VŠTVS PALESTRA
Systém školení obecných a odborných kompetencí dobrovolníků při sportovních akcích pro veřejnost
Ochrana životního prostředí VŠTVS Palestra s.r.o. Pilská 9 Praha 9 www.palestra.cz
Obsah 1. 2. 2.1 2.2 2.3 3. 3.1 3.1.1. 3.1.2. 3.2 4. 4.1 4.2 5.
Vlastnictví pozemků Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích (lesní zákon) Souhlas vlastníka lesa Povolení vjezdu do lesa Oznámení sportovních akcí orgánu státní správy lesů Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Zvláštní a obecná územní ochrana Zvláštní územní ochrana Obecná územní ochrana Ochrana dřevin Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech Organizátor jako původce odpadu Nakládání s odpady Závěr
4 5 5 6 6 7 7 7 11 12 13 13 13 14
1
Kapitola
1. Vlastnictví pozemků Při pořádání sportovních akcí pro veřejnost může organizátor narazit na celou řadu nečekaných komplikací. V několika případech se ale může připravit dopředu. Jak bude popsáno níže, dokonce se připravit musí. Předně jde o komunikaci s vlastníkem pozemku (vlastníky pozemků), na kterém se má plánovaná akce uskutečnit. Tento bod platí ve všech případech. V případě, že se má akce odehrávat v lese, musí organizátor postupovat dle lesního zákona. V mnoha případech, jak bude popsáno v navazujícím textu, musí organizátor navíc respektovat i zákon o ochraně přírody a krajiny. Pro vyjasnění kroků, které organizátor musí učinit, aby jednal v souladu s výše uvedenými dvěma zákony, slouží následující stránky. Každý organizátor by měl mít jasnou představu, kudy povede trasa závodu, resp. kde bude probíhat sportovní akce. Na webových stránkách Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního je poměrně snadno dohledatelný vlastník téměř jakéhokoliv pozemku v České republice (http://nahlizenidokn.cuzk.cz/). Souhlas vlastníka pozemku je pro organizátora akce nezbytný. Není mu nic platné, pokud má řadu povolení od orgánů státní správy, když není dohodnutý s vlastníkem pozemků. Je dobré pamatovat, že nejde jen o pozemky, na nichž se bude hrát či soutěžit, ale i o plochy, kde má být zázemí sportovní akce, včetně např. parkovacích ploch. Organizátor by měl počítat s tím, že vlastník dotčených pozemků může požadovat určitou platbu za „půjčení“ svého majetku. K této skutečnosti dochází velmi často zejména v obcích, kde jsou vlastníky vhodných pozemků nezřídka právě obce. Pro zábor veřejného prostranství je pak v mnohých případech nutné uzavřít nájemní smlouvu. Tento proces může trvat i několik týdnů či dokonce měsíců (jako např. v Praze) a proto by měl organizátor oslovit vlastníka pozemku s dostatečným předstihem před plánovanou akcí.
4
2
Kapitola
2. Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích (lesní zákon) Má-li se organizovaná či hromadná sportovní akce konat v lese, je nezbytné získat nejen souhlas vlastníka lesa, ale navíc je potřeba oznámit akci příslušnému orgánu státní správy lesů. V praxi je situace ještě o něco složitější, protože většina vlastníků má instalovaného tzv. lesního správce, který se fakticky o les stará. Pro získání souhlasu je tedy nutné jednat i s těmito správci. Na druhou stranu to může mít i výhodu. Jeden správce může pracovat i pro více vlastníků (při lesních komplexech majících více vlastníků), a většinou je vám schopen říci, co vše si potřebujete pro získání souhlasu připravit a s mnoha vlastníky se domluvit za vás. 2.1
Souhlas vlastníka lesa
V rámci České republiky mají největší díl lesů ve správě Lesy ČR, s.p. Tato organizace zastupuje vlastníka pozemků, tedy Českou republiku. Souhlas s pořádáním sportovní akce dává místně příslušná Lesní správa (seznam a kontakty najdete na http://www.lesycr.cz/kontakty/organizacni-jednotky/Stranky/organizacnijednotky.aspx?UnitTypeId=16). Lesní správa vydává souhlas za těchto podmínek: a) žadatel musí poslat písemnou žádost s přiloženým snímkem, kde se má závod uskutečnit a popsat, o jaký závod se jedná včetně počtu účastníků b) konání akce musí být oznámeno příslušnému orgánu státní správy lesů – odboru životního prostředí a to v předstihu min. 30 dní před datem konání sportovní akce (§ 20 odst. 5 zák. č. 289/1995 Sb., o lesích) c) start, cíl a servisní místa akce nebudou umístěny na lesních pozemcích (doporučená vzdálenost více než 50 m od lesa) d) začátek a ukončení akce musí být předem oznámeno příslušnému revírníkovi, který též převezme uklizený prostor po skončení akce e) účastníky a diváky závodu musí žadatel upozornit na řádné chování v lese – dodržování lesního zákona, ustanovení § 20 odst. 1 (zakázané činnosti v lesích) f) lesní správa upozorňuje, že nezodpovídá za jakýkoliv úraz všech zúčastněných na předmětné sportovní akci (např. úraz způsobený pádem větví a stromů, úraz vzniklý při pohybu na lesních pozemcích apod.) g) za veškeré porušení těchto podmínek je plně zodpovědný pořadatel akce a v případě vzniku poškození nebo znečištění lesa, bude lesní správa požadovat okamžité odstranění těchto závad, případně zajistí odstranění na náklady pořadatele.
5
Obdobné požadavky na organizátora má i řada dalších vlastníků lesa. Například Magistrát hlavního města Prahy (dále jen MHMP, odbor městské zeleně a odpadového hospodářství), který zastupuje Prahu jako vlastníka většiny lesů v hlavním městě, navíc dopředu jasně stanovuje, že pro sportovní akce není možné využít nově zalesněné plochy, ani mladé porosty do výšky 4metrů. Organizátor by měl pamatovat, že jednou z podmínek souhlasu vlastníka lesa s akcí je i odstranění značení trasy závodu, pokud bylo vyznačeno. Např. Magistrát HMP požaduje odstranění značení ještě v den ukončení sportovní akce.
2.2
Povolení vjezdu do lesa
Povolení vjezdu do lesa může organizátorovi vydat vlastník lesa. Např. Lesní správy Lesů ČR je vydávají za úplatu, Magistrát HMP zpravidla bezplatně. 2.3
Oznámení sportovních akcí orgánu státní správy lesů
V oznámení, které musí být dle § 20 odst. 5 zák. č. 289/1995 Sb., o lesích, předloženo orgánu státní správy lesů nejméně 30 dnů přede dnem konání předmětné akce, pořadatel musí uvést místo a termín konání této akce, předpokládaný počet účastníků, způsob zajištění a souhlas vlastníka lesa. Orgán státní správy lesů může do 15 dnů ode dne doručení oznámení stanovit doplňující podmínky. Pokud tak neučiní, má se za to, že je akce povolena.
6
3
Kapitola
3. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Hromadné sportovní akce pořádané v přírodě se mnohdy odehrávají v přírodovědně hodnotných místech, která jsou součástí chráněných území. Chráněná území se ale nemusí nacházet pouze daleko od civilizace. Nezřídka se nachází i uvnitř větších měst. Organizátor by si měl proto dopředu zjistit na příslušných úřadech, zda jím plánovaná akce nezasahuje do některého chráněného území. 3.1
Zvláštní a obecná územní ochrana
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, popisuje tzv. zvláštní a obecnou územní ochranu. 3.1.1. Zvláštní územní ochrana Z § 14 plyne výčet zvláště chráněných území, mezi které patří národní park (NP), chráněná krajinná oblast (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památka (NPP) a přírodní památka (PP). Přírodovědně hodnotná území mohou být dále chráněna pomocí tzv. smluvní ochrany (§ 39), což je de facto smlouva mezi vlastníkem pozemku a orgánem ochrany přírody, či mohou být chráněna v rámci soustavy NATURA 2000 (§ 3 odst.1 písm. r)) jako evropsky významné lokality (§ 45a) nebo ptačí oblasti (§ 45e). Značení chráněných území Všechna zvláště chráněná území, ptačí oblasti, evropsky významné lokality a smluvně chráněná území jsou vyznačena v terénu (povinnost ze zákona), navíc bývají zakreslena v turistických mapách. Dle § 10 odst. 1 vyhlášky č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území, se k označení a) národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek používá tabulí s velkým státním znakem České republiky a tabulí s uvedením kategorie zvláště chráněného území a názvem příslušného zvláště chráněného území,
7
b) přírodních rezervací a přírodních památek používá tabulí s malým státním znakem České republiky a tabulí s uvedením kategorie zvláště chráněného území,
c) prvních zón národních parků používá tabulí s textem „I. zóna národního parku“,
d) ptačích oblastí používá tabulí s textem „ptačí oblast“ a názvem příslušného území,
8
e) evropsky významných lokalit používá tabulí s textem „evropsky významná lokalita“,
f) smluvně chráněných území používá tabulí s textem „smluvně chráněné území“,
g) hranic národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a I. zóny národních parků se používá pruhového značení. Tabulové značení Tabule se umisťují zpravidla na přístupové komunikace a jiná vhodná místa na hranicích předmětných chráněných území. Pruhové značení Pruhové označení hranic se umisťuje na hraniční sloupky, stromy, případně jiné vhodné hraniční objekty, které nesou dva červené pruhy 5 cm široké, oddělené 5 cm širokou mezerou. Horní pruh probíhá po celém obvodu sloupku, dolní pouze po takové části obvodu, která odpovídá výseku území nechráněného. Sloupky se umisťují zejména na orientačně významné lomové body hranice zvláště chráněného území nebo I. zóny národního parku. Pruhové označení hranic se v terénu umísťuje tak, aby odstup mezi jednotlivými značkami nepřekročil vzdálenost, při které by jedna značka od druhé nebyla při denním světle zřetelně viditelná.
9
Zákazy ve zvláště chráněných územích Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jednoznačně zakazuje některé sportovní aktivity ve vybraných zvláště chráněných územích.
Národní parky § 16 odst. 1 písm. e): Na celém území národních parků je zakázáno pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce a provozovat vodní sporty mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. § 16 odst. 1 písm. f): Na celém území národních parků je zakázáno provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. § 16 odst. 2 písm. b): Na území první zóny národního parku je zakázáno vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody. § 16 odst. 1 písm. d): na celém území národních parků je zakázáno vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody…
Chráněné krajinné oblasti § 26 odst. 3 písm. c): Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je zakázáno pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. § 26 odst. 2 písm. g): Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno pořádat automobilové a motocyklové soutěže Národní přírodní rezervace § 29 písm. d): Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody. § 29 písm. f): Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody. Dále je zakázáno poškozovat všechna zvláště chráněná území, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, území chráněná formou smluvní ochrany, ničit zvláště chráněné rostliny a jejich biotopy a rušit zvláště chráněné druhy živočichů. Příslušné orgány ochrany přírody udělující výjimky V případě, že organizátor ví nebo může předpokládat, že jím plánovaná sportovní akce poruší některý z výše uvedených zákazů, je nezbytné, aby si včas zažádal u příslušného orgánu ochrany přírody o udělení výjimky. Výjimky jsou vydávány ve správním řízení, jehož povinnými účastníky jsou obce, na jejichž území se akce má odehrávat. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny může správní řízení trvat až 90 dní (§ 83 odst. 3).
10
Národní park V případě, že má akce probíhat na území národního parku, je příslušným orgánem ochrany přírody správa NP. Chráněná krajinná oblast Pokud má akce probíhat na území chráněné krajinné oblasti, je příslušným orgánem ochrany přírody správa CHKO. Národní přírodní rezervace a národní přírodní památka Pokud má akce probíhat na území národní přírodní rezervace či národní přírodní památky mimo území národního parku či chráněné krajinné oblasti, je příslušným orgánem ochrany přírody správa CHKO (zpravidla nejbližší – přesný seznam lze nalézt ve vyhlášce č. 46/2010 Sb., o příslušnosti správ NP a správ CHKO k výkonu státní správy ve správních obvodech tvořených NPR, NPP a jejich ochrannými pásmy, v platném znění). Přírodní rezervace a přírodní památka Pokud má akce probíhat na území přírodní rezervace či přírodní památky mimo území národního parku či chráněné krajinné oblasti, je příslušným orgánem ochrany přírody krajský úřad. Evropsky významná lokalita a ptačí oblast Pokud má akce probíhat na území evropsky významné lokality či ptačí oblasti mimo území národního parku či chráněné krajinné oblasti, je příslušným orgánem ochrany přírody krajský úřad. Vojenský újezd Pokud má akce probíhat na území vojenského újezdu, je příslušným orgánem ochrany přírody újezdní úřad. 3.1.2.
Obecná územní ochrana
V rámci obecné územní ochrany může organizátor sportovní akce narazit zejména na významné krajinné prvky (§ 3 odst. 1 písm. a)), případně na přechodně chráněné plochy (§ 13). Pro organizátora je nevýhodou těchto kategorií skutečnost, že ve většině případů nejsou vyznačeny v terénu (zákon to nevyžaduje). Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky zákon dělí na dvě kategorie. Předně jsou to v zákoně jasně vyjmenované části krajiny – lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Těchto 6 biotopů je tedy významným krajinným prvkem automaticky vždy. Dále ale může orgán ochrany přírody jiné části krajiny jako významný krajinný prvek registrovat. Často jde o stepní trávníky, mokřady, trvalé travní porosty či meze. Jelikož jsou významné krajinné prvky dle § 4 odst. 2 chráněny před poškozováním a ničením, je velmi vhodné znát jejich lokaci a zejména registrovaným významným krajinným prvkům se raději vyhnout. Jejich přehled má vždy příslušný pověřený obecní úřad (v národních parcích a chráněných krajinných oblastech jednotlivé správy NP či CHKO, ve vojenských újezdech příslušné újezdní úřady).
11
Přechodně chráněné plochy Přechodně chráněné plochy mívají specifický ochranný režim. Území je chráněno např. každý rok pouze od března do června (kvůli hnízdění ptáků, kvůli snůškám obojživelníků apod.). Jejich přehled má vždy příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (v národních parcích a chráněných krajinných oblastech jednotlivé správy NP či CHKO, ve vojenských újezdech příslušné újezdní úřady). 3.2
Ochrana dřevin
Při pořádání sportovních akcí může snadno dojít k poškození dřevin, přičemž §7 jasně říká, že dřeviny jsou před poškozením a ničením chráněny. (platí pro ochranu dřevin rostoucí mimo les, pro stromy v lese platí zákon o lesích). Problém může představovat necitlivě provedené značení trasy závodu. Častěji ale dochází k poškození dřevin na místě startu/cíle, resp. v místech, kde se shromažďuje více lidí a kde jsou koncentrovány reklamy a další „závěsná“ zařízení. Předejít poškození se dá poměrně snadno např. obalením kmene či větví materiálem, který zabrání odření kůry v místě připevnění čehokoliv ke stromu. Jedná se o velmi účinné a přitom rychlé a laciné řešení, které smaže jednu z nejhrubších třecích ploch mezi ochranáři a pořadateli.
12
4
Kapitola
4. Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech Během sportovních akcí vzniká nemalé množství odpadu a organizátor by měl mít dopředu vyřešeno, jak bude se vzniklým odpadem nakládat. 4.1
Organizátor jako původce odpadu
Organizátor (pořadatel) sportovní akce je brán jako původce odpadu. Nikoliv tedy jednotliví sportovci. Zákon pak na něj v §16 jako na původce odpadu klade určité povinnosti. Předně musí zajistit dostatečné množství košů, resp. kontejnerů, které umožní účastníkům nejen odhodit odpadky, ale navíc tyto odpadky třídit. Na podobných akcích se předpokládá zejména plastový a pak směsný odpad. Neměly by tedy chybět sběrné nádoby jasně označené slovy „plast“, resp. „směsný odpad“. 4.2
Nakládání s odpady
Samotné nakládání s odpady během akce může organizátor zajistit svépomocí. V tom případě musí vyprodukované odpady předat nějaké oprávněné osobě (§ 12 odst. 4). Nebo může uzavřít smlouvu přímo s odpadářskou společností, které příslušné nádoby nebo pytle dodá v rámci uzavřeného smluvního vztahu. Optimálně by měla být po celou dobu konání sportovní akce pověřena osoba (nebo skupina osob), která bude dbát na pořádek, bude sbírat roztroušené odpady apod. Samozřejmostí je také zajištění dostatečného množství toalet.
13
5
Kapitola
5. Závěr Z pohledu ochrany přírody je velmi důležité, v jakou roční dobu se plánovaná akce bude konat. Tam, kde je závod např. v květnu nemyslitelný, je v září možný. Značnou roli hraje i množství účastníků nebo to, zda zázemí akce leží mimo les či chráněné území a cennými biotopy vede pouze trasa závodu. V místech, kde tisíce běžců či cyklistů představují riziko pro konkrétní biotopy, mohou být „pouhé“ stovky sportovců požehnáním. Řada biotopů, společenstev nebo konkrétních druhů rostlin či živočichů totiž může být (a leckdy skutečně je) vázána na sešlap či narušení půdního povrchu. V takových případech je sportovní akce nikoliv nebezpečím, ale naopak pomocí ochraně přírody. To, zda a jak skloubit pořádání sportovní akce s ochranou přírody, může organizátor vyřešit s dostatečným předstihem při jednání s orgánem ochrany přírody. Je proto oboustranně výhodné začít o sportovních akcích jednat s dostatečným předstihem, nejlépe jednoročním.
14
