obsah Úvodník ředitele...2 Úvodník děkana...3 Události ve VFN...3 Dopisy pacientů...33

Úvodník děkana. ...............................................................................................................3 Události ve VFN...............................................................................................................3 Nalezení nového genu ......................................................................................................4 Den otevřených dveří.......................................................................................................6 Kardiologie pro sestry. ....................................................................................................6 Křest knihy Diabetologie.................................................................................................7 Nový přístroj litotryptor ................................................................................................8 Setkání s profesory středních škol..................................................................................9 Představujeme prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc............................................................9 Představujeme doc. MUDr. Milan Tuček, CSc..............................................................10 Toxikologické informační středisko (TIS).....................................................................12 Toxikologické oddělení Ústavu soudního lékařství a toxikologie. .............................15 Otravy houbami...............................................................................................................18 Přínosy systému elektronické preskripce. .....................................................................19 Závislost a škodlivé užívání – umíme je rozpoznat?......................................................24 Granty ve VFN...............................................................................................................26 Lékař nebo varhaník?.....................................................................................................27 Osmdesátiny prof. Petráška...........................................................................................29 Prim. MUDr. Jiří Spáčil - 70 let. ...................................................................................31 Životní jubilea.................................................................................................................32 Dopisy pacientů................................................................................................................33 Tarsius-lesní skřítek ze Sulawesi...................................................................................35

Informační bulletin všeobecné fakultní ne­moc­ni­ce a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Vydavatel: Stapro s. r. o. pro VFN l Registrace: MK ČR E 13990 l Odpovědní redaktoři: Bc. Petra Pekařová, Václav Kříž l Jazyková redaktorka: Milena Hodanová l Fotografie: Václav Kříž a archiv VFN l Grafika titulní strany: Pavel Šťastný l Ko­re­spon­den­ci k obsahu zasílejte na adresu: Bc. Petra Pekařo­vá, ře­di­tel­ství VFN, U Nemocnice 2, 128 00 Praha 2, materiály pro reklamu na adresu: Agentura PaP, Stapro s. r. o., Pernštýnské nám. 51, 530 02 Pardubice, tel.: 467 003 111 l Náklad: 5 000 výtisků



obsah

Úvodník ředitele...............................................................................................................2

Vážené čtenářky, Vážení čtenáři

P

odzim se ujal vlády, doznívají poslední známky léta a s ním spojených sezónních dovolených. Nemocnice je opět v plném provozu. Léto však nebylo jen obdobím odpočinku a nabírání nových sil, ale i obdobím pilné práce. Děkuji všem, kteří zajišťovali provoz po dobu dovolených svých kolegyň a  kolegů, ale i práce pro další období. V období od 7. do 10. 9. 2009 proběhlo ve VFN druhé kolo certifikačního auditu systému řízení bezpečnosti informací (ISMS), který měl ověřit soulad fungování nemocnice s požadavky mezinárodní normy CSN-EN ISO 27001. V průběhu auditu nebyly zjištěny žádné neshody a na doporučení auditorů byl vydán po schválení certifikačním orgánem CQS certifikát shody systému ISMS s  prověřovanou normou. Jsme prvním velkým zdravotnickým zařízením v ČR, které vyhovělo těmto podmínkám. Tento audit jako první byl veden napříč všemi úseky a činnostmi nemocnice. Ukázal, že již umíme nejen vytvořit předpis či tento text přečíst, ale znát obsah a řídit se jím. Je znám můj názor, že audit a certifikát není cíl, ale nástroj a start stylu práce, který musí zůstat a být dále rozvíjen. Děkuji všem, kteří se na tomto úspěchu podíleli. Jedná se o Úsek informatiky, Odbor organizace a systémů řízení, všechny kliniky, ústavy i pracoviště správy nemocnice. Od 1.7. 2009 vstoupilo v účinnost vládní nařízení upravující odměňování práce sester, které se nám podařilo naplnit i  přes ekonomické problémy české i světové ekonomiky. Tyto zevní nepříznivé

podmínky nás ještě více nutí zamýšlet se nad každým rozhodnutím spojeným s  ekonomikou nemocnice. Pokračují práce na realizaci onkologického programu IOP ve VFN podle schváleného harmonogramu. V posledním srpnovém týdnu proběhl audit MZ a pojišťoven v Kardiocentru VFN, které bylo hodnoceno pozitivně. Nyní čekáme na rozhodnutí MZ o zařazení do sítě. Kardiocentrum VFN je rozsahem i spektrem poskytovaných služeb druhým nejvýznamnějším centrem v Praze.

Je však třeba si uvědomit, že očkování je jen vrchol ledovce efektivních opatření. Nastupující podzim je tradičně spojen se sezónním epidemickým výskytem respiračních viróz, zejména pak chřipky. Mimo tradiční viry nám přidělává vrásky virus H1N1, vyvolavatel tak zvané Mexické chřipky. Na stránkách tisku sledujeme diskusi o přípravách vakcíny a výběru osob pro očkování. Je plně doporučitelné nechat se již nyní očkovat proti běžné sezónní chřipce. Stejně jako u všech respiračních viróz představuje očkování dobrý přínos jako ochrana před konkrétním agens. Je však třeba si uvědomit, že očkování je jen vrchol ledovce efektivních opatření. Za základ je třeba považovat obecná pravidla ochrany před kapénkovými infekcemi, zdravý životní styl a zejména omezení kontaktu, mám-li příznaky onemocnění, používání ochranné roušky, abychom infekci nešířili. Nejde o  používání specielních ochranných pomůcek zdravými osobami z řad zdravotníků (na pracovištích nepřetržitého kontaktu jsou uloženy pohotovostní zásoby), ale o používání ochranných pomůcek nemocnými k ochraně dalších – prostě uplatnění pravidel slušnosti, zdravého rozumu a ohleduplnosti v praxi. Nečeká nás toho v další části roku málo. Jsem optimista a věřím, že se většina podaří úspěšně zvládnout. Přeji Vám všem hezký podzim, elán do práce i osobního života. MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, zastupující ředitel VFN



Vážené kolegyně, Vážení kolegové, letní měsíce, doba dovolených a prázdnin rychle uběhla a stojíme na počátku nového akademického roku 2009/2010 s  různým očekáváním, neboť období, do kterého vstupujeme nebude nijak lehké vzhledem k politické situaci, ale zejména důsledkům ekonomické krize. Hovoří se o snižování rozpočtu pro vysoké školy. V letních měsících probíhala řada jednání, týkajících se financování Akademie věd ČR, ale s tím související financování vědy u nás. Pro Vaši představu, systém financování vědy může významným způsobem ovlivnit život fakulty, protože znamená zhruba jednu třetinu celkového rozpočtu fakulty. Letní měsíce se mohou na fakultě zdát obdobím klidu, protože neprobíhá výuka. Ale není tomu tak. Řada studentů, zejména v prvních dvou ročnících studia, chodí v hojném počtu na zkoušky v létě a v září. V posledním možném termínu tak kolegové na anatomii a histologii vyzkouší okolo 150 studentů za týden! Letní měsíce jsou obdobím přípravy na nový akademický rok, dokončováním či přípravou nových vědeckých projektů. V letošním létě jsme mohli s velkým potěšením informovat veřejnost, že skupina kolegy Kmocha z Ústavu dědičných metabolických poruch 1. LF a VFN objevila nový gen, podmiňující závažné dědičné onemocnění ledvin. Tento objev má i širší souvislosti s rozvojem renálního selhání a  hypertenze a  plně ukazuje nutnost podpory základního výzkumu, bez kterého aplikovaný výzkum nemůže nikdy existovat. Letní měsíce jsou obdobím oprav a rekonstrukcí objektů naší fakulty. Právě je dokončena druhá etapa rekonstrukce budovy v Kateřinské ulici 32, která bude sloužit děkanátu, Ústavu lékařské chemie a výzkumným laboratořím Ústavu klinické biochemie. Se zahájením třetí etapy se život této budovy trochu zkomplikuje, protože třetí etapa zahrnuje středovou část budovy. Řada z nás pozorovala čilý stavební ruch a úpravy budovy U Nemocnice 4, bývalého II. patologicko-anatomického ústavu. Tato budova, kterou

slavnostně otevřeme 14. října 2009 bude sídlem Ústavu vědeckých informací a  Ústavu dějin lékařství. Ve dvou patrech je moderní knihovna s kompletním zázemím, posluchárna, studovny, seminární místnosti, které budou sloužit nejen studentům, ale nám všem. Připravujeme následně i vybudování občerstvení a klidové zóny pro posezení a setkávání v zahradě tohoto ústavu, který stojí ve středu naší fakulty a nemocnice. Vážené kolegyně, Vážení kolegové, přejme si, ať je nový akademický rok 2009/2010 dobrým a klidným rokem pro 1. lékařskou fakultu UK, Všeobecnou fakultní nemocnici, ale i pro každého z nás. prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, děkan 1. LF UK

Události ve VFN

N

a následujících stránkách Vám přinášíme přehled událostí – tiskových konferencí a dalších akcí, které se ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze konaly za poslední týdny.

Nalezení nového genu Dne 18. 8. 2009 se uskutečnila tisková konference u  příležitosti nalezení nového genu, podmiňujícího závažné dědičně podmíněné onemocnění ledvin. Úspěšně dokončená mezinárodní studie byla provedena a  koordinována výzkumným týmem Ústavu dědič

ných metabolických poruch 1. LF UK a VFN. Výsledky studie budou publikovány ve vysoce uznávaném časopisu The American Journal of Human Genetics. Další informace naleznete na straně 4.

Den otevřených dveří V Kateřinské zahradě proběhl 27. srpna 2009 Den otevřených dveří, tentokrát pojatý nejen jako prezentace projektu „Kateřinská zahrada - chráněné pracoviště a integrační centrum ve VFN v Praze“, ale i jako workshop s nácvikem sociálních dovedností. Tento projekt je podpořen z Evropského sociálního fondu, rozpočtu hl. m. Prahy a  státního rozpočtu v  rámci Operačního programu Praha – Adaptabilita. Více na straně 6.

Kardiologie pro sestry V Akademickém klubu 1. LF UK byla slavnostně představena nová učebnice Kardiologie pro sestry autora MUDr. Jana Koláře, vydaná v  nakladatelství Galén s.r.o. Křtu se zúčastnila i  ministryně zdravotnictví ČR Dana Jurásková. Kardiologie pro sestry intenzivní péče, již čtvrté vydání MUDr. Jana Koláře potvrzuje skutečnost, že jde o  osvědčenou, moderní a hlavně oblíbenou učebnici, která představuje celou problematiku kardiologie, a to v rozsahu potřebném pro sestry intenzivní péče. Podrobněji na straně 6.

Křest knihy Diabetologie Středeční podvečer 16. září 2009 byl věnován křtu nové učebnice „Diabetologie“ autorského kolektivu vedeného profesorem Janem Škrhou. Křest se konal již tradičně ve Faustově domě. 

V této monografii se sešla špička naší současné diabetologie, aby pod pořadatelským vedením profesora MUDr. Jana Škrhy, DrSc., předložila lékařské veřejnosti základní informace o  etiologii, diagnostice a  léčbě tohoto onemocnění. Více na straně 7.

Nový přístroj - litotryptor Tisková konference dne 24. září 2009 byla věnována slavnostnímu zahájení provozu nového litotryptoru DORNIER COMPACT DELTA II. na Urologické klinice VFN a 1. LF UK Litotryptor poslední generace je primárně vyvinutý zejména k  drcení kamenů v  močových cestách zevní rázovou vlnou. Vedle základní indikace je možné využít přístroj k léčbě plastické indurace penisu, k dezintegraci konkrementů ve žlučových cestách a  k  řešení některých ortopedických onemocnění. Podrobnější informace se dočtete na straně 8.

Nalezení nového genu Ing. Stanislav Kmoch, Ústav dědičných metabolických poruch 1. LF UK a VFN

D

ne 18. 8. 2009 se uskutečnila mimořádná tisková konference u příležitosti nalezení nového genu, podmiňujícího závažné dědičně podmíněné onemocnění ledvin. Novináři, odborná i  laická veřejnost byli seznámeni s  průběhem, výsledky a  možnými diagnostickými a terapeutickými dopady úspěšně dokončené mezinárodní studie zaměřené na objasnění molekulární podstaty závažného dědičně podmíněného onemocnění ledvin. Studie byla provedena a koordinována výzkumným týmem Ústavu dědičných metabolických poruch 1. LF UK a VFN. Dědičně podmíněná onemocnění ledvin jsou nejčastější příčinou chronického selhání ledvin dětí a významně se podílí na chronickém

selhání ledvin dospělých. Výzkum na molekulární úrovni, tj. objasnění genetické podstaty (identifikace onemocnění podmiňujících genů) a  studium patofyziologických změn na úrovni pacienta, orgánu a buněčných modelů je základním předpokladem pochopení příčin a cíleného ovlivňování těchto závažných onemocnění.

Pacienti s  mutacemi v  reninu trpí v  dětství anémií, mají zvýšené koncentrace kyseliny močové v  krvi a  nízký krevní tlak. Postupně u nich dochází k rozvoji dny a zhoršování funkce ledvin, které vede ve středním věku k  dialýze a transplantaci. Studie zároveň přinesla i částečné objasnění patofyziologických mechanizmů spojených s tímto defektem na základě studia změn v tkáních a tělních tekutinách pacientů. Důsledky nalezených mutací byly testovány i experimentálně vnesením genového defektu do buněk v  tkáňových kulturách. Studie trvala více než 5 let. Na návrhu a provedení studie, ve které bylo použito více než 20 různých (mnohdy unikátních) experimentálních metod, se podíleli především studenti postgraduálního studia, molekulární biologové, klinici, biochemici a  patologové Ústavu dědičných metabolických poruch 1. LF UK a VFN. Ke studii se postupně připojili spolupracovníci z  USA a  Francie, kteří s  velkým zájmem poskytli své případy k analýze. Výsledky studie byly velmi rychle přijaty a budou publikovány v nejbližším čísle vysoce uznávaného časopisu The American Journal of Human Genetics.

Makroskopický snímek buňky s umístěním reninu vpravo nahoře (viz také titulní strana časopisu).

Ing. Stanislav Kmoch, CSc. oznámil, že jeho výzkumný tým z Ústavu dědičných metabolických poruch, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, objevil v několika rodinách s familiární hyperurikemickou nefropatií mutace v  genu kódujícím renin. Renin je jedním z nejdůležitějších proteinů regulujících krevní tlak. V současnosti existuje řada léků, které ovlivňováním funkce reninu snižují krevní tlak a  používají se k  léčbě hypertenze. V lékařské literatuře je reninu věnováno více než 25 000 článků. Dominantní mutace v genu pro renin jsou první svého druhu nalezené u dědičně podmíněného progresivního onemocnění ledvin.

Mgr. Hartmannová právě připravuje DNA k sekvenční analýze.

Aktuální výzkum je zaměřen na hledání vhodné léčby. Na základě získaných poznatků byla navržena a zahájena klinická studie jejíž první výsledky jsou velmi optimistické. Zároveň jsou ve světě vyhledávány další rodiny, které mohou trpět tímto typem onemocnění, a kterým by případná léčba mohla významně pomoci. 

Prezentovaná studie jednoznačně dokumentuje význam základního lékařského výzkumu, kdy studium nejasné genetické poruchy vede nejen k  pochopení podstaty onemocnění, ale zároveň prohlubuje znalosti o základních mechanismech regulace krevního tlaku, funkce ledvin a biologie systému renin - angiotensin. Po předchozích objevech genů podmiňujících oční kataraktu, střádací lyzozomální onemocnění (mukopolysacharidozu typu IIIC) a závažné mitochondriální onemocnění s neurologickým postižením je to v krátké době již čtvrtý, onemocnění podmiňující gen, objevený touto skupinou. Finanční podporu pro úspěšně dokončenou studii poskytlo Ministerstvo školství České republiky v rámci institucionálních programů: Výzkumný záměr “Molekulární biologie a patologie buňky za normy a  u  vybraných klinicky závažných procesů” a „Centrum aplikované genomiky“.

Den otevřených dveří Oddělení evropských grantů

D

ne 27. srpna 2009 proběhl v Kateřinské zahradě Den otevřených dveří, tentokrát pojatý nejen jako prezentace projektu, ale i  jako workshop s  nácvikem sociálních dovedností.

Tématickým workshopem provázel psycholog Pavel Harsa.

S  projektem a  jeho cíli seznámila přítomné manažerka projektu Mgr. Eva Hotmarová, dosavadní průběh po odborné stránce prezentovala programová vedoucí Mgr. Stanislava Bačkovská a tématickým workshopem provázel psycholog PaedDr. PhDr. Pavel Harsa, Ph.D. Svou účastí nás podpořil i  zástupce ředitelky VFN MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA. Tento projekt navazuje na úspěšně realizovaný projekt v rámci JPD3, je podpořen z Evropského sociálního fondu, rozpočtu hl. m. Prahy a státního rozpočtu v rámci Operačního programu Praha – Adaptabilita. Aktivity probíhají od 1. září 2008, realizace je plánována celkem na 30 měsíců, tj. do 28. února 2011.

Kardiologie pro sestry Pozvaní účastníci měli příležitost blíže se seznámit s projektem „Kateřinská zahrada - chráněné pracoviště a integrační centrum ve VFN v Praze“, který organizuje a zajišťuje podporované zaměstnávání, integrační aktivity s cílem zlepšit postavení klientů na trhu práce, návrat a udržení se na trhu práce. Všem zúčastněným byla nabídnuta možnost nahlédnout do prostor projektu - chráněné dílny a integračního centra, kde se jim věnovali terapeuti a ostatní zástupci realizačního týmu. 

Mgr. Vlasta Helekalová

V

 Akademickém klubu 1. LF UK byla slavnostně představena nová učebnice Kardiologie pro sestry autora MUDr. Jana Koláře, vydaná v nakladatelství Galén s.r.o. Křtu se zúčastnila i ministryně zdravotnictví ČR Dana Jurásková. Kardiologie pro sestry intenzivní péče již čtvrté, aktualizované, rozšířené a přepracované vydání MUDr. Jana Koláře potvrzuje skutečnost,

že jde o osvědčenou, moderní a hlavně oblíbenou učebnici, která představuje celou problematiku kardiologie, a to v rozsahu potřebném pro sestry intenzivní péče.

zahraniční styky Univerzity Karlovy v Praze, členem kolegia děkana 1. LF UK a  vedoucím Laboratoře pro endokrinologii a metabolizmus III. interní kliniky 1. LF a VFN. Křest se konal již tradičně ve Faustově domě, v  nově upravených prostorách Akademického klubu 1. LF UK. Mezi přítomnými hosty byli představitelé vedení Univerzity Karlovy v Praze, vedení Všeobecné fakultní nemocnice a vedení nakladatelství Galén s.r.o., které knihu vydalo.

Křtu se zúčastnila i ministryně zdravotnictví ČR Dana Jurásková.

První část je věnována vyšetřovacím metodám v  kardiologii a  arytmiím s  ohledem na úlohu sestry při vyšetřovacích a léčebných postupech na koronární jednotce. Zdůrazněna je elektrokardiografická diagnostika nejčastějších arytmií, která by měla patřit k základní kvalifikaci sestry intenzivní péče v kterémkoliv oboru. Druhá část knihy přináší základní informace o ischemické chorobě srdeční a nabízí čtenářům současné názory na vyšetřovací a léčebné postupy u akutních a chronických forem tohoto onemocnění, u zánětlivých onemocnění srdce a u nejčastějších stavů náhlé oběhové nedostatečnosti. Učebnice je určena zejména zdravotním sestrám pro jejich postgraduální vzdělávání a studentům vyšších zdravotních škol. Souhrn důležitých praktických a teoretických poznatků zde naleznou také studenti lékařství. Publikace je zárukou odborné úrovně a pedagogické přístupnosti dané problematiky.

Křest knihy Diabetologie Mgr. Vlasta Helekalová

S

tředeční podvečer dne 16. září 2009 byl věnován křtu nové učebnice „Diabetologie“ autorského kolektivu, vedeného profesorem Janem Škrhou, prorektorem pro

Knihu pokřtili zleva: prof. Zima, prof. Škrha a MUDr. Bříza.

Počet diabetiků u nás i ve světě enormně narůstá. Celosvětově se předpokládá, že během prvních dvaceti pěti let tohoto století se počet pacientů s  diabetes mellitus zdvojnásobí a  do svého stáří onemocní diabetem dnes prakticky každý pátý z nás. V budoucnosti to možná bude každý čtvrtý či třetí člověk. Na řadu otázek týkajících se hlubšího poznání patogeneze onemocnění, účinné léčby, ale i prevence neexistují dosud stoprocentně platné a neměnné odpovědi, i když se v posledních letech znalosti v jednotlivých oblastech významně posunuly kupředu. Současná medicína má k  dispozici nové léky, které ovlivňují onemocnění jinými mechanismy než léta používané klasické přípravky. Řada účinných léků se nadále používá, aniž by byly známy skutečné mechanismy jejich působení. Vedle zřetelně pozitivního přínosu se však postupně dostavují i negativní účinky. Léčba je nyní individuální a zvyšují se nároky na její intenzivní sledování. Diabetici dnes žijí déle než dříve, neboť se používají účinnější 

způsoby léčby. Mnohé se zlepšilo, ale současně se pohled na diabetes mellitus stává složitějším. Proto stále narůstají snahy provádět osvědčená preventivní opatření, která mnohdy nejsou nijak složitá, a přesto, nebo právě proto, se jich nedaří dosáhnout. V této monografii se sešla špička naší současné diabetologie, aby pod pořadatelským vedením profesora MUDr. Jana Škrhy, DrSc., předložila lékařské veřejnosti základní informace o etiologii, diagnostice a léčbě tohoto onemocnění.

Nový přístroj litotryptor prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc., MUDr. Ivan Pavlík, Urologická klinika VFN a 1. LF UK

D

ne 24. září 2009 byl na tiskové konferenci na Urologické klinice VFN a 1. LF UK slavnostně zahájen provoz nového litotryptoru DORNIER COMPACT DELTA II. Urologická klinika VFN a  1. LF UK je významným pracovištěm poskytujícím urologickou péči a pre- i postgraduální vzdělávání v oboru urologie. Její součástí je i oddělení dětské urologie. Klinika má dlouhodobé zkušenosti s komplexní diagnostikou a léčbou urolitiázy, včetně drcení rázovou vlnou, extrakorporálního i intrakavitálního (kontaktního). V současnosti se tyto zkušenosti odborníků Urologické kliniky zúročí možností využít k léčbě pacientů litotryptor poslední generace primárně vyvinutý zejména k drcení kamenů v močových cestách zevní rázovou vlnou. Jedná se o přístroj litotryptor Dornier Compact Delta II. Vysoká odborná erudice zaměstnanců a  kvalita toho přístroje umožní poskytovat pacientům účinnou a kvalitní léčbu. Podstatou litotrypse je dezintegrace konkrementu (kamene). Litotryptor využívá k této dezintegraci vysoce efektivní elektromagnetickou energii. Léčba je velmi účinná již při prvním sezení a  počet reoperací je minimalizován. Vedle základní indikace je možné využít přístroj k léčbě 

plastické indurace penisu, k  dezintegraci konkrementů ve žlučových cestách a k řešení některých ortopedických onemocnění.

Slavnostního zahájení provozu litotryptoru se zúčastnili zástupci VFN, 1. LF UK i Urologické kliniky.

I  když je přístroj sestaven z  několika celků, které za určitých okolností mohou existovat samostatně (výkonná jednotka, operační stůl, rentgenologický a ultrazvukový přístroj), tvoří v tomto případě integrovaný systém s velmi snadným zaměřováním. Přístroj je vybaven digitálním informačním systémem, umožňujícím oboustrannou komunikaci s centrálním úložištěm dat (DICOM) a archivaci. O perfektní zobrazení v digitální kvalitě se starají dva LCD monitory. Jeho výjimečnost nejlépe vystihují tyto údaje: l terapeutická

motorizovaná hlava emitující energii může být nad i pod stolem, což umožňuje nemocným absolvovat všechny léčebné procedury v poloze na zádech

l precizní

zaměření cíle (fokuzace) během výkonu bez přerušení operace snižuje radiační zátěž a zrychluje proceduru

l zaměření

pomocí RTG a ultrazvuku (dva systémy) umožňuje dezintegraci všech typů konkrementů včetně nekontrastních

l unikátní

technologie zaměřování pomocí dvou ultrazvukových systémů – in line a far sight – umožňuje zobrazení nekontrastních konkrementů a  sledování úspěšnosti dezintegrace během výkonu a  výrazně snižuje opotřebení ultrazvukových sond

l multifunkční,

pohyblivý operační stůl umožňující endoskopické operace navazující na výkon

l bezpečná a bezproblémová aplikace léčeb-

ného výkonu u dětských pacientů.

Setkání s profesory středních škol doc. MUDr. Martin Vokurka, CSc., proděkan pro teoretickou a preklinickou pedagogiku 1. LF UK

V

edení 1. lékařské fakulty UK uspořádalo na sklonku prázdnin v Síni Coriových v budově U Nemocnice 5 přednáškové a  diskusní dopoledne pro středoškolské pedagogy. Akce byla součástí programu, jímž se 1. LF snaží prohloubit spolupráci se středními školami. Setkání moderoval prof. Karel Smetana z Anatomického ústavu 1. LF UK. Úvodem doc. Martin Vokurka, proděkan pro teoretickou a preklinickou pedagogiku, stručně představil fakultu jako pedagogické a významné vědecko-výzkumné centrum, kde ve spolupráci s Všeobecnou fakultní nemocnicí studuje více než 4000 studentů v  několika studijních programech. Stručně byly vysvětleny principy přijímacího řízení a  studijní programy, stejně jako vědecká a  výzkumná činnost na fakultě. Kromě výchovy budoucích lékařů a  kvalifikovaných zdravotnických pracovníků totiž na fakultě a ve VFN vzniká takřka 30% vědeckých výsledků v biomedicínském výzkumu v celé ČR. Na fakultě probíhá rozsáhlá modernizace, která usnadní život i studentům; mimo jiné se již počátkem letošního zimního semestru otevřou nové prostory moderně vybavené knihovny, studoven a dalšího zázemí pro studenty. Pod společným názvem Srdce jako hodinový stroj – fungování, poruchy si středoškolští pedagogové vyslechli dvě přednášky. Prof. Otomar Kittnar, přednosta Fyziologického ústavu 1. LF UK, přehledně a srozumitelně vysvětlil vznik sr-

dečního vzruchu a jeho šíření. Prof. Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN, pronesl přehlednou a zajímavou přednášku o hlavních nemocech srdce, jejich vzniku a jejich moderní diagnostice a léčbě, jak je v současnosti dostupná. K oběma přednáškám se hojně diskutovalo. Středoškolští profesoři, kteří přijeli z  různých oblastí ČR, byli požádáni o vyplnění dotazníku vztahujícího se ke spolupráci fakulty a středních škol. Vyjádřili zájem o užší spolupráci a častější setkávání. Přednášky se jim líbily a navrhli i další možnosti spolupráce. Fakulta plánuje další takové setkání uskutečnit v únoru a zároveň v následujícím akademickém roce proběhne cyklus přednášek určených jak pro pedagogy, tak zejména studenty středních škol, na zajímavá témata vztahující se k vědecké a odborné činnosti fakulty.

Představujeme Prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc., přednosta Urologické kliniky VFN a 1. LF UK 1. S jakými představami se ujímáte vedení kliniky? Jaké jsou Vaše pracovní cíle? Chci udržet a dále rozvíjet dobré jméno a vysoký kredit Urologické kliniky VFN nejen mezi pacienty, ale i  u  odborné veřejnosti jak doma tak i  v  zahraničí. To nyní mimo jiné znamená stabilizovat a  dále průběžně zkvalitňovat tým lékařů a sester, umožnit jim zvyšování erudice, zavádět nové léčebné postupy, zvyšovat kvalitu poskytované urologické péče, rozvíjet výzkumnou činnost, zvyšovat publikační aktivitu, prostě pěstovat správné „image“ kliniky. Předpokládá to také inovace v  oblasti technologií, zejména v  oblasti minimálně invazivní urologie, ale rovněž důležité je zvyšování úrovně ošetřovatelské péče, což pod náporem stále 

náročnější administrativy a s rostoucím počtem pacientů nebude určitě zejména pro naše zdravotní sestry a ošetřovatelky snadné. Ale ony to jistě zvládnou. 2. Jaké změny plánujete, co je pro Vás v blízké době na klinice prvořadé? Za prvořadé jsem vyhlásil zlepšení komunikace mezi všemi typy pracovníků kliniky navzájem a dále i s ostatními pracovišti VFN a 1. LF UK. Jistěže si změny - včetně stavebních úprav - vyžaduje ve více jak třicetileté budově, např. ambulantní trakt kliniky. Přestože klinika nedávno dosáhla evropské akreditace pro obor dětské urologie, i  tak je třeba zlepšit prostředí a  pracovní podmínky pro její další rozvoj na klinice. Připravujeme se také na zavedení jednodenní léčebné péče pro vybrané urologické výkony. V  pedagogice je třeba výrazně pokročit v  přípravě e-learningových lekcí pro posluchače naší fakulty. Urychleně musíme aktualizovat webové stránky kliniky, a anglickou verzi nutno vytvořit nově. Nejtěžší však bude zvýšit počet řešených výzkumných grantů na klinice a s tím související navýšení publikační aktivity v  impaktovaných periodicích. 3. Jaké novinky z vašeho oboru byste rád uvedl do praxe? Vedle zavedení robotické operativy zejména pro uro-onkologické pacienty, což je jistě projekt přesahující „přání“ či plány jedné kliniky či jednoho chirurgického oboru, jsou v této chvíli zřejmě reálnější plány směřující k větší dostupnosti, ba až k rutinnímu zavedení nových metod k léčení inkontinence moče u mužů, např. aplikací suburetrálního slingu, dále rozšíření využití harmonického skalpelu v  otevřené operativě, užití tkáňových lepidel, využívání nových markerů pro diagnostiku urologických onemocnění, rozvíjení andrologie a komplexní péče o pacienty s  urolitiázou. Dále budeme spolupracovat při formování onko-týmu ve VFN. 4. V pozici přednosty nepůsobíte dlouho, co je pro Vás v nové funkci nejtěžší? V pozici přednosty jsem dva týdny, ale už teď dobře vím, že nejtěžší bude udržet „vyrovnaný hospodářský výsledek“… S tímto si jistě nemuse10

li „lámat hlavu“ přednostové před 20 a více lety! Nebude také snadné pozitivně motivovat kolegy k pedagogicko - výzkumné práci a konkurovat jejich „přesčasovému vytížení“ při jejich účasti na farmaceutických studiích nebo v privátních ordinacích či dokonce nabídkám na jejich uplatnění v zahraničí apod. 5. Zbývá Vám při Vašem vytížení ještě čas na koníčky? A pokud ano, na jaké? Nejkrásnějším „koníčkem“ – nyní již více než půl roku – je teď pro mě naše vnučka. Ale i občasné údržbářské práce na malé krkonošské nemovitosti spolu s projížďkou na kole či běžkách, nebo občas nějaký ten hudební zážitek, jsou pro mě také dobrým „zdrojem endorfinů“. Udělat si na ně dost času je však někdy problém. Ale v tom asi nejsem žádnou výjimkou.

Představujeme doc. MUDr. Milan Tuček, CSc., přednosta Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN 1. S jakými představami se ujímáte vedení ústavu? Jaké jsou Vaše pracovní cíle? Stěžejní aktivitou Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN je výuka hygieny a epidemiologie zaměřená na principy a metody studia vlivu nepříznivých faktorů na zdraví, výskyt nemocí a faktorů determinujících jejich rozšíření a možnosti jejich prevence. Vědecky je ústav zaměřen na metody sledování zdravotního stavu a  míry zdravotního rizika populace a populačních skupin ve vztahu k expozici škodlivinám v prostředí a problematickému životnímu stylu. Předmětem studia je biologický monitoring a  genotoxické účinky toxických látek, epidemiologie zhoubných nádorů a kvalita vnitřního prostředí budov. Hygiena zdravotnických zařízení pak zahrnuje problematiku nozokomiálních nákaz, epidemiologické aspekty mikrobiální rezistence na che-

moterapeutika, pracovní podmínky zdravotníků a problematiku neinfekčního hospitalismu. Činnost ústavu je tedy zaměřena na primární prevenci, která spočívá v  poznání příčin nemocí, ve snaze efektivně je ovlinit za účelem snížení jejich výskytu a  v  pomoci prodloužit délku a zejména kvalitu života. Základní historicky prověřenou nevýhodou primární prevence nemocí je bezprostřední absence pocitu jejích finančních a společenských dopadů, proto bývá někdy mylně považována za málo potřebnou a  málo efektivní disciplínu, do níž má navíc snahu mnohdy zasahovat kdokoliv i bez znalosti odborných aspektů konkrétní problematiky. Její význam rapidně vzrůstá s obavami z dopadů náhle vzniklých epidemií infekčních i neinfekčních onemocnění (AIDS, chřipka, havárie podniků, např. chemického průmyslu či jaderné enegetiky či dopady přebujelé silniční a letecké dopravy). Mým cílem je posílení těch aspektů výuky, které poskytnou prakticky využitelné informace zejména budoucím lékařům různého zaměření. Jde zejména o  analýzu rizikových faktorů prostředí, hodnocení zdravotních dopadů nejčastějších expozic, pracovních i mimopracovních, vnímání a vysvětlování vyhodnocených rizik. Mou snahou bude zavést řešení modelových případů z praxe a posílení praktických znalostí a  dovedností studentů například při provádění očkování. Vzhledem k tomu, že mé zkušenosti vycházejí z dlouholeté praxe v oborech hygieny a epidemiologie, považuji za účelné a potřebné posílit využitelnost poznatků z výuky především v praxi budoucích lékařů. Smysl přípravy studentů medicíny na státní závěrečnou zkoušku z hygieny a epidemiologie má spočívat v  pochopení základů a  smyslu primární prevence pro lékařskou praxi. Jde také o  pochopení užitečnosti včasného hlášení o  výskytu infekční nemoci pro jejich pružnou surveillanci, hlášení o  výskytu zhoubného novotvaru pro smysluplné vedení národního onkologického registru, pochopení nezbytnosti a významu osobní účasti lékaře při zajišťování programů primární prevence i v osobním styku s pacienty. Jde rovněž o pochopení principů po-

radenské a konzultační činnosti pro podniky při hodnocení zdravotních rizik vyplývajích z práce a posuzování zdravotní způsobilosti k práci a ke službě a při volbě povolání, což je každodenní činností zejména praktických lékařů. Patří sem rovněž problematika životního stylu a  zdravotních rizik zlozvyků s přihlédnutím k reálné zdravotní i sociální situaci v rodině. Výuka hygieny a  epidemiologie musí být orientována na podstatné znalosti a  dovednosti s  možností konkrétní aplikace v  praxi lékařských oborů. 2. Jaké změny plánujete, co je pro Vás v blízké době na ústavu prvořadé? Prvořadým úkolem je zlepšení podmínek pro výuku studentů, což se ve spolupráci s vedením fakulty daří rekonstrukcí poslucháren a  jejich moderním vybavením. S ohledem na úspěšnost volitelného předmětu ekologie člověka bude vhodné pokračování a případné rozšíření možností postgraduální výuky i nabídky vzdělávání pro externí zájemce, např. pro podniky. Vytvoření podmínek pro poradenství při aplikaci vakcín s  možností jejich aplikace rovněž přispěje ke zkvalitnění praktické výuky. Prohloubena bude muset být znalost zásad zdravotnického práva v oborech hygieny a epidemiologie, bez něhož absolventi studia budou vystaveni neúměrným rizikům v praxi. Preferuji i  prohloubení praktické části výuky v oborech hygieny a epidemiologie, což je ovšem v dnešních společenských podmínkách obtížné a bude muset být nahrazováno řešením modelových situací a příkladů z praxe, např. s využitím videozáznamů. 3. Jaké novinky z vašeho oboru byste rád uvedl do praxe? Dosavadní výzkumná činnost ústavu je orientována na biologické monitorování a hodnocení zdravotních rizik expozice člověka škodlivinám v prostředí se zaměřením na toxické kovy, polyhalogenované uhlovodíky a  rychle rostoucí problematiku zdravotních aspektů expozice imisím z automobilové dopravy. Předmětem zájmu je také problematika vnitřního prostředí budov, včetně stále aktuální problematiky kouření jako 11

jednoho z  významných rizikových faktorů v oblasti životního stylu. Je snaha o rozvíjení epidemiologie zhoubných novotvarů a  etické aspekty epidemiologie prostředí. V oblasti výzkumu bude vhodné pokračování v  dosavadních výzkumných aktivitách a zapojení do společných projektů s jinými pracovišti či institucemi, zejména s  vysokými školami (např. ČVUT při studiu metod zvýšení spolehlivosti řízení vozidel), případně s podnikovou sférou (průmyslové a dopravní podniky), např. při řešení praktických problémů hodnocení rizik (kategorizace prací) či zkoumání negativních dopadů stresu. Tyto možnosti mohou sloužit k  rozšíření volby témat praktických prací studentů při řešení komplexní pracovněhygienické i environmentální problematiky (např. expozice chemickým látkám vč. alergenů, lokální fyzická zátěž apod.). Další možností je spolupráce s  pracovišti molekulární biologie při hledání cest k  zefektivnění primární prevence nádorových onemocnění sledováním polymorfizmů ve vybraných genech kódujících biotransformační enzymatický systém. Metodologii medicíny založené na důkazech je potřebné využívat ve výzkumu i výuce epidemiologie neinfekčních onemocnění, ústav má pro toto využití solidní předpoklady i zkušenosti svých odborníků. 4. V pozici přednosty nepůsobíte dlouho, co je pro Vás v nové funkci nejtěžší? Nemohu řící, že by něco bylo těžké nebo nejtěžší. Prostředí je pro mě jiné a nové, protože jsem sice léta externě učil na vysokých školách, ale vyšel jsem z praxe a také řídil instituci o více než stovce pracovníků. Důležité bude pro mě poznat spolupracovníky a prostředí, poté se budu snažit o rozumnou modifikaci či změny. 5. Zbývá Vám při Vašem vytížení ještě čas na koníčky? A pokud ano, na jaké? Volného času mnoho nezbývá, přesto mám rád turistiku, lyžování a plavání, hudbu i četbu a drobné řemeslné práce. Rád bych si vyčlenil čas na krajinomalbu, ale toho se mi už nějak nedostává. 12

Toxikologické informační středisko (TIS)

P

ři Klinice nemocí z povolání VFN a 1. LF UK působí od svého založení Toxikologické informační středisko. Je svého druhu jediným pracovištěm v České republice, které v  nepřetržitém provozu poskytuje prostřednictvím telefonických konzultací informace o rizicích vzniklých akutních otrav, o postupech první pomoci a o následné léčbě. Informace jsou poskytovány jak ošetřujícím lékařům, tak laikům, kteří nastalou situaci musí řešit. Středisko obdobným způsobem řeší i dotazy na otravy zvířat. Informace poskytuje jak veterinárním lékařům, tak chovatelům postižených zvířat. Konzultace probíhají na přímých linkách 224 91 92 93 a 224 91 54 02. Vznik Toxikologického informačního střediska při Klinice nemocí z povolání Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se datuje do roku 1962, kdy tehdejší přednosta kliniky, profesor Jaroslav Teisinger po návratu z  inspirativního pobytu v USA rozhodl pověřit jeho založením doktorku Jarmilu Filipovou. Doktorka Jarmila Filipová se svou precizností a houževnatou pílí byla nejvhodnější kandidátkou na založení tak důležitého centra. Za dlouhá léta své působnosti na TISu shromáždila velké množství údajů a vytvořila tisíce dokumentů, sloužících jako informační zdroj pro poskytování konzultací. I poté, co přestala působit jako vedoucí centra, zůstala středisku věrná až do samého ukončení své profesionální kariéry v roce 2008. V posledních letech vypomáhala jako důchodkyně a  celkem působila na TISu asi 47 let. Důvodem, proč byl vznik střediska v  dobách založení považován za nutný, byla potřeba existence centra, které by shromažďovalo nejnovější poznatky o intoxikacích a jejich léčbě systematicky, ne nahodile až v momentě nutnosti řešit nastalou situaci. V šedesátých letech se totiž informace shromažďovaly složitě a  zdlouhavě, odborných zdrojů bylo velmi málo, elektronické

neexistovaly, spolupráce se zahraničím měla omezené možnosti. Proto bylo nutné věnovat jednotlivým tématům poměrně zdlouhavé, systematické úsilí. Na mateřské klinice se tehdy léčilo mnoho akutních intoxikací jak z oblasti profesionálních nehod, tak i různých předávkování a úmyslných otrav, proto vznik takového centra právě při Klinice nemocí z povolání byl naprosto logický. Založení střediska se brzy ukázalo jako moudré a prozíravé rozhodnutí, neboť během několika málo let se jeho působnost rozšířila nejen na potřeby samotné mateřské kliniky, ale i na potřeby ostatních klinik zaměřených na pracovní lékařství. V krátkém časovém sledu pak začaly využívat shromážděné informace nejen kliniky zaměřené na profesionální poškození, ale všechna pracoviště, která přicházela do styku s intoxikovanými pacienty, ať již otrava vznikla v zaměstnání nebo v soukromém životě. V dnešních dobách naprostá většina konzultovaných případů vzniká v  soukromí pacientů, procento konzultovaných profesionálních otrav se pohybuje přibližně mezi 1- 4%.. Od roku 1964 fungovalo TIS jako jediné centrum svého druhu v nepřetržitém provozu jako telefonická informační konzultační linka pro všechny lékaře, kteří jak v terénu, tak na nemocničním lůžku ošetřovali intoxikované pacienty, děti i dospělé. Od tohoto roku přijalo oficiální název Toxikologické informační středisko (TIS) a  stalo se členem Evropské asociace toxikologických center (EAPCCT). Telefonická konzultační linka funguje 24 hodin denně.

Kartotéka TIS byla vedena až do počátku devadesátých let v podobě kartotéčních, strojově psaných listů. Byla tématicky rozdělena na oddělení komerčních přípravků, chemikálií, léků, rostlin, hub a  jedovatých živočichů. Nejproblémovější oblastí z  hlediska získávání informací byly vždy výsledné komerční produkty chemického charakteru, kde se receptury jednotlivých výrobců utajovaly a TIS bylo povinno tyto informace chránit a  využívat jen k potřebám záchrany zdraví a života konkrétního pacienta. Povinnost posílat informace TISu byla legislativně ukotvena. V  porevolučním období začaly být výrobky, obsahující rizikové složky, vybavovány bezpečnostními listy, které TIS ukládá v elektronické podobě do své databáze. Informace, které bezpečnostní listy obsahují, utajování nepodléhají, naopak, měly by být při potřebě dostupné nejen zdravotníkům, ale i  spotřebitelům, hasičům, přepravcům apod. V  roce 1992 byla kartotéka TIS převedena do elektronické podoby, do fulltextového vyhledávacího programu TEXPRO. Od tohoto roku je národní toxikologická databáze TIS doplňována a aktualizována jak v elektronickém programu, tak v kartotéční podobě. Počet dokumentů již dávno přesáhl statisícovou položku. Tato vlastní národní toxikologická databáze, která je průběžně doplňována, tvoří základní informační zdroj pro konzultační činnost TIS. Z původních asi 62 konzultací, které řešilo TIS v roce 1963, vzrostl počet dotazů v  devadesátých letech asi na 5000 ročně. Po roce 2000 již pravidelně dosahuje celkový počet konzultací téměř 11 000 za rok. Do roku 1989 byla služba TIS vyhrazena pouze odborníkům a od roku 1989 poskytuje TIS odborné rady i  laické veřejnosti. Podíl laických dotazů na TIS rok od roku stoupá v souladu s narůstající informovaností a uvědomělostí veřejnosti, především rodičů a prarodičů malých dětí. Dotazy na dětské nehody jsou laiky (v roce 2006 27%) častěji konzultovány, než otravy dospělých (cca 7 %). 13

V souladu s trendem vývoje mezinárodní situace se v posledních letech TIS soustřeďuje nejen na problematiku otrav vzniklých ve sféře soukromého života jednotlivců, ale čím dál víc věnuje při přípravě podkladů pozornost problematice hromadných otrav, vzniklých především v  důsledku mimořádných havarijních situací a chemických útoků, které má na svědomí sílící vlna mezinárodního terorizmu, jehož hrozba se ani naší republice nevyhýbá. Zatímco do roku 1999 Klinika nemocí z povolání VFN a 1. LF UK spolu s Toxikologickým informačním střediskem sídlila v těsném sousedství emauzského kláštera na adrese Vyšehradská 49, Praha 2, od tohoto roku se přemístila do krásné secesní budovy bývalé Ortopedické kliniky VFN v Praze 2, Na Bojišti 1. Protože cílem TIS je snížit počet a  závažnost intoxikací a  příznivě ovlivnit průběh již vzniklých nehod, plní za tímto účelem již v  pořadí třetí Projekt podpory zdraví MZČR s názvem Prevence otrav dětí a mladistvých II. V prvním roce posledního projektu (2009) byla vydána pro laiky příručka Dětské otravy – umíte si s  nimi poradit?, kterou je možné v  omezeném množství zdarma poskytnout. Zájemci mohou kontaktovat adresu [email protected]. Informace o akutních otravách podává TIS ihned a to jak lékařům, tak laikům. Pouze v situacích, kdy je třeba zjišťovat doplňující informace, může být konzultace řešena během několika telefonických hovorů, nebo doplněna prostřednictvím e-mailové zprávy, či faxu. Jak konzultace probíhá? Konzultace poskytnutá TISem není anonymní servis, nemá charakter poradenské služby, kde jsou sdělované informace obecného charakteru. Cílem TIS je poradit pro danou konkrétní situaci (pro konkrétního postiženého člověka nebo zvíře) co nejvhodnější a nejúčinnější postup, vedoucí k jeho záchraně. Proto je důležité, aby pracovník TISu, který dotaz řeší a  informaci poskytuje, získal od volajících co nejpřesnější údaje o  okolnostech případu postiženého pacienta, ale i o něm samotném. 14

Pracovníkům TIS je k dispozici odborná literatura i vzorky nebezpečných prostředků.

Ptáme se: 1. Komu se nehoda stala: dítě, dospělý, zvíře (pokud možno udat celé jméno, rodné číslo a zdravotní pojišťovnu). 2. Jaký je věk postiženého, jeho hmotnost (alespoň odhadem), trpí-li nějakou akutní nebo chronickou nemocí. 3. Jaká látka je příčinou otravy? Lék, rostlina, chemikálie, komerční přípravek? U  léků udat, zda se jedná o  lék, který postižený užívá nebo o cizí lék. U komerčních přípravků je potřeba získat co nejvíce informací z  etikety, nebo alespoň vědět, k  čemu se látka používá. 4. Jak velké množství látky působí? Množství co nejvíce upřesnit. 5. Kdy se nehoda stala? 6. Jakým způsobem se stala? Požití látky, polití se, vdechnutí, kousnutí apod. 7. Jak se daří postiženému? Má nějaké zdravotní potíže? 8. Jaká opatření byla doposud provedena? 9. Kdo a  odkud volá: jméno, město, telefonní číslo (důležité pro zpětnou vazbu v případě potřeby). Jak odpovíme: podávaná informace se za použití různých informačních zdrojů zaměřuje převážně: u laiků na vysvětlení možného ohrožení zdraví, na pokyny první pomoci a následnému postupu a u lékařů na vysvětlení povahy působící látky, na toxicitu působící dávky, na prognózu kon-

krétního případu, na očekávaný obraz otravy a především na pokyny k optimálnímu léčebnému postupu. Protože k  léčbě některých závažných otrav je potřeba použít v  naší republice neregistrovaná antidota, TIS zajišťuje jejich okamžitou dostupnost zásobami, které jsou deponovány přímo v  prostorách mateřské kliniky. Na neregistrovaná antidota je držitelem souhlasů se specifickými léčebnými programy, které na doporučení Státního ústavu pro kontrolu léčiv schvaluje Ministerstvo zdravotnictví ČR. Prostředky na nákup bazální zásoby poskytuje MZ ČR Odbor krizového řízení. Kvůli snadnější dostupnosti pro východní část republiky, je část depozita antidot umístěna v konsignačním skladu ve FN Olomouc, na Klinice pracovního lékařství. Tabulky aktuálního stavu antidot jsou umístěny na webových stránkách TIS na adrese http://tiscz.cz/, v části určené pro odborníky.

Protože k léčbě některých závažných otrav je potřeba použít v naší republice neregistrovaná antidota, TIS zajišťuje jejich okamžitou dostupnost zásobami, které jsou deponovány přímo v prostorách mateřské kliniky. Za vedení současné přednostky Kliniky nemocí z povolání prof. MUDr. Daniely Pelclové, CSc., která pečlivě dbá o úroveň práce centra, došlo k nebývalému rozvoji mezinárodní spolupráce mezi jednotlivými, především evropskými centry. Mezinárodní kontakty zajišťují aktuálnost informací, které TIS získává, zpracovává a  posléze při konzultacích využívá. Pravidelnou se stala účast zástupců TIS na kongresech Evropské asociace toxikologických středisek a klinických toxikologů, kam pravidelně přispívají prostřednictvím posterů a přednáškami. Bohužel je soustavná snaha o zlepšování úrovně služeb TIS zároveň provázena dlouhodobými problémy s  financováním provozu a  nedostatkem kvalifikovaného personálu, neboť se jedná o velmi důležitý a zajímavý, ale také úzce vymezený obor.

Toxikologické oddělení Ústavu soudního lékařství a toxikologie prim. Ing. Eva Nováková, CSc., Ústav soudního lékařství a toxikologie

Z historie:

P

očátky toxikologické analýzy lze vystopovat do roku 1937, kdy na tehdejší lékařské fakultě v Praze vzniklo Oddělení pro chemické jedy. V  roce 1952 byla zřízena „Laboratoř pro toxikologii a  mikroskopii“ v rámci I. ústavu pro chemii lékařskou a soudní, která představovala vyvrcholení éry klasických laboratorních vyšetřovacích metod. Původní forenzní zaměření se v  60. létech postupně mění na klinické v  souvislosti s  přibýváním požadavků na řešení případů akutních intoxikací a začínají se rozvíjet i moderní přístrojové metody. Řešená problematika se dále rozšiřuje o odkrývání a sledování závislosti na drogách a o oblast dopingu. V roce1968 se rozrůstající laboratoř stává Ústavem pro toxikologii a  soudní chemii, v rámci Katedry lékařské chemie I na tehdejší FVL UK. Po zrušení kateder v r. 1989 byl Ústav několik let samostatný. Koncem roku 1999 se spojil s  Ústavem soudního lékařství a  vznikl tak současný Ústav soudního lékařství a toxikologie. Tradiční pracoviště toxikologie sídlilo od svého vzniku až do dubna 2008 v budově děkanátu 1. LF UK Na Bojišti 3. Vzhledem k přestavbě této budovy pro ně VFN zrekonstruovala nové prostory v areálu Kliniky dětského a dorostového lékařství Ke Karlovu 2. Vzniklo tak moderní pracoviště s kompletním vybavením, vyhovující požadavkům pro akreditaci nemocnice.

Současnost: Toxikologické oddělení zajišťuje komplexní vysoce specializovaná toxikologická vyšetření pro diagnostické a léčebně preventivní účely ve 15

zdravotnictví, provádí forenzní vyšetření včetně expertní posudkové činnosti, vyšetření pro veřejný sektor (podniky, jednotlivci), zajišťuje pre- i  postgraduální výuku a  vědecký výzkum v aktuální toxikologické problematice. Pracoviště má zavedenou nepřetržitou pohotovostní službu, která zajišťuje dostupnost analýz v případech akutních intoxikací pro diagnostiku i případné monitorování jejich léčby. Oddělení poskytuje laboratorní analytické zázemí nejen pro VFN, ale i pro přirozeně vytvořenou spádovou oblast hl. m. Prahy, Středočeského kraje a u složitých případů i pro celou republiku. Součástí oddělení jsou dvě Národní referenční laboratoře - pro forenzní toxikologii a  pro toxiny vyšších hub. Zdravotnictví využívá toxikologických vyšetření v akutních případech k diferenciální diagnostice intoxikací léky, drogami a dalšími xenobiotiky, případně i k rozlišení intoxikace drogou a abstinenčního syndromu. Pro léčebně preventivní účely slouží kontrolní vyšetření, především kontrola účinnosti terapie při intoxikacích, diagnostika drogové závislosti či kontrola užívání ordinované medikace.

16

Forenzní analýzy jsou prováděny pro policii, soudy, státní zastupitelství a slouží k objasnění okolností případu v  trestním řízení. Do této skupiny spadají i analýzy pro Vězeňskou službu, akutní pro vězeňskou nemocnici, kontrolní při sledování zneužívání drog ve věznicích. Analýzy pro veřejný sektor tvoří hlavně kontrolní vyšetření na zneužívání drog na pracovišti, požadované především podniky působícími v dopravě, zdravotnictví a některými továrnami. S žádostí o analýzu se na nás obracejí i soukromé osoby, nejčastěji rodiče, kteří se obávají, že jejich dítě zneužívá drogy.

Toxikologická analýza: Toxikologická vyšetření biologického materiálu lze rozdělit na průkaz neznámých nox a na analýzy cílené. V prvním případě se jedná zejména o průkaz léčiv, drog a jejich metabolitů, těkavých organických látek, některých pesticid, hub a rostlin. Cílené analýzy, zaměřené na průkaz či stanovení určité látky, se provádějí podle požadavku lékaře, např. stanovení hladiny ethanolu, methanolu, ethylenglykolu, karbonylhemoglobinu,monitorování hladin poměrně širokého spektra toxikologicky významných léků či kontrola vylučování látky identifikované v předchozí analýze. Toxikologická analýza přináší objektivní důkaz o  přítomnosti cizorodé látky ve vzorcích biologického materiálu odebraných určité osobě, umožňuje ji zachytit a jednoznačně identifikovat. Ve většině případů není známo o jakou noxu či kombinaci nox se jedná, v jakém množství byly požity a  v  jaké formě budou nalezeny. V  tom spočívá značná obtížnost toxikologické analýzy a její časová náročnost. Vzhledem k velkému množství látek připadajících v úvahu je nutné postupovat systematicky, podle dílčích výsledků volit další vhodné analytické postupy, s cílem dospět ke správnému výsledku v relativně krátkém čase. Základem toxikologické analýzy je tedy analýza kvalitativní. Teprve, když je známo, o jakou noxu se jedná, může následovat analýza kvantitativní, stanovení její hladiny v krvi. Kvantitativní analýza je vý-

znamná pro prognózu vývoje zdravotního stavu pacienta a kontrolu účinnosti terapie, ve forenzních případech pak pro určování příčiny úmrtí a  pro vyhodnocování řízení pod vlivem drog. Jsme jednou z mála laboratoří, která stanovení velmi nízkých koncentrací drog provádí.

novou chromatografii s detekcí hmotnostní spektrometrií a kapalinovou chromatografii s detekcí tandemovou hmotnostní spektrometrií.

Biologický materiál Běžné vzorky biologického materiálu pro toxikologický rozbor jsou moč, krev a žaludeční výplach. Pro analýzu na neznámou látku je nejvhodnějším materiálem moč, případně první podíl žaludečního výplachu. Také pro screening na přítomnost drog je nutný vzorek moče. Krev je vhodná pro stanovení hladin, případně pro analýzu cílenou.

Metody používané v toxikologické analýze Imunochemické metody Tyto metody slouží především pro screening moče na přítomnost drog. Zachycují skupiny strukturně podobných látek, neumožňují jejich jednoznačnou identifikaci. Jsou pro ně využívány klinické analyzátory. Analýza se provádí přímo v původní matrici, proto jsou výsledky získány rychle (minuty). Vzhledem k  tomu, že pouze potvrzují nebo vylučují přítomnost skupiny drog ve vzorku, je pozitivní výsledek nutné potvrdit metodou založenou na jiném principu, nejlépe metodou chromatografickou a přítomnou látku přesně identifikovat. Imunochemické metody dále mohou být využity i pro stanovení hladin toxikologicky významných látek v seru (paracetamol, salicyláty, antiepileptika). Z hlediska toxikologické analýzy je nevýhodou těchto metod omezené množství látek, pro které jsou připraveny. Chromatografické metody Základními vyšetřovacími metodami v toxikologii jsou metody chromatografické, kterými lze zachytit a identifikovat širokou paletu léčiv, drog a  dalších xenobiotik. Vedle starších, na pracovišti podrobně rozpracovaných metod jako je chromatografie na tenké vrstvě a  plynová chromatografie s  plamenoionizační detekcí, je oddělení vybaveno moderními přístroji pro ply-

Ing. Lukáš Chytil při práci na kapalinovém chromatografu s hmotnostním detektorem

Pro všechny chromatografické metody je nutná izolace z biologického materiálu. Jsou časově náročné (hodiny), jejich výsledky jsou však jednoznačné. Vyhodnocení chromatogramů a  zvláště pak interpretace výsledků vyžaduje pracovníka s mnoha zkušenostmi, které se dají získat jen dlouhodobou praxí. Pro správnou interpretaci výsledků je nutná dobrá komunikace s ordinujícím lékařem. Členství některých pracovníků v  mezinárodní asociací forenzních toxikologů (TIAFT) umožňuje oddělení udržet trvalý kontakt s nejnovějšími poznatky v toxikologii a jejich zavádění do praxe. Byla zavedena analýza alternativních materiálů - vlasů, smolky novorozenců, slin. Vyšetření vlasů umožní sledovat „historii“ aplikace drog, vyšetření smolky ukazuje na vystavení plodu vlivu drog, užívaných matkou během těhotenství, již při vývoji v děloze. Nález ve slinách, naproti tomu má indikovat období, kdy je droga ještě farmakologicky aktivní. Z nových metod bylo zavedeno testování LSD, buprenorfinu, kotininu (marker kouření, v době kdy již není ve vzorku nikotin), ethylglukuronidu (marker požívání alkoholu, když již není alkohol v  krvi). Získání kapalinového chromatografu s tandemovou hmotnostní spektrometrií umožnilo rozšířit paletu látek pro stanovení hladin v krvi a  tím i  spolupráci s  různými odděleními VFN 17

i  jiných nemocnic. Jde především o  stanovení hladin antihypertenziv a některých diuretik, stanovení hladiny benzoátu sodného při léčbě dětí s poruchou metabolismu urey, stanovení hladin antituberkulotik. Počet analyzovaných případů se v  posledních létech pohybuje kolem 6200 za rok. Jeden případ může představovat rozbor několika různých biologických vzorků a řadu jednotlivých analýz, celkový počet vyšetření je kolem 40 000.

Otravy houbami MUDr. Pavel Konopásek, Klinika nefrologie VFN a 1. LF UK

H

oubaření a  následná příprava pokrmů z  hub patří ve zdejších zeměpisných šířkách mezi velice oblíbenou činnost. Smutnou stránkou houbaření jsou však otravy houbami, z  nichž některé bohužel ještě stále končí tragicky. Navíc všechny otravy houbami jsou zbytečné, neboť stačí znalost hub, aby se jim zabránilo. Otrava primárně nejedovatými houbami Mimo klasických otrav požitím jedovaté houby se může objevit otrava z hub, které primárně jedovaté nejsou, ale přejaly toxiny z  okolí. Jedná se především o  kontaminaci těžkými kovy. Další možností, jak se „otrávit nejedovatými houbami“ je otrava ze zkažených hub (např. zapařených). Otravu pak způsobuje toxin produkovaný mikroorganismy a plísněmi, které se v  nevhodně skladovaných houbách a  houbovitých pokrmech namnožily. Velice důležitá je zároveň tepelná úprava hub. Některé druhy, např. hřib koloděj jsou za syrova toxické a toxinů je zbavíme jen delší tepelnou úpravou jídla. Otravy nejedovatými houbami nemívají zpravidla závažný průběh a ve většině případů nevyžadují hospitalizaci. Dominujícími příznaky jsou především gastrointestinální obtíže (zvracení, průjem), ústup obtíží bývá do 24 hodin po požití. 18

Otrava jedovatými houbami Primárně jedovatých hub existuje celá řada, ale zdaleka nejčastější houbou, po jejímž požití bývají pacienti pro potíže hospitalizováni, je muchomůrka zelená, méně časté jsou otravy muchomůrkou tygrovanou. Důvodem intoxikace je nápadná podobnost s houbami jedlými, bývají zaměněny především za žampiony, popř. za masáky. Závažnost otravy závisí na množství požité houby, např. v jednom kloboučku muchomůrky zelené je letální dávka toxinů pro 1-2 osoby. Otrava muchomůrkou zelenou Muchomůrka zelená (amanita phalloides) je zodpovědná za více než 90 % smrtelných otrav houbami. Z velkého množství toxinů obsažených v této houbě jsou pro organismus nejnebezpečnější amatoxiny – amanitin α a  amanitin β. Jedná se o vysoce toxické peptidy, jejichž základní vlastností je termostabilita (neničí se tepelnou úpravou). Mechanismus jejich účinku je zprostředkován interferencí s RNA – polymerázou a následnou zástavou proteosyntézy vedoucí v konečné fázi k nekróze buňky. Mezi vysoce vnímavé buňky k  účinkům amatoxinů patří především hepatocyty, dále buňky střevního epitelu a epitelové buňky ledvin. Klinické známky intoxikace po požití muchomůrky zelené se neobjevují ihned, typické je období latence, které trvá většinou 8-10 hodin. Příznakové období (období rozvinuté otravy) má tři fáze: časnou fázi, období druhé latence a pozdní fázi. V časné fázi jsou dominujícími gastrointestinální obtíže – zvracení a průjmy způsobující závažnou dehydrataci event. až hypovolemický šok. Obdobím druhé latence je nazýván interval nejčastěji mezi 3. až 4. dnem otravy, kdy paradoxně dochází k subjektivnímu zlepšení stavu pacienta, zatímco laboratorní hodnoty se spíše horší. V pozdní fázi (4.-7. den) se plně rozvíjejí klinické příznaky selhání jater (krvácivé projevy, žloutenka, jaterní encefalopatie) a selhání ledvin. Pokud pacient toto období překoná, vstupuje do období rekonvalescence, které může trvat několik týdnů až měsíců. V případě podezření na intoxikaci muchomůrkou zelenou by měl být pacient co nejdříve hospitalizován, nejlépe na jednotce intenzivní metabolické péče. Terapie je cílena na snahu

o eliminaci účinku toxinů, neméně důležitá je však léčba podpůrná (rehydratace, korekce iontové dysbalance atd.). Prioritou je snížení množství vstřebaného toxinu na minimum výplachy žaludku se současným podáváním živočišného uhlí nasogastrickou sondou. Z celé řady historicky používaných antidot se dle recentních studií zdá být nejúčinnější kombinace i.v. aplikovaného penicilinu a silibininu. Silibinin patřící do skupiny flavonoidů působí především inhibicí vychytávání amanitinů hepatocyty, nezanedbatelná je též inhibice enterohepatální cirkulace toxinu. Hemoeliminační metody (hemodialýza, hemoperfúze) jsou účinné pouze v časném období intoxikace, kdy jsou amanitiny přítomné v cirkulaci, velice brzy jsou vychytávány cílovými buňkami, především hepatocyty. V  posledních letech byla úspěšně provedena transplantace jater u pacientů intoxikovaných amanitiny, tato metoda je však vzhledem k rizikovosti výkonu rezervována pouze pro jedince s jinak infaustní prognózou. Prevence otrav Na závěr několik praktických rad, jak minimalizovat riziko eventuelní otravy houbami: l Sbírám pouze houby, které znám. l Při sebemenší pochybnosti nechám houbu být. l Nesbírám příliš staré houby, v nichž už začaly hnilobné procesy. l Nesbírám příliš mladé houby, u kterých nelze druh bezpečně poznat.

Přínosy systému elektronické preskripce Mgr. Petr Běhávka, STAPRO s.r.o., Mgr. Lucie Gorná, Mgr. Martina Čermáková, Kateřina Bauerová, PharmDr. Šárka Kozáková, MBA, Masarykův onkologický ústav

S

ystém elektronické preskripce (dále SEP) je řešení přenosu údajů o pacientovi a předepsaných léčivých přípravcích formou elektronického receptu bez papírového formuláře. Elektronická preskripce neznamená jen

elektronické vystavení receptu a jeho přenos, ale musí jít o komplex služeb vedoucích k efektivní komunikaci mezi lékařem, lékárníkem a pacientem s cílem v maximální míře zvýšit kvalitu péče o pacienta a jeho bezpečnost. Nedílnou součástí SEP je propojení různých programových aplikací nebo informačních systémů lékařů a farmaceutů a zajištění archivace dat. V  rámci veřejné soutěže Národní program výzkumu II vyhlášené Ministerstvem školství, mládeže a  tělovýchovy byl v  roce 2006 přijat projekt 2C06022 řešící vývoj, zavedení a přínos elektronické preskripce v České republice. Hlavním řešitelem projektu je pardubická společnost STAPRO. Spoluřešitelem je Masarykův onkologický ústav v Brně (dále MOÚ). Zaměření hlavního řešitele STAPRO Společnost STAPRO s. r. o. je významným dodavatelem informačních systémů, diagnostických přístrojů, zdravotnické techniky a zároveň i poskytovatelem služeb v oblasti informačních technologií pro zdravotnictví. Zaměření Masarykova onkologického ústavu a ústavní lékárny Masarykův onkologický ústav (MOÚ) v Brně je specializovaným onkologickým centrem s nadregionální působností, jedinečný svého druhu v České republice. Na jednom místě jsou zde soustředěny všechny nezbytné medicínské obory pro zajištění komplexní onkologické péče, která zahrnuje prevenci, epidemiologii, diagnostiku, jednotlivé modality protinádorové léčby, rehabilitaci. Jeho pracovníci se také zaměřují na vědecko-výzkumnou činnost včetně základního výzkumu. Je to pracoviště s pre- i postgraduální výukou lékařů a zdravotníků a s osvětovou činností zaměřenou na širokou veřejnost. Na základě rozhodnutí ministra zdravotnictví ČR je Masarykův onkologický ústav metodickým garantem v oboru onkologie pro Českou republiku. Pracoviště ústavní lékárny se zaměřuje na tyto činnosti: vývoj přípravy a  příprava sterilních cytostatik, radiofarmak, individuálně připravovaných léčivých přípravků, management farmaceutické části klinických studií léčiv a zajišťování léčiv pro ambulantní i hospitalizované pacienty. 19

Je školícím pracovištěm pro budoucí farmaceutické asistenty a lékárníky (povinné praxe během studia, praktická výuka přípravy a  kontroly radiofarmak studentů Farmaceutické fakulty Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně) a  pro jejich další vzdělávání během atestační přípravy. Zajišťuje také odborné stáže v přípravě cytostatik. Pracovníci se aktivně věnují edukaci ambulantních i hospitalizovaných pacientů.

O projektu

Projekt je zaměřen na výzkum a vývoj možných, prakticky realizovatelných způsobů elektronického předepisování a výdeje léčiv a zdravotnických prostředků a na implementovatelné služby a kontrolní mechanismy, jejichž využití umožní dosáhnout bezpečné a racionální farmakoterapie. Součástí systému SEP jsou následující služby: l přenos elektronického receptu z informačního systému lékaře do centrální databáze SEP l validace receptu před odesláním vůči lékové historii pacienta uložené v databázi SEP – výsledkem je vyhodnocení lékových interakcí, duplicit a podobných preskripcí

20

l umožňuje

lékaři spolu s  receptem odeslat i potřebné doplňující údaje – informace o diagnóze, případných alergiích, těhotenství nebo kojení, odmítnutí konkrétního generika (např. z  důvodu nevyhovující lékové formy) resp. souhlas s  výdejem generik, informaci o  záměrném překročení dávkování. V poznámce muže lékař sdělit další detaily zdravotního stavu pacienta l lékárníkovi umožňuje na základě ID receptu (předávaný formou čárového kódu na papírovém výtisku receptu) načíst recept se všemi údaji do svého informačního systému l v lékárně formou semaforu kontroluje správnost výdeje léku l do systému se zpět z lékárny ukládají veškeré informace o  výdeji, které poté mohou být předány předepisujícímu lékaři (informace o tom, kdy si pacient lék vyzvedl, o provedení generické záměny nebo o výdeji jiné síly a následné úpravě dávkování. Lékárník může připojit poznámku např. o nevyhovující lékové formě nebo odmítnutí léčiva pacientem)

Pilotní provoz systému v Masarykově onkologickém ústavu

Systém elektronické preskripce (SEP) byl do provozu uveden u spoluřešitele projektu, kterým je Masarykův onkologický ústav (MOÚ), v roce 2008. V  první fázi byl zprovozněn pouze přenos receptů mezi lékařem a lékárnou a záznam o výdeji léčivých přípravků. Později byl systém rozšířen o  náhled do lékové historie pacienta. Hlavním cílem bylo vyhodnocení případných interakcí předepisovaných léčivých přípravků.

Hodnocení systému uživateli

pro ně SEP pomocí při zvažování medikace a při předepisování nových kombinací léčivých přípravků. Slouží také jako informace o preskripci jiného lékaře. Ale rádi bychom zdůraznili, že o výsledné preskripci rozhoduje lékař na základě svých zkušeností a informací o konkrétním pacientovi. Součástí hodnocení přínosu systému SEP pro lékaře byl i  dotazník, rozeslaný mezi lékaře MOÚ, ve kterém měli vyjádřit spokojenost a  využívání systému SEP. Dotazník vyplnila pouze část lékařů. Zde uvádíme vyhodnocení odpovědí:

Lékaři v MOÚ uvítali edukativní charakter SEP. Představuje vodítko pro základní informaci o známé interakci a její závažnosti. Zároveň je Reagujete na upozornění systému na interakci při předepisování Rp.? Změníte léčbu pacienta na základě upozornění systému (např. změna dávkování, medikace...)? Jestli že léčbu změníte, je vaše rozhodnutí na základě stupně uvedené interakce? Usnadnil Vám tento systém upozorňování rozhodnutí o postupu v léčbě?

Meziroční snížení výskytu interakcí

Z  důvodu sjednocení onkologické péče v Brně s centralizací v MOÚ a získání statutu Komplexního onkologického centra došlo meziročně k nárůstu počtu pacientů a tím i k zvýšení preskripce. Dále byla rozšířena ambulance pro paliativní léčbu a to přispělo k identifikaci čárovými kódy nejen u běžných receptů, ale začaly být značeny i recepty s preskripcí omamných a psychotropních léčiv. Pro hodnocení přínosu systému jsme použili dvě období 1. 2. 2008 – 30. 4. 2008 a 1. 2. 2009 – 30. 4. 2009. V prvním období byl v provozu systém přenosu receptů mezi lékařem a lékárnou a záznam výdeje do SEP, v druhém období byl již systém rozšířen o  práci s  lékovou historií pacienta, zejména o  vyhodnocení případných interakcí předepisovaných léků.

Ano 17

Ne 6

Občas/ částečně 7

3

9

18

13

13

5

9

16

V následující tabulce jsou uvedeny celkové počty předepsaných položek receptů a  potenciálních interakcí ve výše uvedených obdobích. V  posledním sloupci je pak uveden meziroční pokles výskytu potenciálních interakcí. Vysoký nárůst položek receptů zachycených v SEP (meziročně o  33%) ovlivnil i  celkové počty potenciálních interakcí. Tento nárůst jsme museli při výpočtu poklesu eliminovat přepočtem na stejné množství předepsaných položek receptů. Vypočetli jsme tedy relativní výskyt interakcí na 1000 položek za každé období a z těchto hodnot následně vypočetli meziroční pokles výskytu potenciálních interakcí. Mezi potenciální interakce jsme započítali, pokud byly pacientovi předepsány v rozmezí třiceti dnů léky, mezi nimiž dochází k interakci o celkové závažnosti 3 a výše. Pro vyhodnocení interakcí jsme používali databázi lékových interakcí od firmy Infopharm a.s. 21

Období

1. 2. 2008 až 30. 4. 2008 *

1. 2. 2009 až 30. 4. 2009 *

17765 192 115 9 24 340

23687 185 152 15 21 373

Počet předepsaných položek Interakce o celkové závažnosti 3 Interakce o celkové závažnosti 4 Interakce o celkové závažnosti 5 Interakce o celkové závažnosti 6 Celkem

pokles výskytu potenciálních interakcí o (%) ** 29% 2% nárůst 23% 35% 19%

* uvedeny jsou celkové počty položek receptů zachycené v systému SEP, popřípadě v dalších řádcích celkové počty interakcí za dané období ** jedná se o meziroční pokles výskytu interakcí vypočtený výše uvedeným algoritmem, který eliminuje výrazný nárůst počtu položek receptů zaznamenaných v SEP Blíže jsme se zabývali vyhodnocením potenciálních interakcí ve skupinách léků, které jsou v MOÚ nejčastěji předepisovány. Pro toto vyhodnocení jsme zvolili 6 základních skupin – antiemetika, antidepresiva, nesteroidní antiflogistika, prokinetika, opiáty a cytostatika. Tyto skupiny představují nejčastěji předepisované léčivé přípravky, s ohledem na úzké terapeutické Skupina 1

Skupina 2

Opiáty Nesteroidní antiflogistika Cytostatika

Antidepresiva Antidepresiva

zaměření MOÚ. Pro výpočty výskytu a poklesu interakcí bylo použito stejné metodiky jako u předchozí tabulky. Nejprve zde uvádíme porovnání výskytu interakcí mezi jednotlivými vybranými skupinami. Vybrali jsme pouze ty skupiny, které mají mezi sebou vyšší výskyt interakcí a  vyskytují se v obou sledovaných obdobích.

Celková 1. 2. 2008 až 1. 2. 2009 až interakce * 30. 4. 2008 ** 30. 4. 2009 ** 3 16 11 4 35 32

Nesteroidní antiflogistika

6

17

3

pokles o (%) *** 48% 31% 87%

V následující tabulce jsou uvedeny celkové počty interakcí za vybrané skupiny, v rozdělení podle stupně interakce, opět včetně porovnání meziročního poklesu. 1. 2. 2008 až 30. 4. 2008 ** Celková interakce * Antidepresiva Antiemetika Nesteroidní antiflogistika Cytostatika

22

3 74 4

4 63 2 35

2

4

5

1. 2. 2009 až 30. 4. 2009 ** 6 celkem 3 4 5 6 celkem 137 64 44 2 110 2 2 20 59 8 35 17 60 17

23

1

7

3

11

Pokles o (%) *** 39% 25% 24% 64%

1. 2. 2008 až 30. 4. 2008 ** Celková interakce * Prokinetika

3 3

Opiáty Celkem

14 4 97 108

4

5

1. 2. 2009 až 30. 4. 2009 ** celkem 3 4 5 6 celkem 3 11 11

6

18 242

37

11 2 95 90

2

20

13 207

Pokles o (%) *** nárůst o 175% 46% 36%

* celková interakce v rozmezí 1 až 6 v hodnocení dle databáze Infopharm ** uvedeny jsou celkové počty interakcí za dané období *** jedná se o meziroční pokles výskytu interakcí vypočtený výše uvedeným algoritmem, který eliminuje výrazný nárůst počtu položek receptů zaznamenaných v SEP

Závěr

Z  uvedeného přehledu vyplývá, že v  nejčastěji předepisovaných léčivých přípravcích došlo meziročně k výraznému poklesu výskytu potenciálních interakcí, než tomu bylo v celém souhrnu preskripce v Masarykově onkologickém ústavu. Významný byl pokles výskytu nejzávažnějších celkových interakcí (stupeň 6), a to o 59%. Nárůst počtu interakcí u prokinetik vychází z vyšší potřeby preskripce těchto léků v rozmezí 30-ti dnů, což je období, které jsme zvolili pro sledování interakcí.

Z výše uvedených výsledků vyplývá, že i přes úzký okruh lékařů zapojených do systému elektronické preskripce (lékaři jednoho ústavu), došlo k  výraznému poklesu potenciálních interakcí, včetně celkových interakcí stupně 6. Přínosem systému elektronické proskripce jsou nejen ekonomické úspory, ale zejména racionalizace při preskripci a zvýšení účinnosti a bezpečnosti medikace.

9. česko - slovenská konference

INMED 2009

2

0

0

9

Informační systémy - nástroj efektivního zdravotnictví Pardubice, 5. - 6. 11. 2009 Témata letošního ročníku Čerpání EU fondů Jaké jsou možnosti a úspěchy s čerpáním EU fondů ve zdravotnictví? Řízení v krizi Lze efektivně řídit zdravotnické zařízení v době finanční krize? Zdravotnictví v krajích Jaké jsou přístupy k rozvoji krajského zdravotnictví?

www.inmed.eu 23

Závislost a škodlivé užívání – umíme je rozpoznat? MUDr. Dušan Randák, ambulance Oddělení léčby závislostí VFN

Z

ávislost na návykových látkách je chronické recidivující onemocnění s jasně stanovenými kritérii, která vycházejí ze stávající 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí. Opakovaně se setkávám u pacientů ambulance s dotazem zda jsou závislí, či nikoliv. Opakovaně se setkávám s týmž dotazem u jejich rodinných příslušníků. Opakovaně se setkávám s pacienty, kteří své závislosti nerozumí a neumí ji uchopit a chtějí se dobrat jejích kořenů, nejlépe mimo svou osobu. Opakovaně se setkávám s osobami, které mají zájem se dozvědět, proč zrovna oni se stali závislými. Návykové nemoci nemají jedinou příčinu a  jednou ze srozumitelných teorií vzniku a rozvoje závislosti je teorie dispozičně-expoziční. Teorie počítá s faktory rizikovými i faktory protektivními a  vychází z  toho, že pro rozvoj závislosti je důležitý vztah mezi dispozicí jak v rovině biologické, rovině psychologické a dále v  rovinách sociálních a  spirituálních (jedná se například o  rodinnou zátěž, genetické a  metabolické predispozice, osobnostní strukturu atd.) a expozicí v těch samých oblastech (například dostupnost - nabídka návykové látky, domácí

24

či pracovní prostředí, akutní, nebo chronické onemocnění, charakter užívání, vliv vrstevníků či stávajícího sociokulturního prostředí, atd.) Syndrom závislosti je soubor behaviorálních, kognitivních a fyziologických fenoménů, který se vyvíjí po opakovaném užití látky. Pro syndrom závislosti jsou jednoznačně stanovena kritéria, která nemusí odpovídat laickým kritériím pro rozpoznání této problematiky. Kritéria pro syndrom závislosti jsou následující: 1. Craving – bažení – „chuť“, jedná se o silnou touhu po návykové látce, jedná se o puzení k  tomu tuto návykovou látku užít. Nejedná se o prostou chuť a carving se často s prostou chutí zaměňuje. Bažení závisí na druhu psychoaktivní látky a také na její dostupnosti. Bažení je často závislé na aktuálním psychickém vyladění a na situaci, v které se dotyčný nachází. Zpravidla je intenzivní při počátku abstinence a  je součástí syndromu z  odnětí a s délkou abstinence odeznívá. Délka trvání bažení a jeho intenzita je zpravidla velmi individuální. Kromě narušeného soustředění či pozornosti jej mohou doprovázet i  další příznaky, mezi které mohou patřit svírání na hrudi, palpitace, pocení, svalové napětí, chvění, bolest hlavy, neklid, vzrušení, podrážděnost, nebo i sny, ve kterých se objevuje užívání návykových látek. 2. Zhoršená schopnost sebeovládání ve vztahu k látce. Tato schopnost nekontrolovat začátek, průběh, ukončení, nebo intenzitu užívání návykové látky, patří mezi velmi důležitá kritéria. Fakticky není pod kontrolou započetí užívání dané látky, nemusí být přítomna kontrola v užitém množství, které mělo být původně nižší, než je následně skutečná spotřeba. Délka užívání může být prodloužena oproti původnímu plánu. Opakovaně lze například u osob závislých na alkoholu slyšet slova o tom, že chtěli pití ukončit či přerušit, ale z nejrůznějších důvodů, včetně například strachu z fyzické nevolnosti či syndromu z odnětí v pití pokračovali i nadále. Opakované a neúspěšné jsou pokusy užívání návykové látky kontrolovat a užívání ukončit.

Není vzácností, že osoby závislé se o  tuto kontrolu opakovaně a  opakovaně neúspěšně pokoušejí. 3. Fyziologické projevy odvykacího stavu jsou charakteristické pro danou látku, nebo skupinu návykových látek. Projevy odvykacího stavu jsou závislé nejen na daném typu látky, ale i na tom jak intenzivně, jak dlouho a jakým charakterem je daná návyková látka užívána. Projevy odvykacího stavu se projevují již když je užívání návykové látky redukováno a následně při jejím vysazení. Typickým projevem je tendence nahradit původní užívanou látku, pokud tato není přítomna, látkou blízkou za účelem oslabení nebo vyhnutí se odvykacím příznakům (například často intuitivní užívání léků ze skupiny benzodiazepinů při rozvíjejícím se odvykacím stavu při vysazení alkoholu). Jedním z častých projevů odvykacího syndromu je již výše uvedené bažení. 4. Prokázaná tolerance k  účinku látky je typická pro některé skupiny návykových látek. Rozvoj tolerance je i při pravidelném užívání individuální, ale je nutné s tímto rozvojem počítat například v případě dlouhodobé medikace benzodiazepiny. Rozvinutá tolerance je charakteristická tím, že k dosažení intoxikace či žádoucího účinku je zapotřebí prokazatelně vyššího množství látky a při trvalém užívání stejného množství látky je její účinek snížený, nebo se již nedostavuje. Rozvoj tolerance lze očekávat například u závislosti na alkoholu, na tabáku, na beznzodiazepinech i nebenzodiazepinových hypnoticích a též při závislosti opiátového typu, kdy užívaná množství dané látky mohou přesahovat i dávky smrtelné. Výbornou ilustrací jsou v tomto případě například dávky substituční medikace metadonem v  případě osob závislých na opiátech. 5. Zaujetí užíváním látky je dalším z diagnostikovatelných kritérií. Vychází z  redukce zájmů, zálib či činností libých či jejich plného opuštění ve prospěch času věnovanému dané návykové látce. Nejedná se pouze o čas věnovaný užívání, ale také čas týkající se obstarávání či zotavování se z účinku dané návykové

látky. Nemusí jít jen o redukci zájmů a zálib, ale i o redukci povinností. Fakticky se může jednat i  o  školní či pracovní nespolehlivost projevující se změnou ve výkonu a eventuelních absencích. 6. Trvalé užívání látky i  přes jasné vědomí charakteru a  rozsahu poškození, které je spojené s  dalším užíváním návykové látky. Příkladem může být kupříkladu populace i.v. toxikomanů s prokázanou virovou hepatitis typu C, kdy i  přes povědomí o  tomto onemocnění není pro některé uživatele toto onemocnění motivací ke změně v rámci postoje k užívání návykových látek. Podobné je to kupříkladu s cirhotiky. Podobné destrukční mechanismy chování lze jistě najít i mezi, na návykových látkách nezávislými, běžnými pacienty napříč medicínským spektrem. V případě zjevné závislosti na návykových látkách, nebo v  případě tzv. škodlivého užívání návykových látek, které se dá popsat tak, že užívání návykové látky je přímo a prokazatelně odpovědné za fyzické, nebo psychické, eventuelně sociální poškození (nebo se na něm výraznou měrou podílí), je jednou z vhodných, efektivních a časově nenáročných možností přístupu k dané osobě, tzv. krátká intervence. Krátká intervence je časově nenáročný postup zabírající cca 5-10 minut a vycházející z předpokladu, že pacient svému zdravotníkovi (lékaři i  nelékaři) důvěřuje. Krátká intervence může vycházet ze známých faktů o zdravotním stavu. Zahrnuje konkrétní doporučení omezit konzum návykových látek. Dále zahrnuje prosté vysvětlení zdravotních výhod, které s sebou toto omezení přinese a současně jednoduché vysvětlení rizik požívání návykových látek. Součástí krátké intervence je i poučení nemocného, týkající se životního stylu a  sledování stavu nemocného (například monitoring laboratorních vyšetření). Jen o  málo časově náročnější je rozšíření této minimální intervence o  další prvky, kterými jsou práce s motivací a její posilování směrem ke změně ve vztahu k návykovým látkám a nejen ke svému zdraví, ale z pohledu výše uvedené etiologie závislosti se úvodní práce s motivací může 25

týkat i otázek a faktorů duševních, sociálních, rodinných atd. V souvislosti s kontrolami pacienta by měl zaznít i eventuelní respekt a ocenění pokroků. Součástí intervence může být i pojmenování rozporu mezi tím, jak žije a jak by žít chtěl. Basální edukace (např. "suchý dům" - v  bytě nejsou žádné alkoholické nápoje, což je výhoda v  případě krize u  osoby zneužívající alkohol), Sebemonitoring (např.: 30-denní monitoring abstinence od alkoholu), poskytnutí Svépomocných manuálů, doporučení Svépomocných organizací (například: Anonymní alkoholici, Anonymní hráči) či Linek důvěry nebo Krizových center je dalším stupněm v metodách krátké intervence. Krátká intervence potom může vyústit v doporučení k poradenskému kontaktu pro daného pacienta či pro jeho rodinného příslušníka, nebo může vyústit v  doporučení ke specializované léčbě. V rámci VFN v Praze lze takto doporučovat a odkazovat do ambulancí Oddělení léčby závislostí, které dále posoudí míru a  hloubku poškození z pohledu závislosti a mohou navrhnout případné odpovídající řešení stavu. To zda toto navržené řešení bude, nebo nebude pacientem akceptováno je však již jinou kapitolou. Kontakt: Oddělení léčby závislostí VFN v Praze, Apolinářská 4, Praha 2, Tel.: 224 968 236

Granty ve VFN Oddělení evropských grantů

V

 roce 2009 se VFN zatím podařilo získat prostředky z evropských zdrojů na 3 projekty. Jedná se o 1 projekt v rámci Integrovaného operačního programu, 1 projekt v rámci Finančních mechanismů EHP a Norska a 1 projekt financovaný prostřednictvím druhého akčního programu Společenství v oblasti zdraví (EU Health Programme 2008-2013). Název projektu: Modernizace a  obnova přístroj. vybavení spec. pracovišť komplexní onkologické skupiny VFN v Praze

26

Datum zahájení projektu: 1. 4. 2009 Datum ukončení realizace projektu: 31. 12. 2009 Rozpočet projektu: 64 950 000 Kč Realizátor projektu: VFN v Praze Stručný obsah projektu: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze získala v rámci 1. výzvy Integrovaného operačního programu - oblast intervence 3.2 – Služby v oblasti veřejného zdraví téměř 65 milionů korun na realizaci projektu „Modernizace a obnova přístroj. vybavení spec. pracovišť komplexní onkologické skupiny VFN v Praze“, reg. č. CZ.1.06/3.2.01/01.00074. Cílem projektu je obnova a modernizace zdravotnických přístrojů a jejich příslušenství pro zajištění standardu úrovně zdravotní péče pro onkologické pacienty. Z  prostředků projektu budou pořízeny tyto přístroje: l brachyterapeutický přístroj, l RTG přístroj s C-ramenem, l CT simulátor, l skener magnetické rezonance 1.5 T. Realizace projektu bude mít pozitivní dopad na udržení a zvýšení úrovně kvality péče o pacienty s onkologickým onemocněním léčené ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a povede ke zvýšení efektivity poskytování zdravotní péče prostřednictvím využívaných technologií. Projekt je přímým a  jednoznačným přínosem pro modernizaci existující infrastruktury sloužící přímo a pouze k péči o zdraví obyvatel, přičemž včasná diagnostika a účinná léčba onkologických onemocnění je jednoznačným přínosem pro zdraví a zvýšení kvality života pacientů. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj Název projektu: Follow-up of children with perinatal burden

Datum zahájení projektu: 1. 4. 2009 Datum ukončení realizace projektu: 31. 12. 2010 Rozpočet: 244 392 EUR Garant projektu (pracoviště): Klinika dětského a dorostového lékařství VFN v Praze

Stručný obsah projektu: Hlavním cílem projektu je zvýšení kvality následné postnatální péče o předčasně narozené děti. Smyslem je včasnou diagnostikou a následným terapeutickým přístupem zlepšení kvality jejich života. S  tím souvisí i  nákup nového specializovaného přístrojového vybavení a zavedení nových diagnostických metod. Projekt je realizován v partnerství s Haukeland University Hospital v Norsku. Aktivity projektu zahrnují zejména lékařský výzkum, hodnocení výsledků výzkumu a  navržení léčebných a  diagnostických postupů. Součástí projektu jsou i  doplňující vzdělávací aktivity včetně výměny zkušeností s norským partnerem. Lékařský výzkum je soustředěn na komplexní hodnocení předčasně narozených dětí se zaměřením na problematiku plicní, gastrointestinální, neurologickou a následně i rehabilitační. Všechny aktivity jsou vzájemně provázané, úzce souvisí s realizací projektu „Centrum komplexní péče o děti s perinatální zátěží“ financovaného z Norského finančního mechanismu, vlastních zdrojů VFN v Praze a z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví ČR. 90% celkového rozpočtu bude hrazeno z Fondu pro podporu výzkumu Finančního mechanismu EHP/Norska. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu Název projektu: ACCESS – Access strategies for teen smoking cessation in Europe

Datum zahájení projektu: 1. 9. 2009 Datum ukončení realizace projektu: 31. 8. 2010 Rozpočet: 578 978 EUR (podíl VFN na celkovém rozpočtu: 27 731,44 EUR) Garant projektu (pracoviště): Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky VFN v Praze Stručný obsah projektu: Hlavním řešitelem projektu je IFT (Institut für Therapieforschung) z Mnichova. Všeobecná

fakultní nemocnice se projektu účastní jako jeden z 10 partnerů z deseti zemí EU: Německo, Dánsko, Nizozemsko, ČR, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Lotyšsko, Belgie a Rakousko. Projekt je zaměřen primárně na léčbu závislosti na tabáku u mladistvých, společně se vším, co s jejich postojem, motivací, názory a znalostmi o kouření souvisí. Součástí projektu je zvýšení informovanosti o  rizicích kouření, čili jeho prevence. Hlavním cílem projektu je motivace adolescentů k  odvykání kouření včetně šíření informací o kouření a této léčbě, a dále transformace těchto zkušeností do doporučení prevence a léčby závislosti na tabáku u adolescentů. V  rámci projektu bude vytvořena národní síť spolupráce v této oblasti (lékaři, další odborníci, média). Projekt vyústí v katalog „dobré praxe“ včetně toho, jak získat kouřící adolescenty k léčbě této závislosti (zatím ji podstupují výjimečně, ačkoli kolem 40 % mezi 15 – 18 lety kouří). Z dlouhodobějšího hlediska přispěje projekt ke snížení kuřáctví mezi mladými, a tak i prevenci tohoto letálního onemocnění v  zúčastněných zemích EU. K formulaci doporučených postupů budou využity zkušenosti těch, kdo se léčbou závislosti na tabáku v jednotlivých zemích zabývají, společně s  přehledem publikované literatury. K  prodiskutování výše uvedeného bude zorganizována evropská konference. Projekt by měl být v jednotlivých zemích administrativním i politickým (=strategickým) benefitem.

Lékař nebo varhaník?

V

e Všeobecné fakultní nemocnici v Praze se od roku 2000 pořádají pravidelné koncerty v  kostele sv. Kateřiny. Bez dobré duše, emeritního primáře MUDr. Jaroslava Eliáše, by se tento nápad asi sotva realizoval. S panem primářem spolupracujeme již více než 5 let a tak dozrál čas jej trochu vyzpovídat: jak se dostal k hudbě, k medicíně, kde se zrodil nápad pořádání koncertů…atd. 27

Pane primáři, skončilo léto a období prázdnin, jak jste je strávil? Letní měsíce, to byla moje rehabilitační dovolená. Abych to vysvětlil: u sebe na chalupě u Prachatic jsem se staral celkem o devět vnoučat ve věku od 6 do 16 let. To byla rehabilitace… A to jste je měl na starosti úplně sám? Našt ěstí jsme na ně byli s manželkou dva a tak jsme si rozdělili úkoly – žena vařila s  pomocí některé z vnuček a já dostal za úkol zbytek dětí utahat, protože jinak by zbouraly chalupu. Každý den jsem s nimi vyrazil na výlet, buď pěšky nebo na kole. A  třetí nebo čtvrtý den už říkal jeden vnouček babičce - mojí manželce: „Babi, a  to budeme každej den chodit na výlety?“. Všechny aktivity, včetně řezaní dříví, sběru hub…atd., jsem absolvoval s nimi, byla to opravdová rehabilitace. Jste tedy po létě odpočatý a  můžete se opět věnovat hudbě. To mě navádí k  otázce, kdo Vás k muzicírování přivedl? Tak jako v dnešní době se rodiče snaží, aby děti neseděly jenom u počítače, tak i naše maminka chtěla, abychom se něčemu věnovali. Bylo nás pět bratrů a po válce nás maminka všechny přihlásila do hudební školy v Liberci. Dva jsme se věnovali klavíru a tři hře na housle. A jak jste se dostal ke hře na varhany? K  varhanám jsem se dostal jednoduše, když jsem ve svých 15 letech končil po 7 letech hry na klavír druhý cyklus, tak otevřeli v  hudební škole varhanní oddělení. Tam jsem se přihlásil. Sice jsem již dříve hrál na varhany v  klášteře Voršilek, ale pouze jako samouk. V hudební škole 28

dostala moje hra určitou úroveň a navíc jsem se mohl vytahovat před děvčaty. Ale tím Váš zájem o  hru na tento nástroj neskončil. Vždy jsem měl št ěstí, že jsem se setkával s lidmi, kteří mě ve hře na varhany posouvali dál. Když jsem za doby studí na lékařské fakultě působil jako varhaník v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí, tamější varhany se mi moc nelíbily, byl jsem zvyklý na něco jiného. Ale tenkrát mi otevřel oči můj profesor, který řekl, že to jsou nejlepší varhany, na které je možné v Čechách hrát. Byly 300 let staré. Až poté jsem si barokní varhany zamiloval. Žil jste v Liberci, jak jste se dostal do Prahy? A kde se vzal nápad na koncerty ve sv. Kateřině? Po promoci jsem nastoupil na „umístěnku“ do Jablonce nad Nisou. Ale po pěti letech – po složení první atestace – jsme se kvůli ženě přestěhovali do Prahy a v roce 1969 jsem nastoupil na ORL kliniku Dětské fakultní nemocnice jako začínající sekundář. Začal jsem pracovat v  nemocnici, která se postupně přesouvala do Motola. Tam jsem se měl přestěhovat i já, tehdy již jako přednosta dětského ORL oddělení, které na Karlově vzniklo po odstěhování kliniky. Když se naskytla příležitost spojit naše oddělení na Karlově s ORL oddělením ve VFN (kde byl přednostou doc. Hroboň) a zřídit tu lůžkové oddělení, zůstal jsem ve VFN. Z Dětského areálu Karlov (DAK) jsme se přesunuli do budovy, kde dodnes sídlí oddělení ORL. A z toho už trochu vyplývá ta svatá Kateřina. Často jsem chodil při zajišťování ORL konzilií přes Kateřinskou zahradu – byl to tu takový medicínský rajon. A  už tehdy Vás napadlo uspořádat v  kostele koncerty? Před revolucí byl kostel depozitářem Muzea hl. města Prahy. Po listopadu 1989 jsem si tu zkusil zahrát na varhany, které sice nebyly v pořádku, ale měly krásný zvuk. Tehdy se zrodila myšlenka na pořádání koncertů, když je to v areálu nemocnice. Říkal jste, že varhany nebyly v pořádku. Jak jste je zprovoznili? Kde jste sehnali prostředky?

V té době byl starostou MČ Praha 2 Mgr. Basch, který mi pomohl díky grantovému systému získat finanční prostředky na pořízení nového měchu k varhanám. To byl základ a poté následovaly další menší opravy a  pořízení elektromotoru. Ze strany VFN byly zajištěné organizační záležitosti. A díky funkci předsedy Společnosti pro duchovní hudbu jsem zajistil účinkující. Zmínil jste Společnost pro duchovní hudbu. Jste jejím předsedou. Vy jste společnost zakládal? Před rokem 1989 existovala podobná společnost pouze v Brně a  v Plzni. Chtěli jsme připravit servis pro hudebníky. Náplní společnosti bylo povznést hru na varhany, ať už péčí o nástroje nebo péčí o varhaníky, samozřejmě také vydáváním not, které předtím nebyly k  dispozici. Vlastně jsme také chtěli tak trochu „páchat diverzní činnost“. Jenže než jsme dokončili přípravy, včetně napsání stanov, registrace…apod. tak bylo po revoluci, psal se rok 1990 a naše „diverzní“ činnost přestala být diverzní. Tato společnost se výrazně zasloužila o konání Svatováclavských slavností. Naše společnost založila festival duchovní hudby, který ve střední Evropě nebyl. Chtěli jsme koncertní život trošičku pozvednout, protože když skladba „zaváněla“ duchovní hudbou, tak se na festivalech moc neujala.. A také jsme chtěli hudbu od 13. století do současnosti někde prezentovat. Festival se magistrátu hl. města Prahy velice líbil, stal se od začátku jeho spolupořadatelem. Letos je již 18. ročník, což vypovídá o tom, že je to festival úspěšný a je o něj stále velký zájem. Je festival zaměřen pouze na hudební vystoupení? Je to především o  umění a  o  duchovní hudbě. Součástí slavností už byla pantomima, výstavy malířů, fotografů, krajkářky…atd. Svatováclavské slavnosti jsou takovou třešničkou na dortu, je za tím schovaná celoroční práce a vždy se najde dostatek nadšenců, kteří tyto slavnosti připravují. Také díky těmto slavnostem získala Praha titul Evropské město kultury. V roce 2000 měla Praha, v rámci soutěže o titul Evropské město kultury, předložit 5 kulturních

projektů. Jedním z nich byly i Svatováclavské slavnosti. Praha tento titul získala a tak si říkám, že na tom má zásluhu také naše Společnost pro duchovní hudbu. Čemu se Vaše společnost ještě věnuje? Pořádáme semináře a velice oblíbenou letní školu duchovní hudby. Letos se konal již 5. ročník - Convivium 2009, kterého se zúčastní kolem 100-150 žáků. Je určeno zájemcům o  aktivní provozování duchovní hudby, zejména pokročilým amatérským a  začínajícím profesionálním zpěvákům, sbormistrům a varhaníkům. Jakou výuku v letní škole pro zájemce nabízíte? Výuka je určena především zájemcům o duchovní hudbu. Je to zejména hra na varhany, výuka improvizace, sólový zpěv, sborový zpěv – např. gregoriánský chorál, ale i ortodoxní styly. Na výuce se podílí také zahraniční lektoři z oblasti katolické, protestantské, židovské a spirituální hudby. Ráda bych naše povídání zakončila tématicky v kostele sv. Kateřiny, kde se 3x ročně konají koncerty. Podle čeho byly vybrány termíny? První koncert se konal na oslavu 315. výročí narození Johanna Sebastiana Bacha v roce 2000, kdy se v Čechách i na Slovensku hrála na varhanách jedna jeho skladba současně. Tento koncert jsme nazvali „Bacha jaro“ - protože 21. března se narodil J. S. Bach a navíc začíná jaro. Další koncert organizujeme u příležitosti Evropského svátku hudby 21. června. A do třetice pořádáme koncert na svatou Kateřinu 25. listopadu. Pane primáři, děkuji moc za zajímavé povídání. S prim. Eliášem hovořila Petra Pekařová

Osmdesátiny prof. Petráška prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA, prim. MUDr. Petr Sucharda, CSc., III. interní klinika VFN a 1. LF UK

D

ne 8. září 2009 se dožívá osmdesáti let prof. MUDr. Jan Petrášek, DrSc., který celý svůj odborný a vědecký život spojil s III. interní klinikou VFN a 1. LF UK. 29

Narodil se ve Vrátě u Českých Budějovic. Během 2. světové války se rodina přestěhovala do Třeboně a ta mu přirostla k srdci, dosud v ní tráví každoročně řadu dnů. V roce 1948 absolvoval v Třeboni gymnázium, a po té vystudoval v roce 1953 Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Již jako medik pracoval v laboratořích III. interní kliniky pod vedením profesora Jiřího Šonky. Po promoci nastoupil jako sekundární lékař do nemocnice v Českém Krumlově a působil krátce i jako obvodní a závodní lékař v Horní Plané a ve Větřní. V roce 1956 se přihlásil do konkurzu na místo sekundárního lékaře III. interní kliniky tehdejší FN II. Na svůj úspěch v něm později vzpomínal se slovy: „Na takové místo se do Prahy běží třeba pěšky!“. V roce 1964 obhájil kandidátskou práci na téma „Klinický význam některých metabolitů katecholaminů“. V roce 1959 se stal odborným asistentem kliniky, v roce 1972 obhájil habilitační práci na téma „Současné možnosti klinické diagnostiky a  léčby feochromocytomu“ a  v  roce 1975 byl jmenován docentem vnitřních nemocí. Doktorskou práci, rovněž s tématem feochromocytomu, obhájil v roce 1981 a v roce 1983 byl jmenován profesorem pro obor vnitřních nemocí. Dlouhá léta byl zástupcem přednosty kliniky, prof. Vladimíra Pacovského, a zastával řadu pedagogických funkcí na tehdejší Fakultě všeobecného lékařství. 30

Nejprve se plně věnoval endokrinologii. Publikoval desítky článků v českých periodicích, ale byl i prvním autorem práce o klinickém významu exkrece katecholaminů, který se spoluautorstvím prof. Charváta vyšel anglicky v roce 1966 v časopise Endokrinologie. Byl také členem výboru Československé endokrinologické společnosti. V paměti všech žáků je však spojován především s kardiologií. Vždy se zajímal o techniku v medicíně, a to ho přivedlo k oboru, který se v 60. letech rozvíjel opravdu bouřlivě. Zaujala ho myšlenka koronárních jednotek a v roce 1970 se významně podílel na vzniku jedné z prvních koronárních jednotek v Československu. Zkušenosti čerpal i  ze zahraničních pobytů v  Dánsku a Německu. V  roce 1976 získal v Německu první zkušenosti s echokardiografií a  na III. interní klinice vybudoval první echokardiografickou laboratoř; také vydal první české publikace v tomto oboru. Vytvořil na klinice funkční kardiologickou skupinu, jeho nejbližšími spolupracovníky byli prof. František Kölbel a  první primářka koronární jednotky III. interní kliniky MUDr. Jitka Šimonová. Podílel se na vzniku katetrizační laboratoře, kde byly provedeny jedny z prvních koronarografií a vůbec první endomyokardiální biopsie u nás. K žákům prof. Petráška patří především prof. Jaromír Hradec, prof. Michael Aschermann, doc. Jiří Král a další lékaři kardiologické skupiny kliniky. V  první polovině 80. let se prof. Petrášek stal vedoucím redaktorem Časopisu lékařů českých. Časopis redigoval nepřetržitě od 23. čísla 122. ročníku, tj. od poloviny roku 1983 až do konce roku 2001. V  této funkci plně osvědčil svůj široký medicínský i  všeobecný rozhled, který spolu s  neobyčejnou pracovitostí a  pečlivostí, pověstnou „ušlechtilou byrokracií“, zajistil Časopisu vysokou obsahovou i formální úroveň, za kterou byl po právu oceněn medailí Jana Evangelisty Purkyně. Později se prof. Petrášek také začal systematicky věnovat recenzování odborných medicínských publikací jako editor mnoha desítek knih a odborný konzultant nakladatelství Grada a Galén.

Také díky této práci je jedním z  mála lékařů – internistů, kteří si zachovali široký rozhled po celé medicíně.

decká síla na IV. interní klinice, kde poprvé přišel do kontaktu s angiologickou problematikou, což ovlivnilo jeho zájem o angiologii na celý život.

Svým celoživotním působením ovlivnil kardiologii nejen na III. interní klinice a ve Všeobecné nemocnici, ale i v celočeském měřítku, což bylo po právu oceněno čestným členstvím České kardiologické společnosti, uděleným v  tomto roce. Byl také propagátorem sesterského vzdělávání v kardiologii, zvláště na koronární jednotce a řadu sester k dalšímu vzdělání podnítil.

Po promoci nastoupil na umístěnku na gynekologické oddělení nemocnice v Mostě, ale brzy přešel na místní interní oddělení pod vedení prim. J. Ulricha. Krátce pracoval i jako závodní lékař v Komořanech u Mostu. Interní atestaci složil v roce 1966 v Ústí nad Labem a v témže roce uspěl v konkurzu a nastoupil do Ústavu chorob oběhu krevního v Praze Krči jako sekundární lékař lůžkového oddělení. Po sloučení výzkumných ústavů pracoval na II. interní výzkumné základně IKEM jako odborný pracovník. Jeho učiteli a přáteli zde byli především dr. Jiří Linhart, DrSc. a doc. dr. Ivo Přerovský, DrSc.

Profesor Petrášek je nositelem mnoha ocenění, tří medailí Univerzity Karlovy a řady cen odborných společností; Českou endokrinologickou společností byl oceněn dokonce opakovaně. Přejeme panu profesorovi jménem kolektivu III. interní kliniky do dalších let hlavně hodně zdraví.

Prim. MUDr. Jiří Spáčil - 70 let prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA

D

ne 17. října 2009 se dožívá 70 let významný český angiolog a  internista prim. MUDr. Jiří Spáčil, CSc. Jeho odborné působení je spojeno nejprve s  IKEM a později především s III. interní klinikou VFN a 1. LF UK. Narodil se v Praze a celý život žije v Modřanech. Vystudoval v  roce 1962 Fakultu všeobecného lékařství UK. Za studií pracoval jako pomocná vě-

V roce 1976 obhájil kandidátskou práci, která se týkala diagnostiky a interní léčby kritické končetinové ischemie. 1. prosince 1978 nastoupil na místo pražského krajského ordináře pro kardiologii na III. interní kliniku FVL UK a FN2 k prof. Pacovskému a v této funkci působil až do zrušení krajských odborníků. Významně ovlivnil organizaci a rozvoj kardiologie v Praze. Po roce 1989 vedl jako primář společně s prof. J. Markem, DrSc. III. interní kliniku 1. LF UK a VFN po více než 10 let až do listopadu 2001. Jiřího Spáčila známe jako široce zaměřeného internistu, korektního, klidného a  důsledného manažera. Nikdy nebyl politicky angažován. Zejména však byl vždy vynikajícím učitelem cévního ultrazvukového vyšetřování. Do plné samostatnosti v angiologické diagnostice dovedl desítky žáků. Jiří Spáčil byl a je vědecky aktivní především v  angiologii. Publikoval přes 200 článků, 80 publikací v  evidenci PubMed.. Napsal angiologickou kapitolu do opakovaných vydání Farmakoterapie vnitřních nemocí prof. Marka a podílel se na opakovaných vydání Vnitřního lékařství prof. Klenera. Mnohokrát organizoval Angiologické dny. Aktivní je i v posledních letech, kdy je vědeckým sekretářem České angiologické společnosti, členem výboru Flebologické společnosti ČLS 31

JEP, členem International Union of Angiology. Dále je členem redakční rady časopisu Praktická flebologie, byl prvním vedoucím subkatedry angiologie IPVZ, předsedou oborové komise pro angiologii ČLK. Mnoho let je rovněž aktivní v Lékařské komoře a  je členem předsednictva ČLK na Praze 2. Do dalších let přeji jménem kolektivu III. interní kliniky Jirkovi hodně zdraví a  hodně úspěchů v  stále velmi bohatém odborném a  vědeckém životě i radost ze 4 dětí (3 lékaři a jedna projektantka) a velké rodiny.

Životní jubilea Životní jubilea – září 2009 prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc. – z  Ústavu klinické biochemie a  laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN. Fakultu všeobecného lékařství absolvoval v roce 1984. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1997. V roce 1999 byl jmenován docentem pro obor vnitřní nemoci. Profesorem pro obor vnitřní nemoci byl jmenován v roce 2007. prof. RNDr. Libuše Kolářová, CSc. - přednostka Ústavu imunologie a  mikrobiologie 1. LF UK a VFN. Přírodovědeckou fakultu UK v Praze absolvovala v roce 1979. V roce 1982 jí byl udělen titul RNDr. Kandidátskou dizertační práci obhájila v  roce 1986. V  roce 2005 byla jmenována docentkou pro obor parazitologie. Profesorkou pro obor mikrobiologie byla jmenována v roce 2009. prof. MUDr. Miroslav Merta, CSc. – z Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF a VFN. V roce 1980 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. V roce 1988 obhájil kandidátskou dizertační práci. Docentem pro obor vnitřní nemoci byl jmenován v roce 1998. V roce 2005 byl jmenován profesorem pro obor vnitřní nemoci. prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc. - ze III. interní kliniky 1. LF UK a VFN. V roce 1979 promoval na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze. Kandidátskou dizertační práci obhájil v  roce 1983. V roce 1992 byl jmenován docentem pro obor vnitřní lékařství. Doktorskou dizertační prá32

ci obhájil v roce 1999. V roce 2001 byl jmenován profesorem pro obor vnitřní nemoci. Od roku 2006 zastává funkci prorektora pro zahraniční styky a mobilitu Univerzity Karlovy v Praze. doc. RNDr. Jaroslav Julák, CSc. – z  Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF a VFN. Přírodovědeckou fakultu UK v Praze absolvoval v roce 1966. V roce 1972 obhájil kandidátskou dizertační práci. Titul RNDr. mu byl udělen v roce 1976. Docentem pro obor mikrobiologie byl jmenován v roce 1998. doc. MUDr. Hana Brichová, CSc. – z Ústavu pro histologii a embryologii 1. LF UK. Lékařskou fakultu UK v Praze absolvovala v  roce 1963. Kandidátskou dizertační práci obhájila v roce 1975. V roce 1988 byla jmenována docentkou pro obor histologie a embryologie. prof. MUDr. Jan Petrášek, DrSc. - z III. interní kliniky 1. LF a VFN. V  roce 1953 absolvoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1964. Docentem pro obor vnitřní nemoci byl jmenován v  roce 1974. V roce 1981 obhájil doktorskou dizertační práci. Profesorem pro obor vnitřní nemoci byl jmenován v roce 1983. Životní jubilea – říjen 2009 doc. MUDr. Zdenka Gašová, CSc. – z Ústavu klinické a  experimentální hematologie 1. LF UK a ÚHKT. Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze ukončila v roce 1974. Vědecká hodnost kandidátky lékařských věd jí byla udělena v roce 1978. Docentkou pro obor vnitřní nemoci byla jmenována v roce 2008. doc. MUDr. Hana Houšťková, CSc. - přednostka Pediatrické kliniky 1. LF UK a FTN. Fakultu dětského lékařství UK v Praze absolvovala v roce 1973. Kandidátskou dizertační práci obhájila v roce 2000. V roce 2002 byla jmenována docentkou pro obor pediatrie. doc. MUDr. Bohdana Kalvodová, CSc. – přednostka Oční kliniky 1. LF UK a VFN. V roce 1974 vystudovala Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Vědecká hodnost kandidátky lékařských věd jí byla udělena v roce 1994. V roce 2002 byla jmenována docentkou pro obor oční lékařství.

prof. MUDr. Vladimír Teplan, DrSc. – z Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN. Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze absolvoval v roce 1974. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1980. Docentem pro obor vnitřní nemoci byl jmenován v roce 1992. V roce 2001 obhájil doktorskou dizertační práci. Profesorem pro obor vnitřní nemoci byl jmenován v roce 2002. doc. MUDr. Jaroslav Novák, CSc. – z Urologické kliniky 1. LF UK a VFN. V roce 1971 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Vědeckou hodnost kandidáta lékařských věd získal v roce 1988. Docentem pro obor chirurgie byl jmenován v roce 1994.

dopisy pacientů MUDr. Jan Bříza CSc., MBA, zastupující ředitel VFN Vážený pane řediteli, ve svých 82 letech jsem byl pro náhlé zhoršení funkce pravého oka hospitalizován na oční klinice VFN a 1. LF UK. Po zjištění, že se jedná o masivní krvácení makuly, mne operovala doc. MUDr. Kalvodová, CSc. a nyní jsem doma na doléčení. Pod dojmem současné, nejen mediální, kritiky zdravotnických zařízení, jsem byl překvapen nečekaně vstřícnou péčí, včetně podrobného vysvětlení mého stavu od ošetřujících. Vážený pane řediteli, byl bych Vám vděčný, kdybyste doc. MUDr. Kalvodové, MUDr. Dvořákovi, MUDr. Brázdovi a kolektivu zdravotních sester (Špaňová, Vrajová, Novotná a  další…) vyjádřil můj srdečný dík! S úctou Ing. Franěk Prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc., přednosta Neurologické kliniky VFN a 1. LF UK Vážený pane profesore, dovoluji si Vám psát, abych touto cestou vyjádřila poděkování za vynikající péči, kterou lékaři a sestry Neurologické kliniky věnovali mé matce Marii Šedinové. Moje devadesátišestiletá maminka byla hospitalizována na JIP a pak na standardním lůžkovém oddělení vaší kliniky poté, co ji přivezla ve velmi

vážném stavu ZS. Od první chvíle na příjmu až po propuštění do domácího ošetřování jí všechen odborný a ošetřující personál věnoval nejvyšší zájem, starostlivou pozornost a  ohleduplnost. Navštěvovala jsem maminku každý den a vždy jsem se přesvědčovala o  příkladném přístupu lékařů a  sester k  pacientům i  tak pokročilého věku. Nešlo pouze o péči o jejich fyzický stav, ale také o jejich duševní vyrovnanost a spokojenost v klidném a výborně vybaveném prostředí, a to i v době dovolených a ve ztížených technických podmínkách. Jako naprostý medicínský laik mohu tuto odbornost neoddělitelnou od laskavosti jen vděčně oceňovat a souhlasit s chválou, s níž maminka o všech paních a pánech doktorech a sestřičkách mluví. Prosím tedy, vážený pane profesore, abyste přijal a tlumočil můj upřímný dík výborným lékařům na JIP (vedoucí MUDr. Jan Fiksa) a na lůžkovém oddělení (vedoucí MUDr. Jan Roth, CSc.) a všem milým a laskavým sestřičkám. Přeji Vám a vaší klinice a celé fakultní nemocnici nadále mnoho úspěchů a co nejlepší podmínky k práci. Se srdečným pozdravem vděčně doc. PhDr. Jiřina Šedinová, CSc. Prof. MUDr. Alois Martan, DrSc., přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK Vážený pane přednosto, ráda bych tímto vyjádřila poděkování pracovníkům vaší kliniky. Dne 31. července se mi na vaší klinice narodila dcera. Samotný porod i poporodní hospitalizaci jsem prožila s maximálním komfortem a v excelentní odborné péči vašich spolupracovníků. Jmenovitě bych uvedla MUDr. Jarošovou, porodní asistentku Jurigovou a  zdravotní sestru Ročkovou, které se o  mě a  o  dítě staraly na porodním sále. Dále bych ráda poděkovala všem sestrám a profesionálním a zároveň milým mladým lékařům na oddělení šestinedělí P3, rovněž pak zkušené a pozitivně naladěné MUDr. Procházkové. 33

Během svého pobytu jsem nezažila jedinou situaci, která by se dala negativně vyložit. Sestry byly do jedné velmi profesionální a nad to vždy ochotné zodpovědět jakékoliv dotazy a  předvést úkony, týkající se péče o  dítě. Celkově toto oddělení působí jako výborný a efektivní tým. Je pozitivní, že se dnes již na vaší klinice všichni lékaři při prvním kontaktu představí jménem, jak je běžné v cizině a nikoliv běžné třeba ve FN Motol. Škoda jen, že jsme se musely s pacientkami dívat, jak kromě odborné péče musely sestřičky v době dovolených minimálně jednou denně běhat s hadrem po pokojích a suplovat roli uklízeček. Je velmi milé, setkat se v Praze s tak vysokou úrovní zdravotní péče a  fungujícím oddělením. O něco později jsem byla nucena s poporodními komplikacemi navštívit gynekologickou ambulanci a opět jsem byla mile překvapena vstřícností a skvělou péčí pana primáře Kudlíka a sestry Miluničové. Předejte, prosím, ještě jednou mé díky zaměstnancům. Přeji jim hodně úspěchů v tak nedoceňované profesi a gratuluji k jejich výběru! Dagmar Dočkalová, Soudní dvůr ES, Luxembourg Prof. MUDr. Zdeněk Krška, CSc., přednosta I. chirurgické kliniky VFN a 1. LF UK Vážený pane profesore, chtěl bych tímto poděkovat kolektivu lékařů a sester 1. odd. JIP vaší kliniky za péči o mého 85letého otce, který byl s akutní pankreatitidou hospitalizován téměř čtyři týdny na vaší klinice. Přes jeho vážný stav a věk se personál maximálně snažil, aby otec netrpěl a v jednání s námi byli lékaři i  sestry velmi milí a  vstřícní. Při mých opakovaných návštěvách či telefonických dotazech mi byl vždy trpělivě vysvětlen způsob léčby a reakce mého otce na ní.

K rukám ředitele VFN Rád bych touto cestou velmi poděkoval paní MUDr. Břízové za přijetí mé ženy do rehabilitační péče po úrazu, operovaném na III. odd. I. chirurgické kliniky VFN (MUDr. V. Volf) v únoru tohoto roku. Považuji způsob jednání, vztah k pacientovi s citlivým porozuměním jeho problémů za příkladný a  podle mého názoru za vymykající se běžné úrovni současné situace našeho zdravotnictví. S nadějí doufám i v samotný úspěšný výsledek vlastní rehabilitační procedury úrazu mé manželky. S poděkováním předem a s pozdravem Prof. Ing. Arch. Emil Hlaváček, DrSc.

Interní oddělení Strahov, Prim. MUDr. Vladimír Polakovič, MBA Vážený pane primáři, dovolte mi, abych Vám a celému vašemu oddělení, všem lékařům, sestřičkám a ostatnímu personálu co nejupřímněji poděkovala za příkladnou péči, starostlivost, ochotu a bezmeznou trpělivost při léčbě mého manžela. Měla jsem mnoho roků těžce nemocnou maminku a  sjezdila jsem s  ní většinu nemocnic v Praze, teď s manželem také. Ale takový lidský a citlivý přístup k pacientům, tolik ohleduplnosti a  taktu k  příbuzným a  návštěvám jsem nikde nezažila. Manžel si za rok, co marodí, zažil spoustu bolesti a  trápení, ale tak, jak jste mu pomohli u  vás, mu nepomohli nikde. Kromě vzorné péče lékaře, obdivuhodných sestřiček, kterým není nic zatěžko, je tu i výborná kuchyně, vzorná čistota a hygiena. Děkuji Vám všem mnohokrát, o vaší nemocnici se dá mluvit pouze v superlativech!

Děkuji mnohokrát za příkladnou péči o  mého tatínka.

Přeji Vám, vážený pane primáři, a všem ostatním vašim spolupracovníkům, hodně štěstí a úspěchů u vašich pacientů i v osobním životě. A ať jsou všichni pacienti tak spokojení a vděční, jako jsme my.

MUDr. Jindřich Charvát s rodinou

Manželé Doubkovi

34

Tarsius-lesní skřítek ze Sulawesi Václav Kříž

J

ako by se s nimi roztrhnul pytel. V poslední době se toto malinké, chlupaté a velmi vzácné zvířátko objevilo nejen na titulních stránkách mnohých magazínů, ale i v televizní reklamě. Svět jakoby znovu objevil Tarsiuse – Nártouna, noční poloopičku z deštných pralesů Indonésie a Filipín, jejíž sulaweský poddruh Nártouna celebeského Tarsius Spectrum poprvé objevili až američtí vojáci za druhé světové války. Ani já jsem neodolal, když jsem se skupinou přátel vyrážel v létě za potápěním na druhou stranu zeměkoule, na workshop podmořské makrofotografie na severní Sulawesi a tak jsme již dopředu měli v rozpisu a plánu akcí tlustým písmem poznamenáno – navštívit rezervaci, kde žijí nártouni! Ta rezervace se jmenuje Tangkoko Batuangus Reserve a je jedním z mála míst na naší planetě, kde ukazují nártouny za mírný poplatek v jejich přirozeném prostředí. V  zoologických zahradách se to moc nedaří, nártouni totiž nesnášejí zajetí. Proto není v evropských zoo ani jedno z těchto zvířátek k vidění. A tak vidět Tarsiuse byl můj sen, možná větší než všechny ty podmořské úžasnosti, za kterými jsme vážili tak dalekou cestu. Odjeli jsme z potápěčské základny Two Fish na ostrově Lembeh až odpoledne. Nebylo kam spěchat, nártouni vyrážejí za potravou po soumraku. Lodí do přístavu Bitung to byla chvilka, tam už na nás čekal objednaný terénní taxík. Cesta přes Bitung (250 000 obyv.) byla rychlá, horší už bylo dalších cca 50 kilometrů po silničkách na úpatí sopky Girian (1995 m). Ocenili jsme zdejší zvyk při jakémkoliv předjíždění a  do zatáčky lehce zatroubit. Je to tak jednoduché, a funguje to! Do rezervace jsme přijeli s  přicházejícím soumrakem. Místní rangeři se nás ujali a doporučili se hned a bez prodlení důkladně natřít vodičkou proti moskytům. Vydali jsme se na pochod stále temnějším deštným pralesem. Zakopávali jsme o obrovské kořeny a všudypřítomné liány, silné

jako lodní lana, z  okolního porostu se přitom každou chvíli ozývaly podivné zvuky. Vzápětí nás obklopila tlupa makaků. Černé opice ve stmívajícím se lese…, byli jako duchové kolem nás. Zbyl čas jen na několik fotografií, museli jsme dál. Nártouni nepočkají, brzy po soumraku vyrážejí za potravou. Přes hory a doly, přes padlé kmeny a mezi liánami tlustými jako stehno jsme se do kopce a z kopce prodrali až ke vzrostlému fíkovníku. Takového benjamínka máme doma v  pokoji, tady jsme se ale museli pořádně naklonit, abychom zahlédli proti hvězdnaté obloze jeho korunu ve výši dobrých třiceti metrů. V tropech člověk lehce podlehne pěstební skepsi. Co si doma pipláte v květináči, to tady bují až ke hvězdám. Stáli jsme pod objemným kmenem, kde propletenec rostlin vytvořil na kmeni skrýš. V té se nártouni přes den skrývají. Ovšem bylo otázkou, jestli strom, u kterého stojíme, byl pro dnešní den tím pravým. Nártouní rodiny putují ve svém teritoriu podle vlastního scénáře a nikdy není dopředu jasné, který strom bude pro následující noc jejich ložnicí. A to se stalo i nám. Po půlhodině čekání jsme se proto vydali k  dalšímu stromu. Průvodce vytáhnul z kapsy tučnou kobylku a posadil ji na větev před námi. A v tom, kde se vzal, tu se vzal, malý chlupatý a hlavně okatý skřítek, před námi stál. No…, stál…, seděl, tak jak opičky sedávají. Velké oči, prý větší než jeho mozek, na nás zíraly ve světle baterek a nezdál se být nijak vyděšený. A ani další 35

z členů jeho rodiny, který seděl opodál. Sem tam nějaký záblesk z našich aparátů je nijak nevyděsil, asi jsou zvyklí na zájem turistů. Odvážnější po chvíli pomalu slezl a schoval se za tlustou liánu. Byl ode mě jen metr daleko. Chvěl jsem se rozčilením, lovecko-fotografické pudy vyšponované na míru nejvyšší! Zamířil jsem objektiv na zelenou kobylku v očekávání skvělého záběru. Zaznamenal jsem přes hledáček jen jakýsi pohyb – a  kobylka zmizela. Nejen, že jsem nestačil zmáčknout spoušť, ani jsem nezahlédnul malou pracičku, která se vynořila ze tmy a neuvěřitelnou rychlostí sebrala nabízenou potravu. A  bylo po představení... Nártouni se vrátili do vyšších pater a jemně povřískávali na rozloučenou. Za chvíli už bylo jejich domlouvání slyšet až z dáli. Noc zčernala a chlupaté poklady zmizely kdesi v pralese. Vrátili jsme se plní dojmů, nejen ze setkání s úžasnými chlupáči, ale z pobytu v tropickém pralese vůbec. Kdy se člověku poštěstí, zažít noc v hlubokém pralese. A tak by taky zůstalo, nebýt našeho dalšího putování. Asi po týdnu jsme se přesunuli na holandsko-indonéskou základnu Diver´s Lodge Lembeh na stejnojmenném ostrově, kde jsme intenzivně fotografovali makrosvět tropického moře. Naše měsíční výprava gradovala. Lembeh Strait, úžina mezi ostrovem a samotným Sulawesi je vyhlášená jako Critters Eden, ráj neuvěřitelných, často endemických podmořských živoucích pokladů, za kterými sem jezdí fotografové z celého světa.

36

To byl také náš hlavní cíl v Indonésii. Při přivítání na základně nám její holandský spolumajitel Rob vyjmenoval, jaká že zvířata můžeme potkat v nejbližším okolí. Třeba mořské orly, ledňáčky, malé šelmy cibetky, množství zajímavého hmyzu, atd. Na konec, když jsme se už rozcházeli do svých bungalowů, pronesl jen tak na okraj, jako když Pražák mluví o veverkách ve Stromovce: „A  taky tady máme Tarsiuse“. Pousmáli jsme se a pronesli něco v tom smyslu, že je to dobré lákadlo na turisty, že přece víme, že jsou všichni spočítaní, málem okroužkovaní, a určitě nežijí mimo rezervace. Tím pro nás Tarsius skončil, uchovaný na kartě fotoaparátu. O několik dní později jsme se s manželkou probudili dupáním nožiček na plechovou střechu naší chaty. S  myšlenkou, že to jsou asi krysy, jsme v  klidu znovu usnuli. Ráno při rozednění už to nebylo dupání nožiček, ale vrzavé popiskování v křoví kolem oken. Žena nevěřícně vytřeštila oči a s výkřikem: „to musí být Tarsiusové“!, se marně snažila bezúspěšně zahlédnout některého z lesních skřítků. Po snídani, při odchodu na naši potápěčskou loď, jsme se zeptali Ita, jednoho z našich průvodců: „Ito, je možné, abychom ráno slyšeli Tarsiusy?“ Podíval se na nás a jako kdyby mluvil o těch veverkách, jen nezúčastněně řekl: „jasně, vždyť bydlí támhle v tom stromě na pláži. Každý den na nás koukají, když odjíždíme…“ Málem jsme se zhroutili. Od té doby manželka, která se nepotápí, strávila zbytek dovolené na pláži pod nártouním stromem… Foto: Libuše Křížová