Obsah. UP obce Šenov- změna č.14 - SEA

ÚznuxÍ plÁN oBCn Šnxov Změna č, 14 Posouzení dle zák. č, 1'0012001 Sb.

Praha, listopad 2011

AQUATEST

a. s. 4,152 00 Praha 5 Geologická

lco

4479 48 43

zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl B' vloŽka 1189 Pracoviště: divize Slezsko, Masná 10,702 00 ostrava

KÓd zakázky:

Vyhodnocení vlivů na životníprostředí é.z.252110317000

Popis zakázky:

Posouzení vlivů ÚP na Životní prostředí

Pořadové č.:

1

Zadavatel:

lng. Arch. Aleš Palacký

Uzemní plán obce Senov Změna č. 14 PosoUzENí DLE z^K. Č.10o/2oo1 sb.

Vypracoval:

zák.

ť:4-ď

Za statutární orgán:

b?1

Kolaja

Ing. Vladimír Předseda představensfu^

Ostrava, listopad 201'1

č,. 100/2001

l

l Výtisk č. 1' 2'3'4,5

sb.

___________________________________________________________________________ Obsah Úvod ................................................................................................................................... 2 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. ........................................................................... 2 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace. ................... 3 2.1 Vymezení území ......................................................................................................... 3 2.2. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území ........................ 4 3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. ................................................................................. 17 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.............. 37 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. ............................................... 42 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení ................................................................................. 44 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ....... 46 8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. ......... 48 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí .................................................................................... 49 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ............................................................... 50 Literatura: ......................................................................................................................... 51

________________________________________________________________________ UP obce Šenov- změna č.14 - SEA

1

___________________________________________________________________________

Úvod Zadání Územního plánu obce Šenov - změny č.14, bylo projednáno podle § 47 stavebního zákona ve znění pozdějších předpisů, a zpracováno v souladu s § 11 a s přílohou č. 6 vyhlášky č.

500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

Zadání bylo projednané v souladu s platnou legislativou a schválené Zastupitelstvem města Šenova na 7. zasedání dne 13. 9. 2011. Na základě schváleného zadání byl v listopadu 2011 zpracován Územní plán obce Šenov změna č. 14 (dále jen „změna č. 14“) Řešeným územím změny č.14 jsou lokality v katastrálním území Šenov u Ostravy, identifikační číslo 762342. Urbanistická koncepce definovaná platným územním plánem se změnou č. 14 nemění. Změna č. 14 zapracovává do územního plánu požadavky definované schváleným zadáním. Rozšiřuje zastavitelné území v katastrálním území Šenov u Ostravy. Změnou č. 14 je vymezeno zastavěné území a zastavitelné plochy. Nedílnou součástí změny č. 14 je vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. Vyhodnocení je zaměřeno na konkrétní plochy zahrnuté do změny č. 14 a s ohledem na velmi zatížené ovzduší na posouzení vztahu regulativů pro celé katastrální území a návrhu jejich úpravy.

1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. Důvodem pro pořízení změny č. 14 ÚPN města Šenov jsou požadavky města Šenov na řešení problémů v území, jakými jsou blízkost rozvojových ploch bydlení a ploch výroby, charakter výrobních zón, umístění sběrného dvora, vymístění návrhu okružní křižovatky a návrh nové plochy pro bydlení. Změna č. 14 územního plánu byla zpracována nad platným územním plánem, ve znění platných, schválených změn. Územní plán byl schválený usnesením Obecního zastupitelstva obce Šenov dne 30.1.1997 a později změnami aktualizován. Původní územní plán byl zpracován v souladu s legislativou platnou v době jeho pořízení, proto jeho obsah a členění není plně v souladu s aktuálně platnou legislativou, tj. se zákonem č.183/2006 Sb. a prováděcími vyhláškami. Veškeré návrhy uvedené ve změně č. 14, stejně tak, jako celá koncepce územního plánu, jsou řešeny v souladu s požadavky na udržení a rozvoj kvalitní sídelní struktury, zdravého prostředí a účinné infrastruktury. Kritický je zejména stav kvality ovzduší. Změnou využití ploch a změnou regulativů využití území, zejména ploch průmyslu, je dán základ pro pozitivní změny kvality ovzduší v budoucnosti. Změna č. 14 vymezuje zastavitelné plochy a plochy přestavby, upravuje dopravní infrastrukturu a vymezuje nový prvek VKP. Změna č. 14 ÚPN Šenov může být dále upravena na základě výsledků společného jednání a veřejného projednání podle stavebního zákona. ________________________________________________________________________ UP obce Šenov- změna č.14 - SEA

2

___________________________________________________________________________ Součástí zpracování je i vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k §19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění.

2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace. 2.1

Vymezení území

Posuzované území geomorfologicky náleží systému Alpsko-himalájskému. Podrobnější členění je uvedeno v následující tabulce. Severní část Jižní část Alpsko-himalájský Provincie Západní Karpaty Subprovincie Vněkarpatské sníženiny Oblast Severní vněkarpatské sníženiny Celky Ostravská pánev Podcelek Ostravská pánev Okrsek Orlovská plošina Systém

Alpsko-himalájský Západní Karpaty Vněkarpatské sníženiny Severní vněkarpatské sníženiny Ostravská pánev Ostravská pánev Havířovská plošina

Obrázek č. 1: Geomorfologické členění http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

Okrsek: 1 Orlovská plošina 2 Havířovická plošina

Město Šenov leží ve východní části Moravskoslezského kraje, v okrese Ostrava - město. Do roku 31.12.2006 náleželo okresu Frýdek-Místek. Řešeným územím změny č. 14 územního plánu je k.ú. Šenov u Ostravy (762342). Vymezení ploch podle zadání je na obrázku č. 2. ________________________________________________________________________ UP obce Šenov- změna č.14 - SEA

3

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 2.: Zadání změny č. 14 územního plánu Šenov u Ostravy

2.2. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území • Klimatické údaje Řešené území leží v mírně teplé klimatické oblasti MT 10. Místní klima je charakterizováno dlouhým a teplým létem a mírnou zimou. Obrázek č. 3: Klimatické oblasti (Quitt 1975)


4

___________________________________________________________________________ Vybrané klimatické charakteristiky mírně teplé oblasti MT 10 (Quitt 1971) Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 100C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný roční potenciální výpar z povrchu půdy Průměrné roční srážky Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn ve zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

40 - 50 140 - 160 110 - 130 30 - 40 -2 až -3 0C 17 - 18 0C 7 - 8 0C 7 - 8 0C 652 mm 746 mm 100 - 120 400 - 450 mm 200 - 250 mm 50 - 60 120 - 150 40 - 50

Pro území jsou charakteristické poměrně vysoké srážky. Ostravský bioregion je nejvlhčí nížinnou oblastí v České republice. Srážky se zpravidla dostavují při přechodu front, většinou při západním proudění s vlhkým atlantským vzduchem. Občas prochází územím i cyklóna, která vyvolává značné srážky. Podle novějších podkladů uvedených na Portálu veřejné správy je celé území řazeno do teplé klimatické oblasti srážkově bohaté. Obrázek č.4: Klimatické oblasti http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs

• Povrchové vody ________________________________________________________________________ UP obce Šenov- změna č.14 - SEA

5

___________________________________________________________________________ Katastrální území Šenov spadá do hydrologického povodí 4. řádu Horní Datyňky a Lučiny. Obrázekč.5: Hydrologická povodí - http://heis.vuv.cz/

│ - hranice povodí 4.řádu 2-01-01-153/0 - číslo hydrologického pořadí

Dle Plánu oblasti povodí Odry, schváleného Krajským úřadem Moravskoslezského kraje opatřením ze dne 9. 6. 2009 byly vymezeny pro posuzované území Šenova následující vodní útvary povrchových vod, které vždy jen částečně zasahují do posuzovaného území: Pracovní čísla vodního útvaru (VÚ) 73

Identifikátor vodního útvaru 20320446000

74

20320450000

75

20320451000

Název vodního útvaru

Název hlavního toku

Správa VÚ

Venclůvka po ústí do toku Lučina Datyňka po ústí do toku Lučina Lučina po ústí do toku Ostravice

Venclůvka

CZ

Datyňka

CZ

Lučina

CZ

Dle nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení stavu jakost těchto vod jsou vody Lučiny a přítoků po soutok s Ostravicí řazeny mezi vhodné vody pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů.

Tok Lučiny se při vyšších stavech vylévá z koryta. Vymezená záplavová území a hranice záplav při maximálním průtoku jsou na následujícím obrázku:

Obrázek č. 6: Záplavová území - http://www.pod.cz/povodnovy_plan/ ________________________________________________________________________ UP obce Šenov- změna č.14 - SEA

6

___________________________________________________________________________

Záplavové území Q 100

Q max

•

Podzemní voda

Podle nové rajonizace (Olmer-Herrmann-Kadlecová-Prchalová et al. 2006) jižní část území náleží do hydrogeologického rajónu č. 3212 Flyš v povodí Ostravice. Území je budováno sedimenty paleogénu a křídy Karpatské soustavy. Kolektory jsou pískovce a slepence. Hladina podzemní vody je převážně volná. Ze severu do území obce Šenov zasahuje hydrogeologický rajon 2261 Ostravská pánev – ostravská část. Obrázek č. 7: Hydrogeologická rajonizace http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver

2261

3212

Ostravská pánev ostravská část

–

Flyš v povodí Ostravice


7

___________________________________________________________________________ Území je kryto fluviálními a glaciálními sedimenty s průlomovou propustností a volnou hladinou podzemní vody. Hydraulické parametry jsou patrné z následujícího obrázku. Obrázek č. 8: hydrogeologická mapa - http://mapy.geology.cz/website/geoinfo/viewer2.htm

Průlinový kolektor fluviálních sedimentů údolních niv (Qh): 4– písčité hlíny a štěrky Lučiny 2,6. 10-4 –1,1. 10-3 m2.s-1, 6 – fluviální štěrky hlavní terasy Lučiny T 1,4 . 10-3 –4. 10-3 m2.s-1, Glaciální sedimenty většinou kryté sprašovými hlínami 14 – štěrky a písky u Šenova (odhad) T 10-6 –10-5 m2.s-1, 15 – písky a štěrky s podílem jílovitých sedimentů u Václavovic (odhad) T 5 . 10-4 – 1 . 10-4 m2.s-1, 16 – tilly (odhad) T 1 . 10-4 – 5 . 10-5 m2.s-1, Hydrogeologický regionální izolátor 21 – třinecké vrstvy Prostředí s nevyhraněnou hydrogeologickou funkcí – 28 – antropogenní uloženiny Kvalita podzemní vody: 33 – území s vodami II.kategorie (vyžadují složitější úpravu),

•

Geologické poměry

Zájmové území leží na sv. okraji Karpatské soustavy, v oblasti předhlubně systému Západních Karpat. Karpatská předhlubeň na Moravě je součástí periferních alpskokarpatských pánví v předpolí flyšových jednotek. Zahrnuje soustavu miocénních pánví, které v závislosti na postupujícím flyšovém akrečním klínu přesouvaly svůj sedimentační prostor i podélnou osu hlavní subsidence směrem na předpolí na tektonicky i sedimentárně zatěžovaný a ohýbající okraj Českého masivu. V podloží předhlubně jsou zastoupeny sedimenty kulmu. Na jihovýchodním okraji hraničí s karpatskými příkrovy, které se na v některých místech na sedimenty předhlubně nasunuly. V nadloží miocénních sedimentů jsou zastoupeny kvartérní sedimenty glacigenního, fluviálního a eolického původu. ________________________________________________________________________ UP obce Šenov- změna č.14 - SEA

8

___________________________________________________________________________ Glacigenní sedimenty tvoří štěrky, písky a pestrý till (psefitický, nezpevněný a nevytříděný sediment, který vznikl transportem a následným uložením ledovcem. Přeplavením tillu vznikají glacifluviální štěrky. Fluviální sedimenty tvoří štěrky, písky a povodňové hlíny. Eolické sedimenty jsou zastoupeny kvartérními sprašovými hlínami, které v proměnlivých mocnostech pokrývají kvartérní glaciofluviální sedimenty a podložní sedimenty Karpatské předhlubně. Karpatská předhlubeň Karpatská předhlubeň je tvořena miocenními sedimenty (spodní baden – karpat a morav). Sedimenty karpatu jsou zastoupeny bazálními pestrými prachovcovými vrstvami , šedými šlírovými vrstvami a pestrými vrstvami se sádrovci. Sedimenty moravu tvoří bazální hrubozrnné štěrky (klastika) a suťové brekcie s písčito-jílovitou výplní a pelitická sedimentace (představovaná vápnitými jíly s prachovitou až jemně písčitou příměsí a hlavním písčitým obzorem). V prostoru Šenova vystupují miocénní sedimenty na povrch pouze v zářezech vodních toků. Karpatský flyš Karpatský flyš tvoří slezská a podslezská jednotka. Slezská jednotka je vyvinuta převážně v godulském vývoji. Je členěna do dílčích příkrovů těšínského a godulského. Vrstevní sled začíná vápnitými jílovci spodních těšínských vrstev, těšínskými vápenci, svrchními těšínskými vrstvami a hradišťskými vrstvami, následují vrstvy veřovické, souvrství lhotecké a godulské souvrství. Hradišťské vrstvy jsou vyvinuty ve facii černého flyše s pískovci a slepenci hradišťského typu ve spodní části. Veřovické vrstvy tvoří černé prokřemenělé jílovce. V lhoteckém souvrství převládají tmavošedé chondriticky skvrnité jílovce. Pro godulské souvrství je charakteristický ve drobně až středně rytmický flyš, který ve střední části přechází do hrubě rytmického flyše s převahou písčité složky (glaukonitické a arkózovité pískovce až slepence). Podslezská jednotka je budována frýdeckým souvrstvím, podmenelitovým a menilitovým souvrstvím. Ve frýdeckých vrstvách převládají prachovité jílovce, v podmenilitovém souvrství jílovce s čočkami pískovců a slepenců. Menilitové souvrství je zastoupeno minimálně . Budují ho jílovce s polohami s rohovci. V posuzovaném území je většina výchozů flyše překryta kvartérními a miocénními sedimenty a nevystupuje na povrch. Karbonské sedimenty Karbonské sedimenty jsou zastoupeny ostravským souvrstvím. Vyznačují se cyklickou sedimentací, kde se střídají slepence, pískovce, jílovce, prachovce a uhelné sloje. Ostravské souvrství budují vrstvy petřkovické, hrušovské, jaklovecké, porubské a vrstvy sloje Prokop. Ostravské souvrství vzniklo v přímořském prostředí a bylo ovlivněno častou vulkanickou činnosti. Obsahuje sloje o menší mocnosti ale s kvalitním uhlím. Přehledná situace jednotlivých vrstev je na následujícím obrázku.


9

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 9 : Odkrytá geologická mapa ostravsko-karvinské oblasti (Svoboda a kol. 1964 . sestaveno podle mapy A.Jurkové a J.Zemana)

1- sušské a doubravské vrstvy, 2 – vrstvy sloje Prokop a sedlové vrstvy, 3 - porubské vrstvy, 4 - jaklovecké vrstvy, 5 – hrušovské vrstvy, 6 – petřkovské vrstvy, 7 – spodní a svrchní karbon v kulmském vývoji, 8 – devon, 9 – vyvřeliny karbonského stáří, 10 – osy sedel, 11 – zjištěný a předpokládaný průběh poklesů, 12 - zjištěný a předpokládaný průběh přesmyků

Geologická stavba povrchu území je patrná z následujícího obrázku.

________________________________________________________________________ 10 UP obce Šenov- změna č.14 - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 10: Geologická mapa přikrytá http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver

Sjednocená legenda GeoČR 50 till (glacigenní) (složení pestré) till (glacigenní) (složení pestré) písek, štěrk (glacifluviální) (složení pestré)

kenozoikum kvartér holocén navážka, halda, výsypka, odval (antropogenní) (složení proměnlivé) nivní sediment (fluviální nečlenené + sedimenty vodních nádrží) písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (deluviální) (složení pestré) kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (deluviální) (složení pestré)

pleistocén sprašová hlína (eolická) (složení křemen + přímesi) písek, štěrk (fluviální) (složení pestré) písek, štěrk (fluviální) (složení pestré) písek až štěrk (glacifluviální) (složení pestré)

jíly (glacilakustrinní) (složení pestré)

KARPATY neogén miocén vápnitý jíl (tégl), místy s polohami písků (marinní)

kenozoikum, mezozoikum křída, paleogén křída svrchní, paleocén jílovec, pískovec, slepenec (marinní)

mezozoikum křída křída svrchní jílovec (marinní)

křída spodní tešinit, pikrit, tuf, tufit jílovec, pískovec, pelosiderit (marinní)


___________________________________________________________________________ •

Nerostné bohatství

Hlavními nerostnými surovinami evidovanými na správním území obce Šenov jsou zejména černé uhlí a zemní plyn. Celé území spadá do chráněného ložiskového území Čs. část Hornoslezské pánve (černé uhlí, zemní plyn). Jako prognózní zdroj je vedena Václavovická elevace na jz okraji území. Ve východní části území je ložisko cihlářských surovin. Přehled chráněných ložiskových území a výhradních ložisek je uveden na obrázku č. 10 a v následujících tabulkách. Chráněná ložisková území (CHLÚ) - Chráněná ložisková území Surovina Organizace Číslo ChLÚ Název Cihlářská surovina Česká geologická služba - Geofond 05220000 Šenov u Ostravy 14400000 Čs.část Hornoslezské pánve Uhlí černé, Zemní plyn OKD, a.s.Ostrava Ložiska a prognózní zdroje - Ložiska výhradní plocha Subregi Číslo Identifikační Název Organizace str ložiska číslo Česká geologická služba B 3052200 Havířov-západ 305220000 Geofond Václavovická B 3072301 OKD, a.s.Ostrava 307230100 elevace

Surovina Cihlářská surovina Uhlí černé

Způsob těžby Dosud netěženo Dosud netěženo

Ložiska a prognózní zdroje - Ostatní prognózní zdroje plocha Subregistr Číslo ložiska Název Způsob těžby Identifikační číslo Organizace Surovina Q 9357500 Havířov-západ 935750000 Neuvedena Cihlářská surovina dosud netěženo

Mimo tato ložiska je na ploše identické s ložiskem cihlářské suroviny č. 3052200 evidováno zrušené ložisko cihlářských surovin č. 3188800. Ložiska a prognózní zdroje - Ložiska zrušená plocha Subregistr Číslo ložiska Název Identifikační číslo Organizace Surovina Způsob těžby Z 3188800 Havířov 318880000 Neuvedena Cihlářská surovina dosud netěženo

Dobývací prostory se v posuzované jižní části k.ú. Šenov u Ostravy nevyskytují. Těžené dobývací prostory jsou v severní části katastru.


___________________________________________________________________________ Obrázek č. 11: Chráněná ložiska nerostných surovin a výhradní ložiska nerostných surovin: http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/index.php

•

Seismicita a dynamická stabilita území

Pro posuzovanou oblast je typická maximální intensita zemětřesení podle MSK- 64 dána hodnotou 7. Obdobné hodnoty udávají i Schenk a Schenková v Mapě seismických oblastí z r. 1997 (ČSN 73 0036, změna 2). Tuto skutečnost je potřeba respektovat při realizaci staveb, zejména citlivých objektů, ve smyslu ČSN 73 0036 a v souladu s posouzením účinku působení větru podle ČSN 73 0035. Mapa na následujícím obrázku č. 12 (Geofyzikální ústav AVČR http://seis.ig.cas.cz/cz/seismo/seism-2.htm) ukazuje jaké lze očekávat podle dosavadních znalostí maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky v intensitách podle 12 stupňové makroseismické stupnice MSK-64. Na mapě jsou černými kroužky vyznačena města v České republice s počtem obyvatel přes 50 000. V následujícím seznamu relativně blízkých měst je v závorce uvedena pro tato města maximální intensita zemětřesení, jaká podle MSK-64 lze v místě očekávat: Frýdek-Místek (7), Havířov (7), Karviná (7), Ostrava (7), Olomouc (6), Opava (6), Prostějov (6), Přerov (6).


___________________________________________________________________________ Obrázek č.12: Maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky

Z hlediska stability terénu, bylo horninové prostředí doposud relativně konsolidované. V posuzovaném území a jeho blízkém okolí je doposud registrováno šest potenciálních sesuvných území a jedno sesuvné území aktivní. Rozsah sesuvných území a jejich lokalizace je patrná z následujícího obrázku a následující tabulky (evidence Portálu státní správy České republiky - CENIA www.cenia.cz). Obrázek č. 13: Sesuvy - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

Lokalita

Klasifikace

Stupeň aktivity

Rok pořízení záznamu

Aktualizace Klíč

Horní Datyně

sesuv

potenciální

1962

2009

4059

Dolní Datyně

sesuv

potenciální

1963

2010

3610

Vznik nových sesuvů mohou iniciovat technické práce, např. zářez komunikace, stavební jáma apod. nebo intenzivní dešťové srážky.


___________________________________________________________________________ •

Pedologická charakteristika

Pro posuzované území je z hlediska půdních typů charakteristická převaha hlavní půdní skupiny na většině území pseudogleje a podél vodních toků fluvizem. Přehledná situace je uvedena na obrázku č. 14. Obrázek č. 14: Mapa půdních typů podle TKSP (www.cenia.cz)

Fluvizem glejová Pseudoglej luvický Vodní plocha

•

Radonové riziko

Z mapy radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba) vyplývá, že na posuzovaném území převládá přechodová kategorie radonového indexu. Radon pochází z geologického podloží. Kromě uranu (U) se na ozáření z přírodních zdrojů podílí i draslík (K) a thorium (Th). Celkový účinek těchto tří radioaktivních prvků je znázorněn v mapě dávkového příkonu gama záření, sestavené z leteckých gamaspektrometrických měření v r. 1990 M. Matolínem a M. Manovou. Přehledné informace o radioaktivitě jsou shrnuty ve společné publikaci Ministerstva životního prostředí a Českého geologického ústavu Horninové prostředí České republiky, jeho stav a ochrana (Kukal – Reichmann (2000). Podle mapy dávkového příkonu gama záření a dat uvedených v publikaci je dávkový příkon gama záření z podložních hornin je nízký až středně vysoký (60 - 100 nGy/h ve výšce 1 m nad povrchem).


___________________________________________________________________________ Obrázek č. 15: Mapa radonového rizika (http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver)

•

Archeologická naleziště, historické památky

Osídlení Pobeskydí bylo chronologicky diskontinuitní, tzn. že sídliště tam vznikala a opět zanikala podle potřeby. Je známo z pravěku (přelom neolitu a eneolitu, doba popelnicových polí, konec doby laténské, doba římská) a naopak chybí indicie pro jeho existenci v jiných obdobích (http://www.muzeum.novy-jicin.cz/). Nepřetržité osídlení od 6. tisíciletí před Kr. do dnešních dnů, které známe z úrodných oblastí, zde schází. Lokalizace enkláv je do značné míry spjata s průběhem dálkové komunikace a exploatací nerostných surovin. Šenov leží mimo tyto komunikace. Nejbližší sídelní enkláva je známa o okolí Frýdku-Místku. Změna č. 14 nemění základní principy ochrany kulturních a historických hodnot v území. Změny, které jsou předmětem návrhu se nedotýkají těchto hodnot. Přesto je v odůvodnění změny č.14 celé řešené území považováno za území s možnými archeologickými nálezy ve smyslu odst. 2. § 22 zákona 20/1987 Sb. Z nemovitých kulturních památek jsou na k.ú. Šenov následující památky: Číslo rejstříku uz Název okresu Sídelní útvar Část obce čp.

Památka kostel Prozřetelnosti Boží

Ulice,nám./umístění

37271 / 8-720 S Ostrava-město Šenov

Šenov

20212 / 8-3996 P Ostrava-město Šenov

Šenov

park - zaniklého zámku


Šenov

socha sv. Antonína při škole

10346 / 8-3534 P Ostrava-město Šenov

Šenov

socha sv. Floriána

u hlavní silnice při odbočce do ulice Pod lipami


Šenov

socha sv. Jana Nepomuckého

při škole


___________________________________________________________________________

3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. Změny územního plánu přinesou nebo mohou přinést následující změny: • Zábor půdy, změnu zemědělského půdního fondu • Změnu dopravní zátěže území • Změnu emisní a hlukové zátěže území • Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod) • Změnu odtokových poměrů ze zastavěných ploch • Změnu vegetace • Změnu vzhledu krajiny Změna zemědělského půdního fondu

•

Celkový předpokládaný zábor půdy v návrhovém období činí 0,36 ha, z toho je 0,36 ha zemědělských pozemků (převzato z podkladů v Odůvodnění změny č.14 územního plánu). Zábor půdy podle funkčního členění ploch funkční členění celkem

zábor půdy (ha)

z toho zemědělských

z toho orná půda

pozemků Plochy zastavitelné

0,27

0,27

0,00

U-PF Źona polyfunkční (Z14/1)

0,27

0,27

0,00

Plochy přestavby

0,09

0,00

0,00

U-PF Źona polyfunkční (P14/1)

0,09

0,09

0,00

Zábor celkem

0,36

0,36

0,00

Meliorace – Plochy vymezení změnou č.14 nejsou meliorované. •

Změna dopravní zátěže území

Nově vymezené plochy s funkcí bydlení jsou umístěné podél stávajících obslužných komunikací v lokalitách nevyžadujících posílení nadřazené silniční sítě. Navržené změny nemají významný vliv na širší dopravní vztahy. Změní se pouze lokální zatížení stávajících komunikací v souvislosti s navrženým využitím ploch Z14/1 a P14/1. Stávající dopravní zátěž je na následujícím obrázku. ________________________________________________________________________ 17 UP obce Šenov- změna č.14 - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 16: Dopravní intenzity v roce 2010 (počet vozidel za 24 hod) http://scitani2010.rsd.cz/pages/map/default.aspx

•

Zvýšení emisní, imisní a hlukové zátěže území

Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji je silně antropogenně ovlivněna. Hlavními emisními zdroji je průmysl, spalovací procesy a doprava a v případě přízemního ozónu fotochemické reakce za účinku slunečního záření zejména mezi oxidy dusíku, těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Přehled plošného zatížení jednotlivými látkami je uveden ve zprávách o životním prostředí a na serveru ČHMÚ (rok 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010 http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_prostredi, http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr10cz/kap243.html). V Moravskoslezském kraji je město Šenov řazeno k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodů překračování imisních limitů na 100% plochy území stavebního úřadu pro suspendované částice PM 10 a 93,3 % u BaP (data z roku 2009). Současně je překračován i cílový imisní limit pro troposférický ozón pro ochranu ekosystémů a vegetace. Kompletně zpracovaná data jsou dostupná k roku 2010 (portál ČHMÚ).


___________________________________________________________________________ Obrázek č. 17 http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr10cz/kap243.html

Obrázek č. 18 http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr10cz/kap243.html


___________________________________________________________________________ V roce 2010 se situace spíše zhoršila. Plocha oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se zvětšila. Obrázek č. 19: Překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice frakce PM 10 v roce 2010 (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr10cz/kap243.html

) Obrázek č. 20: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr10cz/kap243.html


___________________________________________________________________________ Obrázek č. 21 http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr10cz/kap243.html

Obrázek č. 22: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr10cz/kap243.html


___________________________________________________________________________ Obrázek č. 23: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr10cz/kap243.html



___________________________________________________________________________ Obrázek č. 25: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr10cz/kap243.html


TV – cílový imisní limit Poznámka: AOT40 je expoziční index pro přízemní ozón (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES ze dne 12. února 2002 o ozonu ve vnějším ovzduší) pro ochranu ekosystémů a vegetace. V souladu se směrnicemi EU o kvalitě ovzduší (Směrnice 96/62/EC a 99/30/EC) jsou členské státy povinny rozdělit svá území do zón. Zóny jsou primární jednotky pro řízení kvality ovzduší. Pro hodnocení jsou využívány dvě prahové hodnoty: horní - UAT (upper assessment threshold) a dolní - LAT (lower assessment threshold). Prahové hodnoty jsou nižší než limitní hodnota a jsou definovány jako procento limitní hodnoty. Jestliže je


___________________________________________________________________________ překročen UAT určité znečišťující látky, uplatňují se pro ni velmi přísné požadavky; pokud je překročen LAT avšak nikoli UAT, jsou předepsány méně přísné požadavky pro hodnocení. Jestliže jsou všude hodnoty naměřeny pod LAT, platí nejméně přísné požadavky. (VaV/740/2/00: "Vyhodnocení připravenosti České republiky splnit požadavky na kvalitu ovzduší podle směrnic EU a konvence CLRTAP"http://www.chmi.cz/uoco/isko/projekt/vav00/eko98.jpg).

Koncentrace benzo(a)pyrenu byly na ploše územního celku v roce 2008 v rozpětí 1 až než 2 ng/m3. Průměrné roční koncentrace PM 10 přesahovaly 30 ng.m-3, průměrné denní koncentrace překračovaly imisní limit téměř po celý rok. Oxidy dusíku jsou na většině území v koncentracích > 19,5 µg/m3, extrémně > 30 µg/m3. Jen na menší části území jsou koncentrace nižší. Lze předpokládat, že maximální jsou podél komunikací. Koncentrace NO 2 na většině území nedosahují dolní prahové hodnoty (LAT). Průměrné koncentrace kysličníku siřičitého v zimním období 2007/2008 byly v rozpětí < 8 µg/m3. Překročení cílového imisního limitu O 3 pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací a obcí s rozšířenou působností České republiky byl v minulosti na téměř 100 % plochy územní ČR. Hodnota cílového imisního limitu je 120 µg.m-3 (denní 8hodinový klouzavý průměr). V roce 2010 byla situace příznivější. Posuzované území je řazeno do kategorie zón překračující limitní hodnoty pro zdraví lidí (LV). Obdobné závěry jsou uvedeny i v Krajském integrovaném programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje“ (NAŘÍZENÍ Moravskoslezského kraje ze dne 4. 3. 2009). Přehledné hodnocení a závěry jsou následující: Dle hodnocení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, které je prováděno pro každoroční stanovení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, je patrné, že od roku 2001 (tj. doby vyhodnocování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší podle příslušných předpisů Evropského společenství) do roku 2003 docházelo k postupnému nárůstu plochy OZKO. Oproti tomu v roce 2004 došlo ke snížení celkové rozlohy této oblasti na území Moravskoslezského kraje. Tento vývoj byl patrně významně ovlivněn průběhem počasí, resp. počtem deštivých dnů v roce. Od roku 2005 se však plocha OZKO významně zvýšila a v roce 2006 již tvořila více než polovinu rozlohy Moravskoslezského kraje. K výraznému snížení OZKO došlo v roce 2007, především vlivem příznivých rozptylových podmínek (viz tabulka). Překročení imisních limitů na území Moravskoslezského kraje a vymezení OZKO (podíl na celkovém území)

Zdroj: ČHMÚ

Kromě imisních limitů byly v letech 2001 – 2007 překračovány také cílové imisní limity pro nikl, arsen, benzo(a)pyren a ozon. Výsledky modelového hodnocení kvality ovzduší – výpočtu oblastí s překročenými cílovými imisními limity – pro aglomeraci Moravskoslezský kraj v letech 2001 až 2007 jsou uvedeny v následující tabulce (jako podíl na celkovém území). ________________________________________________________________________ 24 UP obce Šenov- změna č.14 - SEA

___________________________________________________________________________ Podíl území Moravskoslezského kraje, na kterém byl v letech 2001 – 2007 překročen cílový imisní limit

Zdroj: ČHMÚ Poznámka: O3 (EKO) – cílový imisní limit pro ochranu vegetace

Pouze v roce 2001 došlo k překročení cílového imisního limitu pro nikl, a to na 0,2 % území. V dalších letech již k překračování nedocházelo. V roce 2007 došlo k překročení cílového imisního limitu pro škodlivinu benzo(a)pyrenu na necelých 23 % území Moravskoslezského kraje, což je oproti předchozím letům výrazné zlepšení. U arsenu dochází k překračování limitu cca na 2 % území. Překračování limitu pro ozon je celorepublikovým problémem a také v tomto kraji se tento problém týká téměř 100 % plochy území. Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a ozon bylo podle výsledků modelového hodnocení v letech 2001 až 2007 následující (% plochy chráněných území). Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v Moravskoslezském kraji (% podíl na celkovém území, na němž má být imisní limit dodržován)

V letech 2001 a 2002 došlo k překročení imisních limitů stanovených pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxidy dusíku na méně než 0,5 % území Moravskoslezského kraje. K tomuto překračování již od roku 2003 nedochází, stejně tak jako nejsou překračovány limity stanovené pro oxid siřičitý. V následujícím období po roce 2007 lze sledovat obecně pro ČR pokles hodnot PM 10 i v roce 2008. V roce 2009 se projevil mírný nárůst ročních koncentrací. V roce 2009 se projevily výrazněji zhoršené rozptylové podmínky v lednu a v prosinci, kdy došlo k několika vícedenním epizodám s několikanásobným překročením denního imisního limitu (50 µg.m-3) – měřené 24hodinové průměrné koncentrace dosahovaly na některých stanicích až 300µg.m-3. Nárůst koncentrací PM 10 a existencí období se zhoršenou rozptylovou situací pokračoval i v roce 2010. Výrazný byl zejména v Moravskoslezském kraji, kde je doprovázen i nárůsty dalších kontaminantů.Trendy jsou patrné z následujícího obrázku.


___________________________________________________________________________ Obrázek č.27 : Trendy ročních charakteristik kvality ovzduší v aglomeracích ČR http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr10cz/kap241.html


___________________________________________________________________________ Z pohledu změn koncentrací v čase je pro většinu látek stanoveno docílení imisních limitů LV nebo cílových imisních limitů rok 2010 nebo 2012 a to je málo reálné. Vývoj koncentrací PM 10 v kritickém zimním období na Ostravsko - Karvinsku je zpracován na následujícím obrázku. Zobrazuje vývoj průměrných a maximálních koncentrací PM 10 a podílu hodnot dvoj- a trojnásobně překračujících denní imisní limit ve třech zimních měsících v letech 2004–2010, je vidět, jak se charakter rozptylových podmínek promítl do výsledných koncentrací. Nadprůměrně teplé zimy 2006/2007 a 2007/2008 přispěly k nižším koncentracím v letech 2007 a 2008, tento trend se však změnil počínaje zimou 2008/2009. V koncentracích PM 10 za zimní období 2009/2010 se projevily extrémní hodnoty z ledna 2010. Průměrné koncentrace v roce 2010 se zvýšily oproti roku 2009 a potvrdily vzrůstající trend od roku 2007. V roce 2010 růst koncentrací pokračoval, a to u všech látek ve všech imisních charakteristikách. 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 v průměru za městské a všechny stanice dosáhly nadlimitní úrovně, podobně jako roční průměrná koncentrace PM 2,5. Obrázek č. 28: - http://portal.chmi.cz

S koncentracemi prachových částic úzce souvisí výskyt polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Zdrojem PAU jsou spalovací procesy. Pryček, Seifertová, Paul, Vyhnálek, Černá, Trojánková a Trešl (2011) udávají, že zejména méně těkavé formy jsou v ovzduší vázané na pevné částice. Těkavější formy jsou v plynné fázi. Nejvyšší koncentrace PAU byly zjištěny v Ostravě – Bartovicích, Karviné a Ostravě – Porubě. V Šenově se PAU nesledovaly, s ohledem na pozici lokality lze předpokládat, že koncentrace PAU zde budou rovněž nepříznivé. Výsledky sledování jsou v následující tabulce:


___________________________________________________________________________ Průměrné koncentrace PAU, karcinogenních PAU, vybraných skupin derivátů PAU za celé vzorkovací období (zima 2009/2010) a jejich příslušná hodnota TTEC /B(a)P ekvivalent/ (n Poruba = 31, n Bartovice = 39, n Karviná = 44)

Moravskoslezský kraj včetně okresu Ostrava náleží k významným producentům emisí. Podle registru REZZO presentovaných v „Bilanci emisí znečišťujících látek v roce 2007“ (ČHMÚ http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/07embil/07r14.html) Moravskoslezský kraj produkuje téměř třetinu CO celkové produkce v ČR a je na prvním místě mezi kraji. Druhé místo zaujímá v produkci TZL a SO 2 , třetí v produkci VOC a deváté v produkci NH 3 . Významný podíl na emisích má i doprava (REZZO 4), která v některých položkách (TZL) se podílí více než 25%. Emise Moravskoslezský kraj 2009 TZL [t/rok]

SO 2 %

REZZO 1-4

6 521,7 10,6

REZZO 4

2 069,9

[t/rok]

NO x %

22 041,8 12,6 46,1

[t/rok]

CO %

[t/rok]

VOC* %

26 883,1 10,7 127 455,2 30,4 8 229,0

16 123,8

[t/rok]

NH 3 * %

[t/rok]

16 646,8 10,4 3 689,3 3 619,6

% 5,4

200,0

Vysvětlivky: • REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje znečišťování • REZZO 2 – střední zdroje znečišťování • REZZO 3 – malé zdroje znečišťování • REZZO 4 – mobilní (liniové) zdroje znečišťování % podíl na emisích v ČR

Podíl okresu Ostrava – město na produkci emisí Moravskoslezského kraje je patrný z následující tabulky (REZZO 4 nebylo pro okres Ostrava stanoveno).


___________________________________________________________________________ Emise okres Ostrava – město 2009 REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 13

Okres

TZL

SO 2

Ostrava Ostrava 138,3

1 477,6 9,4 228,1

10 393,2 33,2 88,6

1 625,3

10 654,5

9 757,3

NO x

CO t/rok 9 594,2 39 862,6 74,5 54,6 772,2 155,2 40 689,4

639,4

VOC

NH 3

445,2 39,0 138,3

92,8 92,5 228,1

185,3

1 625,3

Ovzduší oblasti města Šenov u Ostravy ovlivňují především zdroje z okolních průmyslových center Ostravsko – Karvinské oblasti a za určitých klimatických podmínek i další vzdálené zdroje. Kvalitu ovzduší ovlivňují nejen emise z velkých zdrojů průmyslu a energetiky ale i doprava. Spalovací procesy v dopravních prostředcích emitují (kromě mnoha jiných látek) směs oxidu dusnatého (90 %) a oxidu dusičitého (10 %). Oxid dusnatý reaguje s ostatními chemickými látkami v ovzduší za vzniku oxidu dusičitého. Chemickou reakcí mezi kyslíkem, oxidem dusičitým a těkavými organickými sloučeninami (VOC) za přítomnosti slunečního světla se tvoří přízemní (troposférický) ozón. Nárůst emisí z dopravy není přímo úměrný její intenzitě. Zpravidla produkce emisí roste pomaleji v závislosti na vývoji nových technologií a stavu vozového parku. Z dlouhodobých pozorování je patrné, že poklesové trendy jsou jednoznačné u všech druhů silniční dopravy pouze u SO 2 a Pb. Výrazné poklesy u dalších druhů emisí (CO, NO x , CH 4 , těkavé organické látky) jsou zřejmé pouze u individuální osobní automobilové dopravy. U CO 2 a N 2 O je naopak patrný dlouhodobý nárůst. Vývoj produkce emisí v ČR od roku 2000 je patrný z podkladů uvedených v Ročence dopravy 2009 (http://www.sydos.cz/cs/rocenka-2009/rocenka/htm_cz/obsah8.html ). Ve zprávě o stavu životního prostředí Moravskoslezského kraje (http://iszp.krmoravskoslezsky.cz/assets/temata/publikace/moravskoslezsky_kraj-2302.pdf ) jsou emise z dopravy vyčísleny následovně:

V Ostravsko – karvinské pánvi tvoří emise z dopravy 25% celkových emisí (cca 50 % průmysl).

Trendy vyplývající ze statistických dat jsou platné pro celorepublikové úvahy nebo Moravskoslezský kraj a lze je v omezené míře použít i pro hodnocení lokality Šenov. . ________________________________________________________________________ 29 UP obce Šenov- změna č.14 - SEA

___________________________________________________________________________ Dalším zdrojem emisí jsou lokální topeniště. Měrné emise z domácností jsou uvedeny v následujícím grafu: Obrázek č. 38: Měrné emise z vytápění domácností v Moravskoslezském kraji

Měrné emise jsou výrazně vyšší než je průměr v ČR díky vyšší hustotě domácností na km2 (88 domácností na km2 oproti průměrnému počtu 51 domácností na km2).

Trendy vyplývající ze statistických dat jsou platné pro celorepublikové úvahy. Nelze je však v plné míře použít pro hodnocení lokality Šenov, kde pravděpodobně s ohledem na průmyslovou zónu a potřeby regionu nadprůměrně vzrostou přepravní kapacity pozemní i letecké. Výsledný nárůst produkce emisí v lokalitě Šenov bude v procentech oproti současným hodnotám pravděpodobně vyšší než celorepublikový průměrný nárůst. Hluková situace je závislá především na intenzitě dopravy. Zdrojem hluku je automobilová doprava a v malé míře i železniční doprava. U silniční dopravy lze odhadnout hlukovou zátěž z publikovaných hlukových map. Obrázek č.29 : Hluková mapa

Den


___________________________________________________________________________ Obrázek č.30 : Hluková mapa

Noc

Hluková zátěž v blízkosti komunikace Ostrava – Havířov je ve východní části území nadlimitní. Hluková zátěž ze železniční dopravy v posuzovaném území nebyla do hlukových map zpracována . Dalším lokálním zdrojem hluku mohou být stávající i nové výrobní provozy. Obecně při projekci a schvalování a následně při provozu výrobních objektů je třeba dbát na dodržování hygienických limitů. •

Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod

Ve správním území města Šenov lze očekávat s rozvojem území i změnu v produkci odpadů. Dosavadní řešení likvidace komunálních odpadů vycházela ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství, to je Plánu odpadového hospodářství ČR, na který navazuje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (POH MSK). Tento plán byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004. Plán odpadového hospodářství původce odpadů je v obci zpracován. V Šenově se problematika komunálních odpadů řeší obecně závazná vyhláška Města Šenov č.1/2001 o nakládání s komunálním odpadem na území Města Šenov. Komunální odpad se na území města třídí na tyto složky: sklo, plasty, papír, objemný odpad, nebezpečné složky, zbytkový odpad a bioodpad, odpad ze hřbitovů a ze zeleně. Dále vyhláška popisuje nakládání s dalším odpadem (stavební suť, autovraky apod.). ________________________________________________________________________ 31 UP obce Šenov- změna č.14 - SEA

___________________________________________________________________________ Průmyslové odpady, pokud v některých provozech vznikají, je nutno likvidovat separátně podle platné legislativy. Způsob likvidace odpadů není v rozporu s Plánem odpadového Moravskoslezského kraje ani s legislativou, zejména zákonem o odpadech.

hospodářství

Do budoucna lze očekávat změnu produkce komunálního odpadu úměrně k změně počtu obyvatel a zvyšování využitelnosti odpadů. Současně i s ohledem na platnou legislativu a Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje se předpokládá zvýšení využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšení materiálového využití komunálních odpadů o 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Současně je cílem snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování. S ohledem na tyto výhledy lze předpokládat, že celkové množství nevyužitelného tuhého komunálního odpadu oproti současnosti klesne. Množství a druh průmyslového odpadu budou závislé na rozvoji podnikání v obci a na rozvoji nových technologií. Výrazně mohou působit regulativy využití ploch a jejich navržené změny, zejména redukce těžkého průmyslu. Odpadní vody budou odváděny do systému stávající kanalizace, změna č.14 nevyžaduje budování nové kanalizační sítě a ČOV. Dešťové vody ze střech a zpevněných ploch se doporučuje zasakovat v maximální míře v území (§ 5 zákona č. 273/2010 Sb. - úplné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)) anebo využívat jako vody užitkové, a tím zpomalit jejich rychlý odtok z území. Přebytečné srážkové vody je navrženo odvádět do kanalizace. Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch

•

Nově navržené plochy a změna využití stávajících ploch ve smyslu změny č.14 navazuje na stávající zastavěná území nebo vyplňuje současné proluky. Současně se zástavbou se zmenší plochy území vhodného pro zasakování srážkové vody a vody z tání sněhu. Změní se odtokové poměry - může se zvýšit povrchový odtok. S ohledem na minimální plochu záboru půdy bude změna odtokových poměrů malá. Přesto se doporučuje realizovat opatření pro zasakování dešťových vod ve smyslu přešlého odstavce. Změna vegetace

•

Změna č.14 navrhuje změnu využití 0,36 ha zemědělských ploch. Ostatní plochy jsou již dříve zastavené plochy a mění se zde jen jejich využití. Celkově jsou změny vegetace málo významné. •

Změna vzhledu krajiny

Reliéf řešeného území má v severní a jižní části z hlediska typologie krajiny charakter krajin vrchovin Carpatika. Střední část katastrálního území má charakter krajiny bez vymezeného reliéfu. Z hlediska využití území má severní a jižní část charakter lesozemědělské krajiny, střední část je urbanizovná a navazuje na urbanizované části okolních katastrů. Převládá zástavba rodinných domů a zemědělských usedlostí nejhustěji rozmístěných podél ________________________________________________________________________ 32 UP obce Šenov- změna č.14 - SEA

___________________________________________________________________________ komunikací, v ostatních částech přechází do rozptýlené zástavby. Průmyslové areály jsou soustředěny do centrální části. Zemědělská krajina je tvořena převážně středně velkými plochami určenými pro smíšenou zemědělskou činnost. Orná půda je v menšině. Pro krajinu je často charakteristický výskyt lokální zeleně, zejména podél vodních toků (břehové porosty). Obrázek č. 31: Letecký snímek řešeného území obce Šenov


___________________________________________________________________________ Obrázek č.32: Využití území http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=atmdep&

Změna č.14 mění především využití některých ploch minimálně rozšiřuje zábor půdy. Vlivem realizace změny č.14 ÚP nedojde ke snížení hodnoty krajinného rázu nad únosnou míru, při dodržování určitých opatření. Při posuzování nových záměrů je v celém území nutno dbát na výškovou hladinu, plošné uspořádání a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Jedním z významných rysů harmonické venkovské krajiny jsou volné, nezastavěné horizonty. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaným. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny. V této oblasti je nutné zabezpečit důslednou ochranu přírodě blízkých ekosystémů v říčních nivách.

•

Systém NATURA 2000

Systém Natura 2000 v správním území města Šenov je zastoupen jen okrajově. Území hraničí na východě s mokřadem u Rondelu (Evropsky významná lokalita - EVL) a na jihu do k.ú Šenov přesahuje EVL pískovna Václavovice. Do k.ú Šenov u Ostravy přesahuje mokřad u Rondelu 1,6047 ha, pískovna Václavovice nemá přesah vyčíslený. . Lokality soustavy NATURA 2000 - Evropsky významná lokalita KÓD N2000 NÁZEV KÓD ÚSOP Předmět ochrany CZ0813455 Mokřad u Rondelu 3287 lokalita čolka velkého CZ0813475 Václavovice – pískovna 3309 lokalita čolka velkého Lokality soustavy Natura 2000 zobrazuje následující obrázek. ________________________________________________________________________ 34 UP obce Šenov- změna č.14 - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 33: Soustava Natura 2000 http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs Detail Václavovice

Detail mokřad u Rondelu

Obě lokality jsou mimo plochy posuzované v rámci změny č.14 územního plánu.

•

Ostatních systémy ochrany přírody

V posuzovaném území se nevyskytují další zvláště chráněné území. Z hlediska obecné ochrany přírody jsou v řešeném území významné systémy ÚSES, významné krajinné prvky (VKP) a ochrana krajinného rázu. Územní systém ekologické stability krajiny V posuzovaném území jsou v ZÚR navrženy prvky regionálního ÚSES (přechází ze sousedních území nebo s nimi sousedí): Biocentra: Kód ZÚR 110 - bučina u Bartovic – cílový ekosystém : mezofilní hajové, mezofilní bučinné Kód ZÚR 241 - U Havířovského rondelu – cílový ekosystém: nivní, vodní Kód ZÚR 126 - Haviřovská Lučina - cílový ekosystém: nivní, vodní Biokoridory: Ozn.VPO – 583 – cílový ekosystém: nivní, vodní Ozn. VPO – 584 - cílový ekosystém: nivní, vodní Ozn. VPO – 617 - cílový ekosystém: mezofilni hajove, mezofilni bučinne, hygrofilni ________________________________________________________________________ 35 UP obce Šenov- změna č.14 - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 34: Nadregionální a regionální územní systémy ekologické stability (http://mapy.nature.cz/mapinspire/MapWin.aspx?M_WizID=8&M_Site=aopk &M_Lang=cs )

Územní systém ekologické stability

Hospodaření v ÚSES je regulováno. Ideálním cílem hospodaření je vytvořit prostředí s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. Tyto prvky ÚSES jsou mimo posuzovaná území. Do územního plánu budou zařazeny až při zpracování nového územního plánu. Lokální ÚSES není rovněž vymezen. Významné krajinné prvky Do obecné ochrany přírody spadají také významné krajinné prvky (VKP). Významný krajinný prvek - VKP - je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability (§ 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění – dále pouze zákon). VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách. • za VKP ze zákona se prohlašují veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. • registrovaným VKP se může stát část krajiny. VKP jsou kategorií ochrany těch částí (segmentů) volné krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště chráněnou část přírody (tj. zvláště chráněná část přírody, např. chráněné území, nemůže podle zákona být registrována jako VKP). Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. ________________________________________________________________________ 36 UP obce Šenov- změna č.14 - SEA

___________________________________________________________________________ V posuzovaných plochách nejsou registrovány významné krajinné prvky (VKP), u plochy definované požadavkem C se nové VKP navrhuje.

4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. •

Kvalita ovzduší, hluková zátěž

Obecným problémem pro celé území Moravskoslezského kraje je kvalita ovzduší. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (Sdělení č. 8 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2009 –Věstník MŽP 2011/4) – Šenov náleží do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Problematické jsou koncentrace PM 10 a BaP (polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) Stavební úřad

PM10 PM10 NO2 Benzen Souhrn překročení IL (r IL) (d IL) (r IL) Městský úřad Šenov 100 56,5 100 Vysvětlivky: IL – imisní limit; d IL – 24hodinový imisní limit; r IL – roční imisní limit

Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo (a) pyren - CIL - (v % území) Stavební úřad Městský úřad Šenov

B(a)P 93,3

As -

Souhrn překročení CIL 93,3

V současné době je pozorováno postupné zhoršování kvality ovzduší (viz kap. 3). Do budoucna lze očekávat spíše zlepšování kvality ovzduší v řešeném území, a to zejména vlivem zavádění nových technologií a zpřísňováním emisních limitů. Podmínkou je ovšem, že v katastrálním území Šenov nebo v sousedním území nevznikne nový významný zdroj emisí a že přísnější limity budou respektovány. Obdobné závěry lze učinit i o hlukové zátěži. Ke zlepšení hlukové zátěže může dojít v místech přeložek komunikací nebo obnovených povrchů komunikací, ke zhoršení naopak v místech s nárůstem intenzity dopravy nebo v blízkosti hlučných provozů v průmyslové zóně. Významnou preventivní úlohu u těchto provozů mohou hrát protihluková opatření. Obecně lze však očekávat, že uplatněním opatření ve smyslu koncepcí MSK se situace zejména v kvalitě ovzduší bude zlepšovat. •

Staré ekologické zátěže

Ve správním území Šenova nejsou dle Portálu veřejné správy (Cenia) ani informačním portálu České geologické služby registrovány žádné staré ekologické zátěže. ________________________________________________________________________ 37 UP obce Šenov- změna č.14 - SEA

___________________________________________________________________________ •

Nárůst plochy umělých povrchů

Dosavadní využití území bylo příčinou vzniku umělých povrchů. Jejich rozsah k roku 2006 je uveden na následujícím obrázku č. 32. Realizací Změny č.14 územního plánu se rozsah těchto ploch zvětší minimálně. Celkový zábor zemědělské půdy se předpokládá 0,36 ha. •

Důlní činnost

Do posuzovaného území vymezeného změnou č.14 nezasahuje žádná důlní činnost ani zde není evidováno žádné staré důlní dílo. Těžené dobývací prostory jsou v severní části katastrálního území Šenov.

•

Sesuvná území

V katastrálním území jsou evidována dvě sesuvných území (viz. obrázek č. 13). Přecházejí ze sousedních katastrů a nezasahují do posuzovaných území. Při úpravách terénu a stavební činnosti je přesto nezbytné s možností vzniku sesuvu počítat. V územích náchylných k sesuvům nedoporučujeme zasakovat dešťovou vodu. •

Eroze půdy

Území je významně ohroženo erozními procesy. Při porušení trvalého travního porostu nebo odlesnění území hrozí vznik rýhové eroze. Nebezpečné jsou zejména náhlé prudké deště a bouřky. Potenciální ohroženost půd (průměrný dlouhodobý smyv G) je uvedena na obrázku č. 35. Protierozní opatření lze odvodit pomocí faktoru C p . Mapa vyjadřuje maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace pro jednotlivé produkční bloky LPIS. Produkční bloky jsou takto posouzeny z hlediska maximální přípustné hodnoty faktoru C, která by neměla být překročena (obrázek č. 36).


___________________________________________________________________________ Obrázek č. 35 : Erozní ohrožení (http://ms.sowac-gis.cz/mapserv/dhtml_eroze/index.php?project=dhtml_eroze&) .

t. ha-1. rok-1

Obrázek č. 36: Maximální přípustné hodnoty faktoru C p (http://ms.sowac-gis.cz/mapserv/dhtml_eroze/index.php?project=dhtml_eroze&)


___________________________________________________________________________ Pro zachování nebo snížení negativních vlivů vodní eroze je třeba věnovat pozornost především dodržováním protierozních osevních postupů a využitím dostupných organizačních agrotechnických a vegetačních opatření, na které jak znázorňuje obr. č.36, je třeba důsledně dbát hlavně na plochách se svažitým terénem a nevysazovat zde širokořádké kultury. Na nejohroženějších plochách je vhodné preferovat trvalé zatravnění. Zvýšenou erozi lze očekávat na plochách určených k výstavbě a to v období realizace zemních prací. •

Ložiska nerostných surovin

Dalšími významnými prvky pro koncepci jsou ochranná pásma ložisek nerostných surovin. Celé správní území Šenov spadá do chráněného ložiskového území černého uhlí a zemního plynu Čs. část Hornoslezské pánve. V současné době jsou těžené dobývací prostory v severní části katastrálního území. Chráněné území bylo stanoveno rozhodnutím MŽP ČR č. j. 880/667/22/A-10/97/98 ze dne 27. 3. 1998 a v tom případě nebylo nutné postupovat dle ustanovení § 19 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Se změny dané zákonem č. 186/2006 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007, podle ustanovení §18 odst. 1a §19 nového znění horního zákona vyplývá, že lze zřizovat stavby, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska jen na základně závazného stanoviska dotčeného orgánu a rozhodnutí o umístění stavby a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním může vydat jen příslušný orgán na základě závazného stanoviska orgánu kraje po projednání s obvodním báňským úřadem (viz Stanovisko k aplikaci horního zákona v řízeních a postupech dle stavebního zákona – Krajský úřad Moravskoslezského kraje 4. 4. 2007, č. j. ÚPS/4266/2007/Sni). Dne 17. 9. 2007 vydal Krajský úřad Moravskoslezského kraje Závazné stanovisko k umísťování staveb v chráněném ložiskovém území (č. j. MSK 127566/2007, sp. zn. ŽPZ/16077/2007/Svo) ve znění: Krajský úřad souhlasí s umísťováním staveb v území ploch C 2 , bez stanovení podmínek pro jejich provedení. Pro chráněné ložiskové území (černé uhlí) byly zpracovány mapy a podmínky pro zajištění stavby proti účinkům poddolování (http://mapy.krmoravskoslezsky.cz/tms/zpz_poddol/index.php?client_type=map_resize&strange_opener=0). Podle těchto map spadá katastrální území města Šenov do následujících ploch: Obrázek č. 37: Chráněná ložisková území Moravskoslezského kraje (výřez) Chráněné ložiskové území


___________________________________________________________________________ Chráněné ložiskové území (černé uhlí) Pásmo

A - Plocha vyžadující stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování

Poznámka

Závazné stanovisko stanovující podmínky vydá, po projednání s obvodním báňským úřadem, krajský úřad.

Pásmo

B1 - Plocha vyžadující stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování

Poznámka


Pásmo

C1 - Plocha vyžadující stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování

Poznámka


Pásmo


Poznámka


Pásmo


Poznámka


Pásmo

C2 - Plocha bez podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování

Poznámka

Generální závazné stanovisko krajského úřadu k dané ploše je uloženo na stavebním úřadě. Povinnost žadatele doložit závazné stanovisko je tímto předem splněna

Pásmo

N - Plocha bez podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování

Poznámka

Generální závazné stanovisko krajského úřadu k dané ploše je uloženo na stavebním úřadě. Povinnost žadatele doložit závazné stanovisko je tímto předem splněna.

Pásmo

M - Plocha bez podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování

Poznámka

Generální závazné stanovisko krajského úřadu k dané ploše je uloženo na stavebním úřadě. Povinnost žadatele doložit závazné stanovisko je tímto předem splněna.

Pásmo

P - Plocha vyžadující stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování

Poznámka


Pro změnu č.14 jsou relevantní plochy N a C2. Další ložiskové území – cihlářské suroviny – jsou mimo lokality zahrnuté do změny č.14.


___________________________________________________________________________ •

Chráněná území (podzemní vody)

Na správním území města Šenov se nachází využívaný vodní zdroj pro hromadné zásobování ani ochranné pásmo vodního zdroje. •

Chráněná území (ochrana přírody)

Změna č.14 územního plánu Šenov mění využití vybraných ploch a vymezuje plochy zastavitelné a plochy přestavby – zóna polyfunkční (Z14/1). Ostatní navržené změny jsou vymezeny mimo území s dopadem na zábor půdního fondu. Jedná se o funkční změny stávajících a návrhových ploch ve smyslu úpravy regulativů, vnitřního členení ploch, zachycení právního stavu v území. Jedná se tedy o plochy vymezené v platném územním plánu nebo jeho změnách, plochy schválené a z hlediska územního plánu platné. Změny nejsou ve střetu s ochranou přírody, nedotýkají se systému ÚSES ani VKP ani systému Natura nebo jiných chráněných území. V nově vymezených plochách nedochází ani ke kolizi s ochranným pásmem lesa.

5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. Změna č. 14 územního plánu nepředpokládá variantní řešení. Jedinou možnou další variantou je varianta nulová, to je neschválení změny č.14. V následují tabulce je uvedeno porovnání podle požadavku zadání a zhodnocení vlivů na životní prostředí původního využití plochy a navržené změny. Při hodnocení jsou zohledněny podmínky uvedené v územním plánu a jeho změnách pro původní a navržené využití. Porovnání předpokládá striktní dodržení regulačních podmínek využití území. Požada vek

A

Funkční využití původní

Funkční využití nově navržené

U-VP zóny průmyslu

U – V zóna výroby a skladování

Hodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí Původní Navržené využití/rizika, vlivy využití/rizika, vlivy Těžký průmysl, Lehký průmysl, skladování ekologicky vysoké pece, nezávadných produktů, občanská ocelárny, hutě vybavenost komerčního typu, servisy a válcovny, koksovny, opravny motorových vozidel, komunikace, elektrárny apod. manipulační plochy, parkování, garáže Rizika zvýšených Hluk a emise z dopravy z opraven a exhalací, prašnosti, ovišť bude v přípustných limitech. zápachu a hluku ka lokální kontaminace pouze souvisejících varijních situacích. s průmyslovou Pozitivní vliv – snížení ekologické výrobou, rizika zátěže vyplývající z potencionální kontaminace možnosti umístění těžkého průmyslu a horninového provozoven jemu odpovídajících, prostředí, půdy a přímý dopad na kvalitu životního vody, rizika hluku a prostředí, včetně pozitivního dopadu vibrací z dopravy, na vymezené plochy a zóny s možnou (zvláště těžké ) funkcí bydlení.


___________________________________________________________________________ Požada vek

B

Funkční využití původní

N-P zóna zemědělsk é krajiny

C

U-VZ zóna zemědělsk é výroby a služeb (bývalé JZD)

D

Okružní křižovatka + napojení

E

U-VS zóny výrobních služeb a řemeslné výroby

Funkční využití nově navržené

U-PF zóna polyfunkční P14/1

- U-S zóna smíšená, obytná, živnostenská , venkovská P14/3 - N-Z Zóny krajinné zeleně VKP

zrušeno

Změny regulativů P14/2 a u ostatních ploch U-VS

Hodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí Původní využití/rizika, vlivy

Zemědělská výroba Rizika kontaminace přírodního prostředí ze zemědělské činnosti

Zemědělská a lesní výroba průmyslová výroba, výrobní služby , opravárenské a servisní provozy, technická vybavenost, čerpací stanice PHM. Rizika zvýšených exhalací, prašnosti, zápachu a hluku souvisejících se zemědělskou výrobou, kontaminace přírodního prostředí Rizika zvýšených exhalací, prašnosti, zápachu a hluku z dopravy

Technické služby, technická vybavení, čerpací stanice PHM, , komunikace, parkoviště, občanská vybavenost komerčního typu Rizika zvýšených exhalací, prašnosti, zápachu a hluku, kontaminace přírodního prostředí

Navržené využití/rizika, vlivy Občanská vybavenost, sportovní a tělovýchovná zařízení,sběrny surovin a sběrné dvory, dopravní infrastruktura - komunikace funkčních skupin C a D, stavby účelových komunikací, odstavné a parkovací plochy, manipulační plochy Rizika lokální kontaminace prostředí. Hluk a emise z dopravy, parkovišť a zařízení bude v přípustných limitech. Zábor ZPF

Rodinné domy a zemědělské usedlost, občanská vybavenost veřejná a komerční, zařízení pro sport a rekreaci, drobná výroba a sklady plošně omezené, bez negativních vlivů na okolí, omezený chov hospodářských zvířat Drobná lokální rizika ovlivnění prostředí (např. ovzduší z lokálních topenišť). Pozitivní vliv vznik VKP.

Výrazné snížení rizika zvýšených exhalací, prašnosti, zápachu a hluku z dopravy související s eliminací neaktuálních rozvojových požadavků v sídle. Stavby a zařízení pro výrobu a skladování (výroba, výrobní služby nezemědělského charakteru, skladování ekologicky nezávadných produktů), administrativní budovy, občanská vybavenost komerčního typu, servisy a opravny motorových vozidel, dopravní infrastruktura - místní komunikace, účelové komunikace, parkovací plochy, manipulační plochy, hromadné garáže, čerpací stanice PHM Rizika lokální kontaminace prostředí. Hluk a emise z dopravy a zařízení bude v přípustných limitech. Pozitivní vliv – zavedení možnosti hodnotit přípustnost záměrů na základě rizika potencionálního negativního vlivu na okolní funkce, zvláště pak na funkce s možností bydlení .


___________________________________________________________________________ Z porovnání vyplývá, že navržená změna územního plánu města Šenov má oproti stávající verzi jednoznačně pozitivní vliv na životní prostředí. U většiny posuzovaných ploch dochází k zpřísnění regulativů ve prospěch životního prostředí. Pouze u požadavku B je možno konstatovat, že zemědělsky využívaná plocha bude využita jako polyfunkční a tím zhorší lokálně pozici území. S ohledem na uzavřenost plochy uvnitř stávající zástavby je negativní vliv málo významný. Mnohem důležitější bude, jaké konkrétní činnost a stavby budou na ploše provozovány. Vymezení této plochy v centrální části obce, v ploše soliterní plochy se zemědělskou funkcí, naopak přispěje ke zvýšení kvality zástavby sídla z důvodu vyšší kompaktnosti, ekonomičnosti i ekologičnosti navazující technické a dopravní infrastruktury. Eliminuje se tím také požadavek na vymezení nových zastavitelných ploch, které by s vysokou pravděpodobností byly vymezeny na zemědělské půdě.

6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Změna č.14 územního plánu Šenov neobsahuje variantních řešení zastavitelných ploch. Srovnat lze pouze nulovou (0) a aktivní variantu (A). Nulová varianta znamená zamítnutí změny č.14. Jako konkrétní metoda pro vyhodnocení vlivů koncepce bylo zvoleno vyhodnocení potenciálně relevantních vlivů koncepce. Významnost vlivů byla hodnocena podle následující stupnice, jež je analogická k metodickým doporučením MŽP ČR (METODIKA hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – viz Věstník MŽP č. 11/2007). Posouzení vlivů koncepce (rizik dovolených využití ploch) na jednotlivé složky životního prostředí je provedeno tabulkovým vyhodnocením, kdy každé složce životního prostředí byla přiřazena hodnota významnosti vlivů koncepce podle následující tabulky. Hodnota -2

Termín Významný negativní vliv

-1

Mírně negativní vliv

0 +1

Bez vlivu Mírně pozitivní vliv Významný pozitivní vliv Vliv nelze vyhodnotit

+2 -

Popis Významný negativní vliv, prakticky vylučuje realizaci koncepce Vyplývá ze zadání koncepce, jehož negativní vlivy nelze eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího záměru). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci koncepce. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními. Koncepce, resp. její dílčí záměry nemají žádný vliv. Mírný příznivý vliv; mírné zlepšení charakteristik životního prostředí Významný příznivý vliv na charakteristiky životního prostředí. Z obecného zadání koncepce není možné vyhodnotit vliv (jedná se o nedostatečnost dat na straně koncepce, resp. jí plánovaných záměrů, která je způsobena obecnou povahou dílčího záměru či jeho nejasnou lokalizací).

Při hodnocení byl kladen důraz zejména na kvalitu ovzduší, která je v posuzovaném území jedna z nejhorších v ČR. U vlivů, kde je možno v rámci koncepce rozhodnout variantně (např. způsob vytápění) nebo se změnou koncepce mění míra vlivu, jsou uvedeny dvě hodnoty, přičemž méně pravděpodobnější je v závorce.


___________________________________________________________________________ Hodnocení významnosti jednotlivých předpokládaných vlivů koncepce na složky životního prostředí

O A

Posouzení vlivu na složky životního prostředí horninové příroda, krajina, obyvatelstvo ovzduší voda půda prostředí ekosystémy -2 -2 -2 0 -1 0 (0)-1 (0)-1 (0)-1 0 -1 0

O

0

0

-1(0) 0

-1

A

-1 (0)

-1 (0)

-1(0) -1

O

-1

-1

-1

A

2

-1 (0)

O

-1

-1

0

A

(0) -1

(0) -1

0

O

-1

-1(0)

A

-1

0(-1)

Záměr – požadavek zadání varianta A B C D

E

památky,

archeologie

celkový vliv

0

-7 -1 (-4)

0

0

-2(-1)

-1

0

0

-5(-2)

0

-1

0

0

-4

0(-1) 0

-1

1 (2)

0

1 (2)

0

-1

0

0

-3

0

-1

0

0

-1(0) -1

-1

0

0

-1(-3) -5(-3)

0(-1) -1

-1

0

0

-3(-5)

Vliv na obyvatelstvo – hluková zátěž, narušení faktoru pohody, bezpečnost. Vliv na ovzduší – změna imisní a emisní zátěže. Vlivy na vodu – režim a jakost povrchových a podzemních vod. Vlivy na půdu – zábor ZPF a pozemků určených k plnění funkcí lesa. Vlivy na horninové prostředí – výhradní ložiska nerostných surovin, poddolovaná území, svahové deformace. Vlivy na přirodu, krajinu, ekosystémy – NP, CHKO, maloplošná ZCHÚ přírody, ÚSES, krajinný ráz, NATURA 2000. Vlivy na památky, archeologie – městské a vesnické pam. zóny a rezervace, významné pam. soubory v krajině, archeologická naleziště.

Z hodnocení je patrné, negativní vlivy koncepce se zmírní na lokalitách zadání A a C. Lokality zadání E se díky zpřesněným regulativům mírně zlepší, lokalita B se mírně zhorší nebo zůstane nezměněna. U zadání D lze konstatovat, že nerealizací křižovatky se výrazně sníží riziko zvýšených exhalací, prašnosti, zápachu a hluku z dopravy související s eliminací neaktuálních rozvojových požadavků v sídle. Důležité je, že prakticky na všech lokalitách v aktivní variantě lze vhodnými konkrétními záměry zajistit, aby se kvalita ovzduší nezhoršila nebo zlepšila.


___________________________________________________________________________

7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Na základě hodnocení jednotlivých ploch byly u ploch, u kterých nelze vyloučit potenciálně negativní vlivy na životní prostředí, navrženy podmínky pro jejich využití za účelem snížení těchto vlivů. Tyto jsou uvedeny v tabulkové části kapitoly 5 (sloupec Hodnocení z hlediska vlivů na ŽP). Dále je uvedeno shrnutí navržených opatření. S ohledem na změnu některých regulativů pro celé katastrální území jsou dále popsány podmínky pro celé území, nikoliv jen pro plochy vymezené změnou č.14 územního plánu a změnami využití ploch podle této změny. Podmínky také reagují na nepříznivou imisní situaci. V rámci navazujícího stupně řešení ÚP a navazujících samostatných správních řízená bude kromě níže uvedených podmínek a doporučení v plném rozsahu zajištěn systém limitů a regulativů, vyplývajících z obecně závazných zvláštních právních předpisů.

Obecná opatření Snížení emisní a hlukové zátěže území Pro stavby umístěné v okolí komunikací je nutno dodržovat: • u silnic ochranná pásma podle zákona č. 13/1997 Sb. v platném znění; • v místech, kde by byla překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná opatření na budovách (úprava fasád, protihluková okna, výstavba protihlukových bariér, výsadba keřů nebo stromů); • v místech, kde by byla překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná opatření na komunikaci (šířková homogenizace komunikace, volba vhodného povrchu, omezení maximální povolené rychlosti, zabezpečení plynulého provozu); • udržovat komunikaci v dobrém technickém stavu; Vliv hluku z ostatních zařízení na obyvatelstvo je možno regulovat při povolování stavby stanovením limitních hlukových parametrů těchto zařízení a stanovením ochranných pásem (u některých staveb je ochranné pásmo dáno zákonem – např. vedení VN, transformátory). Emisní situace je ovlivněna mimo dopravu zejména systémem vytápění bytů a provozoven. V současné době je obec plošně plynofikována. Pro budoucnost se navrhuje: • zachovat a rozvíjet systém individuálního vytápění na zemní plyn nebo elektřinu; • u objektů bez možnosti využití zemního plynu preferovat biomasu (dřevní hmota) a její ekologické spalování v teplovodních kotlích tzv. pyrolytickou destilací; • ve vhodných objektech využít k vytápění nebo ohřevu vody sluneční energii • při povolování nových provozoven se zaměřit na výroby a technologie s minimálními emisemi a malou dopravní zátěží a ekologickým vytápěním. Ovlivnění odtokových poměrů ze zastavených ploch Minimalizovat změny odtokových poměrů lze zasakováním vhodných dešťových vod (voda ze střech) na lokalitě nebo jejich zadržováním a odváděním ve smyslu § 5 zákona č. 273/2010 Sb. (úplné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)). Na lokalitách náchylných k sesuvům zasakování nedoporučujeme. Voda z komunikací a parkovišť může být kontaminována a je vhodnější jí odvádět do kanalizace ________________________________________________________________________ 46 UP obce Šenov- změna č.14 - SEA

___________________________________________________________________________ nebo předčistit v lapolu. Zasakování se řídí vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. a vyhlášky 22/2010 Sb. Na plochách s drenážními systémy hrozí jejich porušení při stavebních pracích a následné zamokření lokality nebo zaplavování sklepů a podmáčení staveb, případně může porušení podpořit vznik sesuvu. Změnám lze předcházet důsledným respektováním a zachováním funkčnosti dosavadních drenážních systémů nebo jejich rekonstrukcí. Porušení stability území V rizikových plochách je nezbytné zabezpečit zejména drenáž podzemní vody a její odvádění do bezpečných míst. Na zemědělských pozemcích se svažitým terénem dbát na dodržování osevních postupů a nevysazovat širokořádkové kultury. Při volbě kultury využívat erozních map, zejména faktoru Cp (viz kap. 4, eroze půdy). Změna vzhledu krajiny Při posuzování nových záměru je ale v celém území nutno dbát na výškovou hladinu, plošné uspořádání a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Jedním z významných rysů harmonické venkovské krajiny jsou volné, nezastavěné horizonty a také zachování rozvolněné zástavby. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaným. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny. Základní podmínky ochrany krajinného rázu • U staveb, u nichž je možné porušení krajinného rázu, je podmínkou posouzení vlivu stavby na krajinný ráz. • U nových staveb (včetně změn staveb stávajících) dodržet stávající výškovou hladinu, plošné uspořádání a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. • Umísťování nadzemních elektrických vedení do pohledově exponovaných prostorů a prostorů se zvýšenou estetickou a přírodní hodnotou krajinného rázu není přípustné. • Při navrhování nových stavebních celků podporovat jejich přirozené začlenění do krajiny (např. výsadbami zeleně). • Platí ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél komunikací, vodních toků a vodních ploch, které jsou významnými přírodními hodnotami. Navrhnout výstavbu stromořadí podél dalších komunikací. • Pro zmírnění vlivu na krajinný ráz se doporučuje osázet okraje výrobních a skladových ploch zelení. • Do systému staveb zakomponovat plochy zeleně. U dosud nezastavěných ploch doplnit regulační podmínky o povinnost využití minimálně 20% plochy pro zeleň. Zeleň lze chápat i jako ochranu kvality ovzduší. • Vypracovat územní studii, která by řešila rozmístění ploch veřejné zeleně a navrhla systém ÚSES. Plochy zeleně by měly v maximální míře reagovat na nepříznivou imisní situaci. Mimo obecné podmínky, lze pro jednotlivé lokality definovat následující podmínky: Plochy, kterých se týká požadavek zadání A B

Funkční využití původní U – V zóna výroby a skladování U-PF zóna polyfunkční

Popis opatření Při realizaci ponechat minimálně 20 % plochy pro zeleň Do projektu realizace využití zabudovat zeleň


___________________________________________________________________________ Plochy, kterých se týká požadavek zadání

C

D E

Funkční využití původní P14/1 - U-S zóna smíšená, obytná, - živnostenská, venkovská P14/3 - N-Z Zóny krajinné zeleně VKP N-Z zrušeno Změny regulativů P14/2 a u ostatních ploch U-VS

Popis opatření minimálně na okrajích plochy pro oddělení od obytné zástavby Bez podmínek

Bez podmínek Při realizaci ponechat minimálně 20 % plochy pro zeleň

8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. Pro řešení územních plánů jsou důležité základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů a Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Katastrální území Šenov náleží do rozvojové oblasti OB2. Navrhované změny územního plánu (změna č. 14) jsou vůči výše zmíněným oblastem a zásadám územního rozvoje změnami lokálního charakteru, které nejsou v rozporu s prioritami a cíli těchto koncepcí. Jednoznačně respektují zásady využívání opuštěných ploch a návaznost zastavitelných ploch na zastavěné plochy tak, aby nedocházelo k tříštění zástavby a narušování celistvosti zemědělských ploch. Současně respektuje a podporuje rozvoj zeleně. Změnou charakteru průmyslových ploch na výrobní a skladové umožňuje zlepšit podmínky ochrany před hlukem a emisemi. Vymezením ploch obytných smíšených rozvíjí oblast bydlení. .


___________________________________________________________________________

9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí Územní plán Šenov, změna č.14 navrhl změny, které umožní další směřování rozvoje oblasti a současně doplnil územní plán novými regulativy, které mají za cíl zachovat ekologickou stabilitu krajiny a zmírnit negativní vlivy na prostředí. Při realizaci změn a sledování jejích vlivů na životní prostředí je nezbytné dodržovat určité postupy a ukazatele specifické pro posuzované území: • Řada doporučení je v obecné úrovni zapracována ve změně č.14 územním plánu (regulační podmínky využití krajiny). Tato doporučení po jejich projednání a schválení je nezbytné respektovat, aby negativní dopady těchto změn byly minimální nebo byly zcela odstraněny. • U konkrétních území s již definovanou ochranou (chráněná území, významné krajinné prvky aj.) je třeba dodržovat zákony a vyhlášky platné pro tato území a jejich naplňování kontrolovat. Nestandardní zásahy předem projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. • Schvalovat záměry, které odpovídají platnému územního plánu a při jejich realizaci zachovávat postupy, které neohrozí okolní prostředí a umožní naplnění cílů koncepcí Moravskoslezského kraje. • U rámcových záměrů (například výrobní provozovna), kde není dosud definitivně rozhodnuto o konečném využití, postupovat při výběru konkrétního projektu podle následujících kritérií: − Zacházení s nebezpečnými látkami − Zabezpečení ochrany půd a horninového prostředí − Míra rizika vzniku sesuvného území − Zabezpečení ochrany vod, výstavba odpovídající ČOV − Zachování odtokových poměrů (zasakování dešťových vod, záchytná nádrž) − Řešení dopravy s ohledem na intenzitu dopravy v místě projektu − Produkce emisí − Produkce odpadů a jejich likvidace − Řešení problémů starých zátěží − Estetika stavby a její soulad s okolím, ovlivnění krajinného rázu − Využití prostoru k výsadbě zeleně − Počet nově vytvořených pracovních míst • U výstavby rodinných domů doporučujeme zvažovat vnější siluety zastavěného území s ohledem na charakteru a rozmístění povolovaných staveb a doprovodné zeleně. Doporučujeme zachovávat charakter staveb, který koresponduje se současným charakterem staveb. Pohledové horizonty a území pohledově významná by neměla být zastavována, aby nedocházelo ke snížení především pohledové a estetické charakteristiky krajiny. • V územích náchylných ke vzniku sesuvů neprovádět zasakování dešťových vod. • Při realizaci staveb (zemních pracích) dbát na údržbu a zachování drenážních systémů.


___________________________________________________________________________

10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Důvodem pro pořízení změny č. 14 územního plánu obce Šenov jsou požadavky města Šenov na řešení problémů v území, jakými jsou blízkost rozvojových ploch bydlení a ploch výroby, charakter výrobních zón, umístění sběrného dvora, vymístění návrhu okružní křižovatky a návrh nové plochy pro bydlení. Zadání bylo projednané v souladu s platnou legislativou a schválené Zastupitelstvem města Šenova na 7. mimořádném zasedání dne 13. 9. 2011. Součástí zpracování je i vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k §19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. Řešení změny č.14 územního plánu obce Šenov předkládá zábor půdy 0,36 ha zemědělských pozemků a dále se zabývá plochami přestavby a změnou regulativů pro vybrané plochy. Největší změnou je převedení ploch průmyslu na plochy výroby a skladování. Tato změna znamená nahrazení těžkého průmyslu průmyslem lehkým s výrazným pozitivním ekologickým dopadem. Další změnou je převedení zemědělské plochy v centu města na plochu polyfunkční, která umožní doplnit občanskou vybavenost. Plocha bývalého JZD byla zrušena a nahrazena zelení (významný krajinný prvek) a plochou smíšenou obytnou, živnostenskou, venkovskou. Dále byla zrušena navrhovaná okružní křižovatka včetně souvisejícího dopravního napojení jako nadbytečná. Na plochách zóny výrobních služeb a řemeslné výroby byly upraveny regulativy tak aby byly příznivější pro zajištění udržitelného rozvoje. Žádná z lokalit nevyžaduje budovat nové inženýrské sítě. Změna č. 14 územního plánu je celkově příznivá s ohledem na prostředí v katastrálním území města Šenov u Ostravy. Zejména změna ploch průmyslu přináší výrazné pozitivní změny z hlediska emisí, hluku a dopravní zátěže. Nejožehavějším problémem na území Šenova u Ostravy je kvalita ovzduší, která náleží k nejhorším v ČR. Hlavní příčiny jsou mimo katastrální území města a je pozitivní, že změnou č.14 se vyloučí výstavba možných velkých zdrojů znečištění na území města. Současně se zvyšuje plocha zeleně, která zlepšuje kvalitu ovzduší. Pro další zlepšování ovzduší je nezbytné dbát na způsob vytápění, preferovat zemní plyn nebo pyrolytickou destilaci při spalování pevných paliv, případně zvýšit podíl využívání sluneční energie (např. ohřev vody). Předložený Územní plán obce Šenov – změna č.14 je z hlediska ochrany životního prostředí a přírody pozitivním přínosem a je akceptovatelný při dodržení doporučení uvedených v tomto posouzení (viz. kap. 5,6 a7.). V Ostravě, listopad 2011


___________________________________________________________________________

Literatura: Culek. M. a kol. (2003) Biogeografické členění České republiky (Enigma, Praha). Demek J. a Mackovič P. (2006): Zeměpisný lexikon ČR – Hory a nížiny Doucha P. (2008): Dopravní hluk a lidské zdraví. EKO, r. XIX, 1, s. 13-14. Dostál T, Vrána K, Krása J, Jakubíková A, Schwarzová P, David V, Nováková H, Bečvář M, Veselá J, Kavka P. (2007): Metody a způsoby predikce povrchového odtoku, eroze a transportu sedimentu v krajině, výzkumná zpráva projektu COST1P04OC634.001, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, Praha. Palacký A. (2011): Územní plán Šenov . Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Kukal Z. a Reichmann F. (2000): Horninové prostředí České republiky, jeho stav a ochrana. MŽP a ČGÚ. Olmer M. – Herrmann Z. – Kadlecová R. – Prchalová H et al. (2006): Hydrogeologická rajonizace České republiky. Sborník geologických věd. hydrogeologie, inženýrská geologie 23, str. 5-31. Pryček J., Seifertová M., Paul T., Vyhnálek R., Černá, M. Trojánková L. a Trešl I. (2011): Výskyt polycyklických aromatických uhlovodíkl a jejich derivátů v ovzduší vybraných lokalit České republiky. Ochrana ovzduší 4-5/2011, s. 44-48. Quitt E. (1975) : Klimatické oblasti ČSR, Mapa 1: 500 000. Geografický ústav ČSAV Brno Kolektiv autorů (2006): Návrh národního rozvojového plánu České republiky 2007 – 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (vydalo dne 22. 12. 2010 Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje na svém 16. zasedáí usnesení č. 16/1426).


Obsah. UP obce Šenov- změna č.14 - SEA

Recommend Documents