7
OBSAH Úvod ......................................................................... 5
O P A K O V Á N Í 6 (Co už umím z přírodopisu) . . . . . . . . . . . . . . 7 ZOOLOGIE – NAUKA O ŽIVOČIŠÍCH .............. 8 Strunatci – struna, nebo páteř? ..................................... 8 OBRATLOVCI ............................................................. 10 Kruhoústí – mihule .................................................... 10 Paryby – žraloci a rejnoci ........................................... 10 Ryby – nejpočetnější skupina obratlovců ....................... 12 Obojživelníci – ve vodě i na souši ................................ 22 Plazi – svědkové dávných věků ..................................... 26 Želvy a krokodýli ........................................................... 28 Šupinatí – ještěři a hadi .................................................. 30 Ptáci – opeření vládci vzduchu .................................... 34 V ý v o j o v é z n a k y p t á k ů ..................................................... 34 Chování ptáků ................................................................ 38 Vodní ptáci .................................................................... 40 Mokřadní ptáci ............................................................... 42 Mořští ptáci ................................................................... 44 Dravci a sovy ................................................................. 46 Lesní stromoví ptáci ........................................................ 48 Ptáci okraje lesa, křovin a otevřené krajiny ....................... 51 Ptáci otevřené krajiny ..................................................... 54 Ptáci břehů tekoucích vod ............................................... 56 Ptačí obři a trpaslíci ....................................................... 58
BOTANIKA – NAUKA O ROSTLINÁCH ........... 60 Přehled systému rostlin – shody a rozdíly ...................... 60 Přechod rostlin na souš – nalezení nového domova ......... 61 VÝTRUSNÉ ROSTLINY .................................................. 62 Mechorosty ............................................................... 62 Plavuně, přesličky a kapradiny ..................................... 64 SEMENNÉ ROSTLINY ................................................... Části těla semenných rostlin – různé funkce, jeden celek . . . . . . . . Kořen ..................................................................... Stonek ..................................................................... List ........................................................................ Květ ........................................................................
68 68 68 70 72 75 3
7
OBSAH Semena a plody ......................................................... 78 Rozmnožování rostlin – pokračování rodu ...................... 80 Růst a vývin rostlin.................................................... 80 NAHOSEMENNÉ ROSTLINY ............................................ Nahosemenné rostliny – „nahá semena“ ........................ Jinany ........................................................................... Jehličnany .....................................................................
82 82 82 83
KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY ........................................... 87 Krytosemenné rostliny – semena v plodech..................... 87 Listnaté stromy a keře ................................................ 88 Pryskyřníkovité ......................................................... 90 Brukvovité ............................................................... 92 Růžovité ................................................................. 94 Bobovité .................................................................. 96 Miříkovité ................................................................ 98 Hluchavkovité.......................................................... 100 Lilkovité ................................................................. 102 Hvězdnicovité .......................................................... 104 Liliovité ................................................................. 106 Lipnicovité .............................................................. 108 Vstavačovité ........................................................... 110 CIZOKRAJNÉ ROSTLINY .............................................. 112
SPOLEČENSTVA ...................................... 114 Společenstvo Společenstvo Společenstvo Společenstvo
lesa .................................................... vod a mokřadů ...................................... luk, pastvin a travnatých strání ............... polí a sídelní aglomerace ........................
114 116 118 120
LABORATORNÍ PRÁCE ............................. 122 Pozorování vnější stavby těla ryby .............................. Pozorování ptačího vejce a peří .................................. Pozorování zástupců mechorostů ................................ Pokožka listu s průduchy ........................................... Rozbor stavby květu ................................................. Určování rostlin podle botanického klíče......................
122 122 123 123 124 124
REJSTŘÍK POJMŮ .................................... 125 4
OBRATLOVCI Sladkovodní ryby Kterou běžně známou a životně důležitou minerální látku obsahuje mořská voda? Víš, v jakém poměru se vyskytují na Zemi slaná a sladká voda?
Proč nemůže žít kapr v moři? Podle obsahu minerálních látek rozpuštěných ve vodě rozlišujeme vody sladké a slané. Těmto rozdílným životním prostředím se přizpůsobily různé druhy ryb. Pouze některé ryby mohou žít ve vodách slaných (v mořích) i sladkých (pevninských). Jsou to například losos a úhoř. U nás žijí ryby sladkovodní. Vyskytují se jak ve vodách tekoucích, tak i stojatých.
Kde je na Zemi soustředěna většina sladké vody?
Sportovní rybáři dělí vody na pstruhové a mimopstruhové.
Uveď příklady stojatých a tekoucích vod. Rozeznáváme čtyři základní typy tekoucích vod – pásma. Ta se od sebe liší především rychlostí proudu, teplotou vody a obsahem kyslíku: pásmo pstruhové – horské potoky a říčky; pásmo lipanové – podhorské potoky a řeky; pásmo parmové – střední toky řek;
Vyhledej vyobrazené řeky na mapě České republiky. Ke kterému úmoří patří?
Pásmo pstruhové (Lomnice)
pásmo cejnové – dolní toky řek. Jejich názvy jsou odvozeny od nejtypičtějších ryb, které se v nich vyskytují. Ve studených rychle tekoucích vodách bohatých na kyslík žijí např. pstruzi, střevle, vranky a mřenky. Životu v pomalu tekoucích vodách s nižším obsahem kyslíku se přizpůsobili např. kapři, karasi, cejni, líni, úhoři, sumci a štiky.
Pstruh obecný
Pásmo parmové (Otava)
Parma obecná
14
Pásmo lipanové (Úhlava)
Pásmo cejnové (Berounka)
Lipan podhorní
Cejn velký
OBRATLOVCI Ptáci – opeření vládci vzduchu S pomocí slovníku cizích slov zjisti význam slova ornitologie. Zjisti, na kterých historických erbech a městských znacích jsou vyobrazeni ptáci. Zamysli se, proč je v erbu majitelé mají.
Vzduchem se míhaly obratně létající jiřičky a vlaštovky, když Veronika znenadání řekla: „Petře, představ si, že ještě před dvěma sty lety se lidé domnívali, že ptáci létají tak, že ve svém těle ohřívají vdechovaný vzduch a ten je nadnáší.“ „To by tedy nad námi létaly miniaturní horkovzdušné balóny,“ řekl Petr.
Vývojové znaky ptáků – vnější stavba těla Na první pohled nás zaujme pokryv těla ptáků, peří, jež nemá mezi živočichy obdoby. U většiny ptáků umožňuje létání. temeno týl
Uveď přísloví, ve kterých je zmínka o ptácích.
zobák hrdlo
Které způsoby vylehčení ptačího těla znáš?
hruď
křídlo
břicho
ocas
Opeření se pravidelně obměňuje pelicháním.
>
běhák
Kos černý je velmi známý pták. Měří asi 26 cm. Tělo je kryto tenkou suchou kůží, z níž vyrůstá peří. Na viditelném povrchu těla se nacházejí obrysová pera, dodávající ptákovi charakteristický tvar. Prachové peří kos nemá. Obrysová pera na hlavě a na těle se nazývají krycí pera, na křídlech letky a na ocase rýdovací pera. Peří je z rohoviny a je zbarveno tmavým barvivem. Prapor pera vytváří nosnou plochu, o niž se při letu opírá vzduch. Opeření též chrání ptáka před chladem. Mezi peřím je vzduch.
Která významová podobnost způsobila, že si pod pojmem pero představujeme též psací pomůcku?
Kos černý – vnější stavba těla Stavba obrysového pera brk
osten
prapor
Prohlédněte si ptačí pero lupou nebo mikroskopem. Co jste zjistili?
Prachové pero
Přední končetiny jsou přeměněny v křídla. Viditelnou část zadní končetiny tvoří prodloužený běhák se čtyřmi prsty, z nichž tři jsou obráceny dopředu a jeden dozadu. Prsty jsou opatřeny drápy. Tyto části zadní končetiny pokrývají štítky z rohoviny, připomínající pokryv těla plazů. Kos má kráčivé nohy. Zobák je bezzubý, krytý rohovinou. 34
OBRATLOVCI Vývojové znaky ptáků – vnitřní stavba těla Kostra ptačího těla je pevná a současně i lehká (podílí se asi 1/10 na celkové hmotnosti ptáka). Pevnost je způsobena srůsty různých kostí a lehkost vymizením „zbytečných“ částí a dutinkami v dlouhých kostech (pneumatizace). lebka
kostra přední končetiny
páteř
pánev
lopatka
kosti klíční (sáňky) kost krkavčí žebra
kost hrudní s hřebenem
kostra zadní končetiny
běhák
prst
Kostra ptáka
kostní tkáň
dutinky
Průřez ptačí kostí
ocasní obratle
Osu kostry tvoří páteř složená z obratlů. Krční obratle jsou pohyblivě spojeny a bývá jich velký počet. Hrudní obratle jsou málo pohyblivé a napojují se na ně žebra tvořící hrudník. V jeho přední části se nachází kost hrudní s výrazným hřebenem, který slouží k napojení létacích svalů. Bederní a křížové obratle srůstají v nepohyblivý útvar spolu s pánevními kostmi. Tři prsty na konci kostry křídla jsou zakrnělé. Křídlo se připojuje ke kostře trupu pomocí kosti krkavčí, kosti klíční a šavlovité lopatky. Silné kosti krkavčí se spojují s kostí hrudní. Tyčinkovité kosti klíční srůstají ve vidlicovitý útvar typický pro ptáky, tzv. sáňky.
Labuť může dosahovat hmotnosti až 13 kg. Zkus vypočítat přibližnou hmotnost její kostry (uveď v gramech).
Až budeš mít doma k obědu kuře, pokus se pojmenovat některé části jeho kostry. Drůbeží „stehýnko“ je z anatomického hlediska vlastně lýtko. Na zadní končetině se nachází sval, jehož šlachy vedou na konec prstů. Po dosednutí ptáka na větev dojde k samovolnému sevření prstů vlivem hmotnosti těla a pták nemůže z větve spadnout.
Zadní končetina se připojuje k pánvi. Krátká kost stehenní je ukryta ve svalstvu, holeň a běhák vznikají srůstem několika kostí. K běháku jsou připojeny čtyři prsty. Lebka je pohyblivě spojena s páteří, tvoří ji mozkovna a bezzubý zobák složený z horní a dolní čelisti.
Svalstvo. Létací svaly se nacházejí v trupu, přičemž s křídly jsou spojeny pomocí vazů. Největším svalem je velký sval prsní upínající se k hřebenu kosti hrudní. Také svalstvo zadní končetiny je dobře vyvinuté. 35
sval
šlachy
KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY
– jednoděložné
Lipnicovité Obilniny jsou důležitou složkou potravy člověka. Najdi na mapě oblasti, kde leží největší obilnice světa. Zjisti, které obilniny se tam pěstují.
Jak se nazývá dutý stonek pšenice? Jaký význam na něm mají kolénka? Z květů lipnicovitých vyčnívají obvykle tři tyčinky s dlouhými nitkami a vrtivými prašníky. K jakému způsobu opylení jsou květy přizpůsobeny? Jmenujte alespoň čtyři obilniny, které se u nás pěstují pro své plody (obilky). Detail plodu (obilka)
čepel listu
Detail klásku
jazýček klas plucha s osinou pleva
Žito je ozim, obilnina vysévaná na podzim. Sklízí se až v dalším roce. Obilniny seté na jaře a sklízené ještě téhož roku se nazývají jařiny (například některé odrůdy ječmene).
ouška
tyčinka
pochva
Typickými znaky lipnicovitých rostlin jsou svazčité kořeny a dutý stonek s kolénky, tzv. stéblo. Střídavé listy mají čárkovitou čepel se souběžnou žilnatinou. Listy objímají stéblo dlouhou válcovitou pochvou, mezi čepelí a pochvou bývá často blanitý jazýček a někdy také ouška. Květy lipnicovitých jsou obvykle oboupohlavné, sestavené do klásků, které vytvářejí složená květenství, klas (u pšenice, žita, ječmene), nebo lata (u ovsa, lipnice). Každý klásek podpírají dvě plevy. Uvnitř klásku se nachází šupinovitá plucha, obvykle protažená v osinu, a blanitá pluška. V každém květu je jeden pestík se dvěma pérovitými bliznami a tři tyčinky s vrtivými prašníky. Vítr prašníky rozechvívá a pyl je větrem přenášen na velké vzdálenosti. Po opylení a oplození vzniká plod, tzv. obilka.
kolénko
Z mnoha zástupců lipnicovitých mají největší význam obilniny. K výrobě mouky, krupice a na bílé pečivo se využívá pšenice setá, pěstovaná v teplejších oblastech. V chladnějších podhorských oblastech se u nás pěstuje žito seté. Mletím obilek se získává žitná mouka na různé druhy tmavého pečiva. Dlouhé osiny v klasech má ječmen obecný, ze kterého se vyrábí slad na výrobu piva. Obilninou, jež nevytváří klas, ale latu, je oves setý. Z jeho obilek se vyrábějí ovesné vločky.
Pšenice setá
108
svazčité kořeny
SPOLEČENSTVA Společenstvo luk, pastvin a travnatých strání Jsou louky a pastviny na našem území přirozené, člověkem nedotčené ekosystémy, nebo patří mezi umělé ekosystémy, které ovlivňuje člověk?
Na porosty rostlin má pastva a sešlap kopytníků velký vliv. Díky časté pastvě se v krajině udržují jen ty druhy, které jsou odolné vůči sešlapu a snadno obnovují ukousnuté části. Na pastvinách se šíří hlavně trsnaté trávy, jedovaté byliny a trnité křoviny, které dobytek nespásá.
Které oblasti České republiky jsou vhodné pro pastevní chov hospodářských zvířat? Využij atlas.
Která hospodářská zvířata se u nás chovají na pastvinách?
Pastvina
Na mnoha místech našeho území nahradil člověk původní lesní společenstva loukami a pastvinami. Jde o umělé ekosystémy udržované lidskou činností, hlavně kosením, hnojením nebo pastvou hospodářských zvířat. Bez této činnosti by se plochy dnešních luk a pastvin postupně opět pokryly lesem. Která čeleď převládá mezi rostlinami lučního společenstva? Jmenujte některé kvetoucí rostliny, které můžeme najít na loukách.
Do které skupiny řadíme rostliny označované jako trávy?
Ovsík vyvýšený
Zvonek rozkladitý
118
Kakost luční
Kohoutek luční
Travní ekosystémy jsou velmi rozmanité, liší se zvláště obsahem živin v půdě a množstvím vody. Na vlhkých a dusíkem bohatých loukách najdeme například psárku luční, ovsík vyvýšený, lipnici luční nebo kostřavu červenou. Kromě trav na loukách rozkvétají kakost luční, kopretina bílá, zvonek rozkladitý nebo kohoutek luční. Na sušších stráních rostou například kostřava žlábkatá, kavyl Ivanův, hlaváček jarní a koniklec velkokvětý.
SPOLEČENSTVA Z živočichů jsou pro tato společenstva typičtí velmi početní hlodavci a krtci, z ptáků například skřivan polní nebo čejka chocholatá.
Louka s krtinci
Krtek obecný
Pestřenka trubcová
Co víš o způsobu života skřivana polního? Popiš jeho niku.
Na loukách se vyskytuje velké množství hmyzu. Jmenuj některé zástupce.
Popište vzhled louky v průběhu roku. Jak se mění? Co tyto změny způsobuje? Vzhled lučních společenstev se během roku mění, rostliny zde rozkvétají postupně od jara až do podzimu. Luční porost se mění také podle toho, kolikrát se louka seče. Protože se ve společenstvech luk a pastvin často vyskytují také chráněné či ohrožené druhy rostlin, je nutná jejich ochrana. Důležité je především pravidelné udržování lučních společenstev kosením a pastvou.
Jak je možné posekanou trávu dále využít?
Posekaná louka
Účinná ochrana jednotlivých rostlinných druhů je možná pouze v rámci ochrany celého společenstva! Shrnutí Louky a pastviny jsou umělé ekosystémy udržované člověkem. Jsou to společenstva trav a jiných kvetoucích lučních bylin. Jejich vzhled se během roku mění. V rámci ochrany lučních společenstev je důležité pravidelné kosení a spásání. Některé podmáčené louky byly v minulosti odvodňovány. Co způsobil tento zásah člověka?
Otázky a úkoly 1 Jak se udržují travní společenstva luk a pastvin, aby se zabránilo jejich opětovnému zalesnění? 2 Uveďte důvody, proč se nesmí vypalovat na loukách suchá tráva. 3 Jmenujte některé chráněné druhy rostlin travních společenstev. 119
