Obezita dětí - velký problém současnosti „Zdraví pochází jen ze zdravého způsobu života“. T. C. Fry Rozhodla jsem se tento svůj článek věnovat závažnému problému, kterým „trpí“ naše současná generace, a to nejen děti a mládež, ale i dospělí. Jedná se o často zmiňované téma nadváha a obezita. Paradoxně se v poslední době více hovoří, především u dívek, o jejich rizikovém chování týkajícím se problému poruch příjmu potravy - tedy anorexie, bulimie a nově se objevující ortorexie (posedlost zdravým životním stylem) a biorexie ( velmi závažné duševní onemocní pocitu nedostatku svalové hmoty). V ČR se setkal s ortorexií už každý čtvrtý člověk. Nejvíce ohroženi touto poruchou jsou vzdělaní lidé, muži i ženy, ve věkovém rozmezí 30 – 40 let, kteří mají stabilní zaměstnání a jsou ve svém životě relativně úspěšní. Poruchy příjmu potravy provázené podvýživou se vyskytují ve dvou formách a to tzv. restriktivní - mentální anorexii (odmítání příjmu potravy) nebo bulimickou - mentální bulimií (záchvatovité přejídání a následné zvracení). Pro oba syndromy je typický strach z tloušťky a extrémní zaujetí vlastním tělem a jeho vzhledem. Důležitá je jejich určitá představa o ideální tělesné hmotnosti, diktovaná obecně uznávaným „ideálem krásy!“. Dnešní „ideál krásy“ bohužel většinou hraničí s vyhublostí až vychrtlostí. Děvčata, ale i chlapci obdivují postavy vyhublých modelek a jejich vzorem jsou i štíhlé herečky. Jsou to jejich vzory a tak se snaží vypadat jako ony. Chtějí se stát modelkami, herečkami, hlasatelkami a líbit se chlapcům, v čemž jim dle jejich názoru vadí pouze jejich „tlustá“ postava.
Současná společnost je v tomto směru rozdělená. Na jedné straně má v ČR podle průzkumů problémy s nadváhou minimálně 40% Čechů – dokonce některé studie uvádí i daleko větší procento - kolem 60%. Na druhé straně nám výzkumy udávají, že v posledních letech roste nejen anorexie u dívek a chlapců v prepubertálním, pubertálním a adolescentním věku, ale také u dívek mladšího školního věku, což je velmi nebezpečné. U dívek a žen dosahuje anorexie asi 1 % v celé populaci. Bulimie má prevalenci 1 - 3 % a vyskytuje se spíše u pozdně adolescentních dívek a mladých žen. Prognóza onemocnění není jednoznačná - u 30% - 40 % pacientů potíže přetrvávají i po absolvování léčby, asi 1% případů skončí sebevraždou, asi 6% pacientů na následky onemocnění umírá. Musíme si všichni uvědomit, že na jedné straně tu máme skupinu děvčat a chlapců, kteří se „bojí“ své tloušťky a to vede k tomu, že se snaží v podstatě nejíst a kontrolují se, zatímco většina populace má radost z jídla a nezdravé stravovací návyky. Dívky a chlapci ohrožují svůj život a většinou se nedokáží sami zastavit - je nutná odborná lékařská péče.Je třeba si uvědomit, že takto získané návyky si s sebou neseme celý život. Proto děti, které naučíme, jak důležité je jíst zdravě, a které se samy naučí, jak si vybírat správnou výživu, mají větší šanci vést jako dospělí plnohodnotnější život bez zdravotních problémů. Je třeba s tímto problémem začít něco dělat. Uvědomme si, že obezita je velký zdravotní problém. Je to stav, kdy má člověk takové množství tuku, které již může ohrožovat jeho zdraví. Stav obezity se nejčastěji vyjadřuje pomocí takzvaného BMI indexu. Tento index se počítá na základě tělesné výšky a váhy. Podle aktuálního stavu je člověk, který má více než 25kg/m2 považován za obézního. Z průzkumu Všeobecné zdravotní pojišťovny, který v závěru roku 2010 v rámci preventivní kampaně „Žij zdravě“ provedla agentura STEM/MARK na vzorku 2065 lidí vyplývá, že obezita ohrožuje nejčastěji obyvatele vesnic, kde jejich podíl dosahuje 26 %. Nadváha převládá v malých městech do 2 000 obyvatel a ve velkých městech je naopak nejvíce lidí s podváhou, především u mladých lidí do 19 let (6 %). Celkově se s nadváhou potýká 34 % a s obezitou 21 % české populace. V ČR je minimálně 15% dětí s nadváhou a minimálně 10% dětí obézních. Tento stav je 3x vyšší, než tomu bylo v roce 1991. Zatímco v roce 1996 bylo v ČR s diagnózou obezity či přejídání asi 10.000 dětí do 15 let, v roce 2009 jejich počet vzrostl na 27.000. V přepočtu na 1000 pacientů je podle ÚZIS tento nárůst ještě větší - až trojnásobný. U dětí mezi 15- 18 lety má diagnózu obezita či přejídání 36 dětí z tisíce, roku 1996 to bylo méně, než devět dětí. Praktičtí dětští lékaři v roce 2009 u dětí do 15 let sledovali celkem 522.000 onemocnění, což představuje 358 onemocnění na 1000 registrovaných pacientů tohoto věku. Pro srovnání uvádím zajímavý průzkum o situace v celé populaci ČR – graf č.1, graf č.2.
Graf č. 1 Zdroj: Agentura STEM/MARK na vzorku 2065 lidí.
Graf č.2 Zdroj: Zdroj: Agentura STEM/MARK na vzorku 2065 lidí.
Zajímavým zdrojem informací pro nás je jistě další tabulka č.1 (viz níže) , která je svými zjištěními důležitá pro pochopení celé podstaty problému nadváhy a obezity v ČR a hledání východisek z této situace.
Tabulka č.1 Zdroj: Zdroj: Agentura STEM/MARK na vzorku 2065 lidí. Další zajímavá zjištění:
6%
mladých lidí ve věku 18 – 19 let má podváhu
13 % kuřáků se bojí přestat kouřit, protože by přibrali 26 % lidí žijících v sídlech do 1000 obyvatel trpí obezitou 28 % lidí trpících obezitou jí nepravidelně 29 % lidí uvedlo jako nejčastěji provozovaný sport cyklistiku 30 % lidí trpících obezitou nedodržuje pravidelný pitný režim 34 % lidí trpících obezitou se snažilo již více než 5x zhubnout 39 % žen má silně rizikový obvod pasu 40 % mužů má nadváhu 42 % obézních lidí trpí častými depresemi 45 % lidí, kteří měli v dětství nadváhu, trpí v dospělosti obezitou 45 % obézních lidí má potíže s vysokým krevním tlakem 45 % lidí trpících obezitou mají oba své rodiče obézní 54 % obézních lidí nevykonává žádnou intenzivnější pohybovou aktivitu 58 %
lidí trpících obezitou považuje svou kvalitu života za nízkou nebo velmi nízkou
77 % mužů s nadváhou nepovažuje svá nadbytečná kila jako problém
Nárůst obézních dětí se nejčastěji zdůvodňuje tím, že děti milují jídlo z fast foodu. Ale to určitě není hlavní důvod. Na celý tento jev se musíme dívat z více úhlů. Shrňme si některé ze základních příčin této skutečnosti : a) Změna životního stylu současné mladé generace Především málo pohybu a sportu, z praktických důvodů převážení dětí ze škol do kroužků, vysedávání u počítačů, hraní počítačových her, videa, televize, internet, sociální sítě – komunikace s kamarády přes Facebook. Chybí setkávání s přáteli, schůzky, přímá komunikace, pohyb a sport.
Graf č.3 (zdroj: Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období 2007-2013)
Ukazuje četnost jednotlivých frekvencí u všech vypsaných aktivit. Jedná se o soubor mládeže ve věku 14 – 19 let. pravidelně
často
občas
výjimečně
Sledování televize
76
Práce s počítačem
27
51
Četba novin a časopisů
11 29
Studium a příprava na školu
28
Domácí práce Sledování videa
30
31
21
20
Četba tištěných knih
23
4
15 21
31 55
21
Chov zvířat
20
27
Práce na zahradě 3 12 0%
24 55
13
12
14
5
13
4 3
19
4
21
4
24
3
26
4
26
4
26
4 4
14
24
8
16
27
6
28
5
30 40%
11 16
27 13
23 20%
16 17
28
20
Návštěva výstavy, muzea, galerie 01 13 Schůzka s partnerem
16
24
11
11 4
41
16
Návštěva divadla 01 14 Návštěva sportovních utkání
18 19 13
4
10 5
28
27
4
5 4 9
19
27 31
Turistika, trampování, výlety do přírody 1 7
13 17
33
20
Poslech rozhlasu Aktivní sportování
19 21
26
5
6 3
17
25
12
7 3
40
32
9
Procházky, toulání se
24
24
13
5 34
11 4 4 5
25
44
Odpočinek, nicnedělání, ležení
2103
11
25
31
Návštěva kina 1 5
Večírky, mejdany
19
50
Povídání si s přáteli, známými
Návštěva kaváren, restaurací
nevím/neodpověděl(a)
nikdy
60%
80%
100%
Rodiče jsou zaneprázdněni a pokud nejsou sportovně založeni tak v podstatě také své děti k pohybu a sportu nemotivují.Také ve škole není dostatek prostoru k pohybu. Hodiny tělesné výchovy z daleka nestačí a mnoho z dětí se také z tělesné výchovy omlouvá pro zdravotní potíže. Graf: č.4 Zdroj: Hodnotové orientace dětí ve věku 6 - 15 let – výzkum NIDM MŠMT v rámci projektu Klíče pro život:
Graf: č.5 Zdroj: Hodnotové orientace dětí ve věku 6-15 let – výzkum NIDM MŠMT v rámci projektu Klíče pro život:
b) Špatné stravovací návyky Nejedná se pouze o fast foody, ale od útlého věku chybí ve stravování vyváženost a pestrost. Dnešní obvyklá česká strava obsahuje velký nadbytek energie ve formě živočišných tuků a cukrů, obsahuje mnoho kuchyňské soli a cholesterolu a na druhé straně je velmi chudá zejména na polynenasycené mastné kyseliny, vitaminy C, E a B, obsahuje malá a nedostatečná množství většiny minerálních látek a stopových prvků. Uvědomme si, že na výživě dětí a mládeže se podílí celá společnost. Vše začíná již v rodině. Tady se učí dítě základům stravování, získává vzory jídelníčku a jeho skladby, pestrosti a kvality. Účast společnosti se více uskutečňuje až ve školním věku. Právě v období školního věku dítěte se začínají definitivně formovat i stravovací návyky a to i po stránce rozvržení přijímání potravy za celý den a správného stolování. c) Školní stravování Podle statistik se stravují dětí většinou na základních školách -70-80% a většina dětí škol středních -50-60%. Z toho je patrné, že právě zde může dítě získat kvalitní stravovací návyky. Víme, že školní jídelny k správným stravovacím návykům spíše nevedou, nebo lépe , že v jídelnách moc zdravá výživa nefunguje. V některých školních jídelnách již došlo k posunu a více se objevuje na jídelníčku zelenina, zeleninová jídla, ryby, těstoviny, saláty ovoce a mléčné výrobky. Bohužel, většinou přetrvává špatná skladba jídelníčku. Případy, kdy bezmasý oběd začíná gulášovou polévkou, nebo k luštěnině, která je podávána jako hlavní chod, je přidán párek či salám, či mažené pokrmy jsou zcela běžné. Často vidíme děti
a mládež konzumovat místo energeticky i nutričně vyváženého oběda hranolky s kečupem, párek v rohlíku, hamburger aj. V mnohých rodinách se nesnídá, nevaří se teplá jídla k večeři a často jsou podávány uzeniny a bílé pečivo místo zeleninových jídel a těstovin. Z nedostatku času se nahrazují jídla pizzou a jinými rychle dostupnými potravinami. Pokud je to jednou za čas, tak to není problém, ale při stereotypním opakování už je na malér zaděláno. Určitě se shodneme, že rozhodující vliv na výživu, a tím i zdraví dětí, má stravování v rodině. Hlavní roli hrají rodinné stravovací návyky. Ty však dnes často nejsou nejlepší, jak bylo výše popsáno. Rodiče, kteří mají zájem o zdravou výživu a dodržování zdravých návyků v jídle se musí zajímat o složení jídelníčku v mateřských školách, základních školách i ve středním školství. Všichni musí spolu s pedagogy tlačit na dodržování kvalitního stravování i ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Uvědomte si však, že hlavní odpovědnost za úroveň školního stravování má jeho provozovatel, kterým je většinou městský nebo obecní úřad. Jednání je třeba vést i s vedoucí školní jídelny. Školní stravování se musí řídit obecně uznávanými požadavky na výživu dětí, které jsou dány Vyhláškou č. 107/2005 Sb., o školním stravování MŠMT ČR. Pokud panují neshody či pochybnosti o požadavcích na výživu dětí, je možné se obrátit o radu na odborníky z hygienických stanic, kteří pracují v poradnách podpory zdraví. Cílem školního stravování musí být vytváření zdravých stravovacích návyků a současně i vytváření hezkého prostředí pro konzumaci jídel a učit správnému stolování. Naučit správným stravovacím návykům je nutné, a pokud bude fungovat, určitě se to po delší době projeví i na snížení počtu dětí s nadváhou a obezitou, ale musí přispět všichni zúčastnění a této problematice se věnovat. Je to bohužel ještě dlouhá cesta, začít by se mělo hned a to každý u sebe. Naše nová mladá generace bude mít dost jiných problémů a tak pomoci řešit tento dlouhodobý návyk, kterým je špatné stravování, by mělo být věcí nás všech.
Co je třeba mít na jídelníčku? Jedná se především o zařazení mléka a mléčných výrobků ( potřebná dávka vápníku a nesmí chybět kvalitní snídaně. Snídaně a svačiny dětí by měly vždy obsahovat mléčné výrobky. Nesmí chybět ovoce (denní dávka vitaminu C), které by mělo být podáváno zejména ke svačinám a večeři. A místo pro čerstvou zeleninu? Kromě svačin by se měla pravidelně objevovat doma i ve formě salátů a obloh k teplým jídlům. Nesmí chybět celozrnné pečivo (zdroj vlákniny a vitaminu B). Dle obecných zásad, které platí prakticky pro každý věk, by z denního příjmu měla krýt snídaně asi 15 - 20%, dopolední svačina pak 10 - 15%, oběd 30 - 35%, odpolední svačina 10 - 15% a večeře 20 - 25%. Nesmíme zapomínat na nápoje. Připomeňme pití neslazených vod a nenechat děti pravidelně pít slazené nápoje. Dávat pozor na to, aby děti nekupovaly pouze drahé slazené nápoje z automatů. Dobré je pít hned ráno sklenku ovocné či zeleninové šťávy. Ke snídani by děti
měly mít mléčný nápoj (mléko, kakao) nebo jogurt, který je možné podávat s vločkami, müsli, kukuřičnými lupínky. U snídaně by neměl chybět talířek s nakrájenými kousky zeleniny a ovoce. Pečivo raději tmavé, celozrnné. Na přípravu večeře nemá většina matek příliš času. Studené večeře jsou vhodné, pokud obsahují různé druhy zeleninových salátů – sýrových, těstovinových i luštěninových, různé druhy pomazánek – sýrových, tvarohových. To jsou jen základní informace, jak si můžeme vypěstovat u svých dětí i u sebe zdravé stravovací návyky. Daleko více informací můžeme všichni nalézt v odborné literatuře, které je na toto téma opravdu dostatek. Jak zabránit nadváze a obezitě je tedy zřejmé. Nutná je prevence. Ta spočívá především v informovanosti rodičů i dětí, ale i provozovatelů školních jídelen a dalších zodpovědných osob za stravování dětí. Evidentní je, že nejdůležitější v tomto směru jsou rodiče. Pokud se spojí rodiče i veřejnost, dojde k ovlivnění a posunu ve prospěch zdravého životního stylu. Nedovolme, aby dívky i chlapci řešili svou nadváhu různými dietami a dostávali se tak do problémů ještě větších, jako jsou anorexie, bulimie a s tím spojené deprese. Pro mladý organismus je přirozené správné stravování, pohyb a pobyt v přírodě. Příčiny obezity jsou nám všem známé. Nejzákladnější příčina je nepoměr mezi přijatou a vydanou energií. Děti přijímají v jídle daleko více energie, než vydávají při pohybu a to platí i o mládeži a dospělé populaci. Svou roli také sehrává příklad rodičů. Jestliže mají nevhodné stravovací a pohybové návyky oni, pak je nemůžeme očekávat u dítěte. Stravovací návyky jsou předávané z generace na generaci. Každá rodina je pro dítě významným modelem a dítě se od malička učí tím, že pozoruje a napodobuje návyky rodiny. Chceme-li tedy ovlivňovat dítě a měnit jeho stravovací a pohybové návyky, pak je žádoucí přemýšlet i o strategii, jak velmi nenásilně a citlivě přimět ke spolupráci jeho nejbližší rodinu. Zkusit docílit změnu zažitých stereotypů. Nelze opomenout ani roli dědičnosti, ale i zde se dá najít včas řešení.
Zdravá výživa a správné stravovací návyky musí vznikat už od narození. Vyváženost a pestrost stravy může pomoci dětem i mládeži od mnoha životních a zdravotních problémů. Vyvarovat se pravidelnému pojídání tučných jídel, sladkostí, smažených pokrmů a přeslazených obarvených nápojů je to nejmenší, co můžeme pro zdraví svých dětí udělat. Všem nám je tento problém blízký a dopadá nejen na populaci v ČR, ale týká se i řady dalších
zemí Evropy a velmi se řeší především v USA, kde je tradičně nejvíce obézních obyvatel. Americký prezident Barack Obama v roce 2010 odsouhlasil kampaň proti obezitě za 150 miliard dolarů. Tato částka tvoří téměř dvojnásobek rozpočtu naší republiky na jeden rok. Už to hovoří jasně, jak je důležité se tímto problémem zabývat. V Evropské unii je dnes přibližně 22 miliónů dětí s nadváhou, proto je důležité vzbudit v dětech zájem o to, jaké jídlo jedí a informovat je o základních principech správné výživy. V Evropě se počet obézních dětí nebo dětí s nadváhou každým rokem zvýší o 400 000. Situace se tedy neustále zhoršuje a statistiky jsou neúprosné. Zamyslet se musíme všichni. I bez kampaní a dalších opatření můžeme pro naše děti hodně udělat už tím, že si budeme více všímat, jak se stravují. Budeme měnit náš jídelníček ke zdravější výživě, ale také se budeme snažit děti motivovat k využívání volného času pro pohyb, sport (turistika, cyklistika, lyžování, plavání, tanec, aerobik, geocashing, kolektivní sporty atd). Nebuďme alibističtí a lhostejní ani k složení jídelníčku ve školních jídelnách. Zajímejme se o to, co naše děti jedí. Každý by měl začít sám u sebe a tak pomoci řešit tuto situaci a tím i zlepšit zdravotní stav naší mladé generace a napomoci tak k propagaci zdravého životního stylu. „Děti, které naučíme, jak důležité je jíst zdravě, a které se samy naučí, jak si vybírat správnou výživu, mají větší šanci vést jako dospělí zdravější život.“ V případě vážných problémů se obracejte na : a)Jednotku specializované péče pro poruchy příjmu potravy na Psychiatrické klinice 1.LF UK a VFN Praha. Lze využít i tzv. ambulantně poskytovaných služeb - informace na tel: 224 965 335 b) Lázně Dolní Lipová e-mail :
[email protected];
[email protected] ; tel.: 584 421 351 c)Lázně Jablonec nad Nisou , Novoveská 28 a, 466 01 Jablonec nad Nisou,tel.: +420 483 310 623, 777 310 622 ,
[email protected] d) Cetrum pro obezitu a zdravý životní styl- www.obezita.com e) Obezitologická centra f) Další informace je možné získat www.obesitas.cz nebo na telefonech 224 905 350, 224 905 312 nebo 224 905 323.
Zdroje: Mudr. Jaroslav Hnátek a kolektiv: Výživa a stravování školních dětí a mládeže, SPN, Praha 1995 Mudr. Peter Horan – Pavla Momčilová: Vaříme dětem chutně a zdravě MUDr. Jarmila Rážová, MUDr. Taťjana Šoltysová: Výživa, Státní zdravotnický ústav Praha (SZÚ), Praha 2000 Piťha Jan, Poledne Rudolf a kolektiv:Zdravá výživa pro každý den Václava Kunová: Zdravá výživa a hubnutí v otázkách a odpovědích www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva-deti.html www.google.com
Mgr. Danuše Netolická garantka průřezových témat
Zdravé klima zájmového a neformálního vzdělávání a Inkluze dětí se speciálními vzdělávacími potřebami projektu Klíče pro život
