OBSAH
1. Úvod, cíl práce .............................................................................. . 4 2. Základní pojmy.............................................................................. . 6 2.1 Veřejná správa .............................................................................. . 6 2.2 Vnitřní správa ............................................................................... . 6
2.3 Evidence, registr ............................................................................ . 7
2.4 Informační systém ......................................................................... . 8
2.5 Osobní údaj ................................................................................... 10
2.6 Identifikátor fyzických osob........................................................... 11 3. Ústavní základy.............................................................................. 13 3.1 Rodná čísla ................................................................................... 14
3.2 Ochrana osobních údajů ................................................................ 15
3.3 Právo Evropských společenství ..................................................... 16 4. Evidence obyvatel ......................................................................... 18 4.1 Pojem, historie a podoby evidence ................................................ 18
4.2 Údaje, osobní a věcná působnost.................................................... 19 4.3 Správa v oblasti evidence obyvatel ................................................ 20
4.4 Informační systém evidence obyvatel............................................. 21 4.4.1 Údaje, kontrola a správnost ........................................................ 22
4.4.2 Poskytování údajů z informačního systému ................................ 23 5. Matriky .......................................................................................... 24
5.1 Správa na úseku matrik ................................................................. 24 5.2 Matriční knihy ............................................................................... 25
5.2.1 Kniha narození............................................................................ 26
5.2.2 Kniha manželství ........................................................................ 27 5.2.3 Kniha úmrtí................................................................................. 27
-1-
5.3 Matriční doklady ........................................................................... 28 6. Rodné číslo ..................................................................................... 29 6.1 Pojem, historie............................................................................... 29
6.2 Správa na úseku rodných čísel ...................................................... 31
6.3 Určování, vydávání a přidělení rodného čísla ................................ 33 6.3.1 Podoba rodného čísla ................................................................. 35
6.4 Změna, ověření, osvědčení rodného čísla ...................................... 36 6.5 Užívání rodných čísel ................................................................... 37 7. Rodné číslo v současné právní úpravě ......................................... 40
7.1 Rodná čísla v oblasti zdravotnictví, sociálního zabezpečení a pracovního práva .................................................................................................. 41 7.2 Rodná čísla v oblasti občanského a obchodního práva ................... 44 7.3 Rodná čísla v oblasti práva životního prostředí ............................. 47 7.4 Rodná čísla v oblasti správního práva ........................................... 48 7.4.1 Rodná čísla ve vnitřní správě ...................................................... 50 7.4.2 Rodná čísla ve školství................................................................ 50
7.4.3 Rodná čísla ve správě dopravy .................................................... 51
7.5 Rodná čísla v oblasti finančního práva .......................................... 52 7.6 Rodná čísla v ostatních oblastech .................................................. 52 7.7 Hodnocení .................................................................................... 56
8. Ochrana osobních údajů .............................................................. 58 8.1 Pojem, důvody ochrany osobních údajů ........................................ 58 8.2 Správa v oblasti ochrany osobních údajů ....................................... 59
8.3 Způsob ochrany osobních údajů dle platné právní úpravy ............. 61
8.4 Nakládání s rodným číslem ve vztahu k platné právní úpravě o ochraně osobních údajů ................................................................................... 63
9. De lege ferenda .............................................................................. 65
-2-
10. Závěr ........................................................................................... 68 11. Resumé ........................................................................................ 70 12. Seznam pramenů ........................................................................ 72
-3-
1. ÚVOD, CÍL PRÁCE V současné době je téma identifikace fyzických osob velice aktuální
a také často diskutované. Nejen pro zamýšlenou novou právní úpravu tohoto institutu, ale také vzhledem k přistoupení České republiky k Evropské unii
a s tím související a neustále probíhající harmonizací právních předpisů
a v neposlední řadě také proto, že se tato problematika týká každé fyzické osoby splňující určité podmínky.
Za téma své diplomové práce jsem si vybrala současnou právní
úpravu identifikátorů fyzických osob. V této práci se chci především zaměřit
na rodné číslo, jako na nejpoužívanější a nejznámější identifikační kód fyzické osoby. Rodná čísla od počátku jejich užívání neprošla mnoha
změnami a v současné době stále funguje stávající systém jen s drobnými obměnami na úsecích správy, součástí této práce tedy bude hodnocení celé problematiky včetně popisu výhod i nedostatků a pokus o nástin možných řešení v dané problematice do budoucna, především s ohledem na stále vzrůstající potřebu ochrany osobních údajů.
Práci jsem rozčlenila do jednotlivých kapitol s ohledem na proces
přidělování rodných čísel a problematiku s tím související, bez jejíhož popisu by tato práce byla značně neúplná. Na začátku práce vymezím
základní pojmy týkající se nejen rodného čísla ale i dané problematiky
obecně. Následně se budu věnovat evidenci obyvatel a v krátkosti i problematice týkající se matrik, v dalších kapitolách se budu zabývat nejen
rodným číslem samotným, ale i nutností jeho uvádění při identifikaci
fyzických osob s ohledem na jednotlivé právní předpisy. Následně se
zaměřím na rodné číslo ve světle zákona na ochranu osobních údajů a na závěr se budu snažit zhodnotit celou problematiku v návaznosti na zamýšlenou právní úpravu rodného čísla do budoucna.
Vzhledem k zadání tématu této práce i k nedostatku materiálů k dané
problematice se budu zabývat především platnou právní úpravou. Jako materiály k této práci mi posloužily nejen právní předpisy, ale i publikace
-4-
týkající se správního práva obecně a dále informace na internetových
stránkách Vlády České republiky, Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Ministerstva vnitra České republiky, Ministerstva informatiky
České republiky, Úřadu na ochranu osobních údajů a Českého statistického úřadu.
Cílem mé práce je popsat systém a právní úpravu identifikace
fyzických osob a zamyslet se nad případnou budoucí úpravou, ale také seznámit se s danou problematikou hlouběji.
Tato práce je zpracována s ohledem na právní úpravu platnou ke dni
31. 3. 2006.
-5-
2. ZÁKLADNÍ POJMY
Na úvod je třeba alespoň částečně objasnit některé pojmy, které jsou
pro další zpracování tohoto tématu podstatné. Je nutné vymezit pojmy jako je veřejná správa, vnitřní správa, evidence, registr, informační systém,
osobní údaj, identifikátor fyzických osob. Tyto pojmy tvoří nejen základ celé práce ale zároveň také hranice, ve kterých se budeme pohybovat. 2.1 Veřejná správa
Vzhledem k tomu, že v této práci bude pojem veřejná správa ještě
několikrát zmiňován, je nutné jej na úvod alespoň částečně vymezit.
Veřejnou správu lze charakterizovat jako „účelově zaměřený systém
zřízený, resp. vybudovaný za účelem zabezpečení činnosti výkonné moci ve
státě“1. Pojem veřejná správa zahrnuje orgány, které vykonávají veřejnou
moc, i samotný výkon této moci. Veřejná moc je moc, jíž disponuje stát. Dělí se na státní moc a zbývající (odvozenou) veřejnou moc. Státní moc vykonává stát sám prostřednictvím soustavy státních orgánů. Zbývající
veřejnou moc stát svěřuje nestátním jednotkám, jimiž se pravidelně rozumí orgány územní samosprávy. 2.2 Vnitřní správa
V mnoha publikacích o správním právu byl již mnohokrát vymezen
pojem vnitřní správy. Vnitřní správa je součástí veřejné správy.
Vnitřní správu řídí Ministerstvo vnitra České republiky (dále jen
MV) a vykonávají ji jednak státní orgány a jednak orgány územní samosprávy, a to v přenesené působnosti.
V přímé působnosti MV jsou instituce státní správy pro vnitřní věci
státu, kde je MV jejich zřizovatelem, dále příspěvkové a rozpočtové
organizace vnitřní státní správy v krajích a obcích, dále zabezpečení úkolů ve vztahu ke krajským a obecním úřadům a koordinace plnění úkolů s ostatními správními orgány. 1
Průcha, P.: Správní právo, Obecná část. Doplněk, Brno: 2004, str. 219
-6-
Problém ve specifikaci vnitřní správy je v tom, že je většinou
vymezena pouze určitým okruhem otázek, kterými se zabývá. Předmětem činnosti vnitřní správy pravidelně jsou otázky týkající se státního občanství,
způsobů jeho nabývání a pozbývání, azylu a pobytu cizinců na území ČR, evidence obyvatel a s tím související problematika matrik, jména a příjmení, občanských průkazů a cestovních dokladů. Dále sem věda správního práva řadí ještě otázky týkající se práva sdružovacího a shromažďovacího, sčítání lidu, státních symbolů, archivnictví a územního členění státu.
Na první pohled se zdá, že se jedná o otázky spolu navzájem jen
málo související. Specifikem vnitřní správy je však to, že je jedním
z nejstarších odvětví veřejné správy, a v minulosti bylo pod tento pojem podřazeno mnohem více úseků. V průběhu vývoje se však oddělily
a vytvořily vlastní relativně samostatné úseky veřejné správy a pod jednotícím pojmem vnitřní správa zůstaly tyto zdánlivě nesourodé předměty činností. Tato práce se týká pouze části předmětu vnitřní správy, a to správy na úseku evidence obyvatel a s tím související problematikou. 2.3 Evidence, registr
Pojmy evidence a registr jsou do jisté míry zaměnitelné a úzce spolu
souvisí. Evidence i registr jsou v nejobecnějším slova smyslu soubory údajů. Dá se říci, že evidence představuje určitou činnost, ale i proces
tvorby samotného systému. Registr je již hmotná podoba systému, ve kterém jsou informace uchovávány. Ve veřejné správě je zvlášť potřeba údaje a informace shromažďovat a uchovávat v ucelených systémech jednak kvůli přehlednosti a kvůli zamezení jejich zneužití.
Proces tvorby evidence či registru začíná shromažďováním
informací. Shromažďováním zákon rozumí systematický postup nebo
soubor postupů, jehož cílem je získání osobních údajů za účelem jejich dalšího uložení na nosič informací pro jejich okamžité nebo pozdější
-7-
zpracování.2 Zpracováním zákon rozumí především shromažďování,
ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování,
vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace.3
Poté co jsou informace vyhodnocovány a tříděny, jsou zařazeny
do systému, kde se uchovávají. Způsob uchovávání informací a jejich
následné zpětné použití pro činnost veřejné správy byl v minulosti značně
problematický, protože informace byly uchovávány na papíře a registry utvářeny pouze ve správních centrech. Proces vyhledávání informací či
aktualizace registrů v této podobě byla značně časově náročná. V současné době je shromažďování, uchovávání a aktualizace dat mnohem jednodušší, protože existují
nové technologie a
informace se zaznamenávají
v elektronické podobě, kdy manipulace s nimi už není tak časově náročná. Za tímto účelem se evidence a registry přetvořily do informačních systémů, které při své činnosti veřejná správa hojně využívá. 2.4 Informační systém
Vzhledem k rozvoji informačních technologií jsou informace
shromažďovány a uchovávány v elektronické podobě. Dle zákona
č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy je informačním
systémem funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou
a systematickou informační činnost. Každý informační systém zahrnuje data, která jsou uspořádána tak, aby bylo možné jejich zpracování a zpřístupnění, a dále nástroje umožňující výkon informačních činností.4
Ve výše uvedeném zákoně je přesně stanoveno, že informační
činností je získávání a poskytování informací, reprezentace informací daty, shromažďování, vyhodnocování a ukládání dat na hmotné nosiče § 4, písm. f), zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů 3 § 4, písm. e), zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů 4 § 4, písm. m), zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů
2
-8-
a uchovávání, vyhledávání, úprava nebo pozměňování dat, jejich předávání, šíření, zpřístupňování, výměna, třídění nebo kombinování, blokování
a likvidace dat ukládaných na hmotných nosičích. Informační činnost je prováděna správci, provozovateli a uživateli informačních systémů prostřednictvím technických a programových prostředků.5
Zákon o informačních systémech veřejné správy tedy nejen
poskytuje definice týkající se informačních systémů veřejné správy, ale také zpětně poskytuje možnost vymezit jednotlivé prvky týkající se výše uvedených pojmů.
Jednotlivé informační systémy spravují subjekty, kterým zákon
přikazuje zpracovávání a uchovávání informací a zároveň za informační systémy odpovídají. Jednotlivé informační systémy, které slouží k výkonu
veřejné správy, tvoří soubor, který se nazývá informační systém veřejné správy. Jejich správci jsou ministerstva, jiné správní úřady, orgány územní samosprávy a další státní orgány (dále jen orgány veřejné správy).6
Ministerstvo informatiky vykonává veškeré činnosti, které směřují
k rozvoji informačních systémů, zpracovává návrhy dokumentů týkající se
činnosti orgánů veřejné správy v oblasti informačních systémů, podílí se spolu s orgány veřejné správy na přípravě a koordinaci záměrů pro budování
nebo přetváření informačních systémů a vytváří a spravuje veřejně přístupné informační systémy o dostupnosti a obsahu zpřístupněných informačních systémů veřejné správy 7.
Ministerstvo informatiky dále provádí kontrolu dodržování zákona
č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy nad orgány
veřejné správy a ukládá opatření k nápravě chyb či sankce za porušení zákona.
§ 2, písm. b), zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů 6 § 3, odst. 2, zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů 7 srov. § 4, odst. 1, písm a) až f) zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů
5
-9-
2.5 Osobní údaj
Osobním údajem se rozumí údaj o fyzické osobě. Slovo osobní lze
však chápat i ve významu slova soukromý. Legální definici proto najdeme
v zákoně č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů v § 4, písm. a), kde je fyzická osoba označena jako subjekt údajů a osobní údaj jako jakýkoliv
údaj týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Určený či
určitelný je takový subjekt údajů, který lze přímo či nepřímo identifikovat na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků specifických pro jeho
fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu.8
Pokud se budeme zabývat identifikací či určitelností subjektu, nutně
dojdeme k závěru, že identifikací je vymezení, přesné určení a odlišení
subjektu od subjektů jiných. Osobním údajem podle definice zákona 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, tedy nebude jméno a příjmení,
protože může existovat mnoho osob se stejným jménem a příjmením. Stejně
tak osobním údajem nebude například samotné datum narození nebo rodné číslo, pokud nebude spojeno s dalším identifikačním údajem a bez jména
a příjmení, ke kterému lze určité datum narození nebo rodné číslo přiřadit,
je takový údaj pouze náhodným shlukem čísel, kterému není třeba přiznávat zvláštní ochranu. Zákonodárce tedy poněkud složitou definicí chtěl předejít tomu, aby nebyl chráněn každý údaj, což byl jistě přineslo mnoho obtíží
nejen ve veřejné správě ale i v soukromém životě občanů, ale pouze takový
údaj, který fyzickou osobu přesně a jednoznačně vymezuje a odlišuje od osob jiných.
Z hlediska zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů,
je vymezena ještě zvláštní kategorie údajů, ke které se vztahuje specifická
ochrana. Jsou to tak zvané citlivé údaje, které zákon definuje jako osobní
údaje vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu,
politických postojích, členstvích v odborových organizacích, náboženství § 4, písm. a), zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů
8
- 10 -
a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu
a sexuálním životě subjektu údajů a jakýkoliv biometrický nebo genetický
údaj subjektu údajů.9 Tyto údaje jsou bez výhrad údaji osobního charakteru, neboť jsou velmi specifické a nelze je obecně použít, aniž by byly vázány na
osobu neznámou. Zákonodárce chtěl zdůraznit soukromý charakter takových údajů, a pokud by měly být tyto údaje předmětem jakékoli evidence, musí být s nimi specificky nakládáno. 2.6 Identifikátor fyzických osob
Přestože zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných
číslech v § 13 stanoví, že v informačním systému je rodné číslo identifikátorem fyzické osoby, v současné době neexistuje legální definice
samotného pojmu identifikátor fyzických osob. Z této věty a z výše vymezených pojmů, lze však definici dovodit.
V informačním systému je jím rodné číslo a jinak je to tedy takový
údaj o fyzické osobě, který ji nějakým způsobem vymezuje vůči ostatním osobám. Dle této definice lze identifikátorem nazvat jakoukoli informaci o osobě, která určitou osobu přesně identifikuje. Slovo přesně zde má svůj
význam. Pokud vyjdeme z předchozích úvah, dojdeme k tomu, že například
jméno a příjmení, adresa, či popis subjektu prostřednictvím osobních údajů
nemůže vždy každou fyzickou osobu, subjekt údajů, přesně identifikovat. Například několik osob stejného jména a příjmení může bydlet na stejné adrese, jak to známe u příslušníků rodin, kde je tradice předávat jména a kde bydlí
několik
generací
pohromadě.
Identifikátorem,
který
přesně
a nezaměnitelně označí určitou osobu, je tedy třeba rozumět onen kód či
číslo, jak vyplývá z definice dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních
údajů, které je jedinečné ve vztahu k ostatním kódům a číslům se stejnou funkcí. Navíc v zákoně č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných
číslech je jasně stanoveno, že identifikátor je číslo. Ne ledajaké číslo, ale § 4, písm. b), zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů
9
- 11 -
rodné číslo. Dostáváme se zde tedy do jisté míry k definici kruhem, kdy
vlastně pojem identifikátor fyzické osoby a pojem rodné číslo lze navzájem zaměnit.
- 12 -
3. ÚSTAVNÍ ZÁKLADY
Je těžké přesně vymezit oblast, do které zařazujeme rodná čísla.
Užívají se v mnoha oblastech a jejich používání má pro jednotlivé oblasti různý význam a důvod. V současné době jednotlivé instituty přiřazujeme
k oblastem jejich vzniku a vzhledem k tomu, že rodná čísla má ve své
působnosti Ministerstvo vnitra České republiky, vycházejme z toho, že problematika rodných čísel patří do oblasti vnitřní správy, která je definována výše [2.2].
Vzhledem k tomu že Česká republika je právní stát, jako právní stát
je také definována v Ústavě ČR, je celý právní systém podřízen zásadám a principům demokratického a právního státu. Právní stát je založen především na obecně uznávaných principech. Těmito principy se obecně
rozumí souhrn hodnot, na nichž je postavena podstata státu a jeho fungování
a činností. Neexistuje zákonem nebo ústavním soudem vymezený výčet principů, zjednodušeně je lze popsat jako principy, které neodporují
demokratickému právnímu státu. Za základní ústavní principy jsou
označovány zpravidla princip demokracie, zahrnující v sobě principy vlády lidu, lidem a pro lid, plurality, konsensu, většiny, ochrany menšin, vlády
na čas, rovnosti rozhodujících, svobody, vyloučení násilné vlády a práva na odpor, dále princip úcty k lidským a občanským právům a svobodám,
která jsou založena a respektování lidské důstojnosti, svobodě, rovnosti a solidaritě
každého
jedince,
dále
princip
republikánský,
princip
parlamentní demokracie, princip materiálního právního státu, který zahrnuje principy, jako je vázanost státní moci ústavou a zákony, dělba
státní moci, kontrola ústavnosti a zákonnosti prostřednictvím soudů, nezávislost soudů a soudců, nebo rovnost před zákonem a před soudem,
dále princip unitárního státu, princip svobody podnikání a ochrany vlastnictví, princip samosprávy a princip sociálního státu.10
Dle… Filip, J.: Ústavní právo 1, Základní pojmy a instituty, Ústavní základy ČR, 3. vydání, Brno: MU, 1999, ISBN 80-210-20326, s. 176 a násl.
10
- 13 -
Pramenem
ústavních
principů
je
především
ústavní
zákon
č. 1/1993 Sb., Ústava České Republiky (dále jen Ústava ČR) a usnesení
předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, jako součást ústavního pořádku České
republiky (dále jen Listina). Jak už bylo řečeno výše, principy zde nejsou výslovně vyjádřeny, ale lze je dovodit. 3.1 Rodná čísla
Rodná čísla spadají do velmi úzce vymezené oblasti, ale i tak lze
na ně vztáhnout obecné poznatky týkající se ústavních principů. V předešlé části je naznačeno, že principy jsou obecné a do jisté míry vlastně jednotící, protože nic z demokratického právního řádu by jim nemělo odporovat.
V problematice rodných čísel se promítá především zásada
rovnosti, protože rodné číslo je přiděleno každému občanu ČR ať už při
narození, nebo při získání občanství, a dokonce i cizincům, kteří splnili zákonem stanovené podmínky [6.3].
Platí zde také jedna z nejdůležitějších zásad, zásada legality.
Legalita v nejobecnější rovině znamená především vázanost právem,
to znamená, chování subjektů v mezích zákona11, ale i vydávání takových
zásada legality je vyjádřena již v základních ustanoveních Ústavy ČR, a to v čl. 2 odst. 3 a 4: (3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. (4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Zásada legality je vyjádřena i v čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny: (2) Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. (3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. a v čl. 4 Listiny: (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. (2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou upraveny pouze zákonem. (3) Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky.
11
- 14 -
podzákonných
normativních
právních
aktů,
které
jsou
v souladu
se zákonem. Zásada legality je zárukou toho, že ukládání oprávnění
subjektům nebo omezování práv fyzických osob se děje pouze v souladu se
zákonem a v jeho mezích. V neposlední řadě se zásada legality projevuje také v tom, že nadřazenost státu a orgánů jeho moci se projevuje jen v míře určené zákonem, není absolutní.
V souvislosti s oblastí rodných čísel lze ještě zmínit princip
samosprávy, resp. decentralizace státní moci, protože ze zákona je
přenesena působnost v oblasti přidělování rodných čísel z ministerstva vnitra na výdejová místa, jimiž jsou matriky [5.1]. 3.2 Ochrana osobních údajů
Ústavní základy ochrany osobních údajů jsou v této kapitole proto,
že ochrana osobních údajů vytváří další stěžejní část práce. Ochrana
osobních údajů je založena především na respektování základních lidských
práv a svobod. Lidská práva jsou podle Listiny základních práv a svobod
nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná12. Lidská práva jsou
tedy práva přirozená, jichž se může každý dovolávat ne proto, že jsou garantována
zákonem
nebo
mezinárodní
smlouvou.
Respektování
základních lidských práv je znakem vyspělé, civilizované a demokraticky smýšlející společnosti.
Právo na ochranu osobních údajů je jedním ze základních
lidských práv13 v rámci práva na lidskou důstojnost a soukromý život.
(4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena. 12 Čl. 1 Listiny 13 čl. 10 Listiny: (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.
- 15 -
Nezadatelnost lidských práv a svobod však nevylučuje možnost
zásahu státu při jejich vymáhání, naopak demokratický stát lidská práva garantuje, a jestliže nejsou dodržována, prostřednictvím své moci je musí vynutit. Tak jako každé dané právo si jednotlivec může vymoci
prostřednictvím soudu, tak i lidská práva, byť jsou nezadatelná, může jednotlivec vymáhat soudně.14 Toto pravidlo je umocněno především
zněním Ústavy, protože článkem 3 Ústavy ČR byla Listina základních práv a svobod zařazena do ústavního pořádku České republiky a tedy nadřazena
zákonům. V tom je Česká republika výjimkou mezi ostatními státy, které mají katalog lidských práv zakotven přímo v ústavě.
V posledních několika desetiletích vznikly významné katalogy
lidských práv, jako je například Všeobecná deklarace lidských práv, v rámci či vedle mezinárodních smluv, jejichž obsah většina signatářů smluv přejala
do vlastních kodexů o lidských právech. Dnešní společnost považuje ochranu lidských práv za natolik závažnou, že se domnívá, že nestačí ochrana v rámci státu, ale zřizují se nadstátní organizace a orgány ochrany
lidských práv, které slouží jako záruka ochrany lidských práv tam, kde stát zklamal. Takovým orgánem je například Evropský soud pro lidská práva,
který se zabývá otázkami porušování lidských práv vyjádřených v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. 3.3 Právo Evropských společenství
Česká republika je od roku 2004 členem Evropské unie. Přehlédněme otázku toho, že se vzdala části své suverenity a jiných podobných důsledků
integrace, a připomeňme, že v souvislosti se vstupem nastaly podstatné změny. Tyto změny začaly již před rokem 2004 v důsledku harmonizace českého práva s právem Evropských společenství. Po vstupu je Česká
republika vázána akty sekundárního práva Společenství, jako jsou nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení nebo stanoviska. Nařízení jsou obecné Čl. 4 Ústavy ČR: Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci. 14
- 16 -
závazná jak pro státy, tak pro jednotlivce, proto mají z hlediska tvorby
národního práva po stát význam především směrnice. Směrnice nejsou
obecné závazné, určují cíle, jichž má být dosaženo, ale je na státech, jakou cestou určených cílů dosáhnou. Státy proto musí směrnice včlenit do svých
právních řádů tak, aby výsledku, který byl zamýšlen, bylo dosaženo ve všech státech, jimž je směrnice adresována, ale státy si samy zvolí prostředky. V souvislosti s ochranou osobních údajů byla do zákona zapracována směrnice Evropského
parlamentu
a
o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním a o volném pohybu těchto údajů.
Rady
95/46/ES
osobních
údajů
- 17 -
4. EVIDENCE OBYVATEL
Problematice rodných čísel nutně předchází otázky týkající se
evidence obyvatel. Je to dáno tím, že tyto dvě oblasti spolu bezprostředně souvisejí. Vyplývá to i z koncepce právního předpisu, který je základním
právním předpisem pro tuto oblast. Zákon č. 133/2000 Sb. o evidenci
obyvatel a rodných číslech upravuje, jak vyplývá už z jeho názvu, obě oblasti současně.
4.1 Pojem, historie a podoby evidence
Evidence obyvatel je jedním ze základních informačních systémů,
který obsahuje nejdůležitější údaje o státních občanech ČR, například jména, příjmení, data a místa narození, rodná čísla, adresy míst trvalého pobytu občanů, údaje o rodinném stavu. Údaje z evidence jsou využívány
veřejnou správou k plnění jejích úkolů, jakož i občany při uplatňování jejich práva a oprávněných zájmů. Evidenci provozuje Ministerstvo vnitra České
republiky. Základní údaje pro její vytváření poskytují zejména obecní úřady.15
Jak už ze slovníkové definice a výše uvedených pojmů vyplývá
[2.3], je evidence obyvatel veřejnoprávní registr, který obsahuje údaje o fyzických osobách.
Evidence obyvatel prošla poměrně rozsáhlým a složitým vývojem.
Evidenci obyvatel předcházela evidence majetku, který byl základem pro daňovou povinnost jednotlivých středověkých pánů i jejich poddaných. O evidenci jako uceleném systému, který zaznamenává obyvatele bez rozdílu majetku a postavení ve společnosti můžeme hovořit až s jednotnými
předpisy pro vedení matrik, užívání jména a příjmení všech obyvatel
a provedení sčítání lidu, v českých zemích byly tyto změny nastartovány reformami za vlády Marie Terezie (1740 – 1780).
Dalším nástrojem
evidence byl institut tzv. „práva domovského“. Toto právo měl každý občan 15
Hendrych, D. a kol.: Právnický slovník, 2. vydání, C. H. Beck, Praha, 2001, s. 197
- 18 -
státu16, a proto byla zaručena na místní úrovni evidence všech obyvatel, i bezdomovců, o které se na základě domovského práva starala jejich domovská obec. Zvláštní formou evidence se do jisté míry staly i seznamy
voličů, kde zvlášť po zavedení všeobecného volebního práva byli evidováni všichni občané s volebním právem.17
4.2 Údaje, osobní a věcná působnost
V evidenci obyvatel jsou uchovávány zákonem stanovené informace
o obyvatelích, jak ze zákona vyplývá, o osobách zdržujících se na území České republiky. Nutnost evidovat údaje se tedy nevztahuje jen na občany
ČR, ale také na cizince, kterým byl povolen pobyt na území republiky, nebo kterým byl udělen azyl.18 Proto zákon dále nerozlišuje mezi občany a cizinci
a pro účely evidence všechny takové osoby zařazuje pod pojem obyvatel.
Pro účely evidence obyvatel a úkoly veřejné správy se evidují
následující údaje: -
jméno a příjmení,
-
datum, místo narození, v případě narození v cizině i stát, kde
-
rodné číslo,
-
-
se obyvatel narodil,
státní občanství,
adresu současného místa trvalého pobytu včetně předchozích adres míst trvalých pobytů, počátek trvalého pobytu, datum zrušení či
ukončení pobytu na území ČR, u cizinců kromě adresy trvalého
pobytu ještě údaj o druhu pobytu (povolení, azyl), číslo a platnost např.: Rámcový zákon obecní, daný dne 5. března 1862, č. 18 ř. z., (čl. II práva domovská jsou stanovena zákonem, daným dne 3. prosince 1863, č. 105 ř. z. dle § 7 zákona daného dne 16. dubna 1864, č. 7 zem. zák. pro zemi Českou, jímžto se vydává obecní zřízení) 17 např.: zákon č. 633/1919 Sb., o stálých seznamech voličských, § 2: Do stálých seznamů voličských buďtež zapsáni všichni státní občané Československé republiky, bez rozdílu pohlaví, kteří v den vyložení seznamů voličských překročili 21. rok věku…, § 7: Voličové buďtež vyznačeni příjmením, jménem, dnem a rokem narození a zaměstnáním. 18 § 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů
16
- 19 -
povolení k pobytu, správní vyhoštění a doba, po kterou trvá zákaz -
-
-
vstupu na území republiky,
údaj o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
rodinný stav, datum a místo uzavření manželství,
rodná čísla rodičů (příp. zákonného zástupce), manžela a dětí občanů ČR, v případě, že některému z nich není přiděleno, eviduje
se jeho jméno a příjmení a datum narození, u cizinců je evidováno jméno, příjmení a rodné číslo (příp. datum narození) manžela a údaje
o rodičích a dětech jsou evidovány pouze tehdy, jestliže jsou -
obyvateli ČR,
údaje o osvojení dítěte, pokud je tedy obyvatelem ČR (stupeň osvojení, původní a nová jména, příjmení a rodná čísla, datum a místo narození dítěte, rodná čísla osvojitelů, datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo zrušení osvojení),
-
pokud byly poskytnuty údaje z evidence, záznam o jejich poskytnutí
-
datum, místo (příp. stát) úmrtí nebo den, který byl rozhodnutím
[4.4.2]
soudu stanoven jako den úmrtí
4.3 Správa v oblasti evidence obyvatel
Správu v oblasti evidence obyvatel vykonává
a) Ministerstvo vnitra České republiky (dále jen ministerstvo), b) krajské úřady,
c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze
městské části určené Statutem hlavního města Prahy a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst,
d) obecní úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava
a Plzeň úřady městských částí nebo městských obvodů, pokud tak
- 20 -
stanoví statuty těchto měst a na území vojenských újezdů újezdní úřady.19
Tyto správní úřady spolu na úseku evidence obyvatel spolupracují
a poskytují si informace. Údaje zpracovává ministerstvo, které spravuje
informační systém, ve kterém jsou údaje evidovány. Jednotlivé správní
úřady zpracovávají [2.3] údaje o obyvatelích, kteří mají povolen pobyt nebo místo trvalého pobytu v jejich správním obvodu. 4.4 Informační systém evidence obyvatel
Informační systém evidence obyvatel je informačním systémem
veřejné správy, na který se vztahuje právní úprava daná zákonem
č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Informační systém evidence obyvatel spravuje ministerstvo, ostatní správní úřady mají za úkol vzhledem k působnosti každého z orgánů evidence obyvatel zákonem vymezené údaje [2.3] v rámci správního obvodu navzájem předávat. Z důvodu koordinace spolupráce mezi jednotlivými úřady musí
být údaje ze zákona předávány bez zbytečného odkladu. Orgány, které údaje předávají dále, jsou označovány jako zdroje informačního systému.
Obecní úřad (zákon jej označuje také jako ohlašovnu20) předává
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností údaje v souvislosti s místem
trvalého pobytu obyvatele, o jeho změně, zrušení a ukončení, či zákazu pobytu z rozhodnutí soudu a dále informace o změnách názvů ulic, změnách popisných, evidenčních či orientačních čísel domů.
Obecní úřad, který je pověřený vedením matrik, předává obecnímu
úřadu obce s rozšířenou působností údaje z matričních knih.
Pravomocná rozhodnutí o zbavení nebo způsobilosti k právním
úkonům a o prohlášení za mrtvého předává obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností soud prvního stupně.
§ 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů 20 § 2, písm. d), § 5 a 6 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů
19
- 21 -
Ministerstvu předává údaje o nabytí nebo pozbytí státního občanství
krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností údaje, které mu
předaly ohlašovny a obecní úřady pověřené vedením matrik [viz výše]. Příslušný matriční úřad předává ministerstvu informace o osvojení nebo zrušení osvojení, obecní úřad údaje o změnách názvu obce a informace o změnách názvu městských obvodů nebo částí předává ministerstvu
magistrát územně členěného statutárního města. Policie České republiky
předává ministerstvu údaje [4.2] o cizincích a to na základě povolení k pobytu nebo průkazu k povolení pobytu azylanta, který jim byl vydán. 4.4.1 Údaje, kontrola a správnost
Pro účel evidence obyvatel a činnost orgánů veřejné správy je nutné,
aby evidované údaje byly přesné a odpovídaly skutečnosti. Za správnost údajů odpovídá ministerstvo a zákon ukládá ostatním úřadům i obyvatelům povinnost spolupráce, tedy poskytnutí součinnosti.
Na základě důvodných pochybností o správnosti a úplnosti údajů
na žádost kteréhokoli správního orgánu evidence obyvatel může zdroj
informačního systému [4.4] vyzvat obyvatele k poskytnutí informací za účelem ověření či aktualizace údajů v systému. Vyzvaný subjekt má ze zákona povinnost spolupracovat s dožadujícím se úřadem, což spočívá
především v tom, že se v případě nutnosti a na žádost osobně dostavuje na úřad, kde předkládá doklady nebo podává vysvětlení.21
Pokud je zjištěna chyba, nebo je evidován údaj, který se neshoduje
s aktuálním stavem, je správní orgán evidence obyvatel povinen údaj
zablokovat tak, aby nedošlo k zpracování chybného údaje do systému, dále
ověřit správnost údaje. O údajích, které jsou označeny za nesprávné nebo
§ 8a, odst. 2, věta 3., zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů: „Obyvatel je povinen na výzvu předložit příslušnému správnímu úřadu požadované doklady nezbytné pro ověření správnosti a úplnosti zapsaných údajů. Ke splnění výzvy poskytuje správní úřad obyvateli potřebnou pomoc.“
21
- 22 -
pro evidenci obyvatel nadbytečné a nepotřebné22, rozhoduje ministerstvo a nechá je odstranit.
Údaje se v systému uchovávají ještě 50 let po úmrtí subjektu údajů.
Následně jsou archivovány podle zvláštních předpisů.23 4.4.2 Poskytnutí údajů z informačního systému
Údaje o obyvatelích nejsou evidovány bezúčelně, přesto by někdo
mohl mít dojem, že stát přebírá prostřednictvím údajů vcelku osobního rázu
nad obyvateli větší kontrolu, než by mu příslušela. V paměti mnohých
vystane myšlenka na dobu ne až tolik vzdálenou, kdy pojem evidence údajů nabýval mnohem širší rozměr. Proto existuje možnost, aby se
obyvatel seznámil s údaji z evidence. Zároveň je tak i dána další možnost kontroly a to přímo od samotného subjektu údajů.
Poskytování údajů má však určitá pravidla. Předně se každý může
informovat pouze na ty údaje, které se týkají jeho osoby. Správní úřad
evidence obyvatel [4.2] poskytuje údaje z evidence pouze na základě písemné žádosti, kterou může podat osoba starší 15 let. V případě, že by
se poskytované údaje týkaly osoby mladší nebo osoby s omezenou či žádnou způsobilostí k právním úkonům, podává žádost její zákonný
zástupce. V žádosti o poskytnutí údajů se musí žadatel přesně identifikovat, tedy uvést jméno, příjmení (příp. rodné příjmení), rodné číslo, číslo občanského průkazu (či jiného průkazu s obdobnou identifikační funkcí, jako je cestovní doklad, průkaz povolení k pobytu pro cizince, průkaz
povolení k pobytu azylanta) a adresu místa trvalého pobytu. Žádost musí být podepsána před úředníkem správního úřadu, který informace poskytuje, nebo ji žadatel musí opatřit úředně ověřeným podpisem.
srov. § 3, odst. 1, zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů, zákon stanoví taxativní výčet údajů, které jsou vedeny v evidenci, § 3a, § 4 a § 5 tamtéž: správní orgány údaje z evidence využívají jen, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. 23 srov. § 9 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů
22
- 23 -
5. MATRIKY
Vzhledem k tomu, že matriky, resp. matriční úřady se podílejí
na vydávání rodných čísel, je nutné se kvůli konceptu celé práce alespoň rámcově zmínit o jejich funkcích a činnostech. Je pravdou, že jeden stejný zákon upravuje evidenci obyvatel i rodná čísla, ale kvůli logice
a systematice této práce je lépe kapitolu o matrikách vložit právě do mezery.
Přestože matriky, resp. matriční knihy jsou jedním z nejstarších způsobů evidence fyzických osob, nebylo by příliš vhodné zařadit tuto problematiku do 4. kapitoly.
V současné době matriky evidují právní události, které souvisí
s životem fyzických osob. V matrikách se evidují narození, uzavření manželství a úmrtí fyzických osob. Kvůli těmto událostem jsou matriky, resp. matriční úřady rozděleny na jednotlivé úseky, které vedou zvlášť knihy narození, knihy uzavření manželství a knihy úmrtí a sbírky listin. Sbírka
listin je součást každé z matričních knih a obsahuje listiny, které slouží jako podklad pro zápis, jeho změnu nebo opravu. Matriční knihy jsou vedeny
jednak rukopisně ve hmotné podobě, kdy se údaje zapisují do předem svázaných tiskopisů a jednak v elektronické podobě.24 5.1 Správa na úseku matrik
Matrika je centrální evidence. Působnost na úseku matrik a další činnost stanovenou zákonem vykonávají
a) matriční úřady, kterými jsou obecní úřady, městské úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, v územně členěných statutárních
městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí a pro
území vojenských újezdů újezdní úřady, které určí a jejich správní
obvody vymezí Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) prováděcím předpisem,
srov. § 6 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů
24
- 24 -
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností (dále jen „úřad s rozšířenou působností“),
c) krajské úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst (dále jen „krajský úřad“),
d) ministerstvo25
Matriční úřady vedou evidenci ve správních obvodech stanovených
ministerstvem, evidenci událostí, které se staly v cizině, vede zvláštní matrika, jíž je Městský úřad Brno – střed.
Úřad s rozšířenou působností alespoň jedenkrát za rok provádí
kontrolu vedení matričních knih a sbírek listin, ověřuje rodné, oddací
a úmrtní listy (dále matriční doklady) a ověřuje zkouškou odbornou způsobilost matrikářů, což jsou zaměstnanci obce, kteří vyvíjejí zákonem danou činnost na matričním úřadě.26
Krajský úřad kontroluje alespoň jedenkrát za rok vedení matričních
knih a sbírek listin, které vedou úřady s rozšířenou působností, ověřuje jimi vydávané matriční doklady a ověřuje odbornou způsobilost matrikářů na úřadech s rozšířenou působností. 5.2 Matriční knihy
Matriční knihy jsou záznamy matričních událostí. Zákon zná tři
druhy knih, knihu narození, knihu manželství a knihu úmrtí. V průběhu
života každé fyzické osoby na území ČR je pořízen záznam alespoň ve dvou z matričních knih.
K zápisu matričních události je však třeba předložit potřebné
podklady, které se zápisu týkají. Tyto podklady může matriční úřad získat
od osob, jichž se zápis týká, příp. jejich zástupců nebo od ostatních osob, kterých se matriční úřad dotáže a které musí sdělit matričnímu úřadu
všechny jim známé skutečnosti. Matriční úřad také může požádat § 2 zákona č. 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů k otázce podmínek a způsobilosti výkonu povolání matrikáře § 9 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů
25
26
- 25 -
o poskytnutí údajů z evidence obyvatel, a to v rozsahu údajů zapisovaných
do matričních knih, a provozovatel tohoto systému je povinen je matričnímu úřadu poskytnout.27
5.2.1 Kniha narození
Do knihy narození se zapisuje každé dítě narozené na území ČR
nebo dítě, které se narodilo mimo území ČR, ale jeho rodiče jsou občany
ČR a dítě má tudíž české státní občanství. Narození dítěte zapíše matriční úřad, v jehož správním obvodu se dítě narodilo. Narození dítěte oznamuje
matričnímu úřadu nejpozději do tří dnů od narození zdravotnické zařízení,
ve kterém byl porod ukončen, příp. lékař, který první poskytl péči při nebo
po porodu. V případě, že se tak nestane, je povinen oznámit narození dítěte jeden z rodičů, příp. jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, jinak také osoba, která se o narození dítěte dozvěděla. Oznámení je možné učinit
písemně na základě hlášení, případně na základě oznámení zdravotnického zařízení nebo lékaře, nebo učinit ústně, o takovém oznámení je však nutné sepsat zápis a oznamující osoba musí prokázat svou totožnost. Do knihy narození se zapisuje
a) jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte, b) den, měsíc a rok narození dítěte,
c) rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte,
d) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, data a místa narození, rodná čísla, státní občanství a místo trvalého pobytu rodičů,
e) datum zápisu a podpis matrikáře.28
Při zápisu musí předložit rodiče potřebné doklady pro ověření totožnosti a uvést další důležité údaje, například souhlasná prohlášení o jménu a příjmení dítěte.
§ 59, odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů 28 § 14, odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů
27
- 26 -
4.2.2 Kniha manželství
Do knihy manželství se zapisují
a) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství muže a ženy, kteří uzavřeli manželství,
b) den, měsíc, rok a místo uzavření manželství,
c) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů manželů,
d) dohoda manželů o příjmení a v případě, že si manželé ponechají dosavadní příjmení, i dohoda o příjmení dětí v mužském i ženském tvaru,
e) jména, příjmení a rodná čísla svědků; jde-li o cizince, který nemá rodné číslo, datum a místo jeho narození
f) datum zápisu a podpis matrikáře.29 4.2.3 Kniha úmrtí
Na základě listu o prohlídce mrtvého nebo rozhodnutí soudu
o prohlášení za mrtvého se do knihy úmrtí zapisují a) den, měsíc, rok a místo úmrtí,
b) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, den,
měsíc, rok a místo narození, rodné číslo, osobní stav, pohlaví, státní
občanství a místo trvalého pobytu zemřelého,
c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela,
d) datum zápisu a podpis matrikáře.30
§ 20, odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů 30 § 21, odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů
29
- 27 -
5.3 Matriční doklady
Matriční doklady jsou veřejné listiny, které obsahují údaje zapsané
v matričních knihách. Matričními doklady tedy zákon rozumí takové doklady, které obdrží každá fyzická osoba, příp. její zástupce, o níž byl
učiněn zápis do matriční knihy a kde jsou obsaženy stejné údaje, které jsou zapisovány do matričních knih. Matričními doklady prokazuje fyzická
osoba svoji totožnost (např. předložení rodného listu k vydání občanského průkazu nebo cestovního dokladu) nebo je předkládá v zákonem
stanovených situacích (např. předložení rodného listu jako nezbytného dokumentu při uzavírání manželství). Matriční doklady jsou rodný list, oddací list a úmrtní list. Údaje v matričním dokladu jsou posuzovány dle
zásady presumpce správnosti. Jestliže však matriční doklad obsahuje chybné údaje, je fyzické osobě vydán doklad jiný.
- 28 -
6. RODNÉ ČÍSLO
Nyní se dostáváme ke stěžejní části práce. Předchozí části nejenže
uvozovaly danou problematiku, ale bez nich by práce nemohla být úplná.
Rodné číslo je identifikátorem fyzické osoby. V zákoně je však
přesně řečeno, že identifikátorem
fyzické osoby
je rodné číslo
v informačním systému. Co je informační systém [2.4] a identifikátor fyzické osoby [2.6] je vysvětleno již výše. Přesto je nutné dojít ještě k jednomu důležitému poznatku. Jde o to, co zákonodárce myslel formulací,
že rodné číslo je identifikátorem fyzické osoby v informačním systému. Znamená to snad, že pokud je rodné číslo užíváno mimo informační systém, není
identifikátorem
fyzické
osoby?
Odpověď
vyplývá
z výše
vysvětlovaných pojmů i z předchozích kapitol. Současné znění § 13 bylo
zavedeno až zákonem č. 53/2004 Sb. s účinností od 1. 4. 2004. Má proto svoji logiku, že rodné číslo je označeno jako identifikátor fyzické osoby v informačním systému, protože dochází nejen k rozvoji informačních systémů jako takových, ale také konečně informační systémy údaje nejen evidují, ale i kontrolují, zpracovávají, předávají dále a účinně vyhledávají. Rodné číslo představuje číselný kód. Informační systémy v zásadě pracují
na základě číselných kódů, které představují nejsnadnější, nejjednodušší a nejefektivnější pracovní systém. Proto je vhodné vést údaje o fyzické osobě pod číselným kódem, který je v závislosti na ostatních kódech jedinečný, a s jeho pomocí fyzickou osobu vlastně nejúčinněji a nejrychleji
identifikovat. Zákon č. 53/2004 Sb. vlastně zavedl pojem identifikátor fyzické osoby.
6.1 Pojem, historie
Co se týče pojmu rodného čísla, je už v hrubých rysech nastíněn
v druhé kapitole [2.6]. Z názvu vyplývá, že je to číslo, či číselný kód, pomocí kterého je každá fyzická osoba přesně odlišena od ostatních
- 29 -
fyzických osob. Rodné číslo je tedy identifikátorem fyzické osoby.31 Dle
zákona je identifikátorem fyzické osoby pouze rodné číslo. Jak tedy označit číselné kódy, které rovněž označují fyzické osoby. Mohou to být jakési
skupinové identifikátory, které vymezují subjekt pouze vůči subjektům ve stejné skupině. Nejen rodné číslo je kód, který vymezuje subjekt vůči
ostatním. Může to být například číslo občanského průkazu, cestovního dokladu či služebního průkazu, číslo průkazu zaměstnance nebo osobní
číslo zaměstnance. Problém u těchto číselných kódů je ten, že jsou vlastní
pouze určitým skupinám osob a ne všem občanům, obyvatelům, tedy
obecně všem subjektům údajů. Nejblíže se rodnému číslu jako všeobecnému identifikátoru blíží číslo občanského průkazu, protože občanský průkaz je vydáván všem občanům České republiky starším 15 let.
Rodná čísla, resp. osobní čísla, která by jednoznačně identifikovala
každého občana, se začala zavádět po druhé světové válce. Z počátku je nedostávali občané hned při narození, ale od roku 1947 byla součástí
tehdejších pracovních knížek. Rodná čísla tedy nevznikla z důvodu evidence obyvatel, ale z důvodu potřeby evidence pracovníků a kvůli úkonům úřadů v oblasti sociálního zabezpečení. Z počátku rodné číslo
nedostávali občané při narození, ale při dosažení nejméně 15 let. Od roku 1953 rodné číslo dostávali přiděleno do občanského průkazu. Do občanského průkazu se zapisuje pro účely důchodového zabezpečení rodné
číslo; nebude-li toto číslo zapsáno okresním oddělením veřejné bezpečnosti
při vydání občanského průkazu, je občan povinen nejpozději do 14 dnů po vydání občanského průkazu požádat o zápis rodného čísla okresní národní
výbor.32 Do konce roku 1968 přiděloval rodná čísla orgán správy sociálního
zabezpečení, Česká správa sociálního zabezpečení dosud vede evidenci takto přidělených čísel. Od 1. 1. 1969 přidělují rodná čísla okresní oddělení
statistického úřadu, ale s tím rozdílem, že je vydávají matrikám, které je pak srov. § 13 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů 32 § 6 vyhlášky Ministerstva národní bezpečnosti č. 240/1953 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o občanských průkazech
31
- 30 -
přidělují narozeným dětem, rodná čísla jsou poprvé součástí rodného listu. Všichni ostatní, kdo se narodili v letech 1954 – 1968 svá rodná čísla nemají
zapsaná v rodných listech, ale při jejich přidělení po roce 1969 dostávali tzv. doklad o přidělení rodného čísla.
Rodná čísla za celou dobu své existence zaznamenala jen málo
změn. První změnou bylo, že se změnila struktura čísla, zvětšila se
koncovka ze tří číslic na čtyři a tím došlo k vytvoření pravidla dělitelnosti
rodného čísla jedenácti. Důkazem jen několika málo změn v této oblasti
bylo, že přidělování rodných čísel a vůbec celá problematika se až donedávna řídila jediným předpisem, kterým byla vyhláška Federálního statistického úřadu č. 55/1976 Sb., o rodném čísle, ze dne 22. 1. 1976. Další
změny se týkaly pouze působnosti státních orgánů. Původně rodná čísla přidělovaly orgány sociálního zabezpečení, od roku 1968 se tento úkol
přesunul na Federální statistický úřad, posléze Český statistický úřad. Zákonem č. 543/2002 Sb. byla zrušena vyhláška č. 55/1976 Sb. a s účinností
od 1. 1. 2003 přešel celý úsek rodných čísel na Ministerstvo vnitra České republiky. Co se týče vývoje v oblasti rodných čísel tak, jak je známe v dnešní podobě, bude o něm ještě řeč v souvislosti s tématy následujících podkapitol.
6.2 Správa na úseku rodných čísel
Správu na úseku rodných čísel vykonává Ministerstvo vnitra České
republiky (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo předně vytváří rodná čísla a předává je dalším zákonem vymezeným subjektům, které je přidělují fyzickým osobám. Dále ministerstvo vede Registr rodných čísel (dále jen
„registr“), což je informační systém veřejné správy, který byl vytvořen pro účel evidence rodných čísel, ale i ostatních údajů s podobnou identifikační funkcí. V registru ministerstvo vede a) rodné číslo,
b) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo, a to jako blokovaný údaj,
- 31 -
c) důvod provedení změny rodného čísla,
d) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla,
e) datum přidělení rodného čísla; u rodných čísel přidělených před účinností zákona se tento údaj vede pouze, pokud jej lze zjistit z archivních materiálů,
f) datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se narodil v cizině, stát, na jehož území se narodil.33
Na základě údajů v registru může ministerstvo rodná čísla určovat a předávat výdejovým místům, ověřovat, osvědčovat nebo měnit. Registr je také úzce propojen s informačním systémem evidence obyvatel, protože je třeba evidovat nejenom rodná čísla ale i další identifikační údaje
o fyzických osobách. Bylo by totiž krátkozraké a do jisté míry bezúčelné
zachovávat jednotlivé informace v jednotlivých informačních systémech.
Nejlepší řešení je mít několik vzájemně propojených systémů pro různé účely, které však evidují stejné údaje, třeba jen z důvodu efektivity práce celého systému nebo za účelem jejich kontroly.34
Rodná čísla vedená v registru nejsou pouze ta, která už náleží
fyzické osobě, tzv. přidělená rodná čísla, ale evidují se i určená rodná čísla, což jsou „nová“ rodná čísla, ještě nepřidělená konkrétním fyzickým osobám
a aktuálně nepřidělená rodná čísla [6.3]. Tato rodná čísla jsou vlastně
§ 13b, odst 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů. 34 § 13b, odst. 4 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů: Pro účely zpracování údajů v registru a pro jejich jednoznačné přiřazení k přesně specifikované fyzické osobě využívá registr z informačního systému tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení obyvatele, b) den, měsíc a rok narození, c) místo a okres narození, u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát, na jehož území se narodila, d) pohlaví e) jméno, popřípadě jména, příjmení rodičů, popřípadě jejich změny, rodné příjmení, f) v případě nezrušitelného osvojení jméno, popřípadě jména, příjmení osvojitelů, popřípadě jejich změny, rodné příjmení, g) státní občanství
33
- 32 -
základem registru i celé činnosti ministerstva v oblasti tvorby, přidělování, změn, ověřování a odstraňování chyb a nedostatků.
6.3 Určování, vydávání a přidělení rodného čísla
Zatímco v minulosti neproběhlo mnoho změn na úseku rodných
čísel, současná právní úprava reaguje pružněji na společenský vývoj a rozvoj informačních technologií. Jednou z prvních výrazných změn bylo
přesunutí celé agendy rodných čísel do působnosti Ministerstva vnitra České republiky, kam v dnešní době jistě oprávněně patří, protože pokud by
přidělování a celý systém zůstal v působnosti Českého statistického úřadu, rodné číslo by nebylo identifikačním údajem v pravém slova smyslu, ale jen statistickým údajem.
Ministerstvo vnitra je v současnosti tvůrcem všech rodných čísel.
Vytváří se sestavy rodný čísel a ty dále ministerstvo předává výdejovým
místům, která je přidělují již fyzickým osobám. Výdejovými místy jsou podle zákona matriční úřady [kap. 5], zvláštní matrika, policie
a ministerstvo. Matriční úřady přidělují rodná čísla všem fyzickým osobám, které se narodily na území České republiky na území jejich správní
působnosti. Zvláštní matrika přiděluje rodná čísla občanům narozeným
v zahraničí, s výjimkou případů, kdy došlo k matriční události před 1. lednem 1950, a pokud tato událost byla zapsaná podle právních předpisů
platných v době provedení zápisu do matriční knihy, kterou nyní vede matriční úřad na území České republiky. Policie České republiky přiděluje
rodná čísla cizincům s povolením k pobytu na území České republiky
a cizincům, kterým byl udělen azyl na území České republiky. Ministerstvo přiděluje rodná čísla obyvatelům, kterým nebylo přiděleno rodné číslo ani
matričním úřadem ani zvláštní matrikou ani policií a cizincům, kteří
o přidělení rodného čísla požádají pro splnění podmínek, dále přiděluje
- 33 -
rodná čísla pro potřeby policie, celní správy a zpravodajských služeb podle zvláštních právních předpisů.35
Rodné číslo je přidělováno výdejovým místem v případech narození
nebo nezrušitelném osvojení fyzické osoby, dále občanovi, který dosud rodné číslo neměl, což se může ve výjimečných případech stát, například
když občanovi nebylo přiděleno rodné číslo a po celou dobu, od kdy se rodná čísla začala užívat, pobýval mimo území České republiky. Rodná
čísla se také přidělují cizincům, ať už na základě povolení k pobytu nebo udělení azylu na území ČR nebo těm, kteří o přidělení rodného čísla požádali a splnili všechny podmínky 36.
Rodné číslo je součástí identifikačních dokladů. Tyto doklady slouží
zároveň také jako doklady o rodném čísle. Doklady o rodném čísle jsou matriční doklady [5.3], občanské průkazy, cestovní doklady, průkazy
o povolení k pobytu pro cizince a průkazy povolení k pobytu azylanta a samostatné doklady o přiděleném rodném čísle a potvrzené příslušným
výdejovým místem nebo doklady o přiděleném rodném čísle vydané Českou správou sociálního zabezpečení před 1. 1. 2003.
S tématem určování a vydávání rodných čísel souvisí tzv. fiktivní
rodná čísla. Jsou to rodná čísla v katastru nemovitostí. Rodné číslo se stalo jedním z identifikačních údajů i pro účely vedení katastru nemovitostí a zjistilo se, že chybějí údaje, a tak byla chybějící rodná čísla nahrazena
fiktivními rodnými čísly, které vytvářel počítač. V průběhu let byla § 14 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů 36 § 17a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů: V tomto případě přidělí rodné číslo fyzické osobě výdejové místo na základě písemné, odůvodněné žádosti, která obsahuje její a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny b) rodné příjmení, c) den, měsíc a rok narození, d) místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila, e) pohlaví, f) státní občanství. K žádosti připojí rodný list nebo odpovídající doklad o datu a místě narození a státním občanství fyzické osoby, která není občanem ČR.
35
- 34 -
doplněna správná rodná čísla, ale v některých případech fiktivní rodná čísla ještě v katastru nemovitostí existují. Jsou to případy, kdy údaje o vlastnících jsou přepsány z pozemkové knihy a chybí dokonce několik identifikačních údajů, nebo v případě neprojednaného dědictví po osobách, které neměly rodné číslo.
6.3.1 Podoba rodného čísla
Rodné číslo je jedinečný údaj. Ze zákona nemohou mít dvě fyzické
osoby stejné rodné číslo.
Rodná čísla jsou desetimístná, nebo devítimístná. Devítimístné rodné
číslo mají fyzické osoby narozené před 1. 1. 1954. Rozdíl mezi nimi je
pouze v koncovce, protože devítimístná čísla mají třímístnou koncovku. Koncovka se zpravidla odděluje lomítkem. Za základní znak současné
podoby rodného čísla je možné považovat to, že je beze zbytku dělitelné jedenácti, toto pravidlo však pro devítimístná rodná čísla neplatí.
Všechna rodná čísla, ať už devítimístná nebo desetimístná mají však
stejnou strukturu prvních šesti čísel. Prvních šest čísel je vlastně kód, jednoduše vytvořený z data narození každé fyzické osoby. První dvě číslice
vyjadřují poslední dvě čísla roku narození, pátá a šestá číslice den narození. Složitější je to u třetí a čtvrté číslice základního šestičíslí označující měsíc
narození. U mužů se tato čísla v rámci rodného čísla zapisují v původní
podobě, u žen je číslo označující měsíc narození zvětšeno o 50. Takže žena,
která se narodila například 1. června 1980, má prvních šest číslic rodného čísla v podobě 805601 a žena, která se narodila například 1. prosince 1980,
má prvních šest číslic rodného čísla v podobě 806201. Důvodů pro takové odlišování je jistě několik, nabízí se však ten nejjednodušší. Rodná čísla
jsou určována podle daných pravidel, a určitých matematických zákonů. Je otázkou několika matematických výpočtů, abychom zjistili, kolik by mohlo být vydáno desetimístných čísel beze zbytku dělitelných jedenácti, jejichž
prvních šest číslic by bylo stejných. Pokud však jedna z prvních šesti číslic odlišena, dává nám to při kombinování takových čísel mnohem větší
- 35 -
prostor. Změna data označující rok a den narození je nemyslitelné, protože základní kód by přestal dávat smysl, kdežto měsíců v roce je pouze 12 a první číslo z dvojčíslí označující měsíc stejně ve více než 83% začíná
nulou. Důvod proč dochází k přidělování takto změněných číselných kódů na základě pohlaví je nasnadě: je to nejjednodušší.
V případě, že by se i přes tento systém nedostávalo pro daný den
rodných čísel, určí ministerstvo novou sestavu rodných čísel podle výše
uvedených pravidel, jen dvojčíslí vyjadřující měsíc narození bude u mužů zvýšeno o 20 a u žen a 70.
6.4 Změna, ověření a osvědčení rodného čísla
Může se stát, že dojde při přidělování rodného čísla k chybě nebo
po jeho přidělení k podstatné změně okolností a fyzické osobě, jíž bylo přiděleno rodné číslo, se musí přidělit rodné číslo nové. Za chybu
se pokládá to, že fyzické osobě bylo přiděleno rodné číslo chybné, například chybně sestavené tak, že není dělitelné jedenácti nebo nesplňuje jinou
základní podmínku. Chybou je také to, že fyzické osobě bylo přiděleno takové rodné číslo, které již bylo přiděleno fyzické osobě jiné. V současné
době se stále ještě objevují případy zdvojených rodných čísel, což je dáno
především nedokonalostí systému celého přidělování rodných čísel, protože postižení občané bývají většinou již v pokročilejším věku a v době, kdy jim bylo přiděleno chybné rodné číslo, byla pravděpodobnost výskytu chyby
v systému přidělování mnohem vyšší. Na chybu nebo duplicitu rodných
čísel se dá přijít těžko, ale největší zásluhu na jejich odhalení přinesla kupónová privatizace, kdy se zjistilo, že jedno rodné číslo mají dvě někdy dokonce tři fyzické osoby.
Za změnu okolností je považováno nezrušitelné osvojení fyzické
osoby a na základě této skutečnosti jí je přiděleno nové rodné číslo. Změnou okolností také zákon rozumí změnu pohlaví fyzické osoby, a proto je
ze zákona takové osobě přiděleno nové rodné číslo. Změna rodného čísla v tomto případě je nutná, což vyplývá ze samotné podoby rodného čísla
- 36 -
[6.3.1], protože z rozlišující číslice v prostředním dvojčíslí prvních šesti
čísel je poznat, zda nositelem rodného čísla je muž nebo žena a v případě změny pohlaví by rodné číslo v původním stavu způsobovalo zmatek
a navíc by se stalo nositelem natolik osobní a soukromé informace, na kterou se vztahuje úprava týkající se ochrany citlivých údajů.
Ověřování rodného čísla provádí ministerstvo na žádost nositele
rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce v případě, že má pochybnosti
o jeho správnosti nebo jedinečnosti. Ministerstvo rodné číslo ověří v registru,
přičemž
zároveň
prověřuje
postup
výdejového
místa
při přidělování rodného čísla, a o výsledku uvědomí žadatele. Pokud by se
stalo, že rodné číslo je chybné nebo duplicitní, tedy že existuje ještě
minimálně jedna fyzická osoba, která má stejné rodné číslo, provede ministerstvo změnu rodného čísla a oznámí to nejen žadateli, ale i osobě, která má duplicitní rodné číslo. O ověření rodného čísla se provádí záznam v registru.
Osvědčování rodného čísla provádí ministerstvo na žádost také
v registru v případě, že fyzická osoba se nemůže žádným způsobem
prokázat jako nositel rodného čísla, tedy že nedisponuje žádným z dokladů
o rodném čísle. Pokud ministerstvo zjistí, že rodné číslo bylo žadateli skutečně přiděleno, vydá doklad o rodném čísle, který obsahuje údaje
o nositeli, přidělené rodné číslo, kým bylo přiděleno a datum jeho přidělení. O vydání dokladu o rodném čísle je veden záznam do registru. 6.5 Užívání rodných čísel
Pojem užívání rodného čísla zahrnuje jednak dispozici s rodným číslem
z pohledu samotného subjektu, nositele rodného čísla, a z pohledu ostatních subjektů. Vzhledem k tomu, že rodné číslo je ryze soukromým, osobním
údajem, je zřejmé, že nositel bude rozhodovat o užití svého rodného čísla
sám. Proto lze rodného čísla využívat pouze s jeho souhlasem. To je také podpořeno úpravou v zákoně. Rodná čísla mohou dále využívat orgány
- 37 -
státní správy spolu s dalšími subjekty stanovenými zákonem 37, ale jen pro
takový účel, který se týká jejich činnosti. Rodná čísla lze využívat také za účelem a v mezích daných zvláštním zákonem [viz kapitola 7].
Při užívání rodného čísla nebo nakládání s ním se však vyskytují
chyby a nezřídka dochází k jeho zneužití. Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci
obyvatel a rodných číslech pamatuje i na tyto situace a vymezuje přesně, k čemu může při užívání rodného čísla dojít. Proto je část o přestupcích a jiných správních deliktech jednou z částí, na kterou je třeba pamatovat i při nakládání s rodným číslem podle jiných právních předpisů. Předně rozlišuje
mezi přestupky a jinými správními delikty. Obecně je přestupek zaviněné
jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek
výslovně označeno v zákoně.38 Přestupků se dopouští fyzická osoba. Jiného
správního deliktu se dopouští osoba právnická nebo osoba fyzická jako podnikatel. Fyzická osoba se může dopustit přestupku, když správnímu úřadu předloží neoprávněně pozměněné nebo padělané doklady. Pokud však
fyzická osoba takové doklady, které jsou veřejnou listinou, sama padělá nebo pozmění jejich obsah, bude její jednání kvalifikováno jako trestný čin
podle ustanovení § 176 trestního zákona. Dalším přestupkem by bylo, kdyby fyzická osoba ohlásila správnímu úřadu nepravdivé údaje, a to i údaj
o rodném čísle. Činností, při které by fyzická osoba neoprávněně nakládala s rodným číslem jiné fyzické osoby, například kdyby se jím prokazovala jako svým, se dopouští přestupku. Za tyto přestupky, které projednávají obecní úřady obce s rozšířenou působností, lze uložit pokutu až do částky 100 000 Kč. Právnická osoba, či fyzická osoba jako podnikatel se dopustí jiného správního deliktu tehdy, pokud neoprávněně nakládá s rodným
číslem, tedy když překračuje zákonem stanovené meze při jeho využívání, nebo když rodného čísla neoprávněně využívá, například když nositel
rodného čísla nedal k jeho využívání souhlas. Za tyto správní delikty lze uložit pokuty až do 1 000 000 Kč za neoprávněné nakládání s rodným srov. § 13c zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů 38 § 2, odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
37
- 38 -
číslem a do 10 000 000 Kč na neoprávněné využívání rodného čísla, ze zákona se však horní hranice výše pokuty zdvojnásobí, jestliže správní
delikt nebo přestupek, za nějž byl pachatel uznán vinným, byl opětovně spáchán před uplynutím doby 1 roku od pravomocného rozhodnutí. Správní delikty projednává Úřad pro ochranu osobních údajů.
Z předchozího textu vyplývá, že rodná čísla byla zavedena pro určitý
účel. V jistém smyslu plní původní účel dodnes. Jsou evidenčním údajem
pro potřeby sociálního zabezpečení, druhem statistického údaje, ale především jsou evidenčním a identifikačním údajem, jak to vyplývá již ze samotného zákona č. 133/2000 Sb. Pro účely evidence a identifikace fyzických osob ovšem rodná čísla slouží v mnoha dalších oblastech.
V následující kapitole je pro zajímavost a doplnění celé práce
uvedeno, kde všude, v souvislosti se kterými zákony, se rodná čísla ještě mohou vyskytovat.
- 39 -
7. RODNÉ ČÍSLO V SOUČASNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVĚ
Tato kapitola obsahuje stručný přehled funkcí rodného čísla a také
nástin souvislostí, v jakých je rodné číslo užíváno a jak je s rodným číslem nakládáno dle platné právní úpravy. Je zde citováno mnoho nejrůznějších
zákonů, které buď úzce souvisí s danou problematikou, ale také mnoho dalších zákonů z různých oblastí, ve kterých se pojem rodné číslo objevuje
jakoby náhodou. Tyto informace jsou součástí práce spíš jen tak pro zajímavost a pro doplnění obecných poznatků, aby bylo zřejmé, kde
všude, za jakých okolností a v jakých souvislostech se lze s rodným číslem
setkat. Samozřejmě, že zde není úplný výčet normativních právních aktů, kde je v jakémkoliv smyslu zmiňováno rodné číslo, chybí zde především
sekundární normativní právní akty, jako jsou vyhlášky ministerstev nebo nařízení vlády atp. Jedním z hlavních důvodů, že jsou v této kapitole
zmiňovány pouze zákony je však to, že vyhlášky a nařízení se vlastně vztahují k jednotlivým zákonům a uvádět vše by bylo jen rozepisováním toho podstatného do větších a pro účely této práce zbytečných podrobností. větší
Kapitola je rozčleněna podle jednotlivých právních odvětví kvůli
míře
přehlednosti.
Rozdělení
do jednotlivých
odvětví
podle
jednotlivých právních disciplín je však pouze orientační. Kvůli systematice a logice práce je tak proto také naprosto opomíjeno současné základní dělení
práva na oblast práva veřejného a oblast práva soukromého. Také členění
podkapitol se může zdát poněkud neobvyklé, ale tato forma lépe vyhovuje celkovému duchu práce.
Cílem této kapitoly není zavalit čtenáře přemírou informací, ale
dotvořit pohled na právní úpravu v oblasti rodných čísel a pokud možno co nejlépe pochopit a zhodnotit smysl, účel a důvod užívání rodných čísel v praxi.
Ve všech citacích právních předpisů v této kapitole stejně jako v celé práci je přihlíženo na znění pozdějších předpisů s účinností k 31. 3. 2006.
- 40 -
7.1 Rodná čísla v oblasti zdravotnictví, sociálního zabezpečení a pracovního práva
Již z hlediska četnosti výskytu samotného pojmu rodné číslo
v předpisech týkajících se této oblasti je zřejmé, že rodná čísla byla vytvořena pro účely sociálního zabezpečení, příp. pracovního práva a brzy se jejich užívání rozšířilo i do oblasti zdravotnictví.
Evidenční a často zároveň také identifikační funkci plní rodné číslo
především v nejrůznějších evidenčních systémech, jako je Národní
zdravotnický informační systém 39 a jeho jednotlivé registry40. Rodné číslo je
také jedním z údajů, které vede zaměstnavatel o zaměstnanci, který
§ 67a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů: (1) Zpracováním osobních údajů podle tohoto zákona se rozumí zpracování osobních údajů při vedení zdravotnické dokumentace a další nakládání s ní a zpracování osobních údajů v Národním zdravotnickém informačním systému (dále jen "NZIS"). (2) Při zpracování osobních údajů podle odstavce 1 lze vést rodné číslo pacienta a) ve zdravotnické dokumentaci (§ 67b), b) v NZIS, pokud se sběr a zpracování informací a jejich vedení podle § 67c odst. 1 vztahuje ke konkrétnímu pacientovi.
39
§ 67d zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů: (1) Součástí NZIS jsou registry, které jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. (2) Účelem registrů je evidence a sledování pacientů s vybranými společensky závažnými nemocemi, vyhodnocování diagnostické a léčebné péče, sledování vývoje, příčin a důsledků těchto onemocnění a stavů a statistická a vědecká zpracování zdravotnického charakteru. (3) V registrech vedených podle tohoto zákona lze zpracovávat bez souhlasu subjektů údajů tyto osobní a další údaje: a) pro identifikaci subjektu údajů, a to 1. rodné číslo, je-li přiděleno, 2. číslo pojištěnce zdravotního pojištění, není-li tímto číslem rodné číslo, 3. datum narození, b) pro identifikaci subjektu údajů, kterým je zdravotnický pracovník, údaj uvedený v písmenu a) bodu 1, a dále údaje o vzdělání a pracovním nebo obdobném poměru, c) související se zdravotním stavem subjektu údajů, a to 1. anamnestické a diagnostické údaje, 2. o průběhu a léčbě nemoci, 3. o dispenzarizaci a aktuálním zdravotním stavu, 4. údaje o výkonu povolání nebo zaměstnání, popřípadě údaje o výkonu služebního poměru potřebné pro posouzení zdravotního stavu subjektu údajů. Registry jsou podle Přílohy zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů: Národní onkologický registr, Národní registr hospitalizovaných, Národní registr rodiček, Národní registr novorozenců, Národní registr vrozených vad, Registr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, Národní registr potratů, Národní registr cévní chirurgie, Národní kardiochirurgický registr, Národní registr kloubních náhrad, Národní registr nemocí z povolání, Národní registr kardiovaskulárních intervencí, Národní registr uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek
40
- 41 -
vykonává rizikovou práci, v evidenci rizikových prací.41 Rodné číslo je
vedeno také v registru pojištěnců42. Mimo to existují další zákonem § 40 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů: Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je dále povinen a) u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce vést evidenci 1. o jménu, příjmení a rodném čísle, 2. o počtu směn odpracovaných při rizikové práci, s výjimkou rizika infekčního onemocnění, 3. o datech a druzích provedených lékařských preventivních prohlídek a jejich závěrech, o zvláštních očkováních souvisejících s činností na pracovišti zaměstnavatele nebo o imunitě (odolnosti) k nákaze, 4. údajů o výsledcích sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek a naměřených hodnotách intenzit a koncentrací faktorů pracovních podmínek a druhu a typu biologického činitele, s výjimkou údajů o zdravotním stavu zaměstnanců
41
§ 16c zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů: Registr pojištěnců (1) Registr pojištěnců slouží k plnění úkolů České správy sociálního zabezpečení vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva Evropských společenství 73d) a z mezinárodních smluv a k provádění sociálního zabezpečení. (2) Registr pojištěnců obsahuje tyto údaje o osobách účastných nemocenského pojištění a důchodového pojištění z důvodu výdělečné činnosti a dobrovolné účasti na důchodovém pojištění: a) jméno a současné příjmení, b) rodné a všechna další příjmení předcházející současnému příjmení, c) datum a místo narození, d) pohlaví, e) rodné číslo, f) státní občanství, g) rodinný stav, h) adresu místa trvalého pobytu, a jde-li o cizí státní příslušníky, též adresu pobytu na území České republiky, i) vznik a zánik účasti na nemocenském pojištění a na důchodovém pojištění, j) druh výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění a na důchodovém pojištění, k) název a sídlo zaměstnavatele (organizace a malé organizace), l) individuální číslo zaměstnavatele, m) variabilní symbol plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, n) název a adresu cizozemského nositele pojištění, o) cizozemské číslo pojištění, p) další údaje, vyplývá-li jejich evidování z požadavků práva Evropských společenství 73d) a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení. A § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů: (1) Ústřední pojišťovna Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky vede registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. Registr podle věty první obsahuje tyto údaje o pojištěncích: rodné číslo, případně jiné číslo pojištěnce, jméno, příjmení, popřípadě rodné příjmení, adresu pobytu, datum vzniku a zániku pojistného vztahu u příslušné zdravotní pojišťovny; u pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, časové období, v němž je plátcem pojistného stát, označení skupiny pojištěnců, datum odhlášení se ze zdravotního pojištění a přihlášení se do zdravotního pojištění v České republice podle
42
- 42 -
vymezené registry, ve kterých jsou evidována rodná čísla určených
fyzických osob.43 Zákonem je vymezeno také oprávnění jednotlivých
subjektů shromažďovat a evidovat v těchto informačních systémech údaje
poskytované Ministerstvem vnitra České republiky z informačního systému evidence obyvatel.44 Jedním z poskytovaných údajů je i rodné číslo. Zákonné zmocnění vyžadovat si údaje z evidence obyvatel je velice
praktické nejen z důvodu vymezení oprávněných subjektů a také poskytovaných údajů, ale zcela jistě také přispívá k lepší, rychlejší a plynulejší spolupráci jednotlivých státních orgánů. Je zřejmé, že
ke zpracovávání rodného čísla, které provádějí zákonem určené nebo
oprávněné subjekty, není třeba souhlasu nositele rodného čísla.45 Rodné
číslo je zpravidla jedním z povinných identifikačních údajů fyzické osoby
při podávání žádosti.46 Naprosto nezbytné je využívání rodných čísel při
evidenci, kterou vedou zaměstnavatelé o svých zaměstnancích.47 Také
nejrůznější podání k například k orgánům sociálního zabezpečení, ať je
podávají zaměstnavatelé nebo jiné k tomu povinné fyzické osoby, musí
obsahovat rodná čísla těchto osob.48 Tato úprava je však docela složitá zvláštního právního předpisu, nestanoví-li tento zákon jinak. Vojenská zdravotní pojišťovna sděluje potřebné údaje k vedení registru o všech svých pojištěncích se zřetelem na způsob vedení registru všeobecného zdravotního pojištění a s ohledem na potřebu ochrany utajovaných informací. 43 Srov. § 18 odst. 4 zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů, ve znění pozdějších předpisů, nebo § 72 odst. 4 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, ve znění pozdějších předpisů 44 srov. § 11a odst. 3 zákona č. 557/1991 Sb.., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo § 27a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nebo § 63 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, nebo 45 srov. § 67a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, nebo § 51 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví 46 srov. § 10 zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, nebo § 68 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 47 § 22 písm. a) a § 37 písm a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, 48 srov. § 24 a § 25 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
- 43 -
a komplikovaná. Je to jistě dáno četnými změnami, kterými prošly právní předpisy nejen v této oblasti. Rodné číslo se stalo nezbytným identifikačním údajem,
jak
vyplývá
ze
současné
právní
úpravy,
a
v každém
ze zmiňovaných zákonů je na toto kladen patřičný důraz. Do budoucna však
by bylo lépe nevymezovat v jednotlivých zákonech kdy a proč rodné číslo použít, ale jasně formulovat, že rodné číslo patří mezi identifikační údaje,
že orgány státní správy, samosprávy a dané subjekty mohou zpracovávat
rodná čísla při výkonu své působnosti a že veřejný zájem má přednost před souhlasem s nakládáním s osobními údaji.
Pro úplnost ještě připomeňme, že právě v zákoně, který spadá pod
tuto oblast, najdeme ustanovení týkající se historie rodných čísel [6.1]49. Rodné číslo správce najdeme také v rozhodnutích o nucené správě.50 A pro
zajímavost lze ještě uvést, že rodné číslo je obvykle obsaženo ve veřejné listině, jíž je i průkaz mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené a staré občany.51
7.2 Rodná čísla v oblasti občanského a obchodního práva
V této oblasti slouží rodné číslo hlavně jako identifikátor fyzické
osoby. V jednotlivých zákonech je stanoveno, pro jaké účely a z jakého důvodu je nutné uvádět rodná čísla subjektů. Je s podivem, že se s rodnými
čísly setkáváme i v soukromoprávních oblastech, ale vzhledem k nutnosti
přesné identifikace zákonem daných subjektů bychom neměli spatřovat problém v uvádění rodných čísel zákonem určených osob v nejrůznějších
evidenčních seznamech, jako je obchodní rejstřík52, rejstřík nadací53 nebo § 6 odst. 4, písm. p) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci o provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů: (4) Okresní správy sociálního zabezpečení p) předkládají Ministerstvu vnitra podklady potřebné k určení, popřípadě opravě rodných čísel občanů narozených do 31. prosince 1968, 50 srov. § 7a zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo § 7 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů 51 srov. § 86 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 52 srov.§ 35 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů,
49
- 44 -
rejstřík obecně prospěšných společností54. V ryze soukromoprávních
oblastech, jimiž obchodní a občanské právo bezpochyby jsou, by uvádění rodného čísla mělo mít jasná zákonem stanovená
pravidla a mělo by
sledovat určitý cíl, jako je právě evidence a identifikace fyzických osob. V oblasti soukromého práva slouží rodná čísla především k identifikaci
fyzických osob. Důvod spočívá ve stěžejním institutu soukromého práva, ve vlastnictví. Ve většině zákonů této oblasti se rodné číslo vyskytuje v souvislosti s přesnou identifikací vlastníka, jako je tomu při zápisu vkladu
do katastru nemovitostí55 nebo v evidenci schovatele listinného cenného § 5 odst. 4 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačním fondech, ve znění pozdějších předpisů: (4) Do rejstříku se zapisují tyto údaje: a) název, sídlo a identifikační číslo nadace nebo nadačního fondu, b) název, popřípadě obchodní firma, sídlo a identifikační číslo zřizovatele (zřizovatelů), jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, popřípadě obchodní firma, rodné číslo, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt zřizovatele (zřizovatelů), jde-li o fyzickou osobu, c) účel nadace nebo nadačního fondu, d) výše nadačního jmění nebo výše majetkového vkladu u nadačního fondu, e) jména, příjmení, rodná čísla, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt členů správní rady a způsob jejich jednání jménem nadace nebo nadačního fondu, f) jména, příjmení, rodná čísla, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt členů dozorčí rady, popřípadě revizora, není-li dozorčí rada zřízena, g) výčet majetku, který tvoří peněžitý nebo nepeněžitý vklad nebo nadační dar do nadačního jmění s uvedením jeho popisu a hodnoty, obchodní firma banky nebo pobočky zahraniční banky a číslo zvláštního účtu, na němž je peněžitý vklad nebo nadační dar uložen, údaje o smlouvě o správě cenných papírů podle zvláštního zákona, jsou-li součástí nadačního jmění cenné papíry, spravované na základě této smlouvy k tomu oprávněnou osobou. 54 § 5 odst. 3 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů: Do rejstříku se zapisují tyto údaje: a) název, sídlo a identifikační číslo 2) obecně prospěšné společnosti, b) název, sídlo a identifikační číslo zakladatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, rodné číslo, popřípadě datum narození zahraničního zakladatele, nebylo-li rodné číslo přiděleno, a trvalý pobyt zakladatele, je-li zakladatelem fyzická osoba, c) jméno, rodné číslo, u cizích státních příslušníků datum narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, a trvalý pobyt členů správní rady, d) způsob jednání správní rady, e) druh obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla obecně prospěšná společnost založena, a předmět doplňkové činnosti, bude-li provozována (§ 17), f) jméno, rodné číslo, u cizích státních příslušníků datum narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, a trvalý pobyt členů dozorčí rady, je-li zřízena. 55 § 4 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů: (1) Účastníky řízení o povolení vkladu (dále jen "účastníci řízení") jsou účastníci toho právního úkonu, na jehož podkladě má být zapsáno právo do katastru. (2) Řízení o povolení vkladu je zahájeno dnem doručení písemného návrhu účastníků řízení nebo některého z nich katastrálnímu úřadu.
53
- 45 -
papíru v úschově56, v protokolu o přijetí závěti do úschovy 57, v žádosti o úschově peněz a listin58. Příkaz k zápisu zástavního práva v evidenci
investičních nástrojů obsahuje rodné číslo zástavce i zástavního věřitele.59 Rodné číslo poskytuje ministerstvo z evidence obyvatel například
exekutorům pro potřeby provedení exekuce60 nebo stavebním spořitelnám61
kvůli kontrole údajů. Zákon opravňuje zpracovávat osobní údaje včetně
rodného čísla stavební spořitelny 62 nebo pojišťovny v rámci pojišťovací
činnosti63. Rodná čísla účastníků, jejich zástupců, svědků, důvěrníků
a tlumočníků musí obsahovat notářský zápis64 nebo exekutorský zápis 65.
(3) Návrh na zahájení řízení musí obsahovat a) označení katastrálního úřadu, kterému je návrh určen, b) jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo fyzických osob nebo název, sídlo a identifikační číslo právnických osob, které jsou účastníky řízení, c) označení práv, která mají být zapsána do katastru 56 srov. § 34 odst. 4 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů 57 srov. § 83 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů 58 srov. § 85 odst. 1, písm. a) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů 59 srov. § 42 odst. 3 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů 60 § 33a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů: (1) V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby provedení exekuce exekutorům prostřednictvím Komory Ministerstvo vnitra údaje z informačního systému evidence obyvatelstva a z registru rodných čísel. Údaje se poskytnou o a) státních občanech České republiky, b) cizincích s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území České republiky, cizincích, kteří na území České republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního právního předpisu a cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky. (2) Ministerstvo vnitra dále poskytuje exekutorům prostřednictvím Komory pro potřeby provedení exekuce z registru rodných čísel údaje o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou uvedeny v odstavci 1, v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. 61 srov. § 15 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů 62 srov. § 16 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů 63 srov. § 2 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů 64 srov. § 63 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů 65 srov. § 79 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů
- 46 -
Jako identifikační údaj slouží rodná čísla při zápisech do seznamu
advokátů, seznamu advokátních koncipientů a seznamu evropských advokátů66.
To samozřejmě nejsou všechny případy, kde se s rodným číslem lze
v rámci této oblasti setkat, protože zde jsou zmiňovány pouze ty nejběžnější situace, se kterými se setkáváme každý den.
7.3 Rodná čísla v oblasti práva životního prostředí
Ochrana životního prostředí nabyla v posledních letech značného
významu a přesto, že stále dochází k ničení životního prostředí, státy začaly
životní prostředí důsledněji chránit tím, že omezují nebo zakazují některé činnosti. Trochu překvapivě se rodná čísla objevují i v této oblasti.
Z předchozích částí vyplývá, že rodné číslo zatím není identifikátorem fyzické osoby obecně a pro každý případ se musí zvlášť zjišťovat, zda je
nebo není nutné uvádět rodné číslo. Tato povinnost je totiž ukládána pouze zákonem. Tak jako v předchozích případech i zde slouží rodná čísla
k identifikaci fyzických osob, které provozují zákonem omezenou nebo zakázanou činnost, jako náležitost žádostí a podání a v neposlední řadě také pro evidenční účely.
I v oblasti práva životního prostředí slouží rodné číslo jako
identifikační údaj, a to jako údaj o odpovědných osobách, které mohou nakládat se zakázanými nebo nebezpečnými látkami 67.
Rodné číslo je nutné uvádět v některých žádostech nebo podáních,
například v návrhu na registraci honebního společenstva68, v žádosti o zápis srov. § 55d zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů srov. § 25 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, ve znění pozdějších předpisů nebo § 10 a § 11 zákona č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) zbraní, ve znění pozdějších předpisů 68 srov. § 19 odst. 4 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů
66
67
- 47 -
do evidence zemědělských podnikatelů69, v žádosti o dotaci70 nebo v žádosti
o náhradu škody způsobenou vybranými chráněnými živočichy 71 a v žádosti
o udělení oprávnění k projektování pozemkových úprav72.
Ministerstvo vnitra poskytuje údaje z evidence obyvatel, mezi nimiž
je i rodné číslo, katastrálním a zeměměřičským úřadům73 a pozemkovým
úřadům74.
7.4 Rodná čísla v oblasti správního práva
Již na začátku práce bylo řečeno, že problematika rodných čísel patří
do oblasti vnitřní správy. Může se zdát, že v oblasti správního práva
najdeme nejrozsáhlejší právní úpravu týkající se rodných čísel. Není to tak úplně pravda. Když pomineme úseky vnitřní správy, školství a dopravy,
o kterých bude řeč dále, zůstane ze všech ostatních úseků pouze několik zákonů, kde se rodné číslo objevuje.
Předně je to zákon o živnostenském podnikání, podle kterého je
rodné číslo uvedeno v osvědčení 75, které nahrazuje průkaz živnostenského
srov. § 2f odst. 3 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů srov. § 3 tamtéž 71 srov. Příloha zákona č. 115/2000 Sb., o náhradách škod způsobených vybranými chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů 72 srov. § 18 odst. 5 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů 73 § 6a odst. 3 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů: Ministerstvo vnitra poskytuje orgánům zeměměřičským a katastrálním pro účely výkonu státní správy katastru tyto osobní údaje státních občanů České republiky a cizinců z informačního systému evidence obyvatel: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) adresu místa trvalého pobytu, popřípadě druh a adresu místa pobytu, e) datum, místo a okres úmrtí, popřípadě jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo, f) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí, a to i elektronicky způsobem umožňujícím dálkový přístup. 74 srov. § 5 odst. 3 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů. 75 srov. § 10 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů
69
70
- 48 -
podnikání, v živnostenském listě76 a koncesní listině77. Fyzická osoba musí
své rodné číslo uvést při ohlášení živnosti78, aby mohlo být následně zaevidováno do živnostenského rejstříku79.
Zajímavá je úprava rodného čísla jako statistického údaje. Rodné
číslo je jedním z objektů a díky své identifikační funkci asi i nástrojů
statistického zjišťování 80 a k tomuto účelu je statistický úřad oprávněn zjišťovat rodná čísla od státních orgánů nebo zdravotnických zařízení 81. Zmínku
o
rodných
číslech
najdeme
dokonce
i
v zákoně
o provozování rozhlasového a televizního vysílání, kde je rodné číslo
jedním z údajů žádosti o licenci. V zákoně o právech a povinnostech při vydávání
periodického tisku
je rodné číslo uváděno v oznámení
Ministerstvu kultury České republiky.
srov. § 47 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 77 srov. § 54 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 78 srov. § 45 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 79 srov. § 60 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 80 § 8 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů: Statistická zjišťování u fyzických osob Ve statistických zjišťováních, při nichž mají fyzické osoby zpravodajskou povinnost, se mohou zjišťovat pouze údaje o a) jménu a příjmení, rodném čísle, trvalém pobytu, popřípadě místě podnikání osoby, která údaje poskytuje, b) podnikatelské činnosti, c) nemovitostech, které fyzická osoba vlastní nebo které má pronajaty, a o výnosech z nich, d) zemědělské činnosti, i když není provozována jako podnikatelská činnost, e) technických prostředcích využívaných pro zemědělskou činnost, f) výměře a využití zemědělské půdy sloužící mimoprodukčním funkcím zemědělství. 81 § 12 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů: Statistika obyvatelstva a sčítání lidu, domů a bytů (1) Ve statistice obyvatelstva se vedou statistické informace o narození dětí, úmrtí, uzavření manželství, rozvodech a změnách bydliště. Pro vytváření těchto informací jsou státní orgány a zdravotnická zařízení podle povahy své činnosti povinny poskytovat Českému statistickému úřadu důvěrné statistické údaje o rodném čísle, místě trvalého pobytu, místě pobytu cizince, který na území České republiky pobývá na základě víza k pobytu nad 90 dnů, státním občanství, porodní charakteristice narozeného dítěte, rodinném stavu, pořadí manželství (rozvodu), počtu nezletilých dětí v rozvádějících se manželstvích, příčinách rozvratu manželství, pokud byly zjištěny, příčině smrti, délce života zemřelého kojence, místě a čase sledované události. (2) Sčítání lidu, domů a bytů se provádí nejméně jedenkrát za deset let na základě zvláštního zákona
76
- 49 -
7.4.1 Rodná čísla ve vnitřní správě
Jednou ze stěžejních činností, kterými se vnitřní správa [2.2] zabývá,
je zabezpečení osobního stavu obyvatelstva82. Rodné číslo se v tomto úseku vyskytuje především v souvislosti s osobním stavem obyvatel a to jak občanů ČR tak i cizinců..
Předně je rodné číslo jedním z údajů veřejných listin, jako je
občanský průkaz83, cestovní doklad84, průkaz o povolení k pobytu cizince85,
průkaz povolení k pobytu azylanta86 nebo v matričních dokladech [5.3]. Rodné číslo je také údaj v evidencích vedených o občanech, cizincích nebo výše uvedených veřejných listinách.
Vnitřní správa je vlastně jediná oblast, kde rodné číslo plní zcela
bezvýhradně svoji identifikační a evidenční funkci. 7.4.2 Rodná čísla ve školství
Podle školského zákona a zákona o vysokých školách musí školy,
školská zařízení a vysoké školy vést pro účely evidence školní matriku87 nebo matriku studentů88, kde rodné číslo evidované osoby je jedním
z předepsaných
údajů. Zákon umožňuje uvádět rodné číslo
také
na vysvědčeních nebo v dokladech o studiu, jimiž jsou průkaz studenta, výkaz o studiu, vysokoškolský diplom, doklad o vykonaných zkouškách, doklad o studiu, dodatek k diplomu. Důvody jsou zřejmé. Z mnoha příčin
stále častěji dochází k falšování vysvědčení, studijních dokladů nebo podvodům při zkouškách. Rodné číslo umožňuje snadnou a přesnou první
identifikaci osoby pokud dojde na srovnávání jejích studijních a osobních dokladů.
Jurníková, J. a kol.: Správní právo, zvláštní část, 5. vydání, Brno: MU, 2004, ISBN 80-210-3417-3, str. 7 83 srov. § 2 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů 84 srov. § 2 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů 85 srov. § 81 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů 86 srov. § 59 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů 87 srov. § 28 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 88 srov. § 88 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů
82
- 50 -
7.4.3 Rodná čísla ve správě dopravy
V souvislosti s rodným číslem v dopravě si většina lidí vybaví
především řidičský průkaz, řidičské oprávnění. Podle zákona o provozu na pozemních komunikacích se rodné číslo uvádí v mnoha případech
týkající se řidičského oprávnění, například v žádosti o udělení řidičského oprávnění, v žádosti o vydání řidičského oprávnění, v oznámení kvůli
omezení řidičského oprávnění, oznámení o vzdání se řidičského oprávnění,
v žádosti o zrušení podmínění řidičského oprávnění, v žádosti o zrušení omezení řidičského oprávnění, v žádosti o vrácení řidičského oprávnění.
Rodné číslo řidiče se zapisuje do řidičského průkazu, uvádí se v dokladu o odevzdání řidičského průkazu, v potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu89.
Zákon o drahách výslovně dovoluje průvodčímu drážního vozidla
vyžadovat od cestujícího, který nezaplatil jízdné, jeho osobní doklady, z nichž může zjistit a shromáždit identifikující informace o cestujícím, tedy
i rodné číslo90. Také zákon o silniční dopravě stanoví, že cestující je povinen pověřené osobě předat údaje o své osobě, mezi nimi i rodné číslo, pokud nemá platný jízdní doklad91.
Pro zajímavost lze ještě doplnit, že rodné číslo je náležitostí zápisu
námořního plavidla do námořního rejstříku92 nebo žádosti o zapsání letadla do leteckého rejstříku93.
Samozřejmě, že to není úplný výčet výskytu rodného čísla v těchto
zákonech, ve stručnosti lze vše shrnout do několika vět. V dopravě
především hraje velkou roli zodpovědnost. Identifikace odpovědných osob
všemi možnými prostředky, a tedy i rodným číslem, je nezbytná
srov. § 92 až §115 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 90 srov. § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů 91 srov. § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů 92 srov. § 8 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů 93 srov. § 5 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů
89
- 51 -
pro zachování pořádku, o který každý stát prostřednictvím legislativy i svých orgánů usiluje.
7.5 Rodná čísla v oblasti finančního práva
Identifikace fyzických osob jako subjektů daňové povinnosti není
nijak překvapující. Územním
finančním orgánům poskytuje údaje
z evidence obyvatel Ministerstvo vnitra ČR za účelem výkonu jejich činnosti94. Fyzická osoba, daňový subjekt, je povinna uvést své rodné číslo
při plnění své registrační nebo oznamovací povinnosti95. Plátci daně musí vést pro poplatníky, z jejichž mzdy sráží zálohy, mzdové listy, které musí obsahovat rodné číslo poplatníka96.
V rozhodnutí o privatizaci majetku přímým prodejem je nabyvatel,
fyzická osoba, identifikován také rodným číslem. Právě podle zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby je stanoveno, že rodné
číslo je jedním z údajů v kupónové knížce97, což přispělo k odhalení případů duplicity rodných čísel [6.4].
S rodnými čísly se ale setkáme například v zákoně o puncovnictví,
kdy výrobci a obchodníci oznamují svá rodná čísla Puncovnímu úřadu,
který je vede v registru98, nebo v zákoně o rozpočtových pravidlech, kdy
zákonem stanovený subjekt může poskytnout dotaci nebo návratnou finanční výpomoc na základě žádosti, kde žadatel, fyzická osoba, uvádí také své rodné číslo99.
7.6 Rodná čísla v ostatních oblastech
Tato část už je zde pouze pro doplnění informací. Je to více méně
stručný přehled zbývajících zákonů, které nepatří do žádné z předešlých zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů 96 srov. § 38j zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 97 srov. § 23 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů 98 srov. § 35 a § 40a zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví, ve znění pozdějších předpisů 99 srov. § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
94
95
- 52 -
oblastí, přesto stojí za to se o nich v této práci v souvislosti s rodným číslem zmínit.
Rodné číslo je uvedeno v oprávnění, které bylo vydáno osobě, která
může přijímat sázky, na základě zákona o loteriích100.
Také Rejstřík trestů je pro účely plnění svých úkolů oprávněn
získávat informace ze systému evidence obyvatel, to znamená, že i rodné číslo101.
Členové okrskové volební komise jsou delegováni tak, že je jejich
seznam doručen starostovi obce. Seznam musí obsahovat jejich rodná čísla. Rodné číslo je také jednou z náležitostí kandidátní listiny a přihlášky kandidáta k registraci102.
V ustanovení zákona o lihu o pěstitelském pálení je pěstitel povinen
předložit písemné prohlášení provozovateli pálenice, ve kterém je uvedeno i jeho rodné číslo a provozovatel pálenice je povinen vést evidenci o pěstitelských páleních, kde je evidováno také rodné číslo pěstitele103.
Stát poskytuje peněžitou pomoc k překlenutí zhoršené sociální
situace osobě, která se stala obětí trestné činnosti a byla jí způsobena škoda na zdraví nebo smrt na základě žádosti, jejíž náležitostí je i rodné číslo žadatele104.
Osobní údaje, včetně rodného čísla, vojáků z povolání zpracovávají
služební orgány od vzniku do zániku služebního poměru105.
Pověřené osoby poskytují sociálně-právní ochranu na základě
rozhodnutí o pověření k výkonu takové činnosti, o kterém rozhoduje krajský
zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 101 zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů 102 srov. § 14 a §32 odst 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR, ve znění pozdějších předpisů 103 srov. § 4 odst. 7 a 9 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění pozdějších předpisů 104 srov. § 10 zákona č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů 105 srov. § 2a zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů
100
- 53 -
úřad. Pověření se vydává na žádost, která mimo jiné musí obsahovat rodná čísla všech osob, které budou sociálně-právní ochranu poskytovat106.
Žadatel o investiční pobídku musí předložit záměr získat pobídku,
kde uvádí i své rodné číslo, v případě, že je žadatel právnická osoba, uvádí
se rodná čísla osob, které jsou jejími statutárními orgány nebo jejich členy 107.
Do centrální evidence sbírek muzejní povahy, jejichž vlastníkem je
stát nebo územně samosprávný celek, lze zapsat i sbírku, jejímž vlastníkem
je fyzická osoba, a to na její žádost. Do evidence se pak uvádí rodné číslo vlastníka108.
Každá politická strana může při volbách delegovat jednoho člena
na náhradníka okrskové volební komise v každém okrsku. Jedním z údajů
o tomto členovi je i jeho rodné číslo. Dále uvádí své rodné číslo kandidát na prohlášení ke kandidátní listině109.
Rodné číslo podnikatele, fyzické osoby, se uvádí v návrhu na vydání
osvědčení o tom, že zdroj minerální vody, plynu nebo peloidu je přírodním
léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodní minerální vody, v žádosti o vydání povolení k využívání zdroje a v samotném povolení 110.
V evidenci pozůstatků a ostatků, kterou vede provozovatel
krematoria, je i údaj o rodném čísle zemřelého. Stejně tak evidence související s provozováním veřejného pohřebiště obsahuje mimo jiných údajů i rodná čísla osob, jejichž ostatky jsou uloženy na veřejném pohřebišti111.
zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů 108 srov. § 6 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy, ve znění pozdějších předpisů 109 srov. § 17 a § 21 odst. 2 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, ve znění pozdějších předpisů 110 srov. § 6 a § 10 a § 12 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů 111 srov. § 15 a § 21 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů
106
107
- 54 -
Ministerstvo vnitra poskytuje údaje z evidence obyvatel pro potřeby
ověření osobních údajů členů orgánů církví, jedním z nich je i rodné číslo112.
Informační systém výzkumu a vývoje může obsahovat údaje
o řešiteli, dalších fyzických osobách podílejících se na projektu nebo výzkumném záměru nebo autorech výsledků, jimiž jsou jméno, příjmení, rodné číslo a případné akademické tituly a vědecké hodnosti113.
Smlouva mezi dobrovolníkem a vysílající organizací o výkonu
dlouhodobé dobrovolnické služby musí mimo jiných údajů obsahovat i rodné číslo dobrovolníka114.
Na základě žádosti, jejíž náležitostí je i rodné číslo žadatele, za stavu
ohrožení státu může občan, kterému nevznikla branná povinnost, brannou povinnost převzít dobrovolně. V žádosti o povolání do služebního poměru
(mimo stav ohrožení státu) uvádí občan nebo voják v povinné záloze také své rodné číslo. Rodné číslo uvádí také voják v záloze v prohlášení o odmítnutí
výkonu
mimořádné
služby
z důvodu
svědomí
nebo
náboženského vyznání. Své rodné číslo také voják v povinné záloze uvádí
v žádosti o povolání na vojenské cvičení v celkové délce do 10 týdnů nebo
na výjimečné vojenské cvičení v délce do 14 dnů v kalendářním roce. Ministerstvo obrany je oprávněno získávat údaje z evidence obyvatel, jedním z nich je i rodné číslo. Rodné číslo je údajem ve vojenské knížce a na osobní známce, také v povolávacím rozkazu je uvedeno rodné číslo vojáka. Rodné číslo je jednou z náležitostí žádosti občana o souhlas prezidenta republiky se vstupem do ozbrojených sil jiného státu115
Smlouva s uživatelem musí obsahovat také rodné číslo uživatele, je-
li jím fyzická osoba. Ministerstvo vnitra a další subjekty poskytují Českému srov. § 27 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských spolčeností, ve znění pozdějších předpisů 113 srov. § 31 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, ve znění pozdějších předpisů 114 srov. § 5 odst. 2 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě, ve znění pozdějších předpisů 115 zákon č. 585/2004 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů
112
- 55 -
telekomunikačnímu úřadu údaje z evidence obyvatel, jedním z nich je i rodné číslo116. 7.6 Hodnocení
Na první pohled je zřejmé, že rodná čísla se stále nejvíce používají
v oblasti, kde vznikly, v oblasti sociálního zabezpečení. Dalo by se říct, že
v současné právní úpravě se objevují až příliš často. Stačí si vyhledat úplné znění v poznámkách pod čarou avizovaných ustanovení jednotlivých
paragrafů a zjistíme, že rodné číslo je podstatným údajem o fyzické osobě,
ale v právních předpisech této oblasti je celá problematika identifikace fyzických osob a vůbec uvádění rodných čísel poznamenaná vývojem
právního řádu a četnými změnami právních předpisů. Není snadné říci, zda
je to dobře, nebo špatně, ale v každém případě existují dostatečné hranice, jak už vyplývá z předchozího výčtu právních předpisů, kdy, v jaké míře a za jakým účelem lze rodná čísla užívat.
Po přečtení této kapitoly můžeme najít nejčastější případy, kde
se uvádí rodné číslo. Především jsou to registry, tedy evidenční seznamy,
dále veřejné listiny a nejrůznější podání, žádosti a oznámení. Zákony také často určují subjekty, které mohou nějakým způsobem nakládat s rodným číslem.
Je otázka, zda rodné číslo je či není osobním údajem. Z hlediska
zákona osobním údajem je, protože pouze zákonem zmocněné osoby s ním
mohou nakládat a to také jen v zákonem stanovených mezích. Nevýhodou
takové úpravy však je právě mnohost právních předpisů. Možná by se tento problém mohl v budoucnu vyřešit tím, že by zákon na ochranu osobních
údajů obsahoval demonstrativní výčet osobních údajů, nebo výčet osobních
údajů nutných i identifikaci fyzické osoby, mezi něž by bylo zařazeno rodné číslo, a kde by byl napříště zmiňován osobní údaj, rozumělo by se jím srov. § 63 odst. 3 a § 134 zákona č. 127/2004 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, dále § 61 odst. 4 tamtéž: Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je oprávněn pro účely databáze účastníků získávat a používat jejich rodná čísla.
116
- 56 -
i rodné číslo. Mnohé by se zjednodušilo a zejména vypisování stejného seznamu identifikačních údajů, které se objevuje v každém druhém zde zmiňovaném zákoně, by zmizelo.
Rodná čísla určitě nejsou užívána bezúčelně. Z bližšího prozkoumání
výše uvedených právních předpisů je zřejmé, že jejich užívání má velký
význam zejména pro účely identifikace fyzických osob ať už v různých evidenčních systémech nebo v různých veřejných nebo soukromých listinách. Prakticky vzato je rodné číslo nejspolehlivějším identifikačním
znakem fyzické osoby a ve spojení s údaji o jménu a příjmení, příp. adrese
trvalého pobytu vede k jednoznačné identifikaci dané fyzické osoby.
Co se týče nakládání s rodnými čísly, musí zpracovatelé osobních údajů
postupovat v zákonem vymezených mezích a s rodným číslem nakládat jako s osobním údajem. Jestliže zpracovatelé nejsou ustanoveními jednotlivých zákonů přímo zmocněni ke shromažďování, zpracovávání a předávání
rodných čísel, je ve většině zákonů odkazováno na zvláštní předpisy
o ochraně osobních údajů. Ochrana osobních údajů je proto rozpracována v následující kapitole.
- 57 -
8. OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ
Je nasnadě, že rodná čísla souvisí s problematikou osobních údajů.
Tato kapitola pojednává obecně o ochraně osobních údajů a také o ochraně rodného čísla, jestliže je v pozici osobního údaje.
Ochrana osobních údajů představuje poměrně novou oblast, se
kterou se mnohé právní systémy dodnes docela obtížně vyrovnávají.
S potřebou zvýšené kontroly států nad svými občany zejména ve 20. století rostl úměrně i objem informací o fyzických osobách, které státy získávaly
pro účely výkonu svých pravomocí. V rámci decentralizace státní moci
začínají být údaje shromažďovány i na nižších než centrálních úrovních
a v důsledku mnohých změn mají povinnost shromažďovat a zpracovávat
údaje o různých skupinách obyvatel i organizace nestátního charakteru. Tento vývoj probíhal živelně v návaznosti na vývoj a změny ve společnosti.
V posledních letech však do činnosti států důrazně zasahuje i otázka ochrany lidských práv. V demokratickém světe je běžné, že jednotlivec není hračka v rukou státu a státních orgánů, o níž je rozhodováno z vůle „nadřazené
moci“,
jednotlivec
má
svá
nezadatelná,
nezrušitelná,
nezcizitelná a nepromlčitelná práva [3.2], kterých se může domáhat a na jejich základě může sám stanovit meze rozhodování státní moci o své osobě.
Potřeba ochrany osobních údajů vznikla především uplatňováním
práva jednotlivců na soukromí. Osobní údaj v pravém slova smyslu údaj
soukromý, o kterém rozhoduje jedinec sám a jestliže je tento údaj
předmětem jakékoli evidence státu nebo státních orgánů, je jejich povinností pracovat s takovými údaji s ohledem na soukromí jednotlivce. 8.1 Pojem, důvody ochrany osobních údajů 2.5.
Pojem ochrany osobních údajů byl již dostatečně nastíněn v kapitole Důvody ochrany osobních údajů jsou zřejmé. Se současným
obrovským rozvojem
informačních
a
telekomunikačních
technologií
- 58 -
vyvstalo mnoho otázek, co všechno lze považovat za soukromí. Padají
společenská tabu a informace se stávají velmi ceněnou komoditou, takže je
nutné vytvořit meze, za které už nelze jít. Již v Ústavě ČR, resp. v Listině základních lidských práv a svobod117 je zakotveno právo na soukromí
jednotlivce, právo na zachování lidské důstojnosti a právo na ochranu před
zneužíváním údajů o své osobě, jako jedny ze základních lidských práv. Zákonný rámec je proto vytvořen tak, aby o svém soukromí, které zde
představují osobní údaje, rozhodoval každý jednotlivec sám a pokud by jeho
právo bylo jakýmkoliv způsobem omezováno, ať se tak děje pouze na základě zákona a jen v nutné míře.
Co se týče působnosti zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních
údajů, užije se ho vždy, jestliže jsou zpracovávány osobní údaje. Nezáleží na tom, zda údaje zpracovává orgán státní správy nebo samosprávy, fyzická nebo právnická osoba, nezáleží na tom, že údaje jsou zpracovávány
elektronicky nebo jiným způsobem. Ustanovení tohoto zákona se tedy vztahují na jakékoliv zpracovávání osobních údajů kýmkoliv se dvěma
výjimkami. Jednou z nich je případ, že osobní údaje zpracovává fyzická osoba pro osobní potřebu a dalším případem je, pokud jsou osobní údaje shromažďovány nahodile a nejsou dále zpracovávány, pro příklad se uvádí
případ, kdy fyzická osoba poskytne svoje jméno, příjmení a adresu například u záznamu zakázky v čistírně nebo opravně obuvi. 8.2 Správa v oblasti ochrany osobních údajů
Správu v této oblasti vykonává orgán státní správy, který byl zřízen
zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, který se nazývá Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen Úřad). Úřad na ochranu osobních 117
čl. 10 Listiny základních práv a svobod: (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.“
- 59 -
údajů je nezávislý orgán, do jehož činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Úřad
a) provádí dozor na dodržováním povinností stanovených zákonem b) vede registr zpracování osobních údajů,
c) přijímá podněty a stížnosti na porušení zákona a informuje o jejich vyřízení,
d) zpracovává a veřejnosti zpřístupňuje výroční zprávu o své činnosti, e) vykonává další působnosti stanovené mu zákonem,
f) projednává přestupky a jiné správní delikty a uděluje pokuty podle zákona
g) zajišťuje plnění požadavků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána,
h) poskytuje konzultace v oblasti ochrany osobních údajů,
i) spolupracuje s obdobnými úřady jiných států, s orgány Evropské
unie a s orgány mezinárodních organizací působícími v oblasti osobních údajů. Úřad v osladu s právem Evropských společenství plní oznamovací povinnost vůči orgánům Evropské unie.118
Zaměstnanci Úřadu jsou předseda, inspektoři a další zaměstnanci.
V této kapitole ovšem není vymezena jen působnost úřadu, ale je
také třeba vysvětlit několik dalších pojmů, které s působností úřadu souvisí. Správcem je každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování
osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá za ně119. Zpracovatel je
každý subjekt, který zpracovává osobní údaje [2.5] podle tohoto zákona.
Zpracovatel nutně nemusí být správce. Naopak zákon dává správci možnost pověřit zpracováním osobních údajů jiný subjekt.
Při zpracovávání osobních údajů je nutné splnit několik zákonem
daných podmínek. Předně musí správce písemně oznámit Úřadu, že hodlá zpracovávat osobní údaje. Oznámení musí obsahovat identifikační údaje § 29, odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů 119 srov. § 4, písm. j zákona č 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů
118
- 60 -
o správci, účel zpracování osobních údajů, kategorie subjektů údajů a osobních údajů, které se těchto subjektů týkají, zdroje osobních údajů, popis
způsobu zpracování osobních údajů, příjemce nebo kategorie příjemců, předpokládaná předání osobních údajů do jiných států a popis opatření
k zajištění ochrany osobních údajů.120 Tyto údaje jsou obligatorní, a pokud
v oznámení chybí, musí je oznamovatel na výzvu Úřadu ve stanovené lhůtě doplnit. Jestliže tak neučiní, Úřad se oznámením přestane zabývat a bude na něj hledět, jako by nebylo učiněno. Úřad může zahájit řízení o tom, zda povolí zpracování osobních údajů, ale pouze v případě, že z oznámení
vznikne důvodná obava, že by mohlo dojít k porušení zákona na ochranu
osobních údajů. Jestliže Úřad v tomto řízení zjistí, že zpracování osobních
údajů by nebylo v souladu se zákonem, zpracování nepovolí. Pokud Úřad v řízení zjistí, že zpracování osobních údajů neporušuje zákon, zastaví řízení
a zapíše správce do registru. V tomto případě lze zahájit zpracování
osobních údajů následující den po provedení zápisu. Pokud nebylo zahájeno řízení, může zpracovatel zahájit po uplynutí 30 dnů od doručení oznámení
zahájit zpracování osobních údajů. Správce si může u Úřadu vyžádat také potvrzení o provedení registrace.
Úřad také může registraci zrušit, pokud správce porušuje zákon,
nebo pomine-li účel, pro který bylo zpracování zaregistrováno, v tom případě musí být údaje zlikvidovány.
Zákon vymezuje také případy, na které se oznamovací povinnost
nevztahuje. Například když zpracování osobních údajů ukládá správci zvláštní zákon [viz kapitola 7].
8.3 Způsob ochrany osobních údajů dle platné právní úpravy
Při zpracování osobních údajů musí správce nebo zpracovatel postupovat v mezích zákona a dodržovat přitom povinnosti zákonem mu stanovené. Je nutné, aby při zpracování osobních údajů nebyl subjekt údajů dotčen na srov. § 16, odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů
120
- 61 -
svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti a na právu nad neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života.
Základním pojmem pro zpracování osobních údajů je informovaný
souhlas subjektu údajů. Informovaný souhlas znamená, že subjekt údajů je poučen o rozsahu zpracovávaných údajů, účelu a dobu zpracovávání
a totožnosti správce, a s takovýmto zpracováváním údajů o své osobě souhlasí. Tento souhlas musí být správce schopen prokázat po celou dobu
zpracování. Bez souhlasu subjektu údajů lze údaje zpracovávat pouze za podmínek stanovených zákonem.121 Povinnostmi správce mimo jiné je
zpracovávat takové údaje, které byly získány v souladu se zákonem, je tedy
nemožné zpracovávat údaje, které byly ukradeny nebo shromážděny lstí pod
záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti. Proto je zvlášť upraveno ještě shromažďování a zpracovávání údajů za účelem nabízení zboží nebo služeb. Údaje o subjektech mohou být získávány pouze z veřejného seznamu, ale
správce je nesmí dále zpracovávat, pokud s tím subjekt nesouhlasí.
Připomeňme, že zpracováním se rozumí mimo jiné i zpřístupňování, úprava, předávání, šíření, zveřejňování nebo výměna údajů. Další z povinností je uchovávat údaje jen po dobu nezbytně nutnou a zpracovávat je jen za účelem, k němuž byly shromážděny.
Nejjednodušší a nejúčinnější způsob ochrany osobních údajů je
záruka mlčenlivosti. Tato povinnost je stanovena zákonem. Fyzická osoba se může porušením mlčenlivosti dopustit přestupku dle zákona na ochranu osobních údajů, a porušení mlčenlivosti osob působících ve veřejné správě vede k naplnění skutkové podstaty trestného činu neoprávněné nakládání
s osobními údaji podle ustanovení § 178 trestního zákona. Přestupku se fyzická osoba také dopouští, pokud nesplní povinnost uloženou jí zákonem
na ochranu osobních údajů nebo svým neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života ohrozí větší počet osob. Za tyto přestupky lze fyzické osobě uložit pokutu od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč. Právnická srov. § 5, odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů
121
- 62 -
osoba nebo fyzická osoba, podnikatel se dopustí správního deliktu, jestliže
při zpracování osobních nebo citlivých údajů nesplní povinnost nebo překročí oprávnění stanovené zákonem nebo ohrozí větší počet osob svým neoprávněným zasahování do soukromého a osobního života. Za správní
delikt může být uložena pokuta od 5 000 000 Kč do 10 000 000 Kč. K projednání přestupků podle zákona na ochranu osobních údajů je příslušný Úřad.
8.4 Nakládání s rodným číslem ve vztahu k platné právní úpravě o ochraně osobních údajů
V této části je nutné už přesně vyslovit, čím rodné číslo ve vztahu
k tomuto zákonu je. Zda existují předpoklady k tomu, považovat je za
osobní údaj. Podle definice dle zákona na ochranu osobních údajů stanoví,
že osobním údajem je jakákoliv informace, týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Vzhledem k tomu, že jsme už v druhé kapitole
došli k tomu, že rodné číslo je identifikátor, byť v zákoně 133/2000 Sb.,
o evidenci obyvatel a rodných číslech je vymezeno jako identifikátor v informačním systému, tedy něco, co určuje a přesně vymezuje fyzickou osobu vůči osobám jiným, lze se domnívat, že fyzická osoba je určitelná dle
tohoto zákona122. Otázkou zůstává, zda onen údaj, který fyzickou osobu
určuje, je osobním údajem. Zde si opět musíme vypomoci definicí kruhem.
Rodné číslo je identifikátor fyzické osoby, osoba je tedy určitelná na základě rodného čísla. Rodné číslo je informace týkající se určitelné fyzické
osoby, tedy rodné číslo je osobní údaj. Navíc rodné číslo je už svou podstatou vnímáno jako osobní údaj, pokládáme-li osobní údaj nejen za
zákonem vymezený pojem, ale také za osobní ve smyslu soukromý údaj, který má nějakou vypovídací hodnotu o jednotlivci. Jestliže je tedy rodné číslo osobním údajem, je třeba mu poskytnou ochranu jako osobnímu údaji.
srov. § 4, písm. a zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů
122
- 63 -
Nakládání s rodným číslem by mělo být tedy zcela v rámci zákona
o ochraně osobních údajů. Vzhledem k již výše řečenému je však spíše
větším problémem, do jaké míry a za jakým účelem je nutné zpracovávat s ostatními údaji o subjektu i jeho rodné číslo. Již ze zákona vyplývá, že správce je povinen shromažďovat osobní údaje pouze odpovídající
stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanoveného účelu
[7.3], ale vzhledem k již výše zmíněné dostatečné identifikaci fyzické osoby
na základě jiných údajů se najde jen málo případů, kdy je nutné zpracovávat i údaje o rodném čísle. Obsah předešlé kapitoly je jen nástinem toho, kde všude se můžeme s rodným číslem setkat, přesto je nutné upřesnit ještě další
důvod, proč byla zmiňovaná kapitola vytvořena. Jde především o to uvědomit si, že rodné číslo, byť je osobním údajem, nelze zpracovávat nijak
živelně a že je výhradně na nositeli rodného čísla, subjektu údaje, aby
rozhodl, kdy a jakým způsobem bude s jeho rodným číslem nakládáno. Ve zmíněných
předpisech
není
odkazováno
na
jednotlivé
paragrafy
samoúčelně, je třeba si uvědomit, že zákonodárce sice někdy stanoví
subjektu údajů rodné číslo poskytovat, ale také v určitých případech dává
možnost, kdy poskytnout jako identifikační údaj rodné číslo a kdy místo rodného čísla postačí pouze údaj o datu narození.
- 64 -
9. DE LEGE FERENDA
Úvahy o právu a tedy i o právních normách zahrnují jednak rovinu
de lege lata a jednak rovinu de lege ferenda. Zatímco v rovině de lege lata se
nahlíží na právo tak, v jaké podobě je v daném okamžiku, v rovině de lege ferenda se zpracovávají představy o právu v takové podobě, ve které by mělo do budoucna existovat.
Rodné číslo by se do budoucna mělo změnit docela podstatným
způsobem. Objevují se názory, že by bylo vhodné povést přečíslování, tzn. sjednotit stávající systém devítimístných a desetimístných čísel tak, aby se
už neobjevovaly takové chyby jako zdvojení rodných čísel atp. Zatím ještě nebyl vymyšlen systém, na jehož základě by přečíslování proběhlo. Jisté je,
že se objevuje nový pojem. A to tzv. bezvýznamový identifikátor. Je to, stejně jako rodné číslo, číselný kód, ze kterého se však nedá zjistit žádný údaj pouhým pohledem, jako je tomu u rodného čísla.
V současné době se objevují názory, že rodné číslo neodpovídá
současnému společenskému a právnímu stavu především vzhledem
k rostoucí potřebě ochrany osobních údajů. Hlavním nedostatkem rodného čísla je to, že má velkou vypovídací hodnotu o jeho nositeli. Z rodného čísla se dá poznat především datum narození a pohlaví nositele. Proto by bylo podle některých názorů nejrozumnější nahradit rodné číslo bezvýznamovým
identifikátorem. Existují však i názory opačné, které jsou opřeny vcelku rozumnými argumenty.
Rodné číslo sice vyjadřuje datum narození nositele. Bezvýznamový
identifikátor by nic takového neumožnil. Ale podívejme se na současnou
právní úpravu [viz kapitola 7]. Ve většině případů je nutné ze zákona pro potřeby identifikace nebo evidence fyzické osoby uvádět jako jeden z údajů
i její datum narození. Pokud by se tedy zcela nezměnila právní úprava, ve
většině případů by bezvýznamový identifikátor figuroval hned vedle data narození fyzické osoby.
Dále je zde argument, že z rodného čísla je na první pohled vidět,
zda jeho nositel je žena či muž. To je jistě pravda, jenže zkusme se podívat
- 65 -
na tento argument ještě z jiného pohledu. V českém jazyce totiž existuje
přechylování. Stručně řečeno je to převádění slov, tvarů a názvů pomocí koncovek a přípon z mužského rodu do rodu ženského.123 A vzhledem
k tomu, že se příjmení českých občanů ve valné většině zapisují do
matričních knih podle pravidel českého jazyka,124 tak ženská podoba
příjmení má koncovku -ová, příp. -á (Malý, Malá). Takže je vcelku jedno, když pohlaví subjektu údajů se dá na první pohled zjistit z rodného čísla nebo na druhý z příjmení.
Bezvýznamové identifikátory jsou jistě vítanou změnou, co se týče
ochrany osobních údajů, ale nestačí jen implementovat je prostě do právního řádu. K tomu, aby byla splněna všechna očekávání jejich zastánců, je třeba
vytvořit úplně nový systém identifikace a evidence fyzických osob a v návaznosti na to i zcela změnit a sjednotit právní úpravu, která se celé problematiky týká. Protože určitě nebude stačit nahradit výraz „rodné číslo“
výrazem „bezvýznamový identifikátor“ nebo „BId“. Ono vlastně rodné číslo do jisté míry takovým bezvýznamovým identifikátorem je, protože jen
ze samotného čísla se dá poznat právě jen datum narození a pohlaví fyzické osoby, ale jméno ani příjmení natož další údaje rodné číslo nevyzradí.
Dle mého názoru ještě nenastal čas k tomu, aby rodné číslo bylo
změněno na bezvýznamový identifikátor nebo jiný číselný kód. Tato změna
zahrnuje výraznou změnu právního řádu v takové oblasti, která ještě v několika letech nebude objektem zájmu zákonodárců. Současný
požadavek na zvýšenou ochranu osobních údajů je dle mého názoru naplněn
už zákonem, který je už zpracován s ohledem na právo Evropských společenství. Navíc to, že rodná čísla by mohla být „vyčerpána“ až kolem
roku 2050, poskytuje dostatečný důvod k tomu, aby mohla být ještě nějakou dobu využívána. V současné době je ještě mnoho jiných věcí, které jsou David M., Tvoření slov v češtině, České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1999: „Přechylování je tvoření ženských paralel k názvům mužským, nebo (výjimečně) naopak. Přechylují se především názvy osob… Pokud jde o příjmení, pojednávají o nich mluvnice i pravidla.“ 124 § 69, odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, v znění pozdějších předpisů: Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice
123
- 66 -
určitě přednější, než oblast identifikace a evidence obyvatel, takže jestli nějaké změny nastanou, určitě to nebude hned.
- 67 -
10. ZÁVĚR
Téma rodného čísla je velice zajímavé. S rodným číslem se sice
setkáváme dnes a denně, ale přesto může někdy právní úprava překvapit, co se týče rozsahu nebo smyslu jeho využívání.
V úvodu práce byly rozebrány klíčové pojmy, které s danou
problematikou souvisí. Protože problematika rodných čísel je veskrze podřazena pod vnitřní správu, bylo nutné nejdříve vymezit pojem vnitřní správa a jemu nadřazený pojem veřejná správa.
Další pojmy jako
informační systém, identifikátor fyzických osob, evidence a osobní údaj se přímo vztahují k danému tématu a jejich vymezení dalo celé práci jasné hranice. Co se týče úpravy v zákoně, nejsou rodná čísla předmětem
samostatného zákona, jsou spojeny s evidencí obyvatel. Proto bylo nutné nejdříve vymezit evidenci obyvatel jako takovou a následně se zaměřit na
rodná čísla. Kapitola o matrikách, resp. stručný náhled do problematiky, byla zařazena mezi kapitoly o evidenci obyvatel a o rodných číslech hlavně
z důvodu celé systematiky práce. Celá práce je založena na právní úpravě, proto je zde kapitola 7, která stručně mapuje výskyt rodných čísel v různých
právních oblastech. Na tuto kapitolu je také několikrát odkazováno nejen kvůli lepší orientaci v práci ale v problematice samotné. Ochrana osobních
údajů, která byla rozpracována v poslední kapitole práce, je v současné době nedílnou součástí práva a s problematikou rodných čísel neoddělitelně souvisí.
Co se týče pramenů, ucelený článek nebo soudní rozhodnutí týkající
se tématu prakticky neexistuje. Není se co divit, problematika rodných čísel
je vcelku jasně daná a nepotřebuje tedy interpretaci z několika hledisek. Na jednu stranu je to škoda, protože toto téma je velmi zajímavé a zasloužilo by více pozornosti, na druhou stranu nejspíš systém funguje
velmi dobře a není třeba cokoliv regulovat, byť jen jednoduchým výkladem. Při zpracování tohoto tématu jsem vycházela především z právní úpravy
a snažila jsem se z tohoto hlediska danou problematiku co nejlépe vystihnout.
- 68 -
Pokud si ještě na závěr vše shrneme, tak rodné číslo je vlastní všem
fyzickým osobám, které splňují některou ze zákonem vymezených podmínek. Rodné číslo vzniklo teprve po druhé světové válce, ale od doby svého vzniku prošlo již několika změnami, které se na první pohled nezdají
zas až tak podstatné, přesto měly zásadní vliv nejen na oblast evidence obyvatel, ale i na účel a smysl samotného užívání rodných čísel.
V budoucnu se očekávají ještě další změny, ovšem ještě není přesně známo jaké a jakým způsobem budou provedeny.
V současnosti je rodné číslo přesně tím, čím by mělo být. Je to
číselný kód, vytvořený podle jednoduchých pravidel, vlastní každé fyzické osobě, která splňuje zákonem dané podmínky, který je užíván především pro účely identifikace a evidence fyzické osoby.
Pokud tedy cílem této práce bylo vymezit a lépe porozumět dané
problematice, věřím, že ho bylo dosaženo.
- 69 -
11. RESUMÉ
Das Thema diese Diplomarbeit ist die Regelung von Identifikator der
natürlichen Personen, das Geburtsnummer. Identifikator ist etwas zu der Identifikation. Das Geburtsnummer ist sehr wichtig für die Identifikation natürlicher Person in der Tschechischen Republik. Es ist ein von den Personaldaten neben den Vornamen und Familiennamen, den Daten der
Geburt und die Adresse des Daueraufenthaltes. Der Zweck dieser Diplomarbeit war feststehendes Thema annähern und in der mehr Ebene
ausbreiten. Mit der Problematik des Geburtsnummers zusammenhängen
andere Rechtsbereiche, wie die Bewohnerewidenz, die Matrik und der Personaldatenschutz.
Nach der tschechischen Rechtsfolge kann man natürliche Person vor
allem nach dem Vorname und Familienname, dem Geburtsdatum, der Adresse und dem Geburtsnummer identifizieren.
Das Geburtsnummer anwendet man für dem Zweck der Ewidenz der
Bewohner. Das Geburtsnummer entstand nach der zweiten Weltkrieg zuerst für dem Zweck des Arbeitsrechts und der soziale Sicherung, später auch für dem Zweck der Statistik, der Ewidnez der Bewohner und Identifikation.
Das Geburtsnummer ist numerischer Kode, der zehn Ziffern hat.
Die erste sechs Ziffern ausdrücken das Geburtsdatum der Person. Die andere vier Ziffern heisst man die Endung. Die Endung ist so gebildet, um man ganz Geburtsnummer mit dem Nummer 11 dividieren kann. Man
unterscheidet auch das Geburtsnummer für den Mann und für die Frau. Der am 1. Juni 1980 geborener Mann hat das Geburtsnummer in der Form 800601/Endung. Die am 1. Juni 1980 geborene
Frau hat das
Geburtsnummer in der Form 805601/Endung, und die am 1. Dezember 1980 hat das Geburtsnummer in der Form 806201/Endung. Die
Geburtsnummer
bildet
das
Innenministerium.
Das
Innenministerium übergibt die Geburtsnummer den Matrikelämtern. Das
Matrikelamt gibt das Geburtsnummer jedem Kind, das in der Tschechische Republik geboren ist. Das Geburtsnummer ist am Geburtsschein, den das
- 70 -
Matrikelamt ausgibt. Das Geburtsnummer ist in der Bürgerlegitimation oder in dem Reisenpass auch. Das Geburtsnummer kann auch der Ausländer bekommen. Er muss aber zuerst die gesetzliche Bedingungen erfüllen.
Mit dieser Problematik zusammenhängt auch der Schutz der
Personaldaten. Das Geburtsnummer ist auch ein von den Personaldaten. Mit
dem Geburtsnummer muss man arbeiten auf dem Grund des Gesetzes und unter gesetzlichen Bedingungen.
Die Problematik der Geburtsnummer ist für der Tschechischen
Republik spezifisch, wichtig und auch sehr interessant.
- 71 -
12. SEZNAM PRAMENŮ Odborné publikace: •
Hendrych, D. a kol.: PRÁVNICKÝ SLOVNÍK. 2. vydání, Praha:
•
Madar, Z. a kol.: SLOVNÍK ČESKÉHO PRÁVA. 3. vydání, Praha:
•
Průcha, P.: SPRÁVNÍ PRÁVO - OBECNÁ ČÁST. 6. vydání, Brno:
C.H.BECK, 2003, ISBN 80-7179-740-5.
Linde, 2002, ISBN 80-7201-337-7.
Doplněk, 2004, ISBN 80-7239-157-7.
•
Jurníková, J. a kol.: SPRÁVNÍ PRÁVO - ZVLÁŠTNÍ ČÁST.
•
Skulová, S. a kol.: ZÁKLADY SPRÁVNÍ VĚDY, Brno: MU, 2001,
•
Hendrych, D. a kol.: SPRÁVNÍ PRÁVO – OBECNÁ ČÁST.
•
Průcha, P. a kol.: JAK ŘÍDIT KRAJ, MĚSTO A OBEC, DÍL I. –
5. vydání, Brno: MU, 2004, ISBN 80-210-3417-3.
ISBN 80-210-1828-3.
5. vydání, Praha: C.H.BECK, 2003, ISBN 80-7179-671-9.
PRÁVO, NORMOTVORBA A VEŘEJNÝ POŘÁDEK. Brno: MU, 2002, ISBN 80-210-2954-4.
•
Malý, K. a kol.: DĚJINY ČESKÉHO A ČESKOSLOVENSKÉHO
PRÁVA DO ROKU 1945. 2. vydání, Praha: Linde, 1999, ISBN 80-7201-167-7.
•
Schelle, K.: ORGANIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY V LETECH 1848 – 1948. Brno: MU, 1993, ISBN 80-210-0792-3.
- 72 -
•
Filip, J. a kol.: ZÁKLADY STÁTOVĚDY. 2. vydání, Brno: MU,
•
Filip,
1997, ISBN 80-210-1575-6. J.:
ÚSTAVNÍ
PRÁVO
1,
ZÁKLADNÍ
POJMY
A INSTITUTY, ÚSTAVNÍ ZÁKLADY ČR. 3. vydání, Brno: MU, 1999, ISBN 80-210-20326.
•
Harvánek,
J.:
TEORIE
•
Týč,
ZÁKLADY
•
David, M.: TVOŘENÍ SLOV V ČEŠTINĚ. České Budějovice:
ISBN 80-210-1791-0. V.:
PRÁVA.
PRÁVA
Brno:
EVROPSKÉ
MU,
2001,
UNIE
PRO
EKONOMY. 4. vydání, Praha: Linde, 2004, ISBN 80-7201-478-1.
Jihočeská univerzita, 1999, ISBN 80-7040-281-4.
Právní předpisy 125
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení
LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, jako součásti ústavního pořádku České republiky
125
ve znění pozdějších předpisů, s účinností ke dni 31. 3. 2006
- 73 -
Právní předpisy v kapitole 7
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů
Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech
Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování občanů v politických stranách Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách
Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních
Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem
Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků
Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky
Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Zákon č. o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě
- 74 -
Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách
Zákon č. 269/ 1994 Sb., o Rejstříku trestů
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě
Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře
Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR
Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech
Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii
Zákon č. 140/1996 Sb. o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie
Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu
Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku
Zákon č. 132/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení nájemného
Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti
Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
Zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech
- 75 -
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví
Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku
Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě
Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách
Zákon č. 115/2000 Sb., o náhradách škod způsobených vybranými chráněnými živočichy
Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců v souvislosti s platební neschopností zaměstnavatele
Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních
minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon)
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti
Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností
Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
- 76 -
Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě
Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní
Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů
Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Zákon č. 585/2004 Sb., branný zákon
Zákon č. 127/2004 Sb., o elektronických komunikacích Internet • • • • •
Stránky Ministerstva vnitra České republiky http://www.mvcr.cz Stránky
Ministerstva
http://www.micr.cz Stránky
Poslanecké
http://www.psp.cz
informatiky
sněmovny
České
Parlamentu
České
republiky republiky
Stránky Úřadu pro ochranu osobních údajů http://www.uoou.cz Stránky Českého statistického úřadu http://www.czso.cz
- 77 -
