Objednatel: Středočeský kraj Zborovská Praha 5 IČ:

PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKU VÁPENICKÉ JEZERO (NÁVRH NA VYHLÁŠENÍ)

2011 – 2020

Objednatel: Středočeský kraj Zborovská 11 150 21 Praha 5 IČ: 70891095 Zpracovatel: Občanské sdružení Ploučnice Lipová 627 363 01 Ostrov IČ: 285 56 518 [email protected]

Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní památku Vápenické jezero

Schváleno příslušným orgánem ochrany přírody, Krajským úřadem Středočeského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství

schváleno protokolem č.j. ………………………………………….. ze dne …………….. .

Ing. Josef Keřka, Ph.D. vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství

1

Občanské sdružení Ploučnice


OBSAH OBSAH.......................................................................................................................................................2 1 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ.............................................................................4 1.1 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ................................................................................................................4 1.2 ÚDAJE O LOKALIZACI ÚZEMÍ ......................................................................................................................4 1.3 VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ ..............................................................5 VLASTNÍ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ ...........................................................................................................................................5 OCHRANNÉ PÁSMO .....................................................................................................................................................8 1.4 VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................................10 1.5 PŘEKRYV ÚZEMÍ S JINÝMI CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI ........................................................................................10 1.6 KATEGORIE IUCN ................................................................................................................................10 1.7 PŘEDMĚT OCHRANY ZCHÚ ....................................................................................................................11 1.7.1 PŘEDMĚT OCHRANY PODLE ZŘIZOVACÍHO PŘEDPISU ............................................................................................11 1.7.1.1 Biologie a ekologie kuňky ohnivé (Bombina bombina).........................................................................11 1.7.2 HLAVNÍ PŘEDMĚT OCHRANY ZCHÚ..................................................................................................................12 1.8 PŘEDMĚT OCHRANY EVL NEBO PO, S KTERÝMI JE ZCHÚ V PŘEKRYVU ..............................................................12 1.9 CÍL OCHRANY ......................................................................................................................................12 2 ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY ..........................13 2.1 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ ............................................................13 2.1.1 GEOLOGICKÉ PODMÍNKY ................................................................................................................................14 2.1.2 KLIMATICKÉ POMĚRY .....................................................................................................................................14 2.1.3 CHARAKTERISTIKA VEGETACE ..........................................................................................................................14 2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI .......................14 A) OCHRANA PŘÍRODY............................................................................................................................................14 B) LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ .........................................................................................................................................14 C) ZEMĚDĚLSKÉ HOSPODAŘENÍ ................................................................................................................................14 D) RYBNÍKÁŘSTVÍ...................................................................................................................................................15 E) MYSLIVOST .......................................................................................................................................................15 F) RYBÁŘSTVÍ ........................................................................................................................................................15 G) REKREACE A SPORT ............................................................................................................................................15 H) TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN .............................................................................................................................15 I) JINÉ ZPŮSOBY VYUŽÍVÁNÍ .....................................................................................................................................16 2.3 SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY ...............................................16 2.4 SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH .........................................................16 2.4.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O LESÍCH ..............................................................................................................................16 2.4.2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O RYBNÍCÍCH, VODNÍCH NÁDRŽÍCH A TOCÍCH ..............................................................................17 2.4.3 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚTVARECH NEŽIVÉ PŘÍRODY .................................................................................................18 2.4.4 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O NELESNÍCH POZEMCÍCH .......................................................................................................18 2.5 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH OCHRANÁŘSKÝCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP .....................................................................................................................................................19 2.6 STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE ............................................19

2



3 PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ.................................................................................................................20 3.1 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE PLÁNOVANÝCH ZÁSAHŮ.....................................................................................20 3.1.1 RÁMCOVÉ ZÁSADY PÉČE O ÚZEMÍ NEBO ZÁSADY JEHO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ ................................................................20 A) Péče o lesy ....................................................................................................................................................20 B) Péče o rybníky (nádrže) a vodní toky............................................................................................................22 C) Péče o nelesní pozemky................................................................................................................................23 D) Péče o rostliny ..............................................................................................................................................24 E) Péče o živočichy ............................................................................................................................................24 F) Péče o útvary neživé přírody.........................................................................................................................24 G) Zásady jiných způsobů využívání území........................................................................................................24 3.1.2 PODROBNÝ VÝČET NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A ČINNOSTÍ V ÚZEMÍ ........................................................................24 A) Lesy ...............................................................................................................................................................24 B) Rybníky..........................................................................................................................................................25 1. Jednorázová činnost.........................................................................................................................................25 2. Pravidelná péče ................................................................................................................................................25 C) Útvary neživé přírody....................................................................................................................................25 D) Nelesní pozemky...........................................................................................................................................25 E) Ostatní opatření ............................................................................................................................................26 3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ NÁVRHŮ ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ ...................................................................................................................................................26 3.3 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ÚZEMÍ V TERÉNU ................................................................................................26 3.4 NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ V ÚZEMÍ ........................................................26 3.5 NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ .........................................26 3.6 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ ...................................................................................................27 3.7 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM ÚZEMÍ A MONITORING .............................................................................27 4 ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE .............................................................................................................................28 4.1 4.2 4.3 4.4

PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY DLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ ............28 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ..................................................................................................29 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................................................29 ZPRACOVATELÉ PLÁNU PÉČE ...................................................................................................................30

SOUČÁSTÍ PLÁNU PÉČE JSOU DÁLE TYTO PŘÍLOHY ....................................................................................31

3



1 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ 1.1 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Číslo v Národním seznamu evropsky významných lokalit: CZ0213081 Kategorie: Evropsky významná lokalita, IUCN – III - Přírodní památka Název: Vápenické jezero Platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení: Není znám

1.2 ÚDAJE O LOKALIZACI ÚZEMÍ Kraj: Středočeský Obec s rozšířenou působností: Sedlčany Obec: Vysoký Chlumec, Nedrahovice, Počepice, Sedlčany Katastrální území: Nedrahovické Podhájí, Vápenice u Vysokého Chlumce, Libíň, Rovina

Příloha: M1 – orientační mapa s vyznačením ZCHÚ

4



1.3 VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ VLASTNÍ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ Katastrální území: Vápenice u Vysokého Chlumce

72/1 72/10 72/11

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

72/12

trvalý travní porost

3306

3306

72/13

lesní pozemek

3339

3339

72/14


5686

5686

72/16

lesní pozemek

1992

1992

72/17


690

690

72/2

ostatní plocha

270

270

72/3 72/4 72/5

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

11962 1068 6900

11962 1068 6900

72/6

ostatní plocha

332

332

72/7

ostatní plocha

525

525

72/8 72/9

ostatní plocha lesní pozemek

735 996

735 996

72/15

ostatní plocha

73

vodní plocha

st.28

Číslo parcely dle PK nebo jiných evidencí

Druh pozemku dle KN

Způsob využití pozemku dle KN

Výměra parcely v ZCHÚ (m2) 4726 1510 248

Výměra parcely celková dle KN (m2) 4726 1510 248

Číslo parcely dle KN

ostatní komunikace

ostatní komunikace ostatní komunikace neplodná půda ostatní komunikace rybník

1044

1044

25645

25645

zastavěná plocha a nádvoří

zbořeniště

405

405

st.18


zbořeniště

34

34

st.19


zbořeniště

79

79

st.20


zbořeniště

25

25

78

78

215

73, 72/1

jiná plocha

5



Vlastníci: KN 72/2 73

PK

72/1, 73 215 st.18 st.19 st.20 st.28 72/1 72/10 72/11 72/12 72/13 72/14 72/15 72/16 72/17 72/3 72/4 72/5 72/6 72/7 72/8 72/9

Česká správa nemovitostí, investiční a dřevařská k.s., Václavské náměstí 795/40, Praha, Nové Město, 110 00 Obec Vysoký Chlumec, Vysoký Chlumec 14, Vysoký Chlumec 262 52 Česká správa nemovitostí, investiční a dřevařská k.s., Václavské náměstí 795/40, Praha, Nové Město, 110 00

Obec Vysoký Chlumec, 14, Vysoký Chlumec, 262 52

Katastrální území: Nedrahovické Podhájí Číslo parcely dle KN

169/1


169, 166/2

169/2

Druh pozemku dle KN


trvalý travní porost ostatní plocha

169/3

159


321

166/1

vodní plocha

6

neplodná půda

koryto vodního potoka umělé

Výměra parcely celková dle KN (m2)

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

9683

9683

381

381

984

984

243

243



Vlastníci: 169/1 169/2 169/3 321

169, Marie Pechačová, Nedrahovické Podhájí 19, Nedrahovice 264 01 166/2 Hana Čermáková, Terasovitá 954/1, Praha 4 – Podolí 147 00 František Peterka, Nedrahovické Podhájí 20, Nedrahovice 264 01 159 Miroslava Peterková, Nedrahovické Podhájí 20, Nedrahovice 264 01 166/1 Hana Čermáková, Terasovitá 954/1, Praha 4 – Podolí 147 00

7



OCHRANNÉ PÁSMO Katastrální území: Libíň

Číslo parcely dle KN

150

141


132/1


Výměra parcely celková dle KN (m2)

části parcel: 150,147, orná půda 137/1,138, 142,161,139

53129

části parcel: 137/2,136, trvalý travní porost 139, 141,133

10500

134/9

134/1

Druh pozemku dle KN

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

7852

ostatní komunikace

ostatní plocha části parcel: 134/1,134/5, trvalý travní porost 134/6, 134/4, 134/3 ostatní plocha

neplodná půda

399

10500 399

19452

19452

13469

13469

Vlastníci: PK 150 147 137/1 138 137/2 136 141 142 161

Jaroslav Chlasták, Libíň 4, Sedlčany, Libíň, 264 01 Jiří Kváča, Libíň 2, Sedlčany 264 01 Jaroslav Chlasták, Libíň 4, Sedlčany, Libíň, 264 01

Anežka Doubravová, Doubravice 3, Sedlčany, Doubravice, 264 01 Jiří Kváča, Libíň 2, Sedlčany 264 01 Alena Čermáková, Višňová 4, 262 61 Blanka Holanová, Řenkov 2, Kovářov 399 01 RNDr. Josef Kymla, Pod Saharou 712, Libice nad Vltavou, 252 66

134/1 133 134/5 Město Sedlčany, nám. T. G. Masaryka 32, Sedlčany, 264 01 134/6 134/4 134/3 132/1 KN 139 Jiří Kváča, Libíň 2, Sedlčany 264 01 134/9 KN Není zapsána na LV 8



Katastrální území: Nedrahovické Podhájí Číslo parcely dle KN část 170/1


Druh pozemku dle KN vodní plocha

Způsob využití pozemku dle KN rybník

Výměra parcely celková dle KN (m2) 68049

Výměra parcely v ZCHÚ (m2) 14282

Vlastník: Česká správa nemovitostí, investiční a dřevařská k.s., Václavské náměstí 795/40, Praha, Nové Město, 110 00

Katastrální území: Rovina Číslo parcely dle KN 480

Číslo parcely dle PK nebo jiných evidencí 480

Druh pozemku dle KN



Výměra parcely celková dle KN (m2) 7181

Výměra parcely v ZCHÚ (m2) 451

Vlastník: Jan Laňka, Přeštická 1093/10, Praha – Hostivař 102 00

Příloha: M2 – mapa se zákresem ZCHÚ a ochranného pásma

9



1.4 VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA

Druh pozemku lesní pozemky

ZCHÚ plocha v ha 3,3

OP plocha v ha 0

vodní plochy

2,58

1,4

trvalé travní porosty

2

3

orná půda ostatní zemědělské pozemky

0

0,7

0

0

ostatní plochy

0,3

0,04

zastavěné plochy a nádvoří

0,05

0

plocha celkem

8,18

5,14

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v ha

zamokřená půda rybník nebo nádrž vodní tok

2,56 0,02

neplodná půda

0,04

ostatní způsoby využití

0,26

1.5 PŘEKRYV ÚZEMÍ S JINÝMI CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI Národní park: Chráněná krajinná oblast: Jiný typ chráněného území: Ptačí oblast: Evropsky významná lokalita - EVL Vápenické jezero, předmětem ochrany je populace kuňky ohnivé (Bombina bombina)

1.6 KATEGORIE IUCN Jedná se o chráněné území řazené do managementové kategorie IUCN – III – Území pro management stanovišť/druhů: chráněná území, zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů. Dle publikace „Zásady pro kategorizaci chráněných území na základě managementu“ (Světová komise IUCN pro chráněná území a Federace EUROPRAG s pomocí Světového monitorovacího střediska ochrany přírody; edice Planeta 2001; druhé opravené 10



vydání 2000) jde o oblast pevniny a/nebo moře, vystavenou aktivním zásahům pro účely managementu s cílem zachování stanovišť a/nebo naplňovat potřeby vybraných druhů. Cíle managementu jsou v takovém území: • Zabezpečit a udržovat stanovištní podmínky, nezbytné pro ochranu význačných druhů, skupin druhů, biotických společenstev nebo hmotných přírodních jevů, které vyžadují specifickou lidskou manipulaci pro zajištění optimální péče; • umožňovat vědecký výzkum a monitoring přírodního prostředí jako primární činnosti, spojené s trvale udržitelnou péčí o přírodní zdroje; • vytvořit vymezená území pro vzdělávání a uvědomování veřejnosti o charakteristikách příslušných stanovišť a o metodách péče o divokou přírodu; • eliminovat a poté zabránit další exploataci nebo jiným způsobům využívání území, jež by byly v rozporu s cílem vyhlášení; • poskytovat všem stálým obyvatelům veškeré výhody, slučitelné s ostatními cíli managementu. Posláním zvláště chráněného území je ochrana kuňky ohnivé (Bombina bombina), jako významného druhu soustavy Natura 2000.

1.7 PŘEDMĚT OCHRANY ZCHÚ

1.7.1 PŘEDMĚT OCHRANY PODLE ZŘIZOVACÍHO PŘEDPISU Zřizovací předpis dosud neexistuje. Předmětem ochrany EVL Vápenické jezero je populace kuňky ohnivé. 1.7.1.1 BIOLOGIE A EKOLOGIE KUŇKY OHNIVÉ (BOMBINA BOMBINA) Kuňka ohnivá /syn. obecná/ (Bombina bombina) je i mimo období rozmnožování silně vázána na vodní prostředí. Jde o druh s omezenými migračními tendencemi a většinu roku žije v lokalitě, kde také dochází k páření a kladení vajíček. Vajíčka klade hned v několika etapách v závislosti na deštích, a tedy na vodním režimu lokality, průběžně od dubna do srpna, přičemž srpnová reprodukce je již řidší. Rozmnožování je provázeno typickými zvukovými projevy – kuňkání – vyjádřitelné citoslovcem „unk“ nebo jen „u, u, u“. Žába žije v jezírkách v lomech, pískovnách, tůních, nejčastěji však v rybnících. Vyhledává mělké, hojně zarostlé okraje extenzivně obhospodařovaných nebo neobhospodařované vodní plochy bohaté na hlavní složku potravy – komáří a pakomáří larvy. K líhnutí larev (pulců) dochází přibližně po týdnu od snůšky, pulci se pak živí biofilmem rostlinného (i živočišného) původu a organickými zbytky. K metamorfóze dochází, v závislosti na podmínkách, za 8 – 10 týdnů. Metamorfovaní jedinci se pak zdržují ve vodním prostředí a jejich biologie je stejná, jako u dospělců, po deštích však často dochází k individuální migraci a vyhledávání nových lokalit. Koncem léta dochází k opouštění vodního prostředí a vyhledávání zimovišť – zejména opuštěných nor hlodavců, skládek dřeva a kamení, puklin ve zdech, sklepů apod., většinou však do vzdálenosti 250 – (max.) 800 m od vody.

11



1.7.2 HLAVNÍ PŘEDMĚT OCHRANY ZCHÚ A. ekosystémy název ekosystému -

podíl plochy v ZCHÚ v % -

popis ekosystému -

B. druhy

název druhu kuňka ohnivá

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ hojná, tisíce ex.

stupeň ohrožení silně ohrožená

popis biotopu druhu litorál, okolí litorálu

C. útvary neživé přírody útvar -

geologická charakteristika -

popis útvaru -

1.8 PŘEDMĚT OCHRANY EVL NEBO PO, S KTERÝMI JE ZCHÚ V PŘEKRYVU A. typy přírodních stanovišť

kód a název typu přírodních stanovišť -

podíl plochy v ZCHÚ v % -

popis biotopu typu přírodního stanoviště -

B. evropsky významné druhy a ptáci

název druhu kuňka ohnivá

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ hojná, tisíce ex.

stupeň ohrožení silně ohrožená

popis biotopu druhu litorál, okolí litorálu

1.9 CÍL OCHRANY Udržení dlouhodobě příznivého stavu lokality pro zachování a příznivý vývoj předmětu ochrany – populace kuňky ohnivé (Bombina bombina).

12



2 ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA P Ř ED M Ě T O C H R A N Y

2.1 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ Území se nachází v mělké pánvi Sedlčanské kotliny v Benešovské pahorkatině. Hlavní částí lokality je vodní nádrž s písčitým dnem, napájená místní povrchovým tokem, který k ní přitéká od severu (viz navržené ochranné pásmo). Vzhledem k vydatnosti přítoku byl v minulosti k požeráku vybudován kamenem zpevněný bezpečnostní přeliv (pod korunou hráze nedaleko požeráku) a později ještě druhý přeliv, kterým je při vysokém stavu vody rybník odvodňován na východní straně. Tento druhý přeliv je vybetonován v U profilu a v současnosti silně zazemněný a zarostlý vegetací. Voda z nádrže napájí rybník Olešný, který je situován níže při západní hranici EVL. Dle mapovatelů jde o jednu z nejvýznamnějších lokalit kuňky ohnivé (Bombina bombina) ve Středních Čechách.

Přehled zvláště chráněných a vzácných druhů organismů zaznamenaných při průzkumech

České jméno ostřice trsnatá bublinatka obecná vachta trojlistá mravenec svižník polní čmelák

Latinské jméno Carex cespitosa Urticularia vulgaris Menyanthes trifoliata Formica sp. Cicindela campestris Bombus sp.

Aktuální početnost nebo vitalita druhu v ZCHÚ* roztroušeně hojně vzácně hojně hojně hojně (v rámci rodu)

kuňka obecná ropucha obecná rosnička zelená skokan skřehotavý ještěrka obecná slepýš křehký užovka obojková

Bombina bombina Bufo bufo Hyla arborea Rana ridibunda Lacerta agilis Anguis fragilis Natrix natrix

hojně roztroušeně nehojně ojediněle ojediněle ojediněle hojně

rákosník velký

Acrocephalus arundinaceus

ČS KO O, ČS O O O

Popis biotopu druhu, další poznámky hráz rybník podmáčené porosty hráze polní cesta louky

SO, Natura 2000 O SO KO SO SO O

vodní plocha, litorál louka vodní plocha, litorál vodní plocha, litorál louka, cesta louka vodní plocha, litorál

Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., event červený seznam (ČS)

SO litorál cvrčilka slavíková Locustela luscinioides O vyšší litorál, křoviny ledňáček říční Alcedo attis SO křoviny u vody pochop rákosní Circus aeruginosus jednotlivě O křoviny, rákosiny potápka roháč Podiceps cristatus O vodní plocha, litorál volavka popelavá Ardea cinerea nehojně ČS křoviny, rákosiny vydra říční Lutra lutra pobytové stopy SO vodní plocha, litorál *Početnost populace je uvedena vzhledem k výskytu v lokalitě, biologii a ekologii druhu, jedná se 13



spíše o subjektivní náhled autora (hojně = všeobecně rozšířen, výskyt na velké, popř. celé ploše; nehojně = na vhodných místech v malém množství; ojediněle = několik jedinců, víceméně okrajový výskyt; vzácně = do 5 kusů, případně omezená populace) *ČS – červený seznam

2.1.1 GEOLOGICKÉ PODMÍNKY Geologické podloží tvoří granodiority středočeského plutonu. Území leží na glejích.

2.1.2 KLIMATICKÉ POMĚRY EVL Vápenické jezero náleží do oblasti mírně teplého, vlhkého regionu. Průměrný počet ledových dní je 20 – 30 za rok. Průměrná teplota vzduchu v červenci je cca 19°C - 20°C

2.1.3

CHARAKTERISTIKA VEGETACE

Lokalitu tvoří vodní nádrž s rozsáhlými litorálními porosty/orobinec širokolistý (Typha angustifolia), o. úzkolistý (T. latifolia), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), zblochan vodní (Glyceria maxima)/, a 1 drobná tůň v ploché krajině. V okolí tůně se nachází olšo-jasanový luh (L2.2) a nad rybníkem čerstvě vysázená monokultura borovice lesní (X9A). V lokalitě jsou dále kulturní sečené louky a fragment podmáčené louky s vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata). Další podrobnosti viz kapitola 2.4.4.

2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI

A) OCHRANA PŘÍRODY Lokalita doposud bez statutu, ochrana teoreticky možná pouze dle § 4, odst. 2, § 5, § 49 a § 50, Zák. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny – ochrana významných krajinných prvků, obecná ochrana rostlin a živočichů a ochrana zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Dále § 45b – předběžná ochrany evropsky významných lokalit.

B) LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Přímo v EVL se nachází mladý porost s vysokým podílem introdukovaných druhů a zanedbaný porost zejména náletových jasanů a osik. Zásadním problematickým jevem je výsadba nepůvodních dřevin a kácení s mulčováním, kterým se mění chemické i fyzikální vlastnosti půdy. Následným problémem je silné obrůstání pařezů a stínění některých důležitých ploch v EVL.

C) ZEMĚDĚLSKÉ HOSPODAŘENÍ Okolní krajina je tvořena mozaikou polí a pastvin. Přímo na EVL navazuje zemědělská půda 14



z cca 20%, většina polí je oddělena komunikacemi. Hospodaření na okolních pozemcích nese charakter intenzívního obhospodařování. Negativním vlivem zemědělské činnosti může být splach ornice a zejména živin a pesticidů přímo do EVL cestou přítoku.

D) RYBNÍKÁŘSTVÍ Původní nedaleká osada Vápenice byla založena známým českým rybníkářem Jakubem Krčínem z Jelčan a Sedlčan. S nejvyšší pravděpodobností pak byla tímto známým rybníkářem založena i Vápenská jezera (celá soustava rybníků v širším okolí), která je díky bohatému výskytu druhové skladby vodního ptactva vyhlášena chráněným územním útvarem ornitologů. Rybníky mohly být založeny jako chovné či odchovné, možný je však i význam retenční. Potencionální a zjištěné (tučně) negativní dopady na EVL: • Odbahňování v nevhodném období vzhledem k ekologii obojživelníků, nebo takové, při němž by byla vyloučena rychlá regenerace litorálu, zejména menších druhů travin a rdestovitých; • jakákoliv nekontrolovaná manipulace s vodní hladinou; • příliš vysoká rybí obsádka, zejména z důvodu potravní konkurence (kapr), likvidace přirozených úkrytů (amur) nebo přímo predační tlak (téměř všechny druhy ryb při vysoké obsádce); • výskyt okounů a nepůvodních druhů ryb (např. střevlička východní), a to z důvodu přímé predace a nekontrolovatelného zmnožení populace; • přebudování rybářsky nevyužívaných drobných rybníčků na rybníky s polointenzívním, případně intenzívním chovem ryb; • jednorázová prudká kontaminace vody anorganickými a organickými látkami (kejdou nebo v důsledku anaerobního rozkladu odumřelé rostlinné hmoty); • vysekávání litorálních porostů

E) MYSLIVOST Bez škodlivých vlivů, v EVL je roztroušeno několik starých mysliveckých zařízení (posedy).

F) RYBÁŘSTVÍ Rybník nevykazuje známky intenzívní rybí obsádky, nicméně přítomnost amura bílého (několik nalezených uhynulých kusů) naznačuje pravděpodobnou snahu o redukci porostů za účelem dalšího chovu ryb. Ostatní poznámky pouze v obecné míře – viz kap. 2.2.4

G) REKREACE A SPORT Bez patrného vlivu na formování lokality.

H) TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN Lokalita nenese známky těžby nerostných surovin.

15



I) JINÉ ZPŮSOBY VYUŽÍVÁNÍ Bez patrného vlivu na formování lokality.

2.3 SOUVISEJÍCÍ

PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ

PŘEDPISY

Územní plán.

2.4 SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH 2.4.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O LESÍCH Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

Středočeská pahorkatina Vysoký Chlumec A. Z. 2,05 1.1.2000 – 31.12.2009 Česká správa nemovitostí, Investiční a dřevařská k.s.

Přírodní lesní oblast: Středočeská pahorkatina Soubor lesních typů Název SLT Přirozená dřevinná skladba (SLT) SLT

3O

3O - Jedlodubová bučina (Abieti-Querceto-Fagetum variohumidum trophicum)

2S

2S - Svěží buková doubrava (Fageto - Quercetum mesotrophicum)

nezachována, předpoklad: jd 3–4, bk 2–4, db 1–4, hb 0-+, jv +-1, lp +2, (js, jl, os) 0+nezachována, předpoklad: bo 0-1, jd 0-+, db 5-7, bk 0-3, hb 0-2, jv 0-1, js 0-+, jl 0-+, lp +-2, (os, bř, bbk, tř) 0-+

Celkem

Výměra (ha)

Podíl (%)

1,2

58,54

0,85

41,46

2,05

100%

Většina lesních ploch v EVL je velmi zanedbaná nebo neodpovídá optimálním přírodním podmínkám. Od jihu EVL je rozsáhlý zplanělý porost náletových dřevin, který byl v r. 2009 cca 1 rok po redukčním zásahu, při němž bylo prováděno mulčování, přičemž nebyly ošetřeny pařezy. V současnosti je silně nastartována ruderalizace a zahušťování celého porostu. Tento stav není pro předmět ochrany příliš výhodný, protože příliš zmlazený porost neposkytuje dostatek úkrytů ani podmínek pro výskyt hlodavců, jejichž nory pak druhotně slouží jako zimoviště. Střední část severní poloviny EVL je využita jako plocha pro výsadbu porostu kombinace dubu červeného a borovic, které velmi mění půdní poměry v lokalitě a stejně jako předchozí plocha, neumožňují vytváření optimálních podmínek pro předmět ochrany. Statisticky spadají všechny lesní parcely a kultury v EVL do přírodní oblasti Středočeské pahorkatiny. Plocha louky s vachtou je paradoxně označována jako 2S - Svěží buková doubrava (Fageto - Quercetum mesotrophicum), přestože se zde žádná lesní kultura nenachází. Plocha 16



s novou výsadbou borovice, s příměsí dubu červeného, je označena jako 3O - Jedlodubová bučina (Abieti-Querceto-Fagetum variohumidum trophicum). Stejné označení pak nese plocha s přírodním biotopem K3 pod vlhkou loukou s vachtou a malá plocha severně nad ní. Žádná z uvedených kategorií neodpovídá aktuálnímu stavu.

2.4.2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O RYBNÍCÍCH, VODNÍCH NÁDRŽÍCH A TOCÍCH Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Rybářský revír Správce rybářského revíru Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení

Jezero (Vápenské jezero) 25 645 m2 8 500 m2 17 145 m2 80 cm 150 cm -

Česká správa nemovitostí, investiční a dřevařská k.s.,Václavské náměstí 795/40, Praha, Nové Město, 110 00 Štičí líheň – ESOX, s.r.o., Jordánská 366, Tábor 390 01 -

Vodní nádrž protáhlého tvaru o ploše 2,5 ha představuje zásadní prvek EVL Vápenické jezero. Cca 2/3 nádrže je zarostlá porosty orobinců a zbytek představuje volnou nebo řídce prorostlou vodní hladinu, ovšem za předpokladu stávající výšky hladiny, která při průzkumech v r. 2009 dosahovala cca 80 cm pod korunu hráze. Orobincové porosty byly cca z 1/2 zatopeny nízkým sloupcem vody a jejich hustota umožňovala osídlení a využití prostoru kuňkou a jinými obojživelníky. Za předpokladu, že by bylo možné tento stav udržet, by se jednalo o ideální prostředí pro zachování i další rozvoj populace. Stav požeráku je velmi špatný a vyžaduje kompletní rekonstrukci. V prostoru jihozápadně od rybníku se v bujném náletovém porostu nachází 3 relativně hluboké tůňky, jejichž význam není úplně znám (silně připomínají zanikající meandr toku). Tyto tůňky mají plochu od 10 do 60 m2 a jsou rovněž relativně hojně osídlovány. Problém však zde spočívá ve značném zarůstání okolí a tím i v nástupu stínění a následném postupném zániku vlivem opadu listí. Vodní zdroj pro EVL nelze efektivně zařadit do konceptu ZCHÚ, z tohoto důvodu bylo navrženo ochranné pásmo, které zahrnuje podstatný úsek toku mezi poli. Velmi vhodným opatřením by (nad rámec plánu péče) mohla být úprava toku vytvořením soustavy několika meandrů. 17



Příloha: T1 – Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich M3 – Mapa dílčích ploch

2.4.3 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚTVARECH NEŽIVÉ PŘÍRODY Území neobsahuje útvary neživé přírody popsatelné dle metodiky.

2.4.4 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O NELESNÍCH POZEMCÍCH Převzato a upraveno dle výsledků průzkumů:

Modrá silná linie je aktuální hranice EVL, modré plochy představují volnou vodní hladinu (stav k září 2009), světlezelená pak představuje vymezení plochy rybníku. Světle zelená plocha litorálu se, dle srovnání s původními podklady z mapování soustavy 18



Natura 2000, zvětšila o 100%. Při průzkumu v r. 2009 pak byl v ploše rybníka nalezen druh bublinatka obecná Urticularia vulgaris, který tak biotop, původně řazený do kategorie V1F (makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod) posouvá do kategorie V1B makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod (s výskytem významných indikačních druhů). Při okrajích rybníka se v pásech rozkládá společenstvo K 1 (mokřadní vrbiny), které je, společně s kategorií K3 (vysoké mezofilní a xerofilní křoviny) nacházející se v jediném pásu jižně od hráze, významným refugiem pro řadu obojživelníků – znázorněno tmavozelenou barvou.

Biotop T 1.9 (mezofilní ovsíkové louky) s vachtou trojlistou je vyznačen střednězelenou barvou hned u pásu K3 a představuje nejcennější nelesní terestrický biotop v EVL. Jeho stav je relativně stabilní s několika náletovými dřevinami, které bude třeba odstranit. Nelze úplně přesně specifikovat význam přepadu z rybníka jako vodního zdroje, z tohoto důvodu je třeba veškeré zásahy do požeráku a bezpečnostních přelivů směřovat na zachování stabilního odtoku vody tak, jak je tomu doposud. Luční porosty na T 1.1 (mezofilní ovsíkové louky) na parcelách 72/14 a 169/1 jsou hůře zařaditelné porosty a nepředstavují plochy vyžadující zvláštní opatření nad rámec běžného managementu, jejich stav je při zachování současného způsobu péče zajištěn. Bylinné porosty T 1.5 a T 1.6 (vlhká tužebníková lada a vlhké pcháčové louky), které figurují v podkladech z původního mapování, byly téměř beze zbytku pohlceny sukcesními porosty vzniklými na nevhodně ošetřeném lesním porostu, prakticky všechny druhy stromů se na ploše označené žlutou barvou chovají invazně. Příloha: T1 – Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich M3 – Mapa dílčích ploch

2.5 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH OCHRANÁŘSKÝCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP

Pouze běžné hospodaření, nelze zhodnotit. Silně negativní vliv měla dosavadní péče o lesní porosty – nutno řešit úpravou v LHP.

2.6 STANOVENÍ

PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ

KOLIZE

Zachování lokality vyhovující místní populaci kuňky obecné. Péče o vodní společenstva.

19



3 PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE PLÁNOVANÝCH ZÁSAHŮ 3.1.1 RÁMCOVÉ ZÁSADY PÉČE O ÚZEMÍ NEBO ZÁSADY JEHO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ A) PÉČE O LESY Péče o lesy by měla klást důraz na původní listnaté druhy, zejména dub. Péče o lesní prostředí, zvláště o borovo-dubovou výsadbu nad rybníkem, by měla vycházet z dohody s uživatelem. Z důvodu vysoké biologické hodnoty podmáčené louky s vachtou, by tato měla být vyřazena z jakéhokoliv případného zalesňovacího plánu (louka je dle KN lesní půdou).

20



Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice Kategorie lesa 1 Les zvláštního určení

Soubory lesních typů 3O 2S

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) bo 15%, db 40%, js, os, jv, bk, aj. 45% 3O bezlesí, řídké křoviny kolem odtoku z rybníka, event solitery (do max. výměry15%) – v zásadě jde o zachování 2S současného stavu

Porostní typ A DB kval. (smíšený)

Porostní typ B -

Porostní typ C -

Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) extenzívní

Hospodářský způsob (forma) -

Hospodářský způsob (forma) -

Obmýtí 160(140-180)

Obmýtí -

Obmýtí -

Obnovní doba 30

Obnovní doba -

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Vytvoření stabilního porostu plně -

Obnovní doba -

-

vyhovujícího předmětu ochrany Přírodní památky a EVL Vápenické jezero

Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Odstranění nepůvodních dřevin – dub červený; vytvoření kotlíků - nekácet listnaté dřeviny (vyjma nepůvodních) a s výsadbou db.

Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu výsadba hnízdovitě do kotlíků; dub letní; 30% Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 3O dub letní Ideálně odrostky/ poloodrostky Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií kladný výběr nadějných jedinců, zejm. listnáčů (DB, JS, JV, BŘ, JL aj.) Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií -

-

Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií -

-

Poznámka při probírkách ponechávat část kmenů vyskládaných v metrech (podpora předmětu ochrany ZCHÚ)

21



B) PÉČE O RYBNÍKY (NÁDRŽE) A VODNÍ TOKY Zákaz manipulace s vodní hladinou nádrží v době od konce října do poloviny září (vyjma výjimečných situací, např. odbahnění, viz níže). Hladina musí zasahovat do prostoru litorálních porostů. Nádrž lze hospodářsky využít jako plůdkovou s možností dokrmování od vysazení do konce června. Charakter nádrže umožňuje například také extenzívní chov lína o startovací násadě max. 10 párů generační ryby v dané nádrži s výlovem po 2 letech (ve velikosti mladých ryb cca 10 cm). Z rybí obsádky je nutné vyloučit chov rostlinožravých druhů (až na výjimku, kterou muže být časem managementové opatření na regulaci nadměrných porostů – připadá v úvahu v následujícím plánu péče), jako jsou amur bílý a tolstolobik. Z obsádky by měl být vyloučen pstruh americký duhový, karas stříbřitý, sumec, perlín, střevlička východní a okoun. Chov dravců je v omezeném množství a po konzultaci s příslušným orgánem ochrany přírody možný pro regulaci případného přemnožení nevhodných druhů ryb (karas stříbřitý, perlín, střevlička východní, okoun aj.). Zarybnění jakoukoliv užitou obsádkou by mělo být takové, aby množství ryb při výlovu činilo maximálně 350 kg/ha volné hladiny/metr vodního sloupce. Tato hodnota by měla být konkrétním „rozjezdovým“ limitem pro hospodaření, při jehož dodržení se předpokládá fungování ekosystému. Ještě důležitější je ale nepřímé odvození vhodné obsádky: je nutné chovat rybí obsádku takového množství a složení, aby nedocházelo k likvidaci fyto a zooplanktonu, k likvidaci emergentní a submerzní vegetace, k omezení průhlednosti vody a jiné degradaci ekosystému a k ohrožení populací obojživelníků predací. S ohledem na tyto aspekty je možné, že se stanovený limit 350 kg/ha při výlovu ukáže permanentně či přechodně jako nevyhovující. Vzhledem k charakteru území bude po provozovateli rybníka, v případě chovu ryb, požadována evidence rybí obsádky (násada/výlov) s platností k aktuálnímu roku. Nutnost nárazové částečné likvidace porostu orobinců s částečným odstraňováním sedimentu a jeho deponií mimo území ZCHÚ. Není vhodné zlikvidovat porost celý, jelikož nádrž má silně redukovaný nižší litorál a k zarůstání břehů a mělčin by docházelo jen velmi pozvolna. Jak bylo naznačeno, rybník by bylo vhodné částečně odbahnit. Obecně lze při odbahňování doporučit obnovu rozvoje litorálního porostu, zejména na osluněných místech vodní plochy, ponecháním části stávajícího zatopeného porostu. Odbahnění je třeba realizovat s vypuštěním nádrže dříve, než obojživelníci zazimují, aby se mohli přemístit – záleží na klimatických podmínkách, ale cca v 1/3 až polovině září. Vlastní práce na odbahnění zahájit na konci října až v polovině listopadu (až budou živočichové pryč) a musí se kompletně stihnout do konce února. Realizací odbahnění musí vzniknout na 30 – 40% rozlohy rybníka podmínky pro existenci funkčního litorálu, pročež je vhodné z části využít stávající funkční litorály – tj. zatopené vodou; zachování části současných zatopených litorálů je důležité též pro hnízdění ptactva. V litorálních pasážích musí být sklon břehů velmi mírný, aby na přechodu ve volnou hladinu byla hloubka maximálně jeden metr. Za touto linií je možné dno skokově zahloubit, aby hospodářsky cenná část rybníka nezarůstala. Při odbahnění a cca dvě sezony po něm by rybník měl zůstat bez rybí obsádky, resp. připustit lze jen odchov lína. Další možností potlačení nežádoucích porostů je likvidace odumřelé hmoty v zimním období, a to 50% celkové plochy odumřelých porostů (druhá polovina umožní zachovat přirozené úkryty živočichům, přečkávajícím zimu v okolí vodní plochy). Veškerý odstraněný materiál musí být odvezen mimo ZCHÚ. Vyloučeno by mělo být vápnění.

Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování

Jezero (Vápenské jezero) extenzívní nízká v období od konce října do poloviny září vyloučena 22



Způsob odbahňování Způsoby hnojení Způsoby regulačního přikrmování Způsoby použití chemických látek Rybí obsádky

viz text zakázáno zakázáno kapří plůdek, lín - extenzívně

C) PÉČE O NELESNÍ POZEMKY Na loukách v bezprostředním okolí lokality je vhodné aplikovat ruční nebo i strojové kosení. S ohledem na obojživelníky je třeba dbát na následující podmínky: nekosit v období metamorfózy larev obojživelníků, která probíhá zhruba od června do srpna. Kosení strojové provádět jen s vysoko nastavenou lištou. Seč provádět v sušších obdobích, kdy je v porostech minimum obojživelníků. Z hlediska denní doby je ideální sekat po oschnutí, popř. před vytvořením rosy – nejlépe v časně odpoledních hodinách. V litorálních porostech není vhodné provádět sezónní kosení, jelikož by mohlo vést k pronikání nevhodných druhů rostlin a k fragmentaci rákosin (nastartování nevhodných sukcesních procesů). Podmáčená plocha s vachtou: Typ managementu Luční Vhodný interval 1 x za rok Minimální interval 1 x za rok Prac. nástroj / hosp. zvíře Křovinořez, kosa Kalendář pro management Nejdříve přelom srpna a září Upřesňující podmínky Odstranění hmoty mimo ZCHÚ, kosit jen za suchého počasí Litorální zóna Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

Luční 1 x za 4 roky křovinořez Podzim - zima Odstranění hmoty mimo ZCHÚ, provádět pouze na 50% plochy, bez vypuštění rybníka – z ledu nebo z lodi

Ostatní plochy – okraje cest, bylinné porosty nespecifikované, louka na jihu ZCHÚ Typ managementu Luční Vhodný interval 1 - 2 x za rok Minimální interval 1 x za rok Prac. nástroj / hosp. zvíře Křovinořez, kosa, sekačka Kalendář pro management Druhá polovina května, další termín nejdříve přelom srpna a září Upřesňující podmínky Rozprostření nebo vhodněji odstranění hmoty mimo ZCHÚ, kosit jen za suchého počasí

23



D) PÉČE O ROSTLINY Pravidelně (1 x za 5 let) provádět monitoring druhů. E) PÉČE O ŽIVOČICHY Veškerá péče je primárně podřízena předmětu ochrany, ostatní druhy využívají stejný životní prostor a mají přibližně stejné nároky. Není vhodné nepřiměřeně zasahovat do stromů rostoucích v ZCHÚ, jelikož slouží jako hnízdiště a pozorovatelna volavky popelavé a pochopa rákosního. Není vhodné provádět plašení volavek a jiných predátorů ryb. Případné hospodářské ztráty je možné řešit cestou finančních náhrad škod způsobených zvláště chráněnými druhy. Příloha: T1 – Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich F) PÉČE O ÚTVARY NEŽIVÉ PŘÍRODY Nenavrhují se žádná opatření. G) ZÁSADY JINÝCH ZPŮSOBŮ VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z důvodu možné kolize zájmů je vhodné plošně omezit mysliveckou činnost v ZCHÚ v rozsahu úplného zákazu budování krmelišť a újedí, po konzultaci lze umístit posedy. Dále je nutné zakázat zavážení jakéhokoliv odpadu do ZCHÚ.

3.1.2 PODROBNÝ VÝČET NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A ČINNOSTÍ V ÚZEMÍ A) LESY Zásadním krokem v údržbě lesních biotopů ZCHÚ by měla být stabilizace porostů jižně od rybníka, v okolí tůněk. Zákrok by měl proběhnout formou výběru nejvzrostlejších stromů vhodných druhů a vymýcením ostatního drobného náletu s výjimkou keřů. Těsně po zásahu je možné ošetřit řeznou plochu pařezů olší přípravkem Roundup BIACTIVE, který nesmí při aplikaci přijít do kontaktu s vodním prostředím. V zásadě by pak měly být ponechány 1 – 2 stromy na každých 10 m2, ideálně pak s doplněním 1 vzrostlého dubu (odrostlého špičáku) na 100 m2 v nepravidelné formaci ve vytvořených světlinách, které by postupně měly vytvořit kostru následujícího porostu v příštích 20 letech. Tímto způsobem by bylo vhodné dosadit 70 – 100 dubů. Silnější pokácené kmeny je vhodné nařezat na 1,5 metrové díly a vyskládat do min 50 cm vysokých hranic, ty pak představují velmi vhodné zimoviště pro obojživelníky. Odpadní dřevitá hmota musí být odstraněna mimo území ZCHÚ, předchozí zásah mulčováním vedl k nežádoucímu zvýšení koncentrace živin v povrchových vrstvách půdy a změnám pH. Dle potřeby by bylo vhodné provést prohloubení tůní do max. hloubky 40 cm s pozvolným sklonem dna. Na ostatních lesních parcelách je nutné v rámci ochrany ZCHÚ provádět pouze udržovací management bez dalších výsadeb, vyjma postupného převodu borové výsadby na přírodě blízkou 24



směs. Nezbytné je kosení travnatých ploch 1 x za sezónu s odstraněním pokosené hmoty mimo ZCHÚ. B) RYBNÍKY Cílem péče o rybník by mělo být zachování mělké nádrže a podpora rozvoje bohatých, po většinu sezóny z minimálně 2/3 do vody zasahujících litorálních porostů, zejména rdestů, zevarů a rákosin, orobinců, event. ostřic.

1. Jednorázová činnost Tato fáze předpokládá mimořádná opatření, která by se, s výjimkou nárazových odbahňovacích zásahů, neměla opakovat. 1. Září – listopad – oprava požeráku za úplného vypuštění nádrže, při opětovném napuštění by hladina měla dosahovat výše 0 + 25 cm až 0 + 35 cm (0 představuje stávající stav); 2. Září - únor – odstranění sedimentu tak, aby na 30 - 40% nádrže vzniknul funkční litorál vhodný pro předmět ochrany. Je nutné zpracovat projekt a posoudit jej z hlediska aktuálního stavu přírodního prostředí. 3. Nárazově 1x za několikaleté období (dle postupu sukcese a po posouzení orgánem ochrany přírody 1 – 3x za 10 let) by při záruce 100% slovení nádrže bylo možné připustit nasazení amura bílého, jako managementové opatření na potlačení nežádoucího rozvoje vodních makrofyt. Takový postup by bylo nutné pečlivě sledovat a zasáhnout při přílišném úbytku porostů formou redukce obsádky slovením vlečnou sítí. Pokud by vysazení amura nemělo dostatečný efekt, lze při pravidelném částečném odbahnění přistoupit i k redukci orobincových porostů do 30% jejich celkové plochy.

2. Pravidelná péče 1. Zimní kosení porostů rákosin a orobince – opakovaně alespoň 1 x za 4 roky s odstraněním pokosené hmoty mimo ZCHÚ – opatření ke snížení eutrofizace nádrže – opatření lze provést na ploše do 50 % současných litorálních porostů, bez vypuštění rybníka (z ledu nebo z lodi); 2. Údržba dřevinných břehových porostů – 50% odstranění náletů s odstraněním hmoty mimo ZCHÚ – 1 x za 5 let nebo dle potřeby, ze silnějších kmenů nařezaných na 1 1,5m díly lze v okolí nádrže místy vyskládat maximálně 0,5m vysoké hromady, které se ponechají do úplného rozložení dřevní hmoty na místě – tyto hromady slouží jako zimoviště a úkryty pro řadu živočichů; C) ÚTVARY NEŽIVÉ PŘÍRODY Nenavrhují se žádná opatření. D) NELESNÍ POZEMKY Na plochách s bylinnými porosty a v ochranném pásmu je nutné provádět pravidelné ruční nebo strojní kosení (pastva je vzhledem k eutrofizaci a potencionálnímu ohrožení rákosin dlouhodobě nevhodná) 1 x za rok s odstraněním hmoty mimo ZCHÚ. 25



Na travnaté ploše s vachtou trojlistou je nutné provést kosení v září. Na ostatních travnatých plochách seč provádět v sušších obdobích, kdy je v porostech minimum obojživelníků. Z hlediska denní doby je ideální sekat po oschnutí, popř. před vytvořením rosy – nejlépe v časně odpoledních hodinách. S ohledem na obojživelníky je třeba dbát na následující podmínky: nekosit v období metamorfózy larev obojživelníků, která probíhá zhruba od června do srpna. Z travnatých ploch je nutné odstraňovat náletové dřeviny (postačí společně s kosením), zejména ty, které se nalézají v mokřadní ploše s vachtou. E) OSTATNÍ OPATŘENÍ 1 x za 5 let bude nutná kontrola a obnova značení ZCHÚ včetně obnovy cedulí (dle potřeby i častěji). 1 x za rok (např. společně s kosením) by bylo vhodné provést kontrolu celé ZCHÚ za účelem odstranění odpadků.

3.2 ZÁSADY

HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ NÁVRHŮ ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ

V ochranném pásmu není možné manipulovat s vodním režimem (s výjimkou podzimních výlovů) a likvidovat litorální porosty. V ochranném pásmu není vhodné užívat chemická ani organická hnojiva a pesticidy. Příloha: M2 – Mapa s vymezením ZCHÚ, ochranného pásma a pozemky KN

3.3 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ÚZEMÍ V TERÉNU Území je v terénu zaměřeno a vytyčeno. Lokalitu je nutno vyznačit cedulemi a pruhovým značením dle vyhlášky o plánech péče, označování a evidenci chráněných území. Značení je přesně technicky specifikováno v prováděcí vyhlášce k zák. o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Jako doplňkové značení lze použít hraničníky, které označují geodetické body. Příloha: Mapa s vyznačením umístěním a typem značení

3.4 NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ V ÚZEMÍ Nenavrhují se.

3.5 NÁVRHY

NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ

Nejsou žádné návrhy. V území je vhodné zachovat nebo lehce regulovat stávající návštěvnost. Návštěvy občasných vážných zájemců nebo exkurzí nejsou z hlediska předmětu ochrany nijak 26



problematické, je vhodné zajistit doprovod pracovníka orgánů ochrany přírody.

3.6 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ Konkrétní opatření se nestanovují, veškerá činnost v rámci vzdělávacího využití je ponechána na zvážení příslušného orgánu ochrany přírody.

3.7 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM ÚZEMÍ A MONITORING Doporučuje se provádět systematický monitoring populací obojživelníků za účelem zjištění populačních trendů v lokalitě.

27



4 ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 PŘEDPOKLÁDANÉ

ORIENTAČNÍ NÁKLADY PŘÍRODY DLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ

Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy Oprava požeráku Označení ZCHÚ Likvidace nežádoucích porostů Rybí management (přechodný chov amura bílého) Výsadba dubu Částečné odbahnění – kolem r. 2012 - (vč. odstranění materiálu) Prohloubení 3 tůní jižně od vodní nádrže

Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)

HRAZENÉ

-------------------------------------------------------

70 000 30 000 80 000 10 000 10 000 600 000

-------------------

40 000

----------

840 000 80 000 30 000 10 000 1 000 10 000 30 000

c e l k e m (Kč)

----------

28

OCHRANY

Orientační náklady Orientační náklady za rok (Kč) za období platnosti plánu péče (Kč)

Opakované zásahy Kosení Kosení litorálu Vyřezání náletů Sběr odpadků Kontrola a oprava značení Průzkumy Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y

ORGÁNEM

800 000 60 000 20 000 10 000 30 000 60 000 980 000 1 820 000



4.2 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ • Data z mapování biotopů soustavy Natura 2000 – zdroj AOPK ČR, data získána uzavřením „Výhradní licenční smlouvy o vytěžování databáze“ • Stránky Českého zeměměřičského a katastrálního ústavu - http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ • Geoportál CENIA - http://www.cenia.cz • Mapový portál Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů - http://geoportal2.uhul.cz • PETŘÍČEK V. a kol. – Péče o chráněná území, I. Nelesní společenstva; Metodika AOPK ČR; Praha 1999 • MÍCHAL I., PETŘÍČEK V. a kol. – Péče o chráněná území, II. Lesní společenstva; Metodika AOPK ČR; Praha 1999 • MARHOUL P., TUROŇOVÁ D. – Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000; Metodika AOPK ČR; Praha 2008 • CHOCHEL M., ZAJÍČEK R. – Zpráva z biologického průzkumu Evropsky významné lokality Vápenické jezero; 2009

4.3 SEZNAM ZKRATEK AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ZCHÚ – zvláště chráněné území IUCN - Světový svaz ochrany přírody - The World Conservation Union EVL – evropsky významná lokalita ČUZK – Český úřad zeměměřičský a katastrální ÚHUL - Ústav pro hospodářskou úpravu lesů KÚ SK – Krajský úřad Středočeského kraje KN – katastr nemovitostí LHP – lesní hospodářský plán OPRL – Oblastní plán rozvoje lesů

29



4.4 ZPRACOVATELÉ PLÁNU PÉČE Martin Chochel, DiS. a Ing. Radomír Zajíček Občanské sdružení Ploučnice Sídlo: Lipová 627, 363 01 Ostrov IČ: 285 56 518 Kontakt: 723 399 206; [email protected]; [email protected]

V Ostrově, dne: 28. 1. 2010

Razítko a podpis oprávněného zástupce

30



SOUČÁSTÍ PLÁNU PÉČE JSOU DÁLE TYTO PŘÍLOHY 1) Příloha M 1 - Orientační mapa s vyznačením území – zdroj http://www.mapy.cz/ 2) Příloha M 2 - Mapa s vymezením ZCHÚ, ochranného pásma a pozemky KN 3) Příloha M 3 - Mapa dílčích ploch a objektů 4) Příloha M 4 – Lesnická mapa – dle OPRL 5) Příloha M 5 - Návrh označení ZCHÚ 6) Tabulka T 1 - Popis dílčích ploch a objektů na lesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich 7) Tabulka T 2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich 8) Výpis z KN – pouze u tištěných dokumentací

Kromě příloh 3), 6) a 7) ostatní přílohy pouze v tištěné podobě plánu péče

31



1



TABULKA T1 - POPIS DÍLČÍCH PLOCH A OBJEKTŮ NA LESNÍCH POZEMCÍCH A VÝČET PLÁNOVANÝCH ZÁSAHŮ V NICH označení plochy nebo objektu

název

výměra (ha)

B

Dřevinné porosty

C

Výsadba 1 dubu červeného a borovice lesní Podmáčená 2 louka s vachtou

D

2,1

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče

doporučený zásah

naléhavost termín provedení

interval provádění

Zplanělé porosty v jižní polovině území, po předchozím mulčování zde dochází ke značné ruderalizaci a obrůstání pařezů; v ploše se nachází tři tůně vhodné pro předmět ochrany Nevhodně založený lesní porost kombinací borovice lesní a dubu červeného

Vyřezání náletů Výsadba dubu Vyčištění tůní Kosení okrajových partií

2 3 2 2

X – III II – IV IX – III V; VIIIIX (spíše IX)

Jednorázově Jednorázově Jednorázově 1 x za rok

Postupná změna kultury

3

průběžně

průběžně

IX X - III

1 x za rok Jednorázově

Podmáčená louka Kosení s vlhkomilnými porosty a Odstranění vachtou trojlistou dřevin

1 náletových 1

naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.

2



TABULKA T2 - POPIS DÍLČÍCH PLOCH A OBJEKTŮ NA NELESNÍCH POZEMCÍCH A VÝČET PLÁNOVANÝCH ZÁSAHŮ V NICH označení plochy nebo objektu

název

výměra (ha)

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče

doporučený zásah

naléhavost termín interval provedení provádění

A

Rybník

2,5

Mělký rybník s písčitým dnem a bohatými litorálními porosty, které v současné době zaujímají cca 70% plochy nádrže

Oprava požeráku Částečné odbahnění Kosení litorálu Rybí management

1 2 3 2 3

IX – II IX – II zima

Jednorázově Jednorázově 1 x za 4 roky Dle potřeby

E

Louka

1

Běžně obhospodařovaná louka

Kosení

1

V; VIIIIX (spíše IX)

1 – 2 x za rok

naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.

3


Objednatel: Středočeský kraj Zborovská Praha 5 IČ:

Recommend Documents