OBSAH: 1 ÚVODNÍ ČÁST... 4

PROSINEC 2014

Standardy pro vodovodní síť

Verze č.: 2 Strana: 2/51

OBSAH: 1 ÚVODNÍ ČÁST ................................................................................................................. 4 1.1 1.2 1.3

ÚVOD.............................................................................................................................................. 4 VYSVĚTLIVKY ................................................................................................................................ 4 MOŽNÉ VLASTNICKÉ A PROVOZNÍ VAZBY ............................................................................... 5

2 SITUAČNÍ A VÝŠKOVÉ VEDENÍ VODOVODNÍHO ŘADU PRO VEŘEJNOU POTŘEBU ......................................................................................................................... 6 ZÁSADY PRO VEDENÍ TRASY VODOVODU: ................................................................. 6 3 PODKLADY A PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE ...................................................... 7 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8

PŘEDÁNÍ PODKLADŮ .................................................................................................................. 7 DOKUMENTACE PRO ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ - DÚR ............................................................ 7 ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ ................................................................................................................ 7 DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ (VODOPRÁVNÍ) ŘÍZENÍ – DSP........................................... 8 STAVEBNÍ (VODOPRÁVNÍ) ŘÍZENÍ ............................................................................................. 8 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY - DPS .................................................................. 8 PODKLADY A DOKUMENTACE NUTNÉ PRO PŘEDÁNÍ MAJETKU DO PROVOZOVÁNÍ ..... 9 PROVOZNÍ ŘÁD ........................................................................................................................... 10

4 OBECNÉ PODMÍNKY VÝSTAVBY VODOVODŮ ..................................................... 10 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7

VYTÝČENÍ STÁVAJÍCÍCH VODOVODNÍCH ZAŘÍZENÍ ............................................................ 10 PŘEDÁNÍ DOKUMENTACE ........................................................................................................ 10 ZMĚNY OPROTI PROJEKTOVÉ DOKUMENTACI .................................................................... 11 MANIPULACE NA VODOVODNÍ SÍTI ........................................................................................ 11 VYSAZOVÁNÍ ODBOČEK, PROPOJE......................................................................................... 11 OCHRANA PROVOZU VODOVODNÍHO ŘADU........................................................................ 12 ZRUŠENÍ STARÉHO VODOVODNÍHO ŘADU ........................................................................... 12

5 VODOVODNÍ ŘADY ...................................................................................................... 12 5.1 POKLÁDKA POTRUBÍ................................................................................................................. 12 5.2 MATERIÁLY VODOVODNÍCH ŘADŮ ........................................................................................ 13 5.2.1 Materiály trub ................................................................................................................ 13 5.2.2 Identifikační vodič ......................................................................................................... 14 5.2.3 Armatury........................................................................................................................ 15 5.2.4 Domovní přípojky .......................................................................................................... 17 5.2.5 Tvarovky........................................................................................................................ 18 5.3 TECHNICKÉ ŘEŠENÍ VODOVODŮ............................................................................................ 18 5.3.1 Osazování armatur ......................................................................................................... 18 5.3.2 Spojování trub ................................................................................................................ 22 5.3.3 Chráničky ...................................................................................................................... 23 5.3.4 Průchozí kanály.............................................................................................................. 24 5.3.5 Armaturní šachty ............................................................................................................ 24 5.3.6 Kolektory ....................................................................................................................... 26 5.3.7 Čerpací stanice a vodojemy a úpravny vody ................................................................... 27

str. 2


5.3.8 5.3.9 5.3.10


Konstrukční zásady pro budování vrtaných studní a násosek........................................... 28 Úpravy kolem poklopů ................................................................................................... 28 Přeložky vodovodů......................................................................................................... 29

6 VODOVODNÍ PŘÍPOJKY ............................................................................................. 29 6.1 6.2 6.2.1 6.3 6.4

OBSAH PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE PŘÍPOJKY ............................................................... 30 TECHNICKÉ A MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ VODOVODNÍ PŘÍPOJKY ........................................ 31 Technické řešení venkovní vodoměrné šachty ................................................................ 33 POSTUP PŘI ZŘIZOVÁNÍ VODOVODNÍ PŘÍPOJKY................................................................. 35 ZRUŠENÍ VODOVODNÍ PŘÍPOJKY............................................................................................ 36

7 OCHRANNÁ PÁSMA VODOVODNÍCH ŘADŮ, VZDÁLENOSTI SÍTÍ PRO KŘÍŽENÍ A SOUBĚH..................................................................................................... 44 8 PROTIKOROZNÍ OCHRANA POTRUBÍ .................................................................... 45 9 OZNAČENÍ VODOVODNÍHO POTRUBÍ.................................................................... 45 10 ZKOUŠKY POTRUBÍ A DOKLADOVÁ ČÁST ........................................................... 46 10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7

TLAKOVÁ ZKOUŠKA ................................................................................................................... 46 ZKOUŠKA NEZÁVADNOSTI VODY ............................................................................................ 47 KONTROLA OVLADATELNOSTI ARMATUR ............................................................................. 47 KONTROLA FUNKČNOSTI IDENTIFIKAČNÍHO VODIČE....................................................... 48 GEODETICKÉ ZAMĚŘENÍ SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY.......................................... 48 DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY ......................................................... 49 PROTOKOL O PROVEDENÉM MĚŘENÍ MÍRY ZHUTNĚNÍ ZÁSYPŮ ...................................... 49

11 PODMÍNKY PRO PŘEDÁNÍ VODOHOSPODÁŘSKÉHO DÍLA .............................. 49 11.1 11.2 11.3 11.4

ZÁVĚREČNÁ TECHNICKÁ PROHLÍDKA VODOHOSPODÁŘSKÉHO DÍLA ........................... 49 PŘEDÁNÍ DO UŽÍVÁNÍ ............................................................................................................... 49 KOLAUDAČNÍ SOUHLAS S UŽÍVÁNÍM ..................................................................................... 50 ZÁRUČNÍ PODMÍNKY ................................................................................................................. 50

12 ZAJIŠTĚNÍ PROVOZOVÁNÍ BUDOVANÉHO VODOVODNÍHO ŘADU ............... 50 13 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................... 51

str. 3


1


ÚVODNÍ ČÁST 1.1 ÚVOD

Standardy pro vodovodní sítě a vodovodní přípojky jsou zpracovány jako závazný typový podklad pracovníkům VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a.s., divize Znojmo ( dále jen VAS, a.s.) všech stupních pracovního zařazení. Dále jsou určeny vlastníkům vodovodů, projektantům, investorům a dodavatelským firmám pro navrhování a realizaci vodovodních řadů v regionech, kde jsou provozovány vodovody pro veřejnou potřebu společností VAS, a.s., divize Znojmo. Mají též přiblížit administrativní postupy, které provázejí stavbu vodovodu od stádia Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje až po kolaudaci vodovodního řadu. Standardy jsou závazné pro vodovodní sítě a objekty, které provozuje ( nebo je bude provozovat) VAS, a.s., divize Znojmo. Jsou zde uvedeny též postupy, kterých využijí i další dodavatelé provádějící svou činnost v blízkosti vodovodních zařízení. Při zpracování standardů bylo přihlédnuto k možnosti používání nových materiálů a nových technologií při výstavbě a dále se vycházelo ze Zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu č. 274/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ze Zákona o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky č. 252/2004 Sb. O požadavcích na pitnou vodu ve znění pozdějších předpisů. Součástí této práce je detailní návrh některých objektů, zařízení a sestav na vodovodní síti, které se neustále opakují. Povinnosti vlastníka stanovuje Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu č. 274/2001 Sb.

1.2 VYSVĚTLIVKY Svazek obcí

sdružení několika obcí za účelem dosažení společného cíle. VAS, a.s., divize Znojmo provozuje vodovody například pro následující svazky obcí: VODOVODY A KANALIZACE ZNOJEMSKO ( ZSO VaK Znojemsko) Svazek obcí Tasovice a Hodonice Svazek obcí Daníž – vodovody Skupinový vodovod Žerotice Dobrovolný svazek obcí Horní Dunajovice a Želetice - Tlaková kanalizace a intenzifikace ČOV, okres Znojmo

Obec

teritoriálně ohraničené samosprávné územní celky, které disponují právní subjektivitou a vlastním majetkem (například vodovodem)

VAS, a.s.

VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., divize Znojmo

str. 4



Investor

fyzická nebo právnická osoba, která má v úmyslu realizovat stavbu vodovodního nebo kanalizačního zařízení

Vlastník (majitel)

právnická nebo fyzická osoba, která byla investorem určitého vodovodního nebo kanalizačního zařízení nebo nabyla tento majetek převodem, koupí, darem apod.

Provozovatel vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu ( dále jen provozovatel ) právnická nebo fyzická osoba, která zajišťuje provozování vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu na základě vlastnictví nebo smlouvu s vlastníkem tohoto zařízení a má k provozování této činnosti živnostenský list a oprávnění k provozování vydané dle § 6 zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu v platném znění. Stavebník

právnická nebo fyzická osoba provádějící stavbu nebo zabezpečující její přípravu nebo odstraňující stavbu, rozumí se tím též investor a objednatel stavby

Vodovod pro veřejnou potřebu (dále jen vodovod) je souhrn objektů a zařízení, sloužící k získávání, akumulaci a dopravě vody ze zdroje ke spotřebitelům. Vodoprávní úřad

Odbory životního prostředí v pověřených městech a obcích

Stavební úřad

Orgán státní správy v pověřených městech a obcích

1.3 MOŽNÉ VLASTNICKÉ A PROVOZNÍ VAZBY a) vlastníkem vodovodu je svazek obcí - provozovatel VAS, a.s. Investorem nebo vlastníkem ( nečlen svazku ) vodovodu je svazek obcí. Provozování vodovodu zajišťuje VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., Soběšická 820/156, 638 01 Brno, na základě smlouvy o provozování a vydaného rozhodnutí o povolení k provozování dle § 6 zák. č. 274/2001 Sb. Provozování vodovodu je zajištěno uzavřenou smlouvou o provozování mezi vlastníkem vodovodu a provozovatelem VAS, a.s., divizí Znojmo. b) vlastníkem vodovodu je obec - provozovatel VAS, a.s. Investorem nebo vlastníkem ( nečlen svazku ) vodovodu je obec. Provozování vodovodu zajišťuje VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., Soběšická 820/156, 638 01 Brno, divize Znojmo, na základě smlouvy o provozování a vydaného rozhodnutí o povolení k provozování dle § 6 zák. č. 274/2001 Sb. Provozování vodovodu je zajištěno uzavřenou smlouvou o provozování mezi vlastníkem vodovodu a provozovatelem VAS, a.s., divizí Znojmo. c) jiný vlastník – provozovatel VAS, a.s. (pokud vodovod splňuje ustanovení zákona č. 274/2001 Sb. § 1, odst.3 ).

V místě napojení na vodovod pro veřejnou potřebu nemusí být zřízeno předávací místo. „Standardy pro vodovodní síť VAS, a.s., divize Znojmo“, jsou závazné. d) jiný vlastník – provozovatel jiná oprávněná osoba mimo VAS, a.s. V místě napojení na vodovod pro veřejnou potřebu musí být zřízeno předávací místo. „Standardy pro vodovodní síť VAS, a.s., divize Znojmo“, jsou pouze doporučené.

str. 5



e) jiný vlastník – současně provozovatel V místě napojení na vodovod pro veřejnou potřebu musí být zřízeno předávací místo. „Standardy pro vodovodní síť VAS, a.s., divize Znojmo“, jsou pouze doporučené.

2

SITUAČNÍ A VÝŠKOVÉ VEDENÍ VODOVODNÍHO ŘADU PRO VEŘEJNOU POTŘEBU

Zásady pro vedení trasy vodovodu: a) Trasa vodovodu bude vedena tak, aby byl zajištěn další rozvoj území. Vodovodní síť bude navrhována přednostně jako zokruhovaná. b) Trasa nového vodovodu bude navrhována přednostně po pozemcích ve vlastnictví města, obce, krajského úřadu, eventuelně státu a dále po pozemcích veřejně přístupných. Je nutné: Ø Dodržovat ochranná pásma vodovodu (kap.7.). Ø K veškeré stavební činnosti, terénním úpravám, vysazování trvalých porostů a provádění skládek v ochranném pásmu vodovodu si vlastník pozemku musí vyžádat vyjádření provozovatele a jeho závěry respektovat. Ø Pozemek, ve kterém je uložen vodovodní řad, bude oplocen pouze po vydání souhlasného stanoviska ze strany vlastníka vodovodu a bude k němu zajištěn trvalý přístup (pokud možno včetně příjezdu mechanizace za účelem oprav poruch) v souladu s ustanovením § 7 zákona č. 274/2001 Sb. pro pracovníky VAS, a.s. Tito budou oprávněni na soukromý pozemek vstupovat za účelem opravy poruch, manipulace s armaturami, provádění kontrol provozního stavu vodovodních zařízení bez předchozího upozornění majitele pozemku. Při plánovaných výkopových pracích bude majitel předem upozorněn (nevztahuje se na poruchy vodovodů) a po ukončení prací bude pozemek uveden do původního stavu nákladem provozovatele vodovodu, pokud se nedohodnou jinak c) Při dodržení priority bodu b) této kapitoly bude trasa vodovodních řadů přednostně navrhována mimo komunikaci. Bude dodrženo: zejména ČSN 75 5401 „Navrhování vodovodního potrubí“, ČSN 73 6005 „Prostorového uspořádání sítí technického vybavení“, ochranná pásma vodovodů dle § 23 zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích (viz. kap. 7) a vyhlášky příslušných měst a obcí. d) Vodovodní řady budou navrhovány tak, aby bylo možné použít mechanizaci jak při opravě poruch, tak i dodatečných výkopových pracích (odbočky, přípojky, osazování měřidel, obnovy vnitřních vystýlek, apod.). e) Poloha navrhovaného vodovodu musí ve vztahu k ostatním sítím (křížení a souběhy) splňovat normu ČSN 73 6005 „Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“. Jiné výšky krytí lze v odůvodněných případech a při respektování ČSN 75 5401 „Navrhování vodovodních potrubí“ projednat s vlastníkem a provozovatelem vodovodní sítě. Při křížení vodovodního potrubí s ostatními sítěmi je nutno dodržet rovněž nevyhnutelné hygienické požadavky. Jiné řešení je nutno projednat individuálně.

str. 6



f) Překonává-li trasa vodovodu terénní překážky (vodoteče, komunikace, drážní tělesa) a je nutné zvýšit hloubku krytí nebo výrazně narušit ochranné pásmo navrhovaných vodovodů vzhledem ke stávajícím stavbám, navrhují se vodovodní řady do průchozích kanálů, štol nebo chrániček (kap.5.2.3.). Každý případ je nutné řešit individuálně. g) Podchod pod vodotečí – bude řešen individuálně při projednávání PD. h) Vodovodní potrubí do DN 200 je nutné klást ve sklonu minimálně 3 ‰, u potrubí DN 200 až DN 500 ve sklonu minimálně 1 ‰ a u potrubí DN 600 a víc ve sklonu minimálně 0,5 ‰.

3 PODKLADY A PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE 3.1

PŘEDÁNÍ PODKLADŮ

Na základě žádosti investora (nebo projektanta), snímku pozemkové mapy a popřípadě situace nebo dalších výkresových podkladů zašle (předá) za úplatu zaměstnanec VAS, a.s. kopie geodetického zaměření tras všech zařízení, které provozuje v zájmové lokalitě. Tyto podklady o sítích musí být přebírány z GIS nebo z podkladů archivovaných na VAS, a.s.,

3.2

DOKUMENTACE PRO ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ - DÚR

Dokumentace pro územní rozhodnutí musí být v souladu se zákonem o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) č. 183/2006 Sb. a vyhláškou č. 503/2006 Sb. o podrobnější úpravě územního řízení. K dokumentaci pro územní rozhodnutí (DÚR) se vyjadřuje budoucí vlastník vodovodní sítě a budoucí provozovatel VAS, a.s., přičemž dbá na soulad nové trasy a profilu vodovodu s požadavky na zásobování přilehlých oblastí v souladu s územním plánem (studiemi), Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. V žádosti o vyjádření k dokumentaci pro územní řízení investor sdělí požadavek na zajištění budoucího provozování vybudovaného díla nebo jeho předání do vlastnictví svazku. Pokud vodovodní síť (řad) bude provozovat jiný oprávněný provozovatel, musí stavebník zřídit v místě napojení na vodovod v majetku nebo v provozu VAS, a.s. předávací místo (vodoměrnou šachtu), které je součástí dokumentace. Projektová dokumentace pro územní řízení musí mimo jiné obsahovat kompletní technickou zprávu, situaci zájmové oblasti, přehlednou situaci, katastrální mapu, vzorové výkresy objektů, přehledný podélný profil, vztah k jednotlivým pozemkům a hydrotechnické výpočty ( je nutno uvést předpokládanou potřebu vody pro řešený záměr – průměrné - l/s, m3/den, m3/rok , maximální - l/s, m3/den). Doporučení : Projektant by měl dopracovat PD podle požadavků orgánů státní správy a organizací včetně vlastníků pozemků.

3.3

ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ

Územní rozhodnutí vydává místně příslušný stavební úřad, ke stavbám a přeložkám vodovodních řadů, které jsou vodními díly (dle zák. č. 254/2001 Sb.) se vyjadřuje dle § 18 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) příslušný vodoprávní úřad .

str. 7



Investor v žádosti o územní rozhodnutí požádá o udělení statutu účastníka řízení i pro VAS, a.s., pokud bude budoucím provozovatelem vodovodu.

3.4

DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ (VODOPRÁVNÍ) ŘÍZENÍ – DSP

Projekt pro stavební řízení bude předán na oddělení provozně technické činnosti ( dále jen PTČ). Následně bude vydáno písemné stanovisko za provozovatele a vlastníka vodovodu. Odůvodněné a oprávněné návrhy budoucího vlastníka a provozovatele budou zapracovány projektantem do projektové dokumentace. Dokumentace pro vodoprávní povolení musí být provedena v souladu s vyhláškou č.499/2006 Sb. o dokumentaci staveb. Projektová dokumentace pro stavební řízení musí mimo jiné obsahovat průvodní zprávu, kompletní technickou zprávu, situaci zájmové oblasti, přehlednou situaci ( M 1:500), podélný profil, kladečské schéma uzlů a armatur vč. jejich specifikace, výkresy objektů a hydrotechnické výpočty ( je nutno uvést předpokládanou potřebu vody pro řešený záměr – průměrné - l/s, m3/den, m3/rok).

3.5

STAVEBNÍ (VODOPRÁVNÍ) ŘÍZENÍ

Žádost o stavební povolení, jedná-li se o vodní dílo, podává stavebník na formuláři stanoveném vyhláškou č. 432/2001 Sb., včetně novely č. 620/2004 Sb. spolu s předepsanou dokumentací příslušnému stavebnímu – vodoprávnímu úřadu. Žádost o stavební povolení u staveb, které nejsou vodním dílem podává stavebník na formuláři stanoveném vyhláškou č. 63/2013 Sb. příslušnému stavebnímu úřadu. V souladu se zák. č. 183/2006 Sb. musí stavebník prokázat, že je vlastníkem pozemku určeného územním rozhodnutím k zastavění nebo že má k pozemku jiné právo, které jej opravňuje zřídit na něm požadovanou stavbu Povolení ke stavbám, rekonstrukcím a přeložkám vodovodních řadů a vodárenských objektů, které jsou vodním dílem (podle § 55 zákona č. 254/2001 Sb.), povoluje příslušný vodoprávní úřad (viz. výše). Vodovodní přípojky nejsou vodními díly (dle § 55 odst.2 zákona č. 254/2001 Sb.) a jejich výstavbu povoluje příslušný stavební úřad, přičemž je nutné v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. zažádat na příslušném stavebním úřadě nejprve o územní rozhodnutí či územní souhlas s umístěním vodovodní přípojky. Vodovodní přípojky následně nevyžadují v souladu s § 103 zákona č. 183/2006 Sb. stavební povolení a nepodléhají ani nutnosti provedení ohlášení stavebnímu úřadu, pouze podléhají institutu územního souhlasu. Účastníkem vodoprávního řízení je zástupce budoucího provozovatele.

3.6

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY - DPS

Prováděcí dokumentaci zajistí investor podle podmínek – požadavků VAS, a.s. a v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb. a předloží ji k vyjádření VAS, a.s. a těm účastníkům stavebního (vodoprávního) řízení, kteří si projednání této dokumentace vymínili v rámci projednávání vodoprávního povolení ještě před zahájením stavby.

str. 8



3.7 PODKLADY A DOKUMENTACE NUTNÉ PRO PŘEDÁNÍ MAJETKU DO PROVOZOVÁNÍ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Povolení stavby Výčet objektů vč. technického popisu Projektovou dokumentaci dle skutečného provedení (stavební, strojní i elektročást) Kolaudační rozhodnutí Zápisy o odevzdání a převzetí stavby, soupis dodavatele (-telů) a uvedení záručních podmínek a doby Revizní zprávy včetně protokolů o zkouškách vodotěsnosti potrubí, jímek apod. Rozpis investičních nákladů dle jednotlivých objektů vč. rozpuštění nákladů na projektové a průzkumné práce do objektů Digitální zaměření stavby na elektronickém nosiči ( ve formátu *.DGN) a v papírové podobě Soupis pronajímaných pozemků vč. výpisu z LV, případně prohlášení o vlastnictví pozemků, u staveb geometrický plán pro vklad do katastru nemovitostí. Zajištěná a dokladovaná věcná břemena u pozemků dotčených stavbou Soupis odboček pro napojení vodovodních přípojek u nově budovaných vodovodních řadů Zprávu o zkušebním provozu, závažných závadách v běžném provozu, jde -li o již provozované dílo Zpracovaný, naší společností odsouhlasený provozní řád nebo dodatek k provoznímu řádu Identifikační údaje vlastníka nutné k připravení smlouvy

K uzavření smlouvy o provozování jsou nutné tyto údaje:

Identifikační údaje vlastníka: Obec, adresa …………………….. IČO ……………………………… DIČ …………………………….... Zastoupen starostou ……………... Popis předávané části : vodovod v ……………………….

Technický popis vodovodu : vodovod - materiál……………… - dimenze……………… - stáří…………………... - délky…………………. Celková délka a skutečná cena :

str. 9


vodovod

….. m :


…… Kč

Dodavatel stavby : ………….. Záruční doba : vodovod :

od převzetí díla……..měsíců, armatury…….měsíců ,

Dotčené pozemky : Parc. č. ……….. Ve vlastnictví obce ………., LV ……

V …………. dne …….. Podpis odpovědné osoby……………..

PROVOZNÍ ŘÁD

3.8

Provozní řád vodovodu, resp. jeho dodatek se zpracovává dle vyhlášky č. 216/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů a za použití TNV 75 59 50 „Provozní řád vodovodu“. Ø

Pro provoz nově navrhovaného vodovodu

Ø

Pro provoz dříve vybudovaného a již provozovaného vodovodu ovlivněného novou stavbou nebo změněnými provozními podmínkami

Provozní řád vodovodu se zpracovává podle dokumentace skutečného provedení a popř. podle dosavadního platného provozního řádu vodovodu. Provozní řád schvaluje provozovatel vodovodu. Provozovatel vodovodu doplňuje provozní řád při rekonstrukcích a významných změnách vodovodu. Provozní řád se předkládá ke kolaudaci a je nutný k provozování vodovodu VAS, a.s. Provozní řád vodovodu musí být v souladu s ustanovením §4, odst.3, zák. č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví.

4

OBECNÉ PODMÍNKY VÝSTAVBY VODOVODŮ 4.1 VYTÝČENÍ STÁVAJÍCÍCH VODOVODNÍCH ZAŘÍZENÍ

Před zahájením stavby objedná zhotovitel stavby vytýčení stávajících vodovodů na staveništi a kontrolu ovladatelnosti vodovodních armatur u VAS, a.s. za účasti pověřeného pracovníka. (viz 10.3. Kontrola ovladatelnosti armatur).

4.2 PŘEDÁNÍ DOKUMENTACE Před zahájením stavby předá investor jeden výtisk prováděcí dokumentace na VAS, a.s., oddělení provozně technických činností.

str. 10



Pokud bude dozorem stavby pověřen pracovník VAS, a.s., bude tento pracovník zván ke všem zkouškám potrubí a budou s ním projednávány podmínky propojů a odstávek vody. V případě jiného dozoru stavby bude nutné zvát příslušného pracovníka provozu vodovodů VAS, a.s.

4.3 ZMĚNY OPROTI PROJEKTOVÉ DOKUMENTACI Dojde-li v průběhu stavby ke změnám oproti schválené dokumentaci, musí být tyto předem odsouhlaseny investorem, projektantem a budoucím provozovatelem vodovodu. Závažnější změny týkající se změny trasy, profilu, materiálu budou řešeny na úrovni vodoprávního úřadu projednáním změny o povolení stavby. V případě změny trasy vodovodu s dotčením jiných než projednaných parcel musí proběhnout projednání novým územním řízením.

4.4 MANIPULACE NA VODOVODNÍ SÍTI Veškeré manipulace na vodovodní síti mohou provádět pouze pověření pracovníci VAS, a.s. Manipulovat s armaturami na vodovodní síti mohou pracovníci zhotovitele pouze za účasti pověřeného pracovníka provozu vodovodů VAS, a.s. Výjimkou jsou havarijní stavy. Havarijní stav - V případě havárie budovaného vodovodu nebo vodovodu již provozovaného uvědomí zhotovitel neprodleně VAS, a.s. V naléhavých případech mohou podle pokynů pověřeného pracovníka VAS, a.s. uzavřít porušený úsek potrubí pracovníci zhotovitele.

4.5 VYSAZOVÁNÍ ODBOČEK, PROPOJE Pokládka vodovodu musí být provedena dle projektové dokumentace ( musí být dodrženo: šířka rýhy, podsyp, obsyp a další). Po uložení vodovodního řadu bude provedena tlaková zkouška, desinfekce a proplach. Po obdržení kladného vyjádření laboratoře VAS, a.s. ke kvalitě vody odebrané vzorkovatelem laboratoře z potrubí mohou být provedeny propoje na stávající vodovodní síť. Platnost rozboru vody je 14 dnů. Do té doby musí být potrubí zprovozněno, jinak pozbývá potvrzení o nezávadnosti platnosti a bude nutné provést novou desinfekci, proplach a nový laboratorní rozbor. Rozbor se provádí v rozsahu požadovaném platnými vyhláškami (např. vyhláška 252/2004 Sb. v platném znění – krácený rozbor - s případným přihlédnutím k použitému materiálu na vodovodní řad). Je rovněž možné vysadit nejprve odbočku se šoupátkem a teprve potom pokračovat s pokládkou vodovodního řadu. Podmínkou však je, aby šoupátko odbočky bylo trvale uzavřeno. Odběr vody z tohoto vodovodního řadu za šoupátkem pro potřeby tlakových zkoušek či proplachů bude možný pouze prostřednictvím nástavce s vodoměrem a odebrané množství bude investorovi fakturováno podle platných cen vodného popř. i stočného. Nepovolený odběr vody bude považován za její odcizení. Propojení nového vodovodu bez potvrzení o nezávadnosti vody bude kvalifikováno jako ohrožení kvality vody ve vodovodním systému a při naplnění skutkové podstaty i jako trestný čin obecného ohrožení. Zhotovování propojů vyžaduje zásah do stávající vodovodní sítě s přímým dopadem na zásobování vodou. Vzhledem k tomu, že za obnovení dodávek vody je vůči svým zákazníkům odpovědna VAS, a.s., mohou zásahy do stávající vodovodní sítě vyžadující odstávku vody, vykonávat pouze pracovníci VAS, a.s., případně zhotovitel za přímé asistence (dozoru) VAS, a.s. Jiným subjektům není zasahování do stávající vodovodní sítě povoleno. Plánované přerušení dodávky vody do napojených nemovitostí, sdělí zhotovitel stavby provozovateli 20 dní předem, provozovatel na základě údajů od zhotovitele stavby oznámí přerušení

str. 11



dodávky vody odběratelům nejméně 15 dnů před zahájením odstávky ve smyslu zákona č. 274/2001 Sb. § 9. Zhotovitel zajistí na objednávku prostřednictvím provozu vodovodů VAS, a.s. náhradní zásobování postižených odběratelů. Obnovení dodávek vody musí být provedeno v oznámeném termínu.

4.6 OCHRANA PROVOZU VODOVODNÍHO ŘADU Po dobu výstavby vodovodu budou přístupny všechny armatury na novém i stávajícím vodovodu a zajištěn trvalý přístup pracovníkům VAS, a.s. k vodovodnímu zařízení za účelem oprav a údržby. Při poškození armatur stávajícího vodovodního řadu bude náhrada škody vymáhána na zhotoviteli. Při hrubé nedbalosti zhotovitele požádá VAS, a.s. o zastavení stavby a případ bude řešen příslušným vodoprávním úřadem popř. stavebním úřadem, který vydal stavební povolení.

4.7 ZRUŠENÍ STARÉHO VODOVODNÍHO ŘADU Způsob zrušení starého vodovodního řadu musí být uveden v projektové dokumentaci stavby. Přednostně budou demontovány nadzemní znaky vodovodního řadu. Litinové a ocelové trouby budou odvezeny do výkupny druhotných surovin, ostatní materiály budou likvidovány dle zákona o odpadech. Provozuschopné části vodohospodářského díla budou na vyzvání předány VAS, a.s. Bude – li zrušený vodovodní řad ponechán v zemi, bude potrubí zalito cementopopílkovou směsí při profilech DN 200 a více. Jeho konce budou v každém místě přerušení zaslepeny, popř. zabetonovány, hydranty demontovány, šachty demolovány a veškeré poklopy armatur a šachet odstraněny a to včetně orientačních tabulek. Demolice šachet zahrnuje vybourání stropů, stěn, popřípadě základových desek včetně odvezení vybouraného materiálu na povolenou skládku a zasypání vzniklého prostoru zeminou, hutněnou po vrstvách tl. 50 cm a úpravou terénu dle okolí.

5

VODOVODNÍ ŘADY 5.1 POKLÁDKA POTRUBÍ

Vodovodní potrubí bude ukládáno podle platných odborných předpisů výrobců potrubí a podle vyhlášky 428/2001Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Uložení potrubí řeší projektová dokumentace. Požaduje se, aby potrubí bylo uloženo na pískový podsyp tloušťky min. 50 mm ( pokud výrobce udává vyšší hodnotu, platí tato) a obsypává se stejným materiálem do výšky min. 300 mm nad vrchol potrubí. Šířku rýhy určuje vzorový výkres v projektové dokumentaci. Pro pozdější vyhledání trub se na vrchol potrubí připevní po cca. 5 metrech identifikační vodič o průřezu nejméně 4mm2 Cu. Ochranu potrubí proti porušení umožní výstražná fólie uložená do zásypu 30-40 cm nad vrchol potrubí. Trasovací páska bude v modrém provedení bez vodiče s nápisem „Pozor vodovod“. U nově položeného či rekonstruovaného ( opravovaného, apod.) potrubí se před uvedením do provozu obecně doporučuje následující postup: -

proplachem, popř. pomocí jiných mechanických prostředků, zajistit odstranění všech mechanických nečistot, dokud voda není zcela čirá; u větších úseků potrubí a vždy u potrubí většího jak DN 150 mm se doporučuje provádět zkoušku průchodnosti volným nástrojem

-

naplnit nový úsek potrubí čistou pitnou vodou s dezinfekčním prostředkem (v případě chlorového přípravku použít úvodní plnící koncentraci volného chloru 25 mg/l a nechat působit

str. 12



alespoň 24 hodin nebo koncentraci 50 mg/l a nechat působit alespoň 12 hodin; Tuto fázi je možné kombinovat s tlakovou zkouškou, technicky však není snadné zajistit homogenní distribuci dezinfekčního přípravku uvnitř celého úseku potrubí. -

obměnit vodu s dezinfekčním přípravkem tak, aby obsah přípravku ve vodě v potrubí byl nižší než povolený limit pro pitnou vodu. Zároveň je třeba respektovat předpisy na ochranu životního prostředí, pokud je voda s dezinfekčním přípravkem vypouštěna přímo do prostředí, anebo vodu před vypuštěním neutralizovat. Neutralizace je nutná i při vypouštění do kanalizace.

-

odebrat vzorek vody na mikrobiologický rozbor a chemický rozbor v rozsahu požadovaném vyhláškou 252/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

-

je-li vzorek vody vyhovující ve všech ukazatelích, je možné úsek zprovoznit.

5.2 MATERIÁLY VODOVODNÍCH ŘADŮ 5.2.1 Materiály trub Na vodovodní síť v provozování VAS, a.s. může být použita řada trubních materiálů zvolených podle intenzity dopravního zatížení komunikací, způsobu uložení, agresivity prostředí, výskytu bludných proudů, provozní důležitosti vodovodního řadu apod. Při návrhu nových řadů je nutné přihlížet k použitým materiálům v okolní vodovodní síti. Všechny materiály, přicházející do přímého styku s pitnou vodou musí splňovat požadavky vyhlášky 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody. Pro vodovody, přeložky, rekonstrukce a opravy se používají následující materiály: Tvárná litina (TLT)- oproti šedé litině má výrazně lepší mechanické vlastnosti a díky vnitřní výstelce také lepší vlastnosti hydraulické. Vnitřní výstelka má také značný vliv na kvalitu dopravované vody. Vnitřní povrchová ochrana vodovodního potrubí bude provedena vysokopecní cementovou vystýlkou. Vnější povrchová ochrana bude žárovým pokovením slitinou zinku (85%) a hliníku (15%) s minimální hmotností 400g/m2+krycí modrá epoxidová vrstva v síle 120 µm. Protikorozní vnější a vnitřní ochrana musí být v souladu s ČSN EN 545. Tvarovky z tvárné litiny budou s vnější a vnitřní povrchovou ochranou: krycí modrý epoxid o síle min. 250 µm podle ČSN EN 14901; nebo fosfatizace zinkem + krycí modrý epoxid nanášený kataforézou o síle min. 70 µm podle ČSN EN 545. Jmenovité světlosti musí vyhovovat ČSN EN ISO 6708. Všechna litinová potrubí, tvarovky, příruby a ostatní součásti vodovodních sítí musí vyhovovat ČSN EN 545. Minimální tloušťky stěn potrubí jsou následující: -

tl. stěny 4,7 mm pro dimenze DN 80 – 150 ( DN80 – 100 tlaková třída C100, DN 125 - 150 tlaková třída C64)

-

tl. stěny 4,8 mm pro dimenze DN 200 ( tlaková třída C50)

-


-


-


-


-


str. 13



V případech, kdy je nutno počítat se zamrzáním vody v potrubí ( shybky vedené po mostních konstrukcích, potrubí s malým krytím, apod.) se používají tepelně izolované litinové trouby a tvarovky dle ČSN EN 545. Trouby (tvarovky) jsou obaleny tepelnou izolací z polyuretanové tvrdé pěny (bez obsahu freonů), s průměrnou objemovou hmotností 80 kg/m3. Plášť trouby je tvořen z pozinkovaného plechu, nerez oceli nebo z měkčeného či vysokohustotního polyetylenu. Při nedostatečné ochraně proti zamrzání vody v potrubí je možné integrovat dodatečné vytápění, které sestává v podstatě z topného kabelu nalepeného na tělese trouby. Požadovanou teplotu lze nastavit termostatem ( počet a topný výkon kabelů lze přizpůsobit místním podmínkám). PE - je nekovovým materiálem, vhodným jak na distribuční řady, tak na nejrůznější shybky, podchody, kde lze využít poddajnosti trub. U tohoto materiálu je zejména nutno dbát na kvalitu svařování (spojování) trub. Zásadně může být použito pouze potrubí PE 100 RC s vysokou odolností proti pomalému šíření trhlin certifikované dle technického předpisu PAS 1075. Určení tlakové řady se navrhuje dle konkrétních podmínek. PVC – je nekovovým, v dnešní době již téměř nepoužívaným materiálem. Lze jej použít pouze zcela výjimečně k doplnění stávajících rozvodných sítí z tohoto materiálu ( při malém rozsahu doplnění). Sklolaminát – je nekovovým materiálem, s velmi výhodnými hydraulickými a antikorozními vlastnostmi. Možnost zhotovení netypických shybek dává možnosti širokého použití zejména v oblastech výskytu bludných proudů nebo na dlouhých přivaděčích. Nerezová ocel – je kovovým materiálem používaná zejména pro vystrojení objektů vodojemů, armaturních šachet, čerpacích stanic, apod. a pro zhotovování atypických tvarovek. Nejmenší možný profil potrubí pro řad veřejného zásobení pro vodovodu je DN 80 tj. pro PE (PVC) Ø 90 mm. Minimální tlaková řada pro plasty je SDR 17 (PN 10) , v případě potřeby vyšší. V minulosti byly pro stavbu vodovodů používány i jiné materiály, se kterými se lze stále setkat. Jedná se zejména o šedou litinu, ocel a azbestocement. Potrubí z těchto materiálů se již nesmí navrhovat a v provozu v podstatě dožívá. Rozdělení materiálu podle místa použití: - Komunikace ve správě ŘSD a SÚS Jmk – tvárná litina - Zpevněné komunikace a zpevněné plochy menšího významu – tvárná litina, PE 100 RC - Ostatní plochy – tvárná litina, PE 100 RC, ( PVC pouze k doplnění stávajících rozvodných sítí z tohoto materiálu) Rozdělení materiálu podle způsobu použití: - Přivaděče gravitační i výtlačné – tvárná litina, PE 100 RC, sklolaminát - Rozvodné sítě včetně zásobních řadů – tvárná litina, PE ( PVC pouze k doplnění stávajících rozvodných sítí z tohoto materiálu) - Násoskové řady – PE 100 RC - Atypické tvarovky a v objektech - nerezová ocel

5.2.2 Identifikační vodič Pro pozdější vyhledání trub se na vrchol potrubí připevní po cca. 5 metrech identifikační vodič o průřezu nejméně 4mm2 Cu. Pakliže je nutné jeho napojování, provádí se pájením nebo lisováním

str. 14



(zásadně se nespojuje svorkami) a pokud možno v poklopech armatur. Spoj musí být důkladně izolován proti působení vlhkosti (smršťovací izolační bužírkou a navíc převinutím izolační PVC páskou). Pokud je vodič uložen v mokrém prostředí, je třeba takovýto úsek položit bez napojování a přitom důkladně kontrolovat možné poškození izolace vodiče. Jestliže je to nevyhnutelné, je třeba toto místo velmi důkladně zaizolovat. Případné zkraty proti zemi značně znesnadňují až vylučují pozdější vytyčování a jsou rozpoznatelné při kontrole identifikačního vodiče. Takovýto vodič je pak v protokolu označen jako nefunkční. Součástí kontroly identifikačního vodiče je vizuální kontrola všech spojů ještě před záhozem. Identifikační vodič musí být vyveden do každého šoupátkového i hydrantového poklopu. Nesmí být omotán kolem ovládací tyče zemní soupravy – při manipulaci se šoupaty dochází k jeho utržení. Ukončení identifikačního vodiče v poklopech musí být provedeno s patřičnou rezervou (min.50 cm nad terén). Viz. příloha 10.

5.2.3 Armatury Hydranty - podzemní – navrhované hydranty musí splňovat následující požadavky: Ø materiál – tvárná litina Ø vnější i vnitřní epoxidový povlak dle těžké protikorozní ochrany, dozorovaný GSK Ø Ø Ø Ø

po uzavření nulové množství zbytkové vody výměna těsnícího pístu hydrantu přes hydrantový poklop (bez výkopových prací) záruka výrobce na ovladatelnost 10 let litinový poklop

Standardně bude používána sestava podzemní šoupě DN 80 (100) + hydrant DN 80 (100) s jednoduchým uzávěrem (viz. příloha 2). V případě výskytu vyššího zákalu vody budou na koncových řadech vodovodů použity plně průtočné hydranty (viz. příloha 3). Po dohodě je možno použití dvojčinných hydrantů (viz. příloha 4) ), bez bezprostředně předřazeného šoupátka a to za splnění následujících předpokladů: o

vodovodní řad bude profilu DN 80 nebo DN 100

o o

na vodovodních řadech DN 100 budou v úsecích po 300 m osazena sekční šoupátka na vodovodních řadech DN 80 budou v úsecích po 500 m osazena sekční šoupátka

Hydranty - nadzemní – navrhované hydranty musí splňovat následující požadavky: Ø materiál – tvárná litina nebo nerez Ø vnější i vnitřní epoxidový povlak dle těžké protikorozní ochrany, dozorovaný GSK Ø po uzavření nulové množství zbytkové vody Ø nadzemní část musí odolávat UV záření Ø výměna těsnícího pístu hydrantu přes tělo hydrantu (bez výkopových prací) Ø stanovené lomové místo v případě nárazu Ø záruka výrobce na ovladatelnost 10 let Ø nadzemnímu hydrantu bude předřazeno šoupě vždy

str. 15



Hydranty musí splňovat podmínky pro udělení značky CE a platné hygienické zákony Šoupátka – navrhovaná šoupata musí splňovat následující požadavky: Ø materiál (tělo + víko) - tvárná litina Ø vnější i vnitřní epoxidový povlak dle těžké protikorozní ochrany, dozorovaný GSK Ø vřeteno z nerezové oceli s válcovaným závitem, ostatní materiály z nerezu Ø těsnění vřetene z vnitřní strany zpětné, jazýčkové Ø měkce těsnící klín – celovulkanizovaný Ø vedení klínu musí být opatřeno kluzným materiálem Ø hladký průtočný profil Ø záruka výrobce na funkci 10 let Ø Na uzávěry lze použít libovolného výrobce, který splňuje výše uvedené požadavky.

1. 2.

3. 4. 5.

6. 7. 8.

9. 10. 11. 12. 13. 14.

15.

vrchní díl vrchní díl (1) a těleso (2) z tvárné litiny EN-GJS-400-18 dle EN 1563 (GGG 400-DIN 1693) uvnitř i vně s epoxidovou ochrannou vrstvou dle DIN 30677-T2 s přihlédnutím k DIN 3476 stejně jako všem jakostním a zkušebním ustanovením dle RAL - značky jakosti 662 (GSK - Společenství pro těžkou protikorozní ochranu) vřeteno z nerez. oceli 1.4021, s válcovaným závitem klín z tvárné litiny EN-GJS-400-18 dle EN 1563 (GGG 400DIN 1693), s uvnitř a vně navulkanizovaným EPDM, umožňuje vypouštění vody z vrchní části šoupěte vedení klínu z otěruvzdorného plastu s vysokou kluzností, s ohledem na zatížení optimalizované řešení zaručuje minimální opotřebení a uzavírací moment matice klínu z mosazi CuZn36Pb3As, velkorysé předimenzování délky závitu požadované EN 1171 (návrh) dovoluje vysoké zatížení kroutícím momentem pouzdro O-kroužků z Ms 58 O-kroužek z NBR, ze všech stran uložen v korozivzdorném materiálu (dle DIN 3574-T1), vyměnitelný pod tlakem (dle ISO 7259) zpětné těsnění z EPDM pojistný kroužek z POM stírací kroužek z EPDM elastomeru těsnění víka z EPDM šrouby s vnitřním šestihranem St 8.8 DIN 912 zapuštěné a zalívací hmotou a těsněním víka zcela chráněné proti korozi ochrana hran z PE chrání při dopravě a skladování kluzné podložky z POM zaručují nízké tření uložení kroužku vřetene

Obr. 1: Příklad vodovodního šoupěte

str. 16



Zemní soupravy – navrhují se v provedení tuhém nebo teleskopickém, musí splňovat následující požadavky: ovládací tyč s antikorozní povrchovou úpravou, chráněná proti vniknutí nečistot a pevně spojená se šoupátkem. Automat. vzdušníky – na všech řadech s tlakovým režimem proudění v nejvyšších místech nivelety. Musí splňovat následující požadavky: Ø materiál těla - tvárná litina s vnějším i vnitřním epoxidovým povlakem dle těžké protikorozní ochrany, dozorovaný GSK nebo z odolného plastu (POM) Ø ostatní díly z nerezové oceli nebo plastu Ø pracující samočinně Ø funkce zavzdušňovací i odvzdušňovací Ø možnost snadné demontáže a čištění Ø do skruží i v provedení zákopovém – tj. odvzdušňovací souprava ve vlastním krytu s odvodněním, možnost vyjmutí z krytu s automatickým uzavřením přístupu vody Regulační armatury – navrhují se dle provozních potřeb a požadavků individuálně.

5.2.4

Domovní přípojky

Šoupátkové uzávěry: Ø

materiál těla - tvárná litina s vnějším i vnitřním epoxidovým povlakem dle těžké protikorozní ochrany, dozorovaný GSK

Ø

šoupátkový uzávěr s vřetenem z nerezové oceli a válcovaným závitem

Ø

ostatní materiály nerezové, měkce těsnící klín

Ø

integrované napojení na PE potrubí přípojky mechanickým nástrčným spojem se zajištěním tahových sil

Navrtávací pasy – litinové díly z tvárné litiny s vnějším i vnitřním epoxidovým povlakem dle těžké protikorozní ochrany, dozorovaný GSK, kovové díly z nerezové oceli. Varianty:

- celolitinové pro různé materiály trubních systémů pro navrtávku boční i vrchní pod tlakem typy (u pasů pro PVC a PE potrubí výhradně toto celolitinové provedení) - litinové s nerezovým třmenem pro různé kovové materiály trubních systémů pro navrtávku boční i vrchní pod tlakem typy, nesmí se používat na potrubí z PE a PVC.

Přípojková sestava musí tvořit kompaktní celek s minimálním množstvím závitových spojů a od jednoho výrobce. Pozn.: sestavy domovních přípojek pro jednotlivá potrubí jsou v přílohách č. 6, 7

str. 17



5.2.5 Tvarovky Potrubí z tvárné litiny - Tvarovky z tvárné litiny budou s vnější a vnitřní povrchovou ochranou: krycí modrý epoxid o síle min. 250 µm podle ČSN EN 14901; nebo fosfatizace zinkem + krycí modrý epoxid nanášený kataforézou o síle min. 70 µm podle ČSN EN 545. Jmenovité světlosti musí vyhovovat ČSN EN ISO 6708. Všechna litinová potrubí, tvarovky, příruby a ostatní součásti vodovodních sítí musí vyhovovat ČSN EN 545. Potrubí z PE - Pro PE potrubí lze použít přírubových tvarovek z TLT ( specifikace viz. výše), elektrotvarovek, příp. tvarovek s mechanickým spojem (viz 5.3.2. - Spojování trub). Elektrotvarovky budou z materiálu z PE 100 (granulát Solvay Eltex TUB 121) v tlakové řadě SDR 11, případně SDR 17 (elektrospojky). Budou použity tvarovky pro venkovní tlakové rozvody pitné vody z PE. Potrubí z PVC – tvarovky z PVC doporučujeme použít dle výrobce trub. Potrubí ze sklolaminátu – originální sklolaminátové tvarovky nebo nerezové, příp. tvarovky z tvárné litiny.

5.3 TECHNICKÉ ŘEŠENÍ VODOVODŮ 5.3.1 Osazování armatur Šoupátka - Pro uložení do země budou použita šoupátka s krátkou stavební délkou. „Krátká“ šoupátka (F4) lze dále použít v armaturních šachtách, kolektorech a prostorově omezených objektech. V těchto omezených prostorech lze použít rovněž kombinované armatury s odbočkou. Šoupátko nebo uzavírací klapka uložené do země budou opatřeny originální teleskopickou zemní soupravou s podkladovou deskou poklopu. Poklopy budou v případě osazení do nezpevněných ploch odlážděny řadami kostek, na ploše min. 50 x 50 cm, osazených do betonu nebo budou zejména na exponovaných místech, chráněny betonovou skruží vyplněnou po horní okraj štěrkem příp. doplněnou orientačním sloupkem. Existenci a umístění uzávěru musí signalizovat orientační tabulka modré barvy, umístěna na blízkém pevném podkladě nebo na orientačním sloupku. Tabulka musí obsahovat údaj o velikosti uzávěru a příslušných vzdálenostech dle ČSN 75 5025 „ Orientační tabulky rozvodné vodovodní sítě“. Uzly s těmito uzávěry budou řešeny pomocí A-kusů, popř. T-kusů. Jiné řešení musí být odsouhlasené pověřeným pracovníkem VAS, a.s. – provozovatelem. Vzdušníky (odvzdušnění potrubí) - v intravilánu: k odvzdušnění se na vodovodních řadech v intravilánu používají především podzemní hydranty osazené na odbočkách potrubí vzhůru. U hydrantů s dvojčinným uzávěrem na rozvodných řadech nižší důležitosti nemusí být předřazené šoupátko. Je nutno dbát na viditelné označení. - v extravilánu: jsou osazovány automatické odvzdušňovací a zavzdušňovací ventily (soupravy) potřebného výkonu (bez nutnosti osazení do samostatných šachet) na odbočkách osazených vzhůru, s následným kolenem a šoupátkem, vyvedené do ochranných betonových skruží vyplněných štěrkem po horní okraj a doplněných orientačním sloupkem. Na pozemcích využívaných pro zemědělské účely budou skruže chráněny kamenným valem po celém obvodu skruže.

str. 18



Obr. 2a: Vzdušník v extravilánu

Obr 2b: Úprava vzdušníku na terénu

V případě nutného zařazení automatického odvzdušnění ve zpevněném terénu je možné osadit odvzdušňovací a zavzdušňovací soupravu chráněnou příslušným litinovým poklopem srovnaným s povrchem terénu. Viz. příloha 5.

str. 19



Obr 2c: Vzdušník v intravilánu s litinovým poklopem

Kalosvody (vypuštění potrubí) v intravilánu ( přednostně podzemní hydrant ) : do profilu DN 200 budou podzemní hydranty osazené na boční odbočce s předřazeným šoupátkem se zemní teleskopickou soupravou. nad profil DN 250 včetně je podzemní hydrant osazován na odbočce otočené dolů s předřazeným šoupátkem a se zemní teleskopickou soupravou. v extravilán ( přednostně kalosvodný objekt ) : do profilu DN 200 včetně jsou kalosvody osazovány na boční odbočce s předřazeným šoupátkem se zemní teleskopickou soupravou s navazujícím odkalovacím potrubím s odvodněním ukončeným volným koncem. nad profil DN 250 včetně je kalosvod osazován na odbočce otočené dolů s předřazeným šoupátkem a s navazujícím odkalovacím potrubím. Podzemní hydrant pro účely proplachu a vypuštění potrubí se osazuje vždy na konci řadu.

str. 20



Obr. 3: Kalosvod v extravilánu (s dolní odbočkou) Nadzemní hydranty: Pokud bude požadováno vlastníkem veřejného vodovodu osazení nadzemních hydrantů, bude použito objezdových typů s definovaným lomem napojených na řad vždy přes uzavírací šoupátko. Plocha kolem hydrantu bude zpevněna dlažbou na ploše cca 1 x 1 m.

Obr. 4: Hydrant nadzemní Podzemní a nadzemní hydranty osazené na řadu mohou sloužit mimo jiné pro doplňování požární techniky, v případě nutnosti lze tyto podzemní hydranty využít k provedení požárního zásahu, nelze však garantovat dodávku požární vody dle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování požární vodou. Veřejný vodovod není určen jako požární vodovod.

str. 21



5.3.2 Spojování trub Způsob spojování trub je ve většině případů předepsán příslušným výrobcem. Trouby z tvárné litiny - Základním typem spojení litinových trub jsou spoje hrdlové a to buď jištěné nebo nejištěné proti podélnému posuvu a tahu. K bezpečnému jištěnému spojení se používají zpravidla jistící segmenty. Přírubové spoje jsou při ukládání do země používány pokud možno co nejméně a jsou vždy opatřeny šrouby, podložkami a maticemi ( pokoveny Cd nebo nerez). Lze použít též protiskluzných přírub. V odůvodněných případech lze použít spojky nebo příruby s jištěním proti posunu. Ocelové nerezové potrubí – se spojuje svařováním celonerezovém provedení

přírubami příp. mechanickými spojkami v

PE – elektrotvarovky (elektrospojky) - Použití elektrotvarovek (elektrospojek) umožňuje provádět svary v poměrně vysoké kvalitě. Elektrotvarovky jsou opatřeny konektory o průměru 4 mm pro připojení elektrosvařovací řídící jednotky, indikátorem toku taveniny (kontrolní výronek) na každé svařovací zóně a integrovaným držákem do d 63 mm včetně. Jsou konstrukčně provedeny tak, aby nedocházelo ke styku odporového drátu s dopravovaným médiem a bylo znemožněno poškození vinutí při sesazování s trubkami (týká se zejména vinutých a oválných trubek). Zvolený materiál a konstrukce elektrotvarovek zajišťuje 100% kvalitu spoje i po opakovaném svařování (např. po výpadku síťového napětí během prvního svařování). Ke každé elektrotvarovce je přiložena karta se svařovacími daty ve formě záznamu na magnetickém proužku, čárového kódu a tabulky pro manuální zadání dat, včetně údaje o době chladnutí. Dále tato karta obsahuje údaje o výrobku – typ granulátu, výrobní dávka, atp. (tzv. zpětná sledovatelnost). Svařitelnost je zaručena s trubkami z PE 80, PE 100 za předpokladu, že index toku taveniny materiálu trubek je v rozmezí 0,2 až 1,4 g/10 min. PE - protiskluzové spojky – Pro mechanické spojování PE trub je možné použít protiskluzné spoje různých typů nebo spojky ISO. PE – svařování na tupo – Je možné pouze pro spojování jen v případě podchodů a řízených protlaků PVC - základním spojem PVC trub jsou spoje hrdlové těsněné gumovým kroužkem. Zde je nutno dbát pokynů výrobce, zejména nezaměňovat těsnící kroužky.

Obr. 5: Protiskluzové spojky pro plastová potrubí

str. 22



Obr. 6: Speciální příruba jištěná proti posuvu

5.3.3 Chráničky Používají se při podchodech komunikací, vodotečí, drážních těles, apod. Materiál chrániček je požadován s životností minimálně dosahující životnosti potrubí tj. železobeton, sklolaminát, plasty. Vodovodní potrubí musí být v chráničce uloženo na kluzných objímkách nebo lyžinách z trvanlivého a nekorodujícího materiálu. Jejich konstrukce musí zamezit sunutí i části potrubí po stěnách chráničky a zabezpečit co nejlepší vystředění potrubí. Čela chrániček budou zaslepena manžetou nebo bobtnající pěnou. Dimenze chrániček musí být navržena s dostatečnou rezervou, aby zde byl prostor pro pozdější demontáž celého nebo části potrubí. Je také třeba, aby zůstal manipulační prostor na obou stranách chráničky. Umísťování vodovodních zařízení do chrániček, podchodů a šachet znamená často provozní komplikace, a proto se navrhuje pouze v nejnutnějších případech. Obecně se upřednostňují technická řešení bez chrániček.

Obr. 7: Kluzné objímky

str. 23



5.3.4 Průchozí kanály Používají pro umístění vodovodních řadů zejména v těch případech, kdy je nutné zachovat přístup k potrubí z hlediska opravitelnosti. Rozměry průchozího kanálu jsou dány především profilem vodovodního řadu. Minimální průchozí výška je 1,90 m a šířka dle obr. 7. Potrubí se ukládá co nejníže, nejméně však 0,40 m nad dno. Boční vzdálenost potrubí od stěny může být nejméně 0,30 m. Šířka kanálu však musí umožnit nejen drobné opravy, ale také výměnu trub zejména větších profilů. Šířka na manipulační rezervu je dána profilem trouby a manipulačním prostorem 0,5m z každé strany vyměňované trouby.

min. 0,3m Šprůchozí

Šířka kanálu se tedy určí následně:

DN

Škanálu = DN + 0,3m + Šprůchozí Šprůchozí = 1,2m

pro DN do 200 mm

Šprůchozí = 2 x 0,5m + DN

pro DN větší než 200 mm

min. 0,4m Škanálu Obr. 8: Průchozí kanály - rozměry

Trasa potrubí se navrhuje tak, aby bylo možné využít stěn kanálu pro zachycení sil v místech změny směru trasy. Situování potrubí ke stropu lze povolit pouze ve výjimečných případech a je bezpodmínečně nutné doložit statický výpočet úchytů. Průchozí kanály musí být vždy vodotěsné a buďto gravitačně odvodněné (do kanalizace) nebo opatřeny jímkou pro osazení čerpadla poblíž vstupu. Průchozí kanál je vybaven nejméně v jednom místě (poblíž vstupu) rozebíratelným stropem o takových rozměrech, aby bylo možné tímto místem dopravovat vodovodní trouby při opravách poruch. U větších profilů, kde lze předpokládat větší hmotnost jednotlivých komponentů potrubí, vybavují se průchozí kanály vhodným manipulačním zařízením (háky, jeřábové kočky, elektrické vrátky).

5.3.5 Armaturní šachty Navrhují v místě důležitých uzlů a propojů a pro osazení vodoměrů, redukčních ventilů, apod. Rozměry armaturních šachet se navrhují stejným způsobem jako u průchozích kanálů. Armaturní šachty se navrhují přednostně jako monolitické železobetonové objekty včetně stropu, prováděné výhradně z vodostavebního betonu. Přípustné jsou šachty z velkoprostorových prefabrikátů s monolitickým stropem (zastropení překlady PZD nebo panely RZP je nepřípustné) a s vodotěsnou úpravou. Prostupy do armaturních šachet budou provedeny jako vodotěsně, tzn. budou zatěsněny bobtnajícími pásky k tomuto účelu určenými. Šachty jsou upřednostňovány vodotěsné a bezodtoké s jímkou pro umístění čerpadla.

str. 24



Vstup (ČSN 75 5401 „Navrhování vodovodního potrubí“) bude zajištěn těsným poklopem s možností uzamčení. Počet vstupů se volí tak, aby byla v maximální míře usnadněna manipulace v šachtě. Vstupní otvory se osazují přednostně poklopem z kompozitu, plastu či ze skelného laminátu nebo poklopem litinovým s betonovou opěrou poklopu, mohou být i poklopy nerezové, osazené v zelených plochách a nepojížděných chodnících.Velikost poklopů je 700 x 700 mm nebo 600 x 900 mm. Do komunikací budou osazovány čtvercové litinové poklopy třídy D400. V případě umístění vstupu v nezpevněných plochách v extravilánu a vhodných místech v intravilánu se vstup vyvede min 0,20 m nad terén. Vstupní komín musí být betonový (ne vyzděný) s dokonalým (i vodotěsným) spojením ke stropu. Možný je též komín z kompozitu jako součást dodávky poklopu. Pro navrhování žebříků platí ČSN 75 0748 „ Žebříky pevně zabudované v objektech vodovodů a kanalizací“.Vstupní žebříky z nerezové oceli, kompozitu nebo poplastovaných stupadel je vždy nutno pevně ukotvit do obvodové zdi. Vstupní madla v šachtě budou z nerezové oceli, nejlépe skrytá pod poklopem a budou součástí žebříku. Šachty budou bez větrání, pouze na zvláštní požadavek z důvodu speciálního vystrojení lze osadit větrací hlavici na poklop nebo do stropu. Tvarovky a potrubí v šachtě budou zabezpečeny vybetonovanými opěrnými bloky. Nátěr tvarovek, zejména litinových, bude sjednocen epoxidovým nátěrem jednoho barevného odstínu.

Obr. 9a: ŽB monolitická betonová AŠ s kompozitovým poklopem 600 x 900 mm, nezpevněný terén

str. 25



Obr. 9b: Úprava vstupu u šachty s litinovým poklopem 700 x 700 mm, nezpevněný terén

5.3.6 Kolektory

Obr. 10: Vodovodní potrubí v kolektorech

VAS, a.s. je provozovatelem štoly na Hradišti a kolektoru na ÚV Znojmo. Uvádíme pouze obecný popis a některá základní technická pravidla, která je třeba při návrhu kolektorů dodržet. Do kolektoru bude použit vhodný nekorodující materiál. Konstrukce pro kotvení potrubí a další nosné prvky pro vodovodní potrubí budou přednostně zhotoveny z materiálu kompozit. Při umisťování potrubí do kolektorů je nutné potrubí dimenzovat na vyšší hodnoty hydrostatického tlaku, které jsou dány umístěním kolektorů 25 až 80 m pod povrchem.

str. 26



V kolektorech se přednostně používá klapkových uzávěrů. ČSN 73 7505 ,, Sdružené trasy městských vedení technického vybavení“ ukládá opatřit uzávěry nad DN 200 dálkovým ovládáním. Uzávěry dálkově ovládanými z centrálního dispečinku kolektorů budou opatřeny vodovody také vždy na vstupu a na výstupu z kolektoru. Na armaturách ručně ovládaných budou osazena ovládací kola. Tyto armatury budou umisťovány tak, aby k nim byl zajištěn přístup (ovládací kolo min. 20 cm pod nejbližší lávkou pro kabely a max. 40 cm od jejího okraje k ose ovládacího kola). Dálkové ovládání uzávěrů musí být technicky řešeno tak, aby při manipulaci nezpůsobovalo nebezpečné tlakové rázy v potrubí.

max. 40

min. 20cm

Obr.11: Armatury v kolektorech - způsob umístění ovládacího kola pod kabelovou lávkou

Pro odvzdušnění potrubí v místě shybek (zejména v technických galeriích) se používají automatické vzdušníky osazené za šoupětem (z důvodu možnosti výměny vzdušníku bez přerušení dodávky vody). Průchodky do kolektoru provádět jádrovými vývrty s dodatečným utěsněním proti vnikání povrchové i jiné vody do kolektoru.

5.3.7 Čerpací stanice a vodojemy a úpravny vody Technické řešení čerpacích stanic a vodojemů, úpraven vod bude vzhledem ke specifickým vlastnostem těchto objektů řešeno individuálně a projednáno příslušným oddělením VAS, a.s. Obecně však platí: Ø všechny použité prvky a konstrukce musí splňovat požadavek minimální údržby, musí mít atest pro trvalý styk s pitnou vodou Ø trubní vystrojení z nerezové oceli Ø vstupní žebříky do nádrží z nerezové oceli nebo kompozitu, ostatní žebříky a zábradlí z nerezové oceli, kompozitu Ø veškeré podlahy z protiskluzné dlažby, obklady stěn z keramického materiálu Ø k přírubovým spojům budou použity šrouby, podložky a matice z nerezu nebo pokoveny Cd Objekty musí mít šikmé střechy z pevného materiálu, poplastované klempířské výrobky a vstupní dveře z nekorodujících materiálů (mimo dřevo). Žádoucí je absence dalších otvorů a důkladné větrání všech prostor přes vzduchové filtry.

str. 27



Sledování provozních i poruchových stavů ve vodojemech, čerpacích stanicích a úpravnách vod bude zabezpečeno telemetrickým zařízením kompatibilním s telemetrickým systémem na dispečinku. Telemetrické zařízení bude umístěno do technologického rozvaděče, který bude umístěn v armaturních komorách.

5.3.8 Konstrukční zásady pro budování vrtaných studní a násosek a) Materiály použité pro konstrukci a vybavení jímacího vrtu a násosky musí splňovat požadavky trvanlivosti, přiměřené životnosti a nezávadnosti pro styk s pitnou vodou. Standardním trubním materiálem na zárubnici jímacího vrtu a svislou i vzestupnou část násosky je PE , popř. vhodný typ nerez materiálu. b) Konstrukce musí být řešena jako vodotěsná, aby byla funkční za všech reálných provozních i hydrologických situací a to nejen za stavu úplného zatopení okolního terénu při povodních, ale i v době extrémního sucha Jílové těsnění v horní části jímacího vrtu musí být provedeno do hloubky minimálně 2-3 m pod upravený okolní terén, výška kalníku na dně vrtu musí být min. 1,5 m. Štěrbinovou perforaci zárubnice provést na šířku štěrbiny 4 – 6 mm, filtrační obsyp provést dvojitý s křemitým tříděným štěrkem frakce 8/16 mm. Zhlaví vrtů zhotovit z plastu nebo z nerez oceli s přírubou s provedením zabraňujícím kontaminaci vrtu povrchovou vodou. Vstupní šachta musí být vyvedena nad terén a vstup do šachty obsypán násypovým kuželem, jehož povrch bude vyspádován tak, aby povrchová voda odtékala směrem od poklopu, sklon násypového kužele bude navržen na stav úplného zaplavení s ohledem na zatápění objektů v průběhu povodní. Poklop bude zhotoven z plastu s dvojitým lemem nebo z litiny a bude umístěn tak, aby ležel v ose zárubnice z důvodu monitorování stavu výstroje kamerou a pro snadné provádění regenerace jímacího vrtu a výměnu čerpadla. Výška násypového kužele nad šachticí a úroveň zákrytové desky šachtice musí být volena s ohledem na maximální dosaženou úroveň hladiny povrchové vody při povodni ( průtok Q5) c) Celkové řešení musí umožňovat snadnou a rychlou údržbu či obnovu jednotlivých částí. d) Jímací vrty musí být zabezpečené proti poškození cizími osobami – poklopy budou uzamykatelné.

5.3.9 Úpravy kolem poklopů Poklopy šoupátek, ventilů a podzemních hydrantů budou při osazení do asfaltových ploch a dlažeb osazeny do původního druhu úpravy povrchu. Při osazení do zelených ploch a pásů v intravilánu budou odlážděny dlažbou na ploše min. 50 x 50 cm do betonu. V extravilánu bude úprava spočívat v osazení poklopů do štěrku fr. 16 – 32 mm, kterým bude zaplněna betonová skruž až po horní okraj. Možné je též odláždění poklopu velkými dlažebními kostkami nebo betonovými dlaždicemi na ploše cca. 1 x 1 m. Blízké okolí poklopů a šachet musí být zpevněno. Použity mohou být např. betonové dlaždice větších rozměrů (500 x 500 x 50 mm) položených na štěrkové lože, dlažební kostky nebo zámková dlažba. S výhodou může být zpevnění ukončeno betonovou obrubou. Zpevnění může být též vrstvou štěrku minimální tloušťky 200 mm na geotextílii.

str. 28



POZN.: Při zřizování nových parkovacích míst, resp. při budování nového vodovodního řadu musí být vhodným způsobem (např. vodorovným značením, výškově odlišenou plochou) zabráněno parkování motorových vozidel na poklopech armatur.

5.3.10 Přeložky vodovodů Přeložkou vodovodu se rozumí dílčí změna jejich směrové nebo výškové trasy nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení. Přeložku je možno provést jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu. Žádost o souhlas musí obsahovat stanovisko provozovatele. Tím nejsou dotčeny povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů (zák. č. 183/2006 Sb.). Přeložku vodovodu zajišťuje na vlastní náklad osoba, která potřebu přeložky vyvolala, pokud zákon o vodovodech a kanalizacích nestanoví jinak. Vlastnictví vodovodu se po provedení přeložky nemění. Stavebník přeložky je povinen předat vlastníkovi vodovodu dokončenou stavbu po nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů vyjádření ke stavbě.

6

VODOVODNÍ PŘÍPOJKY

Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem (dle § 3 zák. 274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích a dle § 55 zák. č. 254/2001 Sb. Zákon o vodách). Pro každou zřizovanou nemovitost se samostatným číslem popisným se zásadně zřizuje samostatná vodovodní přípojka. Vlastníkem vodovodních přípojek zřízených do účinnosti zákona č. 274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod, neprokáže-li opak. Vlastníkem vodovodní přípojky po zahájení účinnosti zákona č. 274/2001 Sb. je ten, kdo na své náklady přípojku zřídil (účinnost zákona je od 1.1. 2002). Realizaci oprav všech vodovodních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel (VAS, a.s.) ze svých provozních prostředků. Opravy jsou takto hrazeny v případech, kdy se nezvyšuje hodnota hmotného majetku. Jde tedy pouze o drobné opravy. V případech kde je novým potrubím nahrazena definovatelná část přípojky, zvyšuje se hodnota hmotného majetku a takovou opravu hradí vlastník příslušné části přípojky. Veřejným prostranstvím (v souladu se zákonem o obcích č. 128/2000 Sb. §34) se rozumí všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Zřízení nové přípojky projednává a odsouhlasuje VAS, a.s. Vodovodní přípojky je možné zřizovat a povolovat (územní souhlas) pouze na zkolaudované vodovody. Zhotovení vodovodní přípojky a připojení nemovitosti zajistí jejímu vlastníkovi VAS, a.s. (příslušné provozní středisko) na základě objednávky, stavebního povolení, projektové dokumentace, přihlášky ke zřízení vodovodní přípojky a uzavřené smlouvy o dodávce pitné vody.

str. 29



Obr.13: Vodovodní přípojka

6.1 OBSAH PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE PŘÍPOJKY Projektovou dokumentaci vodovodní přípojky může zpracovat pouze osoba k tomuto oprávněná. Ø

Technická zpráva s popisem – profil přípojky, velikost vodoměru (dle výtokových jednotek), umístění vodoměrné sestavy, materiálového provedení přípojky; požadavek na odběr pro vnitřní požární vodovod (viz. ČSN 73 0873 Zásobování požární vodou). U objektů pro podnikatelské účely je třeba doložit hydrotechnické výpočty spotřeby pitné vody (denní odběr, maximální denní odběr, roční a požární odběr) a popis dalších použitých zařízení.

Ø

Přehledná situace (v měřítku 1:5000)

Ø

Katastrální mapa (v měřítku 1:1000 – 1:2880)

Ø

Podrobná situace (v měřítku 1:500 nebo 1:250) se zákresem objektu, pro který je přípojka zřizována, stávající vodovodní řad, navrhované přípojky dalších inženýrských sítí připojovaného objektu. V situaci je třeba uvést kóty přípojného bodu, čísla parcel všech stavbou dotčených pozemků a číslo popisné nejbližšího rodinného domu.

Ø

Údaje o vodovodní síti a možnosti napojení nemovitosti poskytuje: (platnost podkladů je 1 rok)

str. 30



•

oddělení provozně technické činnosti – pro připojení jednoduchých staveb (RD)

•

správce GIS – pro připojení složitějších staveb (pouze projektanti a obce)

Ø

Podélný profil vodovodní přípojky – jednoduché schéma v přijatelném měřítku, výškové řešení při vstupu do objektu.

Ø

Stavební výkres vodoměrné šachty – v měřítku 1:20, 1:50

Ø

Kladečský plán – pouze u přípojek od DN 80 a větších.

6.2 TECHNICKÉ A MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ VODO VODNÍ PŘÍPOJKY Ø

Vodovodní přípojku je nutno provádět vždy jako celou stavbu od vodovodního řadu včetně napojení až po hlavní uzávěr vody (včetně vodoměrné sestavy).

Ø

Pro jeden napojený objekt nebo pozemek ( nemovitost) má být navržena pouze jedna vodovodní přípojka.

Ø

Vodovodní přípojka musí být v celé délce jednotného profilu a materiálu, přímá a co nejkratší (po vodoměr).

Ø

Napojení nové vodovodní přípojky na jinou stávající vodovodní přípojku není možné.

Ø

Potrubí vodovodní přípojky má stoupat směrem k vnitřnímu vodovodu ve sklonu min 3 ‰, (vždy, kdy je to technicky možné).

Ø

Při křížení vodovodní přípojky s kanalizačním nebo jiným potrubím dopravujícím zdraví škodlivé látky má být vodovodní přípojka uložena nad tímto potrubím podle ČSN 73 6005. Není-li tento požadavek možné dodržet, navrhnou se technická opatření zabezpečující ochranu vody proti znečištění v případě poruchy přípojky nebo křižovaného potrubí (např. uložení přípojky v místě křížení do chráničky s minimálním přesahem 2 m na každou stranu, při křížení pod komunikací s vyvedením chráničky 1m za okraje komunikace ).

Ø

Ochranné pásmo vodovodní přípojky je 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí na obě strany (ČSN 75 5411).

Ø

Vnitřní rozvody vody musí být před napojením na vodovod technicky způsobilé.

Ø

Rozvody vody z jiných zdrojů (například studna) nesmí být propojeny s rozvody vody z vodovodu!

Ø

Minimální rozměr potrubí vodovodní přípojky je 32 x 4,4 mm

Ø

Ke všem vodovodním přípojkám bude instalován identifikační vodič a to v celé délce (tzn. od napojení na vodovodní řad až po vodoměrnou šachtu). Vodič bude vyveden do přípojkového poklopu a na druhém konci do vodoměrné šachty s přesahem 0,5 m.

Ø

Vodovodní přípojky profilu 32-63 mm je nutno ukládat v úseku od místa napojení až po soukromý pozemek nebo až po vodoměrnou šachtu do chrániček.

Ø

Chránička musí být provedena jako souvislá. Navrhovaným materiálem pro chráničku může být PE nebo PVC. Pro vodovodní přípojku profilu 32 mm musí být minimální vnitřní průměr chráničky 70

str. 31



mm. U větších průměrů přípojek je nutno použít chráničku odpovídající větší velikosti. Při spojování chrániček je třeba dbát na to, aby spoj nezužoval vnitřní profil. Ø

Délka a profil chráničky je dán vzdáleností vodoměru od místa odbočení z vodovodního řadu a umístěním vodoměrné sestavy.

Ø

Pro vodovodní přípojku o vnějším rozměru 32 mm, kde je vodoměrná sestava umístěna ve vodoměrné šachtě před nemovitostí, je nutno použít chráničku: •

vnitřního profilu 70 mm do 15,0 m

•

profilu 80 mm při délce přípojky od 15,0 m do 30,0 m

Ø

Mezikruží mezi chráničkou a trubním materiálem přípojky je nutné utěsnit vhodným způsobem v místě napojení na vodovodní řád i v místě vodoměrné sestavy (tvarovatelnou hmotou na vytěsňování spár, denzopáskou odolnou proti vodě, atp.).

Ø

Vodovodní přípojku je nutno ukládat do nezámrzné hloubky, optimální hloubka uloženi je 1,2 m.

Ø

Materiál vodovodní přípojky o vnějším rozměru 32-63 mm je minimálně PE SDR 17 (PN 10).

Ø

Materiál vodovodních přípojek o vnějším rozměru větším než 63 mm je volen dle konkrétních podmínek.

Ø

Vodovodní přípojka je napojována na vodovodní řad navrtávacím pasem, případně jinou tvarovkou (v případě výřezu). V místě napojení je vždy zemní uzavírací ventil (ZV) se zemní zákopovou soupravou (ZZS). Pokud je napojení na vodovod realizováno v armaturní šachtě není zemní zákopová souprava zapotřebí.

Ø

Vlastní nová přípojka od odbočení z vodovodního řadu, (od ZV až po vodoměrnou sestavu), musí být provedena z jednoho celistvého kusu trubního materiálu, který nesmí být spojován. V odůvodněných případech je možné provést spojení elektrotvarovkou nebo mosaznou spojkou a to pouze se souhlasem provozovatele vodovodu.

Ø

Je zakázáno používat v zemním tělese tvarovky z černé oceli (i s pozinkovanou nebo jinou úpravou).

Ø

Vodoměrná sestava musí být uchycena v držáku odpovídající velikosti a má obsahovat ve směru toku uzavírací ventil, vodoměr, zpětnou klapku, hlavní domovní uzávěr s odvodňovacím ventilem. Doporučujeme za hlavní domovní uzávěr osadit mechanický filtr.

Ø

Vodoměr ve směru přítoku pitné vody musí být opatřen plombou v místě připojovací matice.

Ø

Prostupy trubního materiálu vodovodní přípojky stěnami objektů (budovy, šachty) je nutno provést tak, aby bylo zabráněno mechanickému poškození přípojky, a aby byly tyto vodotěsně upraveny.

Ø

Utěsnění prostupů stěnami objektů si na své náklady zajišťuje vlastník připojované nemovitosti.

Ø

Umístění vodoměrně sestavy na vodovodní přípojce navrhuje projektant, max. však 20 m ( v ojedinělých případech 30 m) od odbočení z vodovodního řadu. Dále bude u všech přípojek delších než 5 m přiložen k potrubí přípojky identifikační vodič, který bude vyveden na jednom konci do poklopu domovního uzávěru, na druhém konci bude vyveden do vodoměrné šachty.

str. 32



Ø

Předloženou projektovou dokumentaci vodovodní přípojky schvaluje referent TPČ společnosti VAS, a.s., vyjadřující se k dané stavbě (dle stavebního zákona 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Ø

Při návrhu umístění vodoměrné sestavy je nutné brát v úvahu následující okolnosti:

Ø

•

snadnou přístupnost k vodoměru při odečtu, kontrole, výměně,

•

ochranu vodoměru před mechanickým poškozením, zamrznutím, krádeží,

•

v maximální možné míře zamezení neoprávněných odběrů pitné vody z části vodovodní přípojky před vodoměrem (zejména v úsecích, kde je přípojka uložena na soukromém pozemku).

•

vzdálenost vodoměru od vodovodního řadu

•

dispoziční uspořádání objektu

Možnosti umístění vodoměrné sestavy (dle priority) : 1) venkovní vodoměrná šachta ( na veřejném prostranství) 2) venkovní vodoměrná šachta ( na soukromém pozemku) 3) sklep

6.2.1 Technické řešení venkovní vodoměrné šachty Ø

Vodoměrnou šachtu (VŠ) včetně poklopu je třeba staticky řešit dle pevnosti zatížení pro umístění v zeleném pásu, chodníku, příjezdové komunikaci, veřejné komunikaci

Ø

Minimální vnitřní světlost VŠ je dl. 1,2m, š. 0,9m, hl. 1,5m, v případě kruhové plastové φ 1,0 m.

Ø

VŠ musí být vždy provedena jako izolovaná proti mrazu a vodotěsná - dle ČSN 75 5411 s pevným dnem a povrchově upraveným i stěnami (zděné)

Ø

VŠ musí být vybavena žebříkem nebo poplastovanými stupadly. Žebřík se navrhuje podle ČSN 75 0748 „ Žebříky pevně zabudované v objektech vodovodů a kanalizací“

Ø

Vstupní otvor VŠ musí mít světlost minimálně 600 x 600 mm a musí být umístěn na protilehlé straně stěny, na níž je instalována vodoměrná sestava. Žebřík ani stupadla nesmí zasahovat do světlosti vstupního otvoru

Ø

Poklop zajišťující vstupní otvor vodoměrné šachty musí být proveden tak, aby bylo zamezeno vniku povrchové vody, pádu osob a předmětů do vodoměrné šachty. Ve výjimečných případech, jeli vodoměrná šachta umístěna v komunikaci nebo v průjezdu objektu musí poklop odolat pojezdu vozidel

Ø

Prostupy pro vstup potrubí vodovodní přípojky do VŠ umístit na kratší stěnu VŠ tak, aby na delší stěnu VŠ bylo možno v přímém směru umístit vodoměrnou sestavu do držáku – cca 0,1 – 0,3 m nad upravenou podlahu VŠ

str. 33



Ø

VŠ v nezpevněné ploše vyvýšit nad okolní terén o cca 0,15 m

Ø

Ve VŠ smí být umístěno pouze vodovodní potrubí, armatury a vodoměr. Ve VŠ se nesmí umístit jiná vedení s provozem vodovodu nesouvisející, vnitřní prostor VŠ se musí vlastník vodovodní přípojky udržovat v čistotě

Ø

Pořízení vodoměrné šachty (VŠ), její údržbu a případné opravy si na své náklady zajišťuje vlastník připojované nemovitosti

Ø

Vodoměrnou šachtu nelze bez souhlasu provozovatele nebo vlastníka vodovodu umísťovat do samostatně stojící nevytápěné garáže, na parkoviště, odstavné plochy, veřejné komunikace a jiné exponované plochy

Vzorová skladba vodovodní přípojky (PE 63 včetně): 1.

navrtávací pas se šoupátkem (tvárná litina)

2.

teleskopická zemní souprava

3.

poklop ventilový + podkladová deska pro poklop

4.

mosazná spojka (přechod na PE potrubí)

5.

kulový uzávěr (za vodoměrem s odvodněním)

6.

redukce

7.

vodoměr

8.

šroubení, plastová objímka s plombou na šroubení před vodoměrem

9.

zpětná klapka

10. potrubí tlakové přípojky (silnostěnné potrubí PE, min. PN 10) 11. chránička (monolit) z plastu

str. 34



Obr.14: Vzorová skladba vodovodní přípojky Poznámka:

Položky 1 – 3 jsou součástí vodovodu, položky 5 – 9 mohou být sjednoceny do tržních sestav. Vodoměrná sestava musí být zajištěna proti deformacím (v držáku, podložením nebo upevněním na stěnu).

6.3 POSTUP PŘI ZŘIZOVÁNÍ VODOVODNÍ PŘÍPOJKY Při zřizování vodovodní přípojky je třeba dodržet následující postup: a) Ověření možnosti napojení na vodovod – informace lze získat na oddělení provozně technických činností VAS, a.s. b) Projektovou dokumentaci vypracuje oprávněná osoba c) Projednání a schválení technického řešení na oddělení provozně technických činností VAS, a.s. d) Projednání projektové dokumentace s orgány a organizacemi e) Územní souhlas – vydává stavební úřad příslušný místu stavby f) Příprava k realizaci : - vytýčení podzemních sítí - vyřízení povolení ke zvláštnímu užívání komunikace - uzavření smlouvy o dodávce vody g) Realizace vodovodní přípojky (zemní práce si zajišťuje budoucí majitel přípojky na své náklady) včetně montáže vodoměru a její uvedení do provozu h) Geodetické zaměření – bude provedeno geodetické zaměření vodovodní přípojky od místa napojení na vodovod až k vodoměrné šachtě (vč. jejího zaměření). V případě, že není

str. 35



vodovodní přípojka zakončena vodoměrnou šachtou, bude provedeno geodetické zaměření přípojky na veřejném prostranství. Nejdůležitější požadavky na zaměření Ø potrubí je nutné zaměřit před záhozem na vrchol potrubí Ø u potrubí se uvádí materiál, průměr, délka potrubí, hloubka uložení Ø chráničky jsou popsány materiálem, průměrem chráničky, délkou a hloubkou uložení Ø lomové body, šoupata budou zaměřeny na střed a okótovány k zaměřeným pevným bodům. Ø u vodoměrné šachty bude zaměřen její obrys a bude okótována (od středu) k zaměřeným pevným bodům. Podrobnější informace včetně nabídky prací lze získat na oddělení provozně technických činností VAS, a.s., respektive na příslušném stavebním úřadě.

6.4 ZRUŠENÍ VODOVODNÍ PŘÍPOJKY Fyzické zrušení vodovodní přípojky zajišťuje provozovatel vodovodní sítě na náklady majitele přípojky. Zemní práce spojené se zrušením přípojky zajišťuje majitel přípojky. Zrušení se sestává z demontáže navrtávacího pasu, ventilu, zemní soupravy, demontáže vodoměru vč. odpočtu stavu a všech povrchových znaků (poklop, orientační tabulky). Navrtávací pas bude nahrazen opravným třmenem. Likvidace vodoměrné šachty bude provedena pouze v případě, že je umístěna na veřejně přístupném pozemku. Likvidaci provede vlastník přípojky. Konce potrubí rušené vodovodní přípojky budou zaslepeny, větší profily potrubí nad DN 80 včetně budou zality cementopopílkovou směsí.

str. 36



VÝKRESOVÁ ČÁST Vodoměrné šachty:

Obr. 15: Monolitická vodoměrná šachta

str. 37



Obr. 16: Plastová vodoměrná šachta – kruhový půdorys

str. 38



Obr. 17: Plastová vodoměrná šachta (kruhový půdorys) – uchycení vodoměrné sestavy:

a) na stěně šachty

b) na podlaze šachty

str. 39



Obr. 18: Plastová vodoměrná šachta – obdélníkový půdorys

str. 40



a) držák pro uchycení vodoměrné sestavy

b) vstupní žebřík

str. 41



Obr. 19: Vodoměrná šachta v pojížděné ploše

str. 42



Obr. 20: Vodoměrná šachta mimo pojížděnou plochu

str. 43


7


OCHRANNÁ PÁSMA VODOVODNÍCH ŘADŮ, VZDÁLENOSTI SÍTÍ PRO KŘÍŽENÍ A SOUBĚH

K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a pro ochranu okolních staveb před poškozením se vymezují ochranná pásma stanovená zákonem 274/2001 Sb. v platném znění. V ochranném pásmu vodovodního řadu lze provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování, vysazovat trvalé porosty, provádět skládky jakéhokoli odpadu, provádět terénní úpravy jen s písemným souhlasem provozovatele (§ 23 zákon 274/2001 Sb.) Ochranné pásmo vodovodu je vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu: do DN 500 (včetně)

1,5 m

nad DN 500 mm

2,5 m

Poznámka : U vodovodních řadů o průměru nad 200 mm včetně, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti v obou případech zvyšují o 1,0 m.

OCHRANNÉ PÁSMO VODOVODU

do průměru 500

1,5m

1,5m

Obr. 21: Příklad ochranného pásma vodovodu

V případě potřeby je možné s vlastníkem pozemku, v němž jsou vodovodní řady a přípojky uloženy, dohodnout ochranu těchto vodovodních zařízení v rozsahu větším, než je ochranné pásmo ze zákona, formou dohody o ochranném území.

str. 44



Nejmenší dovolené vodorovné vzdálenosti při souběhu podzemních sítí v m

Vodovodní sítě a přípojky

0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,50 0,50 0,60 1,00 0,60

0,60

0,50

Koleje tramvaj. dráhy

Kolektor

Potrubní pošta

Stokové sítě a kanal. přípojky

Kabelovody

Tepelné sítě

220 kV

35 kV

10 kV

1 kV

Druh sítí

Plynovod. potrubí

do 0,005 MPa do0,3 MPa Vodovodní sítě a přípojky

Silové kabely do

Sdělovací kabely

(dle ČSN 73 6005 „Prostorové uspořádání sítí technického vybavení) :

0,60 1,20

Nejmenší dovolené svislé vzdálenosti při křížení podzemních sítí v m

Vodovodní sítě 0,40 0,40 0,40 a přípojky

8

0,20 0,20 0,20

0,40 0,20 0,15 0,15

0,20 0,20

0,10

0,20

Koleje tramvaj. dráhy

Kolektor

Potrubní pošta

Stokové sítě a kanal. přípojky

Kabelovody

Tepelné sítě

Plynovod. potrubí

do 0,005 MPa do0,3 MPa Vodovodní sítě a přípojky

35 kV

10 kV

1 kV

Druh sítí

220 kV

Silové kabely do

Sdělovací kabely

(dle ČSN 73 6005 „Prostorové uspořádání sítí technického vybavení):

0,20 1,50

PROTIKOROZNÍ OCHRANA POTRUBÍ

Vodovodní potrubí je potřeba chránit proti vnější i vnitřní korozi. Volba ochrany vodovodního potrubí proti korozi musí vycházet z komplexního posouzení podmínek na její vznik, tj. z vlastnosti materiálu potrubí, prostředí, ve kterém bude potrubí uložené, a z vlastností dopravované vody. V místech, kde je předpoklad výskytu prostředí se zvýšeným rizikem koroze, je projektant povinen doložit projekt s provedeným protikorozním průzkumem a na jeho podkladě navrhnout odpovídající pasivní, popřípadě i aktivní protikorozní ochranu kovového trubního materiálu. Provozovatel vodovodu – VAS, a.s. je oprávněn doložení protikorozního průzkumu vyžadovat. Návrh aktivní protikorozní ochrany potrubí musí brát ohled na ostatní inženýrské sítě opatřené katodickou ochranou, zejména plynovody.

9

OZNAČENÍ VODOVODNÍHO POTRUBÍ Poklopy armatur (šoupátek, hydrantů, měřicích vývodů a šachet) musí být označeny orientačními tabulkami podle ČSN 75 5025 ,,Orientační tabulky rozvodné vodovodní sítě“ u hydrantů červené barvy, u šoupátek modré.

str. 45



Orientační tabulky se umísťují na viditelných místech v zastavěném území na zdi budov, sloupky nebo na pevné části plotu. V nezastavěném území se umísťují na sloupky s modrými a bílými pruhy šířky 120 mm (viz. dále). Tabulky se umísťují do výše 1,8 až 2,5 m nad terén. Největší vzdálenost tabulky od armatury v kolmém směru je 20,0 m, v bočním směru 15,0 m. Sloupky s orientačními tabulkami se umísťují co nejblíže označované armatuře, ne však blíž než 1,0 m. U vodovodů DN 500 a větších nejblíže 3,0 m. Orientační sloupky budou tvořeny ocelovou trubkou zabetonovanou do země opatřenou modrobílými pruhy. Budou osazeny u všech objektů (vzdušníky, kalosvody, armaturní šachty – 4 ks) a při křížení silnic, železnic a vodních toků (po obou stranách). Umístění orientačních sloupků a tabulek na cizí pozemek je umožněno ze zákona (zákon č. 274/2001 Sb.). Viz. příloha 1

Obr. 22: Orientační tabulka

10 ZKOUŠKY POTRUBÍ A DOKLADOVÁ ČÁST 10.1 TLAKOVÁ ZKOUŠKA Tlaková zkouška (ČSN 75 5911 , ČSN 75 5011 = ČSN EN 805) prokazuje odolnost potrubí proti vnitřnímu přetlaku. Tlakovou zkoušku je možné provádět s osazenými armaturami, pokud tyto vyhovují zkušebnímu přetlaku, při uzavřených odvzdušňovacích zařízeních a otevřených dělících uzávěrech. Před započetím zkoušky musí být na potrubí podle projektu vyrobeny betonové bloky a konce zkoušeného úseku musí být zabezpečeny proti vysunutí osovými silami vyvolanými zkušebním přetlakem. Použité tlakoměry musí umožňovat odečíst hodnotu 0,02 MPa. Tlakové zkoušky se nesmí provádět za vnějších teplot pod 0oC, pokud nejsou provedena ochranná opatření proti poškození potrubí mrazem po dobu přípravy zkoušky, vlastní zkoušky a po ní. Tlakování potrubí se provádí min. 24 hodin před vlastní tlakovou zkouškou. Příklad zápisu o tlakové zkoušce – viz. příloha 11. Potrubí se plní pitnou vodou, splňující bakteriologické a biologické požadavky. Zkoušený úsek nesmí být delší než 1000 m. Na rozvodné síti nemají úseky přesáhnout délku 500 m. Rozdíl výškových úrovní nivelety potrubí ve zkoušeném úseku nemá být větší než 20 m. Zkoušený úsek má být sestaven pouze z potrubí jediné hodnoty jmenovitého tlaku (např. PN 10 nebo PN l6).

str. 46



Pro potrubí z lineárního polyetylénu a PVC je zkušební přetlak pz = 1,3 pp max (max. provozního tlaku), pro potrubí litinové, ocelové a sklolaminátové pz = 1,5 pp max pro pp max ≤ 1,0 MPa a pz = pp max + 0,5 MPa pro pp max > 1,0 MPa. V průběhu tlakové zkoušky musí být všechny spoje potrubí viditelné. Úseková tlaková zkouška vyhověla, pokud po 15 minutách od začátku měření není pokles zkušebního přetlaku větší než 0,02 MPa. V době zkoušky nesmí být zjištěn žádný viditelný únik vody. Podmínkou pro realizaci tlakové zkoušky je předložení kladečského schématu zkoušeného úseku potrubí.

10.2 ZKOUŠKA NEZÁVADNOSTI VODY Z hygienického hlediska a z důvodu zajištění předepsané kvality vody, určené k zásobování obyvatelstva, je možno uvést nové potrubí do provozu jen po řádném posouzení jakosti vody dle vyhl. 252/2004 Sb. v platném znění „O požadavcích na pitnou vodu“. Pitnou vodou se rozumí voda zdravotně nezávadná, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým nebo pozdním působením zdraví spotřebitele a jeho potomstva. Zdravotní nezávadnost pitné vody musí být prokázána mikrobiologickým, chemickým i fyzikálním rozborem vzorku vody. Kontrolu jakosti a odběr vzorku provádí v předepsaném rozsahu akreditovaná laboratoř pitné vody. Platnost potvrzení o nezávadnosti vody je dle pokynů hygienické služby. Nebudeli vodovod do této doby zprovozněn, pozbývá potvrzení o nezávadnosti platnosti a bude potřeba provést novou desinfekci, proplach a nový rozbor. Příklad zápisu o proplachu a desinfekci vodovodního potrubí – viz. příloha 14.

10.3 KONTROLA OVLADATELNOSTI ARMATUR Kontrolou ovladatelnosti armatur se ověřuje funkčnost uzávěrů přípojek (navrtávky), kohoutů, uzávěrů hlavního řadu (šoupátka, klapky), hydrantů, vzdušníků, výpustí a armaturních šachet. Kontrolu ovladatelnosti provádí výhradně pracovníci příslušného provozního střediska VAS, a.s. Armatury jsou před kontrolou ovladatelnosti v provozním stavu (spojovací šoupátka uzavřena, šoupátka před hydranty otevřeny). Příklad zápisu o zkoušce ovladatelnosti a funkčnosti armatur – viz. příloha 12. Ovladatelností armatur se kontroluje: a)

Před zahájením stavby

b)

Po dokončení stavby

Kontrolou se prověřuje: Funkčnost armatury - uzavírání šoupátka, ovladatelnost hydrantu včetně osazení nástavce, stav poklopů a stupadel šachet. Osazení hydrantu a vřetena šoupátka v poklopu (víčko poklopu nesmí ležet na vřetenu a dolní hrana čtyřhranu nesmí být níže, než dolní část poklopu – viz. obr. 23). Osazení vřetene šoupat, případně uzavíracích ventilů na přípojkách musí být min. 12 cm pod víčko z důvodů umísťování měřící techniky. Pokud toto není možné, je třeba po 50 m vždy takové místo zřídit jako měřící. Nelze použít poplastovaná vřetena šoupat.

str. 47


a) správně

b) špatně - vřeteno šoupátka se dotýká poklopu


c) špatně - dolní hrana čtyřhranu je příliš hluboko

Obr. 23: Osazení poklopu

Usazení poklopu - víčko musí jít snadno otevřít a musí být připevněno k tělesu poklopu (čepem), nesmí být znečištěno asfaltem či zeminou. Úpravy terénu kolem poklopů – viz kap. 5.3.7. Osazení orientačních tabulek (kontrola číselných údajů), odstranění starých tabulek (viz kapitola 9.)

10.4 KONTROLA FUNKČNOSTI IDENTIFIKAČNÍHO VODIČE K předání a převzetí stavby vodovodního řadu bude doložen protokol o funkčnosti identifikačního vodiče s kladným výsledkem. Kontrolu funkčnosti provádí na objednávku zaměstnanci VAS, a.s. Příklad zápisu o zkoušce funkčnosti identifikačního vodiče – viz. příloha 13

10.5 GEODETICKÉ ZAMĚŘENÍ SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY Geodetické zaměření bude dodáno dle směrnice VAS, a.s. - č. 7/1999 „O vyhotovení geodetické dokumentace skutečného provedení staveb - jak formou technické zprávy včetně situací tak i na datovém mediu (CD, DVD) - formát *.DGN. Nejdůležitější požadavky na zaměření vodovodního potrubí: Ø potrubí je nutné zaměřit před záhozem na vrchol potrubí Ø u potrubí se uvádí materiál, průměr, délka potrubí, hloubka uložení Ø chráničky jsou popsány materiálem, průměrem chráničky, délkou a hloubkou uložení Ø u vodovodního řadu bude vrchol potrubí označen číslem podrobného bodu a kótou nadmořské výšky. Body budou umístěny ve směrových a výškových lomech potrubí, u vodovodu však nejdále 20 metrů od sebe. Ø součástí zaměření jsou i vodovodní přípojky, včetně uvedení materiálu, průměru a nadmořské výšky vrcholu potrubí a nadmořské výšky vrcholu přípojky v místě napojení

str. 48



Ø lomové body, šoupata, hydranty, šachty, orientační sloupky a ostatní objekty budou zaměřeny na střed a okótovány k zaměřeným pevným bodům.

10.6 DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY Zhotovitelem bude předána dokumentace skutečného provedení stavby včetně propojů, formou zákresu v realizační dokumentaci ve dvou vyhotoveních, s potvrzením správnosti (razítko a podpis zhotovitele na každém výkresu).

10.7 PROTOKOL O PROVEDENÉM MĚŘENÍ MÍRY ZHUTNĚNÍ ZÁSYPŮ Zhotovitelem budou předány příslušné protokoly o provedené míře zhutnění zásypů v rozsahu vymezeném příslušnými normami a technickými podmínkami.

11 PODMÍNKY PRO PŘEDÁNÍ VODOHOSPODÁŘSKÉHO DÍLA 11.1 ZÁVĚREČNÁ TECHNICKÁ PROHLÍDKA VODOHOSPODÁŘSKÉHO DÍLA Po dokončení stavby vodovodu vyzve investor v co nejkratší době VAS, a.s. k závěrečné technické prohlídce vodního díla. Této kontroly se zúčastní zhotovitel, oprávněný zástupce budoucího provozovatele a investor stavby, který připraví: a)

Protokol o závěrečné technické prohlídce vodohospodářského díla (technická data nového i případně zrušeného vodovodu, kontakt na zhotovitele, záruční lhůty a další údaje)

b)

Dokumentaci opravenou podle skutečného provedení včetně propojů

c)

Geodetické zaměření dle směrnice VAS, a.s

Doklad – protokol (podepsaný pověřeným pracovníkem) o tlakové zkoušce (odst. 10.1.), o nezávadnosti vody (odst. 10.2.), o kontrole ovladatelnosti armatur (odst. 10.3), o funkčnosti identifikačního vodiče (10.4) a o funkčnosti hydrantů (ČSN 73 0873 „Zásobování požární vodou“) v případě, že jsou určeny k požárnímu zabezpečení.

11.2 PŘEDÁNÍ DO UŽÍVÁNÍ Pro řádné předání vodohospodářského díla do užívání budou předloženy následující doklady:

Ø Protokoly o vytýčení podzemních sítí od jejich správců Ø Zápisy o zpětném předání neporušených sítí jejich správcům Ø Protokol o výškovém a směrovém vytýčení stavby oprávněným geodetem. Ø Geodetické zaměření skutečného provedení stavby (viz kap. 10.5) Ø Tlaková zkouška vodovodního potrubí (viz kap. 10.1) Ø Protokol o provedeném měření míry zhutnění zásypů (viz kap. 10.7) Ø Protokol o rozboru vzorku pitné vody (viz kap. 10.2)

str. 49



Ø Protokol o zkoušce ovladatelnosti armatur (viz kap. 10.3) Ø Zápis o proplachu a desinfekci potrubí Ø Protokol o funkčnosti identifikačního vodiče (viz kap. 10.4) Ø Dokumentace skutečného provedení stavby (viz kap. 10.6) Ø Doklad o likvidaci odpadů a vedení průběžné evidence Ø Provozní řád vodovodu (doplněk) Ø Kladečské schéma vodovodu Ø Schémata vodovodních přípojek Ø Kopie listu stavebního a montážního deníku Ø Protokol o závěrečné technické prohlídce vodohospodářského díla (viz kap. 11.1) Ø Zápis o předání a převzetí dokončené stavby Ø Prohlášení o shodě na veškeré použité materiály Výše uvedený seznam požadovaných dokladů je však pouze minimální a může být ze strany provozovatele rozšířen, a to dle typu, složitosti a specifikace vodohospodářského díla.

11.3 KOLAUDAČNÍ SOUHLAS S UŽÍVÁNÍM Kolaudační souhlas s užíváním je vydán na základě místního šetření, kdy je nutné přizvat zástupce provozu VAS, a.s. a předložit dokumentaci skutečného provedení stavby, zaměření a atesty materiálu (prohlášení o shodě), zejména atest pro pitnou vodu, stavební deník a protokoly o zkouškách. V dostatečném předstihu před kolaudací je dále třeba provést technickou přejímku na základě fyzického stavu.

11.4 ZÁRUČNÍ PODMÍNKY V protokolu o předání a převzetí vodohospodářského díla je uvedena také záruční doba. Záruku na provedené práce a materiál bude VAS, a.s. v případě poruch vodovodu v záruční době uplatňovat u zhotovitele, který zajistí opravu poruchy v dohodnutém termínu. V případě nutné opravy poruchy vodovodu, kdy hrozí nebezpečí ohrožení dodávek vody odběratelům nebo poškození majetku, provede VAS, a.s. opravu sama na základě objednávky zhotovitele stavby.

12 ZAJIŠTĚNÍ ŘADU

PROVOZOVÁNÍ

BUDOVANÉHO

VODOVODNÍHO

V souladu se zněním zákona č. 274/2001 Sb. je vlastník vodovodního řadu povinen zajistit jeho řádné provozování. Na žádost k povolení stavby vodohospodářského díla poskytne VAS, a.s. příslib k provozování s podmínkou, že toto dílo bude provozovat na základě uzavřené smlouvy o provozování.

str. 50



13 SEZNAM PŘÍLOH 1.

OZNAČENÍ VODOVODNÍHO POTRUBÍ – TABULKY

2.

HYDRANTOVÁ SESTAVA – NA ODBOČCE SE ŠOUPÁTKEM

3.

HYDRANTOVÁ SESTAVA – NA ODBOČCE SE ŠOUPÁTKEM (PLNOPRŮTOKOVÝ HYDRANT)

4.

HYDRANTOVÁ SESTAVA – NA ODBOČCE BEZ ŠOUPÁTKA (DVOJČINNÝ HYDRANT)

5.

ZAVZDUŠŇOVACÍ A ODVZDUŠŇOVACÍ SOUPRAVA

6.

PŘÍKLAD SESTAVY DOMOVNÍ PŘÍPOJKY – PRO LITINOVÉ POTRUBÍ (litinové šoupátko)

7. 8.

PŘÍKLAD SESTAVY DOMOVNÍ PŘÍPOJKY – PRO PLASTOVÁ POTRUBÍ (litinové šoupátko) PŘÍKLAD SESTAVY DOMOVNÍ PŘÍPOJKY – PRO LITINOVÉ POTRUBÍ (šoupátko z POM) - příloha zrušena bez náhrady PŘÍKLAD SESTAVY DOMOVNÍ PŘÍPOJKY – PRO PLASTOVÁ POTRUBÍ (šoupátko z POM) – příloha zrušena bez náhrady

9.

10. POKLÁDKA A SPOJOVÁNÍ IDENTIFIKAČNÍHO VODIČE 11. PŘÍKLAD ZÁPISU O TLAKOVÉ ZKOUŠCE VODOVODNÍHO POTRUBÍ 12. PŘÍKLAD ZÁPISU O ZKOUŠCE OVLADATELNOSTI A FUNKČNOSTI ARMATUR 13. PŘÍKLAD ZÁPISU O ZKOUŠCE FUNKČNOSTI IDENTIFIKAČNÍHO VODIČE 14. PŘÍKLAD ZÁPISU O PROPLACHU A DESINFEKCI VODOVODNÍHO POTRUBÍ 15. PŘÍKLAD ZÁPISU O ZKOUŠCE VODOTĚSNOSTI NÁDRŽE

Přílohy tvoří samostatný dokument a jsou nedílnou součástí Standardů pro vodovodní síť.

str. 51

OBSAH: 1 ÚVODNÍ ČÁST... 4

Recommend Documents