Obsah Obsah
3
Slovo ředitele
4
Kalendárium
5
Co rok dal...
11
Výsledky nejlepších
20
Témata k maturitní písemné práci
27
Tvorba na GML
28
Z výroků profesorů
51
Napsali o nás...
54
Pedagogický sbor a zaměstnanci
56
Dvorana slávy
58
Fotografie tříd a seznamy studentů
66
Slovo ředitele…
Slovo ředitele… Slovo ředitele…
Čas, který věnujeme svým dětem, se nám někdy může zdát promarněný. Ve skutečnosti je však k nezaplacení... Petr Kovač
4
Kalendárium
Kalendárium Kalendárium Září 2003 1.
14. • GML navštěvuje delegace spřáteleného gymnázia z Břeclavi
• Drtivá většina profesorského sboru vstupuje spolu s ostatními učiteli České republiky do jednodenní výstražné stávky, jež má upozornit veřejnost na nízké platy ve školství
15.–18.
2.
16.–18.
• Fakticky začíná nový školní rok 2003–2004
• Literárněhistorické exkurze v Praze se účastní třída 5. AF s prof. Jakubkovou a Přecechtělovou
5.–7. • Tým profesorek angličtiny se účastní v Brně Mezinárodní konference učitelů angličtiny
11.–14.
• Literárněhistorické exkurze v Praze se účastní třída 4. B s prof. Stejskalovou a Foukalovou
18.–21. • Literárněhistorické exkurze v Praze se účastní třída 4. A s prof. Zálešákem a Kubů
• V Lidéřovicích na Dačicku probíhá soustředění Divadla Pária, jež zde připravuje novou hru prof. Stanislava Zajíčka Lesklé povrchy
20.
16.
24.
• Studenti vyššího gymnázia zhlédli v Divadelním studiu Marta muzikál J. Suchého a F. Havlíka Kytice • Proběhly podzimní maturitní zkoušky
• Skupina studentů se účastní cvičení studentů katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty MU • Tým studentů soutěží v okresním kole přespolního běhu
• Skupina Onen svět koncertuje na vernisáži v Huse na provázku
19.–26. • Skupina studentů s prof. Zajíčkovou a Žemlou odjíždí na výměnný pobyt do anglického Leedsu; jádro tvoří členové pěveckého sboru Labutí píseň
1.
23.
• Onen svět vystupuje v divadle Barka na krajském kole folkové soutěže Brána
• Dívčí i chlapecký tým se účastní městského kola Středoškolského poháru v atletice
2.–16. 12.
25. • Dívčí i chlapecký tým se účastní městského kola Středoškolských her ve volejbale • Na přelomu září a října probíhá výtvarná soutěž Trvale udržitelný rozvoj vypsaná Velvyslanectvím Francouzské republiky, jíž se s úspěchem účastní studenti GML
5
Listopad 2003
• Pětičlenná skupina studentů 5. AF zahajuje šestitýdenní studijní pobyt ve švýcarském Lausanne
6. • Třetí ročníky vyššího gymnázia navštěvují Ústav fyziky materiálů ČAV
9.
Říjen 2003
• Probíhá městské kolo Středoškolských her ve stolním tenise, účastní se dívčí i chlapecký tým
1.
13.
• Chlapecký tým GML soutěží v krajském kole Středoškolského poháru v atletice
• Naši studenti se úspěšně účastní ve svých kategoriích městského kola Středoškolských her v šachu
10.–12.
19.
• Prof. Janová vede již 4. dějepisnou výpravu, tentokrát po hradech Královského hvozdu
• Onen svět vystupuje v divadle Barka na festivalu Folkový oříšek
20.–26. • V Lisabonu probíhá XII. světová gymnaestráda; mezi účastníky jsou i tři studentky GML
20. • Studenti soutěží ve školním kole chemické olympiády kategorie A
22. • Onen svět je úspěšný ve finále folkové soutěže Brána v Rubínu
25. • Koná se již 5. ročník udílení Matyášků (ocenění úspěšných studentů), tentokrát ve velmi zdařilé dramaturgii studentů 8. BV (Werner, Chalupský, Křetínský, Veselý) • GML pořádá též podzimní třídní schůzky
• V Ernově sále Staré radnice probíhá tradiční přehlídka hudebních těles GML, tentokrát ovšem spojená s uvítáním nového CD Hudba na GML 2003 • Koná se školní kolo dějepisné olympiády
17. • Prof. Janová a Campbellová vedou předvánoční poznávací zájezd pro studenty prvních ročníků do Vídně • Prof. Ferlay a Kubera odjíždějí s třídami 6. AF a 6. BF na exkurzi do terezínského památníku
18. • Pořádá se Velká atletická soutěž základních škol Jihomoravského kraje, úspěšná účast studentů nižšího gymnázia
19.
27.
• Onen svět vystupuje v Huse na provázku v pořadu Mirka Kováříka Zelené peří
• Koná se krajské finále Středoškolských her ve volejbalu – dívčí tým GML nejúspěšnější!
Leden 2004
28.
• Začíná soutěž Fotograf GML 2003 organizovaná prof. Kuberou
• Se studenty třetích ročníků se setkává soudkyně Ústavního soudu paní Eliška Wagnerová, jež s nimi promlouvá o lidských právech
9.
Prosinec 2003
• Na lyžařský výcvikový kurs do Herlíkovic odjíždějí třídy 3. AF a 3. BF
2.
11.
• Onen svět hraje živě v rádiu Proglas
2.–3.
• Družstvo dívek se zúčastnilo Středoškolských her v plavání
10.–17.
• Tým GML se utkává se soupeři v městském kole Středoškolských her ve florbale
• Studenti skládají písemnou část zkoušky Deutsches Sprachdiplom Stufe II
15.
4.–9.
17.–24.
• Pěvecký sbor Labutí píseň hostuje v německém Stuttgartu
4.
• Na lyžařský výcvikový kurs do Herlíkovic odjíždějí třídy 1. A a 2. AV
• V aule se koná již tradiční Mikulášská besídka
22.
12.
• Koná se Den otevřených dveří GML
• Studenti GML pořádají s velikým úspěchem přebor brněnských středních škol v počítačových hrách
22.–23.
15. • Ve třech kategoriích probíhá školní kolo konverzační soutěže v anglickém a německém jazyce
16. • V aule soutěží studenti již v 5. ročníku Polymnie, klání v přednesu poezie i prózy
• Onen svět koncertuje v brněnském Klubu Leitnerova
• Skupina 18 studentek a studentů z 8. BV a 4. A skládá ústní část zkoušky Deutsches Sprachdiplom Stufe II
26. • Je uspořádáno školní kolo soutěže Public Speaking Competition
27.–31. • Proběhl výběrový lyžařský kurz v Alpách (Amade Welt)
6
28. • Koná se školní kolo olympiády v českém jazyce • Studenti obesílají výtvarnou část soutěže Brněnské kolo • Profesorský sbor se seznamuje s některými postupy při potravinářské výrobě v mutěnickém vinném sklepě
30. • Studenti dostávají pololetní vysvědčení • Pěvecké trio Na chvíli motýli v pořadu Mirka Kováříka Zelené peří
Březen 2004 11. • Třetí ročníky francouzské sekce GML se účastní mezinárodní matematické soutěže Mathématique sans frontières
12. • Studenti úspěšně řeší úlohy městského kola chemické olympiády kategorie D • V Domě stavbařů Dominik se koná Reprezentační ples GML
13.–21.
Únor 2004
• 1. C a 1. B odjíždějí na LVK do Herlíkovic
2.
14.–28.
• Studenti kategorie D soutěží ve školním kole chemické olympiády
• Skupina studentů z vyšších ročníků se účastní výměnného pobytu na partnerském Gymnáziu Oberursel (SRN)
3.
15.
• Studentky úspěšně soutěží v hudební sekci soutěže Brněnské kolo
• Trio Na chvíli motýli vystupuje v Klubu Leitnerova
4.
• Úspěšní studenti přebírají na Staré radnici ocenění ze soutěže Brněnské kolo
• Studenti úspěšně soutěží v literární sekci soutěže Brněnské kolo
9.
19.–20.
• Studenti kategorie D pokračují v disciplínách školního kola chemické olympiády
• Dvě studentky vyššího gymnázia se účastní celostátní soutěže v německém jazyce Aufsatzwettbewerb v Praze a obě vyhrávají třítýdenní stipendijní pobyt v Marburku (SRN)
10.
19.
• Tým studentů nižšího gymnázia velmi úspěšně soutěží v městském kole olympiády v německém jazyce
• Studenti nižšího i vyššího gymnázia řeší úlohy mezinárodní matematické soutěže Klokan
15.
20.
• Probíhá školní kolo Certamen Latinum, soutěže v latinských studiích
• Recitační trio Trilek Chameleon vítězí ve své kategorii v krajském kole Wolkerova Prostějova • Onen svět vystupuje ve Vyškově na oblastním kole Porty
18. • Studenti velmi úspěšně bojují v městském kole konverzační soutěže v anglickém jazyce
24. • Divadlo Pária uvádí v evropské premiéře v aule GML novou hru prof. Stanislava Zajíčka Lesklé povrchy
26. • Studenti vyššího gymnázia také velmi úspěšně reprezentují GML v oblastním kole olympiády v německém jazyce • Studenti bojují na Turnaji brněnských škol v šachu • Divadlo Pária odjíždí na divadelní festival Mumraj v Hodoníně
27. • Lenka Kučerová a Adéla Zedníčková ze 3. A (klavír a klarinet) vystupují v pořadu Mirka Kováříka Zelené peří
7
16.
21.–28. • 2. AF s prof. Jakubkovou, Oslzlou a Musiolkem odjíždí na výměnný zájezd do Sézanne
23. • Štěpán Veselý (8. BV) se stává nejúspěšnějším řešitelem zemského kola Certamen Latinum, soutěže v latinských studiích
24. • Irena Satkeová (5. AF) vítězí ve Žďáře nad Sázavou v oblastním kole soutěže Public Speaking Competition • Septimy se účastní spolu s prof. Zajíčkovou a Zajíčkem výběrového semináře s režisérem Sašou Gedeonem nad filmem M. Antonioniho Zvětšenina
26. • Studenti úspěšně řeší úlohy krajského kola chemické olympiády kategorie D
27.–2. 4.
• Divadlo Pária hraje Lesklé povrchy v Divadle Labyrint v Bohunicích
16.–18.
• Na výměnný zájezd do Le Mans odjíždí 4. AF s prof. Léfèvre, Vigner, Molíkovou a Krejčím
• Začíná Mistrovství ČR v curlingu smíšených družstev – Velká cena města Brna 2004, na němž se již druhým rokem významně podílí školní curlingový klub 1. CK Brno
29.
16.–17.
• Zástupce Britské rady informuje v aule studenty o možnostech a průběhu cambridgeských zkoušek
• V Huse na provázku vystupují studentské soubory na 8. ročníku festivalu frankofonních divadel Festivadlo, prof. Noubelovi pomáhají v organizaci i studenti GML; přehlídky se aktivně účastní divadelní soubory převážně ze tříd 3. AF a 3. BF
31. • Studenti úspěšně bojují v městském kole fyzikální olympiády kategorií E a F
17.–18.
Duben 2004
• Onen svět a Na chvíli motýli vystupují na festivalu Zahrada v Kuřimi
1.
19.
• 3. AV absolvuje přednášku „Pozor drogy!“ • ASCiN (Amatérský spolek Cimrmanových nadšenců) hraje v aule GML divadelní představení Járy da Cimrmana Akt, jako herec účinkuje i prof. Blažek • Na chvíli motýli otevírají vernisáž sdružení Práh
• Koná se první kolo přijímacích zkoušek na GML • 1. AV navštěvuje brněnskou ZOO
2.
20. • Studenti se účastní dalšího kola soutěže Public Speaking Competition
• Studenti na Přírodovědecké fakultě MU obhajují své znalosti v krajském kole chemické olympiády v kategorii B
7. • Studenti se účastní výtvarné soutěže „Velikonoce a my 2004“; soutěž je spojena s výstavou a charitativní akcí ve prospěch SOS vesničky v Medlánkách • Studenti GML navštěvují v hojném počtu brněnské planetárium
11. • Je uspořádáno školní kolo chemické olympiády v kategoriích B a C
12.–18. • Studenti 3. BF hostí studentské divadlo z Rouenu; spolupracují prof. Noubel, Přecechtělová, Prokešová a Černocký
Studenti GML a jejich kamarádi z Lausanne na cyklovýletě jižní Moravou
13.
• Do Le Mans odjíždí skupina studentů ze 4. AF, doprovází je prof. Léfèvre, Vigner a Krejčí • Studenti a profesoři GML hostí studenty a profesory z Lausanne při společném cyklovýletě na jižní Moravu
• V aule GML reprízuje Divadlo Pária svoji novinku Lesklé povrchy
15. • Studenti oktáv a 4. ročníků píší písemnou maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury
16. • Studenti soutěží v krajském kole biologické olympiády kategorie B
21.–30.
23. • Studenti posledních ročníků píší závěrečné práce z cizích jazyků • Studenti bojují v krajském kole fyzikální olympiády kategorií B, C a D
8
• Studentky bojují v městském kole chemické olympiády kategorie C • Naše týmy bojují na Středoškolských hrách v sálové kopané a velké kopané
24. • Onen svět hraje na krajském kole Porty ve Vyškově
27.
• Divadlo Pária vystupuje s Lesklými povrchy na festivalu FSS MU Přesahy
17.–21. • Na turistický kurz do Protivanova odjíždějí třídy 5. AF a 7. BV • Maturitní zkoušky zahajují třídy 4. A, 4. B a 8. BV
20.–28.
• GML pořádá jarní třídní schůzky
• Naši studenti hostí německé studenty z Gymnasia Oberursel v Brně a Praze
29.
20.
• Septimy s prof. Zajíčkovou a Zajíčkem navštěvují absolventské představení studentů konzervatoře, muzikál I. Vyskočila a J. Suchého Faust, Markéta, služka a já • Onen svět a Na chvíli motýli koncertují v klubu Stará pekárna
• GML se účastní veřejné sbírky Svátek s Emilem, jež podporuje Český paralympijský výbor
30. • Posledním zvoněním se s GML loučí 6. AF a 6. BF
23. • Pan zástupce ředitele Aleš Jelínek se tradičně velmi úspěšně účastní již 10. ročníku běhu Prague International Marathon
24.–26.
Květen 2004 5. • V aule před 3. AV, 4. AV a 5. AV demonstruje své fotografické přístroje firma Panasonic • Chlapecký a dívčí tým GML se účastní velmi úspěšně okresního finále ve volejbalu kategorie IV (ZŠ a nižší gymnázium)
10.–14.
26. • GML pořádá městské kolo fyzikální olympiády kategorie G – Archimédiády
28. • Onen svět, Na chvíli motýli a Labutí píseň vystupují na festivalu ve Sněžném
• Na turistický kurz do Protivanova odjíždějí třídy 3. A, 3. B a 7. AV • Prima naslouchá přednášce „S tebou o tobě“, zaměřené na sexuální výchovu
31.
12.
Červen 2004
• Studenti GML se zapojují do tzv. Květinového dne (výtěžek z prodeje symbolických předmětů určen na podporu výzkumu nádorových onemocnění)
13.–24. • V severofrancouzském Rouenu a Fleury sur Andelle pobývá v hostitelských rodinách třída 3. BF; pedagogický dozor zajišťují prof. Oslzlá, Přecechtělová a Noubel
14.
9
• Druhou část maturitní zkoušky skládají 6. AF a 6. BF
• S prof. Molíkovou, Hradilovou a Kuberou odjíždí na výměnný zájezd do Calais 3. AF
1. • Studenti se zasláním prezentace (celoročního projektu) účastní celoevropské soutěže Join Multimedia v počítačových prezentacích
7. • U fontány je otevřena výstava výtvarných maturitních prací studentů GML
• Vyhodnocena celostátní přírodovědná soutěž Krkonošský národní park (z GML se účastní 46 studentů) • Studenti se úspěšně účastní krajského kola fyzikální olympiády kategorie E
8.
15.
9.
• Na GML pořádá své přijímací zkoušky Fakulta sociálních studií MU
• Dvě družstva dívek se účastní Středoškolských sportovních her v beachvolejbale
• Studenti pozorují to, co nám obloha za posledních 122 roků na naší rodné planetě nedopřála – transit Venuše před slunečním kotoučem
11.
24.
• Labutí píseň, Sbor brněnských učitelů Matyáše Lercha a Onen svět vystupují na Staré radnici v pořadu Hudba na GML
• V aule GML se koná představení studentů Pedagogické fa-
11.–12.
• Probíhá školní kolo soutěže počítačových prezentací na té-
• Onen svět a Na chvíli motýli koncertují na Trampské Portě v Ústí nad Labem
kulty MU; skeče německého humoristy Loriota jsou uváděny v originále ma „Město mýma očima“ • Profesorský sbor pořádá závěrečnou pedagogickou konfe-
14.–16.
renci v budově GML, posléze v Biskoupkách u Třebíče; tra-
• První část maturitní zkoušky skládá 5. AF
diční florbalový turnaj přináší nepříjemné zranění
17.
prof. Hudeové
• Velkolepou oslavou se loučí s GML pan Karel Baumann, dlouholetý školník; na jeho počest též zpívá pěvecké sdružení Sbor brněnských učitelů Matyáše Lercha
25. • Beseda o virech, spamech a jiných problémech s PC v aule GML; na otázky odpovídá P. Odehnal z firmy Grisoft
26. • Se skupinou studentů odjíždějí do anglického Leedsu prof. Zajíčková a Kubera; účastní se zde mezinárodního projektu Tváře měst • Onen svět a Na chvíli motýli koncertují na festivalu Plumlovský dýchánek
28. • Vyšší gymnázium zhlédlo v kině Art film Cédrica Klapische
Erasmus a spol.
29. • Nižší gymnázium sleduje třetí část filmových příběhů Harryho Pottera Harry Potter a vězeň z Azkabanu • Profesoři GML zápolí v tradičním tenisovém turnaji GML Closed
30. • Třídní profesoři rozdávají vysvědčení a školní rok 2003–2004 je u konce
Červenec 2004 1. Recitační trio Trilek Chameleon v akci
22. • Studenti 3. ročníku se setkávají se zástupci Amnesty International, následuje film a beseda o násilí páchaném na ženách a o prostituci • Trilek Chameleon odjíždí na 47. Wolkerův Prostějov
• Z rozhodnutí Zastupitelstva Jihomoravského kraje bylo od 1. 7. 2004 ke Gymnáziu Matyáše Lercha přiřazeno jako odloučené pracoviště Gymnázium Pastviny v Komíně. Tato událost je důsledkem optimalizace sítě středních škol v Jihomoravském kraji. K sestěhování obou subjektů do budovy GML dojde z větší části již v příštím školním roce.
10
Co rok dal...
Co dal...dal... Corokrok VYLODĚNÍ V NORMANDII ANEB JAK SE DOBÝVÁ FRANCIE (paralelní reportáž)
museli jsme vyhazovat do vzduchu žádné betonové bunkry, ani
Psal se 13. květen 2004, sluníčko sotva vstávalo, a třída 3. BF
se proplétat mezi zkrvaveným ostnatým drátem – zdejší obyva-
konečně vyrazila na cestu. Kam? Do francouzské Normandie,
telé byli velice mírumilovní. Nikdo nám neházel granáty pod no-
kde se její část měla zúčastnit divadelního festivalu, celá pak
hy. Naopak, velice rychle jsme se asimilovali a splynuli s ostatní-
měla prožít plných dvanáct dní v péči příjemných francouz-
mi primitivně konzumními kmeny. Postupně jsme zlikvidovali
ských hostitelů, kteří k nám do Brna zavítali v rámci „výměny“
alespoň část zdánlivě nezničitelných jazykových bariér.
již v dubnu. Skupinu vedly profesorky Oslzlá a Přecechtělová
Středa byla laděná umělecky, převzali jsme divadelní štafetu
a zkušený divadelní principál Monsieur Noubel.
a celý den na sobě pracovali v atelierech divadla v Rouenu. Na-
Cesta trvala několik hodin. Navzdory očekávání nikdo nezvra-
še výslovnost se snad zalíbila i hluchoněmým účastníkům festi-
cel. Než jsme se vzpamatovali, na obzoru se objevily první
valu. Čtvrtek (slovo, které dělá neobyčejné problémy mému
známky krajiny vína, sýrů, majonézy, baget a kruhových objez-
francouzskému korespondentovi) jsme strávili na pláži v Etre-
dů. Mnoho z nás bylo v zemi galského kohouta dočista poprvé.
tatu, malebném městečku na pobřeží Atlantiku.
Málokdo tedy věděl, na jaký odpor zde narazíme. To, že nahoře
Při návštěvě Champagne nám naši plukovníci zakázali účast
padlo rozhodnutí vylodit se zrovna v Normandii, lze přičíst zřej-
na jakýchkoli regionálních degustacích. I jiné francouzské
mé snaze zmást zdejší obranu. První plány totiž směřovaly do
bakchanálie nám byly tvrdě zapovězeny. Pročež jsme – až na
Calais, kde by naše ofenziva jistě skončila fiaskem.
pár čestných výjimek – prožili v zemi nejznámějšího bublinko-
Do poklidného Fleury, asi tisícihlavého městečka v Normandii,
vého nápoje po Coca-Cole střízlivý a ničím nerušený pobyt.
jsme dorazili po dvou umělecky zaměřených dnech v Sézanne.
V pátek jsme se spojili s naší divadelní skupinou a v doprovodu
Tímto okamžikem jsme se definitivně rozloučili se svými spo-
korespondentů odjeli do Versailles, abychom nahlédli do fran-
lužáky, kteří měli oproti našemu, spíše poznávacímu pobytu
couzské historie. Po krásném dni nás čekal už jen žalostně krát-
na programu tvrdé umělecké výkony na divadelním festivalu
ký víkend v hostitelských rodinách, který uběhl opravdu velmi
v Rouenu.
rychle. A v neděli lehce po páté hodině už jsme znovu vyjížděli
Paříž jsme osvobodili jen letmo. Přesto si náš pluk ze zvědavosti
na osmnáctihodinovou a poněkud smutnou cestu domů.
neodpustil vylézt až na vršek té věžičky, sotva vyšší než petřín-
To poslední, na co bychom si mohli stěžovat, byla zdejší ku-
ská rozhledna (Eiffelova věž – pozn. red.). Přesvědčili jsme se,
chyně. Ačkoliv na konci pobytu některým z nás již začala ma-
jak funguje tato metropole, kde započali či ukončili svou cestu
jonéza lézt ušima a žaludek jen stěží přežíval smrtelné dávky
životem nejrůznější malíři, spisovatelé, politici, filosofové a ho-
camembertu, skoro nikdo nepohrdl ani hlemýždím ragú ne-
mosexuálové. Na ostatní památky nám nezbývalo než několik
bo ještě se hýbajícím měkkýšem. Snad každý také zpozoro-
minut, takže jsme zvolili přelet aneb sprint mezi bukinisty.
val, že se mezi Francouzi rozšířil nešvar držet vidličku v pra-
Po neděli strávené v hostitelských rodinách jsme se vydali po-
vé a nůž v levé ruce! A to, jak sami uznáte, je již opravdu
znávat francouzské školství. Škola byla, přesně jak jsme ji znali
vrchol! Zřejmě z tohoto důvodu se celý náš pluk vydal zpět na
od nás, až na to, že po kvapném opuštění třídy se i nadále mlu-
východ. Poslední fáze osvobozovacího tažení se odehrála
vilo francouzsky. Pro některé to byl šok, pro jiné vítaná změna.
v poněkud slzavém údolí. Někdo si až moc přivykl na všech-
Úterý jsme měli volnější, méně orientované na vzdělávání, což
ny krásy Francie, Francouzů, vyspělé demokracie a vyspělých
obnášelo například návštěvu nedalekého polorozbořeného
Francouzek.
hradu. To vyhovovalo téměř celé třídě.
11
Nesetkali jsme se s větším odporem, chvílemi se dokonce zdálo, že nás vítají. Po vylodění nám nad hlavou nesvištěly kulky, ne-
Aleš Chmelař a Martin Konečný, oba 3. BF
Účastníci jedenáctého výměnného pobytu v Oberurselu poblíž Frankfurtu nad Mohanem
TRADIČNÍ VÝMĚNA S GYMNÁZIEM V OBERURSELU
naši němečtí přátelé si vybírali, koho budou následující dva
Ve dnech 15. až 27. března se uskutečnil v pořadí již jedenáctý
vání (systém výuky v Německu je velmi zajímavý, v podstatě
výměnný pobyt našich studentů v Oberurselu nedaleko Frank-
nikdo nic neznal, a přesto se vedly sáhodlouhé diskuse, proč
furtu nad Mohanem. Nad tradičně bohatým programem tento-
třeba vytknout neznámou z výrazu), seznámení s rodinou
krát bděl pedagogický dozor profesorek Malířové a Janové.
a předání povinných dárků (mezi oblíbený český artikl vyváže-
Ubytováni byli naši studenti u svých německých kamarádů
ný do ciziny patří zejména tradiční becherovka, lázeňské oplat-
v rodinách. Němečtí studenti, vedení panem Haasem, přijeli na
ky či čajová sada) skončil náš první den. Dny následující již
oplátku 21. května. Během týdenního pobytu si kromě Brna
probíhaly ve znamení účasti ve škole, výletu do Frankfurtu či
prohlédli i Prahu, Telč, Slavonice a Moravský kras. S podrob-
do historického centra Oberurselu. Přeživše úvodní den, kritic-
nostmi letošní zdařilé výměny se můžete seznámit v následují-
kou dobu našeho pobytu u západních sousedů, vydali jsme se
cích studentských postřezích:
objevovat krásy blízkého i vzdálenějšího okolí. Mezi místa,
Na tuhle akci jsem se těšil už dlouho. Vlastně ani nevím proč.
jimž se dostalo té pochybné cti být námi navštívena, patřil na-
Čtrnáct dní v „ňáké díře“ u Frankfurtu v rodině zazobaných
př. Heidelberg, Wiesbaden, Mainz či Saalburg. V Heidelbergu
Germánů bez smyslu pro můj humor… Po pravdě řečeno, ubo-
nás upoutalo studentské vězení a zejména zavřená výstava lé-
hé čtyřleté znalosti němčiny, vtloukané mi do hlavy na naší vy-
káren na místním kopci (který jsme samozřejmě napřed muse-
hlášené škole našimi drahými profesory (bez urážky, ba nao-
li zdolat). Wiesbaden a Mainz, dvě hlavní města spolkových re-
pak – sklízíte můj obdiv!), mi moc sebevědomí a zázemí pro
publik, oddělená pouze řekou Rýn, nám nabídla městský
tvorbu mých vytříbených vtípků nevytvořily. Ale těšil jsem se…
zámek, starobylý románský kostel a různá další historicky či ji-
Po příjezdu do Gymnázia Oberursel se konal asijský bazar –
nak zajímavá místa…
týdny trpět na svém hradě. Po krátké návštěvě místního vyučo-
12
Moje představy o mé rodině se nenaplnily. Zazobaní určitě
Ve dvanáct jsme vyrazili na prohlídku historického jádra Obe-
nebyli. Felix pojal úlohu mého hostitele poněkud zvláštně.
rursel. Mohla být zajímavá, kdybychom nebyli utahaní z ex-
Více méně mě hostili jeho rodiče, velice milí – jako moje
kurze. (Kristýna)
babička s dědečkem. Můj dárek – litr vynikající domácí slivo-
V 19.00 začalo v rotundě představení školní divadelní skupiny.
vice – byl po prvním večeru do poslední kapky vypit a začala
Dávali hru Všechno v zahradě. (Blanka) Musím říct, že to bylo
skutečně poučná diskuse o Evropské unii, zdražování, globa-
moc dobré. Vtipné, prostě dobré. (Martin)
lizaci a jiných neméně zajímavých tématech – absolutně bez ironie!…
24. 3.
Zatímco na cestu do Německa byli vybíráni lepší nebo alespoň
Návštěva střední odborné školy HBS. Měli všechno výborně
snaživí studenti s co nejméně poskvrněnou pijáckou pověstí,
připravené. (Blanka) První dvě hodiny byly velmi zajímavé,
výběrové řízení v Německu na cestu k nám probíhalo dozajista
další dvě už méně. (Martin)
jinak. Přijeli sem ti, kteří chtěli navštívit východního souseda,
Nebyl čas něco psát, každý večer jsem byl s Maxem v klubu ne-
zemi Franze Kafky a hospod, kde pivo stojí 60 centů. Díky to-
bo v hospodě. (Zdeněk)
mu byl poměr Němců a Němek 3:1… Druhý den v Praze začal pro Němce obvykle. Dokonce příliš obvykle. Rozsah přednášky na téma Židé v diaspoře by byl přínosný pro většinu českých studentů, ne však pro naše německé hosty. Ti se doma věnují židovské otázce, 2. a 1. světové válce a holocaustu od 1. třídy snad ve všech hodinách kromě matematiky. Ostatně během našeho čtrnáctidenního německého studia jsme se zúčastnili jedné přednášky s odborníkem na židovskou otázku, jedné přednášky bývalých židovských studentů u příležitosti vydání jejich pamětí, tří hodin dějepisu a dvou hodin literatury věnovaných tomuto tématu… Petr Šašinka (6. AV) a kol.
Z CESTOVNÍCH DENÍČKŮ 7. BV 19. 3. Zúčastnili jsme se velmi nudné diskuse ve školní rotundě. (Ma-
rika) Nerozuměla jsem ani slovo. (Kristýna) V plavecké hale Rebstockbad jsou dva skvělé tobogány, krytý bazén s vlnami, ze kterého se dá vyplavat do venkovního, vířivka… (Danica) Den jsme zakončili v hospůdce ve čtvrti Sachsenhausen, abychom ochutnali pro Frankfurt typický „Apfelwein“ – jablečné víno. (Kristýna) Chutnalo kysele, ale smíchané s vodou docela ušlo. (Danica) 23. 3. Po vyučování jsme šli na exkurzi do továrny Rolls Royce. Bylo to to nejnudnější, co jsem v Německu zažila. (Marika)
13
QUATRE FESTIVALS INTERNATIONAUX DE THÉÂTRE FRANCOPHONE À L’ACTIF DES JEUNES TROUPES TCHÈQUES DU LYCÉE M. LERCHA 12 troupes tchèques dont trois du lycée M. Lercha ont participé durant l’année scolaire 2003–2004 à plusieurs festivals internationaux de théâtre francophone de lycée: – 4e AF, du 26 octobre au 1 novembre 2003, à Arad en Roumanie, avec la pièce Les malheurs de Fernand d’après des sketches de Fernand Raynaud; puis, du 16 au 18 avril à Festivadlo 2004 Brno, avec la pièce Pluie de chapeaux sur la ville d’après la nouvelle de G. Rodari: obtention du prix de l’accessoire attribué par le jury international de Festivadlo. – 3e AF, du 27 mars au 5 avril, festival des Théâtrales européennes de Rennes en France, avec la pièce Drôle de maladie, adaptée de Le petit malade de G. Courteline: puis, en avril, à Festivadlo 2004 Brno: obtention du prix de la musique. – 3e BF, du 16 au 18 avril, à Festivadlo 2004 Brno, avec la pièce La légende de Dame Carcas, inspirée de la Chanson de Roland: obtention du prix de la scénographie; du 13 au 24 mai, au cours du séjour linguistique en Normandie, participation avec succès au festival international Globe théâtre de Canteleu / Rouen. Un grand bravo à ces troupes et rendez-vous l’an prochain pour la 9ème édition de Festivadlo! Henri Noubel, Professeur et Directeur de Festivadlo
LAUSANNE
Povídání o všem, co tam naše skupinka viděla a zažila, by bylo
Daleko předaleko, za minimálně dvěma státními hranicemi
na dlouho. Rozhodně nelze opomenout návštěvu chillonského
(i když teď už vlastně... kdo ví?), na břehu křišťálového jezera,
hradu, kterým se inspiroval lord G. G. Byron, volby v Bernu
v klínu vysokých hor leží město Lausanne. Právě ono se kaž-
s pravou švýcarskou demonstrací (dva muži a transparent…),
dým rokem stává přechodným domovem pro skupinku stu-
na Ženevu se všemi Luisy Vuitony a Gucci, Olympijské muze-
dentů našeho gymnázia.
um s plavkami nejhoršího plavce na světě nebo na návštěvy
Jak to chodí? Pět českých studentů se jednoho rána, odpoledne
divadel a výstav. Ne že bychom se při odjezdu netěšili domů
či večera dostaví na autobusové či jiné nádraží a se samostat-
(konkrétně na pribináčka), ale jenom sliby, že se určitě vrátí-
ností jim vlastní se vypraví na onu dalekou pouť, na jejímž po-
me, v nás jakžtakž potlačily smutek z toho, co všechno opouští-
čátku je jejich „český domov“ a na konci šestitýdenní „domov
me. Nemyslím si, že by kdokoliv z nás na těchto šest týdnů ně-
švýcarský“.
kdy zapomněl. A o to vlastně šlo.
Letošní skupinka, v níž měly šedesátiprocentní převahu osoby
Eva Klocová, 5. AF
ženského pohlaví, se na cestu vydala plna očekávání a také s troškou nejistoty. Byli jsme však přijati s laskavostí a otevře-
DSD II
ností, která je švýcarskému národu vlastní. A to se týká všech –
Víte, co se skrývá za zkratkou DSD II? Ne, není to nová hudební
našimi „švýcarskými rodinami“ počínaje, přes spolužáky a pro-
skupina na GML, je to něco mnohem prozaičtějšího, i když to
fesory ve školách a náhodnými kolemjdoucími konče. Úsměv
„něco“ vyžaduje také trochu talentu, ale hlavně hodně úsilí, elá-
a dobrá nálada jsou totiž součástí švýcarské kultury.
nu a vytrvalosti. Celý oficiální název „Deutsches Sprachdiplom
Diplom DSD II získalo 18 studentů GML
14
der Kultusministerkonferenz – Zweite Stufe“ je znám asi jen za-
výsledkem. V průměru docílili 81, 8 bodu z možných 100. Nej-
svěceným němčinářům, i když jeho slavnostní předání proběh-
lepší výkon podala Kateřina Rausová z 8. BV – 95,5 bodů!
lo letos na našem gymnáziu už počtvrté. Těm, kteří diplom zís-
profesorka Eva Campbellová
kali, úředně stvrzuje, že jsou schopni studovat v Německu na vysokých školách a universitách. Svými nároky a požadavky
40. ROČNÍK CHEMICKÉ OLYMPIÁDY
odpovídá státní jazykové zkoušce. Nestaví na mechanických,
Jako každoročně i letos se studenti a studentky naší školy zú-
teoretických znalostech, ale vyžaduje bohatou slovní zásobu,
častnili chemické olympiády ve všech kategoriích vyhlašova-
tvořivou komunikaci a schopnost číst krásnou i naučnou litera-
ných pro gymnázia. Čím byl letošní ročník zajímavý? Chemic-
turu v německém jazyce.
ká olympiáda se konala již po čtyřicáté a naše škola získala
Chtěli byste vědět, jak se dá diplom DSD II získat? Znáte-li dob-
i v tomto jubilejním roce, stejně jako v několika minulých roč-
ře německý jazyk a pokud jste ho studovali dostatečný počet
nících, velmi pěkná umístění.
let, můžete být v maturitním ročníku připuštěni ke zkoušce,
Než se začtete do konkrétních výsledků, zabývejme se trochou
která probíhá ve dvou částech – písemné a ústní. Písemná bý-
čísel. Na prvních deseti místech každé ze čtyř vyhlašovaných
vá obvykle začátkem prosince. Možná vás bude zajímat, že se
kategorií se umístilo celkem devět studentů naší školy. Jen pro
koná ve stejné dny se stejným zadáním ve všech zkušebních
představu: pokud bychom za první místo přidělili 10 bodů a za
místech DSD současně, a to ve všech zemích na celé severní
desáté jeden bod, bylo by možno ve čtyřech kategoriích získat
polokouli.
celkem 220 bodů. Z nich by naši studenti obdrželi 48, což je
Písemná část je rozložena na dva dny. Začíná se slohovou pra-
22 %! Dosažený výsledek je o to cennější, že krajského kola se
cí, při níž žáci mohou používat německé výkladové slovníky
účastnili nejen studenti našeho, ale i zlínského kraje.
(ne dvojjazyčné). Druhá část se skládá ze tří částí – porozumě-
Krajská kola všech kategorií proběhla v Brně. Kategorie A na
ní slyšenému textu (Hörverstehen), porozumění čtenému tex-
chemické fakultě VUT, kategorie B na přírodovědecké fakultě
tu (Leseverstehen) a ze závěrečné části, prověřující mluvnici
MU a kategorie C a D na SPŠCH Vranovská.
a slovní zásobu.
Krajské kolo kategorie A se konalo 5. prosince 2003. Nejlépe se
Sotva se žák trochu vzpamatuje z písemné práce, musí se zú-
zde umístila Veronika Mikusová, která obsadila pěkné třetí
častnit tzv. „Pilotprüfung“, což je jakási ústní zkouška nanečis-
místo, a těsně jí tak unikl postup do celostátního kola. V této
to, a pak už ho čeká pouze závěrečná ústní zkouška před zku-
souvislosti je třeba připomenout, že i v loňském roce obsadil
šební komisí. V letošním roce proběhla 23. 1. 2004 v Olomouci
student našeho gymnázia Pavel Kadeřávek v krajském kole
a zúčastnilo se jí 18 našich studentů maturitních ročníků. Ke
třetí místo, v celostátním kole se pak umístil jako osmý. Letos
zkoušce si každý uchazeč o diplom musí připravit zvolené té-
však celostátní komise počet postupujících oproti loňskému
ma a k němu si vybrat literární dílo, které se tématu nějakým
roku zcela neočekávaně snížila. Z dalších se v krajském kole
způsobem dotýká. Ústní zkoušení trvá zpravidla 20 minut a je
umístila na 6. místě Iva Tomalová, na 8. Eva Jeníčková a na
rozděleno do dvou částí. V první je veden rozhovor k textu, kte-
9. Veronika Burdová.
rý žák dostane k přípravě na „potítku“, v druhé se diskutuje
Kategorie B, C a D krajským kolem končí. Naši studenti zde do-
o zvoleném tématu a literárním díle, jež je s ním spjaté.
sáhli následujících výsledků: kategorie B: 4. místo Iva Tomalová,
Podobně jako v minulých letech ukázali se naši studenti i letos
6. Iva Mikusová, 7. Eva Jeníčková a 14. Zdeněk Pluháček; kate-
jako zralí mladí lidé, pro které není problémem diskutovat
gorie C: 4. místo Eva Šimková, 14. Pavlína Tremlová a 18. Lucie
s osobním šarmem o politických, společenských, kulturních
Dunajová; kategorie D: 4. místo Miroslav Brumovský.
i všeobecně lidských otázkách.
Závěrem si dovolujeme všem účastníkům soutěže, kteří tak
Když jsme se dočkali v květnu konečných výsledků, pocítili
dobře reprezentovali svoji školu, ještě jednou k jejich umístění
jsme velké uspokojení, okořeněné pocitem hrdosti – všichni
pogratulovat.
naši studenti diplom DSD II získali, a to s velmi dobrým
15
profesoři Martin Krejčí, Eva Štěpánková, Aleš Mareček
ČTVRTÁ HISTORICKÁ VÝPRAVA JE MRTVÁ. AŤ ŽIJE HISTORICKÁ VÝPRAVA ČÍSLO PĚT!
LABUTÍ PÍSEŇ NA OSTROVECH
Zase. Už počtvrté. Vlastně se mi už moc nechtělo, protože ani
tánie. Hledíme na svoje krásné vedení – paní profesorky Prokešo-
ty tři předchozí výpravy za moc nestály, ale řekl jsem si, že ješ-
vou a Zajíčkovou –, ale pozor!, něco tu nehraje, někdo tu chybí!
tě jednu vydržím, když pro nic, tak pro obdiv k historickým pa-
No jistě… Kde je Žemla? Tedy pan profesor, sbormistr, guru mo-
mátkám naší vlasti.
derního rozhlasového hlášení, nezaměnitelný Pavel Žemla! Ne-
Nezdá se vám to? Ano, každý, kdo zažil alespoň jednu výpravu
přijít na sraz? A to si říká vedoucí zájezdu? Nakonec všechno dob-
s manželi Janovými, si musí klepat na čelo. A proč? Odpověď je
ře dopadne. Nastoupil značně unavený v Plzni, s kytarou v ruce.
jednoduchá, prostě proto, že i další (čtvrtá) historická výprava
Se svou nadějně se rozvíjející kapelou včera v tomto velkoměstě
byla naprosto skvělá. Ba co víc, přímo perfektní, protože ales-
piva zakončil megaturné po republice. Nyní už jsme tedy kom-
poň v jedné věci ještě lepší než ty předchozí. Asi teď přemýšlíte,
pletní a všichni se strašně těšíme, že už tam brzy budeme. To ješ-
v čem by tak mohla být lepší. Nepřijdete na to, protože i pro
tě netušíme, že cesta potrvá třicet hodin! Dozvídáme se, že noci
pamětníky výprav to bylo naprosté překvapení. Pan Jan nám
v autobuse jsou chladné. Ještě že jsme si vzali teplé prádlo!
totiž poodhalil další stránku své všestranné osobnosti. On umí
Dorazili jsme. Hostitelské rodiny jsou plné očekávání. Ta moje
vařit! A jak! Předvedl to mistrovskou ukázkou – uvařil pro ce-
také. Až do chvíle, kdy ze mne vypadne, že jsem vegetarián.
lou výpravu bezkonkurenční boršč.
Nakonec se ukáže, že to není vůbec žádný problém. A tak mů-
Ale to jsme trochu odbočili od původního tématu – historie. Tak-
žeme společně vyrazit vstříc několika krásným deštivým dnům
že musím zmínit některé památky, které jsme navštívili. Tou
v této nádherné zemi s bohatou historií.
snad nejvíce překvapující byla vila v italském stylu Kaceřov.
Neděle – den zábavy. Spolu s několika britskými studenty míří-
A nebyla zajímavá jenom obranným vodním příkopem, který se
me do jednoho z největších zábavních parků na světě, do
obvykle kolem vilek nestaví. Dech nám vzaly rozmanité historic-
Blackpool. Naše žaludky na něj dlouho nezapomenou… Pak
ké vozy, které jsme objevili v útrobách tohoto domu (sbírání old-
hurá do McDonaldu. To už je méně „cool“, ale zhodnotil bych
timerů je koníčkem pana domácího). A byly to skutečně nádher-
to asi takto: Každé menu z Mecdo je pořád lepší než většina ty-
né kousky, od starých citroenů až po porsche a mustanga.
pických anglických specialitek. Naprosto vyčerpáni přijíždíme
Dalším silným dojmem na nás bezpochyby zapůsobily „noční“
domů a usínáme pod klasickou anglickou přikrývkou.
rozvaliny královského hradu Krakovec. Noční proto, že jsme
Nazítří vedou naše kroky do školy, kde všichni nosí uniformy,
oproti původnímu časovému plánu přetáhli prohlídku hradu
a také je všichni svorně nesnášejí. Ti nejvíce „free“ nosí barevné
Točník, a tak jsme museli přemluvit kastelána, aby zanechal
ponožky. O anglických školních obědech se zde nebudu zmiňo-
večeře a šel nám něco povědět o historii a současnosti hradu.
vat, vydalo by to na samostatnou esej. Po společném večeru se
Soumrak mezi zdmi gotického hradu je krásný zážitek…
studenty z Rodillian School usínáme spánkem spravedlivých.
Poprvé jsme také navštívili nehistorickou památku. Koněpruské
Následující den probíhá ve znamení města York. Je to krásné,
jeskyně byly jediným čistě přírodním výtvorem, který jsme za čty-
starobylé sídlo se spoustou nádherných staveb a malebných
ři dny výpravy probádali. Nakonec jsme se však dozvěděli, že je to
zákoutí. Ve středu konečně objevujeme Leeds. Poznáváme, že
vlastně i historická památka, protože ve spodních patrech jesky-
i industriální město může mít své osobité kouzlo. Velkým zážit-
ně se našly pozůstatky penězokazecké dílny ze čtrnáctého století.
kem byla také návštěva 3D kina a muzea kinematografie
Ačkoliv nám možná nebylo nejtepleji, i počasí se letos povedlo
v Bradfordu, kde jsme zhlédli fascinující snímek o zkoumání
(nepromokli jsme na kost jako na výpravě první), takže nezbý-
největšího vraku moderní doby, lodi Titanic.
vá než zvolat: „Čtvrtá historická výprava je mrtvá. Ať žije histo-
Čtvrtek – den D: monstrózní společné vystoupení Labutí písně
rická výprava číslo pět!“
a Swing Band z Rodillian School. Během našeho koncertu zaDominik Ženatý, absolvent
Je pátek 19. září 2003, sedíme takhle v autobuse, koukáme kolem sebe a pomalu si začínáme uvědomovat, že jedeme do Velké Bri-
vládla přívětivá atmosféra. Na památku jsme obdrželi cenný
16
17
Společné vystoupení Labutí písně a Swing Band z Rodillian School
dar, zasklenou školní uniformu, symbol rovnosti a bratrství
Rozhodl jste se dobrovolně?
(případně sesterství – pro feministky).
Ale jistě! Chtěl jsem zase jednou učit jinak – na jiné škole, v ji-
Osudnou sobotu v 6.15 se slzou a ospalkou v oku opouštíme
né zemi… Byl bych mohl jít do Polska, ale to bych se musel učit
naše drahé rodiny a vydáváme se směrem do hlavního města
polsky. Já chtěl do Česka.
monarchie, do Londýna, kde se zapleteme do masové demonstrace proti válce v Iráku. Též zde máme to štěstí vidět šíleného
Je těžší učit německé nebo české studenty?
mága Davida Blanea, který se rozhodl strávit pár týdnů ve skle-
Je to podobné. Buď se chtějí učit, nebo ne. Záleží na tom, jak se
něné kostce nad Temží. Vidíme, jak močí a pod ním dav japon-
s nimi jedná. Ve vyučování se dá debatovat o mnohém, témat
ských turistů šílí nadšením.
je dost, člověk si jen musí dobře rozmyslet, které zvolí, aby zís-
A hupky šupky domů. Čeká nás opět třicet hodin cesty. Na tra-
kal pozornost studentů. I v Německu jsou chytří a pilní studen-
jektu, poslouchajíce šplouchání vln, vzpomínáme na nově zís-
ti, zvláště děvčata. Kluci jsou také chytří a pilní, jen jiným způ-
kané přátele a těšíme se zase jednou na dobré jídlo.
sobem. Studenti v Německu mají všechno k dispozici,
Pavel Cejpek a Ondřej Lemel, oba 3. B
učebnice, atlasy a tak dále, ale část musí hradit rodiče.
NA SLOVÍČKO, HERR WANKA…
Jste na našem gymnáziu spokojen?
Od září 2003 působí na naší škole nový profesor němčiny Hel-
Škola se mi moc líbí, je zde příjemné klima. Především v létě je
mut Wanka, kterého bychom vám nyní rádi představili.
zde pěkně horko!
Začněme tím, odkud jste.
Viděl jsem vás v autě, v mercedesu. Koupil jste si ho tady, nebo
Přijel jsem ze spolkové země Nordrhein-Westfallen, z města
jste si ho přivezl z Německa?
Düren, které leží přesně uprostřed mezi Kolínem nad Rýnem
Ale kdepak! Žádným mercedesem jsem nejel! Jen jednou mě
a Cáchami. Je pozoruhodné tím, že bylo za 2. světové války
svezl pan Ampapa svým autem. Jsi si jistý, žes viděl mne?
z 98 % zničeno.
S Helmutem Wankou rozmlouval Zdeněk Pluháček za podpory svých spolužáků ze 7. BV
Vážně? A jak jste prožil svá školní léta? rábějí dřevěné hudební nástroje. Tam jsem bydlel do svých
JIŽNÍ AFRIKA – RÁJ SE STINNÝMI STRÁNKAMI
dvanácti let a navštěvoval českou základní školu. V roce 1963
Když jsem ve své třídě poprvé oznámil, že pojedu do Jihoafric-
jsme se s maminkou přestěhovali do Vídně, kde jsem chodil na
ké republiky, ostatní se na mě začali dívat nějak divně. Všichni
střední školu. Později jsem přestoupil na gymnázium v König-
si říkali: „Proč Afrika? Tam jsou jenom lvi, sloni a džungle…
steinu (Königstein leží kousek od Oberurselu, kde se nachází
Mohu vás ujistit, že to tak vůbec není. Občas tu pobíhají opice,
naše partnerská škola – pozn. Z. P.). Po maturitě jsem se roz-
ale jinak nemáme v zahradách ani lvy, ani slony.
hodl pro studium matematiky a fyziky, což byla ovšem ka-
JAR je docela vyspělá země, jež se před deseti lety zbavila
tastrofa! Víte, člověk chce studovat totéž co kamarádi, a to není
apartheidu, na který část bělošského obyvatelstva stále vzpo-
vždycky to pravé. Po čtyřech semestrech jsem přešel na germa-
míná. Nyní vládne opak zvaný „affirmative action“. Vypadá to
nistiku a historii a studia ukončil státnicemi v Mainzu.
docela jako diskriminace bělochů. Chcete na univerzitu? Jste
Narodil jsem se v Lubech nedaleko Chebu, ve městě, kde se vy-
běloch a máte jedny z nejlepších známek v provincii? Promiň-
Naštěstí jste teď tady a učíte na našem gymnáziu a na gymná-
te, máte smůlu.
ziu Křenová. Proč jste se rozhodl jít pracovat do Česka?
Další problém JAR je kriminalita. Po desáté hodině v noci je
V jednom úředním zpravodaji bylo vypsáno výběrové řízení.
celkem nebezpečné někam jet i v autě, natožpak využít služby
Přečetl jsem si to a přihlásil se…
mikrobusů, které pracují jako taxíky. V těch by vás s největší
18
pravděpodobností někdo zabil. Mě osobně však „affirmative
procenta a některý z těchto symbolů: A (100–80 %),
action“ ani kriminalita nijak nezasáhly.
B (79–70 %), C (69–60 %), D (59–50 %) a F (49–40 %).
Po příletu jsem byl ubytován u velice milé rodiny Johnstonů
Existuje ještě FF a FFF, ale přesně jsem nepochopil, jestli mají
a začal jsem chodit do Scottburské střední školy. Střední školu
tyto symboly nějakou speciální funkci.
zde nazývají „high“ (vysoká), takže děti jdou po základní ihned
Učitelé a žáci jsou k nám „exchange-studentům“ opravdu milí.
na vysokou. Školský systém je naprosto jiný než u nás. Na za-
Ze začátku s námi chtěl pořád někdo mluvit a stále se nás ptali,
čátku si vyberete předměty. Musíte mít angličtinu a cizí jazyk
odkud jsme, jaké to tam je a tak dále. První, co chtěli slyšet, by-
(afrikaans, zulu) a čtyři další předměty. Ano, počítáte správ-
la naše sprostá slova, a když jsme jim nějaké prozradili, pobí-
ně – celkem jen šest předmětů! Na výběr je matematika, vědy
hali po škole a vyřvávali to stále dokola. Ani teď, skoro po
(fyzika a chemie), biologie, dějepis, zeměpis, „home econo-
třech měsících, jejich zájem úplně neopadl. Vzhledem k tomu,
mics“ (šití, vaření atd.), technické kreslení, umění a účetnictví.
že škola tu končí dvanáctým rokem studia, jsme na škole skoro
Jakmile si zvolíte předměty, dostanete rozvrh hodin, který je
nejstarší, proto mi jejich dotazy občas přijdou až dětinské.
také úplně jiný než u nás. Každý den má stejný počet vyučova-
Mimo školu je pro mě Afrika opravdovým rájem. Každý den se
cích hodin, jejichž délka se mění podle dne v týdnu. Přestávky
probouzím před obrovským oknem s výhledem na Indický oce-
dlouhé 30 minut nejsou po každé hodině, ale po dvou. Zajíma-
án. Pokud si chci jít zaplavat, proběhnu mezi několika palma-
vé je, že tu prakticky nemáte jednu pevně určenou třídu. Spo-
mi a jsem na pláži. Jakmile mě omrzí plavání a opalování, jdu
lečná je jen registrace (spočítání žáků a zapsání absence) a po-
si zahrát golf. Golf je v JAR velice rozšířený a hřiště jsou úplně
tom má každý student vlastní hodiny. Někteří mají vědy, jiní
všude. Já ho však zkusil poprvé v životě, takže se spíše trefuji
jdou do učebny biologie, a tak se třída rozprchne po škole.
do zahrádek okolo hřiště než na „green“. Ale stále jsem lepší
Funguje zde spousta zvláštních pravidel. Například jste povinni
než belgický „exchange-student“ Yvan, který má na svém kon-
nosit výhradně jen školní uniformu (včetně školních pono-
tě už dvě auta. Nejoblíbenějšími sporty jsou tu ovšem kriket
žek). Pokud žvýkáte žvýkačku, učitel vám přikáže, abyste si ji
a rugby. Hrají se totálně všude. Jedna hra kriketu však může
přilepili na čelo a nechali ji tam do konce hodiny. Když rušíte,
trvat až pět dní, na což opravdu nemám trpělivost, a můj pud
učitel vás postaví na skříňku, přikáže vám rozpažit a zvednout
sebezáchovy je stále příliš silný na to, abych hrál dobře rugby.
jednu nohu – říká tomu „kung-fu master“. Dva žáci opačného
Když jsem se poprvé pokusil zapojit, pobíhal jsem po hřišti
pohlaví nesmí být u sebe blíže než 30 cm (což nikdo nedodržu-
a divil se, proč mi ten šišatý balón nikdo nenahraje. Až po de-
je); holky mají zakázáno používat make-up (jak by tu některé
seti minutách mi oznámili, že se nesmí nahrávat dopředu…
naše dívky přežily!?) a sukni musí mít ne více než tři prsty nad
Mám před sebou ještě dva a půl měsíce. Než se vrátím domů,
kolena; kluci mají povinnost nosit nakrátko střižené vlasy;
možná budu umět odpálit golfový míček, aniž bych se záro-
neustále musíte mít na sobě viditelně pověšenou ID kartu –
veň musel připravovat k útěku před rozzuřeným majitelem
malou plastikovou kartičku s vaším jménem a fotkou.
rozbitého okna.
Areál školy je nádherný, všude samé stromy a keře. Ostatně ze-
Mějte se „tam nahoře“ hezky.
leň vládne nejenom škole, ale celé oblasti. Kromě dvou velkých rugbyových hřišť má škola k dispozici také hřiště na pozemní hokej a bazén. V žádné učebně nenajdete topení, zato jsou všude alespoň dva větráky (při minimální zimní teplotě 15 stupňů je to dost logické). Učivo se probírá podrobně, ale zejména ve vědách „skáčeme“ z látky na látku bez jakéhokoliv propojení, což může být docela matoucí. Z písemných testů nedostáváme známky, ale procenta. Na konci roku se procenta sečtou a dostanete vysvědčení, na kterém nejsou známky, ale výsledná
19
Pavel Valkoun, 3. A
Výsledky nejlepších
Výsledky nejlepších Výsledky nejlepších Humanitní obory a umělecké soutěže Český jazyk a literatura Polymnia – V. ročník klání GML v přednesu poezie i prózy kategorie I – nižší gymnázium jednotlivci 1. místo Michael Kříž, 2. AV kolektivy 1. místo No stress reloaded, 3. AV kategorie II – vyšší gymnázium jednotlivci – autorská soutěž 1. místo Lukáš Obr, 1. B interpretace 1. místo Lukáš Obr, 1. B kolektivy 1. místo Iva Záhorová a Zbyněk Semotam, oba absolventi Pábitelé kolem nás – celostátní literární soutěž mezi 50 nejlepšími Andrej Werner, 8. BV Náchodská prima sezóna 2004 – celostátní literární soutěž próza čestné uznání Andrej Werner, 8. BV divadelní scénář 1. místo Andrej Werner, 8. BV filmový scénář 1. místo Jan Šárka, absolvent Brněnské kolo – umělecký přednes kolektivy 1. místo Trilek Chameleon – Lenka Albrechtová, Petra Pomališová, Petra Šimoníková, všechny 4. AF 2. místo Ladislava Juříčková a Tereza Bartošová, obě 5.AV
Wolkerův Prostějov – umělecký přednes krajské kolo 1. místo Trilek Chameleon – Lenka Albrechtová, Petra Pomališová, Petra Šimoníková, všechny 4. AF Wolkerův Prostějov – celostátní festival poezie přehlídka vítězů krajských kol Trilek Chameleon – Lenka Albrechtová, Petra Pomališová, Petra Šimoníková, všechny 4. AF Blanka Linkeschová, 3. AV Literární soutěž O cenu Danny Smiřického drama 1. místo Lukáš Obr, 1. B próza 1. místo Andrej Werner, 8. BV Dětská scéna 2004 – umělecký přednes krajské kolo 3. místo Blanka Linkeschová, 3. AV
Soutěže hudební Národní soutěž v komorní hře městské kolo 1. místo Eva Jeníčková, 7. AV krajské kolo 3. místo Eva Jeníčková, 7. AV 3. místo Aleš Winkler, 2. B Brněnské kolo – klavírní soutěž orchestrální hra – klavírní sólo s orchestrem 2. místo Lenka Kučerová, 3. A duo klarinet a klavír 1. místo Lenka Kučerová, Adéla Zedníčková, obě 3. A Porta – hudební soutěž hudební skupiny 20
finálová účast Aleš Winkler, 2. B, Helena Macháčková, 7. BV finálová účast Na chvíli motýli – Lenka Skoupá, 2. B Národní soutěž ZŠU – flétna městské kolo 2. místo Helena Macháčková, 7. BV Brána – hudební soutěž hudební skupiny 2. místo Barbora Lidmilová, 1. BF Regionální soutěž dětských školních a výběrových pěveckých sborů 1. místo Kateřina Nohelová, 1. BF Soutěž ve hře na dechové nástroje – zobcová flétna 2. místo Kristina Javůrková, 1. BF
Anglický jazyk Konverzační soutěž v anglickém jazyce školní kolo 1. místo Adam Kloboučník, 7. AV 2. místo Jan Tomek, 1. AV 2. místo Barbora Henzlová, 4. AV městské kolo 2. místo Jan Tomek, 1. AV Public Speaking Competition zemské kolo 1. místo Irena Satkeová, 5. AF celostátní kolo účast ve finále Irena Satkeová, 5. AF Literární soutěž o stipendium na University of New York in Prague 2004 Academic Scholarship Essay Competition The Role of a Free Press in a Democratic Society 3. místo Andrej Werner, 8. BV
Soutěže výtvarné Německý jazyk
Fotograf GML 2003 1. místo Jan Křetínský, 8. BV 2. místo Adam Břínek, 1. C Brněnské kolo – výtvarná soutěž kategorie 15–17 let malba čestné uznání Lukáš Obr, 1. B užité umění čestné uznání kolektiv studentů 4. AV malé jevištní formy – vlastní tvorba 2. místo Tereza Bartošová a Ladislava Juříčková, obě 5. AV Velikonoce a my – výtvarná soutěž kategorie 12–15 let 2. místo Kateřina Flašarová, 1. BF 1. místo v divácké soutěži Kateřina Flašarová, 1. BF zvláštní ocenění odborné poroty Kateřina Flašarová, 1. BF 21
Olympiáda v německém jazyce městské kolo 1. místo Martin Šíbl, 1. AV 1. místo Zdeněk Pluháček, 7. BV 3. místo Šárka Pantůčková, 4. AV oblastní kolo 1. místo Zdeněk Pluháček, 7. BV 3. místo Šárka Pantůčková, 4. AV celostátní kolo 4. místo Zdeněk Pluháček, 7. BV Celostátní soutěž o zisk prázdninového stipendia Jana Stašová, 3. A, Hana Křížová, 2. B
Francouzský jazyk Des Mots Pour Voir – literární soutěž ve francouz ském jazyce cizojazyční studenti Lucie Přikrylová, 3. AF
Festivadlo – festival studentských frankofonních divadel cena za grafické ztvárnění plakátu Festivadla Kristina Chlupová, 3. BF
8. místo Radka Šmídová, 1. AV kategorie Z7 4. místo Petra Belanová, 2. AV kategorie Z8 6. místo Jiří Krejčí, 1. BF 7. místo Klára Kovářová, 1. AF 8. místo Michal Jež, 3. AV 8. místo Veronika Klevarová, 1. BF
Latinský jazyk Certamen Latinum školní kolo 1. místo Štěpán Veselý, 8. BV
kategorie Z9
1. místo Štěpán Veselý, 8. BV
krajské kolo
9. místo Štěpán Veselý, 8. BV
kategorie A regionální kolo
zemské kolo
1. místo Lucie Pospíšilová, 4. AV
národní kolo
1. místo Lucie Pospíšilová, 4. AV
Přírodovědné obory
5. místo Jan Křetínský, 8. BV celostátní kolo
Zeměpis
10. místo Jan Křetínský, 8. BV
Zeměpisná olympiáda městské kolo 6. místo Ondřej Lemel, 3. B 9.–10. místo Michal Jež, 3. AV
Biologie Biologická olympiáda školní kolo 1. místo Veronika Juříčková, 4. AV 1. místo Veronika Schenková, 5. AV 1. místo Martin Janča, 4. A krajské kolo 7. místo Veronika Schenková, 5. AV 9. místo Martin Janča, 4. A Celostátní přírodovědná soutěž Krkonošský národní park 5. místo Martin Janča, 4. A
Matematika Matematická olympiáda městské kolo kategorie Z6 6. místo Dana Večerková, 1. AV
Matematický klokan kategorie Benjamín 1. místo Jan Cimr, 2. AV 2. místo Karolína Sochorová, 2. AV 3.–4. místo Michaela Grochová, 2. AV 3.–4. místo Petra Kovaříková, 2. AV kategorie Kadet 1. místo Petr Šeda, 1. AF 2. místo Tomáš Kopecký, 2. AF 3.–4. místo Hana Šustová, 2. AF 3.–4. místo Vanda Kučerová, 4. AV kategorie Junior 1. místo Kateřina Pokorná, 1. A 2.–3. místo Lukáš Ustrnul, 1. A 2.–3. místo Jaroslav Sedlář, 1. B kategorie Student 1. místo Jan Křetínský, 8. BV 2. místo Jiří Crha, 8. BV 3. místo Oldřich Kozumplík, 3. A
Fyzika Fyzikální olympiáda městské kolo 22
úspěšný řešitel F
kategorie D 1. místo Michal Jež, 3. AV
4. místo Miroslav Brumovský, 2. AF
úspěšný řešitel E 4. místo Lucie Pospíšilová, 4. AV 6. místo Jan Páral, 4. AV 21. místo Barbora Henzlová, 4. AV krajské kolo úspěšný řešitel D
Informatika Krajské středoškolské hry v hrách na počítači – Starcraft 5.–8. místo Josef Šamánek, 8. BV 5.–8. místo Michal Tesařík, 5. AV
25. místo Hana Stříbná, 3. BF úspěšný řešitel E 8. místo Lucie Pospíšilová, 4. AV 17. místo Jan Páral, 4. AV
Mezinárodní soutěž v tvorbě multimediálních prezentací Siemens na téma Škola účast týmu 5. AV
Archimédiáda 2004 městské kolo kategorie G 1. místo David Šťastný, 2. AV 3. místo Anna Ostrá, 2. AV 5. místo Tibor Keše, 2. AV 9. místo Soňa Šimonová, 2. AV
Chemie Chemická olympiáda městské kolo kategorie D 3. místo Miroslav Brumovský, 2. AF krajské kolo kategorie A 3. místo Veronika Mikusová, 7. AV 6. místo Iva Tomalová, 7. BV 7. místo Eva Jeníčková, 7. AV 9. místo Veronika Burdová, 6. BF kategorie B 4. místo Iva Tomalová, 7. BV 6. místo Veronika Mikusová, 7. AV 7. místo Eva Jeníčková, 7. AV 14. místo Zdeněk Pluháček, 7. BV kategorie C 4. místo Eva Šimková, 2. B 14. místo Pavlína Tremlová, 5. AV 18. místo Lucie Dunajová, 6. AV 23
Mistrovství České republiky v počítačových hrách 3. místo Ondřej Chalupa, 4. AF
Soutěž v tvorbě prezentací Město mýma očima vyšší gymnázium 1.–3. místo Lenka Hubáčková, Eva Kameníčková a Barbora Klesková, všechny 5. AV 1.–3. místo Luboš Brim a Štěpán Lata, oba 5. AV 1.–3. místo Petra Šimoníková a Petra Valíková, obě 4. AF nižší gymnázium 1.–3. místo Michail Nenkov a Jan Petrov, oba 3. AV 1.–3. místo Martina Dvořáková, 4. AV 1.–3. místo Martin Dirhan, Martin Fabián a Daniel Hájek, všichni 4. AV
Sportovní soutěže Mistrovství Evropy v tradičním karate – kata juniorky 4. místo Jitka Čihounková, 8. BV Sportovní gymnastika – víceboj starší žáci městský přebor 1. místo Vladimír Krejčí, 1. BF 2. místo Jiří Krejčí, 1. BF krajský přebor 1. místo Vladimír Krejčí, 1. BF
2. místo Jiří Krejčí, 1. BF trojutkání Praha–Brno–Bratislava – jednotlivci 3. místo Vladimír Krejčí, 1. BF 6. místo Jiří Krejčí, 1. BF trojutkání Praha–Brno–Bratislava – družstva 2. místo Jiří Krejčí a Vladimír Krejčí, oba 1. BF Mistrovství České republiky ve sportovní gymnastice ČASPV 5. místo Vladimír Krejčí, 1. BF 9. místo Jiří Krejčí, 1. BF družstva 3. místo Jiří Krejčí a Vladimír Krejčí, oba 1. BF
Lenka Hubáčková, 5. AV, Marta Bimová, 1. C, Tereza Spoustová, 4. AV, Irena Steinerová, 4. AV krajské kolo 4. místo chlapecké družstvo 5. AV a 4. AV (viz výše)
Celostátní soutěž ČOS starší žáci přebor ČOS v sokolské všestrannosti 1. místo Vladimír Krejčí, 1. BF 4. místo Jiří Krejčí, 1. BF přebor ČOS v plavání 2. místo Jiří Krejčí, 1. BF 3. místo Vladimír Krejčí, 1. BF přebor ČOS ve šplhu 1. místo Vladimír Krejčí, 1. BF 2. místo Jiří Krejčí, 1. BF přebor ČOS ve sportovní gymnastice 2. místo Vladimír Krejčí, 1. BF 6. místo Jiří Krejčí, 1. BF přebor ČOS v běhu na střední trať 3. místo Jiří Krejčí, 1. BF přebor ČOS v atletice 4. místo Vladimír Krejčí, 1. BF
Středoškolské hry v curlingu junioři 1. místo Lukáš Plachý a tým 4. A 2. místo Martin Zukal, Lubor Páč, Michal Šachr, Jan Říha, všichni 7. BV 2. místo Adam Kovač a tým 7. AV
Volejbal – turnaj nižších gymnázií okresní finále 1. místo Martin Šmoldas, 5. AV, Jan Záhora, 4. AV, Martin Fabián, 4. AV, Jan Střípek, 4. AV, Jan Blahynka, 4. AV, Marek Semotán, 4. AV, Martin Dirhan, 4. AV, Ondřej Novotný, 4. AV 3. místo Petra Brandejská, 4. AV, Monika Muzikářová, 4. AV, Petra Havlišová, 4. AV, Katka Pugretová, 1. C, Petra Koštálová, 3. AF,
Atletika městský přebor běh na 100 m 3. místo Michail Nenkov, 3. AV župní přebor – starší žáci 2. místo Vladimír Krejčí, 1. BF 4. místo Jiří Krejčí, 1. BF
Plážový volejbal středních škol městské kolo 3. místo Eva Kašíková a Martina Bradáčová, obě 2. B 8. místo Petra Brandejská, 4. AV, Martina Harazimová, 3. B Středoškolské hry běh na 1500 m 1. místo Lukáš Plachý, 4. A plavání 2. místo Pavlína Máčalová, 6. AF, Veronika Haluzová, 2. AF, Jana Svobodová, 4. A, Pavla Vašíčková, 6. BF, Zuzana Nesrstová, 5. AF, Kateřina Chlupová, 3. AF volejbal krajské kolo 1. místo Eva Kašíková, 2. B, Martina Bradáčová, 2. B, Petra Košťálová, 3. AF, Marta Bímová, 1. C, Zuzana Barvínková, 1. C, Petra Skalická, 8. BV, Markéta Sabáčková, 4. AF, Eva Kamírová, 8. BV, Martina Harazimová, 3. B, Petra Brandejská, 4. AV, Lucie Šlezingerová, 1. C, Hana Ošlejšková, 7. BV, Iva Mendelová, 8. BV 24
stolní tenis chlapci 9.–10. místo David Chlíbek, 1. C, Luděk Schauer, 6. AV, Richard Malovič, 8. BV, Michal Meluzín, 8. BV dívky 5. místo Petra Hubová a Lenka Hájková, obě 7. BV
župní přebor – starší žáci
Plavání krajský přebor 200 m polohový závod
Šach městské kolo SM – kategorie III.–IV. 3. místo Jan Záhora, 4. AV, Jiří Dobeš, 1. BF, Magdaléna Veselá, 1. AF, Tibor Keše, 2. AV, Jitka Mazalová, 1. AF, Štěpán Orsag, 1. AF městské kolo SM – kategorie V. 6. místo Ondřej Pulec, 3. AF, Stratos Zerdaloglu, 2. A, Prokop Drášil, 3. BF, Aleš Chmelař, 3. BF, Lubor Pham, 3. AF, Lenka Křičková, 4. A šachový turnaj brněnských základních škol 4. místo Jiří Dobeš, 1. BF
2. místo Kevin Paška, 1. AV 400 m polohový závod 2. místo Kevin Paška, 1. AV 200 m znak 3. místo Kevin Paška, 1. AV 100 m volný způsob 3. místo Kevin Paška, 1. AV 50 m volný způsob 3. místo Kevin Paška, 1. AV mistrovství České republiky 200 m polohový závod 3. místo Kevin Paška, 1. AV Austria Open Wien Meeting 200 m znak 2. místo Kevin Paška, 1. AV oblastní přebor – starší žákyně 50 m volný způsob 1. místo Nicole Ludikovská, 3. AV 100 m volný způsob 1. místo Nicole Ludikovská, 3. AV 200 m znak 2. místo Nicole Ludikovská, 3. AV 100 m znak 2. místo Nicole Ludikovská, 3. AV 200 m volný způsob 3. místo Nicole Ludikovská, 3. AV republikové kolo – starší žákyně 50 m volný způsob 3. místo Nicole Ludikovská, 3. AV 100 m volný způsob 3. místo Nicole Ludikovská, 3. AV 25
2. místo Jiří Krejčí, 1. BF 3. místo Vladimír Krejčí, 1. BF Mezinárodní baseballový turnaj Evropa 3. místo Pavel Krška, 4. AF
Letní školní turnaj GML fotbal 1. místo Michal Meluzín, Lumír Kunovský, Radan Jánoš, Jiří Crha, Jan Křetínský, Tomáš Chalupský, Tomáš Čupr, Josef Šamánek, všichni 8. BV volejbal 1. místo 5. AF 2. místo 8. BV 3. místo 4. AV Český pohár v dráhové cyklistice 3. místo Tomáš Kuchař, 3. BF Mistrovství České republiky v národní házené 2. místo a nejlepší útočnice a střelkyně Kristina Chlupová, 3. BF Synchronizované plavání mistrovství České republiky – starší žákyně solo, duo a tým 1. místo Alžběta Dufková, 1. BF mistrovství České republiky – juniorky
tým a kombinace
5. místo Milan Veverka, 6. AF 1. místo Pavlína Máčalová, 6. AF
duo 2. místo Pavlína Máčalová, 6. AF mistrovství střední Evropy – starší žákyně solo 1. místo Alžběta Dufková, 1. BF tým 2. místo Alžběta Dufková, 1. BF mezinárodní závody v Paříži duo 15. místo Pavlína Máčalová, 6. AF Mistrovství České republiky v judu junioři 2. místo Pavel Hude, 7. AV Český pohár ve sportovním lezení 4. místo Kristýna Ondrová, 7. AV česká juniorská reprezentace Kristýna Ondrová, 7. AV Běh na 1500 m mistrovství Moravy a Slezska v hale – junioři 2. místo Lukáš Plachý, 4. A mistrovství Moravy a Slezska – junioři 1. místo Lukáš Plachý, 4. A mistrovství České republiky v hale – junioři 5. místo Lukáš Plachý, 4. A Brněnský běžecký pohár – junioři 2. místo Lukáš Plachý, 4. A Poloviční maraton New Ballance Brno junioři 1. místo Lukáš Plachý, 4. A Mistrovství Evropy v softbalu starší žáci 1. místo David Werner, 1. AV Basketbal Extraliga České republiky – starší dorostenci
dorostenecká liga 1. místo Ota Hlinomaz, 7. AV 3. liga České republiky – muži 4. místo Milan Veverka, 6. AF Mezinárodní basketbalový turnaj Brno 2003 nejlepší hráč turnaje Milan Veverka, 6. AF Streetball krajské kolo 1. místo Tereza Žáčková, 7. BV Mistrovství světa v jízdě na koloběžce – sprint 1. místo Lucie Gazárková, 2. B Mistrovství České republiky – Euroteam 1. místo Iva Danielová, 4. AF Step mistrovství České republiky – junioři 2. místo Zuzana Hadravová, 1. BF mistrovství světa – formace 7. místo Petra Zachovalová, 7. AV, Adéla Zedníčková, 3. A, Kateřina Dostalová, 7. BV Hip hop regionální kolo hlavní věková kategorie 6. místo Kamila Janečková a Martina Bravená, obě 6. AV sólo ženy 4. místo Kamila Janečková a Martina Bravená, obě 6. AV mistrovství České republiky 3. místo Nikol Fišarová, 1. C 9. místo Kamila Janečková a Martina Bravená, obě 6. AV 9. místo Eva Mečlová, 3. A evropský pohár – formace 4. místo Petra Vítková, 2. B 26
Témata k maturitní písemné práci
Disco show mistrovství České republiky – taneční skupina 2. místo Kateřina Pokorná, 1. A mistrovství České republiky – formace 1. místo Petra Verbíková, 1. C mistrovství světa – formace hlavní věková kategorie 2. místo Petra Verbíková, 1. C
Ostatní soutěže Mistrovství České republiky ve výrobě papírových modelů junioři 1. místo Petr Kalivoda, 3. BF
Mistrovství České republiky v drezuře kategorie děti 8. místo Marie Derflerová, 1. BF
Témata k maturitní písemné práci* Témata k maturitě
Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY 15. DUBNA 2004
1. „NEZLOB SE, ŽE RŮŽOVÝ KEŘ MÁ TRNY, ALE RADUJ SE, ŽE TRNITÝ KEŘ MÁ RŮŽE.“ Arabské přísloví Úvaha
2. „MÁME SVOBODNOU VOLBU JÍT, KAMKOLI CHCEME, A BÝT SAMI SEBOU.“ Richard Bach Analýza literárního díla jako prostoru pro lidskou svobodu * Vybrané maturitní práce najdete v oddílu Tvorba na GML
27
3. SVĚT JE PLNÝ KOUZEL, STAČÍ UVĚŘIT. Povídka
4. „JDI, HOLČIČKO, A BAV SE, BAV, TAK JAKO JÁ JSEM SE BAVÍVAL, KDYŽ BYL MŮJ ČAS.“ Bohumil Hrabal Fejeton o vztazích mezi generacemi
Tvorba na GML
Tvorba na GML Tvorba na
GML
VARIACE NA STAROKOREJSKÉ TÉMA Proč stále marně lovíš ryby, rybáři smutný, na břehu? Toužebně čekáš na něhu, co dá Ti ryba z Tvého „kdyby“. Kdopak ví, kde jsou Tvoje sítě? Já vím jen jedno – miluji Tě.
UKOLÉBAVKA Zlatavé listí na silnici přikrývá zimu zpola bdící. Jen měsíc svítí a topoly podzimní břitvou vítr holí. A déšť mi šeptá do peřin, že přijde mnoho dalších zim, a tak usínám, zádumčivá, s tou písní tesknou, kterou zpívá. Ztišil se vítr, déšť oněměl, přikryl mě něžně ve svou běl. A jen zpěv křídel havraních přírodě šuměl do spaní. Irena Zbiejczuková, 5. AF
L’HOMME DE LA PHOTOGRAPHIE Quand j’étais petit garçon, j’aimais bien me cacher dans le vieux grenier de la maison de mon arrièregrand-mère, observer des fourbis inutiles et rêver à plein de choses.
Fantastické zvíře, Jana Sedláčková, 2. AF (linoryt)
Un beau jour ensoleillé, un de ceux où il se passe des miracles, j’y ai découvert une boîte de photos. Je les examinais avec intérêt quand j’en ai trouvé parmi elles une qui m’a stupéfait littéralement. C’était la photo en noir et blanc d’un jeune homme qui tenait dans la 28
main une petite photo (on ne voyait pas ce qu’il y avait sur celle-ci). Ce qui me fascinait, c’était l’expression de son visage; pensive, surprise, semblant essayer de me communiquer quelque chose de très grave. Cet homme, je le trouvais familier, comme si je l’avais déjà vu quelque part et ne pouvais me rappeler cette occasion-là. Ces yeux, c’était ma mère, son nez et son menton, c’était plutôt mon père. Même si j’étais très jeune (à peu près six ou sept ans), je me suis rendu compte que cette photo était tout à fait extraordinaire (une part de mon destin, me disaisje) et que ce jour-là allait changer ma vie. Pendant vingt ans je ne pensais qu’à lui, l’Homme de la photographie. Je n’allais jamais me coucher sans le regarder un moment. J’ai demandé des milliers de fois à tous les gens que je connaissais mais personne ne savait de qui je parlais. Personne. Et de plus en plus il me semblait le reconnaître, de plus en plus je sentais comprendre son expression.
Puis, un beau jour ensoleillé, un de ceux où il se passe des miracles, j’étais debout devant un miroir et j’ai pris ma photo pour y jeter un coup d’oeil. Après j’ai levé les yeux sur le miroir. Et soudain j’ai été près de m’évanouir. Cet homme dans le miroir et celui sur la photo étaient tout à fait pareils! C’était moi! J’ai décidé de tout faire pour révéler l’origine de cette photo maudite. Tout pour en constater la vérité. Cependant, jusqu’à un certain moment (et cela fait une autre vingtaine d’années qu’il est venu) je n’avais fait que de vagues hypothèses. Une seule d’entre elles semblait raisonnable: Cet homme de la photo, aurait pu être un ancêtre qui me ressemblait beaucoup. Soit reculé, de sorte que personne ne s’en souvenait plus, soit dissimulé, par exemple un enfant abandonné par sa mère qui avait survécu hors de sa famille et que personne n’avait reconnu. Les autres hypothèses étaient un peu étranges et, diraiton, surnaturelles: Aurait-il pu être vraiment moi?
V soutěži Fotograf GML 2003 zvítězil Jan Křetínský (8. BV) se sérií fotografií, z níž vyjímáme snímek s názvem Platónovo podobenství o jeskyni
29
J’imaginais que quelqu’un aurait pu se retourner dans le passé (en utilisant une machine à remonter le temps) avec ma photo, faite dans une situation extraordinaire, quand j’étais éperdu, ce qui expliquerait cette expression faciale étrange et suggestive. Ou bien aurais-je pu tellement penser à cet homme de la photographie (réfléchir à son visage, l’admirer) que je serais enfin devenu lui? Ce qui me désorientait, c’était la photo qu’il tenait dans la main. Cela, c’était tout à fait la même situation que la mienne devant le miroir. Mais si cet homme-là se regardait vraiment lui-même sur cette petite photo, tout cela n’aurait aucun sens. Et si tel était le cas je ne ferais que redérouler la même histoire que celle d’un homme qui avait le même air que moi. A cet égard, je ne trouvais aucune explication même si je ne pensais qu’à cela pendant vingt ans: qu’à l’Homme de la photographie et à son histoire. Et puis le fameux moment est (finalement) venu, un beau jour ensoleillé, un de ceux où il se passe des miracles. Mon fils, qui avait découvert la photo maudite sur mon bureau, est entré dans la salle de séjour en la tenant et me disant: „Voilà ce que je viens de trouver! Tu sais ce que c’est? C’est un tableau sur cette photo-ci.“ „Quel tableau?“ ai-je demandé, extrêmement étonné. „Le tableau dont l’auteur est Sir Joshua Reynolds, un peintre anglais du dix-huitième siècle. Nous l’avons appris au lycée aujourd’hui. Tu sais pourquoi cet homme a une expression si surprise et pensive? La petite photo qu’il tient dans sa main, c’est la première de sa vie. Ça doit dater de 1750 à peu près. Reynolds s’était interessé à comment serait sa réaction et puis il l’a saisie dans la peinture.“ „Et qu’est-ce qu’il y avait sur la photo qu’il lui a donné?“ „Je sais pas. Probablement un monument à Londres.“ „Tu sais qui était cet homme peint?“ „Non mais au fait il te ressemble un peu! Je peux le demander à un professeur d’arts plastiques. Il est très savant.“ Ce professeur était vraiment habile. Il a trouvé dans une chronique de Londres que c’était Sir Thimoty Gaspar, membre de la famille de noblesse des Gaspar. Il était très
connu, c’est pourquoi cet événement avait été enregistré. Mais ce qui m’inquiétait toujours davantage, c’était la ressemblance qui nous unissait. On aurait dit que nous étions tout à fait pareils. Voilà pourquoi je me suis dit que nous devions avoir une relation de parenté et j’ai commencé à rechercher la généalogie de ma propre famille la plus éloignée possible. J’y consacrais beaucoup de temps et d’efforts, de temps à autre je pensais que je ne saurais jamais la vérité, cependant à la fin je suis arrivé jusqu’à l’arrière-grand-mère de mon arrière-grandmère dont j’ai constaté qu’elle s’était mariée avec un certain Thomas Gaspar, un noble de Londres. Dans ce temps-là il n’y avait qu’une seule famille des Gaspar à Londres, de sorte qu’il devait être un descendant de Sir Thimoty. D’après son âge et la date du mariage il devait être son petit-fils. Vraisemblablement c’était lui qui avait demandé à l’Académie royale de lui permettre de faire faire une photographie du tableau de son fameux grand-père, puisqu’il l’aimait plus que son propre père. Puis Thomas est parti en Bohême où il s’est marié. La photo était passée du père au fils, néanmoins, au fur et à mesure, elle s’était perdue et était parvenue d’une manière ou d’une autre jusqu’à l’endroit où je l’ai trouvée, le grenier de la vieille maison de mon arrière-grand-mère. Mais est-ce vraiment la fin totale de mon récit? A vrai dire, cette explication ne m’a pas satisfait du tout. Elle est trop improbable. Comme je deviens de plus en plus vieux (bientôt cela fera une autre vingtaine d’années), je pense toujours plus intensivement qu’il n’y a que moi sur la photo et personne d’autre. J’en invente des théories bizarres, à savoir, comment les choses auraient-elles pu se passer: le professeur d’arts plastiques m’a mystifié. Il a peut-être créé un complot avec mon père pour me cacher la vérité. Ou mon père n’est pas mon père. Mon père réel peut être le professeur. A vrai dire il me ressemble de loin plus que mon „père“ et est du même âge que lui. Il est possible qu’il se soit servi de la photo pour me le faire savoir (n’ayant pas pu parler directement). Ou bien c’était moi qui m’étais mystifié? Je pourrais être un homme tout à fait autre que celui que je pensais. Mais d’où viendrais-je en ce cas? 30
vie, depuis le grenier où je l’avais jadis trouvée. Toute cette affaire m’est égale maintenant.“ „Et si tu la retrouves là-bas dans ta vie prochaine?“ Jan Holubář, 3. AF
STOP ASKING! People are very often asking when the IsraeliPalestinian conflict will end. Although many answers have been given, none has been correct. That implies that there may be no answer. And that is right, because the question is absolutely wrong. The question should be: Is there any chance that the conflict will end? The answer is simple: No. The reason is hidden deeply in historical experience of both nations. Let’s take Jewish history. We can see two thousand years of suffering from insecurity. The Jews could never protect themselves, because they were isolated in small communities and were never able to gain real
Neznámý tvor, Viktor Novoměstský, 3. AV (linoryt)
Il est donc logique de croire que mon histoire est tout de même sans fin, sans solution, sans issue. L’histoire vaine d’un explorateur qui n’a pas atteint le but du voyage de toute sa vie. Pourtant je n’en suis pas sûr. Après tout, pourquoi une logique devrait-elle avoir sa place dans ce récit? Au contraire je suis persuadé que tout va finir, se résoudre d’une manière ou d’une autre. J’imagine qu’une fois reviendra un beau jour ensoleillé, un de ceux où il se passe des miracles et que quelqu’un me dira que tout le monde m’a menti et que tout est bien autrement. Peut-être cela sera-t-il mon père, qui, juste avant de mourir, me fera entrer dans sa pièce en me disant: „Mon petit, je dois te confier un grand secret, il y a soixante ans…“ mais je l’interromperai d’une voix résolue: „Non, tu peux garder ce secret. Je ne m’y intéresse plus. J’ai rendu cette photo, qui m’avait poursuivi toute ma
31
power. Now they have their own country, own army and own government, which are garanties of protection. The Jews do not feel like losing this advantage. The Arabs’ history is full of fights against rough nature and clashes among sultans for reign. Who was not cruel enough, could not resist. Who admired someone’s life, lost his own one. In this we can see roots of Palestinian life-wasting bomb attacks. Simply said, for the Jews life is too expensive to lose it without fight, for the Arabs life is too cheap not to use it as a weapon. This Middle East crisis is not a war between two countries or nations. It is a war between two points of view, or better philosophies. Because this philosophy is connected to the foreign affairs it is impossible to compromise. And peace without compromise is unimaginable. It is easy to compromise in materialistic questions like borders, ocean access or zones of free trade. However, it is impossible to agree on emotional questions about homeland, holy places or ways of understanding this world. In last 200 years Europe has experienced only four or five wars and the USA even fewer. Now peace is for us something given and war only a crisis. This idea has no place in Middle Eastern understanding of the world. For both of these nations war is standard and peace only a short time-out. We should understand it and never more ask such stupid questions as when it will end. Andy Werner, 8. BV
MARKÉTA LAZAROVA (inspirováno filmem Františka Vláčila) otvírám oči a nevidím nebe, nevidím dálky a tisíce hvězd, otvírám oči, já chci vidět sebe a slyšet, že pořád mám cenu a čest však najednou vím, že necítím Tebe, život jde dál po jiné trati, už jisté je, že neuzřím nebe, jen málo mi vadí, že navždy Tě ztratím
tak otvírám oči a vidím tu nebe a dálky a tisíce zářících hvězd, otvírám oči, už nevidím sebe, budu žít dál a to je má čest Lenka Ostřížková, 4. B
ÚPLNĚK Tragedie v deseti obrazech (úryvky) Ocitáme se v tajemné atmosféře starověké Číny za časů panování bájné dynastie Sia, tj. někdy na přelomu třetího a druhého tisíciletí př. Kr. Hlavní postavou hry je otrok. Setkáváme se s ním ve chvíli, kdy ho na trhu kupuje jistý velmož za účelem rozšíření řad dělníků pracujících na stavbě chrámu. Brzy se dovídáme, že tento veskrze dobrý muž byl násilím odvlečen ze své rodné vesnice, která byla vypleněna vojskem. Tragický konflikt se odehrává v nitru postavy otroka, v kontrastu mezi jeho denní tváří – tváří porobeného otroka, který útrapy přežívá jen díky vědomí, že někde vysoko, mimo svět hmoty, existuje ještě poslední spřízněná duše – a noční tváří, kterou nastavuje pouze měsíci, k němuž se utíká pro morální rozhřešení nebo útěchu. Otrokovo kolísání na rozhraní hmotného světa lidské malosti a nadsmyslového světa božských přírodních živlů způsobuje, že neobyčejně trpí. Děj vrcholí ve chvíli, kdy měsíc pocítí potřebu pomoci otrokovi více než jen dobrým slovem. Chce ho obdarovat, aby otrok získal mezi lidmi opět dobré místo. Vnukne mu tedy neobyčejnou myšlenku. Stane se tak za noci, kdy se otrokovi ukáže v úplňku, protože právě kulatý tvar měsíce má otroka inspirovat. O co vlastně jde? Je zde využito ideje vynálezu kola. Objev se ve skutečnosti jistě neodehrál tak pohádkově, ale divadelnímu kusu poskytuje skvělé útočiště. Otrok se pokusí nově nabyté vědění věnovat lidem. Vynález mu však zrádně ukradne onen velmož se svými kumpány a sám pak získá císařské odměny a uznání. A co je úplně nejhorší, nápad je zneužit pro vojenské 32
33
Květy zla, Petr Vejchoda, 4. AV (uhel)
záměry mocné říše. Měsícova snaha tedy nejenže vyjde zcela vniveč, ale hořká chuť jejích plodů se dokonce dostává do příkrého rozporu s původní myšlenkou. Měsíc i otrok poznávají, že ve světě lidí musí nevyhnutelně dojít k ráznému zvratu. A ono poznání je snad jediným ryze kladným vyzněním příběhu. Poznání o to bolestivější, že otrok, vyhnaný z města a naprosto zuboželý, nesnese jeho tíhu a pln zoufalství bere si dobrovolně život. Sebevražda však v jeho očích neznamená ani konec, ani útěk, ale možnost zrodit se do světa vyšších morálních hodnot.
OBRAZ III. (Lesní palouk za městem) OTROK (Potácí se s hliněným džbánem v ruce. Je zjevně mírně přiopilý, projevy radosti rychle střídají slova plná zoufalství.) Ukrad jsem vína džbán a pustou krajinou teď ubírám se sám, jen sám a dále od města, dnes černočerná tma bude má nevěsta. Ha, ha! Co jsem to provedl? Bohové! Mám chuť se zpít! MĚSÍC (Vlastně je tu už dříve než otrok. Je celý v černém, nehýbá se, po celou dobu stojí se založenýma rukama na nějaké stoličce nebo bedně, aby tak mohl shlížet na otroka opravdu shůry.) Zběhl jsi, otroku, zběhl svému pánu a za rozbřesku trest tě jistě nemine. OTROK (Nedbá měsíce, mluví k publiku.) Ach, co jsem to provedl? Bič na mě, jak často slýchávám. MĚSÍC Jak ubohé! A chceš-li zpít se?
Smůla, příteli, dílo jest už dokonáno, zdá se. OTROK (Ačkoli reaguje na měsícova slova, stále si nevšímá jeho přítomnosti.) A ještě naposled – co jsem to, bohové, učinil? Ne za rozbřesku, již teď mne trestá chorá moje hlava hlasy svými podivnými, co z vína sotva vzešly. Chorá moje hlava! Ne hlasy, jen jeden hlas, kolem mne a nade mnou, co já vím. Choré moje srdce, ach! MĚSÍC (Odměřený klid střídá rozrušení.) A slyší mne? Co to? To se věru často nestává. Vždyť mému zpěvu nenaslouchá ucho pozemšťana. A tento otrok slaboduchý – totiž zřejmě ne tak slaboduchý, když rozmlouvá tu se mnou, s měsícem. Že by opravdu měl ten dar mi naslouchat? Cha, no to se tedy povedlo. OTROK Tak měsíc? Nu, tak tedy rozmlouvám tu s měsícem, to jsem to dopracoval. Když jsi měsíc, hlase mojí hlavy, když jsi měsíc, jak o sobě tvrdíš, co že nejsi nikde vidět v nebeském svém kočáru? MĚSÍC Blázínku, já na své pouti oblohou kličkuji různě, rád se skrývám a ne vždy nechávám se laskat očima pozemských živlů. Na ně škoda mojí krásy, a teprve pro tebe. Je nov, což nevíš to? Nu, dočkej času, otroku, který přece jaksi přesahuješ duchem otrokářskou celu. 34
OTROK Tak tedy rozmlouvám tu s měsícem, to jsem to dopracoval!
OBRAZ X. (Poušť za městem) OTROK (Hovoří velice procítěně, ne ovšem zcela pateticky, a rozhodně nepřehrává. Jeho zoufalství, rozhořčení i následné smíření či pokora působí nanejvýš upřímně. Z přednesu tohoto závěrečného monologu je zřejmá veškerá jeho lidskost.) Tak svět odplácí? Snad ne! Tak svět miluje nás? Snad ne! Ach bohové, co stalo se, už nikdo nezmění. Netřeba mi nic dodávat k událostem žalostným v krásném našem Luo-Jang! Jaká ironie. Já nemyslel nic zle, já chtěl jen pomoci a skrze měsícova slova ulehčit lidem alespoň střípeček z toho všeho… A zatím! Jedovatí hadi pohltili všechno dobro, které chovala snad moje kola. Neb válka, válka buší na dveře vesnic. A velmoži si ruce mnou, zatímco krev pije chtivě písek pouště Gobi, krev kane z hvězd a země jeden sten, lehátko vůdcovo dnes dívka neozdobí, vůz jeho se srpy už čeká zapřažen. A všechny země do plamenů vzplály. Posli se ženou nocí úprkem. Jde vražda – v praporce se místo v roucho halí, smršť písku žlutá víří bojištěm. Vůz jeho se srpy už čeká zapřažen! Já to přece nezpůsobil, 35
a já to přece budu, kdo odejde teď ze hry ven. Opravdovým vítězem není však ten, kdo vlastní majetek, nebo lidské životy, vskutku nemusí mít v rukách ani ten svůj, opravdovým vítězem je ten, kdo jednou okusil poznání nebeské a prohlédl skrze zlobu lidskou. A nezáleží na tom, zda je před ním další utrpení, nebo smrt, která může být i chladivým balzámem. Šakalové už se sbíhají a kolem své hlavy vidím kroužit supy. Já brzy dám jim, co chtějí. Lépe jim než těm druhým v Luo-Jang. Měsíci, sbohem! Domove, už tě nespatřím! Dnes nekradl jsem víno, ale ostrou čepel, tak jak se hodí za časů válečných. Čase mé smrti, naplň se! Tu bolest nelze snést, nebudu dále ubližovat na cestách svých. Čase mé smrti, naplň se! Ať jsem jen vánkem v jasmínovém loubí, ať jsem jen vánkem mezi těmi květy, po kterých voní ruce dívek, zpívajících tiše měsíci. (Tiše a oddaně smrti si zády k publiku vnoří jedním pomalým a táhlým pohybem dýku do hrudi. Padá k zemi a zůstává ležet. Bez výkřiku, bez jakýchkoli teatrálních gest, rychle.) Konec. Lukáš Obr, 1. B (1. místo v kategorii drama v soutěži O cenu Danny Smiřického)
36
Fantastické zvíře, Petra Lindovská, 2. AF (linoryt)
TERESA A STORM ANEB 2LIDI2DUŠE I. Skutečně a pravdivě, napořád a nadobro za sebou zaklapla dveře, přivolala výtah a zmizela do neznáma. Vlastně ani pořádně nevím, kam a proč jela. Výmluvy, záminky, vytáčky. Ale skutečný důvod? Věděl jsem, kam jí posílat poštu, ale kde to je a co to znamená? Poslední polibek taky za nic nestál. Nedokážu uvěřit, že jsem se nemohla dočkat, až přijede výtah. Opouštím svého přítele, svoji životní lásku a nemůžu se dočkat, až dorazí výtah? To je zlý. Taxík, letadlo, letadlo, letadlo, taxík, hotel. Půl roku hotelu a jsem zpátky. Zase se nebudu moct dočkat, až přijede výtah. Ale to už budu dole a pojedu nahoru. Za ním. Poslední pusu pěkně odbyl. II. Chtěl jsem, aby první dopis dostala co nejdříve. Nejlépe aby na ni čekal, už když přijede. Utrmácená, polepená, propocená a přitom stále krásná. Moje T. Vzal jsem si potřeby na psaní, barevné papíry a seběhl do kavárny naproti. Sedl jsem si na zahrádku, objednal si ledovou lemonádu a psal jí dopis. Svítilo slunce, pofukoval větřík a kolem se procházeli lidé bez starostí a navíc na prázdninách. Určitě kolem mne prošlo několik krásných nohou v minisukních, několik skvostných šíjí se stříbrnými řetízky kolem dokola a několik fantasticky upravených vlasů, do kterých stačí fouknout a ony se rozvlní jako z pápěrek. Jenže jsem si jich nevšímal. Myslel jsem na nohy skrčené pod sedadlem, šíji polámanou od křivého spaní vsedě a vlasy slepené od bůhví čeho. Psal jsem jí všechno, co jsem si myslel, že je důležité, a co by měla vědět. Přidal jsem několik neumělých veršů, které jsem pak chtěl poškrtat, ale poškrtané by nadělaly ještě víc paseky než nepoškrtané, tak jsem je nechal v původním stavu. Letěla jsem už několik hodin a pořád nebyl konec. Chtěla jsem se procházet, ale seděla jsem u okýnka a neměla dost sil na probuzení tlustého Rusa, který seděl vedle mě. 37
Dívala jsem se na film, pak si četla, pak zase dívala na film, pak si zase četla. Několikrát nám donesli jídlo, pití, zákusek. Všechno se více méně nedalo jíst, ale všechno jsem více méně slupla. Byla jsem hladová jako vlk. Když jsem vyplňovala imigrační formuláře, potřebovala jsem z kabelky vytáhnout pas a zjistit jeho číslo. Jenže jsem při hledání narazila na fotku S. Ukáplo mi několik slz, posmrkla jsem a probudila Rusa vedle sebe. Využila jsem situace, hodila fotku do tašky, promnula si oči, ukázala mu, že potřebuju ven, a vysoukala jsem se do uličky. III. T! Už jsi se mi dlouho neozvala. Doufám, že jsi v pořádku. Je to tu bez tebe čím dál tím horší. Dny jsou delší, noci temnější, lidi protivnější, obloha upršenější, silnice zablácenější, ulice ucpanější, tráva zdecimovanější a já unavenější. S tebou jako by odjel kus dobré nálady. Nebo spíš všechna dobrá nálada. Jsem bez tebe úplně nepoužitelný. Myslel jsem na tebe a jel o jednu zastávku tramvají dál, než jsem potřeboval. Myslel jsem na tebe a zaplatil za noviny dvě stě korun. Myslel jsem na tebe a prošel kaluží s vodou po kotníky. Teď ti píšu a jsem si celý k smíchu. Ne protože je to komické, ne protože to je legrační, ne protože bych to dělal schválně. Směji se, protože je to šílené. Protože já tady začínám šílet a vím to a nedovedu s tím nic dělat. Držíš mě nad vodou. Miluju tě a líbám tě. Oči uši, čelo, nos. S. S! Promiň, že jsem ti dlouho nenapsala, vůbec nemám čas. Jsem busy. Pořád pro nás mají nějakou práci. Už týden překládám podklady pro Headquaters a vůbec mi to nejde a nikdo mi s tím nepomůže. Do postele se dostanu vždycky až v jedenáct. Jinak je to tady úplně supr. Máme skvělou partu, na školeních i stáži samotné. The best of them is Rick. Je s ním hrozná sranda, umí napodobovat prezidenta a skvěle tančí. Už musím končit. Pa T.
IV. S. mi týden co týden píše, že mě miluje a že beze mě nemůže žít. Tři měsíce jsme se neviděli. Jak mě může milovat? Jak mi může nebýt nevěrný? Nedokážu na něj myslet, i když vím, že by si to zasloužil. Vím, že bych to měla občas udělat, ale nejde to. Na tu dálku je to pro mě akorát kus podpisu na konci stránky a fotka, kterou jsem ztratila, když mi vypadla peněženka z kabelky na horské dráze. Připadám si jako husa, když si vzpomenu, jak jsem první noc tady probrečela. Bylo mi smutno. I teď mi je smutno, ale za vším, co jsem doma nechala. Domov se mi rozpliznul do neurčité mazanice, kterou zkonkrétňuje zoufalá touha po chlebu s babiččinou marmeládou a jakýsi S. S. jako jméno. Kdo to je, co pro mě znamená, proč bych ho měla mít raději než ostatní? Otázky, pro které moje srdce nemá odpovědi. Mozek by je měl, ale vzpírá se jim. Poradila jsem mu, že si má najít jinou holku. Píšu T. týden co týden. A když mi ona jednou za tři týdny napíše, tak je to o tom, že má moc práce, že Rick je super a že byla v zábavním parku. A úplně naposledy mi napsala, že si mám najít jiné děvče. Mormoni můžou. Ale jsem mormon? Nejsem. Jsem normální člověk a tohle se mi příčí. Moje komunikace s lidmi se omezuje jen na několik málo nejbližších přátel a úzký okruh převážně technických témat. Já nechci vidět žádné jiné lidi kromě T. Když nechci vidět nikoho jiného, jak můžu být s jinými děvčaty? Nedovedl bych se smát, vytahovat se, předvádět se, vnucovat se a všechno to ostatní kolem. Takové věci jsem dělal, když jsem chtěl T. Žádná jiná holka si přece nemůže přivlastnit moje vnucování se do přízně T. To je jenom pro ni. A naopak. Já bych nesnesl, kdyby se na ni smál někdo jiný. Kdyby jí někdo jiný nosil růže, vytahoval se před ní, držel ji za ruku atd. Tyhle představy mě mučí. Týrají, svírají, dusí. Krvácím. V. Přemýšlím, jak mu to napsat. Můžu tady zůstat o půl roku déle.
S překříženýma rukama visím hlavou dolů ve skříni. Krev mi teče do hlavy, sopel a slzy po čele. Chlapi nebrečí, sopel utírají do kapesníku a do hlavy jim stoupá leda alkohol. Asi se mnou není něco v pořádku. VI. Dneska jsem se naučila filtrovat elektronickou poštu. Můžu si roztřídit příchozí e-maily podle adres, podle subjektu nebo podle důležitosti. Je to velmi praktické, nenabývá mi tolik složka příchozí pošta, zprávy se ihned roztřídí. Pro adresu mailto:
[email protected] jsem zvolila složku Deleted Items. T. mi na moje e-maily odpovídá čím dál tím méně. VII. Dneska se mi zdálo o mém dědovi. Říkal jsem mu Bubko. Bubko pro mě vždycky moc znamenal, vždycky mi fandil, měl mě rád a strašně se těšil, že ze mě něco bude a že budu pokračovat v tom, co jemu nikdo nedovolil. Byl první člověk v mém blízkém okolí, který umřel. První kontakt se smrtí jako součástí života. Nevěděl jsem, co mám dělat. Ale objevila se spolužačka T. a jako opravdová kamarádka mi pomohla z nejistoty. Týden po Bubkově smrti se mnou začala chodit a já ji milovat. Vystřídala Bubka. Teď ztrácím T. a sen o dědovi to jenom dokazuje. Dneska jsem se vůbec nevyspala, protože pod okny se mrouskaly kočky. Bylo jich snad víc, nebo co, hrozně řvaly, pak převrátily popelnici a byl z toho hroznej smrad. Ty kočky určitě chová babizna odnaproti. Nevím, jestli bych dovedla být dost slušná při vysvětlování. Radši ji nechám na pokoji. VIII. Řekl bych, že T. hodně obtěžuji svým chováním. Asi má pravdu. Musím vzít svůj život do vlastních rukou, začít ovládat své emoce i nemoce a neničit život druhým. Zrušil jsem svůj e-mail, telefon jsem hodil do řeky a zlámal všechny tužky. Chci žít a neohlížet se do minulosti. S T. to musím zabalit, jinak se nedostanu 38
z bludného kruhu, do kterého mě uvrhla svou netečností. Prohrávám svůj souboj s šesti tisíci kilometry, oceánem a odpojenou AT&T linkou. Dlouho jsem od S. nedostala žádný e-mail ani dopis, ani mi nevolá. Asi konečně pochopil, že to s ním myslím dobře, ale láska to není. Anebo se mu něco stalo. Taky dobře. IX. Sedím ve svém jediném pokoji na sedačce před televizí a čtu si. Odyssea od Jamese Joyce. Je mi dobře. Několik dní jsem se nehnul z domu, několik dní jsem nikoho nemusel potkat, ani vidět, ani zdravit. Pracuji doma, vydělávám slušné peníze, které nemusím utrácet, jenom hromadit. Miluji svůj život. Od nikoho nic nechci, stejně tak nikdo nesmí nic chtít ode mě. Jen tak já a svět pod okny mého bytu dokážeme žít v harmonickém respektu. Stojím v chodbě a čekám na výtah. Nevím, jestli jedu do šestky nebo do pětky. Proto hledám na schránkách S. jméno. Nenašla jsem ho, zkusím pětku. Výtah mě nese do posledního patra, protože se ukázalo, že budova má jen pět pater. Vrátila jsem se před týdnem a nikdo mě tady pořádně nepoznává. S. udělám radost. X. Hm. Tak furt tady bydlíš, jo. Hezky sis to zařídil. Sice je to jenom jeden pokoj, ale dobrý. Rok jsem tě neviděla. Cos dělal, jak ses měl, kde jsi byl? He? Co to máš? Snad tím nejezdíš. Viděla jsem podobné auto stát před vchodem. Wrrrm, wrrrrrm. Tady ta věc se tváří, že ses naučil vařit. A prát si. Tuhle bednu jsme vybírali společně. Vzpomínáš? I postel je stejná. Smrdí ti povlečení. Nevejde se ti do pračky, že jo. Tam máš pod stolkem burák. Jinak tady je docela čisto. Neboj, prach na ledničce ti kontrolovat nebudu. Máš něco k pití? Pivo? Nemáš. Tak si dám martini. Dvakrát? Tak teda jednou. Led pořád vyrábíš v pytlíku? V Americe jsem měla lednici, co sama vyrábí led. Máslo je furt ve dveřích? Jo, jo, jo. Ale stejně nemáš chleba. To je jedno. Dám si tady tu lindtku. 39
Čokoláda, martini, nemíchat a raději ani netřepat. Kouknu, co dávají na jedničce. Tyhle hudební stanice, to je samej pop, žádná pořádná muzika. Tak už konečně něco řekni. Mluv se mnou. Vletí mi do bytu stejně jako do života. Pak že slépky nelétajú. Ani neřekne zdar, vole! a už se tu chová jako doma. Kdo ji sem pouštěl? Nezvedl jsem se z pohovky. Asi ví, že stačí pořádně strčit. Proč se neposadí? Rotuje mi po útulku, na všechno mi šahá, všechno mi převrací. Vrr. Ten model chtěl jet na druhou stranu. Proč pomlouvá můj sporák? To má být jako peklo? Nebo život? Co mi leze k posteli? Už se, osobo, posaď. Ty tam nespíš, tak si nestěžuj. V té ledničce si rychle vem, co potřebuješ, jenom ne tu čokoládu, a rychle to zavři. Dobře, vzala sis čokoládu, ale už ten krám proboha zavři. Víš, že chleba nejím. A stejně tak víš, že…
… Nenávidím, když mi někdo bere ovladač z rukou a přepíná mi kanály. Pusť to, dopij martini, polož čokoládu, seber si svoje tašky a vypadni. Slovo vypadni jsem vehementně zakřičel, protože bylo důležitější než slova ostatní. A v řevu jsem pokračoval. Rok jsi se neozvala, rok jsi na mě kašlala, rok jsem ti nestál za usoplený e-mail, rok jsem se kvůli tobě trápil. Teď je se vším konec. Seber se a jdi, odkud jsi přišla. Já tě vidět nechci a ani to nepotřebuju. Jdi. Postupně zvyšoval hlas, až úplně křičel. Ječel, řval. Zrudl v celém obličeji, oči mu vyskočily až před nos, roztahoval nosní dírky, zalykal se a rukou ukazoval ke dveřím. Jeho podrážděné hrdlo však ne a ne vypovědět službu, a tak řval a řval a řval. Blbec. Jako by si tím mohl nějak pomoct. Ale asi si pomoct nechtěl, dostal se do pořádného amoku, nekontroloval se. Celý jeho životní klid a pohoda byly právě splaceny ohromnou zuřivostí.
Proč nejdeš? Proč stojíš? Ty mě nechceš jenom zesměšnit, ale i něco víc? Posluž si. Pod postelí v kufru je sekyra. A za televizí mám revolver, ale pif paf je na tebe moc jednoduchý, co. Mám jít na balkón? Strčíš mě?
Nebo je to nízko? Co takhle jít nahoru do prádelny. Je to vysoko, a provazů habaděj. Ty chceš, aby tekla červená, že! Ty ze mě chceš mít sekanou, krvavý biftek. Tak sekej, krv! Krv! Krv! Krv! Zatínal pěsti, svíral zuby. Nehty si zarýval do dlaně, celý se třásl, chvěl se, nedokázal to zastavit. Jestliže celou energii doteď vydával na co největší stisk, teď se snažil ze všech sil sevření uvolnit, ale už to nešlo. Srazil kolena, podlomil je a skácel se na zem. V dopisech, které mi psal, mi sliboval, že pro mě položí život. Teď se to snažil dokázat, nebo co. Trošku jsem podcenila situaci, sebrala si tašky, přivolala výtah a odjela. Sousedi jej našli poměrně brzy, napůl mrtvého, velmi vyčerpaného a zcela vyšinutého. Už se z toho nedostal a po mně se chce, abych za to mohla. Túdle. Andy Werner, 8. BV (1. místo v kategorii próza SŠ v soutěži O cenu Danny Smiřického)
„LA GUERRE EST UN MAL QUI DÉSHONORE LE GENRE HUMAIN,“ ÉCRIT FÉNÉLON. EST-CE TOUJOURS VRAI? PEUT-ON RENDRE LA GUERRE PLUS HUMAINE? Il existe un mal qui change la nature des hommes jusqu’au niveau des animaux. Ce mal, c’est la guerre. Ceci, c’est un des avis sur la guerre. Mais n’est-ce pas plutôt le contraire? Ne sont-elles pas, ces guerres, le facteur qui nous différencie des animaux? Ne sont elles pas le facteur qui nous rend plus humains? Dans la première partie on va s’occuper des cotés positifs de la guerre et puis on reviendra à la première assertion, que la guerre diminue notre humanité. D’abord, c’est la guerre qui crée les vrais hommes avec tous les idéaux des chevaliers du Moyen-Age. Pour les commandants, la guerre est l’art qui enrichit l’esprit humain. Ainsi le manifeste le Comte von Moltke (général): „La guerre est sainte, d’institution divine. Elle entretient chez les hommes tous les grands, les nobles sentiments...“
Par ailleurs, la guerre est une situation de crise. D’après les psychologues, dans les situations dures on peut observer le vrai caractère des gens. Les émotions et les qualités s’expriment plus intensivement. L’amitié et la compassion, les qualités les plus humaines. Il suffit de voir l’image „Frères d’armes“ qui nous montre un soldat portant un autre soldat blessé. Les soldats deviennent vraiment des frères, parce qu’ils vivent dans une proximité énorme et qu’ ils ont besoin les uns des autres. Le soldat blessé n’aurait pas de chance de survivre sans son camarade d’arme. Il faut aussi voir les causes des guerres. Le processus de tuer les autres gens est toujours mauvais, mais l’idée de la liberté ou de la protection peut être aussi plus fort que la mort. Comme l’écrit Robert Desnos dans son poème: „Ce coeur qui haissait la guerre,“ la guerre pour la liberté est une des choses aussi naturelles que le changement des saisons. En réalité, la guerre n’est pas du tout un art. L’art c’est la création de nouvelles choses, l’invention. Au contraire la guerre est la déstruction de tout cela. La guerre empêche l’art de développer la culture et ainsi l’humanité. Et encore, la guerre ne libère pas seulement des émotions positives. Elle nous force également à haïr, à croire que les ennemis nous sont inférieurs, à oublier l’éthique et la morale. Selon les psychologues, il s’agit d’un syndrome de foule, bien décrit dans Candide de Voltaire: „C’était un village abare... jambes coupés.“ Voltaire nous fait observer les résultats de cette folie insensée de la guerre où quelque soit le camp dans lequel ils se trouvent, les hommes sont tous capables des pires cruautés. La guerre reste un mal. Le pire pour des gens qui sont au front. Pour les grands, qui créent les guerres, c’est un travail comme les autres. Les causes, ce sont les buts matérialistes comme par exemple les guerres pour le pétrole. Ce sont des raisons nationales et internationales cachés sous les belles phrases de la liberté, de la démocratie ou d’une autre idéologie qui sont réellement en jeu. Et pour les hypocrites là-haut, les gens, les soldats, les victimes ne sont que des numéros dans 40
C’est la publicité qui ne tue pas le corps, mais l’âme. Et on peut se poser la question de savoir lequel de ces deux maux est le pire? Eva Klocová, 5. AF
BAJKY A PODPOVÍDKY Kočovník: „Všude dobře, doma nejlíp.“
(Petr Fiala, 3. A) Lež: „Já mluvím pravdu! To pravda lže.“ (Ivana Pospíšilová, 3. A)
Potrhaná pavučina, Šárka Petermannová, 5. AV (tuš)
leurs plans. Ceci bien expliqué par Giraudoux dans „La Guerre de Troie n’aura pas lieu“. A la fin il dit que: „Le privilège des grands, c’est de voir les catastrophes d’une terase,“ et ces „grands“ décrits dans son extrait, ce sont des créateurs avec une absence absolue d’humanité. La guerre est une des choses les plus humaines qui soient. Elle n’a rien de commun avec les idéaux d’humanité, mais elle est l’expression des sentiments les plus naturels de l’homme. Il existe encore un mal qui est semblable à la machinerie et au principe de la guerre.
41
Dveře: „V životě máme prostě kliku.“ (Eva Mečlová, 3. A) Kapr: „Někteří z nás mají tu čest strávit Štědrý večer s lidmi.“ (Mirka Přichystalová, 3. B) Jepice: „To bude ale dlouhý den!“ (Macháčková Jana, 3. B) Bůh: „Mýlit se je lidské. Jsem tedy člověk?“ (Martina Holoubková, 3. B) Televize: „Leckterá děvka mi může závidět. Platí mě i ten, kdo mě nikdy neměl.“ (Anna Sedláčková, 3. B) Slimák: „Každý by měl po sobě něco zanechat.“ (Dita Zídková, 3. B) Medúza: „To já ne. To ho pálí dobré bydlo!“ (Ondřej Lemel, 3. B) Papír: „Jsem na roztrhání.“ (Šárka Šidliáková, 4. AF) Klika: „Každý na mě sahá, připadám si nahá.“ (Renata Novoměstská, 4. AF) Díra: „Ta prázdnota už mě žere.“ (Jarmila Vodičková, 4. AF) Spalovací motor: „Mám rád večery při svíčkách.“ (Stanislav Pikula, 4. AF) Čech: „Já to nekradu, jen si to na chvíli půjčím.“ (Barbora Boráková, 4. AF) Dotčený plod: „Nejsem banán! Jsem chichita! (Lenka Albrechtová, 4. AF) Toaletní papír: „Všechno je na…“ (Petra Šimoníková, 4. AF) Letadlo z 11. září: „Už letím!“ (Markéta Sabáčková, 4. AF)
HORROR STORY In the moonlight we could see the ruins of the castle where the wicked count had lived. As we came closer a light appeared at a window and wolves began to howl. It was heavily rainy, we were all covered with mud and we didn’t have another choice but to go to the castle. We had been already travelling three days, so we were very tired.
When we were getting closer and closer huge shapes of the castle slowly covered the whole sky. Dark night hid our footprints, just a bit of dark red moon was shining behind our backs. Hearts started to beat faster and faster. Everybody was looking at the single light in the far window. We went very slowly through a graveyard which was around the whole castle, hundreds and hundreds of graves. In the middle I observed that one gravestone was blank. I stopped and went closer, suddenly there appeared a name. I knew that name, it was one of my friends’ who was with us. I got frightened and made one step back. That moment the notice disappeared. I returned, Jack asked me: „What was there?“ I didn’t know why but I replied: „Nothing.“ We finally got to the main door of the ruins. They were tremendous. Old wooden door without any doorbell. I knocked three times and we looked into the window with light, it switched off. When we turned back, the door opened a little bit. We came in and saw a large hall, lit just by a few candles. Everywhere was silence, just drops beating the roof. Jack shouted: „Can anyone hear me?“ No answer. The castle was surely very old, but everything was tidied up. We were a five-membered group. So we decided to separate. Me and Jack the first group, Hop and Flop the other. We went up the old stairs, which were croaking under our weight. There was a long dark corridor, moonlight was falling on the floor through large round windows. I went roughly fifty metres when I realized that I was going alone. I turned back and back again, but there was nobody, Jack was gone. I was really scared. I was about to cry, but I was afraid that someone could find me. I went on very quietly. At the end of the corridor there was an opened door with week light. It was my only hope, but a horrible sight greeted me. All my friends were hanged under the large hall. They were dead and I was alone. I ran and ran. I didn’t know where. Now I am sitting in a small locked room and I am writing this story, although I am surely dead as well. Tomáš Látal, 4. A
42
43
Květy zla, Kateřina Skočovská, 4. AV (uhel)
„NEZLOB SE, ŽE RŮŽOVÝ KEŘ MÁ TRNY, ALE RADUJ SE, ŽE TRNITÝ KEŘ MÁ RŮŽE.“ Arabské přísloví Život je procházka růžŽovým sadem Úvaha Bylo to normální ráno. Vstát v 6.45, jít do koupelny, umýt si obličej, vyčistit zuby, zhrozit se při pohledu do zrcadla a tak dál. Však to znáte. Ale právě tehdy začaly potíže. V rozespalosti se mi povedlo polít podlahu vodou, kterou jsem měla nachystanou na spláchnutí zubní pasty. To by ještě nebyla taková katastrofa, kdyby mi při tom voda nesmáčela i mé oblíbené tričko. No co, tak si vezmu něco jiného, pomyslela jsem si optimisticky a šla se převléci. Po cestě se mi ale povedlo zakopnout o židli a praštit se o rám dveří, což mělo za následek, že ručička tachometru se z dobré nálady nebezpečně rychle přesunula na druhou stranu. Mamka mě začala utěšovat a šla utřít vodu do koupelny, ale já byla příliš naštvaná, než abych se na ni dokázala aspoň usmát. Nejsem prostě žádný stoik a neumím snášet strasti života s pobaveným úsměvem, a i když jsem nikdy nebyla pověrčivá, něco mi říkalo, že moje ranní utrpení nevěstí nic dobrého. Kvůli nechtěnému zdržení jsem musela do školy vyloženě běžet, abych stihla tramvaj v 7.38, která byla mou poslední záchranou, že nepřijdu pozdě. Podařilo se. Elegantně jsem naskočila dovnitř a zakopla při tom o jednoho svého spolužáka. Doslova i přeneseně. Nemohl se mi než smát, ale přesto mě ochotně sesbíral ze země, já si oprášila tričko (při té příležitosti jsem zjistila, že jsem si ho samozřejmě oblíkla naruby – prý to přináší štěstí, tak uvidíme) a trochu nuceně se usmála. „Díky za záchranu,“ prohlásila jsem, snažíc se brát nepříjemnosti s humorem. Nejsem sice kliďas, ale pořád se ve mně skrývá kus optimisty. „Jak se vede?“ zeptal se mě. „Ale… jde to…“ odpověděla jsem, i když to nebyla moc pravda. V tu chvíli jsem si totiž uvědomila, že
dneska nutně (ale opravdu nutně) musím odevzdat úkol do frániny. Kvůli tomu jsem přece šla spát až v jednu! A teď jsem si jistá, že jsem ho klidně nechala doma na stole. No co už. Je to zvláštní, ale to „co už“ je pro mě taková malá mantra – dá se použít na všechno. Schválně si to někdy zkuste – je to zaručené. Život holt není procházka růžovým sadem, říkával s oblibou můj dědeček. Už jsem byla s to s ním souhlasit, ale na druhou stranu – proč by nebyl? Copak se to nedá skvěle srovnat? Růžové keře jsou krásné. Život taky. Ale mají trny. A život, to je cesta plná trnů, bodlinek a píchanců. Kdo chce pěstovat růžové keře, musí počítat s tím, že ho nějaký ten trn občas bodne. Ale nemyslí to zle – už je prostě takový, musíme se s tím smířit. A jak život, tak růže je nutné zalévat, aby neuvadly. Tak vidíte. Honza mi celou dobu něco vykládal, ale já ho neposlouchala, byla jsem příliš zahloubaná do svých myšlenek. Až prudké trhnutí, které mě hodilo Honzovi do náruče, mě vrátilo zpět do reality. „Promiň,“ začervenala jsem se. Honza mi s klidem gentlemana odvětil, že se nic nestalo, a začal zjišťovat, proč jsme zastavili. Brzo to bylo jasné – tramvaj musela čekat, protože na silnici před námi se srazila dvě auta. Kolem houkaly sanitky a pobíhali zděšení lidé. Jediné, co jsem v tu chvíli cítila, byl vztek. Vztek proto, že nestihnu přijít včas, že se dneska ráno všechno pokazilo a že mi to snad někdo dělá naschvál. Ani náhodou mě nenapadlo zamyslet se, jak asi muselo být těm, co seděli v nabouraném autě. Pro mě to byla jen malá bodlinka na cestě dnem, ale pro ně sakra velký trn. Možná že už ani to ne. Možná jejich růžové keře začaly uvadat a květy padaly zvolna na zem – jako na rozloučenou, sbohem navždy. Já ale byla jen „spravedlivě“ rozhořčená a přesvědčená, že to je přece jen trochu moc. Do školy jsem přišla pozdě a nasupeně si sedla do své lavice. Hanka mě koutkem oka pozorovala a usmála se, jako by mi chtěla dodat odvahu. Vím, někdy to není zrovna lehké se mnou sedět. Ale s ní taky ne – občas se urazí a nepromluví ani slovo (to víte, ani ona není proti trnům imunní). Já ale byla rozhodnutá nepodlehnout dobré náladě tak lehce, a tak jsem se na ni jen 44
zamračila. Když jsem se popíchala já, musí si to se mnou odnést i ostatní. O přestávce jsem se otočila na Janu a zeptala se – přiznávám, že v touze ještě někomu znepříjemnit život: „Doufám, žes nás napsala na squash, jak sem tě prosila?“ – „No, víš, já… zapomněla jsem na to, promiň,“ omlouvala se Jana a bylo vidět, že ji to upřímně mrzí. To mě ale nezastavilo, rozzuřila jsem se a vyčetla jí všechno, co se dalo, nevynechala jsem ani dnešní ráno: „… a šalina nejela, protože se tam stala nějaká pitomá dopravní nehoda, takže jsem přišla pozdě. No a teď ještě ty přijdeš s tím svým „já jsem zapomněla“. Ale namalovat ses nezapomněla, co? Anebo se ti jenom nechtělo jít hrát?“ Nadávala jsem Janě, ale vlastně i celému světu. Mávala jsem při tom rukama, mračila se a poskakovala jako čertík z krabičky. Opravdu pohled k popukání. A taky ano, Hanka se nepokrytě rozesmála. Nakonec jsem se musela začít smát i já, protože můj teatrální výstup si vážně nic jiného nezasloužil. Pokaždé si umiňuju, že si píchání těch trnů nebudu všímat nebo ho budu snášet statečně a s úsměvem, ale pořád mi to nějak nejde. Cholerik optimista – to jsem já. Ale Jana se nesmála. Dívala se na mě spíš smutně a já litovala svých neuvážených slov. „Promiň,“ řekla jsem ve snaze omluvit něco, co stejně nejde vzít zpátky – jako když bezohledně utrhneš růži. Jana se na mě podívala a vážně řekla: „Je to sice krásný, že se vztekáš, ale kdyby to bylo aspoň kvůli něčemu pořádnýmu, ne kvůli takovejmhle kravinám. Není snad jedno, jestlis přišla pozdě nebo něco rozlila? Pořád máš nějaký doma, máš rodiče, kteří za tebe vodu rádi utřou. Ale já… naši se rozvádějí, mamka jenom brečí. Tak mi nic nevykládej o problémech, když vlastně žádný nemáš.“ Tohle mě opravdu zarazilo. „Ale proč jsi nám nic neřekla?“ podivila jsem se se starostí v hlase. „Nechtěla jsem, radši se dívám na ty dobrý věci. Navíc, když si vám budu stěžovat na něco, co vlastně nemůžu změnit ani já, ani vy, stejně mi to nepomůže. Nemluvila bych o tom, ale kdyžs dneska začala vypočítávat ty svoje „problémy“, vyjelo to ze mě, protože ty si nemáš na co stěžovat,“ vychrlila na mě Jana a já si uvědomila, že má pravdu. Co se 45
mi stalo dneska ráno, nestojí za to, abych si s tím lámala hlavu. Život je skvělý a já se mám dobře. Vážně. Ale teď mě omluvte, musím už jít zalévat své růže. Irena Zbiejczuková, 5. AF
„MÁME SVOBODNOU VOLBU JÍT, KAMKOLI CHCEME, A BÝT SAMI SEBOU.“ Richard Bach Analýza literárního díla jako prostoru pro lidskou svobodu Máme svobodnou volbu jít, kamkoli chceme, a být sami sebou? Vážně si tohle myslíte, pane Bachu? Buďto víte něco víc než já, nebo žijete v jiném světě, anebo jste úplný blbec. To asi nejspíš. Každý přece jasně vidí, že to není pravda. A pokud to nevidí každý, pak to vidím aspoň já. Alespoň jste svým výrokem velmi správně vyjádřil dva základní aspekty svobody. Je to svoboda jít, kam chceme – tedy svoboda činů, a pak ta asi důležitější svoboda být sami sebou. Říká se, že naše svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. Tomu věřím, s tím souhlasím a ani bych nechtěla, aby tomu bylo nějak jinak. Přesto však tohle také jasně značí, že svoboda (alespoň pokud přijmu za své žít nesobecky) má své hranice. A tady nelze než se zeptat – je ohraničená svoboda ještě svobodou? Ale ani člověk, který na druhé nebere žádný ohled, nemůže všechno. Jsou prostě věci, které mít nemůžeme, které nedokážeme udělat nebo si je nemůžeme dovolit. Můžu milovanou dívku znásilnit, její lásku však, pokud ona nechce, stejně nezískám. Žádná, byť sebelepší psychedelická droga mi neumožní skutečně se znovu setkat s blízkými, kteří zemřeli. Létat na křídlech jestřábů budeme vždycky jenom ve snech. Ve snech a v knihách. Bílý nepopsaný papír, to je ta pravá svoboda. Jen na něm se může odehrávat vše, co nám tenhle svět nedokáže dát. Můžeme žít nespočet životů, nespočetněkrát se rodit a umírat, nespočetněkrát trpět a prožívat nebeské štěstí, milovat nespočet mužů (pánům se omlouvám), vše prožít. A nejen to. Můžeme lidem dát své
Kulacení, Viktor Jindra, 1. B (uhel)
„nespočetné životy“ k prožití a od nich je zase brát. Čteme-li, máme svobodu prožít příběh, který ty dříve bílé listy nesou, píšeme-li, je naše svoboda činů absolutní. Obojí má sílu, kterou se nemůže pyšnit nic jiného v tomhle světě, snad kromě filmu, jenž má ale přece jen oproti knize značná omezení. Svobodu činů tedy mít můžeme. Proč vám, pane Bachu, přesto odporuji? Jsem přesvědčena, že tuhle svobodu, svobodu fikce, jste vlastně nemyslel. A pak je tu svoboda být sám sebou. Ta není omezena svobodou druhých, měla by tedy být přístupnější. A je tomu právě naopak. Proč? Snad proto, že lidé nás soudí. Soudí a odsoudí, ať jsme, jací jsme. „Ať jsme, jací jsme“ by mělo dát člověku volnost, protože ostatně nikdy nedokážeme být takoví, aby nás nikdo nezvážil a neshledal lehkými, ale ne, je to naopak. Právě to nám volnost bere. Odsoudí nás, protože nás nechápou, a ti, kteří nás neodsoudí, to udělají ze stejného důvodu.
Ať jsme, jací jsme, jsme tím jen sami sobě. Ostatním jsme kýmsi, koho ani neznáme, bližším či vzdálenějším nám, sami sebou jim ale být nedokážeme. A víme my sami, kým jsme? Není i tohle překážka, která nám brání získat tuhle svobodu? A víme-li to, dokážeme takoví být i v životě? V životě to přece chodí jinak, kontrolujeme se, nedáváme najevo všechno, co cítíme a na co myslíme. Nevím, jak by to dopadlo s ostatními, ale kdybych já byla ve všech situacích „sama sebou“, pak by svět teprve poznal, co znamená slovo „divný“. O tom ovšem byla řeč, protože co jiného znamená „divný“ než „tohle nechápu“. Dokáže nám dát kniha tuhle svobodu? Možná, snad, nevím. Věřím, že by mohla, bojím se, že nemůže. Cizí kniha ne. Tam lze snad najít střípky sebe sama. A kniha vlastní? Doufám, že na to jednou přijdu. Řekla jsem, že věřím, že by mohla. Na základě téhle víry jsem před lety knihu začala psát. Nejsem s ní 46
Některé životní postoje nám můžou pomoct osvobodit se od mnohého. Úplnou svobodu ovšem skutečný život nikdy nenabídne. Jestli, Bachu, chcete poznat tu nejširší, jaké je možno dosáhnout, vydejte se se mnou na ty bílé pláně. Zuzana Eliška Veselá, 8. BV
SVĚT JE PLNÝ KOUZEL, STAČÍ UVĚŘIT. Povídka Bylo další z těch nesnesitelně horkých a suchých rán. Od jihu sem vál vítr z pouště se svým charakteristickým zápachem. Slunce už začínalo pálit, když Mukabe, nejmladší z pěti sourozenců, vyšel z polorozpadlé chýše uprostřed své vesnice kdesi v srdci Afriky. Čekal ho další den, který znamenal jediné – práci na plantáži. Nenáviděl to. Ale nic jiného mu bohužel nezbývalo.
Hlava podivného tvora, Michal Růžička, 1. AF (linoryt)
příliš daleko, název jsem třikrát změnila a pak ho nechala být, i přesto však, že se jí věnuji jen málo, je můj vztah k ní více než jen hluboký. Hlavní hrdinka jsem já. Ne jménem, ne osudem, jen tou částí, kterou nesmím či nedokážu být sama sebou tomuhle světu. Když jsem začala knihu psát, chtěla jsem, aby si ji všichni přečetli, aby mě konečně poznali, nahlédli do mého nitra, a tehdy jsem také chtěla, aby pochopili, jaká se ve mně skrývá bolest, kterou svět stvořil, aniž by o ní věděl, a kterou tahle nevědomost bude rozjitřovat, dokud kniha nebude hotova a vydána. Dnes píšu pro sebe. Bolest, tu ze mě drahý Bůh již téměř sňal, a pokud není žádný člověk pochopen v životě, jak by mohl být pochopen skrze knihu? I tak mi ale můj bílý nepopsaný list dává možnost být aspoň na okamžik skutečně tím, kým zrovna být chci, ať je ta svoboda sebeskromnější.
47
Celá jeho chudá rodina musela dřít od rána do večera, aby vůbec přežila. A časy byly zlé. Zrovna nastávalo období sucha, a tudíž i hladu. Jeho matka se již vydala k řece vzdálené několik kilometrů, aby s ostatními ženami přinesla do vesnice vodu. Otec s bratry zrovna vyráželi na plantáž obírat poslední plody z osychajících keřů. „Jdeme!“ zavelel otec a Mukabe poslušně následoval své čtyři starší sourozence. Šli dlouho známou vyprahlou stezkou, až došli na rozlehlou plantáž, kde již pracovalo několik lidí z vesnice. Mukabe byl jako vždy přiřazen k nejstaršímu bratrovi Lessotovi. Společně se vydali na severní část a začali otrhávat chutné plody. Bylo nesnesitelné horko. Z Mukabeho lil pot, ruce měl rozedřené do krve a k tomu všemu ta strašná žízeň. Byl to sice ještě malý chlapec, ale nevzdával se a trhal dál. Po několika hodinách úmorné práce si ho otec zavolal a dal mu napít z měchu s vodou. „Jen trošku!“ nezapomněl upozornit Mukabeho, který se na měch žíznivě vrhl. „Vždyť já vím, tati,“ odvětil poslušně chlapec. Pár doušků studené vody dodalo Mukabemu novou sílu, a tak se mohl vrátit k práci. Uběhl tedy další den. Když se večer vrátil s otcem a bratry do vesnice, únava ho zmohla. Padl na svou potrhanou deku a hlasitě oddychoval. Matka mu donesla něco k jídlu a Mukabe začal pomalu usínat. Byl naprosto vyčerpaný. Neměl ani sílu pohrát si se svým dřevěným lvem, kterého mu vyřezal jeho starý děd. Zavřel oči a usnul. Když se ráno probudil, uslyšel pláč své matky. Rychle vyběhl z chýše a spěchal za ní. Matka se skláněla nad Lessotovým mrtvým tělem. Mukabe padl na kolena a rozplakal se. Lessoto byl další, kdo zemřel na chorobu rozmáhající se v jejich vesnici. Mukabe nevěděl, co dělat. Vstal a rozběhl se pryč z vesnice. Chtěl pryč od všeho. Od všeho zlého a nespravedlivého. Doběhl až ke svému úkrytu, který měl nedaleko plantáže, kde ještě včera s Lessotem očesával keře. Slané slzy mu stékaly po tvářích, když vtom si všiml čehosi, co leželo v jednom z trnitých keřů. Bylo to čtveraté a tvrdé. Zvláštní věc, kterou nikdy předtím neviděl. Stále ji zkoumal, ale nebyl schopen přijít na to, co to vlastně je. V tu chvíli
zapomněl i na smrt svého bratra. Vzal tedy tu divnou věc a vrátil se do vesnice. Tam rychle ukryl svůj poklad pod deku v chýši. Přes všechno, co se stalo, musel jít znovu pracovat. Na plantáži nikdo nemluvil. Všichni byli zarmouceni náhlou ztrátou Lessota a rovněž Mukabe pracoval jako tělo bez duše. Uplynulo několik dní a Mukabe stále truchlil za Lessotem a stále nevěděl, jaký předmět to našel. Když se jednoho večera vrátil z plantáže, rozhodl se, že zajde se svým tajemstvím za babičkou. Byla to moudrá žena, která Mukabemu pomáhala vždy, když potřeboval. Navštívil ji tedy v její chýši. „Babičko, já něco našel a nevím, co to je,“ zašeptal spiklenecky ke stařence a podal jí tu zvláštní věc. Babička se jen pousmála: „Mukabe, to je kniha.“ – „Co to je kniha, babi?“ tázal se dál Mukabe. Byl to ještě malý chlapec a v chudé vesnici žádné takové knihy neměli. „Je to věc, kam lidé zapisují své zážitky, rady a vše, co je potřeba. Vymýšlejí si do nich i pohádky, příběhy a podobně, víš,“ řekla Mukabeho moudrá babička. Mukabe byl nadšen. Chtěl, aby mu z ní četla, ale kniha byla velmi stará a stránky v ní se nedaly číst. Jedině její název byl vyrytý na deskách. Stálo tam: Svět je plný kouzel, stačí uvěřit. „Co teď s takovou knihou, ze které mi babička nemůže číst?“ říkal si v duchu Mukabe. Přesto si ji znovu odnesl a ukryl. Po dalších suchých dnech nastal ve vesnici hladomor. Přišlo sucho, jaké nikdo nepamatoval. Nebylo jídlo ani voda. K tomu všemu se stále rozmáhala choroba, která si znovu vyžádala několik obětí. Mukabe ležel znaveně pod stromem, kde bylo alespoň trochu stínu. Přemýšlel o všem, co zažil. Jak se narodil, o lidech z vesnice, o Lessotovi a neskutečné bídě a hladu, který ho provázel celý život. Byl sice ještě malý, ale tohle si již uvědomoval. Vtom ho napadlo vzít si knihu. Znal její název už zpaměti. Zavřel oči a pevně ji držel. Začal snít o jiném světě. O krásném světě bez bídy a utrpení. O světě, kde všude nečeká jen smrt, o nádherném místě s dostatkem vody a jídla. Takto malý Mukabe každý den snil svůj sen. Denně se setkával s Lessotem, měl dostatek jídla a byl šťastný. 48
Až jednou do takového světa odešel i on. Měl svůj svět plný kouzel, protože uvěřil. Michal Hrouzek, 4. A
„JDI, HOLČIČKO, A BAV SE, BAV, TAK JAKO JÁ JSEM SE BAVÍVAL, KDYŽ BYL MŮJ ČAS.“ Bohumil Hrabal Fejeton o vztazích mezi generacemi
Kulacení, Lenka Musilová, 3. AF (uhel)
Procházím obchodním domem a oči mi přímo přecházejí. Tolik zboží! Je úžasné, že se na jednom místě dá koupit cokoli… Já mířím přímo do sektoru Maminky. Vlastně nebylo v plánu, že tam půjdu, ale nohy mě nesou přesně po šipkách až k prvním regálům. Cestou míjím samé mladé lidi. Nákupy jsou zkrátka jediné rozptýlení naší generace. Když se tak baví všichni, proč bych nemohla já. Musím na to jít systematicky…
Ve chvíli, kdy se rozkoukávám, se ke mně přitočí mladá prodavačka a zbytek „prohlídky“ je už v její režii. Ochotně se ptá: „Hledáte něco konkrétního?“ Tvářím se dost vyjeveně, takže mě postrčí k vystaveným kusům a po chvíli přebírání přede mnou stojí něco mezi bezdomovcem a šíleným multimilionářem. „Tak tohle je nejnovější model – Malovaná máma. Zatím máme jen pár kusů, ale žádný strach, přijdou další vzory.“ – „Víte, nejsem si jistá, že chci mámu, co hulí jednu za druhou a svý tělo používá místo diáře,“ svěřím se prodavačce, když popadnu dech. Nicméně nedá mi to a přečtu si průvodní leták: Malovaná máma Těhotenství? Drogy? Problém se zákonem? Klidně přijď domů. Není nic, co by tato máma nezažila. Musím se začít smát, ale to už mě prodavačka topí v hlubinách obchodu. Každou chvíli vytáhne ženu, kterou mi prezentuje jako naprosto nejlepší matku.
49
Po pravdě se začínám bavit. Všechny modely obhlížím a vžívám se do role dcerušky. Po další hodině, v níž jsem vyzkoušela matku starostlivku (v zástěrce a s vařečkou v ruce) a matku kamarádku (džíny a vlasy do copů), si uvědomuji, že výrobci jsou pro spokojenost spotřebitele ochotni udělat všechno. V té nejlepší náladě se vrhnu do oddělení se zlevněným zbožím. Ale!? Takže matky přísňačky a matky kariéristky už neletí. Prohrabuji se haldami matek a najednou najdu tu pravou. Nevím, proč jsem si vybrala ji. Líbí se mi, je krásná, štíhlá a za poloviční cenu. „Beru tuhle!“ A prodavačka už mi ji balí…
29. dubna 2009 • noc Po třech probdělých nocích jsem se rozhodla, že je třeba omluvit se v podstatě celému národu a nejlépe veřejně. Nakonec jsem napsala alespoň mamince. Teď jsem dokončila 150. verzi a myslím, že je dokonalá: Milá maminko, chci, abys věděla, že všechny mé teorie s obchoďákem byly mylné, že bych tě nikdy neprodala a už vůbec si nekoupila jinou mámu. Mam tě ráda Len
21. dubna 2009 • 02.30 noc, postel Zrovna jsem se probudila. Ježíš! Zdál se mi divnej sen. Kupovala jsem si matku. Jsem normální? Vlastně je to docela fajn představa – pořídit si matku podle představ a při nesplnění požadavků v záruční době vrátit. • 02.45 noc, postel Neznamená to, že jsem špatná dcera? • 03.45 noc, postel Nebo že máma je špatná máma? • 21.30 doma Svěřila jsem svůj sen kámoškám. Pobavily jsme se výborně. V podstatě jsem vymyslela nový způsob života. Důchodce a nevhodné rodiče vrátíme do obchodů a můžou se prodávat se slevou. Konec problémů s narvanými dopravními prostředky a plnými nemocnicemi. Žádné vlezlé tchýně, žádné náročné matky…
5. května 2009 Přišel mi dopis od mámy. Píše: Zlato, myslím, že bys měla snížit frekvenci nákupů a trošku si odpočinout. Jestli se tvé šílenství nesníží, stačí si uvědomit, že tebe ani nás by nikdo nekoupil. A nepij! Pusu máma
Listy, Lenka Albrechtová, 4. AF (linoryt)
25. dubna 2009 • dopoledne Pustila jsem dnes sednout jednoho stařečka. Mile se usmál a řekl: „Děkuju, panenko.“ A pak ty babči, co v parku krmily holuby, a maminky tlačící kočárky s hrdostí a láskou ke svému dítěti. Jsem špatná! • večer Volala maminka. Prý jestli se mi něco nestalo. A já si koupila jinou!
Lenka Ostřížková, 4. B
50
Z výroků profesorů
ZZvýroků profesorů výroků profesorů Profesor: Tak co byste si dal? Jedničku? – Student: Já nevím. Já bych se hlavně nevyvolal. prof. Beneš
Tak. A k vyzkoušení nám tu ještě zbývá spisovatel Friedrich Schiller. Čí jméno se rýmuje se Schillerem? Á, Aleš Horáček! prof. Černocký
Dito! Když jsi tady nebyla, byl tu naprostý klid. Běž na záchod podruhé! Pak budeme počítat ty příklady, jak jede žák na kole a dohání ho auto, nebo třeba když jede auto na kole… prof. Gábová
Prosím vás pěkně, zacházejte s ní slušně. Je to vlastní lebka paní profesorky Němcové. Profesorka: Všichni se rychle podívejte, jestli máte varlata. Ty, Dane, máš varlata? – Student: Ne, já je mám doma. Student: Paní profesorko, je pravda, že když se píchne do oka, tak vyteče? – Profesorka: Uvidíte sami. Zrněnka je na kůře stromů, tak si do laboratorek přinesete strom. prof. Hudeová
Jedním uchem poslouchejte, druhým pište. prof. Janová
Předpřítomný čas se používá pro minulý děj, který má následky… – Studentka: I’ve met Tom… prof. Kadlec
Profesor: Kde je nějaké mazátko?“ – Třída: Není! – Profesor: Drahomíre, tričko! – Student: Vždyť máte jedno na sobě! – Profesor: No nic – vaše smůla. Budu vrstvit! Student: Pane profesore, máte opravený písemky? – Profesor: Nemám, ale už jsem si pořídil červenou propisku… prof. Krejčí
Student přichází pozdě do vyučování: Dobrý den! Já jsem musel jít pomalu kvůli dešti! – Profesorka: Abys nedostal smyk, jo? Studentka: Tady bych to mohla vytěsnit… – Jiná studentka: Vykrátit! – Profesorka: Vytknout! – Student: Tak co teda? prof. Křetínská
Vůl je tupé zvíře. Vždyť už ho také na světě nic hezkého nečeká. Profesor: To musíte říkat srozumitelně – jako byste to vysvětlovala nějakému primitivovi – třeba mně. – Studentka: Takže v těch bajkách jsou zvířátka, co dělají věci jako lidi… – Profesor: No vidíte, to jste předtím neřekla! – Studentka: Já ale myslela, že to víte! – Jiná studentka: Ne, on je primitiv… Po studentčině víceméně zdařilém přednesu písně Hospodine, pomiluj ny: – Profesor: A o čem to je? – Studentka: To je, aby nás Pánbůh pomiloval. – Profesor: A jak si to představujete? prof. Lukáš
Zbytečně se tou kyselinou nepolévejte. Profesor: Tomáši, znáš nějaký jiný virus kromě viru HIV? – Student: Počítačový. Ti, co kreslíte, mě jedním uchem pozorujte! 51
Tady ten letopočet si zapamatujete tak, že je to o 100 let později a čísla jsou přehozená. Nekňučte. Já taky nerada chodím na sedmou. Když mám ráno seminář s maturanty, tak mi tam spí.
A když ho mám s nimi odpoledne... tak mi tam spí taky.
Ani já nemám tři zácpy týdně, natož nějaká městská hromadná! prof. Třináctá
prof. Molíková
Profesor: Než se pustíme dál, tak bych tu měl nabídku… – Student: K sňatku? – Profesor: Bohužel, už jsem zadán.
Kolem okna proletěl pták: – Student: Monsieur professeur! Quelqu’un est tombé du toit! – Profesor: Oh, quelqu’un est tombé… mais ce n’est pas notre problème.
prof. Morbacher
prof. Vigner
Zkuste spočítat tento úhel třeba ve stupních Celsia…
Je blbý, že to člověka kopne, otřepe se a jde domů. Pak odpoledne najednou umře a nikdo neví, jak to.
A už vás začnu mlátit! A je mi jedno, že mě vyhodí. Aspoň si ulevím.
prof. Nečas
Když máte průjem, tak vám vůle ani síla nepomůže.
Teď jsem na vás zase prsknul, tak pardon – nějak se osušte.
Pochvu znají i chlapci…
Je to vaše chyba, že jsem se zmýlil.
V našem žaludku, v žaludku krávy je až 10 kg prvoků.
K ukecané studentce: Jak moc mi ještě má naběhnout ta žíla? (ukazuje si na čelo)
Děcka! Buďte potichu! Nikdo není zvyklej na to, abyste mluvili! Parožnatky jsou většinou velké a mnohobuněčné. Připomínají přesličky. To abyste věděli, že připomínají přesličky. Studentka: „Jaký má vzorec riolit?“ – Profesorka: Ehmmm… ano.
Profesor otevřel okno: Kyslík, seznamte se. Kde mám knížku? Kde mám svoji knížku? Kdo mi ležel v postýlce? Můžete to konzultovat ve dvojicích, ale nebavte se!
prof. Němcová
Studentka: Zájmenná příslovce budou taky v té písemce? – Profesorka: Jaká příslovce? – Student: Jaké písemce? prof. Přecechtělová
Profesor: Nějaké hodiny odpadnou – ne že bych chyběl, já jsem v životě nechyběl. – Student: Zařídí se… Profesor: Co je to oidipovský komplex? – Student: Když mám syna a zároveň bratra. Profesor: Jenom idiot se nezúčastňoval voleb! – Studentka (s trpitelským výrazem): … a ženy. prof. Staněk
Děláš, jako bys nic nedělal! prof. Štěpánková
Věta s dvou… pardon, dvěmi předměty.
Profesor: Únor 1945 – setkání Velké trojky v Jaltě… – Student: Cože? Švédské trojky? – Profesor: Viktore! Na svůj věk máte poněkud lechtivé vtípky. To já ve vašem věku jsem si hrál s kachničkama! Při rozdávání písemek: Skočovskou jsem – teď jsem si uvědomil – nechal doma. Ona tam leží na podlaze. Je pět přírodních živlů… Voda, země, vzduch, oheň… a Nezval! Profesor: Co udělá dobrá hospodyňka podle Boženy Němcové? – Třída: I pro pírko přes plot skočí. – Student: Ale za plotem je to už sousedovo! K nezpůsobně sedící studentce: – Profesor: Van! Ukážete mi také něco jiného než záda? – Studentka: Jo! – Profesor: Paráda! 52
Milovala přítelkyni? To lesbičky dělají. Fridrich II. navrhl, aby Polsko ořezali jako gyros.
Co napíšeme do třídní knihy?… No, zatím počkáme, necháme se překvapit. Na konci však bývám sám překvapen, že jsem nic nevymyslel.
prof. Zálešák
Do podrobností nemůžeme zacházet. Jednak nemám čas, jednak vás to nezajímá a jednak si to nepamatuju.
Vlastních hudebních záznamů se dochovalo jen několik desítek… Což je šťastná formulace, když nevíme, kolik jich vlastně je.
Světlo, Blue (Da ba dee), Rostislav Hulík, 5. AF
prof. Žemla
53
Napsali o nás...
Napsali o nás... Napsali o
nás...
54
55
Pedagogický sbor
Pedagogický sbor Pedagogický Mgr. Pavel Ampapa Nj, La Mgr. Milan Barták Tv, Bi Mgr. Vojtěch Beneš Fy Mgr. Pavel Blažek Ma PaedDr. Ivana Blažková Čj, Vv Mgr. Eva Campbellová Čj, Aj, Nj Mgr. Jana Čapková Aj, La Mgr. Jaroslav Černocký Čj, Zsv Franck Ferlay Fj, Ze Mgr. Libuše Fialová Ma, Dg Mgr. Vladimíra Foukalová Bi, Tv Mgr. Svatava Gábová Ma, Fy Jan Heroudek Aj Mgr. Karel Hradil Ze, Tv Mgr. Zdenka Hradilová Ze, Tv Mgr. Milana Hudeová Bi, Tv Jitka Jakubková Aj, Fj Jana Janová Nj, Dě Mgr. Aleš Jelínek Bi, Tv Mgr. Martin Kadlec Aj Ing. Radka Kočí Fj, Ch Petr Kovač Bi, Ch PhDr. Naděžda Kovaříková Čj, Nj Mgr. Martin Krejčí Ch, Bi Magda Krejčová Ma, Bi Mgr. Jaromír Krhánek Ma, Dg RNDr. Hana Křetínská Inf, Ma Mgr. Miroslav Kubera Ma, Fy Mgr. Petr Kubů Ma, Ze Mgr. Eva Kučerová Vv, Čj Sophie Léfèvre Fj Mgr. Jiří Lukáš Čj, Nj PhDr. Eva Malířová Čj, Nj RNDr. Aleš Mareček Ch Mgr. Dana Mezuliáníková Čj, Tv PhDr. Alena Molíková Fj, Dě
sbor
Mgr. Jaroslav Morbacher Ma, Fy Marcel Musiolek Čj, Fj Mgr. Vítězslav Nečas Fy, Ma PhDr. Květa Němcová Zsv, Bi Mgr. Terezie Nováková Hv, On Eva Oslzlá Čj, Fj Mgr. Oldřich Pittermann Ma, Dg, Inf Roman Podlena Ma, Inf RNDr. Dana Pohanková Fy, Ch Mgr. Pavla Pokorná Ma, Fy Mgr. Petr Porjanda Čj, Aj Alena Prokešová Aj, Ze PhDr. Miroslava Prudká Aj, Rj RNDr. Pavel Přecechtěl Fy, Ch Pavla Přecechtělová Fj Zdeněk Staněk Dě, Ze Mgr. Renata Stejskalová Tv, Ze RNDr. Jarmila Šimečková Ma, Fy PhDr. Dagmar Šrámková Čj, Aj Mgr. Eva Štěpánková Bi, Ch Mgr. Radovana Tornerová Aj Mgr. Irena Trávníčková Fj, Dě, Ze Mgr. Eva Trlicová Ma, Fy PhDr. Sylva Třináctá Čj, Aj, Dě PhDr. Pavel Tušek Zsv, Dě Ing. Alois Vala Ek Zdeňka Vašínová Nj, Ps, Rj Sylvain Vigner Fj, Ch Helmut Wanka Nj, Dě PhDr. Stanislav Zajíček Čj, La PhDr. Eva Zajíčková Aj Mgr. Dalibor Zálešák Dě, Čj Mgr. Eva Zídková Tv, Zsv Mgr. Pavel Žemla Čj, Hv
Zaměstnanci GML Karel Baumann Zdenka Doležalová Ing. Petra Havranová
údržbář uklízečka sekretářka ředitele Marta Holasová uklízečka Ing. Antonín Horák správce TV areálu Jarmila Jelínková knihovnice Kristina Jelínková uklízečka Božena Koláčková uklízečka Ing. arch. David Kopáč civilní služba Ivona Kunzová vedoucí bufetu Oldřich Lhoták vrátný Květoslava Matušková uklízečka Vlastimil Meloun vrátný Blanka Mlčuchová kuchařka Lukáš Nečas vedoucí kuchař Františka Nečasová uklízečka Libuše Popeláková pomocná kuchařka Hana Pospíšilová pomocná kuchařka Božena Smutná hospodářka Veronika Spilková vedoucí kuchyně Eva Svobodová uklízečka Yvonna Šeligová sekretářka Renata Včelíková uklízečka Veronika Veselá pomocná kuchařka Hana Zachovalová prodavačka bufetu Věra Zedková pomocná kuchařka 56
57
Dvorana slávy
Dvorana slávy Dvorana
slávy
Alžběta Dufková, 1. BF 1. místo ve starších žákyních v kategoriích solo, duo a tým na Mistrovství České republiky v synchronizovaném plavání a 1. a 2. místo v kategoriích solo a tým na Mistrovství střední Evropy v synchronizovaném plavání
Nikol Fišarová, 1. C 3. místo na Mistrovství České republiky v hip hopu malých formací
Kateřina Flašarová, 1. BF 2. místo v kategorii 12–15 let na výtvarné soutěži Velikonoce a my, tamtéž 1. místo v divácké soutěži a zvláštní ocenění odborné poroty
Ota Hlinomaz, 7. AV 1. místo v dorostenecké lize v basketbalu
Pavel Hude, 7. AV 2. místo v juniorech na Mistrovství České republiky v judu
Eva Jeníčková, 7. AV 1. místo v městském a 3. místo v krajském kole hudební Národní soutěže v komorní hře a 7. místo v krajském kole chemické olympiády 58
Michal Jež, 3. AV 1. místo v kategorii F v městském kole fyzikální olympiády, 9.–10. místo v městském kole zeměpisné olympiády a 8. místo v městském kole matematické olympiády
Jan Křetínský, 8. BV 1. místo v soutěži Fotograf GML 2003, 5. místo v region. a 10. místo v celostát. kole matemat. olympiády v kat. A, 1. místo 59 v soutěži Matematický klokan v kat. Student
Jiří Krejčí, 1. BF 2. místa v měst. i kraj. přeboru víceboje ve sport. gymn., 6. místo v jednotlivcích a 2. místo v družstvech na trojutkání Praha–Brno–Bratislava, 4. místo v závodě sokol. všestrannosti, 2. místa v plavání a ve šplhu, 6. místo ve sport. gymn. a 3. místo v běhu na střední trať na celostát. soutěži ČOS, 9. místo v jednotlivcích a 3. místo v družstvech na MČR ve sport. gymn. ČASPV, 2. místo v plavání a 4. místo v atletice na župním přeboru, 6. místo v měst. kole matematické olympiády
Vladimír Krejčí, 1. BF 1. místa v měst. i kraj. přeboru víceboje ve sport. gymn., 3. místo v jednotlivcích a 2. místo v družstvech na trojutkání Praha– Brno–Bratislava, 1. místo v závodě sokol. všestrannosti, 3. místo v plavání a 1. místo ve šplhu, 2. místo ve sport. gymn. a 4. místo v atletice na celostát. soutěži ČOS, 5. místo v jednotlivcích a 3. místo v družstvech na MČR ve sport. gymn. ČASPV, 3. místo v plavání a 2. místo v atletice na župním přeboru
Hana Křížová, 2. B Zisk prázdninového stipendia v soutěži v německém jazyce
Lenka Kučerová, 3. A 2. místo v hudební soutěži Brněnské kolo v klavírní hře
Blanka Linkeschová, 3. AV 3. místo v krajském kole soutěže v uměleckém přednesu Dětská scéna 2004 a postup na přehlídku vítězů krajských kol recitační soutěže Wolkerův Prostějov
Pavlína Máčalová, 6. AF 1. místo v týmech a kombinaci a 2. místo v duo na Mistrovství České republiky v synchronizovaném plavání a 15. místo na Mezinárodních závodech v Paříži v synchronizovaném plavání
Veronika Mikusová, 7. AV 3. místo v kategorii A a 6. místo v kategorii B v krajském kole chemické olympiády
Michail Nenkov, 3. AV 3. místo v běhu na 100 m na přeboru města Brna v atletice
Lukáš Obr, 1. B 1. místa v autorské a interpretační kategorii V. ročníku klání GML v přednesu poezie i prózy Polymnia, 1. místo v kategorii drama v literární soutěži O cenu Danny Smiřického a čestné uznání v kategorii 15–17 let ve výtvarné soutěži Brněnské kolo
Kristýna Ondrová, 7. AV 4. místo na Českém poháru ve sportovním lezení a juniorská reprezentace České republiky ve sportovním lezení
60
Anna Ostrá, 2. AV 3. místo v městském kole fyzikální soutěže Archimédiáda 2004 v kategorii G
Šárka Pantůčková, 4. AV 3. místa v městském a oblastním kole olympiády v německém jazyce
Kevin Paška, 1. AV 2. místa v poloh. závodu na 200 a 400 m, 3. místa v závodě na 200 m znak a 100 a 50 m volný způsob na kraj. přeboru v plavání, 3. místo v poloh. závodu na 200 m na MČR v plavání a 2. místo v závodě na 200 m znak na Austria Open Wien Meeting
Lukáš Plachý, 4. A 1. místo v běhu na 1500 m na středoškol. hrách, 2. místo v běhu na 1500 m na Mistrovství Moravy a Slezska jun. v hale, 1. místo v běhu na 1500 m na Mistrovství Moravy a Slezska jun., 5. místo v běhu na 1500 m na MČR jun. v hale, 1. místo v polovičním maratonu jun. New Ballance Brno a 2. místo 61 v Brněnském běžeckém poháru jun.
Zdeněk Pluháček, 7. BV 1. místa v městském a oblastním kole a 4. místo v celostátním kole olympiády v německém jazyce
Kateřina Pokorná, 1. A 1. místo v kategorii Junior soutěže Matematický klokan a 2. místo s taneční skupinou na Mistrovství České republiky v disco show
Lucie Pospíšilová, 4. AV 1. místa v městském a krajském kole matematické olympiády v kategorii Z9, 4. místo v městském kole a 8. místo v krajském kole fyzikální olympiády v kategorii E
Irena Satkeová, 5. AF 1. místo v zemském kole a účast ve finále celostátního kola soutěže Public Speaking Competition
Jana Stašová, 3. A Zisk prázdninového stipendia v soutěži v německém jazyce
David Šťastný, 2. AV 1. místo v městském kole fyzikální soutěže Archimédiáda 2004 v kategorii G
Petra Verbíková, 1. C 1. místo s taneční skupinou na Mistrovství České republiky v disco show a 2. místo v hlavní věkové kategorii na Mistrovství světa v disco show ve formacích
Andrej Werner, 8. BV 1. místo v kategorii próza v literární soutěži O cenu Danny Smiřického, mezi 50 nejlepšími v literární soutěži Pábitelé kolem nás, čestné uznání za prózu a 1. místo v kategorii divadelní scénář v literární soutěži Náchodská prima sezóna 2004, 3. místo v literární soutěži o stipendium na University of New York in Prague 62
Ladislava Juříčková a Tereza Bartošová, obě 5. AV 2. místa v soutěži v uměleckém přednesu Brněnské kolo v kategorii kolektivy a ve výtvarné soutěži Brněnské kolo v kategorii malé jevištní formy – vlastní tvorba
Trilek Chameleon ve složení Lenka Albrechtová, Petra Pomališová a Petra Šimoníková, všechny 4. AF 1. místo v soutěži v uměleckém přednesu Brněnské kolo v kategorii kolektivy, 1. místo v krajském kole soutěže v uměleckém přednesu Wolkerův Prostějov a účast na celostátním festivalu poezie – nesoutěžní přehlídce vítězů krajských kol
Eva Kašíková a Martina Bradáčová, obě 2. B 3. místo v městském kole turnaje v plážovém volejbale středních škol
63
Petra Zachovalová, 7. AV, Adéla Zedníčková, 3. A, Kateřina Dostalová, 7. BV 7. místo na Mistrovství světa ve stepu v kategorii formace
Petra Brandejská, 4. AV, Monika Muzikářová, 4. AV, Petra Havlišová, 4. AV, Katka Pugretová, 1. C, Petra Koštálová, 3. AF, Lenka Hubáčková, 5. AV, Marta Bimová, 1. C, Tereza Spoustová, 4. AV, Irena Steinerová, 4. AV 3. místo v okresním finále volejbalového turnaje nižších gymnázií
Eva Kašíková, 2. B, Martina Bradáčová, 2. B, Petra Košťálová, 3. AF, Marta Bímová, 1. C, Zuzana Barvínková, 1. C, Petra Skalická, 8. BV, Markéta Sabáčková, 4. AF, Eva Kamírová, 8. BV, Martina Harazimová, 3. B, Petra Brandejská, 4. AV, Lucie Šlezingerová, 1. C, Hana Ošlejšková, 7. BV, Iva Mendelová, 8. BV 1. místo v krajském kole středoškolských her ve volejbale 64
Martin Šmoldas, 5. AV, Jan Záhora, 4. AV, Martin Fabián, 4. AV, Jan Střípek, 4. AV, Jan Blahynka, 4. AV, Marek Semotán, 4. AV, Martin Dirham, 4. AV, Ondřej Novotný, 4. AV 1. místo v okresním finále a 4. místo v krajském kole volejbalového turnaje nižších gymnázií
Sbor brněnských učitelů Matyáše Lercha sbormistryně prof. Janová, dále prof. Černocký, Blažek, Bobek, Vala, Staněk, Léfèvre, Prokešová, Malířová, Hradilová, Oslzlá a Krejčová 65
Pěvecký sbor GML Labutí píseň zadní řada zprava: Michaela Garzinová (2. A), Barbora Helešicová (2. A), Kristýna Popelková (2. A), Lucie Horáková (2. A), Pavel Žemla (sbormistr), Zuzana Povolná (1. B), Karin Eliášová (1. A), Petra Valíková (4. AF), Ivo Vrbík (5. AF), Markéta Šárková (3. B), Kateřina Horáková (3. A), Jan Hála (3. A), Helena Hrazdilová (3. AF), Lenka Kučerová (3. A), Šárka Kuchaříková (3. A), prostřední řada zleva: Míša Pličková (2. B), Zuzana Marková (1. C), Lenka Rovenská (1. C), Zdena Kocábová (fanynka sborového zpěvu ze 3. A), Míša Pospíšilová (5. AF), Helena Lorková (2. B), Helena Macháčková (7. BV), Veronika Metelková (1. A), Barbora Dvořáková (2. A), Dana Slámová (6. AV), přední řada zprava: Katka Buzková (6. AV), Eva Pluháčková (2. A), Eva Hálková (1. B), Hana Grymová (1. B), Aleš Winkler (2. B), Lenka Skoupá (2. B), Tomáš Doležel (2. B), Radka Svobodová (1. AF), Eva Matyášová (1. A)
1. AF – Mgr. Milan Barták Adéla Adámková, Irena Badalová, Lucie Badalová, Monika Bársonyová, Pavel Barva, Dagmar Dostálová, Vladimír Dvořák, Barbora Gerychová, Filip Hrazdira, Jakub Janák, Vendula Jurčeková, Klára Kovářová, Pavel Marek, Filip Markus, Jitka Mazalová, David Musil, Nikola Nahodil, Zita Němečková, Štěpán Orság, Jitka Prudká, Barbora Přichystalová, Eliška Reková, Michal Růžička, Tereza Sapáková, Jan Sovák, Radka Svobodová, Petr Šeda, Kateřina Šimková, Magdalena Veselá, Jana Vojtová, Lada Zavadilová
66
1. BF – Mgr. Dalibor Zálešák Marie Derflerová, Jiří Dobeš, Alžběta Dufková, Kateřina Flašarová, Martina Grochová, Zuzana Hadravová, Petr Hanák, Marie Hrabovská, Kristina Javůrková, Ondřej Kachyňa, Hana Kavická, Veronika Klevarová, Věra Koudelková, Jiří Krejčí, Vladimír Krejčí, Eliška Kyselková, Duong Le Bach, Barbora Lidmilová, Eva Matušková, Lucie Menšíková, Kateřina Nohelová, Michal Ondráček, Lucie Pšurná, Daniela Róthová, Petra Sedláková, Petr Sychra, Hoang Long Tran, Adam Trcala, Kamil Vrbica, Petra Župková
67
2. AF – Marcel Musiolek Eva Britanová, Miroslav Brumovský, Hana Březinová, Hana Čapková, Lukáš Diblík, Jan Formánek, Veronika Haluzová, Martina Holá, Soňa Horáková, Jan Kakač, Ondřej Kala, Lucie Klimentová, Tomáš Kopecký, Markéta Lebedová, Roman Leitgeb, Jonáš Lekeš, Petra Lindovská, Anna Martínková, Petra Medková, Soňa Mudrochová, Marek Pavlík, Lukáš Pazdera, Anna Přikrylová, Lenka Rokytová, Jana Sedláčková, Monika Staňková, Marek Sukovatý, Blanka Šírová, Hana Šustová, Vendula Záhoříková
3. AF – PhDr. Alena Molíková Klára Andrlová, Michal Apetauer, Markéta Drápalová, Alžběta Frýbortová, Jan Holubář, Aleš Horáček, Helena Hrazdilová, Martina Hudečková, Kateřina Chlupová, Petra Košťálová, Martin Koudela, Kamila Kouřilová, Hana Krausová, Adam Matušek, Lenka Musilová, Vendula Páralová, Lôc Pham Quô`c, Eva Pjajčíková, Lucie Přikrylová, Miroslava Pšikalová, Ondřej Pulec, Pavlína Rumanová, Petr Sedlák, Tereza Sojková, Filip Šnajdr, Hana Šobáňová, Jolana Tomanová, Kateřina Trtílková, Jiří Uher, Martin Uřídil, Jan Vlček
3. BF – Mgr. Jaroslav Černocký Soňa Budajová, Lukáš David, Prokop Drášil, Veronika Hájková, Ilona Hladíková, Lenka Hrejsemnová, Kristina Chlupová, Aleš Chmelař, Tereza Jurnečková, Petr Kalivoda, Zuzana Kalivodová, Kamil Kazelle, Martin Konečný, Petra Krejčí, Tomáš Kuchař, Miroslav Máčala, Jiří Machala, Filip Michele, Marie Ondrašíková, Kateřina Prokešová, Hana Rambousková, Lucie Řezáčová, Hana Slabinová, Magdalena Staňková, Hana 68 Stříbná, Jan Tesařík, Kateřina Vilímková, Nikola Vondrová, Petr Vorel
4. AF – PhDr. Květa Němcová Lenka Albrechtová, Barbora Boráková, Veronika Brázdilová, Filip Čierny, Iva Danielová, Jan Drchal, David Hauser, Adam Hrazdira, Ondřej Chalupa, Marie Illeová, Lucie Korábková, Pavel Krška, Kristýna Nováčková, Renáta Novoměstská, Jana Pavloušková, Stanislav Pikula, Petra Pomališová, Helena Ruschková, Zdeňka Ryšavá, Markéta Sabáčková, Martin Šafář, Šárka Šidliáková, Petra Šimoníková, Jiří Štěpánek, Petra Valíková, Milan Veselý, Jarmila Vodičková
69
5. AF – Jitka Jakubková Martin Andráši, Jaroslav Bartoněk, Klára Bařinková, Jaroslav Bil, Barbora Cvanová, Šárka Horáková, Rostislav Hulík, Daniela Kaštická, Eva Klocová, Jiří Marek, Kateřina Marková, Lukáš Martinek, Tomáš Merta, Markéta Mohrová, František Moravec, Ondřej Musil, Zuzana Nesrstová, Martin Paulíček, Michaela Pospíšilová, Tomáš Řiháček, Irena Satkeová, Martina Tlachová, Soňa Váleková, Ivo Vrbík, Lenka Vyroubalová, Irena Zbiejczuková
6. AF – RNDr. Jarmila Šimečková Zuzana Bednaříková, Adéla Brusová, Miroslav Divina, Jakub Drkal, Jan Fiala, Radka Hájková, Lenka Hajzlerová, Jiří Jordánek, Petr Kobzík, Helena Kostihová, Marie Kudlíková, Veronika Kudrnová, Magdaléna Kuksová, Marek Loskot, Pavlína Máčalová, Eva Matoulková, Kristina Miličková, Blanka Mokrejšová, Kateřina Musilová, Kamila Neumanová, Jana Nováčková, Svatopluk Richter, Michaela Rokosová, Tomáš Růžička, Vojtěch Seman, Václav Sladký, Martina Sochorová, Lucie Vaškeová, Milan Veverka
6. BF – Mgr. Pavel Žemla Klára Benadová, Olga Boudná, Vladimír Brotan, Veronika Burdová, Nora Dostálová, Lenka Doubravová, Sandra Dziugielová, Alexandra Hauserová, Zuzana Holubová, Štěpán Chlud, Martina Klepárníková, Barbora Kopřivíková, Michaela Košvicová, Petra Krupová, Jan Kudlička, Jan Matějka, Zora Navrátilová, Jiří Polmann, Jana Rotreklová, Marie Sedláčková, Denisa Schönwälderová, Belma Skender, Roman Sládek, Lenka Soukalová, Magdalena Šedrlová, Pavla Vašíčková, Zuzana Veselá, Katarína Vyroubalová
70
1. A – Mgr. Pavel Žemla Ondřej Antoš, Zuzana Bilová, Adriana Brandštetrová, Pavel Čech, Iva Dvořáková, Karin Eliášová, Aleš Filipenský, Tomáš Fojtík, Iveta Freibergová, Kamila Hájková, Nikol Hájková, Renata Hušková, Luděk Kratochvíl, Šárka Kubínová, Petr Kubišta, Petr Kudlička, Jan Láník, Lucie Ludvíková, Petra Maršálková, Eva Matyášová, Veronika Metelková, Tomáš Paulík, Kateřina Pokorná, Soňa Skálová, Jana Svobodová, Petra Šálková, Martina Urbánková, Lukáš Ustrnul, Lubomír Vrána, Kateřina Vyškovská
71
1. B – Mgr. Martin Krejčí Zuzana Arnerová, Helena Bartoňová, Veronika Čadová, Diana Černá, Tereza Dvořáková, Veronika Gajová, Hana Grymová, Eva Hálková, Zuzana Holubová, Tereza Hrubá, Viktor Jindra, Renata Klimešová, Vojtěch Konečný, Magdaléna Kovářová, Jana Krejcarová, Robert Ledvoň, Dominik Marek, Marie Nosová, Lukáš Obr, Michaela Pavlacká, Markéta Petrová, Zuzana Povolná, Jan Rejšek, Jaroslav Sedlář, Michaela Seďová, Kateřina Silnicová, Petra Směšná, Jitka Sobková, Dana Stojkovičová, Pavlína Šarayová, Iveta Šindelková, Petra Vychodilová
1. C – Mgr. Vítězslav Nečas Karolína Adamová, Zuzana Barvínková, Marta Bímová, Lucie Boleslavová, Kamila Brančová, Adam Břínek, Jana Čižiková, Aneta Daňhelová, Mariana Firbasová, Nikol Fišarová, David Chlíbek, Věra Křížová, Kateřina Kuklová, Jana Laštůvková, Zuzana Marková, Jiří Mocek, Markéta Musilová, Kateřina Nešporová, Dalibor Páral, Štěpán Podhrázský, Michal Pospíšil, Martina Pospíšilová, Michal Procházka, Kateřina Pulgretová, Lenka Rovenská, David Schimmel, Lucie Šlezingrová, Zuzana Štrbíková, Lucie Šujanová, Radka Taušová, Petra Verbíková, Marek Žemla
2. A – Mgr. Eva Štěpánková Lenka Dosoudilová, Jana Drápelová, Barbora Dvořáková, Michaela Garzinová, Ondřej Helešic, Barbora Helešicová, Šárka Hessová, Lucie Horáková, Lenka Kašová, Šárka Kolejková, Iva Kvapilíková, Eva Ludvíková, Karolína Mikitová, Petra Mišovicová, Nikol Mrázková, Tomáš Novotný, Eva Pluháčková, Jan Podloucký, Lenka Polášková, Kristýna Popelková, Lenka Potůčková, Jolana Sedláčková, Eva Sedláková, Veronika 72 Škapová, Jan Štětka, Milan Šulc, Kateřina Valová, Hana Věrná, Dana Vitásková, Tereza Vochtová, Jakub Wagner, Stratos Zerdaloglu
2. B – Mgr. Vladimíra Foukalová Jitka Bartošová, Martina Bradáčová, Jana Coufalová, Tomáš Doležel, Lucie Gazárková, Veronika Gregorová, Renáta Hledíková, Jana Hrazdírová, Martin Jaroš, Petr Jelínek, Andrea Jeroušková, Eva Kašíková, David Krejčí, Miroslav Kříž, Hana Křížová, Kateřina Lišková, Helena Lorková, Hana Melicharová, Martin Ondrejech, Iva Petrová, Michaela Pličková, Lucie Skalová, Lenka Skoupá, Aneta Stránská, Jana Svobodová, Eva Šimková, Hana Trtílková, Monika Urbánková, Jana Valášková, Petra Vítková, Hana Vojáčková, Aleš Winkler
73
3. A – Roman Podlena Nikola Breindlová, Gabriela Čáslavská, Michal Čermák, Anežka Dvořáková, Petr Fiala, Marek Filistein, Jan Hála, Denisa Hálová, Kateřina Horáková, Iveta Hrubá, Michal Jašek, Magdalena Kaczorová, Darina Kazdová, Zdeňka Kocábová, Oldřich Kozumplík, Lenka Kučerová, Šárka Kuchaříková, Ondřej Kyselák, Michaela Mašková, Eva Mečlová, Eva Mikušková, Dana Otychová, Ivana Pospíšilová, Zuzana Pučálková, Dana Skálová, Ondřej Slabý, Jana Stašová, Petr Šveňha, Pavel Valkoun, Kateřina Zálešáková, Adéla Zedníčková
3. B – Mgr. Milana Hudeová Pavel Cejpek, Vojtěch Doležel, Jana Dopitová, Miriam Franková, Martina Harazimová, Šárka Harthová, Martina Holoubková, Hana Komínková, Marie Křivánková, Pavla Kubáňová, Ondřej Lemel, Jana Macháčková, Zuzana Macháčková, Veronika Maxová, Hana Mlčkovová, Zuzana Moudrá, Daniel Pěček, Quynh Van Phuong, Petra Pospíšilová, Miroslava Přichystalová, Václav Pulec, Anna Sedláčková, Martina Strnadlová, Markéta Šárková, Tereza Šebestová, Martina Ťoková, Jakub Treml, Tereza Vlčková, Kristýna Vondráčková, Simona Zábržová, Dana Zatloukalová, Petr Zejda, Dita Zídková
4. A – Mgr. Eva Trlicová Tereza Dvořáková, Marta Fialová, Lucie Hořáková, Jana Hradilová, Michal Hrouzek, Veronika Jadczaková, Martin Janča, Marie Janoušková, Ondřej Jedlička, Ivana Kašpárková, Vít Kopřiva, Lenka Kříčková, Tomáš Látal, Martin Lojda, Barbora Mádrová, Lukáš Merta, Radim Mušálek, Veronika Ouředníčková, Iva Papoušková, Lukáš Plachý, Eva Priknerová, Lenka Rosůlková, Luďka Soldánová, Jana Svobodová, Petr Šafář, 74 Martin Škapa, Zbyněk Šplíchal, Jakub Šrámek, Tomáš Velička, Jitka Vězdová, Jana Vintrová, Marek Zubřický
4. B – Mgr. Renata Stejskalová Petra Banďouchová, Martina Bednaříková, Eva Burianová, Jana Bystroňová, Monika Dostálová, Jiří Fabík, Michaela Haluzová, Richard Helán, Sylvie Holubová, Martin Hrazdíra, Petra Jakubcová, Petr Janáček, Kamila Jochmanová, Pavlína Klašková, Kristýna Klevarová, Petra Košecká, Jitka Krchňavá, Dana Křížová, Kamila Mrkvicová, Lenka Ostřížková, Petr Pejchal, Jan Šimeček, Jan Škerle, Jan Vágner, Jan Vařeka, Alena Vilišová, Adam Vlasák, Jakub Vlasák, Jana Zapletalová, Aleš Zatloukal, Jan Žaloudek
75
1. AV – Mgr. Jaroslav Morbacher Lukáš Andrysík, Jiří Bareš, Richard Bartes, Monika Crháková, Jan Ferdus, Julie Haluzová, Kateřina Henzlová, Markéta Charousová, Tereza Jarešová, Martin Javůrek, Petr Kalandra, Petr Kleska, Daniel Kurowski, Martin Kytlica, Veronika Lojdová, Kevin Paška, Zuzana Pospíšilová, Jan Puchýř, Klára Stehlíková, Martin Šíbl, Monika Šimonová, Radka Šmídová, Jan Tomek, Veronika Uhlířová, Mikuláš Utinek, Tereza Vacová, Dana Večerková, Anna Vítkovičová, David Werner, Jan Žamberský
2. AV – PhDr. Sylva Třináctá Julie Bartáková, Petra Belanová, Jan Cimr, Anna Fridrichovská, Michaela Grochová, Veronika Hermanová, Michael Hlaváč, Petra Hudečková, Matěj Jirásek, Tibor Keše, Michal Kolář, Petra Kovaříková, Michael Kříž, Martin Kubů, Markéta Kvardová, Denisa Lobová, Milan Mišák, Pavel Mišove, Ondřej Nechvátal, Anna Ostrá, Sylvie Píchová, Klára Přikrylová, Josef Riesner, Irena Řezníčková, Robin Schenk, Karolína Sochorová, Anna Staffová, Petra Svitavská, Soňa Šimonová, Jan Šimůnek, David Šťastný, Martin Vavrouch
3. AV – Mgr. Dana Mezuliáníková Martina Antlová, Lucie Bedřichová, Petra Dobšáková, Martina Drahošová, Michal Horák, Vladimír Horský, Michal Jež, Ester Kaňovská, Lukáš Kočka, Veronika Kohoutková, Petra Kormaňáková, Robert Kotásek, Blanka Linkeschová, Nicole Ludikovská, Kristýna Marsová, Michail Nenkov, Viktor Novoměstský, Viktor Obr, Dominik Peťko, Jan Petrov, Jana Podešvová, Karel Podlena, Iva Procházková, Katarína Rusinková, Filip Řezníček, Barbora Sedláčková, Tomáš Šejna, Zuzana Šindelářová, Jakub Švehla, Nikol Tkačuková, Martina Turková
76
4. AV – Mgr. Jaromír Krhánek Alena Bartošová, Jan Blahynka, Marek Boček, Petra Brandejská, Martina Čáslavská, Martin Dirhan, Martina Dvořáková, Martin Fabián, Daniel Hájek, Petra Havlišová, Barbora Henzlová, Veronika Juříčková, Vanda Kučerová, Barbora Lišková, Viktor Morawitz, Andrea Muzikářová, Monika Muzikářová, Ondřej Novotný, Šárka Pantůčková, Jan Páral, Lucie Pospíšilová, Marek Semotán, Kateřina Skočovská, Tereza Spoustová, Irena Steinerová, Jan Střípek, Petr Vejchoda, Zuzana Vlčková, Dagmar Wiesnerová, Jan Záhora
77
5. AV – RNDr. Hana Křetínská Tereza Bartošová, Luboš Brim, Kristýna Bučková, Ivo Dlouhý, Lenka Hubáčková, Drahomír Jaroš, Ladislava Juříčková, Eva Kameníčková, Radomír Klabačka, Barbora Klesková, Nikol Kučerová, Štěpán Lata, Gabriela Malaníková, Milena Minksová, Hana Ondráčková, Martin Paclík, Šárka Petermannová, Lucie Petrušková, Magdalena Rosí, Veronika Schenková, Eva Stejskalová, Michal Stránský, Martin Šandr, Martin Šmoldas, Václav Šprdlík, Michal Tesařík, Pavlína Tremlová, Veronika Vomelová, Erik Werner, Tomáš Zapletal
6. AV – PhDr. Eva Malířová Karolína Benešová, Martina Bravená, Jáchym Brzezina, Zuzana Buřivalová, Kateřina Buzková, Aleš Bžatek, Jan Cizler, Lucie Dunajová, Monika Hermanová, Lenka Holcnerová, Kamila Janečková, Iva Jarešová, Martina Klicnarová, Elena Knápková, Zuzana Krejčová, Petr Linc, Jana Lochmanová, Tereza Matoušková, Pavel Otych, Lenka Pejchalová, Ondřej Podloucký, Petra Pospíšilová, Barbara Semrádová, Luděk Schauer, Jakub Skalický, Danuše Slámová, Jiří Šána, Petr Šašinka, Pavla Šimková, Jiří Šindelář, Jan Turek, Šárka Veselá, Josef Veselý
7. AV – PhDr. Eva Zajíčková Petr Coufal, Karel Crha, Lenka Doubravová, Ota Hlinomaz, Radek Horký, Jan Hořák, Pavel Hude, Eva Jeníčková, Adam Kloboučník, Hana Komínková, Adam Kovač, Jonáš Kučera, Kateřina Lízalová, Lukáš Makowski, Veronika Mikusová, Petra Novotná, Petr Novotný, Kristýna Ondrová, Martina Pittermannová, Lucie Podlenová, Lenka Slabáková, Ondřej Stržinek, Lukáš Šebánek, Petr Večeřa, Martina Vojtová, Marek Vondra, Jakub Vondráček, Hana Vrzáková, Petra Zachovalová
78
7. BV – Mgr. Petr Kubů Marika Buršíková, Magda Čermáková, Kateřina Dostalová, Zuzana Doupovcová, Danica Drahošová, Ondrej Dzurja, Lenka Hájková, Petra Hubová, Filip Jurnečka, Eliška Kolouchová, Tereza Kopečná, Kristýna Lysáková, Helena Macháčková, Hana Míšková, Eva Nehybová, Hana Ošlejšková, Lubor Páč, Zdeněk Pluháček, Jan Říha, Michal Šachr, Blanka Šimůnková, Iva Tomalová, Olga Trampotová, Barbora Třísková, Kristýna Unčovská, Petr Viščor, Martin Všetečka, Martin Zukal, Tereza Žáčková
79
8. BV – Mgr. Jiří Lukáš David Bureš, Iva Cabálková, Jiří Crha, Jitka Čihounková, Tomáš Čupr, Ondřej Hála, Julie Hrazdirová, Tomáš Chalupský, Radan Jánoš, Eva Kamírová, Dagmar Kantorová, Jan Kincl, Kamila Krejčová, Jan Křetínský, Lumír Kunovský, Tereza Malíková, Richard Malovič, Michal Meluzín, Iva Mendelová, Ladislav Mlčák, Tereza Procházková, Kateřina Rausová, Anna Sedláčková, Petra Skalická, Josef Šamánek, Petra Škvarnová, Zuzana Eliška Veselá, Štěpán Veselý, Andrej Werner, Jana Zbirovská, Barbora Žižlavská
Sponzoři: Daniel Šorm, a. s. JME, a. s. Brněnské vodárny a kanalizace, a. s. InfoTel, spol. s r. o. Bartoňková Yvona AutoCont, a. s. Studenti GML
