PŘÍLOHY
78
Příloha č. 1 - Fotodokumentace
Obr. 1 Fotografie malospotřebitelského balení s osivem černého kořene (líc)
Obr. 2 Fotografie malospotřebitelského balení s osivem černého kořene (rub) a
Obr. 3 Fotografie semen (nažek) černého kořene
Obr. 4 Příprava výsevu, následně zakryto vrstvou substrátu
b
Obr. 5 Rostliny černého kořene první týden po výsevu
Obr. 6 Rostliny černého kořene druhý týden po výsevu
c
Obr. 7 Rostliny černého kořene třetí týden po výsevu
Obr. 8 Rostliny černého kořene čtvrtý týden po výsevu
d
Obr. 9 Srovnání výsadby z předpěstované sadby (vlevo) a přímého výsevu (vpravo)
Obr. 10 Rostliny z předpěstované sadby 17 týdnů po vysetí k předpěstování e
Obr. 11 Rostliny černého kořene z přímého výsevu 17 týdnů od vysetí
Obr. 12 Detail kořenů černého kořene
f
Obr. 13 Detail listové růžice černého kořene
Obr. 14 Detail listové čepele černého kořene g
Obr. 15 Detail květního stonku černého kořene h
Obr. 16 Detail květního poupěte černého kořene
Obr. 17 Detail květu černého kořene i
Obr. 18 Sklizený černý kořen s listy
Obr. 19 Omytý černý kořen zbavený listů
j
Příloha č. 2 – Cizojazyčné názvy a česká synonyma černého kořene Cizojazyčné názvy anglicky - scorzonera, black salsify, Spanish salsify, black oyster plant, viper’s grass; baskicky – sendaposei, astobe-harri; bulharsky – čeren koren; čínsky – ya-ts´ung; dánsky – scozoner; esperanto – skorzonero Hispania; francouzsky – scorzonère, salsifis noir, scorsonere; holandsky – Schorseneer, salsifes; chorvatsky – španjolski zmijak; italsky – Scorzonera di Spagna, scorzonera; japonsky – kikugobo; katalánsky – escurçonera; maďarsky – feketegyökér, spanyol pozdor; německy – Schwarzwurzel, Winterspargel; norsky – skorsonerrot; polsky – wężymord, czarny korzeń, czarne korzonki, skorzonera; portugalsky a galicijsky – escorcioneira, escorzoneira; rumunsky – scortionera; rusky - sladkij koreň, skorconer, černyi koreń; slovensky – hadomor španielsky, čierny koreň; slovinsky – črni koren; španělsky – escorzonera, escorcionera, escurzo, yerba viperina, salsifí negro, salsifí hispánico, churrimana, tetas de vaca, salsifí de España, tarinetes; švédsky – svartrot; turecky – tekesakali, siyah; vlámsky – schorsoneer; (HERNÁNDEZ BERMEJO, LEÓN, 1994), (DUDA, STŘELEC, 1986), (KREUZER, 1998), (PEKÁRKOVÁ, 2004), (PETŘÍKOVÁ, 1996), (ŠTAMBERA, JAŠA, 1964), k
(http://pl.wikipedia.org), (http://luirig.altervista.org/), (http://biolib.cz/), (VOGEL, 1996). Česká synonyma černý kořen, hadí mord, černokořen, černý kořen španělský, hadí kořen, kořen kozlečí, kořen kozelčí, hadí mord obecný, kořen morový, kozelec, spořeček, chřest chudých, škorconer, zimní chřest (RYSTONOVÁ, 2007), hadimord (MACÁKOVÁ, ŘEHÁKOVÁ, 2002).
l
Příloha č. 3 – Doplňující tabulky k podkapitole Vybrané obsahové látky Tabulka č. 1 Nutriční hodnoty v černém kořenu, k srovnání uvedena mrkev a celer (KOPEC, 1998) Složka/Plodina
Černý kořen
Mrkev
Celer, bulva
Energie (kJ.kg-1)
2640
1880
2050
Voda
786
880
893
Sušina
214
120
107
Bílkoviny
14
14
17
Lipidy
4,3
3,0
3,0
Sacharidy
133
97
99
Popeloviny
9,90
8,30
15,00
Vláknina
53
30
37
Ca
530
490
710
Fe
9,0
14,8
9,4
Na
50
450
770
Mg
230
210
330
P
757
310
532
Cl
370
320
1050
K
3200
2820
3750
Zn
2,0
2,2
7,3
J
n
0,060
0,017
Mn
4,0
1,0
1,0
Se
n
0,010
n
S
220
192
208
Cu
0,10
0,80
0,40
A (jako karoten)
0,20
35,38
0,36
B1
1,10
0,70
0,45
Základní složky (g.kg-1)
Minerální látky (mg.kg-1)
Vitaminy (mg.kg-1)
m
Pokračování tabulky č. 1 Složka/Plodina
Černý kořen
Mrkev
Celer, bulva
B2
0,35
0,65
0,49
B6
0,70
0,00
1,22
PP (niacin(nikotinát))
3,50
8,10
3,00
B9 (folacin (kys. listová))
0,57
0,30
0,27
B12 (kobalamin)
0,0
0,0
0,0
kys. pantotenová
n
2,70
n
B15 (kys. pangamová)
n
n
n
inosit
n
n
n
cholin
n
n
n
C
40
49
85
D
0,0
0,0
0,0
E
60,00
26,00
0,27
H
n
0,840
n
K (fylochinon)
n
n
n
P – a bioflavonoidy
n
1020,00
110,00
S (methylmethionin)
n
n
60,70
Koef. jedlého podílu
0,59
0,70
0,60
Červeně vyznačené hodnoty poukazují na vyšší obsah dané látky oproti srovnávaným zeleninám. Tabulka č. 2 Výživové denní dávky a průměrné nutriční hodnoty zeleniny (KOPEC, 1998) Složka
Výživová denní dávka
Průměrný obsah v zelenině
v kJ denně
kJ.kg-1
11 000
1 070
Základní složky
v g denně
g.kg-1
Voda
2500
924
Sušina
-
76
Energie
n
Pokračování tabulky č. 2 Složka
Výživová denní dávka
Průměrný obsah v zelenině
Bílkoviny
80
13
Lipidy
75
2,2
Sacharidy
400
53
Popeloviny
-
6,7
Vláknina
30
6,6
Minerální látky
v mg denně
mg.kg-1
Ca
800
360
Fe
14
8,9
Na
2500
228
Mg
300
166
P
800
360
Cl
1500
353
K
2000
2080
Zn
15
3,2
J
0,15
0,101
Mn
2,5
3,4
Se
0,14
0,010
S
500
cca. 530
Cu
1,5
0,9
Vitaminy
v mg denně
mg.kg-1
A (jako β - karoten)
0,8
5,18
B1
1,4
0,55
B2
2,0
0,54
B6
2,2
1,52
PP
18
4,4
BC – kyselina listová
0,2
0,42
B12 (kobalamin)
0,001
-
B7 (kys. pantotenová)
8,0
2,2
B15 (kys. pangamová)
2,0
o
Pokračování tabulky č. 2 Složka
Výživová denní dávka
Průměrný obsah v zelenině
inosit
(1 g)
-
cholin
600
-
C
60
209
D
0,005
0
E
10
4,90
H
0,15
-
K (fylochinon)
0,7
-
P - bioflavonoidy
(30)
410
S (methylmethionin)
-
6,1
Tabulka č. 3 Průměrné nutriční hodnoty černého kořene u odrůdy ´Libochovický´ (POKLUDA, 2013) Složka
Černý kořen (mg.kg-1)
Draslík
2800
Vápník
165
Hořčík
258
Sodík
56
Vitamín C
167
Karotenoidy
2,9
Nitráty
92
Uvedené hodnoty pocházejí z černého kořene pěstovaného v Lednici na Moravě. V roce 2006 a 2007.
p
Tabulka č. 4 Průměrný obsah nutričních látek v 1 kg jedlého podílu černého kořene (HERRMANN, 2001) Složka
Černý kořen
Voda
786 g
Bílkoviny
13,9 g
Lipidy
4,3 g
Glukóza
Stopové množství
Fruktóza
(0,7) g
Sacharóza
(15,6) g
Minerály
9,9 g
Draslík
3200 mg
Vápník
530 mg
Hořčík
(230) mg
Fosfor
760 mg
Železo
33 mg
Zinek
(2,2) mg
Měď
(3,0) mg
Mangan
(4,1) mg
Vitamín C
40 mg
Vitamín B1
1,1 mg
Vitamín B2
0,35 mg
Niacin (PP)
3,5 mg
Hodnoty uvedené v tabulce jsou hodnoty průměrné. Hodnoty v závorce nejsou průměrné, ale pouze jednotlivé.
q
Příloha č. 4 – Doplňující údaje k podkapitole Technologie pěstování Dusík Při stanovení vhodné dávky dusíku je vycházeno z potřeby dusíku na výnos jedné tuny produkce. Tato hodnota se násobí výnosem plánovaným, tak je zjištěna základní dávka dusíku. Poté se provádí úprava. Dle organického hnojení ve druhém roce je odečteno na každou tunu chlévského hnoje 0,85 kg dusíku. Je-li předplodinou luskovina, odečte se od základní dávky 20 kg dusíku. Aby se snížil obsah nitrátů v kořenech, doporučuje se vhodně zvolit termín sklizně. Vypočítanou skutečnou dávku dusíku je následně nutné přepočítat na množství zvoleného hnojiva. Fosfor Pro výpočet potřebné dávky fosforu je vycházeno z potřeby fosforu jednou tunou produkce a z předpokládaného výnosu. Tato hodnota se násobí plánovaným výnosem. Vznikne tak základní dávka fosforu. Úpravy se provádí na organické hnojení, kde se odečte na každou tunu chlévského hnoje 0,44 kg fosforu. Dále také záleží na zásobě fosforu v půdě (nízká zásoba – zvýšení dávky fosforu o 50 %; vyhovující a dobrá zásoba – beze změny; vysoká zásoba – snížení dávky fosforu o 50 %). Draslík Výpočet dávky draslíku se provádí podobně jako u výpočtu dávky fosforu s tím rozdílem, že při úpravě se u organických hnojiv v obou letech působení odečítá 2,07 kg draslíku na jednu tunu chlévského hnoje. Hořčík Výpočet dávky hořčíku je totožný jako u fosforu a draslíku, jen se již neprovádí úprava na hnojení organickými hnojivy (HLUŠEK, RICHTER, RYANT, 2002).
r
Příloha č. 5 – Doplňující obrázek k podkapitole Sklizeň
Obr. 20 Způsob dobývání černého kořene z půdy (KOTT, MORAVEC, 1989)
s
Příloha č. 6 – Doplňující údaje k podkapitole Vybrané choroby (patogeny), škůdci a následná ochrana Virová onemocnění Virovými onemocněními černý kořen příliš netrpí. Někdy se na něm může vyskytovat Cucumber mosaic virus (CMV); (VOGEL, 1996). Tento virus se přenáší mšicemi nebo mechanickými poškozeními. Jako preventivní ochrana slouží likvidace mšic (ROD, HLUCHÝ et al., 2005). Houbové choroby Phoma chrysanthemicola je houbové onemocnění, které bylo na černém kořenu pozorováno od počátku sedmdesátých let. Způsobuje jisté obtíže při pěstování černého kořene, neboť se tvoří kratší, tupě zakončené kořeny, které mají tlustší epidermis, než je obvyklé. Navíc se mohou také na kořenech tvořit ztlustlé kroužky. Toto vše komplikuje průmyslové zpracování černého kořene, neboť ztlustlá pokožka jde velmi špatně oloupat. Vliv na tuto chorobu má také termín sklizně, kdy se s pozdějším termínem sklizně infekční tlak zvyšuje (VOGEL, 1996). Hlístice Kořenová stěhovavá háďátka: (Pratylenchus), Pratylenchus spp. a Paratylenchus spp. Napadají velké množství plevelů a užitkových rostlin, černý kořen patří do skupiny rostlin, které jsou jimi více napadány. Napadení těmito háďátky se projevuje zpomaleným růstem, předčasným zbarvováním lisů, hnědými skvrnami na zkrácených kořenech a špatným vývojem kořenového systému. Ranky na napadených kořenech mohou sloužit jako vstupní brána pro sekundární houbové a bakteriální infekce. Larvy přezimují v půdě. Těmto háďátkům svědčí lehčí a provzdušněné půdy. Z ochrany lze doporučit 3 až 4 letý odstup po pěstování napadených hostitelských rostlin a optimální vápnění. Ochrana chemická se nedoporučuje (ROD, HLUCHÝ et al., 2005). Všeobecná ochrana proti háďátkům spočívá v dodržování preventivních opatření, jako je dodržování osevních postupů a agrotechnických lhůt, ochrana proti plevelům, zabránění přenosu infikovanou půdou a sadbou, optimálním hnojením a používáním odolných odrůd. Důležitým opatřením je i mechanické očišťování osiva a moření sadby. t
Z biologické ochrany je možné použití rozvíjejících se postupů užívajících mikroorganismů jako například bakterie Bacillus penetrans či dravých hlístků rodu Dorylaimus. Vhodnou a celkem elegantní ochranu představuje použití rostlin, jejichž kořeny uvolňují do půdy látky, háďátka zapuzující. Kupříkladu rostliny rodu Tagetes, Ambrosia, Calendula a Iva (ŠEFROVÁ, 2006). Hmyzí škůdci Štítonoši: (Cassida) jsou zelenohnědí nebo žlutohnědí, 5 až 7 mm dlouzí brouci s plochým tělem, rozšířeným štítem a rozšířenými krovkami. Larvy jsou ostnité (ŠEFROVÁ, 2006). Způsobují požerky listů. Při jejich velkém výskytu je lze v malopěstitelském měřítku likvidovat sběrem (LANDOVSKÝ, 1948). Mšice, jež napadají květy, stonky a pupeny, spolu s požerky některých housenek mohou snižovat výnosy na semenářských porostech černého kořene. V případě nutnosti je vhodné použít přípravky biologické ochrany (HEISTINGER, 2013).
u
Příloha č. 7 – Doplňující tabulky a grafy ke kapitole Výsledky Tabulka č. 5 Celková tabulka jednotlivých odpovědí č. otázky -
Otázka
A
B
Pohlaví
Muž
Žena
Počet odpovědí
18
40
Procentuální vyhodnocení
31,03 %
68,97 %
Celkově odpovědí -
1
Věk muži
18-24
25-45
46-60
60 a ˃
Počet odpovědí
15
2
1
0
Procentuální vyhodnocení
83,33 %
11,11 %
5,56 %
0,00 %
18
Věk ženy
18-24
25-45
46-60
60 a ˃
Počet odpovědí
34
5
0
1
Procentuální vyhodnocení
85,00 %
12,50 %
0,00 %
2,50 %
Celkově odpovědí Setkali jste se už někdy v minulosti s tímto zeleninovým druhem, pokud ano, tak kde? Počet odpovědí
ANO
NE
12
46
Procentuální vyhodnocení
20,69 %
79,31 %
40
Celkově odpovědí 2
58
V jaké formě jste černý kořen konzumovali? Počet odpovědí
4
4
Vařený / dušený 6
Jinou úpravu 0
40,00 %
60,00 %
0,00 %
Syrový
Procentuální vyhodnocení
3
D
58
Celkově odpovědí -
C
Celkově odpovědí Používáte černý kořen v kuchyni? Pokud ano, jakou formu úpravy preferujete? Počet odpovědí
ANO
NE
2
56
Procentuální vyhodnocení
3,45 %
96,55 %
Celkově odpovědí Pokud používáte černý kořen, získáváte ho jakým způsobem? Počet odpovědí
Pěstováním 0
58 Zakoupením 2
Procentuální vyhodnocení
0,00 %
100,00 %
10
Celkově odpovědí
2
v
Pokračování tabulky č. 5 č. otázky
5
Otázka Pokud používáte černý kořen v kuchyni, máte zájem o recepty na kuchyňskou úpravu černého kořene? Počet odpovědí Procentuální vyhodnocení
A
B
C
ANO
RECEPTY JIŽ MÁM
NE
1
1
50,00 %
50,00 %
Celkově odpovědí 6
Který ze zde uvedených pokrmů z černého kořene Vás nejvíce zaujal? Počet odpovědí
2
6
29
Vzorek č. 3 22
10,52 %
50,88 %
38,60 %
Vzorek č. 1 Vzorek č. 2
Procentuální vyhodnocení Celkově odpovědí 7
57
Jak hodnotíte chuť a strukturu syrového černého kořene? Popsáno jen číselně, vyhodnocení níže
Chuť i struktura
Jen chuť
Jen struktura
Počet odpovědí
50
6
1
Procentuální vyhodnocení
87,72 %
10,53 %
1,75 %
Celkově odpovědí 8
57
Pokud černý kořen zatím nekonzumujete, uvažujete o jeho zařazení do svého jídelníčku?
ANO
NE
Počet odpovědí
44
11
Procentuální vyhodnocení
80,00 %
20,00 %
Celkově odpovědí 9
55
Chcete začít pěstovat černý kořen na své zahradě? Počet odpovědí Procentuální vyhodnocení
ANO
NE
MOŽNÁ
28
27
1
50,00 %
48,21 %
1,79 %
Celkově odpovědí 10
56
Chcete se dozvědět více informací o tomto zeleninovém druhu? Počet odpovědí Procentuální vyhodnocení Celkově odpovědí
ANO
NE
49
8
85,96 %
14,04 % 57
w
D
Graf 1 – Vyhodnocení otázky č. 1
Graf 2 – Vyhodnocení otázky č. 2
x
Graf 3 – Vyhodnocení otázky č. 3
Graf 4 – Vyhodnocení otázky č. 4
y
Graf 5 – Vyhodnocení otázky č. 5
Graf 6 – Vyhodnocení otázky č. 6
z
Graf 7 – Vyhodnocení otázky č. 7 – Chuť - Jemná
Graf 8 – Vyhodnocení otázky č. 7 – Chuť – Výrazná
aa
Graf 9 – Vyhodnocení otázky č. 7 – Chuť – Svěží
Graf 10 – Vyhodnocení otázky č. 7 – Chuť – Mdlá
bb
Graf 11 – Vyhodnocení otázky č. 7 – Chuť – Nevýrazná
Graf 12 – Vyhodnocení otázky č. 7 – Chuť – Hořká
cc
Graf 13 – Vyhodnocení otázky č. 7 – Chuť - Sladká
Graf 14 – Vyhodnocení otázky č. 7 – Chuť – Kyselá
dd
Graf 15 – Vyhodnocení otázky č. 7 – Struktura – Měkká
Graf 16 – Vyhodnocení otázky č. 7 – Struktura – Křehká
ee
Graf 17 – Vyhodnocení otázky č. 7 – Struktura – Křupavá
Graf 18 – Vyhodnocení otázky č. 7 – Struktura - Tvrdá
ff
Graf 19 – Vyhodnocení otázky č. 8
Graf 20 – Vyhodnocení otázky č. 9
gg
Graf 21 – Vyhodnocení otázky č. 10
hh
Příloha č. 8 – Fotodokumentace k degustaci
Obr. 21 Dotazník k degustaci
ii
Obr. 22 Pozvánka na degustaci
jj
Obr. 23 Fotografie syrového černého kořene z pořádané degustace
kk
Obr. 24 Fotografie dušeného černého kořene se sýrem z pořádané degustace
ll
Obr. 25 Fotografie pomazánky z černého kořene z pořádané degustace
Obr. 26 Fotografie z průběhu degustace mm
Obr. 27 Fotografie z průběhu degustace
nn
Příloha č. 9 – Doplňující tabulka ke kapitole Diskuze Tabulka č. 6 Srovnání průměrného podílu nutričních látek v černém kořenu Složka
Kopec
Herrmann
www.healwithfood.
Pokluda
(1998)
(2001)
org
(2013)
Voda
786
786
770
-
Bílkoviny
14
13,9
19
-
Lipidy
4,3
4,3
3
-
Sacharidy
133
-
200
-
Vápník
530
530
530
165
Železo
9
33
33
-
Sodík
50
-
48
56
Hořčík
230
230
276
258
Fosfor
757
760
850
-
Draslík
3200
3200
3535
2800
Zinek
2
2,2
-
-
Mangan
4
4,1
-
-
Měď
0,1
3
1,2
-
Vitamín B1
1,1
1,1
1,2
-
Vitamín B2
0,35
0,35
0,5
-
Vitamín C
40
40
35
167
Vitamín E
60
-
4,5
-
Vitamín PP
3,5
3,5
3,5
-
(g.kg-1)
(mg.kg-1)
oo
