NAUKA O POZEMNÍCH STAVBÁCH

VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ

ING. JARMILA KLIMEŠOVÁ

NAUKA O POZEMNÍCH STAVBÁCH MODUL M01

STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

© Ing. Jarmila Klimešová, Brno 2005

Obsah

OBSAH 1 Úvod ...............................................................................................................9 2 Úprava výkres ve stavebnictví ( SN 01 3420).......................................11 2.1 Formáty výkres .................................................................................11 2.2 Okraje a rámování ...............................................................................12 2.3 Skládání výkres .................................................................................12 2.4 Popisové pole ......................................................................................13 3 áry ve stavebních výkresech ( SN ISO 128-23) ...................................15 3.1 Typy ar ..............................................................................................15 3.2 Tlouš ky ar ........................................................................................17 3.3 Zásady kreslení ar..............................................................................18 4 Písmo............................................................................................................19 4.1 Všeobecn o písmu a popisování ........................................................19 4.2 Definice a rozd lení písma..................................................................19 4.3 Rozm ry písma ...................................................................................21 4.4 Konstrukce písma................................................................................21 4.5 Norma SN EN ISO 3098-2: Technická dokumentace – písmo – ást 2: latinská abeceda, íslice a zna ky ...................................................22 5 Výkresy stavebních konstrukcí – p dorys a ez ......................................25 5.1 Zobrazování objekt a orientace na výkrese.......................................25 5.1.1 P dorys ( SN 01 3420) ........................................................25 5.1.1.1 Orientace p dorysu na výkrese.............................................27 5.1.2 Svislé ezy.............................................................................27 5.1.3 Pohledy .................................................................................28 5.1.3.1 Umíst ní a ozna ování pohled ............................................28 5.2 M ítka ................................................................................................29 5.3 Kreslení výkres v m ítku 1:100, 1:50..............................................30 5.3.1 Zásady kreslení .....................................................................30 5.3.2 V p dorysech, ve vodorovných a svislých ezech stavebními objekty se kreslí ....................................................................30 5.4 Kótování ( SN 01 3130, Toman – Techn. kreslení, SN 01 3420:2004) ............................................................................32 5.4.1 Všeobecné zásady .................................................................32 5.4.2 Délkové kótování ..................................................................33 5.4.2.1 Kótovací a pomocné áry......................................................33 5.4.2.2 Zásady kreslení kótovacích ar.............................................34 5.4.2.3 Zásady pro kreslení pomocných ar .....................................34 5.4.2.4 Kótovací áry se ukon ují p i kótování: ...............................34 5.4.2.5 Psaní kót................................................................................35 5.4.3 Výškové kóty, kótování sklon .............................................37 5.4.4 Kótování p dorys a svislých ez (délkové kótování)........38 5.4.4.1 P dorysy: ..............................................................................38 5.4.4.2 Svislý ez (Obr. 5.33)............................................................39 - 5 (157) -

Název p edm tu · Modul #

5.4.5 Výkresy stavebních objekt ................................................. 40 5.5 Ozna ování odkaz , stavebních úprav, podlaží a místností ............... 40 5.5.1 Ozna ování odkaz ( SN 01 3420)..................................... 40 5.5.1.1 Jednoduchá odkazová ára ................................................... 41 5.5.1.2 Sdružená odkazová ára ....................................................... 41 5.5.2 Ozna ování stavebních úprav ( SN 01 3420) ..................... 41 5.5.3 Ozna ování podlaží a místností............................................ 42 5.5.3.1 Ozna ování místností – vý atek z normy SN EN ISO 41572............................................................................................ 42 5.6 Kreslení svislých konstrukcí ( SN 01 3420) ..................................... 43 5.7 Úpravy povrch .................................................................................. 44 5.7.1 Zobrazení v p dorysu........................................................... 44 5.7.2 Zobrazení ve svislém ezu.................................................... 45 5.7.3 Zobrazení v pohledu............................................................. 45 5.8 Kreslení oken, dve í, vrat ( SN 01 3420).......................................... 45 5.8.1 Kreslení oken v m ítku 1:100 a 1:50 .................................. 45 P dorys 45 5.8.2 Kreslení dve í a vrat v m ítku 1:100 a 1:50........................ 47 5.9 Kreslení komínových a ventila ních pr duch .................................. 53 5.9.1 Zobrazení v p dorysu........................................................... 53 5.9.2 Kótování pr duch ............................................................... 53 5.10 Ozna ování stavebních hmot v ezu ( SN 01 3406) ......................... 54 5.11 Kreslení za izovacích p edm t ( SN 01 3420)................................ 55 5.12 Kreslení podlah ( SN 01 3420) ......................................................... 59 5.13 Zásady kreslení výkres v m ítku 1:20, 1:5...................................... 61 6 Základní konstruk ní prvky budov ......................................................... 63 7 Konstruk ní systémy st nové, skeletové .................................................. 65 7.1 Systémy st nové ................................................................................. 65 7.1.1 Systém podélný .................................................................... 66 7.1.2 Systém p í ný....................................................................... 66 7.1.3 Systém obousm rný ............................................................. 66 7.2 Systémy skeletové (sloupové) ............................................................ 67 7.2.1 P í ný rámový systém .......................................................... 67 7.2.2 Podélný rámový systém ....................................................... 67 7.2.3 Obousm rný rámový systém................................................ 68 8 Výškové osazení objektu a situace............................................................ 69 8.1 Polohové osazování objektu ............................................................... 69 8.1.1 Vzájemné odstupy staveb SN 73 4301 – Obytné budovy (viz Obr. 8.1) ........................................................................ 69 8.2 Orientace budov ke sv tovým stranám............................................... 71 8.3 Výškové osazování objektu................................................................ 71 8.3.1 Základní požadavky pro optimální stanovení 0,000 (pro obytné budovy) ............................................................. 72 8.3.2 Postup p i výškovém osazení objektu .................................. 75

- 6 (157) -

Obsah

8.4

Terénní úpravy ....................................................................................77 8.4.1 Postup p i návrhu a zakreslení terénních úprav v situaci......78 8.5 Stavební situace...................................................................................80 8.5.1 Náležitosti stavební situace...................................................80 8.5.2 Situa ní výkresy (dle SN 01 3410, SN 01 3411).............81 8.5.3 P íklad situace.......................................................................86 9 P dorys podlaží, svislý ez.........................................................................87 9.1 P íklad studie rodinného domu (bez garáže, parkovací stání a garáž umíst ny na pozemku) – p dorys, ez, pohled....................................87 9.2 Typologické zásady.............................................................................91 9.2.1 Základní pojmy .....................................................................91 9.2.2 Požadavky na obytné místnosti.............................................92 9.2.3 P íslušenství bytu ..................................................................94 9.2.4 Umíst ní za izovacích p edm t a jejich funk ní plochy.....96 9.2.5 Za ízení bytu .........................................................................97 9.2.6 Domovní komunikace...........................................................98 9.3 Zakreslování p dorysu a ezu – projekt pro realizaci, m . 1:100, 1 :5098 9.3.1 P dorys .................................................................................98 9.3.2 Svislý ez.............................................................................100 10 Schodišt ....................................................................................................105 10.1 Názvosloví ........................................................................................105 10.2 Technické požadavky........................................................................106 10.2.1 Schodiš ový prostor............................................................106 10.2.2 Schodiš ové rameno ...........................................................106 10.2.3 Schodiš ový stupe .............................................................107 10.2.4 Podesty................................................................................108 10.2.5 Schodiš ové zábradlí ( SN 74 3305 – Ochranná zábradlí)109 10.3 Postup p i návrhu schodišt ..............................................................110 10.3.1 Navrhování schodiš s kosými stupni.................................111 10.4 Zakreslování ( SN 01 3420) ............................................................112 11 Stropy.........................................................................................................119 11.1 Zakreslení stropu do p dorysu zobrazovaného podlaží podle SN 01 3420...................................................................................................119 11.2 Výkres stropu nad zobrazovaným podlažím - zakreslovaný podle SN 01 3481 - Výkresy betonových konstrukcí nebo podle SN EN ISO 4172 – Technické výkresy – Výkresy pozemních staveb – Výkresy sestavy dílc ......................................................................................120 11.2.1 Stropy monolitické..............................................................120 11.2.1.1 Orienta ní návrh rozm r monolitických stropních konstrukcí120 11.2.1.2 Výkres tvaru monolitické stropní konstrukce (podle SN 01 3481) ...................................................................................123 11.2.1.3 P dorys podlaží...................................................................123 11.2.1.4 P dorys schodišt ................................................................123 11.2.1.5 Ozna ování prvk ...............................................................124 11.2.2 Stropy montované ...............................................................125 - 7 (157) -


11.2.2.1 Zakreslování podle SN EN ISO 4172.............................. 125 11.2.2.2 Zakreslování podle SN 01 3481 – Výkresy betonových konstrukcí ........................................................................... 126 11.2.2.3 Výkresy sestavy dílc ......................................................... 127 12 Plošné základy .......................................................................................... 131 12.1 Kreslení plošných základ - SN 01 3420....................................... 131 12.1.1 P dorys............................................................................... 131 12.1.2 Svislý ez ............................................................................ 133 12.1.3 Sklopený pr ez.................................................................. 134 12.1.4 Pohled na základ................................................................. 135 12.1.5 Kanály a dojezdy výtah .................................................... 135 12.2 Základové pasy st nových staveb – konstruk ní zásady.................. 136 12.3 Orienta ní výpo et základové plochy .............................................. 136 12.3.1 Výpo et základ – pod vnit ní nosnou zdí......................... 140 12.4 Zakreslování základ v r zných výškových úrovních ..................... 141 12.4.1 Stup ováním spojené základy se zakreslují bez ohledu na rozdílnou úrove do stejného p dorysu ............................. 142 12.4.2 Napojení základových pás bez odstup ování – ve dvou výškových úrovních ........................................................... 144 13 Výkopy ...................................................................................................... 147 13.1 Rozší ení výkop .............................................................................. 147 13.2 len ní výkop ................................................................................. 148 13.3 Zakreslování dle SN 01 3420......................................................... 148 13.3.1 P dorys............................................................................... 148 13.3.2 Svislý ez a sklopený pr ez............................................... 150 14 Záv r ......................................................................................................... 155 14.1 Studijní prameny .............................................................................. 155 14.1.1 Seznam použité literatury................................................... 155 14.1.2 Citované a související normy, vyhlášky MMR :................ 155

- 8 (157) -

Úvod

1

Úvod

Vážení poslucha i, práv máte v rukou publikaci, která možná u n kterých z vás vyloudí úsm v na tvá i a v hlav otázku, zda tato publikace pat í mezi vysokoškolské u ebnice a jestli její obsah odpovídá sou asnému trendu vzd lávání na vysokých školách, tj. p edávání vysokých teoretických znalostí a jejich aplikování v praxi. Mohu vás ujistit, že ano, nebo vám umožní práv tuto aplikaci teoretických znalostí. Každý projektant, technik, tv rce atd. musí um t n jakým zp sobem své myšlenky a ešení zadání prezentovat, p esv d it okolí, že práv ten jeho výstup spl uje všechny požadavky kladené na stavební dílo a musí vytvo it zadání pro dodavatele stavby, aby ten byl schopen jeho p edstavy zrealizovat. U stavební innosti, na rozdíl od jiných oblastí, jde o díla dlouhodobé životnosti, která asto p ežívají staletí a jsou neustále na o ích, na rozdíl nap . od automobilového pr myslu, kde zm nit model každé 3 roky není problém. Rovn ž investice do stavebních d l a op t nap . zmi ovaných automobil jsou ádov zcela odlišné a v p ípad omylu není možné stavební dílo jednoduše zbourat a postavit znovu. Sou asn je nutné si uv domit, že moderní stavební díla jsou osazena r znou technologií, k ižujících se rozvod , vedení atd., které je nutné do objektu vm stnat tak, aby nedocházelo ke kolizím a nebyl nijak omezován užitný prostor. V neposlední ad musí stavební dílo spl ovat celou adu dispozi ních, bezpe nostních, požárních, technických a jiných požadavk , které je pot eba vzájemn sladit, aby dílo bylo schopné bezproblémového a hospodárného provozu. To vše je možné pouze pomocí projektové dokumentace – od prvotních studií a ná rt , kde je ešena základní architektonická a dispozi ní koncepce, p es základní dokumentaci pro stavební ízení, kde je prezentováno reálné architektonické, dispozi ní a technické provedení stavby a její provozní otázky v etn specializovaných výkres jednotlivých technických za ízení, kde je ešena jejich prostorová koordinace, až po podrobnou realiza ní dokumentaci. Tzn. že zákonitosti tvorby projektové dokumentace, základní pravidla zakreslování stavebních objekt a další musí znát nejenom tv rce a projektant stavebního díla, ale i dodavatel, aby byl schopen podle p edložené dokumentace dílo zrealizovat. Možná te n kdo z vás namítne, že b žn se dnes projektuje pomocí po íta , kde n kdo už pravidla zakreslování naprogramoval, takže tyto znalosti jsou zbyte né. Ale práv z d vodu znalosti um t výkresy i íst je nutné tato pravidla a zákonitosti znát. Nebo projektantova práce nekon í svázáním výkres do desek, ale velmi asto provádí i p ímý autorský dozor na stavb a musí um t prezentovat to, co je ve výkresech nakresleno a nem že se vymluvit, že to namaloval po íta – odpov dnost je ist osobní a p esn daná podpisem na výkrese. Tém vždy se p i provád ní díla vyskytnou nevy ešené problémy a pak projektantovi asto nezbývá nic jiného, než vzít tužku a na míst nap . zakreslením do stavebního deníku, problém vy ešit. V záv ru je nutné ješt zd raznit již onu zmín nou zodpov dnost za dílo, kdy znalost a respektování obecných pravidel zakreslování a postup vám pom že vyvarovat se p ípadných problém p i špatném pochopení dokumentace doda-

- 9 (157) -


vatelem a chybném provedení stavebního díla, resp. p i zp sobení škody na díle. P i následném posuzování zodpov dnosti hraje vždy d ležitou roli, zda byly použité obvyklé, všeobecn rozší ené postupy, což jsou nap . dále uvedená pravidla a normy, které vycházejí, a jsou kv li kompatibilit odvozeny z evropských norem. Proto je tato publikace nezbytná pro vaše komplexní znalosti stavební problematiky a pokud se budete stavební innosti v novat v praxi, budete se s projektovou dokumentací setkávat tém denn , a už jako architekti, projektanti, rozpo tá i, stavební mist i, techni tí dozo i atd. Tzn. že tato publikace by nem la skon it na okraji vašeho zájmu, ale m li byste ji mít ádn zažitou a m li byste neustále sledovat zm ny a vývoj v této oblasti. Na vypracování u ebního textu spolupracovali doktorandi : kapitola 2,3,4

Ing. Jana Horká

kapitola 5 Brandejsová

Ing. Iva Klimešová, Ing. Martin Deutsch, Ing. Hana

kapitola 6,7,8

Ing. Lubor Kalousek

kapitola 9, 10

Ing. Monika Zacha ová

kapitola 11

Ing. Radim Kolá

kapitola 12, 13

Ing. Petr Kacálek

D kuji Ing. Iv Klimešové za významnou pomoc p i formátování a korekci text a obrázk .

Ing. Jarmila Klimešová autor

- 10 (157) -

Úprava výkres ve stavebnictví ( SN 01 3420)

2

Úprava výkres ve stavebnictví (

2.1

Formáty výkres

SN 01 3420)

Byly stanoveny rozm ry výkresových list pro základní a prodloužené formáty dle SN EN ISO 5457. P ednostn by se m ly používat formáty ady ISO-A. Základní formáty této ady vychází z formátu, který má plochu x*y=1m2, další formáty výkres vznikají postupným p lením delší strany. Zvláštní formáty mají pak tvar jiný než obdélníkový, m l by být volen tak, aby je bylo možné složit na formát A4. Výkresy spolu související mají mít pokud možno stejný formát. Základní formáty ady ISO – A z SN EN ISO 5457 jsou uvedeny v následující tabulce: Ozna ení

O íznutý list (T)

Kreslící plocha

Neo íznutý list (U)

a1

a2

b2

a3

b3

+/-0,5

+/-0,5

+/-2,0

+/-2,0

b1

A0

841

1189

821

1159

880

1230

A1

594

841

574

811

625

880

A2

420

594

400

564

450

625

A3

297

420

277

390

330

450

A4

210

297

180

277

240

330

Formáty A0 až A3 lze používat pouze horizontáln orientované, formát A4 pouze vertikáln orientovaný (viz Obr. 2.1 a 2.2).

Obr. 2.1

Obr. 2.2

- 11 (157) -


2.2

Okraje a rámování

Každý výkresový list musí mít mezi orámováním kreslící plochy a o íznutým formátem okraj o ší ce 20 mm vlevo, 10 mm vpravo, naho e a dole (viz Obr. 2.3). Levého okraje se m že využít pro svázání výkres do složky. K orámování kreslící plochy se užije souvislé áry tlouš ky 0,7 mm.

Obr. 2.3

2.3

Skládání výkres

Výkresy se skládají podle pravidel do složek.

SN 01 3111 na formát A4 pro azení

Originály, matrice a rematrice do formátu A1 se zpravidla neskládají. Ostatní výkresy se skládají nejprve podél p ehyb kolmých ke spodnímu okraji výkresu a následn pak dle vodorovných p ehyb , nazna ených po celém obvodu výkresu (viz Obr. 2.4 s po adím uvedeným íslicemi). Je nutné zachovat popisové pole na lícní stran výkresu.

Obr. 2.4

- 12 (157) -

Úprava výkres ve stavebnictví ( SN 01 3420)

2.4

Popisové pole

Pro vypracování popisového pole na technických výkresech a odborných dokumentech platí SN EN ISO 7200. Umíst ní popisového pole eší SN EN ISO 5457 a tabulky zm n eší SN EN ISO 9431. To se má u všech formát umís ovat do pravého dolního rohu kreslící plochy. Popisové pole má obsahovat tyto identifika ní a administrativní údaje: o íslo dokumentu (tj. íslo pro identifikaci i systémy evidence); o ozna ení dokumentu pro ú ely t íd ní dokumentu; o všeobecné identifika ní údaje o stavb (nap .název a místo stavby); o název dokumentu (údaje o obsahu výkresu, název zobrazovaného p edm tu, hlavní m ítko výkresu základního obrazu); o ozna ení zákonného vlastníka dokumentu (název, adresa, logo, telefon, mail); o jména a pop . podpisy osob zodpov dných za obsah a zpracování dokumentu, s datem zpracování dokumentu; o status dokumentu; o datum vydání dokumentu daného statusu ve tvaru rok-m síc-den; o další dopl ující údaje (p ímý investor, íslo zakázky, íslo listu a celkový po et list ); Aby bylo dosaženo jednotné uspo ádání, mají být požadované informace sestaveny do obdélníkových polí. Obsah jednotlivých polí – viz norma SN ISO 7200. V rámci výuky pozemního stavitelství a projekt se bude používat zjednodušené popisové pole a úprava výkresových list (viz Obr. 2.5).

- 13 (157) -


Obr. 2.5: Úprava výkres pro výuku pozemního stavitelství

- 14 (157) -

áry ve stavebních výkresech ( SN ISO 128-23)

3 3.1

áry ve stavebních výkresech (

SN ISO 128-23)

Typy ar

Kresba je složena z ar, které jsou základním dorozumívacím a vyjad ovacím prost edkem. Proto je rozlišujeme podle druh a podle tlouš ky, musí být plynulé a výrazné, jasn od sebe odlišitelné. Typy a tlouš ky ar (v pom ru 1:2:4), jejich ozna ení, uspo ádání a kreslení stanoví SN ISO 128-20. Druhy ar ve stavebních výkresech a jejich význam jsou blíže popsány v norm SN ISO 128-23 áry na výkresech ve stavebnictví a v níže uvedené tabulce: Poznámka Název ára souvislá lze nahradit ve stavebnictví názvem ára plná. Popis a zobrazení (Ozna ení)

Použití

Tenká plná (souvislá) ára (TeP)

rozhraní r zných materiál v pohledu, ezu a pr ez (alt. TP) Šrafování úhlop í ky ozna ující otvory, prostupy a výklenky výstupní áry u schod a šikmých ramp, spádové šipky u sklonitých ploch áry modulových sítí první úrovn krátké osové áry vynášecí áry (pomocné) kótovací áry a jejich hrani ící zna ky odkazové áry p vodní vrstevnice u zahradních úprav (alt. Te ) viditelné obrysy prvk v pohledu (alt. TP) zobrazování dve í, oken, schod , za ízení (alt. TP) orámování místa podrobnosti

Tenká plná ára se zlomy ohrani ení áste ných nebo p erušených pohled , ez a pr ez (alt. Te e)

- 15 (157) -


Tlustá plná ára (TP)

viditelné obrysy prvk použito šrafování

v ezu a pr ezu, pokud je

rozhraní r zných materiál v pohledu, ezu a pr ezu (alt. TeP) viditelné obrysy prvk v pohledu (alt. TeP) zobrazování dve í, oken, schod , za ízení (alt. TeP) áry modulových sítí druhé (vyšší) úrovn šipky pro ozna ení sm ru pohledu u ez , pr ez a pohled navrhované vrstevnice u zahradních úprav Velmi tlustá plná ára (VTP)

viditelné obrysy prvk v ezu a pr ezu, pokud není použito šrafování výztužné vložky áry zvláštního významu

Tenká árkovaná ára (Te )

p vodní vrstevnice u zahradních úprav (alt. TeP) d lení záhon a trávník zakryté obrysy (alt. T )

Tlustá árkovaná ára (T ) zakryté obrysy (alt. Te )

Velmi tlustá árkovaná ára (VT ) výztužné vložky (viz. norma)

Tenká erchovaná (s te kou)

ára

(Te e)

ezové roviny (na konci je T e) osové áry osy soum rnosti (na koních ozna ené kolmo dv ma krátkými rovnob žnými úse kami) orámování nakreslených (zv tšených) podrobností vztažné p ímky ohrani ení áste ných nebo p erušených pohled , ez a pr ez (zejména u krátkých ar p i nedostatku místa)

Tlustá erchovaná ára (T e) (s te kou)

ezové roviny (na koncích) obrysy viditelných prvk p ed (nad) ezovou rovinou

- 16 (157) -

áry ve stavebních výkresech ( SN ISO 128-23)

Velmi tlustá erchovaná ára (s te kou) sekundární vyty ovací áry a pomocné vztažné áry ozna ení ar a ploch se zvláštními požadavky hranice staveniš , etap, zón atd.

Tenká erchovaná ára se dv ma te - alternativní a krajní poloha pohyblivých prvk kami T žnice obrysy p ilehlých prvk

Tlustá erchovaná ára se dv ma te - obrysy zakrytých prvk p ed )nad) ezovou rovinou kami

Velmi tlustá erchovaná ára se dv ma p edpínací výztužné ty e, kabely atd. te kami

Tenká te kovaná ára

3.2

obrysy prvk , které nejsou p edm tem projektu

Tlouš ky ar

Ve stavebních výkresech se užívají t i tlouš ky ar: tenká, tlustá, velmi tlustá – viz tabulka. Pom r tloušt k je 1:2:4. Zvláštní tlouš ka áry se užívá pro kreslení a popisování grafických zna ek. Tato tlouš ka je mezi tenkou a tlustou arou. Skupina ar

Tenká ára

Tlustá ára

Velmi tlustá ára

0,25

0,13

0,25

0,50

0,18

0,35

0,18

0,35

0,70

0,25

0,50

0,25

0,50

1,00

0,35

0,70

0,35

0,70

1,40

0,50

1,00

0,50

1,00

2,00

0,70

- 17 (157) -

ára pro grafické zna ky


Tlouš ka áry se volí podle druhu, velikosti, m ítka a podle požadavk mikrografie i jiných zp sob reprodukce.

3.3

výkresu

Zásady kreslení ar o Délka árek, velikosti te ek a velikost mezer u téže áry musí být stále stejná; o erchované áry za ínají a kon í árkou; o áry se k ižují a vzájemn navazují árkami, te kované te kami; o rovnob žné árkované a erchované áry umíst né blízko sebe – árky a mezery se mají prost ídat (viz Obr. 3.1);

Obr. 3.1: Správné kreslení r zných druh

ar, jejich navazování a k ížení

Obr. 3.2: Zp sob rýsování ar ve stavebních výkresech. Velmi tlustá ára se kreslí do konstrukce (konstrukci nerozši uje)

- 18 (157) -

Písmo

4

Písmo

4.1

Všeobecn o písmu a popisování

Platí mezinárodní norma SN EN ISO 3098 s názvem Technická dokumentace-Písmo pro popisování dokumentace technickým písmem, jež stanovuje požadavky na tvar a rozm ry písmen, íslic a zna ek, jakož i základní požadavky na popis technických výkres . ást 0: Všeobecná ustanovení ást 1: B žn užívaná písma ást 2: Latinská abeceda, íslice a zna ky ást 3: Diakritická znaménka a zna ky pro písmena Latinské abecedy ást 4: Cyrilice ást 5: Latinská abeceda, íslice a zna ky pro CAD

4.2

Definice a rozd lení písma

Dotažnice – vodorovné pomocné áry osnovy, do které se kreslí písmeno. Dotažnice jsou základní, horní, st ední a dolní. Dotah – tahy písmena, dosahující k dotažnici horní nebo dolní. Majuskule – písmena velké abecedy. Minuskule – písmena malé abecedy. Plošná sí – sí pomocných ar, do kterých je písmo vepsáno. Písmo latinské abecedy rozd lujeme na typ A a B, kolmé a šikmé, široké, st ední a úzké. Základní charakteristikou pro ur ení písma je jeho velikost (h) v milimetrech, ur ená výškou písmen velké abecedy. Tlouš ka áry písma (d) je ur ena pom rem k velikosti písma (h).

- 19 (157) -


Obr. 4.1: Jmenovitá velikost písma, ádkování Typy písma: o o o o

písmo typu A, kolmé (V); písmo typu A, šikmé (S); písmo typu B, kolmé (V) – p ednostní užití; další typy – písmo typu CA(V), CA(S), CB(V), CB(S).

Základní požadavky na popis: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

itelnost je závislá na tlouš ce áry písma. Pro písmo malé i velké abecedy se užívá stejná tlouš ka áry. Tlouš ky ar musí odpovídat SN ISO 128-20; jmenovitá sv tlost písma je dána výškou h vn jšího obrysu písmen velké abecedy. Jmenovité velikosti jsou dány hodnotami: 1,8; 2,5; 3,5; 5; 7; 10; 14 a 20mm; dodržení mezery mezi písmeny d, která nesousedí spolu rovnob žnými tahy, lze zmenšit na polovinu, tj. na tlouš ku áry písmena d.. M že se m nit podle uskupení písmen – nap . LA, VA, TV, Tr; kopírovatelnost b žnými zp soby kopírování; vhodnost pro po íta em ízené zp soby popisování; popisy výkres stavebních objekt se mají psát kolmým písmem velké abecedy, min. výška písma 2,5 mm.

- 20 (157) -

Písmo

4.3

Rozm ry písma

TYP A Charakteristika písma

Ozn. Písmo typ A

d=1/14h

Odpov.rozm r

Rozm ry v mm

Velikost písma - výška písmen velké abecedy

H

14/14 h 14*d

1,8

2,5

3,5

5,0

7,0

10,0

14,0

20,0

c1

10/14 h 10*d

1,3

1,8

2,5

3,5

5,0

7,0

10,0

14,0

mezi

a

2/14 h

2*d

0,26

0,36

0,5

0,7

1,0

1,4

2,0

2,8

- nejmenší ádkování (výška plošné sít )

b1

25/14 h 22*d

3,25

4,5

6,25

8,75

12,5

17,5

25,0

35,0

- nejmenší mezera mezi slovy

e

6/14 h

6*d

0,78

1,08

1,5

2,1

3,0

4,2

6,0

8,4

Tlouš ka písma

d

1/14 h

1*d

0,13

0,18

0,25

0,35

0,5

0,7

1,0

1,4

- výška písmen malé abecedy Mezery písmeny

ar

TYP B písma

Charakteristika

Ozn.

Písmo typ B Odpov.rozm r

d=1/10h Rozm ry v mm

Velikost písma - výška písmen velké abecedy

h

10/10 h 10*d

1,8

2,5

3,5

5,0

7,0

10,0

14,0

20,0

c1

7/10 h

7*d

1,26

1,75

2,5

3,5

5,0

7,0

10,0

14,0

mezi

a

2/10 h

2*d

0,36

0,5

0,7

1,0

1,4

2,0

2,8

4,0

- nejmenší ádkování (výška plošné sít -velká abeceda)

b1

19/10 h 13*d

3,42

4,75

6,65

9,5

13,3

19,0

26,6

38,0

- nejmenší mezera mezi slovy

e

6/10 h

6*d

1,08

1,5

2,1

3,0

4,2

6,0

8,4

12,0

Tlouš ka ar písma

d

1/10 h

1*d

0,18

0,25

0,35

0,5

0,7

1,0

1,4

2,0

- výška písmen malé abecedy Mezery písmeny

4.4

Konstrukce písma

Písmo je konstruováno do plošné sít , která je u kolmého písma tvercová, u písma šikmého kosodélníková, kde šikmé pomocné áry jsou naklon ny pod úhlem 75o. Vzájemné vzdálenosti pomocných ar se m í kolmo a jsou shodné. Výška plošné sít je vztažena k velikosti písma. Mezera mezi písmeny p i b žné hustot písma je mezi rovnob žnými tahy sousedních písmen 2 polí ka plošné sít . Mezeru lze p i menší hustot písma podle pot eby zv tšit. Mezera mezi slovy o b žné hustot se volí 6 polí ek plošné sít (viz Tabulky). - 21 (157) -


h1=h-d Obr. 4.2: Definování st edních ar

Obr. 4.3: Šikmé písmo – sklon 75o

4.5

Norma SN EN ISO 3098-2: Technická dokumentace – písmo – ást 2: latinská abeceda, íslice a zna ky

Vztahuje se na písmo psané pomocí šablon a na písmo psané voln rukou nebo jiným zp sobem. Jako p íklad uvádíme pouze písmo typu B – kolmé, které je ur eno k p ednostnímu užití.

- 22 (157) -

Písmo

Obr. 4.4: Písmo typ B, kolmé

- 23 (157) -

Výkresy stavebních konstrukcí – p dorys a ez

5


5.1

Zobrazování objekt a orientace na výkrese

Vedle základních požadavk na v cnou a obsahovou správnost výkres je nutno zabezpe it i jejich formální jakost, jako je nap . z etelnost, p ehlednost, itelnost i po reprografickém zpracování, ke které p ispívá p edevším správná volba: a) požadavk na kreslicí materiály, na velikost a krycí schopnost obrazových prvk , na umíst ní obraz na výkresu a jeho orientaci; b) velikosti formát (kreslicích list ), jejich úpravy a skládání; c) velikosti m ítek; d) tloušt k použitých ar a jejich kreslení; e) tvaru a velikosti písma; f) uspo ádání a vypln ní popisového pole; g) záznamu zm n na výkresech. Stavební objekty se zobrazují pravoúhlým promítáním na n kolik pr m ten podle SN EN ISO 5456-2, jako pr m ty myšlených ez (p dorysy, svislé ezy) a jako pohledy, pop . jejich kombinace. Podle pot eby se objekty zobrazují též prostorov , nap . axonometrickým promítáním podle SN EN ISO 5456-3, st edovým promítáním podle SN EN ISO 5456-4 apod.

5.1.1

P dorys ( SN 01 3420)

P dorysy se zobrazují: a) jako pravoúhlé pr m ty myšlených vodorovných ez objektem na p dorysnu; b) jako pohledy shora na zobrazovanou konstrukci (nap . p dorysy výkop , základ , st ech). Poznámka Hlavním zobrazením stavebních objekt jsou zpravidla p dorysy. U objekt , u kterých p evažuje výškový rozm r, m že být hlavním zobrazením svislý ez. Roviny myšlených vodorovných ez se vedou tak, aby bylo možné jimi zobrazit co možná nejvíce konstrukcí, otvor a objem v jejich charakteristickém tvaru, velikosti a poloze, i jejich provozní souvislosti v rámci zobrazovaného podlaží. Poznámka Rovinu myšleného vodorovného ezu lze podle pot eby i zalomit do více výškových úrovní. Názornost, souvislost a logika vzájemn navazujících zobrazovaných konstrukcí však nesmí být narušena.

- 25 (157) -


Plocha ezové roviny se ve výkresu svislého ezu zpravidla nevyzna uje. Výjimkou jsou p ípady podle c). ezové roviny pro zobrazení p dorysu podlaží se zpravidla vedou: a) asi v jedné t etin výšky zobrazovaného podlaží (nad úrovní parapetu); b) u objekt o n kolika úrovních v rámci jednoho podlaží asi 1 m nad zobrazovanou úrovní; c) u objekt bez rozlišování podlaží (nap . u v žových objekt ) ve stanovených a na výkresech svislých ez vyzna ených výškových intervalech; d) u schodiš a šikmých ramp – viz Zakreslování schodiš . Zobrazované podlaží je u objektu s podlažím omezeno: a) u b žného podlaží - vrchním lícem nosné konstrukce stropu podlaží nižšího a vrchním lícem konstrukce stropu zobrazovaného podlaží (Obr. 5.1); b) u nejnižšího podlaží vícepodlažních objekt - vrchním lícem vodorovné hydroizolace a vrchním lícem konstrukce stropu zobrazovaného podlaží (Obr. 5.2); c) u nejvyššího podlaží vícepodlažního objektu - vrchním lícem nosné konstrukce stropu podlaží nižšího a vrchním lícem nosné st ešní konstrukce bez st ešního plášt (Obr. 5.3 a 5.4); d) u jednopodlažního objektu - vrchním lícem vodorovné hydroizolace a vrchním lícem nosné st ešní konstrukce bez st ešního plášt (Obr. 5.5).

Obr. 5.1

Obr. 5.2

Obr. 5.4

Obr. 5.3

Obr. 5.5

P dorys se m že doplnit díl ími sklopenými (vkreslenými) pr ezy, zobrazenými podle SN ISO 128-40. Pro vkresleni sklopeného pr ezu se obraz p dorysu zpravidla nep erušuje. Zakresluje se tenkou plnou arou.

- 26 (157) -


5.1.1.1

Orientace p dorysu na výkrese

P dorys stavebního objektu se má na výkresovém listu umístit tak, aby byl orientován: a) hlavním vstupem u dolního okraje výkresového listu - viz Obr. 5.6; b) p evládajícím (delším) rozm rem rovnob žn s dolním okrajem výkresového listu - viz Obr. 5.7; c) severem naho e (tj. sm r k severu je kolmý k hornímu okraji výkresového listu - viz Obr. 5.8. Pokud není p dorys orientován severem nahoru, musí se sever ozna it grafickou zna kou podle Obr. 5.6 a 5.7 ( SN EN ISO 7519), alespo na jednom p dorysu (zpravidla na p dorysu 1.podlaží.)

Obr. 5.6

5.1.2

Obr. 5.7

Obr. 5.8

Svislé ezy

Svislé ezy se zobrazují jako pr m ty myšlených svislých ez na nárysnu.

objektem

Rovina myšleného svislého ezu se nevede v podélném sm ru ty ovými prvky (sloupy, trámy pr vlaky, atd.). ezová rovina pro zobrazení svislého ezu se vede zpravidla schodišt m, a to tak, aby poskytla možnost co nejúpln jšího zobrazení schodišt . ezová rovina pro zobrazení svislého ezu se m že podle pot eby v prostoru zalamovat, nesmí však vzniknout nelogický a nesouvislý obraz (viz Obr. 5.9). Poloha svislé ezové roviny se kreslí a ozna uje v p dorysu dle SN ISO 128-40 a SN ISO 128-23: tlustou erchovanou arou – na koncích. ezovou áru lze kreslit v celé její délce, je-li to nutné kv li její z etelnosti – tenkou erchovanou arou krom konc a zm ny sm r .

- 27 (157) -


SPRÁVN

CHYBN

Obr. 5.9: Zalomení ezové roviny svislého ezu

5.1.3

Pohledy

Pohledy na pr elí objektu a jiné ásti (p edm ty) objektu se zobrazují a oznaují podle SN EN ISO 5456-2 a SN ISO 128-30. Pro jednotlivá pr elí objekt se doporu uje používat názvy podle sv tových stran, k nimž jsou pr elí obrácená (nap . POHLED OD JIHU). 5.1.3.1

Umíst ní a ozna ování pohled

Pohledy se umís ují a pojmenovávají podle zásad promítání v prvním kvadrantu. Pokud je pohled umíst n jinak, musí se sm r promítání vyzna it šipkou u odpovídajícího obrazu. Nad touto šipkou a nad pohledem se uvádí stejné písmeno velké abecedy (viz Obr.5.10). P i ozna ování pohled z boku, odvozených z p dorys stavebních objekt (nap . z pohled shora) oto ením do svislé polohy, se nemusí kreslit zna ka pro pooto ený pohled tehdy, je-li poloha objektu z boku jednozna ná.

- 28 (157) -


Je-li pohled v jiném m ítku než hlavní obraz, pop . než ostatní pohledy jednoho p edm tu, jeho m ítko se uvádí za ozna ením pohledu v oblých závorkách, nap . A (1:50). Sestává-li se výkres ze dvou a více list , na kterých je umíst n vždy pouze jeden pohled, musí být pohled ozna en podle výše uvedených pravidel. Dále musí být uvedeny vzájemné odkazy na ísla odpovídajících list výkresu.

Obr. 5.10 Ozna ování pohled

5.2

M ítka

Doporu ená m ítka a jejich zapisování stanovuje SN ISO 5455. M ítko je nutné volit podle ú elu výkresu, podle hustoty konstrukcí a jejich složitostí, podle velikosti a ešení navrhovaného objektu. M ítka výkres stavebních objekt se vybírají podle t chto zásad: a) 1:5000, 1:2000, 1:1000, 1:500 a 1:200 – pro situa ní výkresy a situa ní schémata; b) 1:2000, 1:1000, 1:500 a 1:200 – pro celkové dispozi ní výkresy a schémata stavebních objekt ; c) 1:200, 1:100 a 1:50 – pro výkresy uspo ádání (dispozice) stavebních objekt , zejména pro p dorysy, ezy a pohledy; d) 1:20, 1:10, 1:5, 1:2 a 1:1 – pro zobrazování podrobností. U podélných profil inženýrských staveb se výšky proti délkám p evyšují a užívá se zpravidla t chto m ítek: 1:5000/1:200, 1:2000/1:200, 1:1000/1:1000, 1:500/1:100, 1:5000/1:100, 1:1000/1:50 a 1:5000/1:50. M ítko základní (tj. m ítko základního obrazu i p evážn se vyskytujícího) se zapisuje v popisovém poli výkresu. Ostatní odlišná m ítka obrazu základního se píší nad p íslušnými obrazy do okrouhlých závorek za ozna ení obrazu.

- 29 (157) -


P íklad 5.1 DETAIL U OKAPU (1:2) EZ A-A (1:100) SEVERNÍ PR

5.3

ELÍ (1:200)

Kreslení výkres v m ítku 1:100, 1:50

Poznámka Pokud je t eba výkresy stavebního objektu zobrazit i v m ítku 1:200, dodržují se zásady kreslení platné pro m ítka 1:100 a 1:50. V daném p ípad jde o výkresy ur ené p edevším k provedení (realizaci) stavby a jejich náležitosti i vypovídající podrobnost jejich obsahu jsou stejné bez ohledu na hodnotu m ítka.

5.3.1

Zásady kreslení

Základní pravidla pro kreslení pohled stanoví SN ISO 128-30, pro kreslení ez a pr ez SN ISO 128-40 a pro zobrazování ploch v ezech a pr ezech SN ISO 128-50. Typy ar a jejich použití pro jednotlivé druhy zobrazení na výkresech stavebních objekt stanoví SN ISO 128-23.

5.3.2

V p dorysech, ve vodorovných a svislých ezech stavebními objekty se kreslí a) obrysy konstrukcí, které protíná ezová rovina: 1. velmi tlustou plnou arou v p ípad , kdy se materiál konstrukce zobrazené v ezu graficky neozna í (nešrafuje); 2. tlustou plnou arou v p ípad , kdy se plocha zobrazená v ezu graficky ozna í (šrafuje) podle zásad SN 01 3406; vn jší obrysy konstrukcí (ve styku se vzduchem) se mohou i v t chto p ípadech zvýraznit velmi tlustou plnou arou; b) obrysy a hrany konstrukcí viditelných pod (za) ezovou rovinou tlustou plnou arou; c) obrysy konstrukcí zakrytých jinou konstrukcí pod (za) ezovou rovinou – tlustou árkovanou arou; d) obrysy a hrany konstrukcí nad ezovou rovinou: 1. viditelné obrysy tlustou erchovanou arou; 2. zakryté obrysy tlustou erchovanou arou se dv ma te kami; e) rozhraní r zných materiál vícevrstvých konstrukcí, které protíná ezová rovina, pop . jsou viditelné pod (za) ezovou rovinou - tlustou plnou arou; f) konstrukce výplní otvor , schody apod. - tlustou plnou arou.

- 30 (157) -


Poznámka SN ISO 128-23:2004 dovoluje pro zobrazování konstrukcí podle bodu b), c), e), f) alternativní zp sob kreslení, a to bu tenkou arou nebo tlustou arou. Pro ú ely této SN se pro zobrazování na výkresech stavebních objekt v m ítku 1:100, 1:50, 1:20 a v tším, a na situa ních výkresech úpravy terénu, p ednostn použila alternativa kreslení tlustou arou. V pr ezech ( ezech) se zobrazují pouze obrysy konstrukcí a rozhraní r zných materiál vícevrstvých konstrukcí které protíná ezová rovina a kreslí se podle výše uvedených zásad. Ve sklopených pr ezech, vkreslených do základního obrazu, se obrysy konstrukcí zobrazených v ezu i rozhraní r zných materiál kreslí tenkou plnou arou. Jednotlivé druhy materiál se graficky ozna í podle SN 01 3406. V pohledech stavebních objekt se viditelné obrysy konstrukcí (pop . rozhraní r zných materiál ) kreslí tlustou plnou arou. Vztažné p ímky modulové sít se v p dorysech, pop . ve svislých ezech, kreslí tenkou erchovanou arou ukon enou kroužkem, do kterého se vepíše písmenné a íselné ozna ení. Písmenné ozna eni (latinskou velkou abecedou) se uvádí v po adí zdola nahoru a íselné ozna ení (arabskými íslicemi) se uvádí v poadí zleva doprava (viz Obr.5.11).

Obr. 5.11 Ozna ení vztažných p ímek modulové sít

- 31 (157) -


5.4

Kótování ( SN 01 3130, Toman – Techn. kreslení,

5.4.1

Všeobecné zásady

SN 01 3420:2004)

Všeobecné zásady pro kótování p edm t na stavebních výkresech: a) na výkrese se musí kótovat všechny rozm ry, jichž je t eba k jednozna nému geometrickému ur ení zobrazených p edm t , tj. k úplnému ur ení tvaru, velikosti a vztah jednotlivých ástí, v rozsahu závislém na ú elu výkresu; b) kóty se mají uvád t tak, aby se pot ebný rozm r mohl p e íst p ímo a nebylo jej t eba po ítat z jiných kót; c) každý rozm r se má u téhož p edm tu kótovat jednou, kóty se zbyte n neopakují; d) kótovat rozm ry zakrytých (neviditelných) obrys se nedoporu uje; lze je kótovat jen tehdy, je-li takto kótovaný rozm r jednozna n a z eteln ur en; e) na výkrese je vždy rozhodující kóta, nikoli vyobrazení, kóta jež se z ejm neshoduje s nakresleným rozm rem na obraze se musí podtrhnout, aby nevznikla pochybnost o její správnosti; f) kótuje se vždy od st n, rozhraní a pevných bod , které bude možno na stavb zjistit, pop . od ozna ených os, p ímek a prvk prostorové polohy p edm tu; g) p i kótování p edm tu je t eba vždy vzít v úvahu zp sob jeho provád ní, aby p i m ení (na stavb , na dílcích apod.) byla vždy dokon ena ta ást, od níž se kóty odvozují; h) pro zabezpe ení požadované kvality, funkce, bezpe nosti a spolehlivosti stavebních dílc , konstrukcí a objekt je nezbytné ve výkresech navrhnout systém geometrické p esnosti p edepsáním tolerancí, mezních odchylek. vyty ovacích a kontrolních zna ek apod. – viz norma SN EN ISO 6284. Ve výkresech stavebních objekt pozemních staveb a stavebních konstrukcí se kótují: a) délkové rozm ry v milimetrech (m ící jednotka se neuvádí); b) výškové úrovn (v absolutních nebo relativních hodnotách) v metrech na t i desetinná místa (m ící jednotka se neuvádí - nap .: 342,455; +3,455); za výchozí vodorovnou vztažnou (základní) rovinu (0,000) se u stavebních objekt volí zpravidla úrove povrchu podlahy prvního podlaží; c) rovinné úhly ve stupních (úhlových); m icí jednotky se ke kótám vždy p ipisují (nap . 1°15'23“); d) sklony rovinných ploch pom rem l:x nebo v procentech, pop ípad v promilech; zna ky % a ‰ se za íselný údaj vždy p ipisují.

- 32 (157) -


Soustavy kótování (podrobn ji viz norma, Toman – kap. 5.3): a) et zové kótování; b) kótování od jedné základny; c) smíšené kótování.

5.4.2

Délkové kótování

5.4.2.1

Kótovací a pomocné áry

Kótovací a pomocné áry se kreslí tenkými plnými árami.

Obr. 5.12 Pomocné áry se prodlužují za kótovací áru o 1-4 mm (Obr. 5.12). Kótovací áry se mají ukon it na pomocné á e, pokud je není t eba prodloužit pro zapsání kót (Obr. 5.14). Kótovací ára se p i hrani ení úse kou prodlužuje za pr se ík s obrysovou arou konstrukce o 1-2 mm (Obr. 5.13).

Obr. 5.13 Mezi obrysovou a pomocnou arou se m že vynechat mezera (Obr. 5.12), nebo m že vycházet pomocná ára od áry obrysové (Obr. 5.14). Volí se ten zp sob, který p isp je k lepší p ehlednosti výkresu.

- 33 (157) -


Obr. 5.14 5.4.2.2

Zásady kreslení kótovacích ar

Kótovací áry se kreslí rovnob žn s kótovaným rozm rem konstrukce. Je-li n kolik ar nad sebou, umís ují se delší kótovací áry dál od kótované konstrukce, kratší blíž ke konstrukci (Obr. 5.13). Vzdálenosti kótovacích ar od obrysových konstrukcí a mezi rovnob žnými kótovacími arami musí být takové, aby p íslušnost kóty ke kótovací á e byla jasná; p i výšce písma 2,5 mm je vhodná vzdálenost kótovacích ar 7 mm (Obr. 5.13). Kótovací ára se nesmí ztotož ovat s obrysovou ani s osou a nesmí být jejich pokra ováním.

árou, pomocnou

árou

U p erušených obraz se kótovací áry nep erušují. Kótovací ára je ára nep erušená (p i k ížení kótovacích ar se žádná nep erušuje! Obr. 5.13). 5.4.2.3

Zásady pro kreslení pomocných ar

Kreslí se kolmo na kótovaný rozm r, nemají protínat kótovací áry, ke kterým se nevztahují (Obr. 5.15 a 5.16).

Obr. 5.15: správn 5.4.2.4

Obr. 5.16: chybn

Kótovací áry se ukon ují p i kótování: a) délkových rozm r - hrani ícími úse kami o sklonu 45o doprava vzhledem k orientaci kótovací áry (Obr. 5.17); b) rovinných úhl hrani ícími šipkami (Obr. 5.18); c) polom r a pr m r na kruhovém oblouku hrani ícími šipkami (Obr. 5.18).

- 34 (157) -


Obr. 5.17

Obr. 5.18 5.4.2.5

Psaní kót

Kóty se umís ují nad kótovací áru p ibližn uprost ed a rovnob žn s ní, ve vzdálenosti 1-2 mm. Minimální výška písma a íslic je 2,5 mm. ísla, která mají nejvýše ty i íslice (p ed nebo za desetinnou árkou) se nerozd lují (nap . 1632; 5860; 0,6322). Mnohaciferná ísla se rozd lují na skupiny po t ech íslicích, mezi nimi se vynechávají mezery (nap . 56 324; 12, 632 22). Kóty musí být itelné, nesmí se psát p es jakoukoli áru v obrazu, žádná ára nesmí kótu rozd lovat. Není-li možné psát kótu mimo obraz, musí se pro její napsání obraz p erušit. Pro napsání kóty ve šrafované ploše se šrafování p eruší, nebo se kóta napíše mimo šrafovanou plochu (Obr. 5.19).

Obr. 5.19 P i nedostatku místa se et zové kóty psané na jedné kótovací á e píší st ídav nad kótovací áru a pod ní (Obr. 5.20).

- 35 (157) -


Obr. 5.20

Obr. 5.21

Obr. 5.22

Není-li mezi pomocnými nebo obrysovými árami dosti místa pro vepsání kóty, píše se kóta p ednostn stranou vpravo na prodlouženou kótovací áru (pokud kótovací ára nepokra uje – Obr. 5.21) nebo pod ní (pokra uje-li kóovací ára – Obr. 5.22). Není-li vpravo dost místa, lze kótu psát i vlevo, nad i pod kótovací áru (Obr. 5.23 až 5.26).

Obr. 5.23

Obr. 5.24

Obr. 5.25: správn

Obr. 5.26: chybn

P i psaní kót vn kótovacího úseku se musí dbát, aby kóta napsaná stranou nesplynula se soudední kótou (Obr. 5.25 a 5.26). Kóty na šikmých kótovacích arách se píší podle Obr. 5.27.

Obr. 5.27

- 36 (157) -


5.4.3

Výškové kóty, kótování sklon

Výškové kóty (kóty výškových úrovní) se uvád jí v metrech s uvedením t í desetinných míst: a) v absolutních hodnotách (nadmo ských výškách); na výkrese se musí uvést použitý výškový systém (nap . Baltský výškový systém Bpv, Místní výškový systém – 236,150 m n.m.); b) v relativních hodnotách; relativní výška se vztahuje ke zvolené základní (výchozí) úrovni ozna ené 0,000; úrovn nad zvolenou základní úrovní se ozna í kótou znaménkem + (plus), úrovn pod zvolenou základní úrovní se ozna í se znaménkem – (minus). Za základní úrove 0,000 u objekt pozemních staveb se volí úrove povrchu podlahy prvního nadzemního podlaží. Jednotlivé výškové úrovn se ozna í: a) v p dorysech, pop . vodorovných ezech 1. vodorovné plochy- vepsáním výškové kóty (pop . základní úrovn ) do obdélníku kresleného tenkou arou v kótované ploše nebo na odkazové á e, ukon ené te kou v kótované ploše; je-li t eba ozna it i absolutní výšku základní úrovn , vepíše se v obdélníku absolutní výška pod ozna ení základní úrovn , odd lené úse kou (Obr. 5.28); 2. vodorovné hrany mezi dv ma r znými výškovými úrovn mi - uvedením výškové kóty na praporek odkazové áry, ukonené šipkou na obrysu kótované hrany (Obr. 5.29), 3. body - uvedením výškové kóty na odkazové á e, která vychází ze zna ky „X“ (Obr. 5.30 A), ur ující umíst ní bodu; je-li kótovaný bod v pr se íku dvou a více vzájemn se protínajících obrysových hran (nap . roh , kout ), uvede se výšková kóta nad praporkem odkazové áry vycházející z tohoto bodu (Obr. 5.30 B); b) ve svislých ezech, pr ezech a v pohledech (nap . pr elích): výškové úrovn - uvedením výškové kóty nad praporkem kótovací zna ky (Obr. 5.31 a 5.32); je-li t eba ozna it relativní i absolutní výšku, vepíše se relativní výška nad praporkem a absolutní výška pod praporkem kótovací zna ky (Obr. 5.31);

Obr. 5.28

Obr. 5.29

- 37 (157) -


Obr. 5.30

Kótovací zna ka

Obr. 5.31

Obr. 5.32

Kótovaní sklon Sklon lze vyjád it v procentech nebo promilech, p ípadn pom rem h:b – kde h je výška a b je ší ka sklon né roviny. Na stavebních výkresech se sklon né plochy v p dorysu (v pohledu shora) ozna ují šipkou kreslenou ve sm ru klesání ( s výjimkou schodiš a ramp – kde se uvádí stoupání). Nad šipkou se uvede íselný údaj hodnoty sklonu. Ve svislém ezu se sklon ozna í otev enou šipkou s íselným údajem – viz Obr. 5.29 A.

5.4.4 5.4.4.1

Kótování p dorys a svislých ez (délkové kótování) P dorysy:

Kóty se sestavují do ad, které mají být co nejdelší. V téže ad (na stejné kótovací á e) mají být kóty stejného charakteru (nap . kóty oken a otvor v obvod. zdech, kóty otvor ve vnit ních nosných zdech, kóty místností, kóty celkové, apod.). Kóty nemají být p íliš vzdáleny od kótovaného p edm tu, svým uspo ádáním a umíst ním mají umožnit, aby kótovaný p edm t byl z etelný. Kóty vn jších obrys obvodových konstrukcí se umís ují vn obrysu. Vn jší kótovací áry ur ují (viz Obr. 5.16): a) poloha a rozm ry otvor , lenitost obrysu b) hlavní formy obrysu; c) nosný systém (vzdál. st n, sloup ); d) modulové vztažné p ímky; e) celkový rozm r obrysu (celkovou kótu). Vnit ní kótovací áry udávají rozm ry vnit ních prostor a konstrukcí. Polohové umíst ní kótovacích ar volíme tak, aby nebyly na úkor p ehlednosti vnit ních prostor , zasklených konstrukcí a popis . Kótovaný p dorys obsahuje tyto kóty: a) polohy a rozm ry nosných konstrukcí (pokud nejsou zakótovány na vn jší stran ); - 38 (157) -


b) otvory v nosných konstrukcích, konstrukce komín len ní vnit ních nosných konstrukcí; c) rozm ry místností, tlouš ky nenosných konstrukcí (p í ky apod.) d) polohy otvor v nenosných konstrukcích e) polohy a rozm ry stavebních úprav f) polohy ostatních podrobností (nap . obklady apod.). 5.4.4.2

Svislý ez (Obr. 5.33)

V ezech musí být p esn a jasn ur eny všechny rozm ry a polohy konstrukce po výšce, na svislých kótovacích arách. Svislé kótovací áry se umís ují vn i uvnit objektu. Vodorovné délkové kóty se ve svislém ezu nezakreslují. Kóty vn jší: a) podchodné výšky p evislých konstrukcí a jejich vzájemná vzdálenost; b) výšky vn jšího len ní hlavních konstrukcí; c) celková kóta – podzemní hloubka, nadzemní výška, výška zast ešení.

Obr. 5.33: Zp sob kótování ezu

- 39 (157) -


Kóty vnit ní: a) poloha a výška p eklad otvor , parapet , nadpraží, tl. stropní konstr., podlahy; b) sv tlá výška místností, podchodná výška, celková tl. stropní konstrukce; c) konstruk ní výšky podlaží. Výškové kóty úrovní stejného charakteru se v ezech adí do sloupc nad sebou uvnit i vn objektu.

5.4.5

Výkresy stavebních objekt

Výkresy stavebních objekt se kótují: a) v m ítku 1:200 a menším – v koordina ních rozm rech, v návaznosti na hlavní koordina ní rozm ry; b) v m ítku 1:100 a 1:50 – v koordina ních rozm rech, v návaznosti na hlavní koordina ní rozm ry; c) v m ítku 1:20 a v tším – v základních rozm rech s uvedením vztahu na koordina ní rozm ry, pop . i na hlavní koordina ní rozm ry, s p ípadným uvedením mezních odchylek podle SN EN ISO 6284. Poznámka Význam termín „koordina ní rozm r“, „hlavní koordina ní rozm r“ a „základní rozm r“ je uveden v SN 73 0005 a v p ednáškách.

5.5

Ozna ování odkaz , stavebních úprav, podlaží a místností

5.5.1

Ozna ování odkaz ( SN 01 3420)

Odkazové áry se kreslí tenkou plnou arou. Jednoduchá odkazovací ára odkazuje na jeden obraz, popis (Obr. 5.34 až 5.38). Sdružená – odkazuje sou asn na více r zných popis (Obr. 5.39 a 5.40).

Obr. 5.34

Obr. 5.37

Obr. 5.35

Obr. 5.36

Obr. 5.38

Odkazové áry se nesmí vzájemn p etínat, být rovnob žné s arami šrafování a p etínat kótovací áry.

- 40 (157) -


5.5.1.1

Jednoduchá odkazová ára

Vychází-li odkazová ára z plochy, za íná výraznou te kou (Obr. 5.34), od obrysové áry, hrany, osy – za íná tenkou úse kou a svírá úhel 450 s hranou (Obr. 5.35), od kótovací áry – za íná p ímo na á e (Obr. 5.36). Vodorovná ást odkazové áry, ur ená pro popis, má být rovnob žná s dolním okrajem výkresu, v šikmé ásti m že mít jen jeden zlom (Obr. 5.37). Odkazovou áru lze ukon it kroužkem s vepsaným odkazem, jako odkazovou áru lze použít i osu (nap . dve í, oken, vrat a výklenk ), která se na jednom konci ukon í kroužkem (Obr. 5.38). 5.5.1.2

Sdružená odkazová ára

Musí vycházet ze zobrazované plochy a má být kolmá na vn jší hranu konstrukce (p edm tu). Odkazová ára u n kolikavrstvých konstrukcí zobrazených v ezu (st ešní pláš , tepelná izolace, podlaha) má za ínat v nejnižší nebo nejvyšší vrstv , na kterou se odkazuje (Obr. 5.39). Sdruženou odkazovou áru lze nahradit jednoduchou, je-li skladba popsána na jiném míst nebo na jiném výkresu (Obr. 5.40).

Obr. 5.39

5.5.2

Obr. 5.40

Ozna ování stavebních úprav ( SN 01 3420)

Požadavky na stavební úpravy se ozna ují v seznamu stavebních úprav, kde lze popsat i technické údaje, pokud nelze stavební úpravu popsat, zobrazit a okótovat na výkresu. Stavební úpravy se na výkresech ozna ují podle ú elu písmenem a požadovanou íslicí. Ozna ení se uvede na odkazovou áru, pop . do obrysu stavební úpravy. P íklad písmenného ozna ení (podrobn - viz norma): G K S

rozvod plynu kanalizace a odvodn ní technické za ízení budov (nap . výtah, eskalátor, zdvihací za ízení, centrální vysava potrubím) T tepelné za ízení, vytáp ní, oh ev V vzduchotechnika W vodovod E silnoproudé instalace C slaboproud, sd lovací za ízení, po íta ové sít Doporu uje se ozna ení § p ed následující písmeno a po adové íslo, aby se zamezilo vzniku shodného ozna ení s jiným použitým ozna ením, nap . ezu, detailu apod.

- 41 (157) -


P íklad ozna ení: §A5 (bez mezer)

5.5.3

Ozna ování podlaží a místností

Systém ozna ování budov, jejich ástí, místností a prostor SN EN ISO 4157-1 SN EN ISO 4157-2 a SN EN ISO 4157-3.

stanoví

Jednotlivá podlaží objektu lze ozna it: a) eviden ním íslem podlaží (pr b žné íslování od nejnižšího podlaží. v etn suterénu); b) orienta ním íslem podlaží podle úrovn terénu. Poznámka Pro orienta ní íslo p ízemí, mezaninu a suterénu lze použít písmeno íselné ozna ení podle SN EN ISO 4157-2. V rámci R lze použít písmeno íselné ozna ení i pro orienta ní ísla nadzemních podlaží: o o o o o 5.5.3.1

první podzemní podlaží (suterén) druhé podzemní podlaží první nadzemní podlaží druhé nadzemní podlaží t etí nadzemní podlaží atd.

1S 2S 1NP 2NP 3NP

Ozna ování místností – vý atek z normy SN EN ISO 4157-2 o Všechny místnosti ve všech podlažích se ozna ují ísly v logické posloupnosti, po ínající íslem n01 (kde n je íslem podlaží). ísly místností se ozna ují i venkovní nebo kryté prostory (lodžie, p íst ešek pro auto, zimní zahrada, bazén apod. – n00, n10). o Ozna ení na výkrese: ísla místností a názvy místností se vepisují do plochy p íslušných prostor v daném výkrese – p íklad ozna ení ve t etím podlaží. ísla a názvy se kv li zvýrazn ní podtrhují.

324 RECEPCE

325 SCHODIŠT

326 ZASEDACÍ MÍSTNOST

Malý prostor lze ozna it na výkrese pouze íslem místnosti 124 o Jako ísla místností se p ednostn používají dvoumístná ísla, kterým p edchází íslo podlaží: Podlaží 1: ísla místností 101 – 199 Podlaží 2: ísla místností 201 – 299 Podlaží 15: ísla místností 1501 – 1599 o Používání místnosti „0“: V žádné místnosti kteréhokoli podlaží se nepoužijí ísla kon ící nulou, tj. ísla jako 220, 40. Tato ísla jsou vyhrazena pro p ípadné

- 42 (157) -


využití ve venkovním prostoru budovy. Místnost „0“ je prostor obklopující budovu ze všech stran. o

íslování místností má usnadnit orientaci v podlaží. Zpravidla se po adí ur uje podle sm ru hodinových ru i ek, po ínajíc u hlavního vstupu do podlaží.

o U schodiš , výtahových šachet nebo vícepodlažních prostor se použijí pokud možno ozna ení se stejnými ísly ve všech podlažích. P íklad: Podlaží 1: 112 SCHODIŠT 113 VÝTAH Podlaží 2: 212 SCHODIŠT 213 VÝTAH Podlaží 15: 1512 SCHODIŠT 1513 VÝTAH

5.6

Kreslení svislých konstrukcí (

SN 01 3420)

Pro kreslení svislých konstrukcí v p dorysu se ezová rovina vede: a) u svislé st ny (neprom nné konstantní tlouš ky) a u pilí e, pop ípad sloupu (s neprom nným pr ezem) podle 5.1; b) u šikmé st ny nebo u st ny s prom nnou tlouš kou, pop . sloupu (pilí e) s prom nným pr ezem vždy pod spodním lícem stropu zakreslovaného podlaží, bez ohledu na otvory ve st n , v t chto p ípadech se konstrukce (v etn otvor ) pod ezovou rovinou kreslí zjednodušeným obrysem a p dorys se doplní svislým ezem, pop . pohledem. V p dorysu se kreslí: a) obrys st ny a sloupu (pilí e), které protíná ezová rovina - podle 5.3; b) obrys st ny (pop .st ny a sloupu podle 5.3); c) zobrazených v pohledu - tlustou plnou arou; obrys st ny, která nedosahuje ke stropu – tlustou plnou arou s ozna ením výšky st ny v okrouhlé závorce – viz. Obr. 5.41; d) obrys st ny nad ezovou rovinou (neza íná na úrovni podlahy) tlustou erchovanou arou. Pro kreslení svislých konstrukcí ve svislém ezu se ezová rovina vede podle 5.1: Ve svislém ezu se obrysy st n, které protíná ezová rovina, kreslí podle 5.1, obrysy st n, pop . sloup (pilí ) viditelných v pohledu se kreslí tlustou plnou arou. Sloupy (pilí e) se zobrazují pouze v pohledu ( ezová rovina je neprotíná). Otvory ve svislé konstrukci se v p dorysu kótují koordina ním rozm rem otvoru na kótovací á e. Nad kótovací áru se píše ší ka a pod kótovací áru výška otvoru, za kterou se v okrouhlé závorce uvede výška p ípadného parapetu od úrovn podlahy (Obr. 5.42). Rozm ry pr ezu sloup (pilí ) se mohou v p dorysu kótovat též na odkazové á e, a to sou inem rozm r , kdy na prvním míst se uvede rozm r té strany, od které vychází odkazová ára, nebo pr m rem u kruhových pr ez (Obr. 5.43).

- 43 (157) -


Obr. 5.41

Obr. 5.42

5.7

Úpravy povrch

5.7.1

Zobrazení v p dorysu

Obr. 5.43

Povrchové úpravy jako omítky, malby, nást iky, nát ry, tapety apod. se v p dorysech a ve svislých ezech nezobrazují. Jejich druh a rozsah se ur í v seznamu místností v ásti pro úpravu povrch , pop . v technickém popisu. Pro kreslení, kótování a ozna ování obklad v p dorysu platí následující zásady: a) obklady se kreslí jednou velmi tlustou erchovanou arou nezávisle na po tu vrstev; b) p dorysný rozm r obkladu se kótuje délkovými kótami (Obr. 5.44 a 5.47); c) výška obkladu se uvádí kótou psanou do okrouhlých závorek, která se píše k jeho zobrazení (Obr. 5.45) nebo pod kótovací áru (Obr. 5.47), p itom 1. u obkladu, který za íná u podlahy, ale nedosahuje celé výšky zobrazovaného podlaží, ozna uje kóta celkovou výšku obkladu nad úrovní hotové podlahy (Obr. 5.45 a 5.47); 2. u obkladu, který neza íná u podlahy, ur ují kóty výšku obkladu a vzdálenost mezi úrovní hotové podlahy a dolní hranou obkladu. Na prvním míst se uvádí výška obkladu (Obr. 5.46) d) druh obkladu (pop . i nosné konstrukce obkladu) se ozna í odkazem.

Obr. 5.44

Obr. 5.45

- 44 (157) -

Obr. 5.46


Obr. 5.47

5.7.2

Obr. 5.48: Svislý ez

Zobrazení ve svislém ezu

Ve svislém ezu se obklady st n a strop , nap . kontaktn lepené podhledy – Obr. 5.48 - kreslí jednou velmi tlustou erchovanou arou nezávisle na po tu vrstev nebo konstrukcí. Druh obkladu se ozna í odkazem.

5.7.3

Zobrazení v pohledu

V pohledu na vn jší nebo vnit ní svislou konstrukci se obrys obkladu, pop . rozhraní jednotlivých druh obklad , kreslí tlustou plnou arou. Jednotlivé plochy obklad se ozna í odkazem.

5.8

Kreslení oken, dve í, vrat ( SN 01 3420)

5.8.1

Kreslení oken v m ítku 1:100 a 1:50

P dorys V p dorysu se obrys ost ní okenního otvoru zobrazuje v ezu a kreslí se: a) velmi tlustou plnou arou, nešrafuje-li se materiál st nové konstrukce (Obr. 5.49); b) tlustou plnou arou, šrafuje-li se materiál st nové konstrukce (viz Obr. 5.50 A). Vn jší obrysy st nové konstrukce se mohou i v t chto p ípadech zvýraznit velmi tlustou plnou arou (viz Obr. 5.50 B).

A Obr. 5.49

B Obr. 5.50

Obrys parapetu okenního otvoru se zobrazuje v pohledu a kreslí se tlustou plnou arou. Obrys nadpraží a jeho zalomení (nekryje-li se se žádnou jinou arou) – tlustou erchovanou arou s jednou te kou. Uložení p eklad – tlustou erchovanou se dv ma te kami – lze nahradit tlustou árkovanou arou. Konstrukce výpln otvoru zobrazená v p dorysu se kreslí schematicky tlustou plnou arou (viz Obr. 5.51 a 5.52 – okno v rovném ost ní, Obr. 5.53 – okno v zalomeném ost ní). Druh konstrukce okna – jednoduchá, zdvojená, dvojitá se graficky nerozlišuje.

- 45 (157) -


Obr. 5.51

Obr. 5.52

Obr. 5.53

Tvar pr ezu nadokenního p ekladu lze do p dorysu okenního otvoru vkreslit jako sklopený pr ez, orientovaný ve sm ru pohledu na výkres. Obrys nadokenního p ekladu se kreslí tenkou plnou arou. Pr ez se zpravidla doplní délkovými, pop . i výškovými kótami. V p dorysu se ozna í druh konstrukce okna v jeho ose, úprava parapetu (vn jší i vnit ní), pop . i konstrukce p ekladu odkazem. Okna se v p dorysu kótují koordina ními rozm ry na kótovací á e, ší ka okna se uvádí nad kótovací áru, výška pod kótovací áru Výška parapetu od úrovn povrchu podlahy se uvede do okrouhlých závorek za výšku okna. Zobrazení ve svislém ezu Ve svislém ezu se obrys p ekladu okenního otvoru a parapetu zobrazuje v ezu a kreslí se: a) velmi tlustou plnou arou, nešrafuje-li se materiál st nové konstrukce; b) tlustou plnou arou, šrafuje-li se materiál st nové konstrukce, i tomto p ípad se obrys st nové konstrukce m že zvýraznit velmi tlustou plnou arou – stejn jako v p dorasu (Obr. 5.49 a 5.50). Obrys ost ní okenního otvoru se zobrazuje v pohledu a kreslí se tlustou plnou arou. Konstrukce výpln otvor , zobrazená ve svislém ezu, se kreslí shodn jako v p dorysu. Zobrazení zp sobu otevírání okenních k ídel v pohledu Zp sob otevírání okenních k ídel zobrazených v pohledu se ozna uje podle následující tabulky. K ídla otevíratelná ven z místnosti se ozna í tenkými plnými arami, k ídla otevíratelná dovnit místnosti se ozna í tenkými árkovanými arami. Hrot zna ky v podob písmene „V“ sm uje ke stran k ídla bez záv su.

- 46 (157) -


Kreslení zp sobu otevírání okenních k ídel v pohledu:

5.8.2

Kreslení dve í a vrat v m ítku 1:100 a 1:50

P dorys V p dorysu se obrys ost ní dve ního a vratového otvoru zobrazuje v ezu a kreslí se: a) velmi tlustou plnou arou, nešrafuje-li se materiál st nové konstrukce; b) tlustou plnou arou, šrafuje-li se materiál st nové konstrukce. Vn jší obrysy st nové konstrukce se mohou i v t chto p ípadech zvýraznit velmi tlustou plnou arou – viz kreslení oken. Obrys prahu (pokud vystupuje nad úrove podlahy) a dorazu dve í u podlahy se zobrazuje v pohledu a kreslí se tlustou plnou arou. Konstrukce výpln otvoru zobrazená v p dorysu a zp sob otevírání jejich k ídel se kreslí tlustou plnou arou podle následující tabulky (ve výkresech nutno doplnit hrany nadpraží a zárubní nad rovinou ezu).

- 47 (157) -


Tabulka kreslení zp sobu otevírání oken a dve í:

Zobrazení ve svislém ezu Ve svislém ezu se obrys nadpraží otvoru zobrazuje v ezu a kreslí se: a) velmi tlustou plnou arou, nešrafuje-li se materiál st nové konstrukce; b) tlustou plnou arou, šrafuje-li se materiál st nové konstrukce. Vn jší obrysy st nové konstrukce se mohou i v t chto p ípadech zvýraznit velmi tlustou plnou arou – viz kreslení oken. Obrys ost ní otvoru se zobrazuje v pohledu a kreslí se tlustou plnou arou. Konstrukce výpln otvoru zobrazená ve svislém ezu se kreslí shodn jako v p dorysu. Práh a k ídla dve í se v ezu nekreslí.

- 48 (157) -


Kótování dve í Rozm ry dve í se kótují: a) jmenovitými rozm ry (viz Obr. 5.54); b) koordina ními rozm ry, které se musí doplnit tehdy, budou-li se dve e (zárubn ) osazovat do p edem p ipraveného otvoru (Obr. 5.55), nebo se budou osazovat sou asn s jinými p edem vyrobenými skladebnými prvky, nap . p i osazování dve í v zasklené st n (Obr. 5.56). Jmenovité rozm ry se uvedou na osu dve í, ší ka nad osu dve í a výška pod osu dve í. Koordina ní rozm ry otvoru se uvedou na kótovací áru, ší ka nad kótovací áru a výška pod kótovací áru (viz Obr. 5.55 a 5.56).

Obr. 5.54

Obr. 5.55

Obr. 5.56

Rozm ry vrat se kótují koordina ními rozm ry na kótovací á e, kde ší ka se uvede nad kótovací áru a výška pod kótovací áru. Na osu vrat se mohou doplnit jejich pr jezdné (sv tlé) jmenovité rozm ry. Poloha dve í a vrat se kótuje v p dorysu délkovými kótami vztaženými: a) u dve í ur ených jmenovitým rozm rem – k ose dve í (viz Obr. 5.54); b) u dve í a vrat kótovaných koordina ním rozm rem otvoru k vynášecí kótovací á e koordina ního rozm ru (viz Obr. 5.55 a 5.56). V p dorysu se druh dve í a vrat (dve ní k ídla, zárubn , nadsv tlíky, prahy apod.) ozna í odkazem. Jako podklad do cvi ení slouží následující tabulky, které uvád jí p íklady zakreslování výplní otvor .

- 49 (157) -


- 50 (157) -


- 51 (157) -


- 52 (157) -


5.9

Kreslení komínových a ventila ních pr duch

5.9.1

Zobrazení v p dorysu

Komínové pr duchy, v trací pr duchy a šachty se v p dorysu kreslí obrysem: a) velmi tlustou plnou arou, nešrafuje-li se materiál st nové konstrukce; b) tlustou plnou arou, šrafuje-li se materiál st nové konstrukce. Vn jší obrysy st nové konstrukce se mohou i v t chto p ípadech zvýraznit velmi tlustou plnou arou. Komínové pr duchy se v p dorysu ozna í grafickou zna kou (viz Obr. 5.57 a)), nerozlišují se zna kou podle druhu odvodu spalin. Sopouchy (Obr. 5.57 b)), zaúst ní a vyúst ní v tracích pr duch (Obr. 5.57 c)), vybírací, vymetací a isticí (kontrolní) otvory (Obr. 5.57 d)) se v p dorysu kreslí tlustou plnou arou. Pr duchy se v p dorysu ozna í íselnou zna kou toho podlaží, ve kterém jsou do n ho zaúst ny spot ebi e, pop . zaúst no nebo vyúst no odv trání (Obr. 5.57 e).

a)

b)

c)

d)

e)

Obr. 5.57: Zakreslování komínových a v tracích pr duch

5.9.2

Kótování pr duch

Komínové pr duchy, v trací pr duchy, šachty a jejich polohové umíst ní ve st n i vzhledem k jinými svislým konstrukcím se v p dorysu kótují: a) délkovými kótami (Obr. 5.58), nebo b) na ose pr duchu, kde nad vynášecí (pomocnou) kótovací áru se uvede rozm r strany, kterou vynášecí ára protíná (Obr. 5.59), nebo c) na odkazové á e pr m rem nebo sou inem rozm r , p iemž na prvním míst je rozm r té strany, od které vychází odkazová ára (Obr. 5.60).

- 53 (157) -


Obr. 5.58

Obr. 5.59

Obr. 5.60

Otvory zaúst né do pr duchu (sopouchy, vybírací, vymetací a isticí otvory, zaúst ní a vyúst ní odv trání) se v p dorysu kótují podle zásad 5.9.2 c). Výšková poloha otvoru se uvede za rozm rem otvoru p ipsáním výšky jeho spodní hrany nad úrovní podlahy do okrouhlé závorky (viz Obr. 5.57 d)).

5.10

Ozna ování stavebních hmot v ezu ( SN 01 3406)

- 54 (157) -


Poznámka Šrafování se rýsuje tenkou arou, sklon šraf pod úhlem 45o.

5.11 Kreslení za izovacích p edm t ( SN 01 3420) Za izovací p edm ty se zobrazují jejich zjednodušeným obrysem v m ítku výkresu bez tvarových podrobností. Kreslí se arami zvláštní tlouš ky, kterou pro kreslení a popisování grafických zna ek stanoví SN ISO 128-23. Zobrazování za izovacích p edm t podle této normy platí p edevším pro kreslení výkres architektonicko-stavebních ešení pozemních staveb. Zobrazení v p dorysu Za izovací p edm ty se v p dorysu kreslí: a) plnou arou – p edm ty umíst né na podlaze zobrazovaného prostoru a p edm ty upevn né na st nách, pokud se prostor pod p edm ty provozn nevyužívá (není podchodný, není pod ním prostor pro lehací nábytek atd.); b) erchovanou arou se dv ma te kami – p edm ty upevn né na st nách, pod nimiž se prostor provozn využívá; c) árkovanou arou – p edm ty, pop . ásti p edm tu, zakryté jinými p edm ty, kreslenými plnou arou.

- 55 (157) -


Druhy za izovacích p edm t Druhy za izovacích p edm t se rozlišují následujícím zp sobem: a) íslem položky, pop . i referen ním ozna ením, nebo b) grafickými zna kami podle následujících tabulek, nebo c) kombinací obou zp sob . Pokud rozlišení podle bod a) až c) má poskytnout pouze p ehled o uspo ádání, lze všeobecný popis p edm tu ozna eného položkou uvést nap . v legend nebo ve zjednodušeném samostatném seznamu. Pro p esn jší popis a specifikaci p edm t se použije rozlišení podle bodu a) až c) a p edm ty se p ehledn uvedou v seznamu ástí. P i po íta ovém zpracování výkres lze namísto grafických zna ek podle následujících tabulek použít zna ek t chto kreslících systém CAD se zaoblenými a jinými tvarovými podrobnostmi. Rozkládací a skláp cí nábytek, pop . jeho ásti, se kreslí v rozložené nebo sklopené poloze zna kou z tabulky erchovanou arou se dv ma te kami a doplní se ozna ením sm ru rozkládání (skláp ní) šipkou kreslenou plnou arou. Poznámka : V tabulkách jsou pro pot eby výuky udány b žné rozm ry za izovacích p edm t .

- 56 (157) -


Tabulka za izovacích p edm t a pro elektrická za ízení – ást 1:

zdravotních

- 57 (157) -

instalací,

pro

vytáp ní


Tabulka za izovacích p edm t zdravotních instalací, pro vytáp ní a pro elektrická za ízení – ást 2:

Tabulka nábytkových za izovacích p edm t :

- 58 (157) -


Tabulka dopl kových za izovacích p edm t :

5.12 Kreslení podlah ( SN 01 3420) V p dorysu podlaží se kreslí: a) zm na úrovn podlahy (Obr. 5.61), dilata ní spáry (Obr. 5.62) v pohledu shora - tlustou plnou arou; b) dilata ní spáry zakryté jinou konstrukcí – tlustou árkovanou arou (Obr. 5.63); c) pr nik rovin sklonité podlahy – tenkou plnou arou s vyzna ením sklonu (Obr. 5.64); d) rozhraní r zných druh nášlapné vrstvy podlahy v jedné místnosti – tlustou plnou arou (Obr. 5.65).

- 59 (157) -


Obr. 5.61 Zm na výškové úrovn podlahy

Obr. 5.63 Dilata ní spára zakrytá

Obr. 5.62 Dilata ní spára

Obr. 5.64 Spádování podlahy

Obr. 5.65 Rozhraní r zných nášlapných vrstev Ve svislém ezu se zpravidla zobrazuje celá tlouš ka konstrukce podlahy (bez kreslení jednotlivých vrstev a bez grafického zna ení materiálu). V ezu se zakresluje horní hrana tlust pln nebo velmi tlust pln – viz 5.3, rozhraní mezi podlahou a stropní konstrukcí – tlustou plnou arou (Obr. 5.66 a 5.67).

Obr. 5.66 Alternativy zakreslování

- 60 (157) -

Obr. 5.67 Podlaha podzemního podlaží


5.13 Zásady kreslení výkres v m ítku 1:20, 1:5 Výkresy v m ítku 1:20 a v tším zobrazují zejména ty podrobnosti stavebních konstrukcí, které nelze jednozna n zobrazit ve výkresech v m ítku 1:100 a 1:50. V p dorysu, ve svislém a vodorovném ezu, v pr ezu, pop . i v pohledu se konstrukce kreslí: a) podle p íslušných technických norem pro kreslení konstrukcí a výrobk v jednotlivých oborech (zejména SN 01 3483, SN 01 3489, SN 01 3610), nebo b) podle zásad pro kreslení výkres v m ítku 1:100 a 1:50. Obrysy, hrany a rozhraní konstrukcí zobrazených v ezu i v pohledu se kreslí jednou tlouš kou ar – tlustou arou a materiály konstrukcí zobrazené v ezu se vždy zna í graficky dle SN 01 3406. Zásady pro kreslení výrobních výkres stanoví SN EN ISO 7437.

prefabrikovaných stavebních dílc

Výkresy se kótují v základních rozm rech.

- 61 (157) -

Základní konstruk ní prvky budov

6

Základní konstruk ní prvky budov

Stavební objekt je soubor stavebních konstrukcí, z nichž každá plní ur itou funkci: nosnou, izola ní, d lící, hygienickou, estetickou apod. Objekt se d lí ve sm ru horizontálním na podlaží, ve sm ru vertikálním na trakty. Trakt je ást budovy vymezená dv ma sousedními nosnými konstrukcemi, hloubka traktu je vzdálenost nosných zdí. Podle polohy nosných st n vzhledem k podélné ose objektu máme trakty podélné a p í né (Obr. 6.1). Hlavní stavební konstrukce jsou konstrukce nosné, které jsou dopln ny konstrukcemi nenosnými. Hlavní konstruk ní ásti objektu (Obr. 6.1): 1. základy 2. svislé nosné konstrukce (st ny, sloupy, pilí e) 3. vodorovné nosné konstrukce (stropní konstrukce a s nimi spojené konstrukce balkón a íms) 4. konstrukce spojující r zné úrovn (schodišt , rampy, výtahy) 5. st ešní konstrukce

Obr. 6.1: Názvosloví

- 63 (157) -


Dopl ující konstruk ní ásti objektu jsou konstrukce nenosné. Jsou to výpl ové a d lící st ny, otvory, pr duchy, povrchové úpravy, výrobky prací speciálních a dokon ovacích apod.

Obr. 6.3: Názvosloví - p dorys, na fragment cihelné stavby

- 64 (157) -

ezy a axonometrický pohled

Konstruk ní systémy st nové, skeletové

7


Konstruk ní systémy zajiš ují pro budovy dostate nou odolnost proti p sobení vn jších a vnit ních sil a jejich bezpe né p evedení do základové spáry po celou dobu životnosti stavby. U v tšiny objekt jsou ur ujícími prvky konstruk ního systému svislé nosné konstrukce – konstruk ní systémy se podle toho d lí na st nové, skeletové nebo kombinované. Podle polohy svislých nosných konstrukcí v budov se rozlišují systémy: podélné, p í né (mají v tší tuhost) a obousm rné (tuhé).

Obr. 7.1 Podle druhu svislých nosných konstrukcí rozlišujeme dva základní systémy: 1. systémy st nové 2. systémy skeletové

7.1

Systémy st nové

Podle materiálu mohou být systémy • • • •

zd né betonové železobetonové monolitické železobetonové montované

Podle uspo ádání svislých nosných konstrukcí vzhledem k podélné ose objektu d líme systémy na: • • •

podélné p í né obousm rné

- 65 (157) -


7.1.1

Systém podélný

7.1.2

Systém p í ný

7.1.3

Systém obousm rný

- 66 (157) -


7.2

Systémy skeletové (sloupové)

Nosná konstrukce je tvo ena ty ovými prvky – sloupy, pr vlaky. Podle zp sobu p enášení zatížení stropních konstrukcí do sloup d líme skelety na: 1. rámové (pr vlakové) 2. hlavicové 3. deskové Podle materiálu: • • •

železobetonové kovové d ev né

Podle technologie: • •

monolitické železobetonové montované

Podle uspo ádání svislých nosných konstrukcí vzhledem k podélné ose objektu d líme rámové systémy na:

7.2.1

P í ný rámový systém

7.2.2

Podélný rámový systém

- 67 (157) -


7.2.3

Obousm rný rámový systém

Skeletové systémy hlavicové a deskové – viz p ednášky.

- 68 (157) -

Výškové osazení objektu a situace

8


8.1

Polohové osazování objektu

Polohovým situováním objektu rozumíme zakreslení p dorysného obrysu navrhovaného objektu do polohopisného a výškopisného plánu, kterým bývá nejast ji situace stávající zástavby. P i polohovém situování objektu se setkáváme s dvojí zástavbou: a) adovou – polohové situování objektu je ur eno stavebním místem; b) volnou. Na základ SN 73 4301 – Obytné budovy je nutno p i umís ování obytných budov do území, pop . umís ování staveb na pozemcích obytných budov respektovat: a) Vyhlášku MMR . 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu; b) SN 73 0820 – Požární bezpe nost staveb – Nevýrobní objekty; c) SN 73 0833 – Požární bezpe nost staveb – Budovy pro bydlení a ubytován;í d) SN 73 6056 – Odstavné parkovací plochy silni ních vozidel; e) SN 73 6110 – Projektování místních komunikací. Podmínky pro umís ování obytných budov stanoví rozhodnutí o umíst ní stavby v souladu s územn plánovací dokumentací, je-li po ízena. Jinak se postupuje podle zákona . 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon), ve zn ní pozd jších p edpis .

8.1.1

Vzájemné odstupy staveb (viz Obr. 8.1)

SN 73 4301 – Obytné budovy

Vzájemné odstupy obytných budov mají být zásadn ešeny jako sou ást v tšího celku budov. Navrhované odstupy však nesmí být menší než stanoví požárn bezpe nostní normy SN: a) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se m í na nejkratší spojnici mezi vn jšími povrchy obvodových st n, balkón , lodžií, teras, dále od hranic pozemk a okraje vozovky pozemní komunikace; b) vzájemné odstupy staveb musí spl ovat zejména požadavky urbanistické, architektonické, životního prost edí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, požární ochrany, bezpe nosti, civilní ochrany, požadavky na denní osv tlení a oslun ní, na zachování pohody bydlení, na umožn ní údržby staveb a užívání prostoru mezi stavbami; c) vzdálenost pr elí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejmén 3,0 m od okraje vozovky, silnice nebo místní komunikace. Tento požadavek se neuplatní u budov umís ovaných ve stavebních prolukách adové zástavby a u budov, jejichž umíst ní je ešeno v závazné ásti územn plánovací dokumentace;

- 69 (157) -


d) vzdálenost mezi rodinnými domy, které mezi sebou vytvá ejí volný prostor, nesmí být menší než 7,0 m. Vzdálenost rodinných dom od spole ných hranic nesmí být menší než 2,0 m; e) ve zvláš stísn ných územních podmínkách m že být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4,0 m, pokud v žádné z protilehlých st n nejsou okna obytných místností; v takovém p ípad se nemusí uplatnit požadavek na odstup od spole ných hranic pozemk ; f) vzdálenost mezi obytnými budovami navzájem nebo obytnými budovami a budovami jiného ú elu musí být takové, aby všechny byty spl ovaly požadavky na proslun ní (dle l. 4.3 SN 73 4301) a požadavky na denní osv tlení (dle l. 5.5.5 SN 73 4301).

Obr. 8.1: Vzájemné odstupy staveb dle SN 73 4301 – Obytné budovy

- 70 (157) -


8.2

Orientace budov ke sv tovým stranám

Správná orientace budov ke sv tovým stranám je základním p edpokladem pro zajišt ní p íjemného vnit ního prost edí. Jednotlivé sv tové strany mají rozdílné vlastnosti z hlediska p irozeného osv tlení a zvlášt teplotního stavu místností v budov : o sever je bez slune ního sv tla, je chladný, spojený p evážn v našem podnebním pásmu se sm rem v tr a deš . Poskytuje však rovnom rné osv tlení; o východ poskytuje intenzivní proslun ní z rána. V lét je velmi p íjemný, v zim je však chladný; o jih je nejcenn jší sv tovou stranou. Umož uje hluboké proslun ní místností v zim , malé v lét , protože slunce stojí vysoko. Nep íjemné proh ívání místností v lét je možno odstranit zastín ním vystupujícími konstrukcemi nebo regulovat žaluziemi; o západ má hluboké proslun ní místností ve er. V lét je to spojeno se zna ným, asto až nep íjemným oteplením. Západní pr elí je teplejší než východní. P i orientaci budov a vnit ních prostor ke sv tovým stranám se vychází ze zásady, že pod adné vedlejší a komunika ní místnosti orientujeme na neslunnou stranu, zatímco místnosti ur ené pro probyt lidí orientujeme v našem podnebním pásmu na slunnou stranu, pokud specifi nost ú elu nepodmíní jiné ešení. P íklady orientace r zných druh provozních prostor ke sv tovým stranám: o sever: garáže, záchody, chodby, schodišt , spíže, zásoby, sklady, lednice, vinné sklepy, temné komory, opera ní sály; o severovýchod: vstup, šatny, kuchyn , umývárny, lázn , prádelny, žehlírny, ateliér, hospodá ské místnosti; o východ: ložnice, jídelny, kuchyn , kancelá e a dílny; o jihovýchod: obytné pokoje, obytné kuchyn , nemocni ní pokoje, kancelá e, studovny, u ebny ve školách, obytné prostory jeslí a mate ských škol, hotelové pokoje, dále obecn prostory, ve kterých se pracuje a žije; o jih: obytné pokoje, herny d tí, zimní zahrady, terasy, lodžie, obytné zahrady, možno také u ebny; o jihozápad: spole enské prostory, herny; o západ: sušárny; o severozápad: schodišt , chodby, kuchyn , sklady, WC, lázn .

8.3

Výškové osazování objektu

Výškovým osazením objektu rozumíme stanovení optimální nadmo ské výšky podlahy 1. podlaží: nap . 0,000 = 321,500 m n. m.

- 71 (157) -


8.3.1

Základní požadavky pro optimální stanovení 0,000 (pro obytné budovy) a) Objem výkop by m l být p ibližn roven nebo o málo v tší než objem násyp ; b) vyrovnávací schodišt z upraveného terénu do 1. podlaží (umíst né bu uvnit nebo vn budovy) by nem lo být vyšší než 1,20 m. Ve zvláštních p ípadech, kdy je budova ve velmi p íkrém svahu, bývá umíst no vyrovnávací schodišt uvnit i vn budovy, v souladu s dispozi ním ešením; c) možnost napojení domovní kanalizace do ve ejné kanaliza ní sít , která má být vybudována v p edstihu, spolu s ostatními inženýrskými sít mi; d) u bytových staveb je t eba dodržovat normu SN 73 4301 – Obytné budovy; e) architektonické p sobení objektu k okolí.

Vý atek z SN 73 4301 - l. 5. Stavebn technické a funk ní požadavky: Kap. 5.1.3.1.: Úrove podlahy obytných místností musí být nejmén 150 mm nad nejvyšší úrovní p ilehlého upraveného terénu nebo terasy na terénu v pásmu širokém: o 5,0 m od obvodové st ny s osv tlovacím otvorem; o 1,0 m od obvodové st ny bez osv tlovacího otvoru a nejmén 500 mm nad hladinou podzemní vody, pokud místnost není chrán na p ed nežádoucím p sobením vody technickými prost edky. (viz Obr. 8.2)

Obr. 8.2: Úrove podlahy obytných místností dle l. 5.1.3.1.

- 72 (157) -

SN 73 4301 –


Kap. 5.1.3.2.: Okenní parapety v obytných místnostech, pod nimiž je volný venkovní prostor hlubší než 500 mm (m eno od úrovn podlahy nadzemních podlaží k upravenému terénu) musí být nejmén 850 mm vysoké nebo musí být dopln ny zábradlím nebo jiným ešením nahrazujícím funkci zábradlí nejmén do této výšky. Výška parapetu se m í od povrchu podlahy k horní hran vnit ního obkladu parapetu. (viz Obr. 8.3).

Obr. 8.3: Výška okenního parapetu v obytné místnosti, pod nimž je volný prostor hlubší než 500mm dle SN 73 4301 – l. 5.1.3.2.

Kap. 5.1.3.3.: Pokud k obytné budov p iléhá ve ejný chodník, musí být horní hrana parapet obytných místností nejmén 1,8 m nad tímto chodníkem, nebo musí být mezi domem a chodníkem nejmén 3,0 m široká plocha zelen . (viz Obr. 8.4).

Obr. 8.4: Výška okenního parapetu v obytné místnosti nad p ilehlým veejným chodníkem dle SN 73 4301 – l. 5.1.3.3.

- 73 (157) -


Výklad dot ených pojm : Obytná místnost – ást bytu (zejména pokoj, ložnice, jídelna), která spl uje požadavky zvláštního p edpisu - vyhláška MMR . 137/1998 Sb., je ur ena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2, pokud tvo í byt jediná místnost, musí mít podlahou plochu nejmén 16 m2. Podzemní podlaží – každé podlaží, které má úrove podlahy nebo její p evažující ásti níže než 800 mm pod nejvyšší úrovní p ilehlého upraveného terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu. (viz Obr. 8.5). Nadzemní podlaží – každé podlaží, které má úrove podlahy nebo její p evažující ásti výše nebo rovno 800 mm pod nejvyšší úrovní p ilehlého terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu; nadzemní podlaží se stru n nazývá také: 1. podlaží, 2. podlaží atd., v etn podlaží ustupujícího. (viz Obr. 8.5).

Obr. 8.5: Ozna ení podlaží obytné budovy dle budovy

- 74 (157) -

SN 73 4301 – Obytné


8.3.2

Postup p i výškovém osazení objektu

P i výškovém osazení objektu a následných terénních úpravách se snažíme o co nejv tší využití daného terénu tak, aby vyvolané terénní úpravy byly co nejmenší. Budova nepodsklepená: a) zakreslení obrys vhodn situovaného objektu do situace (polohopisného a výškopisného plánu); b) ur ení výšek p vodního terénu (PT) v rozích budovy. Výška se zjistí v místech styku budovy s terénem ode tením z vrstevnic a u mezilehlých bod interpolací vrstevnic na dv desetinná místa. Interpolaci mezi dv mi sousedními vrstevnicemi, mezi kterými se bod s hledanou výškou nachází, provedeme pomocí vhodn zvoleného ezu terénem a jeho sklopením. ez vedeme daným bodem ve sm ru spádu terénu, tj. jako nejkratší spojnici dvou sousedních vrstevnic, mezi kterými se bod nachází. (viz Obr. 8.6); c) zakreslení sklopených ez pr b hu p vodního terénu (PT) u vn jšího líce budovy. Pr b h PT se vynáší pomocí vhodn zvolené srovnávací roviny - S.R. (viz Obr. 8.6); d) zjišt ní pr m rné výšky p vodního terénu (PT), která se vypo te u bytových staveb zhruba aritmetickým pr m rem výšek PT v rozích ve vzdálenosti min. 5,0 m od obvodové st ny s osv tlovacím otvorem a min. 1,0 m od obvodové st ny bez osv tlovacího otvoru. Ve vypo tené pr m rné nadmo ské výšce se položí vodorovná rovina, která se považuje za upravený terén (UT); e) výšku 1. podlaží (0,000) stanovíme u bytových staveb v souladu s požadavky SN 73 4301 – Obytné budovy ( l. 5) tak, aby úrove podlahy obytných místností byla nejmén 150 mm nad nejvyšší úrovní p ilehlého UT nebo terasy na terénu v pásmu širokém 5,0 m od obvodové st ny s osv tlovacím otvorem a 1,0 m od obvodové st ny bez osv tlovacího otvoru a nejmén 500 mm nad hladinou podzemní vody, pokud místnost není chrán na p ed nežádoucím p sobením vody technickými prost edky.Dále musí být spln no, že nadzemní podlaží má úrove podlahy nebo její p evažující ásti výše nebo rovno 800 mm pod nejvyšší úrovní p ilehlého terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu; f) zakreslíme a okótujeme terénní úpravy kolem objektu.

- 75 (157) -


Budova áste n a zcela podsklepená: a) Zakreslení obrys vhodn situovaného objektu do situace. U áste n podsklepených budov orientovat nepodsklepenou ást do svahu; b) ur ení výšek p vodního terénu (PT) v rozích budovy. Výška se zjistí v místech styku budovy s terénem ode tením z vrstevnic a u mezilehlých bod interpolací vrstevnic na dv desetinná místa; c) zakreslení sklopených ez pr b hu p vodního terénu (PT) u vn jšího líce budovy. Pr b h PT se vynáší pomocí vhodn zvolené srovnávací roviny (S.R.); d) úrove prvního nadzemního podlaží stanovíme u konkrétních p ípad vždy s ohledem na: da) bilanci hrubých zemních prací v etn terénních úprav. Objem výkop má být o málo v tší než objem násypu – porovnáme ze sklopených ez v situaci; db) požadavky SN 73 4301 – Obytné budovy ( l. 5) – viz. odstavec . 5 p edchozí ásti Budova nepodsklepená. (tj. úrove podlahy obytných místností musí být min. 150 mm nad UT v pásmu širokém 5,0 m od obvodové st ny s osv tlovacím otvorem a 1,0 m od obvodové st ny bez osv tlovacího, atd.); dc) požadavek p ímého osv tlení a v trání podzemního podlaží.P i návrhu sklepních oken nad terénem má být parapet minimáln 150 mm nad upraveným terénem; dd) možnost napojení domovní kanalizace (ležaté potrubí podsklepené ásti) do ve ejné kanaliza ní sít ; e) zakreslíme a okótujeme terénní úpravy kolem objektu. Poznámka: Výšky se v ezech (z d vodu v tší p esnosti) zpravidla vynáší v m ítku v tším, než délkové rozm ry v p dorysu. P i odvozování nap . paty svahu z ezu do p dorysu se musí zm na m ítka zohlednit. ( P íklad : P dorys objektu se vynáší v m . 1:200, ezy terénem, výška podzemního podlaží v m . 1:100. )

- 76 (157) -


Obr. 8.6: P íklad osazení zcela podsklepené budovy do terénu

8.4

Terénní úpravy

Po výškovém osazení objektu provedeme návrh a zakreslení upraveného terénu (UT) tak, aby byly srážkové vody odvedeny od budovy. Upravený terén se kótuje na t i desetinná místa. P i terénních úpravách spojených s osazením objektu ve sklonitém území se setkáváme se svahováním zeminy, které je bu v rostlé nebo nasypané ze- 77 (157) -


min . P i návrhu sklonu svah musí být zajišt na jejich stabilita. Nesmí být p ekro ena maximální hodnota úhlu vnit ního t ení (17° - 37°), který je pro jednotlivé druhy zeminy p edepsaný v SN 73 0035 a SN 73 1001, p esné hodnoty je nutné zjistit zkouškami.

8.4.1

Postup p i návrhu a zakreslení terénních úprav v situaci

P edpoklad: budova je již vhodn polohov a výškov osazena a obrysov zakreslena v situaci. a) Pomocí sklopených ez p vodního terénu (PT), vedených lícem budovy, navrhneme pr b h upraveného terénu (UT) – svahování. Pr se ík upraveného terénu (svahu) s p vodním terénem odvodíme zp t do p dorysu. (viz Obr. 8.7). Abychom získali pr b h UT v okolí objektu, vedeme obdobným zp sobem dostate ný po et pomocných ez . (viz Obr. 8.8); Postup zjišt ní bodu p echodu svahu z násypu do zá ezu: Bod p echodu svahu z násypu do zá ezu se zjiš uje jako pr se ík p ímky – hrany roviny upraveného terénu s p vodním terénem, tj. PT=UT. (viz Obr. 8.8) Postup návrhu svahu v oblouku: Daným bodem vedeme paprskovit svislé roviny, které sklopíme a pr se ík svahu (pod úhlem vnit ního t ení =17° - 37°) s p vodním terénem odvodíme zp t do p dorysu. Spojením ady takto získaných bod získáme pr b h paty (nebo vrcholu) svahu. (viz Obr. 8.8). b) sou asn ešíme odvedení povrchových vod; c) p dorys se doplní výškovými kótami, zakreslí se spádování chodník a grafické zna ky násyp a zá ez . Zakreslování terénních úprav se ídí veb.

- 78 (157) -

SN 01 3420 – Výkresy pozemních sta-


Obr. 8.7: Postup osazení do terénu nepodsklepené budovy p i požadavku na srovnanou rovinu upraveného terénu (UT)

Sou asn je zakreslen postup konstrukce terénních úprav. Na tento výkres navazuje Obr. 8.8.

- 79 (157) -


Obr. 8.8: Postup konstrukce svahovaní, bodu p echodu svahu z násypu do zá ezu a návrhu svahu v oblouku. Obrázek navazuje na Obr. 8.7

8.5

Stavební situace

Stavební situace shrnuje polohové a výškové osazení objektu spolu s ešením terénních a sadových úprav, inženýrských sítí a komunikací.

8.5.1

Náležitosti stavební situace o m ítko: zpravidla 1:1000 až 1:500 (1:2000, 1:200); o sv tové strany, sm r a etnost p evládajících v tr ; o konfigurace terénu (vrstevnice, výškové body), vyzna ení pr zkumu staveništ (sondy, podzemní voda, inunda ní území, poddolované a sesuvné území); o dosavadní stav definovaný polohov a výškov s vyzna ením pevných bod a polygonových sítí se zakreslením stávajících pozemních a inženýrských objekt (stavební objekty, komunikace, rozvody kanalizace, vody, plynu, elektrické vedení silnoproudé a sd lo-

- 80 (157) -


o

o

o

o o o o o o o o

8.5.2

vací, topné kanály apod.). Ozna ení chrán ných objekt stavebních i p írodních; navrhované zastav ní v etn napojení na pozemní a inženýrské objekty s vyzna ením chrán ných podchod pod komunikacemi, úprava staveništ v etn terénních úprav, demolic a odvodn ní staveništ . Možnost rozší ení staveništ ;. základní rozm ry ur ující velikost navrhovaného zastav ní a jeho polohu na pozemku (ve vztahu k polohovým a výškovým bod m, k osám tras komunikací, k polygonu atd.). Hranice sousedních pozemk – oplocení; situa ní vyzna ení dopravních, p ších a parkových komunikací, h iš , drobné architektury a zelen . Navrhované komunikace ádn prokótovat: ší ky vozovek, chodník , polom ry zak ivení, výškové kóty; vyzna ení výškových kót prvních podlaží stavebních objekt a orienta ních výškových kót p vodního (PT) a upraveného terénu (UT); vyzna ení vstup do budov, vjezd na pozemek, napojení nových komunikací na stávající aj.; ozna ení ochranných pásem hygienických, vodárenských a bezpe nostních vzdáleností; ozna ení hlukových pásem (dopravy silni ní, železni ní a letecké), vyzna ení náletových kužel ; názvy p ilehlých dosavadních prostor (ulice, nám stí, atd.). Popisná ísla, jména a adresy soused , majitel . Pozemky, ísla parcel, pozemk a blok , názvy; legenda jednotlivých nových objekt (ú el, konstruk ní provedení, po et podlaží, výška ímsy a h ebene, výchozí výškový bod, etapovitost). U sítí je nutné grafické odlišení stávajícího a nového stavu; vyzna ení plochy pozemk , zastav ných a nezastav ných ploch v m2, procento zastav ní (uvede se íseln do legendy); nad rohové razítko se uvede emu se rovná 0,000. Dále se nad rohovým razítkem uvede p íslušný systém použitý p i zpracování mapových podklad pro projektovou dokumentaci (nap . Bpv – Baltský výškový systém – po vyrovnání).

Situa ní výkresy (dle SN 01 3410, SN 01 3411)

Zp sob zobrazování v situaci a) p edm ty m ení, jejichž rozm ry dovolují z etelné zobrazení v map , se zobrazují obrysovou arou, i když je pro n j stanovená zna ka. V takovém p ípad se zna ka vykreslí i uvnit obrazu p edm tu, není-li druh p edm tu z ejmý již z kresby nebo popisu. Není-li možno p edm t pro jeho malé rozm ry zobrazit obrysem, kreslí se jen zna kou; b) stavební objekty (budovy, p emost ní mezi budovami, mosty, podzemní objekty a prostory apod.) a podzemní vedení se zobrazují v pohledu shora a kreslí se: • viditelné obrysy tenkou plnou arou; • neviditelné obrysy tenkou p erušovanou arou. - 81 (157) -


Situace se kreslí: a) jednobarevn – mapový podklad (dosavadní stav) i navrhovaný stav ern ; b) dvoubarevn – mapový podklad ern , navrhovaný stav erven ; c) t íbarevn – polohopis mapového podkladu ern , výškopis mapového podkladu hn d , navrhovaný stav erven ; d) vícebarevn – polohopis a výškopis mapového podkladu ern , pop . ern a hn d , navržené potrubí a kabelová vedení i jejich zaízení a objekty barevn , navržené porosty a zele syt zelen , ostatní ásti návrhu (navržený stav) erven . Navrhovaný stav (stavební objekty, komunikace, oplocení, op rné zdi, potrubní a kabelová vedení apod.) se zobrazují dle p edchozích zásad (viz výše) a kreslí se zna kami podle tabulky P ehled nejb žn jších zna ek map a plán ve stavebnictví, které se používají p i kreslení stavebních situací, s tím rozdílem, že: a) pr m ty hran tvo ících vn jší obrysy stavebních objekt se kreslí: • jsou-li viditelné shora velmi tlustou plnou arou; • nejsou-li viditelné shora (podzemní objekty, pop . ásti objektu) velmi tlustou árkovanou arou; b) u stavebních objekt se uvede základní (nulová) úrove 0,000 absolutní výškovou kótou s uvedením t í desetinných míst (nap . 0,000 = 466,270) psanou do ráme ku, uvede se použitý výškový systém; c) základní rozm ry objekt a jejich poloha vzhledem k nejbližšímu okolí se ur í délkovými, pop . i výškovými kótami; d) u silni ních komunikací se kreslí osa komunikace tenkou erchovanou arou; e) v projektech samostatných inženýrských staveb se situace navrhovaných vedení kreslí podle p íslušných technických norem. Prvky vyty ovacích sítí se kreslí: o hlavní vyty ovací ára – velmi tlustou erchovanou arou o pomocná vztažná ára ( kolmice na osu vyty ení ) - tlustou te kovanou arou

- 82 (157) -


P ehled nejb žn jších zna ek map a plán ve stavebnictví, které se používají p i kreslení stavebních situací: Po . ís.

P edm t

1

Vrstevnice základní v jednobarevných mapách

2

Vrstevnice dopl ková pro polovinu základního intervalu

3

Vrstevnice zd razn né v jednobarevných mapách

4

Hranice vlastnická, užívací, hranice druhu pozemku

5

Hranice jako v 4 shora neviditelná, shora neviditelný pr nik stavebního objektu (na povrchu) s terénem

6

Bod eské státní trigonometrické sít ( STS), bod podrobného polohového pole, p idružený k bodu STS nebo k bodu podrobného polohového pole 1. t . p esnosti, tíhový bod.

7

Bod eské státní nivela ní sít

8

Stabilizovaný bod technické nivelace

Zna ka

Zp sob zobrazení a zna ení

*)

Zna ka se použije pro trvale stabilizované body základního a podrobného bodového pole a body tíhové. Bod lze ozna it íslem (vlevo od zna ky), názvem – jen u bodu STS – (nad zna kou) a nadmo skou výškou (vpravo od zna ky). Nadmo ské výšky bod SNS se v map neuvád jí. Je-li bod zárove bodem polohového pole, uvede se jen íslo bodu tohoto pole. dtto

*) Ve vícebarevných mapách se kreslí vrstevnice hn d , v jednobarevných mapách v barv polohopisu, a to základní vrstevnice tenkou arou, zd razn né vrstevnice tlustou arou. Vrstevnice se nekreslí mezi hranicemi vodní hladiny, ve skalách a p es šrafované plochy. V map m ítka 1:2000 a v tšího se nekreslí v ploše stavebních objekt . Nadmo ské výšky vrstevnic se uvád jí do p erušované vrstevnice hlavou ve sm ru stoupání a umís ují se tak, aby bylo usnadn no tení. Popisují se p edevším vybrané zd razn né vrstevnice. Interval základních vrstevnic se volí 1,00 m až 0,20 m, mají-li základní vrstevnice vrstevnicový interval 1m, mají zd razn né vrstevnice interval 5 m. Základní vrstevnice se mohou doplnit dopl kovými vrstevnicemi pro polovinu nebo tvrtinu základního intervalu.

- 83 (157) -



P edm t

Zna ka

9

Plot bez rozlišení druhu, plot s podezdívkou bez rozlišení ší ky

10

D ev ný plot, vlastnictví z jedné strany

11

D ev ný plot, spoluvlastnictví

12

Drát ný, kovový plot, vlastnictví z jedné strany

13

Drát ný, kovový plot, spoluvlastnictví

14

Živý plot, vlastnictví z jedné strany

15

Živý plot, spoluvlastnictví

16

Ohradní ze , vlastnictví z jedné strany

17


Ploty se zobrazují: - bez rozlišení druhu zn. 9; - s rozlišením druhu zn. 10 až 15.

Zna ka druhu plotu sm uje dovnit oplocené plochy, pop . se ídí vlastnictvím (sm uje do pozemku vlastníka plotu).

Ohradní zdi a podezdívky plot se zobrazují: - jednou arou zobrazující pr b h vlastnické nebo uživatelské hranice (zn. 4), bez ohledu na ší ku;

Ohradní ze , spoluvlastnictví

- dv ma arami, jejichž rozestup odpovídá ší ce. 18

Slu ka

19

Venkovní svítidlo na stožáru

Slu kami se vyzna í p íslušnost odd lených ploch k ur itým parcelám.

Zna ku lze doplnit rozm ry (v metrech) pr ezu kmene a jeho výšky, pop . i ší ky koruny a druhem stromu. Chrán ný strom se ozna í zna kou s p ipsáním zkratky „chrán."

20

Jednotlivý strom

21

Orientace k severu

22

Svahy násyp a zá ez v terénu

- 84 (157) -



P edm t

23

Vstupní šachta podzemního vedení bez rozlišení

24

Vodom rná šachta

25

Hydrant nadzemní

26

Hydrant podzemní

27

Vodovodní potrubí bez rozlišení druhu

28

Vodovodní potrubí pitné vody

29

Kanaliza ní šachta

30

Kanaliza ní stoka, potrubí – bez rozlišení druhu

31

Jednotná kanalizace

32

Deš ová kanalizace

33

Splašková kanalizace

34

Plynovodní potrubí bez rozlišení tlaku (topný plyn, svítiplyn)

35

Plynovodní potrubí nízkotlaké

36

Plynovodní potrubí st edotlaké

37

Venkovní silové vedení bez rozlišení druhu

38

Venkovní silové vedení nízkého nap tí – NN

39

Venkovní silové vedení vysokého nap tí - VN

40

Sd lovací vedení spojové

Zna ka


St edy zna ek objekt a za ízení podzemních vedení odpovídají st ed m p edm t .

Šipka se kreslí ve sm ru toku vody.

St edy zna ek objekt odpovídají st ed m p edm t .

P lkružnice u zna ek se kreslí vypukle ve sm ru sklonu potrubí. Pr ez (pr m r) potrubí se vepíše do trasy v mm.

Nadzemní drátové vedení se dv ma nebo více dráty umíst nými vedle sebe nebo nad sebou na jednotlivém nebo dvojitém stožáru se kreslí je jednou osou, spojnicí st edu stožár , u dvojitých stožár osu soum rnosti obou patek. Do osy se podle pot eby vloží íslo ozn. po et drát a p íslušná zna ka.

- 85 (157) -


8.5.3

P íklad situace

Obr. 8.9

- 86 (157) -

P dorys podlaží, svislý ez

9


P íprava realizace stavby – projektová dokumentace. Realizaci stavebního objektu p edchází složitý p ípravný proces, který musí respektovat základní požadavky na stavbu a nároky na její p ípravu a výrobu. Podle ú elu stavebního objektu je nutno vycházet z požadavk nejvhodn jšího dispozi ního a architektonického ešení, volby vhodné technologie výroby a výb ru staveništ umož ujícího nejhospodárn jší provedení a provoz stavby. Projektovou dokumentaci zpracovává projektant na základ podn tu a zám ru investora. Má n kolik stup podle pr b hu schvalování. Jednotlivým fázím odpovídá obsah a podrobné ešení PD: 1. návrh stavby – vznikne na základ pot eb investora. Projektant zpracuje alternativní studie ešení tak, aby vyhovovaly i vyhláškám a p edpis m (vyhl. . 137/1998 Sb., vyhl. . 369/2001 Sb., zákon . 50/1976 Sb. – Stavební zákon, vyhl. . 132/1998 Sb.); 2. projektová dokumentace k územnímu ízení – jedná se o umíst ní stavby, rozsah PD stanoví vyhl. . 132/1998 Sb.; 3. projektová dokumentace ke stavebnímu ízení. Je zpracována projektantem na základ studií a podmínek uvedených v územním rozhodnutí. Nutný obsah stanoví vyhl. . 132/1998 Sb., § 18: • souhrnná zpráva; • celková situace stavby (zastavovací plán); • stavební výkresy pozemních a inženýrských staveb; • návrh úprav okolí stavby a ochrany zelen ; 4. projektová dokumentace pro provedení stavby – jedná se o podrobný projekt, který jednozna n ur uje charakteristické vlastnosti a kvalitu konstrukcí, up es uje materiály konstrukcí a prvk . Krom podrobné projektové dokumentace (p dorysy, ezy, pohledy) obsahuje výkresy ešení detail s popisy a odkazy na výkresy, výpo ty a posouzení konstrukcí, zpracování vým r a specifikací, cenové ukazatele a rozpo et.

9.1

P íklad studie rodinného domu (bez garáže, parkovací stání a garáž umíst ny na pozemku) – p dorys, ez, pohled

P i návrhu studie vycházíme z požadavk investora, které musíme dát do souladu se shora uvedenými p edpisy a vyhláškami ( viz bod 1) ), musíme se ídit typologickými zásadami ( viz kap. 9.2 ) a musíme zohlednit statické požadavky – podep ení strop = rozmíst ní nosných zdí, navrhnout prostor schodišt dostate n velký ( na základ p edb žného návrhu stup , jejich po tu a velikosti ur it délku ramen, ší ku ramen, velikost podest ), uvažovat o st ešní konstrukci (nap . o podep ení krovu). Studie se zpravidla kreslí v m ítku 1:100 (p íp. 1:200), zakresluje se vybavení místností nábytkem.

- 87 (157) -


A

A

Obr. 9.1: P dorys 1S

- 88 (157) -


A

A

Obr. 9.2: P dorys 1NP

- 89 (157) -


2

2

A

A

Obr. 9.3: P dorys PODKROVÍ

- 90 (157) -


PODKROVÍ

1NP

1S

Obr. 9.4: ez A-A

9.2

Typologické zásady

Zásady pro navrhování obytných budov nebo obytných ástí budov stanovuje norma SN 73 4301 – Obytné budovy + vyhlášky - viz úvod kapitoly.

9.2.1

Základní pojmy

Budova je nadzemní stavba prostorov soust ed ná a navenek p evážn uzav ená obvodovými st nami a st ešní konstrukcí. Obytná budova je stavba ur ená pro trvalé bydlení, ve které alespo dv t etiny podlahové plochy p ipadají na byty, v etn plochy domovního vybavení ur eného pro obyvatele jednotlivých byt (nezapo ítávají se plochy spole ného domovního vybavení a domovních komunikací). lení se na bytové nebo rodinné domy. Bytový d m je stavba pro bydlení, ve které p evažuje funkce bydlení.

- 91 (157) -


Rodinný d m je stavba pro bydlení, která svým stavebním uspo ádáním odpovídá požadavk m na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostor ur ena k bydlení. Rodinný d m m že mít nejvýše t i samostatné byty, dv nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Byt je soubor místností, pop ípad jednotlivá obytná místnost, které svým stavebn technickým uspo ádáním a vybavením spl uje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto ú elu užívání ur en. Obytná místnost – viz kap. 8. P íslušenství bytu jsou prostory, které dopl ují obytné místnosti a jsou ur eny pro zajišt ní bytové komunikace, osobní hygieny, va ení a dalších funkcí, nutných pro trvalé užívání bytu. Podkroví je p ístupný vnit ní prostor nad posledním nadzemním podlažím vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, ur ený k ú elovému využití Podlaží je ást stavby vymezená dv ma nad sebou následujícími vrchními líci nosné konstrukce stropu. Rozlišují se podlaží podzemní a nadzemní – viz Kapitola 8.

9.2.2

Požadavky na obytné místnosti

Úrove podlahy, výška parapetu – viz kap. 8. Jednotlivé místnosti bytu musí umožnit vybavení bytu základním nábytkem a za ízením podle ú elu místnosti. ešení bytu musí umož ovat p epravu p edm t o rozm rech 1800 mm × 600 mm × 1800 mm do všech obytných místností. Místnosti bytu v bytovém dom , krom vstupního prostoru (p edsín ), nesm jí být p ímo p ístupné z domovní komunikace. V rodinných domech nemají být obytné místnosti a kuchyn p ímo p ístupné ze zádve í. Obytná místnost musí mít plochu alespo 8 m2, musí mít zajišt no dostate né p ímé denní osv tlení, p ímé v trání a musí být dostate n vytáp na s možností regulace tepla. Pokud byt tvo í jediná místnost, musí mít plochu nejmén 16 m2.

- 92 (157) -


Doporu ené nejmenší plochy obytných místností v závislosti na velikosti bytu: Funk ní využití obytné místnosti Obývací pokoj bez stolování

Obývací pokoj se stolováním

Nejmenší plocha místnosti v m2

Charakteristika bytu

16

(20)

u byt s 1 a 2 obytnými místnostmi

18

(22)

u byt s 3 až 4 obytnými místnostmi

20

(24)

u byt s více než 4 obytnými místnostmi

16

(20)


21

(24)


24

(26)


16

(20)


20

(24)

u byt s 3 obytnými místnostmi

Obývací pokoj se stolováním s 1 l žkem

18

(22)


Ložnice s 1 l žkem

8

(12)

Ložnice se 2 l žky

12

(17)

Obývací pokoj bez stolování s 1 l žkem

Poznámka Údaje v závorkách udávají doporu ené nejmenší plochy místností byt pro t žce pohybov postižené osoby Obývací pokoj je zpravidla nejv tším prostorem bytu. Jeho ší ka nemá být menší než 3300 mm. Ší ka jednol žkové ložnice nesmí být menší než 1950 mm, ší ka dvoul žkové ložnice nemá být menší než 2400 mm. Ší ka obytné kuchyn v bytech s 1 nebo 2 obytnými místnostmi nemá být menší než 3300 mm. Ke spaní nemá být ur en obývací pokoj s 3 a více obytnými místnostmi. V bytech s 1 a 2 obytnými místnostmi m že být obývací pokoj ur en pro spaní jednoho lena domácnosti. Žádná obytná místnost nemá být ur ena pro spaní více než dvou osob. U byt se 3 a více obytnými místnostmi musí mít jedna ložnice takové rozm ry, aby v ní bylo možno umístit manželské dvojl žko a d tskou postýlku, která se do po tu l žek nezahrnuje. Toto platí i pro dvoul žkovou ložnici bytu se 2 obytnými místnostmi. Do prostoru pro stolování má být p ímý p ístup z prostoru pro va ení, nejde-li o druhou možnost stolování v byt . Prostor pro va ení v bytech o 3 a více obytných místnostech nemá být p ístupný pouze p es obytné místnosti krom jídelny. Má-li obytná místnost niku, která nemá samostatné p ímé osv tlení a v trání okny, má se ší ka odd lujícího otvoru rovnat alespo 4/5 ší ka niky. Sv tlá výška obytných místností bytových dom musí být nejmén 2600 mm, sv tlá výška obytných místností rodinných dom musí být nejmén 2500 mm. Sv tlá výška obytných místností v podkroví musí být nejmén 2300 mm. Místnosti se zkosenými stropy musí mít výšku min. 2300 mm nejmén nad polovinou podlahové plochy, která je vymezena pomyslnou rovinou kolmou k rovin podlahy, protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1300 mm nad podlahou.

- 93 (157) -


St ešní okna by m la být osazena tak, aby jejich spodní hrana byla umíst na nejvíce 1100 mm nad podlahou. Taková místnost, pokud je ur ena pro spaní jedné osoby, má mít objem nejmén 20 m3, pro spaní dvou osob má mít objem nejmén 30 m3 (pro více osob se doporu uje úm rn zv tšit objem).

Obr. 9.5

9.2.3

P íslušenství bytu

V každém byt musí být navrženo p íslušenství zahrnující nejmén prostory: vstupní, pro va ení, pro uskladn ní potravin, pro osobní hygienu, pro umíst ní záchodové mísy, pro uložení úklidových p edm t . Byt m že obsahovat i další p íslušenství (nap . šatna, komora apod.). Vstupní prostor bytu, nap . p edsí , musí být tak velký, aby umožnil odložení svrchního šatstva a obuvi. Jeho ší ka i po smontování zabudovaného nábytku, pop ípad umíst ní nábytku, musí být nejmén 1100 mm; v místech, kde má prostor charakter spojovací chodby, nesmí být jeho ší ka menší než 800 mm. Vstupní dve e do bytu se mají otevírat do jeho vstupního prostoru. Prostor pro va ení musí umož ovat p ípravu pokrm v etn doprovodných funkcí (mytí nádobí a jeho uskladn ní). Kuchyn , která má plochu nejmén 12 m2 a spl uje další podmínky pro obytné místnosti je obytnou místností. Podle funkce rozeznáváme: a) pracovní kuchyn – místnost ur ená pouze k va ení, pe ení a p íprav jídel v etn doprovodných funkcí; b) kuchyn se stolováním – kuchyn rozší ená o prostor, nutný pro sou asné stolování všech len domácnosti; c) kuchyn obytná – kuchyn se stolováním rozší ená o prostor pot ebný pro pln ní n kterých funkcí obývacího pokoje.

- 94 (157) -


Doporu ené nejmenší plochy kuchyní: Funk ní využití obytné místnosti

Nejmenší plocha místnosti v m2

Pracovní kuchyn

Kuchyn se stolováním

Obytná kuchyn nahrazující obývací pokoj

Obytná kuchyn s 1 l žkem, nahrazující obývací pokoj

Charakteristika bytu

5

(7)


6

(8)

u byt se 4 obytnými místnostmi

8

(10)


6

(8)


10

(12)

u byt s 3 obytnými místnostmi

12

(14)


15

(17)


16

(22)

u byt s 1 obytnou místností

18

(24)


16

(24)

u byt s 1 obytnou místností

Poznámka Údaje v závorkách udávají doporu ené nejmenší plochy místností byt pro t žce pohybov postižené osoby P i jedno adém uspo ádání kuchy ského za ízení musí být volný prostor p ed ním široký nejmén 1100 mm, p i dvou adém uspo ádání nejmén 1000 mm.

%$& '(

! "#

Obr. 9.6 Prostor pro uskladn ní potravin se navrhuje jako spížní komora nebo zabudovaná spížní sk í . Prostor pro uskladn ní potravin musí být v trán a proveden tak, aby neumož oval vznik plísní. U každého bytu musí být alespo jedna záchodová mísa a jedna koupelna. V bytech o 4 a více obytných místnostech musí být alespo dv umývadla v rozdílných prostorech. Jeden prostor pro osobní hygienu v t chto bytech musí být p ímo p ístupný z komunika ního prostoru bytu. Prostor pro umíst ní záchodové mísy nesmí být p ímo p ístupný z obytných místností, ani z prostoru pro va ení, pro stolování, pro uskladn ní potravin nebo z prostoru, který plní n které funkce obytných místností. Je-li jen jedna záchodová mísa v byt se 3 a 4 obytnými místnostmi, musí být v samostatné - 95 (157) -


místnosti (záchod ). V bytech s 1 a 2 obytnými místnostmi m že být jediná záchodová mísa umíst na ve spole ném prostoru pro osobní hygienu. Dv záchodové mísy musí být instalovány v bytech o 5 a více obytných místnostech. Nejmenší p dorysné rozm ry prostoru pro osobní hygienu a prostoru pro umíst ní záchodové mísy se odvozují z velikosti za izovacích p edm t a z nutných vzdáleností mezi nimi a st nami. Mají být dodrženy následující minimální vzdálenosti: a) vzdálenost mezi záchodovou mísou a dovnit otevíravým dve ním k ídlem min 300 mm; b) vzdálenost mezi záchodovou mísou a protilehlou st nou min 500 mm.

Obr. 9.7 Nejmenší p dorysné rozm ry záchodu se záchodovou mísou s vysoko položeným nádržkovým splachova em jsou: a) p i otevírání dve í ven 900×1100 mm; b) p i otevírání dve í dovnit 900×1600 mm; c) p i bo ním umíst ní dve í se doporu uje délku místnosti zv tšit o 100 mm. d) pokud je navržena záchodová mísa se splachova em (Combi), délka místnosti se zv tší o 200 mm.

9.2.4

Umíst ní za izovacích p edm t a jejich funk ní plochy

Obr. 9.8

- 96 (157) -


Obr. 9.9 Sv tlá výška má být shodná se sv tlou výškou obytných místností v témže podlaží, musí být však nejmén 2300 mm. Dve e do prostoru pro osobní hygienu nebo do prostoru pro umíst ní záchodové mísy musí být nejmén 700 mm široké.

9.2.5

Za ízení bytu

Skladebné p dorysné rozm ry základního za ízení bytu: pra ka, ledni ka

600×600 mm

sk ín a) šatní – hloubka 600 mm - ší ka - násobek 500 mm, max 600 mm b) prádlové – hloubka 400 až 450 mm c) knihovny – hloubka 300 mm l žka a) válenda – 2000×900 mm b) manželské dvojl žko - 2000×1700 mm c) d tská postýlka - 1400×700 mm

pracovní stoly a) pro žáka 1.stupn 600×1100 mm b) pro žáka 2. stupn 700×1300 mm c) pro starší

800×1500 mm (zásuvky po obou stranách)

až 800×2000 mm (velký rýsovací st l)

- 97 (157) -


jídelní stoly

židle, k eslo

9.2.6

Domovní komunikace

Hlavní domovní komunikace v obytné budov nesmí být užší než ší ka schodiš ového ramene a musí vyhovovat požadavk m SN 73 0802 a SN 73 0833 a musí umož ovat p epravu p edm t o rozm rech 1950 mm×800 mm×1950 mm do všech byt . Vedlejší domovní komunikace, nesloužící p ístupu do byt , nesmí být v bytových domech užší než 1100 mm a musí umož ovat p epravu p edm t o rozm rech 1800 mm×600 mm×1800 mm. U rodinných dom by nem la být tato ší ka užší než 900 mm. V bytových domech všechny vstupní dve e do budovy a dve e zádve í musí mít sv tlou ší ku otvoru nejmén 900 mm. Tyto dve e nesm jí být otá ivé nebo kývavé. Hlavní vstupní dve e do byt musí mít sv tlou ší ku otvoru nejmén 800 mm a mají se otevírat do prostoru bytu.

9.3

Zakreslování p dorysu a ezu – projekt pro realizaci, m . 1:100, 1 :50

Poznámka Zp sob kreslení výkres v m . 1:500 a 1:200 – viz norma SN 01 3420. Navrhovaný objekt nebo jeho ásti se zobrazují v p dorysech, ezech a pohledech kreslených ve vhodném m ítku. Sou ástí návrhu jsou výkresy podrobností ( detail ).

9.3.1

P dorys

P dorys je myšlený vodorovný ez objektem. Jsou v n m zakresleny všechny konstrukce na výšku jednoho podlaží, tzn. pod i nad rovinou ezu. Vodorovný ez má být veden tak, aby zobrazil celkové ešení objektu, velikost, tvar a umíst ní otvor pro osv tlení a p ístupy do jednotlivých místností, tvar a kon-

- 98 (157) -


strukci schodišt a všechny ostatní konstrukce. Vodorovný ez se vede asi v 1/3výšky zobrazovaného podlaží, ale vždy tak, aby procházela okenními a dve ními otvory. P dorysný ez je možno podle pot eby zalomit. Postup p i zakreslování p dorysu: P i zpracování realiza ních výkres jednotlivých podlaží vycházíme zpravidla z podlaží typického. Poloha nosných konstrukcí je závislá na koordina ních rozm rech uvažované stropní konstrukce.. P i návrhu konstrukce a zakreslování z dispozi ních studií a ná rt .

p dorys

podlaží

vycházíme

Pro zakreslování platí norma SN 01 3420. Postup p i zakreslování: a) vyneseme modulovou sí , zakreslíme svislé nosné a obvodové konstrukce; b) zakreslíme p í ky; c) navrhneme velikost okenních otvor a jejich výplní; d) zakreslíme otvory v nosných zdech, umíst ní dve í e) zakreslíme zabudované za izovací p edm ty, obklady st n; f) zakreslíme a popíšeme pr duchy; g) zakreslíme stavební úpravy (drážky, prostupy); h) zakreslíme sklopené ezy; i) zakreslíme p edložené a p evislé konstrukce nad a pod rovinou ezu; j) p dorys okótujeme, o íslujeme místnosti a ozna íme emeslné výrobky. Vyzna íme vedení svislých ez , ozna íme detaily; k) výkres doplníme legendou, seznamem podrobností, seznamem stavebních úprav, výpisem p eklad a dalšími dopl ujícími a vysv tlujícími údaji. Popis, legenda, vysv tlující údaje a kótování p dorysu musí být provedeny v takovém rozsahu, aby bylo možné projekt realizovat. Výrobky truhlá ské, záme nické, klempí ské jsou v p dorysu zna eny kroužkem na odkazové á e a vhodným systémem íslovány shodn s výpisem emeslných výrobk (nap . klempí ské výrobky mají ozna ení K apod. ). P dorys podzemního podlaží: P i zakreslování podzemního podlaží ko p i zakreslování nadzemního podlaží.

postupujeme

shodn

ja-

Myšlená rovina p dorysného ezu podzemního podlaží se zalamuje do okenních otvor . Jsou-li okna podzemního podlaží pod úrovní upraveného terénu, zakreslí se do p dorysu izolace s p ípadnou p izdívkou, konstrukce osv tlovací šachty ( anglického dvorku ). Jsou-li okna nad terénem, kreslí se okapový chodník. U p dorysu 1S a 1NP se u roh objektu uvedou výšky UT a PT v relativních hodnotách.

- 99 (157) -


9.3.2

Svislý ez

Svislý ez je myšlená svislá rovina, která prochází objektem v takovém míst , aby byly z eteln zobrazeny všechny konstrukce a d ležité ásti a aby byl zachycen typický obraz objektu. ez se zpravidla vede schodišt m, a to nástupním ramenem s pohledem na rameno výstupní. Svislý ez je možno podle pot eby zalamovat tak, aby zachytil všechny d ležité konstrukce. Zalomením ezu nesmí vzniknout nelogický a nesouvislý obraz viz kapitola 5 ). P íklad Výchozí údaje: a) obvodové zdivo ( nap . Porotherm) – tl. 450 mm (posoudit vlastnosti tepeln izola ní, statické a akustické); b) vnit ní nosné zdivo – tl. 250 nebo 300 mm – ur í se podle zvolené stropní konstrukce a jejího p edepsaného uložení na nosných zdech (nap . nosníky Porotherm uložení 125 mm, panely podle typu 100 nebo 150 mm) a s ohledem na požadované akustické a statické vlastnosti; c) zdivo p í ek – tl. 75, 125 a 150 mm – podle zatížení vyvozeného na p í ku (nap . kuchy ská linka), podle požadovaných akustických vlastností, podle výšky a délky p í ky. Rodinný d m, zdivo Porotherm, strop z nosník Porotherm a vložek MIAKO – modul M=(125) 250 mm, vzdálenost nosných zdí – závisí na modulu stropní konstrukce, st echa sklonitá s krovem. Stanovení výšky podlaží : obytná podlaží – min. sv tlá výška je stanovena v norm , výška podzemního podlaží m že být menší (S.V. 2400 mm, podchodná výška 2100 mm pod rozvody vedenými pod stropem). Zakreslování podzemního podlaží 1S – osazeno áste n pod terénem. Vodorovný ez je t eba zalomit tak, aby v p dorysu byla zakreslena svislá izolace podzemního zdiva i úprava terénu kolem budovy, výšky UT a PT u roh objektu v relativních výškách, základy venkovního schodišt . Zakreslování 1NP - zakreslí se úpravy terénu kolem objektu, venkovní schodišt , uvedou se výšky UT a PT u roh objektu v relativních výškách.

- 100 (157) -


)

(

(

(

(

(

)(

(

)(

(

(

(

(

( (

)

Obr. 9.10: P dorys 1S

- 101 (157) -


(

(

(

Obr. 9.11: P dorys 1NP

- 102 (157) -


Obr. 9.12: ez A-A

- 103 (157) -

Schodišt

10

Schodišt

Pro navrhování schodiš platí kladní ustanovení.

SN 73 4130 – Schodišt a šikmé rampy – zá-

10.1 Názvosloví Schodiš ové rameno – konstrukce s nejmén t emi schodiš ovými stupni, která spojuje dv r zné výškové úrovn Podesta – vodorovná plošina ukon ující nebo spojující schodiš ová ramena. Podle výškového umíst ní vzhledem k podlažím se rozeznávají podesty hlavní (podlažní) a vedlejší (mezipodlažní, mezipodesty). Zrcadlo – Volný prostor mezi schodiš ovými rameny. Schodiš ový stupe – prvek schodiš ového ramene ur ený k p ekonávání r zných výškových úrovní. Stupnice – horní vodorovná plocha schodiš ového stupn . Podstupnice – p ední, p ibližn svislá plocha schodiš ového stupn . Výstupní ára – myšlená ára spojující p ední hrany schodiš ových stup v teoretické ose výstupu. Za íná na hran prvního (nástupního) stupn a kon í na hran posledního (výstupního) stupn schodiš ového ramene. U p ímého schodiš ového ramene leží v jeho ose, u schodiš se zak ivenými rameny tvo í k ivku ležící ve vzdálenosti: a) 300 mm od vn jšího okraje ramene – u pr chodné ší ky 900 mm; b) 400 mm od vn jšího okraje ramene - u pr chodné ší ky 901 až 1200 mm; c) 1/3 pr chodné ší ky od vn jšího okraje ramene - u pr chodné ší ky 1201 až 1800 mm; d) v ose schodiš ového ramene - u pr chodné ší ky v tší než 1800 mm. Sklon schodiš ového ramene α – úhel mezi vodorovnou rovinou a výstupní árou

-.6

3 4+ +

$ & ,2$

* ,

3 4+ +

* % + * % + *+# -.

5 *+# 0 1 .

α

*+#

* /

Obr. 10.1

- 105 (157) -

* /


10.2 Technické požadavky 10.2.1 Schodiš ový prostor Konstrukce ohrani ující schodiš ový prostor musí být z neho lavého materiálu. Schodiš ový prostor má být v trán a má mít p ímé osv tlení.

10.2.2 Schodiš ové rameno Schodiš ové rameno tvo í konstrukce schodiš ových stup a konstrukce, které stupn bezprost edn podporují. Délka schodiš ového ramene L se m í jako vodorovná vzdálenost p dorysných pr m t hrany nástupního stupn a hrany výstupního stupn v rameni na výstupní á e ( viz Obr. 10.1 ). Pr chodná ší ka schodiš ového ramene bp se m í jako vodorovná vzdálenost mezi: a) ohrani ujícími konstrukcemi (nap . st nami, pilí i), pokud mezera mezi schodiš ovým ramenem a konstrukcí není v tší než 50 mm; b) ohrani ující konstrukcí a myšlenou svislou rovinou vedenou vn jším okrajem ramene, pokud mezera mezi schodiš ovým ramenem a konstrukcí není v tší než 50 mm; c) dv ma myšlenými svislými rovinami vedenými vn jším okrajem ramene.

7 8

7 8

7 8

Obr. 10.2 Pr chodná ší ka schodiš ového ramene má být násobkem 550 mm, což je ší ka pot ebná pro pr chod dosp lého lov ka. U obytných budov m že do této ší ky zasahovat zábradlí max 50 mm, madlo max 100 mm a schodnice max 200 mm z každé strany.

5

5

95 (

7 8

95

7 8

5

95

7 8

Obr. 10.3 Nejmenší pr chodná ší ka schodiš ových ramen je u rodinných dom 900 mm, u bytových dom 1100 mm.

- 106 (157) -

Schodišt

Podchodná výška schodiš ového ramene h1 se m í jako svislá vzdálenost mezi hranou schodiš ového stupn na výstupní á e a konstrukcí (podhledem) nad touto hranou. Pr chodná výška h2 se m í jako kolmá vzdálenost mezi výstupní árou a konstrukcí nad výstupní árou (podhledem). Nejmenší dovolená podchodná a pr chodná výška se ur í v závislosti na sklonu schodiš ového ramene α podle vzorc :

h1 = 1500 +

750 cos α

h2 = 750 + 1500 ⋅ cos α

:( ;

α

Pr chodná výška nesmí být menší než 1900 mm, krom schodiš do podkroví.

:(

α (

(

<:

α

9

(

< (

(

9 :( ;

α

α

:(

α

Obr. 10.4

10.2.3 Schodiš ový stupe Všechny schodiš ové stupn v jednom rameni musí mít stejnou výšku a ší ku. Výška schodiš ového stupn se m í jako svislá vzdálenost dvou stupnic po sob následujících stup na výstupní á e. Ší ka schodiš ového stupn se m í jako vodorovná vzdálenost p dorysných pr m t p edních hran dvou po sob následujících stup na výstupní á e. Všechna schodiš ová ramena téhož schodišt mají mít stejn vysoké a široké stupn . Nejmenší dovolená ší ka schodiš ového stupn je 210 mm a nejmenší dovolená ší ka stupnice je 250 mm. Jsou-li ve schodiš ovém rameni použity kosé stupn , musí být ve svém nejužším míst alespo 130 mm široké.

- 107 (157) -


Pom r výšky h a ší ky b schodiš ového stupn udává Lehman v vzorec: 2h + b = 630 (mm), kde 630 je pr m rná délka lidského kroku. Tato hodnota m že být snížena až na 600 mm, pokud nebude p ekro en nejvyšší dovolený sklon schodiš ového ramene. Sklon schodiš ových ramen ve všech bytových domech s výtahem a u schodiš uvnit byt nesmí být v tší než 35°, ve všech bytových domech bez výtahu nesmí být v tší než 33°. U schodiš uvnit byt s konstruk ní výškou menší než 3000 mm a u schodiš do podzemních podlaží je možno sklon schodiš ových ramen zvýšit až na 41°. Po et výšek v jednom schodiš ovém rameni je nejvýše 16, u pomocných schodiš , schodiš v rodinných domcích a schodiš uvnit bytu 18. P i v tším po tu stup se schodiš ové rameno rozd lí mezipodestou na dv ramena. Tato mezipodesta má délku nejmén 630 mm zv tšenou o jednu ší ku stupn p ilehlých ramen.

' 95

Obr. 10.5

10.2.4 Podesty

=

7>

Pr chodná ší ka podlažních a mezipodlažních podest musí být nejmén tak velká, jako je ší ka p ilehlých schodiš ových ramen. Podlažní podesty se doporu uje zv tšit nejmén o 100 až 200 mm.

5

3

<

5

5

Obr. 10.6 Dve e na podestách schodiš , krom schodiš v podzemních podlažích a schodiš pomocných, otevíravé do prostoru podesty, musí být umíst ny tak, aby dve ní k ídlo v žádné poloze nezužovalo pr chodnou ší ku podesty. Dve e

- 108 (157) -

Schodišt

3

5

<

7 >

>

otevíravé mimo prostor podesty, krom schodiš v rodinných domcích a schodiš pomocných, mají mít vzdálenost vnit ní hrany zárubn od hrany nejbližšího schodiš ového stupn alespo 300 mm.

5

5

5

5

Obr. 10.7 U pomocných schodiš musí být odstup mezi dve ním otvorem a hranou nástupního stupn nejmén 300 mm u dve í otevíravých od schodiš ového ramene a v tší nejmén o 50 mm od dráhy otevírání k ídla u dve í otevíravých ke schodiš ovému rameni.

5

5

Obr. 10.8 Pomocná schodišt

10.2.5 Schodiš ové zábradlí ( SN 74 3305 – Ochranná zábradlí) Schodiš ová ramena a podesty musí mít na volných hranách zábradlí. Jeho výška bývá 0,9 až 1,1 m. Schodiš ové rameno širší než 2750 mm se doporu uje rozd lit mezilehlým zábradlím s madlem. Schodiš ové rameno musí mít madlo: a) alespo na jedné stran u p ímých ramen s pr chodnou ší kou do 1650 mm a u smíšených ramen do 1100 mm; b) na obou stranách u schodiš ových ramen s v tší pr chodnou ší kou.

- 109 (157) -


10.3 Postup p i návrhu schodišt P i návrhu schodišt je t eba se ídit p íslušnými normami podle druhu objektu. 1. Ur íme výšku, kterou má schodišt p ekonat (výška od horního povrchu podlahy zobrazovaného podlaží po horní povrch podlahy podlaží vyššího - p i stejné tlouš ce podlah se jedná o konstruk ní výšku podlaží KV); 2. Zvolíme výšku jednoho stupn h´ (dle druhu objektu a ú elu schodišt ); 3. Zvolenou výškou h´ pod líme celkovou výšku schodišt (KV) a výsledek zaokrouhlíme na celý po et stup (výšek) v závislosti na po tu ramen; 4. Stanoveným po tem stup vyd líme celkovou výšku schodišt KV a dostaneme definitivní výšku stupn h (výšku stupn nelze zaokrouhlit); 5. Ze vzorce 2h + b = 630 mm ur íme ší ku stupn b se zaokrouhlením na 10 mm (dol ); 6. Ur íme sklon schodiš ového ramene tg α = h/b; 7. Ur íme délku schodiš ového ramene L = (n-1)×b (n je po et výšek v rameni); 8. Zvolíme ší ku schodiš ového ramene B = bp; 9. Ur íme ší ku hlavní podesty = B , doporu eno B + (100 až 200 mm); 10. Ur íme ší ku mezipodlažní podesty = B; 11. Zvolíme ší ku zrcadla; 12. Návrhem je ur ena minimální velikost schodiš ového prostoru. P íklad 1. 2.

KV = 3000 mm , schodišt dvouramenné h` = 160 mm ( bytový d m 150 až 180 mm, pohodlné stupn v rod. dom ) 3. n = H/ h` = 3000 : 160 = 18,75 → volím 18 výšek 4. h = H/n = 3000 : 18 = 166,6 mm 5. b = 630 – 2h = 630 – 2×166,6 = 296,8 → b = 290 mm 6. tg α = h/b = 166,6 : 290 = 29° 7. L = (n-1)×b = 8×290 = 2320 mm 8. B = 900 mm 9. Ur íme ší ku hlavní podesty B+100 = 1000 10. Ur íme ší ku mezipodlažní podesty B = 900

- 110 (157) -

Schodišt

10.3.1 Navrhování schodiš s kosými stupni Kosé stupn se vyskytují u všech schodiš k ivo arých, smíšených a to itých. P i návrhu schodiš s kosými stupni se postupuje obdobn jako u schodiš s p ímými rameny, tj. nejprve se ur í tvar schodišt , po et a ší ka jeho ramen, tvar podlažní a mezipodlažní podesty, výška stup a po et stup v jednotlivých ramenech. Rozdíl je pouze v tom, že se normální ší ky kosých stup v p dorysu nanášejí na mimost edn položené výstupní á e a kosé stupn se rozvinují tak, aby se: a) zajistil pozvolný nenásilný a harmonický p echod pravoúhlých stup normální ší ky do stup zkosených; b) umožnilo jejich ú elné p dorysné i tvarové rozd lení; c) zajistilo pokud možno plynulé stoupání i na zúžených koncích jejich stupnic; d) zajistil bezpe ný výstup a sestup nejen na výstupní á e, kde je stoupání rovnom rné, ale i na užších koncích stup , kde schodišt stoupá p ík eji. Aby se ch ze po schodištích s kosými stupni usnadnila, odvozuje se zkosení pro každé schodišt již p i p dorysném ešení n kterou z grafických metod, které dávají p i p esné práci dobré výsledky. Nejobvyklejší metodou je metoda stejných dílk . K ivo aré schodišt , jehož ší ky el kosých stup se mají ur it metodou stejných dílk , se kreslí v p dorysu ve v tším m ítku, nap . 1:10 – 1:20, aby se p esn ur ily: a) b) c) d) e)

p dorysný tvar schodišt ; ší ka schodiš ových ramen; po et a výška stup a jejich ší ka; ší ka schodiš ového zrcadla a polom r jeho zak ivení; po et a délky schodiš ových ramen na výstupní á e a tvary podlažních a mezipodlažních podest.

V p dorysu se nejprve vyzna í výstupní ára ve vzdálenosti 300 mm od vn jšího obvodu schodišt a nanesou se na ni ší ky stup v takovém po tu, kolik se jich p edem stanovilo výpo tem. Má-li schodišt mít mezipodlažní podestu stanoví se její vhodný tvar. Má-li smíšeno aré schodišt n kolik stup rovných, nanesou se na po átek, p ípadn na konec schodiš ového ramene, a hrana posledního rovného stupn se prodlouží podle pot eby tak, aby se stanovila tzv. rozvinovací základní p ímka, na kterou se nanášejí v pot ebném po tu ší ky stup (stejné dílky). U schodišt bez mezipodlažní podesty je výchozím bodem pro nanášení stejných dílk pr se ík základní rozvinovací p ímky s osou zak ivení. V p ípad k ivo arého schodišt s mezipodlažní podestou se prodlouží hrana posledního výstupního stupn schodiš ového ramene, která je okrajem podesty, až na základní rozvinovací p ímku a od vzniklého pr se íku se protism rn nanášejí ší ky stup . Na základní rozvinovací p ímce se vyzna ené pomocné body postupn spojují s body, které ur ují ší ky stup na k ivé výstupní á e, ímž se p ímo rýsují nástupní hrany kosých stup . - 111 (157) -


Rozvinovací metodou stejných dílk se též mohou rozvinovat kosé stupn v pravoúhlých otá kách schodiš ových ramen. Na základní rozvinovací p ímku nanášíme stejné dílky, jejichž velikost je p ibližn ší ka stupn na výstupní á e zv tšená v pom ru celkové délky výstupní áry kosých stup k celkové délce užších el týchž stup .

?

:

)

(

'

?

' '

: ) (

(

(

)

) :

' ?

:

)

(

'

'

(

)

:

?

Obr. 10.9

10.4 Zakreslování ( SN 01 3420) Pro zobrazení p dorysu schodišt , které p ekonává celou výšku zobrazovaného podlaží, platí pro vedení myšlených rovin ez tyto zásady: a) u jednoramenných a dvouramenných schodiš se ezová rovina vede p ibližn ve 2/3 výšky zobrazovaného podlaží ( ezová rovina p etíná výstupní rameno a mezipodlažní podesta se zobrazuje v pohledu shora); b) u schodiš s více než dv ma rameny v zobrazovaném podlaží: • kde se p dorysné pr m ty jednotlivých schodiš ových ramen nekryjí, ezová rovina se má vést výstupním (posledním) ramenem a mezipodlažní podesty se zobrazují v pohledu shora; • kde se pr m ty n kterých schodiš ových ramen kryjí, musí se ramena zobrazit n kolika ezovými rovinami (kreslí se tolik p dorys , aby každé rameno, v etn výstupního bylo jednozna n zobrazeno). P dorys schodišt , které nep ekonává celou výšku podlaží (nap . vyrovnávací), se zobrazuje v pohledu shora – kreslí se tlustou plnou arou ( viz Obr. 10.10 ).

Obr. 10.10

- 112 (157) -

Schodišt

V p dorysu schodišt v prostoru zobrazovaného podlaží se kreslí: a) místo pr niku ezové roviny schodišt m, p ekonávajícím celou výšku podlaží – pr se nicí tenkou plnou arou se zlomy (v jasných p ípadech se mohou zlomy vynechat), p etínající schodiš ové rameno pod úhlem 30°; u schodiš se zak ivenými rameny musí pr se nice (vždy se zlomy) protínat hrany stup ( viz Obr. 10.11 );

Obr. 10.11

b)

ásti konstrukce schodišt (schodiš ová ramena) pod ezovou rovinou (v pohledu shora): • hrany obrysu schodiš ových ramen, obrysy viditelných schodnic, hrany stup , rozhraní mezi jalovými stupni a podlahou, schematické zobrazení zábradlí – tlustou plnou arou (viz Obr. 10.12);

Zábradlí na schodnicích

Zábradlí na stupních

Zábradlí na elech stup

Obr. 10.12 • uložení stup (nap . ve schodiš ové zdi), zakryté hrany schodnic, podest apod. – tlustou árkovanou arou; c) viditelné ásti schodiš ového ramene v nižším podlaží, vedoucího do zobrazovaného podlaží – podle zásad bodu b) s výjimkou zakrytých ástí schodiš ového ramene (neviditelných v pohledu shora) a uložení stup , které se v tomto p ípad nekreslí; d) ásti konstrukce schodišt (schodiš ového ramene) nad ezovou rovinou: • viditelné hrany obrysu schodiš ového ramene, schodiš ové podesty, schodnic a schodiš ových stup (nap . deskových) – tlustou erchovanou arou;

- 113 (157) -


• zakryté hrany obrysu schodiš ových stup – tlustou erchovanou arou se dv ma te kami ( viz Obr. 10.13 ).

Obr. 10.13 Rozhraní mezi jalovými nebo výstupními stupni a podlahou, uložení stup a schodiš ové zábradlí se v ásti schodiš ového ramene nad ezovou rovinou nekreslí. Výstupní ára schodiš ového ramene se v p dorysu kreslí tenkou plnou arou a ozna í se kroužkem na hran prvního (nástupního) stupn a šipkou na hran posledního (výstupního) stupn zobrazovaného ramene. P i zobrazování schodišt , které vede jen do zobrazovaného podlaží, se kreslí jen polovina kroužku tehdy, shoduje-li se p dorysný pr m t volné hrany podesty a hrany nástupního stupn pod touto podestou. V p dorysu schodišt se kótují: a) délkovými kótami rozm ry všech konstrukcí schodišt (zobrazených v pohledu shora pod ezovou rovinou), nap . délka a ší ka schodiš ového prostoru, podest, schodiš ových ramen a zrcadel, ší ka jalových a výstupních stup ; b) relativními výškovými kótami úrove podlah podest viditelných v pohledu shora; c) sou inem výšky a ší ky (h × b) rozm ry stup zobrazovaného podlaží (mimo jalových, které se neuvád jí) zápisem nad výstupní arou (nap . 166,6×290), nejsou-li tyto rozm ry uvedeny v jiném zobrazení (v ezu). Pro zobrazení svislého ezu schodišt m se ezová rovina vede tak, aby se objasnily výškové pom ry schodišt , zejména podchodná a pr chodná výška, tvar a rozm ry stup . ezová rovina u víceramenných schodiš s p ímými rameny se má vést nástupním ramenem tak, aby ostatní ramena (výstupní, mezilehlá) byla zobrazena v pohledu.

- 114 (157) -

Schodišt

Obr. 10.14: Vedení vodorovné ezové roviny schodišt m Ve svislém ezu schodišt m se kreslí: a) obrysy konstrukcí zobrazených v ezu: • velmi tlustou plnou arou v p ípad , kdy se materiál konstrukce zobrazené v ezu graficky neozna í (nešrafuje); • tlustou plnou arou v p ípad , kdy se plocha zobrazená v ezu graficky ozna í (šrafuje) podle zásad SN 01 3406; vn jší obrysy konstrukcí (ve styku se vzduchem) se mohou i v t chto p ípadech zvýraznit velmi tlustou plnou arou b) rozhraní mezi konstrukcemi v ploše ezu (nap . mezi schodiš ovými stupni) nebo mezi materiály zobrazenými v ezu – tlustou plnou arou; c) vn jší obrysy a hrany konstrukcí zobrazených v pohledu (zpravidla ramena schodiš , vn jší obrys zábradlí) – tlustou plnou arou. Ve svislém ezu schodišt m se kótují: a) délkovými kótami – výškové rozm ry konstrukcí schodišt , nap . sv tlé výšky podlaží, poloha podest, výška p ekonané jednotlivými schodiš ovými rameny; b) relativními výškovými kótami – úrovn podlah všech podest, pop . dalších souvisících nosných konstrukcí. Ve svislém ezu schodišt m se stupn íslují pr b žn v rámci celé výšky schodiš ového prostoru. P íslušné po adové íslo se píše v p dorysu i ve svislém ezu k hran prvního (nástupního) stupn a k hran posledního

- 115 (157) -


(výstupního) stupn v každém rameni (jalové stupn se ne íslují). V p dorysu schodišt se íslují jen stupn náležející do zobrazovaného podlaží. P ÍKLAD ZAKRESLOVÁNÍ SCHODIŠT ( áry erchované a erchované se dv mi te kami se p i p evád ní špatn zobrazily. Je t eba dodržet typy ar dle textu normy.)

B

B

B

B

Obr. 10.15: P dorys schodišt 1S a 1NP

- 116 (157) -

Schodišt

B

B

B

B

Obr. 10.15: P dorys schodišt 2NP a 3NP

- 117 (157) -


EZ B-B

Obr. 10.15: ez B-B

- 118 (157) -

Stropy

11

Stropy

Stropy jsou vodorovné nosné konstrukce. Rozd lují prostor budovy ve vertikálním sm ru na jednotlivá podlaží a p enášejí veškerá zatížení v t chto podlažích do svislých nosných konstrukcí. Zajiš ují tuhost a stabilitu celé budovy. Konstruk ní ešení: klenby

– kamenné, cihelné, betonové

deskové stropy

– jednosm rné, obousm rné desky

nosníkové stropy

– jednosm rné – trámové a žebrové stropy – obousm rné – kazetové ( roštové ) stropy

Materiálové t íd ní: d ev né stropy, z keramických materiál , železobetonové, kovové a kombinované stropy Technologické t íd ní: monolitické, montované a polomontované = sp ažené

Kreslení strop : Konstrukci stropu zobrazovaného podlaží lze v p dorysu zakreslit dvojím zp sobem:

11.1 Zakreslení stropu do p dorysu zobrazovaného podlaží podle SN 01 3420 Konstrukce stropu se zakresluje do p dorysu jen tehdy, je-li nutné objasn ní z hlediska konstrukce (v p ípad , že se nekreslí samostatné výkresy stropu podle SN 01 3481 nebo výkresy sestavy dílc podle SN EN ISO 4172 ), nebo je-li t eba objasnit tvar podhledu (umíst ní trám , pr vlak , apod.). Konstrukce stropu se do p dorysu zobrazovaného podlaží objektu zakresluje podle zásad zobrazování konstrukcí nad rovinou ezu a podle pot eby se dopluje sklopenými ezy vykreslenými do p dorysu. Zobrazení se provádí schematicky. V p dorysu podlaží se konstrukce stropu kreslí zpravidla jen v ásti p dorysu tak, aby p íslušná stropní konstrukce byla jednozna n ur ena, a to: a) osy nosník , trám , pr vlak , apod. – tenkou erchovanou arou; b) zdola neviditelné (zakryté) obrysy (styky) plošných vodorovných stropních prvk (panely, trámy zakryté rovným podhledem, apod.) – tlustou erchovanou arou se dv ma te kami; c) zdola viditelné obrysy konstrukcí stropu (nap . trám , pr vlak ) p i nerovném podhledu – tlustou erchovanou arou; d) sklopené ezy konstrukce stropu – obrysy konstrukcí zobrazených v ezu i rozhraní r zných materiál se kreslí tenkou plnou arou. Hmoty se v ezu zpravidla neozna ují.

- 119 (157) -


Obr. 11.1: P íklady zakreslení stropních konstrukcí do p dorys podlaží

11.2 Výkres stropu nad zobrazovaným podlažím - zakreslovaný podle SN 01 3481 - Výkresy betonových konstrukcí nebo podle SN EN ISO 4172 – Technické výkresy – Výkresy pozemních staveb – Výkresy sestavy dílc Stropy se zakreslují bez povrchových úprav ( podlah,omítek )!

11.2.1 Stropy monolitické 11.2.1.1

Orienta ní návrh rozm r monolitických stropních konstrukcí

Deskové stropy: Deska vyztužená v jednom sm ru: a) prost podep ená: l = 1,05 × l0 l = max. 3m 1 1 d0 = − l 20 25

- 120 (157) -

Stropy

b) vetknutá, spojitá: l = max 4,5m; 1 1 d0 = − l 30 35

Deska vyztužená v obou sm rech:

1 (lx + l y ) 75 1 (lx + l y ) b) vetknutá spojitá: d 0 = 105 a) prost podep ená: d 0 =

Konzola: d1 = min. 50mm;¨ 1 d0 = l 10

- 121 (157) -


Trámové stropy 11 = 1200 až 2500 mm Žebrové stropy l1 = 600 až 1200 mm

trám prost podep ený

l = 1,05 × l0

trám vetknutý

l = l0

trám spojitý

l = l0 + 2 × (1/2 bp) prost podep ený

d=

1 1 ÷ l 12 15

vetknutý, spojitý

d=

1 1 ÷ l 15 17

trám:

b=

1 1 ÷ d 2 3

žebro:

b=

1 1 ÷ l1 8 10

trám, žebro:

b se volí 100–140 mm

p í né ztužení žebra:

do 6 m

1× p í né žebro

nad 6m

2× p í né žebro

Podmínka spolup sobení: min. d 0 =

1 d 10

min d0: do 1 m

min. d0 = 50, 60, 70 mm (dle l1) 50 mm (doporu eno 60 mm z d vodu krytí výztuže)

1–1,5 m 60 mm >1,5 m Pr vlak skeletu

dp =

70 mm

1 1 ÷ l; 10 14

min. dp = d + 50 mm

- 122 (157) -

Stropy

11.2.1.2 Výkres tvaru monolitické stropní konstrukce (podle SN 01 3481) Kreslí se zpravidla v m . 1:50 nebo 1:100, výkres tvaru = výkres bedn ní. Výkresy tvaru se kreslí tak, aby jednozna n ur ovaly: a) polohové vazby konstruk ních prvk ke koordina ním (modulovým) p ímkám i rovinám; b) rozm ry, tvar a polohu konstrukcí, prostup a otvor (doplní se požadavky na jejich geometrickou p esnost); c) technické vlastnosti konstrukcí podle požadavk stanovených návrhem (t ída betonu, oceli); d) specifikaci (výpis) použitých hmot a výrobk . Hmoty v ezu se ozna ují podle SN 01 3406. Kótování se provádí v základních rozm rech. 11.2.1.3

P dorys podlaží

P dorys tvaru monolitické stropní konstrukce ( stropní, schodiš ové ) se kreslí v pohledu shora do bedn ní a doplní se sklopenými pr ezy kresleného stropu nebo ezy kreslenými mimo obraz. Hrany konstrukce, drážky, prostupy, izola ní desky a zabudované bednící dílce, které jsou v bedn ní viditelné nebo tvo í lom hran bedn ní – se kreslí tenkou plnou arou. Hrany, drážky, prostupy, zabudované dílce apod. zakryté betonem - se kreslí tenkou árkovanou arou. Obrys svislých nosných konstrukcí zobrazovaného podlaží se kreslí tlustou plnou arou, otvory v nosných konstrukcích tenkou plnou arou. P í ky a nenosné st ny se nezakreslují. Výkresy je nutno ádn okótovat. Nad popisové pole se uvádí t ída betonu, druh oceli. Výkresy tvaru se v p dorysech dopl ují sklopenými ezy. Myšlená rovina ezu se vede kolmo k podélné ose trám , pr vlak , ztužidel, apod. Sklopené pr ezy se kreslí p ímo do p dorysu nebo se mohou kreslit díl í ezy mimo obraz p dorysu, pokud možno na tentýž výkres. Obrysy betonových konstrukcí se ve sklopených ezech kreslí tlustou plnou arou. Sklopené pr ezy i díl í ezy se okótují, doplní relativními výškovými kótami a vyšrafují. 11.2.1.4

P dorys schodišt

P dorys tvaru schodišt se kreslí v pohledu shora do bedn ní. Ramena schodišt , stupn , podesty i schodnice se kreslí v rozsahu zobrazovaného podlaží – tenkou plnou arou. Pokud je ú elné zakreslit na monolitickou desku hrany stup dodate n osazovaných, kreslí se tenkou erchovanou arou se dv ma te kami. Ve sklopených pr ezech podlažní podesty zobrazovaného podlaží musí být nakresleno p ipojení ramene schodišt vyššího podlaží. Sklopené pr ezy se

- 123 (157) -


doplní relativními výškami vrchního, p ípadn i spodního líce betonové konstrukce. (Zábradlí ani výstupní ára se nezakreslují, sm r stoupání ramen ur ují sklopené pr ezy.) 11.2.1.5

Ozna ování prvk

Jednotlivé prvky konstrukce se ozna ují písmeny velké abecedy s arabskou íslicí (nap . D2) v souladu s výkresy výztuže. U desek se ozna uje rozsah jednoho prvku úhlop í kou, pop . i sm r hlavní výztuže šipkami.

Obr. 11.2: P íklad - Výkres tvaru monolitické žebrové a deskové stropní konstrukce v etn monolitického schodišt

- 124 (157) -

Stropy

11.2.2 Stropy montované Výkres sestavy dílc SN EN ISO 4172. 11.2.2.1

se zakresluje podle

SN 01 3481 nebo podle

Zakreslování podle SN EN ISO 4172

Výkres je zjednodušeným zobrazením montované stavební konstrukce. Dílce mohou být zobrazeny schematicky velmi tlustou plnou arou nebo jejich zjednodušenými obrysy. Výkresy pro každou montovanou konstrukci, které jsou budovány obdobnými konstruk ními postupy, se zobrazují v po adí podle jejich postupného použití v pr b hu montáže. Podle pot eby se mohou na výkresech sestavy dílc umís ovat diagramy nebo zat žovací schémata, stanovící meze zatížení, postupy prací nebo jiné podrobnosti, týkající se stav ní nebo montáže, jako jsou nap . spáry, spojování, pomocné práce a mohou také odkazovat na další dokumentaci, poskytující takové informace. Výkresy montovaných konstrukcí obsahují: a) b) c) d) e)

modulovou (koordina ní, vyty ovací ) sí objektu; ozna ení stavebních dílc ; vztah dílc k modulové síti; výškové úrovn stavebních dílc ; odkazy na výkresy podrobností.

Obr. 11.3: Zjednodušené zobrazení výkresu sestavy dílc

- 125 (157) -


11.2.2.2

Zakreslování podle SN 01 3481 – Výkresy betonových konstrukcí

Výkresy se kreslí zpravidla v m . 1:50 nebo 1:100. Kreslí se tak, aby z nich bylo jednozna n patrné schematické uspo ádání stavebních dílc montované konstrukce s ozna ením jednotlivých dílc písmeno íselnou zna kou specifikace všech dílc zobrazené sestavy. Kótování se provádí v koordina ních rozm rech. P dorys podlaží se kreslí v pohledu shora na sestavu stavebních dílc tohoto podlaží. Viditelné hrany dílc vodorovných konstrukcí, otvory v nich apod. se kreslí tenkou plnou aru. Hrany a spáry zakryté jinou konstrukcí – tenkou árkovanou arou. Obrys svislých nosných konstrukcízobrazovaného podlaží (které nesou zobrazovaný strop), obrys jednotlivých dílc v etn spar mezi dílci – u montovaných st n – se kreslí tlustou plnou arou. Otvory v nosných zdech – tenkou plnou arou, hrany otvor zakryté panelem – tenkou árkovanou arou. P dorys montovaného schodišt se kreslí v pohledu shora. Ramena, podesty,viditelné hrany a spáry v rozsahu zobrazovaného podlaží se kreslí tenkou plnou arou, zakryté hrany a spáry – tenkou árkovanou arou. Nenosné prvky (nap . p í ky) se do výkresu nezakreslují. Osy sloup montovaných staveb se vyzna í tenkou erchovanou arou. Sklopené pr ezy – obrys ezu jednotlivých stavebních dílc se kreslí tlustou plnou arou. Prvky se kótují délkovými kótami a doplní se relativními výškovými kótami. Ozna ování prvk Jednotlivé prefabrikáty se ve výkresech ozna ují písmeny velké abecedy a arabskými íslicemi. Ozna ení horizontálních prefabrikovaných dílc se uvádí do kroužku, vertikální prefabrikované dílce do obdélní ku. Kroužky a obdélní ky se kreslí na odkazovou áru. Výpis prefabrikát se uvádí nad popisové pole do tabulky, obsahující ozna ení prefabrikát zna kou oznaenou na výkrese (nap . A1), název prefabrikátu (nap . stropní panel), skladebné rozm ry, hmotnost prvku a po et kus prefabrikát v dané zobrazované konstrukci. Pokud je montovaná konstrukce dopln ná monolitickým železobetonem (dobetonování prostup , pozední v nce apod.) kreslí a ozna ují se tyto ásti shodn s výkresem tvaru. Výkresy je nutno ádn prokótovat.

- 126 (157) -

Stropy

Obr. 11.3: P íklad výkresu sestavy dílc montovaného schodišt 11.2.2.3

montovaného stropu v etn

Výkresy sestavy dílc

Zp sob zakreslování strop , které nejsou uvedeny v norm •

Hurdis+ocelové válcované I nosníky P i navrhování stropu je nutné dodržet technologické p edpisy výrobce – viz p ednáška

- 127 (157) -


Obr. 11.4: Výkres sestavy dílc stropu z ocelových nosník I a desek Hurdis

V obrázku jsou zakresleny dv alternativy uložení desek: bez patek, na patky

- 128 (157) -

Stropy

•

Cihelné vložky Miako+keramobetonové stropní nosníky

Obr. 11.5: Výkres sestavy dílc stropu z keramobetonových nosník a vložek Miako Poznámka V obrázku jsou uvedeny dv alternativy ukon ení stropu na nenosných zdech. Všechny výkresy je nutno ádn prokótovat, vyzna it vztažné p ímky modulové koordina ní soustavy s ozna ením, zakreslit otvory v nosných a obvodových zdech.

- 129 (157) -


- 130 (157) -

Plošné základy

12

Plošné základy

Zakreslování, hlavní konstruk ní zásady, orienta ní výpo et, zakreslování základ ešených v r zných výškových úrovních

12.1 Kreslení plošných základ - SN 01 3420 12.1.1 P dorys P dorys plošných základ ( dále jen základ ) se zobrazuje v pohledu shora (hornina ani zásypový a obsypový materiál obklopující základ se nekreslí). V p dorysu základu se kreslí (Obr. 12.1 až 12.5): a) vn jší obrys základu v úrovni základové spáry - velmi tlustou plnou arou; b) ostatní hrany základu viditelné v pohledu shora - tlustou plnou arou; c) vn jší obrys základu v úrovni základové spáry zakrytý jinou konstrukcí (neviditelný v pohledu shora) a zm na výškové úrovn základové spáry (spodní úrovn základu) - velmi tlustou árkovanou arou; d) obrysy stavebních konstrukcí pokra ujících nad základy - tlustou erchovanou arou; e) podkladní vrstvy a podsypy pod základy - tlustou árkovanou arou; f) prostupy v základech - v p dorysu se obrys prostupu kreslí tlustou árkovanou arou; g) sklon šikmých ploch základových spár - šipkami ve sm ru spádu tenkou arou; h) vztažné p ímky modulové sít - se v p dorysech, pop . ve svislých ezech kreslí tenkou erchovanou arou ukon enou kroužkem, do kterého se vepíše písmenné a íselné ozna ení. Písmenné ozna ení (latinskou velkou abecedou) se uvádí v po adí zdola nahoru a íselné ozna ení (arabskými íslicemi) se uvádí v po adí zleva doprava.

- 131 (157) -


Obr. 12.1

Obr. 12.2

U opakujících se stejných základ (nap . patek) lze zobrazit jen jeden základ a u ostatních kreslit jen polohové vazby (pr se íky os základ ) ozna ené k ížky kreslenými velmi tlustou plnou arou, s p íslušným odkazem (Obr. 12.5). Zásady pro zjednodušený zp sob kreslení montovaných základ SN EN ISO 4172.

Obr. 12.3

Obr. 12.4

- 132 (157) -

stanoví

Plošné základy

Obr. 12.5 V p dorysu základ se kótují: a) p dorysné rozm ry základ a jejich umíst ní vzhledem ke vztažným p ímkám, k vyty ovací síti a ke konstrukcím pokra ujícím nad základy - délkovými kótami (Obr. 12.1 a 12.2); b) úrovn základové spáry, pop . i úrovn horních ploch základu (pokud se výška m ní) - relativními výškovými kótami (Obr. 12.3 a 12.4).

12.1.2 Svislý ez ezy základ se zakreslují mimo p dorys, pokud možno na stejný výkres. Ve svislém ezu (pr ezu) základem se kreslí (Obr. 12.6): a) vn jší obrysy konstrukcí zobrazených v ezu – tlustou plnou arou v p ípad , kdy se plocha zobrazená v ezu graficky ozna í (šrafuje) podle zásad SN 01 3406; vn jší obrysy konstrukcí (ve styku se vzduchem) se mohou i v t chto p ípadech zvýraznit velmi tlustou plnou arou; b) viditelné obrysy za ezovou rovinou (jen ve svislém ezu) a rozhraní mezi jednotlivými materiály (i ve styku s horninou) - tlustou plnou arou; c) zakryté obrysy základu (jinou konstrukcí nebo horninou) - tlustou árkovanou arou; d) prostupy v základech – tlustou plnou arou, drážky – tlustou árkovanou arou (viz Obr. 12.9); e) ozna ení materiálu základu, horniny (zeminy), zásypového i obsypového materiálu — graficky podle SN 01 3406.

- 133 (157) -


Obr. 12.6

Obr. 12.7

Poznámka P dorysy jsou na Obr. 12.1 a 12.2 U základ tvo ených patkami se ezová rovina vede zpravidla mimo základové patky (Obr. 12.7), nebo se použije pro zobrazení patky pohled na základ (viz 12.1.4). Ve svislém ezu základem se kótují (Obr. 12.6 a 12.7): a) jednotlivé ásti nebo zm ny výškové úrovn tvaru konstrukce základu - délkovými kótami; b) úrovn základové spáry i horního líce základu, úrovn podlahy nad základem apod.- relativními výškovými kótami.

Obr. 12.8

Obr. 12.9

12.1.3 Sklopený pr ez U jednotlivých základových konstrukcí lze do p dorys vkreslit jejich sklopené pr ezy. Obraz se zakresluje tenkou plnou arou, hmoty v ezu se ozna í dle normy, zásypové a obsypové hmoty se nezakreslují (viz Obr. 12.8) .

- 134 (157) -

Plošné základy

12.1.4 Pohled na základ Místo podélného svislého ezu základem lze kreslit pohled na základ (základový pas, základovou patku), ve kterém se kreslí (viz Obr. 12.3, 12.4 a 12.5): a) b) c) d)

vn jší obrys - tlustou plnou arou; zakryté obrysy - tlustou árkovanou arou; prostupy - tlustou plnou nebo árkovanou árou; obrysy konstrukci nad základy - tlustou erchovanou se dv ma te kami.

arou

12.1.5 Kanály a dojezdy výtah Kanály a dojezdy výtah se v p doryse základ kreslí tak, že myšlená vodorovná rovina p dorysného ezu se vede kanálem. Zakreslování: vn jší i vnit ní obrysy kanálu i hrany viditelné pod ezovou rovinou a rozhraní mezi materiály – tlustou plnou arou, hmoty v ezu se šrafují. Základy podle zásad pro zakreslování základ v p dorysu.

spáry

Obr. 12.10: Základový pás – prostup a zm na úrovn základové

- 135 (157) -


12.2 Základové pasy st nových staveb – konstruk ní zásady Hloubka založení: základová spára musí být v takové hloubce, aby na ni nep sobily klimatické vlivy (promrzání, vysychání zeminy). Nezámrzná hloubka je v našich klimatických podmínkách 800 až 1200 mm (podle geologických pom r až 1600 mm) – viz p ednášky. Vnit ní základy, na n ž nep sobí klimatické vlivy, se nemusí základ do nezámrzné hloubky. Nejmenší rozm r základu z prostého betonu je 300 x 300 mm, min. výška základu pod nosnou zdí je 500 mm. P evislá ást pasu je namáhána vztlakem zeminy na smyk a ohyb, proto výška pasu musí být dostate ná, aby vzdorovala uvedeným namáháním (tuhý základ) . Výška h je závislá na vyložení základu a roznášecím úhlu . Roznášecí úhel se ur í v závislosti na druhu betonu a nap tí od provozního zatížení Rdt. Hodnoty tg : lomové zdivo tg

= 2,0 až 3,0

prostý beton tg

= 1,5 až 2,0

železobeton

= 0,5 až 1,0

tg

U nepodsklepených objekt musí být základová spára obvodových základ v nezámrzné hloubce. Základové pasy se navrhují pod všechny nosné a výpl ové konstrukce a pod p í ky, které vyvozují tlak > 0,05 MPa. P í ky tl. 65 mm a výšky do 3000 mm se zakládají p ímo na podkladní beton, pod p í ky tl. 125 a 150 mm je t eba provést základ (min. 300x300 mm) nebo zesílení podkladního betonu, p ípadn vložit do podkladního betonu KARI sí (viz p ednášky).

12.3 Orienta ní výpo et základové plochy SN 73 0031 Výpo et stavebních konstrukcí a základ (mezní stavy) SN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí SN 73 1001 Základová p da pod plošnými základy Orienta ní výpo et – pro studie, pro jednoduché stavby, nepo ítá se sedání a excentricita základ . P edpoklady: vychází se z provozních hodnot zatížení (bez sou initel zatížení) pro zeminy se berou tabulkové výpo tové hodnoty únosnosti základové p dy Rdt (MPa)

- 136 (157) -

Plošné základy

Základový pás: P ≤ Rdt A

Kontaktní nap tí:

σ=

Plocha základu:

A = b × 1,0

Ší ka základu:

b=

Výška základu:

h = a × tgα

Odsazení zdiva od hrany základu: a = Orienta ní hodnoty tg

(na 1 bm)

Pcelk. 1,0 × R dt

b−d 2

[Mpa]

[m] [m]

[m]

= h/a pro patky z prostého betonu:

Rovnom rné kontaktní nap tí od provozního zatížení Rdt (Mpa)

T ída betonu

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1,5

2,0

2,3

*

-

-

-

-

-

-

1,2

1,8

2,1*

-

-

-

-

-

-

1,0

1,6

1,9

2,1*

-

-

-

-

-

B 15

C12/15 1,0+

1,5

1,8

2,0

2,1*

-

-

-

-

B 20

C16/20 1,0+

1,2

1,6

1,8

2,0

2,1*

-

-

B 25

1,0

+

1,0

1,4

1,6

1,8

1,9

2,0

2,1

B 30

1,0+

1,0+

1,2

1,5

1,7

1,8

1,9

2,0

2,1*

B 35

1,0+

1,0+

1,1

1,3

1,5

1,7

1,8

1,9

2,0

B 7,5 B 10

C8/10

B 12,5

+

Roznášecí úhel pro prostý beton se volí obvykle α

*

P i tg α > 2 se doporu uje návrh vícestup ové patky

450

Prostý beton: tg = 1,5 až 2,0 Železobeton: tg = 0,5 až 1,0 Zemina:

SN 73 1001 – Základová p da pod plošnými základy

Druh zeminy: a) b) c) d) Zat íd ní:

jemnozrnné (hlíny, jíly) pís ité št rkovité skalní

dle geologického profilu

- 137 (157) -

*

-


Tabulková výpo tová únosnost zemin Rdt (vybrané hodnoty): T ída Název

Symbol Tabulková výpo tová únosnost Rdt (kPa) Konzistence M kká

Tuhá

Pevná

Tvrdá

F1

hlína št rkovitá

MG

110

200

300

500

F2

jíl št rkovitý

CG

100

175

275

450

F3

hlína pís itá

MS

100

175

275

450

F4

jíl pís itý

CS

80

150

250

400

Zatížení:

( SN 73 0035): pro orienta ní výpo et se berou provozní hodnoty (normové) bez sou initele zatížení

Druh zatížení:

a)

dlouhodobé:

b)

krátkodobé:

aa) ab) ba)

stále nahodilé sn hem

Poznámka 1 kN = 100 kg, 1 Pa = 1 N/m2, 1 MPa = 103 kN/m2

Ad aa) zatížení stálé (vybrané hodnoty): Normové zatížení qN (kN/m2)

Materiál

15,00 kN/m3

CPP PoroTherm Ytong

obvod 440

8,00 kN/m3 (340 kg/m2)

nosná 300

10,00 kN/m3 (250 -300 kg/m2)

nosný

8,00 kN/m3

výpl ový

5,80 kN/m3

Strop z keramických panel POD

2,40 kN/m2

Beton. Panely PPD

St ešní vrstvy:

3,20 kN/m2 (tl.240 mm)

škvára ve spádu

0,80 kN/m2

tvárnice Ytong

0,60 kN/m2

krytina lepenková

0,25 kN/m2 =1,65 kN/m2 1,60 kN/m2

Podlaha vlysová

- 138 (157) -

Plošné základy

Ad ab) zatížení nahodilé (vybrané hodnoty): Normové zatížení vN (kN/m2)

Místnosti a prostory byty, skolky, internáty

1,50

kancelá e, u ebny, ítárny

2,00

chodby, schodišt , dvorany

3,00

posluchárny, jídelny, kavárny

3,00

Ad ba) zatížení krátkodobé – sn hem (normové): Psn = p s * C s

(kN/m2)

ps

zatížení sn hem pro danou oblast

Cs

tvarový sou initel st echy dle sklonu st echy:

250

Cs = 1

>600

Cs = 0 ……. mezilehlé hodnoty se interpolují

Tabulka sn hových oblastí: Oblast

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

pS (kN/m2)

0,5

0,7

1,0

1,5

2,0

2,5

I. – Brno

II. – Ostrava

- 139 (157) -

III. - Jihlava


12.3.1 Výpo et základ – pod vnit ní nosnou zdí

Obr. 12.11: Zat žovací schéma vnit ní nosné zdi Rozm ry (m2) Popis zatížení

Výpo et

Tíha

Vým ra

Jednotná

Celková

Sou et

kNm-2

kN

kN

a) Stálé zatížení 1. Stropy Porotherm h=240mm

4,750x1

4,750

3,2

15,20

2x2,250x1

4,500

1,6

7,20

4,750x1

4,750

1,04xcos40

3,78

0,44x1x2,75

1,210

3,4

4,12

2 x stropy 2. Podlaha

2 x podlaha 3. St echa – Bramac 4. Zdivo Porotherm tl. 440mm*

0,44x1x4,475

1,969

3,4

6,70

6. Betonové tvárnice (prostý beton)*

0,25x1x2,50

0,625

23

14,38

14,40 3,78

1 x podlaží 5.Zdivo Porotherm tl. 440mm*

30,40

4,12 6,70

1 x podlaží

14,38 73,78

8. Omítky, p í ky (15%)

0,15x73,78

11,10

Stálé celkem

84,88

b) Nahodilé zatížení 1. Nahodilé užitné 2. Sníh - oblast I

2,x2,250x1

4,500

1,5

6,75

4,750x1

4,750

0,5

2,38

6,75 X0,57(Cs)

1,36

Nahodilé celkem

8,11

Zatížení celkem

92,99

( *) Hodnoty v m3 a kNm-3)

- 140 (157) -

Plošné základy

T . B. 12,5

Rdt =0,20 MPa tg = 1,6 (betonová bednící tvarovka)

tl.

zdiva

b=

Pcelk. 92,99 = = 0,46 = 0,50m 1,0 × R dt 1,0x 200

a=

b − d 0,50 − 0,25 = = 0,125m 2 2

a = 0,15 m ….. na zp tný spoj

=

250

mm

b = 0,55 m

h = a × tgα = 0,15x1,6 = 0,24m

základ pod vnit ní nosnou zdí musí mít minimální výšku hmin = 0,50 m h = 0,50 m

12.4 Zakreslování základ v r zných výškových úrovních Základy v r zných výškových úrovních, nap . u budov áste n podsklepených, se mohou podle geologických a konstruk ních podmínek bu spojit stup ováním nebo provést pro každou ást stavby samostatn . Stup ováním spojené základy se zakreslují bez ohledu na rozdílnou úrove základové spáry do stejného p dorysu, u áste n podsklepené budovy se pak ve výkrese 1. podzemního podlaží (1S) zakreslí v nepodsklepené ásti nadzákladové zdivo. P íklad zakreslení viz Obr. 12.12 a 12.13. Základy nespojené stup ováním (v r zných úrovních) se zakreslují podle t chto zásad: K p dorysu podzemního podlaží se zakreslují základy nepodsklepené ásti a ve výkrese základ podsklepené ásti se zakreslí obrys základ nepodsklepené ásti tlustou erchovanou arou se dv ma te kami (viz Obr. 12.14 a 12.15).

- 141 (157) -


(

12.4.1 Stup ováním spojené základy se zakreslují bez ohledu na rozdílnou úrove do stejného p dorysu

Obr. 12.12: P dorys suterénu

- 142 (157) -

Plošné základy

Obr. 12.13: P dorys základ

- 143 (157) -


12.4.2 Napojení základových pás bez odstup ování – ve dvou výškových úrovních

Obr. 12.14: P dorys suterénu

- 144 (157) -

Plošné základy

Obr. 12.15: P dorys základ

- 145 (157) -

Výkopy

13

Výkopy

13.1 Rozší ení výkop Výkopy se musí rozši ovat o nutný prostor pro zhotovení izolací a bedn ní. Nejmenší ší ky pracovních prostor jsou dány v tabulce. Ší ka se m í od líce zdiva a je závislá na hloubce výkopu. St ny výkop se zabezpe ují svahováním nebo roubením (pažením) a podzemními st nami. V soudržných zeminách se mohou výkopy st n provád t svisle, a to do maximální hloubky 1,5m. Nejmenší ší ky pracovního prostoru pro zhotovení výkop : Hloubka výkopu (m)

Nejmenší ší ka pracovního prostoru b (m) Na zhotovení izolace

Výkopy Roubené

Neroubené Svah

Do 4 Nad 4 do 6 Nad 6

Na použití bedn ní

1:0,6

Roubené

Svah > 1:0,6

Neroubené Svah

1:0,6

Svah > 1:0,6

1,2

1,2

1,2

0,6

0,3

0,5

1,4

1,2

1,4

0,8

0,3

0,5

1,6

1,2

1,4

1,0

0,3

0,5

Sklony svah pro r zné zeminy: Druh horniny

Sklon svahu h : b

Prachová hlína

1 : 0,25

Jílovitý št rk

1 : 0,25

Hlína

1 : 0,25 až 1 : 0,5

Jíl

1 : 0,25 až 1 : 0,5

Jílovitá hlína

1 : 0,25 až 1 : 0,5

Jílovitý písek

1 : 0,5

Balvanovitý písek

1 : 0,75

Hlinitý písek

1:1

Pís itá hlína

1:1

Pís itý št rk

1:1

- 147 (157) -


13.2

len ní výkop

P i zobrazování výkopu se vychází od stanovené pracovní plochy (zkratka PP), kterou m že být: a) p vodní terén (zkratka PT), tj. povrch terénu, z n hož se nenavrhuje sejmutí ornice; nebo b) povrch terénu po sejmutí stanovené vrstvy ornice; nebo c) povrch p edem hrub upraveného terénu. Navržená pracovní plocha se uvede na výkresu výkopu, nap . poznámkou: PP = PO SEJMUTÍ ORNICE V TLOUŠ CE ÍSLO

PP = ÚROVE

150 - 300 mm,

HRUBÉ ÚPRAVY TERÉNU PODLE VÝKRESU

V p doryse výkop se kreslí obrys jam a rýh v pohledu shora. Rozd lují se do jednotlivých ástí o stejné hloubce, které se nazývají figury výkopu. Rozlišujeme figury hlavní (jámy a rýhy) kopané od pracovní plochy a figury díl í, které jsou umíst ny ve figurách hlavních. Dno hlavní figury podle technologie provád ní základ tvo í bu úrove spodní plochy podkladního betonu (p i provád ní podkladní betonové mazaniny sou asn s betonáží základ ) nebo úrove hydroizolace a tlouš ka podkladní betonové mazaniny tvo í díl í figuru (do istí se p ed betonáží podkladního betonu).

13.3 Zakreslování dle SN 01 3420 13.3.1 P dorys P dorys výkopu se zobrazuje v pohledu shora. V p dorysu výkopu se kreslí: a) obrys dna hlavních figur - velmi tlustou plnou arou (Obr. 13.1), p i emž hlavni figurou se rozumí výkop (jáma, rýha apod.) hloubený od pracovní plochy (viz kap. 13.2); b) obrys dna díl ích figur (tj. figur, jejichž dno leží níže než je dno hlavní figury), dále pr niky šikmých ploch výkopu a horní obrys výkopu se šikmými st nami - tlustou plnou arou (Obr. 13.1 až 13.3); c) ozna ení sm ru sklonu šikmých ploch výkopu- svahovými šrafami (Obr. 13.2 a 13.3), nebo šipkami (Obr. 13.4 a 13.5); d) odvodn ní (drenáž) ve výkopu, které bude trvalou sou ástí stavebního objektu - tlustou árkovanou arou s vloženou grafickou zna kou podle Obr. 13.2, s dopln ním p íslušným popisem; e) trvalé šachtice (drenážní) nebo jímky pro erpání vody ve výkopech (pop . v dokon eném objektu) - schematickým obrysem tlustou plnou arou a s odkazem na výkres podrobnosti apod. (Obr. 13.2); f) vn jší obrys obvodových st n, obvodových pilí a sloupu nad základy -tlustou erchovanou arou se dv ma te kami (Obr. 13.1); g) vztažné p ímky modulové sít se v p dorysech, pop . ve svislých ezech, kreslí tenkou erchovanou arou ukon enou kroužkem, - 148 (157) -

Výkopy

do kterého se vepíše písmenné a íselné ozna ení. Písmenné ozna ení (velkou abecedou) se uvádí v po adí zdola nahoru a íselné ozna ení (arabskými íslicemi) se uvádí v po adí zleva doprava.

Obr. 13.1

Obr. 13.2

V p dorysu se kótují: a) p dorysné rozm ry jednotlivých figur, vazba ke vztažným p ímkám a k prvk m vytý ení – délkovými kótami (Obr. 13.3); b) velikost sklonu šikmé st ny výkopu - pom rem výšky k ší ce psaným nad šipkou (Obr. 13.4 a 13.5); c) úrove dna jednotlivých ástí výkop (figur) - relativními výškovými kótami, úrove dna hlavní figury rovn ž absolutní výškou (Obr. 13.3 a 13.5).

Obr. 13.3 V p dorysu výkopu se hlavní a díl í figury ozna í po adovým íslem psaným arabskou isticí u výškové kóty (pop . u velikosti sklonu); po adov íslo hlavní figury se píše písmem alespo o jeden stupe v tším než kóta (Obr. 13.3 a 13.5).

- 149 (157) -


Obr. 13.4

Obr. 13.5

13.3.2 Svislý ez a sklopený pr ez Ve svislém ezu výkopu (zakreslovaném mimo p dorys, zpravidla na stejném výkrese) se kreslí (Obr. 13.6 a 13.7): a) obrys st n i dna figur výkopu a obrys pracovní plochy navazující na prostor výkopu - velmi tlustou plnou arou; b) obrysy st n i dna figur, které leží nejblíže k ezové rovin :

c) d) e)

f) g) h)

• viditelné obrysy za ezovou rovinou - tlustou plnou arou; • zakryté obrysy za ezovou rovinou - tlustou árkovanou arou; obrys p vodního povrchu pracovní plochy v míst prostoru výkopu (nap . uvnit stavební jámy) - tenkou erchovanou arou se dv ma te kami; úrove hladiny podzemní vody - tenkou erchovanou arou se dv ma te kami, s dopln ním výškovou kótou a grafickou zna kou podle Obr. 13.6 a 13.7; rozhraní hornin r zných t íd t žitelnosti - tenkou te kovanou arou s p ipsáním písmenného ozna eni TR a t ídy t žitelnosti podle SN 73 3050; namísto t ídy t žitelnosti lze podle pot eby shodným zp sobem zakreslit rozhraní skupin zemin zat íd ných podle SN EN ISO 14688-1 s p íslušným popisem; ozna ení horniny (zeminy) - graficky podle SN 01 3406; vztažné p ímky modulové sít - podle kap. 13.3 g); vn jší obrysy obvodových konstrukcí objektu - tlustou erchovanou arou se dv ma te kami.

- 150 (157) -

Výkopy

Obr. 13.6

Obr. 13.7

Sklopený pr ez a zabezpe ení st n výkopu: U jednoduchých výkop lze tvar a výškové úrovn výkopu zakreslit p ímo do obrazu p dorysu, jako sklopené pr ezy jednotlivých ástí výkopu (Obr. 13.8).

Obr. 13.8

Obr. 13.9

Ve svislém ezu nebo v pr ezu se jednotlivé výškové úrovn figur, terénu, hladiny podzemní vody apod. kótuji výškovými kótami (absolutními nebo relativními) - viz Obr. 13.6 a 13.8. Konstrukce pro zabezpe ení st n výkopu proti sesuvu, které budou trvalou sou ástí stavebního objektu, se v p dorysu i ve svislém ezu kreslí schematicky velmi tlustou árkovanou arou s odkazem na výkres podrobnosti apod. (Obr. 13.9). Poznámka Do asné zabezpe ení st n výkopu se v projektové dokumentaci nekreslí.

- 151 (157) -


Obr. 13.10: Vý ez z p dorysu a ezu výkopu

Obr. 13.11: Zešikmený výkop

- 152 (157) -

Výkopy

Obr. 13.12: Výkopy bez svahování - p íklad zakreslení

- 153 (157) -

Záv r

14

Záv r

14.1 Studijní prameny 14.1.1 Seznam použité literatury [1]

erný, Podešva. Konstrukce pozemních staveb I- Návody pro cvi ení I. ro níku oboru Pozemní stavby. Edi ní st edisko VUT

[2]

Krch áková a kolektiv. Pozemní stavitelství I – Návody pro cvi ení obor KD, T, V, G. Edi ní st edisko VUT

[3]

Krch áková a kolektiv. Konstrukce pozemních staveb II – Návody pro cvi ení oboru S. Edi ní st edisko VUT

14.1.2 Citované a související normy, vyhlášky MMR : [1]

SN 01 3420 stavební ásti

Výkresy pozemních staveb – Kreslení výkres

[2]

SN 01 3111

[3]

SN 01 3130 ustanovení

[4]

SN 01 3406

Ozna ování stavebních hmot v ezu

[5]

SN 01 3411

Mapy velkých m ítek – Kreslení a zna ky

[6]

SN 01 3481

Výkresy betonových konstrukcí

Technické výkresy – Skládání výkres Technické výkresy – Kótování – Základní

[7]

SN 01 3483 Výkresy kovových konstrukcí

stavebních

konstrukcí

–

Výkresy

[8]

SN 01 3489 Výkresy konstrukcí z kamene

stavebních

konstrukcí

–

Výkresy

[9]

SN 01 3610

Výkresy ve d evozpracujícím pr myslu

[10]

SN 73 0005 Modulová koordinace rozm r Základní ustanovení

ve výstavb

[11]

SN 73 0031 stavy)

[12]

SN 73 0035

Zatížení stavebních konstrukcí

[13]

SN 73 0802

Požární bezpe nost staveb – Výrobní objekty

[14]

SN 73 0820

Požární bezpe nost staveb – Nevýrobní objekty

[15]

SN 73 0833 a ubytování

[16]

SN 73 1001

[17]

SN 73 3050 Pojmenování

[18]

SN 73 4301

–

Výpo et stavebních konstrukcí a základ (mezní

Požární bezpe nost staveb – Budovy pro bydlení Základová p da pod plošnými základy Zemní

práce

–

Všeobecné

Obytné budovy - 155 (157) -

ustanovení

-


[19]

SN 73 6056

Odstavné a parkovací plochy silni ních vozidel

[20]

SN 73 6110

Projektování místních komunikací

[21]

SN 74 0035

Ochranná zábradlí

[22]

SN ISO 128-20 Technické výkresy – Pravidla zobrazování – ást 20: Základní pravidla pro kreslení ar

[23]

SN ISO 128-23 Technické výkresy – Pravidla zobrazování – ást 23: áry na výkresech ve stavebnictví

[24]

SN ISO 128-30 Technické výkresy – Pravidla zobrazování – ást 30: Základní pravidla kreslení pohled

[25]

SN ISO 128-40 Technické výkresy – Pravidla zobrazování – ást 40: Základní pravidla kreslení ez a pr ez

[26]

SN ISO 128-50 Technické výkresy – Pravidla zobrazování – ást 50: Základní pravidla zobrazování ploch v ezech a pr ezech

[27]

SN ISO 5455

[28]

SN EN ISO 5457 výkresových list

[29]

SN EN ISO 7200

Technické výkresy – M ítka Technická dokumentace – Rozm ry a úprava Technické výkresy – Popisové pole

[30]

SN EN ISO 9431 Výkresy ve stavebnictví – Plochy pro kresbu, text a popisové pole na výkresovém listu

[31]

SN EN ISO 3098 Technická dokumentace – Písmo pro popisování dokumentace technickým písmem

[32]

SN EN ISO 3098-0 Technická dokumentace – Písmo – Všeobecná ustanovení

ást 0:

[33]

SN EN ISO 3098-2 Technická dokumentace – Písmo Latinská abeceda, íslice a zna ky

ást 2:

[34]

SN EN ISO 5456-2 Technické výkresy – Metody promítání – ást 2: Pravoúhlé promítání

[35]

SN EN ISO 5456-3 Technické výkresy – Metody promítání – ást 3: Axonometrické promítání

[36]

SN EN ISO 5456-4 Technické výkresy – Metody promítání – ást 4: St edové promítání

[37]

SN EN ISO 7519 Technické výkresy – Výkresy pozemních staveb – Základní pravidla zobrazování ve výkresech stavební ásti a výkresech sestavy dílc

[38]

SN EN ISO 6284 odchylek

[39]

SN EN ISO 4157-1 Výkresy pozemních ozna ování . ást 1: Budovy a jejich ásti

staveb

–

Systémy

[40]

SN EN ISO 4157-2 Výkresy pozemních ozna ování . ást 2: Názvy a ísla místností

staveb

–

Systémy

Výkresy ve stavebnictví – P edepisování mezních

- 156 (157) -

Záv r

[41]

SN EN ISO 4157-3 Výkresy pozemních ozna ování . ást 3: Eviden ní ísla prostor

[42]

SN EN ISO 7437 Technické výkresy – Výkresy pozemních staveb- Základní pravidla pro kreslení výkres stavebních dílc

[43]

SN EN ISO 4172 Technické výkresy – Výkresy pozemních staveb – Výkresy sestavy dílc

[44]

staveb

–

Systémy

SN EN ISO 14688-1 Geologický pr zkum a zkoušení

[45]

Zákon . 50/1976 Sb, o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon)

[46]

Vyhláška . 132/1998 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení stavebního zákona

[47]

Vyhláška . 369/2001 Sb, o obecných technických požadavcích

[48]

zabezpe ujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace

[49]

Vyhláška 137/1998 Sb, o obecných technických požadavcích na výstavbu

- 157 (157) -

NAUKA O POZEMNÍCH STAVBÁCH

Recommend Documents