Odbor ekonomických analýz Říjen 2012 PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2011

Odbor ekonomických analýz Říjen 2012

PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2011

Za MPO zpracovaly: Sekce průmyslu, Sekce energetiky, Sekce správní. Externí spolupráce: Ministerstvo zemědělství (MZe), Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Recenzenti: odbor ekonomických analýz Autoři jednotlivých komentářů: Kapitola Zpracovatelský průmysl Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 10, 11 Ing. JUDr. Josef Mezera, CSc., ÚZEI; Ing. Václav Lukeš, MZe Kapitola CZ-NACE 13 Ing. Františka Vránová, MPO Kapitola CZ-NACE 14 Ing. Františka Vránová, MPO Kapitola CZ-NACE 15 Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 16 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 17 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 18 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 19 Věra Kratochvílová, MPO Kapitola CZ-NACE 20 Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 21 Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 22 Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 23 Ing. Václav Knor, Ing. Pavel Malinský, Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 24 Ing. Martin Karfus, CSc., Ing. Pavel Lang, MPO Kapitola CZ-NACE 25 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Kapitola CZ-NACE 26 Ing. Martina Trkanová, MPO Kapitola CZ-NACE 27 Ing. Martina Trkanová, MPO Kapitola CZ-NACE 28 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Kapitola CZ-NACE 29 Ing. Martin Voříšek, MPO Kapitola CZ-NACE 30 Ing. Martin Voříšek, MPO Kapitola CZ-NACE 31 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 32 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 33 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Metodické vysvětlivky, tabulková a grafická část publikace: Ing. Lucie Gratiasová, MPO Grafická úprava a zlom: Ing. Antonín Havlín, CSc., MPO

Vážení a milí čtenáři, otvíráte, v pořadí již patnácté, vydání ročenky publikace Panorama zpracovatelského průmyslu, které pro vás připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. Cílem této publikace je poskytnout informace široké odborné veřejnosti o vývoji a dosažených výsledcích zpracovatelského průmyslu a jeho jednotlivých odvětví a oborů, resp. oddílů a skupin, za uplynulé období a zároveň tak prezentovat výsledky průmyslových firem, působících na území České republiky. V letošním roce je obsahem publikace analýza zpracovatelského průmyslu za období let 2005 až 2011. Komentář je tradičně zaměřen především na poslední rok uvedené časové řady a jeho porovnání s rokem předchozím. Z ekonomického hlediska lze rok 2011 hodnotit v celku pozitivně. Postupné zotavování evropské i globální ekonomiky v roce 2010 se poměrně silně odrazilo i na výsledcích v 1. čtvrtletí roku 2011, neboť v tomto období vzrostla průmyslová produkce o 12,3 procenta. Ve 2. čtvrtletí tohoto roku došlo již k mírnému oslabení, které se projevilo zmírněním růstu na devět procent. I přes skutečnost, že zpomalení pokračovalo také v celém druhém pololetí roku 2011, se průmyslová produkce v meziročním srovnání zvýšila o 6,9 procenta, což lze považovat za velmi slušný výsledek. Ve zpracovatelském průmyslu se produkce meziročně zvýšila o 8,3 procenta. Osmnáct oddílů, z celkových dvaceti čtyř, bylo v základních ekonomických ukazatelích růstových. Tržby vzrostly o 9,7 procenta, produktivita práce se zvýšila o 6,1 procenta a po třech letech poklesu vzrostl o 3,4 procenta také počet zaměstnaných osob. Značný růst zaznamenaly především oddíly s vysokým podílem zahraničního kapitálu. Nejvýznamněji se na růstu produkce podílela výroba motorových vozidel, která meziročně vzrostla o 21,2 procenta a jejíž podíl na celkových tržbách průmyslu dosáhl 24,2 procenta. Pokračující konjunktura měla příznivý dopad rovněž na vývoj zahraničního obchodu zpracovatelského průmyslu, jehož nespornou výhodou je jeho exportní orientace na ty evropské země, které zatím růstový problém nemají. Důkazem je kladné saldo zahraničního obchodu, které v roce 2011 vzrostlo o 100,7 miliardy korun, tedy o 42,4 procenta. Z hlediska komoditní struktury zde sehrál rozhodující roli již tradičně automobilový průmysl, který se na celkovém vývozu podílel 17 procenty, a bilance této skupiny výrobků vykázala 281,9 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 32 miliard korun. Tolik jen ve stručnosti k vývoji loňského roku, více konkrétních údajů už najdete právě uvnitř této publikace. Věřím, že i nadále bude publikace Panorama zpracovatelského průmyslu nepostradatelným zdrojem informací a přínosem pro každého z Vás, ať už jste se zpracovatelským průmyslem spojeni pracovně či je oblastí Vašeho zájmu.

Martin Kuba ministr

tttttt

Obsah

Obsah

Seznam použitých zkratek

11

Metodické vysvětlivky

13

I. Zpracovatelský průmysl (sekce C) I.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu I.2 Struktura zpracovatelského průmyslu podle klasifikace CZ-NACE I.3 Hlavní ekonomické ukazatele I.3.1 Cenový vývoj I.3.2 Základní produkční charakteristiky I.3.3 Produktivita práce a osobní náklady I.3.4 Výkonová spotřeba I.4 Ukazatele výzkumu a vývoje I.5 Zahraniční obchod I.5.1 Vývoj zahraničního obchodu I.5.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu I.6 Shrnutí a perspektivy zpracovatelského průmyslu

15 15 16 17 17 18 22 24 25 27 27 28 29

1. CZ-NACE 10 - Výroba potravinářských výrobků; CZ-NACE 11 - Výroba nápojů 1.1 Charakteristika oddílu 1.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 1.3 Hlavní ekonomické ukazatele 1.3.1 Cenový vývoj 1.3.2 Základní produkční charakteristiky 1.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 1.3.4 Výkonová spotřeba 1.4 Zahraniční obchod 1.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 1.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 1.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

31 31 32 33 33 33 36 37 38 38 39 41

2. CZ-NACE 13 - Výroba textilií 2.1 Charakteristika oddílu 2.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 2.3 Hlavní ekonomické ukazatele 2.3.1 Cenový vývoj 2.3.2 Základní produkční charakteristiky 2.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 2.3.4 Výkonová spotřeba 2.4 Zahraniční obchod 2.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 2.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 2.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

43 43 44 44 44 45 48 49 50 50 51 52

3. CZ-NACE 14 - Výroba oděvů 3.1 Charakteristika oddílu 3.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 3.3 Hlavní ekonomické ukazatele 3.3.1 Cenový vývoj 3.3.2 Základní produkční charakteristiky

55 55 55 56 56 56 5

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

3.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 3.3.4 Výkonová spotřeba 3.4 Zahraniční obchod 3.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 3.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 3.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

59 61 61 61 63 64

4. CZ-NACE 15 - Výroba usní a souvisejících výrobků 4.1 Charakteristika oddílu 4.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 4.3 Hlavní ekonomické ukazatele 4.3.1 Cenový vývoj 4.3.2 Základní produkční charakteristiky 4.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 4.3.4 Výkonová spotřeba 4.4 Zahraniční obchod 4.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 4.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 4.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

67 67 68 68 68 68 70 72 72 72 73 74

5. CZ-NACE 16 -Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 5.1 Charakteristika oddílu 5.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 5.3 Hlavní ekonomické ukazatele 5.3.1 Cenový vývoj 5.3.2 Základní produkční charakteristiky 5.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 5.3.4 Výkonová spotřeba 5.4 Zahraniční obchod 5.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 5.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 5.5. Shrnutí a perspektivy oddílu

77 77 77 78 78 78 80 81 82 82 82 83

6. CZ-NACE 17 - Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika oddílu 6.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 6.3 Hlavní ekonomické ukazatele 6.3.1 Cenový vývoj 6.3.2 Základní produkční charakteristiky 6.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 6.3.4 Výkonová spotřeba 6.4 Zahraniční obchod 6.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 6.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 6.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

85 85 85 86 86 86 88 89 90 90 90 91

7. CZ-NACE 18 - Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 7.1 Charakteristika oddílu 7.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 7.3 Hlavní ekonomické ukazatele 7.3.1 Cenový vývoj 7.3.2 Základní produkční charakteristiky 7.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 7.3.4 Výkonová spotřeba 7.4 Zahraniční obchod

93 93 93 94 94 94 96 97 97

6

Obsah

7.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 7.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 7.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

97 98 99

8. CZ-NACE 19 - Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 8.1 Charakteristika ododdílu 8.2 Pozice odddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 8.3 Hlavní ekonomické ukazatele 8.3.1 Cenový vývoj 8.3.2 Základní produkční charakteristiky 8.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 8.3.4 Výkonová spotřeba 8.4 Zahraniční obchod 8.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 8.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 8.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

101 101 101 102 102 102 104 105 106 106 107 108

9. CZ-NACE 20 - Výroba chemických látek a chemických přípravků 9.1 Charakteristika oddílu 9.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 9.3 Hlavní ekonomické ukazatele 9.3.1 Cenový vývoj 9.3.2 Základní produkční charakteristiky 9.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 9.3.4 Výkonová spotřeba 9.4 Zahraniční obchod 9.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 9.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 9.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

111 111 111 112 112 112 115 116 116 116 117 118

10. CZ-NACE 21 - Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 10.1 Charakteristika oddílu 10.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 10.3 Hlavní ekonomické ukazatele 10.3.1 Cenový vývoj 10.3.2 Základní produkční charakteristiky 10.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 10.3.4 Výkonová spotřeba 10.4 Zahraniční obchod 10.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 10.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 10.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

121 121 122 122 122 122 124 125 126 126 126 127

11. CZ-NACE 22 - Výroba pryžových a plastových výrobků 11.1 Charakteristika oddílu 11.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 11.3 Hlavní ekonomické ukazatele 11.3.1 Cenový vývoj 11.3.2 Základní produkční charakteristiky 11.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 11.3.4 Výkonová spotřeba 11.4 Zahraniční obchod 11.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 11.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 11.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

129 129 129 130 130 130 132 133 134 134 134 135

7


12. CZ-NACE 23 - Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 12.1 Charakteristika oddílu 12.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 12.3 Hlavní ekonomické ukazatele 12.3.1 Cenový vývoj 12.3.2 Základní produkční charakteristiky 12.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 12.4 Zahraniční obchod 12.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 12.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 12.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

137 137 138 139 139 139 144 145 145 147 148

13. CZ-NACE 24 - Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 13.1 Charakteristika oddílu 13.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 13.3 Hlavní ekonomické ukazatele 13.3.1 Cenový vývoj 13.3.2 Základní produkční charakteristiky 13.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 13.3.4 Výkonová spotřeba 13.4 Zahraniční obchod 13.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 13.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 13.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

151 151 152 152 152 153 155 157 157 158 159 160

14. CZ-NACE 25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 14.1 Charakteristika oddílu 14.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 14.3 Hlavní ekonomické ukazatele 14.3.1 Cenový vývoj 14.3.2 Základní produkční charakteristiky 14.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 14.3.4 Výkonová spotřeba 14.4 Zahraniční obchod 14.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 14.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 14.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

163 163 164 165 165 165 167 168 168 168 170 171

15. CZ-NACE 26 - Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 15.1 Charakteristika oddílu 15.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 15.3 Hlavní ekonomické ukazatele 15.3.1 Cenový vývoj 15.3.2 Základní produkční charakteristiky 15.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 15.3.4 Výkonová spotřeba 15.4 Zahraniční obchod 15.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 15.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 15.5. Shrnutí a perspektivy oddílu

173 173 174 175 175 175 179 180 181 181 182 183

16. CZ-NACE 27 -Výroba elektrických zařízení 16.1 Charakteristika oddílu 16.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 16.3 Hlavní ekonomické ukazatele

185 185 186 187

8

Obsah

16.3.1 Cenový vývoj 16.3.2 Základní produkční charakteristiky 16.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 15.6.4 Výkonová spotřeba 16.4 Zahranični obchod 16.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 16.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 16.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

187 187 190 191 192 192 193 194

17. CZ-NACE 28 - Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 17.1 Charakteristika oddílu 17.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 17.3 Hlavní ekonomické ukazatele 17.3.1 Cenový vývoj 17.3.2 Základní produkční charakteristiky 17.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 17.3.4 Výkonová spotřeba 17.4 Zahraniční obchod 17.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 17.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 17.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

197 197 198 198 198 198 200 202 202 202 203 203

18. CZ-NACE 29 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 18.1 Charakteristika oddílu 18.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 18.3 Hlavní ekonomické ukazatele 18.3.1 Cenový vývoj 18.3.2 Základní produkční charakteristiky 18.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 18.3.4 Výkonová spotřeba 18.4 Zahraniční obchod 18.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 18.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 18.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

205 205 206 207 207 207 210 211 211 212 212 213

19. CZ-NACE 30 - Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 19.1 Charakteristika oddílu 19.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 19.3 Hlavní ekonomické ukazatele 19.3.1 Cenový vývoj 19.3.2 Základní produkční charakteristiky 19.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 19.3.4 Výkonová spotřeba 19.4 Zahraniční obchod 19.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu 19.4.2 19.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

221 221 223 223 223 223 226 227 227 228 228 230

20. CZ-NACE 31 - Výroba nábytku 20.1 Charakteristika oddílu 20.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 20.3 Hlavní ekonomické ukazatele 20.3.1 Cenový vývoj 20.3.2 Základní produkční charakteristiky 20.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 20.3.4 Výkonová spotřeba

233 233 233 233 233 234 235 236 9


20.4 Zahraniční obchod 20.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 20.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 19.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

237 237 237 238

21. CZ - NACE 32 - Ostatní zpracovatelský průmysl 21.1 Charakteristika oddílu 21.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 21.3 Hlavní ekonomické ukazatele 21.3.1 Cenový vývoj 21.3.2 Základní produkční charakteristiky 21.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 21.3.4 Výkonová spotřeba 21.4 Zahraniční obchod 21.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 21.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 21.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

239 239 240 240 240 241 242 244 245 245 245 246

22. CZ-NACE 33 - Opravy a instalace strojů a zařízení 22.1 Charakteristika oddílu 22.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 22.3 Hlavní ekonomické ukazatele 22.3.1 Cenový vývoj 22.3.2 Základní produkční charakteristiky 22.3.3. Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 22.3.4 Výkonová spotřeba 22.4. Shrnutí a perspektivy oddílu

247 247 247 248 248 248 250 251 251

10

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

b. c. běžné ceny BAT (Best Available Techniques) - dosažení nejlepších dostupných technik při provozu velkých průmyslových a zemědělských zařízení; jeden z nejvýznamnějších nástrojů v ochraně životního prostředí BREF (Best Available Techniques Reference Documents) - dokumenty, které souhrnně uvádí informace o evropských nejlepších dostupných technikách. Jsou zpracovávány pro jednotlivá průmyslová odvětví a obsahují údaje o průmyslových procesech, používaných technikách, emisních limitech používaných v členských zemích EU, prioritních materiálových tocích a monitoringu. CEFIC Evropská rada chemického průmyslu CLP Klasifikace, označování a balení látek a směsí - účelem CLP je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a volný pohyb chemických látek, směsí a některých specifických předmětů. CPIV Evropská organizace sklářských průmyslů CZ-CPA Klasifikace produkce (výrobková klasifikace) CZ-NACE Klasifikace ekonomických činností – nahrazuje Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností; zavedená s účinností 1. ledna 2008 (data podle této klasifikace jsou zveřejňována od roku 2009) ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka ČSÚ Český statistický úřad EAFRD Evropský zemědělský fond EIA proces posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí - je založen na systematickém zkoumání a posuzování jejich možného působení na životní prostředí. Smyslem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů a koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí. EK Evropská komise ES Evropské společenství EU Evropská unie HCCP Analýza rizik a kritické kontrolní body HDP Hrubý domácí produkt technicky vysoce náročné výrobky HI-TECH HS Harmonizovaný systém - je široce používaná mezinárodní klasifikace zboží CHOP Chráněné označení původu CHZO Chráněné zeměpisné označení IPPC Integrovaná prevence a omezování znečištění j.n. jinde neuvedené Národní značka kvality KLASA slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při KLASA identifikaci typických regionálních produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována (od roku 2003) ministrem zemědělství na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání odebráno. Požadovanou kvalitu a složení výrobků mj. posuzuje a po jejím udělení kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Značku spravuje od počátku roku 2004 Oddělení marketingu SZIF. Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO malé a střední podnikání MSP MZe Ministerstvo zemědělství OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností 11


ON OPPP OPPI PaL p. b. PEFC

PRV REACH SAP SEA SEVESO SNS SZIF UPH VV a S WTO ZP

12

osobní náklady Operační program podpory podnikání Operační program podnikání a inovace Papír a lepenka procentní bod Program pro vzájemné uznávání certifikačních systémů - celosvětově nejrozšířenějším systémem certifikace lesů, který v současnosti zastřešuje 35 členských států a 24 národních systémů na pěti kontinentech. Plán rozvoje venkova ČR pro období 2007-2013 registrace, evaluace a autorizace chemických látek - je zkratka pro chemickou politiku Evropské unie. REACH vstoupil v platnost 1. června 2007 a týká se látek vyráběných v EU nebo do ní dovážených v množství větším než 1 tuna ročně Sdružení automobilového průmyslu proces strategie posuzování vlivů na životní prostředí Směrnice o řízení nebezpečí závažných havárií (při nichž jsou přítomny nebezpečné látky) Společenství nezávislých států Státní zemědělský intervenční fond účetní přidaná hodnota vlastní výrobky a služby Světová obchodní organizace zpracovatelský průmysl

Metodické vysvětlivky

Produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu za období 2005 až 2011, uváděné v této publikaci, zahrnují výsledky ekonomické činnosti podnikatelských subjektů, zařazených Českým statistickým úřadem (ČSÚ) dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE do sekce C - Zpracovatelský průmysl, oddíl 10 až 33. Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE nahrazuje již čtvrtý rok Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ), která vycházela z mezinárodního standardu NACE Rev. 1.1. Tento mezinárodní standard byl zásadním způsobem zrevidován a s účinností od 1. ledna 2008 byl pod označením NACE Rev. 2. vydán standard nový. V návaznosti na tuto změnu byla vytvořena klasifikace CZ-NACE. Struktura a kódování Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE l první

úroveň, sekce, je označena alfabetickým kódem, úroveň, oddíly, je označena dvojmístným číselným kódem, l třetí úroveň, skupiny, je označena trojmístným číselným kódem, l čtvrtá úroveň, třídy, je označena čtyřmístným číselným kódem. l druhá

Podobně jako u klasifikace činností došlo ke změně i u klasifikace výrobků, kdy Standardní klasifikace produkce (SKP) byla nahrazena klasifikací CZ-CPA. Pro tvorbu publikace Panorama zpracovatelského průmyslu je použito kódování Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE ve struktuře na 3 místa. Základním datovým zdrojem pro zpracování publikace jsou jak roční statistické výkazy P5-01 (vyplňují fyzické a právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku), tak roční statistické výkazy P4-01 (vyplňují fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku). Jedná se tedy o spojení dvou statistických šetření, na jejichž základě vznikla časová řada vybraných produkčních ukazatelů za roky 2005 až 2010. Veškeré údaje za uvedené období vycházejí z dat přebíraných od ČSÚ. K výpočtu údajů za rok 2011 je využito aktuálnější čtvrtletní statistické šetření z výkazu P3-04 (subjekty zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku) a z výkazu P6-04 (vybrané subjekty, zapsané v obchodním rejstříku). Výsledná data jsou pak kombinací čtvrtletních a ročních výkazů (P3-04 a P5-01) a jsou v publikaci uváděna jako vlastní odhad Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Tato data budou nahrazena v dalším vydání Panoramy daty z ročního šetření ČSÚ po jeho zpracování. Pro výpočet produkčních a poměrových ukazatelů zpracovatelského průmyslu byla použita metodika harmonizovaná v maximální míře s definicemi, obsahovým vymezením pojmů a výpočty používanými ČSÚ. Zdrojem informací o zahraničním obchodu jsou data získávaná celními orgány. Sběr a prvotní kontrolu dat zajišťuje Generální ředitelství cel, jejich další zpracování a kontrolu provádí od 1. 1. 2004 Český statistický úřad. Vstupem do EU se podstatně změnil způsob vykazování údajů pro statistiku zahraničního obchodu, metodika jejího provádění i zpracování výsledků. Statistika zahraničního obchodu nyní vzniká spojováním dat ze dvou systémů (Intrastat a Extrastat). Údaje o přijetí nebo odeslání zboží, které je předmětem obchodu s členskými státy Společenství, předávají zpravodajské jednotky na výkazu pro Intrastat. Obchod realizovaný s třetími zeměmi podléhá nadále klasickému celnímu řízení. Údaje o dováženém a vyváženém zboží jsou uváděny v celním prohlášení (Jednotný správní doklad) a jsou zdrojem údajů za Extrastat. Do Intrastatu se nezahrnují obchodní operace realizované osobami, které nejsou zaregistrované k DPH. Povinnost vykazovat nemají ani zpravodajské jednotky, které nedosáhnou hodnotu prahů pro vykazování (do r. 2008 pro dovoz 4 mil. Kč a pro vývoz 2 mil. Kč, od r. 2009 shodně pro dovoz i vývoz 8 mil. Kč), avšak jimi vykazovaný obchod se do statistiky zahrnuje pomocí matematicko-statistických dopočtů. Popis použitých ukazatelů: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) představují tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům. Celkový počet zaměstnaných osob zahrnuje zaměstnance, kteří jsou kvantifikovaní průměrným evidenčním počtem zaměstnanců (přepočteným na plný pracovní úvazek). Osobní náklady (v b.c.) zahrnují veškeré požitky zaměstnanců i osob pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o činnosti, včetně nákladů na zákonné i ostatní sociální pojištění. 13


Účetní přidaná hodnota (v b.c) je rozdílem mezi výkony vč. obchodní marže a výkonovou spotřebou. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) je definována jako poměr účetní přidané hodnoty a celkového počtu zaměstnaných osob (přepočteného). Výkonová spotřeba (v b.c.) je součtem nákladů vynaložených na spotřebované nákupy (materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek) a na nákup služeb. Hrubý operační přebytek (v b.c.) vyjadřuje, kolik zůstane společnosti z přidané hodnoty, po zaplacení osobních nákladů, na pokrytí dalších nákladů a tvorbu zisku. Index cen průmyslových výrobců (uváděn dle klasifikace produkce CZ-CPA) je meziroční změna ročního průměru v časové řadě čtyř let. Vývoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v CZ-CPA 10 - 32 odeslaného do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničnímu odběrateli vč. přímých obchodních nákladů, které vznikají v souvislosti s dopravou odesílaného/vyváženého zboží po území ČR. Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v CZ-CPA 10 - 32, přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničním dodavatelem vč. přímých obchodních nákladů spojených s dopravou přijímaného/dováženého zboží mimo území ČR. Saldo (CZ-CPA) je dáno rozdílem mezi vývozem a dovozem.

14

Zpracovatelský průmysl

I. Zpracovatelský průmysl (sekce C)

I.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl (ZP) se významnou měrou podílí na tvorbě hrubého domácího produktu. V roce 2011 činil jeho podíl na hrubé přidané hodnotě (HPH) 23,9 procent (v běžných cenách, sezonně očištěno), což bylo o 0,6 p.b. více než v roce 2010. Podíl ZP na celkových tržbách průmyslu ČR se díky pokračujícímu ekonomickému oživení zvýšil proti roku 2010 o 0,9 p.b. na 90,5 %, zatímco podíl energetiky klesl na 6,8 % (rok 2010 = 7,7 %) a podíl těžby a dobývání mírně vzrostl na 2,8 % (rok 2010 = 2,7 %). Do těchto změn se promítla hlavně živá poptávka v zahraničí, méně již poptávka v tuzemsku. Tržby ZP po citelném poklesu v roce 2009 (-16,3 %) a naopak výrazném vzestupu v roce 2010 (+11,3 %), v roce 2011 rostly i když nižším tempem než v roce předcházejícím (+7,8 %). Za dosud rekordním růstem v roce 2007 stále ještě mírně zaostávaly (o necelý jeden procentní bod). Pozici lídra si v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v rámci ZP dlouhodobě udržuje výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29) s podílem 23,4 %, zatímco podíl žádného z dalších oddílů ZP loni nepřekročil hranici 10 %. Nejvíce se tomu přiblížil oddíl CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (podíl 8,3 %) a oddíl CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení (podíl 8,1 %). Naopak nejnižší podíly na tržbách ZP měly i v roce 2011 již tradičně CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků (podíl 0,18 %) a oddíl CZ-NACE 14 Výroba oděvů (podíl 0,45 %). V roce 2011 tržby za prodej vlastních výrobků a služeb stouply v porovnání s předchozím rokem v průměru o necelých 8 %, a to v devatenácti ze třiadvaceti oddílů ZP. Nejvyšší meziroční nárůst tržeb vykázal oddíl CZ-NACE 30 Výroba ostatních dopravních prostředků (+22,6 %), dále oddíl CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků (+18,4 %), oddíl CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel‚ (+15,4 %) a CZNACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství (+15,1 %). Z oddílů, které vykázaly meziroční propad, nutno na prvním místě uvést CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (-13,5 %) a dále pak oddíl CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení (-8,1 %), zatímco pokles u oddílu CZ-NACE 11 Výroba nápojů byl jen 1,5 %. Nejvyšší podíl na vytvořené účetní přidané hodnotě patří, stejně jako u tržeb, oddílu CZ-NACE 29 (18,9 %, zatímco v roce 2010 to bylo 17,8 %), za nímž následují oddíly CZ-NACE 25 (10,3 %, v roce 2010 to bylo 10,7 %) a oddílu 28 (10 %, v roce 2010 to bylo 9,7 %) . Díky příznivému ekonomickému vývoji po třech letech poklesu vzrostl opět ve ZP počet zaměstnaných osob a to o 3,1 % na hodnotu 1 073 106 osob. Zatímco ve dvanácti oddílech se tento ukazatel zvýšil, v jedenácti nastal naopak pokles. Nejvíce pracovníků přibylo v oddílu CZ-NACE 29 (+12 010 osob), který se na celkovém počtu pracovníků ve ZP podílí 14 %. Vysoké přírůstky byly zaznamenány také v oddílech CZ-NACE 28 (+4 804 lidí, nárůst o 4,4 %) a v CZ-NACE 25 (+4 060, nárůst o 12,4 %). Naopak nejvíce pracovníků meziročně ubylo v oddílu CZ-NACE 10 (-2 452 osob), oddílu CZ-NACE 33 (-2 206 osob) a v oddílu CZ-NACE 16 (-2 019 lidí). Zmíněný nárůst byl většinou vyvolán po recesi vyšším využitím výrobních kapacit, pokles pak rušením některých provozoven. Pokračující konjunktura měla příznivý dopad i na vývoj zahraničního obchodu v rámci ZP. Ten v porovnání s rokem 2010 stoupl v případě vývozu o 14,1 % na 2 680,8 mld. Kč a u dovozu o necelých 11 % na 2 342,1 mld. Kč. Kladné saldo zahraničního obchodu tak oproti 2010 vzrostlo o 100,7 mld. Kč, tedy o 42,4 %. Obrat ZP (vývoz + dovoz) se ve stejné době zvýšil o 12,6 % a poprvé překročil hranici pěti bilionů korun (5 022,9 mld. Kč). Přes oživení v naší ekonomice se v roce 2011 příliv přímých zahraničních investic (PZI) do ČR snížil o 26 % na 95,6 mld. Kč. Potvrzuje to konečně i červencová zpráva Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), která uvádí, že globální objem PZI loni sice vzrostl o 21 procent na 1,5 bil. USD, avšak hodnota PZI směřujících do Česka se naopak snížila o 12 % na 5,4 mld. USD ( 110 mld. korun) z 6,14 mld. USD v roce 2010. Hlavním důvodem je, že investoři daleko pečlivěji než dříve zvažují, kam vložit své finanční prostředky. Nejvíce vzrostly PZI v oblasti reinvestovaného zisku (+7 % na 88,4 mld. Kč) a naopak citelně propadly investice do základního kapitálu a dosáhly výsledné hodnoty -7,9 mld. Kč (pokles o 128 %). Přitom základní kapitál byl spíše uvolňován do ciziny a nejvíce ho odteklo do Lucemburska (-18,9 mld. Kč) a Nizozemska (-9,9 mld. Kč). Nejvýznamnějším investorem byla SRN (44,8 mld. Kč), 15


dále Slovensko (20,8 mld. Kč), Rakousko (16,5 mld. Kč) a Nizozemsko (11,5 mld. Kč). Objem PZI z ČR do zahraničí v roce 2011 také meziročně poklesl a to ještě výrazněji (-37 %) a dosáhl jen 20,4 mld. Kč. Přitom hodnota investic do základního kapitálu se snížila na pouhou desetinu objemu v roce 2010. Největší objem investic putoval do Nizozemska (5,3 mld. Kč), dále do SRN (4 mld. Kč), na Slovensko (3,7 mld. Kč) a do Indie (2,2 mld. Kč). Také zde výrazně převažovaly investice ve formě reinvestovaného zisku, zatímco samotný zpracovatelský sektor se na tomto objemu podílel jen 6,7 mld. Kč.

I.2 Struktura zpracovatelského průmyslu podle CZ-NACE Ve shodě s revidovanou klasifikací ekonomických činností se sekce C dělí na 24 oddílů (tabulka I.1). Podíl jednotlivých oddílů na tržbách je zachycen v grafu I.1. Tabulka I.1 Zpracovatelský průmysl podle NACE-CZ

Sekce C – Zpracovatelský průmysl

Oddíl

Název

Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových a slaměných výrobků, kromě nábytku Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

Jak je vidět z grafu I.1 jasně nejvyšší podíl na tržbách ZP měl v roce 2011 oddíl CZ-NACE 29 a to 23,4 %, tedy téměř jednu čtvrtina z celkového objemu (v 2010 to bylo 20,8 %). Tento oddíl jasně dominuje nad ostatními i v dalších průmyslových a finančních ukazatelích, zatímco z dalších 22 oddílů již žádný v tomto podílu nepřekročil hranici deseti procent. Na dalších místech v tomto žebříčku figurují oddíly CZNACE 25 (podíl 8,3 %), CZ-NACE 28 (podíl 8,1 %) a CZ-NACE 26 (podíl 6,9 %), zatímco na opačném konci pořadí najdeme oddíly CZ-NACE 15, CZ-NACE 14 a CZ-NACE 21, z nichž žádný nepřekročil v podílu na tržbách ZP jedno procento.

16


22

23,4

20 18 16 14 12 10 8

6,3

6

3,7

4

1,7

2 0

8,1

8,3 7,0

1,3

2,3 0,4 0,2

6,2

4,3

1,7 1,3

6,9

5,8

3,5 1,5

0,9

0,9

1,4

2,4

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 Oddíly zpracovatelského průmyslu

Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO Pozn.: údaje v běžných cenách

Graf I.1 Podíly jednotlivých oddílů ZP na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2011

I.3 Hlavní ekonomické ukazatele I.3.1 Cenový vývoj Rostoucí dovozní ceny surovin a polotovarů se v roce 2011 promítly i do cen průmyslových výrobců (tabulka I.2), které vykázaly největší meziroční nárůst za posledních šest let (v průměru o 5,8 %). Ten se odehrával především v prvním pololetí roku 2011, avšak od června ceny začaly signalizovat pokles, který vyústil ve stagnaci. V prosinci se pak vrátily na lednovou úroveň. Tento vývoj po celý minulý rok nejvíce ovlivňovaly vysoké ceny koksu a rafinovaných ropných produktů (meziroční nárůst o téměř 23 %, dále ceny chemických látek a výrobků (+8,6 %) a obecných kovů a kovodělných výrobkků (+8,6 %). Na relativně vysokém meziročním růstu cen se vydatnou měrou podílely také ceny výrobců v potravinářském průmyslu, které v průměru vzrostly o 17,7 %.V prvních měsících roku 2012 tempo růstu cen zpomalilo. Tabulka I.2 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011 Průměr od počátku roku

Název Výrobky zpracovatelského prům.

Kód CZ-CPA C

2008

2009

2010

2011

103,2

94,4

101,5

105,8

Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

17

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Zaměstnanci

Účetní přidaná hodnota

Tržby za VV a S Výroba potravin Výroba nápojů Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní Zpracování dřeva Výroba papíru Tisk a rozmn. nahraných nosičů Výroba chemických látek Výroba farmaceutických výrobků Výroba pryžových a plast. výr. Výroba minerálních výrobků Výroba kovů, hutní zpracování Výroba kovových konstrukcí Výroba počítačů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů Výroba motorových vozidel Výroba ost. dopravních prostř. Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů

0

5

10 %

15

20 0

5

%

10

15 0

5

10

15

%


Graf I.2 Porovnání základních produkčních charakteristik jednotlivých oddílů v rámci ZP v roce 2011

I.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj rozhodujících produkčních charakteristik v letech 2005 až 2011 je zachycen v tabulkách I.3 až I.6 a v grafu I.3. Z tabulky I.3 lze zjistit, že počet podnikatelských subjektů v rámci ZP ČR ve sledovaném období meziročně klesl jen jednou, v roce 2006, a to o 1,1 %, jinak neustále stoupal a za posledních sedm let se zvýšil o 24 186 jednotek (nárůst o 16,3 %). Meziroční růst 2011/2010 přitom dosáhl přes 2 % na 172 644 jednotek. V tomto případě bylo v roce 2011 nejvíce podniků v rámci ZP registrováno podle ČSÚ v oddílu CZ-NACE 25 (39 964, podíl 23,1 %). Vysoký podíl v roce 2011 byl vykázán i v oddílu CZ-NACE 16 (17,2 % z celkového počtu) a v CZ-NACE 27 (podíl 9,3 %). Na tyto tři oddíly v roce 2011 připadla téměř polovina z celkového počtu podniků ZP. Jde totiž o sektory, kde je nejvyšší počet podnikatelských subjektů s méně než dvaceti zaměstnanci. Nejvíce podniků meziročně přibylo v oddílech CZ-NACE 31 (+794), přestože tento oddíl v minulém roce nevykázal nijak výrazný nárůst tržeb, v CZ-NACE 33 (+669) a v CZ-NACE 10 (+374). Významnější pokles byl zaznamenán jen v oddílu CZ-NACE 18 (-135 subjektů), zatímco v dalších oddílech nebyly přírůstky většinou významné a pohybovaly se od 30 do 250 subjektů. Tabulka I.4 naznačuje, že růst tržeb v roce 2011 již nebyl tak výrazný jako v roce předcházejícím, lze jej však považovat za velmi solidní (+7,8 %). Jen ve čtyřech oddílech byl vykázán meziroční pokles tržeb, z toho největší u dvou oddílů: CZ-NACE 26, který v posledních letech prožívá vážnou odbytovou krizi a v oddílu CZ-NACE 33, kde tržby poklesly o více než 8 %. V černých číslech v roce 2011 skončily i oddíly, které v posledních letech čelí ostré zahraniční, většinou asijské konkurenci a to CZ-NACE 13 (nárůst tržeb o 12,6 %), CZ-NACE 14 (+11,2 %), CZ-NACE 15 (+18,4 %), i když jejich váha v celkových tržbách ZP ČR je velmi nízká. Největší meziroční nárůst (2010/2011) tržeb byl zaznamenán v oddílech CZ-NACE 30 (+22,6 %), CZ-NACE 29 (+15,4 %) - zde hlavně díky konjunktuře v automobilovém průmyslu, a také v oddílu CZ-NACE 24 (+15,1 %), kde byl loňský vývoj rovněž příznivý. V žebříčku tržeb podle údajů CZECH TOP 100 si pozici jasné jedničky udržela ŠKODA AUTO, a.s. ( 252,6 mld. Kč), před ČEZ, a.s. (209,8 mld. Kč), RWE TransGas, a.s. (136 mld. Kč), AGROFERT HOLDING (117,6 mld. Kč), FOXCONN CZ, s.r.o. (102,3 mld. Kč) a UNIPETROL, a.s. (97,4 mld. Kč). Tržby stovky nejvýznamnějších firem podle CZECH 18


TOP 100 (ta však nezahrnuje všechny subjekty, které by do ZP patřily) stouply oproti roku 2010 o 6 % a dosáhly celkové částky 2 458 mld. korun. Tabulka I.3 Počet podniků v rámci zpracovatelského průmyslu v letech 2005 - 2011 CZ-NACE

2005

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

2007

2008

2009

2010

2011

6 232 6 186 6 203 6 267 6 279 7 012 7 038 1 066 1 084 1 116 1 155 1 206 1 391 1 426 391 382 378 394 459 521 581 4 669 4 576 4 498 5 213 5 881 7 114 7 908 8 016 7 863 8 006 7 969 8 161 8 698 8 826 7 225 7 267 7 461 7 554 7 761 9 378 10 047

30 31 32 33 ZP celkem

2006

5 633 5 571 5 559 5 582 6 082 6 559 6 933 1 006 986 1 001 1 027 1 143 1 341 1 427 2 408 2 301 2 313 2 296 2 331 2 738 2 784 8 377 7 936 7 825 7 918 8 375 9 559 9 842 1 030 987 947 926 959 970 986 27 371 27 060 27 319 27 328 27 875 29 426 29 713 761 744 755 762 807 961 990 7 859 8 469 9 518 9 614 9 611 9 471 9 336 20 19 19 22 18 26 28 1 505 1 503 1 498 1 500 1 560 1 884 2 015 125 121 126 128 137 87 101 3 375 3 355 3 421 3 529 3 654 4 406 4 535 6 074 5 920 5 961 5 966 6 113 6 597 6 773 644 657 690 715 800 1 242 1 398 35 561 35 069 36 006 37 183 38 079 39 891 39 964 3 491 3 531 3 583 3 609 3 685 3 871 3 930 15 611 15 300 15 371 15 090 15 262 15 930 16 057

148 458

146 893

149 578

151 753

156 245

169 077

172 644

Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO

Tabulka I.4 Tržby za prodej výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

ZP celkem mezir. index

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

223 493 280 55 502 786 49 747 396 20 029 078 5 827 132 73 686 367 54 643 748 37 999 507 97 396 518 129 467 734 24 948 819 168 520 367 132 072 513 206 894 898 225 612 341 188 400 851 140 515 359 209 608 494 496 789 654 19 759 060 37 128 809 37 175 711 60 888 228

219 059 116 56 820 079 50 345 063 19 796 438 5 962 412 83 371 604 54 518 093 40 868 241 104 821 164 141 556 377 26 217 619 202 498 455 142 915 237 221 039 141 251 137 916 232 738 403 173 643 088 245 989 287 574 091 354 24 711 398 37 668 593 39 760 568 71 897 757

231 873 065 64 370 866 51 167 876 19 312 755 5 777 527 93 677 621 61 011 726 44 941 379 96 506 963 138 992 121 27 550 570 223 725 569 151 678 229 231 934 376 280 900 952 258 712 421 191 093 378 295 140 754 642 615 717 35 429 008 40 405 055 42 678 358 78 976 478

233 336 334 63 375 432 45 122 917 17 815 594 5 371 245 88 612 234 55 854 802 46 952 437 121 176 583 142 937 768 27 242 000 208 958 941 148 750 802 233 123 661 293 115 383 270 320 095 186 354 077 288 670 511 583 224 109 37 557 676 38 609 344 43 101 017 84 958 326

217 045 664 60 839 961 37 454 554 14 211 794 5 076 975 76 585 088 48 753 168 41 548 478 78 732 163 111 875 320 27 207 109 171 825 056 117 964 630 140 292 175 226 471 317 234 294 592 154 447 201 224 944 592 547 624 755 43 070 724 31 596 227 40 184 906 76 430 862

210 555 870 56 751 100 38 295 373 13 099 475 5 010 991 77 597 631 53 871 767 40 690 008 108 705 748 131 040 363 29 362 838 193 926 398 114 208 841 177 196 377 245 066 085 261 517 865 173 472 083 239 388 498 666 551 976 40 954 094 30 498 765 43 739 514 86 561 560

227 779 205 55 881 889 43 106 979 14 665 226 5 931 789 77 157 988 55 046 174 43 801 503 121 398 521 142 062 295 30 373 360 208 106 008 114 777 553 203 925 869 271 452 430 226 152 491 191 514 073 266 301 807 769 463 568 50 227 473 30 812 199 45 557 208 79 548 619

2 708 952 009

3 029 353 956

3 317 853 476

3 271 606 761

2 738 224 010

3 048 245 454

3 285 252 913

111,8

109,5

98,6

83,7

111,3

107,8


19


Tabulka I.5 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

ZP celkem

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

45 639 244 19 509 818 14 833 776 8 132 782 2 088 957 21 198 195 13 602 519 11 612 082 5 661 952 31 090 346 9 733 462 43 935 138 49 787 253 42 293 266 70 428 474 20 131 174 39 747 073 58 508 748 99 681 791 6 390 157 10 986 066 15 386 191 20 713 533

45 018 109 20 260 497 14 940 277 9 568 075 2 337 219 24 630 381 14 078 267 13 111 552 4 492 066 32 546 864 10 500 528 51 758 466 52 317 889 49 498 910 80 787 265 28 639 072 46 856 706 70 980 050 117 543 348 7 135 384 10 892 734 17 688 341 25 918 754

49 428 705 21 217 745 15 450 798 7 933 414 2 275 067 26 025 663 16 132 456 13 581 516 4 163 835 32 802 394 10 378 107 58 201 139 58 152 287 57 916 002 85 829 488 21 564 849 50 020 406 79 715 755 129 947 916 10 143 438 11 537 992 16 289 087 29 831 978

48 877 251 21 294 002 12 690 613 7 421 624 1 974 398 24 462 782 14 603 063 14 439 200 5 336 474 28 597 109 10 186 846 53 316 065 52 752 680 46 574 634 90 688 726 24 236 230 49 627 039 80 293 222 110 969 843 12 652 899 11 548 727 16 422 671 32 897 229

53 750 900 21 143 934 11 905 754 6 145 542 1 877 339 20 850 520 12 884 956 13 077 551 2 198 987 22 487 576 10 143 510 49 952 573 42 114 309 21 034 365 71 039 050 16 052 600 45 313 520 68 483 399 100 504 976 14 505 467 10 141 852 16 431 387 30 808 063

50 144 292 19 758 594 11 659 691 5 543 588 1 821 429 21 358 582 13 775 139 12 721 574 3 899 836 30 753 734 10 977 990 54 731 319 39 973 796 25 483 043 78 424 200 19 177 219 51 184 496 70 738 305 129 665 802 14 247 190 9 717 204 17 201 874 32 049 116

54 613 341 17 828 955 12 509 619 5 688 196 1 917 951 19 858 259 12 269 217 12 735 925 2 664 603 30 329 755 11 769 547 61 818 751 39 198 748 32 703 280 79 089 889 11 619 879 58 331 786 76 867 531 144 551 467 17 207 533 9 593 032 17 332 801 30 511 938

667 082 027

754 989 335

812 965 759

775 017 614

666 867 397

729 358 869

765 604 407

113,2

107,7

95,3

86,0

109,4

105,0

mezir. index


Tabulka I.6 Počet zaměstnaných osob v letech 2005 - 2011 (osob) CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33


2005

2006

2007

2008

109 218 16 872 41 914 33 729 9 100 44 622 20 850 20 420 3 111 31 216 9 930 75 404 71 415 57 217 134 864 40 899 80 187 123 547 140 212 15 008 29 973 32 681 39 858

104 132 16 414 39 328 30 381 8 714 44 919 21 066 20 870 3 020 29 782 9 783 81 712 69 775 56 056 137 092 43 408 83 430 128 179 145 347 15 391 29 534 32 914 43 767

102 690 16 480 37 262 27 943 7 657 44 751 21 848 21 451 2 851 30 161 10 009 86 569 68 535 56 513 144 282 45 958 87 773 134 198 153 510 16 133 29 271 32 186 45 802

99 376 16 449 33 520 24 464 7 008 43 844 20 981 21 951 2 866 30 405 9 839 87 104 65 466 55 004 149 708 49 962 87 832 134 948 156 846 16 972 27 453 32 688 45 857

96 587 15 404 25 893 19 922 5 801 39 015 18 769 19 396 2 757 27 729 9 735 74 417 53 349 45 856 128 293 40 960 74 872 113 243 134 641 18 448 24 462 30 352 45 177

92 586 14 924 23 935 18 245 5 955 36 176 18 312 18 511 2 551 27 508 9 350 73 204 49 900 43 902 128 795 35 937 78 309 107 988 137 877 17 834 22 577 30 921 44 106

90 134 14 520 24 124 18 009 5 991 34 157 18 309 18 257 2 185 27 548 9 595 76 276 52 703 45 665 132 855 35 561 86 044 112 792 149 887 22 241 21 829 31 475 41 900

1 183 683

1 196 178

1 224 862

1 221 583

1 066 195

1 040 487

1 073 106

101,1

102,4

99,7

87,3

97,6

103,1


20

2009

2010

2011


Růst tržeb ve ZP se příznivě projevil i na ukazateli vytvořené účetní přidané hodnoty (ÚPH), i když v jednotlivých oddílech byl vývoj diferencovaný, neboť ve 14 oddílech její objem vzrostl a v devíti naopak meziročně poklesl. Výrazně největší podíl na ÚPH ZP v roce 2011 patřil oddílu CZ-NACE 29, téměř 19 %, za ním, se značným odstupem, následovaly oddíly CZ-NACE 25 (podíl 10,3 %), CZ-NACE 28 (podíl 10 %) a CZ-NACE 22 (podíl 8,1 %). Nejméně k objemu vytvořené ÚPH v roce 2011 přispěly oddíly CZNACE 15 (podíl 0,25 %) a CZ-NACE 19 (podíl 0,35 %). Jak lze zjistit z tabulky I.5, objem ÚPH se v roce 2011 ještě nepřiblížil rekordnímu objemu z dosud ekonomicky nejúspěšnějšího roku 2007, neboť byl nižší o téměř 6 %, než před pěti roky. Naopak citelný propad byl v tomto ukazateli zaznamenán v oddílech CZNACE 26 (-39,4 %) a v CZ-NACE 19 (-31,7 %). V tomto případě podle CZECH TOP 100 loni vytvořila největší objem ÚPH firma ČEZ, a.s. (126,8 mld. Kč), dále ŠKODA AUTO, a.s. (82,8 mld. Kč), AGROFERT HOLDING, a.s. (25,7 mld. Kč) a OKD, a.s. (21,4 mld. Kč). Jak je zřejmé z tabulky I.6, nejvíce pracovníků zaměstnávaly v roce 2011 oddíly CZ-NACE 29 (meziroční růst o 8,7 %, podíl na celkovém počtu ZP 14 %), CZ-NACE 25 (nárůst o 3,2 %, podíl 12,4 %) a CZ-NACE 28 (nárůst o 4,4 %, podíl 10,5 %). V tomto ukazateli 12 oddílů zvýšilo počet pracovníků, v jedenácti případech se tento ukazatel naopak snížil. Dále je patrné, že po třech letech trvalého poklesu se počet zaměstnaných osob v roce 2011 znovu zvýšil, a to o více než 3 %. Největší meziroční růst zaměstnanosti vykázal oddíl CZ-NACE 30 (+24,7 %) a již jmenované tři oddíly. Naopak počet zaměstnaných osob se nejvýrazněji snížil v oddílech CZ-NACE 10 (-2 452 osob), CZ-NACE 33 (-2 206 osob) a v CZ-NACE 16 (-2 019 osob), v dalších oddílech byly úbytky nižší. Z přehledu CZECH TOP 100 vyplývá, že podle počtu zaměstnanců byla v roce 2011 největším zaměstnavatelem Česká pošta, s.p. (34 635 sob), dále společnost ČEZ, a.s. (31 420 osob). AGROFERT HOLDING, a.s. (27 491 osob) a na pátém místě pak ŠKODA AUTO, a.s. (26 565 osob). 128 %

120 112 104 96 88 80

2005

2006

Tržby za VV a S ZP

2007

2008

2009

Počet zaměstnaných osob ZP

2010

2011

Účetní přidaná hodnota ZP


Graf I.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech 2005 - 2011

Jak naznačuje tabulka I.7 osobní náklady rostly v celém sledovaném období let 2005 až 2011, s výjimkou krizového roku 2009, kdy se jejich hodnota meziročně propadla o téměř 11 %. V roce 2011 se zvýšil objem osobních nákladů ve třinácti oddílech, přičemž nad průměrem ZP (nárůst o 5,5 %) byl ve čtyřech oddílech, které jsou však pro ZP rozhodující: CZ-NACE 29 (+10,2 %), CZ-NACE 28 (+9 %), CZ-NACE 25 (+7,5 %) a CZ-NACE 27 (+17,3 %). Objem osobních nákladů se naopak snížil v devíti oddílech, přičemž meziroční pokles se většinou pohyboval od pěti do deseti procent.

21


Tabulka I.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33


2005

2006

2007

2008

26 897 400 6 307 332 9 129 011 5 882 548 1 759 650 9 663 922 6 258 343 6 019 292 1 437 162 10 796 830 4 157 854 22 282 887 22 350 129 19 581 783 38 065 028 12 200 558 21 752 609 38 352 283 47 237 402 4 915 621 6 822 827 8 014 630 13 863 532

26 637 609 6 501 522 9 199 581 5 687 022 1 947 601 10 398 190 6 744 418 6 458 895 1 488 338 11 106 428 4 247 494 25 265 363 23 423 293 21 194 773 41 168 135 14 268 789 24 955 927 42 432 171 52 490 033 5 447 548 7 075 945 8 509 948 16 321 831

28 555 675 7 020 072 9 321 451 5 628 986 1 769 711 11 105 632 7 477 967 7 091 069 1 466 361 11 968 938 4 593 400 28 605 270 24 484 700 21 947 021 46 402 586 16 254 577 27 517 670 48 120 754 60 005 946 6 203 986 7 756 010 8 922 637 18 667 379

30 427 518 7 339 441 8 981 390 5 085 546 1 624 087 11 821 782 7 751 315 7 675 347 1 568 099 12 760 282 4 537 233 30 520 497 25 528 390 22 878 176 52 033 569 18 565 999 30 505 449 52 382 939 64 210 627 7 146 413 7 833 529 9 582 473 21 001 250

30 012 481 7 324 371 7 358 829 3 976 630 1 392 369 10 873 995 7 120 869 6 952 674 1 582 561 11 778 993 4 729 364 26 331 057 21 568 063 19 092 343 44 487 482 15 733 899 27 033 302 44 275 015 56 688 173 8 513 848 6 921 192 9 431 665 20 971 686

2009

29 425 090 7 183 558 7 175 076 3 811 297 1 418 536 10 252 865 7 141 370 6 816 445 1 556 968 12 300 511 4 609 816 27 218 840 20 707 093 18 605 936 46 744 277 14 179 680 29 573 711 43 821 017 62 819 988 7 618 108 6 485 972 10 147 119 20 831 593

2010

28 504 531 6 947 582 7 371 577 3 679 529 1 196 234 9 836 877 7 149 116 6 564 634 1 358 620 12 425 428 4 818 018 28 559 819 21 976 791 20 413 620 50 256 964 14 110 307 34 693 600 47 754 853 69 267 999 9 452 840 6 374 839 10 464 377 19 378 863

2011

344 966 536

373 870 832

411 689 499

442 537 194

395 010 798

401 351 107

423 484 494

108,4

110,1

107,5

89,3

101,6

105,5


I.3.3 Produktivita práce a osobní náklady Z tabulky I.8 lze zjistit, že v roce 2011 se ukazatel produktivita práce z účetní přidané hodnoty zvýšil proti předchozímu období jen o 1,8 % na 713,4 tis. Kč na zaměstnance, zatímco v roce 2010 byl nárůst daleko výraznější (+12,1 %). Zvýšení hodnoty vykázalo třináct oddílů, naopak pokles deset oddílů. Celkem ve čtyřech oddílech hodnota ukazatele překročila hranici jednoho milionu korun na pracovníka, přičemž nejvyšší pozici v žebříčku si drží oddíly CZ-NACE 11 (1 227,9 tis. Kč/zam.), tedy výroba nápojů, CZNACE 21 , tj. farmaceutický průmysl (1 226,7 tis.Kč/zam.) a CZ-NACE 19 ( 1 219,2 tis. Kč/zam.) výroba koksu a rafinovaných ropných produktů. Na opačném konci žebříčku najdeme oddíly, které většinou patří k útlumovým a čelí velké zahraniční konkurenci, např. CZ-NACE 14 (315,9 tis. Kč/zam.), CZ-NACE 15 (320,1 tis. Kč/zam.) a překvapivě tak CZ-NACE 26 tj. výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, kde v důsledků vážných problémů tento ukazatel meziročně poklesl o téměř 30 % na 326,8 tis. Kč/zam. Ve výsledcích tohoto odvětví se odráží montážní charakter jeho produkce v rámci globálních hodnotových řetězců. Nově je od roku 2010 v této publikaci uveden ukazatel hrubý operační přebytek (tabulka I.9). Z tabulky I.9 je zřejmé, že tento ukazatel se v posledních letech vyvíjí podobně jako ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty. V krizových letech 2008 a 2009 se totiž poměrně výrazně propadl, v roce 2010 naopak meziročně stoupl o více než jednu pětinu, avšak v roce 2011 se tempo růstu zpomalilo na 4,3 %. Také v tomto případě se zatím nepodařilo dosáhnout předkrizových hodnot z let 2006 a 2007 a v roce 2011 k tomu chybělo stále ještě patnáct procent. Nárůst ukazatele vykázalo dvanáct oddílů, zatímco pokles jedenáct. Největší nárůst ukazatele byl dosažen v oddílu CZ-NACE 24 (+78,7 %) a dále v oddílech CZ-NACE 22 (+ 20,9 %), CZ-NACE 29 (+12,6 %) a CZ-NACE 10 (+26 %). Naopak nejvýraznější pokles ukazatele byl v roce 2011 zaznamenán v oddílu CZ-NACE 26, kde dokonce skončil v záporných hodnotách a rovněž v oddílu CZ-NACE 19 (-44,3 %). Vývoj obou výše uvedených ukazatelů názorně ilustruje také graf I.4 a graf I.5, který dokládá úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty podle oddílové struktury v letech 2010 a 2011. 22


Tabulka I.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2011 (Kč/zaměst.) CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

ZP celkem

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

417 873 1 156 310 353 908 241 119 229 566 475 060 652 393 568 650 1 820 156 995 961 980 191 582 664 697 155 739 174 522 219 492 219 495 681 473 576 710 935 425 792 366 534 470 805 519 681

432 316 1 234 331 379 887 314 939 268 212 548 325 668 301 628 252 1 487 285 1 092 855 1 073 296 633 428 749 812 883 026 589 292 659 770 561 626 553 757 808 710 463 611 368 820 537 412 592 205

481 337 1 287 503 414 648 283 910 297 133 581 567 738 397 633 131 1 460 427 1 087 593 1 036 837 672 308 848 507 1 024 822 594 874 469 233 569 887 594 015 846 510 628 732 394 180 506 088 651 328

491 840 1 294 560 378 604 303 370 281 724 557 944 696 002 657 802 1 861 735 940 525 1 035 357 612 097 805 802 846 743 605 771 485 091 565 025 594 993 707 508 745 507 420 666 502 410 717 395

556 503 1 372 592 459 802 308 473 323 628 534 422 686 490 674 231 797 635 810 979 1 041 971 671 253 789 413 458 707 553 725 391 911 605 215 604 746 746 467 786 290 414 592 541 355 681 945

541 598 1 323 987 487 132 303 845 305 863 590 410 752 252 687 232 1 528 503 1 117 977 1 174 113 747 652 801 076 580 452 608 908 533 632 653 623 655 058 940 447 798 899 430 394 556 313 726 631

605 911 1 227 923 518 553 315 861 320 123 581 384 670 123 697 585 1 219 235 1 100 998 1 226 686 810 464 743 766 716 157 595 310 326 758 677 927 681 499 964 401 773 679 439 471 550 682 728 212

563 565

631 168

663 720

634 437

625 465

700 978

713 447

112,0

105,2

95,6

98,6

112,1

101,8

mezir. index


Tabulka I.9 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33


2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

18 741 845 13 202 486 5 704 765 2 250 234 329 307 11 534 273 7 344 176 5 592 791 4 224 790 20 293 516 5 575 608 21 652 250 27 437 123 22 711 482 32 363 446 7 930 616 17 994 464 20 156 466 52 444 388 1 474 536 4 163 238 7 371 561 6 850 001

18 380 500 13 758 975 5 740 696 3 881 053 389 618 14 232 191 7 333 848 6 652 657 3 003 727 21 440 436 6 253 034 26 493 104 28 894 596 28 304 137 39 619 130 14 370 283 21 900 779 28 547 879 65 053 315 1 687 837 3 816 789 9 178 394 9 596 924

20 873 030 14 197 673 6 129 347 2 304 428 505 356 14 920 032 8 654 488 6 490 447 2 697 474 20 833 456 5 784 706 29 595 870 33 667 587 35 968 980 39 426 903 5 310 273 22 502 736 31 595 001 69 941 970 3 939 452 3 781 981 7 366 450 11 164 599

18 449 733 13 954 560 3 709 223 2 336 078 350 311 12 641 001 6 851 748 6 763 853 3 768 375 15 836 826 5 649 613 22 795 568 27 224 290 23 696 458 38 655 157 5 670 231 19 121 590 27 910 283 46 759 216 5 506 485 3 715 198 6 840 198 11 895 980

23 738 419 13 819 564 4 546 925 2 168 912 484 970 9 976 525 5 764 087 6 124 877 616 426 10 708 583 5 414 147 23 621 515 20 546 246 1 942 022 26 551 568 318 701 18 280 217 24 208 384 43 816 804 5 991 619 3 220 659 6 999 722 9 836 378

20 719 202 12 575 036 4 484 615 1 732 291 402 893 11 105 718 6 633 768 5 905 129 2 342 868 18 453 222 6 368 174 27 512 479 19 266 703 6 877 107 31 679 924 4 997 539 21 610 785 26 917 288 66 845 814 6 629 082 3 231 231 7 054 755 11 217 523

26 108 810 10 881 373 5 138 042 2 008 667 721 717 10 021 382 5 120 101 6 171 291 1 305 983 17 904 328 6 951 529 33 258 932 17 221 957 12 289 660 28 832 925 -2 490 428 23 638 187 29 112 678 75 283 468 7 754 692 3 218 193 6 868 424 11 133 075

322 115 491

381 118 503

401 276 260

332 480 419

271 856 599

328 007 762

342 119 913

118,3

105,3

82,9

81,8

120,7

104,3


23


130 %

120

110

100

90

80

2005

2006

2007

2008

Hrubý operační přebytek

2009

2010

2011

Produktivita práce z účetní PH ZP


Graf I.4 Vývoj PP UPH a vývoj hrubého operačního přebytku u ZP v letech 2005 - 2011

tis. Kč/zam.

1600 1400 1200 1000 800 600 400 200

10

11

13

14

15

16

17

18

19

20

21 2010

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

ZP

2011

Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách

Graf I.5 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty do úrovně oddílové struktury ZP v letech 2010/2011

I.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka I.10 potvrzuje, že jestliže v krizovém roce 2009 objem výkonové spotřeby ZP silně poklesl (index 2009/2008 = 81,8), v dalších dvou letech naopak tento ukazatel výrazně rostl – v roce 2010 o 13,4 % a v roce 2011 o 8,3 %. Nejvíce vzrostl objem tohoto ukazatele v oddílech, které patří k hlavním tahounům zpracovatelského průmyslu tj. CZ-NACE 29 (+16,6 %), CZ-NACE 25 (+14,1 %), CZ-NACE 28 (+13,9 %) a také v CZ-NACE 19 (+14,7 %). Meziroční pokles ukazatele v roce 2011 zaznamenaly pouze dva oddíly, a to CZ-NACE 26 (-12 %) a CZ-NACE 33 (-10,3 %).

24


Tabulka I.10 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

192 040 552 37 618 466 35 523 700 13 300 662 3 865 459 54 514 867 42 019 269 26 841 183 92 864 169 101 439 433 16 693 518 130 779 082 87 350 143 172 245 549 159 750 231 170 442 001 105 886 390 159 965 336 409 929 749

185 947 926 38 652 015 36 070 771 11 601 904 3 779 395 60 705 637 41 800 416 28 361 776 99 950 322 111 875 748 16 959 195 158 825 301 95 569 139 175 015 510 177 047 835 208 211 630 132 740 827 188 637 242 470 346 278

200 431 611 45 955 799 36 680 475 12 753 893 3 662 947 69 610 116 46 576 744 31 725 058 92 982 439 110 092 366 18 490 276 173 757 101 100 550 216 181 324 204 203 386 025 239 740 379 148 328 846 229 213 044 526 706 375

203 983 470 45 299 356 32 378 898 11 363 159 3 500 142 66 077 741 42 267 034 32 748 009 116 309 171 116 047 612 18 359 563 162 699 778 102 282 034 194 246 397 209 204 716 249 626 516 139 530 720 221 187 114 486 820 945

180 465 068 42 213 348 25 411 196 8 688 127 3 322 679 56 714 278 36 679 408 29 216 334 77 974 677 90 211 129 18 667 471 125 494 765 78 788 519 117 066 319 158 656 054 218 657 799 111 817 207 157 470 156 456 922 897

177 544 187 39 440 741 27 302 842 8 300 258 3 344 403 57 962 875 41 559 259 28 488 485 104 807 160 103 731 012 19 746 227 145 570 561 78 479 192 157 036 970 175 180 116 243 702 291 129 684 241 175 146 443 551 497 801

188 239 538 40 680 998 31 667 475 9 726 169 4 446 898 58 873 703 44 153 448 28 848 689 120 255 242 116 187 782 20 588 985 154 229 668 78 964 123 175 165 486 199 923 577 213 230 374 143 889 754 199 447 458 642 842 389

30 31 32 33

16 200 082 27 832 230 23 622 395 44 439 914

19 545 586 28 609 380 23 901 786 50 201 085

24 594 608 30 737 899 28 046 761 54 805 854

27 340 931 28 899 149 28 514 861 58 106 850

30 049 773 22 635 176 25 785 108 50 038 395

31 075 137 22 448 473 28 383 770 58 356 310

34 809 762 22 488 075 28 684 414 52 305 627

2 131 962 974

2 369 542 085

2 615 361 856

2 601 841 596

2 129 210 724

2 415 139 771

2 616 390 791

111,1

110,4

99,5

81,8

113,4

108,3



I.4 Ukazatele výzkumu a vývoje V porovnání s rokem 2009 vzrostl objem výdajů na výzkum a vývoj ve ZP ČR v roce 2010 o 12,5 %, tedy jednu osminu, na 23,13 mld. Kč (tabulka I.11). Tradičně největší podíl peněz směřoval do oddílu CZNACE 29 (41 %). Další místo v pořadí patřilo oddílu CZ-NACE 28 (2,5 mld. Kč - podíl necelých 11 %). Přes jednu miliardu korun výdajů na výzkum a vývoj vykázalo ještě dalších pět oddílů: CZ-NACE 33, CZ-NACE 30, CZ-NACE 27, CZ-NACE 26 a CZ-NACE 21. Ani v jednom oddílu nebyly tentokrát výdaje na výzkum a vývoj nulové, avšak ve dvou oddílech nepřesáhly hranici deseti milionů korun (CZ-NACE 17 Výroba papíru a výrobků z papíru a CZ-NACE 11 Výroba nápojů). Z tabulky je vidět, že ve struktuře výdajů jasně převažují zdroje financované z podnikatelské sféry ( 85,6 % z celkové částky), jejichž objem proti roku 2009 stoupl o více než jednu pětinu. Na veřejné zdroje v této struktuře připadlo 8,5 % ( nárůst proti 2009 o 3,8 %) a na zdroje ze zahraničí pouze necelých 1,4 mld. Kč ( meziroční pokles o 41 %). Podle zjištění Evropské komise Česká republika zaostává v inovacích jež jsou hlavním výstupem výzkumu a vývoje za řadou evropských zemí a mezi státy EU-27 jí momentálně patří až 17. místo. Přitom ČR byla zařazena až do třetí skupiny ze čtyř, a to do skupiny „umírnění inovátoři“, kam dále patří například Slovensko, Polsko a Maďarsko. Na čele tohoto pomyslného žebříčku jsou v rámci EU Švédsko, Dánsko, Německo a Finsko, zatímco na opačném pólu ve čtvrté skupině figurují Rumunsko, Lotyšsko, Bulharsko a Litva. I když v rámci EU se obecně inovační výkonnost zvýšila, starý kontinent v tomto směru nadále překonávají takové země jako Japonsko, Korejská republika a USA a tvrdě rovněž útočí některé rozvojové země, především Čína, Indie. Inovace, kreativita a nové technologie jak známo rozhodují o úspěšnosti firem a byznysu. Technologický index, který každoročně od roku 2010 sestavuje Světové ekonomické fórum naznačuje, že Česko za rok 2012 patří z celkového počtu 59 hodnocených zemí až 42. místo, zatímco ještě v roce 2009 jsme figurovali na 32.místě. Také tomuto žebříčku dominují Švédsko (index 5,94), Singapur (5,86), Finsko (5,81) a Dánsko (5,7), což potvrzuje, že vysoké investice do výzkumu a vývoje se jednoznačně vyplácí. ČR má 25


podle tohoto hodnocení index 4,33 a za námi se umístilo na 43. místě například Maďarsko (index 4,3) a Polsko (49.místo – index 4,16) aj. Tabulka I.11 Výdaje na výzkum a vývoj

Výdaje na VaV v oddílech zpracovatelského průmyslu podle zdroje financování za rok 2010 (v mil. Kč)

Z toho podle zdrojů financování

Kód CZ-NACE a název oddílu (upravený) 10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 12 Výroba tabákových výrobků 13 Výroba textilií 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 21 Výroba základních farmac. výrobků a přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových 24 Výroba zákl. kovů, hutní zpracování kovů 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výr. 26 Výr. počítačů, elektronických a optických přístrojů 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 29 Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení C Zpracovatelský průmysl celkem

Výdaje na VV

podnikatel.

veřejné

zahraniční

327 5 202 35 14 18 2 28 10 962 1 054 674 391 242 786 1 191 1 402

230 5 188 28 13 13 2 26 10 792 928 525 188 355 152 593 890 1 087

19 0 15 7 2 4 0 2 0 99 55 62 15 33 82 154 242 88

78 0 0 0 0 2 0 0 0 71 71 83 0 3 8 39 59 226

2 499 9 504 1 475 42 289 1 981

1 899 8 972 1 282 36 212 1 564

403 68 187 6 67 375

197 464 6 0 10 41

23 133

19 801

1 969

1 357

Pramen: ČSÚ

Inovace jsou jednou z priorit Ministerstva průmyslu a obchodu, které se snaží napomoci tomu, aby se ČR stala skutečně ekonomikou taženou inovacemi. Jednou z těchto iniciativ je Česká inovace (ČIN), což je platforma, která podporuje inovační kulturu ČR, oceňuje úspěšné inovace a inovátory a pomáhá najít a realizovat perspektivní nápady v podnicích, akademickém prostředí i u jednotlivců. Na více než 120 projektů zaměřených na průmyslový výzkum a vývoj bude v roce 2012 rozděleno z programu TIP Ministerstva průmyslu a obchodu půl miliardy korun, přičemž podpora MPO může pokrýt až 80 procent nákladů na realizaci výzkumného projektu. Nedávné průzkumy ukázaly, že 70 % českých firem se chce letos věnovat výzkumu a vývoji nových produktů intenzivněji než v loňském roce, ale jen jedna desetina z nich se domnívá, že mají v inovacích větší potenciál než jejich konkurenti ze západní Evropy. Nově vznikl při agentuře CzechInvest program CzechAccelerator 2011 – 2014, který podporuje rozvoj českých technologicky orientovaných podniků na zahraničních trzích; mohou se sem hlásit společnosti působící v oborech biotechnologie, ICT, life science, zdravotnická technika, čisté technologie, nanotechnologie a přesné strojírenství a kandidáti musí vyvíjet inovativní produkt, který má naději uspět na globálním trhu. Pro rok 2012 se na podporu výzkumu, vývoje a inovací předpokládá vynaložit 26,5 mld. Kč a se započtením peněz ze strukturálních fondů to má být celkem 38,7 mld. Kč. V rámci členění produkce podle technologické náročnosti výroby v uplynulém roce klesl podíl HIGHTECH v tržbách o 2,8 bodu na necelých 10 %. V této skupině se snížila zejména výroba v oddílu CZ-NACE 26 Výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů. Vedle toho klesl tento podíl i v případě LOWTECH a to o 0,6 bodu na 15 %. Zde byl výsledek negativně ovlivněn hlavně výrobou potravin, nápojů, papíru a papírenských výrobků a nábytku. Naopak se zvýšil podíl MEDIUM HIGH-TECH a to o 2,5 bodu na 48,3 %, kam se řadí kupříkladu automobilový průmysl, strojírenství, elektrotechnický a chemický průmysl. 26


Mírně se zvýšil i podíl MEDIUM LOW-TECH (o 0,9 bodu na 26,8 %), kam patří hutnictví, výroba kovových konstrukcí a produkce pryžových a plastových výrobků.

I.5. Zahraniční obchod I.5.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka I.12 Zahraniční obchod s výrobky ZP (CZ-CPA 10 až 32) v b.c. v letech 2009 - 2011 Vývoz celkem (mil.Kč) CZ-CPA ZP

2009 1 982 312,7

2 349 923,0

118,5

mezir. index

2010

2011 2 680 795,0 114,1

Dovoz celkem (mil.Kč)

CZ-CPA 2009 2010 2011 ZP

1 758 228,7

2 112 083,6

2 342 146,3

120,1

110,9

mezir. index CZ-CPA ZP

Saldo (mil. Kč)

2009

2010

2011

224 084,0

237 839,4

338 648,7

Pramen: ČSÚ; údaje k 18.5.2012

Jak je patrné z tabulky I.12 zahraniční obchod ZP ČR dle CZ-CPA skončil v roce 2011 vysokým přebytkem 338,6 mld. Kč, o 100,8 mld. Kč (o 42,4 %) vyšším než v roce 2010. Vývoz ZP se přitom meziročně zvýšil o 14,1 %, zatímco dovoz stoupl o necelých 11 %. Díky tomuto vývoji obrat zahraničního obchodu ZP (vývoz + dovoz) poprvé v historii překročil hranici pěti bilionů korun a proti roku 2010 se zvýšil o 10,6 %. Stejně jako v minulých letech i tentokrát byla hlavním tahounem exportu produkce CZ-CPA 29 (vývoz 520,7 mld. Kč), následovaná výrobky CZ-CPA 26 (473,2 mld. Kč), CZ-CPA 28 (332,6 mld. Kč) a CZ-CPA 27 (246,4 mld. Kč). Největším dovozcem do ČR byl naproti tomu oddíl CZ-CPA 26 (466,6 mld. Kč), CZCPA 29 (261 mld. Kč), CZ-CPA 28 (237,2 mld. Kč) a CZ-CPA 24 (208,7 mld. Kč). Nejvyšší kladné saldo bilance zahraničního obchodu vytvořila v roce 2011 produkce CZ-CPA 29 (+259,7 mld. Kč), dále pak CZ-CPA 28 (+95,4 mld. Kč) a CZ-CPA 27 (+64,4 mld. Kč). Naopak největší záporné saldo dosáhly výrobky CZ-CPA 24 (-69,8 mld. Kč) a produkce v rámci chemického průmyslu: CZ-CPA 20 (-60,7 mld. Kč) a CZ-CPA 21 (-43,5 mld. Kč). Z přehledu je přitom zřejmé, že klíčovou roli v zahraničním obchodu sehrála produkce CZ-CPA 29 (podíl na celkovém vývozu ZP 19,4 %) a CZ-CPA 26 (podíl na vývozu 17,7 %). Výsledky zahraničního obchodu byly v roce 2011 ovlivněny především těmito pěti významnými faktory: l zotavení

evropské i globální ekonomiky, které mělo příznivý dopad na naši ekonomiku především v prvním pololetí. Narůstající evropská dluhová krize naopak vysokou dynamiku ve vývozu a dovozu ve druhé polovině roku utlumila; l přetrvávající vlažná poptávka ze strany tuzemských domácností, která do značné míry souvisela s nepříznivou situací na trhu práce a s negativním spotřebitelským očekáváním, které zpomalilo tempo růstu importu; l růst průmyslové produkce, který v roce 2011 dosáhl relativně vysoké hodnoty 6,9 % a byl zaměřen převážně na saturaci zahraniční poptávky; l vývoj směnných kurzů, neboť v minulém roce koruna posílila vůči euru v průměru o 2,8 % na 24,6 EUR/CZK. Ještě více pak posílila vůči americkému dolaru (+7,8 %) na 17,7 USD/CZK; l rostoucí ceny vývozu i dovozu, neboť v průměru za rok 2011 stouply ceny exportu o 1,7 %, zatímco u dovozu o 4,3 %. Tento nárůst byl ovlivněn především vývojem cen minerálních paliv, jejichž dovozní ceny loni v průměru vzrostly o téměř jednu čtvrtinu a exportní pak o 13 %. Směnné relace tak dosáhly v úhrnu za celý rok 2011 zápornou hodnotu 97,5 %. 27


Za určitý nedostatek našeho zahraničního obchodu nutno považovat, že pouhých deset firem z několika málo vybraných oddílů realizuje zhruba 40 % českého exportu, že většinu českých vývozců kontrolují zahraniční vlastníci a že valná část exportu je součástí mezinárodních výrobních řetězců.

I.5.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu CZ-CPA v ZP a to jak ve vývozu, tak v dovozu je zachycena v grafu I.6. Z toho je zřejmé, že jasná dominance SRN stále trvá. Obrat se SRN totiž v roce 2011 dosáhl rekordní hodnotu 1 499,6 mld. Kč, z toho vývoz 860,9 mld., dovoz 638,7 mld., kladné saldo 222,2 mld. Kč a tato země se na našem vývozu podílela 32 % a v dovozu 27 %. Naším druhým největším obchodním partnerem v dovozu zůstala Čína, odkud jsme dovezli výrobky ZP za 332,7 mld. Kč. Na třetí příčce loni znovu skončilo Slovensko: obrat 348,8 mld. Kč, z toho vývoz 215 mld. Kč, dovoz 133,9 mld. Kč, kladné saldo 81,1 mld. Kč, následované Polskem, s nímž obrat v roce 2011 dosáhl 319,7 mld. Kč, z toho vývoz 161,2 mld. Kč, dovoz 158,5 mld. Kč a kladné saldo 2,7 mld. Kč. Z dalších velkých obchodních partnerů lze uvést Francii (obrat 237,6 mld. Kč, kladné saldo 68,6 mld. Kč), Rakousko (obrat 196 mld. Kč, kladné saldo 24,7 mld. Kč) a Nizozemsko (obrat 177,7 mld. Kč, kladné saldo 14,9 mld. Kč). Pro ČR je klíčovým odbytištěm SRN, kam jsme loni vyvezli výrobky ZP za téměř 861 mld. Kč, následované Slovenskem (215 mld. Kč), Polskem, Francií, Velkou Británií (123,3 mld. Kč), Itálií Rakouskem a Nizozemskem, tedy vesměs státy EU-27. Naopak nejvíce produktů zpracovatelského průmyslu jsme dovezli ze SRN (638,7 mld. Kč), dále z Číny, Polska, Slovenska, Itálie, Rakouska, Francie a Nizozemska. S většinou zemí jsme v loňském roce měli kladné saldo, s výjimkou Číny. Žebříčku největších domácích exportérů v roce 2011 dominovala ŠKODA AUTO, a.s. (vývoz za 230,5 mld. Kč), za níž následovaly FOXCONN CZ, s.r.o. (102 mld. Kč), RWE Transgas, a.s. (88,9 mld. Kč), AGROFERT HOLDING ( 59 mld. Kč) a ALPIQ Energy SE (47,8 mld. Kč) Vývozní teritoria v roce 2011 Velká Británie 5% Francie 6% Polsko 6% Slovensko 8%

Itálie 4 % Rakousko 4% Nizozemí 4%

Ostatní 31 % Německo 32 % Dovozní teritoria v roce 2011 Itálie Slovensko 4 % 6% Polsko 7% Čína 14 %

Rakousko 4 % Francie 4% Nizozemí 3%

Ostatní 31 % Německo 27 % Pramen: ČSÚ – údaje k 18. 5. 2012

Graf I.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2011 - CZ-CPA 10 až 32

28


I.6. Shrnutí a perspektivy zpracovatelského průmyslu Postavení zpracovatelského průmyslu ČR z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti lze v letech 2011 až 2012 stručně charakterizovat takto: V hodnocení zveřejněném koncem května 2012 švýcarským institutem IMD (Institute for Management and Development) se Česko oproti předchozímu roku propadlo o tři místa a z 59 hodnocených zemí skončilo na 33. místě za Kazachstánem. V jiném, podobně uznávaném hodnocení, které zpracovává Světové ekonomické fórum (WEF), se v posledních třech letech Česká republika také postupně propadá a momentálně figuruje na 38. místě ze 142 posuzovaných zemí světa. Obě renomované instituce upozorňují na obdobné problémy: špatné prostředí pro podnikání, korupci, neefektivní státní správu, nedokončenou penzijní reformu a nutnost zlepšit systém vzdělávání. Lepšímu podnikání rovněž brání politická nestabilita a měnící se plány různých reforem. Konkurenční výhodou ČR jsou naopak relativně nízké ceny, vzdělaní lidé a nízké mzdy. Podle WEF je v čele tohoto žebříčku HongKong před USA a Švýcarskem. 30. místo patří Česku ve světovém žebříčku indexu hospodářské svobody (69,9 bodů), který charakterizuje, jaké jsou v zemi podmínky pro podnikání a připravuje ho na základě deseti základních kritérií ekonomický institut Heritage Foundation. Proti předchozímu roku se ČR propadla o dvě místa, což institut vysvětluje zhoršením správy veřejných financí. V rámci Evropy však přesto patříme k nadprůměru a skončili jsme v rámci EU-27 na třináctém místě. Také zde je jedničkou HongKong (89,9 bodů), před Singapurem (87,5 bodů) a Austrálií (83,1 bodů), ale až na 26.místě se umístilo Německo (71 bodů) a daleko za námi skončily na 49. místě Maďarsko (67,1), Slovensko (51. místo, 67 bodů) a Polsko (64.místo, 64,2 bodů). Nepříznivé hodnocení pro ČR vyplývá i ze studie společnosti PwC a Světové banky s názvem Paying Taxes - Jak se platí daně. Ta ukázala, že v jednoduchosti placení daní ČR patří až 117. místo, což pochopitelně rovněž snižuje naši konkurenceschopnost. Poněkud lépe jsme podle zprávy OECD dopadli v hodnocení HDP na hlavu podle parity kupní síly, neboť v tomto případě jsme nejúspěšnější ekonomikou střední a východní Evropy. Dynamika ekonomického oživení se však v poslední době pozastavila a aby byla posílena odolnost naší ekonomiky, vláda by měla pokračovat v programu prorůstových reforem. OECD konkrétně doporučuje zlepšit podnikatelské prostředí, posílit vzdělávací systém, podpořit inovace a zvýšit flexibilitu trhu práce. V této souvislosti se OECD pozitivně vyjádřila ke Strategii konkurenceschopnosti ČR 2012 - 2020, kterou schválila vláda. Podle Eurostatu jsou průměrné hodinové náklady práce ve firmách v ČR s více než deseti zaměstnanci daleko pod průměrem EU (ten činí 23,1 eur), jako devátá nejlevnější země (10,5 eur). Přitom nejnižší náklady práce vykazují zaměstnavatelé v zemích, o něž se EU rozšířila v letech 2004 a 2007.

29

Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů

1. CZ-NACE 10 - VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ CZ-NACE 11 - VÝROBA NÁPOJŮ

1.1 Charakteristika oddílu Výroba potravinářských výrobků a výroba nápojů patří v ČR k tradičním oddílům zpracovatelského průmyslu. Rozhodujícím vstupem pro výrobu potravin je agrární produkce jak domácího, tak zahraničního původu. Produty po základním zpracování i vysoce zpracované potravinářské výrobky a nápoje jsou významným segmentem spotřebního trhu, a to především domácího, ale i jednotného trhu EU a jsou významným obchodním artiklem také na trzích třetích zemí. V ČR se výroba potravin, nápojů a tabákových výrobků na HPH v základních cenách v roce 2011 podílela 2,48 %, což je meziročně více o 0,03 p.b. (v roce 2010 tento podíl činil 2,45 %). Poněkud vyššího podílu tohoto oddílu v roce 2011 bylo dosaženo ve s.c. roku 2005, a to 2,68 % (na základě údajů ČSÚ), což je také meziročně více o 0,10 p. b. Na zaměstnanosti národního hospodářství se tento oddíl v roce 2011 podílel 2,78 %, což je meziročně méně o 0,10 p.b. Podíl vydání za potraviny, nápoje a tabákové výrobky (podle předběžných údajů ČSÚ – rodinné účty) v roce 2011 činil 22,0 % (v roce 2010 to bylo 22,1 %). Obdobně jako v EU je i v ČR sektor výroby potravinářských výrobků a nápojů velmi členitý, s významným podílem kategorie malých a středních podniků jak na firemní struktuře, tak na ekonomických charakteristikách. Některé podniky v ČR jsou součástí nadnárodních společností. Hlavním posláním oddílu je však produkce širokého sortimentu zdravotně nezávadných potravin pro všechny cílové skupiny obyvatelstva v požadované kvalitě. Kvalitní produkce je oceňována národní značkou KLASA, která je již mezi spotřebiteli všeobecně známa. I v roce 2011 pokračoval projekt zahájený MZe v roce 2010 spolu s AK ČR a PK ČR pod názvem „Regionální potravina“, který v jednotlivých krajích napomáhá především malým a středním podnikatelům realizovat produkci na místních trzích s využitím formy přímého prodeje, farmářských trhů aj. Některé produkty získaly evropskou ochranu (CHOP, CHZO či ZTS). Počet výrobců biopotravin v ČR v roce 2011 vzrostl meziročně na 646 subjektů, tj. o 3 %. Výroba potravinářských výrobků a výroba nápojů podle klasifikace CZ-NACE je značně členitá, neboť zpracovává mnohé agrární komodity, a to jak rostlinného, tak živočišného původu a uspokojuje různé cílové skupiny spotřebitelů. Dle klasifikace CZ-NACE jde o následující výrobní oddíly, resp. jejich skupiny: 10 - Výroba potravinářských výrobků 10.1 - Zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků; l 10.2 - Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů, l 10.3 - Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny; l 10.4 - Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků; l 10.5 - Výroba mléčných výrobků; l 10.6 - Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků; l 10.7 - Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků; l 10.8 - Výroba ostatních potravinářských výrobků; l 10.9 - Výroba průmyslových krmiv. l 11 - Výroba nápojů l l

Podíly výše uvedených skupin na tržbách za prodej VV a S oddílu CZ-NACE 10 v roce 2011 uvádí graf 1.1. Z tohoto grafu je zřejmé, že z hlediska produkční výkonnosti bylo v uvedeném roce pět klíčových skupin výroby (s podílem vyšším než 10 %). Jsou to: 10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků, 10.1 Zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků, 10.5 Výroba mléčných výrobků, 10.9 Výroba průmyslových krmiv a 10.7 Výroba pekařských, cukrářských, a jiných moučných výrobků. Podíly dalších 31


výrob byly na tržbách oddílu již podstatně nižší, představovaly zhruba 11,3 % z této struktury, avšak z hlediska nabídky sortimentu potravin pro domácí i zahraniční trh nacházely plné uplatnění. 10.8 21,2 % 10.7 14,1 %

10.9 15,7 %

10.6 3,5 %

10.5 16,7 % 10.4 5,2 0%

10.1 20,9 % 10.3 2,4 %

10.2 0,3 %

10.1 Zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků 10.2 Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů 10.3 Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny 10.4 Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků 10.5 Výroba mléčných výrobků 10.6 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků 10.7 Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků 10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků 10.9 Výroba průmyslových krmiv Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách

Graf 1.1 Podíly skupin CZ-NACE 10 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2011

1.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Pozice výroby potravinářských výrobků v rámci zpracovatelského průmyslu zůstává stále významná, avšak s klesající tendencí. U tržeb za prodej VV a S v b.c. činil podíl zmíněné výroby na ZP v roce 2011 zhruba 7 % a týž podíl u výroby nápojů necelá 2 %. U ukazatele účetní přidaná hodnota činil podíl CZNACE 10 na ZP v roce 2011 též zhruba 7,0 % a u CZ-NACE 11 přes 2 %. Podíl CZ-NACE 10 na ZP u zaměstnanosti činil přes 8 % a podíl CZ-NACE 11 dokonce jen přes 1 %. Na podporu rozvoje výroby potravinářských výrobků a nápojů byly určeny některé programy, kde k rozhodujícím patřily: podpory v rámci programu PRV a ze zdrojů EAFRD – Opatření 1.1.3; jde o opatření přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. Podpora v roce 2011 dosáhla 575 mil. Kč, z toho EU se podílela 431 mil. Kč a ČR z národního rozpočtu 144 mil. Kč (předběžné údaje). V roce 2010 tato podpora činila 476 mil. Kč, z toho EU se podílela 357 mil. Kč a ČR 119 mil. Kč; l národní podpory v rámci Dotačního programu 13 – Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu. Celkový objem dotací v roce 2011 jen 121 mil. Kč, zatímco v roce 2010 bylo poskytnuto 180 mil. Kč; l ostatní výdaje MZe – Podpory úvěrů na investice v rámci dobíhajících programů Zpracovatel, Hygiena; jde o subvence úroků z úvěrů na investice vyplácené PGRLF potravinářským podnikům, kdy příjemcem podpory je zpracovatel zemědělských produktů, jehož spotřeba domácích zemědělských výrobků přesahuje 70 % celkových nákladů na suroviny. Podpora v roce 2011 činila 3 mil. Kč (předběžný údaj), v roce 2010 pak 6 mil. Kč; l programy pro malé a střední podniky poskytované prostřednictvím ČMZRB; jde o podpory cenového zvýhodnění záruk, zvýhodněné úvěry a příspěvky na úhradu úroků z bankovních úvěrů. Podpora v roce 2011 dosáhla objemu 30 mil. Kč, zatímco v roce 2010 činila 27 mil. Kč; l

32

Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů l

výdaje SZIF (Marketingový fond); jde o propagaci značky KLASA. Podpora v roce 2011 činila 160 mil. Kč, zatímco v roce 2010 pak 159 mil. Kč.

Objem poskytnutých podpor v roce 2011 ve výši 889 mil. Kč (předběžný údaj) je v porovnání s rokem 2010 v částce 848 mil. Kč vyšší o 41 mil. Kč. Meziroční zvýšení podpor je čerpáno zejména v rámci PRV a ze zdrojů EAFRD, což odpovídá přijatým záměrům a opatřením k podpoře přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům, což by mělo vést ke zvýšení konkurenceschpnosti potravinářského průmyslu i celého dodavatelského řetězce.

1.3 Hlavní ekonomické ukazatele 1.3.1 Cenový vývoj Po letech, kdy index cen výrobců potravin výrazně klesl (2009 a 2010), nastal v roce 2011 znatelný cenový vzestup. Nejvíce se na něm podílely výrobky na bázi obilovin – mlýnské, pekařské a krmiva a také rostlinné tuky. U ostatních skupin potravin nebyl vzestup tak výrazný, ale cenový růst byl dosažen. U nápojů nastaly v letech 2008 až 2011 cenové výkyvy. Rok 2011 lze charakterizovat v podstatě jako rok cenové stagnace, resp. mírného cenového růstu (tabulka 1.1). Tabulka 1.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011 Průměr od počátku roku Název

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

101,9 100,6 103,5 124,8 104,4 120,9 112,6 99,2 119,8

98,6 100,2 100,1 84,5 89,1 79,5 94,7 100,7 82,8

95,7 99,7 99,8 99,6 106,2 93,6 93,9 96,5 98,1

101,2 103,8 105,2 119,3 106,3 130,2 117,8 106,6 115,0

Potravinářské výrobky

10

107,6

93,0

97,8

109,6

Nápoje

11

105,6

101,1

98,5

100,4

Konzerv. maso a masné výr. Zprac., konz. ryby, m. plody Uprav. a konz. ovoce a zel. Rost. a živoč. oleje a tuky Mléčné výrobky Mlýnské a škrob. výrobky Pekařské výrobky a těst. Ostatní potraviny Průmyslová krmiva


1.3.2 Základní produkční charakteristiky U počtu potravinářských podniků (CZ-NACE 10) a výroby nápojů (CZ-NACE 11) je za období 2005 až 2011 zřejmý rostoucí trend, včetně meziročního růstu v posledním hodnoceném roce. Na tento růst měly pozitivní vliv klíčové potravinářské skupiny, zejména masné výroby, výroby mléčných výrobků a ostatních potravinářských výrobků. Snížení počtu podniků rozhodujících skupin oddílu potravin se projevilo u pekáren, ale v roce 2011 nastal opět jejich nárůst v souvislosti s produkcí, která na místních trzích nachází širší uplatnění. Obdobně je tomu i u výroby nápojů (tabulka 1.2). Jak ukazuje tabulka 1.3, ukazatel tržeb za prodej V V a S v b.c. po kolísavém vývoji po roce 2005, zaznamenal za CZ-NACE 10 v roce 2011 dynamický meziroční vývoj, což je spojeno s růstem cen průmyslových výrobců potravin v posledně zmíněném roce. Proto se na tomto růstu nejvíce podílely obory obilní vertikály - mlýnský, pekařský, ostatních potravinářských výrobků a výroby průmyslových krmiv a také tukový průmysl, ale i výroby mléčných výrobků, tj. rozhodující část skupin tohoto oddílu. U CZ-NACE 11 pokračovala recese, i když propad v roce 2011 již nebyl tak výrazný jako v roce 2010. Z tabulky 1.4, v níž je zachycen vývoj indikátoru účetní přidané hodnoty v b.c. vyplývá obdobný trend u CZ-NACE 10, jaký se ukázal v hodnocených letech u ukazatele tržeb za prodej VV a S. Poněkud odlišný 33


vývoj nastal ve skupinové struktuře, kde zejména u výroby mléčných výrobků je u zmíněných tržeb v roce 2011 odhadován růst, jak bylo výše uvedeno, zatímco u účetní přidané hodnoty spíše pokles, vlivem růstu cen nakupovaného mléka a dalších vstupů. U CZ-NACE 11 se nepříznivý trend u účetní přidané hodnoty prosazoval od roku 2009, kdy se výrazněji projevila recese v této výrobě. Tabulka 1.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 10 a 11 v letech 2005 - 2011 CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1 092 27 218 18 197 145 2 777 914 245

1 077 24 221 20 188 147 2 711 930 253

1 057 24 216 20 188 147 2 666 992 249

1 062 20 196 17 178 152 2 662 1 033 262

1 115 24 185 21 186 169 2 875 1 198 309

1 347 26 196 24 229 149 2 479 1 716 393

1 375 25 184 19 225 150 2 628 1 893 434

10

5 633

5 571

5 559

5 582

6 082

6 559

6 933

11

1 006

986

1 001

1 027

1 143

1 341

1 427

2010

2011

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9


Tabulka 1.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10

2005 58 147 973 1618 217 6 823 042 16 873 008 41 544 719 9 328 288 32 419 589 38 323 869 18 414 576 223 493 280

mezir. index

2006 57 034 305 587 791 7 267 564 17 206 538 40 617 208 9 186 645 31 273 425 37 937 928 17 947 711

2007 57 162 364 544 244 6 901 356 18 709 390 44 046 209 10 338 722 33 810 206 38 860 269 21 500 305

2008 57 053 897 468 179 6 438 174 15 278 006 41 212 726 11 067 434 35 552 590 42 598 525 23 666 802

2009 55 654 559 608 996 6 073 531 8 306 429 36 276 046 8 027 495 31 501 753 44 379 830 26 217 024

51 361 561 594 688 5 539 337 7 663 284 37 040 407 7 420 162 30 188 866 44 542 858 26 204 708

47 674 437 727 728 5 443 213 11 609 007 38 080 173 7 868 871 32 214 236 48 314 217 35 847 322

219 059 116 231 873 065 233 336 334 217 045 664 210 555 870 227 779 205 98,0

105,8

100,6

93,0

97,0

108,2

55 502 786

56 820 079

64 370 866

63 375 432

60 839 961

56 751 100

55 881 889

mezir. index

102,4

113,3

98,5

96,0

93,3

98,5

11


Tabulka 1.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

9 168 926 317 550 1 617 457 2 149 647 4 682 567 1 830 391 12 048 099 9 720 272 4 104 334

8 914 410 116 460 1 793 029 2 179 075 4 461 712 1 818 377 11 650 149 10 130 182 3 954 714

9 537 607 120 176 1 689 830 2 024 014 5 899 776 1 975 504 12 224 281 11 430 651 4 526 866

8 508 309 103 027 1 630 249 1 467 012 5 063 694 2 230 742 13 038 622 11 978 865 4 856 731

9 761 369 134 082 1 681 726 2 592 653 5 899 324 2 084 978 12 806 140 12 803 926 5 986 701

9 281 015 130 507 1 526 083 1 079 305 5 322 627 1 833 105 12 196 579 12 381 678 6 393 393

8 326 346 103 799 1 385 474 1 284 849 5 187 280 1 754 758 12 162 798 15 104 969 9 303 067

45 639 244

45 018 109 49 428 705 4

8 877 251

53 750 900

50 144 292

54 613 341

mezir. index

98,6

109,8

98,9

110,0

93,3

108,9

19 509 818

20 260 497

21 217 745

21 294 002

21 143 934

19 758 594

17 828 955

mezir. index

103,8

104,7

100,4

99,3

93,4

90,2

11


34


Tabulka 1.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2005 - 2011 (osob) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

26 208 691 3 616 2 873 11 108 3 644 38 754 15 836 6 488

25 082 411 3 602 3 062 10 247 3 668 37 063 14 809 6 188

24 205 370 3 328 2 792 9 837 3 645 36 661 15 542 6 311

23 539 333 3 233 2 340 9 263 3 407 35 531 15 423 6 308

22 978 333 3 089 1 933 9 490 3 147 33 705 15 806 6 106

22 147 355 2 837 857 9 081 2 821 32 962 15 584 5 943

21 805 331 2 787 1 064 8 618 2 557 31 577 16 106 5 288

109 218

104 132

102 690

99 376

96 587

92 586

90 134

mezir. index

95,3

98,6

96,8

97,2

95,9

97,4

16 872

16 414

16 480

16 449

15 404

14 924

14 520

mezir. index

97,3

100,4

99,8

93,7

96,9

97,3

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10 11


U vývoje zaměstnanosti, který je zachycen v tabulce 1.5, se zcela jednoznačně ukázal u obou výrob (CZ-NACE 10 i CZ-NACE 11) v letech 2005 až 2011 trend snižování počtu zaměstnaných osob. Zmíněný trend, který se prosazuje i u velké části potravinářských skupin dokládá, že se vytvářejí podmínky pro růst konkurenceschopnosti u hodnocených výrob, a to v oblasti produktivity práce. Z grafu 1.2 je zřejmé, že zatímco počet zaměstnaných osob v posuzovaných letech u hodnocených výrob klesal, ve zpracovatelském průmyslu celkem (zejména v roce 2011, a to vlivem oddílů, které rychle oživily růst) se naopak zvýšil. %

Počet zaměstnaných osob

105

Tržby za VV a S %

130

100

122

95

114

90

106

85

98

80

2005

2006

2007

CZ-NACE 10

2008

2009

ZP

2010

90

2011

2005

2007

CZ-NACE 10

CZ-NACE 11

%

2006

2008 ZP

2009

2010

2011

CZ-NACE 11


125 118 111 104 97 90

2005

2006

2007

CZ-NACE 10

2008 ZP

2009

2010

2011

CZ-NACE 11


Graf 1.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2005 - 2011

U účetní přidané hodnoty se v roce 2011 výrazně rozevřely nůžky mezi ZP a CZ-NACE 10, kde se prosadil růst, na rozdíl od CZ-NACE 11, ke se projevil výrazný propad.Vývoj osobních nákladů v letech 2005 až 2011 u CZ-NACE 10 a CZ- NACE 11 uvedený v tabulce 1.6 je v podstatě v kontextu s vývojem zaměstnanosti od roku 2009, kdy dochází k úsporám těchto nákladů. 35


Tabulka 1.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2009

2010

2011

349 851 459 689 447 342 748 190 421 560 502 266 310 886 613 790 632 627

355 406 283 211 497 788 711 609 435 408 495 754 314 335 684 067 639 092

394 035 324 683 507 755 724 902 599 773 541 905 333 442 735 487 717 350

361 457 309 457 504 262 626 995 546 654 654 693 366 968 776 711 769 905

424 816 402 350 544 351 1 341 555 621662 662 494 379 946 810 093 980 409

419 073 367 896 537 918 1 259 458 586 157 649 856 370 019 794 499 1 075 794

381 847 313 913 497 065 1 207 581 601 914 686 199 385 176 937 841 1 759 169

417 873

432 316

481 337

491 840

556 503

541 598

605 911

mezir. index

103,5

111,3

102,2

113,1

97,3

111,9

1 156 310

1 234 331

1 287 503

1 294 560

1 372 592

1 323 987

1 227 923

mezir. index

106,7

104,3

100,5

106,0

96,5

92,7

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10 11

2007

2008


1.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 1.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2011 (Kč/zam.) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

5 894 278 170 039 838 425 1 131 577 2 952 367 1 027 764 8 039 160 4 824 931 2 018 858

5 952 784 77 589 907 534 1 122 898 2 907 196 1 092 228 7 984 630 4 539 581 2 053 169

6 268 122 85 803 913 256 1 101 431 3 118 834 1 168 679 8 557 056 5 108 377 2 234 117

6 384 909 78 793 957 522 1 057 970 3 161 603 1 220 290 9 010 502 6 057 474 2 498 455

6 455 045 76 153 933 923 978 780 3 340 424 1 146 293 8 471 136 5 842 785 2 767 940

6 220 540 83 545 866 947 361 772 3 352 249 1 097 485 8 358 427 6 178 392 2 905 732 2

6 036 798 76 053 826 843 443 195 3 228 236 968 546 7 841 172 6 469 108 614 580

26 897 400

26 637 609

28 555 675

30 427 518

30 012 481

29 425 090

28 504 531

mezir. index

99,0

107,2

106,6

98,6

98,0

96,9

6 307 332

6 501 522

7 020 072

7 339 441

7 324 371

7 183 558

6 947 582

mezir. index

103,1

108,0

104,5

99,8

98,1

96,7

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10 11


Tabulka 1.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

3 274 648 147 511 779 031 1 018 071 1 730 200 802 627 4 008 939 4 895 341 2 085 476

2 961 626 38 872 885 495 1 056 177 1 554 516 726 149 3 665 519 5 590 601 1 901 545

3 269 485 34 373 776 575 922 583 2 780 942 806 825 3 667 225 6 322 274 2 292 749

2 123 400 24 234 672 727 409 042 1 902 091 1 010 452 4 028 120 5 921 391 2 358 276

3 306 324 57 929 747 803 1 613 873 2 558 900 938 685 4 335 004 6 961 141 3 218 761

3 060 474 46 962 659 136 717 533 1 970 379 735 620 3 838 151 6 203 286 3 487 660

2 289 548 27 746 558 631 841 654 1 959 044 786 212 4 321 627 8 635 861 6 688 487

18 741 845

18 380 500

20 873 030

18 449 733

23 738 419

20 719 202

26 108 810

mezir. index

98,1

113,6

88,4

128,7

87,3

126,0

13 202 486

13 758 975

14 197 673

13 954 560

13 819 564

12 575 036

10 881 373

mezir. index

104,2

103,2

98,3

99,0

91,0

86,5

11


36


Tabulka 1.7 uvádí produktivitu práce z účetní přidané hodnoty, která je spojena s vývojem uvedených indikátorů a u CZ-NACE 10 má trvale vzestupný trend s výjimkou roku 2010 a u CZ-NACE 11 kromě let 2010 a 2011, kdy docházelo k poklesu účetní přidané hodnoty. Hrubý operační přebytek, který resultuje z vývoje účetní přidané hodnoty zkrácené o zaplacené osobní náklady, je uveden v tabulce 1.8. U CZ-NACE 10 byl vývoj tohoto indikátoru kolísavý s tím, že v roce 2011 je odhadována jeho výrazná progrese. U CZNACE 11 nastal nepříznivý vývoj hodnoceného indikátoru již od roku 2008 a výrazný propad je odhadován také v roce 2011, což představuje určité riziko pro další rozvoj výroby nápojů. Graf 1.3 ilustruje vývoj vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti, a to produktivity práce z účetní přidané hodnoty a hrubého operačního přebytku v hodnocených letech v porovnání s oddíly CZ-NACE 10, CZ-NACE 11 a ZP celkem. Patrné jsou zvláště rozevřené nůžky v roce 2011 u obou indikátorů mezi strmým vzestupným trendem u CZ-NACE 10 a klesajícím trendem u CZ-NACE 11, přičemž ZP u vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti zaznamenává mírný nárůst.

Produktivita práce z ÚPH


140

% 140

130

132

120

124

110

116

100

108

90

100

2005

2006

2007

CZ-NACE 10

2008

2009

ZP

2010

80

2011

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 10

CZ-NACE 11

ZP

2009

2010

2011

CZ-NACE 11


Graf 1.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2005 - 2011

Graf 1.4, který je u produktivity práce doveden až do skupinové struktury ilustruje nerovnoměrnou úroveň a odchylky v roce 2011 od roku 2010, které jsou pouze u některých skupin oddílu pozitivní. tis. Kč/zam.

1900 1700 1500 1300 1100 900 700 500 300 100

ZP

10

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9 2010

11

2011


Graf 1.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2010/2011

1.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 1.9 uvádí vývoj výkonové spotřeby v b.c. v hodnocených letech u CZ-NACE 10 ve skupinové struktuře a CZ-NACE 11 celkem. U obou hodnocených výrob byly zaznamenány meziroční výkyvy a po dosažených úsporách, zejména v letech 2009 a 2010, je v roce 2011 odhadován, a to u všech potravinářských 37


výrob (s výjimkou výroby masa vč. drůbeže), znatelný růst u tohoto ukazatele, který zahrnuje spotřebované vstupy. Tabulka 1.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10

2005 52 190 951 1 335 640 5 545 895 16 440 203 38 040 265 7 713 678 22 459 135 32 032 105 16 282 679

2006 50 766 022 428 240 5 742 181 16 849 635 37 060 371 7 710 238 21 952 387 29 480 869 15 957 984

192 040 552 185 947 926

mezir. index

2007 51 057 823 470 582 5 523 244 19 088 665 39 488 156 9 045 345 24 352 136 31 810 825 19 594 835

2008 52 096 795 414 661 5 107 513 16 479 913 37 508 394 9 485 778 25 235 146 35 688 008 21 967 262

2009 48 982 769 563 860 4 785 893 8 145 543 30 809 674 6 531 648 21 280 612 36 226 503 23 138 564

2010 45 965 365 537 588 4 248 206 6 722 248 33 032 507 6 165 060 20 796 549 37 494 339 22 582 324

2011 42 166 838 551 005 4 324 616 9 021 267 34 262 394 6 584 191 22 793 925 39 507 636 29 027 668

200 431 611 203 983 470 180 465 068 177 544 187 188 239 538

96,8

107,8

101,8

88,5

98,4

106,0

37 618 466

38 652 015

45 955 799

45 299 356

42 213 348

39 440 741

40 680 998

mezir. index

102,7

118,9

98,6

93,2

93,4

103,1

11


1.4 Zahraniční obchod 1.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Z tabulky 1.10 je zřejmé, že obrat zahraničního obchodu (vývoz + dovoz) s potravinářskými výrobky a nápoji (CZ-CPA 10 a 11) v letech 2009 až 2011 procházel změnami. Vývoj salda obchodní bilance u CZCPA 10 dosáhl v roce 2011 záporné hodnoty -32,5 mld. Kč. Podíl zpracovaných výrobků na agrárním zahraničním obchodu v roce 2011 dále klesal. Výrazný byl nárůst dovozu zejména u masa a masných výrobků. Kladné saldo zahraničního obchodu vykazovaly po celé hodnocené období pouze mlékárenské výrobky (při strukturálních změnách ve zbožové skladbě těchto výrobků především podle zájmu obchodních partnerů). U skupiny výrobků CZ-CPA 11 kladné obchodní saldo v hodnocených letech výrazně kleslo. Typickými vývozními komoditami této výrobkové skupiny, a to jak na jednotný trh EU, tak i pro třetí země, zůstávají pivo a slad. Pozitivní úlohu při vývozu plní zejména ochranné známky, které jsou zárukou vysoké kvality a jedinečnosti vyvážených výrobků.

38


Tabulka 1.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 10 a 11 v b.c. v letech 2009 - 2011 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

7 526,6 925,5 2 646,1 3 245,1 12 270,3 2 102,0 4 195,8 21 464,0 2 736,3

8 283,0 1 024,7 2 543,8 5 549,5 13 178,5 2 285,1 4 805,4 21 556,7 3 545,9

9 851,8 1 073,7 2 945,0 5 769,3 15 506,3 2 753,4 5 469,8 23 740,3 4 430,2

10

57 111,7

62 772,6

71 539,8

11

11 920,1

11 118,3

10 973,8

mezir. ind. 10

109,9

114,0

mezir. ind. 11

93,3

98,7

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

Dovoz celkem (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

10.1 10.2 10.3

20 400,4 3 596,2 7 852,0

21 469,9 3 597,2 8 312,2

24 773,4 3 708,6

9 908,9 9 812,2 4 307,1 6 246,7 24 631,1 4 062,2

8 695,0 10 900,2 4 312,3 6 558,1 24 637,9 4 403,9

8 627,9 10 227,3 11 950,1 5 235,3 7 621,7 27 299,6 4 599,8

10

90 816,8

92 886,7

104 043,7

11

10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

9 405,0

9 466,3

10 457,3

mezir. ind. 10

102,3

112,0

mezir. ind. 11

100,7

110,5

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

-12 873,8 -2 670,7 -5 205,9 -6 663,8 2 458,1 -2 205,1 -2 050,9 -3 167,1 -1 325,9

-13 186,9 -2 572,5 -5 768,4 -3 145,5 2 278,3 -2 027,2 -1 752,7 -3 081,2 -858,0

-14 921,6 -2 634,9 -5 682,9 -4 458,0 3 556,2 -2 481,9 -2 151,9 -3 559,3 -169,6

10

-33 705,1

-30 114,1

-32 503,9

11

2 515,1

1 652,0

516,5

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9


1.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu potravinářskými výrobky ilustruje graf 1.5. Hlavním vývozním teritoriem v roce 2011, stejně jako v předchozích letech, bylo pro tyto výrobky Slovensko s 33% podílem. Druhé pořadí v hodnoceném roce zaujalo Německo s 16% podílem. Jako třetí v pořadí se umístila další sousední země, a to Polsko, jehož podíl se v posledních letech udržuje na úrovni 10 %. U ostatních zemí je podíl na vývozu potravin nižší než 10 %. 39


U dovozních teritorií připadl u potravin v roce 2011 největší podíl na Německo s 27 %. Druhé v pořadí je Polsko s 18 % podílem a třetí je Slovensko s 8 %. Vývozní teritoria v roce 2011

Polsko 10 %

Maďarsko 5%

Itálie 5%

Rakousko 4%

Francie 3% Velká Británie 3%

Německo 16 %

Ostatní 21 %

Slovensko 33 % Dovozní teritoria v roce 2011 Rakousko Nizozemí 5 % 5% Slovensko 8%

Itálie 5%

Maďarsko 4% Belgie 4% Ostatní 24 %

Polsko 18 %

Německo 27 % Pramen: ČSÚ – údaje k 18. 5. 2012

Graf 1.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2011 - CZ-CPA 10

Teritoriální strukturu zahraničního obchodu s nápoji v roce 2011 ilustruje graf 1.6. Pořadí zemí s nejvyšším podílem vývozu bylo: Slovensko (31 %), Polsko (15 %) a Německo (13 %). U dovozu měla v roce 2011 nejvyšší podíl Itálie (14 %), Slovensko (13 %) a Německo (10 %).

40

Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů Vývozní teritoria v roce 2011 Velká Británie 4% Rusko 5%

Německo 13 %

Maďarsko 4%

Švédsko 3% Rumunsko 3% Ostatní 22 %

Polsko 15 %

Slovensko 31 % Dovozní teritoria v roce 2011

Francie 9%

Rakousko 5% Velká Británie 4%

Maďarsko Polsko 6 % 9%

Ostatní 30 %

Německo 10 % Slovensko 13 %

Itálie 14 %

Pramen: ČSÚ – údaje k 18. 5. 2012


1.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Výraznější oživení, měřeno produkčními a ekonomickými indikátory, nastalo v roce 2011 u CZ-NACE 10, když vzrostly i ceny průmyslových výrobců potravin. Růstový trend v produkční výkonnosti za příznivých podmínek může pokračovat i v dalších letech, pokud budou využity příležitosti u jednotlivých, zejména klíčových potravinářských oborů. Jde o investice do nových technologií a procesních i produktových inovací. K tomu je potřeba orientovat i systém programových podpor. U nápojů CZ-NACE 11 oživení dosud nenastalo, ale určité předpoklady, že se v dalším období dostaví existují, a to u piva, vína či dalších nápojů a jsou v kontextu s vyšším vývozem. Podnikatelská struktura výrobců - provozovatelů potravinářských podniků - je značně oborově diferencovaná a měla by být i v dalších letech zachována. Rostoucí technologická náročnost potravinářských výrob a potřeba rozšiřování sortimentu produkce povede k další specializaci a rozrůzňování podnikatelské báze. Na druhé straně ekonomický tlak jako hybná síla povede k další koncentraci výrob, což se týká zejména jatečních provozů, prvotního zpracování mléka apod. Malé a střední podniky mohou sehrát významnou roli i z hlediska zaměstnanosti ve venkovských regionech. V podmínkách pokračující globalizace se však potravinářství bude dostávat i na domácím trhu do silného konkurenčního prostředí. Do určité míry může tento oddíl čelit konkurenčním tlakům příklonem poptávky po ryze domácí, především regionální produkci, včetně biopotravin. V tomto směru je žádoucí propojit obchodní politiku distribučních řetězců se zpracovateli agrární produkce. K tomu patří i širší zapojení zpracovatelů do systémů jakosti. Dále je žádoucí využití již zavedených značek, jako je KLASA, ale i „Regionální potravina“, jejímiž nositeli jsou především MSP, které udržují tradice u výjimečných produktů, ale i další značky certifikující kvalitu produkce. Své opodstatnění mají i přímé prodeje s využitím farmářských trhů. Úspěšnost výrobců potravin na trhu EU i trzích třetích zemí je potřeba budovat na značkových výrobcích, 41


a to nejen velkých podniků, ale rozšiřováním počtu středních podniků s kvalitní produkcí na zahraničních trzích.

42

Výroba textilií

2. CZ-NACE 13 - VÝROBA TEXTILIÍ

2.1 Charakteristika oddílu Výroba textilií se podle druhu zpracovávané suroviny dělí na výrobu bavlnářskou, hedvábnickou, lnářskou a vlnařskou. Výroba většiny textilních podniků má více technologických stupňů. Zahrnuje výrobní skupiny předení, tkaní, konečnou úpravu a výrobu ostatních textilií. Textilní i oděvní průmysl patří k citlivým oddílům, které na globálním trhu čelí velké konkurenci, zejména ze strany třetích zemí. Textilní průmysl ČR je proexportně zaměřený, z celkových tržeb téměř 70 % tvoří tržby z přímého vývozu.V rámci klasifikace ekonomických činnotí (CZ-NACE) je výroba textilií zařazena do oddílu 13 s následujícími skupinami: 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a příze; 13.2 Tkaní textilií; l 13.3 Konečná úprava textilií; l 13.9 Výroba ostatních textilií. l l

Specifickým rysem jednotlivých výrobních skupin textilního průmyslu je jejich závislost na kooperacích vzhledem k předchozím technologickým stupňům. Část výrobních procesů je zajišťována dovozem či prostřednictvím zušlechťovacího styku. 13.1 6,7 %

13.2 32,4 % 13.9 58,3 %

13.3 2,6 % 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a příze 13.2 Tkaní textilií 13.3 Konečná úprava textilií 13.9 Výroba ostatních textilií Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Podíl výše uvedených skupin na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oddílu CZNACE 13 v roce 2011 ukazuje graf 2.1. Největší zastoupení na tržbách má skupina 13.9 - Výroba ostatních textilií, která zahrnuje výrobu pletených a háčkovaných materiálů (13.91), výrobu konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů (13.92), výrobu koberců a kobercových předložek (13.93), výrobu lan, provazů a síťovaných výrobků (13.94), výrobu netkaných textilií a výrobků z nich, kromě oděvů (13.95), výrobu ostatních technických a průmyslových textilií (13.96) a výrobu ostatních textilií jinde neuvedenou (13.99). Skupiny 13.94, 13.95 a 13.96 se řadí do kategorie technických textilií, které patří mezi perspektivní obory textilní výroby a jejich podíl na celkových tržbách CZ-NACE 13 se neustále zvyšuje. V roce 2010 podíl CZ-NACE 13.9 na tržbách výroby textilií činil 56,9 %, v roce 2011 to bylo 58,3 %. Dále následuje skupina CZ-NACE 13.2 Tkaní textilií. Naproti tomu CZ-NACE 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a přízí 43


patří ke skupinám útlumovým, vzhledem k uzavírání přádelen a větší orientaci na dovoz levnějších přízí ze třetích zemí, zejména asijských. V roce 2011 činil podíl této skupiny 6,7 % oproti 7,4% v roce 2010. Textilní průmysl ČR nedisponuje vlastní surovinovou základnou a tudíž je značně závislý na dovozu surovin, ale i materiálů. V minulých letech u nás zanikly téměř všechny přádelny a mimo jiné k tomu přispěl i růst cen elektrické energie, protože přádelny jsou energeticky velmi náročné. Zejména bavlnářské příze se staly textilní komoditou a země produkující bavlnu se snaží vyvážet zhodnocenou surovinu. Některé společnosti nakupují i režné tkaniny, které dále upravují. Pěstování přadného lnu, které mělo v ČR staletou tradici, bylo v roce 2010 definitivně ukončeno, když zemědělci poprvé žádný přadný len nezaseli. Pro ekonomickou nerentabilitu byla ukončena v ČR i výroba většiny textilních chemických vláken, s výjimkou polyesterové střiže a polypropylenových vláken.

2.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu V roce 2011 se textilní průmysl podílel, stejně jako v roce 2010, na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 1,3 %, na účetní přidané hodnotě 1,6 % a na počtu pracovníků 2,3 %, což je ve srovnání s předcházejícím rokem o 0,1 p.b. méně. Podíly těchto ukazatelů na zpracovatelském průmyslu v časové řadě od roku 2005 neustále klesají. V roce 2005 se textilní výroba podílela na tržbách zpracovatelského průmyslu 2,2 %, na přidané hodnotě 1,8 % a na počtu pracovníků 3,5 %. Hlavní příčinou je vysoká konkurence na světových trzích s textilními a oděvními výrobky, zejména ze strany asijských zemí s levnou pracovní silou a vlastní surovinovou základnou. To způsobuje nejen potíže v přístupu na trh, ale zvyšuje tlak na ceny výrobků, což má za následek přesun výroby, nebo alespoň její části, do zemí s ještě nižšími výrobními náklady. Tento trend se ale v posledních letech začíná zmírňovat a především Čína pozvolna ztrácí svou dominaci na světovém trhu s textilními a oděvními výrobky. Ztrácí výhodu nižších cen kvůli rostoucím mzdám, inflaci a zvyšujícím se nákladům na export a dopravu (viz CZ-NACE 14 Oděvní výroba).

2.3 Hlavní ekonomické ukazatele 2.3.1 Cenový vývoj Vývoj cenových indexů průmyslových výrobců v jednotlivých skupinách výrobků CZ-CPA 13 v letech 2008 až 2011 zachycuje tabulka 2.1. Roční cenový index textilních výrobců se v časové řadě uvedených let pohybuje v intervalu od 96,5 % do 125,9 %. Tabulka 2.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011 Průměr od počátku roku

Název

Textilní vlákna a příze Tkaniny Konečná úprava textilií Ostatní textilie

Textilie

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

13.1 13.2 13.3 13.9

98,5 99,5 x 99,2

96,5 100,2 x 101,0

109,8 99,7 x 99,0

125,9 107,1 x 103,8

13

99,2

100,1

100,6

107,9


V roce 2011 se cenový index zvýšil u všech skupin výrobků CZ-CPA 13. Nejvyšší meziroční nárůst, téměř o 26 %, byl zaznamenán u skupiny CZ-CPA 13.1 - Textilní vlákna a příze, vzhledem k růstu cen polymerů, chemických a přírodních vláken. Růst vstupů započal již v roce 2010, kdy v říjnu dosáhla cena libry bavlny na newyorské komoditní burze 1,198 USD a historického rekordu dosáhla na počátku roku 2011. 44

Výroba textilií

Farmáři na jaře 2011 oseli výrazně větší plochu, což způsobilo, že od dubna 2011 bavlna vykazuje pokles ceny. Cena vlny, základní suroviny pro výrobu tkanin na pánské obleky, se v roce 2011 dostala nejvýše v historii, na 14,85 USD za kilogram. Hlavní příčinou byly extrémní výkyvy počasí u největších producentů vlny v Austrálii a na Novém Zélandě. Dle analytiků cena vlny zůstane vysoká i po několik příštích let než dokážou farmáři zvýšit počet chovaných ovcí. Řada farmářů přestala však chovat ovce na vlnu i kvůli jejím nízkým výkupním cenám. Výrobci textilií se snaží eliminovat vysoké ceny bavlny a vlny vyšším využitím levnějších syntetických vláken. Jejich ceny však v posledních letech také rostou z důvodu růstu cen ropy. Cenový index u textilií CZ-CPA 13 v roce 2011 vzrostl o 7,9 %.

2.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 13 za období 2005 až 2011 dokumentují tabulky 2.2 až 2.6 a na ně navazující graf 2.2. Přehled o počtu podniků jednotlivých skupin výroby textilií uvádí tabulka 2.2. Trend zvyšujícího se počtu podnikatelských subjektů v CZ-NACE 13 v posledních třech letech se týká především mikropodniků (0-9 zaměstnanců) a podniků do 20 zaměstnanců a je ovlivněn i metodikou dopočtu ČSÚ. Největší počet výrobních subjektů je evidován ve skupině CZ-NACE 13.9 - Výroba ostatních textilií, kam spadá i perspektivní a konkurenceschopná výroba technických textilií, včetně netkaných. Pod zahraniční kontrolou se ve výrobě textilií v roce 2011 nacházelo více než 3 % podniků, které se však na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oddílu CZ-NACE 13 podílely cca 57 %. Tabulka 2.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 13 v letech 2005 - 2011 CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

77 95 83 2 153

81 85 89 2 046

77 81 87 2 068

75 79 93 2 049

71 86 96 2 078

67 74 47 2 550

59 69 47 2 608

2 408

2 301

2 313

2 296

2 331

2 738

2 784

13.1 13.2 13.3 13.9

13


Z tabulky 2.3 vyplývá, že v roce 2011 tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v porovnání s rokem 2010 vzrostly o 12,6 %. Rozhodující podíl na tomto výsledku má skupina CZ-NACE 13.9 - Výroba ostatních textilií, jejíž tržby se meziročně zvýšily o 10,3 %, z toho tržby ve výrobě technických textilií (CZNACE 13.94, 13.95 a 13.96) o 25,1 %. Hlavním důvodem bylo oživení domácí a zahraniční poptávky (zejména v Německu). Tabulka 2.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

5 714 614 17 131 010 2 448 980 24 452 792

5 891 391 17 404 582 1 913 262 25 135 828

4 838 239 17 896 846 1 477 617 26 955 174

3 560 189 14 528 435 1 354 137 25 680 156

2 576 133 12 787 578 1 224 762 20 866 080

2 863 583 12 577 367 1 055 671 21 798 753

2 884 595 13 957 159 1 120 752 25 144 472

49 747 396

50 345 063

51 167 876

45 122 917

37 454 554

38 295 373

43 106 979

mezir. index

101,2

101,6

88,2

83,0

102,2

112,6

13.1 13.2 13.3 13.9

13


Technické textilie nejsou určeny jen pro automobilový průmysl. Produkty vyrobené textilními technologiemi stále více nahrazují výrobky až dosud vyráběné jinými technologiemi, a to beton, kov, medicinské náhrady (cévy, vazy, mozková plena, základ umělé ledviny apod.), textilní podklad je i pod každou dálnicí, významně se uplatňují i v zemědělství. Výroba technických textilií patří mezi inovační sektory, které jsou 45


napojeny na high-tech výrobky. Na mezinárodních veletrzích bylo již definováno 12 kategorií technických textilií podle účelu jejich použití. U technických textilií zatím není takový tlak na ceny, protože zboží nejde na pult, ale je určeno k dalšímu průmyslovému využití, není také tak vysoký podíl ruční práce a tudíž nejsou pod extrémním tlakem asijské konkurence. V této oblasti však rychle nastupují státy Středního východu v čele se Saudskou Arábií. Tyto státy se snaží dále zhodnocovat ropu a postupně přešly na výrobu polymerů a v současné době i technických textilií, proti čemuž výrobci v Evropě cenově obtížně bojují. Najatí a dobře zaplacení evropští manažeři jim předávají výrobní know-how a zkušenosti z podnikání. Naproti tomu v Evropě klesá počet oděvních výrobců a textilní firmy vyrábějící oděvní textilie tak ztrácejí odběratele. Nové zakázky (u organizací s 50 a více zaměstnanci) ve výrobě textilií se v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 zvýšily o 9,5 %, z toho ze zahraničí o 10,5 % a tuzemské o 7,7 %. Za leden až květen 2012 u organizací s 50 a více zaměstnanci, ve srovnání se stejným obdobím minulého roku, tržby za prodej vlastních výrobků a služeb vzrostly o 2,9 % a z přímého vývozu o téměř 9 %. Na tomto vývoji se významně podílely skupiny CZ-NACE 13.9 - Výroba ostatních textilií a CZ-NACE 13.2 - Tkaní textilií, jejichž tržby stouply ve sledovaném období shodně cca o 5 %. Nové zakázky celkem ve výrobě textilií za období leden až květen 2012 poklesly o 1,4 %, z toho z domova o 27,2 %. Naopak nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 13,5 % a to ve skupinách CZ-NACE 13.9 - Výroba ostatních textilií o 19,8 % a v CZ-NACE 13.2 - Tkaní textilií o 12,7 %. Poslední vývoj je odrazem návratu recese do eurozóny a extrémně slabé domácí poptávky. Vývoj účetní přidané hodnoty zachycuje tabulka 2.4. Celkový objem účetní přidané hodnoty v roce 2011 vzrostl proti minulému roku o více než 7 %, což souvisí s růstem tržeb o 12,6 %. Na tomto ukazateli se více než 60 % podílela skupina CZ-NACE 13.9 - Výroba ostatních textilií, která v roce 2011 vykázala meziroční nárůst o 10,3 %, z toho CZ-NACE 13.96 - Výroba ostatních technických a průmyslových textilií dokonce o 23,1 %. Negativně se na tvorbě účetní přidané hodnoty podílel růst cen vstupů, tj. surovin, polotovarů a energií (viz. kapitola 2.3.1). Naopak pozitivní vliv na tento ukazatel má modernizace a restrukturalizace výroby a odliv práce ve mzdě na vývozu, která se na přidané hodnotě podílí minimálně. Za příznivý trend lze považovat růst účetní přidané hodnoty na pracovníka. Hodnota tohoto ukazatele však patří v rámci zpracovatelského průmyslu mezi nejnižší, což je dáno charakterem produkce, především vysokým podílem ruční práce na výrobku. Tabulka 2.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

1 347 118 4 942 958 634 028 7 909 672

1 644 053 4 727 474 506 859 8 061 891

1 498 125 4 729 984 426 949 8 795 740

1 027 041 3 911 236 323 296 7 429 041

949 917 3 520 484 336 916 7 098 437

978 071 3 613 917 224 029 6 843 674

988 069 3 685 203 284 784 7 551 563

14 833 776

14 940 277

15 450 798

12 690 613

11 905 754

11 659 691

12 509 619

mezir. index

100,7

103,4

82,1

93,8

97,9

107,3

13.1 13.2 13.3 13.9

13

2009

2010

2011


Tabulka 2.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2005 –-2011 (osob) CZ-NACE

13.1 13.2 13.3 13.9

13

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

4 958 15 257 2 626 19 074

4 929 13 512 2 262 18 625

4 238 12 245 1 812 18 968

3 277 11 000 1 476 17 767

2 429 7 532 1 235 14 696

2 271 6 251 1 003 14 410

2 140 6 374 1 007 14 603

41 914

39 328

37 262

33 520

25 893

23 935

24 124

93,8

94,7

90,0

77,2

92,4

100,8

mezir. index


Zaměstnanost ve výrobě textilií se v období roku 2000 až 2010 snižovala, přičemž v roce 2010 dosáhla cca 57 % zaměstnanosti roku 2005. V roce 2011 zaznamenala mírný nárůst na 24 124 osob, což je o 0,8 % více oproti stejnému období předchozího roku. Počet zaměstnaných osob se mírně zvýšil ve všech skupinách CZ-NACE 13 mimo CZ-NACE 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a příze, která vykázala pokles 46

Výroba textilií

o 131 osob, což odpovídá současnému trendu zavírání přádelen a dovozu hotových přízí. Naopak nejvyšší nárůst o 193 osob vykázala výroba ostatních textilií. Za leden až květen 2012, u organizací s 50 a více zaměstnanci vzrostl počet pracovníků ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 o 1,8 %. Snižování zaměstnanosti souvisí s požadavkem na zvyšování konkurenceschopnosti výroby spojené s růstem produktivity práce při redukci nákladů, přesunem výrob, ale i uzavíráním závodů z důvodu nedostatku zakázek. Produktivita práce měřená měsíčními tržbami na zaměstnance, u organizací s 20 a více zaměstnanci se v textilním průmyslu zvyšuje rychlým tempem, v roce 2011 oproti roku 2008 vzrostla téměř o polovinu. %


115

Tržby za VV a S %

105

130 120

95

110

85

100

75

90

65

80

55

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 13

70

2011

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 13

ZP

2009

2010

2011

ZP

Účetní přidaná hodnota %

130 120 110 100 90 80 70

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 13

2010

2011

ZP



Z tabulky 2.6 vyplývá, že osobní náklady v textilním průmyslu v roce 2011 meziročně vzrostly o 2,7 %. Vývoj byl ovlivněn růstem zaměstnanosti, ale především růstem mezd, které v organizacích s 20 a více pracovníky v roce 2011 meziročně vzrostly o 2,9 % na 18 830 Kč. Přestože osobní náklady na pracovníka rostou, výroba textilií, hned po výrobě oděvů a výrobě usní a souvisejících výrobků, vykazuje dlouhodobě nejnižší mzdy z celého zpracovatelského průmyslu. Průměrná mzda v textilním průmyslu v roce 2011, stejně jako v předcházejícím roce, představovala necelých 77 % průměrné mzdy zpracovatelského průmyslu ČR. Za období leden až květen 2012 se v organizacích s 20 a více pracovníky průměrná mzda v CZNACE 13 zvýšila o 6 %. Tabulka 2.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

13.1 13.2 13.3 13.9

1 085 386 3 372 129 546 322 4 125 174

1 222 306 3 223 245 506 013 4 248 016

1 137 332 3 163 771 416 657 4 603 692

13

9 129 011

9 199 581

mezir. index

100,8

2008

2009

2010

2011

929 136 3 004 402 2 361 066 4 686 786

681 752 324 987 307 698 4 044 392

665 057 2 104 756 256 242 4 149 020

622 729 2 163 334 255 076

9 321 451

8 981 390

7 358 829

7 175 076

7 371 577

101,3

96,4

81,9

97,5

102,7

4 330 438


47


2.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti – produktivity práce z účetní přidané hodnoty a hrubého operačního přebytku v letech 2005 až 2011 charakterizují tabulky 2.7 a 2.8 a grafy 2.3 a 2.4. Tabulka 2.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2011 (Kč/zam.) CZ-NACE

13.1 13.2 13.3 13.9

13

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

271 722 323 988 241 435 414 687

333 529 349 882 224 057 432 851

353 537 386 277 235 617 463 719

313 454 355 571 218 999 418 140

391 031 467 384 272 717 483 011

430 657 578 110 223 434 474 914

461 625 578 181 282 771 517 133

353 908

379 887

414 648

378 604

459 802

487 132

518 553

107,3

109,2

91,3

121,4

105,9

106,5

mezir. index


Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v letech 2005 až 2011 je příznivý a vykazuje růst, s výjimkou roku 2008, kdy byla negativně ovlivněna hospodářskou a finanční krizí. Za toto období vzrostla produktivita práce z účetní přidané hodnoty v textilním průmyslu o 46,5 %, v roce 2011 meziročně pak o 6,5 %. Nejvyšší hodnota produktivity práce byla v roce 2011, stejně jako v předcházejících letech, ve skupinách CZ-NACE 13.2 - Tkaní textilií a 13.9 - Výroba ostatních textilií, kam spadá nejvíce sofistikovaná výroba technických textilií. Ve skupině technických textilií (CZ-NACE 13.94, 13.95 a 13.96) to bylo 662 tis. Kč. Z toho ve výrobě netkaných textilií CZ-NACE 13.95 činila v roce 2011 účetní přidaná hodnota na zaměstnance více než 981 tis. Kč a převýšila tak průměrnou produktivitu zpracovatelského průmyslu o téměř 38 %. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v roce 2011 za celý oddíl CZ-NACE 13 byla na úrovni cca 73 % průměrné produktivity zpracovatelského průmyslu (v roce 2010 to bylo 69,5 %). Produktivitu práce negativně ovlivňují zvyšující se ceny vstupů tj. přírodních i chemických vláken a polymerů, ale i energií a dalších médiií (voda aj.), které z důvodu ostré konkurence na trzích textilních a oděvních výrobků nemohou textilní výrobci plně promítnout do cen hotových výrobků. Z tabulky 2.8 vyplývá, že celkový objem hrubého operačního přebytku ve sledovaném období 2005 až 2011 kolísá. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2007, který lze pro textilní průmysl považovat za úspěšný. V roce 2008 došlo k jeho poklesu v důsledku nastupující krize, která se projevila značným úbytkem zakázek, zejména zahraničních, což mělo za následek nízké využití výrobních kapacit a pokles tržeb. Po růstu tohoto ukazatele v roce 2009 dochází v roce 2010 i přes růst tržeb k jeho meziročnímu poklesu o 1,4 %, zejména v důsledku zvýšení cen již zmiňovaných nakupovaných vstupů. V roce 2011 výrobci textilií již částečně promítli vysoké náklady na suroviny a materiály do cen hotových výrobků, došlo i k poklesu ceny bavlny. Tyto skutečnosti, včetně růstu tržeb přispěly ke zvýšení hrubého operačního přebytku o 14,6 %. Tabulka 2.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

261 732 1 570 828 87 706 3 784 498

421 747 1 504 229 846 3 813 875

360 794 1 566 213 10 292 4 192 048

97 905 906 834 -37 770 2 742 254

268 165 1 195 497 29 218 3 054 045

313 014 1 509 161 -32 214 2 694 654

365 340 1 521 869 29 707 3 221 125

5 704 765

5 740 696

6 129 347

3 709 223

4 546 925

4 484 615

5 138 042

mezir. index

100,6

106,8

60,5

122,6

98,6

114,6

13.1 13.2 13.3 13.9

13


Vývoj hrubého operačního přebytku ovlivňuje modernizace strojního zařízení a zavádění nových technologií, ale i zaměstnanost. V roce 2011 se ve výrobě textilií CZ-NACE 13 hrubý operační přebytek podílel na účetní přidané hodnotě cca 41 % a zbytek, 59 % tvořily osobní náklady. Pro textilní, ale zejména oděvní průmysl, je typický vysoký podíl ruční práce na výrobku. Z těchto důvodů tato odvětví velice obtížně konkurují zemím s výrazně nižší úrovní mezd (Indie, Pakistán, Čína, Bangládeš aj.) při srovnatelné produktivitě. 48

Výroba textilií %


150 140

135 % 120

130

105

120

90

110

75

100

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 13

60

2011


2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 13

ZP

2009

2010

ZP



U technických textilií (CZ-NACE 13.94, 13.95 a 13.96) je tento poměr příznivější. V roce 2011, stejně jako v roce 2010, cca 48 % přidané hodnoty tvořil hrubý operační přebytek a zbytek 52 % byly osobní náklady. Textilní průmysl se v roce 2011 podílel 1,5 % na celkovém objemu hrubého operačního přebytku zpracovatelského průmyslu. tis. Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

13

13.1

13.2

2010

13.3

13.9

2011



2.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 2.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

4 331 580 12 292 483 1 864 857 17 034 780

4 125 159 12 884 226 1 336 354 17 725 032

3 293 610 13 392 629 1 044 511 18 949 724

2 505 036 10 323 482 958 714 18 591 666

1 521 208 9 071 232 862 346 13 956 409

1 824 145 9 112 580 801 439 15 564 679

1 797 202 10 318 899 869 757 18 681 616

35 523 700

36 070 771

36 680 475

32 378 898

25 411 196

27 302 842

31 667 475

mezir. index

101,5

101,7

88,3

78,5

107,4

116,0

13.1 13.2 13.3 13.9

13


Vývoj výkonové spotřeby v období 2005 až 2011 dokumentuje tabulka 2.9. V roce 2011 se výkonová spotřeba zvýšila o 16 %. Tento růst byl ovlivněn již výše uvedeným růstem nákladů vynaložených na spo49


třebované nákupy (materiály, energie), ale i růstem tržeb. Naopak zavádění nových technologií méně náročných na spotřebu materiálu, energií a jiných médií působí na snižování výkonové spotřeby. Největší podíl ve skladbě nákladů na výkonovou spotřebu tvoří materiálové náklady (cca 3/4), dále náklady na služby a na energie. Nejnáročnější ve skladbě nákladů na materiál je CZ-NACE 13.3 - Konečná úprava textilií, na služby CZ-NACE 13.92 a 13.95 - Výroba konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů a náklady na energie CZ-NACE 13.1 - Úprava a spřádání textilních vláken.

2.4 Zahraniční obchod 2.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s textilními výrobky CZ-CPA 13 v letech 2009 až 2011 zachycený v tabulce 2.10 zahrnuje údaje o celkovém zahraničním obchodu, včetně kooperací, reexportů a obchodního zboží. Tabulka 2.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 13 v b.c. v letech 2009 - 2011 CZ-CPA

Vývoz celkem (mil. Kč)

2009

2010

2011

5 483,1 12 089,9 x 21 689,5

7 249,0 12 111,5 x 23 755,9

8 855,2 13 700,4 x 26 546,9

39 262,5

43 116,4

49 102,5

mezir. index

109,8

113,9

13.1 13.2 13.3 13.9

13


CZ-CPA

13.1 13.2 13.3 13.9

13

2009

2010

2011

4 535,3 6 536,9 x 22 602,5

5 419,4 6 594,7 x 24 906,9

6 940,7 7 195,0 x 26 849,1

33 674,7

36 921,0

40 984,8

109,6

111,0

mezir. index

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

947,8 5 553,0 x -913,0

1 829,6 5 516,8 x -1 151,0

1 914,5 6 505,4 x -302,2

5 587,8

6 195,4

8 117,7

13.1 13.2 13.3 13.9

13

2010

2011

Pramen: ČSÚ; údaje k 18. 5. 2012

Celkový vývoz textilních výrobků ve sledovaném období byl příznivý a vykazuje růst. V roce 2011 stoupl oproti roku 2010 o 13,9 % na 49,1 mld. Kč, ve srovnání s rokem 2009 dokonce o čtvrtinu. Přitom lze příznivě hodnotit, že roste vývoz textilních výrobků s vyšší přidanou hodnotou, zejména technických textilií a náročnějších výrobků určených i pro konfekční zpracování. Jedná se o sortimenty, kde byly v ČR realizovány významnější zahraniční i domácí investice, oblast vlnařské výroby, ale i bavlnářské (africké brokáty) nebo výrobkové skupiny určené pro technické využití (netkané textilie, tkaniny z vysokopevnostních přízí pro výrobu pneumatik, dopravníkové pásy apod.). Nejvyšší hodnota vývozu byla v roce 2011, stejně jako v předcházejících letech, realizována ve skupině CZ-CPA 13.9 - Ostatní textilie, včetně subdodavatelských vztahů. Jedná se o výrobky jak pro přímou tak i výrobní spotřebu. Z toho technické textilie (CZ-CPA 13.94, 95 a 96) tvořily cca 54 %. Oproti roku 2010 se ve skupině CZ-CPA 13.9 zvýšil vývoz v roce 2011 o 2,2 %. 50

Výroba textilií

Za období leden až duben 2012 ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 vzrostl celkový vývoz textilních výrobků o 4,3 %. Nejvyšší objem vývozu byl realizován ve skupinách CZ-CPA 13.9 a 13.2. V roce 2011 byly do ČR dovezeny textilní výrobky za cca 41 mld. Kč, což ve srovnání s rokem 2010 znamaná nárůst o 11 %. Mezi hlavní dovozní položky patřila skupina CZ-CPA 13.9 - Ostatní textilie, včetně subdodavatelských vztahů a z ní CZ-CPA 13.96 - Ostatní technické a průmyslové textilie v celkové hodnotě cca 7,6 mld. Kč. Ve struktuře dovozu převládají dodávky ze zemí EU. Přitom se jedná vesměs o textilní výrobky s vyšší přidanou hodnotou nebo výrobky, kde byla výroba utlumena jako např. koberce a textilní podlahové krytiny. V dovozu ze třetích zemí převládají spíše standardní výrobky s nižší přidanou hodnotou. Dovoz textilních výrobků CZ-CPA 13 za leden až duben 2012 ve srovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostl o 6,4 %. Více než dvě třetiny dovozů byly realizovány ve skupině 13.9, kam spadají technické textilie. Pozitivně lze hodnotit, že saldo celkového zahraničního obchodu s textilními výrobky je aktivní a proti roku 2010 představuje zvýšení o 31 %. Záporné saldo zahraničního obchodu trvale vykazují výrobky CZCPA 13.9, v roce 2011 se však významně snížilo. V této skupině se dováží výrobky, jejichž výroba byla utlumena (podlahové textilie), nebo speciální výrobky technického charakteru s využitím v high-tech oborech, kde se v ČR nabízí perspektiva dalšího rozvoje výroby. Za leden až duben 2012 zahraniční obchod s textilními výrobky vykázal kladné saldo ve výši 2,8 mld. Kč. V textilním průmyslu, stejně jako v oděvním, tvoří část exportu vývoz k aktivnímu zušlechtění. Tento podíl ale neustále klesá z důvodu odlivu práce ve mzdě do zemí s nižšími náklady a omezování zakázek trend bude pokračovat i v budoucnu.

2.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2011

Itálie 12 %

Slovensko Polsko 6% 8%

Rakousko 4%

Francie 4% Nizozemí 3% Turecko 3%

Ostatní 30 %

Německo 28 % Dovozní teritoria v roce 2011 Turecko Rakousko 4 % 5% Belgie 5% Čína 9% Itálie 10 %

Slovensko 3% Polsko 3% Ostatní 29 %



Teritoriální strukturu zahraničního obchodu s textilními výrobky v roce 2011 uvádí graf 2.5. V posledních letech je struktura našeho vývozu a dovozu v podstatě stabilní, pouze se nepatrně mění podíly hlavních 51


obchodníchch partnerů. Největší podíl v zahraničním obchodu s textilem zaujímají země EU-27. V roce 2011, stejně jako v roce 2010, se vývoz do EU podílel na celkovém vývozu těchto výrobků cca 84 %. Naším největším obchodním partnerem s textilními výrobky je Německo, s nímž obrat v roce 2011 činil 26,4 mld. Kč (meziroční nárůst o 3,2 %) a kam jsme dodali výrobky za cca 13,7 mld. Kč, tj. celkem 28 % z celkového objemu vývozu textilních výrobků. Oproti předchozímu roku došlo ke snížení tohoto podílu o dva procentní body. Druhým naším největším partnerem byla i v roce 2011 Itálie, kam bylo vyvezeno textilní zboží za 6,1 mld. Kč. Podíl Itálie na celkových dovozech i vývozech v roce 2011 zůstal stejný jako v roce 2010. Na dalším místě, stejně jako v předcházejícím roce, figuruje Polsko, kam bylo v roce 2011 umístěno 8 % textilních výrobků za téměř 4 mld. Kč a Slovensko se 7% podílem. Podíl obou zemí se oproti roku 2010 zvýšil o dva procentní body. Prvně se v roce 2011 mezi osm hlavních vývozních teritorií dostalo i Turecko, které na tomto místě nahradilo Belgii. V roce 2011 se dovoz z EU do České republiky podílel 74,7 % na celkových dovozech textilu a meziročně klesl o více než 2 %. I v dovozech do ČR zaujímá první místo Německo, odkud se v roce 2011 dovezlo textilní zboží téměř za 12,7 mld. Kč, tj. 32 % z celkového objemu dovozu. Podíl dovozu z Německa se proti roku 2010 nezměnil. Druhým naším největším dovozním teritoriem byla, stejně jako v roce 2010, Itálie, která dodala do ČR zboží za 4,2 mld. Kč. Třetí místo zaujímá Čína s dodávkami textilních výrobků za 3,7 mld. Kč, její podíl na celkových dovozech se meziročně zvýšil o jeden procentní bod na 9 %. Mezi osmi hlavními dovozními zeměmi v roce 2011 figuruje Turecko a Slovensko, které nahradily Velkou Británii a Francii.

2.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Textilní průmysl EU, stejně jako v ČR, patří mezi tradiční oddíly zpracovatelského průmyslu. Je zároveň citlivým oddílem, který na globálním trhu čelí silné konkurenci ze strany třetích zemí, zejména asijských, ale i nepříznivé hospodářské situaci, protože textilní i oděvní firmy se řadí mezi subjekty, které zpravidla bývají recesí nejvíce ohroženy. Textilní a oděvní výrobky jsou přítomny ve všech oblastech života. V roce 2011 bylo v textilním průmyslu EU-27 evidováno cca 43 600 podniků, jejichž celkový obrat činil 87,5 mld. € a zaměstnávaly téměř 700 tis. osob. Ve srovnání s rokem 2010 se počet podniků i zaměstnanost ve výrobě textilu v EU snížily o téměř 3 %, naopak obrat vykázal růst o 5 %. Nové zakázky ve výrobě textilií v EU se v roce 2011 meziročně zvýšily o 3,7 %. Celkový vývoz textilních výrobků Extra EU-27 v roce 2011 činil 20,3 mld. €, oproti roku 2010 vzrostl o 8,3 %. Dovoz textilních výrobků Extra EU-27 se rovněž v roce 2011 meziročně zvýšil o 13,9 % na 25,4 mld. €. Zahraniční obchod EU-27 tak vykázal záporné saldo ve výši 5,1 mld. € oproti 3,5 mil. € v roce 2010. Mezi pěti největšími odběrateli textilních výrobků EU-27 v roce 2011 figurovaly USA, Turecko, Čína, Švýcarsko a Tunisko. Ve srovnání s rokem 2010 si o jedno místo polepšila Čína a Švýcarsko, naopak Tunisko ze třetího místa kleslo na páté. Pořadí největších dovozců do EU-27, Čína, Turecko, Indie, Pakistán a USA, zůstalo v roce 2011 stejné jako v roce 2010. Z výše uvedeného vyplývá, že textilnímu průmyslu EU jako celku i textilnímu průmyslu ČR se v roce 2011 relativně dařilo. Ve srovnání s ČR však je oživení textilní výroby v EU pomalejší. Úroveň tržeb ovšem stále nedosahuje hodnoty před krizí (index 2011/2007 je 84,2), kterou byl textilní i oděvní průmysl nejvíce postižen v roce 2008 a 2009. Předpovědi vývoje textilní a oděvní výroby pro další období jsou méně příznivé a jsou spojeny zejména s vnějšími riziky. Jedná se především o vývoj globální a evropské ekonomiky, řešení předluženosti států eurozóny zvyšuje riziko znovu vypuknutí finanční krize a jejího přelití do reálné ekonomiky, včetně průmyslu. S novou vlnou recese přijde i oslabení poptávky. Účinnou obranou proti recesi je intensivní tvorba rezerv, snižování zadluženosti v období růstu, výdajové restrikce, tlak na zvyšování produktivity práce a kvality všech činností a aktivní hledání nových cest ke zvýšení konkurenceschopnosti. Dlouhodobá vize do roku 2020 – transformace současného evropského textilního a oděvního průmyslu ve stabilního a konkurenceschopného hráče je obsažena v materiálu EU „Evropská technologická platforma pro budoucnost textilního a oděvního průmyslu ETP“. Uvádí tři hlavní vývojové trendy této výroby v Evropě: l

Přechod od komodit k výrobě specialit za pomoci high-tech procesů, využití nových vláken a textilií s vysokou funkčností přizpůsobenou účelu použití, s využitím vysoce flexibilních technologií;

52

Výroba textilií

Využití a rozšiřování textilií jako nových (konstrukčních) materiálů v různých průmyslových sektorech a uživatelských oblastech; l Konec éry masové produkce textilníchz výrobků a přesun k průmyslové produkci orientované na zákazníka, jeho potřeby, flexibilní reakce na poptávku s využitím inteligentní logistiky, distribuce a servisu. l

Textilní a oděvní průmysl ČR se k této platformě přihlásil a v roce 2008 založil „Českou technologickou platformu pro textil ČTPT“. Její program vychází z Evropské technologické platformy. Soustřeďuje se na dva nosné inovační cíle: Inovace na straně vstupů do textilního a oděvního průmyslu: inovace v oblasti textilních materiálů (vláken, přízí, textilních struktur aj.), inovace v oblasti textilních technologií, procesů, multidisciplinární přístup k výzkumu a vývoji textilních materiálů; l Inovace na straně výrobkových výstupů: na základě výstupů z cíle 1 a spolupráce s dalšími obory vývoj nových textilních výrobků; rozvoj uplatnění výrobků v medicíně, dopravě a dalších netradičních oblastech a hledání nových oblastí uplatnění textilu. l

Pro rychlejší zavádění inovací a zlepšení ekonomické efektivnosti výzkumu a vývoje v textilním a oděvním průmyslu je nutné se soustředit na multidisciplinární spolupráci s navazujícími uživatelskými obory, jako je stavebnictví, vybavení pro armádu, ochranné prostředky (osobní i profesní), zdravotnictví a sportovní i outdoorové vybavení. Ve všech jmenovaných oblastech jsou požadavky na zajištění nových funkčních vlastností textilií, případně zajištění jejich kombinací. Mezi členy ČTPT je i CLUTEX – klastr technických textilií, které, jak již bylo zmíněno, patří mezi perspektivní obory textilního průmyslu, nejen v ČR, ale i v EU. Tento klastr byl založen v roce 2006 s cílem změnit orientaci výroby členských firem směrem k produktům s vyšší přidanou hodnotou, efektivnějšímu využití výsledků vědy a výzkumu a posílit jejich prestiž zapojením do výroby speciálních druhů technických textilií. Jeho činnost je úspěšná, o čemž svědčí i to, že byl za Českou republiku nominován na ocenění European Business Awards (EBA) 2012/13 v kategorii „UKTI Award for Innovation“.

53

Výroba oděvů

3. CZ-NACE 14 - VÝROBA ODĚVŮ

3.1 Charakteristika oddílu Oděvní výroba je náročná na pracovní síly a převažuje zde stále vysoký podíl ruční práce na výrobku. Pro výrobu oděvů je typická tvorba módních kolekcí podle ročních období a dle požadavků zákazníků. Převažuje výroba v malých sériích a stále více se uplatňuje zakázková konfekční výroba (konfekce na míru – „mass customization“), včetně souvisejících služeb, jako jsou módní poradenství nebo úpravy oděvů. Oděvní, stejně jako textilní průmysl ČR, je proexportně zaměřený, z celkových tržeb téměř 70 % tvoří tržby z přímého vývozu. V rámci klasifikace ekonomických činností CZ-NACE je oděvní výroba zařazena v oddílu 14 s následujícími skupinami: l 14.1 Výroba

oděvů, kromě kožešinových výrobků; kožešinových výrobků; l 14.3 Výroba pletených a háčkovaných oděvů. l 14.2 Výroba

Nejvýznamnější z hlediska tržeb je skupina CZ-NACE 14.1, která zahrnuje výrobu svrchních oděvů včetně pracovních oděvů, kožených oděvů, osobního prádla, ostatních oděvů a oděvních doplňků a připadá na ni téměř 90 % z celkového objemu tržeb. Po ní následuje skupina CZ-NACE 14.3, kam patří punčochové výrobky a ostatní pletené a háčkované oděvy jako jsou svetry, pulovry, trička, vesty, roláky apod. Oproti roku 2010 se podíl CZ-NACE 14.3 snížil o 1,4 procentního bodu ve prospěch CZ-NACE 14.1. a CZ-NACE 14.2. Podíl těchto tří skupin na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oděvní výroby CZNACE 14 v roce 2011 ukazuje graf 3.1. 14.2 1,7 % 14.3 9,3 %

14.1 89,0 %

14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků; 14.2 Výroba kožešinových výrobků; 14.3 Výroba pletených a háčkovaných oděvů Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


3.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu V roce 2011 se oděvní průmysl podílel na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 0,4 %, stejně jako v roce 2010. Na účetní přidané hodnotě 0,7 % a na počtu pracovníků 1,7 %, což je u obou ukazatelů ve srovnání s předcházejícím rokem o 0,1 procentního bodu méně. Zastoupení oděvního průmyslu ve 55


zpracovatelském průmyslu, stejně jako textilního, v časové řadě od roku 2005 neustále klesá. Ještě v roce 2005 se oděvní výroba podílela na tržbách zpracovatelského průmyslu 0,7 %, na přidané hodnotě 1,2 % a na počtu pracovníků 2,8 %. Hlavním důvodem je vysoká konkurence na globálním trhu, zejména ze strany třetích zemí s nízkými mzdovými náklady. Po skončení platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO tato konkurence dále zesílila. To způsobuje potíže nejen v přístupu na trh, ale zvyšuje tlak na ceny výrobků, který má za následek odliv práce ve mzdě a přesun výroby do zemí s nižšími náklady či rušení neefektivních výrob. Pozitivně lze ocenit, že i nadále se oděvní průmysl podílí na udržení zaměstnanosti žen, zejména v regionech s dlouholetou tradicí oděvní výroby.

3.3 Hlavní ekonomické ukazatele 3.3.1 Cenový vývoj Vývoj cenových indexů průmyslových výrobců v jednotlivých skupinách výrobků klasifikace CZ-CPA 14 v letech 2008 až 2011 uvádí tabulka 3.1. Roční cenový index oděvních výrobců se pohybuje v intervalu od 99,2 % do 100,9 %, což je pod úrovní inflace. V roce 2011 došlo k meziročnímu růstu cenového indexu v CZ-CPA 14 o 0,5 %, z toho ve skupině CZ-CPA 14.3 Pletené a háčkované oděvy o 0,9 % především z důvodu růstu cen vstupů, které stouply až o několik desítek procent. Růst cen polymerů, chemických i přírodních vláken (bavlny, vlny) započal v roce 2010 a v roce 2011 již výrobci přízí a metráže byli nuceni rostoucí ceny vstupů částečně promítnout i do cen konečných výrobků (viz CZ-NACE 13 Výroba textilií). Cenový vývoj svědčí o trvale rostoucí konkurenci na trzích s textilními a oděvními výrobky. Cenové indexy výrobců CZ-CPA 14.2 nejsou samostatně sledovány. Tabulka 3.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011

Průměr od počátku roku

Název

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

14.1 14.2 14.3

100,1 x 99,2

100,2 x 99,3

99,7 x 100,2

100,5 x 100,9

14

100,0

100,1

99,8

100,5

Oděvy, kromě kožešinových výrobků Kožešinové výrobky Pletené a háčkované oděvy Oděvy Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

3.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 14 za období 2005 až 2011 dokumentují tabulky 3.2 až 3.6 a na ně navazující graf 3.2. Tabulka 3.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 14 v letech 2005 - 2011 CZ-NACE

2005

2006

14.1 14.2 14.3

7 647 7 215 7 104 7 224 7 656 8 565 8 865 128 129 122 135 153 174 166 602 592 599 559 566 820 811

14

8 377

7 936

2007

7 825

2008

7 918

2009

8 375

2010

9 559

2011

9 842


Přehled o počtu podniků jednotlivých skupin výroby oděvů ukazuje tabulka 3.2. a v posledních třech letech tento ukazatel stoupá. V roce 2011 vzrostl meziročně počet podnikatelských subjektů ve skupině CZ-NACE 14 o téměř 3 %, z toho v největší skupině CZ-NACE 14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků o 3,5 %. Naopak ve skupinách CZ-NACE 14.2 a 14.3 došlo k mírnému snížení. Nárůst počtu 56

Výroba oděvů

oděvních podniků se týká především mikro podniků (0-9 zaměstnanců) a podniků do 20 zaměstnanců. Počet organizací s 20 a více zaměstnanci v roce 2010 klesl o 1 %, z toho u organizací s 50 a více zaměstnanci dokonce o 6 %. Řada oděvních společností pracuje v tzv. „severském“ podnikatelském modelu tj. že si ponechávají vývoj, design, marketing, ale vlastní výrobu, která je nejnáročnější na pracovní sílu přesouvají do zemí s nižšími náklady, zejména asijských. Údaje o počtu podniků jsou ovlivněny i metodikou dopočtu ČSÚ. Tabulka 3.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

14.1 14.2 14.3

17 292 595 179 684 2 556 798

17 089 329 198 829 2 508 280

16 882 566 178 426 2 251 764

15 640 746 133 033 2 041 815

12 675 653 94 979 1 441 162

11 556 745 140 728 1 402 002

13 048 547 246 310 1 370 369

14

20 029 078

19 796 438

19 312 755

17 815 594

14 211 794

13 099 475

14 665 226

mezir. index

98,8

97,6

92,2

79,8

92,2 112,0


Pod zahraniční kontrolou se v roce 2010 nacházelo pouze 0,5 % podniků, které se ovšem na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oddílu CZ-NACE 14 podílely cca 20,7 %. Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v letech 2005 až 2011 ukazuje tabulka 3.3. Z ní vyplývá, že celkový objem tržeb v oděvním průmyslu až do roku 2010 vykazuje pokles. V roce 2011 došlo k jeho meziročnímu nárůstu o 12 % (je však třeba vzít v úvahu, že v roce 2010 tržby CZ-NACE 14 byly nejnižší v celém sledovaném období). Nejvyšší podíl na zvýšení tržeb v roce 2011 měly zřejmě oděvní podniky velikostní skupiny 0-19 zaměstnanců, vzhledem k tomu, že u organizací s 20 a více zaměstnanci v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 stouply tržby o 4 %, z toho u organizací s 50 a více zaměstnanci pouze o 1 %. Hlavním důvodem tohoto vývoje v roce 2011 bylo oživení zahraniční poptávky, zejména v SRN, a tím i růst nových zakázek. V roce 2011, oproti roku 2010, u organizací s 50 a více zaměstnanci vzrostly nové zakázky celkem o více než 2%, z toho zakázky ze zahraničí o téměř 10 %, ale tuzemské zakázky naopak poklesly o 12 %. Tržby oděvního průmyslu v roce 2011 dosáhly cca 76 % úrovně tržeb v předkrizovém roce. Krize se projevila v textilním a oděvním průmyslu již ve druhé polovině roku 2008, kdy se nové zakázky snížily o více než 14 % a tento trend pokračoval i v dalších dvou letech. Na vývoj mělo značný dopad ukončení sériové výroby ve zkrachovalém OP Prostějov v srpnu 2010, kde bylo ponecháno jen šití obleků na míru tzv. měřenek – „mass customization“. OP Prostějov v minulosti patřil k největším výrobcům oděvů, jak podle výše tržeb, tak podle počtu zaměstnanců, nejen v ČR, ale i v celé Evropě. V roce 2005 jeho tržby dosahovaly kolem 2,5 mld. Kč. Výrobu obleků na míru se v roce 2012 podařilo prodat, jejím majitelem se stala společnost AMF Reece CR, bývalá Minerva Prostějov, která vyrábí průmyslové šicí stroje a chce tradici oděvního průmyslu v Prostějově zachovat. Uzavřenou pobočku OP Prostějov v Jeseníku kupuje švédská společnost Cavaliere AB, světoznámý výrobce pánské a dámské konfekce. Jesenický závod šil pro Cavaliere AB špičkové obleky řadu let. Vývoj oděvní výroby v roce 2012 není již tak příznivý. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb u organizací s 20 a více zaměstnanci za období leden až květen 2012 klesly o více než 3 % a o stejné procento se snížila i zaměstnanost. Největší pokles tržeb zaznamenaly CZ-NACE 14.31 Výroba pletených a háčkovaných punčochových výrobků, CZ-NACE 14.13 Výroba ostatních svrchních oděvů, naopak výroba osobního prádla CZ-NACE 14.14 a Výroba pracovních oděvů CZ-NACE 14.12 vykázaly růst. Hlavním důvodem je pokles zakázek, které se snížily za období leden až květen 2012 u organizací s 50 a více zaměstnanci o cca 5 %, z toho tuzemské o téměř 17 %, zatímco zahraniční zakázky stagnovaly. Tento vývoj je důsledkem návratu recese do eurozóny, nedostatku peněz v ekonomice a extrémně slabé domácí poptávce. Dalším faktorem je i vysoký podíl dovozů oděvů ze zemí s nižšími výrobními náklady a tudíž i cenami (Čína, Indie, Pakistán, Bangládeš, Turecko). Podíl těchto pěti zemí na celkovém dovozu oděvního zboží do ČR v roce 2011 činil 63 % a oproti roku 2010 se zvýšil o téměř 7 %. Vývoj účetní přidané hodnoty v běžných cenách je zachycen v tabulce 3.4. Celkový objem účetní přidané hodnoty ve výrobě oděvů CZ-NACE 14 od roku 2007 do roku 2010 vykazuje pokles. Ten souvisí se snižováním výroby, tržeb a počtu zaměstnanců. V roce 2011 se účetní přidaná hodnota, ve srovnání s rokem 2010, zvýšila o 2,6 % v souvislosti s růstem tržeb. Negativně se na tvorbě přidané hodnoty podílel růst cen vstupů tj. přízí a plošných metrových textilií, ale i energií, které oděvní výrobci, v důsledku vysoké konkurence na světových trzích, nemohly plně promítnout do finálních cen oděvních výrobků. Naopak 57


pozitivní vliv na vývoj účetní přidané hodnoty má modernizace a restrukturalizace výroby, zaměřená na vlastní modelovou tvorbu a na výrobky s vysokou přidanou hodnotou, ale i odliv práce ve mzdě, která se na tvorbě účetní přidané hodnoty podílí minimálně. V zájmu zachování konkurenceschopnosti je však třeba tyto procesy urychlit. Za příznivý trend lze považovat růst účetní přidané hodnoty na pracovníka. V rámci zpracovatelského průmyslu je však nejnižší, což je částečně ovlivněno i charakterem oděvní výroby s vysokým podílem ruční práce. Tabulka 3.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

14.1 14.2 14.3

7 091 193 69 637 971 953

8 418 024 94 043 1 056 008

6 942 488 75 483 915 442

6 551 436 56 620 813 567

5 436 558 43 068 665 915

4 835 780 55 811 651 996

5 020 896 55 341 611 959

14

8 132 782

9 568 075

7 933 414

7 421 624

6 145 542

5 543 588

5 688 196

mezir. index

117,6

82,9

93,5

82,8

90,2

102,6



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

14.1 29 074 26 302 24 413 21 364 17 476 16 117 16 065 14.2 327 329 251 205 121 111 128 14.3 4 329 3 749 3 279 2 895 2 325 2 017 1 816 14

33 729

30 381

27 943

24 464

19 922

18 245

18 009

mezir. index

90,1

92,0

87,5

81,4

91,6

98,7


Z tabulky 3.5 vyplývá, že zaměstnanost ve výrobě oděvů trvale klesá a v roce 2011 byla na úrovni 53,4 % roku 2005. Největší pokles zaměstnanosti nastal v letech 2008 a 2009, kdy byl oděvní i textilní průmysl nejvíce postižen hospodářskou a finanční krizí a vzhledem k ukončení výroby v největší oděvní společnosti OP Prostějov. Hlavním důvodem snižování počtu zaměstnanců je nutnost zvyšovat produktivitu práce restrukturalizací a modernizací výroby či přesunem její části do zemí s levnějšími náklady tj. přechodem na již zmiňovaný „severský“ podnikatelský model, ale i zavírání závodů kvůli nedostatku zakázek. Trend poklesu počtu zaměstnanců se ale zmírňuje. V roce 2011, ve srovnání s rokem 2010, činil 1,3 %. Největší pokles zaměstnanosti ve výši 9 % vykázaly organizace s 50 a více zaměstnanci. Produktivita práce měřená měsíčními tržbami na zaměstnance v roce 2011 se, v organizacích s 20 a více zaměstnanci, meziročně zvýšila o 8,3 %. V období leden až květen 2012, u organizací s 20 a více zaměstnanci klesl počet pracovníků ve výrobě oděvů o necelé 3 % a u organizací s 50 a více zaměstnanci o cca 6 %. Počet pracovníků v současné době již není hlavním ukazatelem kvality a úspěšnosti firem. Z tabulky 3.6 je zřejmé, že objem osobních nákladů ve výrobě oděvů ve sledovaném období 2005 až 2011 neustále klesá. Souvisí to s trvalým snižováním zaměstnanosti a s vývojem mezd. V roce 2011 objem osobních nákladů meziročně klesl o 3,5 %, což ovšem nesouvisí pouze se snížením zaměstnanosti o 2,3 %, ale i se snížením mezd. Průměrná mzda u organizací s 20 a více zaměstnanci se v roce 2011, oproti stejnému období předchozího roku, snížila o 2 %, u organizací s 50 a více zaměstnanci stagnovala. I když osobní náklady na zaměstnance rostou, (v roce 2011 oproti roku 2005 se zvýšily o více než 17 %), oděvní průmysl vykazuje nejnižší mzdy v rámci celého zpracovatelského průmyslu. Průměrná měsíční mzda v CZ-NACE 14 Výroba oděvů v roce 2011 činila u organizací s 20 a více zaměstnanci 13 979 Kč, u organizací s 50 a více zaměstnanci 13 750 Kč a byla o téměř 11 tis. Kč nižší, než průměrná mzda zpracovatelského průmyslu, která dosáhla 24 564 Kč.

58

Výroba oděvů %


Tržby za VV a S

110

%

100

140 125

90

110

80

95

70

80

60

65

50

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 14

50

2011

2005

2006

ZP

%

2007

2008

CZ-NACE 14

2009

2010

2011

ZP

130 120 110 100 90 80 70 60

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 14

2010

2011

ZP


Graf 3.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2005 - 2011 Tabulka 3.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

14.1 14.2 14.3

5 002 981 55 171 824 396

4 856 711 58 429 771 883

4 873 055 46 518 709 413

4 390 645 40 742 654 159

3 442 114 22 010 512 506

3 301 639 24 259 485 399

3 201 451 25 598 452 479

14

5 882 548

5 687 022

5 628 986

5 085 546

3 976 630

3 811 297

3 679 529

mezir. index

96,7

99,0

90,3

78,2

95,8

96,5


3.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti – produktivity práce z účetní přidané hodnoty a hrubého operačního přebytku v letech 2005 až 2011 je uveden v tabulkách 3.7 a 3.8 a grafech 3.3 a 3.4. Tabulka 3.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2011 (Kč/zam.) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

14.1 14.2 14.3

243 904 213 212 224 525

320 051 285 736 281 645

284 381 300 281 279 153

306 657 276 792 280 998

311 085 354 548 286 428

300 048 501 281 323 285

312 543 432 018 337 018

14

241 119

314 939

283 910

303 370

308 473

303 845

315 861

mezir. index

130,6

90,1

106,9

101,7

98,5

104,0


Produktivita práce z účetní přidané hodnoty, s výjimkou let 2007 a 2010, vykazuje růst. V roce 2011 byla nejvyšší za celé sledované období a proti roku 2005 se zvýšila o téměř 31 %. Nárůst byl docílen nejen snižováním zaměstnanosti, ale i modernizací a restrukturalizací výroby zaměřené na oděvy vysoké kvality a komfortu při nošení, módního designu, ale i oděvy využívající high-tech technologie (např. integrace 59


elektronických prvků do oděvů, oděvy z textilií s tvarovou pamětí, z teploměrných textilií, které mění barvu při změně teploty, z textilií s antibakteriálními vlákny, zabraňující plísním apod.). Přesto však nadále v oděvní výrobě přetrvává vysoký podíl standardních výrobků, u kterých existuje vysoká konkurence ze třetích zemí, zejména asijských a práce ve mzdě, která se na přidané hodnotě podílí minimálně. Dochází však k postupnému odlivu práce ve mzdě dále na východ do zemí s nižšími mzdovými náklady. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách dosažená v roce 2011 činila u tohoto oddílu pouze 44,2 % průměrné produktivity zpracovatelského průmyslu, kde byla více než 713 tis. Kč na zaměstnance. Tabulka 3.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

14.1 14.2 14.3

2 088 212 14 466 147 557

3 561 313 35 614 284 125

2 069 433 28 965 206 029

2 160 791 15 879 159 408

1 994 445 21 058 153 409

1 534 142 31 552 166 598

1 819 445 29 743 159 480

14

2 250 234

3 881 053

2 304 428

2 336 078

2 168 912

1 732 291

2 008 667

mezir. index

172,5

59,4

101,4

92,8

79,9

116,0


Produktivita práce z ÚPH %

140

%

132

160 140

124

120

116

100

108 100


180

80 2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 14

2010

60

2011

2005

ZP

2006

2007

2008

CZ-NACE 14

2009

2010

2011

ZP



tis. Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

14

14.1 2010

14.2

14.3

2011



Finanční ukazatel hrubého operačního přebytku vytvořeného ve sledovaném období kolísal. Nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 2006 a od roku 2008 byl negativně ovlivněn ekonomickou recesí a s tím spojeným poklesem tuzemských i zahraničních zakázek a tím i tržeb. Hrubý operační přebytek v roce 2011 vykázal 60

Výroba oděvů

nárůst o 16 % (ovšem z nízkého základu) a to zásluhou skupiny CZ-NACE 14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků (index 118,6), naopak ve skupinách CZ-NACE 14.2 Výroba kožešinových výrobků a CZ-NACE 14.3 Výroba pletených a háčkovaných oděvů se hodnota tohoto ukazatele meziročně snížila. V roce 2011 hrubý operační přebytek dosáhl 89,3% úrovně roku 2005. Vývoj tohoto ukazatele ovlivňuje zejména zaměstnanost, úroveň mezd, ale i ceny vstupů tj. plošných metrových textilií, ale i přízí, které rostou jednak v důsledku růstu cen přírodních i chemických vláken, ale i využíváním textilií s vyššími užitnými vlastnostmi. Dále má na vývoj vliv též modernizace strojního zařízení a zavádění nových technologií. V roce 2011 se ve výrobě oděvů podílel hrubý operační přebytek na účetní přidané hodnotě 35,3 % a zbytek cca (64,7 %) tvořily osobní náklady. Z tohoto poměru vyplývá vysoký podíl ruční práce, který je pro oděvní výrobu charakteristický. Oděvní průmysl se v roce 2011 podílel cca 0,6 % na celkovém objemu hrubého operačního přebytku zpracovatelského průmyslu.

3.3.4 Výkonová spotřeba Vývoj výkonové spotřeby v letech 2005 až 2011 v CZ-NACE 14 zachycuje tabulka 3.9. V roce 2011 vzrostla o 17,2 %, což nekoresponduje s růstem tržeb o 12 %. Tento růst výkonové spotřeby byl ovlivněn zejména již zmiňovaným růstem nákladů na spotřebované nákupy (materiály tj. metráž, příze aj. a energie) v důsledku růstu cen textilních vláken (bavlna, vlna, polymery), ale i nákupu materiálu se specifickými vlastnostmi na výrobu oděvů vysokých užitných vlastností tj. výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Největší podíl ve skladbě nákladů na výkonovou spotřebu tvoří náklady na spotřebu materiálu (cca 50 %), dále náklady na služby a na energie. Spotřeba materiálu na výrobu oděvů je z převážné části kryta dovozem. Tabulka 3.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

14.1 14.2 14.3

11 547 825 116 035 1 636 802

9 928 690 118 171 1 555 042

11 224 052 113 688 1 416 153

10 045 310 78 087 1 239 762

7 805 826 54 076 828 225

7 399 067 95 186 806 006

8 679 496 206 237 840 436

14

13 300 662

11 601 904

12 753 893

11 363 159

8 688 127

8 300 258

9 726 169

mezir. index

87,2

109,9

89,1

76,5

95,5

117,2


3.4 Zahraniční obchod 3.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s oděvními výrobky CZ-CPA 14 v letech 2009 až 2011 ukazuje tabulka 3.10 (včetně kooperací, reexportů a obchodního zboží). Celkový vývoz oděvních výrobků v roce 2011 dosáhl 25,2 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2010 vzrostl o 2,5 %. Na tomto navýšení se podílely všechny tři skupiny CZ-CPA 14. Největší zastoupení na vývozu oděvních výrobků měla skupina CZ-CPA 14.1 Oděvy, kromě kožešinových výrobků, z toho třídy CZ-CPA 14.12 Pracovní oděvy, CZ-CPA 14.13 Ostatní svrchní oděvy (svrchníky, pláště, kabáty, bundy, obleky, kostýmy, šaty, sukně, kalhoty apod.) a CZ-CPA 14.14 Osobní prádlo (včetně košil, halenek, pyžam, županů, koupacích plášťů apod.) vykázaly meziroční nárůst vývozu, naopak ve třídách CZ-CPA 14.11 Kožené oděvy a CZ-CPA 14.19 Ostatní oděvy a oděvní doplňky došlo k poklesu jejich vývozu (index 95,1 a 99,0). Pro oděvní průmysl má i nadále význam práce ve mzdě na vývozu tzv. aktivní zušlechťovací styk i když se její podíl neustále snižuje. S přechodem na již zmiňovaný „severský“ model podnikání se uplatňuje i práce ve mzdě na dovozu tzv. pasivní zušlechťování. Význam práce ve mzdě na dovozu nemá zatím podstatnější vliv na hodnotu celkového dovozu oděvních výrobků. Přesun výroby či zadávání výroby do zemí s nižšími náklady na pracovní sílu (zejména Číny) využívají české oděvní firmy, např. Pietro Filipi, Blažek Praha, ale i outdoorové firmy jako Bushman Company, Alpine Pro, Direct Alpine, Humi Outdoor, Hannah Czech a další. 61


Podle posledních studií čínský cyklus nyní končí a rychlý růst z posledních desetiletí nebude trvat do nekonečna. Některá průmyslová odvětví, včetně oděvního a textilního průmyslu, už překonala vrchol a Čína ztrácí tržní podíl. Rostoucí náklady přitom snižují konkurenční výhodu Číny z hlediska nízkých nákladů. Politika jednoho dítěte, rychle stárnoucí populace, zmenšující se pracovní síla a rostoucí mzdy vedou ke zvyšování nákladů na pracovní sílu. Další faktory, jako inflace, zhodnocování čínského juanu, vysoké náklady na export a dopravu také hrají významnou roli. Podle posledních zpráv čínské oděvní a textilní podniky realizují na rychle rostoucím domácím trhu vyšší výnosy než v exportu již jen tím, že nejsou pod tak velkým tlakem zahraničních odběratelů. Zahraniční společnosti, včetně českých, které outsourcovaly části své výroby do Číny začínají postupně přehodnocovat tuto strategii a zvažují přesun do okolních států. Mezi nové/ staronové destinace patří Vietnam, Indie, Pakistán, Bangládeš, Tchaj-wan, Indonésie i Turecko, ale i návrat do Evropy. O tomto vývoji svědčí i skutečnost, že po překonání globální krize v roce 2008, se zakázky v Číně plně nevrátily na předkrizovou úroveň. I přes výše uvedený trend ústupu z Číny, tato země zůstane i nadále hlavní „big player“ na světovém oděvním trhu. Neznamená to také renesanci oděvního průmyslu v průmyslově vyspělých zemích, ale jeho možnou stabilizaci. Vývoz oděvních výrobků CZ-CPA 14 za leden až duben 2012 dosáhl 9,4 mld. Kč, proti stejnému období roku 2010 se zvýšil o 16,6 %. V roce 2011 celková hodnota dovezeného oděvního zboží činila 37,9 mld. Kč a oproti roku 2010 se zvýšila o 8,9 %. Největší dovozní skupinou je CZ-CPA 14.1 Oděvy, kromě kožešinových výrobků, která se na celkovém dovozu oděvních výrobků podílela z 86 %. Z toho první místo zaujala třída CZ-CPA 14.13 Ostatní svrchní oděvy, kterých se v roce 2011 dovezlo do ČR za 15,2 mld. Kč, za nimi následuje dovoz osobního prádla CZ-CPA 14.14 v celkové hodnotě 10.1 mld. Kč a třetí místo patřilo dovozu CZ-CPA 14.19 Ostatní oděvy a oděvní doplňky ve výši 6 mld. Kč. Pouze u CZ-CPA 14.11 Kožené oděvy a CZ-CPA 14.20 Kožešinové výrobky se v roce 2011 snížil jejich dovoz do ČR. Ve struktuře převládají dovozy ze třetích zemí, zejména Číny. Asijští výrobci se na trhu EU, tedy i ČR, prosazují především nízkými dovozními cenami, naproti tomu v importech z vyspělejších zemí EU jsou realizovány převážně značkové a módní výrobky ve vyšších cenových relacích. Tabulka 3.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 14 v b.c. v letech 2009 - 2011 CZ-CPA

Vývoz celkem (mil.Kč) 2009

2010

2011

14.1 14.2 14.9

22 724,2 22 068,0 22 335,5 105,4 120,4 149,8 2 297,9 2 392,7 2 700,3

14

25 127,5

24 581,1

25 185,6

mezir. index

97,8

102,5

CZ-CPA

Dovoz celkem (mil.Kč) 2009

2010

2011

14.1 14.2 14.3

29 100,3 121,7 4 622,2

29 927,0 118,8 4 782,5

32 610,4 109,9 5 216,6

14

33 844,2

34 828,3

37 936,9

mezir. index

102,9

108,9

CZ-CPA

Saldo (mil. Kč) 2009

2010

2011

14.1 14.2 14.3

-6 376,1 -16,3 -2 324,3

-7 859,0 1,6 -2 389,8

-10 274,9 39,9 -2 516,3

14

-8 716,7

-10 247,2

-12 751,3


Za období leden až duben 2012 byly do ČR dovezeny oděvní výrobky CZ-CPA 14 za cca 12,1 mld. Kč a proti stejnému období minulého roku šlo o nárůst o necelé 1 %. Zahraniční obchod vykázal za uvedené období záporné saldo cca 2,7 mld. Kč, což představovalo meziroční snížení o téměř 35 %. Saldo zahraničního obchodu s oděvními výrobky je od roku 2004 záporné a neustále roste. V roce 2011 62

Výroba oděvů

zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 14 vykázal záporné saldo ve výši 12,8 mld. Kč, což ve srovnání s rokem 2010 znamená nárůst o více než 24 % a oproti roku 2009 téměř o 50%.

3.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu s oděvními výrobky je zachycena v grafu 3.5. V posledních letech je stabilní a mění se pouze podíly hlavních obchodních partnerů. Naším jasně největším obchodním partnerem v obchodu s oděvními výrobky zůstává nadále Německo, se kterým v roce 2011 náš obrat s produkcí CZ-CPA 14 dosáhl 9,4 mld. Kč a kam jsme vyvezli zboží za 6,7 mld. Kč tj. 27 % z celkového objemu vývozu oděvních výrobků. Podíl vývozu do Německa na celkovém exportu oděvů se meziročně zvýšil o 1 % a u dovozu z Německa do ČR na celkovém dovozu oděvních výrobků zůstal stejný tj. 7%. Druhým naším největším obchodním partnerem, bylo stejně jako v roce 2010, Slovensko, kam jsme vyvezli 15 % oděvního zboží, což je meziroční nárůst o 2 %. Na třetím místě figuruje Polsko a Itálie shodným 11% podílem, kam byly dodány výrobky za cca 2,7 mld. Kč. Podíl Itálie se meziročně zvýšil o 6 %. Páté místo zaujala Francie, kam bylo v roce 2011 realizováno 5 % celkových vývozů oděvů. Mezi osm hlavních vývozních teritorií se v roce 2011 vrátila Velká Británie a nově se sem zařadilo Švédsko před Lybii a Irák, takže v první osmičce se umístily pouze země EU. Vývoz našich oděvních výrobků CZ-CPA je realizován především do zemí EU, kam v roce 2011 šlo 90,8 % a oproti roku 2010 tento podíl vzrostl o 4,5 %. V oblasti konfekční výroby v roce 2011, stejně jako v roce 2010, byly nejvýznamnější vývozy do EU v následujících výrobkových kódech CZ-CPA: Vývozní teritoria v roce 2011

Itálie 11 %

Polsko 11 %

Francie 5%

Rakousko 4%

Velká Británie 2% Švédsko 2%

Slovensko 15 %

Ostatní 23 % Německo 27 % Dovozní teritoria v roce 2011

Německo Bangladéš 7 % Turecko 10 %

7%

Itálie 6%

Indie 4%

Pákistán 2% Polsko 2% Ostatní 23 %

Čína 39 % Pramen: ČSÚ – údaje k 18. 5. 2012

Graf 3.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2011 - CZ-CPA 14 l 14.13

Ostatní svrchní oděvy, včetně subdodavatelských prací, kde se jedná o náročnou pánskou nebo chlapeckou, dámskou nebo dívčí konfekci (svrchníky, pláště, kabáty, bundy, obleky, kostýmy, šaty, sukně, kalhoty aj.); l 14.14 Osobní prádlo, včetně subdodavatelských prací,(včetně halenek, košil, nočních košil, pyžam, županů, koupacích plášťů aj.); l 14.19 Ostatní oděvy a oděvní doplňky, včetně subdodavatelských prací, (kojenecké oděvy, tepláky, 63


plavky, lyžařské oděvy, rukavice, šály, šátky, kapesníky, vázanky, kravaty, pokrývky hlavy, pásky a opasky aj.). Podíl svrchních oděvů CZ-CPA 14.13 činil v roce 2011 více než 46 % z celkových vývozů oděvních výrobků do EU. U dovozů do ČR převládají dodávky ze třetích zemí, zejména asijských, jejich podíl v roce 2011 činil více než 75 % z celkového dovozu, zatímco zbytek připadl na importy z EU. Dovoz oděvních výrobků ze třetích zemí se v roce 2011 meziročně zvýšil o více než 3 %. Největším dovozcem oděvů do ČR i v roce 2011 zůstala Čína, která na náš trh dodala zboží za více než 14,8 mld. Kč, což je téměř o 18 % více než v roce 2010. Naše obchodní saldo s výrobky CZ-CPA 14 je vysoce záporné a v roce 2011 jeho hodnota dosáhla téměř -12,7 mld. Kč (náš vývoz do Číny v roce 2011 činil cca 5,8 mil. Kč). Druhým největším dovozním teritoriem, stejně jako v roce 2010, bylo Turecko jehož podíl se snížil z 12 % v roce 2010 na 10 %, zatímco Německo a Itálie si zachovaly stejné podíly jako v roce 2010. Mezi dovozci se stále více prosazují i další asijské země a podíl Bangladéše a Indie v roce 2011 na celkových dovozech oděvních výrobků dohromady činil 11 %, což znamená meziroční nárůst o dva procentní body. Mezi osm hlavních dovozních teritorií se v roce 2011 nově umístila další velká asijská země Pakistán.

3.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Oděvní a textilní průmysl EU, tedy i ČR, je důležitou součástí evropského zpracovatelského průmyslu a ovlivňuje hospodářskou i sociální situaci v mnoha regionech EU-27. Četné studie EU prokazují, že evropský oděvní průmysl je odvětvím s největším stupněm kreativity a bude i v budoucnu ovlivňovat životní styl obyvatel EU. Oblečení a móda patří mezi největší kategorie spotřebního zboží, i z těchto důvodů si všechny členské země EU, včetně ČR, zachovávají oděvní i textilní výrobu. Podle údajů Euratexu v roce 2011 existovalo v oděvním průmyslu EU cca 102 300 firem, které zaměstnávaly 1,1 mil. osob a dosáhly celkového obratu 81,3 mld. €. Oproti roku 2010 se počet podniků i zaměstnanost ve výrobě oděvů v EU snížily o téměř 2 %, naopak obrat vzrostl o 2,7 %. Nové zakázky v oděvním průmyslu EU v roce 2011 stouply o 2,6 %. Celkový vývoz oděvních výrobků Extra EU-27 v roce 2011 činil 18,4 mld. € a ve srovnání s předcházejícím rokem vzrostl o 19,4 %. Dovoz oděvů Extra EU-27 rovněž stoupl a to na 67,7 mld. €, to je ve srovnání s rokem 2010 o 8,3 %. Obchodní bilance EU-27 s oděvními výrobky je vysoce záporná, v roce 2011 saldo zahraničního obchodu činilo -49,3 mld. €, což představuje meziroční nárůst o 4,7 %. Z hlediska teritoriální struktury zahraničního obchodu EU-27 se v roce 2011 zařadilo mezi pět hlavních odběratelů: Švýcarsko, Rusko, USA, Hong Kong a Japonsko. Oproti roku 2010 na prvních třech pozicích nedošlo ke změně, pouze Hong Kong a Japonsko si vyměnily pořadí na čtvrtém a pátém místě. Pořadí největších dovozců oděvního zboží do EU-27 v roce 2011: Čína, Turecko, Bangladéš, Indie a Tunisko - zůstalo stejné jako v roce 2010. Pro oděvní průmysl EU jako celek, ale i oděvní průmysl ČR, byl rok 2011 relativně příznivý. Trend klesající zaměstnanosti se zpomalil, tržby vykázaly růst, přesto ale nedosáhly úrovně před krizí (index tržeb CZ-NACE 14 za ČR v 2011/2007 je 75,9), kterou byl oděvní i textilní průmysl nejvíce postižen v roce 2008 a 2009. Jak již bylo zmíněno, oděvní průmysl ČR je proexportně orientovaný a z exportu realizuje vyšší tržby než na domácím trhu. V roce 2011 u organizací s 20 a více zaměstnanci se tržby z přímého vývozu podílely více než 65 % na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb CZ-NACE 14. S velkým odstupem za nejdůležitějším trhem, kterým je Německo s téměř 30% podílem z celkového exportu oděvních výrobků, následuje Itálie s 12 % a Polsko s 8 %. Proto další vývoj oděvního průmyslu ČR bude záviset především na vývoji v německém oděvním obchodě, ale i v dalších zemích EU, jejichž ekonomiky v současné době zpomalují. Důležité rovněž bude, zda se našim oděvním podnikům podaří výrobky vyvážet i na mimoevropské trhy. Perspektivy pro rok 2012 i 2013 jsou totiž v německém oděvním obchodě ve srovnání s rokem 2011 spíše nepříznivé. Z ankety odborného časopisu Textil Wirtschaft z prosince 2011 vyplynulo, že 73 % obchodních firem očekává, že se spotřební klima v Německu zhorší vlivem zpomalování hospodářského růstu, což bude mít nepříznivý vliv na disponibilní příjmy domácností, neboť nákup oděvních výrobků je velice citlivý na změnu příjmů, zejména na jejich pokles. 43 % dotázaných spotřebitelů hodlá vydat na oblečení méně než před rokem a jen 30 % více. 64

Výroba oděvů

Budoucnost českého oděvního průmyslu bude proto hodně záviset na dalším vývoji jeho konkurenceschopnosti. Pro její zvýšení je nutné se především zaměřit na: Produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou prostřednictvím zavádění výsledků výzkumu, vývoje a technologických i netechnologických inovací do výroby v malých sériích, s úpravami podle představ a požadavků zákazníků. U oděvních výrobků je to především dokonalé zpracování, módní aktuálnost, četnost předkládaných kolekcí, vznik nových nabídkových skupin (např. konfekce na míru tzv. „měřenky“, konfekce pro mladé s rychlou obměnou sortimentu, pro plnoštíhlé, ale i zohlednění takových jevů ve společnosti jako je např. prodlužující se délka života apod.). Speciální oděvy pro náročná povolání a extrémní podmínky (uniformy, ochranné oděvy do různých náročných provozů, ale i outdoorové oblečení pro sport a volný čas, vzhledem k tomu, že přibývá lidí, kteří tráví aktivně svůj volný čas). Zlepšení marketingových aktivit a dalších aktivit přímého kontaktu s trhem (obchodní činnost). Důležitá je rychlá reakce, neboť ta rozhoduje o marži z přidané hodnoty. Z hlediska marketingu je nutné na straně poptávky umět posoudit realizovatelnost požadavků trhu a na straně nabídky umět pracovat s informacemi o přidané hodnotě výrobků v podobě nových funkčních materiálů a nových aplikací. Zavádění nových informačních a komunikačních technologií jako např. skenování lidského těla, 3D CAD technologie, RFID (radiofrekvenční) technologie, e-prodej, elektronické systémy řízení dodávek apod., které jsou mimo jiné i předpokladem pohotové reakce na potřeby zákazníka. Na budování obchodních značek a vlastních obchodních sítí, které umějí využít potenciálu výrobků s „vlastním příběhem“, tedy nezbytné legendě doprovázející inovovaný výrobek. Na vzdělávání a výcvik pracovníků v oděvní i textilní výrobě. Přestože počet zaměstnanců ve výrobě oděvů klesá, poptávka po kvalifikovaných a flexibilních pracovnících roste.

65

Výroba usní a souvisejících výrobků

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

4.1 Charakteristika oddílu Dne 1. 1. 2008 nabyla účinnost klasifikace CZ-NACE, která nahradila klasifikaci OKEČ. V nové klasifikaci byl výrobě usní a souvisejících výroků přidělen kód 15. V souvislosti s touto úpravou došlo ke změně struktury uvnitř tohoto oddílu. Sloučily se dřívější obory (nyní skupiny) činění a úprava usní s brašnářskou a sedlářskou výrobou a zároveň byla do stejného oboru přiřazena část bývalé OKEČ 18.3 Zpracování a barvení kožešin. Tímto sloučením se oproti předchozímu období statisticky zvýraznila skupina 15.1. Výroba usní a souvisejících výrobků se člení na dvě skupiny a pět tříd následovně: l15.1

Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků; Ø15.11 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; Ø15.12 Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků; l15.2 Výroba obuvi; Ø15.20 Výroba obuvi; Ø15.20.1 Výroba obuvi s usňovým svrškem; Ø15.20.9 Výroba obuvi z ostatních materiálů. Výroba usní a souvisejích výrobků si stále zachovává proexportní orientaci, což je důsledkem zaměření se na specializované druhy výrobků a spolupráci se zahraničními firmami. Význam prvovýroby je přímo závislý na výrobě obuvi. Podíl jednotlivých skupin na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) ukazuje graf 4.1. Ekonomické ukazatele druhovýroby ovlivňuje i spolupracující oddíl CZ-NACE 13 - Textilní průmysl. V roce 2011 se ve výrobě usní a souvisejích výrobků i nadále projevuje výrazný tlak konkurence a zvyšující se dovozy hlavně obuvi. To mělo za následek další pokles výroby obuvi, který pak následně vedl k pokračujícímu útlumu výroby v koželužnách a ve výrobě polotovarů pro obuvnický průmysl. Při hlubším pohledu zjistíme, že nejvyšší podíl na celkových tržbách za VV a S ve skupině 15.1 - Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků, činila v roce 2011 třída 15.12 - Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků, a to 70,4 %. 15.2 30,6 %

15.1 69,4 % 15.1 Činění a úprava usní (výroba brašnářských a sedlářských výrobků) 15.2 Výroba obuvi Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


67


4.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba usní a souvisejích výrobků zaznamenala v roce 2011 zlepšení své výkonnosti, ale přesto si zachovává mezi oddíly zpracovatelského průmyslu pozici s nejnižším podílem tržeb za VVaS, účetní přidané hodnoty, počtu zaměstnanců a dalších ekonomických ukazatelů (v roce 2011 činil podíl na tržbách za prodej VVaS 0,18 %, účetní přidané hodnotě 0,25 % a počtu zaměstnanců 0,56 %). Podle kvalifikovanného odhadu MPO došlo v roce 2011 meziročně k nárůstu tržeb za prodej VVaS o 18,4 %, účetní přidané hodnoty o 5,3 % a k nárůstu počtu zaměstnanců o 0,6 % proti roku 2010. V roce 2011 se podařilo snížit osobní náklady na úroveň 84,3 % roku 2010 a produktivita práce z účetní přidané hodnoty se zvýšila o 4,7 %. Ve výrobě usní a souvisejích výrobků bylo v roce 2011 zaměstnáno celkem 5 991 osob, což představuje 65,8 % stavu zaměstnanců v roce 2005. Průměrná měsíční mzda v oddílu činila v roce 2011 (u organizací s 50 a více zaměstnanci) 14 187 Kč (o 1,8 % více než v roce 2010). Stále však jde o oddíl s jednou z nejnižších úrovní mzdy dosahující 58,6 % průměrné měsíční mzdy ve zpracovatelském průmyslu.

4.3 Hlavní ekonomické ukazatele 4.3.1 Cenový vývoj Cenový vývoj v roce 2011 se stejně jako v předchozích letech, v obou skupinách výroby usní a souvisejích výrobků, pohyboval pod úrovní inflace, což je výsledkem skutečnosti, že na trhu dlouhodobě převládá nabídka nad poptávkou. Hlavní tlak na ceny, hlavně u prakticky všech druhů obuvi, je zapříčiněn vysokými dovozy z Číny a dalších asijských zemí. Podle statistiky zahraničního obchodu byla v roce 2011 deklarována průměrná dovozní cena jednoho páru obuvi z Číny na úrovni 37,00 Kč za jeden pár obuvi (což je pokles zhruba o 8,00 Kč), průměrná cena jednoho páru obuvi dovezené do ČR z Německa cca 248,00 Kč a z Itálie dokonce cca 470,00 Kč. V CZ-CPA 15.1 jsou zařazeny výrobky (usně), které nejsou určeny k přímému prodeji, ale pro výrobní spotřebu (viz tabulka 4.1). Tabulka 4.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011 Průměr od počátku roku

Název Činěné a upravené usně Obuv Useň a související výrobky

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

15.1 15.2

102,7 101,4

100,6 100,9

101,6 100,7

102,5 102,4

15

102,1

100,7

101,2

102,4

Pramen: ČSÚ

4.3.2 Základní produkční charakteristiky Podle kvalifikovaného odhadu MPO došlo v roce 2011 k celkovému meziročnímu zvýšení tržeb za VV a S o 18,4 % proti roku 2010. Přesto však, jak vyplývá z níže uvedené tabulky 4.3, nedosáhly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb úrovně roku 2006. Nejvíce se na této skutečnosti podílel výrazný nárůst tržeb v e skupině CZ-NACE 15.1, kde tržby v roce 2011 vzrostly o 30,4 %. Zásadní podíl na této skutečnosti má nárůst tržeb ve třídě CZ-NACE 15.12 (výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků, kde tržby (u výrobních společností s více jak 50ti zaměstnanci) vzrostly v roce 2011 o 27,6 % proti roku 2010. Přetrvávající odbytová krize, zapříčiněná nižší koupěschopností obyvatel a neustále se zvyšující konkurence levné obuvi z Číny a ostatních asijských zemí měla za následek, že nadále pokračuje pokles v prodeji obuvi. V roce 2011 se pokles tržeb v komoditě obuvi odhaduje o 2,1 % proti roku 2010. Oproti roku 2006, tedy za posledních 5 let, je to dokonce o 38,2 %. Zásadní podíl na nárůstu tržeb má sektor výroby brašnářských, sedlářských a podobných výrobků (CZ-NACE 15.12), kde se předpokládá zvýšení tržeb za prodej vlastních 68


výrobků o 13,8 % a za prodej služeb o 28,5 %. Naopak v sektoru činění usní a zpracování kožešin (CZNACE 15.11) se odhaduje pokles tržeb za rok 2011 o 2,0 %. Je nutno konstatovat, že negativní výsledky v prodeji obuvi se nedaří zvrátit ani provedenou užší specializací ve výrobě, zvýšením kvality a zlepšením marketingové strategie v oblasti módních doplňků spolu s využitím módních materiálů a trendů a ani snižováním nákladů. Na druhou stranu však příznivý vývoj v prodeji kožené galanterie a oděvních doplňků měl pozitivní vliv na zvýšení účetní přidané hodnoty oddílu a na počet zaměstnanců (přes jejich pokračující pokles ve výrobě obuvi), který zůstal zhruba na stejné úrovni jako v roce 2010 Jak ukazuje níže uvedená tabulka 4.2, působí příznivý vývoj ve výrobě brašnářských a sedlářských výrobků i na zvyšující se počet podniků ve výrobě usní a souvisejích výrobků. Základní produkční charakteristiky za období let 2005 až 2011 jsou uvedeny v tabulkách 4.2, 4.3, 4.4, 4.5 a v grafu 4.2. Tabulka 4.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 15 v letech 2005 - 2011 CZ-NACE 15.1 15.2 15

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

753 716 692 687 714 715 733 277 271 255 239 245 255 253 1 030

987

947

926

959

970

986


Tabulka 4.2 uvádí celkový počet všech podnikatelských subjektů, které mají v obchodním rejstříku uvedeno jako hlavní předmět podnikání výrobu usní a souvisejících výrobků. Tabulka 4.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

15.1 15.2

3 075 773 2 751 359

3 023 686 2 938 725

3 192 295 2 585 232

3 082 112 2 289 133

2 909 990 2 166 985

3 154 350 1 856 641

4 114 329 1 817 461

15

5 827 132

5 962 412

5 777 527

5 371 245

5 076 975

5 010 991

5 931 789

mezir. index

102,3

96,9

93,0

94,5

98,7

118,4



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

15.1 15.2

1 078 595 1 010 362

1 179 644 1 157 575

1 241 716 1 033 350

1 127 783 846 615

1 035 322 842 017

1 047 747 773 682

1 217 738 700 213

15

2 088 957

2 337 219

2 275 067

1 974 398

1 877 339

1 821 429

1 917 951

mezir. index

111,9

97,3

86,8

95,1

97,0

105,3


Tabulka 4.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2005 – 2011 (osob) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

15.1 15.2

3 770 5 330

3 731 4 983

3 615 4 041

3 562 3 446

2 806 2 995

2 940 3 015

3 054 2 938

15

9 100

8 714

7 657

7 008

5 801

5 955

5 991

mezir. index

95,8

87,9

91,5

82,8

102,7

100,6


Jak dokládají výše uvedené grafy a tabulky v oddílu usní a souvisejích výrobků, je možno říci, že se různými racionalizačními opatřeními podařilo zastavit, respektive zvrátit negativní vývoj, který zásadním způsobem ovlivnila hospodářská krize v roce 2008. Mezi opatření, která vedla k tomuto vývoji patří další snižování počtu zaměstnanců ve výrobě obuvi a zaměření se na užší specializaci ve výrobě brašnářských a sedlářských a podobných výrobků, módní obuvi a dětské obuvi, stejně tak jako ve výrobě sportovní a pracovní obuvi. Lze říci, že k výše popsaným opatřením přispěla také maximální snaha výrobců o propagaci českého výrobku, návrat některých tradičních českých značek na trh a propagace zdravého obouvání. Nejmarkantněji se tento pozitivní vývoj projevil ve zvýšení tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb ve skupině 15.1 (činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; výroba brašnářských, 69


sedlářských a podobných výrobků, které se v roce 2011 zvýšily o 30,4 % proti roku 2010 (tabulka 4.3 a graf 4.2). %


110

%

100

117

90

109

80

101

70

93

60

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 15

85

2011

Tržby za VV a S

125

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 15

ZP

2009

2010

2011

ZP


135 125 115 105 95 85

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 15

2010

2011

ZP


Graf 4.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2005 - 2011 Tabulka 4.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE 15.1 15.2

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

764 429 995 222

827 749 1 119 852

841 676 928 035

860 530 763 557

717 130 675 240

762 845 655 691

645 554 550 680

1 759 650

1 947 601

1 769 711

1 624 087

1 392 369

1 418 536

1 196 234

mezir. index

110,7

90,9

91,8

85,7

101,9

84,3

15


Osobní náklady oddílu v roce 2011 meziročně poklesly o 15,7 %, což odpovídá meziročnímu poklesu počtu pracovníků, a to především ve výrobě obuvi (pokles o 2,6 %). Vývoj byl ovlivněn také poklesem mzdových nákladů. Průměrná měsíční mzda v oddílu CZ-NACE 15 u společností s 20 a více zaměstnanci vzrostla o cca 5,8 %, přesto však stále patří k nejnižší ve zpracovatelském průmyslu. Osobní náklady oddílu CZ-NACE 15 tvoří 0,28 % z celkových osobních nákladů zpracovatelského průmyslu. Vývoj osobních nákladů v časové řadě znázorňuje tabulka č. 4.6.

4.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Na zvýšení produktivity práce z účetní přidané hodnoty o 4,7 % se v roce 2011 podílel zejména výrazný nárůst tržeb za prodej VV a S ve skupině CZ-NACE 15.1. Ve svém důsledku pak se produktivita práce, vyjádřena v Kč na zaměstnance, za posledních 5 let zvýšila o 19,4 %. (tabulka 4.7). V průběhu roku 2011 se však výrazně zhoršila efektivnost podnikání (vyjádřená podílem osobních nákladů na účetní přidané hodnotě), která dosáhla hodnoty 1,6 (v roce 2010 byla hodnota efektivnosti podnikání 1,28).

70


Tabulka 4.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2011 (Kč/zam.) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

15.1 15.2

286 121 189 566

316 159 232 309

343 462 255 690

316 598 245 675

369 026 281 107

356 339 256 633

398 793 238 351

15

229 566

268 212

297 133

281 724

323 628

305 863

320 123

mezir. index

116,8

110,8

94,8

114,9

94,5

104,7



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

15.1 15.2

314 166 15 140

351 895 37 723

400 041 105 316

267 253 83 057

318 193 166 777

284 901 117 992

572 184 149 533

15

329 307

389 618

505 356

350 311

484 970

402 893

721 717

mezir. index

118,3

129,7

69,3

138,4

83,1

179,1


%


155

Hrubý operační přebytek %

145 135

210 170

125

130

115

90

105 95

250

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 15

2010

50

2011

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 15

ZP

2009

2010

2011

ZP



tis. Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

15

15.1

2010

15.2

2011



Ukazuje se, že výroba usní a souvisejích výrobků je velmi specifická a přes veškerou snahu výrobců zvyšovat efektivitu výroby je snadno ovlivnitelná (hlavně ve skupině výroby obuvi). Stále opakovaným a zásadním je problém vysoké konkurence dovozů hlavně ze zemí Asie. Přesto je nezbytné zachovat orientaci na výrobu kožedělných výrobků pro specifické účely a pokračovat v trendu propagace a výroby dětské obuvi, 71


stejně tak jako obuvi pro volný čas, speciální zdravotnické a pracovní obuvi a některých druhů galanterního zboží. Ke zvýšení produktivity práce bude také nutné zvýšit investiční prostředky na nákup nových výrobních zařízení a nových technologií. Toho lze také dosáhnout užší spoluprací se zahraničními partnery, jejichž podíl je v kožedělném průmyslu ČR jen velmi malý.

4.3.4 Výkonová spotřeba Výkonová spotřeba (náklady na materiál, energie atd.) zaujímá hlavní podíl ve struktuře celkových nákladů. Zvýšené tržby za prodej VV a S ve skupině CZ-NACE 15.1 (činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků měly v roce 2011 zásadní dopad na zvýšení výkonové spotřeby oddílu výroby usní a souvisejích výrobků proti roku 2010 (tabulka 4.9). Tabulka 4.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

15.1 15.2

2 068 918 1 796 541

1 931 792 1 847 603

2 017 739 1 645 208

1 995 333 1 504 809

1 981 362 1 341 317

2 183 548 1 160 855

3 327 796 1 119 103

15

3 865 459

3 779 395

3 662 947

3 500 142

3 322 679

3 344 403

4 446 898

mezir. index

97,8

96,9

95,6

94,9

100,7

133,0


4.4 Zahraniční obchod 4.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Výsledky zahraničního obchodu v roce 2011 ukazují, že se nadále daří udržovat příznivou situaci na trhu s komoditami usní a souvisejích výrobků včetně subdodavatelských prací z roku 2010. V celkovém vývozu výrobků CZ-CPA 15 v roce 2011 došlo k nárůstu na 129,5 %, v celkovém dovozu na 112,5 % a v celkové obchodní bilanci došlo k poklesu na 87,1 % proti výsledkům zahraničního obchodu roku 2010 (tabulka 4.10). Jedním z hlavních důvodů, proč došlo ke zvýšení vývozu je skutečnost, že se českým výrobcům reálně daří 70 až 80 % své produkce úspěšně exportovat zejména do zemí EU. Je to dáno také tím, že se i nadále rozvíjí výrobní kooperace se západoevropskými partnery a výrobci přecházejí na konstrukčně složitější výrobky s vyšší užitnou hodnotou a moderním designem. I když se v roce 2011 podařilo snížit zápornou bilanci zahraničního obchodu proti roku 2010, je nutno si uvědomit, že ve všech komoditách kožedělného průmyslu je hodnota dovozu výrazně vyšší než hodnota vývozu. Výsledky dovozu v roce 2011, stejně jako v předchozích letech, významně ovlivňuje dovoz z Asie, zejména z Číny. V průběhu roku bylo z této země do ČR dovezeno více jak 168 miliónů párů obuvi, přičemž průměrná dovozní cena jednoho páru byla na úrovni 37,00 Kč (v roce 2010 byla cena jednoho páru na úrovni 44,00 Kč). Zvýšení dovozů obuvi z Číny o 49,6 % v roce 2011 odborníci předpokládali, protože ke dni 31. března 2011 byla ukončena platnost antidumpingových cel na dovozy obuvi z Číny a Vietnamu do EU ve výši 16,5 %. Množství dovezených párů obuvi z Číny do ČR představuje více než cca 91,0 % z celkově dovezených párů obuvi, což je 43,0 % z hodnoty celkového dovozu obuvi do ČR. Při hodnocení tohoto ukazatele je nutno brát v úvahu také skutečnost, že na výši dovozu obuvi se výrazně podílí další reexporty do zemí EU, protože podle dlouhodobě sledovaných statistických údajů činí spotřeba obuvi v ČR cca 3,54,5 párů obuvi na jednoho obyvatele a rok. Z toho vyplývá, že jen dovozy z Číny tuto statistiku převyšují v průměru čtyřnásobně.

72


Tabulka 4.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 15 v b.c. v letech 2009 - 2011 Vývoz celkem (mil.Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

4 322,8 6 510,6

5 161,3 7 720,9

6 963,4 9 724,5

10 833,4

12 882,2

16 687,9

mezir. index

118,9

129,5

15.1 15.2 15


CZ-CPA

2009

2010

2011

15.1 15.2

8 139,9 11 705,5

9 175,5 12 320,7

9 964,2 14 229,7

15

19 845,4

21 496,2

24 193,9

mezir. index

108,3

112,5

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

15.1 15.2

-3 817,1 -5 194,9

-4 014,2 -4 599,8

-3 000,8 -4 505,2

15

-9 012,0

-8 614,0

-7 506,0


4.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu V rámci zahraničního obchodu ČR v kódu CZ-CPA 15 již dlouhodobě platí, že mezi nejvýznamnější partnery v oblasti vývozu patří Německo, Slovensko, Rakousko, Polsko, Velká Británie a Itálie, v oblasti dovozu pak Čína, Itálie, Vietnam, Německo, (graf 4.5). Vývozní teritoria v roce 2011 Velká Británie 7%

Polsko 8% Rakousko 9%

Itálie 5%

Slovensko 14 %

Francie 4% Nizozemí 4% Ostatní 23 %

Německo 26 % Dovozní teritoria v roce 2011 Indonésie Indie Německo 3 % 3% 6% Vietnam 7% Itálie 10 %

Slovensko 3% Polsko 2% Ostatní 26 %



73


V celkovém vývozu komodit zařazených dle klasifikace produkce do oddílu 15 – Usně a související výrobky včetně subdodavatelských prací, byl v roce 2011 největší objem zboží v hodnotovém vyjádření realizován do Německa ve výši cca 4,4 mld. Kč (nárůst o 15,8 % proti roku 2010), na Slovensko pak ve výši 2,4 mld. Kč (nárůst o 15,4 %), do Rakouska ve výši 1,6 mld. Kč (nárůst o 51,9 %), do Polska ve výši 1,28 mld. Kč (nárůst o 48,8 %), do Velké Británie ve výši 1,18 mld. Kč (nárůst o 68,6 %) a do Itálie ve výši 0,77 mld. Kč (nárůst o 26,2 %). Na celkovém dovozu do ČR měla v roce 2011, tak jako v minulých letech, největší podíl Čína s více jak 9,57 mld. Kč (nárůst o 21,1 % proti roku 2010), dovoz z Itálie se uskutečnil v hodnotě 2,3 mld. Kč (nárůst o 7,8 %), z Německa bylo dovezeno zboží v hodnotě 1,47 mld. Kč (pokles o 16,5 %), a z Vietnamu bylo dovezeno zboží v hodnotě 1,58 mld. Kč (nárůst o 3,3 %). Jedním z největších problémů v zahraničním obchodu je stále podle OECD, vedle dovozů za dumpingové ceny, padělání značkové obuvi.

4.5 Shrnutí a perspektivy oddílu V rámci EU neexistuje specifická směrnice, která by se týkala skupiny usní a surových kůží, proto jsou v ní aplikovány některé směrnice, které mají dopad na průmysl. Jednou z nich je směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), dále pak směrnice č. 76/769/EHS týkající se omezení uvádění výrobků na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků - zejména pak směrnice č. 2002/61/ES. Kůže a kožky jsou surovinami živočišného původu, které jsou používány mimo potravní řetězec a jako takové spadají pod nařízení č. 1774/2002/ES, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu. Nově pak má zásadní důležitost nařízení REACH o chemických látkách. V obuvnickém průmyslu je jednou ze zásadních směrnic, zejména ve vztahu k vnitřnímu trhu, Směrnice 94/11/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. března 1994 o sbližování právních a správních předpisů Členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli, která byla implementována do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 269/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o způsobu označování obuvi. V důsledku zvyšujících se dovozů laciné obuvi a ostatních kožedělných výrobků z asijských zemí v současné době stále přetrvává hlavní problém, kterým je poměrně nízký zájem o české výrobky, respektive jejich prosazení do obchodních sítí. Tím zákonitě klesá jejich výroba, která následně způsobuje útlum výroby v koželužnách a dalších dodavatelských oddílech, tj. snižuje se také výroba dalších polotovarů a komponent např. pro obuvnický průmysl. I přes tyto složité podmínky dnes úspěšně funguje řada menších společností a firem rodinného typu, které se soustředí na specializované výrobky a na dokonalý servis pro zákazníka. Z uvedených přehledů však zároveň vyplývá, že český obuvnický průmysl se může i dnes považovat za dobrého a efektivního exportéra, zvláště při využívání vhodné zahraniční kooperace. Pro budoucnost českého obuvnického průmyslu má velký význam budování distribuční sítě v tuzemsku i v zahraničí. Řada výrobců vybudovala svou vlastní maloobchodní síť, resp. se snažila získat i smluvní prodejny. Výrobci obuvi výrazně restrukturalizovali výrobu a vyrábějí oděvní doplňky a obuv s vyšší přidanou hodnotou, zejména v segmentech pracovní obuvi, ochranné a bezpečnostní obuvi, ale i obuvi ortopedické, zdravotní, profylaktické a kvalitní dětské obuvi. V současné době se vyrábí také kvalitní usňová dámská a pánská vycházková obuv. Přes problematickou sociální a ekonovickou situaci v ČR je potěšitelná skutečnost, že mnoho zákazníků se vrací ke kvalitní české obuvi a vyžadují ji u svých prodejců. Nejmarkantněji je tento vývoj vidět v segmentech dětské a zdravotní obuvi. Český obuvnický průmysl tvoří cca 35 firem s více jak dvaceti zaměstnanci. Z toho je pak cca 10 firem se zahraniční účastí. Obuv se však vyrábí i v řadě tzv. mikrofirem s daleko menším počtem zaměstnanců. Jedním ze zásadních problémů je poměrně nízká schopnost investovat do oblasti vědy a výzkumu. V roce 2010 byly v oddílu CZ-NACE 15 investice v celkové výši 15 mil. Kč (o cca 6 mil. Kč méně než v roce 2009), což představuje méně jak 0,1% podíl na celkových investicích ve zpracovatelském průmyslu. Většina těchto investice (86,6 %) byla z podnikatelských zdrojů. Stále přetrvávajícím problémem v oddílu CZ-NACE 15 zůstává nedostatek mladých kvalifikovaných pracovníků a z toho vyplývající zvyšující se průměrný věk zaměstnanců. Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti oddílu stále patří: 74

Výroba usní a souvisejících výrobků l vytváření

příznivých podmínek pro vstup zahraničního kapitálu; kvalitních podnikatelských záměrů k získání prostředků ze strukturálních fondů EU a možnosti jejich spolufinancování; l zlepšení osvěty a spolupráce s Ministerstvem školství, která povede ke zvýšenému zájmu o studium; l rozšíření spolupráce s domácí a zahraniční vědecko-technickou základnou (výzkumné ústavy, vysoké školy); zavádění nových poznatků do praxe a jejich využívání při inovaci výrobků; l rozvoj marketingových služeb. l předložení

75

Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku

5. CZ-NACE 16 - ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU

5.1 Charakteristika oddílu Oddíl zabývající se zpracováním dřeva, výrobou dřevěných a korkových výrobků, proutěného zboží a slaměných výrobků, kromě výroby nábytku, dále jen „dřevozpracující průmysl“ má v České republice jednu z nejstarších tradicí. Lesy, jako dodavatel trvale obnovitelné suroviny z přírodních zdrojů a dřevozpracující průmysl se vzájemně doplňují a podmiňují. V lesích České republiky se ročně vytěží 11 až 16 mil. m3 dřeva, z toho přes 85% jehličnatého, přičemž více než 90 % vytěženého surového dřeva se v tuzemsku dále průmyslově zpracovává. Kulatina je surovina pro dřevozpracující průmysl a vlákninové dřevo, které se využívá při výrobě celulózy a papíru. Dřevo a výrobky ze dřeva se uplatňují prakticky ve všech oblastech života, ve většině průmyslových oddílů, ve stavebnictví a v domácnostech. Méně kvalitní dřevo se uplatňuje také jako ekologické palivo a obecně je považováno za materiál se slibnou budoucností. Začlenění jednotlivých skupin dřevozpracujícího průmyslu České republiky je v souladu s klasifikací CZ - NACE 16 a zahrnuje následující výroby: l l

16.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva; 16.2 Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě výroby nábytku. 16.1 27,4 %

16.2 72,6 %

16.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva 16.2 Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Graf 5.1 znázorňuje podíly jednotlivých skupin na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb a je z něho patrné, že výrazně vyšší podíl má zde výroba skupiny 16.2 (72,6 %), zatímco podíl skupiny 16.1 dosáhl v roce 2011 jen 27,4 %.

5.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Dřevozpracující průmysl se, měřeno podílem na tržbách ZP ČR, řadí mezi malé oddíly, což dokazuje jeho podíl za prodej VV a S, který v roce 2011 činil 2,3 %. Vzhledem k tomu, že zpracovává převážně domácí obnovitelnou surovinu, jeho závislost na dovozu je nízká. Oddíl je lokalizován prakticky na celém území republiky, přičemž v některých krajích je jeho koncentrace vyšší. 77


Dřevozpracující průmysl měl v uplynulých letech v důsledku častých přírodních katastrof méně příznivé podmínky pro další rozvoj, pokud se jedná o dostupnost surové hmoty ke zpracování. Právě v důsledku přírodních katastrof padlo v lesích až 20 mil. m³ (odhady se různí) hmoty ke zpracování. K tomu nutno uvést, že se jednalo velmi často o hmotu poškozenou kalamitami (polámanou, ve štěpinách), což méně vadí výrobcům aglomerovaných materiálů a v celulózopapírenském průmyslu než v pilařském zpracování. V oblasti využívání dřeva nutno zmínit i faktor užití biomasy pro energetické účely. Dřevo totiž stále patří k nejlevnějším palivům, navíc jde o domácí a obnovitelný zdroj energie. EU je toho názoru, že v roce 2020 by měla minimálně jedna pětina z celkové spotřeby energie pocházet z obnovitelných zdrojů. Ve snaze dosáhnout tohoto cíle se řada zemí orientuje na dřevní hmotu, ať již ve formě štěpků nebo dřevěných granulí (briket, pelet). V ČR byl v tomto směru nedávno založen klastr Česká peleta, která v současné době zastupuje přes třicet firem. Modernizaci výroby v dřevozpracujícím průmyslu ČR mohou napomoci některá nová prorůstová opatření na podporu malého a středního podnikání, ale také podpora v rámci Operačního programu podnikání a inovací financovaného se spoluúčastí prostředků ze strukturálních fondů EU.

5.3 Hlavní ekonomické ukazatele 5.3.1 Cenový vývoj Ceny průmyslových výrobců u sledovaného oddílu v období 2008 až 2009 klesaly, od roku 2010 však začaly postupně narůstat, v roce 2011 to bylo o 7,1 %. Z toho ve skupině výrobků 16.1 - Dřevo, rozřezané a hoblované činil nárůst 12,0 %, ve skupině výrobků 16.2 - Dřevěné výrobky, proutěné a slaměné 4,2 %. Nárůst cen byl patrný i přes určitou nadbytečnou nabídku dřeva a dřevařských výrobků ve světě, ale také v důsledku skončení celosvětové ekonomické recese. Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2008 až 2011 je uveden v tabulce 5.1. Tabulka 5.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011 Název Dřevo, rozřezané a hoblované Dřevěné, kork., prout. a slam. výr. Dřevěné výrobky celkem

Průměr od počátku roku Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

16.1 16.2

86,6 102,0

99,5 95,7

107,1 100,5

104,2

16

96,2

97,0

102,8

107,1

112,0

Pramen: ČSÚ

5.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj počtu podniků v rámci oddílu CZ-NACE 16 charakterizuje tabulka 5.2. Z ní vyplývá, že od roku 2005 do roku 2011 se počet aktivních společností uvnitř oddílu zvýšil o 8,6 %, z toho ve skupině 16.1 o více než 14 % a ve skupině 16.2 o 8 %. V tomto oddílu přitom jasně převažují mikro a malé podniky s méně než 20 zaměstnanci. Subjektů s 20 a více zaměstnanci totiž bylo podle zjišťování ČSÚ koncem roku 2011 pouze 350. Ukazatel tržby za prodej VV a S v oddíle má v období let 2005 a 2011 mírně kolísavou tendenci. Ke konci roku 2008, kdy se začaly projevovat dopady globální recese, začal tento ukazatel klesat. Tento trend pokračoval i v roce 2009 citelným poklesem o 13,6 % a zastavil se až v roce 2010, kdy však ukazatel vzrostl pouze o 1,3 %. V roce 2011 však znovu mírně meziročně poklesl, což potvrzuje tabulka 5.3. Podobný trend vykázal i ukazatel účetní přidané hodnoty, který v letech 2008 a 2009 poklesl, v roce 2010 meziročně stoupl o 2,4 %, avšak v roce 2011 znovu propadl o 7 % (tabulka 5.4). Z vývoje ukazatele zaměstnanosti vyplývá, že v důsledku restrukturalizace výroby a její modernizace došlo od roku 2008 do roku 2011 k výraznému snížení počtu zaměstnanců, o téměř jednu čtvrtinu. Tento pokles přitom také souvisí s nasazením výkonnějších zařízení v některých skupinách oddílu a potřebou menšího počtu pracovníků obsluhy. Prakticky ve všech dřevařských společnostech si snížení počtu zaměstnaců 78


vynutila momentálně nepříznivá ekonomická situace firem. Základní produkční charakteristiky jsou uvedeny v tabulkách 5.2, 5.3, 5.4, 5.5 a v grafu 5.2. Tabulka 5.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 16 v letech 2005 - 2011 CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

16.1 16.2

2 363 25 008

2 409 24 651

2 449 24 870

2 548 24 780

2 549 25 326

2 662 26 764

2 698 27 015

16

27 371

27 060

27 319

27 328

27 875

29 426

29 713



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

16.1 16.2

21 021 732 52 664 635

23 442 323 59 929 281

26 012 602 67 665 020

23 633 113 64 979 122

19 858 366 56 726 722

20 930 428 56 667 203

21 135 648 56 022 340

16

73 686 367

83 371 604

93 677 621

88 612 234

76 585 088

77 597 631

77 157 988

mezir. index

113,1

112,4

94,6

86,4

101,3

99,4



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

16.1 16.2

4 655 457 16 542 738

5 317 114 19 313 267

5 698 670 20 326 993

5 112 326 19 350 456

4 329 403 16 521 117

4 286 789 17 071 794

4 019 101 15 839 157

16

21 198 195

24 630 381

26 025 663

24 462 782

20 850 520

21 358 582

19 858 259

mezir. index

116,2

105,7

94,0

85,2

102,4

93,0



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

16.1 16.2

11 069 33 554

10 386 34 533

10 187 34 564

10 149 33 695

8 949 30 066

8 073 28 103

7 687 26 470

16

44 622

44 919

44 751

43 844

39 015

36 176

34 157

mezir. index

100,7

99,6

98,0

89,0

92,7

94,4


Ukazatel osobní náklady (tabulka 5.6) rostl v období relativní konjunktury do roku 2008 poměrně dynamicky, avšak v roce 2009 se tento trend zastavil a v letech 2009 až 2011 následoval pokles v rozmezí od pěti do osmi procent. Důvodem byla doznívající recese a s tím související citelný pokles počtu pracovníků, z čehož plynuly nižší náklady na jejich vybavení.

79

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU %


Tržby za VV a S %

105

130 125

99

120

93

115

87

110

81

105

75

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 16

100

2011

2005

2006

ZP

2007

2008

CZ-NACE 16

2009

2010

2011

ZP


125 120 115 110 105 100 95 90

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 16

2010

2011

ZP



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

16.1 16.2

2 414 756 7 249 166

2 379 654 8 018 536

2 551 532 8 554 100

2 645 365 9 176 417

2 455 863 8 418 132

2 281 297 7 971 568

2 236 159 7 600 718

16

9 663 922

10 398 190

11 105 632

11 821 782

10 873 995

10 252 865

9 836 877

mezir. index

107,6

106,8

106,4

92,0

94,3

95,9


5.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty dokumentuje tabulka 5.7. V hodnoceném období měl tento ukazatel do roku 2007 vzestupnou hodnotu, výrazné snížení však následovalo v dalších dvou letech, především v důsledku hospodářské krize. Rok 2010 přinesl výrazný nárůst tohoto ukazatele o více než 10 %, avšak následující rok došlo opět k poklesu o 1,5 %. Snížení produktivity práce nastalo v obou skupinách oddílu. Hodnota ukazatele je přitom hluboko pod průměrem zpracovatelského průmyslu ČR (rok 2011 – 713,4 tis. Kč/zam.). Ukazatel hrubý operační přebytek ve sledovaném období 2005 až 2011 kopíruje vývoj ukazatele produktivita práce z účetní přidané hodnoty, což potvrzuje tabulka 5.8 a grafy 5.3 a 5.4. Tabulka 5.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2011 (Kč/zam.) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

16.1 16.2

420 601 493 024

511 929 559 271

559 423 588 093

503 711 574 280

483 808 549 487

530 998 607 478

522 837 598 386

16

475 060

548 325

581 567

557 944

534 422

590 410

581 384

mezir. index

115,4

106,1

95,9

95,8

110,5

98,5


80



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2 240 701 9 293 572

2 937 460 11 294 731

3 147 138 11 772 893

2 466 961 10 174 039

1 873 540 8 102 985

2 005 492 9 100 226

1 782 942 8 238 440

11 534 273

14 232 191

14 920 032

12 641 001

9 976 525

11 105 718

10 021 382

mezir. index

123,4

104,8

84,7

78,9

111,3

90,2

16.1 16.2 16


%


130


125

140 130

120

120

115

110

110

100

105

90

100

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 16

2010

80

2011

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 16

ZP

2009

2010

2011

ZP



tis. Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

16

16.1 2010

16.2

2011




2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

16.1 16.2

17 166 586 37 348 281

18 794 276 41 911 360

20 838 636 48 771 479

19 096 380 46 981 360

16 107 472 40 606 806

17 170 264 40 792 611

17 764 723 41 108 980

16

54 514 867

60 705 637

69 610 116

66 077 741

56 714 278

57 962 875

58 873 703

mezir. index

111,4

114,7

94,9

85,8

102,2

101,6


81


Ukazatel výkonová spotřeba ve sledovaném období let 2005 až 2011 kolísal. Do roku 2008 rostl dvouciferným tempem, v dalších dvou letech poklesl, z toho v roce 2009 o více než 14 %. Od roku 2010 však začal opět narůstat, z toho v roce 2010 o 2,2 % a v roce 2011 o 1,6 %. Tento vývoj dokládá tabulka 5.9.

5.4 Zahraniční obchod 5.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod s komoditami dřevozpracujícího průmyslu vykázal v letech 2009 až 2011 kladné saldo obchodní bilance. V roce 2011 to bylo 15,4 mld. Kč, což je o 11 % více než v roce předcházejícím. Vývoj vývozu se přitom ukazuje jako nepříznivý, neboť v něm jasně převažují dodávky surového dřeva a podíl sofistikovaných výrobků s vyšší přidanou hodnotou zůstává i nadále nízký (tabulka 5.10). Tabulka 5.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 16 v b.c. v letech 2009 - 2011 Vývoz celkem (mil.Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

16.1 16.2

9 783,7 16 570,9

10 119,8 18 318,5

9 889,0 20 011,6

16

26 354,6

28 438,3

29 900,6

mezir. index

107,9

105,1

CZ-CPA


2010

2011

16.1 16.

4 490,0 29 396,3

4 458,0 10 102,3

4 185,6 10 301,5

16

13 886,3

14 560,3

14 487,1

mezir. index

104,9

99,5

CZ-CPA 16.1 16.2 16


2010

2011

5 293,7 7 174,6

5 661,8 8 216,2

5 703,4 9 710,1

12 468,3

13 878,0

15 413,5


5.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Výrobci v rámci CZ-CPA 16 vyváží nejvíce produktů do členských zemí EU, především do sousedních zemí SRN (38 %), Rakouska (13 %), Slovenska (11 %) a Itálie (8 %). Do SRN se dodává hlavně řezivo, výrobky stavebního truhlářství a palety. V Rakousku je zájem zejména o kulatinu, řezivo, dýhy, aglomerované výrobky a překližky. Celkově se do zemí EU vyváží cca 79 % produkce CZ-CPA 16. V dovozu zůstává rovněž jasnou jedničkou SRN (26 %), a to před Rakouskem (17 %) a Polskem (11 %). Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu se dlouhodobě mění jen minimálně (graf 5.5).

82

Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Vývozní teritoria v roce 2011

Slovensko 11 %

Itálie 8%

Polsko 7%

Švýcarsko 3%

Rakousko 13 %

Maďarsko 2% Nizozemí 2% Ostatní 16 %

Německo 38 % Dovozní teritoria v roce 2011

Slovensko 10 % Polsko 11 %

Rusko 5%

Čína 5%

Nizozemí 3% Ukrajina 2% Ostatní 21 %

Rakousko 17 % Německo 26 % Pramen: ČSÚ – údaje k 18. 5. 2012


5.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Český dřevozpracující průmysl je schopen produkovat vysoce konkurenceschopné výrobky ve všech svých výrobkových skupinách a jeho značnou konkurenční výhodou jsou bohaté vlastní zdroje obnovitelné ekologické suroviny. Má přitom vcelku dobré předpoklady pro další rozvoj a zvyšování objemu a kvality výroby, a to i v kategoriích sofistikovaných výrobků s vyšším podílem účetní přidané hodnoty. V jeho nabídce se postupně zvyšuje podíl dřevařských výrobků s označením jakosti a pokračuje též provádění certifikace spotřebitelského řetězce dřevařských výrobků dle systému PEFC a FCI. ČR bohužel nadále zaostává ve využívání dřeva za vyspělými zeměmi EU, a to především ve stavebnictví. V následujícím období se proto musí zaměřit zejména na zvýšení spotřeby dřeva a výrobků z něho v příslušných průmyslových odvětvích, především na rozvoj výstavby dřevěných rodinných domů a dalších staveb ze dřeva jako jsou složité střešní konstrukce, s cílem dosažení vyšší konkurenceschopnosti vůči stavbám z klasických stavebních materiálů. Současně bude nutné zvýšit a zefektivnit také využití odpadů vznikajících ve výrobě např. formou pelet. Tomuto cíli by mělo napomáhat rozšiřování činnosti tzv. dřevařských klastrů, které byly zakládány s perspektivou účasti zahraničních subjektů. Klíčovou otázkou dalšího rozvoje dřevařského průmyslu bude zvýšení konkurenceschopnosti našich výrobců. V oddílu je proto nutné i nadále pokračovat se zaváděním nejnovějších technik a technologií, stejně tak jako uplatňováním moderních metod řízení. Důležitá bude koncentrace výrob do větších celků, kde jsou lepší předpoklady k dosažení vysoké produktivity práce a k produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Výhodou větších celků je také možnost častějších finančně náročných inovací. Čeští výrobci v dřevozpracujícím průmyslu patří svojí kvalitou i cenovou nabídkou k žádaným dodavatelům svých výrobků nejen na tuzemský trh, ale i na trhy ostatních zemí v EU i ve třetích zemích. Příznivé předpoklady zde existují i v oblasti posílení spolupráce ve vědě a výzkumu se zahraničními partnerskými organizacemi. 83

Výroba papíru a výrobků z papíru

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6.1 Charakteristika oddílu Výroba buničiny, papíru, lepenky a výrobků z papíru a lepenky (oddíl CZ-NACE 17), dále celulózopapírenský průmysl, patří dlouhodobě k tradičním oddílům zpracovatelského průmyslu ČR s dobrou environmentální výkonností. Výroba je založena na obnovitelných (dřevní hmota) a druhotných surovinách (sběrový papír), převážně tuzemské provenience. Oddíl se snaží řadu let realizovat strategii trvale udržitelného rozvoje a jeho výrobky nacházejí uplatnění ve všech oblastech naší ekonomiky, především však v polygrafickém průmyslu a ve výrobě obalů. K produkci PaL je využívaný ve stále větší míře také recyklovaný papír. Výroba vlákniny a papíru probíhá v uzavřeném cyklu, je investičně a energeticky vysoce náročná, vysoká spotřeba energie je přitom z valné části kryta z obnovitelných zdrojů. Podle mezinárodní klasifikace NACE Rev. 2 se oddíl člení na dvě skupiny: l 17.1 Výroba l 17.2 Výroba

buničiny, papíru a lepenky; výrobků z papíru a lepenky. 17.1 38,8 %

17.2 61,2 %

17.1 Výroba buničiny, papíru a lepenky 17.2 Výroba výrobků z papíru a lepenky Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Podíly těchto dvou skupin oddílu CZ-NACE 17 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) se v posledních letech mění jen minimálně. V roce 2011 činilo zastoupení skupiny CZ-NACE 17.2 na tržbách za prodej VVaS 61,2 % (v roce 2010 to bylo 60 %), zatímco podíl skupiny CZ-NACE 17.1 činil 38,8 % (v roce 2010 to bylo 40 %). Tuto skutečnost potvrzuje graf 6.1.

6.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Celulózopapírenský průmysl se řadí podílem 1,7 % na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) zpracovatelského průmyslu ČR mezi méně významné oddíly. V roce 2011 činil jeho podíl na účetní přidané hodnotě ZP 1,6 % a na počtu pracovníků 1,7 %. Vesměs to bylo o 0,1 p.b. méně než v roce 2010. Oddíl celulózopapírenského průmyslu zpracovává převážně domácí obnovitelnou surovinu a jeho hlavní výrobní kapacity jsou soustředěny v severomoravském, severočeském a jihočeském kraji. Souhrnně lze konstatovat, že v roce 2011 došlo v tomto oddílu ke zvýšení produkce pouze u obalových a balicích papírů a papírenských výrobků, zatímco ve všech ostatních sekcích naopak výroba poklesla. Celková výroba vlákniny meziročně klesla o tři procenta na 700,2 tisíc tun, zatímco výroba papíru a lepenky se snížila 85


o čtyři procenta na 736,1 tisíc tun. Nejvýrazněji, o jednu třetinu, se snížila produkce grafických papírů, zatímco výroba vlnité lepenky klesla o 10 %. V důsledku přírodních katastrof měl oddíl méně příznivé podmínky rozvoje, pokud se jedná o dostupnost surové hmoty, a to i přesto, že zpracovává i hmotu poškozenou. Modernizaci výroby mají pomoci nová prorůstová opatření na podporu podnikání a také podpora v rámci Operačního programu podnikání a inovací z fondů EU. Přitom investiční aktivita v tomto oddílu je v posledních letech minimální a také náklady na výzkum a vývoj jsou fakticky nulové.

6.3 Hlavní ekonomické ukazatele 6.3.1 Cenový vývoj Cenový vývoj výrobků CZ-CPA 17 dokladuje tabulka 6.1. V letech 2008 až 2009, se ceny průmyslových výrobců snižovaly, od roku 2010 se znovu začaly zvyšovat, což souviselo se zvýšenou poptávkou jak po buničině, tak po PaL a výrobků z nich, a v roce 2011 se meziroční cenový nárůst přiblížil k téměř pěti procentům. Tabulka 6.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011


Název

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

17.1 17.2

95,8 100,7

93,2 95,1

113,0 98,4

105,8 104,2

17

99,5

94,6

102,0

104,6

Buničina, papír a lepenka Výrobky z papíru a lepenky Papír a výrobky z papíru Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

6.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu celulózopapírenského průmyslu za období let 2005 až 2011 ukazují tabulky 6.2, 6.3, 6.4, 6.5 a graf 6.2. Tabulka 6.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 17 v letech 2005 - 2011 CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

17.1 17.2

126 635

128 616

144 611

148 614

166 641

183 778

186 804

17

761

744

755

762

807

961

990


2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

17.1 17.2

23 577 476 31 066 271

23 968 882 30 549 212

26 348 158 34 663 567

21 508 467 34 346 335

18 822 726 29 930 442

21 547 121 32 324 646

21 378 170 33 668 004

17

54 643 748

54 518 093

61 011 726

55 854 802

48 753 168

53 871 767

55 046 174

mezir. index

99,8

111,9

91,5

87,3

110,5

102,2


Vývoj počtu podniků v rámci oddílu charakterizuje tabulka 6.2. Z ní vyplývá, že od roku 2005 do roku 2011 se počet aktivních společností zvýšil o 30 % na současných 990 subjektů, přičemž ve skupině CZNACE 17.1 jejich počet vzrostl o téměř 48 %, zatímco ve skupině CZ-NACE 17.2 se zvýšil o 26,6 %. Také 86

Výroba papíru a výrobků z papíru

zde převažují většinou malé podniky s méně než 20 zaměstnanci. Podle ČSÚ působilo v tomto oddílu koncem roku 2011 celkem 158 podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci. Tabulka 6.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

5 373 212 8 229 306

5 678 865 8 399 402

6 751 940 9 380 515

4 621 403 9 981 660

3 973 989 8 910 967

4 871 492 8 903 647

4 103 746 8 165 471

13 602 519

14 078 267

16 132 456

14 603 063

12 884 956

13 775 139

12 269 217

mezir. index

103,5

114,6

90,5

88,2

106,9

89,1

17.1 17.2 17



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

17.1 17.2

6 049 14 801

5 684 15 382

5 570 16 278

5 013 15 968

4 395 14 375

3 949 14 362

3 786 14 523

17

20 850

21 066

21 848

20 981

18 769

18 312

18 309

mezir. index

101,0

103,7

96,0

89,5

97,6

100,0


%


110

Tržby za VV a S %

130

105

120

100

110

95

100

90

90

85

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 17

2010

80

2011

2005

ZP

%

2006

2007

CZ-NACE 17

2008

2009

2010

2011

ZP


130 122 114 106 98 90

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 17

2009

2010

2011

ZP



Ukazatel tržby za prodej VVaS, po výrazném oživení v dosud rekordním roce 2007, vykázal v roce 2008 pokles o 8,5 % a v roce 2009 se snížil o dalších 12,7 %. Rok 2010 díky zvýšené poptávce po papírenských výrobcích přinesl nárůst o 10,5 %. V následujícím roce se tempo růstu zpomalilo na 2,2 %. V rámci TOP 100 nejvýznamnějších firem ČR za rok 2011 figurovala na 61. místě společnost Mondi Štětí, a.s. (tržby 9 mld. Kč; vývoz 6,8 mld. Kč). Ukazatel účetní přidaná hodnota ve sledovaném období v zásadě kopíroval vývoj ukazatele tržeb a v letech 2008 a 2009 vykázal výrazný pokles, jako důsledek recese v EU a v samotné eurozoně. Naopak rok 87


2010 přinesl solidní nárůst o 6,9 %, avšak v roce následujícím znovu došlo k propadu ukazatele, a to o téměř 11 %. Vývoj počtu zaměstnanců v oddílu je charakteristický tím, že do roku 2007 jejich počet rostl, zatímco od roku 2008 naopak postupně klesá - především jako následek recese. Počet pracovníků se výrazně snížil především ve skupině 17.1 (index 2011/2005 = 62,6). Tento vývoj souvisí i s nasazením výkonnějších zařízení ve výrobě oddílu a potřebou menšího počtu pracovníků obsluhy. Přitom v převážné většině papírenských společností si pokles počtu zaměstnaců vynucuje nepříznivá ekonomická situace. Ukazatel osobní náklady ve sledovaném období let 2005 – 2011 měl do roku 2008 rostoucí tendenci, v roce 2009 však vykázal pokles o 8,1 % v důsledku úsporných opatření vynucených hospodářskou krizí. V dalších dvou letech tento ukazatel stagnoval. Osobní náklady v letech 2005 až 2011 dokladuje tabulka 6.6. Tabulka 6.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

17.1 17.2

2 003 445 4 254 898

1 971 486 4 772 932

2 113 324 5 364 643

2 155 559 5 595 756

1 803 492 5 317 377

1 698 648 5 442 723

1 655 800 5 493 317

17

6 258 343

6 744 418

7 477 967

7 751 315

7 120 869

7 141 370

7 149 116

mezir. index

107,8

110,9

103,7

91,9

100,3

100,1


6.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj podílových ukazatelů ve sledovaném období 2005 až 2011 je zřejmý z tabulek 6.7, 6.8 a grafů 6.3 a 6.4. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty vykazovala ve sledovaném období do roku 2007 rostoucí tendenci, avšak v dalších letech, v důsledku nepříznivé hospodářské situace, nastal stejně jako u ostatních ukazatelů v letech 2008 a 2009 mírný propad. Rok 2010 naopak přinesl nárůst ukazatele o 9,6 % a rok 2011 naopak znovu snížení o téměř 11 %. Hodnota tohoto ukazatele tedy dosáhla svého maxima v roce 2010, avšak v roce 2011 znovu klesla pod průměr ZP ČR. Pro další růst tohoto ukazatele bude důležité dodržování a zvyšování špičkové kvality výrobků. Při zadávání zakázek proto dostávají přednost společnosti, které jsou držiteli ISO norem řízení a kvality. Oddíl celulózopapírenského průmyslu se v letech 2008 až 2010 potýkal s nepravidelným přísunem dřevní hmoty (vlákniny) což mělo vliv na plynulost výroby. Tato situace byla způsobena hlavně přírodními katastrofami. Hrubý operační přebytek zaznamenal v letech 2008, 2009 propad a teprve v roce 2010 došlo v důsledku oživení trhů k výraznému meziročnímu nárůstu o 15,1 %. V roce 2011 vykázal tento ukazatel naopak výrazný pokles o 22,8 %, což do značné míry souvisí s celkovým stavem ekonomiky. Tabulka 6.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2011 (Kč/zam.) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

17.1 17.2

888 308 555 982

999 162 546 049

1 212 110 576 285

921 815 625 105

904 270 619 909

1 233 484 619 923

1 083 844 562 259

17

652 393

668 301

738 397

696 002

686 490

752 252

670 123

mezir. index

102,4

110,5

94,3

98,6

109,6

89,1



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

17.1 17.2

3 369 767 3 974 409

3 707 379 3 626 469

4 638 616 4 015 872

2 465 844 4 385 904

2 170 497 3 593 590

3 172 845 3 460 924

2 447 947 2 672 154

17

7 344 176

7 333 848

8 654 488

6 851 748

5 764 087

6 633 768

5 120 101

mezir. index

99,9

118,0

79,2

84,1

115,1

77,2


88

Výroba papíru a výrobků z papíru %


130

%

125

125

120

113

115

101

110

89

105

77

100

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 17


137

65

2011

2005

2006

ZP

2007

2008

CZ-NACE 17

2009

2010

2011

ZP



tis. Kč/zam.

1300 1100 900 700 500 300 100

ZP

17

17.1 2010

17.2

2011



6.3.4 Výkonová spotřeba Výkonová spotřeba oddílu CZ-NACE 17 vykazuje ve sledovaném období let 2008 až 2009 výrazný pokles a v letech 2010 a 2011 naopak výrazný nárůst (v roce 2010 o 13,3 % a v roce 2011 o 6,2 %). Vývoj dokladuje tabulka 6.9. Tabulka 6.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

17.1 17.2

18 346 972 23 672 298

18 544 564 23 255 851

19 871 406 26 705 339

16 859 051 25 407 983

14 683 679 21 995 729

16 875 628 24 683 631

17 542 310 26 611 137

17

42 019 269

41 800 416

46 576 744

42 267 034

36 679 408

41 559 259

44 153 448

mezir. index

99,5

111,4

90,7

86,8

113,3

106,2


89


6.4 Zahraniční obchod 6.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 17 v letech 2009 až 2011 dokumentuje tabulka 6.10. Vyššší zastoupení na celkovém vývozu výrobků CZ-CPA 17 má v letech 2009 až 2011 výrobková skupina výrobků CZ-CPA 17.2 (podíl téměř 55 %), zatímco v dovozu 17.1 (podíl 56 %). Záporné saldo obchodní bilance přitom mírně roste, meziročně o 500 až 600 mil. Kč. V zahraničním obchodě s výrobky CZ-CPA 17 převyšuje dovoz nad vývozem, zejména díky vysokému objemu cenově náročných dovozů speciálních druhů papírů pro polygrafický průmysl, které se v ČR nevyrábějí. V důsledku toho celulózopapírenský průmysl vykázal záporné obchodní saldo ve výši -5,5 mld. Kč. Tabulka 6.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 17 v b.c. v letech 2009 - 2011 Vývoz celkem (mil.Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

17.1 17.2

16 128,6 20 889,4

17 877,1 21 906,5

18 843,5 22 650,5

17

37 018,0

39 783,6

41 494,0

mezir. index

107,5

104,3

CZ-CPA


2010

2011

17.1 17.2

23 915,7 17 431,7

25 758,8 18 989,1

26 349,4 20 641,5

17

41 347,4

44 747,9

46 990,9

mezir. index

108,2

105,0

CZ-CPA


2010

2011

17.1 17.2

-7 787,1 3 457,7

-7 881,7 2 917,4

-7 505,9 2 009,0

17

-4 329,4

-4 964,3

-5 496,9


6.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení obchodní výměny (graf 6.5) se již řadu let prakticky nemění a také v porovnání s rokem 2010 zaznamenalo jen malé změny. Největším odběratelem papíru z ČR je již tradičně Německo (podíl na našem celkovém vývozu 21 %), dále Polsko (11 %), Slovensko (11 %) a Itálie (7 %). Na straně dovozců pak jasně dominuje Německo (31 %), před Polskem (11 %) a Rakouskem (9 %). Toto rozdělení potvrzuje dlouhodobé obchodní vztahy s tradičními partnery.

90

Výroba papíru a výrobků z papíru Vývozní teritoria v roce 2011 Maďarsko Rakousko Itálie 5 % 5% 7%

Polsko 11 % Slovensko 11 %

Belgie 4% Velká Británie 3%

Ostatní 33 %


Slovensko 7% Rakousko 9%

Švédsko 4% Itálie 5%

Nizozemí 4% Francie 3% Ostatní 26 %

Polsko 11 %



6.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Český papírenský průmysl je nedílnou součástí celoevropského papírenského průmyslu, který je sdružen v CEPI (Konfederace evropských papírenských průmyslů), která zastupuje celkem 18 evropských zemí, z toho 16 z EU-27 a dále Norsko a Švýcarsko. Tato skutečnost významně ovlivňuje naše současné výrobní možnosti, krytí reálných potřeb z tuzemských zdrojů, ale také exportní možnosti, neboť uvedené státy jsou našimi rozhodujícícmi obchodními partnery. V roce 2011 bylo v rámci CEPI vyrobeno cca 95 mil. tun PaL (papír a lepenka), o 1,7 % méně než v roce 2010. Také spotřeba se ve sledovaném roce meziročně snížila, a to o 1,8 % na 81,5 mil.tun. Nejvyšší podíl na výrobě připadl na SRN (23,9 %), Švédsko a Francii (shodný podíl 11,9 %). Podíl ČR na výrobě PaL činil v roce 2011 pouze necelých 0,8 %. Koeficient recyklace loni překročil poprvé hranici 70 %. V příštích letech bude nezbytné zajistit důslednou nediskriminaci energetických zdrojů a vyvážený návrh systémových změn tak, aby se předešlo zvyšování výrobních nákladů firem a pomohl se stimulovat zájem zahraničních investorů o výstavbu nových moderních papírenských kapacit v ČR. Půjde zejména o ohrožení dostupnosti základní suroviny – dřevní hmoty pro papírenský průmysl, způsobené jejím stále častějším přesunem do výroby energie z obnovitelných zdrojů namísto možného efektivnějšího zpracování do podoby žádaných průmyslových výrobků, včetně výrobků pro zdravotnictví a hygienu, s vyšší přidanou hodnotou. Závažným problémem pro český papírenský průmysl jsou v posledních letech časté klimatické výkyvy, které znemožňují plynulou těžbu dřeva a jeho bezproblémové dodávky do výroby PaL. Oddíl navíc postupně ztrácí konkurenceschopnost na mezinárodních trzích, neboť v průběhu uplynulých dvaceti let nebyl uveden do provozu žádný nový papírenský stroj (kromě pS 6 v Mondi) a naopak došlo k odstavení některých zastaralých výrobních kapacit. Environmentální cíle v papírenském průmyslu je třeba hodnotit s ohledem na jejich ekonomické a sociální dopady. Přitom musí být nalezena optimální opatření jak v ekonomice a zaměstnanosti, tak v oblasti životního prostředí. Tento přístup zohledňuje princip trvale udržitelného rozvoje, založeného na dynamické 91


vyváženosti tří pilířů – ekonomického, sociálního a ekologického. Uvedený přístup hájí český papírenský průmysl společně s 18 členskými zeměmi CEPI.

92

Tisk a rozmnožování nahraných nosičů

7. CZ-NACE 18 - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ

7.1 Charakteristika oddílu Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (dále polygrafický průmysl) je oddíl, který zpracovává informace do podoby hmotného výrobku - novin, knih, časopisů, merkantilu a nahraných nosičů zvuku a obrazu, a charakterem výroby se liší od ostatních výrobních oddílů zpracovatelského průmyslu. Jeho výrobky se objevují prakticky v celém sektoru zpracovatelského průmyslu, dále v oblasti vzdělávání a v kultuře. Tisk a rozmnožování nahraných nosičů se v souladu se stávající klasifikací ekonomických činností CZNACE 18 člení na dvě skupiny: l 18.1 Tisk l 18.2

a činnosti související s tiskem; Rozmnožování nahraných nosičů.

Podíly jednotlivých skupin CZ-NACE 18 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2011 znázorňuje graf 7.1. 18.2 9,0 %

18.1 91,0 %

18.1 Tisk a činnosti související s tiskem 18.2 Rozmnožování nahraných nosičů Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


V roce 2011 se, v porovnání s lety předchozími, výrazně neměnily podíly jednotlivých skupin na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb. Podíl skupiny CZ-NACE 18.1 činil 91 %, u skupiny CZ-NACE 18.2 to bylo 9 %. V roce 2010 tento poměr činil 89,6 % : 10,4 %.

7.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Pro oddíl CZ-NACE 18 je charakteristická značná investiční náročnost a potřeba vysoce kvalifikované pracovní síly. Masivní vstup zahraničního kapitálu do tohoto zpracovatelského oddílu, s využitím investičních pobídek, umožnil dynamický rozvoj digitalizace výrobní techniky a s tím souvisejících technologických postupů. V důsledku toho došlo ke změnám v zařazení jednotlivých výrobků do skupin, k fúzím vydavatelských společností s tiskařskými kapacitami a k rozvoji nových alternativních médií, především Internetu, MP 3, MP 4, 3D obrazu, ale také tzv. cross médií, on-line publikování atd. Z hlediska tržeb a účetní přidané hodnoty patří tento oddíl v rámci ZP k méně významným, neboť v roce 2011 se na celkových tržbách ZP podílel pouze 1,3 %, v ÚPH necelými 1,7 % a v počtu zaměstnanců rovněž 1,7 %. 93


7.3 Hlavní ekonomické ukazatele 7.3.1 Cenový vývoj Vývoj cen ve sledovaném období, kromě roku 2009, vykazuje klesající tendenci. V roce 2010 byl zaznamenán výrazný propad o 7,9 % vzhledem k opožděnému dopadu celosvětové ekonomické krize. Obrat nastal v roce 2011, kdy cenový index klesl jen minimálně a podobně jako v předchozích letech se ceny pohybovaly pod úrovní celostátní průměrné inflace. Cenový vývoj výrobků CZ-CPA 18 je způsoben, vedle dopadů recese, ještě řadou dalších faktorů: přebytkem nabídky výrobních kapacit, ostrou konkurencí mezi tiskárnami v boji o zakázky a neustále se zdokonalujícími výstupy digitálně řízených tiskáren a laserových kopírovacích strojů. Vývoj cen produkce CZ-CPA 18 dokumentuje tabulka 7.1, s tím, že skupina CZ-CPA 18.2 není statisticky sledována. Tabulka 7.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011


Název

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

18.1 18.2

98,0 x

100,3 x

92,1 x

99,6 x

18

98,0

100,3

92,1

99,6

Tisk a služby související s tiskem Rozmnožování nahraných nosičů Tiskařské a nahrávací služby Pramen: ČSÚ

7.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v polygrafickém průmyslu v letech 2005 až 2011 nabízejí tabulky 7.2, 7.3, 7.4, 7.5, 7.6 a graf 7.2. Tabulka 7.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 18 v letech 2005 - 2011 CZ-NACE 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

18.1 18.2

7 256 603

7 873 596

8 908 610

9 008 606

8 996 615

8 785 686

8 659 678

18

7 859

8 469

9 518

9 614

9 611

9 471

9 336



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

18.1 18.2

35 115 984 2 883 523

37 708 347 3 159 894

40 084 885 4 856 494

41 138 592 5 813 845

37 396 263 4 152 216

36 945 304 3 744 704

39 864 966 3 936 537

18

37 999 507

40 868 241

44 941 379

46 952 437

41 548 478

40 690 008

43 801 503

mezir. index

107,5

110,0

104,5

88,5

97,9

107,6



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

18.1 18.2

10 669 627 942 455

12 065 174 1 046 379

12 088 820 1 492 695

12 738 675 1 700 526

11 602 173 1 475 378

11 425 443 1 296 131

11 500 443 1 235 482

18

11 612 082

13 111 552

13 581 516

14 439 200

13 077 551

12 721 574

12 735 925

mezir. index

112,9

103,6

106,3

90,6

97,3

100,1


94



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

18.1 18.2

19 204 1 216

19 482 1 388

19 817 1 635

20 294 1 657

17 847 1 549

16 953 1 558

16 682 1 575

18

20 420

20 870

21 451

21 951

19 396

18 511

18 257

mezir. index

102,2

102,8

102,3

88,4

95,4

98,6


Ukazatel počtu podniků v rámci CZ-NACE 18 naznačuje, že od roku 2008 začal postupně mírně klesat, přičemž v roce 2011 toto snížení představovalo meziroční pokles o 135 subjektů. V oddíle mají jasnou převahu malé společnosti a mikropodniky, neboť podle údajů ČSÚ zde koncem roku 2011 působilo 181 podniků s 20 a více zaměstnanci. Tržby za prodej VVaS do roku 2008 rostly poměrně dynamicky, v roce 2009 však vykázaly výrazný pokles (-11,5 %) a v roce 2010 se snížily o další 2 %, jako důsledek globální recese. Rok 2011 naopak přinesl solidní oživení nárůstem o 7,6 %. Celosvětový pokles výroby byl zaznamenán i ve skupině CZ-NACE 18.2 - Rozmnožování nahraných nosičů obrazu a zvuku, což souvisí s postupným útlumem výroby některých tradičních médií. Ukazatel účetní přidané hodnoty v podstatě kopíroval vývoj tržeb a v letech 2009 a 2010 zaznamenal pokles v porovnání s předchozím rokem o 9,4 %, respekive o 2,7 %. V roce 2011 tento ukazatel stagnoval na úrovni roku předchozího. %


110

%

105

120

100

115

95

110

90

105

85

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 18

2010

100

2011

Tržby za VV a S

125

2005

2006

2007

CZ-NACE 18

ZP

2008

2009

2010

2011

ZP


125 119 113 107 101 95

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 18

2009

2010

2011

ZP



Ukazatel počtu zaměstnaných osob ve sledovaném období vykazoval do roku 2008 relativně stabilní růst. Citelnější pokles nastal v roce 2009 (- 11,6 %), zatímco v dalších dvou letech byl tento pokles pozvolnější. Z tabulky 7.5 je zřejmé, že za období posledních sedmi let se snížil počet zaměstnaných osob v rámci oddílu CZ-NACE 18 o 2 163 osob, tj. více než o jednu pětinu. Počet zaměstnanců je zde ovlivněn především rušením pracovních pozic a zaváděním nových kapacit do provozu, a to jak v tiskárnách, tak ve výrobě CD a DVD nosičů, ale také poptávkou po populárních titulech a s tím souvisejícími počty prodaných kusů. V posledních letech tu hrají významnou roli též dopady globální recese. 95


Objem osobních nákladů se až do roku 2008 meziročně zvyšoval, díky konjunktuře v polygrafii. Zlom nastal v roce 2009, kdy v souvislosti se snížením tržeb a ÚPH souběžně klesly i osobní náklady. Tento trend pokračoval i v letech 2010 a 2011, přičemž hlavní roli hrály úspory vynucené globální hospodářskou krizí a zesilujícím konkurenčním bojem jak v tuzemsku, tak na mezinárodním poli. Tabulka 7.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

18.1 18.2

5 637 936 381 356

6 013 964 444 931

6 579 588 511 481

6 935 970 739 377

6 279 959 672 715

6 187 550 628 895

5 956 903 607 731

18

6 019 292

6 458 895

7 091 069

7 675 347

6 952 674

6 816 445

6 564 634

mezir. index

107,3

109,8

108,2

90,6

98,0

96,3


7.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty ve sledovaném období let 2005 až 2011 vykazuje po celou dobu nárůst, i když v roce 2011 došlo ke zvýšení pouze o 1.5 % (tabulka 7.7 a grafy 7.3 a 7.4). Přitom je tento ukazatel mírně pod průměrem ZP (713,4 tis. Kč). Tabulka 7.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2011 (Kč/zam.) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

18.1 18.2

555 588 774 912

619 292 754 048

610 027 913 242

627 704 1 026 512

650 093 952 274

673 953 831 676

689 396 784 313

18

568 650

628 252

633 131

657 802

674 231

687 232

697 585

mezir. index

110,5

100,8

103,9

102,5

101,9

101,5



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

18.1 18.2

5 031 691 561 100

6 051 210 601 447

5 509 233 981 214

5 802 704 961 149

5 322 214 802 663

5 237 893 667 236

5 543 540 627 752

18

5 592 791

6 652 657

6 490 447

6 763 853

6 124 877

5 905 129

6 171 291

mezir. index

119,0

97,6

104,2

90,6

96,4

104,5




130

%

124

130 120

118

110

112

100

106

90

100

2005

2006

2007

CZ-NACE 18

2008

2009

2010

2011

ZP

80

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 18

2009

2010

2011

ZP



Stejný vývoj ve sledovaném období vykazuje ukazatel hrubý operační přebytek, tj. s mírným poklesem v roce 2007, následným nárůstem v roce 2008 a v důsledku hospodářské krize poklesem v dalších dvou 96


letech, a to v roce 2009 o 9,4 % a v roce 2010 o 3,6 %. Odddíl CZ-NACE 18 se opětovně ocitl v kladných číslech v roce 2011 (tabulka 7.8). tis. Kč/zam.

900 800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

18

18.1 2010

18.2

2011




2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

18.1 18.2

24 885 618 1 955 565

26 224 693 2 137 083

28 340 490 3 384 569

28 853 070 3 894 939

26 527 511 2 688 823

25 922 731 2 565 755

26 070 573 2 778 116

18

26 841 183

28 361 776

31 725 058

32 748 009

29 216 334

28 488 485

28 848 689

mezir. index

105,7

111,9

103,2

89,2

97,5

101,3


Jak dokládá tabulka 7.9 výkonová spotřeba do roku 2008 postupně rostla. V roce 2009 však vykázala proti roku 2008 výrazný pokles o 10,8 %, který pokračoval mírnějším tempem i v roce 2010 a byl vyvolán úspornými a racionalizačními opatřeními v době všeobecné recese. Mírný nárůst ukazatele přinesl až rok 2011.

7.4 Zahraniční obchod 7.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 18 v roce 2009 až 2011 představuje tabulka 7.10, z níž vyplývá, že všechny skupiny výrobků dosahovaly ve sledovaném období kladné, i když neustále se snižující obchodní saldo. V roce 2011 činilo 17,5 mil. Kč. Tato tabulka však nedostatačně charakterizuje situaci v obchodní výměně, neboť skupina CZ-NACE 18.2 není statisticky sledována.

97


Tabulka 7.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 18 v b.c. v letech 2009 - 2011 Vývoz celkem (mil.Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

18.1 18.2

367,8 x

342,8 x

544,6 x

18

367,8

342,8

544,6

mezir. index

93,2

158,9


CZ-CPA

2009

2010

2011

18.1 18.2

211,7 259,4 527,1 x x X

18

211,7

259,4

527,1

mezir. index

122,5

203,2

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

18.1 18.2

156,1 x

83,4 x

17,5 X

18

156,1

83,4

17,5


7.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2011

Maďarsko 3% Švédsko 3% Slovensko 4% Nizozemí 10 %

Švýcarsko 3% Polsko 2% Rakousko 2% Ostatní 4%

Německo 69 % Dovozní teritoria v roce 2011 Rakousko Čína 4 %

Švýcarsko 3%

7% Německo 27 %

Belgie 3%

USA 2% Slovensko 3% Ostatní 7%

Japonsko 45 % Pramen: ČSÚ – údaje k 18. 5. 2012


98


Teritoriální struktura zahraničního obchodu s výrobky polygrafického průmyslu v roce 2011 je uvedena v grafu 7.5. Tradičně naším největším obchodním partnerem zůstává i nadále SRN, která se v roce 2011 podílela 69 % na vývozu. Dalšími významnými odběrateli jsou Nizozemí (10 %) a Slovensko (4 %). Nejvíce polygrafických produktů jsme dovezli z Japonska (45 %), SRN (27 %), dále z Číny, Rakouska a Švýcarska. Z uvedeného vyplývá, že obchodní výměna probíhá převážně s průmyslově nejvyspělejšími státy EU-27, dále se Švýcarskem a Čínou, přičemž objem obchodu a obrat jsou v porovnání s jinými oddíly nízké, neboť většina výrobků se realizuje na tuzemském trhu.

7.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Pozice polygrafie v rámci zpracovatelského průmyslu není z ekonomického hlediska zvláště významná, což platí jak pro Českou republiku, tak pro většinu dalších zemí v rámci EU. Role polygrafického průmyslu a polygrafie v širším smyslu slova spočívá především v šíření tištěných a nahraných produktů pro rozvoj kulturní a vzdělanostní úrovně v dané zemi. Dlouhodobě je vývoj v polygrafickém průmyslu charakterizován úzkou spoluprací českých subjektů s partnery v EU, především s Německem. Týká se to zejména velkých společností polygrafického průmyslu, přičemž se odhaduje, že až 90 % z nich má zahraniční majitele. Několik velkých firem vyrábí na průmyslové bázi značnou část tištěných produktů, jako jsou noviny, knihy, časopisy, merkantil, nosiče zvuku a obrazu apod. a tyto jsou těsně propojeny se zahraničními odběrateli. Středně velké tiskárny jsou schopny, většinou formou kooperace, vyrobit všechny běžné polygrafické produkty ve vysoké kvalitě. Celosvětový pokles výroby zaznamenává v posledních letech rozmnožování nahraných nosičů. Zatímco výroba klasických LP desek se v roce 2011 v porovnání s předchozím rokem nepatrně zvýšila, prodej CD a DVD nosičů včetně Blue-ray nadále klesal, a to i přesto, že vstoupil na trh formát 3D určený pro domácí kino. Příčiny tohoto stavu spočívají především v pirátském vypalování zvukových a obrazových záznamů z internetu, stahování hudby na přehrávače MP3, šíření hudby telefonními operátory ale také internetem. Samostatnou kapitolou je vydávání knih, kde počet titulů a náklady stále více ohrožuje nástup tzv. e-knih. Roste jejich nabídka a s tím i počet prodaných čteček, které jsou populární především u mládeže, stejně jako počet digitalizovaných titulů, které lze „stahovat“ přes internet. Nejdůležitější skupinu v rámci polygrafického průmyslu tvoří novinové tiskárny. Všichni významní vydavatelé novinových titulů, hlavně deníků, si v průběhu posledních let vybudovali vlastní tiskárenské kapacity vybavené digitálními technologiemi. Pod tlakem zadavatelů reklamy v novinách převládá plně barvový tisk. Polygrafické stroje a zařízení procházejí rychlým technickým a technologickým vývojem. Současným trendem v polygrafickém průmyslu je komplexní digitalizace výrobního procesu, která se nejvíce projevuje v oblasti přípravy tisku. Technologie Computer to Plate (CtP) umožňuje přípravu tiskových forem pomocí přímého laserového osvitu tiskových desek, což výrazně zvyšuje kvalitu tisku a urychluje jeho přípravu. Technologie CtP přitom rychle pronikla i do středních a malých tiskáren. Další významnou tendencí v polygrafické výrobě je propojování tří hlavních fází výrobního procesu, tj. přípravy tisku (pre-press), samotného tisku na tiskovém stroji (press) a dokončujícího zpracování (post-press). Spojování těchto tří fází výroby do jednoho celku se děje na základě jednotných datových standardů, s jejichž pomocí jsou řízeny všechny polygrafické stroje, zařízení a systémy. Technické vybavení našich velkých tiskáren je již na stejné úrovni jako u jejich konkurentů v průmyslově nejvyspělejších zemích. Relevantním trhem se pro špičkové české tiskárny stala celá Evropa, přičemž dominantním partnerem pro naše firmy zůstává SRN. Další vývoj v polygrafickém průmyslu a realizace rozvojových záměrů bude záviset na rychlosti překonání celosvětové ekonomické krize. Studie Facta Consult naznačila, že vliv externích faktorů (jako je např. vývoj v oblasti komunikačních technologií, v přesunech v oblasti trhu a ve změnách výrobních technologií) a reakce podniků na tyto změny může být značně odlišná. Zatímco malé a střední podniky jsou, jak se zdá, vystaveny většímu riziku, mají ovšem současně tu přednost, že mohou aktivněji a pružněji reagovat na požadavky trhu. Mohou mít ale těžkosti v přístupu ke kapitálu, zvláště v současném hospodářském klimatu. 99


Velké podniky naproti tomu bojují primárně s problémem nadbytečných výrobních kapacit, který vede k ostré cenové válce. Zatímco problém nevyužitých kapacit a cenová konkurence působí na celý sektor polygrafie, změny technologií jsou hrozbou a šancí zároveň. Změny v chování zákazníků a přesun na WEB a jiná e-řešení představují pokles poptávky po tištěných produktech. Technologie ovšem současně pomáhá ke zvyšování produktivity práce a nabízí přístup k novým trhům pro podniky, které jsou dostatečně agilní, aby využily nabízenou příležitost.

100

Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků

8. CZ-NACE 19 - VÝROBA KOKSU A RAFINOVANÝCH ROPNÝCH PRODUKTŮ 8.1 Charakteristika oddílu Charakteristickým rysem oddílu CZ-NACE 19 je přeměna surové ropy a uhlí na použitelné produkty určené ke konečné spotřebě. Dominantním procesem (téměř 96% podíl ve vztahu k dosaženým tržbám) je rafinace ropy, která zahrnuje separaci jednotlivých komponent surové ropy za použití techniky krakování a destilace. Je zde zahrnuta výroba plynů jako jsou etan, propan a butan a produktů rafinerií ropy. Oddíl CZNACE 19 zahrnuje výrobu charakteristických produktů jak na vlastní účet (např. koksu, butanu, propanu, benzinu, petroleje - ke svícení, topného oleje), tak i činnosti zpracovatelské (např. rafinaci na zakázku). Ve světě je tato strategicky významná oblast průmyslu a obchodu považována zpravidla za samostatné odvětví a je řazena do oblasti energetiky. 19.1 4,2 %

19.2 95,8 %

19.1 Výroba koksárenských produktů 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


V rámci klasifikace ekonomických činností CZ-NACE je výroba koksu a rafinovaných ropných produktů zařazená do oddílu 19 a dále členěna do následujících skupin: l 19.1 Výroba l 19.2 Výroba

koksárenských produktů; rafinovaných ropných produktů.

Oproti roku 2010 došlo v roce 2011 ke zvýšení podílu skupiny 19.2 - Výroba rafinovaných ropných produktů na celkových dosažených tržbách oddílu CZ-NACE 19 (z 92,5 % v roce 2010 na 95,8 %) na úkor skupiny 19.1 - Výroba koksárenských produktů (ze 7,5 % v roce 2010 na 4,2 %).

8.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Podle předběžných odhadů lze očekávat, že tržby za prodej vlastních výrobků a služeb oddílu 19 dosáhly výše 121,4 mld. Kč, což by znamenalo nárůst tržeb oproti roku 2010 o 11,68 %. Lze tak zaznamenat pokračující trend ve zvyšování tržeb od roku 2009, kdy se projevily dopady globální krize i v daném sektoru a došlo zde k velmi razantnímu propadu v dosažených tržbách (tržby v roce 2009 poklesly proti roku předchozímu, tj. r. 2008, o 35,03 %). V rámci celého zpracovatelského průmyslu jsou tržby sledovaného oddílu poměrně zanedbatelné a v roce 2011 činily 3,7 % objemu dosažených tržeb ve zpracovatelském sektoru, což znamenalo nepatrné (0,13 %) 101


navýšení podílu tržeb sledovaného oddílu v rámci celého zpracovatelského průmyslu oproti roku předchozímu, kdy podíl tržeb oddílu CZ-NACE 19 činil 3,57 %. Lze konstatovat, že od krizového roku 2009, kdy došlo k razantnímu poklesu tržeb nejen v absolutních hodnotách, ale i v porovnání s celým zpracovatelským sektorem (podíl tržeb oddílu CZ-NACE 19 činil pouze 2,88 %), zaznamenaly následující roky vzestupný trend v dosahovaných tržbách a posilování postavení oddílu (co se týká dosahovaných tržeb) i v rámci celého zpracovatelského průmyslu. Výši dosahovaných tržeb lze hodnotit pozitivně i v souvislosti s počtem podniků, které těchto tržeb dosahují (do oddílu CZ-NACE 19 spadá 0,02 % podniků z celého zpracovatelského průmyslu) a zejména v souvislosti s počtem pracovníků oddílu. V roce 2011 bylo v rámci CZ-NACE 19 zaměstnáno 2 185 pracovníků, což znamená, že zde bylo zaměstnáno 0,20 % pracovníků celého zpracovatelského průmyslu. Tento podíl se navíc oproti předchozím obdobím snižuje (v roce 2010 činil tento poměr 0,25 % a v roce 2009 0,26 %). Účetní přidaná hodnota generovaná v oddíle CZ-NACE 19 tvořila 0,35 % účetní přidané hodnoty generované ve zpracovatelském sektoru. Dosažená účetní přidaná hodnota v roce 2011 je v porovnání s celým zpracovatelským sektorem u CZ-NACE 19 velmi nízká (2. nejnižší), a to i s příhlédnutím k velikosti oddílu daného dosahovanými tržbami (z 23 oddílů zpracovatelského průmyslu je sledovaný oddíl na 10. místě v dosahovných tržbách).

8.3 Hlavní ekonomické ukazatele 8.3.1 Cenový vývoj V oblasti cenového vývoje jsou využívány údaje z klasifikace produkce CZ-CPA, tj. klasifikace produkce podle činností, která zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny v hospodářství. Z indexů cenového vývoje skupiny výrobků CZ-CPA 19 vyplývá, že od roku 2009, kdy došlo k poklesu cen (o 29,1 %) proti roku předchozímu vlivem dopadů globální krize, již od roku 2010 ceny ve sledované skupině každoročně narůstaly (v roce 2010 nárůst o 30,7 % a v roce 2011 nárůst o 22,9 % oproti rokům předchozím). Tuto skutečnost způsobil zejména prudký nárůst cen ropy a ropných produktů, který se promítl i do cen finální produkce. Tabulka 8.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011


Název Koks a rafin. ropné produkty

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

19

114,1

70,9

130,7

122,9


8.3.2 Základní produkční charakteristiky Oddíl CZ-NACE 19 je charakteristický nižším počtem podniků. Od roku 2009, kdy došlo ke snížení počtu podniků v oddíle (pokles o 18,2 %), lze v následujících dvou letech zaznamenat jejich opětovné zvyšování, přičemž již v roce 2011 převýšil počet podniků oddílu počet podniků v předkrizovém období (nárůst v roce 2011 oproti roku předchozímu činil 7,7 %, proti roku 2009 činil 55,6 % a proti roku 2008 činil 27,3 %). Tabulka 8.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 19 v letech 2005 - 2011 CZ-NACE 2005 19

20

2006

2007

2008

2009

2010

2011

19

19

22

18

26

28


Z tabulky 8.3 vyplývá pozitivní trend postupného nárůstu tržeb od prvního krizového roku 2009. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2011 již dokonce mírně převýšily tržby dosažené v nejúspěšnějším roce 2008. Nárůst tržeb v roce 2011 oproti roku předchozímu činil 11,7 %, přičemž rok 2008 převýšily tržby dosažené v roce 2011 o 0,18 %. Výši tržeb oddílu ovlivňuje zejména skupina 19.2 (výroba 102


rafinovaných ropných produktů), která je zásadním způsobem ovlivňována kolísáním světových cen ropy a ropných produktů a s ohledem na skutečnost, že Česká republika není dosud součástí eurozóny, tak i kolísáním kurzu CZK k USD a EUR. Tabulka 8.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

97 396 518

104 821 164

96 506 963

121 176 583

78 732 163

108 705 748

121 398 521

mezir. index

107,6

92,1

125,6

65,0

138,1

111,7

19


Přestože se jako pozitivní jeví skutečnost opětovného narůstu tržeb od krizového roku 2009, není tato skutečnost provázena stejným trendem i u vývoje účetní přidané hodnoty, která zohledňuje efektivní využití pracovních a kapitálových zdrojů podnikání ve výrobních a obchodních procesech. Ukazatel účetní přidané hodnoty od roku 2008 meziročně výrazně kolísá. Předpokládaná výše účetní přidané hodnoty za rok 2011 je tak nejen výrazně nižší než činila její výše v roce 2008 (pokles o 50 %), poklesla však i oproti roku předchozímu, tj. roku 2010 (pokles o 31,7 %). Účetní přidaná hodnota v roce 2011 je dokonce nejnižší (kromě krizového roku 2009) od počátku sledovaného období. Oddílu se tedy stále nedaří dostat na úroveň před rokem 2008 (a to i přes úspory v oblasti počtu zaměstnaných osob) a růst tržeb je dán tak hlavně růstem cen ropy a ropných produktů. Tabulka 8.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE 2005 19

5 661 952

2006

2007

2008

2009

2010

2011

4 492 066

4 163 835

5 336 474

2 198 987

3 899 836

2 664 603

mezir. index 79,3 92,7 128,2 41,2 177,3 68,3 Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO

V oddíle CZ-NACE 19 i nadále pokračuje trend snižování počtu zaměstnanců. V roce 2011 byl pokles o 14,35 % oproti roku předchozímu. Na tuto skutečnost má vliv modernizace technologie výrob (zejména u rafinérského zpracování ropy) a nutnost hledání nákladových úspor. Pokles počtu zaměstnaných osob v oddíle CZ-NACE 19 s sebou nese i pokles osobních nákladů v tomto oddíle, který v roce 2011 činil 12,7 % oproti roku 2010 a 13,4 % oproti roku 2008. Tabulka 8.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2005 - 2011 (osob) CZ-NACE 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

19

3 020

2 851

2 866

2 757

2 551

2 185

3 111


103



Tržby za VV a S

106

%

100

120

94

110

88

100

82

90

76 70

130

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 19

80

2011

2005

2006

ZP

2007

2008

CZ-NACE 19

2009

2010

2011

ZP


130 110 90 70 50 30

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 19

2010

2011

ZP


Graf 8.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2005 - 2011 Tabulka 8.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1 437 162

1 488 338

1 466 361

1 568 099

1 582 561

1 556 968

1 358 620

mezir. index

103,6

98,5

106,9

100,9

98,4

87,3

19


8.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 8.7 udává produktivitu práce z účetní přidané hodnoty. Vývoj tohoto ukazatele vykazuje meziroční kolísání, přičemž v roce 2011 činil pokles 20,2 % proti roku 2010 a pokles vůči předkrizovému roku 2008 činí 34,5 %. Hodnota tohoto ukazatele je od počátku sledovaného období, tj. od roku 2005, druhá nejhorší, té nejhorší hodnoty bylo dosaženo v prvním krizovém roce 2009. Tabulka 8.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2011 (Kč/zam.) CZ-NACE 2005 19

1 820 156

2006

2007

2008

1 487 285

1 460 427

1 861 735

2009 797 635

2010

2011

1 528 503

1 219 235


Z přehledu uvedeného v tabulce 8.8 vyplývá, že i výše hrubého operačního přebytku má meziročně výrazně kolísavý charakter. Zejména během posledních tří let, kdy došlo nejprve k výraznému poklesu této hodnoty v roce 2009 (pokles o 83,6 % proti roku předchozímu), v roce 2010 pak naopak k výraznému nárůstu této hodnoty proti roku 2009 (nárůst o 280,1 %), avšak hodnota z roku 2008 překonána nebyla (vytvořený hrubý operační přebytek v roce 2010 činil 62,2 % vytvořeného hrubého operačního přebytku v roce 2008). Rok 2011 zaznamenal oproti roku předchozímu opětovný pokles (o 44,3 %).

104


Tabulka 8.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE 2005 19

4 224 790

2006

2007

2008

2009

3 003 727

2 697 474

3 768 375

616 426

2010

2011

2 342 868

1 305 983


Z grafu 8.3 je pak vidět vývoj oddílu CZ-NACE 19 v porovnání s vývojem celého zpracovatelského sektoru v časové řadě let 2005 až 2011. S výjimkou roku 2008, se oddílu CZ-NACE 19 stále nedaří překračovat ve sledovaných hodnotách (produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek) hodnoty dosažené v roce 2005.



130

%

115

150 120

100

90

85

60

70

30

55 40

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 19

2010

0

2011

ZP

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 19

2009

2010

2011

ZP



Oddíl CZ-NACE 19 a zejména pak skupina 19.2 vykazuje vyšší úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty v letech 2010 a 2011 než činí úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty v celém zpracovatelském průmyslu. Pozitivně se zde odráží nízký počet zaměstnanců v oddílu. tis. Kč/zam.

2300 2000 1700 1400 1100 800 500 200

ZP

19

19.1 2010

19.2

2011



8.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 8.9 zobrazuje vývoj výkonové spotřeby v letech 2005 až 2011. Lze konstatovat, že údaje vykazují obdobný trend jako je tomu u předchozích ukazatelů. Výrazný nárůst v roce 2008 (o 25,1 % oproti roku předchozímu), kdy došlo k podobnému nárůstu tržeb, byl v roce následujícím poznamenán výrazným propadem (propad v roce 2009 oproti roku 2008 o 33 %). Rok 2010, který se vyznačoval i růstem tržeb, 105


zaznamenal i nárůst výkonové spotřeby (oproti roku 2009 o 34,4 %). Rok 2011 je opět ve znamení nárůstu tohoto ukazatele, i když nižšího (oproti roku 2010 o 14,7 %). V porovnání s rokem 2008 se pak v roce 2011 výkonová spotřeba zvýšila o 3,4 %. Tabulka 8.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

92 864 169

99 950 322

92 982 439

116 309 171

77 974 677

104 807 160

120 255 242

mezir. index

107,6

93,0

125,1

67,0

134,4

114,7

19


8.4 Zahraniční obchod 8.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Údaje uvedené v této kapitole, která se týká jak dovozu, tak i vývozu a zobrazuje tak obchodní saldo za poslední 3 roky u jednotlivých skupin výrobků CZ-CPA 19, vycházejí z klasifikace produkce (CZ-CPA). Tabulka 8.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 19 v b.c. v letech 2009 - 2011 Vývoz celkem (mil.Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

19.1 19.2

3 488,7 12 029,2

7 630,7 22 568,3

6 184,3 28 547,8

19

15 517,9

30 199,0

34 732,1

mezir. index

194,6

115,0

CZ-CPA


2010

2011

19.1 19.2

2 496,9 33 589,0

6 019,6 34 868,1

5 034,6 48 880,5

19

36 085,9

40 887,7

53 915,1

mezir. index

113,3

131,9

CZ-CPA


2010

2011

19.1 19.2

991,8 -21 559,8

1 611,1 -12 299,8

1 149,7 -20 332,7

19

-20 568,0

-10 688,7

-19 183,0


Z výše uvedených tabulek vyplývá, že ve sledovaných posledních třech letech vykazoval zahraniční obchod s produkcí CZ-CPA 19 pasivní saldo obchodní bilance, tj. převažující dovoz nad vývozem výrobkového oddílu CZ-CPA 19 (koksárenské a rafinované ropné produkty, vč. subdodavatelských prací). Zásadní vliv na zahraniční obchod České republiky s produkty skupiny CZ-CPA 19 má skupina produktů CZ-CPA 19.2 (rafinované ropné produkty, vč. subdodavatelských prací), která v roce 2011 tvořila 82,2 % vývozu a 90,7 % dovozu ve sledované výrobkové skupině. A tak zatímco obchodování se skupinou produktů CZCPA 19.1 (koksárenské produkty, vč. subdodavatelských prací) vykazuje od sledovaného roku 2009 aktivní saldo obchodní bilance (v roce 2011 však došlo i u této skupiny výrobků k poklesu aktivního salda obchodu vůči roku předchozímu o 28,6 %), celý oddíl produktů CZ-CPA 19 negativně ovlivňuje pasivní obchodní bilance výrobkové skupiny CZ-CPA 19.2 (záporné obchodní saldo ve skupině se v roce 2011 zvýšilo o 65,2 % oproti roku 2010). Na obchod se skupinou výrobků CZ-CPA 19.2 má výrazný vliv situace na evropském trhu, kde se cena produkce odvíjí od kotovaných cen produktů a světových cen ropy na burze v Rotterdamu. Vzhledem k tomu, že trh s rafinérskými produkty v ČR je liberalizován, mají tak na konečné výsledky 106


exportu a importu vliv ceny ropy a ropných produktů a dále se zde projevuje i vliv kurzu české koruny vůči americkému dolaru. I přes pasívní obchodní bilanci vykázal rok 2010 pozitivní trend nárůstu exportu oddílu výrobků CZCPA 19 daný zejména rostoucí poptávkou v okolních zemích a tento trend se podařilo udržet i v roce 2011. Nárůst vývozu v roce 2011 oproti roku předchozímu činil 15 %, meziroční nárůst vývozu v roce 2010 oproti roku 2009 činil 94,6 % (rok 2009 však byl poznamenán krizí a došlo zde k výraznému propadu vzhledem k roku 2008, který činil téměř 50 %). Na obchodní bilanci se však negativně promítají nárůsty dovozů produkce CZ-CPA 19, které v roce 2011 zaznamenaly výraznější nárůst, než činil růst vývozu této produkce (nárůst dovozu v roce 2011 oproti roku 2010 činil 31,9 %) a proto došlo k opětovnému prohloubení pasivní obchodní bilance v roce 2011 (záporné saldo, vykazované v rámci zahraničního obchodu za sledovanou skupinu výrobků, se v roce 2011 zvýšilo o 79,4 % proti roku předchozímu, avšak proti roku 2009 se snížilo o 6,8 %).

8.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Hlavními zahraničními teritorii pro obchodování České rebubliky s produkcí CZ-CPA 19 jsou sousední země, a to zejména Slovensko, Německo, Polsko a Rakousko. Hlavními vývozními teritorii je pak v pořadí: 1. Německo (směřuje sem 30 % vývozu komodit sledovaného oddílu), 2. Slovensko (26 %), 3. Rakousko (21 %). Hlavními dovozními teritorii jsou pak v pořadí: 1. Slovensko (35 %), 2. Německo (24 %), 3. Polsko (15 %). Celkově lze konstatovat, že oddíl 19 vykazuje dlouhodobě záporné saldo zahraničního obchodu, tedy převažující dovoz nad vývozem. Vývozní teritoria v roce 2011 Nizozemí Francie 1% 1% Maďarsko USA Polsko 2 % 1% 8% Ostatní 10 %

Rakousko 21 %

Německo 30 %

Slovensko 26 % Dovozní teritoria v roce 2011

Rakousko 13 %

Maďarsko 2% Rusko 3%

Ukrajina 2% Belgie 1% Ostatní 5%

Polsko 15 % Slovensko 35 % Německo 24 % Pramen: ČSÚ – údaje k 18. 5. 2012


107


8.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Z důvodu zásadního významu skupiny CZ-NACE 19.2 - Výroba rafinovaných ropných produktů, je pro posuzování celého oddílu CZ-NACE 19 tato závěrečná kapitola ve stručnosti zaměřena pouze na perspektivy této skupiny. Skupina výroby CZ-NACE 19.2 je od roku 2001 rozvíjena v souladu s platnou evropskou legislativou a podnikání tuzemského rafinérského průmyslu probíhá plně v souladu s pravidly a podmínkami EU. Základní předpis EU pro oblast rafinérského zpracování ropy - směrnice EP a Rady č. 98/70/ES, ze dne 13. října 1998, o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS, prošel od svého zavedení několika revizemi a úpravami (ve znění směrnice EP a Rady č. 2000/71/ES, směrnice EP a Rady č. 2003/17/ES, směrnice EP a Rady 2009/30/ES a nařízení EP a Rady č. č. 1882/2003) , přičemž zatím poslední úprava byla schválena v červnu 2011 – směrnice komise č. 2011/63/EU, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty. Transpozice částí směrnice, spadajících do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu, byla do tuzemské legislativy realizována jednak prováděcím předpisem k zákonu č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích, tj. vyhláškou č. 133/2010 Sb., o jakosti a evidenci pohonných hmot, ve znění vyhlášky č. 278/2011 Sb., a dále novelou uvedeného zákona, realizovanou zákonem č. 91/2011 Sb. ze dne 3. března 2011. Aplikace nové chemické legislativy EU (REACH) v praxi rafinérského zpracování ropy v oddíle 19.2 se projevila zvýšenými náklady petrolejářského průmyslu, a to zejména na registraci a ověřování nebezpečných vlastností vyráběných produktů (původní odhad nákladů před rokem 2009 min. 227 mil. Kč byl překročen). Modernizace tuzemských rafinérií zaměřená v souladu s požadavky EU na realizaci programu „Čistá paliva“ umožnila dodávat od ledna 2009 na trh pouze tzv. bezsirné benziny a naftu. V souladu se směrnicemi EU (aktuálně platná směrnice EP a Rady č. 2009/28/ES, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES) byla i do tuzemské legislativy (zákon č. 86/2002 Sb., zákon o ochraně ovzduší, v platném znění; k 31.8.2012 bude tento zákon zrušen a nahrazen od 1. září 2012 novým zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší) transponována povinnost pro všechny podnikatelské subjekty, které uvádějí motorové benziny a motorovou naftu na trh, nahrazovat část fosilních paliv minimálním množstvím biopaliv. Tato náhrada je praktikována jak formou nízkoprocentního přidávání biopaliv do motorových benzinů a motorové nafty (aktuálně je tato povinnost přimíchávání biopaliv u motorového benzinu ve výši 4,1% a u motorové nafty ve výši 6,0%), tak formou využívání alternativních paliv vyrobených z biomasy. K tomuto účelu byly osobami, povinnými dle zákona o ochraně ovzduší uplatňovat biopaliva na tuzemském trhu, vloženy nutné investice do výstavby technologických zařízení na přidávání biopaliv do motorových benzinů a nafty a na mísení alternativních paliv. Všechny nové provozní jednotky v oblasti rafinérského zpracování ropy jsou budovány podle standardů „Nejlépe dostupné technologie - BAT“. V rámci mezinárodních technických pracovních skupin je v současné době ukončována revize dosud platné legislativy BREF - Rafinérie. Provozované tuzemské rafinérie splňují všechny platné evropské a české předpisy a normy, týkající se ochrany životního prostředí, s dostatečnou rezervou. Pro rafinérský a petrochemický průmysl je typické, že se jedná o odvětví s vysokými bariérami vstupu, což je reprezentováno vysokými investičními náklady, dostupností efektivních rafinérských technologií a v neposlední řadě i logistickými náklady na zajištění dodávek klíčové suroviny (ropy) i distribuci produktů zákazníkům. Podobně vysoké jsou náklady na opuštění odvětví. Rafinerie v Evropě se nyní potýkají s problémy kvůli nízkým maržím a slabé poptávce. Evropský rafinérský trh se navíc vyznačuje nerovnováhou mezi poptávkou a nabídkou jednotlivých rafinérských produktů. Evropské rafinerie jsou stavěny především na produkci benzínu, avšak jeho prodeje jsou nyní pouze na dvou třetinách prodejů v roce 2000, naopak za tuto dobu výrazně vzrostla poptávka po naftě, na jejichž výrobu nejsou evropské rafinerie tolik uzpůsobeny. České rafinerie, jež byly konsolidovány do větších produkčních celků (Česká rafinérská, a.s. a Paramo, a.s.), jsou tak pod silným konkurenčním tlakem rafinérií středoevropského regionu. Tyto konkurenční rafinerie jsou navíc rafinerie s vyšší kapacitou i efektivností (např. rafinerie PKN Orlen v Plocku, TOTAL v Leuna, MOL v Bratislavě a OMV ve Schwetatu). Tato konkurence se projevuje zejména na trhu s pohonnými hmotami a motorovými mazivy. Kromě vlivu silné konkurence je tuzemský petrolejářský průmysl ovlivňován světovými cenami ropy a stěžejních ropných produktů a pohonných hmot, a v neposlední řadě i stávající politickou situací v destinacích, z nichž je ropa dovážena. V roce 2010 byl tuzemský trh silně ovlivněn jak dopady hospodářské krize roku 2009, kdy došlo v rámci šetření k omezení spotřebovávaných 108


pohonných hmot, tak zvýšením spotřební daně u pohonných hmot od ledna 2010. Zmíněné vyšší daňové zatížení je příčinou dalšího poklesu prodejů benzinů a zejména motorové nafty na domácím trhu. Zahraniční dálková nákladní doprava silně omezila čerpání motorové nafty v ČR, automobilisté z příhraničních oblastí z ekonomických důvodů jezdí čerpat pohonné hmoty do sousedních států – Polsko, Slovensko, Rakousko. Pro český rafinérský průmysl je typická i situace, kdy dodavatel i zákazník je totožný a české rafinérie pracují na přepracovatelském principu, tj. zpracovatelé, kteří jsou kapitálově s rafinérií zpřízněni (Unipetrol/ PKN Orlen, Shell, Eni) nakupují ropu a ostatní suroviny ke zpracování v rafinériích za dohodnutých zpracovatelských marží. Tuzemské rafinérie sice vyrábějí standardní sortiment rafinérských výrobků v kvalitě dle platných evropských norem a vzhledem ke konfiguraci jejich výrobních jednotek lze do budoucna předpokládat v tomto směru jejich plnou konkurenceschopnost, ale vzhledem k tomu, že okolní rafinérie nemají, obdobně jako tuzemské rafinérie, využity plně své výrobní kapacity, je v posledních letech zvýšen tlak na určité omezení počtu rafinérií provozovaných ve střední Evropě. Zatímní určitou výhodou ČR je zcela ojedinělá distribuční síť produktovodů a výdejních terminálů provozovaných strategicky významnou akciovou společností ČEPRO, jejímž vlastníkem je stát prostřednictvím Ministerstva financí, jako jediného akcionáře, a přímé napojení tohoto produktovodního systému na rafinérie, a tím i na výrobní jednotky petrochemického průmyslu. Dlouhodobou perspektivou tuzemského trhu je bez větších rizik prodej pohonných hmot na čerpacích stanicích, jejichž stávající síť je v ČR, ve srovnání s podobnými státy Evropy, sice příliš hustá (k 31.12.2011 bylo 6690 čerpacích stanic, z toho veřejných bylo 3717), ale přesto i na tomto úseku dochází k inovaci a dalšímu rozvoji. Globální vývoj je stále zatížen značnou mírou nejistoty. Následky finanční a ekonomické krize, která postihla svět v roce 2008, nebyly dosud překonány a stále častěji se ozývají obavy z hrozby druhé recese. Po odeznění negativních dopadů současné krize a za předpokladu postupného vyrovnání některých podmínek v oblasti tuzemského obchodu s rafinérskými produkty s podmínkami okolních států (např. výše spotřebních daní pohonných hmot, podmínky pro uplatňování biopaliv v dopravě, apod.), a tolik potřebného zlepšení koupěschopnosti obyvatelstva, lze očekávat v dalších letech i mírný nárůst spotřeby pohonných hmot, včetně alternativních paliv, a to jak pro silniční vozidla, tak i v oblasti letectví.

109

Výroba chemických látek a chemických přípravků

9. CZ-NACE 20 – VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

9.1 Charakteristika oddílu Výroba chemických látek a chemických přípravků CZ-NACE 20 se řadí mezi rozhodující oddíly v rámci zpracovatelského průmyslu (ZP) a svými výrobky zásobuje prakticky všechny sféry naší ekonomiky. V souladu s revidovanou mezinárodní klasifikací NACE Rev. 2 zahrnuje od roku 2009 šest výrobkových skupin, bez farmaceutického průmyslu. Jak je patrné z grafu 9.1 v roce 2011 ještě vzrostla váha nejvýznamnější skupiny CZNACE 20.1, jejíž podíl na tržbách oddílu již překročil 80 %, zatímco podíly dalších pěti skupiny vesměs poklesly. 20.2 1,4 %

20.3 5,7 %

20.4 3,1 %

20.5 8,1 % 20.6 1,4 %

20.1 80,2 % 20.1 Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku 20.2 Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků 20.3 Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů 20.4 Výroba mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků, parfémů a toaletních přípravků 20.5 Výroba ostatních chemických výrobků 20.6 Výroba chemických vláken Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Výroba chemického průmyslu EU-27 podle dělení Cefic (Rada evropského chemického průmyslu) zahrnuje tři velké výrobkové skupiny: základní chemikálie (CZ-NACE 20.1) dále chemické speciality a kvalifikovanou chemii (CZ-NACE 20.2, CZ-NACE 20.3, CZ-NACE 20.5 a CZ-NACE 20.6) a spotřební chemii (CZ-NACE 20.4). Rozdělení tržeb v rámci EU-27 je odlišné od struktury tržeb v chemickém průmyslu ČR, protože podle posledních dostupných údajů za rok 2010 základní chemikálie se na tržbách EU-27 podílely 61,6 % , chemické speciality 25,6 % a spotřební chemie zbývajícími 12,8 %. Jak je z této struktury patrné, v chemickém průmyslu EU-27 je v tržbách zastoupen nižší podíl velkoobjemých chemikálií a naopak vyšší podíl sofistikovanější produkce, tedy produkce s vyšší přidanou hodnotou.

9.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Rok 2011 lze z hlediska tržeb v oddílu CZ-NACE 20 hodnotit jako příznivý, i když meziroční tempo růstu se zpomalilo na 8,4 %, počet zaměstnaných osob stagnoval na úrovni předchozího roku a objem vytvořené účetní přidané hodnoty klesl o 1,4 p.b., (převážně zásluhou výrazného poklesu ve skupině CZ-NACE 111


20.4 – pokles o 29,5 %). V roce 2011 činil podíl oddílu 20 na celkových tržbách ZP ČR 4,3 %, byl tedy podobný jako v roce 2010. Podíl na účetní přidané hodnotě klesl v témže období o cca 0,2 p.b. na necelá čtyři procenta a podíl na počtu zaměstnaných osob také, a to na 2,6 %. V tomto oddílu hrají i nadále prim velké společnosti s 250 a více pracovníky, na které připadá přes 70 % realizovaných tržeb a vytvořené účetní přidané hodnoty. V roce 2011 zde působilo celkem 78 společností se zahraniční kapitálovou účastí, které realizovaly tržby za cca 116 mld. Kč, tedy přes osmdesát procent z celkového objemu. V žebříčku CZECH TOP 100 za rok 2011, který byl zveřejněn v červnu 2012, je zařazeno celkem pět chemických firem. V první desítce obsadil šestou příčku holding UNIPETROL, a.s. (tržby 97,4 mld. Kč) a v druhé polovině žebříčku figurovala na 64. místě DEZA, a.s. (8,9 mld. Kč), na 84. místě SPOLANA, a.s. (5,7 mld. Kč), na 91. místě LINDE GAS, a.s. (5,2 mld. Kč) a na 93. místě Spolek pro chemickou a hutní výrobu - SPOLCHEMIE, a.s. (5,1 mld. Kč). Rozhodující chemické výroby jsou soustředěny ve třech krajích – Ústeckém, Středočeském a Mo ravskoslezském, zatímco v dalších regionech jsou podíly na celkových tržbách podstatně nižší a ve čtyřech méně průmyslově vyspělých regionech (Karlovarský, Plzeňský, Liberecký a kraj Vysočina) nepřekročily v roce 2011 dvě procenta.

9.3 Hlavní ekonomické ukazatele 9.3.1 Cenový vývoj Tabulka 9.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011 Průměr od počátku roku

Název

Základní chem. látky, hnojiva. plasty Pesticidy a jiné agrochemické přípravky Nátěrové, tiskařské barvy, laky a tmely Mýdlo a detergenty, čistící příp., parfémy Ostatní chemické výrobky Chemická vlákna

Chemické látky a chem. přípravky

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

103,5 x 100,8 102,6 107,3 x

90,2 x 103,4 97,9 93,3 x

119,9 x 100,3 94,3 99,7 x

110,2 x 106,2 100,8 105,2 x

20

103,5

92,3

113,5

108,6


Investiční aktivita v rámci CZ-NACE 20 byla v roce 2011 vyšší než v roce předcházejícím a objem hmotných investic dosáhl celkem 8,044 mld. Kč (+ 12 % proti roku 2010), nicméně společnosti v rámci úsporných opatření žádné velké miliardové investice nerealizovaly. Tabulka 9.1 naznačuje, že díky živé poptávce po chemických produktech i v loňském roce ceny průmyslových výrobců rostly v chemii dynamicky, meziročně o téměř devět procent. I tentokráte byl hlavní příčinou pokračující růst ceny ropy, který se následně promítl zejména do jejích derivátů a polymerů ve skupině 20.1 (+ 10,2 %) a v menší míře i do dalších výrobkových skupin.

9.3.2 Základní produkční charakteristiky Produkční charakteristiky, uvedené v tabulkách 9.2 až 9.5 a v grafu 9.2 přibližují vývoj oddílu CZNACE 20 v posledních sedmi letech. Protože však od roku 2009 již oddíl nezahrnuje výrobu základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (viz text u oddílu CZ-NACE 21), nejsou tyto údaje srovnatelné s daty zveřejněnými v Panoramě v předchozích letech. Tabulka 9.2 potvrzuje, že počet podnikatelských subjektů v posledních dvou letech roste a za celé sledované období 2005 až 2011 se zvýšil o více než jednu třetinu na 2015 jednotek v roce 2011. Přes šedesát procent subjektů přitom spadá do skupiny CZ-NACE 20.1, kde během sledovaného období stoupl počet podnikatelských subjektů o více než 35 %, zatímco v ostatních výrobkových skupinách byly přírůstky nových subjektů většinou velmi nízké. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, zachycené v tabulce 9.3, 112


díky oživení evropské ekonomiky rostly - od roku 2010 poměrně výrazně (index 2010/2009 = 117,1; index 2011/2010 = 108,4). Nicméně celkový objem tržeb v roce 2011 je zkreslen údajem o tržbách ve skupině CZ-NACE 20.4 Výroba mýdel, detergentů, čistících prostředků, parfumérie a kosmetika, který neodpovídá skutečnosti. Nejspíše je to způsobeno tím, že v tržbách nejsou již po několikáté statisticky podchyceny a vykázány výsledky největšího producenta v této skupině – společnosti Procter and Gamble. V ostatních skupinách se meziroční růst tržeb pohyboval od 10 do 20 procent, s výjimkou skupiny CZ-NACE 20.6, tedy ve výrobě chemických vláken, která u nás patří k útlumovým a její podíl na tržbách je nízký. Hlavní podíl na růstu tržeb měla, díky vysokým cenám ropy a ropných produktů, naše největší společnost UNIPETROL, a.s. (meziroční růst o 13 %), která však vykázala vysoký záporný hospodářský výsledek, dále SPOLCHEMIE, kde se podařilo konsolidovat hospodaření a tržby zde meziročně narostly a také DEZA, a.s. Tabulka 9.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 20 v letech 2005 - 2011 CZ-NACE

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

921 17 102 210 236 19

912 19 103 218 237 14

894 18 96 214 266 10

904 17 96 210 263 10

962 19 102 210 258 9

1 147 42 122 244 318 11

1 250 53 136 241 325 9

1 505

1 503

1 498

1 500

1 560

1 884

2 015

2010

2011


Tabulka 9.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč)

CZ-NACE

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

2005

2006

93 203 686 100 874 882 1 203 391 1 352 060 6 151 587 7 117 763 15 044 010 18 544 461 9 326 105 11 583 375 4 538 955 2 083 836

2007

2008

2009

96 898 889 101 177 274 1 606 768 1 406 033 7 504 799 7 618 105 20 082 164 19 569 831 10 715 167 10 768 988 2 184 335 2 397 537

78 497 714 101 223 992 1 584 787 1 863 866 6 350 799 6 853 827 14 086 516 9 015 860 9 590 800 9 994 810 1 764 704 2 088 007

113 922 861 2 043 474 8 141 400 4 433 541 11 491 911 2 029 107

129 467 734 141 556 377 138 992 121 142 937 768

111 875 320 131 040 363

142 062 295

mezir. index

109,3

98,2

102,8

78,3

117,1

108,4


Tabulka 9.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

21 619 562 496 002 1 713 064 3 543 541 2 770 252 947 925

22 276 529 544 653 1 940 503 3 249 180 3 872 711 663 287

22 365 014 605 849 2 041 717 3 478 641 3 599 815 711 358

19 034 443 539 813 1 849 856 3 261 962 3 240 162 670 873

14 125 828 541 607 1 874 551 2 650 597 2 740 092 554 900

21 604 068 661 882 1 809 788 3 042 255 3 107 994 527 745

21 669 984 582 017 2 069 145

20

31 090 346

32 546 864

32 802 394

28 597 109

22 487 576

30 753 734

30 329 755

mezir. index

104,7

100,8

87,2

78,6

136,8

98,6

2 147 534 3 306 197 554 879


Naopak jako nepříznivý lze hodnotit vývoj účetní přidané hodnoty (tabulka 9.4), jejíž celkový objem meziročně poklesl o 1,4 p.b., přestože ve většině skupin, s výjimkou CZ-NACE 20.4, byla zaznamenána buď stagnace nebo nárůst. I v tomto případě je nutno brát údaj ČSÚ s rezervou, vzhledem k již vzpomínanému deklarovanému objemu tržeb ve skupině CZ-NACE 20.4. Počet zaměstnaných osob (tabulka 9.5) v letech 2010 a 2011 stagnoval v rozmezí 27 500 – 27 550 počtu zaměstnaných osob.

113


Tabulka 9.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2005 - 2011 (osob)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2009

2010

2011

17 512 721 2 659 4 109 4 557 1 659

16 331 775 2 733 4 167 4 648 1 127

15 905 792 2 742 4 545 5 088 1 088

15 812 782 2 728 4 902 5 078 1 104

14 600 742 2 550 4 598 4 332 907

14 121 802 2 557 4 741 4 362 925

13 929 823 2 651 4 746 4 517 881

31 216

29 782

30 161

30 405

27 729

27 508

27 548

mezir. index

95,4

101,3

100,8

91,2

99,2

100,1

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

2008


%


105

%

Tržby za VV a S

130 120

100

110

95

100

90

90

85

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 20

80

2011

2005

2006

ZP

2007

2008

CZ-NACE 20

2009

2010

2011

ZP


130 115 100 85 70

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 20

2010

2011

ZP



Tabulka 9.6 naznačuje, že po poměrně výrazném růstu osobních nákladů v roce 2010 (+4,4 %), stoupl v roce 2011 tento finanční ukazatel jen o jedno procento, což souvisí se snahami společností racionalizovat a zeštíhlovat své výroby a šetřit mzdové náklady. Přitom meziroční nárůst osobních nákladů v rozmezí 1 až 8 procent byl zaznamenán ve čtyřech skupinách, zatímco pokles vykázaly dvě skupiny. Tabulka 9.6 Osobní náklady v b. c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

6 602 160 244 975 865 649 1 155 858 1 438 961 489 227

6 665 603 268 862 933 601 1 352 720 1 560 026 325 616

6 957 486 295 385 989 641 1 560 390 1 820 379 345 658

7 317 032 301 662 1 126 007 1 729 127 1 914 355 372 099

6 676 747 307 368 1 088 769 1 739 455 1 636 107 330 547

6 876 263 362 096 1 124 843 1 773 393 1 806 038 357 879

6 969 607 391 215 1 199 130 1 669 793 1 865 822 329 861

10 796 830

11 106 428

11 968 938

12 760 282

11 778 993

12 300 511

12 425 428

mezir. index

102,9

107,8

106,6

92,3

104,4

101,0

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6 20


114

2009

2010

2011


9.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj ukazatele produktivita práce z účetní přidané hodnoty a ukazatele hrubý operační přebytek v roce 2011 je patrný z tabullek 9.7 a 9.8. Tabulka 9.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2011 (Kč/zam.)

CZ-NACE

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1 234 532 688 346 644 269 862 445 607 890 571 485

1 364 048 702 716 709 956 779 822 833 206 588 311

1 406 163 765 018 744 626 765 387 707 443 653 669

1 203 794 690 191 678 103 665 441 638 099 607 920

967 514 730 277 735 037 576 524 632 533 611 545

1 529 945 825 359 707 702 641 687 712 466 570 518

1 555 747 706 775 780 383 452 505 731 939 630 063

995 961

1 092 855

1 087 593

940 525

810 979

1 117 977

1 100 998

mezir. index

109,7

99,5

86,5

86,2

137,9

98,5

20


Z tabulky 9.7 lze zjistit, že oproti roku 2010, kdy ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty meziročně stoupl o téměř 38 %, zvláště zásluhou výsledků ve skupinách CZ-NACE 20.1, 20.4 a 20.5; rok 2011 již nebyl zdaleka tak úspěšný, neboť oproti roku 2010 došlo ke snížení o 1,4 %. Také zde je ovšem nutné upozornit na určité zkreslení, související se statistickými daty ve skupině 20.4. Přesto oddíl CZ-NACE 20 patří (spolu s oddíly CZ-NACE 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných propduktů, CZ-NACE 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků a CZ-NACE 11 Výroba nápojů) i nadále k odvětvím, kde hodnota tohoto ukazatele v roce 2011 překročila jeden milion Kč na zaměstnance. Tabulka 9.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

15 017 402 251 027 847 415 2 387 683 1 331 291 458 698

15 610 926 275 792 1 006 902 1 896 460 2 312 684 337 672

15 407 528 310 464 1 052 077 1 918 251 1 779 436 365 700

11 717 411 238 151 723 849 1 532 835 1 325 807 298 774

20 293 516

21 440 436

20 833 456

mezir. index

105,7

97,2

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

2009

2010

2011

7 449 081 234 238 785 783 911 142 1 103 985 224 353

14 727 805 299 787 684 945 1 268 862 1 301 956 169 866

14 700 377 190 802 870 015 477 741 1 440 375 225 018

15 836 826

10 708 583

18 453 222

17 904 328

76,0

67,6

172,3

97,0




130

%

120

140 120

110

100

100

80

90

60

80

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 20

2009

2010

2011

ZP

40

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 CZ-NACE 20

ZP



Finanční ukazatel hrubý operační přebytek (tabulka 9.8) po prudkém nárůstu v roce 2010 (+72,3 %), ovšem z nízkého základu, vykázal v následujícím roce pokles o 3 %. Také zde byly loňské výsledky poměrně diferencované. Zatímco v rozhodující skupině CZ-NACE 20.1 hrubý operační přebytek stagnoval na úrovni 115


roku 2010, ve skupinách CZ-NACE 20.3, 20.5 a 20.6 meziročně vzrostl. Poměrně značný pokles zaznamenal v nejmenší výrobkové skupině CZ-NACE 20.2 a zvláště pak ve skupině CZ-NACE 20.4, kde je však opět nutno počítat se zkreslením statistických dat vlivem dopočtů. tis. Kč/zam.

1700 1500 1300 1100 900 700 500 300 100

ZP

20

20.1

20.2

20.3

2010

20.4

20.5

20.6

2011



9.3.4 Výkonová spotřeba Poměrně výrazný nárůst tržeb a některých dalších ukazatelů se logicky musel promítnout i do vývoje ukazatele výkonové spotřeby, která se zvýšila oproti roku 2010 o 12 %, což dokumentuje tabulka 9.9. Ve většině skupin oddílu výkonová spotřeba stoupla, z toho nejvíce v CZ-NACE 20.1, 20.3 a 20.5, naopak citelný propad je zřejmý jen u skupiny CZ-NACE 20.4. Tabulka 9.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2011 (tis. Kč)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

73 092 140 751 174 4 928 133 11 911 819 7 140 237 3 615 930

79 866 854 857 764 5 534 284 15 615 983 8 379 367 1 621 495

76 954 290 1 029 482 6 024 567 16 887 182 7 638 754 1 558 092

82 907 102 948 738 6 120 365 16 354 071 8 086 910 1 630 427

101 439 433

111 875 748

110 092 366

116 047 612

mezir. index

110,3

98,4

105,4

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

2009 64 324 234 1 026 206 5 115 655 11 205 692 7 289 621 1 249 722

2010

2011

81 594 743 1 248 495 5 602 946 6 330 776 7 462 927 1 491 125

95 561 643 1 450 164 6 662 703 2 333 235 8 701 668 1 478 368

90 211 129 103 731 012

116 187 782

77,7

115,0

112,0


9.4 Zahraniční obchod 9.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Záporné saldo obchodní bilance u výrobků CZ-CPA 20 zvýšilo proti roku 2010 o 12,2 mld. Kč. Rozhodující měrou se o to zasloužila skupina CZ-CPA 20.1, kde záporné saldo meziročně vzrostlo o 13,4 mld. Kč, zatímco v ostatních skupinách výrobků bylo zhoršení salda většinou nepatrné. Pozitivně lze hodnotit výrazný pokles záporného salda (meziročně o téměř 5 mld. Kč) v oblasti kvalifikované chemie, tedy ve skupině výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Posílení obchodní výměny se významně promítlo i do obratu oddílu (vývoz + dovoz), který v roce 2011 vzrostl o 19,5 % na 340 mld. Kč. 116


Tabulka 9.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 20 v b.c. v letech 2009 - 2011 Vývoz celkem (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

51 745,8 1 298,0 3 569,8 21 162,1 10 654,4 2 747,1

69 025,9 1 493,6 4 282,7 23 222,1 16 569,1 3 253,3

79 646,5 1 592,8 4 542,5 23 140,5 27 448,6 3 291,6

91 177,2

117 846,7

139 662,5

mezir. index

129,3

118,5

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20


CZ-CPA

2009

2010

2011

69 466,2 4 691,8 11 979,2 17 848,0 20 614,8 5 897,3

94 801,2 4 242,2 14 401,2 19 722,5 26 154,4 7 097,1

118 811,8 4 570,4 14 933,4 22 146,0 32 056,4 7 892,7

130 497,3

166 418,6

200 410,7

mezir. index

127,5

120,4

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

2009

2010

2011

-17 720,4 -3 393,8 -8 409,4 3 314,1 -9 960,4 -3 150,2

-25 775,3 -2 748,6 -10 118,5 3 499,6 -9 585,3 -3 843,8

-39 165,3 -2 977,6 -10 390,9 994,5 -4 607,8 -4 601,1

-39 320,1

-48 571,9

-60 748,2


Vývoz chemických produktů CZ-CPA 20 meziročně stoupl o 18,5 %, o což se zasloužily převážně dvě výrobkové skupiny: CZ-CPA 20.1 (+15,4 %) a CZ-CPA 20.5 (+65,7 %), kde je poměrně vysoký podíl sofistikovaných výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Dovoz chemikálií rostl vyšším tempem než vývoz, což způsobilo nárůst záporného salda obchodní bilance o 12,2 mld. Kč. Do ČR přitom ze zahraniční směřovaly především produkty výrobkové skupiny CZ-CPA 20.1 (+25,3 %), a CZ-CPA 20.5 (+22,6 %), zpravidla chemikálie, které většinou nejsou k dipozici z domácích zdrojů.

9.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu s chemikáliemi je patrná z grafu 9.5 a pokud ji budeme porovnávat s předchozím obdobím, můžeme konstatovat, že změny v podílech jednotlivých zemí byly proti roku 2010 jen nepatrné. Pozici jasné jedničky ve vzájemném obchodu s chemikáliemi si již léta pevně drží Německo, s nímž obrat v obchodu s chemikáliemi v roce 2011 dosáhl 95,4 mld. Kč, z toho vývoz 36,9 mld. Kč, dovoz 58,5 mld. Kč, záporné saldo 21,6 mld. Kč a na našem dovozu chemikálií se podílelo 29 %, zatímco na vývozu 26 %. Na druhém místě se s velkým odstupem umístilo Polsko (obrat 32,7 mld. Kč, dovoz 14,1 mld. Kč, vývoz 18,6 mld. Kč, kladné saldo 4,5 mld. Kč), za nímž následovalo Slovensko (obrat 23,9 mld. Kč, dovoz 10,1 mld. Kč, vývoz 13,8 mld. Kč, kladné saldo 3,7 mld. Kč). Dalšími významnými obchodními partnery jsou ve vývozu Maďarsko, Itálie, Francie a v dovozu Ruská federace, Nizozemsko, Francie, Belgie a Itálie. S většinou z nich máme zápornou obchodní bilanci, kladné saldo pouze s Maďarskem.

117

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2011 Maďarsko 7% Slovensko 10 %

Itálie 5%

Francie 4%

Polsko 13 %

Rakousko 3% Belgie 2%


Belgie 5% Nizozemí 6% Rusko 6% Polsko

Francie 5%

Slovensko 5% Itálie 5% Ostatní 32 %

7%


Graf 9.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2011 - CZ-CPA20

9.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Český chemický průmysl nehraje v rámci EU-27 příliš významnou roli. Potvrzují to poslední dostupné údaje Cefic (Rada evropského chemického průmyslu) za rok 2010, z nichž vyplývá, že tržby v EU dosáhly v roce 2010 částky 491 mld. EUR a proti předchozímu roku se zvýšily o 9,4 %. Z celkového objemu na ČR připadlo zhruba jedno procento a na Polsko dvě procenta. Tržby globálního chemického průmyslu v roce 2010 činily podle Cefic 2 353 mld. EUR a v porovnání s rokem 2009 vzrostly o více než 27 %, přičemž na EU z této sumy připadlo necelých 21 %, tedy zhruba o tři procenta méně než v předchozím roce. V průběhu posledních dvou tří let tento region svoji dosud vedoucí pozici přenechal Asii, když v samotné Číně se v roce 2010 tržby vyšplhaly na 575 mld. EUR. Seskupení regionů EU-27, Asie a země NAFTA v roce 2010 vytvořilo téměř 93 % z celosvětových tržeb, přičemž podíl ČR činil v tomto objemu jen necelé 0,3 %. Tržby EU-27 vzrostly podle Cefic v roce 2011 proti předchozímu roku o 10,7 % a jejich celková výše již překročila dosavadní vrchol v roce 2008, a to o 5,8 %. Rovněž tak vývoj v obchodní výměně byl příznivý, neboť EU-27 dosáhla v roce 2011 kladné saldo obchodní bilance 43,7 mld. EUR, což byl druhý nejlepší výsledek v celé historii (v roce 2010 +45,9 mld. EUR). Obchodní přebytek unie vůči zbytku Evropy dosáhl 13,3 mld. EUR, vůči regionu NAFTA 11,5 mld. EUR a s Asií (bez Číny a Japonska) pak 6,3 mld. EUR. Čína byla jedinou zemí, s níž měla EU-27 ve sledovaném roce obchodní deficit ve výši 2,4 mld. EUR. Mírně nižší dynamiku růstu tržeb vykázal český chemický průmysl (2011/2010 index 108,4), přičemž k tomuto růstu přispělo významnou měrou právě oživení v evropském chemickém průmyslu a také živá poptávka na trhu domácím. Tento relativně příznivý vývoj ovšem nebyl doprovázen podobným růstem účetní přidané hodnoty, která naopak meziročně klesla o 1,4 %, což se negativně promítlo i do ukazatelů produktivity práce. Nicméně lze konstatovat, že díky kvalitnímu top managementu a solidní poptávce jak v tuzemsku, tak v zahraničí, přes vícenáklady spojené se zaváděním chemické legislativy a některé další problémy, se většině chemických společností v roce 2011 dařilo a skončily v černých číslech. 118


V roce 2012 se situace v chemickém průmyslu EU-27 zatím nevyvíjí příliš příznivě. Podle „Chemicals Trends Report“, zveřejněné v Cefic začátkem července tohoto roku, klesla výroba tohoto odvětví v EU27 za první čtyři měsíce proti stejnému období roku 2011 o 1,9 % a černých čísel bylo dosaženo jen ve výrobkové skupině spotřební chemie, zatímco ve výrobě chemických specialit, anorganiky a polymerů byl zaznamenán meziroční pokles zhruba o 4 %. Příznivěji se letos vyvíjí zahraniční obchod EU-27 s chemikáliemi, kde za první čtvrtletí 2012 byl vytvořen čistý přebytek ve výši 12,5 mld. EUR (nárůst proti stejnému období 2011 o 2,4 mld. EUR). Podle některých expertních odhadů však lze očekávat, že letošní rok bude pro chemický průmysl EU-27, především s ohledem na vážné problémy některých států eurozóny, nejspíše méně příznivý než ten loňský a vzhledem k našim úzkým vazbám na EU se to může následně negativně projevit i v ČR. Příznivěji možno zatím hodnotit vývoj v CZ-NACE 20, neboť tržby v organizacích s 20 a více zaměstanci za leden až květen 2012 vzrostly proti stejnému období 2011 o 8,4 %, tržby z přímého vývozu o 10,1 %, zatímco počet pracovníků se meziročně snížil o jedno procento. To se pozitivně promítlo i do ukazatele produktivity (měsíční tržby na zaměstnance), který se zvýšil o více než 9 %. Poměrně dobře si sektor vede i v obchodní výměně, když se podle dosud známých výsledků vývoz za leden až březen 2012 zvýšil o 7,8 %, zatímco dovoz o 5,7 %, obrat (vývoz + dovoz) a záporné saldo obchodní bilance stagnovalo na úrovni 15 – 15,2 mld. Kč. Letošní vyhlídky českého chemického průmyslu jsou přesto nejisté a jeho další vývoj bude hodně záležet na tom, jak se se svými problémy dokáže vyrovnat největší chemický výrobce v ČR petrochemický holding UNIPETROL, a.s. Ten sice v prvním čtvrtletí zvýšil meziročně tržby o 10 %, avšak jeho čistá ztráta ve stejném období činila 361 mil. Kč. Společnost oznámila, že do konce letošního roku ukončí nerentabilní výrobu močoviny. Zastavila též zpracování ropy v Paramo, a.s. a bude ji zpracovávat ve svých dalších rafinériích v Litvínově a v Kralupech. Z uvedených skutečností lze usuzovat, že i při jinak přiznivém vývoji v ostatních firmách, budou výsledky za rok 2012 nejspíše méně pozitivní, než ty loňské. Z investičních záměrů pro nejbližší období stojí za zmínku projekt přerovské společnosti Precheza, která zahájila modernizaci výrobny kyseliny sírové, jejíž součástí je též zvýšení kapacity jejího hlavního produktu – titanové běloby. Dále je to zahájení ambiciozního projektu UniCRE (Unipetrol Centre for Research and Education) v průmyslovém areálu Chemapark, Litvínov, jehož realizátorem je Výzkumný ústav anorganické chemie a investiční část bude financována z evropských fondů.

119

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků

10. CZ-NACE 21 – VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A FARMACEUTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

10.1 Charakteristika oddílu Farmaceutický průmysl podle původního členění klasifikace OKEČ tvořil samostatnou výrobkovou skupinu v rámci chemického průmyslu (OKEČ 24.4). Podle schválené mezinárodní klasifikace NACE Rev. 2 je však od roku 2009 veden jako samostatný oddíl CZ-NACE 21, který se dělí na dvě skupiny: l 21.1 Výroba l 21.2 Výroba

základních farmaceutických výrobků; farmaceutických přípravků. 21.1 13,1 %

21.2 86,9 %

21.1 Výroba základních farmaceutických výrobků 21.2 Výroba farmaceutických přípravků



Výrobní portfólio farmaceutického průmyslu tvoří originální léčiva, jež jsou patentově chráněna, a léčiva generická, kterým patentová ochrana již skončila. Farmaceutický průmysl je vysoce náročný na vědu a výzkum a většinou jej ovládají nadnárodní seskupení, která do vývoje nových léčiv vkládají značné finanční prostředky (někdy 15 – 20 %, ale i více z ročních tržeb). V ČR se z důvodů vysoké nákladové náročnosti soustřeďují výrobci převážně na výrobu generik a někteří z nich v tomto směru patří k evropské a světové špičce (např. Zentiva, Teva apod.). V roce 2010 bylo v rámci tohoto oddílu vynaloženo na výzkum a vývoj v ČR celkem 1 054 mil. Kč (v roce 2009 pak 1,2 mld. Kč), z toho plných 88 % pocházelo z podnikatelské sféry. Farmaceutický průmysl v ČR většinou ovládají zahraniční vlastníci (např. Sanofi-Aventis, Teva Pharmaceuticals Ind. Ltd., Lonza, Glenmark Pharmaceuticals. Ltd. aj.) a ve výrobním sortimentu jasně dominují generika. Ta v ČR představují cca 44 % objemu prodaných balení, ale jen jednu čtvrtinu nákladů na léčivé přípravky. V roce 2011 působilo v oddílu CZ-NACE 21 celkem 21 firem se zahraniční účastí, jejichž tržby dosáhly 23,7 mld. Kč, tj. cca 78 % z celkového objemu tržeb.

121


10.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 10.3 Hlavní ekonomické ukazatele 10.3.1 Cenový vývoj Tabulka 10.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011


Název

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

21.1 21.2

x 102,4

x 104,4

x 96,8

x 101,9

21

102,4

104,4

96,8

101,9

Základní farmaceutické výrobky Farmaceutické přípravky Základní farmac. výr. a přípravky Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

Jak je zřejmé z tabulky 10.1, cenový vývoj u farmaceutických přípravků CZ-NACE 21.2 byl v roce 2011 poměrně příznivý, neboť index cen průmyslových výrobců vzrostl proti předchozímu roku pouze o 1,9 p.b. V roce 2012 se očekává další cenový nárůst.

10.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 21 zachycují tabulky 10.2 až 10.5 a graf 10.2 Tabulka 10.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 21 v letech 2005 - 2011 CZ-NACE 21.1 21.2 21

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

28 97

29 92

30 96

27 101

31 106

20 67

27 75

125

121

126

128

137

87

101



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

21.1 21.2

2 661 845 22 286 974

2 308 383 23 909 236

2 390 536 25 160 033

2 987 483 24 254 517

3 351 056 23 856 052

3 797 403 25 565 435

3 981 126 26 392 234

21

24 948 819

26 217 619

27 550 570

27 242 000

27 207 109

29 362 838

30 373 360

mezir. index

105,1

105,1

98,9

99,9

107,9

103,4



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

21.1 21.2

1 186 956 8 546 506

1 067 182 9 433 346

1 099 453 9 278 654

1 513 469 8 673 377

1 716 256 8 427 254

1 846 865 9 131 125

1 677 325 10 092 223

21

9 733 462

10 500 528

10 378 107

10 186 846

10 143 510

10 977 990

11 769 547

mezir. index

107,9

98,8

98,2

99,6

108,2

107,2


122

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků


2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

21.1 21.2

1 166 8 765

1 130 8 654

1 072 8 938

1 146 8 693

1 280 8 455

1 286 8 064

1 457 8 138

21

9 930

9 783

10 009

9 839

9 735

9 350

9 595

mezir. index

98,5

102,3

98,3

98,9

96,0

102,6


%


106

%

102

120

98

115

94

110

90

105

86

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 21

2010

100

2011

Tržby za VV a S

125

2005

2007

2008

CZ-NACE 21

ZP

%

2006

2009

2010

2011

ZP


125 119 113 107 101 95

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 21

2009

2010

2011

ZP



Počet podnikatelských subjektů (tabulka 10.2) ve farmacii dosáhl svého maxima v roce 2009, a to 137 subjektů. Pak však výrazně poklesl a až v roce 2011 se začal opět zvyšovat. Většinou zde působí menší firmy, které se zaměřují na určitou, zpravidla úzkou skupinu generik a bioléčiv. Počet subjektů s 20 a více zaměstnanci koncem roku 2011 dosáhl 48 subjektů. Rozhodující společností v tomto oddílu je Zentiva, k.s., která má své výrobní závody v ČR, na Slovensku, v Turecku a Rumunsku. Soutřeďuje se na výrobu a prodej značkových generik a zaměstnává necelých šest tisíc lidí. Zatím nejasná zůstává budoucnost hlohoveckého závodu Zentivy, který vlastníci plánují prodat. V CZECH TOP 100 pro rok 2011 sice není společnost zařazena, ale objemem tržeb by sem určitě patřila. Totéž platí i o dalším důležitém hráči - TEVA Pharmaceuticals CR, s.r.o. v Opavě (dříve IVAX), což je dceřiná společnost izraelského majitele s celosvětovým působením a přímým zastoupením ve více než 60 zemích světa. Z dalších je možno jmenovat Farmak, a.s. (nezávislý český výrobce aktivních farmaceutických ingrediencí, polotovarů a chemických specialit), Lonza Biotec, s.r.o. (výroba biotechnologických produktů pro farmacii a potravinářský průmysl), Walmark, a.s. (největší výrobce potravinových doplňků stravy, vitamínů a volně prodejných léků) aj. Z tabulky 10.3 lze zjistit, že tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v oddílu CZ-NACE 21 v posledních letech kolísají a ani v krizovém roce 2009 je, na rozdíl od většiny dalších oddílů ZP, nepostihl výraznější propad. Poměrně výrazný nárůst tržeb v obou skupinách oddílu přinesl rok 2010 (+7,9 %) a nepotvrdily se zatím prognózy analytiků, že v roce 2011 mohou tržby meziročně klesnout o 2 až 5 %. Ty naopak, hlavně díky malým podnikům a mikropodnikům a také živé poptávce (především v kategorii seniorů), loni vzrostly o 3,4 %. Podobně příznivě se v posledních dvou letech vyvíjel objem účetní přidané hodnoty (tabulka 10.4). Jestliže v roce 2010 vzrostl tento indikátor o více než 8 %, v roce 2011 to bylo o dalších 7 %. Přitom 123


ukazatel produktivity práce z ÚPH ve farmacii patří v rámci zpracovatelského průmyslu k vůbec nejvyšším a převyšuje 1,2 mil. Kč na zaměstnance. Tabulka 10.5 naznačuje počet zaměstnaných osob a je z ní patrné, že tento ukazatel v posledních letech kolísá od 9 350 do 10 000 osob, podle toho jak jsou některé provozy rušeny, fúzují, nebo nově vznikají. V roce 2011 se počet zaměstnanců v oddílu 21 proti předchozímu roku zvýšil o 2,6 %, což souviselo hlavně se spuštěním nové výroby v opavském závodě TEVA . Vývoj osobních nákladů ve farmaceutickém průmyslu v letech 2005 až 2011 charakterizuje tabulka 10.6. Je z ní patrné, že v roce 2011, vzhledem k růstu počtu zaměstnanců a tržeb, vzrostl objem tohoto ukazatele o 4,5 %. Tabulka 10.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

21.1 21.2

472 606 3 685 247

467 921 3 779 574

497 572 4 095 829

528 640 4 008 593

608 183 4 121 181

623 223 3 986 593

742 327 4 075 691

21

4 157 854

4 247 494

4 593 400

4 537 233

4 729 364

4 609 816

4 818 018

mezir. index

102,2

108,1

98,8

104,2

97,5

104,5


10.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj ukazatelů produktivity práce z účetní přidané hodnoty a konkurenceschopnosti vyjadřují tabulky 10.7, 10.8. a grafy 10.3 a 10.4. Tabulka 10.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2011 (Kč/zam.) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1 018 318 975 120

944 693 1 090 083

1 025 841 1 038 156

1 320 604 997 751

1 340 720 996 739

1 435 969 1 132 349

1 151 385 1 240 165

980 191

1 073 296

1 036 837

1 035 357

1 041 971

1 174 113

1 226 686

mezir. index

109,5

96,6

99,9

100,6

112,7

104,5

21.1 21.2 21


Tabulka10.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

21.1 21.2

714 349 4 861 259

599 261 5 653 773

601 881 5 182 825

984 829 4 664 784

1 108 073 4 306 073

1 223 642 5 144 532

934 998 6 016 531

21

5 575 608

6 253 034

5 784 706

5 649 613

5 414 147

6 368 174

6 951 529

mezir. index

112,1

92,5

97,7

95,8

117,6

109,2


Tabulka 10.7 naznačuje, že ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty se v posledních třech letech vyvíjel příznivě, což platí především o roku 2010 (meziroční nárůst o 12,7 %), ale i o roce 2011 (+4,5 %). Od roku 2006 se jeho hodnota trvale pohybuje nad úrovní jednoho milionu korun na zaměstnance, což farmacii řadí v rámci oddílů zpracovatelského průmyslu ČR v roce 2011 na druhé místo, těsně za oddíl CZ-NACE 11 Výroba nápojů a před oddíly CZ-NACE 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů a CZ-NACE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků, které rovněž překročily hranici jednoho milionu korun na zaměstnance. Podobně příznivě se v minulých dvou letech vyvíjel také hrubý operační přebytek (tabulka 10.8).

124

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků %


128


121

130 120 110

114

100

107 100

90 2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 21

2010

80

2011

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 21

ZP

2009

2010

2011

ZP



tis. Kč/zam.

1600

1300

1000

700

400

100

ZP

21

21.1 2010

21.2

2011



10.3.4 Výkonová spotřeba Vývoj ukazatele výkonové spotřeby je zachycen v tabulce 10.9 a lze konstatovat, že jeho růst v roce 2011 vcelku odpovídal dynamice růstu souvisejících ukazatelů, hlavně tržeb. Tabulka 10.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

21.1 21.2

1 706 717 14 986 801

1 513 090 15 446 105

1 606 720 16 883 556

1 696 599 16 662 964

1 924 745 16 742 726

1 889 411 17 856 816

2 322 131 18 266 854

21

16 693 518

16 959 195

18 490 276

18 359 563

18 667 471

19 746 227

20 588 985

mezir. index

101,6

109,0

99,3

101,7

105,8

104,3


125


10.4 Zahraniční obchod 10.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 10.10 potvrzuje, že skupina výrobků CZ-NACE 21 trvale vykazuje vysoké záporné saldo zahraničního obchodu, jedno z nejvyšších v rámci zpracovatelského průmyslu ČR. V roce 2011 dosáhlo 43,4 mld. Kč a v porovnání s předcházejícím rokem se zvýšilo o 6,4 %. Obrat zahraničního obchodu (dovoz + vývoz) činil loni v tomto sektoru 108,5 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2010 vzrostl o 5,2 %. Z toho samotný dovoz se meziročně zvýšil o 5,6 % na necelých 75,9 mld. Kč, zatímco vývoz v roce 2011 stoupl pouze o 4,4 % na 32,5 mld., což znamenalo nárůst záporného salda o 2,6 mld. Kč Tabulka 10.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 21 v b.c. v letech 2009 - 2011 Vývoz celkem (mil.Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

21.1 21.2

3 316,7 23 415,9

3 890,2 27 247,9

3 717,7 28 805,9

21

26 732,6

31 138,1

32 523,6

mezir. index

116,5

104,4

CZ-CPA


2010

2011

21.1 21.2

2 973,6 68 572,4

3 373,5 68 580,7

4 260,7 71 705,3

21

71 546,0

71 954,2

75 966,0

mezir. index

100,6

105,6

CZ-CPA


2010

2011

21.1 21.2

343,1 -45 156,5

516,7 -41 332,8

-543,0 -42 899,4

21

-44 813,4

-40 816,1

-43 442,4


10.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Graf 10.5 dokumentuje teritoriální strukturu zahraničního obchodu v roce 2011. Je přitom patrné, že zdaleka naším největším obchodním partnerem zůstává Spolková republika Německo (obrat 22 mld. Kč, z toho dovoz 16,8 mld. Kč, vývoz 5,2 mld. Kč, záporné saldo 11,6 mld. Kč). Druhé bylo podle obratu v roce 2011 Slovensko (obrat 9,4 mld. Kč, z toho dovoz 3,2 mld., vývoz 6,2 mld. Kč, kladné saldo 3 mld. Kč), za nímž následovaly Francie (obrat 7,1 mld. Kč, z toho dovoz 6,6 mld. Kč, vývoz 0,5 mld. Kč, záporné saldo 6,1 mld. Kč) a USA (obrat 6,5 mld. Kč, z toho dovoz 3,7 mld. Kč, vývoz 2,8 mld. Kč, záporné saldo 900 mil. Kč). Nejvíce léčiv ČR loni dovezla ze SRN – za 16,8 mld. Kč, za níž následovaly Francie (6,6 mld. Kč), Nizozemsko (5 mld. Kč) a Švýcarsko (4,4 mld. Kč). Do zahraničí nejvíce léčiv putovalo z ČR na Slovensko (6,1 mld. Kč), do SRN (5,2 mld. Kč), Ruské federace (3,6 mld. Kč) a do USA (2,4 mld. Kč). S výjimkou Slovenska, Polska a Ruské federace jsme měli v roce 2011 se všemi dalšími důležitými obchodními partnery záporné saldo zahraničního obchodu, někdy velmi vysoké.

126

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Vývozní teritoria v roce 2011 Rakousko USA 6 %

Belgie 6%

Polsko 5%

9%

Nizozemí 2%

Rusko 11 %

Ostatní 26 %

Německo 16 % Slovensko 19 % Dovozní teritoria v roce 2011 Švýcarsko 6% Nizozemí 7% Francie 9%

Itálie 5%

USA 5%

Německo 22 %

Irsko 5%

Belgie 4%

Ostatní 37 %



10.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Farmaceutický průmysl patří ke globálním sektorům a v rámci zpracovatelského průmyslu EU-27 je co do tržeb pátým největším. V současné době zaměstnává v EU kolem 650 tisíc osob, většinou vysoce kvalifikovaných a vysokoškolsky vzdělaných odborníků, z nichž jedna pětina pracuje v oblasti výzkumu a vývoje. Farmaceutický výzkum ovšem patří k vysoce rizikovým, nákladným a ke vzniku jednoho nového léku musejí vědci objevit na tisíce nových sloučenin. Pro bližší představu, z deseti tisíc nově objevených sloučenin se do předklinické fáze testů dostane jen nepatrný zlomek, zhruba 250. Do samotného klinického testování pak postoupí jen nepatrný počet a pouze jeden z pěti odzkoušených léků získá registraci a je uveden na trh. Počet nově objevených látek tak není nijak velký a navíc dlouhodobě klesá. Jestliže před deseti léty bylo na trh uvedeno přes 40 nových sloučenin, v posledních letech je to o deset méně. Vysoká míra neúspěchu, stále rozsáhlejší klinické studie, stoupající technická náročnost produktů a neustále se zvyšující nároky na bezpečnost a účinnost nových medikamentů, to jsou hlavní důvody neustálého růstu nákladů na výzkum a vývoj. Jestliže před padesáti léty trvalo komplexní ověření nového léku v průměru jen šest let, v současné době je to dvojnásobně dlouhá doba. Vývoj nového léku nyní stojí běžně přes jednu miliardu dolarů, což odpovídá jedné čtvrtině ročních výdajů na léky v ČR. Přitom pouze jeden ze tří léků nově uvedených na trh je schopen splatit průměrné náklady na výzkum a vývoj. V TOP 20 světových farmaceutických společností žebříčku vévodí firmy s obratem přes 40 mld. USD za rok v čele s Pfizer a Sanofi-Aventis (tam patří i Zentiva, k.s.), přes 30 mld. USD ročně dosahují Novartis, GlaxoSmithKline, Astra Zeneca, nad 20 mld. USD pak Merck and Co., Johnson and Johnson a Eli Lilly and Co. Na třináctém místě v žebříčku figuruje Teva Pharma, jehož dceřinou firmou je i opavská Teva (její roční tržby loni dosáhly téměř 8,8 mld. USD). Jak již bylo zdůrazněno, ČR se orientuje převážně na výrobu generik, a ani v době hospodářské recese tu tržby tohoto oddílu nikdy neklesly do červených čísel. První měsíce roku 2011 sice naznačovaly, že by k tomu mohlo po dlouhých letech dojít, avšak v průběhu roku se trh zotavil a nakonec skončil v černých číslech (+3,4 %), stejně jako objem vytvořené účetní přidané hodnoty (+7,2 %). Momentálně největší investicí v tomto zpracovatelském oddílu je záměr společnosti Teva Czech Ind., s.r.o., která na podzim 2011 oznámila rozšíření výroby tablet v lokalitě Komárov u Opavy a požádala MPO o investiční pobídku. Jedná 127


se o významný záměr v celkové výši přes 2 mld. Kč (z toho na strojní zařízení připadne 1,3 mld. Kč), který by do tří let měl generovat na 176 nových pracovních míst. Poslední léta jsou pro světový farmaceutický průmysl velmi náročná, protože skončila patentová ochrana řady tak zvaných blockbusterů (lék s ročními tržbami přesahujícími jednu miliardu USD). To je vítaná příležitost pro výrobce generik, které jsou řádově levnější. Přestože náklady na výzkum a vývoj léčiv neustále rostou, výzkum a vývoj inovativních léků pokračuje a nedávno byl podpořen směrnicí Evropské unie, která stanoví podmínky pro výzkum léků v pediatrickém použití, takže lékaři dnes mohou dětem předepisovat léky „šité na míru“. Světový farmaceutický průmysl je rozložen do tří tradičních velkých center – Evropy, USA a Japonska, ovšem stále silněji jim „šlapou na paty“ hlavně Čína a Indie. Přitom do USA se přesunulo také jádro výzkumu a vývoje a dnes odtud pochází již dvě třetiny všech nově uvedených léků na trh. Zatímco v USA vzrostly investice do výzkumu a vývoje léčiv v letech 1990 až 2006 pětkrát, v Evropě to bylo jen 2,9 krát . Farmaceutický průmysl v ČR představoval v roce 2011 zhruba 0,92 % z celkových tržeb ZP ČR a 1,5 % z účetní přidané hodnoty, což je pod průměrem EU-27. K jeho silným stránkám patří široká nabídka kvalitních generických léků, spolehlivost v dodávkách a dobré jméno našich firem, zejména ve střední a východní Evropě. Ke slabým stránkám naopak patří značná závislost naší ekonomiky na dovozu léčiv ze zahraničí (vysoké záporné saldo – v roce 2011 -43,4 mld. Kč) vzhledem k omezené nabídce domácího trhu. Dosavadní vývoj oddílu (organizace s 20 a více zaměstnanci) v roce 2012 ukazuje, že v období leden až květen mírně klesly tržby oproti stejnému období 2011 (-0,8 %), tržby z přímého vývozu se naopak zvýšily (+19,7 %) a počet zaměstnanců se snížil o necelá dvě procenta. Zatím nelze odhadnout, jak se bude chovat trh s léčivy poté, co od července některé, zejména volně prodejné, léky podražily. Je reálné, že dynamika tržeb by se mohla pohybovat nejspíše jen kolem jednoho procenta, případně stagnovat na úrovni roku 2011. Rozhodnutí Evropské komise, jež zakázala používat 95 dosud užívaných tvrzení, která při propagaci svých artiklů používají výrobci potravinových doplňků (např.Walmark, a.s.), by se mělo na tržbách tohoto sektoru významněji projevit až od roku 2013.

128

Výroba pryžových a plastových výrobků

11. CZ-NACE 22 – VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ

11.1 Charakteristika oddílu Výroba pryžových a plastových výrobků CZ-NACE 22 patří po léta k důležitým tahounům české ekonomiky a svým objemem tržeb již několik let výrazně překonává výrobu chemických látek a chemických přípravků CZ-NACE 20, z jejíž surovinové základny vychází. I tento oddíl sice postihla hospodářské recese, podařilo se ji však rychle překonat a od roku 2010 se znovu rozvíjí velmi dynamicky. Potvrzují to konečně výsledky v tržbách a vytvořené účetní přidané hodnotě, které sice za dosud rekordním rokem 2008 ještě mírně zaostávají, ale rychle se této hodnotě blíží. Ve shodě s mezinárodní klasifikací NACE Rev. 2 se oddíl dělí na dvě velké skupiny: l 22.1 Výroba

pryžových výrobků; l 22.2 Výroba plastových výrobků. 22.1 42,7 %

22.2 57,3 %

22.1 Výroba pryžových výrobků 22.2 Výroba plastových výrobků Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Relace v tržbách se mezi těmito dvěma skupinami v posledních letech postupně mění ve prospěch skupiny CZ-NACE 22.1. Jestliže v roce 2009 byl tento poměr 37,3 : 62,7, v roce 2010 to bylo 40,8 : 59,2 a v roce 2011 již 42,7: 57,3. Ve skupině CZ-NACE 22.1 má jasnou převahu třída CZ-NACE 22.11 Výroba pryžových plášťů a duší, protektorování pneumatik, díky níž je bilance zahraničního obchodu CZ-NACE 22 již několik let pozitivní. Ve skupině CZ-NACE 22.2 je sortimentní nabídka podstatně širší, neboť zahrnuje nejen plastové desky, díly, fólie a hadice, ale též produkci plastových obalů, plastových výrobků pro stavebnictví a další položky.

11.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Postavení tohoto oddílu v naší ekonomice je dáno úzkými vazbami na navazující zpracovatelské oddíly, zejména automobilový průmysl. Jeho význam lze dokumentovat tím, že v žebříčku tržeb v rámci zpracovatelského průmyslu figuroval tento oddíl CZ-NACE 22 v roce 2011 na šestém místě (podíl 6,3 %), v objemu vytvořené účetní přidané hodnoty dokonce na 4. příčce (podíl na ZP 8,1 %) a v ukazateli počet zaměstnaných osob na místě pátém (podíl 7,1 %). Vzhledem k příznivému vývoji se v posledních letech neustále zvyšuje počet podnikatelských subjektů a jen za období 2005 až 2011 jich přibylo 1 160 tj., přírůstek o více než jednu třetinu. Výraznou převahu 129


ovšem mají v tomto sektoru mikropodniky a malé provozovny, počet jednotek s 20 a více zaměstnanci totiž v roce 2011 dosáhl 630 subjektů. Ve skupině CZ-NACE si klíčové postavení dlouhodobě udržuje největší evropská továrna na výrobu pneumatik pro osobní automobily Barum Continental, spol. s r.o. Ta sice tradičně není zařazována v každoročním žebříčku CZECH TOP 100, ale se svými ročními tržbami v roce 2011 (cca 48 mld. Kč) patří na začátek druhé desítky. V žebříčku můžeme ještě nalézt na 55. místě Mitas, a.s. (tržby 9,9 mld. Kč), která nedávno zahájila úspěšnou expanzi na americký trh. Ve skupině CZ-NACE 22.2 již není dominance klíčových hráčů tak jednoznačná jako v CZ-NACE 22.1 a rozhodujícími subjekty jsou zde Cadence Innovation, k.s., Gumotex, a.s., a Fatra, a.s. Podle údajů ČSÚ v roce 2011 působilo v tomto oddílu celkem 245 subjektů se zahraniční účastí, které realizovaly tržby ve výši 170 mld. Kč, tj. přes 80 % z celkového objemu. Tržby první třicítky z nich loni překročily jednu miliardu korun. Z regionálního hlediska má v rámci tohoto oddílu rozhodující postavení Zlínský kraj, kde jsou lokalizovány např. společnosti Barum, závod Mitasu, Fatra apod., na který odhadem připadá více než třetina z celkových tržeb oddílu CZ-NACE 22. Ve Zlínském kraji také působí Plastikářský klastr založený před šesti roky, jehož členy jsou většinou místní firmy. Nedávno byla při Svazu chemického průmyslu založena nová Česká technologická platforma “PLASTY”. Další významné podnikatelské subjekty tohoto oddílu jsou soustředěny v Jihomoravském kraji (Gumotex, a.s.), Libereckém kraji (Cadence Innovation, k.s.) a v kraji Středočeském. Investiční aktivita v rámci CZ-NACE 22 v roce 2011 se sice udržela zhruba na úrovni předchozího roku (hmotné investice za 8,6 mld. Kč), zájem investorů o toto zpracovatelské odvětví však zůstává i nadále vysoký, o čemž svědčí záměry, které jsou podrobněji zmiňovány v závěrečné kapitole 11.5.

11.3 Hlavní ekonomické ukazatele 11.3.1 Cenový vývoj Tabulka 11.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011


Název Pryžové výrobky Plastové výrobky Pryžové a plastové výrobky

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

22.1 22.2

97,2 97,8

97,9 96,0

98,1 99,0

108,9 102,0

22

97,7

96,6

98,7

104,0


Jak je vidět z tabulky 11.1, růst indexu cen průmyslových výrobců byl v roce 2011 nejvýraznější ve skupině CZ-CPA 22.1, kde se do něho promítl jak podstatný růst cen přírodního kaučuku na mezinárodních trzích, tak vysoký zájem o zimní pneumatiky pro osobní i nákladní automobily při přechodu na zimní provoz. V roce 2012 by se tempo růstu cen mělo mírně zpomalit.

11.3.2 Základní produkční charakteristiky Tabulka 11.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 22 v letech 2005 - 2011 CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

22.1 22.2

662 2 713

666 2 689

660 2 761

703 2 826

744 2 910

936 3 470

942 3 593

22

3 375

3 355

3 421

3 529

3 654

4 406

4 535


130



2006

2007

2008

2009

2010

2011

71 772 047 96 748 320

82 915 382 119 583 073

85 564 704 138 160 864

76 259 158 132 699 783

64 036 669 107 788 387

79 034 804 114 891 593

88 798 423 119 307 585

168 520 367

202 498 455

223 725 569

208 958 941

171 825 056

193 926 398

208 106 008

mezir. index

120,2

110,5

93,4

82,2

112,9

107,3

22.1 22.2 22

2005


Z tabulky 11.2 vyplývá, že počet podniků v posledních letech neustále roste, přičemž téměř čtyři pětiny společností spadají do skupiny CZ-NACE 22.2. Počet subjektů v roce 2011 meziročně stoupl o necelá tři procenta, převážně díky této skupině, neboť ve skupině 22.1 byl nárůst minimální. Protože se počet zaměstnanců zvýšil o 7,3 %, lze z toho usuzovat, že průměrná velikost podniků mírně vzrostla. Přesto však zůstává typickým rysem tohoto oddílu velká převaha subjektů s méně než dvaceti pracovníky. Vývoj základních průmyslových ukazatelů dokumentují tabulky 11.3 až 11.5 a graf 11.2. Tabulka 11.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

22.1 22.2

17 738 095 26 197 042

20 325 019 31 433 447

21 303 638 36 897 501

18 495 850 34 820 215

17 888 465 32 064 107

22 063 851 32 667 467

23 542 880 38 275 871

22

43 935 138

51 758 466

58 201 139

53 316 065

49 952 573

54 731 319

61 818 751

mezir. index

117,8

112,4

91,6

93,7

109,6

112,9



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

22.1 22.2

21 023 54 381

21 791 59 921

21 639 64 930

21 547 65 557

17 784 56 633

17 976 55 228

19 188 57 087

22

75 404

81 712

86 569

87 104

74 417

73 204

76 276

mezir. index

108,4

105,9

100,6

85,4

98,4

104,2


Z tabulky 11.3 je vidět, že po citelném poklesu v roce 2009 se tento oddíl rychle z recese vzpamatoval a v dalších dvou letech byla dynamika růstu tržeb výrazná (2010/2009, index = 112,9; 2011/2010, index = 107,3), tedy zhruba na úrovni zpracovatelského průmyslu celkem. Podstatně rychlejší růst tržeb přitom vykázala skupina CZ-NACE 22.1 (+12,4 %) než skupina CZ-NACE 22.2 (+3,8 %), hlavně díky rozmachu v automobilovém průmyslu a vysoké poptávce po osobních i nákladních pneumatikách. Přes solidní ekonomický růst nedosahuje stále ještě oddíl CZ-NACE 22 rekordní úrovně tržeb z roku 2007 (v roce 2011 k tomu stále chybělo cca 7 %), dosavadní vývoj v roce 2012 však naznačuje, že letos by se tento sektor již k této metě mohl výrazně přiblížit. Ještě příznivěji než tržby se v roce 2011 v tomto oddíle vyvíjel ukazatel účetní přidané hodnoty, (tabulka 11.4), který meziročně vzrostl o téměř 13 %. V tomto případě však byla dynamika růstu opačná než u tržeb. Zatímco ve skupině CZ-NACE 22.1 činil meziroční nárůst tohoto ukazatele 6,7 %, ve skupině CZ-NACE 22.2 to bylo o 17,2 %. Vývoj počtu zaměstnaných osob v letech 2005 až 2011 ukazuje tabulka 11.5. Z té lze zjistit, že rekordní počet osob zaměstnával tento oddíl v době vrcholící konjunktury v roce 2008. V období recese však řada subjektů ukončila nebo pozastavila činnost a počet pracovníků v roce 2009 poklesl o téměř 15 % a ještě v roce 2010 o dalších 1,6 %. Obrat nastal až v roce 2011, kdy tento ukazatel vzrostl o 4,3 %, tj. o 3 072 lidí, přičemž ve skupině CZ-NACE 22.1 to bylo o 6,7 % a ve skupině 22.2 o 3,3 %. V počtu zaměstnaných osob má přitom jasnou převahu skupina CZ-NACE 22.2, na kterou připadají tři čtvrtiny z celkového počtu pracovníků. Růst osobních nákladů v oddílu CZ-NACE 22 zachycuje tabulka 11.6. Je z ní vidět, že vývoj v jednotlivých letech úzce souvisí s vývojem počtu zaměstnaných osob. Maximální výše tohoto ukazatele byla dosud zaznamenána v roce 2008, kdy sektor zaměstnával rekordních 87 tisíc lidí. V následujícím roce následoval 131


pokles o téměř 14 %, avšak v souvislosti s oživením v dalších dvou letech začal objem osobních nákladů znovu narůstat, v roce 2010 o 3,4 %, v roce 2011 o téměř 5 %. %


121

Tržby za VV a S %

115

136 130

109

124

103

118

97

112

91

106

85

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 22

100

2011

2005

ZP

%

2006

2007

2008

CZ-NACE 22

2009

2010

2011

ZP


143 135 127 119 111 103 95

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 22

2010

2011

ZP



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

22.1 22.2

6 866 197 15 416 690

7 484 862 17 780 501

7 873 650 20 731 620

8 190 966 22 329 531

6 717 978 19 613 079

7 324 101 19 894 739

7 830 005 20 729 814

22

22 282 887

25 265 363

28 605 270

30 520 497

26 331 057

27 218 840

28 559 819

mezir. index

113,4

113,2

106,7

86,3

103,4

104,9



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

22.1 22.2

843 756 481 730

932 730 524 584

984 496 568 265

858 384 531 147

1 005 878 566 174

1 227 389 591 501

1 226 937 670 478

22

582 664

633 428

672 308

612 097

671 253

747 652

810 464

mezir. index

108,7

106,1

91,0

109,7

111,4

108,4


Jak je patrné z tabulek 11.7 a 11.8 a z grafu 11.3 se ukazatele produktivity práce v tomto oddílu vyvíjely v posledních letech příznivě. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty roste (tabulka 11.7) v posledních letech ročně v průměru o 8 až 11 % a v roce 2011 byla její hodnota nad průměrem zpracovatelského průmyslu. Výše tohoto ukazatele ve skupině 22.1 patříla v roce 2011 vůbec k nejvyšším v rámci ZP (1 226,9 tis. Kč/zam). 132


S ještě vyšší dynamikou rostl v letech 2010 a 2011 ukazatel hrubý operační přebytek (v roce 2010 nárůst o 16,5 %, v roce 2011 o téměř 21 %). Tabulka 11.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

22.1 22.2

10 871 898 10 780 352

12 840 157 13 652 946

13 429 988 16 165 881

10 304 884 12 490 684

11 170 487 12 451 028

14 739 750 12 772 729

15 712 875 17 546 057

22

21 652 250

26 493 104

29 595 870

22 795 568

23 621 515

27 512 479

33 258 932

mezir. index

122,4

111,7

77,0

103,6

116,5

120,9


%


150

%

140

140

130

125

120

110

110

95

100

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 22

2010


155

80

2011

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 22

ZP

2009

2010

2011

ZP


Graf 11.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2005 - 2011 tis. Kč/zam.

1300 1100 900 700 500 300 100

ZP

22

22.1 2010

22.2

2011



11.3.4 Výkonová spotřeba Vývoj výkonové spotřeby (tabulka 11.9) zaznamenal výrazný nárůst zejména v roce 2010 (+16 %) vzhledem k podstatnému nárůstu tržeb. V roce 2011 se tempo růstu zpomalilo na necelých 6 % právě v souvislosti se zpomalením růstu tržeb a dalších ukazatelů.

133


Tabulka 11.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE 22.1 22.2

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

57 218 318 73 560 764

66 663 189 92 162 112

68 173 542 105 583 558

60 487 118 102 212 660

46 729 443 78 765 322

58 710 986 86 859 575

68 138 000 86 091 668

130 779 082

158 825 301

173 757 101

162 699 778

125 494 765

145 570 561

154 229 668

mezir. index

121,4

109,4

93,6

77,1

116,0

105,9

22


11.4 Zahraniční obchod 11.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky z pryže a plastů CZ-CPA 22 je patrný z tabulky 11.10. Delší časovou řadu, vzhledem ke změně metodiky od roku 2009 nelze uvést. Vývoz této výrobkové skupiny vzrostl celkem o 12,7 %, z toho ve skupině CZ-CPA 22.1 o 14,3 % (hlavně díky vysokému exportu osobních a nákladních pneumatik), ve skupině CZ-CPA 22.2 o více než 11 %. V případě dovozu byla dynamika růstu mírně nižší (+12,1 %), z toho ve skupině CZ-CPA 22.1 (+21 %), ve skupině CZ-CPA 22.2 (+7,9 %). Kladné saldo zahraničního obchodu v oddílu se zvýšilo poměrně výrazně – o 23 % na 8,4 mld. Kč, na čemž má rozhodující podíl vývoz výrobků CZ-CPA 22.1, kde kladné saldo v roce 2011 dosáhlo 24,2 mld. Kč. Obrat v CZ-CPA 22 stoupl proti předcházejícímu roku o 12,4 % na 260,2 mld. Kč a proti roku 2009 se zvýšil dokonce téměř o jednu třetinu. Tabulka 11.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 22 v b.c. v letech 2009 - 2011 Vývoz celkem (mil.Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

48 177,3 52 277,5

59 357,9 59 793,8

67 843,8 66 450,4

100 454,8

119 151,7

134 294,2

mezir. index

118,6

112,7

22.1 22.2 22 CZ-CPA


2010

2011

22.1 22.2

30 492,8 66 260,5

36 049,6 76 270,7

43 655,7 82 240,3

22

96 753,3

112 320,3

125 896,0

mezir. index

116,1

112,1

CZ-CPA 22.1 22.2 22


2010

2011

17 684,5 -13 983,0

23 308,3 -16 476,9

24 188,1 -15 789,9

3 701,5

6 831,4

8 398,2


11.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu je zachycena v grafu 11.5, z něhož je vidět, že naším suverénně největším obchodním partnerem je Spolková republika Německo. Obrat se SRN v roce 2011 dosáhl 92,7 mld. Kč (dovoz 47,9 mld., vývoz 44,8 mld., záporné saldo -3,1 mld. Kč) a na našem vývozu se tato země podílela jednou třetinou a v dovozu dokonce 38 %. Druhé místo v žebříčku obchodních partnerů 134


si i v roce 2011 udrželo Polsko s obratem 19.8 mld. Kč (dovoz 10,5 mld., vývoz 9,3 mld., záporné saldo 1,2 mld. Kč) a těsně za ním skončilo Slovensko (obrat 18,2 mld. Kč, dovoz 6,3 mld., vývoz 11,9 mld., kladné saldo 5,9 mld. Kč). Dalšími významnými partnery v obchodu s pryžovými a plastovými produkty jsou Itálie a Francie (v obou případech obrat 13,1 mld. Kč), dále Rakousko, Belgie aj. Z nečlenských zemí EU měla ČR v roce 2011 vysoké záporné saldo s Čínou (-3,6 mld. Kč), zatímco s Ruskou federací naopak kladné saldo (+3,2 mld. korun). Vývozní teritoria v roce 2011 Francie Itálie Polsko 5 % 4% Slovensko 7 % 9%

Rakousko 4%

Velká Británie 3% Rusko 3%

Ostatní 32 %

Německo 33 %

Dovozní teritoria v roce 2011 Francie Slovensko 5 % 5% Itálie 6% Polsko 8%

Čína 4%

Rakousko 3% Belgie 3% Ostatní 28 %



11.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Jak vyplývá z předchozích kapitol, oddíl CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků postupně získal renomé klíčového zpracovatelského odvětví, což konečně potvrzují jeho podíly na celkových tržbách, účetní přidané hodnotě a počtu zaměstnaných osob ve ZP ČR. K tomu nutno dodat, že pozice tohoto sektoru v ČR je významnější než v EU-27 a jeho podíly na zpracovatelském průmyslu jsou vesměs vyšší než činí průměr unie. V rámci skupiny CZ-NACE 22.1 patří ČR díky společnostem Barum Continental a Mitas v Evropě k pneumatikárenským velmocem. Za zmínku přitom stojí úspěšná expanze posledně zmiňované společnosti do USA, kde v dubnu zahájila firma v Charles City (stát Iowa) výrobu zemědělských pneumatik, určených výhradně pro americký trh. Také plastikářský průmysl (CZ-NACE 22.2) se díky úzké vazbě na klíčové odběratele, zejména automobilový průmysl, v posledních deseti, patnácti letech úspěšně rozvíjí a po kratším období recese a stagnace se zde od roku 2011 začala znovu oživovat investiční aktivita. Lze to konečně dokumentovat na několika konkrétních příkladech z poslední doby. Německý výrobce automobilových součástek Rehau, začal vyrábět v Jevíčku (Svitavsko) plastové komponenty pro autoprůmysl, firma OMB Composites EU buduje novou halu v Králíkách na výrobu kompozitních dílů pro autobusy, tramvaje, nákladní auta a vlakové soupravy, jihokorejská společnost Caltex plánuje 135


do konce letošního roku v areálu Nové pole (Karvinsko) postavit novou továrnu na plastové díly. Firma IAC se rozhodla obnovit výrobu plastových součástek pro automobilový průmysl v Plzni – Přešticích, jihokorejská Hanwha Czech oznámila rozšíření výroby plastových dílů pro osobní vozy Hyundai Nošovice. Firma Saar Gummi, spol. s r.o. v Červeném Kostelci připravuje investici do mísírny směsí pro výrobu těsnění, německá společnost Behr zahájí výstavbu závodu na plastové díly pro klimatizaci a chladiče v Ostrově na Karlovarsku, firma JC Interiors Czechia plánuje podstatně rozšíření svého závodu na zpracování polymerů v průmyslovém parku v Žatci – Triangle. Je jasné, že přes některé výhrady ekologů jsou plasty „materiálem 21.století“ a pokud by z trhu zmizely, vzápětí by to vyvolalo kolaps v dopravě, elektronice, domácnostech, přenosu informací, samozřejmě ve výpočetní technice apod. Pokud by byly plastové obaly nahrazeny jinými, tradičními materiály, několikanásobně by se zvýšila jejich průměrná hmotnost a o polovinu spotřeba energií. Aplikace plastů dosahuje významných úspor též při snižování exhalací CO2, zejména v budovách. Plastové izolace z EPS (pěnový polystyren) je možné po skončení více než padesátileté životnosti recyklovat nebo energeticky využít a získat až čtyři pětiny energie spotřebované na jejich výrobu. Vážným problémem plastů a jejich aplikace je životnost a s tím související recyklace. Podle údajů MŽP vyšlo v letech 2008, 2009 a 2010 z továren v ČR přes 200 tisíc tun syntetických obalů a k recyklaci putovalo v roce 2009 necelých 53 % . Výrazněji rovněž stoupl počet plastových obalů, které skončily ve spalovnách s energetickým využitím. Nicméně ve sběru plastových obalů jsou i nadále značné rezervy, neboť stále velké objemy nekončí u opětovného zpracování. Plast se navíc nerozkládá (jeho poločas rozpadu se počítá na stovky let), ale štěpí na stále drobnější kousky, které postupně zaplavují zemi a vodní zdroje. Lepšímu třídění plastového odpadu by mělo napomoci nedávné rozhodnutí vlády zvýšit poplatek za ukládání komunálního odpadu na skládkách, který má ze současných 500 korun za tunu podražit na 1 300 Kč v roce 2020. Vyhlídky oddílu CZ-NACE 22 jsou v roce 2012 poměrně příznivé, i když tempo růstu tržeb bude nejspíše pomalejší než v roce 2011. Podle údajů za leden až květen 2012 (organizace s 20 a více zaměstnanci) vzrostly tržby v oddílu 22 proti stejném období 2011 o 8 % a tržby z přímého vývozu o 2 %, to vše při nulovém růstu počtu pracovníků a růstu ukazatele produktivity (měsíční tržby na zaměstnance v b.c.). Příznivé výsledky hlásí rovněž zahraniční obchod, kde v I. čtvrtletí vývoz vzrostl o 10 %, zatímco dovoz o 6,3 % a kladné saldo stouplo o téměř 1,4 mld. Kč. Nové investiční záměry realizované v současné době, z nichž některé budou dokončeny ještě letos, by měly přispět k růstu tržeb. Vyhlídky pro zbytek roku 2012 však budou velmi záležet na tom, jak se bude vyvíjet evropská ekonomika, především v EU-27, která představuje v naší obchodní výměně přes 80 %.

136

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

12. CZ-NACE 23 - VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ

12.1 Charakteristika oddílu S účinností od ledna 2008 byla provedena změna klasifikace ekonomických činností z OKEČ na CZNACE. Odvětví OKEČ 26 bylo převedeno na oddíl CZ-NACE 23 a v této souvislosti došlo také k částečnému přeskupení jednotlivých skupin a tříd. Oddíl CZ-NACE 23 zahrnuje průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot a podle nové klasifikace je tvořen následujícími skupinami:1 l l l l l l l l

23.1. Výroba skla a skleněných výrobků; 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků; 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů; 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků; 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry; 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků; 23.7 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů; 23.9 Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků j.n.

Skupiny 23.1 a 23.4 tvoří sklářský a keramický průmysl. Skupiny 23.2, 23.3, 23.5, 23.6, 23.7 a 23.9 tvoří průmysl výroby stavebních hmot. K nejvýznamnějším skupinám oddílu CZ-NACE 23, které vykazují dlouhodobě nejvyšší podíl na tržbách a zaměstnanosti, patří výroba skla a skleněných výrobků a výroba betonářského zboží. 23.7 1,8 %

23.9 10,2 % 23.1 32,2 %

23.6 30,8 %

23.5 9,5 %

23.4 4,0 %

23.3 6,3 %

23.2 5,2 %

23.1 Výroba skla a skleněných výrobků 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků 23.7 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 23.9 Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


V rámci přechodu z klasifikace ekonomických činností OKEČ na CZ-NACE došlo k následujícím významným změnám: - obor 26.2 (dle OKEČ) se rozdělil na skupiny 23.2 a 23.4 (dle CZ-NACE), - obory 26.3 a 26.4 (dle OKEČ) se sloučily do skupiny 23.3 (dle CZ-NACE).

1

137


V důsledku pokračující krize a dosažené nižší výchozí základny v roce 2010 došlo v roce 2011 u čtyř rozhodujících skupin k nárůstu podílu o cca 0,1 až 3,0 %. Tak tomu bylo např. u skupin CZ-NACE 23.1 - Výroba skla a skleněných výrobků (nárůst o 3,0 %), CZ-NACE 23.2 - Výroba žáruvzdorných výrobků (nárůst o 1,0 %), CZ-NACE 23.3 - Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů (nárůst o 0,9 %) a u skupiny CZ-NACE 23.4 - Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků (nárůst o 0,4 %). U zbývajících čtyř skupin se naopak v důsledku výpadku zejména dopravních silničních staveb podíl tržeb snížil, jmenovitě u skupin: CZ-NACE 23.5 – Výroba cementu, vápna a sádry (-0,2 %), CZ-NACE 23.6 – Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků (-3,0 %), CZ-NACE 23.7- Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů (-0,5 %) a CZ-NACE 23.9 – Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. (-2,0 %). U všech skupin dosažený podíl tržeb v roce 2011 ale výrazně zaostává za obdobím stavebního a ekonomického boomu v roce 2007 (graf 12.1). Výrobky oddílu CZ-NACE 23 jsou určeny pro domácí i zahraniční trhy. Hlavním vývozním artiklem zůstávají sklo, keramické a porcelánové zboží a vybraný sortiment výrobků betonové prefabrikace. Většina stavebních hmot (cement, vápno, sádra, cihly, přírodní kámen a transportbeton), i přes zvýšení podílu na celkovém vývozu, je určena převážně pro domácí trh. Uvedené skupiny disponují v ČR dobrou surovinovou základnou i moderními výrobními jednotkami.

12.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Tržby oddílu CZ-NACE 23 se podílely na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu v roce 2011 cca 3,5 %, což je téměř stejná úroveň jako v roce 2010 (3,49 %), ale oproti roku 2009 poklesly zhruba o cca 0,8 % a ve srovnání s rokem 2005 byly nižší o 1,38 %. Počet zaměstnanců oddílu se podílel na celkovém počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu 4,9 %, což je nárůst o 0,3 % proti roku 2010, ale pokles o 1,1 % proti roku 2005. Postavení českého sklářského a keramického průmyslu a průmyslu výroby stavebnin negativně ovlivnila globální ekonomická situace, v jejímž důsledku omezily firmy i domácnosti investice do stavebních činností. Výdaje v roce 2011 snižoval také veřejný sektor, a to především v oblasti budování a rekonstrukce infrastruktury. Zastaven byl v roce 2011 rovněž program Nový panel, určený k podpoře obnovy starších panelových domů. Ve výsledku stavební produkce se mohl projevit i klesající boom výstavby fotovoltaických elektráren a snížená poptávka po jejich budování v zahraničí, především v Německu. V důsledku toho došlo také v roce 2011 k ohrožení hlavních výrobních kapacit produkce technického a plochého skla, technické a sanitární keramiky, cementu, cihel, betonových prefabrikátů, tvárnic apod. Někteří výrobci byli nuceni také v roce 2011 pokračovat v restrukturalizaci výroby a ve snižování počtu zaměstnanců. Jednou z nejvíce ohrožených skupin je výroba plochého skla, která je ovlivňována řadou navazujících průmyslových oddílů, pro které dodávají své výrobky, zejména pro stavebnictví a automobilový průmysl. Jako příklad můžeme uvést, že nárůst výroby vozidel měl výrazný vliv na zvýšení tržeb ve třídě CZ-NACE 23.12 Tvarování a zpracování plochého skla, kde se tržby v roce 2011 zvýšily, u organizací s 50 a více zaměstnanci, o 25,0 % proti roku 2010. Umrtvení investic do infrastruktury a s tím spojené nižší výkony stavebnictví, zejména v inženýrském a pozemním stavitelství, nejvíce poznamenaly výrobu cementu, transportbetonu a výrobu betonových, cementových a sádrových výrobků. Stavební firmy se tak budou muset kvůli utlumení nové výstavby více zaměřovat na provádění rekonstrukcí, oprav, modernizací a údržby. Tyto činnosti se dnes na výkonu stavebnictví podílí přibližně z 15 %, v příštích letech by to však mělo být až 35 %, jak je tomu ve vyspělých zemích EU.

138


12.3 Hlavní ekonomické ukazatele 12.3.1 Cenový vývoj Podle indexů cen uvedených v tabulce 12.1 je zřejmé, že v roce 2011 se vývoj cen u všech výrobků pohyboval pod úrovní inflace. Dlouhodobě má na vývoj cen produkce vliv jak trend zdražování energetických vstupů, tak především prohlubující se hospodářská a finanční krize, kdy řada výrobců tlačí ceny svých výrobků dolu kvůli dosažení alespoň „nějaké jejich prodejnosti“. Tabulka 12.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011 Průměr od počátku roku

Název

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

Sklo a skleněné výrobky Žáruvzdorné výrobky Stavební výrobky z jílovitých mat. Ostatní porcelánové a keramické výr. Cement, vápno a sádra Betonové, cementové a sádrové výr. Řezaný, tvarovaný a upravený kámen Ostatní nekovové minerální výrobky

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

98,1 103,3 97,0 105,5 104,9 103,8 107,0 107,7

93,6 102,9 87,6 104,1 102,4 100,8 96,7 96,9

97,9 97,7 89,6 98,1 94,4 99,0 100,6 98,7

101,5 101,2 100,0 100,7 94,5 99,4 98,5 102,4

Ostatní nekovové minerální výrobky

23

102,4

98,0

97,3

99,6


12.3.2 Základní produkční charakteristiky V rámci zpracovatelského průmyslu se oddíl CZ-NACE 23 podílel v roce 2011 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) 3,5 % (pokles proti roku 2010 o 0,25 %), účetní přidané hodnotě 5,1 % (pokles o 0,4 %) a na počtu zaměstnanců 4,9 % (nárůst o 0,1 %). Na druhou stranu však produktivita práce a osobní náklady oddílu CZ-NACE 23 byly v roce 2011 na úrovni 104,2 % průměrné produktivity práce a osobních nákladů zpracovatelského průmyslu. Přesto však i tento dobrý výsledek znamená pokles o 10,0 % proti roku 2010. Z pohledu statistických ukazatelů, jak je vykazují organizace s 20 a více zaměstnanci, se v oddílu CZ-NACE 23 podařilo v roce 2011 zvýšit tržby za vlastní výrobky a služby o 4,3 % proti roku 2010. Zároveň se podařilo zvýšit počet zaměstnanců o 1,3 % a průměrná mzda se v roce 2011 zvýšila o 3,5% proti roku 2010. Průměrná mzda byla v roce 2011 o 8,7 % vyšší než byla průměrná mzda zpracovatelského průmyslu. Přestože dále uvedené statistické tabulky (12.3, 12.5 a 12.6) a grafy (12.2) vývoje ekonomických ukazatelů v období 2005 až 2011 naznačují, že v roce 2011 došlo ke zlepšení proti roku 2010 je nutné konstatovat pokračující vliv finanční a ekonomické krize. Největší dopad pak má na výsledky ve stavebnictví. V této skupině se i přes veškerou snahu o restrukuralizaci stále nedaří dosáhnout úrovně roku 2008, kdy byly vykázány zatím nejlepší výsledky. V roce 2011 dosáhly více jak 25% poklesu nejen v tržbách, ale i účetní přidané hodnotě a s tím spojeného počtu zaměstnanců. Na druhou stranu se nadále projevuje příznivý vývoj ve skupině CZ-NACE 23.1 - Výroba skla a skleněných výrobků, kde provedená restrukuralizace, změna vlastnických vztahů a snížení počtu zaměstnaců, která proběhla v krizových letech 2008-2009, vede ke zlepšení ekonomických výsledků prakticky ve všech ukazatelích. Proti roku 2010 došlo v této skupině ke zvýšení tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb o 1,3 % a zvýšení počtu zaměstnanců o 7,8 %. Nadále se však nedaří zvrátit negativní trend ve skupině CZ-NACE 23.4 - Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků. Proti roku 2010 došlo v roce 2011 v této skupině ke snížení tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb o 2,8 %, účetní přidané hodnoty o 2,3 % a snížení počtu pracovníků (u organizací s 50 a více zaměstnanci) o 9,3 %. 139


Spotřeba stavebních hmot však není závislá pouze na finančních objemech stavebních prací, ale především na věcné náplni prací, fyzických objemech staveb a použité technologii. Nejmarkantněji je tato závislost zřejmá u spotřeby cementu. Z nejnovějších údajů Svazu výrobců cementu ČR vyplývá, že výroba cementu loni rostla. Tabulka 12.2 Výroba cementu v ČR v letech 2005 až 2011 Rok

Výroba v mil. tun

2005 3,850 2006 4,105 2007 4,767 2008 4,710 2009 3,637 2010 3,345 2011 3,800 Pramen: Svaz výrobců cementu ČR

Tuzemská výroba cementu se loni zvýšila o 13,6 % na 3,8 mil. tun, přičemž prodej této stavebniny na domácím trhu vzrostl o 5 % zhruba na 3 mil. tun. Cementáři ale odhadují, že kvůli útlumu stavebnictví skupina letos zažije pokles. Loni totiž spotřeba cementu podle odborníků rostla díky tomu, že kvůli povětrnostním podmínkám byla zahájena řada staveb posunutých z předchozího roku 2010 na loňský rok 2011. Loni se také dařilo více vývozu českého cementu do zahraničí, zvláště do Polska. Loni k severním sousedům směřovalo z Česka 263 441 tun cementu, což je meziročně zhruba 2,5násobek. Celkem se export tuzemské stavebniny v roce 2011 zvýšil o 46 % na 842 793 tun. Mezi největší výrobce cementu v Česku patří společnost Českomoravský cement z německé skupiny Heidelberg Cement, francouzský koncern Lafarge, produkující cement v Čížkovicích u Lovosic, výrobu cementu ve východočeských Prachovicích vlastní švýcarský Holcim, v Hranicích na Moravě vyrábí firma z německé skupiny Dyckerhoff. Velký vliv na stavebnictví jako celek bude mít dostupnost financování, zvláště potom ochota finančních ústavů financovat projekty developerských společností. Infrastrukturní stavby budou přímo závislé na čerpání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Tabulka 12.3 Počet podniků v rámci CZ-NACE 23 v letech 2005 - 2011 CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

23.1 1 992 1 915 1 897 1 899 1 913 1 990 2 019 23.2 52 51 51 51 54 59 61 23.3 180 183 212 213 212 384 383 23.4 1 408 1 367 1 360 1 326 1 337 1 453 1 469 23.5 58 59 51 56 67 64 66 23.6 741 718 723 737 765 1 083 1 141 23.7 1 522 1 510 1 546 1 574 1 639 1 424 1 492 23.9 121 117 121 110 126 140 143 23

6 074

5 920

5 961

5 966

6 113

6 597

6 773


V tabulce 12.3 - Počet podniků v rámci CZ-NACE 23 jsou uvedeny všechny (nejen výrobní) společnosti a subjekty, které jako hlavní předmět podnikání uvádějí CZ-NACE 23. Pro získání lepšího přehledu o počtu výrobců stavebnin uvádíme v následující tabulce 12.4 počty rozhodujících podniků výroby stavebních hmot s 50 a více zaměstnanci v jednotlivých třídách.

140


Tabulka 12.4 Počet podniků výroby stavebních hmot podle oborů* CZ-NACE

23.20 23.31 23.32 23.51 23.52 23.61 23.63 23.64 23.65 23.70 23.99

Celkem

Podniky výroba žáruvzdorných výrobků výroba keramických obkladaček a dlaždic výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výroba cementu výroba vápna a sádry výroba betonových výrobků pro stavební účely výroba betonu připraveného k lití výroba malt výroba vláknitých cementů řezání, tvarování a konečná úprava kamenů výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n.

2010

2011

11 2 7 4 5 46 8 5 5 5 14

14 2 7 4 5 41 7 6 4 5 13

112 108

Pramen: ČSÚ; * za organizace s 50 a více zaměstnanci,


2005

2006

2007

2008

2009

2010

47 909 913 5 436 479 12 229 073 6 836 926 11 588 479 35 833 277 2 229 809 10 008 558

49 058 731 5 508 211 12 748 573 6 646 041 12 272 058 41 043 086 2 580 187 13 058 349

48 676 812 6 181 193 11 933 370 7 082 973 13 414 414 47 698 588 2 814 477 13 876 401

45 103 549 6 135 329 10 118 976 6 439 544 14 227 007 49 443 883 2 910 736 14 371 780

34 897 248 4 571 139 7 647 285 4 742 334 11 836 406 39 838 483 2 784 225 11 647 509

36 527 832 5 262 285 6 886 697 4 783 330 10 570 694 34 941 680 2 398 217 12 838 107

36 998 965 6 019 929 7 231 627 4 646 271 10 872 449 35 311 726 2 027 652 11 668 934

132 072 513

142 915 237

151 678 229

148 750 802

117 964 630

114 208 841

114 777 553

mezir. index

108,2

106,1

98,1

79,3

96,8

100,5

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23

2011



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

19 188 669 2 374 563 4 912 837 2 974 083 5 728 058 11 152 549 751 570 2 704 925

19 004 864 2 416 344 4 762 323 2 839 957 6 052 133 12 500 003 1 006 818 3 735 448

18 769 934 2 789 559 5 190 848 3 230 851 6 642 906 15 425 380 914 533 5 188 277

16 142 808 2 657 146 3 721 443 2 883 134 6 912 840 15 546 984 908 042 3 980 281

12 493 576 2 120 594 2 759 026 2 070 373 5 527 380 12 684 395 896 695 3 562 270

13 368 450 2 280 354 2 379 365 2 197 526 4 682 045 10 728 074 895 823 3 442 161

13 158 199 2 661 900 2 613 034 2 146 613 4 833 335 10 644 605 527 613 2 613 450

49 787 253

52 317 889

58 152 287

52 752 680

42 114 309

39 973 796

39 198 748

mezir. index

105,1

111,2

90,7

79,8

94,9

98,1

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23


Jak ukazuje tabulka 12.7 - Počet zaměstnaných osob, situace ve sklářském průmyslu (skupina CZ-NACE 23.1) se stabilizuje a v rámci rozšiřování výroby došlo v roce 2011 k poměrně značnému meziročnímu nárůstu počtu zaměstnanců o 7,8 %. Na druhou stranu v rozhodujích velkých podnicích výroby stavebních hmot pokračoval trend dalšího snižování počtu zaměstnanců i v roce 2011. U osmi tříd byly zaznamenány nepatrné poklesy počtu zaměstnanců. Nárůst počtu zaměstnanců byl zaznamenán jen u výroby žáruvzdorných výrobků (o 16,1 %, resp. o 414 zaměstnanců) a u třídy výroba malt (o 11,4%, resp. o 156 zaměstnanců). Celkově ale počet zaměstnanců za průmyslovou výrobu stavebních hmot narostl v loňském roce o 0,3%, resp.o 50 osob (z 18 179 na 18 229 zaměstnanců), jak ukazuje tabulka 12.8.

141



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

30 462 3 214 6 431 8 964 2 292 14 451 1 672 3 930

29 813 3 144 6 002 8 097 2 176 14 789 1 583 4 172

28 635 3 506 4 702 8 139 2 198 15 764 1 637 3 955

25 886 3 469 4 514 7 605 2 259 16 133 1 579 4 022

19 096 2 911 3 888 5 866 2 149 14 743 1 505 3 191

18 562 3 006 3 324 5 199 2 014 13 209 1 381 3 207

20 019 4 104 3 345 5 726 2 038 12 984 1 324 3 163

71 415

69 775

68 535

65 466

53 349

49 900

52 703

mezir. index

97,7

98,2

95,5

81,5

93,5

105,6

23


Tabulka 12.8 Průměrné evidenční počty zaměstnanců výroby stavebních hmot podle oborů CZ-NACE 23.20 23.31 23.32 23.51 23.52 23.61 23.63 23.64

Podniky

výroba žáruvzdorných výrobků výroba keramických obkladaček a dlaždic výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výroba cementu výroba vápna a sádry výroba betonových výrobků pro stavební účely výroba betonu připraveného k lití výroba malt výroba vláknitých cementů řezání, tvarování a konečná úprava kamenů výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

23.65 23.70 23.99 Celkem

2010

2011

Index 11/10

2 992 * 1 353 1 270 670 5 853 1 557 1 530 711 274 2 019

2 578 * 1 387 1 287 676 6 188 1 656 1 374 711 279 2 194

116,1 * 97,5 98,7 99,1 94,6 94,0 111,4 99,9 98,3 92,0

18 229

18 179

100,3

Pramen: ČSÚ; *pro malý počet respondentů v r. 2011 nehodnocena

Objem tržeb v průmyslu výroby stavebních hmot za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2011 (tabulka 12.9) ve výši cca 55,5 mld. Kč byl proti předchozímu roku vyšší o 5,6 % (resp. o 2 927 mil. Kč), ale oproti roku 2007, roku s nejvyšším stavebním boomem, je to stále zatím výrazný propad (cca -30 mld. Kč). Zatím proto nelze s určitostí tvrdit, že stavebnictví a průmysl stavebních hmot mají krizi již za sebou. Tabulka 12.9 Objem tržeb a podíl jednotlivých tříd na celkové produkci za leden - prosinec 2011

CZ-NACE

Název třídy

23.20 23.31 23.32 23.51 23.52 23.61 23.63 23.64 23.65 23.70 23.99

Celkem

Tržby v b.c. (v mil.Kč) 2010

2011

%

výroba žáruvzdorných výrobků 7,3 výroba keramických obkladaček a dlaždic * výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic podobných výrobků 4,4 výroba cementu 11,1 výroba vápna a sádry 4,3 výroba betonových výrobků pro stavební účely 17,2 výroba betonu připraveného k lití 12,5 výroba malt 9,2 výroba vláknocementových výrobků 2,8 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 0,3 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 13,2

4 421 * 2 625 7 097 2 808 11 299

4 918 * 2 964 7 494 2 878 11 575

7 608 4 951 1 954 242 9 521

8 407 6 201 1 907 209 8 900

111,2 * 112,9 105,6 102,5 102,5 110,5 125,2 97,6 86,1 93,5

100

52 526

55 453

105,6

Podíl

Pramen: ČSÚ; za organizace s 50 a více zaměstnanci, * pro nedostatečný počet respondentů údaje neuváděny

Nárůst tržeb byl v roce 2011 zaznamenán u 7 rozhodujících tříd z 10 (třída výroba keramických obkladaček a dlaždic se nehodnotí pro nedostatečný počet respondentů). Na uvedeném nárůstu se projevila jak zejména nižší výchozí základna roku 2010 (výrazný pokles investic ve stavebnictví a tím i nižší stavební 142


produkce a rozestavěnost), tak i nárůst vývozu výrobků do zahraničí a zejména také předzásobení stavebními materiály na sklonku roku 2011 v důsledku očekávaného zvýšení DPH v roce 2012. Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu 23 v letech 2005 až 2011 znázorňuje graf 12.2. %


Tržby za VV a S

110

%

130

100

120

90

110

80

100

70

90

60

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 23

80

2011

2005

2006

ZP

%

2007

2008

CZ-NACE 23

2009

2010

2011

ZP


125 115 105 95 85 75

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 23

2010

2011

ZP



Na nárůstech tržeb v loňském roce se podílely ve větším počtu prováděná zateplování budov v rámci programu Zelená úsporám (mírné zlepšení ve výrobě malt a výrobků stavební chemie), nárůsty oprav v rámci odstraňování škod po povodních na silnicích, mostech, u železnic a u budov pro bydlení a občanské vybavenosti. Svoji nezanedbatelnou roli sehrál i export stavebních výrobků do Německa, Polska, Rakouska a na Slovensko. Tabulka 12.10 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 – 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

9 093 134 1 059 605 2 276 768 2 105 949 1 248 299 4 859 513 402 223 1 304 639

9 353 299 1 106 273 2 219 829 2 108 843 1 252 890 5 505 227 405 570 1 471 361

9 514 801 1 291 101 1 839 875 2 225 316 1 316 403 6 282 663 444 190 1 570 352

9 571 044 1 379 880 1 839 810 2 131 519 1 450 861 7 023 382 486 292 1 645 603

7 330 094 1 158 507 1 574 345 1 764 141 1 438 679 6 463 639 470 307 1 368 352

7 302 802 1 302 868 1 404 953 1 581 759 1 338 515 5 901 092 414 285 1 460 820

7 827 593 1 643 648 1 446 457 1 784 564 1 395 064 6 040 062 390 706 1 448 698

22 350 129

23 423 293

24 484 700

25 528 390

21 568 063

20 707 093

21 976 791

mezir. index

104,8

104,5

104,3

84,5

96,0

106,1

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23

2008

2009

2010

2011


V důsledku pokračujícího snižování počtu zaměstnanců dosáhla průměrná mzda v roce 2011 u rozhodujících výrobců v průmyslu výroby stavebních hmot výše 30 762 Kč a byla oproti roku 2010 o 4,7 % vyšší. Nižší než průměrná mzda zaměstnanců byla dosažena u 4 skupin z oddílu (tabulka 12.11). 143


Tab.12.11 Průměrná mzda zaměstnanců výroby stavebnin u vybraných oborů CZ - NACE / obor / třída

2010

2011

11/10

2320 Výroba žáruvzdorných výrobků 2331 Výroba keramických obkladaček a dlaždic 2332 Výroba pálených zdících materiálů 2351 Výroba cementu 2352 Výroba vápna a sádry 2361 Výroba betonových výrobků pro stavební účely 2363 Výroba betonu připraveného k lití 2364 Výroba malt 2365 Výroba vláknitých cementů 2370 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 2399 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n.

24 621 * 24 819 42 274 33 583 24 924 35 450 34 683 24 141 20 644 28 659

26 054 * 27 432 44 426 35 341 26 100 38 221 35 503 24 236 21 034 29 277

105,8 * 110,5 105,1 105,2 104,7 107,8 102,4 100,4 101,9 102,2

Celkem

29 380

30 762

104,7

Pramen: ČSÚ - organizace s 50 a více zaměstnanci, *pro malý počet respondentů neuváděno

12.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Přes veškerá kvalitativní opatření došlo v roce 2011 v oddílu CZ-NACE 23 ke snížení produktivity práce z účetní přidané hodnoty, a to o 7,2 % proti roku 2010. Jak dokládá tabulka 12.12 ve skupině CZ-NACE 23.1 jde o pokles o 8,8 % (i přes zvýšení počtu zaměstnanců), ve skupině CZ-NACE 23.2 o 14,5 %, ve skupině CZ-NACE 23.7 dokonce o 38,6 % a ve skupině CZ-NACE 23.9 o 23,0 %. Tabulka 12.12 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2011 (Kč/zam.) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

629 927 738 737 763 940 331 798 2 499 494 771 726 449 597 688 355

637 465 768 646 793 464 350 760 2 781 805 845 236 636 131 895 315

655 493 795 734 1 104 053 396 967 3 022 040 978 510 558 788 1 311 860

623 601 766 059 824 479 379 115 3 060 753 963 672 575 253 989 562

654 242 728 456 709 657 352 975 2 571 787 860 375 595 665 1 116 421

720 220 758 627 715 832 422 685 2 324 730 812 200 648 885 1 073 490

657 272 648 672 781 183 374 901 2 371 441 819 829 398 538 826 176

697 155

749 812

848 507

805 802

789 413

801 076

743 766

mezir. index

107,6

113,2

95,0

98,0

101,5

92,8

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23



2005

2006

2007

10 095 534 1 314 958 2 636 069 868 134 4 479 759 6 293 036 349 346 1 400 286

9 651 565 1 310 071 2 542 495 731 113 4 799 242 6 994 776 601 247 2 264 087

9 255 133 1 498 458 3 350 974 1 005 535 5 326 503 9 142 717 470 343 3 617 925

6 571 764 1 277 266 1 881 634 751 615 5 461 979 8 523 602 421 750 2 334 679

5 163 481 962 087 1 184 681 306 232 4 088 702 6 220 756 426 388 2 193 918

6 065 648 977 485 974 412 615 767 3 343 529 4 826 983 481 538 1 981 341

5 330 606 1 018 253 1 166 577 362 048 3 438 271 4 604 543 136 907 1 164 752

27 437 123

28 894 596

33 667 587

27 224 290

20 546 246

19 266 703

17 221 957

mezir. index

105,3

116,5

80,9

75,5

93,8

89,4

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23


144

2008

2009

2010

2011




125

%

120

135 120

115

105

110

90

105

75

100

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 23

2010

60

2011

2005

2006

ZP

2007

2008

CZ-NACE 23

2009

2010

2011

ZP



tis. Kč/zam.

2500 2200 1900 1600 1300 1000 700 400 100

ZP

23

23.1

23.2

23.3 2010

23.4

23.5

23.6

23.7

23.9

2011



12.4 Zahraniční obchod 12.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Produkce CZ-CPA 23 je prakticky ve všech svých skupinách proexportně orientovaná. Jak ukazuje tabulka 12.14 došlo také v roce 2011 k navýšení vývozu výrobků CZ-CPA 23 celkem o 4,3 % a dovozu celkem o 10,4 % proti roku 2010. Zároveň zároveň došlo ke snížení celkového kladného salda zahraničního obchodu o 5,2 %. Na zahraničním obchodu zpracovatelského průmyslu v roce 2011 se CZ-CPA 23 podílelo 2,14 % (i přes zvýšený objem vývozu se jedná o pokles o 0,2 % proti roku 2010). Na celkově kladném saldu zahraničního obchodu zpracovatelského průmyslu se CZ-CPA 23 podílelo 6,05 % (pokles o 3,05 % proti roku 2010). Z pohledu výrobkové struktury, konkrétně sklářských, domácenských keramických a sanitárních výrobků, je nutno konstatovat, že se podařilo zastavit pokles exportu, ke kterému došlo v průběhu předchozích dvou let a na kterém měl hlavní podíl výpadek produkce řady významných výrobců sklářských a keramických výrobků. Nadále se však na vývozu projevuje pokles zakázek a zvyšující se konkurence, zvláště z Číny. Celkový vývoz skupin (CZ-CPA 23.1 a 23.4) v roce 2011 byl 36,7 mld. Kč. Meziročně tak vzrostl o 0,6 %. Celkový dovoz výrobků sklářského a keramického průmyslu v roce 2011 meziročně vzrostl o 6,2 %. Také v roce 2011 se, díky zvýšení celkového obratu zahraničního obchodu s komoditami zařazenými pod kód 23, výsledky celkového obratu zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 23.1 a CZ-CPA 23.4 145


podílely na celkovém saldu zahraničního obchodu produkce CZ-CPA 23 86,8 % (zvýšení o 2,0 % proti roku 2010). Tabulka 12.14 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 23 v b.c. v letech 2009 - 2011

CZ-CPA

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23


2009

2010

2011

29 129,8 2 979,4 2 816,5 4 686,2 1 305,1 5 270,8 734,3 4 762,9

31 313,8 3 521,1 2 941,2 4 795,1 1 342,5 5 367,9 517,1 5 251,3

31 886,7 3 596,4 3 237,2 4 833,3 1 675,9 5 674,0 1 075,0 5 449,8

51 685,0

55 050,0

57 428,3

mezir. index

106,5

104,3


CZ-CPA

2009

2010

2011

13 289,9 1 996,4

14 833,3 2 598,7

15 588,2 3 156,4

2 995,1 2 601,0 2 261,5 1 918,3 892,8 4 475,5

2 821,8 2 967,6 2 027,3 2 108,6 792,1 5 298,1

3 033,0 3 345,4 2 030,8 2 315,2 1 337,0 6 135,5

30 430,5

33 447,5

36 941,5

mezir. index

109,9

110,4

23.1 23.2

23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23

CZ-CPA

2009


2011

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

15 839,9 16 480,5 16 298,5 983,0 922,4 440,0 -178,6 119,4 204,2 2 085,2 1 827,5 1 487,9 -956,4 -684,8 -354,9 3 352,5 3 259,3 3 358,8 -158,5 -275,0 -262,0 287,4 -46,8 -685,7

23

21 254,5

21 602,5

20 486,8


Vývoz stavebnin do zahraničí byl v roce 2011 větší proti roku 2010 o 2,5 %, resp. o 344 mil. Kč. Největší nárůst tržeb z přímého vývozu zaznamenala třída výroby cementu, výroby vápna a sádry a třída výroby malt (tabulka 12.15).

146


Tab. 12.15 Tržby z přímého vývozů stavebnin v b.c. (mil. Kč) CZ-NACE

Podniky

2320 2331 2332 2351 2352 2361 2363 2364 2365 2370 2399

výroba žáruvzdorných výrobků výroba keramických obkladaček a dlaždic výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic výroba cementů výroba vápna a sádry výroba betonových výrobků pro stavební účely výroba betonu připraveného k lití výroba malt výroba vláknitých cementů řezání, tvarování a konečná úprava kamenů výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

Celkem

2010

2011

Index 11/10

3 163 * 316 851 333 1 697 21 421 1 656 19 5 440

3 533 * 345 1 141 401 1 579 27 665 1 620 22 5 000

111,7 * 109,3 134,1 120,1 93,0 129,7 157,8 97,8 116,7 91,9

13 998

14 342

102,5

Pramen: ČSÚ ; za organizace s 50 a více zaměstnanci * pro malý počet respondentů v r. 2011 nehodnoceno

12.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Již tradičně mezi nejvýznamnější obchodní partnery oddílu patří země EU 27 a mezi nimi pak Německo. Celkový obrat se SRN v roce 2011 dosáhl 23,3 mld. Kč, což je cca o 1,2 mld. více než v roce 2010. Zároveň bylo dosaženo aktivního obchodního salda ve výši 4,4 mld., což je o 18,8 % více než v roce 2010. Druhým největším obchodním partnerem je Slovensko, se kterým činil v roce 2011 celkový obrat 9,9 mld. Kč, což představuje nárůst proti roku 2010 o 3,5 % a zároveň bylo dosaženo aktivního obchodního salda ve výši 1,4 mld. Kč, což je pokles o 40,2 % proti roku 2010. Mezi významné obchodní partnery patří také Polsko, se kterým v roce 2011 dosáhl celkový obrat 9,8 mld. Kč, což představuje nárůst o 0,8 mld. Kč proti roku 2010. Také s Polskem bylo dosaženo aktivního salda (ve výši 0,2 mld. Kč). Vývozní teritoria v roce 2011 Arabské Emiráty 5% Polsko 8%

Itálie 4%

Slovensko 11 %

Rakousko 4% Francie 4% Rusko 4%

Německo 23 %

Ostatní 37 %

Dovozní teritoria v roce 2011

Slovensko 11 %

Čína 7%

Belgie 7%

Polsko 13 %

Itálie 6%

Rakousko 5% Francie 4% Ostatní 19 %



147


Stejně tak jako v roce 2010 mezi obchodní partnery resp. odběratele mimo trh EU-27 patří Spojené Arabské Emiráty a mezi největší dodavatele Čína, ze které byly dovezeny do ČR výrobky CZ-CPA 23 v celkové hodnotě 2,7 mld. Kč, tedy o 12,7 % více než v roce 2010. Z pohledu největších světových vývozců a dovozců vydala společnost Comtrade tabulkový přehled vývozu a dovozu za rok 2010 skupiny skla pro účely zdravotnické, farmaceutické a laboratorní. Sortiment těchto výrobků je velmi široký a největšími světovými exportéry a také importéry jsou Německo a USA. Překvapivě šestým největším vývozcem je Mexiko, které zásobuje hlavně jihoamerické státy. Česká republika v tomto přehledu exportu obsadila vynikající desátou pozici s podílem 2,3 % na světovém exportu v uvedených komoditách, když v roce 2010 vyvezla více než třeba Francie, Itálie nebo Švýcarsko. Menší poptávku po stavebninách na domácím trhu se podniky výroby stavebnin snažily kompenzovat také v loňském roce jejich exportem (především do Německa, Polska, Rakouska a Slovenska). Vývoz stavebnin do zahraničí byl větší v roce 2011 oproti roku 2010 o 2,5 %, resp. o 344 mil. Kč. Největší nárůst zaznamenal cement, vápno, sádra a malty.

12.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Oddíl neprodukuje nebezpečné odpady, které by bylo nutno dále zpracovávat ve speciálních výrobních zařízeních. Většina odpadů je určena k dalšímu zpracování a to jak ve sklářském a keramickém průmyslu (střepy), tak i v průmyslu stavebních hmot (cihly, kamenina, beton apod.). Ve snaze o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek bylo v roce 2006 vydáno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pracovně nazývaného nařízením REACH. Realizací uvedeného nařízení by mělo být do roku 2020 dosaženo stavu, že v Evropské unii budou vyráběny a používány pouze chemické látky se známými vlastnostmi, a to způsobem, jehož bezpečnost bude prověřena. Toto nařízení sice představuje dosti vysoké vícenáklady na ochranu životního prostředí, ale zásadně konkurenceschopnost oddílu neovlivní. Finanční prostředky vynaložené v roce 2010 na výzkum a vývoj v oddílu představovaly částku 391 mil. Kč (o 65 mil. Kč více než v roce 2009), tedy 1,69 % celkové částky vynaložené na výzkum a vývoj v celém zpracovatelském průmyslu. Z podnikatelských zdrojů bylo investováno celkem 355 mil. Kč, tj. 90,7 %. Podniky se zahraniční účastí se na celkové výši investic do výzkumu a vědy podílely 0,77 %. Z veřejných prostředků bylo investováno celkem 33 mil. Kč což předstvuje cca 8,44 % celkových nákladů na vědu a výzkum. Dosažené hospodářské výsledky nejsou dobré a výrobci stavebních materiálů v ČR musí reagovat nejen na zpomalení ekonomického růstu, ale zároveň reagovat i na další rizika. Mezi ně patří zvyšující se cena lidské práce, vysoká energetická náročnost, často absence silné značky a slabá vyjednávací pozice vůči odběratelům, když propad stavebnictví zatím stále pokračuje. Stavební firmy přestaly investovat do svého vybavení kvůli udržení co nejnižších nabídkových cen při malé poptávce a nedostatku zakázek, omezují využívání nejmodernějších, ale také dražších technologií, vývoj a výzkum v oboru téměř stagnuje. Z trhu zmizelo i hodně firem stavební výroby a nebyly to jen malé. Pro představu, v kategorii firem nad 50 zaměstnanců došlo za roky 2010 a 2011 k úbytku 109 středních a větších firem, tedy celých 15 %. Ekonomika dalších je nestabilní, mnohé jsou na pokraji krachu, vzrostl počet insolventních společností. Stavbaři mají podíl na rostoucí nezaměstnanosti a zvyšují počty žadatelů o podporu. Tento stav vede ke snižování spotřebitelské poptávky a zákonitě se ve spirále prohlubuje další propad ekonomiky. Zásoba dosud neprovedených stavebních prací na přelomu loňského a letošního roku meziročně klesla o 12 %. Propad zakázek v pozemním stavitelství činí 11 %, v inženýrském stavitelství dokonce 14 %. Takže i letos se problém dotkne všech stavebních skupin. K tomu je třeba připočíst značný úbytek rozpracovaných staveb z předchozích období, a tak se s dalším poklesem stavební produkce bude zvětšovat počet stavbařů bez práce. Má to ještě jeden, pro budoucnost velmi nepříznivý důsledek. V současné době prakticky žádná firma nemá podmínky pro to, aby mohla zaměstnávat učně, a nevyžaduje ani nové vyučence, i když kmenoví zaměstnanci stárnou. Podobné je to bohužel i v technických profesích, jak u dodavatelských firem, ale také u projektantů. Úpadek stavebnictví má velmi nepříznivé důsledky pro ekonomiku státu. Oživení investic by prokazatelně mělo bezprostřední vliv na příjmovou stránku státního rozpočtu. 148


Ve sklářském a keramickém průmyslu také v roce 2011 přetrvávaly některé problémy z předchozího období, ale můžeme říci, že se situace zlepšuje. Tomu nasvědčuje skutečnost, že zvláště ve skupinách domácenského a užitkového skla, došlo v roce 2011 k rozšíření výroby v některých provozech a byl plánován vznik nových výrobních společností. Nicméně stále platí to, že tyto skupiny zpracovatelského průmyslu jsou hospodářským vývojem a zvyšující se zahraniční konkurencí velmi ohroženy, a to nejen tím, že jsou proexportně orientovány, ale i tím, že jsou závislé na celé řadě navazujících průmyslových oddílů, zejména vývojem ve stavebnictví a automobilovém průmyslu. Pro svoji vysokou energetickou náročnost jsou do budoucna ohroženy i zvyšujícími se cenami energií. Pro zvýšení konkurenceschopnosti musí proto výrobní společnosti hledat cesty, jak se orientovat na produkci s vysokou přidanou hodnotou, zaměřit se na kvalitní výrobky, jak posílit inovace ve výrobě a jak zlepšovat manažerské a obchodní strategie. Sklářský průmysl je poměrně vyspělým odvětvím. Úsilí tohoto oddílu v oblasti technologií by se mělo zaměřit na následující: Vývoj procesů tavení, zušlechťování a tvarování skla s vyšší výtěžností a nižšími náklady na energii a dalšími výrobními náklady, kampaně za prodloužení životnosti pece; Rozvoj energeticky účinnějších výrobních procesů a technologií k dosažení významných energetických úspor; Snížení emisí a odpadů ve sklářském průmyslu prostřednictvím racionálnějšího, čistšího zpracování. Větší využívání přírodních zdrojů a snížení množství tuhého odpadu. Větší recyklace v rámci oddílu; Širší využívání skla na stávajících trzích a podpora výzkumu za účelem vytvoření zcela nových a inovativních způsobů využití skla prostřednictvím zkoumání zaměřeného na nové složení skla, pomocí lepšího pochopení vlastností a interakcí skla, úpravy a zlepšování základních procesů výroby skla. Směřování českého sklářského průmyslu bude značně záviset na ochotě vlastníků sklářských firem investovat do výroby, nových technologií, vzdělání zaměstnanců a výzkumu a jak se ukazuje také na možnostech propojení prvotního výzkunu s výrobní praxí. Ukazuje se také, že úspěšný bude prodej profesionálních výrobků, jejich kvalita a zaměření se na tvorbu vlastních značkových kolekcí a na speciální zakázky. V neposlední řadě pak bude záviset na propagaci výroby skla a keramiky mezi mladými lidmi a tím jejich ochotě zvolit si tyto obory jako své budoucí povolání.

149

Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství

13. CZ-NACE 24 - VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ

13.1 Charakteristika oddílu Hutnictví patří mezi základní průmyslové oddíly, neboť výroba kovů je prvním důležitým předcházejícím krokem v řetězci přidané hodnoty mnoha oddílů vyrábějících investiční a spotřební zboží (strojírenství, automobilový průmysl, stavba lodí, letecký a kosmický průmysl, stavebnictví). Současně se jedná o oddíl s mimořádnou fondovou náročností, vyžadující alokaci velkého objemu finančních prostředků. Obor hutnictví vyžaduje také rozsáhlé investice do technologií, vybavení a environmentálního zajištění hutnických procesů, které mají velmi dlouhou dobu užití (obecně nejméně 20–30 let), proto investiční rozhodnutí potřebují podpůrný a předvídatelný regulační rámec. Hutní výroba v České republice je závislá na dovozech vstupních surovin. Hutnictví a zpracování kovů patří rovněž k největším spotřebitelům energie v rámci zpracovatelského průmyslu. Náklady na energii obecně představují více než 10 % ve struktuře nákladů vyrobeného kovu. Hlavními spotřebiteli oceli jsou kovodělný průmysl a výroba konstrukcí, dále strojírenský průmysl, vč. výroby dopravních prostředků a stavebnictví, které je však dlouhodobě v útlumu. Podíly jednotlivých skupin na tržbách celého oddílu, uvedené za rok 2011 v grafu 13.1, jsou dlouhodobě vyrovnané. 24.4 10,4 %

24,5 9,9 %

24.3 7,1 % 24.2 9,3 %

24.1 63,3 % 24.1 Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků 24.2 Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů 24.3 Výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli 24.4 Výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů 24.5 Slévárenství Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách

Graf 13.1 - Podíly skupin CZ-NACE 24 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2011

Z hlediska klasifikace CZ-NACE 24 je hutní výroba tvořena těmito skupinami: l 24.1 Výroba

surového železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla; ocelových trub, trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek; l 24.3 Výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli; l 24.4 Výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů; l 24.5 Slévárenství. l 24.2 Výroba

Společnosti ve skupinách hutnictví železa (CZ-NACE 24.1 a 24.2) jsou zaměřeny převážně na základní hutní produkci. Výroba v ČR zůstává dlouhodobě koncentrována do tří dominantních společností ArcelorMittal Ostrava a.s., Třinecké železárny, a.s, a EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. Ve skupině hutnictví neželezných kovů (CZ-NACE 24.4) je základním nosným programem výroba polotovarů a hotových výrobků z mědi, hliníku, olova, zinku, niklu, drahých kovů a jejich slitin. Převážná část hutních výrobků jsou polotovary a výrobky určené pro výrobní spotřebu. Finální produkci tvoří zejména Al 151


fólie, lakované a profilované Al plechy, Cu plechy, svařovací špičky, pájky, olověné a zinkové tyče a trubky apod. Hutnictví neželezných kovů je z pohledu technologických i výrobkových parametrů diverzifikovanější. Výrobní program obstarává v ČR z 90 % jen několik kovohutnických společností, pro které je základní surovinou dovezený primární kov, různé druhy předslitin a v neposlední řadě odpady neželezných kovů. Vzhledem k materiálové a sortimentní různorodosti zaměření výrobní skupiny neželezných kovů je obtížné přijímat závěry a formulovat komentáře. Skupina slévárenství (CZ-NACE 24.5) zahrnuje výrobu odlitků z šedé litiny (LLG), ocelolitiny, tvárné litiny (LKG), temperované litiny a slitin z neželezných kovů. Jen malá část jejich výrobků má finální charakter. Výroba je materiálově i energeticky náročná, s nepříznivým vlivem na životní prostředí a náročná na investiční prostředky. Je diverzifikovaná do velkého počtu subjektů. Vzhledem ke skutečnosti, že resortní statistické zjišťování bylo u slévárenství zrušeno, nemáme dnes o této výrobní skupině aktuální a ucelené informace.

13.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Produkce ocelářských výrobků meziročně rostla až do konce 3. čtvrtletí 2008, kdy se v ČR projevily důsledky světové finanční a odbytové krize. V průběhu roku 2009 se produkce ocelářských výrobků meziročně snížila v rozmezí 27 až 35 % a recese ocelářské výroby dosáhla svého dna. V roce 2010 se objem výroby meziročně zvýšil v jednotlivých sortimentech o 13 až 24 %. Růstový trend pokračoval i v průběhu roku 2011, ale s mnohem vyšší meziroční dynamikou v 1. pololetí 2011, zatímco ve 2. pololetí dochází ke snížení objemů produkce, a to v důsledku ochlazení poptávky po oceli, vyvolané finančními problémy v některých zemích Eurozóny, a tím snížením dynamiky ekonomického růstu ve většině zemí EU. Zejména rozpočtové problémy jižního křídla Evropy v posledním období a následně přijatá úsporná opatření zpomalily a do budoucna dále budou zpomalovat proces ekonomického oživení v Evropě i ČR. Rovněž aktuální dění posledních měsíců ve světě, spojené s poklesem a nestabilitou na finančních trzích, se následně mohou projevit v dalším zbrzdění ekonomického vývoje a ve stagnaci, či poklesu zakázek. Meziroční dynamika růstu produkce roku 2011 byla nižší než v roce 2010 a dosažené objemy byly stále o cca 20 % nižší než v roce 2007, tj. před počátkem světové odbytové krize. Vyšší dynamika růstu výroby surové oceli v roce 2011 byla ovlivněna i nižší základnou v roce 2010, v důsledku zastavení výroby surové oceli v průběhu 2. pololetí 2010 ve společnosti EVRAZ Vítkovice a využíváním pouze polotovarů z dovozu.

13.3 Hlavní ekonomické ukazatele 13.3.1 Cenový vývoj Z tabulky 13.1 je zřejmý pohyb cen uvnitř oddílu. S postupným nárůstem poptávky po ocelářských výrobcích narůstaly ceny plochých i dlouhých válcovaných výrobků. Vedle oživení poptávky měl na nárůst cen ocelářských výrobků vliv růst cen vstupních surovin, který jsou producenti ocelářských výrobků nuceni promítnout do cen konečných, což při výrazném růstu může vyvolat ochlazení poptávky po oceli. V průběhu období roku 2011 se cena koksovatelného uhlí zvýšila o cca 35 %, cena železné rudy o 24 %, cena šrotu o 38 %. Na růst cen ocelářských výrobků měl právě vývoj cen těchto komodit významný vliv. Důležitou roli ve vývoji cen vstupních surovin z hlediska poptávky a nabídky sehrává zejména další vývoj dynamiky ocelářské produkce v zemích BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína). Při analýze cenového vývoje musíme rozlišit rozdíly dané sortimentem, tzn. zejména základní rozdělení na ploché a dlouhé výrobky. K růstu cen plochých výrobků dochází od počátku roku 2011 až do května 2011, a to jak na tuzemském trhu, tak na trzích zemí EU. Průměrné ceny plochých výrobků na konci května 2011 se proti cenám na konci roku 2010 zvýšily o cca 27 % na tuzemském trhu (pro srovnání: o cca 29 % na trzích EU). Pak následuje až do konce roku 2011 snižování cen. Celkově se průměrné ceny plochých výrobků za rok 2011 na tuzemském trhu meziročně zvýšily o 14,2 % (na trzích zemí EU o 14,3 %). Ceny na tuzemském trhu tak dosáhly 99 % cen, dosažených na trzích zemí EU. 152


Tabulka 13.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011 Průměr od počátku roku

Název

Surové železo, ocel a feroslitiny Ocelové trouby, trubky, duté profily Ostatní výrobky získané zprac.oceli Drahé a jiné neželezné kovy Odlévání kovů a práce s tím souvis.

Základní kovy

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

111,8 102,9 101,6 90,7 103,6

76,7 92,2 89,8 83,7 99,9

107,1 99,1 99,1 113,7 97,1

118,3 109,5 106,3 113,8 104,3

24

106,7

83,2

104,2

113,7


U dlouhých výrobků dochází od počátku roku 2011 až do května 2011 k nárůstům cen, a to jak na tuzemském trhu, tak trzích EU. Průměrné ceny dlouhých výrobků na konci května 2011 se proti cenám na konci roku 2010 zvýšily o cca 28 % na tuzemském trhu (pro porovnání: o cca 26 % na trzích EU). Pak následuje až do konce roku 2011 snižování cen na obou sledovaných trzích. Ceny dlouhých výrobků na konci roku 2011 byly oproti cenám na konci roku 2010 na tuzemském trhu o 8,5 % vyšší (na trzích zemí EU o 11,5 %). Celkově průměrné ceny plochých výrobků (CZ-NACE 24.1) za rok 2011 se na tuzemském trhu i na trzích EU meziročně zvýšily o 20,5 %. Ceny na tuzemském trhu tak dosáhly 97 % cen, dosažených na trzích zemí EU. Vyšší dynamika růstu cen byla docílena u plochých výrobků (vyšší poptávka ze strany automobilek a strojírenského průmyslu), než u dlouhých výrobků (stále nízké oživení stavební výroby). Ve 2. pololetí 2011 v důsledku zesílené nejistoty na finančních trzích některých zemí EU se poptávka po oceli výrazněji snížila, což se projevilo ve snížení cen jak plochých, tak dlouhých výrobků. Řada výrobců oceli pro udržení cen omezovala produkci, což se projevilo ve snížení poptávky po surovinách, díky čemuž se např. cena železné rudy ve 2. pololetí snížila o cca 12 % a cena šrotu o cca 9 %. Znalci trhu počítají od začátku roku 2012 opět s růstem cen. Experti poukazují na nynější extrémně nízké zásoby ve skladech odběratelů. Ti budou muset v první polovině roku více objednávat. Je prognózováno, že světová cena oceli vzroste do poloviny roku 2012 přibližně o 11,5 %. Nejpodstatnější nárůsty jsou předpovídány v segmentu plochých výrobků. Očekává se však, že transakční ceny mezi červencem až prosincem 2012 opět klesnou.

13.3.2 Základní produkční charakteristiky Vzhledem ke skutečnosti, že tuzemský trh je v porovnání se sousedními trhy EU poměrně malý, každá změna na trzích EU se následně projeví na tuzemském trhu. Obecně platí zkušenost posledních let, že oživení trhu a tím i zvýšení poptávky vyvolá zvýšené dodávky, které končí nárůstem zásob a následným tlakem na snižování cen výrobků skupiny. Tabulka 13.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 24 v letech 2005 - 2011 CZ-NACE

2005

2006

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

98 100 114 124 126 176 201 41 48 50 50 45 52 52 40 41 44 44 53 61 64 58 60 70 77 88 99 100 407 408 412 420 488 854 982

24

644

657

2007

690

2008

715

2009

800

2010

1 242

2011

1 398

153



2005

2006

2007

2008

134 380 856 16 897 443 15 384 245 16 194 571 24 037 783

139 288 848 18 606 035 17 379 029 19 063 619 26 701 610

131 583 705 24 879 404 20 987 461 21 299 433 33 184 374

136 685 062 24 608 460 20 480 920 18 149 880 33 199 339

206 894 898

221 039 141

231 934 376

mezir. index

106,8

104,9

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2009

2010

2011

79 921 390 17 540 863 12 307 982 14 311 183 16 210 757

103 158 803 21 185 010 14 880 677 18 797 319 19 174 568

129 228 410 18 882 081 14 383 082 21 181 698 20 250 598

233 123 661

140 292 175

177 196 377

203 925 869

100,5

60,2

126,3

115,1



2005

2006

2007

2008

26 693 828 3 188 148 2 902 022 2 859 095 6 650 173

31 687 294 3 572 734 3 565 522 2 950 770 7 722 591

35 560 132 5 503 163 3 707 882 3 512 413 9 632 412

26 707 442 4 595 559 3 616 392 2 510 242 9 144 999

8 571 463 3 361 599 2 149 232 2 059 068 4 893 003

9 427 004 4 146 363 3 023 931 2 961 873 5 923 872

15 685 853 4 288 272 2 736 653 2 964 784 7 027 717

42 293 266

49 498 910

57 916 002

46 574 634

21 034 365

25 483 043

32 703 280

mezir. index

117,0

117,0

80,4

45,2

121,1

128,3

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2009

2010

2011



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

23 754 5 546 4 919 4 237 18 760

22 927 5 264 5 234 4 015 18 617

21 529 6 004 5 517 4 013 19 450

21 612 5 601 4 977 3 799 19 016

20 365 4 632 3 835 3 425 13 599

19 997 3 842 3 712 3 179 13 172

21 097 3 965 3 828 3 269 13 507

57 217

56 056

56 513

55 004

45 856

43 902

45 665

mezir. index

98,0

100,8

97,3

83,4

95,7

104,0

24

Prostudováním tabulek 13.2, 13.3, 13.4, 13.5 a 13.6 lze získat solidní přehled o počtu podniků, tržbách, účetní přidané hodnotě, počtech pracovníků a osobních nákladech za období let 2005 až 2011. Zajímavé jsou jednotlivé odběratelské oddíly z pohledu podílu tuzemského odbytu; dominantní je oddíl CZ-NACE 24 (výroba kovů, včetně zpracování), jehož podíl stoupá. Druhé pořadí z hlediska podílu si udržuje CZ-NACE 25 (konstrukce a kovodělná výroba), kde dochází spíše k růstu jeho podílu. Výrazně klesá podíl na tuzemském odbytu CZ-NACE 41-43 (stavebnictví). Roste podíl oddílu CZ-NACE 28 (strojírenská výroba) na celkovém objemu tuzemských dodávek. Nížší podíl objemu tuzemských dodávek směřuje do CZ-NACE 29-30 (výroba automobilů a dopravních prostředků).

154

Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství %


105

%

100

120

95

108

90

96

85

84

80

72

75

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 24

Tržby za VV a S

132

60

2011

2005

2006

ZP

2007

2008

CZ-NACE 24

2009

2010

2011

ZP


145 125 105 85 65 45

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 24

2010

2011

ZP



2005

2006

2007

2008

9 501 699 1 847 799 1 530 690 1 439 723 5 261 873

10 479 715 1 867 244 1 761 630 1 424 733 5 661 451

9 781 802 2 253 413 1 915 601 1 519 249 6 476 956

10 341 117 2 340 539 1 920 237 1 543 179 6 733 104

9 644 876 1 996 952 1 486 945 1 373 644 4 589 926

9 178 319 1 773 639 1 499 257 1 401 551 4 753 170

10 404 183 1 937 054 1 542 060 1 486 294 5 044 029

19 581 783

21 194 773

21 947 021

22 878 176

19 092 343

18 605 936

20 413 620

mezir. index

108,2

103,5

104,2

83,5

97,5

109,7

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2009

2010

2011


13.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Sledujeme-li časovou řadu tempa růstu produktivity práce od roku 2005, nacházíme maximum v roce 2007. Pokles výroby a tržeb nastal v roce následném. Křivky ukazatelů v dalším období stagnují. Ještě v 1. pololetí roku 2008 výše naznačený trend pokračoval a tempo růstu produktivity i průměrných výdělků dále klesalo, stále si však zachovávalo růstový trend. Zlom nastává od 2. pololetí roku 2008 a zejména v průběhu roku 2009, kdy ze známých důvodů (pokles výroby, tržeb) klesá tempo růstu produktivity pod úroveň tempa růstu mezd. Oživení výroby a růst tržeb při výrazných úsporách v oblasti zaměstnanosti opět od 1. pololetí 2010 vrací tempo růstu produktivity práce do potřebných relací. Pro vývoj od roku 2007 zároveň platí, že růst produktivity a tržeb není zajišťován pouze na vrub snižování počtu pracovníků, ale ve stále větší míře racionalizačními opatřeními a změnou struktury pracovníků ve prospěch vyšší kvalifikace pracovní síly. V roce 2011 lze v meziročním srovnání stále ještě hovořit o růstu dynamiky výroby a zakázek. Nicméně 3. čtvrtletí a 4. čtvrtletí roku přispělo k hodnocení celého období spíše negativně. Klesla rentabilita a míra zisku, prodloužila se obrátka zásob, což signalizuje i problémy se zakázkovou náplní. Úroveň předkrizové výroby a zejména tržeb dosažena prozatím nebyla a nelze to předpokládat ani v nastávajícím období. 155


Tabulka 12.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč/zam.) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

1 123 744 574 810 589 955 674 723 354 494

1 382 106 678 767 681 206 735 023 414 815

1 651 693 916 629 672 105 875 187 495 243

1 235 768 820 462 726 605 660 836 480 922

420 889 725 722 560 477 601 146 359 816

471 426 1 079 273 814 604 931 686 449 723

743 514 1 081 607 714 923 907 066 520 307

739 174

883 026

1 024 822

846 743

458 707

580 452

716 157

mezir. index

119,5

116,1

82,6

54,2

126,5

123,4

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2009

2010

2011


Pokles tržeb a zakázek, který akceleroval zejména v prvé polovině roku 2009, měl svůj dopad v oblasti produktivity práce a vyžádal si v minulých letech postupně i odpovídající redukci v oblasti zaměstnanosti. V roce 2010 klesl průměrný evidenční počet pracovníků (bez agenturních pracovníků) meziročně o 6,5 %, v roce 2011 došlo k dalšímu meziročnímu snížení o 5%. Snížení zaměstnanosti bylo fakticky vyšší, neboť v roce 2011 došlo i k výraznému snížení zaměstnávání agenturních pracovníků. Na rozdíl od roku 2010 se meziroční snížení počtu pracovníků v roce 2011 plně promítlo do růstu mezd. Výsledkem byl meziroční růst průměrných výdělků o 6,5 %. Tabulka 13.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

17 192 129 1 340 349 1 371 332 1 419 372 1 388 301

21 207 579 1 705 489 1 803 891 1 526 038 2 061 140

25 778 330 3 249 750 1 792 281 1 993 164 3 155 456

16 366 325 2 255 020 1 696 155 967 063 2 411 895

-1 073 413 1 364 647 662 287 685 424 303 077

248 685 2 372 724 1 524 674 1 560 321 1 170 702

5 281 670 2 351 217 1 194 593 1 478 491 1 983 688

22 711 482

28 304 137

35 968 980

23 696 458

1 942 022

6 877 107

12 289 660

mezir. index

124,6

127,1

65,9

8,2

354,1

178,7

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2010

2011


%


140

%

120

120

100

80

80

40

60

2005

2006

2007

CZ-NACE 24

2008

2009

2010

2011

ZP


160

0

2005

2006

2007

CZ-NACE 24



156

2008

2009

2010 ZP

2011

tis. Kč/zam.


1000 850 700 550 400 250 100

ZP

24

24.1

24.2 2010

24.3

24.4

24.5

2011




2005

2006

2007

2008

113 508 834 14 252 797 12 555 569 13 663 512 18 264 837

109 518 831 14 987 260 14 083 610 16 813 877 19 611 931

100 206 921 20 024 262 17 620 968 18 521 734 24 950 319

115 735 700 20 333 255 17 378 596 15 596 929 25 201 917

69 706 189 13 921 503 9 866 541 12 281 840 11 290 247

96 770 847 18 009 990 11 993 405 16 313 960 13 948 768

114 619 823 15 954 234 11 756 978 18 809 395 14 025 056

172 245 549

175 015 510

181 324 204

194 246 397

117 066 319

157 036 970

175 165 486

mezir. index

101,6

103,6

107,1

60,3

134,1

111,5

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2009

2010

2011


13.4 Zahraniční obchod Údaje o vývozech a dovozech pochází z údajů ČSÚ, a to jak v hmotnostním, tak hodnotovém vyjádření. Pod pojmem vývoz a dovoz jsou uvažovány veškeré dodávky mezi ČR a zahraničím (tj. jak se zeměmi EU, tak s třetími zeměmi). Hodnotové vyjádření udává tzv. celní hodnotu. Tímto se rozumí cena obchodní parity (fakturovaná cena vývozcem, resp. dodavatelem), která vychází z ceny sjednané v kupní smlouvě a odpovídá dohodnutým předacím a platebním podmínkám. V této položce nejsou zásadně zahrnuty jakákoliv cla či daně. Proto celní hodnotu vztaženou na hmotnostní jednotku (Kč/t) nelze označit jako skutečnou cenu. Tato hodnota je vždy menší než skutečná cena, neboť v ní nejsou obsaženy cla, DPH, marže a případně jiné dodatečné náklady. Od vstupu ČR do EU 1. května 2004 došlo ke změně způsobu získávání a vykazování výsledků zahraničního obchodu. Obchod mezi zeměmi EU 27 (INTRASTAT) se nerealizuje přes celnice, ale měsíční přehledy (výkazy) jsou, po skončení sledovaného období, odesílány dovozními nebo vývozními subjekty. Obchod s tzv. třetími zeměmi (EXTRASTAT) je realizován dále přes celnice formou JCD při každé vývozní či dovozní operaci. Výsledky zpracovává a zveřejňuje ČSÚ proti dřívější GŘ cel ČR.

157


13.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Objemy zrealizované produkce ocelářských výrobků jsou velice úzce spjaté s objemem tuzemské a zahraniční poptávky. Produkce dané společnosti je totiž výsledkem odbytových možností, konkurenceschopnosti výrobků na straně výstupů a dostatečným provozním kapitálem a zdroji surovin na straně vstupů. Je tedy důležité znát přehled o vývoji objemů vývozu a dovozu ocelářských výrobků (tabulka 13.10). Z hlediska hodnotového vyjádření se celková hodnota vývozu v mil. Kč meziročně zvýšila. Meziroční zvýšení hodnoty vývozu se projevilo u všech sortimentních skupin s výjimkou vývozu plochých výrobků za tepla válcovaných (ZTV). Z hlediska absolutních objemů bylo nejvýraznější zvýšení hodnot vývozu dlouhých výrobků, ocelových trubek a plochých výrobků za studena válcovaných (ZSV). Mírné snížení celkové hodnoty vývozu proti předchozímu pololetí bylo dáno na jedné straně výrazným poklesem hodnoty vývozu plochých výrobků ZTV, ocelových trubek a polotovarů, ale na druhé straně nárůstem hodnoty vývozu dlouhých výrobků a taženého drátu. Na výrazný meziroční nárůst hodnoty celkového vývozu měl, mimo vývoje kursu koruny a sortimentní skladby ocelářských výrobků, vliv především nárůst cenové úrovně (v Kč/t) hutních výrobků na zahraničních trzích. Celkově se vývozní ceny meziročně zvýšily o 8,1 %. Zvýšení vývozních cen bylo dosaženo u všech sortimentních skupin, s výjimkou vývozní ceny plochých výrobků ZTV. Nejvýrazněji vzrostly vývozní ceny dlouhých výrobků, ocelových trubek a tažených ocelových tyčí. Důležitou roli zde hraje i podíl jednotlivých jakostí vyvážených ocelářských výrobků. Meziročně dochází k nárůstu objemů vývozu výrobků jak z nelegovaných ocelí, tak především z legovaných ocelí, čímž se podíl ušlechtilých výrobků z legovaných ocelí na celkovém vývozu zvyšuje. I v hodnotovém vyjádření roste podíl výrobků z legovaných ocelí v důsledku výraznějšího zvýšení jejich vývozních cen. Tabulka 13.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 24 v b.c. v letech 2009 - 2011 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

42 052,2 16 897,2 11 334,7 17 978,5 836,7

56 357,7 18 875,0 14 288,2 23 133,9 953,6

69 229,8 22 029,2 18 157,8 28 517,2 1 013,3

89 099,3

113 608,4

138 947,3

mezir. index

127,5

122,3

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24


CZ-CPA 24.1 24.2 24.3 24.4 24.5 24

2009

2010

2011

56 957,3 83 259,4 98 232,0 13 259,3 15 382,7 19 618,3 13 539,4 17 538,5 20 100,9 46 215,2 63 334,3 70 111,6 747,2 622,5 676,9 130 718,4

180 137,4

208 739,7

mezir. index

137,8

115,9

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2009

2010

2011

-14 905,1 3 637,9 -2 204,7 -28 236,7 89,5

-26 901,7 3 492,3 -3 250,3 -40 200,4 331,1

-29 002,2 2 410,9 -1 943,1 -41 594,4 336,4

-41 619,1

-66 529,0

-69 792,4


U importu z pohledu meziročního srovnání dochází v hmotném vyjádření ke snížení celkového objemu dovozu o 0,6 %, ale v hodnotovém vyjádření ke zvýšení dovozu o 15,9 %, v důsledku meziročního zvýšení celní hodnoty dovozu (vyjádřené v Kč/t o 8,5 %). Tím, že vývozní ceny se meziročně zvýšily o 8,1 %, zůstává poměr cen dovoz/vývoz nezměněn na 158


hodnotě 1,03. Vyšší dovozní ceny než vývozní zůstávají pouze u dlouhých výrobků, plochých výrobků ZTV a tažených ocelových tyčí. Naopak nejvyšší rozdíl mezi vývozními a dovozními cenami byl dosažen u plochých výrobků za studena válcovaných (ZSV) a u polotovarů. Z hlediska sortimentní skladby dovozu hutních výrobků v 2. pololetí 2011 je patrný výrazný meziroční nárůst objemu dovozu dlouhých výrobků a plochých výrobků ZTV, ale na druhé straně výrazné snížení objemu dovozu ingotů a polotovarů. V hodnotovém vyjádření došlo u všech sortimentních skupin k meziročnímu zvýšení dovozu, s výjimkou hodnoty dovozu ingotů a polotovarů, přestože jejich vývozní cena se meziročně zvýšila nejvýrazněji ze všech sortimentních skupin. Z kvalitativního pohledu je patrná o něco vyšší dynamika růstu podílu objemu dovozu hutních výrobků z legované oceli, což se projevilo na mírném meziročním nárůstu objemu importu z hlediska objemového, ale poklesu podílu v hodnotovém vyjádření, což souvisí s poklesem dovozních cen výrobků z nerezavějící oceli. V roce 2011 se objem pasivního salda zahraničního obchodu ocelářských výrobků meziročně prohloubil jak v hodnotovém, tak v hmotnostním vyjádření. Z hlediska hmotnostního vyjádření se na prohloubení pasivního salda ZO podílel jednak dynamičtější meziroční růst celkového objemu dovozu oproti vývozu, a také sortimentní skladba dovozu a vývozu. Jde především o ploché výrobky ZSV a ZTV (prohlubování úrovně pasivního salda), dlouhé výrobky, ocelové trubky a tažený drát (snižování úrovně aktivního salda). Pozitivně působil pouze přechod z pasivní do aktivní podoby salda zahraničního obchodu polotovarů. Aktivní formu salda si uchovávají stále dlouhé výrobky, ocelové trubky a tažené výrobky za studena. Pasivní saldo zahraničního obchodu ocelářskými výrobky je ovlivněno již dříve konstatovanou skutečností, že struktura našeho vývozu je zaměřená na výrobky s nižší užitnou hodnotou (dlouhé výrobky, výrobky z nelegovaných ocelí), zatímco struktura dovozu je tvořena především plochými výrobky s vyšší užitnou hodnotou (za studena válcované a povrchově upravené) a také výrobky z legovaných ocelí.

13.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2011 Itálie 6%

Slovensko 13 %

USA 5%

Rakousko 4%

Maďarsko 3% Francie 3% Ostatní 24 %

Polsko 15 %


Rakousko 5% Slovensko 12 % Polsko 14 %

Itálie 5%

Francie 4%

Rusko 4% Belgie 2%

Ostatní 30 % Německo 24 %



Na meziročním zvýšení objemu celkového vývozu se nejvýrazněji podílel nárůst exportu do zemí EU12 (původní země) a do zemí SNS. Na druhé straně se negativně projevil pokles objemu vývozu do zemí 159


EU-15. Do zemí EU směřuje více jak 81 % celkového vývozu ocelářských výrobků. Z hlediska hodnotového vyjádření dochází k nárůstu hodnoty vývozu do všech teritorií. Z vývoje celní hodnoty v Kč/t je patrné, že k meziročnímu poklesu vývozních cen došlo pouze u vývozu do zemí SNS a „ostatních“ zemí Evropy. Z hlediska teritoriálního původu dovozu ocelářských výrobků do ČR v roce 2011 je určující výraznější meziroční nárůst objemu dovozu ze zemí EU-12 a na druhé straně výraznější pokles objemu dovozu ze zemí SNS. Obdobně se to projevuje i z hlediska hodnotového vyjádření, ovšem narůstá i hodnota dovozu i ze zemí EU-15 a „ostatních“ zemí světa, a to v důsledku nárůstu dovozních cen z těchto teritorií. Dovozní ceny se nejvýrazněji zvýšily ze zemí SNS. V porovnání s minulým obdobím došlo k poklesu objemu dovozu ze všech teritorií, a to jak v hmotném, tak hodnotovém vyjádření. V hodnotovém vyjádření v Kč/t dochází ke snížení hodnoty importu pouze z „ostatních“ zemí Evropy. Závěrem k zahraničnímu obchodu je možno konstatovat, že v průběhu roku 2011 došlo k meziročnímu zvýšení objemu vývozu o 5,6 % (tzn. hodnoty vývozu o 22,3 %), a to v důsledku zvýšení vývozních cen o 14,1 %. Zvýšení celkového objemu vývozu bylo dosaženo u všech sortimentních skupin, s výjimkou vývozu taženého drátu. Z hlediska jakostí bylo sice výraznější zvýšení vývozu u výrobků z nelegovaných oceli, ale podíl na celkovém objemu vývozu se zvýšil u výrobků z legovaných oceli. Na nárůstu exportu v hodnotovém vyjádření se podílely všechny sortimentní skupiny, z toho nejvýrazněji dlouhé výrobky a ocelové trubky. Proti roku 2007 (není uvedeno v tabulce – data Hutnictví železa, a.s.) je celkový objem vývozu stále o 10,5 % nižší (hodnota vývozu je nižší o 9 %) v důsledku vyšší průměrné vývozní ceny o 1,7 %. Snížení vývozu bylo dáno především v důsledku snížení exportu plochých výrobků ZTV, ingotů a polotovarů, ocelových trubek a taženého drátu. Objem vývozu ostatních sortimentních skupin se proti roku 2007 zvýšil. Objem dovozu se meziročně zvýšil o 8,7 % a hodnota dovozu (tabulka 13.10) se meziročně zvýšila o 15,9 % v důsledku meziročního zvýšení dovozních cen o 10 %. Vzhledem k vyšší dynamice vývozních cen než dovozních se snížil poměr průměrných dovozních a vývozních cen na úroveň 2,7 % (v roce 2010 byly dovozní ceny o 6,6 % vyšší než vývozní). Zvýšil se především objem dovozu plochých válcovaných výrobků ZTV a ZSV, dlouhých válcovaných výrobků a ocelových trubek, tj. převážně sortimentních skupin, u kterých došlo k výraznějšímu nárůstu dovozních cen, což mělo podstatný vliv na celkovou hodnotu dovozu. Z hlediska jakostí dovážených ocelových výrobků měly výraznější vliv na nárůst objemu dovozu výrobky z nelegovaných ocelí, přesto se zvýšil podíl dovozu výrobků z legovaných ocelí. Proti roku 2007 je celkový objem dovozu již o 1,9 % vyšší, ale hodnota dovozu je nižší o 2,8 %, a to v důsledku snížení dovozních cen o 4,6 %. Zvýšení celkového objemu dovozu je dáno zvýšením objemu dovozu plochých výrobků ZSV, ocelových trubek a dlouhých válcovaných výrobků. Objem dovozu ostatních sortimentních skupin je stále nižší než v roce 2007.

13.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Výraznější růst poptávky po oceli a tím i růst objemu tuzemského trhu nastal v průběhu 1. pololetí 2011, kdy se objem tuzemského trhu meziročně zvýšil o 14 %. V důsledku dalšího zintenzivnění dluhové krize v řadě zemí Evropy se postupně snižovala v průběhu 2. pololetí 2011 poptávka po ocelářských výrobcích. Celkově se objem tuzemského trhu ve 2. pololetí 2011 snížil proti 1. pololetí 2011 o 15 %. Přesto celkový objem tuzemského trhu byl za rok 2011 meziročně o 3,5 % vyšší. Ze statistik je patrný výrazný růst vlivu objemu dovozu na celkovém objemu tuzemského trhu ocelářských výrobků v posledním období. Objem tuzemského trhu v posledních čtyřech letech převýšil objem tuzemské produkce ocelářských výrobků, což při vysokém podílu exportu na celkové produkci a tím sníženém objemu dodávek od domácích výrobců na tuzemský trh, rozšiřuje prostor pro zvyšování objemu dovozu. Objem tuzemské produkce ocelářských výrobků byl od 2. pololetí 2008 ovlivněn jak poklesem zakázek na dlouhé výrobky, tak na ploché výrobky. V průběhu roku 2009 sice došlo k určitému růstu objemu zakázek, ale celkově za rok 2009 byl objem nižší, než v roce 2008. Mnohem výraznější snížení objemu zakázek bylo u plochých výrobků, než na dlouhých. V průběhu roku 2010 pak pokračoval postupný nárůst objemu zakázek, především na dlouhé výrobky, kde předchozí propad byl již téměř překonán. Na druhé straně, i přes nárůst objemu zakázek na ploché výrobky, zůstal jejich objem výrazně pod úrovní roku 2007. Rostl také objem zakázek na distribuční polotovary. V průběhu 1. pololetí roku 2011 pak objem nových zakázek roste, ale ve 2. pololetí opětovně klesá. K nárůstu objemu zakázek dochází až v posledních měsících roku 2011. 160


Růst tuzemské spotřeby ocelářských výrobků je však stále výrazněji uspokojován dodávkami ze zahraničí, což negativně ovlivňuje dosahované objemy tuzemské produkce ocelářských výrobků, jak to dokládají dosažené výsledky v průběhu roku 2011 a výhled na rok 2012. Jestliže v roce 1995 byl podíl dovozu na tuzemském trhu cca 36 %, pak v průběhu roku 2001 se tento podíl zvýšil již na téměř 60 %. Změnou přístupu výrobců k tuzemským zákazníkům se podařilo následně snížit podíl dovozu na zjevné spotřebě pod 52 %. V průběhu roku 2004, po vstupu naší země do EU, a především v průběhu roku 2005, byl tento trend opět zvrácen ve prospěch zvyšování podílu dovozu, který pokračuje až do současné doby. Bylo to dáno plnou liberalizaci našeho tuzemského trhu a přílivem zahraničního investičního kapitálu do naší republiky. Na druhé straně je nutno zmínit, že některé sortimentní skupiny se v ČR nevyrábějí nebo jen ve velmi omezené míře (jedná se především o plechy a pásy za studena válcované a plechy a pásy s povlaky, určené pro automobilový průmysl). Český i evropský ocelářský průmysl nemá jinou šanci, než vyrábět výrobky s vysokou přidanou hodnotou, technologií vstřícnou k životnímu prostředí, které budou dosahovat jak vyšších užitných parametrů, tak nižší zátěže životního prostředí. Splnění tohoto cíle bez aplikací výzkumu a vývoje není možné. Celosvětově narůstají požadavky na aplikovaný výzkum, nutným faktorem je v tomto směru potřebná spolupráce s vysokými školami a technickými univerzitami. Výsledky se projevují jak ve zvýšení konkurenceschopnosti, tak ve vztahu k jiným konkurenčním materiálům. V současné napjaté finanční situaci v řadě zemí Evropy a prognózovanému ochlazení ekonomik zemí EU bude nutno hledat nová odbytiště tuzemské produkce v jiných regionech, které nebudou očekávanou odbytovou „krizí“ ovlivněny, aby byl zachován alespoň mírný meziroční růst tuzemské produkce i v dalších letech. Závěry: Pro další úspěšný vývoj ocelářství je nutné věnovat extrémní pozornost problematice ekologie. V některých aspektech by mohlo jít o samou existenci ocelářského průmyslu v ČR. Pro rovnocenné podmínky je nezbytné: l nepřipustit

do legislativy zvyšování daní a poplatků, zavádění nových poplatků pro oblast ekologie, energetiky. V tomto smyslu prosazovat taková řešení, která nebudou poškozovat a existenčně ohrožovat průmyslové podniky; l nepřipustit přijímání legislativy, která nepostihuje všechny zdroje znečišťování (ovzduší, vody, odpady) a je diskriminující vůči průmyslovým odvětvím. Světové ocelářství vykazuje 15-20 % nadbytečných kapacit. Obstát mohou jen společnosti v plné konkurenční schopnosti. Zde pak sehrávají roli: l Strategické

záměry vlastníků na optimalizaci svých kapacit, investování, propojení hutních procesů s kapacitami energetiky a možnostmi získávání surovin; l Efektivnost přesvědčování bank a finančních institucí a získání zdrojů pro investování do optimálních technologií a do oblasti ekologie. Je zřejmý odklon od politiky fúzí uvnitř ocelářství k integraci směrem k vlastnictví těžebních kapacit. Vyšší investice a energetická politika jsou nezbytné pro obnovu a recyklování oceli a dalších bázických kovů v celé Evropské unii jako důležitého zdroje sekundárních surovin. Opět se vynořuje napětí v obchodu, nadbytečnost kapacit ocelářství je zřejmá, pro EU je východiskem orientace na výrobkovou skladbu s vyšší přidanou hodnotou, vyšší koncentrace na financování výzkumu a vývoje i cestami společných programů (např. RFCS, …) a spolupráce charakteru technologického partnerství s odběrateli (pro které inovace hutní produkce přináší ekonomické i ekologické efekty). Ocelářský průmysl je zasažen obchodováním emisemi. Proto lze doufat, že od r. 2013 budou dočasně vyrovnávány nepřímé energetické náklady (zabránění riziku přesunu nákladů na emise na ceny energií – zejména el. proudu). Jakékoliv mimořádné daně mohou být existenční podmínkou pro těžký průmysl (a jeho přesun mimo EU) a pak by relevantní pravidla pomoci státu byla nezbytná. Druhou oblastí jsou tzv. ekologické poplatky. Považujeme je za přežitý a neefektivní nástroj. Jde o to, že finanční zdroje z těchto poplatků nemusí skončit využitím pro financování akcí pro zlepšování ovzduší, do nejlepších technologií (BAT). Hledat možnosti vzniku surovinových aliancí (k zajišťování důležitých surovin – např.: železná ruda), realizace projektů zajišťování surovin (včetně zahraničních akvizicí), angažovanost v pomoci zemím, kde jsou suroviny apod., je aktuální pro cíle 3-5 let. 161


Již dnes je cíl z 30 % mít vlastní zdroje (surovinové, energetické) u některých rozhodujících ocelářských (průmyslových) společností realitou a podstatným faktorem životaschopnosti. Pro oblast obchodních vztahů považujeme za podstatné: l Vytváření

liberálních podmínek a odstraňování obchodních bariér;

l Aktivní spolupráce s hutními asociacemi v zemích EU na přípravě ochranných a antidumpingových opat-

ření proti dovozům ze zemí, kde jsou narušovány rovnocenné podmínky pro ocelářství; l Zapojení do struktur EUROFER, ESTA, WSA a případně dalších asociaci v EU (konzultace, lobby, právní zastoupení apod.); l Trvale vyhodnocovat dovozy a vývozy hutních materiálů, analyzovat odchylky a navrhovat reakci na situaci trhu s ocelářskými výrobky.

Pro sféru uplatňování zájmů českého ocelářského průmyslu k EU považujeme za významné prosazovat aby (v rámci EU, WTO): l producentské

země dodržovaly minimální enviromentální a sociální normy; podporována aktivita využívání druhotných surovin (recyklační řetězce); l evropské strategie přístupu k surovinám směřovaly na projekty v rozvojových zemích, které tyto zdroje vlastní; l byla všeobecně podporována tvorba pracovních míst. l byla

Hlavní úkoly pro nejbližší období jsou: l Obchodní

vztahy (analýza situace zakázek, vývozů, dovozů; cenová analýza nákladové stránky /vstupy/ a tržeb /ceny hutních materiálů/); l Ekologie (odložení – posunutí ekologické legislativy, která je nad standardy EU a která znevýhodňuje ocelářství. A dále pak realizace ekologických investic s účastí zdrojů SFŽB a fondů EU a ze zdrojů z prodeje povolenek); l Výzkum, vývoj, inovace (využití možnosti zdrojů programu TIP, fondu RFCS, Operačních programů MPO, MŽP); l Lidské zdroje a zaměstnanost (Operační program lidské zdroje a zaměstnanost a projekty v součinnosti s MPSV, vč. modelu „Kurzarbeit“). Shrnutí: málo silná pozice ocelářství v jednání s dodavateli paliv, energií a surovin, ale i směrem k odběratelům; l Potřeba důsledné orientace na výrobkovou skladbu s vyšší přidanou hodnotou; l Image oceli je nutno zlepšovat mnohem intenzivnějším prokazováním potenciálu oceli v oblasti zlepšování životního prostředí jak na poli zlepšování ekologie samotné výroby a zpracování oceli, tak na poli nezpochybnitelných přínosů pro užití v celém spektru konečné spotřeby a recyklovatelnosti; l Vyšší koncentrace na financování a organizování výzkumu a vývoje i cestami společných programů; l Spolupráce charakteru technologického partnerství s odběrateli, pro které inovace v ocelích a inovace v jejich užití přináší ekonomické i ekologické efekty. l Stále

162

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení

14. CZ-NACE 25 - VÝROBA KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

14.1 Charakteristika oddílu Oddíl CZ-NACE 25 zahrnuje výrobu „čistě“ kovových výrobků, které mají zpravidla statickou funkci a nově také výrobu zbraní a střeliva. Výrobní činnost oddílu, jež bychom mohli označit, jako kovovýroba, je sledována v následujících osmi skupinách: l 25.1 Výroba

konstrukčních kovových výrobků; l 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků; l 25.3 Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení; l 25.4 Výroba zbraní a střeliva; l 25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie; l 25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění; l 25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků; l 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků. Šíře výrobků a technologií, které zahrnujeme do tohoto oddílu je ohromná - od špendlíků až k jaderným reaktorům. V podstatě téměř vše, s čím běžně přicházíme do styku a je kovové, pochází z tohoto oddílu. Přes různorodost výrobků oddílu CZ-NACE 25 je ale pro všechny výrobní skupiny v oddílu sjednocující charakteristikou skutečnost, že původním materiálovým vstupem jsou tradiční kovové polotovary vyrobené v oddílu CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství. Vzhledem k šíři činností spadajících do tohoto oddílu je výrobek buď již finální anebo dále vstupuje do zpracování v oddílech dalších, především do strojírenské a elektrotechnické výroby, stavebnictví a automobilového průmyslu. Při bližší analýze produkce jednotlivých výrobních podniků, zařazených do kovovýroby, je u mnohých podniků patrná snaha o další zvyšování přidané hodnoty svých výrobků tím, že se zabývají i navazující kompletací svých kovodělných výrobků do strojírenských zařízení a tyto podniky tak získávají v daleko větší míře charakter strojírenské výroby. Skupina 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků – zahrnuje výrobu konstrukčních výrobků a jejich dílů (např. nosných konstrukcí nebo rámů) z kovu. Skupina 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků - vzhledem k potřebám modernizace výrobních technologií v průmyslu v České republice a k úspěchům ve vývozu investičních celků měla - do nástupu globální hospodářské krize - výroba v této skupině stále zvyšující trend. Na tento trend má vliv i odbyt výrobků jako jsou radiátory a kotle ústředního topení, což souvisí s potřebou modernizace způsobu vytápění. Skupina 25.3 Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení - parní kotle a pomocná zařízení, kondenzátory, jaderné reaktory se uplatňují především při výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích energetických celků. Většinou se jedná o subdodávky. V této skupině je velká konkurence, výroba je energeticky, časově i finančně velmi nákladná. Výkyv v některém roce v časové řadě proto nelze vnímat jako neúspěch dané výrobní skupiny. Skupina 25.4 Výroba zbraní a střeliva – tato skupina, původně zařazená do všeobecného strojírenství, má bohatou tradici. V minulosti patřila Česká republika, resp. Československo mezi světové zbrojařské velmoci. Skupina 25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie - zahrnuje základní technologické procesy pro výrobu především strojírenských součástí dílů. S úspěšným 163


rozvojem strojírenského a automobilového průmyslu roste poptávka po těchto procesech. Úroveň těchto procesů ovlivňuje konkurenceschopnost výsledných výrobků v navazujících výrobních oddílech. Skupina 25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění - skupina s podstatným vlivem na konečnou kvalitu a úroveň strojírenského výrobku. S oblibou užití kovů i v běžném životě, s rozvojem průmyslu a všudypřítomnou konkurencí vzrůstají nároky na mechanické a povrchové (vzhledové) vlastnosti výrobků z kovů. Skupina 25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků - je skupinou, která v konkurenčním boji musí kromě důrazu na kvalitu výrobku u některých z těchto výrobků (jako jsou např. nožířské výrobky, kování) sledovat i módní trendy. Skupina 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků – produkce této skupiny zahrnuje širokou škálu výrobků jako např. ocelové sudy a nádoby do 300 l, drobné kovové obaly, spojovací materiál (řetězy, pružiny, lanka, elektrody), drátěné výrobky apod. Skupina dosud vykazovala příznivé výsledky. Podíly jednotlivých výrobních skupin oddílu na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2011 jsou patrné z grafu 14.1. O přední postavení v rámci oddílu se již tradičně dělí výrobní skupiny CZ-NACE 25.9, 25.6 a 25.1. 25.2 7,4 %

25.1 18,4 %

25.9 22,6 %

25.3 4,5 %

25.4 1,6 % 25.5 5,5 %

25.6 21,7 % 25.7 18,3 %

25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků 25.3 Výroba parních kotlů 25.4 Výroba zbraní a střeliva 25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie 25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění 25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


14.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků má trvale významné místo ve sféře celého zpracovatelského průmyslu. Především pro strojírenský a automobilový průmysl je tento oddíl jedním z nejdůležitějších dodavatelů komponentů pro kompletaci konečných výrobků a zařízení. Oddíl CZ-NACE 25 se v roce 2011 řadí na druhé místo podílem 8,3 % na tržbách za vlastní výrobky a služby v rámci zpracovatelského průmyslu. Na průměrném počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu se CZ-NACE 25 podílel 12,4 %. Velmi významnou roli hraje také svým podílem cca 10,3 % na celkové účetní přidané hodnotě celého zpracovatelského průmyslu. V prestižním žebříčku CZECH TOP 100 (dle tržeb) za rok 2011 se umístily společnosti tohoto oddílu MORAVIA STEEL a.s. na 7. příčce, jež tvoří skupinu s firmou TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., které jsou na 18., ArcelorMittal Ostrava a.s. na 22. místě (je třeba dodat, že ekonomické činnosti jmenovaných společností spadají do dvou oddílů CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství a CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení) a ŠKODA PRAHA Invest, s.r.o. zaujímá 32. místo. 164



Název

Kód CZ-CPA

Konstrukční kovové výrobky Kovové nádrže, zásobníky a podobné nádoby Parní kotle, kromě kotlů k ústř. topení Zbraně a střelivo a jejich díly Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění Nožířské výrobky, nástroje a železářské výrobky Ostatní kovodělné výrobky

2008

2009

2010

2011

25.1 25.2 25.3 25.4

105,0 105,6 x x

91,9 98,2 x x

93,8 99,6 x x

104,5 98,3 x x

25.5 25.6 25.7 25.9

99,2 x 101,9 104,4

101,7 x 101,2 92,3

96,9 x 99,0 100,9

101,1 x 102,2 102,9

25

103,0

96,9

98,1

102,7

Konstrukční kovové výrobky Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

Jak je patrné z tabulky 14.1, nejsou uvedeny cenové indexy výrobků skupiny CZ-CPA 25.3, 25.4 a 25.6, neboť tyto Český statistický úřad nevykazuje. Indexy zbývajících skupin výrobků byly v posledních třech letech bez výrazných výkyvů. Rostoucí tendenci zaznamenává v roce 2008 výroba kovových nádrží, aby však v letech následujících došlo k postupnému mírnému poklesu. V roce 2009, 2010 již cenový vývoj vykazuje dopad recese světové ekonomiky, který se projevuje se zpožděním obzvláště u produkce, jejíž výrobky jsou dodávkami pro investiční celky (konstrukční kovové výrobky, ostatní kovodělné výrobky a kovové nádrže, zásobníky a podobné nádoby). Rok 2011 představuje pro výrobky CZ-CPA 25 opětovné oživení o téměř tři procentní body.


2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

25.1 2 399 2 290 2 328 2 464 2 644 3 099 3 281 25.2 654 674 679 711 733 746 762 25.3 152 141 131 128 142 164 169 25.4 90 96 109 111 112 119 106 25.5 1 128 1 114 1 147 1 199 1 250 1 541 1 640 25.6 8 861 9 019 10 092 10 711 11 074 11 497 11 304 25.7 20 330 19 751 19 527 19 829 20 002 20 470 20 395 25.9 1 947 1 984 1 993 2 030 2 122 2 255 2 307 25

35 561

35 069

36 006

37 183

38 079

39 891

39 964


Počet podniků (tabulka 14.2) v rámci kovovýroby vykazuje v průběhu sledovaného období (2005 až 2011), na nepatrné výkyvy, postupný nárůst, který nebyl narušen ani kritickým obdobím 2008 - 2010. Výhodou podniků tohoto oddílu je vysoká míra „univerzálnosti“, která umožňuje firmám bez drastických opatření pružně reagovat na okamžité potřeby trhu. Nejvyšší nárůst počtu podniků se v roce 2011 projevuje právě u firem zařazených do skupiny 25.5 ,a to o 45.4 %, dále u skupiny 25.1 – zde je nárůst vyšší o 36,8 % a také u skupiny 25.6, ve které vzrostl počet podniků o 27,6 %. Tyto společnosti jsou schopny nedostatek zakázek vlastní výroby rychle kompenzovat poskytováním kooperací a služeb (navíc, firmy skupiny 25.1, vzhledem ke statistickým sledováním ČSÚ, mohou - právě z důvodu své univerzálnosti - v průběhu období měnit klasifikaci svých hlavních ekonomických činností, kupř. CZ-NACE 25 – CZ-NACE 28 a naopak). 165



2005

2006

2007

2008

46 500 715 17 226 997 8 268 884 3 161 858 14 919 944 45 811 217 42 549 042 47 173 684

52 087 561 20 495 030 5 952 273 3 353 664 15 500 745 53 310 439 46 590 366 53 847 839

59 575 874 21 497 094 7 396 124 3 807 530 15 539 786 60 780 049 51 016 556 61 287 938

65 963 567 20 908 342 8 675 631 3 436 435 17 054 223 64 552 408 51 947 390 60 577 387

48 803 643 16 616 979 7 871 876 3 561 501 10 870 242 48 326 283 42 308 514 48 112 278

48 687 371 17 531 742 9 852 514 3 824 835 13 143 761 51 977 316 45 940 489 54 108 056

49 918 709 20 104 921 12 164 599 4 257 110 14 905 420 59 082 474 49 750 971 61 268 226

225 612 341

251 137 916

280 900 952

293 115 383

226 471 317

245 066 085

271 452 430

mezir. index

111,3

111,9

104,3

77,3

108,2

110,8

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25

2009

2010

2011



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

11 446 951 4 821 979 1 929 057 1 280 180 4 472 551 15 793 467 16 535 889 14 148 399

13 586 112 6 332 125 661 745 1 563 000 4 701 605 20 186 958 18 011 468 15 744 254

14 365 500 5 961 760 1 889 806 1 814 943 4 265 556 21 083 199 18 876 124 17 572 601

16 525 424 5 929 233 2 473 896 1 579 522 4 628 874 23 657 404 19 077 900 16 816 473

13 365 232 5 263 473 1 875 399 1 661 328 3 291 314 16 119 927 14 996 022 14 466 356

12 932 719 4 958 004 2 400 252 1 956 450 4 185 301 18 760 100 17 235 861 15 995 513

11 983 314 5 012 118 2 525 719 2 095 188 4 653 583 19 215 109 16 956 502 16 648 356

70 428 474

80 787 265

85 829 488

90 688 726

71 039 050

78 424 200

79 089 889

mezir. index

114,7

106,2

105,7

78,3

110,4

100,8

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

26 546 9 922 3 378 3 261 7 936 30 621 25 489 27 710

26 721 10 295 3 162 3 212 7 367 32 476 25 282 28 576

27 597 10 533 3 154 3 304 7 345 34 830 26 736 30 783

29 814 10 564 3 272 3 281 7 867 36 339 27 777 30 795

26 190 8 939 3 110 3 172 6 235 29 809 24 157 26 681

25 171 8 950 3 012 3 262 6 574 30 173 24 932 26 721

25 517 9 579 2 661 3 313 7 010 30 327 25 716 28 733

134 864

137 092

144 282

149 708

128 293

128 795

132 855

mezir. index

101,7

105,2

103,8

85,7

100,4

103,2

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25


Tabulka 14.3 udává tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, tabulka 14.4 účetní přidanou hodnotu, tabulka 14.5 počet zaměstnaných osob v letech 2005 až 2011. Grafické znázornění vývoje těchto výše jmenovaných produkčních charakteristik ve vztahu ke zpracovatelskému průmyslu je přehledně uspořádáno v grafu 14.2. Z grafu je patrný průběh sledovaných ekonomických ukazatelů oddílu v porovnání s vývojem těchto ukazatelů za celý zpracovatelský průmysl (ZP). Křivky průběhů základních produkčních charakteristik oddílu vykazují proti ukazatelům zpracovatelského průmyslu shodně mírný posun doprava. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že ještě v části roku 2009 byly v podnicích oddílu CZ-NACE 25 realizovány dlouhodobě nakontrahované zakázky, převážně investičního charakteru.

166

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení %


Tržby za VV a S

115

%

110

136 130

105

124

100

118

95

112

90

106

85

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 25

100

2011

2005

ZP

%

2006

2007

2008

CZ-NACE 25

2009

2010

2011

ZP


130 124 118 112 106 100

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 25

2010

2011

ZP



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

7 264 847 2 920 846 1 226 360 893 598 2 487 090 8 172 549 7 305 506 7 794 232

7 830 328 3 265 033 1 227 858 932 176 2 622 653 9 326 560 7 399 153 8 564 374

8 818 803 3 511 329 1 428 830 1 030 763 2 522 229 10 472 171 8 802 343 9 816 118

10 272 879 3 755 563 1 573 666 1 119 238 2 892 603 12 623 721 9 284 870 10 511 028

9 076 891 3 306 954 1 618 715 1 087 623 2 252 421 10 134 157 7 783 667 9 227 055

9 116 595 3 393 063 1 733 463 1 198 052 2 599 686 10 660 778 8 210 360 9 832 280

9 684 058 3 714 559 1 722 302 1 294 503 2 898 389 11 148 657 8 746 409 11 048 087

38 065 028

41 168 135

46 402 586

52 033 569

44 487 482

46 744 277

50 256 964

mezir. index

108,2

112,7

112,1

85,5

105,1

107,5

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25


14.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v letech 2005 až 2011 je uveden v tabulce 14.7. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty je ovlivňována řadou faktorů. Je obtížné vzájemně porovnávat jednotlivé skupiny, kdy např. produkce skupiny 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků, resp. 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků je většinou součástí dodávek investičních celků. V této skupině jsou zahrnuty navíc i nehmotné dodávky, realizující současně výstupy výzkumu a vývoje, projekční práce, montáže a další formy poskytované technické pomoci. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty u ostatních skupin, na jejíž výši má vliv m.j. též strojní vybavení, vykazuje zpravidla růst, daný ustálenou poptávkou po výrobcích, či efektivním využíváním strojního zařízení a lidských zdrojů.

167


Tabulka 14.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2011 (Kč/zam.) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

431 206 485 969 570 992 392 520 563 611 515 777 648 747 510 590

508 436 615 065 209 294 486 542 638 162 621 593 712 417 550 966

520 552 566 016 599 107 549 285 580 761 605 322 706 010 570 856

554 291 561 272 756 125 481 385 588 426 651 022 686 832 546 074

510 313 588 789 602 959 523 799 527 908 540 776 620 784 542 195

513 787 553 979 796 880 599 698 636 683 621 755 691 309 598 619

469 629 523 267 949 164 632 436 663 877 633 592 659 364 579 426

522 219

589 292

594 874

605 771

553 725

608 908

595 310

mezir. index

112,8

100,9

101,8

91,4

110,0

97,8

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

25.1 25.2 25.3 25.4

4 182 104 1 901 132 702 697 386 583

5 755 783 3 067 091 -566 113 630 824

5 546 697 2 450 431 460 976 784 179

6 252 545 2 173 670 900 230 460 283

4 288 342 1 956 519 256 684 573 705

3 816 124 1 564 940 666 789 758 398

2 299 255 1 297 559 803 418 800 685

25.5 25.6 25.7 25.9

1 985 461 7 620 918 9 230 383 6 354 167

2 078 952 10 860 398 10 612 315 7 179 880

1 743 328 10 611 028 10 073 781 7 756 483

1 736 271 11 033 682 9 793 031 6 305 445

1 038 893 5 985 770 7 212 355 5 239 301

1 585 615 8 099 322 9 025 501 6 163 234

1 755 195 8 066 452 8 210 093 5 600 268

32 363 446

39 619 130

39 426 903

38 655 157

26 551 568

31 679 924

28 832 925

mezir. index

122,4

99,5

98,0

68,7

119,3

91,0

25


%


125


120

130 120

115

110

110

100

105

90

100

2005

2006

2007

CZ-NACE 25

2008

2009

2010

2011

ZP

80

2005

2006

2007

CZ-NACE 25



168

2008

2009

2010 ZP

2011


tis. Kč/zam.

1000 850 700 550 400 250 100

ZP

25

25.1

25.2

25.3

25.4

2010

25.5

25.6

25.7

25.9

2011




2005

2006

2007

2008

35 563 075 12 701 794 6 251 680 1 993 075 11 164 810 30 486 513 27 068 337 34 520 946

39 844 099 14 941 941 5 490 336 1 996 392 11 498 228 34 461 929 29 344 356 39 470 554

46 437 044 16 098 698 6 368 562 2 429 971 11 792 030 40 931 167 33 426 375 45 902 177

50 097 893 15 432 896 6 896 066 2 406 706 12 837 192 41 969 171 34 346 395 45 218 396

35 486 481 11 635 303 6 463 824 2 197 071 7 581 554 32 925 556 27 962 924 34 403 341

37 468 540 13 329 115 7 901 034 2 530 116 9 416 447 34 479 549 30 075 087 39 980 228

39 860 932 15 602 403 8 630 605 2 910 349 10 839 574 40 313 281 35 072 899 46 693 532

159 750 231

177 047 835

203 386 025

209 204 716

158 656 054

175 180 116

199 923 577

mezir. index

110,8

114,9

102,9

75,8

110,4

114,1

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25

2009

2010

2011


14.4 Zahraniční obchod 14.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Do nástupu krize (2008) se příznivě projevila rostoucí výkonnost a konkurenceschopnost jednotlivých výrobkových skupin produkce CZ-CPA 25. Ta je závislá na dostatku zakázkové náplně a firmám produkujícím výrobky CZ-CPA 25 se do roku 2008 postupně dařilo získávat zakázky na výstavbu nebo modernizaci (např. tepelných elektráren) jak v zahraničí, tak doma a tím profitovat z kladných referencí. Dovoz výrobků CZ-CPA 25 do České republiky se v roce 2009 oproti roku 2008 snížil o cca 20 %. U vývozu výrobků došlo k meziročnímu snížení o cca 10 %. Saldo zahraničního obchodu bylo v roce 2009 kladné, ve výši 38 650,2 mil. Kč. Dovoz CZ-CPA 25 v roce 2010 vzrostl oproti roku 2009 o více než 15 %. Také u vývozu výrobků došlo k meziročnímu zvýšení o téměř 14 %. Saldo zahraničního obchodu bylo v roce 2010 kladné, ve výši 42,8 mld. Kč a meziročně se zlepšilo o 4,2 mld. Kč. Jedním z faktorů výrazně ovlivňujících saldo zahraničního obchodu na straně vývozu i dovozu byl vývoj kurzu koruny s dlouhodobou tendencí k posilování. Výrazné posílení koruny je zpravidla příčinou poklesů hodnot vývozu. 169


V roce 2011 byl urychlen již předem signalizovaný útlum německé jaderné energetiky. Paradoxně dochází ze strany českých firem k očekávání nárůstu příležitostí pro dodávky výrobků právě z produkce CZ-CPA 25 směrem do Ruska a dalších postsovětských států. Právě rok 2011 byl pro export produkce CZ-CPA 25 velmi příznivý. Svědčí o tom meziroční nárůst vývozu o 16,5 % a vítané navýšení salda o více, než 23 %. Tabulka 14.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 25 v b.c. v letech 2009 - 2011 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

24 155,9 10 405,2 2 421,6 2 960,7 x x 28 285,5 55 408,7

23 844,8 10 534,3 2 868,4 3 687,6 x x 34 011,1 65 939,6

28 210,5 12 103,9 1 747,4 3 099,4 x x 39 212,5 79 826,2

123 637,6

140 885,8

164 199,9

mezir. index

114,0

116,5

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25


CZ-CPA

2009

2010

2011

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

7 054,8 7 703,4 9 094,7 3 239,7 3 443,7 3 784,7 517,2 415,6 725,7 1 153,4 2 337,8 2 084,8 x x x x x x 26 041,5 29 263,1 32 492,8 46 980,8 54 922,4 63 328,7

25

84 987,4

98 086,0

111 511,4

mezir. index

115,4

113,7

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25

2009

2010

2011

17 101,1 7 165,5 1 904,4 1 807,3 x x 2 244,0 8 427,9

16 141,4 7 090,6 2 452,8 1 349,8 x x 4 748,0 11 017,2

19 115,8 8 319,2 1 021,7 1 014,6 x x 6 719,7 16 497,5

38 650,2

42 799,8

52 688,5


14.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Jak ve vývozu, tak dovozu výrobků je dlouhodobě největším obchodním partnerem České republiky nejbližší soused – Německo. Podíly na celkovém dovozu i vývozu se v průběhu let u tohoto partnera v podstatě nemění a ustálily se řádově na čtyřech desítkách procent. Tento stav je dán řadou příznivých faktorů, počínaje vzájemnou příznivou geografickou polohou obou zemí a konče ekonomickými vazbami (působení stejných nadnárodních společností na území obou sousedících států).

170

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Vývozní teritoria v roce 2011

Slovensko 7%

Rakousko 5% Polsko 6%

Nizozemí 4%

Francie 4% Velká Británie 3% Belgie 3%

Ostatní 29 %

Německo 39 %


Itálie 6%

Polsko Čína 6 % 6%

Německo 41 %

Rakousko 6%

Slovensko 5% Francie 3% Japonsko 2% Ostatní 25 %



14.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Kovodělná výroba v České republice má dlouhodobou tradici stejně jako strojírenská výroba. Potřeba užití kovů ve výrobě komponentů pro kompletaci konečných výrobků a při výrobě výrobků stoupá. Důvodem jsou užitné vlastnosti kovů. S rozvojem strojírenského průmyslu a s podporou především automobilového průmyslu v České republice dále vzrůstá poptávka po kovových komponentech do těchto oddílů. Dalším velkým odběratelem produkce oddílu kovovýroby je stavebnictví. Kovové konstrukce a prefabrikáty získávají ve stavebnictví stále větší oblibu. S růstem životní úrovně, různorodosti nabídky a kvality finálních výrobků v České republice, se zvýšil i odbyt kovové produkce pro běžné spotřebitele. V globálním konkurenčním prostředí se daří především v posledních letech znovu získávat zakázky většího či menšího rozsahu i v rámci investičních celků, mnoho společností si trhy udrželo a dále úspěšně expandují. Oddíl CZ-NACE 25 nepatří mezi výrazné znečišťovatele životního prostředí, podniky mají odpady a jejich zpracování zvládnuty v souladu s platnou legislativou. Rozvoj oddílu je podporován také formou investičních pobídek pro výrobce (v roce 2011 byl realizován jeden projekt výstavby nového výrobního závodu). Vznikající podporovaná technologická centra (v roce 2011 celkem 5 projektů) a jiné formy podpory dále pomáhají zvyšovat kvalitu finálních produktů oddílu a možnost odbytu jak v tuzemsku, tak především na zahraničních trzích. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků v České republice má z uvedených důvodů velmi dobré vyhlídky na další rozvoj v náročném konkurenčním prostředí.

171

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení

15. CZ-NACE 26 - VÝROBA POČÍTAČŮ, ELEKTRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ

15.1 Charakteristika oddílu V hospodářství České republiky zaujímá oddíl elektrotechnického průmyslu výrazné postavení, neboť je jedním z nejvýznamnějších a rozhodujících oddílů zpracovatelského průmyslu. Soustřeďuje se zde velké množství skupin výroby a celková obchodní, kapitálová i výrobní provázanost dělá z elektrotechnických koncernů velice silné společnosti. Rozvoj našeho elektrotechnického průmyslu byl podmíněn vstupem přímých zahraničních investic nadnárodních společností, které zajistily transfer high-tech, včetně výrobní základny, do země, která nabízela výhodnou teritoriální pozici, dostatečně vybudovanou infrastrukturu a dostupné lidské zdroje s odpovídající kvalifikací. Elektrotechnický průmysl je významným dodavatelem pro ostatní průmyslová odvětví, zejména se jedná o automobilový průmysl a strojírenství. Produkce elektrotechnického průmyslu se skládá ze širokého spektra výrobků. Na jedné straně zahrnuje pracovně náročné výroby a na druhé straně i vysoce produktivní automatizované výroby. Výrobní sortiment oddílu CZ-NACE 26 zahrnuje výrobu počítačů, periferních zařízení, komunikačních zařízení a podobných elektronických výrobků, stejně jako výrobu komponentů pro tyto výrobky. Pro výrobní procesy této divize je charakteristický návrh a použití integrovaných obvodů a použití vysoce specializovaných miniaturizovaných součástek. Oddíl také zahrnuje výrobu spotřebitelské elektroniky; měřících, testovacích, navigačních a kontrolních zařízení; ozařovacích, elektromedicínských a elektroterapeutických zařízení; optické přístroje a fotografické přístroje a zařízení a výrobu magnetických a optických médií. Oddíl CZ-NACE 26 zahrnuje 8 základních skupin: l 26.1 Výroba

elektronických součástek a desek; počítačů a periferních zařízení; l 26.3 Výroba komunikačních zařízení; l 26.4 Výroba spotřební elektroniky; l 26.5 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů; l 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů; l 26.7 Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení; l 26.8 Výroba magnetických a optických médií. l 26.2 Výroba

Výrobky elektrotechnického průmyslu patří kvalitativní úrovní struktury své produkce do kategorie vysoké technologie (výroba počítačových, elektronických a optických výrobků) a středně náročné technologie. Největší podíl na tržbách v roce 2011 v rámci CZ-NACE 26 měla skupina 26.2 - Výroba počítačů a periferních zařízení s 55,1 %, na druhém místě byla Výroba spotřební elektroniky s 13,6 %, která ale oproti roku předchozímu o polovinu poklesla, a třetí místo zaujímá Výroba komunikačních zařízení s 12,5 %. Největšími výrobci dle tržeb v jednotlivých skupinách oddílu jsou: l 26.1

- Společnost SCHOTT Solar CZ, s.r.o. je dceřinou společnost německé firmy SCHOTT Solar AG (přední světový výrobce v oblasti solárních panelů). Pro českou pobočku ve Valašském Meziříčí, vyrábějící fotovoltaické moduly, jsou hlavními trhy zejména evropské země. l 26.2 - Foxconn CZ je registrovaná obchodní značka společnosti Hon Hai Precision Industry Co., Ltd. Hon Hai Industry Co., Ltd. poskytuje kompletní řešení v oblasti IT a produkci spotřební elektroniky až po výrobu součástek pro komunikační a elektronická zařízení. Výrobní závody se nacházejí v Pardubicích a v Kutné Hoře. l 26.3 - Firma Andrew Telecommunications s.r.o., se sídlem v Modřicích, kterou vlastní americká CommScope a podniká v oboru výroby telekomunikačních zařízení. Vyrábí a exportuje telekomunikační, 173


elektronické zařízení jako jsou pozemní mikrovlnné antény, širokopásmové a bezdrátové antény, antény pro televizní vysílání, kabelové systémy. l 26.4 - Společnost Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o., která je jedním z klíčových výrobních závodů japonské firmy Matsushita, se soustřeďuje na naplňování požadavků evropského trhu s televizory. l 26.5 - Společnost Fei Czech, s.r.o, sídlící v Brně je celosvětově druhé největší vývojové a technologické centrum společnosti FEI Company. FEI vévodí výrobě rastrovacích elektronových mikroskopů a je hlavním dodavatelem elektronových a iontových optických zařízení pro širokou škálu výzkumníků, vývojářů i výrobců pracujících v nanometrech. l 26.6 - V této skupině zaujímá přední místo podle výše tržeb Meomed s.r.o., který je výrobcem širokého spektra zdravotnických zařízení, jež najdou využití i v průmyslu. Sídlo společnosti se nachází ve městě Přerov. Jeho výrobní prostory se nacházejí v areálu významné optické společnosti - Meopta optika, s.r.o., která je lídrem v další podskupině. l 26.7 - Česká společnost Meopta – optika, s.r.o. je světovým výrobcem optiky specializujícím se na návrh, vývoj, konstrukci, výrobu a montáž optických, optomechanických a optoelektronických systémů.

26,4 13,6 %

26.7 26.6 1,3 % 0,3 % 26.8 26.5 0,1 % 6,1 %

26.1 11,1 %

26.3 12,4 %

26.2 55,1 % 26.1 Výroba elektronických součástek a desek 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení 26.3 Výroba komunikačních zařízení 26.4 Výroba spotřební elektroniky 26.5 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů 26.7 Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení 26.8 Výroba magnetických a optických médií



15.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Pro oddíl CZ-NACE 26 je charakteristický doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení. A právě pro svůj kompletační charakter je celý elektrotechnický oddíl nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu. Dopad finančních krizí na tento oddíl je, díky vysoké otevřenosti české ekonomiky, mimořádné citlivosti sektoru na krizové jevy v hospodářství, výrazné orientaci na exportní trhy západní Evropy (hlavně Německa) a nepříznivému vývoji měny vůči euru, poměrně výrazný. Táhlá krize prověřuje český elektrotechnický průmysl a odhaluje jeho slabé stránky. Potvrzuje se, že oddíl je mimořádně citlivý na krytí zakázek, kvalifikovanou pracovní sílu, kvalitní infrastrukturu, technickou podporu, servis, design, výzkum a vývoj. Oddíl dokázal reagovat na změněnou situaci, a přestože do roku 2010 ztratil hodně pracovních míst, nepřišel o svoje základní konkurenční výhody. Elektrotechnický průmysl, závislý do značné míry na kvalitě technického vzdělávání v zemi, doposud mohl těžit z široké základny kvalifikovaných pracovníků a kapacity a kvality odborného školství, stejně jako komparativně nízkých nákladů a systému investičních pobídek. V elektroprůmyslu ČR se projevuje dvojkolejnost daná lepšími výsledky zahraničních firem nejen 174


v produktivitě, ale i v tempu růstu tržeb na zahraničních trzích i na domácím trhu. Přínosy firem pod zahraniční kontrolou v ČR spočívají především v oblasti zaměstnanosti. Právě obchodní vazba na mateřské země umožnila v době krize - s prudkým počátečním propadem zahraniční poptávky - zmírnit ve výsledku její dopady. Navíc některé firmy pod zahraniční kontrolou produkují v ČR na zařízeních špičkové světové úrovně. V roce 2011, hlavně v jeho 4. čtvrtletí, se výroba počítačů, elektroniky a optických přístrojů musela vyrovnávat s prudkým propadem tržeb (-13,5 %). Tržby zpracovatelského průmyslu celkově rostly o 7,8 %. V roce 2011 se sice tento oddíl propadl s podílem 6,9 % z druhého místa na páté (rok předchozí 8,6), přesto je důležitost elektrotechnického oddílu zřejmá. Nižší počet zaměstnaných byl doprovázen i poklesem objemu vyplacených mezd (bez ostatních osobních nákladů) o 4,8 %. Výrazně klesla i výkonová spotřeba, o 12,5 %. Po velkém růstu z roku 2010 (26,3 %) se strmě propadla i účetní přidaná hodnota (-39,4 %).

15.3 Hlavní ekonomické ukazatele 15.3.1 Cenový vývoj S ohledem na mírné zhoršení globální ekonomické situace se výrobky CZ-CPA 26 potýkaly celý rok s trvalým poklesem cen. Meziročně došlo k poklesu indexu cen u výrobků CZ-CPA 26 (o 2,3 %). Cena stoupla jen u výrobků skupiny 26.4, a to pouze o 1 %. Tabulka 15.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011 Průměr od počátku roku

Název

Elektronické součástky a desky Počítače a periferní zařízení Komunikační zařízení Spotřební elektronika Měřicí, zkušební a navigační a časoměrné přístroje Ozařovací, elektroléčebné a elektroterap. přístroje Optické a fotografické přístroje a zařízení Magnetická a optická média

Počítače, elektronické a optické přístroje a zaříz.

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

99,0 x 100,4 95,3 95,4 x 103,3 x

94,2 x 98,2 95,3 103,4 x 100,5 x

99,3 x 99,3 98,2 98,2 x 102,5 x

98,8 x 98,2 101,0 99,0 x 94,2 x

26

96,6

100,2

98,2

97,7


15.3.2 Základní produkční charakteristiky Tabulka 15.2 ukazuje přehled počtu podniků v posledních sedmi letech. Oproti roku 2005 se v roce 2011 nejvíce zvýšil počet podniků u skupiny CZ-NACE 26.8 - Výroba magnetických a optických médií, a to ze 108 subjektů na 158 subjektů, tedy o 46,3 %. O zhruba 9 % poklesl počet podnikatelských subjektů u skupiny CZ-NACE 26.2 - Výroba počítačů a periferních zařízení. Průměrně vzrostl počet podniků o cca 13 procentních bodů. Nejvíce podniků z celkového počtu, přes 29 %, připadá na skupinu CZ-NACE 26.3, která zahrnuje výrobu telefonních a datových telekomunikačních zařízení pro přenos signálů kabelem nebo vzdušnou cestou, např. rozhlasové a televizní vysílací přístroje a bezdrátová komunikační zařízení. Co do počtu podnikatelských subjektů je významný i podíl skupiny CZ-NACE 26.1 (25,5 %), do které patří výroba polovodičových komponentů a ostatních součástek a dílů pro elektronické přístroje a například i výroba interních a externích počítačových modemů. V roce 2011 působilo v oddílu CZ-NACE 26 celkem 3 930 podniků, jejichž tržby dosáhly 226,1 mld. Kč, zaměstnávaly 35 561 osob a byla vytvořena účetní přidaná hodnota ve výši téměř 11,6 mld. Kč. Indikátorem budoucího vývoje je objem celkových nových zakázek, které v tomto oddíle (u organizací s 50 a více zaměstnanci) meziročně poklesly o 7,1 %. Zakázky ze zahraničí oslabily o 8,7 %, ale domácí zakázky jen o 0,8 %. Z celkového objemu zakázek tvoří zahraniční zakázky 78 %. 175


Tabulka 15.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 26 v letech 2005 - 2011 CZ-NACE

2005

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8 26

2006

2007

2008

2009

2010

2011

808 826 831 821 813 875 885 478 499 511 483 478 449 432 928 944 960 1 007 1 036 1 115 1 142 454 468 463 480 491 475 473 530 512 503 495 545 579 621 53 49 54 50 42 48 40 132 130 140 144 138 171 179 108 103 121 129 142 159 158 3 491

3 531

3 583

3 609

3 685

3 871

3 930


Z tabulky 15.3 je zřejmé, že v roce 2011 došlo k propadu tržeb o 13,5 %, což je asi o 35 miliard Kč. Po roce 2010, ve kterém došlo k celkovému meziročnímu nárůstu o více jak 50 mld. Kč a ekonomika překonala krizové roky 2008 a 2009, jsou důvodem propadu úsporná chování spotřebitelů a dluhová krize trápící eurozónu a ostatní země. Pokud bychom srovnali tržby za rok 2011 s rokem 2005, vidíme, že tržby vzrostly o 20 %. Největší nárůst tržeb oproti roku 2005 je u skupiny 26.6 - Výroby ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapetických přístrojů (o 95 %), ale pouze přes 1 % oproti roku 2010. Dále ve skupině 26.1 - Výroba elektronických součástek a desek o 55 %, ale oproti roku 2010 propad o 18 % v roce 2011. V této skupině je produkce zařízení na solární výrobu elektřiny, která se v celosvětovém měřítku dostala do těžkých problémů v důsledku propadu cen panelů, přebytku výrobních kapacit a poklesu masivních vládních subvencí, bez nichž je sektor neživotaschopný. V objemovém měřítku se tato skupina ale nemůže rovnat skupině CZ-NACE 26.2 - Výroba počítačů a periferních zařízení, která má největší tržby i v roce 2011. Oproti roku 2010 ale utržila skoro o 18 mld. méně, tj. pokles o téměř 13 %. Výrobu počítáčů negativně ovlivnily záplavy v Thajsku, které způsobily nedostatek pevných disků a jejich následnou vyšší cenu. Podle některých analytiků znamenal rok 2011 pro trh počítačů velkou změnu. Uživatelé začali stále častěji využívat mediální tablety a chytré telefony ke službám jako je e-mail, sociální sítě či přístup k internetu, které byly dříve doménou počítačů. Celková hodnota prodaných počítačů poklesla o 25 %. I přes tento nepříznivý vývoj zůstává český trh IT, v porovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy, na druhém místě za dvakrát větším trhem polským a před polovičním trhem maďarským. Oproti roku 2005 poklesly tržby také ve skupinách 26.5 (Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů) a 26.8 (Výroba magnetických a optických médií), ale skupina 26.5 utržila oproti roku 2010 o téměř 23 % tržeb více. Skupina výroby magnetických a optických médií (26.8) zaznamenala v roce 2011 výrazný propad oproti předcházejícímu roku, zejména díky již zmiňovaným záplavám v Thajsku, kde sídlí pobočky významných celosvětových koncernů vyrábějících pevné disky. Zemětřesení v Japonsku si vyžádalo zase snížení produkce polovodičových čipů. Tabulka 15.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

16 215 161 96 835 338 24 151 320 29 175 012 19 298 724 316 307 2 002 462 406 526

17 733 932 122 969 228 21 763 394 44 666 491 22 823 686 353 247 1 977 001 451 423

29 371 776 122 030 632 15 264 603 76 367 213 12 242 725 498 943 2 401 662 534 868

31 286 202 121 702 619 13 841 726 87 537 646 12 440 204 591 636 2 229 532 690 531

25 175 278 113 074 031 13 749 651 69 256 839 10 111 082 576 065 1 894 724 456 923

30 664 204 143 103 111 17 652 088 55 274 824 11 197 776 611 400 2 624 697 389 764

25 095 990 124 693 104 28 237 403 30 655 692 13 719 651 619 624 2 979 272 151 755

188 400 851

232 738 403

258 712 421

270 320 095

234 294 592

261 517 865

226 152 491

mezir. index

123,5

111,2

104,5

86,7

111,6

86,5

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26


Zajímavé je, že stoupá i podíl 10 největších společností oddílu na tržbách. V roce 2008 to bylo 73,2 %, v roce 2009 činil jejich podíl 73,7 %, v roce 2010 už dokonce 78 % a rok později 79 %. Tento podíl je 176


dokonce vyšší v některých skupinách jako CZ-NACE 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení, 26.4 Výroba spotřební elektroniky nebo 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů. Z uvedeného je zřejmé, že oddíl je vysoce koncentrovaný a nejvíce je ovlivněn velkými podniky a podniky pod zahraniční kontrolou. Tyto podniky jsou součástí globálních řetězců a i mnoho podniků pod českou kontrolou je na tyto řetězce navázáno. V hlavním žebříčku nejvýznamnějších firem „TOP 100 českých firem“ ročníku 2011 z hlediska tržeb získal Foxconn CZ (skupina CZ-NACE 26.2) páté místo s tržbami v přibližné hodnotě 102 mld. Kč. Dále se může pochlubit svým druhým místem v kategorii exportérů, protože téměř veškerá jeho výroba jde na export. Tabulka 15.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 – 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

3 453 537 2 430 308 5 408 436 1 724 957 5 998 549 115 322 918 063 82 001

4 768 354 4 904 103 6 889 025 3 760 439 7 118 214 131 119 934 589 133 228

4 849 575 3 065 954 3 483 050 4 502 399 4 281 933 139 677 1 086 861 155 401

6 662 720 3 258 327 4 411 138 4 046 670 4 372 203 97 948 1 180 690 206 535

4 437 338 4 046 678 4 276 097 -1 102 371 3 232 040 87 621 974 574 100 623

5 623 124 5 597 937 4 441 899 -1 915 930 3 941 231 119 658 1 309 029 60 271

4 104 464 -1 200 151 4 802 871 -2 127 872 4 254 412 175 165 1 554 556 56 434

20 131 174

28 639 072

21 564 849

24 236 230

16 052 600

19 177 219

11 619 879

mezir. index

142,3

75,3

112,4

66,2

119,5

60,6

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26


Vývoj přidané hodnoty a souvisejících ukazatelů výkonnosti a efektivnosti podniků je jedním ze základních ekonomických projevů působení zahraničních investorů v české ekonomice. Účetní přidaná hodnota tedy vyjadřuje, kolik podnik “přidal” k nakoupeným vstupům, tj. materiálům, zboží a službám. Tohoto zvýšení je dosahováno efektivním využitím pracovních a kapitálových zdrojů podnikání ve výrobních a obchodních procesech. Účetní přidaná hodnota se zvýšila u poloviny skupin oddílu, ale ve skupinách CZ NACE 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení a 26.4 Výroba spotřební elektroniky byla účetní přidaná hodnota v roce 2011 negativní, což zapříčinilo celkový pokles oddílu. Výrobci plně nepromítli do svých cen skokový nárůst cen pevných disků. V těchto skupinách také převažují firmy se zahraniční účastí, které svoje zisky nemusí investovat v České republice, ale dochází k jejich částečné repatriaci mateřským společnostem v zahraničí. Při srovnání s ostatními oddíly zpracovatelského průmyslu je účetní přidaná hodnota pod průměrem. Tabulka 15.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2005 - 2011 (osob) CZ-NACE

2005

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

9 242 9 179 10 418 10 783 8 292 7 979 8 153 7 897 8 806 7 780 9 658 7 918 7 793 7 313 6 190 6 696 6 201 5 746 5 595 5 625 7 843 4 451 4 828 10 108 12 357 9 812 5 231 3 171 9 809 10 568 7 725 7 617 6 150 5 817 5 466 258 236 278 287 295 306 296 2 901 2 963 3 317 3 390 2 788 3 076 3 254 152 131 131 124 111 112 65

26

2006

2007

2008

2009

2010

2011

40 899

43 408

45 958

49 962

40 960

35 937

35 561

mezir. index

106,1

105,9

108,7

82,0

87,7

99,0


Porovnáním roku 2011 s rokem 2005 zjistíme, že celkový počet zaměstnanců v CZ-NACE 26 klesl o 13 %. Důsledkem ekonomické krize došlo v letech 2009 -2010 k většímu propouštění a tlumení či zefektivňování výroby, a to zejména ve skupině CZ-NACE 26.4, kde zaniklo 74 % pracovních míst. Ve skupině 26.5 to bylo téměř 28 % pracovních pozic a ve skupině 26.9 činil úbytek pracovních míst 48 %. Tento trend pokračoval i v roce 2011. Oproti roku 2008 vzrostl výrazně počet zaměstnanců v roce 2011 pouze u skupin 177


CZ-NACE 26.3 (nárůst 36 %, což je přičítáno již zmiňovaným přechodem od počítačů k chytrým mobilním telefonům), který zaměstnává asi 22 % pracovníků celého oddílu. %


Tržby za VV a S

128

%

120

148 140

112

132

104

124

96

116

88

108

80

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 26

100

2011

2005

ZP

%

2006

2007

2008

CZ-NACE 26

2009

2010

2011

ZP


155 135 115 95 75 55

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 26

2010

2011

ZP



Opětovné mírné celkové snížení počtu zaměstnanců v roce 2011 s meziročním poklesem kolem 1 procentního bodu bylo ovlivněno probíhající dluhovou krizí eurozóny a také vlivem snižování zahraničních investic a dumpingových cen výrobků z asijských zemí, zejména z Číny. Navíc konkurenční země východní Evropy nabízejí pro investory stále atraktivnější podmínky než Česká republika, zejména co se týká nákladů na pracovní sílu. Přesto se v posledních dvou letech v Česku usídlily velké ICT společnosti světového významu. Příkladem může být třeba Red Hat a Tieto. Tabulka 15.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2 395 375 2 421 764 2 360 571 1 211 122 2 974 200 89 181 700 726 47 619

2 673 342 2 776 748 2 796 985 1 498 553 3 632 676 88 015 754 263 48 207

3 339 753 2 472 202 2 947 098 3 854 978 2 574 935 92 512 926 462 46 636

3 715 576 3 145 216 2 909 457 4 765 491 2 803 950 117 597 964 965 143 746

2 965 521 2 662 847 2 827 891 4 003 170 2 300 221 116 758 809 833 47 657

2 954 559 2 779 891 2 795 215 2 087 885 2 418 165 124 252 984 738 34 975

3 208 576 2 722 013 3 356 400 1 287 230 2 306 472 133 794 1 080 256 15 566

12 200 558

14 268 789

16 254 577

18 565 999

15 733 899

14 179 680

14 110 307

mezir. index

117,0

113,9

114,2

84,7

90,1

99,5

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26


Účetní přidaná hodnota patří mezi faktory významně ovlivňující produktivitu práce. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady, jejichž velikost také závisí na průměrném platu v oboru. Osobní náklady v roce 2011 meziročně poklesly o 0,5 %, což odpovídá meziročnímu poklesu počtu pracovníků (o cca 1 %). Vývoj byl ovlivněn také poklesem mzdových nákladů. Průměrná měsíční mzda v oddílu CZ-NACE 26 u organizací s 20 a více pracovníky poklesla ve sledovaném období o 1 % na 23 466 Kč, celkově ve zpracovatelském průmyslu mzdy vzrostly o 3 %. 178


15.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Produktivita práce z ÚPH pro celé CZ-NACE 26 poklesla oproti roku 2010 o více jak 38 % (o 33,6 % ve srovnání s rokem 2005). Ve skupině 26.2 - Výroba počítačů a periferních zařízení a 26.4 - Výroba spotřební elektroniky je dokonce záporná. Snížení produktivity práce z přidané hodnoty výrazně ovlivnilo snížení tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Přesto například u skupiny 26.6 - Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů a 26.8 - Výroba magnetických a optických médií produktivita práce z ÚPH značně stoupla, což je, mimo jiné, zapříčiněno zvýšením tržeb (jen u 26.6), poklesem výkonové spotřeby a snížením počtu zaměstnanců. Tabulka 15.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2011 (Kč/zam.) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

373 692 307 760 873 745 387 531 611 517 447 694 316 491 540 614

519 465 556 878 1 028 755 778 961 673 577 554 705 315 422 1 018 762

465 490 394 068 561 665 445 448 554 325 503 312 327 631 1 187 812

617 893 337 368 767 724 327 472 574 029 340 958 348 271 1 664 927

535 161 511 065 764 225 -112 355 525 538 297 355 349 591 907 604

704 750 718 344 789 711 -366 266 677 590 391 227 425 630 539 019

503 451 -164 107 612 411 -670 985 778 295 592 128 477 676 870 244

492 219

659 770

469 233

485 091

391 911

533 632

326 758

mezir. index

134,0

71,1

103,4

80,8

136,2

61,2

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26


V celkovém hodnocení zpracovatelského průmyslu je oddíl CZ NACE 26 v produktivitě práce z ÚPH silně podprůměrný. Zpracovatelský průmysl celkově má produktivitu práce z ÚPH 713 447 Kč na zaměstnance. Tabulka 15.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1 058 162 8 544 3 047 865 513 835 3 024 350 26 141 217 337 34 382

2 095 012 2 127 355 4 092 041 2 261 886 3 485 538 43 104 180 326 85 021

1 509 822 593 752 535 953 647 420 1 706 998 47 164 160 398 108 765

2 947 144 113 111 1 501 681 -718 822 1 568 253 -19 650 215 725 62 789

1 471 817 1 383 832 1 448 206 -5 105 541 931 819 -29 137 164 741 52 966

2 668 565 2 818 046 1 646 684 -4 003 816 1 523 066 -4 593 324 292 25 296

895 888 -3 922 165 1 446 471 -3 415 102 1 947 940 41 371 474 301 40 869

7 930 616

14 370 283

5 310 273

5 670 231

318 701

4 997 539

-2 490 428

mezir. index

181,2

37,0

106,8

5,6

1 568,1

-49,8

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26


Hrubý operační přebytek vyjadřuje, kolik zůstane podniku na pokrytí dalších nákladů včetně zisku. Jeho zařazení do analýzy má význam pro podnikatele zejména v krizových obdobích. Hrubý operační přebytek se po růstu v roce 2010 opět snížil, tentokrát je dokonce záporný celkově, což značí, že firmy, které jsou v zahraničním vlastnictví (jejich tržby v roce 2011 dělají 90 % z tržeb celkových), zřejmě vyvážejí zisk do zahraničí. V roce 2011 je celková negativní hodnota velmi ovlivněna skupinami 26.2 a 26.4, kde právě je hrubý operační přebytek záporný. Porovnání vývoje produktivity práce z ÚPH a podílu hrubého operačního přebytku CZ-NACE 26 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu 15.3. Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty pro roky 2010 a 2011 je uvedena v grafu 15.4. Nejnižší úroveň produktivity práce z ÚPH v roce 2011 zaznamenala skupina CZ-NACE 26.4 - Výroba spotřební elektroniky. V tomto roce se nedařilo hlavnímu výrobci televizorů v České republice, kterému klesly tržby asi o 30 %. Za nízkými prodeji stojí vysoká poptávka v předchozích letech a ekonomická nestabilita. Pokles prodeje televizorů je celosvětový. 179



140

%

125

160

110

110

95

60

80

10

65

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 26


210

-40

2011

2005

2006

ZP

2007

2008

CZ-NACE 26

2009

2010

2011

ZP



tis. Kč/zam.

1000 800 600 400 200 0 -200

ZP

26

26.1

26.2

26.3

26.4

2010

2011

26.5

26.6

26.7

26.8

-400 -600 -800




2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

12 924 047 94 984 431 19 150 599 27 759 620 13 867 038 225 718 1 189 824 340 725

13 107 265 118 847 757 15 488 028 42 251 055 16 822 943 262 275 1 104 933 327 374

24 420 624 118 983 057 12 444 508 73 433 956 8 287 484 407 978 1 383 406 379 367

24 765 816 119 222 433 9 863 049 84 879 144 8 625 166 536 100 1 240 186 494 622

20 794 964 109 553 967 9 746 588 69 644 227 7 125 630 471 951 953 333 367 139

25 323 944 137 857 945 13 221 902 57 157 926 7 794 298 472 114 1 522 302 351 861

20 671 683 124 290 883 23 531 678 33 186 731 9 401 858 440 838 1 591 976 114 728

170 442 001

208 211 630

239 740 379

249 626 516

218 657 799

243 702 291

213 230 374

mezir. index

122,2

115,1

104,1

87,6

111,5

87,5

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26


Dalším ukazatelem nepříznivého trendu je výkonová spotřeba a nákup služeb. Pokles tržeb a ostatních ekonomických ukazatelů se promítl do výkonové spotřeby. V tabulce 15.9 je zaznamenáno snížení téměř ve všech skupinách, z toho nejvíce ve skupinách CZ-NACE 26.8 (67 %) a 26.4 (42 %). Větší růst vykázaly skupiny CZ-NACE 26.3 a 26.5 (shodně o 21 %). Nejvyšší výkonovou spotřebu má stále skupina výroby 180


počítačů a periferních zařízení (CZ-NACE 26.2) a za ní je, i přes velký propad, výroba spotřební elektroniky (CZ-NACE 26.4). Konkurenceschopnost na světových trzích je dána téměř ve všech skupinách tím, že je ovládají globální řetězce. Silnou stránkou je „zaručený“ odbyt a slabou stránkou to, že o lokalizaci výroby rozhodují globální řetězce.

15.4 Zahraniční obchod 15.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 15.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 26 v b.c. v letech 2009 - 2011 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

32 222,1 158 140,3 41 161,2

43 275,2 198 296,9 50 298,8

48 783,0 226 239,5 69 864,4

73 125,9 26 834,3 1 031,2 4 362,8 1 016,4

84 119,7 30 115,5 1 154,4 3 860,9 699,2

84 275,3 37 642,9 1 201,5 4 590,7 647,1

337 894,2

411 820,6

473 244,4

mezir. index

121,9

114,9

26.1 26.2 26.3

26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26


CZ-CPA

2009

2010

2011

71 852,3 138 781,9 57 879,6 30 065,9 31 706,0 5 920,9 12 821,9 1 221,6

111 203,4 187 641,0 85 225,3 32 120,2 37 345,0 5 328,5 10 721,6 1 096,5

76 175,5 206 605,2 94 863,0 31 625,2 42 276,8 5 007,2 9 043,6 993,7

350 250,1

470 681,5

466 590,2

mezir. index

134,4

99,1

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26

2009

2010

2011

-39 630,2 19 358,4 -16 718,4 43 060,0 -4 871,7 -4 889,7 -8 459,1 -205,2

-67 928,2 10 655,9 -34 926,5 51 999,5 -7 229,5 -4 174,1 -6 860,7 -397,3

-27 392,5 19 634,3 -24 998,6 52 650,1 -4 633,9 -3 805,7 -4 452,9 -346,6

-12 355,9

-58 860,9

6 654,2


Tabulka 15.10 ukazuje výsledky zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 26 za roky 2009, 2010 a 2011. Kladné saldo obchodní bilance v roce 2011 měla pouze skupina výrobků spotřební elektroniky CZ-CPA 26.4 (52,7 mld. Kč) a skupina výrobků počítačů a periferních zařízení CZ-CPA 26.2 (19,6 mld. Kč). Mezi největší vývozní země ve skupině 26.2 patří Německo, které zde má dominantní postavení, dále Velká 181


Británie a Nizozemí. U spotřební elektroniky je to Německo a Francie. Celkový obrat výrobků CZ-CPA představoval v roce 2011 částku 939,8 mld. Kč, s kladným saldem 6,7 mld. Kč. V porovnání s rokem 2010 se obchodní bilance zlepšila, především díky vývozu počítačů. Jak vyplývá z tabulky 15.10, největší vývoz a dovoz zboží má skupina výrobků CZ-CPA 26.2.

15.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Exportní a importní orientaci CZ-CPA 26 znázorňuje graf č. 15.5, z kterého je patrné, že naším největším obchodním partnerem je Čína. Obrat s touto zemí dosáhl v roce 2011 dokonce 227,8 mld. Kč (v roce 2010 činil 198,5 mld. Kč), ale saldo z touto zemí je záporné 218,5 mld. Kč (dovoz 223,1 mld. Kč, vývoz 4,7 mld. Kč). Na druhém místě je Německo, náš nejdůležitější obchodní partner v EU, s obratem 211,8 mld. Kč (z toho dovoz 55 mld. Kč, vývoz 156,9 mld. Kč a kladné saldo 101,9 mld. Kč), na třetím místě je Nizozemí s obratem 74,9 mld. Kč (dovoz 35,8 mld. a vývoz 39,1 mld. a kladným saldem 3,4 mld. Kč). Na dalších místech ve výši obratu stojí Velká Británie (43,6 mld. Kč) Francie (35,9 mld. Kč) a Slovensko (28,5 mld. Kč). Kromě Číny máme větší záporná salda také s jinými zeměmi Asie, například s Japonskem, Malajsií, Thajskem, Jižní Koreou, Tchaj-wanem. Vývozní teritoria v roce 2011

Velká Británie 8% Nizozemí 8%

Francie 7%

Slovensko 5%

Polsko 4% Rusko 3% Itálie 3%

Ostatní 29 %

Německo 33 % Dovozní teritoria v roce 2011 Jižní Korea 3% Japonsko 3% Nizozemí 8% Německo 12 %

Malajsie 3 % Tchaj-wan 3% Thajsko 3% Ostatní 17 %



Dovoz výrobků CZ-CPA 26 byl 466,6 mld. Kč, mírně meziročně poklesl, z toho z Asie kolem 315 mld. Kč, ale velká část dovozu z Německa a Nizozemí je pravděpodobně také původem z Asie. V procentech je podíl Asie na dovozu více jak 67 %. Podíl Číny na celkovém dovozu CZ-CPA 26 do ČR stoupl z 41,5 % v roce 2010 na 47,8 % v roce 2011. Dováží se přímo do výrobních podniků v ČR, prostřednictvím obchodních organizací a prostřednictvím tzv. zahraničních identifikačních čísel, což znamená, že dovoz zprostředkovává podnik, který není českým rezidentem. Vývoz CZ-CPA 26 činil v roce 2010 celkem 473,2 mld. Kč, z toho převážná většina do států EU (přes 83 %). Riziko plynoucí z velmi vysoké koncentrace elektrotechnického průmyslu na trhy EU se v roce 2011 182


nezmenšilo. Obecně v rámci elektrotechnického průmyslu dováží Česká republika komponenty z Asie a pak prodává výrobky či komponenty do EU.

15.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Elektrotechnický průmysl je jedním z největších průmyslových odvětví na světě a v Evropské unii má stále velký růstový potenciál. Na druhé straně je však spolu se strojírenstvím tím průmyslem, který nejvíce postihl dopad světové hospodářské krize. Ta se projevila značným propadem výroby, tržeb, zaměstnanosti i dalších ekonomických ukazatelů. Česká republika patří k těm zemím Evropské unie, ve kterých pozice elektrotechnického průmyslu, podle základních ukazatelů průmyslové výroby, překračuje průměr Unie. Vlivem vlekoucí se dluhové krize, došlo a dochází k další restrukturalizaci ve prospěch těch skupin výroby, které mají delší inovační obrátku a vyšší přidanou hodnotu. Rozhodujícím faktorem růstu elektrotechnického oddílu je vědeckotechnický výzkum a vývoj, který je každoročně podporován investicemi výrobních firem. Česká republika by proto měla ještě více podporovat rozvoj tohoto oddílu, motivovat zahraniční i domácí firmy k investicím do výroby s vyšší přidanou hodnotou a zároveň do výzkumu a vývoje s ní spojeného. Výsledkem by měl být dlouhodobý a udržitelný hospodářský růst s cílem přiblížit se vyspělým zemím v základních hospodářských ukazatelích. Riziko pro konkurenceschopnost je, dle analýzy Ministerstva průmyslu a obchodu, právě v zaostávání technologického vývoje, v nízké míře zavádění inovací a výsledků vědy a výzkumu do praxe. Jedním z prvořadých úkolů je proto vytváření podmínek pro uplatnění inovací a výsledků VaV v českém průmyslu. To umožní posun v rámci hodnotových řetězců směrem k výrobám s vyšší přidanou hodnotou a větší autonomií v rozhodování. Za rok 2010 byly výdaje na výzkum a vývoj do oddílu CZ NACE 26, ve srovnání s jeho důležitostí nízké a činily 1,191 mld. Kč, z toho podle zdrojů financování tvořily podnikatelské výdaje 890 milionů Kč, veřejné 242 miliónů Kč a zahraniční 59 miliónů Kč. Budoucí vývoj v některých skupinách oddílu CZ-NACE 26 bude záviset na vývoji ekonomiky celé EU. Například český trh IT s určitým zpožděním kopíruje trhy západní s tím, že v regionálním kontextu střední a východní Evropy patří obecně k premiantům z pohledu přijímání nových trendů a technologií. Postupně se tak u nás projevují hlavní trendy jako rozmach mobilních zařízení, přechod na cloudové technologie a využívání sociálních sítí spotřebitelskou i podnikovou sférou. V letošním roce bude tento vývoj ještě zřetelnější. Vývoj ale budou silně ovlivňovat makroekonomické aspekty, především vývoj HDP v regionálním kontextu, fiskální restrikce, dostupnost úvěrů, míra nezaměstnanosti, výše mezd a kupní síla. Vzhledem k nepříznivému ekonomickému klimatu se očekává pokles příjmů ve všech regionech, Evropa upadne pravděpodobně do recese. Celkový meziroční pokles prodeje se předpokládá na úrovni 30 %. Oproti tomu porostou nově formující se trhy jako je Čína, jihovýchodní Asie a Brazílie. Výrobní skupina spotřební elektroniky plánuje společný vývoj televizorů s OLED panely, které jsou považovány za kvalitnější než standardní LCD technologie, jejich výroba je však stále příliš drahá. OLED produkují vlastní světlo, což znamená, že nepotřebují podsvícení jako LCD, dokáží zobrazit tmavší odstíny šedé a dosáhnout lepšího kontrastu při tenčím provedení s nižší spotřebou. Dalším, ale tentokrát nepříznivým vývojem pro ČR, resp. EU, v oblasti solárních technologií, je vytlačování evropských výrobců čínskými. Západní výrobci fotovoltaiky nedokáží vzdorovat levné čínské konkurenci. Nedokáží stlačit náklady a tím pádem ani ceny, takže je čínští výrobci, kteří nejsou zatíženi vysokými pracovními náklady, vytlačují z trhu. Kromě toho jak USA, tak evropské země prudce snižují subvence pro solární energetiku. Další příčinou úpadku, hlavně německých solárních firem, může být i odvětvové zaostávání výrobců solárních panelů. Odborníci připouštějí, že Němci na asijské konkurenty ztrácejí jak v produkci, tak v technologiích. Sektor informačních technologií a elektroniky představuje někdy i zátěž pro životní prostředí. Nejedná se pouze o elektronické výrobky jako takové, jejich výrobu, životnost a energetickou náročnost, ale například i o provoz tzv. datových center. Často zmiňovanou „Zelenou elektroniku“ představuje každý spotřebič vyrobený a fungující tak, aby v co nejmenší možné míře zatěžoval životní prostředí. Z toho plynoucí zelený růst znamená nalezení nových technologií, snižujících závislost na neobnovitelných zdrojích energie a surovinách, a zároveň podporu vzniku nových odvětví a pracovních míst. 183

Výroba elektrických zařízení

16. CZ-NACE 27 - VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

16.1 Charakteristika oddílu Do oddílu výroby elektrických zařízení zahrnujeme velice široké spektrum nabídky výrobků, které mají využití ve zpracovatelském průmyslu (výroba a rozvod elektrické energie, doprava apod.) i ve spotřebitelské sféře. Tento oddíl zahrnuje produkci výrobků, které generují, dodávají a využívají elektrickou energii, ale také výrobu elektrického osvětlení, signalizačního zařízení a elektrických spotřebičů pro domácnost. Výrobní oddíl CZ-NACE 27 tvoří tyto skupiny: l 27.1

Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení (např. výroba regulátorů přenosového a rozvodného napětí, výroba dynam a alternátorů); l 27.2 Výroba baterií a akumulátorů (např. výroba galvanických článků a elektrických akumulátorů - nenabíjecích a nabíjecích baterií); l 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení (např. výroba kabelů z optických vláken pro přenos dat a přímý přenos obrazu, výroba izolovaných elektrokabelů, výroba napájecích vozidlových kolejnic, elektrických vodičů, proudových chráničů); l 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení (např. žárovek a zářivek, jejich dílů a komponentů kromě skleněných polotovarů pro žárovky, výroba svítidel a jejich dílů a komponentů - kromě vodivého elektrického instalačního materiálu); l 27.5 Výroba spotřebičů převážně pro domácnost (např. ventilátory, vysavače, elektrické stroje na ošetřování podlah, kuchyňské spotřebiče, pračky apod.); l 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení (např. akumulátorových nabíječek, výroba elektrických zařízení pro otevírání a zavírání dveří, výroba elektrických zvonků, bzučáků, sirén, výroba ultrazvukových čisticích přístrojů (kromě přístrojů pro zubní a jiné laboratoře). 27.4 10,8 %

27.3 16,7 % 27.2 5,5 %

27.5 7,1 % 27.9 11,8 %

27.1 48,2 % 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů, rozvodných a kontrolních zařízení 27.2 Výroba baterií a akumulátorů 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, vodičů a elektroinstalačních zařízení 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení 27.5 Výroba spotřebičů převážně pro domácnost 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení



Z grafu 16.1 je zřejmé, že největší zastoupení zde tvoří výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení (48,2 %, v minulém roce 45,3 %). Na druhém místě je výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení (16,7 %), která je velmi důležitá pro stavebnictví. V roce 2010 měla podíl o něco nižší (15,6 %). Na třetím místě je 185


výroba ostatních elektrických zařízení s 11,8 % (v roce 2010 13,4 %), která předčila skupinu výroby elektrických osvětlovacích zařízení s 10,8 % (v roce 2010 14,8 %). Ze 7 % na 7,1 % se zvýšil podíl skupiny výroby spotřebičů převážně pro domácnost a na posledním místě se opětovně umístila skupina výroby baterií a akumulátorů, které ale přesto podíl vzrostl z 3,9 % na 5,5 %.

16.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Pro tento oddíl je typický doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení. A právě pro svůj kompletační charakter je celý oddíl nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu. Podíl oddílu CZ-NACE 27 na tržbách celého zpracovatelského sektoru byl v roce 2011 5,8 % (v roce 2010 to bylo 6,6 %), což znamená 8. místo na žebříčku podílu jednotlivých oddílů. Produktivitu práce má tento oddíl nižší než zpracovatelský průmysl průměrně, a to asi o 5 % a na počtu zaměstnanců se podílí približně 8 %, což je o 0,8 % více než rok předchozí. V roce 2011 se celková průmyslová produkce meziročně zvýšila o 6,9 % (z toho výroba elektrických zařízení dosáhla růstu o více než 10,5 %) i přes zpomalení v druhé polovině roku. Hlavními faktory růstu byly vedle zahraniční poptávky i schopnost průmyslových podniků na tuto poptávku adekvátně reagovat, dostupnost pracovních sil a energií a zároveň zvýšená produktivita práce. Za tímto příznivým výsledkem byla zejména zahraniční poptávka, zatímco domácí propadla. I přes neustálý tlak na konkurenceschopnost, cenovou dostupnost výrobků, zvyšování cen vstupů a další negativní vlivy se společnostem v tomto oddílu dařilo dosáhnout pozitivních výsledků hospodaření. K tomu je zapotřebí optimální řízení zásob, aktivní přístup k eliminaci kurzových rizik i schopnost flexibilně reagovat na požadavky trhu. Největší podíl oddílu v roce 2011 zaujímá skupina CZ-NACE 27.1 - Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení. Podle velikosti tržeb můžeme představit významné společnosti v jednotlivých skupinách oddílu CZ-NACE 27: 27.1 l Siemens Elektromotory s.r.o. patří mezi přední světové dodavatele nízkonapěťových asynchronních elektromotorů. Hlavními zákazníky jsou výrobci čerpadel, kompresorů a klimatizačních zařízení. V ČR působí odštěpné závody společnosti Siemens, s.r.o. v Mohelnici a Frenštátu, mateřskou společností je německý Siemens AG. l ABB s.r.o má hlavní sídlo v Praze, jinak je v sedmi dalších lokalitách (Brno, Ostrava, Jablonec nad Nisou, Trutnov, Plzeň, Most, Teplice). Hlavní oblastí podnikání je 5 divizí: výrobky pro energetiku, systémy pro energetiku, automatizace výroby a pohony, výrobky nízkého napětí, procesní automatizace. Centrála je v Curychu ve Švýcarsku. l Eaton Elektrotechnika s.r.o. v Suchdole nad Lužnicí je výrobce přístrojů pro domovní a průmyslové elektroinstalace, přístrojů pro distribuci elektrické energie a záložních zdrojů patřící do skupiny Eaton Corporation, jejíž sídlo je v USA. 27.2 l Johnson Control Autobaterie, s.r.o. v České Lípě vyrábí elektrochemické zdroje (převážně olověné startovací akumulátory) včetně jejich příslušenství. Mateřská společnost Johnson Controls Inc. sídlí v USA. 27.3 l NKT Cables s.r.o. výrábí rozvaděče, baterie, kabely, vodiče a televizní antény v Kladně. Ovládajícími společnostmi jsou NKT Holding A/S, NKT Cables Group A/S a NKT Cables Group GmbH. l Prakab pražská kabelovna, s r. o., výrobní sortiment je v převážné míře orientován na výrobu holých vodičů, instalačních ovládacích vodičů, energetických kabelů, železničních zabezpečovacích kabelů, sdělovacích kabelů a bezhalogenových energetických a zabezpečovacích kabelů. Výrobky společnosti jsou důležitými komponenty pro výrobu silnoproudé elektrotechniky, pro odvětví spojů a energetiky. Vlastníkem je německý SKB Industrieholding. 27.4 l Automotive Lighting, s.r.o., výroba světelných zařízení pro dopravní prostředky sídlí v Jihlavě. Stoprocentním vlastníkem je Automotive Lighting Reutlingen GmbH Německo. l Hella Autotechnik Nova, s.r.o. sídlí v Mohelnici a hlavním předmětem činnosti je výroba, instalace 186


a opravy elektrických strojů a přístrojů, orientace na vývoj světelné techniky pro osobní a nákladní automobily. Vlastníkem je Hella Corporate Center Central and Eastern Europe, s.r.o. 27.5 l Miele technika s.r.o. je součástí nadnárodní skupiny Miele, německého výrobce elektrických přístrojů pro domácnost i pro profesionální využití (výroba praček a sušiček pro domácnost i pro profesionální využití a výroba myček nádobí pro domácnost). Sídlo je v Uničově. l Mora Moravia s.r.o. sídlí v Hlubočkách-Mariánském Údolí, člen Gorenje Group, je významným výrobcem bílé techniky. 27.9 l AVX Czech Republic s.r.o. v Lanškrouně vyrábí tantalové a niobové kondenzátory. Je součástí nadnárodní společnosti AVX, která je předním světovým výrobcem pasivních elektronických součástek se sídlem v USA. l Společnost VISHAY ELECTRONIC spol. s r.o. je dceřinou firmou holdingu Vishay, jehož mateřská firma Vishay Intertechnology, Inc. má sídlo v USA. Je jedním z největších světových výrobců elektrotechnických součástek. Sídlí v Přešticích, ale závody má v Dolním Rychnově a v Blatné.

16.3 Hlavní ekonomické ukazatele 16.3.1 Cenový vývoj Tabulka 16.1 zobrazuje přehled indexů cen průmyslových výrobců v letech 2008 až 2011. V roce 2011 došlo k růstu cen u průmyslových výrobců, ale vývoj cen se průměrně pohyboval pod úrovní inflace, která byla 1,9 %. Tento růst cen táhla především skupina výrobků 27.3, která podražila v tomto roce o 4 %, v roce 2010 dokonce o 16,2 %. Ceny výrobků skupiny 27.5 Spotřebiče převážně pro domácnost za poslední čtyři roky vzrůstají konstantně o půl procenta. Důvodem je cenová „válka“ mezi prodejci i kolísavý kurz koruny. Skupina 27.2 naopak zaznamenala pokles cen o 5,1 %. Moderní technologie totiž dovolují snižovat náklady na výrobu baterií do elektroniky, a přirozeně tím klesá i jejich prodejní cena. Ceny baterií tlačí dolů také vysoká konkurence v této oblasti. Ve skupině 27.4 Elektrická osvětlovací zařízení, se v posledních letech také plně projevuje silná konkurence na trhu (dovozy z Číny), která vede výrobce k provádění častějších inovací a snižování cen starších výrobků. Tabulka 15.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011 Průměr od počátku roku

Název

Elektrické motory, generátory apod. Baterie a akumulátory Elektrické vedení a elektroinstal. zař. Elektrická osvětlovací zařízení Spotřebiče převážně pro domácnost Ostatní elektrická zařízení

Elektrická zařízení

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

100,3 109,9 91,6 98,4 100,4 104,0

101,6 84,9 88,5 98,9 100,5 104,1

99,9 96,6 116,2 97,1 100,5 98,3

101,5 94,9 104,0 98,6 100,5 100,4

27

98,3

96,9

103,4

101,5


16.3.2 Základní produkční charakteristiky V letech 2005 - 2008 docházelo k postupnému snižování počtu podniků. V rámci celého oddílu ubylo celkem 521 podniků. Od roku 2009 však souhrnně počet podniků opět stoupá. Celkové číslo v tomto období nejvíce ovlivňuje nárůst podniků ve skupině 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení o 871 podniků, což je způsobeno i změnou systému vykazování. V oddílu výroby elektrických zařízení bylo v roce 2011 přibližně 98,5 % malých podniků, (tj., podniky 187


do 49 zaměstnanců), 1,1 % středních (50 až 249 zaměstnanců) a 0,4 % velkých podniků (nad 250 zaměstnanců). Tabulka 16.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 27 v letech 2005 - 2011 CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

27.1 12 575 11 980 11 830 11 424 11 344 11 275 11 068 27.2 51 72 72 66 65 62 55 27.3 276 291 303 316 323 495 542 27.4 397 411 409 416 409 540 542 27.5 500 525 519 521 534 606 631 27.9 1 812 2 021 2 238 2 347 2 587 2 952 3 218 27

15 611

15 300

15 371

15 090

15 262

15 930

16 057


Z tabulky 16.3 je zřejmé, že tržby za prodej vlastních výrobků od roku 2005 do roku 2007 rostly. Od roku 2008 až 2009 došlo k velkému poklesu tržeb celého oddílu. Pokles tržeb byl zapříčiněn především snížením domácí poptávky a hospodářskou krizí. Důležitým indikátorem budoucího vývoje je objem celkových nových zakázek, které u organizací s 50 a více zaměstnanci meziročně vzrostly jen o 3 %, zakázky ze zahraničí posílily o 8,2 %, ale domácí zakázky poklesly o 10,7 %. Objemově však tvoří zahraniční zakázky 76 % celkových. To se projevilo i na růstu tržeb v roce 2011 u jednotlivých skupin CZ-NACE 27, které souhrnně zaznamenaly nárůst o 10,4 %. Nejlépe si vedla CZ-NACE 27.2 Výroba baterií a akumulátorů, kde se meziročně zvedly tržby o 21,4 %, tzn. asi o 1,8 mld. Kč (zakázky ze zahraničí stouply o 56,3 %), ale objemově se nejvíce zvýšily tržby skupině 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení, a to o 11,2 mld. Kč. Tabulka 16.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

63 615 439 6 178 623 22 314 282 17 779 307 14 344 959 16 282 748

78 584 586 7 422 017 30 024 849 20 042 793 17 243 623 20 325 221

86 553 218 8 420 403 32 346 315 22 582 847 17 513 003 23 677 592

88 846 299 9 586 345 28 309 090 19 801 311 16 261 164 23 549 867

73 011 104 7 089 685 24 656 554 16 285 109 13 819 468 19 585 282

81 152 811 8 607 081 30 616 145 18 027 152 13 222 048 21 846 846

92 389 085 10 445 809 31 910 343 20 697 393 13 532 436 22 539 008

140 515 359

173 643 088

191 093 378

186 354 077

154 447 201

173 472 083

191 514 073

mezir. index

123,6

110,0

97,5

82,9

112,3

110,4

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27


Podíl 10 největších společností na celkových tržbách oddílu CZ-NACE 27 se v letech 2008 až 2011 příliš nemění a je kolem 29 %. Zajímavé je sledování obratu podle vlastnictví podniku v roce 2011. 72 % obratu spadalo pod zahraniční společnosti. Ve skupině 27.2 bylo pod zahraniční kontrolou téměř 95 % obratu. Tabulka 16.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

19 240 765 1 205 926 4 859 723 4 351 449 3 756 285 6 332 926

23 217 779 1 409 165 5 567 879 5 013 032 4 380 926 7 267 926

23 201 236 1 317 329 6 339 808 6 943 902 4 267 216 7 950 914

24 726 312 1 635 298 5 614 663 5 283 792 3 848 994 8 517 979

22 431 611 1 634 411 5 614 002 4 857 502 3 692 900 7 083 093

27 151 988 1 617 994 6 258 388 5 218 109 3 427 440 7 510 577

33 565 395 2 003 968 6 123 428 5 666 600 3 609 078 7 363 318

39 747 073

46 856 706

50 020 406

49 627 039

45 313 520

51 184 496

58 331 786

mezir. index

117,9

106,8

99,2

91,3

113,0

114,016

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27


V hlavním žebříčku „Českých 100 nejlepších“ firem ročníku 2011, který prezentuje veřejnosti hospodářské výsledky zúčastněných společností, jež se do soutěže přihlásí, se nejlépe umístila společnost ABB 188


s.r.o., která skončila na 62. místě. Do stovky nejlepších se také dostala společnost Automotive Lightning s.r.o. (92. místo). Za sledované období 2005-2011 vzrostla účetní přidaná hodnota o více jak 46,7 %, tj. o 18,6 mld. Kč, po krizovém roce 2009 byl nárůst způsoben zejména efektivnějším využíváním pracovních a kapitálových zdrojů podnikání ve výrobních a obchodních procesech. Účetní přidaná hodnota mírně klesla pouze ve skupině 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení a 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení (asi o 2 %), což může souviset se zvýšením výkonové spotřeby, tzn. nákladů na materiál, energie a služby. V roce 2011 došlo u sledovaného oddílu k nárůstu počtu zaměstaných osob o téměř 10 % (tabulka 16.5). Ke snížení počtu zaměstnanců došlo jen ve skupině 27.5 (o 5,7 % tj., o 333 zaměstnanců méně), což je ovlivněno přeřazením dvou významnějších společností do jiných oddílů podle převažující činnosti. Velké zvýšení zaměstnanosti zaznamenala zejména skupina 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení, a to o 16,6 % (o 6 227 zaměstnanců). Tento nárůst plyne z toho, že předchozí rok byly do této skupiny zahrnuty jen odštěpné závody Elektromotory společnosti Siemens, nyní přibyly další. Tabulka 16.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2005 - 2011 (osob) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

35 458 1 510 13 318 8 726 7 860 13 314

37 217 1 500 12 833 8 969 8 682 14 230

39 191 1 571 14 156 8 815 8 718 15 321

39 996 1 570 14 455 8 762 7 913 15 135

34 608 1 439 12 127 7 225 6 448 13 025

37 527 1 439 12 740 7 180 5 815 13 607

43 754 1 474 13 401 7 466 5 482 14 466

80 187

83 430

87 773

87 832

74 872

78 309

86 044

mezir. index

104,0

105,2

100,1

85,2

104,6

109,9

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27


%

.


115

%

110

132

105

124

100

116

95

108

90 85

Tržby za VV a S

140

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 27

2010

100

2011

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 27

ZP

2009

2010

2011

ZP


150 138 126 114 102 90

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 27

2009

2010

2011

ZP



189


Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 27 s celým zpracovatelským průmyslem je uveden v grafu 16.2. Účetní přidaná hodnota patří mezi faktory, které významně ovlivňují produktivitu práce. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady, jejichž velikost závisí také na průměrném platu v oboru. Osobní náklady v roce 2011 meziročně vzrostly o 17,3 %, což souvisí s meziročním nárůstem počtu pracovníků (o cca 10 %) a růstem mzdových nákladů. Tabulka 16.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

9 870 676 592 824 3 398 725 2 383 048 2 084 296 3 423 041

11 848 418 558 338 3 594 734 2 633 414 2 350 462 3 970 561

12 915 909 661 844 3 993 949 2 918 993 2 554 829 4 472 145

14 556 706 789 097 4 509 808 3 248 674 2 443 763 4 957 402

13 080 694 745 582 4 090 770 2 709 946 2 091 101 4 315 209

15 002 585 796 837 4 476 166 2 833 235 1 969 306 4 495 581

19 133 427 834 392 4 746 632 3 118 001 2 009 265 4 851 882

21 752 609

24 955 927

27 517 670

30 505 449

27 033 302

29 573 711

34 693 600

mezir. index

114,7

110,3

110,9

88,6

109,4

117,3

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27


V roce 2011 byla průměrná mzda v oddíle CZ-NACE 27 u organizací s 20 a více pracovníky 23 657 Kč a o rok později to již bylo 24 385 korun (nárůst o 3 %). Průměrná mzda je však stále o trochu nižší než průměrná ve zpracovatelském průmyslu, která činí 24 564 korun.

16.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Produktivita práce z účetní přidané hodnoty pro celé CZ-NACE 27 stoupla oproti roku 2010 o 3,7 %, rok 2005 překonala o 36,8 %. Zvýšení produktivity práce z účetní přidané hodnoty výrazně ovlivnilo zvýšení tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, výkonová spotřeba, změna vnitropodnikových zásob a nákup služeb. Produktivita práce z ÚPH poklesla jen ve skupině 27.3 a 27.9 zhruba o 7 %, což je dáno růstem výkonové spotřeby a zvýšení počtu zaměstnanců. Tabulka 16.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2011 (Kč/zam.) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

542 635 798 590 364 910 498 652 477 877 475 646

623 851 939 436 433 872 558 932 504 623 510 745

592 005 838 389 447 849 787 708 489 451 518 972

618 216 1 041 748 388 412 603 053 486 396 562 793

648 170 1 135 526 462 948 672 290 572 732 543 805

723 523 1 124 495 491 234 726 723 589 393 551 969

767 143 1 359 340 456 925 758 948 658 340 508 994

495 681

561 626

569 887

565 025

605 215

653 623

677 927

mezir. index

113,3

101,5

99,1

107,1

108,0

103,7

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27


V celkovém hodnocení zpracovatelského průmyslu je oddíl CZ NACE 27 v produktivitě práce z ÚPH průměrný. Celkový hrubý operační přebytek v roce 2011 podle odhadů MPO meziročně vzrostl o 9,4 %, což je zhruba 2 mld. korun. Pokles byl zaznamenán jen u skupiny 27.3 (o 22,7 %) a 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení (o 16,7 %), což, jak již bylo řečeno, souvisí se snížením účetní přidané hodnoty a vzrůstem osobních nákladů. V průběhu roku 2011 se v souhrnném hodnocení lehce zhoršila efektivnost podnikání (vyjádřená podílem osobních nákladů na účetní přidané hodnotě), která dosáhla hodnoty 0,595 (v roce 2010 hodnota efektivnosti podnikání 0,578). Porovnání vývoje produktivity práce a podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě oddílu CZNACE 27 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu 16.3. 190



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

9 370 089 613 102 1 460 998 1 968 401 1 671 989 2 909 885

11 369 361 850 826 1 973 144 2 379 618 2 030 464 3 297 365

10 285 327 655 486 2 345 859 4 024 909 1 712 387 3 478 768

10 169 606 846 201 1 104 855 2 035 119 1 405 231 3 560 578

9 350 917 888 829 1 523 232 2 147 556 1 601 799 2 767 884

12 149 403 821 156 1 782 222 2 384 874 1 458 134 3 014 996

14 431 967 1 169 575 1 376 796 2 548 599 1 599 813 2 511 436

17 994 464

21 900 779

22 502 736

19 121 590

18 280 217

21 610 785

23 638 187

mezir. index

121,7

102,7

85,0

95,6

118,2

109,4

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27


Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty pro roky 2010 a 2011 je uvedena v grafu 16.4. Nejvyšší úroveň produktivity práce z ÚPH opět zaznamenala skupina 27.2 Výroba baterií a akumulátorů. %


140


132

140 128

124

116

116

104

108

92

100

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 27

80

2011

2005

ZP

2006

2007

2008

CZ-NACE 27

2009

2010

2011

ZP



tis. Kč/zam.

1500 1300 1100 900 700 500 300 100

ZP

27

27.1

27.2 2010

27.3

27.4

27.5

27.9

2011



16.3.4 Výkonová spotřeba Výkonová spotřeba (náklady na materiál, energie, služby atd.), která zaujímá hlavní podíl ve struktuře celkových nákladů, vykazuje v oddíle CZ-NACE 27 v letech 2005 až 2007 rostoucí trend. Roky 2008 a 2009 vzhledem k celosvětovému hospodářskému útlumu znamenaly snížení výkonové spotřeby. Rok 2010 byl rokem oživení ekonomiky, které v oddíle CZ-NACE 27 pokračovalo i v roce 2011. Zvýšení tržeb odpovídá 191


i vývoj výkonové spotřeby, která téměř u všech skupin oddílu CZ-NACE 27 vzrostla (celkem o 11 %), nejvýrazněji u 27.2 Výroby baterií a akumulátorů o 21,2 %, dále pak u 27.1 Výroby elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení o 14,8 %. Mírně poklesla výkonová spotřeba u 27.5 Výroby spotřebičů převážně pro domácnost. V této skupině ukončila výrobu ETA v Hlinsku. Většinu produktů, které nabízí pod svou značkou, si dává vyrobit v Číně. Část pro ni vyrábí také společnost E-Technik v Miloticích nad Bečvou, například speciální vysavače a kávomlýnky. Ale například společnost Mora Moravia v loňském roce prodala 300 tisíc spotřebičů, o 6 % více než v roce 2010. Tabulka 16.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

45 863 218 5 090 875 18 024 200 15 499 925 11 126 984 10 281 189

58 447 713 6 069 946 25 331 180 15 418 573 13 477 052 13 996 363

67 019 716 7 285 497 26 539 839 16 908 813 14 022 695 16 552 285

65 489 274 7 931 719 22 433 137 15 536 676 12 437 251 15 702 662

51 499 094 5 550 600 19 374 651 12 423 163 10 124 197 12 845 503

58 530 905 7 059 165 25 057 545 14 115 608 10 003 843 14 917 176

67 208 020 8 552 348 26 133 239 16 439 565 9 878 514 15 678 069

105 886 390

132 740 827

148 328 846

139 530 720

111 817 207

129 684 241

143 889 754

mezir. index

125,4

111,7

94,1

80,1

116,0

111,0

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27


16.4 Zahraniční obchod 16.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Celkový obrat zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 27 v roce 2010 byl 428,3 mld. Kč, což je o 50 mld. více než rok předcházejíci. Saldo zahraničního obchodu přispívá 19 % do celkového kladného salda zpracovatelského průmyslu. Skupina 27.1 a 27.4 příspívá dohromady cca 72 % do kladného salda oddílu. Jak vyplývá z tabulky 16.10, největší vývoz a dovoz zboží má skupina výrobků CZ-CPA 27.1. Mezi největší vývozní země ve skupině 27.1 patří Německo, které má v tomto oboru dominantní postavení, dále je to Francie a Rakousko. U výrobkové skupiny 27.5 Spotřebiče převážně pro domácnost je jako u jediné skupiny zaznamenáno záporné saldo zahraničního obchodu. Mnoho výrobků je dovezeno z Asie a v Evropě se ani nevyrábí.

192


Tabulka 15.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 27 v b.c. v letech 2009 - 2011 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

67 421,4 10 656,0 39 858,0 18 799,3 15 288,9 17 933,1

82 892,8 12 843,1 53 514,7 26 097,8 15 205,2 23 734,7

99 845,6 13 893,3 58 339,0 31 113,0 15 755,9 27 465,8

169 956,7

214 288,3

246 412,6

mezir. index

126,1

115,0

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27


CZ-CPA

2009

2010

2011

51 779,6 6 519,4 30 915,6 8 673,1 15 664,9 14 250,2

66 861,8 7 910,8 44 187,3 9 562,5 16 330,4 19 164,5

73 046,0 8 109,0 48 853,7 11 625,3 16 050,8 24 272,5

127 802,8

164 017,3

181 957,3

mezir. index

128,3

110,9

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27

2009

2010

2011

15 641,8 4 136,6 8 942,4 10 126,2 -376,0 3 682,9

16 031,0 4 932,3 9 327,4 16 535,3 -1 125,2 4 570,2

26 799,6 5 784,3 9 485,3 19 487,7 -294,9 3 193,3

42 153,9

50 271,0

64 455,3


16.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu V teritoriálním rozdělení vývozu a dovozu nedochází k velkým změnám (graf 16.5). Dominantní postavení ve vývozu, které má i nadále Německo, je způsobeno především vlastnickými vztahy firem pod zahraniční kontrolou, kde převládají velké nadnárodní firmy z Německa (např. Siemens, Miele a Bosch). U skupiny 27.4 je to dáno něměckými automobilkami, které v roce 2011 vyrobily více jak 30 % všech motorových vozidel v EU. Mateřské firmy potom často zajišťují dodávky polotovarů a materiálů pro výrobce v ČR. Zpětně odebírají hotové výrobky, a to i pro distribuci do ostatních zemí. Mezi největší dovozní teritorium rovněž patří Německo následované Čínou, Itálií, Rakouskem a Polskem. V roce 2011 dosáhl obrat s Německem 164 mld. Kč, kladné saldo s touto zemí je 36,3 mld. Kč (dovoz 63,8 mld. a 100,1 mld. vývoz). Podíl ostatních zemí, do kterých Česká republika exportuje, je přibližně stejný jako v roce 2010. Větší pozitivní saldo obchodní bilance, u velkých trhů, máme kromě Německa rovněž s Francií, Slovenskem a Velkou Británií. Více dovážíme, než vyvážíme, z Číny s obratem 31,5 mld. Kč (z toho dovoz 25,7 mld. Kč, vývoz 5,7 mld. Kč a záporné saldo 20 mld. Kč). Dovoz podle CPA 27 byl 182 mld. Kč, z toho z EU asi 127,5 mld. Kč, z Asie kolem 41 mld. Kč, což je přes 22 %. V procentech je podíl EU na dovozu asi 70 %. Vývoz CPA 27 byl v roce 2011 celkem 246,4 mld. Kč, z toho převážná většina do států EU (přes 82 %). I z toho plyne, že naše ekonomika je velmi závislá na hospodářském cyklu Evropské unie.

193

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2011 Rakousko 4% Slovensko 5% Francie 6%

Velká Británie 4% USA Polsko 3% 3% Itálie 3% Ostatní 31 %


Rakousko 5% Polsko 5% Čína 14 %

Francie Itálie 4 % 5%

Japonsko 3% Maďarsko 3% Ostatní 26 %


Graf 16.5 – Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2011 – CZ-CPA 27

16.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Oddíl výroby elektrických zařízení má v české ekonomice velmi silný růstový potenciál, zejména díky know-how v oblasti dodávek technologií pro energetiku. Vývoj tohoto oddílu je také podpořen stále rostoucí důležitostí v rámci zpracovatelského průmyslu. Dnes již prakticky nenajdeme stroj nebo zařízení, ve kterém by nebylo použito nějaké elektrické zařízení. Budoucí úroveň CZ-NACE 27 je již v předstihu zakládána při vývoji nových progresivních výrobků a budováním nových ekonomicky výhodných technologií. Trh v České republice je plně srovnatelný s trhy zahraničními, kde silná konkurence nutí výrobce stále inovovat svoje výrobky, hledat výrobní úspory a nové trendy v oboru. V průběhu let se zdokonalily a zefektivnily výrobní technologie, což je provázeno soustavným snižováním cen pro spotřebitele. Trend k přechodu na nové sofistikovanější výrobky je podpořen i budováním nových nebo rozšiřováním stávajících vývojových kapacit. Konkurenčními výhodami České republiky jsou strategická poloha ve střední Evropě, snadný přístup na trh EU s 500 miliony spotřebitelů, stabilní podnikatelské a politické prostředí – členství v EU a NATO, rozvinutá dopravní a telekomunikační infrastruktura, vyvinutá technologická základna, vysoká úroveň vzdělání a kvalifikace pracovní síly, zatím dobrý přístup k absolventům s technickým vzděláním, silný inovační potenciál pracovníků, velký potenciál pro výzkumné a vývojové projekty, pozitivní přístup české vlády, investiční podpora pokrývající až 60 % uznatelných nákladů, a to pomocí transparentního systému investičních pobídek, a podpora ze strany CzechInvestu. V rámci své organizace CzechInvest podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu 200 projektů v rozmezí let 1993-2011 týkajících se sektoru elektroniky a elektrotechniky, s investicemi vyššími než 77,5 mld. Kč, díky kterým našlo zaměstnání 50 298 osob. Podíl tohoto sektoru na investicích je 10,85 % s 22 % pracovních míst. Objem investic byl celkově dle země původu společnosti v pořadí Japonsko, Německo, Česká republika, USA. Nejvíce projektů bylo z České republiky (39 %), dále z Číny, Japonska a Německa. 194


I v příštích letech bude oddíl elektrických zařízení stále více ovlivňovat vývoj naší ekonomiky. Neustále se zkracující inovační výrobní cykly nutí výrobce trvale reorganizovat společnosti a realizovat řadu projektů na zvýšení efektivity firemních procesů a snižování nákladů. Ze strany firem je proto zájem o různé podpory, investiční pobídky a programy na podporu zaměstnanosti. Podniky, pokud chtějí odolávat konkurenci, se musí více zaměřovat na vývoj a výrobu zboží s vyšší přidanou hodnotou a výroba jednodušších výrobků bude převáděna do zemí s nižšími mzdovými náklady. Určujícím pro další rozvoj a rozšiřování tohoto oddílu je dostatek kvalifikovaných technických pracovníků. Nedostatek konstruktérů, mechaniků a techniků, který se nyní projevuje v některých oblastech ČR, a úbytek výzkumných kapacit v dřívějších letech se v současné době obtížně nahrazuje také proto, že mezi mladými lidmi je malý zájem o studium technických oborů. Úspěch bude vyžadovat lepší propojení technických, analytických, manažerských a komunikačních dovedností. Celková zaměstnanost v rámci této výroby by v budoucích letech měla vzrůstat. Pro zahraniční firmy je ČR stále zajímavým teritoriem pro investování z důvodu kvalitní pracovní síly a výborného umístění ve středu Evropy. Navíc náklady na pracovní sílu jsou stále ještě nižší než v sousedním Německu nebo Rakousku. Stále více je vyvíjen tlak na zvyšování výkonnosti výrobků při současném snižování jejich dopadů na životní prostředí. Příklady současného proudu inovace jsou interaktivita s elektronickou komunikační technologií, zvyšování výkonu při současném snižování spotřeby energie. Ekodesign energetických spotřebičů představuje legislativní požadavek při posuzování a prohlašování shody spojené s označováním výrobků CE. V ČR vstoupil požadavek na ekodesign energetických spotřebičů v platnost již dnem 1. 1. 2008 jako součást novely zákona o hospodaření s energií. Všechny výrobky, usilující o prohlášení o shodě a s tím spojené označení CE, musí být navrženy dle zásad ekodesignu. Hlavním přínosem zavedení ekodesignu pro firmy je současné pokrytí environmentálního i ekonomického hlediska, ať už při vývoji a výrobě nového výrobku, při výběru materiálů s nízkým dopadem na životní prostředí, optimalizací způsobu likvidace, snižováním spotřeby materiálů a optimalizací přepravy a distribuce, stejně jako rostoucí užitek pro klienta v podobě optimalizace životnosti. Ekonomickými výhodami je rozšíření trhu, zvýšení užitné hodnoty výrobku pro zákazníka, a tím i jeho ceny, snížení výrobních nákladů, snížení provozních nákladů, zefektivnění systému výroby a zvýšení zájmu odběratelů. Rozvoj oboru je závislý na několika faktorech a jedním z nich je i velikost investic do nových výrobních kapacit a nových technologií výroby. Významné jsou stále vstupy německého kapitálu do všech oborů tohoto odvětví. Výdaje na výzkum a vývoj v roce 2010 byly 1 402 mil. Kč (6 % sumy celého zpracovatelského průmyslu), z toho z podnikatelských zdrojů 1 087 mil. Kč, z veřejných zdrojů jen 88 mil. Kč a ze zahraničí 226 mil. Kč. Na další pozitivní vývoj odvětví ukazuje i růst zahraničních zakázek (o 8,2 %). O příznivém vývoji svědčí i nové investice, např. Siemens postavil v Mohelnici montážní halu na výrobu elektromotorů (za 300 mil. Kč), která byla uvedena do provozu v květnu 2012. V současné době jsme zemí, která vyváží hlavně polotovary a zajišťuje subdodávky pro druhé. Elektrotechnický průmysl České republiky by se proto měl soustředit na vývoz výrobků s vysokou přidanou hodnotou, špičkových technologií a komplexních celků a dodávat je přímo koncovým zákazníkům do celého světa. V příštích letech se také očekává nárůst poptávky po technologiích pro energetiku, kvůli nutné obnově a nová výstavba elektráren a tepláren v Evropě a Asii nezbytných na pokrytí rostoucí poptávky po energiích.

195

Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených

17. CZ-NACE 28 - VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ JINDE NEUVEDENÝCH

17.1 Charakteristika oddílu Významným oddílem českého zpracovatelského průmyslu je výroba strojů a zařízení CZ-NACE 28. Tento oddíl zahrnuje velmi širokou paletu zařízení, která mechanicky nebo tepelně působí na materiály nebo na materiálech provádějí výrobní procesy (např. manipulaci, postřikování, vážení nebo balení), včetně výroby jejich mechanických komponentů, které produkují a využívají sílu. Patří sem také speciálně vyrobené díly na tyto stroje a zařízení. Do tohoto oddílu dále patří pevná, pohyblivá nebo ručně ovládaná zařízení bez ohledu na to, zda jsou určená pro průmysl, řemesla, stavebnictví, zemědělství nebo pro použití v domácnostech. Oddíl zahrnuje rovněž výrobu speciálních zařízení pro cestující nebo nákladní dopravu. Vývoj, výroba a prodej těchto zařízení je indikátorem stavu a dalšího vývoje českého hospodářství. Oddíl výroby strojů a zařízení se dělí na následujících pět skupin: l 28.1 Výroba

strojů a zařízení pro všeobecné účely; l 28.2 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely; l 28.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů; l 28.4 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů; l 28.9 Výroba ostatních strojů pro speciální účely. 28.2 38,2 %

28.3 5,2 % 28.4 7,6 %

28.1 25,8 %

28.9 23,2 % 28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely 28.2 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely 28.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů 28.4 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů 28.9 Výroba ostatních strojů pro speciální účely Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Již tradičně největší podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oddílu zaujímají dvě velmi široké skupiny, uplatňující výrobní činnosti s relativně vysokou přidanou hodnotu. Jedná se o CZ-NACE 28.2 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely (zařízení pro metalurgii, těžní a stavební stroje, stroje pro potravinářský, sklářský, textilní průmysl, atd.) s podílem 38,2 % a CZ-NACE 28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely (kupř. pecí, sušáren, dopravního a zvedacího zařízení, chladicího, větracího a klimatizačního zařízení apod.) s podílem 25,8 %. Ostatní skupiny oddílu vykazují přibližně stejný podíl jako v minulých obdobích (graf 17.1).

197


17.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba strojů a zařízení zaujímá v rámci zpracovatelského průmyslu významnou pozici. Tento oddíl se v roce 2011 podílel 8,1 % na tržbách za vlastní výrobky a služby zpracovatelského průmyslu (ZP), čímž v těsném závěsu za CZ-NACE 25 (8,3 %) - obsadil pomyslné třetí místo v rámci zpracovatelského průmyslu. Podíl 10,5 % na počtu zaměstnanců řadí tento oddíl rovněž na třetí pozici. Oproti předchozímu roku 2010 došlo k navýšení průměrného počtu zaměstnanců v oddíle o 4,4 %. V roce 2000 se všeobecné strojírenství podílelo 10,1 % na účetní přidané hodnotě celého ZP. Tento podíl, kulminující kolem 10 %, si oddíl dlouhodobě udržuje – v roce 2011 byl podíl na účetní přidané hodnotě 10,0 %. V prestižním žebříčku CZECH TOP 100 (dle tržeb) za rok 2011 se umístily společnosti, jejichž výrobní činnosti lze alespoň zčásti zahrnout do tohoto oddílu: SIEMENS Group ČR na 21. místě, ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. na 32., Vítkovice Holding a.s. na 36. místě, Daikin Industries Czech Republic s.r.o. na 60. místě a společnost DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. obsadila 78. pozici. Do první stovky nejúspěšnějších společností se ještě řadí Siemens Industrial Turbomachinery s.r.o. (87. místo). Příznivý vliv na výsledky, které oddíl CZ-NACE 28 vykazuje, má mimo jiné systém podpory podnikání, jenž probíhá v rámci MPO a je rozpracován do různě zaměřených programů (např. v průběhu roku 2011 proběhl v agentuře CzechInvest schvalovací proces 11 projektů podpory investic na výstavbu nových výrobních závodů a 12 projektů technologických center), včetně programu na podporu vědy, výzkumu a inovací TIP.


Název

Kód CZ-CPA

Stroje a zařízení všestranně použitelné Ostatní všestranně použitelné stroje Zemědělské a lesnické stroje Kovoobráběcí a ostatní obráběcí stroje Ostatní stroje pro speciální účely

2008

2009

2010

2011

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

100,4 104,2 100,1 101,0 102,8

100,8 102,4 102,4 100,4 101,6

97,6 98,4 99,9 100,0 98,3

100,7 100,4 101,1 99,6 99,5

28

102,5

101,7

98,5

100,2

2009

2010

2011

Stroje a zařízení j. n. Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100


2005

2006

2007

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

475 483 493 492 511 757 792 3 655 3 633 3 642 3 685 3 694 3 994 3 996 412 402 411 413 418 525 539 356 343 341 362 355 366 349 1 334 1 325 1 316 1 315 1 301 1 370 1 364

28

6 232

6 186

6 203


198

2008

6 267

6 279

7 012

7 038



CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

47 549 050 74 282 629 12 114 183 18 841 298 56 821 333

55 560 425 90 372 808 13 397 370 22 385 659 64 273 025

67 584 659 107 240 180 17 602 369 26 162 304 76 551 241

69 294 892 101 720 699 16 200 565 28 644 265 72 810 090

57 943 533 86 657 514 10 510 883 18 942 015 50 890 646

65 442 801 90 750 898 11 852 457 18 322 872 53 019 471

68 750 805 101 668 182 13 827 843 20 296 193 61 758 784

209 608 494

245 989 287

295 140 754

288 670 511

224 944 592

239 388 498

266 301 807

mezir. index

117,4

120,0

97,8

77,9

106,4

111,2

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28

2009

2010

2011



CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

13 430 625 20 632 834 3 042 959 5 689 859 15 712 471

15 474 674 25 697 529 3 555 126 7 020 902 19 231 818

18 152 156 28 912 527 4 099 758 8 306 382 20 244 931

19 285 866 29 571 331 3 564 479 8 781 727 19 089 819

18 258 918 26 541 018 2 685 262 6 070 965 14 927 236

21 195 926 25 516 828 3 321 352 5 716 450 14 987 748

20 118 269 28 124 937 4 047 435 6 331 585 18 245 305

58 508 748

70 980 050

79 715 755

80 293 222

68 483 399

70 738 305

76 867 531

mezir. index

121,3

112,3

100,7

85,3

103,3

108,7

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28



CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

26 767 38 840 7 288 14 234 36 418

28 487 41 453 7 365 14 389 36 486

30 084 43 294 7 504 14 633 38 683

29 863 43 774 7 782 15 002 38 526

25 994 39 035 6 554 12 138 29 522

26 520 36 901 6 194 10 630 27 743

28 734 38 063 6 698 10 322 28 974

123 547

128 179

134 198

134 948

113 243

107 988

112 792

mezir. index

103,7

104,7

100,6

83,9

95,4

104,4

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28


Pokles počtu zaměstnaných osob jako důsledek recese je od roku 2009 patrný jak u oddílu CZ-NACE 28, tak u celého zpracovatelského průmyslu. V tabulce 17.3 lze sledovat vývoj tržeb za vlastní výrobky a služby v letech 2005 až 2011. Vzestupný trend se dařilo udržet do roku 2007. Skupině 28.1, která v převážné míře svou produkcí zajišťuje subdodávky do vyšších investičních celků, jež jsou dlouhodobě kontrahovány, se dařilo pokračovat v růstovém trendu ještě do roku 2008. U ostatních skupin oddílu se začíná - hlavně v průběhu druhého pololetí 2008 - projevovat vliv hospodářské krize. Dramatický pokles tržeb se projevil u všech skupin hlavně v roce 2009. Ke zlomu ve vývoji tržeb, ale též ostatních sledovaných produkčních charakteristik, dochází v průběhu roku 2010. Největší propad tržeb v období let 2008 – 2010 zaznamenaly především dvě skupiny oddílu: CZNACE 28.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů (-35 %), která byla, po významné ztrátě zahraničních odbytišť a přílivu vyspělé zahraniční konkurence, velmi citlivá na jakékoliv nepříznivé vlivy provázející hospodářskou krizi a dále skupina CZ-NACE 28.4 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů (-36 %). Tato skupina má v ČR hlubokou tradici. Po letech útlumu začíná vykazovat skupina obráběcích a tvářecích strojů postupné oživení, neboť z hlediska celkového vývozu byl v letech 2010 a 2011 zaznamenán velmi příznivý meziroční nárůst o 20,1%. Pokračování tohoto trendu lze očekávat i v letech následujících.. Vývoz obráběcích a tvářecích strojů z ČR v roce 2011 dosáhl hodnoty 12 741,579 mil. Kč. Tento výsledek jasně potvrdil růst u této skupiny výrobků. U obráběcích strojů vývoz dosáhl hodnoty 11 878,277 mil. Kč a oproti roku 2010 vzrostl o 21,1 %; u tvářecích strojů dosáhl vývoz v roce 2011 863,302 mil. Kč a růst činil 8,1 %. 199


Z hlediska nomenklatury bylo dosaženo nejvyššího nárůstu u skupiny Obráběcí centra o 86,8 %, dále pak Fyzikálně-chemické stroje o 51,4 % a Stroje pro broušení, ostření, honování a lapování o 46,6 %.1 Vývoj základních produkčních charakteristik v období let 2005 až 2010 v CZ-NACE 28 poměrně přesně kopíruje průběh těchto parametrů celého zpracovatelského průmyslu, což je názorně vyjádřeno grafem 17.2 %


Tržby za VV a S

115

%

150

109

140

103

130

97

120

91

110

85

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 28

100

2011

2005

2006

ZP

2007

2008

CZ-NACE 28

2009

2010

2011

ZP


145 135 125 115 105 95

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 28

2010

2011

ZP


Graf 17.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2005 - 2011 Tabulka 17.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

8 398 229 12 120 157 2 066 213 4 522 719 11 244 965

9 648 542 13 640 646 2 203 438 4 924 807 12 014 737

11 106 937 15 262 722 2 443 391 5 583 861 13 723 843

12 014 138 16 898 757 2 744 129 6 140 513 14 585 402

10 629 912 15 198 650 2 199 982 4 823 444 11 423 027

11 202 394 14 948 917 2 189 231 4 296 793 11 183 682

12 555 816 15 727 142 2 459 343 4 432 458 12 580 093

38 352 283

42 432 171

48 120 754

52 382 939

44 275 015

43 821 017

47 754 853

mezir. index

110,6

113,4

108,9

84,5

99,0

109,0

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28


17.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Průběh produktivity práce z účetní přidané hodnoty v období let 2005 až 2011 (i přes určité zbrzdění v období recese) vykazoval vzestupnou tendenci. Růst produktivity pozitivně ovlivnily nákupy a modernizace výrobních zařízení společně s realizací výsledků průmyslového výzkumu a vývoje, a to jsou právě faktory, které jsou ze strany státu podporovány formou investičních pobídek a podporou průmyslového výzkumu a vývoje (ze strany MPO - program TIP, ze strany Technologické agentury ČR - program ALFA). Přesný průběh v období zaznamenává tabulka 17.7. Z tabulky je patrná relativní vyrovnanost jednotlivých skupin v dosažené produktivitě. Pramen: Svaz strojírenské technologie – zájmové sdružení, působící v České republice od roku 1990. Sdružuje kolem 40 významných výrobních a dodavatelských organizací, které se zabývají převážně výrobou a dodávkami obráběcích a tvářecích strojů, dřevoobráběcích strojů, nástrojů a měřidel, hydraulických prvků a agregátů.

1

200


Tabulka 17.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2011 (Kč/zam.)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

501 769 531 223 417 518 399 739 431 452

543 218 619 925 482 737 487 926 527 105

603 374 667 824 546 344 567 630 523 358

645 805 675 539 458 019 585 366 495 506

702 422 679 923 409 705 500 175 505 634

799 245 691 488 536 220 537 764 540 244

700 148 738 902 604 234 613 409 629 713

473 576

553 757

594 015

594 993

604 746

655 058

681 499

mezir. index

116,9

107,3

100,2

101,6

108,3

104,0

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28


Tabulka 17.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

5 032 396 8 512 677 976 746 1 167 141 4 467 506

5 826 132 12 056 883 1 351 688 2 096 095 7 217 081

7 045 220 13 649 805 1 656 367 2 722 521 6 521 088

7 271 728 12 672 574 820 349 2 641 214 4 504 417

7 629 006 11 342 368 485 280 1 247 521 3 504 209

9 993 532 10 567 912 1 132 121 1 419 657 3 804 066

7 562 453 12 397 795 1 588 092 1 899 126 5 665 212

20 156 466

28 547 879

31 595 001

27 910 283

24 208 384

26 917 288

29 112 678

mezir. index

141,6

110,7

88,3

86,7

111,2

108,2

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28


%


150

%

160

130

140

120

120

110

100

100

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 28

2009

2010


180

140

80

2011

ZP

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 28

2009

2010

2011

ZP


Graf 17.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2005 - 2011 900 tis. Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

28

28.1 2010

28.2

28.3

28.4

28.9

2011



201


17.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 17.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2011 (tis. Kč)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

38 553 189 55 475 224 9 526 397 14 191 454 42 219 071

48 863 903 67 002 163 10 361 049 16 044 623 46 365 503

56 084 363 80 866 448 14 224 314 18 958 527 59 079 391

54 569 884 75 262 499 13 244 282 21 343 010 56 767 439

40 853 453 60 463 851 7 938 360 12 770 770 35 443 723

46 651 018 67 309 238 9 064 713 12 687 421 39 434 053

53 573 417 74 551 970 10 493 238 14 907 551 45 921 281

159 965 336

188 637 242

229 213 044

221 187 114

157 470 156

175 146 443

199 447 458

mezir. index

117,9

121,5

96,5

71,2

111,2

113,9

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28

2009

2010

2011


17.4 Zahraniční obchod Zahraniční obchod vykazoval do roku 2002 záporné saldo. Vlivem přílivu zahraničních investorů, využitím nových know–how, efektivních technologií, atd., dochází ke zlepšení konkurenceschopnosti výrobků CZ-CPA 28 a po vstupu ČR do EU též podmínek exportu do členských zemí Unie. Celní opatření, která brání dovozu zboží s dumpingovými cenami do EU, zlepšují podmínky pro vývoz českého zboží.

17.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 17.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 28 v b.c. v letech 2009 - 2011 Vývoz celkem (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

81 883,5 93 296,4 8 439,1 17 805,6 43 633,8

96 703,5 108 172,7 9 656,4 16 812,0 50 850,6

111 741,0 125 154,5 11 701,1 21 747,6 62 234,6

245 058,4

282 195,2

332 578,8

mezir. index

115,2

117,9

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28


CZ-CPA

2009

2010

2011

54 827,3 60 293,0 9 643,5 10 925,5 34 828,9

70 791,9 68 271,0 9 671,9 10 469,5 35 482,2

83 565,7 79 120,2 13 700,4 15 654,8 45 178,3

170 518,2

194 686,5

237 219,4

mezir. index

114,2

121,8

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28

2009

2010

2011

27 056,2 33 003,4 -1 204,4 6 880,1 8 804,9

25 911,6 39 901,7 -15,5 6 342,5 15 368,4

28 175,3 46 034,3 -1 999,3 6 092,8 17 056,3

74 540,2

87 508,7

95 359,4


202


I přes postupné zpevňování kurzu koruny, které přináší zhoršení exportních podmínek, docházelo ke zvýšování kladného salda zahraničního obchodu. Pokračuje pozitivní vývoj exportní výkonnosti, která je podmíněna investicemi do výzkumu a vývoje, zvyšováním kvalifikace pracovníků a přizpůsobování se podniků stále tvrdšímu konkurenčnímu prostředí. Kladné saldo – přes výrazně se projevující vliv zpomalení světové ekonomiky a pokles exportní aktivity – si v roce 2011 v rámci zahraničního obchodu udržely všechny výrobky, až na CZ-CPA 28.3 (zemědělské a lesnické stroje).

17.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z hlediska dovozu i vývozu je již tradičně dominantním partnerem Německo. V posledních pěti letech se podíl vývozu, ale i dovozu, pohyboval řádově kolem 40 %. Též v podílech u ostatních teritorií nedochází k závažným změnám proti již několik let ustálenému rozdělení. Vývozní teritoria v roce 2011 Itálie 5%

Slovensko 5% Rusko 5% Francie 5%

Polsko 4% Velká Británie 4% Rakousko 3%

Ostatní 33 %

Německo 36 %


Japonsko 6% Čína 6% Itálie 7%

USA 4%

Francie Rakousko 4% 3% Velká Británie 3% Ostatní 26 %



17.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Jednou z důležitých součástí českého všeobecného strojírenství (jež v současnosti prožívá rozvoj díky zvyšující se celosvětové poptávce po energii) je energetické strojírenství. Energetické strojírenství zahrnuje výrobu a dodávky zařízení mnoha výrobních skupin napříč všeobecným strojírenstvím (výrobou turbín počínaje, přes armatury, kompresory, čerpadla, až po zdvihací a manipulační zařízení konče). V posledním období se české energetické strojírenství, jako rozhodující činitel obnovy a rozvoje české energetiky, opět dostává do popředí, přičemž si i nadále udržuje své tradiční zákazníky v Rusku, postsovětských republikách, Číně, Indii, Pákistánu, Egyptě, Turecku, Vietnamu, na Kubě a v dalších státech. 203


Zapojení českých výrobců energetických zařízení do dodavatelských konsorcií často napomáhá jejich příslušnost k nadnárodním společnostem, jež svým propojením a vlivy otevírají cestu k zahraničním zakázkám. Zároveň řada ryze českých společností jsou úspěšnými exportéry energetických zařízení, právě díky své mnohaleté tradici a bohatým referencím. Čeští výrobci očekávají podíl na dodávkách pro dostavbu JE Temelín (některé společnosti v souvislosti s výstavbou nového zdroje v Temelíně plánují navýšení výrobní kapacity, investice do výzkumu a vývoje i navýšení počtu zaměstnanců), modernizaci, popř. výstavbu dalšího bloku JE Dukovany. Nově vzniklá situace (po havárii jaderné elektrárny Fukušima) může dodavatelům zařízení pro jadernou energetiku pomoci. Dá se totiž očekávat větší poptávka z Ruska a Ukrajiny, kde pod tlakem události ve Fukušimě a trendu přicházejícího z Německa, dojde k poptávce po zvýšení jaderné bezpečnosti a spolehlivosti, a možná i ke strategii rozšíření kapacit.

204

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

18. CZ-NACE 29 - VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ MOTOCYKLŮ), PŘÍVĚSŮ A NÁVĚSŮ

18.1 Charakteristika oddílu Český automobilový průmysl se významně podílí na celkových hospodářských výsledcích České republiky. Stále se zvyšuje jeho zastoupení z hlediska tvorby hrubého domácího produktu a zaměstnanosti. Zároveň tvoří necelých 30 % domácího exportu zpracovatelského průmyslu. Některé podniky vyváží skoro 100 % své produkce, ať to jsou výrobci motorových vozidel či nástaveb a autodílů. Z hlediska výroby byl rok 2011 opětovně v České republice rekordní - bylo vyrobeno více jak 1 milion motorových vozidel. Což bylo zejména díky úspěšnosti automobilek ŠKODA a Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. (HMMC) na evropských trzích. Také v kategorii autobusů byl tento rok rekordní - bylo vyrobeno celkem 3 562 ks. Dosud nejvyšší roční produkce autobusů byla zaznamenána v roce 2008, kdy jich bylo v ČR vyrobeno 3 496 ks. Česká republika si v roce 2011 udržela páté místo co do počtu vyrobených osobních automobilů v EU (za Německem, Francií, Velkou Británií a Španělskem). Vozový park u nás se opětovně rozrostl a počet registrovaných osobních automobilů překonal další hranici (4,5 mil. ks). Počet autobusů je více méně konstantní necelých 20 tis. ks. U nákladních vozidel se zvýšil počet minimálně na 682 tis. ks. Máme dlouholetou tradici v oblasti výroby automobilů a jejich dílů. V roce 2011 proběhla např. tato výročí: 100 let od založení firmy Walter, 70 let od zahájení pravidelné trolejbusové dopravy v Plzni, 65 let od zahájení výroby nákladních automobilů AVIA a od vzniku společnosti Magneton, založení národního podniku PAL Jihlava (později Motorpal JIHLAVA) a zahájení výroby Škoda 1101 - Tudor (bylo vyrobeno přes 81 tis. ks), 60 let od vzniku automobilky LIAZ, 55 let od zahájení výroby vozidel TATRA 603 (v letech 1956 - 1975 celkem 20 422 ks), 50 let od zahájení výroby autobusů ŠM 11 (vyráběny do roku 1981 cca 9 900 ks), 20 let je automobilka Škoda součástí koncernu Volkswagen, 15 let od představení tahače Xena tehdejší automobilky LIAZ. Ale jsou zde i mladší oslavenci – 5 let od zahájení výroby v automobilce Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o. (TPCA) a začátku výroby nákladních vozidel a autobusů ve společnosti TEDOM TRUCK s.r.o. Z hlediska výrobních kapacit bylo v Mladé Boleslavi vyrobeno již 10 milionů automobilů a 4 miliony převodovek MQ200, z výrobní linky ve VW Šanghaj sjela 500tisící škodovka a z brány automobilky HMMC vyjel 500tisící osobní automobil od začátku výroby. Bosch vyrobil 100 miliontý palivový modul a 5ti milionté vysokotlaké dieselové čerpadlo řady CP4 od zahájení výroby. Také na Slovensku již vyrobili milióntý motor v KIA Motors Slovakia (jsou dodávány také do HMMC). V tomto roce proběhly i premiéry – Škoda prezentovala svoje nové logo a nový mini automobil Škodu Citigo. Byla zahájena sériová výroby modelu Hyundai ix35. Tatra představila vůz TATRA PHOENIX, který se stal druhým nejlépe hodnoceným nákladním automobilem v celkovém pořadí ročníku prestižní mezinárodní odborné soutěže International Truck of the Year 2012. Do zkušebního provozu s cestujícími byl uveden elektrobus SOR EBN 10,5 u Dopravního podniku města Ostravy. Společnost Iveco Czech Republic, a.s. zahájila v továrně ve Vysokém Mýtě výrobu autobusů Citelis. Automobilka ŠKODA otevřela jedno z nejmodernějších vzdělávacích center v automobilovém průmyslu. Výstavba centra trvala pouze čtrnáct měsíců a ŠKODA do ní investovala částku 6 mil. €. Podle charakteru výrobního programu zahrnuje tento oddíl následující výrobkovou skladbu: osobní, lehké užitkové a nákladní automobily, přívěsy a návěsy, autobusy a trolejbusy, pásová sněhová vozidla, golfové vozíky, obojživelná, požární vozidla, výrobu jejich částí. CZ-NACE 29 se člení do následujících výrobních skupin: l 29.1 Výroba

motorových vozidel a jejich motorů; l 29.2 Výroba karoserií motorových vozidel; výroba přívěsů a návěsů; l 29.3 Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory. Na koncové výrobce vozidel jsou navázáni výrobci autodílů z dalších oddílů zpracovatelského průmyslu, např. elektrotechnického, hutního, chemického, plastikářského, sklářského, textilního a všeobecného 205


strojírenství. Česká republika byla v roce 2010 například 14 největším vývozcem pneumatik pro osobní automobily s 3,5% podílem na světovém exportu, což představovalo zboží za více jak 1 mld. USD. V roce 2011 Barum Continental vyrobil 17,96 milionů osobních a cca 700 tisíc nákladních pneumatik. S provozem a prodejem vozidel pak souvisí servis a údržba vozidel (v ČR je cca 7,5 mil. motorových vozidel), pojištění, financování (Členské společnosti ČLFA se v roce 2011 podílely na financování silničních dopravních prostředků, vesměs nových, částkou 55,9 mld. Kč) a reklama. Automobilky v roce 2011 utratily za reklamu v České republice necelé 4 mld. Kč. Také výrobci paliv a maziv jsou navázáni na automobilový průmysl. V ČR je např. pět výroben bionafty, které v roce 2011 vyrobily přes 210 000 tun tohoto paliva a dva lihovary na výrobu E 85 (také proto čeští zemědělci ročně vypěstují 750 tis. tun řepy a Česká republika má největší podíl řepky ve struktuře osevní plochy v rámci EU, tj. 14,8 %). Na našem území je v provozu cca 6,5 tisíce čerpacích stanic. V širším kontextu můžeme připojit související infrastrukturu, její výstavbu a údržbu. V současnosti zažívá největší boom výstavba infrastruktury pro elektromobily. Do budoucna se předpokládají významné investice v návaznosti na tento typ vozidel, ale i dalších alternativních paliv. Do CZ-NACE 29 nespadá: l výroba

elektromotorů (kromě spouštěcích motorů) CZ NACE 27.11; osvětlovacích zařízení pro automobily 27.40; l výroba pístů, pístních kroužků a karburátorů 28.11; l výroba terénních vyklápěcích náklaďáků 28.92; l výroba tanků a ostatních bojových vozidel 30.40; l přestavby, opravy a údržba motorových vozidel 45.20; l výroba zemědělských přívěsů a návěsů 28.30; l výroba dopravních prostředků tažených zvířaty 30.99; l výroba baterií do vozidel 27.20; l výroba pneumatik 22.11; l výroba skla 23.11; l výroba plastových komponentů 22.19 l výroba

29.1 44,1 % 29.3 55,1 %

29.2 0,8 % 29.1 Výroba motorových vozidel a jejich motorů 29.2 Výroba karoserií motorových vozidel; výroba přívěsů a návěsů 29.3 Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Podíl výrobců dílů a příslušenství se meziročně zvýšil o 0,4 % (+60 mld. Kč) a i nadále tito výrobci participují na větší části tržeb tohoto oddílu. Za růstem tržeb jsou nejen tuzemští výrobci motorových vozidel jako koncoví odběratelé, ale zejména německé automobilky, které meziročně vyrobily o cca 406 tis. kusů motorových vozidel více. U výrobců motorových vozidel došlo k nárůstu jejich podílu na tržbách tohoto oddílu díky navýšení výroby osobních automobilů o 122 tis. ks a autobusů o 851 ks (viz graf 18.1).

18.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Díky více jak 15% nárůstu tržeb si automobilový průmysl upevnil první příčku v rámci zpracovatelského 206


průmyslu. V roce 2011 se podílel na jeho tržbách 23,4 % (meziročně +3,0 %). Také z hlediska exportu je nejvýznamnějším oddílem ZP. V roce 2011, díky vyvezeným výrobkům za necelých 521 mld. Kč, dosáhl 29,4% podílu na exportu. V kategorii počtu zaměstnanců obsadil automobilový průmysl s necelými 150 tis. pracovníky v rámci 24 oddílů zpracovatelského průmyslu první pozici, následovaný CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí.

18.3 Hlavní ekonomické ukazatele 18.3.1 Cenový vývoj U nových motorových vozidel nadále trvá dlouhodobý trend poklesu cen a ani v roce 2011 tomu nebylo jinak, i když pokles byl nižší než v přechozích letech (tabulka 18.1). Tabulka 18.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011 Průměr od počátku roku

Název

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

Motorová vozidla (kromě motocyklů) Karoserie mot. vozidel; přívěsy a návěsy Díly a příslušenství pro mot. vozidla (kromě motocyklů)

29.1 29.2 29.3

95,3 98,4 93,5

91,2 100,2 103,4

95,9 97,0 94,9

97,0 102,0 98,1

Motorová vozidla (kr. motocyklů), přívěsy a návěsy

29

94,1

100,5

95,2

98,0


Při srovnání s rokem 1989, kdy lidé museli na Škodu Favorit nastřádat 27 průměrných měsíčních platů, na nákup nového auta v roce 2011 stačilo ani ne sedm (dvanáct modelů aut se již dostalo pod hranici 180 tis. Kč a cca 20 pod hranici 200 tisíc Kč). Také ceny autodílů se snížily, naopak u přívěsů a návěsů jsme zaznamenali nárůst cen. Snižování se týká zejména dražších modelů, což motivovalo zákazníky k nákupu vozidel spíše vyšších kategorií. To se projevilo ve zvýšení podílu automobilů kategorie MPV a vyšší střední třídy na celkových registracích a naopak poklesem u kategorie malé automobily a střední třída.

18.3.2 Základní produkční charakteristiky Počty podniků (tabulka 18.2) jsou velmi ovlivněny metodou dopočtů Českého statistického úřadu, tudíž výsledky neodpovídají zcela realitě. V posledních letech podniky spíše rozšiřovaly výrobu a zanikaly než by vznikaly nové. U výrobců nástaveb vzrostl počet podniků ze 190 na 320 v letech 2009-2011, přičemž počet zaměstnanců klesl o cca 400 na 3,1 tis. zaměstnanců. U výrobců autodílů za stejné období došlo k nárůstu podniků o 77 jednotek a k nárůstu počtu zaměstnanců o více jak 15 tisíc pracovníků, což svědčí o rostoucí dodavatelské základně zejména pro evropské automobilky a zvyšujícím se podílu středních a velkých podniků na výrobě. Tabulka 18.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 29 v letech 2005 - 2011 CZ-NACE 29.1 29.2 29.3 29

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

70 82 80 90 111 120 124 169 163 163 168 190 287 320 827 839 873 897 905 984 982 1 066

1 084

1 116

1 155

1 206

1 391

1 426


Tržby (tabulka 18.3) rostly ve všech výrobních skupinách automobilového průmyslu a to díky výrobě zejména osobních automobilů u nás. U výrobců motorových vozidel je to dáno především zvýšenou produkcí 207


osobních automobilů a autobusů. V kategorii nákladních vozidel vykázala meziročně lepší výsledky AVIA - dodávky šasi na elektromobily Smith. Tatra vyrobila 702 nákladních automobilů (meziročně o cca 200 ks méně). U výrobců nástaveb jsme zaznamenali růst prodejů v návaznosti na zlepšení na trhu s novými nákladními vozidly. U výrobců autodílů je navýšení tržeb dáno jak domácími automobilkami, tak zejména těmi v Německu a na Slovensku (moderní automobil se v dnešní době skládá z více jak 5 000 součástek). Tabulka 18.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

29.1 29.2 29.3

196 045 478 7 324 117 293 420 059

242 714 126 8 199 997 323 177 230

268 453 440 11 856 823 362 305 454

242 357 780 10 924 944 329 941 385

250 944 812 4 493 860 292 186 083

296 582 151 5 327 327 364 642 498

338 953 786 6 156 598 424 353 184

29

496 789 654

574 091 354

642 615 717

583 224 109

547 624 755

666 551 976

769 463 568

mezir. index

115,6

111,9

90,8

93,9

121,7

115,4


Největší nárůst byl zaznamenán u výrobců autodílů následovaný výrobci motorových vozidel. Při procentním srovnání tak účetní přidaná hodnota rostla u všech oborů více než tržby (tabulka 18.4). Zlepšila se ziskovost firem v tomto oddíle. Tabulka 18.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

29.1 29.2 29.3

30 390 875 1 559 077 67 731 839

41 483 751 1 743 127 74 316 470

49 047 849 2 367 110 78 532 957

40 307 474 2 208 149 68 454 220

37 628 482 1 182 407 61 694 087

50 740 039 1 356 189 77 569 575

57 819 889 1 456 515 85 275 062

29

99 681 791

117 543 348

129 947 916

110 969 843

100 504 976

129 665 802

144 551 467

mezir. index

117,9

110,6

85,4

90,6

129,0

111,5


Všechny skupiny vykázaly nárůst počtu zaměstnanců (tabulka 18.5), nejvíce jich přibylo u výrobců autodílů. Po razantním propouštění v roce 2009 dochází opětovně k přijímání nových pracovníků. U výrobců motorových vozidel je to dáno náběhem třetí směny ve výrobě automobilky Hyundai a navýšení výroby v automobilce ŠKODA. Ta je zároveň největším zaměstnavatelem s cca 24 tisíci zaměstnanci. V automobilovém průmyslu v ČR bylo v roce 2011 přes 25 firem, které zaměstnávaly více jak 1 tisíc pracovníků. Některé z nich jsou dokonce největšími výrobními závody v rámci nadnárodních koncernů. Pro srovnání - v EU je zaměstnáno v automobilovém průmyslu přes 2 mil. lidí přímo (nejvíce v Německu přes 800 tisíc a ve Francii cca 230 tis.). Celkový počet zaměstnanců Volkswagen Group vzrostl v roce 2011 na 500 tisíc díky začlenění nových firem do tohoto koncernu a vytvoření nových 28 tisíc pracovních míst po celém světě. Tabulka 18.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2005 - 2011(osob)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2010

2011

29.1 29.2 29.3

29 977 3 652 106 583

31 875 3 708 109 763

32 675 4 378 116 457

35 079 4 541 117 226

34 229 3 510 96 903

2009

33 106 2 950 101 822

34 561 3 123 112 203

29

140 212

145 347

153 510

156 846

134 641

137 877

149 887

mezir. index

103,7

105,6

102,2

85,8

102,4

108,7


V čínském automobilovém průmyslu je zaměstnáno přes 1,6 mil. lidí. Například největší firma, co do tržeb, je zde SAIC Motor Corporation Limited, která zaměstnávala v roce 2010 cca 105 tis. lidí. Druhá největší FAW zaměstnává celosvětově cca 118 tis. lidí a prodává své vozy ve více jak 70 zemích. V USA bylo v roce 2011 zaměstnáno v AP přes 716 tisíc lidí, z toho u výrobců motorových vozidel 208


159 tisíc a u výrobců autodílů 443 tisíc. Prodejci vozidel a náhradních dílů zaměstnávali více jak 1,6 mil. pracovníků. Při porovnání základních produkčních charakteristik zpracovatelského a automobilového průmyslu vykazuje větší dynamiku druhý jmenovaný (graf 18.2). Je to dáno úspěšností českých automobilek na evropských trzích a růstem výroby v Německu. Automobilový průmysl u nás nebyl tak postižen krizí jako jiné sektory zpracovatelského průmyslu. %


115

%

110

150

105

140

100

130

95

120

90

110

85

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 29

100

2011

Tržby za VV a S

160

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 29

ZP

2009

2010

2011

ZP


148 140 132 124 116 108 100

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 29

2010

2011

ZP



Při srovnání procentního nárůstu počtu zaměstnanců a celkových osobních nákladů v jednotlivých skupinách oddílu rostly osobní náklady více než počty zaměstnanců. To potvrzuje i tisková zpráva Sdružení automobilového průmyslu, která konstatuje, že průměrná mzda ve firmách AutoSAP dosáhla v roce 2011 hodnoty 29 246 Kč, což je o 1 276 Kč více než průměrná mzda vykázaná za rok 2010. Relativně vysoký nárůst průměrné mzdy byl zaznamenán zejména u výrobců vozidel. V této skupině firem se průměrná mzda oproti roku 2010 zvýšila o 8,42 %, přičemž u dělnických profesí činil nárůst 8,08 %. V USA byla například průměrná dělnická hodinová mzda v automobilovém průmyslu v roce 2011 na úrovni 21,97 $ (meziročně vzrostla o 0,04 $). Tabulka 18.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

29.1 29.2 29.3

12 185 453 1 045 739 34 006 210

14 134 685 1 142 185 37 213 163

16 259 745 1 477 617 42 268 584

17 701 273 1 619 149 44 890 205

17 596 954 1 182 783 37 908 436

18 947 734 1 010 804 42 861 449

20 092 336 1 153 227 48 022 435

29

47 237 402

52 490 033

60 005 946

64 210 627

56 688 173

62 819 988

69 267 999

mezir. index

111,1

114,3

107,0

88,3

110,8

110,3


209


18.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 18.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2011 (Kč/zam.)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1 013 806 426 914 635 483

1 301 450 470 060 677 061

1 501 066 540 674 674 352

1 149 051 486 253 583 951

1 099 328 336 908 636 660

1 532 671 459 800 761 818

1 672 980 466 317 760 008

710 935

808 710

846 510

707 508

746 467

940 447

964 401

mezir. index

113,8

104,7

83,6

105,5

126,0

102,5

29.1 29.2 29.3 29

Produktivita práce z ÚPH (tabulka 18.7) rostla především u výrobních skupin CZ-NACE 29.1 a 29.2, což souvisí se zvyšující se produkcí. U skupiny 29.3 se nepodařilo zohlednit rostoucí ceny materiálů a došlo k mírnému poklesu produktivity. Také u hrubého operačního přebytku vykázali výrobci motorových vozidel a autodílů zlepšení tohoto ukazatele – tržby rostly rychleji než náklady. Naopak u výrobců autodílů došlo k mírnému zhoršení (tabulka 18.8). Tabulka 18.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

29.1 29.2 29.3

18 205 422 513 338 33 725 629

27 349 066 600 942 37 103 306

32 788 104 889 493 36 264 373

22 606 201 589 000 23 564 015

20 031 529 -376 23 785 651

31 792 304 345 384 34 708 126

37 727 553 303 288 37 252 627

29

52 444 388

65 053 315

69 941 970

46 759 216

43 816 804

66 845 814

75 283 468

mezir. index

124,0

107,5

66,9

93,7

152,6

112,6


Automobilový průmysl jako celek vykazuje při srovnání produktivity práce z účetní přidané hodnoty se zpracovatelským průmyslem lepší výsledky, které mu napomáhají vylepšovat výrobci motorových vozidel, což je dáno vysokým zastoupením robotizace a automatizace v konečné fázi výroby vozidla a montáží již celých součástí od subdodavatelů. Naopak u výrobců nástaveb a autodílů je náročnost a pracnost výroby vyšší a dosahují nižší úrovně produktivity na zaměstnance (graf 18.3 a 18.4).



145

%

135

155 140

125

125

115

110

105

95

95

2005

2006

2007

CZ-NACE 29

2008

2009

2010

2011

ZP

80

2005

2006

2007

CZ-NACE 29



210

2008

2009

2010 ZP

2011


tis. Kč/zam.

1900 1700 1500 1300 1100 900 700 500 300 100

ZP

29

29.1 2010

29.2

29.3

2011



18.3.4 Výkonová spotřeba U výrobních skupin CZ-NACE 29.1 a 29.3 došlo k nárůstu výkonové spotřeby, což je dáno i zvyšujícími se tržbami. U skupiny 29.2 jsme zaznamenali mírný meziroční pokles výkonové spotřeby, což může být zapříčiněno výrobou v roce 2010, která byla prodána až v následujícím kalendářním roce (tabulka 18.9). Tabulka 18.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2011 (tis. Kč)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

29.1 29.2 29.3

174 285 227 5 888 922 229 755 600

210 087 087 6 529 830 253 729 361

228 305 338 9 809 689 288 591 348

213 495 915 8 884 491 264 440 539

222 136 382 3 301 437 231 485 078

255 790 147 3 994 645 291 713 009

293 929 419 3 986 229 344 926 742

29

409 929 749

470 346 278

526 706 375

486 820 945

456 922 897

551 497 801

642 842 389

mezir. index

114,7

112,0

92,4

93,9

120,7

116,6


18.4 Zahraniční obchod Ve sledovaném období vzrostl vývoz, dovoz i saldo zahraničního obchodu automobilového průmyslu o cca třetinu. Opětovné navýšení obchodní bilance v CZ-CPA 29 je dáno růstem exportu o necelých 60 mld. Kč a dovozu o 37 mld. Kč. Ze dvou třetin se na navýšení vývozu podílí výrobci motorových vozidel. Exportovali meziročně o 140 tis. ks osobních automobilů a cca 1 100 autobusů více. Celkem bylo vyvezeno více jak 1 mil. ks motorových vozidel. Je to dáno úspěšností českých automobilek na evropských trzích. Na několika trzích patří mezi nejprodávanější ve své třídě. Do České republiky bylo dovezeno přes 120 tisíc nových a 140 tisíc ojetých motorových vozidel. Tuzemské automobilky odebírají cca 60 % výrobků od českých dodavatelů, takže se růst výroby u nás projevil na zvýšeném dovozu autodílů. Pro osobní automobily dovážíme motory např. z Koreje, Maďarska, Slovenska, Německa a Polska. V samotném dovozu automobilového průmyslu není vykázán import dalších komponentů, např. hutní materiál plechy a profily (Německo, Švédsko a Francie), pneumatiky (Slovensko), barvy (Německo, Itálie a Španělsko), granulát na výrobu plastů (Německo, Japonsko a Korea), plasty (EU), pryžové výrobky (EU), sklo (EU) a další komponenty nutné pro výrobu motorových a nemotorových vozidel a jejich částí. Také je významný dovoz strojů a nářadí používaných při výrobě v automobilovém průmyslu (např. Japonsko, Korea, Německo, Rakousko a Itálie). 211


Z hlediska vývozních teritorií si Německo stále drží více jak 30% podíl, což je dáno úspěšností vozů Škoda, kterých bylo na tomto trhu prodáno přes 128 tis. ks (meziročně +15 tis. ks) a dodávkami autodílů pro německé automobilky. Celkem bylo od nás exportováno zboží za 164 mld. Kč (meziročně +22 mld. Kč). Druhá největší exportní země je Francie, (dodávky osobních automobilů z TPCA a autobusy Iveco). Skoro polovina vyrobených autobusů v Iveco Czech Republic, a.s. (bývalá Karosa) směřovala do této země. Velká Británie (45 282 ks) a Polsko (38 116 ks) patří po Německu, Rusku a České republice k největším evropským trhům automobilky Škoda. Pro automobilku TPCA byly hlavními trhy stejně jako v uplynulých letech Francie, Itálie, Německo, Velká Británie a Holandsko. Také na Slovensku patří první místo v prodejích vozů Škodě, příčemž Iveco mělo 70,5% podíl na prodejích nových autobusů. Rusko se opět zařadilo mezi největší vývozní teritoria vzhledem k výraznému oživení poptávky po nových vozidlech ze kterého vytěžila také Škoda (meziroční nárůst prodejů ze 46 na 74 tis. ks). U automobilky HMMC jsou pro rok 2011 nejvýznamnějšími odběrateli tyto státy (pořadí podle počtu odebraných aut): Německo, Rusko, Velká Británie, Itálie, Španělsko, Rakousko, Polsko, Belgie, Česká republika a Dánsko. Poměrně dobře si vede Avie s vývozy do Ruska, kam v roce 2011 prodala 85 vozů. 5% podíl Španělska tvoří ze dvou třetin export motorových vozidel, zejména osobních automobilů, a z jedné třetiny dodávky autodílů např. pro Seat, případně mateřským firmám tuzemských poboček španělských firem.

18.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 18.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 29 v b.c. v letech 2009 - 2011 CZ-CPA


2009

2010

2011

29.1 29.2 29.3

219 697,9 8 807,5 157 617,6

262 918,7 10 524,8 187 945,4

300 416,5 9 659,0 210 577,0

29

386 123,0

461 388,9

520 652,5

mezir. index

119,5

112,8

Dovoz celkem (mil.Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

29.1 29.2 29.3

83 819,2 3 102,5 105 130,3

91 961,4 4 022,6 128 105,9

105 307,3 5 225,8 150 470,3

29

192 052,0

224 089,9

261 003,4

116,7

116,5

mezir. index CZ-CPA

Saldo (mil. Kč)

2009

2010

2011

29.1 29.2 29.3

135 878,7 5 705,0 52 487,3

170 957,3 6 502,2 59 839,5

195 109,2 4 433,2 60 106,7

29

194 071,0

237 299,0

259 649,1


18.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Největší podíl na vývozu motorových vozidel skupiny CZ-CPA 29.1 má Německo (22,5 %), Francie (8,19 %), Velká Británie (7,52 %) a nad hranici 5 % se dostaly ještě Itálie, Rusko a Nizozemsko. Největší podíl na vývozu autodílů skupiny CZ-CPA 29.3 má také Německo (44,8 %), následované Slovenskem (8,9 %) a Francií (8,4 %). Nad 3% hranicí se nachází v pořadí Polsko, Španělsko, Velká Británie a Rusko. Z hlediska dovozu je naším největším partnerem Německo. Je to dáno provázaností německých firem s jejich výrobními závody u nás. Velmi úspěšné jsou německé automobilky na našem trhu, ať je to už v kategorii osobních, lehkých užitkových či nákladních vozidel. Také z této země se nejvíce dováží ojetá vozidla. 212


Dovozy ze Slovenska souvisejí s výrobou v Nošovicích, kam dodává KIA Slovakia motory výměnou za převodovky. Z Jižní Koreje jsou dováženy komponenty, zejména pro automobilku Hyundai, buď přímo nebo prostřednictvím jejích dodavatelů. Z Francie a Polska jsou k nám importovány motory pro TPCA. Z prvně jmenované země také součástky pro výrobce autobusů IVECO, osobní a lehké užitkové automobily. V Maďarsku jsou vyráběny motory pro Volkswagen group, které odebírá i tuzemská automobilka ŠKODA. U Španělska a Itálie se jedná o dovoz především osobních automobilů a autodíly. Vývozní teritoria v roce 2011 Slovensko Velká Británie 6 %

Rusko 5%

Polsko Itálie 4% 4% Španělsko 4%

6% Francie 8%

Ostatní 31 %

Německo 32 %

Dovozní teritoria v roce 2011 Jižní Korea Slovensko 7 % 8% Polsko 9%

Francie 6%

Španělsko 5%

Maďarsko 4% Itálie 3% Ostatní 22 %

Německo 36 %



18.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Tabulka 18.11 Výroba vozidel v ČR v letech 2007 - 2011 Kategorie vozidel

Osobní automobily a lehká užitková vozidla Nákladní automobily Autobusy Návěsy, přívěsy O3,O4

2007

2008

931 298 940 334 3 168 2 737 3 182 3 496 907 / 1 423 1 375 / 1 049

2009 979 085 1 091 3 067 419 / 342

2010 1 072 263 1 410 2 711 413 / 359

2011 1 194 981 1 302 3562 511 / 569

Pramen: Sdružení automobilového průmyslu

Česká republika V roce 2011 byla opětovně navýšena výroba silničních vozidel u nás a přesáhla hranici 1,2 milionů kusů. Rozhodujícím dílem k tomu přispěla historická maxima v produkci osobních automobilů (1 191 968 ks) a autobusů (3 562 ks). Dominují osobní automobily, jejichž produkce meziročně vzrostla o více než 11 %. Na tomto dalším historickém rekordu se Škoda Auto podílí 673 127 vozy, TPCA 270 705 vozy a Hyundai Motor Manufacturing Czech 251 146 vozy. Výroba nákladních aut v Česku se za posledních deset let snížila na méně než polovinu. Zatímco v roce 2001 dodali čtyři výrobci na trh 2 718 vozů, v roce 2011 to bylo jen 1 293 aut od dvou automobilek. Škoda Electric vyrobila cca 70 trolejbusů a pro 48 vozů dodala kompletní 213


elektro-výzbroj. Kromě uvedených návěsů a návěsů kategorií O3 a O4 (tabulka 18.11), bylo ještě vyrobeno přes 19 tisíc kategorii O1 a O2 (celková hmotnost přívěsů do 750 kg a do 3 500 kg). Nové investice v České republice V roce 2011 více jak 10 firem získalo investiční pobídku na rozšíření výroby u nás, tzn., že investice do rozvoje firmy přesáhne minimálně 50 mil. Kč (např. Shape Corp. Czech Republic s.r.o., KSM Castings CZ a.s., MUBEA - HZP s.r.o., ŠKODA AUTO a.s., Brano a.s. a RONAL ČR s.r.o.) Z dalších investic můžeme zmínit společnost Bosch, která investuje 300 milionu korun do rozšíření svého výrobního závodu v Českých Budějovicích a také rozšíří již existující vývojové a testovací centrum. Díky této investici vznikne 400 nových pracovních míst, z toho více jak 70 v odděleních vývojového centra. Škoda Auto uvedla do provozu modernizovanou linku pro výrobu zadních náprav. Výrobní kapacita, díky rozšíření, vzrostla na 1 700 náprav denně. Technologická platforma Vozidla pro udržitelnou mobilitu (TP VUM) V roce 2011 byla představena výše uvedená platforma, jejíž vznik iniciovalo Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP. Projekt je realizován v rámci Operačního programu Podnikání a inovace s podporou EU a spolufinancován tímto sdružením. Do prací na projektu jsou zapojeni nejlepší experti na jednotlivé oblasti vývoje automobilů, jejich skupin a dílů. Projekt Technologické platformy bude pokračovat vypracováním „Implementačního akčního plánu“ s konkrétními úkoly pro automobilový výzkum a vývoj v České republice. Výsledky projektu TP VUM budou primárně aplikovány a využity firmami automobilového průmyslu s přesahem do dalších oblastí - výrobních, výzkumně-vývojových, legislativních atd. Zhodnocení nashromážděných informací bude sloužit i pro další odvětví národního hospodářství a také pro státní správu. Svět Po dramatickém propadu výroby v roce 2009 na 61,8 miliónu motorových vozidel, má celosvětová produkce opět růstový trend. V roce 2010 bylo vyrobeno necelých 78 mil. motorových vozidel a v následujícím přes 80 mil. ks motorových vozidel. Z toho připadá na Asii 40,6 mil. ks., na Evropu 21,1 mil. ks. a na Jižní a Severní Ameriku 17,8 mil. ks (meziroční srovnání produkce u TOP 10 států je uvedeno v tabulce 18.14). Celosvětová výroba motorových vozidel vzrostla i navzdory dvěma přírodním katastrofám (tsunami v Japonsku a záplavám v Thajsku) a evropské dluhové krizi. Japonské automobilky (Honda, Toyota, Nissan, Mazda, Mitsubishi a Subaru) vyčíslily škody způsobené tsunami na 5,6 mld. USD. Například v dubnu klesla meziročně celosvětová produkce japonských automobilek o 600 tis. motorových vozidel, přičemž 2/3 tvoří domácí výroba. Významně byli postiženi také výrobci autodílů a také i další průmyslová odvětví a infrastruktura v Japonsku. V návaznosti na přírodní katastrofy byly dodavatelské řetězce nuceny omezit či úplně zastavit výrobu automobilky např. v USA, Německu, Kanadě, Slovensku a Velké Británii. Záplavy v Thajsku poškodily přes 70 továren v automobilovém průmyslu, v některých oblastech byly domy zaplaveny až do výšky 3 metrů. V rámci automobilek postihla tato přírodní katastrofa výrobní závody Toyoty, Isuzu, Nissanu, Mitsubishi, Auto Alliance Thailand a GM. Téměř 10 % ze všech autodílů pro místní produkci pocházelo z povodní postižených oblastí. Např. v provinciích Ayutthaya a Pathumthani se nachází cca 40 továren zabývajících se výrobou autodílů, které dodávají do většiny montážních závodů v Thajsku. Některé japonské automobilky byly v tomto roce postiženy dvakrát jak ve své domovské zemi, tak v Thajsku. V návaznosti na přírodní katastrofy se rozhodly více diverzifikovat svoje dodavatelské a výrobní základny. Výstavbu nových nebo rozšíření stávajících výrobních kapacit oznámily např. Volkswagen group (Čína, USA, Slovensko, Česká republika, Rusko, Maďarsko, Mexiko), Volvo (Čína) Nissan (Brazílie a Čína), AvtoVAZ (Kazachstán), MAN (Rusko), Honeywell (Slovensko), Ford (Španělsko), Toyota (Indie, Kanada), Nissan (Čína), Hyundai (USA), Daimler a BMW (USA), PSA (Indie), General Motors (Mexiko, Rusko), Fiat (Rusko), JAC Motors (Brazílie), Hyundai Motor Group (Brazílie). Volkswagen bude vyrábět s FAW elektromobily v Číně. Naopak od předchozích oznámení o navýšení výroby, německá automobilka Daimler, avizovala ukončení výroby superluxusních vozů Maybach. Ani rok 2011 se nevyhnul problémům se závadami automobilů. Na kontrolu do servisů zamířily cca 4 mil. vozidel od automobilek (např. General Motors, Ford, Toyota, Honda, Mazda, BMW, Fiscar Automotive a Cadillac). Z hlediska změn vlastnictví se Fiat stal většinovým vlastníkem amerického Chrysleru, který splatil vládní půjčky v USA a Kanadě. Saab se potýkal s nedostatkem finanční hotovosti a několik měsíců nevyráběl. Probíhala jednání s případnými zájemci o nákup této švédské značky. Automobilka Fiat se stala většinovým majitelem svého amerického partnera Chrysler poté, co dokončila převzetí podílů vlád Spojených států a Kanady. V americké automobilce nyní vlastní 55,3 procenta. 214


Stávky zaměstnanců za vyšší platy nebo lepší pracovní podmínky byly zaznamenány v Koreji, Rusku, Číně, Evropě a Indii. Prodeje nových vozidel v roce 2011 Čína V Číně se prodalo zhruba 18,5 milionu motorových vozidel (meziročně +2,5 %). Přestože se růst prodeje citelně zpomalil, čínský automobilový trh zůstává nadále největší na světě. Za zpomalením růstu prodeje stojí především vyšší ceny, ukončení pobídek na nákup a částečně také snaha úřadů omezovat provoz v přeplněných aglomeracích. V roce 2010 se v Číně prodalo asi 18 milionů vozidel, meziročně o 32 % více, což souviselo s pobídkami na prodej vozidel (prodej vozidel v Číně se od roku 1999 každoročně zvyšoval dvouciferným tempem). Výjimkou byl jen rok 2008, kdy se prodej zvýšil „pouze“ o 6,7 % z důvodu dopadů globální krize. Např. v Pekingu bylo ke konci roku 2011 evidováno 4,7 mil. osobních automobilů a zároveň poprvé překročil jejich počet v Číně hranici 100 miliónů ks (je jich provozováno více než motocyklů). Celkem je 61 % automobilů registrováno fyzickými osobami. Mezi dalšími, kdo vstoupil na čínský trh, byla i automobilka Seat. Evropská unie (EU-27) Počet registrací osobních aut (OA) meziročně klesl o 1,7 % na 13,1 miliónu vozů. Nových OA se už čtvrtým rokem po sobě prodalo méně (při srovnání roků 2007 a 2011 to představuje 2,2 mil. ks. Pokles zaznamenala většina velkých evropských trhů. Ve Francii se prodej snížil o 2,1 %, ve Velké Británii o 4,4 %, v Itálii o 10,4 % a ve Španělsku až o 17,7 %. Výjimkou bylo Německo, největší automobilový trh v Evropě s podílem 24,2 %, kde počet registrací stoupl o 8,8 % na 3,17 miliónu. Vysoký růst kolem 70 % zaznamenaly pobaltské republiky. Největší propad, přes 30 %, vykázaly Portugalsko a Řecko. Z hlediska značek je nejúspěšnější automobilkou Volkswagen, jehož součástí je Škoda. Prodej Volkswagenu vzrostl o 7,5 % (212 tis. ks). Prodej japonské Mazdy klesl o čtvrtinu a Hondy o pětinu. Prodej Fiatu byl nižší o 12,1 % (128 tis. ks) a francouzské PSA o 9 % (162 tis. ks). Na prvních registracích nových osobních automobilů se v evropských zemích podílejí téměř ze 70 % značky vozidel z 6 skupin - VW Group (23,34 %), PSA Group 12,39, RENAULT Group 9,56 %, FORD 8,06, GM Group 8,63 a FIAT Group. V kategorii lehkých užitkových vozidel došlo k meziročnímu nárůstu o 7,0 % na 1,59 mil. ks. Třetím rokem rostly prodeje vozidel této kategorie. Při srovnání s předkrizovým počtem je to o pětinu méně. Největší nárůst prodejů byl ve Velké Británii +37,2 tis. ks a v Německu +36,9 tis. ks. Největší pokles vykázalo Portugalsko a Španělsko o 10,8 resp. 11,7 tis. ks. Prodeje nových těžkých nákladních vozidel vzrostly o 36 % na 236 tis. ks. Prakticky všechny členské státy kromě Řecka a Portugalska zaznamenaly nárůst registrací. Největším trhem zůstává Německo s více jak čtvrtinovým podílem následováno Francií s necelými 17 %. Prodeje autobusů se meziročně snížily pouze o 0,7 % na 34 460 ks. Nebýt Itálie s 33 % meziročním nárůstem prodejů (+1 476 ks) a Francie (+15 %; +897 ks) i v této kategorii by došlo k výraznému poklesu registrací těchto vozidel (více jak polovina členských států vykázala meziroční pokles, některé propad o více jak 60 %). USA Americký trh rostl poprvé za posledních více jak deset let rychleji nežli čínský. Prodej nových aut ve Spojených státech se v roce 2011 zvýšil o 10 % na 12,8 milionu jednotek. Nejprodávanější značkou v USA se stal Ford (jako jediný dokázal poprvé od roku 2007 prodat víc než 2 miliony nových aut). Druhé místo obsadila automobilka Chevrolet s 1,78 miliony aut (meziročně +13 %) Třetí byla Toyota, která registrovala 1,4 mil. automobilů (meziročně -5,8 %). Největší meziroční skok předvedl Jeep, který zvýšil prodeje o 44 % zásluhou kompletně omlazených modelů. Ze zahraničních značek si nejvíc polepšily automobilky Hyundai a Kia. Své prodeje navýšily o pětinu, resp. o třetinu. Dařilo se také Volkswagenu. V USA byly ceny ojetých automobilů v roce 2011 na 16ti letém maximu. Průměrná cena ojetého vozidla byla 11 660 USD (ve srovnání s rokem 2008 o 30 % vyšší). Majitelé vozidel prodloužili užívání automobilů (průměrné stáří osobních vozidel vzrostlo mezi roky 2007-2011 z 9,8 na 10,6 roku). Také recese v USA, šrotovné (bylo zlikvidováno cca 200 tisíc vozidel) a snížení možnosti leasingu vozidel, se projevila na ceně ojetých vozidel. Rusko Prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů v roce 2011 vzrostl o 39 % na 2,65 milionu jednotek. V Rusku byl program šrotovného prodloužen do července 2011 a byl podpořen nákup cca 600 tisíc 215


nových vozidel (k zásadní obměně vozového parku přesto nedošlo - z cca 34,3 milionů vozů, které jezdí po ruských silnicích, je skoro polovina, 16,7 milionu, starší deseti let). Mezi deseti nejprodávanějšími modely je devět vyráběno lokálně; automobilka Lada měla 20,1% podíl na registracích nových osobních vozidel. Odborníci očekávají, že Rusko by se během tří let mohlo stát největším evropským odbytištěm nových aut. Srovnání prodejů nových osobních a lehkých užitkových vozidel v USA, v Evropě a v EU v letech 2007 a 2011 Tabulka 18.12 Srovnání prodejů nových osobních a lehkých užitkových vozidel v USA v letech 2007 a 2011 Automobilka

Prodeje OA a LUV 2007/2011

Hyundai Motor Group Nissan N.A. American Honda Ford Motor Chrysler Group Toyota General Motors

Celkem

358 701 –25 703 –404 257 –416 158 –707 536 –976 165 –1 318 814 –3 375 125

Pramen: Automotive News Data Center

Tabulka 18.13 Srovnání prodejů nových osobních vozidel v EU+ EFTA v letech 2007 a 2011 Automobilka

Volkswagen PSA FORD Group GM Group RENAULT Group FIAT Group BMW Group TOYOTA Group Hyundai Motor Group DAIMLER

Celkem

Prodeje OA 2007/2011 -392 -369 600 -464 051 -468 633 -84 820 -301 083 -38 962 -375 888 133 115 -166 926 -2 386 254

Pramen: ACEA Evropská asociace výrobců automobilů

Z tabulky 18.12 je patrné, že pouze korejská automobilka Hyundai Motor Group (Hyundai a Kia) vykázala nárůst prodejů. To souvisí také se zahájením výroby v Hyundai Motor Manufacturing Alabama v roce 2005 (roční kapacita této továrny je cca 300 000 vozidel ročně). Hyundai Sonata byla 11. nejprodávanějším modelem na americkém trhu s více jak 225 tisíci prodanými kusy. U ostatních automobilek je patrný pokles prodejů, což souvisí s celosvětovou hospodářskou krizí a výrazným poklesem zájmu o pickup a vozidla s vyšší spotřebou. Také v EU se automobilce Hyundai Motor Group daří. Růst prodejů souvisí s výrobou v HMMC a Kia Slovakia, které v roce 2011 vyrobily přes 500 tis. ks OA. Také po podpisu Dohody o volném obchodu došlo k nárůstu dovozů z Jižní Koreje. Kromě Volkswagenu ostatní automobilky vykázaly pokles prodejů. U Forda je pokles způsoben prodejem automobilky Volvo (252 tis. ks prodaných vozidel v roce 2007) a u GM značky SAAB. Celosvětová výroba vozidel podle zemí (neoficiální statistiky OICA) V roce 2011 Čína upevnila svoji pozici největšího výrobce na světě. Většina států vykázala meziročně nárůst výroby. Největší navýšení produkce v kusech jsme zaznamenali v USA (+891 tis.), Rusku (+585 tis.) a Německu (+405 tis. ks). Při procentním srovnání navýšení patří prvenství Rusku (+41,7 %). K největšímu poklesu došlo v Japonsku, Thajsku (tsunami, povodně), Malajsii, Filipínách (dodavatelská základna automobilek v Japonsku) a v Egyptě. Pro srovnání v roce 2001 bylo vyrobeno 56,3 mil. motorových vozidel. Největším producentem byly USA (11,4 mil. ks), následované Japonskem (9,8 mil. ks), Německem (5,7 mil. ks). Čína byla na 9. místě s 2,3 mil. ks. Ještě dále do historie - v 50. letech 20. století ¾ celosvětové produkce motorových vozidel nesly na své kapotě znak amerických automobilek Ford, Chrysler anebo General Motors. Statistika výroby motorových vozidel podle jednotlivých výrobců za rok 2011 nebyla do uzávěrky této publikace zveřejněna. 216


Tabulka 18.14 Statistika celosvětové výroby vozidel Pořadí

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Země

2010

2011

Změna (ks)

Index 11/10

Čína Japonsko USA Německo Jižní Korea Indie Brazílie Mexiko Španělsko Francie

18 264 761 9 628 920 7 762 544 5 905 985 4 271 741 3 557 073 3 381 728 2 342 282 2 353 682 2 229 421

18 418 876 8 398 654 8 653 560 6 311 318 4 657 094 3 936 448 3 406 150 2 680 037 2 387 900 2 294 889

154 115 -1 230 266 891 016 405 333 385 353 379 375 24 422 337 755 34 218 65 468

1,01 0,87 1,11 1,07 1,09 1,11 1,01 1,14 1,01 1,03

Celkem

77 629 127

80 092 840

2 463 713

1,03

Pramen: The International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA)

Ve výrobě osobních automobilů obsadila Čína první místo, když vyrobila přes 14,4 mil. ks, tedy více jak dvojnásobné množství než Japonsko, které obsadilo druhé místo (ještě v roce 2004 byl přitom poměr opačný). Z hlediska značek byl největším výrobcem v Číně v roce 2011 VW (2,2 mil. ks), následovaný Wulling (1,2 mil.) a GM (1,1 mil. ks). Třetí místo patří Německu (5,8 mil. ks). Slovensko bylo v roce 2011 v přepočtu na obyvatele největším producentem osobních vozidel v Evropě, během roku 2011 se zde vyrobilo 119 aut na tisíc obyvatel. Druhá v tomto žebříčku skončila Česká republika následovaná třetím Slovinskem. Na Slovensku, kde žije více než pět milionů obyvatel, bylo vyrobeno cca 639 tis. nových aut. Ve výrobě lehkých užitkových vozidel obsadily USA první místo, když vyrobily přes 5,4 mil. ks, následovány Čínou (1,8 mil. ks - největší výrobce Dongfeng 648 tis. ks, Beiqi Foton 623) a Kanadou 1,1 mil. ks. V kategorii nákladních vozidel je také na prvním místě Čína (1,9 mil. ks), před Japonskem (512 tis. ks) a Indií (332 tis. ks). V produkci autobusů je na prvním místě stále Čína (164 tis. ks), následována Indií (50 tis. ks) a Brazílií (47 tis.). Z hlediska zastoupení jednotlivých kontinentů na výrobě motorových vozidel má největší podíl (přes 50 %) Asie - Oceánie díky Číně, Japonsku a Jižní Koreji a udržela si nadpoloviční podíl i přes pokles výroby v roce 2011. Podíl Evropy klesl na 22 % a Americe na 21 % (pro srovnání v roce 2007 Evropa vyrobila 31 % a Amerika 26 % celosvětové produkce motorových vozidel). Pokud srovnáme roky 2001 a 2011 můžeme konstatovat, že podíl Číny na výrobě motorových vozidel vzrostl ze 4 % na 23 %, v kusech je to z 2,3 na 18,4 mil. ks. Největší celosvětoví výrobci autodílů Tabulka 18.15 - TOP 10 výrobců autodílů Tržby (mil. $)

Pořadí

Firma

Robert Bosch GmbH * Denso Corp.* Continental AG* Magna International Inc. Aisin Seiki Co. Ltd.* Faurecia Johnson Controls Inc. Hyundai Mobis ZF Friedrichshafen AG Delphi Automotive PLC

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

2010

2011

Nárůst (mil. USD)

Index (2011/2010)

34 565 32 850 24 819 23 600 24 613 18 220 16 600 14 433 15 176 13 817

39 753 34 153 30 521 28 300 27 196 22 500 21 280 18 864 17 860 16 041

5 188 1 303 5 702 4 700 2 583 4 280 4 680 4 431 2 684 2 224

1,15 1,04 1,23 1,20 1,10 1,23 1,28 1,31 1,18 1,16

Zdroj: Automotive News (*údaje jsou odhadována)

Časopis Automotive News každoročně vydává žebříček prvních 100 největších firem z hlediska tržeb. Při srovnání roků 2011 a 2010 můžeme konstatovat, že až na výjimky všechny společnosti navýšily své tržby, některé o více jak pětinu. Na prvních třech místech se pořadí neměnilo. Oproti předchozím rokům není zde uvedena jihokorejská firma LG Chem, která obsadila 9. místo v roce 2010. Z hlediska počtu zaměstnanců je na prvním místě Robert Bosch GmbH (283 tis.), následovaný Continental AG (159 tis.) a Denso (126 tis.). 217


Dohody o volném obchodu (FTA) Jižní Korea Dne 1. července 2011 vstoupila v platnost Dohoda o volném obchodu EU – Jižní Korea. Optimistické předpoklady růstu prodejů evropských automobilů na korejském trhu se zatím nevyplnily. V období od 1. července 2011 do 31. května 2012 Jižní Korea dovezla do EU 400 000 kusů osobních automobilů (meziročně o 40 % více). Naproti tomu ve stejném časovém rámci evropští výrobci vyvezli do Koreje 73 000 kusů osobních automobilů, což představuje 13% nárůst (většímu růstu evropského vývozu bránila také pokračující existence netarifních překážek). Japonsko a Indie Pokračovala jednání mezi zástupci EK, Japonska a Indie v dohodách o volném obchodu, ale nebylo dosaženo žádného významnějšího pokroku. Pro Evropu, Indii i Japonsko jsou automobily klíčovou komoditou. Indie zatěžuje vozy dovezené z EU až 60% clem. V Evropě činí clo na importované indické vozy jen 6,5 % z jejich ceny. Výsledkem je, že EU v roce 2010 vyvezla do Indie 4 002 vozy v porovnání s 223 000 automobilů dovezených z Indie. V případě Japonska je velkým problémem vstupu pro evropské automobilky drahé a zdlouhavé testování vozidel podle japonských norem, které jsou rozdílné od norem UNECE. Elektro-mobilita a hybridní pohony V roce 2011 se ve světě prodalo necelých 50 000 vozidel poháněných energií z baterií, což odpovídá tržnímu podílu přibližně 0,1 %. Odhady prodejů byly vyšší, ale v neprospěch elektromobilů stále hovoří vyšší pořizovací cena a relativně krátký dojezd. Také tsunami v Japonsku poničila výrobní závody, které produkují komponenty na tato vozidla. Např. Nissan prodal 9 700 elektromobilů Leaf v USA. V rámci EU bylo registrováno cca 10 tis. elektromobilů. Nejvíce v Německu 2 154, Francii 2 100 a Velké Británii 1 052 ks. V České republice to bylo 57 ks (56 OA – 23 Smartů, 18 Peugeotů, 13 Citroenů a 2 Mitsubishi; 1 LUV Mercedes Benz a elektrobus SOR). V dalších letech je očekáván nárůst prodejů zejména v zemích, které poskytují dotace na nákup těchto vozidel a výrazně investují do rozvoje infrastruktury. V kategorii hybridních vozidel oznámila např. Toyota prodej již 3 miliontého vozu od zahájení jejich prodejů v roce 1997. V USA se prodalo v roce 2011 přes 268 tis. hybridů. Výzkumná společnost Pike Reserch přepokládá, že celosvětový prodej hybridů a elektromobilů vzroste z 995 tis. ks v roce 2011 na cca 2,8 mil. ks 2017. Polovina těchto vozidel bude využívat lithiové baterie. Perspektivy Hlavním tématem bude snižování emisí a spotřeby paliva v silniční dopravě a standardizace v oblasti elektromobility. Evropskou komisí byly představeny dlouhodobé cíle pro osobní a lehká užitková vozidla registrovaná v EU od roku 2020 na úrovni 95 resp. 147 g CO2/km. To představuje průměrnou spotřebu na úrovni 4 litrů benzínu, případně 3,5 litru nafty na 100 km u osobních automobilů (oproti roku 2015, ve kterém musí celý vozový park automobilek dosáhnout průměrného limitu 130 g CO2/km, je to snížení průměrné spotřeby benzínu a nafty o cca 1,5 litru na 100 km. Při ujetí 15 tis. km ročně u osobního vozidla je to snížení emisí o více jak 0,5 tuny CO₂). U lehkých užitkových vozidel to představuje průměrnou spotřebu na úrovni 5,8 litrů benzínu, případně 5,5 litru nafty na 100 km (oproti roku 2017, ve kterém musí celý vozový park automobilek dosáhnout průměrného limitu 175 g CO₂/km, je to snížení průměrné spotřeby benzínu a nafty o cca 1,5 litru na 100 km). Při ujetí 20 tis. km ročně u lehkého užitkového vozidla je to snížení emisí o více jak 0,56 tun CO₂. Ve Spojených státech byly stanoveny normy spotřeby paliva u osobních automobilů na cca 4,3 litru na 100 kilometrů od roku 2025 (vozidla budou zhruba dvakrát úspornější než ta současná. Nové předpisy přinesou poloviční snížení emisí skleníkových plynů a 40% snížení spotřeby). Pro celosvětové rozšíření elektromobilů bude nutné sjednotit nabíjecí infrastrukturu, aby uživatel nemusel využívat různé redukce při nabíjení. V současné době jsou dva systémy japonský CHAdeMO (který využívají např. Toyota, Nissan, Peugeot, Citroen a Renault) a německý Mennekes (Volkswagen). V USA se uchytil standard dobíjecího konektoru SAE J1772. Automobilky Audi, BMW, Chrysler, Daimler, Ford, General Motors, Porsche a Volkswagen se dohodly na standardizovaném konektoru COMBO 2 na nabíjení elekteromobilů, se kterým budou uváděny na trh jejich elektromobily od roku 2017 (u mobilních telefonů se to podařilo až po několika letech). Druhou oblastí je stanovení hlučnosti (zvuku) elektromobilu, aby byl slyšet i nevidomými lidmi na přechodech. Další vývoj v automobilovém průmyslu bude ovlivněn dopady hospodářské krize a poptávkou po nových vozidlech. Zejména v EU pozorujeme snižování prodejů nových osobních automobilů, ale i dalších kategorií vozidel. Evropský automobilový průmysl se bude muset vypořádat s nadvýrobními kapacitami. 218


Evropské země by měly spolupracovat na reformě evropského automobilového sektoru a na snížení jeho výrobních kapacit. Jejich využití u některých evropských továren začátkem roku 2012 kleslo až na 65 %, což je z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Šrotovné, které bylo využito k oživení poptávky v minulých letech a k ekologizaci vozového parku v 90. letech minulého století, nelze opětovně v tak krátké době použít. V návaznosti na další vývoj evropského automobilového průmyslu byl přijat dokument „CARS 21 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA“ který obsahuje řadu doporučení, jejichž účelem je posílit globální konkurenceschopnost tohoto průmyslového oddílu a související zaměstnanost spolu se zachováním tempa dalšího pokroku v oblasti bezpečnostních a ekologických parametrů za cenu, jež je přijatelná pro zákazníka. Zpráva CARS 21 uvádí kompletní vizi pro automobilový průmysl v roce 2020, poskytuje doporučení k urychlenému pokroku v důležitých otázkách, jako je elektro-mobility, bezpečnost silničního provozu, strategie přístupu na trh a přezkum emisí CO2 z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel. Zaznamenali jsme první rušení výrobních závodů. Byla ukončena výroba ve varšavském závodě „Fabryka samochodów osobowych“. Iveco oznámilo uzavření pěti továren na výrobu nákladních vozidel v Evropě. Jedná se o továrnu v Chambery ve Francii, v Gratzu v Rakousku a v Ulmu, Weisveilu, v Görlitzi v Německu. To představuje zrušení cca 1 tisíce pracovních míst. Výroba z Ulmu bude přesunuta do Madridu. Evropské automobilky se snaží pokles odbytu na evropském trhu vyvážit exportem. Ostatní trhy predikují růst, ale již není tak výrazný jako v minulých letech. Předpokládáme navýšení výroby a prodejů zejména v zemích BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína). Zatímco ve vyspělých zemích je průměr více než 400 vozů na tisíc obyvatel, v Brazíli je to 190, v Rusku 235, v Číně 27 a v Indii 23 aut na tisíc obyvatel. U těchto zemí především u dvou posledních bude zároveň limitován růst počtu automobilů jejich vlivem na znečištění ovzduší a dopravní zácpy ve městech. U vyspělých zemí je spíše snaha preferovat veřejnou dopravu a automobil již není na prvním místě důležitosti u mladých lidí. Z hlediska mezinárodního obchodu bude snaha odstraňovat tarifní a netarifní bariéry, i když v poslední době jsme spíše svědky jejich tvorby. Automobilky se budou nadále snažit dále snižovat svoje náklady a budou stále více využívat tzv. platformy vozidel (několik modelů používá stejný díl např. karoserie). To jim umožní snížit náklady na výzkum a vývoj rozložením nákladů na VaV v průběhu několika produktových řad. Výrobci jsou pak schopni nabídnout produkty za nižší náklady pro spotřebitele. Ve vozidelech bude stále větší zastoupení elektronických pomocníků usnadňující řidičům řízení automobilů a zároveň budou omezovat lidský faktor v silničním provozu, který je zodpovědný za 80 % nehod.

219

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení

19. CZ-NACE 30 - VÝROBA OSTATNÍCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ

19.1 Charakteristika oddílu Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení je charakteristická širokou nabídkou dopravních prostředků. Skladbou výrobního sortimentu patří mezi převážně výrobu proexportní a zároveň zajišťuje i značnou měrou dopravní prostředky pro tuzemsko. Je to oddíl s bohatou historií. V roce 2011 se například oslavilo: 145 let od založení firmy Augustina Vondřicha (první známý komerční výrobce tehdejších jízdních vysokých kol (kostitřasů), 140 let od založení akciové společnosti První Českomoravská továrna na stroje, 125 let od počátku výroby osobních železničních vagónů v Tatře Kopřivnice (60 let od ukončení jejich výroby v tomto závodě), 120 let od zahájení provozu Křižíkovy elektrické tramvaje v Praze, 115 let od založení firmy Kolben a Daněk, 110 let od zahájejí provozu elektrických tramvají v ulicích Ostravy a Mostu, 100 let od letu Ing. Kašpara z Prahy do Pardubic (první dálkový let na našem území) a založení společnosti Walter (od roku 1924 výroba licenčních leteckých motorů, posléze vlastních), započetí výroby jízdních kol významnou továrnou Elite (později ES-KA), 90 let od letu prvního československého stíhacího letounu vlastní konstrukce - Letov Š1, 75 let od vzniku pobočného závodu AVIA v Kunovicích (později LET Kunovice a.s.), 65 let od uvedení do výroby motocyklu Jawa 250 typ 10011 - „pérák“, 60 let od vzniku firmy Strojírny Cheb a.s. (původoně označované jako „Centrální dílna hnědouhelných dolů a briketáren“), národního podniku Čenkovské strojírny, Čenkov (nyní AIR Čenkov, a.s.) a zahájení výroby tramvají v Tatře Smíchov a ČKD Stalingrad, 45 let od zahájení výroby železničních kol a náprav v Závodu železniční dvojkolí (nyní Bonatrans, a.s.), 40 let od zahájení výroby Aero L-39 Albatros, 20 let od vzniku společnosti SKD TRADE, a. s., 20 let od založení firem První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s. (navázala na tradici, která začala již roku 1814), INEKON GROUP, EVEKTOR, spol. s r.o., Cyklo Plus (4EVER, s.r.o.), MEYRA ČR s.r.o. a Motoscoot a.s. a vyrobení prvního minibiku v garáži Pavla Blaty (Blata s.r.o.), 15 let od založení společnosti POLL, s.r.o., 10 let od založení firem Bike Fun International s.r.o., BPS Bicycle Industrial s.r.o., Driessen Aerospace CZ s.r.o. a Shimano Czech Republic, s.r.o. Byl založen Svaz českého leteckého průmyslu (členy jsou AERO Vodochody a.s., Letov letecká výroba s.r.o., GE Aviation Czech s.r.o., Jihlavan a. s., Zlín Aircraft a.s., Znojemské Strojírny, s.r.o., La composite s.r.o., Quittner & Schimek s.r.o., ATG, s.r.o., mimořádným členem - ČVUT Praha, Fakulta strojní). V roce 2011 obsadil v soutěži „Nejkrásnější design lehkých sportovních letadel Outstanding LSA, Florida“ 1. místo Martin Štěpánek a zároveň se jeho firma Phoenix Air s letadlem U - 15 Phoenix umístila na 3. místě v soutěži o ekologicky úsporné letadlo. AERO Vodochody a.s. slavnostně předalo italské společnosti Alenia Aeronautica již 30. centroplán vojenského transportního letounu C-27J Spartan. V roce 2011 se konaly např. tyto premiéry: l Škoda Transportation

představila nový vlak RegioPanter, brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s. představila nové či inovované výrobky - proudový motor TJ20, motor TJ100 se zvýšeným tahem, turbogenerátorovou jednotku včetně vysokootáčkového elektrického generátoru TGU100B, l uskutečnil se první vzlet prototypu letounu L 410 UVP-E20 se zastavěnými novými motory GE H80 a vrtulemi AV-725, l společnost Evektor - Aerotechnik a.s. představila oficiálně prototyp nového českého dopravního letounu EV-55 M, l Pars nova představila řídicí vůz 961, který rekonstruuje pro České dráhy, l byl úspěšně završen proces homologace měřicího dvojkolí Systém VÚKV 3 v Německu, l zahájení výroby motocyklu JAWA 660 Sportard, l motorka FGR Midalu 2500 V6 s výkonem 240 koní od firmy FPOS-Kovovýroba s.r.o. l e-kolo JAWA od společnosti Motoscoot, a.s., l společnost AZUB Bike představila skládací lehotříkolku AZUB TRIcon. l První

221


V rámci klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) je výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení v oddíle 30 členěna do následujích skupin: l 30.1

Stavba lodí a člunů; železničních lokomotiv a vozového parku; l 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení; l 30.4 Výroba vojenských bojových vozidel; l 30.9 Výroba dopravních prostředků a zařízení j.n. l 30.2 Výroba

Do CZ-NACE 30 nepatří výroba: plachet (CZ-NACE 13.92), lodních šroubů, kotev (CZ-NACE 25.99), padáků (CZ-NACE 13.92), zbraní a střeliva (CZ-NACE 25.4), a opravy a údržby kolejových vozidel (CZNACE 33.17). Dále sem nepatří výroba kolejnic (CZ NACE 24.1), byť s tímto oddílem úzce souvisí. Podnik Třinecké železárny a.s., jediný výrobce kolejnic v České republice, vyrobil v roce 2011 rekordní množství kolejnic - celkem 268 000 tun. O rok dříve to bylo 255 000 tun a v roce 2009 236 000 tun. Nedávno železárny získaly zakázku za 4,1 milionu eur (přes 100 milionů korun) na Slovensku. Společnosti Železnice Slovenskej republiky dodají ocelové kolejnice na údržbu tratí. Celkově jsou kolejnice vyrobené v Třinci používány v téměř padesáti zemích světa a jsou například i součástí jedné z nejdelších železničních tratí vedoucí napříč Egyptem od Káhiry až po súdánské hranice. Jak dokazuje graf 19.1, výroba kolejových vozidel a jejich dílů (reprezentovaná např. firmami Bonatrans Group a.s., SaZ s.r.o., Škoda Transportation a.s., Škoda vagonka a.s., LEGIOS a.s., IFE-CR,a.s, CZ LOKO, a.s., a Bombardier Transportation Czech Republic, a.s.), zaujímá v rámci oddílu s 67,8 % dominantní postavení v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb. Oproti roku 2010 vzrostl v roce 2011 její podíl o 5,2 %. Druhé místo patří skupině letecké výroby s 22,8% podílem, na kterém se výrazným způsobem podílí firmy Aero Vodochody a.s., Honeywell Aerospace Olomouc s.r.o. a LETOV LETECKÁ VÝROBA s.r.o. Za výrobce ultralehkých letadel UL (ultralightů) a lehkých sportovních letadel LSA (Light Sport Aircraft) je nutné uvést firmy jako jsou Evektor, spol. s r.o., Evektor−Aerotechnik, Inc., ATEC v.o.s., A2 CZ, s.r.o. Aerospool CZ, spol. s r.o. Aerospool CZ, spol. s r.o., AirLony, Aveko Aircraft, a.s., KUBÍČEK AIRCRAFT s.r.o., COMLET, s.r.o., BRM AERO s.r.o. a Czech Sport Aircraft a.s. 30.9 8,0 %

30.1 1,4 %

30.3 22,8 %

30.2 67,8 % 30.1 Stavba lodí a člunů 30.2 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení 30.9 Výroba dopravních prostředků a zařízení jinde nezařazených Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


U CZ-NACE 30.4 je nejvýznamějším podnikem u nás Tatra a.s., výrobce armádních verzí nákladních vozidel a dále můžeme jmenovat např. VOP 025, VOP 026, Meopta - optika, s.r.o. a MESIT holding, a.s. V rámci skupiny 30.9 jsou největší firmy Shimano Czech Republic, s.r.o., Bike Fun International s.r.o., BPS Bicycle Industrial s.r.o. (všichni výrobci jízdních kol) a OM PROTIVÍN, a.s. (výroba a prodej ozubených kol převážně pro motocyklový průmysl). Další známé firmy jsou např. JAWA MOTO, s.r.o. (výrobce silničních či terénních motocycklů), JAWA Divišov, a.s. (výrobce plochodrážních motocyklů) či firma Blata (výrobce malých motocyklů - minibike, motocyklů, motorových koloběžek a čtyřkolek). Za skupinu 30.1 je třeba zmínit firmy Barkmet a.s. (stavba lodí např. kontejnerové a nákladní lodě, chemické tankery hlavně pro evropské klienty - Navia b.v., GEFO, SKB NV, Euromaritime shipbuilding b.v., Veka Group b.v. a další) 222


a Nova České loděnice, a .s. (chemické tankery, plynové tankery a kontejnerová plavidla pro holandské a německé zákazníky) a TORNSTAV, s.r.o. (subdodavatel firmy Barkmet, a.s.). První dvě jmenované firmy se také podílí na opravách a rekonstrukcích lodí.

19.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Tento oddíl se podílí na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 1,5 %, u zaměstnanosti je to 2,07 %. Také z hlediska exportu patří mezi oddíly minoritní. V žebřícku CZECH TOP 100 firmy z tohoto oddílu nefigurují. Dle výše tržeb by se tam umístila pouze firma - Bonatrans Group a.s., největší evropský a zároveň jediný český výrobce dvojkolí a jeho dílů pro osobní a nákladní železniční dopravu, který dodává do více než sedmi desítek zemí na pěti kontinentech. Má cca 30% podíl na evropském trhu v tomto segmentu a 95 % své produkce vyváží do zahraničí (např. firma Aircraft Industries, a.s. vyhrála 1. místo v soutěži Cena Hospodářských novin - Firma roku 2011 ve Zlínském kraji).

19.3 Hlavní ekonomické ukazatele 19.3.1 Cenový vývoj V posledních dvou letech došlo k mírnému poklesu cen u kolejových vozidel, což souvisí mimo jiné i se zpevněním koruny vůči € a nižšími cenami při dovozu a vývozu. Tabulka 19.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011 Průměr od počátku roku

Název

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

Lodě a čluny Železniční lokomotivy a vozový park Letadla a kosmické lodě Vojenská bojová vozidla Dopravní prostředky a zařízení j. n.

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

x 104,0 x x 100,8

x 102,1 x x 100,3

x 99,6 x x 100,7

x 99,0 x x 102,1

Ostatní dopravní prostředky a zař.

30

103,4

101,8

99,8

99,6


Naopak u dopravních prostředků do kterých jsou zahrnuty silniční kola došlo k nárůstu z důvodu poklesu kurzu koruny vůči americkému dolaru, ve kterém jsou účtovány dodávky ze zahraničí. Nárůst ceny oceli se neprojevil na koncové ceně výrobků CZ NACE 30.2.

19.3.2 Základní produkční charakteristiky Celkový počet podniků roste (tabulka 19.2), což je ovlivněno hlavně dopočty Českého statistického úřadu. Tato skutečnost je znatelná zejména u skupiny 30.1 Stavba lodí a člunů, kde meziročně klesly tržby o 15 %, počet pracovníků poklesl téměř o pětinu (na 326 lidí), ale zároveň došlo k navýšení podniků o 30 % (na 179). U ostatních výrobních skupin jsme zaznamenali minimální změny. Největší zastoupení v CZ-NACE 30 mají výrobci dopravních prostředků a zařízení j.n. CZ NACE 30.9 (např. kola, motorky, invalidní vozíky, ruční vozíky a rudly). V rámci této skupiny je nejvíce firem výrábějících jízdní kola a jejich subdodavatelé. Při srovnání jednotlivých skupin snížili svoje tržby (tabulka 19.3) pouze výrobci lodí meziročně (nižší objednávky od zahraničních zákazníků). V Česku se v roce 2011 vyrobilo cca sedm lodí, přesná evidence 223


ale neexistuje. Společnost Barkmet, a.s. např. spustila na vodu chemický tanker Franconia o délce 110 metrů (prodejní cena cca 49 milionů Kč). Na jeho stavbu dodaly Vítkovické železárny 780 tun plechu. Tabulka 19.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 30 v letech 2005 - 2011 CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

83 74 79 85 109 138 179 40 39 39 41 49 48 54 58 54 51 55 59 53 52 x x x x x x x 210 215 209 213 242 282 297

30

391

382

378

394

459

521

581


U kolejových vozidel se jedná o zakázky pro České dráhy a.s. (např. nové dvou i třívozové elektrické jednotky RegioPanter z produkce ŠKODA VAGONKA, modernizace motorových a přípojných vozů s přestavbou na dvoučlánkové motorové jednotky Regionova – Pars Nova a.s. a také dodávky dvoupodlažních příměstských jednotek CityElefant - ŠKODA VAGONKA a.s.), Železnice Slovenské republiky, Deutche Bahn, Régie autonome des transports parisiens, (dopravní podnik provozující síť metra, tramvají, autobusů v Paříži), tramvaje pro Linz a Manchester, kooperace v rámci firmy Bombardier. Společnost Bonatrans dosáhla dalšího historického maxima výroby železničních kol a soukolí. Významná je také instalace zabezpečovacího zařízení jak u nás, tak i v zahraničí. V rámci výroby letadel se na prvním místě poprvé umístila firma Honeywell Aerospace Olomouc s.r.o. (vyrábí a opravuje plechové a žárové díly leteckých turbínových motorů a výrobky z nerezavějící oceli. Dodává díly pro motory a energetické jednotky, které lze nalézt ve většině dopravních Boeingů a Airbusů, obchodních letadel typu Dassault Falcon, Cessna Citation, Learjet a dalších), následuje Aero Vodochody a.s. (vyrábí např. vrtulníky S-7, kokpity pro vrtulník Black Hawk a další díly letadel). Její tržby v roce 2011 meziročně klesly o cca 0,5 mld. Kč a naopak u prvně jmenované o podobnou částku tržby stouply. Největší podíl na tržách u CZ-NACE 30.9 mají výrobci jízdních kol, kterých bylo v roce 2011 v ČR vyrobeno 361 tisíc kusů. Také co do počtu firem dominují této skupině. Tabulka 19.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

604 814 9 357 850 6 390 209 x 3 406 186

472 617 13 459 897 7 293 958 x 3 484 926

754 260 21 785 550 8 919 801 x 3 969 396

779 345 22 705 800 10 014 117 x 4 058 413

932 415 30 231 331 8 548 169 x 3 358 810

839 898 25 655 912 10 858 716 x 3 599 567

721 570 34 059 665 11 449 270 x 3 996 968

19 759 060

24 711 398

35 429 008

37 557 676

43 070 724

40 954 094

50 227 473

mezir. index

125,1

143,4

106,0

114,7

95,1

122,6

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30


Účetní přidaná hodnota dosáhla svého historického maxima. V roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 vzrostla o více jak pětinu (tabulka 19.4). Hlavním tahounem jsou zde výrobci kolejových vozidel CZ-NACE 30.2. Ostatní skupiny vykázaly meziroční snížení tohoto ukazatele (firmám se snížila ziskovost). Tabulka 19.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

134 425 3 354 834 1 953 567 x 947 331

349 291 3 874 218 1 999 575 x 912 300

-50 143 6 184 028 2 903 779 x 1 105 774

421 609 7 541 417 3 533 995 x 1 155 877

235 911 10 606 978 2 726 377 x 936 201

115 818 9 286 771 3 782 392 x 1 062 208

109 325 12 454 462 3 760 605 x 883 141

6 390 157

7 135 384

10 143 438

12 652 899

14 505 467

14 247 190

17 207 533

mezir. index

111,7

142,2

124,7

114,6

98,2

120,8

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30


224


V roce 2011 došlo ke skoro čtvrtinovému nárůstu počtu zaměstnanců tohoto oddílu. Největší zásluhu na tom mají výrobci kolejových vozidel, neboť v této skupině byl navýšen počet pracovníků na necelých 13 tisíc (meziročně + 3 700 osob) v návaznosti na růst zakázek. Po 10 letech jsme se dostali na přibližně stejný počet zaměstnaných osob v této skupině jako v letech 2000-2001, kdy zde bylo zaměstnáno o několik stovek méně pracovníků. Také výrobci letadel díky novým zakázkám nabírali další pracovníky. (Např. ve Velké Británii je v leteckém průmyslu zaměstnáno přes 120 tisíc zaměstnanců. Britský letecký průmysl je největší v Evropě). U výrobců lodí se naopak, v návaznosti na pokles odbytu, počet zaměstananců snížil (tabulka 19.5). Tabulka 19.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2005 - 2011 (osob)

CZ-NACE

2005

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

535 526 366 460 598 430 326 5 842 6 240 7 313 7 713 9 718 9 246 12 936 5 854 5 943 5 677 5 895 5 696 5 847 6 633 x x x x x x x 2 776 2 682 2 778 2 905 2 436 2 311 2 346

30

2006

2007

2008

2009

2010

2011

15 008

15 391

16 133

16 972

18 448

17 834

22 241

mezir. index

102,6

104,8

105,2

108,7

96,7

124,7


Při srovnání ukazatelů v grafu 19.2. můžeme konstatovat, že CZ-NACE 30 má vyšší nárůsty základních produkčních charakteristik než celý zpracovatelský průmysl ve všech sledovaných ukazatelích, což je dáno zejména výrobci kolejových vozidel a letadel. %


160

%

148

250

136

220

124

190

112

160

100

130

88

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 30

2010

100

2011

Tržby za VV a S

280

2005

ZP

2006

2007

2008

CZ-NACE 30

2009

2010

2011

ZP


290 250 210 170 130 90

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 30

2009

2010

2011

ZP



Osobní náklady při srovnání roku 2010 a 2011 v tomto oddíle rostly stejným tempem jako počet zaměstnanců (tabulka 19.6). I změny obou ukazatelů v jednotlivých skupinách jsou přibližně stejné (např. u výrobců lodí se snížily počty zaměstanců i osobní náklady o cca 24 %). Produktivita tohoto oddílu se po několika letech poprvé snížila (tabulka 19.7). Je to dáno poklesem skoro všech skupin, kromě výrobců lodí (pokles počtu zaměstnanců byl nižší než pokles tržeb). 225


Tabulka 19.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

137 777 2 073 928 2 053 990 x 649 927

140 744 2 439 971 2 184 353 x 682 479

104 175 3 119 411 2 231 741 x 748 658

70 527 3 657 589 2 612 929 x 805 368

151 492 5 236 321 2 441 874 x 684 162

131 830 4 078 183 2 694 747 x 713 347

100 038 5 465 321 3 158 752 x 728 729

4 915 621

5 447 548

6 203 986

7 146 413

8 513 848

7 618 108

9 452 840

mezir. index

110,8

113,9

115,2

119,1

89,5

124,1

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30


19.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 19.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2011 (Kč/zam.)

CZ-NACE

2005

2006

251 289 574 225 333 687 x 341 270

664 467 620 882 336 453 x 340 125

-136 887 845 669 511 538 x 398 090

916 344 977 807 599 510 x 397 932

394 224 1 091 530 478 677 x 384 257

269 209 1 004 412 646 946 x 459 669

335 053 962 775 566 956 x 376 460

425 792

463 611

628 732

745 507

786 290

798 899

773 679

mezir. index

108,9

135,6

118,6

105,5

101,6

96,8

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30

2007

2008

2009

2010

2011



CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-3 352 1 280 906 -100 423 x 297 404

208 547 1 434 247 -184 778 x 229 821

-154 318 3 064 617 672 038 x 357 116

351 082 3 883 828 921 066 x 350 509

84 419 5 370 657 284 503 x 252 040

-16 012 5 208 588 1 087 646 x 348 860

9 286 6 989 141 601 853 x 154 412

1 474 536

1 687 837

3 939 452

5 506 485

5 991 619

6 629 082

7 754 692

mezir. index

114,5

233,4

139,8

108,8

110,6

117,0

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30


%


200

%

180

480

160

380

140

280

120

180

100

2005

2006

2007

CZ-NACE 30

2008

2009

2010

2011

ZP


580

80

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 30

2009

2010

2011

ZP



Jak je patrné z tabulky 19.8, hrubý operační přebytek u CZ-NACE 30 se v roce 2011 opětovně meziročně zvýšil, a to zejména díky výrobcům kolejových vozidel. Také výrobci lodí měli nárůst tohoto ukazatele více jak 2,5krát. Ostatní skupiny vykázaly pokles. 226


Při srovnání níže uvedených ukazatelů u zpracovatelského průmyslu a CZ-NACE 30 můžeme konstatovat, že druhý jmenovaný vykazuje lepších výsledků u obou srovnání. Zvyšují se také investice do strojního vybavení. tis. Kč/zam.

1100

900

700

500

300

100

ZP

30

30.1

30.2

2010

30.3

30.9

2011



19.3.4 Výkonová spotřeba Výkonová spotřeba (tabulka 19.9) tohoto oddílu vzrostla o 12 % při 23% nárůstu tržeb. U výrobců kolejových vozidel byl ještě větší rozdíl, a to 13% růst spotřeby oproti skoro třetinovému nárůstu tržeb. U ostatních skupin je pokles či nárůst výkonové spotřeby vyšší než u tržeb. Tabulka 19.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2011 (tis. Kč)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

483 999 8 195 521 4 879 700 x 2 640 862

441 136 10 989 560 5 499 167 x 2 615 723

590 238 15 101 877 5 968 970 x 2 933 523

692 219 16 945 764 6 696 248 x 3 006 700

764 332 20 846 659 5 960 725 x 2 478 057

507 711 20 133 597 7 821 319 x 2 612 511

467 525 22 846 280 8 527 898 x 2 968 059

16 200 082

19 545 586

24 594 608

27 340 931

30 049 773

31 075 137

34 809 762

mezir. index

120,7

125,8

111,2

109,9

103,4

112,0

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30

2011


19.4 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu v časové řadě od roku 2009 do roku 2011 ukazuje tabulka 19.10. Z hlediska vývozu mají největší zastoupení na celkovém exportu CZ-CPA 30 výrobky kolejových vozidel (52 %), letecké výrobky (33 %) a výrobky ostatních dopravních prostředků (12 %). U dovozu je podíl kolejových vozidel a jejich dílů na úrovni cca 45 %, pak jsou ostatní dopravní prostředky (zejména cyklistická kola a jejich díly) s 25% podílem a letadla a jejich díly s 23% podílem. U salda zahraničního obchodu, které se meziročně 2011/2010 zvýšilo o 88 % na necelých 14 mld. Kč, je dominantní zastoupení výrobků kolejových vozidel (96 %). U bojových vozidel a ostatních dopravních prostředků je saldo dlouhodobě záporné, z důvodu dovozů vozidel - hlavně PANDUR II v různých modifikacích z Rakouska. V roce 2011 byly pro sběratelské účely dovezeny např. OT-90, BVP-1 a BTR 60/ PU12, MTLB-U (z Polska a Slovenska) a vyvezeny obrněný transportér DRDM-2, transportér OT-90 bez 227


zbraně, vozidlo BVP-1. U ostatních dopravních prostředků je to dovoz jízdních kol a hlavně jejich komponentů. V Evropě se již od klasické výroby všech dílů na jízdní kola upouští a spíše se jedná o montáž dílů dovážených z Asie.

19.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 19.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 30 v b.c. v letech 2009 - 2011

CZ-CPA


2009

2010

2011

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

686,1 569,7 827,2 16 511,4 14 710,2 18 278,1 17 287,3 11 680,7 11 842,2 703,9 533,1 268,5 3 364,0 3 637,7 4 174,8

30

38 552,7

31 131,4

35 390,8

mezir. index

80,8

113,7


CZ-CPA

2009

2010

2011

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

222,7 217,1 544,8 5 077,4 3 505,1 4 830,1 10 323,9 14 368,9 9 614,1 1 777,1 752,3 1 020,5 5 016,5 4 867,1 5 412,2

30

22 417,6

mezir. index CZ-CPA

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30

2009

23 710,5

21 421,7

105,8

90,3


2011

463,4 352,6 282,4 11 434,0 11 205,1 13 448,0 6 963,4 -2 688,2 2 228,1 -1 073,2 -219,2 -752,0 -1 652,5 -1 229,4 -1 237,4 16 135,1

7 420,9

13 969,1


19.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývoz produkce oddílu Z hlediska podílu jednotlivých zemí, nedošlo k výrazným změnám. Pouze u Ruska jsme zaznamenali pokles o 4% (snížení exportu letadel a jejich dílů o více jak 1 mld. Kč), u ostatních zemí se podíl zvýšil či snížil o 1-2 %. Vývoz u jednotlivých skupin výrobků U CZ-CPA 30.1 je největším vývozním teritoriem tradičně Nizozemí, kam směřovalo přes 40 % našeho exportu (mělnické doky patří nizozemskému koncernu VeKa, který vytvořil společný podnik s Českými loděnicemi), následováno Maltou (26 %), Německem a Slovenskem (shodně 8%). U CZ-CPA 30.2 směřovalo do Německa 23 %, na Slovensko cca 17 % a Francie více jak 8 % tuzemského exportu. Jako další země (s podílem nad 2 %) můžeme uvést Rakosko, Čínu, Polsko, Ukrajinu, Velkou Británii, Rusko a Lotyšsko. Jedná se o dodávky jak kompletních kolejových vozidel (např. nové či modernizované lokomotivy, elektrické jednotky řady 671, vagóny a tramvaje), tak jejich dílů a částí železniční infrastruktury (např. kola, soukolí, brzdy, pantografy a zabezpečovací zařízení). U CZ-CPA 30.3 jsme nejvíce exportovali do USA (33 % - např. vrtulníky Sikorski a ultralighty), do Francie (18 % - např. komponenty na Airbus), Arménie (8% - ČSA odprodali 2 letouny Boeing 737-500 228


arménským aerolinkám Armavia), Ruska (7 % - např. letouny L 410), Velké Británie (7 % - např. hydraulika a motory). U CZ-CPA 30.4 z hlediska zemí byly největšími odběrateli vojenských bojových vozidel a jejich dílů Alžír (29,5 %), Polsko (26 %) a Slovensko (16 %). U CZ-CPA 30.9 je největším odběratelem Německo, kam směrovalo přes 35 % vývozu. Následovalo Nizozemí (17%), Slovensko (9%) a Rakousko (7% podíl). Jedná se zejména o jízdní kola. Bylo také vyvezeno skoro 1 100 motorek. Dovoz produkce oddílu U dovozu z USA došlo k 17% poklesu dovozu letadel (vyjádřeno finančně je snížení o cca 4,4 mld. Kč) a u Španělska k 12% poklesu (2,7 mld. Kč) dovozu letadel. U Slovenska se dovoz kolejových vozidel snížil o 4%. Naopak u Německa jsme zaznamenali nárůst o 3 %, u Francie o 8 % a u Rakouska o 2 %. Dovoz u jednotlivých skupin výrobků U CZ-CPA 30.1 podíl Velké Británie dosáhl v roce 2011 téměř 50 % (díky dovezeným lodím – jachtám z této země). Druhým největším dovozcem je Slovensko s podílem přes 20 % (díly lodí). U CZ-CPA 30.2 se Německo podílelo na dovozu cca 34 %. Jedná se např. o kolejová vozidla a komponenty. Na druhém místě se umístilo Slovensko (přes 28 % - modernizace vozů od firem ŽOS Vrútky a ŽOS Trnava, díly na kolejová vozidla a subdodávky pro české podniky), následované Rakouskem (13 % - např. České dráhy nakoupily starší rychlíkové vozy z Rakouska a komponenty). Vývozní teritoria v roce 2011

Francie 11 %

Slovensko 10 %

Rakousko Rusko 5% 4%

Velká Británie 4% Nizozemí 3%

USA 12 % Ostatní 33 %


Německo 16 %

Rakousko 8%

Francie 16 %

Slovensko 8 % Tchaj-wan

Čína 5% Japonsko 4% 6%

Ostatní 17 % USA 20 %



U CZ-CPA 30.3 se USA podílely na cca 40 % dovozu, Francie na 35 % a Německo necelých 10 % dovozu. Vtéto skupině výrobků se jedná zejména o komponenty letadel, vrtulníků, případně menších letadel jako je Cessna. U CZ-CPA 30.4 skoro 75 % dovozu pocházelo z Rakouska (Pandury). U CZ-CPA 30.9 největší podíl na dovozech této skupiny má Tchaj-wan (přes 23 %; součástky na jízdní kola), Čína (18 %; motocykly, součástky na jízdní kola), Německo (14 %) a Japonsko (13 %). U obou posledně jmenovaných zemí se jedná zejména o dovozy motorek.

229


19.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Výroba lodí Tuzemští výrobci jsou odkázáni zejména na zahraniční objednávky, jak říčních tak námořních lodí. Děčínské přístavy se mají stát i velkým opravárenským dokem. Ve výroční zprávě Svazu průmyslu a dopravy ČR za rok 2011 se konstatuje, že provozní ztráty českých rejdařů jsou dlouhodobě sanovány prodejem lodního parku či šrotací plavidel (od roku 2004 bylo prodáno nebo sešrotováno cca 60 plavidel, tj. cca 40 % z celkového počtu plavidel provozovaných v přeshraničních přepravách). Očekáváme, že v této skupině i nadále bude pokračovat růst tržeb a zaměstnanosti v návaznosti na zahraniční zakázky. Výroba kolejových vozidel a jejich dílů V rámci střední Evropy se jedná o dodávky nových kolejových vozidel a zejména opravy či rekonstrukce. Do západní Evropy exportujeme nová vozidla či komponenty pro mateřské firmy. Pro české firmy jsou významným odběratelem České dráhy. Zároveň se jim daří uplatňovat na dalších trzích. Mezi významné zakázky firem na další období můžeme jmenovat: l AŽD

Praha - zabezpečovací zařízení pro trať Kaunas – Kybartai v délce cca 100 km v konsorciu s litevskou společností UAB FIMA, - zabezpečovače a systémy automatického vedení vlaku pro 35 šestivozových souprav varšavského metra. l BONATRANS GROUP a.s. - železniční dvojkolí, kola, nápravy a obruče pro všechny typy kolejových vozidel pro evropské i mimoevropské výrobce kolejových vozidel. l Bombardier Transportation Czech Republic, a.s. - komponenty pro regionální a příměstské vlaky, lehká kolejová vozidla a vysokorychlostní vlaky jako subdodávky do ostatních závodů Bombardier Transportation. l CZ Loko, a.s. - výroba šestinápravových lokomotiv TEM TMX (montáž v ruském Brjansku z převážně českých komponentů) a rekonstrukce lokomotiv. l INEKON GROUP - dodávka komponentů pro výrobu 112 lokomotiv pro ukrajinské železnice – Ukrzaliznica (statické měniče dodá plzeňská firma Di-Elcom). - modernizace devíti příměstských vlakových jednotek pro rakouský Salcburk konsorciem společností INEKON GROUP a Cegelec (ostravská EKOVA ELECTRIC zajistí montážní práce). l Pars nova a.s. - opravy 40 elektrických dvousystémových lokomotiv trakce 30 pro České dráhy, nízkopodlažní jednotky řady 814–914 (Regionova), řídicí vozy řady 961. l Škoda Electric a.s. - trakční výzbroje pro 23 pětivozových jednotek metra pro čínské město Su-čou. Součástí kontraktu je opce na dalších 15 souprav, - kompletní mechanické a elektrické pohony pro 80 elektrických lokomotiv vyráběných firmou Hyundai Rotem určených pro turecké dráhy. - nízkopodlažní trolejbusy do italského města Cagliari l Škoda Transportation a.s. - čtyřčlánkové tramvaje Škoda ForCity do Rigy hlavního města Lotyšska, - jednatřicet nízkopodlažních tramvají pro dopravní podnik severomaďarského města Miskolc. - dodávka devíti šestivozových souprav metra do Petrohradu společně s ruskou společností ZAO Vagonmaš, - devatenáct souprav RegioPanter pro České dráhy, - modernizace 21 polských příměstských jednotek EN 57 v konsoriciu s dalšími firmami. l Škoda Vagonka a.s. - soupravy „CityElefant“ pro litevské a ukrajinské dráhy. 230

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení l Movo

spol. s r. o., Pars Nova a.s., DPOV, Krnovské opravny a strojírny, CZ Loko a Legios - opravy kolejových vozidel pro České dráhy.

Očekáváme, že v této skupině bude i nadále pokračovat růst tržeb a zaměstnanosti, hlavně v souvislosti s výše uvedenými dlouhodobými zakázkami. Výroba letadel a jejich dílů Také české firmy v této skupině exportují většinu někdy i veškerou svoji výrobu. Jako významné zástupce můžeme jmenovat společnosti, jako jsou: l Aero Vodochody

a.s. - vrtulník S-76C, střední část křídla C-27J Spartan, podsestavy Embraer 170/190, závěsníky JAS-39 Gripen, díly a podsestavy na letouny B767 a A320/340, vývoj a výroba nového vojenského transportního víceúčelového letounu KC-390. Pro rozšíření svých výrobních kapacit vybudovala pracoviště za cca 100 mil. Kč, které bude produkovat díly z kompozitních materiálů. l Aircraft Industries, a.s. - letadla L 410 UVP-E20 a L 420, údržba a opravy let. L 410. l Honeywell Aerospace Olomouc s.r.o. - výroba a opravy plechových a žárových dílů leteckých turbínových motorů a výrobky z nerezavějící oceli. l Driessen Aerospace CZ s.r.o. - kuchyňky a úložné prostory pro letadla Airbus. l EVEKTOR-AEROTECHNIK a.s. - letouny EuroStar, SportStar a Harmony, čtyřmístný letoun VUT100 Cobra a víceúčelový turbovrtulový letoun EV-55 Outback. l Frentech Aerospace s.r.o. - díly pro veškerá letadla typu AIRBUS, díly na Boeing B787 a podsestavy pro letadla EMBRAER, mechanismy pro novou generaci 84 telekomunikačních družic systému IRIDIUM NEXT). l GE Aviation Czech s.r.o. - výroba a opravy turbovrtulových leteckých motorů a výroba součástek motorů předních světových firem). l LETOV LETECKÁ VÝROBA s.r.o. - výroba dílů na letouny Airbus A380, Airbus A400M, Embraer ERJ 170, Boeing B787 a Dassault Falcon 7X). l První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s. - výroba turbínových motorů, klimatizačních systémů letadel a pomocných energetických jednotek; zakázky na startovací systémy k jejich motorům až do roku 2015). Očekáváme, že rovněž v této skupině bude i nadále pokračovat růst tržeb a zaměstnanosti, a to v návaznosti na zahraniční zakázky avizované dodávky pro koncové zákazníky u nás vyráběných letadel a ultralightů, tak pro finální výrobce letadel. Výroba ostatních dopravních prostředků Zde se jedná zejména o výrobu jízdních kol. V roce 2011 jich bylo u nás vyrobeno cca 361 tis. ks. a jejich komponenty za 80 mil. €. V České republice bylo prodáno 345 tis. kol. Pro srovnání uvádíme výrobu jízních kol v dalších státech. Výroba jízdních kol Podle statistik evropské asociace výrobců jízdních kol (COLIBI) bylo v roce 2011 vyrobeno v EU přes 11,7 mil. ks jízdních kol (meziročně – cca 500 tis. ks). Největším výrobcem byla Itálie (2,31 mil. ks), následovaná Německem (2,28 mil. ks) a Nizozemím (1,2 mil. ks). Z hlediska výroby komponentů na kola dosáhla výroba v EU hodnoty 1,36 mil. €. I zde jsou na prvních dvou místech Francie (420 mil. €) a Německo (210 mil. €) na třetím místě se umístilo Rumunsko (200 mil. €). Pro srovnání - Čína jako největší výrobce vyrobila 83,4 milionu jízdních kol z toho vyvezla 55,7 mil. ks. V roce 2011 bylo v EU prodáno přes 20 mil. ks kol. Největším trhem bylo Německo (4 mil. ks), následované Velkou Británií (3,6 mil. ks), Francií (3,2 mil.) a Itálií (1,7 mil. ks). Tyto země představují skoro 2/3 231


evropského trhu. Průměrná prodejní cena nových kol vzrostla ze 728 € v roce 2010 meziročně na 745 € v loňském roce. V kategorii elektrokol je trh podstatně menší. Odhadem si zákazníci v EU koupili přes 700 tisíc těchto kol. V Německu jich bylo prodáno 310 tis, v Nizozemí 176 tis., Itálii 50 a Francii 40 tis. ks (pro srovnání jak v Německu tak ve Francii bylo registrováno přes 2,1 tisíce elektromobilů). Dle statistik COLIBI se v ČR prodalo 2 tis. ks elektrokol. Průměrná cena za elektrokolo přesahuje 1 200 €. Český trh s koly se proti vyspělým trhům v Německu či Holandsku výrazně liší, protože v ČR se kolo z roviny dopravního prostředku přesunulo do roviny sportovního náčiní. Hlavními důvody tohoto trendu jsou nedostatečná infrastrukturu pro cyklisty a krádeže kol (v roce 2011 bylo podle policejních statistik v ČR odcizeno celkem 7 396 kol, rok předtím to bylo 6 535 a mnoho lidí krádež kola ani nenahlásí). Výroba motocyklů V České republice bylo vyrobeno přes 1 100 motocyků. Největší český výrobce Jawa avizoval zaměření se na motorky s vyšším objemem motoru (zhruba do čtyř let zcela ukončí výrobu motocyklů s tradičními dvoudobými motory). Zároveň přestane v Česku montovat veškeré malé motocykly s dováženými motory o objemu pod 600 ccm). Nové motocykly hodlá Jawa prodávat ve všech evropských zemích. Očekáváme, že v této skupině i nadále bude pokračovat růst tržeb a zaměstnanosti v souvislosti se zvyšujícím se zájmem lidí o ekologičtější způsob dopravy a rostoucí ceny pohonných hmot.

232

Výroba nábytku

20. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU 20.1 Charakteristika oddílu Výroba nábytku jako hlavní surovinu používá předem zpracované (upravené) dříví nebo výrobky z něj, zejména velkoplošné materiály, překližky a dýhy, které dodává dřevařský průmysl. Oddíl charakterizuje vysoká materiálová náročnost, která dosahuje až 80 % z celkových výrobních nákladů. Používání nových technik a technologií ve výrobě nábytku, včetně nanotechnologií a respektování požadavků legislativy, znamená, že výrobky neobsahují nebezpečné nebo škodlivé látky (např. formaldehyd) ohrožující jejich uživatele nebo životní prostředí. Dřevo je přitom plně obnovitelná surovina s ekologickou likvidací po skončení životnosti výrobku. V souladu s klasifikací ekonomických činností oddíl CZ-NACE 31 obsahuje skupinu: l 31.0 Výroba

nábytku.

Výroba nábytku zahrnuje širokou sortimentní nabídku od sedacího nábytku, nábytku do obývacích a dětských pokojů, ložnic a jiných obývacích prostorů, kuchyňského nábytku, nábytku pro vybavení kanceláří, bank, nemocnic, zdravotnických a jiných zařízení, obchodů, až po výrobu ostatního nábytku, jako je kovový, soliterní a doplňkový.

20.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba nábytku se v roce 2011 podílela na výsledcích zpracovatelského průmyslu minimální měrou. V tržbách to bylo 0,94 %, v účetní přidané hodnotě 1,25 % a v počtu zaměstnanců 2 %. Výhodou pro výrobce je, že základní materiály pocházejí většinou z tuzemska (přířezy, dřevotřískové desky, dýhy, hranoly aj.), zatímco dovoz se omezuje pouze na určité skupiny výrobků (barvy, laky, orientální dýhy, nábytkové kování, další doplňkové materiály a pomocné přípravky), které většinou v tuzemské nabídce nejsou k dispozici. Z hlediska mezinárodní konkurence představuje v tomto oddílu špičkovou evropskou úroveň především ohýbaný nábytek a lékařská polohovatelná křesla. V poslední době si získává velmi dobré mezinárodní renomé také kuchyňský nábytek. Mezi nedostatkový sortiment již nyní nepatří tzv. soliterní nábytek, který zajišťují hlavně menší výrobci prakticky v celé ČR (nábytek do předsíní, hal, obývacích pokojů aj.).

20.3 Hlavní ekonomické ukazatele 20.3.1 Cenový vývoj Vývoj indexu cen průmyslových výrobců v letech 2008 až 2011 ukazuje tabulka 20.1. Z té vyplývá, že tento ukazatel ve sledovaném období vykazoval jen nepatrné výkyvy a pohyboval se pod úrovní inflace. Tabulka 20.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011 Název Nábytek

Průměr od počátku roku Kód CZ-CPA 31

2008

2009

2010

2011

101,3

102,2

99,8

100,7


233


20.3.2 Základní produkční charakteristiky Ve sledovaném období 2005 až 2011 se v tomto oddíle neustále zvyšoval počet výrobních společností až na 7 908 subjektů v roce 2011 (nárůst za sedm let o téměř 70 %). Přitom šlo vesměs o malé firmy a provozovny s méně než 20 zaměstnanci. Firem s více než dvaceti zaměstnanci bylo koncem roku 2011 v ČR evidováno celkem 276. Tržby za prodej VVaS v roce 2011 (tabulka 20.3) dosáhly v oddíle celkem hodnoty 30,8 mld. Kč, což je o jedno procento více než v roce 2010. Postupný pokles prodeje nábytku od roku 2008 je přitom jedním z hlavních signálů útlumu stavebních činností v ČR, a to prakticky ve všech kategoriích, především při výbavení kanceláří a bytových jednotek - v důsledku hospodářské recese. Z vývoje ukazatele účetní přidané hodnoty ve sledovaném období lze posoudit produkční schopnosti oddílu a jeho výrobkových skupin. Pokles účetní přidané hodnoty ve sledovaném období 2005 až 2011, s výjimkou roku 2007, v podstatě kopíruje pokles přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu. Největší propad o více než 12 % byl zaznamenán v období let 2010/2009. V oddíle došlo ve sledovaném období sedmi let k výraznému poklesu počtu zaměstnanců (index 2011/2005 = 72,8), a to v důsledku zvyšujících se konkurenčních tlaků a růstu produktivity práce. V samotném roce 2011 klesl počet zaměstnanců o 3,3 %. Přesto lze konstatovat, že modernizační proces v nábytkářském průmyslu, spojený s inovací výroby v oddíle, je stále nedostatečný. Hlavní příčinou jsou omezené finanční zdroje výrobců a obtížné podmínky přístupu k nim. V souvislosti se zvyšováním produktivity se i nadále počítá s uvolňováním nadbytečných zaměstnanců, pro které bude třeba vytvářet nové pracovní možnosti. Vývoj počtu podniků, tržeb za prodej VVaS, účetní přidané hodnoty a počtu zaměstnaných osob v letech 2005 až 2011, uvádějí tabulky 20.2, 20.3, 20.4, 20.5 a graf 20.1. Tabulka 20.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 31 v letech 2005 - 2011 CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

31

4 669

4 576

4 498

5 213

5 881

7 114

7 908


Tabulka 20.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 –-2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

37 128 809

37 668 593

40 405 055

38 609 344

31 596 227

30 498 765

30 812 199

mezir. index

101,5

107,3

95,6

81,8

96,5

101,0

31



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

10 986 066

10 892 734

11 537 992

11 548 727

10 141 852

9 717 204

9 593 032

mezir. index

99,2

105,9

100,1

87,8

95,8

98,7

31



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

29 973

29 534

29 271

27 453

24 462

22 577

21 829

mezir. index

98,5

99,1

93,8

89,1

92,3

96,7

31


Vývoj osobních nákladů v letech 2005 až 2011 ukazuje tabulka 20.6. Objem osobních nákladů ve srovnání let 2006/2007 vzrostl o 9,6 %, v roce 2008/2009 však poklesl o 11,6 % a tento trend mírnějším tempem pokračoval i v následujících dvou letech především v důsledku úsporných opatření vyvolaných krizí.

234

Výroba nábytku %


110

Tržby za VV a S %

130

102

120

94

110

86

100

78

90

70

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 31

80

2011

2005

2006

ZP

2007

2008

CZ-NACE 31

2009

2010

2011

ZP


130 120 110 100 90 80

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 31

2010

2011

ZP



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

6 822 827

7 075 945

7 756 010

7 833 529

6 921 192

6 485 972

6 374 839

mezir. index

103,7

109,6

101,0

88,4

93,7

98,3

31



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

366 534

368 820

394 180

420 666

414 592

430 394

439 471

mezir. index

100,6

106,9

106,7

98,6

103,8

102,1

31


Ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty se ve sledovaném období 2005 až 2011, s výjimkou roku 2009, zvyšoval. Souvisí to s narůstajícím podílem kvalitních výrobků s vyšší přidanou hodnotou při poklesu počtu pracovníků. Dynamika růstu tohoto ukazatele je však nedostatečná a oddíl CZ-NACE 31 patří v tomto směru k nejhorším a je hluboko pod průměrem ZP ČR. Významně by zde mohla pomoci výstavba velkého nábytkářského závodu (závodů) s vysoce moderním strojním zařízením, za případné účasti zahraničního kapitálu. Žádný takový záměr se však v dohledné době nepřipravuje. Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty ukazuje tabulka 20.7 a grafy 20.2 a 20.3. Hrubý operační přebytek v letech 2005 až 2011 vykazuje prakticky, s výjímkou roku 2010, v celém sledovaném období postupný pokles (tabulka 20.8). Tato skutečnost je důsledkem přetrvávající hospodářské krize.

235



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

4 163 238

3 816 789

3 781 981

3 715 198

3 220 659

3 231 231

3 218 193

mezir. index

91,7

99,1

98,2

86,7

100,3

99,6

31




128

%

130

121

115

114

100

107

85

100

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 31

2010

70

2011

2005

2006

ZP

2007

2008

CZ-NACE 31

2009

2010

2011

ZP



tis. Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

31 2010

2011



20.3.4 Výkonová spotřeba Vývoj ukazatele výkonová spotřeba v letech 2005 až 2011 dokládá tabulka 20.9, ze které je patrné, že největšího poklesu dosáhl tento ukazatel v roce 2009, a to o 21,7 %. V dalších dvou letech pak stagnoval. Tabulka 20.9 Výkonová spotřeba v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč) CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

27 832 230

28 609 380

30 737 899

28 899 149

22 635 176

22 448 473

22 488 075

mezir. index

102,8

107,4

94,0

78,3

99,2

100,2

31


236

Výroba nábytku

20.4 Zahraniční obchod 20.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky nábytkářského průmyslu v letech 2009 a 2011 je uveden v tabulce 20.10. Z tabulky vyplývá, že obchod s výrobky CZ-CPA 31 dosáhl v roce 2011 vysoké kladné saldo téměř 20,6 mld. Kč což je o 3,5 % více než v předchozím roce. Tabulka 20.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 31 v b.c. v letech 2009 - 2011 Vývoz celkem (mil.Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

35 600,8

41 698,2

44 873,8

mezir. index

117,1

107,6

31


CZ-CPA

2009

2010

2011

23 267,7

21 809,5

24 280,1

mezir. index

93,7

111,3

31

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA 31

2009

2010

2011

12 333,1

19 888,7

20 593,7


20.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2011 Velká Británie 5% Slovensko 7% Belgie 9%

Polsko Francie 5% 5%

Švédsko 4% Rakousko 4% Ostatní 16 %

Německo 45 % Dovozní teritoria v roce 2011 Slovensko Itálie Čína 6 % 5% 8% Polsko 24 %

Rumunsko 3%

Švédsko 3% Jižní Korea 2% Ostatní 21 %



237


Z teritoriálního hlediska směřuje většina vývozu produkce CZ-CPA 31 do členských zemí EU, zejména do SRN (45%), Belgie (9 %), na Slovensko (7 %), do Velké Británie (5 %), Polska (5 %) a Francie (5 %). Skutečnost, že kategorie nespecifikovaných ostatních zemí představuje v roce 2011 již 16 % dokládá, že teritoriální umístění výrobků CZ-CPA 31 je poměrně široké. Obdobně je tomu i v dovozu, kde rozhodujícími dodavatelskými zeměmi do ČR jsou SRN (podíl 28 %), Polsko (24 %), Čína (8 %), Slovensko (6 %), Itálie (5 %) a skupina ostatních zemí zaujímá 21% podíl. Lze předpokládat, že výhledově budou hlavní výrobky CZ-CPA 31 i nadále obchodovány především se státy EU, i když je patrný nárůst dovozu z Číny.

20.5 Shrnutí a perspektivy oddílu V ČR přispívá trh se dřevem, dřevařskými produkty a s nábytkem podstatně menší měrou k tvorbě HDP než v minulosti. Spotřeba dřeva je v českém hospodářství tak nízká, že ji nelze srovnávat se zeměmi, které stály u zrodu EU nebo s jinými rozvinutými zeměmi. Využití dřeva v ČR představuje pouhou čtvrtinu využití v sousedním Rakousku. Ve Finsku, Švédsku a Norsku až 70 % veškerých produktů použitých ve stavebnictví představuje dřevo a výrobky ze dřeva; v Rakousku se to pohybuje kolem 15 – 20 %, zatímco v ČR je to pouze kolem 2 %. Nicméně v mezinárodním porovnání konkurenceschopnosti vykázal náš nábytkářský průmysl svými výsledky zahraničního obchodu v posledních letech solidní rozvoj. Ve srovnání s Rakouskem nebo SRN se produktivita práce, odvozená od přidané hodnoty, zlepšila a ČR se nyní nachází zhruba na 70 až 75 % úrovně těchto dvou vyspělých zemí. Zvyšování konkurenceschopnosti bude záviset na dalších investicích do moderních, avšak finančně intenzivních technologií. Dosahované výsledky, podložené kvalitní domácí obnovitelnou surovinou, jsou předpokladem pro další růst oddílu. Pro oddíl je trvale aktuální zavádění nejmodernější techniky a technologie. Neopomenutelným faktorem je lidský činitel, a proto další růst nábytkářského průmyslu ovlivní i kvalita vedení a řízení organizací. Komparativními výhodami dodavatelů z ČR jsou zejména vysoká jakost finálních produktů a jejich schopnost dodat požadovaný objem výrobků v daném časovém termínu. Důraz je přitom kladen na vysokou hodnotu užití nábytku včetně nejnovějších ergonomických a zdravotních trendů. V oddíle budou v příštím období základem investice do strojů a zařízení, v menším rozsahu se bude jednat o výstavbu nových kapacit resp. o rekonstrukce stávajících budov nebo hal. Nábytkářský průmysl by potřeboval masivnější vstupy zahraničních investorů, jakož i zahraniční kontakty a užší spolupráci jako celek. Bohužel investiční pobídky v tomto sektoru prakticky neexistují a v posledních letech nebyla zaregistrována žádná žádost. Objem hmotných invetsic do oddílu je zcela nedostatečný, patří mezi nejnižší ve srovnání s ostatními zpracovatelskými oddíly, a to i přesto, že moderní strojírenské technologie mají ve výrobě nábytku velký význam. V tomto směru proto bude důležitá úspěšná účast a uzavírání obchodních ale i kooperačních dohod českých podniků na veletrzích a výstavách, zejména v zahraničí. Přínosem pro nábytkářský průmysl je činnost nábytkářského klastru, který vznikl již v roce 2006 a dnes sdružuje cca 40 organizací z krajů Jihomoravský, Vysočina, Pardubický a Královéhradecký. Pro perspektivu oddílu je důležité rozšiřování obchodních i kooperačních vztahů nejen na vnitřním trhu EU, ale i ve vztahu ke třetím zemím, zejména se zaměřením na Ruskou federaci. Zvyšováním ekonomické síly tohoto státu, společně s růstem životní úrovně jeho obyvatel, se nabízejí pro naše vývozce zajímavé možnosti odbytu do bývalého tradičního teritoria. Nábytkářský průmysl se sice úspěšně vyrovnal s nároky, jaké představuje globalizace světového trhu; nyní však před ním zůstává jako hlavní úkol překonat současnou ekonomickou recesi a pokračující útlum ve stavebnictví, jež mají citelný dopad na nábytkáře především v důsledku pokračujícího snižování výstavby jak bytů, tak kancelářských prostor. S tímto faktorem souvisí nižší poptávka po novém nábytku všeho druhu, odkládání výměny nábytku opotřebovaného, ale také nákup tzv. generačního nábytku. Českému nábytkářskému průmyslu neprospívá ani politika velkých obchodních řetězců s nabídkou sice levného, ale méně kvalitního nábytku z dovozu.

238

Ostatní zpracovatelský průmysl

21. CZ-NACE 32 – OSTATNÍ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

21.1 Charakteristika oddílu Oddíl CZ-NACE 32 obsahuje výrobní skupiny, které jsou technologií výroby velmi odlišné. Charakteristická je jejich vysoká materiálová náročnost, která často představuje až 80 % z celkových nákladů. Díky využití nových technik a technologií a respektování požadované legislativy EU výrobky jednotlivých skupin prakticky neobsahují nebezpečné nebo škodlivé látky ohrožující obyvatelstvo nebo životní prostředí. V souladu s klasifikací ekonomických činností se oddíl CZ-NACE 32, který odpovídá mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2, dělí na šest skupin: l 32.1

Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků; Výroba hudebních nástrojů; l 32.3 Výroba sportovních potřeb; l 32.4 Výroba her a hraček; l 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb; l 32.9 Zpracovatelský průmysl j.n. l 32.2

CZ-NACE 32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků je specifická ražením mincí a medailí, ale také výrobou zlatnických a šperkařských předmětů. CZ-NACE 32.2 Výroba hudebních nástrojů obsahuje výrobu klávesových a strunných nástrojů, klávesových píšťalových varhan, harmonií, výrobu akordeonů, foukacích harmonik, dechových a bicích hudebních nástrojů včetně elektronických, hracích skříní, signálních hudebních nástrojů a příslušenství k nim, ladiček, strun a dílů pro tyto hudební nástroje. CZ-NACE 32.3 Výroba sportovních potřeb zajišťuje široké spektrum výrobků potřebných pro sport, provozovaný v tělocvičnách i v přírodě, jako jsou tělocvičné nářadí, hokejové hole, lyže, vázání, plachetnice, nafukovací míče, tenisové rakety, pálky, rybářské, horolezecké a lovecké potřeby, bazény, brusle (včetně kolečkových), luky. CZ-NACE 32.4 Výroba her a hraček zahrnuje výrobu stolních nebo společenských her, hracích skříní, kulečníků, stolů pro kasinové hry a zařízení pro ně, stavebnic a skládaček, tříkolek, hračkových hudebních nástrojů, zboží pro lunaparky, kolových hraček, výrobu panenek a jejich oblečení, výrobu hracích karet, elektronických her, video her, šachů, modelů, elektrických vláčků aj. CZ-NACE 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb je vysoce specializovaný obor zabývající se výrobou lékařských lůžek, křesel, příslušenství a dalších nástrojů a potřeb. CZ-NACE 32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený se zabývá výrobou bižuterie z obecných kovů, ze skla, ze dřeva, z kůže a z jiných materiálů, výrobou košťat a kartáčů, mechanických smetáků, válečků, stěračů a štětců, knoflíků, patentek, zipů, deštníků, slunečníků, dětských kočárků, školních a kancelářských potřeb (kromě papírových), zapalovačů, zápalek, dýmek a hřebenů. Podíl jednotlivých skupin oddílu na jeho celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) v roce 2011 je uveden v grafu 21.1. Z grafu 21.1vyplývá, že největší podíl VVaS má skupina 32.5 (32,2 %), po níž následuje skupina 32.4 (30,3 %) a 32.9 (18 %). Ostatní skupiny s nízkým podílem na tržbách jsou však neméně důležité, vzhledem ke specializovanému výrobnímu sortimentu. Za významný lze pokládat meziroční pokles objemu tržeb ve skupině 32.5 (-5,8 %), naproti tomu nárůst u skupiny 32.4 (+3,7 %).

239

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 32.1 8,0 %

32.9 18,0 %

32.2 2,4 %

32.3 9,1 %

32.5 32,2 %

32.4 30,3 % 32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků 32.2 Výroba hudebních nástrojů 32.3 Výroba sportovních potřeb 32.4 Výroba her a hraček 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb 32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený



21.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Oddíl CZ-NACE 32 se v rámci zpracovatelského průmyslu řadí k těm méně významným. Jeho podíl na tržbách ZP činil v roce 2011 jen necelých 1,4 % ( v roce 2010 to bylo 1,43 %), podíl na účetní přidané hodnotě méně než 2,3 % ( v roce 2010 činil 2,4 %) a v počtu zaměstnanců 2,93 % (v roce 2010 to bylo 2,97 %) Přitom jde o oddíl, s jehož výrobky se můžeme setkat prakticky ve všech oblastech naší ekonomiky.

21.3 Hlavní ekonomické ukazatele 21.3.1 Cenový vývoj Cenové indexy průmyslových výrobců vykazují v posledních čtyřech letech při meziročním porovnání mírně rostoucí tendenci, což je dáno především silnou konkurencí a vysokou nabídkou daného sortimentu na trhu. Cenový pokles byl ve sledovaném období zaznamenán jen ve skupině CZ-CPA 32.4 v letech 2009 a 2010 jako důsledek projevu ekonomické krize. Celkové zvýšení cenového indexu ve všech skupinách CZCPA, které se pohybovalo v rozmezí 0,1 až 2,5 %, dosáhlo v roce 2011 v průměru 0,8 % což je hluboce pod úrovní inflace. Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 až 2011 dokladuje tabulka 21.1 Tabulka 21.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011 Průměr od počátku roku

Název

Klenoty, bižuterie a příbuzné výrobky Hudební nástroje Sportovní potřeby Hry a hračky Lékařské a dentální nástroje a potřeby Výrobky ZP j. n.

Ostatní výrobky ZP Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

240

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

106,8 104,5 x 100,2 99,5 104,2

100,0 104,4 x 96,5 103,0 104,9

100,0 101,5 x 99,3 100,7 100,4

100,1 101,4 x 100,4 100,2 102,5

32

102,1

102,0

100,4

100,8


21.3.2 Základní produkční charakteristiky Počet podniků v oddíle se ve sledovaném období 2005 až 2011, s výjimkou let 2006 a 2008, postupně zvyšoval. V roce 2011 zde bylo evidováno celkem 8 826 subjektů, což je o 1,5 % více než v roce 2010. Za posledních sedm let se počet podniků zvýšil o 810 (+10,1 %), přičemž nejvyšší podíl mají v rámci oddílu skupiny CZ-NACE 32.9 (30 %) a CZ-NACE 32.5 (26,4 %). Z valné části se jedná o mikropodniky (0-9 zaměstnanců) a podniky s méně než s 20 zaměstnanci. Tržby za prodej VVaS v oddílu CZ-NACE 32 v roce 2011 dosáhly necelých 45,6 mld. Kč, což bylo o 4,2 % více než v roce 2010. Nárůst tržeb byl zaznamenán ve skupinách 32.1 (+17,5 %), 32.2 (+1,5 %) a 32.4 (+14,8 %), zatímco v ostatních třech skupinách tržby meziročně poklesly o 0,5 až 2,2 %. Pozitivně možno hodnotit zejména výrazný nárůst tržeb ve skupině výroba hraček a her, a to téměř o 15 %, který se příznivě promítl i do ukazatele účetní přidaní hodnoty. Z vývoje účetní přidané hodnoty ve sledovaném období lze odvozovat produkční schopnosti oddílu a jeho jednotlivých skupin. K meziročnímu poklesu tohoto ukazatele došlo ve sledovaném období jen v roce 2007, a to o 7,9 %. Jinak v roce 2011 vykázaly největší meziroční nárůst tři skupiny CZ-NACE 32.4 (+13,3 %), 32.1 (+10,8 %) a 32.3 (+9,9 %). Meziročně naopak poklesl objem účetní přidané hodnoty ve skupinách 32.2, 32.5 a 32.9. V oddílu CZ-NACE 32 se ve sledovaném období let 2005 až 2011 snížil počet zaměstnaných osob o 3,7 % (-1 206 lidí). V roce 2011 přitom vzrostl tento ukazatel o 1,8 % na 31 475 osob. Přesto je modernizační proces spojený s inovací výroby v oddíle nedostatečný a jako hlavní příčinu možno uvést omezené finanční zdroje organizací. V rámci zvyšování produktivity práce se v rámci oddílu i nadále počítá s uvolňováním nadbytečných zaměstnanců, pro které bude poměrně obtížné vytvářet nová místa, protože dotčené podniky jsou většinou v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti. a nedostatkem nových pracovních příležitostí. Vývoj počtu podniků, tržeb za prodej VVaS, účetní přidané hodnoty a počtu pracovníků v letech 2005 až 2011 uvádějí tabulky 21.2, 21.3, 21.4, 21.5 a graf 21.2: Tabulka 21.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 32 v letech 2005 - 2011 CZ-NACE

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1 887 350 427 687 2 184 2 481

1 854 361 432 657 2 168 2 391

1 919 374 456 650 2 164 2 443

1 912 360 476 649 2 176 2 396

1 889 360 502 703 2 212 2 495

2 158 393 530 731 2 260 2 626

2 178 382 540 750 2 327 2 650

8 016

7 863

8 006

7 969

8 161

8 698

8 826



CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

3 238 204 1 749 141 3 452 587 8 302 278 11 688 712 8 744 788

3 425 541 1 630 403 3 573 488 9 423 873 13 067 601 8 639 662

3 570 772 492 661 3 419 835 10 250 517 15 020 184 8 924 388

3 089 401 1 164 560 3 301 360 11 520 487 15 060 765 8 964 445

2 797 320 967 002 3 158 989 9 716 174 15 382 493 8 162 928

3 135 675 1 065 452 4 166 236 12 011 719 15 014 280 8 346 152

3 652 106 1 081 470 4 145 145 13 789 493 14 687 245 8 201 749

37 175 711

39 760 568

42 678 358

43 101 017

40 184 906

43 739 514

45 557 208

mezir. index

107,0

107,3

101,0

93,2

108,8

104,2

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32


241



CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1 434 740 741 263 1 339 944 2 655 949 5 846 743 3 367 551

1 581 622 717 714 1 513 174 3 191 997 7 040 128 3 643 705

1 532 668 652 719 1 255 060 2 516 852 6 559 315 3 772 473

1 282 476 512 813 1 173 066 3 407 320 6 335 328 3 711 669

1 091 744 452 718 1 171 170 3 375 913 6 995 631 3 344 211

1 080 254 433 096 1 433 558 3 878 921 7 108 357 3 267 688

1 197 397 432 215 1 575 619 4 395 990 6 732 134 2 999 446

15 386 191

17 688 341

16 289 087

16 422 671

16 431 387

17 201 874

17 332 801

mezir. index

115,0

92,1

100,8

100,1

104,7

100,8

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32



CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

3 460 2 441 3 001 4 169 10 935 8 676

3 349 2 244 2 916 4 177 11 679 8 549

3 069 1 842 2 857 3 894 11 832 8 694

3 027 1 518 2 670 4 560 12 347 8 566

2 616 1 080 2 283 4 534 12 215 7 625

2 548 936 2 663 5 026 12 301 7 447

2 617 919 2 804 5 390 12 567 7 179

32 681

32 914

32 186

32 688

30 352

30 921

31 475

mezir. index

100,7

97,8

101,6

92,9

101,9

101,8

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32


%


110

%

105

120

100

115

95

110

90

105

85

100 2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 32

2010

Tržby za VV a S

125

2011

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 32

ZP

2009

2010

2011

ZP


125 120 115 110 105 100 95

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 32

2009

2010

2011

ZP



Vývoj osobních nákladů v letech 2005 až 2011 ukazuje tabulka 21.6. Podíl osobních nákladů ve sledovaném období rostl, s výjimkou krizového roku 2009.

242


Tabulka 21.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2005 - 2011 (tis. Kč)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

733 767 611 250 706 930 1 036 746 2 973 973 1 951 964

756 475 592 379 699 890 1 107 614 3 303 519 2 050 070

728 037 503 661 703 844 1 128 742 3 679 238 2 179 115

684 401 438 214 702 372 1 494 743 4 019 466 2 243 278

624 280 371 868 636 844 1 556 846 4 192 726 2 049 101

618 621 310 789 844 708 1 748 013 4 525 574 2 099 415

693 412 313 803 870 006 1 884 579 4 732 076 1 970 501

8 014 630

8 509 948

8 922 637

9 582 473

9 431 665

10 147 119

10 464 377

mezir. index

106,2

104,8

107,4

98,4

107,6

103,1

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32


21.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty ve sledovaném období 2005 až 2011 ukazuje tabulka 21.7 a grafy 21.3 a 21.4. Nejvyšší propad tohoto ukazatele byl zaznamenán v roce 2007 (-5,8 %), naopak největší nárůst v roce 2009 (+7,8 %). V roce 2011 byl vykázán mírný pokles o jedno procento. V produktivitě práce z účetní přidané hodnoty je oddíl CZ-NACE 32 hluboko pod průměrem zpracovatelského průmyslu (713,4 tis.Kč/zam. versus 550,7 tis. Kč/zam.) a pouze skupina CZ-NACE 32.4 Výroba her a hraček tuto hodnotou překračuje. Významný pokles tohoto ukazatele byl v loňském roce zaznamenán ve skupinách 32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený a 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů. Ukazatel hrubý operační přebytek (tabulka 21.8). ve sledovaném období kopíruje vývoj ukazatele produktivity práce z ÚPH a v roce 2011 vykázal oproti roku 2010 pokles o 2,6 %, na čemž se podílely hlavně skupiny 32.5 a 32.9. Tabulka 21.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 - 2011 (Kč/zam.)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

414 722 303 694 446 551 637 108 534 693 388 142

472 272 319 862 518 987 764 119 602 790 426 219

499 436 354 355 439 369 646 375 554 394 433 933

423 639 337 770 439 290 747 287 513 119 433 323

417 370 419 091 512 999 744 542 572 727 438 612

423 912 462 590 538 288 771 817 577 860 438 815

457 551 470 507 561 964 815 572 535 700 417 826

470 805

537 412

506 088

502 410

541 355

556 313

550 682

mezir. index

114,1

94,2

99,3

107,8

102,8

99,0

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32



CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

700 973 130 013 633 014 1 619 203 2 872 770 1 415 587

825 147 125 335 813 285 2 084 383 3 736 609 1 593 635

804 631 149 058 551 215 1 388 110 2 880 077 1 593 359

598 074 74 599 470 694 1 912 577 2 315 862 1 468 391

467 464 80 850 534 325 1 819 067 2 802 905 1 295 110

461 633 122 308 588 850 2 130 908 2 582 783 1 168 273

503 985 118 411 705 614 2 511 411 2 000 057 1 028 945

7 371 561

9 178 394

7 366 450

6 840 198

6 999 722

7 054 755

6 868 424

mezir. index

124,5

80,3

92,9

102,3

100,8

97,4

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32


243



130

%

125 120

120 110

115

100

110

90

105 100


130

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 32

80

2011

2005

2006

ZP

2007

2008

CZ-NACE 32

2009

2010

2011

ZP



tis. Kč/zam.

900 800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

32

32.1

32.2

32.3

2010

32.4

32.5

32.9

2011



21.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 21.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2005 - 2011 (tis. Kč)

CZ-NACE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2 291 561 1 055 128 2 227 721 5 953 072 6 415 269 5 679 643

2 182 887 980 085 2 178 796 6 582 780 6 597 232 5 380 006

2 384 037 849 739 2 237 160 8 144 404 8 888 842 5 542 578

2 145 733 683 949 2 261 687 8 588 962 9 162 883 5 671 647

2 131 258 526 719 2 061 368 6 934 155 8 928 067 5 203 541

2 348 719 637 023 2 805 698 8 661 601 8 477 536 5 453 192

2 600 259 598 616 2 682 906 8 957 392 8 393 384 5 451 857

23 622 395

23 901 786

28 046 761

28 514 861

25 785 108

28 383 770

28 684 414

mezir. index

101,2

117,3

101,7

90,4

110,1

101,1

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32

Vývoj ukazatele výkonová spotřeba v letech 2005 až 2011 nabízí tabulka 21.9 z níž vyplývá, že největší propad výkonové spotřeby nastal v krizovém roce 2009 (o 9,6 %), zatímco nejvyšší nárust v roce 2011 vykázaly skupiny 32.1 (+10,7 %) a 32.4 (+3,4 %).

244


21.4 Zahraniční obchod 21.4.1 Vývoj zahraničního obchodu V roce 2011 vykázal zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 32 (tabulka 21.10) kladnou obchodní bilanci ve výši necelých 19,7 mld. Kč, tedy o 12,2 % více oproti roku 2010. Vývoz putoval převážně na vnitřní trh EU-27. A nejvýznamněji se na něm podílela skupina 32.4, téměř 50 %. Zápornou obchodní bilanci ve sledovaných letech vykázaly dvě skupiny výrobků CZ-CPA 32.1 a CZ-CPA 32.5. V ostatních skupinách je naopak obchodní bilance trvale kladná, z toho zdaleka nejvyšší v CZ-CPA 32.4 (2011 +18,2 mld. Kč). Tabulka 9.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 32 v b.c. v letech 2009 - 2011 Vývoz celkem (mil. Kč)

CZ-CPA

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

2009

2010

2011

1 445,4 799,9 6 693,9 21 660,0 16 653,7 8 461,7

1 702,0 893,1 7 409,1 32 674,1 16 821,4 9 221,2

1 972,6 890,7 7 821,4 35 589,3 17 372,6 8 389,2

55 714,6

68 720,9

72 035,8

mezir. index

123,3

104,8

32


CZ-CPA

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

2009

2010

2011

2 332,8 573,1 4 026,0 12 240,3 18 439,7 7 107,5

2 960,5 632,1 3 917,1 16 912,0 19 311,2 7 435,7

3 744,4 607,3 4 134,9 17 390,3 19 646,7 6 824,4

44 719,4

51 168,6

52 348,0

mezir. index

114,4

102,3

32

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32

2009

2010

2011

-887,4 226,8 2 667,9 9 419,7 -1 786,0 1 354,2

-1 258,5 261,0 3 492,0 15 762,1 -2 489,8 1 785,5

-1 771,8 283,4 3 686,5 18 199,0 -2 274,1 1 564,8

10 995,2

17 552,3

19 687,8


21.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z teritoriálního hlediska (graf 21.5) směřuje vývoz výrobků oddílu převážně do členských zemí EU, zejména SRN, Rakouska, na Slovensko, do Itálie, Spojeného království Velké Británie a Francie. Skutečnost, že kategorie nespecifikovaných ostatních zemí představuje téměř jednu třetinu z celkového objemu (32 %) dokumentuje, že teritoriální rozdělení této produkce je poměrně široké. Obdobně je tomu i u dovozu, kde rozhodujícími dodavateli do ČR jsou SRN, Čína, Rakousko, Dánsko a skupina ostatních zemí, která zde dosáhla podílu 26 %. I výhledově lze předpokládat, že rozhodující část výrobků CZ-CPA 32 bude i nadále směrovat zejména do států EU-27, což platí hlavně o exportu hudebních nástrojů, které budou navíc dodávány do zámoří. Vážným problémem v tomto oddílu je rostoucí objem dovozu čínského, nekvalitního, někdy 245


i jednorázově použitelného zboží, které nesplňuje zdravotní a kvalitativní normy EU a bývá tudíž poměrně často vyřazováno z obchodní sítě. Vývozní teritoria v roce 2011 Francie Velká Británie 5 % 5% Slovensko 5% Rakousko 10 %

Itálie 5%

Rusko 4% Nizozemí 3%


Rakousko 12 %

Dánsko 7%

USA 6%

Čína 18 %

Maďarsko 4%

Itálie 4% Švýcarsko 3% Ostatní 26 %



21.5 Shrnutí a perspektivy oddílu V tomto oddíle jsou navzájem značně odlišné výrobní skupiny a nabízejí výrobky, které jsou konečným určením často velmi různorodé. Většinou vycházejí z kvalitních domácích surovin, které zpracovávají vysoce kvalifikovaní pracovníci, což je základní předpoklad pro další rozvoj tohoto oddílu jako celku. Tuto skutečnost podporuje i stav legislativy, která je v českém zákonodárství plně kompatibilní s právem ES. Dalším možnostem rozvoje oddílu nebrání ani problémy s ochranou životního prostředí. Pro oddíl CZ-NACE 32 zůstává trvale aktuální zavádění nejmodernější techniky a technologií, a to i přesto, že v některých skupinách oddílu je ruční práce i nadále nenahraditelná, což platí především v tradičních sektorech, jako je výroba klenotů, bižuterie a hudebních nástrojů. V oddílu budou v příštích letech základem investice do moderních strojů a zařízení, v menším rozsahu se bude jednat o výstavbu nových kapacit, resp. o stavební rekonstrukce stávajících budov nebo hal. Bohužel se stále nedaří dohodnout masivnější vstupy zahraničních investorů včetně využití investičních pobídek, jakož i obnova zahraničních kontaktů s bývalými východními partnery a vztahů s třetími zeměmi. Brání tomu zejména konkurence asijských zemí s levnou pracovní silou, které navíc kopírují a padělají tradiční české značky, především v oboru hudebních nástrojů. V tomto směru je a bude důležitá úspěšná účast a prezentace výrobků na oborově zaměřených veletrzích a výstavách, zejména v zahraničí. Oddíl CZ-NACE 32 se dokázal celkem úspěšně vyrovnat i s problémy a požadavky, které představuje globalizace světového trhu. Podařilo se mu překonat krizové období, i když často musel diverzifikovat své výrobní portfólio. Trvale významným úkolem tohoto oddílu a také naší a evropské legislativy, zůstává úspěšně čelit přílivu levné, avšak často nekvalitní a zdravotně závadné čínské produkce, která masivně atakuje nejen český a evropský trh. 246

Opravy a instalace strojů a zařízení

22. CZ-NACE 33 – OPRAVY A INSTALACE STROJŮ A ZAŘÍZENÍ 22.1 Charakteristika oddílu Oddíl s kódem CZ-NACE 33 vznikl převážně převedením ekonomických činností z Odvětvové klasifikace ekonomických činností OKEČ 29, jež zahrnovala výrobu a opravy strojů a zařízení. Tento oddíl zahrnuje odborné opravy výrobků vyráběných ve zpracovatelském sektoru, prováděné za účelem obnovy funkčnosti strojů, zařízení a jiných výrobků. Obsahuje rovněž provádění všeobecných nebo rutinních údržbářských prací (servisu) výrobků pro zajištění optimálního fungování a také práce zabraňující provozním poruchám těchto výrobků. Jsou zde zahrnuty pouze odborné opravy a údržbářské práce. Významnou část oprav provádějí výrobci strojů, zařízení a jiných výrobků - v tomto případě se činnost výrobních jednotek, podílejících se na těchto opravách a údržbářských pracích, klasifikuje dle principu tvorby přidané hodnoty, který tyto kombinované činnosti často přiřazuje k výrobním činnostem. Obdobné platí pro kombinaci obchodu a oprav. Do tohoto oddílu spadá rovněž odborná instalace strojů. Odíl CZ-NACE 33 se dělí na následující dvě skupiny: l 33.1 l 33.2

Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení; Instalace průmyslových strojů a zařízení.

33.2 38,7 % 33.1 61,3 %

33.1 Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení 33.2 Instalace průmyslových strojů a zařízení Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2011 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Skupina CZ-NACE 33.1 Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení zahrnuje odborné opravy prováděné za účelem obnovy funkčnosti kovodělných výrobků, strojů a zařízení a jiných výrobků. Skupina CZ-NACE 33.2 Instalace průmyslových strojů a zařízení zahrnuje odborné instalace strojů. Oddíl neobsahuje instalace zařízení, která tvoří pevnou součást budovy nebo podobné struktury, např. instalace eskalátorů, elektrického vedení, systémů alarmů nebo klimatizačního zařízení (jsou zařazena ve stavebnictví).

22.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Vývoj ekonomických ukazatelů oddílu do roku 2009 musel být dopočítán, neboť dosud byla tato ekonomická činnost nedílnou součástí jiných oddílů. Avšak dále přímo navazuje na činnost těchto oddílů produkujících opravovaná nebo instalovaná zařízení, resp. je na ní závislá. Na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se CZ-NACE 33 v roce 2011 247


podílí 2,4 % (79 548 619 tis. Kč), což je pomyslným dvanáctým místem z dvaceti čtyř oddílů zpracovatelského průmyslu (ZP). Na celkové účetní přidané hodnotě ZP se podílí 4 % a počet pracovníků oddílu tvoří 3,9 % celkového počtu pracovníků ZP.

22.3 Hlavní ekonomické ukazatele 22.3.1 Cenový vývoj Tabulka 22.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2011


Název

Kód CZ-CPA

2008

2009

2010

2011

Opravy kovod. výr., strojů a zaříz. Instalace prům.strojů a zařízení

33.1 33.2

106,9 107,6

104,2 104,6

101,8 100,7

102,3 101,7

Opravy, instalace strojů a zaříz.

33

107,2

104,4

101,3

102,0

Pramen: ČSÚ

Jak je patrné z tabulky 22.1, indexy obou výrobkových skupin byly v posledních třech letech (2009 – 2011) bez dramatických výkyvů, avšak zaznamenávají mírný pokles v řádu jednotek procent. Cenový vývoj produkce CZ-CPA 33 je závislý na vývoji a trendech související produkce zpracovatelského průmyslu. Vzhledem ke skutečnosti, že do činnosti oddílu vstupují zpravidla již vyrobené náhradní díly, nezpracovává suroviny a je relativně energeticky nenáročné, bude jeho cenový vývoj méně citlivý (nebo s určitým zpožděním) na skokové změny cen komodit, energií nebo kurzu koruny.

22.3.2 Základní produkční charakteristiky Tabulka 22.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 33 v letech 2005 - 2011 CZ-NACE 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

33.1 33.2

6 963 262

7 000 267

7 178 283

7 237 317

7 240 521

8 405 973

8 501 1 546

33

7 225

7 267

7 461

7 554

7 761

9 378

10 047



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

33.1 33.2

40 912 738 19 975 490

46 946 266 24 951 491

52 035 975 26 940 502

55 656 740 29 301 586

48 779 456 27 651 406

50 377 498 36 184 063

48 725 073 30 823 546

33

60 888 228

71 897 757

78 976 478

84 958 326

76 430 862

86 561 560

79 548 619

mezir. index

118,1

109,8

107,6

90,0

113,3

91,9



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

33.1 33.2

13 763 803 6 949 730

16 997 397 8 921 357

19 590 127 10 241 851

21 603 034 11 294 195

19 477 750 11 330 313

21 135 758 10 913 358

21 076 790 9 435 148

33

20 713 533

25 918 754

29 831 978

32 897 229

30 808 063

32 049 116

30 511 938

mezir. index

125,1

115,1

110,3

93,6

104,0

95,2


248



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

33.1 33.2

29 413 10 445

31 990 11 777

33 306 12 496

33 102 12 754

30 650 14 527

30 308 13 798

29 280 12 620

33

39 858

43 767

45 802

45 857

45 177

44 106

41 900

mezir. index

109,8

104,7

100,1

98,5

97,6

95,0


Pro vývoj základních produkčních charakteristik je u tohoto oddílu charakteristický až několikaletý posun změny dlouhodobého trendu vyvolaný zhoršenou globální ekonomickou situací. Ekonomická krize v letech 2008 až 2009 se projevila zvláště u skupiny CZ-NACE 33.2 Instalace průmyslových strojů a zařízení. Toto je dáno charakterem ekonomické činnosti obou výrobních skupin oddílu, neboť se jedná převážně o stroje a zařízení, jež náleží zpravidla k dodávce investičního celku. Kontrakt byl tudíž uzavřen před započetím krize, výroba probíhala v průběhu let 2008/2009, kdy však investoři redukovali výdaje a neuzavírali další kontrakty. Montáže již vyrobených zařízení se realizovaly v dalších letech. Postupné snižování hodnot některých produkčních charakteristik v letech 2010 a 2011 je tedy v tomto případě opožděným dopadem krize na tento oddíl. %


120

Tržby za VV a S %

150

113

140

106

130

99

120

92

110

85

2005

2006

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 33

100

2011

2005

2006

ZP

%

2007

2008

CZ-NACE 33

2009

2010

2011

ZP


170 155 140 125 110 95

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 33

2010

2011

ZP



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

9 129 288 4 734 244

10 635 588 5 686 242

12 309 317 6 358 062

13 799 187 7 202 063

13 145 878 7 825 807

13 433 241 7 398 352

13 321 119 6 057 744

13 863 532

16 321 831

18 667 379

21 001 250

20 971 686

20 831 593

19 378 863

mezir. index

117,7

114,4

112,5

99,9

99,3

93,0

33.1 33.2 33


249



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

33.1 33.2

467 943 665 380

531 339 757 536

588 182 819 641

652 616 885 519

635 485 779 973

697 359 790 930

719 837 747 643

33

519 681

592 205

651 328

717 395

681 945

726 631

728 212

mezir. index

114,0

110,0

110,1

95,1

106,6

100,2



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

33.1 33.2

4 634 515 2 215 486

6 361 809 3 235 115

7 280 810 3 883 789

7 803 847 4 092 133

6 331 872 3 504 506

7 702 517 3 515 005

7 755 671 3 377 404

33

6 850 001

9 596 924

11 164 599

11 895 980

9 836 378

11 217 523

11 133 075

mezir. index

140,1

116,3

106,6

82,7

114,0

99,2


%


148

%

140 132

160 140

124

120

116

100

108 100


180

2005

2006

2007

2008

2009

CZ-NACE 33

2010

80

2011

ZP

2005

2006

2007

2008

CZ-NACE 33

2009

2010 ZP



tis. Kč/zam.

900 800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

33

33.1 2010

33.2

2011



250

2011



2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

33.1 33.2

28 497 318 15 942 596

32 223 220 17 977 865

34 308 798 20 497 056

36 491 060 21 615 790

30 428 926 19 609 469

32 056 920 26 299 391

30 012 140 22 293 486

33

44 439 914

50 201 085

54 805 854

58 106 850

50 038 395

58 356 310

52 305 627

mezir. index

113,0

109,2

106,0

86,1

116,6

89,6


22.4 Shrnutí a perspektivy oddílu Tento, v roce 2009 nově utvořený, oddíl má přímé vazby a také přímou závislost na oddíly zpracovatelského průmyslu, které se zabývají výrobní činností a zajišťují dodávky strojů, zařízení a dílů pro instalaci, montáže i opravy. Převážně se jedná o oddíly CZ-NACE 25 a CZ-NACE 28. Z praxe je známo, že činnosti definované oddílem CZ-NACE 33 vykonávají – jako další ekonomickou činnost - převážně firmy, jejichž hlavní činností je výroba (hlavně CZ-NACE 25 a CZ-NACE 28), i když vznikla řada subjektů, které se zaměřily na výkup, střední a generální opravy, přestavby a modernizace použitých strojů a zařízení. Tyto stroje a zařízení následně vrací do výrobních provozů, kde jsou opětovně instalovány. Z výše uvedeného vyplývá, že oddíl CZ-NACE 33 má velmi dobré vyhlídky na další rozvoj v náročném konkurenčním prostředí.

251

Odbor ekonomických analýz Říjen 2012 PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2011

Recommend Documents