textilií, včetně netkaných. Pod zahraniční kontrolou se v oddíle nachází cca 7 % podniků, které se však na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb i na účetní přidané hodnotě oddílu CZ-NACE 13 podílejí okolo 50 %. Tabulka 2.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 13 v letech 2005 - 2010 2005

2006

2007

2008

2009*

2010

CZ-NACE 13.1 CZ-NACE 13.2 CZ-NACE 13.3 CZ-NACE 13.9

76 91 83 2 158

80 81 89 2 051

76 77 87 2 073

74 75 93 2 054

70 82 96 2 083

65 81 102 2 057

CZ-NACE 13

2 408

2 301

2 313

2 296

2 331

2 305


Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 13 za období 2005 až 2010 dokumentují tabulky 2.3 až 2.6 a na ně navazující graf 2.2. Tabulka 2.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005 944 452 980 020

5 15 1 27

755 061 913 615

721 024 262 056

2007

5 14 2 26

CZ-NACE 13

49 747 396

50 345 063

51 167 876

x

101,2

101,6

meziroční index

578 787 448 932

2006


4 15 1 29

702 553 477 434

569 288 617 402

2008 3 12 1 28

424 184 354 159

519 877 137 384

2009* 2 10 1 23

440 444 224 345

2010

463 020 762 308

2 396 419 9 714 708 1 063 178 25 051 319

45 122 917

37 454 554

38 225 625

88,2

83,0

102,1


Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v textilním průmyslu v roce 2010, oproti roku 2009, vzrostly o 2,1 %. Rozhodující podíl na tomto výsledku má skupina CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, jejíž tržby se meziročně zvýšily o 7,3 %, z toho tržby ve výrobě technických textilií (CZ-NACE 13.94, 13.95 a 13.96) o 12,5 %. Hlavním důvodem bylo oživení domácí a zahraniční poptávky (zejména v Německu). Je ale také třeba vzít v úvahu, že produkty vyrobené textilními technologiemi stále více nahrazují výrobky až dosud vyráběné jinými technologiemi a to beton, kov, medicinské náhrady (cévy, vazy, mozková plena, ale i základ umělé ledviny), textilní podklad je i pod každou dálnicí, významně se uplatňují i v zemědělství. Jedná se převážně o výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Naproti tomu v Evropě klesá počet oděvních výrobců a textilní firmy vyrábějící oděvní textilie tak ztrácejí odběratele. Nové zakázky (u organizací s 50 a více zaměstnanci) ve výrobě textilií se v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 zvýšily o 6 %, z toho ze zahraničí o 7,2 % a domácí o 3,7 %. Nové zakázky na technické textilie v tomto období vzrostly dokonce o 15,3 %. Za leden až srpen 2011 vzrostly v oddílu CZ-NACE 13, ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, u organizací s 20 a více zaměstnanci tržby za prodej vlastních výrobků a služeb o 18,1 %, a tržby z přímého vývozu o 20,4 %. Největší nárůst tržeb vykazuje výroba technických textilií. Celkové nové zakázky ve výrobě textilií za období leden až srpen 2011 stouply meziročně o téměř 16 %, z toho ze zahraničí o cca 18 % a tuzemské o 13 %. Vývoj účetní přidané hodnoty zachycuje tabulka 2.4. Celkový objem účetní přidané hodnoty v oddílu CZ-NACE 13 od roku 2008 klesá, což souvisí se snižováním výroby, tržeb a počtu zaměstnanců. V roce 2010 vykázaly meziroční růst účetní přidané hodnoty pouze tři třídy skupiny 13.9 Ostatní textile: 13.93 Výroba koberců a kobercových předložek – index 107,7; 13.94 Výroba lan, provazů a síťovaných výrobků – index 108,7 a 13.95 Výroba netkaných textilií a výrobků z nich, kromě oděvů – index 125,4. I když tržby 45


v roce 2010 meziročně vzrostly, nedosáhly hodnot před krizí. Přidanou hodnotu ovlivňuje hodnota vstupů, tj. surovin a polotovarů (viz. kapitola 2.1). Ceny přírodních vláken (bavlna, vlna), ale i chemických vláken a polymerů stouply o desítky procent, vzrostly i ceny energií. Do konečné ceny textilních výrobků však toto zvýšení nebylo dosud promítnuto z důvodu silné konkurence ze strany třetích zemí, zejména asijských. Pozitivní vliv na tento ukazatel má i modernizace a restrukturalizace výroby a odliv práce ve mzdě na vývozu, která se na přidané hodnotě podílí minimálně. Za příznivý trend lze považovat růst účetní přidané hodnoty na pracovníka. Hodnota tohoto ukazatele však patří v rámci zpracovatelského průmyslu mezi nejnižší, což je dáno charakterem produkce. Tabulka 2.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 13.1 CZ-NACE 13.2 CZ-NACE 13.3 CZ-NACE 13.9 CZ-NACE 13

2005

2006

2007

1 278 342 4 361 475 634 028 8 559 931

1 575 277 4 145 991 506 859 8 712 150

1 429 349 4 148 501 426 949 9 445 999

14 833 776

14 940 277

x

100,7

meziroční index

2008

2009*

2010

265 753 296 300

881 141 2 939 001 336 916 7 748 696

861 831 2 705 222 214 665 7 403 165

15 450 798

12 690 613

11 905 754

11 184 883

103,4

82,1

93,8

93,9

958 3 329 323 8 079


Zaměstnanost v oddílu se od roku 2000 neustále snižuje a v roce 2010 byla na úrovni 57,7 % roku 2005. Meziročně se oproti roku 2009 počet pracovníků snížil o necelých 7 %, z toho nejvýznamnější byl pokles počtu pracovníků u skupiny CZ-NACE 13.2 Tkaní textilií, naopak u skupiny CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií počet pracovníků vzrostl o téměř 2 %. Za leden až srpen 2011, u organizací s 20 a více zaměstnanci, vzrostl počet pracovníků ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 o 1,4 %. Snižování zaměstnanosti je dáno požadavkem na zvyšování konkurenceschopnosti výroby spojené s růstem produktivity práce při redukci nákladů, přesunem výrob, ale i uzavíráním závodů z důvodu nedostatku zakázek. Produktivita práce se v oddíle textilního i oděvního průmyslu od roku 1990 zvýšila téměř pětkrát. Tabulka 2.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2005 - 2010 (osob)

2005

2006

2007


4 14 2 20

4 12 2 19

3 11 1 19

CZ-NACE 13

41 914

39 328

37 262

x

93,8

94,7

meziroční index

698 524 626 066

670 779 262 617

978 513 812 960

2008

2009*

2010

2 6 1 15

170 800 235 688

1 937 5 335 983 15 940

33 520

25 893

24 195

90,0

77,2

93,4

3 10 1 18

017 267 476 759


Osobní náklady v textilním průmyslu se v roce 2010 meziročně snížily o 3,4 %. Pokles ale není úměrný snížení zaměstnanosti, která v tomto období poklesla o 6,6 %. Na tomto vývoji se podílel především růst mezd. Průměrná mzda v organizacích s 20 a více zaměstnanci v roce 2010 meziročně vzrostla o 5 %. Přestože osobní náklady na pracovníka rostou, vykazuje textilní průmysl (hned po kožedělném a oděvním průmyslu) nejnižší mzdy v rámci zpracovatelského průmyslu. Průměrná mzda v textilním průmyslu dosáhla v roce 2010 u organizací s 20 a více pracovníky 18 347 Kč, což je pouze cca 77 % průměrné mzdy zpracovatelského průmyslu ČR. Za období leden až srpen 2011 se v organizacích s 20 a více pracovníky průměrná mzda v textilním průmyslu zvýšila o 2,4 %.

46

Výroba textilií Tržby za VV a S

Počet zaměstnaných osob 130

115 %

%

105

120

95

110

85

100

75

90

65

80

55

70

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 13

2009*

2010

2005

2006

ZP

2007

2008

2009*

CZ-NACE 13

2010

ZP


130 %

120 110 100 90 80 70 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 13

2010

ZP


Graf 2.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2005 - 2010 Tabulka 2.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007


1 017 692 3 102 577 546 322 4 462 420

1 154 612 2 953 693 506 013 4 585 262

1 069 638 2 894 219 416 657 4 940 938

861 2 734 361 5 024

CZ-NACE 13

9 129 011

9 199 581

9 321 451

x

100,8

101,3

meziroční index

2008 442 850 066 032

2009* 614 2 055 307 4 381

2010

058 435 698 638

535 770 1 815 286 242 893 4 514 091

8 981 390

7 358 829

7 108 041

96,4

81,9

96,6


2.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti – produktivity práce z účetní přidané hodnoty a hrubého operačního přebytku v letech 2005 až 2010 je uveden v tabulkách 2.7 a 2.8 a grafech 2.3 a 2.4. Tabulka 2.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 – 2010 (Kč/zam.)

2005


272 300 241 426

CZ-NACE 13

353 908 x

meziroční index

080 292 435 597

2006 337 324 224 444

321 434 057 115

2007 359 360 235 473

2008

2009*

2010

292 345 617 255

317 598 324 305 218 999 430 696

406 432 272 493

063 217 717 925

444 973 507 086 218 269 464 431

379 887

414 648

378 604

459 802

462 273

107,3

109,2

91,3

121,4

100,5


47


Ukazatel produktivity práce se ve sledovaném období vyvíjel relativně příznivě. S výjimkou roku 2008, kdy byl negativně poznamenán ekonomickou recesí, vykazuje růst. V roce 2010, oproti roku 2005, vzrostl o 30,6 %. V roce 2010 se produktivita práce z účetní přidané hodnoty v rámci celého odvětví výroby textilií meziročně zvýšila pouze o půl procena, zejména díky navýšení ceny vstupů (viz. kapitola 2.3.2), ale i v důsledku zmírnění tempa snižování počtu zaměstnanců. Nejvíce se cenové zvýšení projevilo v CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, kam spadají i technické textilie, které však v jednotlivých skupinách dosahují vysoké hodnoty produktivity práce z přidané hodnoty. Například v CZ-NACE 13.96 Výroba ostatních technických a průmyslových textilií v roce 2010 účetní přidaná hodnota na zaměstnance činila 1 092,1 tis. Kč a převýšila tak průměrnou produktivitu zpracovatelského průmyslu o více než polovinu. Produktivita práce v oddíle 13.9 byla v roce 2010 ovlivněna i růstem počtu pracovníků o cca 2 %. Tabulka 2.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007


260 1 258 87 4 097

650 897 706 511

420 665 1 192 298 846 4 126 888

359 1 254 10 4 505

CZ-NACE 13

5 704 765

5 740 696

6 129 347

x

100,6

106,8

meziroční index

2008

712 282 292 061

96 594 -37 3 055

823 903 770 267

2009* 267 883 29 3 367

2010

083 566 218 058

326 061 889 936 -28 228 2 889 074

3 709 223

4 546 925

4 076 842

60,5

122,6

89,7


Z tabulky 2.8 je vidět, že celkový objem hrubého operačního přebytku v letech 2007 až 2010 kolísal. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2007, který lze pro textilní průmysl považovat za úspěšný. V roce 2008 došlo k jeho poklesu v důsledku nastupující krize, která se projevila značným úbytkem zakázek, zejména zahraničních, což mělo za následek nízké využití výrobních kapacit a pokles tržeb. Po růstu ukazatele v roce 2009 dochází v roce 2010 k meziročnímu poklesu o cca 10 %, zejména v důsledku zvýšení cen již zmiňovaných nakupovaných vstupů. Hrubý operační přebytek


135

135

%

%

128

120

121

105

114

90

107

75

100

60 2005

2006

2007

CZ-NACE 13

2008

2009*

2010

ZP

2005

2006

2007

CZ-NACE 13

2008

2009*

2010

ZP


Graf 2. 3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2005 - 2010

Vývoj hrubého operačního přebytku vedle toho ovlivňuje modernizace strojního zařízení a zavádění nových technologií, ale i zaměstnanost. V roce 2010 se v oddílu CZ-NACE 13 hrubý operační přebytek podílel na účetní přidané hodnotě 36,4 % a zbytek, více než 63 % tvořily osobní náklady. Pro textilní, ale zejména oděvní průmysl, je typický vysoký podíl ruční práce na výrobku. Z těchto důvodů tato odvětví velice obtížně konkurují zemím s výrazně nižší úrovní mezd (Indie, Pákistán, Čína, Bangládeš aj.) při srovnatelné produktivitě. U technických textilií (CZ-NACE 13.94, 13.95 a 13.96) je tento poměr příznivější. V roce 2010 cca 48 % přidané hodnoty tvořil hrubý operační přebytek a zbytek 52 % byly osobní náklady. Textilní průmysl se v roce 2010 podílel 1,3 % na celkovém objemu hrubého operačního přebytku zpracovatelského průmyslu.

48

Výroba textilií

Kč/zam.

700 600 500 400 300 200 100 ZP

13

13.1

13.2

2009*

13.3

13.9

2010



2.3.4 Výkonová spotřeba V roce 2010 se v oddílu CZ-NACE 13 výkonová spotřeba meziročně zvýšila o více než 9 %, což nekoresponduje s růstem výroby a tržeb, které stouply jen o 2,1 %. Největší podíl ve skladbě nákladů na výkonovou spotřebu tvoří materiálové náklady (cca 3/4), dále pak náklady na služby a na energie. Nejnáročnější ve skladbě nákladů na materiál je CZ-NACE 13.3 Konečná úprava textilií, na služby CZ-NACE 13.92 a 13.95 Výroba netkaných textilíí a výrobků z nich. Vysoké náklady na energie jdou pak u skupiny CZ-NACE 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken. Vývoj výkonové spotřeby v období 2005 až 2010 dokumentuje tabulka 2.9. Tabulka 2.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

261 498 864 898

2007

2008

2009*

2010

223 599 044 813


4 10 1 18

321 912 857 610

4 054 900 11 090 655 1 336 354 19 588 862

3 11 1 20

351 058 511 554

2 434 777 8 529 911 958 714 20 455 496

1 450 949 7 277 661 862 346 15 820 239

1 521 344 7 310 782 836 298 18 100 815

CZ-NACE 13

35 523 700

36 070 771

36 680 475

32 378 898

25 411 196

27 769 240

x

101,5

101,7

88,3

78,5

109,3

meziroční index


2.4 Zahraniční obchod 2.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s textilními výrobky dle nomenklatury CZ-CPA 13 v letech 2009 a 2010 ukazuje tabulka 2.10. Ta zahrnuje údaje o celkovém zahraničním obchodu, včetně kooperací, reexportů a obchodního zboží. V roce 2010 byly do ČR dovezeny textilní výrobky za cca 36,9 mld. Kč, což ve srovnání s rokem 2009 znamená nárůst o 9,6 %. Nejvyšší objem dovozů byl realizován ve skupině CZ-CPA 13.9 Ostatní textilie, včetně subdodavatelských vztahů, kam patří vedle pletených textilií, konfekčních textilních výrobků (přikrývky, ložní, stolní, toaletní a kuchyňské prádlo, záclony, koberce) i technické textilie, ale i tyly, výšivky, stuhy a prýmky. Jedná se o dovozy výrobků pro přímou i výrobní spotřebu. Ve struktuře dovozu 49


převládají dodávky ze zemí EU. Přičemž se jedná vesměs o textilní výrobky s vyšší přidanou hodnotou nebo výrobky, kde byla výroba utlumena jako např. koberce a textilní podlahové krytiny. V dovozu ze třetích zemí převládají spíše standardní výrobky s nižší přidanou hodnotou. Tabulka 2.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 13 v b.c. v letech 2009 - 2010 rok 2009

rok 2010

Kód CZ-CPA

Dovoz v mil.Kč

Vývoz v mil. Kč

Saldo v mil.Kč

Dovoz v mil. Kč

Vývoz v mil.Kč

Saldo v mil. Kč

13.1 13.2 13.3 13.9

4 535,3 6 536,9 x 22 602,5

5 483,1 12 089,9 x 21 689,5

947,8 5 553,0 x -913,0

5 419,4 6 594,7 x 24 906,9

7 249,0 12 111,5 x 23 755,9

1 829,6 5 516,8 x -1 151,0

13

33 674,7

39 262,5

5 587,8

36 921,0

43 116,4

6 195,4

Pramen: ČSÚ; údaje k 18.4.2011

Za období leden až červen 2011 ČR dovezlo textilní výrobky v celkové hodnotě 20,7 mld. Kč, což představuje ve srovnání se stejným obdobím minulého roku nárůst o 11,3 %. Největší objem dovozů, stejně jako v roce 2010, připadá na skupinu CZ-CPA 13.9 Ostatní textilie (a z ní v CZ-CPA 13.96 Ostatní technické a průmyslové textilie). Celkový vývoz textilních výrobků v roce 2010 činil 43,1 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2009 se zvýšil o 9,8 %. Přitom roste vývoz textilních výrobků s vyšší přidanou hodnotou, zejména technických textilií a náročnějších výrobků určených i pro konfekční zpracování. Jedná se o sortimenty, kde byly v ČR realizovány významnější zahraniční i domácí investice, oblast vlnařské výroby, ale i bavlnářské (africké brokáty) nebo výrobkové skupiny určené pro technické využití (netkané textilie, tkaniny z vysokopevnostních přízí pro výrobu pneumatik, dopravníkové pásy apod.). Více než 55 % vývozu textilních výrobků bylo v roce 2010 realizováno ve skupině výrobků CZ.CPA 13.9. Za období leden až červen 2011, ve srovnání se stejným obdobím roku 2010, vzrostl celkový vývoz textilních výrobků o 15,3 %, z toho ve skupině CZ-CPA 13.1 o 21,7 %, v CZ-CPA 13.2 o 17,2 % a v CZ-CPA 13.9 o 12,3 %. Stejně jako u dovozu nejvyšší objem vývozu 13,4 mld. Kč byl realizován ve skupině CZ-CPA 13.9 Ostatní textilie, z toho nejvíce v CZ-CPA 13.92 Konfekční textilní výrobky, kromě oděvů (4,1 mld. Kč) a dále v CZ-CPA 13.95 Netkané textilie a CZ-CPA 13.96 Ostatní technické a průmyslové textilie (v každé skupině za více než 3 mld. Kč). Nové zakázky ze zahraničí za leden až červen 2011 se zvýšily o 13,5 %. Pozitivně lze hodnotit, že saldo celkového zahraničního obchodu s textilními výrobky je aktivní a proti roku 2009 představuje zvýšení o 10,8 %. Záporné saldo zahraničního obchodu trvale vykazují výrobky CZ-CPA 13.9. V této skupině se dováží výrobky, jejichž výroba byla utlumena (podlahové textilie), nebo speciální výrobky technického charakteru s využitím v high-tech oborech, kde se v ČR nabízí perspektiva dalšího rozvoje výroby. Za leden až červen 2011 zahraniční obchod s textilními výrobky vykázal kladné saldo ve výši 4,5 mld. Kč. V textilním průmyslu, stejně jako v oděvním, tvoří část exportu vývoz k aktivnímu zušlechtění. Tento podíl však neustále klesá z důvodu odlivu práce ve mzdě do zemí s nižšími náklady a omezováním zakázek. Obdobný trend bude pokračovat i v budoucnu.

2.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu (vývoz a dovoz) s textilními výrobky v roce 2009 a 2010 zachycuje graf 2.5. V posledních letech je struktura vcelku stabilní, pouze se nepatrně mění podíly hlavních obchodních partnerů. Největší podíl v zahraničním obchodu s textilními výrobky zaujímají země EU-27. V roce 2010 činil podíl vývozu do EU na celkovém vývozu textilu cca 84 %. V roce 2010, stejně jako v předcházejících letech, bylo největším obchodním partnerem v obchodu s textilními výrobky Německo, s nímž obrat dosáhl 25,6 mld. Kč a který se oproti roku 2009 zvýšil o 6,2 %. Dodávky na německý trh činily cca 13,5 mld Kč, tj. celkem 31 % z celkového objemu vývozu textilních výrobků. Podíl Německa se v roce 2010 meziročně snížil, z toho na celkových dovozech o 2 % a celkových vývozech o 1 %. Druhým naším největším partnerem byla i v roce 2010 Itálie, kam bylo vyvezeno textilní zboží za 5,1 mld. Kč, což 50

Výroba textilií

je 12 % a na dalším místě figuruje Polsko, kam bylo v roce 2010 realizováno 7 % textilních výrobků za téměř 3 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2009 tak předstihlo Slovensko se 6 %. Podíl Itálie a Polska se na našem vývozu textilu zvýšil oproti roku 2009 o 1 %, podíl Slovenska naopak o 1 % klesl. Největším dodavatelem textilních výrobků do České republiky byly i v roce 2010 země EU, jejichž podíl na celkovém dovozu textilu činil cca 77 %. Z toho první místo nadále zaujímá Německo, odkud jsme dovezli zboží za více než 12 mld. Kč tj. 32 % z celkového dovozu textilu. Druhým největším dovozcem byla, stejně jako v roce 2009 Itálie, která dodala do ČR zboží za 3,6 mld. Kč a na dalších místech figurují Čína s podílem 8 % a Belgie se 6 % na celkových dovozech. Mezi dovozci ze třetích zemí, se vedle Číny, prosazuje Turecko a Indie, jejichž podíl na celkových dovozech textilních výrobků do ČR představoval v roce 2010 dohromady téměř 6 %. Vývozní teritoria v roce 2010 Rakousko Slovensko 4 %

Francie 4%

6% Polsko 7% Itálie 12 %

Nizozemí 4% Belgie 3%

Ostatní 29 %

Německo 31 % Dovozní teritoria v roce 2010 V. Británie 4% Polsko Belgie 4 % 6% Čína 8% Itálie 10 %

Francie 4% Rakousko 4% Ostatní 28 %

Německo 32 % Pramen: ČSÚ - údaje k 18.4.2011


2.5 Shrnutí a perspektivy oddílu V rámci EU si všechny členské země zachovávají textilní a oděvní výrobu. Mezi největší unijní výrobce těchto výrobků patří pět nejlidnatějších zemí unie (Itálie, Německo, Francie, Španělsko a Velká Británie). V roce 2010 textilní průmysl EU zaměstnával 732 tis. lidí v cca 41 tis. společnostech, které vytvořily obrat 83,5 mld. €. Ve srovnání s rokem 2009 se zaměstnanost v textilním průmyslu EU snížila o 5,2 % a počet podniků o 7,6 % při zvýšení obratu o 8,3 %. Celkový vývoz textilních výrobků Extra EU-27 v roce 2010 činil 18,7 mld. €, oproti roku 2009 vzrostl o 17 %. Dovoz textilních výrobků Extra EU-27 se také v roce 2010 meziročně zvýšil o 25,6 % na 22,2 mld. €. Zahraniční obchod EU-27 tak vykázal záporné saldo ve výši 3,5 mld. €. Největšími odběrateli textilních výrobků EU-27 v roce 2010 byly: USA, Turecko, Tunisko, Čína a Švýcarsko a dovozci do EU-27: Čína, Turecko, Indie, Pakistán a USA. 51


Textilní a oděvní průmysl v EU, stejně jako v ČR, byl hospodářskou a finanční krizí nejvíce postižen v letech 2008 a 2009, kdy se jeho obrat snížil o 17,7 %. V roce 2010 většina členských zemí EU vykázala zvýšení výroby. Textilní výroba EU-27 vzrostla o 6 %, oděvní výroba se snížila o 2 %. Nejvyšší pokles o 23 % vykázalo Řecko, a to jak ve výrobě oděvů, tak v textilu. Nejvyšší růst textilní výroby naopak zaznamenalo Maďarsko (19 %), po něm následuje Polsko (15 %) a Německo (12 %). Pouze tři země EU Litva, Itálie a Polsko zvýšily i výrobu oděvů. V roce 2010 se v EU nejvíce zvýšila výroba technického textilu (25 %), která stejně jako u nás patří k perspektivním oborům, a úprava a spřádání textilních vláken a přízí. V prvním pololetí 2011 se, ve srovnání se stejným obdobím minulého roku, výroba textilních výrobků v EU-27 zvýšila o 1,1 %, nové zakázky o 7,5 % a zaměstnanost klesla o 1,6 %. Oživení textilní výroby v EU je pomalejší a textilní průmysl v ČR si ve srovnání s unijním za období 01-06/2011 vedl lépe. Z výsledků za rok 2010 je patrné, že se ekonomická situace textilního průmyslu v ČR mírně zlepšuje. Úroveň tržeb ale stále nedosahuje hodnoty před krizí (index 2010/2008 je 84,7). Od 3. čtvrtletí roku 2009 tržby textilního průmyslu již znovu pozvolna rostou a tento pozitivní trend pokračuje i v roce 2011. Důvodem je oživení domácí i zahraniční poptávky a tím i růst nových zakázek, zejména na odběr technických textilií. Textilní i oděvní průmysl patří mezi tradiční oddíl zpracovatelského průmyslu, ale je zároveň citlivým oddílem, který na globálním trhu čelí silné konkurenci ze strany třetích zemí, zejména asijských. Je si však nutno uvědomit, že v asijských průmyslových centrech dynamicky rostou mzdy, čínská měna renminbi postupně zpevňuje, bouřlivě se rozvíjí vnitřní čínský trh a spotřebovává tak rostoucí část národních kapacit. Situace v asijských sourcingových zdrojích je napjatá, spolehlivost dodávek se snížila, ceny rostou. Střední třída bohatnoucích asijských zemí dává stále více přednost značce „Made in EU“ a tím se otevírá prostor pro evropskou kvalitu, evropský design a evropský spotřebitelský koncept. Řada studií zpracovaných EU potvrzuje, že evropský textilní a oděvní průmysl má jeden z největších inovačních potenciálů. Pro zvýšení konkurenceschopnosti textilního průmyslu je třeba se zaměřit na produkci výrobků s vysokou přidanou hodnotou. To znamená především:   

strategii založenou na inovacích směrem k vysoce kvalitním, specializovaným a technologicky náročným textilním produktům a na jejich sofistikovaném marketingu; zajištění, v rámci obchodní politiky na úrovni EU i WTO, lepšího přístupu na trhy třetích zemí, zejména rozvojových a odstraněna netarifní opatření v přístupu na tyto trhy; zaměření se na ochranu práv duševního vlastnictví tj. především na boj proti pirátství a padělkům.

Jak již bylo uvedeno mezi perspektivní obory textilního průmyslu a to nejen v ČR, ale i v celé EU patří výroba technických textilií. O významu tohoto oboru svědčí i úspěšné fungování klastru technických textilií CLUTEX, který byl založen v roce 2006. Jeho cílem je změnit orientaci výroby členských firem směrem k produktům s vyšší přidanou hodnotou, efektivnějšímu využití výsledků vědy a výzkumu a posílit jejich prestiž zapojením do výroby speciálních druhů technických textilií. K tomu napomáhá i nabídka vyřešených vědecko-výzkumných úkolů Technické univerzity v Liberci a výzkumných organizací, které jsou členy klastru. Dlouhodobá vize do roku 2020 – transformace současného evropského textilního a oděvního průmyslu ve stabilního a konkurenceschopného hráče je obsažena v materiálu EU „Evropská technologická platforma pro budoucnost textilního a oděvního průmyslu“. Je založena na výzkumu, nových technologiích a inovacích. Odvětví textilního a oděvního průmyslu v ČR se k této platformě přihlásilo a v roce 2008 založilo „Českou technologickou platformu pro textil ČTPT“. Ta ve svém prvním významném produktu „Strategická výzkumná agenda – Budoucnost je textil…textil je budoucnost !“ potvrzuje, že bez výzkumu, vývoje a inovačních aktivit budou textilní a oděvní firmy jen těžko hledat místo na národním, evropském i mezinárodním trhu. Inovace budou v budoucnu ještě ve větší míře nutnou podmínkou pro úspěchy textilních a oděvních firem.

52

Výroba oděvů

3. CZ-NACE 14 - VÝROBA ODĚVŮ

3.1 Charakteristika oddílu Výroba oděvů je vzhledem k vysokému podílu ruční práce na výrobku náročná na pracovní sílu. K základním požadavkům kladeným na její módní kolekce patří rychlá reakce výroby na sezónní vlivy a požadavky zákazníků. Převažuje výroba v malých sériích a stále více se uplatňuje zakázková konfekční výroba (konfekce na míru – „mass customization“), včetně souvisejících služeb, jako jsou módní poradenství nebo úpravy oděvů. V rámci klasifikace ekonomických činností CZ-NACE je oděvní výroba zařazena do oddílu 14 s následujícími skupinami:   

14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků; 14.2 Výroba kožešinových výrobků; 14.3 Výroba pletených a háčkovaných oděvů.

Nejvýznamnější z hlediska tržeb je skupina CZ-NACE 14.1, která zahrnuje výrobu ostatních svrchních oděvů včetně pracovních oděvů, kožených oděvů, osobního prádla, ostatních oděvů a oděvních doplňků. Po ní následuje skupina CZ-NACE 14.3, kam patří punčochové výrobky a ostatní pletené a háčkované oděvy jako jsou svetry, pulovry, trička, vesty, roláky apod. Oproti roku 2009 se podíl CZ-NACE 14.3 snížil o dva procentní body ve prospěch CZ-NACE 14.1. 14.2 0,6 % 14.1 91,4 %

14.3 8,0 %

14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků; 14.2 Výroba kožešinových výrobků; 14.3 Výroba pletených a háčkovaných oděvů Pozn: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ


Podíl těchto tří skupin na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví CZ-NACE 14 v roce 2010 ukazuje graf 3.1.

3.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v rámci zpracovatelského průmyslu se oděvní průmysl v roce 2010 podílel 0,3 %, na účetní přidané hodnotě 0,7 % a na počtu zaměstnanců 1,6 %. Oproti roku 2009 se podíly u všech tří ukazatelů snížily o dvě desetiny procentního bodu. Zastoupení oděvního průmyslu ve zpracovatelském průmyslu, stejně jako textilního, postupně klesá. Největší propad byl zaznamenán u počtu zaměstnanců, kde v roce 2005 činil tento podíl 2,8 %. Oděvní výroba patří k citlivým odvětvím, která jsou na globálním trhu vystavena značné konkurenci, zejména ze strany třetích zemí s nízkými mzdovými náklady. Zavedením plné liberalizace obchodu od 1.1. 2005, po skončení platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO, tato konkurence ještě zesílila. Způsobuje 53


to potíže nejen v přístupu na trh, ale zvyšuje se tlak na ceny výrobků, který má za následek odliv práce ve mzdě a přesun výroby do zemí s nižšími výrobními náklady a rušení neefektivních výrob. Ekonomická krize tento proces ještě urychlila.

3.3 Hlavní ekonomické ukazatele 3.3.1 Cenový vývoj Tabulka 3.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2010 Název

Kód CZ-CPA

Oděvy, kromě kožešinových výrobků Kožešinové výrobky Pletené a háčkované oděvy


2009

2010

14.1 14.2 14.3

100,1 x 99,2

100,2 x 99,3

99,7 x 100,2

14

100,0

100,1

99,8

Oděvy Pozn: stejné období předchozího roku = 100 Pramen: ČSÚ

Vývoj cenových indexů průmyslových výrobců v jednotlivých skupinách výrobků klasifikace CZ-CPA 14 v letech 2008 až 2010 uvádí tabulka 3.1. Z ní vyplývá, že cenový vývoj oděvních výrobků byl stabilizovaný a pohyboval se v intervalu od 99,2 % do 100,2 %, což je pod úrovní inflace. V roce 2010 došlo k mírnému nárůstu cenového indexu ve skupině CZ-CPA 14.3 Pletené a háčkované výrobky, zřejmě z důvodů vysokého nárůstu cen vstupů tj. chemických vláken a bavlny, které stouply až o několik desítek procent. Ve skupině CZ-CPA 14.1 Oděvy, kromě kožešinových výrobků, jejíž zastoupení v CZ-CPA je více než 90%, cenový index vykázal mírný pokles na 99,7 %. Ve třetím čtvrtletí 2011 ve skupině textil, oděvy, usně přírůstek indexu cen průmyslových výrobců vykázal nárůst o 0,1 procentního bodu. Cenový vývoj svědčí o trvale ostré konkurenci na trzích s oděvními a textilními výrobky především asijských výrobců (Čína, Indie, Pákistán aj.). Cenové indexy výrobců CZ-CPA 14.2 nejsou samostatně sledovány.

3.3.2 Základní produkční charakteristiky Přehled o počtu podniků jednotlivých skupin výroby oděvů ukazuje tabulka 3.2. V roce 2010 oproti roku 2009 vzrostl počet podnikatelských subjektů ve skupině CZ-NACE 14 o 0,5 %, z toho v největší skupině CZ-NACE 14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků o 0,7 % tj. o 59 podniků. Nárůst počtu podniků v oděvní výrobě v roce 2010 byl především ve velikostní skupině 0-19 zaměstnanců vzhledem k tomu, že se počet organizací s 20 a více zaměstnanci ve sledovaném roce snížil o cca 20 %. Přitom mnozí pracovníci krachujícího největšího podniku Oděvní podnik a.s. Prostějov (OP) založili vlastní oděvní firmy (ve velikostní skupině 0-19 zaměstnanců) „severského“ podnikatelského modelu. Údaje o počtu podniků jsou ovlivněny i metodikou dopočtu ČSÚ. Počet pracovníků ve výrobě oděvů se v roce 2010 meziročně snížil o téměř 14 %. Pod zahraniční kontrolou se v současné době nacházejí cca 3 % oděvních podniků. Tabulka 3.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 14 v letech 2005 - 2010 2005

2006

2007

2008

2009*

2010

CZ-NACE 14.1 CZ-NACE 14.2 CZ-NACE 14.3

7 647 128 602

7 215 129 592

7 104 122 599

7 224 135 559

7 656 153 566

7 715 168 538

CZ-NACE 14

8 377

7 936

7 825

7 918

8 375

8 421


54

Výroba oděvů

Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2005 až 2010 znázorňují tabulky 3.3 až 3.6 a na ně navazující graf 3.2. Tabulka 3.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


17 292 595 179 684 2 556 798

17 089 329 198 829 2 508 280

16 882 566 178 426 2 251 764

15 640 746 133 033 2 041 815

12 675 653 94 979 1 441 162

10 059 882 66 393 879 069

CZ-NACE 14

20 029 078

19 796 438

19 312 755

17 815 594

14 211 794

11 005 345

x

98,8

97,6

92,2

79,8

77,4

meziroční index


Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách ve výrobě oděvů CZ-NACE 14 vykázaly ve sledovaném období pokles. Ve srovnání s rokem 2005 se v roce 2010 snížily o více než 45 %, proti roku 2009 o téměř 23 %. Přitom ekonomická recese se projevila, stejně jako v textilním průmyslu také ve výrobě oděvů, již ve druhé polovině roku 2008, kdy se nové zakázky, u organizací s 50 a více zaměstnanci snížily o více než 14 %. Tento trend pokračoval i v roce 2010, kdy nové zakázky poklesly již méně - o cca 5 %, z toho ze zahraničí o 6 % a tuzemské o více než 3 %. Na vývoj mělo dopad rovněž ukončení sériové výroby ve zkrachovalém OP Prostějov v srpnu 2010, kde bylo ponecháno jen šití obleků na míru tzv. měřenek – „mass customization“. OP Prostějov v minulosti patřil k největším výrobcům oděvů, jak podle výše tržeb, tak podle počtu zaměstnanců, nejen v ČR, ale i v Evropě. V roce 2005 jeho tržby dosahovaly kolem 2,5 mld. Kč. Podle údajů ČSÚ za období leden až srpen 2011, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, u organizací s 20 a více zaměstnanci vzrostly v oddílu CZ-NACE 14 tržby za prodej vlastních výrobků a služeb o 3,9 % a tržby z přímého vývozu o 1,8 %. Celkové nové zakázky ve výrobě oděvů za toto období stouply meziročně o 3,6 %, z toho ze zahraničí o 6,2 %, zatímco tuzemské mírně poklesly o více než 1 %. V roce 2010 největší propad tržeb o cca 2,6 mld. Kč zaznamenala skupina CZ-NACE 14.1 a z toho ve třídě CZ-NACE 14.13 Výroba ostatních svrchních oděvů a ve třídě CZ-NACE 14.14 Výroba osobního prádla. Hlavní faktory, které negativně ovlivnily vývoj tržeb ve sledovaném období:    

Výrazněji nevzrostla poptávka po oděvních výrobcích, ta se v důsledku ekonomické krize naopak rapidně snížila; Vysoký podíl dovozů ze zemí s nižšími výrobními náklady a tudíž i cenami (Čína, Bangladéš, Indie, ale i Turecko). Podíl těchto čtyř zemí na celkovém dovozu oděvů do ČR v roce 2010 činil 56 %; Uzavřenost třetích trhů; Již zmiňované ukončení výroby u největšího oděvního výrobce OP Prostějov.

Důsledkem tohoto vývoje je restrukturalizace odvětví. Řada společností přešla na tzv. „severský“ podnikatelský model, tj. společnosti si ponechávají vývoj, design, marketing, ale vlastní výrobu, která je nejnáročnější na pracovní sílu, přesouvají do zemí s nižšími náklady práce tj. zejména do Asie. V poslední době, ale začíná docházet k opačnému trendu a evropské firmy, tedy i české, které až dosud kvůli nižším cenám vyráběly v Asii, se začínají vracet zpět do Evropy. Asie totiž zvyšuje ceny produkce, kvalitu však nikoliv. V Číně velmi rychle rostou mzdy, čínská měna zpevňuje, rychle se rozvíjí čínský vnitřní trh, stoupají náklady na přepravu. Výrobci v jihovýchodní Asii upřednostňují poptávku z Číny, již nechtějí vyrábět menší série pro menší evropské firmy a rovněž prodlužují dodací lhůty. V delším časovém horizontu se tak znovu nabízejí obchodní příležitosti pro osvědčené výrobce i v Evropě, tedy i v ČR. Účetní přidaná hodnota v běžných cenách je zachycena v tabulce 3.4. Celkový objem účetní přidané hodnoty ve výrobě oděvů CZ-NACE 14 od roku 2007 neustále klesá. V roce 2010 ve srovnání s rokem 2005 se snížila o cca 36 %. Tento nepříznivý vývoj souvisí se snižováním výroby, tržeb a zaměstnanosti. Oproti tržbám však byl pokles účetní přidané hodnoty ve sledovaném období menší. Bylo to ovlivněno restrukturalizací výroby zaměřenou na vlastní modelovou tvorbu a na výrobky s vysokou přidanou hodnotou, ale i odlivem práce ve mzdě, která se na účetní přidané hodnotě podílí minimálně. V zájmu zachování konkurenceschopnosti je však nutno tyto procesy urychlit.

55

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 3.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


7 091 193 69 637 971 953

8 418 024 94 043 1 056 008

6 942 488 75 483 915 442

6 551 436 56 620 813 567

5 436 558 43 068 665 915

4 719 694 31 505 429 167

CZ-NACE 14

8 132 782

9 568 075

7 933 414

7 421 624

6 145 542

5 180 366

x

117,6

82,9

93,5

82,8

84,3

meziroční index


Tabulka 3.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2005 - 2010 (osob)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


29 074 327 4 329

26 302 329 3 749

24 413 251 3 279

21 364 205 2 895

17 476 121 2 325

15 319 97 1 745

CZ-NACE 14

33 729

30 381

27 943

24 464

19 922

17 161

x

90,1

92,0

87,5

81,4

86,1

meziroční index


Počet zaměstnaných osob v oděvní výrobě od roku 2000 trvale klesá, v roce 2010 byla zaměstnanost na úrovni 50,9 % roku 2005. Největší pokles zaměstnanosti byl na přelomu roku 2009 a 2010, a to i vzhledem k ukončení výroby v OP Prostějov. Snižování zaměstnanosti je dáno požadavkem na zvyšování konkurenceschopnosti výroby spojené s růstem produktivity práce, přechodem na zmiňovaný „severský“ podnikatelský model, ale i uzavíráním závodů z důvodu nedostatku zakázek. To má pozitivní dopad na růst produktivity práce, která se za posledních šest let zvýšila o více než 25 %. Podle údajů ČSÚ za leden až srpen 2011, u organizací s 20 a více zaměstnanci, poklesl počet pracovníků ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 již pouze o 5,7 %. Tržby za VV a S


110 %

140 %

100 90

125 110

80

95

70

80

60

65

50 40

50 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 14

2009*

2010

2005

2006

2007

CZ-NACE 14

ZP Účetní přidaná hodnota

130 % 120

110 100 90 80 70 60 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 14

2010

ZP

PPozn: údaje na bázi běžných cen Pramen: ČSÚ; *rok 2009 předběžné údaje ČSÚ; rok 2010 - vlastní odhad MPO


56

2008

2009* ZP

2010

Výroba oděvů

Souhrnně vývoj třech základních produkčních charakteristik výroby oděvů CZ-NACE 14 v běžných cenách, v letech 2005 až 2009 uvádí graf 3.2. Tabulka 3.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


5 002 981 55 171 824 396

4 856 711 58 429 771 883

4 873 055 46 518 709 413

4 390 645 40 742 654 159

3 442 114 22 010 512 506

3 121 612 17 607 401 413

CZ-NACE 14

5 882 548

5 687 022

5 628 986

5 085 546

3 976 630

3 540 633

x

96,7

99,0

90,3

78,2

89,0

meziroční index


Osobní náklady v oděvním průmyslu v roce 2010 meziročně poklesly o 11 %, což nekoresponduje s poklesem zaměstnanosti, který v tomto období činil téměř 14 %. Tento vývoj ovlivnil především růst mezd, které se u organizací s 20 a více zaměstnanci v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 zvýšily o 6,9 %. I když se osobní náklady na zaměstnance zvyšují, oděvní průmysl v tomto roce vykázal po kožedělném průmyslu druhé nejnižší mzdy v rámci zpracovatelského průmyslu. Levná pracovní síla již ale nepatří mezi konkurenční výhody oddílu. Průměrná mzda u výše uvedených organizací v oddílu CZ-NACE 14 v roce 2010 byla 14 247 Kč, zatímco průměr za celý zpracovatelský průmysl činil 23 877 Kč. Za období leden až srpen 2011 průměrná mzda poklesla o 1,5 % oproti stejnému období roku 2010.

3.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti – produktivity práce z účetní přidané hodnoty a hrubého operačního přebytku v letech 2005 až 2010 je uveden v tabulkách 3.7 a 3.8 a grafech 3.3 a 3.4. Tabulka 3.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2010 (Kč/zam.)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


243 904 213 212 224 525

320 051 285 736 281 645

284 381 300 281 279 153

306 657 276 792 280 998

311 085 354 548 286 428

308 085 324 493 245 991

CZ-NACE 14

241 119

314 939

283 910

303 370

308 473

301 865

x

130,6

90,1

106,9

101,7

97,9

meziroční index


Produktivita práce z účetní přidané hodnoty, s výjimkou roku 2007 a 2010, vykazuje růst, v roce 2010 oproti roku 2005 se zvýšila o více jak 25 %. Nárůst byl docílen nejen poklesem počtu pracovníků, ale i modernizací a restrukturalizací výroby zaměřené na kvalitní oděvy s vysokým podílem designu. Její meziroční pokles v roce 2010 byl ovlivněn mimo jiné pokračujícím poklesem nových zakázek a následným dalším snížením využití výrobních kapacit, ale i ukončením sériové výroby u největšího oděvního výrobce OP Prostějov, který vykazoval vysokou produktivitu práce. V roce 2010 úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty v CZ-NACE 14 představovala 43,6 % průměrné produktivity zpracovatelského průmyslu, kde byla téměř 693 tis. Kč na zaměstnance. Část oděvního průmyslu v ČR nadále setrvává na výrobě standardních druhů výrobků, kde je ostrá konkurence ze třetích zemí, a na práci ve mzdě, která vytváří nízkou přidanou hodnotu, její podíl na výrobě se však neustále snižuje. Z tabulky 3.8 vyplývá, že celkový objem hrubého operačního přebytku vytvořeného oděvním průmyslem ve sledovaném období kolísal. Nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 2006 a od roku 2008 byl negativně ovlivněn ekonomickou recesí a s ní souvisejícím poklesem zakázek, jak zahraničních, tak tuzemských. To mělo za následek nízké využití výrobních kapacit a pokles tržeb, přičemž tento trend pokračoval i v roce 2010. Vývoj tohoto ukazatele ovlivňuje zejména zaměstnanost a úroveň mezd, ale i orientace na výrobky s vysokou užitnou hodnotou tj. oděvní výrobky vyrobené z inteligentních textilií („smart textiles“) včetně nanotextilií. 57

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 3.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


2 088 212 14 466 147 557

3 561 313 35 614 284 125

2 069 433 28 965 206 029

2 160 791 15 879 159 408

1 994 445 21 058 153 409

1 598 082 13 898 27 753

CZ-NACE 14

2 250 234

3 881 053

2 304 428

2 336 078

2 168 912

1 639 733

x

172,5

59,4

101,4

92,8

75,6

meziroční index


Pro oděvní průmysl je typický vysoký podíl práce na výrobku. V roce 2010 se ve výrobě oděvů CZ-NACE 14 hrubý operační přebytek podílel na účetní přidané hodnotě 31,7 % a zbytek cca 68 % tvořily osobní náklady. Hrubý operační přebytek


160 %

180 %

150

160

140

140

130

120

120

100

110

80

100

60 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 14

2009*

2010

2005

2006

2007

CZ-NACE 14

ZP

2008

2009*

2010

ZP



Kč/zam.

700 600 500 400 300 200 100 ZP

14

14.1 2009*

14.2

14.3

2010



3.3.4 Výkonová spotřeba Pokles výroby a tržeb se logicky promítl i do snížení ukazatele výkonové spotřeby (tabulka 3.9) a ekonomická recese tento proces ještě urychlila. Největší podíl ve skladbě nákladů na výkonovou spotřebu tvoří náklady na spotřebu materiálu (cca 50 %), dále náklady na služby a na energie. Spotřeba materiálu na výrobu oděvů je z velké části kryta dovozem. 58

Výroba oděvů Tabulka 3.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


11 547 825 116 035 1 636 802

9 928 690 118 171 1 555 042

11 224 052 113 688 1 416 153

10 045 310 78 087 1 239 762

7 805 826 54 076 828 225

5 938 395 31 477 484 336

CZ-NACE 14

13 300 662

11 601 904

12 753 893

11 363 159

8 688 127

6 454 208

x

87,2

109,9

89,1

76,5

74,3

meziroční index


3.4 Zahraniční obchod 3.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s oděvními výrobky CZ-CPA 14 v letech 2009 a 2010 ukazuje tabulka 3.10 (včetně kooperací, reexportů a obchodního zboží). Tabulka 3.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 14 v b.c. v letech 2009 - 2010 rok 2009

rok 2010

Kód CZ-CPA

Dovoz v mil.Kč

Vývoz v mil. Kč

Saldo v mil.Kč

Dovoz v mil. Kč

Vývoz v mil.Kč

Saldo v mil. Kč

14.1 14.2 14.3

29 100,3 121,7 4 622,2

22 724,2 105,4 2 297,9

-6 376,1 -16,3 -2 324,3

29 927,0 118,8 4 782,5

22 068,0 120,4 2 392,7

-7 859,0 1,6 -2 389,8

14

33 844,2

25 127,5

-8 716,7

34 828,3

24 581,1

-10 247,2

Pramen: ČSÚ; údaje k 18.4. 2011

Celková hodnota dovezených oděvních výrobků do ČR v roce 2010 dosáhla cca 34,8 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2009 se zvýšila o 2,9 %. Největší meziroční nárůst dovozů v roce 2010 byl zaznamenán ve skupině CZ-CPA 14.3 Pletené a háčkované oděvy o 3,5 % a CZ-CPA 14.1 Oděvy, kromě kožešinových výrobků o 2,8 %. Ve struktuře dovozů převládají dodávky ze třetích zemí, zejména Číny. Asijská konkurence se na trhu ČR, ale i EU prosazuje především nízkými dovozními cenami, naproti tomu dovozy z vyspělejších zemí EU jsou zajišťovány značkovými módními výrobky ve vyšší kvalitě i vyšších cenových relacích. Za období leden až červen 2011 byly do ČR dovezeny oděvní výrobky v celkové hodnotě 17,3 mld. Kč, což představuje ve srovnání se stejným obdobím minulého roku nárůst o 12,2 %. Největšími dovozními položkami, stejně jako v roce 2010, byly skupiny CZ-CPA 14.13 Ostatní svrchní oděvy (v celkové hodnotě 7,3 mld. Kč) a CZ-CPA 14.14 Osobní prádlo (v celkové hodnotě 5,2 mld. Kč). Celkový vývoz oděvních výrobků v roce 2010 činil 24,6 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2009 se snížil o 2,2 %. Na tomto poklesu se podílela výrobková skupina CZ-CPA 14.1 Oděvy poklesem vývozu téměř o 3 %, naopak ve skupinách CZ-CPA 14.2 a 14.3 se vývoz zvýšil. Nejvýznamnější vývozy v roce 2010, ale i za 01-06/2011 byly realizovány u výrobků CZ-CPA 14.13 Ostatní svrchní oděvy, kde se jedná o náročnou dámskou a pánskou konfekci (svrchníky, pláště, kabáty, bundy, obleky, kostýmy, šaty, sukně, kalhoty aj.) a CZ-CPA 14.14 Osobní prádlo (včetně košil, halenek, pyžam, županů, koupacích plášťů aj.). Pro oděvní průmysl má práce ve mzdě na vývozu (tzv. aktivní zušlechťovací styk) význam i když její podíl postupně klesá a tento trend lze předpokládat i v příštích letech. Přesun výroby do zemí s nižšími náklady uplatňují i čeští oděvní výrobci, například firmy Pietro Filipi, Blažek Praha, ale i outdoorové firmy jako Direct Alpine, Humi Outdoor, Hannah, Bushman Company a další. Některé z nich, ale už začínají uvažovat o návratu do ČR či do Evropy. Jak již bylo uvedeno, Asie totiž zvyšuje cenu produkce, prodlužuje dodací lhůty, kvalitu ale nikoliv. A roste nejen cena práce, ale i náklady na dopravu. V těchto zemích se rozšiřuje vnitřní trh a s ním stoupá i poptávka po oděvním a textilním zboží,zároveň asijští výrobci již nechtějí vyrábět malé kolekce pro menší evropské firmy. 59


Vývoz oděvních výrobků CZ-CPA 14 za leden až červen 2011 činil 11,4 mld. Kč a ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se snížil o 5,7 %.

3.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu s oděvními výrobky CZ-CPA 14 v letech 2009 a 2010 dokumentuje graf 3.5. Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu s oděvními výrobky, stejně jako s textilními, je v posledních letech téměř stabilní, mírně se mění pouze procentuální podíly hlavních obchodních partnerů. Vývozní teritoria v roce 2010 Lybie 10 %

Polsko 11 %

Itálie 5%

Francie 4%

Slovensko 13 %

Rakousko Irák 3 % 3%

Ostatní 25 % Německo 26 % Dovozní teritoria v roce 2010

Německo 7%

Bangladéš Itálie 6 % 6%

Turecko 12 %

Pramen: ČSÚ – údaje k 18. 4. 2011

Belgie 4%

Polsko 3% Indie 2% Ostatní 24 %

Čína 36 %


Naším největším obchodním partnerem bylo v roce 2010 nadále Německo, s nímž náš obrat v CZ-CPA 14 Oděvy dosáhl více než 9 mld. Kč a kam jsme vyvezli zboží za cca 6,4 mld. Kč, tj. 26 % z celkového objemu vývozu oděvních výrobků. Na druhém místě, stejně jako v roce 2009, figuruje Slovensko, kam bylo vyvezeno 13 % oděvního zboží v celkové hodnotě 3,2 mld. Kč a jeho podíl na celkovém vývozu oděvů vzrostl oproti roku 2009 o 1 procentní bod. Na třetím místě zůstává Polsko s 11% podílem, kam bylo v roce 2010 realizováno oděvní zboží za cca 2,4 mld. Kč. Na dalším místě se umístila Libye s 10% podílem a ve srovnání s rokem 2009 si polepšila o 3 procentní body. Největší podíl ve vývozu oděvních výrobků CZ-CPA 14 zaujímají země EU-27, když v roce 2010 podíl našeho vývozu do EU na celkovém vývozu oděvů překročil 86 %. K prosazení na náročných trzích EU někteří tuzemští výrobci stále více využívají méně tradiční formu výroby a prodeje tzv. „měřenkový servis“. Zde se jedná o konfekci šitou na míru konkrétního zákazníka, vybraného střihového řešení i materiálu. U dovozů do ČR převládají dodávky ze třetích zemí, zejména asijských, jejichž podíl v roce 2010 činil cca 72 % z celkového dovozu, zbytek 28 % připadl na importy z EU. Největším dodavatelem oděvů do České republiky i v roce 2010 byla Čína, jejíž podíl na celkovém dovozu oděvních výrobků dosáhl 36 % a oproti předcházejícímu roku se zvýšil o 1 procentní bod. Naše obchodní bilance s Čínou je pasivní, její hodnota v roce 2010 byla -12,5 mld. Kč. Saldo celkového zahraničního obchodu s oděvními výrobky bylo až do roku 2003 kladné, s klesající 60

Výroba oděvů

tendencí. Od roku 2004 zahraniční obchod vykazuje záporné saldo, které v roce 2010 dosáhlo 10,2 mld Kč a oproti předcházejícímu roku vzrostlo o 17,6 %. Za období leden až červen 2011 došlo k dalšímu navýšení pasivní obchodní bilance na cca 5,9 mld. Kč.

3.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Ve všech vývojových obdobích oděv plnil a stále plní ochrannou a izolační funkci, ale také kulturní roli. Čím kulturnější je společnost, tím náročnější jsou i požadavky na kvalitní, elegantní a módní výrobky. Oblečení a móda patří mezi největší kategorie spotřebního zboží, podle odhadu se celosvětový trh s oděvním zbožím pohybuje v hodnotě více než 1 bilion €. Z těchto důvodů i v rámci EU si všechny členské země zachovávají oděvní i textilní výrobu (viz část 2 CZ-NACE 13, kapitola 2.5). V roce 2010 oděvní průmysl EU zaměstnával 1,1 mil. osob v cca 86 tis. společnostech a dosáhl obratu téměř 79 mld. €. Ve srovnání s rokem 2009 se zaměstnanost v EU ve výrobě oděvů snížila o 9,1 %, počet podniků o 7,6 % a obrat o 0,8 %. Celkový vývoz oděvních výrobků Extra EU-27 v roce 2010 činil 15,4 mld. €, oproti roku 2009 se zvýšil o 6,2 %. Dovoz oděvních výrobků Extra EU-27 také v roce 2010 meziročně stoupl o 7,6 % na 61,7 mld. €. Zahraniční obchod EU s oděvními výrobky vykázal záporné saldo ve výši 46,3 mld. €, které se oproti roku 2009 zvýšilo o 8,1 %. Z hlediska teritoriální struktury se mezi pět největších odběratelů oděvů Extra EU-27 v roce 2010 umístily následující země: Švýcarsko, Rusko, USA, Japonsko, Turecko a u dovozců do EU-27: Čína, Turecko, Bangladéš, Indie a Tunisko. Textilní a oděvní průmysl EU byl postižen nejvíce hospodářskou a finanční krizí v letech 2008 a 2009, kdy se jeho obrat snížil o 17,7 %. Oděvní výroba EU-27 se v roce 2010 meziročně snížila o 2 %. V prvním pololetí 2011 ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 výroba oděvů poklesla o 2,5 %, zaměstnanost o 2,3 %, nové zakázky naopak vykázaly růst o 8,7 %. Oživení oděvního průmyslu v EU je, stejně jako v ČR, velice pomalé. Oděvní průmysl ČR se nadále nachází ve složité situaci, zánik mu sice nehrozí, ale prodělává další etapu restrukturalizace a modernizace výroby, která by měla být založena na rychlém zavádění výsledků výzkumu a vyšších řádů inovací do výroby a přispět tak ke zvýšení konkurenceschopnosti a k dalšímu růstu spotřeby i v již nasycených ekonomikách. Jedná se zejména o zakázkovou konfekční výrobu tzv. měřenky „mass customization“, funkcionalizaci oděvů (oděvy pro náročná povolání a extrémní podmínky, tj. ochranné a pracovní oděvy do různých provozů, oděvy pro sport apod.), ale i využívání smart neboli inteligentních textilií. Jejich použití zajišťuje špičkový komfort (chrání např. proti teplotním výkyvům, upravují podmínky ventilace vzduchu a vodní páry) nebo usnadňuje komunikaci, resp. použití běžných elektronických přístrojů (mobilní telefony, indikátory polohy a stavu člověka, počítače –e-kabáty). Dále existují inteligentní textilie uvolňující podle potřeb různé substance od kosmetických látek a léčiv až k ochranným prostředkům vůči hmyzu, bakteriím apod. Předpokladem poho tové reakce na potřeby zákazníka je zavádění no vých informačních a komunikačních technologií jako jsou např.: skenování lidského těla, 3D CAD technologie, RFID (radiofrekvenční) technologie, e-prodej, elektronické systémy řízení dodávek aj. V blízké budoucnosti se dá očekávat, že poptávka po oděvních výrobcích, včetně evropských módních značek, poroste vzhledem k rostoucí populaci v rozvíjejících se ekonomikách Asie a Latinské Ameriky, ale i subsaharské Afriky a zemích východní Evropy. Poptávka po oděvech v silně rozvinutých zemích Severní Ameriky a Evropy a dalších bude růst mírně, případně bude stagnovat, avšak stále zůstane na vysoké úrovni. Přestože počet zaměstnanců ve výrobě oděvů i textilu bude s postupující restrukturalizací a modernizací dále klesat, poptávka po kvalifikovaných pracovnících poroste. Proto je nezbytné zlepšit současný systém vzdělávání a výcviku pracovníků v oděvním i textilním průmyslu.

61

tttttt

Výroba usní a souvisejících výrobků

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

4.1 Charakteristika oddílu V souvislosti s přechodem z klasifikace OKEČ na klasifikaci CZ-NACE došlo v oddílu CZ-NACE 15 ke změně členění jednotlivých skupin ze tří na dvě. Sloučila se skupina činění a úprava usní s brašnářskou a sedlářskou výrobou a zároveň byla do stejné skupiny přiřazena část bývalé OKEČ 18.3 Zpracování a barvení kožešin. Tímto sloučením se statisticky zvýraznila skupina 15.1 oproti předchozímu období. Oddíl kožedělného průmyslu dle nového zařazení tvoří dvě skupiny:  

15.1 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků; 15.2 Výroba obuvi.

Kožedělný průmysl si stále zachovává proexportní orientaci, což je důsledkem zaměření se na specializované druhy výrobků a spolupráci se zahraničními firmami. Význam prvovýroby je přímo závislý na výrobě obuvi. Podíl jednotlivých skupin oddílu na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) ukazuje graf 4.1. 15.2 38,7 %

15.1 61,3 %

15.1 Činění aúprava usní (výroba brašnářských a sedlářských výrobků) 15.2 Výroba obuvi Pozn: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ

Graf 4.1 Podíly oborů CZ-NACE 15 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2010

Ekonomické ukazatele druhovýroby ovlivňují i spolupracující oddíly (CZ-NACE 13 Výroba textilií). V roce 2010 došlo v kožedělném průmyslu k prohloubení dopadů hospodářské krize, dalšímu rozšíření konkurence a zvýšení celkových dovozů. To mělo za následek výrazný pokles celkových tržeb za prodej VV a S přičemž podíl na celkových tržbách jednotlivých komodit kožedělného průmyslu zůstal zhruba na stejné úrovni jako v roce 2009. Při hlubším pohledu zjistíme, že ve skupině 15.1 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků došlo k dalšímu poklesu podílu tržeb za VV a S, ve třídě 15.11 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin o 5,4 % a naopak ke zvýšení tržeb ve třídě 15.12 Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků o 5,4 % proti roku 2009. Třída 15.11 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin, se na celkových tržbách za prodej VV a S v roce 2010 podílela 12,8 % (pokles o 2,2 % proti roku 2009) a třída 15.12 Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků; se na celkových tržbách za prodej VV a S v roce 2010 podílela 48,5 % (zvýšení o 6,2 % proti roku 2009).

63


4.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu I když se dá hovořit o určitém zlepšení, zachovává si kožedělný průmysl mezi oddíly zpracovatelského průmyslu pozici s nejnižším podílem tržeb za VV a S, účetní přidané hodnoty, počtu zaměstnanců a dalších ekonomických ukazatelů (v roce 2010 činil podíl na tržbách za prodej VV a S 0,11 %, účetní přidané hodnotě 0,14 % a počtu zaměstnanců 0,50 %). Ve srovnání s rokem 2009 lze hovořit o snížení jednotlivých podílů na zpracovatelském průmyslu v průměru o 0,09 %. Podle kvalifikovaného odhadu MPO došlo v roce 2010 meziročně k propadu tržeb za prodej VV a S o 28,4 %, účetní přidané hodnoty o 44,5 % a k dalšímu poklesu počtu zaměstnanců o 10,0 % proti roku 2009. V roce 2010 bylo v kožedělném průmyslu zaměstnáno 5 220 osob, což představuje 57,4 % stavu v roce 2005. Průměrná měsíční mzda v oddíle činila v roce 2010 (u organizací s 50 a více zaměstnanci) 14 134 Kč (o 1,1 % méně než v roce 2009), stále však jde o oddíl s jednou z nejnižších úrovní mzdy, dosahující 58,7 % průměrné měsíční mzdy v celém zpracovatelském průmyslu.

4.3 Hlavní ekonomické ukazatele 4.3.1 Cenový vývoj Cenový vývoj v roce 2010 se v obou skupinách kožedělného průmyslu pohyboval pod úrovní inflace. To je výsledkem skutečnosti, že na trhu dlouhodobě převládá nabídka nad poptávkou. Hlavní tlak na ceny je zapříčiněn vysokými dovozy z Číny a z dalších asijských zemí. Podle statistiky ČSÚ byla v roce 2010 deklarována průměrná dovozní cena jednoho páru obuvi z Číny na úrovni 44,00 Kč – 46,00 Kč (zhruba na stejné úrovni jako v roce 2009). Podle statistiky ČSÚ byla průměrná cena jednoho páru obuvi dovezené do ČR z Německa cca 227,00 Kč a z Itálie dokonce cca 444,00 Kč. V CZ-CPA 15.1 jsou zařazeny výrobky (usně), které nejsou určeny k přímému prodeji, ale pro výrobní spotřebu (tabulka 4.1). Tabulka 4.1 Index cen průmyslových výrobků v letech 2008 - 2010 Název

Činěné a upravené usně Obuv Usně a související výrobky

Kód CZ-CPA


2009

2010

15.1 15.2

102,7 101,4

100,6 100,9

101,6 100,7

15

102,1

100,7

101,2

Pozn: stejné období předchozího roku = 100 Pramen: ČSÚ

4.3.2 Základní produkční charakteristiky Optimistické odhady tržeb za vlastní výrobky a služby se v roce 2009, po provedení upřesňujících statistických propočtů, ukázaly jako liché. Naopak došlo k jejich poklesu. Přetrvávající odbytová krize, zapříčiněná nižší koupěschopností obyvatel a neustále se zvyšující konkurencí levné obuvi z Číny a ostatních asijských zemí měla za následek, že tento pokles byl v roce 2010 ještě výraznější. V roce 2009 došlo u CZ-NACE 15 k celkovému meziročnímu poklesu tržeb za VV a S o 5,5 % proti roku 2008 a v roce 2010 se pokles těchto tržeb odhaduje dokonce ve výši 28,4 % proti roku 2009. Jak vyplývá z níže uvedené tabulky 4.3 tento trend trvá již čtyři roky a celkové tržby za prodej VV a S v roce 2010 jsou odhadovány na úrovni 61,0 % proti roku 2006. Největší měrou se na této skutečnosti podílí snižující se tržby v komoditě obuvi (CZ-NACE 15.2). V roce 2010 se pokles tržeb v komoditě obuvi odhaduje o 35,0 % proti roku 2009 a proti roku 2006 je to dokonce 52,1 %. Na celkovém poklesu tržeb v kožedělném průmyslu se však také výraznou měrou podílí ostatní komodity. Ve skupině činění usní, sedlářských a brašnářských výrobků (CZ-NACE 15.1) se pokles tržeb odhaduje o 23,4 % proti roku 2009. Ve třídě činění usní a zpracování 64


kožešin (CZ-NACE 15.11) se pokles tržeb za rok 2010 odhaduje o 39,2 % a ve třídě výroby brašnářských, sedlářských a podobných výrobků (CZ-NACE 15.12) se odhaduje pokles tržeb o 17,8 % proti roku 2009. Je nutno konstatovat, že tyto negativní výsledky se nedaří zvrátit ani provedenou užší specializací ve výrobě obuvi, zvýšením kvality a zlepšením marketingové strategie v oblasti módních doplňků spolu s využitím módních materiálů a trendů a ani snižováním nákladů. Tento nepříznivý vývoj v oblasti tržeb se také výrazně projevil v negativním vývoji účetní přidané hodnoty celého oddílu. Nepříznivý vývoj v oblasti tržeb se také i nadále projevuje v klesajícím trendu počtu zaměstnanců, který se v roce 2010 snížil o dalších 10,0 %. Jak ukazuje tabulka 4.2 má nepříznivý vývoj tržeb samozřejmý vliv také na snižující se počet podniků ve skupinách kožedelného průmyslu. Základní produkční charakteristiky za období let 2005 – 2009 jsou uvedeny v tabulkách 4.2, 4.3, 4.4, 4.5 a grafu 4.2. Tabulka 4.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 15 v letech 2005 – 2010

CZ-NACE 15.1 CZ-NACE 15.2 CZ-NACE 15

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

753 277

716 271

692 255

687 239

714 245

705 228

1 030

987

947

926

959

933


Výše uvedená tabulka uvádí celkový počet všech podnikatelských subjektů, které mají v obchodním rejstříku uvedeno jako hlavní činnost podnikání CZ-NACE 15. Tabulka 4.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 15.1 CZ-NACE 15.2

3 075 773 2 751 359

3 023 686 2 938 725

3 192 295 2 585 232

3 082 112 2 289 133

2 909 990 2 166 985

2 229 406 1 408 165

CZ-NACE 15

5 827 132

5 962 412

5 777 527

5 371 245

5 076 975

3 637 571

x

102,3

96,9

93,0

94,5

meziroční index

2010

71,6



2005

2006

2007

2008

2009*

2010


1 078 595 1 010 362

1 179 644 1 157 575

1 241 716 1 033 350

1 127 783 846 615

1 035 322 842 017

572 915 468 432

CZ-NACE 15

2 088 957

2 337 219

2 275 067

1 974 398

1 877 339

1 041 347

x

111,9

97,3

86,8

95,1

55,5

meziroční index



2005

2006

2007

2008

2009*

2010


3 770 5 330

3 731 4 983

3 615 4 041

3 562 3 446

2 806 2 995

2 780 2 440

CZ-NACE 15

9 100

8 714

7 657

7 008

5 801

5 220

x

95,8

87,9

91,5

82,8

90,0

meziroční index


Jak dokládají uvedené grafy a tabulky, v oddílu kožedělného průmyslu, i přes některé optimistické odhady v minulém období, se stále nedaří zvrátit negativní vývoj, který zásadním způsobem ovlivnila hospodářská krize v roce 2008 až 2009. Ukazuje se, že tento vývoj neovlivnila ani ještě širší restrukturalizace, další snižování počtu zaměstnanců a zaměření se na užší specializaci ve výrobě galanterie 65


a módních doplňků, módní obuvi a dětské obuvi, stejně tak jako na sportovní a pracovní obuv. Zdá se, že se zatím také neprojevila maximální snaha výrobců o propagaci českého výrobku, návrat některých tradičních českých značek na trh a ani propagace zdravého obouvání. Nejmarkantněji se tento negativní vývoj projevil v propadu účetní přidané hodnoty, která se snížila v roce 2010 o cca 44,5 % proti roku 2009, viz tabulka 4.4 a graf 4.2. Počet zaměstnaných osob

Tržby za VV a S

135

110 %

%

100 90

120 105

80 90

70

75

60 50

60

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 15

2009*

2010

2005

ZP

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 15

2010

ZP


135 %

120 105 90 75 60 45 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 15

2010

ZP



2005


764 429 995 222

827 749 1 119 852

841 676 928 035

1 759 650

1 947 601

x

110,7


2006

2007

2008

2009*

2010

860 530 763 557

717 130 675 240

805 238 575 190

1 769 711

1 624 087

1 392 369

1 380 428

90,9

91,8

85,7

99,1


Osobní náklady v roce 2010 meziročně poklesly o 0,9 %, což odpovídá meziročnímu poklesu počtu pracovníků (10,0 %). Vývoj byl ovlivněn také poklesem mzdových nákladů. Průměrná měsíční mzda v oddílu kožedělného průmyslu u organizací s 50 a více pracovníky klesla ve sledovaném období o 1,1 %, to je také důvod proč patří k jedné z nejnižších ve zpracovatelském průmyslu. Osobní náklady v kožedělném průmyslu tvoří 0,34 % z celkových osobních nákladů ve zpracovatelském průmyslu. Vývoj osobních nákladů v časové řadě znázorňuje tabulka 4.6.

4.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výrazný pokles tržeb za prodej VV a S při zachování osobních nákladů zhruba na stejné úrovni jako v roce 2009 se podílel hlavně na skokovém poklesu produktivity práce z přidané hodnoty v kožedělném průmyslu v roce 2010 o 38,4 % proti roku 2009 (tabulka 4.7) V průběhu roku 2010 se také výrazně zhoršila efektivnost podnikání (vyjádřena podílem osobních nákladů na účetní přidané hodnotě), která dosáhla 66


hodnoty 1,33 (v roce 2009 byla hodnota efektivnosti podnikání 0,74). Stejně tak jako v předchozích letech byla nejnižší efektivnost podnikání ve výrobě obuvi. Tabulka 4.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2010 (Kč/zam.)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


286 121 189 566

316 159 232 309

343 462 255 690

316 598 245 675

369 026 281 107

206 086 191 995

CZ-NACE 15

229 566

268 212

297 133

281 724

323 628

199 500

x

116,8

110,8

94,8

114,9

61,6

meziroční index


Tabulka 4.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


314 166 15 140

351 895 37 723

400 041 105 316

267 253 83 057

318 193 166 777

-232 323 -106 757

CZ-NACE 15

329 307

389 618

505 356

350 311

484 970

-339 080

x

118,3

129,7

69,3

138,4

-69,9

meziroční index




155

195

%

%

140

145 95

125

45

110

-5

95

-55 -105

80 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 15

2009*

2005

2010

ZP

2006

2007

CZ-NACE 15

2008

2009*

2010

ZP



Kč/zam.

700 600 500 400 300 200 100 ZP

15

15.1 2009*

15.2

2010

Pozn: údaje v běžných cenách Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2010 - vlastní odhad MPO


67


Ukazuje se, že kožedělný průmysl je velmi specifický oddíl, který je snadno ovlivnitelný, a že, přes veškerou snahu výrobců zvyšovat efektivitu výroby, se nepodařilo podchytit trend z roku 2009. Stále opakovaným a zásadním je problém vysoké konkurence dovozů hlavně ze zemí Asie. Přesto je nezbytné zachovat orientaci na výrobu kožedělných výrobků pro specifické účely a pokračovat v trendu propagace a výroby dětské obuvi, stejně tak jako obuvi pro volný čas a speciální zdravotnické a pracovní obuvi a některých druhů galanterního zboží. Ke zvýšení produktivity práce bude také zejména nutné zvýšení investičních prostředků na nákup nových výrobních zařízení a nových technologií. Toho lze také dosáhnout užší spoluprací se zahraničními partnery, jejichž podíl na počtu výrobních společností v kožedělném průmyslu je velmi malý.

4.3.4 Výkonová spotřeba Výkonová spotřeba (náklady na materiál, energie atd.) zaujímá hlavní podíl ve struktuře celkových nákladů. I přes celkově zhoršené ekonomické výsledky se v roce 2010 výrazně snížila výkonová spotřeba proti roku 2009 (tabulka 4.9). Tabulka 4.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


2 068 918 1 796 541

1 931 792 1 847 603

2 017 739 1 645 208

1 995 333 1 504 809

1 981 362 1 341 317

1 598 713 933 462

CZ-NACE 15

3 865 459

3 779 395

3 662 947

3 500 142

3 322 679

2 532 175

x

97,8

96,9

95,6

94,9

76,2

meziroční index


4.4 Zahraniční obchod 4.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Výsledky zahraničního obchodu v roce 2010 ukazují, že se podařilo zvrátit nepříznivou situaci na trhu s komoditami kožedělné výroby z roku 2009. V celkovém vývozu výrobků CZ-CPA 15 v roce 2010 došlo k nárůstu na 118,9 %, v celkovém dovozu na 108,3 %, v celkové obchodní bilanci na 95,6 % oproti výsledkům zahraničního obchodu roku 2009 (tabulka 4.10). Jedním z hlavních důvodů, proč došlo ke zvýšení vývozu je skutečnost, že se českým výrobcům reálně daří 70-80 % své produkce úspěšně exportovat zejména do zemí EU. Je to dáno také tím, že se rozvíjí řada výrobních kooperací se západoevropskými partnery a výrobci přechází na konstrukčně složitější výrobky s vyšší užitnou hodnotou a moderním designem. I když se v roce 2010 podařilo snížit zápornou bilanci zahraničního obchodu proti roku 2009, je nutno si uvědomit, že ve všech komoditách kožedělného průmyslu je hodnota dovozu výrazně vyšší než hodnota vývozu. Tabulka 4.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 15 v b.c. v letech 2009 - 2010 rok 2009 Kód CZ-CPA

Dovoz v mil.Kč

Vývoz v mil. Kč

Saldo v mil.Kč

Dovoz v mil. Kč

Vývoz v mil.Kč

Saldo v mil. Kč

15.1 15.2

8 139,9 11 705,5

4 322,8 6 510,6

-3 817,1 -5 194,9

9 175,5 12 320,7

5 161,3 7 720,9

-4 014,2 -4 599,8

15

19 845,4

10 833,4

-9 012,0

21 496,2

12 882,2

-8 614,0


68

rok 2010


Výsledky dovozu v roce 2010, stejně jako v předchozích letech, významně ovlivňuje dovoz z Asie, zejména z Číny. V průběhu roku bylo z této země do ČR dovezeno více jak 120 miliónů párů obuvi, přičemž průměrná dovozní cena jednoho páru byla na úrovni necelých 44,00 Kč. Ke zvýšení dovozů obuvi z Číny o cca 20,0 % v roce 2010 došlo i přesto, že EU uplatňovala na dovozy obuvi z Číny antidumpigové clo ve výši 16,5 %. Množství dovezených párů obuvi z Číny do ČR představuje více než cca 88,0 % z celkově dovezených párů obuvi a v hodnotovém vyjádření to pak představuje cca 43,0 % z hodnoty celkového dovozu obuvi do ČR. Dá se předpokládat, že množství dovezené obuvi do ČR v roce 2011 ještě stoupne, protože ke dni 31. března 2011 skončila platnost antidumpingových cel na dovozy obuvi z Číny a Vietnamu do EU. Při hodnocení tohoto ukazatele je nutno brát v úvahu také tu skutečnost, že na výši dovozu obuvi se výrazně podílí další reexporty do zemí EU, protože podle dlouhodobě sledovaných statistických údajů činí spotřeba obuvi v ČR cca 3,5 - 4,5 párů obuvi na jednoho obyvatele a rok. Z toho vyplývá, že jen dovozy z Číny tuto statistiku převyšují skoro trojnásobně.

4.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2010 V. Británie 5%

Polsko 7%

Rakousko 8%

Itálie 5%

Slovensko 16 %

Francie 4% Maďarsko 3% Ostatní 22 %

Německo 30 % Dovozní teritoria v roce 2010

Německo 8% Itálie 11 %

Vietnam 7%

Slovensko 4%

Polsko 3% Maďarsko 3% Indie 2% Ostatní 25 %

Čína 37 % Pramen: ČSÚ – údaje k 18. 4. 2011


V rámci zahraničního obchodu ČR ve skupině výrobků kožedělného průmyslu již dlouhodobě platí, že mezi nejvýznamnější partnery v oblasti vývozu patří Německo, Slovensko, Rakousko, Polsko, Velká Británie a Itálie, v oblasti dovozu pak Čína, Itálie, Německo, Vietnam, Slovensko, Polsko a Maďarsko (graf 4.5). V celkovém vývozu kožedělného zboží v roce 2010 byl největší objem zboží v hodnotovém vyjádření realizován do Německa ve výši cca 3,8 mld. Kč (nárůst o 18,8 % proti roku 2009), na Slovensko pak ve výši cca 2,08 mld. Kč (nárůst o 23,5 %), do Rakouska ve výši 1,04 mld. Kč (nárůst o 57,6 %), do Polska ve výši 0,86 mld. Kč (pokles o 0,8 %), do Velké Británie ve výši 0,7 mld. Kč (nárůst o 37,4 %) a do Itálie ve výši cca 0,61 mld. Kč (nárůst o 8,9 %). Na celkovém dovozu do ČR měla také v roce 2010 největší podíl Čína s více jak 7,9 mld. Kč (nárůst o 13,7 % proti roku 2009), dovoz z Itálie se uskutečnil v hodnotě 2,3 mld. Kč (pokles o 0,2 %), z Německa 69


bylo dovezeno zboží v hodnotě 1,76 mld. Kč (pokles o 11,0 %), ze Slovenska ve výši 0,68 mld. Kč (pokles o 3,8 %) a naopak z Vietnamu bylo dovezeno zboží v hodnotě 1,53 mld. Kč (nárůst o 13,3 %). Jedním z největších problémů v zahraničním obchodu, vedle dovozů za dumpingové ceny, je podle OECD padělání značkové obuvi. Podle jejich odhadu se obchod s padělanými výrobky podílí na světovém obchodu cca 8,0 %.

4.5 Shrnutí a perspektivy oddílu V rámci EU neexistuje specifická směrnice, která by se týkala skupiny usní a surových kůží, proto jsou zde aplikovány některé směrnice, které mají dopad na průmysl. Jednou z nich je směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), dále pak směrnice č. 76/769/EHS týkající se omezení uvádění výrobků na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků, zejména pak směrnice č. 2002/61/ES. Kůže a kožky jsou surovinami živočišného původu, které jsou používány mimo potravní řetězec a jako takové spadají pod nařízení č. 1774/2002/ES, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu. Nově pak má zásadní důležitost nařízení REACH o chemických látkách. V obuvnickém průmyslu je jednou ze zásadních směrnic, zejména ve vztahu k vnitřnímu trhu, Směrnice 94/11/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. března 1994 o sbližování právních a správních předpisů Členských států týkající se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli, která byla implementována do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 269/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o způsobu označování obuvi. V důsledku zvyšujících se dovozů laciné obuvi a ostatních kožedělných výrobků z asijských zemí je v současné době hlavním problémem poměrně nízký zájem o české výrobky, respektive jejich prosazení do obchodních sítí. Tím zákonitě klesá jejich výroba, která následně způsobuje útlum výroby v koželužnách a dalších dodavatelských oddílech, tj. snížila se také výroba dalších polotovarů a komponent např. pro obuvnický průmysl. I přes tyto složité podmínky dnes úspěšně funguje řada menších firem a firem rodinného typu, které se soustředí na specializované výrobky a na dokonalý servis pro zákazníka. Z uvedených přehledů však zároveň vyplývá, že český obuvnický průmysl se může i dnes považovat za dobrého a efektivního exportéra, zvláště při využívání vhodné zahraniční kooperace. Pro budoucnost českého obuvnického průmyslu má velký význam budování distribuční sítě v tuzemsku i v zahraničí. Řada výrobců vybudovala svou vlastní maloobchodní síť, resp. se snažila získat i smluvní prodejny. Výrobci obuvi výrazně restrukturalizovali výrobu a vyrábějí oděvní doplňky a obuv s vyšší přidanou hodnotou zejména v segmentech pracovní obuvi, ochranné a bezpečnostní obuvi, ale i obuvi ortopedické, zdravotní, profylaktické a kvalitní dětské obuvi. V současné době se vyrábí také kvalitní usňová dámská a pánská vycházková obuv. Přes problematickou sociální a ekonomickou situaci v ČR je potěšitelná skutečnost, že mnoho zákazníků se vrací ke kvalitní české obuvi a vyžadují ji u svých prodejců. Nejmarkantněji je tento vývoj vidět v segmentech dětské a zdravotní obuvi. Český obuvnický průmysl tvoří cca 35 firem nad 20 zaměstnanců. Obuv se však vyrábí i v řadě tzv. mikrofirem s daleko menším počtem zaměstnanců. Z toho také vyplývá poměrně nízká schopnost investovat do oblasti vědy a výzkumu. V roce 2009 byly v kožedělném průmyslu tyto celkové investice ve výši 21 mil. Kč, což představuje pouze 0,1% podíl na celkových investicích ve zpracovatelském průmyslu. Všechny tyto investice byly z podnikatelských zdrojů. Stále přetrvávajícím problémem v kožedělném průmyslu zůstává nedostatek mladých kvalifikovaných pracovníků a z toho vyplývající zvyšující se průměrný věk zaměstnanců. Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti oddílu patří:   

70

vytváření příznivých podmínek pro vstup zahraničního kapitálu; předložení kvalitních podnikatelských záměrů k získání prostředků ze strukturálních fondů EU a možnosti jejich spolufinancování; zlepšení osvěty a spolupráce s Ministerstvem školství, která povede ke zvýšenému zájmu o studium v oborech kožedělného průmyslu;

Výroba usní a souvisejících výrobků  

rozšíření spolupráce s domácí a zahraniční vědecko – technickou základnou (výzkumné ústavy, vysoké školy); zavádění nových poznatků do praxe a jejich využívání při inovaci výrobků; rozvoj marketingových služeb.

71

tttttt

Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku

5. CZ-NACE 16 - ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU

5.1 Charakteristika oddílu Výroba dřevěných a korkových výrobků, proutěného zboží a slaměných výrobků, kromě výroby nábytku, dále jen „dřevozpracující průmysl“ patří v České republice k oddílům s jednou z nejstarších tradicí. Lesy, jako dodavatel suroviny z trvale obnovitelných přírodních zdrojů, a dřevozpracující průmysl se vzájemně doplňují a podmiňují. V lesích České republiky se ročně vytěží 11 až 16 mil. m3 dřeva, z toho přes 85 % jehličnatého. Více než 90 % vytěženého surového dřeva se dále průmyslově zpracovává. Kulatina je surovinou pro dřevozpracující průmysl a vláknina se využívá při výrobě celulózy a papíru. Dřevo a výrobky ze dřeva se uplatňují prakticky ve všech oblastech života, v mnoha průmyslových odvětvích, ve stavebnictví a v domácnostech. Dřevo je materiálem s novou budoucností. Začlenění jednotlivých skupin dřevozpracujícího průmyslu ČR je v souladu s CZ-NACE 16 a zahrnuje následující skupiny:  

16.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva; 16.2 Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě výroby nábytku.

Graf 5.1 znázorňuje podíly jednotlivých skupin oddílu na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb, ze kterého je patrné, že vyšší podíl má výroba skupiny 16.2 (71,9 %), následuje výroba skupiny 16.1 (28,1 %). 16.1 28,1 %

16.2 71,9 %

16.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva 16.2 Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků Pozn: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ


5.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Dřevozpracující průmysl patří svou velikostí, měřeno objemem tržeb, mezi odddíly českého zpracovatelského průmyslu k průměru a nemůže se srovnávat s takovými oddíly, jako jsou strojírenství, automobilový nebo elektrotechnický průmysl. Jeho podíl na tržbách zpracovatelského průmyslu dosáhl v roce 2010 hodnoty 2,6 %, na účetní přidané hodnotě 2,9 % a v počtu zaměstnaných osob 3,4 %. Vedle strojírenství CZ-NACE 25 zde byl podle údajů ČSÚ druhý největší počet podnikatelských subjektů (28 323). Vzhledem k tomu, že oddíl zpracovává domácí obnovitelnou surovinu, není závislý na dovozu. Dřevozpracující průmysl je rozmístěn po celém území republiky. 73


Dřevozpracující průmysl měl v roce 2010, pokud se jedná o dostupnost surové hmoty pro zpracování, v důsledku přírodních katastrof méně příznivé podmínky rozvoje. V této souvislosti padlo v lesích až 20 mil. m3 (uváděná čísla se různí) hmoty ke zpracování. Je nutno uvést, že se jedná velmi často o hmotu poškozenou (polámanou, ve štěpinách), což méně vadí výrobcům aglomerovaných materiálů a v celulózopapírenském průmyslu než při pilařském zpracování. V oblasti spotřeby dřeva nutno zmínit také faktor užití biomasy pro energetické účely. Modernizaci dřevařské výroby mají pomoci programy podpor malého a středního podnikání a podpora v rámci Operačního programu podnikání a inovací f inancovaného se spoluúčastí prostředků ze strukturálních fondů EU.

5.3 Hlavní ekonomické ukazatele 5.3.1 Cenový vývoj V dřevozpracujícím průmyslu má vývoj cen za období 2008 až 2010 stoupající tendenci. Při porovnání let 2010/2009 činil meziroční index 102,8 %, z toho ve výrobkové skupině CZ-NACE 16.1 Dřevo, rozřezané a hoblované 107,1 % a ve výrobkové skupině CZ-NACE 16.2 Dřevěné, korkové, proutěné a slaměné výrobky 100,5 %. Nárůst cen je patrný i přes určitý nadbytek dřeva a dřevařských výrobků ve světě. Je tedy zejména důsledkem odeznění celosvětové ekonomické krize. Vývoj cenových indexů výrobců v letech 2008 až 2010 je uveden v tabulce 5.1. Tabulka 5. Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2010 Název

Kód CZ-CPA

Dřevo, rozřezané a hoblované Dřevěné, korkové, proutěné a slaměné výrobky Dřevěné výrobky celkem


2009

2010

16.1 16.2

86,6 102,0

99,5 95,7

107,1 100,5

16

96,2

97,0

102,8


5.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj počtu podniků v rámci oddílu CZ-NACE 16 charakterizuje tabulka 5.2. Z ní vyplývá, že se od roku 2006 do roku 2010 počet aktivních společností v oddílu plynule zvýšil o 4,7 % (+1 263 subjektů), přičemž skupina CZ-NACE 16.2 zaznamenala nárůst o 2,2 %, tj. o 546 podniků. Ukazatel tržby za prodej VV a S měl v období let 2005 a 2010 kolísavou tendenci. Ke konci roku 2008 se zde začal projevovat i dopad celosvětové krize. Ten pokračoval i v následujícím roce 2009, kdy tržby poklesly o 13,6 %. V roce 2010 po odeznění krize tržby naopak vzrostly o 7,4 %, což dokladuje tabulka 5.3. Pokud jde o výši účetní přidané hodnoty, docílené v roce 2010, došlo proti roku 2008 a 2009 k jejímu nárůstu v celém oddílu, a to o 2,6 %. Lépe se daří skupině 16.1, která zaznamenala nárůst o 10,6 % (tabulka 5.4). Tabulka 5.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 16 v letech 2005 - 2010 2005

2006

2007

2008

2009*

2010


2 363 25 008

2 409 24 651

2 449 24 870

2 548 24 780

2 549 25 326

2 520 25 804

CZ-NACE 16

27 371

27 060

27 319

27 328

27 875

28 323


74

Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Tabulka 5.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


21 021 732 52 664 635

23 442 323 59 929 281

26 012 602 67 665 020

23 633 113 64 979 122

19 858 366 56 726 722

23 156 078 59 121 534

CZ-NACE 16

73 686 367

83 371 604

93 677 621

88 612 234

76 585 088

82 277 612

x

113,1

112,4

94,6

86,4

107,4

meziroční index


Vývoj zaměstnanosti v oddílu CZ-NACE 16 má od roku 2006, především v důsledku restrukturalizace výroby a racionalizačních opatření, klesající tendenci. Ke snížení počtu pracovníků došlo především ve skupině CZ-NACE 16.1, kde tento stav souvisí i s nasazením výkonnějších zařízení a potřebou nižšího počtu pracovníků jakožto obsluhy. V téměř všech případech si snížení počtu zaměstnaců vynucuje momentálně nepříznivá ekonomická situace firem. Tabulka 5.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


4 655 457 16 542 738

5 317 114 19 313 267

5 698 670 20 326 993

5 112 326 19 350 456

4 329 403 16 521 117

4 790 300 16 597 422

CZ-NACE 16

21 198 195

24 630 381

26 025 663

24 462 782

20 850 520

21 387 722

x

116,2

105,7

94,0

85,2

102,6

meziroční index



2005

2006

2007

2008

2009*

2010


11 069 33 554

10 386 34 533

10 187 34 564

10 149 33 695

8 949 30 066

7 870 27 812

CZ-NACE 16

44 622

44 919

44 751

43 844

39 015

35 682

x

100,7

99,6

98,0

89,0

91,5

meziroční index


Ukazatel osobních nákladů vykazuje v období let 2005 až 2008 plynulý nárůst, avšak za roky 2009 a 2010 dochází k poklesu, který je způsoben především dopadem krize. Konkrétní představu o vývoji nákladů poskytuje tabulka 5.6. Tabulka 5.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009

2010


2 414 756 7 249 166

2 379 654 8 018 536

2 551 532 8 554 100

2 645 365 9 176 417

2 455 863 8 418 132

2 094 100 7 549 117

CZ-NACE 16

9 663 922

10 398 190

11 105 632

11 821 782

10 873 995

9 643 218

x

107,6

106,8

106,4

92,0

88,7

meziroční index


75

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tržby za VV a S


130 %

%

105

125

99

120

93

115

87

110

81

105 100

75 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 16

2009*

2005

2010

ZP

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 16

2010

ZP


125 % 120

115 110 105 100 95 90 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 16

2010

ZP



5.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty ukazuje tabulka 5.7. V hodnoceném období má do roku 2007 vzestupnou hodnotu, podstatné snížení však nastalo v následujících dvou letech. Rok 2010 naopak přinesl výrazný nárůst tohoto ukazatele, a to v obou skupinách. Zvláště patrné to bylo ve skupině CZ-NACE 16.1 u velkých výrobců a také u výrobců aglomerovaných desek. Ukazatel hrubý operační přebytek ve sledovaném období 2005 – 2010 kopíruje vývoj ukazatele produktivita práce z účetní přidané hodnoty, což dokládá tabulka 5.8 a graf 5.3 a 5.4. Tabulka 5.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2010 (Kč/zam.)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


420 601 493 024

511 929 559 271

559 423 588 093

503 711 574 280

483 808 549 487

608 675 596 766

CZ-NACE 16

475 060

548 325

581 567

557 944

534 422

599 393

x

115,4

106,1

95,9

95,8

112,2

meziroční index


Tabulka 5.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 16.1 CZ-NACE 16.2 CZ-NACE 16 meziroční index

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

2 240 701 9 293 572

2 937 460 11 294 731

3 147 138 11 772 893

2 466 961 10 174 039

1 873 540 8 102 985

2 696 200 9 048 305

11 534 273

14 232 191

14 920 032

12 641 001

9 976 525

11 744 504

x

123,4

104,8

84,7

78,9

117,7


76

Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Hrubý operační přebytek


130 %

140 %

125

130

120

120

115

110

110

100

105

90 80

100 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 16

2009*

2005

2010

ZP

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 16

2010

ZP



Kč/zam.

700 600 500 400 300 200 100 ZP

16

16.1 2009*

16.2

2010



5.3.4 Výkonová spotřeba Ukazatel výkonové spotřeby oddílu CZ-NACE 16 ve sledovaném období let 2005 – 2010 vykazuje od roku 2007 až do roku 2009 pokles. Výrazný nárůst pak nastal v roce 2010, a to o 8,4 %. Tuto skutečnost dokladuje tabulka 5.9. Tabulka 5.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


17 166 586 37 348 281

18 794 276 41 911 360

20 838 636 48 771 479

19 096 380 46 981 360

16 107 472 40 606 806

18 962 628 42 515 353

CZ-NACE 16

54 514 867

60 705 637

69 610 116

66 077 741

56 714 278

61 477 981

x

111,4

114,7

94,9

85,8

108,4

meziroční index


77


5.4 Zahraniční obchod 5.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod s komoditami dřevozpracujícího průmyslu v roce 2009 a 2010 vykázal kladné obchodní saldo. V roce 2010 to bylo 13,9 mld. Kč, což je o 1,4 mld. Kč více než v roce 2009 (tabulka 5.10). Tabulka 5.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 16 v b.c. v letech 2009 -2010 rok 2009

rok 2010

Kód CZ-CPA

Dovoz v mil.Kč

Vývoz v mil. Kč

Saldo v mil.Kč

Dovoz v mil. Kč

Vývoz v mil.Kč

Saldo v mil. Kč

16.1 16.2

4 490,0 9 396,3

9 783,7 16 570,9

5 293,7 7 174,6

4 458,0 10 102,3

10 119,8 18 318,5

5 661,8 8 216,2

13 886,3

26 354,6

12 468,3

14 560,3

28 438,3

13 878,0

16


5.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2010

Itálie 9%

Polsko 6%

Slovensko 8%

Maďarsko 4%

Rakousko 13 %

Slovinsko 2% Švýcarsko 2% Ostatní 19 %


Polsko 10 %

Rusko 6%

Slovensko 14 %

Čína 4%

Maďarsko 3% Nizozemí 2% Ostatní 20 %

Rakousko 15 %

Německo 26 % Pramen: ČSÚ - údaje k 18. 4. 2011


Český dřevařský průmysl vyváží nejvíce svých produktů do členských zemí EU, a to především do sousední SRN a Rakouska. Do SRN se dodává hlavně řezivo, výrobky stavebního truhlářství a palety. V Rakousku je zájem zejména o kulatinu, řezivo, dýhy, aglomerované výrobky a překližky. Do zemí EU bylo v roce 2010 z této výrobkové komodity vyvezeno cca 79 % z celkového objemu exportu. SRN a Rakousko jsou na prvních dvou místech v zahraničním obchodu ve dřevařském průmyslu, pokud se 78

Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku

jedná o vývoz. V dovozu je situace obdobná a na třetím místě zde figuruje Slovensko. Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu se dlouhodobě nemění. Vlastní teritoriální rozdělení zahraničního obchodu dřevařského průmyslu ukazuje graf 5.5

5.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Průmysl založený na zpracování dřevní hmoty, zejména papírenství a polygrafie, patří k důležitým sektorům ekonomiky Evropské unie. Celková hodnota roční výroby se odhaduje na cca 365 mld. EUR, 120 mld. tvoří přidaná hodnota. Výrobní základnu EU představuje 344 tisíc podniků, které zaměstnávají přes 3 miliony lidí. Surovinu poskytuje příroda. Od roku 1950 se rozšířila zalesněná plocha Evropy o zhruba 30 %. Biomasa obecně a odpady z dřevozpracujícího průmyslu představují primární zdroje pro výrobu obnovitelné energie. Evropská komise nedávno zveřejnila akční plán o 19 bodech, který má dále posílit využití tohoto evropského bohatství. Plán zdůrazňuje strategický význam lesů z hledika tlumení klimatických změn a rovněž nutnost zvyšovat investice do výzkumu, aby inovace a evropské know-how zvýšily konkurenceschopnost tohoto sektoru. Ke koordinaci výzkumu byla zřízena Technologická platforma. Do rámce působení platformy, kromě Evropské komise, vlády členských zemí a dřevozpracujícího průmyslu, patří také klasické celulózky a papírny, ostatní biorafinační provozy a sběr použitého papíru. Ve všech těchto komoditách existuje značný potenciál využití inovačních kapacit. Rozvoj inovací v biorafinériích a v dřevozpracujícím průmyslu by měl napomáhat k získávání nových trhů a podporovat trvalou udržitelnost. Biorafinérie jsou schopny vyvinout a produkovat obnovitelné suroviny a primární energetické zdroje, které nahradí tradiční fosilní suroviny. Výstupem z rafinérií jsou kromě celulózy a papíru rovněž lepidla, tekutá a plynná paliva, barviva, viskosová vlákna aj. To samozřejmě vyžaduje vedení výzkumu takovým způsobem, aby se předcházelo kolisím se zdroji potravinářských surovin. Český dřevozpracující průmysl je schopen produkovat konkurenceschopné výrobky ve všech svých skupinách. Má dobré předpoklady k dalšímu rozvoji a zvyšování objemu a kvality výroby, a to i v kategoriích sofistikovaných výrobků. Zvyšuje se podíl dřevařských výrobků s označením jakosti a pokračuje provádění certifikace spotřebitelského řetězce dřevařských výrobků dle systému PEFC a FCI. Česká republika však nadále zaostává ve využívání dřeva za vyspělými zeměmi EU. V nastávajícím období půjde zejména o nárůst spotřeby dřeva a výrobků z něho v příslušných oblastech ekonomiky, například zvýšením výstavby dřevěných rodinných domů a jiných staveb ze dřeva s cílem dosažení vyšší konkurence vůči stavbám z klasických stavebních materiálů. Tomuto cíli by mělo také pomoci rozšiřování činnosti tzv. dřevařských klastrů, které byly zakládány s perspektivou účasti zahraničních subjektů. Klíčovou otázkou dalšího rozvoje dřevařského průmyslu bude udržení resp. zvýšení konkurenceschopnosti našich výrobců. V rámci oddílu je nutné pokračovat v zavádění nejnovějších technik a technologií, stejně tak v uplatňování moderních metod řízení. Důležité bude soustřeďování výrob do větších celků, kde jsou lepší předpoklady k dosažení vysoké produktivity práce a k produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Čeští výrobci v dřevařském průmyslu jsou kvalitou i cenou žádanými dodavateli svých výrobků nejen na tuzemský trh, ale i na trhy ostatních zemí v EU i jinde ve světě. Příznivé předpoklady existují i v oblasti posílení spolupráce ve vědě a výzkumu se zahraničními partnerskými organizacemi a podniky.

79

tttttt

Výroba papíru a výrobků z papíru

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6.1 Charakteristika oddílu Papírenský průmysl patří mezi tradiční obory průmyslové výroby, neboť na našem území se papír vyrábí již více než 500 let. Výroba papíru a výrobků z papíru (dále celulózopapírenský průmysl) se řadí k perspektivním oddílům zpracovatelského průmyslu ČR s dobrou environmentální výkonností. Výroba je založena na obnovitelných surovinách (dřevní hmotě) a druhotných surovinách (sběrový papír), převážně tuzemského původu. Tento oddíl již řadu let realizuje strategii trvale udržitelného rozvoje. Jeho výrobky nacházejí uplatnění ve všech ostatních oddílech zpracovatelského průmyslu, především však v polygrafickém průmyslu a výrobě recyklovatelných obalů. Posledních několik let není vývoj v českém papírenském průmyslu příliš optimistický. Vzrostla sice výroba některých sortimentů, především chemických vláknin, obalových a balicích papírů, papírenských výrobků a vlnité lepenky, avšak u ostatní produkce oddílu se výroba snížila. Celkově sice v CZ-NACE 17 spotřeba papírů a lepenek vzrostla, ale pouze za cenu vzrůstajícího dovozu. 17.1 39,6 %

17.2 60,4 %

17.1 Výroba buničiny, papíru a lepenky 17.2 Výroba výrobků z papíru a lepenky Pozn: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ


Výroba vlákniny a papíru probíhá v uzavřeném cyklu, je investičně vysoce náročná (ceny papírenských strojů se pohybují v řádu miliard korun), a to i s využitím investičních pobídek. Vysoká spotřeba energie je z velké části kryta z obnovitelných zdrojů. Podle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE se oddíl člení na dvě skupiny:  

17.1 Výroba buničiny, papíru a lepenky; 17.2 Výroba výrobků z papíru a lepenky.

Podíly skupin oddílu na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) v roce 2010 ukazují, že zastoupení skupiny 17.2 Výroba výrobků z papíru a lepenky činilo 60,4 %. Z dlouhodobého hlediska se podíly skupin v tomto oddílu mění jen minimálně.

6.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu V rámci zpracovatelského průmyslu patří oddíl CZ-NACE 17, měřeno výší tržeb, k těm méně význam81


ným. Podíl na tržbách celého ZP totiž činil v roce 2010 1,7 %, na účetní přidané hodnotě 1,9 % a na počtu pracovníků 1,7 %. Celková výroba vlákniny vykázala ve sledovaném období mírný pokles o 1 %, a to na 721,9 tisíc tun, z toho produkce chemické buničiny nepatrně vzrostla na 704,9 tisíc tun. Výroba mechanické buničiny dále klesla na pouhá 2 % z celkového objemu papírenské vlákniny. Celková produkce papíru a lepenky klesla proti roku 2009 o 4 % na 768,5 tisíc tun, z toho k nejvýraznějšímu snížení došlo u výroby grafických papírů (o 27 % na 93 tis. tun), zatímco výroba hygienických papírů poklesla o 17 % na 11,3 tis. tun. Nepatrný nárůst výroby byl zaznamenán ve skupině ostatní papíry a lepenky, která z celkové výroby tvoří více než 86 % (664,2 tis. tun). Vlnité lepenky se podle hlášení výrobců v roce 2010 vyrobilo v ČR o 19 % více než v roce 2009, což je dobrý příslib pro další rozvoj této výrobkové skupiny.

6.3 Hlavní ekonomické ukazatele 6.3.1 Cenový vývoj Tabulka 6.1 Index cen průmyslových výrobků v letech 2008 - 2010 Název

Kód CZ-CPA

Buničina, papír a lepenka Výrobky z papíru a lepenky Papír a výrobky z papíru


2009

2010

17.1 17.2

95,8 100,7

93,2 95,1

113,0 98,4

17

99,5

94,6

102,0


V rámci vývoje v letech 2008 až 2010 klesly ceny výrobků CZ-CPA 17 v roce 2009 proti předchozímu roku o 5,4 %. Do kladných čísel se tato výrobková skupina vrátila opět v roce 2010, a to nárůstem o 2 %. Cenový index u výrobků v CZ-CPA 17.1 Buničina, papír a lepenka vykázal nárůst o 13 %.

6.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu celulózopapírenského průmyslu za období let 2005 – 2010 ukazují tabulky 6.2, 6.3, 6.4, 6.5 a graf 6.2. Tabulka 6.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 17 v letech 2005 - 2010 2005

2006

2007

2008

2009*

2010


126 635

128 616

144 611

148 614

166 641

184 652

CZ-NACE 17

761

744

755

762

807

836


Tabulka 6.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


23 577 476 31 066 271

23 968 882 30 549 212

26 348 158 34 663 567

21 508 467 34 346 335

18 822 726 29 930 442

21 835 986 33 276 500

CZ-NACE 17

54 643 748

54 518 093

61 011 726

55 854 802

48 753 168

55 112 485

x

99,8

111,9

91,5

87,3

113,0

meziroční index


82

Výroba papíru a výrobků z papíru Tabulka 6.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 17.1 CZ-NACE 17.2 CZ-NACE 17

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

5 373 212 8 229 306

5 678 865 8 399 402

6 751 940 9 380 515

4 621 403 9 981 660

3 973 989 8 910 967

4 924 536 9 160 405

13 602 519

14 078 267

16 132 456

14 603 063

12 884 956

14 084 941

x

103,5

114,6

90,5

88,2

109,3

meziroční index



2005

2006

2007

2008

2009*

2010


6 049 14 801

5 684 15 382

5 570 16 278

5 013 15 968

4 395 14 375

3 963 14 155

CZ-NACE 17

20 850

21 066

21 848

20 981

18 769

18 118

x

101,0

103,7

96,0

89,5

96,5

meziroční index


Tržby za VV a S


130

110

%

%

105 100

120 110

95

100

90

90

85

80

80 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 17

2009*

2005

2010

ZP

2006

2007

CZ-NACE 17

2008

2009*

2010

ZP


130 %

122 114 106 98 90 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 17

2010

ZP



O vývoji počtu podniků v rámci celého oddílu vypovídá tabulka 6.2, ze které vyplývá, že se od roku 2005 do roku 2010 zvýšil počet aktivních společností o 9,8 %, z toho ve skupině 17.1 o 46 % (na 184 podniků), ve skupině 17.2 pouze o 2,7 % (na 652 podniků). Ukazatel tržby za prodej VV a S v letech 2008 a 2009 vykázal v rámci celého oddílu poměrně výrazný pokles, především v důsledku krize. V roce 2010 však došlo, díky zvýšené poptávce po papírenských výrobcích, k nárůstu tržeb za VV a S o 13 %. Lépe se v roce 2010 dařilo skupině 17.1, jejíž tržby se meziročně zvýšily o 16,0 %, zatímco ve skupině 17.2 to bylo o 11,2 %. Ukazatel účetní přidané hodnoty ve sledovaném období vykázal v letech 2008 a 2009 výrazný pokles, v roce 2010 naopak nárůst o 9,3 %. Tento trend naznačuje zvýšený zájem o výrobky oddílu, které souvisí s oživením trhů. 83


Vývoj počtu zaměstnanců v oddílu byl příznivý až do roku 2007, kdy jejich počet rostl, avšak od roku 2008 se počet pracovníků v oddílu neustále snižuje. Ke snížení počtu pracovníků došlo jak ve skupině 17.1 (v letech 2008 – 2010 pokles o 1 050 osob), tak ve skupině 17.2 (pokles o 1 813 osob). Tento vývoj úzce souvisí i s nasazením výkonnějších zařízení v těchto výrobkových skupinách a potřebou menšího počtu pracovníků k obsluze výrobních zařízení. Téměř ve všech společnostech si snížení počtu zaměstnaců vynucuje momentálně nepříznivá ekonomická situace firem. Ukazatel osobních nákladů měl do roku 2008 rostoucí tendenci, v letech 2009 a 2010 vykázal pokles o 8,1 % hlavně v důsledku úsporných opatření, vynucených ekonomickou recesí. Tabulka 6.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


2 003 445 4 254 898

1 971 486 4 772 932

2 113 324 5 364 643

2 155 559 5 595 756

1 803 492 5 317 377

1 752 407 5 312 581

CZ-NACE 17

6 258 343

6 744 418

7 477 967

7 751 315

7 120 869

7 064 988

x

107,8

110,9

103,7

91,9

99,2

meziroční index


6.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj podílových ukazatelů ve sledovaném období 2005 – 2010 je zřejmý z tabulek 6.7, 6.8 a grafů 6.3 a 6.4. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty vykazuje ve sledovaném období, mimo roky 2008 a 2009, vzestupnou tendenci. V porovnání s rokem 2005 činil v roce 2006 nárůst 2,4 % a v roce 2007 pak 10,5 %. V roce 2008 však v důsledku snížené poptávky po výrobcích oddílu nastal pokles o 5,7 % a tento trend pokračoval mírnějším tempem i v roce 2009 (pokles o 1,4 %). Výrazný nárůst vykázal oddíl až v roce 2010, a to o 13,2 %, přičemž na tomto růstu se významně podílela skupina 17.1 (+37,4 %), která v tomto ukazateli patřila v rámci zpracovatelského průmyslu vůbec k nejlepším. Pro další zvyšování hodnot tohoto ukazatele je důležité dodržování a zvyšování špičkové kvality výrobků. Při zadávání zakázek proto dostávají přednost společnosti, které jsou držiteli ISO norem řízení a kvality. Tabulka 6.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2010 (Kč/zam.)

2005

2006


888 308 555 982

999 162 546 049

CZ-NACE 17

652 393 x

meziroční index

2007

2008

2009*

2010

1 212 110 576 285

921 815 625 105

904 270 619 909

1 242 598 647 146

668 301

738 397

696 002

686 490

777 393

102,4

110,5

94,3

98,6

113,2



2005

2006

2007

2008

2009*

2010


3 369 767 3 974 409

3 707 379 3 626 469

4 638 616 4 015 872

2 465 844 4 385 904

2 170 497 3 593 590

3 172 128 3 847 824

CZ-NACE 17

7 344 176

7 333 848

8 654 488

6 851 748

5 764 087

7 019 953

x

99,9

118,0

79,2

84,1

121,8

meziroční index


Oddíl celulózopapírenského průmyslu se v letech 2008-2009 potýkal s nepravidelným přísunem dřevní hmoty (vlákniny), což mělo negativní vliv na plynulost výroby. Tato situace byla do značné míry způsobena zejména přírodními katastrofami. Hrubý operační přebytek v letech 2005 – 2010 dokumentuje tabulka 6.8. Z ní vyplývá, že tento ukazatel 84


má, s výjimkou krizových let 2008 a 2009, rostoucí tendenci. V roce 2008 vykázal pokles o 20,8 %, který byl způsoben dopadem krize na papírenský průmysl. V roce 2010 pak došlo k výraznému nárůstu o 21,8 %, ovšem i přesto byl tento ukazatel o téměř 19 % pod maximem z roku 2007. Produktivita práce z ÚPH


125

130

%

%

120

120 110

115

100

110

90

105

80

100

70

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 17

2009*

2005

2010

ZP

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 17

2010

ZP



tis. Kč/zam.

1300 1100 900 700 500 300 100 ZP

17

17.1 2009*

17.2

2010



6.3.4 Výkonová spotřeba Výkonová spotřeba oddílu ve sledovaném období let 2005 – 2010 vykazuje výrazný pokles v roce 2008 (-9,3 %) a v roce 2009 (-13,4 %). Její nárůst v roce 2010 (+16,7 %) přímo souvisel s oživením výroby a poptávky (tabulka 6.9). Tabulka 6.9 Výkonová spotřeba v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


18 346 972 23 672 298

18 544 564 23 255 851

19 871 406 26 705 339

16 859 051 25 407 983

14 683 679 21 995 729

17 136 752 25 652 346

CZ-NACE 17

42 019 269

41 800 416

46 576 744

42 267 034

36 679 408

42 789 098

x

99,5

111,4

90,7

86,8

116,7

meziroční index


85


6.4 Zahraniční obchod 6.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 17 v letech 2009 – 2010 dokumentuje tabulka 6.10. Větší zastoupení na celkovém vývozu výrobků CZ-CPA 17 měla skupina výrobků CZ-CPA 17.2 (přes 55 %), zatímco v dovozu to byla skupina výrobků 17.1 celkovým podílem 61,7 %. Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 17 vykazuje v posledních letech záporné saldo (v roce 2010 necelých 5 mld. Kč), zejména díky vysokému objemu dovozu speciálních druhů papírů pro polygrafický průmysl. Ve výrobě vlákniny ve hmotných jednotkách se hospodářské oživení v roce 2010 nijak výrazně neprojevilo, naopak její vývoz klesl proti roku 2009 o 6 % na 395,9 tisíc tun, zatímco export sběrového papíru se zvýšil, v důsledku nedostatku tuzemských zpracovatelských kapacit, o 17 % na 475,3 tisíce tun. Dovoz vlákniny celkem vzrostl proti předchozímu roku o 12 % na 183,7 tisíc tun, dovoz sběrového papíru ve stejném období stoupl o 87 % na 74,6 tisíc tun. V případě papírů a lepenek CZ-CPA 17.1 export meziročně klesl o 1 % na 693,5 tisíc tun, zatímco dovoz naopak vzrostl o 7 % na 1 268,4 tis. tun. U grafických papírů poklesly vývozy o 24 % na 89,3 tis.tun, hygienických papírů o 20 % na 1 715 tun, zatímco v případě ostatních papírů a lepenek objem exportu naopak vzrostl o 3 % na 602,5 tisíc tun. V dovozu vzrostl objem u všech sledovaných výrobkových skupin o 5 až 16 %. Tabulka 6.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 17 v b.c. v letech 2009 - 2010 rok 2009

rok 2010

Kód CZ-CPA

Dovoz v mil.Kč

Vývoz v mil. Kč

Saldo v mil.Kč

Dovoz v mil. Kč

Vývoz v mil.Kč

Saldo v mil. Kč

17.1 17.2

23 915,7 17 431,7

16 128,6 20 889,4

-7 787,1 3 457,7

25 758,8 18 989,1

17 877,1 21 906,5

-7 881,7 2 917,4

17

41 347,4

37 018,0

-4 329,4

44 747,9

39 783,6

-4 964,3


6.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení obchodní výměny této komodity je již řadu let prakticky neměnné. Také v porovnání s rokem 2009 byly zaznamenány jen malé změny. Největšími odběrateli papírenských výrobků jsou již tradičně Německo, Polsko a Itálie, na straně dovozců do ČR v čele figurují Německo, Polsko a Rakousko.

86

Výroba papíru a výrobků z papíru Vývozní teritoria v roce 2010 Belgie V. Británie 4% 3% Francie 3%

Rakousko 4% Maďarsko 5% Itálie 7% Polsko 10 %


Slovensko 8% Rakousko 9%

Švédsko Itálie 4 % 4%

Nizozemí 4% USA 4% Ostatní 26 %

Polsko 10 %



6.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Přes doznívání ekonomické recese, světová produkce papíru a lepenky dosáhla v roce 2010 nové rekordní úrovně 400 mil. tun, z toho na Evropu připadlo 104,6 mil. tun (nárůst proti roku 2009 o více než 7 %), tedy přes 26 %. Tento výrobní sektor se v roce 2010 těšil rostoucí poptávce, díky níž se zvýšily ceny prakticky všech papírenských komodit a tato skutečnost se pozitivně promítla i do tržeb ČR. V této souvislosti však nutno upozornit, že od roku 2000 se investiční expanze tohoto průmyslového oddílu přesunuje z Evropy, USA a Japonska i do dalších regionů, především Asie (papírenské provozy) a Latinské Ameriky (celulózky). Produkční světovou jedničkou je od roku 2009 Čína, kde bylo v roce 2010 vyrobeno kolem 100 mil. tun papíru a lepenky. Český papírenský průmysl je nedílnou součástí celoevropského papírenského průmyslu, ovšem jeho produkční podíl na celkovém objemu je nízký (v roce 2010 to bylo pouze 0,73 %). Tento fakt významně ovlivňuje současné výrobní možnosti a především krytí reálných potřeb z tuzemských zdrojů. V posledních letech nebyla v Česku realizována žádná významnější investice a tak se vzhledem k rostoucí poptávce zvyšuje závislost na dovozu (v roce 2010 se dovezlo 1 268,4 tis. tun, tj. o 7 % více než v roce 2009). V příštích letech bude nezbytné zajistit důslednou nediskriminaci energetických zdrojů a vyvážené systémové změny, tak aby se předešlo zvyšování výrobních nákladů firem a odrazování zahraničních investorů od podnikatelských aktivit v ČR. Jedná se zejména o ohrožení dostupnosti základní suroviny – dřevní hmoty pro papírenský průmysl, způsobené jejím možným odlivem do výroby energie z obnovitelných zdrojů oproti možnému efektivnímu zpracování do podoby průmyslových výrobků. Zároveň je nutno zabránit snižování konkurenceschopnosti českých firem na evropském trhu vytvářením nerovných podmínek zbytečným zvyšováním ekologických limitů EU, bez odpovídajícího prospěchu na straně životního prostředí. 87


Environmentální cíle v papírenském průmyslu je třeba posuzovat s ohledem na jejich ekonomické a sociální dopady. Přitom musí být nalezena optimální opatření jak v ekonomice a zaměstnanosti, tak v oblasti životního prostředí. Tento přístup zohledňuje princip trvale udržitelného rozvoje, založeného na dynamické vyváženosti tří pilířů – ekonomického, sociálního a ekologického. Uvedený přístup hájí český papírenský průmysl společně se všemi 18 členskými zeměmi sdruženými v Konfederaci evropských papírenských průmyslů (CEPI).

88

Tisk a rozmnožování nahraných nosičů

7. CZ-NACE 18 - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ

7.1 Charakteristika oddílu Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (polygrafický průmysl) zpracovává informace do podoby hmotného výrobku ve formě novin, knih, časopisů, merkantilu a nahraných nosičů zvuku a obrazu. Charakterem své výroby se liší od ostatních oddílů zpracovatelského průmyslu. Jeho výrobky nalézají uplatnění prakticky ve všech oblastech zpracovatelského průmyslu, vzdělávání a v kultuře. Tisk a rozmnožování nahraných nosičů se v souladu s klasifikací ekonomických činností CZ-NACE 18 člení na dvě skupiny :  

18.1 Tisk a činnosti související s tiskem; 18.2 Rozmnožování nahraných nosičů.

Pro tento oddíl je charakteristická značná investiční náročnost a potřeba vysoce kvalifikované pracovní síly. Vstup zahraničního kapitálu do oddílu, včetně využití investičních pobídek, umožňil dynamický rozvoj digitalizace výrobní techniky a s tím souvisejících progresivních technologických postupů. V důsledku toho dochází ke změnám v zařazení jednotlivých skupin, fúzím vydavatelských společností s tiskařskými kapacitami a k rozvoji nových alternativních médií, především Internetu, MP 3, MP 4, 3D obrazu, ale také tzv. cross médií, on-line publikování atd. 18.2 10,4 %

18.1 89,6 %

18.1 Tisk a činnosti související s tiskem 18.2 Rozmnožování nahraných nosičů Pozn: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ


Podíly skupin CZ-NACE 18 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2010 znázorňuje graf 7.1. V roce 2010 se v porovnání s předchozími roky, výrazně neměnily podíly jednotlivých skupin na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb, přičemž podíl skupiny CZ-NACE 18.1 Tisk a činnosti související s tiskem činil 89,6 % a skupiny CZ-NACE 18.2 Rozmnožování nahraných nosičů činil 10,4 %.

7.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Z hlediska tržeb a dalších průmyslových ukazatelů patří oddíl CZ-NACE 18 v rámci zpracovatelského 89


průmyslu k méně významným. Jeho podíl na tržbách dosáhl v roce 2010 hodnoty 1,2 %, v případě účetní přidané hodnoty 1,3 % a v počtu zaměstnaných osob 1,7 %. Podstatně vyšší podíl vykazuje tento oddíl v počtu podniků v rámci ZP, a to 6,1 %.

7.3 Hlavní ekonomické ukazatele 7.3.1 Cenový vývoj Po nepatrném poklesu cenového indexu výrobců CZ-CPA 18.1 v roce 2008 tento ukazatel v roce 2009 stagnoval, v roce 2010 však zaznamenal značný propad o 7,9 %. Podobně jako v předchozích letech se ceny v oddílu pohybovaly pod úrovní celostátního průměru inflace. Skupina výrobků 18.2 se v tomto případě nevykazuje, neboť se jedná o individuální data. Cenový vývoj v roce 2010 je způsoben přebytkovou nabídkou výrobních kapacit v oddíle, velkou konkurencí mezi tiskárnami a neustále se zdokonalujícími výstupy digitálně řízených tiskáren a laserových kopírovacích strojů. Významnou roli tu hraje také zvyšující se počet zpráv zasílaných e-mailem, ale také ve formě SMS. To spolu s dozvuky ekonomické recese v roce 2009 způsobilo poměrně výrazný pokles cen, což potvrzuje tabulka 7.1. Tabulka 7.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2010 Název

Kód CZ-CPA

Tisk a služby související s tiskem Rozmnožování nahraných nosičů Tiskařské a nahrávací služby


2009

2010

18.1 18.2

98,0 x

100,3 x

92,1 x

18

98,0

100,3

92,1


7.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v odvětví polygrafického průmyslu v období 2005 – 2010 přibližují tabulky 7.2, 7.3, 7.4, 7.5, 7.6 a graf 7.2. Tabulka 7.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 18 v letech 2005 - 2010 2005

2006

2007

2008

2009*

2010


7 256 603

7 873 596

8 908 610

9 008 606

8 996 615

9 181 630

CZ-NACE 18

7 859

8 469

9 518

9 614

9 611

9 811



2005

2006

2007

2008

2009*

2010


35 115 984 2 883 523

37 708 347 3 159 894

40 084 885 4 856 494

41 138 592 5 813 845

37 396 263 4 152 216

33 372 027 3 894 319

CZ-NACE 18

37 999 507

40 868 241

44 941 379

46 952 437

41 548 478

37 266 347

x

107,5

110,0

104,5

88,5

89,7

meziroční index


90

Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Tabulka 7.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


10 669 627 942 455

12 065 174 1 046 379

12 088 820 1 492 695

12 738 675 1 700 526

11 602 173 1 475 378

8 246 935 1 330 359

CZ-NACE 18

11 612 082

13 111 552

13 581 516

14 439 200

13 077 551

9 577 294

x

112,9

103,6

106,3

90,6

73,2

meziroční index



2005

2006

2007

2008

2009*

2010


19 204 1 216

19 482 1 388

19 817 1 635

20 294 1 657

17 847 1 549

16 047 1 571

CZ-NACE 18

20 420

20 870

21 451

21 951

19 396

17 618

x

102,2

102,8

102,3

88,4

90,8

meziroční index


Vývoj ukazatele počtu podniků v rámci CZ-NACE 18 v letech 2005 – 2010 potvrzuje, že počet společností v rámci oddílu trvale rostl. V roce 2010 oproti předchozímu období činil nárůst o 200 společností, z toho 185 ve skupině 18.1. I přes tuto skutečnost ve stejné době tržby poklesly o více než 10 %. Tržby za prodej VV a S do roku 2008 zaznamenaly trvalý růst, v roce 2009 a 2010 však činil pokles vždy více než 10 %, jako důsledek celosvětové hospodářské krize. Globální snížení výroby zaznamenala také skupina 18.2 Rozmnožování nahraných nosičů. Přitom se výroba klasických LP desek v roce 2010 v porovnání s předchozím rokem zvýšila, zatímco prodej CD poklesl, ale prodej DVD nosičů, včetně záznamu v kvalitě Blue ray (z cenových důvodů ne příliš úspěšný) se po poklesu v roce 2009 znovu zvýšil. Přesto však tržby, vzhledem k nízkým cenám, opět klesaly. Příčiny tohoto vývoje spočívají především v pirátském vypalování zvukových a obrazových záznamů z internetu, stahování hudby na přehrávače formátu MP 3, šíření hudby telefonními operátory, ale také čekání na nové formáty jako je 3D určený pro domácí kino. V České republice se v roce 2010, oproti předchozímu roku, prodalo o necelých 9 % více kusů nosičů DVD (2 897,2 tis. ks) než v předchozím roce. Nárůst prodeje podpořilo výrazné snížení cen nosičů CD a DVD, ale také to, že stále větší počet distributorů začalo využívat jako alternativní prodejní síť prodejny novin a časopisů a nabízet nosiče, buď jako přílohy novin a časopisů nebo samostatně v levném papírovém obalu. Vzhledem k tomu, že náklady časopisů kolísají, nelze přesně stanovit počet vylisovaných a prodaných CD a DVD nosičů. Počet časopisů vydávaných v ČR se loni meziročně snížil o 195 titulů na 3 603 titulů. Pokles se týkal všech segmentů trhu. Deníků vycházelo 122, o jeden méně než předloni. Počet ostatních novin klesl o 20, na 1 540 titulů. Počet časopisů se mezi lety 2005 – 2008 zvyšoval, od roku 2009 však postupně klesá. Vydávání knih, počet titulů a jejich náklady začíná vážně ohrožovat nástup tzv. e-knih. Roste počet prodaných čteček stejně jako počet digitalizovaných titulů, které lze „stahovat“ přes internet. Počet vydaných e-knih je zatím poměrně malý, ale počet vydavatelství, které se zaměřují na tento tržní segment, postupně přibývá. Ukazatel účetní přidané hodnoty vykazoval trvalý nárůst do roku 2008, kdy meziročně vzrostl o 6,3 %, což se promítlo i do ukazatele produktivity práce z účetní přidané hodnoty (tabulka 7.7). V dalších dvou letech však vykázal oddíl pokles ve výši necelých 10 %, respektive téměř 27 % jako důsledek celosvětové hospodářské recese. Počet zaměstnaných osob rovněž do roku 2008 stoupal, avšak v roce 2009 poklesl o 11,6 % a v roce 2010 o dalších 9,2 %. Počet zaměstnanců v polygrafickém průmyslu významně ovlivňuje uvádění nových kapacit do provozu, a to jak tiskárenských, tak modernizace strojů na výrobu CD a DVD nosičů. Osobní náklady měly, podobně jako tržby, ve sledovaném období až do roku 2008 rostoucí tendenci, kdy nárůst činil 8,2 % oproti předchozímu období. V roce 2009 a 2010 však vykázaly proti předchozím rokům pokles o 9,4 % respektive o 7,4 %. Jedním z důvodů poklesu osobních nákladů byla úsporná opatření vynucená celosvětovou hospodářskou recesí a slabou poptávkou na trhu. 91



110 %

126 %

105

120

100

114

95

108

90

102

85

96 90

80 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 18

2009*

2005

2010

ZP

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 18

2010

ZP


128 %

120 112 104 96 88 80 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 18

2010

ZP



2005

2006

2007

2008

2009*

2010


5 637 936 381 356

6 013 964 444 931

6 579 588 511 481

6 935 970 739 377

6 279 959 672 715

5 885 826 552 483

CZ-NACE 18

6 019 292

6 458 895

7 091 069

7 675 347

6 952 674

6 438 308

x

107,3

109,8

108,2

90,6

92,6

meziroční index


7.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 7.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2010 (Kč/zam.)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


555 588 774 912

619 292 754 048

610 027 913 242

627 704 1 026 512

650 093 952 274

513 912 846 868

CZ-NACE 18

568 650

628 252

633 131

657 802

674 231

543 600

x

110,5

100,8

103,9

102,5

80,6

meziroční index


Ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty ve sledovaném období 2005 –2010 vykazoval rostoucí trend, avšak v roce 2010 poklesl o 19,4 %, což potvrzuje tabulka 7.7 a grafy 7.3 a 7.4. Podobný vývoj měl v tomto období také hrubý operační přebytek, který po mírném poklesu v roce 2007, v dalším roce vzrostl, ale v roce 2009 se opět snížil a v roce 2010 propadal téměř o polovinu, jako důsledek nepříznivého vývoje v polygrafickém průmyslu. Tuto skutečnost dokumentuje tabulka 7.8.

92

Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Tabulka 7.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


5 031 691 561 100

6 051 210 601 447

5 509 233 981 214

5 802 704 961 149

5 322 214 802 663

2 361 110 777 876

CZ-NACE 18

5 592 791

6 652 657

6 490 447

6 763 853

6 124 877

3 138 986

x

119,0

97,6

104,2

90,6

51,2

meziroční index




150

140 %

%

130

130

120

110

110

90

100

70

90

50 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 18

2009*

2010

2005

ZP

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 18

2010

ZP



Kč/zam.

1100

900

700

500

300

100 ZP

18

18.1 2009*

18.2

2010



7.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 7.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2009 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


24 885 618 1 955 565

26 224 693 2 137 083

28 340 490 3 384 569

28 853 070 3 894 939

26 527 511 2 688 823

24 014 355 2 481 745

CZ-NACE 18

26 841 183

28 361 776

31 725 058

32 748 009

29 216 334

26 496 100

x

105,7

111,9

103,2

89,2

90,7

meziroční index


93


Výkonová spotřeba, jak dokládá tabulka 7.9, rostla v souvislosti s růstem tržeb, avšak roku 2009 proti roku 2008 výrazně poklesla a tento pokles pokračoval i v následujícím roce, ze stejných důvodů jako v případě ukazatelů produktivity práce.

7.4 Zahraniční obchod 7.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 7.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 18 v b.c. v letech 2009 - 2010 rok 2009 Kód CZ-CPA

rok 2010

Dovoz v mil.Kč

Vývoz v mil. Kč

Saldo v mil.Kč

Dovoz v mil. Kč

Vývoz v mil.Kč

Saldo v mil. Kč

18.1 18.2

211,7 x

367,8 x

156,1 x

259,4 x

342,8 x

83,4 x

18

211,7

367,8

156,1

259,4

342,8

83,4


Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 18 (pouze CZ-CPA 18.1) v běžných cenách v roce 2009 a 2010 uvádí tabulka 7.10, ze které vyplývá, že tato komodita dosáhla v obou sledovaných letech nízké kladné obchodní saldo.

7.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu s výrobky polygrafického průmyslu v roce 2010 je uvedena v grafu 1.5. Tradičně je naším největším obchodním partnerem SRN, která se v roce 2010 podílela 68 % na našem vývozu. Dalšími významnými odběrateli našich produktů jsou Slovensko a Polsko. V dovozu je opět největším partnerem SRN s podílem 51 %, dále Čína, Švýcarsko a Rakousko. Z grafu 1.5 je přitom zřejmé, že zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 18 je realizován převážně s členskými státy EU-27.

94

Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Vývozní teritoria v roce 2010 Rakousko 2% Švýcarsko 4% Maďarsko 4% Polsko 6% Slovensko 11 %

Rusko 2% Litva 1% Ostatní 2%

Německo 68 % Dovozní teritoria v roce 2010 Slovensko Japonsko 4 % Rakousko 6% Švýcarsko 9%

5%

Itálie 2% Polsko 2% Ostatní 5%

Čína 16 % Německo 51 % Pramen: ČSÚ - údaje k 18. 4. 2011


7.5 Shrnutí a perspektivy odddílu Pro současný vývoj v polygrafickém průmyslu ČR je charakteristická úzká spolupráce českých subjektů s partnery v členských státech EU, především s Německem. Týká se to zejména velkých společností polygrafického průmyslu, které mají podle odhadu až z 90 % zahraniční majitele. Několik velkých firem vyrábí na průmyslové bázi značnou část tištěných produktů, jako jsou noviny, knihy, časopisy, merkantil, nosiče zvuku a obrazu apod. a jsou úzce propojeny se zahraničními odběrateli, neboť národní rámec trhu je pro ně příliš omezený. Také středně velké společnosti jsou schopny, zpravidla formou kooperace, vyrobit všechny běžné polygrafické produkty. Samostatnou skupinu v rámci polygrafického průmyslu představují novinové tiskárny. Všichni významní vydavatelé novinových titulů si v průběhu posledních let vybudovali vlastní tiskárenské kapacity vybavené digitálními technologiemi a pod tlakem zadavatelů reklamy začal v novinách převládat plně barvový tisk. Polygrafické stroje a zařízení procházejí rychlým technickým a technologickým vývojem. Současným významným trendem v polygrafickém průmyslu je komplexní digitalizace výrobního procesu, která se nejvíce projevuje v oblasti přípravy tisku. Technologie Computer to Plate (CtP) umožňuje přípravu tiskových forem pomocí přímého laserového osvitu tiskových desek, což výrazně zvyšuje kvalitu tisku a zrychluje jeho přípravu. Tato technologie rychle proniká i do středních a menších tiskáren. Další významnou tendencí v polygrafické výrobě je propojování tří hlavních fází výrobního procesu, tj. přípravy tisku (pre-press), samotného tisku na tiskovém stroji (press) a dokončujícího zpracování (postpress). Spojování těchto tří fází výroby do jednoho celku se děje na základě jednotných datových standardů, s jejichž pomocí jsou řízeny všechny polygrafické stroje, zařízení a systémy. 95


Provázanost českého polygrafického průmyslu se zahraničním, především se členskými státy EU, je dána otevřeností oddílu CZ-NACE 18 vůči světu, ekonomickou výhodností zapojení do mezinárodního obchodu a v neposlední řadě také přejímáním technologického vývoje, který přináší hluboké změny ve všech vyspělých zemích. Vývoj v tomto zpracovatelském oddílu je úzce spojen s trendy, které jsou charakteristické pro rozvoj polygrafie v Evropě a ve světě. Technické vybavení tuzemských velkých tiskáren je prakticky na stejné úrovni jako u konkurentů v nejvyspělejších průmyslových zemích. Relevantním trhem se pro špičkové české tiskárny stala celá Evropa, přičemž dominantním partnerem pro tuzemské firmy je SRN. Pozice polygrafického průmyslu v rámci zpracovatelského průmyslu, jak konečně potvrdila kapitola 7.2, není z ekonomického hlediska zvlášť významná, a to platí jak pro Českou republiku, tak pro další země v EU. Role polygrafického průmyslu a polygrafie v širším smyslu slova spočívá především v šíření tištěných a v poslední době nahraných produktů pro rozvoj kulturní a vzdělanostní úrovně v dané zemi. Další vývoj v polygrafickém průmyslu, nejen v ČR, a realizace příštích rozvojových záměrů přitom bude záviset především na tom, za jak dlouho dojde k překonání celosvětové ekonomické krize a také na inovacích, které se podaří prosadit do výrobní praxe.

96


8. CZ-NACE 19 - VÝROBA KOKSU A RAFINOVANÝCH ROPNÝCH PRODUKTŮ

8.1 Charakteristika oddílu Charakteristickým rysem oddílu CZ-NACE 19 je zpracování nerostných surovin, v němž, jak jednoznačně vyplývá z grafu 8.1, převažuje rafinérské zpracování ropy. Tato strategicky významná oblast průmyslu a obchodu je ve světě považována zpravidla za samostatné odvětví a je řazena do oblasti energetiky. 19.1 7,5 %

19.2 92,5 %

19.1 Výroba koksárenských produktů 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů Pozn: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ


V rámci klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) je výroba koksu a rafinovaných ropných produktů zařazena do oddílu 19 s následujícími skupinami:  

19.1 Výroba koksárenských produktů (7,5 %); 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů (92,5 %).

8.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Oddíl CZ-NACE 19 vykazuje za rok 2010 v oblasti dosažených tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb nárůst oproti roku 2009 o 38,8 %, toto porovnávání s rokem 2009 však není objektivní, protože v roce 2009 se již plně projevil dopad světové globální krize na ekonomiku státu a byl vykázán pokles uvedeného ekonomického ukazatele oproti předchozímu roku o 35 %. Podíl oddílu CZ-NACE 19 na celkových výsledcích tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu za rok 2010 činil 3,4 %. Vzhledem k nízkému počtu zaměstnanců v tomto oddílu, který v roce 2010 dosáhl výše cca 2 653 osob, což činí pouze 0,25 % z celkového počtu pracovníků ve zpracovatelském průmyslu, lze dosažený podíl na přidané hodnotě ve sledovaném roce hodnotit pozitivně. V rámci celého zpracovatelského průmyslu odpovídá dosažený podíl tohoto oddílu koncepci svého zaměření a provozovaným výrobním kapacitám. Během roků 2006 až 2010 kolísaly dosahované hodnoty v oblasti tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, což bylo ovlivněno především skupinou 19.2, kde změny cen ropných produktů kopírovaly světové ceny ropy. Největší propad tohoto ukazatele byl zaznamenán vlivem již zmíněné světové krize v roce 2009, kdy došlo k výraznému poklesu v uvedené oblasti (až o 35 %). Také účetní přidaná hodnota se v krizovém roce 2009 v celém oddíle 19 oproti roku 2008 výrazně snížila, a to téměř 97


o 59 %. V roce 2010 došlo při porovnání s rokem 2009 k jejímu nárůstu, avšak objektivnější je srovnání s rokem 2008, kdy krize teprve začínala, a u tohoto ekonomického ukazatele bylo vykázáno oproti roku 2008 snížení o 21 %. Tento kolísavý trend se z uvedených příčin promítl i do produktivity práce z účetní přidané hodnoty (porovnání roků 2010/2008 – snížení o 15 %) a do hrubého operativního přebytku (porovnání roků 2010/2008 snížení o cca 29 %).

8.3 Hlavní ekonomické ukazatele 8.3.1 Cenový vývoj V oblasti cenového vývoje jsou využívány údaje z klasifikace produkce CZ-CPA. Oblast cenového vývoje celé skupiny výrobků CZ-CPA 19, je uvedena v tabulce 8.1, z níž vyplývá, že rok 2010 vykázal oproti předcházejícímu roku nárůst cen konečných výrobků o 30,7 %. Tato skutečnost byla způsobena hlubokou hospodářskou krizí, která se nejvýrazněji projevila právě v roce 2009, kdy došlo naopak k poklesu cen průmyslových výrobků o cca 29 %. Tabulka 8.1 Index cen průmyslových výrobků v letech 2008 - 2010 Název

Kód CZ-CPA

Koks a rafinov. ropné produkty

Průměr od počátku roku

19

2008

2009

2010

114,1

70,9

130,7


8.3.2 Základní produkční charakteristiky Z přehledu tabulky 8.2 vyplývá, že počet podniků v rámci oddílu 19 se meziročně zvýšil o 16,7 %, v porovnání s rokem 2008 však došlo k nepatrnému snížení, cca o 4,5 %. Tabulka 8.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 19 v letech 2005 - 2010

CZ-NACE 19

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

20

19

19

22

18

21


Z přehledu tabulky 8.3 vyplývá, že se v roce 2010 zvýšily tržby za VV a S, dosažené v oddíle 19, oproti předchozímu roku o 38,8 %. Rozhodující vliv na tržby v rámci celého oddílu má skupina 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů, v níž se zásadním způsobem promítá kolísání světových cen ropy a ropných produktů a v ČR též aktuální kurz dolaru k české koruně. Tabulka 8.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 19 meziroční index

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

97 396 518

104 821 164

96 506 963

121 176 583

78 732 163

109 246 473

x

107,6

92,1

125,6

65,0

138,8


Dle údajů tabulky 8.4 se odhaduje zvýšení účetní přidané hodnoty v oddíle 19 za rok 2010 až o cca 91,8 %. K markantnímu zlepšení tohoto ekonomického ukazatele došlo opět z důvodu hluboké hospodářské krize v roce 2009, se kterým byl rok 2010 porovnáván. Srovnáním předběžné hodnoty tohoto ekonomického ukazatele za rok 2010, s účetní přidanou hodnotou vykázanou v roce 2008, zjistíme, že oproti tomuto roku došlo naopak k jeho výraznému poklesu (-21 %). Předpokládaná účetní přidaná hodnota 98


za oddíl CZ-NACE 19 činí v roce 2010 cca 0,6 % z celkové přidané účetní hodnoty zpracovatelského průmyslu. Tabulka 8.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 – 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 19

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

5 661 952

4 492 066

4 163 835

5 336 474

2 198 987

4 218 179

x

79,3

92,7

128,2

41,2

191,8

meziroční index


Dle údajů tabulky 8.5 lze konstatovat pozitivní trend sledovaného oddílu v oblasti počtu zaměstnanců, který má trvale se snižující tendenci v souvislosti s modernizací technologie výrob, zejména u skupiny rafinérského zpracování ropy. V roce 2010 došlo oproti roku 2009 ke snížení pracovníků v celém oddílu o další 3,8 %. Tabulka 8.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2005 - 2010 (osob)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

CZ-NACE 19

3 111

3 020

2 851

2 866

2 757

2 653

x

97,1

94,4

100,5

96,2

96,2

meziroční index


Tržby za VV a S


130

%

% 105

120

100

110

95

100

90

90

85

80 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 19

2009*

2010

2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 19

ZP

2010

ZP


130 %

110 90 70 50 30 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 19

2010

ZP


Graf 8.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2005 - 2010 Tabulka 8.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 19 meziroční index

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

1 437 162

1 488 338

1 466 361

1 568 099

1 582 561

1 552 273

x

103,6

98,5

106,9

100,9

98,1


99


Dle údajů uvedených v tabulce 8.6 lze konstatovat, že dle předběžného odhadu se snížily osobní náklady v oddílu 19 v roce 2010, oproti roku 2009, o necelá 2 %.

8.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Dle údajů v tabulce 8.7 vykazuje produktivita práce z účetní přidané hodnoty v oddílu 19 výrazně vzestupný trend. Za rok 2010 se odhaduje zvýšení produktivity práce téměř o 100 %, což bylo, jako u předchozích ekonomických ukazatelů, opět zapříčiněno hlubokou hospodářskou krizí v roce 2009. Srovnáme-li však údaje za rok 2010 s údaji vykázanými v roce 2008, kdy již hospodářská krize započala, dojdeme ke zjištění, že zde došlo naopak k poklesu produktivity práce z ÚPH cca o 15 %. Nejvýraznější pokles tohoto ukazatele však byl zaznamenán v krizovém roce 2009 oproti roku 2008, a to téměř o 60 %. Tabulka 8.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 – 2010 (Kč/zam.)

2005

CZ-NACE 19

2006

2007

2008

2009*

2010

1 820 156

1 487 285

1 460 427

1 861 735

797 635

1 590 010

x

81,7

98,2

127,5

42,8

199,3

meziroční index


Z přehledu, uvedeného v tabulce 8.8. vyplývá, že v letech 2006 a 2007 měl hrubý operační přebytek klesající tendenci, v roce 2008 pak zaznamenal oproti roku 2007 výrazný nárůst (téměř o 40 %). V krizovém roce 2009 však vykazuje strmý propad (o 83,6 %), čímž je ovlivněn meziroční index za roky 2010 a 2009, který vykazuje za toto období vysoký nárůst uvedeného ukazatele. Tabulka 8.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 19

2005

2006

2007

2008

4 224 790

3 003 727

2 697 474

3 768 375

616 426

2 665 906

x

71,1

89,8

139,7

16,4

432,5

meziroční index

2009*

2010


Produktivita práce z ÚPH %


130

140

115

% 120

100

100

80

85

60

70

40

55

20 0

40 2005

2006

2007

CZ-NACE 19

2008

2009*

2010

ZP

2005

2006

CZ-NACE 19



100

2007

2008

2009* ZP

2010


Kč/zam.

2200

1800

1400

1000

600

200 ZP

19

19.1 2009*

19.2

2010



8.3.4 Výkonová spotřeba Také data, týkající se výkonové spotřeby, uvedená v přehledu tabulky 8.9, vykazují za poslední roky obdobný trend jako u předchozích ekonomických ukazatelů. V roce 2009 došlo při srovnání s rokem 2008 k výraznému snížení výkonové spotřeby (o 33 %) a porovnáním předběžných údajů za rok 2010 s údaji za rok 2009 je vykázán nárůst uvedeného ukazatele o 34,4 %. Srovnáme-li však rok 2010 s rokem 2008, zjistíme, že se tento ukazatel snížil o necelých 10 %. Tabulka 8.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 19

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

92 864 169

99 950 322

92 982 439

116 309 171

77 974 677

104 829 263

x

107,6

93,0

125,1

67,0

134,4

meziroční index


8.4 Zahraniční obchod 8.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Údaje, uvedené v této kapitole, která se týká jak dovozu, tak vývozu a obchodního salda u skupiny výrobků CZ-CPA 19, vycházejí z klasifikace produkce (CZ-CPA). Tabulka 8.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 19 v b.c. v letech 2009 - 2010 rok 2009

rok 2010

Kód CZ-CPA

Dovoz v mil.Kč

Vývoz v mil. Kč

Saldo v mil.Kč

Dovoz v mil. Kč

Vývoz v mil.Kč

Saldo v mil. Kč

19.1 19.2

2 496,9 33 589,0

3 488,7 12 029,2

991,8 -21 559,8

6 019,6 34 868,1

7 630,7 22 568,3

1 611,1 -12 299,8

19

36 085,9

15 517,9

-20 568,0

40 887,7

30 199,0

-10 688,7


101


Z tabulky 8.10 jasně vyplývá zásadní vliv skupiny výrobků CZ-CPA 19.2 v rámci celkové produkce CZ-CPA 19 na vývoj zahraničního obchodu. Trh s produkty této skupiny je objektivně ovlivňován situací na evropském trhu, kde jsou ceny odvozovány od kótovaných cen produktů a světových cen ropy na burze v Rotterdamu. V souladu s úplnou liberalizací trhu s rafinérskými produkty v ČR od roku 1997 mají na výsledky exportu a importu a celkového vykazovaného salda rozhodující vliv ceny ropy a jejích produktů. V posledních letech se zde projevuje i vliv kurzu české koruny vůči americkému dolaru. Pozitivní dosažené výsledky exportu v roce 2010 byly ovlivněny i rostoucí poptávkou v okolních zemích, zejména u skupiny výrobků CZ-CPA 19.2. Vývoz celkem za rok 2010 u CZ-CPA 19 vykazuje meziroční zvýšení o cca 95 %, výsledek je však opětovně zkreslen hospodářskou krizí v roce 2009, kdy došlo oproti roku 2008 v oblasti exportu k výraznému snížení, a to téměř o 50 %. U dovozů celkem došlo při porovnání roků 2010 a 2009 k meziročnímu zvýšení o cca 13,3 %, přičemž se na tomto nárůstu podílely obě výrobkové skupiny (CPA 19.1 o cca 141 % a CZ-CPA 19.2 o cca 3,8 %). Vzhledem k tomu, že výrobková skupina CZ-CPA 19.1 tvoří pouze 7,5 % z celkové produkce CZ-CPA 19, neprojevil se výrazně jeho markantní meziroční nárůst při srovnání tohoto ukazatele v rámci celé skupiny výrobků CZ-CPA 19. Záporné saldo vykazované v rámci zahraničního obchodu za sledovanou skupinu výrobků se v roce 2010 snížilo oproti saldu v roce 2009 o 48 % a oproti saldu v roce 2008 o 45,2 %, což lze hodnotit pozitivně (v roce 2009 bylo vykázáno meziroční zvýšení záporného salda ve srovnání s předchozím rokem cca o 5,4 %). Na meziročním snížení záporného salda v roce 2010 se podílely obě výrobkové skupiny CZCPA 19, přičemž se saldo u skupiny výrobků CZ-CPA 19.1 pohybovalo v obou letech v kladných hodnotách.


Finsko 2% Maďarsko Polsko 3% 11 %

Francie 1% USA 1% Ostatní 8%

Rakousko 20 % Německo 29 % Slovensko 25 % Dovozní teritoria v roce 2010

Maďarsko 2% Ukrajina Rakousko 2% 12 % Polsko 19 %

Kazachstán 2% Rusko 1% Ostatní 3%

Slovensko 34 %



102


Z přehledu uvedeného v grafu 8.5 vyplývá, že Česká republika výrobky CZ-CPA 19 vyvážela v roce 2010 především do sousedních států, tj. SRN, Slovensko, Polsko a Rakousko. V oblasti dovozu výrobků dominuje především dovoz ze Slovenska, SRN a Polska, dovoz z dalších sousedních států vykazuje nižší hodnoty.

8.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Z důvodu zásadního významu výrobkové skupiny CZ-CPA 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů, je pro posuzování celé produkce CZ-CPA 19 tato závěrečná kapitola ve stručnosti zaměřena pouze na perspektivy této skupiny výrobků. Produkce skupiny CZ-CPA 19.2 je od roku 2001 rozvíjena v souladu s platnou evropskou legislativou a podnikání tuzemského rafinérského průmyslu probíhá plně v souladu s pravidly a podmínkami EU. Od ledna 2007 prošel základní předpis EU pro oblast rafinérského zpracování ropy - směrnice 98/70/ES ve znění směrnice 2003/17/ES - revizí evropskými orgány a v dubnu 2009 byla schválena revidovaná směrnice 2009/30/ES. Transpozice částí směrnice, spadajících do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu, byla do tuzemské legislativy realizována jednak novým prováděcím předpisem k zákonu č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích, tj. vyhláškou č. 133/ 2010 Sb., o jakosti a evidenci pohonných hmot, ve znění vyhlášky č. 278/2011 Sb., a dále novelou uvedeného zákona, realizovanou zákonem č. 91/2011 Sb. ze dne 3. března 2011. Aplikace nové chemické legislativy EU (REACH) v praxi rafinérského zpracování ropy se projevila zvýšenými náklady petrolejářského průmyslu, a to zejména na registraci a ověřování nebezpečných vlastností vyráběných produktů (původní odhad nákladů před rokem 2009 min. 227 mil. Kč byl překročen). Modernizace tuzemských rafinérií zaměřená, v souladu s požadavky EU, na realizaci programu „Čistá paliva“ umožnila dodávat od ledna 2009 na trh pouze tzv. bezsirné benziny a naftu. V souladu se směrnicí 2003/30/ES, o podpoře využívání biopaliv jako náhrady fosilních pohonných hmot, a na základě tuzemské legislativy - zákona o ochraně ovzduší, do něhož byla tato problematika transponována formou stanovení povinnosti všem podnikatelským subjektům, které uvádějí motorové benziny a naftu na trh, je v petrolejářské praxi uplatňování biopaliv v dopravě jako náhrada uvedených fosilních paliv průběžně zajišťováno z důvodu zlepšování kvality ovzduší. Tato náhrada je praktikována jak fo rmou nízkoprocentního přidávání biopaliv do benzinů a nafty, tak formou využívání alternativních paliv vyrobených z biomasy. K tomuto účelu byly osobami, povinnými dle zákona o ochraně ovzduší uplatňovat biopaliva na tuzemském trhu, vloženy nutné investice do výstavby technologických zařízení na přidávání biopaliv do motorových benzinů a nafty a na mísení alternativních paliv. Všechny nové provozní jednotky v oblasti rafinérského zpracování ropy jsou budovány podle standardů „Nejlépe dostupné technologie - BAT“. V rámci mezinárodních technických pracovních skupin je v současné době ukončována revize dosud platné legislativy BREF - Rafinérie. Provozované tuzemské rafinérie splňují všechny platné evropské a české předpisy a normy, týkající se ochrany životního prostředí, s dostatečnou rezervou. Trh s ro pnými produkty v ČR je pod silným konkurenčním vlivem r af inérských podniků ve středoevropském regionu, zejména pak rafinérií sousedních států, a je nucen se přizpůsobovat aktuálním podmínkám trhu, daným nejen zmíněnou konkurencí, ale zejména světovými cenami ropy a stěžejních ropných produktů, pohonných hmot, a v neposlední řadě i stávající politickou situací v destinacích, z nichž je ropa dovážena. Konkrétně v roce 2010 byl tuzemský trh silně ovlivněn jak dopady hospodářské krize roku 2009, kdy došlo v rámci šetření k omezení spotřebovávaných pohonných hmot, tak zvýšením spotřební daně u pohonných hmot od ledna 2010. Zmíněné vyšší daňové zatížení je příčinou dalšího poklesu prodejů benzinů a zejména motorové nafty na domácím trhu. Zahraniční dálková nákladní doprava silně omezila čerpání motorové nafty v ČR, automobilisté z příhraničních oblastí z ekonomických důvodů jezdí čerpat pohonné hmoty do sousedních států – Polska, Slovenska, Rakouska. Tuzemské rafinérie sice vyrábějí standardní sortiment rafinérských výrobků v kvalitě dle platných evropských norem a vzhledem ke konfiguraci jejich výrobních jednotek lze do budoucna předpokládat v tomto směru jejich plnou konkurenceschopnost, ale vzhledem k tomu, že okolní rafinérie nemají, obdobně jako tuzemské rafinérie, využity plně své výrobní kapacity, je v posledních letech zvýšen tlak na určité omezení počtu rafinérií provozovaných ve střední Evropě. Zatímní určitou výhodou ČR je zcela ojedinělá distribuční síť produktovodů a výdejních terminálů provozovaných strategicky významnou 103


akciovou společností ČEPRO, jejímž vlastníkem je stát prostřednictvím Ministerstva financí, jako jediného akcionáře, a přímé napojení tohoto produktovodního systému na rafinérie, a tím i na výrobní jednotky petrochemického průmyslu. Dlouhodobou perspektivou tuzemského trhu je bez větších rizik prodej pohonných hmot na čerpacích stanicích, jejichž stávající síť je v ČR, ve srovnání s podobnými státy Evropy, sice příliš hustá (přes 6 600 čerpacích stanic, z toho veřejných cca 3 700), ale přesto i na tomto úseku dochází k inovaci a dalšímu rozvoji. Ve vazbě na očekávaný, i když pouze mírný, růst průmyslové výroby po odeznění negativních dopadů krize z let 2009 a 2010 a za předpokladu postupného vyrovnání některých podmínek v oblasti tuzemského obchodu s rafinérskými produkty s podmínkami okolních států (např. výše spotřebních daní pohonných hmot, podmínky pro uplatňování biopaliv v dopravě, apod.), a tolik potřebného zlepšení koupěschopnosti obyvatelstva, lze očekávat v dalších nejbližších letech i mírný nárůst spotřeby pohonných hmot, včetně alternativních paliv, a to jak pro silniční vozidla, tak i v oblasti letectví.

104

Výroba chemických látek a chemických přípravků

9. CZ-NACE 20 - VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

9.1 Charakteristika oddílu Výroba chemických látek a chemických přípravků CZ-NACE 20 patří ke globálním oddílům v rámci zpracovatelského průmyslu, neboť operuje podél celého dodávkového řetězce a svými výrobky saturuje fakticky všechny sekce a oddíly ekonomiky. V souladu s revidovanou mezinárodní klasifikací NACE Rev.2 zahrnuje, jak je patrné z grafu 9.1, celkem šest výrobkových skupin a od roku 2009 zde není zařazen farmaceutický průmysl. Rozhodující podíl na tržbách (70 %) má skupina CZ-NACE 20.1, kam je zařazeno sedm tříd CZ-NACE 20.11 – CZ-NACE 20.17, z nichž největší váhu mají výroba organických látek a anorganických látek a výroba plastů v primární formě. 20.3 4,4 % 20.2 1,4 %

20.4 14,2 % 20.5 8,6 % 20.6 1,4 %

20.1 70,0 % 20.1 Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku 20.2 Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků 20.3 Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů 20.4 Výroba mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků, parfémů a toaletních přípravků 20.5 Výroba ostatních chemických výrobků 20.6 Výroba chemických vláken Pozn: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ

Graf 9. Podíly skupin CZ-NACE 20 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2010

Výroba v chemickém průmyslu EU-27 podle dělení Cefic (Rada evropského chemického průmyslu) pokrývá tři velké skupiny: základní chemikálie (CZ-NACE 20.1), chemické speciality a kvalifikovaná chemie (CZ-NACE 20.2 – agrochemikálie, CZ-NACE 20.3 – nátěrové hmoty a CZ-NACE 20.5 – chemické speciality a kvalifikovaná chemie, CZ-NACE 20.6 – chemická vlákna) a spotřební chemie (CZ-NACE 20.4 – mýdla, detergenty, parfumérie a kosmetika). Rozdělení tržeb v EU-27 je odlišné od struktury prodejů v ČR, neboť základní chemikálie zde v roce 2009 představovaly 60 % (v ČR 70 %), podíl chemických specialit 26 % (v ČR – 15,9 %) a podíl spotřební chemie 14 % (v ČR – 14,1 %). Z toho je patrné, že v EU27 je ve struktuře tržeb situace příznivější než v ČR, neboť se tu realizuje větší podíl sofistikovanějších chemikálií, tedy produktů s vyšší přidanou hodnotou.

105


9.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Rok 2010 byl z hlediska tržeb pro oddíl CZ-NACE 20 velmi příznivý, neboť v porovnání s předchozím rokem kdy vrcholila ekonomická recese, vzrostly o jednu třetinu a dosáhly historického maxima, objem účetní přidané hodnoty se meziročně zvýšil dokonce o 42,6 %, naopak počet zaměstnaných osob nepatrně klesl (-0,4 %). Podíl oddílu CZ-NACE 20 na celkových tržbách ZP v roce 2010 dosáhl 4,4 % (2009 – 3,4 %), podíl na ÚPH vzrostl o jeden procentní bod na 4,4 %, zatímco podíl zaměstnaných osob stagnoval na úrovni 2,6 %. V oddílech hrají i nadále rozhodující roli velké podniky s více než 250 pracovníky, na něž připadá téměř 70 % jak v tržbách, tak v účetní přidané hodnotě, zatímco podíl na počtu zaměstnanců nedosahuje 60 %. V pravidelném žebříčku CZECH TOP 100 za rok 2010 figurovaly v první stovce v objemu tržeb tři společnosti: UNIPETROL, a.s. (tržby 86 mld. Kč – 6. místo), DEZA, a.s. (tržby 7,6 mld. Kč – 73. místo) a výrobce technických plynů Linde Gas, a.s. (tržby 5,03 mld. Kč - 95. místo). Svými tržbami by sem ještě patřil Agrofert Holding, a.s., v jehož chemické sekci jsou například společnosti Lovochemie, a.s., Synthesia, a.s. a Precheza, a.s. Všem třem zmiňovaným f irmám tržby meziročně stouply a to v UNIPETROL, a.s. o necelých 28 %, v Deza, a.s. o 47 % a v Linde Gas a.s. o 4,2 %. Firma DEZA, a.s. navíc získala prestižní ocenění ČEKIA Stability Award, které je již druhý rok samostatnou kategorií v zebříčku Czech TOP 100 a které měří stabilitu jednotlivých společností tím, že poskytuje nezávislý pohled na finanční a nefinanční bonitu firmy. Hlavními centry s nejdelší tradicí chemického průmyslu v ČR jsou tři regiony: Ústecký kraj, Středočeský kraj a Moravskoslezský kraj, na něž připadá z celkových tržeb v ČR kolem 55– 57 %. V ostatních krajích jsou již podíly řádově nižší a ve čtyřech regionech (Karlovarský, Liberecký, Plzeńský a Kraj Vysočina) se pohybují jen kolem 2 %. Přestože došlo v roce 2010 v chemii k výraznému hospodářskému oživení, na investiční aktivitě se to nijak neprojevilo, naopak - objem investic do oddílu CZ-NACE 20 v roce 2010 poklesl proti předchozímu roku o více než jednu čtvrtinu na 6,6 mld. Kč. V rámci racionalizačních a úsporných opatření byly totiž firmy v roce 2010 nuceny korigovat své původní investiční záměry a problémy s obstaráváním bankovních úvěry nadále přetrvávaly.


Základní chem. látky, hnojiva. plasty Pesticidy a jiné agrochemické přípravky Nátěrové, tiskařské barvy, laky a tmely Mýdlo a detergenty, čistící přípr., parfémy Ostatní chemické výrobky Chemická vlákna Chemické látky a chemické přípravky

Kód CZ-CPA


2009

2010

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

103,5 x 100,8 102,6 107,3 x

90,2 x 103,4 97,9 93,3 x

119,9 x 100,3 94,3 99,7 x

20

103,5

92,3

113,5


Z tabulky 9.1 je zřejmé, že s ohledem na vysokou poptávku po chemikáliích v roce 2010 ceny průmyslových výrobců meziročně výrazně vzrostly, o necelých 14 %. Jasně převažujícím důvodem byl prudký nárůst cen ropy a ropných produktů, který se logicky promítl především do cen polotovarů a finálních produktů ve skupině výrobků CZ-CPA 20.1, kde se ceny zvýšily o jednu pětinu. U výrobků 106


CZ-CPA 20.3 a CZ-CPA 20.5 ceny stagnovaly na úrovni 2009, u výrobků CZ-CPA 20.4 naopak poměrně výrazně poklesly, hlavně díky ostré konkurenci na mezinárodních trzích (-5,6 %).

9.3.2 Základní produkční charakteristiky Produkční charakteristiky uvedené v tabulkách 9.2 až 9.5 a v grafu 9.2 přibližují vývoj oddílu CZNACE 20 v letech 2005 až 2010. Protože však od roku 2009 nezahrnují farmaceutický průmysl (nyní CZNACE 21), nelze je srovnávat s údaji Panoramy z předešlých let. Tabulka 9.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 20 v letech 2005 - 2010

CZ-NACE 20.1 CZ-NACE 20.2 CZ-NACE 20.3 CZ-NACE 20.4 CZ-NACE 20.5 CZ-NACE 20.6 CZ-NACE 20

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

921 17 102 210 236 19

912 19 103 218 237 14

894 18 96 214 266 10

904 17 96 210 263 10

962 19 102 210 258 9

1 143 20 94 214 253 8

1 505

1 503

1 498

1 500

1 560

1 732

2009*

2010


Tabulka 9.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 20.1 CZ-NACE 20.2 CZ-NACE 20.3 CZ-NACE 20.4 CZ-NACE 20.5 CZ-NACE 20.6 CZ-NACE 20

2005

2006

2007

2008

93 203 686 1 203 391 6 151 587 15 044 010 9 326 105 4 538 955

100 874 882 1 352 060 7 117 763 18 544 461 11 583 375 2 083 836

96 898 889 1 606 768 7 504 799 20 082 164 10 715 167 2 184 335

101 177 274 1 406 033 7 618 105 19 569 831 10 768 988 2 397 537

129 467 734

141 556 377

138 992 121

x

109,3

98,2

meziroční index

78 497 1 584 6 350 14 086 9 590 1 764

714 787 799 516 800 704

104 518 346 2 111 005 6 621 873 21 087 598 12 850 731 2 090 207

142 937 768

111 875 320

149 279 759

102,8

78,3

133,4



2005

2006

CZ-NACE 20.1 CZ-NACE 20.2 CZ-NACE 20.3 CZ-NACE 20.4 CZ-NACE 20.5 CZ-NACE 20.6

21 619 496 1 713 3 543 2 770 947

CZ-NACE 20

31 090 346 x

meziroční index

562 002 064 541 252 925

22 276 544 1 940 3 249 3 872 663

529 653 503 180 711 287

2007 22 365 605 2 041 3 478 3 599 711

2008

2009* 828 607 551 597 092 900

2010

014 849 717 641 815 358

19 034 443 539 813 1 849 856 3 261 962 3 240 162 670 873

14 125 541 1 874 2 650 2 740 554

22 533 651 1 731 3 046 3 566 529

782 559 404 909 515 430

32 546 864

32 802 394

28 597 109

22 487 576

32 059 600

104,7

100,8

87,2

78,6

142,6


Z tabulky 9.2 je zřejmé, že počet podnikatelských subjektů v rámci chemického průmyslu se řadu let držel kolem 1500. Teprve v roce 2009, přes končící ekonomickou recesi vzrostl o 4 % (+60 subjektů) a tento růst ještě výrazněji pokračoval v roce 2010, kdy ČSÚ zaregistroval ještě výraznější meziroční nárůst o 11 % (+172 nových subjektů). Nejvíce nových podniků připadlo na CZ-NACE 20.1 Základní chemikálie (+181), naopak nejvíce poklesl počet subjektů ve skupině nátěrových hmot (pokles o 8 subjektů na 94) a ve skupině výrobků kvalifikované chemie a chemických specialit (pokles o 5 subjektů na 253).

107

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 9.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2005 - 2010 (osob)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


17 512 721 2 659 4 109 4 557 1 659

16 331 775 2 733 4 167 4 648 1 127

15 905 792 2 742 4 545 5 088 1 088

15 812 782 2 728 4 902 5 078 1 104

14 600 742 2 550 4 598 4 332 907

14 516 847 2 557 4 736 4 035 928

CZ-NACE 20

31 216

29 782

30 161

30 405

27 729

27 618

x

95,4

101,3

100,8

91,2

99,6

meziroční index


Tržby za VV a S


130

%

%

120

100

110 95

100 90

90 80

85 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 20

2009*

2010

2005

2006

2007

CZ-NACE 20

ZP

2008

2009*

2010

ZP


130 %

115 100 85 70 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 20

2010

ZP



Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (tabulka 9.3) ve všech šesti sledovaných skupinách v posledních šesti letech značně kolísaly, což platí především pro roky 2005 až 2006 a 2008 – 2010. V roce 2010 přitom tržby dosáhly dosavadního maxima 149,3 mld. Kč, na čemž měly hlavní zásluhu skupiny 20.1, 20.4 a 20.5, z čehož je patrné, že oddíl se díky vysoké poptávce velmi rychle zotavil z následků hospodářské recese v roce 2009. O dynamický růst tržeb se rozhodující měrou zasloužily dvě z největších chemických společností UNIPETROL, a.s. a DEZA, a.s., kterým pomohla konjunktura trhu a rostoucí ceny chemických produktů, které se odvíjely od cen ropy. Ještě příznivěji se v roce 2010 vyvíjel důležitý finanční ukazatel – účetní přidaná hodnota (tabulka 9.4), jejíž objem meziročně stoupl o téměř 43 %. Také v tomto případě měla na příznivém výsledku rozhodující podíl skupina CZ-NACE 20.1, kde vzrostla ÚPH meziročně o téměř 60 % a vysoký nárůst ÚPH byl zaznamenán také ve skupinách CZNACE 20.2, CZ-NACE 20.5 a CZ-NACE 20.6. Pokles objemu ÚPH vykázaly dvě skupiny: CZ-NACE 20.3 a CZ-NACE 20.6, které však patří spolu s výrobou agrochemikálií k méně významným. Počet zaměstnaných osob (tabulka 9.5) má od roku 2007 sestupný trend, což svědčí o snaze podniků racionalizovat a zeštíhlovat výroby. Pozitivně lze hodnotit, že přes výrazný růst tržeb a ÚPH se v roce 2010 tento ukazatel nezvýšil, ale naopak poklesl o 0,4 p.b. Výraznější nárůst počtu osob byl zaznamenán jen ve skupině 20.4 (+3 % na 4 736 osob) a zejména ve skupině CZ-NACE 20.2 (+105 lidí), zde však to bylo z nízkého základu. 108

Výroba chemických látek a chemických přípravků Tabulka 9.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 20.1 CZ-NACE 20.2 CZ-NACE 20.3 CZ-NACE 20.4 CZ-NACE 20.5 CZ-NACE 20.6 CZ-NACE 20

2005 6 602 244 865 1 155 1 438 489

2006

160 975 649 858 961 227

2008 7 317 301 1 126 1 729 1 914 372

032 662 007 127 355 099

2009* 6 676 307 1 088 1 739 1 636 330

747 368 769 455 107 547

2010

603 862 601 720 026 616

6 957 486 295 385 989 641 1 560 390 1 820 379 345 658

10 796 830

11 106 428

11 968 938

12 760 282

11 778 993

12 188 986

x

102,9

107,8

106,6

92,3

103,5

meziroční index

6 665 268 933 1 352 1 560 325

2007

6 931 393 1 064 1 827 1 615 357

039 244 912 113 644 034


Z tabulky 9.6 lze zjistit, že po poměrně výrazném poklesu objemu osobních nákladů v roce 2009, což souviselo s hospodářskou recesí a snižováním počtu zaměstnaných osob, se v roce 2010 situace normalizovala a tento finanční ukazatel se meziročně zvýšil o 3,5 %. Osobní náklady vzrostly ve čtyřech skupinách, z toho nejvíce ve dvou méně významných: skupině agrochemikálií (+28 %) a skupině chemických vláken (+8 %), kde byl nárůst ovlivněn zejména růstem mezd.

9.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty a ukazatele hrubý operační přebytek ukazují tabulky 9.7 a 9.8 a grafy 9.3 a 9.4. Tabulka 9.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2010 (Kč/zam.) CZ-NACE 20.1 CZ-NACE 20.2 CZ-NACE 20.3 CZ-NACE 20.4 CZ-NACE 20.5 CZ-NACE 20.6 CZ-NACE 20

2005 1 234 688 644 862 607 571

2006

2007

2008 794 191 103 441 099 920

967 730 735 576 632 611

514 277 037 524 533 545

2010

1 364 048 702 716 709 956 779 822 833 206 588 311

1 406 163 765 018 744 626 765 387 707 443 653 669

995 961

1 092 855

1 087 593

940 525

810 979

1 160 814

x

109,7

99,5

86,5

86,2

143,1

meziroční index

1 203 690 678 665 638 607

2009*

532 346 269 445 890 485

1 552 769 677 643 883 570

371 076 218 386 971 354



2005

2006


15 017 402 251 027 847 415 2 387 683 1 331 291 458 698

15 610 926 275 792 1 006 902 1 896 460 2 312 684 337 672

15 407 310 1 052 1 918 1 779 365

CZ-NACE 20

20 293 516

21 440 436

x

105,7

meziroční index

2007

2009*

2010

411 151 849 835 807 774

7 449 081 234 238 785 783 911 142 1 103 985 224 353

15 602 743 258 315 666 492 1 219 796 1 950 871 172 397

20 833 456

15 836 826

10 708 583

19 870 615

97,2

76,0

67,6

185,6

528 464 077 251 436 700

2008 11 717 238 723 1 532 1 325 298


Z tabulky 9.7 je zřejmé, že po výrazném propadu ukazatele produktivity práce z účetní přidané hodnoty v krizovém roce 2009 jeho hodnota v následujícím roce výrazně vzrostla a byla třetí nejvyšší v rámci českého zpracovatelského průmyslu (po oddílech CZ-NACE 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů a CZ-NACE 11 Výroba nápojů). Tento ukazatel se v klíčové skupině CZ-NACE 20.1 meziročně zvýšil o 60 % a podstatný nárůst zaznamenal také ve skupině CZ-NACE 20.5 (+39,8 %), kde jsou zahrnuty 109


produkty kvalifikované chemie a speciality. Pokles ukazatele vykázaly jen dvě skupiny CZ-NACE 20.3 a CZ-NACE 20.6, které však v tržbách tohoto oddílu představují dohromady jen necelých 6 %. Produktivita práce z ÚPH


130

140

%

%

120

120

110

100

100

80

90

60 40

80 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 20

2005

2010

2006

2007

CZ-NACE 20

ZP

2008

2009*

2010

ZP



Kč/zam.

1700 1500 1300 1100 900 700 500 300 100 ZP

20

20.1

20.2

20.3

2009*

2010

20.4

20.5

20.6



Finanční ukazatel hrubého operačního přebytku v roce 2010 vykázal mimořádný nárůst (ovšem z nízkého základu), a to o 85 %. V tomto případě to bylo podobné jako u ukazatele produktivity práce z ÚPH, zásluhou tří skupin: CZ-NACE 20.1 (index 2010/2009 – 209,5) a CZ-NACE 20.5 (index 176,7) a CZ-NACE 20.4 ( index 133,8). Také v tomto případě se meziročně snížila hodnota ukazatele ve skupinách CZ-NACE 20.3 (-5,2 %) a CZ-NACE 20.6 (-6,7 %).

9.3.4 Výkonová spotřeba Výrazné zvýšení tržeb a ostatních průmyslových a finančních ukazatelů se nutně muselo projevit i na vývoji ukazatele výkonové spotřeby. Ten, jak je vidět z tabulky 9.9, v roce 2010 vzrostl téměř o jednu třetinu a jeho nárůst se dotkl všech skupin oddílu CZ-NACE 20. Nejvýrazněji se výkonová spotřeba meziročně zvýšila ve skupinách: CZ-NACE 20.4 (+61,3 %), CZ-NACE 20.2 (+41,9 %) a CZ-NACE 20.5 (+30,5 %). K rekordnímu objemu výkonové spotřeby ovšem nejvíce přispěla dominantní skupina CZNACE 20.1, s meziročním nárůstem o téměř 30 %.

110

Výroba chemických látek a chemických přípravků Tabulka 9.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 20.1 CZ-NACE 20.2 CZ-NACE 20.3 CZ-NACE 20.4 CZ-NACE 20.5 CZ-NACE 20.6 CZ-NACE 20

2005 73 092 751 4 928 11 911 7 140 3 615

2006

140 174 133 819 237 930

79 866 857 5 534 15 615 8 379 1 621

854 764 284 983 367 495

2007 76 1 6 16 7 1

954 029 024 887 638 558

290 482 567 182 754 092

2008 82 907 948 6 120 16 354 8 086 1 630

102 738 365 071 910 427

2009* 64 1 5 11 7 1

324 026 115 205 289 249

234 206 655 692 621 722

2010 83 1 5 18 9 1

533 455 546 079 511 490

660 818 420 133 533 645

101 439 433

111 875 748

110 092 366

116 047 612

90 211 129

119 617 209

x

110,3

98,4

105,4

77,7

132,6

meziroční index


9.4 Zahraniční obchod 9.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 9.10 nabízí výsledky zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 20 v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009. Tabulka 9.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 20 v b.c. v letech 2009 - 2010 rok 2009 Kód CZ-CPA 20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6 20

Dovoz v mil.Kč 69 4 11 17 20 5

466,2 691,8 979,2 848,0 614,8 897,3

130 497,3

Vývoz v mil. Kč

rok 2010 Saldo v mil.Kč

Dovoz v mil. Kč

Vývoz v mil.Kč

Saldo v mil. Kč

745,8 298,0 569,8 162,1 654,4 747,1

-17 720,4 -3 393,8 -8 409,4 3 314,1 -9 960,4 -3 150,2

94 801,2 4 242,2 14 401,2 19 722,5 26 154,4 7 097,1

69 025,9 1 493,6 4 282,7 23 222,1 16 569,1 3 253,3

-25 -2 -10 3 -9 -3

91 177,2

-39 320,1

166 418,6

117 846,7

51 1 3 21 10 2

775,3 748,6 118,5 499,6 585,3 843,8

-48 571,9


Vzhledem k vysoké domácí poptávce po chemikáliích vzrostlo záporné saldo obchodní bilance v CZCPA 20 téměř o 9,3 mld. Kč, přičemž hlavní zásluhu na tom měly výrobky CZ-CPA 20.1, které k tomu přispěly částkou 8,1 mld. Kč. Dynamický růst obchodní výměny se pozitivně projevil i na obratu (dovoz + vývoz), jehož objem se meziročně zvýšil o 28,2 %. Dovoz chemikálií vzrostl u všech výrobkových skupin, s výjimkou CZ-CPA 20.2 (pokles o necelých 10 %) – celkem o 27,5 %. Na tomto vysokém nárůstu měla rozhodující zásluhu skupina výrobků CZ-CPA 20.1 (+36,5 %), jejíž podíl na celkovém importu představoval plných 57 %. Významné zvýšení dovozu bylo ovšem možno zaznamenat i v dalších skupinách výrobků, například v CZ-CPA 20.5 (+27 %), CZCPA 20.3 (+20 %) a v CZ-CPA 20.6 (+20 %). Vývoz chemikálií s ČR se sice v roce 2010 může pochlubit vyšší dynamikou než dovoz (nárůst o 29,3 %), vzhledem k nižšímu základu však přesto záporná bilance zahraničního obchodu narostla o značnou sumu. Vývoz se meziročně zvýšil ve všech šesti skupinách výrobků a pozitivně lze ocenit, že nejvíce to bylo ve výrobkové skupině, která produkuje chemické speciality CZ-CPA 20.5 (+56 %) a také u skupiny výrobků CZ-CPA 20.1 (+34 %), který má na exportu chemikálií největší podíl, téměř 59 %.

9.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura obchodu s chemikáliemi je znázorněna v grafu 9.5 a při porovnání s předchozími 111


léty lze zjistit, že změny v podílech jednotlivých zemí jsou nepatrné. Zdaleka největším obchodním partnerem je i nadále Německo, s nímž bylo v roce 2010 dosaženo obratu 76,7 mld. Kč (z toho dovoz 48,9 mld Kč, vývoz 27,8 mld. Kč, záporné saldo 21,1 mld. Kč) a které se na obchodu s chemikáliemi podílelo v dovozu 28,2 % a ve vývozu 23,6 %. Druhou příčku, i když se značným odstupem, si drží Polsko (obrat 28 mld. Kč, z toho dovoz 10,8 mld. Kč, vývoz 17,2 mld. Kč, kladné saldo 6,4 mld. Kč) a třetí místo patří Slovensku (obrat 19,7 mld. Kč, z toho dovoz 7,6 mld. Kč, vývoz 12,1 mld. Kč, kladné saldo 4,5 mld. Kč). Na dalších místech ve výši obratu v roce 2010 figurovaly tyto země: Itálie (obrat 15,2 mld. Kč), Francie (12,9 mld. Kč), Maďarsko (12,2 mld. Kč) a Rakousko (10 mld. Kč). Kromě SRN máme vysoké záporné saldo obchodní bilence například s Francií (-6,8 mld. Kč), s Velkou Británií (-2,7 mld. Kč), dále s Itálií (-2,8 mld. Kč) a s Rakouskem (-2,7 mld. Kč). Z nečlenských zemí EU-27 patří k našim nejvýznamnějším obchodním partnerům Ruská federace (obrat 11,3 mld. Kč, dovoz 8,7 mld. Kč, vývoz 2,6 mld. Kč, záporné saldo 6,1 mld. Kč), dále USA (obrat 6,4 mld. Kč) a Švýcarsko (obrat 4,5 mld. Kč). Vývozní teritoria v roce 2010 Rakousko Itálie 3 % Maďarsko 6% Slovensko 10 %

5%

Francie 3% Rusko 2% Ostatní 32 %

Polsko 15 %


Belgie 5%

Itálie 5%

Rusko 2%

Nizozemí 6% Francie 6% Polsko 7%

Slovensko 5% Ostatní 32 %



9.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Chemický průmysl v ČR hraje v rámci EU-27 méně významnou roli. Potvrzují to poslední dostupné údaje Cefic (Rada evropského chemického průmyslu) podle nichž tržby EU v krizovém roce 2009 dosáhly částky 449 mld. EUR (v roce 2008 to bylo 566 mld. EUR), přičemž z toho na ČR připadlo zhruba 1 % a na Polsko 2 %. Tržby globálního chemického průmyslu činily v roce 2009 podle Cefic 1851 mld. EUR, takže na EU-27 připadlo 24,3 %. Region tak ztratil svou dřívější vedoucí pozici ve prospěch Asie (včetně Číny a Japonska), hlavně díky bouřlivému rozvoji chemického průmyslu v Číně a v Indii. Samotná Čína se v roce 2009 v tržbách již vyšvihla na druhou příčku se 416 mld. EUR, hned za EU-27 a předstihla USA. Seskupení EU-27, Asie a země NAFTA v roce 2009 vytvořilo téměř 90 % z celosvětového obratu chemického průmyslu, přičemž podíl ČR činil 0,27 %. 112


Rok 2010 lze v chemickém průmyslu EU-27 hodnotit jako velmi příznivý, neboť výroba vzrostla proti krizovému roku 2009 zhruba o 10 % a byla pouze o 1,4 % nižší než v dosud rekordním roce 2007. Přebytek obchodní bilance EU-27 dosáhl nové rekordní úrovně 47 mld. EUR a dosud nejvyšší kladné saldo z roku 2009 překročil o 4,4 mld. EUR tj. o 10,3 %. Zaměstnanost v chemickém průmyslu EU se přitom během roku 2010 snížila oproti roku 2009 o 2,6 % (o 31 tisíc osob) na 1,16 mil. zaměstnanců a podařilo se zpomalit tempo jejího poklesu ze 4,7 % v roce 2009. S ještě vyšší dynamikou se v roce 2010 rozvíjel český chemický průmysl, přičemž tento vývoj byl ovlivněn jak vnějšími, tak vnitřními faktory. K vnějším patřilo zejména hospodářské oživení vyvolané vysokou poptávkou v zahraničí, ke vnitřním faktorům pak velmi živá vnitřní poptávka po chemikáliích ve většině navazujících zpracovatelských sektorech a oddílech ZP, především v automobilovém průmyslu, a také příznivý vývoj cen na komoditních trzích. Tržby v oddílu CZ-NACE 20 oproti předchozímu roku stouply o celou jednu třetinu, zatímco ve zpracovatelském průmyslu o polovinu (+17 %). Jedním z důvodů byl přetrvávající tlak finálních spotřebitelů na cenu (tzv. hangover effect), který nutil zpracovatele minimalizovat své obchodní marže. To potvrzuje, že chemický průmysl dokázal lépe absorbovat tlak na snižování cen a udržel ziskové marže na přijatelné úrovni. Tento vývoj měl, jak je patrné z předchozích kapitol, pozitivní dopad i na tvorbu účetní přidané hodnoty, na produktivitu práce z ÚPH a na mezinárodní obchodní výměnu. Přes některé přetrvávající problémy jsou průmyslové a finanční ukazatele výkonnosti chemického průmyslu ČR za rok 2010 příznivé a povrzují dobrou kvalitu top managementu v naších chemických společnostech, který i přes nedostatky v technickém vybavení, vícenáklady spojené s realizací REACH a další problémy, dokázal vcelku optimálně řídit firemní procesy a úspěšně plnit stanovené cíle. Také v roce 2011 se chemický průmysl v EU-27 zatím vyvíjí příznivě. Růst produkce (bez farmacie) se podle revidovaného odhadu Cefic z konce září očekává na úrovni 4,5 % a růst o 2,5 % se předpokládá i v roce 2012. Data za prvních sedm měsíců naznačují, že produkce je stále ještě zhruba 3,2 % pod aboslutní špičkou z roku 2007 a té by podle prognostiků znovu mohla dosáhnout v polovině roku 2013. Za první pololetí vytvořila EU-27 kladné saldo bilance zahraničního obchodu se zahraničními partnery ve výši 20,4 mld. EUR, což je o 3,2 mld. EUR méně než ve stejném období roku 2010 a za celý rok se odhaduje, že tento přebytek překročí 40 miliard, bude však nižší než v roce 2010. Podobně pozitivně je možné hodnotit vývoj chemického průmyslu ČR. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (organizace s 20 a více zaměstnanci) za leden až srpen 2011 vzrostly proti stejnému období 2010 o téměř 19 %, tržby z přímého exportu o 16 %, zatímco počet pracovníků se zvýšil jen o 1,2 % (počet podnikatelských subjektů dosáhl 191). Tento vývoj pomohl zvýšit ukazatel produktivity – měsíční tržby na zaměstnance v b.c. ve sledovaném období o 17,3 %. I když se ve zbytku roku čeká zpomalení způsobené některými provozními problémy, zpomalením růstu poptávky a zhoršením ekonomické situace jak v samotné EU-27, tak ve vnějším světě, lze očekávat, že oddíl CZ-NACE 20 skončí v černých číslech a meziroční růst by se mohl pohybovat kolem 15 %. Nejbližší perspektivy tohoto oddílu jsou nejisté, zvláště s ohledem na současné problémy globální ekonomiky a teprve nejbližší výhled ukáže, zda za této složité situace se chemický průmysl a jeho klíčoví hráči dokáží úspěšně restrukturalizovat a zefektivnit své produkční procesy, realokovat zdroje a nalézt způsoby, jak využít a na čem postavit své příští konkureční výhody. Ty by v souladu se závěry a doporučeními Skupiny na vysoké úrovni z roku 2009 měly spočívat v inovacích, ve využití nových úspornějších a efektivnějších technologií a ve znalostním potenciálu zaměstnanců. Přitom nutno počítat s tím, že pozici EU v globální konkurenceschopnosti chemického průmyslu bude zhoršovat přísnější chemická legislativa (REACH, CLP, ETS EU, IED aj.), stále obtížnější přístup k surovinám a další faktory.

113

tttttt

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků

10. CZ-NACE 21 - VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A FARMACEUTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

10.1 Charakteristika oddílu Farmaceutický průmysl byl dlouhá léta zařazován jako samostatná výrobková skupina v rámci zpracovatelského oddílu OKEČ 24 a teprve od roku 2009 je na základě nové mezinárodní klasifikace CZNACE veden samostatně jako odddíl CZ-NACE 21 a dělí se na dvě skupiny:  

21.1 Výroba základních farmaceutických výrobků; 21.2 Výroba farmaceutických přípravků.

Farmacie patří mezi high-tech oddíly, které jsou vysoce náročné na vědu, výzkum a vývoj, léčiva se zde vyrábějí chemickými a biotechnologickými postupy a slouží jak k humánním, tak k veterinárním účelům. Ve výrobním portfoliu jsou jak originální léčiva, která jsou patentově chráněná, tak generika, tj. kopie originálů, jimž patentovaná ochrana vypršela. Z posledních údajů Evropské komise vyplývá, že trvá zpravidla 12 až 13 let od první syntézy nového léku do jeho uvedení na trh a v průměru pouze jedna až dvě z deseti tisíc substancí syntetizovaných v laboratořích projdou úspěšně všemi fázemi a začnou se prodávat na trhu. ČR se v tomto směru soustřeďuje převážně na výrobu generik. Na výzkum na vývoj v tomto oddíle bylo v roce 2009 vynaloženo necelých 1,2 mld. Kč, z toho přes 94 % pocházelo z podnikatelských zdrojů. 21.1 12,4 %

21.2 87,6 %

21.1 Výroba základních farmaceutických výrobků 21.2 Výroba farmaceutických přípravků Pozn: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ


10.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu V roce 2010 bylo podle údajů ČSÚ do oddílu CZ-NACE 21 zařazeno 122 subjektů, tj. o 9 % méně než v roce předcházejícím, z toho na kategorii podniků s 20 a více zaměstnanci připadlo 45 společností. Na tržbách zpracovatelského průmyslu ČR se oddíl podílel 0,9 %, na účetní přidané hodnotě 1,3 % a na počtu zaměstnaných osob cca 0,9 %. V ukazateli produktivita práce z účetní přidané hodnoty patří v rámci ZP dlouhodobě k vůbec nejlepším (v roce 2010 to bylo 1 024,6 tis. Kč na pracovníka. Záporné saldo obchodní bilance v oddíle CZ-NACE 21 náleží tradičně k největším v rámci ZP a v roce 2010 dosáhlo 40,8 mld. Kč, což však bylo o 4 miliardy korun méně než v předchozím roce. Jako hlavní důvod vysoké záporné 115


bilance lze uvést, že nabídka tuzemských výrobců je omezená, většinou se jedná o generika a řadu medikamentů jsme proto nuceni dovážet ze zahraničí. Většina tuzemských farmaceutických firem má zahraniční vlastníky, včetně té největší – k.s. Zentiva, kterou ovládá francouzská společnost Sanofi-Aventis. Spojením těchto společností tak vznikl třetí největší producent generických léčiv v Evropě, který nese označení Zentiva a zahrnuje na 400 produktů. V žebříčku TOP 100 největších českých firem za rok 2010 sice není zařazena, ale svými tržbami by patřila do čtvrté desítky.


Kód CZ-CPA

Základní farmaceutické výrobky Farmaceutické přípravky Základní farmac. výr. a přípravky


2009

2010

21.1 21.2

x 102,4

x 104,4

x 96,8

21

102,4

104,4

96,8


Jak je patrné z tabulky 10.1 cenový vývoj v rámci CZ-CPA 21 nebyl v roce 2010 pro výrobce příznivý, neboť index cen průmyslových výrobců poklesl v produkci farmaceutických přípravků (CZ-CPA 21.2) oproti předchozímu roku o 3,2 p.b. Údaje o cenovém vývoji komodity CZ-CPA 21.1 Výroba základních farmaceutických výrobků, stejně jako v minulé publikaci, nejsou k dispozici.

10.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj rozhodujících produkčních charakteristik je zachycen v tabulkách 10.2-10.5 a grafu 10.2. Tabulka 10.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 21 v letech 2005 - 2010

CZ-NACE 21.1 CZ-NACE 21.2 CZ-NACE 21

2005

2006

2007

2008

2009*

28 97

29 92

30 96

27 101

31 106

2010 25 97

125

121

126

128

137

122



2005

2006

2 390 536

2008 2 987 483

2009* 3 351 056

2010

CZ-NACE 21.1

2 661 845

CZ-NACE 21.2

22 286 974

23 909 236

25 160 033

24 254 517

23 856 052

24 904 836

CZ-NACE 21

24 948 819

26 217 619

27 550 570

27 242 000

27 207 109

28 416 762

x

105,1

105,1

98,9

99,9

104,4

meziroční index

2 308 383

2007

3 511 926


Počet podniků (tabulka 10.2) v oddílu CZ-NACE 21 se v posledních šesti letech pohybuje mezi 121 až 137 podle toho, jak jednotlivé subjekty vznikají a zanikají. V roce 2010 poklesl v porovnání s rokem 2009 o téměř 11 % na 122 subjektů. Klíčovými hráči na tomto trhu jsou kromě již zmiňované Zentivy dále Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o. v Opavě (dříve IVAX), která v současné době připravuje rozšíření výroby tablet 116

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků

z želatinových kapslí za více než dvě miliardy korun, dále Lonza Biotec, s.r.o., Hořátev (výrobce farmaceutických enzymů), firma Walmark, a.s. Oldřichovice (výroba potravinových doplňků a některých léčiv) s ryze českými majiteli bratry Walachovými, Farmak, a.s., Olomouc (výroba aktivních farmaceutických ingrediencí, polotovarů a chemických specialit) a další. Kromě toho zde působí řada menších podniků do 20 zaměstnanců (celkem 77), které se aktivně angažují ve výzkumu a vývoji nových preparátů a v počátečních fázích farnaceutické výroby. Podniky se zahraniční účastí se na celkových tržbách a ÚPH oddílu podílejí kolem 85 – 88 %. Rozhodující výroba pro oddíl je soustředěna v Praze, Středočeském a v Moravskoslezském kraji. Tabulka 10.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

CZ-NACE 21.1

1 186 956

1 067 182

1 099 453

1 513 469

1 716 256

1 649 250

CZ-NACE 21.2

8 546 506

9 433 346

9 278 654

8 673 377

8 427 254

7 870 355

CZ-NACE 21

9 733 462

10 500 528

10 378 107

10 186 846

10 143 510

9 519 605

x

107,9

98,8

98,2

99,6

93,8

meziroční index



2005

2006

2007

2008

2009*

2010

CZ-NACE 21.1

1 166

1 130

1 072

1 146

1 280

1 107

CZ-NACE 21.2

8 765

8 654

8 938

8 693

8 455

8 184

CZ-NACE 21

9 930

9 783

10 009

9 839

9 735

9 291

x

98,5

102,3

98,3

98,9

95,4

meziroční index


Tržby za VV a S


110 %

130 %

106

120

102

110

98

100

94

90

90

80

86 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 21

2009*

2005

2010

ZP

2006

2007

CZ-NACE 21

2008

2009*

2010

ZP


125 %

118 111 104 97 90 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 21

2010

ZP



117


Tabulka 10.3 naznačuje, jak se v oddíle v posledních šesti letech vyvíjely tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Je z ní patrné, že po výraznějším růstu v letech 2005 až 2007 tempo zvolnilo a v roce 2009, tedy v období ekonomické recese, výroba stagnovala, nepostihl ji však výraznější propad, jako tomu bylo ve všech dalších oddílech v rámci tak zvané velké chemie. Rok 2010 přinesl solidnější nárůst (+4,4 %), který se dotkl obou skupin oddílu. Jako hlavní důvod lze uvést živou poptávku po lécích, především v kategorii seniorů, kde průměrný věk stejně jako spotřeba léků postupně roste. V kontrastu s tím se v roce 2010 nepříznivě vyvíjel ukazatel účetní přidaná hodnota (tabulka 10.4). Tento trend přitom v oddílu CZ-NACE 21 pokračuje nepřetržitě již čtvrtý rok a v 2010 byl meziroční propad nejcitelnější (pokles objemu vytvořené ÚPH proti roku 2009 o více než 6 %). Přesto se oddíl i nadále řadí mezi nejlépe hodnocené zpracovatelské sektory v ukazateli produktivity práce z tržeb (1 024,6 tis. Kč/zam.) a návazně také v objemu vytvořeného operačního přebytku, i když v obou případech došlo v porovnání s rokem 2009 k jejich poklesu. Tabulka 10.5 nabízí vývoj počtu zaměstnaných osob v letech 2005 – 2010 a je z ní patrné, že tento ukazatel, s výjimkou roku 2007, postupně klesá. Důvodem je rušení nebo omezování výroby v některých lokalitách (např. Lachema Brno), ale také restrukturalizace, která přináší „zeštíhlení“ jednotlivých výroben a společností. Osobní náklady v oddíle CZ-NACE 21 přibližuje tabulka 10.6. Tabulka 10.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


472 606 3 685 247

467 921 3 779 574

497 572 4 095 829

528 640 4 008 593

608 183 4 121 181

534 510 4 017 216

CZ-NACE 21

4 157 854

4 247 494

4 593 400

4 537 233

4 729 364

4 551 725

x

102,2

108,1

98,8

104,2

96,2

meziroční index


Pozitivně lze hodnotit, že objem osobních nákladů měl v posledních čtyřech letech, s výjimkou roku 2009, sestupný trend, výraznější ve skupině 21.1 (pokles proti roku 2009 o 12 p.b.) nežli v dominantní skupině 21.2 (-2,5 p.b.)

10.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Ukazatele produktivity práce a konkurenceschopnosti jsou zachyceny v tabulkách 10.7 (produktivita práce z ÚPH) a 10.8 (hrubý operační přebytek) a v grafech 10.3 a 10.4. Tabulka 10.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2010 (Kč/zam.)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

1 320 604

1 340 720

1 489 713

CZ-NACE 21.1

1 018 318

944 693

1 025 841

CZ-NACE 21.2

975 120

1 090 083

1 038 156

997 751

996 739

961 705

CZ-NACE 21

980 191

1 073 296

1 036 837

1 035 357

1 041 971

1 024 622

x

109,5

96,6

99,9

100,6

98,3

meziroční index


Tabulka10.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2010

CZ-NACE 21.1

714 349

599 261

601 881

984 829

1 108 073

1 114 741

CZ-NACE 21.2

4 861 259

5 653 773

5 182 825

4 664 784

4 306 073

3 853 139

CZ-NACE 21

5 575 608

6 253 034

5 784 706

5 649 613

5 414 147

4 967 880

x

112,1

92,5

97,7

95,8

91,8

meziroční index


118

2009*

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Hrubý operační přebytek


130

128 %

%

120

121

110 114

100 107

90

100

80 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 21

2010

2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 21

ZP

2010

ZP



Tabulka 10.7 potvrzuje, že ukazatel produktivita práce z účetní přidané hodnoty má v posledních letech kolísavý trend, stále ovšem osciluje kolem hranice jeden milion korun na zaměstnance, což tento oddíl řadí v rámci ZP mezi vůbec nejlepší. Zatím nejvyšší hodnoty tento ukazatel dosáhl v roce 2006 (1 073,3 tis. Kč/zam.), v dalších letech však klesal a také v roce 2010 se jeho hodnota snížila proti předchozímu období o 1,7 p.b. Ještě větší meziroční pokles (o téměř 8 %) byl zaznamenán u dalšího ukazatele – hrubý operační přebytek – což souvisí s citelným poklesem účetní přidané hodnoty. V tomto případě se o to zasloužila výhradně skupina 21.2 , kde jeho hodnota propadla meziročně o více než 10 %.

Kč/zam.

1600

1300

1000

700

400

100 ZP

21

21.1 2009*

21.2

2010




2005

2006

2007

2008

2009*

2010


1 706 717 14 986 801

1 513 090 15 446 105

1 606 720 16 883 556

1 696 599 16 662 964

1 924 745 16 742 726

1 816 977 18 303 799

CZ-NACE 21

16 693 518

16 959 195

18 490 276

18 359 563

18 667 471

20 120 776

x

101,6

109,0

99,3

101,7

107,8

meziroční index


119


Negativně lze hodnotit poslední vývoj výkonové spotřeby (tabulka 10.9), což platí zvláště v posledních dvou letech. Přes relativně nízký růst tržeb a propad v některých finančních ukazatelích v roce 2010 vzrostla výkonová spotřeba oddílu meziročně poměrně výrazně, o téměř 8 %, což bylo způsobeno výhradně růstem tohoto ukazatele ve skupině 21.2.

10.4 Zahraniční obchod V tabulce 10.10 a grafu 10.5 je zachycena obchodní výměna v oblasti farmaceutik v letech 2009 až 2010.

10.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Z tabulky 10.10 vyplývá, že skupina výrobků CZ-CPA 21 vykazuje i nadále vysoké záporné saldo obchodní bilance. To v roce 2010 přesáhlo objem 40,8 mld. Kč, bylo však o čtyři miliardy nižší než v roce 2009. Obrat zahraničního obchodu (dovoz + vývoz) v roce 2010 poprvé překročil hranici 100 mld. Kč a činil 103,1 mld. Kč (nárůst proti roku 2009 o 4,9 %), z toho dovoz meziročně vzrostl jen nepatrně (+0,6 %), zatímco vývoz naopak výrazně (+16,5 %). Tabulka 10.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 21 v b.c. v letech 2009 - 2010 rok 2009

rok 2010

Kód CZ-CPA

Dovoz v mil.Kč

Vývoz v mil. Kč

Saldo v mil.Kč

Dovoz v mil. Kč

Vývoz v mil.Kč

Saldo v mil. Kč

21.1 21.2

2 973,6 68 572,4

3 316,7 23 415,9

343,1 -45 156,5

3 373,5 68 580,7

3 890,2 27 247,9

516,7 -41 332,8

21

71 546,0

26 732,6

-44 813,4

71 954,2

31 138,1

-40 816,1


10.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Graf 10.5 přibližuje teritoriální strukturu zahraničního obchodu, podle stavu v roce 2010. Je z ní evidentní, že i v tomto případě je zdaleka největším obchodním partnerem Spolková republika Německo (obrat 21,6 mld. Kč, vývoz 4 mld. Kč a dovoz 17,6 mld. Kč, záporné saldo 13,6 mld. Kč). S velkým odstupem za ní následuje Slovensko (obrat 10,1 mld. Kč, vývoz 7,5 mld. Kč, dovoz 2,6 mld. Kč, kladné saldo 4,9 mld. Kč), Francie (obrat 6,8 mld. Kč, vývoz 0,5 mld. Kč, dovoz 5,8 mld. Kč, záporné saldo 6,3 mld. Kč) a Belgie (obrat 5,3 mld. Kč, vývoz 1,8 mld. Kč, dovoz 3,5 mld. Kč, záporné saldo 1,7 mld. Kč). Našimi dalšími významnými partnery jsou Švýcarsko (obrat 5,1 mld. Kč), Itálie, Irsko a USA, z EU-27 pak Polsko a Rakousko. S výjimkou Slovenska, Polska a Ruska jsme v roce 2010 měli záporné saldo obchodní bilance se všemi dalšími významnějšími obchodními partnery.

120

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Vývozní teritoria v roce 2010

Polsko 8%

Rusko 11 %

Rakousko 6%

Belgie 6%

Německo 13 %

USA 5% Nizozemí 3%

Ostatní 24 % Slovensko 24 % Dovozní teritoria v roce 2010

Švýcarsko 7% Francie 9%

Irsko Itálie 5 % 5%

Belgie 5%

Německo 24 %

USA 4% V. Británie 4%

Ostatní 37 %

Pramen: ČSÚ - údaje k 18. 4. 2011


10.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Farmaceutický sektor je v současné době pátým největším průmyslovým odvětvím v EU-27 a představuje 3,5 % celkové přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu, s podílem přes 29 % na světové produkci léků v roce 2010. Zaměstnanost činí cca 640 tisíc osob, většinou vysoce kvalifikovaných, z toho 113 tisíc pracovníků se specializuje na oblast výzkumu a vývoje. Investice do výzkumu a vývoje dosáhly v roce 2008 (poslední dostupné údaje) 26,5 mld. EUR, což znamená 17 % všech soukromých investic do výzkumu a vývoje v Evropě a vůbec nejvyšší podíl ze všech průmyslových oddílů. V ČR v roce 2010 působilo v oddílu CZ-NACE 21 celkem 122 subjektů, ovládají jej většinou zahraniční firmy a ve výrobním sortimentu dominují generické léky. Ty tvoří v ČR zhruba 44 % objemu všech prodaných balení, ale jen čtvrtinu nákladů na léčivé přípravky. Dlouhodobý vývoj naznačuje, že náš zdravotnický systém nedokáže nabídku generik optimálně zužitkovat, neboť podíl generik na celkových nákladech se v čase sice mírně mění, ale klesá. To je opačný trend než ve světě. Podle statistik výzkumné organizace IMS Health totiž činil podíl generik na celosvětových výdajích léčiv v roce 2005 kolem 20 %, ale v roce 2010 již 27 % a do roku 2015 to má být 39 %. Hlavní překážkou v ČR je v tomto směru podle expertů nepredikovatelný a netransparentní systém stanovení cen a úhrad, takže nejsme schopni generika prosazovat na trh v korektním čase. V roce 2010 generoval náš farmaceutický průmysl necelých 0,9 % z celkových tržeb ZP ČR, což je méně než činil průměr EU-27. V krizovém období byl český farmaceutický průmysl přitom v rámci zpracovatelských oddílů výjimečný tím, že tuto dobu jako jeden z mála přečkal bez větší úhony, což lze vnímat pozitivně. Ekonomická recese se i zde nicméně profilovala, ale v ekonomicky obtížněji kvantifikovatelných parametrech, jako jsou počet nově zahájených výzkumných projektů, zrušení nebo ukončení některých již započatých záměrů, odklad výstavby některých nových kapacit atd. K silným stránkám oddílu patří solidní nabídka kvalitních generických léčiv, spolehlivost v dodávkách a dobrý image firem doma i v zahraničí. 121


Naopak ke slabým stránkám náleží velká závislost naší ekonomiky na dovozu léčiv ze zahraničí (vysoká záporná bilance zahraničního obchodu) související s omezenou nabídkou domácího sortimentu léčiv. Klíčovými trhy oddílu jsou převážně členské státy EU a dále nečlenské země z východní Evropy, především Ruská federace. Některé firmy mají své produkční filiálky v zahraničí (zejména k.s. Zentiva), případně obchodní zastoupení (např. Walmark). Některé exportují převážnou část své produkce do zahraničí (např. Teva Pharmaceuticals nebo Lonza Biotec). Začátkem roku 2011 se objevily názory, že tento oddíl může letos v ČR očekávat propad v tržbách až o 5 % v porovnání s předchozím rokem (důvody: reforma zdravotnictví, rozpočtové škrty, nová léková politika apod.). Ty se sice v prvních měsících potvrdily, avšak na jaře se situace začala mírně zlepšovat, takže za prvních osm měsíců se tržby farmacie stále ještě držely v černých číslech (meziroční nárůst o půl procenta). Počet pracovníků však ve sledované době stoupl o 3,4 %, což se negativně promítá do ukazatele produktivity – měsíční tržby na zaměstnance. Vzhledem k předpokládanému zpomalení globální i evropské ekonomiky lze proto očekávat, že v roce 2011 poprvé po mnoha letech bude farmaceutický sektor v ČR stagnovat, nebo může dokonce skončit v mírně červených číslech. Rok 2011 je obecně pro globální farmaceutický průmysl velmi náročný. Končí totiž patentová ochrana řady velmi výnosných léků a vyprší licence deseti významným medikamentům (blockbustery – tržby přesahující jednu miliardu USD za rok), které firmám zajišťovaly až 50 mld. USD ročně. Ke slovu se tak dostanou generika, která obsahují stejně účinné látky, ale jsou řádově levnější. Za posledních deset let se sice objem finančních prostředků na výzkum a vývoj zdvojnásobil na 45 mld. dolarů ročně, firmy ale nedokázaly přijít s léky pro masové využití a výzkumná základna neslaví velké úspěchy. Pokud přece jen vědci přijdou s novými medikamenty, často nejsou schváleny zdravotnickými komisemi (např. Japonsko). Výrobci léků se proto snaží nalézt nové zdroje příjmů. V posledních dvou letech proto mamutí farmaceutické firmy skupují specializované firmy a snaží se maximálně vytěžit z dosavadních výzkumů, celkem šlo o akvizice za 175 miliard dolarů. Příkladem je společnost Sanofi-Aventis, též vlastník k.s. Zentiva, která koupila americkou Genzyme a získala tak lék Campath pro léčbu leukémie nebo roztroušené sklerózy. Další strategie spočívá ve větší orientaci na rozvíjející se trhy (Čína, Indie, Brazílie, Indonésie), tam však mohou firmy narazit na regulace, které ceny léků uměle snižují. Jako slibná perspektiva se ukazují tak zvané biosimilars – biologické preparáty pro moderní terapii s vysokou účinností, jejichž globální trh se má zvýšit ze 243 mil. USD v roce 2010 na 3,7 mld. USD v roce 2015. Více než třicítka originálních bioléčiv s tržbami v hodnotě 51 mld. USD ztratí mezi léty 2011 – 2015 patentovou exkluzivitu a tak se očekává, že růst trhu bude tažen právě biosimilars. Přesto výhledově platí, že i v nejbližších letech nelze počítat jak v globálním tak v českém farmaceutickém průmyslu s výraznějšími změnami k lepšímu, ale spíše se stagnací nebo dokonce poklesem v tržbách a dalších ukazatelích.

122

Výroba pryžových a plastových výrobků

11. CZ-NACE 22 - VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ

11.1 Charakteristika oddílu Výroba pryžových a plastových výrobků CZ-NACE 22 se v posledním desetiletí rozvíjela velmi dynamicky a díky dodávkám do navazujících sektorů, především automobilového a obalového průmyslu, patří k rozhodujícím oddílům zpracovatelského průmyslu. Recese, která v letech 2008 až 2009 zasáhla naši ekonomiku, se negativně projevila i v tomto oddíle. V roce 2009 klesly meziročně tržby o téměř 18 % a účetní přidaná hodnota o více než 6 %. Rok 2010 však přinesl výrazné oživení, i když se hodnota průmyslových ukazatelů ještě zdaleka nepřiblížila rekordním číslům z roku 2007. V souladu s mezinárodní klasifikací NACE Rev.2 se oddíl dělí, jak je patrné z grafu 11.1, na dvě velké skupiny:  

22.1 Výroba pryžových výrobků; 22.2 Výroba plastových výrobků.

Relace těchto skupin se v roce 2010 mírně změnila ve prospěch CZ-NACE 22.1 (podíl 39,2 %, v roce 2009 – 37,3 %). Ve skupině CZ-NACE 22.1 má jasně dominantní postavení třída CZ-NACE 22.11 Výroba pryžových plášťů a duší, protektorování pneomatik s dvoutřetinovým podílem na tržbách. Ve skupině CZNACE 22.2 je již sortiment daleko širší, protože vedle plastových desek, fólií a hadic zahrnuje též výrobu plastových obalů, plastové produkty pro stavebnictví apod. 22.1 39,2 %

22.2 60,8 %

22.1 Výroba pryžových výrobků 22.2 Výroba plastových výrobků Pozn: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ


11.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Pozice oddílu díky těsným vazbám na další zpracovatelské sektory v posledních deseti letech postupně posilovala a v roce 2010 v žebříčku tržeb a počtu pracovníků v rámci ZP obsadil šesté místo a v případě objemu vytvořené účetní přidané hodnoty dokonce pátou příčku. Zatímco v roce 2000 podíl oddílu CZNACE 22 na tržbách činil 4,5 %, v roce 2010 to bylo 6 % (2009 – 6,3 %), u účetní přidané hodnoty 7,2 % (2009 – 7,5%) a v ukazateli počet pracovníků 7 %, stejně jako v roce 2009. V souvislosti s dynamickým rozvojem oddílu postupně narůstal také počet podnikatelských subjektů, přičemž od roku 2005 do roku 2010 to bylo o téměř 10 % – na 3 697 jednotek. Poněkud odlišný byl ve stejném období vývoj počtu zaměstnaných osob. Tento ukazatel v letech mimořádné konjunktury neustále 123


rostl a maxima dosáhl v roce 2008 (87 104 osob). V roce 2009 v době vrcholící recese, kdy byla omezována nebo v některých případech dokonce rušena výroba, se však snížil o více než 14 % (pokles o 12 687 osob) a tento trend, i když velmi mírným tempem, pokračoval i v roce 2010 (-282 osob). Na konci roku 2010 bylo v oddíle evidováno 3 697 subjektů, přičemž malých podniků do 20 lidí bylo podle údajů ČSÚ koncem roku 2010 celkem 644. Ve skupině CZ-NACE 22.1 je jasnou jedničkou společnost Barum Continental, s.r.o., největší výrobce osobních plášťů v Evropě, která sice v žebříčku TOP 100 tradičně nebývá zařazena, ale s tržbami 42,7 mld. Kč (nárůst proti roku 2009 o 22 %) by jí patřilo čtrnácté místo a dostala by se i do TOP deset největších exportérů. V první stovce figuruje i další významný producent pneumatik Mitas, a.s. (75. místo – tržby 7,4 mld. Kč), která byla, stejně jako v roce 2009, hodnocena jako pátá nejvýznamnější firma v chemickém, farmaceutickém a plastikářském průmyslu ČR. Ve skupině CZ-NACE 22.2 jsou lídry firma Fatra, s.r.o., Gumotex, a.s., Cadence Innovation aj., žádná z nich však v žebříčku TOP 100 nefiguruje. V regionálním měřítku má v oddílu zdaleka nejsilnější pozici Zlínský kraj, kde mají své sídlo Barum Continental, Fatra, jeden závod Mitasu a další významné podniky (podílí se celou třetinou na tržbách oddílu). Důležité produkční kapacity jsou lokalizovány také ve Středočeském, Libereckém (Cadence, k.s.) a Jihomoravském (Gumotex, a.s.) kraji. Ve Zlínském kraji byl v roce 2006 založen Plastikářský klastr, který slouží zhruba 35 plastikářským subjektům z tohoto regionu a v současné době ze začíná utvářet nová Česká technologická platforma PLASTY. Investiční aktivity v oddíle sice v posledních letech mírně polevily, přesto však tu bylo v rámci tak zvané velké chemie v roce 2010 proinvestováno daleko nejvíce, celkem 8,5 mld. Kč, tedy finanční částka zhruba na úrovni předcházejícího roku. Zájem o investiční rozvoj nepolevil ani v roce 2011: Česká gumárenská společnost, a.s., jejíž součástí je i Mitas dokončuje v USA (Charles City, stát Iowa) závod na výrobu zemědělských plášťů určených pro americký trh nákladem cca 44 mil. USD. Vedle toto Mitas hodlá v průmyslové zóně Holešov vybudovat moderní výrobu autoplášťů pro traktory a zemědělské stroje, s náběhem v roce 2014 a rozšíření výroby v Otrokovicích oznámila i firma Barum Continental s.r.o. Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj v oddíle dosáhly v roce 2009 objemu 607 mil. Kč, z toho na podnikatelské zdroje připadlo téměř 83 %.


Pryžové výrobky Plastové výrobky Pryžové a plastové výrobky

Kód CZ-CPA


2009

2010

22.1 22.2

97,2 97,8

97,9 96,0

98,1 99,0

22

97,7

96,6

98,7


Jak je patrné z tabulky 11.1 růst světových cen přírodního kaučuku se cen průmyslových výrobců tohoto oddílu fakticky nedotkl. Vzhledem ke zvýšenému zájmu o vybrané druhy pneumatik (hlavně zimní osobní a zemědělské) však nejspíše ceny této komodity porostou a s tímto vývojem lze počítat i v příštím roce.

11.3.2 Základní produkční charakteristiky Z tabulky 11.2 lze zjistit, že se počet podnikatelských subjektů od roku 2006 zvyšuje. Vzhledem k tomu, že se počet zaměstnaných osob téměř nemění, lze usuzovat, že se snižuje průměrná velikost podniků a přibývají hlavně subjekty v kategorii mikro, tj. s méně než 20 lidmi. V oddíle, vzhledem k vysokému 124


podílu exportu, působí kolem 250 společností se zahraniční účastí, které zaměstnávají zhruba polovinu z celkového počtu osob a na tržbách se podílejí ze dvou třetin. Tabulka 11.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 22 v letech 2005 - 2010 2005

2006

2007

2008

2009*

2010


662 2 713

666 2 689

660 2 761

703 2 826

744 2 910

780 2 917

CZ-NACE 22

3 375

3 355

3 421

3 529

3 654

3 697


Tabulka 11.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 22.1 CZ-NACE 22.2 CZ-NACE 22

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

71 772 047 96 748 320

82 915 382 119 583 073

85 564 704 138 160 864

76 259 158 132 699 783

64 036 669 107 788 387

75 787 948 117 505 076

168 520 367

202 498 455

223 725 569

208 958 941

171 825 056

193 293 025

x

120,2

110,5

93,4

82,2

112,5

meziroční index



2005

2006

2007

2008

2009*

2010


17 738 095 26 197 042

20 325 019 31 433 447

21 303 638 36 897 501

18 495 850 34 820 215

17 888 465 32 064 107

20 894 270 31 731 175

CZ-NACE 22

43 935 138

51 758 466

58 201 139

53 316 065

49 952 573

52 625 445

x

117,8

112,4

91,6

93,7

105,4

meziroční index



2005

2006

2007

2008

2009*

2010


21 023 54 381

21 791 59 921

21 639 64 930

21 547 65 557

17 784 56 633

17 309 56 826

CZ-NACE 22

75 404

81 712

86 569

87 104

74 417

74 135

x

108,4

105,9

100,6

85,4

99,6

meziroční index


Z tabulky 11.3 je patrné, že po výrazném propadu tržeb v roce 2009 (-17,8 % proti roku 2008) se oddíl v roce 2010 rychle vzpamatoval a celkové tržby se, díky velmi živé poptávce hlavně u klíčových odběratelů (automobily, obaly), zvýšily o 12,5 %. Vyšší dynamiku růstu tržeb zaznamenala skupina CZ-NACE 22.1 (+18,5 %) než skupina CZ-NACE 22.2 (+ 9 %), přičemž řada společností díky vysoké poptávce začala efektivněji využívat své výrobní kapacity (např. přechod na vícesměnný provoz včetně sobot a nedělí, racionalizace provozů, vyšší produktivita práce atd.). Přes solidní nárůst tržeb však byl oddíl koncem roku 2010 pouze na úrovni cca 86 % tržeb dosažených v dosud rekordním roce 2007 (223,7 mld. Kč). Vzhledem k tomu, že vývoj tržeb je velmi příznivý i v roce 2011, lze očekávat jejich další nárůst. Výrazný meziroční růst tržeb se příznivě promítl i do vývoje ukazatele účetní přidané hodnoty (tabulka 11.4), tam však byla růstová dynamika mnohem mírnější než v případě tržeb (+ 5,4 %). Zde jsou v rámci oddílu patrné výrazné rozdíly. Zatímco ve skupině CZ-NACE 22.1 objem ÚPH meziročně vzrostl o téměř 17 % (hlavním důvodem byl výrazný pokles počtu osob, od roku 2006 téměř o 4 500 lidí), ve skupině CZ-NACE 22.2 objem účetní přidané hodnoty stagnoval na úrovni předchozího roku. Vývoj počtu zaměstnaných osob v období 2005 – 2010 zachycuje tabulka 11.5. Z té je patrné, že nejvíce osob – 87 104 oddíl zaměstnával v roce 2008, v dalších dvou letech však jejich počet postupně klesal až na 74 135 v roce 2010. Z toho téměř 77 % zaměstnává skupina CZ-NACE 22.2, kde je produktivita práce z ÚPH ani ne poloviční než ve skupině CZ-NACE 22.1 (tabulka 11.7). 125



%

140 %

115

132

108

124

101

116

94

108

87 80

100 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 22

2009*

2010

2005

ZP

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 22

2010

ZP


140 %

132 124 116 108 100 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 22

2010

ZP



2005

2006

2007

2008

2009*

2010


6 866 197 15 416 690

7 484 862 17 780 501

7 873 650 20 731 620

8 190 966 22 329 531

6 717 978 19 613 079

7 007 874 20 652 668

CZ-NACE 22

22 282 887

25 265 363

28 605 270

30 520 497

26 331 057

27 660 542

x

113,4

113,2

106,7

86,3

105,0

meziroční index


Růst osobních nákladů oddílu CZ-NACE 22 (tabulka 11.6) se zastavil v roce 2008. Poté, v roce 2009, tedy kdy vrcholila recese, následoval pokles jejich objemu o téměř 14 % a teprve v roce 2010, tedy v době obnovené konjunktury, následoval nárůst o 5 %, prakticky podobný v obou výrobních skupinách (+4 až 5 %).


2005

2006

2007

2008

2009*

2010


843 756 481 730

932 730 524 584

984 496 568 265

858 384 531 147

1 005 878 566 174

1 207 107 558 397

CZ-NACE 22

582 664

633 428

672 308

612 097

671 253

709 861

x

108,7

106,1

91,0

109,7

105,8

meziroční index


Jak je zřejmé z tabulek 11.7 a 11.8 a také z grafu 11.3 příznivý vývoj oddílu CZ-NACE 22 se pozitivně promítl i do ukazatelů produktivity práce. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty celkově za oddíl 126


meziročně stoupla o téměř 6 %, její vývoj se však ve sledovaných skupinách výrazně lišil. Zatímco ve skupině CZ-NACE 22.1 produktivita stoupla o jednu pětinu a tato skupina se v rámci zpracovatelského průmyslu zařadila mezi absolutní špičku (1 207,1 tis. Kč na zaměstnance), ve skupině CZ-NACE 22.2 byl naopak zaznamenán meziroční pokles o 2 % na 558,4 tis.Kč/zam., což je o téměř 20 % pod průměrem ZP jako celku. Ukazatel hrubý operační přebytek (tabulka 11.8) rostl v posledních dvou letech podobnou dynamikou. Tabulka 11.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


10 871 898 10 780 352

12 840 157 13 652 946

13 429 988 16 165 881

10 304 884 12 490 684

11 170 487 12 451 028

13 886 397 11 078 507

CZ-NACE 22

21 652 250

26 493 104

29 595 870

22 795 568

23 621 515

24 964 904

x

122,4

111,7

77,0

103,6

105,7

meziroční index




140

125 %

%

120

128

115

116

110

104

105

92

100

80 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 22

2010

2005

ZP

2006

2007

CZ-NACE 22

2008

2009*

2010

ZP



Kč/zam.

1300 1100 900 700 500 300 100 ZP

22

22.1 2009*

22.2

2010



11.3.4 Výkonová spotřeba Vývoj výkonové spotřeby (tabulka 11.9) prakticky kopíruje vývoj osobních nákladů. Její objem dosáhl maxima v roce 2007, pak však začal klesat, což bylo zvláště patrné v krizovém roce 2009 (pokles 2009/ 127


2008 o 23 %). V roce 2010 přichází opětovný nárůst tohoto ukazatele o téměř 17 %, z toho ve skupině CZ-NACE 22.1 o 20 % a ve skupině CZ-NACE 22.2 o 14,5 %. Tabulka 11.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 22.1 CZ-NACE 22.2 CZ-NACE 22

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

57 218 318 73 560 764

66 663 189 92 162 112

68 173 542 105 583 558

60 487 118 102 212 660

46 729 443 78 765 322

56 225 640 90 158 798

130 779 082

158 825 301

173 757 101

162 699 778

125 494 765

146 384 438

x

121,4

109,4

93,6

77,1

116,6

meziroční index


11.4 Zahraniční obchod 11.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu se zbožím z pryže a plastů CZ-CPA 22 je zachycen v tabulce 11.10. Vzhledem ke změně metodiky (přechod od SKP na CZ-CPA) jsou zde porovnána pouze léta 2009 a 2010. Z tabulky je patrné, že vývoz meziročně vzrostl o téměř 19 %, z toho ve skupimě výrobků CZ-CPA 22.1 to bylo o 23,2 % (šlo převážně o export pneumatik osobních i nákladních) a ve skupině výrobků CZ-CPA 22.2 o více než 14 %. V případě dovozu byla dynamika růstu celkově 16%, z toho u CZ-CPA 22.l o 18 % a CZ-CPA 22.2 o 15 %. Obrat zahraničního obchodu (dovoz + vývoz) se zvýšil o 17,4 % na 231,5 mld. Kč, kladné saldo (jediné v rámci tak zvané velké chemie) stouplo meziročně o 3,1 mld. Kč na 6,8 mld. Kč. Tabulka 11.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 22 v b.c. v letech 2009 - 2010 rok 2009

rok 2010

Kód CZ-CPA

Dovoz v mil.Kč

Vývoz v mil. Kč

Saldo v mil.Kč

Dovoz v mil. Kč

Vývoz v mil.Kč

Saldo v mil. Kč

22.1 22.2

30 492,8 66 260,5

48 177,3 52 277,5

17 684,5 -13 983,0

36 049,6 76 270,7

59 357,9 59 793,8

23 308,3 -16 476,9

22

96 753,3

100 454,8

3 701,5

112 320,3

119 151,7

6 831,4


11.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 22 je patrná z grafu 11.5. Jasně největším partnerem v obchodu s výrobky CZ-CPA 22 zůstává i nadále Spolková republika Německo, s níž náš obrat v roce 2010 dosáhl 82,8 mld. Kč (dovoz 43,5 mld. Kč, vývoz 39,3 mld Kč, záporné saldo 4,2 mld. Kč) a proti roku 2009 se zvýšil o více než 19 %. Pozici dvojky si udrželo Polsko (obrat 18 mld. Kč, z toho dovoz 9,5 mld. Kč, vývoz 8,5 mld, Kč, záporné saldo 1 mld. Kč), následované Slovenskem (obrat 15,8 mld. Kč, z toho dovoz 5,8 mld. Kč, vývoz 10 mld. Kč, kladné saldo 4,2 mld. Kč.) Našimi dalšími významnými obchodními partnery v tomto sektoru byly: Itálie (obrat 12,3 mld. Kč), Francie (obrat 11,9 mld. Kč) a Rakousko (obrat 9,2 mld. Kč). Ze zemí EU-27 mělo ČR v roce 2010 záporné saldo s Itálií (-1,7 mld. Kč) a Belgií (-977 mil. Kč), z nečlenských zemí pak vysoké záporné saldo s Čínou (-3,8 mld. Kč) a kladné saldo s Ruskou federací (+2,7 mld. Kč), s USA (+1,6 mld. Kč) a Švýcarskem (+600 mil. Kč). Z teritoriálního hlediska je naším jednoznačně největším partnerem Evropská unie, na kterou z celkového obratu připadlo v roce 2010 plných 84 %.

128

Výroba pryžových a plastových výrobků Vývozní teritoria v roce 2010

Francie Polsko 5 % 7% Slovensko 9%

Itálie 5%

Rakousko 4%

V. Británie 3% Rusko 3%


Polsko 8%

Slovensko Francie 5 % Itálie 5 % 6%

Rakousko 4%

Belgie 3% Čína 3%

Ostatní 27 % Německo 39 % Pramen: ČSÚ údaje k 18. 4. 2011


11.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Jak je patrné z předchozích kapitol, oddíl výroby pryžových plastových výrobků patří v ČR ke klíčovým, a to ve všech základních průmyslových ukazatelích. Po létech boomu však i tento oddíl zažil v období recese citelný propad. Souviselo to s poklesem produkce a poptávky ve všech navazujících odběratelských oddílech. V souvislosti s oživením ekonomiky se však tento oddíl dokázal rychle zotavit a v roce 2010 jeho tržby narostly o téměř 13 %, objem účetní přidané hodnoty o 5,4 %, při stagnaci počtu zaměstnaných osob na úrovni 2009. Zvýšená aktivita byla zaznamenána i v obchodní výměně, kde díky vyšší dynamice vývozu se kladné saldo meziročně zvýšilo o 3,1 mld. Kč. Pozice oddílu CZ-NACE 22 je u nás významnější nežli v rámci EU-27, což lze vysvětlit těsnou vazbou našich výrobních kapacit jak v gumárenském (hlavně výroba pneumatik), tak v plastikářském průmyslu na produkci dopravních prostředků, elektrotechnický průmysl aj. Je to patrné i ze srovnání podílu na zaměstannosti v ZP – u nás je to kolem 7 %, zatímco v EU zhruba o 3 % méně. Z porovnání konkurenceschopnosti mezi ČR a průměrem EU-27 podstatně lépe vychází skupina CZ-NACE 22.1, zejména výroba pneumatik a vzdušnic, kde jsme v produktivitě plně srovnatelní s EU-27, zatímco ve skupině CZ-NACE 22.2 je produktivta u nás jen poloviční. Konkurenční nevýhodou CZ-NACE 22.2 je značná roztříštěnost výroby (počet podniků v roce 2010 byl 2 917) a někdy příliš úzká produkční specializace a vysoká závislost na nižším počtu potenciálních odběratelů. Plasty a jejich aplikace hrají v našem každodenním životě významnou roli. Napomáhají hospodářskému rozvoji a mají i ekologické přínosy. Podle některých odhadů je zhruba 16 % aplikací plastů natolik inovativních, že je nelze nahradit tradičními materiály. Daleko nejvyšší podíl mají plasty v obalech, kde se jich využivá z celkové spotřeby přes 40 % a pokud by byly nahrazeny tradičními materiály, vzrostla by průměrná hmotnost obalů čtyřikrát, spotřeba energií o 50 % a náklady na balení by se tudíž zdvojnásobily. 129


Aplikace plastů přináší značné úspory i při snižování exhalací CO2, zejména v administratiních budovách. Podle studie společnosti Denkstatt se izolacemi budov v EU docílily roční úspory 950 mld. gigajoulů, přičemž plastové izolace z EPS (zpěnovatelný polystyren) je možné po skončení více než padesátileté životnosti recyklovat nebo energeticky využít. Plasty se podílejí na hmotnosti dnešních automobilů 15ti % a jejich nové aplikace ročně ušetří 2,4 miliony tun pohonných hmot. Značným problémem plastů a jejich aplikací je jejich životnost a s tím související recyklace. Množství odpadových plastů v ČR neustále roste a v současné době tvoří až 45 % odpadu domácností. Jejich recyklace s porovnání s výrobou z primárních zdrojů šetří energii (u plastů to představuje úsporu 97 %) a upravené druhotné plasty se využívají jako vstupní surovina ve výrobě nových plastových produktů, fólií, preforem nápojových obalů, syntetických vláken, výrobků ze směsných plastů a ve stavebnictví (plastbetony a jiné povrchy). Protože v ČR je skládkováno cca 56 % odpadních plastů, bude nezbytné výrazně zvýšit podíl jejich využití mechanickou recyklací nebo energeticky. Nejbližší vyhlídky tohoto oddílu v ČR, alepoň pro rok 2011, jsou příznivé. V období leden – srpen 2011 jeho tržby (organizace s 20 a více zaměstnanci) proti stejnému období 2010 vzrostly o 14 % , tržby z přímého exportu o 19 % a počet pracovníků o necelých 8 %. Také výsledky zahraničního obchodu jsou velmi dobré, neboť za 1. pololetí 2011 stoupl export proti stejnému období roku 2010 o 16,7 %, dovoz o 15,8 % a obrat o 16,2 %. K rozvoji oddílu by měly pomoci ohlášené investice v České gumárenské společnosti a v Barumu. Kromě toho slovenská firma Matador rozjíždí v Liberci výrobu automobilových součástí, IAC (International Automotive Components Group) se rozhodla obnovit výrobu plastových součástí pro automobilový průmysl v Plzni-Přešticích, firma Saar Gummi, s.r.o. s čínským majitelem získala lukrativní zakázku za půl miliardy korun od automobilky Ford a jihokorejská společnost Hanwha Czech, s.r.o. oznámila rozšíření výroby plastových dílů pro osobní vozy Hyundai Nošovice. Příští vývoj však podle posledních náznaků již nevyznívá tak optimisticky, neboť tempo růstu zpomaluje a bude záležet na dalším vývoji globální ekonomiky, zejména však v sousední SRN, která je v tomto oddíle naším suverénně největším obchodním partnerem.

130

Výroba ostatních nekovových minerálních materiálů

12. CZ-NACE 23 - VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ

12.1 Charakteristika oddílu S účinností od ledna 2008 byla provedena změna klasifikace ekonomických činností z OKEČ na CZNACE. Odvětví OKEČ 26 bylo převedeno na oddíl CZ-NACE 23, a v této souvislosti došlo také k částečnému přeskupení jednotlivých skupin a tříd. Oddíl CZ-NACE 23 zahrnuje průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot a podle nové klasifikace je tvořen následujícími skupinami:        

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

Výroba skla a skleněných výrobků; Výroba žáruvzdorných výrobků; Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů; Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků; Výroba cementu, vápna a sádry; Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků; Řezání, tvarovaní a konečná úprava kamenů; Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 23.3 5,4 % 23.2 4,2 %

23.4 3,6 %

23.5 9,7 %

23.6 33,3 %

23.1 29,2 %

23.9 12,2 %

23.7 2,4 %

23.1 Výroba skla a skleněných výrobků 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků 23.7 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 23.9 Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků Pozn: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ


K nejvýznamnějším skupinám, které vykazují za oddíl 23 dlouhodobě nejvyšší zaměstnanost a nejvyšší podíl na tržbách, patří skupiny: Výroba betonářského zboží a Výroba skla a skleněných výrobků. V důsledku pokračující krize došlo v roce 2010 u všech rozhodujících skupin k dalšímu nepatrnému poklesu podílu tržeb (vůči celku za oddíl 23) o 0,1 – 1,2 %, jako např. u skupin 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků, 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry, 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů a u skupiny 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků. Podíl na tržbách se naopak zvýšil u skupiny 23.9 Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků, a to o 2,3 %. 131


Přibližně stejnou úroveň oproti roku 2009 si zachovaly dvě zbývající skupiny: 23.7 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů a 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků. Výrobky oddílu 23 jsou určeny pro domácí i zahraniční trhy. Hlavním vývozním artiklem oddílu je sklo, keramické a porcelánové zboží a vybraný sortiment výrobků betonové prefabrikace. Podíl skupiny 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků na celkovém vývozu byl v roce 2010 na úrovni 56,9 %, což představuje nárůst o 0,4 % proti roku 2009. Podíl skupiny 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků, přestože se celková hodnota vývozu zvýšila o 1,8 %, poklesl v roce 2010 o 0,4 % na úroveň 9,8 % z celkového vývozu oddílu 23. Význa mným vývozním artiklem jsou také obkladačky, dlaždice a žáruvzdorné materiály a výrobky. Většina stavebních hmot (cement, vápno, sádra, cihly, přírodní kámen a transportbeton), i přes zvýšení podílu na celkovém vývozu, je určena převážně pro domácí trh. Uvedené skupiny disponují v ČR dobrou surovinovou základnou a moderními výrobními jednotkami.

12.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Z pohledu tržeb se oddíl CZ-NACE 23 podílel na v roce celkových tržbách zpracovatelského průmyslu v roce 2010 3,49 % což je pokles o 0,8 % proti roku 2009 a o 1,38 % proti roku 2005. Z pohledu počtu zaměstnanců se oddíl CZ-NACE 23 podílel na celkovém počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu 4,6 %, což je pokles tohoto podílu o 0,4 % proti roku 2009 a pokles o 1,4 % proti roku 2005. Postavení českého sklářského a keramického průmyslu a průmyslu výroby stavebnin nadále ovlivňuje přetrvávající celosvětová finanční a hospodářská krize, která se projevuje mj. celkově nízkou i když zvyšující se poptávkou zahraničních trhů po jeho výrobcích. Zejména v uplynulých letech došlo k výraznému ohrožení hlavních výrobních kapacit produkce užitkového skla, porcelánu, cementu, cihel, betonových prefabrikátů, tvárnic apod. Řada závodů - výrobců tradičních značek tohoto sortimentu, hlavně u skupiny užitkového skla a porcelánu, byla nucena na určitou dobu ukončit nebo silně omezit svoji výrobní činnost a přestože se ve většině případů podařilo najít nové majitele a znovu začít vyrábět, vždy se jedná o výrobu s nižším počtem zaměstnanců, podstatně nižší kapacitou výroby a užším výrobním sortimentem. Výroba plochého skla je pak ovlivňována výraznou závislostí na řadě navazujících průmyslových oddílů, kterým dodává své výrobky, zejména na stavebnictví a automobilovém průmyslu. Pokles poptávky na stavebním trhu zřejmě ještě nedosáhl svého dna. Problematickým může být propad poptávky v inženýrském stavitelství, zejména staveb dopravní infrastruktury, kde rozhodující roli mají veřejné zakázky. Vtažení soukromého sektoru formou PPP projektů je teprve v začátcích a zatím se uplatňuje nedostatečně. Aktuálně diskutované zastavení jak financování rozestavěných staveb, tak i projektové přípravy nových staveb dopravní infrastruktury (dálnice, železnice) může celou situaci v budoucnu dramaticky zkomplikovat. Rovněž se v nejbližší době nedá očekávat výrazný nárůst poptávky soukromého sektoru a obyvatelstva po produkci pozemního stavitelství. Umrtvení investic do infrastruktury a s tím spojené nižší výkony stavebnictví, jak v inženýrském, tak i pozemním stavitelství nejvíce poznamenaly výrobu cementu, transportbetonu a cihlářských výrobků a skupinu výroby betonových a cementářských výrobků. Stavební firmy se tak budou muset kvůli utlumení nové výstavby více zaměřovat na provádění rekonstrukcí, oprav, modernizací a údržby. Tyto činnosti se dnes na výkonu stavebnictví podílí přibližně z 15 %, v příštích letech by to však mělo být až 35 %. Uvedený trend se negativně odrazí v požadavcích na objemy stavebních materiálů. Jedním z ukazatelů, jak se jednotlivé obory a zejména výrobní společnosti vypořádají s komplikovanou situací je i každoroční vyhodnocování „Zaměstnavatel roku“. V roce 2010 byla jako nejlepší zaměstnavatel vyhodnocena společnost AGC Flat Glass, výrobce plochého skla.

132


12.3 Hlavní ekonomické ukazatele 12.3.1 Cenový vývoj Podle indexů cen uvedených v tabulce 12.1 je zřejmé, že v roce 2010 se vývoj cen u všech výrobků pohyboval pod úrovní inflace. Dlouhodobě má na vývoj cen produkce CZ-CPA 23 vliv jak trend zdražování energetických vstupů, takvývoj ekonomického cyklu, kdy řada výrobců tlačí ceny svých výrobků dolů kvůli dosažení alespoň „nějaké jejich prodejnosti“. Tabulka 12.1 Index cen průmyslových výrobků v letech 2008 - 2010 Název

Sklo a skleněné výrobky Žáruvzdorné výrobky Stavební výrobky z jílovitých mat. Ostatní porcelánové a keramické výr. Cement, vápno a sádra Betonové, cementové a sádrové výr. Řezaný, tvarovaný a upravený kámen Ostatní nekovové minerální výrobky Ostatní nekovové minerální výrobky

Kód CZ-CPA


2009

2010

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

98,1 103,3 97,0 105,5 104,9 103,8 107,0 107,7

93,6 102,9 87,6 104,1 102,4 100,8 96,7 96,9

97,9 97,7 89,6 98,1 94,4 99,0 100,6 98,7

23

102,4

98,0

97,3


12.3.2 Základní produkční charakteristiky Produkce v roce 2010 byla nadále ovlivňována dopady ekonomické krize, což dokládají níže uvedené tabulkové přehledy a grafy vývoje ekonomických ukazatelů v období 2005 – 2010. V oddílu došlo v roce 2010 k dalšímu propadu proti výsledkům z předchozích let, které oproti roku 2007 dosáhly už více než 25% poklesu nejen v tržbách, ale i účetní přidané hodnotě, a s tím spojeného počtu zaměstnanců. V rámci zpracovatelského průmyslu se tento oddíl podílel v roce 2010 na tržbách vlastních výrobků a služeb (VV a S) 3,5 % (pokles proti roku 2009 o 5,2 %), přidané hodnotě 5,4 % (pokles o 9,4 %) a na počtu zaměstnanců 4,6 % (pokles o 10,0 %). Z pohledu jednotlivých skupin byl nejvýraznější pokles ve skupině CZ-NACE 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů, kde došlo v roce 2010 meziročně k poklesu tržeb o 21,1 %, poklesu účetní přidané hodnoty o 24,4 % a počtu zaměstnanců o 21,3 %. Významný pokles také opakovaně zaznamenaly skupiny CZ-NACE 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků a CZ-NACE 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry. Rozhodujícím pro pokles tržeb užitkového skla (CZ-NACE 23.1) o 6,3 % (2,2 mld. Kč) byly důsledky předchozího uzavření skláren Crystalex, a.s. (výroba užitkového skla sodnodraseleného), sklárny Bohemia, a.s. a Sklo Bohemia, a.s. (výroba užitkového skla olovnatého) v roce 2008. Během uplynulých 2 let došlo ke změně majitelů a k postupné obnově výroby. V porovnání s rokem 2005 je však pokles tržeb za prodej VV a S na úrovni 31,8 %. Na pokles tržeb užitkového porcelánu a keramiky (CZ-NACE 23.4) proti roku 2009 o 14,3 % mělo vliv především snížení poptávky a sílící konkurence levného zboží z třetích zemí i výrazné omezení výroby firem Karlovarský porcelán, a.s. a Concordia, a.s. (výroba užitkového porcelánu) a následná změna jejich majitele v letech 2008 a 2009. V porovnání s rokem 2005 je však tento pokles až na úrovni 40,5 %. Průměrná mzda v oddílu (u organizací s více než 50 zaměstnanci) dosáhla v roce 2010 26 311,- Kč což je o 8,6 % více než je průměrná mzda ve zpracovatelském průmyslu v roce 2010 a je o 4,7 % vyšší než byla v oddílu v roce 2009. Z pohledu jednotlivých skupin pak byla průměrná mzda nejvyšší ve skupině CZ-NACE 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry 37 940,- Kč, ve skupině CZ-NACE 23.6 Výroba 133


betonových, cementových a sádrových výrobků 29 949,- Kč a ve skupině CZ-NACE 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků 26 340,- Kč (v této skupině to bylo hlavně vlivem poměrně vysoké mzdy ve třídě CZ-NACE 23.11 Výroba plochého skla). Naopak nejnižší průměrná mzda v roce 2010 byla ve skupině CZ-NACE 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků ve výši 17 737,- Kč, tedy o 32,6 % nižší než v celém oddílu CZNACE 23 a o 26,8 % nižší než byla průměrná mzda ve zpracovatelském průmyslu. Tabulka 12.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 23 v letech 2005 - 2010 2005

2006

2007

2008

2009*

2010

CZ-NACE 23.1 CZ-NACE 23.2 CZ-NACE 23.3 CZ-NACE 23.4 CZ-NACE 23.5 CZ-NACE 23.6 CZ-NACE 23.7 CZ-NACE 23.9

1 992 52 180 1 408 58 741 1 522 121

1 915 51 183 1 367 59 718 1 510 117

1 897 51 212 1 360 51 723 1 546 121

1 899 51 213 1 326 56 737 1 574 110

1 913 54 212 1 337 67 765 1 639 126

1 897 47 221 1 335 82 777 1 698 127

CZ-NACE 23

6 074

5 920

5 961

5 966

6 113

6 184

Pramen: ČSÚ; *rok 2009 předběžné údaje; rok 2010 - vlastní odhad MPO

Ve výše uvedené tabulce 12.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 23 jsou uvedeny všechny (nejen výrobní) společnosti a subjekty, které jako hlavní předmět podnikání uvádějí CZ-NACE 23. Pro získání lepšího přehledu o počtu výrobců stavebnin uvádíme v následující tabulce počty rozhodujících podniků výroby stavebních hmot s 50 a více zaměstnanci v jednotlivých třídách. Tabulka 12.3 Počet podniků výroby stavebních hmot podle tříd CZ-NACE CZ-NACE

Podniky

2320 2331 2332 2351 2352 2361 2363 2364 2365 2370 2399

Výroba žáruvzdorných výrobků Výroba keramických obkladaček a dlaždic Výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic Výroba cementu Výroba vápna a sádry Výroba betonových výrobků pro stavební účely Výroba betonu připraveného k lití Výroba malt Výroba vláknitých cementů Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Celkem

2009

2010

20 3 9 4 5 43 9 6 4 5 15

11 2 7 4 5 46 8 5 5 5 14

123

112

Pozn.: Za organizace s 50 a více zaměstnanci Pramen: ČSÚ

Tabulka 12.4 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 23.1 CZ-NACE 23.2 CZ-NACE 23.3 CZ-NACE 23.4 CZ-NACE 23.5 CZ-NACE 23.6 CZ-NACE 23.7 CZ-NACE 23.9 CZ-NACE 23 meziroční index

2005 47 5 12 6 11 35 2 10

909 436 229 836 588 833 229 008

2006

2007 48 6 11 7 13 47 2 13

676 181 933 082 414 698 814 876

812 193 370 973 414 588 477 401

45 6 10 6 14 49 2 14

103 135 118 439 227 443 910 371

549 329 976 544 007 883 736 780

2009* 34 4 7 4 11 39 2 11

897 571 647 742 836 838 784 647

248 139 285 334 406 483 225 509

2010

913 479 073 926 479 277 809 558

49 058 731 5 508 211 12 748 573 6 646 041 12 272 058 41 043 086 2 580 187 13 058 349

132 072 513

142 915 237

151 678 229

148 750 802

117 964 630

111 832 082

x

108,2

106,1

98,1

79,3

94,8


134

2008

32 4 6 4 10 37 2 13

694 694 033 065 873 245 626 598

036 114 287 640 939 211 960 895

Výroba ostatních nekovových minerálních materiálů Tabulka 12.5 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005 188 374 912 974 728 152 751 2 704

2006

2007

2008

2009*


19 2 4 2 5 11

669 563 837 083 058 549 570 925

19 004 864 2 416 344 4 762 323 2 839 957 6 052 133 12 500 003 1 006 818 3 735 448

18 769 934 2 789 559 5 190 848 3 230 851 6 642 906 15 425 380 914 533 5 188 277

16 142 2 657 3 721 2 883 6 912 15 546 908 3 980

CZ-NACE 23

49 787 253

52 317 889

58 152 287

52 752 680

42 114 309

39 582 141

x

105,1

111,2

90,7

79,8

94,0

meziroční index

808 146 443 134 840 984 042 281

12 2 2 2 5 12

493 120 759 070 527 684 896 3 562

2010

576 594 026 373 380 395 695 270

11 894 2 052 2 087 1 984 4 741 11 569 1 314 3 936

929 498 846 217 560 913 736 442



2005

2006

28 3 4 8 2 15 1 3

635 506 702 139 198 764 637 955

2008 25 3 4 7 2 16 1 4

2009*

886 469 514 605 259 133 579 022

19 2 3 5 2 14 1 3

2010


30 462 3 214 6 431 8 964 2 292 14 451 1 672 3 930

29 3 6 8 2 14 1 4

CZ-NACE 23

71 415

69 775

68 535

65 466

53 349 4

8 297

x

97,7

98,2

95,5

81,5

90,5

meziroční index

813 144 002 097 176 789 583 172

2007

096 911 888 866 149 743 505 191

17 2 3 5 2 14 1 3

276 268 060 048 052 023 368 201


Přestože, jak bylo zmíněno výše, byla obnovena převážná část výroby v podnicích sklářského a keramického průmyslu, na které byl v předchozím období vyhlášen konkurz, a výrobní společnosti začaly zaměstnávat nové pracovníky, byl pokles počtu zaměstnanců natolik razantní, že se nový nárůst počtu pracovníků neprojevil ve statistických přehledech. Proto byl také i v roce 2010 ve skupinách sklářského průmyslu pokles počtu zaměstnanců o 9,5 % proti roku 2009 a ve skupinách domácenské keramiky to byl pokles o 14,0 % proti roku 2009. Tabulka 12.7 Průměrné evidenční počty zaměstnanců podle tříd CZ-NACE CZ-NACE

Podniky

2010

2009

Index 10/09 v%

2320 2331 2332 2351 2352 2361 2363 2364 2365 2370 2399

Výroba žáruvzdorných výrobků Výroba keramických obkladaček a dlaždic Výroba pálených zdících materiálů, tašek a dlaždic Výroba cementu Výroba vápna a sádry Výroba betonových výrobků pro stavební účely Výroba betonu připraveného k lití Výroba malt Výroba vláknitých cementů Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n.

2 085 x 1 387 1 287 676 6 515 1 680 1 125 705 279 2 356

2 642 x 1 525 1 338 694 7 388 1 853 1 153 681 328 2 373

78,9 x 91,0 96,2 97,4 88,2 90,7 97,5 103,6 84,8 99,3

18 095

19 975

90,6

Celkem Pozn.: Za organizace s 50 a více zaměstnanci Pramen: ČSÚ; * pro malý počet respondentů v r. 2010 nehodnoceno

135


Také v rozhodujích velkých podnicích výroby stavebních hmot pokračoval trend snižování počtu zaměstnanců i v roce 2010. Počet zaměstnanců poklesl o 9,4 %, resp.o 1 880 osob (z 19 975 na 18 095 zaměstnanců). Nejvyšší pokles, absolutní i relativní, byl zaznamenán u organizací s 50 a více zaměstnanci u výroby žáruvzdorných výrobků o 21,1 %, respektive o 557 zaměstnanců. Naproti tomu nárůst byl zaznamenán jen u třídy „výroba vláknitých cementů“, a to o 3,6 %, respektive 24 zaměstnanců. Počet zaměstnaných osob

Tržby za VV a S

110

130

%

%

100

120

90

110

80

100

70

90 80

60 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 23

2009*

2005

2010

2006

2007

CZ-NACE 23

ZP

2008

2009*

2010

ZP


130 %

120 110 100 90 80 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 23

2010

ZP

Pozn: údaje na bázi běžných cen Pramen: ČSÚ; rok 2009 předběžné údaje ČSÚ; rok 2010 - vlastní odhad MPO


Ve skupinách sklářského a keramického průmyslu byla v roce 2010 dosažena výše tržeb 36,76 mld. Kč, což je o 3,5 % méně než v roce 2009. Z pohledu jednotlivých skupin sklářského průmyslu pak došlo meziročně ke zvýšení tržeb ve třídě CZ-NACE 23.11 Výroba plochého skla o 0,9 %. Hlavním důvodem byla zvýšená výroba automobilů a tím poptávka po autosklech. K poměrně výraznému zvýšení tržeb došlo u třídy užitkového skla (v důsledku opětovného zahájení výroby některých společností) a také výroba skleněných vláken a výrobků z nich zaznamenala zvýšení tržeb o 7,8 % (v důsledku vzestupu evropské ekonomiky v roce 2010). Naopak došlo k poklesu tržeb u třídy obalového skla o 7,8 % (v důsledku poklesu cen na domácím i zahraničním trhu a zvýšené konkurenci plastových obalů). Zásadním způsobem však výši tržeb ve sklářských skupinách ovlinil propad tržeb ve třídě ostatního skla (zahrnuje technické a laboratorní sklo, skleněné dlaždice a cihly ze skla, skleněné polotovary pro bižuterii atd.), který dosáhl úrovně 2,58 mld. Kč. Poptávka po produkci stavebních hmot má úzkou vazbu na výkony sektoru stavebnictví. Tyto od roku 2001 trvale rostly až do roku 2008, kdy se jejich růst prakticky zastavil. Výrazně poklesla produkce v pozemním stavitelství a v rámci toho i produkce bytové výstavby. V dalších dvou letech pak postupně došlo i na pokles poptávky v oboru inženýrských staveb a tak v roce 2010 oproti roku 2009 stavební produkce meziročně poklesla o 7,8 %, avšak oproti roku 2008, prvému roku krize, poklesla o 12,7 %. Je třeba zdůraznit, že velký podíl ve výkonech stavební produkce v loňském roce tvořily stavební práce na fotovoltaických elektrárnách, které činily přes 50 miliard Kč, které do budoucna jsou ale zatím neopakovatelné. Bez nich by propad k roku 2008 byl více než 17%. Na poklesu se podílí jak pozemní, tak už i inženýrské stavitelství, což nepříznivě ovlivnilo poptávku po vybraných komoditách stavebnin souvisejících s tímto oddílem. Pokles poptávky byl zaznamenán ve výrobě cihel, výrobě cementu, výrobě oken a i u řady dalších produktů tohoto oddílu. Pro srovnání: za firmy s 50 a více zaměstnanci dosáhl celkový objem tržeb za prodej vlastních výrobků 136


a služeb v běžných cenách průmyslu stavebních hmot v ČR v roce 2010 výše 52,2 mld. Kč, zatímco v roce 2009 tento objem byl ve výši 56,2 mld. Kč, což značí pokles o 7,1 %. Tabulka 12.8 Objem tržeb a podíl jednotlivých tříd na celkové produkci za rok 2010 CZ-NACE

2320 2331 2332 2351 2352 2361 2363 2364 2365 2370 2399

Název

Objem tržeb v b.c./v mil. Kč 2010

2009

%

Výroba žáruvzdorných výrobků Výroba keramických obkládaček a dlaždic Výroba pálených zdicích materiálů, tašek, Výroba cementu Výroba vápna a sádry Výroba betonových výrobků pro stavební účely Výroba betonu připraveného k lití Výroba malt Výroba vláknitých cementů Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků

4 004 x 2 728 6 973 2 799 12 031 7 693 4 219 1 938 245 9 542

3 967 x 3 258 8 196 2 677 13 947 9 059 4 221 1 730 258 8 847

101,0 x 83,7 85,1 104,6 86,3 84,9 100,0 112,0 95,0 107,9

Celkem

52 172

56 160

92,9

Pozn.: Za organizace s 50 a více zaměstnanci Pramen: ČSÚ; * pro malý počet respondentů v r. 2010 nehodnoceno

Pokles hospodářského růstu ve stavebnictví a ve výrobě stavebních hmot, který i nadále zatím pokračuje, je patrný i z údajů o produkci vybraných rozhodujících stavebnin v hmotných jednotkách, kdy u převážné většiny rozhodujících komodit došlo v loňském roce k propadu. U rozhodujících výrobců v průmyslu výroby stavebních hmot dosáhla v roce 2010 průměrná mzda výše 29 559,- Kč a byla oproti roku 2009 o 2,7 % vyšší i v důsledku snižování počtu zaměstnanců. Vyšší než průměrná mzda zaměstnanců byla dosažena pouze u 4 tříd CZ-NACE 23: 23.51 Výroba cementu, 23.52 Výroba vápna a sádry, 23.63 Výroba betonu připraveného k lití a 23.64 Výroba malt. Tabulka 12.9 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 23.1 CZ-NACE 23.2 CZ-NACE 23.3 CZ-NACE 23.4 CZ-NACE 23.5 CZ-NACE 23.6 CZ-NACE 23.7 CZ-NACE 23.9 CZ-NACE 23 meziroční index

2005

2007

2008

299 273 829 843 890 227 570 361

9 514 801 1 291 101 1 839 875 2 225 316 1 316 403 6 282 663 444 190 1 570 352

9 571 044 1 379 880 1 839 810 2 131 519 1 450 861 7 023 382 486 292 1 645 603

22 350 129

23 423 293

24 484 700

25 528 390

21 568 063

20 737 031

x

104,8

104,5

104,3

84,5

96,1

9 1 2 2 1 4

093 059 276 105 248 859 402 1 304

2006

134 605 768 949 299 513 223 639

9 1 2 2 1 5

353 106 219 108 252 505 405 1 471

2009* 7 1 1 1 1 6

330 158 574 764 438 463 470 1 368

094 507 345 141 679 639 307 352

2010 6 1 1 1 1 6

984 089 309 742 371 259 465 1 514

491 040 511 815 756 577 802 037


12.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Hodnotíme–li skupiny sklářského a keramického průmyslu z pohledu produktivity, je možné konstatovat, že meziročně vzrostla pouze o 1,1 %. Proti nárůstu mezi roky 2009 a 2008 to je pokles o 18,6 %. Vývoj produktivity byl však v jednotlivých třídách oddílu různý:  

Ve třídě plochého skla vzrostla produktivita o 5,6 % v důsledku poklesu počtu pracovníků a meziročního zvýšení tržeb; Ve třídě obalového skla naopak produktivita poklesla o 12,5 % v důsledku zvýšeného počtu pracovníků a snížení výše tržeb;

137

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU     

Zvýšení produktivity práce ve třídě ostatního skla o 1,7 % je dáno tím, že se postupně zvyšuje podíl výrobků s vyšší přidanou hodnotou; Do zvýšení produktivity práce u výroby skleněných vláken o 14,4 % se příznivě promítlo snížení počtu pracovníků a naopak zvýšení tržeb této třídy; Ve skupinách užitkového skla se na zvýšení produktivity o 5,3 % podílely hlavně pozitivní zásadní změny, které provedli noví majitelé v největších firmách; Růst produktivity skupiny užitkového porcelánu a keramiky (o 5,3 %) je v relaci s vývojem počtu pracovníků a tržeb, přičemž udržet tento příznivý vývoj je při výkyvech poptávky velmi obtížné; V průmyslu skla a keramiky celkem byl meziroční nárůst produktivity o 3,5 % nižší než růst průměrných mezd.

Tabulka 12.10 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 – 2010 (Kč/zam.)

2005


2006

2007

2008

927 737 940 798 494 726 597 355

637 465 768 646 793 464 350 760 2 781 805 845 236 636 131 895 315

655 493 795 734 1 104 053 396 967 3 022 040 978 510 558 788 1 311 860

623 601 766 059 824 479 379 115 3 060 753 963 672 575 253 989 562

697 155

749 812

848 507

805 802

789 413

819 549

x

107,6

113,2

95,0

98,0

103,8

629 738 763 331 2 499 771 449 688


2009* 654 728 709 352 2 571 860 595 1 116

242 456 657 975 787 375 665 421

2010 688 905 682 393 2 310 825 961 1 229

527 073 284 032 361 042 008 592



2005

2006


10 095 1 314 2 636 868 4 479 6 293 349 1 400

534 958 069 134 759 036 346 286

9 651 565 1 310 071 2 542 495 731 113 4 799 242 6 994 776 601 247 2 264 087

CZ-NACE 23

27 437 123 x

meziroční index

2007 9 1 3 1 5 9

255 498 350 005 326 142 470 3 617

2008

2009* 5 163 962 1 184 306 4 088 6 220 426 2 193

481 087 681 232 702 756 388 918

2010

133 458 974 535 503 717 343 925

6 571 764 1 277 266 1 881 634 751 615 5 461 979 8 523 602 421 750 2 334 679

4 910 963 778 241 3 369 5 310 848 2 422

438 458 335 402 804 336 933 405

28 894 596

33 667 587

27 224 290

20 546 246

18 845 111

105,3

116,5

80,9

75,5

91,7




125

135

%

%

120

120

115

105

110

90

105

75

100

60

2005

2006

2007

CZ-NACE 23

2008

2009*

2010

ZP

2005

2006

CZ-NACE 23

Pozn: údaje na bázi běžných cen Pramen: ČSÚ; rok 2009 předběžné údaje ČSÚ; rok 2010 - vlastní odhad MPO


138

2007

2008

2009* ZP

2010


Kč/zam.

2800 2500 2200 1900 1600 1300 1000 700 400 100 ZP

23

23.1

23.2

23.3

23.4

2009*

2010

23.5

23.6

23.7

23.9



12.3.4 Výkonová spotřeba Výkonová spotřeba (náklady na materiál, energie, služby atd.) zaujímá hlavní podíl ve struktuře celkových nákladů. Výraznému poklesu tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb odpovídá i vývoj výkonové spotřeby. V důsledku poklesu těchto dvou ukazatelů došlo i ke srovnatelnému poklesu přidané hodnoty a následně hrubého operačního přebytku (graf 12.3). Jak dokládá tabulka 12.12 došlo v roce 2010 k poklesu výkonové spotřeby ve většině skupin oddílu. V konečném výsledku byl tento pokles o 2,7 % proti roku 2009. Tabulka 12.12 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2009*

2010

265 040 837 208 614 084 058 172

205 849 912 667 732 016 436 217

22 681 252 2 857 374 4 903 598 3 068 425 6 516 538 28 445 827 1 944 001 8 371 503

21 647 818 3 056 214 4 120 112 2 387 612 6 284 482 26 875 824 2 020 315 10 235 553


30 223 3 405 7 668 4 414 6 131 26 358 1 478 7 670

832 255 113 009 616 414 667 237

31 276 648 3 552 611 8 266 116 4 341 252 6 422 100 30 087 495 1 548 196 10 074 721

31 503 146 4 044 026 7 248 427 4 481 178 7 049 076 34 336 831 1 916 353 9 971 180

CZ-NACE 23

87 350 143

95 569 139

100 550 216

102 282 034

78 788 519

76 627 931

x

109,4

105,2

101,7

77,0

97,3

meziroční index

30 4 6 4 7 36 2 11

2008


12.4 Zahraniční obchod 12.4.1 Vývoj zahraničního obchodu CZ-NACE 23 je ve většině svých výrobkových skupin proexportně orientovaný. Jak ukazuje tabulka 12.13 došlo v roce 2010 k navýšení vývozu výrobků CZ-CPA 23 o celkem 6,5 % a dovozu o celkem 9,9 % proti roku 2009. Zároveň celkově kladné saldo zahraničního obchodu se zvýšilo o 1,6 %. Na zahraničním obchodu zpracovatelského průmyslu v roce 2010 byl podíl CZ-CPA 23 2,34 % (i přes zvýšený objem vývozu se jedná o pokles o 0,26 p.b. proti roku 2009) na celkovém vývozu a na celkovém 139


dovozu 1,58 % (pokles o 0,15 p.b.). Na celkově kladném saldu zahraničního obchodu zpracovatelského průmyslu se výrobky CZ-CPA 23 podílely 9,08 % (pokles o 0,4 % proti roku 2009). Z pohledu výrobkové struktury, konkrétně sklářských, domácenských keramických a sanitárních výrobků, je nutno konstatovat, že se podařilo zastavit pokles exportu, ke kterému došlo v průběhu předchozích dvou let a na kterém měl hlavní podíl výpadek produkce řady významných výrobců sklářských a keramických výrobků. Nadále se však na vývozu projevuje pokles zakázek a zvyšující se konkurence převážně z Číny. Celkový vývoz uvedených skupin (CZ-CPA 23.1 a 23.4) v roce 2010 byl 36,1 mld. Kč. Meziročně tak vzrostl o 6,8 %. Celkový dovoz výrobků sklářského a keramického průmyslu v období 2009/2010 meziročně vzrostl o 11,9 %. Výrobkové skupiny CZ-CPA 23.1 a CZ-CPA 23.4 se v roce 2010 podílely na zahraničním obchodu CZ-CPA 23 více než 84 %. Tabulka 12.13 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 23 v b.c. v letech 2009 -2010 rok 2009 Kód CZ-CPA

rok 2010

Dovoz v mil.Kč

Vývoz v mil. Kč

Saldo v mil.Kč

Dovoz v mil. Kč

Vývoz v mil.Kč

Saldo v mil. Kč

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

13 1 2 2 2 1

29 2 2 4 1 5

129,8 979,4 816,5 686,2 305,1 270,8 734,3 4 762,9

15 839,9 983,0 -178,6 2 085,2 -956,4 3 352,5 -158,5 287,4

14 833,3 2 598,7 2 821,8 2 967,6 2 027,3 2 108,6 792,1 5 298,1

31 313,8 3 521,1 2 941,2 4 795,1 1 342,5 5 367,9 517,1 5 251,3

16 480,5 922,4 119,4 1 827,5 -684,8 3 259,3 -275,0 -46,8

23

30 430,5

51 685,0

21 254,5

33 447,5

55 050,0

21 602,5

289,9 996,4 995,1 601,0 261,5 918,3 892,8 4 475,5


12.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Již tradičně mezi nejvýznamnější obchodní partnery patří země EU-27 a především Německo. Celkový obrat se SRN dosáhl v roce 2010 22,1 mld. Kč, což je o 1,6 mld. Kč více než v roce 2009. Zároveň bylo dosaženo aktivního obchodního salda ve výši 3,7 mld. Kč, což je o 19,4 % více než v roce 2009. Druhým největším obchodním partnerem je Slovensko, se kterým činil v roce 2010 celkový obrat 9,6 mld. Kč, což představuje nárůst proti roku 2009 o 1,0 % a zároveň bylo dosaženo aktivního obchodního salda ve výši 2,3 mld. Kč, což je pokles o 11,5 % proti roku 2009. Mezi významné obchodní partnery řadíme Polsko, se kterým dosáhl celkový obrat v roce 2010 9,0 mld. Kč, což představuje nárůst o 1,05 mld. Kč proti roku 2009. Avšak bylo dosaženo aktivního salda ve výši pouze 0,03 mld. Kč. Stejně tak jako v roce 2009 mezi významné odběratele mimo trh EU-27 v roce 2010 patří Rusko, Spojené Arabské Emiráty. Mezi největší importéry náleží Čína, ze které byly dovezeny do ČR výrobky CZ-CPA 23 v celkové hodnotě 2,4 mld. Kč, tedy o 33,3 % více než v roce 2009. U rozhodujících výrobkových skupin průmyslu stavebních hmot: cementu, výroby zdících materiálů, betonových výrobků došlo v roce 2010 k poklesu v jejich exportu. Celkem se v roce 2010, oproti roku 2009, vyvezlo do zahraničí o 5,2 % více produktů (resp. o 686 mil. Kč) této U rozhodujících výrobků sklářského a keramického průmyslu se na celkovém vývozu nejvíce podílel vývoz výrobků plochého skla ve výši 11,1 mld. Kč, přičemž největší podíl mělo neopracované ploché sklo s 65,9 % a bezpečnostní sklo s 22,3 %. Dále pak následovalo obalové sklo ve výši 2,7 mld. Kč. Vývoz ostatního skla, které zahrnuje široký sortiment výrobků (technické, laboratorní, optické sklo, stavební skleněné tvárnice, skleněné bižuterní polotovary a bižuterie, osvětlovací sklo, skleněné ověsy atd.) dosáhl v roce 2010 hodnoty 8,2 mld. Kč. Po dvou letech poklesu došlo ve vývozu užitkového skla k oživení poptávky a v roce 2010 dosáhl vývoz užitkového skla hodnoty 5,0 mld. Kč. Vývoz užitkového porcelánu a keramiky dosáhl v roce 2010 hodnoty 2,1 mld. Kč, přičemž proti předchozímu období se snížil podíl vývozu do zemí EU-27 a zvýšil se podíl vývozu do ostatních zemí a USA a Kanady. Hodnotíme-li výrobu skla z pohledu EU-27 (zdroj CPIV) a jeho největších producentů, kterými jsou 140


Německo, Francie a Itálie, je nutno konstatovat, že po razantním útlumu v roce 2009 došlo v roce 2010 k poměrně výraznému oživení, které se projevilo hlavně ve výrobě plochého skla a skleněných vláken. V roce 2010 se proti roku 2009 výroba plochého skla v Německu zvýšila o 25,6 %, ve Francii o 8,5 % a v Itálii o 8,4 %. Výroba skleněných vláken se v Německu zvýšila o 21,6 %, ve Francii o 17,4 % a v Itálii dokonce o 70,0 %. V užitkovém skle zaznamenalo Německo pokles výroby o 19,6 %, Francie zvýšení výroby o 24,4 % a Itálie zvýšení výroby o 10,6 %. Pokud se týká počtu zaměstnanců ve sklářském průmyslu došlo v roce 2010 proti roku 2009 v Německu k jeho navýšení o 10,6 % na 53 355 pracovníků, ve Francii k poklesu o 4,6 % na 19 605 pracovníků a v Itálii k poklesu o 0,7 % na 13 600 pracovníků. Z nově přistoupivších zemí pak největší počet pracovníků, vedle České republiky, dlouhodobě vykazuje Polsko na úrovni 33 000 pracovníků sklářského průmyslu. Vývozní teritoria v roce 2010 Rakousko 4% Arabské Emiráty 5% Polsko 8%

Itálie 4%

Francie 4% Rusko 4%

Slovensko 11 %

Ostatní 37 %

Německo 23 %

Dovozní teritoria v roce 2010

Čína 7%

Itálie 6%

Belgie 7%

Slovensko 11 %

Rakousko 5% Francie 4% Ostatní 19 %

Polsko 13 %



Celkově se v EU-27 v roce 2010 (proti roku 2009) zvýšila výroba skla o 4,0 % na 32,02 mil. tun, počet pracovníků ve sklářském průmyslu se snížil o 1,4 % na 199 073 pracovníků. Celková spotřeba skla v EU-27 byla v roce 2010 na úrovni 31,5 mil. tun, mimo EU-27 bylo vyvezeno celkem 2,9 mil. tun sklářských výrobků a ze zemí mimo EU-27 bylo do zemí EU-27 dovezeno 2,4 mil. tun, tedy koeficient vývoz/dovoz EU-27 byl v roce 2010 na úrovni 1,24 ve prospěch vývozu.

12.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Ve snaze o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek bylo v roce 2006 vydáno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pracovně nazývaného nařízením REACH. Realizací uvedeného nařízení by mělo být do roku 2020 dosaženo stavu, kdy v Evropské unii budou vyráběny a používány pouze chemické látky se známými vlastnostmi, a to způsobem, jehož bezpečnost 141


bude prověřena. Toto nařízení sice představuje poměrně vysoké vícenáklady na ochranu životního prostředí, ale zásadně konkurenceschopnost oddílu neovlivní. Finanční prostředky vynaložené v roce 2009 na výzkum a vývoj v oddíle představovaly částku 326 mil. Kč (o 161 mil. Kč méně než v roce 2008), tedy 1,6 % celkové částky vynaložené na výzkum a vývoj ve zpracovatelském průmyslu. Podnikatelské subjekty se na této výši podílely 92,3 %, z veřejných prostředků bylo financováno 6,75 %. Odddíl CZ-NACE 23 neprodukuje nebezpečné odpady, které by bylo nutno dále zpracovávat ve speciálních výrobních zařízeních. Většina odpadů je určena k dalšímu zpracování a to jak ve sklářském a keramickém průmyslu (střepy), tak i v průmyslu stavebních hmot (cihly, kamenina, beton apod.). Prosperita průmyslu výroby stavebních hmot je závislá na poptávce sektoru stavebnictví. Po letech prosperity (období 2001 – 2007) došlo v české ekonomice ke strmému propadu a mnohé stavební firmy i výrobci materiálů mají před sebou další pokles zakázek. Aktuálně diskutované škrty ve financování rozestavěných staveb dopravní infrastruktury (dálnice, železnice) mohou celou situaci dramaticky zkomplikovat. V nejbližší době se nedá očekávat ani růst poptávky soukromého sektoru a obyvatelstva po produkci pozemního stavitelství. Negativní dopady ekonomického ochlazení na veřejné i soukromé investice vytvářejí situaci, která klade na všechny účastníky výstavby zvýšené nároky s cílem snížit celkové náklady na realizaci staveb. V souvislosti se změnou struktury poptávky se masivně prosadí nové progresivní materiály a stavební prvky využívající moderní technologie. Stavebnictví bude muset také respektovat principy nízkoenergetického stavění, tak jak tomu je ve vyspělých státech EU. To vyžaduje kontinuální přípravu a zavádění všech druhů inovací (technických, technologických, organizačních, obchodních apod.). Přestože výrobně technická úroveň, zvláště velkých společností průmyslu výroby stavebních hmot, se blíží nebo již je na úrovni evropského standardu, stojí před oddílem důležitý úkol: investovat nejen do výrobní základny, strojů a technologií, ale i do výzkumu a vývoje jako podmínky pro udržení a zvyšování technické a ekonomické úrovně českého stavebnictví (jako celku) v následujícím období. Trendem, na který se zaměřuje výzkum a vývoj stavebních materiálů v EU a tedy i v ČR, je používat kombinované a nové materiály (vylepšené vlastnosti-nanotechnologie), plně recyklovatelné a snadno aplikovatelné do stavby, plnící estetickou funkci. Je kladen důraz na vliv na životní prostředí a na delší životnost staveb a úsporu energií. Celkové množství materiálů, které se v Evropě spotřebují pro stavební účely, přesahuje již 2 bilióny tun za rok, což dělá ze stavebnictví průmyslové odvětví s nejvyšší spotřebou surovin. Ve sklářském a keramickém průmyslu v roce 2010 přetrvávaly některé problémy z předchozího období a ani současný vývoj zahraniční a domácí ekonomiky nedává velké naděje na výrazné zlepšení v roce 2011. Všechny skupiny sklářského a keramického průmyslu se od roku 2008 vyrovnávají s dopady ekonomické krize a stále sílící konkurencí. Tyto skupiny zpracovatelského průmyslu jsou tímto vývojem velmi ohroženy, nejen tím, že jsou proexportně orientovány, ale i tím, že jsou závislé na celé řadě navazujících průmyslových odvětví, zejména vývojem ve stavebnictví a automobilovém průmyslu. Pro svoji vysokou energetickou náročnost jsou do budoucna ohroženy zvyšujícími se cenami energií. Pro zvýšení konkurenceschopnosti musí výrobní společnosti hledat cesty, jak se orientovat na produkci s vysokou přidanou hodnotou, zaměřit se na kvalitní výrobky, jak posílit inovace ve výrobě a jak zlepšovat manažerské a obchodní strategie. Ukazuje se také, že úspěšný bude prodej profesionálních výrobků, jejich kvalita a zaměření se na tvorbu vlastních značkových kolekcí a na speciální zakázky z oblasti ekologie a životního prostředí. Pro sklářský průmysl vyplývají následující výzvy:   

na zlepšování vlastní energetické bilance (snižování průměrné spotřeby energie na výrobu jedné tuny skla), na vývoj výrobků pro úspory energie (rozvoj skel omezujících emise, součásti úsporných zdrojů světla, skleněná izolační vlákna, atd.), na vývoj produktů pro výrobu energie (tepelné a fotovoltaické solární kolektory, součásti solárních termálních elektráren, skleněná vlákna pro výrobu větrných elektráren, atd.).

Směřování českého sklářského průmyslu bude značně záviset na ochotě vlastníků sklářských firem investovat do výroby, nových technologií, vzdělání zaměstnanců a výzkumu. Tradice je zajímavým argumentem, ale sama o sobě konkurenční výhodu nepřináší. Česká republika má velice dobře zvládnutý vzdělávací systém ve sklářském odvětví. Od středních škol, přes vyšší odborné až po vysoké školy a univerzity. Tento systém je závislý na poptávce z průmyslu, která je v současné době vysoká. Problémem je však přesvědčit mladé lidi o smysluplnosti skla. Výstava nazvaná 142


„Sklo (ne)tradičně“ se setkala s pozitivním zájmem veřejnosti o sklářskou výrobu, ale poukázala na velmi zkreslené představy o sklářském průmyslu a jeho výrobcích. Sklo je často laiky spojováno pouze s ruční výrobou užitkového skla. To, co český sklářský průmysl potřebuje, jsou také vědeckovýzkumné kapacity. Vedle státní podpory výzkumu je nutné do České republiky přilákat zahraniční kapitál ochotný do výzkumu a pokročilých technologií investovat. Pokud se české sklárny stanou jen výrobní odnoží nadnárodních firem, bez využití vědeckovýzkumného potenciálu, Česká republika o výzkum v této oblasti přijde.

143

tttttt

Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství

13. CZ-NACE 24 - VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ

13.1 Charakteristika oddílu Hutnictví patří mezi základní průmyslové oddíly, neboť výroba kovů je prvním důležitým předcházejícím krokem v řetězci přidané hodnoty mnoha oddílů vyrábějících investiční a spotřební zboží (strojírenství, automobilový průmysl, stavba lodí, letecký a kosmický průmysl, stavebnictví). Současně se jedná o oddíl s mimořádnou fondovou náročností, vyžadující alokaci velkého objemu finančních prostředků. Vyžaduje rozsáhlé investice do technologií, vybavení a environmentálního zajištění hutnických procesů, které mají velmi dlouhou dobu užití (obecně nejméně 20–30 let), proto investiční rozhodnutí potřebují podpůrný a předvídatelný regulační rámec. Hutní výroba v České republice je závislá na dovozech vstupních surovin. Hutnictví a zpracování kovů patří rovněž k největším spotřebitelům energie v rámci zpracovatelského průmyslu. Náklady na energii obecně představují více než 10 % ve struktuře nákladů vyrobeného kovu.

24.3 9,5 %

24.4 9,6 %

24.5 8,8 %

24.2 12,7 %

24.1 59,4 % 24.1 Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků 24.2 Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů 24.3 Výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli 24.4 Výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů 24.5 Slévárenství Pozn: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ


Hlavními spotřebiteli oceli jsou kovodělný průmysl a výroba konstrukcí, dále strojírenský průmysl, vč. výroby dopravních prostředků a stavebnictví. Podíly jednotlivých skupin na tržbách oddílu uvádí graf 13.1. Hutní výroba je z hlediska CZ-NACE 24 tvořena těmito skupinami :     

24.1 Výroba surového železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla; 24.2 Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek; 24.3 Výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli; 24.4 Výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů; 24.5 Slévárenství.

Společnosti v oddíle hutnictví železa (24.1) jsou zaměřeny převážně na základní hutní produkci. Výroba v ČR zůstává dlouhodobě koncentrována do tří dominantních společností - ArcelorMittal Ostrava, a.s., Třinecké železárny, a.s. a EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. V hutnictví neželezných kovů (24.4) je základním nosným programem výroba polotovarů a hotových 145


výrobků z mědi, hliníku, olova, zinku, niklu, drahých kovů a jejich slitin. Převážná část hutních výrobků jsou polotovary a výrobky určené pro výrobní spotřebu. Finální produkci tvoří zejména Al fólie, lakované a profilované Al plechy, Cu plechy, svařovací špičky, pájky, olověné a zinkové tyče a trubky apod. Hutnictví neželezných kovů je z pohledu technologických i výrobkových parametrů diverzifikovanější. Výrobní program obstarává v ČR z 90 % devět kovohutnických společností. Slévárenská skupina (24.5) zahrnuje výrobu odlitků z šedé litiny (LLG), ocelolitiny, tvárné litiny (LKG), temperované litiny a slitin z neželezných kovů. Jen malá část jejich výrobků má finální charakter. Výroba je materiálově i energeticky náročná, s nepříznivým vlivem na životní prostředí a náročná na investiční prostředky. Je diverzifikovaná do velkého počtu subjektů.

13.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Negativní vývoj HDP z let 2008 - 2009 byl ovlivněn především výrazným poklesem hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu, který se potýkal s odbytovou krizí a byl nucen omezovat výrobu, odkládat investice a propouštět zaměstnance. Snížení výkonu se postupně projevilo i v ostatních sektorech ekonomiky /služby, maloobchodní prodej…/. Na výdajové straně se na meziročním poklesu nejvíce podílelo snížení investiční aktivity, zásob, domácích spotřebních výdajů i zahraniční obchod. Alespoň částečně recesi mírnily vládní výdaje. Hospodářský útlum způsobil i výrazný pokles reálné spotřeby ocelářských výrobků v Evropě. Lze konstatovat, že recese ocelářské výroby v ČR dosáhla svého „dna“ v průběhu 2. čtvrtletí roku 2009. Za rok 2010 vzrostl hrubý domácí produkt o 2,2 %, přičemž jeho dynamika se, v porovnání s relativně nízkou základnou roku 2009, neustále zvyšovala. Růst ekonomiky byl zajišťován postupně rostoucí výkonností průmyslových oddílů a tržních služeb. Ekonomické oživení v zemích hlavních obchodních partnerů působilo pozitivně v tradičních exportně orientovaných oddílech – v chemickém průmyslu, strojírenství a kovovýrobě, výrobě dopravních prostředků a elektrických strojů. Naopak snížení tvorby hrubé přidané hodnoty postihlo v důsledku poklesu objemu zakázek a poptávky po nových bytech stavebnictví a ve druhé polovině roku vlivem nepříznivých klimatických podmínek též zemědělství. Vývoj HDP byl negativně poznamenán také redukcí rozpočtových výdajů organizací sektoru vládních institucí. V roce 2010 průmyslová produkce meziročně vzrostla o 10,5 % a k meziročnímu růstu nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a výroba strojů a zařízení. Vývoj v roce 2010 lze v hutních společnostech v meziročním srovnání v průměru hodnotit vcelku pozitivně; meziroční nárůst objemu finální produkce se zvýšil o 18,3 % (tento nárůst byl ovlivněn jak zvýšením objemu vývozu o 19,5 %, tak meziročním nárůstem objemu dodávek od tuzemských výrobců o 19 %). Vzrostly dodávky, zlepšily se ekonomické ukazatele, zvýšil se objem zakázek, i když obojí ještě nedosáhlo předkrizové úrovně roku 2007 (oproti tomuto roku je úroveň tuzemské finální produkce stále o 21,2 % nižší). Pozitivně působil export, zejména vývoj v Německu, na druhou stranu rozpočtové problémy jižního křídla Evropy v posledním období a následně přijatá úsporná opatření zpomalily, a do budoucna dále budou zpomalovat, proces ekonomického oživení v Evropě i ČR. Rovněž aktuální dění posledních měsíců ve světě, spojené s poklesem a nestabilitou na finančních trzích, se následně mohou projevit v dalším zbrzdění ekonomického vývoje a ve stagnaci, či poklesu zakázek.

13.3 Hlavní ekonomické ukazatele V roce 2010 se ceny průmyslových výrobců celkem zvýšily meziročně v průměru jen o 1,2 %. Ceny ve skupinách ocelářské výroby ukazuje tabulka 13.1. Růst cen v tomto období byl vyvolán nejen postupným růstem poptávky, ale i opětovným růstem cen energií a materiálů (železné rudy, energetického uhlí, koksovatelného uhlí, zemního plynu a ceny šrotu). Vývoj byl rozličný podle sortimentů (u plochých výrobků vyšší než u dlouhých výrobků) i trhů.

146


13.3.1 Cenový vývoj Z následující tabulky je zřejmý pohyb cen oddílu. Od 2. poloviny roku 2009 až do konce roku 2010 docházelo k postupnému nárůstu poptávky po ocelářských výrobcích a tím postupně narůstaly ceny plochých i dlouhých válcovaných výrobků, s výjimkou určitého poklesu cen počátkem roku 2010. Vedle oživení poptávky měla na nárůst cen ocelářských výrobků vliv cena vstupních surovin. V průběhu období roku 2010 se cena koksovatelného uhlí zvýšila o cca 20 %, cena železné rudy o 65 %. Na růst cen ocelářských výrobků měl právě vývoj cen těchto komodit významný vliv. Nárůst cen vstupních surovin jsou producenti ocelářských výrobků nuceni promítnout do jejich konečných cen, což při výrazném růstu může vyvolat ochlazení poptávky po oceli. Důležitou roli ve vývoji cen vstupních surovin z hlediska poptávky a nabídky sehraje zejména další vývoj dynamiky ocelářské produkce v Číně. Tabulka 13.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2010 Název

Surové železo, ocel a feroslitiny Ocelové trouby, trubky, duté profily Ostatní výrobky získané zprac. oceli Drahé a jiné neželezné kovy Odlévání kovů a práce s tím související Základní kovy

Kód CZ-CPA


2009

2010

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

111,8 102,9 101,6 90,7 103,6

76,7 92,2 89,8 83,7 99,9

107,1 99,1 99,1 113,7 97,1

24

106,7

83,2

104,2


13.3.2 Základní produkční charakteristiky Tuzemský trh je v porovnání se sousedními trhy EU poměrně malý, takže každá změna na trzích EU se následně projeví na našem tuzemském trhu. Obecně platí ze zkušeností posledních let, že oživení trhu, a tím i zvýšení poptávky, vyvolá zvýšené dodávky, které končí nárůstem zásob a následným tlakem na snižování cen výrobků oddílu. Český zpracovatelský průmysl je značně proexportně orientován a proto vedla odbytová krize ve světě i k výraznému snížení poptávky po ocelářských výrobcích od 2. pololetí 2008. V průběhu roku 2009 došlo k meziročnímu snížení tuzemské spotřeby ocelářských výrobků o 30,8 %. Výraznější nárůst poptávky a tím i růst objemu tuzemského trhu ocelářských výrobků nastal až v průběhu 1. pololetí 2010, ale ve 2. pololetí opět došlo k poklesu poptávky, což negativně ovlivnilo nárůst tuzemské spotřeby v roce 2010, který činil 22,6 %. Dosažené objemy produkce surového železa a surové oceli za rok 2010 jsou o 14,5 %, respektive o 12,8 %, vyšší než v roce 2009. V oblasti válcovaného materiálu (včetně distribučních ingotů a polotovarů na výrobu bezešvých trubek a výkovků) došlo ke zvýšení produkce v průběhu roku 2010 (meziročně o 18 %), z toho zvýšení produkce distribučních ingotů a polotovarů o 30,3 %, dlouhých výrobků o 12,8 % (výjimkou byl pouze pokles produkce betonářské oceli), dále se zvýšila produkce plochých výrobků ZTV (za tepla válcovaných) o 22,5 % (pokles pouze u produkce širokého pásu) a plochých výrobků ZSV (za studena válcovaných) o 15,2 % (pokles produkce tlustých a tenkých plechů). V oblasti výrobků I. transformace dochází taktéž k meziročnímu nárůstu produkce v průběhu roku 2010 u všech sortimentů, s výjimkou profilů tvářených za studena. Celkově se finální hutní produkce meziročně zvýšila o 18,3 %. V porovnání produkce roku 2010 s rokem 2007, tj. s obdobím před odbytovou krizí, je ale celková finální hutní produkce stále o 21,3 % nižší. Zvýšená produkce byla dosažena pouze u výroby kolejnic, včetně příslušenství pro železniční svršek a plechů a pásů pro elektrotechniku. Naopak nejvýraznější propad proti roku 2007 byl u výroby betonářské oceli, tenkého plechu ZTV (za tepla válcovaných) a tlustého a tenkého plechu ZSV (za studena válcovaných). Na základě meziročního porovnání výsledků dosažených za rok 2010 lze konstatovat, že v oblasti výroby surové oceli se zvýšil podíl oceli z elektrických pecí, podíl legovaných ocelí, ale snížil se podíl oceli odlévané přes ZPO (zařízení na plynulé odlévání oceli). V oblasti výroby válcovaného materiálu se zvýšil podíl výroby plochých válcovaných výrobků

147


a v oblasti výroby ocelových trubek se snížil podíl svařovaných trubek. Klesl podíl oceli odlévané přes ZPO a rovněž podíl výroby svařovaných trubek. Z uvedených tabulek 13.2 a 13.5 lze získat dobrý přehled o tržbách, účetní přidané hodnotě, počtech pracovníků a osobních nákladech za období od roku 2005 v členění na jednotlivé skupiny oddílu. Tabulka 13.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 24 v letech 2005 - 2010 2005

2006

2007

2008

2009*

2010

CZ-NACE 24.1 CZ-NACE 24.2 CZ-NACE 24.3 CZ-NACE 24.4 CZ-NACE 24.5

98 41 40 58 407

100 48 41 60 408

114 50 44 70 412

124 50 44 77 420

126 45 53 88 488

124 36 61 95 538

CZ-NACE 24

644

657

690

715

800

854



2005


134 16 15 16 24

CZ-NACE 24

380 897 384 194 037

2006 856 443 245 571 783

288 606 379 063 701

2007

2008 685 608 480 149 199

062 460 920 880 339

2009* 79 921 17 540 12 307 14 311 16 210

390 863 982 183 757

2010

848 035 029 619 610

131 583 705 24 879 404 20 987 461 21 299 433 33 184 374

136 24 20 18 33

206 894 898

221 039 141

231 934 376

233 123 661

140 292 175

179 703 118

x

106,8

104,9

100,5

60,2

128,1

meziroční index

139 18 17 19 26

106 22 17 17 15

733 782 033 263 889

930 195 780 614 597



2005 693 188 902 859 650

2006

828 148 022 095 173

687 572 565 950 722

294 734 522 770 591

35 5 3 3 9

560 503 707 512 632

132 163 882 413 412

2008 26 4 3 2 9

707 595 616 510 144

442 559 392 242 999

2009* 8 3 2 2 4

571 361 149 059 893

463 599 232 068 003

2010


26 3 2 2 6

CZ-NACE 24

42 293 266

49 498 910

57 916 002

46 574 634

21 034 365

24 320 591

x

117,0

117,0

80,4

45,2

115,6

meziroční index

31 3 3 2 7

2007

10 4 2 2 3

587 380 911 556 884

232 818 022 941 578



2005

2006

2007

2008

2009*

2010


23 5 4 4 18

22 5 5 4 18

21 6 5 4 19

21 5 4 3 19

20 4 3 3 13

19 4 3 2 12

CZ-NACE 24

57 217

56 056

56 513

55 004

45 856

42 362

x

98,0

100,8

97,3

83,4

92,4

meziroční index

754 546 919 237 760

927 264 234 015 617

529 004 517 013 450

612 601 977 799 016

365 632 835 425 599

358 144 881 884 095


Zajímavý pohled je na jednotlivé odběratelské oddíly z pohledu podílu tuzemského odbytu; dominantní je oddíl CZ-NACE 24 (výroba kovů, včetně zpracování), jehož podíl spíše klesá. Druhé pořadí z hlediska podílu si udržuje CZ-NACE 25 (konstrukce a kovodělná výroba), kde dochází spíše k růstu jeho podílu. Výrazně klesá podíl na tuzemském odbytu CZ-NACE 41-43 (stavebnictví). Roste podíl CZ-NACE 28 148


(strojírenská výroba) na celkovém objemu tuzemských dodávek. Nízký podíl objemu tuzemských dodávek však směřuje do CZ-NACE 29-30 (výroba automobilů a dopravních prostředků). Tržby za VV a S


135

110 %

%

100

120 105

90

90 80

75

70

60 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 24

2009*

2010

2005

ZP

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 24

2010

ZP


145 %

125 105 85 65 45 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 24

2010

ZP


Graf 13.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2005 - 2010 Tabulka 13.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 24.1 CZ-NACE 24.2 CZ-NACE 24.3 CZ-NACE 24.4 CZ-NACE 24.5 CZ-NACE 24 meziroční index

2005 9 1 1 1 5

501 847 530 439 261

2006

699 799 690 723 873

10 1 1 1 5

479 867 761 424 661

715 244 630 733 451

2007 9 2 1 1 6

781 253 915 519 476

2008

802 413 601 249 956

10 341 117 2 340 539 1 920 237 1 543 179 6 733 104

2009* 9 1 1 1 4

644 996 486 373 589

876 952 945 644 926

2010 8 1 1 1 4

969 924 602 260 216

926 366 662 129 142

19 581 783

21 194 773

21 947 021

22 878 176

19 092 343

17 973 224

x

108,2

103,5

104,2

83,5

94,1


13.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Sledujeme-li časovou řadu tempa růstu produktivity práce a průměrných výdělků od roku 2001, nacházíme maximum v roce 2004. Naopak pokles výroby a tržeb nastal v roce následném. Křivky ukazatelů v dalším období stagnují. Ještě v 1. pololetí roku 2008 výše naznačený trend pokračuje a tempo růstu produktivity i průměrných výdělků dále klesá, stále si však zachovává růstový trend. Zlom nastává od 2. pololetí roku 2008 a zejména v průběhu roku 2009, kdy ze známých důvodů (pokles výroby, tržeb) klesá tempo růstu produktivity pod úroveň tempa růstu mezd. Oživení výroby a růst tržeb při výrazných úsporách v oblasti zaměstnanosti opět od 1. pololetí 2010 vrací tempo růstu výdělků a produktivity práce do příznivých relací. Pro vývoj od roku 2007 zároveň platí, že růst produktivity a tržeb není zajišťován pouze na vrub snižování počtu pracovníků, ale ve stále větší míře racionalizačními opatřeními a změnou struktury pracovníků ve prospěch vyšší kvalifikace pracovní síly. 149


V roce 2010 lze v meziročním srovnání stále ještě hovořit o růstu dynamiky výroby a zakázek. Nicméně 3. a 4. čtvrtletí roku přispělo k hodnocení celého období spíše negativně. Klesla rentabilita a míra zisku, prodloužila se obrátka zásob, což signalizuje i problémy se zakázkovou náplní. Úroveň předkrizové výroby a zejména tržeb dosažena prozatím nebyla a nelze to předpokládat ani v roce 2011. Tabulka 13.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2010 (Kč/zam.)

2005


1 123 574 589 674 354

CZ-NACE 24

2006

744 810 955 723 494

1 382 678 681 735 414

739 174

meziroční index

106 767 206 023 815

883 026

x

2007 1 651 916 672 875 495

2008

693 629 105 187 243

1 235 820 726 660 480

768 462 605 836 922

2009* 420 725 560 601 359

889 722 477 146 816

2010 546 1 057 750 886 321

909 149 089 746 170

1 024 822

846 743

458 707

116,1

82,6

54,2

125,2

2008

2009*

2010

119,5

574 116



2005

2006


17 192 129 1 340 349 1 371 332 1 419 372 1 388 301

21 207 579 1 705 489 1 803 891 1 526 038 2 061 140

25 3 1 1 3

330 750 281 164 456

16 366 325 2 255 020 1 696 155 967 063 2 411 895

-1 073 413 1 364 647 662 287 685 424 303 077

CZ-NACE 24

22 711 482

28 304 137

35 968 980

23 696 458

1 942 022

6 347 367

x

124,6

127,1

65,9

8,2

326,8

meziroční index

2007 778 249 792 993 155

1 2 1 1

617 456 308 296 -331

306 452 360 813 563




140

160

%

%

120

120

100

80

80

40 0

60 2005

2006

2007

CZ-NACE 24

2008

2009*

2010

ZP

2005

2006

CZ-NACE 24



150

2007

2008

2009* ZP

2010


Kč/zam.

1300 1100 900 700 500 300 100 ZP

24

24.1

24.2 2009*

24.3

24.4

24.5

2010




2005

2006

2007

508 252 555 663 264

2008

2009*

735 333 378 596 201

2010


113 14 12 13 18

834 797 569 512 837

109 518 831 14 987 260 14 083 610 16 813 877 19 611 931

100 206 921 20 024 262 17 620 968 18 521 734 24 950 319

115 20 17 15 25

700 255 596 929 917

69 706 189 13 921 503 9 866 541 12 281 840 11 290 247

CZ-NACE 24

172 245 549

175 015 510

181 324 204

194 246 397

117 066 319

160 825 267

x

101,6

103,6

107,1

60,3

137,4

meziroční index

99 19 14 15 12

707 252 399 089 376

888 225 464 419 271


13.4 Zahraniční obchod Z výsledků roku 2010 vyplývá, že vzhledem k vyšší dynamice růstu objemu vývozu než objemu čisté produkce, dochází ke snížení objemu dodávek od domácích výrobců na tuzemský trh. Zvýšená poptávka po oceli na tuzemském trhu tak musela být uspokojována zvýšeným dovozem ocelářských výrobků, čímž dále stoupá podíl dovozu na zjevné spotřebě. Zpomalení růstu podílu dovozu na celkové zjevné spotřebě lze očekávat až od roku 2012. Jestliže počátkem 90. let byl podíl dovozu na tuzemském trhu cca 36 %, pak v průběhu roku 2001 se tento podíl zvýšil již na téměř 60 %. Změnou přístupu výrobců k tuzemským zákazníkům se podařilo následně snížit podíl dovozu na zjevné spotřebě pod 52 %. V průběhu roku 2004, po vstupu naší země do EU, a především v průběhu roku 2005 byl tento trend opět zvrácen ve prospěch zvyšování podílu dovozu, který pokračuje až do současné doby. Bylo to dáno plnou liberalizací našeho tuzemského trhu a přílivem zahraničního investičního kapitálu do naší republiky. Na druhé straně je nutno zmínit, že některé sortimentní skupiny se v ČR nevyrábějí nebo jen v omezené míře (jedná se především o plechy a pásy za studena válcované a plechy a pásy s povlaky, určené pro automobilový průmysl). Následující tabulka znázorňuje meziroční vývoj salda zahraničního obchodu CZ-CPA 24.

151


13.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 13.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 24 v b.c. v letech 2009 - 2010 rok 2009 Kód CZ-CPA 24.1 24.2 24.3 24.4 24.5 24

Dovoz v mil.Kč

Vývoz v mil. Kč

56 13 13 46

42 16 11 17

957,3 259,3 539,4 215,2 747,2

130 718,4


052,2 897,2 334,7 978,5 836,7

-14 905,1 3 637,9 -2 204,7 -28 236,7 89,5

89 099,3

-41 619,1

Dovoz v mil. Kč

Vývoz v mil.Kč

83 15 17 63

56 18 14 23

259,4 382,7 538,5 334,3 622,5

180 137,4

357,7 875,0 288,2 133,9 953,6

113 608,4

Saldo v mil. Kč -26 3 -3 -40

901,7 492,3 250,3 200,4 331,1

-66 529,0


Z přehledu v tabulce 13.10 je patrné, že v průběhu roku 2010 se pasivní saldo zahraničního obchodu ocelářských výrobků meziročně výrazně prohloubilo, a to jak v hmotnostním, tak hodnotovém vyjádření. Výrazné zvýšení pasivního salda zahraničního obchodu ve hmotném vyjádření je dáno především vyšší dynamikou růstu objemů dovozu ocelářských výrobků, než objemů vývozu. Stejně výrazné zvýšení salda v hodnotovém vyjádření je způsobeno stejnou dynamikou růstu jak dovozních, tak vývozních cen. V porovnání s rokem 2007 je zvýšení pasivního salda méně výrazné v hodnotovém vyjádření než hmotnostním, což je dáno nižším poklesem vývozních cen před dovozními. Ze sortimentního hlediska se na meziročním prohloubení pasivního salda zahraničního obchodu v hmotnostním vyjádření negativně podílí především zvýšení pasivní úrovně salda plochých výrobků ZSV a ZTV, a také ingotů a polotovarů. Naopak pozitivně na meziroční prohloubení salda zahraničního obchodu působilo zvýšení úrovně aktivního salda dlouhých výrobků, ocelových trubek a taženého drátu. Z hlediska jakostí bylo sice pozitivním jevem stále aktivní saldo zahraničního obchodu výrobků z ostatní legované oceli jak v hmotném, tak i hodnotovém vyjádření, ovšem jejich hodnota klesala. Rozhodující v této oblasti byl, z hlediska meziročního porovnání, výrazný růst úrovně pasivního salda výrobků z nelegované oceli a z oceli nerezavějící, a to jak v hmotnostním, tak v hodnotovém vyjádření. Celkový zrealizovaný objem vývozu v roce 2010 byl meziročně o 19,5 % vyšší. Na celkovém objemu meziročního nárůstu vývozu se nejvýrazněji podílely, z hlediska absolutních objemů, dlouhé válcované výrobky (tyčová ocel, válcovaný drát), ploché válcované výrobky ZTV (tlustý plech) a ocelové trubky (bezešvé trubky). Objem vývozu ostatních sortimentů se taktéž meziročně zvýšil. Proti roku 2007 byl zrealizovaný objem vývozu stále o 15,3 % nižší. Nejvýraznější pokles byl u vývozu plochých výrobků ZTV, polotovarů a ocelových trubek. Z hlediska podílu jednotlivých sortimentních skupin na celkovém objemu vývozu roste především podíl dlouhých válcovaných výrobků, taženého drátu a plochých výrobků ZSV, na druhé straně klesl podíl plochých výrobků ZTV, ingotů, polotovarů a ocelových trubek. V roce 2010 podíl dlouhých výrobků na celkovém objemu vývozu dosáhl 47,7 %, podíl plochých výrobků 23,2 % a podíl vývozu ocelových trubek činil 11,7 %. Podíl těchto tři komodit tak dosáhl úrovně cca 83 % z celkového objemu vývozu ocelářských výrobků. Z hlediska hodnotového vyjádření došlo v průběhu roku 2010 k meziročnímu zvýšení celkové hodnoty vývozu o 24,9 %, na čemž se podílely všechny sortimentní skupiny ocelářských výrobků. K výraznějšímu nárůstu hodnoty vývozu dochází u dlouhých válcovaných výrobků, plochých výrobků ZTV, ocelových trubek, ingotů a polotovarů. K nárůstu hodnoty vývozu došlo pouze u profilů tvářených za studena. Celkový zrealizovaný objem dovozu v roce 2010 byl meziročně o 32,7 % vyšší. Na meziročním nárůstu celkového objemu dovozu se nejvýrazněji podílely, z hlediska absolutních objemů, ploché výrobky ZSV (tenký plech a pás, pokovený plech a pás), polotovary, ploché výrobky ZTV (tlustý plech, široký pás) a dlouhé válcované výrobky (tyčová ocel, těžké profily). Ke snížení objemu dovozu došlo pouze u taženého drátu a profilů tvářených za studena. V roce 2010 podíl plochých výrobků ZSV na celkovém objemu dovozu dosáhl 40,3 %, podíl plochých výrobků ZTV 19,3 %, podíl dlouhých válcovaných výrobků 16,5 % a podíl ingotů a polotovarů 11,7 %. Podíl těchto čtyř komodit tak dosáhl téměř 88 % z celkového objemu dovozu ocelářských výrobků. Z hlediska hodnotového vyjádření došlo v průběhu roku 2010 k meziročnímu zvýšení celkové hodnoty dovozu o 38,2 %, na čemž se podílely všechny sortimentní skupiny ocelářských výrobků, s výjimkou dovozu profilů tvářených za studena. K výraznějšímu nárůstu hodnoty dovozu došlo

152


u plochých výrobků ZTV a ZSV, dlouhých válcovaných výrobků, ocelových trubek, ingotů a polotovarů. Proti roku 2007 je celková hodnota dovozu nižší o 18,7 %.

13.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z hlediska absolutních objemů byl výraznější meziroční nárůst vývozu v průběhu roku 2010 do zemí EU-15. Ke snížení objemu vývozu došlo pouze do ostatních zemí Evropy. Z hlediska podílu na celkovém objemu vývozu zůstal stále největší podíl vývozu ocelářských výrobků do unijních zemí, vzrostl také podíl vývozu do zemí SNS. Celkově do evropských zemí směřuje téměř 89 % celkového objemu vývozu ocelářských výrobků. Proti roku 2007 je stále největší pokles objemu vývozu do zemí EU-15. Na druhé straně byl dosažen vyšší zrealizovaný objem vývozu do „ostatních zemí světa“, čímž vzrostl i jeho podíl na celkovém objemu vývozu ocelářských výrobků. Znázornění teritoriálního členění zahraničního obchodu obsahuje graf 13.5. Z meziročního srovnání objemů dovozu roku 2010 vyplývá, že došlo k nárůstu dovozu ze všech sledovaných teritorií. Na zvýšení celkového objemu dovozu z hlediska absolutních objemů se nejvíce podílel dovoz ze zemí EU-15, nových zemí EU a zemí SNS (Společenství nezávislých států). Z hlediska podílu na celkovém objemu dovozu se meziročně snížil podíl ze zemí EU-15 na úkor růstu podílu dovozu ze zemí SNS, přesto podíl dovozu ze zemí EU-15 zůstává se svými 47,7 % nejvyšší. Proti roku 2007 poklesl výrazněji podíl dovozu ze zemí EU-15 a „ostatních zemí světa“, zatímco roste podíl dovozu z nových zemí EU a ze zemí SNS. Vývozní teritoria v roce 2010

Itálie 6%

Slovensko 13 %

Rakousko 4% USA 4%

Polsko 13 %

Maďarsko 3% Francie 3%


Slovensko 13 %

Rakousko 6%

Polsko 13 %

Itálie 5%

Francie 4%

Rusko 3% Švédsko 3%

Ostatní 27 % Německo 26 % Pramen: ČSÚ - údaje k 18. 4. 2011


153


13.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Zvýšená poptávka odběratelských oddílů po ocelářských výrobcích v průběhu jednotlivých pololetí roku 2010 se projevila na meziročním zvýšení objemu zjevné spotřeby. V průběhu roku 2010 se zjevná spotřeba ocelářských výrobků meziročně zvýšila o 22,6 %, přesto proti roku 2007, tj. před nástupem odbytové krize, je tento objem stále o 16 % nižší. Zvýšené objemy tuzemského a zahraničního odbytu ovlivnily vývoj produkce ocelářských výrobků. Snížení poptávky po oceli, a tím i odbytu ve 2. pololetí 2010, ovlivnilo negativně velice příznivé výsledky docílené za 1. pololetí 2010 a tím i celého roku 2010. Přesto výsledný meziroční nárůst objemu finální hutní produkce o 18,3 % je možno hodnotit velice pozitivně. Nárůst produkce byl ovlivněn jak nárůstem objemu vývozu o 19,5 %, tak meziročním nárůstem objemu dodávek od tuzemských výrobců o 19 %. Přes pozitivní hodnocení výsledků roku 2010 není dopad odbytové krize stále překonán. Proti roku 2007 je objem tuzemské finální produkce roku 2010 stále o 21,2 % nižší, v důsledku nižšího tuzemského odbytu o 25,5 % a zahraničního odbytu o 15,3 %. Pozitivnější výsledky byly dosaženy v celkové zjevné spotřebě, kde objem zjevné spotřeby ocelářských výrobků roku 2010 je jen o 16 % nižší než v roce 2007, a to v důsledku vyšší dynamiky růstu objemu dovozu na tuzemský trh. Přes značně odlišnou ekonomickou situaci jednotlivých společností, lze vývoj v první polovině roku 2010 hodnotit spíše pozitivně. Rostly dodávky, zvyšoval se objem zakázek, i když obojí ještě nedosahovalo předkrizové úrovně roku 2008. V roce 2010 lze v meziročním srovnání stále ještě hovořit o růstu dynamiky výroby a zakázek. Nicméně 3. a 4. čtvrtletí roku přispělo k hodnocení celého období spíše negativně. Klesla rentabilita a míra zisku, prodloužila se obrátka zásob, což signalizuje i problémy se zakázkovou náplní. Úroveň předkrizové výroby a zejména tržeb dosažena prozatím nebyla a nelze to předpokládat ani v dalším období. K nízké poptávce od tuzemských výrobců se od 3. čtvrtletí přidal i mezičtvrtletní pokles zahraniční poptávky. Pro další výhledy českého (a stejně tak evropského) ocelářství je rozhodující zajištění rovnocenných podmínek pro rozvoj oddílu. Světové ocelářství vykazuje 15-20 % nadbytečných kapacit. Obstát mohou jen společnosti v plné konkurenční schopnosti. Zde pak sehrávají roli: a) vytvoření rovnocenných podmínek (dostupnost surovin, ekologická legislativa, energetika apod.), b) strategické záměry vlastníků na optimalizaci svých kapacit, investování, propojení hutních procesů s kapacitami energetiky, získávání surovin, c) efektivnost přesvědčování bank a finančních institucí a získání zdrojů pro investování do optimálních technologií a do oblasti ekologie. Je zřejmý odklon od politiky fúzí uvnitř ocelářství k integraci směrem k vlastnictví těžebních kapacit. Období blízké budoucnosti bude rozhodující pro potvrzení názoru, zda může dojít k oživení ocelářské výroby na základě rostoucích objemů zakázek. Indikace jak z EU, tak vlastní poznatky ocelářských podniků, ukazují na nezbytnost pružné cenové politiky, kdy cena hutních materiálů je kompromisem vývoje některých nákladových položek (např. růst cen vstupních surovin), samotného trhu (vývoj spotřebitelských zásob) a ekonomické a cenové politiky hutních společností. Velké vyvolané investiční náklady (získání vlastních těžařských kapacit, VaV nových technologií, ....) naráží na silně napjatou finanční situaci a obtížný přístup k úvěrům. Hlavní úkoly pro nejbližší období 1. Obchodní vztahy - analýza situace zakázek, vývozů, dovozů; - cenová analýza nákladové stránky (vstupy) a tržeb (ceny hutních materiálů). 2. Ekologie - odložení (posunutí) ekologické legislativy, která je nad standardy EU a která znevýhodňuje ocelářství; - realizace ekologických investic s účastí zdrojů SFŽP a fondů EU a ze zdrojů z prodeje povolenek;

154


3. Výzkum, vývoj, inovace: - využití možnosti zdrojů programu TIP (bohužel v roce 2012 bude vypsána pravděpodobně poslední soutěž), fondu RFCS a vybraných operačních programů. Závěry:   



Pozice ocelářství v jednání s dodavateli paliv, energií a surovin, ale i směrem k odběratelům je stále málo silná. Je potřeba důsledné orientace na výrobkovou skladbu s vyšší přidanou hodnotou. „Image oceli“ je nutno zlepšovat mnohem intenzivnějším prokazováním potenciálu oceli v oblasti zlepšování životního prostředí jak na poli zlepšování ekologie samotné výroby a zpracování oceli, tak na poli nezpochybnitelných přínosů pro užití v celém spektru konečné spotřeby a recyklovatelnosti. Prosazovat vyšší koncentraci na financování a organizování výzkumu a vývoje i cestami společných programů. Spolupráce charakteru technologického partnerství s odběrateli, pro které inovace v ocelích a inovace v jejich užití přináší ekonomické i ekologické efekty.

Odhady k obnově konjunktury posunují cílové období do roku 2014. Obavy z narušování rovnocenných podmínek sílí, společnosti kvantifikují důsledky legislativy omezující se regionálně navzdory globálnímu charakteru obchodu s ocelářskými výrobky. Další úspěšný vývoj ocelářství vyžaduje věnovat zvláštní pozornost problematice ekologie. V některých aspektech by mohlo jít o samu existenci ocelářského průmyslu v ČR. Pro rovnocenné podmínky je nezbytné nepřipustit do legislativy zvyšování daní a poplatků, zavádění nových poplatků pro oblast energetiky (ta je součástí velkých hutních komplexů) a jiných opatření, která diskriminují průmyslové oddíly.

155

tttttt

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení

14. CZ-NACE 25 - VÝROBA KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

14.1 Charakteristika oddílu Oddíl CZ-NACE 25 zahrnuje výrobu „čistě“ kovových výrobků, které mají zpravidla statickou funkci a nově ještě výrobu zbraní a střeliva. Výrobní činnost oddílu je sledována v těchto 8 skupinách:        

25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků; 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků; 25.3 Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení; 25.4 Výroba zbraní a střeliva; 25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie; 25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění; 25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků; 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků.

Šíře výrobků a technologií, které zahrnujeme do oddílu je ohromná - od špendlíků až k jaderným reaktorům. V podstatě téměř vše, s čím běžně přicházíme do styku a je kovové, pochází z tohoto oddílu. Přes různorodost výrobků oddílu je pro všechny jeho skupiny sjednocující charakteristikou skutečnost, že původním materiálovým vstupem jsou tradiční kovové polotovary vyrobené v oddíle CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství. Vzhledem k šíři činností spadajících do tohoto oddílu je výrobek buď již finální anebo dále vstupuje do zpracování v dalších oddílech, především do strojírenské a elektrotechnické výroby, stavebnictví a automobilového průmyslu. Nezřídka výrobky tohoto oddílu vstupují jako komponenty do sestav investičních celků nebo jejich subdodávek. Při bližší analýze produkce jednotlivých výrobních podniků, zařazených do oddílu kovovýroby je u mnohých patrná snaha o další zvyšování přidané hodnoty svých výrobků tím, že se zabývají i navazující kompletací svých kovodělných výrobků do strojírenských zařízení. Tyto podniky tak získávají v daleko větší míře charakter strojírenské výroby. Skupina 25.1 - Výroba konstrukčních kovových výrobků - tato skupina zahrnuje výrobu konstrukčních výrobků a jejich dílů (např. nosných konstrukcí nebo rámů) z kovu. Skupina 25.2 - Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků vzhledem k potřebám modernizace výrobních technologií v průmyslu v České republice a k úspěchům ve vývozu investičních celků měla - do nástupu globální hospodářské krize - výroba ve skupině stále zvyšující se trend. Na tento trend má vliv i odbyt výrobků jako jsou radiátory a kotle ústředního topení, což souvisí s potřebou modernizace způsobu vytápění. Skupina 25.3 - Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení - parní kotle a pomocná zařízení, kondenzátory, jaderné reaktory se uplatňují především při výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích energetických celků. Většinou se jedná o subdodávky. V této skupině je velká konkurence, výroba je energeticky, časově i finančně velmi náročná. Hospodářský výkyv některého roku v uváděné časové řadě proto nelze vnímat jako neúspěch skupiny. Skupina 25.4 - Výroba zbraní a střeliva - tato skupina, původně zařazená do všeobecného strojírenství, má bohatou tradici. V minulosti patřila Česká republika, resp. Československo, mezi světové zbrojařské velmoci. Skupina 25.5 - Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie zahrnuje základní technologické procesy pro výrobu především strojírenských součástí dílů. S úspěšným 157


rozvojem strojírenského a automobilového průmyslu roste poptávka po těchto procesech. Úroveň těchto procesů ovlivňuje konkurenceschopnost výsledných výrobků navazujících oddílů. Skupina 25.6 - Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění - skupina s podstatným vlivem na konečnou kvalitu a úroveň strojírenského výrobku. S rozvojem průmyslu a konkurencí vzrůstají nároky na mechanické a povrchové (vzhledové) vlastnosti výrobků z kovů. Skupina 25.7 - Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků - je skupinou, která v konkurenčním boji musí kromě důrazu na kvalitu výrobku sledovat i módní trendy (např. nožířské výrobky nebo kování). Skupina 25.9 - Výroba ostatních kovodělných výrobků - zahrnuje širokou škálu výrobků jako např. ocelové sudy a nádoby do 300 l, drobné kovové obaly, spojovací materiál (řetězy, pružiny, lanka, elektrody), drátěné výrobky apod. Skupina dosud vykazovala příznivé ekonomické výsledky. Podíly jednotlivých skupin oddílu na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2010 jsou patrné z grafu 14.1. O přední postavení v rámci oddílu se již tradičně dělí skupiny CZ-NACE 25.9, 25.1 a 25.6.

25.2 5,3 %

25.3 3,7 %

25.4 1,5 % 25.5 5,4 %

25.1 22,4 %

25.9 23,6 %

25.6 21,4 %

25.7 16,7 %

25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků 25.3 Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení 25.4 Výroba zbraní a střeliva 25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie 25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění 25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků Pozn: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ


14.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků má trvale významné místo ve sféře celého zpracovatelského průmyslu. Především pro strojírenský a automobilový průmysl je tento oddíl jedním z nejdůležitějších dodavatelů komponentů pro kompletaci konečných výrobků a zařízení. V rámci čtyřiadvaceti oddílů zpracovatelského průmyslu se řadí v roce 2010 na sedmé místo s podílem 8,7 % na tržbách za vlastní výrobky a služby. Na průměrném počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu se CZ-NACE 25 podílel 10,2 %. Velmi významnou roli hraje tento oddíl svým 11% podílem na celkové účetní přidané hodnotě celého zpracovatelského průmyslu. V prestižním žebříčku CZECH TOP 100 (dle tržeb) za rok 2010 se umístily společnosti tohoto oddílu TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. na 18. a ArcelorMittal Ostrava, a.s. na 22. místě (je třeba dodat, že ekonomické činnosti jmenovaných společností spadají do dvou oddílů CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení a CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství).

158


14.3 Hlavní ekonomické ukazatele 14.3.1 Cenový vývoj Tabulka 14.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2010

Název

Kód CZ-CPA

Konstrukční kovové výrobky Kovové nádrže, zásobníky a podobné nádoby Parní kotle, kromě kotlů k ústřednímu topení Zbraně a střelivo a jejich díly Kování, lisování, ražení, válcování aprotlačování kovů; prášková metalurgie Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění Nožířské výrobky, nástroje a železářské výrobky Ostatní kovodělné výrobky


2009

2010

25.1 25.2 25.3 25.4

105,0 105,6 x x

91,9 98,2 x x

93,8 99,6 x x

25.5 25.6 25.7 25.9

99,2 x 101,9 104,4

101,7 x 101,2 92,3

96,9 x 99,0 100,9

25

103,0

96,9

98,1

Konstrukční kovové výrobky Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

Jak je patrné z tabulky 14.1, nejsou uvedeny cenové indexy výrobkové skupiny CZ-CPA 25.3 a CZCPA 25.6 Český statistický úřad je nevykazuje. Indexy zbývajících výrobkových skupin byly v posledních třech letech ovlivněny recesí světové ekonomiky, která se projevuje obzvláště tam, kde jsou produkty dodávkami pro investiční celky (konstrukční kovové výrobky, ostatní kovodělné výrobky a kovové nádrže, zásobníky a podobné nádoby).

14.3.2 Základní produkční charakteristiky Tabulka 14.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 25 v letech 2005 - 2010 2005

2006

2007

2008

2009*

2010


2 399 654 152 90 1 128 8 861 20 330 1 947

2 290 674 141 96 1 114 9 019 19 751 1 984

2 328 679 131 109 1 147 10 092 19 527 1 993

2 464 711 128 111 1 199 10 711 19 829 2 030

2 644 733 142 112 1 250 11 074 20 002 2 122

2 672 733 152 125 1 315 11 756 20 463 2 099

CZ-NACE 25

35 561

35 069

36 006

37 183

38 079

39 316


Od roku 2005 dochází k postupnému růstu celkového počtu podniků oddílu (mimo rok 2006), kdy do roku 2010 došlo k jejich nárůstu o více, než 10 %. Tento růst nezastavilo ani období recese (2008 – 2009). V průběhu let 2005 - 2010 došlo k největšímu nárůstu počtu podniků v nejmenší skupině 25.4 Zbraně a střelivo a jejich díly, a to bezmála o 40 %. Změny v počtu podniků jsou v drtivé většině dány změnami v zaměření hlavní produkce, jež jsou důsledkem hledání výhodnějšího odbytu právě v průběhu recese. Tabulka 14.3 udává tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, tabulka 14.4 účetní přidanou hodnotu a tabulka 14.5 počet zaměstnaných osob v letech 2005-2010. Grafické znázornění vývoje těchto výše jmenovaných produkčních charakteristik ve vztahu ke zpracovatelskému průmyslu je přehledně uspořádáno v grafu 14.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2005 -2010. Z grafu je patrný podobný průběh sledovaných ekonomických ukazatelů oddílu a vývoj těchto ukazatelů za celý zpracovatelský průmysl (ZP). Nastupující celosvětová hospodářská krize se u oddílu CZ-NACE 25 159


projevila s prodlevou. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že ještě v části roku 2009 byly realizovány dlouhodobě nakontrahované zakázky převážně investičního charakteru. Porovnání průběhu tržeb oddílu, který proti růstu tržeb ZP v roce 2010 vykazuje značnou setrvačnost, vliv podílu investičních zakázek potvrzuje. Tabulka 14.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 25.1 CZ-NACE 25.2 CZ-NACE 25.3 CZ-NACE 25.4 CZ-NACE 25.5 CZ-NACE 25.6 CZ-NACE 25.7 CZ-NACE 25.9 CZ-NACE 25

2005

2006

2007

2008

715 997 884 858 944 217 042 684

52 087 561 20 495 030 5 952 273 3 353 664 15 500 745 53 310 439 46 590 366 53 847 839

59 575 874 21 497 094 7 396 124 3 807 530 15 539 786 60 780 049 51 016 556 61 287 938

65 963 567 20 908 342 8 675 631 3 436 435 17 054 223 64 552 408 51 947 390 60 577 387

225 612 341

251 137 916

280 900 952

293 115 383

226 471 317

233 717 983

x

111,3

111,9

104,3

77,3

103,2

46 17 8 3 14 45 42 47

500 226 268 161 919 811 549 173

meziroční index

2009* 48 16 7 3 10 48 42 48

803 616 871 561 870 326 308 112

643 979 876 501 242 283 514 278

2010 52 12 8 3 12 49 39 55

291 457 754 616 417 932 123 124

808 503 174 037 346 254 879 982



2005 446 821 929 280 472 793 535 148

2006

2007


11 4 1 1 4 15 16 14

951 979 057 180 551 467 889 399

13 586 112 6 332 125 661 745 1 563 000 4 701 605 20 186 958 18 011 468 15 744 254

14 5 1 1 4 21 18 17

CZ-NACE 25

70 428 474

80 787 265

x

114,7

meziroční index

365 961 889 814 265 083 876 572

500 760 806 943 556 199 124 601

2008 16 5 2 1 4 23 19 16

525 929 473 579 628 657 077 816

2009*

2010

424 233 896 522 874 404 900 473

13 365 232 5 263 473 1 875 399 1 661 328 3 291 314 16 119 927 14 996 022 14 466 356

14 4 1 1 3 17 14 16

298 070 446 823 724 964 732 945

148 834 539 970 910 217 940 489

85 829 488

90 688 726

71 039 050

75 007 048

106,2

105,7

78,3

105,6



2005

2006

2007


26 9 3 3 7 30 25 27

26 10 3 3 7 32 25 28

27 10 3 3 7 34 26 30


546 922 378 261 936 621 489 710

721 295 162 212 367 476 282 576

2008

597 533 154 304 345 830 736 783

29 10 3 3 7 36 27 30

2010

26 8 3 3 6 29 24 26

190 939 110 172 235 809 157 681

25 347 6 690 2 202 3 068 6 173 29 626 23 163 27 286

134 864

137 092

144 282

149 708

128 293

123 557

x

101,7

105,2

103,8

85,7

96,3


160

814 564 272 281 867 339 777 795

2009*

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Tržby za VV a S


140

%

% 115

130

105

120

95

110

85

100 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 25

2009*

2010

2005

ZP

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 25

2010

ZP


140 %

130 120 110 100 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 25

2010

ZP


Graf 14.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2005 - 2010 Tabulka 14.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 25.1 CZ-NACE 25.2 CZ-NACE 25.3 CZ-NACE 25.4 CZ-NACE 25.5 CZ-NACE 25.6 CZ-NACE 25.7 CZ-NACE 25.9 CZ-NACE 25 meziroční index

2005

2006

7 264 847 2 920 846 1 226 360 893 598 2 487 090 8 172 549 7 305 506 7 794 232

7 830 328 3 265 033 1 227 858 932 176 2 622 653 9 326 560 7 399 153 8 564 374

38 065 028 x

2007 8 3 1 1 2 10 8 9

818 511 428 030 522 472 802 816

2008

2009* 076 306 618 087 252 134 783 227

2010

803 329 830 763 229 171 343 118

10 272 879 3 755 563 1 573 666 1 119 238 2 892 603 12 623 721 9 284 870 10 511 028

9 3 1 1 2 10 7 9

891 954 715 623 421 157 667 055

9 372 377 2 545 207 1 282 531 1 132 678 2 402 786 10 789 534 7 784 420 9 949 018

41 168 135

46 402 586

52 033 569

44 487 482

45 258 552

108,2

112,7

112,1

85,5

101,7


14.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v letech 2005-2010 je uveden v tabulce 14.7. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty je ovlivňována řadou faktorů. Je obtížné vzájemně porovnávat jednotlivé skupiny, kdy např. produkce skupiny 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků, resp. 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků je většinou součástí dodávek investičních celků. V této skupině jsou zahrnuty navíc i nehmotné dodávky, realizující současně výstupy výzkumu a vývoje, projekční práce, montáže a další formy poskytované technické pomoci. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty u ostatních skupin, na jejíž výši má vliv m.j. též strojní vybavení, vykazuje zpravidla růst, daný ustálenou poptávkou po výrobcích, či efektivním využíváním strojního zařízení a lidských zdrojů. Zlom nastává právě v letech nástupu a průběhu celosvětové hospodářské krize (2008 – 2009).

161

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 14.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2010 (Kč/zam.)

2005

2006

2007

2008 554 561 756 481 588 651 686 546

2010

291 272 125 385 426 022 832 074

510 313 588 789 602 959 523 799 527 908 540 776 620 784 542 195

564 095 608 464 656 931 594 461 603 384 606 365 636 042 621 033


431 485 570 392 563 515 648 510

206 969 992 520 611 777 747 590

508 436 615 065 209 294 486 542 638 162 621 593 712 417 550 966

520 566 599 549 580 605 706 570

CZ-NACE 25

522 219

589 292

594 874

605 771

553 725

607 066

x

112,8

100,9

101,8

91,4

109,6

meziroční index

552 016 107 285 761 322 010 856

2009*


Tabulka 14.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 25.1 CZ-NACE 25.2 CZ-NACE 25.3 CZ-NACE 25.4 CZ-NACE 25.5 CZ-NACE 25.6 CZ-NACE 25.7 CZ-NACE 25.9 CZ-NACE 25

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

4 182 104 1 901 132 702 697 386 583 1 985 461 7 620 918 9 230 383 6 354 167

5 755 783 3 067 091 -566 113 630 824 2 078 952 10 860 398 10 612 315 7 179 880

5 546 697 2 450 431 460 976 784 179 1 743 328 10 611 028 10 073 781 7 756 483

6 252 545 2 173 670 900 230 460 283 1 736 271 11 033 682 9 793 031 6 305 445

4 288 342 1 956 519 256 684 573 705 1 038 893 5 985 770 7 212 355 5 239 301

4 925 771 1 525 627 164 008 691 292 1 322 125 7 174 683 6 948 520 6 996 471

32 363 446

39 619 130

39 426 903

38 655 157

26 551 568

29 748 497

x

122,4

99,5

98,0

68,7

112,0

meziroční index




125

140

%

%

120

130 120

115

110 110

100

105

90 80

100 2005

2006

2007

CZ-NACE 25

2008

2009*

2010

ZP

2005

2006

CZ-NACE 25



162

2007

2008

2009* ZP

2010


Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 100 ZP

25

25.1

25.2

25.3

25.4

2009*

2010

25.5

25.6

25.7

25.9



14.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 14.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 25.1 CZ-NACE 25.2 CZ-NACE 25.3 CZ-NACE 25.4 CZ-NACE 25.5 CZ-NACE 25.6 CZ-NACE 25.7 CZ-NACE 25.9 CZ-NACE 25 meziroční index

2005 35 12 6 1 11 30 27 34

563 701 251 993 164 486 068 520

2006 075 794 680 075 810 513 337 946

39 14 5 1 11 34 29 39

844 941 490 996 498 461 344 470

099 941 336 392 228 929 356 554

2007 46 437 16 098 6 368 2 429 11 792 40 931 33 426 45 902

044 698 562 971 030 167 375 177

50 15 6 2 12 41 34 45

2008

2009*

2010

097 432 896 406 837 969 346 218

893 896 066 706 192 171 395 396

35 486 481 11 635 303 6 463 824 2 197 071 7 581 554 32 925 556 27 962 924 34 403 341

38 641 785 9 202 421 7 114 596 2 451 891 8 988 264 33 549 231 25 574 450 39 749 579

159 750 231

177 047 835

203 386 025

209 204 716

158 656 054

165 272 217

x

110,8

114,9

102,9

75,8

104,2


14.4 Zahraniční obchod 14.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Dovoz CZ-CPA 25 v roce 2010 vzrostl oproti roku 2009 o více než 15 %. Také u vývozu výrobků došlo k meziročnímu zvýšení o téměř 14 %. Saldo zahraničního obchodu bylo v roce 2010 kladné, ve výši 42,8 mld. Kč a meziročně se zlepšilo o 4,2 mld. Kč. Jedním z faktorů výrazně ovlivňujících saldo zahraničního obchodu na straně vývozu i dovozu byl vývoj kurzu koruny s dlouhodobou tendencí k posilování. Výrazné posílení koruny je zpravidla příčinou poklesů hodnot vývozu. Do nástupu krize (2008) se příznivě projevila rostoucí výkonnost a konkurenceschopnost jednotlivých výrobkových skupin produkce CZ-CPA 25. Ta je závislá na dostatku zakázkové náplně a firmám produkujícím výrobky CZ-CPA 25 se do roku 2008 postupně dařilo získávat zakázky na výstavbu nebo modernizaci (např. tepelných elektráren) jak v zahraničí, tak doma a tím profitovat z kladných referencí. Za celou produkci CZ-CPA 25 lze očekávat rostoucí trend dovozu i vývozu – vzhledem k zaměření produkce, jež z části směřuje k dodávkám pro investice. Signalizovaný útlum německé jaderné energetiky je 163


příležitostí pro dodávky výrobků právě z produkce CZ-CPA 25. Tento předpoklad je potvrzen m.j. též nutností postupné obnovy řady tepelných elektráren v ČR. Tabulka 14.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 25 v b.c. v letech 2009 - 2010 rok 2009

rok 2010

Kód CZ-CPA

Dovoz v mil.Kč

Vývoz v mil. Kč

Saldo v mil.Kč

Dovoz v mil. Kč

Vývoz v mil.Kč

Saldo v mil. Kč

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

7 054,8 3 239,7 517,2 1 153,4 x x 26 041,5 46 980,8

24 10 2 2

17 7 1 1

101,1 165,5 904,4 807,3 x x 2 244,0 8 427,9

7 703,4 3 443,7 415,6 2 337,8 x x 29 263,1 54 922,4

23 844,8 10 534,3 2 868,4 3 687,6 x x 34 011,1 65 939,6

16 141,4 7 090,6 2 452,8 1 349,8 x x 4 748,0 11 017,2

25

84 987,4

38 650,2

98 086,0

140 885,8

42 799,8

155,9 405,2 421,6 960,7 x x 28 285,5 55 408,7

123 637,6



Rakousko 5% Slovensko 8%

Nizozemí Francie Polsko 4 % 4% 5%

V. Británie 3% Belgie 3%


Čína 6% Rakousko 6%

Itálie 6%

Slovensko 4%

Polsko 5%

Francie 4% Japonsko 3% Ostatní 23 %



Jak ve vývozu, tak dovozu výrobků je dlouhodobě největším obchodním partnerem České republiky nejbližší soused – Německo. Podíly na celkovém dovozu i vývozu se v průběhu let u tohoto partnera v podstatě nemění. Tento stav je dán řadou příznivých faktorů, počínaje vzájemnou příznivou geografickou polohou obou zemí a konče ekonomickými vazbami (působení stejných nadnárodních společností na území obou sousedících států). 164


14.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Kovodělná výroba v České republice má dlouhodobou tradici stejně jako strojírenská výroba. Potřeba užití kovů ve výrobě komponentů pro kompletaci konečných výrobků a při výrobě výrobků stoupá. Důvodem jsou užitné vlastnosti kovů. S rozvojem strojírenského průmyslu a s podporou především automobilového průmyslu v České republice dále vzrůstá poptávka po kovových komponentech do těchto oddílů. Dalším velkým odběratelem produkce oddílu kovovýroby je stavebnictví. Kovové konstrukce a prefabrikáty získávají ve stavebnictví stále větší oblibu. S růstem životní úrovně, různorodosti nabídky a kvality finálních výrobků v České republice, se zvýšil i odbyt kovové produkce pro běžné spotřebitele. V globálním konkurenčním prostředí se daří především v posledních letech znovu získávat zakázky většího či menšího rozsahu i v rámci investičních celků, mnoho společností si trhy udrželo a dále úspěšně expandují. Oddíl CZ-NACE 25 nepatří mezi výrazné znečišťovatele životního prostředí, podniky mají odpady a jejich zpracování zvládnuty v souladu s platnou legislativou. Rozvoj oddílu je podporován i formou investičních pobídek pro výrobce. Vznikající podporovaná technologická centra a jiné formy podpory dále pomáhají zvyšovat kvalitu finálních produktů oddílu a možnost odbytu jak v tuzemsku, tak především na zahraničních trzích. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků v České republice má z uvedených důvodů velmi dobré vyhlídky na další rozvoj v náročném konkurenčním prostředí.

165

tttttt

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení

15. CZ-NACE 26 - VÝROBA POČÍTAČŮ, ELEKTRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ

15.1 Charakteristika oddílu Oddíl elektrotechnického průmyslu je jedním z nejvýznamnějších a rozhodujících oddílů zpracovatelského průmyslu a zaujímá výrazné postavení v hospodářství České republiky. Soustřeďuje se zde velké množství skupin a celková obchodní, kapitálová i výrobní provázanost dělá z elektrotechnických koncernů velice silné společnosti. Rozvoj elektrotechnického průmyslu v České republice byl podmíněn vstupem přímých zahraničních investic nadnárodních společností. Ty pak zajistily transfer high-tech včetně výrobní základny do země, která nabízela výhodnou teritoriální pozici, dostatečně vybudovanou infrastrukturu a dostupné lidské zdroje. Elektrotechnický průmysl, který je významným dodavatelem pro ostatní průmyslové oddíly (zejména automobilový průmysl a strojírenství), je velmi citlivý na výkyvy hospodářského cyklu. Produkce elektrotechnického průmyslu se skládá ze širokého spektra výrobků. Zahrnuje na jedné straně pracovně náročné výroby a na druhé straně i vysoce produktivní automatizované výroby. Výrobní sortiment oddílu CZ-NACE 26 obsahuje výrobu počítačů, periferních zařízení, komunikačních zařízení a podobných elektronických výrobků, stejně jako výroby komponentů pro tyto výrobky. Pro výrobní procesy této divize je charakteristický návrh a použití integrovaných obvodů a použití vysoce specializovaných miniaturizovaných součástek. Oddíl též zahrnuje výrobu spotřebitelské elektroniky, měřících, testovacích, navigačních a kontrolních zařízení, ozařovacích, elektromedicínských a elektroterapeutických zařízení, optické přístroje a zařízení a výrobu magnetických a optických médií. Oddíl CZ-NACE 26 je rozdělen do následujících skupin:        

26.1 Výroba elektronických součástek a desek; 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení; 26.3 Výroba komunikačních zařízení; 26.4 Výroba spotřební elektroniky; 26.5 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů; 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů; 26.7 Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení; 26.8 Výroba magnetických a optických médií.

Produkce elektrotechnického průmyslu kvalitativní úrovní struktury své produkce patří do kategorie vysoké technologie (výroba počítačových, elektronických a optických výrobků) a středně náročné technologie. V rámci CZ-NACE 26 mají největší podíl na tržbách v roce 2010 skupiny: Výroba počítačů a periferních zařízení s 51,4 %, na druhém místě je Výroba spotřební elektroniky s 26,2 % a třetí místo zaujímá Výroba elektronických součástek a desek s 10,3 %. Největšími výrobci dle tržeb v jednotlivých skupinách CZ-NACE 26 jsou: 



CZ-NACE 26.1: Společnost SCHOTT Solar CZ, s.r.o. je dceřinou společností německé firmy SCHOTT Solar AG (přední světový výrobce v oblasti solárních panelů). Pro českou pobočku ve Valašském Meziříčí vyrábějící fotovoltaické moduly jsou hlavními trhy zejména evropské země. CZ-NACE 26.2: Foxconn CZ je registrovaná obchodní značka společnosti Hon Hai Precision Industry Co., Ltd. Hon Hai Industry Co., Ltd. („Foxconn“). Poskytuje kompletní řešení v oblasti IT a produkci spotřební elektroniky až po výrobu součástek pro komunikační a elektronická zařízení. Hlavními výrobky jsou počítače pro domácnosti i firmy, pracovní stanice, notebooky, switche, servery a routry. 167














Výrobní závody se nacházejí v Pardubicích a v Kutné Hoře. Ve stejné skupině CZ-NACE 26.2 působí i další významná společnost PEGATRON Czech s.r.o., která je součástí nadnárodní korporace ASUS a zaměřuje se na technologie, sídlí v Ostravě. CZ-NACE 26.3: Zde je významnou společností z pohledu tržeb Wistron INfocomm, s.r.o., sídlící v Brně. Původně se jednalo o divizi Aceru. Tchajwanská společnost Wistron vyrábí notebooky pro HP/ Compaq a také LCD televizory. CZ-NACE 26.4: V této skupině je nejvýznamnější společností Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o., která je jedním z klíčových výrobních závodů japonské firmy Matsushita a soustřeďuje se na naplňování požadavků evropského televizního trhu. CZ-NACE 26.5: Společnost Fei Czech, s.r.o, sídlící v Brně je celosvětově druhé největší vývojové a technologické centrum společnosti FEI Company. FEI vévodí výrobě rastrovacích elektronových mikroskopů a je vedoucím dodavatelem elektronově a iontově optických zařízení pro širokou škálu výzkumníků, vývojářů i výrobců pracujících v nanometrech. CZ-NACE 26.6: Obchodní společnost UJP PRAHA, a.s. vznikla v roce 1996 pod původním názvem ŠKODA - ÚJP, Praha, a.s. v rámci procesu tzv. velké privatizace jako nástupce zaniklého Ústavu jaderných paliv, jenž byl odštěpným závodem státního podniku DIAMO. Realizuje v této skupině projekty, mimo jiné budování centra zdravotnické techniky pro radiační onkologii. CZ-NACE 26.7: V této skupině zaujímá přední místo podle výše tržeb česká společnost Meopta – optika, s.r.o., což je světový výrobce optiky specializující se na návrh, vývoj, konstrukci, výrobu a montáž optických, optomechanických a optoelektronických systémů. CZ-NACE 26.8: V této skupině je významné SDI Sun Studio, s.r.o, v Praze, které vyrábí filmy a videozáznamy. 26.6 0,7 % 26.5 4,0 % 26.4 26,2 %

26.7 0,9 % 26.8 0,4 % 26.1 10,3 %

26.3 6,1 % 26.2 51,4 % 26.1 Výroba elektronických součástek a desek 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení 26.3 Výroba komunikačních zařízení 26.4 Výroba spotřební elektroniky 26.5 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů 26.7 Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení 26.8 Výroba magnetických a optických médií Pozn: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ


15.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Pro tento oddíl je charakteristický doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení. Právě pro svůj kompletační charakter je celý oddíl nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu. Hnacím motorem rozvoje elektrotechnického průmyslu je především automobilový průmysl. V současnosti má elektrotechnický průmysl významné a nezastupitelné místo ve struktuře průmyslu a celé ekomoniky České republiky. 168


Dopad finanční krize na český elektrotechnický průmyslu byl, díky vysoké otevřenosti české ekonomiky (obrat zahraničního obchodu převyšuje HDP), mimořádné citlivosti sektoru na krizové jevy v hospodářství a výrazné orientaci na exportní trhy západní Evropy (hlavně Německa) poměrně výrazný. Všeobecně krize prověřila elektrotechnický průmysl ČR a odhalila jeho slabé stránky. Potvrdilo se, že oddíl je mimořádně citlivý na krytí zakázek, kvalifikovanou pracovní sílu, kvalitní infrastrukturu, technickou podporu, servis, design, výzkum a vývoj. Oddíl dokázal reagovat na změněnou situaci, a přestože ztratil hodně pracovních míst, nepřišel o svoje základní konkurenční výhody. Důležitost elektrotechnického oddílu ukazuje i podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb celého zpracovatelského průmyslu. V roce 2010 je tento oddíl opět na druhém místě s 8,9 % za automobilovým průmyslem s 20,4 %.

15.3 Hlavní ekonomické ukazatele 15.3.1 Cenový vývoj S ohledem na ekonomickou krizi došlo meziročně k mírnému poklesu indexu cen pro tuto výrobkovou skupinu (o 1,8 %). Cena stoupla jen u výrobků CZ-CPA 26.7 Optické a fotografické přístroje a zařízení, a to o 2,5 %. Tabulka 15.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2010 Název

Elektronické součástky a desky Počítače a periferní zařízení Komunikační zařízení Spotřební elektronika Měřicí, zkušební a navigační a časoměrné přístroje Ozařovací, elektroléčebné a elektroterapeutické přístroje Optické a fotografické přístroje a zařízení Magnetická a optická média Počítače, elektronické a optické přístroje a zařízení

Kód CZ-CPA


2009

2010

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

99,0 x 100,4 95,3 95,4 x 103,3 x

94,2 x 98,2 95,3 103,4 x 100,5 x

99,3 x 99,3 98,2 98,2 x 102,5 x

26

96,6

100,2

98,2


15.3.2 Základní produkční charakteristiky Přehled vývoje počtu podniků v posledních pěti letech ukazuje tabulka 15.2. Oproti roku 2005 se v roce 2010 nejvíce zvýšil počet podniků u skupiny CZ-NACE 26.8, tj. Výroba magnetických a optických médií, a to ze 108 na 211, čili o 95 % a o zhruba 32 % poklesl u skupiny CZ-NACE 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů. Ve srovnání s rokem 2005 vzrostl počet podniků o 7 %. Nejvíce podniků z celkového počtu, přes 27 %, připadá na skupinu CZ-NACE 26.3, která zahrnuje výrobu telefonních a datových telekomunikačních zařízení pro přenos signálů kabelem nebo vzdušnou cestou, např. rozhlasové a televizní vysílací přístroje a bezdrátová komunikační zařízení. Významný je i podíl skupiny CZ-NACE 26.1 (21,3 %), do které patří výroba polovodičových komponentů a ostatních součástek a dílů pro elektronické přístroje a například i výrobu interních a externích počítačových modemů. V oddílu CZ-NACE 26 působilo v roce 2010 celkem 3 738 podniků, jejichž tržby dosáhly 284,6 mld. Kč, zaměstnávaly 36 545 osob a byla vytvořena účetní přidaná hodnota ve výši téměř 20,3 mld. Kč. Z tabulky 15.3 je zřejmé, že v roce 2010 došlo k celkovému meziročnímu nárůstu tržeb o více jak 50 mld. Kč. Ekonomika překonala krizové roky 2008 a 2009 a v roce 2010 se pomalu dostává do lepších čísel. Pokud bychom srovnali tržby za rok 2010 s rokem 2005, vidíme, že o více než polovinu (51 %) 169


tržby vzrostly. Největší nárůst tržeb je u skupiny 26.6, dokonce o více než 500 % oproti roku 2005 (o 240 % oproti roku 2009). Tabulka 15.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 26 v letech 2005 - 2010 2005

2006

2007

2008

2009*

2010

808 478 928 454 530 53 132 108

826 499 944 468 512 49 130 103

831 511 960 463 503 54 140 121

821 483 1 007 480 495 50 144 129

813 478 1 036 491 545 42 138 142

796 449 1 028 495 599 36 123 211

3 491

3 531

3 583

3 609

3 685

3 738

CZ-NACE 26.1 CZ-NACE 26.2 CZ-NACE 26.3 CZ-NACE 26.4 CZ-NACE 26.5 CZ-NACE 26.6 CZ-NACE 26.7 CZ-NACE 26.8 CZ-NACE 26


Tabulka 15.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 26.1 CZ-NACE 26.2 CZ-NACE 26.3 CZ-NACE 26.4 CZ-NACE 26.5 CZ-NACE 26.6 CZ-NACE 26.7 CZ-NACE 26.8 CZ-NACE 26 meziroční index

2005 16 96 24 29 19

215 835 151 175 298 316 2 002 406

2006

161 338 320 012 724 307 462 526

17 122 21 44 22

733 969 763 666 823 353 1 977 451

932 228 394 491 686 247 001 423

2007 29 122 15 76 12

371 030 264 367 242 498 2 401 534

776 632 603 213 725 943 662 868

2008

2009*

2010

31 121 13 87 12

286 202 702 619 841 726 537 646 440 204 591 636 2 229 532 690 531

25 175 278 113 074 031 13 749 651 69 256 839 10 111 082 576 065 1 894 724 456 923

29 146 17 74 11 1 2 1

216 341 500 547 434 965 600 010

356 848 652 248 241 829 452 705

188 400 851

232 738 403

258 712 421

270 320 095

234 294 592

284 617 331

x

123,5

111,2

104,5

86,7

121,5


V objemovém měřítku se ale nemůže rovnat skupině CZ-NACE 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení, která má největší tržby a v roce 2010 oproti předchozímu roku utržila o 33 mld. více, tj. nárůst o téměř 30 %. V roce 2010 dosáhl v České republice celkový počet dodaných počítačů 1,3 milionu kusů, což představuje meziroční nárůst o 16 %. Notebooků se prodalo téměř třikrát více než stolních počítačů, ale i ty zaznamenaly v roce 2010 dvouciferný nárůst. Hlavním motorem růstu trhu osobních počítačů byla poptávka domácností, a to zejména v případě notebooků. Z hlediska prodejních kanálů meziročně upevnily svoji silnou pozici internetové obchody, které jsou v České republice oblíbeným způsobem pořizování PC. V roce 2010 pokračoval pokles průměrné ceny počítačů, k tomu přispěla převaha segmentu domácností, velký podíl prodejů přes internetové obchody, jakož i značný podíl mini-notebooků. V roce 2010 dále rostla koncentrace trhu: pět největších výrobců dodalo více než tři čtvrtiny z celkového počtu PC. Tržby poklesly oproti roku 2005 jen ve skupinách 26.3 a 26.5. V roce 2010 dochází však opět k jejich nárůstu. Zajímavé je, že stoupá i podíl deseti největších společností na tržbách. V roce 2008 to bylo 73,2 %, v roce 2009 73,7 % a v roce 2010 už dokonce 78 %. Tento podíl je dokonce vyšší v některých skupinách jako CZ-NACE 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení (86,4 % v roce 2010), 26.4 Výroba spotřební elektroniky (86,3 %) nebo 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů (80,3 %). Celý oddíl je vysoce koncentrovaný. Nutno podotknout, že skoro 86 % obratu v roce 2009 pro CZ-NACE 26 bylo pod zahraniční kontrolou. Jen skupina 26.5 měla mírnou domácí převahu (u skupin 26.6 a 26.8 se data v roce 2009 nezveřejňovala). Zajímavý je pohled na obrat podle velikosti společností za rok 2009: velké společnosti vytvořily 85,4 % obratu celé divize, střední 7,1 % a malé 7,5 %. Z toho vyplývá, že oddíl CZ-NACE 26 nejvíce ovlivňují velké podniky a podniky pod zahraniční kontrolou. Tyto podniky jsou součástí globálních řetězců a i mnoho podniků pod českou kontrolou je na tyto řetězce navázáno. V hlavním žebříčku nejvýznamnějších firem „TOP 100 českých firem“ z hlediska tržeb pro rok 2010 získal Foxconn CZ (skupina CZ-NACE 26.2) čtvrté místo s tržbami v hodnotě téměř 90 miliard korun. 170


Dále se může pochlubit svým druhým místem v kategorii exportérů, protože veškerá jeho výroba jde na export. Tabulka 15.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 26.1 CZ-NACE 26.2 CZ-NACE 26.3 CZ-NACE 26.4 CZ-NACE 26.5 CZ-NACE 26.6 CZ-NACE 26.7 CZ-NACE 26.8 CZ-NACE 26

2005 3 2 5 1 5

453 430 408 724 998 115 918 82

2006

537 308 436 957 549 322 063 001

4 4 6 3 7

768 904 889 760 118 131 934 133

2007

354 103 025 439 214 119 589 228

4 3 3 4 4

849 575 065 954 483 050 502 399 281 933 139 677 1 086 861 155 401

2008

2009*

2010

662 720 258 327 411 138 046 670 372 203 97 948 1 180 690 206 535

4 437 338 4 046 678 4 276 097 -1 102 371 3 232 040 87 621 974 574 100 623

5 345 427 6 976 598 4 036 670 307 798 2 933 828 -317 244 910 873 78 514

6 3 4 4 4

20 131 174

28 639 072

21 564 849

24 236 230

16 052 600

20 272 464

x

142,3

75,3

112,4

66,2

126,3

meziroční index


Efektivnějším využíváním pracovních a kapitálových zdrojů podnikání ve výrobních a obchodních procesech vzrostla za sledované období 2005 až 2010 účetní přidaná hodnota o 140 mil. Kč. Je to jen o 1 %, ale oproti roku 2009, který byl nejhorší v řadě, jde podle odhadu MPO o významné zlepšení, tj. o 26 %. Jen ve skupině CZ-NACE 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů byla účetní přidaná hodnota v roce 2010 negativní. V předešlém roce byla ÚPH záporná u výroby spotřební elektroniky. V této skupině převažují firmy se zahraniční účastí, které svoje zisky neinvestují převážně v České republice, ale vyváží je do zahraničí. Při srovnání s ostatními oddíly zpracovatelského průmyslu je účetní přidaná hodnota pod průměrem. Tabulka 15.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2005 - 2010 (osob)

2005


9 7 6 4 9


242 897 190 451 809 258 2 901 152

2006 179 806 696 828 568 236 2 963 131

2007 418 780 201 108 725 278 3 317 131

2008 783 658 746 357 617 287 3 390 124

2009*

2010

8 7 5 9 6

7 7 4 7 6

9 8 6 4 10

10 7 6 10 7

10 9 5 12 7

292 918 595 812 150 295 2 788 111

216 530 603 947 212 431 2 386 220

40 899

43 408

45 958

49 962

40 960

36 545

x

106,1

105,9

108,7

82,0

89,2


Porovnáním roku 2010 s rokem 2005 zjistíme, že celkový počet zaměstnanců v CZ-NACE 26 klesl o 10 %, v tomto případě to je asi 4 300 zaměstnanců. Důsledkem ekonomické krize došlo v letech 2008 2010 k velkému propouštění a tlumení či zefektivňování výroby, a to zejména ve skupinách CZ-NACE 26.1 (33 %), 26.3 (19,9 %) a 26.4 (35,7 %). Oproti roku 2008 vzrostl počet zaměstnanců v roce 2010 jen u skupin CZ-NACE 26.6 a 26.8, které ale souhrnně zaměstnávají méně než 2 % zaměstnanců celého oddílu CZ-NACE 26. Celkové snížení počtu zaměstnanců s meziročním poklesem téměř o 11 % v roce 2010 bylo ovlivněno doznívající hospodářskou krizí a také vlivem zastavení zahraničních investic. Mnoho společností muselo přijmout požadavek snížení stavu pracovníků. Konkurenční země východní Evropy nabízejí pro investory atraktivnější podmínky než Česká republika, zejména co se týká nákladů na pracovní sílu. Účetní přidaná hodnota patří mezi faktory významně ovlivňující produktivitu práce. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady, jejichž velikost závisí, kromě jiného, na průměrném platu v oboru. Osobní náklady v roce 2010 meziročně poklesly o 12,6 %, což odpovídá meziročnímu poklesu počtu pracovníků (o cca 10,8 %). Vývoj byl ovlivněn také růstem mzdových nákladů. Průměrná měsíční mzda v oddílu CZ-NACE 26 u organizací s 50 a více pracovníky vzrostla ve sledovaném období o cca 3,9 %, 171


což je o trochu nižší číslo, než celkově ve zpracovatelském průmyslu. Vývoj osobních nákladů v časové řadě znázorňuje tabulka č. 15.6. Tržby za VV a S

Počet zaměstnaných osob %

128

160

120

% 150

112

140

104

130

96

120

88

110 100

80 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 26

2005

2010

ZP

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 26

2010

ZP


152 %

140 128 116 104 92 80 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 26

2010

ZP


Graf 15.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2005 - 2010 Tabulka 15.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 26.1 CZ-NACE 26.2 CZ-NACE 26.3 CZ-NACE 26.4 CZ-NACE 26.5 CZ-NACE 26.6 CZ-NACE 26.7 CZ-NACE 26.8 CZ-NACE 26 meziroční index

2005 2 2 2 1 2

395 421 360 211 974 89 700 47

2006

375 764 571 122 200 181 726 619

2 2 2 1 3

673 776 796 498 632 88 754 48

342 748 985 553 676 015 263 207

2007 3 2 2 3 2

339 472 947 854 574 92 926 46

753 202 098 978 935 512 462 636

2008 3 3 2 4 2

715 576 145 216 909 457 765 491 803 950 117 597 964 965 143 746

2009* 2 2 2 4 2

965 662 827 003 300 116 809 47

521 847 891 170 221 758 833 657

2010 2 2 1 3 2

686 521 857 280 389 187 721 99

186 443 512 803 670 903 836 238

12 200 558

14 268 789

16 254 577

18 565 999

15 733 899

13 744 590

x

117,0

113,9

114,2

84,7

87,4


15.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Produktivita práce z ÚPH za celé CZ-NACE 26 stoupla oproti roku 2009 o 41 % (dokonce mírně překonala i rok 2005 o 12,7 %). Zvýšení produktivity práce z přidané hodnoty výrazně ovlivnilo snížení počtu pracovníků a zvýšení tržeb za prodej VV a S. Přesto například u skupin 26.5, 26.6 a 26.8 v roce 2010 značně poklesla, v druhé jmenované je dokonce záporná (viz graf 15.4). V celkovém hodnocení zpracovatelského průmyslu je oddíl CZ NACE 26 v produktivitě práce z ÚPH podprůměrný. Zpracovatelský průmysl celkově má produktivitu práce z ÚPH 692,6 mil. Kč na zaměstnance.

172

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Tabulka 15.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2010 (Kč/zam.)

2005

2006


373 692 307 760 873 745 387 531 611 517 447 694 316 491 540 614

CZ-NACE 26

2007

2009*

2010

893 368 724 472 029 958 271 927

535 161 511 065 764 225 -112 355 525 538 297 355 349 591 907 604

740 788 926 476 876 891 38 732 472 260 -736 883 381 837 357 233

469 233

485 091

391 911

554 733

71,1

103,4

80,8

141,5

465 878 755 961 577 705 422 762

465 490 394 068 561 665 445 448 554 325 503 312 327 631 1 187 812

492 219

659 770

x

134,0

meziroční index

519 556 1 028 778 673 554 315 1 018

2008 617 337 767 327 574 340 348 1 664



2005

2006

2008

095 012 127 355 092 041 261 886 485 538 43 104 180 326 85 021

1 509 822 593 752 535 953 647 420 1 706 998 47 164 160 398 108 765

2 947 144 113 111 1 501 681 -718 822 1 568 253 -19 650 215 725 62 789

2009* 1 1 1 -5

471 817 383 832 448 206 105 541 931 819 -29 137 164 741 52 966

2010


1 058 162 8 544 3 047 865 513 835 3 024 350 26 141 217 337 34 382

CZ-NACE 26

7 930 616

14 370 283

5 310 273

5 670 231

318 701

6 527 874

x

181,2

37,0

106,8

5,6

2 048,3

meziroční index

2 2 4 2 3

2007

2 4 2 -2

659 455 179 973 544 -505 189 -20

241 156 158 005 158 147 037 724


Hrubý operační přebytek vyjadřuje, kolik zůstane podniku na pokrytí dalších nákladů včetně zisku. Jeho zařazení do analýzy má význam pro podnikatele zejména v krizových obdobích. Hrubý operační přebytek se po propadu v roce 2009 několikanásobně zvýšil, ale hodnotu v roce 2005 nepřekonal. Ve skupinách 26.4, 26.6 a 26.8 je hrubý operační přebytek záporný, což znamená, že firmy, které jsou v 95 % v zahraničním vlastnictví, zřejmě vyvážejí zisk do zahraničí. V průběhu roku 2010 se v souhrnném hodnocení podařilo zlepšit efektivnost podnikání (vyjádřenou podílem osobních nákladů na účetní přidané hodnotě), která dosáhla hodnoty cca 0,678 (v roce 2009 hodnota efektivnosti podnikání 0,980). Efektivnost podnikání mají překvapivě v celé divizi lepší české podniky, což svědčí o transferech finančních prostředků uvnitř nadnárodních společností. Porovnání vývoje produktivity práce z ÚPH a podílu hrubého operačního přebytku oddílu CZ-NACE 26 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu 15.3. Hrubý operační přebytek


210

140 %

%

130

175

120

140

110

105

100

70

90

35 0

80 2005

2006

2007

CZ-NACE 26

2008

2009*

2010

ZP

2005

2006

2007

CZ-NACE 26

2008

2009*

2010

ZP



173


Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty pro roky 2009 a 2010 je uvedena v grafu 15.4. Nejnižší úroveň produktivity práce z ÚPH v roce 2010 zaznamenala skupina CZ-NACE 26.6.

Kč/zam.

1200 950 700 450 200 -50

ZP

26

26.1

26.2

26.3

26.4

26.5

26.6

26.7

26.8

-300 -550 -800 2009*

2010



15.3.4 Výkonová spotřeba Dalším ukazatelem je výkonová spotřeba, která rostla pomaleji (18,5 %) než tržby (21,5 %). V tabulce 15.9 je zaznamenáno zvýšení téměř ve všech skupinách, z toho nejvíce ve skupině CZ-NACE 26.6 (285 %), 26.7 (62 %) a 26.8 (50 %). Pokles (5,4 %) vykázala jen skupina CZ-NACE 26.3. Nejvyšší výkonovou spotřebu představuje skupina výroby počítačů a periferních zařízení (CZ-NACE 26.2) a výroba spotřební elektroniky (CZ-NACE 26.4). Tabulka 15.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 26.1 CZ-NACE 26.2 CZ-NACE 26.3 CZ-NACE 26.4 CZ-NACE 26.5 CZ-NACE 26.6 CZ-NACE 26.7 CZ-NACE 26.8 CZ-NACE 26 meziroční index

2005

2006

12 924 047 94 984 431 19 150 599 27 759 620 13 867 038 225 718 1 189 824 340 725

13 118 15 42 16

107 847 488 251 822 262 1 104 327

265 757 028 055 943 275 933 374

2007 24 118 12 73 8

420 983 444 433 287 407 1 383 379

624 057 508 956 484 978 406 367

2008 24 119 9 84 8

765 222 863 879 625 536 1 240 494

816 433 049 144 166 100 186 622

2009* 20 109 9 69 7

794 553 746 644 125 471 953 367

2010

964 967 588 227 630 951 333 139

24 419 347 138 901 460 9 217 098 73 897 322 8 678 072 1 814 638 1 547 187 552 364

170 442 001

208 211 630

239 740 379

249 626 516

218 657 799

259 027 489

x

122,2

115,1

104,1

87,6

118,5


15.4 Zahraniční obchod 15.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 15.10 ukazuje výsledky zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 26 za rok 2009 a 2010. Kladné saldo obchodní bilance v roce 2010 měly pouze výrobkové skupiny spotřební elektroniky CZ-CPA 26.4 (51,9 mld. Kč) a 26.1 (10,6 mld. Kč). Celkový obrat produkce CZ-CPA představoval v roce 174


2010 částku 882,5 mld. Kč, záporné saldo 58,8 mld. Kč. V porovnání s rokem 2009 se zvýšil záporný výsledek obchodní bilance. Tabulka 15.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 26 v b.c. v letech 2009 - 2010 rok 2009 Kód CZ-CPA

Dovoz v mil.Kč

rok 2010

Vývoz v mil. Kč

Saldo v mil.Kč

Dovoz v mil. Kč

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

71 138 57 30 31 5 12 1

852,3 781,9 879,6 065,9 706,0 920,9 821,9 221,6

32 222,1 158 140,3 41 161,2 73 125,9 26 834,3 1 031,2 4 362,8 1 016,4

-39 630,2 19 358,4 -16 718,4 43 060,0 -4 871,7 -4 889,7 -8 459,1 -205,2

111 187 85 32 37 5 10 1

26

350 250,1

337 894,2

-12 355,9

470 681,5

Vývoz v mil.Kč

203,4 641,0 225,3 120,2 345,0 328,5 721,6 096,5

43 198 50 84 30 1 3

Saldo v mil. Kč

275,2 296,9 298,8 119,7 115,5 154,4 860,9 699,2

-67 928,2 10 655,9 -34 926,5 51 999,5 -7 229,5 -4 174,1 -6 860,7 -397,3

411 820,6

-58 860,9


15.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2010 Slovensko Francie 5 % V. Británie 10 %

Itálie 4%

6%

Nizozemí 10 %

Polsko 3% Švýcarsko 3%

Ostatní 29 % Německo 30 %


Thajsko Japonsko 5 % 5% Nizozemí 7% Německo 13 %

Jižní Korea 4% Tchaj-wan 4% Singapur 3% Ostatní 18 %

Čína 41 % Pramen: ČSÚ - údaje k 18. 4. 2011


Exportní a importní orientaci CZ-CPA 26 znázorňuje graf č. 15.5. Jak je z něj patrné, naším největším obchodním partnerem je Čína. Obrat s touto zemí v roce 2010 dosáhl 198,5 mld. Kč, ale saldo je zde záporné -192,1 mld. Kč (dovoz 195,4 mld. Kč a 3,3 mld. Kč vývoz). Na druhé pozici je Německo, náš nejdůležitější obchodní partner v EU, s obratem 185 mld. Kč (z toho dovoz 61,3 mld. Kč, vývoz 175


123,7 mld. Kč a kladné saldo +62,4 mld. Kč), na třetím místě je Nizozemí s obratem 70,3 mld. Kč (dovoz 33,1 mld. Kč a vývoz 43,2 mld. Kč a kladným saldem +10,1 mld. Kč). Na dalších místech ve výši obratu stojí Velká Británie (49,6 mld. Kč), Francie (29,9 mld. Kč) a Slovensko (24,6 mld. Kč). Kromě Číny máme větší záporné saldo také s Japonskem, Thajskem, Jižní Koreou, Tchaj-wanem. Dovoz podle CZ-CPA 26 byl 470,7 mld. Kč, z toho z Asie kolem 305 mld. Kč, ale pravděpodobně velká část dovozu z Německa a Nizozemí v rámci Evropské unie je také původem z Asie. V procentech je podíl Asie na dovozu více jak 65%. Dováží se přímo do výrobních podniků v ČR, prostřednictvím obchodních organizací a prostřednictvím tzv. zahraničních identifikačních čísel (IČ). Zahraniční IČ znamená, že dovoz zprostředkovává podnik, který není českým rezidentem. Většinou jde o podniky patřící do globálních řetězců a proto se neví, jaká část jejich dovozu je určena jako komponenty do výroby ostatních výrobkových skupin CZ-CPA 26. To samé platí o dovozu obchodními organizacemi. Vývoz CZ-CPA 26 byl v roce 2010 celkem 411,8 mld. Kč, z toho převážná většina do států EU. Globální řetězce kontrolují více jak 65 % dovozu a 86,5 % vývozu a kontrolují zhruba 85 % výroby. Jednoduše shrnuto: ČR dováží komponenty z Asie a pak prodává výrobky či komponenty do EU.

15.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Elektrotechnický průmysl je jedním z největších průmyslových odvětví na světě. V Evropské unii tento oddíl průmyslu zahrnuje přibližně 200 tisíc podniků, většinou malých a středních, které zaměstnávají okolo 2,8 milionu lidí. Konkurenceschopnost na světových trzích je dána ve všech skupinách oddílu (až na 26.6) tím, že je ovládají globální řetězce. Silnou stránkou je „zaručený“ odbyt a slabou stránkou to, že o lokalizaci výroby rozhodují globální řetězce. V roce 2008 se hodnota celkové produkce tohoto oddílu v EU pohybovala na úrovni 411 mld. EUR. Na základě těchto údajů je podíl elektrotechnického průmyslu na zaměstnanosti průmyslové výroby Evropské unie na úrovni 6 % a na výrobě 9 %. Evropská unie se podílí na světové výrobě elektrotechnického průmyslu 21 %, což je druhá příčka v žebříčku producentů hned za Čínou se 30 %. V hodnotě produkce za Evropskou unií následují USA a Japonsko (oba 19 %). Z hlediska tvorby přidané hodnoty je elektrotechnický průmysl Evropské unie na druhém místě na světě, hned za USA, před Japonskem a Čínou. Rozhodující konkurence se ale dotahuje na úroveň evropské výroby, navíc se Evropské unii nedaří snížit náskok, který před ní mají Spojené státy americké. Elektrotechnický průmysl v Evropské unii má velký růstový potenciál. Na druhé straně je však spolu se strojírenským průmyslem tím odvětvím, které nejvíc postihly dopady světové hospodářské krize. Ta se projevila značným propadem výroby, tržeb, zaměstnanosti a dalších ukazatelů. Česká republika patří k těm zemím Evropské unie, ve kterých pozice elektrotechnického průmyslu, podle základních ukazatelů průmyslové výroby, vysoko překračuje průměr Unie. Vlivem světové globální krize, došlo a dochází k další restrukturalizaci ve prospěch skupin, které mají delší inovační obrátku a vyšší přidanou hodnotu. Opětovně narůstá zájem o skupiny v České republice tradiční, zejména v oblasti silnoproudé elektrotechniky, měřící, automatizační a regulační techniky. Tyto obory jsou současným hospodářským děním ovlivněny nejméně a nalézají v nich uplatnění vysoce kvalifikovaní pracovníci. Krize se tak stává i příležitostí pro posílení perspektivních skupin. Světové trendy ve vývoji elektrotechnického průmyslu směřují nejvíc do oblastí:      

útlumu jednotlivých výrob a expanze závodů vyrábějících konečné produkty vyžadující více lidí se středoškolským vzděláním a víc technických inženýrů, zbavování se výrobních činností a ponechávání si specialit jako je vývoj a prodej, odevzdávání výrobních kapacit smluvním výrobcům, zavádění inovativních technologií, snižování dopravních nákladů a zkracování časové náročnosti dodávek přesunutím výroby co nejblíže k odbytovým trhům, sjednocování příbuzných výrobních operací pod jednu střechu. Oddíl CZ-NACE 26 má v české ekonomice velmi silný růstový potenciál. Rozhodujícím faktorem

176


růstu tohoto oddílu je vědeckotechnický výzkum a vývoj, který je každoročně podporován investicemi výrobních firem. Za rok 2009 byly výdaje na výzkum a vývoj do oddílu CZ-NACE 26, ve srovnání s jeho důležitostí, nízké (1,189 mld. Kč). Z toho tvořily podnikatelské výdaje 1,123 mld. Kč, veřejné 61 miliónů Kč a zahraniční 6 miliónů Kč. Česká republika by měla ještě více podporovat rozvoj tohoto oddílu, motivovat zahraniční i domácí firmy k investicím do výroby s vyšší přidanou hodnotou a zároveň do výzkumu a vývoje s ní spojeného. Výsledkem by měl být dlouhodobý a udržitelný hospodářský růst s cílem přiblížit se vyspělým zemím v základních hospodářských ukazatelích. Elektrotechnický průmysl je oddílem, kde na rozdíl od ostatních tradičních oddílů zpracovatelského průmyslu, výrobní technologie zastarávají rychleji. Trendem je zejména zvětšování kapacit výpočetní techniky, dále pak zrychlování výpočetních procesů, které umožňují vývoj a použití nových aplikací. Druhým velkým trendem je miniaturalizace těchto zařízení, které posunují klasické stolní počítače do pozadí a do popředí se dostávají přenosné počítače (notebooky a mini-notebooky) a nově se prosazují i počítače do kapsy (tablet). Mezi další trendy patří také úplné vymizení klávesnic z mobilních telefonů a nahrazení dotykovými displeji, které usnadňují práci s těmito přístroji. Elektrotechnický průmysl má velkou budoucnost, v dnešní době se zvyšuje závislost na elektrických přístrojích, ať se jedná o mobilní telefony, televizní přístroje, videokamery, počítače, navigační přístroje v automobilech a mnoho dalších produktů. V budoucnu můžeme očekávat, ještě další zvětšování kapacit výpočetní techniky, zrychlování výpočtových procesů, samozřejmě i miniaturalizaci těchto zařízení a jejich zvyšující se vliv na náš každodenní život.

177

tttttt

Výroba elektrických zařízení

16. CZ-NACE 27 - VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

16.1 Charakteristika oddílu Do oddílu výroby elektrických zařízení lze zahrnout velice široké spektrum nabídky výrobků, které mají především využití jak ve zpracovatelském průmyslu (výroba a rozvod elektrické energie, doprava apod.), tak i ve spotřebitelské sféře. Je zde zahrnuta produkce, která generuje, dodává a používá elektrickou energii a také výroba elektrického osvětlení, signalizačního zařízení a elektrického zařízení pro domácnost. Do tohoto oddílu nespadá výroba elektronických výrobků (ta je zahrnuta do oddílu CZ-NACE 26). Oddíl CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení tvoří níže uvedené skupiny:   



 

27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení (např. výroba regulátorů přenosového a rozvodného napětí, výroba dynam a alternátorů); 27.2 Výroba baterií a akumulátorů; 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení (např. výroba kabelů z optických vláken pro přenos dat a přímý přenos obrazu, výroba izolovaných elektrokabelů, výroba napájecích vozidlových kolejnic, elektrických vodičů, proudových chráničů (GFCI)); 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení (např. žárovek a zářivek, jejich dílů a komponentů kromě skleněných polotovarů pro žárovky, výroba svítidel a jejich dílů a komponentů - kromě vodivého elektrického instalačního materiálu); 27.5 Výroba spotřebičů převážně pro domácnost (např. ventilátory, vysavače, elektrické stroje na ošetřování podlah, kuchyňské spotřebiče, pračky apod.); 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení (např. akumulátorových nabíječek, výroba elektrických zařízení pro otevírání a zavírání dveří, výroba elektrických zvonků, bzučáků, sirén, výroba ultrazvukových čisticích přístrojů, kromě přístrojů pro zubní a jiné laboratoře.

27.4 14,8 %

27.5 7,0 %

27.9 13,4 %

27.3 15,6 %

27.2 3,9 %

27.1 45,3 %

27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů, rozvodných a kontrolních zařízení 27.2 Výroba baterií a akumulátorů 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, vodičů a elektroinstalačních zařízení 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení 27.5 Výroba spotřebičů převážně pro domácnost 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení Pozn: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ


Z grafu 16.1 je zřejmé, že největší zastoupení v tomto oddílu tvoří výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení (45,3 %, v minulém roce 179


45 %). Na druhém místě s 15,6% zastoupením je výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení, která je velmi důležitá pro stavebnictví. V roce 2009 měla podíl o něco nižší . V těsném závěsu s 14,8 % (v roce 2009 11,4 %) je skupina výroby elektrických osvětlovacích zařízení a výroba ostatních elektrických zařízení (13,4 %, v roce 2009 12,1 %). Pořadí je téměř shodné s rokem 2009. Z 9,5 % na 7 % klesl podíl skupiny výroby spotřebičů převážně pro domácnost a na posledním místě se opětovně umístila skupina výroby baterií a akumulátorů, které klesl podíl z 6,1 % na 3,9 %.

16.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Pro tento oddíl je charakteristický doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení. Právě pro svůj kompletační charakter je celý oddíl nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu. Podíl oddílu CZNACE 27 v roce 2010 na tržbách celé zpracovatelské sekce byl 6,6 % (v roce 2009 to bylo 5,6 %), což znamená šesté místo žebříčku podílu na zpracovatelském průmyslu celkem. Produktivitu práce má tento oddíl vyšší než zpracovatelský průmysl průměrně, a to o 9,9 % (v roce 2009 nižší o 4,3 %). Na počtu zaměstnanců se tento oddíl podílí přibližně 7,2 %, což je o 0,2 % více než v roce 2009. Největší podíl oddílu na tržbách za prodej VV a S zaujímá skupina CZ-NACE 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení.

16.3 Hlavní ekonomické ukazatele 16.3.1 Cenový vývoj Tabulka 16.1 zobrazuje přehled indexů cen průmyslových výrobců v letech 2008-2010. Za celou výrobu došlo v roce 2010 k růstu cen u průmyslových výrobců, ale vývoj cen se průměrně pohyboval nad úrovní inflace, která byla 1,5 %. Růst cen táhla především skupina výrobků CZ-CPA 27.3, která podražila o 16,2 %. Ostatní skupiny výrobků zaznamenaly mírný pokles cen. Ceny výrobků skupiny CZ-CPA 27.5 Spotřebiče převážně pro domácnost za poslední tři roky vzrostly pouze o půl procenta. Ve skupině výrobků CZ-CPA 27.4 Elektrická osvětlovací zařízení, se v posledních letech plně projevuje silná konkurence na trhu, která vede výrobce k provádění častějších inovací a snižování cen starších výrobků. Tabulka 16.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2010 Název

Elektrické motory, generátory apod. Baterie a akumulátory Elektrické vedení a elektroinstalační zař. Elektrická osvětlovací zařízení Spotřebiče převážně pro domácnost Ostatní elektrická zařízení Elektrická zařízení

Kód CZ-CPA


2009

2010

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

100,3 109,9 91,6 98,4 100,4 104,0

101,6 84,9 88,5 98,9 100,5 104,1

99,9 96,6 116,2 97,1 100,5 98,3

27

98,3

96,9

103,4


16.3.2 Základní produkční charakteristiky V letech 2005 - 2010 došlo k mírnému snižování počtu podniků (tabulka 16.2). V rámci celého oddílu 180


ubylo celkově 448 podniků. Celkový pokles podniků v oddílu nejvíce ovlivňuje zánik společností ve skupině CZ-NACE 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení, a to o 1 463 podniků, což je způsobeno i změnou systému vykazování. CZ-NACE 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení je jedinou skupinou, kde od roku 2005 dochází k pozvolnému růstu a celkově se tedy počet pracovníků v této skupině od roku 2005 do roku 2010 zvýšil o více než polovinu (52% nárůst). V oddílu výroby elektrických zařízení bylo v roce 2009 přibližně 98,4 % malých podniků, (t.j podniky do 49 zaměstnanců), 1,2 % středních (50 až 249 zaměstnanců) a 0,4 % velkých podniků (nad 250 zaměstnanců). Tabulka 16.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 27 v letech 2005 - 2010 2005

2006

2007

2008

2009*

2010


12 575 51 276 397 500 1 812

11 980 72 291 411 525 2 021

11 830 72 303 409 519 2 238

11 424 66 316 416 521 2 347

11 344 65 323 409 534 2 587

11 112 61 312 379 539 2 759

CZ-NACE 27

15 611

15 300

15 371

15 090

15 262

15 163


Z tabulky 16.3 je zřejmé, že tržby za prodej vlastních výrobků a služeb od roku 2005 do roku 2007 rostly. Od roku 2008 až 2009 došlo k velkému poklesu tržeb celého oddílu. Pokles veškerých tržeb, byl zapříčiněn především snížením domácí poptávky, a doznívající hospodářskou krizí. Důležitým indikátorem budoucího vývoje je objem celkových nových zakázek v průmyslu, které ve vybraných skupinách u organizací s 50 a více zaměstnanci meziročně vzrostly o 14,1 %, zakázky ze zahraničí posílily o 15 % a domácí zakázky o 12,4 %. Vysoký růst zakázek v roce 2010 u našich nejvýznamnějších obchodních partnerů se projevil na objemu zahraničních zakázek, které se v roce 2010 na celkových zakázkách podílely 63,9 %. Ve výrobě elektrických zařízení vzrostly zakázky o 20 %. To se projevilo i v růstu tržeb v roce 2010 u jednotlivých skupin CZ-NACE 27, které souhrnně zaznamenaly o 37,4 % vyšší tržby. Nejlépe si vedla CZ-NACE 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení, kde se tržby meziročně zvedly o 92,6 %, tzn. asi o 15 mld. Kč, což je dáno zejména tím, že dva velké podniky (Automotive Lighting s.r.o. a Koito s.r.o.) byly přeřazeny do této skupiny z CZ-NACE 29.3. Tabulka 16.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 27.1 CZ-NACE 27.2 CZ-NACE 27.3 CZ-NACE 27.4 CZ-NACE 27.5 CZ-NACE 27.9 CZ-NACE 27 meziroční index

2005

2006

2007

2008

584 422 024 042 243 325

586 017 849 793 623 221

86 553 218 8 420 403 32 346 315 22 582 847 17 513 003 23 677 592

88 846 299 9 586 345 28 309 090 19 801 311 16 261 164 23 549 867

140 515 359

173 643 088

191 093 378

186 354 077

154 447 201

212 139 878

x

123,6

110,0

97,5

82,9

137,4

63 615 6 178 22 314 17 779 14 344 16 282

439 623 282 307 959 748

78 7 30 20 17 20

2009* 73 7 24 16 13 19

011 089 656 285 819 585

104 685 554 109 468 282

2010 96 8 33 31 14 28

090 259 128 358 935 366

611 990 582 328 729 638


Podíl deseti největších společností na celkových tržbách oddílu CZ-NACE 27 se v letech 2008 až 2010 příliš neměnil a je kolem 29 %. Zajímavé je sledování obratu podle vlastnictví podniku v roce 2009. 64,3 % obratu spadalo pod zahraniční společnosti. Ve skupině 27.2 bylo pod zahraniční kontrolou dokonce 95 % obratu. Velikost obratu nejvíce ovlivňovaly velké podniky, a to z 57 %, střední podniky z 22,2 % a malé z 20,8 %. V hlavním žebříčku „Českých 100 nejlepších“ firem, který prezentuje české veřejnosti hospodářské výsledky firem, jež se do soutěže přihlásí, se v roce 2010 opět nejlépe umístila společnost ABB s.r.o., která skončila dokonce na 54. místě. 181


2005

2007

2008

779 165 879 032 926 926

23 201 236 1 317 329 6 339 808 6 943 902 4 267 216 7 950 914

24 726 312 1 635 298 5 614 663 5 283 792 3 848 994 8 517 979

22 431 1 634 5 614 4 857 3 692 7 083

39 747 073

46 856 706

50 020 406

49 627 039

45 313 520

57 927 052

x

117,9

106,8

99,2

91,3

127,8


19 1 4 4 3 6

CZ-NACE 27

240 205 859 351 756 332

2006

765 926 723 449 285 926

meziroční index

23 1 5 5 4 7

217 409 567 013 380 267

2009* 611 411 002 502 900 093

2010 28 1 6 7 3 10

449 368 805 328 821 154

383 740 013 549 100 267


Za sledované období 2005-2010 vzrostla účetní přidaná hodnota o více než 45 %. Po krizovém roce 2009 byl nárůst způsoben zejména efektivnějším využíváním pracovních a kapitálových zdrojů podnikání ve výrobních a obchodních procesech. Účetní přidaná hodnota klesla pouze ve skupině CZ-NACE 27.2 Výroba baterií a akumulátorů (o 16 %), což může souviset se zvýšením výkonové spotřeby, se změnou výrobního sortimentu, a tím s oživením trhu. Tabulka 16.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2005 - 2010 (osob)

2005

2006


35 458 1 510 13 318 8 726 7 860 13 314

37 1 12 8 8 14

CZ-NACE 27

80 187 x

meziroční index

217 500 833 969 682 230

2007 39 1 14 8 8 15

2008

2009* 608 439 127 225 448 025

2010

191 571 156 815 718 321

39 996 1 570 14 455 8 762 7 913 15 135

34 1 12 7 6 13

32 1 13 9 5 13

589 463 692 130 602 656

83 430

87 773

87 832

74 872

76 134

104,0

105,2

100,1

85,2

101,7


V roce 2010 došlo meziročně k mírnému nárůstu počtu zaměstaných osob o téměř 2 % v celém oddílu CZ-NACE 27 (tabulka 16.5). K dalšímu snížení počtu zaměstnanců došlo jen ve skupině CZ-NACE 27.1 (o 5,8 %, o 2 019 zaměstnanců méně, což je částečně ovlivněno přeřazením velkého podniku ČEZ Distribuční služby s.r.o. do CZ-NACE 33.1) a CZ-NACE 27.5 (13,1 %, o 846 osob méně). Mírné zvýšení bylo zapříčiněno zejména velkým nárůstem počtu zaměstnanců ve skupině CZ-NACE 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení a to o 26,4 % (o 1 905 osob více) a také ve skupině CZ-NACE 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení s nárůstem o 13 % (o 1 565 více). Velká část tohoto nárůstu zaměstnanců je způsobena přeřazením některých větších společností z jiných oddílů CZ-NACE (Automotive Lighting s.r.o., Koito s.r.o., Wieland Electric s.r.o., ZF Electronics s.r.o.). Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 27 v porovnání s celým zpracovatelským průmyslem je uveden v grafu 16.2. Účetní přidaná hodnota patří mezi faktory, které významně ovlivňují produktivitu práce. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady, jejichž velikost závisí, kromě jiného, na průměrném platu v daném oboru. Osobní náklady v roce 2010 meziročně vzrostly o 3,9 %, což odpovídá meziročnímu nárůstu počtu pracovníků (o cca 1,7 %) a růstu mzdových nákladů. V roce 2009 byla průměrná mzda v oddíle CZNACE 27 u organizací s 50 a více pracovníky 21 773 Kč a o rok později to bylo 23 057 Kč (nárůst o 5,9 %). Průměrná mzda je stále nižší než celková mzda ve zpracovatelském průmyslu.

182

Výroba elektrických zařízení Tržby za VV a S

Počet zaměstnaných osob %

115

160

110

% 150

105

140

100

130

95

120

90

110

85

100 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 27

2009*

2010

2005

ZP

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 27

2010

ZP


150 %

138 126 114 102 90 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 27

2010

ZP


Graf 16.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2005 - 2010 Tabulka 16.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 27.1 CZ-NACE 27.2 CZ-NACE 27.3 CZ-NACE 27.4 CZ-NACE 27.5 CZ-NACE 27.9 CZ-NACE 27 meziroční index

2005

2006

2007

9 870 676 592 824 3 398 725 2 383 048 2 084 296 3 423 041

11 848 418 558 338 3 594 734 2 633 414 2 350 462 3 970 561

12 915 661 3 993 2 918 2 554 4 472

2009*

2010

706 097 808 674 763 402

13 080 694 745 582 4 090 770 2 709 946 2 091 101 4 315 209

12 226 800 807 827 4 714 637 3 839 598 1 893 676 4 608 740

21 752 609

24 955 927

27 517 670

30 505 449

27 033 302

28 091 278

x

114,7

110,3

110,9

88,6

103,9

909 844 949 993 829 145

2008 14 556 789 4 509 3 248 2 443 4 957


16.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Produktivita práce z účetní přidané hodnoty pro celé CZ-NACE 27 stoupla oproti roku 2009 o 25 % a rok 2005 tak překonala o 53,5 %. Zvýšení produktivity práce z účetní přidané hodnoty výrazně ovlivnilo zvýšení tržeb za prodej VV a S, výkonová spotřeba, změna vnitropodnikových zásob a nákup služeb. Pouze ve skupině 27.2 produktivita práce z ÚPH poklesla o 17,6 %, což je dáno růstem výkonové spotřeby a poklesem ceny zboží. V celkovém hodnocení zpracovatelského průmyslu je oddíl CZ-NACE 27 v produktivitě práce z ÚPH nadprůměrný. Celkový hrubý operační přebytek v roce 2010 meziročně vzrostl o 63,2 %, což je zhruba 11,5 mld. Kč. Dvojnásobně se zvýšil u skupiny 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení. Poklesl jen u skupiny CZNACE 27.2, a to o 36,9 %, což souvisí se snížením účetní přidané hodnoty a vzrůstem osobních nákladů. V průběhu roku 2010 se v souhrnném hodnocení podařilo zlepšit efektivnost podnikání (vyjádřenou podílem osobních nákladů na účetní přidané hodnotě), která dosáhla hodnoty 0,485 (v roce 2009 hodnota efektivnosti podnikání 0,597). Efektivnost podnikání mají v rámci tohoto oddílu o trochu lepší české 183


podniky. To ale neplatí pro skupiny 27.4 a 27.2, kde mají vyšší efektivnost podnikání společnosti pod zahraniční kontrolou. Tabulka 16.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 – 2010 (Kč/zam.)

2005

2006 623 939 433 558 504 510

851 436 872 932 623 745

592 838 447 787 489 518

2008

005 389 849 708 451 972

618 1 041 388 603 486 562

216 748 412 053 396 793

2009* 648 1 135 462 672 572 543

170 526 948 290 732 805

2010


542 798 364 498 477 475

CZ-NACE 27

495 681

561 626

569 887

565 025

605 215

760 857

x

113,3

101,5

99,1

107,1

125,7

meziroční index

635 590 910 652 877 646

2007

872 935 496 802 682 743

964 356 995 655 055 566



2005

2006

9 370 089 613 102 1 460 998 1 968 401 1 671 989 2 909 885

11 369 361 850 826 1 973 144 2 379 618 2 030 464 3 297 365

10 285 655 2 345 4 024 1 712 3 478

17 994 464 x

CZ-NACE 27.1 CZ-NACE 27.2 CZ-NACE 27.3 CZ-NACE 27.4 CZ-NACE 27.5 CZ-NACE 27.9 CZ-NACE 27 meziroční index

2007

2008

2009*

2010

327 486 859 909 387 768

10 169 606 846 201 1 104 855 2 035 119 1 405 231 3 560 578

9 350 917 888 829 1 523 232 2 147 556 1 601 799 2 767 884

16 222 583 560 913 2 090 376 3 488 951 1 927 424 5 545 527

21 900 779

22 502 736

19 121 590

18 280 217

29 835 773

121,7

102,7

85,0

95,6

163,2


Porovnání vývoje produktivity práce a podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě oddílu CZNACE 27 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu 16.3 Hrubý operační přebytek


165

180

%

%

150

160

135

140

120

120

105

100 80

90 2005

2006

2007

CZ-NACE 27

2008

2009*

2010

ZP

2005

2006

2007

CZ-NACE 27

2008

2009*

2010

ZP



Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty pro roky 2009 a 2010 je uvedena v grafu 16.4. Nejvyšší úroveň produktivity práce z ÚPH opět zaznamenala skupina 27.2 Výroba baterií a akumulátorů.

184


Kč/zam.

1300 1100 900 700 500 300 100 ZP

27

27.1

27.2

27.3

2009*

2010

27.4

27.5

27.9



16.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 16.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 27.1 CZ-NACE 27.2 CZ-NACE 27.3 CZ-NACE 27.4 CZ-NACE 27.5 CZ-NACE 27.9 CZ-NACE 27 meziroční index

2005 45 5 18 15 11 10

863 090 024 499 126 281

2006 218 875 200 925 984 189

58 447 6 069 25 331 15 418 13 477 13 996

713 946 180 573 052 363

2007 67 7 26 16 14 16

019 285 539 908 022 552

716 497 839 813 695 285

2008 65 489 7 931 22 433 15 536 12 437 15 702

2009*

274 719 137 676 251 662

51 499 094 5 550 600 19 374 651 12 423 163 10 124 197 12 845 503

2010 66 6 26 25 10 17

213 930 798 090 494 691

998 272 617 481 567 209

105 886 390

132 740 827

148 328 846

139 530 720

111 817 207

153 219 146

x

125,4

111,7

94,1

80,1

137,0


Výkonová spotřeba (náklady na materiál, energie, služby atd.), která zaujímá hlavní podíl ve struktuře celkových nákladů, vykazuje v oddíle CZ-NACE 27 v letech 2005 až 2007 rostoucí trend, který se ale mění v roce 2008 a dále má sestupnou tendenci vzhledem k celosvětovému hospodářskému útlumu. Rok 2010 je rokem oživení ekonomiky. Zvýšení tržeb odpovídá i vývoj výkonové spotřeby, která u všech skupin oddílu CZ-NACE 27 vzrostla (celkem o 37 %), nejvýrazněji u skupiny 27.4 a to dokonce dvojnásobně, dále pak u skupin 27.3 a 27.9 (obě o 38 %). Minimálně rostla výkonová spotřeba u skupiny 27.5 Výroba spotřebičů převážně pro domácnost.

16.4 Zahraniční obchod 16.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Celkový obrat zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 27 v roce 2010 byl 378,3 mld. Kč, to je o 27 % více oproti roku 2009. Saldo zahraničního obchodu přispívá třetím místem (21,3 %) do celkového kladného salda zpracovatelského průmyslu. Celých 65 % kladného salda oddílu tvoří dvě výrobkové skupiny: 27.1 a 27.4. Jak vyplývá z tabulky 16.10, nejvyšší vývoz a dovoz zboží má skupina výrobků CZ-CPA 27.1. Mezi 185


největší vývozní země ve skupině 27.1 patří Německo, které má v této skupině dominantní postavení, dále je to Francie a Rakousko. Nejvíce dynamicky se rozvíjející exportní výrobou je CZ-CPA 27.4. U výrobkové skupiny 27.5 Spotřebiče převážně pro domácnost je jako u jediné zaznamenáno záporné saldo zahraničního obchodu. Tabulka 16.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 27 v b.c. v letech 2009 - 2010 rok 2009 Kód CZ-CPA 27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9 27

rok 2010

Dovoz v mil.Kč

Vývoz v mil. Kč

Saldo v mil.Kč

Dovoz v mil. Kč

Vývoz v mil.Kč

Saldo v mil. Kč

51 6 30 8 15 14

67 10 39 18 15 17

421,4 656,0 858,0 799,3 288,9 933,1

15 641,8 4 136,6 8 942,4 10 126,2 -376,0 3 682,9

66 7 44 9 16 19

82 12 53 26 15 23

892,8 843,1 514,7 097,8 205,2 734,7

16 031,0 4 932,3 9 327,4 16 535,3 -1 125,2 4 570,2

169 956,7

42 153,9

214 288,3

50 271,0

779,6 519,4 915,6 673,1 664,9 250,2

127 802,8

861,8 910,8 187,3 562,5 330,4 164,5

164 017,3



Rakousko 5% Slovensko Francie 5 % 6%

V. Británie Polsko 3% 3% Itálie 3% USA 3%

Ostatní 30 %


Rakousko 5% Polsko Itálie 5 % 5% Čína 14 %

Maďarsko 4% Francie 4% Japonsko 3% Ostatní 25 %

Německo 35 % Pramen: ČSÚ – údaje k 18. 4. 2011


V teritoriálním rozdělení vývozu a dovozu nedochází k velkým změnám (graf 16.5). Dominantní postavení ve vývozu má i nadále Německo, což je způsobeno především vlastnickými vztahy firem pod zahraniční kontrolou, kde převládají velké nadnárodní firmy z Německa (např. Siemens, Miele, Bosch). 186


Mateřské firmy potom často zajišťují dodávky polotovarů a materiálů pro výrobce v ČR. Zpětně odebírají hotové výrobky, a to i pro distribuci do ostatních zemí. Mezi největší dovozní teritorium rovněž patří Německo následované Čínou, Itálií a Rakouskem. V roce 2010 dosáhl obrat s Německem 146 mld. Kč, kladné saldo s touto zemí je 31,9 mld. Kč (dovoz 57 mld. Kč a 88,9 mld. Kč vývoz). Podíl ostatních zemí, do kterých Česká republika exportuje, je přibližně stejný jako v roce 2009. Pozitivní saldo obchodní bilance, u velkých trhů, máme kromě Německa rovněž s Francií, Slovenskem a Velkou Británií. Více dovážíme, než vyvážíme, z Číny s obratem 26,4 mld. Kč (z toho dovoz 22,9 mld. Kč, vývoz 3,4 mld. Kč a záporné saldo 19,5 mld. Kč). Dovoz podle CZ-CPA 27 byl 164 mld. Kč, z toho z EU asi 114 mld. Kč, z Asie kolem 36 mld. Kč, což je asi 22 %.Vyjádřeno v procentech je podíl EU na dovozu více jak 70%. Vývoz CPA 27 byl v roce 2010 celkem 214,3 mld. Kč, z toho převážná většina do států EU (přes 80 %).

16.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Průmysl je základním nosným pilířem pro ekonomiky většiny zemí EU. V průběhu let se zdokonalily a zefektivnily výrobní technologie, což je provázeno soustavným snižováním cen pro spotřebitele. Tuzemský trh je plně srovnatelný s trhy zahraničními, kde silná konkurence nutí výrobce stále inovovat svoje výrobky, hledat výrobní úspory a nové trendy v oboru. Trend k přechodu na nové sofistikovanější výrobky je podpořen i budováním nových nebo rozšiřováním stávajících vývojových kapacit. Například v Evropě se ročně prodá průměrně 50 milionů velkých a 200 milionů malých spotřebičů. Oddíl CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení má v české ekonomice velmi silný růstový potenciál, zejména díky know-how v oblasti dodávek technologií pro energetiku. Vývoj tohoto oddílu je také podpořen stále rostoucí důležitostí v rámci zpracovatelského průmyslu. Dnes již prakticky nenajdeme stroj nebo zařízení, ve kterém by nebylo použito nějaké elektrické zařízení. Budoucí úroveň celého oddílu je založena na vývoji nových progresivních výrobků a budováním nových ekonomicky výhodných technologií. I v příštích letech bude výroba elektrických zařízení stále více ovlivňovat vývoj naší ekonomiky. Pokračující integrace do mezinárodních struktur a mobilizace vnitřních zdrojů a prostředků bude zaměřena především na ekonomicky náročný vývoj nových výrobků s cílem jejich hromadné nebo sériové výroby a tím snížení výrobních nákladů. Neustále se zkracující inovační výrobní cykly nutí výrobce trvale reorganizovat společnosti a realizovat řadu projektů na zvýšení efektivity firemních procesů a snižování nákladů. Ze strany firem je proto zájem o různé podpory, programy na podporu zaměstnanosti nebo technologických center. Podniky se začínají více zaměřovat na vývoj a výrobu zboží s vyšší přidanou hodnotou a výroba jednodušších výrobků je a bude převáděna do zemí s nižšími mzdovými náklady. Určujícím pro další rozvoj a rozšiřování tohoto odvětví je dostatek kvalifikovaných technických pracovníků. Nedostatek konstruktérů, mechaniků a techniků, který se nyní projevuje v některých oblastech ČR, a úbytek výzkumných kapacit v dřívějších letech se v současné době obtížně nahrazuje také proto, že mezi mladými lidmi je malý zájem o studium technických oborů. Úspěch bude vyžadovat lepší propojení technických, analytických, manažerských a komunikačních dovedností. Celková zaměstnanost v rámci oddílu by v budoucích letech měla vzrůstat. Pro zahraniční firmy je ČR stále zajímavým teritoriem pro investování z důvodu kvalitní pracovní síly. Přitom náklady na pracovní sílu jsou stále ještě nižší než v sousedním Německu nebo Rakousku. Rozvoj oboru je závislý na několika faktorech a jedním z nich je i velikost investic do nových výrobních kapacit a nových technologií výroby. Významné jsou stále vstupy zahraničního kapitálu do všech skupin tohoto oddílu. Výdaje na výzkum a vývoj byly v roce 2009 1 070 mil. Kč (5,2 % sumy celého zpracovatelského průmyslu), z toho z podnikatelských zdrojů 857 mil. Kč, z veřejných zdrojů 109 mil. Kč a ze zahraničí 103 mil. Kč. Předpovídá se, že trh s autobateriemi pro auta na elektrický pohon vzroste až o 50 miliard dolarů a půjde o jedno z nejrychleji se rozvíjejících průmyslových odvětví na světě. Zisky z výroby autobaterií ale půjdou především do Asie a Spojených států, kde už nyní výrobci ovládají většinu světového trhu. Evropa reaguje jenom pomalu, i když např. Akuma Mladá Boleslav přestala rozšiřovat svou divizi výroby autobaterií a rozšiřuje výrobu velkých (staničních) olověných akumulátorů. V příštích letech se zřejmě bude vyrábět dvojnásobně více baterií pro elektromobily. Stále více je podporována úloha oddílu zvyšovat výkonnost výrobků při současném snižování jejich 187


dopadů na životní prostředí. Příklady současného proudu inovace jsou interaktivita s elektronickou komunikační technologií, zvyšování výkonu při současném snižovaní spotřeby energie a případně i spotřeby vody. Úspěšné projekty ukazují, jak může být spojeno omezení ekologických dopadů se zvyšováním výkonnosti výrobků. V roce 2001 vstoupil v České republice v platnost nový zákon (zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií), který v rámci přípravy ČR na vstup do EU zavádí v souladu s evropskou legislativou pro stanovené spotřebiče povinné zveřejňování vybraných normovaných hodnot o jejich provozu (množství spotřebovávané elektřiny, hlučnost spotřebiče aj.) v podobě tzv. energetického štítku. Zavedení povinného štítkování vybraných spotřebičů je významnou pomocí spotřebitelům pro získání rámcové představy o provozní náročnosti, a tedy i celkových nákladech během celého předpokládaného „života“ daného spotřebiče. K urychlení tohoto procesu byl v rámci panevropského projektu PADE (Pan European Database of Energy Efficient Appliances) společností SEVEn za podpory Evropské unie otevřen národní informační a databázový internetový portál www.uspornespotrebice.cz, jehož smyslem je poskytnout českým spotřebitelům širokou informační základnu o energetické náročnosti a dalších důležitých provozních parametrech výrobků bílé techniky (později také spotřební elektroniky, osvětlení a kancelářského vybavení) prodávaných na našem trhu, a o štítkování a úsporách energie obecně. Elektrotechnický průmysl ČR by se měl soustředit na vyvážení výrobků s vysokou přidanou hodnotou, špičkových technologií a komplexních celků a dodávat je přímo koncovým zákazníkům do celého světa. V současné době jsme zemí, která vyváží hlavně polotovary a zajišťuje subdodávky pro druhé.

188

Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených

17. CZ-NACE 28 - VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ JINDE NEUVEDENÝCH

17.1 Charakteristika oddílu Významným oddílem českého zpracovatelského průmyslu je výroba strojů a zařízení CZ-NACE 28. Tento oddíl zahrnuje velmi širokou paletu zařízení, která mechanicky nebo tepelně působí na materiály nebo na materiálech provádějí výrobní procesy (např. manipulaci, postřikování, vážení nebo balení), včetně výroby jejich mechanických komponentů, které produkují a využívají sílu. Patří sem také speciálně vyrobené díly na tyto stroje a zařízení. Do tohoto oddílu dále patří pevná, pohyblivá nebo ručně ovládaná zařízení bez ohledu na to, zda jsou určená pro průmysl, řemesla, stavebnictví, zemědělství nebo pro použití v domácnostech. Spadá sem rovněž výroba speciálních zařízení pro cestující nebo nákladní dopravu. Vývoj, výroba a prodej těchto zařízení je indikátorem stavu a dalšího vývoje českého hospodářství. Oddíl výroby strojů a zařízení se dělí na následujících pět skupin:     

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely; Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely; Výroba zemědělských a lesnických strojů; Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů; Výroba ostatních strojů pro speciální účely. 28.3 4,5 %

28.2 44,0 %

28.4 7,3 %

28.9 19,7 %

28.1 24,5 %

28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely 28.2 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely 28.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů 28.4 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů 28.9 Výroba ostatních strojů pro speciální účely Pozn: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ


Největší podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oddílu zaujímají dvě velmi široké skupiny, uplatňující výrobní činnosti s relativně vysokou přidanou hodnotu. Jedná se o CZ-NACE 28.2 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely (zařízení pro metalurgii, těžní a stavební stroje, stroje pro potravinářský, sklářský, textilní průmysl, atd.) s podílem 44 % a CZ-NACE 28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely (kupř. pecí, sušáren, dopravního a zvedacího zařízení, chladicího, větracího a klimatizačního zařízení apod.) s podílem 24,5 %. Ostatní skupiny oddílu vykazují přibližně stejný podíl jako v minulých obdobích (viz graf 17.1).

189


17.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba strojů a zařízení zaujímá v rámci zpracovatelského průmyslu významnou pozici. Tento oddíl se v roce 2010 podílel 8 % na tržbách za vlastní výrobky a služby ZP, čímž obsadil pomyslné třetí místo v rámci zpracovatelského průmyslu. Podíl 10 % na počtu zaměstnanců řadí tento oddíl rovněž na třetí pozici. Oproti předchozímu roku 2009 však představuje tento podíl snížení průměrného počtu zaměstnanců v oddíle o cca 8,4 %. CZ-NACE 28 se v roce 2000 podílel 10,1 % na účetní přidané hodnotě celého ZP. Tento podíl, kulminující kolem 10 %, si oddíl dlouhodobě udržuje – v roce 2010 byl podíl na ÚPH 9,6 %. V prestižním žebříčku CZECH TOP 100 (dle tržeb) za rok 2010 se umístily společnosti, jejichž výrobní činnosti lze alespoň zčásti zahrnout do tohoto oddílu: ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. na 32. místě, Vítkovice Holding a.s. na 36. místě, Daikin Industries Czech Republic s.r.o. na 60. místě a společnost DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. obsadila 78. pozici. Do první stovky nejúspěšnějších společností se ještě řadí Siemens Industrial Turbomachinery s.r.o. (87. místo). Příznivý vliv na výsledky, které oddíl CZ-NACE 28 vykazuje, má mimo jiné systém podpory podnikání, jenž probíhá v rámci MPO a je rozpracován do různě zaměřených programů, včetně programu na podporu vědy, výzkumu a inovací TIP.

17.3 Hlavní ekonomické ukazatele 17.3.1 Cenový vývoj Na vývoji cen se projevují vlivy hospodářské krize, která probíhala v letech 2008 a 2009. Tabulka 17.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2010 Název

Kód CZ-CPA

Stroje a zařízení všestranně použitelné Ostatní všestranně použitelné stroje Zemědělské a lesnické stroje Kovoobráběcí a ostatní obráběcí stroje Ostatní stroje pro speciální účely Stroje a zařízení j. n.


2009

2010

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

100,4 104,2 100,1 101,0 102,8

100,8 102,4 102,4 100,4 101,6

97,6 98,4 99,9 100,0 98,3

28

102,5

101,7

98,5



2006

2007

2008

2009*

2010


475 3 655 412 356 1 334

483 3 633 402 343 1 325

493 3 642 411 341 1 316

492 3 685 413 362 1 315

511 3 694 418 355 1 301

514 3 639 408 321 1 248

CZ-NACE 28

6 232

6 186

6 203

6 267

6 279

6 130


190

Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených Tabulka 17.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 28.1 CZ-NACE 28.2 CZ-NACE 28.3 CZ-NACE 28.4 CZ-NACE 28.9 CZ-NACE 28

2005 47 74 12 18 56

549 282 114 841 821

2006

050 629 183 298 333

55 90 13 22 64

560 372 397 385 273

425 808 370 659 025

2007 67 107 17 26 76

584 240 602 162 551

2008 659 180 369 304 241

69 101 16 28 72

294 720 200 644 810

892 699 565 265 090

2009* 57 86 10 18 50

943 657 510 942 890

533 514 883 015 646

2010 63 113 11 18 50

006 284 647 757 737

051 554 074 009 028

209 608 494

245 989 287

295 140 754

288 670 511

224 944 592

257 431 716

x

117,4

120,0

97,8

77,9

114,4

meziroční index

Pramen: ČSÚ; *rok 2009 předběžné údaje ČSÚ; rok 2010 - vlastní odhad MPOO


2005

2006

2007

2008

2009*

2010


13 430 625 20 632 834 3 042 959 5 689 859 15 712 471

15 474 674 25 697 529 3 555 126 7 020 902 19 231 818

18 152 156 28 912 527 4 099 758 8 306 382 20 244 931

19 285 866 29 571 331 3 564 479 8 781 727 19 089 819

18 258 918 26 541 018 2 685 262 6 070 965 14 927 236

20 211 758 28 331 891 2 570 599 5 324 466 13 263 378

CZ-NACE 28

58 508 748

70 980 050

79 715 755

80 293 222

68 483 399

69 702 091

x

121,3

112,3

100,7

85,3

101,8

meziroční index



2005

2006

2007


26 38 7 14 36

28 41 7 14 36

30 43 7 14 38


767 840 288 234 418

487 453 365 389 486

2008

084 294 504 633 683

29 43 7 15 38

863 774 782 002 526

2009*

2010

25 39 6 12 29

994 035 554 138 522

23 944 39 033 5 792 10 722 25 352

123 547

128 179

134 198

134 948

113 243

104 843

x

103,7

104,7

100,6

83,9

92,6


Pokles počtu zaměstnaných osob jako důsledek recese je od roku 2008 patrný jak u oddílu CZ-NACE 28, tak u celého zpracovatelského průmyslu. V tabulce 17.3 lze sledovat vývoj tržeb za vlastní výrobky a služby v letech 2005 až do 2010. Vzestupný trend se dařil udržet do roku 2007. Skupině 28.1, která v převážné míře svou produkcí zajišťuje subdodávky do vyšších investičních celků, jež jsou dlouhodobě kontrahovány, se dařilo pokračovat v růstovém trendu ještě do roku 2008. U ostatních skupin oddílu se začíná - hlavně v průběhu druhého pololetí 2008 - projevovat vliv hospodářské krize. Dramatický pokles se projevil u všech skupin hlavně v roce 2009. V uvedeném roce zaznamenávají největší propad především dvě skupiny oddílu: CZ-NACE 28.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů (-35 %) a CZ-NACE 28.4 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů (-34 %). Obdobný vývoj vykazuje i výše účetní přidané hodnoty. Vývoj základních produkčních charakteristik v období let 2005 až 2010 v CZ-NACE 28 poměrně přesně kopíruje průběh těchto parametrů celého ZP, což je názorně vyjádřeno grafem 17.2.

191



150

115 %

%

108

140

101

130

94

120

87

110 100

80 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 28

2009*

2005

2010

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 28

ZP

2010

ZP


150 %

138 126 114 102 90 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 28

2010

ZP

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ; *rok 2009 předběžné údaje ČSÚ; rok 2010 - vlastní odhad MPO


2005 398 120 066 522 244

2006


8 12 2 4 11

229 157 213 719 965

CZ-NACE 28

38 352 283

42 432 171

x

110,6

meziroční index

9 13 2 4 12

648 640 203 924 014

542 646 438 807 737

2007 11 15 2 5 13

106 262 443 583 723

937 722 391 861 843

2008 12 16 2 6 14

014 898 744 140 585

2009*

2010

138 757 129 513 402

10 629 912 15 198 650 2 199 982 4 823 444 11 423 027

10 15 2 4 10

503 398 089 345 380

819 682 072 034 886

48 120 754

52 382 939

44 275 015

42 717 492

113,4

108,9

84,5

96,5



2005

543 619 482 487 527

218 925 737 926 105

2007 603 667 546 567 523

374 824 344 630 358

2008 645 675 458 585 495

805 539 019 366 506

2009* 702 679 409 500 505

422 923 705 175 634

2010


501 531 417 399 431

CZ-NACE 28

473 576

553 757

594 015

594 993

604 746

664 824

x

116,9

107,3

100,2

101,6

109,9

meziroční index

769 223 518 739 452

2006

844 725 443 496 523

139 849 800 580 168


Průběh produktivity práce z účetní přidané hodnoty v období let 2005 – 2010 (i přes určité zbrzdění v období recese) vykazoval vzestupnou tendenci. Růst produktivity pozitivně ovlivnily nákupy 192

Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených

a modernizace výrobních zařízení společně s realizací výsledků průmyslového výzkumu a vývoje. Přesný průběh v období zaznamenává tabulka 17.7. Z tabulky je patrná relativní vyrovnanost jednotlivých skupin v dosažené produktivitě. Tabulka 17.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 28.1 CZ-NACE 28.2 CZ-NACE 28.3 CZ-NACE 28.4 CZ-NACE 28.9 CZ-NACE 28

2005

2006

2007

5 032 396 8 512 677 976 746 1 167 141 4 467 506

5 826 132 12 056 883 1 351 688 2 096 095 7 217 081

7 045 220 13 649 805 1 656 367 2 722 521 6 521 088

7 271 12 672 820 2 641 4 504

20 156 466

28 547 879

x

141,6

meziroční index

2008

2009*

2010

728 574 349 214 417

7 629 006 11 342 368 485 280 1 247 521 3 504 209

9 707 939 12 933 209 481 526 979 432 2 882 493

31 595 001

27 910 283

24 208 384

26 984 599

110,7

88,3

86,7

111,5




180

150 %

%

140

160

130

140

120

120

110

100

100

80 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 28

2009*

2010

2005

2006

2007

CZ-NACE 28

ZP

2008

2009*

2010

ZP



Kč/zam.

900 800 700 600 500 400 300 200 100 ZP

28

28.1

28.2 2009*

28.3

28.4

28.9

2010



193


17.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 17.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 28.1 CZ-NACE 28.2 CZ-NACE 28.3 CZ-NACE 28.4 CZ-NACE 28.9 CZ-NACE 28

2005 38 55 9 14 42

553 475 526 191 219

2006 189 224 397 454 071

863 002 361 044 365

2007

2008 54 75 13 21 56

569 262 244 343 767

2009* 884 499 282 010 439

40 60 7 12 35

853 463 938 770 443

453 851 360 770 723

2010

903 163 049 623 503

56 084 363 80 866 448 14 224 314 18 958 527 59 079 391

159 965 336

188 637 242

229 213 044

221 187 114

157 470 156

180 644 755

x

117,9

121,5

96,5

71,2

114,7

meziroční index

48 67 10 16 46

43 77 8 12 37

914 543 869 703 614

113 139 576 732 196


17.4 Zahraniční obchod 17.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod prokazoval do roku 2002 záporné saldo. Vlivem přílivu zahraničních investorů, využitím nových know–how, efektivních technologií, atd., dochází ke zlepšení konkurenceschopnosti výrobků CZ-CPA 28 a po vstupu ČR do EU též podmínek exportu do členských zemí Unie. Celní opatření, která brání dovozu zboží s dumpingovými cenami do EU, zlepšují podmínky pro vývoz českého zboží. Dochází ke zvýšení kladného salda zahraničního obchodu i přes postupné zpevňování kurzu koruny, které přináší zhoršení exportních podmínek. Pokračuje pozitivní vývoj exportní výkonnosti, která je podmíněna investicemi do výzkumu a vývoje, zvyšováním kvalifikace pracovníků a přizpůsobení se podniků stále tvrdšímu konkurenčnímu prostředí. Kladné saldo – přes výrazně se projevující vliv celosvětové hospodářské krize a pokles exportní aktivity – si v roce 2010 v rámci zahraničního obchodu udržely všechny výrobky, až na CZ-CPA 28.3 (zemědělské a lesnické stroje). Tabulka 17.10 Zahraniční obchod s výrobky CPA 28 v b.c. v letech 2009 - 2010 rok 2009 Kód CZ-CPA 28.1 28.2 28.3 28.4 28.9 28

Dovoz v mil.Kč 54 60 9 10 34

827,3 293,0 643,5 925,5 828,9

170 518,2

Vývoz v mil. Kč 81 93 8 17 43


883,5 296,4 439,1 805,6 633,8

27 056,2 33 003,4 -1 204,4 6 880,1 8 804,9

245 058,4

74 540,2

Dovoz v mil. Kč 70 68 9 10 35

791,9 271,0 671,9 469,5 482,2

194 686,5

Vývoz v mil.Kč 96 108 9 16 50

Saldo v mil. Kč

703,5 172,7 656,4 812,0 850,6

25 911,6 39 901,7 -15,5 6 342,5 15 368,4

282 195,2

87 508,7


17.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z hlediska dovozu i vývozu je již tradičně dominantním partnerem Německo. V posledních pěti letech se podíl vývozu, ale i dovozu, pohyboval řádově kolem 40 %. Též v podílech u ostatních teritorií nedochází k závažným změnám proti již několik let ustálenému rozdělení.

194

Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených Vývozní teritoria v roce 2010 Slovensko Itálie 5 % 5% Francie 6%

Polsko Rusko 4% 4%

V. Británie 4% Rakousko 3%

Ostatní 34 %

Německo 35 %


Japonsko 7% Itálie 7%

Francie USA 4 % Čína 4 % 6%

Rakousko 3% V. Británie 3% Ostatní 26 %

Německo 40 % Pramen: ČSÚ, údaje k 18. 4. 2011


17.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Výroba strojů a zařízení patří k významným a tradičním oddílům zpracovatelského průmyslu, zahrnujícím nutná zařízení pro další investice a provádějící výrobní procesy. Je indikátorem budoucího stavu a dalšího rozvoje hospodářství. Vývoj strojírenství je ovlivněn řadou nových realizovaných kontraktů. Na jeho, v současnosti, příznivý vývoj měly vliv realizované kontrakty (např. Škoda Power dokončila rekonstrukci turbin JE v Jaslovských Bohunicích a dodala zařízení pro paroplynovou elektrárnu v Jordánsku). Významnou pozici měly podniky pod zahraniční kontrolou, podílející se na produkci oddílu 69,6 %. Pro další rozvoj strojírenství jsou příznivou zprávou podepsané nové kontrakty např. s ČKD Praha DIZ, a.s. na dodávku dvou diesel-generátorových stanic pro JE Mochovce (zahájení výroby na jaře 2011) a se Škodou JS, a.s. na dostavbu 3. a 4. bloku JE Mochovce a na dodávku vnitřní části jaderného reaktoru pro čínskou elektrárnu Tchaj-čan. Významnou událostí, k níž došlo v průběhu roku 2011, je uzavírání německých jaderných elektráren, jehož důsledky se v nedaleké budoucnosti mohou projevit zvyšujícím se tlakem na země EU k následování. Pro české výrobce a dodavatele energetických zařízení z uvedeného procesu mohou vyplynout příležitosti, a to v důsledku potřeby dostavby stávajících jaderných elektráren (JE) a jejich modernizací, výstavby nových JE nebo příležitosti exportu subdodávek energetických zařízení do Asie a zemí bývalého Sovětského svazu. Příznivým jevem je znovuzískávání tradičních vývozních teritorií a postupný návrat českých výrobců na svůj v minulosti opuštěný trh. To svědčí o přínosu proexportní politiky státu pro tuzemské exportéry.

195

tttttt

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

18. CZ-NACE 29 - VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ MOTOCYKLŮ), PŘÍVĚSŮ A NÁVĚSŮ

18.1 Charakteristika oddílu Automobilový průmysl v ČR se významně podílí na celkových hospodářských výsledcích České republiky. Stále se zvyšuje jeho zastoupení z hlediska tvorby hrubého domácího produktu a zaměstnanosti. Zároveň tvoří více jak pětinu exportu. V roce 2007 dosáhl historického maxima tržeb, pak následovaly roky, které byly poznamenány hospodářskou krizí a snížením poptávky hlavně po nákladních vozidlech a autobusech. Díky zavedení tzv. „šrotovného“, zejména v okolních státech, se podařilo překonat tyto krizové roky alespoň výrobcům osobních automobilů a jejich dílů. Prodeje nových vozidel v letech 2009 a 2010 byly výrazně poznamenány tímto protikrizovým opatřením (v předchozích letech využívaného k omlazení vozového parku a snížení emisí ze silniční dopravy), které v prvním roce napomohlo prodejům, avšak v následném roce došlo k meziročnímu snížení registrací nových vozidel ve státech, jenž toto protikrizové opatření realizovaly. Z hlediska výroby byl rok 2010 v České republice rekordní - bylo vyrobeno více jak 1 milion motorových vozidel. Také v EU došlo, po dvou letech poklesu produkce, k meziročnímu nárůstu výroby téměř ve všech jeho kategoriích. Česká republika má dlouholetou tradici v oblasti výroby automobilů a jejich dílů. V roce 2010 proběhla řada výročí: např. 75 let výroby svíček v Brisku, 160 let historie podniku Tatra, 145 let od narození Josefa Sodomky zakladatele firmy (První východočeská výroba kočárů Josefa Sodomky následně Karosa a nyní Iveco Czech Republic), 110 let od založení společnosti Motor Jikov, 105 let od zahájení výroby prvního osobního automobilu Voiturette A ve firmě Laurin&Klement, 85 let od spojení automobilky Laurin&Klement s koncernem Škoda Plzeň a před 40 lety MAGNETON mezi prvními firmami na světě zahájil výrobu bezkontaktního elektronického zapalování pro osobní automobily. Ale jsou zde i mladší oslavenci - např. značka Škoda je součástí koncernu Volkswagen již 20 let, 20 let od vzniku společnosti Mecas ESI s.r.o., 10 let od vzniku společnosti Behr Czech s.r.o., automobilka Hyundai v Nošovicích vyrobila od zahájení výroby 300 tisící automobil, ve Škodovce v Mladé Boleslavi vyrobili stotisící motor 1,2 TSI., ve firmě Bosch Diesel v Jihlavě vyrobili již patnáctimilionté vysokotlaké dieselové čerpadlo řady CP3, automobilka TPCA oslavila 5 let od zahájení výroby v únoru 2005 a zároveň vyrobila další jubilejní vůz s pořadovým číslem 1 500 000. V roce 2010 proběhly i premiéry - např. na pařížském autosalonu Paris Motor Show představila Škoda Auto svůj první elektromobil Škoda Octavia Green E Line, v automobilce Hyundai se začal vyrábět nový model ix20, společnost SOR Libchavy představila svůj první elektrobus a jedna derniéra - z montážní linky sjel v závodě Škoda Auto ve Vrchlabí poslední vůz Octavia první generace (od roku 1996 jich bylo vyrobeno 1 442 126 kusů). Česká republika si v roce 2010 udržela páté místo co do počtu vyrobených osobních automobilů v EU (za Německem, Francií, Velkou Británií a Španělskem). Mnoho zahraničních firem z oblasti automobilového průmyslu vybudovalo svoje pobočky na území České republiky v návaznosti na dobrou infrastrukturu, kvalifikovanou pracovní sílu a další faktory. Některé nadnárodní společnosti mají u nás svůj celosvětově největší výrobní závod. Některé větší společnosti, zaměstnávající více jak 1 500 pracovníků, však v ČR ukončily svoji činnost a přesunuly výrobu do zahraničí z důvodu snižování výrobních nákladů. V souvislosti s novými automobilkami TPCA a Hyundai byly u nás vybudovány výrobní závody jejich dodavatelů. Největší domácí automobilky ŠKODA i TPCA mají z více jak 60 % české dodavatele. Podle charakteru výrobního programu zahrnuje tento oddíl následující výrobkovou skladbu: osobní, lehké užitkové a nákladní automobily, přívěsy a návěsy, autobusy a trolejbusy, pásová sněhová vozidla, golfové vozíky, obojživelná, požární vozidla, výrobu jejich částí. Oddíl se člení dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE do následujících skupin: 

29.1 Výroba motorových vozidel a jejich motorů; 197

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU  

29.2 Výroba karoserií motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů; 29.3 Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory.

Na koncové výrobce vozidel jsou navázáni výrobci autodílů z dalších oddílů zpracovatelského průmyslu, např. elektrotechnického, hutního, chemického, plastikářského, sklářského, textilního a všeobecného strojírenství. S provozem a prodejem vozidel pak souvisí servis a údržba vozidel, pojištění, financování, také výroba paliv a maziv a další služby. V širším kontextu i související infrastruktura a její výstavba i údržba. V současnosti zažívá největší boom výstavba infrastruktury související s elektromobily, neboť do budoucna se předpokládají významné investice v návaznosti na tento typ vozidel. Umístění firem automobilového průmyslu v CZ TOP 100 V minulých ročnících se na prvním místě v tomto žebříčku umísťovala automobilka Škoda jako firma s největšími tržbami v České republice. V roce 2010 se „po roční pauze“ vrátila na první místo a ČEZ, a.s. klesl na druhé. V tomto žebříčku se umístily i další firmy např. Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o. (TPCA - 11. místo), BOSCH DIESEL, s.r.o. (34. místo), Continental Automotive Czech Republic, s.r.o. (55. místo), Iveco Czech Republic, a. s. (43. místo), Visteon - Autopal, s.r.o. (63. místo), Lucas Varity, s.r.o. (65. místo), Robert Bosch, spol. s r.o. (68. místo), Magna Exteriors & Interiors (Bohemia), s.r.o. (72. místo), DENSO MANUFACTURING CZECH, s.r.o. (78. místo), Automotive Lighting, s.r.o. (92. místo), WITTE Nejdek, spol. s r.o. (98. místo). U většiny z nich došlo k meziročnímu nárůstu tržeb. V žebříčku chybí další firmy z automobilového průmyslu, které se této soutěže neúčastnily, jako např. automobilka Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. (HMMC), Johnson Controls, Mobis Automotive Czech, s.r.o. a SUNGWOO HITECH, s.r.o. Z hlediska exportu jednotlivých firem byla na prvním místě automobilka Škoda se 198 mld. Kč., následovaná firmou Foxconn se 110 mld. Kč (elektrotechnický průmysl) a na 5. místě TPCA s necelými 45 mld. Kč. V rámci porovnání 500 nejvýznamnějších firem střední a východní Evropy v roce 2010 se Škoda umístila na 3. místě. Z českých firem v automobilovém průmyslu se dále umístily tyto firmy - na 55. místě TPCA, na 95. místě „Barum Continental“, na 149. místě HMMC, na 245. místě Continental Automotive, na 344. místě Johnson Controls, na 367. místě Bosch Diesel a na 389. místě Iveco. Pro rok 2011 je předpoklad dalšího růstu podílu automobilového průmyslu jak v České republice, tak na Slovensku. Také v Maďarsku se rozhodla Audi významně investovat do rozšíření výroby.

29.1 43,8 %

29,3 55,5 %

29.2 0,7 % 29.1 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) a jejich motorů 29.2 Výroba karoserií, přívěsů a návěsů 29.3 Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory Pozn: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ


Největší podíl na tržbách měli do roku 2002 výrobci vozidel, od roku 2002 převzali prvenství výrobci autodílů. Od roku 2009 byla začleněna do skupiny CZ-NACE 29.3 ještě výroba elektrických a elektronických zařízení pro motorová vozidla, což posílilo její pozici. V roce 2010, i přes navýšení výroby motorových vozidel - zejména osobních automobilů o 130 tis. ks (automobilky ŠKODA a Hyundai), došlo k poklesu podílu výrobců motorových vozidel na celkových tržbách tohoto oddílu. Tržby u skupiny 29.1 vzrostly o 35 mld. Kč a tržby u skupiny 29.3 o 70 mld. Kč (to je dáno také meziročním navýšením výroby zejména v Německu o necelých 700 tisíc ks motorových vozidel). 198


18.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Díky více jak 19% nárůstu tržeb si automobilový průmysl upevnil první příčku v rámci zpracovatelského průmyslu. V roce 2010 se podílel na tržbách zpracovatelského průmyslu 20,4 % (meziročně +1,0 %). Také z hlediska exportu je nejvýznamnější. V roce 2010, díky vyvezeným výrobkům za necelých 406 mld. Kč, dosáhl 29,4% podílu na exportu. Pokud se týká počtu zaměstnanců obsadil automobilový průmysl se 129 tis. pracovníky v rámci 24 oddílů zpracovatelkého průmyslu první pozici. Například na Slovensku v automobilovém průmyslu pracuje 69,8 tis. lidí a jeho podíl na zaměstnanosti ve strojírenských odvětvích (CZ NACE 25, 28, 29 a 30) je 46,4 %. U nás je tento podíl 36,2 %. U tržeb na Slovensku je podíl 74,1 % a u nás 54,8 %, což svědčí ve prospěch nižší závislosti České republiky na automobilovém průmyslu. V obou zemích se za poslední 2 roky zvýšilo zastoupení tohoto oddílu na strojírenské výrobě a i pro rok 2011 je odhadován jeho další nárůst.

18.3 Hlavní ekonomické ukazatele 18.3.1 Cenový vývoj V roce 2010 klesly v celé Evropské unii ceny automobilů o 2,5 %. Došlo také k mírnému sblížení cen nových automobilů. Tyto dlouhodobé trendy dávají za pravdu rozhodnutí Komise z minulého roku, že specifická pravidla hospodářské soutěže v oblasti prodeje nových automobilů už nejsou opodstatněná. Celkem ve 24 zemích EU byl zaznamenán pokles cen automobilů. Ve dvou dalších zemích zůstaly ceny stabilní (+0,2 %) v Itálii, na Maltě a v Portugalsku došlo k jejich nárůstu (+2,6 %). Pokles v cenách byl výrazný zejména na Slovensku (-17,4 %), v Bulharsku (-13,5 %), ve Slovinsku (-11,6 %) a v České republice (-9,0 %). V Polsku ceny klesly o 5,6 %. Na velkých trzích se ceny snížily nejvýrazněji ve Velké Británii (-3,7 %), zatímco Německo, Španělsko a Francie zaznamenaly mírnější cenový pokles (-1,9 %, -1,6 % a -0,9 %). Pokles cen v celé EU je pokračováním trendu, který bylo možno pozorovat po více než deset let, což dokládá, že hospodářská soutěž mezi výrobci automobilů na trhu s novými automobily funguje. Ceny za opravu a údržbu, jež za poslední dekádu rostly více než obecná míra inflace, v roce 2010 růst nezaznamenaly. Tabulka 18.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2010 Název

Kód CZ-CPA


2009

2010

Motorová vozidla Karoserie motorových vozidel; přívěsy a návěsy Díly a příslušenství pro motorová vozidla

29.1 29.2 29.3

95,3 98,4 93,5

91,2 100,2 103,4

95,9 97,0 94,9

Motorová vozidla (kr. motocyklů) přívěsy, návěsy

29

94,1

100,5

95,2


18.3.2 Základní produkční charakteristiky Celkově došlo k růstu počtu podniků v tomto oddíle, což je dáno spíše metodikou dopočtů Českého statistického úřadu. U výrobců autodílů bylo zaznamenáno snížení počtu firem, některé firmy u nás ukončily svou výrobu např. Alcoa Fujikura Czech, Delphi Packard Electric. Tabulka 18.2 zcela nekoresponduje s čísly v tabulce o počtu zaměstnanců. Počet podniků se snížil o 32 firem, což lze vysvětlit metodickými dopočty, ale počty zaměstnanců vzrostly o více jak 6,7 tisíc pracovníků.

199

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 18.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 29 v letech 2005 - 2010

CZ-NACE 29.1 CZ-NACE 29.2 CZ-NACE 29.3 CZ-NACE 29

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

70 169 827

82 163 839

80 163 873

90 168 897

111 190 905

159 199 873

1 066

1 084

1 116

1 155

1 206

1 231


Tržby automobilového průmyslu od roku 2002 stoupaly až do roku 2007, kdy se začala projevovat celosvětová hospodářská krize. Nejvíce se dotkla výrobců nákladních vozidel, návěsů, přívěsů a jejich dodavatelů, a to nejen v České republice. V návaznosti na zavedení šrotovného v okolních zemích, zejména v Německu, byli méně postiženi tuzemští výrobci osobních automobilů a jejich dodavatelé. V roce 2010 došlo ke skoro pětinovému nárůstu tržeb, což souvisí se zvýšením výroby vozidel, zejména osobních, a zároveň k výraznému nárůstu produkce motorových vozidel v Německu. Mezi největší firmy dle tržeb u skupiny CZ-NACE 29.1. patří automobilky ŠKODA Auto, TPCA, Hyundai a IVECO, a.s. U výrobců STECOMTRA, s.r.o., Schwarzmüller, s.r.o., AGADOS, s.r.o. a Panav, a.s. V rámci skupiny CZ NACE 29.3 jsou nejvýznamnějšími výrobci BOSCH DIESEL, s.r.o., Johnson Controls, Continental Automotive Czech Republic, s.r.o. a Mobis Automotive Czech s.r.o. Tabulka 18.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


196 045 478 7 324 117 293 420 059

242 714 126 8 199 997 323 177 230

268 453 440 11 856 823 362 305 454

242 357 780 10 924 944 329 941 385

250 944 812 4 493 860 292 186 083

286 388 745 4 808 955 362 643 792

CZ-NACE 29

496 789 654

574 091 354

642 615 717

583 224 109

547 624 755

653 841 493

x

115,6

111,9

90,8

93,9

119,4

meziroční index



2005

2006

2007

2008

2009*

2010


30 390 875 1 559 077 67 731 839

41 483 751 1 743 127 74 316 470

49 047 849 2 367 110 78 532 957

40 307 474 2 208 149 68 454 220

37 628 482 1 182 407 61 694 087

50 226 258 1 307 322 73 111 996

CZ-NACE 29

99 681 791

117 543 348

129 947 916

110 969 843

100 504 976

124 645 576

x

117,9

110,6

85,4

90,6

124,0

meziroční index


Po dvouletém propadu ukazatelů tržeb a účetní přidané hodnoty v letech 2008 a 2009 byl zaznamenán opětovný nárůst, který svědčí o zlepšující se ekonomické situaci f irem automobilového průmyslu a zvyšující se jejich ziskovosti a konkurenceschopnosti. Největší nárůst vykázali výrobci vozidel. Například automobilka Škoda se umístila na prvním místě v CZ TOP 100 v kategorii největší nárůst zisku a na druhém místě v účetní přidané hodnotě. V roce 2009 byl zaznamenán pokles počtu zaměstnanců u všech oddílů zpracovatelského průmyslu, včetně automobilového průmyslu. V roce 2010 nabírali nové pracovníky především výrobci autodílů, což bylo dáno nárůstem výroby osobních automobilů v ČR a v Německu. Největším zaměstnavatelem zůstává nadále automobilka ŠKODA, a.s., která měla ke konci roku 2010 cca 22,5 tis. pracovníků (VW Slovakia měl ke konci roku 2010 cca 7 tisíc lidí, Volkswagen zaměstnával celosvětově necelých 400 tis. lidí). Druhou největší firmou v ČR je firma Continental, která ve svých závodech v Adršpachu, Brandýse nad Labem, Frenštátě pod Radhoštěm, Jičíně, Otrokovicích a Trutnově za městnává přibližně 12 000 zaměstnanců (včetně výroby pneumatik a dalších komponentů, které nepatří do CZ-NACE 29). Tuzemské firmy s více jak 3 tisíci pracovníky jsou např. Iveco Czech Republic a.s., Johnson Controls automobilové součástky, k. s., Visteon Autopal, Bosch, TRW a HMMC. Například v automobilkách Jaguar 200


a Landrover (vlastníkem je indická společnost TATA) je zaměstnáno cca 19 tisíc pracovníků - největší zaměstnavatel v automobilovém průmyslu ve Velké Británii. Pro porovnání v automobilovém průmyslu v Polsku bylo zaměstnáno v roce 2010 necelých 140 tisíc lidí a v Německu cca 700 tisíc lidí. Je odhadováno, že v EU je celkem v tomto průmyslu zaměstnáno přes 2 miliony lidí. Tabulka 18.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2005 - 2010 (osob)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


29 977 3 652 106 583

31 875 3 708 109 763

32 675 4 378 116 457

35 079 4 541 117 226

34 229 3 510 96 903

33 392 2 931 103 657

CZ-NACE 29

140 212

145 347

153 510

156 846

134 641

139 980

x

103,7

105,6

102,2

85,8

104,0

meziroční index


Oproti celkovému snížení počtu zaměstnanců u zpracovatelského průmyslu se naopak počet zaměstnanců tohoto odvětví ještě v roce 2008 zvyšoval. Rok 2009 prakticky kopíruje vývoj zpracovatelského průmyslu. V roce 2010 automobilový průmysl vykázal lepší výsledky než zpracovatelský průmysl. Počet zaměstnaných osob

Tržby za VV a S

135

115 %

%

110

128

105

121

100

114

95

107

90

100

85 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 29

2009*

2005

2010

2006

2007

CZ-NACE 29

ZP

2008

2009*

2010

ZP


132 %

124 116 108 100 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 29

2010

ZP



Kromě výrobců přívěsů a návěsů zaznamenaly ostatní skupiny oddílu nárůst celkových osobních nákladů. Dle Sdružení automobilového průmyslu, které zpracovalo údaje od svých členů (cca 150 firem; 107 tisíc pracovníků) za rok 2010, dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2010 výše 27 821 Kč, což je o 5,88 % více než tomu bylo v roce 2009. Nárůst mezd se tak v roce 2010 vrátil na úroveň obvyklou před nástupem ekonomické recese, kdy se meziroční nárůsty pohybovaly v rozmezí 5 až 7 %. Po meziročním poklesu v letech 2008/2007 jsou následující roky ve znamení zlepšujících se ukazatelů ve většině skupin v oddíle automobilového průmyslu. Pouze u výrobců nástaveb, kteří jsou úzce spjati

201


s produkcí nákladních vozidel jak pro klasickou silniční dopravu zboží, tak pro činnosti ve stavebnictví, zaznamenal až rok 2010 zlepšení hospodářských výsledků. Tabulka 18.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


12 185 453 1 045 739 34 006 210

14 134 685 1 142 185 37 213 163

16 259 745 1 477 617 42 268 584

17 701 273 1 619 149 44 890 205

17 596 954 1 182 783 37 908 436

18 936 752 1 046 683 42 817 002

CZ-NACE 29

47 237 402

52 490 033

60 005 946

64 210 627

56 688 173

62 800 437

x

111,1

114,3

107,0

88,3

110,8

meziroční index


18.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 18.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 – 2010 (Kč/zam.)

2005


2006

2007

2008

2009*

2010

1 013 806 426 914 635 483

1 301 450 470 060 677 061

1 501 066 540 674 674 352

1 149 051 486 253 583 951

1 099 328 336 908 636 660

1 504 140 446 094 705 323

710 935

808 710

846 510

707 508

746 467

890 452

x

113,8

104,7

83,6

105,5

119,3




2005

2006

2007

2008

2009*

2010


18 205 422 513 338 33 725 629

27 349 066 600 942 37 103 306

32 788 104 889 493 36 264 373

22 606 201 589 000 23 564 015

20 031 529 -376 23 785 651

31 289 506 260 639 30 294 994

CZ-NACE 29

52 444 388

65 053 315

69 941 970

46 759 216

43 816 804

61 845 139

x

124,0

107,5

66,9

93,7

141,1

meziroční index




140

127 %

%

119

125

111

110

103

95 80

95 2005

2006

2007

CZ-NACE 29

2008

2009*

2010

ZP

2005

2006

2007

CZ-NACE 29

2008

2009*

2010

ZP



Při srovnání produktivity práce z účetní přidané hodnoty v automobilovém a ve zpracovatelském průmyslu byl propad v letech 2008 a 2009 u prvně jmenovaného vyšší. Avšak oddíly jako jsou hutní, elektrotechnický a zvláště sklářský byly hospodářskou krizí daleko více poznamenány než oddíl výroby motorových vozidel. Napomohlo tomu i zavedení šrotovného v okolních zemích, zejména v Německu. 202


U ukazetele hrubého operačního přebytku se na své „dno“ v roce 2009 dostal jak ZP, tak výroba motorových vozidel. V následujícím roce došlo po dvouletém poklesu k růstu, což je dáno výrazným nárůstem tržeb a zvyšováním produktivity v rámci oddílů ZP, především průmyslu automobilového. 1700

Kč/zam.

1500 1300 1100 900 700 500 300 100 ZP

29

29.1 2009*

29.2

29.3

2010



Při meziročním srovnání produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do struktury jednotlivých skupin oddílu v letech 2009/2010 je vidět rostoucí trend. U výrobců vozidel CZ-NACE 29.1 se i zde projevil nárůst výroby o cca 30 tisíc ks.


2005

2006

2007

2008

2009*

2010


174 285 227 5 888 922 229 755 600

210 087 087 6 529 830 253 729 361

228 305 338 9 809 689 288 591 348

213 495 915 8 884 491 264 440 539

222 136 382 3 301 437 231 485 078

249 448 644 3 569 913 291 545 833

CZ-NACE 29

409 929 749

470 346 278

526 706 375

486 820 945

456 922 897

544 564 390

x

114,7

112,0

92,4

93,9

119,2

meziroční index


V roce 2010 došlo v automobilovém průmyslu k růstu tržeb. Vzrostla však i výkonová spotřeba, což znamená, že v tomto oddíle byl pokryt růst prvotních nákladů vyššími tržbami.

18.4 Zahraniční obchod Od roku 2009 došlo ke změně klasifikace zahraničního obchodu a proto je zde uvedeno meziroční srovnání pouze roků 2009 a 2010. V těchto letech došlo k nárůstu dovozů o více jak 32 mld. Kč a u exportu o 75 mld. Kč, což je dáno navýšením výroby v automobilkách, zejména Škoda a Hyundai. V roce 2010 zaznamenal vývoz Škody Auto 18,9% meziroční nárůst na 198 mld. korun a tvořil cca 7 % exportu České republiky. Většina výrobců autodílů vyváží více jak polovinu svých výrobků. Na dovozu CZ-CPA 29 v roce 2010 se podíleli téměř 57 % výrobci dílů a příslušenství pro motorová vozidla CZ-CPA 29.3 (meziročně +2,5 %). To souvisí také s nárůstem výroby v automobilce Hyundai. Výrobci motorových vozidel (CZ-CPA 29.1) participují na vývozu CZ-CPA 29 cca 56 % a na kladném 203


saldu se podílejí z více jak 72 %. Česká republika v roce 2010 vyvezla více jak 1,1 mil. a dovezla cca 260 tis. motorových vozidel. Značka Škoda patřila mezi nejprodávanější např. v Německu, Polsku a na Slovensku.

18.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 18.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 29 v b.c. v letech 2009 - 2010 rok 2009

rok 2010

Kód CZ-CPA

Dovoz v mil.Kč

Vývoz v mil. Kč

Saldo v mil.Kč

Dovoz v mil. Kč

Vývoz v mil.Kč

Saldo v mil. Kč

29.1 29.2 29.3

83 819,2 3 102,5 105 130,3

219 697,9 8 807,5 157 617,6

135 878,7 5 705,0 52 487,3

91 961,4 4 022,6 128 105,9

262 918,7 10 524,8 187 945,4

170 957,3 6 502,2 59 839,5

29

192 052,0

386 123,0

194 071,0

224 089,9

461 388,9

237 299,0


Z hlediska vývozu i nadále patří Německo mezi nejvýznamnější odbytiště. Meziročně klesl jeho podíl o 6 p.b. (což je dáno i poklesem registrací automobilů Škoda o necelých 49 tis. ks, Škoda byla velmi úspěšná v roce 2009, kdy bylo zavedeno šrotovné). Podíl Francie a Itálie zůstal stabilní (významné odbytiště autobusů IVECO a automobilů z TPCA). Na dalších trzích jako jsou Polsko (37 tis. ks – Škoda Octavia a Fabia obsadily první dvě místa mezi nejprodávanějšími modely osobních automobilů), Velká Británie (41 tis. ks) je velmi úspěšná automobilka Škoda. Slovensko si drží třetí místo díky dodávkám dílů ze Slovenska, např. vzájemné výměně motorů z automobilky KIA v Žilině do Nošovic a převodovek opačným směrem. Také na tomto trhu patří mezi nejprodávanější auta Škoda. Díky exportu osobních automobilů má Belgie cca 4% podíl. V rámci vývozu vozidel (CZ NACE 29.1) má největší podíl Německo (22,6 %), následováno Francií a Velkou Británií. U vývozu návěsů a přívěsů (CZ NACE 29.2) směřuje do Ruska přes 30 % exportu. Druhým největším odbytištěm je Německo a po něm Ukrajina. U exportu autodílů je samozřejmě na prvním místě Německo s podílem 44,5 % (Česká republika je dodavatelskou zemí pro německé automobilky). To, spolu s Francií, Polskem a Slovenskem, tvoří dvě třetiny vyvezených autodílů od nás. Z hlediska dovozu patří Německu i nadále první místo (dovoz autodílů pro škodovku, vozidel VW, Mercedes Benz a dalších značek vyráběných v Německu). Polský dovoz je z poloviny tvořen dovozem vozidel a motorů (do TPCA) a autodílů (pro většinu automobilek). U Slovenska a Jižní Koreje souvisí zastoupení zejména s výrobou v automobilce Hyundai. Maďarsko, respektive motorárna Audi, je významným dodavatelem motorů pro automobilku Škoda. Podíl Itálie je tvořen z cca 60 % autodíly a ze 40 % motorovými vozidly.

18.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z hlediska dovozu motorových vozidel tvoří Německo skoro 30 %, což je dáno úspěšností německých značek ve všech kategoriích vozidel. Polsko je na druhém místě díky prodejům osobních automobilů FIAT a OPEL. Na třetím místě je Slovensko také díky dovozům osobních automobilů. Pro srovnání vývoz polského automobilového průmyslu v roce 2010 překročil hranici 17 mld. € (meziročně +7,84 %). Největší podíl na tom mají osobní automobily (38,8 %) a autodíly (33,4 %). Největším odběratelem bylo Německo, kam směřovalo 28,8 % polského vývozu z CZ-CPA 29. Na Slovensku se automobilový průmysl podílí cca 20 % na celkovém vývozu této země, což představuje 9,956 mld. €. Všechny slovenské automobilky (Volkswagen Bratislava, PSA Peugeot Citroën Slovakia a Kia Motors Slovakia) vyváží 98-99 % své produkce.

204

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Vývozní teritoria v roce 2010 V. Británie Slovensko 6 %

Španělsko Polsko 4 % 5%

6% Francie 9%

Itálie 4% Belgie 4%

Ostatní 30 %

Německo 32 %

Dovozní teritoria v roce 2010 Španělsko Francie 5 % Slovensko 8%

7%

Polsko 11 %

Jižní Korea 4% Maďarsko 4% Itálie 4% Ostatní 19 %

Německo 38 % Pramen: ČSÚ – údaje k 18. 4. 2011


Zahraniční obchod s motorovými vozidly EU v roce 2010 Celková situace se v roce 2010 zlepšila a vývoz se zvýšil na 83,3 mld. € (osobní automobily tvořily 76,5 mld. €, lehká užitková vozidla 3,2 mld. € a těžká nákladní vozidla, včetně autobusů a autokarů 3,6 mld. €). Naopak do EU bylo dovezeno za 26,2 mld. € motorových vozidel (osobní automobily představují 22,0 mld. €, lehká užitková vozidla 3,5 mld. € a těžká nákladní vozidla, včetně autobusů a autokarů 0,72 mld. €). Obchodní bilance skončila s přebytkem 57,1 mld. €. Největším vývozním trhem pro evropské výrobce osobních automobilů byly státy označené jako NAFTA (USA, Kanada a Mexiko), kam směřovalo přes 29 % exportu, následovány Čínou s necelým 16% podílem.

18.5 Významné události, výroba a registrace vozidel, legislativa Dohoda o volném obchodu s Jižní Koreou (Free Trade Agreement - FTA) Po osmi formálních kolech rozhovorů byla dne 15. října 2009 dohoda oběma stranami parafována. Dne 16. září 2010 schválila dohodu o volném obchodu Rada a dohoda byla oficiálně podepsána dne 6. října 2010 v rámci summitu EU-Korea, který se konal v Bruselu. Evropský parlament vyslovil souhlas s dohodou dne 17. února 2011. Dohoda je prozatímně prováděna od 1. července 2011. V praxi tato dohoda odstraňuje nutnost vyrábět pro korejský trh zvláštní vozidla nebo provádět v Koreji nákladné zkoušky s cílem prokázat dodržení široké škály bezpečnostních norem (např. odolnost při kolizi nebo odolnost vůči nárazu, účinnost brzd atd.); Korea uzná zkoušky provedené v EU za účelem prokázání shody s normami EU. Rovnocennost s evropskými normami pro OBD (palubní diagnostické systémy) představuje rovněž významnou úsporu nákladů, jelikož korejské normy pro vozidla s benzínovým motorem vycházejí z kalifornských norem. Dodržování pravidel dohodnutých pro toto odvětví zajišťuje zvláštní zrychlený postup řešení sporů. Plnění závazků bude též sledováno prostřednictvím pracovní skupiny pro motorová vozidla a jejich části a součásti, která se bude scházet nejméně jednou ročně. 205


Dle Evropského sdružení automobilových výrobců usnadnila Evropská unie přístup korejským výrobcům na svoje trhy a dojde k nárůstu prodejů korejských automobilů na evropském trhu. Naopak evropské automobilky mohou uspět v Koreji zejména v kategorii dražších a luxusnějších vozidel. Je otázkou do budoucna jaké klady či zápory tato dohoda přinese evropskému automobilovému průmyslu a Evropské unii jako celku. CARS 21 Místopředseda Evropské komise a komisař pro průmysl a podnikání Antonio Tajani svolal v roce 2010 iniciativu CARS 21 (Competetive Automotive Regulatory Systems for 21st Century), jejíchž jednání se zúčastnili zástupci automobilového průmyslu, odborů, nevládních organizací, uživatelů, členských států EU (Německo, Velká Británie, Francie, Itálie, Španělsko, Rakousko, Česká republika, Polsko a Švédsko), Komise a dalších orgánů EU. První jednání se uskutečnila koncem roku 2010, kdy bylo přijato tzv. Střednědobé hodnocení inicativy CARS 21 s do poručeními pro další směřování evropského automobilového průmyslu. Výroba vozidel v ČR 2006 - 2010 Výroba motorových vozidel se v letech 2006-2010 neustále navyšovala i díky náběhu výroby v TPCA (2005) a Hyundai (2008). TPCA v roce 2010 zaznamenala svůj první historický pokles výroby. V kategorii nákladních automobilů rostla produkce do roku 2007 hlavně díky Tatře. Po dvouletém propadu došlo k oživení poptávky a Tatra i AVIA navýšily výrobu. AVIA začala úspěšně spolupracovat s anglickou firmou Smith, které dodávala podvozky pro její elektromobily. U výrobců autobusů došlo k poklesu až o rok později díky dlouhodobějším kontraktům. SOR Libchavy by měl dodat v letech 20092018 celkem 620 autobusů Dopravnímu podniku hlavního města Prahy a do Bratislavy 100 autobusů v letech 2010-2013; Irisbus Iveco je velmi úspěšný na francouzském trhu se svými školními autobusy. Tabulka č. 18.11 Výroba vozidel v ČR v letech 2006 - 2010 Kategorie vozidel/rok

2006

Osobní automobily a lehká užitková vozidla Nákladní automobily Autobusy Návěsy, přívěsy

2007

849 876 1 993 2 948 874/1 119

2008

931 298 3 168 3 182 907/1 423

940 2 3 1 375/1

2009

334 737 496 049

2010

979 085 1 091 3 067 419/342

1 072 263 1 410 2 711 772/359

Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu

Výroba vozidel v EU 2010/2009 Tabulka 18.12 Výroba vozidel v EU v letech 2009 - 2010 Stát/rok

Celkový počet vyrobených vozidel 2010

EU-27 1. Německo 2. Španělsko 3. Francie 4. Velká Británie 5. Česká republika 6. Polsko 7. Itálie 8. Slovensko

16 904 436 5 905 985 2 387 900 2 227 374 1 393 463 1 076 385 869 376 857 359 556 941

2009 15 5 2 2 1

208 784 209 857 170 078 047 658 090 139 974 569 884 133 843 239 461 340

Celkový počet vyrobených osobních vozidel

index 2010/2009

2010

1,06 1,13 1,10 1,09 1,28 1,10 0,98 1,02 1,21

15 068 473 5 552 409 1 913 513 1 922 339 1 270 444 1 069 518 785 000 573 169 556 941

2009 13 4 1 1

907 964 812 821 999 967 819 661 461

699 523 688 734 460 760 000 100 340

index 2010/2009 1,08 1,12 1,06 1,06 1,27 1,11 0,96 0,87 1,21

Zdroj: ACEA

Po předchozích letech 2008 a 2009 došlo k nárůstu produkce ve všech kategoriích vozidel kromě autobusů. Došlo i ke změnám v pořadí oproti roku 2009. Druhé a třetí místo si vyměnily Francie se Španělskem a Belgii nahradilo Slovensko. Kromě Belgie (ukončení výroby v automobilce OPEL), Finska (snížení výroby osobních automobilů Porsche), Nizozemí (pokles výroby zejména osobních automobilů 206


v automobilce NEDCAR) a Slovinska (v roce 2009 bylo dosaženo historického maxima produkce – v roce 2010 mírný pokles výroby v automobilce Renault) vyrobily ostatní státy meziročně více. Největší nárůst výroby motorových vozidel vykázalo Německo (+696 tis. ks), Velká Británie (+303 tis. ks) a Francie (+217 tis. ks). Podíl Německa jako největšího výrobce se zvýšil na 34,94 % (meziročně +0,68 %). Naopak zastoupení nových členských států (České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Rumunska) kleslo meziročně na 19,09 % (-0,41 %). V kategorii lehkých užitkových vozidel bylo v roce 2010 vyrobeno 1,426 mil. ks těchto vozidel, což je meziročně o 40,5 % více (oproti roku 2007, kdy byla historicky nejvyšší výroba, je to o necelých 500 tis. ks méně). Nákladních vozidel bylo vyprodukováno 377 tis. ks, což je meziročně o 50,2 % více (oproti roku 2007 je to o necelých 289 tis. ks méně). Autobusů bylo vyrobeno přes 32 tis. ks, což je meziročně o 7,7 % méně (oproti roku 2006 kdy byla historicky nejvyšší výroba, je to o necelých 10 tis. ks méně). Celosvětová výroba vozidel podle zemí 2010 Oproti předchozímu roku 2009 všichni největší výrobci vykázali nárůst produkce (viz tabulka 18.13). Čína si upevnila svoji první pozici (v roce 2010 dosáhl její podíl na celkové výrobě 27,8 %; meziročně +5,5 %). Čínské vozy nejsou prakticky vyváženy. Z hlediska teritorií se v Asii a Oceánii vyrobilo více jak 52 % celosvětové produkce motorových vozidel. Česká republika se umístila na 15. místě. V kategorii osobních automobilů byla na prvním místě Čína (13,9 mil. ks) následovaná Japonskem (8,3 mil. ks) a Německem (5,5 mil. ks). Meziročně největší procentní nárůst vykázalo Rusko, které díky zavedení šrotovného a podporou pouze v Rusku vyráběných vozidel, vyrobilo 1,208 mil. ks osobních automobilů, což je meziročně o 101,6 % více. Také Thajsko navýšilo svoji produkci na 1,6 mil. ks, což je meziročně o 64,6 % více (nejvíce se na tom podílela Toyota meziročně + 195 tis. ks a Mitsubishi + 92 tis. ks vozidel). V kategorii lehkých užitkových vozidel došlo k celosvětovému navýšení výroby na 14,7 mil. ks (meziročně + 38,9 %, + 4,1 mil. ks). Největší podíl v této kategorii mají USA (33,0 %; 4,86 mil. ks), následovány Čínou (13,2 %; 1,95 mil. ks), Kanadou (7,4 %; 1,096 mil. ks) a Thajskem (7,2 %; 1,073 mil. ks). V kategorii těžkých nákladních vozidel došlo k celosvětovému navýšení výroby na 4,256 mil. ks (meziročně + 38,2 %, + 1,17 mil. ks). Největší podíl v této kategorii má Čína (53,0 %; 2,26 mil. ks), následovaná Japonskem (12,2 %; 521 tis. ks), Indií (6,5 %; 277 tis. ks) a Brazílií (4,5 %; 192 tis. ks). V kategorii autobusů došlo k celosvětovému navýšení výroby. Největší podíl v této kategorii mají USA (33,0 %; 4,86 mil.), následované Čínou (13,2 %; 1,95 mil.), Kanadou (7,4 %; 1,096 mil.) a Thajskem (7,2 %; 1,073 mil. ks). Tabulka 18.13 Výroba vozidel ve světě v letech 2009 - 2010 Pořadí

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Země

2010

2009

Celkem Čína Japonsko USA Německo Jižní Korea Brazílie Indie Španělsko Mexico Francie

77 857 705 18 264 667 9 625 940 7 761 440 5 905 985 4 271 941 3 648 358 3 536 783 2 387 900 2 345 124 2 227 374

61 791 868 13 790 994 7 934 057 5 731397 5 209 857 3 512 926 3 182 617 2 632 694 2 170 078 1 561 052 2 047 658

Změna 2010/2009 16 4 1 2

065 473 691 030 696 759 465 904 217 784 179

837 673 883 043 128 015 741 089 822 072 716

Index 2010/2009 1,26 1,32 1,21 1,35 1,13 1,22 1,15 1,34 1,10 1,50 1,09

Zdroj: The International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA)

Celosvětová výroba vozidel podle značek V rámci největších výrobců (nad 2 mil. ks vyrobených vozidel) došlo v roce 2010 ke změnám v pořadí. Například na čtvrtém a pátém místě se vyměnily automobilky Hyundai a Ford. Fiat klesl z 9. na 11. místo a jako jediný zaznamenal meziroční pokles výroby (sice profitoval na šrotovném v Itálii v roce 2009, ale již v roce 2010 prodal v EU meziročně o 191 tis. ks; 19 % méně vozidel). V roce 2010 již u 18 automobilek přesáhla roční výroba 1 mil. ks vozidel. 207


Podíl 11 největších výrobců (tabulka 18.14) se meziročně snížil ze 74,4 % na necelých 70 %, neboť se významným způsobem navýšila výroba v Číně a Indii. Největším výrobcem se opětovně stala automobilka Toyota. Většina automobilek zvýšila výrobu ve svých domovských zemích a v zemích BRIC, v Mexiku či v Indonésii. Za více jak 1,3 mil. nárůstem výroby Toyoty stojí zejména navýšení výroby osobních automobilů (v Japonsku o 434 tis. ks, v Číně o 169 tis. ks a v Indonésii o 156 tis. ks). Meziročně se její náskok snížil na necelých 82 tis. ks vozidel (v roce 2009 to bylo 775 tis. ks) a to i díky pokažené reputaci u zákazníků (mnoho vozidel bylo nutno prověřit v servisech kvůli závadným součástkám). Za více jak 2 mil. nárůstem výroby General Motors stojí zejména navýšení výroby osobních automobilů (v Číně o 452 tis., v Jižní Koreji o 206 tis. a v USA o 158 tis. ks) a lehkých užitkových vozidel (v USA o 352 tis., v Mexiku o 173 tis. a v Kanadě o 148 tis. ks). V roce 2010 v první dvacítce největších výrobců o pět f igurují tři čínští výrobci: CHANA AUTOMOBILE (17. místo), FAW (19. místo) a GEELY (20. místo). Tabulka 18.14 Výroba vozidel ve světě v letech 2009 - 2010 Pořadí

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

2010

2009

Změna 2010/2009

Index 2010/2009

Svět celkem

77 743 862

60 499 159

17 244 703

1,29

Z toho: 11 největších výrobců

54 377 552

45 035 148

9 342 404

1,21

8 557 351 8 476 192 7 341 065 5 764 918 4 988 031 3 982 162 3 643 057 3 605 524 2 892 945 2 716 286 2 410 021

7 234 439 6 459 053 6 067 208 4 645 776 4 685 394 2 744 562 3 012 637 3 042 311 2 387 537 2 296 009 2 460 222

1 2 1 1

1,18 1,31 1,21 1,24 1,06 1,45 1,21 1,19 1,21 1,18 0,98

TOYOTA GM VOLKSWAGEN HYUNDAI FORD NISSAN HONDA PSA SUZUKI RENAULT FIAT

322 017 273 119 302 1 237 630 563 505 420 -50

912 139 857 142 637 600 420 213 408 277 201

Zdroj: The International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA)

Tabulka 18.15 Umístění v žebříčku 500 největších firem střední a východní Evropy za rok 2010 Pořadí v roce 2010

Pořadí v roce 2009

3 12 20 21 36 42 72 78 89 102 121 149

4 14 7 28 71 48 62 55 59 82 105

Společnost

Země

Škoda Auto a.s. Audi Hungaria Fiat Volkswagen Slovensko Kia Motors Slovensko Automobile-Dacia Volkswagen Poznań TPCA Czech PCA Slovensko Magyar Suzuki Revoz Hyundai Motor Manufacturing Czech

Česko Maďarsko Polsko Slovensko Slovensko Rumunsko Polsko Česko Slovensko Maďarsko Slovinsko Česko

Počet vyrobených vozidel v roce 2010 576 362 1) 38 541 2) 440 324 105 596 229 505 341 090 149 200 295 712 186 142 170 031 211 340 200 088

Zdroj: OICA

Automobilka Škoda se umístila v rámci tohoto žebříčku na třetím místě. V tabulce 18.15 jsou uvedeny pro srovnání středoevropské automobilky, jak se umístily v žebříčku 500 největších firem střední 1) 2)

K tomu ještě 534 033 kusů převodovky MQ 200 a 518 221 motorů pro svojí i koncernovou potřebu. K tomu ještě 1 648 030 motorů.

208


a východní Evropy bez započtení Ruska a Ukrajiny. Mezi další významné podniky patří např. Volkswagen Motor Polska Sp. z o.o., kde bylo v roce 2010 vyrobeno 599 511 motorů. Umístění v žebříčku 500 největších firem světa za rok 2010 Při srovnání firem dle tohoto žebříčku se na prvním místě v rámci automobilového průmyslu umístila automobilka Toyota Motor (v žebříčku na 5. místě s tržbami 204,106 mil. USD), následovaná Volkswagenem (16. místo s tržbami 146,205 mil. USD) a Ford (23. místo s tržbami 118,308 mil. USD). General Motors se umístil na 38. místě s tržbami 104,589 mil. USD. Například z čínských automobilek se nejvýše umístila značka Dongfeng Motor (182. místo s tržbami 39,402 mil. USD). Registrace nových vozidel v ČR V roce 2010 bylo registrováno celkem 169 236 nových osobních automobilů a 5 445 nákladních automobilů. Bylo dovezeno 127 034 ojetých osobních automobilů, což je oproti roku 2009 o 17,5 tis. ks méně a oproti roku 2008 o cca 104 tis. ks méně. Z hlediska úspěšnosti prodeje jednotlivých typů vozidel v kategorii osobních automobilů bylo prvních pět míst následujících: Škoda Octavia, Fabia, Superb, Hyundai i30 a Škoda Yeti. V kategorii lehkých užitkových vozů byl nejprodávanější Ford Tranzit, následovaný Dacii Logan, VW Transporter a Škoda Roomster. V kategorii nákladních vozidel byly nejprodávanější vozy značky Mercedes Benz, následovaná DAF a MAN. V kategorii autobusů jich bylo registrováno nejvíce od SORu Libchavy, Irisbus a Mercedes Benz. Registrace nových vozidel v EU V roce 2010 bylo v EU registrováno celkem 13 360 599 nových osobních automobilů (meziročně 5,5 %), což bylo dáno ukončením šrotovného v některých zemích. V rámci největších trhů jsme zaznamenali nárůst u Španělska (+3,1 %) a u Velké Británie (+1,8 %) a naopak pokles u Německa (-23,4 %), Itálie (-9,2%) a Francie (-2,2 %). V kategorii lehkých užitkových vozidel a nákladních vozidel došlo k meziročnímu nárůstu prodejů na 1 488 848 ks (+8,7 %), respektive na 249 869 ks (+6,4 %). Autobusů bylo registrováno 33,5 tis. ks což je meziročně pokles o 10,4 %. Vozový park ve světě V roce 2008 bylo ve světě registrováno přes 600 mil. motorových vozidel. Dle posledních celosvětových statistik mělo v roce 2008 největší počet osobních vozidel na obyvatele Lucembursko (667 aut/1000 obyvatel). Průměr EU byl 470. Pod tímto číslem byly např. Švédsko (462), Česká republika (423) a Polsko (422). V rámci EU má nejnižší „motorizovanost“ svého obyvatelstva Maďarsko (305), Slovensko (385) a Rumunsko (187). Pro srovnání v Japonsku statistika uvádí 454 a v USA 444, v Číně 19 a v Indii 8 aut/ 1000 obyvatel. Legislativa v oblasti ekologie dopravy V roce 2010 byl představen návrh Evropské komise týkající se lehkých užitkových vozidel (LUV). Ten stanovil průměrné emise CO2 pro LUV ve výši 175 g CO2/km od roku 2014, přičemž je tento požadavek stupňován - v roce 2014 – 75 %, v roce 2015 – 80 % a od roku 2016 – 100 % nově registrovaných vozidel u každého výrobce. Týká se vozidel, která váží méně než 2 610 kg. Jako dlouhodobý cíl bylo navrženo 135 g CO2/km od roku 2020. Nejpozději v roce 2013 bude vyhotovena dopadová studie hodnotící možnosti jeho dosažení. Oproti návrhu byl v konečném znění Nařízení dlouhodobý cíl zvýšen na 147 g CO2/km. (Nařízení bylo publikováno v Evropském věstníku pod číslem 510/2011). Dne 28. dubna 2010 předložila Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru sdělení, včetně akčního plánu, s názvem „Evropská strategie pro čistá a energeticky účinná vozidla“. EK tak reagovala na výzvu Rady pro konkurenceschopnost uvedenou v březnu 2010 v jejích závěrech o nové průmyslové politice a navázala na Sdělení Komise EUROPA 2020 „Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ a další dokumenty (např. Sdělení EK „Udržitelná budoucnost pro dopravu: vytváření integrovaného dopravního systému řízeného technologiemi a vstřícného k uživatelům“). Sdělení se týká dalšího směřování evropského automobilového průmyslu směrem k ekologičtějším vozidlům.

209


Emise CO2 u nově registrovaných vozidel v EU Průměrné emise CO2 u nových osobních automobilů (13,16 mil. ks) v EU 27 za rok 2010 byly na úrovni 140,3 g CO2/km - meziročně je to snížení o 5,4 g; -3,7 % (při ujetí 15 tis. km ročně na jedno vozidlo to představuje úsporu 1 mil. tun CO2). Průměrné emise CO2 u nových osobních automobilů poprvé registrovaných v ČR v roce 2010 činily 149 g/km, z toho u vozidel s benzinovým motorem 147 g/km a u vozidel se vznětových motorem 151 g/km. Při srovnání států tak nejnižší průměrné emise měly automobily v Dánsku a Portugalsku na úrovni 127 g/km, naopak nejvyšší hodnoty Lotyšsko a Estonsko 162 g/km (dohromady bylo registrováno v těchto zemích necelých 17 tis. vozidel, což je 0,12% podíl na nových registracích). Dle statistik ACEA bylo 29 % nových vozidel s emisemi do 120 g CO2/km.

18.6 Shrnutí a perspektivy oddílu Shrnutí roku 2010 V roce 2010 byl zaznamenán celosvětový nárůst výroby o více jak 16 mil. motorových vozidel a díky tomu se podařilo překonat historické maximum z roku 2007, kdy bylo vyrobeno přes 73 mil. ks. Němečtí výrobci vyrobili poprvé v historii za hranicemi více vozidel než doma. Došlo k oživení výroby osobních automobilů nejen díky šrotovnému (v některých zemích EU a Rusku), ale i díky daňovým pobídkám. Také u lehkých užitkových a nákladních vozidel byly zaznamenány zvýšené prodeje. Tahounem růstu se stala zejména Asie, kde se meziročně vyrobilo téměř o 9 mil. ks více. Naopak v jiných regionech byla v některých továrnách ukončena výroba – v EU automobilka OPEL v Antverpách, v Belgii (poslední automobil sjel z pásů 15. prosince 2010). Tento závod patřil k nejstarším investicím General Motors v Evropě a za celou dobu existence zde bylo vyrobeno 13 306 292 aut), v USA značka Hummer (poslední vůz Hummer H3 sjel z výrobní linky 24. května 2010), Pontiac (po 83 letech existence - poslední Pontiac byl vyroben 25. listopadu 2009) a Mercury (po 71 letech existence - poslední model, Grand Marquis, sjel 4. ledna 2011 z montážní linky ve městě St. Thomas v Ontáriu), Toyota uzavřela továrnu v Fremontu (Kalifornie, USA). Automobilku Ssangyoung koupila těsně před krachem indická společnost Mahindra & Mahindra. Saab koupil nizozemský výrobce sportovních vozidel Spyker. Definitivně zkrachovala moskevská automobilka Moskvič, která po sedmiletém vlekoucím se bankrotu splatila věřitelům 18 kopějek za každý rubl dluhu. Největší čínská soukromá automobilka Zhejiang Geely Holding Group podepsala smlouvu o koupi švédské automobilky Volvo od automobilky Ford. I v tomto roce pokračovaly svolávací akce kvůli závadným součástkám automobilek např. Honda, Toyota, Nissan, Suzuki, Daihatsu, General Motors, Chrysler a Kia. General Motors splatil půjčku od americké vlády, která ho zachránila a pomohla překonat krizové období. Automobilky oznámily výstavbu nových nebo rozšíření stávajících výrobních kapacit např. Volkswagen (Čína, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Mexiko, Německo), Volvo (Čína), Toyota (Indie, Brazílie, USA), Honda (Japonsko, Vietnam), Nissan (Čína, Velká Británie, Indie), General Motors (Čína, Mexiko, Thajsko, Indonésie), Ford (Thajsko), Suzuki (Thajsko) a PSA (Čína, Indie). V Číně se zahraniční výrobci vozidel a autodílů poprvé potýkali s většími problémy díky stávkujícím zaměstnancům z důvodu jejich nízkých platů. Firmy byly nuceny zvýšit mzdu zaměstnanců často o desítky procent. Pespektivy automobilového průmyslu Začátek roku 2011 byl poznamenán zemětřesením v Japonsku, které postihlo zejména domácí automobilky. Částečně to mělo dopad i na výrobu v dalších zemích, neboť mnoho komponentů dováží USA, Evropa a další země. Také další přírodní katastrofa - povodně v Thajsku zaplavily i velkou část tamějších továren, které patří současně i k velkým dodavatelům automobilek, které měly problémy se zásobováním. Pro rok 2011 předpokládala ACEA snížení prodejů nových osobních automobilů v EU o 2 % a současný vývoj tomuto scénáři odpovídá; naopak u registrací lehkých užitkových vozidel a nákladních vozidel predikuje nárůst. Oproti předpokladům čínský trh s osobními automobily neroste již dvouciferným číslem. V České republice výroba motorových vozidel opětovně překoná hranici 1 mil. vyrobených kusů. Automobilka Škoda hodlá zvýšit produkci nejen v ČR, HMMC začal vyrábět na tři směny. Kopřivnická 210


Tatra navázala spolupráci s nizozemskou společností DAF Trucks N.V., která bude dodávat Tatře kabiny a motory. Vícero firem např. Shape Corporation, YAPP CZECH AUTOMOTIVE SYSTEMS CO., JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSKY, Brano, Toyota Gosei, Fehrer Automotive, Monroe Czechia a Rieter Automotive CZ oznámilo rozšiřování výrobních kapacit a vytvoření cca 1,5 tisíce nových pracovních míst. Koncem roku 2010 byla schválena dotace ve výši necelých 200 milionů Kč na pořízení technologie pro Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM). Nové středisko výzkumu a vývoje nabídne své služby nadějným i zavedeným firmám především z oblasti automobilového průmyslu, ale také výzkumníkům a vývojářům ze strojní fakulty ČVUT. Práci v Centru vozidel udržitelné mobility by mělo najít až 150 špičkových odborníků. CVUM by měl navázat na základy výzkumného centra Josefa Božka a napomoci dalšímu zvyšování konkurenceschopnosti nejen českého, ale i evropského automobilového průmyslu. Také na Slovensku, v Polsku, v Maďarsku a Rumunsku byly avizovány investice do nových výrobních kapacit (například Volkswagen Bratislava, Sungwoo Hitech, Johnson Controls Lučenec, Aspel, Plastiflex Slovakia, Bridgestone, Kornsberg Automotive, TRW, Nexteer Eissmann Automotive). Čínská automobilka Great Wall hodlá od roku 2012 vyrábět v Bulharsku svoje vozidla a prodávat je na evropském trhu. Další vývoj nejen v automobilovém průmyslu ovlivní dluhové zatížení Eurozony a Spojených států amerických, patřících mezi největší výrobce a trhy v automobilovém průmyslu. Jihokorejský automobilový průmysl i v roce 2011 vykazuje meziroční nárůst výroby a domácí poptávka po nových vozidlech také mírně roste. Vzhledem ke snižování státních výdajů lze očekávat stagnaci či pokles v těchto regionech, co do počtu nově registrovaných vozidel. Naopak v zemích BRIC je možné predikovat další zvyšování výroby, i když to již nebude meziročně dvouciferným číslem. Hlavním trendem dalšího rozvoje automobilového průmyslu je snižování emisí vznikajících zejména provozem vozidel. Výroba ekologičtějších vozidel bude významně ovlivněna cenami vzácných kovů, která nadále roste. V roce 2010 bylo spotřebováno v automobilovém a elektronickém průmyslu 120 000 tun těchto prvků (trh s lithium-iontovými bateriemi dosáhl v tomto roce hodnoty 11 mld. USD). Například v každé Toyotě Prius jich můžeme najít cca 11 kg. V návaznosti na rostoucí zastoupení elektroniky, hybridních a elektrických pohonů v automobilech nadále poroste spotřeba vzácných hornin. I z tohoto důvodu např. Čína stanovila jejich kvótu, aby si zajistila dostatek těchto prvků pro vlastní zpracovatele (nachází se zde přibližně 30 % světových zásob vzácných kovů) a zároveň pokryla plánovanou výrobu elektromobilů. Poptávka po vozidlech s nižší spotřebou bude hlavně dána jejich cenou (některé státy poskytují dotace na nákup elektromobilů, buď příspěvkem při jejich nákupu nebo daňovými úlevami) a například u elektromobilů také dostupností nabíjecích stanic. Velmi významným faktorem bude také cena ropy, respektive benzínu a nafty, kterou lze těžko predikovat.

211

tttttt

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení

19. CZ-NACE 30 - VÝROBA OSTATNÍCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ

19.1 Charakteristika oddílu Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení je charakteristická širokou nabídkou dopravních prostředků. Skladbou výrobního sortimentu patří oddíl mezi převážně proexportní a zároveň zajišťuje i značnou měrou dopravní prostředky pro tuzemsko. Jedná se o oddíl s bohatou historií. V roce 2010 proběhlo několik oslav např. 110 výročí založení akciové společnosti „Staudinger Waggonfabrik A.G.“ (nyní Škoda Vagonka a.s.), 100. výročí prvního letu českého pilota Jana Kašpara, 100 let od zahájení výroby pověstné Waltrovy motorové tříkolky, 90. výročí zahájení výroby parních lokomotiv v Plzni v tehdejších škodových závodech (celkem bylo vyrobeno 3 247 ks v letech 1920–1958), 90. let od sestrojení prvního motorového letadla BH konstruktérské dvojice Beneš, Hajn v letecké továrně – Avie, 80. let od registrace značky ČZ, 60. let od vzniku tří samostatných národních podniků, které zajišťovaly výrobu jízdních kol: Eska Cheb (bývalá ES-KA Cheb), jejíž součástí je i někdejší firma Premier, dále pak Velamos Petrov nad Desnou a Velo-Stadion Rakovník), před 50 lety začala výroba trolejbusů v Ostrově nad Ohří (v roce 2004 byla výroba v Ostrově ukončena a přesunuta do ŠKODY ELECTRIC) a začal se vyrábět motor Walter M701 (v historii československého leteckého průmyslu co do počtu vyrobených kusů zatím nejúspěšnějším motorem), 45. let od zahájení sériové výroby letadel Let Z-37 Čmelák (celkem bylo vyrobeno 713 kusů). Z mladších výročí můžeme jmenovat např. 15 let od vzniku Českomoravská komerční společnost, a.s. (nyní CZ LOKO, a.s.), 10 let od začlenění LETOV LETECKÁ VÝROBA s.r.o. do Groupe LATECOERE a 10. výročí zahájení provozu letounů L-159. V rámci klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) je výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení v oddíle 30 členěna do následujích skupin:     

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

Stavba lodí a člunů; Výroba železničních lokomotiv a vozového parku; Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení; Výroba vojenských bojových vozidel; Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení j.n.

Jak dokazuje graf 19.1, výroba kolejových vozidel, reprezentovaná např. firmami Bonatrans Group, a.s., SaZ, s.r.o., Škoda Transportation, a.s., Škoda vagonka, a.s., LEGIOS a.s., IFE-CR, a.s, CZ LOKO, a.s., DT-VÝHYBKÁRNA, a.s. a Bombardier Transportation Czech Republic, a.s., zaujímá s 65,4 % dominantní postavení v oddíle v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb. Oproti roku 2009 vzrostl její podíl o 7 %. Druhé místo patří skupině letecké výroby s 25,6% podílem, na kterém se výrazným způsobem podílí firmy Aero Vodochody, a.s., Honeywell aerospace Olomouc, s.r.o. a LETOV LETECKÁ VÝROBA, s.r.o. U CZ-NACE 30.4 je nejvýznamějším podnikem u nás Tatra, a.s., výrobce armádních verzí nákladních vozidel a dále můžeme jmenovat české subdodavatele, kteří se podílejí na výrobě kolových obrněných transportérů Pandur II pro Armádu České republiky (např. VOP 025, VOP 026, Meopta - optika, s.r.o. a MESIT holding, a.s.). V rámci skupiny 30.9 je největší firmou (dle tržeb) Shimano Czech Republic, s.r.o., následovaná Bike Fun International, s.r.o., BPS Bicycle Industrial, s.r.o. (všichni výrobci jízdních kol) a OM PROTIVÍN, a.s. (výroba a prodej ozubených kol převážně pro motocyklový průmysl). Nelze opomenout další známé firmy JAWA MOTO, s.r.o. (výrobce silničních či terénních motocyklů), JAWA Divišov, a.s. (plochodrážní motocykly) či firmu Blata (malé motocykly - minibike, motocykly, motorové koloběžky a čtyřkolky). Za skupinu 30.1 je nutné zmínit firmy Barkmet, a.s. (stavba lodí hlavně pro evropské klienty - Navia b.v., GEFO, SKB NV, Euromaritime shipbuilding, b.v., VeKa Group, b.v., a další) a Nova České loděnice, a .s. (chemické tankery, plynové tankery a kontejnerová plavidla pro holandské a německé zákazníky). 213

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 30.9 7,3 %

30.3 25,6 %

30.1 1,7 %

30.2 65,4 % 30.1 Stavba lodí a člunů 30.2 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení 30.9 Výroba dopravních prostředků a zařízení jinde nezařazených Pozn: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ


19.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Tento oddíl se podílí na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 1,49 %, u zaměstnanosti činí podíl 1,76 %. Také z hlediska exportu patří mezi oddíl minoritní. V žebříčku CZECH TOP 100 nefigurují firmy z tohoto oddílu, dle výše tržeb by se tam umístila pouze firma Bonatrans Group a.s. (největší evropský a zároveň jediný český výrobce dvojkolí a jeho dílů pro kolejová vozidla). Má cca 30% podíl na evropském trhu v tomto segmentu. Firma vyváží 95 % své produkce do zahraničí.

19.3 Hlavní ekonomické ukazatele 19.3.1 Cenový vývoj U obou sledovaných skupin výrobků ceny v posledních dvou letech mírně vzrostly v návaznosti na růst cen vstupních materiálů. Tabulka 19.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 – 2010 Název

Lodě a čluny Železniční lokomotivy a vozový park Letadla a kosmické lodě Vojenská bojová vozidla Dopravní prostředky a zařízení j. n. Ostatní dopravní prostředky a zařízení Pozn: stejné období předchozího roku = 100 Pramen: ČSÚ

214

Kód CZ-CPA


2009

2010

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

x 104,0 x x 100,8

x 102,1 x x 100,3

x 99,6 x x 100,7

30

103,4

101,8

99,8


19.3.2 Základní produkční charakteristiky Celkový počet podniků roste, což je dáno zejména navýšením počtu malých a středních podniků v tomto oddíle. Nejvíce se na tom podílí výrobci dopravních prostředků a zařízení jinde nezařazených. Jedná se o subdodavatele finálních výrobců. Tabulka 19.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 30 v letech 2005 - 2010 2005

2006

2007

2008

2009*

2010


83 40 58 x 210

74 39 54 x 215

79 39 51 x 209

85 41 55 x 213

109 49 59 x 242

113 47 65 x 286

CZ-NACE 30

391

382

378

394

459

512


V roce 2010 pouze u výrobců lodí a ostatních dopravních prostředků došlo k meziročnímu snížení tržeb, což bylo způsobeno především problémy společnosti České loděnice a.s., která v květnu 2010 spustila na vodu novou, 125 metrů dlouhou cisternovou loď pro nizozemskou firmu VeKa. Kvůli nedostatku dalších zakázek však většina zaměstnanců musela firmu opustit. Až v prosinci 2010 se podařilo dohodnout majetkový vstup nizozemské společnosti VeKa a na poslední chvíli tak zachránit tento podnik (jeden z největších výrobců lodí u nás). U ostatních skupin se tržby navýšily. V oblasti kolejových vozidel nadále pokračovalo plnění zakázek pro České dráhy, a.s., na Slovensko, do Polska, do Ruska, do Běloruska a dalších evropských zemí. V roce 2010 se ještě neprojevilo na celkových tržbách ukončení výroby společnosti Siemens kolejová vozidla. Největší meziroční nárůst tržeb vykázali výrobci leteckého průmyslu. Na tom se významně podílela např. firma Honeywell a také nově zařazené firmy Driessen Aerospace CZ, s.r.o. (zabývala se zejména výrobou interiéru do civilních letadel typu Airbus, což představovalo prakticky 60 % její celkové produkce). Tabulka 19.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 30.1 CZ-NACE 30.2 CZ-NACE 30.3 CZ-NACE 30.4 CZ-NACE 30.9 CZ-NACE 30 meziroční index

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

604 814 9 357 850 6 390 209 x 3 406 186

472 617 13 459 897 7 293 958 x 3 484 926

754 260 21 785 550 8 919 801 x 3 969 396

779 345 22 705 800 10 014 117 x 4 058 413

932 415 30 231 331 8 548 169 x 3 358 810

831 939 31 338 154 12 269 924 x 3 483 874

19 759 060

24 711 398

35 429 008

37 557 676

43 070 724

47 923 891

x

125,1

143,4

106,0

114,7

111,3


U ostatních dopravních prostředků za růstem tržeb stojí zejména výrobci cyklistických kol, kteří zhotovili meziročně 2010/2009 o cca 115 tis. kol více. To bylo dáno zvýšeným zájmem o cyklistiku jako jeden z druhů ekologičtější dopravy v Evropské unii. Také další u nás velmi známá firma Blata s.r.o. (výroba motocyklů či čtyřkolek) dosáhla zvýšení tržeb. Naopak obě Jawy vykázaly meziročně mírné snížení tržeb, i když např. náš největší výrobce motocyklů Jawa moto spol. s r.o. vyrobil 782 motorek, což je 33 ks více meziročně, a to díky zvýšenému zájmu o silnější kubatury. U výrobců kolejových vozidel a jejich dílů jsme zaznamenali zápornou hodnotu ukazatele účetní přidané hodnoty, což je dáno nižším poklesem tržeb než výkonové spotřeby. Největší nárůst tržeb vykázali výrobci letadel a jejich komponentů. Počet zaměstnanců tohoto oddílu se mírně navýšil, a to díky výrobcům v leteckém průmyslu, kteří nabírali nové zaměstnance v návaznosti na rostoucí množství zakázek. U výroby lodí došlo k poklesu z důvodu problémů již zmiňované společnosti České loděnice a.s., U CZ NACE 30.2 se promítlo do celkového počtu zaměstnanců ukončení výroby ve firmě Siemens Kolejová vozidla s.r.o. (výroba byla 215


přesunuta do Ruska a Rakouska). I přestože např. firmy Bombardier Transportation Czech Republic, a.s., Bonatrans group, a.s. a Škoda Transportation, a.s. nabíraly nové pracovníky, nedokázaly pokrýt snížení zaměstnanců u pražského výrobce. U producentů ostatních dopravních prostředků byl mírně snížen celkový počet pracovníků především zvyšováním produktivity a omezením zakázek u některých firem. Tabulka 19.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


134 425 3 354 834 1 953 567 x 947 331

349 291 3 874 218 1 999 575 x 912 300

-50 143 6 184 028 2 903 779 x 1 105 774

421 609 7 541 417 3 533 995 x 1 155 877

235 911 10 606 978 2 726 377 x 936 201

-2 816 10 157 608 4 205 743 x 1 085 747

CZ-NACE 30

6 390 157

7 135 384

10 143 438

12 652 899

14 505 467

15 446 282

x

111,7

142,2

124,7

114,6

106,5

meziroční index



2005

2006

2007

2008

2009*

2010


535 5 842 5 854 x 2 776

526 6 240 5 943 x 2 682

366 7 313 5 677 x 2 778

460 7 713 5 895 x 2 905

598 9 718 5 696 x 2 436

466 9 118 6 482 x 2 415

15 008

15 391

16 133

16 972

18 448

18 482

x

102,6

104,8

105,2

108,7

100,2



Tržby za VV a S


250

128 %

%

120

220

112

190

104

160

96

130 100

88 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 30

2009*

2005

2010

ZP

2006

2007

CZ-NACE 30 Účetní přidaná hodnota

270 %

240 210 180 150 120 90 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 30

2010

ZP



216

2008

2009* ZP

2010


V roce 2010 měli výrobci ostatních dopravních prostředků meziročně skoro stejně vysoké celkové mzdové náklady a u výrobců letadel vzrostly, což souvisí s nárůstem zakázek. U zbylých skupin oddílu jsme zaznamenali pokles mzdových prostředků v návaznosti na ukončení výroby ve firmě Siemens Kolejová vozidla, s.r.o. a také s reorganizací ve společnosti České loděnice a.s. Tabulka 19.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


137 777 2 073 928 2 053 990 x 649 927

140 744 2 439 971 2 184 353 x 682 479

104 175 3 119 411 2 231 741 x 748 658

70 527 3 657 589 2 612 929 x 805 368

151 492 5 236 321 2 441 874 x 684 162

119 379 3 904 862 3 073 192 x 684 058

CZ-NACE 30

4 915 621

5 447 548

6 203 986

7 146 413

8 513 848

7 781 491

x

110,8

113,9

115,2

119,1

91,4

meziroční index


Stejně jako se projevil pokles tržeb na účetní přidané hodnotě, projevil se i na produktivitě práce z ÚPH u výrobců lodí a jejich částí, kde jsme zaznamenali u obou ukazatelů zápornou hodnotu. Ostatní skupiny naopak vykázaly růst tohoto ukazatele, což dokazuje zlepšování ekonomické situace firem a zvyšování jejich konkurenceschopnosti.


2005

2006

2007

2008

2009*

2010


251 289 574 225 333 687 x 341 270

664 467 620 882 336 453 x 340 125

-136 887 845 669 511 538 x 398 090

916 344 977 807 599 510 x 397 932

394 224 1 091 530 478 677 x 384 257

-6 043 1 113 967 648 800 x 449 564

CZ-NACE 30

425 792

463 611

628 732

745 507

786 290

835 755

x

108,9

135,6

118,6

105,5

106,3

meziroční index



2005

2006

2007

2008

2009*

2010


-3 352 1 280 906 -100 423 x 297 404

208 547 1 434 247 -184 778 x 229 821

-154 318 3 064 617 672 038 x 357 116

351 082 3 883 828 921 066 x 350 509

84 419 5 370 657 284 503 x 252 040

-122 195 6 252 746 1 132 552 x 401 688

CZ-NACE 30

1 474 536

1 687 837

3 939 452

5 506 485

5 991 619

7 664 791

x

114,5

233,4

139,8

108,8

127,9

meziroční index


Při srovnání níže uvedených ukazatelů u zpracovatelského průmyslu a výroby ostatních dopravních prostředků vykazuje tento oddíl celkově velmi dobré výsledky. Při srovnání úrovně produktivity práce zpracovatelského průmyslu a tohoto oddílu došlo ke zhoršení níže uvedeného ukazatele pouze u skupiny výroby lodí. Výrazný nárůst jsme zaznamenali u výrobců letadel, což souvisí s novými zakázkami, které mají vyšší přidanou hodnotu.

217

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Produktivita práce z ÚPH


580

225 %

%

200

480

175

380

150

280

125

180

100

80 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 30

2010

2005

ZP

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 30

ZP



Kč/zam.

1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 ZP

30

30.1 2009*

30.2 2010

30.3

30.9



19.3.4 Výkonová spotřeba U výrobců lodí došlo meziročně k poklesu výkonové spotřeby, ostatní skupiny vykázaly růst. Tabulka 19.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 30.1 CZ-NACE 30.2 CZ-NACE 30.3 CZ-NACE 30.4 CZ-NACE 30.9 CZ-NACE 30 meziroční index

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

483 999 8 195 521 4 879 700 x 2 640 862

441 136 10 989 560 5 499 167 x 2 615 723

590 238 15 101 877 5 968 970 x 2 933 523

692 219 16 945 764 6 696 248 x 3 006 700

764 332 20 846 659 5 960 725 x 2 478 057

662 158 25 288 463 8 402 785 x 2 507 031

16 200 082

19 545 586

24 594 608

27 340 931

30 049 773

36 860 438

x

120,7

125,8

111,2

109,9

122,7


218

2010


19.4 Zahraniční obchod V letech 2009 - 2010 došlo k výraznému meziročnímu snížení kladného salda zahraničního obchodu z 16,1 na 7,4 mld. Kč. To je dáno zejména poklesem vývozu letadel o 5,6 mld. Kč a nárůstem dovozu o 4 mld. Kč, což mělo za následek záporné saldo zahraničního obchodu této skupiny výrobků. Záporné saldo také vykázaly skupiny výrobků CZ-CPA 30.4 (vojenská bojová vozidla) a CZ-CPA 30.9 (ostatní dopravní prostředky a zařízení j. n.). U prvně jmenovaného je to dáno dodávkami kolových bojových vozidel Pandur a obrněných vozidel Iveco pro Armádu České republiky. Dle statistiky dovozu vojenského materiálu byla importována do ČR také obrněná vozidla Pbv-501, IVECO, BRDM-2, OT 64 a BVP. Opačným směrem putovala vozidla, upravená pro sběratelské účely, např. obrněné transportéry BRDM, BRDM 2, OT 64, tank VT 55A a T 34/85. U druhé skupiny je záporné saldo tvořeno dodávkami na kompletáře cyklistických kol, zejména z Číny. Za exportem lodí z České republiky stojí zejména dvě dříve zmiňované firmy Barkmet, a.s. a České loděnice, a.s. V roce 2010 byla např. vyvezena první loď z tříkusové dodávky lodí pro holandského zákazníka (délka 110 metrů, šířka 13,5 metru a ložná míra 5 000 tun) nebo cisternová loď pro nizozemskou firmu (délka 125 metrů). U kolejových vozidel byly realizovány zakázky např. pro pařížský dopravní podnik, do Linzu a Manchesteru (tramvaje), francouzské dráhy (motorové jednotky AGC), pro německé dráhy (regionální vlaky Talent 2), do Wroclavi (tramvaje), pro slovenské dráhy (dvousystémové elektrické patrové jednotky 671). V leteckém průmyslu byly exportovány např. do Brazílie, Ruska či Francouzské Guayany (letadla L 410), vrtulníky (pro společnost Sikorsky), centroplány letadel Alenia C-27J (pro firmu Alenia Aeronautica). U ostatních dopravních prostředků se jedná zejména o vývoz cyklistických kol do zemí EU.

19.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 19.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 30 v b.c. v letech 2009 - 2010 rok 2009 Kód CZ-CPA

rok 2010

Dovoz v mil.Kč

Vývoz v mil. Kč

Saldo v mil.Kč

Dovoz v mil. Kč

Vývoz v mil.Kč

Saldo v mil. Kč

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

5 10 1 5

222,7 077,4 323,9 777,1 016,5

686,1 16 511,4 17 287,3 703,9 3 364,0

463,4 11 434,0 6 963,4 -1 073,2 -1 652,5

217,1 3 505,1 14 368,9 752,3 4 867,1

569,7 14 710,2 11 680,7 533,1 3 637,7

352,6 11 205,1 -2 688,2 -219,2 -1 229,4

30

22 417,6

38 552,7

16 135,1

23 710,5

31 131,4

7 420,9


19.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Mezi největší exportní trhy patří Německo, kde došlo meziročně k navýšení o 2 % - pěněžně vyjádřeno o cca 4,3 mld. Kč. Do této země směřovalo více jak 25 % našeho exportu kolejových vozidel a jejich díly (např. Bonatrans získal zakázku od Deutche Bahn na 6 tisíc dvojkolí s dodáním 2009-2011). USA obsadily druhou příčku v návaznosti na export letadel a jejich součástí (zejména letecké díly pro Boeing a vrtulníky S-76C++ bez dynamických částí pro americkou společnost Sikorsky Aircraft Corporation) v hodnotě 3 mld. Kč. Za 11% podílem Francie na exportu stojí ze dvou třetin dodávky součástí letadel hlavně Airbus. Slovensko s 8% podílem na vývozu je velkým zákazníkem tuzemských výrobců kolejových vozidel (export např. příměstských jednotek). U Ruské federace (podíl na vývozu je rovněž 8 %) je to dáno vývozem letecké techniky např. letounu L 410, u Rakouska (podíl 5 %) kolejovými vozidly a jejich díly. U výrobků loďařského průmyslu patří mezi největší vývozní teritoria Nizozemí, kam v roce 2010 směřovalo přes 72 % exportu české loďařské produkce. V rámci této výrobkové skupiny je pak na druhém místě Francie s 5,4 %, následovaná Rakouskem s 4,9 % podílem na exportu. 219


U výrobců kolejových vozidel a dílů představuje největší vývozní teritorium Německo (přes 25 % celkového vývozu - cca 3,8 mld. Kč), následováno Francií (7,2 %) a Rakouskem (7,1 %). Díky objednávkám litevských drah se tato země umístila na čtvrtém místě s podílem 4,4 %, což představuje 0,5 mld. Kč. U leteckého průmyslu směřovalo více jak 25 % exportu do USA, dále pak do Francie (19 %) a Ruska (16 %). Výrobky skupiny ostatních dopravních prostředků odebírá hlavně Německo (přes 36 %) a Nizozemí (necelých 17 %). Obě země patří mezi největší odbytiště cyklistických kol v EU (V Německu se v roce 2010 prodalo cca 4 milionů ks klasických kol a přes 200 tisíc elektrokol). Vývozní teritoria v roce 2010 Rusko 8%

Slovensko 8% Francie 11 %

Rakousko 5%

Nizozemí 4% V. Británie 3%

USA 11 %


Španělsko 12 %

Rakousko 6%

Tchaj-wan 5%

Německo 13 %

Francie 4%

Čína 4% Slovensko 4% Ostatní 15 %

USA 37 % Pramen: ČSÚ – údaje k 18. 4. 2011


Největším dovozním teritoriem CZ-CPA 30 jsou USA (37 %), jedná se především o subdodávky pro výrobu firmy Sikorski, Boeing a Honeywell. U Německa (13 %) a Rakouska (6 %) je dán podíl více jak 30%, resp. 20% podílem na importu kolejových vozidel (dodávky zejména pro České dráhy a ČD Cargo a.s.). Španělsko (12 %) je významným dovozcem letadel a jejich dílů (letadla CASA a jejich díly). Tchajwan (5 %) a Čína (4 %) jsou nejvýznamnějšími dovozci komponentů na cyklistická kola. Slovensko (4 %) je pak třetím nejvýznamnějším dovozcem kolejových vozidel a jejich dílů (zakázky pro České dráhy a ČD Cargo a.s.)

19.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Tento oddíl je skladbou svého sortimentu velmi různorodý a hospodářká krize ovlivnila jeho jednotlivé skupiny v jiném časovém období. Tuzemské firmy se zabývají výrobou komponentů či celých součástí (trupy lodí, části letadel), kompletními dopravními prostředky (lokomotivy, vagony, letadla, ultralighty, motocykly, kola, balony) či rekonstrukcemi a opravami (lokomotiv, vagonů). Významná je také výzkumná a zkušební činnost ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu, a.s. nebo VÚKV, a.s. (Výzkumný ústav kolejových vozidel), kde jsou prováděny testy jak pro tuzemnské, tak zahraniční zákazníky. Prostřednictvím těchto výzkumných ústavů se Česká republika účastní celoevropských projektů v oblasti leteckého, 220


kosmického či železničního průmyslu. Praha se stala centrem administrativní části navigačního systému Galileo. Tuzemské firmy budou mít prostřednictvím tohoto centra možnost spolupráce s dalšími společnostmi v oblasti výroby kosmických lodí a souvisejících zařízení. Stavba lodí a plavidel Jedná ze zejména o výrobu trupů lodí, které jsou dostrojovány u koncového zákazníka. U této skupiny jsme v posledních letech zaznamenali růst tržeb, což souviselo se zakázkami pro evropské loďařské firmy. V roce 2008 - 2009 došlo k výraznému snižování zakázek na další roky a v roce 2010 se jeden z našich největších výrobců lodí České loděnice, a.s. dohodl na fúzi s nizozemskou společností VeKa. Největší české doky v posledních letech vyráběly pouze holé trupy, na nichž je minimální marže a jejich cena tvoří jen asi 30 % z ceny celé lodi. Dlouhodobě špatná situace nabrala v letech hospodářské recese rychlý spád a za poslední dva roky nepodepsaly loděnice jedinou novou smlouvu. Z tohoto důvodu byl nutný vstup silného zahraničního partnera, který by měl za sebou nové zakázky. Společnost Nova České loděnice, a.s. spustila na Labe svoji první letošní loď. Devadesátimetrový tanker pro vnitrozemskou i námořní plavbu je první ze tří lodí pro zahraničního zákazníka, která popluje do Nizozemska. Loděnice v Mělníku mají i další zakázky, začnou stavět dvě říční a jednu námořní loď. Prodejní cena lodi se pohybuje okolo dvou milionů € (cca 49 milionů Kč). Děčínské přístavy se mají stát také velkým opravárenským dokem. Další náš významný výrobce lodí společnost Barkmet úspěšně dodává tankery, chemické tankery, remorkéry tlačné a vlečné, nákladní vany, trajekty, nákladní kontejnerové lodě, krmné stanice či lodě do chovných farem evropským zákazníkům. Předpokládáme, že tento oddíl se v ČR bude i nadále rozvíjet, i když hlavními odběrateli budou stále zejména zahraniční firmy. Velkým problémem pro tuzemské lodní dopravce je splavnost českých řek a návazně i německá část Labe - zda bude možnost přepravovat zboží vodní cestou celoročně. V současné době je Labe cca po 175 dnů v roce nesplavné. V roce 1990 na českých řekách rejdaři provozovali zhruba tisíc nákladních lodí, v současnosti je jich v provozu zhruba desetina. Rozšíření splavnosti by napomohlo i tuzemským výrobcům lodí, ale je otázkou kdy k tomu dojde. Výroba železničních lokomotiv a vozového parku V České republice jsou vyráběna nejen nová kolejová vozidla (lokomotivy, vagóny) a jejich součásti, ale jsou zde prováděny i modernizace a opravy těchto vozidel. U výrobců kolejových vozidel roste objem výroby a s tím i jejich tržby. Hlavními odběrateli jsou evropské železniční společnosti, i když např. Bonatrans exportuje do 60 zemí světa. Významým zákazníkem jsou České dráhy, a.s. (ČD), které modernizují svůj zastaralý vozový park (k 31.12.2010 bylo starších 20 let např. 54 % motorových vozů (365 ks), 73 % vagónů pro vnistrostátní dopravu (1 027 ks), 66 % motorových lokomotiv (199 ks). ČD plánují v roce 2011 investovat 7 mld. Kč do modernizace svého vozového parku (peníze půjdou na modernizaci starých strojů i na pořízení strojů nových). V rámci této modernizace dodá Pars Nova 62 kusů dvoudílných jednotek řady 814 známé jako Regionova. V roce 2010 se společnost LOSTR, a.s. přejmenovala na LEGIOS, a.s. a začala vyrábět nákladní dieselhydraulické lokomotivy Voistr Maxima a v následujícím roce koupila Železniční opravny a strojírny Nymburk. Podepsala smlouvu o dodávce 190 vagonů pro TOUAX RAILi. Jedná se o šestinápravové kloubové vozy třídy Sggrss 80´ pro přepravu kontejnerů a výměnných nástaveb. V rámci rozsáhlé investiční akce modernizace Zkušebního centra VUZ Velim byla v srpnu 2010 dokončena modernizace trakčního vedení velkého zkušebního okruhu. V České republice vzniklo vývojové centrum kolejových vozidel světového významu. Společnost Vítkovice Doprava představila nejvýkonnější lokomotivu poháněnou CNG v Evropě s výkonem 520 kW a předpokládaným dojezdem 510 kilometrů. Přestavěná lokomotiva, která je určena především pro posun středních a lehkých vlaků, umožní dosáhnout především snížení provozních nákladů, hlavně nákladů na palivo, snížení emisí a hladiny hluku. Siemens plánuje rozšířit aktivity svého českého centra v Praze a Ostravě. Do roku 2012 hodlá více než zdvojnásobit současný počet vývojářů. Se dvěma stovkami zaměstnanců se české centrum stane třetím největším vývojovým střediskem v rámci tohoto koncernu na světě. Bonatrans Group, a.s. vyhrála tendr na dodávku kol pro německé dráhy Deutsche Bahn. Dodá 28 tis. kusů železničních kol za řádově stovky milionů korun. Ve svém areálu staví novou technologii na tepelné zpracování kol, což umožní zvýšit výrobní kapacitu o více jak 20 %. ŠKODA TRANSPORTATION má podepsané kontrakty na dodávku 318 tramvají s opcí na dalších 97 vozidel, která se budou dodávat až do roku 2017 (např. zvítězila ve výběrovém řízení maďarského města 221


Miškolc na dodávku 31 nízkopodlažních tramvají za celkově 2 mld. Kč. Součástí zakázky jsou i deset let trvající servisní služby). Škoda Electric podepsala s jihokorejskou firmou Hyundai Rotem kontrakt za dvě miliardy korun (kompletní elektrické a mechanické pohony včetně řídící elektroniky pro 80 elektrických lokomotiv určených pro turecké dráhy. První dodávka bude v červnu 2012, poslední v červenci 2014) a získala zakázku za půl miliardy korun v Číně (23 pětivozových jednotek metra do města Su-čou, zakázka zahrnuje i opci na dalších 15 kusů). Škoda Vagonka uzavřela významný kontrakt s Litevskými drahami na dodávku pěti dvoupodlažních souprav známých jako CityElefant (zakázka za cca 39 miliónů €). Nové dvoupodlažní jednotky se během let 2012 – 2014 přidají ke čtyřem soupravám řady 575, které již v Litvě úspěšně jezdí. AŽD Praha, s.r.o. (Automatizace železniční dopravy) dodá zabezpečovací zařízení pro stanici Ždanoviči na atypickém tříkolejném 8 km úseku železniční trati v Bělorusku v hodnotě 65 mil. Kč. V areálu firmy DAKO-CZ, a.s. byla zahájena výstavba nové vývojové zkušebny za cca 80 mil. Kč. Termín dokončení je plánován na červen 2012. Součástí vývojové zkušebny budou moderní testovací zařízení nutná pro vývoj, testování a validaci brzdových přístrojů kolejových vozidel. Předpokládáme i nadále zvyšování výroby kolejových vozidel a jejich dílů v návaznosti na modernizaci vozového parku hlavně v Evropě. Je otázkou jakým způsobem budou ovlivněny výdaje na nákup a modernizaci kolejových vozidel a související infrastruktury dluhovou krizí. Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení Výroba letadel a jejich částí pro zahraniční odběratele má na tomto odvětví největší podíl. V roce 2010 podepsala dohodu Ministerstva obrany České republiky a Brazílie, na základě které bude společnost Aero Vodochody spolupracovat se třetím nejvýznamnějším světovým výrobcem letadel firmou Embraer na vývoji a výr obě nového vojenského víceúčelového transportního letounu KC-390. Jedná se o dvoumotorový proudový letoun s užitečnou nosností 23,6 t. První let tohoto letounu je plánován na rok 2014 a první zákazník jej obdrží na konci roku 2015. Český výrobce zhotoví zadní část trupu, dveře, náběžné hrany a pevné části křídel. Společnost Aero Vodochody, a.s. získala kontrakt na výrobu kokpitu helikoptéry Black Hawk pro společnost Sikorsky. Dodávky budou probíhat do roku 2017. Aircraft Industries, a.s. předpokládá navýšení odbytu svých dopravních letadel L410. Konstruktéři První brněnské strojírny a.s. ve Velké Bíteši začali pracovat na vývoji motoru pro malé vrtulníky. Bude to čtvrtý letecký motor této společnosti. Během jednoho až dvou let tak bude mít PBS vlastní motory pro všechny druhy malých letounů, Pražská GE Aviation vyvinula nový turbovrtulový motor. Chce v Letňanech zhruba zdesetinásobit produkci turbovrtulových agregátů. Z letiště v Kunovicích poprvé vzlétl prototyp nového letounu EV-55. Letoun EV-55 Outback od společnosti Evektor je po čtyřiceti letech novým velkým dvoumotorovým strojem. Společnost Honeywell Technology Solutions otevřela v Brně své rozšířené stávající centrum pro výzkum, vývoj a inženýrství. Najde v něm práci dalších 80 odborníků (celkem by zde mělo uplatnění necelých 800 pracovníků). Budou pracovat na vývoji technologií z různých oblastí od letové kontroly pro dopravní letadla nové generace přes tepelnou regulaci až třeba po turbodmychadla nové generace s úsporou paliva. Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila k realizaci 17 z 63 českých projektů, podaných do druhé výzvy Pobídkového programu pro česká pracoviště. Firmy, výzkumné instituce a univerzity z ČR se tak budou podílet na výzkumných projektech v oblasti pozemního segmentu, pozorování Země, raketových nosičů, navigace, a zejména pak v oblasti technologických řešení s širším využitím. U tohoto oboru předpokládáme i do budoucna růst tržeb a exportu. Výroba motocyklů, výroba jízdních kol a vozíků pro invalidy, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení j.n. Česká republika patří mezi významné výrobce cyklistických kol a jejich komponentů v EU. Bohužel u produkce motorek byla v minulých letech výrazně ovlivněna hospodářskou krizí a došlo k výraznému propadu. Výroba, prodej a import jízdních kol v Evropské unii v roce 2010 Dle statistik Evropské asociace výrobců jízdních kol a dílů (COLIBI) bylo v Evropské unii vyrobeno 11 636 mil. ks jízdních kol (meziročně o 197 tisíc ks méně). Největšími producenty byly Itálie 2,4 mil. ks, Německo 2,2 mil. ks a Nizozemí 1,2 mil. ks. 222


V tomto roce bylo zároveň v EU prodáno 18,5 mil. ks jízdních kol (meziročně -554 tis. ks). Největšími trhy byly Německo (3,9 mil. ks) Velká Británie (3,4 mil. ks) a Francie (3,0 mil. ks). V roce 2010 bylo dovezeno do EU 8 835 722 kusů jízdních kol od deseti největších importérů (nejvíce z Tchajwanu (3 358 674 ks), následuje Thajsko (1 218 472 ks), Srí Lanka (1 201 138 ks), Indonesie, Bangladeš, Filipíny, Čína, Tunisko, Kambodža, Malajsie). Meziročně o necelých 722 tis. ks více. Výroba, prodej a import jízdních kol v České republice v roce 2010 V České republice bylo zkompletováno cca 425 tisíc kusů (meziročně +125 tis. ks). Bylo prodáno 320 tis. ks (meziročně o 20 tis. ks méně). Zároveň bylo dovezeno 149 292 ks (meziročně o necelých 5 tis. ks méně). Většina jízdních kol se v Česku prodává přes specializované obchody, současně ale rostou příjmy sportovních řetězců. V Česku je zhruba 800 nezávislých prodejců jízdní kol. Zhruba polovina specializovaných prodejců souběžně s kamennou prodejnou provozuje také internetový obchod. Nejprodávanějším typem jsou v Česku kola krosová a trekkingová, která tvoří zhruba polovinu z celkového množství prodaných bicyklů. Druhou nejoblíbenější kategorií jsou kola horská se zhruba třetinovým podílem. Výroba a prodej elektrokol V roce 2010 bylo odhadem v EU prodáno cca 1 mil. ks elektrokol. Nejvíce si jich pořídili němečtí zákazníci - cca 200 tis. ks (meziročně o 50 tis. ks více). Druhým největším trhem bylo Nizozemí (165 tis. ks), následováno Francií (40 tis. ks). Pro rok 2011 se očekává nárůst prodejů v Německu na 300 tis. ks. Pro srovnání je odhadováno, že v USA bylo v roce 2009 zaregistrováno cca 200 tis. ks elektrokol (v roce 2010 to bylo o něco méně v návaznosti na hospodářské zpomalení ekonomiky a snížení cen ropy). V rámci EU bohužel není žádná statistika, kolik bylo vyrobeno elektrokol (největším celosvětovým výrobcem elektrokol je Čína, která jich produkuje cca 90 %. V roce 2010 vyrobila 29,54 mil. ks, tj. meziročně o 33 % více). Výroba a prodeje motorek v EU v roce 2009 (novější data nebyla známa) V tomto roce bylo vyrobeno 859 518 motocyklů (statistiky za 9 členských států). Meziročně je to o necelých 291 tis. ks méně. Největším výrobcem v EU byla Itálie (477 tis. ks), následovaná Španělskem (116 tis. ks) a Francií (111 tis. ks). Výroba a prodeje motorek v České republice v roce 2010 V České republice bylo vyrobeno 782 ks motocyklů JAWA. Celkem bylo registrováno 18 451 nových a 11 635 ojetých motorek. Nejvíce prodaných kusů bylo pod značkou Rhon (2 230 ks). Tuzemští zákazníci si koupili 72 ks motorek JAWA. Za oblast prodejů kol a motocyklů očekáváme stagnaci či pokles prodejů. Naopak u elektrokol očekáváme další navyšování prodejů, který bude pokryt z velké části dovozy z Číny. Pro rok 2011 je odhadován celosvětový prodej přes 30 mil. ks. Celosvětově je odhadován nárůst počtu elektromotorek a elektro skútrů na silnicích ze 17 mil. ks v roce 2011 na 138 mil. ks v roce 2017.

223

tttttt

Výroba nábytku

20. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU

20.1 Charakteristika oddílu K výrobě nábytku se používá jako hlavní surovina předem zpracované (upravené) dřevo nebo dřevařské výrobky, zejména aglomerované výrobky ze dřeva, překližky a dýhy, které dodává dřevařský průmysl. Oddíl je charakteristický vysokou materiálovou náročností, která představuje až 80 % z celkových nákladů. Používání nových technik a technologií včetně nanotechnologií a respektování požadované legislativy znamená, že výrobky tohoto oddílu prakticky neobsahují nebezpečné nebo škodlivé látky ohrožující obyvatelstvo nebo životní prostředí. Dřevo je plně obnovitelná surovina s ekologickou likvidací po skončení životnosti výrobku. V souladu s klasifikací ekonomických činností se CZ-NACE 31 Výroba nábytku obsahuje skupinu: 

31.0 Výroba nábytku.

Výroba nábytku zahrnuje produkci sedacího nábytku, nábytku do obývacích a dětských pokojů, ložnic a jiných obývacích prostorů, výrobu matrací, dále pak výrobu kuchyňského nábytku, nábytku pro vybavení kanceláří, bank, nemocnic, zdravotnických a jiných zařízení, obchodů, ale i ostatního nábytku, jako je kovový, solitérní a doplňkový nábytek.

20.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Oddíl se v roce 2010 podílel na výsledcích zpracovatelského průmyslu v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) 0,9 %, na účetní přidané hodnotě 1,2 % a na počtu pracovníků 2,0 % a nezaznamenal v tomto směru výraznou změnu proti předchozímu období. Výhodou pro producenty je, že základní materiály pocházejí z tuzemska (přířezy, desky, dýhy, hranoly aj.). Dovoz se omezuje pouze na určité skupiny výrobků (barvy, laky, orientální dýhy, nábytkové kování, další doplňkové materiály a pomocné přípravky). Z hlediska výrobků oboru představuje špičkovou evropskou úroveň především ohýbaný nábytek a lékařská křesla, zejména v poslední době vyniká velmi dobrou úrovní také kuchyňský nábytek. Mezi nedostatkový sortiment již nyní nepatří tzv. solitérní nábytek, který zajišťují hlavně menší výrobci prakticky v celé ČR (nábytek do předsíní, hal, obývacích pokojů aj.).


Nábytek

Kód CZ-CPA

31


2009

2010

101,3

102,2

99,8


225


Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 až 2010 ukazuje tabulka 20.1 z níž vyplývá, že tento index výrobkové skupiny CZ-CPA ve sledovaném období vykazuje jen malé výkyvy.

20.3.2 Základní produkční charakteristiky V období 2005 – 2007 se počet výrobních společností postupně snižoval, avšak od roku 2008 narůstal až na 6 499, přičemž v roce 2010 byl nárůst zvláště výrazný (+618 subjektů), jednalo se však převážně o mikropodniky. Tržby za prodej VV a S v oddílu v roce 2010 dosáhly hodnoty 27,8 mld. Kč, což bylo téměř o 12 % méně než v roce 2009. Pokles prodeje nábytku je také jedním ze signálů útlumu stavebních činností v ČR, a to především v důsledku ekonomické krize, která se právě ve stavebnictví projevila zvláště citelně. Z vývoje účetní přidané hodnoty ve sledovaném období lze posoudit produkční schopnosti oddílu. Pokles účetní přidané hodnoty za sledované období 2005 – 2010, s výjimkou roku 2007 a 2008, rámcově koresponduje s poklesem přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu. Největší pokles účetní přidané hodnoty v oddílu CZ-NACE 31 byl zaznamenán v roce 2010 (-13,7 %) . V oddílu CZ-NACE 31 trvale klesal ve sledovaném období také počet zaměstnanců, a to jako důsledek zvyšujících se konkurenčních tlaků a růstu produktivity práce. V roce 2010 se v porovnání s předchozím rokem snížil počet zaměstnanců o 14,5 % (-3 545 osob). Přesto lze modernizační proces spojený s inovací výroby v nábytkářském průmyslu hodnotit jako nedostatečný. Hlavní příčinou jsou omezené finanční zdroje výrobců a podmínky přístupu k nim. V souvislosti se zvyšováním produktivity se i nadále počítá s uvolňováním nadbytečných zaměstnanců, pro které bude třeba vytvářet nová pracovní místa, což je za současné situace obtížné. Vývoj počtu podniků, tržeb za prodej VV a S, účetní přidané hodnoty a počtu zaměstnaných osob v letech 2005 až 2010 uvádějí tabulky 20.2, 20.3, 20.4, 20.5 a graf 20.1. Tabulka 20.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 31 v letech 2005 - 2010

CZ-NACE 31

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

4 669

4 576

4 498

5 213

5 881

6 499

Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2009 - vlastní odhad MPO

Tabulka 20.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 31

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

37 128 809

37 668 593

40 405 055

38 609 344

31 596 227

27 830 655

x

101,5

107,3

95,6

81,8

88,1

meziroční index


Tabulka 20.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 31

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

10 986 065

10 892 735

11 537 992

11 548 727

10 141 852

8 752 529

x

99,2

105,9

100,1

87,8

86,3

meziroční index


Tabulka 20.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2005 - 2010 (osob) CZ-NACE 31 meziroční index

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

29 973

29 534

29 271

27 453

24 462

20 917

x

98,5

99,1

93,8

89,1

85,5


226

Výroba nábytku Tržby za VV a S


110

130

%

%

100

120 110

90

100

80

90

70

80 70

60 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 31

2009*

2005

2010

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 31

ZP

2010

ZP


130 %

120 110 100 90 80 70 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 31

2010

ZP



Vývoj osobních nákladů v letech 2005 - 2010 ukazuje tabulka 20.6. Objem osobních nákladů v letech 2005-2008 meziročně rostl, avšak v dalších dvou letech klesal, přitom v roce 2010, v důsledku úsporných opatření vyvolaných krizí, to bylo o 14,5 %. Tabulka 20.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 31 meziroční index

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

6 822 827

7 075 945

7 756 010

7 833 529

6 921 192

5 919 584

x

103,7

109,6

101,0

88,4

85,5


20.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty měl v letech 2005 až 2008 vzestupnou tendenci, v následujících dvou letech však mírně poklesl - respektive stagnoval. Je to dáno stále se zvyšujícím podílem kvalitních výrobků s vyšší přidanou hodnotou při poklesu počtu pracovníků. Dynamika růstu však není dostatečná. V tomto směru by oddílu pomohla např. výstavba velkého nábytkářského závodu (závodů) s vysoce produktivní výrobou a moderním strojním zařízením za případné účasti zahraničního kapitálu. Zahraniční investoři však o výrobu nábytku v ČR nejeví větší zájem a v posledních letech směřovaly investice spíše do sousedního Polska a dále na východ. Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty ukazuje tabulka 20.7 a grafy 20.2 a 20.3. Hrubý operační přebytek (tabulka 20.8) vykazuje do roku 2008, s výjimkou roku 2006, pozvolný pokles. V roce 2009 byl tento propad výraznější, stejně jako v roce 2010, což lze vysvětlit jako důsledek recese, nižší poptávky po nábytku a expanze zahraničních obchodních řetězců.

227

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 20.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2010 (Kč/zam.) CZ-NACE 31

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

366 534

368 820

394 180

420 666

414 592

418 435

x

100,6

106,9

106,7

98,6

100,9

meziroční index


Tabulka 20.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 31

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

4 163 238

3 816 789

3 781 981

3 715 198

3 220 659

2 832 946

x

91,7

99,1

98,2

86,7

88,0

meziroční index




128

136

%

%

121

112

114

88

107

64

100

40 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 31

2010

2005

ZP

2006

2007

2008

CZ-NACE 31

2009*

2010

ZP



Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 100 ZP

31 2009*

2010


Graf 20.3 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty v letech 2009/2010

20.3.4 Výkonová spotřeba Vývoj ukazatele výkonové spotřeby v letech 2005 – 2010 dokumentuje tabulka 20.9, ze které je patrné, že největší pokles nastal v roce 2009 (-21,7 %).

228

Výroba nábytku Tabulka 20.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 31

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

27 832 230

28 609 380

30 737 899

28 899 149

22 635 176

20 852 137

x

102,8

107,4

94,0

78,3

92,1

meziroční index


20.4 Zahraniční obchod 20.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 31 v roce 2009 a 2010 je uveden v tabulce 20.10. Tato výrobková skupina dosáhla v roce 2010 kladné obchodní saldo ve výši 19,9 mld. Kč, což je o 16,1 % více než v předchozím roce. Tabulka 20.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 31 v b.c. v letech 2009 - 2010 rok 2009 Kód CZ-CPA 31

rok 2010

Dovoz v mil.Kč

Vývoz v mil. Kč

Saldo v mil.Kč

Dovoz v mil. Kč

Vývoz v mil.Kč

Saldo v mil. Kč

23 267,7

35 600,8

12 333,1

21 809,5

41 698,2

19 888,7


20.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z teritoriálního hlediska směřuje vývoz výrobků CZ-CPA 31 převážně do členských zemí EU, zejména do SRN (46 %), na Slovensko, do Velké Británie, Belgie a Francie. Skutečnost, že kategorie nespecifikovaných ostatních zemí představuje v našem exportu 16 % dokládá, že teritoriální umístění výrobků této skupiny je poměrně široké. Obdobně je tomu i u dovozu, kde rozhodujícími dodavateli do ČR jsou SRN (27 %), Polsko (25 %) a Čína (10 %). Skupina ostatních zemí zaujímá 20% podíl. Lze předpokládat, že hlavní výrobky CZ-NACE 31 budou i nadále dodávány a obchodovány především se státy EU, přesto je patrný nárůst dovozu z Číny. Vzhledem k neustálému poklesu domácí poptávky se naši výrobci nábytku snaží pronikat na nové trhy, přičemž zájem přichází z netradičních odbytišť, kterými jsou Ruská federace, Ukrajina a Čína. V těchto zemích funguje přitažlivost výrobků označených „made in EU“. Současný trend potvrzují i výsledky zahraničního obchodu s nábytkem za leden až červenec 2011, kde v našem vývozu jasně dominuje SRN (2,6 mld. Kč) před Slovenskem (778,6 mil. Kč), Francií (612,6 mil. Kč) a Rakouskem (564,8 mil. Kč), zatímco nejvíce nábytku jsme odebrali z Polska (1,6 mld. Kč), z Číny (1,2 mld. Kč), ze SRN (1 mld. Kč) a z Itálie (410 mil. Kč).

229

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2010

V. Británie 7% Slovensko 7%

Belgie 7%

Francie 5%

Polsko 5%

Rakousko 4% Švédsko 3% Ostatní 16 %


Slovensko Čína 6 % 10 %

Rakousko 3% Itálie 5%

Rumunsko 2% Jižní Korea 2% Ostatní 20 %

Polsko 25 % Německo 27 % Pramen: ČSÚ - údaje k 18. 4. 2011


20.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Světový nábytkářský průmysl ročně vyprodukuje výrobky v hodnotě kolem 275 – 280 mld. EUR. Z osmi rozhodujících producentů (USA, Čína, Itálie, SRN, Japonsko, Kanada, Velká Británie a Francie) jsou čtyři evropské, které společně vyrobí cca 21 % globální produkce a tvoří necelou polovinu světového exportu. V Evropě je provozováno v současné době kolem 150 tisíc nábytkářských společností, jejichž obrat činí téměř 126 mld. EUR, účetní přidaná hodnota 38 mld. EUR a zaměstnávají zhruba 1,3 – 1,4 mil. osob. V sektoru dominují mikropodniky s 10 a méně zaměstnanci (86 % z celkového počtu). Hlavními evropskými producenty jsou (měřeno objemem produkce) Itálie a SRN, následované Velkou Británií, Francií, Španělskem a v menším rozsahu Polskem. V roce 2010 bylo saldo obchodní bilance v EU-27 v nábytku záporné částkou 2,9 mld. EUR (dovoz 14,2 mld., vývoz 11,3 mld. EUR). Největším externím dodavatelem nábytku do EU-27 byla s velkým odstupem Čína (57,3 %), dále Vietnam (4,9 %) a Turecko (4,5 %). Největším externími odběrateli nábytku z EU pak Švýcarsko (17,3 %), USA (14,3 %) a Rusko (10,9 %). Dosahované výsledky, podložené kvalitní domácí obnovitelnou surovinou, jsou předpokladem pro další růstu nábytkářského průmyslu v ČR. Pro tento zpracovatelský oddíl je přitom trvale aktuální zavádění nejmodernější techniky a technologie. Neopomenutelným faktorem je též lidský činitel, neboť další růst oddílu může významně ovlivnit i kvalita top managementu a řízení organizací. V CZ-NACE 31 budou v příštím období základem investice do strojů a zařízení, v menším rozsahu se bude jednat o výstavbu nových kapacit, resp. o rekonstrukce stávajících budov nebo hal. Pro oddíl by byly žádoucí masivnější vstupy zahraničních investorů, jakož i zahraniční kontakty a užší spolupráce se světem. V tomto směru je a bude důležitá úspěšná účast a uzavírání obchodních, ale i kooperačních dohod českých podniků na veletrzích a výstavách, a to zejména v zahraničí. Přínosem pro oddíl je nesporně činnost nábytkářského klastru, který vznikl již v roce 2006 a v současné 230

Výroba nábytku

době sdružuje cca 40 organizací z krajů Jihomoravský, Vysočina, Pardubický a Královéhradecký. Nově pracuje také klastr Česká peleta. Pro nejbližší vyhlídky oddílu CZ-NACE 31 je důležité rozšiřování obchodních i kooperačních vztahů nejen na vnitřním trhu EU, ale i ve vztahu ke třetím zemím, zejména se zaměřením na Ruskou Federaci, Ukrajinu, Čínu aj. Zvyšováním ekonomické síly těchto států a dalším růstem životní úrovně jeho obyvatel se našim vývozcům naskýtají zvýšené možnosti odbytu do bývalého tradičního teritoria. Oddíl se úspěšně vyrovnal i s nároky, jaké představuje globalizace světového trhu a legislativní opatření, která se ho bezprostředně dotýkají (IPPC, REACH, směrnice o odpadech, směrnice o zdraví a bezpečnosti při práci apod.). Nyní však bude jeho hlavním úkolem překonat současnou světovou ekonomickou krizi, která má na výrobce nábytku značný dopad, především v důsledku snížení výstavby jak bytů, tak kancelářských prostor. S tím úzce souvisí nižší poptávka po novém nábytku všeho druhu, odkládání výměny nábytku opotřebovaného, ale také nákup tzv. generačního nábytku. Českému nábytkářskému průmyslu neprospívá ani politika velkých zahraničních obchodních řetězců s nabídkou sice levného, ale méně kvalitního nábytku z dovozu, který v posledních letech stále více proniká na náš trh.

231

tttttt

Ostatní zpracovatelský průmysl

21. CZ-NACE 32 - OSTATNÍ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

21.1 Charakteristika oddílu Skupiny oddílu CZ-NACE 32 jsou technologií výroby velmi odlišné a charakterizuje je vysoká materiálová náročnost, která představuje až 80 % z celkových nákladů. Využití nových technik a technologií a respektování požadované legislativy znamená, že výrobky jednotlivých skupin prakticky neobsahují nebezpečné nebo škodlivé látky ohrožující obyvatelstvo nebo životní prostředí. V souladu s odvětvovou klasifikací ekonomických činností CZ-NACE 32, která odpovídá mezinárodní klasifikaci, se oddíl dělí na šest skupin:      

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků; Výroba hudebních nástrojů; Výroba sportovních potřeb; Výroba her a hraček; Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb; Zpracovatelský průmysl j.n.

32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků se zabývá ražením mincí a medailí, ale také výrobou zlatnických a šperkařských předmětů. 32.2 Výroba hudebních nástrojů zahrnuje výrobu klávesových a strunných nástrojů, klávesových trubkových varhan, harmonií, výrobu akordeonů, foukacích harmonik, dechových a bicích hudebních nástrojů včetně elektronických, hracích skříní, signálních hudebních nástrojů a příslušenství k nim, ladiček, strun a dílů pro tyto hudební nástroje. 32.3 Výroba sportovních potřeb zajišťuje široké spektrum výrobků potřebných pro sport, provozovaný v tělocvičnách i v přírodě, jako jsou tělocvičné nářadí, hokejové puky, sjezdové a běžecké lyže a vázání, plachetnice, nafukovací míče, tenisové rakety, pálky, rybářské, horolezecké a lovecké potřeby, bazény, brusle (včetně kolečkových), luky aj. 32.4 Výroba her a hraček zahrnuje výrobu stolních nebo společenských her, hracích skříní, kulečníků, stolů pro kasinové hry a zařízení pro ně, stavebnic a skládaček, tříkolek, hračkových hudebních nástrojů, zboží pro lunaparky, kolových hraček, výrobu panenek a jejich oblečení, výrobu hracích karet, elektronických her, video her, šachů, modelů, elektrických vláčků aj. 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb je vysoce specializovaný obor zabývající se výrobou lékařských lůžek, křesel, příslušenství a dalších nástrojů a potřeb. 32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený obsahuje široké produkční portfolio a zabývá se výrobou bižuterie z obecných kovů, ze skla, dřeva, z kůže a z jiných materiálů, výrobou košťat a kartáčů, mechanických smetáků, válečků, stěračů a štětců, knoflíků, patentek, zipů, deštníků, slunečníků, dětských kočárků, školních a kancelářských potřeb (kromě papírových), zapalovačů, zápalek, dýmek a hřebenů. Podíl jednotlivých skupin na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2010 oddílu CZ-NACE 32 je uveden v grafu 21.1. Z grafu vyplývá, že největší podíl na tržbách má skupina CZ-NACE 32.5 (38 %) následuje skupina CZ-NACE 32.4 (26,6 %) a CZ-NACE 32.9 (20,1 %). Ostatní skupiny s menším podílem na tržbách jsou však pro naši ekonomiku neméně významné svým specializovaným výrobním sortimentem.

233

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 32.1 6,0 %

32.9 20,1 %

32.2 2,2 %

32.3 7,2 %

32.4 26,5 %

32.5 38,0 % 32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků 32.2 Výroba hudebních nástrojů 32.3 Výroba sportovních potřeb 32.4 Výroba her a hraček 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb 32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený Pozn: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ


21.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Oddíl CZ-NACE 32 patří v rámci zpracovatelského průmyslu z hlediska tržeb i účetní přidané hodnoty k méně významným. Jeho podíl na tržbách činil v roce 2010 cca 1,3 % a v případě účetní přidané hodnoty 2,2 %. Vzhledem k tomu, že zde převládají malé a střední podniky, většinou s výrobní specializací, podíl na počtu podniků ZP dosahoval ve sledovaném roce 5,2 % a v počtu zaměstnaných osob pak 2,8 %.

21.3 Hlavní ekonomické ukazatele 21.3.1 Cenový vývoj Ceny vykazovaly v posledních třech letech při meziročním porovnání mírně rostoucí tendenci, což souvisí především se silnou konkurencí a širokou nabídkou tohoto sortimentu na trhu. Skupina CZ-CPA 32.4 zaznamenala nejvyšší cenový pokles v roce 2009 (3,7 p.b.) proti roku 2008, jako důsledek ekonomické krize. Index cen průmyslových výrobků v letech 2008 a 2009 dokladuje tabulka 21.1 Tabulka 21.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2010 Název

Klenoty, bižuterie a příbuzné výrobky Hudební nástroje Sportovní potřeby Hry a hračky Lékařské a dentální nástroje a potřeby Výrobky ZP j. n. Ostatní výrobky ZP Pozn: stejné období předchozího roku = 100 Pramen: ČSÚ

234

Kód CZ-CPA


2009

2010

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

106,8 104,5 x 100,2 99,5 104,2

100,0 104,4 x 96,5 103,0 104,9

100,0 101,5 x 99,3 100,7 100,4

32

102,1

102,0

100,4


21.3.2 Základní produkční charakteristiky Počet podniků v oddílu CZ-NACE 32 se ve sledovaném období 2005 – 2010, s výjimkou 2006, postupně zvyšoval a v roce 2010 dosáhl 8 241 jednotek, což je o 378 více než v roce 2006. Nejvyšší podíl v oddílu mají skupiny CZ-NACE 32.9 a 32.5, přičemž se jedná většinou o mikro, malé a střední podniky. Tržby za prodej VV a S v roce 2010 dosáhly hodnoty 43,3 mld. Kč, což bylo téměř o 3,1 mld. Kč více než v roce 2009. Nárůst tržeb byl zaznamenán ve skupinách CZ-NACE 32.5, 32.4, a 32.9. Ostatní tři skupiny zaznamenaly v důsledku celosvětové recese a nižší poptávky naopak pokles. Z vývoje účetní přidané hodnoty ve sledovaném období lze zjistit produkční schopnosti tohoto oddílu a jeho jednotlivých skupin. Pokles účetní přidané hodnoty od roku 2007 v podstatě kopíruje vývoj přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu, především v porovnání s rokem 2006, s výjimkou roku 2010. Největší propad zaznamenal oddíl v roce 2007, v porovnání s předchozím rokem o 7,9 %. V roce 2010 vykázala nejvyšší pokles skupina CZ-NACE 32.4 Výroba her a hraček, avšak váha této skupiny v oddíle je relativně nízká. V oddíle došlo v letech 2005 - 2010 k poklesu počtu zaměstnaných osob. Příčinu lze spatřovat především v rostoucím konkurenčním tlaku a snaze neustále zvyšovat produktivitu práce. V roce 2009 oproti roku 2008 klesl počet zaměstnanců o 7,1 % v důsledku krize a mírný pokles byl zaznamenán i v roce 2010. Přesto je modernizační proces spojený s inovací výroby v oddílu nedostatečný. Důvodem jsou ve většině případů omezené finanční zdroje organizací. Při dalším růstu produktivity práce se i nadále počítá s uvolňováním nadbytečných zaměstnanců, pro které bude třeba hledat nové uplatnění. Vývoj počtu podniků, tržeb za prodej VV a S, účetní přidané hodnoty a počtu pracovníků v letech 2005 až 2010 ukazují tabulky 21.2, 21.3, 21.4, 21.5 a graf 21.2. Tabulka 21.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 32 v letech 2005 - 2010 2005

2006

2007

2008

2009*

2010


1 887 350 427 687 2 184 2 481

1 854 361 432 657 2 168 2 391

1 919 374 456 650 2 164 2 443

1 912 360 476 649 2 176 2 396

1 889 360 502 703 2 212 2 495

1 877 370 540 725 2 231 2 497

CZ-NACE 32

8 016

7 863

8 006

7 969

8 161

8 241



2005

2006

2007

2008

425 630 573 423 067 639

541 403 488 873 601 662

3 570 772 1 492 661 3 419 835 10 250 517 15 020 184 8 924 388

3 089 401 1 164 560 3 301 360 11 520 487 15 060 765 8 964 445

2 797 967 3 158 9 716 15 382 8 162

37 175 711

39 760 568

42 678 358

43 101 017

40 184 906

43 260 990

x

107,0

107,3

101,0

93,2

107,7


3 1 3 8 11 8


238 749 452 302 688 744

204 141 587 278 712 788

3 1 3 9 13 8

2009* 320 002 989 174 493 928

2010 2 574 959 3 100 11 500 16 439 8 686

995 081 841 126 863 084


235


2005

CZ-NACE 32.1 CZ-NACE 32.2 CZ-NACE 32.3 CZ-NACE 32.4 CZ-NACE 32.5 CZ-NACE 32.9 CZ-NACE 32

2007

2008

2009*

622 714 174 997 128 705

1 532 668 652 719 1 255 060 2 516 852 6 559 315 3 772 473

1 282 476 512 813 1 173 066 3 407 320 6 335 328 3 711 669

1 091 744 452 718 1 171 170 3 375 913 6 995 631 3 344 211

15 386 191

17 688 341

16 289 087

16 422 671

16 431 387

16 309 238

x

115,0

92,1

100,8

100,1

99,3

1 434 741 1 339 2 655 5 846 3 367

2006

740 263 944 949 743 551

meziroční index

1 581 717 1 513 3 191 7 040 3 643

2010 938 462 1 130 2 935 7 318 3 522

705 708 718 816 481 811



2005

2006

2007 3 1 2 3 11 8

069 842 857 894 832 694

3 1 2 4 12 8

2009*

2010

027 518 670 560 347 566

2 616 1 080 2 283 4 534 12 215 7 625

2 361 895 2 151 4 802 12 293 7 415


3 460 2 441 3 001 4 169 10 935 8 676

3 2 2 4 11 8

CZ-NACE 32

32 681

32 914

32 186

32 688

30 352

29 917

x

100,7

97,8

101,6

92,9

98,6

meziroční index

349 244 916 177 679 549

2008


Tržby za VV a S


125

110

%

%

105

120

100

115

95

110

90

105

85

100 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 32

2009*

2010

2005

ZP

2006

2007

CZ-NACE 32

2008

2009*

2010

ZP


125 %

120 115 110 105 100 95 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 32

2010

ZP



Vývoj osobních nákladů v letech 2005 - 2010 nabízí tabulka 21.6. Podíl osobních nákladů ve sledovaném období vykazoval trvale rostoucí tendenci, s malým poklesem v roce 2009, zatímco v následujícím roce došlo k mírnému nárůstu tohoto ukazatele. 236

Ostatní zpracovatelský průmysl Tabulka 21.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

728 503 703 1 128 3 679 2 179

037 661 844 742 238 115

2008 684 438 702 1 494 4 019 2 243

2009*

2010

401 214 372 743 466 278

624 280 371 868 636 844 1 556 846 4 192 726 2 049 101

520 301 322 499 581 969 1 855 432 4 170 021 2 051 623


733 767 611 250 706 930 1 036 746 2 973 973 1 951 964

756 592 699 1 107 3 303 2 050

CZ-NACE 32

8 014 630

8 509 948

8 922 637

9 582 473

9 431 665

9 501 846

x

106,2

104,8

107,4

98,4

100,7

meziroční index

475 379 890 614 519 070

2007


21.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v období 2005 až 2010 naznačuje tabulka 21.7 a grafy 21.3 a 21.4. Nejvyšší propad tohoto ukazatele byl zaznamenán oproti předchozímu roku v roce 2007, a to o 5,8 %. V roce 2009 tento ukazatel stoupl poměrně výrazně o 7,8 %, zatímco v roce 2010 byl nárůst minimální. Přitom nárůst vykázaly všechny skupiny, s výjimkou CZ-NACE 32.4, kde však byl meziroční pokles velmi výrazný, téměř 18%. Tento vývoj souvisí se stále se zvyšujícím podílem kvalitních výrobků s vyšší přidanou hodnotou, při poklesu počtu pracovníků. Dynamika růstu v oddílu CZ-NACE 32 však není dostatečná a její akceleraci by pomohla např. výstavba závodu (závodů) s vysoce produktivní výrobou a moderním strojním zařízením s případnou účastí i zahraničního kapitálu, který je zatím v tomto oddílu nedostatečný. Ukazatel hrubý operační přebytek dokumentuje tabulka 21.8 a z jeho vývoje je patrné, že ve sledovaném období většinou kopíruje vývoj produktivity práce. Tabulka 21.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2010 (Kč/zam.)

2005

2006

722 694 551 108 693 142

272 862 987 119 790 219

499 354 439 646 554 433

436 355 369 375 394 933

2008 423 337 439 747 513 433

639 770 290 287 119 323

2009* 417 419 512 744 572 438

370 091 999 542 727 612

2010


414 303 446 637 534 388

CZ-NACE 32

470 805

537 412

506 088

502 410

541 355

545 155

x

114,1

94,2

99,3

107,8

100,7

meziroční index

472 319 518 764 602 426

2007

397 516 525 611 595 475

666 973 638 349 344 097



2005


700 130 633 1 619 2 872 1 415


2006

973 013 014 203 770 587

825 125 813 2 084 3 736 1 593

2007

2008

2009*

2010

147 335 285 383 609 635

804 631 149 058 551 215 1 388 110 2 880 077 1 593 359

598 74 470 1 912 2 315 1 468

074 599 694 577 862 391

467 464 80 850 534 325 1 819 067 2 802 905 1 295 110

418 140 548 1 080 3 148 1 471

404 209 749 384 459 187

7 371 561

9 178 394

7 366 450

6 840 198

6 999 722

6 807 393

x

124,5

80,3

92,9

102,3

97,3


237

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Hrubý operační přebytek


125

130

%

%

120

120

115

110

110

100

105

90

100

80 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 32

2010

2005

ZP

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 32

2010

ZP



Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 100 ZP

32

32.1

32.2

32.3

2009*

2010

32.4

32.5

32.9



21.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 21.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 32.1 CZ-NACE 32.2 CZ-NACE 32.3 CZ-NACE 32.4 CZ-NACE 32.5 CZ-NACE 32.9 CZ-NACE 32 meziroční index

2005 2 1 2 5 6 5

291 055 227 953 415 679

2006 561 128 721 072 269 643

2 182 980 2 178 6 582 6 597 5 380

2007

2008

887 085 796 780 232 006

2 384 037 849 739 2 237 160 8 144 404 8 888 842 5 542 578

2 145 733 683 949 2 261 687 8 588 962 9 162 883 5 671 647

23 622 395

23 901 786

28 046 761

x

101,2

117,3

2009* 2 131 526 2 061 6 934 8 928 5 203

2010

258 719 368 155 067 541

2 039 831 525 571 2 032 583 8 998 646 9 270 600 5 631 999

28 514 861

25 785 108

28 499 230

101,7

90,4

110,5


Vývoj ukazatele výkonová spotřeba v letech 2005 – 2010 ukazuje tabulka 21.9. Na propadu ukazatele v roce 2009 (o 9,6 %) se největší měrou podílely skupiny CZ-NACE: 32.4 Výroba her a hraček, 32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený a 32.2 Výroba hudebních nástrojů. V roce 2010 naopak tento ukazatel vzrostl o více než 10 %, hlavně díky výrobkovým skupinám CZ-NACE 32.4 Výroba her a hraček, 32.5 Výroba lékařských dentálních nástrojů a potřeb a 32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený. 238


21.4 Zahraniční obchod 21.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 21.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 32 v b.c. v letech 2009 - 2010 rok 2009

rok 2010

Kód CZ-CPA

Dovoz v mil.Kč

Vývoz v mil. Kč

Saldo v mil.Kč

Dovoz v mil. Kč

Vývoz v mil.Kč

Saldo v mil. Kč

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

2 332,8 573,1 4 026,0 12 240,3 18 439,7 7 107,5

1 445,4 799,9 6 693,9 21 660,0 16 653,7 8 461,7

-887,4 226,8 2 667,9 9 419,7 -1 786,0 1 354,2

2 960,5 632,1 3 917,1 16 912,0 19 311,2 7 435,7

1 702,0 893,1 7 409,1 32 674,1 16 821,4 9 221,2

-1 258,5 261,0 3 492,0 15 762,1 -2 489,8 1 785,5

32

44 719,4

55 714,6

10 995,2

51 168,6

68 720,9

17 552,3


Vývoj zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 32 v letech 2009 a 2010 je uveden v tabulce 21.10. V roce 2010 bylo dosaženo kladné obchodní bilance v částce 17,6 mld. Kč což je o 6,6 mld. Kč více než v roce 2009. Výrobky na vývoz v roce 2010 směřovaly převážně na vnitřní trh zemí EU a výrazně stoupl zejména podíl her a hraček na vývozu (téměř 48 % z celkového objemu). Také dovoz výrobků CZ-CPA 32 se v roce 2010 díky zvýšené poptávce meziročně zvýšil, a to o více než 14 %.

21.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2010 V. Británie Slovensko 4 % Itálie 6 % Rakousko 9%

Francie 4%

6%

Nizozemí 4% USA 4%

Ostatní 31 %

Německo 32 %


Dánsko 8% Rakousko 14 % Německo 14 %

USA 6%

Maďarsko 4%

Itálie 4% Švýcarsko 3%

Ostatní 29 % Čína 18 %

Pramen: ČSÚ - údaje k 18. 4. 2011


239


Z teritoriálního hlediska směřuje vývoz výrobků CZ-CPA 32 převážně do členských zemí EU, zejména do SRN (32 %), dále do Rakouska, na Slovensko a do Itálie, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Francie. Skutečnost, že kategorie nespecifikovaných zemí představuje v celkovém objemu 28 % dokládá, že teritoriální rozmístění výrobků je poměrně široké. Obdobně je tomu i v dovozu, kde jsou rozhodujícími dodavateli do ČR Čína (18 %), SRN (14%), Rakousko (14 %) a Dánsko (8 %). Skupina ostatních zemí zaujímá podíl 29 %. Lze možno reálně předpokládat, že hlavní výrobky tohoto oddílu budou i v příštích letech z ČR směřovat především do států EU, což platí hlavně o exportu hudebních nástrojů, které budou dodávány i do USA a Kanady. Za úvahu nepochybně stojí stoupající podíl dovozu čínského méně kvalitního až jednorázově použitelného zboží, který ovšem není jen problémem ČR, ale i dalších států světa.

21.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Oddíl CZ-NACE 32 patří v rámci zpracovatelského průmyslu EU-27 k méně významným průmyslovým sektorům. Potvrzují to konečně i poslední dostupné údaje za rok 2006, zveřejněné v publikaci European Business – Facts and Figures, Edition 2009. V té době působilo v rámci EU-27 v tomto sektoru celkem 84,7 tisíc podnikatelských subjektů, jejichž obrat dosáhl 48,8 mld. EUR, účetní přidaná hodnota 15,4 mld. EUR a bylo zde zaměstnáno téměř 454 tisíc osob. Největší počet subjektů v uvedené době působil ve skupině CZ-NACE 32.9 (38 tisíc) a ve skupině CZ-NACE 32.1 (30,3 tis.). Obě tyto skupiny vykázaly také největší obrat (32.9 obrat 20,9 mld. EUR a 32.1 obrat 13 mld. EUR). Nejnižšší obrat pak vykázala skupina CZ-NACE 32.2 (1,65 mld. EUR). Obdobné byly i relace v účetní přidané hodnotě, kde nejvyššího objemu dosáhly skupiny CZ-NACE 32.9 (necelých 7 mld. EUR) a CZ-NACE 32.1 (3,25 mld. EUR). V počtu zaměstnaných osob připadla celá polovina na skupinu CZ-NACE 32.9 (231 tis.) a čtvrtina na skupinu CZ-NACE 32.1 (115 tis.osob). Skupinou, kde byly hodnoty ekonomických ukazatelů nejnižší, byla výroba hudebních nástrojů, ve které je ovšem ČR jedním z nejvíce specializovaných států v Evropě. Dosahované výsledky, podložené zázemím kvalitních domácích surovin a vysoce kvalifikovanými pracovníky, jsou předpokladem dalšího růstu tohoto zpracovatelského odvětví. Podporuje ho i stav naší legislativy, který je plně kompatibilní s právem ES. Možnostem dalšího rozvoje oddílu nebrání ani problémy s ochranou životního prostředí, neboť výroba v jednotlivých výrobkových skupinách splňuje požadavky dané příslušnými zákony a směrnicemi EU, a to včetně problematiky odpadů a jejich zpracování. Pro oddíl je trvale aktuální zavádění nejmodernější techniky a technologií i přes to, že v některých skupinách je ruční práce stále nenahraditelná. Neopomenutelným faktorem je lidský činitel. V oddíle budou v příštích letech základem investice do strojů a zařízení, v menším rozsahu se bude jednat o výstavbu nových kapacit, resp. o stavební rekonstrukce stávajících budov nebo hal. Oddíl by potřeboval masivnější vstupy zahraničních investorů a četnější zahraniční kontakty. V tomto směru je a bude důležitá úspěšná účast českých výrobců na veletrzích a výstavách, a to zejména v zahraničí. Pro nejbližší perspektivu oddílu je nepochybně důležité rozšiřování obchodních i kooperačních vztahů, nejen na vnitřním trhu EU, ale i ve vztahu k třetím zemím. A to tím spíše, že v tomto sektoru se neustále zvyšuje konkurence, především ze strany některých asijských zemí (Čína, Japonsko, Korejská republika, Tchaj-wan). Dalším důležitým úkolem CZ-NACE 32 a jeho jednotlivých skupin proto je a bude i v příštích letech nutnost vyrovnat se s rostoucím dovozem levné, avšak málo kvalitní zahraniční, zejména čínské produkce, která masivně proniká na český, i na evropský trh.

240

Opravy a instalace strojů a zařízení

22. CZ-NACE 33 - OPRAVY A INSTALACE STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

22.1 Charakteristika oddílu Oddíl s kódem CZ-NACE 33 vznikl převážně převedením ekonomických činností z Odvětvové klasifikace ekonomických činností OKEČ 29, jež zahrnovala výrobu a opravy strojů a zařízení. Tento oddíl zahrnuje odborné opravy výrobků vyráběných ve zpracovatelském sektoru, prováděné za účelem obnovy funkčnosti strojů, zařízení a jiných výrobků. Obsahuje rovněž provádění všeobecných nebo rutinních údržbářských prací (servisu) výrobků pro zajištění optimálního fungování a zabránění provozním poruchám těchto výrobků. Jsou zde zahrnuty pouze odborné opravy a údržbářské práce. Významnou část oprav provádějí výrobci strojů, zařízení a jiných výrobků, v tom případě se činnost výrobních jednotek podílejících se na těchto opravách a údržbářských pracích klasifikuje dle principu tvorby přidané hodnoty, který tyto kombinované činnosti často přiřazuje k výrobním činnostem. Obdobné platí pro kombinaci obchodu a oprav. Dále do tohoto oddílu spadá odborná instalace strojů. Odíl CZ-NACE 33 se dělí na následující dvě skupiny:  

33.1 Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení; 33.2 Instalace průmyslových strojů a zařízení. 33.1 29,2 %

33.2 70,8 %

33.1 Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení 33.2 Instalace průmyslových strojů a zařízení Pozn: údaje na bázi běžných cen Rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ


Skupina Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení zahrnuje odborné opravy prováděné za účelem obnovy funkčnosti kovodělných výrobků, strojů a zařízení a jiných výrobků. Skupina Instalace průmyslových strojů a zařízení zahrnuje odborné instalace strojů. Nejsou zde instalace zařízení, která tvoří pevnou součást budovy nebo podobné struktury, např. instalace eskalátorů, elektrického vedení, systémů alarmů nebo klimatizačního zařízení (je zařazena ve stavebnictví).

22.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Vývoj ekonomických ukazatelů oddílu do roku 2009 musel být dopočítán, neboť dosud byla tato ekonomická činnost nedílnou součástí jiných oddílů. Avšak dále přímo navazuje na činnost těchto oddílů produkujících opravovaná nebo instalovaná zařízení, resp. je na ní závislá. 241


Na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se CZ-NACE 33 podílí 5,2 % (167 825 040 tis. Kč), což je pomyslným devátým místem (z dvaceti čtyř oddílů ZP). Na celkové účetní přidané hodnotě ZP se podílí 5,7 % a počet pacovníků oddílu tvoří 6,7 % celkového počtu pracovníků ZP.


Kód CZ-CPA

Opravy kovod. výr., strojů a zaříz. Instalace prům.strojů a zařízení Opravy, instalace strojů a zařízení


2009

2010

33.1 33.2

106,9 107,6

104,2 104,6

101,8 100,7

33

107,2

104,4

101,3


Jak je patrné z tabulky 22.1, indexy obou výrobkových skupin byly v posledních třech letech bez dramatických výkyvů, avšak zaznamenávají mírný pokles v řádu jednotek procent. Cenový vývoj produkce CZ-CPA 33 bude závislý na vývoji a trendech související produkce zpracovatelského průmyslu. Vzhledem ke skutečnosti, že do činnosti oddílu vstupují zpravidla již vyrobené náhradní díly, nezpracovává suroviny a je relativně energeticky nenáročné, bude jeho cenový vývoj méně citlivý (nebo s určitým zpožděním) na skokové změny cen komodit, energií nebo kurzu koruny.


2006

2007

2008

2009*

2010


6 963 262

7 000 267

7 178 283

7 237 317

7 240 521

7 081 1 174

CZ-NACE 33

7 225

7 267

7 461

7 554

7 761

8 255



2005

2006

2007

2008

2009*

2010


40 912 738 19 975 490

46 946 266 24 951 491

52 035 975 26 940 502

55 656 740 29 301 586

48 779 456 27 651 406

49 049 101 118 775 939

CZ-NACE 33

60 888 228

71 897 757

78 976 478

84 958 326

76 430 862

167 825 040

x

118,1

109,8

107,6

90,0

219,6

meziroční index


Skokový nárůst u základních produkčních charakteristik v roce 2010 lze částečně zdůvodnit změnou výrobní činnosti na průmyslové služby. Dílčí vliv bude mít též změna metodiky hodnocení, neboť údaje z let 2005 až 2008 jsou stanoveny dopočtem.

242

Opravy a instalace strojů a zařízení Tabulka 22.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009*

2010


13 763 803 6 949 730

16 997 397 8 921 357

19 590 127 10 241 851

21 603 034 11 294 195

19 477 750 11 330 313

17 798 432 23 391 059

CZ-NACE 33

20 713 533

25 918 754

29 831 978

32 897 229

30 808 063

41 189 490

x

125,1

115,1

110,3

93,6

133,7

meziroční index



2005

2006

2007

2008

2009*

2010


29 413 10 445

31 990 11 777

33 306 12 496

33 102 12 754

30 650 14 527

30 760 40 122

CZ-NACE 33

39 858

43 767

45 802

45 857

45 177

70 882

x

109,8

104,6

100,1

98,5

156,9

meziroční index


Tržby za VV a S


185 %

%

165

250 220

145

190

125

160

105

130 100

85 2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 33

2009*

2005

2010

ZP

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 33

2010

ZP


200 %

180 160 140 120 100 80 2005

2006

2007

2008

2009*

CZ-NACE 33

2010

ZP


Graf 22.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2005 - 2010 Tabulka 22.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2010 (tis. Kč) CZ-NACE 33.1 CZ-NACE 33.2 CZ-NACE 33 meziroční index

2005

2006

2007

2008

2009*

2010

9 129 288 4 734 244

10 635 588 5 686 242

12 309 317 6 358 062

13 799 187 7 202 063

13 145 878 7 825 807

13 370 717 23 194 211

13 863 532

16 321 831

18 667 379

21 001 250

20 971 686

36 564 928

x

117,7

114,4

112,5

99,9

174,4


243


22.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 22.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2010 2005

2006

2007

2008

2009*

2010


(Kč/zam.)

467 943 665 380

531 339 757 536

588 182 819 641

652 616 885 519

635 485 779 973

578 627 582 993

CZ-NACE 33

519 681

592 205

651 328

717 395

681 945

581 098

x

114,0

110,0

110,1

95,1

85,2

meziroční index



2005

2006

2007

2008

2009*

2010


4 634 515 2 215 486

6 361 809 3 235 115

7 280 810 3 883 789

7 803 847 4 092 133

6 331 872 3 504 506

4 427 715 196 848

CZ-NACE 33

6 850 001

9 596 924

11 164 599

11 895 980

9 836 378

4 624 562

x

140,1

116,3

106,6

82,7

47,0

meziroční index




140

185

%

%

132

160

124

135

116

110

108

85

100

60

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 33

2009*

2010

2005

ZP

2006

2007

CZ-NACE 33

2008

2009* ZP

PPozn: údaje na bázi běžných cen Pramen: ČSÚ; *rok 2009 předběžné údaje ČSÚ; rok 2010 - vlastní odhad MPO


Kč/zam.

900 800 700 600 500 400 300 200 100 ZP

33

33.1 2009*

33.2

2010



244

Opravy a instalace strojů a zařízení


2005

2006

2007

2008

2009*

2010


28 497 318 15 942 596

32 223 220 17 977 865

34 308 798 20 497 056

36 491 060 21 615 790

30 428 926 19 609 469

32 066 502 100 209 416

CZ-NACE 33

44 439 914

50 201 085

54 805 854

58 106 850

50 038 395

132 275 917

x

113,0

109,2

106,0

86,1

264,3

meziroční index


22.4 Shrnutí a perspektivy oddílu Tento, v roce 2009 nově utvořený, oddíl má přímé vazby a také přímou závislost na oddíly zpracovatelského průmyslu, které se zabývají výrobní činností a zajišťují dodávky strojů, zařízení a dílů pro instalaci, montáže i opravy. Převážně se jedná o oddíly CZ-NACE 25 a CZ-NACE 28. Z praxe je známo, že činnosti definované oddílem CZ-NACE 33 vykonávají – jako další ekonomickou činnost - převážně firmy, jejichž hlavní činností je výroba (CZ-NACE 25 a CZ-NACE 28), i když vznikla řada subjektů, jež se zaměřily na výkup, střední a generální opravy, přestavby a modernizace použitých strojů a zařízení, které se následně úspěšně vrací do výrobních provozů, kde jsou opětovně instalovány. Tato skutečnost se také odráží v rekapitulaci produkčních charakteristik, kde například v počtu podniků u skupiny CZ-NACE 33.2 (Instalace průmyslových strojů a zařízení) došlo k meziročnímu nárůstu (2009/ 2010) o 125 %. Z výše uvedeného vyplývá, že oddíl CZ-NACE 33 má velmi dobré vyhlídky na další rozvoj v náročném konkurenčním prostředí.

245

Odbor ekonomických analýz Prosinec 2011 PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2010

Recommend Documents