Objednatel: Středočeský kraj Zborovská Praha 5 IČ:

PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ REZERVACI KÁRANÝ – HRBÁČKOVY TŮNĚ (NÁVRH NA VYHLÁŠENÍ)

2013 - 2022

Objednatel: Středočeský kraj Zborovská 11 150 21 Praha 5 IČ: 70891095 Zpracovatel: Občanské sdružení Ploučnice Lipová 627 363 01 Ostrov IČ: 285 56 518 [email protected]

Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně

Schváleno příslušným orgánem ochrany přírody, Krajským úřadem Středočeského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství

schváleno protokolem č.j. ………………………………………….. ze dne …………….. . Ing. Josef Keřka, Ph.D. vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství

2

Občanské sdružení Ploučnice


OBSAH OBSAH ....................................................................................................................................................... 3 1 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ ............................................................................... 6 1.1 EVIDENČNÍ KÓD ZCHÚ, KATEGORIE A NÁZEV .................................................................................................. 6 1.2 ÚZEMNĚ SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ ....................................................................................................................... 6 1.3 PARCELNÍ VYMEZENÍ ZCHÚ PODLE AKTUÁLNÍHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ .................................................. 7 1.3.1 VLASTNÍ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ ...............................................................................................................................7 1.3.2 OCHRANNÉ PÁSMO .......................................................................................................................................23 1.4 VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................................ 24 1.5 PŘEKRYV ÚZEMÍ S JINÝMI CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI ........................................................................................ 24 1.6 KATEGORIE IUCN ................................................................................................................................ 24 1.7 PŘEDMĚT OCHRANY ZCHÚ .................................................................................................................... 26 1.7.1 PŘEDMĚT OCHRANY PODLE ZŘIZOVACÍHO PŘEDPISU ............................................................................................26 1.7.1.1 V1A a V1F - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 26 1.7.1.1.1 V1A .....................................................................................................................................................26 1.7.1.1.2 V 1F.....................................................................................................................................................27 1.7.1.2 T 1.7 - Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii .............................................................................27 1.7.1.3 T 1.1 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis).............................................................................................................................................................28 1.7.1.4 R 2.1 - Zásaditá slatiniště ......................................................................................................................28 1.7.1.5 L 3.1 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum ...................................................................................29 1.7.1.6 L 2.3 Tvrdé luhy nížinných řek ...............................................................................................................29 1.7.1.7 L 2.4 Měkké luhy nížinných řek .............................................................................................................30 1.7.1.8 Biologie a ekologie čolka velkého (Triturus cristatus) ..........................................................................30 1.7.1.9 Biologie a ekologie roháče obecného (Lucanus cervus) .......................................................................31 1.7.2 HLAVNÍ PŘEDMĚT OCHRANY ZCHÚ..................................................................................................................32 1.8 PŘEDMĚT OCHRANY EVL NEBO PO, S KTERÝMI JE ZCHÚ V PŘEKRYVU .............................................................. 33 1.9 CÍL OCHRANY ...................................................................................................................................... 34 2 ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY .......................... 35 2.1 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ ............................................................ 35 2.1.1 GEOLOGICKÉ PODMÍNKY ................................................................................................................................39 2.1.2 GEOMORFOLOGIE, HYDROLOGIE .............................................................................................................39 2.1.3 KLIMATICKÉ POMĚRY .....................................................................................................................................40 2.1.4 CHARAKTERISTIKA VEGETACE ..........................................................................................................................40 2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI ....................... 40 A) OCHRANA PŘÍRODY............................................................................................................................................40 B) LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ .........................................................................................................................................41 C) ZEMĚDĚLSKÉ HOSPODAŘENÍ ................................................................................................................................41 D) RYBNÍKÁŘSTVÍ...................................................................................................................................................41 E) MYSLIVOST .......................................................................................................................................................42 F) RYBÁŘSTVÍ ........................................................................................................................................................42 G) REKREACE A SPORT ............................................................................................................................................42 H) TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN .............................................................................................................................43 I) JINÉ ZPŮSOBY VYUŽÍVÁNÍ .....................................................................................................................................43 3



2.3 SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY ............................................... 44 2.4 SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH ......................................................... 45 2.4.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O LESÍCH ..............................................................................................................................45 2.4.2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O RYBNÍCÍCH, VODNÍCH NÁDRŽÍCH A TOCÍCH ..............................................................................57 2.4.3 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚTVARECH NEŽIVÉ PŘÍRODY .................................................................................................58 2.4.4 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O NELESNÍCH POZEMCÍCH .......................................................................................................58 2.4.4.1 NATUROVÉ BIOTOPY .............................................................................................................................58 2.4.4.2 OSTATNÍ PŘÍRODNÍ BIOTOPY ................................................................................................................63 2.4.4.3 BIOTOPY ŘADY X....................................................................................................................................66 2.5 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP ............ 67 2.6 STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE ............................................ 67 3 PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ ................................................................................................................. 69 3.1 PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH .................................................................................................................. 69 3.2 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE PLÁNOVANÝCH ZÁSAHŮ..................................................................................... 72 3.2.1 RÁMCOVÉ ZÁSADY PÉČE O ÚZEMÍ NEBO ZÁSADY JEHO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ ................................................................72 A) Péče o lesy ....................................................................................................................................................72 B) Péče o tůně a okolí ........................................................................................................................................77 C) Péče o nelesní pozemky (botanické členění ploch) ......................................................................................78 D) Péče o rostliny ..............................................................................................................................................78 E) Péče o živočichy ............................................................................................................................................78 F) Péče o útvary neživé přírody .........................................................................................................................79 G) Zásady jiných způsobů využívání území........................................................................................................79 3.2.2 PODROBNÝ VÝČET NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A ČINNOSTÍ V ÚZEMÍ ........................................................................79 A) Lesy ...............................................................................................................................................................79 B) Tůně a okolí ...................................................................................................................................................80 C) Útvary neživé přírody ....................................................................................................................................82 D) Nelesní pozemky...........................................................................................................................................82 3.2.2.1.1 Plocha č. 1 ..........................................................................................................................................82 3.2.2.1.2 Plocha č. 2 ..........................................................................................................................................82 3.2.2.1.3 Plocha č. 3 ..........................................................................................................................................82 3.2.2.1.4 Plocha č. 4 ..........................................................................................................................................82 3.2.2.1.5 Plocha č. 5 ..........................................................................................................................................83 3.2.2.1.6 Plocha č. 6 ..........................................................................................................................................83 3.2.2.1.7 Plocha č. 7 ..........................................................................................................................................83 3.2.2.1.8 Plocha č. 8 ..........................................................................................................................................83 3.2.2.1.9 Plocha č. 9 ..........................................................................................................................................84 3.2.2.1.10 Plocha č. 10 ......................................................................................................................................84 3.2.2.1.11 Plocha 11 ..........................................................................................................................................84 E) Ostatní opatření ............................................................................................................................................84 3.3 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ NÁVRHŮ ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ ................................................................................................................................................... 84 3.4 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ÚZEMÍ V TERÉNU ................................................................................................ 85 3.5 NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ V ÚZEMÍ ........................................................ 85 3.6 NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ ......................................... 85 3.7 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ ................................................................................................... 85 3.8 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM ÚZEMÍ A MONITORING ............................................................................. 85 4 ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE ............................................................................................................................. 86

4



4.1 4.2 4.3 4.4

PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY DLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ ............ 86 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ.................................................................................................. 87 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................................................ 88 ZPRACOVATELÉ PLÁNU PÉČE ................................................................................................................... 89

SOUČÁSTÍ PLÁNU PÉČE JSOU DÁLE TYTO PŘÍLOHY .................................................................................... 90

5



1 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ 1.1 EVIDENČNÍ KÓD ZCHÚ, KATEGORIE A NÁZEV Číslo v Národním seznamu evropsky významných lokalit: CZ0214007 Kategorie: Přírodní rezervace; Evropsky významná lokalita (dále jen EVL), IUCN – III Název: Káraný – Hrbáčkovy tůně Platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení: Není, součástí jsou: 1989 – Vyhlášení PR Hrbáčkovy tůně; 1999 – PR Lipovka-Grado

1.2 ÚZEMNĚ SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ Kraj: Středočeský Obec s rozšířenou působností: Praha-Východ Obec: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Katastrální území: Káraný, Lysá nad Labem, Přerov nad Labem, Sedlčánky

Příloha: M1 – orientační mapa s vyznačním ZCHÚ

6



1.3 PARCELNÍ

VYMEZENÍ NEMOVITOSTÍ

ZCHÚ

PODLE

AKTUÁLNÍHO

STAVU

KATASTRU

Údaje ze stránek ČUZK, nahlížení do KN, platné k 28. 4. 2011.

1.3.1 VLASTNÍ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ Katastrální území: Sedlčánky 619213 – 444 218 m2 Číslo Číslo parcely parcely podle podle KN PK nebo jiných evidencí 341 220/2 279/3 279/4 282/3 311/3 311/36 311/37 311/38 311/39 311/40 343/1 343/2 343/3 376/2 378/3 386/3 395/19 395/20 395/3 427/1 427/4 427/10 884/1 884/3 884/4 884/5 884/6 885/8 885/10 885/11

Druh pozemku podle KN

lesní pozemek vodní plocha lesní pozemek trvalý travní porost lesní pozemek vodní plocha vodní plocha vodní plocha vodní plocha vodní plocha vodní plocha trvalý travní porost lesní pozemek vodní plocha lesní pozemek lesní pozemek trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek vodní plocha lesní pozemek vodní plocha lesní pozemek lesní pozemek trvalý travní porost trvalý travní porost vodní plocha

Způsob využití pozemku podle KN

zamokřená plocha

koryto vodního toku umělé koryto vodního toku umělé koryto vodního toku umělé koryto vodního toku umělé koryto vodního toku umělé koryto vodního toku umělé

zamokřená plocha

vodní nádrž umělá vodní nádrž umělá

vodní nádrž umělá 7

Číslo listu Výměra vlastnictví parcely celková podle KN (m2)

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

3209 1272 3209

7880 4330 4512

7880 4330 4512

1266 3086 60000 1 1683 1 3715 3029

2251 1721 982 19 641 351 212 48

2251 1721 982 19 641 351 212 48

1790 1790 1790 3209 1683

8612 3402 4747 9054 2326

8612 3402 4747 9054 2326

3201

248

248

3715

17

17

60000

838

838

1683 3209 3209 3209 10001 1388 10001 1703 1266

1257 232895 40927 3369 26117 2078 2065 1606 1871

1257 232895 37088 3369 26117 2078 2065 1606 1871

10001

5182

5182

1266 3722 3722 1266 3427 3427 Občanské sdružení Ploučnice

Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně 885/2 885/3 885/4 885/5 885/6 885/7 885/9

vodní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

886/20

vodní plocha

vodní nádrž umělá

koryto vodního toku přirozené nebo upravené

10001 3209 1266 3209 3209 3209 3086

9959 7028 2126 17468 23883 8541 2505

9959 1028 2126 17468 23883 8541 2505

60000

5840

5840

Vlastníci Číslo parcely podle KN

Vlastník

341 220/2 279/3

Lesy ČR, Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68

279/4 282/3 311/3 311/36 311/37 311/38 311/39 311/40 343/1 343/2 343/3 376/2 378/3 386/3 395/19 395/20 395/3 427/1 427/4 427/10 884/1

884/3 884/4 884/5 884/6

Lesy ČR, Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Urban Stanislav, Argentinská 1023/24, Praha, Holešovice, 170 00; Urbanová Marie, Doležalova 1045/20, Praha, Černý Most, 198 00 Kratochvíl Zdeněk, Mírové náměstí 7, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88 Česká Republika Česká Republika Ulrich Václav (adresa neznámá) Česká Republika Baťha Jaroslav, Struha 863, Vamberk, 517 54; Baťha Karel, Masarykova 934, Rychnov nad Kněžnou, 516 01; Martinková Jiřina, Jungmannova 1405/14, Hradec Králové, Pražské Předměstí, 500 02 Lesy ČR, Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Hubáčková Eva, Křenova 439/13, Praha, Veleslavín, 162 00; Koštíř Jan, Krásnostudenecká 1826/39a, Děčín, Děčín VI-Letná, 405 02; Koštíř Radek, Děčín XXVII-Březiny 190, Děčín, Děčín XXVII-Březiny, 405 02 Hubáčková Eva, Křenova 439/13, Praha, Veleslavín, 162 00; Koštíř Jan, Krásnostudenecká 1826/39a, Děčín, Děčín VI-Letná, 405 02; Koštíř Radek, Děčín XXVII-Březiny 190, Děčín, Děčín XXVII-Březiny, 405 02 Hubáčková Eva, Křenova 439/13, Praha, Veleslavín, 162 00; Koštíř Jan, Krásnostudenecká 1826/39a, Děčín, Děčín VI-Letná, 405 02; Koštíř Radek, Děčín XXVII-Březiny 190, Děčín, Děčín XXVII-Březiny, 405 02 Lesy ČR, Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Ulrich Václav (adresa neznámá) Ložek Jiří, K vodojemu 2814/33, Praha, Smíchov, 150 00 Baťha Jaroslav, Struha 863, Vamberk, 517 54; Baťha Karel, Masarykova 934, Rychnov nad Kněžnou, 516 01; Martinková Jiřina, Jungmannova 1405/14, Hradec Králové, Pražské Předměstí, 500 02 Česká Republika Ulrich Václav (adresa neznámá) Lesy ČR, Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Lesy ČR, Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Lesy ČR, Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Město Čelákovice, náměstí 5. května 1/11, Čelákovice, 250 88 Dvořák Jaromír, Na Vandrovce 278, Mladá Boleslav, Mladá Boleslav IV, 293 01; Dvořák Jiří Ing., Lidická 390/42, Benátky nad Jizerou, Benátky nad Jizerou II, 294 71; Dvořák Oldřich, Komenského 248/5, Benátky nad Jizerou, Benátky nad Jizerou II, 294 71 Město Čelákovice, náměstí 5. května 1/11, Čelákovice, 250 88 Šťastná Věra, Žižkova 451/2, Čelákovice, 250 88 Urban Stanislav, Argentinská 1023/24, Praha, Holešovice, 170 00; Urbanová Marie, Doležalova 1045/20, Praha, Černý Most, 198 00 8


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně 885/8 885/10 885/11 885/2 885/3 885/4 885/5 885/6 885/7 885/9 886/20

Město Čelákovice, náměstí 5. května 1/11, Čelákovice, 250 88 Urban Stanislav, Argentinská 1023/24, Praha, Holešovice, 170 00; Urbanová Marie, Doležalova 1045/20, Praha, Černý Most, 198 00 Urban Stanislav, Argentinská 1023/24, Praha, Holešovice, 170 00; Urbanová Marie, Doležalova 1045/20, Praha, Černý Most, 198 00 Město Čelákovice, náměstí 5. května 1/11, Čelákovice, 250 88 Lesy ČR, Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Urban Stanislav, Argentinská 1023/24, Praha, Holešovice, 170 00; Urbanová Marie, Doležalova 1045/20, Praha, Černý Most, 198 00 Lesy ČR, Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Lesy ČR, Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Lesy ČR, Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Kratochvíl Zdeněk, Mírové náměstí 7, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88 Česká Republika

Katastrální území: Přerov nad Labem 735035 – 1 806 483 m2 Číslo Číslo parcely parcely podle podle KN PK nebo jiných evidencí


345

lesní pozemek

355 598 599

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

608

lesní pozemek

676

lesní pozemek

695 735 738 773 781 785 786 787 788 790

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

794 798 800 801 802

lesní pozemek vodní plocha vodní plocha vodní plocha vodní plocha

808

lesní pozemek

816 820 822

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek


zamokřená plocha zamokřená plocha zamokřená plocha zamokřená plocha

9

Číslo listu Výměra vlastnictv parcely í celková podle KN (m2)


není na LV 57632 57632 není na LV 142847 142847 816 37536 37536 816 1110 1110 není na LV 47493 47493 není na LV 148919 148919 není na LV 42120 42120 816 855 855 628 7889 7889 632 1191 1191 197 5960 5960 332 4174 4174 665 2508 2508 573 3667 3667 816 154 154 308 629 629 není na LV 17360 17360 816 7402 7402 816 457 457 816 683 683 816 683 683 není na LV 8305 8305 není na LV 48068 48068 816 1818 1818 816 435 435 Občanské sdružení Ploučnice

Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně 823

lesní pozemek

826

lesní pozemek

828 831 832 833

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

860

lesní pozemek

1878

ostatní plocha

ostatní komunikace

1880

ostatní plocha

ostatní komunikace

1882 1883 1945 1946

ostatní plocha ostatní plocha vodní plocha vodní plocha

ostatní komunikace ostatní komunikace koryto vodního toku umělé

1947

lesní pozemek

1024/1

lesní pozemek

1026/2 1884/2

ostatní plocha ostatní plocha

ostatní komunikace ostatní komunikace

1887/3 1887/4 1887/5 1924/16 1924/19 1924/44 1924/49

ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek vodní plocha lesní pozemek

ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace

418/1

lesní pozemek

418/24

ostatní plocha

418/27

lesní pozemek

418/28

ostatní plocha

418/5

lesní pozemek

478/1 514/3

ostatní plocha lesní pozemek

597/1

lesní pozemek

597/3

lesní pozemek

601/1

lesní pozemek

601/2

lesní pozemek

701/10

ostatní plocha

vodní nádrž umělá

ostatní komunikace

jiná plocha

dobývací prostor

jiná plocha

10

816 není na LV není na LV 433 816 816 není na LV není na LV není na LV není na LV 1 143 143 není na LV není na LV není na LV 1 není na LV 143 720 816 816 143 143 není na LV není na LV není na LV není na LV není na LV není na LV 816 není na LV není na LV není na LV není na LV není na LV

1809

1809

46670

46670

4262 5942 3413 7251

4262 5942 3413 7251

73054

73054

3332

3332

6963

6963

720 2751 4988 29865

720 2751 4988 29865

7885

7885

143767

143767

736 1754

736 1754

1675 146 3 5764 4228 6017 2441

1675 146 3 5764 4228 6017 2441

4332

4332

6872

6872

1420

1420

1407

1407

1370

1307

3148 453

3148 453

404869

404869

3855

3855

18440

18441

7630

7630

49600

49600



701/11

lesní pozemek

701/12 701/2

ostatní plocha vodní plocha

734/1 736/1

lesní pozemek lesní pozemek

736/2 772/2

lesní pozemek ostatní plocha

774/1 779/1 799/1 799/2 799/3

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek trvalý travní porost lesní pozemek

836/1

lesní pozemek

ostatní komunikace zamokřená plocha

neplodná půda

není na LV není na LV 52 není na LV 816 není na LV 143 není na LV 816 816 1099 816 není na LV

10500

10500

1605 283

1605 283

5270 57617

5270 57617

1490 104

1490 104

160652 14608 34111

160652 14608 34111

7382 1101

7382 1101

53095

53095

Vlastníci Číslo parcely podle KN 345 355 598 599 608 695, 676 735 738 773 781 785 786 787 788 790 794 798 800 801 802 808 816 820 822 823

Vlastník

Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68

Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Kubr Jaroslav, 9.května 21, Jenštejn, 250 73; Srb Stanislav, Nad Přehradou 440/17, Plzeň, Litice, 321 00 Karel a Bohumila Kamarádovi, Čelákovice Klímová Věra, Havlíčkova 696/18, Čelákovice, 250 88; Srb Jaroslav JUDr, Klausova 2541/15, Praha, Stodůlky, 155 00; Srb Pavel JUDr., K Drazdům 790, Praha, Šeberov, 149 00 Koštíř Jaroslav, Přerov Nad Labem 292, Přerov Nad Labem, 289 16; Lesařová Lenka Mgr., Lesní 620, Milovice, Mladá, 289 23 Velenský Antonín, Přerov nad Labem 57, Přerov nad Labem, 289 16 Kučerová Růžena, Velenka 21 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Häuslerová Věra, Husova 298, Hostomice, 417 52 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68

Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 11


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně 826 828 831 832 833 860 1878 1880 1882 1883 1945 1947 1024/1 1026/2 1884/2 1887/3 1887/4 1887/5 1924/16 1924/19 1924/44 1924/49 418/1 418/24 418/27 418/28 418/5 478/1 514/3 597/3, 597/1 601/1 601/2 701/10 701/11 701/12 701/2 734/1 736/1 736/2 772/2 774/1 779/1 799/1 799/2 799/3 836/1

Beneš Jiří, Přerov nad Labem 299, Přerov nad Labem, 289 16 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68

Obec Přerov nad Labem, 289 16 Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951/8, Hradec Králové, Slezské Předměstí, 500 03

Obec Přerov nad Labem, 289 16 Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951/8, Hradec Králové, Slezské Předměstí, 500 03 Česká republika; Volek Jan Ing., Karla Šebora 860/2, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brandýs nad Labem, 250 01 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951/8, Hradec Králové, Slezské Předměstí, 500 03 Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951/8, Hradec Králové, Slezské Předměstí, 500 03

Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68

Arazim Jaroslav, Fučíkova 116, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88; Arazim Václav, Třeboradická 1275/1, Praha 8, Kobylisy, 182 00; Arazimová Blanka, Komenského 53, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951/8, Hradec Králové, Slezské Předměstí, 500 03 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Červinka Václav Ing., Přerov nad Labem 385, Přerov nad Labem, 289 16 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68

12



Katastrální území: Káraný 708020 – 1 019 876 m2 Číslo Číslo parcely parcely podle podle KN PK nebo jiných evidencí


1279/1 2093 2426 2432

vodní plocha vodní plocha zahrada trvalý travní porost

2434 2436

vodní plocha ostatní plocha

2442 2445 2446 2448 2449 2450 2453 2454 2455 2456 2459 2460 2480 2769 2771 2772 2773 2775 2872 2071/1 2433/1 2433/10 2433/11 2433/12 2433/13 2433/14 2433/15 2433/16 2433/17 2433/19 2433/2 2433/20 2433/21 2433/3 2433/4 2433/5

vodní plocha ostatní plocha trvalý travní porost lesní pozemek lesní pozemek trvalý travní porost ostatní plocha lesní pozemek trvalý travní porost lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha orná půda ostatní plocha ostatní plocha orná půda ostatní plocha trvalý travní porost vodní plocha lesní pozemek trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost


koryto vodního toku přirozené nebo upravené zamokřená plocha

koryto vodního toku přirozené nebo upravené ostatní komunikace koryto vodního toku přirozené nebo upravené ostatní komunikace

neplodná půda

jiná plocha manipulační plocha ostatní komunikace neplodná půda

13

Číslo Výměra Výměra listu parcely parcely v vlast celková ZCHÚ (m2) nictví podle KN (m2)

1566 1567 1070 749

30910 734 274 1448

30910 734 274 1448

1566 10001

8680 586

8680 586

1566 45122 10001 1887 1282 1884 1567 7024 1567 704 1320 6212 1567 1017 1567 28039 15 2714 1567 26370 1567 3622 60000 12859 10001 2712 749 6561 10001 920 1550 3347 1550 3008 1701 357 1301 1008 1567 137332 14 866 15 2114 1270 10808 325 4505 15 252 332 2197 1265 2213 1278 8381 205 1851 1155 695 204 2 666 569 836 1907 205 1902 205 2103 1514 2345

45122 1887 1884 7024 704 6212 1017 28039 2714 26370 3622 12859 2712 6561 920 3347 3008 357 1008 137332 866 2114 10808 4505 252 2197 2213 8381 1851 695 2 569 1907 1902 2103 2345


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně 2433/6 2433/7 2433/8 2433/9 2435/1 2435/2 2435/3 2435/4 2435/5 2435/6

trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost

2437/1

vodní plocha

2437/10

vodní plocha

2437/11

vodní plocha

2437/12

vodní plocha

2437/13

vodní plocha

2437/14

vodní plocha

2437/2

vodní plocha

2437/3

vodní plocha

2437/4

vodní plocha

2437/5

vodní plocha

2437/6

vodní plocha

2437/7

vodní plocha

2437/8

vodní plocha

2437/9 2440/1 2440/2 2441/1 2441/2 2441/3 2441/4 2441/5 2441/6 2441/7 2441/8 2441/9 2441/10 2441/11 2441/12 2441/13 2441/14 2441/15 2441/16 2441/17

vodní plocha trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost

koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního toku přirozené nebo upravené

14

494 1325 1277 1154 1069 836 666 1306 1155 836

1331 699 3045 304 1028 2961 981 278 1762 56

1331 699 3045 304 1028 2961 981 278 1762 56

1514

183

183

14

318

318

1325

29

29

1277

160

160

1154

168

168

60000

388

388

1

28

28

1069

219

219

1306

158

158

836

97

97

204

88

88

205

72

72

205

273

273

494 160 160 1069 1586 1586 1306 1759 1759 8 2852 2852 1268 1968 1968 1942 98 98 1254 1184 1184 1263 1448 1448 749 149 149 1317 2038 2038 1317 3934 3934 1317 156 156 1942 5993 5993 1942 3386 3386 1257 672 672 1258 10788 10788 1269 2042 2042 1322 2275 2275 1272 2496 2496 836 1203 1203 Občanské sdružení Ploučnice

Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně 2441/18 2441/19 2441/20 2441/21 2441/22 2441/23 2441/24 2441/25 2441/26 2441/27 2441/28 2443/1 2443/2 2443/3 2443/4 2443/5 2443/6 2443/7 2443/8 2443/9 2443/10 2443/11 2443/12 2443/13 2443/14 2443/15 2443/16 2443/17 2443/18 2443/25 2443/28 2443/30 2443/31 2443/32 2443/33 2443/34 2443/35 2443/36 2443/37 2443/38 2443/39 2443/40 2443/41 2444/1 2444/2 2444/3 2444/4 2444/5 2444/6 2444/7 2444/8 2444/9 2444/10

trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha

neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda 15

204 287 1152 1327 1154 1277 1325 14 494 1514 205 235 1070 1299 1305 997 663 1310 923 826 1267 207 1550 1140 15 1264 516 1140 235 235 1259 22 1264 29 324 1265 1298 1303 1262 1324 909 1850 1320 1301 1299 909 1324 1262 1303 1298 1265 1305 997

4976 2440 2290 1721 1574 104 52 2199 977 1008 192 9248 9600 3019 2068 2001 1038 2389 2790 2592 781 3229 3052 2832 3670 2621 2785 2797 2899 6058 2834 6172 3280 3337 3270 3240 3301 2369 2374 2483 2299 269 917 2192 2506 434 462 421 409 540 524 1864 1884

4976 2440 2290 1721 1574 104 52 2199 977 1008 192 793 9600 3019 2068 2001 1038 2389 2790 2592 781 3229 3052 2832 3670 2621 2607 1445 281 327 372 3896 3280 3337 3270 3240 3301 2369 2374 2483 2299 269 917 2192 2506 434 462 421 409 540 524 1864 1884


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně 2444/11 2444/12 2444/13 2444/14 2444/15 2444/16 2444/17 2444/18 2444/19 2444/20 2444/21 2444/22 2451/2 2452/1 2463/7 2463/8 2463/9 2463/10 2463/11 2463/12 2463/13 2463/14 2463/15 2463/16 2463/17 2463/18 2463/19 2463/20 2463/21 2463/22 2774/1 2774/2

ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha zastavěná plocha a nádvoří lesní pozemek orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda

neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda

324 29 663 1310 1264 22 923 1259 1267 207 1550 1140

518 491 1017 266 464 833 1297 670 1784 1948 2131 2191

518 491 1017 266 464 833 1297 670 1784 1948 2131 2191

1829 1567 455 235 1935 22 455 826 826 993 1799 80 207 235 826 826 332 826 1550 1321

34 792366 9832 3969 356 3636 4287 3972 3846 2115 1945 1995 3581 2461 1963 2428 8203 15539 2235 2654

34 407923 1986 2988 318 3234 4184 3972 3846 2115 1945 1995 3581 2461 1963 2428 2893 7346 2235 2654

Vlastníci Číslo parcely podle KN

Vlastník

1279/1 2093 2426 2432 2434 2436 2442 2445 2446 2448 2449

Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951/8, Hradec Králové, Slezské Předměstí, 500 03 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Město Čelákovice, náměstí 5. května 1/11, Čelákovice, 25088 Česká republika Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951/8, Hradec Králové, Slezské Předměstí, 500 03 Obec Káraný, Václavská 19, Káraný 250 75 Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951/8, Hradec Králové, Slezské Předměstí, 500 03 Obec Káraný, Václavská 19, Káraný 250 75 Homolová Alžběta, 485, Čelákovice, 250 88 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Čeloud Milan, Černého 799/14, Brno, Bystrc, 635 00; Homola Václav, Přerov nad Labem 359, Přerov nad Labem, 289 16

2450

16


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně 2453 2454 2455 2456 2459 2460 2480 2769 2771 2772 2773 2775 2872 2071/1 2433/1 2433/10 2433/11 2433/12 2433/13 2433/14 2433/15 2433/16 2433/17 2433/19 2433/2 2433/20 2433/21 2433/3 2433/4 2433/5 2433/6 2433/7 2433/8 2433/9 2435/1 2435/2 2435/3 2435/4 2435/5 2435/6 2437/1 2437/10 2437/11 2437/12 2437/13 2437/14 2437/2 2437/3 2437/4 2437/5

Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Leypold Jindřich Doc.MUDr., CSc., Unčovská Jiřina Ing., Soukopova 532/7, Brno, Stránice, 602 00 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Česká republika Obec Káraný, Václavská 19, Káraný 250 75 Česká republika Obec Káraný, Václavská 19, Káraný 250 75 Klingora Václav, Petra Jilemnického 117/17, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brandýs nad Labem, 250 01 Klingora Václav, Petra Jilemnického 117/17, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brandýs nad Labem, 250 01 Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, Praha, Staré Město, 110 01 Bodláková Jaroslava, Zahradní 1205, Čelákovice, 250 88 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Farkač Josef, Horoušanská 273, Nehvizdy, 250 81; Farkač Václav, Mochovská 1138/51, Čelákovice, 250 88 Leypold Jindřich Doc.MUDr., CSc., Unčovská Jiřina Ing., Soukopova 532/7, Brno, Stránice, 602 00 Bodlák Josef, Dělnická 522/3, Čelákovice, 250 88; Bodlák Vojtěch, Dělnická 1186/46, Čelákovice, 250 88 Antonyová Jiřina, Bechyňská 640, Praha, Letňany, 199 00; Matoušová Miroslava, Čelákovice 1629 Leypold Jindřich Doc.MUDr., CSc., Unčovská Jiřina Ing., Soukopova 532/7, Brno, Stránice, 602 00 Turek Lubomír, náměstí 5.května 1/11, Čelákovice, 250 88 Homolová Miroslava, Družstevní 239, Nehvizdy, 250 81; Špalková Barbora, 504, Čelákovice, 250 88 Bodlák Josef, Bodláková Růžena, Dělnická 522/3, Čelákovice, 250 88 Křížek František, Bělečská 36, Praha, Klánovice, 190 14; Ulrich Vladimír Ing., Na Vinici 1733, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brandýs nad Labem, 250 01 Havelka Václav, V Ovčárně 58, Lázně Toušeň, 250 89 Křížková Věnceslava, Bělečská 36, Praha, Klánovice, 190 14 Vojtíšková Bohuslava, Hlavní 66, Lázně Toušeň, 250 89 Choděra Josef, Káranská 36, Lázně Toušeň, 250 89 Křížek František, Bělečská 36, Praha, Klánovice, 190 14; Ulrich Vladimír Ing., Na Vinici 1733, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brandýs nad Labem, 250 00 Křížek František, Bělečská 36, Praha, Klánovice, 190 14; Ulrich Vladimír Ing., Na Vinici 1733, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brandýs nad Labem, 250 01 Tureček Ilja Mgr., Chodská 372/12, Čelákovice, 250 88 Brand Jaroslav, Polská 1113, Čelákovice, 250 88 Bodlák Josef, Bodláková Růžena, Dělnická 522/3, Čelákovice, 250 88 Bendlová Zdeňka; Jágrová Anna; Křivánková Marie; Křivánková Marie; Šajnová Antonie - vše adresa neznámá Holoubková Dana, Gebauerova 1420/7, Hradec Králové, Pražské Předměstí, 500 02; Suttá Jana, Na Písku 64/19, Lysá nad Labem, 289 22; Šulc Josef, Pionýrská 363, Broumov, 550 01 Městys Lázně Toušeň, Hlavní 56, Lázně Toušeň, 250 89 Choděra Josef, Káranská 36, Lázně Toušeň, 250 89 Vojtíšková Bohuslava, Hlavní 66, Lázně Toušeň, 250 89 Havrylak Dimytrij; Havrylaková Růžena Havelka Václav, V Ovčárně 58, Lázně Toušeň, 250 89 Choděra Josef, Káranská 36, Lázně Toušeň, 250 89 Tureček Ilja Mgr., Chodská 372/12, Čelákovice, 250 88 Farkač Josef, Horoušanská 273, Nehvizdy, 250 81; Farkač Václav, Mochovská 1138/51, Čelákovice, 250 88 Bodlák Josef, Bodláková Růžena, Dělnická 522/3, Čelákovice, 250 88 Bendlová Zdeňka; Jágrová Anna; Křivánková Marie; Křivánková Marie; Šajnová Antonie - vše adresa neznámá Holoubková Dana, Gebauerova 1420/7, Hradec Králové, Pražské Předměstí, 500 02; Suttá Jana, Na Písku 64/19, Lysá nad Labem, 289 22; Šulc Josef, Pionýrská 363, Broumov, 550 01 Česká republika Česká republika Městys Lázně Toušeň, Hlavní 56, Lázně Toušeň, 250 89 Havrylak Dimytrij; Havrylaková Růžena Choděra Josef, Káranská 36, Lázně Toušeň, 250 89 17 Občanské sdružení Ploučnice

Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně 2437/6 2437/7 2437/8 2437/9 2440/1 2440/2 2441/1 2441/2 2441/3 2441/4 2441/5 2441/6 2441/7 2441/8 2441/9 2441/10 2441/11 2441/12 2441/13 2441/14 2441/15 2441/16 2441/17 2441/18 2441/19 2441/20 2441/21 2441/22 2441/23 2441/24 2441/25 2441/26 2441/27 2441/28 2443/1 2443/2 2443/3 2443/4 2443/5 2443/6 2443/7 2443/8 2443/9 2443/10 2443/11 2443/12 2443/13 2443/14

Křížková Věnceslava, Bělečská 36, Praha, Klánovice, 190 14 Křížek František, Bělečská 36, Praha, Klánovice, 190 14; Ulrich Vladimír Ing., Na Vinici 1733, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brandýs nad Labem, 250 00 Křížek František, Bělečská 36, Praha, Klánovice, 190 14; Ulrich Vladimír Ing., Na Vinici 1733, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brandýs nad Labem, 250 00 Brand Jaroslav, Polská 1113, Čelákovice, 250 88 Městys Lázně Toušeň, Hlavní 56, Lázně Toušeň, 250 89 Havrylak Dimytrij; Havrylaková Růžena Kubíčková Milana, Slavíkova 1488/29, Prahy, Vinohrady 120 00 Hradecká Bohuslava; Hradecká Bohuslava; Hradecký František; Hradecký Jaroslav; Hradecký Josef; Králíková Anna Plechatý Lukáš, Na Pískovně 667/44, Liberec, Liberec XIV-Ruprechtice, 460 14 Svoboda František, Svobodová Marie Šmíd Miloslav, Václavská 142, Káraný, 250 75 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Praha, Nové Město, 110 00 Farkač Josef, Horoušanská 273, Nehvizdy, 250 81 Farkač Josef, Horoušanská 273, Nehvizdy, 250 81 Farkač Josef, Horoušanská 273, Nehvizdy, 250 81 Plechatý Lukáš, Na Pískovně 667/44, Liberec, Liberec XIV-Ruprechtice, 460 14 Plechatý Lukáš, Na Pískovně 667/44, Liberec, Liberec XIV-Ruprechtice, 460 14 Mutinský Vladimír Ing., Pod Strání 501, Žlutice 364 52 Arazim František Kádner Strnad Jaroslav; Kádner Strnadová Anežka Bodlák František, U Přívozu 538/2, Čelákovice, 250 88 Pokorný Martin, Zahradníkova 308/35, Mladá Boleslav, Mladá Boleslav III, 293 01 Choděra Josef, Káranská 36, Lázně Toušeň, 250 89 Křížová Věnceslava, Bělečská 36, Praha, Klánovice, 190 14 Došek Pavel; Došková Emilie, Zápy 125, Zápy, 250 01 Srb Oldřich, 198, Zápy, 250 01 Poustecká Alžběta Holoubková Dana, Gebauerova 1420/7, Hradec Králové, Pražské Předměstí, 500 02; Suttá Jana, Na Písku 64/19, Lysá nad Labem, 289 22; Šulc Josef, Pionýrská 363, Broumov, 550 01 Bendlová Zdeňka; Jágrová Anna; Křivánková Marie; Křivánková Marie; Šajnová Antonie - vše adresa neznámá Bodlák Josef, Bodláková Růžena, Dělnická 522/3, Čelákovice, 250 88 Farkač Josef, Horoušanská 273, Nehvizdy, 250 81; Farkač Václav, Mochovská 1138/51, Čelákovice, 250 88 Brand Jaroslav, Polská 1113, Čelákovice, 250 88 Tureček Ilja Mgr., Chodská 372/12, Čelákovice, 250 88 Křížek František, Bělečská 36, Praha, Klánovice, 190 14; Ulrich Vladimír Ing., Na Vinici 1733, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brandýs nad Labem, 250 00 Čermák Miroslav, Václavská 12, Káraný, 250 75 Město Čelákovice, náměstí 5. května 1/11, Čelákovice, 25088 Bodlák Josef, 522, Čelákovice, 250 88 Kvapil Zdeněk, Sojovice 222, Sojovice, 294 75 Kuthan Miroslav, Dobrovského 1556, Čelákovice, 250 88 Liška Stanislav, Sídliště Dukelská 2356, Mělník, 276 01 Štefaničová Božena, adresa neznámá Rikl Rudolf Ing., J. A. Komenského 692/10, Čelákovice, 250 88 Kodr Dušan Ing., Kodr Vít Ing., Pod Havlínem 1256, Praha, Zbraslav, 156 00; Krausová Ivanka Mgr., Václavská 269, Káraný, 250 75; Sommerová Ivana, Větrná 298, Litvínov, Janov, 435 42 Veselý Antonín, 178, Čelákovice, 250 88 Špitálský Václav; Husova 1266/9, Čelákovice, 250 88 Klingora Václav, Petra Jilemnického 117/17, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brandýs nad Labem, 250 01 Keřtofová Anna, Václavská 58, Káraný, 250 75; Špitálský Jaroslav, 17.listopadu 1145/26, Brandýs nad LabemStará Boleslav, Stará Boleslav, 250 01 Leypold Jindřich Doc.MUDr., CSc., Unčovská Jiřina Ing., Soukopova 532/7, Brno, Stránice, 602 00 18


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně 2443/15 2443/16 2443/17 2443/18 2443/25 2443/28 2443/30 2443/31 2443/32 2443/33 2443/34 2443/35 2443/36 2443/37 2443/38 2443/39

2443/40 2443/41 2444/1 2444/2 2444/3 2444/4 2444/5 2444/6 2444/7 2444/8 2444/9 2444/10 2444/11 2444/12 2444/13 2444/14 2444/15 2444/16 2444/17 2444/18 2444/19

Schneider Petr Ing., Dělnická 477/36, Čelákovice, 250 88 Kvapilová Hana, Václavská 8, Káraný, 250 75 Keřtofová Anna, Václavská 58, Káraný, 250 75; Špitálský Jaroslav, 17.listopadu 1145/26, Brandýs nad LabemStará Boleslav, Stará Boleslav, 250 01 Čermák Miroslav, Václavská 12, Káraný, 250 75 Čermák Miroslav, Václavská 12, Káraný, 250 75 Kratochvíl Ladislav, Na Hradisku 122, Lázně Toušeň, 250 89; Kratochvíl Pavel, B. Němcové 1067, Čelákovice, 250 88 Mareček Jiří, Václavská 2, Káraný, 250 75 Schneider Petr Ing., Dělnická 477/36, Čelákovice, 250 88 Effenberk Bedřich, Klostermannova 1192/8, Aš, 352 01 Hladík Bohuslav, Dlouhá 119, Děčín, Děčín XXXI-Křešice, 405 02 Homolová Miroslava, Družstevní 239, Nehvizdy, 250 81; Špalková Barbora, 504, Čelákovice, 250 88 Nepivodová Jana, Pražská 89, Nehvizdy, 250 81; Remeš Jan, Poupětova 13/20, Praha, Holešovice, 170 00; Remeš Vladislav, Pražská 1065/5, Čelákovice, 250 88 Chrdlová Antonie, 530, Čelákovice, 250 88 Pek Pavel, Chrustenice 87, Chrustenice, 267 12 Křivánek Josef, Petra Jilemnického 352/4, Čelákovice, 250 88; Veselá Zdenka, Mochovská 301/13, Čelákovice, 250 88 Horová Lenka, Horová Marie, Horová Lenka, Labská 157, Káraný, 250 75 Bodlák Josef, 522, Čelákovice, 250 88; Bodláková Jaroslava, Zahradní 1205, Čelákovice, 250 88; Čermáková Marie, Václavská 12, Káraný, 250 75; Česká republika; Hladíková Jarmila, Ruská 470/14, Čelákovice, 250 88; Homolová Alžběta, 485, Čelákovice, 250 88; Horová Lenka, Labská 157, Káraný, 250 75; Horová Lenka, Labská 157, Káraný, 250 75; Horová Marie, Labská 157, Káraný, 250 75; Hrubý Otakar, 477, Čelákovice, 250 88; Keřtofová Anna, Václavská 58, Káraný, 250 75; Kodr Dušan Ing., Pod Havlínem 1256, Praha, Zbraslav, 156 00; Kodr Vít Ing., Pod Havlínem 1256, Praha, Zbraslav, 156 00; Krausová Ivanka Mgr., Václavská 269, Káraný, 250 75; Kuthan Miroslav, Dobrovského 1556, Čelákovice, 250 88; Kvapil Zdeněk, Sojovice 222, Sojovice, 294 75; Kvapilová Hana, Václavská 8, Káraný, 250 75; Leypold-Iglo Miroslav, Ferlesova 147, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88; Liška Stanislav, Sídliště Dukelská 2356, Mělník, 276 01; Mihulka František, 51, Káraný, 250 75; Rikl Rudolf Ing., J. A. Komenského 692/10, Čelákovice, 250 88; Schneider Petr Ing., Dělnická 477/36, Čelákovice, 250 88; Sommerová Ivana, Větrná 298, Litvínov, Janov, 435 42; Špitálský Jaroslav, 17.listopadu 1145/26, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Stará Boleslav, 250 01; Špitálský Václav, Husova 1266/9, Čelákovice, 250 88; Veselý Antonín, 178, Čelákovice, 250 88 Čeloud Milan, Černého 799/14, Brno, Bystrc, 635 00; Homola Václav, Přerov nad Labem 359, Přerov nad Labem, 289 16 Bodláková Jaroslava, Zahradní 1205, Čelákovice, 250 88 Bodlák Josef, 522, Čelákovice, 250 88 Horová Lenka, Horová Marie, Horová Lenka, Labská 157, Káraný, 250 75 Křivánek Josef, Petra Jilemnického 352/4, Čelákovice, 250 88; Veselá Zdenka, Mochovská 301/13, Čelákovice, 250 88 Pek Pavel, Chrustenice 87, Chrustenice, 267 12 Chrdlová Antonie, 530, Čelákovice, 250 88 Nepivodová Jana, Pražská 89, Nehvizdy, 250 81; Remeš Jan, Poupětova 13/20, Praha, Holešovice, 170 00; Remeš Vladislav, Pražská 1065/5, Čelákovice, 250 88 Homolová Miroslava, Družstevní 239, Nehvizdy, 250 81; Špalková Barbora, 504, Čelákovice, 250 88 Kvapil Zdeněk, Sojovice 222, Sojovice, 294 75 Kuthan Miroslav, Dobrovského 1556, Čelákovice, 250 88 Hladík Bohuslav, Dlouhá 119, Děčín, Děčín XXXI-Křešice, 405 02 Effenberk Bedřich, Klostermannova 1192/8, Aš, 352 01 Liška Stanislav, Sídliště Dukelská 2356, Mělník, 276 01 Štefaničová Božena, adresa neznámá Schneider Petr Ing., Dělnická 477/36, Čelákovice, 250 88 Mareček Jiří, Václavská 2, Káraný, 250 75 Rikl Rudolf Ing., J. A. Komenského 692/10, Čelákovice, 250 88 Kratochvíl Ladislav, Na Hradisku 122, Lázně Toušeň, 250 89; Kratochvíl Pavel, B. Němcové 1067, Čelákovice, 250 88 Veselý Antonín, 178, Čelákovice, 250 88 19


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně 2444/20 2444/21 2444/22 2451/2 2452/1 2463/7 2463/8 2463/9 2463/10 2463/11 2463/12 2463/13 2463/14 2463/15 2463/16 2463/17 2463/18 2463/19 2463/20 2463/21 2463/22 2774/1 2774/2

Špitálský Václav; Husova 1266/9, Čelákovice, 250 88 Klingora Václav, Petra Jilemnického 117/17, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brandýs nad Labem, 250 01 Keřtofová Anna, Václavská 58, Káraný, 250 75; Špitálský Jaroslav, 17.listopadu 1145/26, Brandýs nad LabemStará Boleslav, Stará Boleslav, 250 01 Zdroj pitné vody Káraný, a.s., Žatecká 110/2, Praha, Staré Město, 110 00 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Bohatá Blanka, Bedřichov 330, Bedřichov, 468 12; Čmuhař Pavel, Václavská 295, Káraný, 250 75 Čermák Miroslav, Václavská 12, Káraný, 250 75 Černý Miloslav Ing., Jeseniova 1167/57, Praha, Žižkov (Praha 3), 130 00 Mareček Jiří, Václavská 2, Káraný, 250 75 Bohatá Blanka, Bedřichov 330, Bedřichov, 468 12; Čmuhař Pavel, Václavská 295, Káraný, 250 75 Kodr Dušan Ing., Kodr Vít Ing., Pod Havlínem 1256, Praha, Zbraslav, 156 00; Krausová Ivanka Mgr., Václavská 269, Káraný, 250 75; Sommerová Ivana, Větrná 298, Litvínov, Janov, 435 42 Kodr Dušan Ing., Kodr Vít Ing., Pod Havlínem 1256, Praha, Zbraslav, 156 00; Krausová Ivanka Mgr., Václavská 269, Káraný, 250 75; Sommerová Ivana, Větrná 298, Litvínov, Janov, 435 42 Pánková Marie, Václavská 32, Káraný, 250 75 Měchurová Věra, Krušnohorská 1665/15, Teplice, Trnovany, 415 01 Štruplová Marie, Sedláčkova 74/40, Čelákovice, 250 88 Špitálský Václav; Husova 1266/9, Čelákovice, 250 88 Čermák Miroslav, Václavská 12, Káraný, 250 75 Kodr Dušan Ing., Kodr Vít Ing., Pod Havlínem 1256, Praha, Zbraslav, 156 00; Krausová Ivanka Mgr., Václavská 269, Káraný, 250 75; Sommerová Ivana, Větrná 298, Litvínov, Janov, 435 42 Kodr Dušan Ing., Kodr Vít Ing., Pod Havlínem 1256, Praha, Zbraslav, 156 00; Krausová Ivanka Mgr., Václavská 269, Káraný, 250 75; Sommerová Ivana, Větrná 298, Litvínov, Janov, 435 42 Turek Lubomír, náměstí 5.května 1/11, Čelákovice, 250 88 Kodr Dušan Ing., Kodr Vít Ing., Pod Havlínem 1256, Praha, Zbraslav, 156 00; Krausová Ivanka Mgr., Václavská 269, Káraný, 250 75; Sommerová Ivana, Větrná 298, Litvínov, Janov, 435 42 Klingora Václav, Petra Jilemnického 117/17, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brandýs nad Labem, 250 01 Kaplan Antonín, adresa neznámá

Katastrální území: Lysá nad Labem 689505 – 346 134 m2 Číslo Číslo parcely parcely podle podle KN PK nebo jiných evidencí 1555 1561 1562


trvalý travní porost lesní pozemek ostatní plocha


neplodná půda zamokřená půda

1564 1568

vodní plocha trvalý travní porost vodní plocha

1621 1625

ostatní plocha ostatní plocha

ostatní komunikace ostatní komunikace

1663

ostatní plocha

neplodná půda

1805 1807 1815

vodní plocha lesní pozemek lesní pozemek

zamokřená půda

1563

zamokřená půda

20

Číslo listu vlastnictví

není na LV 3183 3183 není na LV není na LV 3183 není na LV 11177 není na LV není na LV 3183 2294

Výměra parcely celková podle KN (m2)


16784 1029 1248

16784 1029 1248

15870

15870

123032 716

119700 716

446 129

446 129

2821

2821

11125 3560 1895

11125 3560 636


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně 1817 1831 1833 1834 1835/2

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

1855

lesní pozemek

1450/1 1450/16 1531/5

ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha

neplodná půda neplodná půda neplodná půda

1537/2 1816/2 1819/3 1830/1 1830/2 1835/1 1835/2

ostatní plocha lesní pozemek vodní plocha lesní pozemek vodní plocha vodní plocha lesní pozemek trvalý travní porost lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek vodní plocha vodní plocha vodní plocha

neplodná půda

1847/1 3627/18 3627/19 3627/20 3627/21 3627/22 3627/23 3627/24 3627/25 3627/26 3627/27 3627/28 3627/3 3627/4 3627/5 3627/6 3627/7 3627/30 3628/7 3628/16 3628/21

zamokřená půda zamokřená půda zamokřená půda

koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního toku přirozené nebo upravené

2294 2294 2294 2294 2294 není na LV není na LV 3183 732 není na LV 3183 2294 2294 2294 2294 2294 není na LV 3183 223 2566 10162 11264 1346 1345 1346 1150 3138 10162 3183 3183 3183 3183 3183 3183 732 732 732

428 597 1593 813 324

110 54 278 55 203

7971

7971

2373 60 604

2373 60 604

2925 324 292 468 354 539 324

2925 324 292 370 354 539 324

35944 5352 586 2094 636 683 500 317 493 4761 1637 1009 17821 9805 2445 6985 2720 1344 4740 4950 50412

35944 5352 586 2094 636 683 500 317 493 4761 1637 1009 17821 9805 2445 6985 2720 1344 4740 4950 50412

Vlastníci Číslo parcely podle KN 1555 1561 1562 1563

Vlastník

Město Lysá nad Labem, Husovo náměstí 23/1, Lysá nad Labem, 289 22 Město Lysá nad Labem, Husovo náměstí 23/1, Lysá nad Labem, 289 22

21


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně 1564 1568 1621 1625 1663 1805 1807 1815 1817 1831 1833 1834 1835/2 1855 1450/1 1450/16 1531/5 1537/2 1816/2 1819/3 1830/1 1830/2 1835/1 1835/2 1847/1 3627/18 3627/19 3627/20 3627/21 3627/22 3627/23 3627/24 3627/25

3627/26 3627/27 3627/28 3627/3 3627/4 3627/5 3627/6 3627/7

Město Lysá nad Labem, Husovo náměstí 23/1, Lysá nad Labem, 289 22 Freiberg Miloš, Freibergová Eva, Byšičky 7, Lysá nad Labem, Byšičky, 289 22

Město Lysá nad Labem, Husovo náměstí 23/1, Lysá nad Labem, 289 22 Urban František, Komenského 42, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88; Urbanová Marie, Mírové Náměstí 11, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88 Urban František, Komenského 42, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88; Urbanová Marie, Mírové Náměstí 11, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88 Urban František, Komenského 42, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88; Urbanová Marie, Mírové Náměstí 11, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88 Urban František, Komenského 42, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88; Urbanová Marie, Mírové Náměstí 11, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88 Urban František, Komenského 42, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88; Urbanová Marie, Mírové Náměstí 11, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88 Urban František, Komenského 42, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88; Urbanová Marie, Mírové Náměstí 11, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88

Město Lysá nad Labem, Husovo náměstí 23/1, Lysá nad Labem, 289 22 Česká republika Město Lysá nad Labem, Husovo náměstí 23/1, Lysá nad Labem, 289 22 Urban František, Komenského 42, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88; Urbanová Marie, Mírové Náměstí 11, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88 Urban František, Komenského 42, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88; Urbanová Marie, Mírové Náměstí 11, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88 Urban František, Komenského 42, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88; Urbanová Marie, Mírové Náměstí 11, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88 Urban František, Komenského 42, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88; Urbanová Marie, Mírové Náměstí 11, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88 Urban František, Komenského 42, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88; Urbanová Marie, Mírové Náměstí 11, Čelákovice, Sedlčánky, 250 88 Město Lysá nad Labem, Husovo náměstí 23/1, Lysá nad Labem, 289 22 Hudousková Věra, Škrétova 865/11, Lysá nad Labem, 289 22 Šimoníčková Martina, Lovosická 775/4, Praha, Prosek, 190 00; Špitálská Eva, Kšely 27, Kšely, 282 01; Věchet Libor, Hnězdenská 587/18, Praha, Troja, 181 00; Veselý Pavel, Na Stráni 1629, Čelákovice, 250 88 Hejňák František, Byšičky 10, Lysá nad Labem, Byšičky, 289 22; Hejňáková Jiřina, Dvorce 47, Lysá nad Labem, Dvorce, 289 22 Bezucha Josef, Byšičky 5, Lysá nad Labem, Byšičky, 289 22 Koštířová Ivana, Byšičky 8, Lysá Nad Labem, Byšičky, 289 22 SJM Jílek Gerard Ing. A Jílková Marie Ing., Byšičky 48, Lysá nad Labem, Byšičky, 289 22 Koštířová Ivana, Byšičky 8, Lysá Nad Labem, Byšičky, 289 22 Brynychová Ludmila, Olbrachtova 173/11, Lysá nad Labem, Litol, 289 22; Král František, Dolejší 78/3, Lysá nad Labem, Litol, 289 22; Král Jan, Byšičky 30, Lysá Nad Labem, Byšičky, 289 22; Král Petr, U Křížku 554/28, Lysá nad Labem, 289 22 Město Lysá nad Labem, Husovo náměstí 23/1, Lysá nad Labem, 289 22 Hejňák František, Byšičky 10, Lysá nad Labem, Byšičky, 289 22; Hejňáková Jiřina, Dvorce 47, Lysá nad Labem, Dvorce, 289 22 Město Lysá nad Labem, Husovo náměstí 23/1, Lysá nad Labem, 289 22 Město Lysá nad Labem, Husovo náměstí 23/1, Lysá nad Labem, 289 22 Město Lysá nad Labem, Husovo náměstí 23/1, Lysá nad Labem, 289 22 Město Lysá nad Labem, Husovo náměstí 23/1, Lysá nad Labem, 289 22 Město Lysá nad Labem, Husovo náměstí 23/1, Lysá nad Labem, 289 22 22


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně 3627/30 3628/7 3628/16 3628/21

Město Lysá nad Labem, Husovo náměstí 23/1, Lysá nad Labem, 289 22 Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951/8, Hradec Králové, Slezské Předměstí, 500 03 Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951/8, Hradec Králové, Slezské Předměstí, 500 03 Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951/8, Hradec Králové, Slezské Předměstí, 500 03

1.3.2 OCHRANNÉ PÁSMO Ochranné pásmo je navrženo v rámci zákonných 50 m Katastrální území: Přerov nad Labem Seznam parcel: 216 272 344 482 527 702 704 708 712 728 890

920 1023 1021/3 1024/5 1126/10 1126/11 1126/12 1126/13 1126/14 1126/15 1126/5

1126/6 1126/7 1126/8 1126/9 1172/3 1175/1 1881/1 1881/2 1887/2 1887/6 1923/2

1924/12 1924/13 1924/51 1924/52 1924/53 1924/54 1924/55 1924/56 1924/57 1924/58 271/1

271/5 271/6 323/2 340/1 418/27 418/29 418/33 418/36 418/7 474/1 487/4

487/6 514/3 592/1 592/2 592/3 618/1 618/2 618/3 711/3 720/1 727/1

727/2 727/3 729/1 734/2 748/7 754/2 756/1 759/17 759/2 759/3 766/1

896 2769 2770 167/1 167/4 167/5 167/6 1879/1 209/1 209/2 209/3 213/1 213/5 213/6 213/7 220/1 220/10 220/16 220/21 220/24 220/25 220/3 220/5

220/7 220/9 221/2 224/13 224/16 224/17 224/18 224/19 224/4 224/5 238/17 238/18 238/19 238/32 238/33 238/56 238/6 279/1 279/7 311/35 311/36 311/37 312/21

312/22 312/23 339/1 339/2 339/3 339/4 362/10 362/11 362/3 362/4 362/5 362/7 362/8 362/9 378/1 379/1 379/2 380/1 380/1 380/2 380/2 386/1 386/2

386/8 395/1 395/14 395/16 395/17 395/18 395/2 416/1 416/10 416/14 416/18 416/19 416/2 416/26 416/27 416/4 416/5 416/6 416/8 416/9 427/3 427/4 427/5

431/1 431/3 435/1 435/2 443/1 443/2 443/3 443/4 465/6 465/70 465/9 478/1 481/2 487/2 550/6 550/8 550/9 578/3 657/36 676/56 676/57 885/7 885/8

Katastrální území: Sedlčánky Seznam parcel: 176 179 194 197 198 201 202 205 206 208 212 214 217 219 278 283 340 346 347 348 349 352 353

356 357 365 367 367 368 385 415 419 420 422 423 426 482 483 574 575 576 580 852 890 891 892

23



886/1 886/10

886/19 886/2 Katastrální území: Káraný

886/88 886/89

Seznam parcel: 2062 2063 2064 2066 2067 2068 2075 2076 2077 2078 2085 2086 2087 2088 2089 2120 2121 2122 2123 2124 2125 2126 2127 2128 2129 2130 2131 2132 2133 2134 2135

2136 2243 2244 2245 2246 2247 2248 2249 2250 2251 2251 2252 2253 2254 2255 2262 2264 2266 2268 2270 2272 2274 2276 2278 2280 2282 2284 2285 2286 2286 2287

2288 2289 2298 2300 2301 2302 2303 2304 2305 2306 2307 2308 2316 2318 2320 2328 2329 2330 2358 2359 2360 2376 2377 2382 2383 2384 2385 2386 2390 2391 2392

2393 2394 2395 2404 2416 2417 2423 2424 2481 2826 1279/1 1279/2 1279/5 2065/1 2065/2 2071/1 2071/2 2080/1 2080/2 2092/2 2138/1 2138/2 2138/3 2139/1 2139/2 2139/3 2241/1 2241/10 2241/3 2241/4 2241/9

2299/1 2299/2 2317/1 2317/2 2319/1 2319/2 2321/1 2325/1 2325/3 2361/1 2361/2 2362/1 2387/1 2387/2 2388/1 2388/2 2389/1 2389/2 2398/1 2398/2 2400/1 2400/2 2401/1 2401/2 2401/3 2402/1 2402/2 2403/2 2403/3 2403/4 2405/1

2405/2 2405/3 2405/4 2406/1 2406/2 2406/3 2406/4 2407/1 2407/2 2408/1 2408/2 2408/3 2408/4 2410/1 2410/2 2411/1 2411/2 2411/3 2411/4 2412/1 2412/2 2413/1 2413/2 2413/3 2413/4 2414/1 2414/2 2414/3 2414/4 2415/1 2415/2

2415/3 2415/4 2420/1 2443/1 2443/17 2443/18 2443/19 2443/20 2443/21 2443/22 2443/25 2443/26 2443/27 2443/28 2443/29 2451/1 2451/2 2452/1 2452/2 2463/1 2463/2 2463/21 2463/22 2463/23 2463/24 2463/3 2463/7 2479/1 2479/2 2479/3

1448/19 1448/21 1448/23 1448/25 1448/26 1448/27 1448/3 1448/4

1448/8 1448/9 1531/1 1531/2 1531/3 1531/4 1587/1 1587/11

1587/3 1587/4 1587/6 1619/3 1624/1 1624/2 1699/1 1806/1

1806/3 1852/3 1852/4 3528/1 3528/4 3528/4 3528/5 3528/5

3627/8 3628/8

Katastrální území: Káraný Seznam parcel: 1535 1621 1783 1831 1833 1834 1853 1931

3529 3530 3690 3692 3694 3695 1441/17 1448/1

Příloha: M2 – mapa se zákresem ZCHÚ a ochranného pásma 23



1.4 VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA

Druh pozemku

ZCHÚ plocha v ha

OP plocha v ha

lesní pozemky

271,6

12,4

vodní plochy

28,7

8

trvalé travní porosty

33,3

22

orná půda

13,67

69,7

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v ha

zamokřená půda rybník nebo nádrž vodní tok

28,7

ostatní zemědělské pozemky neplodná půda ostatní plochy

14,3

zastavěné plochy a nádvoří

0,03

plocha celkem

361,6

7,3

ostatní způsoby využití

14,3

119,4

1.5 PŘEKRYV ÚZEMÍ S JINÝMI CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI Národní park: Chráněná krajinná oblast: Jiný typ chráněného území: - PR Lipovka-Grado, PR Hrbáčkovy tůně Ptačí oblast: Evropsky významná lokalita - EVL Káraný – Hrbáčkovy tůně, předmětem ochrany je komplex biotopů lužního lesa, populace čolka velkého (Triturus cristatus) a roháče obecného (Lucanus cervus)

1.6 KATEGORIE IUCN Jedná se o chráněné území řazené do managementové kategorie IUCN – III – Území pro management stanovišť/druhů: chráněná území, zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů. Dle publikace „Zásady pro kategorizaci chráněných území na základě managementu“ (Světová komise IUCN pro chráněná území a Federace EUROPRAG s pomocí Světového monitorovacího střediska ochrany přírody; edice Planeta 2001; druhé opravené vydání 2000) jde o oblast pevniny a/nebo moře, vystavenou aktivním zásahům pro účely managementu s cílem zachování stanovišť a/nebo naplňovat potřeby vybraných druhů. Cíle 24



managementu jsou v takovém území: Zabezpečit a udržovat stanovištní podmínky, nezbytné pro ochranu význačných druhů, skupin druhů, biotických společenstev nebo hmotných přírodních jevů, které vyžadují specifickou lidskou manipulaci pro zajištění optimální péče; umožňovat vědecký výzkum a monitoring přírodního prostředí jako primární činnosti, spojené s trvale udržitelnou péčí o přírodní zdroje; vytvořit vymezená území pro vzdělávání a uvědomování veřejnosti o charakteristikách příslušných stanovišť a o metodách péče o divokou přírodu; eliminovat a poté zabránit další exploataci nebo jiným způsobům využívání území, jež by byly v rozporu s cílem vyhlášení; poskytovat všem stálým obyvatelům veškeré výhody, slučitelné s ostatními cíli managementu. Posláním zvláště chráněného území je ochrana komplexu biotopů lužního lesa, populace čolka velkého (Triturus cristatus) a roháče obecného (Lucanus cervus).

25



1.7 PŘEDMĚT OCHRANY ZCHÚ 1.7.1 PŘEDMĚT OCHRANY PODLE ZŘIZOVACÍHO PŘEDPISU Komplexní zřizovací předpis pro PR Káraný – Hrbáčkovy tůně dosud neexistuje. Předmětem ochrany EVL Káraný-Hrbáčkovy tůně je komplex biotopů – V1A a V1F - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition ; T 1.7 - Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii; T 1.1 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis); R 2.1 - Zásaditá slatiniště; L 3.1 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum; L 2.4 - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae); L 2.3 - Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris), a dále populace čolka velkého (Triturus cristatus) a roháče obecného (Lucanus cervus). Následující obecné charakteristiky dle: CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ N. (eds) (2001): Katalog biotopů České republiky [http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/Kat...], Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (MARHOUL P., TUROŇOVÁ D. – Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000; Metodika AOPK ČR; Praha 2008; www.biomonitoring.cz )

1.7.1.1 V1A A V1F - PŘIROZENÉ EUTROFNÍ VODNÍ NÁDRŽE S VEGETACÍ TYPU MAGNOPOTAMION NEBO HYDROCHARITION

1.7.1.1.1 V1A Vegetace ponořených nebo na hladině plovoucích vodních rostlin, kořenujících nebo nekořenujících v substrátu dna. Podle účasti jednotlivých druhů mohou být porosty jednovrstevné nebo dvouvrstevné, vzácně, je-li vytvořena vrstva nad vodní hladinou, i trojvrstevné. Submerzní vrstva může být tvořena druhy s listy členěnými v jemné úkrojky, např. růžkatcem ostnitým (Ceratophyllum demersum), r. bradavčitým (C. submersum), stolístkem klasnatým (Myriophyllum spicatum), s. přeslenatým (M. verticillatum), řečankou přímořskou (Najas marina) a ř. menší (N. minor), širokolistými i úzkolistými rdesty, např. rdestem kadeřavým (Potamogeton crispus), r. světlým (P. lucens), r. maličkatým (P. pusillus) a r. vláskovitým (P. trichoides), a dalšími ponořenými rostlinami s celistvými listy, např. vodním morem kanadským (Elodea canadensis). Vodní hladinu více nebo méně souvisle pokrývají okřehkovité rostliny, např. druhy rodu Lemna a závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza), vzácně také nepukalka plovoucí (Salvinia natans). Z dalších makrofyt nekořenujících nebo jen částečně kořenujících ve dně se vyskytuje voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae) a velmi vzácně řezan pilolistý (Stratiotes aloides). Uplatňují se i mnohé druhy kořenující v organominerálním substrátu s listy plovoucími na hladině, a to zejména stulík žlutý (Nuphar lutea), leknín bílý (Nymphaea alba) a rdest vzplývavý (Potamogeton natans), vzácněji také stulík malý (Nuphar pumila), leknín bělostný (Nymphaea candida), plavín štítnatý (Nymphoides peltata) a kotvice plovoucí (Trapa natans). Vrstvu nad vodní hladinou mohou tvořit převážně horní části květonosných lodyh některých rostlin, např. bublinatky jižní (Utricularia australis), někdy i 26



jejich vegetativní orgány, např. u řezanu pilolistého (Stratiotes aloides). Většina druhů nesnáší vyschnutí vody v nádrži, a netvoří proto v závislosti na výšce vodního sloupce morfologicky rozdílné formy. Přirozené eutrofní a mezotrofní stojaté až mírně tekoucí vody nížin a pahorkatin, vzácněji i podhůří. Zčásti jde o vody přirozeného původu, zejména mrtvá ramena řek, aluviální tůně a klidné úseky toků, ale i o rybníky s vyvinutou zonací jednotlivých typů vodní vegetace. Vodní režim je vyrovnanější než u následující jednotky a nedochází k periodickému vysýchání. Minerální substrát na dně, např. štěrk, jíl nebo písek, je často pokryt silnou vrstvou organického bahna a nerozloženého opadu, což ukazuje na pokročilejší fázi zazemňovacího procesu. Vodohospodářské úpravy a s nimi spojená absence pravidelných záplav a vysýchání aluviálních vod, zasypávání tůní a říčních ramen odpadem, přerybnění, chov bílého amura, tolstolobika a vodní drůbeže, masovější rekreace, silné znečištění vod, kosení porostů vodních rostlin v rybnících, používání herbicidů. Pro jejich ochranu je zásadní extenzivní hospodaření na rybnících, citlivá revitalizace v nivách dolních toků řek.

1.7.1.1.2 V 1F Vegetace ponořených nebo na hladině plovoucích vodních rostlin, kořenujících nebo nekořenujících v substrátu dna. Podle účasti jednotlivých druhů mohou být porosty jednovrstevné nebo dvouvrstevné, vzácně, je-li vytvořena vrstva nad vodní hladinou, i trojvrstevné. Submerzní vrstva může být tvořena druhy s listy členěnými v jemné úkrojky, např. růžkatcem ostnitým (Ceratophyllum demersum), r. bradavčitým (C. submersum), stolístkem klasnatým (Myriophyllum spicatum), s. přeslenatým (M. verticillatum), řečankou přímořskou (Najas marina) a ř. menší (N. minor), širokolistými i úzkolistými rdesty, např. rdestem kadeřavým (Potamogeton crispus), r. světlým (P. lucens), r. maličkatým (P. pusillus) a r. vláskovitým (P. trichoides) a dalšími ponořenými rostlinami s celistvými listy, např. vodním morem kanadským (Elodea canadensis). Vodní hladinu více nebo méně souvisle pokrývají okřehkovité rostliny, např. druhy rodu Lemna a závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza), vzácně také nepukalka plovoucí (Salvinia natans). Z dalších makrofyt nekořenujících nebo jen částečně kořenujících ve dně se vyskytuje voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae) a velmi vzácně řezan pilolistý (Stratiotes aloides). Uplatňují se i mnohé druhy kořenující v organominerálním substrátu s listy plovoucími na hladině, a to zejména stulík žlutý (Nuphar lutea), leknín bílý (Nymphaea alba) a rdest vzplývavý (Potamogeton natans), vzácněji také stulík malý (Nuphar pumila), leknín bílý (Nymphaea candida), plavín štítnatý (Nymphoides peltata) a kotvice plovoucí (Trapa natans). Vrstvu nad vodní hladinou mohou tvořit převážněhorní části květonosných lodyh některých rostlin, např. bublinatky jižní (Utricularia australis), někdy i jejich vegetativní orgány, např. u řezanu pilolistého (Stratiotes aloides). Většina druhů nesnáší vyschnutí vody v nádrži, a netvoří proto v závislosti na výšce vodního sloupce morfologicky rozdílné formy. Ostatní charakteristiky jsou stejné, jako u předchozího. 1.7.1.2 T 1.7 - NIVNÍ LOUKY ŘÍČNÍCH ÚDOLÍ SVAZU CNIDION DUBII Druhově bohaté, obvykle plně zapojené porosty dvousečných až trojsečných luk. Převažují vlhkomilné traviny, především psárka luční (Alopecurus pratensis), ostřice štíhlá (Carex acuta), o. dvouřadá (C. disticha), o. časná (C. praecox), o. liščí (C. vulpina), lipnice bahenní (Poa palustris) a l. luční (P. pratensis s. lat). Nápadný barevný aspekt tvoří v době květu kosatec sibiřský (Iris sibirica), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) a srpice barvířská (Serratula tinctoria), na pokosených loukách v pozdním létě také oman britský (Inula britannica). Diagnosticky významnými druhy jsou zejména 27



česnek hranatý (Allium angulosum), řeřišnice Matthioliho (Cardamine matthioli), jarva žilnatá (Cnidium dubium), konitrud lékařský (Gratiola officinalis), hrachor bahenní (Lathyrus palustris), rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum), šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia), violka nízká (Viola pumila) a v. slatinná (V. stagnina). Nižší bylinné patro je tvořeno plazivými druhy, např. vrbina penízková (Lysimachia nummularia), mochna plazivá (Potentilla reptans) aj. Mechové patro dosahuje zpravidla nepatrné pokryvnosti a je tvořeno jen několika druhy. Nivy na dolních tocích velkých řek v teplých a suchých, kontinentálně laděných oblastech. Půdy jsou hlinité až jílovité, na dlouhodoběji zaplavovaných místech oglejené až glejové, někdy mírně zasolené, dobře zásobené živinami, v létě vysýchající. Nezbytným předpokladem pro rozvoj tohoto typu luk jsou pravidelné jarní záplavy. Délka záplav je různá podle umístění porostu v terénu, v nejvýše položených místech trvá jen krátce v období kulminace povodňové vlny, mírné terénní sníženiny mohou být naopak zaplaveny od jara až do června nebo července. Prohloubení a ohrázování toků na většině lokalit znemožnilo přirozené povodně a záplavová voda se dnes do území dostává především systémem zavodňovacích kanálů. Ohrožující je nekosení, ponechání pokosené hmoty na louce, absence pravidelných záplav nebo naopak dlouhodobé zadržování vody na loukách, rozorání, zalesnění, přesetí komerčními travními směskami, těžba štěrkopísku. Ochranou je pravidelné kosení (nejméně jednou ročně) a odstraňování pokosené biomasy, umělé povodňování porostů za ochrannými hrázemi (pouze zjara a na dobu nezbytně nutnou). 1.7.1.3 T 1.1 - EXTENZIVNÍ SEČENÉ LOUKY NÍŽIN AŽ PODHŮŘÍ (ARRHENATHERION, BRACHYPODIOCENTAUREION NEMORALIS) Louky nížin a pahorkatin s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius) nebo podhorské louky, ve kterých převažují mezofilní trávy nižšího vzrůstu, např. psineček obecný (Agrostis capillaris), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), kostřava červená (Festuca rubra s. lat.) a trojštět žlutavý (Trisetum flavescens). Z trav se dále vyskytují např. srha laločnatá (Dactylis glomerata), medyněk vlnatý (Holcus lanatus) a lipnice luční (Poa pratensis s. lat.), hojné jsou i širokolisté, na živiny náročné byliny - kakost luční (Geranium pratense), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), pastinák setý (Pastinaca sativa), jetel luční (Trifolium pratense), s menší pokryvností také zvonek rozkladitý (Campanula patula), škarda dvouletá (Crepis biennis), mrkev obecná (Daucus carota), chrastavec rolní (Knautia arvensis) aj. Porosty mohou být vysoké až 1 m a podle míry narušování jsou více či méně zapojené, s pokryvností 60–100 %. Mechové patro bývá vyvinuto často jen omezeně na vlhčích místech. Ovsíkové louky se vyskytují na vyšších stupních aluviálních teras a na svazích, nejčastěji v blízkosti sídel. Ovsík převládá zejména na živinami dobře zásobených půdách, zatímco typy s dominantní kostřavou červenou (Festuca rubra s. lat.) jsou vázány na živinami chudší půdy ve vyšších nadmořských výškách. Porosty jsou zpravidla dvakrát ročně koseny a příležitostně mohou být přepásány. Ohrožujícími vlivy jsou přehnojování, ruderalizace, opouštění pozemků a následné zarůstání. Ochranou je pravidelné kosení, u nížinných typů s ovsíkem lze hnojit a vápnit při vyšší četnosti sečí, u reliktních kostřavových luk je hnojení a vápnění nevhodné. 1.7.1.4 R 2.1 - ZÁSADITÁ SLATINIŠTĚ Minerotrofní rašeliniště s ostřicovomechovou vegetací a převládajícími šáchorovitými rostlinami. Fyziognomicky se často uplatňuje drobně trsnatá ostřice Davallova (Carex davalliana) a suchopýry (Eriophorum spp.). Mechové patro je tvořeno mechy čeledi Amblystegiaceae, rašeliníky chybějí. V tůňkách a na narušených místech se někdy vyskytují parožnatky. Některá slatiniště se 28



vyznačují dominancí vzácnějších druhů, např. bahničky chudokvěté (Eleocharis quinqueflora), sítiny uzlíkaté (Juncus subnodulosus), šášiny rezavé (Schoenus ferrugineus), š. načernalé (S. nigricans), pěchavy slatinné (Sesleria caerulea) a kohátky kalíškaté (Tofieldia calyculata). Plochá údolní i svahová prameništní rašeliniště, po celý rok zásobovaná vodou bohatou na Ca2+ a další ionty. Rašelinný horizont obsahuje značné množství minerálních částic. Na údolních slatiništích jde často o zazemněné tůňky a vodní nádrže, v nichž se vytvořily dnešní vrstvy jezerní křídy, případně dalších vápnitých sedimentů. Ohrožujícím vlivem je povrchové odvodnění, snížení hladiny podzemní vody nebo čerpání pitné vody z podloží a následná mineralizace slatiny, zarůstání dřevinami a rákosem, eutrofizace (letecké hnojení, splachy z polí), mechanické narušování těžkou mechanizací nebo zvěří, zalesňování. Ochranou biotopu je extenzivní kosení v pozdním létě, zejména na místech s nižší hladinou podzemní vody nebo tam, kde hrozí zvýšený přísun dusíku a fosforu, odstraňování náletu dřevin, hrazení odvodňovacích struh. 1.7.1.5 L 3.1 - DUBOHABŘINY ASOCIACE GALIO-CARPINETUM Lesy s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního a letního (Quercus petraea s. lat. a Q. robur) a častou příměsí lípy srdčité (Tilia cordata). V keřovém patře se vyskytují nižší jedinci dřevin stromového patra a dále např. svída krvavá (Cornus sanguinea), líska obecná (Corylus avellana) a zimolez obecný (Lonicera xylosteum). V bylinném patře má významnější indikační hodnotu zejména jaterník podléška (Hepatica nobilis) a dále se vyskytují hájové druhy, jako např. sasanka hajní (Anemone nemorosa), jestřábník zední (Hieracium murorum), lecha jarní (Lathyrus vernus), strdivka nící (Melica nutans), lipnice hajní (Poa nemoralis), Pulmonaria officinalis s. lat. a řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum). Mechové patro je vyvinuto spíše sporadicky. Živinami bohaté, zpravidla hluboké půdy na svazích i plošinách v teplejších oblastech. Podloží je tvořeno nejrůznějšími typy hornin, a to od kyselých hornin krystalinika přes vápence a slínovce až po třetihorní a čtvrtohorní sedimenty. Na těžších půdách může docházet i k lokálnímu zamokření. Nebezpečím je převod na jehličnaté kultury, přezvěření. V zájmu ochrany je pak zachování přirozené skladby stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře. 1.7.1.6 L 2.3 TVRDÉ LUHY NÍŽINNÝCH ŘEK Zpravidla třípatrové jilmové a topolové doubravy a jaseniny s dominanci dubu letního (Quercus robur) a jilmu habrolistého (Ulmus minor), který však v posledních desetiletích ustoupil vlivem grafiózy. Dále jsou ve stromovém patře přimíšeny javor babyka (Acer campestre), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), střemcha obecná pravá (Prunus padus subsp. padus), lípa srdčitá (Tilia cordata) a jilm vaz (Ulmus laevis), ve vlhčích polohách olše lepkavá (Alnus glutinosa) a topol černý (Populus nigra), v sušších habr obecný (Carpinus betulus). Keřové patro je tvořeno hlavně zmlazenými dřevinami stromového patra, z keřů se vyskytují svída krvavá (Cornus sanguinea), střemcha obecná pravá (Prunus padus subsp. padus), bez černý (Sambucus nigra) aj. V přezvěřených lesích a oborách může keřové patro i chybět. V druhově bohatém bylinném patře převažují vlhkomilné až mezofilní druhy kebrlík lesklý (Aegopodium podagraria), kebrlík lesní (Anthriscus sylvestris), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), čarovník pařížský (Circaea lutetiana), kostřava obrovská (Festuca gigantea), svízel přitula (Galium aparine), kuklík městský (Geum urbanum), popenec obecný (Glechoma hederacea), netýkavka nedutklivá (Impatiens noli-tangere), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) aj. Bohatý je aspekt jarních geofytů česnek medvědí (Allium ursinum), dymnivka dutá (Corydalis cava), orsej jarní hlíznatý (Ficaria bulbifera), křivatec žlutý (Gagea lutea), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) aj. Mechové patro s 29



druhy rodů Eurhynchium, Plagiomnium aj. je většinou jen slabě naznačeno. Říční úvaly a nížinné pánve v teplé a relativně suché klimatické oblasti, na nivních půdách typu vega nebo paternia, na glejových půdách a případně také na anmóru. Půdy jsou těžší, jílovitohlinité až jílovité, bohaté živinami a pravidelně nebo občas zaplavované, místy však pouze při vysokých vodách. Častější záplavy jsou zejména v moravských úvalech. Na místech vzdálenějších od toků leží průměrná hladina podzemní vody asi 1 m pod povrchem půdy, u regulovaných toků až 2–3 m hluboko; její výkyvy během roku často přesahují rozmezí dvou metrů. Ohrožením je narušování vodního režimu krajiny, zejména odvodňování, výsadba hybridních topolů a jiných nepůvodních dřevin, přezvěření. Pro jejich ochranu je zásadní zachování přirozené dřevinné skladby, udržování nízkých stavů zvěře, citlivé revitalizace říčních systémů, umělé povodňování na místech s omezenými přirozenými záplavami. 1.7.1.7 L 2.4 MĚKKÉ LUHY NÍŽINNÝCH ŘEK Světlé, zpravidla třípatrové přirozené porosty tvořené dominantní vrbou bílou (Salix alba), místy s příměsí vrby křehké (Salix fragilis) a topolu černého (Populus nigra), řidčeji jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). Keřové patro tvoří zmlazené dřeviny stromového patra, na čerstvě vlhkých půdách je též častý bez černý (Sambucus nigra), řidčeji se vyskytují krušina olšová (Frangula alnus), vrba jíva (Salix caprea), v. nachová (S. purpurea) a v. košíkářská (S. viminalis). V bylinném patře převládají vlhkomilné druhy bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kebrlík lesní (Anthriscus sylvestris), svízel přítula (Galium aparine), popenec obecný (Glechoma hederacea), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), lipnice bahenní (Poa palustris), ostružiník ježiník (Rubus caesius), kostival lékařský (Symphytum officinale) aj. Na relativně sušších místech dominuje kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). V zamokřených porostech jsou hojné bahenní a vodní rostliny: žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), blatouch bahenní (Caltha palustris), ostřice štíhlá (Carex acuta), o. ostrá (C. acutiformis), o. pobřežní (C. riparia), svízel bahenní (Galium palustre s. lat.), zblochan vodní (Glyceria maxima), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), okřehek menší (Lemna minor), rákos obecný (Phragmites australis), závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza) aj. a místy se vyskytují liány opletník plotní (Calystegia sepium), chmel otáčivý (Humulus lupulus) a lilek potměchuť (Solanum dulcamara). Územími pro tyto biotopy jsou široké nivy nížinných řek, zpravidla do 200–220 m n. m., břehy řek a slepých říčních ramen. Pravidelné, často dlouhotrvající záplavy omezují rozvoj dřevin a spolu se silně kolísající hladinou podzemní vody jsou nejdůležitějším ekologickým faktorem podmiňujícím výskyt této vegetace. Po ústupu záplavových vod zůstává na povrchu půdy vrstva hlinitých až jílovitých sedimentů. Živinami dostatečně zásobené půdy jsou zpravidla těžší, hluboké, odpovídající půdním typům glej nebo paternia. Potencionální ohrožení představuje narušení vodního režimu krajiny, příp. pěstování rychle rostoucích hybridních topolů (Populus ´canadensis). Management by měl zajistit zachování stromových vrb na půdách příliš vlhkých pro topol, na čerstvě vlhkých půdách pěstování vrb i domácích topolů, citlivé revitalizace říčních systémů, umělé povodňování na místech s omezenými přirozenými záplavami. 1.7.1.8 BIOLOGIE A EKOLOGIE ČOLKA VELKÉHO (TRITURUS CRISTATUS) Čolek velký (Triturus cristatus) je naším největším druhem čolka s nejvyššími nároky na vodní prostředí. Takzvaná vodní fáze, kterou prochází většina druhů obojživelníků v období rozmnožování, u tohoto druhu trvá kolem 5 měsíců, není však výjimkou, když zůstávají čolci ve vodě po celý rok. 30



Typickou nikou pro tento druh jsou hlubší a větší tůně a rybníky s významným podílem ponořených rostlin a dostatkem potravy - velmi častý je u něj kanibalismus. K páření čolků dochází již v březnu, samice pak kladou jednotlivá vajíčka do záhybů listů ponořených rostlin. Záhyby vytváří samice zadníma nohama tak, že každý list zlomí a mezi zalomené plochy pak vajíčko vtlačí, jeho lepkavý povrch zalomený list fixuje. K líhnutí dochází za 1 – 2 týdny, přičemž larvy pak zůstávají v mělké prohřáté vodě, kde je dostatek potravy. Teprve později, po dosažení několikacentimetrové délky, se přesouvají do hlubší zóny. K opouštění vodního prostředí a metamorfóze dochází v letních až podzimních měsících a akční rádius pohybu kolem vody je zpravidla 400 m, výjimečně pak i 1 km. K zimování dochází v různých puklinách, pod padlými kmeny, v pařezech nebo v myších norách, část populace však zimuje i ve vodě zahrabána do bahna. 1.7.1.9 BIOLOGIE A EKOLOGIE ROHÁČE OBECNÉHO (LUCANUS CERVUS) Roháč obecný, největší evropský brouk, je obyvatelem doubrav a smíšených lesů, který proniká i do vhodných městských parků. Dává přednost teplým nížinným lesům, ale místy vystupuje i do vyšších poloh. Samice kladou vajíčka do trouchnivějících kmenů, klád a pařezů, vývoj je v našich podmínkách víceletý (3-5 let), larvy se živí trouchnivějícím dřevem. Dospělí brouci se obvykle líhnou již na podzim a přezimují v kukelních komůrkách, v přírodě se objevují od května (výjimečně v teplých letech již od konce dubna) do srpna, maximum výskytu spadá do června a července. Přes den je brouky možné nalézat na kmenech a v korunách stromů, pozdě odpoledne a večer (při teplém počasí) létají v korunách stromů. Imaga se živí listím dubů, samce láká ronící míza. Roháč obecný je západopalearktický druh rozdělený do několika poddruhů. Nominátní poddruh je rozšířen pouze v Evropě, od severní poloviny Pyrenejského poloostrova a jihovýchodní Anglii, přes Francii, Německo, Benelux, Švýcarsko, Rakousko, Česko a Slovensko, Maďarsko, Polsko a Litvu, jižní Skandinávii, Ukrajinu a Bělorusko a evropské Rusko, po Slovinsko, Chorvatsko, Bosnu a severní Srbsko a Albánii a severní část Itálie. Pravděpodobně vymřel v Dánsku a v Lotyšsku. V České republice byl rozšířen v listnatých lesích po celém území, v současnosti je však jeho výskyt lokalizován do několika oblastí, z ostatních pak vymizel. Nejhojněji se vyskytuje na jižní Moravě, v dalších oblastech ČR je rozšířen ostrůvkovitě, poměrně častý je v severozápadních a středních Čechách. Roháč obecný je ohrožen především nevhodným lesním hospodařením. Druh potřebuje k vývoji rozsáhlejší listnaté lesy s dostatkem starých stromů, pařezů a trouchnivějících kmenů. Jehličnaté monokultury znemožňují vývoj druhu. Proto lze často roháče nalézt ve starých parcích, kde nalézá vhodné podmínky. Hlavním ohrožujícím faktorem je odstraňování starého dřeva, především vytrhávání pařezů a orba pasek. Odchyt jednotlivých kusů sběrateli nemůže populace druhu ohrozit, negativní vliv by snad mohl mít pouze hromadný (ve stovkách - tisících kusů) a pravidelný odchyt na plošně omezených lokalitách. Naproti tomu přezvěření černou zvěří, která může vyhledávat larvy a aplikace insekticidů může ohrozit existenci populací velmi významně. Pozitivní pro tento druh je výběrné lesní hospodaření s ponecháním skupin starých listnatých stromů jako výstavků. Minimální požadavky péče jsou pak: ponechávání pařezů, snížení plochy pasek, neprovádění orby pasek a preference přirozené obnovy, popř. obnova kotlíkovou metodou. Ideální formou lesního hospodaření je udržování tvaru středního lesa kombinovaného původu, jak výmladného, tak semenného, s víceletou strukturou. Nižší etáž by měla mít kratší dobou obmýtí, ponechanými výstavky (20-50/1 ha) pak dlouhé obmýtí až cca 200 let, případně trvalé ponechání. Jeho výskyt ve městských parcích (popř. zahradách je vhodné podpořit ponecháváním pařezů a starých stromů, popř.: používáním dubových neimpregnovaných obrubníků.

31



1.7.2 HLAVNÍ PŘEDMĚT OCHRANY ZCHÚ A. ekosystémy název typu přírodních stanovišť

podíl plochy v ZCHÚ v %

popis ekosystému

Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis)

0.23

T5.3 Kostřavové trávníky písčin

Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition

3.4

0.46

V1A Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae)

2.57

V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty

Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)

0.32

T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky

Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně

0.34

Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Zásaditá slatiniště Dubohabřiny asociace GalioCarpinetum Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

0.01 0.23

M7 Bylinné lemy nížinných řek T1.6 Vlhká tužebníková lada

0.1

T1.8 Kontinentální vysokobylinná vegetace

1.83

T1.7 Kontinentální zaplavované louky

9.32

T1.1 Mezofilní ovsíkové louky

0.07

R2.1 Vápnitá slatiniště

20.40

L3.1 Hercynské dubohabřiny

2.26

L2.4 Měkké luhy nížinných řek

32



Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris)

31.85

17.27

L2.3A Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem málo ovlivněné porosty

14.58

L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty

B. druhy název druhu čolek velký

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ hojný, stovky, event. tisíce ex. (dospělci, vajíčka, larvy)

roháč obecný hojný, imaga druhy jmenované v tabulce kap. 2.1 (níže)

stupeň ohrožení silně ohrožený ohrožený

popis biotopu druhu vodní plocha litorál staré duby, odumřelé dřevo, rozvolněný les s osluněnými kmeny

1.8 PŘEDMĚT OCHRANY EVL NEBO PO, S KTERÝMI JE ZCHÚ V PŘEKRYVU A. typy přírodních stanovišť Název ekosystému Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition

podíl plochy v ZCHÚ v % popis biotopu typu přírodního stanoviště 2.26

L2.4 Měkké luhy nížinných řek

31,85

L 2.3 Tvrdé luhy nížinných řek

3.4

33



V1A Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae) V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty

0.46 2.58 Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Zásaditá slatiniště Dubohabřiny asociace GalioCarpinetum

1.83

T1.7 Kontinentální zaplavované louky

9.32

T1.1 Mezofilní ovsíkové louky

0.07

R2.1 Vápnitá slatiniště

20.40

L3.1 Hercynské dubohabřiny

B. evropsky významné druhy a ptáci

čolek velký

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ hojný, stovky, event. tisíce ex. (dospělci, vajíčka, larvy)

stupeň ohrožení silně ohrožený

roháč obecný

hojný, imaga

ohrožený

název druhu

popis biotopu druhu vodní plocha litorál staré duby, odumřelé dřevo, rozvolněný les s osluněnými kmeny

1.9 CÍL OCHRANY Udržení dlouhodobě příznivého stavu lokality pro zachování a příznivý vývoj předmětu ochrany - výše jmenovaných stanovišť (zejm. dle přílohy nař. Vlády 132/2005 Sb., v platném znění, pod č. CZ0214007, populace čolka velkého (Triturus cristatus) a roháče obecného (Lucanus cervus).

34



2 ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY

2.1 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ Území tvoří lužní komplex na obou stranách Labe mezi Čelákovicemi a Přerovem nad Labem. Jeho součástí jsou přírodní rezervace Hrbáčkovy tůně a přírodní rezervace Lipovka včetně souvisejícího území. Jedná se o staré labské meandry odříznuté při splavnění Labe, které se postupně zazemňují, a proto je zde vyvinuta celá hydrosérie od plovoucích vodních rostlin přes pobřežní rostliny a rostliny občas zaplavovaných luk až po rákosiny, vrbiny a olšiny. Součástí území je také rozsáhlý lesní komplex zahrnující lužní lesy, habrové doubravy a bory na štěrkopískových náplavech Labe a Jizery (Ložek et al. 2005). Rozloha navržené evropsky významné lokality činí 380 ha, z toho rozloha přírodní rezervace Lipovka je 32,8 ha, rozloha přírodní rezervace Hrbáčkovy tůně je 21 ha. Soubor unikátních lokalit výskytu biotopů i rostlinných a živočišných druhů. Lokalita je všeobecně známa díky hydrobiologickým průzkumům. Za pozornost stojí zejména kontinentální zaplavované louky, na druhově nejbohatší louce u Sedlčánek kromě zmíněných rostou: kostival český (Symphytum bohemicum), komoráč oleškový (Silaum silaus), ptačinec bahenní (Stellaria palustris), hrachor bahenní (Lathyrus palustris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), kosatec sibiřský (Iris sibirica), česnek hranatý (Allium angulosum) a ostřice rusá (Carex flava s.s.). Velkou ekologickou hodnotu mají zachovalé plošné výskyty luhů. V těsném sousedství komplexu na písčité pláži tůně Grádo roste vzácné spol. s tomkovice vonná (Hierochloe odorata) a jitrocel písečný (Plantago arenaria). Kromě rostlinstva se vyskytuje velký počet ohrožených zástupců obojživelníků (čolek velký), ptáků a zejména hmyzu. Refugium xylofágního hmyzu, zejména roháče obecného (Lucanus cervus), v jinak intenzivně zemědělsky využívané krajině. Přehled zvláště chráněných druhů organismů zaznamenaných při průzkumech Novela č. 175/2006 Sb. vyhlášky č. 395/1992 Sb. zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: KO – kriticky ohrožený druh, SO – silně ohrožený druh, O – ohrožený druh; Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [PROCHÁZKA et al. 2001]: C1 (kriticky ohrožený), C2 (silně ohrožený), C3 (ohrožený), C4a (téměř ohrožený).

LATINSKÝ NÁZEV

ČESKÝ NÁZEV

ČÁST ÚZEMÍ

MNOŽSTVÍ

OHROŽENÍ

DRUHY POTVRZENÉ VE VEGETACNÍ SEZÓNĚ 2010

Lathyrus palustris

hrachor bahenní

plocha 3 (vlhká louka východně PR Lipovka), plocha 9 (louka u Císařské Kuchyně)

Hierochloë odorata

tomkovice vonná

v meandru u tůně Grado, břeh tůně Václavky

Allium angulosum

česnek hranatý

Cicuta virosa

rozpuk jízlivý

Cnidium dubium

jarva žilnatá

plocha 9

roztroušeně až C2 vzácně

Hydrocharis ranae

voďanka žabí

na vodní hladině tůní

vzácně

morsus-

louka u Císařské Kuchyně tůně Grado - břehové porosty, kraje křovin

35

velmi vzácně, jednotlivé KO, C1 exempláře desítky jedinců (Grado), 4 C1 rostliny (Václavka) vzácně SO, C2 roztroušeně

C2

C2


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně ve vlastní EVL nezjištěn, známá a ověřená lokalita se nachází v meandru tůně Grado společně s Hierochloë odorata tůň Václavka, výskyt pravděpodobný i na dalších tůních, nicméně nepotvrzený louky mezi železniční tratí a tůní Václavky, louka u Císařské Kuchyně břehy tůní

Plantago arenaria

jitrocel písečný

Sium latifolium

sevlák širolistý

Symphytum bohemicum Butomus umbellatus

kostival český

Dactylorhiza majalis

prstnatec májový

pouze na ploše 9 (louka u Císařské Kuchyně)

Hottonia palustris

žebratka bahenní

východní část tůně Grado

Iris sibirica

kosatec sibiřský

plocha 9 (louka u Císařské Kuchyně)

Thalictrum lucidum

žluťucha lesklá

vlhké louky, u východního okraje PR Lipovka, mezi Václavkou a železniční hojně tratí, v lučním porostu pod silnicí roztroušená, mezi Přerovem n. Labem a Císařskou místy vzácná Kuchyní, louka u Císařské Kuchyně, psárková louka u Arazimových tůní

C3

Pseudolysimachion maritimum

rozrazil dlouholistý

vlhké louky, plocha 3, 5, 9

roztroušeně

C3

Armeria vulgaris

trávnička obecná

vzácně, místy početné vitální C4a populace

Berula erecta

potočník vzpřímený

Carex buekii

ostřice Buekova

Carex pseudocyperus

ostřice nedošáchor

plocha 4, 11 (písčiny pod VVN na břehu Václavky a západně PR Lipovka) v potocích a tůních, Václavka, Grado, Byšická tůň, Kozí chlup, les Netušil širší okolí tůní v litorálu Václavky, Homolky, výskyt v dalších tůních neověřen, ale je pravděpodobný

Carex riparia

ostřice pobřežní

Cornus mas Corydalis intermedia Galium boreale

dřín jarní dymnivka bobovitá svízel severní

Lemna trisulca

okřehek trojbrázdý

Lilium martagon

lilie zlatohlávek

Listera ovata

bradáček vejčitý

Menyanthes trifoliata Omphalodes scorpioides Peucedanum oreoselinum Schoenoplectus lacustris Silaum silaus

vachta trojlistá pupkovec pomněnkový

Spergula morisonii

kolenec Morisonův

Ulmus minor

jilm habrolistý

šmel okoličnatý

smldník olešníkovitý skřípinec jezerní koromáč olešníkový

vzácně

C2

vzácně

C2

hojně roztroušený vzácně roztroušeně, stovky exemplářů hojně několik polykormonů

O, C2 C3 O, C3 O, C3 SO, C3

obecně

C4a

větší porosty

C4a

vzácně

C4a

roztroušeně C4a větší porosty LES1 (Lipovka), v podrostu vzácně O, C4a LES1 (Lipovka) roztroušeně C4a vlhké louky, plochy 3, 5, 8 a 9 hojně C4a na hladině Homolky, pravděpodobně i hojně až C4a dalších tůní roztroušeně LES1 (PR Lipovka) jednotlivě O, C4a plocha 10 (ve svahu pod silnicí mezi Císařskou Kuchyní a Přerovem n. stovky jedinců C4a Labem), v PR Lipovka nezjištěn – výskyt maximálně velmi vzácný na jižním břehu tůně Grado větší porost O, C3 litorál tůní

v podrostu PR Lipovka

vzácně

C4a

písčiny, zejména v okolí PR Lipovka, hojně na železničním náspu trati jediný větší Z břeh Václavky porost plocha 9 (louka u Císařské Kuchyně) jednotlivě plocha 11 (západně od hranice PR roztroušeně Lipovka), typický průvodce písčin les v Lipovce i mezi Přerovem n. hojně Labem a Císařskou Kuchyní roztroušený

36

C4a C4a C3 C4a C4a



DRUHY NEPOTVRZENÉ VE VEGETAČNÍ SEZÓNĚ 2010 předpokládaný nález na vápnitém slatiništi pod silnicí Přerov n.L. – Císařská kuchyně udávána na tůni Grado, včetně louky ostřice dvouřadá u Císařské Kuchyně udávána na louce u Císařské ostřice rusá Kuchyně, možný výskyt i jinde PR Hrbáčkovy tůně, v litorálu nadmutice bobulnatá Václavky a Kozího chlupu

Carex disticha Carex flava s. str. Cucubalus baccifer Epipactis helleborine

kruštík širolistý

PR Lipovka

Epipactis purpurata

kruštík modrofialový

PR Lipovka

Eriophorum latifolium

suchopýr širolistý

na louce u Císařské Kuchyně, na vápnitém slatiništi pod silnicí Přerov n.L. – Císařská kuchyně

Gagea minima

křivatec menší

PR Lipovka

Lemna gibba

okřehek hrbatý

tůň Grado

Lysimachia punctata

vrbina tečkovaná

Nymphaea alba

leknín bílý

Peucedanum cervaria

smldník jelení

Potamogeton lucens

rdest světlý

Potentilla alba

mochna bílá

Primula veris

prvosenka jarní

Stellaria palustris

ptačinec bahenní

Verbascum blattaria

divizna švábovitá

Latinské jméno Lepidurus apus

České jméno listonoh jarní

Osmoderma eremita Cucujus cinnaberinus

aktuálně neověřeno aktuálně neověřeno aktuálně neověřeno aktuálně neověřeno aktuálně neověřeno aktuálně neověřeno aktuálně neověřeno aktuálně neověřeno aktuálně neověřeno

tůň Grado, pravděpodobně únik ze zahrádky PR Lipovka, tůň Grado, nejistá aktuálně původnost lokality vzhledem k častým neověřeno výsadbám aktuálně PR Lipovka neověřeno aktuálně tůň Grado neověřeno aktuálně PR Lipovka neověřeno aktuálně PR Lipovka neověřeno aktuálně udávána na louce u Císařské Kuchyně neověřeno aktuálně louka mezi tratí a PR Hrbáčkovy tůně neověřeno

Aktuální početnost nebo vitalita druhu v ZCHÚ

Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., event červený seznam (ČS)

roháč obecný

C4a C4a C4a C4a O, C3 C2 C3 C4a C2 SO, C1 C4a C3 C4a C4a C3 C3

Popis biotopu druhu, další poznámky lesní tůně v lese Netušil

O vzácný roztroušeně, relativně hojně

páchník hnědý lesák rumělkový

O, C2

KO lokální

Cetonischema zlatohlávek skvostný aeruginosa Lucanus cervus

aktuálně neověřeno

ostřice Davallova

Carex davalliana

O duby SO

vzácně

SO 37

krovky v trouchu dubu v l. Netušil

krovky a larvy u Babince padlý topol v centru l. Netušil Občanské sdružení Ploučnice


Bombus sp. Formica cunicularia Formica fusca Formica lemani Formica polyctena Formica pratensis Atherix ibis Accipiter gentilis Accipiter nisus Alcedo atthis Apus apus Ardea cinerea Ciconia ciconia Ciconia nigra Circus aeruginosus Corvus corax Dryocopus martius Falco subbuteo Ixobrychus minutus Jynx torquila Lanius collurio Locustella luscinioides Luscinia megarhynchos Milvus milvus Motacilla flava Rallus aquaticus Podiceps ruficollis Sciurus vulgaris Anguis fragilis

čmelák

hojně

O

mravenec mravenec

O O

mravenec

O

mravenec

O

mravenec luční číhalka pospolitá jestřáb lesní

O O O

nehojně

přelet

vzácně krahujec obecný

SO vzácně

ledňáček říční rorýs obecný volavka popelavá čáp bílý

nehojně vzácně

čáp černý moták pochop

SO O O O

nad vodou, spíše u řeky

SO O

přelet

přelet

nehojně krkavec velký datel černý

O SO

les Netušil

ostříž lesní

SO

přelet

bukáček malý

KO

poslech

SO O

les okraje, křoviny

vzácně

krutihlav obecný ťuhýk obecný

vzácně

cvrčilka slavíková

O

slavík obecný

O nehojně

luňák červený konipas luční

KO SO

přelet

SO

vlhká louka u Václavky

vzácně chřástal vodní vzácně potápka malá

O

veverka obecná

O

les

slepýš křehký

SO

bez preference biotopu, mimo podmáčené půdy

SO

lemy cest

Lacerta agilis ještěrka obecná L. Natrix natrix užovka obojková

O

38



Bombina bombina Bufo bufo Bufo viridis

kuňka obecná

Hyla arborea

rosnička zelená

Rana dalmatina Rana temporaria Triturus cristatus

skokan štíhlý

Triturus vulgaris

čolek obecný

ropucha obecná ropucha zelená

O hojně hojně

O O SO SO

rákosiny levobřežních tůní Sedlčánky - přejetá na silnici poslech, rákosiny levobřežních tůní les Netušil

nehojně skokan hnědý

O

čolek velký

KO roztroušeně

okraje tůní, v lese Netušil v tůních

SO

2.1.1 GEOLOGICKÉ PODMÍNKY Povrch území tvoří z velké části sedimenty kvartéru, jednak v různé míře písčité až jílovité hlíny labské nivy, jednak štěrkopísky až písky nižších teras, které pokrývají rozsáhlé plochy. Nivu zpestřují výplně četných zazemněných ramen (hnilokaly, humózní jíly a jemné písky). Na nízkých terasách lemujících nivu jsou místy celé okrsky písečných přesypů nebo váté písky, které tvoří tenký pokryvný plášť. Částečně je vyvinut nivní fenomén, jehož dynamika je dnes ovšem umrtvena regulací, resp. kanalizací řeky. Reliéf má charakter roviny s výškovou členitostí do 30 m (Culek 1996). V labské nivě převládá typická fluvizem (typu vega), na píscích málo vyvinuté půdy typu kyselých rankerů. V plochých, špatně drenovaných okrscích podél bočních přítoků Labe se vyskytují černice, obvykle víceméně oglejené. Konkrétně v přírodní rezervaci Lipovka-Grado tvoří horninové podloží křídové (spodní turon) písčité spongility, které přecházejí na severu území do vápnitých slínovců. Křídové usazeniny jsou překryty mohutnými náplavami štěrkopísků labských teras, na nichž jsou uloženy písky a fluviální hlíny. V místech, kde vycházejí k povrchu štěrkopísky, jsou vyvinuty arenické kambizemě s tendencí k vyluhování. V místech, kde je větší příměs povodňových hlín, je hnědozem úživnější a přechází do pseudoglejové hnědozemě. V depresích v severní části území jsou i fluvizemě, v mrtvém rameni pak zbahnělé gleje s vložkami hnilokalů. V přírodní rezervaci Hrbáčkovy tůně jsou podkladem nivní uloženiny v nadloží čtvrtohorních (pleistocén) štěrkopískových usazenin. Na nich jsou vyvinuty fluvizemě. Jako výplně mrtvých říčních ramen se uplatňují sapritické organozemě, v okolí pak gleje (Ložek et al. 2005).

2.1.2 GEOMORFOLOGIE, HYDROLOGIE Geomorfologicky se území nachází v soustavě Česká tabule, v celku Středolabská tabule, v okrsku VIB-3A-b Sadská rovina, kontaktně s okrskem VIB-3C-b Staroboleslavská kotlina a VIB2B-e Vrutická pahorkatina. V úzkém slova smyslu je však součástí kvartéru, přičemž jeho hluboké podloží tvoří ordovické břidlice, na které nasedají svrchnokřídové vápnité a písčité jílovce a pískovce. Hydrologicky zde funguje průlinový kolektor kvartérních písků až hlinitých písků a štěrků. Hladina podzemní vody je nehluboko, v rozmezí 30-70 cm. Přítomnost umělých drenážních systémů v blízkém okolí nebyla zjištěna, nelze ji však vyloučit. Hydrologicky náleží do povodí Labe č.h.p. 139



04-07 od Výrovky po Jizeru (Bratka et al. 2005.

2.1.3 KLIMATICKÉ POMĚRY Klimaticky jde o součást nejsušší a nejteplejší oblasti Čech. Podle Quitta leží celá oblast v teplé oblasti T2, je značně teplá a má jedny z nejvyšších průměrných teplot v Čechách (např. v blízkých Poděbradech to je 8,9°C). Srážky se pohybují okolo 500-530 mm, přesto má území xerotermní ráz.

2.1.4

CHARAKTERISTIKA VEGETACE

PR se nachází ve vegetačním stupni 1., v teplé klimatické oblasti T2, ve fytogeografické oblasti Thermophyticum, fytogeografickém obvodu Thermobohemicum, fytogeografickém okresu 11. Polabí a fytogeografickém podokresu 11a. Všetatské Polabí. Dle biogeografického členění se nachází v biogeografickém regionu 1.7 – Polabský bioregion, který zahrnuje Terezínskou, Mělmickou a Nymburskou kotlinu. Typickým rysem bioregionu je katéna niv, nízkých a středních teras. Biota patří do 2. bukovo-dubového vegetačního stupně, vlivem substrátu ovšem bez buku. Celkově je dosti diverzifikovaná (Culek 1996). Potenciální přirozenou vegetací dle rekonstrukční mapy přirozené vegetace (Neuhäuslová & al. 1998, měř. 1: 500 000) a charakteristiky bioregionu Polabí (Culek 1996) by v území byla vegetace říčních niv lužních porostů podsvazu Ulmenion (Ficario-Ulmetum campestris), které se na nejvlhčích místech střídaly s ostrůvky vrbin svazu Salicion albae). Na vyšších terasách jsou potenciální vegetací acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion). Vzácně byly přítomny dubohabrové háje (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Primární bezlesí bylo ostrůvkovité – tvořily je katény vodní a mokřadní vegetace, kterou tvořily různé asociace svazů Phragmition communis, Phalaridion arundinadceae, Caricion gracilis, Oenathion aquaticae, Hydrocharition, Nymphaeion albae a Potamion lucentis.

2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI

Území zabírá starou sídelní oblast, na vyšších terasách souvisle osídlenou již od neolitu. Lesy na území bioregionu v současnosti pokrývají jen nevelkou část plochy, ve vlastní nivě mají převahu přirozené porosty nad lignikulturami (zejména topolu), na terasách však dominují kulturní bory. Porosty s přirozenou skladbou jsou pouze fragmentární (Culek 1996). Žily zde národy předslovanské, z nichž nejvíce zpráv je o Keltech, později, cca od 6. stol. n.l. Slované. Členité území skýtalo řadu možností k obživě, především pro rybolov a lov, případně sběr plodů. Bylo-li obydleno, pak příbytky byly nejspíše chýše na kůlech (polabské místopisné názvy „Kolín“ apod.), případně na hatích a plavidlech. Na sušších místech se páslo dobytek, těžilo se dřevo, pravděpodobně také pěstovaly některé plodiny (Bratka et al. 2005).

A) OCHRANA PŘÍRODY Tůň Václavka vznikla z odstaveného labského meandru při úpravách Labe (kanalizace), které probíhaly v několika fázích od konce 19. století do 40. let století dvacátého. Tomu odpovídají i staré mapy. Na mapě z druhého vojenského mapování, které v probíhalo v letech 1842 – 1852, je dnešní rameno Václavka součástí hlavního toku. Mapa z třetího vojenského mapování (1 : 25 000) z let 1878 – 1879 (Boguszak et Císař 1961) zachycuje Václavku jako součást jednoho z rozdvojených ramen toku, již s názvem „Alte Elbe – staré Labe“. K jejímu úplnému oddělení došlo pravděpodobně na 40



začátku 20. století. Až do čtyřicátých let 20. století byla dnešní PR ovlivňována každoročními jarními záplavami. Zprvu bylo odstavené rameno mnohem větší a dosahovalo až k dnešnímu korytu Labe, postupně však toto staré koryto zarostlo rákosinami, které se v jeho místech vyskytují dodnes. Toto zarůstání a zazemňování bylo poměrně rychlé. Přispělo k tomu zřejmě i to, že do tůně bylo v šedesátých až sedmdesátých letech uloženo neznámé množství závadných sedimentů z pročišťování labského koryta (Bratka et al. 2005b). Vyhlášení PR Hrbáčkovy tůně proběhlo r. 1989. Tradované údaje o působení doc. Hrbáčka v tůních Václavka, Homolka, Grado (od r. 1999 – PR Lipovka-Grado) a Kozí chlup jsou mylné. Dle ústního sdělení doc. Hrbáčka autorům plánu péče se veškeré výzkumné práce odehrávaly jen na levém břehu Labe (Bratka et al. 2005b). Na základě doposud platných plánů péče byly provedeny probírky 0,3 ha křovin a realizace 7 tůní na území PR Hrbáčkovy tůně.

B) LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Lesnické hospodaření na pravém břehu je extenzivní, jedná se o vesměs o vlhké až zamokřené luhy. Jejich druhová skladba je do značné míry zachována jako přirozená (místy snad původní). V poměrně nedávné minulosti (do 40. let 20. století) zda panoval záplavový režim, který do lesů přinášel živiny a současně i externí (geograficky nepůvodní, montánní a submontánní) organismy. Ekonomicky byly využívány různé druhy vrb, zejména pro výrobu proutěného zboží. Zelené proutí sloužilo také jako krmení pro hospodářská zvířata. Od 80. let 19. století probíhalo masové vysazování olše, jak v liniových prvcích (podél vodních toků a tůní), tak jako součást lesních porostů. Důvodem byl její rychlý růst a dobrá využitelnost jako stavební dřevo (hrazení toků, pažení apod.) i jako palivo. Ve tvrdém luhu dominoval dub letní a další druhy. Negativním vlivem byla dlouhodobě protěžovaná snaha o likvidaci dřevin ve fázi rozpadu, tj. v době, kdy jsou nejbohatším stanovištěm živočichů (merocenózy, fauna xylo-biontů). Úpravou hranic v roce 1999 byla k PR Lipovka – Grado přičleněna část lesa při severním okraji, která je typickou kulticenózou se smrkem, modřínem, dubem červeným atp. Připojená část nepředstavuje ohrožení jádrových cenných částí PR a bude předmětem dlouhodobých změn. Situace levobřežních lesních porostů (viz popis plochy LES 3) je odlišná zejména v tom, že se jedná o větší kompaktní lesní celek v sevření zemědělské půdy a řeky. V porostech probíhají probírky a v nedávné minulosti i větší lesnické zásahy. Většina lesů leží na podmáčených půdách, kde se střídají plochy měkkého a tvrdého luhu, kulturní porosty s invazními porosty náletů na nezajištěných ploškách. Zejména ve východní části pak vzniklo několik ploch mýtin a jedna větší plocha borovice a modřínů. Součástí území je i mateční semenná školka borovice lesní. Pro účely těžby je v ploše zřízena síť mlatových cest místy zpevněných štěrkem, příp stavební sutí. Negativem zalesnění je absence světlin kolem tůní (zaniklých a stávajících) z různověkou strukturou porostu dubu letního. A dále zarůstání a stínění tůní samotných.

C) ZEMĚDĚLSKÉ HOSPODAŘENÍ Ve vlastní PR, s výjimkou více, či méně extenzívní péče o luční společenstva, zemědělská činnost neprobíhá. V OP se nacházejí louky a pole, která mohou mít vliv v důsledku používání agrochemikálií. Jejich splachy mohou mít decimující dopady především na vodní biotu. Negativní vliv zemědělství (příp. jeho kombinace s jinými negat.vlivy) není zcela vyhodnocen, řešen je zejména stanovením zakázaných či omezujících opatření v ochranném pásmu. Luční management je upraven v příslušné kapitole.

D) RYBNÍKÁŘSTVÍ Není předmětem územního managementu. 41



E) MYSLIVOST Záměrné ovlivňování stavu zvěře je podpořeno pomocí umělých odchovů, zejména kachen březňaček. Introdukce odchovaných kachen není masivní a soustřeďuje se na tůně mimo navrhovanou PR, ptáci však přeletují jak do OP, tak i vlastní rezervace. Jejich vliv není zcela vyhodnocen, některé okolnosti jsou však zjevně patrné. V kombinaci s jinými negativními vlivy se zvyšuje eutrofizace tůní a ochuzuje ekosystém. Kachny jsou trvale přikrmovány. Někteří volně žijící ptáci i savci využívají nadstandardní nabídku potravy a jejich populace sílí na úkor jiných druhů. Nejméně u tří druhů je na místě snižování stavů. Je to liška obecná, prase divoké (které je díky své všežravosti škůdcem jak populace roháče obecného, tak zpěvného ptactva a jiných živočichů) a nepůvodní norek americký, rovněž všežravý predátor, před kterým neobstojí žádné ptačí hnízdo, škeble, raci, hmyz atd.

F) RYBÁŘSTVÍ Rekreační rybaření na tůni Grado je frekventované spíše sporadicky. Tůň je zarybňována a hospodaří se na ní dle příslušných rozhodnutí MZe bez zvláštního přihlédnutí ke statutu území. Rozsah aktuálního vysazování ryb není znám, dle dílčích informací je nejvíce vysazován amur, candát, kapr, štika, úhoř, cejn a lín. Vzhledem k poměrně silnému zastoupení vodních makrofyt nejsou patrně býložravé ryby příliš početné. Rekreační rybaření je intenzivní zejména na Václavce, méně na Byšičské tůní, Kozím Chlupu a na Homolce. Tůně jsou pravidelně zarybňovány a hospodaří se na nich bez zvláštního přihlédnutí ke statutu území dle příslušných rozhodnutí MZe. Až do roku 2001 vysazovali rybáři okolo 150 ks ryb na hektar, případně i více. Jednalo se zejména o druhy : amur, candát, kapr, štika, úhoř. Jednorázově byl v r. 1983 vysazen tolstolobik do Václavky a Byšičské. V současnosti z finančních důvodů vysazování zčásti absentuje a jeho vliv je menší. Rybářskou činností však dochází k občasnému plašení hnízdících ptáků v břehové zóně (kachny divoké, lysky, slípky, potápky malé, rákosníci, cvrčilky aj.). Dlouhodobější monitorování stavu rybí obsádky nebylo prováděno, informace pocházejí ze stávajících plánů péče. Vliv zarybňování není přesně znám, vyšší stavy však nepochybně ekosystém ovlivňují. Mohou mít za následek např. sezónně celkově velmi slabé populace obojživelníků, některých ptáků a bezobratlých. Na druhé straně býložravé ryby brzdí sukcesi vodních makrofyt. V případě zaplavení je pak jakákoliv redukce, a to i vzhledem k nemožnosti manipulace s hladinou, bezpředmětná. Stav makrofyt je třeba monitorovat a v úzké spolupráci s hospodářem případně redukovat obsádku.

G) REKREACE A SPORT O novodobé historii labských ramen Grado a Václavka se zmiňuje Krýžová (2007): Grado, bývalé labské rameno, odstavené ve 20. a 30. letech 20. století při regulaci Labe, však za sebou má rušnou minulost vyhlášené rekreační pláže. Jen pro srovnání uvádím, co o této lokalitě, která byla před regulací ostrovem, píše dobový místní tisk (Weinzettl 1926): „Některou neděli až 20 000 lidí zamíří na ostrov... Pohled připomíná písčiny na břehu Jaderského moře u Grada, je tu Čelákovické Grado... A když s koncem léta nastane i konec lázeňské sezóny, přicházejí houfně jiné návštěvy – kozy. Sejde se jich denně i šedesát.“ Ve 30. letech 20. století se započala stavba zdymadla v Čelákovicích a úpravy koryta, v důsledku toho došlo k odstavení ramene. Mapa z třetího vojenského mapování (1 : 25 000), jež probíhalo v letech 1878 – 1879 (Boguszak et Císař 1961) ukazuje ještě rozdvojené koryto toku utvářející ostrov (viz příloha I). Poté, co rameno přestalo být hlavní součástí toku, začaly na jeho 42



březích vyrůstat chaty, postupně jich přibývalo a dnes obklopují většinu ramene. S tím je spojeno sportovní a rekreační využívání tůně, včetně využití rybářského. Pravobřežně má spíše druhotně negativní vliv ruch vznikající zejména aktivitou na přístupové komunikaci k chatařské kolonii, řece a tůním samotným. Automobilový ruch by bylo vhodné regulovat striktním vyhrazení průjezdu pouze pro zásobování.

H) TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN Lokalita nenese známky těžby nerostných surovin.

I) JINÉ ZPŮSOBY VYUŽÍVÁNÍ Dominantním jiným způsobem využívání se staly jímací vodárenské řady vodárny Káraný, které byly do území instalovány ve čtyřicátých letech 20. století. Měly nepochybně značný vliv na režim podzemních vod, území se odvodnilo a změnil se charakter původně výhradně lužního lesa. Další velký a výkonný jímací řad podél severozápadní hranice PR doplnil vodárenskou soustavu v roce 1990. V současnosti lze konstatovat, že jeho vliv na rezervaci je nesporně negativní. Trvalé zamokření v místech někdejšího labského ramene zaniklo, což vedlo k dalšímu potlačení lužního charakteru lesa. V PR a dále mimo ně směrem k severu byla, dle informací, nedlouho po zahájení provozu zcela odvodněna tůň, která zde měla hloubku přes 1 metr. Tím bylo zničeno hodnotné stanoviště obojživelníků. Vodárenské aktivity probíhaly bez jakékoliv vazby na orgány ochrany přírody již od doby vyhlášení v r. 1946 (tedy jako činnosti nestanovené) až do roku 1999. Probíhalo zde sečení travního porostu, klučení křovin, stavební zásahy aj. Teprve nařízení z roku 1999 situaci lépe podchytilo. Úplný soulad však nebyl dosažen.

43



2.3 SOUVISEJÍCÍ

PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ

PŘEDPISY

Lesní hospodářské plány 101813 LHO Lysá nad Labem, z.o. Mělník (2007-2016), 104000 Nymburk (2006-2015), 101000 Mělník (2007-2016), 101815 LHO Brandýs, z.o.Mělník (2007-2016); Plán péče o PR Lipovka – Grado 2006 – 2015; Plán péče o PR Hrbáčkovy tůně 2006 – 2016. Související právní předpisy jsou : zák. ČNR č. 114/92Sb. o ochraně přírody a krajiny ve zn. pozd. předp., zák. 254/01Sb. o vodách ve zn. pozd. předp., zák. 289/95Sb. o lesích ve zn. pozd. předp., zák. 50/76Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve zn. pozd. předp, zák. č 99/2004 o rybářství ve zn. pozd. předp.

44



2.4 SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH 2.4.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O LESÍCH LES 1 (dělení viz níže) 17 Polabí Mělník (101000) 32,1 ha 1. 1. 2007 – 31. 12. 2016 LČR s.p. Lesní správa Mělník

Přírodní lesní oblast LHC / zařizovací obvod Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP Organizace LH Nižší organizační jednotka Přírodní lesní oblast: 17 Polabí Soubor lesních typů Název SLT (SLT)

Přirozená dřevinná skladba SLT

1G

vrbová olšina (Saliceto- OL6, VR3, TP1, JS+, OS+

(LT: 1G1)

Alnetum)

1L

jilmový luh (Ulmeto-

(LT: 1L2, 1L4, 1L5)

Quercetum alluviale)

1S

(habrová) doubrava na DB8, HB1, BO1, BR+, LP+ píscích ((Carpineto-

(LT: 1S8)

DB4, JL2, JS2, HB1, LP (JV)1

Výměra (ha)

Podíl (%)

10,27

32

17,06

53

4,77

15

32,10

100%

)Quercetum mesotrophicum)

Celkem Zkratky dřevin vycházejí z vyhlášky č. 84/1996 Sb.

Přirozená skladba je stanovena dle Ing. Eduarda Průšy, CSc. (pěstování lesů na typologických základech), s drobnými odchylkami odpovídá přirozené skladbě podle typologického klasifikačního systému ÚHÚLu (Ing. Karel Plíva) Výměry a druhová skladba v jednotlivých PSK jsou převzaty z platného LHP. Lesní typy: 1G1 vrbová olšina

1L2 1L4 1L5 1S8

lužní, souhrnný typ s varietami: - s vysokými ostřicemi (Carex echinata, Carex riparia) - kosatcová (Iris pseudacorus) - slatinná (Solanum dulcamara + Lycopus europaeus) - s rákosem obecným (Phragmites australis) jilmový luh bršlicový (Aegopodium podagraria) jilmový luh válečkový (Brachypodium sylvaticum) jilmový luh ptačincový (Stellaria holostea) (habrová) doubrava na píscích ostružiníkový (Rubus fruticosus agg., příp. R. caesius)(Polabí)

45



1G - vrbová olšina (Saliceto-Alnetum) dřevina český

zkr.

bříza bělokorá (b. bradavičnatá) dub červený dub zimní jasan ztepilý lípa malolistá (lípa srdčitá) modřín opadavý (m. evropský) olše lepkavá topol osika, osika obecná topol bílý (linda) vrba bílá, vrba křehká

BR DBC DBZ JS LP MD OL OS TP VR

zastoupení současné přirozené (ha) (%) (ha) (%) 1,05 10,22

vědecký Betula pendula Roth Quercus rubra L. Quercus petraea (Mattyschka) Liebl. Fraxinus excelsior L. Tillia cordata Mill.

0,21 0,21 3,92 1,36

2,04 2,04 38,17 13,25

Larix decidua Mill.

0,12

1,17

Alnus glutinosa (L.) Gaertner Populus tremula L. Populus alba L. Salix alba, Salix fragilis L.

3,21

31,26

6,16

0,19

1,85

10,27

100,00

1,03 3,08 10,27

+

60,00 + 10,00 30,00 100,00

1G - vrbová olšina 70

60,00

60

zastoupení (%)

50

40

38,17

31,26

30,00

30

20 13,25 10,22

10,00

10 2,04

2,04

1,85

1,17

0,00

0,00

0 BR

DBC

DBZ

JS

LP

MD

OL

OS

TP

VR

dřevina současné

46

přirozené



1L - jilmový luh (Ulmeto-Quercetum alluviale) dřevina český

zkr.

trnovník akát buk lesní borovice lesní bříza bělokorá (b. bradavičnatá) dub letní dub červený dub zimní

AK BK BO BR DB DBC DBZ

Robinia pseudacacia L. Fagus silvatica L. Pinus sylvestris L. Betula pendula Roth Quercus robur L. Quercus rubra L. Quercus petraea (Mattyschka) Liebl. Carpinus betulus L. Ulmus minor Mill. Fraxinus excelsior L. Acer platanoides L. Acer pseudoplatanus L. Tillia cordata Mill.

habr obecný jilm habrolistý jasan ztepilý javor mléč javor klen lípa malolistá (lípa srdčitá) olše lepkavá smrk ztepilý

HB JL JS JV KL LP OL SM

zastoupení současné přirozené (ha) (%) (ha) (%) 0,02 0,12 0,04 0,24 1,71 10,02 0,79 4,63

vědecký

Alnus glutinosa (L.) Gaertner Picea abies (L.) Karsten

6,82

40,00

2,29

1,71 3,41 3,41

10,00 20,00 20,00

0,06 2,62

0,35 15,36

1,71

10,00

0,51 0,84 17,06

2,99 4,92 100,00

17,06

100,00

0,34 8,66

1,99 50,76

1,08

6,33

0,39

1L - jilmový luh 60

50,76

50

40,00

zastoupení (%)

40

30

20,00

20,00

20 15,36

10,02

10,00

10,00

10 6,33 4,92

4,63 0,12

2,99

2,29

1,99

0,35

0,24

0 AK

BK

BO

BR

DB

DBC

DBZ

HB

JL

JS

JV

KL

LP

OL

SM

dřevina současné

47

přirozené



1S (habrová) doubrava na píscích ((Carpineto-)Quercetum mesotrophicum) dřevina český

zkr.

borovice lesní bříza bělokorá (b. bradavičnatá) dub letní dub zimní habr obecný lípa malolistá (lípa srdčitá) modřín opadavý (m. evropský) smrk ztepilý

BO BR DB DBZ HB LP MD SM

zastoupení současné přirozené (ha) (%) (ha) (%) 2,53 53,04 0,48 10,00 0,43 9,01 + 0,57 11,95 3,81 80,00 0,22 4,61 0,29 6,08 0,48 10,00 0,02 0,42 + 0,14 2,94 0,57 11,95 4,77 100,00 4,77 100,00

vědecký Pinus sylvestris L. Betula pendula Roth Quercus robur L. Quercus petraea (Mattyschka) Liebl. Carpinus betulus L. Tillia cordata Mill. Larix decidua Mill. Picea abies (L.) Karsten

1S (habrová) doubrava na píscích 90 80,00

80

70

zastoupení (%)

60 53,04

50

40

30

20 10,00

10

11,95

11,95

10,00

9,01 6,08

4,61

2,94 0,42

0,00

0,00

0 BO

BR

DB

DBZ

HB

LP

MD

SM

dřevina současné

48

přirozené



LES 1 dřevina český

zkr.

trnovník akát buk lesní borovice lesní bříza bělokorá (b. bradavičnatá) dub letní dub červený dub zimní habr obecný jilm habrolistý jasan ztepilý javor mléč javor klen lípa malolistá (lípa srdčitá) modřín opadavý (m. evropský) olše lepkavá topol osika, osika obecná smrk ztepilý topol bílý (linda) vrba bílá, vrba křehká

AK BK BO BR DB DBC DBZ HB JL JS JV KL LP MD OL OS SM TP VR

zastoupení současné přirozené (ha) (%) (ha) (%) 0,02 0,06 0,04 0,12 4,24 13,21 0,48 1,50 2,27 7,07 0,57 1,78 10,63 33,11 0,55 1,71 9,09 28,32 1,37 4,27 2,19 6,82 3,41 10,62 4,31 13,43 3,41 10,62

vědecký Robinia pseudacacia L. Fagus silvatica L. Pinus sylvestris L. Betula pendula Roth Quercus robur L. Quercus rubra L. Quercus petraea (Mattyschka) Liebl. Carpinus betulus L. Ulmus minor Mill. Fraxinus excelsior L. Acer platanoides L. Acer pseudoplatanus L. Tillia cordata Mill. Larix decidua Mill. Alnus glutinosa (L.) Gaertner Populus tremula L. Picea abies (L.) Karsten Populus alba L. Salix alba, Salix fragilis L.

0,06 4,00 0,26 3,72

0,19 12,46 0,81 11,59

1,41 0,19

4,39 0,59

32,10

100,00

1,71

5,33

6,16

19,19 +

1,03 3,08 32,10

3,21 9,60 100,00

LES 1 35 33,11

30

28,32

zastoupení (%)

25

19,19

20

15

13,43

13,21

12,46 11,59 10,62

10,62 9,60

10 7,07

6,82 5,33 4,39

4,27

5

3,21 1,78

1,50 0,06

1,71 0,81

0,19

0,12

0,59

0,00

0 AK

BK

BO

BR

DB

DBC

DBZ

HB

JL

JS

JV

KL

LP

MD

OL

OS

SM

TP

VR

dřevina současné

49

přirozené



LES 2 17 Polabí Mělník (101000) 32,23 ha 1. 1. 2007 – 31. 12. 2016 LČR s.p. Lesní správa Mělník

Přírodní lesní oblast LHC / zařizovací obvod Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP Organizace LH Nižší organizační jednotka Přírodní lesní oblast: 17 Polabí Soubor lesních typů Název SLT (SLT)

Přirozená dřevinná skladba SLT

Výměra (ha)

Podíl (%)

0,81

2,5

1G

vrbová olšina (Saliceto- OL6, VR3, TP1, JS+, OS+

(LT: 1G1)

Alnetum)

1L

jilmový luh (Ulmeto-

DB4, JL2, JS2, HB1, LP (JV)1

26,24

81,4

(LT: 1L2)

Quercetum alluviale) topolový luh (QuercetoPopuletum vallidosum)

TP3, JS2, DB2, OL 2, JL1, VR

5,18

16,1

32,3

100%

1U (LT: 1U1)

Celkem Zkratky dřevin vycházejí z vyhlášky č. 84/1996 Sb.

Přirozená skladba je stanovena dle Ing. Eduarda Průšy, CSc. (pěstování lesů na typologických základech), s drobnými odchylkami odpovídá přirozené skladbě podle typologického klasifikačního systému ÚHÚLu (Ing. Karel Plíva) Výměry a druhová skladba v jednotlivých PSK jsou převzaty z platného LHP. Lesní typy: 1G1 vrbová olšina lužní, souhrnný typ s varietami: - s vysokými ostřicemi (Carex echinata, Carex riparia) - kosatcová (Iris pseudacorus) - slatinná (Solanum dulcamara + Lycopus europaeus) - s rákosem obecným (Phragmites australis) 1L2 jilmový luh bršlicový (Aegopodium podagraria) 1U1 topolový luh kopřivový (Urtica dioica)

50



1G - vrbová olšina (Saliceto-Alnetum) dřevina zkr.

český

vědecký

JS OL OS TP VR

jasan ztepilý olše lepkavá topol osika, osika obecná topol bílý (linda) vrba bílá, vrba křehká

Fraxinus excelsior L. Alnus glutinosa (L.) Gaertner Populus tremula L. Populus alba L. Salix alba, Salix fragilis L.

zastoupení současné přirozené (ha) (%) (ha) (%) + 0,767 95,04 0,484 60 + 0,081 10 0,040 4,96 0,242 30 0,807 100,00 0,807 100

1G - vrbová olšina 100

95,04

90 80 70 zastoupení (%)

60,00 60 50 40 30,00 30 20 10,00 10

4,96 0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0 JS

OL

OS

TP

VR

dřevina současné

51

přirozené



1L - jilmový luh (Ulmeto-Quercetum alluviale) dřevina vědecký

zkr.

český

BR

bříza bělokorá (b. bradavičnatá) dub letní dub červený dub zimní habr obecný jilm habrolistý jasan ztepilý javor klen lípa malolistá (lípa srdčitá) modřín opadavý (m. evropský) olše lepkavá topol bílý (linda)

DB DBC DBZ HB JL JS KL LP MD OL TP


Betula pendula Roth Quercus robur L. Quercus rubra L. Quercus petraea (Mattyschka) Liebl. Carpinus betulus L: Ulmus minor Mill. Fraxinus excelsior L. Acer pseudoplatanus L. Tillia cordata Mill. Larix decidua Mill. Alnus glutinosa (L.) Gaertner Populus alba L.

9,857 0,596 3,327 2,474

37,57 2,27 12,68 9,44

5,975 0,250 0,428 0,048 2,879 0,108 26,238

22,77 0,95 1,63 0,18 10,97 0,41 100,00

10,494

40

2,624 5,248 5,248

10 20 20

2,624

10

26,238

100

1L - jilmový luh

40

40

37,57

45

35

22,77

DB

HB

JS

KL

LP

OL

0,41

0

10,97

MD

0

0,18

1,63

10

JL

0

DBZ

0

DBC

0,00

0

BR

0

0

1,13

5

2,27

10

0,95

9,44

15

10

12,68

20

20

20

25

0

zastoupení (%)

30

TP

dřevina současné

52

přirozené



1U - topolový luh (Querceto-Populetum vallidosum) dřevina vědecký

zkr.

český

DB HB JL JS OL OLS TP VR

dub letní habr obecný jilm habrolistý jasan ztepilý olše lepkavá olše šedá topol bílý (linda) vrba bílá, vrba křehká

zastoupení současné přirozené (ha) (%) (ha) (%) 1,035 20 0,024 0,46 0,024 0,46 0,518 10 0,869 16,79 1,035 20 3,220 62,21 1,035 20 0,048 0,93 0,991 19,15 1,553 30 + 5,176 100,00 5,176 100

Quercus robur L. Carpinus betulus L: Ulmus minor Mill. Fraxinus excelsior L. Alnus glutinosa (L.) Gaertner Alnus incana (L.) Moench Populus alba L. Salix alba, Salix fragilis L.

1U - topolový luh

62,21

70

60

30

40

DB

HB

19,15

20

JL

JS

OL

OLS

TP

0

0,00

0

0,93

0,46

0

0,46

10

0

20

10

20

16,79

20

30

0,00

zastoupení (%)

50

VR

dřevina současné

53

přirozené



LES 2 dřevina vědecký

zkr.

český

BR

bříza bělokorá (b. bradavičnatá) dub letní dub červený dub zimní habr obecný jilm habrolistý jasan ztepilý javor klen lípa malolistá (lípa srdčitá) modřín opadavý (m. evropský) olše lepkavá olše šedá topol osika, osika obecná topol bílý (linda) vrba bílá, vrba křehká

DB DBC DBZ HB JL JS KL LP MD OL OLS OS TP VR

Betula pendula Roth


Quercus robur L. Quercus rubra L. Quercus petraea (Mattyschka) Liebl. Carpinus betulus L: Ulmus minor Mill. Fraxinus excelsior L. Acer pseudoplatanus L. Tillia cordata Mill.

9,857 0,596 3,327 2,498 0,024 6,844 0,250 0,428

30,59 1,85 10,33 7,75 0,07 21,24 0,78 1,33

Larix decidua Mill.

0,048

0,15

Alnus glutinosa (L.) Gaertner Alnus incana (L.) Moench Populus tremula L.

6,866 0,048

Populus alba L. Salix alba, Salix fragilis L.

11,529

35,79

2,624 5,766 6,283

8,14 17,90 19,50

2,624

8,14

21,31 0,15

1,519

4,71

1,099 0,040

3,41 0,12

1,634 0,242

5,07 0,75

32,221

100,00

32,221

100,00

Les 2

35,79

40

30,59

35

21,24 19,50

17,90

20

HB

JL

JS

KL

LP

MD

OL

3,41 5,07

OLS

OS

0,12 0,75

0,15 0,00

1,33

DBZ

0,78 0,00

DBC

0,00 0,00

DB

0,15 0,00

BR

0,07

0

0,00

5

1,85 0,00

4,71

10

8,14

7,75 8,14

10,33

15

0,92 0,00

zastoupení (%)

25

21,31

30

TP

VR

dřevina současné

54

přirozené



LES 3 Přírodní lesní oblast LHC zařizovací obvod

17 Polabí 0175 Nymburk

Výměra LHC v ZCHÚ

165 ha

Obd. platnosti LHP (LHO) Organizace LH Nižší organizační jednotka

1.1. 2007 - 31.12. 2016 LZ Nymburk LZ Nymburk

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů v PR

SLT 1G

Název SLT vrbová olšina (Saliceto-

Přírodní lesní oblast : 17 Polabí Přiroz. dřevinná skladba SLT OL6, VR3, TP1, JS+, OS+

Výměra (ha) 50,15

Podíl (%) 30,4

110,7

67,1

4,15

2,5

165

100

(LT: 1G1) Alnetum)

1L

jilmový luh (Ulmeto-Quercetum DB4, JL2, JS2, HB1, LP (JV)1

(LT: 1L2)

alluviale)

topolový luh (Querceto(LT: 1U1) Populetum vallidosum) 1U

TP3, JS2, DB2, OL 2, JL1, VR

Celkem

Porovnání přirozené a současné skladby lesa v PR LES 3 dřevina zkr.

český

zastoupení vědecký

současné

přirozené

BB BR BK BO DB DBC HB

borovice blatka bříza bělokorá buk lesní borovice lesní dub letní dub červený habr obecný

Pinus rotundata Betula pendula Roth Fagus sylvatica Pinus sylvestris Quercus robur L. Quercus rubra L. Carpinus betulus L:

(ha) + + + 3,5805 51,348 2,8215 2,442

JS JL

jasan ztepilý jilm habrolistý

Fraxinus excelsior L. Ulmus minor Mill.

45,3585 +

27,49 +

21,45 16,5

13 10

JV KL

javor mléč javor klen

0,5445 6,2865

0,33 3,81

1,65 23,1

1 14

LP

5,8575

3,55

8,25

5

Larix decidua Mill.

1,749

1,06

-

-

OL

lípa malolistá (lípa srdčitá) modřín opadavý (m. evropský) olše lepkavá

Acer platanoides Acer pseudoplatanus L. Tillia cordata Mill.

28,3305

17,17

16,5

10

OLS

olše šedá

0,891

0,54

-

-

OS

topol osika, osika obecná topol černý

Alnus glutinosa (L.) Gaertner Alnus incana (L.) Moench Populus tremula L.

+

+

+

+

-

-

9,9

6

MD

TPC

55

(%) + + + 2,17 31,12 1,71 1,48

(ha) 4,95 42,9 14,85

(%) 3 + 26 9


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně topol x (včetně bílého) vrba bílá, vrba křehká

TPX VR

Salix alba, Salix fragilis L.

CELKEM

15

9,12

-

-

+

+

4,95

3

165

100

165

100

Zkratky dřevin vycházejí z vyhlášky č. 84/1996 Sb.

Přirozená skladba je stanovena dle Ing. Eduarda Průšy, CSc. (pěstování lesů na typologických základech), s drobnými odchylkami odpovídá přirozené skladbě podle typologického klasifikačního systému ÚHÚLu (Ing. Karel Plíva) Výměry a druhová skladba v jednotlivých PSK jsou převzaty z platného LHP. Lesní typy: 1G1 vrbová olšina

1L2 1L5 1U1

jilmový luh jilmový luh topolový luh

lužní, souhrnný typ s varietami: - s vysokými ostřicemi (Carex echinata, Carex riparia) - kosatcová (Iris pseudacorus) - slatinná (Solanum dulcamara + Lycopus europaeus) - s rákosem obecným (Phragmites australis) bršlicový (Aegopodium podagraria)

ptačincový (Stellaria holostea) kopřivový (Urtica dioica)

Lesy pravého břehu Labe mají poměrně přirozený charakter, značně velkou věkovou, prostorovou a druhovou diverzitu, dosti složitou stavbu a na většině území hojný podrost. Zastoupeny jsou všechny věkové kategorie. Domiantními dřevinami jsou zejména dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), jilm habrolistý Ulmus carpinifolia), olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), habr obecný (Carpinus betulus), méně javor babyka (Acer campestre) a jiné druhy. V dílčích lokalitáchse nacházejí některé cizorodé dřeviny, zejména dub červený (Quercus rubra), který se vyznačuje tendencí lokálně poměrně hojně generativně zmlazovat. Díky dlouhodobé ochraně, specifickému způsobu hospodaření a jiným okolnostem se ve zdejších lesích nachází velké množství padlých kmenů i stojících torz stromů, tedy dřevin ve fázi rozpadu. Ty představují příznivé prostředí pro specifické mikrobiocenózy (merocenózy). Menší podíl mrtvého dřeva je pak zaznamenán na území PR Hrbáčkovy tůně, tento jev je dán zejména znazší dostupností a mírně intenzívnějším managementem. Levobřežně jsou vyvinuty porosty s velkým podílem kulturních porostů, zejména pak topolu (lokálně až monokultury), místy i dubu červeného a letního. Porosty jsou dosti zahuštěné, což plně odpovídá charakteru lužního lesa. V lese bylo zaznamenáno množství padlých kmenů v různých stupních rozpadu, stejně jako menší mítiny s velmi bujným obrostem náletových dřevin. Podíl kulturních výsadeb a přírodě blízkého lesa je přibližně vyvážený, významným prvkem jsou pak porosty kolem staletých dubů na hrázích a valech v centru lesního porostu.

56



2.4.2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O RYBNÍCÍCH, VODNÍCH NÁDRŽÍCH A TOCÍCH

Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán

Odstavené části původního toku „Václavka“, „Homolka“, „Byšičská t.“, „Kozí chlup“ 1-04-07 od Výrovky po Jizeru Úsek v PR ř.km. 36,50 – 38,67 Odstavená říční ramena, oddělené tůně, propojovací toky VTL plynovod – J okraj Václavky (podzemní vedení) Povodí Labe a.s. ČRS ČR - MO Čelákovice, MO Lysá n.L. Řehačka RR 411 164 LABE 19-A MZe č.j. 2213/14/99-2020, 18. 8. 1999

Název vodního toku

Odstavené části původního toku „Grado“

Číslo hydrologického pořadí Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán

1-04-07 Labe od Výrovky po Jizeru

Odstavené říční rameno Povodí Labe a.s. ČRS ČR - MO Čelákovice 411139 GRADO MZe č.j. 2443/15/98-2020 ze dne 21. IX. 1998

Název vodního toku

Odstavené části původního toku „V Podomkách“, „Babinec“

Číslo hydrologického pořadí

1-04-07 Labe od Výrovky po Jizeru

Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán

Odstavené říční rameno, zaniklé, zalesněné – dochovány pouze terénní deprese, fragmenty a druhotně vzniklé tůně a tůňky zásobované bezejmennými potoky a vývěry meliorací z jihu a východu území. V rámci soustavy je napájeno i cenné území chráněné rybí oblasti při SZ hranici lesa. Povodí Labe a.s. -

57



Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán

Zámecký potok 1-04-07 Labe od Výrovky po Jizeru

Místní drobný tok ústící z rybníku v Přerově nad Labem Zdroj vody pro zemědělství Povodí Labe a.s. -

Drtivá většina vodních ploch v ZCHÚ tvoří tůně a mokřady vzniklé v trase bývalého koryta Labe. Pravidelné zaplavování v současnosti již nefunguje, vodní režim je na pravém břehu ovlivněn hlavně výší hladiny podzemní vody. Za normálních podmínek je pak současná hladina toku na nižší úrovni, než hladina tůní. Tůně jsou dotovány místními bezejmennými vývěry a srážkami. Na levém břehu je lužní režim nahrazen aktivitou Zámeckého potoka a zejména umělým zaplavováním vlivem přečerpávací stanice mezi Přerovem a ZCHÚ, kterou je ovládán vodní režim pro potřeby zavlažování okolních polí. Podle stavu průtoku může docházet i k lokálnímu zaplavování v letních měsících, což však není na škodu přírodním biotopům. Příloha: T1 – Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich M3a – Mapa dílčích ploch

2.4.3 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚTVARECH NEŽIVÉ PŘÍRODY Území neobsahuje útvary neživé přírody popsatelné dle metodiky.

2.4.4 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O NELESNÍCH POZEMCÍCH Převzato a upraveno z výsledků průzkumů: 2.4.4.1 NATUROVÉ BIOTOPY Třída Koelerio-Corynephoretea T5.3 Kostřavové trávníky písčin svazu Plantagini-Festucion ovinae Natura 2000: 2330 Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) Charakteristika a výskyt: Otevřené písčiny zarůstající do různé míry drnovou vegetací luk či suchých trávníků. Dominují krátkostébelné suchomilné trávy, zejména kostřavy (Festuca spp.) a psinečky (Agrostis spp.). Spolu s nimi je přítomno nemnoho dvouděložních psamofytů, z nichž stálejší je jen trávnička obecná (Armeria vulgaris), v území spíše vzácná. Časté jsou acidotolerantní druhy s širší ekologickou amplitudou (Hieracium pilosella). V případě EVL s běžnou účastí druhů přesahující z luk (Arrhenatherum elatius) a suchých trávníků (Festuca rupicola). Tato společenstva se nacházejí spíše v okrajových partiích (častější výskyt je mimo EVL). Přímo v EVL je významný výskyt pouze pod stožárem elektrického vedení (PLOCHA 4) s Armeria vulgaris a dalšími, spíše suchomilnými 58



druhy než vyloženými psamofyty. Zajímavější je výskyt západně od Lipovky a to na náspu cesty (tvořící i hranici PR Lipovka). Z typických psamofytů se zde objevuje Corynephorus canescens, Spergula morisonii a Armeria vulgaris (byť poslední dva mají druhé ekologické optimum ještě na skalnatých svazích). Zajímavý je výskyt Filago arvensis (podle červeného seznamu ohrožený druh). Poslední částí je ploška mezi severním cípem Lipovky a železniční tratí, silně zarostlá mladým akátovým porostem – perspektivně cenná plocha s masívním výskytem Peucedanum oreoselinum. Orientační procentické zastoupení: 0,23 % Management: Udržování stávajícího stavu, narušování půdního povrchu, odstraňování náletu. V případě plošky mezi severním okrajem Václavky a železniční tratí odstranění akátu (nejlépe kroužkováním) a razantnější narušování povrchu. V1 Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod svaz V1A Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae) V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty Natura 2000: 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Třída Lemnetea Řád Lemnetalia minoris svaz Lemnion minoris asociace Lemnetum minoris Charakteristika a výskyt: Společenstvo pleustonních rostlin vyskytující se na vodní hladině nerovnoměrně. Přestože jedinci druhu Lemna minor jsou častou příměsí jiných společenstev, samostatné porosty většího rozsahu jsou utvořeny jen sporadicky na závětrných místech s bahnitým dnem Řád Hydrocharietalia svaz Hydrocharition asociace Ceratophylletum demersi Charakteristika a výskyt: Společenstvo volně plovoucích rostlin růžkatce ostnitého (Ceratophyllum demersum), někdy zakotvených ve dně. Vytváří souvislé porosty na všech tůních. Jedná se o typické vodní společenstvo. Krýžová (2007) uvádí, že se toto společenstvo alespoň na Václavce vyskytuje v poměrně širokém hloubkovém rozpětí od 20 cm téměř u břehů, až po 120 cm v místě s nějvětší hloubkou v tůni. Třída Potametea Řád Potametalia svaz Nymphaeion albae asociace Myriophyllo-Nupharetum Charakteristika a výskyt: Společenstvo se vyskytuje na všech tůních v EVL, místy až poměrně hojně. Nejrozsáhlejší a také nejhustší porost utváří na východním konci tůně Grado, kde přispívá k tvorbě silné vrstvy organického bahna. Nicméně roste i v částech s písčitějším dnem. Krýžová (2007) uvádí, že společenstvo osídluje místa s různoi hloubkou vody, v rozsahu od 20 cm do 150 cm. Největších pokryvností však dosahuje v mělčí vodě, např. ve východním cípu tůně Grado (pokryvnost 100%), kde je hloubka do 0,5 m, naopak v hluboké vodě je pokryvnost menší. Orientační procentické zastoupení: 3,04% 59



Management: Ponechat bez zásahu. V zazemněných částech tůní provést šetrné odbahnění s ohledem na výskyt vzácných druhů a reprodukci obojživelníků.

Třída Molinio-Arrhenatheretea Řád Molinietalia T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky svazu Molinion Natura 2000: 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Charakteristika a výskyt: Středně zapojené luční porosty, extenzivně obhospodařované, se silně kolísající hladinou podzemní vody. Diagnosticky významný je výskyt druhů indikujících střídavě zamokřené půdy (Betonica officinalis, Galium boreale, Serratula tinctoria, Silaum silaus aj.). Běžně se vyskytují druhy vlhkých luk (např. Cirsium palustre, Lychnis flos-cuculi a Sanguisorba officinalis). Tento typ společenstva byl zaznamenán na louce při jihozápadním okraji lesa Netušil. Orientační procentické zastoupení: 0,32 % Management: Kosení jednou ročně (zachování stávajícího režimu). Třída Galio-Urticetea Řád Convolvuletalia sepium M7 Bylinné lemy nížinných řek svazu Senecion fluviatilis Natura 2000: 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Charakteristika a výskyt: Nitrofilní vysokobylinná vegetace osídlující zaplavované nivy potoků a řek, nejčastěji v blízkém okolí toku, mrtvých ramen, tůní a na březích příkopů a kanálů. Navazuje na pobřežní vrbové křoviny nebo na rákosiny. V přirozených podmínkách jde o vegetaci úzkých lemů, která se vlivem odlesnování říčních niv, zanedbaného kosení luk a jiných faktorů v poslední době šíří. Druhotné porosty jsou ale zpravidla značně ruderalizované. Orientační procentické zastoupení: 0,01 % Management: Kosení jednou ročně. Třída Molinio-Arrhenatheretea Řád Molinietalia T1.6 Vlhká tužebníková lada svazu Calthion palustris, podsvazu Filipendulenion Natura 2000: 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Charakteristika a výskyt: Zapojené porosty širokolistých bylin vyššího vzrůstu. Často jde o monodominantní porosty, v nichž se nejčastějhi uplatňují Filipendula ulmaria a Lysimachia vulgaris. Dále jsou přítomny druhy vlhkých pcháčových luk, z travin např. Alopecurus pratensis, Carex acuta, C. acutiformis, z širokolistých bylin Caltha palustris, Epilobium hirsutum. V území se tento typ vyskytuje lokálně, v mozaice příbřežních porostů tůní a na vlhkých loukách. Orientační procentické zastoupení: 0,23 % Management: Kosení jednou ročně. Třída Molinio-Arrhenatheretea Řád Molinietalia T1.8 Kontinentální vysokobylinná vegetace svazu Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris Natura 2000: 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského 60



stupně Charakteristika a výskyt: Plně zapojená vegetace zapkavovaných luk s převahou mohutných širokolistých bylin. Dominanty jsou Filipendula ulmaria, Lysimachia vulgaris, Pseudolysimachion maritimum. Z trav a ostřic dosahují vysoké pokryvnosti Alopecurus pratensis, Carex acuta. V nižších porostních patrech se s nízkou pokryvností vyskytují druhy kosených kontinentálních zaplavovaných luk, např. Cnidium dubium. V posledních letech se značně šíří chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), přičemž se výrazně ochuzuje druhové spektrum. Tento typ společenstva byl zjištěn při jihozápadním okraji lesa Netušil. Orientační procentické zastoupení: 0,09 % Management: Kosení jednou ročně, příp. jednou za 2-3 roky. Třída Molinio-Arrhenatheretea Řád Molinietalia T1.7 Kontinentální zaplavované louky svazu Cnidion venosi Natura 2000: 6440 Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii Charakteristika a výskyt: Druhově bohaté, obvykle plně zapojené porosty dvousečných až trojsečných luk. Převažují vlhkomilné traviny, především psárka luční (Alopecurus pratensis), ostřice štíhlá (Carex acuta), o. dvouřadá (C. disticha). Nápadný barevný aspekt tvoří v době květu kosatec sibiřský (Iris sibirica), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) a srpice barvířská (Serratula tinctoria). Diagnosticky významnými druhy jsou zejména česnek hranatý (Allium angulosum), jarva žilnatá (Cnidium dubium), hrachor bahenní (Lathyrus palustris), rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum). Společenstva jsou vyvinuta při jihozápadním okraji lesa Netušil a na louce mezi Labem a Byšickou tůní (PLOCHA 8). Orientační procentické zastoupení: 1,83 % Management: Pravidelné kosení (nejméně jednou ročně) a odstranování pokosené biomasy. Třída Molinio-Arrhenatheretea Řád Arrhenatheretalia T1.1 Mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion elatioris Natura 2000: 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) Charakteristika a výskyt: Louky nížin a pahorkatin s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), ve kterých převažují mezofilní trávy nižšího vzrůstu. V území se vyskytují tato společenstva v různých částech evropsky významné lokality (západně od Lipovky, mezi Václavkou a železniční tratí, severně od Kozího chlupu), lokálně a ve značně ruderalizované podobě kolem cest, při kraji lesních porostů a podobně. Orientační procentické zastoupení: 9,32 Management: Pravidelné kosení, minimálně jedenkrát ročně. Třída Scheuchzerio-Caricetea Řád Caricetalia fuscae R2.1 Vápnitá slatiniště svazu Caricion davallianae Natura 2000: 7230 Zásaditá slatiniště Charakteristika a výskyt: Minerotrofní rašeliniště s ostřicovomechovou vegetací a převládajícími šáchorovitými rostlinami. Fyziognomicky se často uplatňuje drobně trsnatá ostřice Davallova (Carex davalliana) a suchopýry (Eriophorum spp.). Ve studovaném území se toto společenstvo vyskytuje lokálně, pod silnicí mezi Přerovem nad labem a Císařskou Kuchyní. Orientační procentické zastoupení: 0,07 % 61



Management: Lokalitu je nutné celkově sanovat, odstranit nálety a výsadby dřevin a obnovit seč. Třída Querco-Fagetea Řád Fagetalia sylvaticae L3.1 Hercynské dubohabřiny svazu Carpinion Natura 2000: 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Charakteristika a výskyt: Lesy s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního a letního (Quercus petraea s. lat. a Q. robur) a častou příměsí lípy srdčité (Tilia cordata). V bylinném patře se vyskytují hájové druhy, jako např. sasanka hajní (Anemone nemorosa), jestřábník zední (Hieracium murorum), lecha jarní (Lathyrus vernus), lipnice hajní (Poa nemoralis), Pulmonaria officinalis s. lat. a další. Je zastoupeno ve velké části lesních porostů, především v PR Lipovka. Orientační procentické zastoupení: 20,4 % Management: Ponechat bez zásahů, příp. usměrňovat dřevinnou skladbu ve prospěch druhů původních a odpovídajících stanoivištním podmínkám. Třída Salicetea purpureae Řád Salicetalia purpureae L2.4 Měkké luhy nížinných řek svazu Salicion albae Natura 2000: 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Charakteristika a výskyt: Světlé, zpravidla třípatrové přirozené porosty tvořené dominantní vrbou bílou (Salix alba), místy s příměsí vrby křehké (Salix fragilis) a topolu černého (Populus nigra), řidčeji jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). V bylinném patře převládají vlhkomilné druhy bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kebrlík lesní (Anthriscus sylvestris), svízel přítula (Galium aparine), popenec obecný (Glechoma hederacea), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), kostival lékařský (Symphytum officinale) aj. Společesntvo je zastoupeno lokálně, v některých částech porostů charakteru lužního lesa. Orientační procentické zastoupení: 2,26 Management: Ponechat bez zásahů. Třída Querco-Fagetea Řád Fagetalia sylvaticae L2.3 Tvrdé luhy nížinných řek svazu Alnion incanae, podsvazu Ulmenion L2.3A Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem málo ovlivněné porosty L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty Natura 2000: 91F0 Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) Charakteristika a výskyt: Zpravidla třípatrové jilmové a topolové doubravy a jaseniny s dominanci dubu letního (Quercus robur) a jilmu habrolistého (Ulmus minor), který však v posledních desetiletích ustoupil vlivem grafiózy. Dále jsou ve stromovém patře přimíšeny javor babyka (Acer campestre), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), střemcha obecná pravá (Prunus padus subsp. padus), lípa srdčitá (Tilia cordata) a jilm vaz (Ulmus laevis), ve vlhčích polohách olše lepkavá (Alnus glutinosa) a topol černý (Populus nigra), v sušších habr obecný (Carpinus betulus). Tvoří podstatnou část lužních porostů. Orientační procentické zastoupení: 31,85% Management: V případě člověkem málo ovlivněných porostů ponechat bez zásahů, v případě silně ovlivněných porostů šetrný lesní management, dosažení přirozeného složení a struktury stromového 62



patra.

2.4.4.2 OSTATNÍ PŘÍRODNÍ BIOTOPY Třída Molinio-Arrhenatheretea Řád Molinietalia T1.4 Aluviální psárkové louky svazu Alopecurion pratensis Charakteristika a výskyt: Zapojené luční porosty s dominantními trávami (Alopecurus pratensis, Holcus lanatus aj.) a vlhkomilnými bylinami obvykle rostoucími na živinami bohatých a narušovaných místech (Ranunculus repens, Glechoma hederacea, Potentilla reptans, Urtica dioica aj.). Méně často jsou druhy vlhkých luk (Lychnis flos cuculi, Ranunculus acris, Sanguisorba officinalis). V území byl tento typ společenstva pozorován zřídka, zpravidla na přechodu do dalších typů společenstev, ať už mezofilních ovsíkových luk nebo kontinentálních zaplavovaných luk. Vysokou dominanci vykazovala psárka luční (Alopecurus pratensis), z dalších druhů Glechoma hederacea, Symphytum officinale, Sanguisorba officinalis, Ranunculus repens, Poa trivialis, Lychnis flos-cuculi, Holcus lanatus, Festuca pratensis, Taraxacum sect. Ruderalia a další. Výskyt zjištěn např. mezi železniční tratí a Václavkou, na louce mezi Byšickou tůní a řekou Labe (PLOCHA 8) a jinde. Orientační procentické zastoupení: 0,06 % Management: pravidelné kosení, zachování záplav. Třída Salicetea purpureae Řád Salicetalia purpureae K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů svaz Salicion triandrae (vrbové křoviny na často zaplavovaných březích toků v nížinách a pahorkatinách) svaz Salicion albae (společenstva stromovitých vrb a topolů osídlující nejnižší polohy údolních niv při velkých řekách) Charakteristika a výskyt: Více nebo méně zapojené porosty keřových vrb na březích vodních toků. V území byl tento typ společenstva zjištěn nejčastěji v mozaice s dalšími typy vegetace, nejčastěji při březích tůní a v návaznosti na další typy vegetace – lužními lesy (při větším zastoupení olše lepkavé (Alnus glutinosa) nebo rákosinami eutrofních stojatých vod svazu Phragmition communis v případě většího zastoupení Phragmites australis, příp. říčními rákosinami svazu Phalaridion arundinaceae. Orientační procentické zastoupení: 1,66 % Management: Ponechat bez zásahu, kontrola šíření do cennějších porostů vlhkých luk a jejich případné vyřezávání Třída Rhamno-Prunetea Řád Prunetalia K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny svazu Berberidion Charakteristika a výskyt: Husté, často trnité křoviny, vysoké kolem 2-5 m, velkoplošné nebo liniové. vesměs mají více dominantních druhů, nejčastěji Corylus avellana, Crataegus spp., Ligustrum vulgare, Prunus spinosa a Rosa spp. Tato vegetace byla nacházena při krajích lesních porostů nebo Orientační procentické zastoupení: 1,07 % Management: Ponechat bez zásahu, kontrola šíření do cennějších porostů vlhkých luk a jejich případné vyřezávání Třída Alnetea glutinosae Řád Alnetalia glutinosae 63



L1 Mokřadní olšiny svazu Alnion glutinosae Charakteristika a výskyt: Světlé porosty olše lepkavé (Alnus glutinosa). V keřovém patře se vyskytuje Frangula alnus, Rubus idaeus, Sorbus aucuparia, příp. Prunus padus. Objevuje se v terénních sníženinách, širších říčních nivých, v pramenných pánvích, v lesních močálech, úvalech řek. Tento typ společenstva se roztroušeně objevuje v podmáčených místech, v blízkostech tůní – větší porosty ve východní části PR Lipovka, v lese Netušil, zejména pod silnicí mezi Přerovem nad Labem a Sedlčánky. Orientační procentické zastoupení: 7,73 % Management: Zachování vodního režimu krajiny a přirozené dřevinné skladby s dominancí olše lepkavé. Třída Quercetea robori-petraeae Řád Quercetalia robori-petraeae L7.1 Suché acidofilní doubravy svazu Genisto germanicae-Quercion Charakteristika a výskyt: Světlé doubravy s dominancí dubu zimního (Quercus petraea) nebo letního (Q. robur), se slabší příměsí břízy bělokoré (Betula pendula) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V bylinném patře převažují traviny. Z hlediska předmětu ochrany evropsky významné lokality mají tato společenstva pouze okrajový význam. Orientační procentické zastoupení: 0,01 % Management: Zachování přirozené dřevinné skladby s dominancí dubů

Třída Phragmito-Magnocaricetea Řád Phragmitetalia M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod svazu Phragmition communis asociace Phragmitetum communis Charakteristika a výskyt: Pro společenstvo je charakteristické dominantní zastoupení rákosu Phragmites australis, k němuž bývají často přidruženy druhy Calystegia sepium, Lysimachia vulgaris, Lycopus europaeus a Solanum dulcamara. Na březích tůní je nejrozšířenějším společenstvem a tvoří často rozsáhlé porosty. Společenstvo ale vystupuje i v dalších typech porostů, převážně při krajích mokřadních olšin, mokrých částech zaplavovaných luk, příp. na světlinách v zamokřených částech lužních lesů. Na mělčích osluněných místech po obvodu tůní utváří charakteristické pásmo podél břehu, na zazemňujících se koncích jsou tyto porosty plošně rozsáhlé a neustále se rozrůstající. Stanoviště jsou trvale zamokřená, s kolísavou výškou vodního sloupce od 0 do 15 cm, většinou na půdě se značným množstvím nerozložené organické hmoty ve svrchním horizontu, někdy přímo na písčitém podkladu. Krýžová (2007) uvádí, že porosty se nacházejí na bývalých nánosových (jesepních) březích, tedy na místech, kde je menší hloubka a dno se svažuje pozvolněji než na březích, jež byly v minulosti nejspíše nárazové (výsepní). asociace Glycerietum maximae Charakteristika a výskyt: Společenstvo s dominantním zblochanem Glyceria maxima, vyskytující se na sledovaných tůních roztroušeně, velikost jeho porostů je různá. Tvoří buď lemová společenstva břehů o malém plošném rozsahu, nebo větší porosty v zamokřených terénních depresích, kam se voda rozlévá při vyšších vodních stavech. Půda je v místech výskytu bahnitá a výška vodního sloupce je poměrně nízká. asociace Typhetum latifoliae Charakteristika a výskyt: Společenstvo vyskytující se zřídka, zpravidla je součástí litorálních porostů; ani tam však není plošně rozsáhlé. Zároveň se toto společenstvo podílí na utváření mozaiky společenstev zazemňovaných konců ramen. Krýžová (2007) uvádí, že výška vodního sloupce na stanovištích této asociace 64



dosahovala 5 až 20 cm, jedná se tedy o podmáčená stanoviště s bahnitým dnem. asociace Sparganietum erecti Charakteristika a výskyt: Společenstvo se zevarem vzpřímeným (Sparganium erectum), vyskytující se často v úzkých pásech kolem pobřežní čáry tůní, neutváří plošně rozsáhlé porosty. Vyskytuje se na stanovištích s hlinitou i písčitou půdou, pokrytou sapropelem, která jsou ovlivněna kolísáním vodní hladiny. Výška vodního sloupce je tedy proměnlivá, v rozmezí 5 až 15 cm (Krýžová 2007). asociace Acoretum calami Charakteristika a výskyt: Zřídka se vyskytující syntaxon, jehož porosty jsou ve sledovaném území pouze maloplošného charakteru. Stanovišti bývají osluněné partie břehů s organicky bohatým bahnitým dnem, které občas vysychá, většinou je však vodní hladina několik cm nad povrchem půdy. Orientační procentické zastoupení všech asociací: 5,18 % Management: Sledování vývoje a realizovat zásahy směřující do omezení plošného rozšíření především rákosin (např. při odbahňování). Třída Phragmito-Magnocaricetea Řád Oenanthetalia aquaticae M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů svazu Oenanthion aquaticae Charakteristika a výskyt: Jednovrstevné až dvouvrstevné porosty širokolistých bažinných bylin, vzácněji i nízkých travin. Strukturu porostu obvykle určují jeden až dva dominantní druhy, nejčastěi žabníky (Alisma spp.), zblochany (Glyceria spp.), rukve (Rorippa spp.) nebo šípatka střelovitá (Sagittaria sagittifolia). V případě evropsky významné lokality byly tyto porosty nacházeny vzácně, v mělkých stojatých vodách, na březích tůních, v silně zabahnělých místech. Obvykle s rukví obojživelnou (Rorippa amphibia) a dalšími druhy. Orientační procentické zastoupení: 0,001% Management: Zajištění pravidelných záplav (řízené povodňování), při vyhrnování bahna při odbahnování ponechání části porostů bez zásahu. Třída Phragmito-Magnocaricetea Řád Nasturtio-Glycerietalia M1.4 Říční rákosiny svazu Phalaridion arundinaceae asociace Caricetum buekii Charakteristika a výskyt: Tento syntaxon se nejčastěji vyskytuje v širším okolí tůní, kde osidluje relativně sušší stanoviště, na kterých se velmi rozrůstá. Tyto porosty bývají tvořeny pouze ostřicí Buekovou (Carex buekii). V nejbližším okolí tůní jej lze nelézt méně často. Pokud zde ovšem najde příhodné podmínky, vytváří větší porosty, ve kterých jsou však přimíšeny i jiné druhy. Většinou se nachází na písčitých podkladech, kam hladina vody dosahuje pouze za vysokých vodních stavů. Orientační procentické zastoupení: 0,11 % Management: Ponechat bez zásahů. Třída Phragmito-Magnocaricetea Řád Nasturtio-Glycerietalia M1.5 Pobřežní vegetace potoků svazu Sparganio-Glycerion fluitantis Charakteristika a výskyt: Jednovrstevné až dvouvrstevné porosty s převažujícími trávami, zejména zblochany (Glyceria spp.), nebo vytrvalými širokolistými bylinami s poléhavými až vystoupavými, v uzlinách kořenujícími odenky a rychlým vegetativním šířením (např. Berula erecta, Sium latifolium, Veronica beccabunga). Tento typ společenstva byl nacházen vzácně v místě tekoucích vod, častěji v lese Netušil. Orientační procentické zastoupení: 0,001% 65



Management: Ponechat bez zásahu. Třída Phragmito-Magnocaricetea Řád Magnocaricetalia M1.7 Vegetace vysokých ostřic svazu Magnocaricion elatae asociace Caricetum gracilis Charakteristika a výskyt: Společenstva náležející k této fytocenologické jednotce se na sledovaných lokalitách vyskytují roztroušeně. Charakter porostů je lemový na březích tůní, rozsah je různý (od několika m2 po desítky m2). K ostřici štíhlé (Carex acuta) bývají nejčastěji přimíšeny Lythrum salicaria, Mentha aquatica, Lysimachia vulgaris. Vyskytuje se na osluněných stanovištích, jež v létě nejsou pod hladinou vody. asociace Caricetum ripariae Charakteristika a výskyt: Společenstvo s dominantní ostřicí pobřežní (Carex riparia). Ze sledovaných tůní bylo zaznamenáno na Václavce, Homolce a Kozím chlupu, kde jeho porosty zaujímaly poze desítky m2 a byly nejčastěji umístěny v mělkém příbřežním pásmu tůní s organickým sedimentem, které za normálních vodních stavů bývá pod hladinou vody. asociace Caricetum acutiformis Charakteristika a výskyt: Společenstva příslušná k syntaxonu s dominantní ostřicí ostrou (Carex acutiformis) byla na sledovaných tůních nejhojněji zastoupenou asociací ze svazu Caricion gracilis. Společenstvo nejčastěji najdeme na zamokřených bahnitých půdách s výškou vodního sloupce od 0 do 10 cm. Vyskytuje se zejména jako součást pobřežních porostů, kde bývá C. acutiformis přimíšena i do jiných společenstev, ale tvoří i plošně větší porosty v nejbližším okolí tůní, v zaplavovaných terénních depresích. Srovnáním výskytu společenstva s batymetrickými mapami bylo zjištěno, že se vyskytuje převážně na dřívějších jesepních březích, podobně jako asociace Phragmitetum communis (Krýžová 2007). Orientační procentické zastoupení všech asociací: 1,36 % Management: Ponechat bez zásahů. Třída Lemnetea V1 Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty Orientační procentické zastoupení: 0,001 % Management: Ponechat bez zásahů.

2.4.4.3 BIOTOPY ŘADY X X1 Urbanizovaná území Orientační procentické zastoupení: 0,04% X2 Intenzivně obhospodařovaná pole Orientační procentické zastoupení: 1,12% X3 Extenzivně obhospodařovaná pole Orientační procentické zastoupení: 0,57% X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla Orientační procentické zastoupení: 0,98 66



X9 Lesní kultury s nepůvodními dřevinami X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami Orientační procentické zastoupení: 9,13% X11 Paseky s nitrofilní vegetací Orientační procentické zastoupení: 0,14 X12 Nálety pionýrských dřevin Orientační procentické zastoupení: 0,39 X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla Orientační procentické zastoupení: 0,42 X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace Orientační procentické zastoupení: 0,001%

2.5 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP

Bylinné porosty na stávajících ZCHÚ jsou většinou pravidelně koseny, lesní management je spíše extenzívní a nevede k výrazným kvalitativním změnám, ostatní plochy jsou obhospodařovány vlastníky a správci. Lze konstatovat, že dosavadní činnost na pozemcích nevede k zásadním negativním změnám a jejím přínosem je pozastavení nebo alespoň přibrždění sukcesních procesů. Výše uvedené konstatování však nevylučuje ruderalizaci a eutrofizaci, zejména okrajových linií kolem mezí, cest, ale i vodních ploch. V těchto místech se nalézají, leckdy i poměrně významná ložiska neofytů a invazívně se chovajících druhů rostlin, v nivách toků, v blízkostu obydlených oblastí je však velmi obtížné takovým procesům zabránit nebo je nějak výrazně utlumit. V ZCHÚ o rozloze PR Káraný – Hrbáčkovy Tůně je vhodné vynakládat prostředky zejména v centrální části, kde jsou ložiska neofytů vymezená a nejsou dotvána z jiných zdrojů. K pozvolné sukcesi pak dochází téměř výhradně v oblasti tůní, a to vlivem zanášení a zarůstání lagun v původních meandrech Labe. Jedná se o přirozený proces postihující odstřižená koryta toků, který trvá již desítky let a který bude, bez radikálního revitalizačního zásahu další desítky až stovky let pokračovat. Ovlivnění fauny i flóry vodního prostředí tůní rybářským managementem je konstatováno v následující stati. Bez specializovaného ichtiologického průzkumu však není možné zcela přesně určit, nakolik je biota skutečně zasažena introdukovanými druhy. Vzhledem k relativně hojnému výskytu obojživelníků, vážek a postupu zarůstání však lze usuzovat na doposud udržitelný stav.

2.6 STANOVENÍ

PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ

KOLIZE

Nebude-li, na základě dalších hlubších roborů, stanoveno jinak, mají být upřednostněny zájmy na podporu předmětu ochrany EVL a bezzásahové zóny v místě PR Lipovka. Ty jsou, vzhledem k charakteru okolní krajiny prioritní a měly by být nadřazeny ochraně organismů pozdějších sukcesních stádií. Vybrané druhy jsou navíc vlajkové a jejich přednostní ochrana nekoliduje s ochranou ostatních složek. 67



Zachování stávající kvality lužních porostů na lesních pozemcích v záplavové zóně, v okolí vodních biotopů je třeba trvat na zachování a rozvoj litorálních porostů, dále je třeba preferovat vytvoření a zachování věkově rozrůzněné populace dubu letního a podpořit její rozvolnění a proslunění. V lesích je nutné pamatovat i na dostečný podíl mrtvého a odumírajícího dřeva, které je nezbytné pro existenci xylobiontů. Těžba dřeva by měla probíhat v zimním období, případné nutné sezónní zásahy by měly být načasovány na období od konce července, tak, aby se zabránilo rušení hnízdícího ptactva Luční porosty je třeba kosit v přesně specifikovaném období pro dané spolčenstvo nejvodnější. Formování lučních porostů mimo vymezené zájmové biotopy lze podřídit nalezeným významným druhům rostlin, jelikož nepředstavují stěžejní prvek v ochraně prioritních druhů. Důležitým faktorem je však požadavek na kosení za sucha (nikoliv po dešti a za rosy – zvýšená migrační aktivita obojživelníků, poškození svrchní vrstvy půdy a tím nebezpečí ruderalizace a eroze). Vzhledem k předmětu ochrany je třeba preferovat péči o vodní prosředí a jeho okolí před běžnými sukcesními procesy a lesnickou péčí a, v případě potřeby i nad rámec stanovené péče, provádět potřebná opatření dle aktuálního stavu (zejména po tzv. „zásahu vyšší moci“, jako jsou povodně a polomy. Vyšší preference je třeba uplatnit v místech s dubovými porosty v ideální fázi vývoje – vyznačeno v příloze M 3b – ty by měly zůstat v režimu obecně nadřazené ochrany. Intenzívnější ochranářská opatření je třeba vyvíjet v případě nového a nově zjištěného výskytu populací zvláště chráněných druhů organismů, nebo organismů ochranářsky cenných, ale pouze v případě, že nebude ohrožen nebo výrazně omezen hlavní předmět ochrany ZCHÚ.

68



3 PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH V přehledu dílčích ploch jsou uvedeny především nelesní plochy lesní plochy budou řešeny samostaně v rámci lesnických kapitol a příloh. Individuálně budou řešeny i vodní plochy, tůně a mokřady, rozptýlené po celém území. Současně se jedná o plochy, které jsou buďto významné botanicky (ochranářsky) nebo to jsou plochy s větší souvislou rozlohou. Souhrn ploch, který je níže podrobněji komentován: PLOCHA 1 = mozaika křovin a luk v západní části přírodní rezervace Lipovka PLOCHA 2 = kosená mezofilní louka východně od hranice přírodní rezervace Lipovka PLOCHA 3 = vegetace vysokých ostřic a křovin východně od hranice přírodní rezervace Lipovka PLOCHA 4 = písčina pod stožárem elektrického vedení u tůně Václavka PLOCHA 5 = vlhké louky mezi tůní Václavka a železniční tratí PLOCHA 6 = východní cíp tůně Grado v přírodní rezervaci Lipovka PLOCHA 7 = mezofilní kosená louka při severní hranici přírodní rezervace Hrbáčkovy tůně a podobný porost nad Kozím chlupem PLOCHA 8 = vlhká louka jižně od Byšické tůně PLOCHA 9 = vlhká louka při západním okraji lesa Netušil PLOCHA 10 = ostřicové porosty a vápnité slatiniště jižně od lesa Netušil LES 1 = les v přírodní rezervaci Lipovka a současně západní část EVL severně Labe LES 2 = les v přírodní rezervaci Hrbáčkovy tůně a současně východní část EVL severně Labe LES 3 = lesní porost jižně Labe mezi Sedlčánky a Přerovem nad Labem (les Netušil) PLOCHA 1 = mozaika křovin a luk v západní části přírodní rezervace Lipovka Mozaika nelesních společenstev: v nejsušších místech jsou vyvinuty mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion elatioris, z největší části značně degradované a ochuzené. Na ně ve vlhčích částech navazují aluviální psárkové louky svazu Alopecurion pratensis s dominantní Alopecurus pratensis a vlhkomilnými bylinami obvykle rostoucími na živinami bohatých a narušených místech. V nejvíce zavodněných částech na tato společenstva navazují rákosiny eutrofních stojatých vod svazu Phragmition communis. Mozaiku doplňují mezofilní a xerofilní křoviny svazu Berberidion PLOCHA 2 = kosená mezofilní louka východně od hranice přírodní rezervace Lipovka Typická ukázka mezofilních ovsíkových luk svazu Arrhenatherion elatioris s běžnými druhy těchto společenstev. Plocha je pravidelně kosená. PLOCHA 3 = vegetace vysokých ostřic a křovin východně Lipovka

od

hranice

přírodní

rezervace

Do této plochy byly zahrnuty mokřadní louky zařaditelné mezi vegetaci vysokých ostřic svazu 69



Magnocaricion elatae. Přestavují cennou část evropsky významné lokality, bohužel zde neprobíhá žádná péče – pro udržení druhové bohatosti a zachování ohrožených druhů je nezbytné co nejdříve zahájit pravidelnou péči (kosení v pozdním letním termínu). Plocha zahrniuje mokřadní louky severně od cesty (dnes PR Lipovka), tak jižně od cesty (mimo PR), ze vzácnějších druhů zde byl zjištěn výskyt hrachoru bahenního (Lathyrus palustris, jednotlivý výskyt)! rozrazilu dlouholistého (Pseudolysimachion maritimum, porosty) a žlutuchy lesklé (Thalictrum lucidum, severně od cesty jednotlivě roztroušená, jižně od cesty roztreoušená až hojnější). PLOCHA 4 = písčina pod stožárem elektrického vedení u tůně Václavka Otevřená společenstva kostřavových trávníků písčin svaz Plantagini-Festucion ovinae, s typickými zástupci písčin, jako je trávnička obecná (Armeria vulgaris). Společenstva jsou vyvinuta pod stožárem elektrického vedení, kde je druhotně vyvinuto bezlesí. Další vývoj bude záviset na rychlosti zarůstání – vzhledem k velkému pohybu osob by ale nemuselo být nijak rychlé. PLOCHA 5 = vlhké louky mezi tůní Václavka a železniční tratí Komplex luk mezi tůní Václavka a železniční tratí, které jsou alespoň částečně kosené. Severněji jsou vyvinuty především aluviální psárkové louky svazu Alopecurion pratensis. Jižněji (ve střední části) mozaika kontinentálních zaplavovaných luk svazu Cnidion venosi, místy značně degradovaných a až přecházejících do ruderální bylinné vegetace mimo sídla (X7). Nejjžnější část tvoří kontinentální zaplavované louky svazu Cnidion venosi, ve východní části nahrazené druhově bohatými mezofilními lokami svazu Arrhenatherion elatioris (tato jižní část je také pravidelně kosená). V lemech jsou vyvinuty mezifilní a xerofilní křoviny svazu Berberidion. PLOCHA 6 = východní cíp tůně Grado v přírodní rezervaci Lipovka Tuto plochu tvoří makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod svazu Lemnion minoris. Nejvýznamnější je hojný výskyt žebratky bahenní – Hottonia palustris. Tůň je ohraničena mezofilními a xerofilními křovinami svazu Berberidion. PLOCHA 7 = mezofilní kosená louka při severní hranici přírodní rezervace Hrbáčkovy tůně Ukázka mezofilních ovsíkových luk svazu Arrhenatherion elatioris s běžnými druhy těchto společenstev, místy na přechodu do aluviálních psárkových luk svazu Alopecurion pratensis. Plocha je pravidelně kosená. PLOCHA 8 = vlhká louka jižně od Byšické tůně Luční porost v lesním komplexu, v jižní části Hrbáčkových tůní. Převládají společenstva kontinentálních zaplavovaných luk svazu Cnidion venosi, na přechodu k mezofilním ovsíkovým loukám svazu Arrhenatherion elatioris. Částečně jsou vyvinuty aluviální psárkové louky svazu Alopecurion pratensis.

70



PLOCHA 9 = vlhká louka při západním okraji lesa Netušil Nejvýznamnější luční lokalita na jihozápadním okraji lesa Netušil. Je tvořena mozaikou biotopů vlhkých luk s větším množstvím chráněných druhů. Jsou to jednak střídavě vlhké bezkolencové louky svazu Molinion caeruleae s diagnostickými druhy srpice barvířská (Serratula tinctoria), pcháč šedý (Cirsium canum), psárka luční (Alopecurus pratensis), ocún jesenní (Colchicum autumnale), koromáč olešníkový (Silaum silaus), rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum), svízel severní (Galium boreale), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), krvavec toten (Sanguisorba officinalis) nebo hrachor luční (Lathyrus pratensis). Na ně plynule navazují společenstva odpovídající kontinentálním zaplavovaným loukám svazu Cnidion venosi s jarvou žilnatou (Cnidium dubium), komoráčem oleškovým (Silaum silaus) a rozrazilem dlouholistým (Pseudolysimachion maritimum). Plošně nejrozsáhlejší jsou ovsíkové louky, které vznikly zřejmě polygeneticky z luk svazu Cnidion a Molinion, vlivem poklesu hladiny spodní vody a částečnou eutrofizací (podle karty lokality na www.natura2000.cz). Louky jsou v současné době kosené, pravděpodobně ze zemědělských dotací. Nalezeny byly tyto ochranářsky významné druhy: kostival český (Symphytum bohemicum, hojně roztroušený), hrachor bahenní (Lathyrus palustris, několik rostlin, kvetoucí), vstavač májový (Dactylorhiza majalis, roztroušeně, stovky exemplářů), svízel severní (Galium boreale), kosatec sibiřský (Iris sibirica, vzácně, několik polykormonů). Maloplošný výskyt společenstva Potentillo albae-Festucetum s diagnostickými druhy: mochna bílá (Potentilla alba), bukvice lékařská (Betonica officinalis) a válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum) nebyl sice potvrzen, výskyt je však možný. Při západním okraji přecházejí louky do úzkého lemu rákosin eutrofních stojatých vod svazu Phragmition communis. PLOCHA 10 = ostřicové porosty a vápnité slatiniště jižně od lesa Netušil Svah pod silnicí mezi Císařskou Kuchyní a Přerovem nad Labem, ve kterém se místy objevují drobná prameniště. V těchto místech bylo, jako ojedinělý biotop, vymapováno vápnité slatiniště svazu Caricion davallianae, byť zde diagnostistický druh ostřice Davallova (Carex davalliana) nebyl potvrzen. V mozaice a směrem do lužního lesa se vyskytuje vegetace vysokých ostřic svazu Magnocaricion elatae. V křovinách i vlhkých loukách zhusta zde roste bradáček vejčitý (Listera ovata). Pod svahem náleží lesy mezi tvrdé luhy nížinných řek svazu Alnion incanae, které na některých prosvětlených místech a ve více zvodnělém terénu přecházejíá mezi rákosiny eutrofních stojatých vod svazu Phragmition communis. Louka by měla být určitě kosena! Ve svahu pod silnicí ideálně provést razantnější redukci křovin. PLOCHA 11 = louky v centru lesa Netušil Dvě vlhké louky s bohatým porostem Colchicum autumnale. T1 – Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich M3a – Mapa dílčích ploch

71



3.2 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE PLÁNOVANÝCH ZÁSAHŮ

3.2.1 RÁMCOVÉ ZÁSADY PÉČE O ÚZEMÍ NEBO ZÁSADY JEHO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ A) PÉČE O LESY Rámcové směrnice z důvodu minulého zapracování do LHP s nasměrování optimální péče korespondují s předchozími plány péče o PR Grado a Hrbáčkovy tůně. LES 1 = les v přírodní rezervaci Lipovka - Grado a současně západní část EVL severně Labe Porosty v Lipovce se díky poloze na písčitých vyvýšeninách blíží spíše chudým dubohabřinám asoc. Tilio-Betuletum. Centrální část pokrývají smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), vzniklé zčásti přirozenou obnovou na pasekách, opuštěných loukách a zazemněných říčních ramenech. Při západní hranici (byť již mimo přírodní rezervaci Lipovka) byly zaznamenány mokřadní olšiny svazu Alnion glutinosae. Část porostu v severní části byla pozměněna umělou obnovou s nepůvodním složením (Pinus sylvestris, Picea abies, Quercus rubra). 17 Polabí Mělník (101000) 32,1 ha 1. 1. 2007 – 31. 12. 2016 LČR s.p. Lesní správa Mělník

Přírodní lesní oblast LHC / zařizovací obvod Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP Organizace LH Nižší organizační jednotka

Číslo směrnice

Kategorie lesa Soubory lesních typů (SLT) Lesy zvláštního 1G - vrbová olšina určení – les v 1L - jilmový luh PR 1S - (habrová) doubrava na píscích

1

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové (přirozená) druhové skladbě (%)

1G 1L 1S

OL6, VR3, TP1, JS+, OS+ DB4, JL2, JS2, HB1, LP (JV)1 DB8, HB1, BO1, BR+, LP+

Porostní typ A

Porostní typ B

Porostní typ C

3 – borový (4,79 ha), HS 23; SLT: 1S (1L)

5–dubový (17,04 ha), HS 19; SLT: 1L

7-ostatní listnaté(16,10 ha) HS 23; SLT: 1G, (1L)

Základní rozhodnutí V případě přeměn, počátek obmýtí na spodní hranici dle HS Hospodářský způsob (forma)

Hospodářský způsob (forma)


Výběrný (les vysoký)



Obmýtí

Obmýtí

Obmýtí

Obnov. doba

Obnov. doba

72

Obnov.doba


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně BO 110 (90-130) DB 130 (110-150) SM 100 (80-110) Ostatní 110-130

20-30 20 (30+) 20 20-30

DB 150(130-200) LP 160+ JS 90(80-120) Ostat. 110(80-130)

20-30 30 20 20-30

DB 150(130-200) Ostat. 110(80-130)

20 20

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty

Postupná přeměna na Postupná přeměna na přirozenou druhovou skladbu, přirozenou druhovou tj. porostní typ - dubový skladbu. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Výběrný +pomístně skupinovitě Výběrný+pomístně skupinovitě clonný obnovní způsob. Šetrné clonný obnovní způsob. Šetrné vyklizování. vyklizování. Ponechání výstavků DB, LP

Podpora přirozené druhové skladby.

Výběrný +pomístně skupinovitě clonný obnovní způsob. Šetrné vyklizování.

Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Při selhání přirozené obnovy Při selhání přirozené obnovy Při selhání přirozené obnovy dosadbu dosadbu sadbovým materiálem dosadbu sadbovým materiálem sadbovým materiálem místní provenience místní provenience Minimální podíl místní provenience Minimální Minimální podíl MZD 25% MZD 25% podíl MZD 15% Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 1S viz. přir.skladba Jamková sadba, středně silné sazenice. 1L viz. přir.skladba Sadba do jamek nebo brázd za použití silného materiálu až odrostků. Silné ohrožení buření 1G viz. přir.skladba Vyvýšená sadba na kopečccích a záhrobcích Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií: Podpora diferencované vertikální struktury porostů Neutrální zásahy s negativním Probírky silné a časté v úrovni, Probírky podúrovňové až v mírné úrovni, výběrem zaměřené na kvalitu střední intenzity. Nebezpečí sněhu při zanedbání prořez. a probírky Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Vyloučit použití chemických prostředků. Dbát na ochranu půdy Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií: Dle předmětu a cíle ochrany stanovit požadavky na ponechávání hmoty k zetlení. Jinak bez omezení. Poznámka Na vhodných místech ponechání přestárlých skupin stromů odpovídající přirozené druhové skladby, pro zlepšení vertikální struktury porostů a jejich přírodě bližšího vzhledu

73



LES 2 = les v přírodní rezervaci Hrbáčkovy tůně a současně východní část EVL severně Labe Mozaika společenstev zahrnující dominantně smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) – tvrdé luhy nížinných řek. Další formace tvoří vrbové křoviny (Salicion triandrae) a bažinné olšiny, do nichž pronikají některé druhy z předchozích společenstev. Bažinné olšiny (svaz Alnion glutinosae) jsou vyvinuty v terénních sníženinách, představují konečné stádium přirozeného procesu zazemňování mrtvých ramen.

17 Polabí Mělník (101000) 32,23 ha 1. 1. 2007 – 31. 12. 2016 LČR s.p. Lesní správa Mělník

Přírodní lesní oblast LHC / zařizovací obvod Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP Organizace LH Nižší organizační jednotka

Číslo směrnice

Kategorie lesa

Soubory lesních typů (SLT)

Lesy zvláštního 1G - vrbová olšina určení – les v 1L - jilmový luh PR 1U - topolový luh

2


1G 1L 1U

OL6, VR3, TP1, JS+, OS+ DB4, JL2, JS2, HB1, LP (JV)1 TP3, JS2, DB2, OL 2, JL1, VR

Porostní typ A

Porostní typ B

5–dubový (19,02 ha), HS 19; SLT: 1L

7-ostatní listnaté(13,21 ha) HS 23,29; SLT: 1L,1U, (1G)

Porostní typ C





Obmýtí Obnov. doba DB 150(130-200) 20-30 LP 160+ 30 JS 90(80-120) 20 Ostat. 110(80-130) 20-30

Obmýtí SLT -1U: TP+VR: 30-50 OL 90 tvrd.list. 110 SLT -1L: dle por.typ A

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty: Postupná

Obnov. doba

Hospodářský způsob (forma) Obmýtí

Obnov.doba

20 20 20

přeměna na přirozenou druhovou skladbu.

Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií: Výběrný +pomístně skupinovitě Výběrný+pomístně skupinovitě clonný obnovní způsob. Šetrné clonný obnovní způsob. Šetrné vyklizování. Ponechání výstavků vyklizování. DB, LP Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu

74


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně Při selhání přirozené obnovy dosadbu sadbovým materiálem místní provenience Minimální podíl MZD 15%

Při selhání přirozené obnovy dosadbu sadbovým materiálem místní provenience Minimální podíl MZD HS 23: 25%, HS 29: 70% Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 1U viz. přir.skladba TP+VR použití řízků a kůlů, OL vyvýšená sadba 1L viz. přir.skladba Sadba do jamek nebo brázd za použití silného materiálu až odrostků. Silné ohrožení buření 1G viz. přir.skladba Vyvýšená sadba na kopečccích a záhrobcích Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií: Podpora diferencované vertikální struktury porostů Probírky silné a časté v úrovni, SLT: 1L - Probírky silné a časté zaměřené na kvalitu v úrovni, zaměřené na kvalitu SLT: 1U – individuálně podle dřevin a zdravotního stavu Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Vyloučit použití chemických prostředků. Dbát na ochranu půdy Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií: Dle předmětu a cíle ochrany stanovit požadavky na ponechávání hmoty k zetlení. Jinak bez omezení.

Poznámka Na vhodných místech ponechání přestárlých skupin stromů odpovídající přirozené druhové skladby, pro zlepšení vertikální struktury porostů a jejich přírodě bližšího vzhledu

75



LES 3 = lesní porost jižně Labe mezi Sedlčánky a Přerovem nad Labem (les Netušil) V terénních sníženinách jsou vyvinuta společenstva bažinných olšin (svaz Alnion glutinosae), především v jižní a jihovýchodní části. Na prosvětlených místech přecházejí do nelesních typů společenstev, především rákosin eutrofních vod svazu Phragmition communis. Plošně nejrozsáhlejší jsou smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) – tvrdé luhy nížinných řek. Na sušších místech jsou zastoupeny dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum. Rámcová směrnice péče o les Číslo směrnice

Kategorie lesa

Soubory lesních typů (SLT)

Lesy zvláštního 1G - vrbová olšina určení – les v 1L - jilmový luh PR 1U - topolový luh

3


1G 1L 1U

OL6, VR3, TP1, JS+, OS+ DB4, JL2, JS2, HB1, LP (JV)1 TP3, JS2, DB2, OL 2, JL1, VR

Porostní typ A

Porostní typ B

Porostní typ C

5–dubový HS 19; SLT: 1L (1U)

7-ostatní listnaté HS 19,29; SLT: 1L, (1U)

8 – topolový HS 29; SLT 1U (1G, 1L)





Obmýtí Obnov. doba DB 150(130-200) 20-30 LP 160+ 30 JS 90(80-120) 20 Ostat. 110(80-130) 20-30

Obmýtí SLT -1U: TP+VR: 30-50 OL 90 tvrd.list. 110 SLT -1L: dle por.typ A

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty: Postupná

Obnov. doba 20 20 20

Hospodářský způsob (forma) Obmýtí SLT -1U: TP+VR: 30-50 OL 90 tvrd.list. 110 SLT -1L: dle por.typ A

Obnov.doba 20 20 20

přeměna na přirozenou druhovou skladbu.

Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií: Výběrný +pomístně skupinovitě Výběrný+pomístně skupinovitě clonný obnovní způsob. Šetrné clonný obnovní způsob. Šetrné vyklizování. Ponechání výstavků vyklizování. DB, LP

Výběrný+pomístně skupinovitě clonný obnovní způsob. Šetrné vyklizování.

Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Při selhání přirozené obnovy Při selhání přirozené obnovy Při selhání přirozené obnovy dosadbu dosadbu sadbovým materiálem dosadbu sadbovým materiálem sadbovým materiálem místní provenience místní provenience Minimální podíl místní provenience Minimální Minimální podíl MZD HS 19: 15%, MZD 15% podíl MZD HS 23: 25%, HS 29: 70% HS 29: 70% Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově

76


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně 1U 1L

viz. přir.skladba viz. přir.skladba

1G

viz. přir.skladba

TP+VR použití řízků a kůlů, OL vyvýšená sadba Sadba do jamek nebo brázd za použití silného materiálu až odrostků. Silné ohrožení buření Vyvýšená sadba na kopečccích a záhrobcích

Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií: Podpora diferencované vertikální struktury porostů Probírky silné a časté v úrovni, SLT: 1L - Probírky silné a časté individuálně podle dřevin a zdravotního stavu zaměřené na kvalitu v úrovni, zaměřené na kvalitu SLT: 1U – individuálně podle dřevin a zdravotního stavu Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Vyloučit použití chemických prostředků. Dbát na ochranu půdy Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií: Dle předmětu a cíle ochrany stanovit požadavky na ponechávání hmoty k zetlení. Jinak bez omezení.

Poznámka Na vhodných místech ponechání přestárlých skupin stromů odpovídající přirozené druhové skladby, pro zlepšení vertikální struktury porostů a jejich přírodě bližšího vzhledu

Příloha: M 3a; M3b; M 4 B) PÉČE O TŮNĚ A OKOLÍ Bývalé labské rameno Grado je vodním tokem, které je součástí přírodní rezervace ve své východní části (cca 1/6 celkové výměry Grada), v části zbývající je VKP ze zákona a v šíři 50 m od hranice ZCHÚ také OP PR. Pro část mimo PR platí podmínky ochranného pásma PR a zákonné náležitosti VKP. Jsou to zejména nutné souhlasy ke stavebním činnostem, terénním vodohospodářským úpravám, ke stanovení způsobu hospodaření v lesích, ke změnám kultur a k použití chemických přípravků. Grado v PR je částí refugia původní labské krajiny, která oddělením od hlavního toku ztratila dynamiku proměn. Vzhledem k ekosystémovým vazbám lužní krajiny mohou k naplnění účelu ochrany zčásti sloužit záplavy, nebo by bylo nutné provést účinná opatření, která by suplovala záplavy a jiné disturbance. Nejednalo by se tedy jen o management, nýbrž o revitalizaci. Grado si však (například při porovnání s nedalekými Hrbáčkovými tůněmi) uchovává ještě poměrně značnou hloubku (0,5 – 5,5 m), proto revitalizační opatření velkého rozsahu (odstranění části sedimentů, rozšíření apod.) nejsou v tomto plánu péče navrhována. Péče se omezuje na zabránění kontaminace vod (odpad, komunální splašky, agrochemikálie), ovlivnění zarybňovacích plánů, lokální péči o dřeviny a lokální prohlubování. Při péči je třeba reflektovat skutečnost, že existují určité disproporce mezi fyzickým stavem (břehové linie) a údaji z katastru nemovitostí. Plošně nevelká Mrázkova tůň není rybníkem, lze ji proto považovat za vedlejší součást vodního toku Grada. Proto i péče o ni bude obdobná, jako na hlavním toku Grada. Na území PR Hrbáčkovy tůně je situace problematičtější, jelikož zde již delší dobu probíhá sukcesní proces, při němž tůně postupně, s perspektivou na desítky let, zanikají a mění se v terestrické biotopy. To je způsobeno hlavně absencí komunikace soustavy s hlavním tokem a zejména postupné za samovolné zalesnění břehů. V zásadě lze tento proces zpomalit nebo částečně fixovat likvidací části rákosin (ročně do cca 15% stávajícího porostu) ve vegetační sezóně a probírky břehových porostů (až do 70% s ponecháním vzrostlých dubů a jilmů, příp menších skupinek olší). Úsporná varianta managementu může probíhat dlouhodoběji, nicméně, pro zachování vodních ploch, je třeba počítat v 77



delším výhledu až 20 let s revitalizačními opatřeními, s tím, že čím delší doba uběhne, tím bude třeba radikálnějšího zásahu (prohloubení, rozšíření) – nutnost zpracování projektu. Žádný revitalizační zásah všek nemůže natrvalo ovlivnit poměry v PR, proto je třeba uvažovat i s modelem opakovaných větších zásahů po 30+ letech. Vhodným opatřením ve všech tůních s vyvinutými rákosovými porosty by bylo vybagrování pásů mezi potenciální osou břehu a rákosinami tak, aby vznikly podlouhlé sekundární tůně fakticky vytvářející od břehu oddělené ostrovy a poloostrovy rákosin. Zářezy by měly dodržet parametry h do 1 m; š 1,5 – 3 m; d 10m +. Návaznost rákosin na břehy by neměla být roztržena zcela, vždy by bylo vhodné zachovat alespoň 10 m úsek na každých 100 m, reálně se však jednorázový masový zásah na celém území nepředpokládá. Pro zabránění predace obojživelníků rybami není vhodné tyto pásy propojovat s volnou hladinou, u ryb, které se do zářezů přesto při zvýšené vodě dostanou, se předpokládá, že se stanou snadnou kořistí predátorů. Perspektivním opatřením by pak byla, kromě bagrování pásů, také tvorba mělkých tůní v zazemněných cípech s rákosinami. Zásahy tohoto charakteru je třeba provádět cca od září do března následujícího roku, a to z důvodu eliminace rušení hnízdících ptáků. Velikost tůní je závislá hlavně na legislativě, nicméně, pro obojživelníky zcela postačují tůně užší, od 1,5 do 4 m o hloubce do 1 m. Délka je závislá na dispozicích lokality. Tvorba tůní by měla účinně simulovat přírodní procesy v době povodní, kdy se tůně vytvářejí a zanikají, nicméně, předpokladem u umělých tůní je zde cca 10 letá životnost při max. hloubce od 50 do 100 cm. Tůně v lese Netušil nedoporučujeme kompletně odbahňovat, s výjimkou již zaniklých nebo tůní těsně před zánikem, a to z důvodu výskytu vzácných lupenonožců. I v takovém případě by ale odbahnění mělo představovat jen velmi mělké prohloubení, a to tak, aby byla zachována periodicita zvodnění tůní. V současnosti není tento zásah aktuální, ale v další dekádě by bylo vhodné jej zvážit. C) PÉČE O NELESNÍ POZEMKY (BOTANICKÉ ČLENĚNÍ PLOCH) Konkrétní stanovení v kapitolách níže, vzhledem k různorodosti území nelze rámcově stanovit. D) PÉČE O ROSTLINY Zvláštní péče se nestanovuje, rostliny jsou ošetřeny v rámci managementu plochy č. 1 – 10. Nutností je však sledování rozvoje neofytů v okrajových partiích, zjištěné kultury jsou málo početné a nemají tendenci šíření, spíše pozvolna zanikají, nicméně, uvnitř lesa bylo zjištěno několik ložisek křídlatky v prostoru lesních cest v místech jejich oprav navážkou, taková případná ložiska je třeba sledovat a likvidovat. E) PÉČE O ŽIVOČICHY Péče o živočichy je obsažena v kapitolách o lesích, vodních biotopech a nelesních biotopech. Pro potřeby živočichů navrhujeme umístění budek na podporu hnízdění ptáků (cca 1 - 3 ks na ha), zejména typu šoupálek, sýkorník a špaček (term. LČR Hradec Králové). V zásadě postačí navázat na systém zavedený lesním hospodářem. Ve stárnoucích topolových porostech je toto opatření bezpředmětné. Dále by bylo vhodné umístění zábran proti migraci obojživelníků a dopravní značení v cca 2 km úseku silnice do Císařské Kuchyně. Jiná opatření přímo zaměřená na živočichy se nepředpokládají. 78



F) PÉČE O ÚTVARY NEŽIVÉ PŘÍRODY Nenavrhují se žádná opatření. G) ZÁSADY JINÝCH ZPŮSOBŮ VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Vzhledem k nemožnosti provést úpravy vodního režimu v porostech kolem vodárenského pásma nad tůní Grado, doporučujeme uvést do souladu pouze denní dobu managementu, a to na dopolední a odpolední hodiny a nekosit za vlhka a rosy. Doporučujeme omezení myslivosti ve smyslu dokrmování zvěře zrním či šroty. Krmení pouze senem v zásadě nevadí. Dále je nutné zakázat zavážení jakéhokoliv odpadu do ZCHÚ.

3.2.2 PODROBNÝ VÝČET NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A ČINNOSTÍ V ÚZEMÍ A) LESY Cílem péče je podpora dostatečného množství rozmnožovacích biotopů roháče obecného a podpora zachování a rozvoje měkkého a tvrdého luhu. Pro podporu roháče se uvnitř porostů velmi hodí staré zpevňující výsadby dubu na hrázích zaniklých tůní, tyto stromy je vhodné postupně uvolňovat a v případě jejich pádu ponechat samovolnému rozpadu. V centru plochy Les 3 se nachází stará dubová alej v ideálním stavu pro potřeby xylobiontů. Tato alej by měla být striktně chráněna před zásahy s výjimkou uvolnění cesty, která zde prochází. Veškeré případné mrtvé dřevo z aleje by mělo zůstat v místě (např. svalené pod valem). Případné těžené porosty hybridních topolů, bílého je vhodné nahrazovat geneticky původním rostlinným materiálem, případně podpořit přirozené vtroušení habru, jilmu, třešně, jasanu, olše a osiky, samozřejmě za podmínky zachování původních topolů.. Mladé, zejména náletové porosty je třeba vychovávat velmi intenzívně, s cílem dosažení rozvolněné nepravidelné struktury stabilních, v případě dubů spíše solitérních jedinců nebo malých skupinek, s hluboce zavětvenými korunami. Vytvoření porostních mezer je žádoucí. Při výchově je vhodné podporovat i málo tvárné listnáče – vznikají tak jedinci stromů s dutinami, které jsou velmi cenným prvkem v přirozeném prostředí. Porosty středního věku vychovávat s plošně proměnlivou intenzitou. Místy je třeba maloplošně intenzívně rozvolnit, vytvářet malé světliny jako prostor pro přirozenou obnovu. Porosty v žádném případě nerozvolňovat celoplošně, hrozí ztráta mechanické stability porostů. Podporovat i netvárné přimíšené listnáče. Intenzívní podporu by měla mít populace třešně ptačí a jilmů. Dospělé porosty úmyslně neobnovovat v důsledku „dosažení jejich mýtní zralosti“, ale veškeré zásahy, stejně jako v porostech středního věku, směřovat k rozvolněné nepravidelné struktuře a k navození přirozeného vývojového cyklu přírodního lesa. Doporučujeme ponechávat několik pokácených stromů na místě přirozenému rozkladu, zejména v blízkosti vodních ploch jde o velmi cenné zimoviště. Velkým přínosem by bylo hnízdovité prosvětlení (redukce do 70% s ponecháním vzrostlých 79



dubů, habrů a jilmů) v bezprostředním okolí tůní a mokřadů. Toto opatření se týká převážně pravého břehu, v levobřežní části jsou zásahy konkretizovány v mapě. Není žádoucí z porostů za každou cenu vymísťovat odumřelé dřevo, dále od cest doporučujeme místy ponechat staré odumřelé ležící i stojící kmeny přirozenému rozpadu. V případě probírek dubů v kategorii 80 + doporučujeme ponechávat vyšší pařezy (+- 40 cm) v množství cca 8 ks/ha/10 let – odumřelé a odumírající pařezy představují ideální náhradní biotop pro roháče. Obecně by bylo vhodné z těžby (s výjimkou sanačních zásahů kolem cest) zcela vyloučit třešeň ptačí a jilm (sp.). Ve všech lesních pracovních plochách bude prováděn management dle rámcové směrnice, v ploše Les3 (901 D a 901 C) bude, v rámci vodního managementu vhodné vybudovat propustek pod cestou v místě původního (záplavového) koryta potoka (lokalita Netušil), který přispěje funkci lužního lesa. Součástí Lesa Netušil (levobřežně) je také lokalita s místním názvem Babinec, jedná se o pozůstatek meandru a zároveň staré meliorační opatření. Půdorysně jde o téměř kruhovité území obehnané již zazemněným příkopem, v němž se drží a protéká voda. V rámci doplňkových opatření navrhujeme probírku křovin zasahujících do vody a odbahňovací přerušovaný zářez bagrem podél břehu, do vzdálenosti 2 – 3 m od něj. Vybraný sediment by měl být vymístěn mimo ZCHÚ. Opatření je poměrně rozsáhlého charakteru, ale bude mít jednoznačně pozitivní vliv na populaci obojživelníků. Dle přílohy M3b doporučujeme ve zvýrazněných plochách zvýšenou preferenci ochrany a podpory dubu a zachování současného stavu (resp. neměnit kulturu) u lužních formací. B) TŮNĚ A OKOLÍ Nutná opatření jsou uvedena v kapitole o rámcové péči, v následující tabulce je řešena fázovitá úprava celého ekosystému Hrbáčkových tůní (PR Hrbáčkovy tůně + OP), převzatá z původního plánu péče, který je aktuálně (k. r. 2011) přibližně v polovině platnosti : Zásahy 1.rok :

Zásahy 2. rok :

Odtěžení sedimentů a obnova nádrží na jižním zazemněném konci Václavky (cca 1,8 ha), na severním konci Václavky (cca 0,5 ha), na východním okraji Kozího chlupu (cca 2,6 ha) a na západním okraji Kozího chlupu (cca 1,6 ha). Období srpen - říjen. Před zásahy je nezbytná detailní prohlídka a příp. transfer cenných organismů, ze stejného důvodu je třeba počítat i s dozorem v průběhu prací. Použitá mechanizace -lžícové bagry apod. Uložení vytěžených zemin je nutné řešit individuálně možným vymístěním. Propojení mezi nádržemi nebude prováděno. Mezi nádržemi a Labem bude propojení na obou ramenech Kozího chlupu. Dělicí objekty je třeba opatřit hradítky. Plošně nepatrná bude lokální disturbance na S okraji Václavky na záp. břehu mezi tůní a železniční tratí, pod VVN. Zde je nutné odstranit všechnu ruderální vegetaci za účelem obnovy a rozvoje xerofilních a psamofilních společenstev (cca 0,1 ha). Použité prostředky - ručně. Odtěžení sedimentů a obnova izolované nádrže na nejzápadnějším okraji Byšičské tůně (cca 0,5 ha), prohloubení západního okraje stávající Byšičské tůně (cca 0,4 ha). Období - srpen - říjen. Před zásahy - prohlídka - transfer. Použitá mechanizace - lžícové bagry, sací bagr. Uložení zemin - viz výše. Bez propojení mezi nádržemi. Proběhne završení revitalizačních opatření z 1. roku.

80



Založení několika nových nezarybněných tůní mezi Václavkou a Homolkou (cca 0,8 ha). Období - červenec - říjen. Před zásahy - prohlídka - transfer. Použitá mechanizace - lžícové bagry. Uložení zemin - viz výše. Bez propojení mezi starými a novými nádržemi. Dokončení lokální disturbance na S okraji Václavky na Z břehu mezi tůní a želez. tratí (pod VVN). Revize a úpravy opatření z předchozích let. Obnova vodní plochy mezi Kozím Zásahy 4. rok : chlupem a Byšičskou tůní (cca 0,9 ha). Použ. mech. - lžíc. bagry. Uložení zemin viz výše. Před zásahy - prohlídka - transfer. Odtěžení sedimentů dna v dosud zavodněné střední části Václavky (cca 1,4 ha) a Zásahy 5. rok : v dosud zavodněné části Homolky (cca 0,9 ha). Použ. mech. - sací bagr. Uložení sedimentů - viz výše. Po vyhodnocení výsledků z předchozích let příprava na propojení tůní. Odtěžení sedimentů dna v dosud zavodněné Z části Byšičské (cca 0,7 ha) a v S Zásahy 6. rok : zavodněné části Kozího chlupu (cca 1,0 ha). Použ. mech. - sací bagr. Uložení sedimentů - viz výše. Před zásahy - prohlídka - transfer. Zahájení realizace propojovacích vodotečí mezi Václavkou, Homolkou a Byšičskou. Dělicí a převáděcí objekty budou opatřeny hradítky. vytvoření luč. tůní S od Koz. chlupu (cca 0,2 ha), vybudování luč. tůní S od Zásahy 7. rok : Homolky (cca 0,08 ha), v příznivém případě také mezi J koncem Václavky a Labem v zazemněném bývalém korytě (cca 0,6 ha). Použ. mech. - lžícový bagr. Uložení sedimentů - viz výše. Před zásahy - prohlídka - transfer. Revize a úpravy opatření z předch. let. Realizace propojovacích vodotečí mezi Byšič. t. a Koz. chlupem. Dělicí a převáděcí objekty budou opatřeny hradítky. Zásahy 8.-11. rok : Revize a úpravy opatření z předch let. Dokončení propojovacího systému mezi tůněmi, vyjma izolovaných lučních tůní. Hradítka mezi tůněmi a Labem budou mj. sloužit k oddělení v případě kontaminace hlavního toku. Likvidace všech nepůvodních invazivních rostlin. Zřízení stezek pro veřejnost. Zásahy 3. rok :

Při absenci části managementového zásahu je třeba počítat s likvidací porostů rákosu, stejně tak po provedení zákroku je pak třeba redukci vynechat a navázat až na základě aktuálního vývoje porostů. Návrh revitalizace je mírně upraven, vynechány byly introdukce druhů a původní řešení nakládání se sedimentem (nebezpečný odpad). Celková revitalizace nemá zásadní vliv na předmět ochrany. Čolek velký větší, hlubokou a otevřenou vodu nevyhledává, naopak by mu vyhovovalo masovější zazemnění a fragmentace vodního biotopu do soustavy malých tůněk nekrytých vysokou vegetací, ale s bohatým litorálem. K tomuto stádiu by tůně samovolně mohly dospět za desítky let. Současný stav vyhovuje řadě zvláště chráněných druhů ptáků a vydře říční, proto se doporučuje jeho zachování s podporou rozvoje menších tůní v lese a ve zvodněných plochách. Zvláštním doporučením je 70% odlesnění břehů v severovýchodním cípu tůně Václavka. V návrhu revitalizace je zde sice operováno s odbahněním a propojením s Homolkou v místě bývalého koryta řeky, nicméně, pro podporu obojživelníků by zde optimálně vyhovovalo nepravidelné ploškové (po cca 25 m2) odbahnění na 20 % zvodnělé plochy. Levobřežně, v lese Netušil, a v části „Babinec“ bylo zjištěno několik zbytkových tůní po původním řečišti. Tůně se zazemňují jen velmi pozvolna a není třeba v první fázi platnosti plánu péče operovat s odbahňovacími pracemi. Část Babinec je řešena v kapitole 3.2.2 A, ostatní tůně prozatím bez zásahu, nutno sledovat. Péče o porosty je v dikci lesnického managemntu. Výjimkou je krátká soustava 2 tůní poblíž západního vyústění cesty, která vede od V K Z v místě zúžení v centru lesa Netušil (cesta se při Z okraji rozděluje a 1 větev vede kolem chráněné rybí oblasti, 2. pak přes pole k Labi), zde, vzhledem k výpadku přítoku, doporučujeme zřízení strouhy od koryta Zámeckého potoka tak, aby byl přítok sycen pouze v jarních měsících, kdy je průtok vyšší. Příloha: M 3a, M 3b 81



C) ÚTVARY NEŽIVÉ PŘÍRODY Neřeší se. D) NELESNÍ POZEMKY Vzhledem k rozsahu travnatých ploch doporučujeme u lučního managementu dosáhnou shody s realizací péče vlastníků, dlouhodobé financování ze zdrojů orgánu ochrany přírody je při managementu desítek ZCHÚ neudržitelné.

3.2.2.1.1 Plocha č. 1 Významné přechodové stanoviště se suchomilnou xerotermní vegetací. Hlavním ohrožením je zarůstání křovinami, které je vhodné redukovat na cca 50%. Redukce nesmí být plošná, ale výběrná s tvorbou menších otevřených ploch. Nevhodný je jednorázový zásah, management je třeba rozdělit na celou dobu platnosti plánu péče, vždy s 20% smýcením vybraných křovin a dodatečným ošetřením již sanovaných ploch. Keře je třeba vyřezat u země z důvodu potlačení výmladnosti u vitálnějšího obrostu je možné využít bodové ošetření herbicidem. Kosení travnatých partií je vhodné provádět pravidelně, 1 za rok v letním období.

3.2.2.1.2 Plocha č. 2 Pravidelně kosená louka - podpora stávajícího managementu, zvláštní opatření se nevyžadují s výjimkou omezení kosení za vlhka a ranní rosy – možnost zesílené lokální migrace obojživelníků; dále požadovat kosení s vyšším strništěm (cca kolem 8 cm) – preventivní ochrana živočichů.

3.2.2.1.3 Plocha č. 3 Vegetace vysokých ostřic na podmáčené ploše. Z hlediska ochrany přírody jde o poměrně cenný biotop, doposud však bez viditelného managementu. Ohrožení představuje postupná ruderalizace a zarůstání dřevinami (součástí plochy je ze 60% kompaktní háj s výrazným křovinným patrem. Management degradovaných ploch by měl probíhat od srpna do poloviny září v podobě kosení a vymístění pokosené hmoty z travnatých prostranství – možnost vymezení deponie na okraji dřevinných porostů severně od této plochy, a to do dosažení ideálního rozvoje vegetace ostřic, poté změnit frekvenci kosení na 1 za 2 - 3 roky v období od července do zač. srpna. Dalším zásahem by měla být 30% redukce dřevinných porostů uvnitř plochy, a to v okrajových partiích tak, aby byl umožněn rozvoj bylinných společenstev. Doporučujeme i odstranění solitérních křovin v bylinných porostech.

3.2.2.1.4 Plocha č. 4 Druhotně vzniklá písčina s kostřavovým společenstvem. Jedná se o cenný mikrobiotop, mj. např. pro samotářské druhy včel a některé rovnokřídlé. Management vyžaduje plocha jen minimální, spočívá v likvidaci náletů akátů. (1 x za 3 roky). Vhodným opatřením, z hlediska obnažování a narušovánípovrchu by mohla být příležitostná 82



pastva ovcí (nikoliv koz, které požírají porosty způsobem, který spíše posiluje prorůstání drnu).

3.2.2.1.5 Plocha č. 5 Komplex vlhkých lučních společenstev. Managementem by mělo být pravidelné kosení s vymístěním biomasy (např. pod stromy směrem k trati). Kosení se doporučuje v červnu až červenci, vzhledem k ploše se střídavým ponecháním biopásů na 15% plochy. Kosení je důležité pro zamezení rozvoje ruderálních druhů. Odstraňování dřevin není nutné. V návaznosti na osu ramene doporučujeme vytvoření soustavy až 10 podlouhlých tůní v trase bývalého koryta řeky v litorálních i terestrických rákosinách. Tůně by měly být do 1 m hluboké, a cca 3 – 5 m široké s pozvolným sklonem dna. Délka tůní je závislá na jejich výměře (vzhledem ke způsobu ohlašování a nutnosti stavebního povolení při vyšších výměrách), vhodná by byla do 30 m.

3.2.2.1.6 Plocha č. 6 Východní část tůně Grado, břehové porosty převážně bez zásahu, příležitostně odstraňovat geograficky nepůvodní porosty. Údržbu jižního a jihovýchodního břehu u chatové kolonie ponechat stávající, s vyloučením ukládání odpadu, vypalování, nepovolené kácení dřevin, výsadba geograficky nepůvodních dřevin a bylin, likvidace vegetace atd. v šíři 50 m od břehové čáry. Omezení kosení za vlhka a ranní rosy – možnost zesílené lokální migrace obojživelníků; dále požadovat kosení s vyšším strništěm (cca kolem 8 cm) – preventivní ochrana živočichů.

3.2.2.1.7 Plocha č. 7 Pravidelně kosená přechodová louka s běžnou vegetací – zajistit stávající management, zvláštní opatření se nevyžadují s výjimkou omezení kosení za vlhka a ranní rosy – možnost zesílené lokální migrace obojživelníků; dále požadovat kosení s vyšším strništěm (cca kolem 8 cm) – preventivní ochrana živočichů. Stejné opatření je třeba aplikovat i v případě louky severně od tůně Kozí chlup (v plánu péče o PR Hrbáčkovy tůně zařazena do ochranného pásma. Vhodným opatřením by bylo vybudování cca 140 m dlouhé, 5 m široké a do 1 m hluboké tůně s pozvolně klesajícím dnem podél dělícího svahu v severní čísti louky (při hranici) zde se shromažďuje voda a je zde potenciál vzniku optimálního mokřadního biotopu. Vzhledem k nutnosti zpracování projektu lze vybudovat tůň menší (do 300 m2) nebou soustavy dvou tůněk v celém navrhovaném pásu. Po zapojení toto opatření představuje pozitivní přínos pro všechny přítomné druhy obojživelníků.

3.2.2.1.8 Plocha č. 8 Biotop zaplavované louky, zajistit pravidelné kosení s vymístěním biomasy, kosení se doporučuje v červnu až červenci, vzhledem k ploše se střídavým ponecháním biopásů na 15% plochy. Zvláštní opatření se nevyžadují s výjimkou omezení kosení za vlhka a ranní rosy – možnost zesílené lokální migrace obojživelníků; dále požadovat kosení s vyšším strništěm (cca kolem 8 cm) – preventivní ochrana živočichů. Ve vlhkém pásu podél lesa doporučujeme vybudování několika menších tůní do cca 100 m2 a hloubky do 70 cm. 83



3.2.2.1.9 Plocha č. 9 Mozajka vlhčích luk s větší koncentrací významných druhů rostlin. Louka je zjevně pravidelně nebo relativně často v létě kosena. Cílem managementu je zachovat současný způsob ošetření plochy s vymístěním biomasy mimo její prostor. Kosení se doporučuje v červnu až červenci, vzhledem k ploše se střídavým ponecháním biopásů na 15% plochy, dle potřeby opakovat v srpnu. Omezení kosení za vlhka a ranní rosy – možnost zesílené lokální migrace obojživelníků; dále požadovat kosení s vyšším strništěm (cca kolem 8 cm) – preventivní ochrana živočichů. Vhodným opatřením by byl cílený fytocenologický a botanický průzkum se zaměřením na populační trendy významných druhů a posléze návrh cíleného managementu na základě zjištěných poznatků formou dodatku k plánu péče.

3.2.2.1.10

Plocha č. 10

Významný slatiništní biotop. Travnatou část je třeba kosit v letních měsících. Vhodným opatřením by byla redukce křovin pod svahem.

3.2.2.1.11

Plocha 11

Biotop bez závažného významu pro předmět ochrany, při jejich okrajích se nacházejí poměrně cenné vzrostlé duby. Travnatou část je třeba kosit v letních měsících. Omezení kosení za vlhka a ranní rosy – možnost zesílené lokální migrace obojživelníků; dále požadovat kosení s vyšším strništěm (cca kolem 8 cm) – preventivní ochrana živočichů. Příloha: T1 – Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich E) OSTATNÍ OPATŘENÍ 1 x za 5 let bude nutná kontrola a obnova značení rezervace včetně obnovy cedulí (dle potřeby i častěji). 1 x za rok by bylo vhodné provést kontrolu celé rezervace za účelem odstranění odpadků, v zaplavovaných zónách jde o nutnost. Velmi vhodným opatřením by byla likvidace černých skládek při komunikaci k Císařské Kuchyni a směrem zahrádkářské kolonii u Labe po cestě od Přerova. Druhá skládka navíc zasahuje do tůně u cesty. Tu bude nutné vyčistit.

3.3 ZÁSADY

HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ NÁVRHŮ ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ

V ochranném pásmu není možné manipulovat s vodním režimem V ochranném pásmu není vhodné užívat chemická ani organická hnojiva a pesticidy a deponovat odpady. Příloha: M2 – Mapa s vymezením ZCHÚ, ochranného pásma a pozemky KN 84



3.4 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ÚZEMÍ V TERÉNU Území je v terénu zaměřeno a vytyčeno. Lokalitu je nutno vyznačit cedulemi a pruhovým značením dle vyhlášky o plánech péče, označování a evidenci chráněných území. Značení je přesně technicky specifikováno v prováděcí vyhlášce k zák. o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Jako doplňkové značení lze použít hraničníky, které označují geodetické body. Příloha: Mapa s vyznačením umístěním a typem značení

3.5 NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ V ÚZEMÍ Nenavrhují se.

3.6 NÁVRHY

NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ

Nejsou žádné návrhy. V území je vhodné zachovat nebo lehce regulovat stávající návštěvnost. Návštěvy občasných vážných zájemců nebo exkurzí nejsou z hlediska předmětu ochrany nijak problematické, je vhodné zajistit doprovod pracovníka orgánů ochrany přírody. Možné vybudování stezek po obnově soustavy tůní.

3.7 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ Konkrétní opatření se nestanovují, veškerá činnost v rámci vzdělávacího využití je ponechána na zvážení příslušného orgánu ochrany přírody.

3.8 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM ÚZEMÍ A MONITORING Doporučuje se provádět systematický monitoring populací obojživelníků za účelem zjištění populačních trendů v lokalitě. V případě volných finančních prostředků doporučujeme provedení podrobných (několikasezónních) průzkumů bioindikačních skupin živočichů, opakovaný botanický průzkum po cca 5 letech a mykologický průzkum. Dále doporučujeme provedení několikasezónního průzkumu louky na Ploše č. 9 který by mělo poskytnout podklady ke stanovení konkrétnějších managemntových opatření na této ploše. Velmi vhodným by byl podrobný průzkum ichtiofauny v tůních.

85



4 ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 PŘEDPOKLÁDANÉ

ORIENTAČNÍ NÁKLADY PŘÍRODY DLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ

Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy Prohloubení tůně „Babinec“ Vyřezání křovin „Babinec“ Vybudování propustku pod cestou přes les Netušil Vybudování propojení Zámeckého potoka k vysychajícím tůním Odstranění černých skládek a vybrání odpadu z tůně pod Přerovem Likvidace porostu akátu na ploše 4 Redukce křovin na ploše 10 Označení rezervace Vybudování tůně na ploše 7 Vybudování tůně na ploše 8 Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy Vyřezávání náletů kolem vodních biotopů Redukce křovin v lučních společentvech Sledování výskytu neofytů + likvidace Redukce rákosin ve vegetační sezóně Tvorba tůní ve vymezených plochách Kosení lučních ploch ručně Kosení lučních ploch zemědělskou technikou Sběr odpadků Kontrola a oprava značení Průzkumy Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y

HRAZENÉ

OCHRANY

Orientační náklady Orientační náklady za rok (Kč) za období platnosti plánu péče (Kč) -------------------------------------

100 000 30 000 15 000 10 000

----------

20 000

----------

6 000 6 000 120 000 150 000 100 000 557 000

------------------------------------300 000 40 000 10 000 40 000 100 000 200 000 60 000 30 000 50 000 300 000

c e l k e m (Kč)

ORGÁNEM

----------

3 000 000 400 000 100 000 200 000 1 000 000 2 000 000 600 000 300 000 150 000 600 000 8 350 000 8 907 000

V případě realizace revitalizačního opatření (propojení slepých ramen) je třeba za 10 leté období počítat s nárůstem nákladů min. o 80 mil. Kč, v takovém případě pak odpadá většina opakovaných zásahů ve vodních biotopech a kolem nich. Pozn: V tabulce jsou uvedeny přibližné náklady v rámci kompletní péče o ZCHÚ, a nemusí být přímo hrazeny z fondů orgánu ochrany přírody, např. péče o les je hrazena správcem (event. majitelem lesa). Vysoké sumy za opakovanou péči odpovídají maximálním nákladům bez ohledu na provedení péče vlastníkem, které nemusí být realizovatelné, velmi vhodným (nezbytným) opatřením by bylo zapojení vlastníků pozemků. 86



4.2 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ Data z mapování biotopů soustavy Natura 2000 – zdroj AOPK ČR, data získána uzavřením „Výhradní licenční smlouvy o vytěžování databáze“ PETŘÍČEK V. a kol. – Péče o chráněná území, I. Nelesní společenstva; Metodika AOPK ČR; Praha 1999 MÍCHAL I., PETŘÍČEK V. a kol. – Péče o chráněná území, II. Lesní společenstva; Metodika AOPK ČR; Praha 1999 MARHOUL P., TUROŇOVÁ D. – Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000; Metodika AOPK ČR; Praha 2008 CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ N. (eds) (2001): Katalog biotopů České republiky [http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/Kat...], Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Kol. – Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů; Příloha časopisu Lesnická práce; 1997 MZeČR CHOCHEL M., HRČKA D., ZAJÍČEK R. – Zpráva z biologického průzkumu Evropsky významné lokality Káraný – Hrbáčkovy tůně; 2010 – 2011 BRATKA J. et al. (2005a): Plán péče pro PR Lipovka – Grado. Zelený svět. 28 pp. + suppl. BRATKA J. et al. (2005b): Plán péče pro PR Hrbáčkovy tůně. Zelený svět. 35 pp. + suppl. CULEK M. (ed.) (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma Praha. 347 pp. + suppl. ČEŘOVSKÝ J., FERÁKOVÁ V., HOLUB J., MAGLOCKÝ Š, PROCHÁZKA F. (1990): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. – 456 p., Příroda a.s., Bratislava. DEMEK J. (1965): Geomorfologie českých zemí. ČSAV Praha. 336 pp. HEJNÝ S. & SLAVÍK B. [eds] (1988): Květena České socialistické republiky. 1. – Ed. Academia, Praha, 557 p., 113 tab., 1 fig., 52 map., 44 photo, 1 photo color. HEJNÝ S. & SLAVÍK B. [eds] (1990): Květena České republiky. 2. – Ed. Academia, Praha, 540 p., 119 tab., 1 photo color. HEJNÝ S. & SLAVÍK B. [eds] (1992): Květena České republiky. 3. – Ed. Academia, Praha, 542 p., 114 tab., 1 photo color. CHYTRÝ M. (ed.) (2007): Vegetace České republiky 1 – Travinná a keříčková vegetace, Academia Praha. 526 pp. KRÝŽOVÁ E. (2007): Vztah vegetace a faktorů prostředí vybraných labských tůní. Ms. Diplomová práce. Depon. in Kat. botaniky PřF UK Praha. 99 pp.+ suppl KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. JUN., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. ET ŠTĚPÁNEK J. (eds.) (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia Praha. 927 pp. LOŽEK V., KUBÍKOVÁ J., ŠPRYŇAR P. et al. (2005): Střední Čechy. In: Mackovčin P. et SEDLÁČEK M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XIII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. Praha. 904 pp. NEUHÄUSLOVÁ, Z. & al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha. PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1-166. SLAVÍK B. [ed.] (1995): Květena České republiky. 4. – Ed. Academia, Praha, 529 p., 109 tab., 33 map., 1 photo color. SLAVÍK B. [ed.] (1997): Květena České republiky. 5. – Ed. Academia, Praha, 568 p., 126 tab., 38 map., 1 photo color. SLAVÍK B. [ed.] (2000): Květena České republiky. 6. – Ed. Academia, Praha, 770 p., 129 87



tab., 60 map., 1 photo color. SLAVÍK B. & ŠTĚPÁNKOVÁ J. [eds] (2004): Květena České republiky. 7. – Ed. Academia, Praha, 767 p., 128 tab., 53 map., 1 photo color. ŠTĚPÁNKOVÁ J., CHRTEK J. jun. & KAPLAN Z. [eds] (2010): Květena České republiky. 8. – Ed. Academia, Praha, 712 p., 104 tab., 53 map., 1 photo color. LAIBNER S., 2000: Elateridae České a Slovenské republiky, Nakladatelství KABOUREK, s.r.o. HŮRKA K., 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics, Nakladatelství KABOUREK, s.r.o. DIESENER G., REICHHOLF J., 1997: Obojživelníci a plazi, Nakladatelství Ikar Stránky Českého zeměměřičského a katastrálního ústavu - http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Geoportál CENIA - http://www.cenia.cz Mapový portál Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů - http://geoportal2.uhul.cz http://www.eurocarabidae.de http://www1.osu.cz/orthoptera/ http://www.elateridae.com/ http://www.pavouci-cz.eu/ http://www.biolib.cz/ http://www.ptacisvet.cz/

4.3 SEZNAM ZKRATEK AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ZCHÚ – zvláště chráněné území IUCN - Světový svaz ochrany přírody - The World Conservation Union EVL – evropsky významná lokalita ČUZK – Český úřad zeměměřičský a katastrální ÚHUL - Ústav pro hospodářskou úpravu lesů KÚ SK – Krajský úřad Středočeského kraje KN – katastr nemovitostí LHP – lesní hospodářský plán OPRL – Oblastní plán rozvoje lesů ČSOP - Český svaz ochránců přírody ČÚOP - Český ústav ochrany přírody (dříve - nyní AOPK ČR) EN - evidence nemovitostí OP - ochranné pásmo PR - přírodní rezervace SÚPPOP - Státní ústav památk. péče a ochrány přírody (zrušený název, dnes AOPK ČR) ÚSES - územní systém ekologické stability VKP - významný krajinný prvek

88



4.4 ZPRACOVATELÉ PLÁNU PÉČE Martin Chochel, DiS. a Ing. Radomír Zajíček Občanské sdružení Ploučnice Sídlo: Lipová 627, 363 01 Ostrov IČ: 285 56 518 Kontakt: 723 399 206; [email protected]; [email protected] V Ostrově, dne: 15. 5. 2011

Razítko a podpis oprávněného zástupce

89



SOUČÁSTÍ PLÁNU PÉČE JSOU DÁLE TYTO PŘÍLOHY 1) Příloha M 1 - Orientační mapa s vyznačením území – zdroj http://www.mapy.cz/ 2) Příloha M 2 – Mapa KM (a – e) 3) Příloha M 3 - Mapa dílčích ploch a objektů (a, b) 4) Příloha M 4 – Lesnická mapa – dle OPRL (a – c) 5) Příloha M 5 – Mapa přirozenosti lesních porostů (a,b) 6) Příloha M 6 - Návrh označení ZCHÚ 7) Příloha M 7 – Porostní mapy (a – c) 8) Příloha M 8 – Mapa s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin (a – c) 9) Příloha M 9 – Mapa s výskytem zvláště chráněných druhůživočichů s pevnou lokální vazbou 10) Tabulka T 1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich 11) Tabulka T 2 - Výčet plánovaných zásahů v lesích 12) Fotodokumentace 13) Výsledky průzkumů – tabulkové přehledy zjištěných druhů

Foto na titulní straně: souboj roháčů o samičku

90



PŘÍLOHA M 1 – ORIENTAČNÍ MAPA S VYZNAČENÍM ZCHÚ

91



92



93



94



95



96



97



98



99



100



101


TABULKA T1 - POPIS DÍLČÍCH PLOCH A OBJEKTŮ NA NELESNÍCH POZEMCÍCH A VÝČET PLÁNOVANÝCH ZÁSAHŮ V NICH

označení název výměra stručný popis charakteru plochy nebo plochy (ha) objektu a dlouhodobý cíl péče nebo objektu Plocha 1 mozaika křovin a mozaika nelesních společenstev - aluviální psárkové louky, mezofilní ovsíkové louky, luk v západní rákosiny eutrofních stojatých vod, mezofilní a části přírodní xerofilní křoviny rezervace Lipovka Plocha 2 kosená mezofilní mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion elatioris louka východně od hranice přírodní rezervace Lipovka Plocha 3 vegetace mokřadní louky zařaditelné mezi vegetaci vysokých ostřic svazu Magnocaricion elatae vysokých ostřic a křovin východně od hranice přírodní rezervace Lipovka

Plocha 4 písčina pod stožárem elektrického vedení u tůně Václavka

doporučený zásah

naléhavost termín provedení

interval provádění

výběrná redukce 50% křovin – tvorba 1 menších otevřených ploch; vyřezání u země, možné bodové ošetření pařezů herbicidem

mimo vegetační sezonu

pravidelně kosit v letních měsících, ne 2 za vlhka; deponie hmoty při okraji louky nebo vymístění

červen srpen

kosení a vymístění pokosené hmoty 2 z travnatých prostranství

srpen - září

1 za rok

redukce křovin (vč. soliter ve 2 funkčních bylinných porostech)

ve vegetačním klidu

10% za 2 roky do celkového třetinového podílu křovin, poté udržovat kompletně 1 x za 3 roky

společenstva kostřavových trávníků písčin svaz likvidace akátových náletů Plantagini-Festucion ovinae

1

1 za 2 roky po 10%

-

ve vegetačním klidu

1 – 2 x za rok


Plocha 5 vlhké louky mezi tůní Václavka a železniční tratí

Plocha 6 východní cíp tůně Grado v přírodní rezervaci Lipovka

aluviální psárkové louky svazu Alopecurion pratensis; zaplavované louky svazu Cnidion venosi; mezofilními loukami svazu Arrhenatherion elatioris; mezofilní a xerofilní křoviny svazu Berberidion, vč. rákosin v zazemněném korytě

pravidelně kosit v letních měsících, ne 2 za vlhka; deponie hmoty při okraji louky nebo vymístění

červen srpen

tvorba tůní v ploše zaniklého ramene

mimo vegetační sezónu

makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a odstraňování odpadu mezotrofních stojatých vod svazu Lemnion likvidace neofytů a křovin minoris kosení travnatých partií

2

2

2

jednorázově mimo vegetační sezónu červen – srpen (září) červen – srpen

jednorázově

jednorázově

mezofilní ovsíková louka svazu Arrhenatherion kosení lučních porostů elatioris

1

vybudování luční tůně

2


mezofilní kosená louka při severní hranici přírodní rezervace Hrbáčkovy tůně Plocha 8 vlhká louka jižně od Byšické tůně

mezofilní ovsíková louka svazu Arrhenatherion kosení lučních porostů elatioris

1

červen srpen

společenstva kontinentálních zaplavovaných kosení louky s vyšším strništěm luk svazu Cnidion venosi, na přechodu a ponecháním 15 % biopásu k mezofilním ovsíkovým loukám svazu Arrhenatherion elatioris

1

červenec

2


Plocha 7b

vytvoření lučních tůní při okraji lesa

103


1 za rok

jednorázově nebo fázovitě

2

mezofilní kosená louka při severní hranici přírodní rezervace Hrbáčkovy tůně

Plocha 7a

-

–

1 – 2 x ročně 1 – 2 x ročně

1 – 2 x ročně

1 x ročně nebo fázovitě po 1/3 – 1/2 za rok jednorázově nebo fázovitě


Plocha 9 vlhká louka při západním okraji lesa Netušil

mozaika biotopů vlhkých množstvím chráněných druhů

luk

s větším kosení louky s vyšším strništěm a ponecháním 15 % biopásu

1

červenec

1 x ročně nebo fázovitě po 1/3 – 1/2 za rok

ostřicové porosty a vápnité slatiniště jižně od lesa Netušil

vegetace vysokých ostřic svazu Magnocaricion kosení v letních měsících elatae; vápnité slatiniště svazu Caricion davallianae redukce křovin, cca 400 m2

2

červen srpen

3

jednorázově

Plocha 11a

Vlhká louka v lese Netušil a

2

Plocha 11b

Vlhká louka v lese Netušil b

2

červen srpen

1x ročně

Tůně

Tůně v prostoru zaniklého přírodního koryta Labe

Vlhká louka v centru lužního lesa s bohatým kosení v letních měsících, ne za vlhka porostem ocůnu jesenního deponie hmoty při okraji louky nebo vymístění Vlhká louka v centru lužního lesa s bohatým kosení v letních měsících, ne za vlhka porostem ocůnu jesenního deponie hmoty při okraji louky nebo vymístění Tůně hlavně v pravobřežní části ZCHÚ redukce rákosu v období před vymetáním vyhloubení zářezů podél břehů

ve vegetačním klidu červen srpen

2

červen

2-3

mimo vegetační sezónu mimo vegetační sezónu

Plocha 10

odstranění křovin (50 %)

hloubení tůněk plochách (Viz M3b) Cesta přes Netušil

Cesta od silnice mezi Přerovem a Císařskou Kuchyní

propustek pod lesní cestou

2-3

v zazemněných 2

vybudování propustku pro rozlití vody 1 - 2 ze Zámeckéhio potoka

104



-

-

1x ročně

1x ročně

1 x za 2 – 3 roky dle možností fázovitě, max po 200 m2 na 0,5 km úsek dle možností jednorázově


Tůně v centu Netušil

2 Vysychající tůně v centru levobřežní části

propojení potoka s tůněmi

vyhloubení strouhy mezi Zámeckým 2 - 3 potokem a soustavou 2 periodicky zaplavovaných tůní

naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.

105



jednorázově


TABULKA T2 – Výčet plánovaných zásahů v lesích – LES1 (jednotka prostorového uspořádání lesa) Oddělení, dílec, porostní skupina uváděná výměra v PR v závorce skutečná výměra PSK označení dle vyhlášky č. 84/1996 Sb.

JPRL Výměra Dřeviny

LES1 – porostní typ A (borový) Věk

Zak m.

LT

2,85

80

9

1S8

247 E9

1,43

90

8

1S8

(246 B9 (č.))

(1,49)

247 E14

0,49

132

7

1S8

0,02

90

7

1L5

JPRL (pův.)

247 D8

Výměra (ha)

(247 D7 (č.))

(246 B13)

247 E9

(0,21)

Dřevina

Navrhovaný zásah

Zastoupení

BO SM DB BR MD BO HB

40 20 20 15 5 80 20

BO DBZ LP BO HB LP

50 45 5 50 35 15

Perspektivní záměr

Výběrným způsobem odstranění nevhodných dřevin Přeměna na přirozenou druhovou (SM, MD), náhrada DB, LP+. BO dopěstovat do skladbu, s různověkou strukturou. mýtního věku. Výběr nekvalitních jedinců. BO dopěstovat do mýtního věku. Podpora přirozené obnovy přirozené dřevinné skladby. Doporučení: podsadba DB. Výběrným způsobem náhrada DBZ za DB. Snížení zastoupení BO ve prospěch DB.

- // -

- // Hospodářský les

Dle LHP

106



LES1 – porostní typ B (dubový) JPRL (pův.)

247 B6

Výměra (ha)

Věk

Zakm.

LT

Dřevina

Zastou-pení

0,24

60

7

1L4

2,07 (6,69)

80

9

1L5

0,9

133

8

1L4

5,36

195

6

1L2

5,05 (5,07)

195

7

1L4

LP BR AK JS DBZ DBZ SM BO BR LP DBZ LP DBZ BO LP DBZ LP

60 20 10 5 5 35 25 20 15 5 60 40 55 40 5 85 15

60

3

210

7

72

2

HB DBZ LP DBZ LP HB DBC LP JS DBZ HB

40 40 20 70 20 10 55 20 10 10 5

(247 B5)

247 B8 (247B7 (č.). 247D7 (č), 247 D8)

247 B14 (247 B13)

247 D17/07 Etáž 17 (247 D6/19)

247 E17/06 Etáž 17

Navrhovaný zásah


Probírkou odstranění nevhodných dřevin (AK, Přeměna na přirozenou druhovou DBZ), náhrada DB skladbu, s různověkou strukturou.

Pomístně skupinově clonným obnovním Přeměna na přirozenou druhovou způsobem přeměna na přirozenou dřevinou skladbu, s různověkou strukturou. skladbu.

- // -

- // -

- // -

- // -

- // -

- // -

- // -

- // -

- // -

- // -

- // -

- // -

(247 E5/19)

247 E17/06 Etáž 06 (247 E5/19)

247 F 17/08 Etáž 17

2,76

(247 F7/20)

247 F 17/08 Etáž 08 (247 F7/20)

1L2

107



247 G14

0,19

133

7

1L4

0,47 (0,5)

220

2

1L5

DBZ OL LP DBZ

(247 D13)

247 H17/07 Etáž 17

60 20 20 100

- // -

- // -

- // -

- // -

(247 D5/19)

LES1 – porostní typ C (ostatní listnaté) JPRL (pův.)

247 D06 (247 D/5)

247 D17/07 Etáž 07

Výměra (ha)

Věk

Zakm.

LT

Dřevina

Zastou-pení

4,18 (4,27)

60

8

1G1

5,36

61

4

1L2

2,92

62

9

1G1

0,95

60

9

1G1

OL BR LP JS DBZ DBC MD TP OL BR SM LP JS DBZ KL JS LP OL OL JS

35 25 15 10 5 5 3 2 22 20 15 15 15 10 3 65 25 10 60 40

(247 D6/19)

247 E07 (247 E6)

247 F06 (247 F5)

Navrhovaný zásah


Výběrným způsobem odstranění nevhodných Podpora přirozené druhové skladby dřevin (MD, DBC, DBZ), náhrada OL. s cílem dosažení přírodního lesa, s vertikální členitostí.

Dle obmýtí postupná přeměna v souladu s Přeměna na přirozenou druhovou skladbu, SLT na porostní typ B s různověkou strukturou.

Podpora přirozené druhové skladby s cílem dosažení přírodního lesa, s vertikální členitostí. - // -

108



247 G06

2,22

60

9

1G1

0,47 (0,5)

67

7

1L5

(247 F5)

247 H17/07 Etáž 07 (247 D5/19)

JS OL TP HB LP BK

55 40 5 60 30 10

- // Dle obmýtí postupná přeměna v souladu s Přeměna na přirozenou druhovou skladbu, SLT na porostní typ B s různověkou strukturou.

109



TABULKA T2 – Výčet plánovaných zásahů v lesích – LES2 JPRL Výměra Dřeviny

(jednotka prostorového uspořádání lesa) Oddělení, dílec, porostní skupina uváděná výměra v PR v závorce skutečná výměra PSK označení dle vyhlášky č. 84/1996 Sb.

LES2 – porostní typ A (dubový) JPRL (pův.)

Výměra (ha)

Věk

Zakm.

LT

Dřevina

Zastou-pení

111

9

1L2

DB JS OL HB DBC JS DBZ KL HB LP BR DBZ JS OL LP HB DBC DB JS OL HB DBC

75 10 8 5 2 35 35 10 10 5 5 45 30 10 5 5 5 65 15 10 5 5

248 C12

6,01

(248 C11)

(6,12)

248 D3

1,91

21

10

1L2

3,56

86

9

1L2

5,95

101

9

1L2

(248 D2)

248 D9 (248 D8)

248 E11 (248 E10)

Navrhovaný zásah


Výběrným způsobem odstranění Les s přirozenou druhovou skladbu a s různověkou nevhodných dřevin (DBC), strukturou.

Výchovou odstranění DBZ, KL, BR. Podsadba DB.

- // -

V obmýtí pomístně skupinově clonným obnovním způsobem těžba DBZ, DBC, OL. Náhrada DB.

- // -

Výběrným způsobem odstranění nevhodných dřevin (DBC, OL), Náhrada JL

- // -

110



248 H11

0,33

(248 H9a)

(1,44)

248 J12

1,26

(248 J11)

(1,69)

101

10

1L2

111

9

1L2

DBZ HB JS OL LP DB OL JS

65 15 10 5 5 80 10 10

V obmýtí pomístně skupinově clonným obnovním způsobem těžba DBZ,OL. Náhrada DB, JL.

- // -

V obmýtí pomístně skupinově clonným obnovním způsobem těžba OL. Náhrada JL, HB LP.

- // -

LES2 – porostní typ B (ostatní listnatý) JPRL (pův.)

248 C8

Výměra (ha)

Věk

Zakm.

LT

Dřevina

Zastou-pení

1,6

72

9

1U1

OL JS TP JS LP DBZ KL OL TP OL JS OL JS DBZ HB OL VR

45 35 20 83 10 5 2 75 25 90 10 30 30 30 10 95 5

(248 C7)

(1,75)

248 D1

0,97

10

10

1L2

0,43

50

8

1L2

0,82

54

7

1U1

2,64

74

9

1L2

248 G8

0,81

78

8

1G1

(248 G7)

(0,89)

(248 D0)

248 D5 (248 D4)

248 D6 (248 D5)

248 E8 (248 E7a)

Navrhovaný zásah


Bez zásahu

Les s přirozenou druhovou skladbou a vertikální členitostí.

Výchovou odstranění DBZ, KL. Podsadba DB, JL.

- // -

Podsadba DB, JL, JS, V mýtním věku redukce TP Podsadba TP, DB

- // -

Pomístně skupinově clonným obnovním způsobem přeměna na přirozenou dřevinou skladbu.

- // -

Bez zásahu

- // -

111


- // -


248 J8

2,38

(248 J7)

(2,67)

248 L3

78

9

1L2

0,8

21

10

1L2

0,2

54

7

1U1

0,48

70

8

1U1

2,08

74

8

1U1

(248 D2 – část)

248 L6 (248 D5 - část)

248 L7 (248 D6)

248 L8 (248 E7)

JS HB DB OL MD HB BR LP KL JS OL JS OL TP OLS JL HB OL TP JS

40 30 20 8 2 60 25 5 5 5 90 10 70 10 10¨ 5 5 60 30 10

Výběrným způsobem odstranění nevhodných dřevin (MD,OL), Náhrada DB

- // -

Výchovou snížení zastoupení HB (KL, BR), náhrada DB

- // -

Bez zásahu

- // -


- // -


- // -

112



TABULKA T2 – Výčet plánovaných zásahů v lesích – LES3 (jednotka prostorového uspořádání lesa) Oddělení, dílec, porostní skupina uváděná výměra v PR v závorce skutečná výměra PSK označení dle vyhlášky č. 84/1996 Sb.

JPRL Výměra Dřeviny

LES3 – porostní typ A (dubový) JPRL (pův.)

Výměra (ha)

Věk

Zakm.

LT

Dřevina

Zastou-pení

901 B8

2,76

79

10

1L5

901 B10

1,51

98

10

1L2

901 C8

1,76

75

9

1L5

901 C10

8,08

97

10

1L2

901 C12

1,6

114

9

1L2

DB JS MD DB JS DB DBC MD LP HB BO DB OL JS DBC BO TPX MD LP JL DB OL

95 3 2 98 2 60 15 10 5 5 5 45 25 12 5 5 3 3 1 1 90 10

Navrhovaný zásah

Výběrným způsobem podpora zmlazení HB


odstranění

MD, Vysoký les s přirozenou druhovou skladbu, s různověkou strukturou.

Bez zásahu

- // -

Výběrným způsobem odstranění DBC, MD, BO. Náhrada JS, JL

- // -

Výběrným způsobem odstranění DBC, MD, BO,TPX

- // -

Redukce OL ve prospěch dřevin přirozené skladby

- // -

113


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně JPRL (pův.)

Výměra (ha)

Věk

Zakm.

LT

Dřevina

Zastou-pení

Navrhovaný zásah


DB OL JS BK DB JS OL DB TPC OL

80 10 9 1 70 20 10 80 10 10


- // -

Redukce OL ve prospěch dřevin přirozené skladby

- // -

Bez zásahu

- // -

DBC OL DB JS DB OL DB JS TPX OL KL HB JL DB JS

45 30 20 5 75 25 43 35 5 5 5 5 2 85 15

Pomístně skupinově clonným obnovním způsobem přeměna na přirozenou dřevinou skladbu. Vyloučení DBC.

- // -

Bez zásahu.

- // -

Bez zásahu

- // -

Podpora přirozené skladby.

- // -

901 D11

2,15

109

9

1L5

901 E10

1,75

99

10

1L2

901 E15

0,62

142

7

1U1

901 F8b

0,51

75

9

1U1

901 F15

0,21

142

9

1U1

901 A8

3,01

71

9

1L2

902 A10

2,42

97

10

1L2

114


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně Výměra (ha)

Věk

Zakm.

LT

Dřevina

Zastou-pení

Navrhovaný zásah


902 C10

3,56

95

10

1L2

- // -

0,47

92

9

1L2

Bez zásahu.

- // -

902 D12 902 E6

0,66 0,62

120 56

9 9

1L2 1L2

Bez zásahu. Redukce KL, BB ve prospěch dřevin přir. dřev.skladbu

- // - // -

902 E11

2,46

106

9

1L2

55 30 5 4 2 2 1 1 60 20 20 100 98 1 1 60 30 10

Pomístně skupinově clonným obnovním způsobem přeměna na přirozenou dřevinou skladbu. Vyloučení BO, KL, TPX.

902 D10

DB JS BO KL OL HB TPX LP DB OL JS DB DB KL BB DB JS OL

Bez zásahu.

- // -

902 F9a

1,28

86

10

1L5

DB DBC OL JS JL HB

60 15 10 5 5 5

Výběrným, popř. pomístně skupinově clonným obnovním způsobem přeměna na přirozenou dřevinou. Vyloučení DBC.

- // -

JPRL (pův.)

115



Výměra (ha)

Věk

Zakm.

LT

902 F11a

5,28

106

10

1L5

902 F11b

1,43

106

10

1L5

Dřevina

DB BO OL JS MD HB DB MD BK HB

Zastou-pení

Navrhovaný zásah


40 30 10¨ 10 5 5 85 7 5 3

Výběrným, popř. pomístně skupinově clonným obnovním způsobem přeměna na přirozenou dřevinou. Vyloučení BO+MD.

- // -

Výběrným, popř. pomístně skupinově clonným obnovním způsobem přeměna na přirozenou dřevinou. Vyloučení BK+MD.

- // -

116



LES3 – porostní typ B (ostatní listnaté) JPRL (pův.)

Výměra (ha)

Věk

Zakm.

LT

Dřevina

Zastou-pení

901 B6

0,25

55

9

1U1

901 C6

0,51

55

8

1U1

901 D9

6,07

83

9

1U1

901E4

0,45

37

9

1L5

901E5

0,92

43

7

1U1

901E8

0,61

80

9

1L2

901F4

0,28

40

10

1L5

901F6/1

6,68

3

1

1U1

JS TPC OL OL JS OL DB JS TPX BO DBC JS DB DBC LP KL JS TPX OL JS DBC DB JS DB DBC LP LP JS KL OL

65 25 10 65 35 40 30 20 5 3 2 50 30 10 5 5 95 5 50 20 15 15 40 25 20 15 40 30 20 10

Navrhovaný zásah


Redukce TPC ve prospěch TP. Podsadba DB. Vysoký les s přirozenou druhovou skladbu, s různověkou strukturou. Bez zásahu.

- // -

Výběrným způsobem odstranění BO a DBC.

- // -

Výběrným způsobem odstranění DBC a KL.

- // -

Bez zásahu.

- // -

Výběrným způsobem odstranění DBC.

- // -

Výběrným způsobem odstranění DBC.

- // -

Výchovou redukce KL. Snížení zastoupení LP ve prospěch dřevin přir.dřev.skl.

- // -

117



Výměra (ha)

Věk

Zakm.

LT

Dřevina

Zastou-pení

901F8a

2,05

77

9

1L2

JS DB HB DBC OL MD

62 20 9 5 2 2

Výběrným způsobem odstranění DBC, MD.

- // -

1,7

82

9

1U1

- // -

2,44

23

5

1L2

Výchovou odstranění BR.

- // -

902A11

0,99

105

8

1L2

902B1

0,27

4

9

1L2

902B2 902B7

0,42 6,81

16 70

10 9

1L2 1L2

98 1 1 80 10 5 5 80 10 5 5 45 40 10 5 100 25 17 15 15 10 9 5 3 1

Bez zásahu

901A5/3

OL JS BR JS OS DB BR JS DB OL KL JV JS KL LP JS JS KL TPX OL LP OLS DB HB MD

901J9

Navrhovaný zásah

Výběrným způsobem Náhrada DB.


odstranění

KL.

- // -

Výchovou redukce KL.

- // -

Bez zásahu Výběrným, popř. pomístně skupinově clonným obnovním způsobem přeměna na přirozenou dřevinou.

- // - // -

118



Výměra (ha)

Věk

Zakm.

LT

902B11

1,99

107

8

1L2

902C2

0,74

15

10

1L2

902C8

1,26

80

9

1L2

902D7

5,64

65

8

1L2

902E8

1,37

78

9

1L2

902F2a

0,89

13

10

1L2

902F6/2b Etáž 2b

2,54

15

2 2 2 2 2

1U1

Dřevina

Navrhovaný zásah

Zastou-pení

JS OL DB KL JS OL LP JS HB OL

55 30 10 5 80 10 10 75 20 5

Výběrným způsobem Náhrada DB

JS DB OL TPX KL HB JL JS DB OL MD HB JS OL JS OL JV DB KL

45 25 15 5 5 5 0 50 30 10 5 5 85 15 65 10 10 10 5


odstranění

KL.

- // -

Bez zásahu.

- // -

Bez zásahu.

- // -

Výchovou podpora přir.dřev.skl.

- // -

Výběrným, popř. pomístně skupinově clonným obnovním způsobem přeměna na přirozenou dřevinou. Odstranění MD.

- // -

Bez zásahu

- // -

Výchovou vyloučení KL.

- // -

119



Výměra (ha)

902F6/2b Etáž 6

Věk

Zakm.

LT

Dřevina

Zastou-pení

55

6

1U1

OL JS KL DB LP TPX JS OL DB JS DB OL KL MD DBC JS OL DB

35 35 15 10 5 30 30 25 15 40 25 15 10 5 5 50 40 10

902F8a

4,56

71

9

1U1

902F8b

3,6

71

9

1L2

902F9b

1,78

81

9

1L2

Navrhovaný zásah


Probírkami podpora přir.druh.skl.

- // -

Bez zásahu.

- // -

Výběrným, popř. pomístně skupinově clonným obnovním způsobem přeměna na přirozenou dřevinou. Odstranění DBC, MD, KL.

- // -

Bez zásahu.

- // -

LES3 – porostní typ C (topolový) JPRL (pův.)

Výměra (ha)

Věk

Zakm.

LT

Dřevina

Zastou-pení

901 E6

2,74

54

9

1G1

TPX OL JS

65 25 10

Navrhovaný zásah



120


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně Výměra (ha)

Věk

Zakm.

LT

Dřevina

Zastou-pení

Navrhovaný zásah


901F6/1

6,68

52

8

1U1

- // -

0,39

49

7

1U1


- // -

902A5/3

2,44

48

5

1L2

40 31 15 5 3 3 3 60 25 15 90 10

Probírkami podpora přir.druh.skl. Odstranění DBC.

901J5

TPC OL JS DB LP KL DBC TPX OL JS TPX OL


- // -

JPRL (pův.)

121



Výsledky průzkumů – tabulkové přehledy zjištěných druhů Přehled druhů zaznamenaných na území evropsky významné lokality Káraný-Hrbáčkovy tůně LATINSKÝ NÁZEV

ČESKÝ NÁZEV

ČÁST ÚZEMÍ

Acer campestre

javor babyka

LES 1, 2, 3

Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acorus calamus

javor nléč javor klen puškvorec obecný

LES 1, 2, 3 LES 1, 2, 3 břeh Václavky, Byšická tůň

Adoxa moschatellina

pižmovka mošusová

Aegopodium podagraria

bršlice kozí noha

obecně

Aesculus hippocastanum Agrostis stolonifera

jírovec maďal

plocha 10

Agrostis tenuis

psineček tenký

zběhovec plazivý

Alisma plantagožabník jitrocelový aquatica Alliaria petiolata česnáček lékařský

travnaté porosty a svahy nad tůněmi, mj. plochy 5, 9, 11 plocha 11, sv. od plochy 4 hojně, LES1, plocha 10 ad.

Allium angulosum

česnek hranatý

Allium schoenoprassum Allium scorodoprasum Allium ursinum

česnek pažitka

LES1

česnek ořešec česnek medvědí

LES3

OHROŽENÍ

tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Hrbáčkovy tůně: podél pěšin u Václavky, Byšické tůně, Kozího chlupu (J. Pokorný in Bratka 2005b) PR Hrbáčkovy tůně: Z břeh Václavky v OP, písčina u VVN, hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b)

plocha 2

v lesích a na březích tůní

STARŠÍ NÁLEZY PR Lipovka: 1-8, poměrně hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Lipovka (Ložek et al. 2005)

tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Lipovka: nehojně v remízech a v lese 1,3 (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Lipovka (Ložek et al. 2005) PR Lipovka: 1-8 - obecně po celém území (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: v podrostu většiny porostů v OP i PR (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR Lipovka (Ložek et al. 2005), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007)

psineček výběžkatý

Achillea millefolium řebříček agg. Ajuga genevensis zběhovec lesní Ajuga reptans

MNOŽSTVÍ

obecně

PR Lipovka: 6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a), tůň Grado (Krýžová 2007) PR Hrbáčkovy tůně: v litorálu Václavky, Homolky, Byšické tůně, Kozího chlupu (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Lipovka: 1-8 - obecně po celém území (J. Pokorný in Bratka 2005a) jižně od Arazimovy tůně u Sedlčánek v komplexu mokrých luk (Ložek et al. 2005), louka na jihozápadním okraji lesa Netušil (karta lokality SO, C2 www.natura2000.cz, rok 2006)

PR Lipovka: 6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Lipovka (Ložek et al. 2005)

122



Alnus glutinosa

olše lepkavá

Alnus glutinosa Alopecurus aequalis

olše lepkavá psárka plavá

Alopecurus pratensis

psárka luční

Anemone nemorosa

sasanka hajní

Anemone ranunculoides Anethum graveolens Angelica sylvestris Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris Arabis glabra Arctium sp. (nekv.) Arctium lappa Arenaria serpyllifolia agg.

sasanka pryskyřníkovitá kopr vonný děhel lesní

Armeria vulgaris

trávnička obecná

Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris Aster lanceolatus Astragalus glycyphyllos Athyrium filix-femina

ovsík vyvýšený pelyněk černobýl hvězdnice kopinatá

lesní porosty, břehy tůní

PR Lipovka: 1-8, poměrně hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: hojně u všech tůní, dom. dřevina (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR Lipovka: 9 (PR i OP) - hojně v břehových porostech (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Lipovka (Ložek et al. 2005), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007)

hojně

tůň Grado (Krýžová 2007)

plocha 1 luční porosty, mj. plochy 2, 3, 5, 9, loučky v lesích

PR Lipovka: 1,4,5 - roztroušeně (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Lipovka (Ložek et al. 2005) PR Lipovka: 1,4,5 - roztroušeně (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Lipovka (Ložek et al. 2005) tůň Grado (Krýžová 2007)

LES 1, 3 LES 1 plocha 9, 10

tomka vonná

plochy 2, 4, 5, 7, 9 a 11

kerblík lesní huseník lysý lopuch lopuch větší

plocha 5 aj. plocha 4 aj. LES1, plocha 7 plocha 1, 4


písečnice douškolistá plocha 11 aj. plocha 4, 11 (písčiny pod VVN na břehu Václavky a západně PR vzácně Lipovka) mezofilní luční porosty obecně

PR Lipovka: 5,6 - nehojně (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: Z břeh Václavské tůně v OP, písčina u VVN, vzácně (J. Pokorný in C4a Bratka 2005b), PR Lipovka (Ložek et al. 2005) tůň Grado (Krýžová 2007) tůň Grado (Krýžová 2007) tůň Grado (Krýžová 2007)

kozinec sladkolistý

LES3, plocha 2

PR Lipovka: 5,6 - meze (J. Pokorný in Bratka 2005a)

papratka samičí

LES3

Avenella flexuosa

metlička křivolaká

tůň Václavka a u cesty severně od tůně

Bellis perennis

sedmikráska obecná

Berula erecta

v potocích a tůních, Václavka, potočník vzpřímený Grado, Byšická tůň, Kozí chlup, les obecně Netušil

Betonica officinalis

bukvice lékařská

PR Hrbáčkovy tůně: Z břeh Václavky v OP, písčina u VVN, hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b)

plocha 2, 9

123

PR Lipovka: 9 - obecně na březích (J. Pokorný in Bratka 2005a), tůň Grado, Václavka, není příliš hojná, po březích roste roztroušeně C4a (Krýžová 2007) maloplošně ve společenstvu Potentillo albae-Festucetum (karta lokality www.natura2000.cz, rok 2006)


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně Betula pendula

bříza bělokorá

LES1, 2, 3

Bidens cernua

dvouzubec nicí

břeh Václavky

Bidens frondosa Bolboschoenus laticarpus Bolboschoenus maritimus s.l. Brachypodium pinnatum Brachypodium sylvaticum Briza media Bromus hordeaceus Bromus inermis Bromus sterilis Bromus tectorum

PR Lipovka: 1-8, hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: skupiny u Václavky v OP (J. Pokorný in Bratka 2005b) PR Lipovka: 9 - v příbřežních porostech (J. Pokorný in Bratka 2005a), tůň Grado (Krýžová 2007)

dvouzubec černoplodý kamyšník širokoplodý

tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Hrbáčkovy tůně: litorál Václavky, Kozího chlupu, vlhké břehy, nehojně (J. Pokorný in Bratka 2005b) maloplošně ve společenstvu Potentillo albae-Festucetum (karta lokality www.natura2000.cz, rok 2006)

kamyšník válečka prapořitá válečka lesní

LES1

třeslice prostřední sveřep měkký sveřep bezbranný sveřep jalový sveřep střešní

plocha 9 LES3, plocha 2, 7, 11 plocha 2 LES3 plocha 4, 11, těleso železnice břehy tůní

PR Lipovka: 6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a)


vzácně

PR Lipovka: 9 - obecně na březích a okraji litorálu (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: v litorálu Václavky, Homolky, Kozího C3 chlupu, nehojně (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR Hrbáčkovy tůně (Ložek et al. 2005)

Butomus umbellatus

šmel okoličnatý

Calamagrostis canescens Calamagrostis epigejos Caltha palustris

třtina šedavá


třtina křovištní

PR Lipovka: 1-8 - obecně v remízích a v lese (J. Pokorný in Bratka 2005a), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007)

blatouch bahenní

LES3, plocha 3, 9, Byšická tůň

Calystegia sepium

opletník plotní

břehy a křoviny tůní, plocha 3

Campanula patula Campanula persicifolia

zvonek rozkladitý

LES2, plocha 2, 3, 5, 7 aj.

Campanula rotundifolia

zvonek okrouhlolistý

Campanula trachelium Capsella bursapastoris Cardamine amara

zvonek kopřivolistý kokoška pastuší plocha 11, i jinde (ruderální plochy) tobolka řeřišnice hořká v podrostu lužních lesů, LES3 aj.

PR Lipovka: 9 i OP - obecně na březích a mezích (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: obecně v křovinách a okrajích lesa u tůní, hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Lipovka: 6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a)

zvonek broskvolistý

PR Lipovka: 6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Lipovka: 6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: Z břeh Václavky v OP, písčina u VVN, lokálně (J. Pokorný in Bratka 2005b) PR Lipovka: 6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a)


124



Carduus crispus

bodlák kadeřavý

Carex acuta

ostřice štíhlá

litorály tůní

Carex acutiformis

ostřice ostrá

LES3, litorály tůní

Carex buekii

ostřice Buekova

širší okolí tůní

Carex davalliana

ostřice Davallova

Carex disticha

ostřice dvouřadá

Carex flava s. str.

ostřice rusá

Carex hirta

ostřice srstnatá

Carex muricata agg. Carex pallescens Carex praecox

ostřice měkkoostenná ostřice bledavá ostřice časná

větší porosty

LES3, plocha 2, 3, 7, 8, 9, 11 aj. LES3, břehy tůní


plocha 10 aj. plocha 11

PR Lipovka: 6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a)

Carex pseudocyperus

ostřice nedošáchor

v litorálu Václavky, Homolky, výskyt v dalších tůních neověřen, ale vzácně je pravděpodobný

Carex remota

ostřice řídkoklasá

LES1, 3

Carex riparia

ostřice pobřežní

litorál tůní

Carex sylvatica Carex vulpina

ostřice lesní ostřice liščí

LES1, 3

Carpinus betulus

habr obecný

dosti hojně v lesích

Centaurea jacea

chrpa luční

Centaurea stoebe

chrpa latnatá

plocha 11

Cerastium arvense

rožec rolní

plocha 2, 3, 7 a 11, písčina severně Václavky

Cerastium holosteoides rožec obecný luční subsp. trviale

PR Lipovka: 9-obecně na březích a mezích (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: u Václavky a Byšické tůně, v OP, lada (J. Pokorný in Bratka 2005b) PR Lipovka: 6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Hrbáčkovy tůně: v litorálu Václavky, Homolky, Kozího chlupu, hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) tůň Grado, Václavka, husté porosty o výšce až 120 cm (Krýžová 2007) malá degradující ploška vápnitých slatin na jižním okraji lesa Netušil, pod okrajem silnice, přežívající (karta lokality www.natura2000.cz, rok 2006) jižně od Arazimovy tůně u Sedlčánek v komplexu mokrých luk (Ložek et al. 2005), tůň Grado (Krýžová 2007) louka na jihozápadním okraji lesa Netušil (karta lokality www.natura2000.cz, rok 2006) PR Lipovka: 6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007)

roztroušeně větší porosty

O, C2 C4a C4a

PR Lipovka: 9 - sporadicky na hladině a okraji litorálu (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: v litorálu Václavky, Homolky, Byšické tůně a Kozího chlupu (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR C4a Hrbáčkovy tůně (Ložek et al. 2005), PR Lipovka (Ložek et al. 2005), tůň Grado, Václavka, ojediněle na zamokřených březích (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 i OP - obecně na březích a mezích (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: v litorálu Václavky, Homolky, Kozího C4a chlupu, hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado, Václavka, tvoří pobřežní porosty (Krýžová 2007) tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 1-8, místy dosti hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Lipovka (Ložek et al. 2005), tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 5,6 - nehojně (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Hrbáčkovy tůně: Z břeh Václavky v OP, písčina u VVN, lokálně (J. Pokorný in Bratka 2005b) PR Lipovka: 5,6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a)

LES3, plocha 5, 7

125

C4a


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně PR Hrbáčkovy tůně: na hladině Václavky, Homolky, Kozího chlupu, hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR Hrbáčkovy tůně (Ložek et al. 2005), tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 i OP obecně na březích a mezích (J. Pokorný in Bratka C2 2005a), PR Lipovka (Ložek et al. 2005), tůň Grado (Krýžová 2007) tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007)

Ceratophyllum demersum

růžkatec ostnitý

Cicuta virosa

rozpuk jízlivý

Cirsium arvense

pcháč oset

Cirsium canum

pcháč šedý

Cirsium palustre Clinopodium vulgare

pcháč bahenní klinopád obecný

Cnidium dubium

jarva žilnatá

Colchicum autumnale

ocún jesenní

Conium maculatum

bolehlav plamatý

Convallaria majalis Convolvulus arvensis

konvalinka vonná svlačec rolní

Conyza canadensis

turanka kanadská

Cornus mas

dřín jarní

Cornus sanguinea

svída krvavá

Corydalis cava

dymnivka dutá

Corydalis intermedia Corylus avellana Corynephorus canescens Crataegus praemonticola

dymnivka bobovitá líska obecná

tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 5,6 - meze (J. Pokorný in Bratka 2005a) jižně od Arazimovy tůně u Sedlčánek v komplexu mokrých luk, bohatý roztroušeně až plocha 9 výskyt (Ložek et al. 2005), kontinentální louky, na jihozápadním okraji C2 vzácně lesa Netušil (karta lokality www.natura2000.cz, rok 2006) PR Lipovka: 6 - nehojně, potlačný (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR LES 1, 2, 3, plocha 2, 3, 5, 8, 9, 10, vzácně, ale na Hrbáčkovy tůně: sporadicky okraje luk v OP, u Homolky, Byšická tůň (J. nad tůní Václavka řadě lokalit Pokorný in Bratka 2005b) LES2, plocha 7, Byšická tůň, lesní okraje LES1 PR Lipovka: 1 - nehojně v lese (J. Pokorný in Bratka 2005a) LES3 PR Hrbáčkovy tůně: Z břeh Václavky v OP, písčina u VVN, hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b) LES1 (Lipovka), v podrostu vzácně O, C4a LES1, 2, 3, plocha 10, Byšická tůň a PR Lipovka: 1-8, poměrně hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka Václavka, zřejmě i jinde 2005a), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Lipovka: 1,4 - roztroušeně (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Lipovka LES1 (Ložek et al. 2005) LES1 (Lipovka) roztroušeně PR Lipovka: 1,4 - roztroušeně (J. Pokorný in Bratka 2005a) C4a LES1, 2, 3, Byšická tůň, i jinde

paličkovec šedavý

plocha 11 (diagnostický druh písčin)

Crataegus sp.

hloh

hojně

LES3, plocha 1, 5, 9, ruderální porosty plocha 8, 9, zřejmě i jinde

PR Lipovka: 6 - hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a)

hloh křivokališný

Cuscuta europaea

nadmutice bobulnatá kokotice evropská

Dactylis glomerata

srha laločnatá

Cucubalus baccifer

na hladině tůní

tůň Grado (Krýžová 2007) LES1, 2, 3, i jinde v křovinách

luční (nejčastěji mezofilní) porosty

obecně

126

PR Lipovka: 1-8, hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: remíz od Václavky ke trati, ojediněle (J. Pokorný in Bratka 2005b) PR Hrbáčkovy tůně: sporadicky v litorálu Václavky a Kozího chlupu (J. C4a Pokorný in Bratka 2005b) tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 6 - hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a), tůň Grado (Krýžová 2007)


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně Dactylis polygama

srha hajní

Dactylorhiza majalis

prstnatec májový

Daucus carota Descurainia sophia Dianthus carthusianorum Dianthus deltoides Digitalis grandiflora

mrkev obecná úhorník mnohodílný

roztroušeně, pouze na ploše 9 (louka u Císařské stovky Kuchyně) exemplářů luční, spíše mezofilní porosty běžný druh ruderální stanoviště

hvozdík kartouzek

písčina pod VVN u Václavky

Dipsacus fullonum

štětka planá

Dryopteris filix-mas Echium vulgare Eleocharis palustris agg. Elymus caninus Elytrigia repens Epilobium angustifolium Epilobium ciliatum

kapraď samec hadinec obecný

LES1, plocha 10, nepochybně i jinde plocha 11

bahnička

plocha 8

Epilobium hirsutum

vrbovka chlupatá

v pobřežních porostech

Epipactis helleborine

Equisetum arvense

kruštík širolistý kruštík modrofialový přeslička rolní

hojně, LES1, 3, plocha 5, 7, 9, 10 aj.

Equisetum fluviatile

přeslička poříční

Epipactis purpurata

LES1, 2, 3, Byšická tůň

PR Hrbáčkovy tůně: Z břeh Václavky v OP, písčina u VVN, lokálně (J. Pokorný in Bratka 2005b) PR Lipovka: 5,6 - řídce (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Lipovka: 1 - nehojně až vzácně (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Lipovka: 9 i OP - obecně na březích a mezích (J. Pokorný in Bratka 2005a) tůň Grado (Krýžová 2007)

hvozdík kropenatý náprstník velkokvětý


pýrovník psí pýr plazivý vrbovka úzkolistá

jižně od Arazimovy tůně u Sedlčánek v komplexu mokrých luk (Ložek et al. 2005), louka na jihozápadním okraji lesa Netušil (karta lokality O, C3 www.natura2000.cz, rok 2006)

tůň Grado (Krýžová 2007) tůň Grado (Krýžová 2007) tůň Grado (Krýžová 2007)

LES3, a jinde

vrbovka žláznatá

tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 i OP - obecně na březích a mezích (J. Pokorný in Bratka 2005a), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Lipovka: 1,5 - nehojně (J. Pokorný in Bratka 2005a) C4a PR Lipovka: 1, 4 - řídce (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Lipovka O, C3 (Ložek et al. 2005) tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 i OP - obecně na březích a mezích (J. Pokorný in Bratka 2005a) jižně od Arazimovy tůně u Sedlčánek v komplexu mokrých luk, vzácně (Ložek et al. 2005), malá degradující ploška vápnitých slatin na jižním C2 okraji lesa Netušil, pod okrajem silnice, louka na jihozápadním okraji lesa Netušil (karta lokality www.natura2000.cz, rok 2006)

Eriophorum latifolium suchopýr širolistý Eryngium campestre

máčka ladní

plocha 11

Euonymus europaea

brslen evropský

LES 1, 2, 3

Eupatorium cannabinum Euphorbia cyparissias

sadec konopáč

pobřežní porosty, LES1, aj.

PR Lipovka: 1-8, hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: ojediněle v podrostu, Byšičky (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9-obecně na březích a mezích (J. Pokorný in Bratka 2005a), tůň Grado (Krýžová 2007) PR Hrbáčkovy tůně: v OP Václavky, dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b)

pryšec chvojka

127


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně Euphorbia dulcis Euphorbia esula Euphorbia helioscopia Fagus sylvatica Fallopia convolvulus Festuca pratensis Festuca rubra

pryšec sladký pryšec obecný pryšec kolovratec buk lesní opletka obecná kostřava luční kostřava červená

Festuca rupicola

kostřava žlábkovitá

Ficaria verna subsp. orsej jarní hlíznatý bulbifera

PR Lipovka: 6,7,9 - roztroušeně (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Lipovka: 6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a) LES3, při kraji pole LES3 tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) plocha 2 a další luční porosty tůň Grado (Krýžová 2007) PR Hrbáčkovy tůně: Z břeh Václavky v OP, písčina u VVN, hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b) PR Lipovka: 1-8 - obecně po celém území (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Lipovka (Ložek et al. 2005) PR Lipovka: 1-8 - obecně v remízích a v lese (J. Pokorný in Bratka 2005a), tůň Václavka (Krýžová 2007) PR Lipovka: 5 - nehojně (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Lipovka: 4,5 - nehojně (J. Pokorný in Bratka 2005a) tůň Grado (Krýžová 2007) tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 (PR i OP) - hojně v břehových porostech, 1-8 - poměrně hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: v porostech u Václavky, Homolky, Byšické tůně, Kozího chlupu, dom. (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR Lipovka (Ložek et al. 2005), tůň Václavka (Krýžová 2007)

plocha 4 LES 1, 2, 3

Filipendula ulmaria

tužebník jilmový

Fragaria moschata Fragaria vesca Fragaria viridis Frangula alnus

jahodník truskavec jahodník obecný jahodník trávnice krušina olšová

vlhké louky a břehy tůní, mj. LES1, 2, hojně 3, plocha 3, 9, 10 LES1 plocha 2 plocha 2 lesní porosty, břehy tůní

Fraxinus excelsior

jasan ztepilý

LES 1, 2, 3

Fraxinus pennsylvanica Gagea lutea Gagea minima Galeobdolon argentatum Galeopsis pubescens Galeopsis tetrahit

jasan pensylvánský

LES3

křivatec žlutý křivatec menší

PR Lipovka: 1,4,5 - roztroušeně (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Lipovka (Ložek et al. 2005)

pitulník stříbřitý

plocha 10

konopice pýřitá konopice polní

LES3, břehy tůní

Galium aparine

svízel přítula

Galium boreale Galium elongatum Galium mollugo agg. Galium palustre Galium uliginosum

svízel severní svízel prodloužený svízel svízel bahenní svízel slatinný

Galium verum

svízel syřišťový

C3

tůň Grado (Krýžová 2007) v lesním podrostu, břehy ruderální stanoviště vlhké louky, plochy 3, 5, 8 a 9

tůní,

obecně


hojně

PR Lipovka: 6 - hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a) tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007)

LES3, plocha 2, 5, 7, 9 tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) tůň Grado (Krýžová 2007) PR Hrbáčkovy tůně: louky a lemy křovin u Václavky, Byšické tůně (J. Pokorný in Bratka 2005b)

mezofilní louky, lemy křovin, mj. plocha 9

128


C4a

Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně Geranium palustre Geranium pratense

PR Lipovka: 3,6 - nehojně (J. Pokorný in Bratka 2005a)

kakost bahenní kakost luční

Geranium robertianum kakost smrdutý Geum urbanum kuklík městský popenec Glechoma hederacea břečťanolistý

vlhké louky, břehové porosty, mj. plocha 5, 7, 9, 10 LES 1, 2, 3 LES 1, 2, 3


LES 1, 2, 3, plocha 9, břehy tůní

Glyceria maxima

zblochan vodní

roztroušeně tůní

Heracleum sphondylium

bolševník obecný

mezofilní louky, kraje křovin, břehy tůní

Hieracium lachenalii

jestřábník Lachenalův

Hieracium pilosella

jestřábník chlupáček

Hieracium sabaudum

jestřábník savojský

Hierochloë odorata

tomkovice vonná

Holcus lanatus Hordeum vulgare

medyněk vlnatý ječmen obecný

luční porosty, plocha 4, 5, 7

Hottonia palustris

žebratka bahenní

východní část tůně Grado

Humulus lupulus

chmel otáčivý

LES 1, 2, 3, plocha 3

v pobřežních

tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 - v litorálu a příbřežním pásmu (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: v litorálu, rákosinách a olšinách, dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Lipovka: 6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a), tůň Grado (Krýžová 2007)

porostech

PR Lipovka: 1,4 - roztroušeně (J. Pokorný in Bratka 2005a) plochy 2, 4, 11, především písčiny

desítky jedinců v meandru u tůně Grado

Hydrocharis morsusvoďanka žabí ranae

na vodní hladině tůní

Hylotelephium maximum Hypericum hirsutum

písčiny v okolí Václavky, plocha 4

rozchodník velký

tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007)

hojně

vzácně

třezalka chlupatá

129

PR Hrbáčkovy tůně: Z břeh Václavky v OP, písčina u VVN, hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b) PR Hrbáčkovy tůně: Z břeh Václavky v OP, písčina u VVN, lokálně (J. Pokorný in Bratka 2005b) u Byšiček, Grado u Celákovic (Holub et Grulich in Čeřovský et al. 1999), písčitá pláž tůně Grádo (J. Pokorný in Bratka 2005b), na břehu Václavky C1 (Ložek et al. 2005), napísčitých březích mrtvého ramene Grado (Ložek et al. 2005) tůň Grado (Krýžová 2007) tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 - vzácně v litorálu (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: v litorálu Václavky, Kozího chlupu, vzácně (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR Hrbáčkovy tůně, od mělkých vod až po bahnité O, C3 břehy (Ložek et al. 2005), tůň Grado (Ložek et al. 2005), tůň Grado, v hojném počtu ve východním cípu tůně, jednotlivé exempláře zřídka kolem celé pobřežní čáry (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 - v pobřežních porostech, 1-8 - obecně při okrajích celého území (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: v pobřežních porostech všech tůní (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 - v litorálu a příbřežním pásmu (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: v litorálu a na hladině Václavky, Homolky, C2 Kozího chlupu (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR Hrbáčkovy tůně (Ložek et al. 2005), tůň Grado (Ložek et al. 2005), tůň Václavka (Krýžová 2007) PR Hrbáčkovy tůně: Z břeh Václavky v OP, písčina u VVN (J. Pokorný in Bratka 2005b) PR Lipovka: 6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a)


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně Hypericum perforatum

třezalka tečkovaná

luční porosty, mj. LES3, plocha 3, 4, 5, hojně 11

PR Hrbáčkovy tůně: Z břeh Václavky v OP, roztroušeně až hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b)

Chaerophyllum temulum Chelidonium majus

krabilice mámivá

lesní porosty, příp. břehy tůní


vlaštovičník větší

podrost lesních porostů

Impatiens parviflora Iris pseudacorus Iris sibirica Juncus articulatus Juncus bufonius Juncus conglomeratus Juncus effusus Juncus tenuis Knautia arvensis agg. Lamium album Lamium maculatum Lapsana communis Lathyrus palustris Lathyrus pratensis Lathyrus tuberosus Lathyrus vernus Lemna gibba Lemna minor

Lemna trisulca Leontodon hispidus

tůň Grado (Krýžová 2007) PR Hrbáčkovy tůně: v podrostu lesa, v remízech, hojně (J. Pokorný in Bratka netýkavka malokvětá v lesích, příp. na březích tůní obecně 2005b), PR Lipovka (Ložek et al. 2005), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) břehy tůní a potoků v lesních roztroušeně až PR Lipovka: 9 - v litorálu a příbřežním pásmu, 6 - nehojně (J. Pokorný in kosatec žlutý porostech, mj. plochy 3, 5, 9, 10 vzácně Bratka 2005a), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) několik louka na jihozápadním okraji lesa Netušil (karta lokality kosatec sibiřský plocha 9 (louka u Císařské Kuchyně) SO, C3 polykormonů www.natura2000.cz, rok 2006) sítina článkovaná plocha 8 vzácně tůň Grado (Krýžová 2007) sítina žabí tůň Grado (Krýžová 2007) sítina klubkatá LES3, plocha 9 tůň Grado (Krýžová 2007) PR Hrbáčkovy tůně: břehy, vlhké deprese a louky často (J. Pokorný in Bratka sítina rozkladitá 2005b) sítina tenká plocha 10 tůň Grado (Krýžová 2007) chrastavec rolní luční porosty, mj. plocha 2, 5, 7 PR Lipovka: 5,6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a) luční porosty, okraje křovin a břehy hluchavka bílá tůň Grado (Krýžová 2007) tůní hluchavka skvrnitá lesní porosty, minimálně LES3 lesní porosty, minimálně LES3, také kapustka obecná Byšická tůň plocha 3 (vlhká louka východně PR velmi vzácně, jižně od Arazimovy tůně u Sedlčánek v komplexu mokrých luk (Ložek et hrachor bahenní Lipovka), plocha 9 (louka u Císařské jednotlivé al. 2005), louka na jihozápadním okraji lesa Netušil (karta lokality KO, C1 Kuchyně) exempláře www.natura2000.cz, rok 2006) luční porosty, břehy tůní, mj. plochy 1, hrachor luční 2, 3, 5, 9 plocha 2, 5, ve svahu nad tůní hrachor hlíznatý Václavka hrachor jarní LES1 PR Lipovka: 1,4 - roztroušeně (J. Pokorný in Bratka 2005a) okřehek hrbatý tůň Grado, porosty nebyly souvislé ani rozsáhlé (Krýžová 2007) C4a PR Lipovka: 9 - sporadicky na hladině a litorálu (J. Pokorný in Bratka okřehek menší na hladině tůní hojně 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: na hladině Václavky, Homolky, Kozího chlupu hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 - sporadicky na hladině a litorálu (J. Pokorný in Bratka na hladině Homolky, pravděpodobně hojně až 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: na hladině Václavky, Homolky, Kozího okřehek trojbrázdý C4a i dalších tůní roztroušeně chlupu hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado, Václavka, nepříliš hojně (Krýžová 2007) máchelka srstnatá plocha 11

130


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně Leucanthemum vulgare kopretina agg. Libanotis pyrenaica žebřice pyrenejská

mezofilní luční porosty, minimálně plochy 2, 5, 7 na plochách starších lad (karta lokality www.natura2000.cz, rok 2006) PR Lipovka: 1-8, poměrně hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a), tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 1 - velmi vzácně (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Lipovka O, C4a (Ložek et al. 2005)

Ligustrum vulgare

ptačí zob obecný

běžná v lesích a křovinách

Lilium martagon

lilie zlatohlávek

LES1 (PR Lipovka)

Listera ovata

bradáček vejčitý

plocha 10 (ve svahu pod silnicí mezi Císařskou Kuchyní a Přerovem n. stovky jedinců PR Lipovka: 1,4,5 - řídce (J. Pokorný in Bratka 2005a) Labem), v PR Lipovka nezjištěn – výskyt maximálně velmi vzácný

Lithospermum arvense Lolium perenne Lotus corniculatus

kamejka rolní jílek vytrvalý štírovník růžkatý

Lycopus europaeus

karbinec evropský

Lychnis flos-cuculi Lychnis viscaria Lysimachia nemorum

kohoutek luční smolnička obecná vrbina hajní

Lysimachia numullaria vrbina penízková


břehy všech tůní, také v mokřinách a u obecně potoků v lesních porostech plocha 2, 3, 9, luční porosty častěji mezofilní louky břehy tůní, plocha 9, 10 LES1, nepochybně i jinde na březích tůní

vrbina tečkovaná

Lysimachia vulgaris

vrbina obecná

břehy tůní, vlhké louky

Lythrum salicaria

kyprej vrbice

břehy tůní, otevřená místa, paseky

Malus domestica

jabloň domácí

Matricaria discoidea

heřmánek terčovitý

Mentha aquatica

máta vodní

Menyanthes trifoliata

vachta trojlistá

Moehringia trinervia

mateřka trojžilná

C4a

plocha 2, 5, 7, luční porosty obecně

Lysimachia punctata

Maianthemum bifolium pstroček dvoulistý

jednotlivě

PR Lipovka: 9 i OP - obecně na březích a mezích (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: roztroušeně u všech tůní (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR Hrbáčkovy tůně (Ložek et al. 2005), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Lipovka: 6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Lipovka (Ložek et al. 2005) tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007)

obecně

LES1

plocha 4, 7 břehy tůní, Homolka, Kozí chlup, plocha 10

v jednom místě v tůňi Grado, pravděpodobně únik ze zahrádky než C2 přirozený výskyt (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 i OP - obecně na březích a mezích (J. Pokorný in Bratka 2005a), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 i OP - obecně na březích a mezích (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: břehy všech tůní, hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Lipovka: 1 - nehojně v podrostu (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Lipovka: 1-8, poměrně hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Lipovka: 9 - sporadicky na březích a litorálu (J. Pokorný in Bratka 2005a), tůň Grado (Krýžová 2007) tůň Grado, ve východním cípu, na jednom místě na břehu, se silnou O, C3 vrstvou sedimentu (Krýžová 2007) PR Lipovka: 1,4 - roztroušeně (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Lipovka (Ložek et al. 2005)

LES 1, 2, 3

131


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně jižně od Arazimovy tůně u Sedlčánek v komplexu mokrých luk (Ložek et al. 2005)

Molinia caerulea

bezkolenec modrý

Myosotis palustris subsp. laxiflora Myosotis sylvatica Myosoton aquaticum

pomněnka bahenní plocha 3 volnokvětá pomněnka lesní LES 1, 2, 3 křehkýš vodní LES1, plocha 1

Nuphar lutea

stulík žlutý

Nymphaea alba

leknín bílý

Omphalodes scorpioides Oenothera sp. Ornithogalum kochii Oxalis acetosella Paris quadrifolia Parthenocissus inserta

pupkovec pomněnkový pupalka snědek Kochův šťavel kyselý vraní oko čtyřlisté loubinec popínavý

Persicaria amphibia

rdesno obojživelné

Petasites hybridus

devětsil lékařský

Peucedanum cervaria

smldník jelení

Peucedanum oreoselinum

smldník olešníkovitý

písčiny, zejména v okolí PR Lipovka, hojně na železničním náspu trati

Phalaris arundinacea

chrastice rákosovitá


obecně

Phragmites australis

rákos obecný


obecně

Picea abies

smrk ztepilý

Pimpinella major Pimpinella saxifraga Pinus nigra

bedrník větší bedrník obecný borovice černá

plocha 9

tůň Grado (Krýžová 2007) tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 - v litorálu a na volné hladině (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: na hladině Václavky, Kozího chlupu, dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR Hrbáčkovy tůně (Ložek et al. 2005), PR Lipovka (Ložek et al. 2005), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 - sporadicky na hladině a litorálu (J. Pokorný in Bratka 2005a), východní část tůně Grado, Nymphaea alba, příp. kříženec s N. SO, C1 candida, nejistá původnost lokality vzhledem k častým výsadbám (Krýžová 2007)

na hladině tůní, minimálně Václavka, Byšická tůň

v podrostu PR Lipovka

vzácně

plocha 4, 11 LES1, ve svahu nad tůní Václavka LES1 plocha 10

plocha 2, uKozího chlupu ve svahu nad tůní Václavka LES1

PR Lipovka: 1 - nehojně v podrostu (J. Pokorný in Bratka 2005a)

PR Lipovka: 6,9 - roztroušeně (J. Pokorný in Bratka 2005a) tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 1,5 - vzácně (J. Pokorný in Bratka 2005a) tůň Grado (Krýžová 2007) PR Hrbáčkovy tůně: v litorálu Václavky, Homolky, Byšické tůně, Kozího chlupu (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 1,4,5 - roztroušeně (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR C4a Lipovka (Ložek et al. 2005) PR Lipovka: 1-8 - obecně po celém území (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: Z břeh Václavky v OP, písčina u VVN, loučky (J. C4a Pokorný in Bratka 2005b), PR Lipovka (Ložek et al. 2005) PR Lipovka: 6 a v enklávách po celém území (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: břehy tůní, vlhčí lada, hojně, dom. (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 - v litorálu a příbřežním pásmu (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: rozlehlé porosty u Václavky, Kozího chlupu, méně u Homolky (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Lipovka: 1-8, místy hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Lipovka (Ložek et al. 2005) tůň Grado (Krýžová 2007)

132

C4a



Pinus sylvestris

borovice lesní

LES 1, 2, 3 ve vlastní EVL nezjištěn, známá a ověřená lokalita se nachází v meandru tůně Grado společně s Hierochloe odorata luční porosty, mj. plocha 2, 5, 7, 10, 11 obecně LES1, 3, plocha 2, 4, nepochybně i jinde (zvláště sešlapávaná stanoviště) plocha 11 LES1, plocha 2, 10, Byšická tůň, nejčastěji podmáčené lesní cesty plocha 4, 11 v narušených lesích, minimálně LES3, obecně břeh Václavky plocha 8, Byšická tůň plocha 5, Byšická tůň, nepochybně i jinde v mezofilních lučních porostech vlhké louky, mokřiny v lesích, LES1, běžná 3, plocha 1, 3, 5, 9, 10

PR Lipovka: 1-8, hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: Z břeh Václavské tůně v OP, písčina u VVN, nevhodná zalesnění (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR Lipovka (Ložek et al. 2005) PR Lipovka: OP u pl. 9, J břeh Grada, velmi vzácně (J. Pokorný in Bratka 2005a), napísčitých březích mrtvého ramene Grado (Ložek et al. C2 2005), písčitá pláž tůně Grádo (karta lokality www.natura2000.cz, rok 2006)

Plantago arenaria

jitrocel písečný

Plantago lanceolata

jitrocel kopinatý

Plantago major

jitrocel větší

Poa angustifolia

lipnice úzkolistá

Poa annua

lipnice roční

Poa bulbosa

lipnice cibulkatá

Poa nemoralis

lipnice hajní

Poa palustris

lipnice bahenní

Poa pratensis

lipnice luční

Poa trivialis

lipnice obecná

Polygonatum multiflorum Polygonatum odoratum Polygonum amphibia Polygonum aviculare agg. Populus alba

kokořík mnohokvětý LES1

PR Lipovka: 1 - nehojně až vzácně (J. Pokorný in Bratka 2005a)

kokořík vonný

LES1

PR Lipovka (Ložek et al. 2005)

Populus × canadensis

topol kanadský

hojně, minimálně LES3

Potamogeton lucens

rdest světlý

Potentilla alba

mochna bílá

Potentilla anserina

mochna husí

PR Lipovka: 9 - v litorálu a příbřežním pásmu (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Hrbáčkovy tůně: sušší části břehů Václavky, Byšické tůně, hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado (Krýžová 2007) tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 (PR i OP) - hojně v břehových porostech, 1-8, poměrně hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: jako stromořadí u Václavky, Byšické tůně i v porostech, dom. (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR Lipovka (Ložek et al. 2005) tůň Grado (Ložek et al. 2005) C3 maloplošně ve společenstvu Potentillo albae-Festucetum (karta lokality C4a www.natura2000.cz), PR Lipovka (Ložek et al. 2005) tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007)

Potentilla argentea

mochna stříbrná

Potentilla reptans Primula veris

mochna plazivá prvosenka jarní

rdesno obojživelné rdesno ptačí topol bílý

vhčí luční porosty a cesty roztroušeně sušší luční porosty, písčiny, okraje cest, minimálně plocha 4, 7, 11 u cesty severně Václavky

tůň Grado (Krýžová 2007) tůň Grado (Krýžová 2007) tůň Grado (Krýžová 2007) tůň Grado (Krýžová 2007) tůň Grado (Krýžová 2007) tůň Grado (Krýžová 2007) tůň Grado (Krýžová 2007) tůň Grado (Krýžová 2007)

PR Lipovka: 6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Lipovka: 1 - nehojně v podrostu (J. Pokorný in Bratka 2005a)

133


C4a

Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně Prunella vulgaris

černohlávek obecný

LES3 (paseka)

Prunus avium

třešeň ptačí

LES3

Prunus padus

střemcha obecná

LES1, Byšická tůň, i jinde v keřovém patře lužních lesů

Prunus spinosa

trnka obecná

křovinné porosty

Pseudolysimachion maritimum

rozrazil dlouholistý

Pulmonaria obscura Pyrus communis Quercus petraea

plicník tmavý hrušeň obecná dub zimní

tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 1-8, poměrně hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Lipovka: 1-8, poměrně hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Hrbáčkovy tůně: remíz od Václavky ke trati, mezi Václavkou a Homolkou (J. Pokorný in Bratka 2005b)

vlhké louky, plocha 3, 5, 9 – východně od Lipovky, mezi Václavkou a železniční tratí a dále roztroušeně na louce při jihozápadním okraji lesa Netušil LES 1, 2, 3

PR Lipovka: 1-8, nehojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a) LES3

Quercus robur

dub letní

LES 1, 2, 3

Quercus rubra

dub červený

LES 1, 3

PR Lipovka: 9 (OP) - nehojně v břehových porostech, 1-8 - hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: J od Byšické tůně v les. Porostu, hojná dřevina (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR Lipovka (Ložek et al. 2005), tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 1-8, místy hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: břehy Václavky ke trati, porosty J od Byšické tůně vtrouš. (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR Lipovka (Ložek et al. 2005)

Ranunculus auricomus pryskyřník zlatožlutý agg. Ranunculus acris

pryskyřník prudký

Ranunculus bulbosus Ranunculus repens Ranunculus sceleratus

pryskyřník hlíznatý pryskyřník plazivý pryskyřník lítý

Rhamnus cathartica

řešetlák počistivý

Robinia pseudacacia

trnovník akát

Rorippa amphibia

rukev obojživelná

Rorippa sp.

rukev

Rosa canina s.l.

růže šípková

Rubus caesius

ostružiník ježiník

Rubus fruticosus agg.

ostružiník

PR Hrbáčkovy tůně (Ložek et al. 2005), kontinentální louky, na jihozápadním okraji lesa Netušil (karta lokality www.natura2000.cz, rok C3 2006)

PR Lipovka: 6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a) luční, i vhčí, luční porosty, plocha 1, 5, 7, 9 LES1 u cesty severně Václavky

tůň Grado (Krýžová 2007) tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 1-8, poměrně hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a)

v keřovém patře lesů, křoviny LES3, plocha 10, Byšická tůň, severně Václavky za hranicí EVL v tůni Václavka

tůň Grado (Krýžová 2007) tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Hrbáčkovy tůně: v litorálu Václavky, Byšické tůně, Kozího chlupu (J. Pokorný in Bratka 2005b) tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 1-8, poměrně hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007)

křoviny

v lesích, při krajích tůní a křovin

hojně

134


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně Rubus idaeus

ostružiník maliník

Rumex acetosa

šťovík kyselý

Rumex acetosella Rumex conglomeratus Rumex crispus

šťovík menší šťovík klubkatý šťovík kadeřavý

Rumex hydrolapathum

šťovík koňský

Rumex thyrsiflorus

šťovík rozvětvený

Salix alba

vrba bílá

Salix cf. aurita

vrba ušatá

Salix caprea

vrba jíva

Salix cinerea

vrba popelavá

Salix fragilis

vrba křehká

Salix purpurea

vrba nachová

Salix triandra

vrba trojmužná

Salix viminalis

vrba košíkářská

Sambucus nigra

bez černý

Sambucus racemosa

bez červený

Sanguisorba officinalis krvavec toten Saponaria officinalis

mydlice lékařská

PR Lipovka: 1-8, poměrně hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Lipovka: 9 i OP - obecně na březích a mezích (J. Pokorný in Bratka 2005a), tůň Grado (Krýžová 2007)

LES3 plocha 2, 9, nepovchybně i jinde v mezofilních lučních porostech plocha 4, 11

tůň Grado (Krýžová 2007) plocha 1, 10 PR Lipovka: 9 i OP - obecně na březích a mezích (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: louky v OP, břehy a ruderály, hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR Hrbáčkovy tůně (Ložek et al. 2005), PR Lipovka (Ložek et al. 2005), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 i OP - obecně na březích a mezích (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: břehy Václavky, Byšické tůně, louky v OP, hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b) PR Lipovka: 9 (PR i OP) - hojně v břehových porostech (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: v porostech u Václavky, Homolky, byšické tůně, Kozího chlupu, dom. (J. Pokorný in Bratka 2005b) tůň Grado (Krýžová 2007) (možný kříženec se S. cinerea) PR Lipovka: 1-8, poměrně hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: vtroušeně Kozí chlup, Byšická tůň (J. Pokorný in Bratka 2005b) PR Lipovka: 9 (OP) - vzácně v břehových porostech (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Lipovka: 9 (PR) - hojně v břehových porostech a zazemněných částech (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: břehy Václavky, Homolky, Kozího chlupu, častí dřevina (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 (OP) - poměrně hojně v břehových porostech (J. Pokorný in Bratka 2005a), tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 (OP) - poměrně hojně v břehových porostech (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Lipovka: 9 (PR) - poměrně hojně v břehových porostech (J. Pokorný in Bratka 2005a), tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 (OP) - poměrně hojně v břehových porostech, 1-8 - poměrně hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: sporad. v podrostu, Václavská a Byšická tůň (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 1-8, vzácně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a)

břeh tůně Václavka, nepochybně i jinde

LES 1, 2, 3, v keřovém patru lesů i v křovinách

především vlhké louky, mj. plocha 2, 3, 5, 7, 9, 10 PR Hrbáčkovy tůně: břehy tůní PR, vlhké louky v OP, vtrouš. (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado (Krýžová 2007)

břehy tůní, písčiny, suché i vlhké louky

135


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně Scirpus sylvaticus Scleranthus annuus Scrophularia nodosa Scrophularia umbrosa

skřípina lesní chmerek roční krtičník hlíznatý krtičník křídlatý

Scutellaria galericulata

šišák vroubkovaný

Securigera varia

čičorka pestrá

Senecio jacobaea

starček přímětník

Senecio nemosensis starček agg. Serratula tinctoria srpice barvířská

plocha 9 plocha 11 LES3, plocha 2, 5

PR Lipovka: 1 - nehojně až vzácně (J. Pokorný in Bratka 2005a) tůň Grado, několik jedinců roztroušeně na pobřeží (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 - v litorálu a příbřežním pásmu (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: rákosiny a olšiny všech tůní, roztroušeně (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Lipovka: 5,6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Hrbáčkovy tůně: suché loučky a podél pěšin u Václavky, hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b)

plocha 10 plocha 9 jediný porost

Schoenoplectus lacustris

skřípinec jezerní

Silaum silaus

koromáč olešníkový plocha 9 (louka u Císařské Kuchyně) jednotlivě

Silene latifolia subsp. silenka širolistá bílá alba Silene nutans silenka nicí Sisymbrium loeselii hulevník Loeselův

Z břeh Václavky

větší

PR Hrbáčkovy tůně: Z břeh a litorál Václavky, lokálně větší porosty (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR Hrbáčkovy tůně (Ložek et al. 2005), tůň C4a Grado, Václavka, na každé tůni pouze v jednom místě (Krýžová 2007) kontinentální louky, na jihozápadním okraji lesa Netušil (karta lokality C3 www.natura2000.cz, rok 2006)

především luční mezofilní porosty, LES3, plocha 10 plocha 11 ruderální porosty obecně

Sium latifolium

sevlák širolistý

tůň Václavka, výskyt pravděpodobný i na dalších tůních, vzácně nicméně nepotvrzený

Solanum dulcamara

lilek potměchuť

břeh Homolky, Václavky, nepochybně i jinde

Solidago canadensis Solidago gigantea

zlatobýl kanadský zlatobýl obrovský

Solidago virgaurea

zlatobýl obecný

Sorbus aucuparia

jeřáb ptačí

LES1

Sparganium erectum

zevar vzpřímený

vzácně v litorálu Václavky a tůně Grado

Spergula morisonii

kolenec Morisonův

Spergularia rubra

kuřinka červená

PR Hrbáčkovy tůně: břehy všech tůní, sporadicky (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR Hrbáčkovy tůně (Ložek et al. 2005), PR Lipovka (Ložek et al. C2 2005), tůň Grado, Václavka, roztroušeně mezi ostatními porosty, při každé tůni několik statných exemplářů (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 i OP - obecně na březích a mezích (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: v křovinách u všech tůní (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007)

plocha 5, ve svahu nad tůní Václavka tůň Grado (Krýžová 2007) PR Hrbáčkovy tůně: vtroušeně na březích a ladech Václavky, Byšické tůně (J. Pokorný in Bratka 2005b) PR Lipovka: 9 - v litorálu a příbřežním pásmu (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: v litorálu Václavky, Homolky, roztroušeně (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007)

plocha 11 (západně od hranice PR roztroušeně Lipovka), typický průvodce písčin plocha 11

136

C4a


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně Spirodela polyrhiza

závitka mnohokořenná

PR Lipovka: 9 - v litorálu a příbřežním pásmu (J. Pokorný in Bratka 2005a)

Stachys palustris

čistec bahenní

PR Lipovka: 9 - v příbřežních porostech, 6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a)

Stachys sylvatica Stellaria graminea Stellaria holostea Stellaria media agg. Stellaria nemorum

čistec lesní ptačinec trávovitý ptačinec velkokvětý ptačinec žabinec ptačinec hajní

Stellaria palustris

ptačinec bahenní

Symphytum bohemicum

kostival český

Symphytum officinale

kostival lékařský

Tanacetum vulgare

vratič obecný

Taraxacum Ruderalia

pampeliška

sect.

Thalictrum lucidum

žluťucha lesklá

LES 1, 3 tůň Grado (Krýžová 2007)

C3

LES 1, 3, plocha 4 LES3, Byšická tůň

louky mezi železniční tratí a tůní Václavky, louka u Císařské Kuchyně LES 1, 2, 3, plocha 1, 3, 5, 8, nepochybně i jinde

hojně roztroušený hojně až obecně

PR Lipovka: 5,6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: Z břeh Václavky v OP, písčina u VVN, u Homolky (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado (Krýžová 2007)

ruderální porosty, minimálně plocha 5, 11 ruderální porosty, minimálně LES1, 2, nad Václavkou vlhké louky, u východního okraje PR Lipovka, mezi Václavkou a železniční tratí, v lučním porostu hojně pod silnicí mezi Přerovem n. Labem roztroušená, a Císařskou Kuchyní, louka u místy vzácná Císařské Kuchyně, psárková louka u Arazimových tůní

Tilia cordata

lípa srdčitá

LES 1, 2, 3

Tragopogon orientalis

kozí brada východní

plocha 5, 7, nad Václavkou

Trifolium arvense

jetel rolní

plocha 4

Trifolium pratense

jetel luční

Trifolium repens

jetel plazivý

Trisetum flavescens

trojštět žlutavý

plocha 5, častěji luční stanoviště plocha 4, 7, i jinde na sešlapávaných stanovištích a mezofilních lučních porostech plocha 2, 5, 7

Typha angustifolia

orobinec úzkolistý

tůň Grado (Krýžová 2007) louka na jihozápadním okraji lesa Netušil (karta lokality C3 www.natura2000.cz, rok 2006) louka na jihozápadním okraji lesa Netušil (karta lokality O, C2 www.natura2000.cz, rok 2006), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007)

tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007)

PR Lipovka: 6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy C3 tůně (Ložek et al. 2005), PR Lipovka (Ložek et al. 2005)

PR Lipovka: 9 (OP) - nehojně v břehových porostech, PR Lipovka: 1-8, poměrně hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: J od Byšické tůně v lesním porostu, vtroušeně (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR Lipovka (Ložek et al. 2005), tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 5,6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Hrbáčkovy tůně: Z břeh Václavky v OP, písčina u VVN (J. Pokorný in Bratka 2005b) tůň Grado (Krýžová 2007) PR Hrbáčkovy tůně: Z břeh Václavky v OP, písčina u VVN, lokálně (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado (Krýžová 2007) PR Lipovka: 9 - sporadicky na hladině a litorálu (J. Pokorný in Bratka 2005a), tůň Grado (Krýžová 2007)

137


Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní rezervaci Káraný – Hrbáčkovy tůně PR Hrbáčkovy tůně: v litorálu Václavky, Homolky, Kozího chlupu, hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR Hrbáčkovy tůně (Ložek et al. 2005), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Lipovka: 1-8, poměrně hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Lipovka (Ložek et al. 2005), tůň Grado (Krýžová 2007)

Typha latifolia

orobinec širolistý

lokální (ojedinělé) porosty na všech sledovaných tůních

Ulmus glabra

jilm horský

Byšická tůň, nepochybně i jinde

Ulmus laevis

jilm vaz

Ulmus minor

jilm habrolistý

LES3 les v Lipovce i mezi Přerovem n. hojně Labem a Císařskou Kuchyní roztroušený

Urtica dioica

kopřiva dvoudomá

Verbascum blattaria Veronica anagallisaquatica Veronica arvensis Veronica beccabunga Veronica hederifolia agg. Veronica chamaedrys agg. Veronica officinalis Veronica serpyllifolia agg. Viburnum opulus Vicia angustifolia

divizna švábovitá rozrazil drchničkovitý rozrazil rolní rozrazil potoční

plocha 11 LES3

rozrazil

LES1, nepochybně i jinde

rozrazil

LES1, 3, plocha 2, 5, 7, Byšická tůň

rozrazil lékařský

plocha 11

rozrazil

LES1, u cesty severně Václavky

kalina obecná vikev úzkolistá

plocha 4

Vicia cracca

vikev ptačí

LES3, plocha 7

Vicia sepium

vikev plotní

Vicia tetrasperma Vinca minor Vincetoxicum hirundinaria Viola arvensis Viola reichenbachiana

vikev čtyřsemenná barvínek menší

LES1, 3, plocha 7, ve svahu nad Václavkou plocha 2, 4 LES1

lesy, břehy tůní, nitrofilní stanoviště

obecně


PR Lipovka: 1-8, nehojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in Bratka 2005a) PR Lipovka: 6 - dosti hojně (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: sušší partie břehů Václavky, Byšické tůně, hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007)

PR Hrbáčkovy tůně: Z břeh Václavky v OP, písčina u VVN, vzácně (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR Lipovka (Ložek et al. 2005)

tolita lékařská violka rolní violka lesní

PR Lipovka: 1-8, poměrně hojně v lese PR a remízech (J. Pokorný in C4a Bratka 2005a), PR Lipovka (Ložek et al. 2005) PR Lipovka: 9 i OP - obecně na březích a mezích, PR Lipovka: 1-8 - obecně po celém území (J. Pokorný in Bratka 2005a), PR Hrbáčkovy tůně: v podrostu lesů a remízů hojně (J. Pokorný in Bratka 2005b), PR Lipovka (Ložek et al. 2005), tůň Grado, Václavka (Krýžová 2007) PR Hrbáčkovy tůně, na sušších místech (Ložek et al. 2005) C3

plocha 4, 11, písčina severně Václavky LES3, plocha 11

138



LUPENONOŽCI

NOTOSTRACA

početnost v lokalitě

ochrana poznámka

listonoh jarní žábronožka sněžní

Lepidurus apus

KO

Eubranchipus grubii

lokálně hojnější lokálně hojnější

BUCHANKY buchanka

CYCLOPIDAE Cyclops strenuus

hojná

tůně v lese Netušil

PERLOOČKY perloočka

CLADOCERA Daphnia pulex

hojná

tůně v lese Netušil

RŮZNONOŽCI blešivec potoční

AMPHIPODA Gammarus fossarum

hojný

potok v lese Netušil

MĚKKÝŠI plamatka lesní páskovka keřová páskovka východní závornatka hlemýžď zahradní plovatka bahenní okružák ploský jantarka obecná bahenka živorodá

MOLUSCA Arianta arbustorum Cepaea sylvatica Cepaea vindobonensis Clausilia sp. Helix pomatia Lymnaea stagnalis Planorbarius corneus Succinea putris Viviparus contectus

hojně hojně hojně hojně hojně hojně hojně hojně hojně

PAVOUKOVCI pouze vybrané druhy křižák obecný křižák čtyřskvrnný čelistnatka podzimní

ARACHNIDAE Araneus diademantus Araneus quadratus Meta segmentata

tůně v lese Netušil tůně v lese Netušil

hojně hojně hojně 139



lovčík vodní

Dolomedes fimbriatus

hojně

ROVNOKŘÍDLÍ saranče čárkovaná saranče zelená

ORTHOPTERA Stenobothrus lineatus Omocestus viridulus

hojně hojně

saranče modrokřídlá

Oedipoda coerulescens lokálně

kobylka zelená kobylka zpěvavá kobylka

Tettigonia viridissima Tettigonia cantans Metrioptera roeselii

hojně nehojně hojně

kobylka

Pholidoptera griseoaptera

hojně

marše obecná cvrček lesní

Tetrix subulata Nemobius sylvestris

hojně hojně

PLOŠTICE hladěnka hajní podkornice klešťanka velká klopuška měnlivá bruslařka obecná bruslařka rzivoštíhlá ploštičkovití klopuškovití lovčice obecná splešťule blátivá znakoplavka obecná pobřežnice obecná klešťanka obecná klešťanka ozdobná

HETEROPTERA Anthocoris nemorum Aradus crenatus Corixa punctata Deraecoris ruber Gerris lacustris Gerris rufoscutellatus Lygaeidae Miridae Nabis ferus Nepa cinerea Notonecta glauca Saldula saltatoria Sigara falleni Sigara lateralis

pískovna u Václavky pouze při okrajích

zjištěno 53 druhů

22 druhů 140



klešťanka vlnkovaná 3 druhy

Sigara nigrolineata Sigara sp.

BROUCI střevlíkovití

COLEOPTERA Carabidae

střevlíček

Abax parallelepipedus

hojně

-

přechodová a lesní společenstva

střevlíček

Amara equestris

hojně

-

při okraji, mezní společenstva

střevlíček střevlíček střevlíček střevlíček střevlíček

Amara sp. Bembidion biguttatum Bembidion dentellum Bembidion lampros Bembidion obliquum

hojně hojně hojně hojně hojně

-

zemědělská půda vlhčí biotopy vlhčí biotopy vlhčí biotopy vlhčí biotopy

střevlíček

Bembidion quadrimaculatum

hojně

-

vlhčí biotopy

střevlíček

Bembidion sp.

střevlíček

Bembidion varium

hojně

-

vlhčí biotopy

střevlík měděný

Carabus cancellatus

relativně hojně

-

zemědělská půda, okraje cest

střevlík kožitý

Carabus coriaceus

ojedinělý

-

les

střevlík zrnitý

Carabus granulatus

hojně

-


střevlík zahradní

Carabus nemoralis

hojně

-


střevlík

Cychrus atennuatus

ojediněle

-

les

střevlík nosatý

Cychrus rostratus

relativně hojně

-


střevlíček

Elaprus cupreus

hojně

-

vlhčí biotopy

8 druhů zjištěno 373 druhů

více druhů, vesměs vlhčí biotopy

141



střevlíček

Molops piceus

ojedinělý

-

les

střevlíček

Nebria brevicollis

hojně

-

les, hustší stromové porosty

střevlíček střevlíček

Notiophilus aquaticus Notiophilus pusillus

hojně hojně

-

vlhčí biotopy cesta

střevlíček

Pterostichus niger

hojně

-


střevlíček

Pterostichus nigrita

hojně

-


střevlíček

neurčeno

desítky druhů

drabčíkovití drabčík drabčík drabčík drabčík drabčík drabčík drabčík

Staphilinidae Drusilla sp. Neodova sp. Staphilinus sp. Stenus sp. Sunius sp. Tachyperus sp. Xantholinus sp.

bez preference biotopu bez preference biotopu bez preference biotopu bez preference biotopu bez preference biotopu bez preference biotopu bez preference biotopu

slunéčkovití slunéčko dvoutečné

Coccinellidae Adalia bipunctata

slunéčko

hojně

-

bez preference biotopu

Calvia quatuordecimguttata

hojně

-

v korunách jasanů

slunéčko sedmitečné

Coccinella septenpunctata

hojně

-


slunéčko

Exochomus quadripustulatus

hojně

-


slunéčko

Chilocorus renipustulatus

hojně

-


142



slunéčko

Propylea quatuordecimpunctata

hojně

-

vlhčí biotopy

slunéčko

Tytthaspis sedecimpunctata

hojně

-


mandelinkovití bázlivec olšový štítonoš mandelinka vratičová mandelinka šťovíková mandelinka mátová dřepčík zelný rákosníček dřepčík sp.

Chrysomelidae Agelastica alni Cassida sp. Galeruca tanaceti Gastrophysa viridula Chrysolina herbacea Phyllotreta nemorum Donacia sp. Phyllotreta sp.

hojně nehojně hojně hojně hojně hojně hojně

-

na olších luční porosty

páteříčkovití páteříček páteříček žlutý

Cantharidae Cantharis sp. Rhagonycha fulva

hojně

-

několik druhů, hojní bez preference biotopu

dlouhanovití nosatčík nosatčík obecný

Brentidae Apion frumentarium Protapion apricans

hojně hojně

-

v lučním porostu v lučním porostu

nosatcovití nosatec

Curculionidae Cionus tuberculosus

ojedinělý - 2 kusy

-

na třezalkách

nosatčík lískový

Curculio nucum

hojný

-

v okolí mezních křovin, hojný

nosatec

Larinus sturnus

nehojný

-

rumiště při okraji

nosatec

Lignyodes enucleator

ojediněle

-

v porostu netýkavek, levobřežně

143



klikoroh devětsilový

Liparus glabrirostris

hojný

-

v lučním porostu

nosatec

Lixus angustatus

nehojný

-

ojediněle v bylinném porostu

lalokonosec černý listohlod zelený listohlod

Otiorhynchus niger Phyllobius argentatus Phyllobius pomaceus

hojný hojný hojný

-

na malinnících bez preference biotopu na kopřivách

kovaříkovití kovařík tmavý kovařík šedý

Elateridae Agriotes obscurus Agrypnus murinus

hojný hojný

-

luční biotopy luční biotopy

kovařík narudlý

Athous haemorrhoidalis

hojný

-

luční biotopy

kovařík pilovousý kovařík lemovaný

Ctenicera cuprea Dalopius marginatus

hojný hojný

-

luční biotopy luční biotopy

tesaříkovití

Cerambycidae Agapanthia villosovirescens

hojný

-

meze, na kopřivách

kozlíček tesařík pižmový

Aromia moschata

vzácný

-

na kvetoucích okolících, žije na vrbách

tesařík

Judolia cerambyciformis Leptura rubra

hojný

-

luční biotopy

hojný

-


kozlíček

Pogonocherus hispidulus

vzácný

-

okraje

tesařík skvrnitý kozlíček tesařík tesařík

Rutpela maculata Saperda scalaris Stenurella melanura Stenurella nigra

hojný vzácný hojný hojný

-

luční biotopy vzácně na stromech luční biotopy luční biotopy

tesařík obecný

144



lesknáčkovití lesknáček čtyřskvrnný

Nitidulidae Glischrochilus quadripunctatus

nehojný

-

trouchnivějící kmeny

nehojně

-

vodní plocha

listorozí příkopník rýhovaný

Lamelicornia Acilius sulcatus

chroustek

Amphimallus solstitialis

zlatohlávek zlatý

Cetonia aurata

nehojný

-

zlatohlávek skvostný

Cetonischema aeruginosa

vzácný

O

roháček kozlík

Dorcus parallelepipedus

zlatohlávek mramorovaný

Liocola lugubris

nehojný

-

roháč obecný

Lucanus cervus

roztroušeně, relativně O hojně

chroust obecný

Melolontha melolontha

páchník hnědý

Osmoderma eremita

zlatohlávek křivonožec polokřídlý zlatohlávek

Oxythyrea funesta Valgus hemipterus Valgus hemipterus

potápníkovití potápník vroubený

Ditiscidae Dytiscus marginalis

potápník

Graphoderes bilineatus

SO nehojný

krovky v trouchu dubu v l. Netušil

duby

krovky a larvy u Babince

-

145



potápník

Hydroporus granularis

potápník

Hydroporus palustris Rhantus punctatus

hojně

vodní plocha

vírníkovití vírník

Gyrinidae Gyrinus substriatus

hojně

vodní plocha

lesákovití

Cucujidadae

lesák rumělkový

Cucujus cinnaberinus

BLANOKŘÍDLÍ včela medonosná pilatěnka růžová čmelák lumčíkovití

HYMENOPTERA Apis mellifera Arge rosae Bombus sp. Braconidae

mravenec

Camponotus ligniperda

šíronožka čtyřpásá šíronožka čtyřpásá žlabatka dubová

Crabro quadricinctus Crabro quadricinctus Cynips quercusfolii

žlabatka růžová

Diplolepis rosae

vosa saská

Dolichovespula saxonica

pilatka růžová mravenec mravenec mravenec

Emphytus cinctus Formica cunicularia Formica fusca Formica lemani

vzácně

SO

hojně

-

hojně

O

padlý topol v centru l. Netušil

4 druhy

hojně hojně na hrázi u chráněné rybí oblasti nehojně

-

O O O 146



mravenec mravenec luční zlatěnka modrá zlatěnka lumek

Formica polyctena Formica pratensis Chrysis cyanea Chrysis ignita Ichneumoc sarcitorius

O O

lumek

Ichneumon stramenarius

lumek

Ichneumon stramenarius

mravenec žlutý

Lasius flavus

mravenec

Leptothorax acervorum

mravenec lumek kutilka mravenec žahavý mravenec

Leptothorax nigriceps Megarhyssa superba Mellinus arvensis Myrmica rubra Myrmica ruginodis

ploskohřbetka třešňová

Neurotoma nemoralis

pilatka kokoříková

Phymatocera aterrima

lumek

Protichneumon pisorius hojně

pilatka třezalková lumek opásaný lumek opásaný

Tenthredo zonula Therion circumflexum Therion circumflexum

krásenka šípková

Torymus bedeguaris

pilatka topová

Trichiocampus viminalis

pilořitka velká

Urocerus gigas

hojně hojně hojně

slunné okraje lesů slunné okraje lesů

hojně

hojně

v oblasti u Císařské Kuchyně

hojně na hrázi u chráněné rybí oblasti

147



sršeň obecná pilořitka olšová

Vespa crabro Xiphydria camelus

MOTÝLI pouze vybrané druhy

LEPIDOPTERA

adéla pestrá nesytka sršňová

Adela degeerella Sesia apiformis

DVOUKŘÍDLÍ pouze vybrané druhy číhalka pospolitá komár pisklavý pestřenka pruhovaná

DIPTERA

bzikavka dešťová

Haematopoda pluvialis hojně

bzikavka slepooká bráněnka červená kloš jelení pestřenka masařka obecná tiplice velká tiplice zelená

Chrysops caecutiens Laparia flava Lipoptena cervi Merodon sp. Sarcophaga carnaria Tipula maxima Tipula oleracea

hojně nehojně hojně nehojně hojně hojně hojně

VÁŽKY šídlo modré šídlo pestré šídlo královské šídlo velké motýlice lesklá

ODONATA Aeshna cyanea Aeshna mixta Anax imperator Aeshna grandis Calopterix splendens

hojně hojně nehojně nehojně hojně

Atherix ibis Culex pipiens Episyrphus balteatus

hojně

-

nehojně hojně

-

nehojně hojně hojně

O

-

okolí vodní plochy okolí vodní plochy okolí vodní plochy okolí vodní plochy okolí vodní plochy 148



motýlice obecná šidélko páskované lesklice měděná šídlatka velká šídlatka páskovaná vážka ploská

Calopterix virgo Coenagrion puella Cordulia aenea Lestes sponsa Lestes viridis Libellula depressa

nehojně hojně nehojně hojně hojně hojně

okolí vodní plochy okolí vodní plochy okolí vodní plochy okolí vodní plochy okolí vodní plochy okolí vodní plochy

vážka čtyřskvrnná

Libellula quadrimaculata

nehojně

šidélko brvonohé šidélko brvonohé

Platicnemis pennipes Platycnemis pennipes

hojně hojně

okolí vodní plochy okolí vodní plochy

vážka rudá

Sympetrum sanguineum hojně

okolí vodní plochy

vážka obecná

Sympetrum vulgatum

hojně


PTÁCI jestřáb lesní krahujec obecný

Accipiter gentilis Accipiter nisus

vzácně vzácně

rákosník obecný

Acrocephalus scirpaceus

nehojně

rákosiny

rákosník proužkovaný

Acrocephalus schoenobaenus

nehojně

rákosiny

mlynařík dlouhoocasý skřivan polní ledňáček říční kachna divoká linduška luční linduška lesní rorýs obecný volavka popelavá káně lesní

Aegithalos caudatus Alauda arvensis Alcedo atthis Anas plattyrchynchos Anthus pratensis Anthus trivialis Apus apus Ardea cinerea Buteo buteo

nehojně

rákosiny

-

O SO

SO nehojně nehojně nehojně vzácně


přelet

nad vodou, spíše u řeky voda

O O přelety 149



konopka obecná stehlík obecný zvonek zelený šoupálek krátkoprstý šoupálek dlouhoprstý čáp bílý čáp černý moták pochop

Carduelis cannabina Carduelis carduelis Carduelis chloris Certhia brachydactyla Certhia familiaris Ciconia ciconia Ciconia nigra Circus aeruginosus

dlask tlustozobý

Coccothraustes coccothr.

holub hřivnáč krkavec velký kukačka obecná jiřička obecná strakapoud velký strakapoud prostřední datel černý strnad obecný strnad rákosní červenka obecná ostříž lesní poštolka obecná pěnkava obecná lyska černá sojka obecná sedmihlásek hajní vlaštovka obecná bukáček malý krutihlav obecný ťuhýk obecný

Columba palumbus Corvus corax Cuculus canorus Delichon urbica Dendrocopos major Dendrocopos medius Dryocopus martius Emberiza citrinella Emberiza schoeniclus Erithacus rubecula Falco subbuteo Falco tinnunculus Fringilla coelebs Fulica atra Garrulus glandarius Hippolais icterina Hirundo rustica Ixobrychus minutus Jynx torquila Lanius collurio

hojně hojně

O SO O

nehojně

přelet přelet

nehojně O poslech

nehojně vzácně

vzácně

150

SO

les Netušil

SO

přelet

KO SO O

poslech les okraje, křoviny Občanské sdružení Ploučnice


cvrčilka říční cvrčilka slavíková

Locustella fluviatilis Locustella luscinioides

O

slavík obecný

Luscinia megarhynchos nehojně

O

luňák červený konipas bílý konipas luční lejsek šedý žluva hajní sýkora modřinka sýkora parukářka sýkora koňadra sýkora lužní sýkora babka vrabec domácí vrabec polní bažant obecný rehek domácí

Milvus milvus Motacilla alba Motacilla flava Muscicapa striata Oriolus oriolus Parus caeruelus Parus cristatus Parus major Parus montanus Parus palustris Passer domesticus Passer montanus Phasianus colchicus Phoenicurus ochruros

KO

rehek zahradní

Phoenicurus phoenicurus

budníček menší budníček větší straka obecná žluna zelená pěvuška modrá hýl obecný chřástal vodní králíček obecný zvonohlík zahradní brhlík lesní

Phylloscopus collybita Phylloscopus trochilus Pica pica Picus viridis Prunella modularis Pyrrhula pyrrhula Rallus aquaticus Regulus regulus Serinus serinus Sitta europaea

poslech

vzácně

SO

vzácně

SO

151

přelet

vlhká louka u Václavky



hrdlička zahradní špaček obecný pěnice slavíková pěnice pokřovní potápka malá

Streptopelia decaocto Sturnus vulgaris Sylvia borin Sylvia curruca Podiceps ruficollis

střízlík obecný

Troglodytes troglodytes

kos černý drozd zpěvný drozd kvíčala

Turdus merula Turdus philomelos Turdus pilaris

SAVCI myšice křovinná hryzec vodní srnec obecný

Apodemus sylvaticus Arvicola terrestris Capreolus capreolus

norník rudý

Clethrionomys glareolus

bělozubka šedá ježek západní zajíc polní norek americký kuna skalní myška drobná hraboš polní lasice hranostaj lasice kolčava nutrie rejsec vodní ondatra pižmová potkan

Crocidura suaveolens Erinaceus europaeus Lepus europaeus Lutreola vison Martes foina Micromys minutus Microtus arvalis Mustela erminea Mustela nivalis Myocastor coypus Neomys fodiens Ondatra zibethicus Rattus norvegicus

O

vzácně

odstavená ramena

152



veverka obecná rejsek obecný rejsek malý prase divoké krtek obecný

Sciurus vulgaris Sorex araneus Sorex minutus Sus scrofa Talpa europaea

O

les

slepýš křehký

Anguis fragilis

SO

bez preference biotopu, mimo podmáčené půdy

ještěrka obecná užovka obojková

Lacerta agilis L. Natrix natrix

SO O

lemy cest

rákosiny levobřežních tůní

PLAZI

OBOJŽIVELNÍCI kuňka obecná

Bombina bombina

hojně

O

ropucha obecná

Bufo bufo

hojně

O

ropucha zelená

Bufo viridis

O

Sedlčánky - přejetá na silnici

rosnička zelená

Hyla arborea

SO

poslech, rákosiny levobřežních tůní

skokan štíhlý skokan hnědý

Rana dalmatina Rana temporaria

nehojně

SO

les Netušil

čolek velký

Triturus cristatus

roztroušeně

KO

okraje tůní, v lese Netušil v tůních

čolek obecný

Triturus vulgaris

RYBY cejn velký uhoř říční cejnek malý

Abramis brama Anguilla anguilla Blicca bjoerkna

SO

data od místních rybářů data od místních rybářů data od místních rybářů 153



karas obecný

Carassius carassius

data od místních rybářů

amur bílý

Ctenopharyngodon idella


kapr obecný štika obecná hrouzek obecný

Cyprinus carpio Esox lucius Gobio gobio

data od místních rybářů data od místních rybářů data od místních rybářů

tolstolobik obecný

Hypophthalmichthys molitrix


sumeček americký okoun říční plotice obecná sumec velký

Ictalarus nebulosus Perca fluviatilis Rutilus rutilus Silurus glanis

data od místních rybářů data od místních rybářů data od místních rybářů data od místních rybářů

candát obecný

Stizostedion lucioperca


lín obecný

Tinca tinca


154


Objednatel: Středočeský kraj Zborovská Praha 5 IČ:

Recommend Documents