Příloha č. 1 Obrat německého trhu s interaktivním softwarem v roce 2010
Příloha č. 2 Porovnání obratu v letech 2009/2010 na německém herním trhu
Příloha č. 3 Materiál EU č. IP/08/618
Videohry: Komise vítá pokrok dosažený v oblasti ochrany nezletilých ve 23 členských státech EU, požaduje však zlepšení kodexu chování v průmyslu videoher Oblast videoher v EU je dynamická a do konce roku 2008 se předpokládá, že přinese zisk ve výši 7,3 miliardy EUR. Veřejné mínění je však znepokojeno agresivním chováním způsobeným videohrami, které se projevilo například přestřelkou v jedné helsinské škole (Finsko, listopad 2007). To vedlo úřady některých členských států k zákazu nebo zpřísnění prodeje videoher, jako je „Manhunt 2“. V reakci na to přezkoumala Evropská komise stávající opatření ve 27 členských státech EU, jež chrání nezletilé před nebezpečnými videohrami. Od roku 2003 používá 20 členských států celoevropský samoregulační systém klasifikace podle věkových skupin, tzv. systém PEGI (Pan-European Games Information). Podle názoru Komise musí daný průmysl investovat více prostředků s cílem zlepšit a zejména pravidelně aktualizovat systém PEGI, a učinit z něj tak skutečně účinný celoevropský nástroj. Průmysl a veřejná správa by rovněž měly posílit spolupráci vedoucí k lepšímu povědomí o systémech klasifikace podle věkových skupin a k odlišení od paralelních systémů. Do dvou let by měl být vypracován kodex chování maloobchodních prodejců pro prodej videoher nezletilým. „Videohry se staly zásadní složkou evropského průmyslu multimediálních materiálů a jejich prodej zažívá po celé Evropě nenadálý vzrůst. Tento pozitivní aspekt však s sebou nese zvýšenou zodpovědnost průmyslu, který musí zajistit, aby rodiče věděli, jaké videohry hrají jejich děti,“ řekla Viviane Redingová, komisařka pro informační společnost a média. „V tomto ohledu je PEGI jako nástroj samoregulace zodpovědného průmyslu a jediný systém tohoto typu pokrývající téměř celou Evropu zcela jistě prvním velmi dobrým krokem. Rovněž se ale domnívám, že může být zásadně zlepšen, v Evropě i mimo ni, a to širším informováním veřejnosti o své existenci a plným uplatňováním systému PEGI Online. Dále vyzývám členské státy a průmysl, aby upravily prodej videoher v obchodech tak, aby byla bezpodmínečně respektována ochrana mladistvých.“ „Všichni spotřebitelé potřebují jasné a přesné informace, aby mohli činit rozhodnutí se znalostí věci. Ale toto platí ještě více o dětech, které jsou ve společnosti jedněmi z nejzranitelnějších spotřebitelů. Dnes je naše poselství jasné: Průmysl a úřady národních států musí podniknout další kroky, aby se rodiče mohli správně rozhodnout za sebe a za své děti“, dodala Meglena Kunevová, komisařka pro ochranu spotřebitele. Podle výsledků průzkumu Komise je systém PEGI v současné době používán ve 20 členských zemích. Dvě země, Německo a Litva, přijaly závazné právní předpisy přímo pro tuto oblast, zatímco Malta se opírá o všeobecné právní předpisy. Na druhé straně čtyři členské státy (Kypr, Lucembursko, Rumunsko a Slovinsko) nevytvořily žádný systém. 15 členských zemí přijalo právní předpisy týkající se prodeje v obchodě nezletilým, a sice videoher se škodlivým obsahem, přičemž se 2 oblast působnosti těchto právních předpisů v různých zemích liší. Do tohoto dne čtyři země (Německo, Irsko, Itálie a Spojené království) některé násilné videohry zakázaly. Systémy PEGI, přijaté v roce 2003, zavádějí klasifikaci podle věkových skupin
a disponují varováními o stupni násilí nebo používání hrubé mluvy, což rodičům umožňuje vybírat hry vhodné pro jejich děti a dospělým hráčům pak lépe vybírat svoje hry. PEGI je podporován hlavními výrobci konzolí v Evropě. PEGI Online, spolufinancovaný z programu EU pro bezpečnější používání internetu („Safer Internet“ – IP/08/310) byl zahájen v roce 2007 v reakci na rozmach internetových videoher. Komise vyjádřila přání, aby bylo přijato několik opatření k harmonizaci politik v rámci jednotného trhu: - Průmysl videoher musí pravidelně zlepšovat systémy PEGI a PEGI Online a lépe o nich informovat. - Bylo by vhodné, aby členské státy začlenily PEGI do svých vlastních systémů klasifikace a aby šířily povědomí o PEGI, zejména mezi rodiči a dětmi. - Členské státy, orgány zabývající se klasifikací a další zúčastněné strany by měly spolupracovat na nalezení nových systémů ověřování věku. - Bylo by vhodné do dvou let vytvořit celoevropský kodex chování maloobchodních prodejců pro prodej videoher nezletilým, na němž by se shodly všechny zúčastněné strany. Souvislosti: Videohry jsou čím dál více přístupné na internetu nebo mobilních telefonech, což jsou zdroje, které by do konce roku 2010 měly představovat 33 % celkových zisků odvětví videoher. Odvětví videoher v EU vytváří již nyní zisky odpovídající polovině zisků z hudebních nosičů a přesahující zisky kinosálů v Evropě. Komise již podporuje samoregulaci na evropské úrovni za účelem ochrany nezletilých používajících mobilní telefony (IP/07/139). Rovněž byl zahájen proces, posílený přeshraniční spoluprací, v odvětví audiovizuálních služeb v rámci směrnice Televize bez hranic (IP/07/138). Sdělení Komise „O ochraně spotřebitelů, zejména nezletilých, s ohledem na používání videoher“: http://ec.europa.eu/avpolicy/reg/minors/video/index_en.htm Program EU pro bezpečnější používání internetu: http://ec.europa.eu/saferinternet PEGI: http://www.pegi.info/ http://www.pegionline.eu
Příloha č. 4 Stock Report pro akcie společnosti The9
Příloha č. 5 Mediální průmysl v roce 2012 (PWC) Prognóza mediálního trhu PwC publikovala studii Celosvětové trendy v zábavním a mediálním průmyslu: 2008-2012. Specialisté PricewaterhouseCoopers již několik let systematicky sledují a analyzují vývoj v oblasti zábavního průmyslu a médií. Podívejme se tedy na to, co nového lze v následujících letech očekávat v této oblasti, a konkrétně se pak zaměřme na elektronická média. Stav v roce 2007 Celosvětově dosáhl zábavní a mediální průmysl v roce 2007 meziročního růstu 6,4 % s celkovými výdaji blížícími se 1596 miliardám USD. Největší nárůst byl zaznamenán na trhu počítačových a video her (27,3 %), internetové reklamy (33,2 %) a připojení k internetu (16,7 %). Pokles či stagnaci naopak zaznamenaly tradiční segmenty, jako je trh s hudebními nahrávkami (-4,1%), vydavatelství novin (0,1 %) a časopisů (2,1 %). Tyto trendy ukazují zranitelnost tradičních sdělovacích prostředků a přesun poptávky k internetu a ostatním digitálním médiím. K dosaženému tempu růstu nejvýrazněji přispěly rozvíjející se ekonomiky Číny (21,2 %), Indie (15,8 %), Ruska (12,2 %) a Brazílie (10,2 %). TV reklama Z našich propočtů vyplývá, že příjmy TV společností z reklamy budou v následujících pěti letech stoupat průměrným tempem téměř 6 %. Do statistiky byly zahrnuty příjmy všech televizních společností, které poskytují pozemní, digitální, kabelové nebo satelitní vysílání. Příjmy z TV distribuované po internetu, případně prostřednictvím mobilních telekomunikačních sítí, jsou zahrnuty v části Internetová reklama (viz tabulka). Základními střednědobými příležitostmi k růstu v následujících několika letech jsou přechod na digitální vysílání a postupné zavedení TV s vysokým rozlišením obrazu (HDTV). Obě tyto technologie by měly zajistit vyšší sledovanost a lepší adaptabilitu na individuální potřeby zákazníků. Vyšší výnosy z reklamy by měly být dosaženy i díky zavedení nové směrnice EU o audiovizuálních službách (Audiovisual Media Services Directives), která aktualizuje stávající direktivu Rady Evropského společenství „Televize bez hranic“ a mimo jiné zlepšuje podmínky pro zařazení reklamních bloků do vysílání. Očekáváme, že v rámci zemí střední a východní Evropy poroste tento segment nejpomaleji na již rozvinutých a víceméně saturovaných trzích (ČR, Maďarsko), naopak dvouciferný průměrný meziroční nárůst čeká Rusko a Rumunsko.
Přístup k internetu V této kategorii se jedná o výdaje spotřebitelů za přístup k internetu poskytovatelům pevných linek a mobilního připojení. Přístup do této sítě sítí je zároveň důležitým prvkem, který podporuje růst většiny ostatních segmentů zábavního a mediálního průmyslu. Nejvýznamnějšími podněty pro růst tohoto segmentu jsou nárůst kapacity připojení a nárůst počtu uživatelů při současném méně než proporcionálním snižování ceny. Poskytování přístupu k internetu a internetová reklama jsou nejdynamičtěji rostoucími odvětvími zábavního a mediálního průmyslu. Poskytování přístupu k internetu se v následujících pěti letech stane s výdaji přesahujícími 1,6 miliardy USD v roce 2012 nejvýznamnějším segmentem tohoto průmyslu vůbec. Dalšími faktory vedoucími k očekávanému růstu tohoto segmentu jsou tlak EU na zpřístupnění účastnického vedení (Local Loop Unbundling - LLU) a na celkové zvýšení konkurence na telekomunikačním trhu. Česká republika ve srovnání s ostatními středoevropskými zeměmi má v oblasti přístupu pevného širokopásmového připojení k internetu značný růstový potenciál. Podíl takto připojených domácností byl v roce 2007 zhruba na úrovni 13 % oproti 24 % v Maďarsku a 35 % v Polsku. Do roku 2012 se očekává nárůst až na 52 %, což přinese značné příležitosti i většině ostatních segmentů zábavního a mediálního průmyslu. Internetová reklama Zahrnuje výdaje zadavatelů na on-line reklamu na internetu v různých formách (bannery, grafika, video, placené a referované odkazy atd.) včetně reklamních sdělení doručovaných na mobilní telefony. Jde o nejdynamičtěji rostoucí odvětví s očekávaným průměrným ročním růstem přesahujícím 25 %. Očekávaný relativní podíl výdajů na internetovou reklamu na celkových výnosech českého zábavního a mediálního průmyslu v roce 2012 je 3,7 % oproti 2 % v uplynulém roce. Základním faktorem růstu je rozvoj širokopásmového připojení domácností k internetu a rostoucí objem zboží a služeb pořízených jeho prostřednictvím. Nezanedbatelnou roli bude hrát vývoj mobilních telekomunikačních sítí, bezdrátového připojení k internetu a rozvoj internetových a mobilních reklamních sítí (jako jsou např. Ad-Sense nebo AdWords Networks společnosti Google). TV předplatné a poplatky Do této kategorie jsme zahrnuli příjmy z poplatků diváků za veřejnoprávní a soukromé televizní kanály včetně satelitních poskytovatelů a operátorů telekomunikačních a datových sítí. Zásadními faktory ovlivňujícími budoucí výši výdajů je digitalizace distribuce televizního signálu a s tím spojených služeb, nástup TV s vysokým rozlišení (HDTV) a vstup telekomunikačních operátorů na trh distribuce televizního signálu (IPTV). S rozvojem mobilních telekomunikačních sítí třetí a čtvrté generace lze očekávat výraznější průnik televize na displeje mobilních telefonů a obdobných zařízení. Rovněž nelze očekávat pokles
výše poplatků placených veřejnoprávní televizi, i když jejich růst by měl primárně odrážet pouze navýšení spotřebitelských cen.
Digitální budoucnost Digitalizace většiny médií, distribučních kanálů i vlastního zábavního a mediálního obsahu je již realitou a její dopad je znatelný ve většině segmentů zkoumaného průmyslu. Digitalizace je úzce spojená s rozšiřujícím se širokopásmovým připojením domácností k internetu, které se samo o sobě stává jedním z nejhodnotnějších zdrojů příjmů a zároveň podporuje růstový potenciál mediálního a zábavního průmyslu jako celku. Objevují se nové obchodní modely, z nichž celá řada je postavena na poskytování mediálního obsahu zdarma společně s reklamou. Nezanedbatelnou hrozbou zůstává nelegální sdílení multimediálního obsahu mezi uživateli, jehož rozsah pravděpodobně v souvislosti s rozšiřující se dostupností širokopásmového přístupu k internetu čím dál více poroste. Více informací o této studii, stejně jako o dalších publikacích z této oblasti, je k dispozici na www.pwc.com/outlook.
