Obsah Úvod 8 1. Teoretická analýza problému 9 2. Návrh variant řešení

Obsah

Úvod

8

1. Teoretická analýza problému

9

1.1. Základní pojmy

9

1.2. Příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti

10

1.3. Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

11

1.4. Hmotný majetek a jeho odpisování

14

1.4.1. Krácení odpisů a přerušení odpisování

15

1.4.2. Vyloučení z odpisování

16

1.4.3. Kdo odpisuje

17

1.4.4. Ocenění odpisovaného majetku

17

1.4.5. Odpisování

18

2. Návrh variant řešení

23

2.1. Výchozí situace podnikatele

23

2.2. Zadané požadavky

24

2.3. Návrhy postupu řešení

25

2.4. Pořízení užitkových vozů jako obchodní majetek podnikatele

27

2.4.1. Pořízení tří automobilů Volkswagen Transporter při financování podnikatelským úvěrem

34

2.4.2. Pořízení tří automobilů Volkswagen Transporter při částečném financování z vlastních zdrojů podnikatele 2.5. Získání užitkových vozů formou pronájmu

36 40

2.5.1. Pořízení tří automobilů Volkswagen Transporter formou finančního leasingu

40

2.5.2. Pořízení tří automobilů Volkswagen Transporter formou operativního pronájmu

43

6

3. Doporučené řešení

45

3.1. Vhodná řešení v rámci jednotlivých forem pořízení

45

3.1.1. Doporučené řešení při částečném financování z vlastních zdrojů podnikatele

45

3.1.2. Doporučené řešení při plném financování z podnikatelského úvěru

50

3.1.3. Doporučené řešení při pořízení vozů formou finančního leasingu

54

3.2. Doporučené řešení formy financování

56

4. Závěr

58

5. Použitá literatura

61

Seznam grafů

63

Seznam tabulek

63

7

Úvod Pořízení automobilu je běžnou činností, kterou vykonává většina plnoletých osob. Základními kritérii při výběru vozu jsou například značka vozu, druh karoserie, objem motoru, spotřeba pohonných hmot a mnoho dalších. Ve většině případů se však bude jednat o požadavky týkající se daného vozu. Fyzická osoba, která ale tento vůz pořizuje za účelem podnikání a bude jej tedy zařazovat do obchodního majetku, by měla svůj pohled rozšířit o další kritéria.

Při pořízení automobilu, jako prostředku k podnikání či provozování jiné samostatné výdělečné činnosti, je důležité si uvědomit, že automobil bude kromě bezpečnosti a spolehlivosti ovlivňovat také daňovou povinnost poplatníka. Důležitost daného problému pak roste s množstvím pořizovaných vozů. Je nutné, kromě způsobu financování, také zvolit vhodné načasování pořizovaných vozů, aby bylo dosaženo optimální daňové povinnosti.

Cílem mé bakalářské práce je navrhnout konkrétnímu podnikateli, na základě jeho požadavků, formu financování a časovou posloupnost pořizování užitkových vozů, vedoucí k dosažení optimální daňové povinnosti za určená zdaňovací období. Základem pro splnění tohoto cíle jsou uvedené požadavky podnikatele spolu s jeho výhledovým plánem zdanitelných příjmů a daňově uznatelných výdajů. Prostředkem pro dosažení uvedeného cíle je hodnocení různých variant řešení v rámci možných forem financování. Cíl mé bakalářské práce bude splněn doporučením takové formy financování a období pořízení při kterém podnikatel bude dosahovat za uvedená zdaňovací období optimální daňové povinnosti a současně budou splněny jeho požadavky.

Objektem výzkumu jsou především způsoby financování a metody odpisování obchodního majetku.

8

1. Teoretická analýza problému 1.1. Základní pojmy

Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen zákon). Vymezením zdaněním fyzických osob se zabývá zejména první část zákona, obsažené v § 2 až § 16.

Za jeden z klíčových pojmů této bakalářské práce považuji základ daně. Základ daně a daňovou ztrátu definuje zákon o dani z příjmů v § 5. Základem daně je tedy částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Nutno dodat, že do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně. Za zdaňovací období pro účely daně z příjmů fyzických osob se považuje období jednoho kalendářního roku.

Dalšími základními pojmy vztahujícími se k této bakalářské práci jsou obchodní majetek a den vyřazení majetku z obchodního majetku. Pro účely daně z příjmů fyzických osob se obchodním majetkem rozumí souhrn majetkových hodnot, které jsou ve vlastnictví poplatníka, a o kterých bylo nebo je účtováno či jsou nebo byly uvedeny v daňové evidenci. Den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval, nebo jej naposledy uváděl v daňové evidenci, je potom dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka.

Příjmy z prodeje movitých věcí jsou dle § 4 odst.1 písm.c) zákona osvobozeny od daně. Toto osvobození se ale nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidle, pokud doba mezi nabytím a prodejem nepřesahuje jeden rok. Ale v případě, že poplatník zahrne movitou věc do obchodního majetku pro výkon podnikatelské či jiné samostatné výdělečné činnosti, není příjem z jeho prodeje osvobozen od daně, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku.

[MARKOVÁ. Daňové zákony. 2008. 978-80-247-2385-3]

9

1.2. Příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti

Pokud poplatníkovi plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více příjmů uvedených v § 6 až §10 zákona o daních z příjmů, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů. [PRUDKÝ, LOŠŤÁK. str.31] Ve své bakalářské práci se zaměřuji na dílčí základ daně plynoucí z § 7 zákona o daních z příjmů, který zahrnuje příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti.

Konkrétní vymezení příjmů dle § 7 je následující:

§

příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství

§

příjmy ze živnosti, dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

§

příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů

§

příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů

§

příjmy znalce a tlumočníka

[ILLETŠKO, DĚRGEL. str.8-9]

Důležité je poznamenat, že i když fyzická osoba má některé z výše uvedených příjmů, může do svého obchodního majetku zařadit pouze movité věci, které prokazatelně využívá pro dosažení, zajištění a udržení svých příjmů. Pro moji bakalářskou práci jsou klíčové příjmy ze živnosti, dle živnostenského zákona.

Pokud poplatník nemůže či z důvodu nevýhodnosti nechce uplatnit výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, nabízí mu zákon o daních z příjmů v § 7 odst. 7 možnost uplatnění výdajů procentem z příjmů. Tato procenta se liší v závislosti na příjmech, ze kterých jsou uplatňovány. V této bakalářské práci lze v závislosti na druhu příjmů fyzické osoby, jejíž daňovou povinnost optimalizuji, uplatnit daňové náklady ve výši

§

50 % z příjmů ze živností s výjimkou živností řemeslných

10

Tímto způsobem vypočtené výdaje zahrnují veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s jeho podnikáním. To znamená, že fyzická osoba, která si vybere tento způsob uplatňování výdajů, již více neovlivní jejich výši. Pokud se již poplatník rozhodne pro uplatnění výdajů procentem, musí tak učinit u všech jeho dílčích základů daně. Protože výdaje jsou vyjádřeny procentem z příjmů, vyplývá z této skutečnosti nutnost vedení záznamů o příjmech. Náklady tímto procentem je vhodné uplatňovat pouze v případě, že jejich využití znamená pro poplatníka nižší daňový základ. Tedy že jejich hodnota je vyšší, než hodnota nákladů skutečných.

V praxi může nastat také situace, kdy movitou věc nevyužívá pouze jeden vlastník. Tedy pokud je movitá věc v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů a je využívána v podnikání, a to jedním či oběma manžely. Dle § 7 odst. 9 se tato movitá věc vkládá do obchodního majetku pouze jednoho z manželů. Toto ustanovení však nezakazuje využívání movité věci v podnikání oběma manžely. Naopak dovoluje uplatnit výdaje související s touto movitou věcí oběma manželům, a to v poměru, v jakém ji využívají ke své podnikatelské činnosti. Při možném následném prodeji jsou potom příjmy z prodeje zdaňovány u toho z manželů, který měl movitou věc v obchodním majetku.

1.3. Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

Pokud se poplatník nerozhodne uplatňovat výdaje procentem z příjmů, uplatňuje skutečně vynaložené výdaje. Tyto skutečné výdaje musí splňovat základní podmínku, a to, že musí být vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení příjmů. V těchto skutečných výdajích také nelze uplatnit výdaje, které již byly uplatněny v předchozích zdaňovacích obdobích. Důležité je také respektovat zákonnou podmínku dle které poplatníci u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské činnosti mohou uplatnit pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně. [PELC. str.4-5]

11

Dle zákona o daních z příjmů § 24 odst. 2. jsou výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení příjmů mimo jiné:

§

odpisy hmotného majetku,

§

zůstatková cena prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze dle zákona o daních z příjmů odpisovat,

§

zůstatková cena hmotného majetku vyřazeného v důsledku škody pouze do výše náhrad – jako příklad je možné uvést škodu na vozidle v důsledku zničení při dopravní nehodě, které je vedeno v obchodním majetku v částce dvě sta tisíc korun, pojišťovna uznala škodu pouze v hodnotě sto osmdesát tisíc korun, tato hodnota je současně daňově uznatelným výdajem,

§

škody vzniklé v důsledku živelných pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem,

§

nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle zákona odepisovat,

§

nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku, u kterého vstupní cena nepřevýší částku čtyřicet tisíc korun.

Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najetého hmotného majetku, který lze odepisovat dle zákona o daních z příjmů, je daňově uznatelným nákladem, pokud splňuje následující podmínky [PELC. str.82-83] :

§

doba nájmu hmotného movitého majetku trvá nejméně po dobu odpisování (tuto dobu uvádím v kapitole Odpisování hmotného majetku). Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc přenechána nájemci ve stavu způsobilém k užívání,

§

po ukončení doby nájmu, který splňuje předchozí podmínku, musí bezprostředně poté dojít k převodu vlastnických práv k najaté věci z pronajímatele na nájemce. Při tomto převodu nesmí být kupní cena předmětu nájmu vyšší, než zůstatková cena, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování (způsob odpisování uvádím v kapitole Odpisování hmotného majetku),

§

po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najetého hmotného majetku zahrne nájemce odkoupený majetek do svého obchodního majetku.

12

V první podmínce se zákon zmiňuje o stavu způsobilém k užívání. Zákonodárce tento stav zavádí z důvodu, že den přenechání nájemci nemusí být shodný se dnem, kdy jej nájemce může plně využívat. Tato situace může nastat z důvodu dalších nutných činností, bez kterých najatou věc není možné využívat. Může se jednat o instalaci, seřízení, případně registraci hmotného majetku.

Dále je nutné brát na vědomí, že výše uvedené podmínky musí být splněny všechny. Pouze u druhé podmínky může nastat situace, že zůstatková cena, kterou by předmět měl při rovnoměrném odpisování, je rovna nule, tedy hmotný majetek by byl plně odepsán. V tomto případě zákon od druhé podmínky upouští. V době nájmu movité věci může také dojít ke změně zákonem stanovené doby odpisování, kterou použijeme při kontrole splnění první podmínky. Tímto pak dojde také ke změně výše kupní ceny, pro splnění podmínky druhé. [MACHOVÁ. str.68] Zákon ale na tato úskalí také pamatuje a pro tyto situace stanoví použití doby odpisování platné v době uzavření smlouvy. Na uvedené podmínky pro uznatelnost nájemného jako daňových výdajů, je nutné pamatovat již při uzavírání leasingové smlouvy. Nebude-li splnění podmínek zakotveno již v leasingové smlouvě, není možné nájemné účtovat jako daňový výdaj již v době nájmu, protože do jeho ukončení bychom nevěděli, zda budou všechny podmínky splněny.

V praxi může nastat také případ, že hmotný majetek, který byl předmětem nájmu, je pronajímatelem prodán nájemci, a to i přesto, že se nejednalo o finanční pronájem. V tomto případě se uznává nájemné do výdajů pouze za podmínky, že kupní cena tohoto majetku, který lze odpisovat, nebude nižší než zůstatková cena, kterou by prodaný předmět měl, pokud by byl odpisovaný rovnoměrným způsobem. Odpis se vypočte ze vstupní ceny evidované u pronajímatele a to za dobu po kterou mohl být tento majetek odpisován. Důležité je připomenout, že pokud je daným předmětem nájmu osobní automobil, může jej mít pronajímatel v evidenci bez daně z přidané hodnoty. Ale při propočtu odpisů je nutné počítat s cenou včetně této daně [PITTERLING. str.36-37].

13

Zákon o daních z příjmů myslí také na koupi hmotného majetku podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí, ve které je sjednána doba nájmu kratší než doba odpisování daného majetku (jedná se tedy o majetek, který lze odpisovat). I v tomto případě je možné uznat nájemné jako daňový výdaj, ale pouze pokud splňuje dvě z již zmíněných podmínek. Těmito podmínkami jsou uvedená výše kupní ceny a zařazení najetého majetku po ukončení nájmu do obchodního majetku [PELC. str.84]

1.4. Hmotný majetek a jeho odpisování

Hmotným majetkem se stávají věci ve stavu způsobilém k jeho obvyklému užívání. Tímto stavem se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání.

Hmotným majetkem pro účely této bakalářské práce mám na mysli pouze samostatné movité věci, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a doba použitelnosti delší než jeden rok.

Jiným majetkem dle zákona o daních z příjmů mohou také být výdaje hrazené nájemcem, které tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 40 000 Kč.

Odpisováním se rozumí postupné přenášení hodnoty hmotného majetku, evidovaného u poplatníka a vztahujícího se k zajištění zdanitelných příjmů, do nákladů. Odpisování je možné zahájit, až po uvedení hmotného majetku do stavu způsobilého k jeho obvyklému užívání. Počátek odpisování tedy nezáleží na dni jeho zařazení od obchodního majetku, ale na dni, kdy jej podnikatel skutečně začne používat. Přičemž den evidence do obchodního majetku musí předcházet den počátku používání, nebo být s tímto dnem totožný [SEDLÁČEK. str.38-40].

14

1.4.1. Krácení odpisů a přerušení odpisování

Úplný roční odpis z hmotného majetku lze uplatnit jako daňově uznatelný výdaj, pouze pokud jej poplatník evidoval ve svém obchodním majetku ke konci příslušného zdaňovacího období. Avšak poplatník uplatní odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu zejména pokud:

§

u hmotného majetku evidovaného u poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období nastane v průběhu zdaňovacího období :

- vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, - převedení majetku na jinou právnickou či fyzickou osobu, - ukončení podnikatelské či jiné samostatně výdělečné činnosti nebo ukončení pronájmu, - ukončení nájmu či výpůjčky při odpisování technického zhodnocení na najetém hmotném majetku nájemcem,

§

hmotný majetek nabude v průběhu zdaňovacího období a eviduje jej i na konci zdaňovacího období, a to v případě, že pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem podle § 30 odst. 10 písm. a) až e), g) až m) – tato ustanovení v mé bakalářské práci nejsou uplatněna, z tohoto důvodu je více nerozvádím

Při odpisování hmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se do výdajů zahrne pouze část odpisů stanovená poměrem k zajištění tohoto příjmu [SEDLÁČEK. str.41]

Uplatňování odpisů není pro poplatníka povinné. Jedná se pouze o možnost, jak přenést kupní cenu hmotného majetku do nákladů a snížit si tak základ daně pro výpočet daně z příjmů. Odpisování lze i přerušit. Přerušení odpisování je vhodné zejména pro poplatníky dosahující ztráty. Poplatník tedy nemusí ztrátu více prohlubovat a může pokračovat s odpisováním až v dalších letech, kdy bude dosahovat zisku. Je však nutné

15

pokračovat s odpisováním, jako by odpisování přerušeno nebylo. Tato možnost se ale nenabízí, pokud poplatník za dané zdaňovací období uplatní výdaje paušální částkou. Ve zdaňovacím obdobím, kdy jsou uplatněny výdaje paušální částkou, již nelze uplatnit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Z ustanovení ale nevyplývá, že pro toto období nebudou odpisy počítány, poplatník je musí vést, ale pouze evidenčně.

1.4.2. Vyloučení z odpisování

Ne každý hmotný majetek je možné odpisovat. V zákoně o daních z příjmů v § 27 je uveden hmotný majetek vyloučený z odpisování. Jedná se zejména o :

§

bezúplatně převedený majetek dle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, a to za podmínky, že výdaje související s jeho pořízením nepřevýší 40 000 Kč,

§

hmotný movitý majetek nabytý věřitelem jako zajištění závazku, a to po dobu zajištění a za předpokladu, že jej bude nadále odpisovat původní vlastník, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce,

pro názornost uvádím příklad, kdy dlužník zajistí svůj závazek vůči věřiteli osobním automobilem, ale aby jej mohl dlužník dále využívat, uzavře s věřitelem smlouvu o výpůjčce. Pokud dlužník bude i nadále osobní auto odpisovat, nemůže jej odpisovat věřitel.

§

hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí bylo předmětem daně darovací a bylo v době nabytí od daně darovací osvobozeno.

Pokud na hmotném majetku vyloučeném z odpisování bylo provedeno technické zhodnocení, odpisuje se v odpisové skupině, do které daný hmotný majetek náleží. [PRUDKÝ, LOŠŤÁK. str.57-58]

16

1.4.3. Kdo odpisuje

Hmotný majetek odpisuje poplatník, který má k danému majetku vlastnické právo. Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku, je-li hrazeno nájemcem, může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce za podmínky, že pronajímatel nezvýšil o náklady na technické zhodnocení vstupní cenu pronajatého majetku. Technické zhodnocení splňující výše uvedené podmínky zařadí nájemce od odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý majetek, k němuž se zhodnocení vztahuje, a odpisuje jej dle zákona.

V již zmíněném případě, kdy je vlastnictví hmotného majetku v důsledku zajištění závazku převedeno na věřitele, může tento majetek odpisovat původní vlastník, pokud s věřitelem uzavře smlouvu o výpůjčce na dobu zajištění daného závazku převodem práva.

1.4.4. Ocenění odpisovaného majetku

Vstupní cena hmotného majetku, je cena ze které je počítán odpis daného majetku. Vstupní cenou se dle zákona o daních z příjmů rozumí:

§

pořizovací cena,

§

vlastní náklady,

§

hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele,

§

reprodukční pořizovací cena,

§

cena stanovená pro účely daně dědické nebo daně darovací, pokud došlo k nabytí majetku zděděním nebo darováním,

§

technické zhodnocení, provedené na věci již uvedené do stavu způsobilého k obvyklému užívání, je součástí vstupní ceny stanovené dle výše uvedených bodů, a to za podmínky, že je provedeno nejpozději v prvním roce odpisování

17

Pořizovací cena může být vstupní cenou pouze za podmínky, že je hmotný majetek pořízen úplatně. Do vstupní ceny lze také zahrnout veškeré nájemné uhrazené nájemcem dle smlouvy o finančním pronájmu do data ukončení smlouvy, nebyly-li splněny podmínky pro uplatnění zaplaceného nájmu z finančního pronájmu jako daňově uznatelných výdajů.

Vlastní náklady jsou vstupní cenou majetku, který je pořízen nebo vyroben ve vlastní režii. Reprodukční pořizovací cenou se oceňuje majetek, na který neplatí ustanovení o pořizovací ceně ani o ocenění vlastními náklady. Jedná se o cenu zjištěnou dle zvláštního právního předpisu. Reprodukční pořizovací cenou je oceněn i movitý majetek, který poplatník pořídil úplatně v době delší než jeden rok před vložením do obchodního majetku. Toto se ovšem netýká majetku nabytého formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci [SEDLÁČEK. str.36-38].

Kromě vstupní ceny je důležitým pojmem také cena zůstatková. Za cenu zůstatkovou je považován rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů stanovených za dobu odpisování tohoto majetku. Nutné je upozornit, že se jedná o výši odpisů stanovených dle zákona o dani z příjmů a nikoli skutečně uplatněných. Rozdíl mezi odpisy stanovenými a daňově účinnými může nastat v již zmíněných případech, kdy poplatník nemá nárok uplatnit celou výši ročních odpisů, nebo v některém ze zdaňovacích období uplatnit výdaje stanovené paušální částkou.

1.4.5. Odpisování

V prvním roce odpisování má poplatník povinnost zařadit hmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze číslo jedna k Zákonu o daních z příjmů. Každé odpisové skupině také odpovídá minimální doba odpisování.

18

Tabulka 1.4.1: Vybraný hmotný majetek dle odpisových skupin Odpisová

Doba

skupina

odpisování

1

3 roky

Zejména majetek: kancelářské stroje a počítače, psací a plastové kancelářské potřeby, vozidla pro přepravu na sněhu ruční mechanizované nářadí a nástroje osobní automobily, motocykly, motorová vozidla pro přepravu deseti a

2

5 let

více osob a pro nákladní dopravu, stavební jeřáby, chladicí a mrazicí zařízení, tepelná čerpadla, prodejní automaty, stroje pro zemní a stavební práce,

3

10 let

trezory, kartotékové kovové skříně, klimatizační zařízení, lodě, skleníky

4

20 let

budovy ze dřeva a plastů, oplocení, vnější osvětlení budov a staveb

5

30 let

nemovitosti dle přílohy č. 1, odpisová skupina 5

6

50 let

nemovitosti dle přílohy č. 1, odpisová skupina 6

Movitý majetek, který je předmětem této bakalářské práce, je zařazen do druhé odpisové skupiny. Patří do skupiny motorových vozidel pro nákladní dopravu. Stanovená doba odpisování je stanovena jako minimální, protože se nevztahuje na majetek, u něhož došlo v průběhu odpisování k prodloužení doby odpisování. Hmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny. Doba odpisování je tak tvořena spodní a horní hranicí, přičemž si ji nelze libovolně stanovit.

Poplatník si pro nově pořízený hmotný majetek může zvolit rovnoměrné nebo zrychlené odpisování. Již zvolený způsob ale nemůže měnit po celou dobu odpisování daného majetku. Způsob odpisování si poplatník nemůže zvolit, pokud pokračuje v odpisování započatém vlastníkem.

Poplatník si může zvolit rovnoměrné odpisování. Typickým rysem pro tento způsob odpisů je pozvolné rozpouštění vstupní ceny do nákladů ve stále stejné výši, vyjma prvního roku odpisování. Pro výpočet rovnoměrných odpisů se použije následující vzorec: vstupní cena x roční odpisová sazba 100

19

Zákon stanoví čtyři druhy ročních odpisových sazeb [§ 31]:

§

roční odpisová sazba pro hmotný majetek (pro který se nepoužijí níže uvedené sazby)

§

roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 20 %

§


§


Možnost výběru z těchto sazeb přísluší pouze poplatníkům uvedeným v zákoně. Roční odpisovou sazbu se zvýšením odpisu o 20 % smí použít pouze poplatník s převážně zemědělskou a lesní výrobou, který je prvním vlastníkem stroje pro zemědělství a lesnictví. Poplatník, který je prvním vlastníkem zařízení pro čištění a úpravu vod, může využít zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 15 %. A třetí zvýšená sazby 10 % se nabízí poplatníkovi, který je prvním vlastníkem hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v odpisových skupinách 1 až 3.

Uvedené zvýšené sazby nelze uplatnit u motocyklů a osobních automobilů. Výjimku tvoří pouze automobily taxislužby, autoškol a provozovatelů silniční motorové dopravy, a dále vozidla sanitní a pohřební [SEDLÁKOVÁ, MARTINCOVÁ. str.263-264].

Zvýšení odpisové sazby se mění v závislosti na druhu odpisovaného majetku, ale pro možnost využití těchto sazeb musí platit, že poplatník je prvním vlastníkem daného hmotného majetku. Za prvního vlastníka se považuje osoba, která pořídila nový hmotný movitý majetek, jež dosud nebyl užíván k určenému účelu a u předchozího vlastníka (prodejce) byl zbožím. Zvýšenou odpisovou sazbu může také uplatnit osoba, která daný majetek pořídila ve vlastní režii.

Pokud poplatník nesplňuje podmínky pro uplatnění zvýšené odpisové sazby v prvním roce, nebo je uplatnění zvýšené sazby pro něho nevýhodné, uplatní základní sazbu uvedenou v následující tabulce:

20

Tabulka 1.4.2: Roční odpisové sazby pro rovnoměrné odpisy Odpisová

Roční sazba v prvním

Roční sazba v dalších

Roční sazba pro

skupina

roce odpisování

letech odpisování

zvýšenou vstupní cenu

1

20,00

40,00

33,30

2

11,00

22,25

20,00

3

5,50

10,50

10,00

4

2,15

5,15

5,00

5

1,40

3,40

3,40

6

1,02

2,02

2,00

Narozdíl od doby odpisování, která je stanovena jako minimální, stanoví zákon o daních z příjmů roční sazby v maximální výši. Poplatník tedy může na základě svého rozhodnutí použít i sazby nižší. Tato možnost neplatí pro poplatníky, mající příjmy z podnikání z § 7 nebo z pronájmu dle § 9 Zákona o daních z příjmů, uplatňující výdaje paušální částkou a odpisy tedy vedou pouze evidenčně.

Roční odpisová sazba pro zvýšenou vstupní cenu se použije od zdaňovacího období, v němž došlo k technickému zhodnocení. Výpočet je totožný s výpočty předcházejícími, pouze dojde ke změně roční odpisové sazby. Odpisy stanovené pro daný hmotný majetek se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Pokud se poplatník rozhodne pro zrychlené odpisování, neumožní mu odepsat hmotný majetek rychleji, protože doba odpisování je stanovena pro oba způsoby odpisování stejně. Výhodou zrychlených odpisů ovšem je, že si poplatník v prvních letech více sníží základ daně než v letech následujících – odpisy jsou v prvních letech vyšší.

Výpočet zrychlených odpisů se provede následujícím způsobem:

- v prvním roce odpisování: vstupní cena . koeficient pro zrychlené odpisování v prvním roce

21

- v dalších zdaňovacích období: 2 x zůstatková cena . koeficient v dalších letech - počet let, po které byl majetek již odpisován

Tabulka 1.4.3: Koeficienty pro zrychlené odpisy Odpisová

Koeficient v prvním

Koeficient v dalších

Koeficient pro

skupina

roce odpisování

letech odpisování

zvýšenou vstupní cenu

1

3

4

3

2

5

6

5

3

10

11

10

4

20

21

20

5

30

31

30

6

50

51

50

V prvním roce odpisování má poplatník opět možnost zvýšit odpis, a to za podmínek stejných jako u rovnoměrného odpisování. Rozdíl je pouze ve výpočtu tohoto zvýšení. Zatím co u zrychleného odpisování jsou v zákoně o daních z příjmů uvedeny jiné odpisové sazby, u zrychleného odpisování navýší poplatník vstupní cenu o již uvedených 20 %, 15 % nebo 10 %.

Nastane-li u zrychleně odpisovaného majetku technické zhodnocení, použije se roční odpisová sazba pro zvýšenou zůstatkovou cenu a odpisy se vypočítají následovně:

- v prvním roce technického zhodnocení: 2 x zůstatková cena zvýšená o provedené technické zhodnocení koeficient pro zvýšenou zůstatkovou cenu - v dalších zdaňovacích období: 2 x zůstatková cena . koeficient pro zvýšenou zůstatkovou cenu - počet let, odpisování ze zvýšené zůstatkové ceny Stejně jako odpisy rovnoměrné, tak i odpisy zrychlené, se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

22

2. Návrh variant řešení 2.1. Výchozí situace podnikatele

Fyzická osoba, na jejíž situaci jsem se zaměřila v této bakalářské práci, podniká v oblasti přepravních služeb. Své podnikatelské aktivity rozvijí již od roku 2001. V počátcích svého podnikání, tedy v roce 2001, si pořídila tři užitkové skříňové vozy. Tyto automobily byly financovány z převážné části finančními prostředky, které byly při zahájení činnosti vloženy podnikatelem do podnikání. Druhá část finančních prostředků, nutných pro pořízení užitkových vozů, byla získána prostřednictvím podnikatelského úvěru.

V současné době podnikatel řídí své podnikatelské aktivity z kanceláře, která se nachází v jeho rodinném domě. Má k dispozici nebytové prostory o celkové výměře 30 m2, které příležitostně využívá jako mezisklady při poskytování přepravovaných služeb, nebo k opravám užitkových automobilů. Na plný úvazek zaměstnává tři profesionální řidiče. Sám se věnuje koordinaci přepravy a celkovému řízení podnikatelské činnosti. Za účelem neomezeného provozu v případě nutnosti vykonává činnost řidiče.

Problém, který podnikatel nyní řeší, se týká užitkových vozů, které využívá ke své podnikatelské činnosti. Technický stav jeho vozového parku je stále na úrovni schopné dalšího provozu. Automobily jsou vzhledem k roku pořízení již plně odepsány, tedy jejich evidovaná hodnota je nulová. Podnikatel se vzhledem k situaci na trhu konkurence přiklání k nákupu nových vozů. Řešením jeho problému a současně cílem mé bakalářské práce je tedy najít vhodný způsob, jakým pořídit prostředky provozování jeho činnosti – užitkové vozy. Kromě způsobu jejich pořízení je také důležitým faktorem načasování jejich využití.

23

2.2. Zadané požadavky

Ze zadání podnikatele vyplývají následující body:

§

obnovit vozový park způsobem, při kterém bude dosaženo optimální daňové povinnosti,

§

průměrný měsíční příjem pro osobní potřebu podnikatele je alespoň 20.000,-- Kč,

§

užitkové vozy budou vloženy do obchodního majetku podnikatele (podmínka bude splněna i převodem vlastnictví po ukončení finančního leasingu),

§

užitkové vozy vybrané k poskytování přepravní činnosti budou značky Volkswagen a typu Transporter,

§

první vůz mít k dispozici nejpozději v roce 2009,

§

existuje možnost úhrady 150.000,-- z vlastních finančních prostředků, využití této možnosti není podmínkou.

Splnění dvou prvně uvedených podmínek je vyžadováno pro zdaňovací období let 2008 až 2012.

Podklady získané od podnikatele: §

upřesnění požadovaných vozů

Tabulka 2.2.1: Požadavky podnikatele kladené na užitkový vůz

Značka: Model/Typ: Modelový kód: Objěm motoru (l): Výkon kW (k): Převodovka: Rozvor/Užit. hm.: Barva vozu/potahů: Další výbava:

Volkswagen Transporter Skříňový vůz 7HA172, ZZ2+WG1+ZR9+1AR+8K1 1,9 TDI 75 (102) 5stupňová Krátký rozvor 3000 mm/1000kg šedobílá/šedý odstín příprava na rádio - anténa v čelním skle a 2 reproduktory zadní křídlové dveře - prosklené, vyhřívané klimatizace s mechanickou regulací v kabině řidiče sedadlo spolujezdce - dvojsedadlo

24

§

plánované příjmy a výdaje za zdaňovací období 2008 až 2012

Tabulka 2.2.2: Plánované příjmy a výdaje

Rok Příjmy Výdaje

2008

2009

2010

2011

2012

1 287 900,00 1 320 100,00 1 353 100,00 1 387 000,00 1 421 700,00 772 800,00 788 200,00 804 000,00 820 100,00 836 500,00

Při propočtu uvedených hodnot bylo počítáno se stávajícím počtem užitkových vozů.

2.3. Návrhy postupu řešení

Na základě současné situace podnikatele navrhuji zvážit následující možnosti:

§

pořízení užitkových vozů na podnikatelský úvěr

§

pořízení užitkových vozů z převážné části na podnikatelský úvěr, současně s využitím vlastních finančních prostředků

§

pořízení užitkových vozů formou finančního leasingu

§

pořízení užitkových vozů formou operativního leasingu

U každé z výše popsaných možností navrhuji zohlednit následující varianty:

§

pořízení ve stejném zdaňovacím období

§

postupná obnova vozového parku v následujících pěti zdaňovacích období

Dále navrhuji u každé varianty provést propočet zrychlených i rovnoměrných odpisů.

Pro stanovení srovnávací základny provedu výpočet daňové povinnosti, a to na základě plánovaných příjmů a výdajů. Tento propočet bude využit pro porovnání výše uvedených variant řešení, bude vycházet ze stávajících údajů a nebude obsahovat žádnou z variant pořízení užitkových vozů. Základem výpočtu bude tedy tvrzení, že podnikatel nepořídí žádný užitkový vůz a bude nadále využívat stávající vozový park.

25

52 425,00

38 556,25

Daň po uplatnění slev

Průměrný měsíční příjem podnikatele po zdanění před odvody SP a ZP

26

39 746,25

40 964,58

57 525,00

24 840,00

24 840,00

24 840,00 54 945,00

549 100,00 549 100,00 82 365,00

531 900,00 531 900,00 79 785,00

515 100,00 515 100,00 77 265,00

549 100,00 0,00

1 353 100,00 804 000,00

2010

Základ daně Zaokrouhlený základ daně Daň podle § 16 zákona o daních z příjmů Částka podle § 35ba odst. 1 písm a) zákona

531 900,00 0,00

1 320 100,00 788 200,00

2009

515 100,00 0,00

1 287 900,00 772 800,00

2008

Rozdíl mezi příjmy a výdaji Daňové odpisy dlouhodobého majetku

Příjmy Výdaje

Rok

Tabulka 2.3.1: Daňová povinnost na základě plánovaných příjmů a výdajů

42 225,42

60 195,00

24 840,00

566 900,00 566 900,00 85 035,00

566 900,00 0,00

1 387 000,00 820 100,00

2011

43 521,67

62 940,00

24 840,00

585 200,00 585 200,00 87 780,00

585 200,00 0,00

1 421 700,00 836 500,00

2012

Základem pro výpočty vedoucí k optimálnímu řešení, je pořizovací cena požadovaného vozu. Užitkový automobil, splňující výše uvedené požadavky podnikatele, nabízí firma Porsche Brno. Nabídka cenové kalkulace vozu Volkswagen Transporter je následující:

Tabulka 2.3.2: Kalkulace ceny vozu Volkswagen Transporter

Cena vozu: Příplatková výbava: příprava pro rádio - anténa v čelní skle a 2 reproduktory zadní křídlové dveře - prosklené, vyhřívané klimatizace s mechanickou regulací v kabině řidiče sedadlo spolujezdce - dvojsedadlo Cena vozu a výbavy bez 19 % DPH Sleva 15,3 % Cena vozu a výbavy po slevě Přestavba a doplňky bez 19 % DPH

526 528,00 3 797,00 5 809,00 25 438,00 5 580,00 567 152,00 - 86 774,00 480 378,00 0

Cena celkem bez 19 % DPH

480 378,00

DPH 19 % Cena celkem s 19 % DPH

91 272,00 571 650,00

Důležitou poznámkou k nabídce cenové kalkulace užitkového vozu Volkswagen Transporter je, že sleva ve výši 15,3 %, tedy 86.774,-- Kč, bude poskytnuta pouze při koupi vozu do konce října roku 2008. Pořizovací cena vozu se tedy bude lišit v závislosti na zdaňovacím období, ve kterém bude předmět koupě pořízen.

2.4. Pořízení užitkových vozů jako obchodní majetek podnikatele

Zařazením užitkového vozu do obchodního majetku se stává podnikatel jeho vlastníkem, což je z hlediska daní z příjmů podstatná informace. Užitkový vůz podnikatel zařadí jako dlouhodobý hmotný majetek, a to v hodnotě, která se rovná jeho pořizovací ceně. Pořizovací cenou uvažovaného transportéru je cena, za kterou byl vůz nakoupen. S dalšími výdaji souvisejícími s jeho pořízením není počítáno. V konkrétních číslech bude pořizovací cena jednoho užitkového vozu ve výši

27

480.378,-- Kč při pořízení do 31. října 2008 nebo 567.152,-- Kč při pořízení po 31. říjnu 2008

Plátce DPH uplatňující nárok na odpočet nesmí tuto daň evidovat jako součást pořizovací ceny dlouhodobého majetku [SEDLÁČEK. str.36].

Protože podnikatel, který pořizuje tato užitková vozidla, je plátcem DPH, nestává se daň z přidané hodnoty součástí pořizovací ceny automobilu. Z tohoto důvodu výše uvádím částky bez DPH.

Pořizovací, nebo-li vstupní cena dlouhodobého majetku není důležitým údajem z důvodu okamžitého daňového nákladu. I když funkci snižování daňového základu plní, tato její vlastnost probíhá postupně, a to formou daňových odpisů. Za daňově uznatelný výdaj se tedy považuje pouze odpis daného hmotného majetku připadajícího na dané zdaňovací období. Odpis, který je daňově účinný, nelze uplatnit v jakékoli výši, ale musí být v souladu s § 26 – 33 zákona o daních z příjmů. Za tímto účelem je nutné v první fázi zařazení vozu do obchodního majetku určit jeho odpisovou skupinu.

Motorová vozidla uvažovaného typu patří dle Přílohy č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb., do odpisové skupiny 2. Z tohoto zařazení vyplývá, že užitkový vůz bude odpisován po dobu pěti let. Co si ovšem poplatník daně z příjmů zvolit může, je způsob odpisování. Výběr je možné provést ze dvou možností, a to rovnoměrného nebo zrychleného odpisování.

Rovnoměrné odpisování

Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy dlouhodobého hmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby. [SEDLÁČEK. str.42].

28

Pro druhou odpisovou skupinu, kam pořizovaný užitkový vůz patří, jsou zákonem stanoveny následující sazby:

v prvním roce odpisování:

11,00

v dalších letech:

22,25

pro zvýšenou vstupní cenu: 20,00

V tomto případě, kdy podnikatel je prvním vlastníkem diskutovaného obchodního majetku, tedy pořizuje jej nový, může uplatnit zvýšenou sazbu pro první rok odpisování o 10 %. Sazby při uplatnění této výhody jsou následující:


21,00

v dalších letech:

19,75

pro zvýšenou vstupní cenu: 20,00

Při použití rovnoměrného způsobu odpisování dosáhneme v jednotlivých letech daňově účinných odpisů v následující výši:

§

pořízení vozu v roce 2008 při nevyužití zvýšené sazby

Tabulka 2.4.1: Rovnoměrné odpisy vozu pořízeného 2008

Rok 2008 2009 2010 2011 2012

Vstupní cena v Kč 480 378 480 378 480 378 480 378 480 378

Odpisy v Kč

Zůstatková cena

52 842 106 885 106 885 106 885 106 881

427 536 320 651 213 766 106 881 0

29

§

pořízení vozu v roce 2009 při nevyužití zvýšené sazby

Tabulka 2.4.2: Rovnoměrné odpisy vozu pořízeného 2009

Vstupní cena v Kč

Rok 2009 2010 2011 2012 2013

§

567 152 567 152 567 152 567 152 567 152

Odpisy v Kč

Zůstatková cena

62 387 126 192 126 192 126 192 126 189

504 765 378 573 252 381 126 189 0

pořízení vozu v roce 2008 s využitím roční odpisové sazby při zvýšení odpisu v první roce odpisování o 10 %

Tabulka 2.4.3: Rovnoměrné odpisy vozu pořízeného 2008 s navýšením

Vstupní cena v Kč

Rok 2008 2009 2010 2011 2012

§

480 378 480 378 480 378 480 378 480 378

Odpisy v Kč

Zůstatková cena

100 880 94 875 94 875 94 875 94 873

379 498 284 623 189 748 94 873 0

pořízení vozu v roce 2009 s využitím roční odpisové sazby při zvýšení odpisu v první roce odpisování o 10 %

Tabulka 2.4.4: Rovnoměrné odpisy vozu pořízeného 2009 s navýšením

Rok 2009 2010 2011 2012 2013

Vstupní cena v Kč 567 152 567 152 567 152 567 152 567 152

Odpisy v Kč

Zůstatková cena

119 102 112 013 112 013 112 013 112 011

448 050 336 037 224 024 112 011 0

30

Rovnoměrné odpisy 2008

2009

2008 + 10 %

2009 + 10 %

130 000

výše odpisu

120 000 110 000 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 2008

2009

2010 2011 rok odpisování

2012

2013

Graf 2.4.1: Rovnoměrné odpisy

Zrychlené odpisování

Zrychlené odpisy jsou narozdíl od odpisů rovnoměrných založeny na vyšších odpisech v prvních letech odpisování a následně výrazně klesají. Pro výpočet nejsou přiděleny odpisové skupině odpisové sazby, nýbrž koeficienty. Pro druhou odpisovou skupinu zákona stanoví následující koeficienty:


5

v dalších letech:

6

pro zvýšenou vstupní cenu: 5

I při využití metody zrychleného odpisování může podnikatel využít výhody prvního vlastníka hmotného majetku a uplatnit zvýšenou odpisovou sazbu o 10 % v prvním roce odpisování.

31

§

pořízení vozu v roce 2008 při nevyužití zvýšení odpisu

Tabulka 2.4.5: Zrychlené odpisy vozu pořízeného 2008 Vstupní cena v Kč

Rok 2008 2009 2010 2011 2012

§

480 378 480 378 480 378 480 378 480 378

Odpisy v Kč

Zůstatková cena

96 076 153 721 115 291 76 860 38 430

384 302 230 581 115 290 38 430 0

pořízení vozu v roce 2009 při nevyužití zvýšení odpisu

Tabulka 2.4.6: Zrychlené odpisy vozu pořízeného 2009 Vstupní cena v Kč

Rok 2009 2010 2011 2012 2013

§

567 152 567 152 567 152 567 152 567 152

Odpisy v Kč

Zůstatková cena

113 431 181 489 136 116 90 744 45 372

453 721 272 232 136 116 45 372 0

pořízení vozu v roce 2008 při zvýšení odpisu v první roce odpisování o 10 %

Tabulka 2.4.7: Zrychlené odpisy vozu pořízeného 2008 s navýšením Rok 2008 2009 2010 2011 2012

Vstupní cena v Kč 480 378 480 378 480 378 480 378 480 378

Odpisy v Kč

Zůstatková cena

105 684 149 878 112 409 74 939 37 468

374 694 224 816 112 407 37 468 0

32

§

pořízení vozu v roce 2009 při zvýšení odpisu v první roce odpisování o 10 %

Tabulka 2.4.8: Zrychlené odpisy vozu pořízeného 2009 s navýšením Rok

Vstupní cena v Kč

2009 2010 2011 2012 2013

567 152 567 152 567 152 567 152 567 152

Zůstatková cena

Odpisy v Kč 124 774 176 952 132 713 88 476 44 237

442 378 265 426 132 713 44 237 0

Zrychlené odpisy 2008

2009

2008 + 10 %

2009 + 10 %

190 000 170 000 výše odpisu

150 000 130 000 110 000 90 000 70 000 50 000 30 000 2008

2009

2010 2011 rok odpisování

2012

2013

Graf 2.4.2: Zrychlené odpisy

Pokud si podnikatel užitkové vozy pořídí a zařadí je do obchodního majetku, stává se jejich vlastníkem a vzniká mu ze zákona možnost tyto vozy odpisovat a tím si snižovat základ daně. S ohledem na optimalizaci daňového základu je důležité nejen vlastnictví daných automobilů, ale také způsob jejich financování. V následujících podkapitolách se zaměřuji na ovlivnění základu daně při částečném nebo úplném financování nákupu užitkových vozů podnikatelským úvěrem.

33

2.4.1. Pořízení tří automobilů Volkswagen Transporter při financování podnikatelským úvěrem

Při rozboru financování tří užitkových vozů podnikatelským úvěrem, vycházím z předpokladu, že podnikatel využije své volné finanční prostředky jiným způsobem.

Pro financování tři automobilů Volkswagen byl vybrán střednědobý úvěr se splatností do pěti let. Poskytovatelem vybraného Profi úvěru FIX je Komerční banka. Tento produkt byl vybrán z důvodu jeho zkráceného a zjednodušeného schvalovacího procesu banky a jeho specializace pro malé a střední podniky. Úvěr je zajištěn avalem na krycí bianko směnce. Bude vyčerpán formou placení dodavateli - Porsche Brno a to jednorázově při převzetí vozu.

Možné čerpání úvěru je pouze do výše 1.000.000,-- Kč s podmínkou doložení daňového přiznání a výpisů z běžného účtu. Vzhledem k maximální výši čerpání, není možné pořídit tři užitkové vozy zároveň. Čerpání úvěru proběhne pouze ve výši ceny bez daně z přidané hodnoty. Protože podnikatel je plátcem uvedené daně a může si tedy její výši nárokovat na vstupu, rozhodl se daných 19 % hradit z provozního cash flow firmy.

Možnosti čerpání úvěru

Jednou z variant, která se nabízí, je pořízení jednoho užitkového vozu při využití nabízené slevy, která platí do konce října roku 2008. V tomto případě by čerpaná částka byla rovna 480.378,-- Kč. Úvěr je možné sjednat od dvou až do pěti let. Doba splácení na jeden rok byla vyčleněna z nabízených možností v důsledku nesplnitelného finančního zatížení firmy.

34

Tabulka 2.4.9: Roční výše splátek v závislosti na splatnosti úvěru 480.378,-- Kč Doba splácení v měsících Výše úvěru Úroková sazba Výše splátek Poplatek za poskytnutí úvěru Poplatek za vedení účtu Měsíční výdaje Výdaje 2008 Výdaje 2009 Výdaje 2010 Výdaje 2011 Výdaje 2012 Výdaje 2013

60 480 378,00 12,20% 10 735,00

48 480 378,00 12,20% 12 698,00

36 480 378,00 12,20% 16 002,00

24 480 379,00 112,20% 22 658,00

2 883,00 300,00 11 035,00 35 988,00 132 420,00 132 420,00 132 420,00 132 420,00 99 315,00

2 883,00 300,00 12 998,00 41 877,00 155 976,00 155 976,00 155 976,00 116 982,00 0,00

2 883,00 300,00 16 302,00 51 789,00 195 624,00 195 624,00 146 718,00 0,00 0,00

2 883,00 300,00 22 958,00 71 757,00 275 496,00 206 622,00 0,00 0,00 0,00

Na základě skutečnosti, že podnikatel nepožaduje úvěr na hodnotu vozu včetně daně z přidané hodnoty, je možné při hranici čerpání 1.000.000,-- Kč pořídit dva užitkové vozy. Při pořízení vozů do konce října 2008 bude požadovaná výše úvěru v celkové částce 960.756,-- Kč. Vzhledem k výši výdajů na poskytnutý úvěr je reálné jej sjednat na dobu od tří do pěti let.


60 960 756,00 12,20% 21 469,00

48 960 756,00 12,20% 25 395,00

36 960 756,00 12,20% 32 003,00

5 765,00 300,00 21 769,00 71 072,00 261 228,00 261 228,00 261 228,00 261 228,00 195 921,00

5 765,00 300,00 25 695,00 82 850,00 308 340,00 308 340,00 308 340,00 231 255,00 0,00

5 765,00 300,00 32 303,00 102 674,00 387 636,00 387 636,00 290 727,00 0,00 0,00

Vzhledem k uvedené maximální hranici čerpání úvěru není možné financovat z podnikatelského úvěru pořízení třetího vozu. V důsledku této skutečnosti bude muset

35

podnikatel požádat o další úvěr v následujících letech. V návaznosti na pořízení dalšího vozu s odstupem jednoho či více let není zajištěna nabídka poskytnuté slevy pořizovaného vozu. Cena vozu bez daně z přidané hodnoty, a tedy i požadovaná výše úvěru bude 567.152,-- Kč.

Tabulka 2.4.11: Roční výše splátek v závislosti na splatnosti úvěru 567.152,-- Kč Doba splácení v měsících Výše úvěru Úroková sazba Výše splátek Poplatek za poskytnutí úvěru Poplatek za vedení účtu Měsíční výdaje Výdaje 2009 Výdaje 2010 Výdaje 2011 Výdaje 2012

60 567 152,00 12,20% 12 674,00

48 567 152,00 12,20% 14 992,00

36 567 152,00 12,20% 18 892,00

24 567 152,00 12,20% 26 751,00

3 402,91 300,00 12 974,00 159 090,91 155 688,00 155 688,00 155 688,00

3 402,91 300,00 15 292,00 186 906,91 183 504,00 183 504,00 183 504,00

3 402,91 300,00 19 192,00 233 706,91 230 304,00 230 304,00 0,00

3 402,91 300,00 27 051,00 328 014,91 324 612,00 0,00 0,00

Výdaje 2013

116 766,00

0,00

0,00

0,00

2.4.2. Pořízení tří automobilů Volkswagen Transporter při částečném financování z vlastních zdrojů podnikatele

Podnikatel má volné finanční prostředky ve výši 150.000,-- a je ochotný je využít k částečnému financování užitkových vozů. Kromě této peněžní částky se naskýtá příležitost prodeje stávajících automobilů a takto získané prostředky využít k nákupu nových vozů. Peněžní tok finančních prostředků v oblasti obnovy vozového parku by potom vypadal následovně.

Tabulka 2.4.12: Výše úvěru v závislosti na počtu prodaných vozů v roce 2008 Počet prodaných vozů do října 2008 Příjem z prodeje vozu bez DPH Uhrazeno z volných peněžních prostředků podnikatele Potřebné peněžní prostředky na nákup nového vozu Požadovaná výše úvěru v roce 2008

1 116 800,00

2 233 600,00

3 350 400,00

150 000,00

150 000,00

150 000,00

480 378,00

960 756,00

1 441 134,00

213 578,00

577 156,00

940 734,00

36

Tabulka 2.4.13: Výše úvěru v závislosti na počtu prodaných vozů v roce 2009 Počet prodaných vozů v roce 2009 Příjem z prodeje vozu bez DPH Uhrazeno z volných peněžních prostředků podnikatele Potřebné peněžní prostředky na nákup nového vozu Požadovaná výše úvěru v roce 2009

1 96 800,00

2 193 600,00

3 290 400,00

150 000,00

150 000,00

150 000,00

567 152,00

1 134 304,00

1 701 456,00

320 352,00

790 704,00

1 261 056,00

Opět je nutné uvažovat změně ceny při nákupu užitkového vozu po období, na které daná sleva platí. Ve zobrazení toku finančních prostředků se skrývá riziko v podobě pozdní úhrady prodávaných vozů od kupujícího. Důležitou úlohou bude tedy organizace toku peněžních prostředků, a to takové časové posloupnosti, aby úhrada od kupujícího předcházela splatnosti faktur za nová vozidla.

Zbývající část finančních prostředků uvedenou v řádku „Požadovaná výše úvěru“ je nutné zajistit podnikatelským úvěrem. Vypočtené náklady na podnikatelský úvěr jsou uvedeny v následujících tabulkách.


48 213 578,00 12,20% 5 646,00 1 282,00 300,00 5 946,00 19 120,00 71 352,00 71 352,00 71 352,00 53 514,00 0,00

36 213 578,00 12,20% 7 115,00 1 282,00 300,00 7 415,00 23 527,00 88 980,00 88 980,00 66 735,00 0,00 0,00

24 213 578,00 12,20% 10 074,00 1 282,00 300,00 10 374,00 32 404,00 124 488,00 93 366,00 0,00 0,00 0,00

12 213 578,00 12,20% 18 997,00 1 282,00 300,00 19 297,00 59 173,00 173 673,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Pokud se podnikatel rozhodne pro nákup pouze jednoho užitkového vozu do konce října roku 2008, bude potřebovat finanční prostředky v hodnotě 213.578,-- Kč.

37


60 577 156,00 12,20% 12 897,00

48 577 156,00 12,20% 15 256,00

36 577 156,00 12,20% 19 226,00

24 577 156,00 12,20% 27 223,00

3 463,00 300,00 13 197,00 43 054,00 158 364,00 158 364,00 158 364,00 158 364,00 118 773,00

3 463,00 300,00 15 556,00 50 131,00 186 672,00 186 672,00 186 672,00 140 004,00 0,00

3 463,00 300,00 19 526,00 62 041,00 234 312,00 234 312,00 175 734,00 0,00 0,00

3 463,00 300,00 27 523,00 86 032,00 330 276,00 247 707,00 0,00 0,00 0,00

Při nákupu dvou vozidel ve stejném termínu jako v předchozím případě musí podnikatel uzavřít úvěr na částku 577.156,-- Kč. Narozdíl od první tabulky bude nyní již pravděpodobné využití doby splatnosti na 5 let, zatím co splácení na dobu pouze jednoho roku je vzhledem k finanční situaci podnikatele nemyslitelné.


60 940 734,00 12,20% 21 022,00

48 940 734,00 12,20% 24 866,00

36 940 734,00 12,20% 31 336,00

5 645,00 300,00 21 322,00 69 611,00 255 864,00 255 864,00 255 864,00 255 864,00 191 898,00

5 645,00 300,00 25 166,00 81 143,00 301 992,00 301 992,00 301 992,00 226 494,00 0,00

5 645,00 300,00 31 636,00 100 553,00 379 632,00 379 632,00 284 724,00 0,00 0,00

Pokud by se podnikatel rozhodl využít nabízené slevy v maximálním rozsahu – tedy k nákupu všech požadovaných vozů do konce října roku 2008, je schopen peněžní prostředky získat.

38

Na rozdíl od plného krytí pořizovací ceny vozu podnikatelským úvěrem dochází k částečné úhradě pořizovací ceny z vlastních volných zdrojů a především z příjmů z prodeje již odepsaných automobilů.

Na dalších případech je zobrazena situace, kdy si podnikatel pořídí pouze jeden nebo dva užitkové vozy a s obnovou vozového parku bude pokračovat až v následujícím roce. Vzhledem ke skutečnosti, že bude podnikatel bude vynakládat finanční prostředky na úvěr založený v předchozím roce, předpokládám jeho zájem o sjednání úvěru s delší dobou splatnosti a nižšími splátkami.


60 320 352,00 12,20% 7 159,00

48 320 352,00 12,20% 8 468,00

36 320 352,00 12,20% 10 671,00

1 923,00 300,00 7 459,00 24 300,00 89 508,00 89 508,00 89 508,00 89 508,00 67 131,00

1 923,00 300,00 8 768,00 28 227,00 105 216,00 105 216,00 105 216,00 78 912,00 0,00

1 923,00 300,00 10 971,00 34 836,00 131 652,00 131 652,00 98 739,00 0,00 0,00


60 790 704,00 12,20% 17 669,00

48 790 704,00 12,20% 20 900,00

36 790 704,00 12,20% 26 339,00

4 745,00 300,00 17 969,00 58 652,00 215 628,00 215 628,00 215 628,00 215 628,00 161 721,00

4 745,00 300,00 21 200,00 68 345,00 254 400,00 254 400,00 254 400,00 190 800,00 0,00

4 745,00 300,00 26 639,00 84 662,00 319 668,00 319 668,00 239 751,00 0,00 0,00

39

2.5. Získání užitkových vozů formou pronájmu

Při pronájmu vozu se podnikatel nestává jeho majitelem, ale vstupuje do právního vztahu z pronajímatelem a stává se tak nájemcem [SEDLÁČEK. str.50].

Základním rozlišovacím znakem mezi majitelem vozu a nájemcem je skutečnost, že nájemce nemá vůz zařazený v obchodním majetku a nemůže jej tedy odpisovat. Daňové náklady v podobě odpisů se mění na nájemné. Nájemné se stává daňovým výdajem při dodržení zákonem stanovených podmínek, které jsou popsány v teoretické části práce. Položky výdajů spojených s provozem a údržbou automobilů mohou přejít z nájemce na pronajímatele v závislosti na podobě pronájmu.

2.5.1. Pořízení tří automobilů Volkswagen Transporter formou finančního leasingu

Finanční leasing je zvláštní forma pořízení obchodního majetku, v našem případě automobilu, kdy se nájemce stává majitelem najaté věci, ale až po skončení pronájmu. U finančního leasingu jsou splátky nájemného při splnění podmínek stanovených zákonem v § 24 odst. 4 daňovým výdajem a v případě nerovnoměrných splátek – jejich poměrná výše. Podnikatel také může uplatňovat nárok na odpočet DPH u jednotlivých splátek nájemného [ČOUPKOVÁ-POKORNÁ. str.42].

Níže uvádím celkovou sumu splátek za jednotlivá zdaňovací období. Vycházím ze splátkového kalendáře sestaveného společností ALD Automotive s.r.o

Tabulka 2.5.1: Roční výše leasingových splátek od roku 2008 Pronajímatel

ALD Autootive s.r.o., U Stavoservisu 527/1, Praha 10

Předmět pronájmu Datum vystavení Měna

Volkswagen Transporter 1.9 TDI 75 KW 39 773,00 CZK

40

Rok

Podíl pořizovací ceny

Daňový DPH základ základní základní sazba sazba DPH

Pojistné havarijního pojištění

Finanční část

2 403,40

18 886,20

2008

15 979,40

2 906,80

2009

95 876,40

17 440,80

14 420,40 113 317,20

21 530,40 149 268,00

2010

95 876,40

17 440,80

14 420,40 113 317,20

21 530,40 149 268,00

2011

95 876,40

17 440,80

14 420,40 113 317,20

21 530,40 149 268,00

2012

95 876,40

17 440,80

14 420,40 113 317,20

21 530,40 149 268,00

2013

79 897,00

14 534,00

12 017,00

17 942,00 124 390,00

94 431,00

3 588,40

Splátka celkem k úhradě 24 878,00

Tabulka 2.5.2: Roční výše leasingových splátek od roku 2009

Rok


Daňový Pojistné DPH základ havarijního základní základní pojištění sazba sazba DPH

Finanční část

2 837,54

22 297,74

4 236,60

Splátka celkem k úhradě

2009

18 865,87

3 431,88

29 371,89

2010

113 195,22

20 591,25

17 025,26 133 786,47

25 419,59 176 231,31

2011

113 195,22

20 591,25

17 025,26 133 786,47

25 419,59 176 231,31

2012

113 195,22

20 591,25

17 025,26 133 786,47

25 419,59 176 231,31

2013

113 195,22

20 591,25

17 025,26 133 786,47

25 419,59 176 231,31

2014

94 329,35

17 159,38

14 187,71 111 488,72

21 182,99 146 859,43

Struktura splátky finanačního leasingu

95 876,40 75% 17 440,80 14%

14 420,40 11%


Finanční část

Pojistné havarijního pojištění

Graf 2.5.1: Struktura splátky finančního leasingu

41

Při využití možnosti pořízení užitkových vozů formou finančního leasingu je z daňového hlediska podstatné dodržení podmínek stanovených zákonem o daních z příjmu. Aby mohl podnikatel nájemné použít jako daňový výdaj, je důležité u navrhovaného finančního pronájmu provést následující shrnutí.

§

Doba nájmu movitého hmotného majetku trvá alespoň minimální dobu daňového odpisování

Pořizované vozy Volkswagen Transporter se řadí do odpisové skupiny 2 a doba odpisování je tedy pět let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání. Z pohledu daňové uznatelnosti nájemného není důležité datum uvedené ve smlouvě, ale datum, kdy byl předmět leasingu skutečně předán a způsobilý k užívání.

§

Po ukončení doby nájmu následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu na nájemce

Pro splnění této podmínky si musí podnikatel především zajistit správné znění smlouvy o leasingu týkající se této podmínky. Konkrétně ve smlouvě musí být jasně uvedena podmínka nutnosti odkoupení. Znění tipu: „Po ukončení finančního leasingu může nájemce odkoupit předmět leasingu.“ - s největší pravděpodobností bude při kontrole daňových výdajů způsobovat problémy.

§

Kupní cena předmětu nájmu po skončení nájmu není vyšší než zůstatková cena, vypočtená při rovnoměrném odpisování

v případě pořízení užitkových vozů uvažuji pouze o možnosti, kde se doba pronájmu rovná době odpisování předmětu leasingu. Po skončení leasingu budou tedy automobily již plně odepsány a daná podmínka se na ně nebude vztahovat. Změna by mohla nastat

42

pouze při provedení technického zhodnocení v době pronájmu, o kterém v současné době není uvažováno.

§

Po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne podnikatel odkoupený majetek do svého obchodního majetku.

[PELC. str. 81-84].

2.5.2. Pořízení tří automobilů Volkswagen Transporter formou operativního pronájmu

Pořízení automobilů formou „klasického nájmu“, kdy se po jeho ukončení najatá věc vrací zpět pronajímateli a nepřevádí se na nájemce, je daňově jednodušší než předcházející finanční pronájem. Protože podnikatel vede daňovou evidenci, zahrnuje do základu daně jako daňový výdaj nájemné v okamžiku jeho úhrady. Z pohledu daně z přidané hodnoty má nájemce obecně zachován nárok na odpočet daně z nájmu.

Nájemce je povinen udržovat najatý vůz ve stavu, v jakém jej převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Opravy vozidla tedy ekonomicky i daňově nese pronajímatel. Naproti tomu běžná údržba je starostí nájemce. Pro zjednodušení je možné, aby se smluvní strany dohodly, že opravu uhradí nájemce s tím, že tuto hodnotu posléze započte na nájemné, které se tak uhradí nepeněžní formou. Zde ale pozor na to, že pro účely daní příjmů se s nepeněžním příjmem/výdajem nakládá obdobně jako s klasickým peněžním [SEDLÁKOVÁ, MARTINCOVÁ. str. 225-226].

Pro podnikatele jsou vedle nájemného a případných odpisů technického zhodnocení daňově uznatelnými výdaji také:

§

pohonné hmoty dle dokladů o jejich nákupu,

§

parkovací poplatky, dálniční známy,mýtné,

§

běžná údržba vozidla,

43

§

případné opravy škod způsobených nájemcem.

Na druhou stranu jsou výdaje, které nájemce nehradí:

§

opravy (mimo oprav uvedených výše)

§

pojištění

§

silniční daň

Na první pohled může být operativní pronájem považován za formu financování, která nesplňuje jeden ze zadaných požadavků podnikatele, že užitkové vozy budou vloženy do obchodního majetku podnikatele. Třebaže pronájem zpravidla končí vrácením najatého majetku pronajímateli, není vyloučeno, aby i on skončil prodejem věci nájemci. Ale kvůli omezení daňových spekulací stanoví § 24 odst. 5 zákona podmínky, při jejichž nesplnění se veškeré nájemné stane pro nájemce zpětně daňově neuznatelným.

Prodá-li se majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy,po jejím ukončení nájemci, uznává se nájemné do daňových výdajů pouze za podmínky, že kupní cena hmotného majetku, který lze daňově odpisovat, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem, a to

§

ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele

§

za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován.

[DĚRGEL. str. 64-79].

Tento návrh byl podán podnikateli jako další možnost financování jeho užitkových vozů. Podnikatel však z obavy z nesplnění podmínek a následného rizika plynoucího z § 47 zákona o správě daní a poplatků – doměření daně, z hlediska opatrnosti tuto formu financování odmítl. Z tohoto důvodu tento způsob pořízení užitkových vozů nezahrnuji do doporučených řešení.

44

3. Doporučené řešení Vhodná řešení v rámci jednotlivých forem pořízení

Jak již bylo několikrát v této práci zmíněno, při koupi užitkových vozů do konce října roku 2008 bude podnikateli poskytnuta sleva 15, 3 % z ceny vozu a výbavy. Vzhledem ke skutečnosti, že se dle finanční situace podnikatele jedná o významnou finanční částku, budu se snažit o co nejvyšší využití nabízené slevy.

Doporučené řešení při částečném financování z vlastních zdrojů podnikatele

Financování tří vozů podnikatelským úvěrem v plné výši, není z hlediska omezené úvěrové hranice možné. Tento závěr vychází z kapitoly 2.4.1. „Pořízení tří automobilů Volkswagen Transporter při financování podnikatelským úvěrem“. Ovšem při částečném financování vlastními prostředky dle kapitoly 2.4.2. „Pořízení tří automobilů Volkswagen Transporter při částečném financování z vlastních zdrojů podnikatele“ se tato možnost již nabízí.

Při výpočtu daňového zatížení poplatníka je nutné brát v úvahu skutečnost, že užitkový vůz bude financován z následujících částí:

§

peněžní prostředky z prodeje stávajících užitkových vozů

§

volné finanční prostředky podnikatele

§

čerpaný úvěr

Zatím co peněžní prostředky z prodeje vozů jsou příjmem podléhajícím zdanění, jejich následný fyzický výdaj, stejně jako u volných finančních prostředků, vstupuje do pořizovací ceny a daňovým výdajem se stává pouze v hodnotě odpisu. Na základě této skutečnosti podnikateli vzniká v roce 2008 vysoká daňová povinnost.

45

12 855,25 18 354,00 21 621,75

89 910,00 92 820,00 94 545,00 27 053,08 28 428,08 29 245,33

a) Daň po uplatnění slev b) Daň po uplatnění slev c) Daň po uplatnění slev

Průměrný měsíční příjem podnikatele po zdanění

-1 995,00 9 660,00 16 575,00

24 840,00

Částka podle § 35ba odst. 1 písm a) zákona

46

24 840,00

22 845,00 34 500,00 41 415,00

114 750,00 117 660,00 119 385,00

a) Daň podle § 16 zákona o daních z příjmů b) Daň podle § 16 zákona o daních z příjmů c) Daň podle § 16 zákona o daních z příjmů

152 300,00 230 000,00 276 100,00

1 320 100,00 788 200,00 379 632,00 301 992,00 255 864,00 152 268,00 229 908,00 276 036,00 0,00

2009

765 000,00 784 400,00 795 900,00

1 638 300,00 772 800,00 100 553,00 81 143,00 69 611,00 764 947,00 784 357,00 795 889,00 0,00

2008

a) Zaokrouhlený základ daně b) Zaokrouhlený základ daně c) Zaokrouhlený základ daně

Příjmy Výdaje a) Splátky úvěru - 36 měsíců b) Splátky úvěru - 48 měsíců c) Ssplátky úvěru - 60 měsíců a) Rozdíl mezi příjmy a výdaji b) Rozdíl mezi příjmy a výdaji c) Rozdíl mezi příjmy a výdaji Daňové odpisy dlouhodobého majetku

Rok

22 840,08

14 073,58 19 572,33

585,00 12 240,00 19 155,00

24 840,00

25 425,00 37 080,00 43 995,00

169 500,00 247 200,00 293 300,00

1 353 100,00 804 000,00 379 632,00 301 992,00 255 864,00 169 468,00 247 108,00 293 236,00 0,00

2010

Tabulka 3.1.1: Výše daně při částečném využití podnikatelského úvěru před uplatněním odpisů

24 100,92

22 057,17 20 833,17

17 490,00 14 910,00 21 825,00

24 840,00

42 330,00 39 750,00 46 665,00

282 200,00 265 000,00 311 100,00

1 387 000,00 820 100,00 284 724,00 301 992,00 255 864,00 282 176,00 264 908,00 311 036,00 0,00

2011

25 397,17

43 521,67 27 477,17

62 940,00 28 980,00 24 570,00

24 840,00

87 780,00 53 820,00 49 410,00

585 200,00 358 800,00 329 400,00

1 421 700,00 836 500,00 0,00 226 494,00 255 864,00 585 200,00 358 706,00 329 336,00 0,00

2012

Na uvedeném přehledu je znázorněná daňová povinnost podnikatele při využití různé doby splácení podnikatelského úvěru. Na základě výše průměrných měsíčních příjmů podnikatele po zdanění můžeme vysledovat únosnou mez jeho úvěrového zatížení. Je tedy patrné, že rozložení úvěru na tři nebo čtyři roky podnikatele v roce 2008 sice příliš finančně nezatíží, ale značné problémy by mohly nastat v následujících letech, a to i přesto, že se podařilo daňovou povinnost výrazně snížit.

Finální rozhodnutí o době splácení úvěru může také ovlivnit výše odpisů. Odpisy jsem záměrně v předchozí tabulce neuplatnila, aby bylo možné vysledovat trend růstu či poklesu daňové povinnosti a dle této skutečnosti zvolit vhodnou odpisovou metodu.

Daňové zatížení při různé době splatnosti úvěru 96 000,00 76 000,00 56 000,00 36 000,00 16 000,00 -4 000,00

2008

2009

úvěru na 3roky

2010

2011

úvěru na 4 roky

2012 úvěru na 5 let

Graf 3.1.1: Daňové zatížení při různé době splatnosti úvěru

Aby podnikatel dosáhl vyváženého daňového zatížení, navrhuji podnikateli zvolit metodu odpisů, která má stejný trend. Z grafů zobrazujících odpisy lze poznat, že opačnou tendenci, než je daňová povinnosti podnikatele, mají odpisy zrychlené a právě z tohoto důvodu je nedoporučuji použít. Zvolením zrychlených odpisů by se vysoké daňové zatížení v prvním roce snížila pouze nepatrně, zatím co v následujícím roce, kdy je daňová povinnost příznivá, by došlo k jejímu výraznému snížení. Zatím co metoda

47

rovnoměrných odpisů je sice v prvním roce nižší, ale v následujícím roce vzroste a dále se již nemění. Ale ani samotné rovnoměrné odpisy nenabízejí možnost potřebného snížení daňové povinnosti v prvním roce. Za tímto účelem navrhuji zákonem nabízenou možnost, a to využít navýšení odpisů v prvním roce odpisování, a to u metody rovnoměrných odpisů.

Při pořízení tří užitkových vozů v prvním roce je uvážit dobu, po kterou bude úvěr splácen. Na následující straně uvádím porovnání možných variant a v důsledku toho také vzniklou daňovou povinnost. Při splácení úvěru po dobu tří let dochází k nevhodnému rozložení daňových nákladů v podobě splátek úvěru. U další možnosti, která nabízí dobu splatnosti na čtyři roky, je výhodou, že poplatník v roce 2009 a 2010 bude mít nulovou daňovou povinnost a za následující zdaňovací období bude platit daň pouze minimální. V roce 2012 ale jeho daňová povinnost bude růst a v následujícím období vzroste velmi prudce z důvodu ukončení splácení úvěru. Zatím co u úvěru se splatností pět let je daňová povinnost mimo první rok rovnoměrně rozložena a dochází pouze k pozvolnému růstu, a to až do konce odpisování užitkových vozů.

48

22 808,00

28 314,33 29 689,33 30 505,33

49

15 259,83 20 758,58

14 041,50 19 540,25

74 775,00 77 685,00 79 425,00



-13 650,00 -1 995,00 4 920,00

-16 230,00 -4 575,00 2 340,00

24 840,00

24 840,00

24 026,33

24 840,00

11 190,00 22 845,00 29 760,00


8 610,00 20 265,00 27 180,00

99 615,00 102 525,00 104 265,00

74 600,00 152 300,00 198 400,00

1 353 100,00 804 000,00 379 632,00 301 992,00 255 864,00 169 468,00 247 108,00 293 236,00 94 875,00

2010


57 400,00 135 100,00 181 200,00

1 320 100,00 788 200,00 379 632,00 301 992,00 255 864,00 152 268,00 229 908,00 276 036,00 94 875,00

2009

664 100,00 683 500,00 695 100,00

1 638 300,00 772 800,00 100 553,00 81 143,00 69 611,00 764 947,00 784 357,00 795 889,00 100 880,00

2008


Příjmy Výdaje a) Splátky úvěru - 36 měsíců b) Splátky úvěru - 48 měsíců c) Ssplátky úvěru - 60 měsíců a) Rozdíl mezi příjmy a výdaji b) Rozdíl mezi příjmy a výdaji c) Rozdíl mezi příjmy a výdaji Daňové odpisy dlouhodobého majetku

Rok

Tabulka 3.1.2: Daňová povinnost podnikatele při částečném využití podnikatelského úvěru

25 287,17

23 242,17 22 019,42

3 270,00 675,00 7 590,00

24 840,00

28 110,00 25 515,00 32 430,00

187 400,00 170 100,00 216 200,00

1 387 000,00 820 100,00 284 724,00 301 992,00 255 864,00 282 176,00 264 908,00 311 036,00 94 875,00

2011

26 583,42

44 706,67 28 663,42

48 720,00 14 745,00 10 335,00

24 840,00

73 560,00 39 585,00 35 175,00

490 400,00 263 900,00 234 500,00

1 421 700,00 836 500,00 0,00 226 494,00 255 864,00 585 200,00 358 706,00 329 336,00 94 875,00

2012

Doporučené řešení při plném financování z podnikatelského úvěru

Vzhledem k hranici, která je bankou stanovena pro čerpání podnikatelského úvěru, není možné pořídit tři užitkové vozy již v roce 2008. Na základě tohoto omezení jsem sestavila k porovnání jiné vhodné kombinace pořízení, kterými jsou:

§

varianta 1.: nákup dvou vozů v roce 2008, třetí vůz bude nakoupen v roce následujícím – oba úvěry budou poskytnuty s dobou splatnosti pět let,

§

varianta 2.: nákup dvou vozů v roce 2008 financovaných úvěrem s tříletou dobou splatnosti, třetí vůz bude pořízen v roce 2011, tento úvěr bude podnikatel splácet po dobu pěti let,

§

varianta 3.: v roce 2008 bude pořízen pouze jeden vůz při financování dvouletým úvěrem, další dva vozy budou pořízeny až po úplném splacení předchozího úvěru, tedy v roce 2011 při financování úvěrem s pětiletou splatností

V první fázi jsou varianty propočítány bez uplatnění daňového výdaje v podobě odpisů. Odpis bude stanoven až na základě vybrané varianty, a to dle potřeby upravení daňové povinnosti.

Při využití kombinace pořízení nabízené ve variantě 1. dosáhne podnikatel v letech 2009 až 2011 nulové daňové povinnosti. Následující roky je placená daň na velmi nízké úrovni. V roce 2013 bude podnikatel jako daňový výdaj uplatňovat poslední splátky úvěru. Je nutné také počítat se snížením daňového základu o dopisy, které by v této variantě ztratily účinnost. Nevýhodou je také přílišná zátěž na příjem podnikatele.

Varianta 2. má velmi podobné nevýhody s předchozí variantou. Podnikateli sice u všech variant zůstávají volné finanční prostředky, které při plném financování podnikatelským úvěrem nevyužil a kterými může svůj nízký příjem dorovnat. Cílem je ale nabídnout takovou variantu, při které podnikatel bude dosahovat požadovaných příjmů, aby mohl volné finanční prostředky investovat vhodněji.

50

Tuto možnost nabízí varianta 3., kde sice vzniká vyšší daňová povinnost, které ale bude snížena o daňové odpisy.

Daňové zatížení u různých variant doby pořízení 50 000,00 40 000,00 30 000,00 20 000,00 10 000,00 0,00 -10 000,00

2008

2009 varianta 1.

2010 variant 2.

2011

2012

varianta 3.

Graf 3.1.2: Daňové zatížení u různých variant doby pořízení

Z uvedeného grafu zřetelně vyplývá, že jedinou vhodnou variantou, kde budou moci uplatnit daňové odpisy svoji funkci, je poslední varianta, tedy pořízení prvního vozu v roce 2008 na dvouletý úvěr a po jeho splacení – v roce 2011 pořídit další dva nové vozy na podnikatelský úvěr s dobou splácení pět let.

Dalším krokem je stanovení vhodné metody odpisování pro zvolenou variantu. V prvním roce vznikla vysoká daňová povinnost, kterou je potřeba snížit – nabízí se tedy opět využít navýšení odpisu v prvním roce odpisování. Zrychlené odpisy nedoporučuji použít, protože rostoucí trend výše daňové povinnosti je opačný vzhledem ke klesajícímu trendu zrychlených odpisů – nedošlo by tak k rovnoměrnému rozložení daňové povinnosti. Opět se tedy jako optimální nabízí metoda rovnoměrného odpisování. Při pořízení dalších vozů v roce 2001 budou také výhodně uplatněny odpisy stanovené rovnoměrnou metodou. Tentokrát již není opodstatněné využívat zvýšený odpis v prvním roce používání.

51

12 022,00 20 230,75

33 521,08 31 282,58 33 472,75 52

9 298,42

41 775,00 37 035,00 41 670,00



-8 100,00 -3 195,00 13 635,00

24 840,00


24 840,00

16 740,00 21 645,00 38 475,00

66 615,00 61 875,00 66 510,00


111 600,00 144 300,00 256 500,00

1 320 100,00 788 200,00 420 318,91 387 636,00 275 496,00 111 581,09 144 264,00 256 404,00 0,00

2009

444 100,00 412 500,00 443 400,00

1 287 900,00 772 800,00 71 072,00 102 674,00 71 757,00 444 028,00 412 426,00 443 343,00 0,00

2008


Příjmy Výdaje a) Splátky úvěru - varianta 1. b) Splátky úvěru - varianta 2. c) Splátky úvěru - varianta 3. a) Rozdíl mezi příjmy a výdaji b) Rozdíl mezi příjmy a výdaji c) Rozdíl mezi příjmy a výdaji Daňové odpisy dlouhodobého majetku

Rok

Tabulka 3.1.3: Výše daně při plném využití podnikatelského úvěru před uplatněním odpisů

26 328,58

13 455,33

11 015,33

-5 010,00 -615,00 26 535,00

24 840,00

19 830,00 24 225,00 51 375,00

132 200,00 161 500,00 342 500,00

1 353 100,00 804 000,00 416 916,00 387 636,00 206 622,00 132 184,00 161 464,00 342 478,00 0,00

2010

30 955,34

9 756,84

12 498,67

-2 340,00 -7 275,00 36 345,00

24 840,00

22 500,00 17 565,00 61 185,00

150 000,00 117 100,00 407 900,00

1 387 000,00 820 100,00 416 916,00 449 817,91 159 090,91 149 984,00 117 082,09 407 809,09 0,00

2011

32 492,67

32 492,67

13 989,92

405,00 39 600,00 39 600,00

24 840,00

25 245,00 64 440,00 64 440,00

168 300,00 429 600,00 429 600,00

1 421 700,00 836 500,00 416 916,00 155 688,00 155 688,00 168 284,00 429 512,00 429 512,00 0,00

2012

21 417,00 21 417,00

34 734,00 34 734,00

53

-600,00 -600,00

26 535,00 26 535,00

1. Daň po uplatnění slev 2. Daň po uplatnění slev Průměrný měsíční příjem podnikatele po zdanění před odvody SP a ZP

24 840,00

24 840,00


24 240,00 24 240,00

161 600,00 161 600,00

51 375,00 51 375,00

342 500,00 342 500,00

1. Zaokrouhledný základ daně 2. Zaokrouhledný základ daně

161 529,00 161 529,00

1 320 100,00 788 200,00 275 496,00 256 404,00 94 875,00 94 875,00

2009

1. Daň podle § 16 zákona o daních z příjmů 2. Daň podle § 16 zákona o daních z příjmů

342 463,00 342 463,00

1 287 900,00 772 800,00 71 757,00 443 343,00 100 880,00 100 880,00

2008

1. Základ daně 2. Základ daně

Příjmy Výdaje Splátky úvěru Rozdíl mezi příjmy a výdaji 1. Daňové odpisy dlouhodobého majetku 2. Daňové odpisy dlouhodobého majetku

Rok

Tabulka 3.1.4: Daňová povinnost podnikatele při plném využití podnikatelského úvěru

27 513,58 27 513,58

12 315,00 12 315,00

24 840,00

37 155,00 37 155,00

247 700,00 247 700,00

247 603,00 247 603,00

1 353 100,00 804 000,00 206 622,00 342 478,00 94 875,00 94 875,00

2010

33 701,59 33 701,59

3 390,00 3 390,00

24 840,00

28 230,00 28 230,00

188 200,00 188 200,00

188 160,09 188 160,09

1 387 000,00 820 100,00 159 090,91 407 809,09 219 649,00 219 649,00

2011

36 833,92 35 647,67

-12 495,00 1 740,00

24 840,00

12 345,00 26 580,00

82 300,00 177 200,00

82 255,00 177 128,00

1 421 700,00 836 500,00 155 688,00 429 512,00 347 257,00 252 384,00

2012

Při odpisování v roce 2012 je uplatněn odpis všech užitkových vozů, ale tato výše neúčinně snižuje základ daně. Navrhuji tedy pozastavení odpisování jednoho užitkového vozu. Pokud by došlo k pozastavení odpisování vozu pořízeného v roce 2011 vznikla by daňová povinnost ve výši 6.435,-- Kč. Je tedy výhodné uplatnit odpisy vozů pořizovaných v roce 2011, které jsou vyšší a naopak pozastavit odpisování vozu pořízeného v roce 2008. Při tomto způsobu uplatnění daňových odpisů vznikne podnikateli daňová povinnost pouze ve výši 1.740,-- Kč.

Doporučené řešení při pořízení vozů formou finančního leasingu

K rozboru ovlivnění základu daně při pořízení automobilů formou finančního leasingu je základní pomůckou níže uvedený přehled. Ukazuje výslednou daňovou povinnost při pořízení

§

tří vozů v roce 2008

§

postupné pořizování vozů v letech 2008, 2009 a 2010

§

pořízení dvou vozů v roce 2008 a jednoho vozu až v roce 2010

Výše leasingových splátek je kalkulována v závislosti na pořizovací ceně vozů, které se, jak již bylo řečeno, mění o hodnotu poskytnuté slevy. Dle přehledu je vhodné pořídit formou finančního leasingu tři vozy již v roce 2008. Nejen, že podnikatel využije nabízenou slevu v plné výši, ale také dosáhne rovnoměrného rozložení daňové povinnosti v následujících letech.

54



a) Rozdíl mezi příjmy a výdaji b) Rozdíl mezi příjmy a výdaji c) Rozdíl mezi příjmy a výdaji Daňové odpisy dlouhodobého majetku a) Zaokrouhlený základ daně b) Zaokrouhlený základ daně c) Zaokrouhlený základ daně a) Daň podle § 16 zákona o daních z příjmů b) Daň podle § 16 zákona o daních z příjmů c) Daň podle § 16 zákona o daních z příjmů Částka podle § 35ba odst. 1 písm a) zákona

Příjmy Výdaje a) Nájemné 3 vozy 2008 b) Nájemné - pořízení 2008, 2009, 2010 c) Nájemné 2 vozy 2008, 1 vůz 1010

Rok

36 158,21 21 650,40

37 048,37 35 540,48

55

13 821,43

12 603,10

34 032,60

20 788,58

17 353,68

30,00 7 515,00 14 790,00

165 887,20 215 759,20 264 252,91 0,00 165 800,00 215 700,00 264 200,00 24 870,00 32 355,00 39 630,00 24 840,00

1 353 100,00 804 000,00 383 212,80 333 340,80 284 847,09

2010

-2 550,00 47 340,00 16 620,00

148 687,20 481 238,51 276 424,80 0,00 148 600,00 481 200,00 276 400,00 22 290,00 72 180,00 41 460,00 24 840,00

1 320 100,00 788 200,00 383 212,80 50 661,49 255 475,20

2009

42 840,00 49 230,00 46 035,00

451 231,20 493 810,40 472 520,80 0,00 451 200,00 493 800,00 472 500,00 67 680,00 74 070,00 70 875,00 24 840,00

1 287 900,00 772 800,00 63 868,80 21 289,60 42 579,20

2008

Tabulka 3.1.5: Daňová povinnost podnikatele při využití finančního leasingu

11 647,37

8 212,48

15 082,27

2 700,00 -11 850,00 -4 575,00

183 687,20 86 699,78 135 193,49 0,00 183 600,00 86 600,00 135 100,00 27 540,00 12 990,00 20 265,00 24 840,00

1 387 000,00 820 100,00 383 212,80 480 200,22 431 706,51

2011

12 943,62

9 508,73

16 378,52

5 445,00 -9 105,00 -1 830,00

201 987,20 104 999,78 153 493,49 0,00 201 900,00 104 900,00 153 400,00 30 285,00 15 735,00 23 010,00 24 840,00

1 421 700,00 836 500,00 383 212,80 480 200,22 431 706,51

2012

Doporučené řešení formy financování

Doposud jsem se zaměřovala pouze na výběr vhodného řešení v rámci určité formy financování. Nyní se již zaměřím na posouzení optimální formy financování při využití již propočtené vhodné varianty. Přichází tedy čas, stanovit „nejlepší z nejlepších“.

Za tímto účelem jsem sestavila přehled, který porovnává již pouze doporučené varianty z předchozích kapitol. Porovnání probíhá na základě stanovení celkové výše daňové povinnosti za sledovaných pět zdaňovacích období a to u každé formy financování. Protože optimalizace daňové povinnosti je důležitým kritériem stanovení cílového řešení, ale nikoli jediným, jsou daná řešení porovnávána také z pohledu přínosu pro podnikatele samotného. Kritériem číslo dvě je tedy maximální průměrný měsíční příjem podnikatele po zdanění.

Při porovnání výsledků přehledu, jež je uveden na následující straně, mohu konstatovat výhodné řešení z pohledu daňové povinnosti, kterým je financování podnikatelským úvěrem ve výši pořizovací ceny užitkových vozů. Tato forma financování současně umožňuje podnikateli dosáhnout nejvyšších příjmů. Z těchto důvodů je doporučuji jako optimální variantu řešení.

56

Průměrný měsíční příjem podnikatele

Daňová povinnost podnikatele

34 032,60

Finanční leasing

30 505,33

Částečné financování z vlastních zdrojů 34 734,00

42 840,00

Finanční leasing

Podnikatelský úvěr ve výši pořizovací ceny

26 535,00

79 425,00

2008

Podnikatelský úvěr ve výši pořizovací ceny

Částečné financování z vlastních zdrojů

Rok

57

12 603,10

21 417,00

22 808,00

0,00

0,00

2 340,00

2009

13 821,43

27 513,58

24 026,33

30,00

12 315,00

4 920,00

2010

15 082,27

33 701,59

25 287,17

2 700,00

3 390,00

7 590,00

2011

Tabulka 3.2.1: Výše daňové povinnosti a průměrného měsíčního příjmu podnikatele za sledované období

16 378,52

35 647,67

26 583,42

5 445,00

1 740,00

10 335,00

2012

91 917,92

153 013,84

129 210,25

51 015,00

43 980,00

104 610,00

Celkem

4. Závěr Tato bakalářská práce vychází ze zadaných požadavků podnikatele na pořízení tři užitkových vozů Volkswagen Transporter. Při respektování přání podnikatele nevyužít možnosti operativního pronájmu, nabízím ve své práci následující foremy financování:

§

financování podnikatelským úvěrem,

§

částečné financování z vlastních zdrojů podnikatele,

§

pořízení formou finančního leasingu.

U každé z uvedených forem financování jsou rozvedeny možnosti, které daný způsob nabízí a s ohledem na situaci podnikatele existuje možnost pro jejich uplatnění. Nejedná se tedy o přehled veškerých variant, ale pouze o realizovatelné příležitosti určené pro řešení daného problému.

Tabulka 4.0.1: Způsoby financování a možné kombinace řešení

Způsob financování

Vhodné kombinace možností v závislosti na způsobu financování nákup dvou vozů v roce 2008, třetí vůz bude nakoupen v roce 2009 oba úvěry budou poskytnuty s dobou splatnosti 60 měsíců

Podnikatelský úvěr

nákup dvou vozů v roce 2008 financovaný úvěrem s 36 měsíční dobou splatnosti, třetí vůz bude pořízen v roce 2011, úvěr bude splácen 60 měsíců v roce 2008 bude pořízen pouze jeden vůz na 24 měsíční úvěr, další dva vozy budou pořízeny po úplném splacení předchozího úvěru, tedy v roce 2011 na úvěr s 60 měsíční splatností

Částečně použité doba splácení úvěru je 36 měsíců doba splácení úvěru je 48 měsíců vlastní zdroje podnikatele doba splácení úvěru je 60 měsíců pořízení tří vozů současně v roce 2008 Finanční leasing

postupné pořizování vozů v letech 2008, 2009, 2010 pořízení dvou vozů v roce 2008 a jednoho vozu až v roce 2010

58

Výdaje spojené s využitím dané možnosti jsou zaneseny do přehledu pro výpočet daňové povinnosti podnikatele v letech 2008 až 2012. Na základě výše daňové povinnosti a jejího trendu v časové řadě a také při respektování požadavků podnikatele na přiměřenou výši jeho průměrného měsíčního příjmu, je stanovena optimální varianta řešení pro danou formu financování.

U způsobů pořízení užitkových vozů, kde se podnikatel stává majitelem daného vozu, vůz se stává součástí obchodního majetku a je odpisován, je vypočtena daňová povinnost v prvním přehledu bez uplatnění daňových odpisů. Takto vypočtená daň, jako předpověď pro pětileté období, je zanesena do grafu. Na základě křivky znázorňující její tendenci, jsou zvoleny vhodné daňové odpisy, které jsou pak uplatněny jako daňový výdaj při výpočtu výsledné daňové povinnosti.

Tímto způsobem bylo dosaženo optimalizace daňové povinnosti, při respektování požadavků podnikatele, v závislosti na uvedených formách financování.

Při porovnání tří uvažovaných forem financování jsou základními kritérii:

§

optimalizace daňové povinnosti,

§

maximalizace průměrného měsíčního příjmu podnikatele.

Nejnižší daňová povinnost v časovém horizontu pěti zdaňovacích období a to od roku 2008 do roku 1012, vzniká podnikateli při využití financování formou podnikatelského úvěru a to na celou hodnotu pořizovací ceny. Optimální variantou této formy financování je potom pořízení prvního vozu v říjnu roku 2008 na podnikatelský úvěr s dobou splatnosti 24 měsíců. Další dva užitkové vozy potom doporučuji pořídit až v roce 2011 a to opět formou podnikatelského úvěru, ale tentokrát již s dobou splatnosti šedesát měsíců.

59

Významnou roli pro dosažení optimální daňové povinnosti také vytváří zvolení vhodné metody odpisů. Na základě uvedených propočtů doporučuji odpisovat pořízené užitkové vozy následujícím způsobem

užitkový vůz pořízený v říjnu roku 2008

§

zařadit do obchodního majetku ve zdaňovacím období roku 2008,

§

rovnoměrné odpisy,

§

v prvním roce odpisování použít roční odpisovou sazbu při zvýšení odpisu o 10 % ,

§

v posledním roce odpisování – 2012, přerušit odpisování a pokračovat až v následujícím zdaňovacím období.

užitkové vozy pořízené v lednu roku 2011

§

zařadit do obchodního majetku ve zdaňovacím období roku 2011,

§

rovnoměrné odpisy,

§

v prvním roce odpisování nevyužít zvýšené roční odpisové sazby,

§

v prvních dvou letech odpisování nepřerušovat.

Z pohledu maximalizace průměrného ročního příjmu podnikatele, vyplývá jako výhodná varianta financování podnikatelský úvěr na celou částku pořizovací ceny. Vzhledem ke skutečnosti, že takto financované užitkové vozy jsou účinnou variantou i z pohledu daňové optimalizace, doporučuji výše popsaný postup financování automobilů použít.

60

5. Použitá literatura ČOUPKOVÁ-POKORNÁ, P. Daňové a účetní problémy v roce 2008 v souvislostech se zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů + CD. Praha: 1.VOX, 2008. ISBN 978-80-86324-73-9

DĚRGEL, M. Finanční a operativní leasing z hlediska daní z příjmů. Český Těšín: PORADCE, 2009. 160 s. ISSN 1213-9270

DUŠEK, J. Daně z příjmů 2008 – přehledy, daňové a účetní tabulky. Praha: GRADA, 2008. ISBN 978-80-247-2501-7

MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2008, úplná znění platná k 1. 1. 2008. Praha: GRADA, 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2385-3

PELC, V. Daňové výdaje 2008. Brno: Computer Press, 2008. 145 s. ISBN 978-80-251-1918-1

PELECH, P. a PELC, V. Daně z příjmů s komentářem k 1. 7. 2008. Praha: ANAG, 2008

PITTERLING, M. Daňově uznatelné výdaje (100 otázek a odpovědí). Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-307-2

PRUDKÝ, P. a LOŠŤÁK, M. Jak vyplnit daňové přiznání. Olomouc: ANAG, 2008. 287 s. ISBN 978-80-7263-487-3

SEDLÁČEK, J. Daňová evidence podnikatel. Praha: GRADA, 2008. 125 s. ISBN 978-80-247-2537-6

SEDLÁKOVÁ, E. a MARTINCOVÁ, D. Zákon o daních z příjmů s komentářem k 1. lednu 2009. Český Těšín: PORADCE, 2009. 400 s. ISSN 1211-2437

61

VANČUROVÁ, A. a LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva. Praha: 1. VOX, 2008. ISBN 978-80-86324-72-2

VLACH, P. a RYLOVÁ, Z. Reforma daní z příjmů od roku 2008. Praha: SAGIT, 2007. ISBN 978-80-7208-648-1

62

Seznam grafů

Graf 2.4.1: Rovnoměrné odpisy Graf 2.4.2: Zrychlené odpisy Graf 2.5.1: Struktura splátky finančního leasingu Graf 3.1.1: Daňové zatížení při různé době splatnosti úvěru Graf 3.1.2: Daňové zatížení u různých variant doby pořízení

Seznam tabulek

Tabulka 1.4.1: Vybraný hmotný majetek dle odpisových skupin Tabulka 1.4.2: Roční odpisové sazby pro rovnoměrné odpisy Tabulka 1.4.3: Koeficienty pro zrychlené odpisy Tabulka 2.2.1: Požadavky podnikatele kladené na užitkový vůz Tabulka 2.2.2: Plánované příjmy a výdaje Tabulka 2.3.1: Daňová povinnost na základě plánovaných příjmů a výdajů Tabulka 2.3.2: Kalkulace ceny vozu Volkswagen Transporter Tabulka 2.4.1: Rovnoměrné odpisy vozu pořízeného 2008 Tabulka 2.4.2: Rovnoměrné odpisy vozu pořízeného 2009 Tabulka 2.4.3: Rovnoměrné odpisy vozu pořízeného 2008 s navýšením Tabulka 2.4.4: Rovnoměrné odpisy vozu pořízeného 2009 s navýšením Tabulka 2.4.5: Zrychlené odpisy vozu pořízeného 2008 Tabulka 2.4.6: Zrychlené odpisy vozu pořízeného 2009 Tabulka 2.4.7: Zrychlené odpisy vozu pořízeného 2008 s navýšením Tabulka 2.4.8: Zrychlené odpisy vozu pořízeného 2009 s navýšením Tabulka 2.4.9: Roční výše splátek v závislosti na splatnosti úvěru 480.378,-- Kč Tabulka 2.4.10: Roční výše splátek v závislosti na splatnosti úvěru 960.756,-- Kč Tabulka 2.4.11: Roční výše splátek v závislosti na splatnosti úvěru 567.152,-- Kč Tabulka 2.4.12: Výše úvěru v závislosti na počtu prodaných vozů v roce 2008 Tabulka 2.4.13: Výše úvěru v závislosti na počtu prodaných vozů v roce 2009 Tabulka 2.4.14: Roční výše splátek v závislosti na splatnosti úvěru 213.578,-- Kč

63

Tabulka 2.4.15: Roční výše splátek v závislosti na splatnosti úvěru 577.156,-- Kč Tabulka 2.4.16: Roční výše splátek v závislosti na splatnosti úvěru 940.734,-- Kč Tabulka 2.4.17: Roční výše splátek v závislosti na splatnosti úvěru 320.352,-- Kč Tabulka 2.4.18: Roční výše splátek v závislosti na splatnosti úvěru 790.704,-- Kč Tabulka 2.5.1: Roční výše leasingových splátek od roku 2008 Tabulka 2.5.2: Roční výše leasingových splátek od roku 2009 Tabulka 3.1.1: Výše daně při částečném využití podnikatelského úvěru před uplatněním odpisů Tabulka 3.1.2: Daňová povinnost podnikatele při částečném využití podnikatelského úvěru Tabulka 3.1.3: Výše daně při plném využití podnikatelského úvěru před uplatněním odpisů Tabulka 3.1.4: Daňová povinnost podnikatele při plném využití podnikatelského úvěru Tabulka 3.1.5: Daňová povinnost podnikatele při využití finančního leasingu Tabulka 3.2.1: Výše daňové povinnosti a průměrného měsíčního příjmu podnikatele za sledované období Tabulka 4.0.1: Způsoby financování a možné kombinace řešení

64

Obsah Úvod 8 1. Teoretická analýza problému 9 2. Návrh variant řešení

Recommend Documents