obsah Úvodník ředitele...2 Úvodník děkana...3 Události ve VFN...3 I. semestr Vzdělávací akademie...18 Dopisy pacientů...34

Informační bulletin všeobecné fakultní ne­moc­ni­ce a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Vydavatel: Stapro s. r. o. pro VFN l Registrace: MK ČR E 13990 l Odpovědní redaktoři: Bc. Petra Pekařová, Václav Kříž l Jazyková redaktorka: Milena Hodanová l Fotografie: Václav Kříž a archiv VFN l Grafika titulní strany: Pavel Šťastný l Ko­re­spon­den­ci k obsahu zasílejte na adresu: Bc. Petra Pekařo­vá, ře­di­tel­ství VFN, U Nemocnice 2, 128 00 Praha 2, materiály pro reklamu na adresu: Agentura PaP, Stapro s. r. o., Pernštýnské nám. 51, 530 02 Pardubice, tel.: 467 003 111 l Náklad: 5 000 výtisků



obsah

Úvodník ředitele...............................................................................................................2 Úvodník děkana. ...............................................................................................................3 Události ve VFN...............................................................................................................3 Onkologická péče..............................................................................................................4 Konference v Orlandu - výstupy.....................................................................................5 Centrum komplexní péče pro děti s perinatální zátěží.....................................................6 Přijímací řízení na 1. LF UK ............................................................................................8 Nejzávažnější oční onemocnění a jejich léčba v ČR.........................................................9 Představujeme - prof. RNDr. Libuše Kolářová, CSc....................................................11 Destigmatizace a zlepšování psychiatrické péče............................................................12 Konference ČAS.............................................................................................................13 Studentská vědecká konference....................................................................................15 Biochemie a molekulární biologie - neviditelná věda na počátku 21. století. ............16 Kurz EKG........................................................................................................................17 I. semestr Vzdělávací akademie......................................................................................18 Mise v Keni......................................................................................................................20 Karlovo náměstí – jeho historie.....................................................................................20 Konference INMED........................................................................................................23 Ošetřovatelská dokumentace.........................................................................................24 Křest knih. ......................................................................................................................26 Významné životní jubileum.............................................................................................27 „Padesátiny“ docenta Brázdy........................................................................................27 Zemřel MUDr. Jan Táborský, CSc................................................................................30 Životní jubilea.................................................................................................................32 Hard Rock Café – 16. 7. 2009........................................................................................33 Dopisy pacientů................................................................................................................34 Sestry ČAS ve Švýcarsku..............................................................................................35

Vážené čtenářky, Vážení čtenáři, pravidelnost vydávání časopisu je neúprosná – nyní je čas na letní číslo, ale letošní způsob léta je skutečně podivný. Dlouhé deště nejsou pro toto období úplně neznámé. Vždyť naši předci by nadarmo netradovali přísloví o Medardově kápi. Letos se opět naplnilo. Bohužel však je rozdíl mezi pravidelným a  klidným deštěm přinášejícím potřebnou vláhu a  lokálním řáděním živlů strhávajícím ornici, stavby a zaplavujícím sídla. Bohužel si letošní povodně vyžádaly i  lidské oběti. V  úctě se skláníme před památkou utonulých záchranářů i  laiků snažících se pomoci ohroženým vzdutou vodní hladinou. Pro zdravotníka je lidský život a  jeho kvalita nejvyšší hodnotou. Co si však myslet o hazardu vyplouvání na rozvodněné řeky přes varování správců toků? To přece byly zbytečné oběti na životech. Navíc si mimo nezměrného bolu blízkých vyžádaly i obrovské nasazení záchranářů, kteří mohli být k dispozici jinde.

To je bohužel častý jev, kdy pod zdůvodněním adrenalinového „sportu“ jedinci či vyhecované party riskují, namnoze bez znalosti rizik i  potřebných dovedností. Přitom spoléhají, že v případě, že se dostanou do úzkých jsou k dispozici profesionální či dobrovolní záchranáři, kteří přeci mají v popisu práce zvládat nejrůznější rizika i za cenu vlastního ohrožení. Kolik takové, touhou po zábavě vyvolané záchranné akce, či potřebné léčení stojí? Většinou potom bez zvláštního pojistného krytí jde na náklady nás všech. Plně chápu snahu o řešení tohoto problému, který však není typický jen pro prázdniny. Pro nemocnici, její pacienty i  zaměstnance představuje letošní způsob léta, kdy se neustále střídají atmosférické tlaky, mění geomagnetická situace a téměř tropické vedro na chvíli přerušuje tropické lijavce, velkou zátěž. Zejména starší generace toto hůře snáší a častěji musí vyhledat péči našich pracovišť. To byla jedna z významných příčin toho, že alespoň v začátku prázdnin nebyl patrný jinak typický prázdninový útlum činnosti. Zvýšenému ruchu přispěl i návrat podstatné části Stomatologické kliniky do zásadně opravených prostor v Josefínském traktu. To umožňuje dohnat dočasné vyřazení kapacity pro plánované výkony po požáru v prosinci loňského roku. Nemocnice však nejsou jen budovy a přístroje, ale především lidé. Je dlouhodobou snahou vedení nemocnice poskytovat potřebné vzdělávání ke zlepšení koordinace činností a zejména komunikace. V  červnu proběhla v  nemocnici konzultační návštěva SAK ČR a  nemocnice nastoupila i formální cestu k akreditaci. Bude to náročná cesta nejen ve formalizaci prováděných činností, ale zejména v ujednocení stylu a kvality péče mezi pracovišti VFN. Ne vždy je možné psát jen dobré zprávy. V noci 16. července dotlouklo srdce MUDr. Jana Táborského, CSc., emeritního primáře II. chirurgické kliniky, vzdělaného lékaře a  vzácného člověka, který svou celoživotní práci věnoval nejen klinice kardiovaskulární chirurgie VFN a 1. LF UK, ale celé české kardiochirurgii a  IKEM. Čest jeho památce! MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, zastupující ředitel VFN



Čas prázdnin Vážené kolegyně, Vážení kolegové, vstoupili jsme do druhé poloviny roku 2009 s očekáváním krásných teplých dní a nocí a opak je pravdou. Úvod léta přinesl do řady míst naší země tragédie v podobě záplav, bouřek a ztrát na lidských životech. Počasí nepřející táborníkům, turistům nebo jen procházkám bez pláštěnek či deštníků. Musíme doufat, že druhá polovina léta bude k nám příznivější, slunečná a ve svém důsledku i optimističtější. Při přijímacím řízení přišlo na 1. lékařskou fakultu okolo tří tisíc budoucích uchazečů, z nichž po náhradním přijímacím řízení se zapsal potřebný počet studentů. Těšíme se na setkání s nimi na úvodním soustředění v Dobronicích. Po této záplavě studentů posluchárny, seminární místnosti a  laboratoře téměř osiřely a  areál na Karlově náměstí, Karlově a Albertově se zklidnil. V současné době nejvíce studentů potkáme před Purkyňovým ústavem a Anatomickým ústavem, kde skládají zkoušky z  anatomie a  histologie téměř celé léto až do září. Také akademické aktivity během léta se zklidňují, je čas na urovnání výsledků, přípravu přednášek. Stavební ruch však na fakultě neutichá. Dokončuje se rekonstrukce bývalého II. Patologicko-anatomického ústavu, kam se v průběhu září přestěhuje Ústav vědeckých informací s knihovnou a část Ústavu dějin lékařství. V  komplexně rekonstruované budově vznikne nově rekonstruovaná velká posluchárna, nové seminární místnosti a prostory pro samostudium

v rámci prostorů knihovny. V Kateřinské 32 se pomalu chýlí ke konci 2. etapa rekonstrukce budovy a na podzim se zde otevřou nové prostory velké posluchárny, seminárních místností, části děkanátu a biochemických laboratoří. Během letních měsíců též pracuje skupina, věnující se rozvoji a budoucnosti naší nemocnice, diskutující strategii jednotlivých oborů, jejich návazností ve vztahu k  budoucím projektům, rozvoji, výstavbě a rekonstrukci nemocnice. Na základě studie, kterou jsem nechal vypracovat, je zřejmé, že významná většina metropolí v Evropě, ale i  v  zámoří, má ve svém centru univerzitní nemocnici s historií i delší než je naše. Letní měsíce jsou ale zejména časem nabrání sil do nového akademického roku, jsou časem setkávání s přáteli či rodinou. Příjemně strávené chvíle bohužel ubíhají rychleji, i  když čas je neměnný – minuta má stále šedesát vteřin, a za chvíli přijdou podzimní měsíce – zápisy studentů, imatrikulace a nový akademický rok. Přeji Vám hezké léto pro odpočinek a setkávání s přáteli v současné uspěchané době a příjemné vykročení do nového akademického roku. prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, děkan 1. LF UK

Události ve VFN Na následujících stránkách Vám přinášíme přehled událostí – tiskových konferencí a  dalších akcí, které se ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze konaly za poslední týdny.

Onkologická péče U  příležitosti semináře „Dobrá onkologie se neobejde bez dobré paliativní péče.“, kterého se zúčastnil i prof. Jean Kláštersky, MD, Ph.D. z Jules Bordet Institut (Brusel, Belgie), byla připravena tisková konference dne 4. června 2009. Prezentovány byly novinky v onkologii, koncepce evropské sítě center integrované onkologické 

péče a  vize onkologické péče budoucnosti ve všech stadiích nádorové nemoci. Další informace se dočtete na straně 4.

Koncert v kostele sv. Kateřiny Vedení Všeobecné fakultní nemocnice, Rytířský řád křižovníků s  červenou hvězdou a Společnost pro duchovní hudbu zorganizovali u  příležitosti Evropského svátku hudby 2009 koncert v kostele sv. Kateřiny (v Kateřinské zahradě u Neurologické a Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK). Na koncertě, který se konal v  pondělí 22. června 2009, vystoupili Štěpánka Heřmánková – soprán, Miroslav Laštovka – trumpeta a Jan Kalfus – varhany.

Centrum komplexní péče pro děti s perinatální zátěží Slavnostní představení projektu Centrum komplexní péče pro děti s  perinatální zátěží se konalo dne 23. června 2009. Projekt je financován z Norského finančního mechanismu, z rozpočtu MZ ČR a VFN v Praze. Cílem projektu je vybudování nezbytného prostorového zázemí s  adekvátním technickým a  odborným personálním zajištěním, které je potřeba pro zahájení programu komplexní péče pro děti s perinatální zátěží. Podobnosti o projektu naleznete na straně 6.

Přijímací řízení na 1. LF UK Tisková konference na téma „Přijímací řízení na 1. LF UK, výsledky, perspektivy výuky a uplatnění absolventů“ byla uspořádána dne 25. června 2009. Zájemci si vyslechli informace o  současné situaci a  nové podobě přijímacího řízení na 1. lékařské fakultě UK, nově otevřených studijních oborech a  možnosti uplatnění 

absolventů 1. LF UK. Další údaje jsou k dispozici na straně 8.

Nejzávažnější oční onemocnění a jejich léčba v ČR Téma „Nejzávažnější oční onemocnění a  jejich léčba v ČR“ bylo předmětem tiskové konference, která se konala dne 29. června 2009. Byly představeny možnosti a  výsledky léčby nejzávažnějších očních onemocnění - věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD) a šedého zákalu (katarakty). Charakteristiku těchto onemocnění naleznete na straně 9.

Podpora zpěvačky Anastacie Ve čtvrtek 16. července 2009 vystoupila světoznámá zpěvačka Anastacia v Praze. Před jejím koncertem na tiskové konferenci obdržel přednosta Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK profesor Petruželka finanční dar na podporu Projektu 35. Program vznikl ve spolupráci odborníků Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze a zaměřuje se na ženy ve věku do 35 let, které onemocněly karcinomem prsu. Více fotografií na straně 33.

Onkologická péče Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc., Onkologická klinika VFN a 1. LF UK MUDr. Alexandra Aschermannová, CSc., Institut onkologie a rehabilitace Na Pleši, s.r.o.

T

isková konference s  názvem „Koncept evropských center integrované onkologické péče“ byla uspořádána u příležitosti semináře „Dobrá onkologie se neobejde bez dobré paliativní péče“, který se uskutečnil dne 5. června 2009. Účast na tomto semináři již

tradičně přijal prof. Jean Kláštersky, MD, Ph.D. z Jules Bordet Institut (Brusel, Belgie). Na tiskové konferenci byly prezentovány čerstvé novinky v  onkologii, koncepce evropské sítě center integrované onkologické péče (Onkologická klinika VFN a 1. LF UK je jediným pracovištěm v ČR s akreditací ESMO) a vize onkologické péče budoucnosti ve všech stadiích nádorové nemoci, včetně nevyléčitelné fáze nemoci. Onkologická klinika VFN a 1. LF UK a Onkologický ústav Na Pleši (dnes Institut onkologie a rehabilitace Na Pleši) získaly po splnění požadovaných kriterií v roce 2006 ESMO akreditaci – ESMO Designated Centers of Integrated Oncology and Palliative Care. Paliativní péče je léčba, která nemá za cíl pacienta uzdravit, ale zlepšit kvalitu jeho života a odstranit symptomy nemoci. V rámci komplexní péče ji po určitou dobu paralelně poskytujeme nemocným, jejichž nádorové onemocnění neumíme zatím vyléčit, spolu s cílenou protinádorovou terapií. Vzhledem k  tomu, že na našem pracovišti léčíme 85% nemocných ambulantně, nastane u řady z nich situace, kdy ukončíme protinádorovou léčbu, protože není pro nemocného nijak přínosná. Pacient, který není schopen pokračovat v paliativní terapii ambulantně, je většinou odkázán na péči spádového interního oddělení, hospice, domácí péče.

Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc. z Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK představila problematiku paliativní léčby.

Navázání úzké spolupráce s dalšími paliativními zařízeními je tedy podmínkou pro to, abychom se o naše nemocné dokonale postarali. Z tohoto důvodu zahajujeme tradici pravidelných seminářů s paliativní tématikou. Je nám velkou ctí, že prvním zahraničním hostem je profesor Jean Adam Klastersky, z Institut Jules Bordet v Bruselu. Je významným onkologem s bohatou mezinárodní přednáškovou a  publikační aktivitou, přesto nikdy nezapomínal na podpůrnou léčbu v  onkologii a  byl jedním ze zakládajících členů Multinacionální asociace podpůrné léčby (MASCC). Smyslem semináře je nejen navázat kontakty, získat nové odborné informace, ale také zmapovat potřeby a slabá místa v paliativní péči o onkologického pacienta.

Konference v Orlandu - výstupy Prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK

Z

a účasti 30 000 onkologů ze 100 zemí celého světa proběhla ve dnech 29.5 - 2.6. v Orlandu konference organizovaná americkou společností klinické onkologie (ASCO). Jedná se o největší mimoevropskou událost, kde jsou představeny poslední výsledky onkologického výzkumu, nové postupy v diagnostice a léčbě včetně vizí do budoucnosti. Na konferenci byl jednoznačně určen směr dalšího vývoje experimentální a klinické onkologie. Byl přijat koncept personalizované (adresné) péče („Personalization of Cancer Care“) o  každého nemocného se zhoubným nádorem. Prezident konference Dr. Richard I. Schilsky ve svém úvodním projevu vysvětlil současný a budoucí význam „personalizované medicíny“. Pro rok 2030 předpověděl až trojnásobné zvýšení výskytu nádorových onemocnění na celém světě. Zdůraznil potřebu individualizace léčby pro každého nemocného a pro každý ná

dor („léčba na míru“) na základě molekulární (genové) charakteristiky nádorové choroby a genové výbavy každého pacienta. Personalizovaná (adresná) péče neznamená jen již dříve proklamovaný výběr správné léčby, pro správného nemocného ve správnou dobu („the right drug, for the right person, at the right time“), ale respektování osobnostní jedinečnosti každého nemocného ze všech pohledů. Zdůraznil nutnost individualizovaného přístupu v  každém stadiu nádorové choroby (včetně terminálních fází choroby) a  potřebu zlepšení paliativní péče. Individualizace léčby by měla vést v budoucnosti k drastické redukci nákladů na léčbu. Výběr a zahájení léčby bez určení molekulárních biomarkerů nebude v budoucnosti možný a povede k ukončení „necíleného podávání cílené léčby“. Příkladem je laboratorní vyšetření K-Ras mutace u  karcinomů konečníku a  tlustého střeva před zahájením léčby. Bylo zjištěno, že u nemocných s  nádorem, kde se vyskytuje uvedená genová porucha je v současnosti používaná cílená molekulární léčba neúčinná (jedná se cca o 40% nádorových onemocnění tlustého střeva a konečníku). Nejvýznamnější vybrané novinky pro klinickou praxi byly předneseny na plenárním zasedání. Nová naděje se rozsvítila např. pro ženy s biologicky nepříznivou formou karcinomu prsu (tzv. triple negativní nádor), pro nemocné postižené velmi agresivním kožním nádorem - maligním melanomem.

Centrum komplexní péče pro děti s perinatální zátěží MUDr. Daniela Marková, odborný garant a řešitel projektu, Klinika dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK Slavnostní představení projektu Centrum komplexní péče pro děti s perinatální zátěží se konalo dne 23. června 2009. Projekt je financován z Nor

ského finančního mechanismu, z rozpočtu MZ ČR a VFN v Praze. Cílem projektu je vybudování nezbytného prostorového zázemí s adekvátním technickým a odborným personálním zajištěním, které je potřeba pro zahájení programu komplexní péče pro děti s perinatální zátěží. Krásnější chvíle než je očekávání miminka si lze těžko představit. Partneři pozorují, jak jejich potomek v bezpečí bříška roste, těší se z každého pokroku, fotografií z ultrazvuku, radosti okolí. Po uplynutí radostných – i když mnohdy náročných – devíti měsíců a po pár hodinách trápení se novopečení rodiče dívají do postýlky na svůj malý uzlíček. Bohužel ne vždy jde vše hladce – ke konci těhotenství či v průběhu porodu mohou někdy nastat komplikace, například porod proběhne dlouho před očekávaným termínem. K  tomu, aby nejen dny a týdny po porodu, ale i celý život takového novorozence probíhal pokud možno co nejlépe a případné následky komplikací byly co nejmenší, byl v současné době v České republice učiněn velký krok vpřed. Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) v Praze získala grant na vybudování „Centra komplexní péče pro děti s perinatální zátěží“, které bude součástí Kliniky dětského a  dorostového lékařství VFN a 1. LF UK. Nové centrum by mělo významně přispět k řešení celkové situace těchto dětí. Projekt je financován jednak z Norského finančního mechanismu, jednak z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví ČR a VFN v Praze a bude realizován v období březen 2009 až únor 2011.

Pod pojmem „perinatální zátěž“ se rozumí patologické děje vázané na období krátce před porodem, během porodu nebo v časném poporodním období. Tyto stavy mohou mít za následek změny přechodného nebo trvalého charakteru, jejichž závažnost a  tím i  míra postižení dítěte závisí na výchozí situaci.

Příčinou problémů mohou být např. nemoci matky v těhotenství, porucha placenty vedoucí k nedostatečné výživě plodu a jeho zásobení kyslíkem, infekce, komplikovaný porod, předčasný porod novorozence s  nízkou porodní hmotností apod. Novorozenci s  perinatální zátěží představují významný zdravotnický, ekonomický, sociální i etický problém. Důvodem je nejenom vysoký podíl na novorozenecké úmrtnosti, ale i na dlouhodobé nemocnosti spojené v  některých případech s  následnou celoživotní invalidizací.

v  různé míře postiženu celou řadu systémů. Proto potřebují komplexnější a  specifičtější konziliární sledování, které bude nové centrum poskytovat těmto dětem v  součinnosti s klinickými specialisty a praktickými dětskými lékaři. V současné době je poskytování této specifické péče nekoncepční, ne zcela dostatečné a všestranně náročné. Jedním z důvodů je i chybějící koncentrace jednotlivých specializací na jednom místě. Vybudování centra komplexní péče proto představuje významný krok k jejímu zkvalitnění.

Ve všech případech je u dětí s perinatální zátěží nezbytná následná diferencovaná péče, a to nejenom po dobu prvních týdnů či měsíců dítěte, ale nezřídka po dobu řady let. Poslední celosvětové výzkumy doporučují sledovat tyto děti až do dospělosti.

Projekt se skládá ze tří částí. První je samotné vybudování centra formou rekonstrukce nevyužívaných prostor VFN v  tzv. Dětském areálu Karlov (Klinika dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK). Výsledkem bude šest nových ordinací, tři místnosti se zaměřením na rehabilitaci, místnost s novým přístrojovým vybavením a  čekárna, vše s  bezbariérovým přístupem. Ve druhé fázi projektu bude zakoupeno nové technologické vybavení pro rekonstruované prostory. Neméně významná je i třetí část projektu, kdy bude vyškolen tým odborníků.

Záměrem projektu je vytvořit centrum pro tyto rizikové novorozence a kojence; centrum, které díky individuálnímu přístupu a komplexní péči bude přispívat ke zvýšení kvality jejich života a snížení rizika trvalých následků. Toto centrum následné komplexní péče bude představovat v současné době chybějící článek mezi péčí perinatální (péče gynekologicko – porodnická a neonatologická) a péčí praktického lékaře pro děti a dorost.

MUDr. Daniela Marková, odborný garant a řešitel projektu, seznámila přítomné s cíli a následnou činností Centra komplexní péče pro děti s perinatální zátěží.

Děti jsou sice z neonatologických intenzivních péčí propouštěny domů ve stabilizovaném stavu po stránce životních funkcí, avšak v  důsledku své zátěže (např. velké nezralosti) mohou mít

Pracoviště bude prioritně zaměřeno na péči o  pacienty z  perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a  1. LF UK v Praze, bude však zajišťovat následnou péči i novorozencům z jiných zdravotnických zařízení Prahy a Středočeského kraje. Současně bude schopné poskytovat péči po propuštění z Jednotky intenzivní a resuscitační péče Kliniky dětského a  dorostového lékařství VFN a 1. LF UK v Praze, kam jsou specializovaným transportem přiváženy děti z  celého českého regionu. „Strategickým úkolem centra je prostřednictvím včasné diagnostiky a komplexní léčby významně zlepšit celkový zdravotní stav, adaptaci, socializaci a především prognózu těchto dětí. Zlepšení kvality jejich života bude mít příznivý dopad nejenom na pacienta samotného, ale i na jeho rodinu a celou společnost,“ říká pediatr MUDr. Daniela Marková, specialista na vývojovou neurologii a zároveň autorka a řešitelka celého projektu. 

Cílem projektu a  následné činnosti Centra komplexní péče je především zlepšení kvality života těchto dětí, s nímž jde ruku v ruce i  zmírnění dopadu nelehké situace na celou rodinu. Snahou centra bude zároveň zmírnit dopad vypětí, jemuž je rodina v případě dlouhodobé léčby vystavena, a které je nejen psychické, ale i ekonomické.

Přijímací řízení na 1. LF UK prof. MUDr. Jana Dušková, DrSc., MBA, proděkanka fakulty pro studijní problematiku a zubní lékařství

T

isková konference na téma „Přijímací řízení na 1. LF UK, výsledky, perspektivy výuky a  uplatnění absolventů“ byla uspořádána dne 25. června 2009. Zájemci si vyslechli informace o současné situaci a nové podobě přijímacího řízení na 1. lékařské fakultě UK, nově otevřených studijních oborech a možnosti uplatnění absolventů 1. LF UK. Pro akademický rok 2009/2010 přijímá 1. lékařská fakulta UK v Praze studenty do prvních ročníků následujících oborů – Všeobecné a Zubní lékařství, do navazujících magisterských programů Intenzivní péče a Zdravotnická technika a informatika a do bakalářských oborů Adiktologie, Všeobecná sestra, Fyzioterapie, Ergoterapie, Nutriční terapeut a Zdravotnická technika. Uvedené obory je možné studovat pouze v prezenční formě, výjimkou jsou pouze bakalářské programy Adiktologie a Všeobecná sestra, kde fakulta umožňuje také kombinovanou formu studia. Pro následující rok fakulta plánovala přijmout cca 830 studentů, ke studiu podalo přihlášku 4 043 uchazečů. Nejvyšší zájem byl – stejně jako v  předcházejících letech – o  studium Zubního lékařství. Důvodem pro tento mimořádný zájem je i ta skutečnost, že 1. LF UK je jediná pražská lékařská fakulta, která má studium Zubního lékařství akreditováno. Vysokému zájmu uchazečů se těšily i  bakalářské obory Fyzioterapie a Nutriční terapeut. 

Přijímací řízení probíhá téměř u všech oborů na základě vyhodnocení písemných testů; výjimkou je pouze obor adiktologie, u kterého je přijímací řízení doplněno také pohovorem. Písemné testy pro přijetí do lékařských programů jsou složeny z otázek z chemie, fyziky, biologie a z testu všeobecných studijních předpokladů – celkový počet otázek je 300. Testy pro navazující magisterské obory jsou složeny z  otázek z  chemie, fyziky a  biologie (celkem 100 otázek), dalších 100 otázek souvisí se zaměření studia, tj. další otázky jsou z informatiky nebo ošetřovatelství. Uchazeči o studium bakalářských oborů musí zvládnout otázky z  chemie, biologie a  fyziky (test má celkem 100 otázek). Pořadí každého uchazeče je určeno výlučně jeho výsledným bodovým ziskem a  přehled bodových zisků včetně pořadí se zveřejňuje bezprostředně po vyhodnocení testů. Ke studiu jsou přijati uchazeči s největším počtem získaných bodů; počet přijatých uchazečů nemůže přesáhnout limit stanovený pro příslušný rok a  schválený akademickým senátem 1. LF UK.

V letošním roce byli ke studiu Zubního lékařství přijati všichni uchazeči, kteří v přijímacích testech získali 236 a více bodů (max. dosažitelných bodů je 300); pro studium Všeobecného lékařství bylo nezbytné získat alespoň 176 bodů (také ze 300 možných).

schopnost číst a rozeznávat tváře na dálku, všechny tvary vnímají pokřiveně, nerozeznávají barvy, nemohou řídit auto, sledovat televizi a nakonec nedokážou přečíst ani velké titulky v novinách,“ uvedl MUDr. Pavel Diblík, primář Oční kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Do magisterských programů Všeobecné lékařství a Zubní lékařství přijímá fakulta část studentů také bez přijímacích zkoušek na základě průměru všech známek, stanoveného pro jednotlivé studijní programy a které student dosáhl během středoškolského studia; musí se ale jednat o středoškolského absolventa školního roku 2008/2009.

„V pokročilých stádiích onemocnění VPMD je ve středu vidění nemocného velká černá skvrna a  zbytek rozostřen, nemocný se již nedokáže orientovat a  samostatně pohybovat, natožpak nakupovat apod., přichází o  nezávislost a  samostatnost, stává se závislým na pomoci okolí. Postupně nastává u pacienta praktická slepota.“, doplnil Diblík.

Nejzávažnější oční onemocnění a jejich léčba v ČR

T

éma „Nejzávažnější oční onemocnění a  jejich léčba v ČR“ bylo předmětem tiskové konference, která se konala dne 29. června 2009. Byly představeny možnosti a  výsledky léčby nejzávažnějších očních onemocnění - věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD) a šedého zákalu (katarakty).

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) MUDr. Pavel Diblík, primář Oční kliniky VFN a 1. LF UK Věkem podmíněná makulární degenerace (dříve nazývaná senilní makulární degenerace) je oční onemocnění postihující centrální část oční sítnice, kterou nazýváme žlutá skvrna, neboli macula lutea, zkráceně makula. V rozvinutých zemích je VPMD nejčastější příčinou praktické slepoty lidí starších 55 let. Včasná diagnostika a správná léčba může zabránit hrozící ztrátě zraku, zlepšit zrakovou ostrost a pomoci nemocným zlepšit jejich činnosti závislé na vidění a podpořit tak jejich samostatnost. „Makula poskytuje ostré vidění detailů. Pacienti při jejím onemocnění od samého začátku ztrácejí

Na tiskové konferenci byly představeny možnosti a výsledky léčby nejzávažnějších očních onemocnění.

Pochopitelně porucha vidění má následky v  psychické oblasti, nemocní jsou ze svého handicapu nešťastní, zklamaní, cítí se být na obtíž, s tím jak se dostávají do izolace ztrácejí sebevědomí. Kolem třetiny z nich trpí depresemi. Ztráta zraku je rovněž častou příčinou úrazů ve stáří, kdy až 50 % zlomenin je způsobeno zhoršeným viděním. Věkem podmíněná makulární degenerace je onemocnění, které se vyskytuje až v pozdějším věku. Podle celosvětové incidence (výskyt nových případů) vlhké formy VMPD (500 000 nových případů ročně) lze odhadovat počet nových pacientů v ČR asi na 2000 ročně. Celkovou prevalenci (počet postižených pacientů) VPMD lze odhadnout ze studie kanadské populace (Beaver Dam Eye Study), podle níž 

je chorobou postiženo 23% obyvatel ve věku od 43 do 64 let, avšak až 56% obyvatel starších 65 let. Vzhledem ke stárnoucí populaci v naší zemi se tato skutečnost stane závažným sociálním a  ekonomickým problémem. Počet nemocných se podle odhadů ztrojnásobí během následujících 25 let. Důležité není pouze hledisko humanitární, zohledňující míru lidského utrpení, ale i hledisko ekonomické. Kromě dopadů na kvalitu života nemocných i na jejich psychiku má VPMD závažné důsledky pro ekonomiku. Celosvětově finanční náklady, spojené s péčí o tyto postižené jsou vysoké a  představují např. v Kanadě 2,6 miliard dolarů ročně. Zeptáme-li se, jaké jsou finanční náklady na jednoho nevidomého v ČR, zjistíme, že v této oblasti existuje velmi omezený výzkum a minimum dat. V dostupné analýze jsou výsledky rozděleny do tří skupin podle profilu nevidomého - pacienti v  produktivním věku; lidé v neproduktivním věku, o které pečují příbuzní, pacienti v neproduktivním věku umístění v ústavech. Náklady na nevidomého či slabozrakého člověka se v ČR pohybují v řádu statisíců a to v  rozpětí od 196 až do 731 tisíc korun ročně (počítáno včetně ztráty na HDP u  pacientů v produktivním věku).

Probelamtiku věkem podmíněné makulární degenerace přiblížil přítomným primář Oční kliniky MUDr. Diblík.

„Na rozdíl od situace před několika lety, kdy proti vlhké formě VPMD neexistovala účinná léčba, v posledních letech máme k dispozici léčebné me10

tody, kterými lze postup choroby zpomalit nebo zcela zastavit u  70-90 % pacientů, a  dokonce u většiny –37-58% diagnostikovaných pacientů zrakovou ostrost zlepšit a odvrátit tak praktickou slepotu,“ doplnil primář Diblík. Důležitým předpokladem úspěšné léčby je správná a včasná diagnostika a dostupnost léčivých přípravků. Obojí umožní splnit společný cíl lékařů i pacientů – zabránit hrozící ztrátě zraku, zlepšit zrakovou ostrost a zachovat pacientům jejich samostatnost a kvalitu života.

Problematika šedého zákalu doc. MUDr. Jiří Pašta, pověřený vedením Oční kliniky 1. LF a ÚVN

N

ejčastější příčina slepoty v rozvojových zemích, šedý zákal, je v Evropské unii vyřešeným problémem. Oční kliniky 1. LF UK Praha jsou v léčbě šedého zákalu na jednom z nejpřednějších míst v České republice. Jako nekomplikovaný šedý zákal je označováno snížení průhlednosti oční čočky, ke kterému dochází po 50. roce života. Vzniká v souvislosti s přirozenými biochemickými pochody v čočce a není spojeno s jiným onemocněním oka, nebo onemocněním systémovým. Mezi očními onemocněními, která způsobují snížení zraku a slepotu, zabírá šedý zákal největší procento. Na zemi je z  30-45 milionů případů slepoty 45% způsobeno šedým zákalem. Výskyt šedého zákalu široce kolísá v závislosti na působení místních podmínek, stoupá s věkem a je větší u žen. Šedý zákal se u lidí mezi 65 až 74 roky věku vyskytuje asi v 50%, u starších 75 let se výskyt zvyšuje na 70%. Léčba je výhradně chirurgická. Operace se provede po důkladném zvážení nálezu. K operaci vedou příčiny objektivní, ty stanovuje oftalmolog s chirurgickou erudicí a optické, subjektivní, ty stanovuje pacient. Podle současného stavu vědy se za správnou operaci šedého zákalu považuje co nejšetrnější odstranění zkaleného vnitřku čočky při zachování podstatné části pouzdra čočky s následnou implantací umělé nitrooční čočky do tohoto

zbytku pouzdra. U  většiny pacientů může být operace provedena ambulantně, pouze v lokální anestezii. Pokud je průběh operace nekomplikovaný a  ostatní zrakové funkce nejsou narušeny, je prognóza návratu vidění vynikající, většinou nad 90%. Aktuální možnosti prevence vycházejí z eliminace poznaných rizik (např. UV-B záření, těžká dlouhodobá dehydratace, malnutrice, nikotinismus, alkoholismus apod.)

Závěr Oční kliniky 1. LF UK Praha provádějí diagnostiku i operace šedého zákalu na současné nejvyšší světové úrovni s  využitím nejmodernějších přístrojů a  s  implantací měkkých nitroočních čoček. Je to naše nejčastější oční operace vůbec. Operaci provádějí jedni z nejzkušenějších očních chirurgů v zemi. Naše výsledky jsou plně srovnatelné s nejvyspělejšími zeměmi světa. Bylo by nerozumné finančními restrikcemi omezit dosavadní praxi v realizaci této nejčastější a nejúspěšnější operace v medicíně vůbec.

Představujeme prof. RNDr. Libuše Kolářová, CSc., přednostka Ústavu imunologie a mikrobiologie (ÚIM) 1. S  jakými představami se ujímáte vedení ústavu? Jaké jsou Vaše pracovní cíle? Jaké změny plánujete, co je pro Vás v blízké době na ústavu prvořadé? Ústav vyvíjí pedagogickou, léčebně preventivní a  výzkumnou činnost ve dvou samostatných oborech - mikrobiologie a  imunologie, jejichž význam v  současné době významně narůstá. Nebývalý pokrok v diagnostických a léčebných postupech, celosvětová migrace obyvatelstva,

hrozba bioterorismu apod., přinášejí nové specifické nároky na oba obory. Proto je třeba koncipovat veškerou činnost ústavu tak, aby splňovala současné požadavky moderního zdravotnictví, které vyžaduje především důslednou spolupráci se všemi dalšími lékařskými obory. V prvé řadě je tedy nezbytné vychovávat odborníky, kteří budou plně schopni analyzovat dostupné informace, interpretovat získané výsledky a následně volit vhodné postupy v diagnostické, terapeutické a  preventivní oblasti. Abychom tento cíl splnili, plánujeme rozšíření výuky mikrobiologie a imunologie i v mezioborových oblastech, kde bychom rádi uvítali odborníky ze souvisejících klinických a laboratorních oborů. V mikrobiologii je naším cílem rozšířit výuku v  oblasti klinické mikrobiologie a  antibiotické politiky, v  oboru imunologie bude, s  ohledem na narůstající počet alergií, nutné rozšířit výuku alergologie, která je zatím vyučována jen okrajově. Bude rovněž nezbytné profilovat výuku imunologie a mikrobiologie pro potřeby budoucích zubních lékařů. Jak imunologická, tak mikrobiologická pracoviště by naopak poskytla, v případě zájmu, své pracovníky do výuky v souvisejících oborech. Léčebně preventivní činnost ústavu je zajištěna imunologickými a alergologickými ambulancemi; konziliární služba je určena pro potřeby VFN a  jiných zdravotnických zařízení ČR. Činnost ambulancí je částečně zaměřena na diagnostiku a  léčbu dospělých imunodeficitních pacientů. Hlavní význam tohoto oddělení je v péči o pacienty s  imunopatologickými autoimunitními stavy, kde lékaři oddělení poskytují superkonziliární péči pro celou republiku. Alergologické části oddělení se věnují pacientům s  různými typy alergií. Rádi bychom rozšířili stávající ambulantní činnosti např. o očkování osob s vrozeným či získaným imunodeficitem nebo autoimunitním onemocněním pro cesty do zahraničí. 2. Jaké novinky z  vašeho oboru byste ráda uvedla do praxe? Všechny, které jsou relevantní pro humánní mikrobiologii a imunologii. 11

3. V pozici přednostky ÚIM nepůsobíte dlouho, co je pro Vás v nové funkci nejtěžší? V pozici přednostky jsem již řadu let působila v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a domnívám se, že charakter úkolů na novém pracovišti bude obdobný. Na základě svých zkušeností mohu říci, že k neobtížnějším činnostem vždy patří rozloučit se s lidmi, jimž je lhostejný výsledek práce a setrvávají v zažitých kolejích. 4. Zbývá Vám při Vašem vytížení ještě čas na koníčky? A pokud ano, na jaké? Baví a zajímá mne velmi mnoho věcí, ale nemohu jim věnovat tolik času, kolik bych si přála.

Destigmatizace a zlepšování psychiatrické péče Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc., předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP

V

  rámci českého předsednictví EU se ve dnech 28.-29.5.2009 v Čestlicích u Prahy konala konference, týkající se rozvoje psychiatrické péče v Evropě. Pořadatelem bylo české Ministerstvo zdravotnictví a Generální ředitelství pro zdraví a spotřebitele EU. Jednání se odehrálo na špičkové úrovni. Zúčastnili se ho generální ředitelé evropského „zdravotnictví“ Michael Hubel a „sociální péče“ Johan de Geuzendam, vedoucí poradce WHO pro duševní zdraví pro Evropu Matt Muijen, prezident Světové psychiatrické společnosti Mario Maj, generální sekretář EUFAMI (organizace sdružující rodiny duševně nemocných) Kevin Jones, ředitelka Mental Health Europe Malgorzata Kmita, poslední prezident Německé psychiatrické společnosti Wolfgang Gaebel a mnoho dalších významných osobností z oblasti péče o duševní zdraví z členských zemí EU. Byli jsme rádi, že se konference zúčastnilo i vedení MZ ČR, včetně ministryně Dany Juráskové a náměstkyně pro léčebně-preventivní péči Markéty Hellerové. Organizační tým vedla ředitelka zdravotního odboru Stanislava Pánová. 12

Zahraniční účastníci velmi ocenili, že hostitelská země se kvalitně prezentovala sděleními přednesenými Janou Petrenko, ředitelkou Koalice pro zdraví, Tomášem Petrem, předsedou sekce psychiatrických sester České asociace sester, Jiřím Rabochem, předsedou České psychiatrické společnosti a dalšími. Bedlivě jsme naslouchali prezentaci ředitele VZP Pavla Horáka, který kromě jiného konstatoval, že do sektoru psychiatrie je v ČR alokováno jen asi 3,3 % (!!!) zdravotního rozpočtu VZP. Svůj příspěvek shrnul do několika bodů: 1. Psychiatrie má být financována selektivně v rámci péče o dlouhodobě nemocné. 2. Farmakoterapie bude hrazena adekvátním způsobem. 3. Náklady hospitalizací ze sociálních příčin musí hradit Ministerstvo práce a  sociálních věcí, nikoliv zdravotní pojišťovny. 4. Je třeba podporovat kontinuitu péče mezi ambulancemi a ústavní péčí. 5. Program kvality péče AKORD může být použit pro psychiatrické pacienty tak, aby reagoval na jejich specifické potřeby. 6. VZP bude podporovat strukturální změny (počet akutních a následných lůžek). Evropská konference po vyslechnutí všech sdělení, někdy i kontroverzní diskusi přijala na základě shody vedoucích pracovníků EU, WHO, Světové a České psychiatrické společnosti těchto 7 bodů závěrečného usnesení: 1. Duševní poruchy přestavují jedno z  největších zdravotních postižení současné EU a vzhledem k ekonomické krizi lze očekávat další zhoršování této situace. Z tohoto důvodu, zejména v dnešní době, představuje investice do duševního zdraví a pohody zásadní důležitost, aby se splnila základní práva všech, kteří trpí duševní poruchou. 2. Stigma a diskriminace jsou překážkou při efektivním řešení problematiky duševního zdraví v evropských zemích a jejich řešení by mělo být společným úsilím všech států EU. 3. Mnoha duševním poruchám lze předcházet a proto je zcela zásadní zaměřit se a posílit preventivní opatření. Navíc ke zvýšení

informovanosti mezi populací je nutné se zaměřit na rizikové skupiny, včetně mládeže s  vysokým rizikem sebevražd, sociálně vyloučené a starší občany. Jedním ze základních pilířů prevence by měla být dostatečná informovanost o příznacích duševních poruch a  možnostech efektivní léčby v  současnosti dostupné. 4. Zvláštní důraz je třeba klást na kvalitu prevence, diagnostiky a včasné léčby duševních poruch. Na evropské úrovni by bylo vhodné vypracovat a sjednotit ukazatele kvality psychiatrické péče. 5. Financování psychiatrické péče a výzkumu musí odpovídat frekvenci výskytu a vážným důsledkům duševních poruch jak v  oblasti zdravotní, tak sociální a  nutnosti překonat velké rozdíly napříč EU. 6. Je nutné respektovat národní kulturu při poskytování psychiatrické péče osobám trpícím duševní poruchou. 7. Zvláštní pozornost je také třeba věnovat aktivnímu partnerství mezi vládními orgány, plátci, poskytovateli, nevládními organizacemi, uživateli zdravotní péče a  jejich rodinami.

Doufejme, že tato doporučení nezůstanou jen na papíře a že se nám v ČR v nejbližších letech podaří alespoň některé z nich v praxi realizovat.

Konference ČAS Bc. Dagmar Škochová, I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK

D

ne 23.6.2009 probíhala v Praze konference pod záštitou traumatologicko-ortopedické sekce České asociace sester a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která byla zčásti věnována syndromu vyhoření a  zčásti komunikaci se zrakově postiženým pacientem. Pracovního dopoledne se ujal MUDr. R. Honzák, který si ihned získal přítomné posluchače, jimž se snažil vtipnou formou Burn - out syndrom přiblížit. Autor pojmu burn – out Herbert J. Freudenberger (1926-1999), říká: „…čím víc jsem byl unaven, tím víc jsem se honil… a když se moje žena snažila mě brzdit, odpovídal jsem na její snahy podrážděně…“ MUDr. R Honzák zdůraznil, že Burn – out syndrom je velice často důsledkem enormního stresu. Již v roce 1974 rozdělil H. J. Freudenberger příznaky syndromu na tělesné a psychické, ale také na důsledky pro výkon zaměstnání a osobní život. V současnosti mezi příznaky patří i postižení vyšších citů (např. etických a sociálních). Velice výstižná byla základní úvaha: jestliže někdo vyhořel, znamená to, že předtím musel hořet, a to tak, že velmi silně („Zapálíš-li svíčku současně na obou koncích, dostaneš více světla, ale dříve shoří…“).

Doufejme, že tato doporučení nezůstanou jen na papíře a že se nám v ČR v nejbližších letech podaří alespoň některé z nich v praxi realizovat. Je však třeba dodat, že psychiatrická péče v ČR není v rámci mezinárodního porovnání nejhorší, jak by odpovídalo jejímu finančnímu zabezpečení, ale její relativně slušná úroveň by se rozhodně měla zlepšit. Avšak bez jasné politické podpory, dostatečných finančních zdrojů, spolupráce všech zainteresovaných stran, profesionálního přístupu na všech úrovních i  entusiasmu nebudeme schopni dále zlepšovat kvalitu poskytované péče a  zlepšit kvalitu života osob s duševní poruchou.

MUDr. R. Honzák přiblížil posluchačům problematiku Burn - out syndromu.

13

Vyhoření je pokládáno za důsledek neúměrného očekávání, které bývá reálně nesplnitelné. Tělesné příznaky jako pocity vyčerpání, chladu zejména akrálně, dechová tíseň, gastrointestinální potíže, bolesti zad aj., často provází tento syndrom stejně jako psychické příznaky, mezi kterými jsou často záchvaty zlosti a hněvu, podrážděnost, plačtivost až po vyhýbání se pracovním povinnostem. Často býváme vystaveni velmi vysokým nárokům, které nejsou vyváženy dostatečnou sociální podporou ani vhodnou odměnou. Zrádná bývá také nezkrotná touha po společenském uznání nebo nereálné požadavky na vztahy mezi lidmi kolem nás, které nás často přivádí do začarovaného kruhu. Velmi výstižně zvolená slova závěrem přednášky jistě mnohé posluchače vedla k zamyšlení: Když neudělám nic pro sebe, kdo to udělá? Když budu jen pro sebe, k  čemu tu jsem? A když ne teď – tak kdy? Talmud Druhá polovina pracovního dopoledne byla věnována klinické pastorační péči v České republice, která zde není ještě tak častá jako v západních zemích, kde kaplani zastávají v nemocnicích již tradičně důležitou funkci. Především těžce nemocní pacienti řeší často zásadní otázky spojené s nečekanou, složitou životní situací, a v tomto ohledu může pomáhat právě nemocniční kaplan. Počátky klinické pastorační péče nacházíme již ve 20. letech 20. století v USA, ale až v 60. letech se v USA ustálil systém vzdělání - Clinical Pastoral Education a vytvořila se pevná asociace nemocničních kaplanů. V  současnosti pracuje v  celé České republice asi 50 nemocničních kaplanů. V České republice funguje již řadu let systém vězeňských a  vojenských kaplanů, ale v  souvislosti s  nemocniční péčí není tato činnost prováděna dosud nijak systematicky. Mgr. M. Čermáková, která nyní pracuje jako nemocniční kaplan ve VFN v Praze nám přiblížila co je klinická pastorační péče, a kdo takovou péči může vykonávat. 14

Nemocničním kaplanem se rozumí osoba (muž nebo žena), která poskytuje duchovní péči pacientům, personálu a návštěvníkům, řídí práci dobrovolníků v oblasti duchovní péče a zajišťuje kontakt s duchovními ostatních církví podle přání pacienta. Nemocniční kaplan musí mít pověření ke službě, které mu dává jeho církev a musí splňovat kvalifikační předpoklady dané v Dohodě mezi Ekumenickou radou církví v České republice a Českou biskupskou konferencí, která byla uzavřena 20. listopadu 2006 v Praze. Nemocniční kaplan vždy dodržuje autonomii všech, kterým své služby poskytuje. Kaplan pacienta doprovází, cíleně se na nic nevyptává a nevede pacienta k dialogu přesně mířenými otázkami podle předem daného schématu. V listopadu 2007 schválilo předsednictvo ČLS JEP žádost o založení České společnosti pro klinickou pastorační péči při ČLS JEP. Jedním z cílů této společnosti je spolupráce mezi lékařskými a teologickými fakultami a dohled nad dodržováním etických zásad. Již v roce 2006 vznikla při Onkologické klinice VFN a 1. LF UK Jednotka klinické pastorační péče pod vedením současné předsedkyně společnosti MUDr. M. Opatrné. Cílem nově vzniklé společnosti je také, aby byl nemocniční kaplan členem multidisciplinárního týmu na oddělení a nebyl jen někým, kdo bývá příležitostně pozván. Odpoledne bylo věnováno komunikaci s těžce zrakově postiženými pacienty (TZP). Paní O. Buriánková z Tyfloservisu se tentokrát ve

Na konferenci byly představeny kompenzační pomůcky, které mohou zrakově postiženým pacientům výrazně usnadnit běžný život.

svém sdělení zaměřila na dlouhodobé kurzy pro zrakově postižené spoluobčany a na vhodné kompenzační pomůcky. O  terénní ambulantní, sociální rehabilitaci nevidomých a slabozrakých, kterou Tyfloservis poskytuje, jsme se již mnohé dozvěděli v minulém roce na prvním setkání se zástupci této obecně prospěšné společnosti. I tentokrát jsme slyšeli o možnosti dlouhodobých kurzů, které bývají zaměřeny hlavně na prostorovou orientaci, čtení a psaní bodového písma, psaní na klávesnici PC, vlastnoručního podpisu a  samozřejmě velký prostor je zde věnován sebeobsluze. Viděli jsme názorně některé kompenzační pomůcky, které mohou výrazně zrakově postiženým pacientům běžný život usnadnit jako např. teploměr lékařský česky mluvící, glukometr s hlasovým výstupem, indikátor světla a hladiny apod. Některé pomůcky jsou plně hrazeny pojišťovnami, jiné platí pojišťovny jen do určité výše. Bylo vysloveno výstižné motto pro komunikaci s těžce zrakově postiženými lidmi: „Máme-li porozumět druhému člověku, musíme se naučit „vidět“ věci tak, jak je vidí on. Teprve na základě této znalosti se můžeme přiblížit potřebám těchto lidí.“ Při jednání s TZP pacientem je potřeba se vyvarovat: l obracení se a dotazování průvodce pacienta l přemísťování osobních věcí TZP člověka a neukládání je na stálá místa l používání nevhodných slov - tam, tady, pozor… l přílišného spěchu Při jednání s TZP pacientem nezapomínejte: l oslovovat pacienta jménem (tak si bude jistý, že mluvíte k němu) l sdělit pacientovi, kdo jsem a za jakým účelem k němu přicházím l během všech zákroků popisovat, co se přesně dělá, kde a čím se ho budeme dotýkat l vše pacientovi podávat přímo do ruky l že je to člověk jako každý jiný, který pouze špatně vidí

Na závěr hovořila paní Z. Drábková, která sama trpí těžkým zrakovým postižením, doprovázena jako vždy svojí věrnou psí kamarádkou, která „úředně“ patří mezi kompenzační pomůcku, ale přesto je neodmyslitelnou společnicí v každodenním životě paní Drábkové. Závěrečná slova člověka, který hovoří z vlastní dlouholeté zkušenosti byla nejpřirozenější tečkou za celým pracovním dnem.

Studentská vědecká konference Dne 27. května 2009 se uskutečnil již 10. ročník Studentské vědecké konference na 1. lékařské fakultě. Konference se těší každoročně velikému zájmu, o čemž svědčí i počet účastníků, kterých bylo v letošním roce 71. Soutěžilo se v 5 sekcích – lékařských pregraduálních, postgraduálních a sekci nelékařské. Vítězové soutěže se zúčastní jako každý rok celostátního kola studentské vědecké soutěže, které se koná na podzim tohoto roku. Ceny pro vítěze byly připraveny za laskavé podpory Nadace Všeobecné fakultní nemocnice, 15

nakladatelství Galén s.r.o., nakladatelství Grada Publishing a.s., časopisu Medical Tribune, Zdravotnických novin a firmy Novatris s.r.o. a byly jim slavnostně předány představiteli 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice dne 4. června 2009 v Akademickém klubu 1. LF UK v Praze.

Profesor Tomáš Zima - předseda organizačního výboru FEBS 2009.

Biochemie a molekulární biologie - neviditelná věda na počátku 21. století prof. MUDr. Tomáš ZIMA, DrSc., MBA, předseda organizačního výboru FEBS 2009

V

e dnech 4. - 9. července 2009 se v Kongresovém centru v Praze konal 34. kongres Federace evropských biochemických společností. Byla to významná vědecká událost, o které by měla být informována nejširší veřejnost. Kongresové jednání zahrnovalo většinu výzkumných oblastí, kde má biochemie rozhodující slovo. Jednotlivá sympózia byla zaměřena jak na tzv. základní vědu tak i  na aplikace biochemie v medicíně, farmakologii, biotechnologiích a  environmentální chemii. Hodně místa bylo věnováno rostlinné biochemii, které se obvykle na velkých kongresech věnuje méně pozornosti. 16

Své výsledky na kongresu prezentovali autoři zásadních objevů. Mezi několika desítkami pozvaných řečníků byli například Sir David Lane, který zásadně přispěl k pochopení funkce „protinádorového“ genu p53, Jiří Bartek, nejcitovanější český v zahraničí působící vědec v  oblasti regulace růstu nádorových buněk, Salvador Moncada, spoluobjevitel mezibuněčné komunikace plynným hormonem oxidem dusnatým a Dirk Inze, bádající v oblasti regulace růstu rostlinných buněk. Jednu z  hlavních přednášek měl český imunolog Václav Hořejší. Kongres je přínosem i  pro mladou a  nejmladší generaci biochemiků. Své práce zde prezentovali studenti doktorského studia, kterým bylo věnováno samostatné sympozium „Young Scientist Forum“, 2. – 4. 7. 2009 v pražském hotelu Pyramida). Výsledky svých prvních vědeckých pokusů přednesli v samostatné sekci i středoškolští studenti. Kongres tedy umožnil nejen setkání vědců napříč obory a tématy, ale i setkání současné a budoucí vědecké generace. Pro začínající vědce to byla ojedinělá příležitost seznámit se s legendami současné biochemie. V Praze se už jednou konal Kongres Federace evropských biochemických společností, a  sice 5. Kongres v  roce 1968, těsně před okupací. Význam letošní události je zdůrazněn i tím, že záštitu nad kongresem převzal prezident České republiky Václav Klaus.

Kurz EKG

V

červnu byl jako každoročně ukončen ve Všeobecné fakultní nemocnici celoroční kurz certifikovaného odborného EKG pro sestry a  záchranáře, letos už po 38. Ke zkoušce zasedlo 88 studentů z  96 přihlášených pracovníků jednotek intenzivní péče nemocnic z Prahy nebo z  okolních krajů. Při závěrečné zkoušce individuálně interpretovali a komentovali promítané záznamy EKG křivek. Jejich vědomosti hodnotila komise složená ze zástupců MZ (Bc. Nina Müllerová), VFN (ředitel MUDr. Jan Bříza CSc., MBA a hlavní sestra A. Chrzová) a z II. interní kliniky (přednosta prof. MUDr. A. Linhart DrSc. a vrchní sestra Bc. Jana Hrušková). Zkouška se uskutečnila na historicky výjimečném místě současné II. interní kliniky kardiologie a angiologie, jejíž historie byla krátce zmíněna úvodem.

Úvodní slovo MUDr. J. Koláře před závěrečnou zkouškou. Milé sestry a  záchranáři. Dnes, při ukončení ročního studia se setkáváme společně se vzácnými hosty v místě se zvláštní nepominutelnou atmosférou, označovanou odedávna termínem "genius loci". Jeho historie začala v l8. století. V r. 1740 zde byl vybudován ústav pro šlechtičny. Ten byl přestavěn před téměř 220 lety (r. 1790) na Všeobecnou nemocnici a sloužil výuce studentů medicíny na tehdejší Karlově - Ferdinandově univerzitě.

Ministerstvo kultu a vyučování ve Vídni povolilo českou výuku a  "oddělení" přejmenovalo na českou kliniku, na níž byl ustanoven profesorem s povolením českých přednášek. Tak právě zde, kde jsme se sešli, byla zahájena výuka lékařství v českém jazyce a vznikla prvotní česká klinika. Tvořily ji pouze dva velké pokoje, nazývané "síně". Profesor Thomayer později malou kliniku rozšířil a  přebudoval "síně" před více než 100 lety na posluchárnu. Ta byla zmodernizována v r. 1996, díky mnoha institucím domácím i zahraničním a charismatickým osobnostem, včetně pana prezidenta Havla. To vše na počest nestora českého lékařství Bohumila Eiselta, po němž byla posluchárna pojmenována. Tolik krátce k jedinečné historii místa, kde jste studovali. Milé sestry a záchranáři. Dnes tu skládáte závěrečnou zkoušku z EKG, metody kdysi vyhrazené pouze lékařskému stavu. Celoroční studium EKG pro vás jistě nebylo jednoduché. Bylo spojeno souběžně s  náročnou službou v  nemocnicích i  na pracovištích záchranné služby, u  mnohých s  dojížděním ze vzdálených oblastí a  nezřídka i s povinnostmi v rodině (dokonce i v graviditě). Takové studium vyžaduje osobnosti nadané odvahou, pracovitostí, zaníceností i cílevědomostí. Odměnou pro vás asi bude zasednout později ke společnému obědu v atmosféře uspokojení z dobře vykonané práce. Tyto okamžiky, spolu se získa-

Zde, v budově současné II. interní kliniky byla od r. 1812 Klinika pro ranlékaře a později (od r. 1840) "Oddělení pro nemoci prsní" při II. německé klinice. Přednášky lékařství se konaly původně v  latině a  po r. 1848 v  německém jazyce. A v těchto prostorách tehdejšího "Oddělení pro nemoci prsní" vyučoval asistent Bohumil Eiselt. Ten se v r. 1861 rozhodl, že bude přednášet lékařství nejen v němčině, ale i v češtině. To však narazilo na odpor německého vedení fakulty a české vyučování mu bylo zakázáno. Svého cíle dosáhl až po dlouhých 10 letech, kdy mu v r. 1871

Zkušební komise při závěrečné zkoušce sester a záchranářů. (v 1. řadě zleva: Bc. J. Hrušková, Bc. N. Müllerová, as. R. Wagnerová, hl. s. A. Chrzová, MUDr. J. Bříza, CSc, MBA, prof. MUDr. A. Linhart, DrSc.)

17

ným diplomem, potvrzujícím dosažené vědomosti, budou pro mnohé z vás nadlouho hezkou vzpomínkou, tak jak to tvrdili abiturienti před vámi...

Závěrečné slovo profesora Linharta po zkoušce. Skončil 38. ročník vzdělávacího kurzu EKG. Za tuto dobu prošlo kurzem mnoho absolventů. Jsem přesvědčen, že jejich znalosti pomohly zachránit celou řadu životů nebo alespoň zamezit mnoha komplikacím. Vždyť právě sestry a záchranáři jsou těmi, kteří se díky své nepřetržité přítomnosti po boku nemocných na odděleních a  jednotkách intenzivní péče setkávají s  poruchami rytmu zpravidla jako první. Jejich včasné rozpoznání je základem k úspěšné terapii. Absolventů a absolventek jsou za 38 let výuky celé zástupy. Za smysluplné vzdělávání končící nejen certifikáty a  diplomy, ale skutečnými znalostmi sester, vděčíme dr. Jiřímu Kolářovi, emeritnímu primáři Koronární jednotky VFN a 1. LF UK. Za jeho úsilí, trpělivost a vytrvalost mu patří velký dík. V současné době čelí mnoho oddělení nedostatku sester. Příčin je mnoho a ne všechny vyplývají jen z  náročnosti a  neadekvátního finančního ohodnocení jejich práce. Podíl na odchodu sester může mít i ne zcela šťastný a ne vždy dostatečně připravený systém dalšího vzdělávání. Za této situace je třeba ocenit každý příspěvek, který tuto situaci pomáhá zlepšit. Tím kurz EKG vedený dr. Kolářem nepochybně v míře vrchovaté je.

Absolventů a absolventek jsou za 38 let výuky celé zástupy.

18

I. semestr Vzdělávací akademie

J

ak pravidelní čtenáři našeho časopisu vědí, VFN se již v uplynulých letech podařilo získat podporu z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky pro několik projektů. Jedním z nich byl projekt „Kvalita ve VFN“, který byl realizován v letech 2006-2008 v rámci programu JPD3.

Výstupy a výsledky tohoto projektu byly využity jako výchozí materiál pro zpracování nového projektu „Vzdělávací akademie - rozvoj a inovace systému dalšího profesního vzdělávání ve VFN v Praze“. Tento projekt byl předložen v  rámci 1. výzvy Operačního programu Praha – Adaptabilita, úspěšně prošel výběrovým procesem a byl podpořen. Je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem ČR a rozpočtem hl. m. Prahy. Zkrácený název projektu je Vzdělávací akademie. Doba trvání projektu je 30 měsíců. Celkový rozpočet projektu a získaná podpora je 8 792 956,80 Kč. Projekt navazuje na výsledky dosažené předchozím projektem, je zaměřen na rozvoj, zavádění a  realizaci systému dalšího profesního vzdělávání nezdravotnického personálu ve VFN. Prostřednictvím odborného vzdělávání za použití moderních školících a  aktivizačních metod a  forem práce, cílenou motivací budeme vytvářet podmínky pro aktivní zapojení zaměstnanců do procesů změn v organizaci, budeme přispívat k řešení problematiky adaptability dělnických a nižších technických kategorií zaměstnanců na nové ekonomické podmínky.

Hlavní aktivity projektu jsou zaměřeny na zajištění a realizaci dalšího profesního vzdělávání ve VFN v Praze. V  průběhu projektu budeme proto připravovat a realizovat: 1. Interní kurzy dalšího profesního vzdělávání pro zaměstnance všech kategorií. 2. Externí kurzy pro interní lektory a management.

Lektorský tým se rovněž již od března tohoto roku plně zapojil do plnění cílů projektu – realizace kurzů interního vzdělávání ve VFN, odborné proškolení zaměstnanců VFN i na pracovištích. Pod vedením interních lektorů byly pro naše spolupracovníky realizovány kurzy odborné i kurzy rozvoje osobnosti např.: l Umění komunikovat - komunikace uvnitř a vně firmy: l Umění jednat s pacientem + zdravotnickým personálem – etiketa l Správní výrobní a hygienická praxe ve stravovacím provozu

Slavnostní vyhodnocení činnosti I. semestru Vzdělávací akademie.

Projekt byl zahájen 1. ledna 2009 pod vedením předkladatele a manažera projektu Ing. Jana Pátka. Následně byly uzavřeny dohody o pracovní činnosti s  členy realizačního týmu a  zahájena spolupráce s dalšími členy týmu a lektory. Ještě v  průběhu ledna bylo provedeno detailní dokončení pracovního programu, včetně stanovení pevných termínů, nastavení systému komunikace a řízení projektu. V I. semestru Vzdělávací akademie realizační tým zajistil dle harmonogramu čtyři výběrová řízení na dodavatele služeb, kteří v současné době již plně spolupracují s realizačním týmem. Na počátku uplynulého pololetí proběhly přípravné práce k zahájení vzdělávacích kurzů. Bylo provedeno rozpracování výsledků a  výstupů pilotního projektu, inovace, zpracování a ověření metodik kurzů, byly vytvářeny nové osnovy, materiály a manuály pro kurzy. Byli osloveni interní lektoři, vyškolení a certifikovaní v rámci pilotního projektu Kvalita ve VFN. Z jednotlivých pracovišť byli ve spolupráci s  vedoucími pracovníky vytipováni účastníci kurzů a byly definovány možné potřebné okruhy vzdělávání.

Ing. Pátek informoval o průběhu a obsahu kurzů Vzdělávací akademie.

Ve spolupráci s  externími dodavateli byly zahájeny kurzy angličtiny a  realizovány dva odborné kurzy pro další vzdělávání lektorů a managementu. Za I. semestr období leden - červen 2009 byly nově vytvořeny metodiky a materiály k 10 kurzům. Celkově bylo realizováno dvacet interních kurzů a proškoleno 121 spolupracovníků, (většina opakovaně). V  měsíci dubnu proběhl „Den otevřených dveří“, kde byl spolupracovníkům a veřejnosti představen celý projekt a jeho cíle. Dne 2. července proběhlo na učebně slavnostní vyhodnocení činnosti I. semestru Vzdělávací akademie, za přítomnosti realizačního i lektorského týmu a za účasti zástupce ředitelky VFN MUDr. Jana Břízy. Těšíme se na Vaši spolupráci a účast na vzdělávání ve II. semestru – od září 2009. Za realizační tým projektu Mgr. Eva Hotmarová 19

Mise v Keni

P

ozvání děkana 1. LF UK pana profesora Tomáše Zimy na besedu v  rámci cyklu Křeslo pro Fausta přijali zástupci skupiny mediků a lékařů 1. LF UK - MUDr. František Stejskal a MUDr. Michal Dudek, kteří se zúčastnili stáže z tropické medicíny v západní Keni a významně se podíleli svými znalostmi, silami a pomocí raněným při záchranné akci a likvidaci následků škod u města Molo v lednu tohoto roku.

velvyslankyně ČR v Keni paní doktorka Margita Fuchsová, která našim lékařům poděkovala a zaslala osobní dopis děkanovi 1. LF UK. (red)

Reportážní snímek z průběhu operace v polních podmínkách. Autor fotografie MUDr. Jakub Moravec.

Zahájení besedy z cyklu Křeslo pro Fausta. Zleva MUDr. Michal Dudek, MUDr. RNDr. František Stejskal, Ph.D. a děkan prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA.

Přítomní návštěvníci tak měli možnost dozvědět se o  činnosti skupiny lékařů a  mediků, kteří pracovali v  lékařském středisku v  obci Itibo, vybudovaném za pomoci humanitární organizace ADRA. Nikdo z nich nečekal, jak brzy a dramaticky se stáž změní a budou moci svoje zatím skromné zkušenosti využít. V sobotu 31. 1. 2009 vybuchla cisterna s naftou u města Molo. Byla to největší civilní katastrofa v  moderních dějinách Keni. Na místě zahynulo asi 111 osob, 140 lidí bylo zraněno. Ti byli rozvezeni do nemocnic v Molo, v Nairobi a  nejvíce, asi 60 nejtíže zraněných do nemocnice Provincial Rift Valley Hospital v Nakuru. Naši lékaři a  medici nabídli fyzickou pomoc, která byla přijata s obrovským povděkem. Jejich práci ocenili místní obyvatelé, pacienti a zdravotnický personál. Svůj velký dík vyjádřila také 20

Karlovo náměstí – jeho historie Docent MUDr. Otakar Brázda, CSc. Park na Karlově náměstí, který se dotýká ve své východní a  jižní části areálu Všeobecné fakultní nemocnice, představuje plochu téměř 4 ha zeleně. Tento prostor byl vytýčen již při zakládání Nového Města Karlem IV. a  nese v soudobých úředních listinách název Circus Novae Cavitatis nebo též Forum Magnum. Podle trhů konaných v jeho jižní části dostal své jméno Dobytčí trh. Až Karel Havlíček Borovský v  polovině 19. století navrhnul, aby náměstí neslo jméno svého zakladatele, českého krále a římského císaře Karla. Na tržišti se konala především setkání obchodníků, na jeho ploše bylo rovněž postaveno, a  později zbořeno, několik objektů. Nejvýznamnějším z  nich byla uprostřed stojící kaple Božího těla, v níž byly jednou ročně, vždy v  pátek po Velikonoční neděli, vystavovány korunovační klenoty. Byla zbořena v 18. století.

Karlovo náměstí v roce 1685.

Teprve hrabě Karel Chotek v  19. století, ve své péči o zvelebení vzhledu hlavního města království, prosadil svůj projekt – využít plochu náměstí na veřejnou zeleň. Pražská obec postupně vykoupila a demolovala několik domků ve střední části. Jako poslední stavba zmizelo v roce 1863 podloubí skladiště sleďů v  severní části, Pražany hovorově nazývané „herynkárna“. A  bylo možno uskutečnit rozhodnutí vybudovat park. Jeho obvodovou linii tvořily třířadé aleje stromů. Systém cestiček, umožňující příčné a  úhlopříčné procházení, dělil prostor na 16 menších ploch, do kterých byly vysázeny skupiny keřů a stromů. Uprostřed plochy našla své místo kruhová kašna.

Jedno z prvních vyobrazení kostela sv. Ignáce z roku 1785.

Tato původní úprava však požadavkům rychle rostoucího města přestala vyhovovat. V  roce 1884 bylo rozhodnuto park přebudovat a tento úkol byl svěřen mladému projektantovi Františku Thomayerovi. Bratr významného 21

profesora vnitřního lékařství se svého úkolu ujal jako zkušený odborník s  mnoha zahraničními zkušenostmi. Trhanovský rodák strávil několik let v různých státech Evropy, kde se seznamoval s  novými krajinářskými směry a  poznával tak moderní zásady budování zeleně v souladu s architekturou. Ve Vídni dostal příležitost provést velkorysé zahradnické práce u Rotschildů, v Paříži působil jako projektant v  sadovnické kanceláři světově proslulého podniku A. Andrea. Ve Francii se naučil ovládat rozvinutý terén, účelné a estetické zakládání cest, umění působivě seskupovat stromy, keře a  květiny. V roce 1884, na radu bratra Josefa, se vrací do vlasti a  přijímá místo ředitele pražských sadů. Rekonstrukce zeleně na Karlově náměstí je jeho prvním velkým úkolem.

u bazénu uprostřed parku, v jižní části pak jinan dvoulaločný – gingo biloba, jako představitele primitivních nahosemenných rostlin. Na mnoha místech vysadil dekorativní katalpy s  velkými srdcovitými listy a bílým květem. V  parku byla postupně umístěna sochařská díla. Nejstarší je plastika před Novoměstskou radnicí – u kašny na sloupu je umístěna socha sv. Josefa z roku 1698, v jižní části našel místo pomník botanika a cestovatele B. Roezla (1898), následovaly sochy K. Světlé (1910 ), E. Krásnohorské (1931) a J. E. Purkyně (1961).

Současná podoba Karlovo náměstí.

Pohled na náměstí od Novoměstské radnice z roku 1820.

Thomayerova koncepce zdůraznila centrální část parku, lemovanou na okraji výsadbou keřů. Tím dokázal oddělit park od hlučného provozu města clonou hustého porostu. Tuto obvodovou uzavřenost parku vícevrstvou vegetační kulisou podpořila vlnovitá modelace terénu, který se na okrajích lehce zdvihal. Ve středovém prostoru se pak Thomayer zaměřil na vytvoření parkového interiéru s  malebnými scenériemi a průhledy s bohatou květinovou výzdobou. Při volbě stromů se zaměřil téměř výhradně na opadavé druhy, s  ohledem na znečištěné městské prostředí. Nejčastěji volil platany, duby, jasany a  jerlíny - stromy připomínající akáty, ale bez trnů, kvetoucí v  pozdním létě. Z výrazných solitérů uvedeme mohutnou vrbu 22

Nešetrně zasáhly do parku válečné roky. V severní části byla vybudována protipožární nádrž, na opačném konci vyhlouben protiletecký kryt. Ten byl vybombardován 14. února 1945, na jeho místě je dnešní hřiště. František Thomayer opustil své místo v  roce 1894, po deseti letech práce pro pražské sady. Z dalších jeho projektů uveďme sady Vrchlického, Čelakovského, zahrady u  vily Amerika a u Kramářovy vily. V parku u libeňského zámečku byl v roce 1958 postaven jeho památník a areál zeleně pojmenován Thomayerovy sady. Po rezignaci na svou funkci v  r. 1894 založil Thomayer vlastní kancelář pro projektování parků a zahrad, vydával časopis Český zahradník a vydal i knihu České ovoce. Park na Karlově náměstí je jedním z jeho nejvýznamnějších projektů. Z  oken Všeobecné fakultní nemocnice – působiště profesora Josefa Thomayera, se dodnes díváme na park, vytvořený jeho bratrem Františkem.

9. česko - slovenská konference

INMED 2009

2

0

0

9

Informační systémy - nástroj efektivního zdravotnictví Pardubice, 5. - 6. 11. 2009 Témata letošního ročníku Čerpání EU fondů Jaké jsou možnosti a úspěchy s čerpáním EU fondů ve zdravotnictví? Řízení v krizi Lze efektivně řídit zdravotnické zařízení v době finanční krize? Zdravotnictví v krajích Jaké jsou přístupy k rozvoji krajského zdravotnictví?

Organizátoři konference

Mediální partneři

www.inmed.eu 23

Ošetřovatelská dokumentace Ing. Petra Bičišťová, produktový manažer STAPRO s. r. o.

P

rodukt Ošetřovatelská dokumentace, z  produktového portfolia společnosti STAPRO, patří do skupiny produktů, které se zaměřují na problematiku bezpečí pacientů. Produkt obsahuje funkcionality, které umožňují vést dokumentaci vedenou sestrami při hospitalizaci pacienta. Jde především o možnost zadání potřebných údajů při popisu ošetřovatelské anamnézy pacienty, o  práci s  ošetřovatelským plánem, zadání údajů do propouštěcí, resp. překladové ošetřovatelské zprávy, vedení denních ošetřovatelských záznamů o pacientovi. Přínosy pro uživatele l Zkvalitnění ošetřovatelské péče zavedením elektronické evidence důležitých dat o pacientech l Možnost připravovat statistické výstupy z NIS l Redukce chybovosti a pracnosti při dokumentování stavu pacienta l Vyloučení duplicit l Strukturované zadávání dat pomocí flexibilních formulářů Produkt ošetřovatelská dokumentace je samostatným modulem NIS StaproAKORD nebo StaproMEDEA. Navrhované řešení umožňuje případné napojení i  na jiné nemocniční informační systémy. Prvním zařízením, kde byl tento produkt implementován, je Odborný léčebný ústav Jevíčko. Případová studie Ošetřovatelská dokumentace v OLÚ Jevíčko Zákazník Odborný léčebný ústav Jevíčko, 569 43 Jevíčko, http://www.olujevicko.cz, e-mail: [email protected]. Nosnými programy Odborného léčebného ústavu Jevíčko jsou diagnostika a léčba plicní, mimoplicní a osteoartikulární tuberkulózy, léčba 24

nespecifických plicních onemocnění a léčebná rehabilitace. V současné době disponuje 176 lůžky. Pacienti jsou přijímáni z celé ČR i zahraničí. Zřizovatelem OLÚ Jevíčko je Pardubický kraj. Výchozí stav OLÚ Jevíčko je zařízením, které provozuje NIS StaproAKORD již od roku 2001 a to v rozsahu 35 stanic. Využívá těchto jeho částí: l Pacientskou administrativu pro řešení všech administrativních činností, včetně účtování péče zdravotním pojišťovnám, poskytování potřebných výstupů ÚZIS. l Klinickou část NIS StaproAKORD používá pro vedení ambulantní i hospitalizační dokumentace. l Důležitou součástí NIS StaproAKORD používanou v OLÚ Jevíčko je plánování rehabilitačních procedur. OLÚ Jevíčko byl pilotním zařízením, kde se tento systém implementoval. Zprovozněn do ostrého provozu byl v roce 2003. l K  podpoře procesů a  usnadnění workflow na radiodiagnostickém pracovišti je využit radiologický IS StaproAKORD. l Agendu stravovacího provozu pokrývá stravovací IS StaproGURMED. l Laboratorní procesy jsou pokryty laboratorním informačním systémem LIS Akord. OLÚ Jevíčko je progresívním zákazníkem firmy STAPRO. Jako jedni z  prvních zavádějí nová řešení a  inovace. Mají vysoké nároky na NIS a jeho fungování. Výchozí stav ve vedení ošetřovatelské dokumentace V OLÚ Jevíčko byla pod vedením hlavní sestry Pavly Hebelkové vytvořena jednotná ošetřovatelská dokumentace, která se vedla v papírové podobě. Byla vytvořena na základě specifických potřeb tohoto zařízení a  byla praxí ověřená a ustálená. Její hlavní části tvořily: l Ošetřovatelská anamnéza l Ošetřovatelský plán s hodnocením

l Ošetřovatelská

překladová zpráva l Barthelův text běžných všedních činností l Riziko dekubitů l Záznam o dekubitech a jiných ranách l Edukační záznam l Sledování bilance tekutin l Hodnocení bolesti Důvody zavedení elektronické ošetřovatelské dokumentace OLÚ Jevíčko klade na využívání NISu vysoké nároky, NIS StaproAKORD používá aktivně a  efektivně, patří k  zařízením, které v NIS StaproAKORD vede podstatnou část dokumentace pacienta. Prvotní zájem o  nový produkt elektronické ošetřovatelské dokumentace vzešel právě z Jevíčka. Pro jeho zavedení se rozhodli ihned po prvním seznámení s produktem a jeho vlastnostmi. Ošetřovatelská dokumentace je důležitou částí dokumentace zdravotního stavu pacienta a musí být součástí celé dokumentace pacienta vedené elektronicky v NISu. Dalším důvodem byla snaha o  zkvalitnění ošetřovatelské dokumentace, snížení chybovosti, vyloučení duplicit při dokumentování. Postup při zavádění elektronické ošetřovatelské dokumentace Při implementaci ošetřovatelské dokumentace do OLÚ Jevíčko jsme vyšli ze standardního nastavení produktu. Produkt Ošetřovatelská dokumentace byl vytvořen nástrojem Flexibilní formulář. Tento nástroj umožňuje vytvářet formuláře pro strukturované zadávání dat. Byly v něm vytvořeny formuláře odpovídající jednotlivým dokumentům ošetřovatelské dokumentace - Ošetřovatelská anamnéza, Ošetřovatelská propouštěcí/překladová zpráva, Ošetřovatelský plán s  hodnocením a  screeningová vyšetření sestrou. Tyto formuláře tvoří základní sadu dokumentů produktu Ošetřovatelská dokumentace. Použitá technologie umožňuje modifikovat nastavené formuláře dle zvyklostí a potřeb zdravotnického zařízení, a postupně vytvářet formuláře pro vedení dalších typů dokumentace.

Toto standardní nastavení bylo přizpůsobeno potřebám OLÚ Jevíčko. Byly modifikovány formuláře pro zadávání dat - obsahy jednotlivých formulářů - sbírané údaje, číselníky k jednotlivým položkám. Plán péče byl naplněn odpovídajícími číselníky ošetřovatelských diagnóz, důvodů, intervencí a cílů, byly vytvořeny tiskové výstupy. Výčet elektronických dokumentů ošetřovatelské dokumentace vytvořených pro potřeby OLÚ Jevíčko: l Ošetřovatelská anamnéza l Ošetřovatelský plán, hodnocení l Ošetřovatelská překladová zpráva l Ošetřovatelská propouštěcí zpráva l Barthelův text běžných všedních činností l Riziko dekubitů l Riziko pádů l Nutriční screening Kromě prací na nastavení produktu, došlo před nasazením elektronické ošetřovatelské dokumentace k  přechodu databáze NIS StaproAKORD z MS SQL 2000 na MS SQL 2008. OLÚ Jevíčko se tak stal prvním zákazníkem, u kterého byl převod na nejnovější verzi databázového prostředí MS SQL Serveru 2008 proveden. Současný stav, přínosy Na podzim roku 2008 začaly implementační práce a v prosinci 2008 byl produkt připraven pro zkušební provoz. V současné době je v reálném provozu v části zařízení a postupně se implementuje na všechna oddělení OLÚ Jevíčko. Dle slov hlavní sestry Pavly Hebelkové se zdravotnický personál velmi rychle naučil s  produktem pracovat, elektronické vedení ošetřovatelské dokumentace jim nečiní žádný problém a neznamená větší časovou náročnost. S  výhodou se používá kopírování údajů, čímž dochází k  časové úspoře (sestry nemusí jeden údaj opisovat na více míst), dokumentace je čitelná a její kvalita se zvýšila. OLÚ Jevíčko je prvním zdravotnickým zařízením, kde byl nasazen a je v praxi využíván nový produkt elektronické ošetřovatelské dokumentace. Zavedením elektronické ošetřo25

vatelské dokumentace bylo dosaženo hlavních cílů – dokumentace je kompletní, omezila se chybovost a  došlo k  celkovému zkvalitnění dokumentace.

Křest knih Bilirubin a interní choroby

D

alší kniha z produkce lékařů 1. LF UK a VFN, která byla představena je kniha Bilirubin a interní choroby - Význam pro kliniku a praxi, autora prof. MUDr. Libora Vítka, Ph.D. z  Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky. Kniha, kterou vydalo nakladatelství Grada Publishing a.s. vzbudila obrovský zájem a je k dostání ve všech prodejnách odborné literatury. Bilirubin, hlavní produkt katabolismu hemu, patří mezi sloučeniny s  pleiotropními biologickými účinky. Bilirubin byl po dlouhou dobu považován za látku škodlivou pro zdraví člověka - neonatologové dobře znají velmi obávanou klinickou komplikaci novorozenecké žloutenky, tzv. bilirubinovou encefalopatii. Nicméně data z posledních let ukazují, že bilirubin vykazuje velmi silné antioxidační a dokonce i protizánětlivé účinky s výraznými klinickými důsledky.

Na úspěch publikace si připili (zleva) MUDr. M. Lomíček - šéfredaktor Zdravotnické redakce Grada Publishong a.s., prof. Vítek z ÚKBLD, prof. Zima – děkan 1. LF UK a Ing. M. Brunát - ředitel Grady Publishing a.s.

Cílem předkládané publikace je shrnout současné poznatky v této rychle se rozvíjející oblasti a nastínit další možné klinické konsek26

vence. Jedná se zejména o vztah bilirubinu k onemocněním podmíněných oxidačním stresem, jako jsou kardiovaskulární nemoci, nádorová či revmatologická onemocnění. Publikace řeší oproti ostatním publikacím na trhu, kterých je minimálně, nový přístup k tematice - neopomíjí moderní poznatky, a ustupuje tedy od tradičního pojetí, zabývá se i interdisciplinárním významem poruch metabolismu bilirubinu, epidemiologií chorob podmíněných oxidačním stresem ve vztahu k hladinám bilirubinu apod. Kniha je určena zejména gastroenterologům, hepatologům, internistům, ale i praktickým lékařům, studentům medicíny i široké odborné veřejnosti. Autor publikace je předním odborníkem v této oblasti medicíny a působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. (red)

Onemocnění pleurálního prostoru

V

úterý dne 16. 6. 2009 byla slavnostně představena monografie „Onemocnění pleurálního prostoru“ autorů Pavla Fialy, Jaromíra Musila et al. Kniha byla vydána v nakladatelství Karolinum a Galén.

Manželka docenta Fialy na křtu jeho knihy společně s profesorem Pafkem, PhDr. Houdkem a profesorem Zimou.

Publikaci připravil se svými spolupracovníky jeden z  vedoucích hrudních chirurgů v  naší medicíně pan docent Pavel Fiala. Ke spolupráci přizval nejen své kolegy z chirurgických oborů, ale i anatomy, patology, specialisty na zobrazovací metody, onkology a pneumology. Snahou

všech autorů bylo podat v  této publikaci přehled všech podstatných informací a  vytvořit prakticky koncipovaný manuál hrudní chirurgie. Kniha je vybavena 26 tabulkami, více než 60 dokumentárními obrázky z  klinických výkonů a  25 ilustracemi akademického malíře Ivana Helekala. Křtu své knihy se však již bohužel nedočkal. Opustil nečekaně řady našich předních odborníků z  oboru chirurgie. Na křtu přijala poděkování děkana 1. lékařské fakulty UK profesora Tomáše Zimy a přednosty III. chirurgické kliniky 1. LF a FNM profesora Pafka jeho manželka. (red)

Významné životní jubileum

D

oc. MUDr. Jiří Bauer, CSc., se narodil 12.8. 1939 a dožívá se tedy v plné pracovní aktivitě takřka neuvěřitelných 70 let. Je významnou osobností Neurologické (Hennerovy) kliniky 1. LF UK a VFN, jejíž kolektiv si jej váží pro hluboké odborné znalosti, ale i pro jeho nevyčerpatelnou energii a mladistvou aktivitu. Jiří Bauer je vynikajícím učitelem. Mezi jeho vděčné žáky se počítají nejen generace pracovníků Hennerovy kliniky, ale i řada dalších českých neurologů, kteří vyhledávají jeho přednášky nejen pro jejich klinicky aktuální obsah, ale i pro nevšední řečnický dar a umění zaujmout posluchače. Jiří Bauer se zasloužil o  vybudování prvního oddělení počítačové tomografie a později i jednotky neurointenzivní péče na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN. Stále se na špičkové úrovni zabývá problematikou cévních onemocnění nervového systému a pro své diagnostické zkušenosti je nepostradatelným pracovníkem oddělení výpočetní tomografie. Pracuje aktivně ve výborech České společnosti pro trombózu a hemostázu a zejména Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti JEP, kde se významně podílí na vzniku všech moderních diagnostických a léčebných doporučení.

Doc. MUDr. Jiří Bauer, CSc.

Vážený pane docente, milý Jiří, přejeme Ti k Tvým neuvěřitelným narozeninám mnoho zdraví, spokojenosti a životního elánu. Kolektiv Neurologické (Hennerovy) kliniky VFN a 1. LF UK

„Padesátiny“ docenta Brázdy Stomatolog docent Otakar Brázda CSc. (1932) je pravidelným přispěvatelem našeho časopisu. Jeho koníčkem je historie. Čtenáři Nemocnice tak mají často příležitost, dovědět se mnoho zajímavého nejen z  historie campusu, ale také o osobnostech, které se výrazně zapsaly do dějin zdejšího akademického, převážně lékařského prostředí. Při jedné pravidelné schůzce s naším věrným autorem však vyšla najevo i jiná zajímavá skutečnost: Docent Brázda letošního třináctého července oslavil neuvěřitelné kulatiny - padesát let práce v naší nemocnici. A právě na toto téma se odvíjel náš rozhovor… Pane docente, my vás známe jako autora historických statí o zdejším campusu, ale teprve na základě toho jsme se, jakoby omylem, dověděli o vašem dlouholetém spojení se zdejším areálem. Letos v červenci to je rovných padesát let. A to je ten pravý důvod našeho rozhovoru, 27

Docent Brázda na svém pracoviš ti.

protože povídat si o historii, to můžeme kdykoliv, ale o vás a vaší celoživotní práci na fakultě a v nemocnici, k tomu je výjimečná příležitost právě dnes. Ono je to, pane redaktore, víc než padesát let, když se to vezme z gruntu. Padesát let jsem tu jako lékař, ale zdejší areál jsem proběhal už jako student medicíny, kterým jsem byl od roku 1951. Genius loci tohoto místa na mě udělal hluboký dojem od samého začátku. Už jako medik jsem si moc přál tady jednou pracovat. To tenkrát nebylo jednoduché. V nejtužších padesátých letech, kdy jsem končil studium medicíny, fungovaly takzvané umístěnky. A na ty se po absolvování fakulty odcházelo třeba i do pohraničí. Jsem rodilý Pražák a chtěl jsem samozřejmě zůstat v Praze. Ale to nepřicházelo v úvahu, bylo možné skončit třeba i na Slovensku v Medzilaborcích. A já chtěl na kliniku, na kvalitní pracoviš tě. Měl jsem ale š těstí. Na seznamu nabízených míst byl i Hradec Králové, město s lékařskou fakultou. Přihlásil jsem se tam - a uspěl. V září jsem nastoupil na tehdejší KÚNZ (Krajský ústav národního 28

zdraví), ale hned v prvních dnech jsem se ohlásil k přednostovi hradecké stomatologické kliniky, profesorovi Sazamovi, se žádostí o  povolení navš těvovat fakultní knihovnu. Setrval se mnou v přátelském rozhovoru a asi jsem mu padnul do oka, protože za čtrnáct dní už mně volal krajský stomatolog, že je na zdejší klinice volné místo, abych se přihlásil do konkurzu. A povedlo se! Na hradeckou kliniku rád vzpomínám. Bylo to malé pracoviš tě, ale vládla tam velmi činorodá atmosféra. Prof. Sazama mně dal příležitost připravit se nejen k atestační zkoušce, ale obětavě mě uvedl i do zásad výzkumné a publikační práce. Měl jsem možnost zůstat na klinice i po atestaci, ale Praha lákala. Když jsem po 3 letech hradeckého pobytu objevil ve Zdravotnických novinách zprávu, že Fakultní nemocnice v Praze vypisuje konkurz na místo sekundárního lékaře s určením na stomatologickou kliniku, nezaváhal jsem. Po několikaměsíčním napjatém čekání jsem se konečně dozvěděl výsledek: byl jsem přijat! Jsem přesvědčen, že k mému úspěchu v konkurzu přispěla i má činnost na hradecké klinice. Díky podpoře a pochopení prof. Sazamy jsem měl už na svém kontě několik publikací v  odborném tisku. Zbýval ješ tě boj o uvolnění z hradeckého kraje, protože zubních lékařů tam byl nedostatek, ale nakonec jsem 13. července 1959 nastoupil na vytoužené místo ve zdejší nemocnici, na II. stomatologickou kliniku, kterou tehdy, teprve krátce po smrti profesora Neuwirtha, vedl profesor Urban. Tím to pro vás všechno začalo. Ovšem, na jaké oddělení jste vlastně nastoupil? Byl jsem „prozatímně“ přidělen na oddělení záchovné stomatologie. Původně jsem chtěl jinam, ale když jsem se po klinice důkladně porozhlédl, rozhodl jsem se na tomto oddělení zůstat. První měsíce na klinice jsem prožíval velmi intenzivně, denně jsem se setkával a spolupracoval s osobnostmi, které jsem ješ tě před pár lety poslouchal jako své učitele, kteří byli v mých očích nedostižnými vzory. Postupně jsem přibral i  povinnosti pedagogické, zapojil se do výzkumu a  samozřejmě jsem publikoval. Přišla i  doba pro obhajobu

kandidátské práce, která otvírala cestu k  habilitaci. Brzy jsem ale pochopil, že publikovat v československých i zahraničních časopisech, psát skripta a spolupracovat na přípravě učebnic, přednášet pravidelně na odborných setkáních, to že zdaleka nestačí k dosažení docentury. Důležitá byla zcela jiná kritéria a já jsem, krátce po nástupu na kliniku, odmítl nabídku vstupu do strany. Situace se pro mě stala zcela neúnosnou, když se vedení kliniky na Karlově náměstí ujal nový přednosta, který přišel z Vojenské nemocnice. A tak jsem v roce 1980 uvítal, díky pochopení prof. Tomana, možnost přejít na I. stomatologickou kliniku v Kateřinské ulici. Připomínám, že i toto pracoviš tě patřilo pod Všeobecnou fakultní nemocnici a lékařskou fakultu. Přišel listopad 89 a já hned po několika měsících předstoupil před její vědeckou radu. Návrh na moji docenturu prošel hladce, v tajném hlasování nebyl ani jeden hlas proti. Na klinice v Kateřinské ulici jste pokračoval ve své práci pro nemocnici i fakultu. Ale vaše cesta tu vedla trochu jiným směrem… Na začátku devadesátých let, když se nám, i k nám, otevřel svět, fakulta rozhodla, že výuka bude probíhat pro zahraniční studenty v anglickém jazyce. Bylo to v té době novum, nikdo se do toho nehrnul a tak výuka stomatologie v angličtině padla na mě. Vědělo se o mně, že jsem jazykově vybaven, vydal jsem před časem ve spolupráci s kolegou chemikem z Výzkumného ústavu Anglicko-český stomatologický slovník. Opustil jsem tedy konzervační oddělení a začal se na plno věnovat výuce stomatologie pro anglickou paralelku, respektive její přípravě. Studenti před příchodem k pacientovi musí získat základní znalosti a dovednosti, říká s tomu preklinická stomatologie, nebo též propedeutika. Začínalo se kdysi se zuby zalitými do sádry, dneska už se učí na takzvaných fantomech, umělých hlavách, umožňujících otvírání čelistí se zuby. Studenti pracují na simulátorech, tj. zařízeních, představujících zjednodušenou zubní soupravu, takzvaný unit. Tím se praktická cvičení maximálně blíží situaci, s níž se později student setká u skutečného pacienta.A protože si to žáci přáli,

Výuka studentů na fantomech, umělých hlavách, umožňujících otvírání čelistí se zuby.

také učím ty, kteří sotva pobrali v kurzu trochu češ tiny, odbornou stomatologickou terminologii. Samozřejmě ve spolupráci s  kolegy z  katedry jazyků ve Faustově domě, kde probíhá standardní jazyková výuka. Zahraniční studenti musí být schopni se s pacientem domluvit česky. Vím, že vaše manželka je také lékařka. A vaši synové? Manželka je také stomatoložka, i  ona řadu let pracovala ve Všeobecné fakultní nemocnici. Na klinice se věnovala ortodoncii a  dětskému zubnímu lékařství. Starší syn se rovněž rozhodl pro medicínu, zvolil si však oftalmologii. Také on pracuje ve VFN. Je to další důkaz naší rodinné vazby na zdejší nemocnici. Ješ tě bych vám, pane docente, rád položil na závěr důležitou otázku. Co vás dovedlo k zájmu o historii a k tak velké znalosti zdejšího campusu? Co bylo tou motivací? Bylo to zázemí v rodině? Otec studoval před válkou stomatologii, ovšem v roce 1939 byly vysoké školy uzavřeny. Pracoval tedy zatím jako dentista. Po válce se snažil 29

studia dokončit. V  roce 1948 však musel po prověrkách fakultu opustit. Zemřel poměrně mladý, bylo mu 44 let. Pravděpodobně se v těch divokých poválečných časech nakazil hepatitidou při práci. A já ten zájem o obor podědil po něm. Když jsem se po maturitě rozhodoval, co budu studovat dál, měl jsem dvě priority. Přírodní vědy, tedy i medicínu, a historii. Už jako chlapec jsem hltal historické romány, miloval jsem návš těvy hradů a zámků. Medicína však nakonec zvítězila. Taky kvůli tátovi, ten by mě v bílém pláš ti viděl určitě rád. Ovšem vztah k historii ve mně zůstal.

neznámé Purkyňovy dopisy, související s  jeho úsilím vrátit se do Prahy po čtvrt století trvajícím působení na univerzitě ve Vratislavi. Dr. Svatoš z archivu Karlovy univerzity mě proto požádal, abych zpracoval toto téma pro purkyňovské číslo časopisu Historia Universitatis Carolinae. Musel jsem si při tomto studiu pramenů osvojit i některé profesionální dovednosti, aby má práce byla úspěšná. Hledání v archivech mě tak zaujalo, že se od té doby stalo mým trvalým koníčkem. Často navš těvuji různé významné i zastrčené archivy a jsou to někdy překvapivé nálezy. Další vazbou k historii je skutečnost, že jsem rodilý Pražák, maturoval jsem na škole v Dušní ulici a od mládí mě stará Praha přirostla k srdci. Máme s manželkou rádi období baroka, chodíme po výstavách a všech významných kulturních akcích, souvisejících s historií. A s tím samozřejmě úzce souvisí i historie zdejšího univerzitního campusu. Jeho genius loci je nepřehlédnutelný. Škoda pro toho, kdo nevidí a nevnímá. Bádání v archivech je také výzkum, zrovna tak jako hledání čehokoliv neznámého. V medicíně při klinické práci jste u  zdroje nejnovějších poznatků, na kterých se můžete malým dílem účastnit. Je to vzrušující. Všude se nabízejí otázky a je krásné hledat na ně odpovědi. S docentem MUDr. Otakarem Brázdou, CSc. hovořil Václav Kříž

Portrét MUDr. Otakara Brázdy od vděčného pacienta Zdenka Buriana z roku 1964.

Když jsem nastoupil na klinice v Kateřinské, jedna z mých prvních cest vedla do Ústavu dějin lékařství, kde jsem se stal častým návš těvníkem. Sídlí ve vedlejším křídle budovy. Když v roce 1986 připravoval prof. Trojan sborník k  200letému výročí narození J. E. Purkyně, hledal spoluautora pro kapitolu o Purkyňových objevech mikrostruktury zubů. Pracovnice Ústavu, Dr. Rozsívalová, navrhla mě. Já chtěl do svého příspěvku přinést něco původního, nejen opisovat známá fakta. Ponořil jsem se do studia dosavadní literatury, ale i do archivů. Tak jsem objevil dosud 30

Zemřel MUDr. Jan Táborský, CSc.

V

edení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze si Vám dovoluje s  hlubokou lítostí oznámit, že dne 16. července 2009 zemřel po dlouhé a těžké nemoci ve věku 70 let na lůžku „své“ kliniky MUDr. Jan Táborský, CSc., bývalý primář II. chirurgické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze 2, vynikající odborník, kardiochirurg, skvělý pedagog, lékař a přítel. Narodil se 21. prosince roku 1938 v Liberci. Na Fakultě všeobecného lékařství UK Praha promoval v roce 1962. Během studií fiškusoval jako

z cévní chirurgie a kardiochirurgie. V roce 1985 úspěšně obhájil kandidátskou dizertační práci. Byl školitelem doktorandského studijního programu pro fyziologii a patofyziologii člověka. Absolvoval mnoho studijních pobytů zaměřených především na problematiku kardiovaskulární a  transplantační, včetně mimotělního oběhu a mechanických srdečních podpor. Byla to pracoviště jako třeba Mount Sinai Hospital, NY City, Ellegheny General Hospital – Pittsbourgh, St. Louis University – St. Louis, Pacifik Presbyterian Medical Center – San Francisco, National Institute of Health – Bethesda, Hospital Clinico-chirurgico -Habana, Institut srdeční a cévní chirurgie, prof. V. I. Burakovskij – Moskva, Harefield Hospital – Velká Britanie. Ze svých pobytů těžil jak ve své práci, tak ochotně předával své zkušenosti a  poznatky mladším lékařům. MUDr. Jan Táborský, CSc.

pomocná vědecká síla na II. chirurgické klinice a Ústavu patologické fyziologie. Na Ústav pro patologickou fyziologii Fakulty všeobecného lékařství UK v Praze také po promoci v  roce 1962 nastoupil a pracoval zde do roku 1967. Od tohoto roku působil v Ústavu klinické a experimentální chirurgie Praha – Krč, který se později stal součástí Institutu experimentální a klinické medicíny Praha. V roce 1992 nastoupil ve Všeobecné fakultní nemocnici Praha, nejprve na samostatném oddělení kardiovaskulární chirurgie při I. chirurgické klinice, potom od roku 1995 při II. chirurgické klinice. V roce 1998, kdy byla klinika transformována na II. chirurgickou kliniku – kliniku kardiovaskulární chirurgie, se stal primářem této kliniky a  pracoval zde v  této funkci do roku 2005. Nadále aktivně pracoval na klinice téměř až do posledních dnů svého života. Výrazně se zasloužil o generální přestavbu této kliniky v letech 2002 – 2004. V průběhu let se zabýval, jak léčebně tak výzkumně, hlavně cévní chirurgií, kardiochirurgií, mimotělním oběhem, podpůrnými mechanickými srdečními systémy. Měl atestaci z chirurgie I. stupně,

V časopisech publikoval více než 60 článků, měl více než 100 publikovaných přednášek a abstrakt, dvě monografie, devět závěrečných výzkumných zpráv a je autorem jednoho výukového filmu. Byl členem mnoha odborných společností: České chirurgické společnosti, České angiologické společnosti (v roce 2008 mu bylo uděleno čestné členství), Společnosti pro mimotělní oběh a  podpůrné systémy, European Society for Vascular Surgery. Měl rád svoji rodinu a  své vnuky, i  když to nedával moc najevo. Svoji lásku věnoval i  svým psům. Rád četl a  to nejen odbornou literaturu. Kdo poznal trochu blíže primáře Táborského musel ho mít v úctě. Byl velmi pracovitý, vždy ochotný pomoci s jakoukoliv prací, pomoci radou a povzbuzením. Systematicky se staral o mladší lékaře, vybízel je a pomáhal jim v jejich medicínské a vědecko-publikační práci. Velice si Tě vážíme a děkujeme Ti za mnoho dobrého, jménem svým i jménem našich spolupracovníků. MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA Doc. MUDr. Jan Tošovský, CSc. 31

Životní jubilea Červenec 2009 doc. MUDr. Stanislav Popelka, CSc. – z Ortopedické kliniky 1. LF UK a FN Motol. Fakultu dětského lékařství UK v Praze absolvoval v roce 1984. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1997. Docentem pro obor ortopedie byl jmenován v roce 2004. prof. MUDr. Jiří Štork, CSc. – přednosta Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN. Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze absolvoval v roce 1979. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1993. Docentem pro obor dermatovenerologie byl jmenován v roce 1998. V roce 2004 byl jmenován profesorem pro obor dermatovenerologie. prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D. – ze Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN. Filozofickou fakultu UK v Praze absolvoval v  roce 1978, doktorát z oboru psychologie získal v roce 1980. Doktorskou dizertační práci obhájil v roce 2000 a v témže roce byl jmenován docentem klinické psychologie. Profesorem klinické psychologie byl jmenován v roce 2003. doc. RNDr. Jitka Koudelová, CSc. – z Fyziologického ústavu 1. LF UK. Přírodovědeckou fakultu UK v Praze dokončila v  roce 1967. Kandidátskou dizertační práci obhájila v  roce 1974. V roce 1995 byla jmenována docentkou pro obor fyziologie živočichů. prof. MUDr. Antonín Kazda, DrSc. – z Ústavu klinické biochemie a  laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN. Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze absolvoval v roce 1958. Vědeckou hodnost kandidáta lékařských věd získal v roce 1975. Doktorskou dizertační práci obhájil v roce 1986. Docentem pro obor klinické biochemie byl jmenován v roce 1989. V roce 1992 byl jmenován profesorem pro obor klinické biochemie. Srpen 2009 doc. MUDr. David Kužel, CSc. – z Gynekologicko - porodnické kliniky 1. LF a VFN. Všeobecnou lékařskou fakultu UK v Praze absolvoval 32

v roce 1979. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1992. Docentem pro obor gynekologie a porodnictví byl jmenován v roce 1994. prof. MUDr. Leoš Navrátil, CSc. – z Ústavu biofyziky a informatiky 1. LF UK. Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze dokončil v roce 1978. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1984. Docentem pro obor radiobiologie byl jmenován v  roce 1997. V  roce 2006 byl jmenován profesorem pro obor ochrana vojsk a obyvatelstva. doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc. – přednosta Kliniky plastické chirurgie 1. LF UK a FN Na Bulovce. Lékařskou fakultu hygienickou UK v Praze absolvoval v  roce 1972. V  roce 1985 obhájil kandidátskou dizertační práci. Docentem pro obor plastická chirurgie byl jmenován v roce 1989. doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc. – ze IV. interní kliniky 1. LF UK a VFN. V roce 1969 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1989. Docentem pro obor vnitřní nemoci byl jmenován v roce 1991. doc. MUDr. Jiří Bauer, CSc. – z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN. Fakultu Všeobecného lékařství UK v Praze absolvoval v  roce 1963. V  roce 1974 obhájil kandidátskou dizertační práci. Docentem pro obor neurologie byl jmenován v roce 1987. doc. MUDr. Petr Brandejský, CSc. - z Ústavu tělovýchovného lékařství 1. LF UK a VFN. Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze absolvoval v roce 1962. V roce 1993 obhájil kandidátskou dizertační práci. V roce 1999 byl jmenován docentem pro obor tělovýchovné lékařství. prof. MUDr. Stanislav Trojan, DrSc. – z Fyziologického ústavu 1. LF UK. V  roce 1958 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1964. Docentem pro obor normální fyziologie byl jmenován v roce 1973. Doktorem lékařských věd byl jmenován v  roce 1979. V roce 1981 byl jmenován profesorem pro obor normální a patologická fyziologie.

Hard Rock Café – 16. 7. 2009 Ve čtvrtek 16. července 2009 předala americká zpěvačka Anastacia přednostovi Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK profesorovi Petruželkovi finanční dar na podporu Projektu35.

33

dopisy pacientů Urologická klinika VFN a  1. LF UK, lůžkové oddělení A Velevážené sestřičky, lékařky a velevážení lékaři, přijměte od nás touto formou velké, vděčné a upřímné poděkování za péči a starost, kterou jste všichni věnovali naší mamince a manželce, paní Aleně Korcové. Slova ani činy nemohou přesně vyjádřit naši vděčnost za veškerou obětavost sestřiček, které se o  maminku staraly. A nestaraly se jen o ni, byly laskavé, milé, empatické a starostlivé i směrem k nám, ke mně, jako k  dceři a  k  tatínkovi jako k  manželovi. Umožnily nám veškerý komfort (dá-li se to v této situaci tak nazvat) při návštěvách maminky. Umožnily nám být s ní co nejdelší čas při jejím odcházení z  tohoto světa. Nejsou to sestřičky, jsou to „andělky“. Velké díky patří také MUDr. H. Bedřichové a  ostatním anesteziologům, kteří se co největší měrou zasloužili o to, aby maminčino naplnění osudu bylo tiché a hlavně bezbolestné. Když už byla medicína a věda pro maminku nedostačující a nevědomá, bylo i pro nás jako pro rodinu prioritní, aby maminka při svém odchodu do jiného světa netrpěla. A to byla především jejich zásluha. Nezměrné poděkování patří MUDr. L. Zámečníkovi, díky němuž byla maminka v  květnu převezena z nymburské nemocnice na vaši kliniku. Od července 2007, kdy se maminka jako pacientka poprvé objevila na urologické klinice, byl v  průběhu všech operací, hospitalizací, objednávání na vyšetření a sdělování výsledků, nesmírně laskavý a  ochotný. Ode mě si zažil mnoho telefonátů a  mailů, i  mně bylo nepříjemné jej stále kontaktovat, ale přes to všechno vždy vyšel vstříc, vždy se snažil pomoci a co je nejdůležitější, vždy pomohl. Děkujeme také prof. MUDr. T. Hanušovi. Za jeho laskavý přístup, za milá (i když smutná) slova, za jeho slib, že maminka zůstane pacientkou urologické kliniky až do konce svého života. Moc to pro nás znamenalo a nadále znamená… 34

Děkujeme všem, které jsme nejmenovali, ale kteří jsou součástí oddělení A. Všem, kteří se o maminku starali ve službách, všem, se kterými jsme se neviděli ani nehovořili. Děkujeme a omlouváme se, že jsme nepoužili celá jména a tituly. V této chvíli jsou zbytečné jako slova útěchy. To, co máte na srdci a to, jak se chováte a jednáte, není zásluhou titulů, to je ve Vás. Ať Vám to všem vydrží co nejdéle! S úctou Alice Michálková Korcová – dcera Mojmír Korec - manžel

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, ředitelka VFN Vážená paní ředitelko, chtěla bych touto cestou poděkovat panu Dr. Martincovi z oddělení ortopedie. Oceňuji jeho nevšední péči, odborné znalosti i nemalé zkušenosti. Toto oddělení navštěvuji od r. 2006. Několik let mě trápily bolesti kloubů, špatně se mi chodilo. U pana Dr. Martince jsem vždy našla pomoc, ať již formou léků, rehabilitací i  pomůcek. Dnes již mohu zase normálně chodit. Oceňuji nejen odbornou pomoc, ale i  velmi lidský přístup lékaře k  pacientům. Nutno pochválit také sestřičku, paní Smolíkovou, za její péči a přístup. Jaroslava Vyskočilová

Doc. MUDr. Pavel Calda, CSc., Gynekologickoporodnická klinika VFN a 1. LF UK Zdravíme pana Doc. Dr. Caldu! Dne 6. března 2009 se nám narodila krásná, zdravá holčička Anežka. Měřila 49 cm a vážila 3100 g. Porod proběhl císařským řezem. Touto cestou jsme Vám chtěli poděkovat za to, jak jste se o nás celé těhotenství dobře staral. Děkujeme! Markéta Mulařová a Jakub Kovář

MUDr. Jan Bříza CSc., MBA, zastupující ředitel VFN Vážený pane řediteli, vyjadřuji Vám tímto své naprosté uspokojení nad prací doktorů, sestřiček a všeho personálu na Geriatrické klinice v Londýnské ulici. Všichni byli velice ochotní a  vstřícní a  pomáhali nám jak s  našimi nemocemi, tak na nás působili i psychicky, udržet nám duševní rovnováhu. Zvláštní dík paní primářce Pelíškové! V úctě Eva Bromová

IV. interní klinika VFN a 1. LF UK Vážený pane přednosto, ačkoli je to již několik měsíců zpět, i tak bych Vám a Vašemu personálu rád poděkoval za péči, kterou jste mi věnovali při mé týdenní návštěvě IV. interní kliniky. I přesto, že pobyt v nemocnici zpravidla nebývá věcí nejpříjemnější, pro mne byl oproti předcházejícím několika týdnům vysvobozením z  trápení. A nejen to. Byla to moje první zkušenost s pobytem v nemocnici a navzdory všemu, co jsem o českém zdravotnictví slyšel, minimálně na Vaši nemocnici již nedám dopustit. Nejen doktoři, ale i sestřičky a pomocný personál mi pobyt značně zpříjemnili. Snad Vás můj krátký e-mail alespoň trochu potěší a podpoří v dalším snažení. S vroucím pozdravem, Kryštof Kocot

MUDr. Dagmar Pelíšková, primářka Geriatrické kliniky VFN a 1. LF UK Vážená paní primářko, moc děkujeme Vám i všem pracovníkům, kteří se starali o naši maminku, za obětavou péči. Rodina paní Zdeňky Hanzlíkové

Sestry ČAS ve Švýcarsku Zuzana Máchová, vrchní sestra Foniatrické kliniky VFN a 1. LF UK Ve dnech 13. - 17. května 2009 navštívily aktivní sestry ze sekce seniorek a sekce managementu České asociace sester (ČAS) Švýcarsko. Naším hlavním cílem byla rezidence pro seniory Am Schärme v Sarnenu jižně od Luzernu. Městečko Sarnen má 7 300 stálých obyvatel a leží na břehu jezera Sarnen, 476 m.n.m. V rezidenci Am Schärme nás přivítal její ředitel pan Zdeněk Maděra a vedoucí sestra Edith Schuller. Impulsem k založení zdejší rezidence pro seniory bylo v  roce 1972 získání starého kláštera kapucínů a větší finanční dar. Po přestavbě byla rezidence roku 1979 uvedena do provozu a letos slaví 30. výročí.

Skupina sester na společné fotografii s ředitelem rezidence pro seniory Zdeňkem Maděrou.

Objekt se skládá ze 3 budov, restaurace, zahrady, kaple a podzemního parkoviště. Celkem 160 zaměstnanců zajišťuje péči o 170 lidí. Zároveň zde probíhají sympozia, konference, výuka, místní vyhlášená restaurace s  kapacitou 200 míst je otevřena i pro veřejnost a zajišťuje i catering. Zajímavé bylo % rozložení ošetřovatelského personálu. Z celkového počtu 100 zdravotníků bylo 60% v kategorii pomocného a 40% v kategorii vzdělaných, samostatně pracujících zdravotníků. Lékaři sem pouze docházejí, žádný zde 35

nepracuje v trvalém pracovním poměru. O svých pacientech však denně vědí díky individuálnímu plánu péče přes PC. Rezidence svým zákazníkům poskytuje buď bydlení v samostatných bytech, nebo bydlení s pečovatelskou službou. Součástí rezidence je i bydlení pro lidi s demencí.

Ve Švýcarsku nikdo není chudý a každá obec má svůj senior haus, ve kterých žije téměř polovina seniorů. Náklady si platí každý sám, při nedostatku financí doplatí rozdíl kanton z penzijních fondů, do kterých si ale obyvatelé Švýcarska spoří celý život nemalé částky.

Před vchodem do každého pavilonu nás zaujaly velké skleněné modře podsvícené panely, na kterých byly napsány vize, kterých chtějí dosáhnout. Na tvorbě těchto vizí se společně podíleli zaměstnanci, pacienti, jejich příbuzní, veřejnost i místní politici.

Vysoká míra zodpovědnosti za vlastní život, pracovitost, dokonalá čistota a krásná příroda všude kolem. Pro poznání Švýcarska ze všech jeho stran jsme navštívili i tradiční výrobu ementálského sýra, čokolády Cailler (nejlepší na světě, protože se jako jediná vyrábí z kondenzovaného mléka), prošli jsme se u Ženevského jezera, zubačkou a lanovkou vyjeli na Gornegrat (3 089 m n.m.) pod Materhorn v Alpách. Navštívili jsme i Luzern s jeho slavným dřevěným mostem a jako správní Češi jsme nevynechali ani Kostnici a dům Mistra Jana Husa.

Vedení a management rezidence nám její ředitel prezentoval jako otevřené, založené na zvýšené míře komunikace a  vlastní odpovědnosti. Zároveň od svých zaměstnanců požaduje: „při práci myslet, nést zodpovědnost, být profesionální, mít zákaznicky orientované myšlení, být flexibilní a otevřený“. Školí si vlastní ošetřovatelský personál, pro svoje klienty pořádají výlety, koncerty, návštěvy divadel, kurzy computerových dovedností a mnoho dalších aktivit.

36

Cesta za poznáním – tak by se dala nazvat naše cesta do Švýcarska. Rezidence Am Schärme v městečku Sarnen.