Obsah. Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Obsah

Úvod ................................................................................................................................... 2 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. ........................................................................... 2 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace....................................................................................................................... 3 2.1 Vymezení území .................................................................................................. 3 2.2. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území ............... 4 3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. ................................................................................. 17 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. .......................................................................................................................................... 42 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. ............................................... 50 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení ................................................................................. 58 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ....... 58 8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení . Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. ............. 64 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí .................................................................................... 66 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ............................................................... 67 Literatura: ......................................................................................................................... 67

________________________________________________________________________ Ludgeřovice - SEA

1

___________________________________________________________________________

Úvod Návrh řešení územního plánu Ludgeřovice byl zpracován v září-listopadu 2010 na základě zadání, které schválilo Zastupitelstvo obce Ludgeřovice dne 9. 6. 2010. Územním plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Územním plánem je vymezena dostatečná nabídka ploch pro novou obytnou výstavbu, , rozvoj dopravní a technické infrastruktury, zlepšení kvality životního a obytného prostředí a rozvoj sídelní a krajinné zeleně.

1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. Důvodem pro zpracování Územního plánu Ludgeřovice je fakt, že stávající územní plán již v řadě aspektů neodpovídá potřebám a požadavkům rozvoje obce a zároveň neodpovídá platným právním předpisům. Vypracování nové plánovací dokumentace je nezbytné pro rozhodování orgánů obce a stavebního úřadu, vyhodnocení současného stavu a podmínek využívání území a zjištění jeho rozvojových záměrů, problémů a střetů zájmů v řešeném území. Územní plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Současně jsou respektovány úkoly pro územní plánování specifikované v Politice územního rozvoje ČR 2008 pro rozvojovou oblast Ostrava OB2 (http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/dot_12902.html) a v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Je respektována návaznost na zpracované a schválené územní plány sousedních měst a obcí. Územní plán Ludgeřovice může být dále upraven na základě výsledků společného jednání a veřejného projednání podle stavebního zákona. Součástí zpracování je i vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k §19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

________________________________________________________________________ Ludgeřovice - SEA

2

___________________________________________________________________________

2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace. 2.1

Vymezení území

Katastr obce Ludgeřovice geomorfologicky náleží do systému hercynského, provincie Středoevropské nížiny a Česká vysočina . Další podrobnější členění se liší podle následujícího přehledu:

Systém Provincie Subprovincie Oblast Celky Podcelek Okrsek

Severovýchod území Hercynský

Jihozápad území Hercynský

Středoevropské nížiny Středopolské nížiny

Česká vysočina Krkonošsko-jesenická soustava

Slezská nížina Opavská pahorkatina Hlučínská pahorkatina Vřesinská pahorkatina

Jesenická oblast Nízký Jeseník Vítkovská vrchovina Děhylovská pahorkatina

Řešené území je většinou mírně zvlněné, nadmořská výška je v rozpětí 250-323 mn.m. Nejvyšším bodem je vrch Pastuchova. Zástavba je rozptýlená prakticky po celé katastru s centrem na pravém břehu Stonávky. Obrázek č. 1: Geomorfologické členění http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/ Legenda

Okrsky:

O 1 Vřesinská pahorkatina 2 Děhylovská pahorkatina

Řešeným územím územního plánu je katastrální území Ludgeřovice. Náleží do okresu Opava.

________________________________________________________________________ Ludgeřovice - SEA

3

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 2.: Vymezení katastrálního území

vymezení obce

katastru

2.2. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území •

Klimatické údaje (zpracováno podle Quitt 1975)

Řešené území leží v mírně teplé klimatické oblasti MT 10. Obrázek č. 3: Klimatické oblasti - Quitt 1975

Vybrané klimatické charakteristiky (Quitt 1971) klimatické charakteristiky

MT 10

klimatické charakteristiky

Počet letních dnů

40 – 50

Srážkový úhrn ve

Počet mrazových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci

vegetačním období 110 – 130 Srážkový úhrn v -2 až –3°C zimním období 17 – 18°C Počet dnů se sněhovou pokrývkou

MT 10 400 – 450 mm 200 – 250 mm 50 – 60

________________________________________________________________________ Ludgeřovice - SEA

4

___________________________________________________________________________ Podle novějších podkladů uvedených na Portálu veřejné správy je celé území řazeno do teplé klimatické oblasti. Obrázek č.4: Klimatické oblasti http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs

•

Povrchové vody

Katastrální území Ludgeřovice spadá z převažující části do hydrologického povodí Ludgeřovického potoka, který se vlévá v Petřkovicích do Odry. Obrázekč.5: Hydrologická povodí - http://heis.vuv.cz/

│ - hranice povodí 4.řádu 2-01-01-153/0 - číslo hydrologického pořadí

________________________________________________________________________ Ludgeřovice - SEA

5

___________________________________________________________________________ Dle Plánu oblasti povodí Odry, schváleného Krajským úřadem Moravskoslezského kraje opatřením ze dne 9. 6. 2008 byly vymezeny pro posuzované území Ludgeřovic následující vodní útvary povrchových vod: Pracovní čísla vodního útvaru (VÚ) 47

Identifikátor vodního útvaru 20371030

79

20461000

Název vodního útvaru

Název hlavního toku

Správa VÚ

Odra po soutok s tokem Ostravice Odra po soutok s tokem Od Bažantnice

Odra

CZ

Odra

CZ

Obrázek č.6: Vodní útvary povrchových vod – tekoucí http://www.pod.cz/plan-oblasti-povodi-Odry/a-popis/a-popis.html

Žádný tok v posuzovaném území není dle vyhlášky č.267/2005 Sb. zařazen mezi vodohospodářsky významné vodní toky. Ludgeřovský potok je vhodný dle nařízení vlády č.71/2003 Sb. pro život a reprodukci původních druhů ryb. V katastru obce není stanoveno záplavové území. Přesto byla zpracována v roce 2003 „Studie odtokových poměrů povodí toku Ludgeřovický“ , která navrhuje vybudování čtyř nových suchých poldrů bez stálého nadržení a jeden poldr se stálým nadržením. Dále studie navrhuje nahradit zatrubněnou část potoka otevřeným lichoběžníkovým korytem z kamenné dlažby a příjezdy k domům řešit přemostěním otevřeného koryta, které nebudou zasahovat do průtočného profilu toku. Současně studie navrhuje úpravu koryta Kostelního potoka v ř. km 0,000 – 0,110. Stávající kapacita koryta je nedostačná, studií je navrženo rozšíření koryta a zpevnění koryta v celé délce. Tyto návrhy jsou v územním plánu akceptovány a navazují na obdobná opatření navržená v územním plánu sousedního katastru obce Markvartovice.

________________________________________________________________________ Ludgeřovice - SEA

6

___________________________________________________________________________ •

Podzemní voda

Podle nové rajonizace (Olmer-Herrmann-Kadlecová-Prchalová et al. 2006) území Ludgeřova náleží do základní vrstvy hydrogeologických rajónů, - rajón č.6611 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry a do svrchní vrstvy hydrogeologických rajónů – rajón č.1550 Kvartér Opavské pahorkatiny. Dle Plánu oblasti povodí Odry, schváleného Krajským úřadem Moravskoslezského kraje opatřením ze dne 9. 6. 2008, je řešené území řazeno do útvaru podzemních vod č. 15500 Kvartér Opavské pahorkatiny. Obrázek č. 7: Hydrogeologická rajonizace http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver

Rajony svrchní vrstvy

kvartér Opavské pahorkatiny kvartér Odry Rajony základní vrstvy

Ostravská pánev kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry

Obrázek č. 8: Oblast povodí Odry – vodní útvary podzemní vody http://www.pod.cz/planovani/cz/plan_oblasti_povodi_odry.html

________________________________________________________________________ Ludgeřovice - SEA

7

___________________________________________________________________________ Pro karbonské horniny je charakteristická zvýšená puklinová propustnost. Charakteristickými kolektorskými horninami jsou břidlice a droby s puklinovou propustností. V hradeckokyjovickém souvrství (kulm) je zvodnění vázáno na zónu připovrchového rozvolnění, která dosahuje mocnosti prvních desítek m. Horniny se vyznačují nízkou transmisivitou, která odpovídá řádu ≤10-4 m2.s-1 (Plán oblasti povodí Odry, Čurda a kol. 1992, Kačura a kol. 1970). Propustnost a transmisivita petřkovských vrstev v karbonském oknu u Petřkovic kolísá v řádech 1.10-5 – 1.10-4 m2.s-1. Ve vysvětlivkách k hydrogeologické mapě 1:50 000 , list 1523+1541 Hlučín, se udává koeficient transmisivity T pro hrádecko-kyjovické souvrství 5,62.10-4 – 1,35 . 10-4 m2.s-1, pro ostravské souvrství 10-5 -10-4 m2.s-1, pro sedimenty karpatské předhlubně 2,75.10-4 – 3,16. 10-4 m2.s-1, pro glaciofluviální sedimenty v povodí Ludgeřovického potoka 8,91. 10-5 – 8,51 . 10-4 m2.s-1, pro glaciofluviální sedimenty v povodí Jasenky 5,62 . 10-4 – 4,27 . 10-4 m2.s-1 a pro tilly 5. 10-6 – 5. 10-5 m2.s-1. Koeficient transmisivity T u písčitých hlín je 1.10-4 m2.s-1. Propustnost karbonských sedimentů je puklinová, terciérních a kvartérních sedimentům průlinová. Mineralizace vod kvartérního kolektoru je nejčastěji 0,3-1g/l, chemický typ Ca-Mg-HCO3..

•

Geologické poměry

Území obce Ludheřovic je situováno do prostoru Hercynika sedimenty kulmu Nízkého Jeseníku a produktivního karbonu Ostravské pánve, neogénními sedimenty karpatské předhlubně a glaciofluviálními a fluviálními sedimenty, místy překrytými eolickými sedimenty (spraše a sprašové hlíny). Kvartérní sedimenty pokrývají většinu katastrálního území Ludheřovice. Glacigenní sedimenty tvoří štěrky, písky a pestrý till (psefitický, nezpevněný a nevytříděný sediment, který vznikl transportem a následným uložením ledovcem. Přeplavením tillu vznikají glacifluviální štěrky). Mocnost kolísá od 3 do několika desítek m. Fluviální sedimenty tvoří štěrky, písky a povodňové hlíny mocné nejčastěji cca 2 m. Eolické sedimenty vznikaly na východních svazích. Jejich mocnost je 2 -10 m. Časté jsou na Hlučínsku. Neogénní sedimenty budují karpatskou předhlubeň (čelní hlubina). V posuzovaném území je vyvinuta díčí čelní hlubina, která je vyplněna spodním a svrchním tortonem. Spodní torton tvoří mořské tégly, písčité slíny a písky , svrchni torton jíly s polohami sádrovce a písku. Mocnost miocénních sedimentů dosahuje cca 600 m (vrty u Hlučína). Rozsah výskytu je na následujícím obrázku.

________________________________________________________________________ Ludgeřovice - SEA

8

___________________________________________________________________________ Obrázek č.9: Odkrytá geologická mapa http://mapy.geology.cz/website/geoinfo/viewer2.htm Neogén: torton svrchní: jíly s polohami sádrovce a písku torton spodní: mořské tégly, písčité slíny a písky Svrchní karbon – ostravské souvrství: hrušovské vrstvy - uhelné souvrství převážně pískovcové s pásmy jílovcovými petřkovské vrstvy - uhelné souvrství převážně pískovcové s pásmy jílovcovými Spodní karbon: kyjovické souvrství: flyš s převahou břidlic kyjovické souvrství: flyš s převahou pískovců

Karbonské sedimenty jsou zastoupeny ostravským souvrstvím. Vyznačují se cyklickou sedimentací, kde se střídají slepence, pískovce, jílovce, prachovce a uhelné sloje. Ostravské souvrství budují vrstvy petřkovické, hrušovské, jaklovecké, porubské a vrstvy sloje Prokop. Ostravské souvrství vzniklo v přímořském prostředí a bylo ovlivněno častou vulkanickou činnosti. Obsahuje sloje o menší mocnosti ale s kvalitnějším uhlím. V jižní části posuzovaného území vystupují na den petřkovské a hrušovské vrstvy a karbonské sedimenty v kulmském vývoji. Geologická mapa (zakrytá) katastrálního území a okolí je na obr.10. http://mapy.geology.cz/website/geoinfo/viewer2.htm Obrázek č.10 : Geologická mapa zakrytá

________________________________________________________________________ Ludgeřovice - SEA

9

___________________________________________________________________________ Sjednocená legenda GeoČR 50 kenozoikum kvartér holocén navážka, halda, výsypka, odval (antropogenní) (složení proměnlivé) nivní sediment (fluviální) nivní sediment (fluviální nečlenené + sedimenty vodních nádrží) smíšený sediment (deluviofluviální) slatina, rašelina, hnilokal (organická) písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (deluviální) (složení pestré)

pleistocén sprašová hlína (eolická) (složení křemen + přímesi) písek, štěrk (fluviální) (složení pestré) písek, štěrk (fluviální) (složení pestré) jíl, varvy (glacilakustrinní) (složení pestré) písek až štěrk (glacifluviální) (složení pestré)

ČESKÝ MASIV - POKRYVNÉ ÚTVARY A POSTVARISKÉ MAGMATITY paleozoikum karbon karbon svrchní pískovce, jílovce, prachovce

karbon spodní, karbon svrchní pískovce, prachovce a jílovce

ČESKÝ MASIV - KRYSTALINIKUM A PREVARISKÉ PALEOZOIKUM droby (turbidity)

karbon spodní jílovité břidlice, prachovce, droby (turbidity)

KARPATY kenozoikum neogén miocén vápnitý jíl (tégl), místy s polohami písků (marinní)

till (glacigenní) (složení pestré)

neogén, kvartér kamenitá písčito-hlinitá eluvia sedimentárních hornin spodního karbonu

kenozoikum, mezozoikum křída, paleogén křída svrchní, paleocén, eocén jílovec, pískovec (marinní)

•

Nerostné bohatství

Na území obce Ludgeřovice zasahují ložiska černého uhlí, zemního plynu a cihlářských surovin.

________________________________________________________________________ 10 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č.11 : Chráněná ložisková území http://www.geofond.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_WizID=24&M_Site=geofond&M_Lang =cs

Legenda chráněné ložiskové území staré důlní dílo Chráněná ložisková území (CHLÚ) Číslo ChLÚ 07100100 14400000 01780000

Název

Surovina

Organizace

Rychvald Čs.část Hornoslezské pánve

Zemní plyn Uhlí černé, Zemní plyn

Green Gas DPB, a.s., Paskov

Ludgeřovice I.

Štěrkopísky

OKD, a.s.Ostrava Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá

Chráněné území Rychvald zasahuje do jižní - jihovýchodní části území, chráněné ložiskové území Ludheřovice I je na východní hranici katastrálního území. Dále jsou v posuzovaném území zastoupeny prognózní zdroje a výhradní ložiska v následujícím rozsahu: Obrázek č.12 : Ložiska a prognózní zdroje - ložiska výhradní http://www.geofond.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_WizID=24&M_Site=geofond&M_Lang =cs

________________________________________________________________________ 11 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________

Ložiska a prognózní zdroje - Ložiska výhradní plocha Subregistr

Číslo ložiska

Název

Identifikační číslo

B

3258500

Šilheřovice

325850000

Organizace Česká geologická služba - Geofond

Surovina

Způsob těžby

Uhlí černé

Ložiska a prognózní zdroje - Ložiska výhradní plocha Subre gistr B

B

B B

B

Číslo ložiska 307120 0

Název

Identifikač ní číslo

Organizace

Důl Odra, z.Přívoz, z.Koblov

307120000

Green Gas DPB, a.s., Paskov

Surovi na Zemní plyn

307122 2

Důl Odra, 307122200 stř.Ostrava-Koblov

DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem

Uhlí černé

307122 7 307122 6

Důl Odra, 307122700 stř.Ostrava-Koblov Důl Odra, 307122600 stř.Ostrava-Přívoz

DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem

Uhlí černé Uhlí černé

307122 1

Důl Odra, stř.Ostrava-Přívoz

DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem

Uhlí černé

307122100

Způsob Signatury těžby (Geofond) současná z FZ006404 vrtu FZ000440, FZ005349, dřívější FZ005491, hlubinná FZ006290, FZ007007 dřívější FZ005349, hlubinná FZ007007 dřívější FZ005349, hlubinná FZ007007 FZ000454, FZ000478, dřívější FZ000479, hlubinná FZ000495, FZ005349, FZ007007

Obrázek č.13 : Dobývací prostory http://www.geofond.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_WizID=24&M_Site=geofond&M_Lang =cs

Legenda dobývací prostory těžené

Dobývací prostory - Dobývací prostory těžené IČ Nerost Číslo DP Název Organizace Přívoz I Green Gas DPB, a.s., Paskov 00494356 zemní plyn vázaný na uh. sloje 40047

________________________________________________________________________ 12 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č.14: Ložiska nebilancovaná http://www.geofond.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_WizID=24&M_Site=geofond&M_Lang =cs

Legenda

ložiska nebilancovaná

Ložiska a prognózní zdroje - Ložiska nebilancovaná plocha Subregi Číslo str ložiska

Název

Identifikač ní číslo

Organizace

Surovina Štěrkopísky

Způsob těžby dřívější povrchová

Signatury (Geofond) P012535, P077999

N

5074800 Petřkovice

507480000

Neuvedena

N

5259500 Ludgeřovice

525950004

Českomoravský štěrk, a.s., Štěrkopísky Mokrá

dosud netěženo

FZ006339, P024056, P041620

N

5259500 Ludgeřovice

525950003

Českomoravský štěrk, a.s., Štěrkopísky Mokrá

dosud netěženo

FZ006339, P024056, P041620

N

5259500 Ludgeřovice

525950002

Českomoravský štěrk, a.s., Štěrkopísky Mokrá

dosud netěženo

N

5259500 Ludgeřovice

525950001

Českomoravský štěrk, a.s., Štěrkopísky Mokrá

dosud netěženo

FZ006339, P024056, P041620 FZ006339, P024056, P041620

•

Seismicita a dynamická stabilita území

Pro posuzovanou oblast je typická maximální intensita zemětřesení podle MSK- 64 dána hodnotou 7. Obdobné hodnoty udávají i Schenk a Schenková v Mapě seismických oblastí z r. 1997 (ČSN 73 0036, změna 2). Tuto skutečnost je potřeba respektovat při realizaci ________________________________________________________________________ 13 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ staveb, zejména citlivých objektů, ve smyslu ČSN 73 0036 a v souladu s posouzením účinku působení větru podle ČSN 73 0035. Mapa na následujícím obrázku č. 15 (Geofyzikální ústav AVČR http://seis.ig.cas.cz/cz/seismo/seism-2.htm) ukazuje jaké lze očekávat podle dosavadních znalostí maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky v intensitách podle 12 stupňové makroseismické stupnice MSK-64. Na mapě jsou černými kroužky vyznačena města v České republice s počtem obyvatel přes 50 000. V následujícím seznamu relativně blízkých měst je v závorce uvedena pro tato města maximální intensita zemětřesení, jaká podle MSK-64 lze v místě očekávat: Frýdek-Místek (7), Havířov (7), Karviná (7), Ostrava (7), Olomouc (6), Opava (6), Prostějov (6), Přerov (6). Obr. č.15: Maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky http://seis.ig.cas.cz/cz/seismo/seism-2.htm

Dalším problematickým faktorem je nestabilita horninového masivu. V popisovaném území je registrován jeden aktivní a jeden potenciální sesuv. Pro posuzované území je charakteristická malá stabilita z pohledu svahových deformací ve flyši a to zejména v členitějším reliéfu. V evidenci Portálu státní správy České republiky (CENIA www.cenia.cz) a v Mapovém serveru Geofondu (http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/titul.php?PHPSESSID=f7fhaej63tnhja9525j l8046s6&user_rect=) je uveden jediný sesuv:

________________________________________________________________________ 14 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 16.Sesuvy

SESUVY OSTATNÍ PLOCHA

Rok pořízení záznamu

Lokalita

Klasifikace

Stupeň aktivity

Petřkovice

sesuv

stabilizovaný 1974

Klíč 3541

Riziko vzniku sesuvu však existuje i na jiných lokalitách v případě nerespektování přírodních podmínek a umělých zásazích do horninového masivu. Sesuvy pak mohou vznikat i v místech, kde nebyly doposud pozorovány. Nebezpečné jsou zejména zářezy ve svazích a podmáčení svahů. Během roku 2010 se díky enormním dešťovým srážkám a povodním vytvořily nebo obnovily na okolních správních územích další sesuvy (např. Markvartovice). Jsou evidovány na Krajském úřadě MSK (http://iszp.krmoravskoslezsky.cz/assets/zaverecna-zprava-k-sesuvum.pdf).

•

Pedologická charakteristika

Podle půdních typů převládají na územích tvořených fluviálními a glacigenními sedimenty pseudogleje, na flyši karpatských příkrovů kambizemě. Podrobnější plošné rozšíření jednotlivých typů půd je patrné z následujícího obrázku

________________________________________________________________________ 15 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 17: Mapa půdních typů podle TKSP (www.cenia.cz) Luvizemě Antropozemě Regozemě Kambizemě Černozemě Fluvizemě Gleje Organozemě Pararenziny Hnědozemě Černice Podzoly Smonice Pseudogleje Doly Vodní plochy

FLq fluvizem glejová GLf glejové půdy LUm luvizem modální PGl pseudoglej luvický

K záboru je navrženo 148,16 ha ploch, z toho 124,47 ha zemědělské půdy. Kvalita zemědělské půdy navržené k záboru je na většině navržených ploch vysoká. Půda ve třídě ochrany II a I se vyskytuje na 104,24 ha. Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor celkem 1,15 ha zemědělských pozemků. Dále se předpokládá trvalý zábor 9,80 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa.

•

Radonové riziko

Z mapy radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba) vyplývá, že na katastrálním území Ludgeřovice se vyskytuje kategorie středního radonového indexu, která se prolíná s přechodovou kategorii radonového indexu v údolních náplavech a v mocnějších sedimentárních pokryvech. Radon pochází z geologického podloží. Kromě uranu (U) se na ozáření z přírodních zdrojů podílí i draslík (K) a thorium (Th). Celkový účinek těchto tří radioaktivních prvků je znázorněn v mapě dávkového příkonu gama záření, sestavené z leteckých gamaspektrometrických měření v r. 1990 M. Matolínem a M. Manovou. Přehledné informace o radioaktivitě jsou shrnuty ve společné publikaci Ministerstva životního prostředí a Českého geologického ústavu Horninové prostředí České republiky, jeho stav a ochrana (Kukal – Reichmann (2000). Podle mapy dávkového příkonu gama záření a dat uvedených v publikaci je dávkový příkon gama záření z podložních hornin nízký až středně vysoký (60 - 100 nGy/h ve výšce 1 m nad povrchem). ________________________________________________________________________ 16 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 18: Mapa radonového rizika (http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver)

•

Archeologická naleziště, historické a kulturní památky

V posuzovaném území jsou k 15.1.2011 evidovány Národním památkovým ústavem následující nemovité památky: Číslo rejstříku Název okresu Sídelní útvar Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění 24403 / 8-2552 Opava Ludgeřovice Ludgeřovice kostel sv. Mikuláše Markvartovická, Hlučínská 102100

Opava

Ludgeřovice Ludgeřovice

kaple

u silnice na Vrablovec

102177

Opava

Ludgeřovice Ludgeřovice

kaple

Markvartovická, u čp. 50

3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. Územní plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Změny územního plánu přinesou nebo mohou přinést následující změny: • Zábor půdy, změnu zemědělského půdního fondu • Změnu dopravní zátěže území • Změnu emisní a hlukové zátěže území • Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod) ________________________________________________________________________ 17 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ • • • •

Změnu odtokových poměrů ze zastavěných ploch Změnu vegetace Změnu vzhledu krajiny Ovlivnění systémů ochrany přírody Změna zemědělského půdního fondu

•

Celkový předpokládaný zábor půdy činí 148,16 ha ploch, z toho 124,47 ha zemědělských pozemků. Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor celkem 1,15 ha zemědělských pozemků. Dále se předpokládá trvalý zábor 9,80 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. Největší podíl je vymezen pro smíšené obytné plochy (66,03 ha), plochy bydlení v rodinných domech (28,50 ha), plochy dopravní silniční (42,30 ha) a plochy občanského vybavení – sportovní zařízení. Využití ploch na ostatní aktivity je řádově menší – např. největší z nich plochy zeleně na veřejných prostranstvích představují 9,97 ha a plochy smíšené výrobní a skladování 9.13 ha.

•

Změna dopravní zátěže území

V odůvodnění je zpracována prognóza nárůstu dopravní zátěže, která vychází z celostátních profilových sčítání dopravních intenzit Ředitelstvím silnic a dálnic Praha. V pětiletých cyklech je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. V řešeném území bylo provedeno sčítání na dvou úsecích silnice I/56 a na silnici III/4697. Stav k roku 2005 je uveden na obrázku č.23. Obrázek č.19: Dopravní intenzity v roce 2005 (počet vozidel za 24 hod) http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs

________________________________________________________________________ 18 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________

Výhledové dopravní zatížení bez zohlednění rozvoje silniční sítě (navržená přeložka silnice I/11) je uvedeno v následující tabulce. Stan. č.

Sil. č.

Úsek

7 - 0756 I/56

Hlučín – Ludgeřovice

7 - 0759 I/56

Hlučín – Ludgeřovice

7 - 5480 III/4697

Ludgeřovice – Markvartovice

Rok 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030

T

O

M

voz./24 hod.

1886 1433 1769 1999 847 2000 2526 2854 297 467 684 773

6903 5371 5711 8624 4373 6814 8566 12935 1634 2468 3210 4847

120 37 13 13 40 28 15 15 44 61 12 12

8909 6841 7493 10636 5260 8842 11107 15804 1975 2996 3906 5632

T- těžká motorová vozidla a přívěsy, O - osobní a dodávková vozidla, M- jednostopá motorová vozidla

Z provedené prognózy je zřejmé, že bez úprav navržených silniční sítě dojde k plošnému zvýšení dopravního zatížení na všech silničních komunikacích, a to v rozmezí od 42 po 51 % ( Fusková a kol. 2011) Při dostavbě přeložky silnice I/56 a jejím přímým zapojením do dálnice D1 jsou odhady intenzity dopravy v roce 2030 následující: intenzita dopravy může kolísat v rozmezí cca 24,0 – 27 tis. motorových vozidel/24 hod. s cca 20 % podílem nákladní dopravy. Vzhledem k tomu, že funkce přeložky silnice I/56 bude především převádět tranzitní dopravu, nepředpokládá se významnější zvýšení dopravního zatížení silnic III/46611 a III/4697 nad rámec zatížení prognózovaného uvažovaného bez vlivu přeložky silnice I/56. •

Zvýšení

emisní, imisní a hlukové zátěže území

Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji je silně antropogenně ovlivněna. Hlavními emisními zdroji je průmysl, spalovací procesy a doprava a v případě přízemního ozónu fotochemické reakce za účinku slunečního záření zejména mezi oxidy dusíku, těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Přehled plošného zatížení jednotlivými látkami je uveden ve zprávách o životním prostředí (rok 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009 http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/zpravy-o-stavu-zivotnihoprostredi, http://files.tretiruka.cz/200001989-6304863fec/Zprava_o_ZP_CR_2009.pdf). V Moravskoslezském kraji je oblast stavebního úřadu Ludgeřovice řazena k relativně silně znečištěným. V ploše působnosti stavební úřadu „Obecní úřad Ludgeřovice “ překračovalo 100 % území cílový imisní limit pro prachové částice PM10 a 100 % území cílový imisní limit pro benzo(a)pyren (data z roku 2008 –Věstník MŽP 2010/4):

________________________________________________________________________ 19 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Stavební úřad

PM10 (d IL)

PM10 (r IL)

Obecní úřad Ludgeřovice

100

29,8

Stavební úřad

B(a)P

Souhrn překročení IL 100

Souhrn překročení CIL

Obecní úřad Ludgeřovice 100 100 Poznámky: V tabulce i dále v textu: IL – imisní limit; CIL – cílový imisní limit; d IL – 24hodinový imisní limit; r IL – roční imisní limit

Současně byl překračován i cílový imisní limit pro troposférický ozón pro ochranu ekosystémů a vegetace (na 100% území Moravskoslezského kraje). Území spadá na hranici oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k cílovým imisním limitům pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozónu. Při zahrnutí přízemního ozónu je celé území nadlimitní. Obrázek č.20 : http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x57hodnLV.gif

________________________________________________________________________ 20 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č.21: http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x58hodnTV.gif

Obrázek č.22 : http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x59hodnTVsO3.gif

________________________________________________________________________ 21 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č.23 : http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x6PM10dp.gif

Obrázek č.24: http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x17NO2rp.gif

________________________________________________________________________ 22 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č.25: http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x23BZNrp.gif

Obrázek č.26: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr09cz/kap241.html

________________________________________________________________________ 23 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________

Obrázek č.27:

Obrázek č.28 http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x47SO2rp.gif

________________________________________________________________________ 24 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č.29 - http://www.chmi.cz/uoco/oco_main.html

Obrázek č. 30: - http://www.chmi.cz/uoco/oco_main.html

Poznámka: TV – cílový imisní limit AOT40 je expoziční index pro přízemní ozón (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES ze dne 12. února 2002 o ozonu ve vnějším ovzduší) pro ochranu ekosystémů a vegetace. V souladu se směrnicemi EU o kvalitě ovzduší (Směrnice 96/62/EC a 99/30/EC) jsou členské státy povinny rozdělit svá území do zón. Zóny jsou primární jednotky pro řízení kvality ovzduší. Pro hodnocení jsou využívány dvě prahové hodnoty: horní - UAT (upper assessment threshold) a dolní - LAT (lower assessment threshold). Prahové hodnoty jsou nižší než limitní hodnota a jsou definovány jako procento limitní hodnoty. Jestliže je překročen UAT určité znečišťující látky, uplatňují se pro ni velmi přísné požadavky; pokud je překročen LAT avšak nikoli UAT, jsou předepsány méně přísné požadavky pro hodnocení. Jestliže jsou všude hodnoty naměřeny pod LAT, platí nejméně přísné požadavky. (VaV/740/2/00: "Vyhodnocení připravenosti České republiky splnit

________________________________________________________________________ 25 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ požadavky na kvalitu ovzduší podle http://www.chmi.cz/uoco/isko/projekt/vav00/eko98.jpg).

směrnic

EU

a

konvence

CLRTAP"-

Kvalita ovzduší je na k.ú. Ludgeřovice je blízká kvalitě v ostravsko-karvinské aglomeraci zejména v koncentracích benzo(a)pyrenu - B(a)P a polétavého prachu. Dá se předpokládat, že je při určitých klimatických podmínkách touto aglomerací výrazně ovlivněno. Z hlediska vývoje kvality ovzduší lze aplikovat závěry, které jsou uvedeny v Krajském integrovaném programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje“ (NAŘÍZENÍ Moravskoslezského kraje ze dne 4. 3. 2009). Přehledné hodnocení a závěry jsou následující : Dle hodnocení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, které je prováděno pro každoroční stanovení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, je patrné, že od roku 2001 (tj. doby vyhodnocování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší podle příslušných předpisů Evropského společenství) do roku 2003 docházelo k postupnému nárůstu plochy oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) . Oproti tomu v roce 2004 došlo ke snížení celkové rozlohy této oblasti na území Moravskoslezského kraje. Tento vývoj byl patrně významně ovlivněn průběhem počasí, resp. počtem deštivých dnů v roce. Od roku 2005 se však plocha OZKO významně zvýšila a v roce 2006 již tvořila více než polovinu rozlohy Moravskoslezského kraje. K výraznému snížení OZKO došlo v roce 2007, především vlivem příznivých rozptylových podmínek (viz tabulka). Překročení imisních limitů na území Moravskoslezského kraje a vymezení OZKO (podíl na celkovém území)

Zdroj: ČHMÚ

Kromě imisních limitů byly v letech 2001 – 2007 překračovány také cílové imisní limity pro nikl, arsen, benzo(a)pyren a ozon. Výsledky modelového hodnocení kvality ovzduší – výpočtu oblastí s překročenými cílovými imisními limity – pro aglomeraci Moravskoslezský kraj v letech 2001 až 2007 jsou uvedeny v následující tabulce (jako podíl na celkovém území). Podíl území Moravskoslezského kraje, na kterém byl v letech 2001 – 2007 překročen cílový imisní limit

________________________________________________________________________ 26 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________

Zdroj: ČHMÚ Poznámka: O3 (EKO) – cílový imisní limit pro ochranu vegetace

Pouze v roce 2001 došlo k překročení cílového imisního limitu pro nikl, a to na 0,2 % území. V dalších letech již k překračování nedocházelo. V roce 2007 došlo k překročení cílového imisního limitu pro škodlivinu benzo(a)pyrenu na necelých 23 % území Moravskoslezského kraje, což je oproti předchozím letům výrazné zlepšení. U arsenu dochází k překračování limitu cca na 2 % území. Překračování limitu pro ozon je celorepublikovým problémem a také v tomto kraji se tento problém týká téměř 100 % plochy území. Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a ozon bylo podle výsledků modelového hodnocení v letech 2001 až 2007 následující (% plochy chráněných území). Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v Moravskoslezském kraji (% podíl na celkovém území, na němž má být imisní limit dodržován).

V letech 2001 a 2002 došlo k překročení imisních limitů stanovených pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxidy dusíku na méně než 0,5 % území Moravskoslezského kraje. K tomuto překračování již od roku 2003 nedochází, stejně tak jako nejsou překračovány limity stanovené pro oxid siřičitý. V následujícím období po roce 2007 lze sledovat obecně pro ČR pokles hodnot PM10 i v roce 2008. V roce 2009 se projevil mírný nárůst ročních koncentrací. V roce 2009 se projevily výrazněji zhoršené rozptylové podmínky v lednu a v prosinci, kdy došlo k několika vícedenním epizodám s několikanásobným překročením denního imisního limitu (50 µg.m-3) – měřené 24hodinové průměrné koncentrace dosahovaly na některých stanicích až 300µg.m-3. Denní imisní limit byl překročen na všech stanicích častěji než povolených 35 dnů v roce, na nejznečištěnějších lokalitách v Ostravě a v okrese Karviná byl překročen po více než 100 dní v roce. Obdobná situace byla i v roce 2010.

________________________________________________________________________ 27 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 31 (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr09cz/kap241.html). Rok

Průměrná roční koncentrace PM10 [µg.m-3]

Trendy ročních charakteristik PM10 a PM2,5 v ČR

Ostrava Hlučín

Přívoz

2001

48

2002

53

2003

58,6

2004

50,4

2005

58,4

2006

56,4

2007

46,0

2008

47,0

2009

34,1

46,5

Vývoj koncentrací PM10 v kritickém zimním období na Ostravsko - Karvinsku je zpracován na následujícím obrázku. Zobrazuje vývoj průměrných a maximálních koncentrací PM10 a podílu hodnot dvoj- a trojnásobně překračujících denní imisní limit ve třech zimních měsících v letech 2004–2010, je vidět, jak se charakter rozptylových podmínek promítl do výsledných koncentrací. Nadprůměrně teplé zimy 2006/2007 a 2007/2008 přispěly k nižším koncentracím v letech 2007 a 2008, tento trend se však změnil počínaje zimou 2008/2009. V koncentracích PM10 za zimní období 2009/2010 se projevily extrémní hodnoty z ledna 2010.

________________________________________________________________________ 28 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 32 (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr09cz/kap241.html)

Pro Ludgeřovice lze odvodit, že koncentrace PM10 je mezi hodnotami zjištěnými pro Ostravsko a hodnotami naměřenými v roce 2009 v Hlučíně. Limitní koncentrace benzo(a)pyrenu (1 ng.m-3) byly v r.2009 na převážné části území Moravskoslezského kraje překračovány trvale a na většině lokalit několikanásobně. Roční průměrná koncentrace benzenu se pohybuje v rozmezí 2- 3,5 µg.m-3 a byla pod limitem pro ochranu zdraví (6 µg.m-3). Obdobně byly nadlimitní i koncentrace ozónu. K překročení limitní hodnoty maximální 8hodinové průměrné koncentrace 120 µg.m-3 ozónu dochází každoročně na všech monitorovacích stanicích v Moravskoslezském kraji, dlouhodobý imisní cíl pro ochranu zdraví nebyl splněn. Na lokalitách s větší nadmořskou výškou byl překročen povolený počet 25 dnů s nadlimitní maximální denní 8hodinovou průměrnou koncentrací (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr09cz/kap241.html) . Z pohledu změn koncentrací v čase, je pro většinu látek stanoveno docílení imisních limitů LV nebo cílových imisních limitů rok 2010 nebo 2012. Moravskoslezský kraj náleží k významným producentům emisí. Podle registru REZZO presentovaných v „Bilanci emisí znečišťujících látek v roce 2008“ (ČHMÚ http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/embil/08embil/08r4.html ) Moravskoslezský kraj produkuje téměř třetinu CO celkové produkce v ČR a je na prvním místě mezi kraji. Druhé místo zaujímá v produkci TZL a SO2, druhé v produkci VOC a osmé v produkci NH3. ________________________________________________________________________ 29 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Významný podíl na emisích má i doprava (REZZO 4), která v některých položkách (TZL) se podílí více než 22 %. Emise Moravskoslezský kraj 2008 TZL [t/rok]

SO2 %

REZZO 1-4

8 376,7 12,9

REZZO 4

1 971,6

[t/rok]

NOx %

23 101,8 13,0

[t/rok]

CO %

[t/rok]

VOC* %

[t/rok]

NH3* %

[t/rok]

28 960,1 10,9 139 409,8 31,3 17 466,3 10,6 3 493,5

45,1

8 489,7

17 076,2

Vysvětlivky: • REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje znečišťování • REZZO 2 – střední zdroje znečišťování znečišťování % podíl na emisích v ČR

3 932,4

% 6,1

198,1

REZZO 3 – malé zdroje znečišťování REZZO 4 – mobilní (liniové) zdroje

Podíl okresu Opava na produkci emisí Moravskoslezského kraje je patrný z následující tabulky (REZZO 4 nebylo pro okres Opava stanoveno). Emise okres Opava 2008 Okres TZL

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

t/rok REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 1-3

Opava

20,1

193,0

132,9

448,7

406,4

192,4

Opava

324,0

215,6

84,2

61,1

55,0

272,4

Opava

293,8

211,3

107,8

780,7

161,5

Opava

637,9

619,9

324,9

1 290,5

622,9

464,8

Ovzduší oblasti obce Ludgeřovice ovlivňují především zdroje z okolních průmyslových center Ostravsko – Karvinské oblasti a za určitých klimatických podmínek i další vzdálené zdroje a místní lokální zdroje. Přehled zdrojů je uveden na adrese http://www.chmi.cz/uoco/emise/geoprehled/plants/ostrava_mesto_CZ.html Kvalitu ovzduší ovlivňují nejen emise z velkých zdrojů průmyslu a energetiky ale i doprava. Spalovací procesy v dopravních prostředcích emitují (kromě mnoha jiných látek) směs oxidu dusnatého (90 %) a oxidu dusičitého (10 %). Oxid dusnatý reaguje s ostatními chemickými látkami v ovzduší za vzniku oxidu dusičitého. Chemickou reakcí mezi kyslíkem, oxidem dusičitým a těkavými organickými sloučeninami (VOC) za přítomnosti slunečního světla se tvoří přízemní (troposférický) ozón. Nárůst emisí z dopravy není přímo úměrný její intenzitě. Zpravidla produkce emisí roste pomaleji v závislosti na vývoji nových technologií a stavu vozového parku. Z dlouhodobých pozorování je patrné, že poklesové trendy jsou jednoznačné u všech druhů silniční dopravy pouze u SO2 a Pb. Výrazné poklesy u dalších druhů emisí (CO, NOx, CH4, těkavé organické látky) jsou zřejmé pouze u individuální osobní automobilové dopravy. U CO2 a N2O je naopak patrný dlouhodobý nárůst. Vývoj produkce emisí v ČR od roku 2000 je patrný z podkladů převzatých z Ročenky dopravy 2008 (http://www.sydos.cz/cs/rocenka-2008/rocenka/htm_cz/obsah8.html ). ________________________________________________________________________ 30 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č.33 : Vývoj emisí z IAD (individuální automobilová doprava) (tis.tun) v ČR a jejích přepravních výkonů (mil. osob km) 2000-2008

Obrázek č.34: Vývoj emisí z veřejné autobusové dopravy (včetně MHD) v ČR a jejích přepravních výkonů

______ emise (tisíce tun),

◊

výkon (mil. oskm)

________________________________________________________________________ 31 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č.35: Vývoj emisí ze silniční nákladní dopravy v ČR a jejích přepravních výkonů

______ emise (tisíce tun), ◊

výkon (tisíce tkm)

Obrázek č.36. Vývoj emisí ze železniční dopravy a jejích dopravních výkonů (hrtkm)

______ emise (tisíce tun), ◊

výkon (mil. hrkm)

________________________________________________________________________ 32 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č.37: Vývoj emisí z letecké dopravy a jejích přepravních výkonů (oskm)

______ emise (tisíce tun),

◊

výkon (mil. oskm)

Trendy vyplývající ze statistických dat jsou platné pro celorepublikové úvahy a lze je v omezené míře použít i pro hodnocení lokality Ludgeřice. Hluková situace je mimo lokální zdroje hluku závislá především na intenzitě dopravy. Zdrojem hluku je zejména automobilová doprava. Pro žádnou z komunikací nebyl proveden odhad hlukové zátěže ani nebylo provedeno měření hlukové zátěže. U silniční dopravy lze předpokládat zvýšenou hlukovou zátěž podél navržené přeložky komunikace I/56. Měření byla provedena v Hlučíně a lze předpokládat podobné hodnoty i na úseku v Ludgeřovicích. Obrázek č.38: Hlukové zatížení http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs

________________________________________________________________________ 33 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Úroveň nárůstu hlukové zátěže bude závislá mimo nárůstu intenzity dopravy i na vývoji nových technologií v automobilovém průmyslu, na stavu povrchu komunikací a úpravy křižovatek, povolené rychlosti jízdy, ochranných protihlukových opatřeních apod. Při povolování nových staveb u těchto komunikací je nezbytné respektovat v prostoru mimo souvisle zastavěné území ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Dalším lokálním zdrojem hluku mohou být stávající i nové výrobní provozy. Obecně při projekci a schvalování a následně při provozu výrobních objektů je třeba dbát na dodržování hygienických hlukových limitů.

•

Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod

Ve správním území Ludgeřovice lze očekávat s rozvojem území i změnu v produkci odpadů. Dosavadní řešení likvidace komunálních odpadů vycházela ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství, to je Plánu odpadového hospodářství ČR, na který navazuje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (POH MSK). Tento plán byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004. Hospodaření s odpadem se v obci Ludgeřovice řídí vyhláškou č.2/2001 „Vyhláška, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů“ a „Plánem odpadového hospodářství“, který zpracovala firma OZO Ostrava s.r.o. Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí firma OZO Ostrava s.r.o. Společnost zajišťuje pro obec komplexní nakládání s odpady včetně nebezpečných odpadů. Tyto odpady se ukládají na skládky mimo území obce. Mimo výše zmíněnou firmu jsou v přehledu vedeném na Krajském úřadu MSK (http://iszp.krmoravskoslezsky.cz/cz/odpady/seznam-zarizeni/default.htm) uvedeny další provozovny zabývající se likvidací odpadů nebo jeho sběrem včetně sběru druhotných surovin. Sběrny a sklady Provozovatel ORC group s.r.o. Větrov 249/12 725 29 Ostrava-Petřkovice

IČ 25823582

Umístění

Zařízení

k. ú. Sběrna, výkup druhotných Ludgeřovice surovin, provozovna Ludgeřovice

Platnost do 30.9.2014

Mobilní zařízení ke sběru nebo výkupu Provozovatel Lener Pavel Na Návsi 190/151 747 14 Ludgeřovice

IČ 43977031

Platnost do 31.10.2014

________________________________________________________________________ 34 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________

Průmyslové odpady, pokud v některých provozech vznikají, je nutno likvidovat separátně podle platné legislativy. Způsob likvidace odpadů není v rozporu s Plánem odpadového Moravskoslezského kraje ani s legislativou, zejména zákonem o odpadech.

hospodářství

Do budoucna lze očekávat změnu produkce komunálního odpadu úměrně k změně počtu obyvatel a zvyšování využitelnosti odpadů. Současně i s ohledem na platnou legislativu a Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje se předpokládá zvýšení využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšení materiálového využití komunálních odpadů o 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Současně je cílem snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování. S ohledem na tyto výhledy lze předpokládat, že celkové množství nevyužitelného tuhého komunálního odpadu oproti současnosti klesne. Reálnost a naplnění tohoto výhledu bude vyhodnotitelná po bilančním vyhodnocení k roku 2010. Množství a druh průmyslového odpadu budou závislé na rozvoji podnikání v katastru obce a na rozvoji nových technologií. V obci Ludgeřovice je v současné době částečně vybudována kanalizace, která bez dalšího čištění odvádí odpadní vody do místní vodoteče - Ludgeřovického potoka. Čištění odpadních vod v obci je zajištěno převážně v žumpách či domovních ČOV, které mají přepady zaústěny do stávající kanalizace, respektive přímo do povrchových vodotečí případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do Ludgeřovického potoka. Pro odkanalizování stávající zástavby je navržena výstavba splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy dle DÚR „Splašková kanalizace obce Ludgeřovice – horní Ludgeřovice“ (KONEKO spol. s.r.o., březen 2009) a „Splašková kanalizace dolní Ludgeřovice“ (KONEKO 45 spol. s.r.o., leden 2005). Pro místní část Vrablovec je zpracován projekt „Splašková kanalizace Ludgeřovice, m. č. Vrablovec“ (VODOPROJEKTA, duben 2006). Navržená stoková síť pro horní a dolní Ludgeřovice bude napojena na splaškovou kanalizaci městského obvodu města Ostravy - Petřkovice. Likvidace odpadních vod z Ludgeřovic je navržena na ústřední ČOV města Ostravy. Podrobnější popis je uveden v odůvodnění územního plánu. Pro plochy, které jsou mimo dosah splaškové kanalizace, způsob likvidace odpadních vod navrženo řešit v žumpách s vyvážením odpadu nebo v malých domovních ČOV s vyústěním do vhodného recipientu. Pro odvod dešťové vody bude využita stávající kanalizační síť. Dešťové vody ze zahrad a dvorů doporučují zpracovatelé územního plánu v maximální míře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové. Přebytečné srážkové vody navrhují odvádět povrchově mělkými zatravněnými příkopy příp. trativody do recipientu, dešťové vody z rozsáhlejších zastavitelných ploch odvádět dešťovou kanalizací do vhodného recipientu. •

Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch

Výstavba rodinných domů a dalších staveb navazuje na stávající zastavěná území nebo vyplňuje proluky. Současně se zástavbou se zmenší plochy území vhodného pro zasakování srážkové vody a vody z tání sněhu. Změní se odtokové poměry a u větších zastavěných území se při neřešení zasakování srážkových vod (nebo jejich zdržení na jednotlivých pozemcích) ________________________________________________________________________ 35 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ může neúměrně zvýšit povrchový odtok a narůst nebezpečí záplav. Proto u běžných staveb je nezbytné zabezpečit zasakování dešťových vod ze střech a zpevněných ploch a u větších zastavěných území se doporučuje zvážit i vybudování záchytných nádrží, pokud nezpevněná plocha nebude schopna pojmout dešťovou vodu z celého zastavěného území a minimalizovat tak změny odtokových poměrů ve smyslu § 5 zákona č. 273/2010 Sb. (úplné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)). Při zasakování je nezbytné postupovat podle Vyhlášky č.501/2006 Sb.Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území ve znění Vyhlášky č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb. Zasakování nelze doporučit v sesuvných nebo potenciálně sesuvných územích.

•

Změna vegetace

Většina změn využití ploch, navržených v územním plánu Ludgeřovice, je v současné době zařazena do ZPF. Celkem bude zábor 148,16 ha, z toho 124,47 ha zemědělské půdy. Největší podíl je vymezen pro smíšené obytné plochy a plochy bydlení v rodinných domech (66,03 ha), kde se dá předpokládat částečné ozelenění (trávníky, ovocné a okrasné stromy a keře), tak jako je tomu v stávající zastavěné části obce. Plochy zeleně na veřejných prostranstvích jsou navrhovány na 9,98 ha. a zahrnují především plochy podél Ludgeřovského potoka a zelené plochy mezi komunikacemi, případně plochami výroby a navrhovanými nebo stávajícími plochami obytnými smíšenými Největší jsou plochy: • ZV2 (4,40 ha), která odděluje dopravní koridor přeložky komunikace I/56 od navržené plochy smíšené obytné Z 51, • ZV7 (1,84 ha) mezi stávající komunikací I/56 a navrženou plochou smíšenou obytnou Z 48 a Z 50 a • ZV 5 (1,84 ha)na břehu Ludgeřovského potoka • ZV9 ( 0,55 ha ) u kostela. Ostatní plochy veřejné zeleně ZV3, ZV 4, ZV 10 vyplňují drobné plochy u Ludgeřovského potoka. Plocha ZV1 je ve Vrablovci. Specifickou úlohu má plocha ZV8, která je barierou mezi navrženou plochou výroby Z 16 a stávajícím plochou obytnou smíšenou. U ostatních ploch se zeleň nevylučuje, ale bude zastoupena v podstatně menší míře. Zábor pro potřeby ÚSES je navržen zábor 1,15 ha zemědělské půdy. Zatím nefunkční plochy Plochy jsou určeny k výsadbě stromů a keřů (zalesnění). Při přeměnách druhové skladby doporučujeme respektovat místní provenienci (přírodní lesní oblast) a odpovídající ekotop. Potenciální přirozená vegetace je na následujícím obrázku.

________________________________________________________________________ 36 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č.39: Potenciální přirozená vegetace http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

1 5

Střemchová jasenina Jilmová doubrava

11

Lipová dubohabřina

26

Podmáčená dubová bučina

K realizaci ÚSES proto doporučujeme použít širší dřevinnou skladbu specifikovanou detailněji v projektech ÚSES podle druhového složení podrostů a půdních map. Při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by mělo platit, že sazenice mají být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu. Zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa je navržen na 9,80 ha a zahrnuje především plochu na změnu dopravní infrastruktury (9,11ha - plocha DS1), která protíná okraj ludgeřovického lesa. Zbylé zábory zahrnují výstavbu chovného rybníka (0,54 ha – plocha VV3) a prostranství pro veřejnou zeleň (0,16 ha – plocha ZV2).

•

Změna vzhledu krajiny

Katastrální území Ludgeřovice náleží dle typologie krajiny dle reliéfu ke krajině vrchovin Carpatica a krajině plošin a pahorkatin. Z fytogeografického členění náleží k ostravské pánvi. Z hlediska oblastí krajinného rázu jsou vymezeny oblasti Vřesinské pahorkatiny a Děhylovské pahorkatiny Oblast Vřesinské pahorkatiny tvoří plochou pahorkatinu na sedimentech pleistocénního kontinentálního zalednění a sprašových hlínách. Pahorkatina je tvořena periglaciálním reliéfem s široce zaoblenými rozvodními hřbety, plošinami, úvalovitými a neckovitými (často suchými) asymetrickými údolími a velmi četnými holocenními údolními a svahovými stržemi. Oblast Děhylovská pahorkatiny vytváří členitou pahorkatinu, budovanou převážně břidlicemi kyjovických vrstev a s denudačními zbytky sedimentů kontinentálního zalednění. Reliéf je formován denudačními pochody v plochý reliéf s výrazným tektonicky predisponovaným údolím řeky Opavy.

________________________________________________________________________ 37 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Osídlení je soustředěno do údolí Ludgeřovického potoka, kde navazuje na osídlení sousedních obcí Markvartovice a Petřkovice. Samostatně vystupuje osada Vrablovec. Zbylou část území tvoří zemědělská krajina s relativně velkými bloky orné půdy, které jsou místy odděleny remízky a Ludgeřovický les v jihozápadní části území. Na severovýchodním okraji katastru zemědělská krajina navazuje na zalesněné území Šilheřovic (Černý les). Obrázek č. 40: Typy krajin http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs Typy krajin reliéfu

podle

Krajiny vrchovin Hercinika krajiny plošin a pahorkatin krajiny vrchovin Carpatica krajiny širokých říčních niv krajiny bez vylišeného reliéfu

Stávající zástavba má charakter převážně smíšený obytný. Nově vymezené plochy pro bytovou výstavbu jsou navržené jako zastavitelné plochy smíšené obytné a vyplňují stávající proluky nebo navazují na stávající zástavbu. Na 30 % vymezených zastavitelných ploch smíšených obytných je předpokládaná realizace dalších staveb souvisejících s těmito funkčními plochami, tj. zařízení občanského vybavení včetně maloplošných a dětských hřišť, zeleně na veřejných prostranstvích, služeb, ploch pro dopravní obsluhu, chodníků apod. Nová plocha občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) je navržena v centru obce jižně od kostela sv. Mikuláše (Z41). Nové plochy občanského vybavení – sportovní zařízení (OS) jsou navrženy v jižní (Z52) a jihozápadní (Z13) části obce a dále jsou navrženy plochy občanského vybavení – sportovní zařízení (OS) v návaznosti na hřiště TJ Ludgeřovice v jihovýchodní části obce (Z59 a Z60). Velmi výrazným novým krajinným prvkem bude přeložka silnice I/56, která je navržena ve čtyřpruhové směrově rozdělené kategorii. Je vedena západně od obce mimo stávající osídlení. Nové plochy zeleně vzniknou v navrženém systému ÚSES (zalesnění). Zeleň je dále navržena podél vodotečí, mezí, polních cest i hlavních komunikací, u areálů výroby apod. (aleje, liniové porosty stromů a keřů) – viz výše Změna vzhledu krajiny. Doprovodná zeleň bude dále součástí veřejných prostranství, ploch smíšené výstavby a ostatní výstavby. Realizací navržených změn územního plánu vzniknou v centrální části obce Ludgeřovice a v prostoru části Vrablovce kompaktní zastavené celky, které budou odděleny nově vedenou komunikací I/56. Pro konečný vzhled obce a krajiny je třeba zajistit aby v dalších fázích rozhodování o výstavbě budoucí stavby nenarušovaly harmonické měřítko krajiny a ________________________________________________________________________ 38 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ pohledovou a estetickou charakteristiku krajiny. Důležité je zachovat volné nezastavěné horizonty. Při zhušťování zástavby v obci je nutné zachovat průchodnost z centrální části obce do volné krajiny (i s ohledem na případné rozšíření turistického a rekreačního využití krajiny) a umožnit obsluhu zemědělských ploch. Obrázek č. 41: Letecký snímek - stav roku 2006 http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs

•

ovlivnění systémů ochrany přírody

Do posuzovaného území nezasahuje z hlediska zvláštní ochrany přírody žádné chráněné území. Chráněná je pouze následující památný strom (http://drusop.nature.cz/ ): Kód ▼ Název Typ objektu Poč. vyhl. Poč. souč. Okres Dat. vyhl. Dat. zruš. 100190 Janova lípa Jednotlivý strom 1 1 Opava 12.09.2002

Z hlediska obecné ochrany přírody jsou v řešeném území významné systémy ÚSES a významné krajinné prvky (VKP). Územní systém ekologické stability krajiny Hospodaření v ÚSES je regulováno. Ideálním cílem hospodaření je vytvořit prostředí s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. V Zásadách územního rozvoje (ZÚR) Moravskoslezského kraje byl zpracován návrh nadregionálních a regionálních prvků ÚSES. Je uveden na obr. č. 49 (Krajíček a kol. 2008).

________________________________________________________________________ 39 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č.42: Regionální územní systémy ekologické stability dle ZÚR Moravskoslezského kraje. (http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/a2.pdf - ZÚR MSK)

Územní systém ekologické stability

Nadregionální úroveň je na katastrálním území Ludgeřovic zastoupena nadregionálním biocentrem 91 Černý les, které je na rozhraní katastrů Ludgeřovice a Šilheřovice. Větší část biocentra je na sousedním katastru Šilheřovice. Kód (ZÚR) 91

Název (dle ZÚR) Černý les

Název (dle ÚTP ÚSES) Černý les

STG

Plocha (ha)

Obce

Cílové ekosystémy

3B4, 3BC4, 3B3

1 008,34

Ludgeřovice, Markvartovice, Ostrava, Šilheřovice

mezofilní bučinné, mezofilní hájové a nivní

STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré)

Lokální úroveň je zastoupena trasou přes vlhká a živinami obohacená stanoviště v okrajích Ludgeřovického lesa od hranic se Lhotkou k severu Ludgeřovickým lesem pak jeho severním okrajem k východu a vstupuje dvěma větvemi na území Petřkovic (LBC1–LBC2–LBC3) a částí lokálního biokoridoru podél hranice s Markvartovicemi navazuje na systém ÚSES v K.ú. Markvartovice. Lokální systém ÚSES byl navržen v územním plánu Ludgeřovice následovně:

________________________________________________________________________ 40 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Označení prvku 1

Funkce, funkčnost, název LBC, funkční Ludgeřovický les

STG

Rozměr

Charakter ekotopu

Cílové společenstvo, návrh opatření

3B4 3B3 3BC4

5 ha

smrkový porost s enklávou listnatého les – duby, buky, dále kleny, břízy převažují smrkové porosty, místy listnaté – dubové smrková monokultura

lesní postupně omezovat zastoupení smrku

LBK 1

LBK, funkční

3B3 3B4

1 000 m

2

LBC, funkční Bobrovníky

4B4

5 ha

LBK 6

LBK, částečně existující, nefunkční

3B3 3B4

2 000 m

smrková monokultura, pole

LBK 2

LBK, funkční

4BC4

1 750 m

3

LBC, funkční Rybníky

3B4 4BC4

4 ha

břehové porosty vodního toku, smrkové porosty a smíšené lesy smrkové monokultury, rybník

LBK 3

LBK, částečně existující, nefunkční

3B3 3BC3

1 950 m

LBK 4

LBK, částečně existující, nefunkční

3BC4

2 400 m

LBK 5

LBK, chybějící

3B3

1 900 m

okraj smrkového lesa, částečně zarostlá údolnice toku – olše, vrby údolnice toku a potok v okraji lesa a v zastavěném území – bez doprovodného porostu pole, průchod biokoridoru úzkou mezerou v zástavbě mezi Ludgeřovicemi a Markvartovicemi

lesní smrkové porosty postupně nahradit dubobukovými lesní smrkové porosty postupně nahradit dubobukovými lesní doplnění lesního porostu v celé trase biokoridoru, změna druhové skladby lesní úprava druhové skladby lesní změna druhové skladby na listnatý les dubobukový lesní doplnění chybějících částí lesního biokoridoru kombinovaný v minimální šířce mezi zástavbou lesní založení biokoridoru

STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré) LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor

Významné krajinné prvky Do obecné ochrany přírody spadají také významné krajinné prvky (VKP). Významný krajinný prvek - VKP - je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability (§ 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění – dále pouze zákon). VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách. • za VKP ze zákona se prohlašují veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. • registrovaným VKP se může stát část krajiny. VKP jsou kategorií ochrany těch částí (segmentů) volné krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště chráněnou část přírody (tj. zvláště chráněná část přírody, např. chráněné území, ________________________________________________________________________ 41 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ nemůže podle zákona být registrována jako VKP). V řešeném území se nenacházejí registrované významné krajinné prvky (VKP). Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. •

Kvalita ovzduší, hluková zátěž

Obecným problémem pro celé území Moravskoslezského kraje je kvalita ovzduší. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (Sdělení č. 8 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2008 –Věstník MŽP 2010/4) – území stavebního úřadu Ludgeřovice náleží k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší na 100 % území. Problematické jsou koncentrace PM10 a BaP (polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren). Obecně lze však očekávat, že uplatněním opatření ve smyslu koncepcí MSK se situace v kvalitě ovzduší bude v dlouhodobém horizontu zlepšovat a to zejména vlivem zavádění nových technologií a zpřísňováním emisních limitů. Podmínkou je ovšem, že na katastrálním území nebo v jeho blízkém okolí nevznikne nový významný zdroj emisí a stávající zdroje budou snižovat množství emisí. Postupné zlepšování kvality ovzduší bylo patrné do roku 2008, v roce 2009 se situace zhoršila. Obdobné závěry lze učinit i o hlukové zátěži. Hluk z dopravy v obci se s ohledem na přeložku silnice I/56 na většině obytných ploch sníží. Na ostatních komunikacích bude záviset míra hlukové zátěže především na intenzitě místní dopravy a stavu vozovky. Ke zhoršení situace může dojít v blízkosti nových hlučných provozů. Významnou preventivní úlohu u těchto potenciálních provozů mohou hrát protihluková opatření. •

Staré ekologické zátěže

V evidenci Portálu veřejné správy (http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs, je na území Ludgeřovic uvedena jediná stará zátěž v lokalitě Dubinka. Je klasifikována jako nízko riziková. Jedná se o uzavřenou řízenou skládku komunálního odpadu za křižovatkou z Ludgeřovic na Hlučín, JZ od kostela. ID Riziko kvalitativní Riziko kvantitativní Název 8841001 4-nízké 3-lokální Dubinka

________________________________________________________________________ 42 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek.č.43: Staré zátěže (výřez z koordinačního výkresu)

území ekologických rizik

V odůvodnění územního plánu je uvedena další skládka: Skládka Ludgeřovice – ukončená skládka v terénní depresi u střední části obce, v těsném sousedství nové silnice Hlučín – Ostrava.V koordinačním výkresu je skládka Dubinka vyznačena jako území ekologických rizik č. 1 a skládka Ludgeřovice území ekologických rizik č.2.

•

Nárůst plochy umělých povrchů

Dosavadní využití území bylo příčinou vzniku umělých povrchů. Jejich rozsah je uveden na následujícím obrázku. V krajině doposud převažovaly travní porosty. Umělé povrchy jsou prakticky totožné se sávající zástavbou a jsou soustředěny do prostoru podél Ludgeřovického potoka. Obrázek č.44: Umělé povrchy – (http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=atmdep&)

________________________________________________________________________ 43 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Realizací územního plánu se rozsah těchto ploch zvětší zejména v centrální části obce. Největší nárůst zastavěných ploch je navrhován na jz. a jv. okraji obce a na východním okraji části Vrablovce. Výrazný zábor zemědělské a lesní půdy způsobí přeložka komunikace I/56, která bude vedena v západně od Ludgeřovic severojižním směrem. Celkový zábor půdy se předpokládá 148,16 ha. •

Důlní činnost

Podle registru poddolovaných území (MŽP ČR – Geofond Praha) je na území Ludgeřovic evidována těžba černého uhlí v jižní a jihozápadní části území, těžba štěrkopísků na východě a severu území a těžba kamene na západní hranici katastrálního území. Obrázek č.45 : Poddolovaná území – stav k 12.3.2010 (http://www.geofond.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_WizID=24&M_Site=geofond&M_Lan g=cs )

Poddolovaná území plocha Klíč Název

Surovina

Rozsah

Číslo na obrázku GF P108975, 1 do 19. století GF P108608, GF P108625

Rok pořízení Stáří záznamu

5450 Petřkovice u Ostravy 1 Uhlí černé systém 2005

Signatury

Poddolovaná území bod Klíč

Název

Ludgeřovice-Dp 5455 Petřkovice

Ludgeřovice-Dp 5455 Petřkovice

Surovina

Uhlí černé

Uhlí černé

Rozsah

systém

systém

Rok pořízení záznamu 2005

2005

Stáří

Signatury

Číslo na obrázku

do 19. století

GF P108975, 2 GF P108608, (šachta GF P108625 Kutací)

do 19. století

GF P108975, 3 GF P108608, (šachta GF P108625 Ludmila)

________________________________________________________________________ 44 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________

Deponie Klíč

Název objektu

7426 7427 7434

Ludgeřovice – velká pískovna Ludgeřovice Skochanka Nad lomy

Druh deponie

Aktualizace

Štěrkopísky 2008

výsypka

01-06-2009

Ludgeřovice

Štěrkopísky 2008

výsypka

Bobrovníky

Stavební kámen

výsypka

Lokalita

Surovina

Ludgeřovice

Rok pořízení

2008

01-06-2009 03:48 01-06-2009 03:48

Číslo na obrázku 1 2 3

Obec Ludgeřovice je zařazena do seznamu obcí, jejichž území je ohroženo výrony metanu. (Směrnice MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ze dne 9. prosince 2004 č. j. 17020/2004–61 k vyznačování nebezpečných území z hlediska neřízených plošných výstupů metanu v územně plánovací dokumentaci pro území ostravsko-karvinské oblasti).

•

Sesuvná území

V posuzovaném území jsou registrována sesuvná území (viz kapitolu 2). S možností sesuvu lze počítat zejména ve svažitých terénech, kde při úpravách terénu a stavební činnosti nelze možnost vzniku sesuvu vyloučit. V územích náchylných k sesuvům nedoporučujeme zasakovat dešťovou vodu. Vznik nového sesuvu mohou zapříčinit i extrémní srážkové úhrny a povodně.

•

Eroze půdy

Horninové prostředí a morfologické podmínky na většině území jsou náchylné k vzniku eroze. Pro území, zejména svažitých ploch, je doporučeno trvalé zatravnění. Při porušení trvalého travního porostu nebo odlesnění území hrozí vznik rýhové eroze. Nebezpečné jsou zejména náhlé prudké deště a bouřky. Ohrožení vodní erozí v posuzovaném území je uvedeno na následujícím obrázku.

________________________________________________________________________ 45 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č.46: Eroze půdy - erozní ohrožení (http://geoportal.bnhelp.cz/map/?SID=&lang=eng )

Průměrný smyv na pozemcích (ztráta půdy) na pozemcích je uveden na obrázku č.45. Obrázek č.47: Ztráta půdy (http://geoportal.bnhelp.cz/map/?SID=&lang=eng )

Mapa vyjadřuje současný stav a dokladuje vhodnost, respektive nevhodnost využití území. Pro zachování nebo snížení negativních vlivů vodní eroze je třeba věnovat pozornost především dodržováním protierozních osevních postupů a využitím dostupných organizačních agrotechnických a vegetačních opatření. Na nejohroženějších plochách je vhodné preferovat trvalé zatravnění. Jako podklad určující vhodný rámcový způsob hospodaření na půdních blocích nebo jejich částech mohou sloužit mapy „Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (CP) – nástroj ochrany zemědělské půdy proti vodní erozi“ ________________________________________________________________________ 46 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ zpracované ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (http://ms.sowacgis.cz/mapserv/dhtml_eroze/index.php?project=dhtml_eroze&). Limity přípustné ztráty půdy jsou nastaveny s ohledem na zachování funkcí půdy a její úrodnosti. Hodnoty CP jsou rozděleny do několika kategorií, pro které jsou definována rámcová vhodná organizační nebo agrotechnická opatření. Rozložení hodnot CP a doporučených opatření je patrný z následujícího obrázku č. 55. Limity přípustné ztráty půdy jsou nastaveny s ohledem na zachování funkcí půdy a její úrodnosti. Hodnoty CP jsou rozděleny do několika kategorií, pro které jsou definována rámcová vhodná organizační nebo agrotechnická opatření. Zvýšenou erozi lze očekávat na plochách určených k výstavbě a to v období realizace zemních prací. Nejvyšší hodnoty eroze jsou zpravidla v odlesněných územích. Obrázek č.48 : Maximální přípustné hodnoty faktoru Cp (http://ms.sowac-gis.cz/mapserv/dhtml_eroze/index.php?project=dhtml_eroze&) Maximální přípustné hodnoty faktoru Cp (vhodná opatření)

TTP - trvalý travní porost

•

Ložiska nerostných surovin

Dalšími významnými prvky pro koncepci jsou ložiska nerostných surovin. Do řešeného území obce Ludgeřovic zasahují významná ložiska kamenného uhlí a zemního plynu, z nerudních surovin jsou významná ložiska štěrkopísků. Celé střední a východní území Ludgeřovic spadá do chráněného ložiskového území černého uhlí a zemního plynu Čs.část Hornoslezské pánve. V současné době jsou dobývací prostory ________________________________________________________________________ 47 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ vymezeny v jihovýchodním okraji území (dobývacím prostoru Přívoz 1 – zemní plyn vázaný na uhelné sloje). Chráněné ložiskové území bylo stanoveno rozhodnutím MŽP ČR č.j. 880/667/22/A-10/97/98 ze dne 27. 3. 1998 a v tom případě nebylo nutné postupovat dle ustanovení § 19 zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Ze změny dané zákonem č.186/2006 Sb., který nabyl účinnosti dne 1.1.2007, podle ustanovení §18 odst. 1a §19 nového znění horního zákona vyplývá, že lze zřizovat stavby, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska jen na základně závazného stanoviska dotčeného orgánu a rozhodnutí o umístění stavby a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním může vydat jen příslušný orgán na základě závazného stanoviska orgánu kraje po projednání s obvodním báňským úřadem.(viz Stanovisko k aplikaci horního zákona v řízeních a postupech dle stavebního zákona – Krajský úřad Moravskoslezského kraje 4.4.2007, č.j. ÚPS/4266/2007/Sni). Dne 17.9.2007 vydal Krajský úřad Moravskoslezského kraje Závazné stanovisko k umísťování staveb v chráněném ložiskovém území (č.j. MSK 127566/2007, sp.zn. ŽPZ/16077/2007/Svo) ve znění : Krajský úřad souhlasí s umísťováním staveb v území ploch C2, bez stanovení podmínek pro jejich provedení. Pro chráněné ložiskové území (černé uhlí) byly zpracovány mapy a podmínky pro zajištění stavby proti účinkům poddolování – http://mapy.krmoravskoslezsky.cz/tms/zpz_poddol/index.php?client_type=map_resize&strange_opener=0

Obrázek č.49 : Chráněná ložisková území Moravskoslezského kraje (výřez)

Grafický výstup má pouze informativní charakter

________________________________________________________________________ 48 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Chráněné ložiskové území (černé uhlí) Pásmo

A - Plocha vyžadující stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování

Poznámka

Závazné stanovisko stanovující podmínky vydá, po projednání s obvodním báňským úřadem, krajský úřad.

Pásmo

B1 - Plocha vyžadující stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování

Poznámka

Závazné stanovisko stanovující podmínky vydá, po projednání s obvodním báňským úřadem, krajský úřad.

Pásmo

C1 - Plocha vyžadující stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování

Poznámka

Závazné stanovisko stanovující podmínky vydá, po projednání s obvodním báňským úřadem, krajský úřad.

Pásmo

C10 - Plocha vyžadující stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování

Poznámka

Závazné stanovisko stanovující podmínky vydá, po projednání s obvodním báňským úřadem, krajský úřad.

Pásmo

C11 - Plocha vyžadující stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování

Poznámka

Závazné stanovisko stanovující podmínky vydá, po projednání s obvodním báňským úřadem, krajský úřad.

Pásmo

C2 - Plocha bez podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování

Poznámka

Generální závazné stanovisko krajského úřadu k dané ploše je uloženo na stavebním úřadě. Povinnost žadatele doložit závazné stanovisko je tímto předem splněna

Pásmo

N - Plocha bez podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování

Poznámka

Generální závazné stanovisko krajského úřadu k dané ploše je uloženo na stavebním úřadě. Povinnost žadatele doložit závazné stanovisko je tímto předem splněna.

Pásmo

M - Plocha bez podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování

Poznámka

Generální závazné stanovisko krajského úřadu k dané ploše je uloženo na stavebním úřadě. Povinnost žadatele doložit závazné stanovisko je tímto předem splněna.

Pásmo

P - Plocha vyžadující stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování

Poznámka

Závazné stanovisko stanovující podmínky vydá, po projednání s obvodním báňským úřadem, krajský úřad.

Pro území Ludgeřovic je relevantní plocha C2. Podle Mapy důlních podmínek pro stavby v okrese Opava, zpracované OKD, a.s. IMGE, o. z. v červnu 1997, leží celé správní území v území mimo vlivy důlní činnosti, v ploše C2. Dle aktualizace Mapy důlních podmínek pro stavby aktualizované Rozhodnutím č. 580/263c/ENV/09 vydané odborem výkonu státní správy IX Ministerstva životního prostředí o změně podmínek ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části ________________________________________________________________________ 49 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Hornoslezské pánve podle horního zákona, náleží řešené území do pásma N a malé části zasahují také do pásma M.

•

Chráněná území (podzemní vody)

Na území Ludgeřovic se nenachází jímací území podzemních vod pro veřejné zásobování. Obec Ludgeřovice má vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s. – oblast Opava. Zdrojem pitné vody je Ostravský oblastní vodovod.

•

Chráněná území (ochrana přírody)

V řešeném území se nevyskytují chráněná území vyjma významných krajinných prvků (VKP) a prvků územního systému ekologické stability. V rámci obecné ochrany přírody je řešen územní systém ekologické stability (ÚSES). Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být porosty místní provenience. Střety jsou prakticky nevyhnutelné u systému ÚSES s průběhem liniových staveb. Týkají se především stávajících komunikací a nadzemních i podzemních vedení. Křížení s trasami nadzemního elektrického vedení a komunikacemi by měly být vedeny kolmo na průběh biokoridorů. Přerušení lesních prvků ÚSES nemá být široké, nemá omezovat šíření druhů. U nadzemních elektrických vedení je žádoucí ponechávat narůst dřeviny do maximální přípustné výšky. V posuzovaném území většina systému ÚSES vyhovuje výše popsaným podmínkám. Prvky ÚSES kolidují jen s místními komunikacemi nebo nadzemními a podzemními vedeními bez vážnějších problémů - nevytvářejí výraznou bariéru. Střety lze v území Ludgeřovic charakterizovat jako polopropustné bariéry. Složitější bude projekční řešení nově navrhované přeložky silnice I/56 v blízkosti LBC 3 a na něj navazujícího biokoridoru. Bude nezbytné provést hodnocení vlivu stavby na prvky lokálního systému ekologické stability a navrhnout vhodná technická opatření pro kontakt těchto lokalit s trasou komunikace. Také významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením (§ 4, odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění). Při využívání VKP nesmí být narušena jeho obnova a nesmí dojít k ohrožení nebo oslabení jeho stabilizační funkce. K zásahům, které mohou vést k poškození či zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, je nutno získat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy se počítá zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Dalšími střety jsou kolize vymezených ploch s ochrannými pásmy lesů. Využití těchto částí ploch musí být v souladu s platnou legislativou. Ochranné pásmo lesa je určeno vzdáleností 50 m od jeho okraje dle zákona č. 289/95 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

________________________________________________________________________ 50 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________

5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. Územní plán Ludgeřovice byl řešen bez variant. V následujícím textu budeme posuzovat vliv nadřazených prvků politiky územního rozvoje a jejich zapracování do územního plánu popisované lokality. Moravskoslezský kraj je z hlediska kvality životního prostředí jeden z nejzatíženějších v České republice. Nejzávažnější je velkoplošné poškození krajiny těžbou, kontaminace půd a podzemní vody v důsledku průmyslové činnosti, znečištění povrchových vod a znečištění ovzduší z dopravy a stacionárních zdrojů. Nárůst dopravy zvyšuje i hlukovou zátěž v okolí silně zatížených komunikací a ve velkých městech. V Moravskoslezském kraji vzniká velké množství průmyslového odpadu, zejména z energetiky, hutnictví a těžby uhlí. Ekologická problematika vyvolala potřebu tyto problémy řešit, a to i s ohledem na novou legislativu České republiky a legislativu Evropské unie. Z tohoto důvodu Moravskoslezský kraj zadal v roce 2002 zpracování následujících koncepčních materiálů v oblasti životního prostředí (http://www.kr-moravskoslezsky.cz/zp_00.html): 1. Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje 2. Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 3. Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje 4. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje 5. Koncepce strategie ochrany přírody krajiny Moravskoslezského kraje 6. Koncepce Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) Moravskoslezského kraje 7. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje 8. Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje 9. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK)

Ad 1) Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod Plánováním v oblasti podzemních a povrchových vod se zabývá Plán oblasti povodí Odry (http://www.pod.cz/plan-oblasti-povodi-Odry/0-uvod/0-1.html), který byl schválen v roce 2009. Cílem dokumentu je zhodnocení současného stavu povrchových a podzemních vod v kraji se zaměřením na jejich množství a kvalitu, včetně předpokládaného vývoje do budoucna a návrh způsobu protipovodňové ochrany i odstranění negativních vlivů znečišťování vod. V posuzovaném území jsou Plánem oblasti povodí Odry vymezeny vodní útvary povrchových a podzemních vod. Povrchové vody spadají do vodních útvarů 47 (Odra po soutok s tokem Ostravice) a 79 (Odra po soutok s tokem Od Bažantnice), podzemních vody spadají do vodního útvaru 15500 (Kvartér Opavské pahorkatiny). ________________________________________________________________________ 51 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Plánu oblasti povodí Odry navrhuje opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí – pro povrchové vody jsou výstavbu kanalizace v obci a pro opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy je navrženo vybudování pravobřežní opěrné zdi v sesuvném území Ludgeřovického potoka.

Ad 2) Program snižování emisí a imisí Cílem programu je zajištění kvality ovzduší a ochrany klimatu v souladu s rámcovou směrnicí Evropské unie o ovzduší. Program bude obsahovat akční plán ochrany ŽP v oblasti ochrany ovzduší a klimatu a bude mj. zahrnovat také problematiku úspor energie, včetně možností využití obnovitelných zdrojů energie, problematiku restrukturalizace průmyslu a vlivu dopravy. V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle postupných hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných provozovateli zdrojů (zejména v souvislosti s platností emisních limitů pro zdroje znečišťování ovzduší podle vyhlášky MŽP č. 117/1997 Sb. a 356/2002 Sb.) a postupná změna palivové základny u všech kategorií stacionárních zdrojů. Příznivý vývoj se však v posledních letech zastavil a u některých ukazatelů došlo i ke zhoršení situace. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Program snižování emisí Moravskoslezského kraje byl aktualizován v roce 2008, krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Primárním cílem je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOX), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3), stanovených pro Moravskoslezský kraj. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování emisí znečišťujících látek na úrovni obcí. V rámci integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje byl sestaven časový plán implementací opatření. Zásadním opatřením (mimo průběžná technologická a kontrolní opatření, podporu ekologicky šetrných výrobků apod.) je k 30.10.2007 vyjednat rozsah snížení emisí velkých zdrojů znečišťování. Za splnění odpovídá Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Obdobná opatření pro střední a malé zdroje k datu 1.1.2010 měly vyjednat obce. Program předpokládá, že k roku 2010 opatření povedou k určitému postupnému snížení výměry území, na kterém dochází k překračování imisních limitů nebo u některých parametrů lze očekávat, že limity budou nad územím kraje plošně dodržovány. V březnu 2009 byl vydán Nařízením Moravskoslezského kraje ze dne 4.3.2009 nový Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, který vyhodnotil účinnost dřívějších opatření a definoval nová opatření. Prioritami jsou • snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 • snížení emisí oxidů dusíku • snížení emisí těkavých organických látek (VOC) • snížení emisí oxidu siřičitého. ________________________________________________________________________ 52 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Pro obce je doporučeno (není povinností obce) zpracování programu ke zlepšení kvality ovzduší a v rámci aktualizace krajských programů iniciovat změny, které by do těchto programů zahrnuly opatření vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší v řešeném území. Dále je nutno přiměřeně zohlednit překročení imisních limitů při povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v území dotčených územních celků. Tento postup je v souladu s Programem Moravskoslezského kraje pro snižování emisí a imisí. Pro obec Ludgeřovice jsou zdroje znečištění ovzduší především velké průmyslové celky v Ostravsko-Karvinské oblasti. Lokální vliv mohou mít i místní zdroje - lokální vytápění a místní doprava. Územní plán navrhuje pokračovat v trendu využívání ušlechtilých energií pro vytápění bytů, veškeré vybavenosti a drobných podnikatelských aktivit tak aby došlo k snižování pevných i plynných emisí. Ad 3) Územní energetická koncepce Cílem územní energetické koncepce Moravskoslezského kraje je vytvoření vhodných podmínek pro hospodárnou výrobu, distribuci a spotřebu energie s minimálním dopadem na životní prostředí a definování investičních potřeb v oblasti energetiky v kraji. Koncepce vychází z analýzy stávajícího stavu energetického systému, stanovení trendů vývoje poptávky a z již zpracovaných energetických dokumentů. Navržené změny v územním plánu Ludgeřovice respektují potřeby území i širšího okolí, požadavky ZÚR Moravskoslezského kraje i změny v zastavěnosti. Zásobování elektrickou energií Potřebný příkon pro obec Ludgeřovice bude během realizace staveb navržených v územního plánu zajištěn z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkou z linky VN 179, která je pro přenos potřebného příkonu dostatečně dimenzována. Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení a podnikatelské aktivity v řešeném území bude zajištěn ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny 9 novými DTS navrženými v lokalitách s novou výstavbou Nová rozvodná síť NN bude v souladu s vyhláškou č. 269/2009 Sb. o obecných požadavcích na využívání území řešena zásadně zemním kabelovým vedením.

Zásobování zemním plynem Územím obce Ludgeřovice prochází trasa vysokotlakého plynovodu Děhylov - Petřkovice, resp. Petřkovice – Bohumín. Zásobování Ludgeřova je pomocí dvou regulačních stanic a místní kombinovanou plynovodní sítí nízkotlak – středotlak (v jižní části obce nízkotlak, v severní středotlak). V místní části Vrablovec je rozšířena středotlaká plynovodní síť napojená z regulační stanice VTL/STL Bobrovníky. ________________________________________________________________________ 53 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Do budoucna se předpokládá:
rekonstruovat RS Ludgeřovice II (U kostela) na vyšší výkon - 3 000 m3h-1, aby zajistila výhledovou potřebu plynu pro obec Markvartovice (cca 870 m3h-1)
středotlaké propojení do místní sítě Petřkovic zásobované z nové RS VTL/STL Petřkovice – Koblov.
Pro novou zástavbu je navrženo rozšíření středotlaké plynovodní sítě
Výhledově se uvažuje s převedením nízkotlaké plynovodní na středotlak v rámci její rekonstrukce po dosažení fyzické životnosti, které umožní zrušení RS Ludgeřovice I

Zásobování teplem Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu, s individuálním vytápěním RD, objektů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro objekty bytových domů, vybavenosti a podnikatelských aktivit zůstane zachován. V palivo - energetické bilanci je preferováno využití zemního plynu pro 90 % bytů, část objektů druhého bydlení, vybavenost a podnikatelské aktivity, s doplňkovou funkcí dostupných pevných paliv, biomasy a el. energie. Ad 4) Plán odpadového hospodářství Cílem Plánu odpadového hospodářství je vytvoření vhodných podmínek jak pro předcházení a minimalizaci vzniku odpadů, tak i pro adekvátní způsob nakládání s odpady. Jeho zpracování vychází ze zákona o odpadech (zákon č. 383/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění) a příslušné vyhlášky MŽP. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9.2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13.11.2004. Hospodaření s odpadem se v obci Ludgeřovice řídí vyhláškou č.2/2001 „Vyhláška, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů“ a „Plánem odpadového hospodářství“, který zpracovala firma OZO Ostrava s.r.o. Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí firma OZO Ostrava s.r.o. Společnost zajišťuje pro obec komplexní nakládání s odpady včetně nebezpečných odpadů. Tyto odpady se ukládají na skládky mimo území obce. Z hlediska ochrany životního prostředí je důležité rozšiřovat systém třídění odpadu a jeho recyklaci. Ad 5) Koncepce strategie ochrany přírody krajiny Cílem Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny je vytvořit ucelený přehled o stavu přírody a krajiny na území Moravskoslezského kraje, včetně přehledu všech používaných ________________________________________________________________________ 54 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ nástrojů ochrany přírody. Koncepce vychází z cílů a principů Státního programu ochrany přírody a krajiny a z podrobné analýzy současného stavu. Srozumitelným způsobem navrhuje další nezbytné kroky k vytvoření uceleného systému ochrany přírody a krajiny v kraji. Koncepce reaguje na předpokládané změny veřejné správy v oblasti ochrany přírody a krajiny, vyvolané nezbytností implementace soustavy Natura 2000 dle směrnic Evropských společenství o ptácích a stanovištích. Dokument odpovídajícím způsobem popisuje příslušnost jednotlivých orgánů ochrany přírody k jednotlivým navrhovaným opatřením, příslušnou zodpovědnost za jejich provedení, včetně vyhodnocení ekonomických dopadů. Na katastrálním území Ludgeřovice není vymezeno chráněné území (z hlediska ochrany přírody a krajiny), územní plán však upřesňuje průběh a úpravy územního systému ekologické stability v souladu ze ZÚR MSK a respektuje zákonné podmínky pro ochranu ÚSES i VKP. Ad 6) Koncepce Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Cílem Koncepce EVVO Moravskoslezského kraje je návrh uceleného systému EVVO v kraji, který bude na základě rovného přístupu ke všem cílovým skupinám EVVO naplňovat příslušná opatření Programu rozvoje kraje. Zpracování koncepce vychází především ze zákona o právu na informace (zákon č. 123/1998 Sb., v platném znění), který kraji ukládá povinnost podporovat v rámci samostatné působnosti vytvoření systému EVVO i z některých dalších předpisů (mj. usnesení vlády ke Státnímu programu EVVO v České republice). Ad 7) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Cílem Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (zpracovala společnost Koneko spol. s r.o. 2004 pro Ministerstvo zemědělství Moravskoslezský kraj) je vytvořit podmínky pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury na území Moravskoslezského kraje. Tento plán byl průběžně aktualizován. Součástí plánu je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s požadavky příslušné směrnice Evropských společenství. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací navrhuje optimální rozvoj zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách kraje s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a ekonomickou průchodnost navržených postupů. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací je koordinován s příslušnými částmi Koncepčního rozvojového dokumentu pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje. Současný stav a konkrétní plánovaný rozvoj vodovodů a kanalizací území obec Ludgeřovice je popsán v kapitole 4 (vodovody) a 3, 6 (odpadní vody) nebo podrobněji v odůvodnění ÚP. Obec Ludgeřovice má vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s. – oblast Opava. Je zásoben z hlavního přívodního řadu DN 300 z vodovodního přivaděče Ostravského oblastního vodovodu (OOV) Krásné Pole – Karviná. Územním plánem je navrženo rozšířit místní vodovodní síť v délce cca 5,0 km.

________________________________________________________________________ 55 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ V obci Ludgeřovice je v současné době částečně vybudována kanalizace, která bez dalšího čištění odvádí odpadní vody do místní vodoteče - Ludgeřovického potoka. Čištění odpadních vod v obci je zajištěno převážně v žumpách či domovních ČOV. Pro odkanalizování stávající zástavby je navržena výstavba splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy dle DÚR „Splašková kanalizace obce Ludgeřovice – horní Ludgeřovice“ (KONEKO spol. s.r.o., březen 2009) a „Splašková kanalizace dolní Ludgeřovice“ (KONEKO 45 spol. s.r.o., leden 2005). Pro místní část Vrablovec je zpracován projekt „Splašková kanalizace Ludgeřovice, m. č. Vrablovec“ (VODOPROJEKTA, duben 2006). Navržená stoková síť pro horní a dolní Ludgeřovice bude napojena na splaškovou kanalizaci městského obvodu města Ostravy - Petřkovice. Likvidace odpadních vod z Ludgeřovic je navržena na ústřední ČOV města Ostravy. Pro plochy, které jsou mimo dosah splaškové kanalizace, způsob likvidace odpadních vod navrženo řešit v žumpách s vyvážením odpadu nebo v malých domovních ČOV s vyústěním do vhodného recipientu. . Ad 8) Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje Cílem této koncepce je: • • • •

zabezpečení rozvoje zemědělských aktivit v oblastech s příhodnými podmínkami pro agrární produkci, zabezpečení jiných podnikatelských aktivit navazujících na rozvoj zemědělství i dalších vhodných odvětví, zachování tradičních hodnot v území, a to i v návaznosti na trvale udržitelný rozvoj krajiny, posílení ekonomické a sociální stability venkovských sídelních celků.

Koncepce má část popisnou, analytickou a strategickou – návrhovou. Koncepčními materiály se řídí orgány kraje, např. při rozhodování o použití rozpočtu kraje apod., v některých případech jsou tyto dokumenty také závazné pro rozhodování dalších orgánů veřejné správy, včetně obcí. Výše uvedené koncepce byly zpracovány v souladu s Národním rozvojovým plánem 2000 – 2006. V roce 2006 byl zpracován dokument Program rozvoje Moravskoslezského kraje (Agentura pro regionální rozvoj, a.s., G-Consult spol. s r.o., Hospodářská rozvojová agentura třinecka, Podnikatelské centrum s. r. o., RPIC-ViP s.r.o. 2006) na období 2006 - 2008. Program obsahoval zejména: a) analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje, b) vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s uvedením oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, c) úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v jeho samostatné působnosti.

________________________________________________________________________ 56 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Program je strukturován do pěti prioritních oblastí: 1. Konkurenceschopné podnikání 2. Úspěšní lidé 3. Dynamická společnost 4. Efektivní infrastruktura 5. Vzkvétající území Pro další období byly koncepce rozpracovány v Národním rozvojovém plánu ČR 2007 – 2013. Globálním cílem Národního rozvojového plánu v období 2007 – 2013 je přeměna socioekonomického prostředí České republiky v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby Česká republika byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Prostřednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného růstu, jehož tempo bude vyšší než průměrný růst EU. ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. Byly vymezeny strategické cíle: ⇒ Otevřená, flexibilní a soudržná společnost ⇒ Atraktivní prostředí ⇒ Vyvážený rozvoj území Na základě definovaných cílů a priorit byly vymezeny následující operační programy: OP Podnikání a inovace, OP Výzkum, vývoj, inovace, OP Zaměstnanost, OP Vzdělávání, OP Životní prostředí, OP Doprava, Integrovaný operační program, Regionální operační programy regionů soudržnosti, OP Konkurenceschopnost a OP Adaptabilita pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - region soudržnosti Praha, OP Přeshraniční spolupráce pro cíl Evropská územní spolupráce, OP Technická pomoc. Z hlediska vlivu na prostředí je velmi významný OP Životní prostředí. Globálním cílem OP Životní prostředí je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu udržitelného rozvoje se zaměřením na plnění požadavků právních předpisů ES v oblasti životního prostředí. Specifické cíle tohoto operačního programu se vztahují na zlepšení situace v následujících oblastech: 1. vodní hospodářství a protipovodňová ochrana 2. ovzduší a hluk 3. využití obnovitelných zdrojů energie, 4. odpady, obaly a staré zátěže, 5. environmentální rizika, omezování průmyslového znečištění a zlepšení životního prostředí urbanizované krajiny 6. příroda a krajina 7. environmentální vzdělávání, poradenství a osvěta S výše uvedenými koncepcemi souvisí i Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje. Navržený územní plán respektuje výše uvedené cíle a zapracovává je do návrhů využití jednotlivých ploch a limitů využití území. Současně však navrhuje zábor zemědělské půdy na 124,47 ha půdy. Zábory jsou zaměřeny na plochy proluk a na plochy navazující na stávající zástavbu. ________________________________________________________________________ 57 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________

Ad.9)

Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK)

V Návrhu zadání územního plánu Ludgeřovice byly specifikovány následující požadavky přenesené ze ZÚR MSK: • vymezení prvků územního systému ekologické stability zasahujících na území obce Ludgeřovice (nadregionální biocentrum 91 Černý les), • přeložka silnice I/56 pod označením VPS č. D 10 – I/56 – přeložky a homogenizace šířkového uspořádání silnice (v ZÚR MSK ozn. č. D55); Dále bylo území zařazeno do rozvojové oblasti OB2 , kde se zdůrazňují následující požadavky na vymezení nových rozvojových ploch: Nové rozvojové plochy vymezovat: • přednostně je vymezovat v lokalitách dříve zastavěných nebo devastovaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby, • nové rozvojové plochy vymezovat výhradně se zajištěním dopravního napojení na existující nebo plánovanou nadřazenou síť silniční, resp. železniční infrastruktury, • nové rozvojové plochy vymezovat mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích pouze výjimečně a ve zvláště odůvodněných případech). Výše u vedené požadavky a podmínky byly respektovány a zapracovány do návrhu územního plánu.

6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Předložený územní plán neuvažuje variantní řešení. Při hodnocení této kapitoly se neuvažuje ani s nulovou variantou, která by znamenala zachování stávajícího stavu území, to je existenci stávajícího územního plánu Ludgeřovice a byla by výraznou překážku dalšího rozvoje obce.

7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Za negativní vlivy vyplývající z realizace ÚP Ludgeřovice považujeme zejména: •

Zábor půdy, změna zemědělského půdního fondu

•

Změna dopravní zátěže území

•

Zvýšení emisní a hlukové zátěže území

________________________________________________________________________ 58 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ •

Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod)

•

Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch

•

Porušení stability území

•

Změna vegetace

•

Změna vzhledu krajiny

•

Ovlivnění systému ÚSES

Tyto negativní změny jsou zčásti eliminovány již podmínkami v definování zadání ÚPN Ludgeřovice a následně jsou rozpracovány v územním plánu Ludgeřovice.

•

Zábor půdy, změna zemědělského půdního fondu

Snahou autorů územního plánu bylo minimalizovat dopady záboru půdy, zejména ploch určených pro výstavbu. Proto byly pro návrhy ploch potřebných pro územní rozvoj obce využity volné proluky uvnitř hranic současně zastavěných území. Další návrhové plochy navazují na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. Celkový předpokládaný zábor půdy činí 148,16 ha, z toho je 124,47 ha zemědělských pozemků. Zábor lesních pozemků je navržen na 9,80 ha a zahrnuje především přeložku silnice I/56. Pro plochy veřejné zeleně je vymezeno 9,98 ha půdy. Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor celkem 1,15 ha zemědělských pozemků. Budování systému ekologické stability a veřejné, ochranné a krajinné zeleně lze považovat za pozitivní a do jisté míry jako kompenzaci k nové výstavbě. U ostatních jednotlivých ploch je stanovena minimální zastavěnost. Doporučujeme zbylou plochu v co největší míře využít pro zeleň. Plochy zbylé orné půdy a trvalých travních porostů jsou učeny především pro zemědělskou prvovýrobu a ze staveb zahrnují pouze účelové komunikace a stavby pro zemědělskou prvovýrobu s vazbou na činnost provozovanou v daném území, staveb účelových zařízení pro zemědělskou výrobu, staveb zařízení pro ochranu ZPF pro stabilizaci a intenzifikaci rostlinné výroby, apod. Jejich součástí jsou také lokální biokoridory ÚSES.

•

Změna dopravní zátěže území. Zvýšení emisní a hlukové zátěže území

V budoucnu lze očekávat další nárůst především místní automobilové dopravy. Vliv automobilové dopravy je již v současné době negativní a projevuje se mimo nárůstu intenzity dopravní zátěže i zvýšeným hlukem, vibracemi a emisemi a v neposlední řadě i problémy s parkováním. ________________________________________________________________________ 59 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Vliv přeložky komunikace I/56 bude z pohledu vlivu na osídlení spíše pozitivní prvkem, protože převede dopravu z bezprostředního okolí obce do prostoru mimo zástavbu. Problematická může být jižní část obce, kde jsou v bezprostředním okolí navržené přeložky navrženy nové plochy zástavby - plochy smíšené obytné. Lze předpokládat, že zde budou vyžadována protihluková opatření. U nových výrobních provozů, pokud budou zdrojem hluku nebo emisí, lze předpokládat, že budou podléhat procesu EIA, případně integrovanému povolení IPPC. Účelem procesu EIA je zjistit, zda jsou negativní vlivy zamýšleného záměru společensky přijatelné. Integrovaná prevence a omezování znečištění je pokročilým způsobem regulace vybraných průmyslových činností při dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku. Cílem opatření je předcházet znečištění a pokud to není možné, tak omezovat vznik emisí. U přeložek komunikací a nových křižovatek doporučujeme pro stavby umístěné v okolí komunikací dodržovat: • u silnic ochranná pásma podle zákona č. 13/1997 Sb. • v místech, kde by byla překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná opatření na budovách (úprava fasád, protihluková okna, výstavba protihlukových bariér, výsadba keřů nebo stromů); • v místech, kde by byla překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná opatření na komunikaci (šířková homogenizace komunikace, volba vhodného povrchu, omezení maximální povolené rychlosti, zabezpečení plynulého provozu); • udržovat komunikaci v dobrém technickém stavu; • realizovat úpravy komunikací podle návrhu v ÚP Ludgeřovice; Úroveň nárůstu hlukové zátěže bude závislá i na vývoji nových technologií v automobilovém průmyslu (nová paliva, nové typy motorů, rozvoj elektromobilů, tiché pneumatiky apod.). Jistou nadějí může být i evropské opatření, které bude muset ČR aplikovat a to zpracování strategické hlukové mapy a následně akčních plánů na snižování hluku (Doucha 2008). Vliv hluku z ostatních zařízení na obyvatelstvo je možno regulovat při povolování stavby stanovením limitních hlukových parametrů těchto zařízení a stanovením ochranných pásem (u některých staveb je ochranné pásmo dáno zákonem – např. vedení VN, transformátory). Emisní situace je ovlivněna mimo dopravu zejména systémem vytápění bytů a provozoven. V současné době je většina otopu v obci Ludgeřovice zabezpečena systémem individuálního vytápění zemním plynem nebo elektrickou energií. Pro budoucnost se navrhuje: • • •

zachovat a rozvíjet systém individuálního vytápění na zemní plyn nebo elektřinu; u objektů bez možnosti využití zemního plynu preferovat biomasu (dřevní hmota) a její ekologické spalování v teplovodních kotlích tzv. pyrolytickou destilací; při povolování nových provozoven se zaměřit na výroby a technologie s minimálními emisemi a malou dopravní zátěží. •

Ovlivnění odtokových poměrů ze zastavených ploch

Výstavba na nových plochách, zejména původně zařazených jako orná půda, bude mít za následek změnu odtokových poměrů. Část ploch bude pokryta nepropustným povrchem nebo stavbami, které zamezí vsakování dešťových vod a sníží dotaci podzemních vod a současně urychlí povrchový odtok. Minimalizovat změny odtokových poměrů lze zasakováním ________________________________________________________________________ 60 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ vhodných dešťových vod (voda ze střech) na lokalitě. Pro zasakování jsou však vhodné pouze propustné horniny. Pokud se na lokalitě nevyskytují, doporučujeme zvážit svedení dešťové vody do kanalizace nebo povrchovým zářezem do vodoteče. Na lokalitách náchylných k sesuvům zasakování nedoporučujeme. U větších zastavěných ploch bez možnosti zasakování doporučujeme vybudovat záchytnou nádrž vhodné kapacity. Voda z komunikací a parkovišť může být kontaminována a je vhodnější jí odvádět do kanalizace, případně do lapolu a teprve následně po oddělení nečistot do povrchových vodotečí. Na plochách s drenážními systémy hrozí jejich porušení při stavebních pracích a následné zamokření lokality nebo zaplavování sklepů a podmáčení staveb, případně může porušení podpořit vznik sesuvu. Změnám lze předcházet důsledným respektováním a zachováním funkčnosti dosavadních drenážních systémů nebo jejich rekonstrukcí. •

Porušení stability území

Kombinace podmáčením terénu a výkopových prací při stavební činnosti mohou být důvodem ke vzniku sesuvu. Rizikové jsou zejména svažité terény. Ke vzniku sesuvu může přispět i porušení drenážního systému nebo zasakování dešťové vody. V rizikových plochách je nezbytné zabezpečit zejména drenáž podzemní vody a její odvádění do bezpečných míst. V poddolovaných územích lze očekávat změny povrchu terénu a v prostoru ložisek uhlí i úniky důlního plynu. Tyto dopady jsou reálné pouze v prostorech staré těžby. S ohledem skutečnost, že se v současnosti v území nerealizuje hlubinná těžba uhlí a na výhled, v kterém se nepředpokládá v posuzovaném klasická těžby uhlí, neočekávají se další povrchové deformace terénu.

•

Ovlivnění systému ÚSES

Otázka střetu zájmů mezi ochranou přírody a ostatními aktivitami je významná zejména u dopravních systémů, elektrických vedení, výstavby a způsobu hospodaření na pozemcích. U dopravních systémů je významná zejména při křížení komunikací se systémem ÚSES a chráněnými územími. Prakticky každé křížení lze považovat za negativní. U křížení s komunikacemi je třeba preferovat kolmé křížení s prvky ÚSES, u křížení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat nárosty dřevin do maximální přípustné výšky. Střety, které vytvářejí bariéry v souvislém systému prvků ÚSES v území Ludgeřovic, jsou méně významné – vedení VN 22 kV a křížení se silnicí a pod. Nejvíce jsou ovlivněny prvky ÚSES na jižním okraji obce v prostoru přeložky silnice I/56, kde plocha dopravní infrastruktury zasahuje do LBC 3 a kříží se s navazujícím biokoridorem. Zde bude nezbytné provést hodnocení vlivu stavby na prvky lokálního systému ekologické stability a navrhnout vhodná technická opatření pro kontakt těchto lokalit s trasou komunikace. Pozitivním ovlivněním je vymezení nových ploch ÚSES.

________________________________________________________________________ 61 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ •

Změna vzhledu krajiny

V k.ú. obce Ludgeřovice převládá návrh zastavitelných ploch pro smíšenou obytnou zástavbu (66,03 ha). Navržené plochy navazují na stávající obytnou zástavbu nebo jsou navrženy dostavby vhodných proluk. Výstavba bude realizována postupně a plynule bude upravovat vzhled krajiny. Jednotlivé stavby musí být zapojeny do textury místní zástavby, musí dodržet výškovou hladinu a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny, tak aby nedošlo k narušení krajinného rázu a k narušení harmonického měřítka krajiny. Při zhušťování zástavby v obci je nutné zachovat průchodnost z centrální části obce do volné krajiny (i s ohledem na případné rozšíření turistického a rekreačního využití krajiny) a umožnit obsluhu zemědělských ploch. Průmyslové plochy navazují na současné výrobní plochy a vytvoří v budoucnu jednu větší plochu. Přeložku komunikace I/56 lze zakomponovat do krajiny ve vhodných částech doplněním podélnými zatravněnými valy s keři, které budou současně protihlukovými bariérami, případně doplnit vhodnou zelení (aleje). •

Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod)

Produkce odpadů bude zákonitě stoupat s rozvojem průmyslové výroby a s růstem počtu obyvatel. Současně lze však očekávat zvyšování podílu tříděného odpadu a následné recyklace. Tento předpoklad je v souladu s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. Obdobná je situace i v produkci odpadních vod. K jejich likvidaci územní plán navrhuje vybudování splaškové kanalizace a centrální čistírny odpadních vod v dostatečné kapacitě.

•

Specifické podmínky

Z dalších podmínek platných na území Ludgeřovice je skutečnost, že celé území Ludgeřovice spadá do zájmovém území Ministerstva obrany. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit vyjmenované stavby dle ustanovení § 175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, prostřednictvím Vojenské ubytovací a stavební správy Brno, odloučeného pracoviště Olomouc.

Mimo výše uvedených obecných opatření lze pro jednotlivé plochy stanovit konkrétní podmínky a opatření pro předcházení nebo snížení negativních vlivů na životní prostředí. V návrhu ÚP Ludgeřovice, je uveden přehled typů ploch a podmínek jejich využití (hlavní, ________________________________________________________________________ 62 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ přípustné a nepřípustné využití) včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu. Pro ochranu životního prostředí jsou tyto podmínky zásadní. Ovlivňují životní prostředí přímo nebo nepřímo. Výčet zásadních podmínek vztahujících se k životnímu prostředí doplněný o další podmínky, které vyplynuly z předkládaného hodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, pro jednotlivé plochy jsou uvedené v následující tabulce:

Označení plochy

Popis opatření

Z1-Z12, Z17, Z18, Z20- Z39, Z42-Z46, Z48 – Z58, Z61, Z62, Z64 - Z67 plochy smíšené obytné (SO)

-

Z13, Z52, Z59, Z60, Z63 - plochy občanského vybavení – sportovních zařízení (OS)

-

Z41 - plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV)

-

Z14, Z15, Z16, Z19, Z40, Z47 - plochy smíšené výrobní a skladování (VS)

-

DS1, DS2 - plochy dopravní infrastruktury silniční (DS)

PV1 – PV5– plochy prostranství veřejných

-

stavbu doplnit vhodnou zelení zasakování dešťových vod na pozemku u ploch Z2, Z3, Z5, Z7, Z8, Z10, Z12, Z38, Z 48, Z49, Z 51, Z 56, Z58, Z 62 zachovat funkčnost systému odvodnění ploch u plochy Z 55 respektovat sesuvné území a realizovat preventivní opatření u ploch Z 5, Z 6, Z 8 - Z13, Z51, Z65 projednat souhlas s umístěním v ochranném pásmu lesa u ploch Z 12, Z 48, Z51, Z 54 a Z 62 zpracovat do 1.1.2015 územní studie - na 2 ha každé z ploch bude vymezena plocha veřejného prostranství o výměře min. 0,1 ha.

zasakování dešťových vod na pozemku stavbu doplnit vhodnou zelení u ploch, Z 13, Z 63 zachovat funkčnost systému odvodnění ploch u plochy Z 63, Z 64 projednat souhlas s umístěním v ochranném pásmu lesa stavbu doplnit vhodnou zelení u plochy Z 40 zachovat funkčnost systému odvodnění u plochy Z14 projednat souhlas s umístěním v ochranném pásmu lesa zasakování dešťových vod na pozemku stavbu doplnit vhodnou zelení stavbu doplnit vhodnou zelení (stromy, keře) při realizaci stavby respektovat předpisy MD a platné ČSN, týkajících se zejména odvodnění silnic, protierozních opatření, protihlukových clon a vysazování zeleně - u plochy DS1 zachovat funkčnost odvodňovacího systému

-

u plochy DS1 provést hodnocení vlivu stavby na prvky lokálního ÚSES a navrhnout vhodná technická opatření pro minimalizace negativních vlivů

-

stavbu doplnit vhodnou zelení u ploch PV3, PV4 zachovat funkčnost odvodňovacího systému

________________________________________________________________________ 63 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ Označení plochy

Popis opatření

ZV1-ZV10 – plochy zeleně na veřejných prostranstvích

-

VV1, VV2, VV3- plochy vodní a vodohospodářské (VV) Plochy retenčních nádrží

zasakování dešťových vod na pozemku u ploch ZV2, ZV7 zachovat funkčnost odvodňovacího systému - u plochy ZV5 a ZV6 projednat souhlas s umístěním v ochranném pásmu lesa - u ploch VV1 a VV2 posoudit ovlivnění a vztahy ke stávajícímu odvodňovacího systému - plocha na území bývalé skládky (území ekologických rizik 2) – při zatopení hrozí vymývání kontaminantů do podzemních a povrchových vod. Posoudit míry rizika před realizací záměru.

8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. Pro řešení územních plánů je důležité základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů definovaných v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR). Řešené území je po upřesnění vymezení rozvojové oblasti OB2 zařazeno do rozvojové oblasti OB2. Pro tuto oblast byly definovány následující kritéria a úkoly: Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu včetně územních rezerv a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím. Nové rozvojové plochy vymezovat: • přednostně v lokalitách dříve zastavěných nebo devastovaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby, • výhradně se zajištěním dopravního napojení na existující nebo plánovanou nadřazenou síť silniční, resp. železniční infrastruktury, • mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích pouze výjimečně a ve zvláště odůvodněných případech). Územní plán respektovat tyto podmínky.

V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje jsou pro rozvojovou oblast OB2 stanoveny následující úkoly pro územní plánování: a) Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu včetně územních rezerv a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím sousedních krajů a Polska – v územním plánu je splněno, ________________________________________________________________________ 64 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________ b) Vymezit plochu po umístění Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů – netýká se řešeného území. c) Vymezit plochu pro veřejné logistické centrum - netýká se řešeného území. d) Nové rozvojové plochy vymezovat: • přednostně v lokalitách dříve zastavěných nebo devastovaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby - netýká se řešeného území • výhradně se zajištěním dopravního napojení na existující nebo plánovanou nadřazenou síť silniční, resp. železniční infrastruktury – je splněno, řešeným územím prochází navržená přeložka silnice I/56 • mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích pouze výjimečně a ve zvláště odůvodněných případech) – je splněno, v záplavových územích nejsou vymezeny žádné zastavitelné plochy. e) Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy – bylo splněno, byly vymezeny čtyři nové suché poldry bez stálého nadržení a jeden poldr se stálým nadržením. f) V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně – je splněno, byly navrženy plochy ZV1 – ZV10. Úkoly pro územní plánování : •

Vymezovat v územně plánovací dokumentaci odpovídající plochy veřejných prostranství, veřejné zeleně a plochy pro rozvoj krátkodobé rekreace ve vazbě na sídla a jejich bezprostřední okolí – je splněno, v územním plánu jsou navrženy plochy veřejných prostranství, zejména plochy zeleně na veřejných prostranstvích v potřebném rozsahu.

V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) jsou v řešeném území vymezeny následující plochy a koridory veřejné infrastruktury: •

přeložka silnice I/56 pod označením VPS č. D 55 – I/56 – přeložka a homogenizace šířkového upořádání, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy;

•

nadregionální biocentrum pod označením 91 – Černý les.

Ludgeřovice mají charakter příměstské obce s funkcí především obytnou, rekreační a částečně dopravní a výrobní. Z tohoto pohledu je směrován i rozvoj obce. Je zaměřen na smíšenou obytnou výstavbu a rozvoj průmyslové výroby a úpravu dopravní infrastruktury. Ochrana životního prostředí je do územního plánu zapracována zejména při návrhu ÚSES, ploch veřejné zeleně, návrhu kanalizace a ČOV, přeložce komunikace I/56 mimo osídlení, návrhu systému vytápění a plynofikace a v doporučeních k jednotlivým částem územního plánu (např. zachování krajinného rázu, zachování průchodnosti novou zástavbou).

________________________________________________________________________ 65 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________

9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí Územní plán Ludgeřovice navrhl změny, které umožní další rozvoj oblasti a současně doplnil řadu nových úprav, které mají za cíl zachovat ekologickou stabilitu krajiny. Při realizaci změn a sledování jejích vlivů na životní prostředí je nezbytné dodržovat určité postupy a ukazatele specifické pro posuzované území: • Řada doporučení je v obecné úrovni zapracována v územním plánu. Tato doporučení po jejich projednání a schválení je nezbytné respektovat, aby negativní dopady těchto změn byly minimální nebo byly zcela odstraněny. • U rozsáhlejších nebo specifických záměrů, zejména u průmyslové výroby a dopravních úprav (např. přeložka komunikace I/56), je nutno počítat s dalším projednáním ve smyslu posouzení vlivů tohoto záměru podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. • U konkrétních území s již definovanou ochranou přírody (významné krajinné prvky, prvky ÚSES) je třeba dodržovat zákony a vyhlášky platné pro tato území a jejich naplňování kontrolovat. Nestandardní zásahy předem projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. • Schvalovat záměry, které odpovídají platnému územního plánu a při jejich realizaci zachovávat postupy, které neohrozí okolní prostředí a umožní naplnění cílů koncepcí Moravskoslezského kraje. • U rámcových záměrů (například výrobní provozovna), kde není dosud definitivně rozhodnuto o konečném využití, postupovat při výběru konkrétního projektu podle následujících kritérií: − Zacházení s nebezpečnými látkami − Zabezpečení ochrany půd a horninového prostředí − Zabezpečení ochrany vod, výstavba odpovídající ČOV − Zachování odtokových poměrů (zasakování dešťových vod, záchytná nádrž) − Řešení dopravy s ohledem na intenzitu dopravy v místě projektu − Produkce emisí − Produkce odpadů a jejich likvidace − Řešení problémů starých zátěží − Hluková zátěž − Estetika stavby a její soulad s okolím, ovlivnění krajinného rázu − Využití prostoru k výsadbě zeleně − Počet nově vytvořených pracovních míst • U výstavby rodinných domů doporučujeme zvažovat vnější siluety zastavěného území s ohledem na charakteru a rozmístění povolovaných staveb a doprovodné zeleně. Doporučujeme zachovávat charakter staveb, který koresponduje se současným charakterem staveb. Pohledové horizonty a území pohledově významná by neměla být zastavována, aby nedocházelo ke snížení především pohledové a estetické charakteristiky krajiny.

________________________________________________________________________ 66 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________

10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Zpracování územního plánu Ludgeřovice stanoví základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Územním plánem je vymezeno zastavěné území a zastavitelné plochy. Dále jsou stanoveny plochy pro veřejně prospěšné stavby. Řešení územního plánu Ludgeřovice předkládá zábor 148,16 ha, z toho je 124,47 ha zemědělských pozemků. Největší rozsah záboru půdy se předpokládá pro bytovou výstavbu - plochy smíšené obytné (66,03 ha) a plochy dopravní infrastruktury (42,30 ha), kde většina záboru připadá na přeložku silnice I/56 v nezastavěné západní části obce. Tato přeložka si současně vyžádá zábor 9,10 ha lesa. Plochy zeleně na veřejných prostranstvích jsou navrhovány na 9,98 ha. Většina ploch zeleně je navržena podél přeložky komunikace I/56, podél stávající trasy komunikace I/56 a podél Ludgeřovického potoka. Větší plocha je i u kostela. Pro účely systému ekologické stability je navrženo 1,15 ha zemědělských pozemků, což lze společně s navrhovanými plochami zeleně považovat za pozitivní a do jisté míry jako kompenzaci k nové výstavbě. Zábor pro potřeby ÚSES je určen k zalesnění. Nová obytná výstavba v katastrálním území Ludgeřovice se předpokládá realizovat v prolukách stávající zástavby nebo v návaznosti na stávající zástavbu. Bude rozšířena zejména střední a jižní část obce a část Vráblovce. U větších nově navržených větších ploch se vyžaduje územní studie. Územní plán navrhuje splaškovou kanalizaci a centrální ČOV. Územní plánu dále řeší zásobování nové výstavby vodou, plynem a elektrickou energií. Z hlediska životního prostředí v budoucnu budou klíčové likvidace splaškových vod, kvalita ovzduší a v menší míře dopravní problémy. Předložený územní plán Ludgeřovice je z hlediska ochrany životního prostředí a přírody akceptovatelný při dodržení doporučení uvedených v tomto posouzení (kapitola 7).

V Ostravě leden 2011

________________________________________________________________________ 67 Ludgeřovice - SEA

___________________________________________________________________________

Literatura: Doucha P. (2008): Dopravní hluk a lidské zdraví. EKO, r. XIX, 1, s. 13-14. Dostál T., Vrána K., Krása J., Jakubíková A., Schwarzová P., David V., Nováková H., Bečvář M., Veselá J., Kavka P. (2007): Metody a způsoby predikce povrchového odtoku, eroze a transportu sedimentu v krajině, výzkumná zpráva projektu COST1P04OC634.001, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, Praha. Fusková V. a kol. (2011): Územní plán Ludgeřovice. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Krajíček L. a kol. (2008): Návrh Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Atelier T- plan, s.r.o. Kukal Z. a Reichmann F. (2000): Horninové prostředí České republiky, jeho stav a ochrana. MŽP a ČGÚ. Olmer M. – Herrmann Z. – Kadlecová R. – Prchalová H. et al. (2006): Hydrogeologická rajonizace České republiky. Sborník geologických věd. hydrogeologie, inženýrská geologie 23, str. 5-31. Ptáček J., Takla. G. (2009a): Posouzení problematiky důlních otřesů při hornické činnosti na dole Darkov v období 2011 až do vydobytí zásob. GeoTa Engineering, s.r.o. Ostrava. Ptáček J., Takla. G. (2009b): Posouzení problematiky důlních otřesů při hornické činnosti na dole ČSM v letech 2009-2020. GeoTa Engineering, s.r.o. Ostrava. Quitt E. (1975) : Klimatické oblasti ČSR, Mapa 1: 500 000. Geografický ústav ČSAV Brno Kolektiv autorů (2006): Návrh národního rozvojového plánu České republiky 2007 – 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj. Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (březen 2009)

________________________________________________________________________ 68 Ludgeřovice - SEA