Ochrana kulturního dědictví
Ve čtvrtek 10. dubna t.r. se ve Valentinské 7 v Praze 1 sešla část prezidia Asociace starožitníků a pánové plk. JUDr. Zdeněk Budina, vedoucí odboru obecné kriminality a plk. František Prokopius, vedoucí skupiny ochrany kulturního dědictví odboru obecné kriminality úřadu služby kriminální policie a vyšetřování policejního prezidia České republiky. Za prezidium Asociace starožitníků se setkání zúčastnili Richard Šubrt, prezident, Simona Šustková, I. viceprezidentka, viceprezidenti Petr Kobert, Petr Dostál a Vladimír Pelc, a členové prezidia Venda Šebrlová a Miroslav Macík.
ŠLO O PRVNÍ SETKÁNÍ tohoto druhu. Pánové z policejního prezidia přijali naše pozvání k diskusi nad následujícími tematickými okruhy: • Způsoby prezentace kradených věcí ze strany policie • Možnost získání rychlé informace o původu zboží při jeho nákupu • Možnost trvalého tajného značení uměleckých děl a starožitností • V čem mohou pomoci starožitníci a galeristé policii a naopak • Způsoby zajišťování kradeného zboží a práva a povinnosti obou stran • Lze něco dělat s nelegálním obchodem se starožitnostmi a nekontrolovatelným vývozem? V úvodu neformálního setkání pan prezident Richard Šubrt stručně informoval oba vysoké policejní důstojníky o činnosti Asociace a záměrech do budoucna. V následujících pasážích jsem zaznamenal podstatné myšlenky, jež z obou stran zazněly.
ANTIQUE/52
Způsoby prezentace kradených věcí ze strany policie Zájmy Asociace i policie jsou obdobné: Omezit prodej kradeného zboží. Asociace k takovému působení má jen omezené možnosti, na její doporučení se však klade váha při vydání nebo odebrání živnostenského listu, v historii Asociace několik takových případů bylo. Policie má pravomoci rozsáhlé, plynoucí ze zákona; setkává se s obchodem čistým i nelegálním. Cíl je tak obdobný, prostředky a nástroje k jeho dosažení různé; tedy ne kradené zboží, ne vyvážet kulturní dědictví. Informace o uměleckých dílech a předmětech kulturní hodnoty v evidenci Policie České republiky najdete na internetu na stránkách Ministerstva vnitra ČR www.mvcr.cz. Policejní webový informační systém vychází z francouzského modelu, jenž byl upraven pro naše podmínky na počátku 90. let 20. století. Systém obsahuje více než 20 000 položek, z toho je asi 75 až 80 % věcí sakrálního charakteru. Policie má metodickou spolupráci s Národním ústavem památkové péče, jeho regionálními pracovišti, s církví a její hierarchií. Policisté by potřebovali mít specializaci a prostor k řešení těchto problémů, aby dopoledne nemuseli řešit „vykradení králíkárny“, jak s nadsázkou řekl plk. Prokopius, a odpoledne vykradení galerie. Je to věcí specializace a dělby práce. Dále je problémem odbornost jednotlivých policistů. Policisté se ročně školí, vychovat kvalifikovaného pracovníka je dlouhodobá záležitost; na krajských policejních ředitelstvích už specialisté jsou. Ročně je v průměru 900 až 1 000 případů napadení kulturních objektů, kromě toho jsou další krádeže v soukromých objektech (bytech, domech atp.). Délka reakce vložení informace o kradeném předmětu do policejní databáze je jeden dva dny po události, někdy však i dva tři měsíce, pokud je informace vázána na činnost ministerstva kultury, církve; takzvané „zájmové informace“ o ukradených předmětech se uvádějí až po vyřešení případu (je jich asi dvě procenta z celkového počtu případů). Od roku 2002 je i německá a anglická mutace. Policii se vždy nepodaří potřebnou dokumentaci k odcizenému předmětu zajistit, majitel ji nemá, nemá třeba fotografii, přesnější popis apod., platí to nejen o sakrálních předmětech ve vlastnictví církve, ale i o ji-
ných předmětech v soukromém vlastnictví občanů. Nejhorší situace v dokumentaci je u památek na Moravě. Policie se přitom snaží působit zejm. na odbornou veřejnost, aby si majitelé pořizovali písemnou i obrazovou dokumentaci uměleckých děl, kulturních památek, bohužel často bez výsledku. Církev uzavřela v r. 1992 dohodu s bývalým státním úřadem památkové péče, s regionálními úřady o tom, že se udělá revize předmětů a všechny se zadokumentují s termínem ukončení 1994; inventarizace není ukončena do dnešní doby. Ve společnosti funguje zákon poptávky a nabídky, pokud se nepostaví mantinely, nestanoví, co lze a co nikoli, budou i nepoctivé nákupy a prodeje, Česká republika se po 90. roce otevřela světu, stala se pokladnicí např. barokních památek, tehdejší trh nebyl žádným způsobem podstatněji regulován, na drancování se podstatně podílela církev, vykrádaly se sbírky církevní, státní i soukromé. Možnost získání rychlé informace o původu zboží při jeho nákupu Zástupci Asociace uvedli, že policejní popisy ukradených předmětů nejsou kvalitní a jsou někdy poskytovány s velkým zpožděním; vhodné by bylo zavést to, co je v některých státe EU: policie na žádost starožitníka vydá zpoplatněné potvrzení o tom, že se předmět nenachází v policejní databázi kradených předmětů. Asociace by tedy přivítala zpětnou informační vazbu ze strany policie, např. formou dotazu na polici, zda je předmět veden v jejich databázi jako kradený. V zahraničí existuje zákonná povinnost prodejce takové potvrzení při prodeji mít. Policie však takovou editační službu, ani zpoplatněnou, zavést nemůže: může činit pouze to, co jí zákon ukládá a umožňuje, editační služba v současném zákoně zakotvena není. Možnost trvalého tajného značení uměleckých děl a starožitností Jde o součást prevence. Pro policii však jde o případ až tehdy, kdy je věc již odcizena. Pro policii by bylo proto výhodné, aby vlastník předmětu, ve spolupráci třeba s Národním památkovým úřadem či jeho regionálními pracovišti, sám trvalé a tajné značení uměleckého díla, starožitnosti, zabezpečil. Policie se snažila, ale např. ji-
INFORMAâNÍ
SERVIS
ASOCIACE STAROÎITNÍKÒ âESKÉ REPUBLIKY
hočeský památkový úřad se použití čárových kódů bránil. Je možné i čipové označení, možností je celá škála. Jde v podstatě o elektronické jištění předmětů. Pokud jde o vlastníky: správci sbírek se brání tím, že jde o určité poškození sbírkového předmětu, což si nelze dovolit. Konzervátor bude proti, památkář bude proti; policie informuje veřejnost, jaké možnosti ochrany existují. Asociaci i policii vadí způsoby prodejů, jako např. na Buštěhradě, policie má prý problémy se zabavováním kradených věci, jež se na takových burzách objevují, problémem je i organizace práce policie – pravomoc nad Buštěhradskou burzou má velitelství v Kladně, z policejního centra mu prý nelze nic nařizovat. Navíc policie má zásadní problémy s odborností svých pracovníků, pořádá sice instruktážně metodická zaměstnání zaměřená na ochranu kulturního dědictví, avšak vzhledem ke značné fluktuaci policistů je zejména na úrovni okresů odborná úroveň nevalná. Asociace proto navrhuje spolupráci na metodickém pokynu pro policisty, jenž by sjednotil postup při popisu a určování kradených předmětů s jasnými kritérii. Asociace navrhuje vypracovat integrovaný systém ochrany kulturního dědictví. Státní galerie se snaží umělecké předměty chránit evidenčním číslem, i tajnou značkou, u soukromých subjektů je přístup různý, někdy mají předmět označen, třeba mikrotečkou, ale ne vždy tento fakt jsou ochotny, po odcizení předmětu, policii sdělit. Asociace již na počátku 90. let měla zájem o značení např. neviditelným inkoustem, chce ho iniciovat i nyní; důležité je, aby bylo centrálně organizováno, aby se stejná identifikační značka nevyskytla na různých předmětech. Lze to udělat pouze centrálně, uskutečnit to nemůže soukromý subjekt. Policie takový záměr v poslední dekádě minulého století měla, avšak nebyl dotažen do konce – nebyla schopna připravit chemický materiál, který by nebyl k přečtení běžnou čtečkou. Aby zloděj, který nepochybně bude mít UV lampu, tajný kód chemickým značením nezjistil a neodstranil. Na další vývoj nebyly finanční prostředky. Nyní již policie takové kvalifikované pracoviště má, je na dobré odborné úrovni, záleží jen na správcích a majitelích sbírek, zda předměty nechají označit.
V čem mohou pomoci starožitníci a galeristé policii a naopak Současná legislativa Asociaci mnohé věci neumožňuje, v opačném případě by četným záležitostem dovedla zabránit. Policie má na úřadě na kulturní dědictví tři kvalifikované pracovníky, v některých okresech nemají někdy žádného, Asociace by mohla pomáhat při jejich proškolování. Asociace navrhuje vytvoření pracovní skupiny ve spolupráci s policií k řešení i ostatních tematizovaných problémů. Způsoby zajišťování kradeného zboží a práva a povinnosti obou stran Někdy se stane, že i solidní galerista, starožitník, aukční síň vezme do komise či koupí a poté nabízí zboží s nejasným původem, protože se domnívá, na základě údajů, jež si může opatřit, že je vše v pořádku. Zástupce Asociace starožitníků především zajímaly pravomoce policie, protože způsoby zajišťování takových předmětů ze strany policie jsou různorodé. Někdy policie tvrdí, že se předmět zajišťuje, ale pak chce na galeristovi, aby podepsal, že ho dobrovolně vydal atp. Policejní ředitelé uvedli, že jediný zákonný postup se řídí trestním řádem (zákon č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů), konkrétně jeho ustanoveními § 78 až § 81. Jiný postup policejních orgánů je důvodem ke stížnosti. Pokud se policisté v praxi chovají jinak, má majitel právo věc nevydat. Jiný, než zákonný postup, je také důvodem ke stížnosti na inspekci ministerstva vnitra, neboť by šlo o zřejmé porušení trestního řádu. V té souvislosti Richard Šubrt uvedl konkrétní případ: podvodník nafotografuje u několika starožitníků desítku figurek porcelánu, kterých bylo vyrobeno několik set kusů, a po čase nafinguje vloupání do svého domu, a bude tvrdit, že předměty nafotografované u starožitníků mu byly odcizeny. Pak může chodit a s pomocí policie nechat tyto předměty u starožitníků zabavovat, neboť identitu jednotlivého kusu lze jen těžko prokazovat. Zástupci policie citovali § 78 odst. 1 s tím, že v tomto případě by byla věc zajištěna pro účely trestního řízení, tedy i pro prokázání toho, zda je tvrzení uvedené osoby pravdivé, jestli jí patří, či nikoli. V případě, že osoba neprokáže své tvrzení, věc se vrátí, opět podle trestního řádu, původnímu majiteli.
Plk. JUDr. Zdeněk Budina a plk. František Prokopius
Členové prezidia Asociace starožitníků diskutují s policejními důstojníky
Zleva směrem do kamery Petr Kobert, Miroslav Macík a Simona Šustková
Richard Šubrt a Petr Kobert
Plk. JUDr. Zdeněk Budina, plk. František Prokopius a Richard Šubrt
ANTIQUE/53
Pokud jde o vydání věci (§ 78), jde o projev dobrovolný, odnětí věci podle § 79 je nedobrovolné, rozhoduje o něm státní zástupce, zákon stanoví postup odnětí věci. Vzhledem k tomu, že záležitost je zpravidla se státním zástupcem předem projednána, je četnější postup formou odnětí věci. I když se policie s galeristou dohodne na postupu podle § 78, tj. vydání věci, má většinou k dispozici souhlas státního zástupce k postupu podle § 79, tedy odnětí věci. Jiné postupy zákon neumožňuje, policejní důstojníci pochybují o tom, že by si jiné postupy nějaký policejní orgán dovolil. Pokud se prokáže, že věc nepochází z trestné činnosti, je vrácena tomu, kdo věc vydal. Policejní orgán k tomu vydá usnesení, zašle ho oprávněné osobě (která věc vydala), v případě trestního řízení obviněnému a jeho obhájci, kteří mají příslušný čas na podání stížnosti, jež se přezkoumává. Dokud usnesení nenabude právní moci, věc vrátit nelze, jenom až po nabytí právní moci rozhodnutí policejního orgánu. Asociace i zástupci policie proto doporučují galeristům požadovat, aby policie postupovala v souladu s trestním řádem. Pro starožitníky a galeristy je nejvýznamnější část trestního řádu týkající se povinnosti k vydání věci, odnětí věci, popř. vrácení věci. (Příslušnou pasáž z trestního řádu uvádíme v citaci dále.) Lze něco dělat s nelegálním obchodem se starožitnostmi a nekontrolovatelným vývozem? Zástupci Asociace vyjádřili názor, tento stát trpí divnou slepotou – svými legislativními normami k nelegálnímu obchodu přímo vyzývá. Jedním prvkem je daň z přidané hodnoty, která prodejce starožitného zboží znevýhodňuje – starožitník, plátce, nakupuje od neplátců daně a prodává opět neplátcům daně, nemůže tak uplatnit daňový odpočet, což je daňové znevýhodnění, stejně jako daň při dovozu. Dále to jsou poplatky podle autorského zákona, a některá nesmyslná omezení plynoucí ze zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty – to vše jsou legislativní a ekonomické tlaky spoluvytvářející nelegální trh se starožitnostmi, s uměním. Proto je podstatná část obchodů v tomto segmentu hospodářství nelegální. Cílem snažení obou stran je vrátit celý obchod se starožitnostmi do kamenných obchodů. Zde se dodržuje zákon a jeho do-
ANTIQUE/54
držování lze kontrolovat. Má o to zájem policie, i seriózní galeristé, obchodníci se starožitnostmi. Předpokladem pro to je novelizace zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty tak, jak Asociace navrhuje – viz úvodní vystoupení prezidenta Asociace Richarda Šubrta na 12. valné hromadě uvedené v tomto čísle (str. 8). Památkáři mají zájem na tom, aby daná komodita zůstala tam, kde byla vytvořena. Obchodník má zájem, aby tato komodita šla do světa, stala se předmětem koupě a prodeje. Sladit oba vektory je nemožné. Jde o to, aby byla nastavena optimální pravidla hry, která nesmějí být překračována, nebo musí být jejich porušení sankcionováno. Přitom názory ministerstva kultury se mnohdy dostávají do rozporu s názory církve, s názory znalců, názory národního památkové ústavu se dostávají do rozporu s názory ministerstva kultury. Dělat v tom sudího, zaujímat plně kvalifikovaný názor, není jednoduché. Přitom naši občané si váží kulturního dědictví – kdyby si ho nevážili, pak by starožitné předměty nekupovali. Jako markantní příklad nelegálního obchodu mj. i se starožitnostmi, sakrálními předměty, uměním, může sloužit tzv. burza na Buštěhradě u Prahy, která existuje desítku let. Podle názoru zástupců Asociace zde policie v podstatě nezasahuje. Policejní důstojníci uvedli, že policie situaci monitoruje, pravidelně zasahuje, že se zde plánuje více kontrol policie, živnostenského úřadu a České obchodní inspekce, je to pod správou středočeského kraje ovšem s tím, že do roku 2002 bylo v policii liniové řízení (a mohlo tedy zasahovat i policejní centrum), dnes za Buštěhrad odpovídá policie Kladno. Poslední kontroly iniciované památkovým ústavem a obchodní inspekcí byly úspěšné. Dnes obchod jsou přes internet, v noci, tzv. z auta, na vlastním Buštěhradě je více virtuální. (Na oficiálních webových stránkách obce (http://www.bustehrad.cz/) jsou v sekci praktické informace uvedeny jako „známé nonstop sběratelské trhy“.)
Hovoří plk. František Prokopius
Venda Šebrlová a Petr Dostál
Členové prezidia Asociace starožitníků diskutují s policejními důstojníky, hovoří Richard Šubrt
Obě jednající strany se dohodly na tom, že se budou setkávat ke vzájemným konzultacím. Oboustranná komunikace byla tímto prvním setkáním nastartována. Prostoru ke hledání společných zájmů je dost. Zaznamenal Vladimír Pelc
Miroslav Macík a Simona Šustková
INFORMAâNÍ
SERVIS
ASOCIACE STAROÎITNÍKÒ âESKÉ REPUBLIKY
Z trestního řádu
Falza v databázi policie
§ 78
Pokud jde o pátrání po falzech: na webových stránkách policie je uvedeno sedm prací (kvalita reprodukcí odpovídá jejich zpracování pro webové stránky), například:
Povinnost k vydání věci (1) Kdo má u sebe věc důležitou pro trestní řízení, je povinen ji na vyzvání předložit soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; je-li ji nutno pro účely trestního řízení zajistit, je povinen věc na vyzvání těmto orgánům vydat. Při vyzvání je třeba ho upozornit na to, že nevyhoví-li výzvě, může mu být věc odňata, jakož i na jiné následky nevyhovění (§ 66). (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na listinu, jejíž obsah se týká okolnosti, o které platí zákaz výslechu, ledaže došlo k zproštění povinnosti zachovat věc v tajnosti nebo k zproštění povinnosti mlčenlivosti (§ 99). (3) Vyzvat k vydání věci je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán.
§ 79 Odnětí věci (1) Nebude-li věc důležitá pro trestní řízení na vyzvání vydána tím, kdo ji má u sebe, může mu být na příkaz předsedy senátu a v přípravném řízení na příkaz státního zástupce nebo policejního orgánu odňata. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce. (2) Nevykoná-li orgán, který příkaz k odnětí věci vydal, odnětí věci sám, provede je na podkladě příkazu policejní orgán. (3) Bez předchozího souhlasu uvedeného v odstavci 1 může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu. (4) K odnětí věci se podle možnosti přibere osoba, která není na věci zúčastněna. (5) Protokol o vydání a odnětí věci musí obsahovat též dostatečně přesný popis vydané nebo odňaté věci, který by umožnil určit její totožnost. (6) Osobě, která věc vydala nebo jíž byla věc odňata, vydá orgán, který úkon provedl, ihned písemné potvrzení o převzetí věci nebo opis protokolu. Ustanovení § 79a a § 79b se týkají zajištění peněžních prostředků na účtu u banky, ustanovení § 79c zajištění zaknihovaných cenných papírů.
Zátiší se svícnem, 59x59 cm, tempera na bílém podkladě nanesená na jutovém plátně. Blindrám zmenšený, současného typu, s přetmelenými suky. Originální napnutí. Na RTG snímku vyniká hrubá vazba plátna a místa malovaná světlými pigmenty. Signatura: Emil Filla bílou barvou vpravo od středu Malba je nedávného data. Jedná se o zcela bezcenné, velmi hrubé a diletantské falzum, momentálně na trhu dobře prodejného malíře. Figurální kompozice, 77x60 cm, olej nebo akryl bez blindrámu na hrubém jutovém plátně s bílým podkladem. Vodorovné zlomy a zprohýbání plátna po bývalém stočení. Signatura: Jan Trampota Malba je nedávného data. Jedná se o zcela bezcenné, velmi hrubé a diletantské falzum, momentálně na trhu dobře prodejného malíře. Ženy u klavíru, 49,5x89 cm, olej na plátně, atypický bezklínový úzký blindrám je spojen klihem, v rozích seříznuto na pokos. Na zadní straně se nacházejí dvě „Kramářova razítka“, modré v šetihranném rámečku a zelené bez rámování. Malba má dvě vrstvy-malby. Spodní malba představuje vesničku pod horami s chaloupkami a plůtky v popředí. Signatura: Picasso – vlevo dole, signatura je podtržená. Obraz je mladým záměrným falzem se snahou napodobit Picassovo velmi ceněné kubistické období. Autor padělku pravděpodobně vycházel z obrazu George Braqua, nazvaného Portugalec, z roku 1911–1912. Vyhotovení padělku je možné datovat do období mezi lety 1990–1995. Zimní krajina, 65x95 cm, olejomalba na plátně. Malba má bílý podklad olejovobílkovinovým pojidlem. Kompozice krystalů byla předkreslena tužkou. Struktura reliéfu malby nemá žádnou patinu a byla předmodelována bílou vápennou vrstvou (zrnka nejsou písek) a pak pokryta barevnými olejovými lazurami. Povrch obrazu je nalakován nažloutlým akrylovým lakem. Signatura: TOYEN 30 černou barvou vpravo dole v malbě a krytá lakem. Obraz je mladým novodobým padělkem vyrobeným podle předlohy a nemůže být v žádném případě dílem malířky Toyen. Vznik obrazu je možné po chemickém rozboru barev stanovit do období 1993–1999.
ANTIQUE/55
INFORMAâNÍ
SERVIS
ASOCIACE STAROÎITNÍKÒ âESKÉ REPUBLIKY
Umělecká díla a předměty kulturní hodnoty v evidenci Policie ČR INFORMACE najdete na internetu na stránkách Ministerstva vnitra ČR: www.mvcr.cz. Načte se úvodní stránka, která je graficky rozvržena na část textovou a na pole s ikonami, jež je rozděleno do čtyř řad a sedmi sloupců. Ikona ve třetí řadě ve čtvrtém sloupci zleva znázorňuje hlavu řecké bohyně. Kliknutím na ikonu se zobrazí vstup do databáze uměleckých děl v evidenci české policie, aplikací lze prohlížet záznamy uměleckých děl a předmětů kulturní hodnoty evidovaných policií; jde celkem o více než 20 000 objektů.
ÚVODNÍ STRÁNKA DATABÁZE obsahuje také úvod (stručnou informaci o databázi) a doporučení pro efektivní vyhledávání v evidenci »jak efektivně vyhledávat«. Vyhledávání umožňují dva vstupy: »položení dotazu do evidence« a »zobrazení záznamu podle pořadového čísla«. Vlastní vyhledávání je možné buď podle pořadového čísla záznamu v databázi, nebo lze hledat vstupem »položení dotazu do evidence«. Kliknutím na tuto nabídku se otevře okno s následující strukturou: druh události, charakter předmětu, druh předmětu, datum události, datum zápisu, autor, klíčová slova, vyhledat. »Druh události« obsahuje buď údaj »nalezeno«, nebo »odcizeno«. Nalezené věci jsou takové věci, jež byly například zajištěny na hraničních přechodech, pod údajem »odcizeno« jsou uvedeny předměty, které neznámí pachatelé odcizili třeba z kostelů, soukromých bytů a domů, hřbitovů, muzeí, galerií atp. »Charakter předmětu« může být podle svého původu libovolný, archeologický,
ANTIQUE/56
církevní, světský. »Druh předmětu« obsahuje rozbalovací nabídku, zahrnující například hesla »nespecifikováno«, »archiválie«, »bohoslužebné náčiní«, »hodiny«, »hudební nástroje«, »knihy«, »nádobí«, »obrazy« »sochařská díla«, »šperky«, »textilie«, »zbraně«. Dalšími položkami jsou datum události a datum zápisu. Můžete je nechat tak, jak jsou správcem sítě nastaveny (pokud ovšem neznáte přesné datum události). Položku »autor« vyplníte, pokud máte zájem vyhledávat předměty konkrétního autora. Vypsáním klíčových slov lze zúžit a zpřesnit výběr požadovaného předmětu. Posledním krokem je kliknutí na »vyhledat«, počítač pak z evidence vybere záznamy, které zadaným požadavkům vyhovují. Vyhledávací kritéria tak umožňují požadovaný předmět najít.
ZKUSIL JSEM SE podívat, kolik policie registruje ukradených Lhotáků: jednoho – malbu Hromada písku, Fillů devět a například tři práce Baucha, Trampota podle policejní databáze nebyl odcizen žádný, a tak bychom mohli pokračovat.
POLICIE POSKYTUJE na webových stránkách další informace: v textové části úvodní internetové stránky MV ČR se
v pravé části ve sloupci s nadpisem »relace« jako první nachází oddíl »pátráme«. Kliknutím na něj se otevře stránka s nabídkou pátrání »po osobách«, »regionálně», »po falzech«, »po dokladech«, »po vozidlech«, »v televizi«, »mezinárodně«. Kliknutím na pátrání po předmětech se otevře stránka obsahující ikonu evidence odcizených uměleckých děl a předmětů kulturní hodnoty (stejná jako na úvodní internetové stránce MV ČR), a dále jednotlivé případy pátrání po předmětech, kde se Policie ČR obrací na veřejnost se žádostí o pomoc při pátrání. Kliknutím na podtržená slova, příp. číslice, nebo podle návodu, jak případ v evidenci vyhledat, se otevře přístup k uvedeným případům. Ve sloupci v pravé části stránky pátrání po předmětech je kontaktní adresa a pod ní tabulka »oběžníky«. Uživatel může zvolit formát, ve kterém chce záznamy zveřejněné v pátracím oběžníků prohlížet. Na těchto stránkách jsou uvedena pátrání po odcizených, příp. nalezených předmětech v zahraničí, nebo na území ČR. Součástí stránky pátrání po předmětech je také informace, jak chránit cennosti ve svých domovech a zásady pro vyfotografování chráněného předmětu. Chraňte cennosti ve svých domovech! Máte doma vzácné obrazy, sošky, starožitný nábytek, hodnotnou sbírku porcelánu, hodin, historických zbraní, šperky případně další cennosti? Máte své cennosti dobře pojištěny? Znáte dobře své cennosti? Dovedli byste je přesně popsat v případě odcizení? Jste přesvědčeni o tom, že by podle vašeho popisu dokázala policie nebo znalec odcizený předmět identifikovat tak, aby vám mohl být navrácen? Podle policejních zkušeností je vypátrání ukradené věci nejpravděpodobnější tehdy, když majitel uvede její přesný popis a předloží její fotografii. Přesný popis předmětu zajímá v případě škodné události i pojišťovny. Nejlepší cestou jak pomoci nalezení ukradené věci a její získání zpět je, vedle odpovídajícího zabezpečení domova technickými prostředky, její dřívější vyfotografování.
Osobnost Antique Doc. PhDr. Jiří Dvorský, CSc., rytíř Zlatého Rudolfa II., historik a znalec umění • studium v letech 1955 až 1960 na Filosofické fakultě UK v oboru dějepis a dějiny umění • Pražská informační služba • aspirantura v Historickém ústavu Akademie věd • 12 let ředitelem Ústavu dějin umění v Akademii věd • spolu s panem prof. Kotalíkem rehabilitoval v očích veřejnosti umění 19. století a české secesní sklo • podílel se na zahájení výzkumu Rudolfínského umění na počátku 70. let u nás i v cizině (založení několika mezinárodních týmů), které vyvrcholilo soubornou výstavou Rudolfa II. na Pražském hradě a spolupracujících institucí v roce 1997 • r. 1964 založil tradici vydávání Pražského historického vědeckého sborníku • spoluautor publicistických pořadů v televizi, jako byl seriál o architektuře Dostaveníčko u Orloje se Zdeňkem Podskalským a naučný pořad o starožitnostech Věci kolem nás • působení na několika zahraničních univerzitách • přes 20 let praxe soudního znalce nejen v Asociaci starožitníků ČR
Nedávno jste se, pane docente, stal rytířem Zlatého Rudolfa II. Co toto ocenění pro vás osobně znamená? Od založení Asociace starožitníků ČR jsem jejím členem a přednáším po celou dobu v kursech Rudolfínské akademie pro dospělé a v posledních dvou letech i pro maturanty. Pokládám to za ocenění mé desetileté práce v Asociaci. Jak blízko máte ke starožitnostem vůbec? Celý život mne provází nadšení pro malířství, plastiku i umělecké řemeslo. Jsem z lidí, kteří mohou říci, že jejich zaměstnání je i jejich koníčkem, ale zklamu vás, protože sám nic nesbírám. Osobně nejsem sběratelem. Jsem spíše horlivým obdivovatelem, který vše bedlivě sleduje, ale nehromadí. Poznala jsem pana docenta jen krátce, ale i tak bych mu chtěla popřát mnoho krásných chvil a chuti do života. Ke konci dubna oslavil pan Jiří Dvorský 65. narozeniny, a tento medailónek nechť je mu poděkováním za redakci časopisu Revue Antique, Asociaci starožitníků ČR a několik generací absolventů odchovaných Rudolfínskou akademií. Děkujeme za vstřícné, trpělivé a dlouhodobé vedení na cestě za uměním. Ať Vám neutuchající odborné nadšení zůstane ještě hodně dlouho. Bc. Zuzana Pelcová
Umělecká díla a předměty kulturní hodnoty v evidenci Policie České republiky www.mvcr.cz Od Nového roku 2003 do současnosti jako odcizených přibyly 74 položky, převážně sakrální předměty. Podle upozornění zástupců policie jsou na webových stránkách uváděny jen některé odcizené předměty; pokud probíhá vyšetřování, čerstvé informaci v databázi nejsou. Mezi odcizenými za uvedené časové období například jsou následující položky:
ANTIQUE/68
Prezident Asociace starožitníků předává doc. Jiřímu Dvorskému ocenění Zlatého Rudolfa II.
Docent Jiří Dvorský vypráví o umění, v pozadí I. viceprezidentka Asociace Simona Šustková
Zároveň blahopřejeme k životním jubilejím 50 let viceprezidentovi Asociace Vladimíru Andrlemu a prezidentovi Richardu Šubrtovi, kteří je oslaví v následujících měsících.
Předmět: Bohoslužebné náčiní, kalich Autor: Neznámý Název: Kalich Charakter předmětu: Církevní Rok vzniku od: 1860 do: 1880 Rozměry předmětu: 28,5x15 (vxš) [cm] Úprava povrchu: Zlacení Materiál: Kov Klíčová slova: Kalich, klas, hrozno, jablko, kotva, srdce, kříž Datum události: 23. 1. 2003 Datum zápisu: 24. 1. 2003 Pořadové číslo: 92069305
