Obsah
Obsah Obsah
1
Slovo ředitele
2
Kalendárium
3
Co rok dal...
10
Výsledky nejlepších
24
Témata maturitních písemných prací
29
Tvorba na GML
32
Z výroků studentů a profesorů
53
Napsali o nás...
55
Fotoseriál Kulmbach–Brno
57
Fotograf GML 2007/2008
59
Pedagogický sbor a zaměstnanci
60
Dvorana slávy
62
Fotografie tříd a seznamy studentů
71
Slovo ředitele
Slovo ředitele Slovo ředitele
Počátkem tohoto školního roku se podařilo získat pro GML souhlas zřizovatele (Jihomoravský kraj) se záměrem vybudovat v areálu školy curlingovou halu. Byla by jediná na Moravě, druhá v republice a teprve třetí v zemích bývalého sovětského bloku. Následovala práce, která mi sebrala část profesionálního a většinu soukromého času a kterou bych chvílemi nepřál ani svému nepříteli. Dnes máme k dispozici prostředky na výstavbu první části projektu, územní rozhodnutí a přes prázdniny nás čeká získání stavebního povolení a výběr dodavatele... možná na podzim začneme s realizací... Bez vstřícného přístupu členů Parlamentu České republiky, představitelů města Brna a především Jihomoravského kraje by ovšem záměr zůstal pouze záměrem. Proto bych chtěl touto cestou poděkovat všem, kteří byli ochotní poslouchat a pomáhat. Petr Kovač
2
Kalendárium
Kalendárium Kalendárium Červenec 2007 7. • P. prof. Havlásek a Kubera vyhlašují IV. ročník soutěže Fotograf GML pro školní rok 2007/2008.
Srpen 2007 27.–7. 10. • Na studijní pobyt do Lausanne odjíždí skupinka pěti studentek a studentů z 5. AF a 5. BF.
29. • P. prof. Čapková, Ferlay, Kozáková, Třináctá a Zajíčková završily dlouhodobý seminář Oxford Secondary Teacher’s Academy a obdržely certifikát z Oxford University.
31.–9. 9. • Pěvecký sbor GML Labutí píseň s p. prof. Žemlou a Blažkem je na soustředění společně se sborem Gymnázia Ferdinanda Porsche ze Stuttgartu v chorvatské Pule.
Září 2007 1. a násl. • V galerii GML U Fontány probíhá výstava vybraných maturitních prací z výtvarné výchovy (ze školního roku 2006/2007).
3. • Pan ředitel slavnostně zahajuje školní rok 2007/2008.
5. • Studenti 8. AV v doprovodu prof. Morbachera cestují na tradiční exkurzi do JE Dukovany.
6. • Prof. Morbacher pořádá pro své kolegy v učebně fyziky přednášku o svém pobytu v U. S. Space and Rocket Center v Huntsville, Alabama, USA.
10.
3
19.–23. • 8. AV se účastní literárněhistorické exkurze v Praze pod vedením svého třídního profesora Lukáše. • Chlapecký tým GML koučuje na Středoškolských hrách v kopané prof. Hradil.
20. • GML poctily svou návštěvou pracovnice České školní inspekce. • Probíhá podzimní kolo maturitních zkoušek.
24.–7. 10. • Deset studentů GML odjíždí na pracovní praxi ve firmách a institucích v Hessensku.
26. • Dívčí tým GML na Středoškolském poháru v atletice vede prof. Foukalová, chlapecký tým prof. Barták. • Rocková skupina My Generation (Šindelářová, Kotásek, Novotný, Žemla, Winkler) hraje v klubu Stará Pekárna.
Říjen 2007 1.–19. • V Le Mans absolvuje stáž prof. Richterová.
2. • Na GML probíhá úvodní setkání vyučujících přírodovědných předmětů zapojených do 2. běhu projektu Nové cesty k přírodovědnému a technickému vzdělávání – kombinované kurzy s on-line podporou.
4. • Do rakouské Vídně cestují na polytematickou exkurzi studenti 2. A, 2. C a 4. AV v čele s prof. Floryanovou.
4.–6. • Na literárněhistorickou exkurzi odjíždí do Prahy 5. BF v doprovodu p. prof. Molíkové a Beneše, taktéž 4. B a 4. C spolu s p. prof. Pöschlovou, Křapovou, Jankovou a Kuberou.
5.
• U školní fontány mohou studenti nakupovat i prodávat při tradiční burze učebnic.
• V GML přednášejí doktorandi z Přírodovědecké fakulty MU, aby přesvědčili studenty GML, jak skvělé je účastnit se korespondenčních seminářů.
17.–21.
9.
• Studenti prvních ročníků odjíždějí na tzv. adaptační kurz do Protivanova a Baldovce.
• Studenti 3. B a 7. AV zahajují odevzdáním prvních příspěvků 1. kolo projektu deníku Mladá fronta Dnes Studenti čtou a píší noviny.
10.–13.
Listopad 2007
• Literárněhistorickou exkurzi 5. AF v Praze provozují p. prof. Oslzlá a Barták.
1.
11.–13. • Těsně je následuje prof. Kutalová se 4. A.
11. • Na hřišti SK Líšeň Brno podává fotbalový velkoklub SK Slavia Praha svůj životní výkon a podléhá Líšni pouze o jednu branku (4:3), v hledišti mocně povzbuzují studenti i profesoři GML.
12.–14. • VIII. dějepisná výprava 40 studentů i absolventů GML s názvem Za pohraničními pevnostmi a poutními místy má tradiční a oblíbené velitelky prof. Janovou a Prokešovou.
• Prof. Broulík vede náš tým na Středoškolských hrách ve volejbalu.
1., 5., 6. • Dívčí i chlapecké týmy GML zápolí na Středoškolských hrách ve stolním tenise.
1.–3., 22.–24. • P. prof. Jakubková, Ferlay a Léfevre organizují stáž pro profesory francouzštiny, kteří mají zájem o frankofonní výuku jiných předmětů.
2.
16.
• Zástupce německé Konference ministrů kultu na Krajském úřadu JMK slavnostně předává multimediální techniku do rukou zástupců GML.
• Sportovci vyššího gymnázia se účastní okresního kola Středoškolských her v přespolním běhu.
8.
18. • V klubu Leitnerova hraje skoro nové komorní duo (Žemla, Macháčková) se starým názvem Onen svět, které se v průběhu večera prolne s úplně novým jazzovým triem Fui fui (Hanousek, Žemla, Čech).
18.–21. • Skupina profesorek a profesorů GML odjíždí na přátelskou návštěvu německých kolegů v Kulmbachu.
• Doc. Svoboda, proděkan Ekonomicko-správní fakulty MU, beseduje v aule se studenty o ekonomických studiích na Masarykově univerzitě.
9. • Studenti GML využívají Dne otevřených dveří MU pořádaného pro partnerské školy. • Prof. Ferlay provází skupinu studentů na turnaj v pétanque na brněnském výstavišti.
10. 22. • Třetí ročníky v kině Art zhlédly film Síla lidskosti a besedovaly o osobnosti Nicolase Wintona.
• Skupina pěti studentů z 5. AF se zapojuje do debatního fóra Pražský model OSN a pracuje v prvních diskusních dílnách.
14. 22.–2. 11. • Šest studentů GML odjíždí na pracovní praxi ve firmách a institucích v Hessensku. • Tři studenti GML se účastní praktického vyučování (Betriebspraktikum) v Oberursel.
23. • Studenti GML se utkávají v tradiční Literární soutěži. • Prof. Zajíček zahajuje zkoušky nového školního souboru Divadlo Krátký rozum. • V podvečer besedují na GML někdejší profesorky a profesoři GML.
25. • V Praze soupeří profesoři a rodinní příslušníci při tradičním curlingovém Poháru Mirka Kubery.
30. • Třídy 4. A, 4. B, 4. C, 8. AV a 6. AF se účastní veletrhu pomaturitního vzdělávání Gaudeamus.
• Studentky zápolí v městském kole Středoškolských her ve volejbale, provází trenér prof. Krejčí.
19.–7. 12. • Pedagogickou stáž v Lille plní prof. Přecechtělová.
19. • Dotčení studenti podstupují Pilotprüfung – simulaci ústní části zkoušky Deutsches Sprachdiplom II.
20. • Aktivistky Literární fabriky provází prof. Zajíček na 3. ročník autorského čtení, jež pořádají studenti Gymnázia Terézy Novákové. • Prof. Floryanová vede skupinu studentů na besedu s generálním konzulem Ruské federace; beseda je součástí soutěže Co víš o Moskvě. • V aule GML vedou studentky Masarykovy univerzity besedu o podobě studia na své univerzitě.
4
21., 28.
17.
• Prof. Vašínová organizuje pro studenty společenskovědního semináře exkurzi v pedagogickopsychologické poradně.
• Studenti zápolí ve školním kole olympiády v českém jazyce.
22.
• V předvánočním týdnu mají studenti možnost účastnit se sportovních turnajů (přehazovaná, florbal, basketbal, sálová kopaná), přehlídky shakespearovských filmů v aule (MFF – Matyášův filmový festival) i turnaje v počítačové hře.
• Prof. Hradil vede náš tým na městském šachovém přeboru.
24.–2. 12. • Skupina pěti studentek a studentů z vyššího gymnázia pod vedením prof. Zajíčkové odjíždí do Říma na společné zasedání Modelu Evropského parlamentu.
17.–21.
18.–19. • Profesoři GML bojují na Vánočním turnaji v odbíjené.
27.
20.
• GML pořádá třídní schůzky, na něž plynule navazuje tradiční slavnost Matyášek, udílení cen pro studenty vynikající v různých oborech; tento rok slavnost připravuje tým vedený prof. Kozákovou. • U příležitosti Matyášků probíhá tradiční Minipřehlídka výtvarných prací 2006/2007 v galerii GML U Fontány.
• P. prof. Havlásek a Kubera vyhlašují v aule výsledek 4. ročníku soutěže Fotograf GML.
28.
21. • Germanisticky nadaní studenti zápolí ve školním kole konverzační soutěže v německém jazyce. • Smíšená družstva na Středoškolské hry ve squashi vede prof. Barták.
• Studenti GML zápolí v přeboru středních škol ve šplhu.
29. • Zájemci z maturujících ročníků nahlížejí do tajů chodu Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity při Dni otevřených dveří.
Prosinec 2007 5. • Prof. Hudeová připravuje v aule mikulášskou besídku pro děti zaměstnanců GML.
6.
12.–19. • Do krkonošských Herlíkovic jede na lyžařský výcvikový kurz 1. C.
15. • Probíhá závěrečné setkání vyučujících přírodovědných předmětů zapojených do 2. běhu projektu Nové cesty k přírodovědnému a technickému vzdělávání – kombinované kurzy s on-line podporou. P. prof. Řezníčková, Prokešová a Beneš prezentují závěrečné práce postupující na celostátní přehlídku projektů.
• Tým vyššího gymnázia bojuje na Středoškolských hrách ve squashi. • GML pořádá Den otevřených dveří.
18., 21.
10.
23.
• Skupina My Generation koncertuje v klubu Stará pekárna.
• Zástupci GML se utkávají se studenty ostatních škol v městském kole konverzační soutěže v německém jazyce.
12.–16. • Na výměnný pobyt přijíždí pěvecký sbor Gymnázia Ferdinanda Porsche ze Stuttgartu.
14. • Studenti skládají písemnou část zkoušky Deutsches Sprachdiplom II. • Školní pěvecký sbor Labutí píseň pěje společně se členy sboru z německého Stuttgartu, sborem profesorů GML Skřivánčí píseň, panem ředitelem a jazzovým duem Fui Fui v aule. 5
Leden 2008
• Studenti užívají studijní volno před ústní částí Deutsches Sprachdiplom II.
24. • Chlapecký tým vyššího gymnázia bojuje v městském finále Středoškolských her ve florbale, koučuje prof. Barták. • GML pořádá své kolo matematické olympiády v kat. B a C a v německé konverzační soutěži v kat. C. • GML pořádá v pořadí druhý Den otevřených dveří.
28. • Studenti mají možnost účastnit se dalšího Bohemistického dne, během něhož jsou vyhlášeny výsledky Literární soutěže
a přečteny vítězné práce, další tvůrci čtou své texty při autorském čtení nebo vystupují na IX. ročníku Polymnie. • V běhu Polymnie předvádí v aule předpremiéru své hry Obejmi démona! Divadlo Krátký rozum.
• Probíhá úvodní setkání vyučujících přírodovědných předmětů zapojených do 3. běhu projektu Nové cesty k přírodovědnému a technickému vzdělávání – kombinované kurzy s on-line podporou.
29.
14.
• Dívčí florbalový tým na Středoškolských hrách vede prof. Hradilová.
• Konají se Středoškolské hry ve futsalu při účasti našeho týmu z vyššího gymnázia.
30.
15.
• Zástupci GML se utkávají se studenty ostatních škol v krajském kole konverzační soutěže v německém jazyce. • P. prof. Bochníčková a Řezníčková provázejí studenty 2. B do Ústavu fyzikální metalurgie. • Studenti třetích ročníků mají možnost projít testy profesní orientace vedené psychologem Mgr. P. Vaňkem. • Tým studentů se účastní v kat. D. okresního kola chemické olympiády. • Studenti se účastní výtvarné části soutěže Brněnské kolo.
• GML navštěvuje paní Rachel Guyet a absolventi GML studující na Sciences-politiques v Dijonu; možnosti působení na této škole představují nejstarším studentům bilingvního gymnázia.
31. • Končí první pololetí a studenti dostávají vysvědčení.
Únor 2008 1.
23.–1. 3. • Maraton lyžařských výcvikových kurzů doplňuje v Herlíkovicích 3. BF a 1. A.
27. • Tým basketbalistů sehrává přípravné utkání se zástupci Gymnázia na tř. Kapitána Jaroše.
Březen 2008 1.–8. • Sekundáni lyžují v Herlíkovicích na zimním výcvikovém kurzu.
• Profesoři, studenti i rodinní příslušníci lyžují v rakouském Stuhlecku.
2.–16.
2.–9.
4.
• Týden lyžování na lyžařském výcvikovém kurzu tráví 2. C.
• Studenti brněnské Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity hovoří v aule o přijímacím řízení a možnostech studia na své škole.
4. • Prof. Floryanová doprovází skupinu studentů na Novou radnici, kde zápolí v soutěži Co víš o Moskvě.
6. • Vítězové IX. ročníku Polymnie zápolí v městské soutěži v přednesu Brněnské kolo.
6., 13. • Studenti, kteří prošli testy, na půdě GML dále konzultují svoji představu o volbě povolání s odborníky.
8. • Studentky v aule naslouchají přednášce S Tebou o Tobě.
9.–16. • Do osvědčených Herlíkovic za sněhem jede 5. AV.
13. • Velmi úspěšně si vede náš tým v krajské soutěži Generation EU pořádané na Krajském úřadě Jihomoravského kraje.
• Studenti odjíždějí na výměnný pobyt do Oberurselu.
5.–8. • Divadlo Krátký rozum vedené prof. Zajíčkem odjíždí na krajskou postupovou přehlídku amatérských divadel Mumraj! do Hodonína.
5.–15. • Oceněné výtvarné práce studentů ze soutěže Brněnské kolo reprezentují GML na výstavě v prostorách Brněnského kulturního centra na Radnické ulici.
8.–15. • Zimní výcvikový kurz v Herlíkovicích absolvují tentokrát 3. AF a 1. B.
10. • Pro přihlášené studenty třetích ročníků začíná jarní kolo projektu deníku Mladá fronta Dnes Studenti čtou a píší noviny.
6
11.
2.
• Dívčí tým zápolí v městském kole Středoškolských her v basketbalu.
• My Generation opět hrají ve Staré Pekárně.
15.
• Studenti druhých a třetích ročníků zápolí ve školním kole soutěže v základech společenských věd. • Vyučující německého jazyka pořádají školní kolo mezinárodní debatní soutěže Jugend debattiert international.
• Divadlo Krátký rozum se stává laureátem krajského kola Wolkrova Prostějova.
18. • Tři reprezentantky GML bojují v okresním kole olympiády v českém jazyce.
19. • Studenti nižšího gymnázia bojují v okresním kole zeměpisné olympiády.
25. • V Kabinetu múz reprízuje svoji hru Obejmi démona! Divadlo Krátký rozum.
26. • Třetí ročníky naslouchají přednášce zástupců společnosti SCIO o přijímacím řízení na vysoké školy a o přípravných kurzech na přijímací řízení.
27.–5. 4. • Skupina studentů ze 3. BF, 5. AV a 2. AF odjíždí do Sézanne, doprovázejí je p. prof. Ferlay, Kubera a Krejčí.
27. • Studenti vyššího gymnázia se účastní školního kola mezinárodní matematické soutěže Klokan. • Václav Kubeš ze 3. B zápolí v zemském kole soutěže Certamen Latinum. • Kapela Onen svět a jazzové trio Fui Fui (projekty prof. Žemly) vystupují v klubu Leitnerova.
28. • Před studenty ze 3. B, 4. AF a 7. AV čte ze svých textů brněnský malíř a performer Marian Palla. • V sále Stadionu tancuje GML při svém reprezentačním plese.
28.–31. • Pětice studentů z 5. AF se účastní v Praze závěrečné konference Pražského modelu OSN.
3.
4.–6. • P. prof. Hradilová a Jakubková doprovázejí studenty 2. AF na zahájení tradičního festivalu školních frankofonních divadel Festivadlo. • Septimáni cestují do Prahy k celostátní soutěži Landesweiter Deutschwettbewerb.
4.–10. • Do Brna přijíždí skupina francouzských studentů z Rennes, pečují o ně p. prof. Přecechtělová, Kirchnerová, Vigner a studenti 1. AF.
5.–11. • Studenti z Le Mans následují, ti jsou svěřeni p. prof. Jakubkové, Šimečkové, Cvachovcové a 3. AF.
9. • Studenti GML se střetávají se soupeři z jiných škol v krajském kole mezinárodní debatní soutěže Jugend debattiert international. • Studenti nižšího gymnázia řeší úlohy městského kola matematické olympiády.
10. • Nejvyšší ročníky konají písemnou maturitní zkoušku z českého jazyka.
10.–18. • Ve škole působí Olivier Gerhardt, francouzský stážista vyučující matematiku.
13.–15. • Pan ředitel Hoennes a čtyři profesoři ze stuttgartského Gymnázia Ferdinanda Porsche navštěvují GML.
15. • GML pořádá jarní třídní schůzky.
Duben 2008
17.
1.
• Nejvyšší ročníky konají písemnou maturitní zkoušku z cizího jazyka.
• Tým vyššího gymnázia zápolí v krajském kole matematické olympiády. • Prof. Beneš doprovází 1. AF do brněnského Technického muzea. 7
18. • Chlapecký tým zápolí v krajském finále Středoškolských her v basketbale veden prof. Kubů.
20.
7.
• Studenti se účastní výtvarné části soutěže brněnské ZOO Obojživelník.
• Studenti druhých a třetích ročníků zápolí ve školním kole soutěže v základech společenských věd. • Studenti nižšího gymnázia se stávají vítězi městského a krajského kola softbalového turnaje základních škol a nižších gymnázií, tým vedl prof. Broulík.
21. • Adepti studia na GML skládají přijímací zkoušky z matematiky a českého jazyka.
22. • Terezie Boková ze 4. AV soupeří s ostatními v krajském kole olympiády v českém jazyce. • Chlapecký tým nižšího gymnázia reprezentuje GML na turnaji brněnských základních škol ve futsale koučován prof. Bartákem.
23. • Skřivánčí píseň a Labutí píseň zpívají na sborovém koncertě v synagoze magického městysu Lomnice u Tišnova.
23.–25.
9.–11. • 1. CK Brno ve spolupráci s GML pořádá další ročník Moravian Open Curling Mix – mezinárodní mistrovství ČR smíšených družstev v curlingu.
12.–16. • Ústní maturitní zkoušku skládají 8. AV a 4. C. • Písemné maturitní zkoušky konají 6. AF.
13. • Písemnou část maturitní zkoušky z francouzského a českého jazyka konají 5. AF a 5. BF.
• Basketbalisté vystupují na župní olympiádě ve slovenské Trnavě vedeni prof. Kubů.
14.
25.
16.
• Studenti se účastní výtvarné soutěže Dva světy (Svět umění, Svět sportu).
• Na Moravském náměstí vystupuje na pódium 4. AV při dni propagace německého jazyka s názvem Kurzparkzone Deutsch.
26.–1. 5. • Na výměnný pobyt přijíždějí studenti z německého Oberurselu.
27.
• GML pořádá Středoškolské hry v curlingu.
19.–23. • Připraveny jsou ústní maturitní zkoušky pro 4. A a 4. B. • Do Protivanova odjíždějí na turistický kurz 3. B a 5. BF.
• Studenti francouzské sekce vítají spolu s p. prof. Krejčím, Kuberou a Ferlay své kolegy z francouzského Sézanne, kteří také přijeli na výměnný pobyt.
21.
29.
22.–23.
• Sbor dobrovolníků (4. AF doplněná septimánem Kotáskem) přednáší u Šimkových kamenů před GML 221 verš z nejproslulejších pasáží Máchova Máje.
• S prof. Wankou a německou praktikantkou Nicole Gläßer odjíždí do Drážďan na exkurzi 2. A.
Květen 2008 2. • My Generation s novým bubeníkem Ondřejem Špičákem z 1. A v klubu Favál.
• V aule je promítán oscarový film Nepříjemná pravda věnovaný globálním klimatickým změnám.
23. • P. prof. Morbacher a Beneš pořádají za fyzikální sekci GML 8. ročník městského kola fyzikální olympiády kategorie G – Archimédiády.
24.
3.
• Pódium klubu Desert hostí další reprízu hry Obejmi démona! Divadla Krátký rozum.
• My Generation na náměstí Svobody v rámci akce Brněnské běhy.
26.–28.
4.–10.
• Ústními zkouškami završuje svoji maturitu 6. AF.
• Do německého Kulmbachu odjíždí na výměnný pobyt skupina studentů GML.
26.–30. • Do Protivanova odjíždějí na turistický kurz 3. A a 7. AV.
8
28.
14.
• V zastoupení velvyslance Francie předává p. Marie-Christine Thiébaut, jazyková atašé a koordinátorka pro vzdělávací spolupráci, a Martina Hřibová, referentka pro jazykovou a vzdělávací spolupráci, francouzské diplomy a vysvědčení studentům 6. AF.
• Projekt Mobilité européenne do GML zavál tentokrát pět francouzských studentů ze Saintes; ujímají se jich studenti ze 3. BF a 3. AF.
29.
• Marek Pavlica ze 2. B odlétá na týden do ruské metropole Moskvy; pobyt mu zajistil úspěch v soutěži Co víš o Moskvě.
• Divadlo Husa na provázku uvádí premiéru hry Můj nejkrásnější svět; jejím spoluautorem je náš nedávný absolvent Jan Krupa.
29.–7. 6. • 33 studentů ze 3. AF a 4. AF odjíždí na výměnný pobyt do Le Mans doprovázeni p. prof. Šimečkovou, Jakubkovou a Cvachovcovou.
Červen 2008 3. • Probíhá závěrečné setkání vyučujících přírodovědných předmětů zapojených do 3. běhu projektu Nové cesty k přírodovědnému a technickému vzdělávání – kombinované kurzy s on-line podporou. Prof. Mareček prezentuje závěrečnou práci postupující na celostátní přehlídku projektů.
5. • My Generation hrají ve studiu Lávka na Kraví Hoře.
7.–15. • Osmdesát šest studentek a studentů odjíždí na studijně-poznávací zájezd do Anglie a Skotska; hlavní organizátorkou cesty je prof. Kozáková. • Do Brna zavítali v rámci projektu Mobilité européenne čtyři francouzští studenti z Angoulême.
8.–14. • Profesoři jazykové sekce němčiny a studenti GML organizují pobyt pro studentskou skupinu z německého Kulmbachu.
8.–16. • 25 studentů z 1. AF míří na výměnný pobyt do Rennes doprovázeni p. prof. Přecechtělovou, Kirchnerovou a Vignerem.
9.–10. • Do Kostelce nad Orlicí odjíždí softbalový tým nižšího gymnázia, aby tu sehrál zápasy mistrovství republiky; doprovází jej prof. Jelínek.
10.–11. • Dvoučlenný dívčí tým provází na městský turnaj v beachvolleyballu prof. Broulík.
9
15.
16. • Prof. Barták a studenti organizačně zajišťují atletické závody zdravotně hendikepovaných dětí ze Základní školy speciální a Praktické školy ELPIS Brno.
16.–20. • Divadlo Krátký rozum odjíždí na 51. ročník Wolkrova Prostějova, celostátní přehlídku interpretů poezie, vítězů krajských klání.
19. • Ředitelství školy pořádá schůzku s rodiči budoucích studentů prvních ročníků; ti píší rozřazovací testy z angličtiny.
23.–27. • Studenti i profesoři GML připravují v závěrečném týdnu opět bohatou nabídku nejrůznějších dění: tradiční sportovní turnaje (volejbal, kopaná, florbal); studenti 5. AV organizují v aule KVINTfest, soutěžní přehlídku svých pěti autorských filmů, jejíž součástí je i čtení pražské spisovatelky Ireny Douskové; p. prof. Křapová a Kutalová představují též v aule FFF (Filmový fenomén Forman), v kině Art studenti zhlédnou film P. Zelenky Karamazovi.
24. • Pedagogický sbor zasedá při závěrečné klasifikační poradě, kterou střídá krajinně poznávací výlet k řece Jihlavce.
26. • Školní dvorec hostí již 8. ročník profesionálního tenisového turnaje amatérů ve čtyřhrách GML Closed.
27. • Studenti dostávají vysvědčení od svých třídních profesorů a pan ředitel slavnostním projevem ukončuje školní rok 2007/2008.
Co rok dal…
Následovník, Eliška Kyselková, 5. BF (fotografie), 3. místo v kategorii Učitel v soutěži Fotograf GML
CoCorokrok dal… dal…
BIGOS LIBORA JANA, ÚTERÝ JANA ROZBOŘILA A NAŠE DĚJEPISNÁ VÝPRAVA Letos to začalo druhý pátek v říjnu. Před naše gymnázium přijel autobus, který o velké přestávce zaplnilo na pětatřicet profesorů, studentů a absolventů, aby je vzápětí pan řidič, usednuv na svůj trůn, odvezl tím správným směrem. Ten vlastně všichni jenom tušili. Než se na dějepisnou výpravu přihlásíte, můžete si sice obstarat letáčky s odpověďmi na základní otázky, kam se pojede a co s sebou, ovšem pak hned zjistíte, že nejskvostnější perličky vám zůstanou skryty, než přijde jejich čas, a že tu správnou knihu vás v knihovně ani nenapadlo hledat. Ocitáte se tedy plně v moci manželů Jany a Libora Janových, kteří letos už po osmé dějepisnou výpravu zorganizovali. Ale stejně za chvíli zjistíte, že obligátní výletová otázka „Kdy už
tam konečně budeme?“ sem nepatří. Ani vás nenapadne, protože vás nadchne duch dějepisné výpravy, který přináší jen družné rozhovory a naprosto vás zaměstnává historickými úkoly. Acedyw tecoydq chjnpvdm – rozumíte? Já jsem nerozuměla. Když jsem nastoupila v Karlových Varech do autobusu, začala jsem litovat, že v tu chvíli ještě nejsem s účastníky dějepisné výpravy na jedné lodi. (Řečeno bez jakékoliv metafory, protože myšlenkami jsem s nimi spřízněna už čtvrtým rokem.) Nějak se mi v jeden den sloučil začátek dějepisné výpravy a reprezentace na filmovém festivale v Ostrově, proto jsem si musela naplánovat, že se ke svým druhům připojím až k večeru. Ale netrvalo to tak dlouho. Do děje dějepisné výpravy jsem byla zahrnuta hned, když trojice mých milých kamarádek jako jedna ze soutěžních skupin obdržela od manželů Janových šifru. V poledne mi přišla 10
Až vás někdy budou učit, že Králíky jsou malé, nevěřte jim. „Králíky“ si klidně píší ještě pěkně daleko za centrem města. Někde tam v lesích hlubokých se nachází proslulé mariánské místo Hora Matky Boží, kde nejen poutníkům nocleh poskytují. Kdybychom až tam měli pěšky sami vyšlapati, nevím, zda by nás tam do rána měli... Ovšem díky panu řidiči jsme světlo podkrovních pokojíčků Poutního domu spatřili už kolem osmé večerní. „Úkoly pro špehy císařské armády Jejího Veličenstva Marie Terezie, přičemž některými záludnými otázkami bude zjišťováno, zda nejde o dvojité agenty vyslané pruským králem.“ Inu, to bylo to první, čeho jsem se dočkala u své postýlky. Mnoho papírů, tužek obyčejných i barevných a pod tím vším několik knih o poutnictví a válečnictví nejen v Čechách. Moje milé spolužačky se dobře vybavily na letošní výpravu „Za pohraničními pevnostmi a poutními místy“! Přidala jsem k jejich zásobě své knihy a už při večeři se pustila do práce. Šifra nebyla to jediné, co mělo naše mysli
… a zase jsme byli rádi, že jsme se dějepisné výpravy mohli zúčastnit!
esemeska s tím podivným soupísmením a prosba, nechť luštím, že i letos jsou vítězům přislíbeny grandiózní odměny. Písmenka jsem si tedy jednou opsala a pak vlastně ještě mnohokrát, když jsem je poškrtala při neúspěšných pokusech aplikování klíčů známých šifer. Ačkoliv jsem do hry vtahovala i neznámé spolucestující, kteří se – naklánějíce se přes moje rameno – pokoušeli odhadnout alespoň jazyk vzkazu, obsah té tajné zprávy mi zůstával skryt i poté, co jsem konečně v Králíkách vystoupila z posledního linkového autobusu, abych vyhledala ten „náš“. Jenom cesta z autobusové zastávky na vlakové nádraží mě zmáčela a připravila o poslední zlomky sil. Když jsem pak přistoupila do autobusu s panem řidičem, který představuje pro dějepisnou výpravu stejnou legendu jako její organizátoři či někteří účastníci, a rozjela se do tepla společně s dalšími, již začátek dějepisné výpravy rovněž nestihli v Brně, to jsem pak teprve uměla ocenit obětavost pana řidiče, který nás přijel vyzvednout, ačkoliv se zrovna podávala chutná večeře!
11
o víkendu procvičit. Náleželo k ní ještě dalších třináct zadání nejrůznějších prací, především zjišťovacích. Vypravila jsem se tedy za správcem Poutního domu, u něhož jsem tušila znalost požadovaných mariánských poutních míst ve střední Evropě. Měla jsem štěstí, protože ve velké síni právě pořádal večírek pro své duchovní přátele, kteří mi se smíchem, že jsem pro ně připravila druhou maturitu, vyjmenovali snad na dvacet správných odpovědí! Druhého dne dějepisná výprava pokračovala podle předepsaného scénáře na vojenskou pevnost Hanička. Pro většinu účastníků to byla zastávka už třetí, v pátek se zúčastnili prohlídky zámku Jánský Vrch a věže v Žulové, ovšem já jsem si poprvé užívala své nové podoby. Tradice by se opomíjet neměly, proto jsme se opět letos někteří přizpůsobili tématu dějepisné výpravy a pochodovali v historických vojenských uniformách či halili se do plášťů poutnických. Odpoledne se ovšem vojáci museli maskovat do oděvů lidu současného českého, protože jsme chtěli překročit polské hranice, aniž bychom připadali úředníkům podezřelí. Kłodzko nám učarovalo, zvláště jedna z bran jeho pevnosti, před kterou jsme vytvořili téměř vojenské ležení, abychom si její obrázek zanesli do knih, které později odevzdáme k vyhodnocení. Také chodby kłodzské pevnosti byly kouzelné, zvláště v místě, kde se pan průvodce, mluvící střídavě česky i polsky, nevinně zeptal: „Máte ve škole tělovýchovnu?“ a na naši pozitivní odpověď pokračoval: „Tak máme dneska jednu lekci. Půjdete do konce a tam doprava, chodba devadesát centimetrů vysoká a dvanáct metrů dlouhá.“ A nebylo to naposledy, kdy jsme procházeli úzkými chodbami, zjišťujíce, že mnoho z nás trpí klaustrofobií. Ovšem nejdříve něco na kuráž: V sobotu večer přišla tradiční chvíle, kterou někteří účastníci dokonce označují za vrchol dějepisné výpravy. Mistr Libor Jan se ujal kuchařského náčiní, aby za zpívání chvalozpěvných blues ze strany přihlížejících připravil chutnou krmi – polské tradiční jídlo bigos. Když se společnost nasytila a do půlnoci zbývalo ještě mnoho chvil, přijel generál Laudon skrz vesnici. Naskytl se totiž správný
čas, abychom ve skupinkách zazpívali nejméně čtyři sloky této vojenské písně. To byste se divili, „jakou“ mají účastníci dějepisné výpravy nejraději! Poslední ráno jsme vstávali do mlhy; avšak Jaroměř byla v jejím závoji kouzelná, ačkoliv jsme všichni spíše hledali místa, kam dopadaly sluneční paprsky, abychom se alespoň trošku zahřáli. Ale v Josefově jsme sluníčku nadobro unikli, když jsme sestoupili do podzemních chodeb. Obdrželi jsme vlastní lampy se svíčkami, abychom zanedlouho pochopili, že při prohlídce budeme místy odkázáni jenom na sebe. Pan průvodce nás sice „dostal“, když jsme se dle jeho instrukcí vydali špatnou chodbou, v jejímž protisměru šel sám (naštěstí), ovšem pak jsme dostali zase my jeho. Začal nás zkoušet z dějepisných termínů a dat a pod palbou našich správných odpovědí znejistěl. Myslel si pak, že nás konečně trumfne otázkou, ve který den se odehrála bitva u Kolína, ale po „úterý“ Jana Rozbořila musel nakonec ustoupit. V Opočně jsme ze všeho nejdříve obsadili obě místní restaurace. Zatímco nám chystali pokrmy, dokončovali jsme svoje knihy, protože uzávěrka soutěže se blížila a zatím jenom dvě skupinky rozluštily tajemné poselství šifry. Když jsem si se svými kamarádkami vyříkala, že mi její zadání vůbec neměly posílat, protože k jejímu úspěšnému zdolání každý potřebuje tabulku s dalšími podivnými písmenky, musela jsem si přiznat, že ani s potřebnými pomůckami a nápovědou bajonet, fronta nic nesvedu. Raději jsem pak pobízela pana vrchního, že pospícháme na prohlídku zámku, ale před během skrz město jsem nás stejně neuchránila. Zastavení VIII. dějepisné výpravy se skončila v Nových Hradech, kde jsme naplnili letošní myšlenku paní profesorky Janové, která vedla ke spojení dvou na první pohled odlišných témat válečnictví a poutnictví: „Každý voják potřeboval nějakou duchovní podporu a nějaké duchovní zázemí.“ Nové Hrady skýtají poutní kostelík sv. Jakuba, u něhož začíná barokní kamenná křížová cesta. Poutnickou atmosféru jsme ještě v autobuse podtrhli, když jsme pod vedením paní profesorky Hradilové sborově zapěli jednu z poutních písní „Máti Páně přesvatá“. 12
Následovala „dlouho a toužebně očekávaná chvíle“ – vyhlášení velké a slavné soutěže! Tehdy se naše jména bohužel nezaleskla, ale zlobte se, že vyhráli „přátelé z Wehrmachtu“, kteří nám celou dějepisnou výpravu ozvláštňovali vlastními zážitky z bitev, nebo skupinka děvčat ze sexty spolu s panem profesorem Blažkem, kteří se velmi pilně podíleli na přípravě sobotní večeře, nebo manželé Šimečkovi, Prokešovi a Jan Rozbořil, kteří pro nás neustále měli nějaké to vlídné slovo… A tak nám to předposlední místo vůbec nevadilo a zase jsme byli rádi, že jsme se dějepisné výpravy mohli zúčastnit! Dana Večerková, 5. AV
Kulmbašští kantoři se projevili jako výteční hostitelé, poskytli nám ubytování ve svých domovech a připravili opravdu bohatý program: účast na tradičním fotbalovém turnaji, utkání ve volejbale a tenisu, výlet do středověkého Bamberka, exkurzi po škole a historickém jádru města. A výsledky? Na zmíněném fotbalovém turnaji nám jen o fous a nižší počet vstřelených branek unikla účast v semifinále, kam ale na náš úkor postoupili domácí, čímž se dá tento ojedinělý sportovní výpadek profesorů GML odůvodnit. O výměně našich a německých studentů pojednává fotoseriál na straně 57 (pozn. red.). prof. Ampapa
ÚSPĚŠNÁ ODVETA JAZYKOVÝ KURZ VE SKOTSKU Jednoho sobotního rána se parkoviště u GML zaplnilo studenty, rodiči, profesory, kufry a dvěma autobusy. Jakmile se za námi dveře autobusů zavřely, začali jsme zběsile mávat vzlykajícím rodičům, kteří nás přes kouřová skla stejně nemohli vidět. Vyrazili jsme směr Praha, Německo, Belgie, Francie, Anglie a konečně Skotsko. Část brněnské výpravy si prohlíží město, v pozadí budova kulmbašského Gymnázia markraběte Georga Friedricha
O víkendu 19.–21. října 2007 se vypravila skupina 13 profesorů a profesorek GML pod vedením pana ředitele na reciproční návštěvu kolegů v německém Kulmbachu. S tamějším Gymnáziem markraběte Georga Friedricha nás pojí několikaletá spolupráce na bázi studentské výměny, tentokrát se vydali ve stopách svých svěřenců zástupci pedagogického sboru.
13
Cestu asi nemá cenu popisovat, protože snad každý už někdy autobusem jel, tak jen ve zkratce: dálnice, hlad, řízek, benzínka, dálnice, hlad, tatranka, odpočívadlo, hlad, řízek, spánek, motorest… Monotónnost cesty přerušilo nalodění na trajekt a pohled na křídové doverské útesy. Jako bychom se najednou octli v úplně jiném světě. Ve světě malých útulných domečků a perfektně střiženého hustého trávníku. Přes Anglii jsme pokračovali dál na sever. Když jsme se nebezpečně přiblížili k Edinburghu, atmosféra by se dala krájet. Všichni jsme doufali, že naše hostitelská rodina na nás bude hodná a nebude nás chtít obšťastnit národním skotským pokrmem – huggies, který sestává z ovčího žaludku naplněného vnitřnostmi a kdo ví čím ještě. Naštěstí se ukázalo, že naše obavy byly naprosto zbytečné, protože nejexotičtější jídlo, které jsme dostali, byly hranolky s těstovinami a fazolemi v omáčce, což se rozhodně dalo přežít. Rodiny byly skvělé – líbily se jim dárky z Česka (becherovky, slivovice, lázeňské oplatky a studentské pečetě) – a hlavně trpělivé, když jsme jim někdy nerozuměli. Všichni studenti se každé ráno sešli a odjeli společně do školy v centru Edinburghu. Po cestě proběhla výměna brambůrek, které jsme dostávali od rodin k svačině – octové za solené, krevetové za sýrové a worčestrové za barbecue. Ve škole jsme byli rozděleni do skupin podle rozřazovacího testu a dvě hodiny se pilně učili. Učitelé byli dva na každou skupinu, jeden s námi piloval diskusi a druhý gramatiku. Vyučování probíhalo celkem nenásilnou a zábavnou formou. Odpoledne jsme měli výlety na všemožné hrady, trosky a muzea (a že je jich ve Skotsku opravdu hodně). Na večeři jsme se opět vrátili do rodin a ráno zase do školy. Mezitím jsme ušetřili trochu času, abychom si pořádně prošli Edinburgh. Když jsme se pak vraceli do autobusu, některé skoro nebylo vidět pod hromadami nákupních tašek. V Edinburghu je totiž hrozně levně, a tak jsme toho prostě nemohli nevyužít. Přišel den odjezdu ze Skotska. Rodiny nás odvezly na sraz, někteří se ještě společně fotili, jiní zase předávali
svým studentům obálky s librami, aby jim z České republiky poslali do Edinburghu ty výborné lázeňské oplatky. Cestou zpátky jsme se na celý den zastavili v Londýně. Byli jsme na London Eye, Trafalgar Square, Tower Bridge, a někteří viděli dokonce i královnu, protože se zrovna slavily její narozeniny a ona projížděla městem. A pak už nás čekala dlouhá cesta domů. Až na pár ztracených peněženek a dokladů, které se nakonec šťastně našly, máme jen samé hezké vzpomínky. Myslím si, že to byl příjemný způsob, jak naostro mluvit anglicky a hlavně zjistit, jak na tom vlastně jsme – nejen z rozhovorů s hostitelskou rodinou, ale taky od vyučujících v edinburské škole, kde jsme dostali osvědčení o absolvování hodin angličtiny a posudek od jednoho z našich učitelů. Alice Kroutilová, 3. B
UNSER AUSFLUG NACH WIESBADEN Hessen ist eines der 16 Bundesländer von Deutschland, in welchem die schöne Stadt Frankfurt am Main liegt, die für ihre Skyline und ihren Apfelwein weit über die Grenzen Hessens, aber auch Deutschlands hinaus bekannt ist. Aber nicht Frankfurt, sondern Wiesbaden ist die Landeshauptstadt von Hessen. Unser Ausflug begann am 11. 3. 2008 um 8 Uhr auf dem Hauptbahnhof in Oberursel. Wir fuhren nach Wiesbaden nur eine Stunde mit S-Bahn. Dann standen wir vor einem sehr schönen Bahnhofgebäude, das in dem gleichen Jahr aufgebaut wurde, wie das Bahnhofgebäude in Bad Homburg. Als wir zu dem Hessischen Landtag kammen, hatten wir noch Zeit, bis unsere Führung anfangen sollte, deshalb wurde uns etwas über diese interessante und schöne Stadt gesagt. Wir wissen jetzt, dass es eine bedeutungslose Stadt in der Vergangenheit war, aber wegen der warmen Quellen ein bisschen berühmter wurde. Das Zentrum der Stadt besteht aus Altbauten, denn es hatte Glück, weil es nicht durch Bomben während des Zweiten Weltkrieges zerstört wurde. 14
zum Beispiel CDU oder SPD, die die gleiche Zahl der Sessel in dem Landtag haben. Der Ausflug überraschte uns nett, denn er war wirklich interessant und bemerkenswert. Vielen Dank. Michal Horák, 7. AV
KURZPARKZONE 2008 V pátek 16. května 2008 se uskutečnilo na Moravském náměstí již druhé setkání studentů a žáků brněnských škol, kteří se učí německy. „Kurzparkzone“ je akce podporovaná Goethe Institut Praha a Österreich Institut Brno. Pro studenty je zde připravena řada soutěží, ve kterých si účastníci ověřují své znalosti německého jazyka. V letošním roce si skupina ze 4. AV připravila krátké recitační vystoupení Lene Mayer-Skumanz „Deutsch ist schwer“. Recitace byla doplněna obrázky Inky Matouškové ze 4. AV. Za aktivní účast byli recitátoři odměněni drobnými dárky, Ivo Hlinomaz dokonce vyhrál hlavní cenu – flash disk. Za rok se jistě na Moravském náměstí zase sejdeme. prof. Floryanová
Studenti ze 4. AV si připravili krátké recitační vystoupení „Deutsch ist schwer“ doplněné obrázky Inky Matouškové
Das Schloss, wo der Landtag sitzt, sah von außen sehr bescheiden aus. Aber sobald wir es betraten, sahen wir, dass es innen gar nicht bescheiden war. Auf uns warteten Wände, die mit Kunstmarmor belegt waren, viele Bilder, an mit roter Seide bezogenen Wänden, und der riesige Luster mit Kristallglas aus Böhmen geschmückt. Leider konnten wir nicht den großen Saal anschauen, weil dort eine Veranstaltung stattfand. Noch vor dem Ende der Führung führten wir eine Diskussion mit zwei politischen Vertretern. Die Politiker waren aus der CDU und aus der SPD. Unsere Diskussion behandelte auch das Thema Universitäts-Gebühren. Die zwei stritten sich dann, weil jeder eine ganz andere Meinung verteidigte. Die heutige politische Situation in Hessen ist ein bisschen unklar, denn es ist knapp nach den Wahlen und eine neue politische Partei trat in den Hessischen Landtag ein. Jetzt werden die Fehden in dem Landtag geführt, wie sollte die neue Regierung in Hessen aussehen. In dem Landtag sind 110 Abgeordneten und es gibt dort fünf Fraktionen, unter ihnen
15
MOSKVA, MATIČKA VŠÍ RUSI
NA SLOVÍČKO, NICOLE!
Na podzim roku 2007 jsme se my, skupina nepovinných ruštinářů na GML, zúčastnili soutěže znalostí o Moskvě pro středoškolské studenty ruského jazyka, která slibovala deseti nejlépe umístěným týdenní pobyt v Moskvě zdarma. Soutěž měla 2 fáze. První fází bylo vymyslet kviz s otázkami o městě Brně. Z otázek se následně vybralo zhruba 20 nejlepších, které tvořily test pro naše ruské kolegy. Druhou fázi tvořil kviz, který pro nás naopak připravili moskevští studenti. Zaměřoval se hlavně na historii a památky Moskvy. Musím se přiznat, že test i přes moji nemalou přípravu nebyl nejjednodušší. Proto jsem si ani nedával naději, že bych mohl uspět. O to radostnější bylo mé překvapení, když za mnou paní profesorka Floryanová přišla s úsměvem na rtech a novinou, že jsem se umístil mezi 10 nejlepšími. Nadšení mi kazila jedině smůla kolegy Václava Kubeše, kterému k letence a pobytu v Moskvě scházel jediný bod. Doufám, že tato akce není poslední a uspějí v ní i další studenti ruského jazyka na GML. V neděli 15. června odlétám do Moskvy. O své další zážitky se s vámi jistě podělím. Marek Pavlica, 2. B
Nicole Gläßer, studentka učitelství oborů němčina a výtvarná výchova na Technické univerzitě v Drážďanech, vykonávala od 1. března do 31. května 2008 na našem gymnáziu tříměsíční pedagogickou praxi. Nicole získala stipendium Nadace Roberta Bosche, která finančně podporuje projekty přispívající ke sblížení lidí různých národností. Seznamovala se s metodami práce na českém gymnáziu, vyučovala sama i ve dvojici s českými kolegy a se třídou 2. A pracovala na projektu Expedice do neznáma, který vyvrcholil návštěvou Drážďan a setkáním se studenty Vitzhumova gymnázia. Nicole se velmi rychle zapojila do pracovního i společenského života naší školy, mimo jiné i díky dobré jazykové vybavenosti (kromě němčiny mluví anglicky a francouzsky). Před jejím návratem do Drážďan jí studentky a studenti 4. AV položili pár otázek. Stýskalo se ti po domově? Ne, protože jsem se u vás cítila moc dobře a našla si tady kamarády, Čechy i Němce. Jak se ti jeví naše škola? Studentky, studenti i profesorský sbor jsou moc sympatičtí. Budova sama mi připadá příliš bílá, přivítala bych větší barevnost. Vaše třída tvoří výjimku. Koláž, kterou jste vytvořili na zadní stěně, se mi moc líbí, a pokud to mohu posoudit, některé z vás dobře vystihuje. Které město je hezčí, Drážďany nebo Brno? To se nedá srovnávat. Každé město je jinak hezké. Brno se mi líbí, ale Drážďany taky.
Cítila jsem se u vás moc dobře a našla si tady kamarády, Čechy i Němce.
A co Praha? Praha je samozřejmě nádherná. Je v ní mnoho krásných historických památek, což je pro mne jako studentku umění velmi přitažlivé. A taky jí protéká řeka Vltava. Města s řekou uprostřed mají úplně jinou atmosféru než města bez řeky. Ale na druhé straně 16
mě v Praze stresují davy turistů, kterými se člověk musí prodírat. Co umíš říct česky? Umím si objednat v restauraci, domluvit se v obchodě, o něco požádat a podobně, mám i základy gramatiky. Chodila jsem do kurzu češtiny.
česká kuchyně, tak proč bych měla chodit k Mac Donaldovi? Ale určitě by mohla někdy v cizině nastat situace, že bych tam z nedostatku jiných možností zavítala. Co doma ráda jíš? Bezovou polévku.
Bylas v Česku u kadeřníka? Ne. Na to, abych vysvětlila, jaký střih a účes si představuji, má čeština nestačí. Bůhví, co by rozuměli a co by mi pak s hlavou udělali!
Co to je? To se uvaří plody černého bezu s trochou cukru, zahustí se škrobem a k tomu se jí piškot. Ale ještě jsem ji sama nevařila, u nás je na to expert tatínek.
Byla ses najíst u Mac Donalda? Nebyla, ze zásady tam nechodím. Navíc mi chutná
Tak tedy dobrou chuť a šťastný návrat domů. studentky a studenti 4. AV
EXPEDICE DO NEZNÁMA Díky praktikantce Nicole Gläßer jsme se v květnu roku 2008 dostali do Drážďan, kde Nicole žije už od narození. Společně se studentkami ze zdejšího Vitzumova gymnázia nás provedla tímto kouzelným a historií poznamenaným městem. Dokonce jsme stihli navštívit i místní hospůdky, každá z nich skrývala nějaké tajemství. Na této návštěvě jsme se setkali se zástupcem České republiky v Německu, panem konzulem Podivínským. Na tenhle výlet nikdy nezapomeneme a Nicole za něj patří naše srdečné díky. 2. A a prof. Helmut Wanka 17
Ve čtvrtek 29. května ve 21.00 jsme se my, 3. AF a několik studentů ze 4. AF, sešli před školou a po ledabylém zamávání rodičům jsme se vydali vstříc dobrodružství do země oplývající vínem a sýrem. Do francouzského středověkého města Le Mans, proslulého automobilovými závody, nás doprovázela p. prof. Jakubková, které sekundoval matematický duet cvachšim (p. prof. Cvachovcová a Šimečková). Ačkoliv většina z nás po dvaadvaceti hodinách strávených v autobuse moc energie nepobrala, všichni jsme napjatě očekávali, jak nám korespondenti oplatí naši typicky českou pohostinnost, kterou okusili při jejich návštěvě České republiky na počátku dubna. Francouzi si nás vyzvedli před lycée Bellevue. Víkend byl určen k seznámení s rodinami našich korespondentů. Někteří z nás objevovali krásy regionu Maine, kde se Le Mans nachází, jiní poznávali, jak tráví čas
„jejich“ Francouzi. V pondělí ráno jsme žasli nad různorodostí našich zážitků, od večírku mladých křesťanů přes aquapark, koncerty a diskotéky po degustaci zdejší pochoutky zvané rillettes (nakládané vepřové se sádlem). Ale to už nás páni řidiči vezli do přístavního korzárského města Saint-Malo. Díky odlivu jsme suchou nohou došli na ostrůvek, kde jsme zaplakali nad hrobem básníka Chateaubrianda. Poté nás přivítalo benediktinské opatství, dělící se o pahorek na písčité pláni s maličkou vesničkou, jinak známé jako Mont Saint-Michel. Po návratu se zhruba polovina studentů usídlila na internátě lycée Bellevue spolu se svými Francouzi. To, že přes týden většina studentů lycée bydlí ve škole, je pro Francouze naprosto normální, avšak na Čechy to působilo až nepříjemně. Před spaním se studentům odebírá mobil, vypíná se jim na pokojích elektřina a zvonění tu připomíná požární poplach.
Přivítalo nás benediktinské opatství, jinak známé jako Mont Saint-Michel
240 HODIN V LE MANS
18
zastávka v Paříži nám stačila, abychom navštívili Louvre, Montmartre a další základní památky. Cesta domů proběhla celkem klidně. Dobrovolníkům bylo poskytnuto doučování z matematiky, zatímco jiní si krátili chvíli kreslením oční tužkou. Jako skicář jim posloužily obličeje spících spolužáků. Radost z návratu k rodině a normálnímu jídlu poněkud narušilo hořké vědomí, že na nás příští týden čekají závěrečné testy commun. Marianna Faith Minářová a Anežka Buchtová, 3. AF
KDYŽ SE KVINTĚ ZADÁ DOMÁCÍ ÚKOL Každý z vás, kdo chodí alespoň jednou za čas do školy, o něm už musel slyšet. KVINTfest byl totiž všude. Zezačátku se o něm jen mluvilo, postupem času ale nabyla propagace obdivuhodných rozměrů, zahrnujíc plakáty a letáčky na každé rovné ploše a několikeré hlášení školního rozhlasu, apelující na veškeré osazenstvo školy, aby na tento kvintánský počin dorazilo. Byl jednou jeden pan profesor Zajíček a ten se tolik bál, že se jeho studenti budou nudit, až jim vymyslel úkol nad jiné. Vypadalo to nějak takhle: ohlásil, že budeme
Ohlasy byly mohutné a v drtivé většině pozitivní
V úterý na nás čekal Futuroscope, zábavní park s kiny nové generace. V sálech při sledování filmu se s návštěvníky třepou sedadla, fouká na ně vítr a prská voda, jinde zas promítají filmy pod skleněnou podlahou anebo ve formátu 3D. Ve středu dopoledne jsme se pokochali pohledem na staré veterány i novější modely v muzeu automobilů města Le Mans. Následovně jsme se mohli podívat na pravý nefalšovaný francouzský trh s potravinami. Odpoledne jsme měli volné a mnozí ho strávili prohlídkou města či nakupováním a večer účastí na rockovém koncertě absolventů různých škol Le Mans. Čtvrtek patřil zámkům na Loiře. Jako první jsme si prohlédli zámek Langeais, který se se svým padacím mostem, kamennými zdmi a podsebitím podobá spíše hradu. Zámek Villandry nás uchvátil nejen svým elegantním interiérem, ale zejména svou rozlehlou francouzskou zahradou, kde rostliny tvoří spletité ornamenty, jež blaží oko i ducha. V pátek ráno jsme na rozloučenou políbili naše „koresy“ na tváře. Pak zmizeli v dýmu autobusu a jejich volání přehlušil zvuk burácejícího motoru. Devítihodinová
19
mít jako každý rok velký projekt, a pak už jen dodal: „Studentes, udělejte film.“ Abych ale panu profesorovi nekřivdila, musím uvést, že nám poskytl veškeré nutné podklady; vysvětlil nám, jakou kostru má mít scénář i samotný snímek. Dál už to bylo jen na nás. Úkol byl zadán v únoru, deadline na scénář v květnu a promítání pro třídu naplánováno na první týden v červnu, což skýtalo čtyři měsíce prostoru pro práci. Dle mého průzkumu dal všem produkčním skupinkám nejvíc zabrat námět, ač se to na první dojem může zdát jako nejjednodušší součást akce. Jenže když si uvědomíte, že každá taková skupinka čítá pět šest členů a každý má svůj názor na věc, už to taková legrace není. Při rozhodování o námětu vzniklo mnoho hádek a rozporů, protože většina se nechtěla smířit s tím, že to není jejich návrh, který má být realizován. V první den D, v den odevzdávání scénářů, panovalo příjemné napětí. Všichni nakukovali do prací ostatních a zkoumali a porovnávali počet stran, charakter dialogů, vzhled přebalu a další směrodatné aspekty. Termín dodrželi všichni, ať už jejich scénář byl více či méně zdařilý. Ač to nebylo dáno, natáčet se začalo až po odevzdání scénáře. Z toho plynulo, že náhle ve všech našich hodinách dramaticky ubylo studentů, a naopak ve třídní knize se rapidně zvýšil počet absencí, z nichž polovina zněla „projekt do ČJ“ a ta druhá, která se hemžila zubaři, nevolnostmi a rodinnými důvody, měla ve skutečnosti příčinu úplně stejnou. Období to bylo nesmírně hektické jak pro nás, tak pro naše nevídaně tolerantní profesory. A po filmování přišla na řadu poslední část úkolu – střih. Pro skupiny, jejichž členy byli známí školní počítačoví experti nebo které natáčely dlouhé scény bez výrazné potřeby stříhání, to byla procházka růžovým sadem, ale z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že ty méně šťastné a obdařené prošly peklem. Nakonec jsme však i tuto část zdárně překonali, a na začátku června bylo při třídní projekci všech šest snímků (ano, šest, jeden film nebyl na festivalu zveřejněn na přání autora).
Poslední týden před prázdninami se tedy KVINTfest uskutečnil. S vypětím kvintánských sil bylo v aule ve dvou dnech promítnuto pět filmů, a to za hojné účasti a podpory publika z řad studentů i profesorů. Ohlasy byly mohutné a v drtivé většině pozitivní, což jen podtrhlo náš příjemný pocit z dobře vykonané práce (a lepší známky z češtiny). Myslím, že pro budoucí generace jistě stojí za zmínku i výčet filmů a tvůrčích skupin: Grepová šťáva (GEC Ladies), Jak jsem se stal hlupákem (Zhulení tuleni), Kam doletíš (VORTEPteam), Facky a kopance (Secondhand team) a Osud (Bunny production). Každý film zastupoval jiný žánr, každý byl originální. Nejvřelejší díky patří profesoru Zajíčkovi. Zprvu jsme si mysleli – ano, řekněme si to na rovinu –, že se pomátl, když chce po ubohých kvintánech něco tak složitého a náročného. Nakonec se však potvrdilo známé pravidlo, že když se chce, všechno jde, a mohli jsme se panu profesorovi jen v duchu omlouvat. Dostali jsme obrovskou příležitost spolupracovat. Jak ji kdo využil, bylo už jen na něm. Zuzana Pospíšilová, 5. AV
ZPRÁVA O JEDNÉ Z CEST, KTERÉ VEDOU DO ŘÍMA ANEB MODEL EVROPSKÉHO PARLAMENTU „Všechny cesty vedou do Říma.“ „Řím, věčné město.“ „Řím, matka všech měst.“ Při vyslovení slova Řím se vybavuje jeden citát za druhým, jedno klišé stíhá druhé. Tolik se toho v Římě odehrálo! Tolik již bylo o Římu napsáno! Ale člověku žijícímu v současné Evropě se možná také vybaví pojem Římská smlouva, poučenějšímu dokonce i letošní padesátileté výročí od podepsání Římské smlouvy. Ale ví současný Evropan, co Římská smlouva vlastně je? Těžko můžeme na tuto otázku odpovědět, ale s jistotou se Řím stal symbolem pradávné, dávné i té padesátileté historie, mísící se s nejaktuálnější současností pro zhruba 200 účastníků 27. mezinárodní konference Modelu Evropského parlamentu na konci listopadu 2007. Pro ně 20
z jednotlivých jednání, sporů a hádek, vášnivých debat a celkové atmosféry. Model Evropského parlamentu sdružuje mladé lidi do 20 let z členských i kandidátských zemí EU (každá z 29 zemí byla zastoupena pěti studenty a jedním pedagogem) a při projednávání zadaných témat v příslušných výborech, jejichž výsledkem jsou rezoluce předložené a schvalované plenárním zasedáním MEPu, dochází k tomu nejzákladnějšímu a nejdůležitějšímu – střetávání evropských kultur, zvyků, dějin, evropského mládí. A tak se Řím pro tento týden stal nejen městem věčným, ale také městem mladým, městem mladé Evropy. Pět studentů GML (Zuzana Kalivodová, Markéta Kozáková, Vladimír Dvořák, Nikola Nahodil a Adam Trcala) mělo jedinečnou příležitost se toho všeho zúčastnit, díky ubytování v rodinách nahlédnout do
Pět studentů GML (Zuzana Kalivodová, Markéta Kozáková, Vladimír Dvořák, Nikola Nahodil a Adam Trcala) mělo jedinečnou příležitost se toho všeho zúčastnit
se na týden stal Řím nejen městem věčným, ale také velmi otevřeným, pohostinným a inspirativním a pojem Římská smlouva už pro ně není jen jakýmsi historickým dokumentem, jehož podepsáním se v roce 1958 začaly psát dějiny evropské integrace. Proč právě tento politický akt je tolik důležitý pro týdenní pobyt studentů středních škol v Římě? Proč to nejsou antické památky, Koloseum, renesanční malíři v galeriích, barokní kostely, Vatikán nebo moderní umění? Odpověď je zřejmá, Řím se pro tento rok stal sídlem Modelu Evropského parlamentu a dnešek se tak skvěle skloubil s minulostí. Má Evropská unie šanci na přežití? Má pořád ještě více pozitiv než negativ? Přináší novým členským zemím to, co si slibovaly? Jsou staré členské země dostatečně otevřené přijímat ty nové? To jsou otázky, které přímo nikdo nekladl, ale odpovědi na ně se daly dobře vyčíst
21
různých italských domácností, jednáním ve výborech na půdě střední školy Instituto Vittoria Colonna poznat školu umístěnou v centru Říma v historickém paláci Barberinni, při zahajovacím ceremoniálu pobýt v jednom ze sálů italského parlamentu, vyslechnout projevy předsedy parlamentu, ministra školství a dalších italských i evropských politiků, a při vyvrcholení celé akce – plenárním zasedání – se přímo dotknout začátků evropské spolupráce. Zasedání se uskutečnilo v historickém sále Sala Giulio Cesare v Kapitolu, kde právě před 50 lety byla smlouva o založení předchůdců dnešní EU, právě ona Římská smlouva, podepsána. Římský týden tak pro všechny zúčastněné znamenal týden plný politických debat, ale i desítek nových přátelství, památek, vynikajícího jídla, angličtiny mísící se s italštinou a ostatními evropskými jazyky stejně, jako se mísily jednotlivé evropské národnosti. prof. Zajíčková
NĚCO JINÉHO JE DÍVAT SE NA TO NA VIDEU Snad už víte, že na naší škole není moc „obyčejných“ lidí. Ale stejně mě pokaždé překvapí, když se dozvím, jaké se objevilo nové eso. Na začátku letošního školního roku s ním přišel náš pan třídní profesor Jaroslav Morbacher – v létě absolvoval výcvik pro piloty NASA v Huntsville, stát Alabama, USA! I položila jsem mu pár otázek: Pane profesore, mohl byste prosím představit akci, které jste se zúčastnil? Zatím mám o ní zdání jen v pojmech jako léto 2007 – učitelé – vesmír – Amerika – NASA. Byla to mezinárodní akce. Financuje ji nadnárodní koncern Honeywell, který každoročně umožňuje zhruba 150 učitelům z celé zeměkoule, aby se podívali do výcvikového centra NASA v Huntsville. To je první fáze, na kterou ti, kteří ji absolvují, mohou v dalších letech navázat pokročilejší Space Academy
Advanced, ta už je na Cap Canaveral na Floridě, přímo v centru, odkud startují všechny lety ze Spojených států do vesmíru. Proč jste se vlastně rozhodl pro takový netradiční výlet do Ameriky? Holčičky chtějí být princezny a kluci chtějí být kosmonauti nebo popeláři. Já jsem už od osmi let spadal do skupiny kosmonautů, tak jsem si chtěl uskutečnit dětský sen. Taky jsem věděl, že mě to profesně hodně obohatí. Před naším povídáním jsem si hledala názory vašich spoluúčastníků a někdo z nich po tom, co probíhalo v areálu NASA, ztratil chuť stát se kosmonautem. Vám to vydrželo? Mně to vydrželo. Asi proto, že jsem si hned na začátku řekl, že když už tam jsem, musím zkusit všechno. A když si to člověk vyzkouší, zjistí, že to není až tak hrozné, jak to vypadá… Něco jiného je dívat se na to na videu (kdy si člověk říká, jak je možné, že tam někdo rotuje ve třech osách a přežije!) a něco jiného je, když už tam sám rotuje a nezbývá mu nic jiného než chovat se podle pokynů… A tak jsem přežil, a když jsem to přežil, proč bych se toho bál nebo proč bych od toho utíkal? A existuje pro vás nějaká cesta, jak se dostat do vesmíru? Pro mě osobně… to bych byl skeptický. Pravděpodobnost 0,000… Ale ta jednička tam na konci je… Jedna tam je, ale velmi malá. Ale je pravda, že v minulosti se dva lety do vesmíru s účastníky tohoto programu uskutečnily. V obou případech to byli Američani, jedna žena a jeden muž. Bohužel v případě, kdy letěla žena, se přihodila havárie celé sedmičlenné posádky… Ale ten muž se vrátil ve zdraví. Tak třeba si na mě někdy vzpomenou. 22
Co vás nejvíc v programu překvapilo? Překvapila mě spousta technických věcí, ale také ty reálné pocity. Něco jiného je přečíst si o přetížení 8 g, 9 g a něco jiného je si to vyzkoušet. A taky mě překvapilo, jak dobrou úroveň znalostí v přírodních vědách mají studenti u nás ve srovnání třeba se Spojenými státy. Ale taky, jak je špatná ve srovnání s Indií.
A už někteří studenti GML pod vaším vedením také házeli vajíčko z druhého patra? Učivo vesmír je v kvartě, takže se těším na kvartu, kterou budu mít příští rok, a určitě něco využiji. Letos jsem v tercii už něco předeslal – někteří studenti více, jiní méně úspěšně vyráběli rakety na vodní pohon, a budeme pokračovat příští rok, třeba i přistáním na Marsu.
Program v NASA nesestával jenom z výcviku. Určitě jste absolvovali také nějaké workshopy. Stál by alespoň jeden za zmínku? Mně se jich líbilo strašně moc, ale popíšu jeden… Jmenoval se Mise na Mars. Měli jsme vymyslet, jak bychom udělali pokus s dětmi ve třídě, aby si také uvědomily, že to není jen tak přistát a nerozbít sondu. Dostali jsme nafukovací balónky, syrové vajíčko, lepidlo, provázek, kus igelitu. A naším úkolem bylo vyrobit přistávací modul sondy tak, aby vajíčko zůstalo nerozbité, i když ho hodíme z druhého patra. Tak jsme nafukovali, lepili, spousta vajíček od kolegů se rozbila. Ale já jsem patřil k dobrému týmu. Byla v něm jedna Bulharka, jedna Indka, Skot… A zvládli jsme to, vajíčko zůstalo netknuté.
A možná pak za dvacet let poletí do výcvikového centra NASA jeden z vašich studentů a bude jim tam vyprávět, jak ten pokus už přece jednou dělal s profesorem v kvartě. To vám přeju a taky, ať se příští rok dostanete na Space Academy Advanced a nakonec i do vesmíru. Dana Večerková, 5. AV
Hol Holčičky chtějí být princezny a kluci kosmona nauti nebo popeláři. Já jsem už od osmi let spa spadal do skupiny kosmonautů, tak jsem si ch chtěl uskutečnit dětský sen.
23
Výsledky nejlepších
Výsledky nejlepších Výsledky nejlepších Humanitní obory a umělecké soutěže
Olympiáda v českém jazyce městské kolo 4.–9. místo Terezie Boková, 4. AV krajské kolo 8. místo Terezie Boková, 4. AV
Český jazyk a literatura Polymnia, IX. ročník klání GML v přednesu poezie a prózy 1. místo Veronika Lengálová, 2. AF 1. místo 6 + 1 zdarma, 4. AV 1. místo Tereza Slámová, 1. C 1. místo Divadlo Krátký rozum Cena Josefa Škvoreckého, Praha 1. místo v kategorii Próza Andrea Jarošová, 3. B 2. místo v kategorii Poezie Ondřej Novotný, 8. AV Literární soutěž Jihlavských listů 3. místo v kategorii Poezie Ondřej Novotný, 8. AV III. ročník autorského čtení 3. místo v kategorii Próza Alice Kroutilová, 3. B VI. ročník Literární soutěže o cenu prof. A. Voráče 3. místo v kategorii Poezie Ondřej Novotný, 8. AV Brněnské kolo Hlavní cena Andrea Jarošová, 3. B Čestné uznání Alžběta Prudilová, 3. B Čestné uznání Gabriela Buráňová, 4. AF Čestné uznání Ondřej Novotný, 8. AV Ocenění Polské republiky Kniha roku za překlad Agnieszka Buchtová, 3. AF
Skrytá paměť Moravy účast v užším výběru Žaneta Zemanová, 1. B 1. místo Andrea Jarošová, 3. B Projekt deníku MF Dnes Studenti čtou a píší noviny Cena MF Dnes za nejlepší publikovaný text Klára Stolková, 4. AF Cena MF Dnes za nejlepší publikovaný text Alice Kroutilová, 3. B Cena MF Dnes za nejlepší publikovaný text Andrea Jarošová, 3. B
Divadlo Krajská přehlídka divadelních souborů Mumraj! Cena za dramaturgii Divadlo Krátký rozum Brněnské kolo 1. místo Divadlo Krátký rozum 51. festival poezie Wolkrův Prostějov Laureát krajského kola a účastník národní přehlídky Divadlo Krátký rozum
Německý jazyk Olympiáda v německém jazyce městské kolo 1. místo Adam Ohřál, 4. AV 24
2. místo Martin Mareček, 2. AV 3. místo Tomáš Veverka, 2. AV 3. místo Marie Drábková, 4. AV
Celostátní soutěž ve hře na klavír Prague Junior Note 5. místo Marek Zicha, 4. AV
2. místo Adam Ohřál, 4. AV 4. místo Marie Drábková, 4. AV
Celostátní soutěž ZUŠ ve hře na akordeon (trio) 1. místo Petra Hudečková, 6. AV, Veronika Morysová, 2. B
krajské kolo
Debatní soutěž Jugend debattiert krajské kolo 1.–3. místo Michal Jež, 7. AV Celostátní soutěž Aufsatzwettbewerb zisk stipendia Lucie Bedřichová a Robert Kotásek, oba 7. AV
Dějepis Dějepisná olympiáda městské kolo 6. místo Terezie Boková, 4. AV krajské kolo 9. místo Terezie Boková, 4. AV
Základy společenských věd
Okresní kolo soutěže ZUŠ ve hře na smyčcové nástroje 2. místo Jan Zavadil, 1. A
Výtvarné soutěže Brněnské kolo zvláštní ocenění za grafiku Kateřina Musilová, 2. A čestné uznání za kresbu Anežka Chrudinová, 1. B zvláštní ocenění za grafiku Petra Vuová, 2. B zvláštní ocenění za grafiku Karolina Julínková, 2. B čestné uznání za malbu Jana Kopecká, 3. A čestné uznání za malbu Filip Rezníček, 7. AV čestné uznání za kombinované techniky Jakub Mach, 2. B čestné uznání za kombinované techniky Kateřina Flašarová, 5. BF čestné uznání za grafiku Adéla Krupárová, 2. A Dva světy 2. místo Hana Musilová, 2. A 3. místo Eliška Čermáková, 2. B 4. místo Markéta Kvardová, 6. AV 5. místo Adéla Othová, 2. A
Projet Generation EU krajské kolo 2. místo Kateřina Bulková, 4. A, Lena Trpělková, 4. A, Jana Straková, 3. A, Jana Kopecká, 3. A, Kristina Javůrková, 3. A, Blanka Linkeschová, 7. AV, Martina Grochová, 5. BF
Přírodovědné obory Hudba Matematika Celostátní soutěž ZUŠ ve hře na klavír 1. místo a cena pro absolutního vítěze Jakub Sládek, 1. AV Mezinárodní klavírní soutěž 3. místo Marek Zicha, 4. AV 25
Matematická olympiáda městské kolo kategorie Z6 1. místo Benedikt Peťko, 1. AV 4. místo Jakub Sládek, 1. AV
městské kolo kategorie Z7
městské kolo kategorie F 5. místo Lucie Chaloupková, 2. AV
4. místo Kristián Kozák, 3. AV 5. místo Eliška Lysoňková, 3. AV
městské kolo kategorie Z8 1. místo Kristián Kozák, 3. AV
celostátní kolo
městské kolo kategorie Z9
26. místo Lucie Pospíšilová, 8. AV 2. místo Jakub Ošmera, 4. AV 5. místo Magdaléna Hrubanová, 4. AV 7. místo Inka Matoušková, 4. AV 8. místo Ondřej Černý, 4. AV
krajské kolo 3. místo Jakub Vošmera, 4. AV 9. místo Ondřej Černý, 4. AV
Fyzikální cirkus 2008 městské kolo 1. místo Ondřej Černý, Tomáš Cimr, Marek Zicha a Jakub Vošmera, všichni 4. AV Archimediáda městské kolo
Matematický Klokan celostátní kolo
1. místo Martin Mareček, 2. AV 2. místo Jakub Foukal, 2. AV 4. místo Ondřej Veselý, 2. AV 4. místo Jan Pražan, 2. AV
2. místo Dalena Morávková, 1. AV
Fyzika
Biologie
Fykos celostátní kolo
Biologická olympiáda krajské kolo
8. místo Lucie Pospíšilová, 8. AV, Jan Stříbný, 2. C, Kamil Vrbica, 5. BF, Veronika Klevarová, 5. BF, Ondřej Kruml, 5. BF
5. místo Zuzana Literáková, 2. A
Chemie
Fyzikální olympiáda krajské kolo kategorie A 3. místo Lucie Pospíšilová, 8. AV krajské kolo kategorie C
Chemická olympiáda městské kolo kategorie D 1. místo Jakub Vošmera, 4. AV 2. místo Magdaléna Hrubanová, 4. AV 5. místo Lenka Křičková, 4. AV
4. místo Jan Stříbný, 2. C 10. místo Anna Ostrá, 6. AV krajské kolo kategorie D 4. místo Jan Žamberský, 5. AV
krajské kolo kategorie D 1. místo Jakub Vošmera, 4. AV
městské kolo kategorie E 1. místo Tomáš Jakab, 4. AV 3. místo Jakub Vošmera, 4. AV 6. místo Magdaléna Hrubanová, 4. AV 7. místo Adéla Škrabalová, 4. AV 8. místo Inka Matoušková, 4. AV krajské kolo kategorie E 3. místo Tomáš Jakab, 4. AV
Zeměpis Zeměpisná olympiáda městské kolo 2. místo Martin Mareček, 2. AV 26
5. místo Katka Štěpánková, 1. AV 8. místo Terezie Boková, 4. AV 8. místo Ondřej Baláž, 3. A
Mistrovství České republiky v orientačním běhu 1. místo Daniel Hájek, 8. AV
2. místo Martin Mareček, 2. AV
Mistrovství Evropy juniorů v orientačním běhu 20. místo Daniel Hájek, 8. AV
krajské kolo
Ostatní soutěže Co víš o Moskvě? 3. místo a stipendijní pobyt v Moskvě Marek Pavlica, 2. B 4. místo Václav Kubeš, 3. B
Celostátní tenisový turnaj Kids cup 2007 3. místo Monika Nováková, 4. AV
Sport EMCO Dance Life Tour krajské kolo 1. místo Aneta Morbacherová, 2. AV celostátní kolo 3. místo Aneta Morbacherová, 2. AV Mistrovství Moravy Dance Life Tour 2. místo Aneta Morbacherová, 2. AV Mistrovství České republiky v hip hopu 2. místo Kristýna Kliková, 3. AF Mistrovství světa v hip hopu 2. místo Kristýna Kliková, 3. AF Beat Street 2008 – Mistrovství České republiky ve street dance – formace 1. místo Lucie Chlebiková, 1. C, Štěpán Průcha, 3. BF, Monika Bársonyová, 5. AF
Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení 1. místo Adam Ondra, 4. AV Basketbalový turnaj v Rennes 1. místo Eliška Uhliarová, 4. AV Středoškolské hry ve šplhu na laně krajské kolo 5. místo Vladimír Krejčí, 5. BF 8. místo Jiří Krejčí, 5. BF Mistrovství České republiky v olympijském šplhu 4. místo Vladimír Krejčí, 5. BF 12. místo Jiří Krejčí, 5. BF
2. místo Eliška Kyselková, 5. BF
Přebor župy J. Máchala v atletice 2008 1. místo Vladimír Krejčí, 5. BF 2. místo Jiří Krejčí, 5. BF
Mistrovství České republiky juniorek v curlingu 3. místo Zuzana Vlčková a Barbora Henzlová, obě 8. AV
Přebor župy J. Máchala v plavání 2007 1. místo Jiří Krejčí, 5. BF
Street dance – formace
27
Stolní tenis městské kolo – kolektivy 1. místo Kateřina Havlišová, 1. AV, Kateřina Menšíková, 2. AV 3. místo Monika Nováková, 4. AV, Inka Matoušková, 4. AV
Mistrovství České republiky v sokolské všestrannosti 3. místo Vladimír Krejčí, 5. BF Středoškolská soutěž kolektivů ve šplhu na laně městské kolo 3. místo Jiří Krejčí, 5. BF, Vladimír Krejčí, 5. BF, Martin Vavrouch, 6. AV Středoškolské hry v atletice městské kolo 3. místo Adam Odrazil, 2. C, Jiří Krejčí, 5. BF, Vladimír Krejčí, 5. BF, Martin Foukal, 2. B, Daniel Hájek, 8. AV, Rostislav Halaš, 3. B, Viktor Harangi, 1. B, Pavel Marek, 5. AF, Michal Kratochvíl, 4. B, Martin Vavrouch, 6. AV, Dag Markl, 4. B Středoškolské hry ve squashi městské kolo 1. místo David Honek, 4. A, Tomáš Pecl, 2. A, Lukáš Odstrčil, 4. AF, Lucie Hrušková, 1. B, Kristýna Zídková, 1. C Středoškolské hry ve florbalu městské kolo 4.–6. místo Daniel Herberger, 4. C, Filip Hrozina, 4. AV, Lukáš Karásek, 1. B, Vít Hanák, 1. B, Tomáš Havelka, 2. B, Dominik Peťko, 7. AV, Ondřej Nechvátal, 6. AV, Vít Šafář, 3. B, David Štastný, 6. AV, Jonáš Lekeš, 6. AF, Roman Slavík, 2. A Aerobic Master Class městské kolo 3. místo Daniela Velíšková, 1. A Mistrovství České republiky juniorů v petanque 2. místo Tomáš Michálek, 3. AV
Župná olympiáda mezinárodní kolektivy 1. místo Michal Horák, 7. AV, Martin Kos, 6. AV, Filip Šmíd, 1. C, Adam Zavadil, 1. C, Jiří Kysela, 2. C, Viktor Morawitz, 8. AV, Marek Pavlík, 6. AF, Michal Šmíd, 4. A, Matěj Anton, 3. AF, Kamil Vrbica, 5. BF Středoškolské hry v basketbale krajské kolo 1. místo Michal Horák, 7. AV, Martin Kos, 6. AV, Jiří Kysela, 2. C, Adam Zavadil, 1. C, Filip Šmíd, 1. C, Viktor Morawitz, 8. AV, Marek Pavlík, 6. AF, Michal Šmíd, 4. A, Matěj Anton, 3. AF, Kamil Vrbica, 5. BF, Daniel Bročko, 3. AF, Mykhail Hladiuk, 1. B Krajský přebor starších žáků ve fotbale 2. místo Michal Šindelář a Jiří Vítek, oba 3. AV Beach volleyball městské kolo 2. místo Petra Doležalová, 4. A, Petra Brandejská, 8. AV Mistrovství České republiky kadetek ve volejbalu 3. místo Veronika Uhlířová, 5. AV Mistrovství České republiky vodní záchranné služby 1. místo Kevin Paška, 5. AV World Series 2007 – baseball 1. místo David Werner, 5. AV Mistrovství Evropy juniorů v baseballu 2. místo David Werner, 5. AV
Středoškolská soutěž v silovém čtyřboji městské kolo 6. místo Michael Hlaváč, 6. AV, Jiří Krejčí, 5. BF, Vladimír Krejčí, 5. BF, Marin Vavrouch, 6. AV 28
Témata maturitních písemných prací
* Témata maturitních písemných prací Témata maturitních prací TÉMATA PÍSEMNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY 1. Pohromadě na hromadě Fejeton o cestování v městské hromadné dopravě 2. „Člověk bojuje, aby žil, a ne aby se vzdával.“ Ernest Hemingway Úvaha nad řešením krizových životních situací 3. „Fantazie je nevyčerpatelným stvořitelem nových světů.“ Paul Eluard Interpretace uměleckého díla
2. Reformulez en deux lignes la thèse que l’auteur développe pour expliquer la difficulté des relations entre adultes et enfants. 3. Le destinataire est davantage impliqué dans le texte à partir de la ligne 30. Vous relèverez et analyserez de façon précise deux indices stylistiques marquant cette implication. Dans quel but le destinataire est-il ainsi impliqué? Discussion: L’enfant est-il une menace pour l’adulte? II. Dissertation avec documents Faut-il faire passer l’autre avant soi?
ESSAY TOPICS 4. „Člověk musí hodně procestovat, aby poznal všechnu tu krásu, kterou může mít doma.“ Johann Wolfgang Goethe Povídka
TÉMATA ZÁVĚREČNÉ PÍSEMNÉ PRÁCE Z FRANCOUZSKÉHO JAZYKA
2. A good movie is one which begins with an earthquake or a volcanic eruption and then works up quickly to some kind of climax A review
I. Texte argumentatif de Jacques Salomé, „Quand nos enfants nous font peur!“, 1998
3. Punishment never does any good A story
Questions: 1. Quelle situation paradoxale l’auteur constate-t-il dans le premier paragraphe? Quel type de preuve fourni-t-il dans le deuxième paragraphe pour fonder ce constat?
4. I told you I was trouble A horror story
* Vybrané maturitní práce najdete v oddílu Tvorba na GML
29
1. Who wants to float with the stream? An opinion piece
5. I’m sick of people’s expectations An opinion piece
1. Laut der neuesten Kriminalstatistiken gibt es eine verstärkte Neigung zur Gewaltbereitschaft unter Jugendlichen – wo liegen mögliche Gründe und Ursachen für diesen Trend und was könnten wir dagegen tun? Sollten in diesem Zusammenhang Killerspiele abgeschafft werden? Erörterung – úvaha 2. Eine deutsche Studentin, die im Herbst ihr Auslandspraktikum in Tschechien machen will, sucht eine Wohnung. Ihre Eltern haben eine Wohnung zur Verfügung. Deshalb hat sie Ihren Eltern einen Brief geschickt. Schreiben Sie einen Antwortbrief, in dem Sie über folgende Punkte berichten: – Lage der Wohnung – Größe und Einrichtung der Wohnung – Verkehrsanbindung – Miete der Wohnung
– Verfügbarkeit der Wohnung (von wann bis wann kann die Wohnung vermietet werden) Die Reihenfolge der Leitpunkte können Sie selbst bestimmen. Vergessen Sie nicht Datum, Anrede, Gruß und Unterschrift. 3. Schreiben Sie einen Aufsatz zum Thema „Umgang mit der Vergangenheit“. Wie behandelt der Film Der Untergang von Oliver Hirschbiegel oder Good bye, Lenin von Wolfgang Becker dieses Thema? 4. Schreiben Sie eine Kurzgeschichte zu der Karikatur
Uzel, Barbora Flamiková, 2. C (kresba tužkou)
TÉMATA ZÁVĚREČNÝCH SLOHOVÝCH PRACÍ Z NĚMECKÉHO JAZYKA
30
31
Svět lidí, svět..., Karolína Julínková, 2. B (linoryt), Cena za grafiku v Brněnském kole
Svět lidí, svět..., Hana Musilová, 2. A (linoryt), 2. místo v soutěži Dva světy
Tvorba na GML
Tvorba na GML Tvorba na GML HOUSLE Vítězná práce II. ročníku literární soutěže Skrytá paměť Moravy Pan Pleva právě stál na hlavě a představoval si, že je zlaté vajíčko, zlaté vajíčko vyzařující milující světlo do celého světa. Vzhůru nohama, zapřený o zeď, čůrek potu mu stékal nejprve po chlupaté hrudi, po vrásčitém krku, pečlivě oholené bradě, až skončil v úzkých ústech, jindy pevně sevřených. Z reproduktorů se ozývalo šumění moře. Ve dřezu čekal neumytý talíř, špinavý od bio-špaldy s bio-tofu s bio-mrkví. Pan Pleva si představoval, že je zlaté vajíčko vyzařující lásku do celého světa, a snažil se nemyslet na láhev whisky, co má ve skříni, na krabičku cigaret, co má v šuplíku, a na manželku, co ji už nemá. Manželku, co odešla za někým víc bio, za někým s vlasy a svaly a zuby a všema těmahle moderníma vymoženostma. Pan Pleva samozřejmě věděl, že každá cigareta mu bere pět minut života. Ale také věděl, že vykouřit cigaretu trvá pět minut. Tahle matematika mu celý život stačila. Ale teď trochu začal pochybovat. Možná že by opravdu měl začít žít jinak, něco se sebou dělat, získat zpět svoji ženu. Vysvětlit jí, racionálně, emocionálně nebo klidně pomocí matematických rovnic, že by ho prostě měla milovat. Protože si to prostě… zaslouží. Nejen že si to zasloužil i předtím, než ho z nějakého pomatení opustila, ale že si to zaslouží i teď, a to mnohem víc, protože je jiným, ještě lepším člověkem. Člověkem, co si už tři týdny každý večer představuje, že je milujícím zářivým vajíčkem. Festival esoteriky se zdál být logickým krokem. Pan Pleva dostal letáček, když se vracel naprosto pod obraz z hospody, kde byl zapít svoji nově nabytou nezaslouženou samotu. Chtěl-li být dobrým člověkem, naprosto viditelně dobrým člověkem, tak dobrým, aby si toho všimla i jeho žena, možná, říkal si, by byl dobrý nápad zaměstnat i trochu magie a duchovna a těchhle věcí. Pomalu se spustil do normální pozice, tedy hlavou nahoru. Před očima mu běhaly mžitky. Hlava se mu točila, měl
otlačené lokty a bylo mu prostě celkově špatně. Nasrat na duchovno, pomyslel si. Jenže potom si uvědomil, že by si takovýmto uvažováním mohl pošpinit auru, a předstíral, že si to vůbec nemyslel, že se jenom přeřekl… přemyslel. „Vrz-vrz-skříp.“ Z vedlejšího pokoje se začalo ozývat vrzání. Soused pana Plevy, mladý, lehce nahluchlý, a rozhodně velmi netalentovaný student herectví, se učil hrát na housle. Stěny byly jako z hracích karet, a vyrovnanost pana Plevy byla jako domeček z nich. A s každým vrznutím se ten domeček natřásal víc a víc. Pan Pleva se usadil do lotosového sedu a zhluboka dýchal. Nepomáhalo to. Zvednul se a vzal vázu, která stála na rohu stolu, v sekci, která měla podle japonské nauky reprezentovat bohatství, a přesunul ji na poličku v opačném rohu pokoje, do sekce, která měla podle japonské nauky reprezentovat vyrovnanost. Soused vrzal a vrzal a nezdálo se, že by se toho chystal nechat. Pan Pleva ztěžka dosedl na židli. Otevřel zásuvku a vytáhl krabičku cigaret. Otevřel ji a přivoněl. Pomaloučku přejel prstem po vyrovnaných cigaretách. Jednu vytáhl a pořádně si ji prohlídnul, její zlatý proužek nad filtrem, dokonalou symetrii, vůni. A vrátil ji zpět do krabičky. Vrzání přestalo. Pan Pleva si uvědomil, že to byla jenom zkouška jeho odhodlanosti, a krabičku zase schoval. Opřel se do židle a užíval si vítězství své pevné vůle. Až ho žena uvidí, padne do kolen. Je to tak. Pan Pleva se stává duchovním člověkem, myslí si pan Pleva. Vrzání se vrátilo. A to s mnohem vyšší intenzitou než předtím. Nádech a výdech, zlaté vajíčko v srdci, pan Pleva je chráněný milujícím silovým polem. Zadívá se na odpadkový koš a uvažuje, že on, pan Pleva, je možná umístěný v nějaké negativní zóně sousedských vztahů, o které se ještě neučil. Buďto tohle, nebo je jeho soused jednoduše kretén a někdo by mu měl rozbít hubu. Zase si vzpomněl, že si tímhle uvažováním znečišťuje auru, a nechal toho. Nechal toho a šel po sobě umýt talíř od večeře. „Vrz-vrz-skříp.“ Sousedovo vrzání mu vadilo hlavně proto, že on sám uměl na housle hrát výborně. O to horší mu přišlo sousedovo 32
týrání nástroje. Někdo řekl, že hra na housle je forma mučení, praktikovaná třením koňského ohonu o ovčí střeva. Nebo tak nějak. „Vrz-vrz-skříp.“ Pan Pleva přistoupil k poličce s fotkami a zadíval se na jednu (ještě černobílou) zobrazující jeho (oblečeného v malinkém dětském smokingu) držícího housle. Byla to fotka z jeho prvního veřejného vystoupení. Hned vedle byla svatební fotka (taky černobílá). Odešel do koupelny a umyl si obličej. Zadíval se do zrcadla a zjistil, že se mu na místě energetické čakry na čele, na čakře rozumu nebo duchaplnosti nebo čeho, udělal uher. Chvíli přemýšlel, jestli to má být nějaké znamení z vyššího vědomí. A pokud ano, jestli je to dobré, nebo špatné znamení. Řekl si: Ráno moudřejší večera, vyčistil si zuby a šel spát. „Vrz-vrz-skříp.“ Tedy chtěl jít spát. Jenže nahluchlý student vedle pořád mučil housle. Pan Pleva měl už dost zlatých vajíček. Cítil, že pokud si dneska bude ještě jedinkrát představovat, že je zlaté vajíčko, tak se zítra probudí jako omeleta. „Vrz-vrz-skříp.“ Tak prostě ležel na zádech a koukal se do blba. Nechápal, že je možné hrát na housle tak špatně. Nejen že to nezní hezky, ale dokonce to vyloženě fyzicky bolí. Uvažoval, jakej idiot může toho kluka učit. Teda pokud ho vůbec někdo učí. S tím, co předvádí, je dost možný, že se kouká na koncert v televizi a snaží se napodobovat to, co vidí. „Vrz-vrz-skříp.“ Pan Pleva vzdá pokus o spánek. Rozsvítí lampičku a sáhne po knížce. Když ji otevře, vypadne na něj záložka, na které je zobrazený Ježíš Kristus. Dívá se přímo na pana Plevu. Nad hlavou má napsáno zlatým písmem Co jsi dnes udělal pro svého bližního? Kouká se soucitně na pana Plevu a mlčí. „Vrz-vrz-skříp.“ Pan Pleva se dívá na Ježíše. Přemýšlí. Co udělal dneska pro svého bližního. Co udělal dneska pro svého bližního. Uvažuje nahlas: „No, dneska jsem nekouřil.“ Odmlčí se. Rozhlédne se kolem, potom se zase zadívá na Ježíše: „I když se mi fakt chtělo.“ V pokoji je ticho, a pan Pleva má trochu pocit, že by bylo zdvořilé, kdyby Ježíš nějak reagoval. „A taky jsem měl bio-špaldu a bio-tofu a bio-mrkev.“ „Vrz-vrz-skříp.“ 33
Ježíš se pořád upřeně dívá (s tím svým znervózňujícím soucitem v očích). „Vrz-vrz-skříp.“ Pan Pleva vstane z postele a jde si uvařit čaj. Když lije vroucí vodu do čajového hrníčku s čajovou směsí „Malý Buddha“, pořád se ozývá vrzání z vedlejšího pokoje. Usedá do křesla a drží horký čaj v rukou. To není možné, není možné, aby celý den neudělal nic pro svého bližního. Je přece duchovní člověk. „Vrz-vrz-skříp.“ Vtom na to pan Pleva přišel. Ví, co udělat, už ví, jak udělat dobrý skutek a projevit tak svůj soucit a moudrost a vůbec všechnu duchovnost, co v sobě má. „Vrz-vrz-skříp.“ Nabídne nahluchlému studentovi, že ho bude učit hrát na housle, nejen to, že ho naučí hrát na housle, a nejen to, on to udělá zadarmo. Čistě ze soucitu. Bude mu dávat lekce každý večer, a naučí ho hrát. „Vrz-vrz-skříp.“ Pan Pleva cítí neuvěřitelné uspokojení nad vlastním rozhodnutím. Sedí v křesle, dopíjí čaj a v hlavě si formuluje, jak přesně mu to oznámí. Musí si na tom dát záležet. Chce, aby udělal co nejlepší dojem, chce, aby nabídka, co se chystá poskytnout, byla neodmítnutelná. Naučí ho hrát na housle. Zadarmo. Musí mu to správně podat. Musí vyvolat respekt a vděk. „Vrz-vrz-skříp.“ Pan Pleva si obléká župan a vydává se k sousedovi. Vyjde na chodbu, přečte si jmenovku na dveřích: Prudil. V mysli ještě dokončuje poslední dvojverší své řeči. Jeho nabídka musí vyznít velkolepě. A zároveň skromně. „Vrz-vrz-skříp.“ Zaklepe. Vrzání přestane. Nahluchlý student otevře dveře. Má na sobě jenom maskáčové kalhoty. Na hlavě má záplavu oranžových dredů a v nose kroužek. „Ano?“ Pan Pleva si ho změří. Nadechne se. Přemýšlí o svém záměru. Pak zakřičí : „Chceš rozbit hubu?!“ A otočí se na patě a vrátí se do svého bytu. Zabouchne za sebou dveře. Nalije si skleničku whisky. Zapálí si cigaretu. Potom odejde do koupelny, vymáčkne si uhra z čakry moudrostí nebo intuice nebo čeho. A jde spát. Andrea Jarošová, 3. B
34
Hlava tygra, Marta Drábková, 2. C (kresba tuší)
POHROMADĚ NA HROMADĚ Maturitní práce z českého jazyka Mladý úspěšný byznysmen odchází ráno do práce. Košile, skvěle padnoucí sako, kufřík v jedné ruce, v druhé svačinu na cestu, na nohy pohorky a hurá do práce! Ne, že by byl takový sportovec, ale v jeho městě nejsou silnice ani městská hromadná doprava, takže mu nezbývá než těch šest kilometrů chodit pěšky. Po cestě nadává na vyhlášku vlády z roku 2040, jež má za cíl omezit emise skleníkových plynů a zároveň zlepšit zdraví všech pracujících. Tak dobře, nebudeme rozebírat absurdity, jakou je tato vize, ani její obdobu v Severní Koreji, kde se každodenním cvičením na veřejných pláccích utužuje vlastenectví, zdravé tělo a (zaslepený) duch. Vypouštění emisí je zřejmě zatím O. K., a tak jistě zdravý český národ (držící světové prvenství v rakovině tlustého střeva) může vyrazit autobusy MHD do práce. MHD je pravděpodobně všude na světě podobná, nicméně myslím, že název té naší nejlépe postihuje realitu. Na rozdíl od anglické Public transport nebo francouzské Transport public, jejichž názvy nám prostě sdělují, že se jedná o dopravu veřejnou, nám naše označení dopravy jako hromadné už dává bližší obrázek: hlava, ruka, zadek, noha, větší či menší poprsí, pot, to jsou podněty, které každý den pomocí různých hmatových či čichových receptorů při cestách MHD zachycujeme. To je na jednu stranu často nepříjemné, na druhou stranu získáváme desítky námětů na rozhovory a vtipy, což je potěšující. Kromě toho se můžeme v autobusech, tramvajích, trolejbusech a kdovíčem ještě seznamovat, potkávat s přáteli, spát a tisícikorunovými bločky financovat práci revizorů. Nejvýznamnější jsou však spory a hádky, často vůbec nevyřčené. Taková tramvaj je totiž těžce konkurenční prostředí. Každý den se tu odehrávají dramatické zápasy o prvního člověka ve vozidle, sprinty na dva metry k sedadlu či upřené pohledy nebohých studentů do knížky či z okna, aby nemuseli pustit dámu simulující infarkt a kašel, kterými se na sebe snaží strhnout pozornost. Výsledky těchto malých zápasů pak ovlivňují pracovní výkon, náladu, údajně pak i rozvodovost. 35
Pokud chcete být úspěšní, je třeba dodržovat určité zásady. Za prvé – musíte si sedat. Získáte tak pohodlí, respekt, dobrý pocit z vyhraného boje a z neúspěchu protivníka. Připravte se ale na zlost a závist. Za druhé – trošku kontroverzní rada: nepoužívejte žádnou ochranu proti pachu nebo pach aktivně vytvářejte. Potom vaše vysněné sedátko bude volné. Malým minusem bude naprostý nezájem, dokonce odpor druhého pohlaví. Dále doporučujeme pustit si nahlas hudbu z mobilu, aby všichni slyšeli, že se vám líbí nové album vašeho oblíbeného interpreta. MHD vás může ovlivnit natolik, že by stálo za to zamyslet se nad některými otázkami: Co když nemáme možnost přepravovat se hromadnou dopravou? Chovají se lidé v MHD jinak než normálně? Neměly by se deodoranty zavést povinně? Nemůže Kaufland zavést vlastní autobusy tak, aby se do nich v sobotu ráno vešel kromě nakupujících seniorů ještě někdo další? Chování cestujících pravděpodobně jen odráží či zdůrazňuje neblahou realitu, která existuje i vně dopravních prostředků. Každý člověk má svoji intimní zónu, ve které je mu nepříjemná přítomnost někoho cizího. V dopravních prostředcích je tato zóna z technických důvodů narušována, což může mít vliv na chování jedince. Nebo je to jen vytáčka, jak omluvit své nevhodné chování po ránu? MHD by mohla být v podstatě takovým zrcadlem národa. Jaké je to u nás, víme, v Anglii klid a disciplína, hulákající a gestikulující Italové, ukecaní Francouzi. A samozřejmě uřvaní puberťáci kdekoli na světě. Někde vůbec problémy s MHD neřeší, protože ji jednoduše nemají. Tím samozřejmě nemyslím jen venkov, kde by ostatně existence MHD byla absurdní. Například v menších městech USA (tj. tam, kde není metro) často žádná MHD nefunguje. I když je používání MHD často nepříjemné – a ztěžují ho nepříjemní lidé, zavírající okénka při pokusech nadechnout se čerstvého vzduchu –, brněnská městská hromadná mi nevadí. Nevím o lepším řešení. Nejhorší jsou samozřejmě lidé. Ti se však nemění, člověk je pořád stejný, a tak až se budu příště v duchu smát nadávajícímu dědovi, zamyslím se, jestli nebudu stejný, pokud budu na stejném místě za šedesát let sedět já. Jiří Sovák, 5. AF
36
Svět lidí, svět…, Markéta Kvardová, 6. AV (suchá jehla), 4. místo v soutěži Dva světy
FAUT-IL FAIRE PASSER L’AUTRE AVANT SOI? Závěrečná práce z francouzského jazyka
Dans les moyens de transport publics on est forcé de résoudre cette situation presque tous les jours: rester assis, ou au contraire laisser s’asseoir la vieille dame se tenant juste à côté de nous. La solidarité est, en général, prise pour quelque chose de très beau. Mais est-elle vraiment convenable? Faut-il faire passer l’autre avant soi? Pour trouver une réponse valable à la question posée, on va se pencher sur le problème en revélant d’abord les inconvénients des sacrifices envers les autres gens, puis on verra qu’une autre fois elles peuvent faire aussi beaucoup de bien. A la fin, les effets de la bienfaisance sur ceux qui sont aidés seront étudiés. En premier lieu, il faut se rendre compte que l’homme a évolué à partir d’une bête. D’une bête dont le devoir principal est de survivre. Ne regarder ni à gauche ni à droite et conserver avant tout soi-même. La civilisation d’aujourd’hui a certes, plus de buts dans la vie, mais celui-là primaire persévère toujours. Alors, personne ne peut contester l’instinct disant: défends-toi contre ce qui peut te nuire. Et si on a dans la tête qu’on doit chercher son propre bien, on ne peut pas par conséquent faire passer l’autre avant. Dans le roman 1984 de Georges Orwell décrivant une société strictement socialiste, on suit la vie de Winston, un homme d’une quarantaine d’années. Celui-ci se souvient parfois de son enfance où il avait volé à sa mère et à sa soeur un morceau de chocolat. Mais s’il ne l’avait pas fait, il aurait crevé de faim. La deuxième raison contre les sacrifices, c’est le fait qu’en donnant toujours et ne faisant rien pour soi, on peut se transformer d’un être libre en esclave. Ce qui est justement le cas de l’héroine du roman L’ Arrache coeur de Boris Vian. Cette 37
personne, mère de trois enfants, fait tout pour ses petits. Elle ne se nourrit que de rogatons pour qu’ils aient le meilleur et pourtant elle ne se sent jamais en état d’en faire assez. Elle préfère mourir que de leur enlever quelque chose. Cette femme montre parfaitement ce que l’homme peut devenir en se consacrant entièrement aux autres, même si ce sont ses propres enfants: une machine fabriquant sans cesse et ne recevant rien. Finalement, la bienfaisance peut avoir aussi d’autres causes que seulement la volonté d’aider. Pour certaines personnes, s’occuper des autres est plus facile que de s’occuper d’eux-mêmes. Dans le film Le fabuleux destin d’Amélie Poulain de Jeunet, Amélie représente une jeune femme ayant son propre monde poétique qui se réjouit de „petits plaisirs“. Elle commence à réorganiser les vies de ses voisins et des personnes vivant dans son entourage, mais elle ne voit pas à cause de cela sa propre vie désordonnée. Elle n’a pas le courage de s’aider elle-même et c’est pourquoi elle se mêle dans les destins des autres gens. Il est vrai qu’Amélie réussit à terminer son oeuvre, malgré les sacrifices bien manoeuvrés, elle doit beaucoup apprendre pour savoir régler sa propre destinée. Maintenant, on peut dire que la question posée mérite plutôt une réponse négative: faire passer l’autre avant soi, c’est désavantageux et pas naturel. Cependant rien n’est unilatéral et l’homme a traversé un long chemin avant de devenir „homo sapiens sapiens“. Oui, tous les organismes visent primordialement à satisfaire leurs besoins de base. Mais après? Etant homme, qu’est-ce qui nous rend différent des animaux? L’humanité. L’humanité dont une des plus importantes parties est la solidarité. On vit dans la société, donc il faut se comporter et agir en accord avec ce fait. L’affiche d’une campagne publicitaire Action contre la faim menée en 2003 démontre le sentiment de la pitié humaine. Les gens qui pourraient acheter une voiture de
plus ou une télé LCD investissent leur argent pour nourrir ceux qui ont faim. Ils veulent même s’engager personnellement, aider sur place. Le titre de l’affiche „Alimenterre“ montre aussi qu’il n’ existe pas de différence pour les volontaires parmis les continents. Il exprime en genéral l’appel à la solidarité mondiale, la nécessité de préférer parfois le bien d’autrui au bien personnel. Puis de plus, s’engager pour quelqu’un signifie d’habitude aussi s’engager dans quelque chose de bon. Et toute bonne chose en général est bonne aussi pour nous. De nombreuses personnes trouvent même plus de plaisir dans le travail destiné à la société que dans le travail privé. Cette noble vérité est connue depuis longtemps dans la littérature, elle est le plus visible dans le roman monumental de Goethe: Faust. Son héros principal, un grand savant dans tous les domaines du savoir, ne trouve dans la vie la satisfaction ni dans l’amour, ni dans le succès. Enfin, pendant la dernière période de sa vie prolongée par l’action du Diable, il fait construire des barrages contre la mer sur un littoral marécageux et permet ainsi aux pauvres d’y vivre et de labourer leurs champs. Et c’est justement le sentiment d’avoir fait quelque chose de bon pour les gens qui lui apporte la persuasion qu’il a réussi, que sa vie a produit un acte important. La troisième raison pour la bienfaisance, c’est simplement le fait que l’égoisme n’apporte jamais rien de bon et de durable. Si quelqu’un se place toujours en premier lieu sans s’occuper de son entourage, son comportement mène plus ou moins vite vers son détriment. On le voit dans une courte histoire de l’écrivain francais Jean de la Fontaine, Lion, renard et loup. Le lion, le roi, fait venir à cause de sa vieillesse, tous les médecins. Comme le renard n’arrive pas, le loup, voulant l’anéantir aux yeux du roi, raconte qu’il dort chez lui et ne respecte pas la „Majesté royale“. Le lion fait arrêter et amener le renard qui, pour se
venger, conseille au roi de prendre un excellent remède contre la vieillesse – le sang du loup. Le dernier est alors tué, tout cela seulement pour le désir de plaire au roi en dépit des autres animaux. S’il avait laissé le renard tranquille, dormant, et n’avait pas été envieux que lui-même, il aurait dû venir et l’autre pas du tout, il aurait pu vivre. Alors, les bons effets de la bienfaisance, comme la preuve de l’humanité et la satisfaction personnelle, peuvent souvent avoir plus de valeur que ceux dépréciatifs. Mais que produisent nos belles intentions sur les êtres aidés? Ils n’y sont pas toujours favorables. Il arrive quelque fois aux bonnes personnes d’être refusées. Elles veulent aider et personne n’en veut. Ainsi les esprits pleins de bonté sont dévalués et privés de leur noble conviction. A ce point, eux-même se posent la question si leurs sacrifices servent à quelque chose et parviennent vers l’attitude que faire passer l’autre avant soi est un idéal irréalisable, mais à cause de l’autre côté, celui des aidés. Dans L’Attentat de Yasmina Khandra, on lit l’histoire d’un médecin soignant en Israel un blessé juif. Celui-ci au lieu d’être infiniment reconnaissant, refuse l’aide et même crache sur le médecin qui pourtant persévère et s’occupe patiemment de son patient. Comment initier les gens à préférer les intérêts d’autrui au bien privés, si un blessé leur dit un jour qu’il veut plutôt mourir qu’être soigné par un Arabe? Cependant, il est possible de dépasser ce malaise en s’adressant directement à l’humanité. En effet, celle idéale ne réclame pas de profit. Si on est humain et plein de pitié, on l’est dans toutes les conditions. L’article Altruisme et égoisme de CNDP explique brillamment que le caractère inconditionnel de l’altruisme ne change pas en rencontrant l’egoisme de l’autre parce que sinon, l’altruisme cesse d’être lui-même. En bref, on peut conclure notre question en ces termes: chacun, ayant assuré les bases de la vie, 38
devrait être capable de faire passer en cas de besoin, l’autre avant soi. S’il ne fait pas de sacrifices excessifs (nuisibles comme tout, quand il y en a trop), ce comportement fait de lui un vrai homme civilisé. Et ne se faisant pas arrêter par la haine de quelques personnes ingrates, il est digne d’être désigné par l’expression „être humaine“. Et surtout, il n’est pas nécessaire d’abandonner tout de suite toute la fortune et partir soigner les sidéens en Afrique. Il suffit de libérer un siège, de temps en temps, à la vieille dame qui monte dans le trolleybus tous les jours deux stations après qu’on s’y est placé. Radka Svobodová, 5. AF
ZÁLIV SÉPIOVÉHO BOHA Mořský ježek lapený ve sklenici s vodou nejistě chňapá po skleněných zdech. Mukubu si jej zklamaně prohlíží. Ten chlapec je mrzutý – ježka si totiž se
sépií nespletete a on dnes ze svých sépiových sítí vytáhl právě jeho. Včera želvu a předevčírem dokonce botu – značkovou, americkou, ale přece jen botu. Tu si taky nikdo se sépií nesplete. Mukubu by brečel, ale nebylo by to mužné. Je mu devět let a podle tradicí svého kmene je už dospělý. Kdyby měl rodinu, musel by se o ni postarat. Mukubu rodinu nemá, jen papouška Almu, co bydlí na bidýlku v jeho chaluhové chatrči a dělá mu společnost. Vyráží s ním také každé ráno na moře, což nás dostává ke smyslu života toho chlapce; je jím právě lov sépií. Mukubu v těch malých bílých potvůrkách nalézá klid, zábavu, dokonce i smysl pro estetično (nic není krásnější než sépie tančící v mořských vlnách). Má svou loď, svou síť, ale posledních pár dnů i neuvěřitelnou smůlu. Začaly se mu dokonce zdát i noční můry: Plaví se mořem obklopen tisíci bělavých sépií – na žádnou z nich
Kraborak žije u vody, živí se rybami a vodními živočichy. Má oči, které svítí jako žárovky. Loví v noci, ve dne pojídá, co si v noci nalovil. Svou kořist přiláká pronikavým světlem a tím ji dostane na souš. Svými ostrými tykadly si ji nabere a sežere. Měří asi 80 cm a váží až 15 kg. Může se dožít až 80 roků. Dosud ho nikdo nikdy neviděl. Kraborak, Karolína Janíková, 1. AV (kresba tuší)
39
však nemůže dosáhnout. Jsou příliš daleko… Mukubu ví, o jakém místě se mu zdá – o zálivu Sépiového Boha. Ví také, že na to místo musí doplout a do všech sítí pochytat sépie – všechny! Stane se největším lovcem! Nakrmí tisíce hladových! Spasí svět!!! Šamanka kmene je největší a nejváženější ženou z celého ostrova. Oba výrazy je možné brát doslova. Mukubu si prohlíží její obrovské břicho, které kyne z lýkového trůnu a divže nekončí na zemi, kde se zatím povaluje spousta rybích kostí, zbytků od ženina oběda. Chlapec má trochu strach. Jediný nepřinesl jako dar za radu košík ryb. Namísto nich muchlá v ruce omšelou tenisku Nike (želvu pustil a ježka mu bylo taky líto). Ostatní se mu smějí, když klekne před váženou dámou a podává jí svou „oběť“. Šamanka mlčí, zachovává si kamennou tvář, i když z boty přímo před jejíma očima vyleze krab poustevník a zděšeně utíká pryč. „Vstaň, muži,“ zahřmí. Mukubovi se třesou kolena. „Vím, proč jsi tady. Hledáš záliv Sépiového Boha. Chceš jej najít a obrátit svou smůlu ve štěstí…“ Mukubu, zděšený, přikývne. „Přesná mapa na to místo nikoho nezavede. Stojí mimo běžné moře, mimo běžný svět.“ Jak najít takové místo, povzdychne si Mukubu smutně. To snad ani není možné… „Ale je to možné,“ řekne šamanka. Čte snad jeho myšlenky? „Chce to odvahu, mladý muži. Vypluj dnes v noci, kdy je měsíc v úplňku! Noc je dnes magická. Neber si map, jídla ani vody, jen pluj. A když bude chtít, Sépiový Bůh tě u sebe přijme.“ „A když nepřijme?“ polkne Mukubu slinu. „Zahyneš!“ zasměje se žena a chlapec-muž se otřese. „Mukurru, Mukurru…“ „Pojď už, Almo! Musíme vyrazit!“ Mukubu dává sbohem své chatrči. Je mu úzko, ale nepláče! Velcí muži nikdy nepláčou!
Je noc. Měsíc se odráží ve vlnách, hladina moře se blyští jako zubatý led a malá loďka se kolébá po hladině. Vypluli. „Mukurru, Mukurru…“ Alma opakuje, ale on už ji neslyší. Z nervozity a strachu se schoulil na dně loďky a usnul. Slunce pálí na chlapce a papouška. Svět jim teď připadá jako jedna velká rozpálená pec. Mají žízeň a přitom všude kolem nich je tolik vody. Ne! Nesmí ji pít! Mukubu slyšel ty historky o šílenství z mořské soli. „To se radši upéct než umřít takovým způsobem, viď, Almo?“ Papoušek neodpoví. Už i jemu v zobáku vyschlo na troud. Mukubu se na Almu usměje (snad jej chce povzbudit) a pohladí ji po zeleném peří. „Neboj,“ šeptá. „Támhleten mrak sluníčko za chvilku zakryje. Nebude nám tolik horko.“ A nebylo. K mraku se přidal další. Pak ještě jeden a druhý, třetí – spousta! Přišel blesk i hrom a potom už kapky. Tisíce kapek probodávaly hladinu i oba mořeplavce. „Mukurru, Mukurru!“ vyděšeně krákorá Alma. „Mukurrú…“ Svět se s nimi točí tam a zpět v nekonečném kolotoči… Je mokro, zima… Tma. Otevřel oči do zeleného světa. Je snad mrtvý? Zabila jej mořská bouře? Asi ano. Všude kolem něj plavou tisíce sépií, bílých tanečnic… Vlají chapadly docela blizoučko. Mohl by se jich dotknout, ale bojí se, že by zmizely. Jsou tak překrásné… A Mukubu už ví, kde je! Je v zálivu Sépiového Boha! Našel to místo! Našel je!!! „Hurá,“ chce zakřičet, ale z úst mu vyletí jen několik bublin. Je pod vodou a začíná se dusit. K hladině je daleko. Teď se nemůže utopit! Teď ne! Plíce jej pálí, jak je souží nedostatek vzduchu. V uších mu hučí. Už jen pár metrů… Před očima se mu – kdoví odkud – roztančily stovky hvězd… Už jen kousek… 40
Je venku. Plíce se šťastně nadechly vzduchu. Mukubu se chvíli vzpamatovává a pak už plave ke břehu. Našel to! Vytoužený záliv! Crčí z něj voda, klepe se zimou a únavou, ale na to Mukubu nedbá, líbá zemi v zálivu Sépiového Boha. Cítí, že štěstí lovce se mu dnešní den vrátilo. Tento šťastný ostrov z něj udělal velkého lovce. „Mukurru, Mukurru…“ ozve se od jednoho z nízkých stromů v povzdálí. „Almo, ty žiješ!“ vykřikne šťastně chlapec a vyběhne vstříc svému papouškovi. „My to dokázali! Našli jsme to, Almo! Našli jsme ten nejúžasnější záliv na světě!“ „Mukurru, Mukurru…“ „Co zas máš? Vždyť říkám, že jsme to našli!“ „Mukurru, Mukurru…“ „Co je ti?“ „Mukurru, Mukurru…“ opakuje stále rozrušený papoušek a mává poplašeně křídly. Kamsi Mukuba vede… „Kam mám jít? Co zas máš? Sépie čekají. Já musím…“ zmlkne v půlce věty. Na sluncem vyhřátém písku stojí jeho chatrč. Stejná, jak ji zanechal, i s bidýlkem pro Almu. Nohy mu snad zarostly do země. Nemůže se pohnout ani promluvit. Je doma? Vždyť Sépiový Bůh, ty sépie… Nemůže tomu uvěřit. Mořský ježek lapený ve sklenici s vodou nejistě chňapá po skleněných zdech. Mukubu si jej šťastně prohlíží. Ten chlapec má radost. Malý ježek mu dnes uvízl v síti plné sépií. Jak skvěle se žije v zálivu Sépiového Boha! Jitka Mazalová, 5. AF
ARMAGEDDON Závěrečná práce z anglického jazyka If you want to be in and if you want to see something that deserves the name film, you must see some Hollywood-made blockbuster. Although this type of art costs more money than construction of 41
a highway, blockbuster can earn lots of money to its creators. Maybe money was the only reason for making this magnificent movie. The name Armageddon, which was given to this masterpiece, refers to the most popular book of all times – The Bible. Maybe you will find some other connection to The Bible, but I found only one – the name. Some might say that the story of this film is quite stupid and that we have seen something like this hundred times before, but I disagree. For me the story line is very interesting and full of action. The story begins when smart scientists discover that our planet America, sorry, I meant the planet Earth, is in big danger. A huge asteroid, bigger than Texas, is coming to us and if we don’t take action, it will destroy the entire humanity. But don’t be afraid, America still has good boys, real heroes, who are willing to sacrifice themselves for the others. I am not going to tell you more, because the climax of this film is so touching that my eyes get wet everytime I see Bruce Willis. In my opinion, Bruce is the best actor of this film. He is so natural and trustworthy! I think that if we were facing this kind of danger in the real world, Bruce would take some A-bomb and would do the same like in the film. Director Michael Bay used this film to create deep analysis of human psychology. Each character is different. There are a big fat black man, a big fat white man, a crazy joker, a young hero and his sexy girlfriend, a communist astronaut and so on. The scene of this film that I liked most was when the father of all the people in the world – the American president was speaking on television and everyone was watching it. In the end I must say that I really enjoyed this film and if you like 180 minutes of stupid dialogues, big explosions and embarrassing shots, you are going to be satisfied too. David Piják, 4. C
42
Svět lidí, svět…, Petra Vuová, 2. B (linoryt), Cena za grafiku v Brněnském kole
MÁ TO TAK BÝT…? Čestné uznání v kategorii Próza v Brněnském kole Byl to zase jeden z těch dní, kdy nemáte chuť mluvit, smát se a vymýšlet blbosti s kamarády… jeden z těch, kdy jenom koukáte do prázdna a přemýšlíte. Venku bylo docela pěkně, ale já seděla doma, brouzdala po internetu a dívala se na novinky v naší republice a ve světě... „Na dálnici uhořeli dva mladí lidé.“ „Meteorologové hlásí, že se má postupně více a více oteplovat.“ „Nalezeny dvě dívky, které 7 let žily v domácím vězení ve strašných podmínkách.“ No to snad ne… ať jsem hledala sebevíc, žádné dobré zprávy jsem nenašla. Popadla jsem jakýsi starý dívčí časopis, který jsem kdysi dávno odebírala, a lehla jsem si na postel, abych ho prolistovala. Objevila jsem v něm jakousi rubriku Vy se ptáte, my odpovídáme. Začetla jsem se do prvního dotazu. „Je mi třináct let a jsem strašně zamilovaná do jednoho kluka, kterému je 24… Co mám dělat?“ Podívala jsem se dál. „Hrozně ráda si ubližuji. Vždycky vezmu žiletku a pořežu si celou ruku. Dělá mi to dobře! Ale slyšela jsem, že to je špatné. Proč?“ Další dotaz. „Je mi třináct let a vím, že jsem bisexuálka. Vždycky, když je nějaká pařba, líbám se s kamarádkou, a docela se mi to líbí. Vím to o sobě, že jsem bisexuálka, a nestydím se za to!!! Dělám, doufám, dobře?“ A dál. „Mám velký problém – jsem strašně tlustá! Měřím 170 centimetrů a vážím 55 kilogramů. Jak mám shodit?“ Odhodila jsem časopis pryč, lehla si na záda a zírala tupě do stropu. Kam to spějeme? Malé holky, které se snaží vypadat dospěle, na mě působí trapně. Proč to nikdo jiný nevidí? Z kuchyně ke mně dolehl křik. No jo, táta se právě vrátil z nákupu a máti jako vždy vyvádí, protože koupil něco špatně. Co to je tentokrát? Vykoukla jsem z pokoje. „Sakra, vždyť vždycky kupujem třicetiprocentní eidam, tak proč kupuješ čtyřicetiprocentní? To je tak namáhavý se podívat na cedulku?“ Zdvihla jsem oči v sloup a zase dveře zavřela. Jsem snad jediná, komu je úplně jedno, jestli máme sýr tučnější o deset procent nebo ne? Možná jsem divná. Když už mi pomalu začalo hrabat, zavolala mi kamarádka. Prý, že mám jít ven – no, proč ne? Stejně tady doma nemám 43
co dělat a venku je fakt celkem pěkně. Na to, že by mělo sněžit, svítí slunce o sto šest. Normálně jsem se oblíkla a vyšla ven. Sraz jsme měly na místě, kam se jede asi deset minut autobusem, tak jsem se vydala na zastávku. Při čekání na autobus jsem pozorovala lidi. Všichni stáli a koukali kamsi do pryč. Procházel se tu jakýsi postarší pán v hrozně ošoupaném oblečení, vypadal špinavě a byl tak i cítit. Díval se po lidech a do popelnic… No, vůbec působil tak divně. Po chvíli přiklopýtala jakási holka na patnácticentimetrových jehlových podpatcích s kraťoučkou minisukýnkou, namalovaná jako obrázek. To mě zase trochu zarazilo… Proč se vůbec snažíme vypadat jinak? Že by byl svět tak povrchní…? Sama jsem si přejela prsty po řasách a zjistila, že mám na sobě řasenku. No bezva, jsem taky taková? Má to tak snad být? Nastoupila jsem do autobusu a sedla si. Za mnou byly nějaké další dvě holky, tipovala bych jim tak třináct čtrnáct let. Chvíli jsem poslouchala, co si povídají. „No a takže co? Jak to dopadlo s Markem? Jsi mi to ani pořádně ještě neřekla!“ „No víš…“ Typické hlasy holek, co se dělají starší, než jsou. Jako by toho dneska nebylo dost? Ale poslouchala jsem dál. „No tak šli jsme k němu, né, a víš co jako, no, hned mě začal líbat a víš co… jak dál, hihi, však to znáš…“ „A šukal tě aspoň?“ „No, ještě ne, ale chtěl… no, brzo na to asi skočíme!“ Dala jsem si do uší sluchátka od Mp3 přehrávače. Kdo má tohle pořád poslouchat? Vrchol byl, když jsem vystoupila z autobusu. Kamarádka na zastávce ještě nebyla, tak jsem se postavila bokem a čekala. Po chvíli za mnou přišel nějakej malej klučina, tak deset let mu mohlo být. Drze se ke mně postavil a řekl: „Zdar, kotě, nemáš voheň? Potřebuju si zapálit.“ To mě dorazilo. Zavrtěla jsem hlavou a nic neřekla. Kluk se pomalu odkolíbal drsňáckým krokem směrem ke skupině dalších gangsterů s rozkrokem u kolen a rovným kšiltem na bok. Nemám nic proti jinému životnímu stylu, ale nač ty pózy? Z přemýšlení mě vyrušila kamarádka. „Co děláš, člověče? Čumíš někam do blba…“ usmála se na mě. Usmála jsem se na ni taky. Řekla jsem jí, nad čím celý den dumám. „Neblázni, nejseš Einstein, abys přišla na to, proč to tak všechno je. Na co si zkracovat život? Pojď na horkou čokoládu. Zvu tě!“ Tak jsem tedy šla. Gabriela Buráňová, 4. AF
KONTRASTNÍ TRILOGIE DÍTĚ HVĚZDY BEZCESTÍ, CO ZTRATILO CESTU DO HOR 1. místo v kategorii starších studentů v Literární soutěži GML
Dítě hvězdy Je hořké, je slané Sladké to ráno Jak lehce si tančíš Hvězdný jsi prach Jsou nebesa a země Nic víc není dáno Jen v noci seskočíš Z duhových drah Jsi dítě, jsi motýl Když končí tu ráno Bojíš se světla Tma je tvá moc Tvé vášně se zbavím Když končí tu ráno Běž zpátky domů A dobrou noc!
Jízda na červenou prázdnými křižovatkami Tichá cigareta po ránu Zhýralostí k dosažení rozkoše Rozkoš a moudrost nejsou dané Rozkoš a moudrost, ty rozeklané To vy, dámo v kabátu To vy, sladká milenko To vy, šílené noci Vy povedete mne Bezcestím zhýralosti Až k palácům moudrosti
Do hor Zahrada Slov, vjemů, chutí Co tě pohltí hned, vodní svět, kulomet, bílý květ Ohrada Co tě tak nutí Ji hned přeskočit, vpřed, čirý jed, odletět na pár let Po stopách, tam na horách Kde dobrou noc liška dá Nemít strach, tam na horách, kam tak rád ulítám
Bezcestí Bláznivé cesty zbitých Ukojení představami o prázdnu Zhýralostí k palácům moudrosti! Pochod Prokletých jezdců Co utekli jim koně Zhýralostí k palácům moudrosti! Kloktej si zelenou, neskonalosti Vždyť místa pro nás tohoto je tu dosti Pro stesky i pro radosti Uhasit jízdu fialovými večírky Dát jí nažrat Zhýralostí k dosažení rozkoše
V hospodách, tam na horách Kde i v opilosti piju jak Dán Nemít strach, tam na horách, kde tak rád ulítávám Ondřej Novotný, 8. AV
BEREME, CO JE 1. místo v kategorii mladších studentů v Literární soutěži GML Moje černé rukavice! Konečně jsem si je zase mohla navléknout na své tenké pohublé zápěstí a připadat si jako vznešená slečna z vyšší společnosti. K těm bílým letním šatům se sice moc nehodily, ale nevadilo mi to. Samým štěstím jsem udělala na louce pár tanečních krůčků a zatočila se 44
45
Balvany na poli, Markéta Skoupá, 3. BF (umělý uhel)
46
Svět lidí, svět…, Kateřina Musilová, 2. A (linoryt), Cena za grafiku v Brněnském kole
třikrát dokola. Moji rodiče si na mě vzpomněli. A asi právě někam uklízeli moje věci. Už bylo načase, je to vlastně tři měsíce, co jsem tady…
v klidu držet s pocitem, že stejně tak ji právě drží někdo tam. Vzpomínky jsou oproti květině krátký záblesk, ale více intenzivní.
Bylo nepříjemné ticho, všichni se upřeně dívali na zem, která se z trávy pomalu měnila ve vodu a z vody na mračna. Nikdo z nás však nebyl mokrý a ani se pod bělavou párou nepropadl. Šlo pouze o jevy tvořící se z čisté nudy v hlavách nás všech… Nás všech, co tu ležíme. Vlastně bych měla být ráda, že jsem tady s lidmi, které jsem znala předtím ve svém dětství. S těmi, se kterými jsem umřela.
„Kolik jich tu je?“ odpověděl muž otázkou. Hrobník se napřímil a s klidem se otočil k hrobům: „Třicet, třicet malých tělíček těch, kteří se chystali před třemi měsíci na výlet.“ „A co řidič a učitelka?“ zajímal se návštěvník hřbitova dál. „Řidič i učitelka leží na jiném hřbitově, jejich rodiny si nepřály, aby byli tady.“ Muž pokýval s hořkým úsměvem hlavou a podíval se k nebi. „Jedno je ale jistý,“ začal hrobník a muž se zájmem naklonil hlavu blíž, aniž by odtrhnul hlavu od oblohy, „že ať už jsou kdekoliv, budou rádi za každou myšlenku, kterou jim věnujeme.“
Po silnici kolem pole jelo auto. Zničehonic zabrzdilo a vystoupil z něj jakýsi muž, rychle zamával řidiči a nechal ho pokračovat v cestě. Byl čas oběda, všude prázdno a pusto. Muž došel k okraji silnice a rozhlédl se, už si to pamatoval, věděl přesně, kterou cestou jít. Těžko říct, co ho tak hnalo. Odhodlání? Z čeho vzniklo? To nikdo nevěděl, možná ani on sám. Ale stačilo mu jen trochu přidat do kroku a už viděl tu kamennou ozdobnou branku. Prošel skrz ni, potřeboval si ho pořádně prohlédnout, zajímal ho… Ten malý hřbitov. „Co tu v téhle době děláte?“ Hrobník – jestli se tomu nesympatickému chlápkovi tak dalo říkat – byl jediný, kdo tu s lidmi mluvil o všem a otevřeně. Tento hřbitov byl jiný, všichni návštěvníci tu měli společného mnohem víc než jen mrtvé tělo někoho blízkého. Oni všichni si byli nějak blízcí. V těchto dlouhých chvílích si jenom přeji, aby si na mě někdo vzpomněl. Aby mi rodiče věnovali ze své mysli víc vzpomínek. Ale lidé mají strach myslet na někoho, kdo už je po smrti. Uvnitř to v nich tvoří prý jen smutek. Bojí se. Ale já tady v těch pustých prostorách, které ani nemám jak nazvat, nejsem schopna ani mluvit s těmi, co tu jsou se mnou. A potom, místo vzpomínek, by mi stačily aspoň květiny. Ty tu totiž dlouho vydrží, třeba taková uřezaná růže – umře a dostane se tak k nám a my ji můžeme 47
Někdo na nás myslel velmi usilovně a přenášel nás tak do světa, na který jsme byli zvyklí. Utěšující chvíle nám všem vytvořila pohled na náš hřbitov. Asi nás přišel navštívit nějaký neznámý host, usmála jsem se při té myšlence. Kolik lidí umírá každý den? Kolik je nehod? A zrovna na náš hřbitov se někdo přišel podívat. „Od lidí bylo hezký, že uspořádali sbírku a každý na ty děcka nějak přispěl. Vy jste jeden z hlavních sponzorů, že?“ zazubil se hrobník. „Moje firma jim dělala hroby,“ pokýval muž a přejel prstem po jednom z náhrobků. Pocítila jsem radost, zase po dlouhé době jsem byla všem těm lidem vděčná za to, co nám dali. V tomhle světě už nic nezmůžu. Měla bych být ráda, že mám vlastní místo s překrásným bílým hrobem, kde ležím, který mi tady tvoří šaty. Budu tu čekat, až si zase někdo vzpomene, a budu spolu s ostatními brát to, co je, dokud lidé nezapomenou. Až potom se oddám věčnému spánku. Hana Morávková, 3. AV
DIE JUGEND IST SOWIESO KEINE BENEIDENSWERTE PHASE DES LEBENS Závěrečná práce z německého jazyka Die älteren Leute sehnen sich meistens nach der Jugend und beneiden darum die Jugentlichen. Aber warum? Vielleicht weil junge Menschen meistens noch ganz gesund sind, besser aussehen und noch alles vor sich haben. Sie haben auch mehr Freizeit als die Berufstätigen. Das sind die Vorteile, die die Erwachsenen in der Jugend sehen, jedoch übersehen sie die Nachteile, und die gibt es wirklich viele. Zum Beispiel das, „noch alles vor sich zu haben“. Es ist bestimmt schön, aber auf der anderen Seite, was soll man dann eigentlich sein? Ich meine die Frage, was man im Leben schaffen oder erleben, was für ein Leben man führen will… Und diese Frage scheint vielen Jugendlichen sehr schwierig. Man muss sich für etwas entscheiden, obwohl man eigentlich die Möglichkeiten nicht richtig kennt. Man weiß so ungefähr, was Berufsleben heißt, aber hat es nie erlebt und weiß nicht genau, was man sich darunter vorstellen soll. Es ist dan schwierig sich zu entscheiden, ob man lieber Arzt oder Physiker werden oder ob man Angestellter sein will oder sich lieber selbstständig machen würde. Und diese Wahl ist für das zukünftige Leben entscheidend. Viele Jugendlichen haben auch Schwierigkeiten im Privatleben. Sie können zum Beispiel keinen Partner finden und sind deshalb frustriert (weil alle anderen schon jemanden haben – oder es mindestens behaupten). Für die, die nur wenig Selbstbewusstsein haben, kann es wirklich ein Problem werden. Man beginnt sich zu fragen, wo der Fehler ist. Ob man nicht genug schön oder sportlich aussieht usw. Das kann die Probleme mit dem Selbstbewusstsein noch erhöhen. Dazu kommen noch die Eltern. Die stellen immer
unangenehme Fragen und wollen, dass sich die Jugendlichen in einer bestimmten Art benehmen. Zum Beispiel wollen sie nicht ihre Kinder in die Disko gehen lassen und behaupten, dass sie lieber zu Hause studieren sollten. Und die Jugendlichen müssen ihnen (meistens) zuhören, weil sie die Hilfe (zumindest die finanzielle) der Eltern immer noch brauchen. Jetzt haben wir also einen anderen Nachteil der Jugend entdeckt: ihre Unselbstständigkeit und Abhängigkeit von der Familie. Diese und weitere Probleme führen manchmal sogar dazu, dass einige Jugendliche Selbstmord begehen. Das passiert aber (zum Glück) nur selten. Ich glaube, dass wir jetzt wirklich feststtellen können, dass Jugend keine besonderes beneidenswerte Phase des Lebens ist – auch wenn sie schön ist. Barbora Henzlová, 8. AV
DĚLEJ, CO CHCEŠ Dělej si, co chceš: skoč z mostu, běž zachraňovat velryby, běhej nahý po městě, nauč se hrát na housle, staň se hercem, létej, rozdej všechen svůj majetek, ostříhej se do hola, pozvi tu pěknou holku do kina... Na co čekáš? No tak, můžeš dělat, co chceš, přece to není tak složité. Jenomže ty neuděláš ani polovinu z těch věcí, co jsem tady napsal. Jasně, máte pravdu, beru to z dosti extrémního úhlu pohledu, ale je to tak. Nevěříš? Jen se podívej sám na sebe, jak sedíš doma na gauči a díváš se na televizi. Děláš opravdu to, co chceš? Jistě je spousta lidí, co dělají to, co chtějí, mají povolání, co je baví, a mají koníčky, co dělají rádi. Ale podívejme se na ně pozorněji. Známe jejich tužby a nejtajnější přání? Víme, co by dělali, kdyby je dnešní svět neomezoval? Myslím, že by dělali něco úplně jiného nebo by nedělali vůbec nic. Zatím jsem nezachytil žádný hlubší duševní pochod, takže budu pokračovat stejně povrchně jako doposud. Je dnešní doba dosti svobodná, abychom mohli dělat, co se nám zachce? A byla vůbec někdy nějaká doba, ve které by každý mohl dělat, co chce? Myslím, že ne. A myslím si, že to není pouze omezení naší společnosti. 48
49
Tygří hlava, Barbora Flamiková, 2. C (kresba tužkou)
Při realizaci některých věcí nám brání takové malichernosti, jako jsou přírodní zákony, například u již zmíněného létání (neberu v potaz jistou skupinu lidí, kteří by si za tímto účelem uvařili čaj z jedné nelegální houbičky, ale to sem nepatří). Vezměte si třeba takové kouzlení, leckdo (třeba já) by rád uměl kouzlit. Ale bohužel vyčarování ohně ani proměnění nepatřičného profesora v ovci se nekoná. Musíte si uvědomit, že tento svět nás značně omezuje jak po fyzické, tak po psychické stránce. Existuje tolik věcí, které by člověk dělal rád, ale nemůže, protože to je – polopaticky řečeno – nemožné provést... nebo snad ne? My všichni žijeme v materiálním světě, který silně omezuje naší seberealizaci. Není to depresivní? Ovšem stále je v tomto zoufalství lidstva a krutosti lidského údělu malá jiskřička naděje. Nabízím vám dvě možnosti: Zaprvé: Staňte se bohem! Je velmi výhodné být bohem, v pojetí jakéhokoliv náboženství. Umožňuje vám to dělat věci, které by byly za běžných okolností krapet náročnější. Nesmrtelnost je taky v pohodě a občas zpražit lidstvo nějakou tou katastrofou také není venkoncem špatné. Tato možnost má ovšem zásadní chybu – je nerealizovatelná (aspoň z hlediska živého člověka, posmrtný život si necháme na jindy), a tak čti dál, můj milý knihomole, pokud chceš zvědět více. Už jenom podle toho, že čteš tento text, soudím, že zrovna ty neděláš právě to, co chceš. Vypni už konečně tu televizi a pořádně se soustřeď na to, co čteš. Opona se otevírá, světla zhasínají a na scénu přichází nesmělým krokem pointa. Zadruhé: Vykašlete se na létání, zapomeňte na kouzlení (pro některé to bude těžší než pro ostatní, ale věřím, že to zvládnou), zamyslete se nad tím, co děláte, a řekněte si: „Co to sakra dělám?!“ anebo „Dělám opravdu to, co chci?“, v horším případě také: „Proč jsem podepisoval tu smlouvu na dvacet let s minimálním platem?“ V této chvíli se ovšem nesmíte začít litovat, co že jste to za strašného ubožáka. Takové myšlenky jsou naprosto scestné.
Jeden moudrý člověk kdysi řekl: „Všechny věci na světě mít nemůžete, ale trvám na tom, že můžete mít všechny věci, které opravdu chcete.“ Myslím si, že je to naprosto výstižné a i ten největší ignorant by se nad tím mohl zamyslet. Tak co, už ti svitlo? Přece nechceš být jenom další člověk z davu, kompars, křoví! Jdi do toho!... Ale co tady pořád blábolím, na mně to nezáleží. No tak! Dělej, co chceš! Robin Schenk, 6. AV
JEN DOBRO CHCI A MUSÍM KRUTĚ VRAŽDIT „Jen dobro chci a musím krutě vraždit,“ řekl jednou jeden Hamlet. Řekl to a šel vraždit. Svým způsobem zemřelo víc lidí, než se čekalo, ale světem to nepohnulo – až na jedno malé dánské království, ale s malými ztrátami se počítá. Myslím, že byla škoda, že sám Hamlet při tom zahynul. Byl to dobrý člověk. Byl by to dobrý člověk, kdyby nám neumřel. Jenomže moc myslel a moc myslet není dobré. Myslet na ostatní – budiž, ale myslet pouze na svoji čest? Komu se to kdy vyplatilo? Nikoho takového neznám a předpokládám, že vy také ne. To je můj názor na toto nevybrané a nepromyšlené vraždění. Pravda, Hamlet sám tento, jak jinak to říct než „sebevražedný atentát“, nenaplánoval, měl totiž umřít sám. Žel, jsou i tací, již vám nedopřejí trochu té ďábelské slasti a dělají ze sebe bojovníky za dobro. Bojovníky za dobro bez podkladů, co je dobro, a co je horší, bez podkladů dokazujících, co nebo kdo je jejich nepřítelem. Věděl snad Hamlet, zda je jeho strýc nepřítel? Ano, nakukal mu to duch. Duch? Smím se zasmát? Jednou si taky zajdu do hospody, potom, jak bych to řekl slušně, budu chlastat jako duha a budu říkat, že já mám být král, a ne ten, co se mnou chlastal v hospodě, vždyť to umím lépe než on. V bujaré náladě a při menším rozhořčení a naštvání uvidím ducha, který mi něco nakuká. Ráno se probudím a jediné, co si budu pamatovat, bude duch. Mám za něj vykonat bratrovraždu? Pochopitelně, vždyť jsem viděl pravdu, já mám být opravdu králem, králem, králem. No, když to pak někomu stoupne do hlavy, je téměř jasné, že to tak nenechá. 50
Klaudius jako vlastenec nemusel řešit dlouho. Proč by si jinak Gertruda vzala Klaudia tak brzo a ani neprotestovala? Toto není jediná převratná a nevyvratitelná teze o hrdinově existenci. Jedna pocházející z vyšších feministických kruhů je například tato: Hamlet byl žena. Proč? Jeho vztah k Ofélii. Jeho vztah k jeho přátelům. Je dost možné, že král dal dceru, tedy Hamleta, maskovat, aby trůn nepřešel na jeho bratra. Potom už je ale těžké dovtípit se, zda byl horší Hamlet starší, který chtěl zajistit do budoucna trůn jen svým, nebo Klaudius, který chtěl království bránit před ženou. Z pohledu feministek samozřejmě Hamlet byl dobrý. Ale jak by měl v naší původní verzi Klaudius jinak než vraždou zachránit dánské království? Jak touha po moci, tak záchrana lidu se daly získat jen jedním způsobem, smrtí. Jen malá mýlka může vést k záměně dobra a zla, reality a snů. Takže, vyberte si svého hrdinu. Matěj Jirásek, 6. AV
ROUTine, Robert Snášil, 4. A (fotografie), 2. místo v kategorii Rituál v soutěži Fotograf GML
Zdá se však dosti pravděpodobným, že Hamlet starší nemusel zemřít díky mocenské hře, ale kvůli stáří a nemocem s tím spojeným, nebylo by nic zvláštního, kdyby ho v jeho zahradě potkala mrtvice. Synovi ovšem smutek zakalil oči. A korunu nasadilo, když si Klaudius vzal Hamletovu matku a velmi brzy se stal králem. Možná nechtěl pouze mít království pro sebe, nebyla tu snaha ochránit království? Kdo ví, jaký byl Hamlet člověk. Mladý, nerozvážný a má bludy, vídá duchy. Nebylo by to šílené nechat mu království? V této situaci, kdy Hamlet přemýšlí nad tím, jak svrhnout vládu, je potřeba se zamyslet. Zdá se vám tato teorie nesmyslná? Proč? Nasvědčuje něco tomu, že Hamlet má větší právo být králem než jeho strýc Klaudius? Ano, je to přímý dědic, ale pokud blouzní? Shakespeare toto drama nepsal jako záhadu, ale jako tragédii, rozpor by měl být daný – čest, pomsta a spravedlnost na jedné straně a na straně druhé vraždění. Ovšem je tu i rozpor klaudiovský. Stát versus bláznivý synovec, jenomže tento rozpor
51
DONQUIJOTSTVÍ DNES „Mír tobě, mír všem!“ blesklo mi hlavou, když jsem z okna tramvaje uviděla mladého muže s dlouhými rozpuštěnými vlasy v květované košili a širokých barevných kalhotách. Ačkoliv se éra tzv. hippies váže spíše k šedesátým létům, i dnes jistě najdeme nějaké pozůstatky tohoto (dříve velmi početného) hnutí. Zadáme-li si ve vyhledávači pojem „květinové děti“, nejspíš zjistíme, že se tito lidé sdružovali v komunitách, aby provozovali svobodnou lásku. Ani si moc nechci představovat, jak to asi vypadalo. Boj za globální mír, lásku a svobodu ve mně asociuje (spíše než obdiv a úctu) povahu literárního hrdiny dona Quijota de la Mancha. Don Quijote se rozhodl bojovat za nevalnou slávu rytířů spolu se svým pomocníkem Sancho Panzou, což bohužel nebyl ani tak výraz jeho nesmírné ušlechtilosti jako spíš ztráty rozumu a choré mysli. Musel na něj být jistě zajímavý pohled, jak ve zrezivělé zbroji na svém starém koni bloumá krajinou a hledá vhodné místo, kde by mohl vykonat hrdinské skutky. Proto se ani nelze divit, že při svých útocích na větrné mlýny (v domnění, že se jedná o příšery) sklízel náš hrdina většinou posměch. Otázkou ale zůstává, jestli byla jeho snaha opravdu tak zbytečná, jak se zdá? Zkusme se nad tím zamyslet trošku důkladněji. Proč působí celý tento boj tak směšně? Odpověď je velmi jednoduchá – protože je to nesmyslné. Věřím, že potud se ještě většina lidí dostane, pak ale se svým uvažováním skončí. Můžeme přesto přemýšlet dál: Proč je to vlastně nesmyslné? Proč nemá Don Quijote žádnou šanci? Bojuje přece v podstatě za dobrou věc. Nemělo by to být v ideální společnosti (záměrně píši ideální) tak, že špatné úmysly sklidí jen posměch a dobré budou podporovány? Proč tedy čekaly Quijota samé prohry, urážky a pohrdání? Myslím, že odpověď je vlastně už obsažena v otázce – jednoduše nedostal šanci. Není tedy divu, že Quijote je považován za rytíře smutné postavy. Pomiňme nyní fakt, že mysl našeho hrdiny nebyla tak zcela v pořádku, a představme si, že místo větrných mlýnů vyzval na souboj třeba loupežníka. Získal by v tomto případě obdiv? Asi ano, říkáte si, ale vůbec by to tak být
nemuselo. Proč? Dnes tomu tak také přece není. Když přijde malý chlapeček za maminkou a řekne jí: „Až budu velký, zabráním válkám po celém světě,“ maminka se jen usměje, ale myslí si o tom své. Jak chlapeček roste, mizí v něm tato myšlenka pod nátlakem okolí, setkává se s neúspěchem a dřív nebo později to vzdá úplně. V knize rytíř don Quijote de la Mancha nakonec procitne ze svého šílenství a umírá na rozum. Stejné je to i s malým chlapcem, i s kýmkoliv jiným, naše ideály a velké myšlenky umírají na náš vlastní rozum. Prosazujeme nějakou dobrou věc, jdeme si za svým, ale za čas zjistíme, že je to hloupé a nerozumné, a tak přestaneme. Těžko říct, kdo za to může. Proč je nátlak společnosti tak velký a lidé se nepodporují? Proč si nevěříme? Možná je to tím, že sami tvrdíme něco, co není tak úplně pravda. Tak třeba věta Všichni jsme si rovni – je to základ našeho státu, našeho náboženství, a především naší společnosti. Všichni ji ustavičně opakujeme, ale zároveň se neustále povyšujeme nad druhé – chytrý nad hloupého, silný nad slabého, bohatý nad chudého, starší nad mladšího atd. Tvrdíme něco, co stále porušujeme. Lžeme sami sobě. Rozhodně ale nechci moralizovat. Dobře vím, že svět není černobílý. Těžko řekneme: „Hippies mají krásnou myšlenku, tak je podporujme. Přehlédněme drogy a další špatné věci, vždyť účel světí prostředky a bojují přece za dobrou věc.“ V tom je asi také háček, účel jednoduše nesvětí prostředky. Nečekám, že by si po této úvaze lidé více a důrazněji prosazovali své ideály, ani že by se začali najednou vzájemně podporovat. Existuje ale jedna věc, kterou bychom si mohli odnést, platí totiž pro malého chlapce, pro hippies i pro kohokoliv jiného. Každý má v sobě alespoň kousek dona Quijota a je jen na něm, jak s ním naloží. Každý z nás se někdy snaží prosadit si své, každý je někdy směšný a trapný, každý se dostává do sporu se svým rozumem, ale každý má také dvě možnosti: bojovat nebo se vzdát. Prohrát nebo zvítězit. Ustoupit nebo si stát za svým. Nejsme odkázáni na společnost, pokud nechceme. Můžeme se rozhodnout, jak chceme. Můžeme se vydat vlastním směrem. Máme možnost volby. Petra Svitavská, 6. AV 52
Z výroků studentů a profesorů
ZZvýroků studentů a profesorů a profesorů výroků studentů Profesor: „Tak kdy si napíšeme test?“ Studenti: ,,Nikdy!“ Profesor: „Nějaký reálnější termín?“ Profesor: „Nevím, jak se to píše, protože to neexistuje.“ prof. Ampapa Profesor: „Slyšeli jste, pan ředitel vyhlásil problémy s větry… takže zavřete.“ prof. Beneš
Student se hlásí: ,,Paní profesorko, chtěl bych se omluvit, že jsem si dnes zapomněl sešit do českého jazyka a Kouzelné zrcadlo.“ Profesorka: „Jiří, vy na mě vůbec nemyslíte!“ Student: ,,Na vás ano, ale na tu češtinu ne…“
Profesorka: „Jak se jmenoval nejznámější chán Mongolů?... Či-…?“ Student: „Čivava!“
Profesorka: „Je nějaká postava, která neměla nepřátele? (Ticho…) Tak co třeba Babička od Boženy Němcové?“ Student: ,,To není pravda, to jen babička si myslela, že ji mají všichni rádi.“ prof. Kutalová
Profesorka: „Svatováclavská koruna se ukazuje jen při zvláštních příležitostech… Zítra vám ji přinesu ukázat.“ prof. Janová
Profesorka zkouší studentku u tabule, ale ta se vůbec nechytá: „Ale vy jste se to vůbec neučila!“ Studentka: „Ale ano, fakt jsem se to učila…“ Profesorka: „Tím hůř!“
Profesor: „Daniel Kurowski?“ Student: „Zde!“ Profesor: „Neměl jste náhodou na GML syna?“
Profesorka: „Nedoufejte.“
Student: „Co se musí stát, aby se buňka začala dělit?“ Profesor: „Zjednodušeně řečeno – těžko říct.“ prof. Krejčí Profesor: „Jsem omezen tvarem tabule.“ Profesor: „A co vy tady pořád děláte s těma lakama?“ Studentka: „To není lak.“ Profesor: „To je odlakovač, co?“ Studentka: „Nooo.“ Profesor: „Nepřeji si, abyste v hodinách fyziky samostatně pracovali s chemikáliemi.“ prof. Kubera 53
Student: „A zhodnotila jste i mou práci v hodině?“ Profesorka: „Ano. Ta vám právě přitížila.“
prof. Molíková Profesorka: „Když si napíšete, že budou kvést žlutě, tak budou kvést žlutě.“ prof. Němcová Profesorka po hádce Adély a Roberta: „Ženská má vždycky pravdu, tak pojď k tabuli, vrahounku!“ Profesorka: „Když já řeknu řekla, tak řekla, i kdyby neřekla!“ prof. Pohanková Profesorka: „A ještě vyzkoušíme nějakého chrabrého muže… Třeba Adélu.“ Profesorka: „V některých zemích máme klimatické úchylky.“
Profesorka: „Ne! Číňani ne…! Ale i když… ano…“ prof. Prokešová Profesorka: „Máte tam slovníček.“ Student: „Kde?“ Profesorka: „Myslíte, že ten žlutý papír je toaletní?“ prof. Prudká Profesor: „A nás bude zajímat, nás bude zajímat… Hm, co nás bude zajímat?“ prof. Přecechtěl Profesorka: „V poslední době se mi množí případy… zatím jeden…“ Profesorka: „Ten obrázek mitózy nemůžu již druhým týdnem najít! Hledala jsem ho usilovně deset minut až čtvrt hodiny, ale někde se ztratil!“ Profesorka: „Vy kecáte tak nahlas, že ani neslyšíte, že ostatní jsou už potichu!“ Profesorka: „Vy jste chemicky zaostalí… Ale já… já… vás povznesu!“
Profesorka: „Během starohor byla Česká republika několikrát…?“ Právě probuzená studentka: ,,… napadena Němci!“ prof. Vilímová Profesor: „Studentes, vy jste lingvisticky zplaněli!“ Profesor: „Které z předků Ježíše znáte?“ Student: „Copak jsem královna ze Sáby, abych to věděl?“ Kryt od zářivky je mírně spadlý, profesor Zajíček by ho rád viděl spravený, proto se obrátí na studenta: „Honzo, jste šikovný?“ Student: „Ne.“ Profesor: „To je dobře, aspoň vás nebude škoda, když spadnete dolů.“ V hodině literatury nikdo neodpovídá správně. Profesor: „Ďábel slaví žně v této kvintě!“ Profesor: „Jak říká Frank – Češi jsou smějící se bestie…“ prof. Zajíček Profesor: „Rolandova milá umírá žalem… umírá žalem a Andrea se tomu směje… To je tragédie, Andreo!“
Profesorka: „Nevím, musím to vygúglit!“ prof. Řezníčková Profesor: „Všichni důchodci odcházejí, jen já zůstávám.“ Profesor: „Mnozí to asi neví, ale já jsem učil i vaše rodiče.“ Studentka: „I moji babičku!“
Student: „A vy byste třeba neskočil z okna?“ Profesor: „Nemusím vyzkoušet vše, abych věděl, že je to blbý nápad.“
Profesor ukazuje na mapě sopečný pás a mapa spadne: „Nebojte se, to nebylo zemětřesení, to jsem jen tak vášnivě laskal mapu.“ prof. Staněk
Student v lavici studuje opravenou písemku: „Pane profesore, co jste to tady psal? Nemůžu to přečíst…“ Profesor: „To jsem vám asi nadával, ukažte…“ Student přinese písemku a ukazuje na nečitelnou část, profesor ji chvíli zkoumavě prohlíží a pak ji podává zpět se slovy: „Ano, to jsem vám nadával.“ prof. Zálešák
Profesorka: „Kolik je hodin? Já mám sice hodinky, ale nefungují… To jen aby se mi hodily k oblečení… Jsou fialové.“ prof. Třináctá
Profesor: „Philipp Glass se narodil v roce 1937. Z toho vidíme, že bude mít letos narozeniny.“ prof. Žemla 54
Napsali o nás…
Napsali o nás… Napsali o nás…
55
56
Fotoseriál Kulmbach–Brno
Kulmbach 4.–10. května
Fotoseriál Kulmbach–Brno Fotoseriál Kulmbach–Brno
Rvačka na grilování…
Cesta vlakem se trochu zvrtla Dobyli jsme Plassenburg!
Letní bobová dráha…
Studie jeskynní botaniky…
57
Tvrdě jsme dřeli
Paní profesorka z MGF z nás byla v rozpacích…
Překonávali jsme náročné překážky lanového centra…
Piknik…
Lednice… cukrárna… zmrzlina…
Brno 8.–14. června
Cesta zpět se opět trochu zvrtla…
Závody Česko–Německo jsme samozřejmě vyhráli…
První večer v kavárně
Na Kraví hoře jsme se učili podvodní řečí…
Macocha
Poslední sladký polibek…
58
Kytka, Alice Kroutilová, 3. B, bez umístění v kategorii Růžová v soutěži Fotograf GML
Are you ready, Eliška Kyselková, 5. BF, 1. místo v kategorii Učitel v soutěži Fotograf GML
Fotograf GML 2007/2008
Fotograf GML 2007/2008 Fotograf GML 2007/2008
59
Pedagogický sbor a zaměstnanci
Pedagogický sbor a zaměstnanci Pedagogický sbor a zaměstnanci Mgr. Pavel Ampapa Mgr. Marcela Baráková Christová Mgr. Milan Barták Mgr. Vojtěch Beneš Mgr. Pavel Blažek Mgr. Radomír Bobek RNDr. Eva Bochníčková Mgr. Aleš Broulík RNDr. Eva Brunnová Mgr. Jana Buriánková Mgr. Kateřina Buriánková Mgr. Eva Campbellová Bc. Eva Cvachovcová Mgr. Jana Čapková Mgr. Denisa Ferlay Franck Ferlay Mgr. Stanislava Floryanová Mgr. Vladimíra Foukalová Mgr. Robert Havlásek Mgr. Karel Hradil Mgr. Zdenka Hradilová Mgr. Milana Hudeová Mgr. Jitka Jakubková Mgr. Blanka Janková Mgr. Jana Janová Mgr. Aleš Jelínek Mgr. Martin Kadlec Mgr. Dana Karpíšková Mgr. Andrea Kirchnerová Mgr. Petr Kovač Mgr. Martina Kozáková Mgr. Martin Krejčí RNDr. Magda Krejčová Mgr. Jana Křapová RNDr. Hana Křetínská Mgr. Miroslav Kubera Mgr. Petr Kubů
Nj, La Nj Tv, Bi Fy Ma, Hv Ma, Inf Aj, Fy Bi, Tv Ma, Ch Tv, Ze Aj, Tv, Ps Čj, Aj, Nj Ma, Dg Aj, La Aj Fj, Ze Nj, Rj Bi, Tv Ma, Inf Ze, Tv Ze, Tv Bi, Tv Aj, Fj Ma Nj, Dě Bi, Tv Aj Čj, Tv Fj Bi, Ch Aj, Čj, Dv Ch, Bi Ma, Bi Čj, La Inf, Ma Ma, Fy Ma, Ze
Mgr. Eva Kučerová PhDr. Eva Kutalová Sophie Lefevre Mgr. Jiří Lukáš Mgr. Markéta Malá PhDr. Eva Malířová RNDr. Aleš Mareček, CSc. Mgr. Karla Mikešová PhDr. Alena Molíková Mgr. Jaroslav Morbacher Marcel Musiolek Mgr. Vítězslav Nečas Mgr. Eva Nečasová PhDr. Květa Němcová Mgr. Eva Oslzlá Mgr. Oldřich Pittermann Roman Podlena RNDr. Dana Pohanková Mgr. Petr Porjanda PhDr. Věra Pöschlová Alena Prokešová PhDr. Miroslava Prudká RNDr. Pavel Přecechtěl Mgr. Pavla Přecechtělová Mgr. Iveta Radová Mgr. Aleš Raška PaedDr. Ivana Rybanská Mgr. Renáta Řezníčková Zdeněk Staněk Mgr. Renata Stejskalová Mgr. Magda Stolková RNDr. Jarmila Šimečková Mgr. Eva Štěpánková PhDr. Sylva Třináctá Ing. Alois Vala Mgr. Zdeňka Vašínová Sylvain Vigner
Vv, Čj Čj, Dě Fj Čj, Nj Čj, Zsv Čj, Nj Ch Aj Fj, Dě Ma, Fy Čj, Fj Fy, Ma Tv, Zsv Zsv, Bi Čj, Fj Ma, Dg, Inf Ma, Inf Fy, Ch Čj, Aj Čj, Zsv Aj, Ze Aj, Rj Fy, Ch Fj Ma, Ch Šj, Nj Čj, Vv Bi, Ch Dě, Ze Tv, Ze Čj, Vv Ma, Fy Bi, Ch Čj, Aj, Dě Ek Nj, Ps, Rj Fj, Ch
Mgr. Edita Vilímová Lenka Vítovcová Helmut Wanka PhDr. Stanislav Zajíček PhDr. Eva Zajíčková Mgr. Dalibor Zálešák Mgr. Pavel Žemla
Ma, Bi Ma Nj, Dě Čj, La Aj Dě, Čj Čj, Hv
Seznam zaměstnanců Karel Baumann Správce školy Monika Blahníková Knihovnice Ing. Petra Havranová Mzdová účetní Jarmila Jelínková Sekretářka ředitele Renata Kuhejdová Sekretářka Veronika Spilková Vedoucí kuchyně Yvonna Šeligová Ekonomka Lenka Dufková Uklízečka Robert Havlásek Správce Tvz Marta Holasová Uklízečka Liliana Chytilová Uklízečka Libuše Klumová Pomocná kuchařka Božena Koláčková Uklízečka Oldřich Lhoták Topič Vlastimil Meloun Vrátný Blanka Mlčúchová Kuchařka Naděžda Mlčúchová Pomocná kuchařka Jana Němcová Vrátná Miroslav Němec Kuchař Vlasta Nevrtalová Uklízečka Eduard Pavlík Vrátný Libuše Popeláková Pomocná kuchařka Hana Pospíšilová Kuchařka Halina Slámová Pomocná kuchařka Mgr. Věra Štočková Uklízečka Jana Valíčková Uklízečka Veronika Veselá Pomocná kuchařka Zdeněk Zapletal Uklízeč Ilona Zarbochová Uklízečka
60
61
Dvorana slávy
Dvorana slávy slávy Dvorana
Lucie Bedřichová, 7. AV Zisk stipendia v celostátním kole soutěže v německém jazyce Aufsatzwettbewerb
Terezie Boková, 4. AV 6. místo v městském a 9. místo v krajském kole dějepisné olympiády, 4.–9. místo v městském a 8. místo v krajském kole olympiády v českém jazyce, 8. místo v městském kole zeměpisné olympiády
Agnieszka Buchtová, 3. AF Ocenění Polské republiky Kniha roku 2006 za překlad
Eliška Čermáková, 2. B 3. místo v krajském kole výtvarné soutěže Dva světy
Ondřej Černý, 4. AV 8. místo v městském kole matematické olympiády 9. místo v krajském kole matematické olympiády
Marie Drábková, 4. AV 3. místo v městském kole olympiády v německém jazyce 4. místo v krajském kole olympiády v německém jazyce
62
63
Magdaléna Hrubanová, 4. AV 2. místo v městském kole chemické olympiády 5. místo v městském kole matematické olympiády 6. místo v městském kole fyzikální olympiády
Tomáš Jakab, 4. AV 1. místo v městském kole fyzikální olympiády 3. místo v krajském kole fyzikální olympiády
Andrea Jarošová, 3. B 1. místo v celostátní soutěži Cena Josefa Škvoreckého v kategorii Próza 1. místo v celostátní soutěži Skrytá paměť Moravy Hlavní cena v soutěži Brněnské kolo Cena za nejlepší publikovaný text v projektu deníku MF Dnes Studenti čtou a píší noviny
Michal Jež, 7. AV 1.–3. místo v krajském kole debatní soutěže Jugend debattiert
Kristýna Kliková, 3. AF 2. místo na Mistrovství republiky v hip hopu 2. místo na Mistrovství světa v hip hopu
Kristián Kozák, 3. AV 1. místo v městském kole matematické olympiády 4. místo v městském kole fyzikální olympiády
Jiří Krejčí, 5. BF 12. místo na Mistrovství České republiky v olympijském šplhu, 1. místo v krajském kole župního přeboru J. Máchala v plavání, 2. místo v krajském kole župního přeboru J. Máchala v atletice, 2. místo v městském kole soutěže ASPV v atletice, 3. místo v krajském kole soutěže ASPV v atletice, 8. místo v krajském kole Středoškolských her ve šplhu na laně
Vladimír Krejčí, 5. BF 4. místo na Mistrovství ČR a 3. místo v celostátním kole soutěže v olympijském šplhu, 1. místo v krajském kole župního přeboru J. Máchala v atletice, 2. místo v gymnastice, 2. místo v plavání, 2. místo v krajském kole soutěže ASPV v gymnastickém trojboji, 1. místo v městském kole soutěže ASPV v atletice, 2. místo v krajském kole soutěže ASPV v atletice, 5. místo v krajském kole Středoškolských her ve šplhu na laně
Lenka Křičková, 4. AV 5. místo v městském kole chemické olympiády
Alice Kroutilová, 3. B 3. místo v městském kole 3. ročníku autorského čtení kategorie Próza Cena za nejlepší publikovaný text v projektu deníku MF Dnes Studenti čtou a píší noviny
Eliška Kyselková, 5. BF 2. místo v krajském kole Street dance
Veronika Lengálová, 2. AF 1. místo v klání v přednesu poezie a prózy Polymnia
64
Markéta Kvardová, 6. AV 4. místo v krajském kole soutěže Dva světy
Inka Matoušková, 4. AV 7. místo v městském kole matematické olympiády 8. místo v městském kole fyzikální olympiády
Dalena Morávková, 1. AV 2. místo v celostátním kole matematického Klokana
Aneta Morbacherová, 2. AV 1. místo v krajském kole soutěže EMCO Dance Life Tour, 3. místo v celostátním kole soutěže EMCO Dance Life Tour, 2. místo na mistrovství Moravy v Dance Life Tour
Hana Musilová, 2. A 2. místo v krajském kole soutěže Dva světy
Monika Nováková, 4. AV 3. místo v celostátním kole tenisového turnaje Kids cup 2007
65
Adam Ohřál, 4. AV 1. místo v městském kole olympiády v německém jazyce 2. místo v krajském kole olympiády v německém jazyce
Adam Ondra, 4. AV 1. místo na Mistrovství Evropy juniorů ve sportovním lezení 1. místo na Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení
Benedikt Peťko, 1. AV 1. místo v městském kole matematické olympiády
Lucie Pospíšilová, 8. AV 3. místo v krajském kole fyzikální olympiády 26. místo v celostátním kole fyzikální olympiády
Alžběta Prudilová, 3. B Čestné uznání v soutěži Brněnské kolo
Filip Řezníček, 7. AV Čestné uznání v soutěži Brněnské kolo
66
Jakub Sládek, 1. AV 1. místo a cena pro absolutního vítěze v celostátním kole ZUŠ ve hře na klavír 4. místo v městském kole matematické olympiády
Jakub Vošmera, 4. AV 1. místo v městském kole chemické olympiády 2. místo v městském kole matematické olympiády 3. místo v městském kole fyzikální olympiády 1. místo v krajském kole chemické olympiády 3. místo v krajském kole matematické olympiády 5. místo v krajském kole fyzikální olympiády 67
Tereza Slámová, 1. C 1. místo v klání v přednesu poezie a prózy Polymnia
Eliška Uhliarová, 4. AV 1. místo na mezinárodním basketbalovém turnaji v Rennes
Petra Hudečková, 6. AV, Veronika Morysová, 2. B 1. místo v celostátní soutěži ZUŠ ve hře na akordeon
Ondřej Černý, Tomáš Cimr, Marek Zicha, Jakub Vošmera, všichni 4. AV 1. místo v městském kole soutěže Fyzikální cirkus 2008
Tým florbalistů GML Daniel Herberger, 4. C, Filip Hrozina, 4. AV, Lukáš Karásek, 1. B, Vít Hanák, 1. B, Tomáš Havelka, 2. B, Dominik Peťko, 7. AV, Ondřej Nechvátal, 6. AV, Vít Šafář, 3. B, David Štastný, 6. AV, Jonáš Lekeš, 6. AF, Roman Slavík, 4. AF 4.–6. místo v městském kole ve Středoškolských hrách ve florbalu 68
Monika Nováková, 4. AV, Inka Matoušková, 4. AV 3. místo v městském kole stolního tenisu
Lucie Pospíšilová, 8. AV, Jan Stříbrný, 2. C, Kamil Vrbica, 5. BF, Veronika Klevarová, 5. BF, Ondřej Kruml, 5. BF 8. místo v celostátním kole soutěže Fykos
Zuzana Vlčková, Barbora Henzlová, obě 8. AV 3. místo na Mistrovství České republiky v curlingu
69
Pěvecký sbor GML Labutí píseň
My Generation na nám. Svobody na akci Brněnské běhy prof. Pavel Žemla, Robert Kotásek, Zuzana Šindelářová, Ondřej Novotný a Ondřej Špičák 70
1. A – Mgr. Pavel Žemla Gabriela Benčíková, Tomáš Blažek, Barbora Davidová, Petra Figlovská, Adéla Hájková, František Hlava, Barbora Horká, Martina Horká, Lucie Kameníková, Lucie Klozová, Jan Králík, Martin Krkoška, Veronika Kutálková, Kateřina Machařová, Tomáš Musil, Stefania Negrová, Aneta Neradilková, Eva Pavlovičová, Klára Pehalová, Tadeáš Pešek, Jan Plch, Tomáš Pokorný, Kateřina Slámová, Eva Staffová, Marek Šeda, Dominik Šedivý, Ondřej Špičák, Petra Tomková, Kateřina Vaverková, Daniela Veličková, Jan Zavadil, Jan Zbavitel.
71
1. AF – PhDr. Eva Kutalová Lucie Dobšáková, Dominika Dobyšarová, David Dufek, Kateřina Fabianová, Mojmír Fajt, Petr Fischer, Michaela Francová, Michal Harásek, Gabriela Chlupová, Alexander Choupenitch, Jakub Kalus, Ondřej Kocián, Markéta Kolaříková, Ivana Krejčová, Klára Kyzlinková, Jan Matras, Magdaléna Nečasová, Lucie Nováčková, Veronika Procházková, Tereza Roháčková, Markéta Ryšánková, Viktor Sapák, Martin Skoták, Zuzana Slabáková, Veronika Šlesingerová, Vlastimil Válek, Klára Veškrnová, Jan Vichr, Pavel Vodička, Veronika Vondrová, Jan Vytřísal.
1. AV – Mgr. Aleš Broulík Kateřina Bechníková, Hana Crhová, Kateřina Havlišová, Jan Hřib, Markéta Imrišová, Karolína Janíková, Barbora Kolářová, Adam Košir, Jakub Krobauer, Marek Machovec, Lenka Marková, Dalena Morávková, Jiří Novák, Kateřina Novotná, Jakub Ondráček, Benedikt Peťko, Jan Phan, David Porteš, Václav Rak, Michaela Rybnikářová, Jessica Sheardová, Tomáš Skutil, Jakub Sládek, Magdaléna Šimurdová, Kateřina Štěpánková, Nela Švehlová, Jakub Vojta, Anna Vrbíková, Vít Všianský, Petr Žemla.
1. B – Mgr. Jana Křapová Zuzana Brodová, Terezie Cebáková, Kristýna Drápalová, Vojtěch Fišer, Gordan Gašic, Janetta Halíková, Jan Hamerský, Vít Hanák, Viktor Harangi, Mykhaylo Hladyuk, Michaela Honelová, Lucie Hrušková, Jana Chmelíčková, Anežka Chrudinová, Patrik Janas, Nicole Jetelinová, Lukáš Karásek, Barbora Kudelová, Michaela Lattenbergová, Martin Nováček, Zuzana Procházková, Markéta Sedlářová, Vanda Skácalová, Jitka Šichtancová, Veronika Šírková, Kristina Valová, Daniel Vašák, Daniel Vondra, Veronika Zárubová, Žaneta Zemanová, Petra Zimčíková.
72
1. BF – Mgr. Martin Krejčí Šárka Burešová, Sára Cigánková, Veronika Černá, Jana Davidová, Jan Fojtíček, Petra Horká, Jakub Hovorka, Jiří Huml, Helena Kachlířová, Mikuláš Kalvoda, Adam Kraus, Pavel Krejčí, Jiří Kruml, Trung Mai Thanh, Marek Němec, Petra Nosková, Matyáš Osička, Michal Pazdera, Kateřina Poláková, Lucie Puková, Markéta Říhová, Tomáš Sedlařík, Dana Skálová, Anna Smržová, Jakub Sopoušek, Michaela Stejskalová, Zuzana Šťastná, Martin Šupák, Radim Vídenský, Yi Wangová, Zuzana Zítková, David Živěla.
73
1. C – Mgr. Pavel Blažek Ivana Dušková, Monika Fischerová, Tereza Frišaufová, Patrik Hagara, Lucie Chlebiková, Antonín Jedlička, Robin Jurásek, David Kotol, Eliška Kozáková, Tomáš Král, Michaela Krpenská, Nikol Mastromatteová, Alžběta Michalová, Dominika Nekvindová, Ondřej Neuman, Vojtěch Nozar, Anna Odehnalová, Daniel Pokorný, Tereza Slámová, Michaela Stašková, Veronika Svozilová, Filip Šmíd, Petr Vaclík, Jakub Vymazal, Adam Zavadil, Kristýna Zítková.
2. A – Mgr. Eva Štěpánková Kristýna Bartoňková, Lenka Davidová, Jana Ekerová, Nela Hanáková, Jan Hušek, Danuše Jarošová, Denisa Jelenová, Tereza Kadlecová, Anna Kimlová, Adéla Kopecká, Robert Kováč, Adéla Krupárová, Zuzana Kubínová, Johana Lišková, Zuzana Literáková, Šárka Löflerová, Ctibor Mazal, Hana Musilová, Kateřina Musilová, Veronika Neveselá, Adéla Othová, Tomáš Pecl, Barbora Peltanová, Markéta Petruželková, Kristýna Pospíšilová, Martina Prešnajderová, Martina Pumprlová, Tomáš Roch, Roman Slavík, Jan Stibor, Jana Veličková, Tereza Žižková.
2. AF – Mgr. Pavla Přecechtělová Nela Bačovská, Linda Boušková, Marie Crháková, Barbora Daňková, Nina Drášilová, Kateřina Gambolisová, Jasmína Henniová, Lukáš Hladík, Tomáš Hlavinka, Kristýna Hrubanová, Bui Thanh Chau, Kristýna Kachlíková, Markéta Klučáková, Jakub Kočička, Markéta Koláčková, Tereza Kopřivová, Michaela Kosorinová, Veronika Lengálová, Alessandra Marassi, Vladislav Matuška, Tomáš Nguyen Huu Tung, Jana Phan, Barbora Piňosová, Aleš Pokorný, Alena Skotáková, Adam Sukovatý, Michaela Šamlotová, Michaela Ševelová, Marek Šulc, Valentýna Uřídilová, Zuzana Vondrová, Jiří Vrána.
74
2. AV – Mgr. Markéta Malá Zuzana Bedřichová, Tomáš Boček, Jakub Brahmi, Tomáš Crha, Marek Deml, Jan Drkoš, Tereza Dušková, Tomáš Fendrich, Jakub Foukal, Petr Gál, Marek Hanák, Lucie Chaloupková, Adam Charous, Tereza Jelínková, David Kiss, Jan Kratochvíl, Jan Kryčer, Linh Le My, Tereza Ličková, Martin Mareček, Kateřina Menšíková, Aneta Morbacherová, Vanda Müllerová, Michaela Olšaníková, Anna Pelzová, Jan Pražan, Tomáš Suchánek, Michal Vašina, Ondřej Veselý, Tomáš Veverka, Jonatan Wolf.
75
2. B – Mgr. Jana Janová Kateřina Bálková, Ivana Bartoňová, Kateřina Beránková, Aneta Bublová, Eliška Čermáková, Barbora Deutschová, Zuzana Dvořáková, Martin Foukal, Lukáš Groh, Pavel Hála, Tomáš Havelka, Andrea Holopová, Ondřej Horník, Lucie Charvátová, Karolína Julínková, František Juren, Veronika Koláčková, Zuzana Krásenská, Eliška Kryčerová, Lubomír Lazar, Lucie Mahrová, Jakub Mach, Veronika Morysová, Marek Pavlica, Zuzana Richtrová, Vojtěch Rujbr, Lucie Strejčková, Monika Šafářová, Klára Šalamounová, Petra Vuová, Kristína Zákopčanová.
2. C – Mgr. Renáta Řezníčková Jan Bednář, Vít Bravený, Soňa Dočekalová, Marta Drábková, Monika Fidrmucová, Barbora Flamiková, Vojtěch Grolík, Iva Hegerová, Michaela Holá, Michal Chaloupka, Ellen Klímová, Jiří Kysela, Kristýna Leitgebová, Lucie Malá, Petr Malach, Jiří Mičánek, Jiří Musil, Veronika Musilová, Ivana Nývltová, Adam Odrazil, Alice Sendlerová, Tamara Skříšovská, Jan Stříbný, Jiří Střípek, Ondřej Šťastný, Jiří Šterc, Tomáš Tauer, Nicol Villimová, Jakub Vlachovský, Tomáš Vyskot, Roman Vyškovský, Lenka Zavadilová.
3. A – Roman Podlena Ondřej Baláž, Milan Bartoš, Lucie Beranová, Mona Božičová, Marie Derflerová, Ela Gregorová, David Hlaváč, Lukáš Hőnig, Eliška Jarošová, Kristina Javůrková, Jana Karlíková, Tomáš Klímek, Jana Kopecká, Adam Koudelka, Tereza Krakovská, Kateřina Krkošková, Hana Kuklová, Eliška Maděrová, Gabriela KlárMalečková, Veronika Matušková, Lucie Němcová, Pavel Průcha, Kateřina Seifertová, Lenka Schořová, Ivo Smrž, Jana Straková, Eliška Strouhalová, Michaela Stříbrná, Kristýna Šedivá, Anna Šmardová, Kateřina Tomanová, Barbora Žáčková.
76
3. AF – Mgr. Dalibor Zálešák Matěj Anton, Eliška Bednaříková, Vojtěch Brázdil, Daniel Bročko, Agnieszka Buchtová, Roman Daněk, Jana Fabianová, Hana Fickerová, Andrea Handlová, Radek Hýža, Tereza Klestilová, Kristýna Kliková, Jan Kostka, Barbora Krupicová, Veronika Křížová, Marianna FaitMinářová, Tereza Nečasová, Petra Ohnišťová, Gabriela Pelikánová, Jan Podolník, Gabriela Podolníková, Iveta Polcarová, Lucie Sitarová, Tereza Sladovníková, Kateřina Soukupová, Petra Srbová, Martin Šnejdar, Pavlína Šuhajová, Kristýna Temelová, Jan Tomek, Kateřina Uličná, Alžběta Žáková.
77
3. AV – RNDr. Eva Brunnová Matyáš Anton, Jan Bareš, Valérie Blažková, Matěj Crhák, Jan Doubrava, Martina Fischerová, Jan Fridrichovský, Tereza Gálová, Kateřina Holmanová, Matěj Chalk, Tereza Chaloupková, Klára Janíková, Barbora Jindrová, Kristýna Kepáková, Michael Kopřiva, Kristián Kozák, Eliška Lysoňková, Tomáš Michálek, Hana Morávková, Leona Nevěčná, Kateřina Pilátová, Eva Podešvová, Tereza Pospíšilová, Dora Rodriguezová, Emil Svoboda, Michal Šindelář, Daniela Šmídová, Tomáš Tichomirov, Pavel Tobiáš, Jiří Vítek.
3. B – PhDr. Stanislav Zajíček Kristýna Balabánová, Nikola Bartošek, Michal Bím, Romana Burešová, Daniel Enenkl, Veronika Frkalová, Rostislav Halaš, Nikola Horňáková, Petra Janoštíková, Andrea Jarošová, Vendula Kašíková, Martin Koláček, Markéta Kovačová, Markéta Kozáková, Alice Kroutilová, Martin Kubát, Václav Kubeš, Lukáš Mačinec, Barbora Majerová, Kristýna Nozarová, Lucie Opavská, Štěpán Orság, Alžběta Prudilová, Barbora Ruláková, Kateřina Sejpková, Tereza Strmisková, Nikola Stříbrná, Vít Šafář, Petr Šeda, Petra Vlašímská, Milada Vojáčková, Denisa Vysloužilová, Tomáš Závitka.
3. BF – PhDr. Věra Pöschlová Jeannette Amadou Titi, Ivana Balážová, Natálie Ballová, Pavla Bugnerová, Anna Bušovová, Kateřina Dobešová, Aneta Grossová, Tamara Hubáčková, Alena Kalvodová, Michal Karfus, Ondřej Kotas, Hana Kuncová, Věra Martínková, Adéla Matochová, Šárka Mikesková, Robin Ondráček, Zdenek Pokorný, Štěpán Průcha, Jiří Sedmík, Markéta Skoupá, Martin Sládek, Michaela Smolíková, Lucie Štercová, Agáta Trantinová, Pavlína Trubačová, Radomír Vinkler, Lucie Zrůstová.
78
4. A – Mgr. Petr Kubů Marcela Blumaierová, Daniela Brázdová, Kateřina Bulková, Jan Cetl, Eva Crháková, Petra Doležalová, Šárka Drápelová, Simona Erlebachová, Libor Fuchs, David Honek, Jiří Hoza, Marie Chobolová, Vojtěch Ivičič, Milan Janák, Iva Kouřilová, Romana Krejčová, Kristýna Machovcová, Jana Marošiová, Petra Matyášová, Lenka Paulíková, Michaela Pešová, Michal Pospíšil, Jan Rybníček, Pavla Sazamová, Veronika Sklenářová, Robert Snášil, Barbora Súkupová, Jana Šašinková, Michal Šmíd, Lena Trpělková, Eliška Vernerová, Pavla Vychodilová, Nela Zelenková.
79
4. AF – RNDr. Magda Krejčová Gabriela Buráňová, Zuzana Čermáková, Michaela Grochová, Barbora Hlavinková, Jana Hlavová, Kateřina Hradská, Kristýna Hudeová, Hana Ivičičová, Tereza Klučáková, Jakub Kristýn, Pavel Kuba, Markéta Lengálová, Thuy Mai Thi Thu, Petra Matulová, Ondřej Novotný, Lukáš Odstrčil, Kateřina Pachtová, Petra Polcarová, Kateřina Skutilová, Antonín Sobek, Klára Stolková, Andrea Šmídová, Zuzana Švandová, Lenka Timárová, Michaela Trubačová, Klára Varmužová, Jakub Vojtek, Jan Vyhnánek, Tomáš Závodník, Anna Žáková.
4. AV – Vítězslav Nečas Terezie Boková, Tomáš Cimr, Ondřej Černý, Marie Drábková, Ivo Hlinomaz, Markéta Hrabovská, Filip Hrozina, Magdaléna Hrubanová, Tomáš Jakab, Lenka Křičková, Jakub Kříž, Inka Matoušková, Simona Mikitová, Jolana Nedvědová, Nikola Nosková, Monika Nováková, Adam Ohřál, Adam Ondra, Lukáš Opatřil, Aneta Saláková, Martin Saňák, Ondřej Šimon, Klára Škodová, Adéla Škrabalová, Daniela Šmardová, Jakub Šťastný, Eliška Uhliarová, Jan Veselý, Jakub Vošmera, Marek Zicha.
4. B – Miroslav Kubera Nikol Aujeská, Andrea Bielková, Barbora Dobešová, Kateřina Gajová, Martina Jedličková, Klára Juříčková, Michal Kratochvíl, Karolina Krnáčová, Magdaléna Křížová, Lucie Kubíková, Marek Kvapil, Aneta Lančaričová, Nghia Le Hong, Roman Leitgeb, Barbora Lišková, Dag Markl, Dana Míšková, Jiří Novotný, Darja Páralová, Lucie Petříková, Iva Podsedníková, Lenka Polášková, Tereza Procházková, Eduard Roch, Monika Slezáková, Iva Svobodová, Nina Šefčíková, Iva Šildová, Petr Štěpán, Martin Uklein, Adriana Valcová, Monika Žílová.
80
4. C – Mgr. Blanka Janková Tomáš Čejka, Martin Dokulil, Thomas Eftimiadis, Veronika Floriánová, Martin Foltánek, Daniel Herberger, Peter Holop, Petra Horáková, Andrea Jandová, Martina Karasová, Tomáš Kovár, Jan Kraus, Andrea Krupicová, Štěpán Latta, Josef Marek, Adam Markus, Daniela Pásková, Diana Pazdírková, David Piják, Jakub Procházka, Mája Proksová, Tereza Prostřední, Markéta Ráčková, Ladislav Řepa, Andrea Seidlová, Tereza Skoumalová, Martin Skyba, Karolína Soldánová, Lukáš Střeštík, Radana Šovčíková, Hana Vašíčková, Veronika Žáková.
81
5. AF – Mgr. Milan Barták Adéla Adámková, Irena Badalová, Lucie Badalová, Monika Bársonyová, Pavel Barva, Dagmar Dostálová, Vladimír Dvořák, Barbora Gerychová, Filip Hrazdira, Jakub Janák, Vendula Jurčeková, Klára Kovářová, Pavel Marek, Nikolas Mayer, Jitka Mazalová, David Musil, Zita Němečková, Jitka Prudká, Barbora Přichystalová, Kateřina Pulgretová, Eliška Reková, Michal Růžička, Tereza Sapáková, Jan Sovák, Radka Svobodová, Kateřina Šimková, Magdalena Veselá, Jana Vojtová, Lada Zavadilová.
5. AV – Mgr. Jaroslav Morbacher Lukáš Andrysík, Jiří Bareš, Richard Bartes, Monika Crháková, Jan Ferdus, Julie Haluzová, Kateřina Henzlová, Markéta Charousová, Tereza Jarešová, Martin Javůrek, Petr Kalandra, Petr Kleska, Daniel Kurowski, Martin Kytlica, Veronika Lojdová, Kevin Paška, Zuzana Pospíšilová, Jan Puchýř, Klára Stehlíková, Martin Šíbl, Monika Šimonová, Radka Šmídová, Veronika Uhlířová, Mikuláš Utinek, Tereza Vacová, Dana Večerková, Anna Vítkovičová, David Werner, Jan Žamberský.
5. BF – Mgr. Vojtěch Beneš Jiří Dobeš, Kateřina Flašarová, Martina Grochová, Zuzana Hadravová, Petr Hanák, Marie Hrabovská, Ondřej Kachyňa, Hana Kavická, Veronika Klevarová, Věra Koudelková, Jiří Krejčí, Vladimír Krejčí, Ondřej Kruml, Eliška Kyselková, Duong Le Bach, Barbora Lidmilová, Eva Matušková, Lucie Menšíková, Kateřina Nohelová, Michal Ondráček, Lucie Pšurná, Daniela Róthová, Petra Sedláková, Petr Sychra, Long Tran Hoang, Adam Trcala, Kamil Vrbica, Petra Župková.
82
6. AF – Marcel Musiolek Eva Britanová, Miroslav Brumovský, Hana Březinová, Sára Čapková, Lukáš Diblík, Jan Formánek, Veronika Haluzová, Martina Holá, Soňa Horáková, Jan Kakač, Zuzana Kalivodová, Lucie Klimentová, Markéta Lebedová, Jonáš Lekeš, Petra Medková, Soňa Mudrochová, Marek Pavlík, Lukáš Pazdera, Anna Přikrylová, Lenka Rokytová, Jana Sedláčková, Monika Staňková, Marek Sukovatý, Blanka Šírová, Hana Šustová, Vendula Záhoříková.
83
6. AV – Mgr. Vladimíra Foukalová Julie Bartáková, Jan Cimr, Anna Fridrichovská, Veronika Hermanová, Michael Hlaváč, Petra Hudečková, Matěj Jirásek, Tibor Keše, Michal Kolář, Martin Kos, Petra Kovaříková, Michael Kříž, Martin Kubů, Markéta Kvardová, Denisa Lobová, Milan Mišák, Pavel Mišove, Ondřej Nechvátal, Anna Ostrá, Sylvie Píchová, Klára Přikrylová, Josef Riesner, Irena Řezníčková, Robin Schenk, Karolína Sochorová, Anna Staffová, Petra Svitavská, Soňa Šimonová, Jan Šimůnek, David Šťastný, Martin Vavrouch.
7. AV – Mgr. Milana Hudeová Martina Antlová, Lucie Bedřichová, Petra Dobšáková, Martina Drahošová, Michal Horák, Vladimír Horský, Michal Jež, Ester Kaňovská, Lukáš Kočka, Veronika Kohoutková, Petra Kormaňáková, Robert Kotásek, Blanka Linkeschová, Nicole Ludikovská, Kristýna Marsová, Michail Nenkov, Viktor Obr, Dominik Peťko, Jan Petrov, Jana Podešvová, Karel Podlena, Iva Procházková, Katarína Rusinková, Filip Řezníček, Barbora Sedláčková, Tomáš Šejna, Zuzana Šindelářová, Jakub Švehla, Nikol Tkačuková, Martina Turková.
8. AV – Mgr. Jiří Lukáš Alena Bartošová, Jan Blahynka, Marek Boček, Petra Brandejská, Martina Čáslavská, Martin Dirhan, Martina Dvořáková, Martin Fabián, Daniel Hájek, Petra Havlišová, Barbora Henzlová, Veronika Juříčková, Vanda Kučerová, Barbora Lišková, Viktor Morawitz, Andrea Muzikářová, Monika Muzikářová, Ondřej Novotný, Šárka Pantůčková, Jan Páral, Lucie Pospíšilová, Marek Semotán, Kateřina Skočovská, Tereza Spoustová, Irena Steinerová, Jan Střípek, Zuzana Vlčková, Dagmar Wiesnerová, Jan Záhora.
84
