OBSAH
Tři cesty české politické vědy Editorův úvod 1 20
15
1 15
Část první POLITIKA POHLEDEM RŮZNÝCH DISCIPLíN 1 25
Politika a politologie: úvod do politické vědy
1 26
MIROSLAV NOVÁK
1. 2.
3. 4. 5. 6.
Politická věda, její rozdělení a geneze 1 26 Co je politika 1 38 Politická teorie 1 41 Dvě pojetí politické vědy 1 47 Rozdíl mezi politikem a úředníkem a snahy o jeho zrušení 1 54 Konflikt, soutěž a politické strany 1 56
Politika a filosofie: úvod do politické filosofie
1 76
MAREK SKOVAJSA
1. 2.
3. 4. 5. 6.
Úvod 1 76 Klasická politická filosofie: Řecko a Řím 1 78 Křesťanství 1 83 Republikanismus 1 85 Základy moderní politické filosofie - Machiavelli, Hobbes, Locke, Rousseau 1 86 Současná politická filosofie 1 95 6.1 Konzervatismus 1 96 6.2 Utilitarismus a klasický liberalismus 1 99 6.3 Egalitární liberalismus 1 102 6.4 Neoliberalismus a libertarianismus 1105 6.5 Komunitarianismus 1109
6.6 Marxismus / 111 6.7 Feministická politická filosofie / 115 7.
Závěr /119
Politika a psychologie: úvod do politické psychologie / 126 MILAN NAKONEčNÝ
1.
2.
6
I
3. 4. 5.
Úvod /126 Předmět politické psychologie /127 Model politického chování / 131 Z historie politické psychologie / 136 Politické postoje / 145
Politika a antropologie: úvod do politické antropologie / 153 PETR SKALNíK
1. 2.
3. 4. 5.
Úvod /153 Paradigmata a metody / 158 Civilizace, modernita a globalizace / 161 Antropologie práva / 165 Závěr / 166
Politika a právo: úvod do ústavního práva /173 JAN KYSELA
1. 2.
3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Úvod /173 Právo v kontextu versus autopoiesis /175 Předmět právní a politické vědy: shody a odlišnosti /179 Prolnutí politologických a právních konceptů / 185 Metajuristické pojmy v právu na příkladech suverenity a demokracie / 187 Revoluce, právo na odpor, občanská neposlušnost / 189 Ústavní konvence /193 Justice, "politická justice", "politizace justice" / 194 Tvorba práva / 196
Politika a geografie: úvod do politické geografie / 203 OLDŘICH KRULíK
1. 2.
3.
Stručná definice a geneze oboru / 203 Předmět zkoumání současné politické geografie / 205 Konkrétní dílčí témata oboru / 210
3.1 3.2
3.3 3.4
3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10
3. II 3.12 3.13 3.14
Politická geografie regionů I 210 Politickogeografické faktory I 218 Politická geografie hranic I 221 Politická geografie oceánů a moří I 223 Politická geografie vesmíru I 223 Politická geografie hlavních měst (a velkoměst) I 224 Morfologie státu I 228 Politická geografie zvláštních útvarů I 232 Volební politická geografie (politická geografie volebních procesů) I 235 Politická geografie horizontálního (politicko-územního) uspořádání státu I 240 Politická geografie dopravy I 242 Politická geografie surovin a pitné vody I 243 Využívání map v bezpečnostní oblasti I 245 Politická geografie tzv. domorodých národů I 245
Politika a ekonomie: úvod do ekonomických analýz politiky
I 254
MARTIN GREGOR
1. 2.
3. 4.
5.
Úvod I 254 O čem ano a o čem ne? I 257 2.1 Dvojí ekonomie politiky I 257 2.2 Metodické přístupy I 258 Historie I 261 Příklady I 266 4.1 Rozpočtové procedury I 266 4.2 Strategický deficit I 268 Závěr
I 272
Politika a historická věda: politika očima historika
I 279
MIROSLAV HROCH
1.
2.
3. 4.
Vztah historické vědy či vztah historika k politice doby, v níž žije I 280 1.1 Jak ovlivňuje dobová politika historika a jeho pohled na minulost? I 282 1.2 Právě současné dějiny tvoří jakýsi můstek k opačné stránce vztahu: jak působí historik na politiku? I 285 Vztah historické vědy k politickým dějinám I 287 Politická věda očima historika a historických věd I 289 Zájem politiky o minulost, o historii I 291
I7
Část druhá VYBRANÉ PODOBORY POLITICKÉ VĚDY 1295
Pojmový úvod do komparativní politologie
I 296
MIROSLAV NOVÁK
1. 2.
8
I
3. 4. 5. 6. 7. 8.
Co je komparativní politologie a co je komparativní metoda? I 296 Lze vůbec smysluplně srovnávat? I 304 Geneze komparativní politologie I 312 Od případových studií ke globálním korelativním analýzám I 318 Druhy komparací podle cíle I 324 Millovy metody I 327 Základní strategie komparace I 334 Závěr: jaké místo má mít metodologie v komparativní politologii? I 338
Úvod do mezinárodních vztahů
I 354
PETR DRULÁK
1. 2.
3.
4.
Úvod I 354 Klasikové myšlení o válce a míru I 356 Velké debaty v mezinárodních vztazích I 359 3.1 Realismus a idealismus I 359 3.2 Scientismus a tradicionalismus I 362 3.3 Od paradigmat k neo-neo syntéze I 364 3.4 Racionalisté a reflektivisté I 368 Hlavní témata současného výzkumu I 370
Úvod do správní vědy
I 377
DUŠAN HENDRYCH
1.
2.
3. 4. 5. 6. 7. 8.
Počátky studia správy v Evropě
I 377
Studium správy v USA I 379 Renesance správní vědy v Evropě I 382 Vymezení správní vědy I 383 Správní politika. Teorie reforem I 386 Dobrá správa I 388 Správní věda a management I 388 Závěr I 390
Část třetí VYSVĚTLUJící KVALITATIVNí A KVANTITATIVNí METODY V POLITICKÉ VĚDĚ I 393
Kvalitativní metody příčinného usuzování v politologii
I 394
KAREL KOUBA 1.
Úvod 1.1
I 394
Proč srovnávat?
I 398
I 399 I 401 Kontrolované srovnání I 404 2.1 Prostorové srovnání I 405 2.2 Longitudinální srovnání I 407 2.3 Kontrafaktuální srovnání I 410
1.2
Co srovnávat?
1.3 Jak srovnávat? 2.
3.
Alternativy ke kontrolovanému srovnání
I 414
3.1 Jednopřípadové studie I 415 3.2 Sledování procesů I 419 3.3 Metoda kongruence I 422
4.
Závěr
I 42 5
Analytický výzkum a kvantitativní metody v politologii a sociologii I 433 HYNEK JEŘÁBEK
Úvod 1.
I 434
I 434 Výzkumný problém I 434 1.2 Konceptualizace, operacionalizace a měření I 435 1.3 Znak (proměnná) a jeho úloha ve výzkumu I 439 1.4 Definice znaku = proměnné I 441 1.5 Klasifikace znaků I 441 Proces výzkumu (tři základní rozhodnutí: strategie výzkumu, výběrový postup a volba metod sběru dat) I 443 2.1 Výběrový postup I 444 2.2 Strategie výzkumu (research design) I 451 2.3 Krátké zamyšlení nad metodami sběru dat I 454 Analýza dat / 456 3.1 Přírodní a společenské vědy: experiment a jiné možnosti I 456 3.2 Survey analysis - neexperimentální metoda testování příčinných souvislostí I 457 Příprava výzkumu
1.1
2.
3.
4.
3.3 "Public opinion poll" versus "survey analysis" I 457 3.4 Model elaborace jako princip kauzální analýzy a jako základ survey analysis I 458 Závěr I 464
Kvalitativní srovnávací analýza (QCA) a konfigurativní metody v politologii I 468 KAREL KOUBA
10 I
1.
Metodologická východiska QCA I 471 Nutné a postačující podmínky I 474 Základní booleovské operace I 478 Postup při kvalitativní srovnávací analýze (QCA) s ostrými množinami I 480 2.1 Identifikace podmínek a případů I 480 2.2 Pravdivostní tabulka I 481 2·3 Logická minimalizace I 485 2·4 Implikace I 486 2·5 Interpretace I 487 Postup při fuzzy analýze pomocí QCA I 487 3.1 Téměř nutné a postačující podmínky I 489 3. 2 Logické operace u fuzzy množin I 492 3·3 Analýza výkonu českých krajských vlád I 492 3·4 Operacionalizace a kalibrace I 496 3·5 Konfigurativní analýza I 497 3. 6 Výsledky analýzy I 499 Možnosti využití metody QCA I 501 1.1 1.2
2.
3·
4·
Příloha: Nástroje k měření volebních výsledků a vlastností stranických systémů I 508 TOMÁŠ LEBEDA
1.
Proporcionalita a reprezentace I 509 Loosemore-Hanbyho index I 509 Roseův index I 510 Raeův index I Sll Least squares index (LSq index) I 512 RR index I 513 1.6 Index reprezentace I 514 Fragmentace stranického systému I 515 2.1 Index parlamentní fragmentace I 515 2.2 Index volební fragmentace I 516 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5
2.
2.3 Index efektivního počtu parlamentních stran I 516 2.4 Index efektivního počtu volebních stran I 517 2.5 Index agregace I 51 7
Část čtvrtá VELKÁ TÉMATA POLITIKY
I 519
Intermediarita zájmů a její role ve a politickém systému I 520
společenském
LUBOMíR BROKL
,. 2.
3. 4.
5.
6.
Zájmy, intermediarita, politika I 521 Obtíž definování a badatelské operacionalizace zájmu I 522 Fungování procesu uspokojování zájmů I 523 Sféry, procesy a aktéři intermediárního a rozhodovacího systému demokratické společnosti I 524 4.' Schéma a jeho popis. Zavedení tématu I 524 4.2 Proces zprostředkování zájmů I 526 4.3 Etapy intermediárního procesu I 52 7 4.4 Horizontální vstupy do vertikálního intermediárního procesu I 528 4.5 Aktéři dominující v jednotlivých sférách intermediárního procesu I 52 9 4.6 Typologické rozlišení intermediárních aktérů I 531 4.7 Veřejnost a veřejné mínění v intermediárním prostoru I 533 Intermediární proces, politické a společenské systémy I 534 5.' Intermediární princip zastupitelské demokracie. Poslanec je reprezentant, nebo delegát? I 535 5.2 Obtíže politické parlamentní demokracie a korporativní tlak I 537 5.3 Obtíže hlavních intermediárních aktérů - politických stran I 538 5.4 Korporativismus, státní korporativismus a neokorporativismus 20. století I 541 Zánik tématu? I 542
Strany a stranické systémy
I 548
MIROSLAV NOVÁK
1.
2.
3· 4·
121
5· 6.
7· 8. g. 10. ll.
Co jsou politické strany a jak se liší od nátlakových skupin I 548 Vznik politických stran podle Maurice Duvergera Organizace a typy politických stran I 554 Velikost stran: od stran s většinovým posláním k malým stranám I 559 Co jsou stranické systémy I 564 Sartoriho typologie stranických systémů I 568 Sociální třídy a systémy politických stran I 575 Volební systémy a systémy stran I 576 Stranické systémy, typy vlád a koalic v parlamentních režimech I 582 Stranické systémy a opozice I 587 Závěr I 595
Volební systémy
I 551
I 600
TOMÁŠ LEBEDA
1. 2.
3.
4.
5.
Úvod 1600 Většinové systémy I 603 2.1 Jednokolové většinové systémy I 604 2.2 Vícekolové systémy I 611 Systémy poměrného zastoupení I 613 3.1 Listinné poměrné systémy (List PR) I 613 3.2 Jednojmenné přenosné hlasování (STV) I 624 Smíšené systémy I 62 5 4.1 Systémy nezávislé kombinace I 627 4.2 Systémy závislé kombinace I 629 Volební systémy a stranické systémy I 630
Mezinárodní diskuse o problematice utváření moderního národa I 638 MIROSLAV HROCH
1. 2.
3. 4.
Problém definice I 639 Názory na nation, nationality, nationalism v 19. století Určení národa a nacionalismu ve druhé polovině 20. století I 640 Spor o hodnocení nacionalismu I 644
I 639
5. 6. 7. 8. 9. 10.
Proč právě národ a nacionalismus? Pokusy o historický výklad I 646 Historické předpoklady aneb dědictví minulosti I 646 Etnické kořeny národní existence I 648 Národ a nacionalismus jako projevy či důsledky modernizace I 648 Národně relevantní zájmový rozpor I 650 Psychologická, kulturní a emocionální manipulace I 650
Formování moderního národa v Evropě
I 654
MIROSLAV HROCH
1.
Výchozí situace vývoje k modernímu národu I 655 Státní národ I 656 1.2 Národní hnutí I 658 1.3 Typologie národních hnutí I 661 Faktory ovlivňující úspěch národního hnutí I 662 2.1 Okolnosti nástupu národního hnutí I 663 2.2 Předpoklady úspěchu národní agitace I 664 2.3 Sociální komunikace a mobilita I 665 2.4 Modernizace a zájmový rozpor I 666 1.1
2.
o empirických teoriích demokracie I 669 MIROSLAV NOVÁK
1. 2.
3. 4.
Úvod I 669 Tři transformace demokracie podle R. A. Dahla I 671 Schumpeterova neklasická teorie demokracie I 676 Typy a modely demokracie podle A. Lijpharta I 684
Demokratické politické režimy
I 697
MICHAL KUBÁT
1. 2.
3. 4. 5. 6.
Jak chápat politický (demokratický) režim I 697 Problém klasifikace režimů na příkladu parlamentarismu a prezidencialismu I 699 Diskuse o poloprezidentském režimu I 703 Hledání nejlepšího režimu I 707 Postkomunistický dovětek I 711 Závěr I 715
Nedemokratické politické režimy
I 724
MICHAL KUBÁT
1.
Úvod 1724 Totalitarismus a totalitární režim I 725 3· Definice totalitárního režimu I 726 4· Diskuse o totalitarismu I 729 5· Jak chápat a definovat autoritářský režim I 732 6. Kritika autoritarismu a jeho vztah k politické praxi 7· Typologie autoritářských režimů I 736 8. Posttotalitární nebo kvazitotalitární režim? I 737 9· Nové formy politických režimů v nedemokratickém politickém systému I 740 10. Závěr I 742 2.
141
Medailonky editora a ostatních spoluautorů Summary I 757 Jmenný rejstřík I 759 Věcný rejstřík I 767
I 749
I 735
