… od myšlenek k aplikacím Rut Bízková, předsedkyně TA ČR
Stav životního prostředí v ČR Energetická náročnost hospodářství
Energetická náročnost HDP v ČR [%], 2003–2011
K zlepšování relativního ukazatele docházelo do roku 2008 především díky růstu ekonomiky, ale také využíváním technologií s nižší energetickou náročností, BAT, zateplováním budov, či úsporami v domácnostech.
150,0 125,0
index (2000=100)
Energetická náročnost hospodářství v ČR dlouhodobě klesá.
100,0 75,0 50,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 HDP
Spotřeba PEZ
Energetická náročnost HDP
V roce 2011 bylo dosaženo absolutního decouplingu mezi HDP a spotřebou primárních energetických zdrojů, kdy HDP vzrostlo, ale spotřeba primárních energetických zdrojů poklesla.
Stav životního prostředí v ČR Materiálové toky Vývoj domácí materiálové spotřeby a jejích komponent v ČR [mil. t], 1990–2010
mil. t
350
Domácí materiálová spotřeba
300
Domácí užitá těžba
250
Vývozy
200 150 100
Dovozy
Domácí materiálová spotřeba v ČR od roku 2008 klesá, a to nejvíce u kategorie stavebních nerostných surovin, které zároveň zaujímají největší podíl na materiálové spotřebě ČR. Stále stoupá materiálová závislost na zahraničí, dovoz v roce 2010 pokrýval domácí materiálovou spotřebu ze 40 %, což je nejvyšší podíl od roku 1990.
50 0
Většinu materiálové základny ČR (cca 88 %) tvoří neobnovitelné zdroje, jejichž spotřeba přináší větší zátěže životního prostředí než spotřeba zdrojů obnovitelných.
Stav životního prostředí v ČR Materiálové toky
Index (1995 = 100)
Materiálová náročnost, domácí materiálová spotřeba a HDP v ČR [index, 1995 = 100], 1995– 2010 170 160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50
HDP Domácí materiálová spotřeba (DMC) Materiálová náročnost (DMC/HDP)
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Materiálová náročnost hospodářství ČR po roce 2000 klesá, zvyšuje se tak efektivita přeměny primárních materiálů na ekonomický výkon. Mezi roky 2000– 2010 poklesla materiálová náročnost o 33,3 %. V roce 2010 materiálová náročnost meziročně poklesla o 7,5 %, když byl růst HDP o 2,7 % doprovázen poklesem domácí materiálové spotřeby o 5 %. V roce 2011 se tedy jednalo o absolutní oddělení křivek zátěže životního prostředí spojené se spotřebou materiálů a hospodářským růstem (tzv. absolutní decoupling).
Těžba uhlí v ČR [tis.t], 2000–2011
Stav životního prostředí v ČR Těžba
60 000 50 000
černé uhlí
hnědé uhlí
tis. t
40 000
30 000 20 000 10 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Od roku 2000 stagnuje těžba černého i hnědého uhlí. Významnější změny jsou evidovány v dovozu i vývozu hnědého uhlí, ve srovnání s rokem 1995, kdy byl dosažen maximální vývoz, došlo k poklesu o 85 %.
Stav životního prostředí v ČR Těžba
Vývoz a dovoz černého uhlí [tis.t], 1990–2010 6 000 VÝVOZ
DOVOZ
SALDO
4 000
tis. t
2 000 0
-2 000
Vývoz a dovoz hnědého uhlí [tis.t], 1990–2010
-4 000 1 000 -6 000 0
-1 000 -2 000 -3 000
tis. t
-8 000
VÝVOZ
-4 000 DOVOZ
-5 000 SALDO
-6 000 -7 000
-8 000
Stav životního prostředí v ČR Těžba Těžba nerudných surovin v ČR [tis.t], 2000–2011 45 000 40 000
cihlářské suroviny
stavební kámen
štěrkopísky
vápence a cementářské suroviny
35 000
tis. t
30 000 25 000 20 000
V souvislosti s útlumem stavebnictví nastal od roku 2008 i pokles těžby nerudných surovin.
15 000 10 000 5 000 0
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Výroba elektřiny podle typu paliv v ČR [%], 2003–2011
Biomasa 1,9%
Hnědé uhlí 47,3%
Stav životního prostředí v ČR Energetika Oleje 0,1%
Zemní plyn 1,2% Skládkový plyn 0,1% Ostatní plyny 3,7%
Černé uhlí 6,5% Jaderné elektrárny 32,5%
Solární elektrárny 2,5%
Nespecifikované palivo 0,2% Větrné elektrárny 0,7%
Vodní elektrárny 3,3%
Vývoj exportu a importu elektřiny [TWh], 2003– 2011 20 000
Dovoz
Vývoz
Saldo
10 000
GWh
0
-10 000 -20 000 -30 000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Výroba elektrické energie dlouhodobě roste. Klesá však výroba elektřiny v parních elektrárnách, naopak stoupá význam jaderné energie a obnovitelných zdrojů. Přesto parní elektrárny, které spalují zejména hnědé uhlí, vyprodukovaly 61,6 % elektřiny, jaderné elektrárny 32,5 %.
Saldo vývozu a dovozu elektřiny činí 19,5 % z celkového množství elektrické energie vyrobené v ČR.
Stav životního prostředí v ČR Odpadové hospodářství
Podíl vybraných způsobů využívání odpadů z celkové produkce odpadů v ČR [%], 2003–2011
70
N1 5 N1 3 N1 2 N8
60
N2
90 80
R1 1 R1 0 R9
50 % 40 30
R8
20
R7
10
R6
Narůstající podíl využívání odpadů na úkor odstraňování odpadů. Nejčastějším způsobem využití odpadů je jejich využívání na terénní úpravy (20,1 %) a recyklace, příp. znovuzískání ostatních anorganických materiálů (13,2 %).
R3
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Podíl vybraných způsobů odstraňování odpadů z celkové produkce odpadů v ČR [%], 2003–2011 25 D1
D3
D4
D5
D10
D12
20
%
15 10 5 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Snižuje se produkce nebezpečných odpadů – evidence mimo režim odpadového hospodářství jako certifikované výrobky (např. popílky ze spaloven).
Stav životního prostředí v ČR Kvalita ovzduší
Díky legislativním a technologickým změnám a omezení průmyslové výroby došlo od 90. let k významnému poklesu znečištění ovzduší v ČR.
Stav životního prostředí v ČR Kvalita ovzduší Překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví: 2008 – 15 % obyvatel 2011 – 51 % obyvatel Významný vliv rozptylových podmínek Zhoršená situace v oblastech s převažujícími lokálními topeništi
Porovnání vytápění domácností tuhými palivy (uhlí a dřevo) s emisemi TZL a PAU [počet domácností, t.rok-1, kg.rok-1]
Stav životního prostředí v ČR • Nejvýznamnější pozitivní vývoj v 90. letech – Nastavení nových legislativních a ekonomických nástrojů – Změna technologií – Environmentální postoj obyvatelstva
• Na začátku 21. stol. spíše jen stagnace, v řadě ukazatelů nelze již technologicky ovlivnit produkované znečištění, dynamičtější vývoj je ovlivněn zejména hospodářskou činností (např. viditelné oživení českého průmyslu v roce 2010 po dvou letech poklesu, s čímž souvisí i produkce emisí) • Negativně se projevuje zejm. nárůst vlivu dopravy či projevy ekonomické krize (využívání levnějších druhů paliva a narůstající PM10)
Efektivní využití surovin jako cesta ke zlepšování životního prostředí
• Evropa 2020 – strategie EU, jejímž cílem je do roku 2020 dosáhnout nového růstu – 3 základní priority rozčleněné do 7 stěžejních iniciativ Inteligentní růst Digitální agenda pro Evropu Unie inovací Mládež v pohybu Udržitelný růst Evropa účinněji využívající zdroje Průmyslová politika pro éru globalizace Růst podporující začlenění Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa Evropská platforma pro boj proti chudobě
TA ČR cíle • podporovat aplikovaný výzkum, experimentální vývoj a inovace v ČR • podporovat spolupráci a komunikaci mezi výzkumnými organizacemi a soukromým sektorem • snížit roztříštěnost účelové podpory v ČR • přispívat ke zvyšování konkurenceschopnosti a hospodářskému růstu ČR
14
TA ČR zaměření programů • hledaní „chytrých řešení“ v oblasti progresivních technologií, udržitelnosti dopravy a ochrany životního prostředí (ALFA) a společenských věd (OMEGA) • podpora dlouhodobé spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a podniky (Centra kompetence) • program veřejných zakázek pro potřeby státní správy (BETA) • příprava programů zaměřených na efektivní komercionalizaci výsledků VaV do praxe (GAMA), mezinárodní spolupráce (DELTA) a programu zaměřeného na realizaci v oblasti Národních priorit ve VaVaI (PRIORITY) 15
TA ČR podporované projekty • V současné době je podporováno 13 projektů, jejichž hlavním či vedlejším oborem je těžba nerostných surovin (3 projekty) a nakládání s odpady (10 projektů). • V projektech se očekává 249 výsledků, z toho 9 patentů. • Jediný projekt s hlavním zaměřením na těžbu surovin: „Výzkum možností predikce vzniku záparů a následného samovznícení hnědouhelných paliv“ Projekt řeší VÚHU, a.s. a VŠB-TU Ostrava. Cíle: snížení zátěže životního a pracovního prostředí emisemi vzniklými při nedokonalém hoření, snížení bezpečnostního rizika a snížení ekonomických ztrát vzniklých z titulu likvidace hořících uhelných zásob a ztráty paliva.
16
TA ČR kontakty www.tacr.cz – oficiální internetové stránky e-mail:
[email protected] ID datové schránky: afth9xp
Adresa: Evropská 2589/33b 160 00, Praha 6 Telefon: +420 234 611 111 Fax: +420 234 611 112
